MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC. Kabinet profesní přípravy. Jana Havlíčková

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Kabinet profesní přípravy

Jana Havlíčková

Nezaměstnanost absolventů středních škol v Pardubickém kraji v letech 2007 aţ 2011 The Unemployment of Graduates of Secondary Schools in the Pardubice Region in 2007-2010 Bakalářská práce

Mgr. Jiřina Sojková

Olomouc 2012

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedené informační zdroje. V Olomouci……………………

Děkuji Mgr. Pavle Heřmánkové a Mgr. Jiřině Sojkové za odborné vedení, konzultace a cenné rady, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce.

OBSAH OBSAH ........................................................................................................................... 4 ÚVOD ............................................................................................................................. 6 I Teoretická část ............................................................................................................. 8 1 Politika zaměstnanosti ................................................................................................ 8 1.1 Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti .............................................................. 8 1.1.1 Aktivní politika zaměstnanosti ...................................................................... 9 1.1.2 Pasivní politika zaměstnanosti ..................................................................... 11 2 Trh práce ................................................................................................................... 14 3 Nezaměstnanost ........................................................................................................ 16 3.1 Charakteristika nezaměstnanosti ......................................................................... 16 3.2 Absolventi škol a mladiství ................................................................................. 17 3.2.1 Nezaměstnanost absolventů škol .................................................................. 17 4 Postavení ţen na trhu práce ....................................................................................... 19 4.1 Gender studie ...................................................................................................... 19 4.2 Postavení ţen na trhu práce ................................................................................. 20 5 Charakteristika Pardubického kraje ........................................................................... 22 5.1 Základní údaje ..................................................................................................... 22 5.2 Obyvatelstvo ....................................................................................................... 23 5.3 Nezaměstnanost................................................................................................... 24 6 Střední školy s ekonomickým zaměřením ................................................................ 26 6.1 Obchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu Choceň ............ 26 6.2 Obchodní akademie a Jazyková škola Pardubice............................................... 27 6.3 Obchodní akademie Chrudim ............................................................................. 27 6.4 OA a VOŠ ekonomická Svitavy ......................................................................... 28 II Praktická část ............................................................................................................ 29

4

7 Nezaměstnanost absolventů ČtyŘ Středních škol ..................................................... 30 7.1 Nezaměstnanost absolventů za školní rok 2006/2007 ........................................ 31 7.2 Nezaměstnanost absolventů za školní rok 2007/2008 ........................................ 32 7.3 Nezaměstnanost absolventů za školní rok 2008/2009 ........................................ 33 7.4 Nezaměstnanost absolventů za školní rok 2009/2010 ........................................ 34 7.5 Nezaměstnanost absolventů za školní rok 2010/2011 ........................................ 35 8 Zhodnocení ................................................................................................................ 36 8.1 Průběh nezaměstnanosti v období od 30.9.2007 – 30.9. 2011 ........................... 36 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 39 ANOTACE ................................................................................................................... 41 LITERATURA A PRAMENY ..................................................................................... 42 Tištěné publikace ...................................................................................................... 42 Internetové odkazy .................................................................................................... 43 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 44 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 45 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 46 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................... 47

5

ÚVOD Jako téma mé bakalářské práce jsem si zvolila problematiku nezaměstnanosti. Tato problematika je v dnešní době velice aktuálním tématem. Pardubický kraj, kterým se budu v mé bakalářské práci zabývat, je dle míry nezaměstnanosti, šestý s nejmenším počtem nezaměstnaných obyvatel. Pro

naše

hospodářství

to

znamená

velkou

ztrátu

sluţeb

a

statků,

které mohly být vyrobeny těmito nezaměstnanými osobami. Nezaměstnanost sebou nese i zatíţení státního rozpočtu podporami v nezaměstnanosti, které jsou vypláceny nezaměstnaným lidem dávkami, výdaji na rekvalifikaci apod. Dalším negativním důsledkem je sociální dopad. Velikost důsledků nezaměstnanosti závisí na čase. Čím je delší, tím se stávají tyto důsledky závaţnější. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat problematiku zaměstnanosti absolventů vybraných ekonomických škol, charakterizovat region, ve kterém ţiji a dále v praktické části zjistit, jak se vyvíjela celková nezaměstnanost absolventů ekonomických škol v Pardubickém kraji a jaké jsou ekonomické důsledky zvýšení nezaměstnanosti pro absolventy a nezaměstnané. Pro tento účel jsem vybrala čtyři školy, které jsou oborově podobně zaměřené, a to na ekonomii a podnikání a kaţdá z nich zastupuje jiný okres Pardubického kraje. Zkoumané období je od roku 2007 aţ do roku 2011. V teoretické části mé bakalářské práce se v první kapitole zaměřím na politiku zaměstnanosti, kde rozeberu aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Druhá kapitola bude věnována trhu práce. V další části práce se budu zabývat obecnou nezaměstnaností její charakteristikou a dále v nezaměstnanosti naváţu na moji specifikaci a to nezaměstnanost absolventů. Zde si vysvětlíme pojem absolvent, kde jsou evidováni a obecná nezaměstnanost absolventů. Čtvrtá kapitola bude zaměřena na postavení ţen na trhu práce. V této kapitole si vysvětlíme pojem Gender studies. V páté kapitole s názvem Charakteristika Pardubického kraje se zaměřím na základní údaje jako je obyvatelstvo, nezaměstnanost. Poslední kapitola teoretické části pod názvem Střední školy s ekonomickým zaměřením je věnována popisu čtyř škol, s kterými nadále pracuji v praktické části. V praktické části kde se objevují tabulky a z části grafická znázornění skutečností vyjadřující nezaměstnanost absolventů středních škol, pomocí metody komparace, analýzy a budu moci vyhodnotit získané informace o nezaměstnaných absolventech

6

sledovaných škol. Na základě metod bude moţné znázornit, jak se vyvíjela celková nezaměstnanost absolventů v Pardubickém kraji za sledované období. Dále průměrná neúspěšnost dívek evidovaných na ÚP (úřad práce).

7

I TEORETICKÁ ČÁST 1 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V první kapitole mé práce se budu zabývat politikou zaměstnanosti, která se dělí na pasivní a aktivní politiku. Zde bych chtěla zdůraznit aktivní politiku a její prostředky, jimiţ je tato politika prováděna, ale také pasivní politiku, která je velmi důleţitá při ztrátě zaměstnání. Zde je kladen velký důraz na hmotné zabezpečení a zprostředkování zaměstnání. Politika zaměstnanosti je definována, jako soubor nástrojů, kterými stát popisuje podmínky pro dynamickou rovnováhu nabídky a poptávky na trhu práce a pro účinné vyuţití pracovních sil.1 ,,Politika zaměstnanosti se podle Krebse orientuje zejména na tyto aktivity:  Na rozvoj infrastruktury trhu práce  Podporuje vytváření nových pracovních míst a pracovních činností  Zaměřuje se na zvýšení adaptability pracovní síly  Podílí se na zabezpečení ţivotních podmínek těch, kteří se stali dočasně nezaměstnanými formou dávek a podpor v nezaměstnanosti. První tři skupiny aktivit v podstatě směřují k podpoře aktivního chování pracovníka na trhu práce, a bývají proto souhrnně označovány jako aktivní politika zaměstnanosti, a aktivity spojené se zabezpečením nezaměstnaných jsou označovány jako pasivní politika zaměstnanosti.“2

1.1 Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je základním nástrojem pro boj s nezaměstnaností, je činností směřující k vytváření nových pracovních míst a opětovnému zařazení dočasně nezaměstnaných do zaměstnání.

1

Srov. KREBS, V., Sociální politika, s. 296.

2

KREBS, V., Sociální politika, s. 297.

8

1.1.1 Aktivní politika zaměstnanosti ,,Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosaţení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboţenství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana.“3 ,,Státní politika zaměstnanosti usiluje: 

podporuje strukturální změny zaměstnanosti a sociálně ekonomický rozvoj v regionu



směřuje k dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách



jako součást zprostředkování zaměstnání se uplatňuje ve vytváření pracovních příleţitostí těţko umístitelných skupin uchazečů o zaměstnání (osoby se změněnou pracovní schopností, dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi škol apod.)



podporuje rozvoj samostatně výdělečné činnosti



hmotně stimuluje podnikatele a zaměstnavatele při zřizování nových pracovních míst



v rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou podporovány rekvalifikační projekty



podněcuje k hledání a vytváření nových pracovních míst a tvorbou pracovních příleţitostí nabízí moţnost pracovního uplatnění uchazečům o zaměstnání.“4

Aktivní politika zaměstnanosti usiluje o to, aby zaměstnanost v České Republice dosahovala nejvyšší úrovně. Ministerstvo a úřad práce má ve své kompetenci zabezpečovat aktivní politiku zaměstnanosti, ale také můţou spolupracovat s dalšími subjekty podle aktuální situace na trhu.5

3

Dostupné z www: [cit. 2011-03-06]

4

Dostupné z www:[cit.2012-04-22] Srov. Dostupné z www: [cit.2012-04-22] 5

9

,,Níţe je uveden demonstrativní výčet nástrojů, kterými je dle § 104 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti aktivní politika realizována. Jedná se o: a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) překlenovací příspěvek, f) příspěvek na zapracování, g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.“6

Součástí těchto opatření je: 

Poradenství



Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením



Cílené programy k řešení nezaměstnanosti7 V kompetenci úřadu práce je to, ţe můţe klientovi zajistit, ale také i uhradit

poradenství odborných zařízení. Jsou to například pedagogicko-psychologické poradny. Úřad práce a odborná zařízení mají mezi sebou dohodu, která je uzavřena písemně. ,,Náleţitosti této dohody jsou: a) identifikační údaje účastníků dohody, b) obsah a rozsah poradenské činnosti, c) místo a způsob provedení poradenské činnosti, d) termín provedení poradenské činnosti, e) náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady, f) závazek odborného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrţí sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty

6

Dostupné z www: [cit.201204-22] 7 Srov. Dostupné z www: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx> [cit. 2011-03-07] §105

10

neprávem nebo ve vyšší částce, neţ náleţely, a lhůta a podmínky jejich vrácení, g) ujednání o vypovězení dohody.“8 ,,Úřad práce můţe ověřovat nové nástroje a zajištění aktivní politiky zaměstnanosti v souladu s potřebami trhu práce. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo dle § 106 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“9 ,,Aktivní politiku zaměstnanosti financuje státní rozpočet, který se řídí zvláštním právním předpisem. Také z těchto prostředků lze přispívat na programy nebo zajištění regionálního a celostátního profilu a na projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti.“10 Cílem státu je maximalizovat účinky aktivní politiky, nemyslím si, ţe vţdy jsou kladné ty to účinky, ale myslím si, ţe aktivní politika je velmi důleţitá jak pro trh práce, ale i pro celou společnost.

1.1.2 Pasivní politika zaměstnanosti

Pasivní politikou zaměstnanosti se oproti aktivní politice zaměstnanosti rozumí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zejména hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání před tím neţ nastoupí do zaměstnání. Rolí pasivní politiky zaměstnanosti je hledání aktuálních východisek pro sociální situaci občana, zde je myšleno například ztráta zaměstnání v důsledku ekonomické situace nebo například z psychologického hlediska.11 Znamená to zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci a také hmotné zabezpečení uchazečů o práci. 8

Dostupné z www: [cit.

2012-03-09] 9


2011-03-09] 10


2011-03-09] 11

Srov. VERDAL, P., STRAKOVÁ, A., Zaměstnanost vybrané kapitoly, s. 54.

11

Zprostředkování zaměstnání Zaměřuje se na vyhledávání optimálního zaměstnání pro občana, který se o práci uchází. Zaměstnání zprostředkovávají úřady práce a poskytují informace a poradenství. Občan

se

uchází

o

zaměstnání

u

toho

úřadu

práce,

kde

se

nachází

jeho trvalé bydliště. Ačkoli občan můţe poţadovat informace o volných pracovních místech a moţnostech práce, ale i poradenskou činnost týkající se zaměstnání, u kteréhokoliv úřadu práce. Úřad práce je povinen poučit zájemce o zaměstnání o jejich právech a povinnostech, které musí být přesné, prokazatelné a jednoznačné. Zejména jde o to, aby se uchazeči řídili pokyny úřadu. 12 Hmotné zabezpečení uchazečů o práci Nebo-li ,,podpora v nezaměstnanosti“. Hmotné zabezpečení je poskytováno lidem, kteří do sedmi kalendářních dnů od podání ţádosti nedostanou vhodnou práci, nebo jim není zabezpečen rekvalifikační kurz. Aby podpora v nezaměstnanosti byla poskytnuta, je zde tzv. oznamovací povinnost. Znamená to, ţe kaţdá změna skutečností se musí ohlásit úřadu práce, nejpozději do sedmi kalendářních dnů.13 Nárok na hmotné zabezpečení je v zákoně o zaměstnanosti přesně stanoveno. Musí být splněny určité podmínky. Uchazeč, který si zaţádá o hmotné zabezpečení je povinen splnit podmínku a to, ţe v předchozích třech letech odpracoval minimálně 12 měsíců. Dále se započítává i doba studia, výkon civilní, vojenské sluţby či pobírání invalidního důchodu a další.14 Naopak hmotné zabezpečení se neposkytuje zájemci o zaměstnání : ,,Pokud osoba splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod nebo na plný invalidní důchod s výjimkou starobního důchodu, na nějţ vzniká nárok před dosaţením

12


13

Srov. Dostupné z www:
zamestnanosti-cast-1-zakladni-pojmy-a-pravni-uprava-24832.html> [cit. 2012-04-04] 14


12

potřebného

věku,

a

plného

invalidního

důchodu

plně

invalidního

občana,

který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek:  je zabezpečen peněţitými dávkami nemocenského pojištění nahrazujícími ušlou mzdu (výdělek),  nastoupil na vojenskou základní sluţbu, civilní sluţbu, vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody,  bez váţných osobních nebo rodinných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na rekvalifikaci pro nové vhodné zaměstnání anebo neplní po delší dobu podstatné povinnosti při rekvalifikaci,  úmyslně maří součinnost s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, 

v posledních šesti měsících opětovně ukončil zaměstnání sám bez váţných důvodů, nebo s ním v této době bylo zaměstnání ukončeno pro neuspokojivé pracovní

výsledky

nebo

pro

porušování

ze zaměstnání.“15

15

VERDAL, P., STRAKOVÁ, A., Zaměstnanost vybrané kapitoly, s. 59.

13

povinností

vyplívajících

2 TRH PRÁCE V této části teoretické práce se zaměřím na trh práce, definici trhu práce. ,,Trh práce můţeme definovat jako místo, kde dochází ke střetu nabídky práce s poptávkou po práci, přičemţ prací se rozumí jakákoliv fyzická nebo duševní činnost člověka, jejíţ výsledkem jsou výrobky nebo sluţby. Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu práce vzniká při rovnováţné mzdě, která je dána průsečíkem křivky poptávky po práci a nabídky práce. Mzdu můţeme definovat jako odměnu za vykonanou práci, která je poskytnuta zaměstnanci zaměstnavatelem. Pokud je trţní mzda vyšší neţ mzda rovnováţná, nastává na trhu práce přebytek pracovní sil (tzn. nezaměstnanost). Naopak v případě, ţe je trţní mzda niţší neţ rovnováţná, na trhu práce vznikne nedostatek pracovních sil.“16 Trh je ekonomický pojem, místo, kde na sebe vzájemně působí nabídka, poptávka a vzniká cena. Na straně poptávky jsou zaměstnavatelé, kteří potřebují pracovníky a nabízejí jim za vykonanou práci mzdu. Na druhé straně tedy na straně nabídky jsou pracovníci, nabízejí pracovní sílu, tedy sebe. V trţní ekonomice souběţně fungují trhy zboţí a sluţeb, ale i výrobních faktorů. Podle BOŢENY BUCHTOVÉ, která ve své knize uvádí:  ,,Práce je výrobním faktorem, který je nezastupitelný při výrobě statků. Průmyslová revoluce dovedla proces rozvoje do stadia, které práci nezbavilo nezastupitelnosti ve výrobách, ale na druhé straně významně proměnilo její postavení mezi výrobními faktory.“17  ,,Dále BUCHTOVÁ uvádí ţe, moderní hospodářství jsou zaloţena na trţním uspořádání, tzn. o způsobu uţití výrobních faktorů na výrobu statků se rozhoduje prostřednictvím cenového, tedy trţního mechanismu. O tom, jaké statky a jak efektivně se budou vyrábět se rozhoduje na trzích výrobních faktorů. Trh

práce

je

jedním

ze

vzájemně

propojených

segmentů

hospodářství.[…]

16 17

TVRDÝ, L., Trh práce, In Trh práce a vzdělanost v regionálním kontextu, s. 7 BUCHTOVÁ, B., Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 59.

14

trţního

 Význam trhu práce je zvýrazněn některými dalšími základními souvislostmi ekonomik. Jedná se především o skutečnost, ţe v ekonomice jako celku je trh práce převodovým mechanismem mezi procesy výroby (nabídky, tzn. tvorby statků) a spotřeby (poptávky, které dávají uţití výrobních faktorů smysl a objektivizují ho).“18

18

BUCHTOVÁ, B., Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, s. 59.

15

3 NEZAMĚSTNANOST ,,Nezaměstnanost se měří mírou nezaměstnanosti, coţ je obecně poměr nezaměstnaných, kteří si chtějí práci najít a všech ekonomicky aktivních lidí.“19 Je dobré

uvést i definici nezaměstnaného člověka, kterým se zabývám

,,Definice nezaměstnaného člověka podle ILO je: 1) nezaměstnaný - ekonomicky aktivní 2) nesmí být zaměstnaný nebo sebe zaměstnaný 3) musí aktivně hledat práci 4) je schopen do práce nastoupit do určité doby (14 dní) - liší se, ne vţdy, kteří jsou nezaměstnaní jsou zaregistrováni na úřadu práce“20 Nezaměstnaný člověk je podle mého názoru ten, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, věku, ale také osobní situaci je schopen pracovat a hlavně chce pracovat a také by měl vyvíjet snahu najít si práci, tedy aktivně hledat práci. V této kapitole si blíţe upřesníme, co je to nezaměstnanost a jakým způsobem se nezaměstnanost měří.

3.1 Charakteristika nezaměstnanosti Problém nezaměstnanosti nelze hodnotit celosvětově. K jejímu řešení je třeba mít k dispozici velké mnoţství dat, příkladem je, koho se nezaměstnanost týká, kde se nachází, jaká je míra nezaměstnanosti a podobně. Všechny skupiny pracovníků nejsou nezaměstnaností ohroţeny stejně, jsou to rizikové skupiny nezaměstnanosti. Do rizikových skupin spadají zejména ţeny, absolventi škol, mladiství a lidé předdůchodového věku. Vzdělání a kvalifikace výrazně ovlivňuje nezaměstnanost, nezaměstnanost častěji postihuje pracovníky s niţším vzděláním a kvalifikací. Důleţitá je také doba, po kterou nezaměstnanost trvá. Čím je doba delší, tím jsou dopady horší a obtíţněji se řeší politika zaměstnanosti.21 V této kapitole nezaměstnanost, se věnuji absolventům škol a nezaměstnanosti absolventů škol, kterými se více zabývám ve své praktické části. Zde zdůrazním hlavně

19

Dostupné z www.: [cit.2012-26-05] Dostupné z www.: [cit. 2012-06-23] 21 Srov. Krebs, V., Sociální politika, s. 290. 20

16

to, kde se evidují nezaměstnaní absolventi a také vlastně, kdo se za absolventa povaţuje ve statistickém sledování.

3.2 Absolventi škol a mladiství Podle §33 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání stanovuje, ţe fyzickým osobám do 20 let je poskytována zvýšená péče. Kde jsou tito mladiství a absolventi evidováni? Evidenci absolventů škol vedou úřady práce podle toho, kde mají své trvalé bydliště. Velmi pravděpodobné je, ţe studovali v jiném okrese, neţ kde mají trvalé bydliště.22 Z toho vyplívá, ţe ne všichni absolventi mnou vybraných škol byli zapsáni na příslušném ÚP ( úřad práce). Pro potřeby statistického sledování ,,Na základě dohody mezi MŠMT a MPSV je i nadále pro potřeby statistického sledování pouţívaná definice absolventa jako uchazeče o zaměstnání evidovaného na ÚP podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (30. 4. nebo 30. 9. daného roku), u kterého doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Tato definice je platná od 1. 1. 2004.“23

3.2.1 Nezaměstnanost absolventů škol Musím zmínit, ţe absolventi škol tvoří jednu z

rizikových skupin

nezaměstnaných, které se hůře uplatňují na trhu práce. ,,Jejich nezaměstnanost je výrazně ovlivněna celkovou ekonomickou situací v zemi, celkovou nezaměstnaností, stavem nabídky volných pracovních míst a stavem mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách, zároveň je ovlivněna i vzdělanostní a oborovou strukturou absolventů škol. Absolventi škol jsou značně znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a mají velice malé zkušenosti. Při hledání pracovního místa však mohou konkurovat jinými přednostmi – zejména svými

22

Srov. Dostupné z www: [cit. 2011-03-16]

23


17

čerstvými odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků, počítačovými dovednostmi nebo větší profesní přizpůsobivostí.“24 Podle informací z národního ústavu odborného vzdělávání, dělá absolventům škol do 25 let problémy uplatnit se na trhu práce, ale po této věkové hranici 25 let, by se však mělo vše ustálit a situace by se měla zlepšit. Míra nezaměstnanosti je nejvyšší u lidí, kteří mají pouze základní vzdělání, naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazují vysokoškolsky vzdělaní lidé.25 Velký vliv na nezaměstnanost absolventů škol je v této době způsoben ekonomickou krizí, ale také z toho důvodu, ţe absolventi jsou znevýhodněni nedostatkem praxe, kterou zaměstnavatelé poţadují a absolventi mají minimum zkušeností.

24


25


18

4 POSTAVENÍ ŢEN NA TRHU PRÁCE 4.1 Gender studie V první části této kapitoly si nejdříve vysvětlíme co jsou to gender studie. Pojem Gender v České Republice není příliš známý a mnozí lidé si nedokáţou představit, co tento pojem znamená. Výraz gender můţeme definovat tedy takto: ,,odkazuje k rozdílům mezi muţem a ţenou, resp. mezi muţi a ţenami, anebo také mezi muţským a ţenským. Tyto rozdíly mnozí z nás vnímají jako cosi daného, normálního či dokonce přirozeného - a tudíţ neměnného. Ve skutečnosti se však jedná o lidský "výtvor" - naši (lidskou) konstrukci. Pojímáno z genderového hlediska rozdíly mezi muţem a ţenou nejsou zcela jednoznačně předurčeny biologicky, geneticky ani nikterak jinak "od přírody" (jak se domnívá Semín a jemu podobní), nejsou nám dány dopředu (ani přírodou, ani bohem), nýbrţ vznikají a jsou podmíněny kulturně, historicky a sociálně, jsou dány a formovány zejména a hlavně naší sociální zkušenosti.“26 Tedy Gender studie můţeme vnímat jako vědní disciplínu, která se těmito vlivy zabývá.

26

Dostupné z www.: < http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=225&lst=120>[cit. 201204-26]

19

4.2 Postavení ţen na trhu práce Většina českých ţen bere práci jako důleţitou hodnotu ve svém ţivotě a řadí ji na druhé místo ve svém ţebříčku hodnot. Pro ţeny je práce důleţitá a zajímavá, hlavně pro ně představuje prostředek finanční (zajištění rodiny, domácnosti, nemoc, důchod…) Ţe jsou ţeny znevýhodněny na trhu práce oproti muţům si myslí většina české populace. 40% ţen, zaţila diskriminaci ve svém zaměstnání a necelá polovina vůči pohlaví.27 ,,Diskriminace na základě pohlaví (je zaloţena na tzv. genderových stereotypech), tedy stereotypních představách o muţích a ţenách. Na těchto stereotypech zaloţená společnost předpokládá, ţe muţi a ţeny disponují specifickými vlastnostmi a dovednostmi, které je předurčují určitým způsobům ţivota.“28 Za důsledek těchto stereotypů je povaţován těţší přístup pro ţeny, ale i muţe na určitou pracovní pozici. Ţádané pozice většinou obsazují muţi, ţeny obsazují hůře placené pozice a také méně prestiţní. Segregaci můţeme definovat, jako společenský problém a dále také jako míru rozdílů v prostorovém rozloţení rozmanitých sociálních skupin obyvatelstva. Segregovaný trh práce můţeme rozdělit na: Horizontální segregaci: ,,Horizontální segregaci můţeme definovat jako vysokou koncentraci muţů nebo ţen v určitém sektoru trhu práce nebo v určitých povoláních. Za silně horizontálně segregovaný lze tedy povaţovat takový trh, kde existuje mnoho velmi jasně separovaných, tzv. typicky ţenských a typicky muţských povolání nebo sektorů.“29 Vertikální segregaci: jedná se o model kde muţ je šéf a ţena sekretářka.30 Ţeny a muţi mají odlišný stupeň, tím je myšlena např. pracovní pozice. Jak v ţivotě, tak v zaměstnání je nerovný přístup.31

27

Srov. Dostupné z www.: [cit. 2012-04-25] Dostupné z www.: http://www.transgender.cz/cs-zurnal-press-postavenai_zen_na_trhu_prace1185[2012-04-25] 29 Dostupné z www.: [cit.2012-05-23] 30 Dostupné z www.: http://www.transgender.cz/cs-zurnal-press-postavenai_zen_na_trhu_prace1185[2012-04-25] 31 Srov. Dostupné z www.: [cit. 2012-0623] 28

20

,,Ţeny s dětmi v předškolním věku, ţeny staršího věku a ţeny po mateřské dovolené jsou tři z pěti nejčastěji znevýhodněných skupin na trhu práce“32 Předpokládá se, ţe ţena bude mít děti a tedy odejde na mateřskou dovolenou a minimálně tři roky bude mimo trh práce, proto zde mají zvýhodnění muţi. Ţeny během rodičovské dovolené ztratí většinou kontakty s danou profesí. Následně po návratu do své profese, ţeny čelí obtíţím.33

32

Dostupné z www.: http://www.mpsv.cz/files/clanky/957/zprava.pdf[2012-04-25] Dostupné z www.: http://www.transgender.cz/cs-zurnal-press-postaveni_zen_na_trhu_prace1185[2012-04-25] 33

21

5 CHARAKTERISTIKA PARDUBICKÉHO KRAJE V této části mé bakalářské práce se zaměřím na charakteristiku a bliţší seznámení s Pardubickým krajem. Jak z hlediska obyvatelstva, nezaměstnanosti, tak i ekonomiky.

Charakteristika Pardubického kraje

Obr. 1- Erb Pardubického kraje34

5.1 Základní údaje Poloha Pardubického kraje je situována ve východních Čechách. Pardubický kraj je se svojí celkovou rozlohou řazen mezi pátý nejmenší kraj ČR. Je vymezen čtyřmi okresy- Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Za nejvyšší bod kraje je povaţován Králický sněţník (1 424 m. n.m.) nachází se na pohoří, které se v ČR řadí na třetí místo z nejvyššího pohoří. Cestovní ruch v Pardubickém kraji se stále rozvíjí. Zejména cestovní ruch spojený s turistikou, cykloturistikou, zimními sporty atd. Zde stojí také za zmínku nejznámějšího areálu a to pardubického závodiště, kde se koná Velká pardubická steeplechase.35

34

Dostupné z www: [cit.2011-03-07]

35

Srov. Dostupné z www: [cit.2012 – 04- 22]

22

5.2 Obyvatelstvo Tab. 1 - Pardubický kraj – Obyvatelstvo36 2007

2008

2009

2010

2011

počet obyvatel celkem k 31.12.

511 400

515 185

516 329

517 164

516 378

muţi

251 418

253 973

254 545

255 117

254 942

ţeny

259 982

261 212

261 784

262 047

261 436

Pardubický kraj zaznamenal v posledních letech nárůst počtu obyvatel. Vliv na růst obyvatel v Pardubickém kraji má zejména větší počet narozených nad zemřelými, ale i přírůstek stěhováním. Ve srovnání s 1. lednem 2010 se celkový počet obyvatel zvýšil o 835 osob. Přírůstek zaznamenali pouze okresy Pardubice a Svitavy. V okrese Ústí nad Orlicí a Chrudim se počet obyvatel sníţil. K 31. prosinci 2010 ţilo v Pardubickém kraji 517 164 osob z toho 255 117 muţů a 262 047 ţen. 37 V roce 2011 tedy loňském roce, se výrazně sníţil populační přírůstek. Počet obyvatel v roce 2011 se zvýšil pouze o 151 osob. K 31. prosinci 2011 v kraji ţilo 516 378 z toho 254 942 muţů a 261 436 ţen.38

Obr. 2 - Rozdělení okresů Pardubického kraje39 36

Dostupnéz www:

37

Srov.Dostupnéz www:
aji_a_jeho_okresech_v_roce_2010> [cit. 2011-03-07] 38 39

Dostupné z www: [2012-04-25] Dostupné z www: < http://www.pardubickykraj.cz/index.asp?thema=2613&category=>[2012-04-25]

23

5.3 Nezaměstnanost Tab. 2 - Celková nezaměstnanost absolventů středních škol s maturitou od roku 2006 aţ 2011 v Pardubickém kraji40

Celková nezaměstnanost absolventů středních škol v Pardubickém kraji k 30. 9.

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Absolventi středních škol registrovaní na ÚP

584

429

395

459

464

429

Z toho dívky

367

286

248

272

269

261

Podle tabulky 2, kterou jsem vytvořila na základě informací z portálu MPSV, tedy z portálu ministerstvo práce a sociálních věcí, vidíme, ţe největší nezaměstnanost absolventů všech středních škol s maturitou v Pardubickém kraji k datu 30. 9. byla v roce 2006, 584 nezaměstnaných absolventů. Rok 2006 znázorňuje také vysokou nezaměstnanost u ţen, které v tomto roce mají nejvyšší nezaměstnanost a to s počtem 367 ţen. Následuje rok 2010 v celkové nezaměstnanosti středních škol a u ţen je to rok 2007. Míru registrované nezaměstnanosti můţeme definovat jako podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle (v procentech).41 ,,Míra registrované nezaměstnanosti podle údajů MPSV v Pardubickém kraji činila ke konci března 2012 8,62 %. V porovnání s předchozím měsícem se sníţila o 0,44 procentního bodu; oproti březnu 2011 byla niţší o 0,66 procentního bodu. U muţů dosáhla míra nezaměstnanosti 8,01 %, u ţen pak byla vyšší: 9,41 %. V mezikrajském srovnání je v Pardubickém kraji šestá nejniţší míra nezaměstnanosti.[...]

40

Dostupné z www: [2012-04-25]

41

Dostupné z www: [cit.2012-05-26]

24

Mezi okresy kraje byla k 31. 3. 2012 nejniţší nezaměstnanost na Pardubicku - 6,43 %, nejvyšší pak v okrese Svitavy – 11,76 %.“42

Tab. 3 - Míra registrované nezaměstnanosti, neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31. 3. 201243

z toho dosažitelní

Volná pracovní místa hlášená úřadům práce

Míra registrované nezaměstnanosti (v %)

525 180

508 158

39 906

8,91

24 119

23 541

2 772

8,62

Chrudim

5 206

5 034

407

9,36

Pardubice

6 157

5 936

1 237

6,43

Svitavy

6 203

6 153

463

11,76

Ústí nad Orlicí

6 553

6 418

665

8,59

Evidovaní uchazeči o zaměstnání Česká republika Pardubický kraj v tom okresy:

Jak uţ můţeme z tabulky 3 vidět v celé České Republice bylo evidováno ( 525 180) uchazečů o zaměstnání. Nás, ale zajímá nejvíce Pardubický kraj. V Pardubickém kraji a to k 31. 3. 2012 bylo evidováno (24 119) uchazečů. V tabulce můţeme vidět, ţe nejvíce nezaměstnaných uchazečů bylo evidováno v okrese Ústí nad Orlici s počtem ( 6 553). Dále taky v tabulce najdeme volná pracovní místa hlášená na úřadu práce, kde okres Ústí nad Orlicí byl druhý s nejvíce volnými pracovními místy (665). Chrudim, která měla nejméně uchazečů o práci (5 206) tak zároveň měla nejméně volných pracovních míst (407). V celkové míře registrované nezaměstnanosti vycházel okres Pardubice nejlépe (6, 43%).

42

Dostupné z www:

[cit. 2012-04-27] 43

Dostupné

z www:

25

6 STŘEDNÍ ŠKOLY S EKONOMICKÝM ZAMĚŘENÍM Vybrala

jsem

si

čtyři

střední

školy

v Pardubickém

kraji,

obchodně-

podnikatelského zaměření, kaţdá škola je situována v jiném okrese. Tyto školy jsem si vybrala na výzkum nezaměstnanosti absolventů ekonomických škol v Pardubickém kraji. Jelikoţ studuji Moravskou vysokou školu, je pro mě toto zaměření velmi blízké. Srovnání se bude týkat následujících čtyř středních škol:

6.1 Obchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu Choceň Škola vznikla sloučením dvou choceňských škol a to Obchodní akademie a Střední školy cestovního ruchu. Tuto školu můţeme zařadit mezi odborné školy obchodně podnikatelské. Škola klade důraz na přípravu studentů k výkonu různých funkcí spojených s obchodně podnikatelskými činnostmi v ČR i v mezinárodním obchodě. Škola se pyšní 90letou tradicí.44 Tato škola nabízí čtyřleté učební obory zakončené maturitní zkouškou. Tyto obory jsou Cestovní ruch, Obchodní akademie, Veřejnosprávní činnosti. Dále jsou zde učební obory, které jsou ukončeny po tříletém studiu a to závěrečnou zkouškou. Tyto obory jsou Kuchař-Číšník, Cukrář. Obor Obchodní akademie Absolvent oboru Obchodní akademie získá dovednosti ve vedení účetnictví v různých firmách, je schopen provozovat vlastní ţivnost, získá dovednosti v organizování obchodních činností. Příkladem jsou tyto profese: účetní, ekonom, obchodní zástupce a další. Po úspěšném ukončení maturitní zkoušky je student připraven dále studovat na vyšší odborné nebo vysoké škole.45

44


45


26

6.2 Obchodní akademie a Jazyková škola Pardubice Obchodní akademie a Jazyková škola je střední odbornou školou, kde délka studia je čtyři roky a studium je ukončeno maturitní zkouškou. Tak jako obchodní akademie v Chocni můţeme i Obchodní akademii v Pardubicích zařadit mezi školy s obchodněpodnikatelským zaměřením. Obor Obchodní akademie Cílem obchodní akademie Pardubice je, aby poskytli studentům potřebné znalosti, dovednosti a v praxi je vyuţívali. Tento obor je hlavně zaměřen na ekonomické předměty, cizí jazyky a výpočetní techniku. Student této školy najde uplatnění například v peněţnictví, bude moci vykonávat ekonomické činnosti ve výrobních podnicích, ve státní správě a samosprávě a v mnoha dalších oblastech.46

6.3 Obchodní akademie Chrudim Obchodní akademie Chrudim je střední odbornou školou, kde se studuje pouze jeden studijní obor a to Obchodní akademie. Tato škola je státní, tedy poskytují bezplatné studium na této škole47 Obor Obchodní akademie Student obchodní akademie Chrudim je po úspěšném ukončení čtyřletého studia schopen pokračovat navazujícím vysokoškolském studiu nebo na vyšších odborných školách. Obor Obchodní akademie je velmi rozmanitý a proto umoţňuje absolventům této školy ucházet se i jiných oborech, neţ je obor ekonomický. S úspěchem se student můţe ucházet například ve studiu cizích jazyků, práva, pedagogiky atd. Velké procento absolventů pokračuje v dalším studiu. Zbývající absolventi úspěšně nacházejí uplatnění na trhu práce. Absolvent obchodní akademie Chrudim najde uplatnění zejména ve skupině povolání jako jsou pozice ekonom, účetní, obchodní referent, personalista a v mnoha dalších povolání.48

46

Srov. Dostupné z www: < http://www.oapce.cz/oa/oa_oSkole.html> [cit. 2012-04-12]

47


48

Srov. Dostupné z www: < http://www.oa.chrudim.cz/_uchazeci/studijni_obor_b.aspx> [cit. 2012-04-

12]

27

6.4 OA a VOŠ ekonomická Svitavy Obchodní škola Svitavy je střední odborná škola s obchodně–podnikatelským zaměřením, jako i u předcházejících škol tak i zde je čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou. Obor Obchodní akademie Obor obchodní akademie připravuje studenty na výkon různorodých činností spojených s podnikáním. Absolvent obchodní akademie se uplatní hlavně v profesích, které

jsou

zaměřené

na

výkon

ekonomických,

obchodně-podnikatelských

a

administrativních činností. Zde je výčet profesí, o které se absolventi můţou ucházet: účetní, ekonom, mzdový referent, statistik a mnoha dalších profesí. Po úspěšném absolvování čtyřletého studia je absolvent připraven se ucházet o studium na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole, ale také rozvíjet své vlastní podnikatelské aktivity.49

Výběr škol byl proveden tak, aby byla zajištěna co nejrelevantnější porovnatelnost a to jak z hlediska oborů (zaměření na obory nabízející vzdělání ekonomického směru), tak rovněţ s ohledem na geografické rozmístění jednotlivých škol s důrazem na pokrytí celého území Pardubického kraje.

49


28

II PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části mé práce budu sbírat statistické data nezaměstnaných absolventů výše vybraných škol a z toho tedy vyhodnocovat, jaký byl průběh nezaměstnanosti těchto absolventů škol v Pardubickém kraji, ve sledovaném období a to 2007 – 2010. Zaměření středních škol je ekonomické. K dosaţení výsledku budu pouţívat metodu komparace. Informace mi poskytl pracovní úřad v Ústí nad Orlicí a portál MPSV. Statistiky úřadů práce evidují i statistiku nezaměstnanosti dívek a z tohoto důvodu zařadím do jednotlivých tabulek i tuto statistiku. Dívky respektive ţeny jsou zařazeny do statistik z důvodu toho, ţe se jimi zabývám v teoretické části, ale také i, ţe se řadí do rizikové skupiny nezaměstnaných a v praktické části bych chtěla zjistit, jestli nezaměstnanost dívek je větší neţ u muţů. Dále naváţu na výsledky mého zkoumání a budu se věnovat důsledkům zvyšování nezaměstnanosti absolventů a to zejména z ekonomického hlediska.

29

7 NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ ČTYŘ STŘEDNÍCH ŠKOL Pro účely této bakalářské práce bude sledován počet nezaměstnaných absolventů čtyř uvedených škol a to v letech 2007 aţ 2011, přičemţ vţdy budou porovnávány údaje za první pololetí a druhé pololetí daného roku. Míra nezaměstnanosti absolventů středních škol je monitorována dvakrát ročně, tedy pololetní statistiky a to k 30.4. daného roku a k 30.9. daného roku. Tyto údaje jak uţ jsem zmiňovala, mi poskytl úřad práce v Ústí nad Orlicí a portál MPSV. Neţ se budu věnovat statistikám obecně, je důleţité vysvětlit údaje, které uvádím v tabulkách.  V tabulce je uváděn celkový počet absolventů zmiňovaných škol, dále počet absolventů evidovaných na úřadu práce k 30. 4. a k 30. 9. daného roku z toho kolik je dívek evidovaných na úřadu práce a vypočítaná procentuální neúspěšnost absolventů.  V tabulce najdeme celkovou nezaměstnanost, která je vypočítána průměrově z těchto čtyř škol. Tyto hodnoty jsou pro moje zkoumání nejdůleţitější a na konci jsou vyhodnoceny a znázorněny v grafu.  Počet dívek je zde uváděn, protoţe z pohledu mě, dívky je to zajímavé, ale také proto, ţe dívky respektive ţeny patří do rizikové skupiny nezaměstnaných a ekonomické školy zaznamenávají větší počet dívek studujících ekonomickou školu neţ muţů.  Zde bych upozornila a zdůraznila definici absolventa, který je povaţován za absolventa 2 roky po úspěšném ukončení školy. Po uplynutí dvou let se v této statistice neuvádí.

30

7.1 Nezaměstnanost absolventů za školní rok 2006/2007 Tab. 4 - Nezaměstnanost absolventů za rok 200750

Název školy

OA Chrudim OA Pardubice OA Svitavy OA Choceň Celkem

Celkem absolventů šk. r. 2006/2007

Absolventi evidovaní na úřadu práce k 30. 9.2007


Z toho dívky

65

8

8

12,3%

12,3%

7

5

10,8%

7,7%

89

15

11

16,9%

12,4%

1

1

1,1%

1,1%

49

12

11

24,5%

22,4%

4

2

8,5%

4,1%

61

10

9

16,4%

4

4

6,5%

45

39

Ø 17,5%

14,8% Ø 15,5%

16

12

Ø 6,7%

6,5% Ø 4,9%

264

Procentuální Z toho Z toho nezaměstnapro. dívky nost nez. absolventů dívek

Graf č. 1: Grafické znázornění absolventů 200751

50 51

Vlastní zpracování autorky Vlastní zpracování autorky

31

Procentuální Z toho nezaměstna- proc. nost nez. absolventů dívek

7.2 Nezaměstnanost absolventů za školní rok 2007/2008 Tab. 5 – Nezaměstnanost absolventů za rok 200852 Název školy

OA Chrudim OA Pardubice OA Svitavy OA Choceň Celkem

Celkem absolvent ů šk. r. 2007/200 8


Absolventi Z toho evidovaní Z proc. na úřadu toho nez. práce k 30. dívky dívek 4.2009

Procentuální neúspěšnost absolventů

Z toho proc. nez. dívek

68

6

4

8,8%

5,9%

2

2

2,9%

2,9%

120

12

9

10,0%

7,5%

9

5

7,5%

4,2%

57

10

10

17,5%

17,5%

4

2

7,0%

3,5%

62

10

8

16,1%

8

6

12,9%

38

31

Ø13,1

12,9% Ø 11,0%

23

15

Ø 7,6%

9,8% Ø 5,1%

307

Procentuální Z toho neúspěšnost dívky absolventů


52 53


32

7.3 Nezaměstnanost absolventů za školní rok 2008/2009 Tab. 6 – Nezaměstnanost absolventů za rok 200954 Název školy OA Chrudim OA Pardubice OA Svitavy OA Choceň Celkem

Celkem Z toho Absolventi absolven Z Procentuální proc. evidovaní na tů šk. r. toho neúspěšnost nez. úřadu práce 2008/200 dívky absolventů dívek k 30. 9.2009 9


Z toho dívky



75

8

7

10,7%

9,3%

5

4

6,7%

5,3%

96

9

6

9,4%

6,3%

7

7

7,3%

7,3%

79

8

6

10,1%

7,6%

7

4

8,9%

5,1%

53

11

7

20,8%

5

2

9,4%

303

36

26

Ø 12,8%

13,2% Ø 9,2%

24

17

Ø 8,1%

3,8% Ø 5,4%


54 55


33

7.4 Nezaměstnanost absolventů za školní rok 2009/2010 Tab. 7 – Nezaměstnanost absolventů za rok 201056 Název školy OA Chrudim OA Pardubice OA Svitavy OA Choceň Celkem

Celkem Absolventi absolventů evidovaní na šk. r. úřadu práce 2009/2010 k 30. 9.2010

Procentuální Z toho neúspěšnost dívky absolventů



Z toho dívky



68

10

9

14,7%

13,2%

4

3

5,9%

4,4%

74

17

11

23,0%

14,9%

5

4

6,8%

5,4%

80

22

17

27,5%

21,3%

9

6

11,3%

7,5%

53

12

10

22,6%

4

2

7,5%

275

61

47

Ø 22%

18,9% Ø 17,1%

22

15

Ø 7,9%

3,8% Ø 5,3%


56 57


34

7.5 Nezaměstnanost absolventů za školní rok 2010/2011 Tab. 8 – Nezaměstnanost absolventů za první pololetí roku 201158 Celkem absolventů šk. r. 2010/2011

Absolventi evidování na úřadu práce k 30. 9. 2011

Z toho dívky

Procentuální neúspěšnost


OA Chrudim

85

12

10

14,1%

11,8%

OA Pardubice

63

5

3

7,9%

4,8%

OA Svitavy

57

12

10

21,1%

17,5%

OA Choceň

57

8

6

14%

10,5%

Celkem

262

37

29

Ø 14,3%

Ø 11,2%

Název školy


58 59


35

8 ZHODNOCENÍ 8.1 Průběh nezaměstnanosti v období od 30.9.2007 – 30.9. 2011 Pro výpočet pouţijeme vzorce pro absolutní srovnávání hodnoty ukazatele x v situaci k (srovnávané hodnoty) s hodnotou tohoto ukazatele v situaci j (hodnoty, k nimţ provádíme srovnání), kterou nazýváme základ srovnání, vyjádříme pomocí rozdílu (diference) – označíme (x) takto (x) = xk - xj.“60 Z vzorce lze určit procentuální rozdíl hodnot neúspěšnosti zkoumaných absolventů středních škol v období 2007 - 2011. Výsledná hodnota x je procentuální neúspěšnost absolventů dále pak k je aktuální zkoumané období a j je nastávající zkoumané období. Pokud hodnota x je záporná počet nezaměstnaných absolventů se zvyšoval a jestliţe x vychází kladně počet nezaměstnaných absolventů se sniţoval. Tab. 9 – Procentuální vyjádření změn nezaměstnanosti61 Školy OA Chrudim OA Pardubice

30.9.2007 - 30.4.200830.4.2008 30.9.2008

30.9.200830.4.2009

30.4.200930.9.2009

30.9.200930.4.2010

30.4.201030.9.2010

30.9.201030.4.2011

30.4.201130.9.2011

1,5%

2%

5,9%

-7,8%

4%

-8%

8,8%

-8,2%

15,8%

-8,9%

2,5%

-1,9%

2,1%

-15,7%

16,2%

-1,1%

OA Svitavy

16%

-9%

10,5%

-3,1%

1,2%

-18,6%

16,2%

-9,8%

OA Choceň

9,9%

-9,6%

3,2%

-7,9%

11,4%

-13,2%

15,1%

-6,5%

60 61

HINDLS, R., KAŇOKOVÁ, J., NOVÁK, I., Metody statistické analýzy pro ekonomy, s. 172. Vlastní zpracování autorky

36

Graf č. 6: Změny nezaměstnanosti v letech od roku 2007 do roku 201162

Tab.10 Průměrná nezaměstnanost absolventů ekonomických škol v Pardubickém kraji(2007-2011)63 2007 Období

2008

2009

2010

2011

2. pol.

1. pol.

2. pol.

1. pol.

2. pol.

1. pol.

2. pol.

1. pol.

2. pol.

Průměrný počet nezaměstnaných absolventů v %

17,5

6,7

13,1

7,6

12,8

8,1

22,0

7,9

14,3

Průměrný počet nezaměstnaných dívek v %

15,5

4,9

11,0

5,1

9,2

5,4

17,1

5,3

11,2

62 63


37

Graf č. 7: Znázornění průměrné nezaměstnanosti64

Z výše uvedeného

grafu jsem

zjistila, ţe nezaměstnanost

absolventů

ekonomických škol v Pardubickém kraji nezaznamenala větší výkyvy ve sledovaném období. Jediným větším výkyvem je rok 2010, který je pravděpodobně způsoben nastalou ekonomickou krizí, která však zasáhla celou ČR a nezaměstnanost v této době stoupala ve všech odvětvích. Dále zde můţeme vidět, ţe mírný pokles nastává vţdy v druhém pololetí z čehoţ můţe vyplývat, ţe absolventům škol trvá delší dobu po absolvování sehnat uplatnění (zaměstnání), dále to můţe být zapříčiněno ukončením studia absolventů, které je v červnu a září. Podrobnějšímy důsledky se zabývám dále v mé práci.

64

Vlastní zpracování autorky

38

ZÁVĚR Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na obecnou teorii nezaměstnanosti a její charakteristiku z pohledu zákona a z pohledu české ekonomiky a dále na charakteristiku Pardubického kraje a charakteristiku vybraných škol v kraji. Praktická část na nezaměstnanost absolventů vybraných středních škol v Pardubickém kraji od roku 2007 aţ do roku 2011, na důsledky zvýšení či sníţení nezaměstnanosti a srovnání zaměstnanosti ţen a muţů. Vybrané školy jsou oborově podobně zaměřené, a to na ekonomii a podnikání rovněţ je brán zřetel na geografické rozmístění jednotlivých škol s důrazem na pokrytí celého území Pardubického kraje. Dle mého výzkumu bylo zjištěno, ţe nezaměstnanost Pardubického kraje je v průměru o pár desetin procent niţší neţ je celorepublikový průměr a celková nezaměstnanost kraje k 30.4.2012 činí 8,62%. Toto číslo vychází z evidence úřadů práce a MPSV a odpovídá standardním výpočtům zaměstnanosti a standardním statistikám a tudíţ čísla ne zcela přesně odpovídají realitě, nicméně v současné době nemáme lepší ukazatele. Dále je ve výsledcích zřetelný výkyv nezaměstnanosti v jednotlivých letech. Ten můţe být způsoben několika faktory. V některých letech byl vyšší počet absolventů středních škol v Pardubickém kraji a to mohlo způsobit přebytek pracovních sil na trhu práce. Dále se v posledních patnácti letech zvyšuje počet ekonomických výkyvů v podobě recesí a v posledních letech zaţívá Evropa i Amerika ekonomickou krizi. To má samozřejmě vliv na ekonomiku České republiky. Nejvíce jsou otřeseny výrobní sektory a v posledních letech zejména sektor nemovitostní v Americe a finanční a bankovní systém Evropy a Ameriky. Vzhledem k tomu, ţe zaměření vybraných středních škol je zejména ekonomické, je moţné, ţe největší vliv na výkyvy v nezaměstnanosti v posledních letech mohli být způsobeny právě současnou finanční krizí některých států a bankovního systému. Dalšími faktory by mohla být postupná změna pracovního trhu, který má stále větší poţadavky na uchazeče a jejich kvality. Někdy je také zapotřebí se za prací stěhovat nebo dojíţdět a to je zatím v České republice stále nezvyklé ve srovnání se světem. Z mého výzkumu je také patrné, ţe se míra nezaměstnanosti absolventů sniţuje o několik procent po půl roce od ukončení studia a po dvou letech od vystudování uţ o nich nejsou vedeny statistiky jako o absolventech.

39

Výsledky srovnání nezaměstnanosti muţů a ţen potvrzují předpoklady z teoretické části a to, ţe ţeny jsou na to s postavením na trhu práce ještě stále hůře neţ muţi. Z průzkumu vychází výrazně vyšší nezaměstnanost ţen neţ u muţů. Dle evidence úřadu práce v letech 2007-2011 byl poměr nezaměstnaných absolventů středních škol v Pardubickém kraji 76% ţen a 24% muţů. Ačkoliv se nepoměr můţe zdát značný, tyto data jsou zkreslená, neboť poměr muţů a ţen absolventů je cca 3 absolventky na dva absolventy. Jak je jiţ zmíněno v teoretické části, nezaměstnanost má výrazný vliv na ekonomiku dané země nebo regionu. Ovlivňuje totiţ přítok peněz do veřejných rozpočtů a to několika faktory. Způsobuje odtok peněz, neboť většina nezaměstnaných potřebuje z veřejných rozpočtů peníze na podporu v nezaměstnanosti. Dále způsobuje pokles produkce statků a sluţeb daného kraje nebo státu, které by daná osoba vyprodukovala a tudíţ má vliv i na HDP. Do státního rozpočtu navíc od nezaměstnaných lidí ,,nepřitečou“ peníze z daně z příjmu a ani příspěvky na zdravotní a sociální zabezpečení a to ani ze strany jejich potenciálních zaměstnavatelů. Závěrem se nabízí prostor pro další zkoumání oblasti nezaměstnanosti jako například zázemí a původ nezaměstnaných a neúspěšných absolventů a jeho vliv na jejich úspěšnost na trhu práce. Jaký je vliv praxe, kterou mohou studenti při škole získat na jejich hodnotu na trhu práce a jejich snazší zaměstnatelnost?

Jaký je vliv

ekonomických cyklů na nezaměstnanost? Jeden z významných vlivů na zaměstnanost lidí má také školství a jeho obsah – zde je například velký potenciál pro spolupráci veřejného sektoru firem a potenciálních zaměstnavatelů a škol, kde se rodí jejích budoucí zaměstnanci. Dále by bylo moţné zaměřit se na celosvětové proměny trhu práce, které se postupně dostávají i do České republiky jako například neustálá nutnost seberozvoje a seberealizace, rozvíjení schopností a ochoty se za prací stěhovat nebo za ní dojíţdět.

40

ANOTACE Příjmení a jméno autora:

Jana Havlíčková

Instituce:

Moravská vysoká škola Olomouc

Název práce v českém jazyce:

Nezaměstnanost absolventů středních škol v Pardubickém kraji v letech 2007 - 2011

Název práce v anglickém jazyce:

Unemployment of graduates of secondary schools in the Region in the years 2007 2011

Vedoucí práce:

Mgr. Jiřina Sojková

Počet stran:

47

Počet příloh:

0

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova v českém jazyce:

Politika zaměstnanosti, nezaměstnanost, trh práce, Pardubický kraj, absolventi středních škol.

Klíčová slova v anglickém jazyce:

Policy of employment, employment market, unemployment, Pardubi region, high school graduates.

V teoretické části se věnuji nezaměstnanosti, její měření a popisuji nástroje, které má stát k dispozici v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti.

Hlavní cílovou

skupinou, na kterou se zaměřuji, jsou mladí absolventi středních škol a jejich uplatnění na trhu práce. V praktické části vyhodnocuji celkovou nezaměstnanost absolventů ekonomických středních škol v Pardubickém kraji.

The theoretical part deals with unemployment, and describe its measurement tool that has become available in the field of active employment policy. The main target group to which it addresses, the young high school graduates and their employability. In the practical part I analyze the overall economic unemployment of graduates of secondary schools in the Region.

41

LITERATURA A PRAMENY Tištěné publikace BROŢOVÁ, D., Společenské souvislosti na trhu práce. 1. vyd. Praha, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4. BUCHTOVÁ, B., aj. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Brno, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. KREBS, V., a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha, 2007. 504 s. ISBN 978-80-735 7276 - 1 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. dopl. vyd. Praha, 1998. 172 s. ISBN 80-901424-9-4 VERDAL, P., STRAKOVÁ, A., Zaměstnanost vybrané kapitoly. 1. vyd. České Budějovice, 1996. 108 s. ISBN 80-7040-173-7

42

Internetové odkazy Business center, [online], dostupné z www: Integrovaný portál MPSV, [online], dostupné z www: Český statistický úřad, [online], dostupné z www: Epravo, [online], dostupné z www: Měšec, [online], dostupné z www: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a plat/pruvodce/podporavnezamestnanosti/ Národní

ústav

odborného

vzdělávání,

[online],

Obchodní akademie Chrudim, [online], dostupné z www: Obchodní akademie Svitavy, [online], dostupné z www: Obchodní akademie Choceň, [online], dostupné z www: Obchodní akademie Pardubice, [online], dostupné z www: Svaz průmyslu a dopravy ČR, [online], dostupné z www: Trading centre, [online], dostupné z www:

43

dostupné

z www:

SEZNAM ZKRATEK  apod.

- a podobně

 ČR

- Česká republika

 MPSV

- Ministerstvo práce a sociálních věcí

 MŠMT

- Ministerstvo, školství, mládeţe a tělovýchovy

 např.

- například

 ÚP

- úřad práce

 HDP

- hrubý domácí produkt

44

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 – Erb Pardubického kraje …………………………………………………….. 21 Obr. 2 – Rozdělení krajů Pardubického kraje ……………………………………….. 23

45

SEZNAM TABULEK Tab. 1 – pardubický kraj – obyvatelstvo …………………………..…….................... 22 Tab. 2 – celková nezaměstnanost absolventů středních škol ………..……………..... 23 Tab. 3 – míra registrované nezaměstnanosti ……………………………..…………. 24 Tab. 4 – Nezaměstnanost absolventů za rok 2007 ………………………………….. 31 Tab. 5 – Nezaměstnanost absolventů za rok 2008…………………..………………. 32 Tab. 6 – Nezaměstnanost absolventů za rok 2009 ………….…………….………… 33 Tab. 7 – Nezaměstnanost absolventů za rok 2010 …………………………..……… 34 Tab. 8 - Nezaměstnanost absolventů za rok 2011…………………………………..

35

Tab. 9 – Procentuální vyjádření průběhu nezaměstnanosti ………………………… 36 Tab. 10 – Průměrná nezaměstnanost absolventů ekonomických škol v Pardubickém kraji……………………………………………………...………………………….. 37

46

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Grafické znázornění absolventů 2007 ….………………….... 31 Graf 2 – Grafické znázornění absolventů 2008 ….…………………… 32 Graf 3 – Grafické znázornění absolventů 2009 ………………………. 33 Graf 4 – Grafické znázornění absolventů 2010 ……………………..... 34 Graf 5 – Grafické znázornění absolventů 2011 .…………………….... 35 Graf 6 – Průběh nezaměstnanosti v letech 2007 – 2011 ……………… 37 Graf 7 – Znázornění průměrné nezaměstnanosti ……………………... 38

47

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC. Kabinet profesní přípravy. Jana Havlíčková

Recommend Documents