MONTESSORI
VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová
PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY
3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému • Připravený (vědomý) dospělý • Připravené prostředí • Respekt (k dítěti, k druhým, k prostředí) Montessori pedagogika je CELOSTNÍ, UCELENÝ a PROPRACOVANÝ systém RESPEKTUJÍCÍ VÝVOJOVÁ OBDOBÍ dítěte od NAROZENÍ po jeho DOSPĚLOST. Jeho primárním cílem je, aby dítě mělo možnost dosáhnout svého plného potenciálu ve všech oblastech života.
MONTESSORI JE VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŽIVOT.
ABSORBUJÍCÍ MYSL
Dítě od narození do přibližně 6ti let má tvůrčí stav mysli – absorbující mysl, která vše nasává a pracuje bez zjevného úsilí. Absorbující mysl pomáhá dítěti vytvořit si pohled na svět, vybudovat si ze zkušeností svoji osobnost, adaptovat se na svoje místo a čas. Dítě v procesu tvoření sebe sama se podobá lidem, kteří se vyskytují v jeho prostředí. „Absorbující duch přijímá vše, věří ve vše, akceptuje chudobu stejně jako bohatství, akceptuje každou víru, předsudky a zvyky ve svém okolí. Inkarnuje všechno. To je projev dítěte“. M. Montessori
SENZITIVNÍ OBDOBÍ
Díky svému pozorování Dr. Montessori poukázala na 6 senzitivních období u dětí do 6 let: • jazyk (0-6) • řád (1-3) • rozvoj a tříbení smyslů (0-5) • koordinace pohybu (1,5 -4) • sociální chování (2,5-6) • malé předměty (2 roky)
Senzitivní období se naplno projevují v prostředí, kde je dítě podporováno a má svobodu uplatnit svůj vnitřní potenciál.
PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍ
Je místo, kde je vše, co umožňuje dítěti, aby fungovalo samostatně, aby mohlo zkoumat a objevovat pomocí svých smyslů. Jedná se o fyzické prostředí, ale i prostředí sociální.
Připravené prostředí v předškolní třídě je rozděleno do těchto oblastí: ▪ cvičení praktického života ▪ smyslový materiál ▪ jazyková výchova ▪ matematika ▪ rozšiřující oblasti „To nejlepší pro nejmenší.“ M.M.
„Tak jsme se přesvědčili, že vzdělávání není něco, co dělá učitel, ale že je to přirozený proces, který probíhá samovolně v každé bytosti. Jeho podstatou není naslouchání slovům, ale praktická zkušenost, kterou jedinec získává při aktivním působení na své okolí. Úkolem učitele tedy není mluvit, nýbrž promyslet a připravit takový sled motivačních prvků, které by děti vedl ke spontánnímu vstřebávání vědomostí a osvojování dovedností ve speciálním, pro ně připraveném prostředí.“ (M. Montessori, Absorbující mysl)
SVOBODA A ZODPOVĚDNOST
Koncept svobody v Montessori pojetí ▪ Svoboda, ve které jednáme kontrolovaně sebekontrola ▪ Kontrola a omezení jsou v připraveném prostředí a v materiálu samotném (každá pomůcka má jasný cíl)
Čím více svobody, tím více zodpovědnosti.
HARMONIZACE
Díky práci s pomůckami se děti mohou hluboce soustředit, což působí harmonicky na celou jejich osobnost. Dítě je aktivní ze své vnitřní motivace, učí se tím, že dělá věci samo. Mizí projevy špatného chování, celkově se zklidňuje, objevují se zázraky. Charakteristiky harmonizovaného dítěte: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪
Citlivost k okolí (pořádkumilovnost) Láska k práci i učení Hluboké soustředění Samostatnost, nezávislost, iniciativa Sebekontrola Radost
„PRVNÍM PŘEDPOKLADEM PRO VÝVOJ DÍTĚTE JE KONCENTRACE. DÍTĚ, KTERÉ SE SOUSTŘEDÍ, JE NESMÍRNĚ ŠŤASTNÉ.“
VĚKOVĚ SMÍŠENÉ SKUPINY
▪ ▪ ▪ ▪
děti se učí spolupráci, učí se navzájem jsou vůči sobě solidární mají větší zájem o úspěch celé skupiny než o svůj vlastní nezávidí si, chovají se zdvořile
Tímto způsobem se připravují na období dospělosti, kdy budou muset žít v obrovské věkově smíšené skupině, zvané svět.
„Kouzlo života ve společnosti je v různorodosti lidských typů, s nimiž se člověk setkává. Z tohoto hlediska není nic jednotvárnějšího než domovy důchodců, kde je společenská různorodost zredukována na jednu věkovou kategorii lidí. Rozdělení podle věku je jednou z nejnesmyslnějších a nejnepřirozenějších věcí, kterých se člověk dopouští, a to platí i v případě školáků…“ M. Montessori
MARIA MONTESSORI
V 21. STOLETÍ Její filozofie a přístup zůstává pozoruhodně svěží a ladí s moderním myšlením. Z hlediska neurovědy a moderní vývojové psychologii je optimálním vzdělávacím systémem. Zejména rezonuje s rodiči, kteří se snaží podporovat své děti prostřednictvím tvůrčí činnosti a průzkumu ve všech jeho formách. Děti vzdělané způsobem Montessori vědí, kdo jsou jako lidé a co chtějí v životě dokázat a být přitom šťastní. Montessori žáci jsou přirozeně zvědaví, zkoumají jejich okolí a chtějí prozkoumat cokoli. Jdou do dospělosti připraveni přispět ke společnosti, než aby se stali její zátěží. Hnutí Montessori se rozšířilo po celém světě. Je to zářící maják světla v bezútěšném vzdělávací světě. Co cítila Maria Montessori ve svém srdci, to se stalo mezinárodním uceleným funkčním systémem. Děti jsou jedinečné a jsou nejvzácnějším zdrojem inspirace.
TRADIČNÍ VS. MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ Tradiční
Montessori
Učebnice, tužky, pracovní sešity.
Připravené kinestetické materiály se zapracovanou kontrolou chyby. Zvlášť vytvořené referenční materiály.
Práce a učení bez zdůraznění sociálního rozvoje.
Práce a učení odpovídá stupni vývoje dítěte.
Úzké učební osnovy.
Jednotné, mezinárodně vytvořené osnovy.
Čas rozdělený do bloků, hodinové lekce. Jednotlivé předměty. Třída s dětmi jednotného věku. Studenti pasivně a tiše sedí za stolem.
Integrované předměty, učení založené na vývojové psychologii. Nepřerušované pracovní cykly. Třída s dětmi různého věku. Studenti jsou aktivní, hovoří nebo spontánně pracují potichu, mají volnost pohybu.
Student se přizpůsobuje potřebám školy.
Škola se přizpůsobuje potřebám studenta.
Vysvědčení se soustředí na výsledek.
Hodnocení podle vývoje, přehled zvládnutých dovedností.
