Měsíčník pro zaměstnance Českého rozhlasu | ROČNÍK XV | KVĚTEN 2009
Hluboká středem EU
rozhlasový tým byl u toho
Editorial Editorial Kniha. Fenomén věků. Milovaná i proklínaná, uchovávaná v trezorech i pálená na hranici. Čím si to ten sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu popsaný či potištěný textem zasloužil? Jak to, že ve věku počítačů a multimédií nevymizel? Snad všichni se shodují – je to tím, že ke knize prostě máme citový vztah. Můžeme se nad ní smát i plakat, baví nás i vzdělává, můžeme ji číst v posteli i v autobuse, o samotě i ve společnosti a nepotřebujeme k tomu nic dalšího, jen své oči, mysl a fantazii. A co nejraději čteme? To se na podzim dozvíme z výsledků ankety Kniha mého srdce. Když jsem o nominaci své nejoblíbenější knihy přemýšlela, nebyl jsem schopná dojít k jednoznačnému závěru. Kdyby se mě někdo zeptal, když mi bylo šest, pak jednoznačně Ferda v cizích službách, těsně následován Dětmi z Bullerbynu. Ve dvanácti pak Vlašťovky a Amazonky, ve čtrnácti Mayovky a Foglarovky, aniž jsem tušila, že toto slavné jméno jednou ponesu. Později pak Egypťan Sinuhet, Čarodějky Terryho Pratchetta nebo Herriotovy zvířecí historky. S potěšením čtu i historické detektivky Vlastimila Vondrušky a další. Přiznávám, nikdy jsem nebyla schopná dočíst Betty McDonaldovou a (kacířství) nemám ráda Švejka.
OBSAH Kniha mého srdce v rozhlase Dobrodružství s Andersenem Hluboká středem EU Radiožurnál byl u všech kroků Baracka Obamy Předpremiérové poslechy rozhlasových her Bacha… teď hrajete vy Podcasting lidi baví D-dur Speciál je věnován staré hudbě V květnu životní jubileum slaví Český rozhlas má novou tiskovou mluvčí Pár vět s Robertem Břešťanem Poznejte svoje výhody – aneb jaké jsou zaměstnanecké benefity?
18 18 18 19 19
20
Úsvit vystoupil ve Studiovém sálu Afrika nevšedníma očima Božskou Emu uvedl Jiří Černý Písničky na přání živě v Liberci Dlaskův statek aneb živé vysílání pořadu Přijeli jsme k Vám Z berounského Husova náměstí vysílal Český rozhlas Region Velký pátek na sádkách v Lahovicích Ukažte nám svoji „šunku” aneb Šrotovné naruby Aby řeč nestála s Lilkou Ročákovou a Bronislavem Kotišem „Zelený čtvrtek” v Plzni
15 Desáté pivo s generálním ředitelem tentokrát na domácí půdě – respektive v domácích garážích 15 Folklorní maraton začíná 15 S BROLNem po Baťově kanálu 16 Víte, co dělá... Odbor archivních a programových fondů? 16 15. výročí samostatné existence ČRo Olomouc 17 Poslechový večer aneb o četbě včera i dnes
21 21 21 21 22 22 22 23 23
Daruj krev s Leopoldem Sulovským Aprílový díl cyklu Zpěvem k srdci Karel Kahovec a George and Beatovens V zaplněném studiu to rozbalil Nightwork Foskar 2008 e Den otevřených dveří Českého rozhlasu Vrchol plesové sezony se vydařil Kvíz na předposlední stranu Oslaďte si květen
3 5 8 10 11 11 12 12 13 13 13 14
2
květen 2009
19 20 20 20
Článek na začátek
v rozhlase
V rozhovoru s Evou Holubovou
Kniha mého srdce
A
ni Český rozhlas nezůstal pozadu. Když po úspěchu loňské ankety Hvězda mého srdce přišla letos Česká televize s celonárodní anketou Kniha mého srdce, bylo jasné, že se projekt nemůže obejít bez účasti Českého rozhlasu. Informace o nominovaných knihách a průběhu hlasování se budou objevovat ve vysílání napříč stanicemi Českého rozhlasu. Nejdříve se bude hlasovat o postup do finále, tu opravdu nejoblíbeněj-
Asi všichni již ve vysílání České televize zaznamenali spot s „létajícím“ Jaroslavem Duškem, který se vznáší kolem regálů plných knih, případně některé z nich „okusuje“ a vyzývá k účasti na anketě Kniha mého srdce.
ší knihu v celonárodním hlasování vyberou čtenáři z knih, které postoupí, až v říjnu. Anketu otevřel v České televizi slavnostní zahajovací večer, který se uskutečnil v sobotu 4. dubna. Originálním způsobem jej moderoval Jaroslav Dušek. Kritiky v médiích však nebyly nijak kladné, spíše naopak. Padaly termíny jako „instantní nuda“ a podobně. Naštěstí se záporné kritiky týkaly jen zahajovacího večera. Vznik a konání ankety hodnotili všichni kladně. S anketou souvisí samozřejmě i řada doprovodných akcí a programů. Prostřednictvím speciální webové stránky www.knihasrdce.cz mají čtenáři možnost se sdružovat, doplňovat si informace, diskutovat nebo se účastnit literárních kvízů a jiných soutěží. Budou zde také průběžně uveřejňovány pozvánky na zajímavé akce knihoven po dobu konání celé ankety! A která kniha vyhraje? Nechme se překvapit. Předpovídat cokoliv není jednoduché. Britský list The Daily Telegraph před nedávnem uvedl, že v anketě o nejoblíbenější rodinný film naprosto nečekaně zvítězila stařičká hudební komedie Mary Poppins. Následována byla Harry Potterem a Čarodějem ze země Oz. Na dalších místech se umístily například filmy Bambi, E. T. Mimozemšťan či Karlík a továrna na čokoládu. Jaroslav Dušek při slavnostním zahajovacím večeru
2009 květen
3
Vít Richter, Národní knihovna
Stejně tak neočekávaně může dopadnout i anketa o nejoblíbenější knihu. Myslíte, že to budou Vejce a já nebo Švejk? Schválně. Zkuste tipovat. Pokud mi svoje tipy napíšete na e-mailovou adresu zuzana.foglarova@rozhlas. cz, uschovám je a v říjnu se na ně společně podíváme. Uvidíme, zda se někomu podaří trefit vítěze.
Chtěla jsem původně doplnit tento článek malou knižní anketou mezi rozhlasáky. Jenže hned v první kanceláři, kam jsem vstoupila, jsme začali vzpomínat, co jsme četli jako děti, jako dospívající, v období nemoci, v poslední době, v metru, na dovolené a jak si nepamatujeme názvy knih ani jména autorů. Probrali jsme knihy Františka Flose, Mayovky, zavzpo-
mínali, jak Fregata plula kolem světa, zamáčkli slzu nad Vlašťovkami a Amazonkami, zkritizovali současnou českou prózu, sdělili si názory na Harryho Pottera a Eragona a když jsme se dostali až k dívčím románům L. A. Čarské, raději jsem odešla. Rozhovory jsem pak udělala jen následující dva. Zuzana Foglarová
Za Český rozhlas se anketě Kniha mého srdce nejvíc věnuje Český rozhlas 2 – Praha. Obrátila jsem se proto na jeho šéfredaktorku Bronislavu Janečkovou s několika otázkami.
2 – Praha byl dokonce prvním, který v médiích odstartoval hlasování na internetu jednak v půlnoci 3. 4. v pětihodinovém bloku dětského vysílání Noc s Andersenem, a v sobotu 4. 4. v pořadu Tobogan. Kromě informačních spotů a drobných publicistických příspěvků se ankety způsobem sobě vlastním zúčastní všechny stanice Českého rozhlasu, jakkoliv hlavní těžiště je u nás na ČRo 2 – Praha, protože styl medializace ankety oslovuje běžné čtenáře spíše zábavnou formou. Všechny programové projekty navázané na anketu „Kniha mého srdce“ nemusí mít v tuto chvíli ještě zcela jasnou podobu, protože akce bude vrcholit až v říjnu. Ale už je jasné, že například na Vltavě bude speciální Páteční večer o literatuře, v létě bude ČRo 3 – Vltava vysílat cyklus pořadů nazvaných Zpráva čtenáře, na Radiu Wave už je vysílán literární pořad Liberatura, výzvu krajanům k hlasování odvysílá Český rozhlas 7 – Radio Praha. U nás na ČRo 2 – Praha necháme posluchače hlasovat o knížce, kterou v září zařadíme jako Četbu na pokračování a v závěru ankety si nenecháme ujít příležitost odvysílat četbu z knížek, které budou mezi nejoblíbenějšími.
háněli ven. To byl čas Dětí z Bullerbynu, Neználků a později Mayovek. Přiznám se, že už jsem v anketě „Kniha mého srdce“ hlasovala – zatím dvakrát. Jeden hlas pro Želary Květy Legátové a druhý pro Lovce draků Khaleda Hosseiniho.
n Proč se Český rozhlas rozhodl k této anketě připojit? Zástupci České televize oslovili tentokrát generálního ředitele Václava Kasíka, zda se Český rozhlas nechce stát partnerem této celonárodní ankety. Myšlenka vyhlásit nejoblíbenější knihu čtenářů je velmi pěkná a záslužná, koneckonců Češi patří mezi národy, které nejvíce čtou. Literatura sama o sobě a umělecké slovo motivované literaturou jsou navíc jednou z rozhlasových priorit, a proto jsme v rozhlase tuto akci rádi vzali za svou. Anketa, která je předobrazem té české, vznikla v roce 2003 ve Velké Británii v BBC pod názvem „Big Read“ a jejím vedlejším efektem byl obrovský zájem čtenářů o knížky v knihovnách a současně také znatelně vzrostl prodej literatury. Z toho důvodu jsou dalšími partnery této akce také Národní knihovna a Svaz českých knihkupců a nakladatelů. n Co všechno budeme k tomuto tématu vysílat? Anketa „Kniha mého srdce“ je běh na dlouhou trať – vyhlášená byla 4. dubna. Český rozhlas
ZZZNQLKDVUGFHF]
4
Bronislava Janečková v roli členky poroty při Noci s Andersenem
květen 2009
n Která kniha je „Kniha Vašeho srdce“? Je těžké jmenovat jedinou knížku. Člověk v životě prochází mnoha obdobími, ve kterých jej postupem času oslovuje jiný typ literatury. Od první třídy jsem chodila téměř každý týden do knihovny a bylo období, kdy mne rodiče od knížek od-
Svůj nezanedbatelný podíl na organizaci ankety mají i knihovny ČR, zastoupené Svazem knihovníků a informačních pracovníků. Proto jsem se dvěma otázkami oslovila jeho předsedu Vita Richtera z Národní knihovny v pražském Klementinu. n Co pro Vás znamenají knížky? Na první místo bych dal „radost a příjemně strávený volný čas“, na druhém místě bych zdůraznil „vzdělání“, protože knihy celý život používám k tomu, abych se učil a na třetí místo bych vložil „práci“, protože zabývat se knihami a knihovnami je moje povolání. n Která je ta Vaše „Kniha srdce“? Mám s tím velké trápení – nemám jednu knihu. Bude to něco mezi Hýtou a Batulem, Tajuplným ostrovem či Idiotem. Nedávno vyšlo nové vydání knihy Juliena Gracqa Pobřeží Syrt. Ta pro mě v 70. letech byla přímo magickou knihou. Děkuji za rozhovor. Zuzana Foglarová
m e n e rs e d n sA
Stalo se
Dobrodružství
R
ozhlasovou budovu zaplnily děti. Nesly si do rozhlasu nezvyklou výbavu – spacáky a karimatky. Přišly totiž strávit noc z pátku 3. na sobotu 4. dubna 2009 s knížkami, literárními kvízy, čtením a vyprávěním při celonárodní akci Noc s Andersenem. Večer jsme zahájili registrací dětí v hale Římská. Jejich počet došplhal až k číslu 46 nocležníků. Ty, kteří se přišli jen podívat, jsme ani nepočítali. Každý se zapsal, dostal jmenovku na krk a šel si uložit věci do jedné ze zasedaček, povýšených na ložnice. Společně jsme se podívali na vystoupení kejklíře Vojty Vrtka a zkusili si žonglování. Pak jsme se účastnili přímého přenosu Českého rozhlasu 2 – Praha z atria. Po skončení programu v atriu se roztočil kolotoč čtení, malování a povídání. Navštívili jsme knihovnu, Leonardo i generálního ředitele Václava Kasíka, který nám předčítal z Malého prince. Hanka Kofránková si pro čtení vybrala Ondřeje Sekoru a Karla Jaromíra Erbena. Záhořovo lože poznala jedna jediná účastnice – dvanáctiletá. Dospělí zklamali. Herečka Ljuba Krbová přinesla zcela novou povídku svého synovce, napsanou přímo pro tento večer. Byla tajemná a s otevřeným koncem, kdy si každý mohl sám domyslet, jak to dopadlo. Většina se vyslovila pro dobrý konec. Při poslechu čtení či nahrávek Františka Nepila jsme si namalovali a napsali svá přání na Pohádkovník Andersenův a zavěsili jsme je na něj.
Registrace – kolik dětí už přišlo?
Ze statistiky, kterou každoročně vede Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, vyplývá, že se letos nocovalo na 840 místech. Akce se celkem zúčastnilo 28 239 dětí. Mezi nimi i těch 46 rozhlasových. Noc s Andersenem se samozřejmě odrazila i v rozhlasovém vysílání. Pětihodinový andersenovský maraton na ČRo 2 – Praha odstar-
Soutěžení v přímém přenosu bylo dramatické
V hluboké noci jsme se setkali i se samotným Andersenem. Vybaveni světýlky jsme se za ním vypravili do podzemního archivu. Přečetl nám pohádku Císařovy nové šaty. Kdo správně odpověděl na otázky, odnesl si pěknou knížku. Spali jsme na zemi v zasedačkách, polštářek, který každý dostal, se náramně hodil. Světýlka svítila až do rána a ložnice od nich dostaly tajemný vzhled. Rozcházeli jsme se v sobotu s přáním, abychom se za rok zase při pohádkové noci všichni sešli.
Všichni jsme si zkusili žonglovat
tovalo živé vysílání Domina přímo z atria Českého rozhlasu. Přítomné děti soutěžily a jejich znalosti literatury byly překvapivě dobré. Zajímavé bylo i vysílání v dalších hodinách, kdy jedním z hlavních hostů byl Pavel Medek, překladatel, který unikátním způsobem přeložil do češtiny knížky i filmy o Harry Potterovi. Dotazy z řad posluchačů se týkaly hlavně překladu nových slov a vytváření speciálních termínů. Zuzana Foglarová Kejklíř Vojta Vrtek
2009 květen
5
Na ukázku přináším několik úryvků z dětských knížek. Děti rozhlasáků, které se pohádkové noci zúčastnily, je poznaly všechny. Schválně, jak jste na tom Vy? Zkuste si jen tak z paměti určit, kdo je autorem následujících řádků a jak se knížka jmenuje. Ukázka 1 U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. „Bodejž jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo! Poledne v tom okamžení, táta přijde z roboty: a mně hasne u vaření pro tebe, ty zlobo, ty! (Karel Jaromír Erben – Polednice) Ukázka 2 Vedle vily Vilekuly byla ještě jedna zahrada s vilou. Bydlel tam jiný tatínek s maminkou a se dvěma moc milými dětmi, chlapečkem a holčičkou. Chlapeček se jmenoval Tomy a holčička Anika. Obě děti byly velmi hodné, moc dobře vychované a poslušné. Tomy si nikdy nekousal nehty a vždycky udělal, co řekla maminka. Anika nezlobila, ani když zrovna něco nesměla, nosila pěkně nažehlené bavlněné šatečky a jak živa se neumazala. Tomy a Anika si v zahradě hrávali spolu, ale často by si raději hráli také s jinými dětmi. (Astrid Lindgrenová – Pipi Dlouhá punčocha)
6
Návštěva knihovny byla zajímavá
Ukázka 3 „To je mi divně,“ řekla Alenka. „Nejspíš se už sklápím jako dalekohled.“ A opravdu; měřila už jen deset palců na výšku a celá se rozzářila radostí nad tím, že takhle veliká už projde dvířky do té krásné zahrady. Ale napřed chvilku počkala, jestli se snad ještě víc nescvrkne. Trochu trnula. „A co jestli se nakonec rozplynu, jako když
svíčka dohoří,“ řekla si Alenka. „Jak asi budu potom vypadat, to bych ráda věděla.“ A vymýšlela si, jak vypadá plamen svíčky, když se sfoukne, co se pamatuje, nic takového jakživ neviděla. Nic se s ní už nedělo, a tak se za chvíli rozhodla, že půjde rovnou do zahrady; ale chudák Alenka! Došla ke dvířkám a zjistila, že si ten zlatý klíček zapomněla; vrátila se pro něj ke stolku, ale už na něj
Soutěžilo se úplně všude
Petr Rajchert předčítal Gorilí pohádky
Pomocí počítačů jsme navázali spojení s dalšími „Anderseny“
Václav Kasík předčítal z Malého prince
květen 2009
Herečka Ljuba Krbová a její fantasy povídka
Noční návštěva skladiště knih
Přišel k nám i Andersen Světýlka zářila celou noc
Temné rádio a svítící děti
Ranní vstávání a balení spacáků Vzniká Pohádkovník Andersenův
nedosáhla: přes sklo ho jasně viděla a tak šplhala po jedné noze u stolku, ale moc jí to klouzalo, až ji to šplhání nakonec zmohlo, a tak si, chudinka, sedla a dala se do pláče. (Lewis Carroll – Alenka v říši divů) Hotový Pohádkovník Andersenův
Společná snídaně nám chutnala
stránku ale můžeš nazřít jen tehdy, když bude kniha otevřená právě na ní. Kdyby kniha byla zrovna zavřená, ukázala by se ti jen černá stránka.“ „Proč nemůžeš pozorovat věci, které jsi před-
tím neviděl?“ zeptal se Eragon. I přes toto omezení si uvědomoval, že nazírání by mohlo být velmi užitečné. (Christopher Paolini – Eragon)
Ukázka 4 „Promiň,“ řekl Eragon a vyčítal si svou neopatrnost. „Chtěl jsem se zeptat – je možné vyvolat obraz něčeho, co zrovna nevidíš?“ Brom se posadil na kraj postele. „Tomu, o čem hovoříš, se říká nazírání. Je to celkem možné, ale má to jeden zásadní nedostatek. Můžeš při něm pozorovat jenom lidi, místa a věci, které už jsi někdy spatřil. Kdybys chtěl na dálku nazřít ra´zaky, viděl bys je dobře, ale ne jejich okolí. Jsou tu i další obtíže. Řekněme, že by sis chtěl prohlédnout nějakou stránku knihy, kterou už jsi někdy viděl. Tu
2009 květen
7
středem E U
Hluboká
Č
eský rozhlas stále monitoruje české předsednictví Rady Evropské unie. Nemohl proto chybět ani na neformální schůzce unijních ministrů zahraničí. Na zámek Hluboká nad Vltavou se jich se svým doprovodem sjelo 35. Novinářů se akreditovalo asi 250 z celého světa. Asi všichni jsme v médiích sledovali prodiskutovávaná témata (posílení policejní mise v Afghánistánu, hraniční spor Slovinska a Chorvatska, řešení situace na Blízkém východě a v neposlední řadě i otázka vlivu vládní krize v Česku na naše předsednictví Radě Evropské unie). Za to, že o tom všem víme, vděčíme i týmu, který vysílání Českého rozhlasu z Hluboké zajišťoval. Jeho členem byl i Pavel Balíček. Zeptala jsem se ho, jak to tam vypadalo.
Rozhlasový tým: stojící zleva – Martina Mašková, Vladislav Veselý, Ondřej Bouda, Irena Henslová, Pavel Balíček; sedící zleva – Daniela Vrbová, Pavel Novák, Magda Holubová, Josef Šmejkal
Asi ne každý ví, že k zámku Hluboká nad Vltavou patří i Alšova jihočeská galerie a dosti rozlehlý park. A právě park byl středem novinářského dění, neboť vlastní zámek byl vyhrazen pro ministerské delegace. Zázemí pro novináře tedy bylo vystavěno doslova na zelené louce, resp. v parku ve velkých stanech. Jeden z nich byl určen pro tzv. píšící novináře a v druhém byly instalovány kabinky pro jednotlivé rozhlasové a televizní štáby. Tam se pochopitelně usídlil i tým Českého rozhlasu. Tiskové konference probíhaly v prostoru velkého sálu galerie (zřejmě bývalé jízdárny), kde byl postaven také stan, aby se daly tiskové konference lépe zabezpečit technicky. Na tiskovky se vešlo okolo dvou set lidí.
ková a Daniela Vrbová) a také kolegové z ČRo 7 – Radio Praha a z ČRo České Budějovice. Jejich novinářskou práci pak zajišťovali technici z oddělení přenosů (Josef Šmejkal, Vladislav Veselý a Jaromír Nikl), na produkci se podíleli Irena Henslová a Martin Šulc a roli ČRo jako Host Broadcastera pro zahraniční rozhlasy představovali Magda Holubová a já. A ještě tam byl i fotograf z ČRo OnLine. Takže celkem se na celém zajištění této akce podílelo asi 17 lidí. Někteří tam strávili celé tři dny, někdo méně, ale všichni asi měli co dělat...
n Kolik lidí naše vysílání zajišťovalo? Na zajištění rozhlasového zázemí se podílelo docela dost lidí. Nejdůležitější byli pochopitelně naši vlastní reportéři z celoplošných stanic (Pavel Novák, Ondřej Bouda, Martina Maš-
n Měli jste nějaké problémy se zvýšenými bezpečnostními opatřeními? Nedá se mluvit o problémech, je to asi nezbytná věc u takovéto akce, i když může působit nepohodlí. Celý park byl přísně střežen, my Tiskové centrum ve stanu
měli výhodu v možnosti projet autem až k našim stanům a během tohoto průjezdu jsme museli absolvovat celkem tři kontroly vozidla, zavazadel nebo lidí. Ale vše probíhalo naprosto v klidu a korektně. Také opatření v tzv. mixzóně, kde se střetával prostor oficiálních delegací a novinářů, byla bez problémů. Nejvíce se to projevilo v sobotu po oficiálním fototermínu, kdy se skupiny ministrů a novinářů rozptýlily po prostranství před zámkem a v příjemném sluníčku ministři ochotně poskytovali rozhovory. n Zapůsobil na Vás nějak výrazně některý z přítomných státníků? Rozhodně hlavní osobností byl pan ministr Karel Schwarzenberg, který byl hostitelem v pravém slova smyslu. Také za to sklízel poděkování od svých kolegů na tiskové konferenci. Pan ministr se určitě velmi zasloužil o příjemnou atmosféru celého setkání, působil příjemně, ale s duchem jisté autority. Řada dalších představitelů obdivovala místo setkání a vůbec celé prostředí, zejména v sobotu se sluníčkem a krásným počasím hodně ovlivnilo pocit z této jinak velmi oficiální a důležité akce. Děkuji za rozhovor. Zuzana Foglarová
8
květen 2009
Novinářů bylo opravdu mnoho
Nutná kabeláž se táhla mnoho metrů
Rozhlasová auta směla vjet až do areálu parku
Slavná státnická fotografie, tentokrát z objektivu Pavla Balíčka
Technika je složitá a objemná
2009 květen
9
y m a b O a k c Bara
Radiožurnál byl u všech kroků
P
rvní dubnový víkend byl Radiožurnál u všeho podstatného, co souviselo s návštěvou současného amerického prezidenta v České republice. Reportéři se hlásili v živých vstupech přímo z terénu, program nabídl přímý přenos projevu prezidenta USA z Hradčanského náměstí, rozhovory exkluzivních hostů i komentáře zahraničních expertů. O tom, jaký dojem v něm Barack Obama zanechal, o bezpečnostních opatřeních apod., vyprávěl za celou domácí i zahraniční redakci, které se na mimořádném vysílání podílely, redaktor Jaromír Marek ze zahraniční redakce ČRo 1.
10 květen 2009
Z pozice novináře, který sleduje a komentuje takovou vrcholnou událost, jakou bezpochyby byla návštěva amerického prezidenta v Praze, je těžké popisovat pocity a dojmy. Nakonec docela sympatickým dojmem na mě působil i Obamův předchůdce v úřadu George Bush. Osobně jsem byl třeba překvapen skutečností, že na nedělním summitu EU–USA byla zrušena tisková konference a pouze tři desítky novinářů (mezi nimi i zástupce Radiožurnálu) vyslechly tiskové prohlášení bez možnosti pokládat otázky. Podobné události jsou vždy provázeny mimořádnými bezpečnostními opatřeními, v případě amerického prezidenta je navíc vše v režii americké strany. Donekonečna se kontrolují doklady, osobní prohlídka je velmi důkladná a prohlíží se technika i osobní věci (a to dokonce za asistence policejních psů cvičených na vyhledávání výbušnin) a hlavně se pořád čeká. Všude musíte být s velkým časovým předstihem. Nejen já, ale i moji kolegové z Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu, kteří návštěvu sledovali a informovali o ní, jsme se dostali nejblíže, jak to bylo možné. V pražských ulicích sledoval nejmocnějšího muže Vojtěch Berger, na pražském letišti jsme vyhlíželi přílet leteckého speciálu Air Force One s Jaroslavem Skalickým a první minuty Baracka Obamy na české půdě jsme zprostředkovali v přímém vstupu posluchačům Radiožurnálu. Nicole Tobišková Foto: Jaromír Marek
Předpremiérové poslechy rozhlasových her
D
enně jezdím rozhlasovými výtahy, jejichž stěny často slouží jako vývěsní tabule pro pozvánky na nejrůznější akce. Jednou, která se pravidelně opakuje, je pozvánka na předpremiérový poslech rozhlasové hry v zasedací místnosti Producentského centra. Tituly her jsou různé, od pohádek, přes dramatizace známých literárních děl až po originální současnou tvorbu. Zajímalo mě, jak takový poslech vypadá, jak často se pořádá apod. Proto jsem poprosila Tomáše Vacka, který má různé akce Producentského centra na starosti, aby nám o posleších pár řádek napsal. Četnost poslechů závisí na dramaturgii našich „hlavních zadavatelů“, tedy Českého rozhlasu 2 – Praha a Českého rozhlasu 3 – Vltava, pro něž především rozhlasové hry točíme. V zásadě se dá říci, že pořádáme průměrně dva předpremiérové poslechy měsíčně. (To zdaleka neznamená, že se nám daří zařadit všechny dokončené hry. Těch bývá ročně něco kolem čtyřiceti.) Jsme moc rádi, že se nám podařilo kontinuitu poslechů nezpřetrhat i v době rekonstrukce Vinohradské 12, kdy jsme na čas bez poslechové místnosti. Zázemí jsme vytvořili v režisérské místnosti, a i když samozřejmě není tak velká a technicky vybavená jako ta v historické budově, poslechy nadále probíhají. Poslech pořádáme nejen pro tvůrce a jejich kolegy, ale také pro odbornou veřejnost. Zveme tedy
Bacha… teď hrajete vy Od 21. března 2009 běží na Vltavě nový projekt s názvem rAMpa – pódium pro domácí virtuosy. Jde o internetový portál (www.rozhlas.cz/rampa), představující amatérské hu-
Poslech hry Síla slova
kritiky, recenzenty, a také např. studenty DAMU, VOŠ herecké či Literární akademie Josefa Škvoreckého. Po každém poslechu následuje diskuse, takže se ke slovu dostane nejen režisér . V dubnu byly na programu hned tři poslechy. Síla slova Jiřího Hubičky v režii Petra Mančala, hra Stefana Vögela Dobře rozehraná partie, kterou režírovala Lída Engelová, a do třetice hra Pavla Kohouta Požár v suterénu pod režijním vedením Ivana Chrze. Snad nikdy se ještě nestalo, že by nějaká hra
při poslechu „propadla“. Je jasné, že rozhlasová hra není sportovní disciplína, kterou lze na základě matematických principů vyhodnotit, zařadit na číselnou osu úspěšnosti, a že jde vždy o věc subjektivního pohledu. A to je právě jeden z důvodů, proč poslechy pořádáme a proč režiséři sami mají zájem svoji konkrétní realizaci konfrontovat s názory svých kolegů. Nakonec je ale největším měřítkem úspěchu vždy jen a jen posluchač a jeho zájem . Zuzana Foglarová
dební soubory z celé České republiky. Činnost milovníků hudby sleduje také pravidelný stejnojmenný pořad vždy v sobotu po 15. hodině. Cílem projektu je, podle slov ředitele stanice Vltava Lukáše Hurníka, „nabídnout na webových stránkách a ve vysílání Vltavy prostor tisícům hudebních amatérů, kteří se v souborech nejrůznějšího složení aktivně zabývají hudbou, hrají ji, radují se z ní a šíří její etické hodnoty. Na webových stránkách si mohou
domácí hudebníci vyměňovat nahrávky, fotografie, videa, informace, dojmy z koncertů. Nejzajímavější příspěvky odvysíláme i na Vltavě, čímž se dostanou z domácího prostředí k dvousettisícovému publiku“. První vlna kampaně právě proběhla v Praze, během léta a podzimu se zaměříme hlavně na prezentaci v regionech. Eva Melo, Marcela Hájková
Bacha... teď hrajete vy Vyměňujte si MP3 a videa s ostatními hudebními amatéry na www.rozhlas.cz/rampa Poslouchejte také na Vltavě v sobotu po 15:00.
Vltava má 200 tisíc posluchačů. Zahrajte jim!
2009 květen 11
Podcasting lidi baví
44.
mezinárodní filmový festival populárně-vědeckých a dokumentárních filmů Academia film Olomouc (AFO) už tradičně dal prostor v programu novým technologiím a po dvou letech to bylo opět téma podcasting. Přednášet na filmovém festivalu je risk. Malý i velký sál je plný filmových fandů, na chodbách jsou rozházené hloučky diskutujících studentů a stoly v kavárně obsazené
páry, které dychtivě zkoumají brožurky s následujícím programem. A v téhle atmosféře obecného nadšení hrozí, že se vám stane ta nejtrapnější věc, že váš sál bude prázdný. A odborné přednášky si právě o tenhle moment většinou koledují. Někdy ale máte štěstí. Možná je to tématem a nebo následujícím programem, ale sál už od prvních minut je plný a na konci přijde odměna v podobě několika dotazů. Letošní přednáška na festivalu AFO, kde jsem pre-
Miloš Čermák na AFO
zentoval audio a podcastingové služby Českého rozhlasu a navazoval na úvodní prezentaci Miloše Čermáka, právě byla jedna z těch, které vás pozitivně nakopnou a potvrdí, že to, co děláte, je správné. Podcasting prostě mladé lidi baví a není nic víc příjemnějšího, než jim říct, že Český rozhlas je v téhle službě u nás nejlepší a nechat si to ještě potvrdit od občasného rýpala, jakým je právě Miloš Čermák. Jiří Malina
D-dur Speciál je věnován staré hudbě
N
a období od 14. dubna do 31. května připravila digitální stanice Český rozhlas D-dur (vedle svého pravidelného nepřetržitého vysílání klasické hudby) tematizovaný projekt druhého paralelního, pouze internetového vysílání D-dur Speciál. Tentokrát je věnován staré hudbě a její stylové, nebo také autentické či historicky poučené interpretaci. Stylová interpretace staré hudby znamená používání dobových nástrojů nebo jejich kopií a poučenost o dobových zvyklostech v provozování hudby znamená hru nebo zpěv s minimálním vibratem, komornější obsazení, o něco nižší ladění, bohatší zdobení melodie a někdy živější tempa v rychlých částech skladeb. Znamená rozchod s romantickým a romantizujícím výkladem starší hudby. Zároveň však nemá jít a nejde jen o nějaké muzeum, ale o zprostředkování živého umění. „Známe prameny a víme, jak se hudba hrála. Při všech vědomostech je ale rozhodující náš vkus a umění co nejživěji zprostředkovat dílo publiku. Konzultace s autory v našem případě mohou probíhat jen zprostředkovaně, nenecháváme se tedy svazovat. Ostatně i rozumný žijící autor nechá interpretovi tvůrčí svobodu,“
12 květen 2009
říká Václav Luks, umělecký vedoucí takto specializovaného souboru Collegium 1704. Stará hudba je dnes vlastním oborem s širokou interpretační i posluchačskou základnou. A právě taková interpretace byla kritériem při výběru skladeb pro D-dur Speciál, jak bude vedle běžné nabídky znít do konce května na internetové adrese http://www.rozhlas.cz/d-dur. Obě data, která speciální projekt ohraničují, nejsou zvolena náhodně. První patří 250. jubileu úmrtí Georga Friedricha Händela, druhé dvoustému výročí uzavření životní dráhy a tvorby Josepha Haydna. Speciál začal dnem věnovaným výhradně Händelově hudbě a skončí obdobně monotematicky koncipovaným dnem haydnovským. Mezi těmito termíny se ve vysílání střídají čtyřhodinové bloky sestavené obvyklým kontrastním způsobem charakteristickým pro stanici D-dur, a to z nejrůznějších nahrávek staré hudby – vokální a instrumentální, světské a duchovní, příležitostných a oddechových skladeb i závažných oratorií a několika oper. Jako omezení si tvůrci tohoto vysílání dali rok 1809. Zaznívá hudba, která vznikla do tohoto data, tedy středověká, renesanční, barokní i klasicistní. Končí se Mozartem, Haydnem a první
etapou tvorby Ludwiga van Beethovena. Stylová interpretace slibuje objevy z archivů i nový pohled na známá díla, slibuje vzrušující, nerutinní a neakademický přístup, nový zvuk, poučení i potěšení. Autoři koncepce tvrdí, že podobná koncentrace staré hudby – postaru, ale současně nově hrané a zpívané – se v éteru ještě neobjevila. Vysílání digitální stanice D-dur, pro Vltavu sesterské a do určité míry současně i dceřiné, si už za několik let, zejména díky přítomnosti na internetu (ale i v kabelových sítích a ve stále se rozšiřujícím digitálním vysílání), získalo stálé příznivce. Klasická hudba, jen krátce vltavskými redaktory a dalšími spolupracovníky uváděna, zní na D-dur nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně a každý den roku v pestrém a kontrastním výběru všech žánrů a období od renesanční polyfonie přes Bachovy varhanní skladby a Schubertovy písně až po opery a odkaz romantiků a díla klasiků dvacátého století. Občasné projekty D-dur Speciál zahrnuly už například varhanní hudbu nebo – v loňském roce – bezprecedentně širokou kolekci soudobé hudby. -veb-
O lidech V květnu životní jubileum slaví: Ilona Šulajová, Pavel Charvát, Lydie Härtelová, Jana Kaprasová, Renata Kadaníková,Petr Janečka, Zdeněk Kolář, Věra Paroubková, Jaroslav Kubeš, Radovan Hobl, Jaromír Ostrý, Zdeněk Stehlík, Hana Hýlová, Ivana Seidnerová.
Blahopřejeme!
Český rozhlas má novou tiskovou mluvčí Po dvou letech, kdy byla pozice tiskového mluvčího neobsazená a agendu zajišťoval Odbor marketingu a PR, byla rozhodnutím generálního ředitele tato funkce přesunuta do působnosti ředitele OMPR a v polovině dubna na místo tiskového mluvčího Českého rozhlasu nastoupila Eva Tichá: V Českém rozhlase jsem „nováček“. Vystudovala jsem VŠE v Praze a po „sametové revoluci“ jsem se vydala za poznáním do Belgie, kde jsem necelé dva roky studovala francouzštinu. Po svém návratu do České republiky jsem pracovala jako redaktorka zpravodajství České televize a rádia Alfa. Později jsem přijala nabídku, která se neodmítá, a přešla jsem na druhou stranu „barikády“, kde jsem se snažila uplatnit jako tisková mluvčí ve státní, poté také v soukromé sféře. Jsem vytrvalostní sportovkyně narozená ve znamení Střelce, týmová hráčka (dříve ligová hráčka basketbalu), rovněž však individualistka (běh na dlouhé tratě 10 –16 km, potápění). Ráda cestuji, zajímá mě divadlo a film, upřednostňuji naučnou literaturu, biografie a encyklopedie. Miluji přírodu a lidi. Ve svém životě jsem často dělala to, co jsem si přála, co mě vážně zajímalo. Pracovala jsem s lidmi, kterých jsem si mohla vážit a respektovat je. Může to znít přehnaně, ale je mi ctí být tiskovou mluvčí Českého rozhlasu v čele s jeho současným generálním ředitelem.
Pár vět s Robertem Břešťanem – novým šéfredaktorem Rádia Česko nejsou a nebudou žádné. Věřím, že pravidelní posluchači už mohli zaznamenat větší pestrost vysílání. Zařazujeme i trochu lehčí věci, například z vědy a kultury, zajímavosti ze světa, tak, aby si posluchač mohl na chvíli oddychnout od politiky a ekonomiky, což jinak jsou a budou priority našeho programu. Víc pracujeme se zvukem, příspěvky jsou pestřejší, zvukově bohatší. Což má být u rádia samozřejmost. Výhledově se u vysílání na internetu a digitálu počítá s rozšířením našeho programu. n V minulosti jste již v rozhlase pracoval, pak jste nějakou dobu působil v HN. Takže... dobří holubi se vracejí?
J
ak už jsme psali v minulém Vlnění, novým šéfredaktorem zpravodajsko-publicistické stanice Českého rozhlasu Rádio Česko je od 1. dubna Robert Břešťan. Začínal jako spolupracovník Českého rozhlasu, později redaktor a moderátor ČRo 6/Rádia Svobodná Evropa. Od září 2003 byl moderátorem české redakce BBC, rok strávil jako zpravodaj v Londýně. Od března 2006 byl politickým zpravodajem Hospodářských novin, později zástupcem vedoucího a editorem domácí rubriky HN.
Dobří holubi se vracejí je film z protialkoholní léčebny, takže v tomhle smyslu rozhodně ne. Ale rozhlas mám rád, začínal jsem v něm, za mikrofonem jsem strávil větší část mého profesního života. A možnost vrátit se do rádia a pracovat na podobě čistě zpravodajské stanice mě nalákala zpět na Vinohrady. n Jaká jsou podle Vás hlavní kri-téria kvalitního a profesionálního zpravodajství?
n Chystáte letos nějaké zásadní změny a inovace? Jaké jsou Vaše priority?
Právě kvalita a profesionalita. Poctivá příprava, znalost věci, nepovrchnost. Vyváženost, objektivita. Takových slov je ale možné vyjmenovat spoustu. Teoreticky to asi zvládne každý. Důležité je, aby to tak potom vypadalo i v éteru.
Zásadní a přelomové změny se v Rádiu Česku prozatím nechystají. To neznamená, že změny
n Kdo Vás nejvíce ovlivnil ve Vaší profesní kariéře? Máte nějaký vzor?
Byla to hlavně atmosféra a styl práce v redakcích, jimiž jsem prošel. Obrovská zkušenost bylo působení v BBC a doba strávená na zpravodajském postě v Londýně. A velmi přínosné byly i tři roky v Hospodářských novinách a spolupráce s Jindřichem Šídlem, který je, myslím, jedním z nejlepších novinářů v Česku. n V minulosti jste pracoval právě jako zpravodaj v Londýně. Jaké jsou Vaše zkušenosti s prací v zahraničí? Kdyby byly větší, vůbec bych se nezlobil. V Londýně jsem byl rok, kdyby to šlo, byl bych tam klidně dodnes. Byla to velká zkušenost nejen profesionální, ale i lidská. Život v jiném jazykovém a kulturním prostředí je vždycky užitečný a obohacující. A když máte navíc možnost spolupracovat s lidmi z BBC, využívat jejich zázemí a léta zkušeností, nechá to na vás, doufám, pozitivní stopu. n Jaký je Váš profesní cíl pro působení ve funkci šéfredaktora Rádia Česko? Rád bych, aby Rádio Česko bylo nadále kvalitním a užitečným zpravodajským rádiem. A aby nebylo médiem, které jenom přebírá agendu agentur a ostatních médií, ale aby samo bylo zdrojem citací pro ostatní. Což se mimochodem docela daří už teď. A aby redaktory bavilo v Rádiu Česko pracovat a posluchače ho poslouchat. Děkuji za rozhovor. Blanka Vávrová
2009 květen 13
? y t fi e n e b é k c e zaměstnan
Poznejte svoje výhody – aneb jaké jsou
V
e většině středních a velkých firem je dnes poměrně běžné poskytování různých zaměstnaneckých benefitů. Kromě platu tedy můžete získat i různé zaměstnanecké výhody, jejichž rozsah záleží hlavně na tom, kde jste zaměstnáni, a zpravidla na vaší konkrétní situaci – délce zaměstnání či významu funkce, kterou zastáváte. I tyto benefity, byť třeba nepeněžní, podléhají přísným daňovým pravidlům. Co je možné získat a co svým zaměstnancům poskytuje Český rozhlas? Stravenky jsou snad nejrozšířenějším benefitem, který poskytuje většina zaměstnavatelů plošně všem svým zaměstnancům. Od letošního ledna je nominální hodnota stravenky 80,- Kč, z toho zaměstnavatel hradí 50 %, tedy 40,- Kč na jednu stravenku. V loňském roce byla nominální hodnota stravenky 60,- Kč a zaměstnavatel přispíval stejným poměrem, tedy jeho příspěvek činil 30,- Kč na jednu stravenku. Penzijní připojištění se má stát jedním z pilířů důchodové reformy. Pro zaměstnance je od daně z příjmů osvobozen příspěvek do roční hodnoty 24 000,- Kč, zároveň je uvedený limit i limitem pro jejich uznatelnost jako daňový výdaj zaměstnavatele. V případě, že příspěvek od zaměstnavatele přesahuje uvedených 24 tis. Kč, je částka převyšující limit pro zaměstnance zdanitelným příjmem a pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový výdaj. Český rozhlas poskytuje od letošního roku příspěvek ve výši 9600,- Kč ročně, tj. 800,- Kč měsíčně. Je to o 300,- Kč měsíčně více než v předchozím období. Životní pojištění obsahující kapitálovou či investiční složku je další z možností, jak si vytvořit finanční rezervy do důchodu. Platí pro něj stejné limity jako pro penzijní připojištění. Zaměstnanec si zvolí, zda příspěvek zaměstnavatele chce použít na penzijní připojištění nebo na životní pojištění. Limit 24 000,- Kč se počítá jako souhrn vyplacených příspěvků jednomu zaměstnanci ať již na penzijní připojištění nebo na životní pojištění. V podmínkách Českého rozhlasu to znamená, že zaměstnavatel přispěje zaměstnanci 800,Kč měsíčně buď na jeden nebo na druhý typ benefitu. Sport, kultura, rekreace, zdraví a volný čas – nepeněžní plnění ve formě příspěvku zaměstnavatele na sport, kulturu, rekreaci, zdraví a volný čas jsou na straně zaměstnance od daně z příjmu osvobozena stejně jako bezplatná možnost využívání rekreačních, zdravotnických, vzdělávacích, předškolních a sportovních zařízení. Na rozdíl od předchozích benefitů se nejedná o daňový náklad instituce. Tento benefit může být financován pouze ze zisku nebo sociálního fondu. Český rozhlas poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na uvedené činnosti formou poukázky Flexi Pass v hodnotě 1000,- Kč ročně.
14 květen 2009
Školení a kurzy – částky vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s jeho předmětem činnosti jsou pro zaměstnance také osvobozeny od daně z příjmů. Zaměstnanci se mohou zdokonalovat a rozvíjet ať již studiem cizích jazyků nebo absolvováním nejrůznějších odborných kurzů zajišťovaných oddělením vzdělávání, případně externími firmami. Zvýhodněné půjčky poskytnuté zaměstnavatelem jsou v rozhlase bezúročné. Peněžní zvýhodnění plynoucí z bezúročného poskytování půjček je na straně zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů, tak i sociálního a zdravotního pojištění, jedná-li se o půjčky poskytnuté na bytové účely do výše 100 000,- Kč. V případě neúčelových půjček „na překlenutí tíživé finanční situace“ je to pak nejvýše 20 000,- Kč. Pro případ, že byste žádali o půjčku v souvislosti s živelnou pohromou, která vás postihla, zákon uvedené maximální částky navyšuje na desetinásobek, tzn. 1 mil. Kč u bytových potřeb, resp. 200 tis. Kč u bezúčelových půjček na překlenutí finanční tísně. Český rozhlas poskytuje bezúročné půjčky až 100 000,- Kč. Odměny a poukázky k příležitosti životních a pracovních výročí – vyplácené odměny podléhají dani z příjmů a s výjimkou specifických životních příležitostí (při příležitosti dosažení věku 50 let a prvního odchodu do starobního nebo invalidního důchodu) i sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Nepeněžní odměna v podobě poukázek poskytnutých zaměstnavatelem je na straně zaměstnance osvobozena do výše 2000 Kč ročně od jednoho zaměstnavatele. V našem případě jsou vypláceny při příležitosti 50 let zaměstnance odměny vy výši 5 tis. Kč a současně poskytovány dárkové šeky v hodnotě 2000,- Kč. Dárkové šeky, za které si zaměstnanci mohou koupit zboží podle vlastního výběru, jsou dále poskytovány od 55 let včetně každých pět let. Pracuje-li zaměstnanec v Českém rozhlasu 20 let (a pak každých dalších pět let), obdrží odměnu ve výši 5000,- Kč. Motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, poskytnuté bezplatně zaměstnavatelem i k soukromým účelům, úplně zadarmo mít nebudete. Kromě toho, že zaplatíte pohonné hmoty spotřebované na vašich soukromých cestách, vám zaměstnavatel musí připočíst k vašim příjmům částku ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc jeho poskytnutí, minimálně však 1000,- Kč. Z této částky pak zaplatíte daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. V neposlední řadě se za benefity dají považovat i nejrůznější akce, které Český rozhlas pro své zaměstnance či jejich rodinné příslušníky pořádá. V Praze nesmíme zapomenout ani na ordinaci všeobecné a zubní lékařky a služby maséra. Český rozhlas financuje i každoroční očkování proti chřipce.
Na to, kolik peněz se letos v těchto benefitech rozdělí a co je to tzv. dohadná položka, která by se měla v našich mzdách objevit v květnu, jsem se zeptala vedoucí Finančního útvaru Moniky Bernáthové. V letošním roce se na rozdíl od předchozích let předpokládá vyšší „útrata“ za výše uvedené benefity. Jak bylo zmíněno, zvýšil se příspěvek zaměstnavatele na jednu stravenku (o 10,- Kč) a příspěvek na penzijní připojištění, případně životní pojištění (o 300,- Kč měsíčně na jednoho zaměstnance). Předpokládané výdaje za příspěvek na stravování budou téměř 15 mil. Kč a příspěvek na penzijní připojištění/životní pojištění okolo 8 mil. Kč. Za poukázky na sport, kulturu a volný čas bude vydáno 1,6 mil. Kč. Životní a pracovní výročí by se měla vejít do jednoho milionu korun. Očkování stojí každoročně téměř půl milionu korun. Na vzdělávání zaměstnanců by mělo být vynaloženo okolo 5 mil. Kč. Jistě milým potěšením v dubnové výplatě již třetím rokem bude podíl na dohadné položce. U tohoto pojmu se trochu zastavím a pro vysvětlení použiji dohadnou položku, která bude rozpuštěna ve výplatě za tento duben. Při sestavování prvních výsledků hospodaření Českého rozhlasu za rok 2008 bylo zřejmé, že dosažený výsledek bude vyšší než plán. Proto byla v souladu s Pravidly ekonomického řízení, na základě souhlasu generálního ředitele, vytvořena tzv. DOHADNÁ POLOŽKA NA MZDY. To znamená, že se vytvořil jakýsi pytlíček s penězi pro zaměstnance, který je možno vysypat až ve chvíli, kdy si dosaženými výsledky budeme jisti. V dubnu proběhl účetní audit a byl stanoven základ daně, vše svědčí tomu, že jsme skutečně dopadli podle předpokladu. Proto se pan generální ředitel rozhodl k rozdělení těchto prostředků. Většina peněz byla rozdělena mezi jednotlivé divize a zbyly prostředky, jejichž rozdělení je v kompetenci generálního ředitele. Rozdělení mezi jednotlivé divize zohledňuje podíl na zlepšeném zisku dané divize, případně i skutečnost, že daná divize překročí některý ze stanovených limitů (limit nákladů na lidskou práci, limit nedaňových nákladů, případně další limity a omezení). Až uvidíte na výplatní pásce (a také jistě na svých financích) částku mimořádných odměn za měsíc duben 2009, vězte, že je to poděkování (nejen Vašeho přímého nadřízeného, ale i generálního ředitele) za výkony a práci v roce 2008. Hodnota dohadné položky, která bude nyní v dubnových mzdách rozpuštěna, činí celkem 12,6 mil. Kč plus sociální a zdravotní pojištění. Z uvedeného vyplývá, že v letošním roce se, na rozdíl od předchozích let, předpokládá vyšší „útrata“ za výše uvedené benefity. Za stravování, penzijní připojištění, příspěvky na sport a kulturu a životní a pracovní výročí plánuje rozhlas vydat v roce 2009 částku mírně převyšující 26 mil. Kč, což je o cca 5 mil. Kč více než v roce 2008. Mnohokrát děkuji za informace a dobré zprávy. Zuzana Foglarová
Co se chystá Garáže – při loňské akci výjimečně bez aut
Skupina Eldorádo nám zahrála i v roce 2008
Desáté pivo s generálním ředitelem tentokrát na domácí půdě – respektive v domácích garážích Ve čtvrtek 28. května si Vás všechny jménem generálního ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka dovolujeme pozvat na jubilejní desátou akci Pivo s generálním ředitelem. Nepojedeme daleko. Jen do garáží Českého rozhlasu. Začínáme v 18 hodin, kdy nás do dobré nálady naladí vystoupení Josefa Laufera. Pak si zazpíváme s našimi „ropáky“ a jejich skupinou
Eldorádo. Pokračovat budeme diskotékou s Tomášem Ivanovičem a Milošem Skalkou až do půlnoci. Můžete se těšit na spoustu dobré hudby, jídlo a pití, kamarády, přátele, spolupracovníky. Přestaňte si mailovat – sejděte se! -red-
Folklorní maraton začíná Přijďte se podívat na některou akci jednoho z našich největších mediálních partnerů – Folklorního sdružení České republiky. Mezinárodní folklorní festivaly a slavnosti v České republice jsou známy po celém světě dlouholetou tradicí, programovou bohatostí a pestrostí. Každoročně se jich koná více než 50 ve všech koutech naší republiky. Na festivalech či poutích se můžete podívat na tanečníky a tanečnice, poslechnout si zpěváky a zpěvačky, sami si zatancovat nebo zazpívat a v neposlední řadě zkusit něco z repertoáru starých lidových kuchyní. Dejte si trdelník, frgále, štramberské uši, kucmoch, černého kubu, pučálku, pražmu nebo třeba něco úplně jiného. V moderní rychlé době krátké zastavení s lidovými tradicemi potěší a přivede Vás na jiné myšlenky. Třeba i doma nějakou obnovíte. Už jste zkusili černou hodinku jako Kudrnovi v Ranči u Zelené sedmy? Podrobný přehled všech folklorních festivalů najdete na www.folklornisdruzeni.cz. Já za sebe doporučuji červnovou Rožnovskou valašku (Rožnov pod Radhoštěm 12.–14. 6.), Strážnici (Strážnice 25. až
28. 6.) nebo Pražský jarmark (Praha, 25.–30. 8.). Přijďte. Určitě nebudete litovat. -fog-
S BROLNem po Baťově kanálu Jednou z akcí k 85. narozeninám naší stanice, kterou chystáme na 23. května, bude plavba po Baťově kanálu s vystoupením BROLNu. Poplujeme ze Strážnice, kde v malém přístavišti zahraje BROLN. Zájemci o plavbu potom budou lodí Danaj pokračovat do Veselí nad Moravou. Cestu jim zpříjemní lidová muzika a ochutnávka vína. Po připlutí do veselského přístavu je opět připraven koncert BROLNu a plavba s ním se přenese i do živého vysílání odpoledního pořadu Rendezvous. Z Veselí poplujeme do Zlínského kraje do Uherského Ostrohu, kde se uskuteční na zámeckém nádvoří další vystoupení BROLNu v plné sestavě a s hosty. Plavbu připravujeme ve spolupráci s o.p.s. Baťův kanál, přes jehož Informační centrum si mohou již dnes zájemci rezervovat místo na šedesátimístné lodi Danaj. Teď již nezbývá než si přát pěkné počasí. Alena Podlucká Zatím opuštěná a zazimovaná loď Danaj čeká na své pasažéry
2009 květen 15
Víte, co dělá...
Odbor archivních a programových fondů?
Vedoucí APF Eva Ješutová
Z
téku, Gramoarchiv, Hlavní katalog, Dokumentaci a Knihovnu. Dohromady v nich pracuje 78 lidí (73,5 pracovního úvazku), největšími útvary jsou Archiv (17) a Fonotéka (16,5). Činnost APF se neustále rozšiřuje. Před osmi lety vytvořil bez jakýchkoli finančních či personálních nároků Fond hudebnin vydavatelství a nakladatelství, které má dnes na svém kontě 160 vydaných titulů notových materiálů a stovky smluv se skladateli. Nejen v současnosti, ale i do budoucna chrání díla v majetku Českého rozhlasu a na výnosech z půjčovného přináší nemalý finanční efekt. V loňském roce převzal půjčovnu notových materiálů Českého hudebního fondu. Stal se tak největším poskytovatelem notových materiálů v České republice. APF jsou vydavatelem teoreticko-kritické revue Svět rozhlasu, jejíž 20. jubilejní číslo vy-
útvarů technických se v květnu přesuneme do Úseku programu. Jedním z odborů, který potřebujeme snad všichni, je Odbor archivních a programových fondů, známý pod zkratkou APF. O jeho práci jsem si povídala s jeho vedoucí Evou Ješutovou.
n Kolik oddělení má APF a kolik lidí v nich pracuje? Odbor archivních a programových fondů má 8 oddělení – Kancelář, která zabezpečuje chod útvaru po organizační a provozní stránce, a 7 odborných útvarů: Archiv, Fond hudebnin s vydavatelstvím a nakladatelstvím, Fono-
Stalo se v regionech
15. výročí samostatné existence ČRo Olomouc
16 květen 2009
Karel Čapek v rozhlase
šlo v prosinci 2008. Okolo redakční rady se podařilo soustředit řadu významných spolupracovníků, kteří se podílejí nejen na zpracování rozhlasové historie a teorie, ale zabývají se prakticky jako jediní i reflexí rozhlasové tvorby. Zaměstnanci APF významně přispěli i ke vzniku publikace 99 významných uměleckých osobností rozhlasu, kterou Sdružení pro rozhlasovou tvorbu vydalo k 85. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání.
Přístroj na čištění CD
n Co je hlavním úkolem odboru? Z rozhlasového úhlu pohledu je to co nejlépe a nejkomplexněji zajišťovat servis pro program – od informačních zdrojů až třeba po dodání zvukového záznamu do vysílání. Neméně významným úkolem z hlediska celospolečenského je pak dokumentování novodobé historie, a to jak rozhlasové, tak i obecné.
V neděli 15. března proběhl v Jazz Tibet Clubu v Olomouci příjemný večer k připomenutí 15. výročí samostatné existence Českého rozhlasu Olomouc. Jeho neformálnost spočívala v absenci projevů, programových analýz a vizí o šťastné budoucnosti. Sešlo se na něm půl druhé stovky přátel, jimž je Český rozhlas Olomouc doplňujícím přístavkem „vaše moravské rádio“ blízký. Nebyli to přátelé ledajací – v Jazz Tibet Clubu bylo vidět senátory i poslance, reprezentanty kraje i města a univerzity, vědce humanitního i přírodovědného zaměření, umělce dramatické i výtvarné, osobnosti mocné pera i ty, kteří hýbou divadlem, hudebním děním i společenským kvasem. Nepochybně téměř všichni poznali ČRo Olomouc nejen jako posluchači, ale i aktéři a „zpovídané“ osobnosti v nejrůznějších pořadech... V tomto směru šlo tedy o společnost vzájemně blízkou a respektovanou. Programovým hitem večera se stalo koncertní vystoupení skupiny SEPTET Plus, která doprovodila vystupující Marii Rottrovou a Jaroslava Wykrenta. Zpívali sice písně starší, než je samostatná existence ČRo Olomouc, ale onen neproklamovaný tradicionalismus šel shromážděnému publiku docela k duhu, zvláště když byl okořeněn Wykrentovými vtipnými „reklamními“ postřehy ze současnosti.
Poté se Jazz Tibet Club proměnil v klub debatní. Kolik stolů, tolik témat a námětů... Připomínáno bylo spíše to, na co by „kraj“, „město“, „univerzita“, „divadlo“, ale i přítomní senátoři, poslanci, vědci i umělci mohli být hrdi, což navozovalo u všech pocit radosti a víry, že ani krize nebude trvat věčně. Připomínka patnáctileté samostatné existence Českého rozhlasu Olomouc, nejznámějšího moravského rádia, jež nabyla podoby „laskavého posezení“ v Jazz Tibet Clubu, by možná zapadla, kdyby tato stanice nebyla tak oblíbena, jak skutečně je. Bohumír Kolář
n Co dá nejvíce práce? Nejpracnější z celé škály vykonávaných činností je zpřístupňování dokumentů, tedy pořízení co nejúplnějších a nejpřesnějších informací. A je současně i nejdůležitější, protože dokument, byť sebeunikátnější, o kterém nikdo neví, je mrtvý a bezcenný. Data k fondům a sbírkám pořizujeme do počítačových databází i retrospektivně. V praxi to znamená nejen stíhat současnost, ale postupně i uplynulých 85 let. Často (a bohužel nejen u starých záležitostí) jsme nuceni postupovat přímo detektivními metodami. A to jen proto, že se někdo neobtěžoval zapsat při pořízení snímků potřebné údaje. Navíc je třeba již zapsaná data neustále aktualizovat, protože např. při přepisu zvukového dokumentu na jiný nosič se podstatně mění řada ukazatelů. To je nejmarkantnější třeba v návaznosti na digitalizaci, kdy se musíme znovu vracet k již pořízeným záznamům, doplňovat a opravovat je a propojovat v tzv. balíčky. Všechny provedené změny je nutné zanést i do stávající evidence. Aktualizace se tak týká nejen počítačových databází, ale i mnoha dalších, tištěných pomůcek. Např. katalogové záznamy v badatelně jsou stále velmi využívány, a to nejen externími badateli, ale i rozhlasovými redaktory. n Co nejzajímavějšího v archivu máme? Zajímavých dokumentů máme v našich fondech opravdu mnoho, záleží na tom, co kdo preferuje. Třeba pro hudebně orientované jedince jsou lahůdkou rukopisy partitur celé řady našich významných hudebních skladatelů, jen namátkou jmenujme Josefa Suka, Bo-
huslava Martinů, Leoše Janáčka nebo Václava Trojana. Zajímavá a cenná je i unikátní sbírka starých tisků. Pro ty, kteří dávají přednost akustické stránce, je v archivních i provozních zvukových fondech spousta naprosto unikátních nahrávek hudebních i slovesných. Cenné jsou i politické projevy, které jsou zachovány od 20. let minulého století po současnost. Zachycují hlasy všech našich prezidentů, ale i řady ministrů a poslanců. Ke skvostům bezesporu patří i rukopisy a hlas Karla Čapka.
Pracoviště pro digitalizaci záznamů
n Co vyžaduje největší péči? Jednoznačně zvukové dokumenty. Většina nosičů zvuku stárne poměrně rychle nejen fyzicky, ale i morálně. To znamená, že je nutné je přepsat v době, kdy je k dispozici potřebná technologie. Je to proces velmi náročný na čas, protože přepis analogových nosičů se musí provádět v reálném čase. Budoucí generace rozhlasových archivářů budou v podstatně lepší situaci, protože zdědí tyto dokumenty již zdigitalizované.
Poslechový večer aneb o četbě včera i dnes Literární klub se neuzavírá kontaktům s jinými kulturními institucemi, což se stalo zřejmým i v pondělí 31. března 2009, kdy Český rozhlas Olomouc pozval (nejen) členy Literárního klubu Olomouc k účasti na svém Poslechovém večeru. Koncepci večera možno přisoudit režiséru Michalu Burešovi, který setkání rozhlasových tvůrců s veřejností moderoval a v jehož režii druhé setkání proběhlo. Jeho hosty se stali ředitel ČRo Olomouc Pavel Hekela, dramaturg Jan Su-
lovský, olomoučtí herci Miroslav Hruška a Josef Bartoň, členové činohry Moravského divadla Olomouc a Richard Mlynář, skladatel, koncertní klavírista, a jak v průběhu večera prokázal, i mimořádně schopný hudební improvizátor. Smyslem večera bylo představit přítomným náročnou práci rozhlasáků, jejichž tvůrčím schopnostem vděčí posluchači za nádherné pořady literárního a dramatického charakteru, známé jako Setkání s literaturou, Počteníčko nebo rozhlasové hry. Jednoduše řečeno, hovořilo se o knihách a hrách, které stojí za to slyšet, a o umělcích, kteří jsou schopni literární texty transformovat do poslechové podoby. V úvodu Poslechového večera si všichni hosté zavzpomínali na počátky své rozhlasové kariéry, připomněli svou původní, většinou divadelní minulost a svěřili se publiku s důvody, které je vedou k tomu, aby s roz-
n Máme něco tak cenného, že to musí být umístěno v trezoru? Klasický trezor sice nepoužíváme, ale cenné dokumenty jsou u nás chráněny dostatečně. Jednak jsou uloženy v depozitářích s elektronickým zabezpečovacím a požárním zařízením, jednak část posuvných regálů je uzamykatelná a přístup do nich mají jen pověření zaměstnanci. n O jaké dokumenty máte zájem, co by vám měli rozhlasáci přinášet? Obvykle na tuto otázku odpovídám – jsme jako smrt, bereme všechno. Práce na historických studiích nás poučila, že s odstupem času jsou nejcennější právě ty dokumenty, které ve své době byly naprosto běžné. Takovým typickým příkladem byla za druhé světové války visačka se zákazem poslechu zahraničních rozhlasů. Povinně byla na každém přijímači. Ale v archivu jsme ji neměli. Nebo třeba gramofonové desky – za celá léta nám posluchači nabídli pouze pár desek, které jsme neměli. Přesto je od nich rádi bereme, protože pokud je ta „naše“ obehraná, můžeme ji nahradit. Podobné je to s fotografiemi – často jen s velkými obtížemi získáváme fotografii někoho, kdo v rozhlase strávil i několik desetiletí a patřil k těm, pro které práce rozhodně nebyla pouhým zdrojem obživy. Takže prosím vážené kolegy, aby, než cokoli vztahujícího se k rozhlasu vyhodí, nás kontaktovali. Děkuji za rozhovor. Zuzana Foglarová
hlasem buď spolupracovali, nebo se mu cele věnovali. K těm posledním patří Pavel Hekela a Jan Sulovský, k těm přelétavým Richard Mlynář, Miroslav Hruška a Josef Bartoň. Mimořádný zájem vzbudila retrospektiva rozhlasové činnosti na poli literárním. Připomenuta byla dnes již legendární rozhlasová inscenace, vytvořená v roce 1959 podle hry Ede Szigligetiho „Liliomfi“ režisérem Jiřím Valchařem a herci Otakarem Vážanským a Františkem Brožem (…), ale i rozsáhlé vyprávění Otto Františka Bablera, o které se zasloužilo olomoucké rozhlasové studio v letech šedesátých, a řada dalších titulů. Solidní informace byly podány i o nedávné tvorbě. Zazněla jména Klement Bochořák, Antonín Přidal, Vladimír Týřl, Jan Slavotínek, Jiří Stýskal, Ladislav Lakomý, Zdeněk Vrablík, Jana Zikmundová-Ovčáčková, Miroslav Kahoun, Lubor Tokoš… Přehlídka tvůrců spojených s prací v rozhlase ústila do žhavé současnosti jmény Michal Viewegh, Jakub Vítek, Tereza Semotamová, Igor Bareš, Miloslav Mejzlík, Jan Fišar, Vladimíra Včelná, Naděžda Chroboková… Poslechový večer měl své kouzlo. Připomněl, že jít za kulturou, a to velmi kvalitní, lze i tehdy, když člověk nesmí vylézt z postele. Rozhlasová literatura tak často nachází šanci i tam, kde ji neznalý ani nečeká, ani nehledá. Bohumír Kolář
2009 květen 17
Úsvit vystoupil ve Studiovém sálu Jihočeský soubor písní a tanců Úsvit vystoupil ve Studiovém sálu v budově Českého rozhlasu České Budějovice s pořadem, který patří do cyklu čtyř folklorních podvečerů s Úsvitem naplánovaných na letošní rok. Diváci a posluchači postupně nahlédnou do lidových tradic v různých fázích roku. Tentokrát se v programu objevilo téma masopustu, Velikonoc a vítání jara. Zpívalo se, povídalo se o lidových zvycích a předváděla se lidová řemesla. V prvním z večerů zazněly písničky Budějický panenky, Červená růžičko, Košilenka bílá a mnoho dalších. Z vystoupení byl pořízen záznam, který se vysílal na Boží hod velikonoční na jihočeské frekvenci 106,4 MHz. Tomáš Kollarczyk
Jihočeský soubor písní a tanců Úsvit patří již 55 let mezi špičková česká folklorní seskupení. Jako soubor lidových tanců a písní vzal na sebe úkol studovat, předvádět a propagovat lidové písně, tance, hudbu, zvyky, obřady i kroje s cílem uchovat krásu lidového umění v komplexním pojetí národopisných oblastí sousedících s jihočeskou metropolí. Svůj repertoár soubor čerpá z publikované i nepublikované folklorní literatury a z dalších nejrůznějších pramenů a vzpomínek pamětníků. Kromě jednotlivých lidových tanců zpracoval soubor i mnohé jihočeské zvyky. Nedílnou součástí souboru je i dudácká muzika hrající v klasickém instrumentálním obsazení (housle, viola, kontrabas, klarinet, dudy), která je i samostatným uměleckým kolektivem. Za své dlouholeté působení má Úsvit na svém kontě řadu úspěchů a ocenění doma i v zahraničí.
Afrika nevšedníma očima
Božskou Emu uvedl Jiří Černý Pěveckému umění Emy Destinnové byl věnován pořad hudebního publicisty Jiřího Černého, který se uskutečnil ve Studiovém sále v budově Českého rozhlasu České Budějovice. Povídání doprovodila bohatá prezentace dobových fotografií ze života slavné operní pěvkyně v kreativním zpracování ateliéru Foto MIDA. Jiří Černý je v odborných kruzích uznávaným hudebním kritikem a držitelem Ceny hudebního fondu. Přes 30 let pořádá klubové poslechové pořady, moderuje hudební festivaly u nás i v zahraničí. Jeho veřejné aktivity i četné autorské pořady v Českém rozhlase jsou spojovány s různými žánry hudby takzvaně populární, avšak osobnost Emy Destinnové mu není vzdálená. „Přestože mě lidé znají spíše jako rockového kritika, mé první pěvecké lásky byly operní, Destinnová už od mých středoškolských let,“ vysvětlil Jiří Černý, proč tématem večera ve Studiovém sále českobudějovického rozhlasu byla poněkud
18 květen 2009
Český rozhlas České Budějovice připravil ve spolupráci s Humanistickým centrem Narovinu dubnovou výstavu fotografií nazvanou „Karibuni Kenya – Afrika nevšedníma očima“. Na vernisáži výstavy se spolu se zájemci o umění sešli i adoptivní rodiče afrických dětí, aby se podělili o své zážitky. Humanistic-
ké centrum Narovinu představilo film o charitativní činnosti a jejích úspěších i úskalích v Africe. Sérii fotografií z exotického prostředí a jeho kontrastech mohli zájemci zhlédnout po celý měsíc duben mezi 9. a 18. hodinou v denní kavárně českobudějovického rozhlasu. TK
netradičně právě „Božská Ema“. V minulém roce uvedl v budově rozhlasu komponovaný pořad o francouzském skladateli, šansoniérovi a herci Gilbertu Becaudovi, který se setkal s výrazným zájmem posluchačů. Tentokrát Jiří Černý přiblížil Emu Destinnovou coby jednu
z nejvýznamnějších představitelek českého interpretačního umění, která dosáhla světové proslulosti. Připomenuta byla i její vazba k jižním Čechám, do zámku ve Stráži nad Nežárkou se uchýlila v závěru svého života. TK
Písničky na přání živě v Liberci Českému rozhlasu Sever patřilo jednadvacáté dubnové odpoledne na náměstí Dr. Edvarda Beneše před libereckou radnicí. Český rozhlas Sever připravil netradiční živé vysílání písniček na přání a také seznamky a jako hosta pozval
Tomáš Hanák ve studiu Regionu na Husově náměstí
k mikrofonu i zpěvačku Lucii Bílou. Ta posluchačům prozradila, co právě dělá a také je pozvala na svůj večerní koncert v Liberci. A aby nezůstalo jen u pozvání, Lucie Bílá vylosovala 5 šťastných majitelů vstupenek. Všichni přítomní poté následovali Lucii Bílou do stanu VZP, kde si nechali po vzoru Zlaté slavice změřit cholesterol v krvi a také svůj krevní tlak.
Dlaskův statek aneb živé vysílání pořadu Přijeli jsme k Vám
Z berounského Husova náměstí vysílal Český rozhlas Region Před berounskou radnicí vyrostlo o Velikonocích provizorní rozhlasové vysílací studio. Posluchači Českého rozhlasu Region tak mohli středočeskou stanici slyšet nejen na berounské frekvenci 88,4 FM, ale také přímo na náměstí. Naskytl se jim také pohled do zákulisí rozhlasové práce. Od úterý 14. do soboty 18. dubna u vysílací „budky“ probíhaly autogramiády – Berouňáci si mohli dojít pro podpis herečky a moderátorky Nadi Konvalinkové, moderátora Jana Rosáka, zpěváka Josefa Zímy, zpěvačky a moderátorky Jany Chládkové či známé poberounské kapely Třehusk.
Ve vysílacím studiu se po dobu vysílání střídali zajímaví hosté. „Jan Rosák ve svém Tandemu přivítal režiséra večerníčků Václava Chaloupka, „otce“ berounských medvědů, do vysílání jsme pozvali i herce Tomáše Hanáka z nedalekého Nižboru, Jiřího Rückla z nižborské sklárny, zástupce Koněpruských jeskyní, Muzea Českého krasu v Berouně, plaveckého areálu Tipsport Laguna, taneční školy R. A. K. nebo pivovaru Berounský medvěd a kastelány hradů Karlštejn, Žebrák a Točník,“ doplňuje vedoucí projektu Petr Jindra.
Jan Rosák na Husově náměstí zpovídal Václava Chaloupka, „otce“ berounských medvědů
Na kolemjdoucí čekaly i drobné dárky od Regionu a každý den byli ve vysílání vylosováni tři výherci dárkové tašky. V úterý navíc v Berouně proběhla akce Snídaně v regionu, kdy 1500 obyvatel Berouna obdrželo snídaňový balíček obsahující sušenky, kávu, noviny a malý dárek. Michal Plšek
Jarmila Pešlová a Jirka Sýkora v akci
Obloha bez jediného mráčku, stovky návštěvníků a přímo letní teploty. Tak nějak vypadalo jedenácté dubnové odpoledne v Dolánkách u Turnova, kde se již tradičně pořádají „Velikonoce na statku“. Na Dlaskově statku se děti učily pletení pomlázky, barvení a dekorace vajíček a pečení. Připraven byl i tradiční velikonoční trh s ukázkami lidových řemesel Pojizeří, velikonoční občerstvení a bylinkové časování. Návštěvníkům se představil i ČRo Sever, který zde živě vysílal pořad Přijeli jsme k Vám a o vysílání byl opravdu velký zájem. Petr Gerhardt
O autogram Nadi Konvalinkové byl zájem
2009 květen 19
Velký pátek na sádkách v Lahovicích Čtvrtý ročník Velikonočního výherního vejce přilákal na sádky v Lahovicích téměř tisícovku posluchačů Reginy. Pro návštěvníky bylo, stejně jako každý rok, připraveno 1000 velikonočních vajec, mezi kterými byla stovka výherních. A tak si posluchači Reginy ze sádek
odnesli například mobilní telefon, autonavigace, filmy na DVD a mnoho dalších dárků a cen. Jeden šťastlivec dokonce získal luxusní automobil s plnou nádrží na celý víkend. Pro všechny jsme připravili celodenní zábavný program. Na velkém pódiu zazpívala úřadující superstar Zbyněk Drda, nebo zpěvák Roman Tomeš. Divákům se představil Muzikál ze střední a ABBA STARS The Revival Band From Prague. Hrály si a soutěžily i děti, kterých letos na velikonoční akci Reginy přišlo několik set. Na sádkách se chytaly ryby od pstruhů až po candáty. Překvapení v podobě večerního promítání filmu Mamma Mia! si nenechalo ujít téměř 200 návštěvníků. Úderem desáté hodiny večerní se žezla chopili moderátoři Nočního proudu Martin Hrdinka, Miloš Skalka a Zdeněk Vrba. Noční proud z lahovických sádek jsme vysílali živě na naší frekvenci 92,6 FM až do půlnoci. Hrály se ty největší hity 80. a 90. let. Velký pátek v Lahovicích skončil až o půlnoci, kdy tečku za celým dnem udělal ohňostroj. Velikonoce jsou za námi, ale už teď zveme všechny naše posluchače do letního kina Reginy u příležitosti Karlínského filmového léta. Jeho brány se otevřou už 26. června a budou otevřeny až do 5. září. Jako každý rok se můžete těšit na ty největší filmové pecky…
Ukažte nám svoji „šunku” aneb Šrotovné naruby Hlavní cenu Výherního velikonočního vejce, zájezd do Nizozemí na květinové korzo, nikdo nevyhrál. A tak jsme vymysleli Šrotovné naruby. V pátek 17. 4. mezi 8. a 9. hodinou jsme otevřeli bránu naší zahrady těm největším šunkám, plečkám a vrakům, které brázdí pražské silnice. Vítěz zmíněného zájezdu (viz foto) přijel pětibarevnou Felicií combi se střešním oknem lepeným žvýkačkami a polštářkem na sedadle řidiče. To aby ho netlačila péra. Na rozdíl od pravého šrotovného nejen získal cenu, ale musel si své „auto“ i ponechat. Bára Kubů
Vítězný vrak
Vaříme s Českým rozhlasem Plzeň, a další naše posluchačky. Velikonoční atmosféru pomohlo navodit i vystoupení dětského folklorního souboru Mladinka.
Aby řeč nestála s Lilkou Ročákovou a Bronislavem Kotišem Ve Velkém činoherním studiu Českého rozhlasu Plzeň se ve čtvrtek 9. dubna natáčelo další pokračování pravidelného cyklu veřejných rozhlasových nahrávek „Aby řeč nestála...“. Pozvání moderátora pořadu Vladimíra Bernáška přijali umělci, které zná veřejnost mimo jiné i z prken plzeňského Divadla J. K. Tyla – Lilka Ročáková a Bronislav Kotiš.
„Zelený čtvrtek“ v Plzni Na letošní „Zelený čtvrtek“ jsme pro naše návštěvníky opět přichystali pestrý velikonoční program. Přítomní si mohli vyzkoušet pletení pomlázek, zdobení vajíček různými technikami, viděli, jak se vyrábí panenky z kukuřičného šustí nebo zdobí kraslice drátkovou technikou. Labužníky z řad příchozích potěšila ochutnávka velikonočních bochánků, které pro své příznivce vlastnoručně upekly Miroslava Kuntzmanová, autorka mnoha kuchařských knih a pravidelná přispěvatelka do rubriky
20 květen 2009
Karel Kahovec a George and Beatovens
Daruj krev s Leopoldem Sulovským Český rozhlas Ostrava se i letos aktivně zapojil do akce na podporu dárcovství krve. Nově s generálním partnerem – společností RWE – jsme první letošní termíny odběrů domluvili na období 21.–22. dubna. Akci pořádáme na celkem pěti odběrních místech, v pěti transfuzních stanicích nemocničních objektů: v Krevním centru Fakultní nemocnice Ostrava, ve Slezské nemocnici Opava, v nemocnici Frýdek-Místek, v nemocnici Třinec a v nemocnici s poliklinikou Karviná-Ráj. Novou myšlenkou akce je získat pro každý jednotlivý termín patrona – známou sportovní nebo uměleckou osobnost našeho kraje, která by dobročinnou akci vůči veřejnosti více personifikovala. Prvním patronem se pro letošní rok stal známý horolezec a cestovatel Leopold Sulovský. Dobrovolní dárci krve se s ním mohou setkat v ostravském Krevním centru. Na akci se bude podílet se vším všudy, takže na křeslo dárců krve podle svého slibu také usedne. „Do ostravského Krevního centra přijdu darovat krev i já, takže se určitě potkám s dalšími dárci, kteří se rozhodnou pomáhat,“ slíbil Sulovský, první český pokořitel Mount Everestu a vedoucí mnoha dalších úspěšných expedicí v Himalájích. „Znám cenu lidského života. Kamarádství nemusíme dokazovat jen v těžkých podmínkách velehor,“ dodal Sulovský. I když jsou odběry dobrovolné a bezplatné, přesto dárci ani letos neodejdou s prázdnou. Každý z dárců získá drobné dárky od partnerů akce, litrový džus a vstupenku na galakoncert Letní Slunohrad, pořádaný Českým rozhlasem Ostrava na Slezskoostravském hradě v pátek 19. června. Na galakoncertě vystoupí Ostravský rozhlasový orchestr pod vedením Borise Urbánka, který v netradičním hudebním aranžmá doprovodí známé umělce Anetu Langerovou, Věru Špinarovou, Vlastu Redla, Petru Janů, Janka Ledeckého, Petra Bendeho nebo Petra Šišku s jeho skupinou Legendy se vrací. Akci „Daruj krev s Českým rozhlasem Ostrava a RWE“ pořádáme v našem Moravsko-
Legenda české populární hudby 60. let minulého století Karel Kahovec vystoupil poslední březnový den spolu se skupinou George and Beatovens v našem Studiu 1. Diváci si tak mohli zavzpomínat na jeho hity jako Paní v černém, Svou lásku jsem rozdal, nebo Poprava blond holky. Na koncertě zazpíval i několik hitů Petra Nováka a sklidil nadšené ovace vyprodaného sálu. Koncert jsme nahrávali na záznam a jeho atmosféru jsme pak svým posluchačům nabídli ve čtvrtek 16. dubna od 18. do 19. hodiny. -DM-
slezském kraji vždy dvakrát ročně. Druhý termín plánujeme na měsíc říjen. (Pozn.: Akce proběhla před uzavírkou tohoto čísla; výsledky určitě oznámíme v následujícím červnovém čísle Vlnění.) -DM-
Aprílový díl cyklu Zpěvem k srdci Zcela zaplněný sál přivítal letošní první díl cyklu Zpěvem k srdci. Na aprílovou středu 1. dubna k nám do hudebního studia zavítala Cimbálová muzika Stanislava Gabriela z Babic u Uherského Hradiště, jak o sobě tvrdí „kapela mladá, svěží a úsměvná“. V muzice se mj. představili Stanislav Gabriel starší, jeho syn Stanislav (primáš muziky) nebo zpěvačka Jitka Šuranská. Hostem večera, kterého zpovídal náš hudební redaktor a autor cyklu Jan Rokyta, byl tanečník a choreograf David Pavlíček z Kunovic. Kromě poslechu došlo i na tradiční sborový zpěv návštěvníků. Muzikanti pak v jedné písni přidali mužům vlastní radu, jak se zalíbit své ženě. První hodina koncertu byla vysílána v přímém přenosu. -DM-
V zaplněném studiu to rozbalil Nightwork V hudebním Studiu 1 ostravského rozhlasu se ve čtvrtek 9. dubna představila v přímém přenosu mladá pražská skupina Nightwork. Koncert byl beznadějně vyprodán již dva týdny před svým termínem a tak některým fanouškům (tedy hlavně fanynkám) nezbylo nic jiného, než si naladit tu správnou frekvenci. Jen samotný poslech přes internet se nám oproti běžnému průměru ztrojnásobil. Nightwork k nám zavítal v rámci série koncertů, které pro fanoušky živých koncertů tradičně pořádáme v našem hudebním studiu a které zároveň vysíláme v přímém přenosu (nebo posléze ze záznamu). Skupina, která o sobě tvrdí, že vznikla jako záminka k záškoláctví, přijela představit své písně z alba RespectMaja. Mezi nejznámější, i z rozhlasového éteru, patří Maja a Globální oteplování, které lze také najít na YouTube.com. Ve skupině, která už byla i hostem nováckého Esa, hrají známá jména z televizních obrazovek – Vojtěch Dyk, Jakub Prachař a Jan Maxian. Dále v ní působí jediný tanečník stylu a la tarantula František Soukup (syn Gábiny Osvaldové a Ondřeje Soukupa), basista Jakub Antl a bubeník Ondřej Sluka. Nightwork aktivně koncertuje zhruba dva roky a styl hudby, který předvedl u nás ve studiu, se dá charakterizovat jako moderní podoba disco funky spojena částečně s elektronikou a RnB. -DM-
2009 květen 21
Foskar 2008 Do Brna se i letos sjely špičky našeho folkloru, aby 18. dubna v Divadle Bolka Polívky převzaly Foskary – ocenění za výrazné počiny v aktivním hudebním a tanečním folkloru České republiky v roce 2008. Cimbálová muzika Technik z Ostravy získala Foskary hned dva. V kategorii hudební nosič za dvojCD Cesty a návraty a v kategorii muzika. Do Síně slávy byl uveden Martin Hrbáč a zpěvákem loňské-
Tanečníci předvedli Slovácký verbuňk
A moravská píseň v podání všech oceněných
ho roku se stal Luboš Holý. Karel Pavlištík získal ocenění za přínos v oblasti folkloru. Nejlepším sborem určila odborná porota Sboreček žen z Lipova a Slovácký verbuňk – Mistrovské dílo UNESCO si odnesl Foskara za nejlepší pořad. Je-
diný zástupce z Čech soubor Kohoutek z Chrudimi převzal ocenění za nejlepší soubor. Kulturní program slavnostního večera byl sestaven z vystoupení oceněných a dalších hostů, jako např. Jarmily Šulákové, BROLNu aj. (ap)
a Libor Štumpf s loutkovým divadlem. Ve 13 hodin to byl koncert folkové kapely Marien, který se současně živě přenášel do vysílání v rámci pořadu Folková pohlazení. Po folkovém koncertu patřil čas zahrádkářské poradně zahradníka a floristy Františka Hlubockého. Poradna se setkala s velkým zájmem a někteří účastníci si dokonce s sebou přinesli rostlinku, se kterou potřebovali poradit. Celý den zakončil koncert oblíbené dechové kapely
Živaňanka. Ta nabídla časem prověřené melodie, které nestárnou. Diváci v sále nejen poslouchali, ale dokonce si se Živaňankou i zazpívali. Všichni, kteří se zúčastnili Dne otevřených dveří, mohli také soutěžit o set-top-box, mobilní telefon nebo rychlovarnou konvici. Jak Den otevřených dveří Českého rozhlasu Pardubice vypadal, si můžete prohlédnout na fotografiích. Radim Jelínek
Den otevřených dveří Českého rozhlasu V sobotu 25. dubna v rámci oslav 7. narozenin proběhl v Českém rozhlase Pardubice Den otevřených dveří. Mezi 9. a 17. hodinou se zájemci mohli podívat do rozhlasových studií, dozvědět se, jak vypadá rozhlasová práce a potkat se s oblíbenými moderátory a redaktory. Kromě prohlídky studií byl pro návštěvníky připraven i bohatý doprovodný kulturní program v sále Divadla 29 – v budově pardubického rozhlasu. Dopoledne tak nejen děti, ale i jejich doprovod bavil Jan Honza Lušovský se svým zábavným kreslením
Vrchol plesové sezony se vydařil
V pátek 3. dubna se v pardubickém ABC klubu konal 9. společný reprezentační ples Českého rozhlasu Pardubice a Krajské hospodářské komory Pardubického kraje. A jaký byl? Jedno-
duše řečeno, stal se absolutním vrcholem plesové sezony v Pardubicích i širokém okolí. Tanečníci z TS Hroch předvedli moderní tanec, JK Band i Maruščiny Jahody hráli skvěle, začínající muzikálový zpěvák Roman Tomeš zaujal svým výkonem a Petr Kotvald všechny roztančil a rozezpíval díky propracované show. Absolutním hvězdným vrcholem večera však rozhodně byl Karel Gott, kterého většina přítomných dam popisovala slovy „prostě božský“. Celý večer se také nesl ve znamení pomoci těm, kteří to potřebují. Na konto výtvarné soutěže dětí O polabského Čiperu putuje 33 000,- Kč korun. Suma se skládá z výtěžku z tomboly a z částky, za kterou se vydražily některé obrázky z této soutěže. Radim Jelínek
Vydává Odbor marketingu a PR l e-mail:
[email protected] l tel.: 22 155 1324, fax: 22 155 1309 l náklad 800 ks l odpovědná redaktorka: Zuzana Foglarová l Redakční rada: René Zavoral, Eva Vencefrová, Martin Kutil, Zuzana Foglarová l Redakce: Volný okruh přispěvatelů – příspěvky jednotlivých autorů neprocházejí jazykovou úpravou a nemusí vždy vyjadřovat stanovisko redakce
22 květen 2009
Kvíz na předposlední stranu: Vzhledem k tomu, že je květnové číslo Vlnění hodně o knížkách, zvolila jsem i kvíz z oblasti literatury. Pokud poznáte, ze které knihy je následující úryvek, napište mi na mail zuzana.
[email protected]. Je to dílo velmi známé, jen úryvek, který jsem vybrala (a pro zajímavost přidala i anglickou verzi), není úplně typický. Hrajeme o plně funkční malou repliku historického rozhlasového přijímače, tak neváhejte – hraje krásně a v létě na zahradu či k rybníku se Vám bude hodit.
Vidíš-li poutníka, an dlouhou lučinou spěchá ku cíli, než červánky pohynou? Tohoto poutníka již zrak neuzří tvůj, jak zajde za onou v obzoru skalinou, nikdy – ach nikdy! To budoucí život můj. Kdo srdci takému útěchy jaké dá? Bez konce láska je! – Zklamanáť láska má!
Oslaďte si květen Květen je lásky čas a k lásce zákonitě patří i sladká jídla. Vybrala jsem pro Vás několik „sladkých“ receptů. První na bábovku, která je skutečně vynikající, od našeho kolegy Jakuba Hritze. Kdyby se Vám bábovka zdála moc jednoduchá a chtěli jste se vyznamenat podstatně pracnějším zákuskem, nabízím ještě druhý recept – na ořechové řezy podle Vendulky Hanzlíkové ze mzdové účtárny. Jakubova bábovka 2 hrnky polohrubé mouky 1 hrnek cukru 1 hrnek vlažného mléka půl hrnku oleje
špetka soli 3 vejce 1 kypřicí prášek vanilkový cukr kakao nebo rozinky
See you the pilgrim there, hastening on his quest Through the long, sunset fields, beneath the dimming west? Strain your eyes as you will, the end you cannot see, As over the edge of vision he falters and finds no rest. Never – ah, never! And this is all life offers me! Comfort? Who comforts me? What charm this heart can move? Love is without an end! – And bitter is my love! Správnou luštitelkou sudoku z dubnového čísla je naše zdravotní sestřička Monika Jabbour. Čeká na ni tričko a CD. lehká
Všechny přísady smícháme, přidáme rozinky, pokud chceme bábovku mramorovou – přidá přidáme do části těsta kakao. Nalijeme do vymaštěné a vymazané formy, pečeme při 180 stupních cca 35 minut. Vendulčiny ořechové řezy Těsto: 42 dkg hladké mouky,15 dkg cukru, 15 dkg tuku, 2 vejce, 2 lžíce medu, 1 lžička jedlé sody, 2 lžíce mléka Z těst uděláme 2 placky, jednu upečeme samotnou a druhou potřeme ořechy a upečeme na pečicím papíře (lépe upéct obě na pečicím papíře). Doporučuji placky na pečicím papíru rovnou rozválet a dát na plech. 25–35 dkg nasekaných ořechů, 8 dkg cukru, 12 dkg másla, 5 lžiček medu.
Vše usmažíme na horké pánvi a horké rozetřeme na placku a pečeme. Krém: 1,5 skleničky mléka,1,5 lžíce hladké mouky, 1,5 lžíce solamylu, cukr podle chuti, vanilkový cukr
těžká
Vše uvaříme jako pudink, do zchladlého vešleháme 20 dkg másla a nakonec šťávu z ½ citrónu. Na první placku natřeme krém, položíme druhou placku s ořechy. Lze pokapat rumem. Necháme den uležet. -fog-
Pro dobrou náladu kreslený vtip Václava Hradeckého
2009 květen 23
Bacha... teď hrajete vy Vyměňujte si MP3 a videa s ostatními hudebními amatéry na www.rozhlas.cz/rampa Poslouchejte také na Vltavě v sobotu po 15:00.
Vltava má 200 tisíc posluchačů. Zahrajte jim!
