Stálo to za to. Pro toho, kdo sem zavítal poprvé, byl nádhernû

Stálo to za to

Forum

ro toho, kdo sem zavítal poprvé, byl nád-

P

hernû upraven˘ dostihov˘ areál zasazen˘

v zeleni, rámovan˘ horami a panoramatem moderní architektury mûsta Most, na nûjÏ z v˘‰ky jakoby dohlíÏí hrad Hnûvín, mimofiádn˘m záÏitkem. Mostecko je v povûdomí vefiejnosti stále spjato se zakofienûnou pfiedstavou mûsíãní krajiny, zdevastované tûÏbou uhlí a mnoÏstvím ‰kodliv˘ch emisí. Díky rekultivaci se stovky hektarÛ zmûnily k nepoznání. Okolí Mostu je dnes malebné, smí‰ené lesy s jiÏ vzrostl˘mi zdrav˘mi stromy, svûÏí zeleÀ kopcÛ a strání, fiada jin˘ch mûst by mohla závidût! A je‰tû jeden pfiekvapující moment, kter˘ by nejspí‰ mûli zaznamenat statistici a analyzovat sociologové: PfiestoÏe, jak stále ãteme a sly‰íme, populace stárne, dûti se nerodí a poãet obyvatel republiky klesá, tady to vypadalo pfiesnû naopak. Dûtí a mládeÏe silná pfievaha, vûkov˘ prÛmûr náv‰tûvníkÛ odhadem tak kolem 35 let! A jak vypadalo samotné zábavní odpoledne a s ním spojen˘ dûtsk˘ den? UÏ pfied 14. hodinou, kdy bylo oficiální zahájení, pfiijíÏdûla první auta a okolo 15. hodiny se rozlehlá parkovi‰tû témûfi zaplnila desítkami autobusÛ a stovkami osobních vozÛ. Poãasí pfiálo, slunce hfiálo chvílemi aÏ moc. K dobré pohodû vyhrávala mostecká dechovka Pichlovanka s konferenciérem Jaroslavem Truhláfiem, pozdûji pak i taneãní orchestr Sax z Loun. U stánkÛ ‰el rychle na odbyt gulበi pivo a víno, dûti si dopfiávaly colu a samozfiejmû zmrzlinu. Na

Tradice zamûstnaneck˘ch odpolední pofiádan˘ch âeskou rafinérskou nebyla poru‰ena ani v leto‰ním roce. Místem, dalo by se fiíci VI. roãníku, se stalo krásné prostfiedí Hipodromu v Mostû. Se‰lo se tu zhruba 1500 zamûstnancÛ a jejich rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ.

16

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

Forum

své si pfii‰li milovníci lango‰Û na sladko ãi na slano, s ãesnekem ãi bez, u pfiipraven˘ch „táborov˘ch“ ohÀÛ si náv‰tûvníci hojnû opékali klobásy. Ale nejen Ïaludek, i „du‰e“ si Ïádá svou potravu. Menu bylo i v tomto pfiípadû pestré, urãitû si kaÏd˘ vybral. âast˘ potlesk sklízela westernová show, v níÏ své konû – siváka Whisky a ryzáka Bédu pfiedvádûli ‰ampión Rodea z roku 2000 Martin Vodváfika a profesionální kovboj ze ·umavy, jezdec Pony expresu Pavel Procházka. Zvlá‰tû dûtem se líbilo poloÏení konû a jeho fixace, nebo tzv. pfiivázání k trávû, kdy otûÏ visí volnû k zemi a kÛÀ se pfiitom chová jako pfiivázan˘ ke kÛlu. Jezdci pfiedvedli opravdu dokonalé ukázky dÛvûry mezi zvífietem a ãlovûkem. Konû byli klidní pfii práskání biãem, stejnû jako pfii stfielbû, bravurnû projeli i hofiící bránou. Pro dûti tu vÛbec bylo hodnû atrakcí. Vyjmenovat je v‰echny by bylo nezajímav˘m ãtením – seznam je dlouh˘. Tak snad jen pro ilustraci: vedle dûtské zábavní show Vlasty Vébra, která se moc líbila, se dûti pokou‰ely slézt horolezeckou stûnu, vozily se v dûtském vláãku, hrály kuÏelky, chytaly pomyslné ryby, házely míãkem na cíl, bûhaly slalom, chodily na chÛdách, zápasily s nejrÛznûj‰ím sportovním náfiadím atd. atd. SoutûÏilo se kdo líp, závodilo kdo rychleji… Kluci mûli snad nejvût‰í zájem o zkrocení elektrického bizona, dívky se zas pfiedvádûly, která umí nejlépe tanãit v rytmu disca. Ty nejvût‰í hity, jako „Nas nedogonjat“, jim k tomu zpívalo z v˘konn˘ch zvukov˘ch aparatur mimofiádnû populární ruské duo Tatu. Jaroslava Marková

It was worth it The tradition of âeská rafinérská’s employee afternoons was not broken this year. The sixth annual gathering, including a program for the children, took place on June 1 in the beautiful location of the Hipodrom in Most. About 1,500 employees and their family members met here. They had the opportunity to enjoy a rich cultural program and refreshments. The weather was fine, and the Pichlovanka brass band from Most and Sax dance band from Louny added their bit to the congenial atmosphere. The Wild West show earned the most appreciation among the adults, while the young people preferred the mechanical bull and the disco out of the wide range of attractions prepared for them.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

17

Fokus

Nበportrét MÛÏete je potkat prakticky kaÏd˘ den; jsou jich tisíce a kfiiÏují silnice po celém svûtû mezi rafinériemi, sklady pohonn˘ch hmot a ãerpacími stanicemi. PfieváÏejí miliardy

MILAN POPILKA Od diferenciálu litrÛ nafty, benzinu ãi olejÛ a podobají se navzájem bezmála

jako vejce vejci, bez ohledu na to, jestli na kapotû motoru

nesou oznaãení Man, Iveco nebo tfieba Mercedes. Nabl˘skané a mohutné vypadají elegantnû a hrozivû zároveÀ; na úzké

vozovce jim ãlovûk radûji uhne z cesty, protoÏe tyhle kolosy na kolech mohou b˘t zrovna tak dobfie králi jako piráty silnice. To podle toho, kdo zrovna sedí za volantem.

„¤idiãi na‰ich vozÛ absolvují pravidelnû ‰kolení. Tam si osvojují potfiebné technické znalosti, protoÏe funkãní a kontrolní mechanismy moderní cisterny jsou ovládány poãítaãem, ale také podmínky a pravidla bezpeãného provozu. PfieváÏet pohonné hmoty, technické plyny nebo oleje je nûco jiného, neÏ vozit písek. A k nejdÛleÏitûj‰ím zásadám bezpeãnosti patfií neagresivní, fiekl bych defenzivní jízda.“ Tato slova Milana Popilky, majitele a ‰éfa firmy Popilka, spol. s r.o., se t˘kají fiidiãÛ ‰edesáti cisteren, které pfiedstavují vozov˘ park spoleãnosti. Jeho firma se po zhruba desetileté existenci stala jedním z v˘znamn˘ch pfiepravcÛ pohonn˘ch hmot u nás. A díky poboãce v Bratislavû nyní pÛsobí i na Slovensku. Vozí naftu a benzin prakticky pro v‰echny „barevné“ ãerpací stanice. Dennû takto pfiepraví okolo 3 miliónÛ litrÛ pohonn˘ch hmot. Vedle toho vozí auta firmy Popilka je‰tû technické plyny, motorové, topné a „bílé“ oleje urãené pro kosmetick˘ a farmaceutick˘ prÛmysl. Krátce fieãeno na spoleãnost, kterou v roce 1990 tvofiil jeden ãlovûk a jejíÏ pÛsobnost byla v úplnû jiném oboru, to je docela slu‰n˘ v˘sledek.

Esso v rukávû KdyÏ Milan Popilka dovezl poãátkem devadesát˘ch let první – a na pomûry tehdej‰ího vozového parku v této branÏi u nás skuteãnû moderní – cisternu, netu‰il, Ïe se z toho, tehdy dost riskantního poãinu, vyklube eso v rukávû pro dal‰í rozvoj a rÛst firmy. Tam vlastnû v‰echno zaãalo. Firma Popilka získala autorizaci, stala se dealerem spoleãnosti ESSO a posléze se nemalou mûrou podílela na vybudování jejího centrálního skladu v na‰í republice. Do styku s ní ale pfii‰la proto, aby získala kvalitní olej pro diferenciály zadních náprav autobusÛ. Milan Popilka je totiÏ pÛvodním povoláním automobilov˘ konstruktér a na dráhu samostatného podnikatele – jakkoliv ve vztahu ke své osobû tohle slovo nemá rád, protoÏe takovéto oznaãení náleÏí podle jeho názoru lidem typu a v˘znamu Tomá‰e Bati a ne ãlovûku, kter˘ podobnû jako stovky jin˘ch fiídí a stará se o „tuctovou“ firmu – se vydal jako autor a v˘robce nového diferenciálu pro autobusové nápravy. Jenom praÏskému Dopravnímu podniku stálo tehdy v garáÏích pfies ãtyfiicet autobusÛ, které byly nepojízdné, protoÏe pÛvodní maìarské diferenciály nefungovaly, opravit se prakticky nedaly a nové nebo náhradní nebyly. Spoãítat a vyprojektovat kvalitní a dlouhodobû spolehliv˘ diferenciál není jednoduchá vûc. Zejména pokud jde o pfiesnost, protoÏe na ni se kladou vy‰‰í nároky neÏ tfieba na konstrukci motoru. Je ale také fakt, Ïe k tomu nepotfiebujete Ïádné strojní vybavení, staãí znalost a zku‰enost. A pfiedev‰ím té mûl Milan Popilka na rozdávání. Získal ji ze své dlouholeté praxe v Ústavu pro v˘zkum motorov˘ch vozidel, a pak, a to pfiedev‰ím, z více neÏ ‰estiletého pÛsobení v Bagdádu, kde nejdfiíve jeden ãas pfiedná‰el na místní University of Technology a poté pracoval jako technick˘ námûstek u jedné velké stavební firmy. Zde odpovídal za provozuschopnost celého strojního parku, a jeho rukama – nezfiídka doslova a dopísmene – procházela stejnû tak osobní a nákladní auta, jako jefiáby, bagry,

8

vrtací soupravy a dal‰í tûÏká technika. Nebylo Ïádnou v˘jimkou, Ïe musel vymûnit oblek za montérky a porouchané stroje opravovat sám. Ale hlavnû – poznal jin˘ svût, v nûmÏ nesmlouvavá konkurence, schopnost rychlého a pfiesného rozhodování, improvizace a pracovního nasazení byly na denním pofiádku. O trhy v Iráku mûly pochopitelnû zájem i západní firmy a jakkoliv byl na pfielomu sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch let minulého století tamûj‰í reÏim ideologick˘m spojencem tábora socialismu, ve svûtû byznysu patfiilo poslední slovo dolaru.

Jít pfiíleÏitosti naproti Diferenciál na r˘sovacím prknû je jedna vûc. Vyrobit ho, druhá. Sehnat kvalitní materiály a komponenty a zajistit v˘robu ozuben˘ch kol nebylo vÛbec jednoduché. Jen pro ilustraci: ukázalo se napfiíklad, Ïe v celé âeské republice existuje jedin˘ stroj schopn˘ vyrobit pfiíslu‰ná ozubená kola s dostateãnou pfiesností. Nakonec se podafiilo dát v‰echnodohromady a v˘roba nov˘ch diferenciálÛ

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

Fokus

se mohla rozbûhnout. O zakázky nebyla nouze. Vedle praÏsk˘ch dopravních podnikÛ pfiicházela s Ïádostí o tento produkt fiada soukromníkÛ a mal˘ch, novû vznikajících firem. Euforie znovuobjeveného podnikání vykonala své. Firma Popilka zaãala pfiijímat první zamûstnance. Nicménû uÏ tenkrát si její ‰éf uvûdomoval, Ïe hlad po tûchto v˘robcích a díky nûmu i tyto „zlaté ãasy“ nemohou trvat vûãnû, Ïe jednou zcela zákonitû musí skonãit. Mûl pravdu. Zatímco v dobû nejvût‰ího rozmachu se zde dûlaly dva diferenciály dennû, dnes se objeví nová zakázka zhruba jednou za dva mûsíce. A tak se Milan Popilka i v tom nejvût‰ím shonu poohlíÏel po nûjaké dal‰í aktivitû, která by roz‰ífiila pole firemní pÛsobnosti a zabezpeãila její existenci i v budoucnu. K základním vlastnostem dobrého manaÏera patfií schopnost rozpoznat pfiíleÏitost, kdyÏ se naskytne, a to i tam, kde to není na první pohled zfiejmé. Diferenciál potfiebuje kvalitní olej, ten dodává spoleãnost Esso, kdyÏ vozím olej pro

TotéÏ co o âeské rafinérské, mohu fiíci i o spoleãnosti Shell. Popravdû fieãeno, v‰echny cisterny, které jezdí po republice v jejích barvách, jsou na‰e. Dostávali jsme a dostáváme také rÛzné nabídky od dal‰ích firem, ale ropné produkty jsme nikdy nenakoupili od nikoho jiného, neÏ od renomovan˘ch spoleãností. Tím máme jistotu, Ïe dodáváme kvalitní zboÏí.“ A co vadí Milanovi Popilkovi na souãasném poli podnikání? Nejvût‰í problémy vidí v ãasté nekorektnosti podnikatelského prostfiedí, v neúctû k dodrÏování etick˘ch pravidel, ve snaze dostat se nahoru prostfiednictvím pomluv a vût‰ích ãi men‰ích podvodÛ a pfiedev‰ím v tom, Ïe ve vût‰inû pfiípadÛ takovéto jednání dotyãn˘m spoleãensky pro-chází. „Ale,“ jak ihned dodává, „to vÛbec neznamená, Ïe by mûl ãlovûk zatrpknout a utápût se v sebelítosti a stûÏování si. Najde se dost firem i lidí, ktefií se chovají jinak a kvÛli kter˘m a zároveÀ s nimiÏ stojí za to se snaÏit vûci postupnû mûnit.“ Petr Rampír

k cisternám A portrait: Milan Popilka From differential to tank trucks Popilka, spol. s r.o. is an important fuel carrier in our country – the company transports approximately 3 million liters of fuels every day. In addition to this, they also transport technical gases, heating oils and white oils for cosmetic and pharmaceutical industries. The company’s fleet today consists of 60 tank trucks. The company also has an affiliate in Slovakia. Milan Popilka founded the company in 1990. His original profession was automobile design – he is, among other things, the designer of a new and reliable axle differential for buses. He worked at the Motor Vehicle Research Institute for years. Then he lectured at the University of Technology in Baghdad for six years, and still later served as a technical manager with a large construction business. M. Popilka appreciates his long-term cooperation with âeská rafinérská and Shell and praises the reliability and trust of mutual business relationships. He says: "We have never purchased crude oil products from companies that were not renowned. This way we can be assured we ship quality goods."

sebe, tak proã ne i pro dal‰í zájemce, proã tuto spolupráci neroz‰ífiit? A proã se vlastnû omezovat na olej, proã to neroz‰ífiit na dal‰í produkty?

Základem je solidnost Je to vlastnû docela jednoduché. AÏ na to, Ïe tu platí stejné pravidlo, jako v pfiípadû proslulého Kolumbova vejce. Postavit ho na ‰piãku skuteãnû není Ïádné umûní, jen na to pfiijít. „Pro firmu je nejdÛleÏitûj‰í jméno,“ fiíká Milan Popilka, „se v‰ím ostatním si nakonec nûjak poradíte, ale kdyÏ jednou ztratíte reputaci u renomovan˘ch partnerÛ, máte pramalou ‰anci, Ïe se z toho vzpamatujete. Budování povûsti nezáleÏí jenom na kvalitních a komfortních sluÏbách nebo na pfiesnosti dodrÏování termínÛ. Zaãíná u toho, jaké zákazníky získáte. Základem obchodních vztahÛ je spolehlivost a solidnost. A ta musí b˘t oboustranná. Od zaloÏení na‰í spoleãnosti spolupracujeme s âeskou rafinérskou jako pokraãovatelkou na‰ich pÛvodních obchodních vztahÛ s Kauãukem a Chemopetrolem. Mimochodem, ta také zaãala jako jedna z prvních v Evropû vyrábût ekologickou bezsirnou naftu a my jsme zaji‰Èovali v roce 1992 její první dodávky.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

9

Petroleum

Zasedání ãlensk˘ch státÛ OPEC, které se konalo 26. ãervna ve Vídni, rozhodlo, Ïe tûÏba ani v˘voz ropy se nezmûní. Z dÛvodu nízké poptávky tak produkãní a v˘vozní strop zÛstane i ve tfietím ãtvrtletí leto‰ního roku na nejniωí úrovni za posledních 10 let. Kartel si tak chce tímto zpÛsobem zajistit, Ïe se cena ropy navzdory klesající poptávce udrÏí alespoÀ na souãasné úrovni 25 dolarÛ za barel. Tato cena vyhovuje jak kartelu, tak spotfiebitelsk˘m zemím. Pozorovatelé v‰ak upozorÀují, Ïe v pfiípadû del‰ího zachování v˘razn˘ch omezení tûÏby a v˘vozu by mohly ceny ke konci roku vyskoãit ke 30 dolarÛm. OPEC zavedl limity celkov˘ch dodávek na zaãátku tohoto roku, kdy do‰lo ke sníÏení produkce o 1,5 mil. barelÛ na souãasn˘ch 21,7 mil. barelÛ dennû. Nov˘m generálním tajemníkem OPEC byl na vídeÀském zasedání 26. ãervna jmenován venezuelsk˘ ministr energetiky a dÛlního prÛmyslu Alvaro Silva. Nahradil tak v této funkci svého krajana Alího Rodrígueze, kter˘ byl nedávno jmenován pfiedsedou venezuelského koncernu PDVSA a kter˘ se jako charismatick˘ moudr˘ ‰éf OPEC tû‰il v‰eobecnému respektu. Tfiiasedmdesátilet˘ Alvaro Silva podporuje ve Venezuele státní vlastnictví tûÏebních zafiízení a je odpÛrcem zahraniãních investorÛ. Oãekává se, Ïe ve své nové funkci v OPEC bude nejspí‰ zastáncem omezení produkce a vysok˘ch cen, stejnû jako radikálních protizápadních postojÛ z 60. let a Ïe neprovede modernizaci OPEC, jen ji zachová v dosavadní podobû. B˘vá oznaãován jako „cenov˘ jestfiáb“. Rusko zv˘‰í od 1. srpna cla na v˘voz ropy ze souãasn˘ch 20,4 dolaru na tunu na 21,9 dolaru. Zv˘‰ena budou také cla na benzín a motorovou naftu, a to z 25 eur za tunu na 35 eur, v platnost v‰ak vstoupí mûsíc poté, co toto opatfiení podepí‰e prezident Putin a aÏ bude zvefiejnûno. Rusko, které je nejvût‰ím exportérem ropy na svûtû, chce letos zv˘‰it její v˘voz o 6–8 %. Loni vyvezlo 2,75 mil. barelÛ ropy dennû bez zahrnutí tranzitních dodávek z Kazachstánu a ÁzerbájdÏánu na západní trhy. Export ropn˘ch produktÛ dosáhl 68 mil. run. Evropská unie chce ovlivÀovat trÏní cenu ropy vy‰‰ími státními zásobami. âlensk˘m státÛm EU chce Evropská komise doporuãit, aby se státní zásoby ropy zv˘‰ily o tfietinu na 120 dní ze souãasn˘ch 90. Vy‰‰í zásoby, které lze zatím uvolnit na

12

trh jen pfii pfieru‰ení dodávek, by se tak v pfiípadû nutnosti mohly vyuÏít nejen k ovlivÀování trÏních cen, ale hlavnû jako zabezpeãení proti spekulativním cenov˘m pohybÛm, podobnû jako to dûlá centrální banka se sv˘mi rezervami. Takové pravomoci nad strategick˘mi zdroji pro Evropskou komisi by si v‰ak vyÏádaly souhlas v‰ech ãlensk˘ch státÛ a Evropského parlamentu. O chorvatskou rafinérii INA je mimofiádn˘ zájem. Polsk˘ petrochemick˘ koncern PKN Orlen by v ní rád získal 25 % plus jednu akcii, stejnou nabídku pfiedloÏila i maìarská spoleãnost MOL. Mezi zájemci o rafinérii ov‰em figuruje i rakouská OMV, ruské firmy Lukoil, Rosnûft a SibnûfÈ a italská Edison. Chorvatská rafinérie je nejvût‰í spoleãností v zemi. Její hodnota se odhaduje aÏ na 1,8 mld. eur. Nejvût‰í ruské ropné spoleãnosti Lukoil klesl v loÀském roce ãist˘ zisk na 87,52 mld. rublÛ (2,8 mld. dolarÛ) z pfiedchozích 96, mld. rublÛ. Jde o v˘sledky zpracované podle

zahraniãní akvizicí firmy je slovensk˘ Slovnaft. MOL by v‰ak rád expandoval i do Polska, âR. Rumunska, Chorvatska a Srbska, zvaÏuje i partnerství s fieckou spoleãností Hellenic Petroleum. Prodejce pohonn˘ch hmot v âeské republice lze z hlediska marketingové strategie rozdûlit do dvou skupin. První sází na vûrnostní programy a nejrÛznûj‰í v˘hody pro motoristy, druhá vûfií image firmy a cenové politice. K firmám, které lákají fiidiãe fiadou benefitÛ a vûrnostních soutûÏí, patfií napfi. Benzina, OMV, Shell. Vycházejí z toho, Ïe âe‰i mají soutûÏe rádi a byÈ i malé dárky oãekávají. Podobnû postupují i pumpafii v Polsku a Maìarsku. Naproti tomu napfi. Aral âR dává pfiednost dÛrazu na vnímání znaãky a soutûÏím na ãerpadlech se dlouhodobû vyh˘bá. S podobnou strategií pfii‰la i Conoco, jeÏ u nás provozuje ãerpadla pod znaãkou JET. Upou‰tí od vûrnostních programÛ a chce, aby zákazník pocítil v˘hody pfiímo v cenû. Podobnû se chovají prodejci v západních

KALEIDOSKOP KALEIDOSKOP rusk˘ch úãetních standardÛ, které se v˘raznû li‰í od norem pouÏívan˘ch v západoevropsk˘ch zemích. TrÏby spoleãnosti se naopak zv˘‰ily na 434,39 mld. rublÛ z pfiedchozích 422,59 mld. Roãnû Lukoil tûÏí kolem 80 mil. tun ropy, zpracovat je schopen 47 mil. tun a má pfiibliÏnû 3 tisíce vlastních benzínov˘ch stanic v Rusku i v zahraniãí. Nedostatek domácích zpracovatelsk˘ch kapacit fie‰í sérií kapitálov˘ch vstupÛ do rafinérii, zatím hlavnû v postkomunistick˘ch zemích. Maìarsk˘ palivoenergetick˘ komplex MOL je dnes (se sv˘mi akvizicemi) nejvût‰ím zpracovatelem ropy ve stfiední Evropû. V˘kon rafinérií v loÀském roce dosáhl 7,9 mil. tun, trÏby 4,9 mld. USD. Hospodáfisk˘ v˘sledek v‰ak skonãil ztrátou ve v˘‰i 254 mil. dolarÛ. Údajnû kvÛli plynárenské divizi, jejíÏ produkce podléhá cenové regulaci. MOL se proto chce plynárenství zbavit. Ve spoleãnosti drÏí stát 25 % plus zlatou akcii, 10% podíl patfií rakouské OMV, 46 % patfií institucionálním investorÛm pfieváÏnû ze zahraniãí. Zatím jedinou úspû‰nou

zemích, kde se s vûrnostními soutûÏemi lze setkat jen zfiídka. Esso France, poboãka Exxon Mobil, nejvût‰í ropné spoleãnosti na svûtû, podala Ïalobu proti francouzské odnoÏi Greenpeace. Îaloba je postavena na faktu, Ïe tzv. Stop ESSo kampaÀ, jejímÏ cílem je zobrazit olejáfiskou spoleãnost jako obzvlá‰tû hamiÏnou a neberoucí ohledy na Ïivotní prostfiedí, je ilegální a po‰kozuje povûst znaãky Esso. KampaÀ Greenpeace se snaÏí vyprovokovat bojkot pohonn˘ch hmot dodávan˘ch spoleãností Esso, údajnû proto, Ïe její matefiská Exxon Mobile potopila uzavfiení dohod o boji proti zmûnám klimatu v japonském Kjótu. Kromû poÏadavku, aby soud v rozsudku nafiídil Greenpeace okamÏitû s kampaní skonãit, poÏaduje koncern i finanãní kompenzaci za po‰kozování dobrého jména. To si cení Esso France na 80 tisíc eur dennû. Hellenic Petroleum, nejvût‰í fiecká rafinérie, zv˘‰ila v leto‰ním prvním ãtvrtletí zisk pfied zdanûním meziroãnû o 156 % na 45,9 mil. eur.

Hrub˘ provozní zisk (EBITDA) koncernu pak vzrostl o 48,7 % na 75,1 mil. eur. Firma chce i nadále zÛstat zisková, pfiestoÏe rafinérská marÏe ve Stfiedozemí údajnû klesla z 2,9 dolarÛ na barel v loÀském roce na 1 dolar v roce leto‰ním. Rusk˘ ropn˘ koncern Jukos získal v kvûtnu 49% podíl ve slovenském Transpetrolu. Slibuje si od toho zv˘‰ení pfiepravy ropy, zejména po propojení s ropovodem Adria. Tato ruská dvojka zv˘‰ila loni své zásoby ropy o 6 % na celkov˘ch 12,58 mld. barelÛ. NárÛst byl umoÏnûn pfiedev‰ím objevením nov˘ch loÏisek na Sibifii. Loni firma vyvezla 48 % ve‰keré produkce. âist˘ zisk Jukosu se v‰ak v dÛsledku poklesu cen ropy meziroãnû sníÏil o 6 % na 104,66 mld. rublÛ (3,5 mld. USD). Nejaktuálnûj‰ím projektem Jukosu je rusko-ãínsk˘ ropovod ve v˘chodní Sibifii. Kaspické mofie, o nûmÏ se pfiedpokládá, Ïe obsahuje zhruba stejné mnoÏství ropy jako Severní mofie, se stává stfiedem pozornosti ropn˘ch koncernÛ. Svoji pozici zde hodlají posílit britská ropná spoleãnost BP i rusk˘ Lukoil. Jak britská firma oznámila, bûhem pfií‰tího desetiletí by tûÏba v této oblasti, která bude hlavním cílem investic, mûla dosáhnout 10 % její celkové produkce proti souãasnému 1 %. Lukoil hodlá v pfií‰tích dvou desetiletích investovat do tûÏby v Kaspickém mofii miliardy dolarÛ s cílem získávat tak témûfi tfietinu své celkové produkce. Royal/Dutch Shell, ExxonMobil a Gazprom podepsaly pfiedbûÏnou dohodu o spoleãném postupu pfii jednání s ãínskou spoleãností PetroChina o vytvofiení spoleãného podniku. KaÏd˘ ze tfií partnerÛ v rámci konsorcia chce pfievzít 15 % v plynovodu, jehoÏ 45% podíl nabízí âína za 20 mld. USD. Plynovod, dlouh˘ 4000 km, spojuje v˘chod azápad zemû. Nafta, a. s., vyplatí sv˘m akcionáfiÛm dividendy v celkovém objemu 129,23 mil. Sk, coÏ je 67,6 % loÀského ãistého zisku. Slovensk˘ plynárensk˘ prÛmysl, a. s., kter˘ vlastní 56 % akcií firmy, tak získá zhruba 72 mil. Sk, dal‰ích 51,7 mil. Sk dostane nûmeck˘ akcionáfi RWE Gas. Zbytek bude rozdûlen mezi minoritní akcionáfie. Slovnaft vykázal v prvním ãtvrtletí t. r. podle slovensk˘ch úãetních standardÛ neauditovan˘ a nekonsolidovan˘ zisk 362 mil. Sk, coÏ je sníÏení proti stejnému období loÀského roku o témûfi 60 %.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

Petroleum

Vûdecká aktivita je na vût‰inû západních univerzit v podstatû samozfiejmostí. Její v˘sledky zvy‰ují renomé a prestiÏ dotyãné instituce a vedle toho zabezpeãují i nezanedbatelnou ãást jejích finanãních zdrojÛ. Pfiední prÛmyslové firmy, vãetnû takov˘ch gigantÛ, jak˘mi jsou tfieba General Electric, Exxon Mobil, Texas Industries a desítky dal‰ích, které disponují vlastní rozsáhlou a perfektnû vybavenou v˘zkumnou základnou, zadávají fiadu specifick˘ch a konkrétních problémÛ k vyfie‰ení právû univerzitním pracovi‰tím.

V˘zkum ‰it˘ na míru U nás spolupráce mezi v˘zkumem a podnikovou sférou, i pfies urãité dílãí náznaky zlep‰ení, víceménû pfie‰lapuje na mrtvém bodû. Jsou ov‰em i v˘jimky. K nim se fiadí âeská rafinérská, a.s., a její souãinnost s Ústavem technologie ropy a petrochemie, kter˘ je souãástí Fakulty technologie ochrany prostfiedí Vysoké ‰koly chemicko technologické v Praze. Doc. Ing. Milan Pospí‰il, CSc., pracovník tohoto ústavu o této spolupráci fiíká: Na‰e pracovi‰tû se v˘znamnou mûrou podílí na fie‰ení úkolÛ tzv. Národního v˘zkumného centra pro komplexní zpracování ropy, coÏ je pûtilet˘ v˘zkumn˘ projekt pfiijat˘ M·MT âR na podporu aplikovaného v˘zkumu v âeské republice. K tûm hlavním úkolÛm patfií v˘voj a optimalizace analytick˘ch postupÛ pro vyhodnocování kvality a vlastností ropn˘ch frakcí i finálních ropn˘ch produktÛ v celém destilaãním rozmezí, poãínaje tûmi nejlehãími – uhlovodíkov˘mi plyny pfies benziny, motorové nafty a mazací oleje, aÏ po ty nejtûÏ‰í – asfalty. Dále se zab˘váme aktuální problematikou sloÏení motorov˘ch paliv a jeho vlivu na emise ‰kodliv˘ch látek vznikajících pfii spalování pfii pouÏívání tûchto paliv v automobilov˘ch spalovacích motorech. V˘znamná ãást v˘zkumné kapacity ústavu je rovnûÏ vûnována problematice efektivního termicko-katalytického zpracování tûÏk˘ch ropn˘ch frakcí a zbytkÛ a zlep‰ování kvality silniãních asfaltÛ. Vedle toho fie‰íme nûkteré drobnûj‰í, konkrétní úkoly, s nimiÏ se na nás ãas od ãasu obracejí jednotliví zadavatelé z prÛmyslové sféry a státní správy. Moderní v˘zkum je stále draωí, vy‰‰í pfiesnost a ‰ir‰í spektrum vyÏadují dokonalej‰í techniku. Jak jste na tom v tomto ohledu? Podobnû jako v‰ichni ostatní. âást finanãních zdrojÛ pfiichází od státu, zbytek tvofií pfiedev‰ím granty a pfiíjmy z doplÀkové hospodáfiské ãinnosti realizované s na‰imi prÛmyslov˘mi part-

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

nery. Jsme malé pracovi‰tû, je zde zhruba 15 lidí, a zamûfiujeme se na aplikovan˘ v˘zkum. Na‰í v˘hodou je to, Ïe v˘sledky na‰í práce jsou velmi tûsnû spojeny s potfiebami kaÏdodenní technologické praxe. Vypracované a optimalizované analytické postupy jsou vyuÏitelné pro fiízení provozu rafinérie. Zji‰tûné zmûny sloÏení, aÈ jiÏ jak vstupní suroviny, tak meziproduktÛ, umoÏní optimalizovat pracovní parametry rafinérsk˘ch zafiízení s ohledem na maximální v˘tûÏky Ïádoucích produktÛ. Nedávno jsme dokonãili metodiku detailní anal˘zy benzinov˘ch frakcí s moÏností prÛbûÏného a automatického vyhodnocování dat a v˘sledkÛ. Technolog v rafinérii tak mÛÏe prÛbûÏnû sledovat napfi. obsah aromatick˘ch a olefinov˘ch uhlovodíkÛ, coÏ jsou látky ‰kodlivé pro Ïivotní prostfiedí, a tomu pfiizpÛsobovat prÛbûh technologické operace. V˘sledná zpráva je pro v˘robce jak˘msi doporuãením, jak postupovat, co zmûnit. JenÏe to obvykle stojí nemálo penûz. Sly‰í na to? S âeskou rafinérskou spolupracujeme jiÏ del‰í dobu a na pomûrnû ‰irokém prostoru. A domnívám se, Ïe v˘sledky jsou vidût i v praxi. Samozfiejmû vzhledem k velikosti na‰eho pracovi‰tû nemÛÏeme a ani si neklademe ambinace na vyvoj nov˘ch technologií, ale snaÏíme se alespoÀ o dílãí vylep‰ení a optimalizace ‰ité na míru ãesk˘m podmínkám, tfieba z pohledu nastupujících pfiísnûj‰ích kvalitativních parametrÛ motorov˘ch paliv. Tfieba je zmínit i potenciální spoleãné zpracování odpadních plastÛ a ropn˘ch zbytkÛ pro v˘robu Ïádan˘ch svûtl˘ch produktÛ, vyuÏitelné v rámci procesÛ tepelného ‰tûpení i v âeské rafinérské a.s. A co ty lehké ãi stfiední, plyny a benziny? Jedním z na‰ich v˘zkumn˘ch úkolÛ je studium vlivu sloÏení motorov˘ch paliv na emise vznikající spalováním. Dali jsme dohromady obsáhlou databanku emisních parametrÛ pro rÛzné druhy

a typy pohonn˘ch hmot a nyní zji‰Èujeme, jestli a za jak˘ch podmínek lze minimalizovat v˘fukové emise neÏádoucích ‰kodlivin, kdyÏ provedeme úpravy sloÏení motorov˘ch paliv. ZároveÀ studujeme procesy a podmínky pro vznik ‰kodlivin pfii spalování. To se t˘ká nejenom zdravotnû rizikov˘ch aromátÛ, ale také kysliãníkÛ uhlíku a organick˘ch látek, které tvofií prekurzory tvorby pfiízemního ozónu. I díky spolupráci s âeskou rafinérskou máme citlivé analytické pfiístroje, které umoÏní zjistit i ultrastopové koncentrace rÛzn˘ch ‰kodlivin. Kromû toho se zab˘váme i otázkami pouÏití alternativních paliv, aÈ jiÏ plynn˘ch, propan-butanu (LPG) ãi zemního plynu, tak i kapaln˘ch biopaliv a produktÛ na rostlinné bázi, jako je bioetanol. âeská cesta by kupfiíkladu mohla sledovat transformaci bioethanolu do formy ethyl-terc-butyletheru (ETBE) jako vysoce kvalitní nearomatické sloÏky moderních automobilov˘ch benzinÛ. Mimochodem, pokud by se podafiilo zpracování zemûdûlsk˘ch pfiebytkÛ ve formû biopaliv úspû‰nû vyfie‰it, tak by se jiÏ koncem tohoto desetiletí mohlo 8 % paliv vyrábût na bázi obnoviteln˘ch zdrojÛ. A samozfiejmû je tu i bionafta. Pro nûkoho zdroj nadûje, pro jiného zatracení. To v‰echno ukáÏe ãas. Petr Rampír The Department of Petroleum Technology and Petrochemistry within the Faculty of Environmental Technology of the Institute of Chemical Technology in Prague has been cooperating with âeská rafinérská for a number of years. Mr. Milan Pospí‰il from the Department informs that they recently completed a methodology for a detailed analysis of gasoline fractions enabling continuous automatic evaluation of data and results. Using this methodology, the refinery staff can continuously monitor the content of e.g. aromatic and olefin hydrocarbons and adjust the technology process accordingly. The Department also studies the processes and conditions for the generation of pollutants during motor fuel combustion. âeská rafinérská assisted the Department in procuring sensitive analytical equipment enabling the detection of even the lowest trace amount of various pollutants.

13

Petroleum

Základní ãlánek celého systému zpracování ropy pfiedstavují rafinérie, kde se vstupní surovina destiluje na jednotlivé frakce. Jedním z klíãov˘ch míst v nich jsou pak laboratofie. SloÏení „ãerného zlata," kvalita meziproduktÛ a finálních v˘robkÛ, stejnû jako pfiesnost technologie vlastní v˘roby, se prÛbûÏnû analyzují, kontrolují, mûfií a dostávají osvûdãení v prostfiedí, kde pfievládá „bílá". To platí o v‰ech takov˘chto moderních provozech po celém svûtû a dnes v plné mífie i o âeské rafinérské.

VE ZNAMENÍ ČERNÉ Na poãátku byl ‰ok

popisek jméno popisek jméno popisek jméno

Zmûn, kter˘mi pro‰la âeská rafinérská od svého zaloÏení v roce 1996, je fiada a v‰echny probûhly ve znamení jednoho spoleãného jmenovatele: zefektivnit a zmodernizovat provozní komplex vãetnû jeho celého zázemí, zlep‰it organizaci práce a postupnû uplatÀovat progresivní metody fiízení. Témûfi modelov˘m pfiíkladem tohoto procesu se staly laboratofie. PÛvodnû dvû samostatné jednotky sídlící v Litvínovû a Kralupech nad Vltavou, z nichÏ kaÏdá obhospodafiovala „svou“ rafinérii, se osamostatnily a zaãaly pracovat spoleãnû. Metodické fiízení této novû zaloÏené jednotky pfievzal jeden z nov˘ch zahraniãních akcionáfiÛ âeské rafinérské – spoleãnost Shell. „První kroky nového vedení pfiedstavovaly pro vût‰inu pracovníkÛ ‰ok,“ fiíká Ing. Jarmila Pe‰áková, vedoucí technické podpory laboratofií. „Bylo to nûco jako zemûtfiesení, a v‰echno ‰lo ráz na ráz. Nejdfiíve probûhl hloubkov˘ audit, kter˘ do detailu zmapoval technick˘ stav a personální obsazení jednotliv˘ch míst vzhledem k nastávajícím potfiebám. Na základû jeho vyhodnocení pak experti spoleãnosti Shell pfiedloÏili návrh optimalizace provozu obou laboratofií a âeská rafinérská jej ihned zaãala uskuteãÀovat. Zavádûná opatfiení se t˘kala pfiedev‰ím lidí a technického vybavení. Dnes se ukazuje, Ïe obé bylo potfiebné a Ïe nám to obojí prospûlo.“ Na poãátku bylo ale pfievládajícím pocitem zdû‰ení. V litvínovské laboratofii pracovalo 140 lidí, sesterské kralupské pracovi‰tû jich zamûstnávalo 40. Po proveden˘ch zmûnách zÛstalo v Litvínovû 25 a v Kralupech 13 pracovníkÛ.

Miliónové investice Ruku v ruce s tímto „nepopulárním“ poãinem v‰ak pfii‰la i rozsáhlá a komplexní modernizace

10

obou pracovi‰È. Celkové investice reprezentovaly pfies 70 miliónÛ korun a ãasovû byly rozloÏeny do ãtyfi let. Dnes disponují obû laboratofie

nervozita. SniÏování poãtu lidí, zavádûní nové

podle shodného vyjádfiení sv˘ch ‰éfÛ, Ing. Milana Podhory a Jifiího Holomka, nejmodernûj‰ím technick˘m vybavením, schopn˘m – pfieváÏnû automaticky – analyzovat, mûfiit a vyhodnocovat sloÏení a kvalitu testovan˘ch vzorkÛ i kontrolovat chod a pfiesnost dodrÏování technologie v˘roby. Toto velmi moderní pracovi‰tû je tak jednou ze záruk, Ïe brány podniku opou‰tûjí jen kvalitní v˘robky. Îádná z expedovan˘ch dodávek nesmí

kvalifikace jednotliv˘ch pracovníkÛ, nesrovnatelnû

odejít bez atestu. Není to jednoduchá záleÏitost. Ropa je sloÏitá látka na bázi uhlovodíkÛ, obsahující ‰irokou ‰kálu sloÏek, od plynn˘ch podílÛ pfies benziny, aÏ po oleje a asfalty, ale pfiitom je kaÏdá trochu jiná; totéÏ platí i pro rafinérie, které mají svá jedineãná specifika a konfiguraci a v‰echny pfiístroje je nutno pfiizpÛsobit právû tûmto konkrétním podmínkám. V˘bûr nové techniky byl proto logicky v kompetenci jejích budoucích uÏivatelÛ. Ov‰em v‰em bylo zároveÀ jasné, Ïe své rozhodnutí budou muset dokázat pfied vedením spoleãnosti obhájit, a to i po stránce pfiíslu‰ného know how a implementace metod a postupÛ mûfiení. A Ïe v‰e bude muset plnû odpovídat normám platn˘m v Evropské unii snad ani není tfieba pfiipomínat. Není proto divu, Ïe zde vládla zpoãátku urãitá

chodem, opakují se pravidelnû i nadále, ale dnes

techniky a s ní souvisejících nov˘ch metod práce a fiízení, poÏadavky na roz‰ifiování a zvy‰ování vy‰‰í nároky na preciznost a kvalitu! Summa summarum komplex zmûn, kter˘ se jako tornádo snesl takfiíkajíc bez v˘strahy a naráz, s otazníky do jaké míry a za jak dlouho se to dá zvládnout a jestli je alespoÀ nûjaká nadûje na ‰petku shovívavosti. Prubífisk˘m kamenem se staly, a paradoxnû pfiinesly tak trochu uklidnûní, testy, pfied nimiÏ zde pÛvodnû mûli v‰ichni nejvût‰í respekt. MimojiÏ fungují spí‰e jako v˘zva. Jde o takzvané „kruhové zkou‰ky“. Z centrálních laboratofií spoleãnosti Shell rozesílají pravidelnû kaÏd˘ mûsíc sv˘m zhruba osmi desítkám sestersk˘ch pracovi‰È po celém svûtû vzorky produktÛ k anal˘ze. Kritéria mûfiení a jeho charakteristiky znají v‰ichni; v˘sledky, tedy zji‰tûné hodnoty, naopak nikdo. Pouze odesilatel, kter˘ pak namûfiené v˘sledky porovná s tûmi, k nimÏ mûli dojít. Tímto zpÛsobem se ovûfiuje jak pfiesnost pfiístrojÛ, tak i kvality vlastního prÛbûhu anal˘zy. Na poãátku se úspû‰nost zdej‰ích mûfiení pohybovala okolo 60 %. Loni jiÏ pfiesáhla 95 % a u leteckého petroleje dosáhla absolutní hodnoty – 100 %. Tím se obû laboratofie zafiadily do „excelentní skupiny úãastníkÛ“, tedy do samotné ‰piãky.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

Petroleum

BÍLÉ Zmûna metod, zmûna pfiístupu Na tûchto v˘sledcích mají samozfiejmû lví podíl pracovníci obou laboratofií. KoneckoncÛ bezprostfiednû se jich t˘kají a jsou i v jejich nejvlastnûj‰ím zájmu. Ale v˘raznou zásluhu na nich má i personální politika celé âeské rafinérské, a. s., která je sv˘m zpÛsobem v této republice ojedinûlá. Ti, kdo se v rámci organizaãních zmûn dostanou na seznam kandidátÛ propu‰tûní pro nadbyteã-nost, zÛstávají je‰tû dva roky na v˘platní listinû spoleãnosti. Bûhem té doby se jim sice postupnû sniÏuje plat, ale získávají ãas, aby podle vlastní volby buì podstoupili rekvalifikaci, nebo se pokusili uplatnit jinde. Souãástí moderního pojetí personalistické práce jsou nejen nové metody fiízení a organizace, ale zejména rozsáhl˘ program zvy‰ování

icky, vÛbec neznamená, Ïe by to jejich obsluhu mûlo degradovat do role jak˘chsi údrÏbáfiÛ, ãi obchÛzkáfiÛ mechanicky zaznamenávajících v˘-

stará, ale pfiitom i vûãnû nová pravda: totiÏ Ïe dÛslednost a péãe vûnovaná progresivním metodám fiízení a organizace práce s vhodnû

a roz‰ifiování kvalifikace a vzdûlávání. Jak poznamenala Ing. Jarmila Pe‰áková, bûÏí zde napfi. program ‰kolení, v nûmÏ si jednotliví pracovníci osvojují dal‰í specializace. Je to logické: v˘raznû niωí poãet pracovníkÛ musí zastat vût‰í objem práce a ve vy‰‰í kvalitû neÏ kdykoliv pfiedtím. Skuteãnost, Ïe vût‰ina pfiístrojÛ pracuje automat-

sledky. Bez nutného a vysoce sofistikovaného know how je i ta super‰piãková technika jen mrtv˘m Ïelezem. Není vÛbec náhodou, Ïe o systém tohoto ‰kolení jiÏ projevil zájem Shell a chce jej uplatÀovat i na dal‰ích pracovi‰tích. âeská rafinérská, a.s., také získala loni od auditorÛ spoleãnost Lloyd certifikaci podle mezinárodních norem ISO 9001 a ISO 14001. První pro systém fiízení jakosti, druhou pro systém fiízení v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí. Tím se vlastnû zavr‰il proces zavádûní integrovan˘ch systémÛ fiízení TMT (Total Management System), kter˘ zahrnuje v‰echny funkãní sloÏky firmy, definuje hierarchii, stanovuje fiídící mechanismy a odpovûdnost ve v‰ech aktivitách a pro-

volen˘mi motivaãními principy, vede ke zmûnû my‰lení a tím i pfiístupu a chování v‰ech pracovníkÛ i kaÏdého jednotlivce zvlá‰È. Petr Rampír

cesech. To v‰e je v takov˘chto provozech, kde i drobné zanedbání nebo chyba mohou mít dalekosáhlé následky, dvojnásob dÛleÏité. O tom, jaká váÏnost se zde pfiikládá tûmto vûcem, svûdãí i fakt, Ïe v laboratofiích âeské rafinérské nezaznamenali uÏ pln˘ch 1000 dnÛ jak˘koliv úraz. Krátce fieãeno potvrzuje se sice

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

In the sign of black and white For four years the laboratories in Litvínov and Kralupy nad Vltavou underwent extensive and comprehensive modernization. The project cost more than CZK 70 million and was actively assisted by Shell. Today, the laboratories use cuttingedge equipment, capable of analyzing, measuring and evaluating the composition and quality of test samples, as well as controlling the operation and observance of production procedures. Most of that work is automatically provided. This way, the laboratories serve as one of the guarantees that nothing but quality product passes through the factory gates. None of the shipments may leave without first receiving a certificate. Only 25 out of the original 140 employees remain in the Litvínov laboratory, and the staff was reduced from 40 to 13 in Kralupy. The training system wherein employees gain more specializations attracted Shell’s interest. The circular tests, which Shell’s central laboratories send every month to the facilities of 80 sister companies worldwide, verify the accuracy and quality of work and the precision of equipment and analytic processes. Initially, the success rate of local measurements was about 60%. Last year, the rate exceeded 95% and achieved 100% with kerosene, thanks to which, both laboratories now rank among the very top.

11

Petroleum

Obû v˘robní jednotky se co do velikosti fiadí mezi rafinérie s komplexním zpracováním ropy malé velikosti; roãnû se napfi. v Kralupské rafinérii zpracuje 2,2 mil. tun ropy a vyprodukuje zhruba 700 tisíc tun benzinu a 600 tisíc tun motorové nafty. âeská rafinérská vyrábí a na trh dodává v‰echny tfii základní druhy benzinu: Eurosuper s Oâ VM 95, Normal s Oâ VM 91 a Super plus s Oâ VM 98. Pod-

Moderní alchymie NA POKRAČOVÁNÍ Byl to typick˘ pivní spor: zarputil˘, vzru‰en˘, nekoneãn˘, bez nadûje na domluvu, ale pro obû strany pfiedev‰ím prestiÏní. ·lo o to, jestli benzin, kter˘m jiÏ plní nádrÏ majitel jednoho vozu a kter˘ jiÏ nûkolik let kupuje u té samé ãerpací stanice, je lep‰í neÏ benzin, kter˘ ve svém autû stejné znaãky pouÏívá jeho protivník a tankuje ho kdekoliv, jak to zrovna vyjde. Samozfiejmû díky této „zásadovosti“ byl automobil prvního muÏe v˘konnûj‰í, spolehlivûj‰í, v lep‰ím technickém stavu, vykazoval jasnû niωí spotfiebu, a jak se postupnû ukazovalo, mûl tenhle benzin i jak˘si nejasn˘, zato v‰ak nepochybn˘ vliv na kvalitu, Ïivotnost a lesk laku karosérie. Na první pohled klasická zbyteãná hádka vzniklá

nosti pomûrnû sloÏitou smûsí obvykle pûti aÏ ‰esti

z bÛhví jaké poznámky a vedoucí odnikud nikam. AÏ

sloÏek, z nichÏ kaÏdá má jiná oktanová ãísla,

na jednu maliãkost. TotiÏ kvality u nás prodávaného

odli‰n˘ obsah síry, aromatick˘ch uhlovodíkÛ a také

benzinu a otázky, do jaké míry ji mohou ovlivnit

rozdílnou destilaãní kfiivku. Samostatnû by kaÏdá

a ovlivÀují jednotliví prodejci; jestli se benzin od

z tûchto komponent pravdûpodobnû velmi rychle

pumpy Shell nûãím li‰í od benzinu, kter˘ prodává Ar-

zniãila ventily ãi katalyzátor jakéhokoliv motoru,

al, OMV ãi na‰e Benzina. A jestli mají tyto rozdíly nû-

pokud by jej vÛbec bylo moÏné spustit. O spou‰ti,

jak˘ vliv na funkci, popfiípadû Ïivotnost motoru.

kterou by znamenaly emise, ani nemluvû. Teprve

Vût‰ina lidí asi kupuje pohonné hmoty podle je-

spoleãná smûs mÛÏe zaruãit to, Ïe kvalita takové-

jich aktuální ceny u toho kterého ãerpadla. Je to ne-

hoto produktu bude odpovídat na‰im a dnes i nor-

statné ov‰em je, Ïe kdyÏ tyto produkty pfiicházejí do

jjednodu‰‰í a zároveÀ v‰eobecnû nejroz‰ífienûj‰í

mám Evropské unie. Mimochodem – tento „dvojí

expediãních tankÛ, jsou takfiíkajíc v „pfiírodním

kritérium. To ov‰em neznamená, Ïe musí b˘t jed-

metr“ pfiestane platit prvním dnem pfií‰tího roku. Od

stavu“, jsou to sv˘m zpÛsobem – posuzováno z uÏi-

iné. V pfiípadû, Ïe by mezi jednotliv˘mi benziny

té chvíle zaãnou b˘t závazné parametry, jimiÏ se fiídí

vatelského hlediska – polotovary. âeská rafinérská

skuteãnû nûjaké „hmatatelné" rozdíly existovaly,

zemû evropské patnáctky. Ale jak poznamenává

dnes dokáÏe zpracovat jak˘koliv druh ropy, ale bez

moÏná by leckdo zauvaÏoval, jestli ten u‰etfien˘ de-

Ing. Bronislav Proseck˘ z âeské rafinérské, pro tu-

ohledu na její sloÏení, mají tyto produkty vÏdy stej-

setník ãi dvacetihaléfi na litru stojí za to.

to spoleãnost se nic podstatného nezmûní, protoÏe

nou, normû odpovídající kvalitu.

finální produkty – benziny, motorové nafty, které se

Rozdíln˘ pÛvod, jedna kvalita

dûlají v rafinériích v Litvínovû a v Kralupech nad Vl-

Benzin, jakkoliv napohled vypadá jako ãirá,

tavou, odpovídají ve vût‰inû parametrÛ tûmto nor-

trochu mastná, ale jednolitá tekutina, je ve skuteã-

14

mám uÏ nyní.

Hra o vy‰‰í v˘kon Prostfiedky, jak dosáhnout vy‰‰ího v˘konu a prodlouÏení Ïivotnosti motoru, jsou vlastnû jen

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

Petroleum

dva: úprava uhlovodíkového sloÏení benzinu a pfii-

stranû v‰ak mnoÏství, v nûmÏ se pfiidávají do po-

minálu v kralupské rafinérii funguje osm plnicích

dávání vhodn˘ch pfiísad – aditiv. V˘voj zlep‰ování

honn˘ch hmot se mûfií v desítkách aÏ stovkách ppm

kvality automobilov˘ch benzinÛ není ve skuteãnos-

(partes per milion).

stop (po staru plnicích lávek), kde se aditiva pfiidávají jiÏ pfii vlastním plnûní do autocisteren, a to pomocí speciálního zafiízení v pfiesnû stanoven˘ch dávkách a ãasov˘ch intervalech pfiímo do proudu plnûného produktu. To zaruãuje v˘‰e zmínûnou homogenitu aditiva v palivu, ale i znaãnou flexibilitu, která zaruãuje, Ïe kaÏd˘ zákazník dostane pfiíslu‰n˘ typ aditiva v patfiiãné koncentraci. Oba tyto parametry mohou b˘t pro jednotlivé zákazníky zcela specifické. Tuto sluÏbu zatím vyuÏívá Shell

ti o niãem jiném, neÏ o hledání rÛzn˘ch a úãin-

Aditiva, která pouÏívá âeská rafinérská, jsou

nûj‰ích kombinací tûchto dvou prvkÛ. V posledních

v zásadû dvojího typu – mûfieno dÛvody uÏití. Vzh-

létech k tomu pfiistoupil je‰tû jeden faktor – tlak na

le-dem k povinnosti zajistit normami kvalitu vyrábû-

sniÏování plynn˘ch emisí a spolu s tím i ‰kodliv˘ch

n˘ch pohonn˘ch hmot, pfiidávají se tyto pfiísady

látek ohroÏujících Ïivotní prostfiedí.

automaticky do kaÏdého benzinu, motorové nafty ãi

Není to zanedbatelná komplikace. SniÏování

leteckého petroleje vyrábûného v Kralupech i v Lit-

podílu síry v motorové naftû, odstranûní tetraety-

vínovû. Tato aditiva mají univerzální charakter

lolova a postupné omezování obsahu aromatick˘ch

z hlediska ropy pouÏité pro v˘robu paliv a jsou

uhlovodíkÛ, olefinÛ, benzenu a síry v benzinu má

vhodná pro ten urãit˘ druh pohonn˘ch hmot, bez

nemal˘ v˘znam pro ochranu Ïivotního prostfiedí, ale

ohledu na to, kdo bude jejich odbûratelem a jestli na

také to znamená, Ïe pohonné hmoty ztrácejí svou

místo urãení pÛjdou v Ïelezniãních nebo auto-

pfiirozenou schopnost mazivosti. A to pfiirozenû

mobilov˘ch cisternách ãi prostfiednictvím produk-

ohroÏuje motor.

tovodu.

Univerzální a speciální pfiísady

Pfiimûfienû, pfiimûfienû…

Problém, jak vyváÏit tyto navzájem protichÛdnû

Vedle toho poskytuje v tomto smûru âeská

pÛsobící vlivy, je – zjednodu‰enû fieãeno – hlavním

rafinérská je‰tû komerãní sluÏbu. Aditivuje pohonné

úkolem speciálních pfiísad pfiidávan˘ch do pohon-

hmoty pfiísadami, které si dodá zákazník. Jednou

n˘ch hmot. Mají samozfiejmû i dal‰í funkce; jednou

z podmínek dodrÏení kvality je totiÏ pfiesnost

z nich je napfiíklad „ustálení“ vlastního benzinu. Vzh-

dávkování a homogenita finální smûsi. Jin˘mi slovy

ledem ke své skladbû, technologiím pouÏit˘m k je-

fieãeno tyto pfiísady nelze nalít do cisterny ãi tanku

ho v˘robû a úpravû obsahu aromatick˘ch a pol-

s benzinem a dodateãnû zamíchat.

yaromatick˘ch uhlovodíkÛ obsahuje celá smûs

Na moderním plnicím zafiízení silniãního ter-

(aditivum V-Power) a Benzina, nicménû, jak fiíká Ing. Proseck˘, dvefie dokofián mají i dal‰í pfiípadní zájemci, protoÏe kapacita je dostateãná. A co z toho tedy vypl˘vá pro fiidiãe? V souãasné dobû – snad aÏ na v˘jimky, protoÏe ty nelze nikdy zcela vylouãit – není aÏ tak podstatné, z jaké benzinové stanice a od jakého prodejce pochází benzin ãi motorová nafta pohánûjící vozy na na‰ich silnicích. V‰echny bez rozdílu musí splÀovat platné kvalitativní normy. A pokud chce fiidiã odjet z ãerpací stanice s pocitem, Ïe udûlal pro svÛj motor maximum, tankuje tam, kde dostane je‰tû nûco navíc, tzn. benzín ãi naftu, obohacené dal‰ími aditivy, jeÏ pfiispívají k optimalizaci prÛbûhu spalování, zv˘‰ení v˘konu a Ïivotnosti motoru. Petr Rampír

âerpací stanice v âeské republice fiadu nenasycen˘ch chemick˘ch vazeb. Zmínûná aditiva zvy‰ují jejich stabilitu a tím zabraÀují prÛbûhu neÏádoucích chemick˘ch reakcí ohroÏujících kvalitativní parametry pfii manipulaci a skladování pohonn˘ch hmot. Takov˘chto speciálních látek je dnes uÏ fiada. Vzájemnû se li‰í víceménû jen v detailech, mimo jiné i podle toho, s jakou rafinérií jejich v˘robci spolupracují, ãi jaké vlastnosti dávají pfiednost. Základní smysl jejich existence zÛstává pro v‰echny stejn˘ a spoleãné mají je‰tû jedno: nejsou rozhodnû laciné. Na druhé

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

Benzina ................................................. 329 âepro .................................................... 197 OMV ..................................................... 147 Pap Oil .................................................. 115 Shell ........................................................ 99 Robin Oil ................................................. 65 Aral ......................................................... 64 Conoco (Jet) ........................................... 53 Agip ........................................................ 47 Slovnaft Moravia ..................................... 40 Ostatní .................................................. 809 Celkem ............................................... 1965

V˘voj poãtu vefiejn˘ch ãerpacích stanic 1993 ...................................................... 946 1997 .................................................... 1757 2001 .................................................... 1965

Modern-day alchemy in installments In accordance with its duty to observe the applicable quality standards, âeská rafinérská automatically adds universal additives to every gasoline, fuel oil or kerosene grade to improve the fuel quality. In addition to that, the company provides a commercial service: adding other additives requested by the customers, which help optimize the combustion process and increase the power and lifetime of engines. The additives are mixed directly with the fuel pumped to the tank trucks using modern filling equipment in the Kralupy refinery’s truck filling station. So far, two companies have been taking advantage of this service: Shell (the V-Power additive) and Benzina. Mr. Bronislav Proseck˘ of âeská rafinérská says that there is sufficient capacity for other companies to use this service as well.

15

Ekonomika

ZAJÍMAVÁ âÍSLA

INTERESTING FIGURES

âeská rafinérská v prvním pololetí 2002 vyrobila a prodala témûfi dva milióny tun v˘robkÛ. Je to zhruba o 340 tisíc tun více neÏ v prvním pololetí roku 2001, coÏ pfiedstavuje nárÛst o témûfi 22 procent. Prodej na domácím trhu vzrostl o 18 procent, dodávky na export pak o plnou tfietinu. Nejvíce – o pln˘ch 80 procent – se zv˘‰il export automobilov˘ch benzínÛ. Prodej pohonn˘ch hmot celkovû vzrostl o 390 tisíc tun, to je o plnou tfietinu. Tento pfiízniv˘ v˘voj se v‰ak bohuÏel neodrazil ve finanãních v˘sledcích spoleãnosti, které byly ovlivnûny extrémnû nízkou mezinárodní rafinérskou

âeská rafinérská produced and sold almost two million tons of products in the first half of 2002. This is approximately 340,000 tons more than in the first half of 2001, and it represents a growth of almost 22 percent. The sales on the domestic market grew by 18 percent and export sales grew by one third. The export of automotive gasoline achieved the largest growth – a full 80 percent. The sales of motor fuels increased by 390,000 tons, which is one third. Unfortunately, this favorable development was not reflected in the company’s financial results, which were affected by an extremely low international refining margin. According to non-audited results, the company incurred a loss before tax of CZK 754 million in the first half of 2002. In the first half of 2001, _eská rafinérská achieved a profit of CZK 1,023,000 billion. The refining margin, which hit its lowest rate in the last twenty years in the first

marÏí. Spoleãnost v prvním pololetí roku 2002 podle neauditovan˘ch v˘sledkÛ zaznamenala ztrátu pfied zdanûním ve v˘‰i 754 miliónÛ Kã. V prvním pololetí 2001 âeská rafinérská dosáhla zisku 1023 miliónÛ Kã. Rafinérská marÏe, která byla v prvním pololetí 2002 na nejniωí úrovni za posledních 20 let, nepfiíznivû ovlivnila hospodafiení v‰ech evropsk˘ch rafinérií. V hospodafiení spoleãnosti se nepfiíznivû projevil i rostoucí kurz koruny vÛãi americkému dolaru, v kterém jsou rafinérské marÏe uvádûny. Obrat za první pololetí roku 2002 ãinil 19, 2 miliardy Kã, v roce 2001 to bylo 23,8 miliardy Kã. SníÏení obratu ve srovnání s pfiedchozím obdobím bylo zpÛsobeno niωími cenami rafinérsk˘ch v˘robkÛ.

half of 2002, had a negative impact on the results of all European refineries. The company’s results also show the impact of the change in the CZK to USD exchange rate, as the refining margins are reported in dollars. The sales for the first half of 2002 were CZK 19.2 billion compared to CZK 23.8 billion in 2001. The lower sales compared to the previous period were caused by lower prices of refinery products.

Ekonomické v˘sledky/Economics Obrat/Revenues Hrub˘ zisk (ztráta)/Pre-tax profit (loss)

I-VI/2002 19,2 mld/billion Kã - 754 mil./million Kã

I-VI/2001 23,8 mld/billion Kã + 1023 mil/million Kã

SVùTOVÉ TRHY ROPY A ROPN¯CH PRODUKTÒ – POLOLETNÍ P¤EHLED WORLD PETROLEUM MARKETS – 6 MONTHS OVERVIEW USD / t

Cena benzínu Premuim FOB ARA

260 250 240 230

Cena motorové nafty Diesel FOB ARA

220 210 200 190 180 170 160

USD / bbl

Cena ropy Brent Brent Crude Oil FOB

25 25 24 23 22 21 20 19 18

3. I.

6

13. I.

23. I.

2. II.

12. II.

22. II.

4. III.

14. III.

24. III.

3. IV.

13. IV.

23. IV.

3. V.

13. V.

23. V.

2. VI.

12. VI.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

22. VI

Magazín 2/2002

Fokus

o to vlastnû je motorová nafta? Je jedním z nejdÛleÏitûj‰ích produktÛ ropn˘ch rafinérií. Z hlediska v˘roby ji mÛÏeme zafiadit mezi stfiední ropné destiláty Získává se destilací ropy a dal‰ími navazujícími technologick˘mi procesy, jako jsou hydrogenaãní rafinace, hydrokrakování, katalytické krakování atp. Obecnû mÛÏeme motorovou naftu charakterizovat jako sloÏitou smûs pfieváÏnû ropn˘ch uhlovodíkÛ s 12 aÏ 22 atomy uhlíku vroucí v rozmezí cca 180 aÏ 370 °C. Aby tato smûs byla pouÏitelná jako motorové palivo, musí

C

krystalky pevn˘ch parafinÛ. Ani tato kombinace nepopisovala dostateãnû chování motorové nafty za nízk˘ch teplot, a tak byl od druhé poloviny 70. let bod zákalu nahrazen bodem filtrovatelnosti, coÏ je nejniωí teplota, pfii které zkou‰ená motorová nafta je‰tû prochází pfies sítko s pfiesnû definovanou velikostí ok. V polovinû 90. let se od bodu tuhnutí zcela upustilo a u zimní motorové nafty se spolu s bodem filtrovatelnosti udává bod zákalu. Z hlediska ochrany Ïivotního prostfiedí se v západní Evropû i u nás koncem 70. let dostala do

trech se pfiinejmen‰ím vyrovná dováÏené. Na kontrolu kvality motorové nafty v celé distribuãní síti, tj. od v˘robce/dovozce pfies distributora aÏ po ãerpací stanice se klade velk˘ dÛraz. Kvalita motorové nafty na ãeském trhu je dána platnou legislativou – zákonem ã. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a navazující vyhlá‰kou MPO ã. 227/2001 Sb., kterou se stanoví poÏadavky na pohonné hmoty a zpÛsob sledování a monitorování jejich jakosti. Ing. Václav PraÏák

Motorová nafta se v poslední dobû stává nejdÛleÏitûj‰ím motorov˘m palivem, jehoÏ spotfieba bude i nadále stoupat. Evropsk˘ trh s motorovou naftou je zamûfien˘ nejen na nákladní automobilovou dopravu, ale v˘raznû stoupá také poãet mal˘ch uÏitkov˘ch vozÛ a zejména osobních automobilÛ s naftov˘m pohonem.

Motorová nafta královna motorových paliv splÀovat fiadu kvalitativních ukazatelÛ, které jsou u v‰ech v˘robcÛ pfiedmûtem peãlivé v˘stupní kontroly. Zaãátek pouÏívání motorové nafty spadá do poãátku 20. století. Vynálezcem vznûtového spalovacího motoru, kter˘ jako palivo pouÏívá motrovou naftu, byl nûmeck˘ vynálezce Rudolf Diesel, kter˘ za svÛj vynález získal v roce 1900 Grand Prix na svûtové v˘stavû v PafiíÏi. Proto se také vznûtovému motoru a motorové naftû ãasto fiíká „diesel“ a zejména v zahraniãí se s tímto oznaãením mÛÏeme ãasto setkat. Zpoãátku se jako motorová nafta pouÏíval pouze stfiední ropn˘ destilát s vlastnostmi, které byly dány vlastnostmi zpracovávané ropy. S rozvojem automobilismu, zdokonalováním konstrukce spalovacích motorÛ a zvy‰ováním spotfieby motorové nafty se pro její v˘robu zaãaly pouÏívat dal‰í technologické procesy a stále pfiísnûji se normovaly vlastnosti motorové nafty. Jednou z nejdÛleÏitûj‰ích vlastností motorové nafty je její chování za nízk˘ch teplot. UÏ od poãátku jejího pouÏívání byly na trhu k dispozici dva druhy motorové nafty – letní a zimní, které se li‰ily sv˘m bodem tuhnutí. V 60. letech zavedl takél bod zákalu, tj. teplota, pfii které se zaãnou vyluãovat první

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

popfiedí otázka obsahu síry v motorové naftû. v V ãeskoslovensk˘ch rafineriích se zaãal razantnû sniÏovat z pÛvodních hodnot 0,5 % pfies 0,25 % aÏ na hodnotu 0,15 % m/m v roce 1987. âeskoslovensko se tak z hlediska obsahu síry v motorové naftû zafiadilo mezi pfiední evropské státy. Pfied námi byla snad pouze SRN a nûkteré skandinávské zemû, za námi takové hospodáfiské velmoci jako Francie, Itálie a dal‰í. Od roku 1995 byla v âR zavedena hodnota obsahu síry v motorové naftû max. 0,05 %, coÏ bylo s více neÏ roãním pfiedstihem oproti EU. Obsah síry se sniÏuje i nadále a v souãasné dobû se vyrábí motorová nafta s obsahem síry max. 0,035 % m/m. Pro zlep‰ování uÏitn˘ch vlastností se u motorov˘ch naft se ‰iroce pouÏívají rÛzná aditiva (pfiísady). Nûkterá se pouÏívají pfiímo v rafinérii, jako napfi. pfiísady upravující nízkoteplotní vlastnosti, mazivostní a vodivostní pfiísady, jiná se ãasto pouÏívají ve formû multifunkãních „balíãkÛ", kter˘mi se zejména jednotlivé velké distribuãní firmy chtûjí odli‰it jedna od druhé a udrÏet si svou pozici na trhu. V tûchto „balíãcích“ jsou obvykle detergenty, inhibitory koroze, deemulgaãní pfiísady, protipûnivostní aditiva a dal‰í. Motorová nafta vyrábûná v âeské rafinérské snese to nejpfiísnûj‰í mûfiítko a ve v‰ech parame-

V zimním období se mÛÏeme setkat s motorovou naftou, která není zcela ãirá, ale je do urãité míry zakalená. Tento jev nemusí b˘t nijak na závadu. PrÛchodnost palivového traktu se naru‰í aÏ pfii poklesu teploty pod tzv. bod filtrovatelnosti. K ucpání sítka mÛÏe dojít i pfii dlouhodobém stání za teplot blízk˘ch bodu filtrovatelnosti. Zimní motorová nafta distribuovaná na na‰em trhu má bod zákalu pod – 8 °C a filtrovatelnost pod –20 °C. Skuteãná operabilita se pohybuje okolo –17 °C. Pro zaji‰tûní bezporuchového provozu vznûtov˘ch motorÛ za siln˘ch mrazÛ vyrábí âeská rafinérská tzv. arktickou motorovou naftu s operabilitou aÏ do – 30 °C, která je nabízena zejména u ãerpacích stanic v podhÛfií Krkono‰ a na ·umavû

Fuel oil – the queen of motor fuels Fuel oil has recently become the most important motor fuel, and its consumption will continue to grow. From the technological viewpoint, it can be ranked among medium crude oil distillates. The fuel oil produced by âeská rafinérská is up to the strictest criteria and at least equal to the imported fuel oil in all parameters. The requirement that the maximum sulfur content in fuel oil be 0.05% was introduced in the Czech Republic in 1995, more than one year ahead of the European Union. To ensure flawless operation of diesel engines during heavy frost, âeská rafinérská produces the "Arctic" fuel oil, which is operable at temperatures as low as -30 degrees Celsius.

7

Ekonomika

„Za posledních pût let se v rafinériích investovalo více, neÏ kdykoli pfiedtím,“ fiíká Ing. Jifií Krbec, manaÏer pfiípravy a realizace projektÛ âeské rafinérské.

Nyní „Je pravda, Ïe nejdÛleÏitûj‰í byly visbreaker a katalytick˘ krak, ale realizovali jsme obrovské mnoÏství dal‰ích investiãních akcí, a to pfii modernizaci v˘roby, v opatfieních na ochranu Ïivotního prostfiedí a v bezpeãnosti a integritû zafiízení. Velk˘ pokrok je zfieteln˘ v fiídících systémech, v automatizaci a centralizaci fiízení a v kontrole technologick˘ch procesÛ. V‰echno je vlastnû na obrazovkách a obsluha je potfieba jen na údrÏbu a minimum zásahÛ do zafiízení. S touto rafinérií mÛÏeme hrdû vstoupit do nového tisíciletí, i kdyÏ i v nûm na nás ãeká spousta dal‰ích úkolÛ, nyní zejména to, aby kvalitativní parametry produktÛ splnily nároãná kritéria vyÏadovaná Evropou.“ Investiãní program âeské rafinérské, tak jak je obsaÏen v tzv. definitivních dohodách akcionáfiÛ z roku 1995, podepsan˘ch pfii zakládání spoleãnosti, rozdûlil investiãní akce do tfií oblastí: ❖ obnova a modernizace zafiízení (stay-in-business) se zfietelem na zv˘‰ení bezpeãnosti provozování a automatizaci obsluhy technologick˘ch celkÛ, ❖ opatfiení k ochranû Ïivotního prostfiedí v souladu s poÏadavky ekologick˘ch zákonÛ, ❖ zv˘‰ení komplexnosti zpracování ropy intenzifikací stávajících a v˘stavbou nov˘ch konverzních jednotek. Celková hodnota rozsáhlého investiãního programu, uskuteãnûného v letech 1996 – 2002 dosáhla

4

můžeme směle do 16 miliard Kã. V jeho rámci byly postaveny pfiedev‰ím dvû nové technologické jednotky, dÛleÏité pro posílení konkurenceschopnosti ãesk˘ch rafinérií vÛãi zahraniãním. S dal‰ími investicemi ve v˘‰i 2 mld. korun âeská rafinérská poãítá v souvislosti se zvy‰ováním kvality pohonn˘ch hmot, které si vyÏádá urãité úpravy ve v˘robû.

Co to je, kdyÏ se fiekne visbreaking… První technologickou jednotkou byl visbreaking (termické ‰tûpení tûÏk˘ch ropn˘ch frakcí) s kapacitou 2500 tun suroviny za den, vybudovan˘ nákladem 1,36 miliardy korun v rafinérii Litvínov a uveden˘ do provozu v prosinci 1999. V novém v˘robním zafiízení je vyuÏito technologie nizozemské spoleãnosti Shell International Oil Products. Touto novou technologií se podafiilo v litvínovské rafinérii témûfi eliminovat produkci z ekologického hlediska tûÏko vyuÏiteln˘ch produktÛ, jako jsou napfi. vysokosirné topné oleje, a zároveÀ zv˘‰it podíl komerãnû hodnotn˘ch v˘robkÛ. Jednotka visbreakingu produkuje propan butan, komponenty pro mísení benzínÛ a motorov˘ch naft, suroviny pro petrochemii a men‰í mnoÏství topného oleje. Zprovoznûním nové konverzní jednotky se litvínovská rafinérie svojí komplexností zpracování ropy dostala na úroveÀ pfiedních evropsk˘ch rafinérií. „Termín realizace této investiãní akce, která patfií k nejv˘znamnûj‰ím v severních âechách, se podafii-

lo nejen dodrÏet, ale oproti pÛvodním pfiedpokladÛm i v˘raznû zkrátit,“ vzpomíná Ing. Krbec. „V˘stavby se zúãastnily dvû desítky ãesk˘ch firem, které se na celkov˘ch dodávkách podílely ze 60 %. Gene-rálním dodavatelem byla firma ABB Lummus Global Brno. Návratnost investice by v závislosti na stupni vyuÏití nové jednotky a v˘voji cen vyrábûn˘ch produktÛ nemûla pfiesáhnout 4 roky. âe‰tí i zahraniãní odborníci, ktefií se této investiãní akce úãastnili, pfiedev‰ím oceÀovali, Ïe i pfii rekordnû rychlém tempu v˘stavby byla dodrÏena vysoká kvalita provedení. Ale nejen u této akce, i u ostatních jsme vyuÏívali fiady dodavatelsk˘ch firem, které byly vybírány v nároãn˘ch v˘bûrov˘ch fiízeních. Musely pfiijmout na‰e pfiísné zásady bezpeãnosti práce a podafiilo se nám, Ïe jsme spoleãnû, my jako investor spolu s desítkami dodavatelÛ, nemûli jiÏ více neÏ 5 miliónÛ hodin pracovní úraz s následnou absencí!. A to napfi. na stavbû jednotky fluidního katalytického krakování pracovalo v létû 2000 aÏ 1500 lidí! Pfiitom, vyjma dodavatelÛ vysoce specializovan˘ch zafiízení, i tady pracovaly pfieváÏnû ãeské firmy.“

…katalytick˘ krak V˘stavba druhé moderní technologie – jednotky fluidního katalytického krakování (FCC) byla nejrozsáhlej‰í investiãní akcí. Spolu s doprovodn˘mi investicemi si vyÏádala celkem 7 mld. korun, ãímÏ se fiadí k vÛbec nejvût‰ím investicím realizovan˘m

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

Ekonomika

rafinérské a v‰ech zúãastnûn˘ch firem podafiilo zkrátit o 45 dní. Taková lhÛta je podle vyjádfiení zahraniãních odborníkÛ, ktefií se na stavbû jednotky podíleli, sv˘m zpÛsobem unikátní, neboÈ investice stejného rozsahu trvají v zahraniãí déle neÏ 30 mûsícÛ. Vedle zkrácení doby v˘stavby se podafiilo dosáhnout i miliardové úspory investiãních nákladÛ, které byly pÛvodnû plánovány ve v˘‰i 8 miliard Kã.“ Nová technologie prohlubuje zpracování ropy a tím ze stejného mnoÏství suroviny umoÏÀuje kralupské rafinérii zv˘‰it v˘robu tzv. svûtl˘ch produktÛ, tj. zejména autobenzínÛ a motorové nafty o 700 tisíc tun, tj. na dva milióny tun roãnû. Na druhé stranû umoÏÀuje sníÏit v˘robu topn˘ch olejÛ, po kter˘ch klesá poptávka, a to z jednoho miliónu na 300 tisíc tun roãnû. Kromû pohonn˘ch hmot nová jednotka produkuje kapalné plyny a propylén. Finální v˘robky uÏ dnes splÀují kvalitativní poÏadavky, s jejichÏ zavedením poãítá Evropská unie aÏ od roku 2005. Obû nové technologické jednotky jsou fiízeny z novû postaven˘ch centrálních velínÛ, které jsou vybaveny nejmodernûj‰í fiídící technikou. Postupnû je do nich bylo pfievádûno ovládání v‰ech techno-

nûní stfiech u skladovacích nádrÏí, modernizaci v˘roby síry aj. „Podrobnûji je tfieba se zmínit i o nové velkokapacitní jednotce na zpracování sirovodíkov˘ch plynÛ Claus IV,“ pfiibliÏuje dal‰í investici, uvedenou do provozu, Ing. Krbec. „SlouÏí k v˘robû síry, umoÏní prohloubit odsífiení ropn˘ch produktÛ a zároveÀ vytváfií potfiebnou zpracovatelskou kapacitu pro pokrytí plánovan˘ch oprav existujících zafiízení pro zachycení sirovodíku. Její kapacita zároveÀ nahrazuje v˘kon nejstar‰í jednotky Claus I, jejíÏ provoz tak mohl b˘t ukonãen.“ Náklady na v˘stavbu této jednotky, u jejíhoÏ zrodu stála renomovaná nûmecká firma Lurgi patfiící v tomto oboru k nejlep‰ím na svûtû, ãinily 317 miliónÛ Kã. Projekt sledoval budoucí podmínky pro pfiipojení âeské republiky k Evropské unii, kde je doporuãována pfiebytková kapacita pro odsifiovací jednotky. „Díky této pfiebytkové kapacitû mÛÏeme nyní rekonstruovat dvû star‰í Clausovy jednotky vãetnû jednotky Sulfreenu, tak, aby se úãinnost celkové konverze sirovodíku zv˘‰ila o 0,5 % na úhrnn˘ch více neÏ 99 %. Po jejím opûtovném uvedení do

Evropy i do nového tisíciletí v ãeském prÛmyslu po roce 1990. Tento moderní technologick˘ komplex, uveden˘ do provozu v Kralupech v ãervnu 2001, umoÏní âeské rafinérské dosáhnout budoucích evropsk˘ch standardÛ v kvalitû pohonn˘ch hmot. V nové jednotce, jejíÏ zpracovatelská kapacita je 3800 tun suroviny za den, je vyuÏito technologie americké firmy Universal Oil Products. Kromû vlastní technologické jednotky FCC zahrnoval projekt i úpravu navazujících technologií a nûkteré dal‰í související investice, jako byla napfi. v˘stavba nového velínu, instalace nov˘ch poÏárních a havarijních systémÛ, roz‰ífiení jednotky odsolování ropy, úprava hydrogenace plynového oleje. Generálním dodavatelem celé stavby byla nizozemská firma Fluor Daniel B.V., dodavatelem souvisejících investic spoleãnost ABB Lummus Global Brno. Pfii jejím najíÏdûní a v poãátcích provozu pomáhali odborníci ze spoleãností Shell a Conoco, ktefií mají zku‰enosti s jednotkami FCC ve sv˘ch rafinériích, a specialisté z firmy UOP, podle jejíÏ licence byla nová jednotka postavena. Návratnost nové jednotky, jejíÏ v˘stavba byla financována z vlastních zdrojÛ spoleãnosti, je pfiedpokládána v rozmezí 5 aÏ 7 let, v závislosti na stupni jejího provozování. I na tuto akci vzpomíná Ing. Krbec rád. „PÛvodní harmonogram v˘stavby, kter˘ byl stanoven v délce 29 mûsícÛ, se díky úsilí projektového t˘mu âeské

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

logick˘ch jednotek, takÏe ve‰keré jednotky v rafinérii budou v roce 2003, kdy se poãítá s ukonãením této akce, fiízeny z jednoho místa. Hodnota této investice dosáhne 2 mld. korun. „Jednotka fluidního katalytického krakování pfiesouvá kralupskou rafinérii z kategorie tzv. hydroskimingov˘ch do kategorie rafinérií s komplexním zpracováním a spolu s druhou konverzní jednotkou – visbreakingem, zafiazuje âeskou rafinérskou mezi moderní rafinérie s vysokou konkurenceschopností vÛãi zahraniãním spoleãnostem,“ zdÛrazÀuje Ing. Krbec.

…a Claus IV Ing. Krbec ale nerad vidí, kdyÏ se mluví jen o tûchto technologick˘ch jednotkách a pozapomíná se i na dal‰í v˘znamné projekty, zamûfiené pfiedev‰ím na obnovu a modernizaci existujících zafiízení (tzv. investice stay-in-business) se zfietelem na zv˘‰ení bezpeãnosti provozování a automatizaci obsluhy technologick˘ch celkÛ a speciální akce na ochranu Ïivotního prostfiedí v souladu s poÏadavky ekologick˘ch zákonÛ. Jde napfi. o modernizaci hydrogenaãních komor, silniãních a Ïelezniãních terminálÛ, modernizaci tankovi‰tû a mísení – tzv. blending motorov˘ch paliv, zdokonalení protipoÏárního zabezpeãení, modernizaci laboratofií, novû vybudované jednotky rekuperace uhlovodíkov˘ch par a instalovaná dvojitá tûs-

provozu se emise oxidu sifiiãitého dále sníÏí, a to o nezanedbateln˘ch 250 tun za rok!" fiíká Ing. Krbec a vysvûtluje, Ïe sulfreen je druh˘m stupnûm zpracování sirovodíkov˘ch plynÛ, kter˘ prohlubuje úãinnost konverze. Úãinnost likvidace zbytkÛ sirovodíku z Clausov˘ch jednotek zv˘‰il i nov˘ termick˘ incinerátor. Toto koncové zafiízení pro zpracování sirovodíku, které bylo pofiízeno nákladem 120 miliónÛ Kã, pfiispûlo k tomu, Ïe âeská rafinérská dnes plní zpfiísnûné limity v této oblasti s velkou rezervou. Jaroslava Marková Now we can move towards Europe and into the new millennium without hesitation The total value of âeská rafinérská’s extensive investment program implemented between 1996 and 2002 amounts to CZK 16 billion. The program included the construction of two new technological units – the visbreaking (thermal cracking of heavy crude oil fractions) and the FCC (fluid catalytic cracking). Other important investments include a large-capacity unit for processing gases containing hydrogen sulfide – Claus IV; modernization of hydrogenation chambers, road and railroad terminals, tank site, and the motor fuel blending facility; large revamping of laboratories; newly built hydrogen vapor recuperation units; installation of double sealing in storage tank roofs and a number of smaller projects. According to Mr. Jifií Krbec, âeská rafinérská’s project preparation and implementation manager, the company can now proudly enter the new millennium, although a number of challenges still lie ahead: primarily ensuring that the products’ quality parameters meet the demanding criteria required in Europe.

5

Obsah

Magazín

Informaãní ãtvr tletník âeské rafinérské âíslo: 2/2002

OBSAH Table of Content EKONOMIKA 3 âeská rafinérská bude od 1. ledna 2003 pfiepracovací rafinérií âeská rafinérská will be a reprocessing refinery as of January 1, 2003 4 Nyní mÛÏeme smûle do Evropy i do nového tisíciletí Now we can move toward Europe and into the new millennium withou hesitation 6 Zajímavá ãísla Interesting figures str. 3

str. 4

FOKUS 7 Motorová nafta – královna motorov˘ch paliv Fuel oil – the queen of motor fuels 8 Nበportrét: Our Portrait: Milan Popilka

PETROLEUM

str. 7

str. 8

10 Ve znamení ãerné a bílé In the sign of black and white 12 Kaleidoskop Kaleidoscope 13 V˘zkum ‰it˘ na míru Tailor-made R&D 14 Moderní alchymie na poãkání Modern-day alchemy in installments

FORUM

str. 14

str. 16

16 Stálo to za to It was worth it 18 Nezapomínáme na Mezibofií Not to forget about Mezibofií âeská rafinérská podpofiila Kvûtinov˘ den âeská rafinérská supports Flower Day Z Chvatûrub do Kralub na kole Biking from Chvatûruby to Kralupy 19 âeská rafinérská ãtvrt˘m nejv˘znamnûj‰ím podnikem v âR âeská rafinérská is the fourth most significant business in the Czech Republic Star˘ dobr˘ Edwin L. Drake Good old Edwin L. Drake

Impressum: MAGAZÍN * Informaãní ãtvrtletník âeské rafinérské, a.s. Vydavatel: âeská rafinérská, a.s. ZáluÏí 2, 436 01 Litvínov VII

Fotografie: Miroslav ProkÛpek, Dorian Hanu‰ a archiv âeské rafinérské Titul: Antonín Votroubek Grafika: Václav Holub Tisk: JPM Tisk, s.r.o.

Logo âeské rafinérské

¤ídí redakãní rada Pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc.. Vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností Redakce: A agency, s.r.o. Dukelsk˘ch hrdinÛ 18, 170 00 Praha 7 Tel./fax 02/20876749-50

2

Uzávûrka: Magazín je distribuován zdarma. Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí Je povolen jen se svolením redakce. Reg. zn. MKâR – 8103

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

Ekonomika

prodlouÏení prozatímní dohody uzavfiené na ãerven a ãervenec na dal‰ích pût mûsícÛ. Tímto krokem bylo moÏno pfiedejít dal‰ím komplikacím pfii vyjednávání nové smlouvy a pfieklenout tak období do konce roku 2002, kdy skonãí dosavadní princip fungování spoleãnosti. âeská rafinérská z tohoto dÛvodu oãekávala, Ïe tento návrh získá podporu i v‰ech akcionáfiÛ.

âeská rafinérská projde do zaãátku pfií‰tího roku v˘znamnou zmûnou. Akcionáfii spoleãnosti totiÏ na mimofiádné valné hromadû zaãátkem

Chemopetrol v odpovûdi na tento návrh v‰ak znovu otevfiel vût‰inu dohodnut˘ch bodÛ smlouvy. Pfiedstavenstvo âeské rafinérské bylo proto nuceno konstatovat, Ïe návrh Chemopetrolu je daleko za hranicí kompromisu, na kterém se obû strany dohodly 2. ãervna. „Zmûny, které Chemopetrol navrhl, jsou jednostrannû v˘hodné pro Chemopetrol a v koneãném dÛsledku by âeskou rafinérskou po‰kodily. Na jedné stranû by totiÏ garantovaly Chemopetrolu horní hranici cen,

ãervence rozhodli o tom, Ïe k 1. lednu roku 2003 se zmûní na pfiepracovací rafinérii.

která je podle na‰eho názoru pod trÏní úrovní, ale na stranû druhé by âeské rafinérské Ïádné garance nepfiinesly. Naopak by pro nás zname-

âeská rafinérská

naly riziko, Ïe by mohly vést k dal‰ímu sníÏení souãasné úrovnû pfiedávacích cen, která je z na‰í strany jiÏ tak dosti v˘znamn˘m ústupkem,“ fiekl k tomu pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel âeské rafinérské Ing. Ivan Ottis.

bude od 1. ledna 2003 pfiepracovací rafinérií Jde o zásadní rozhodnutí, na jehoÏ základû

mûsíãními smlouvami, protoÏe akcionáfii obou

bude âeská rafinérská od zaãátku pfií‰tího roku za

spoleãností – ktefií musí novou dlouhodobou sm-

pfiepracovací poplatek zpracovávat ropu, kterou si

louvu schválit – se v tomto období na jejích pod-

nakoupí její vlastníci a ti si budou sami prodávat

mínkách neshodli. Tato situace velmi kompliko-

v˘robky z ní. Tato zmûna by se v‰ak nemûla nijak

vala dlouhodobûj‰í plánování produkce âeské

v˘raznûji dotknout zásobování dosavadních klien-

rafinérské a tomu odpovídající nákup ropy, kter˘

tÛ âeské rafinérské, které bude po novém roce za-

probíhá aÏ s tfiímûsíãním pfiedstihem.

ji‰Èováno jin˘mi obchodními cestami.

Na pfielomu kvûtna a ãervna se dokonce stalo,

Fungování rafinérií na pfiepracovacím principu

Ïe se akcionáfii, jimiÏ jsou spoleãnosti Agip.

je ve svûtû pomûrnû obvyklé, pfiechod na nûj si

Shell, Conoco a Unipetrol, kter˘ je zároveÀ sto-

ov‰em vyÏádá dlouhodobou a sloÏitou pfiípravu.

procentním vlastníkem Chemopetrolu, neshodli

Tento krok by mûl kromû jiného pomoci vyfie‰it

ani na mûsíãní smlouvû, a zaãátkem ãervna tak

problémy v obchodních vztazích mezi âeskou

neexistovala Ïádná obchodní dohoda. âeská

rafinérskou a Chemopetrolem, které vznikly

rafinérská tak podle sv˘ch stanov, které neu-

ukonãením dlouhodobé smlouvy, jiÏ Chemo-

moÏÀují dodávat produkty bez platné obchodní

petrol vypovûdûl k závûru loÀského roku.

smlouvy, nemohla zahájit ãervnové dodávky.

Tyto dlouhodobé smlouvy, které se t˘kaly vzá-

Druhého ãervna se za pfiispûní místopfiedsedy

jemn˘ch dodávek surovin a energií, upravovaly

vlády a ministra prÛmyslu a obchodu âR Mirosla-

vzájemné obchodní vztahy mezi obûma firmami

va Grégra po intenzívním úsilí ze strany vedení

jiÏ od roku 1996, kdy v rámci privatizace do‰lo

âeské rafinérské o hledání kompromisu pfiijatel-

k vyãlenûní rafinérie z Chemopetrolu a kdy

ného pro obû strany podafiilo uzavfiít dal‰í provi-

âeská rafinérská zahájila svoji ãinnost. âeská

zorní smlouvu na mûsíce ãerven a ãervenec.

rafinérská zásobuje Chemopetrol surovinami pro

Dodávky tak byly po 38hodinovém pfieru‰ení

petrochemickou v˘robu a Chemopetrol naopak

opût obnoveny.

dodává do âeské rafinérské energie a vodík

Na mimofiádné valné hromadû se 1. ãervence

potfiebn˘ pro rafinérskou v˘robu. (Smlouva o do-

akcionáfii zab˘vali fie‰ením obchodních vztahÛ

dávkách energií z Chemopetrolu vypovûzena

mezi obûma spoleãnostmi v období po 31. ãer-

nebyla a je stále v platnosti.)

venci. Neshodli se v‰ak ani na jedné z navrho-

V prvním pololetí leto‰ního roku byly dodávky

van˘ch variant, a proto âeská rafinérská násle-

surovin z âeské rafinérské kompromisnû fie‰eny

dující den zaslala vedení Chemopetrolu návrh na

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

ProtoÏe smlouva na ãerven a ãervenec byla podle názoru pfiedstavenstva âeské rafinérské nejlep‰ím moÏn˘m kompromisem, kterého se podafiilo za dané situace s velk˘mi obtíÏemi dosáhnout, âeská rafinérská vyzvala vedení Chemopetrolu, aby znovu zváÏilo návrh na její prodlouÏení. V polovinû ãervence, kdy byla redakãní uzávûrka Magazínu, nebyl v˘sledek vzájemného jednání dosud znám. Ing. Jaroslav RÛÏek

âeská rafinérská will be a reprocessing refinery as of January 1, 2003 Following the resolution of the July General Meeting, âeská rafinérská will be processing crude oil bought by its owners for a reprocessing fee from the beginning of next year; the owners will then sell the products themselves. This change should not affect the supplies to âeská rafinérská’s existing clients. This move should, among other things, help resolve the problems in the business relationship between âeská rafinérská and Chemopetrol, which arose when Chemopetrol terminated a long-term contract as of the end of last year. As a compromise, the supplies from âeská rafinérská were addressed by means of monthly contracts during the first half of this year. The provisional contract for June and July was concluded on June 2, following a 38-hour supply outage. No solution for the mutual business relationships was achieved at the extraordinary General Meeting on July 1, and so âeská rafinérská repeated its request to Chemopetrol to consider a proposal of prolonging the provisional June and July agreement for the next five months. However, no result of the discussions was released at the press time of the Magazine in mid-July.

3

Forum

A K T U A L I T Y Z E Î I V O TA âESKÉ RAFINÉRSKÉ

Nezapomínáme na Mezibofií Mezibofií je nevelké mûsto v Kru‰n˘ch horách, první zmínky o nûm se datují v roce 1398. Bylo mûstem podhorsk˘ch pastevcÛ a zemûdûlcÛ, a ve stfiedovûku také mûstem horním, neboÈ v jeho okolí se tûÏily rudy barevn˘ch kovÛ, coÏ platí ostatnû pro celé Kru‰né hory na obou stranách. Od 19. století a zejména ve 20. století se stává stále více bydli‰tûm pracovníkÛ podkru‰nohorsk˘ch dolÛ a prÛmyslov˘ch podnikÛ. V této podobû zastihl mûsto i odsun NûmcÛ po druhé svûtové válce. S v˘stavbou mohutného palivo-energeticko-chemického kombinátu v oblasti mûst Mostu a Litvínova se soustfiedilo do Mezibofií jak ubytování jeho pracovníkÛ, tak i základní a stfiední, zejména uãÀovské ‰kolství, rehabilitace a krátkodobé ozdravné pobyty pro zamûstnance. V této dobû dosáhlo mûsto Mezibofií svého nejvût‰ího rozmachu. Dnes je Mezibofií klidné podhorské mûsto s ãist˘m ovzdu‰ím, leÏící v zeleni lÛna okolních Kru‰n˘ch hor. Po útlumu hornictví a tepelné energetiky, ale i extenzivního rozvoje rafinérsko-petrochemického kombinátu v ZáluÏí, se v‰ak zaãalo pot˘kat s odlivem obyvatel a poklesem spoleãensk˘ch aktivit. Nízké v˘tûÏky daní nedovolují odpovídajícím zpÛsobem financovat potfieby mûstské infrastruktury. Radní Mezibofií v‰ak nenechávají ruce v klínû. SnaÏí se získávat jak dotaãní tituly z centrálních rozpoãtÛ a rozvojov˘ch programÛ, tak navázali úzké vztahy s nejv˘znamnûj‰ími prÛmyslov˘mi podniky regionu a spoleãn˘mi silami usilují o kvalitní zázemí mûsta v kultufie, zdravotnictví, ‰kolství i sportovního vyÏití obyvatel a to v‰e pfii maximálnû efektivní péãi o infrastrukturu mûsta a zafiízení spravovaná mûstsk˘m úfiadem. âeská rafinérská se ihned po svém vzniku pfiipojila k tûmto podnikÛm, a zejména zásluhou b˘valého fieditele pro v‰eobecné záleÏitosti ZbyÀka Smrãky vybudovala systém pomoci nejpotfiebnûj‰ím oblastem Ïivota mûsta a subjektÛ, jeÏ

na území mûsta pÛsobí. JiÏ od zaloÏení o.p.s. Energie pomáhá âeská rafinérská s rekonstrukcí objektu a nyní i s propagací v˘robkÛ této chránûné dílny a stacionáfie pro postiÏené spoluobãany. V Mezibofií pÛsobí také onkologické sanatorium Paracelsus, urãené pro pooperaãní a rekonvalescenãní pobyty onkologick˘ch pacientÛ z celé republiky, jemuÏ âeská rafinérská pfiispûla na v˘stavbu nového bazénu. V roce 2002 vyjádfiila âeská rafinérská svÛj zájem pomáhat mûstu Mezibofií symbolick˘m ‰ekem na ãástku 300 000 Kã, kter˘ pfiedal 23. kvûtna na radnici mûsta starostovi mgr. Petru âervenkovi generální fieditel Ing. Ivan Ottis. Ale‰ Soukup Not to forget about Mezibofií The small town of Mezibofií in the Kru‰né mountains is battling a population decline and lack of finances following a reduction in the mining, fuel, energy and chemical industries in the area. âeská rafinérská is one of the large businesses in the region, which for years have helped the town provide a good background in terms of health care, culture and sports. This year, the company gave the town a cheque for CZK 300,000. Mr. Ivan Ottis, CEO of âeská rafinérská, presented the cheque to the mayor, Mr. Petr âervenka on May 23.

Z Chvatûrub do Kralup na kole Bezmála 3 km je dlouhá nová cyklostezka na pravém bfiehu Vltavy, spojující Chvatûruby a Kralupy nad Vltavou, která byla slavnostnû otevfiena 29. kvûtna. Jde o první úsek trasy vytyãené mezi Prahou a Mûlníkem, která se stane souãástí jedné z tras evropské sítû, vedoucí z Prahy do Magdeburku. Pásku pfiestfiihli a cyklostezku pfiedali vefiejnosti Franti‰ek Derfl, starosta obce Chvatûruby a mgr. Pavel Rynt, starosta Kralup nad Vltavou. Slavnostního otevfiení se zúãastnili i senátor Jaroslav Horák, pfiednosta Okresního úfiadu Miroslav Neumann a zástupci âeské rafinérské, která v˘stavbu chvatûrubského úseku, navazujícího na jiÏ postaven˘ úsek kralupsk˘, finanãnû podpofiila. Cyklostezka má mezinárodní parametry, tj.‰ífiku 2 m a Ïiviãn˘ povrch. Automobilová doprava je na ní vylouãena. Pfiivítají ji nejen cyklisté a rybáfii, a to jak místní, tak i turisté a zahraniãní náv‰tûvníci regionu, ale vyuÏít ji mohou i pû‰í, a vyhnout se tak soubûÏné silnici tfietí tfiídy s hust˘m automobilov˘m provozem. Ale‰ Soukup Biking from Chvatûruby to Kralupy The new biking trail along the Vltava river’s right bank extends almost 3 km. âeská rafinérská contributed financially to its construction. The trail connects Chvatûruby and Kralupy, and it was officially opened on May 29. This is the first section of a route outlined between Prague and Mûlníkem, which will become a part of the European network of roads, leading from Prague to Magdeburg, Germany.

âeská rafinérská podpofiila Kvûtinov˘ den ·est˘ roãník Kvûtinového dne, kter˘ 15. kvûtna ve 230 mûstech a obcích pofiádala Liga proti rakovinû, vynesl celkem 18,2 mil. korun. I letos si mnozí zamûstnanci âeské rafinérské zakoupili od dvojic dobrovolníkÛ (v celé republice jich bylo témûfi 5 tisíc) jeden z 800 tisíc Ïlut˘ch kvûtÛ mûsíãku lékafiského, symbolu solidarity s bojem lékafiÛ a vûdcÛ proti této zákefiné chorobû. Na kontû této vefiejné sbírky se pfii pfiedcházejících pûti roãnících shromáÏdilo celkem 40 mil. korun. Stejnû jako vloni byl v kostele Svatého Michaela Archandûla v Litvínovû uspofiádán Májov˘ koncert, jehoÏ v˘tûÏek byl vûnován zãásti do celostátního fondu Ligy a z vût‰í ãásti litvínovské poliklinice na zakoupení diagnostického pfiístroje pro vy‰etfiení tlustého stfieva a koneãníku pro indikaci zhoubného karcinomu v jeho raném stadiu, kdy je stále je‰tû úspû‰nû léãiteln˘. Koncert v˘znamnû finanãnû podpofiily tfii nejvût‰í akciové spoleãnosti regionu: Chemopetrol, âeská rafinérská a Mostecká uhelná. Na koncertû, uvádûném Vûrou Galatíkovou, pfiedvedl proslul˘ houslista Václav Hudeãek za cembalového doprovodu profesora Petra Adamce díla G.F.Handela, G. Tartiniho a F. Bendla. Náv‰tûvníci, umûlci i prÛmyslové podniky prokázali, Ïe k závaÏnému problému na‰í doby nejsou lhostejní. Michaela Sieberová âeská rafinérská supports Flower Day The sixth annual Flower Day, which the League Against Cancer organized in 230 towns and villages on May 15, raised CZK 18.2 million. âeská rafinérská spolu along with Chemopetrol and Mostecká uhelná sponsored a concert at Litvínov church, with the majority of the proceeds donated going to Litvínov policlinic for the purchase of oncology diagnosing equipment and a smaller percentage of the proceeds went to the League’s national fund.

18

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

Forum

Czech Top 100 âeská rafinérská ãtvrt˘m nejv˘znamnûj‰ím podnikem v âR âeská rafinérská se opût zafiadila mezi nejv˘znamnûj‰í podniky v âeské republice. V Ïebfiíãku Czech Top 100 se sv˘m obratem ve v˘‰i pfies 47 miliard Kã za rok 2001 umístila na ãtvrté pfiíãce. Potvrdila tak tuto svoji pozici z minul˘ch let, kdy rovnûÏ skonãila mezi prvními pûti spoleãnostmi. V˘sledky tohoto Ïebfiíãku za loÀsk˘ rok byly vyhlá‰eny 20. ãervna v Trojském zámeãku v Praze. V chemickém oboru se âeská rafinérská sv˘mi v˘sledky zafiadila na druhé místo za akciovou spoleãnost Unipetrol. V prÛmyslové oblasti severních âech, kde má âeská rafinérská své sídlo v Litvínovû, je sv˘m obratem nejvût‰ím podnikem regionu.

(jar)

10 nejv˘znamnûj‰ích firem âeské republiky 1. ·koda Auto, a.s. 2. Unipetrol, a.s. 3. âEZ, a.s. 4. âeská rafinérská, a.s. 5. âesk˘ Telecom, a.s. 6. Transgas, a.s. 7. Siemens Group âeská republika 8. Moravia Steel, a.s. 9. Agrofert, a s. 10. Eurotel Praha, s.r.o.

trÏby 2001 (tis. Kã) 146 041 078 80 864 120 52 283 706 47 009 634 40 787 649 38 342 473 37 935 415 35 159 277 32 913 778 28 933 133

Star˘ dobr˘ Edwin L. Drake „No jasnû, já to fiíkal,“ pronesl fiidiã temnû, kdyÏ jsme vjeli do té nejpÛvabnûj‰í soutûsky na svûtû. Kam aÏ moje zku‰enost sahá, kdyÏ nastane krizová situace, je to ve v‰ech rodinách pfiibliÏnû stejné. „Já fiíkal, vezmu benzín, ale vy ne, ãasu dost, aÏ pfií‰tû, tady se nám to nelíbí, Ïe? Îe?!“ „Sem mlãel,“ ucedil syn. KdyÏ jsme na spoleãné dovolené, syn mlãí po vût‰inu dne. Nanejv˘‰ cedí jedno- aÏ dvojslabiãná slova. Tûlo je tu, ale du‰e zÛstala doma. Kdyby totiÏ nemusel jet na tuhle trapnou dovolenou, udûlal by si prázdniny po svém. Zalezl by do postele a zahalil se do hudby. Vylezl by prvního záfií v sedm ãtyfiicet pût ráno. „TakÏe co teì, milostivá?“ zeptal se fiidiã teatrálnû. MuÏi jsou skvûlí, myslím to váÏnû. Jenom nûkdy se chovají po‰etile. Napfiíklad se k smrti neradi ptají na cestu, jako by byla ostuda netu‰it, jak daleko je nejbliωí pumpa. „Nûkoho zastavíme. Zeptáme se, jak daleko je nejbliωí pumpa,“ fiekl syn neãekanû dlouhou vûtu. V klidu, jako by prázdná nádrÏ v pustinû nebyl Ïádn˘ problém. Jako Ïe pro nûj je normální ptát se na cestu. Je to zvlá‰tní, Ïe instinkt vÛdcÛ tlupy se v nich projeví nejsilnûji aÏ v manÏelství. Byl krásn˘ den. Slunce, cikády, cypfii‰e, v‰ecky rekvizity jiÏního léta byly na svém místû. Kdesi hluboko v rokli cosi ti‰e zurãelo. No, benzín to jistû nebyl, a tak jsme to po dlouhém ãekání (neprojelo nic) vzdali a vyrazili pû‰ky vpfied. „KdyÏ si pfiedstaví‰ indiány, jak jen zapíchli klacík do zemû a pr˘‰tila jim ropa,“ vzdychal pû‰í fiidiã. „KdyÏ si pomyslím, Ïe to nûjakej Samuel M. Kier z Pittsburku lahvoval jako medicinu. Îe si sÛl cenili mnohem v˘‰ a tohle nechávali téct do fieky, aÏ jí lodníci fiíkali Stará ‰pindíra!“ Syn ‰lapal a docela poslouchal, ale pak se vzpamatoval. „Sou kvÛli tomu jen války,“ ucedil. Málem by byl zapomnûl, Ïe je pacifista. „Mû to fascinuje,“ nedal se fiidiã a pfiehodil si prázdn˘ kanystr na druhé rameno. „Pfiedstav si 27. srpen 1859. V dífie jménem Titusville nûkde v Pensylvánii. Jak tam Drake v dfievûn˘ boudû s parním strojem, pod kter˘m topil dfievem, zakládá naftafiskej byznys!“

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

âeská rafinérská is the fourth most significant business in the Czech Republic With its 2001 sales of over CZK 47 billion, âeská rafinérská won the 4th position in the Czech Top 100 chart. It has thus confirmed its position from the previous years, when it also was one of the top five. Within the chemical industry, it took no. 2 after Unipetrol, and within the Northern Bohemian industrial region, it is the largest business in terms of sales. The results of Czech Top 100 for the last year were announced at Trojsk˘ zámeãek in Prague on June 20.

„Já myslel, Ïe pích klacíkem do zemû,“ u‰klíbl se syn. „Blbeãku! Vrt hlubokej devûta‰edesát a pÛl stopy!“ Je to zvlá‰tní, jak muÏi v tlupû od jistého vûku vûãnû bojují o prvenství. Kdo ví, jak˘m soubojem by to skonãilo, jenÏe v té chvíli se‰el ze svahu na silnici dûda s konûm. „Benzín pumpe!“ pravili pfiíslu‰níci mého kmene jednohlasnû, jako by fiíkali: „Pfiicházíme v míru, cizinãe.“ „Ó, jahjá,“ nebo tak nûco, fiekl dûda. Víc jsme z nûj nedostali. ·li jsme dlouho, a vlastnû to bylo docela fajn. Po kilometru mû posadili na konû. Jeho hfibet se pohupoval jako skfiíÀ na tiché zátoce. „Ó, jahjá, Bajaja-haja-Hajajá!“ zapûl dûda z hloubi du‰e. Krásn˘ den v krásném údolí. „Vlastnû je takovej kÛÀ lep‰í neÏ auto,“ fiekl syn. „Ffff!“ usadil ho fiidiã. „Ví‰ co fie‰ili lidi je‰tû pfied sto padesáti lety? Îe se mûsta uÏ dál nebudou roz‰ifiovat, protoÏe by bylo potfieba víc koní, a nebylo by kam dávat hnÛj. Trhovci museli ve mûstû vyloÏit zeleninu a cestou domÛ na venkov povinnû naloÏit vÛz hnoje.“ „No tak by se dál neroz‰ifiovaly. To by byla senzace,“ fiekl syn. „Jo? A kde bys pak s kamarádama na‰el pofiádnou kfiiÏovatku, abys tam moh blokovat dopravu, co?“ vypûnil fiidiã. Takhle na hranû je to u nás padesátkrát za den. Tentokrát k souboji nedo‰lo. Za zatáãkou se pfied námi vynofiilo cosi, v couÏ jsme pfiestali vûfiit: záti‰í s benzínovou pumpou. Titûrná boudiãka. Jedin˘ stojan. Ó, jak libozvuãnû zurãí pramínek na dno kanystru! „Jak se jmenujete, mladíku?“ zeptal se ‰Èastn˘ fiidiã. „Edwin L. Drake,“ zasalutoval. Nebo to byla fata morgana? Ale ne, nebyla. Cestou zpátky se kÛÀ pode mnou a pod kanystrem pofiádnû prohnul. Naìa Klevisová Exkluzívnû pro Magazín âeské rafinérské

19