MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA LOMOUC. Janečka Tomáš. Řízení obalového hospodářství v Mubea HZP s.r.o. Management of Packaging Economy in Mubea HZP s.r

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA LOMOUC Ústav managementu a marketingu

Janečka Tomáš

Řízení obalového hospodářství v Mubea – HZP s.r.o. Management of Packaging Economy in Mubea – HZP s.r.o

Vedoucí práce : Ing. Anežka Machátová

Olomouc 2010

OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………….….3 I.

Teoretická část………………………………………….......................5

1. Reverzní logistika ……………………………………………………………5 1.1 Definice pojmu reverzní logistika………………………………..………....5 1.2 Význam reverzní logistiky………………………………………..………...6 1.3 Příčiny rozvoje reverzní logistiky………………………………..………....8 1.4 Reverzní logistika a její začlenění do systému logistiky……………..…….9 2.

Aktivity reverzní logistiky……………………………….....……………......10 2.1 Procesy reverzní logistiky..........................................................................11 2.1.1 Vstupní inspekce........................................................................................11 2.1.2 Sběr............................................................................................................13 2.1.3 Intervaly sběru...........................................................................................15 2.1.4 Třídění pasivních prvků reverzní logistiky................................................16 2.1.5 Zpracování.................................................................................................18

3. Různé úhly pohledu na reverzní logistiku........................................................24 3.1 Legislativa odpadového a obalového hospodářství..................................24 3.1.1. Zpětný odběr.............................................................................................25 3.1.2 Reklamace.................................................................................................26 4. Vratné obaly........................................................................................................27 4.1. Definice vratných a přepravních obalů........................................................27 4.2 Systém vratných obalů..................................................................................28 4.3 Typy přepravních obalů................................................................................29 4.4 Manipulační a přepravní jednotka................................................................31

II.

Praktická část..........................................................................................32

5. Mubea – HZP.r.o...............................................................................................33 5.1 Popis společnosti Mubea – HZP s.r.o..........................................................33 5.2 Historie firmy Mubea – HZP s.r.o...............................................................33 5.3 SWOT Analýza Mubea – HZP s.r.o............................................................33 5.4 Produkty......................................................................................................35 5.4.1 Stabilizátory................................................................................................35 5.4.2 Pružiny........................................................................................................37 5.5. Logistika ve firmě Mubea – HZP s.r.o.......................................................38 5.5.1 Řízení a plánování výroby..........................................................................38 5.5.2 Logistika obalového materiálu MHZP.......................................................39

1

5.5.3 Druhy obalových prostředků......................................................................42 5.5.4 Manipulační prostředky..............................................................................44 5.5.5 Vratné obaly................................................................................................47 5.5.6 Likvidace obalů v MHZP...........................................................................48

NÁVRH ŘEŠENÍ...............................................................................................50 6. Řešení zjištěných nedostatků............................................................................50 6.1. Návrh správy obalového materiálu...............................................................50 6.2 Návrh hospodaření s bednami.......................................................................52

ZÁVĚR...................................................................................................................53 ANOTACE............................................................................................................54 Seznam použité literatury..............................................................................55-56

2

Úvod : Součástí obalového hospodářství každé firmy je tzv. Reverzní logistika. Rostoucí nátlak legislativy a životního prostředí stále čím dál více tlačí na hospodaření a ekologické likvidování obalových materiálů a hlavně jejich opětovné využití. Tématu reverzní logistiky se literatura začala věnovat intenzivněji od 90. let dvacátého století. Počátky zájmu se směrují do USA. Někteří autoři se spíš věnovali problematice odpadů, ale někteří problém řešili spíše směrem od zákazníka k obchodníkovi a obchodníka k dodavateli v rámci reklamace. Dnešní literatura však již pohlíží na reverzní logistiku komplexněji. Česká odborná literatura se zatím problémem zpětných materiálových toků moc nezabývá, vyjma odpadového hospodářství. Proto při sestavování této diplomové práce je čerpáno převážně ze zahraniční literatury, která se touto problematikou zabývá intenzivněji. I dnešní zákony se tímto problémem již intenzivněji zaobírají, například zákon o zpětném odběru některých použitých a nefunkčních zařízení zpět k výrobci k ekologické likvidaci (zákon č.185/2001 sb.) Tato myšlenka vznikla někdy v 80. letech na půdě EU a jejím hlavním cílem bylo převést zodpovědnost za recyklaci odpadu přímo na původce, čili na výrobce produktu, ale jeho hlavním cílem není jen jeho odstranění, ale hlavně jeho následné využití.

3

Cíl práce : Cílem této diplomové práce je nahlédnout podrobněji a analyzovat řízení zpětných toků ve firmě Mubea – HZP s.r.o . Analýza zpětných toků je zaměřena hlavně na oblast vratných přepravních obalů a nalezení slabých míst těchto toků. Na základě zjištěných zkušeností jsem se pokusil o optimalizaci tohoto průběhu zpětného odběru obalů, která by vedla ke snížení nákladů.

Hlavní úkol, který jsem si pro mou práci vybral : - Obaly, nakládání s obaly - Analýza stávajícího systému nakládání s obaly - Vypracování návrhu postupu vedoucího ke splnění podmínek daných novou legislativní úpravou oblasti nakládání s obaly

4

I. Teoretická část 1. Reverzní Logistika 1.1Definice pojmu reverzní logistika Definice reverzní logistiky mohou být od sebe odlišné, je to tím, že někteří autoři definují logistiku z jejího užšího pohledu. Podle Škapy (2005) lze najít v literatuře tři úzké pohledy na reverzní logistiku : 1. Reverzní logistika z pohledu obchodní a marketingové funkce, která sleduje hlavně ekonomické cíle. 2. Reverzní logistika z pohledu ekologického, jejímž účelem je dostát legislativním požadavkům státu. 3. Třetí úzké pojetí zahrnuje pod pojmem reverzní logistika zejména organizaci různých způsobů zhodnocování starých výrobků (Product Recovery Management) Podle Stocka (1998) je definice reverzní logistiky z pohledu její obchodní funkce jako vracení výrobků, recyklaci, likvidaci odpadů, omezení zdrojů (source reduction), nahrazování materiálů, znovupoužití materiálů, opravování výrobků za účelem jejich dalšího použití (refurbishing, repair a remanufacturing) Škapa (2005, str. 21) definuje reverzní logistiku obecně : ,,Hlavní náplní reverzní logistiky (neboli zpětné logistiky) je sběr, třídění, demontáž a zpracování použitých výrobků, součástek, vedlejších produktů, nadbytečných zásob a obalového materiálu, kde hlavním cílem je zajistit jejich nové využití, nebo materiálové zhodnocení způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí a ekonomicky zajímavý.“1 Rogers a Tibben-Lembke (1998), vypracovali studii, kde definují, že aktivity u kterých nedochází ke zpětnému toku, by neměly být považovány za součást reverzní logistiky. Spadají spíše pod pojem „zelená“ logistika (green logistics), pod tento pojem autoři zařazují spotřeby energie, snižování znečištěného prostředí dopravou, nebo navrhování obalů snižujících spotřebu materiálu. Zelená logistika se zabývá minimalizací odpadů logistiky na životní prostředí. Můžeme říci, že některé aktivity zelené logistiky jsou relevantní zároveň i pro reverzní logistiku. Jedná se například o recyklaci výrobků, obalů a odpadů nebo o vratné obaly. Podoba definice reverzní logistiky je také závislá na konkrétním hospodářském odvětví, v souvislosti s nímž je reverzní logistika spojována. Reverzní logistika má jinou úlohu v oblasti maloobchodu než například ve sféře výrobní.

1

citace ŠKAPA, R. Reverzní logistika.(2005) str.21

5

1.2 Význam reverzní logistiky Logistika hraje v ekonomice státu klíčovou úlohu a to ve dvou základních směrech. Po prvé, logistika představuje jednu z hlavních výdajových položek podniků, a tím ovlivňuje všechny další ekonomické aktivity a je nimi také sama ovlivňována. Například ve Spojených státech v roce 1996 se logistika podílela přibližně 10,5% na hrubém domácím produktu. Americký průmysl v tom roce vynaložil přibližně 451 milionů dolarů na přepravu nákladů a asi 311 miliónů dolarů na skladování a udržování zásob. V kombinaci s dalšími logistickými výdeji tato částka dosáhla zhruba 797 miliónů dolarů. 2

V roce 1980 představovali logistické náklady v USA cca 17,2% hrubého domácího produktu. Kdyby byly v roce 1996 logistické náklady stále tak vysoké, znamenalo by to, že by se v USA vydalo na logistické náklady o dalších 510 milionů dolarů víc. To by se promítlo buď do vyšších spotřebitelských cen, nebo do nižších zisků podniků. Výsledkem by bylo snížení všeobecné životní úrovně nebo snížení daňového základu. Zvýšením efektivnosti logistických operací logistika přispívá významně k zlepšení ekonomické situace společnosti jako celku. Škapa (2005) zastává názor, že se budou zvyšovat náklady na reverzní logistiku. Příčinou tohoto trendu je rozvoj e-commerce. Procento vráceného zboží prodaného přes internet je totiž mnohem vyšší než v kamenných obchodech, kde zákazníci vrátí asi 6% výrobků. Dekker (2002) ve své studii uvádí, že američtí zákazníci vrátí průběžně až 36% výrobků zakoupených přes internet. Oblast e-commerce bude tedy hlavním podnětem k dalšímu rozvoji reverzní logistiky. Podle Rogerse a Tibben-Lembke (1998) se význam reverzní logistiky liší dle odvětví. Obecně lze říci, že v odvětvích s vysokou hodnotou zboží nebo s vysokým podílem vrácených výrobků hraje reverzní logistika důležitější roli. Podniky v těchto odvětvích vyvíjejí úsilí na zlepšení procesu zpětných materiálových toků. Jako příklad odvětví s významnou úlohou reverzní logistiky uvádějí autoři trh s náhradními díly automobilů. V oblasti maloobchodu vrátí zákazníci asi 6% výrobků. Zásilkové obchody prodávající zboží prostřednictvím katalogů čelí mnohem vyššímu procentu vrácených výrobků, jedná se o až 25%. Tyto podniky se nutně musely zajímat o zlepšení procesu zpětných toků, aby minimalizovaly množství vrácených výrobků a náklady s tím spojené. Zpětná logistika, je v době, kterou stále citelněji ovlivňuje cena, ale i nedostatek surovinových zdrojů, sledovaným a perspektivním segmentem.

2

zdroj : MAZÁLKOVÁ,Helena. Řízení zpětných materiálových toků v dodavatelských řetězcích.[2008]

6

3

Dle ředitele logistiky u firmy MBA Polymers, Inc. v Rakousku Chrise Slijkhuise, byl vynalezen nový způsob na recyklaci odpadu z elektrotechnických produktů, který používá nejmodernější technologie. Zpracování odpadu není jen likvidace odpadů, aby nehyzdily ulice, zákoutí, netvořily odporné skládky a neškodily našemu zdraví a životnímu prostředí. Je to nejen ekologický, ale i efektivní ekonomický proces. K výrobě tuny plastu je potřeba 900 litrů ropy a 14 tis. kWh elektrické energie. Technologie, o níž Chris Slijkhuis hovořil, stejnou tunu vyrobí ze dvou tun odpadu s pouhými 950 kWh. Naši představu významu zlatých dolů a nalezišť vzácných kovů pro potřeby průmyslu asi vážně nabourá sdělení, že nejefektivnějšími zlatými doly současnosti jsou města s vyhozenými počítači, televizory, mobily a ostatní spotřební a veškerou elektrotechnikou. To vše poskytuje dostatek důvodů proto, aby se tyto výrobky poté, co doslouží sbíraly, třídily, zpracovaly a recyklovaly. Přežívají některé postupy, při nichž se část výrobků vrací a některé repasované součástky znovu používají, ale trend je dosáhnout cílového stavu, kdy se nic neskladuje, všechny výrobky se vrátí a projdou odpadním řetězcem. Elektrotechnického odpadu přibývá 3x rychleji než komunálního, proto již čtyři roky platí směrnice ukládající recyklovat ročně na osobu 4 kg elektrotechnického odpadu. V EU se tak ročně recykluje 9 mil. tun - a míří se k 12 milionům. K tomu se platí při nákupu zboží recyklační poplatek, obchody odebírají použité přístroje, fungují sběrné dvory nebo pověřené firmy. Složitý technologický proces lze jednoduše popsat: Šrot se mechanicky rozmlátí, elektrotechnika se rozemele, třídiče využívající fyzikální vlastnosti (magnetizmus, hmotnost) protřesou, vyplaví či jinak separují kovy, sklo, plasty. Kovy se recyklují už 100 let, plasty se dříve pálily či skladovaly. Dnes se po rozemletí smíšeného elektronického odpadu mixují a taví na hmotu, která má ve finále vlastnosti tak standardní, že je vhodná pro novou výrobu. Rogers a Tibben Lembke (1998) zkoumali bariéry reverzní logistiky pomocí dotazníkového šetření mezi manažery logistiky. Podle tohoto výzkumu jsou bariérami reverzní logistiky :

3

•

Relativní nevýznamnost reverzní logistiky v porovnání s ostatními podnikovými funkcemi (39,2%) Jedná se o nejvýznamnější bariéru, i když některé podniky již svůj přístup přehodnotily a věnují reverzní logistice větší pozornost.

•

Firemní politika (35%)

•

Nesystémový přístup (34,3%)

•

Konkurenční problémy (33,7%)

•

Nezájem managementu (26,8%)

•

Finance (19%)

•

Lidské zdroje (19%)

zdroj :http://logistika.ihned.cz/c1-39489960-nebudme-tak-pysni-na-svoji-logistiku-neni-nac

7

•

Legislativní problémy (14,1%)

Gecker a Vigoroso (2006) se ve své studii zabývají zejména výrobními podniky a problémy s vracením zboží jejich zákazníky. Správné řízení zpětných materiálových toků v této oblasti napomáhá podle těchto autorů k zvyšování loajality a spokojenosti zákazníků. Nedostatečná řízení těchto toků naopak vede ke zvyšování nákladů na reverzní logistiku, a tím ke snižování zisku. Podle výsledků jejich výzkumu považuje až 61% společností řízení zpětných materiálových toků za velmi důležité, zároveň je ale 60% společností nespokojeno s jejich současným přístupem k reverzní logistice. Jako hlavní překážka v oblasti řízení zpětných toků zboží se jeví problémy ve spolupráci se servisními podniky. Je zřejmé, že význam reverzní logistiky se liší v jednotlivých hospodářských odvětvích. Významnou roli hraje i velikost trhu na kterém se podnik nachází.

1.3 Příčiny rozvoje reverzní logistiky 4

Podle Stocka (1998) má reverzní logistika ekonomické i ekologické dopady. Pozornost v minulosti soustředila spíše na ekologický pohled reverzní logistiky.

Lambert et al. (2000) je toho názoru, že se v posledních letech ekologickým otázkám věnuje hodně pozornosti. Zvyšuje se rozsah legislativních opatření v této oblasti, zejména v Evropě, ale i v ostatních částech světa. Rosta také poptávka zákazníků po zboží a službách s minimálními dopady na životní prostředí. Výsledkem legislativních opatření je, že mnoho podniků bylo nuceno rozpracovat vlastní systém reverzní logistiky, tak aby vyhověly těmto zákonným požadavkům. Právě z výše uvedených důvodů by se podle Lamberta at al. Měla věnovat velká pozornost ve strategickém plánovacím procesu ekologickým faktorům. Dle Škapy (2005) jsou dvě základní komunikační strategie „tlaku“ a „tahu“ (push a pull), kterými lze donutit výrobce k ekologičtějšímu chování. Strategie Push například zahrnuje přijímání zákonů na ochranu životního prostředí, protesty občanských iniciativ nebo ekologické chování konkurence a zaměstnanců. Strategie Pull spočívá například v udělování „eko-cen“ subvencích pro ekologické aktivity, můžeme sem zařadit i chování ekologicky uvědomělých spotřebitelů. Jak již bylo zmíněno v podkapitole o významu reverzní logistiky, další velkou příčinou rozvoje reverzní logistiky, je rozmach rozvoje e-commerce. Procento vrácených výrobků zakoupených v internetových obchodech je mnohem vyšší, než v klasických kamenných obchodech.

4

MAZÁLKOVÁ,Helena. Řízení zpětných materiálových toků v dodavatelských řetězcích.[2008]

8

Škapa (2005) se zabývá vlivem internetu a oblasti B2C (Bussines to consumer) na reverzní logistiku. Identifikuje tři oblasti invenčního chování internetových obchodníků : •

Proaktivní minimalizace vráceného zboží – spočívá v předcházení chybné objednávky zákazníka prostřednictvím sofistikovaného softwaru. Omezuje se tak množství vrácených výrobků

•

Minimalizace faktorů nejistoty – zákazník, který chce vrátit nebo reklamovat výrobek o tom informuje výrobce prostřednictvím jeho webových stránek. Zákazník musí zadat výrobní číslo výrobku, tím dojde k identifikaci produktu a zákazníkovi jsou nabídnuty různé způsoby předání zboží. Zákazník je finančně motivován, aby postupoval tímto způsobem.

•

Outsorcing reverzní logistiky . se nevyplatí podnikům, které v minulosti působily jako katalogoví prodejci a mají tak se zpětnými toky zkušenosti.

1.4 Reverzní logistika a její začlenění do systému logistiky 5

Podle Stehlíka (2003) se definuje institucionální členění logistiky na makrologistiku, mikro a mezologistiku. Makrologistické systémy mají národohospodářskou povahu, příkladem může být systém dopravy zboží v daném národním hospodářství. Systémy mikrologistiky se vztahují na logistické systémy jednotlivých podniků. Mezologistické systémy překračují hranice podniků. Škapa (2005) uvádí příklady činností reverzní logistiky na všech výše zmíněných úrovních. Na úrovni makrologistiky jsou činnosti reverzní logistiky určeny například legislativními požadavky požadavky v oblasti odpadového a obalového hospodářství. Příkladem činnosti zpětné logistiky na úrovni makrologistiky je třeba závazek státu vybudovat fungující systém recyklací autovraků nebo recyklační kvóty EU pro zpracování obalových odpadů. Na úrovni mikrologistiky se jedná o rozhodování jednotlivých podniků o hospodaření s obaly, o nakládání s vrácenými a reklamovanými výrobky apod. A nakonec na úrovni mezologistiky se podniky snaží o snížení nákladů spojených se zpětnými materiálovými toky formou kooperace se spolupracujícími organizacemi. Stehlík (2003) zahrnuje logistiku recyklace a likvidace odpadu jako poslední článek funkčně vymezených logistických systémů, ke kterým dále patří pořizovací logistika, výrobní logistika a distribuční logistika. Logistika recyklace a likvidace odpadu zahrnuje dle Stehlíka poškozené, nebo špatně vyexpedované zboží, které se vrací zpět k dodavateli, vratné obaly, odpady určené k likvidaci a zboží určené k znovupoužití nebo znovu zhodnocení.

5

MAZÁLKOVÁ,Helena. Řízení zpětných materiálových toků v dodavatelských řetězcích.[2008]

9

2. Aktivity reverzní logistiky

6

Aktivity související s tokem výrobků : •

Vrácení zboží dodavateli (Return to suppliers)

•

Opětovný prodej (Resell)

•

Prodej zboží ve speciálních obchodech (Seel via outlet)

•

Oprava (Recondition)

•

Upgrade (Refurbish)

•

Přepracování (Remanufacture)

•

Recyklace (Recycle)

•

Sběr odpadových surovin (salvage)

•

Likvidace (Landfill)

Aktivity související s tokem odpadů : •

Opětovné použití obalů (reuse)

•

Upgrade (Refurbish)

•

Sběr odpadových surovin (Salvage)

Dle rozdělení je vidět, že Rogers a Timbben-Lembke se dívají na logistiku z užšího pohledu, nezahrnují sem například vůbec zpracování odpadu vznikajícího při výrobě. Škapa (2005) rozděluje hlavní aktivity reverzní logistiky obecněji :

6

•

Použité výrobky od spotřebitelů – jedná se o vadné výrobky v záruční lhůtě, opotřebované výrobky nebo zakoupené výrobky, které nesplnily očekávání zákazníků.

•

Odpad a materiálové ztráty v souvislosti s výrobou

•

Zboží vrácené obchodem, včetně obalů – do této kategorie patří neprodané výrobky, které se dodavatel nebo výrobce zavázal odebrat zpět (sezónní zboží, nadbytečné zásoby, výměna staršího typu za novější), dále sem patří výrobky poškozené při přepravě, s prošlou záruční lhůtou a obaly.

ŠKAPA, R. Reverzní logistika.(2005)

10

2.1 Procesy reverzní logistiky Cílem podniků by mělo být „vytěžit“ z prvků, které se vrací logistickým řetězcem co nejvyšší hodnotu s přihlédnutím k legislativním omezením. Aby tohoto cíle podniky dosáhly, musí být systém reverzní logistiky postaven na těchto procesech : 1. Vstupní inspekce (Initial inspection) 2. Sběr (Sortation) – shromažďování pasivních prvků reverzní logistiky. 3. Třídění (Sortation) – rozhodování o tom jakým způsobem bude naloženo s jednotlivými prvky reverzní logistiky. 4. Zpracování (Processing) – na základě rozhodnutí podle č.3 jsou výrobky, materiál atd. zpracovávány.

2.1.1 Vstupní inspekce Vstupní inspekce slouží pro rozhodování, zda do systému reverzní logistiky vpustit vrácený výrobek, nebo jiný pasivní prvek zpětné logistiky. Cílem je hlídat náklady za zpětné materiáloví toky. Do zpětného materiálového toku by tak například neměl být vpuštěn výrobek, který je natolik poškozený, že už jej nelze opravit a je tedy efektivnější tento výrobek ekologicky zlikvidovat, než jej například převážet na opravu do specializovaného servisu. 7

Dle Škapy (2005) kvalitní vstupní inspekce je prvním kritickým faktorem pro efektivní řízení zpětných toků a tím i pro ziskovost podniku. Do procesu vstupní inspekce patří i autorizace zboží, tedy prověření výrobku, který chce zákazník vrátit, zda byl opravdu prodán u tohoto zákazníka, zda se na něj vztahuje reklamační lhůta, nebo jiná směrnice reklamační politiky. Zákazníci vracejí výrobky z důvodů :

7

•

Výrobek nesplňuje jejich potřeby

•

Zákazník neví, jak má výrobek správně používat

•

Výrobek byl vadný

•

Zákazník zneužívá reklamační politiku obchodníka

ŠKAPA, R. Reverzní logistika.(2005)

11

Maloobchodníci vracejí výrobky svým dodavatelům : •

Prošlá záruční lhůta

•

Sezónní výrobek

•

Výrobek je nahrazen novější verzí

•

Výrobek je stažen dodavatelem z důvodu zastavení prodeje

•

Příliš vysoké zásoby výrobku

•

Ukončení činnosti obchodníka

Jestliže je výrobce zodpovědný za ekologickou likvidaci jeho výrobků, tak naopak bude podporovat činnosti, které budou stimulovat ke vstupu výrobků do zpětného toku. Ekonomické stimuly vrácení výrobků : •

Zálohy – na vratné obaly jako např. láhve,palety.

•

Odkoupení prodaných výrobků – obchodník nabídne zákazníkovi odkoupení používaného výrobku , pokud výrobek splňuje určité požadavky. Cena odkoupeného výrobku závisí na možnosti jeho dalšího prodeje.

•

Odměna za dodání výrobku – obchodník zaplatí zákazníkovi odměnu za dodání výrobku určeného k recyklaci nebo dalšímu prodeji na určité místo (např. secon – hand obchody)

•

Zpětný odběr výrobků – v tomto způsobu se jedná o výrobky, které zákazník potřebuje zlikvidovat. Likvidace je zpoplatněna u specializovaných společností. Firmy, které tyto výrobky potřebují pro jejich recyklaci tak nabízejí zákazníkům jejich bezplatný, nebo levnější odběr.

Další faktory podporující zpětný odběr výrobků : •

Výměna nového výrobku za starý

•

Zapůjčení, nebo pronájem zákazníkům, namísto samotného prodeje

•

Způsoby vracení výrobků – pro vracení výrobků od zákazníků se v praxi užívají dva rozdílné způsoby. První systém se nazývá „pickup“ a systém „bring“. „Pickup“ je systém, kde výrobky určené pro vrácení zpět jsou sbírány v místě využití. Systém „Bring“ je pro prodejce jednodušší, zákazník přinese výrobek sám do určeného místa odběru. Nejběžnější je využití kombinace obou systémů.

•

Aktuální a přesná informace – informace o tom, za jaké podmínky, jaké zboží a kde se může vracet

•

Legislativa

•

Moc zákazníků – možnost ovlivnit zákazníkem určité chování obchodníků.

•

Zdůraznění ochrany životního prostředí – pomocí značek a reklamy apelovat na zákazníky, kteří se zajímají o životní prostředí

•

Charita – za každý vrácený výrobek zákazník nepřímo přispěje na charitu. 12

2.1.2 Sběr 8

Podle Škapy (2005) je druhým stádiem proces shromažďování (collection) výrobků, přebytků, vedlejších produktů, materiálu a jejich přesun do místa, kde dochází k další kontrole a zpracování. Veškeré aktivity spadající pod proces sběru jsou definovány jako : vyhledání žádoucích vstupů, jejich nákup, bezúplatný odběr, přemístění na místo uskladnění atd. Tyto procesy do jisté míry zabezpečuje a vyžaduje legislativa, samozřejmě na typu produkce. Zjednodušeně Škapa (2005) charakterizuje sběr starých výrobků na tři základní způsoby : •

Zákazník zasílá zboží přímo výrobci – Nejčastěji toto můžeme sledovat v případě kopírovací techniky, kde při koupi nového spotřebního materiálu výrobce zanechá v obalu „vrácenku“ pro starý spotřební materiál. Nebo poukázku na nový spotřební materiál při prokázání a předání použitého toneru na prodejně.

•

Výrobky jsou odebírány u obchodníka – od obchodníka si pak výrobek odkoupí výrobce.

•

Výrobky jsou sbírány třetí nezávislou stranou – ta si pak sama domluví odprodej výrobci, nebo přímo zpracovatelům. Pod tuto třetí stranu spadají i sběrné dvory, které jsou v obcích i městech, kam občané mohou bezplatně své použité výrobky odložit.

obr. č.1. Část sítě pro přepracování kopírek.

8

ŠKAPA, R. Reverzní logistika.(2005)

13

obr. č.2. Graf způsobu zpětného odběru.

9

Dle Škapy (2005) je hlavním problémem nejistota místa, odkud by se měly výrobky sbírat, jejich objemu a časem sběru. Toto způsobuje komplikace v plánování a řízení sběru. Faktory nejistoty právě nejvíce ovlivňují integraci klasických (dopředných) a zpětných toků. Nesoulad těchto dvou toků je příčinou zbytečné přepravě vráceného zboží. To má negativní dopad logistických aktivit na životní prostředí. Škapa (2005) uvádí, že jsou velmi populární centralizované místa vrácení zboží (centralized return centres). V systému s centrálním místem jsou všechny relevantní produkty dováženy do jednoho bodu, kde jsou tříděny, zpracovávány a zasílány na místa dalšího určení. Tento systém užívá výhod economy of scale a většinou vede k vyšším příjmům ze zpracovaného zboží. Centralizovaný model je pro výrobce zajímavější tím, že se zvyšuje úroveň služeb pro zákazníky. Urychlují se tím totiž technické záležitosti, jako je autorizace a kontrola vraceného zboží. Z hlediska managementu informací je přínosný tím, že výrobce může snáze pozorovat důvody vrácených výrobků a poučit se z nich.

9

ŠKAPA, R. Reverzní logistika.(2005)

14

graf č.1. Subjekty podílející se na zpětném sběru komodit, u kterých zpětný odběr přikazuje česká legislativa :

2.1.3 Intervaly sběru Sběr druhotných odpadů a surovin lze sbírat při jejich vzniku (produkcí) a to synchronně, kdy není potřeba vytvářet žádné mezisklady těchto surovin. Tento synchronní sběr je vhodný zvláště v případě, pokud není dostatek místa pro skladování a pokud je potřeba druhotné suroviny okamžitě použít pro další produkci, nebo z hlediska bezpečnosti , pokud by se jejich včasným odvozem bezpečnost snížila. Další možností sběru je pravidelný sběr, ten je používán při dostatku skladovacího místa, popřípadě z technologických důvodů. Nesynchronní sběr je uskutečňován v nepravidelných intervalech, například na zavolání. Výhodný je například při vyzvednutí vrácených výrobků u obchodníků.

15

obr.č.3. Typy sběrných cyklů

Zdroj : Škapa (2005)

2.1.4 Třídění pasivních prvků reverzní logistiky Po sběru je třeba určit, jak s daným produktem naložit. Podle Rogerse a TibbenLemkeho (1998) je tato fáze jedna z nejdůležitějších v rámci procesu reverzní logistiky. Tato fáze se nazývá fáze „sortation“. Zjednodušeně lze říci, zda a kolik ekonomické hodnoty obsahují, do kterého místa zpracování (processing centre) poputuje. Zároveň dochází k větvení toku výrobků a jejich dílů, protože součástí tohoto procesu je i demontáž. Obecným pravidlem je, že rozhodnutí před začátkem zpracování je vždy nákladově výhodnější. Proto důležitou roli hraje kvalita produktu, na té závisí rozhodnutí, je – li možno výrobek opětovně použít, nebo je nutné jej recyklovat, popřípadě zlikvidovat.

Škapa (2005) uvádí další možnosti užití výrobků : •

Vrácení dodavateli

•

Opětovný odprodej

•

Prodej ve speciálních obchodech (Outlet)

•

Zásadní oprava

•

Přepracování

•

Rozebrání na součástky

16

•

Recyklace

•

Skladování

Způsoby dalšího užití obalů : •

Opětovné použití

•

Rozebrání na použitelné díly

•

Recyklace

•

Skladování

obr.č.4 Procesní model zpracování vrácené elektroniky

17

2.1.5 Zpracování

Kromě způsobů uvedených v podkapitole 2.1.4 mohou být ještě další varianty, jak s vrácenými obaly a produkty naložit. Jak s výrobkem naložit je charakterizováno vlastní podstatou výrobku, jeho konstrukcí, stupněm poškození a hlavně ekonomickými kritérii. Dle Thierryho in Škapa (2005) lze kategorizaci určit na : •

Direct use – přímé použití bez předchozích oprav, zpravidla po vyčištění (například vratné láhve) a přebalení

•

Oprava (repair) – pokažené výrobky jsou opraveny do funkčního stavu. Jde o opravy či výměnu pokažené součásti. Na takovéto výrobky se obvykle stanovují nižší požadované kritéria kvality. Oprava je méně náročná na montáž a demontáž jako u ostatních způsobů zhodnocení výrobku. Zjistíme, že na příklad u spotřební elektroniky se rozsah oprav v budoucnu bude snižovat, kvůli ekonomickým důvodům. Cena oprav se dále zvyšuje a v porovnání s cenou nového výrobku ji kolikrát i převyšují. Role nezávislých (licencovaných) opraven se bude do budoucna rozšiřovat, předpokládá se, že budou cenným a důležitým zdrojem informací pro oddělení vývoje a marketingu. Stanou se nezávislými posuzovateli legitimnosti reklamace atd.

•

Recyklace – výrobek, nebo jeho část je rozebrána na své základní materiály, které se po zpracování dají opět použít. Látky, které by jinak skončili na skládkách jako odpad se použijí jako další surovina. Bohužel, ale recyklované materiály vykazují horší fyzikální vlastnosti, a to je zapříčiněno snížením látkové čistoty.

•

Přepracování (remanufakturing) – Při přepracování opotřebených výrobků je zapotřebí velkého množství práce. Většinou je výrobek zapotřebí rozebrat na jednotlivé součásti, které jsou důkladně překontrolovány. Vadné a opotřebované díly se nahrazují novými. Konečný výrobek se tedy skládá ze starých i nových dílů a po stránce kvality je plně srovnatelný s novým výrobkem.Proto je možné tento „renovovaný“ výrobek prodávat za stejných podmínek jako originál. V některých případech je renovování spojeno i s upgradem výrobku.

•

Upgrade (refurbishing) – stejně jako oprava, s tím rozdílem, že na upgrade výrobku je zapotřebí vynaložit více práce, ale výsledný výrobek je pak více kvalitnější a má větší hodnotu, než pouze opravený výrobek. U rozebraného výrobku jsou některé moduly prověřeny, opraveny a některé části jsou vyměněny za dokonalejší. V konečném výsledku je ale upgradovaný výrobek nedosahuje takové kvality, jako nově vyrobený kus. Typickým produktem procházejícím tímto procesem jsou letadla – vojenská i civilní, částečně do jisté míry i počítače.

•

Kanibalizace – jedná se o postup, kdy jedna, nebo více částí z jednoho, nebo více výrobků je použita na opravu jiného výrobku. Na rozdíl od předchozích postupů se při tomto procesu zhodnotí pouze menší část výrobku. 18

Dalšími způsoby mohou také být : •

Vrácení dodavateli – z důvodu například příliš velkých zásob je možné zboží opět vrátit dodavateli, to ale musí být vždy předem stanoveno, nebo dohodnuto s dodavatelem. Vrátit zboží lze také v případě, že je zboží poškozené (defectives) nebo pokud bylo předem dohodnuto, že z důvodu například marketingové akce bylo dodáno více kusů a po ukončení se neprodané kusy vrátí opět zpět k dodavateli.

•

Opětovný prodej – v některých případech je možné vrácené zboží opět prodat jako nové a to v takovém případě, pokud je zboží nepoškozené a nepoužité, často je ale zapotřebí zboží znovu přebalit do originálního obalu. Sem lze zahrnout i vratné obaly, které je možné po očištění opět znovu použít.

•

Prodej ve speciálních obchodech (outletech) – Například pro prodejce módního značkového oblečení je prodej zboží v outletu často jediná možnost, jak naložit s vráceným zbožím. Tento druh obchodů je u zákazníků velice oblíben. Dle Rogerse a Tibben-Lembkeho, američtí zákazníci jsou ochotni někdy cestovat i 200 mil. Za nákupy v outletech.

•

Odprodej na „second market“ – pokud je zboží neprodejné v obchodě, nebo v outletu, nebo není možnost jej vrátit dodavateli, je možnost zboží prodat firmám, které takovéto zboží vyhledávají a skupují, pak je prodávají ve svých obchodech, které jsou známé jako „dolar shopy“. U nás je známe jako „Vše za 49,- Kč“ atd.

•

Darování charitě – Při darování na charitu může ze zákona obchodník získat daňovou úlevu a vylepšit si tak zisk.

•

Skládkování (Landfill) – je poslední z možností jak se dá naložit s produktem. Tato varianta je většinou obchodníkem volena, na přání distributora zboží, který se nechce zabývat vrácenými produkty a zároveň nedovoluje obchodníkovi naložit se zbožím jiným libovolným způsobem.

tabulka.č.1 Porovnání způsobů zhodnocení „starých“ výrobků

19

Následující grafy popisují, výsledky studií o způsobech zpracování vrácených výrobků v případě spotřební elektroniky a problematických výrobků, na které se

graf.č.2. Způsoby zpracování spotřební elektroniky

graf. č.3. Způsob nakládání s některými komoditami, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru

20

Detailně rozpracovanou topologii toků mezi členy zpětného řetězce popsal Thierry (1995) obr. č.5. Topologie zpětných toků

Podle Škapy (2005) rozhodování podniku při výběru variant je omezeno vlastním charakterem výrobku, a hlavně poptávkou po těchto produktech. Další faktory, které ovlivňují způsob zpracování výrobku je rozvinutost technologií a legislativy obr.č.6. Příklady zpracování výrobků

21

Ve firmách, které používají při výrobě nové i použité díly (tzv. hybrid manufacturing nebo remanufacturing system) se rozeznávají čtyři dílčí procesy : •

Demontáž a testování – do procesu vstupují použité a nepotřebné produkty dodané od spotřebitelů, z distribude a výrobců. Tyto produkty se teprve rozebírají na moduly a díly (to je dáno technickou konstrukcí) každý díl je jednotlivě testován z hlediska kvality. Podle tohoto testování se rozdělují na dva toky – části, které jsou vhodné k přepracování a ostatní díly, které jsou určené k upgradování, kanibalizaci, recyklaci nebo k likvidaci.

•

Proces testování a přepracování (remanufacturing) – části, které jsou funkční jsou opraveny, opotřebované a nefunkční části nahrazeny. Celý výrobek také prochází čištěním.

•

Proces výroby – na vstupu jsou použity nové a získané díly. Z těchto dílů se sestaví nový výrobek, který je odeslán na trh s novým zbožím.

•

Proces likvidace – tímto procesem procházejí všechny díly, pro které jiné využití je nákladově neefektivní

Ve skutečnosti tento průběh je mnohem komplikovanější, celé to můžeme vidět na schématu níže, toto schéma se snaží identifikovat toky při procesu zhodnocování co možná nejkomplexněji.

22

obr.č.7 . Uzavřený dodavatelský řetězec10

10

Mfg. – manufacturing.

23

3. Různé úhly pohledu na reverzní logistiku 3.1 Legislativa odpadového a obalového hospodářství Poprvé byly povinnosti podniků související s odpadovým hospodářstvím v české ekonomice komplexně upraveny v roce 1991. Do tohoto roku byla pozornost věnována výhradně ochraně ovzduší, půdy, vody a odpadové hospodářství zůstávalo stranou. Základní obecnou úpravou je zákon o odpadech, ale v případě některých odpadů podléhajících zvláštním předpisům se upřednostňují před obecnou úpravou zákona o odpadech. Základními právními předpisy odpadového hospodářství jsou : •

Zákon č. 185/2001 Sb. O odpadech a o změně některých dalších zákonů. Tento zákon stanovuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi pří dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje. Dále stanoví práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy. Zákon vychází z legislativních požadavků Evropských společenství.

•

Vyhláška MŽP č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů. Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů.

•

Vyhláška MŽP č.383/2001 Sb. O podrobnostech nakládání s obaly.

•

Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č.367/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

•

Zákon č. 477/2001 Sb. O obalech, jehož účelem je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů snižováním jejich množství, škodlivosti. Dalšími prioritami jsou zajistit sběr, třídění, recyklaci a využití odpadu z obalů a obaly opakovaně používat.

V české legislativě jsou zaváděny následující termíny : •

Využívání neboli využití (Recovery) jsou podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech činnosti uvedené v příloze č.3 zákona. Jedná se například o regeneraci, recyklaci, energetické využití, aplikaci do půdy.

•

Materiálové využití (Recycling) je dle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny, nebo využít látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo jiným účelům s výjimkou získání energie.

24

•

Recyklace (Recycling) je dle zákona č.447/2001 Sb., o obalech definováno jako proces, kterým jsou odpady z obalů nebo jejich zbytky případně spolu s dalšími materiály přeměněny ve výrobek nebo surovinu.

•

Recyklované výrobky jedná se o výrobky, nebo suroviny, které vzniknou materiálovým, případně jiným využitím odpadů.

3.1.1. Zpětný odběr Zpětný odběr výrobků znamená možnost odevzdávat některé vybrané výrobky po době jejich použitelnosti zpět výrobci či dovozci prostřednictvím posledního prodejce těchto výrobků. Takto lze zpětně odevzdávat minerální oleje, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky a zejména elektrozařízení pocházející z domácností. Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od spotřebitele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží. Místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků. Zpětný odběr přesně definuje zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. - § 38 zpětný odběr některých výrobků. Další povinnost zpětného odběru vyplývá ze zákona č.477/2001 Sb., o obalech a vyhlášky MŽP č. 237/2002 Sb. Jde o povinnost zajistit zpětný odběr a využití odpadu z obalů pro subjekty, které na trh uvedly, nebo daly do oběhu obaly, nebo obalené výrobky. Jednou z největších a nejznámějších společností, která řeší problematiku zpětného odběru a využití odpadu z obalů v ČR je společnost EKO-KOM. Systém EKO-KOM zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem. To znamená, že společnost EKO-KOM, a.s. fyzicky nenakládá s obalovým odpadem, ale podílí se zejména na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu.

25

Vychází přitom ze dvou zákonných povinností: •

Dovozci, plniči, distributoři a maloobchody, uvádějící na trh či do oběhu obaly nebo balené výrobky, mají dle zákona o obalech povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů.

•

Obce a města mají dle zákona o odpadech, povinnost třídit a využívat komunální odpad, jehož součástí jsou také použité obaly. Schéma fungování společnosti EKO - KOM

3.1.2 Reklamace Patří mezi další významné legislativy, díky kterým vznikají další materiálové toky v podnicích. Reklamace upravuje občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) Zákon o ochraně spotřebitele (zákon č.634/1992 Sb.) a Zákon č.367/2000 Sb. Prodejní zboží má při prodeji záruční dobu 24 měsíců, v některých případech však prodávající může poskytnout záruku přesahující zákonem stanovenou dobu. Na žádost kupujícího je prodávající povinen poskytnout záruku písemnou formou tzv. záručním listem. Zákon č.367/2000 Sb. Je novelou, která upravila a vylepšila práva spotřebitelů u smluv, které byly uzavírány na dálku (eshopy, online nákupy apod.) Pokud spotřebitel uzavřel smlouvu na dálku, může spotřebitel odstoupit od smlouvy do 14 dnů od převzetí plnění této smlouvy. Jestliže nepředal dodavatel spotřebiteli informace, které je povinen předat písemně, nebo jiným podobným způsobem, lhůta pro odstoupení trvá 3 měsíce od převzetí plnění. Po řádném předání informací je ukončena tříměsíční lhůta a od této doby se začíná čtrnáctidenní lhůtní období.

26

4. Vratné obaly 4.1. Definice vratných a přepravních obalů Vratné obaly jsou definovány zákonem č.477/2001 Sb. O obalech §2 písmenem h. Tento zákon definuje vratný obal jako obal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení použitého obalu osobě, která jej uvedla do oběhu. V §8 je také stanoveno, že osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou vratné, je povinna zajistit opakované použití těchto obalů podle bodu B. 1 nebo B. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu nebo využití odpadů z těchto obalů podle § 12. V § 4 jsou stanoveny podmínky uvádění obalu na trh, podle písmena 1/ c musí osoba, která uvádí na trh obal, zajistit aby byl obal po použití pro které byl určen, dále opakovaně použitelný. O vratný zálohovaný obal se jedná tehdy, pokud je navíc součástí opakovaného použití obalu účtování zvláštní peněžní částky, která je přímo vázaná k vratnému obalu použitému při prodeji výrobku, a zákazníkovi je zaručeno při prodeji výrobku vrácení této částky při vrácení obalu. Přepravní obal pak přesně definuje §2 písmena a. jako jakýkoli výrobek bez ohledu na typ a použitý materiál, který je určen k pojmutí jednoho výrobku nebo určitého množství výrobků nebo k ochraně nebo zajištění výrobků nebo k manipulaci s výrobky nebo usnadnění manipulace s nimi nebo k uvedení výrobků do oběhu nebo k jejich dodávce spotřebiteli nebo k předvedení, vystavení nebo nabídce výrobků spotřebiteli, jestliže je zároveň určen : •

k bezprostřední ochraně jednotlivého výrobku nebo seskupení výrobků tvořícího v místě prodeje dále nedělitelnou součást nabídky spotřebiteli a k prodeji tohoto prodejního celku ("spotřebitelský obal")

•

k seskupení určitého počtu prodejních celků v místě prodeje, bez ohledu na to, zda slouží k prodeji tohoto seskupení spotřebiteli tak, jak je, nebo slouží pouze jako prostředek k doplňování výrobků do nabídky v místě prodeje, a který může být z výrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní vlastnosti tohoto výrobku ("skupinový obal")

•

k usnadnění manipulace s prodejními celky nebo skupinovými baleními a k usnadnění jejich přepravy s cílem omezit fyzickou manipulaci s těmito prodejními celky nebo skupinovými baleními a předejít jejich poškození při přepravě ("přepravní obal")

V rámci přepravních obalů se dále rozlišují obaly na : •

obaly na jedno použití – tím mohou být například lepenkové krabice, nevratné obaly

•

vratné obaly – tímto typem jsou myšleny obaly, které lze uplatnit pro přepravu výrobků několikrát, nejznámější z této skupiny jsou palety EUR, plastové palety, přepravní vozíky, plastové přepravky a další.

27

Používání jednorázových obalů je pro řadu výrobců sice pohodlné, ale při dlouhodobějším užívání se tento systém prodražuje. Vstupní náklady na pořízení vratných obalů jsou sice dražší než na pořízení jednorázových obalů, ale v přepočtu z dlouhodobějšího hlediska se náklady na vratné obaly rapidně snižují. Při každém rozhodování je ale potřeba vzít v potaz obě tyto varianty, protože ne ve všech případech je vratný obal tím ideálnějším řešením. S provozováním vratných obalů nám zde sice vyvstává další problém, a to „management vratných obalů.“ Tyto vratné obaly je totiž nutno při zpětném příjmu roztřídit, očistit, zařadit a uskladnit.

4.2.

Systém vratných obalů

V dodavatelském řetězci se většinou tvoří různé systémy vratných obalů. Kroon a Vrijens (1995) rozlišují tři typy systémů vratných obalů : •

„switch pool“ systém – každý, kdo se účastní tohoto systému (přepravce a příjemce, odesílatel, příjemce nebo odesílatel) má ve svém držení určitý počet vratných obalů, o který se stará a je zodpovědný za jejich údržbu a skladování. V tomto pool systému můžeme brát v úvahu další dvě varianty a to :

1. vratné obaly vlastní pouze odesílatel a příjemce, role přepravce zde figuruje pouze pro přepravu zboží a vratných obalů. Odesílateli se nemusí vždy vrátit zpět přesný počet obalů který odeslal. Odesílatel je ale zodpovědný za to, že v delším časovém období se musí rovnat počet odeslaných obalů počtu přijatých vratných obalů. 2. určitá část vratných obalů je také spravována přepravcem. Při nakládání zboží ve vratných obalech, které je určeno pro příjemce, přepravce předá zpět odesílateli stejný počet prázdných obalů. Odesílatel pak nenese za vratné obaly žádnou zodpovědnost. •

„systém se zpětnou logistikou“ – v tomto systému veškeré vratné obaly jsou ve vlastnictví logistické společnosti. Tato společnost má na starost veškeré vratné obaly, které byly odeslány k příjemci a je zodpovědná za jejich navrácení. Po nashromáždění určitého počtu obalů u příjemce, logistická společnost sbírá tyto obaly a odváží je zpět.

•

„systém bez zpětné logistiky“ – také v tomto systému jsou vratné obaly ve vlastnictví logistické společnosti, s tím rozdílem, že odesílatel si pronajímá určitý počet obalů, ale je přímo zodpovědný za jejich navrácení do logistické společnosti. Tento systém je pro odesílatele výhodný v tom, že odesílatel nemusí vlastnit žádné množství obalů, jen si pronajme na určitou dobu určitý počet kusů.

28

V části 4.1 bylo uvedeno, že zákon o obalech je stanoven č. 477/2001 Sb. §8 a to, Povinnost osoby, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou vratné, zajistí opakované použití těchto obalů podle přílohy č.2 tohoto zákona nebo využití odpadů z těchto obalů §12. Příloha č.2 tohoto zákona definuje tři systémy pro zajištění opakovaného použití obalů : •

Uzavřený systém – tento systém je definován jako systém, ve kterém je opakovaně použitelný obal uváděn do oběhu osobou, nebo organizovanou skupinou osob.

•

Otevřený systém – je definovaný systém, ve kterém jsou opakovaně použivatelné obaly do systému uváděny blíže neurčenými osobami.

•

Smíšený systém – tento systém se skládá ze dvou částí 1. Opakovaně použitelný obal, který zůstává u konečného uživatele a neexistuje pro něj žádný systém zpětného rozdělování vedoucí ke komerčnímu opakovanému naplnění. 2. Jednocestný obal, který se používá jako pomocný výrobek pro přepravu obsahu k opakovanému naplnění obalu.

4.3.

Typy přepravních obalů

Mezi hlavní druhy přepravních obalů patří: • • • •

palety přepravky roltejnery kontejnery

Palety Paleta je definována jako nosná plošina s nástavbou nebo bez nástavby, která slouží pro uložení zboží, jeho skladování, umožňuje stěhování palet a manipulaci pomocí vozíků či jiných mechanizačních prostředků. Je upravena pro nabrání vidlicemi nízkozdvižných vozíků. Základní evropská paleta má rozměry 800 x 1200 mm, výšku 170 mm. Je nejvíce rozšířená a slouží jako základ pro rozměry ostatních přepravních a obalových jednotek. Kromě ní je ve světě značně rozšířená paleta zvaná “americká“ nebo též “průmyslová“. Její rozměry jsou 1000 x 1200 mm. Používá se zejména v lodní dopravě. Od rozměrů základní evropské palety je odvozena tzv. půlpaleta o rozměru 600 x 800 a dvojpaleta o rozměru 1200 x 1600 mm. 29

Palety se člení na: • •

dvojcestné čtyřcestné

Dvojcestná paleta se dá nabírat ze dvou protilehlých stran, zatímco čtyřcestná paleta se dá nabírat ze všech stran. Předpokládá se nabírání nízkozdvižným nebo vysokozdvižným vozíkem, který má podepřené vidlice, takže musí zajet pod paletu. Vysokozdvižné vozíky, které nemají podepřené vidlice, mohou i dvoucestnou paletu nabírat ze všech stran. Dvoucestná paleta je vespodu vybavena třemi lyžinami podepřenými třemi špalky na okrajích a uprostřed palety. Čtyřcestné palety mají většinou čtyři podstavce – rohové prvky. Podle provedení rozeznáváme tyto palety: • • •

palety prosté palety ohradové palety skříňové

Prostá paleta představuje plošinu, na kterou se ukládá zboží. Ohradová paleta (většinou kovová paleta) má současně ohradovou část, kde jedna stěna nebo půlka jedné či dvou stěn bývají sklopné tak, aby byl umožněn dobrý přístup ke zboží. Skříňová paleta (opět v kovovém provedení) má kromě ohrady navíc ještě víko, ať již pevné či sklopné. Celou paletu je možno uzavřít a zaplombovat.

Přepravky Přepravky nahrazují kartony tam, kde je to vhodné. Typické je použití pro lahvové zboží, dále je časté použití pro různé kombinované menší zboží, jako jsou např. různé druhy vrutů apod. Zásadně se používají přepravky tam, kde je použití levnější než karton a tam, kde jde o stálé vztahy mezi dodavatelem a odběratelem, tzn. při dodávkách rychle se kazících druhů potravin, jako je mléko, pečivo, masné výrobky.

30

Roltejnery – pojízdné přepravky Roltejnery jsou velice rozšířeným druhem přepravek používaným převážně pro rozvoz zboží z velkoobchodu do maloobchodu. Rozměr jejich základny odpovídá půlpaleta, tj. 600 x 800 mm, vnější rozměry jsou o něco větší, aby se do roltejneru daly vkládat krabice a přepravky. Roltejnery se přepravují ručně nebo na nízkozdvižných vozících. Na vozíky s prodlouženými vidlicemi je možno nabrat až tři roltejnery za sebou.

Kontejnery Kontejner je definován jako přepravní prostředek, většinou ve tvaru skříně s dveřmi, s objemem větším než 1 m3 přizpůsobený mechanizované manipulaci a skladování. Lze jej tedy stohovat, překládat z jednoho druhu přepravního prostředku na druhý jako celek. Kontejnerizace představuje v komplexním pojetí významnou úsporu živé práce, od zavedení palety je to druhý nejvýznamnější krok k rozvoji přepravy materiálu. Hlavní výhodou kontejnerizace je výrazné zkrácení doby ložných operací. Tím se zvyšuje využití dopravních prostředků, snižuje se potřeba živé práce a celkové provozní náklady. Maximální výhody má použití kontejnerové přepravy u kombinované přepravy, když je zboží přepravováno větším počtem různých dopravních prostředků, např. automobilem, vlakem, lodí. K dalším výhodám kontejnerizace patří snížení ztrát přepravovaného zboží, protože pevná konstrukce brání zboží jak proti poškození, tak proti zcizení. Na krátkou dobu mohou kontejnery sloužit rovněž jako sklad.

4.4. Manipulační a přepravní jednotka Obaly zboží a přepravní prostředky představují v obchodní logistice klíčovou problematiku. Pomocí obalů a přepravních prostředků jsou v logistických řetězcích vytvářeny manipulační jednotky – zboží nebo soubor zboží tvořící jednotku schopnou manipulace jako s jedním kusem, aniž by bylo nutno ji dále upravovat. Jde o ruční nebo mechanizovanou (automatizovanou) manipulaci. Manipulační jednotky lze z hlediska požadavků obchodní logistiky kategorizovat hierarchickým způsobem: •

Manipulační jednotka nultého řádu – je možno za ni pokládat zboží ve spotřebitelském obalu, které i pro ruční manipulaci je soustřeďováno do manipulačního obalu či přepravního prostředku.

31

•

Manipulační jednotka I. řádu je pokládána za základní – je uzpůsobena pro ruční manipulaci, většinou s maximální hmotností 15 kg. Požaduje se, aby procházela všemi články logistického řetězce až po konečnou fázi bez potřeby ji dělit na menší části. Přepravním prostředkem je přepravka, ukládací bedna či obal – karton, plastový přebal, demižon apod.

•

Manipulační jednotka II. řádu je odvozenou jednotkou sloužící pro mechanizovanou (automatizovanou) přepravu či manipulaci. Podle použití může jít o jednotku skladovací, expediční, přepravní. Je složena z většího počtu manipulačních jednotek I. řádu – cílem je snížení manipulační náročnosti. Přepravním prostředkem je převážně paleta, užitná hmotnost 250–1000 kg, druhým nejčastějším prostředkem je roltejner s užitnou hmotností 160–250 kg; manipuluje se převážně mechanicky.

•

Manipulační jednotka III. řádu – je odvozenou jednotkou sloužící pro mechanizovanou manipulaci a výhradně pro dálkovou přepravu – většinou v kombinované dopravě námořní, železniční, vodní, silniční, popř. letecké. Přepravními prostředky jsou převážně velké kontejnery a výměnné nástavby. Celková hmotnost je obvyklá 10–30 tun, náklad tvoří jednotky II. nebo I. řádu. Manipulují se výhradně mechanicky pomocí jeřábů a speciálních vozů či vozíků.

•

Manipulační jednotka IV. řádu – je odvozenou přepravní jednotkou určenou pro dálkovou kombinovanou vnitrozemskou vodní a námořní přepravu v tzv. bártrových systémech. Hmotnost 400–2000 tun.

Manipulační jednotky III. a IV. řádu nejsou pro spotřební zboží a obchod běžné. Velké kontejnery se po původní euforii racionálně uplatnily převážně jen pro mezikontinentální aktivity zahraničního obchodu. S ohledem na potřebu plného vytížení prostoru pro dlouhé přepravy se do nich ukládá zboží na úrovni jednotek I. řádu, tj. bez palet. Pohyb velkých kontejnerů končí u rampy velkých skladů. Pro obchod mají největší význam manipulační jednotky řádu 0, I a II. I když manipulační jednotka I. řádu je z hlediska přepravy pokládána za základní, v obchodě je z hlediska obsahu základní (nejmenší) jednotkou spotřebitelské balení a z hlediska rozměrového manipulační jednotka II. řádu – tj. evropská paleta – 800 x 1200 mm. Rozměrová unifikace podle standardů ISO (International Standardisation Organization) uznává manipulační jednotky I. řádu jako podíly části evropské palety – základní půdorysný rozměr je 200 x 300 mm. Rozměry spotřebitelského balení (manipulační jednotky 0. řádu) se musí přizpůsobit přepravním (manipulačním) jednotkám I. řádu, přičemž změnou výšky nebo počtu kusů v tomto balení je možno dosáhnout požadované půdorysné velikosti. Tímto způsobem je zajištěn základní logistický požadavek v této oblasti – rozměrová unifikace a návaznost jednotlivých druhů obalů a přepravních prostředků, eventuelně i kusů zboží.

32

II.PRAKTICKÁ ČÁST 5. Mubea – HZP.r.o.

5.1 Popis společnosti Mubea – HZP s.r.o.

Společnost Mubea – HZP s.r.o. (dále jen MHZP) vznikla jako dceřiná společnost německé společnosti Muhr und Bender KG. Celý koncern Muhr und Bender, do kterého společnost MHZP zapadá se zabývá výrobou automobilových doplňků, převážně jsou to podvozkové komponenty různých druhů a značek automobilů. Firma MHZP se nachází v Prostějově v komplexu železáren na okraji města. MHZP se zaobírá výrobou stabilizačních tyčí a nápravových pružin. Další dceřinou společností, která se nachází v Prostějově je firma Mubea IT SpringWire s.r.o. tato firma se zabývá výrobou polotovarů pro stabilizátory a pružiny pro MHZP.

5.2 Historie firmy Mubea – HZP s.r.o. Firma MHZP vznikla v roce 1997 jako Joint – Venture (jedná se o spolupráci dvou firem, které společně vytvoří třetí, většinou se jedná o spolupráci zahraniční společnosti s domácí a tím spojí své přednosti) s firmou Hanácké železárny a pérovny (HZP). Prvotním cílem tohoto spojení bylo vytvořit moderní podnik na výrobu pružin pro automobilový průmysl s lepší dostupností pro střední a východní Evropu. V letech 1998 – 1999 byla rekonstruována výrobní hala a podíl v Joint – Venture byl Mubeou odkoupen do výše 80%. V roce 2000 byla společnost natolik silná, že se vyvázala z Joint – Venture a byla založena samostatná dceřiná společnost koncernu Muhr und Bender a to Mubea – HZP s.r.o. V tomto roce také proběhla certifikace MHZP ISO-TS 16949. V letech 2001 – 2004 byl v areálu HZP odkoupen komplex hal o rozloze 15 000m2 a poté započala jejich rekonstrukce a renovace. V dostatečných výrobních prostorách byla zahájena samostatná výroba pružin, rozběhla se také první produkce v oblasti dutých stabilizátorů. V návaznosti na novou výrobu byla vystavěna nová lakovací linka. S přibývající výrobou bylo zapotřebí rozšíření a úprava skladovacích prostor. Rok 2005 byl rozhodný pro rozšíření firmy, majitel koncernu pan. Thomas Muhr schválil nákup nových pozemků pro budoucí nové haly. V únoru 2005 byly zakoupeny stavební pozemky o rozloze 130 000m2 pro novou společnost Mubea IT Spring Wire s.r.o. (ITSW) Výstavba nového závodu nedala na sebe dlouho čekat, po schválení stavebních projektů se začalo první etapou již v lednu 2006. Výroba v tomto novém závodě byla

33

zahájena již v listopadu téhož samého roku. Výroba spočívala v přípravě a zušlechťování drátu pro přípravu stabilizátorů i pružin a následný převoz do MHZP. Výstavba tohoto závodu byla jednou ze strategických tahů vedení Mubea KG. Jelikož jsou tyto závody od sebe vzdáleny něco málo přes kilometr, jakýkoliv chybějící materiál je v případě nouze naskladněn z ITSW do MHZP během několika desítek minut, což nezpůsobí zastavení produkce. Rok 2007 byl významný z hlediska rozvoje MHZP, byl zvýšen nárůst výroby, což zapříčinily nové projekty pro firmy Porsche, Fiat. Firmě MHZP byla v tomto roce udělena cena Supplier Quality Award 2007 od firmy TPCA Kolín za bezchybné dodávky stabilizátorů. S navyšující se produkcí bylo potřeba také přijmout více pracovníků, k 31.12.2009 bylo v MHZP 408 zaměstnanců a v ITSW 81 zaměstnanců. Také v tomto roce byla MHZP oceněna další cenou a to Supplier Performance Award 2009 od firmy TPCA Kolín za dodávky stabilizátorů. Další cenou v tomto roce byla cena Q1 od firmy Ford. I přes veškerou krizi, která postihla Evropu byla v roce 2010 MHZP velmi úspěšná, byla zakoupena sousedící hala v areálu HZP o rozloze 4500m2. Zřízení nového skladu pro hotové díly. Další ocenění ze dne 13.5.2010 na dodavatelské konferenci firmy Avto VAZ / Renault (Ruská Federace) získání ceny pro MHZP za 0 PPM (dodavatel s nejlepší kvalitou) za dodávku pružin.

5.3 SWOT Analýza Mubea – HZP s.r.o. Silné stránky – STRENGHTS -

Dobré jméno společnosti, zázemí silné společnosti Dobré umístění (blízko dálnice, na okraji města) Důraz na ekologii a ŽP Finanční zajištění a ziskovost Optimální dostupnost surovin (krátké vzdálenosti, Mubea ITSW, s. r. o.) Orientace na zákazníka Průběžné zdokonalování Ctižádostivé cíle Každoroční audity Získání mnoha certifikátů a ocenění (ISO – TS16949,ISO 14001, atd.) Mnoholetá tradice na trhu

Slabé stránky – WEAKNESSES -

Vedoucí pracovníci nejsou plně obeznámeni s obsahem činností svých pracovníků Velmi dlouhá a nevhodná doba uzavírání smluv o cenách s jednotlivými odběrateli i dodavateli (často i se zpětnou platností – cenové rozdíly) Neaktuální a neúplná informovanost administrativních pracovníků o průbězích a procesech ve výrobě Nedostatky v komunikaci a spolupráci zaměstnanců Závislost na dodavatelích Závislost na ceně oceli – dlouhodobě ujednané kontrakty za neměnící se ceny

34

-

Legislativní zatíženost

Příležitosti – OPPORTUNITIES -

Získání místa dodavatele pro další automobilové společnosti Aktivní blízkost zákazníkům Zřízení nové pobočky v Rusku Získání ocenění pro nejlepšího dodavatele v Rusku Vysoká nezaměstnanost Plánování výstavby nové výrobní haly na jaro 2011 Získání nových technologií z německé pobočky

Hrozby – THREATS -

Konkurence na trhu nabízející stejné či kvalitnější výrobky Pozdní dodávky dodavatelů Požadovaný způsob dopravy „just in time“ (havárie dopravovaného zboží, opožděná dodávka => narušení průběhu koloběhu výroby odběratele) Zákazníci v segmentu jsou velmi silné společnosti, což znamená horší vyjednávání Neustálý tlak konkurence z východních trhů Veškerý materiál pro plné stabilizátory je dodáván pouze z Mubea IT Spring Wire, ten funguje pouze s jednou výrobní linkou. Zdražující se trh s ocelí

5.4 Produkty 5.4.1 Stabilizátory Stabilizátory firmy MUBEA snižují rozdíly zatížení kola mezi vnějšími a vnitřními koly v zatáčkách, působí proti kolébání (klonění) vozidla a postarají se tak o dobré jízdní vlastnosti a bezpečné chování v zatáčkách. Stabilizátory podvozků se vyrábí ve firmě MUBEA tvářením za studena jako plné stabilizátory z kulatiny nebo jako trubkové stabilizátory ze svařovaných trubek. To zaručí dobrou reprodukovatelnost a stabilizátory se vyznačují velmi dobrou přesností rozměrů. Kulatina pro tváření za studena vyrábí firma MUBEA inhouse dle příslušných požadavků v různých jakostech z polotovaru; proces, který zredukuje i náklady. Svařované trubky pro standardní trubkové stabilizátory jsou indukčně zušlechťovány ve vlastních výrobních zařízeních. Jsou tvarově optimalizovány speciálními technologiemi jako nauhličení, vnitřní tryskání, zušlechťování kusů, částečné zredukování a jsou vybaveny pro nejvyšší zatížení. Tváření za studena nabízí výhody, které jsou přímo ku prospěchu výrobců automobilů, protože při vzrůstajících nárocích na jízdní vlastnosti a tuhost proti klonění 35

musí zabudovat stabilizátory do stále menších prostorů a to se stále složitějšími tvary. Proto firma MUBEA dosáhla v posledních letech v oblasti za studena tvářených stabilizátorů v Evropě podíl na trhu ve výši 30 %. Ke stabilizátorům jsou v MHZP ještě produkovány dodatečné díly, například gumová ložiska a objímky. Ty jsou pro MHZP dodávány od externích dodavatelů, ale v MHZP kompletovány a lakovány, společně pak se stabilizátorem jsou tyto doplňky prodávány jako celkový komplet. obr.č.8. Stabilizační tyč

obr.č.9. Stabilizační tyč s příslušenstvím

3 1

PV-Technologie

Trubkové / plné stabilizátory

Quelle : Fa. WOCO

2

Mubea – spojovací díly

36

(obr. 1,2) Inhouse vývoj a výroba spojovacích systémů (obr. 3) vulkanizace (HAP) nabízí pevné spojení mezi gumovou objímkou a stabilizátorem. Použití této technologie přispívá k zamezení hluku a opotřebování.

5.4.2 Pružiny Nápravové pružiny firmy MUBEA zlepšují ve souhře s tlumiči jízdní vlastnosti a bezpečnost jízdy moderních vozidel. Přitom klade automobilový průmysl nejvyšší nároky na kvalitu a hospodárnost. Proto se nápravové pružiny ve firmě MUBEA tvarují na CNC-automatech ve studeném stavu. K tomu nejsou potřeba ani trny ani tvářecí nástroje. Tváření za studena dává skoro bezmeznou svobodu při tvorbě designu pružiny. Paleta designu u firmy MUBEA sahá od jednoduchých válcových pružin přes oboustranně vtažené nápravové pružiny až po nápravové pružiny s příčnou silou tvářené do S. Kromě těchto nápravových pružin z drátů konstantními průměry se tvarují za studena i tak zvané miniblokové pružiny v MUBEA inhouse. Vysoce pevnostní dráty na nápravové pružiny se tahají v MUBEA inhouse z válcovaného drátu na konečný rozměr a indukčně se zušlechťují na koncové pevnosti větší než 2100 MPa. Používání vysoce pevnostních drátů zaručují optimální využívání materiálu a odpovídající lehké pružiny. Tím se v posledních letech zredukovala u srovnatelných pružin hmotnost až o 40 %. Zásadně se tím snížily následné náklady. Tyto dvě rozhodující výhody nápravových pružin firmy MUBEA, malá hmotnost a volnost při tvorbě designu vedly k značně vyššímu podílu na trhu.

obr.č.10. Pružina

37

5.4.3 Zákazníci firmy Mubea – HZP s.r.o. Zákazníky MHZP je většina z nejvýznamnějších evropských, amerických a asijských výrobců automobilů, především jsou to jejich výrobní závody, nacházející se ve střední Evropě. Jsou to např. TPCA Kolín, PCA Trnava, KIA Žilina, Škoda Auo Mladá Boleslav, Audi Györ. Rokem 2010 se začíná stále více spolupracovat s Ruskou automobilkou AvtoVAZ.

obr.č.11. Zákazníci MHZP

5.5 Logistika ve firmě Mubea – HZP s.r.o. Ve firmě MHZP se vyrábí dva typy výrobků. V mé práci se zaměřuji hlavně na halu stabilizátorů, kde je hlavní část produkce.

5.5.1 Řízení a plánování výroby Každý rok se koná velké kapacitní plánování na následující rok. Tyto plány jsou zadávány do systému XPPS, SAP a ERP. Díky tomuto plánování je možné rozvrhnout kapacity a fixní náklady. Dle aktuální situace je plán následně upravován a pozměňován. Dle tohoto plánu jsou pak postupně řízeny a upřesňovány odvolávky od odběratelů .

38

V době krize měly odvolávky výkyvný charakter, z počátku produkce polevila, plány se snižovaly a kvůli krizi se přestalo vyrábět na sklad. Následně se ale ukázalo, že zřejmě díky zavedení šrotovného, odvolávky rapidně stouply a výroba se i v době krize rozběhla na plný výkon. Dnes, když se již situace uklidnila, je systém odvolávek zase ve stejných kolejích bez větších výkyvů.

5.5.2 Logistika obalového materiálu MHZP Obalové materiály jsou v podniku velmi důležité. Pokud jsou výrobky vyrobené, ale není možnost je zabalit a zaslat k zákazníkovi, je to skoro stejný problém, jako kdybychom je vůbec nevyrobily.Výrobky by se zastavily na posledním úložném místě v logistice, připraveny k opuštění závodu.Tímto by vznikly další potřeby, více místa pro uskladnění, více administrativní práce. Proto v MHZP má na starost objednávání obalového materiálu na sklad oddělení nákupu. Oddělení nákupu sice objednávku odešle k dodavateli, ale samostatný pokyn pro objednání a uvedení množství mají na starost směnoví mistři. Obalový materiál se nachází ve skladu s vizuální kontrolou, což znamená, že každý mistr, který má službu musí zkontrolovat sklad osobně, jestli se zásoba materiálu nesnížila nebo úplně nedošla. Hranice, při které je potřeba nový materiál objednat je spíše jen odhadní a každý mistr si ji určuje sám. Vizuální kontrola není zrovna tím nejlepším způsobem, jak kontrolovat zásobu zrovna tak důležitého materiálu a mnohdy to může znamenat problém v podobě pozdních objednávek. Směnoví mistři se účastňují každý den výrobní porady, kde se dozvídají, kolik materiálu se vyrobí a tím i zhruba kolik obalového materiálu bude zapotřebí použít. I přes to, že mistr odhadne čas a počet objednávky, schvalovací proces je velice složitý a zdlouhavý. Mistr musí vystavit požadavek, jedná se o formulář, kde je zapsán druh materiálu, množství a středisko, na které se bude materiál účtovat. Požadavek zanese k podpisu vedoucímu výroby, ten podepsaný požadavek předá na oddělení nákupu. Nákup mívá pravidelné ranní porady s vedoucím závodu nebo jednatelem, ti pak požadavek podepíší a pracovník nákupu zadá do systému objednávku a ta je ještě tentýž den odeslána dodavateli. Dle dohody a pravidelných odběrech se dodavatelé snaží držet pojistnou zásobu a také o dodání JIT. Jeden z nejdůležitějších dodavatelů si zřídil konsignační sklad nedaleko areálu a v případě nouze je schopen materiál dodat během několika desítek minut. Bohužel produkce v MHZP běží nepřetržitě a v případě vyčerpání zásoby obalového materiálu přes noční směnu je velice vážný problémem. Obvyklá dodací lhůta u dodavatelů je 7 dní. Chyba, která zapřičiňuje opožděné dodávky obalového materiálu je ve většině případech chyba lidského faktoru, je to jen velice špatná kontrola skladu jen pouhým pohledem, ale i nemožnost kontrolovat stav tohoto materiálu ve výrobním systému a dále zdlouhavý postup objednání. Jelikož se tento materiál nevede ve výrobním systému XPPS, není možné jeho množství s řádným náskokem plánovat. Po objednání je materiál dodán na hlavní příjem v logistice, kde je odvezen do skladu obalového materiálu. Z tohoto skladu je materiál rozvážen vysokozdvižným

39

vozíkem k jednotlivím výrobním linkám. Množství a čas rozvozu tohoto obalového materiálu si řídí každý pracovník jednotlivé linky sám. Pokud použiji jako příklad dodávky obalového materiálu za rok 2010, můžeme vidět, kdy a jaké množství bylo objednáno a dodáno (typ materiálu, datum objednání, datum přijetí a jeho množství). Z tabulky je zřejmé, že termíny dodávek se často liší a dodací lhůta je někdy až dva týdny.

Tab.č.2. - Přehled objednání a dodání kartónové proložky

Z tabulky je patrné, že data, která máme k dispozici jsou neúplná, jelikož se skladové pohyby nikde neevidují. Materiál se naváží dle potřeby a je z něj také dle potřeby expedován. Následující graf nám ukazuje průměrné měsíční dodávky. Z grafu lze vidět, že spotřeba a dodávky obalového materiálu jsou každý měsíc velice odlišné.

40

Graf.č.4. Průměrné měsíční dodávky obalového materiálu Červen; 13000 14000 Srpen; 10400

Květen; 10000 12000 Březen; 7500 10000

Březen

Duben; 7000

Září; 6900

Duben Květen

8000

Červen Červenec

6000 Červenec ; 3400

Srpen Září

4000 2000 0 Dodávky v ks

obr.č.12. obalový kartonový materiál

41

5.5.3 Druhy obalových prostředků V MHZP je používáno mnoho druhů obalů, každý výrobek má svůj specifický obal, obaly jsou předem domluveny se zákazníkem. Rozlišují se zde obaly vratné a jednorázové. Jednorázovými obaly se rozumí dřevěné bedny, kartónové krabice, do kterých se balí různé druhy vyrobených produktů. Vratnými obaly jsou rozmanité druhy skládacích, stojanových plechových a plastových beden, které jsou dle odvolávek objednávány disponentem „Behältermanagementu“. Tento pracovník má na starost veškeré bedny tzv. „Behältry“ které se v závodě nacházejí, ale i ty, které přicházejí, nebo jsou odváženy. MHZP platí za „zápůjčku“ za většinu těchto vratných obalů, které jsou v držení a spravování odběratelů. Tyto bedny jsou ve firmě skladovány až do doby, kdy jsou naplněny a odeslány k zákazníkovi. Často se ale stane, že jsou tyto bedny uloženy ve skladu třeba i několik let. MHZP má povinnost po ukončení modelu jakéhokoliv výrobku držet na skladě ještě dalších 5 let minimální množství tohoto výrobku. Po ukončení produkce se jednoduše výrobek zabalí do pronajaté bedny a uschová se na skladě, kde může klidně i pár let čekat v pronajaté bedně, než skončí jeho uschovací lhůta. Výhodou těchto pronajatých beden je jejich skladnost a odolnost proti povětrnostním podmínkám. V mnoha případech se tyto bedny skladují na venkovních nezastřešených skladištích. Jednotlivé bedny se od sebe liší počtem kusů, které je možno zabalit, počtem pater, způsobem uložení aa využitím jednorázového přepravního materiálu (proložky,bublinková folie, hranoly, vlnitá lepenka). U jednotlivých druhů beden je rozdílné stohování. Tyčové a trubkové stabilizátory jsou odváženy v otevřených bednách (viz. obr). Tyto otevřené bedny např. Chep V-203 jsou po naplnění stohovány maximálně do šesti kusů a odváženy na sklad. Papírové bedny se liší ve výstuži. Jsou-li plněny pružinami, výstuha se nepoužívá, pružiny jsou na sebe skládány po 3 – 4 kusech a prokládají se papírovými proložkami. Takto naplněná bedna je schopna svou náplní udržet stoh 2 – 3 beden s paletovou podložkou. Při balení stabilizátorů do papírových beden jsou rohy vyplněny dřevěnými výstuhami a stabilizátory prokládány opět papírovou proložkou. Toto balení také umožňuje stohování 2 – 3 beden.

42

obr.č.13. typy obalových prostředků

43

5.5.4 Manipulační prostředky V MHZP je mnoho druhů manipulačních prostředků. Převážně se pracuje s těžkými bednami. Hned na vstupu je samostatný tyčový materiál, který se musí dopravit k lisům, tryskání nebo lakovně. Tento materiál je převážen v bednách, váha každé bedny je v rozmezí 200 – 1800 kg. Proto tyto bedny musejí být převáženy různými druhy manipulačních prostředků. Tak i drát pro přípravu pružin je transportován z kamionů do stojanů, ze který se pak mostovým jeřábem převáží k jednotlivým výrobním linkám. Tento drát je skladovaný ve velkých kolech, každé kolo je o hmotnosti cca. 3000kg. Mezi manipulační prostředky, které jsou v MHZP využívány patří : Prostředky pro zdvih : •

jeřáby - mostové, jsou vhodné pro přemisťování těžkých manipulačních jednotek svislým, ale i vodorovným směrem. Tyto jeřáby jsou v MHZP hojně využívány, na halách se vyskytují někdy i ve dvou až třech kusech.

obrč.14. Mostový jeřáb

Prostředky pro pojezd : •

bezmotorové vozíky bez možnosti zdvihu - jsou velmi rozšířenými manipulačními a dopravními prostředky k přepravě různých nákladů. Sem patří i plošinové tří- nebo čtyřkolové vozíky, ručně tažené nebo tlačené,

44

s nemožností zdvihu. Těchto paletových vozíků je v MHZP několik desítek kusů a jsou velmi hojně využívány. obr.č.15. Ruční paletový vozík

•

paletové vozíky nízkozdvižné - patří k nejrozšířenějším prostředkům pro vidlicovou manipulaci s paletovými jednotkami či s roltejnery. Existují s pohonem ručním nebo motorovým a s hydraulickým zdvihem (ovládaným ručně, obvykle pohyby oje). Akumulátorové typy jsou buď ručně vedené, nebo se stojícím (sedícím) řidičem a s možností i motorického ovládání zdvihu. Konstrukce nízkozdvižných vozíků znemožňuje nabírání standardních palet (s ližinami) z jejich širší strany. Mají zdvih 150 mm i více a nosnost až 3 t;

obr.č.16. Akumulátorový paletový vozík

Prostředky pro pojezd a stohování : •

vysokozdvižné vozíky - jsou manipulačními prostředky s rozsáhlým využitím zvláště při paletizaci a kontejnerizaci. V současné době existují již téměř výhradně s pohonem elektromotorem (s akumulátory) nebo spalovacím motorem (benzinovým, naftovým, propan-butanovým), přičemž přechodným typem jsou ruční vozíky s elektromotorovým zdvihem s

45

kabelovým napájením. Vozíky mají standardní konstrukci obvykle s čelním naklápěcím, zvedacím zařízením, které usnadňuje nabírání paletových jednotek a zajišťuje jeho stabilitu. Existuje řada různých modifikací, např. s posuvným zvedacím zařízením, s otočně výsuvnými vidlicemi, s různými přídavnými zařízeními - nosnými trny pro manipulaci s dutými předměty (či k nasazování do dutin rolí), se svěracími čelistmi, lopatami, drapáky aj. obr.č.17. Motorový vysokozdvižný vozík

• regálové zakladače - představují jeden z hlavních progresivních stohovacích prostředků, určených výhradně pro regálové sklady k ukládání beden, paletových jednotek aj. až do výšky 40 m a jsou mimořádně vhodné pro plnou automatizaci skladových procesů. Pojíždějí v kolejích, které jsou umístěny v uličkách regálů. Tyto zakladače mohou obsluhovat regálový systém, ale nemohou se volně pohybovat po produkci kvůli jejich velikosti a nemotornosti, proto je musí obsluhovat jeden nebo více motorových vysokozdvižných vozíků.

obr.č.18. Regálový zakladač

46

5.5.5 Vratné obaly Vratnými obaly je v MHZP každá bedna, která je z jiného materiálu, než z papíru. Tyto bedny jsou v držení zákazníků, jsou řízeny odvolávkami, kolik zákazník poptá kusů, tolik přijde beden na balení. Tyto bedny jsou přiváženy logistickou společností a vykládány v logistice MHZP. Tento odvoz směrem do MHZP je placen zákazníkem, odeslání plných beden je účtováno na MHZP. Dále se interní dopravou dováží k balícím linkám, kde jsou naplněny a odesílány do meziskladu, kde čekají na expedici. Tyto bedny jsou v „pronájmu“. Jedná se o rozdílné účtování těchto zapůjčených beden, většinou se každému zákazníkovi platí za pronájem bedny nad 5 dní. Jelikož je počítáno s nějakou prodlevou před naplněním a také po naplnění, je lhůta na vrácení naplněných beden 5 dní. Poté je zákazníkem účtováno „zápůjčné“ a to v ceně 0,11 – 0,3 EUR za den. Tato částka závisí na jednotlivém kusu bedny a také na zákazníkovi. BMW se platí ta nejvyšší hranice, ale například za bedny VW CK pro Volkswagen je účtována nejnižší hranice. Je - li nějaká bedna poškozená, nebo nějak jinak znehodnocená a nelze ji již dále používat, je ve většině případech zaslána zákazníkovi. Ten ji vymění kus za kus. Není to tak ale ve všech případech. Jedním ze zákazníků, který své bedny opravuje jen z poloviční částky je firma Porsche, druhou část hradí MHZP, pokud se tedy bedna poškodí v závodě. Nejčastější příčinou poškození beden je ve špatném skladování, stohuje se na sebe více kusů, než by mělo, nebo poškození vysokozdvižným vozíkem. Jelikož výroba vyrábí pořád naplno, jsou již všechny sklady a odkládací místa skoro plná. Vozíčkáři mají velké problémy se dostat skrze stísněné uličky zaskládané vyrobeným zbožím a často zavadí o bednu. Bedny jsou většinou promáčklé, na straně otevírání jsou ulámané zámky, panty. Někdy jsou bedny propíchlé vidlemi od vysokozdvižného vozíku. Jelikož je hala velice rozsáhlá a opracovaný, nebo surový materiál se pořád někam převáží, z lisů na popouštění, lakování atd, je zapotřebí mnoho beden, ve kterých se tento materiál převáží. Bohužel jsou k těmto účelům využívány i bedny zákazníka, čímž dochází k tomu, že po skladě se potuluje několik stovek beden, které jsou jako by pouze k účelům výroby, ale ve vlastnictví zákazníka. Největší počet beden, které jsou po hale a na skladě MHZP jsou bedny Chep – 206, které se používají pro vnitřní užití výroby a vnitřní logistiku. Těchto beden je přibližně tisíc kusů a za každý den je za jeden kus účtována částka 0,26 EUR. Tyto bedny kolují po MHZP některé jen měsíce, ale některé se z koloběhu nedostaly celé roky. Jedním typem bedny, který dodržuje určený koloběh a je po naplnění ihned vrácen zákazníkovi jsou bedny GRU, tyto bedny jsou spíše přenosné „věšáky“ na stabilizátory, které jsou uzpůsobeny pouze na jeden druh stabilizátorů. Tím pádem se nedají na jiný druh použít a tím dochází k opětovnému navracení zíkazníkovi.

47

obr.č.19. Bedny GRU

5.5.6 Likvidace obalů v MHZP MHZP je dceřinou společností, která má matku v Německu. Německé společnosti jsou známy tím, že dbají více na životní prostředí, než leckteré české firmy. V MHZP je třídění odpadu samozřejmostí. V každé kanceláři nebo na určených místech na halách jsou rozmístěny tři až čtyři odpadkové koše nebo popelnice. Jedná se o papír, plast, směsný komunální odpad, absorbční činidla nebo jinak chemicky znehodnocené látky. Na určených místech jsou dále kontejnery na kartonový papír, rozbité nebo nepoužitelné dřevěné palety, sklo a nebezpečný odpad. obr.č.20. Odpadový koutek

Veškerý příchozí materiál a díly se rozbalí a obalový materiál se třídí do kontejnerů. Po naplnění kontejnerů na hale se vozí do sběrných míst za halou pružin, kde jsou umístěny do speciálních kontejnerů od firmy A.S.A, která pro MHZP likviduje veškerý odpad. Kartonový papír firma A.S.A vykupuje, čímž MHZP jen nešetří přírodu, ale i za vracení a třídění odpadu dostává něco málo zaplaceno. Nepoužitelné palety nebo jiný dřevěný odpad je dále rozdáván. Za symbolickou cenu odprodáván zaměstnancům, firmám na zpracování, nebo jiné využití. Plasty jsou také evidovány a plněny do speciálních kontejnerů, které jsou v areálu rozmístěny. Další kontejner je stále připravený na nebezpečný odpad. Po jeho naplnění je firma zavolána a ta obratem přistaví prázdný kontejner.

48

MHZP je zodpovědná nejen za likvidaci příchozích obalových materiálů, ale i za odchozí. Na příklad jsou to papírové bedny nebo proložkové kartony. Administrativní pracovník, který má na starost management beden, je zodpovědný i za pravidelné čtvrtletní zadávání informací o odeslaném obalovém materiálu pro firmu EKO – KOM, o které jsem se zmiňoval již v kapitole 3.1.1. Obalový materiál z MHZP se ve vetšině případech skládá z papírových boxů, které naši zákazníci likvidují také prodáním nějakému lokálnímu výkupu, dále z dřevěných proložek a železných pásek, kterými jsou papírové boxy svázány. Tyto pásky se po rozstřižení dávají do sběru.

49

NÁVRH ŘEŠENÍ 6. řešení zjištěných nedostatků V poslední části se budu zabývat návrhy řešení k nedostatkům, které jsem nalezl ve firmě. Mají doporučující charakter, ale jsou reálně využitelné.

6.1. Návrh správy obalového materiálu U obalového materiálu chybí jakákoliv evidence, proto jako první by měla být zavedena řádná evidence obalového materiálu, tím je míněno kartonovou proložku. Podle této evidence by bylo možné hlídat průběžný stav zásob a bylo by možné určit dny, kdy je potřeba materiál znovu objednat, aby byla dodržena dodací lhůta 7 dnů a dodavael nebyl nucen v některých případech dodávat ze dne na den. Dále by nemusel držet velké množství na skladě a měl by prostor pro objednání, tím pádem by se dalo vyjednávat o nižší ceně za dodání. Jako příklad si můžeme určit situaci, předpokládejme, že se kartónová proložka objednává po 6000 ks, denně se spotřebuje 420ks a tato objednávka nám vydrží na 14 dní. Standartní dodací lhůta proložky je 7 dní, proto již šestého dne by měl mistr podávat požadavek a sedmý den je dodavateli doručena objednávka. Za následujících 7 dní, což je konec našeho 14 deního cyklu je obdržena objednávka a sklad je opět zaplněn.

Pro zlepšení evidence obalového materiálu bych navrhoval tento postup : •

Evidence

Zavedení evidence jednotlivých položek materiálu. Materiál by měl procházet určitým skladovým systémem, systém „vezmu a jdu“ je naprosto v tak velkém podniku nevyhovující. Na materiál by měly být pečlivě v pravidelných časových intervalech vystavovány požadavky, aby se předešlo chaotickému objednávání na poslední chvíli. Dále by měly být zavedeny karty skladových pohybů, tak zvané „Pedelkarty“. Tu by měl bezpodmínečně pracovník přikládat ke každé objednávce a pomocí této karty by se kontrolovala výše maximálního množství na skladě. Tento systém je bohužel kvůli časové náročnosti počítání a vyplňování využitého množství nepoužitelný.

50

•

Systémová evidence obalového materiálu

Pomocí naskladňovacích lístků (příjem na sklad) a výdej pomocí odběrového lístku by se zavedla kontrola a evidence přes systém XPPS. Tyto data by byla k dispozici i pracovníkovi zodpovědnému za sklad, čímž by měl evidenci jednodenní spotřeby jednotlivých kusů materiálu. Jak bylo zjištěno, největším problémem tohoto materiálu je fakt, že po naskladnění je materiál ihned rozvážen do výroby a proto se objednává velmi často. Kdybychom chtěli sledovat veškerou spotřebu materiálu, byl by to náročný a zdlouhavý proces, který by zdržoval výdej do výroby. Větší plánování obalového materiálu v ročním předstihu se provádělo v minulých letech. V současné době je toto plánování z důvodu velkých výkyvů ve výrobě nemožné. Kdybychom chtěli vyčíslit předběžnou spotřebu, která by byla na zhruba stovce různých druhů a typů balení pro jednotlivé zákazníky (na jednoho zákazníka může připadnout více druhů balení po různém množství) byl by to složitý proces. Hrubé odvolávky jsou pracovníkům k dispozici 3 měsíce dopředu, což by mělo stačit pro přibližné plánování obalového materiálu. Jednou z nejdůležitějších rolí zde hraje vyskladňování metody FIFO, která předchází znehodnocení a zničení zásob, bohužel tato metoda nebývá častokrát dodržena. Pokud by se stalo, že by došel balící materiál a nebylo by možné výrobky zabalit, i přes to, že jsou již vývozy naplánovány. Zákazníkům, kteří využívají vratných beden (které jsou MHZP po dobu držení na skladě pronajímány) a došlo by k tomu, že na skladě nebude ani nezbytně nutné množství, ať už to bylo zaviněno zákazníkem, nebo pracovníky MHZP, je možné dodat výrobky v „nouzových“ papírových bednách. Toto balení ale musí být předem domlueno se zákazníkem. U zákazníků, kteří vratné obaly nepoužívají (z důvodu drahého svozu zpět, např. Amerika atd.) nelze nijak nedostatek balícího materiálu nahradit. Naplánovaný, ale zrušený vývoz, se potom řeší mnohdy předraženou leteckou dopravou, nebo odvozem jedné bedny prázdným kamionem, na účet MHZP, což celý proces výroby neskutčně prodražuje. Kvůli všem těmto důvodům je potřebná pojistná rezerva a alespoň nějaká evidence obalového materiálu a plánování přes systém XPPS. Logistický cíl je dosažení maximálního zákaznického servisu. Pokud by firma nebyla opakovaně schopna plnit smluvené termíny a podmínky, což by vyústilo v zastavení výrobní linky zákazníka, byla by v nejlepším případě MHZP naúčtována peněžitá sankce, ale v horším případě by přišla o dobrou pověst dodavatele a o své zákazníky.

51

6.2 Návrh hospodaření s bednami MHZP vlastní určitý počet beden pro vnitřní využití, počet beden již není ani znám, jelikož se za celou dobu žádné nové bedny nepořizovaly. Proto výroba využívá beden, které jsou k dispozici. Nikoho ale nezajímá, že za tyto bedny se platí denní poplatek. Někomu se může zdát, že několik centů denně tak velkou a silnou firmu neohrozí, ale už jen ze strany hospodaření nám může být divné, že se platí za něco a několikrát více, než by se ve skutečnosti mělo. Jak jsem se již zmínil, je v MHZP různý počet rozmanitého druhu beden, když vezmu například jen typ Chep V – 203 , za který se platí 0,26 EUR denně, tak roční platba za tyto bedny činí 93 EUR. Jelikož jsou tu tyto bedny využívány již několik let a cena jedné bedny je 150 EUR, tak se dá lehce spočítat, že za rok a půl je bedna zaplacená. Navíc je hodně případů, kdy je bedna na skladě v MHZP dva až tři roky, při pravidelném používání se často stane, že je bedna poškozená tak, že ji není možné již déle používat (propíchlá vidlemi VZV, promáčklá vinou špatného stohování). Tato bedna se tedy odešle zákazníkovi na odpis z evidence, zákazník sice bednu z evidence odepíše, tím se přestane platit denní pronájem, ale zákazník zašle fakturu za „zničení bedny“ za plnou cenu. Což znamená, že po dvou letém uskladnění a zaplacení 186 EUR pak MHZP zaplatí dalších 150 EUR. Po spočítání nákladů je zřejmé, že za jednu takto zničenou bednu je pak zaplaceno 336 EUR, tato čáska by stačila na pořízení dvou kusů beden do vlastnictví MHZP. •

pořízení vlastních beden

Pokud vezmeme v potaz, že tu je na skladě cca 1000ks beden Chep V -206 a za každý kus se platí 0,26EUR, tak lze jednoduše spočítat, že roční náklady činí něco okolo 95 000 EUR. Kdyby MHZP každý rok investovala 30 000EUR a nakoupila 200ks nových beden, pronajatá zásoba by se o 200ks beden snížila, tím by roční poplatky klesaly. Mohli by jsme spočítat, že po sedmi letech MHZP zaplatila za roční pronájem 0 EUR s vlastní zásobou 1000ks beden. Vše je vidět v následující tabulce. tab.č.3. Snižování skadových zásob beden Chep V – 206 v EUR

52

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zjistit a popsat funkci obalového hospodářství ve firmě a návaznost dalšího zpracování obalů, odpadů a při tom použitá zařízení. Celkově je zaměřena na skladové hospodářství obalového materiálu, popis jednotlivých produktů a nakládání s nimi. Data potřebná k vyčíslení byla použita ze systému MHZP. Jelikož je tu MHZP již třináctým rokem, má velice silnou základnu a veliký okruh zákazníků. Firmě se vede výborně, ani krize v Evropě ji nevyvedla z míry. Produkce se neustále rozšiřuje a výrobní produkce neustále roste. V podniku existuje mnoho řešitelných problémů, které se s kažodenní produkcí objevují a stojí za povšimnutí. Hlavním problémem k řešení se stal především sklad obalového materiálu, u kterého dochází téměř k okamžitým spotřebám a chaotickým objednávkám. Problémem tohoto skladu je nulová evidence, toto se týká především výdajů ze skladu. Tato situace by se měla vhodným způsobem napravit. Pokud se tento problém nenapraví, mohlo by docházet ke konfliktům se zákazníky, nebo drahým zvláštním jízdám, které by zbytečně MHZP platila. Dalším návrhem bylo hospodaření s pronajatými bednami Chep V- 206. Těchto beden je v MHZP tisíc kusů a každý rok stojí pronájem 95 000EUR. Mým návrhem bylo učinit počáteční investice v hodnotě 30 000 EUR, které by sice první dva roky překročily roční rozpočet za bedny, ale již třetím rokem by se platby zobrazily v zelených číslech a MHZP by platila méně a méně. Po sedmi letech by roční náklady činily 0 EUR a na skladě by bylo tisíc kusů beden ve vlastnictví MHZP. Tento návrh příjemně překvapil pracovníky Behältermanagementu, jelikož MHZP určitě nemá v plánu s výrobou v Prostějově přestat ze dne na den, ale snaží se zde stále více a více rozrůstat, tak horizont několik let, nebo dokonce desítek let není pro MHZP žádný problém. Doufám, že moje bakalářská práce bude podnikem Mzbea – HZP s.r.o. alespoň částečně využita a případně poskytne podklady pro vyřešení nalezených problémů.

53

ANOTACE Příjmení a jméno autora :

Janečka Tomáš

Institut :

Moravská vysoká škola Olomouc o. p. s.

Název práce v českém jazyce :

Řízení obalového hospodářství v podniku Mubea – HZP s.r.o.

Název práce v anglickém jazyce :

Management of Packaging Economy in Mubea – HZP s.r.o.

Vedoucí práce :

Ing. Anežka Machátová

Počet stran :

56

Rok obhajoby :

2010

Klíčová slova v českém jazyce :

ekologie, obalové materiály, zpětný odběr

Klíčová slova v anglickém jazyce : ecology,

packaging

materials,

back

collection

Bakalářská práce popisuje nakládání s obaly ve firmě MUBEA - HZP s.r.o. působící ve výrobní sféře automobilového průmyslu. Teoretická část se zaobírá také reverzní logistikou. V praktické části se zaměřuje hlavně na obalový materiál, jeho druhy, likvidaci a nakládání s nimi. Tato bakalářská práce poskytuje návrh doporučeného řešení na realizaci napravení méně funkčních oblastí. The goal of the thesis is describing of packaging in the company MUBEA - HZP Ltd., involved in manufacturing automotive industry. The theoretical part deals with the reverse logistics. The practical part focuses mainly on packaging material, its types, disposal and handling. This thesis provides a design solution to implement the recommended remedy less functional areas.

54

LITERATURA A PRAMENY LAMBERT, D.M., et al. Logistika : příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 589 s. ISBN 807226-211-1. MEFFERT, H. Marketing - management.1.vyd. Praha: Grada Publishing,1996. 552 s. ISBN 80-7169-329-4. NENADÁL, J., et al. Moderní systémy řízení jakosti : quality management. Praha: Management Press, 2002. 282 s. ISBN 80-7261-071-6. PERNICA, P. Logistický management –teorie a podniková praxe. 1. vyd. Praha: Radix, 1998. 664 s. ISBN 80-86031-13-6. PRAŽSKÁ L. , JINDRA J. a kol. Obchodní podnikání: Retail management. 2. př eprac.vyd. Praha: Management Press, 2002. 874 s. ISBN 80-7261-059-7. STEHLÍK, A. Logistika – strategický faktor manažerského úspěchu. 1. vyd. Brno:Studio Contrast, 2003. 236 s. ISBN 80-238-8332-1. STOCK, J. R. Development and implementation of reverse logistics programs. Florida: University of South Florida, 1998. xiii, 247 s. ŠKAPA, R. Reverzní logistika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 82 s. ISBN80-210-3848-9. SIXTA, Josef. a MAČÁT, Václav. Logistika – teorie a praxe. 1. vyd. Brno : Vyd: Computer Press, 2005. 315 s. ISBN 80-251-0573-3. STRUCK, Mario. Mubea Produkts [online] Dostupné na WWW : VÍTEK, Miroslav [online] [cit. 20. 11. 2006] EKO-KOM a.s. [online]. [cit.2008-04-02].

Dostupný

na

WWW:

ŠPIČÁK, František. Nebuďme tak pyšní na svoji logistiku – není zač. Dostupný na : MAZÁLKOVÁ,Helena. Řízení zpětných řetězcích.[2008] Masarykova Univerzita.

55

materiálových

toků

v dodavatelských

Zákony Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládaní s obaly Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Vyhláška MŽP č . 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů. Vyhláška Ministerstva Životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 367/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

Ostatní zdroje

Interní materiály Mubea – HZP s.r.o. a Mubea KG

56