Kolo Moser litografie, 1899
Josef Hoffmann nápojová souprava, J.&L. Lobmeyr, VídeÀ 1910
Moravská galerie v Brnû listopad 2004 - únor 2005 hlavní kurátor v˘stavy: PhDr. Miroslav Ambroz kurátofii v˘stavy: Sbírka fotografie: PhDr. Antonín Dufek, Mgr. Petra Trnková Sbírka kovÛ: Mgr. Anna Grossová Sbírka nábytku, sbírka textilu: Mgr. Martina Straková Sbírka uÏité grafiky: PhDr. Marta Sylvestrová Sbírka skla: Mgr. Markéta Vejrostová Sbírka keramiky: Mgr. Andrea Pauchová publikace k v˘stavû: K v˘stavû bude vydán rozsáhl˘ katalog (cca 350 stran) ãeská a nûmecká verze
Josef Hoffmann „sitzmaschine“, J.&J. Kohn, VídeÀ 1905
Texty: PhDr. Miroslav Ambroz, PhDr. Antonín Dufek, Mgr. Anna Grossová, Mgr. Martina Straková, Mgr. Petra Trnková, Mgr. Markéta Vejrostová, Mgr. Andrea Pauchová, PhDr. Marta Sylvestrová, doc.PaeDr. a PhDr. J. Vybíral (Vysoká ‰kola umûlecko-prÛmyslová, Praha), Dr. Rainald Franz (MAK Vídeñ), PhDr. Oldfiich Palata
KONCEPT V¯STAVY VídeÀ a Brno na pfielomu století Teritoriální jednota âech, Moravy a Rakouska pfied rozpadem habsburské monarchie znamenala také správní a kulturní propojenost s Vídní. Morava (a Brno zejména) byly jiÏ od 18. století „pfiedpolím Vídnû“ (Fischer z Erlachu, Hildebrandt, Martinelli). Také v prÛbûhu 19. století se vídeÀ‰tí architekti úãastní na urbanistick˘ch a architektonick˘ch projektech v Brnû, Olomouci, Ostravû, Opavû a dal‰ích mûstech. V Brnû vzniká podle vzoru Vídnû „Ringstrasse“ (Theophil Hansen, Ludwig v. Förster a dal‰í).
Michael Powolny putti Jaro Wiener Keramik, 1910
Wiener Secession u nás Na pfielomu 19. a 20. století byla VídeÀ hospodáfisk˘m a kulturním centrem stfiedoevropského prostoru sahajícího od Tyrolska do Bukoviny a od Hercegoviny do Slezska. Byla také ohniskem nov˘ch my‰lenek, pfievratn˘ch konceptÛ a jedním z nejvlivnûj‰ích stfiedisek v oblasti hudby, psychologie, literatury, architektury a uÏitého umûní. Pfiíznaãn˘ je podíl moravsk˘ch a ãesk˘ch rodákÛ na tomto procesu (Sigmund Freud, Adolf Loos, Josef Hoffmann, Gustav Mahler, Josef M. Olbrich, Leopold Bauer a dal‰í). Pod kfiídly geniálního pedagoga a architekta Otto Wagnera se postupnû profilovali pfiedstavitelé vídeÀské secese a moderny. Roku 1897 vzniká Wiener Secession, jehoÏ vÛdãí postavou je Gustav Klimt. V lednu 1898 vychází první ãíslo revue Ver Sacrum. Morava nestála stranou dûní v hlavním mûstû monarchie, zejména Brno pfiijímalo podnûty „z první ruky“. Situace v Praze byla ponûkud odli‰ná, vzhledem k politické a národnostní situaci, i kdyÏ i tam se vlivy dostávaly zprostfiedkovanû pfies Ïáky Otto Wagnera, zejména zásluhou Jana Kotûry. Moravské umûleckoprÛmyslové muzeum (Mährisches Gewerbe Museum) v Brnû pod vedením J. Leishinga sledovala pozornû nejnovûj‰í tendence a jiÏ roku 1900 uspofiádala v˘stavu „Moderní interiery“ („Moderne Interieurs“). V roce 1904 na podobné téma navazovala v˘stava „Prostfien˘ stÛl“ („Der Gedeckte Tisch“). Brnûnské muzeum se tak stalo první muzejní institucí, která uspofiádala v˘stavu umûlcÛ z okruhu Wiener Secession a Wiener Werkstätte a také jako první zakoupila nûkteré z vystaven˘ch exponátÛ do sv˘ch sbírek.
Josef Hoffmann váza, sklárna Johan Loetz vdova Klá‰tersk˘ ml˘n 1914
Umûlecké fiemeslo ve vûku své technické reprodukovatelnosti Vznik hnutí Arts and Crafts a práce Charlese R. Mackintoshe mûlo rozhodující vliv na vznik Wiener Werkstätte (1903). Architekti se stávají designéry nového stylu - navrhují v‰e od stavby po nábytek, ‰perky, sklo, textilie, kovové náãiní). âinnost WW pfiedstavovala po tfii desetiletí nejvy‰‰í standard umûleckofiemeslné produkce v oblasti skla, kovov˘ch pfiedmûtÛ, nábytku, ‰perkÛ i módních látek. Adolf Loos byl neúnavn˘m kritikem ornamentu i „VídeÀsk˘ch dílen“. Na na‰em území byly také dva obchody Wiener Werkstätte: v Karlov˘ch Varech (otevfien 1909) a v Mariánsk˘ch lázních (1916). Na vzedmutou vlnu zájmu o umûlecko-fiemeslná odvûtví navazují také odborné ‰koly: napfi. Odborná skláfiská ‰kola Nov˘ Bor, Odborná ‰kola v Jablonci nad Nisou, Odborná ‰kola Králíky, Odborná skláfiská ‰kola Kamenick˘ ·enov, Odborná keramická ‰kola Znojmo. Zde ãasto byly realizovány práce pod pfiím˘m vlivem vídeÀsk˘ch umûlcÛ a nebo jejich následovníky.
âinnost Wiener Werkstätte zanikla z ekonomick˘ch dÛvodÛ v roce 1932. Pfiesto pfiíklady vysoce kultivovan˘ch pfiedmûtÛ jsou inspirací pro prÛmyslové návrháfie dodnes. Dokladem toho je, Ïe mnoho z návrhÛ Josefa Hoffmanna a jeho druhÛ se dodnes objevuje v nabídkov˘ch katalozích pfiedních designov˘ch a nábytkov˘ch firem. V tomto ohledu byly jejich my‰lenky nadãasové.
Josef Hoffmann návrh dezénu látky „Jagdfalke“, Backhausen, VídeÀ 1910
Karl Witzmann návrh interieru bytu J. Müllera, Brno 1910
Gesamtkunstwerk Práce vídeÀsk˘ch architektÛ z let 1900-1925 na na‰em území pfiedstavují dosud nepfiíli‰ publikovan˘ materiál. Zcela mimo pozornost historikÛ architektury stály dosud realizace interierÛ, které ãasto byly skuteãn˘m „Gesamtkunstwerkem" (t.j. totálním umûleck˘m dílem - napfi. venkovsk˘ dÛm Primavesi v Koutech nad Desnou od Josefa Hoffmanna) spojujícím architekturu s jednotliv˘mi umûleckofiemesln˘mi disciplínami. PfiestoÏe se vût‰ina interierÛ nedochovala, existují ãetné fotografie a stále lze objevit dosud zachovalé pÛstatky tûchto realizací - vitráÏe, mozaiky a pod. Podafiilo se také lokalizovat nûkolik ãásteãnû dochovan˘ch interierÛ (napfiíklad jedinou práci Karla Witzmanna, nadaného Ïáka Josefa Hoffmanna). Na území Brna jsou z tohoto období nejv˘znamnûj‰í stavby Leopolda Bauera a Huberta Gessnera. Dal‰í Bauerovy stavby spolu s nûkter˘mi v˘znamn˘mi realizacemi od Josefa Hoffmanna, O. Prutschera a Josefa M. Olbricha se nacházejí v oblasti Krnova, Opavy a Bruntálu. Ojedinûlé práce dal‰ích zajímav˘ch osobností, jako byl Franz Metzner, Richard Luksch (glazovaná keramika na architektufie podílel se napfiíklad na v˘zdobû Hoffmannova nejznámûj‰ího díla paláce Stoclet v Bruselu), R. Geylinga (vitráÏe - pracoval napfi. s Otto Wagnerem na St. Leopold am Steinhof ve Vídni), sochafie Franze Îelezného a dal‰ích se nacházejí v Praze, Brnû a dal‰ích místech. Neménû pozoruhodnou kapitolu pfiedstavuje mezi lety 1910-1912 interiérová tvorba brnûnského architekta Bohumila âermáka, kter˘ pracoval zcela ve vídeÀském stylu a to jak ve Vídni tak v Brnû, kde si dokonce zaloÏil vlastní umûlecko-fiemeslné dílny.
Expozice
Karl Witzmann realizace interieru bytu J. Müllera, Brno 1910
V˘stava by mûla pfiedstavit charakteristické rysy vídeÀské secese - na pfiíkladû reprezentativních exponátÛ z období mezi lety 1900-1925. Bude se soustfieìovat na uÏité umûní: nábytek, textil, sklo, keramiku, ‰perky, kovové pfiedmûty a uÏitou grafiku. Relativnû samostatnou bude expozice umûlecké fotografie, která byla pfiijata umûlci kolem Wiener Secession jako svébytná umûlecká disciplína. K dokreslení celkové situace bude doplnûna také nûkter˘mi závûsn˘mi obrazy a plastikami (napfi. Gustav Klimt, Egon Schiele, Oskar Kokoschka, Anton Hanak, Franz Metzner a dal‰í), z nichÏ nûkteré byly vytvofieny pfiímo pro konkrétní interier. Cílem je také zmapovat dosud ménû znám˘ podíl moravskch (ev. ãesk˘ch) autorÛ a firem spolupracujících s Wiener Werkstätte jako dodavatelé (firmy Loetz, Moser, ãetné men‰í sklárny, Ginzkey Vratislavice, Thonet a dal‰í). Dle moÏností a rozsahu by mûla také prezentovat vlivy u nás (napfi. Emil Králík Vulkania, Artûl...). Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe tûchto pfiedmûtÛ MG mnoho nevlastní, bude nutné jednat s institucemi po celé âR o jejich zapÛjãení.
Josef Hoffmann sedací souprava, J.&J. Kohn, VídeÀ 1905
Karl Witzmann vitráÏ pro hudební salon na Kunstschau provedla firma R. Geyling’s Erben, Vídeñ, 1908
Autofii a firmy zastoupení na v˘stavû a v katalogu: Maria Likarz, Erna Kopriwa, Mathilde Flögl, Anton Klieber, Michael Powolny, Jutta Sika, Karl Klaus, Lotte Calm, Susi Singer, Olga Sitte, Hugo F. Kirsch, Emanuel Margold, Marcel Kammerer, Ida Schwetz – Lehmann, W. Zsolnay, Emilie Schleiss, Ernst Wahliss, Wiener Werkstätte, Wiener Keramik, Wiener Kunstkeramik Werkstätte, Gmündner Keramik, Wiener Porzellan-Manufaktur Jos. Böck, Josef Hoffmann, Josef Maria Olbrich, Ludwig Baumann, Karl Witzmann, Leopold Bauer, Otto Prutscher, Adolf Loos, Thonet, Prag Rudniker, Else Unger, Alfred Roller, Adolf Müller, Robert Oerley, Karl a Max Bernitschke, Ludwig Heinrich Jungnickel, J. & J. Kohn, Josef Maria Auchenthaler, Johann Backhausen und Söhne, Koloman Moser, Gustav Klimt, Julius Klinger, Bruno Paul, Leo Putz, Friedrich Wilhelm Kleukens, Christian Heinrich Kleukens, Josef Maria Auchentaller, Adolf Boehm, Gottlob Gottfried Klemm, Gustav Gurschner, Franz von Stuck, Max Wislicenus, Josef Rudolf Witzel, Ludwig Hohlwein, Hans Christiansen, Julius Diez, Johann Vincenz Cissarz, Peter Behrens, Paul Bürck, Paul Haustein, Bernhard Hoetger, Patriz Huber, Hans Heinrich Christiansen, Josef Sattler, Thoma Theodor Heine, Edmund Edel, Emil Preetorius, Lucian Bernhard, Leopold Forstner - Wiener Mosaik Werkstätte, Josef Zotti, Hans Bolek, Franz Messner, Franz Metzner, Carl Krenek, Bertold Löffler, Oskar Kokoschka, Dagobert Peche, Carl O. Czeschka, Egon Schiele, Moritz Jung, Ludwig Heinrich Jungnickel, Hans Böhler, Emill Hoppe, Franz von Zülow, Remigius Geyling, Rudolf Kalvach, Oswald Haerdtl, V. J. Bufka, K. Novák, H. C. Kosel, R. Koppitz, H. Watzek, J. A. Trãka, ateliér d’Ora, F. Fiedler a dal‰í.
Josef Hoffmann návrh interieru domu Primavesi, Kouty nad Desnou 1913
Josef Hoffmann interier domu Primavesi, Kouty nad Desnou 1913
Alfred Roller plakát pro v˘stavu Secession 1903
Oto Prutscher sklenice na víno, sklárna Meyr’s Neffe, Adolfov 1907
