FN Olomouc Novorozenecké oddělení Alice Macková Jana Vlčková
I. II. III. IV. V.
Stručný přehled historie porodů Pokroky v porodnictví v Čechách Přednosti porodů v nemocnicích Problematika domácích porodů Nové trendy v oblasti v porodnictví
Porod dítěte byl vždy událostí plnou radosti i obav jak o život rodičky, tak i dítěte. Oba byli téměř vždy závislí na pomoci nejbližších v rodině, případně i v nejbližším okolí. Tato pomoc, kterou většinou poskytovala rodičce starší a zkušenější přítelkyně nebo sousedka, se postupně stala uznávanou a nutnou zvlášť v dobách, kdy při běžném porodu nebyla účast lékaře považována za potřebnou a ani lékařskému stavu za důstojnou.
Během staletí se mnoha generacím pomocnic podařilo shromáždit množství užitečných poznatků a zkušeností. Víme například, že ve starém Egyptě bylo známo jak obrátit plod při příčné poloze tak, aby mohl být normálně porozen – tzv. obrat na nožku. V antice byla však po pádu Říma řada znalostí starých civilizací zapomenuta a trvalo dlouho, než byly některé z nich znovu objeveny.
Totéž se týkalo středověku, který svým způsobem života, zvyklostmi i zákony činil pro ženu porod obtížnější a nebezpečnější než v dřívějších dobách Přeplněná a špinavá města se stávala zdrojem zhoubných epidemií a všeobecné hygienické poměry, předsudky a pověry k těmto nebezpečím přispívaly.
Pomoc při porodu např. vykonávali dokonce i skotáci a pastýři.
Na počátku novověku /16. a 17. století/ se objevují první vynálezy, které činí porodní proces přijatelnější a pro rodičky mnohdy šťastnější. Jde o porodnické kleště – prostředek, který umožňoval, aby novorozenec, který má hlavičku vzadu nebo v nesprávné poloze, mohl být bez nebezpečí pro matku nebo dítě porozen.
Dále jde o tzv. Sectio caesarea – císařský řez, kterým se dítě vybaví z dělohy břišní stěnou. Tento zákrok byl sice prováděn již ve starověku, ale výlučně na mrtvých ženách. Zákon, který se pak rozšířil po celé Evropě zakazoval, aby mrtvá těhotná žena byla pochována i s plodem. Převážná většina těchto zákroků a primitivních operací před antiseptickou érou končila smutně pro velkou úmrtnost nebohých matek.
Chybělo totiž především dodržování základních hygienických požadavků a norem.
porod – středověk
Egypt-porod
porod– 16. stol.
porod- Indiáni
V Čechách došlo v oblasti porodnictví k významným změnám a pokroku v souvislosti s tereziánskými reformami /18.stol./. Pro babictví bylo podstatné nařízení, které ukládalo profesorovi anatomie, aby přednášel porodnictví medikům, chirurgům a porodním bábám.
V souvislosti s vývojem medicíny ve 2. polovině 19.století docházelo stále častěji k přesunu porodů od domácí pomoci k lékařům a příslušným institucím - nemocnicím. Zároveň se měnilo i postavení a role porodní báby či porodní asistentky, které získávaly vzdělání na porodnických školách a více spolupracovaly s lékaři.
Ve 2. polovině 20.století už porody v nemocnicích s odbornou asistencí lékařů zcela převažují nad domácími porody. Pobyt v porodnici a za dohledu lékařů má totiž řadu podstatných výhod: a) žena a dítě mají jistotu v tom, že pokud by při porodu nastaly komplikace, dostane se oběma odborné péče b) při komplikovaném porodu, který nemůže probíhat fyziologicky (např. jiná poloha dítěte, vícečetné těhotenství apod.), je možno provést císařský řez
III. Přednosti porodů v nemocnicích
c) v případě tzv. rizikového těhotenství je rodička důkladně kontrolována a to i v průběhu a po skončení porodu. d) u předčasného porodu, který je velkým rizikem zvláště pro dítě s nízkou porodní hmotností lze využívat nejmodernější přístroje, kterými jsou vybaveny i novorozenecká oddělení ve větších porodnicích.
V dnešní době poskytují moderní porodnice veškeré potřebné zázemí v podobě operačních sálů, inkubátorů, transfuzní služby, zkušených neonatologů atd… S těmito fakty kontrastuje stálá existence domácích porodů, které jsou předmětem řady bouřlivých diskuzí.
IV. Problematika domácích porodů
Jejich zastánci poukazují na nepřerušené pouto mezi matkou a dítětem a komfort a klid domácího prostředí, zatímco jejich odpůrci zase na zbytečný hazard a sobeckost ze strany matek. Lékaři v drtivé většině případů s domácími porody nesouhlasí, protože vědí, že se mohou nebezpečně zkomplikovat (pomalu se rozbíhající porod, pokles ozev v I. a II. době porodní, výhřez pupečníku, neodloučení placenty, pomalá adaptace novorozence).
Ve vyspělých zemích obvykle porodí dobrovolně doma pouze několik žen z tisíce. Pouze v Nizozemsku počet domácích porodů dosahuje 38 %, takže při porodu v domácím prostředí jsou před domy k dispozici sanitní vozy vybavené pro resuscitaci matky i dítěte.
Jednou z novinek v oblasti porodnictví jsou tzv. porodní domy - ženy zde budou rodit bez lékaře, v příjemném rodinném prostředí, bez nemocničních postelí, obklopené vlastními věcmi z domova. Pokud nepřijdou komplikace, na vše dohlédne jen porodní asistentka. Přítomný lékař by zasahoval jen na zavolání, v případě komplikací by pak žena byla do 15 min. převezena na operační sál.
V. Nové trendy v oblasti porodnictví
Z důvodu zajištění včasné odborné pomoci by porodní domy musely vznikat v bezprostředním okolí nemocnic. Podle ministra zdravotnictví Hegera jde o kompromis pro ty ženy, kterým nevyhovuje nemocniční prostředí porodnic, nechtějí rodit doma, ale chtějí mít jistotu bezpečí pro sebe i pro dítě. "Že bychom umožnili porody doma, s tím nepočítáme, to je příliš velké riziko pro dítě i pro matku," dodává ministr.
V. Nové trendy v oblasti porodnictví
K novým trendům v oblasti porodnictví patří snaha omezovat tzv. císařské řezy na přání a preferovat přirozené porody bez medikace a operačních zásahů. Vytvoření pohody a co nejpříjemnějšího prostředí pro rodičku (např. přítomnost blízké osoby u porodu – otce a ostatních příbuzných). Soustředění gynekologické péče do velkých porodnic s vysokou frekvencí porodů (specializované vybavení, nejmodernější přístroje).
Vznik tzv. porodních boxů, které umožňují alternativní vedení porodu, pohodlí a soukromí rodiček.
Bonding= lepení nebo připoutání Tento výraz označuje proces, kdy se po porodu utváří vztah mezi maminkou a miminkem. Každá matka a dítě se k sobě vztahují již před porodem. Budují se mezi nimi základy emočních vazeb a láskyplného vztahu, který naplno exploduje v hormonálně nabité situaci při porodu. Podpora bondingu má přínos pro imunologickou, fyziologickou, psychologickou a emocionální složku vývoje člověka.
Tento proces začíná už v prvních vteřinách po porodu. Jako jedna z prvních u nás začala hovořit o tématice rané podpory bondingu klinická psycholožka PhDr. Michaela Mrowetz.
prof.MUDr. A. Roztočil, CSc. a kolektiv autorů Porodnictví, Mikada, Brno 2001,ISBN80-7013-3392,počet stran 333 doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství a dítěti, Galén, Praha 2009 , ISBN:9788072626533 ,Počet stran:776 http://zpravy.idnes.cz/heger-prosazuje-porodnidomy-dj5/domaci.aspx?c=A120320_204853_domaci_ert www.pohodovematerstvi.cz
Děkujeme za pozornost!
