Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Možnosti změny systému nakládání se směsným komunálním odpadem v regionu Olomouc Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.
Vypracoval: Bc. David Hoffman
Brno 2012 1
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Možnosti změny systému nakládání se směsným komunálním odpadem v regionu Olomouc“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne
27. 4. 2012
podpis diplomanta ………………… 3
PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. za profesionální vedení při práci, za její ochotu a čas, za její cenné rady, bez kterých by tato práce nikdy nevznikla. Dále děkuji Pavlu Iványi, MBA, který poskytl důležité informace o produkci odpadů, nakládání, sběru a další obsáhlé informace o společnosti van Gansewinkel, a.s. 4
ABSTRAKT Hlavním cílem této diplomové práce je změna v systému nakládání se směsným komunálním odpadem v regionu Olomouc, který skýtá velký surovinový a energetický potenciál. Práce je zaměřená na nakládání s komunálním odpadem v České republice a ve společnosti van Gansewinkel, a.s., jako reprezentativního vzorku. Navrženým systémem se stalo využití překladiště ve společnosti van Gansewinkel, a.s. pro shromažďování směsných komunálních odpadů s cílem přepravit tuto surovinu na energetické využití do spalovny SAKO v Brně. Výsledkem práce je nahrazení cenných primárních energetických surovin a snížení množství odpadů ukládaných na skládku, pomocí nového směru nakládání se směsným komunálním odpadem. Celý systém je zhodnocený z environmentálního, technologického a ekonomického hlediska s přínosem pro ostatní společnosti z oblasti nakládání s odpady. Klíčová slova: komunální odpad, nakládání s komunálním odpadem, směsný komunální odpad, energetické využití, van Gansewinkel, a.s., shromažďování,
ABSTRACT The main aim of this diploma thesis is a change in the system of treating mixed municipal waste in the Olomouc region, which offers a great energetic and raw materials potential. This work focuses on treating municipal waste in the Czech republic and in van Gansewinkel plc, as a representative sample. The designed system suggests using van Gansewinkel´s place of reloading as a place for gathering up mixed municipal waste with the aim of transporting this raw material to the waste incineration plant SAKO in Brno for energy exploitation. The outcome of the work is replacement of valuable primary energy raw materials and reduction in the amount of waste put in the dumping ground, using a new approach to treating mixed municipal waste. The whole system is assessed from the environmental, technological and economical point of view and will be of benefit to other companies in the area of treating waste. Key words: municipal waste, treating municipal waste, mixed municipal waste, energy exploitation, van Gansewinkel, gathering up
5
OBSAH 1 ÚVOD ................................................................................................................................................. 8 2 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE ....................................................................................................................... 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................................................... 10 3.1. HISTORICKÝ VÝVOJ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ................................................................................................. 10 3.1.1. Historická změna nakládání s odpady .................................................................................... 10 3.2. PRÁVNÍ ÚPRAVA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V ČR ............................................................................................ 11 3.2.1. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech) ........................................ 11 3.2.2. Informační prostředí odpadového hospodářství .................................................................... 13 3.3. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ .............................................................................................................. 14 3.4. KOMUNÁLNÍ ODPAD ............................................................................................................................ 17 3.4.1. Složení a množství komunálního odpadu ............................................................................... 18 3.4.2. Shromažďování, třídění a sběr komunálního odpadu ............................................................. 19 3.4.3. Nakládání s komunálním odpadem ........................................................................................ 23 4 METODIKA ........................................................................................................................................ 25 4.1. METODIKA ......................................................................................................................................... 25 5. MATERIÁL ........................................................................................................................................ 26 5.1. SOUČASNÝ STAV NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM V ČR ..................................................................... 26 5.1.1. Nakládání s komunálním odpadem v ČR ................................................................................ 30 5.2. VAN GANSEWINKEL, A.S. – KOMPLEXNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ..................................................................... 32 5.3. NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM VE SPOLEČNOSTI VAN GANSEWINKEL, A.S., POBOČKA OLOMOUC ............. 34 5.3.1. Působnost společnosti van Gansewinkel, a.s. ......................................................................... 34 5.3.2. Zařízení ke sběru a výkupu odpadů ve společnosti van Gansewinkel, a.s. ............................. 35 5.3.3. Druhotné suroviny .................................................................................................................. 36 5.3.4. Nebezpečné odpady ............................................................................................................... 40 5.3.5. Ostatní odpady ....................................................................................................................... 41 5.3.6. Směsný komunální odpad....................................................................................................... 42 6 VÝSLEDKY A DISKUSE ........................................................................................................................ 43 6.1. PRODUKCE ODPADŮ VE SPOLEČNOSTI VAN GANSEWINKEL, A.S. POBOČKA OLOMOUC........................................ 43 6.2. NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY VE SPOLEČNOSTI VAN GANSEWINKEL, A.S. POBOČKA OLOMOUC ................ 45 6. 3. SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH DAT .............................................................................................. 47 6. 4. NÁVRH PRO SPOLEČNOST VG I OSTATNÍ ODPADÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI ............................................................. 49 6.5. ENVIRONMENTÁLNÍ ZHODNOCENÍ NAVRHOVANÉHO SYSTÉMU ...................................................................... 51 6.6. TECHNOLOGICKÉ ZHODNOCENÍ NAVRHOVANÉHO SYSTÉMU .......................................................................... 53
6
6.6.1. Překladiště odpadů (popis zařízení) ........................................................................................ 53 6.6.2. Spalovna komunálních odpadů (popis zařízení) ..................................................................... 55 6.7. EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ NAVRHOVANÉHO SYSTÉMU .............................................................................. 57 6.7.1. Náklady a návozy na skládky a spalovnu od roku 2007 do roku 2016 ................................... 58 6.7.2. Kalkulace nákladů na odvoz směsného komunálního odpadu na trase Olomouc – Brno ...... 59 6.7.3. Kalkulace nákladů na odvoz směsného komunálního odpadu na jednotlivá místa k odstranění v Olomouckém regionu .................................................................................................................... 60 6.7.4. Vývoj cen ukládky v jednotlivých letech podle místa odstranění včetně dopravy .................. 62 6.7.5. Náklady na odstranění odpadu včetně dopravy ..................................................................... 64 6.7.6. Celkové porovnání nákladů na odstranění SKO ...................................................................... 65 7 OVĚŘENÍ FUNKČNOSTI NAVRŽENÉHO SYSTÉMU ............................................................................... 66 8 ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 68 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................................................... 70 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................................. 73 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................... 73 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................. 74 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................................ 75 PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 76
7
1 ÚVOD Byly otázky, které si v antice kladli poprvé Řekové, tak jako si je klademe nyní v moderním světě 21. století. Kdo jsme, jací jsme a jak zlepšíme naší společnost? Vzhledem k fenoménu globalizace již nelze hovořit o otázce lepší společnosti, ale o udržitelnosti, tedy shodě mezi hospodářským a civilizačním procesem v souladu se zásadní ochranou životního prostředí. Otázka potom zní. Jak zlepšit a ochránit naše životní prostředí, abychom se nemuseli obávat naší budoucnosti a mohli žít dále v lepší společnosti plné blahobytu? K uplatnění této myšlenky se poprvé přistoupilo na Summitu Země v Riu de Janeiro v roce 1992. Dnes se lze dozvědět a dočíst o principech udržitelnosti, které rozvíjí většina světa, ale zejména Evropská unie. Tento rozvoj lze datovat od roku 1968, kdy byl založen Římský klub. Pokračoval přes zvláštní komisi pro životní prostředí a rozvoj v čele s Gro Harlem Brundtlandovou až po čistší produkci, která je součástí UNEP DTIE. Tato zásadním způsobem uvádí do praxe integrální preventivní strategie na procesy, výrobky a služby s cílem zvýšit jejich efektivnost a omezit rizika vůči člověku a životnímu prostředí. [18] Můžeme jednat o pozitivních ekologických trendech, ale je zjevné, že je to nedostatečné z hlediska neustálého boje s negativními důsledky v oblasti změny klimatu, snižování biodiverzity, přírodních katastrof a lidského zdraví. V této souvislosti můžeme hovořit o jakémsi Rubikonu nepřekonatelnosti a neodpoutání se ode dna pyramidy hierarchie odpadového hospodářství v podobě zneškodňování směsného komunálního odpadu na skládkách, které neustále hrozí zatěžováním životního prostředí za účasti velkých finančních nákladů po dobu několika let. Překonat tento nepříznivý environmentální trend je možné jedině pomocí dalšího stupně v hierarchii odpadového hospodářství a to způsobem spálení komunálního odpadu ve spalovnách za účelem využití energie pro naši společnost. Tím se sníží vysoké ekonomické výdaje, zlepší životní prostředí, sociální prostředí a sníží se nadměrné využívání zdrojů, které přinesou lepší budoucnost v naší společnosti.
8
2 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Hlavním cílem je navrhnout změnu v systému nakládání se směsným komunálním odpadem, která povede k možnému technickému a technologickému řešení nového systému nakládání v regionu Olomouc pro společnosti, které jsou oprávněné k jejich převzetí dle § 12 odst. 3 Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Hlavní cíl povede: k minimalizaci negativních environmentálních vlivů na životní prostředí a zdraví lidí k využití směsného komunálního odpadu jako náhrady primárních zdrojů k snížení měrného množství komunálního odpadu na skládkách
Dílčí cíle: zhodnotit právní prostředí popsat současný stav a provozní podmínky nakládání se směsným komunálním odpadem posoudit jednotlivé procesy (svoz, skladování, třídění, využití nebo odstranění odpadů) vytvořit ekonomické, environmentální a technologické vyhodnocení navrženého systému ověřit funkčnost navrženého systému nakládání se směsným komunálním odpadem
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Historický vývoj nakládání s odpady Odpady vznikají z lidské činnosti a zahlcují nás již od dávných dob, o čemž svědčí archeologické důkazy. V těchto dobách neexistovaly služby zabývající se svozem a ukládáním odpadů, což je pro nás v dnešní době nepředstavitelné. Každá lidská společnost měla odpadní jámy, kde se ukládal odpad. Využitelné odpady (papír, lepenka, textil) a biologický odpad podlehl rozkladu. Ostatní nerozložitelný odpad se stal pohřebištěm pro archeology, kteří na těchto místech nacházejí zbytky keramických nádob, zbytky nástrojů a nářadí, nerozložitelné zbytky obuvi a porcelánové střepy. V Římě a Řecku již existovaly služby, které zajišťovaly úklid městských ulic a úpravu veřejných prostranství až do středověku. Ovšem v této době se od tohoto úklidu začalo opouštět a nahromaděné odpady začaly ohrožovat životní prostředí s vlivem na zdraví lidí. Koncem 19. století a počátkem 20. století se na území Evropy pomocí koňských potahů v určitou hodinu v týdnu prováděl organizovaný svoz domovního odpadu, kdy na tento vůz obyvatelé městských částí vysypávali odpady z domácností. Ten byl ukládán do strží a opuštěných lomů (dnes se jedná o skládky) za městem, ovšem bez jakéhokoliv vodohospodářského zabezpečení. Takto nezabezpečené skládky hrozily kontaminací podzemních vod s následnými projevy nemocí a otrav. [20] Od druhé etapy přes třetí etapu vztahu lidské společnosti k životnímu prostředí až po současnost si konečně lidská populace, ve větší míře, začíná uvědomovat, co může a způsobuje její činnost na životní prostředí. [18] 3.1.1. Historická změna nakládání s odpady Změna nakládání s odpady zejména komunálního charakteru nastává v roce 1950, kdy vlivem růstu konzumní společnosti ve vyspělých zemích vzrůstá objem komunálního odpadu na 1 obyvatele ze 135 – 200 kg na 600 kg (408 – 964 kg) v roce 2000. [9] Aby nedocházelo ke stále zvyšujícímu se trendu růstu komunálního odpadu na 1 obyvatele, bylo potřeba zajistit 4 základní typy zpracování: 10
skládkování (D1 – D7, D12), spalování s využitím tepla (D10), recyklace (R2 – R12), kompostování (N13) [39] Vzhledem k této skutečnosti bylo schváleno a přijato mnoho zákonů, nařízení, vyhlášek upravujících nakládání s odpady, které budou podrobněji zpracovány v dalších kapitolách.
3.2. Právní úprava nakládání s odpady v ČR Nakládání s odpady bylo komplexně právně upraveno poprvé v České republice Zákonem č. 238/1991 Sb., o odpadech, který vznikl v odlišném prostředí, než byly standardy vyspělých průmyslových zemí. Nedostatky tohoto zákona vedly k ochraně životního prostředí před nepříznivými vlivy odpadů, ale ne v dostatečné míře, což se změnilo až přijetím České republiky do OECD a přípravou na vstup do Evropské unie. Na základě tohoto procesu bylo nutné provést zásadní změny v požadavcích na ochranu životního prostředí, způsobem vedoucí k postupné harmonizaci s předpisy EU a OECD. [20] V důsledku toho vstoupil v platnost nový Zákon o odpadech č. 125/1997 Sb., na který navázal další Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., a některé další zákony, v platném znění (dále jen „zákon o odpadech“) s řadou prováděcích předpisů. 3.2.1. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech) Zákon o odpadech stanovuje pravidla pro nakládání s odpady a pravidla pro předcházení vzniků odpadů s výjimkou takových specifických případů, které jsou řešeny zvláštními předpisy: nakládání s odpady drahých kovů, nakládání s odpadními vodami, odpady z hornické činnosti, radioaktivní odpady, nakládání s ostatky lidí dle předpisu o pohřebnictví, nakládání s ostatky uhynulých zvířat dle předpisu o veterinární péči, odpady trhavin, výbušnin a munice, emise znečišťující ovzduší, nakládání se sedimenty z vodních nádrží, vytěžených zemin a hlušin [39] Dále zákon o odpadech určuje práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství, které souvisí s dodržováním trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Zákon v další části vymezuje základní pojmy, jejichž přesné vymezení bude uvedeno v kapitole 3. 3. s názvem „vymezení základních pojmů“. 11
3.2.1.1. Prováděcí vyhlášky a zákony týkající se komunálního odpadu 86/2002 Sb. Zákon o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanovuje, že obec může zakázat spálení rostlinných matriálů, pokud zajistí jiný způsob pro jejich odstranění dle zákona o odpadech 128/2000 Sb. Zákon o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanovuje obcím stanovit obecně závaznou vyhláškou systém sběru, shromažďování, třídění, přepravy, využití a odstraňování komunálních odpadů na katastru obce 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 197/2003 Sb. Nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství ČR, ve znění pozdějších předpisů 294/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a změně Vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů 341/2008 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, ve znění pozdějších předpisů 376/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů 381/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a Seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění Vyhlášky č. 503/2004 Sb. a ve znění Vyhlášky 168/2007 Sb. V příloze této vyhlášky je komunální odpad uveden ve skupině 20 s uvedeným katalogovým číslem (20 03 01 směsný komunální odpad apod.) 383/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů 374/2008 Sb. Vyhláška o přepravě odpadů a o změně Vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, ve znění pozdějších předpisů 565/1990 Sb. Zákon o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů [11]
12
3.2.1.2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) týkající se komunálního odpadu 98/2008 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) o odpadech 1013/2006 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o přepravě odpadů 3.2.1.3. Přehled platných norem týkající se komunálního odpadu ČSN EN 12 574 (269382) Stacionární kontejnery na odpad – metody zkoušení pro stacionární kontejnery na odpad ČSN EN 12920 + A1(838011) Charakterizace odpadů – metodický postup pro stanovení vyluhovatelnosti odpadu z definovaných podmínek ČSN EN 13 427 (770145) Obaly – požadavky na používání evropských norem pro odpady z obalů ČSN EN 13 965 – 2 (838001) – Názvosloví – názvy a definice vztahující se k nakládání s odpady ČSN EN 83 8030 Skládkování odpadů – základní podmínky pro navrhování a výstavbu ČSN EN 1501 – 2 + A1 Vozidla pro odvoz odpadu a k nim příslušející vyklápějící zařízení – všeobecné požadavky a bezpečnostní požadavky TNI CEN/TR 15310 (838040) – vzorkování odpadů – pokyny pro výběr způsobu vzorkování, použití kriterií pro odběr vzorků, získání podvzorku z terénu, skladování, dopravu, pro přípravu plánu vzorkování ČSN 46 5735 Průmyslové komposty – platí pro užívání kompostu, výrobu, zkoušení, dodávání, definice 3.2.2. Informační prostředí odpadového hospodářství Informace jsou nedílnou součástí našeho života a v poslední době mezi nejdůležitější informace patří informace o životním prostředí ustanovené Zákonem č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Informace v podobě sledování vzniku a nakládání s odpady zajišťoval v 90. letech Český ekologický ústav, jehož předchůdcem bylo Centrum ekologických informací 13
(dále jen „CEI“), který vytvořil Informační systém o odpadech (dále jen „ISO“). Dalšími záměrem bylo zavést do společnosti ekologickou výchovu a osvětu, ekologická rizika a dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí. Pro lepší zajištění podkladů a rozšíření působnosti byla zřízena Českým ekologickým ústavem Agentura pro integrovanou prevenci znečistění a omezování znečištění (dále jen „IPPC“) a Integrovaný registr znečištění (dále jen „IRZ“), které upravuje Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Poslední změna týkající se lepšího přístupu k informacím o životním prostředí je zřízení státní příspěvkové organizace nazývající se „Česká informační agentura životního prostředí“ (dále jen „CENIA“), která má být pevným základem pro snadno se rozšiřující informace z oblasti životního prostředí v souladu se zákonem o právu na informace o životním prostředí. [1] K výše zmiňovanému lze říci, že informační systém o životním prostředí České republiky lze srovnat s průmyslově vyspělými společnostmi, a lze usuzovat, že informace o sběru, zpracování a šíření informací o odpadech jsou velmi kvalitní a kdykoliv přístupné široké veřejnosti.
3.3. Vymezení základních pojmů Odpad Pojem odpad je definován v § 3 Zákona o odpadech, jako každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů. Tato definice je tak komplexní, že může občas způsobovat komplikace. Například dřevo z palet nelze předat zaměstnanci, jelikož zaměstnanec není oprávněnou osobou. Pokud nějaká movitá věc spadá dle definice do odpadu, tak se na nakládání s ní vztahují povinnosti dle § 10 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 4 Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Ke zbavování se jakéhokoliv odpadu dochází vždy při předání k využití nebo k odstranění nebo předá-li se osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle zákona o odpadech. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, když odstraní movitou věc osoba sama. [11]
14
Komunální odpad Komunálním odpadem se rozumí odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad dle Vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. v Katalogu odpadů, s výjimkou právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání. Do komunálního odpadu je potřeba také zahrnout odpady vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství i při údržbě zeleně. Za komunální odpad se nepovažuje odpad z podnikatelské činnosti. Živnostenský odpad Živnostenský odpad je odpad podobný komunálnímu odpadu z činnosti právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání, který je uveden jako komunální odpad dle Vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. v Katalogu odpadů. Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad je ve většině případů složka vzniklá po vytřídění nebezpečného odpadu, objemného odpadu, papíru, plastu, kovů, skla a tetrapaků. Nakládání s odpady Nakládání s odpady je jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a zneškodňování. Využívání odpadů Využívání odpadů je činnost, která vede k využití fyzikálních, chemických a biologických vlastností odpadů uvedených v příloze 3 Zákona o odpadech pod kódy R1 – R13. Tato činnost také vede k recyklaci odpadů a k získávání druhotných surovin. Spalování odpadů ve spalovnách k využití tepla nelze považovat za využívání odpadů.
15
Úprava odpadů Úprava odpadů je další z činností, které vedou ke změnám jejich chemických, fyzikálních nebo biologických vlastností za účelem snížení objemu odpadu, snížení nebezpečných vlastností nebo za účelem využití, zneškodnění a přepravy. Odstranění odpadů Zneškodňování odpadů je činnost uvedená v příloze č. 1 zákona o odpadech pod kódy D1 – D15. Energetické využití odpadů (spalovna komunálních odpadů) Za energetické využití odpadu lze považovat energetické využití odpadového potencionálu vedoucí k výrobě tepelné energie, elektrické energie a ke snížení využívání primárních neobnovitelných zdrojů. Skládka odpadů Skládka odpadů je místo, které slouží k trvalému uložení odpadů za účelem jejich odstranění. Nebezpečný odpad Nebezpečný odpad je odpad, který jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze 2 zákona o odpadech pod kódy H1 – H15. Biologicky rozložitelný odpad Jedná se o odpad neboli bioodpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu mikroorganismy. Biologicky rozložitelný komunální odpad Jedná se o komunální bioodpad obsažený v komunálním odpadu a v odpadu podobném komunálnímu. Sběr odpadů Sběr odpadů je činnost právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání od ostatních subjektů za účelem jejich předání k odstranění a využití.
16
Oprávněná osoba Oprávněná osoba je osoba, která je oprávněná k nakládání s odpady podle zákona o odpadech a podle zvláštních právních předpisů. [39]
3.4. Komunální odpad Komunální odpad definuje zákon o odpadech jako veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti občanů (fyzických osob). Do komunálního odpadu lze také zařadit odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně. Komunální odpad tedy zahrnuje domovní odpad a jemu podobný odpad. Domovní odpad zahrnuje bioodpad a biologicky rozložitelný komunální odpad, což jsou kuchyňské zbytky včetně organických zbytků, odpady po úklidech, organické obalové odpady a odpady z údržby zeleně. Odpad podobný komunálnímu odpadu produkují zaměstnanci a občané a vzniká na základě činnosti právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání v obchodech, školách, úřadech, průmyslu, živnostech. [9] V katalogu odpadů je zařazen komunální odpad a živnostenský odpad pod šestimístné číslo, kdy první dvojčíslí označuje skupiny 20 (komunální odpad). Druhé dvojčíslí označuje podskupinu 01 (odpad získaný odděleným sběrem) a poslední dvojčíslí označuje druh odpadu. Skupina 20 tedy zahrnuje podskupinu 20 01 00 odpad získaný odděleným sběrem v kategorii O: Papír, sklo, oděvy, BRO ze stravoven a kuchyní, textilní materiál, jedlý olej a tuk, barvy, tiskařské barvy a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27, detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29, baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33, vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35, dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37, plasty, kovy, odpad s čištění komínů, další frakce jinak blíže neurčené. Odpad získaný odděleným sběrem obsahuje i nebezpečné látky pod číslem 20 01 00* označený hvězdičkou a písmenem kategorie N. Zde se jedná o odpady: rozpouštědla, kyseliny, zásady, fotochemikálie, pesticidy, zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, olej a tuk neuvedený pod čísle 20 01 25, barvy, tiskařské barvy a pryskyřice obsahující
17
nebezpečné látky, detergenty obsahující nebezpečné látky, detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29, nepoužitá cytostatika, jiná nepoužitá léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31, baterie a akumulátory, vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky, dřevo obsahující nebezpečné látky. Podskupinu 20 02 00 tvoří odpady z údržby zeleně včetně hřbitovního odpadu: zemina a kameny, jiný biologicky nerozložitelný odpad a biologicky rozložitelný odpad. Podskupinu 20 03 00 tvoří ostatní komunální odpady z obcí: směsný komunální odpad, odpad z tržišť, uliční smetky, kal ze septiků a žump, odpad z čištění kanalizace, objemný odpad a komunální odpady jinak blíže neurčené. [39] 3.4.1. Složení a množství komunálního odpadu Komunální odpad zahrnuje domovní odpad, jehož složení bylo různé v 80. letech a jiné v současné době. Je to dáno způsobem žití, kdy v dřívější době žila většina lidí na venkově, a ve větší míře využívali a zužitkovali odpady jako je dřevo, odpad z údržby zeleně a například kuchyňské zbytky. Vzhledem k těmto skutečnostem byl tedy podíl komunálního odpadu v 75 % ve větší míře tvořený popelem. Ovšem koncem 20. století žila většina obyvatel ve městě, kdy měrná hmotnost domovního odpadu klesla a zvýšil se v něm podíl spalitelných látek, mezi něž patří plasty, papír, kuchyňské zbytky, obalové odpady, sklo, kovy a nebezpečný odpad. [9] V tabulce č. 1, je uveden podíl jednotlivých látkových skupin vyjádřený v hmotnostních procentech z období 2005 – 2009, kdy se již používala jednotná metodika zjišťování množství a skladby domovního odpadu, kterou poprvé použila v roce 2001 Ing. Zdena Kotoulová v publikaci metody pro zjišťování množství a skladby komunálního odpadu.
[19]
Rozlišují se 4 typy zástaveb, jejímž cílem je zjistit
látkovou skladbu domovního odpadu a množství: C1 – sídlištní zástavby velkých měst s více než 80 tis. obyvateli a centrálním zdrojem tepla C2 – sídlištní zástavba menších měst s 20 – 80 tis. obyvateli s centrálním zdrojem tepla
18
S – smíšená zástavba měst (bytové a rodinné domy se smíšeným centrálním i lokálním vytápěním) V – venkovní zástavba (rodinné domy s lokálním vytápěním převážně tuhými palivy [9] Tab. 1 Skladba směsného komunálního odpadu z období 2005 – 2009 2005 Látková skupina
2006
2007
2008
2009
Kategorie Uvedeno v [hmotnostních %]
Papír
O
Plasty
O
11,5
11,5
11,3
11,2
10,8
Sklo
O
4,2
4,2
4,0
3,6
3,6
Nápojový karton
O
1,2
1,3
1,3
0,8
1,3
Kovy
O
3,0
2,7
2,1
2,4
2,2
Bioodpad
O
23,4
22,4
22,3
23,5
25,4
Textil
O
4,9
5,1
5,9
5,4
6,1
Minerální odpad
O
1,7
2,0
1,2
3,9
1,1
Nebezpečný odpad
N
0,4
0,4
0,3
0,2
0,2
Spalitelný odpad
O/N
10,6
9,9
9,2
10,2
9,3
Elektroodpad
O/N
0,5
0,4
0,4
1,0
0,4
Podsítná frakce pod 40 mm
O/N
26,8
29,0
29,8
26,1
27,6
11,8
11,2
12,2
11,8
11,8
Zdroj: ODPADY a OBCE, hospodaření s komunálními odpady, konference 2011 [6] 3.4.2. Shromažďování, třídění a sběr komunálního odpadu Způsob shromažďování komunálního odpadu zahrnuje soustřeďování odpadů do shromažďovacích nádob. Nádoby uvedeny na obrázku č. 1. a č. 2. jsou umístěny na stanovištích, kde jsou v pravidelných intervalech nebo na zavolání vyprazdňovány a vyváženy k dalšímu využití nebo zneškodnění. [9]
19
Obr. 1 Nádoby na komunální odpad o objemu 0,12 m3, 5 m3, 1,1m3 Zdroj: vangansewinkel.cz
Obr. 2 Polozapuštěné kontejnery na komunální odpad o objemu 2,5 m3 a 5m3 Zdroj: vangansewinkel.cz, vangansewinkel.nl Přeprava odpadů (dopravní systémy) se provádí dopravními prostředky podle kategorie odpadu, druhu a skupenství. Rozlišuje se přeprava na krátké a dlouhé vzdálenosti. Na krátkou vzdálenost se přepravuje odpad k úpravě, na překladiště a k zneškodnění. Na dlouhou vzdálenost se odpad přepravuje z překladiště do místa využití nebo odstranění. [10] Dopravní prostředky jsou: Nákladní automobily se speciální nástavbou (lineární stlačování) na komunální odpad (Obr. 3) Nákladní automobily s hydraulickým zařízením – uplatňuje se zejména u donáškového sběrového systému (Obr. 4)
20
Nosiče přepravníků – slouží k přepravě, nakládání a vyklápění různých typů kontejnerů 5 – 40 m3 (Obr. 5, hákový systém zavěšení přepravníků) Speciální přepravní automobily – jedná se soupravy tahače s návěsem nebo přívěsem (Obr. č. 5) [10]
Obr. 3 Svozový automobil na komunální odpad s lineárním stlačováním Zdroj: vangansewinkel.cz
Obr. 4 Nákladní automobily s hydraulickým zařízením Zdroj: mariuspedersen.cz
Obr. 5 Nosiče přepravníků a speciální přepravní automobily Zdroj: vangansewinkel.cz 21
Třídění odpadu Třídění odpadu je systém, který významným způsobem snižuje množství odpadu, snižuje zatížení životního prostředí a získává druhotné suroviny, které lze dále využívat. Je dokázané, že třídění komunálního odpadu je nákladné a neekonomické, a proto nejvhodnějším způsobem třídění je třídit odpad v domácnostech, tedy přímo u zdroje vzniku odpadu. V domácnostech se jednotlivé komodity (papír, plast, sklo, textil, bioodpad a ostatní složky DO) odnášejí do sběrných hnízd, kde se ukládají do příslušných nádob řádně označených. Tento vyseparovaný odpad následně odvážejí odpadářské společnosti. Sběr komunálního odpadu Rozlišujeme 2 různé způsoby sběru komunálního odpadu. První způsob se nazývá donáškový sběr (Bring – systém) a druhý způsob se nazývá odvozný sběr (Hol – systém). [9] a) Donáškový sběr (Bring – systém)
b) Odvozný sběr (Hol – systém)
Obr. 6 Donáškový sběr a odvozný sběr Zdroj: Komunální odpad a skládkování [9] Donáškový způsob sběru je uplatňován do vzdálenosti od 100 do 150 m i více. Odběrné místo je vybaveno sběrnými nádobami pro tříděný odpad například obrázek č. 1. Místo pro nádoby musí být snadno přístupné pro manipulaci svozových firem a pro občany, kteří na sběrné místo odpady odkládají. Těmito místy jsou většinou veřejná prostranství u škol, obchodních center, autobusových zastávek apod. Součástí donáškového způsobuje je sběrný a recyklační dvůr (oddělený a separovaný sběr
22
nebezpečných složek domovního odpadu, objemného odpadu a využitelných látek domovního dopadu) a shromažďování vybraných druhů ve sběrnách (sběr papíru, kovu a následný výkup za tyto komodity) nebo sběrna v obchodech (sběr prošlých léků). Odvozný způsob sběru se uplatňuje do vzdálenosti 30 – 50 m dům od domu. Sběrná místa jsou vybavena nádobami na tříděný odpad (směsný komunální odpad, papír, plast, sklo) o objemu 0,11 m3, 0,12 m3, 0,24 m3 a 1,1 m3. U právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání se mohou vyskytnout i nádoby větší o objemu 2,5 m3 a 5 m3 (Obr. 2). Sběrná místa s nádobami musí být v blízkosti domovních vstupů (rodinné domy, sídlištní zástavba) anebo uvnitř stavebních objektů. Odpad nemusí být pouze v nádobách na odpad, ale může se ukládat i do pytlů o objemu 0,03 – 0,24 m3 nebo do tzv. knapsacků o objemu 1 m3 (Obr. 7).
[9]
Obr. 7 KNAPSACK Zdroj: vangansewinkel.cz 3.4.3. Nakládání s komunálním odpadem Mezi nejznámější metody zpracování komunálního odpadu v ČR patří spálení a následné energetické využití, uložení na kompostárnu a skládku. Současně s tímto tradičním zpracováním můžeme mluvit o nové technologii zpracování a to o mechanicko biologickém zpracování komunálních odpadů. Spalovna komunálních odpadů Jedná se o energetické využití odpadového potencionálu, který vede k výrobě elektrické energie a páry určené k vytápění lidských sídel. Cílem je omezit roční produkci odpadů ukládaných na skládkách a ochránit lidské zdraví a životní prostředí. 23
Kompostárna Komunální odpad lze kompostovat, ale pouze za předpokladu dodržení NPK toxických kovů v kompostovatelných odpadech (Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, Zn, Cr, Cd, As) a za podmínek odstranění nebezpečných a využitelných složek. Skládka komunálního odpadu Jedná se o jakýsi bioreaktor, ve kterém probíhají aerobní a anaerobní reakce různých chemických vazeb za účasti plynů (dioxinů, sirovodíků, čpavků a furanů) a jiných plynů. Dále se vytvářejí nebezpečné látky (např. sloučeniny těžkých kovů), které mohou ovlivnit kvalitu podzemních vod, což vede k velké ekonomické zátěží a k ohrožení lidského zdraví. Bohužel je to v současné době nejvyužívanější metoda odstranění komunální odpadu. [11] Mechanicko – biologická úpravna komunálních odpadů Jedná se technologické zařízení (Obr. 8), které zpracovává směsný komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, odpad ze zpracování surovin (prošlé potraviny, zemědělské odpady, odpady z potravinářských provozů a obchodů). Tyto zařízení pod velkým tlakem přes speciální lis vyseparuje mokrou a suchou frakci. Mokrá frakce projde bioplynovou stanicí za účelem výroby tepla a elektrické energie. Suchá frakce bude použita jako výroba paliva pro cementárny a spalovny.
Obr. 8 Mechanicko – biologická úpravna odpadů Zdroj: Projekt společnosti van Gansewinkel. a.s. – Projekt MBÚ Horní Benešov
24
4 METODIKA 4.1. Metodika Ke sběru kvalitativních dat bylo v této práci použito několik metod a technik, které vedly k teoreticko – praktickému schématu celé diplomové práce. [15] Byla použita: metoda introspektivní – tato metoda se opírá o vlastní zkušenosti a znalosti diplomanta (výzkumníka) z prostředí, které je mu blízké či dokonce je přímo zaměstnancem ve společnosti daného oboru. [2] metoda historická – pro získání dat a třídění informací bylo využito primárního a sekundárního zdroje: o odborná literatura z oblasti nakládání s komunálním odpadem o odborná literatura z oblasti ochrany životního prostředí o legislativa odpadového hospodářství o internetové zdroje z oblasti životního prostředí o internetové informační zdroje z oblasti životního prostředí o data z ČSÚ o data z ISOH (integrovaný systém odpadového hospodářství) o hlášení o produkci odpadů společnosti van Gansewinkel, a.s. za roky 2007 až 2011 rozhovor o standardizovaný rozhovor (podle přesně připraveného textu, přesných formulací a stanovených kriterií), což je spravedlivější pro všechny respondenty o nestandardizovaný rozhovor (lze se jednoduše vracet k nejasným bodům ve výpovědi respondentů), což vede k lepšímu vztahu s respondentem
25
o forma rozhovoru – byla použita skupinová forma rozhovoru v zasedací místnosti společnosti van Gansewinkel, a.s., pobočky Olomouc (ředitel pobočky Olomouc, vedoucí interní služby) o záznam rozhovoru – záznam rozhovoru byl proveden písemně a digitálně na záznamové médium (diktafon). Získané informace byly ověřeny pomocí dokumentu v podobě hlášení o produkci odpadů společnosti van Gansewinkel, a.s., pobočka Olomouc o struktura rozhovoru – v první fázi jsem oslovil vedení pobočky Olomouc formou telefonního kontaktu o schůzku. Pomocí neformálního vzájemně dobrého vztahu s ředitelem jsem ve střední části rozhovoru přešel k pokládání připravených otázek (příloha 3), které nebyly sugestivní. V závěrečné části jsem informoval o nezneužití firemních dat.
5. MATERIÁL 5.1. Současný stav nakládání s komunálním odpadem v ČR Hlavní cíl nakládání s komunálním odpadem v ČR je omezit množství skládkovaných odpadů a výrazně zvýšit jejich efektivní využití, což by vedlo k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí a zdraví lidí. Tento cíl vychází ze strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR, ze směrnice ES 98/2008 pro využití komunálního odpadu, ze směrnice ES 31/1999 o skládkách odpadů a z rozvoje OH ČR přijato v srpnu 2010 vládou ČR usnesením č. 604. Vzhledem k obrovskému množství komunálního odpadu se jedná o velký a citlivý problém, který ohrožuje stav celého odpadového hospodářství v ČR. Ze statistik ČSÚ ČR a z dat ISOH jednoznačně vyplývá, že splnění hlavního cíle nakládání s komunálním odpadem v ČR nelze považovat za splnitelné, z důvodu neustálého růstu měrné produkce komunálních odpadů. Ovšem v roce 2010 podle dat statistického úřadu a ISOH klesla celková produkce odpadů v ČR na 24,12 · 106 Mg oproti roku 2009 (Tab. 2).
26
Tab. 2 Množství odpadů v roce 2010
nebezpečné
ostatní
24 123 560
1 370 679
22 752 881
20 423 322
1 357 825
19 065 497
Celkové množství odpadů uvedeno v [Mg]
z podniků
v tom:
Celkem
z toho:
CZ-NACE
zemědělství, lesnictví a rybářství
01 – 03
113 685
6 166
107 519
těžba a dobývání zpracovatelský průmysl
05 – 09 10 – 33
114 569 4 202 463
15 949 550 376
98 621 3 652 088
výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu
35
1 540 396
37 139
1 503 257
činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi
37 – 39
2 507 187
550 690
1 956 497
stavebnictví doprava a skladování
41 – 43 49 – 53
9 353 672 178 080
97 918 16 052
9 255 754 162 028
3 700 238
12 854
3 687 384
5 028
3 329 212
z obcí komunální odpad
3 334 240
Zdroj: Český statistický úřad
[3]
Dle grafu č. 1 a tabulky č. 3 stoupla v roce 2010 produkce komunálních odpadů o 0,7 %, kdy dosáhla celková produkce komunálních odpadů v ČR 3,33 · 106 Mg (0,317 Mg na obyvatele) a v roce 2009 byla produkce odpadu 3,30 · 106 Mg. Z toho největší část (Graf 2) tvořil běžný svoz v 71 % (odpad z popelnic, svozových pytlů a kontejnerů), v 16 % se jednalo o tříděný odpad (papír, plast, sklo) a v 11 % se jednalo o objemný odpad (nábytek, kov, jiné dřevo, koberce). Od roku 2006 do 2010 vrostla produkce komunálních odpadů téměř o 10 % (Tab. 3). [3] [5]
27
Tab. 3 Množství komunálních odpadů v jednotlivých letech 2006
2007
2008
2009
2010
3 038 702
3 024 781
3 175 934
3 309 667
3 334 240
běžný svoz
2 305 070
2 273 836
2 282 866
2 374 027
2 390 421
svoz objemného odpadu
283 971
303 014
362 054
402 899
352 339
odděleně sbírané složky
327 023
386 479
454 210
460 302
528 893
122 638
61 451
76 804
72 438
62 587
Množství komunálních odpadů celkem v [Mg] v tom:
odpady z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků atd.)
Zdroj: Český statistický úřad [3]
Graf 1 Produkce komunálních odpadů [3] Zdroj: Český statistický úřad
28
Graf 2 Komunální odpad dle způsobu svozu v roce 2010 [3] Zdroj: Český statistický úřad Z tabulky č. 4 vyplývá, že průměrná hodnota na obyvatele ČR je 0,317 Mg na obyvatele, ale tato hodnota se může v jednotlivých krajích lišit na základě hustoty osídlení, zástavby, sociální struktury obyvatel apod. Tab. 4 Množství komunálních odpadů podle krajů v roce 2010 ČR, kraj
Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Kraj Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
Komunální odpady uvedeny v
Komunální odpady v [Mg] na
[Mg]
obyvatele
3 334 240
0,317
372 145 523 201 217 918 136 904 92 661 256 231 123 892 148 225 176 498 155 268 340 991 197 100 175 948 417 260
0,297 0,416 0,342 0,239 0,301 0,307 0,282 0,267 0,342 0,302 0,296 0,307 0,298 0,335
Zdroj: Český statistický úřad [3]
29
5.1.1. Nakládání s komunálním odpadem v ČR V ČR rozlišujeme tři způsoby nakládání s odpadem – využití (R kódy), odstranění (D kódy) a ostatní způsoby nakládání (N kódy). V souladu s OH ČR a hlavním cílem EU by měla směřovat naše pozornost k prevenci odpadů, k využívání, recyklaci a energetickému využití. Zejména se jedná o využití odpadů před jejich odstraněním. Přesto je většina komunálních odpadů ukládána na skládky. V roce 2010 se vyprodukovalo 3,33 · 106 Mg komunálních odpadů. Z toho se 68 % odstranilo skládkováním, 16 % spalováním, 14 % recyklací a 2 % kompostováním viz tabulka č. 5 a graf č. 3. Nárůst skládkování od roku 2006 do 2010 je o 5,8 %, což není až tak velké číslo, ale jedná se o neustálý nárůst komunálních odpadů. Od roku 2006 je pozitivní nárůst u recyklace o 125 % a u spalování s využitím tepla je nárůst o 26,7 %.[3] Tab. 5 Nakládání s komunálními odpady Celkové množství odpadů uvedeno v [Mg] Skládkování (D1 – D7, D12) Spalování s využitím tepla (R1)
2006
2007
2008
2009
2010
2 043 289
2 120 528
2 057 429
2 113 893
2 161 801
390 620
388 681
367 470
369 953
494 949
Spalování bez využití tepla (D10)
1 607
1 646
1 723
2 120
2 152
Recyklace (R2 – R12)
200 603
276 075
279 849
352 787
451 765
Kompostování (N13)
23 104
30 444
50 187
55 712
75 724
Zdroj: Český statistický úřad [3]
30
Graf 3 Způsoby nakládání s komunálními odpady v roce 2010 [3] Zdroj: Český statistický úřad Vzhledem k tomu, že se podíl energeticky využitých odpadů pohybuje kolem 16 %, je potřeba zajistit stabilní legislativní podmínky pro řešení odpadového hospodářství obcí a měst tzv. ISNO, které povede optimálnímu nastavení jednotlivých procesů. Z technického hlediska se jedná o – sběr, svoz, úpravu, různé způsoby využití, odstranění, zpětný odběr a vhodné technologie bez environmentálních dopadů. Podobný systém ISNO je potřeba nastavit i u podnikových odpadů, které původci předávají oprávněným osobám dle § 12 odst. 3 Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Těmito původci jsou ekonomické subjekty, které jsou největšími původci odpadů v ČR a jejich produkce byla v roce 2010 celkem 20,4·106 Mg odpadů dle dat ISOH. Z toho jsou komunální odpady a podobné odpady ze živností vyprodukované v roce 2010 v množství 106 Mg. [6] Využitelnost komunálních odpadů, zejména však směsných komunálních odpadů musí být hlavním strategickým cílem pro osoby oprávněné k nakládání s odpady. Aby hlavní cíl nakládání s komunálním odpadem mohl být splněn, tak je potřeba zavést do procesu tento základní princip:
31
komplexní zajištění energetického využití směsných komunálních odpadů včetně jejich biologicky rozložitelné složky jako nejlepší možné alternativy, která povede k omezení ukládání komunálních odpadů na skládky Tímto způsobem nakládání s komunálním odpadem se začala zabývat společnost van Gansewinkel, a.s., která má dlouholeté zkušenosti v oblasti nakládání s odpady od roku 1964 v Holandsku. Její směr, který vede k energetickému využití směsných komunálních odpadů je veden pohledem při nakládání s odpady tak, že NIC NENÍ ODPAD a vždy mají ŘEŠENÍ.
5.2. Van Gansewinkel, a.s. – komplexní nakládání s odpady Komunální odpady, nebezpečné odpady, papíry, plasty, sklo a mnoho dalšího činí podnikům i majitelům firem nemalé potíže. Jak vyřešit problém hromadícího se odpadu? Kam s ním? NIC NENÍ ODPAD. To je odpověď na otázky, které jsou pro mnoho firem a společnosti nepředstavitelné, ale pro van Gansewinkel a.s. je to jasná odpověď. Pro společnost van Gansewinkel, a.s. přestává být odpad odpadem, ale surovinou se značným výrobním potenciálem, který dokáže využít. Znamená to nový začátek nového cyklu, který už zítra přinese novou hodnotu. Tuto hodnotu začal rozvíjet zakladatel společnosti Leo van Gansewinkel již od roku 1964 v Holandsku. Ze začátku se Leo van Gansewinkel zabýval přepravou, která zajížděla na aukce do obce Someren a následně plnila zakázky pro Philips. Sídlo společnosti bylo v ulici Kerkstraate v Maarheeze, Nizozemí. Následně se začal orientovat na svoz odpadů (obr. 9). V roce 1966 začala firma podnikat v Belgii, což vedlo k zakoupení prvních kontejnerů (Obr. 9). [13]
32
Obr. 9 Svozová vozidla VG a první gankokontejner Zdroj: vangansewinkel.cz Koncem šedesátých let existovaly již čtyři pobočky v Holandsku a Belgii. Další rozvoj do ostatních států začal až v 90 letech 20. Století. Společnost van Gansewinkel, a.s. je dceřinou společností van Gansewinkel Group v Beneluxu. Svou činnost zpracovatele odpadů a dodavatele surovin a energie rozšířila i do dalších zemí, jako Česká republika, Polsko, Francie, Portugalsko a Velká Británie (Obr. 10). Hlavní sídlo v České republice je v Brně od roku 1995. O rok později byla vytvořena pobočka v Ostravě a následovaly pobočky v Olomouci, Praze, Opavě, Břeclavi, Kopřivnici a na Valašku.
Obr. 10 AVR – Van Gansewinkel Group Evropa Zdroj: vangansewinkel.cz V současné době nabízí společnost van Gansewinkel, a.s. komplexní služby v oblasti odpadového hospodářství:
33
Odvoz odpadů a odstranění (logistika sběru odpadu, svoz odpadu, ekologické poradenství, odstranění odpadu) Technické služby (údržba a oprav komunikací, oprava a údržba veřejného osvětlení, údržba zeleně, vodní hospodářství) Recyklaci (nabídka surovin k recyklaci, vlastní zařízení k recyklaci) Skartaci důvěrných materiálů Technologii pro recyklaci PET lahví (PETKA CZ – fyzikální recyklace PET) Technologii na úpravu odpadů (linka na úpravu odpadů, biodegradační plocha, sklad nebezpečných odpadů, sklad druhotných surovin) Skládku odpadů – Van Gansewinkel HBSS (S-NO se sektorem S-OO3) [13]
5.3.
Nakládání
s komunálním
odpadem
ve
společnosti
van
Gansewinkel, a.s., pobočka Olomouc 5.3.1. Působnost společnosti van Gansewinkel, a.s. Společnost van Gansewinkel, a.s. pobočka Olomouc, působí v Olomouckém kraji, který leží ve střední a severozápadní části Moravy. Svozová oblast je tvořena okresy Olomouc, Přerov, Prostějov (Obr. 11). Další působnost se zaměřuje na správní obvody obcí s rozšířenou působností, které tvoří obce – Konice, Lipník nad Bečvou, Hranice, Šternberk, Uničov, Mohelnice, Litovel.
34
Obr. 11 Působnost společnosti van Gansewinkel, a.s pobočka Olomouc Zdroj: mapy.cz 5.3.2. Zařízení ke sběru a výkupu odpadů ve společnosti van Gansewinkel, a.s. Společnost využívá ke sběru a výkupu odpadů mobilní zařízení a stacionární zařízení. Tyto zařízení má firma schválené Krajským úřadem Olomouckého kraje. U mobilního zařízení využívá kontejnerový systém hákový (typ ABROLL o objemu 3 m3 – 40 m3) a řetězový (typ ,,muldy" o objemu 5 m3 – 12 m3), zařízení s pevnou cisternovou nástavbou a zařízení s lisovací jednotkou. Veškerá tato zařízení jsou již popsána v kapitole 3.4.2. Shromažďování, třídění a sběr komunálního odpadu. U stacionárního zařízení se jedná o zařízení ke sběru, výkupu a využívání odpadů, přijatých od různých původců a dodavatelů odpadů. Jeho účelem je zajistit příjem, mechanickou úpravu, shromažďování a soustřeďování odpadů na dobu nezbytně nutnou z důvodu
vytížení
dopravních
prostředků.
Způsob
nakládání
s odpady
je
charakterizován jako předúprava s označením R12. Tato předúprava zahrnuje dotřiďování odpadů za účelem dosažení požadované čistoty a kvality pro jejich materiálové
využití,
a
následné
lisování
do požadovaných balíků.
35
papírových
a
plastových
odpadů
Po nashromáždění transportní dávky jsou odpady předány oprávněným osobám k využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadů. Přeprava nebezpečných odpadů je prováděna dle Evropské dohody o přepravě nebezpečných odpadů ADR. Zařízení ke sběru a výkupu odpadů tvoří: hala pro třídění a lisování odpadů (jedná se o dotřiďování odpadů kategorie „ostatní“ – papír, plast, směsné obaly. Třídění vede k zajištění vyšší kvality využitelné složky. Nejdříve se provádí ručně a následně přejde na třídící linku. Technologické vybavení obsahuje třídící linku – šikmý příjmový a vynášecí dopravník, vodorovný třídící dopravník, šikmý sběrný a vynášecí dopravník a také kontinuální lis značky PRESONA LP 40 VH hala odpadů (slouží k soustřeďování ostatních a nebezpečných odpadů a současně slouží jako sklad nádob a obalů) ekosklad (slouží k dočasnému shromažďování a soustřeďování nebezpečných odpadů vykazujících nebezpečnou vlastnost „hořlavost“) boxy (jedná se o 4 venkovní boxy sestavené z betonových dílů pomocí systému stavebnice LEGO. Slouží pro soustřeďování odpadů kategorie „ostatní“ – především papíru, plastu, skla, dřeva, stavebních a objemných odpadů) zpevněné venkovní plochy administrativní budovu V případě potřeby lze využít boxy k překládce odpadů kategorie „ostatní“ – stavebních, komunálních, podobných komunálnímu odpadu do velkoobjemových kontejnerů z důvodu efektivního vytížení vozidel a minimálního negativního dopadu na životní prostředí. 5.3.3. Druhotné suroviny Druhotné suroviny jsou vyskytující se odpady, které lze recyklovat a materiálově využívat a následně se stávají hlavním zdrojem surovin. Tyto suroviny tvoří 24 % celkové produkce komunálních odpadů ve společnosti van Gansewinkel (Graf 6). Do druhotných surovin patří:
36
Papír, plasty, sklo, dřevo, železný a neželezný šrot, oleje, olověné akumulátory apod. Základním obsahem služby, kterou poskytuje van Gansewinkel, a.s., je pronájem kontejnerů, ostatních shromažďovacích prostředků a svoz. Společnost poskytuje 2 druhy sběru druhotných surovin. Jedná se o donáškový a odvozný systém v pravidelných trasách nebo na telefonickou výzvu. 5.3.3.1. Plast Jedná se o materiál, který je hojně využíván v různých odvětvích lidské činnosti – např: v automobilovém průmyslu, v strojírenství, stavebnictví. Na jednu stranu jsou plasty užitečné (zejména plastové obaly), avšak na druhou stranu představují problém ve zpracování. Plasty se dělí na: termoplasty (PA, PP/PE, PVC apod.) duroplasty (PUR, UP apod.) elastomery (NR, CR apod.) Svoz plastů se provádí v trasách nebo na výzvu: svoz v trasách – ke sběru slouží pytle o objemu 0,12 m3 a 1 m3 nebo nádoby o objemu 0,12 m3, 0,24 m3, 1,1 m3, 2,5 m3, 5 m3 svoz na výzvu – ke sběru odpadu jsou určeny velkoobjemové kontejnery (5 m3 – 40 m3) Místo využití: odpad je dotřiďován v třídírně a následně je lisován do balíků na transportní dávku pro další využití (prodán) PET odpad je prodán společnosti PETKA CZ, kde dochází k fyzikální recyklaci a vzniká surovina zvaná PET drť pro další použití Mevapack Suchonice je společnost, která drtí tvrdo plasty a následně je předává pro další využití do Číny 37
další místa pro odstranění jsou: o PAV GmbH – zpracovatel plastových obalů o Ronatech s.r.o. Olomouc – výroba plastových drtí z materiálu PP, HDPE, PS, ABS, PA6, PVC Pozoruhodnost Z produkce van Gansewinkel, a.s. se ročně vyrobí 3,18 · 106 lahví, které po zařazení za sebou vytvoří hada o délce 1 115 km, což je vzdálenost z Ostravy do Paříže. 5.3.3.2. Papír Další významnou druhotnou surovinou je papír, který je nezbytnou součástí každodenního života i chodu firem v podobě obalových materiálů nebo papírové dokumentace. Papír (nejčastěji používaný) se dělí dle ČSN EN 643 na: 1.02 smíšený papír – netříděné komodity 1.03 šedá lepenka 1.05 třívrstvá lepenka 1.06 časopisy s letáky 1.11 deiking 2.01 noviny Svoz papíru se provádí v trasách nebo na výzvu: svoz v trasách – ke sběru slouží pytle o objemu 0,12 m3 a 1 m3 nebo nádoby o objemu 0,12 m3, 0,24 m3, 1,1 m3, 2,5 m3, 5 m3 o celoroční pravidelný svoz je prováděn vozidlem s lisovací nástavbou (Obr. 3) svoz na výzvu – ke sběru odpadu jsou určeny velkoobjemové kontejnery (5 m3 – 40 m3), klece (13 m3), lisovací kontejnery (20 m3 – 30 m3)
38
Místo využití: odpad je dotřiďován v třídírně a následně je lisován do balíků na transportní dávku pro další využití odpad je následně transportován do papíren na další zpracování (prodán) místem odstranění jsou společnosti: o EURO WASTE, a.s. Štětí – výrobce papíru a celulózy o REMAT s.r.o. Brno – zpracování a další prodej o RAUCH Recycling GmbH & CO o SHP Harmanec a.s. Harmanec – papírna (výrobce kapesníčků, toaletních papírů apod.) o Mayr Melnhof karton GmbH Rakousko – kartonážní výroba Pozoruhodnost Společnost van Gansewinkel, a.s. v loni vytřídila 24 · 103 Mg papíru, čímž ušetřila 6 % produkce z těžby dřeva v jakýchkoliv horách. 5.3.3.3. Sklo Poslední druhotnou surovinou je sklo, které patří k významným a oblíbeným materiálům s širokým uplatněním, např. ve stavebnictví jako sklo izolační nebo v potravinářském průmyslu jako sklo obalové. Sklo se dělí na: barevné čiré drátěné sklo Svoz skla se provádí v trasách nebo na výzvu: svoz v trasách – ke sběru slouží nádoby o objemu 0,12 m3, 0,24 m3, 1,1 m3 nebo zvony o objemu 1,5 m3, 2,5 m3 a 3,5 m3 39
o celoroční pravidelný svoz je prováděn vozidlem s lisovací nástavbou nebo vozidlem s manipulační rukou (Obr. 4) svoz na výzvu – ke sběru velkého množství jsou určeny zvony o objemu (1,5 m3, 2,5 m3 a 3,5 m3) nebo velkoobjemové kontejnery (5 m3 – 40 m3) Místo využití: sklo barevné, čiré je sváženo již vytříděné, které se dále dotřiďuje v lego boxech na ploše VG sklo je následně transportováno do skláren v Kyjově na další zpracování (prodáno) místem odstranění je společnost VETROPACK MORAVIA GLASS a.s., Kyjov dalším místem odstranění je REMAT GLASS, s.r.o. Pozoruhodnost Z produkce van Gansewinkel, a.s. se ročně vyrobí 26,4 · 106 lahví o objemu 25 · 10-5 m3. Tímto by se dala pokrýt 15% poptávka českých restaurací po nápojích v tomto balení. 5.3.4. Nebezpečné odpady Nebezpečné odpady vykazují nebezpečné vlastnosti, které mají negativní vliv na životní prostředí, zdraví lidí a zvířat. Vzhledem k této skutečnosti je potřeba s těmito odpady nakládat speciálním způsobem, protože nebezpečné odpady typu zdravotnický materiál, lepidla, rozpouštědla, zbytky barev, chemikálie jsou příliš nebezpečné, než aby se ukládaly na skládku. Nebezpečné odpady: Jedná se o odpady, které jsou v zákoně o odpadech označené hvězdičkou a písmenem kategorie N. detergenty vyřazené elektrické a elektronické zařízení nepoužitá léčiva 40
rozpouštědla kyseliny zásady zářivky atd. Svoz nebezpečného odpadu: svoz odpadu se provádí na základě zákazníkovy telefonické výzvy o svoz pomocí dodávky (odpad v menším množství) o velkoobjemové kontejnery (10 m3 – 40 m3), svoz z obcí Místo odstranění (spalovna Megawaste): nebezpečný odpad se sváží přímo od zákazníka do spalovny nebo se veze po naplnění transportní dávkou ve velkoobjemovém kontejneru do spalovny vozidla jsou označena dle zákona a dle splnění požadavku ADR místem odstranění je spalovna Megawaste, Prostějov, ul. U Spalovny – termické zneškodnění všech druhů odpadů, které se následně podílí v podobě odpadního tepla na vytápění skleníků zeleniny o celkové výměře 0,75 ha 5.3.5. Ostatní odpady Mezi ostatní odpady zahrnuje VG odpady, které nelze druhotně využít, nevykazují nebezpečné vlastnosti a nemají přímý vliv na životní prostředí.
Ostatní odpady jsou: biologicky rozložitelný odpad, stavební a demoliční odpady, zemina, kamení, cihly atd. Svoz ostatních odpadů: svoz na výzvu
41
o zákazníkova telefonická výzva – v nádobách o objemu 0,12 m3, 0,24 m3, 1,1 m3 (zejména biologicky rozložitelný odpad), ve velkoobjemových kontejnerech (5 m3 – 40 m3, zemina, kamení, stavební odpady) Místo odstranění (kompostárna Hlavinka a skládka Mrsklesy): biologicky rozložitelný odpad se ukládá na kompostárnu p. Hlavinky v Křelově v bývalém zemědělském družstvu. Kompostárna má kapacitu 5 000 Mg za rok, jedná se o krechtové kompostování, používají čelní teleskopický manipulátor, kladivový drtič na bioodpad a rotační třídič. Ostatní odpady se ukládají na skládku tuhých komunálních odpadů Mrsklesy. Jedná se o skládku odpadů skupiny S-OO ve vzdálenosti 10 km od Olomouce. Další nejbližší skládka je ve vzdálenosti 28 km v Lipníku nad Bečvou. Opět se jedná o skupinu odpadů S-OO. Pak následuje skládka v Němčicích nad Hanou ve vzdálenosti 39 km patřící společnosti SITA a HBSS skládka nebezpečných odpadů S-NO se sektorem S-OO3 pro ukládání komunálních odpadů ve vzdálenosti 62 km patřící společnosti van Gansewinkel a.s. 5.3.6. Směsný komunální odpad Po vytřídění všech využitelných složek a nebezpečného odpadu zůstává směsný komunální odpad. Jedná se o veškerý odpad vznikající občanům na území obce a podnikajícím subjektům z nevýrobní činnosti, který je podobný komunálnímu odpadu. Svoz směsného komunálního odpadu se provádí v trasách nebo na výzvu: svoz v trasách – ke sběru slouží nádoby o objemu 0,060 m3, 0,11 m3, 0,12 m3, 0,24 m3, 1,1 m3, 2,5 m3, 5 m3 o celoroční pravidelný svoz je prováděn vozidlem s lisovací nástavbou (Obr. 3) svoz na výzvu – ke sběru odpadu jsou určeny velkoobjemové kontejnery (5 m3 – 40 m3) a lisovací kontejnery (20 m3 – 40m3) Místo odstranění (skládka Mrsklesy): Směsný komunální odpad se ukládá na skládku tuhých komunálních odpadů Mrsklesy. Jedná se o skládku odpadů skupiny S-OO ve vzdálenosti 10 km 42
od Olomouce. Další nejbližší skládka je ve vzdálenosti 28 km v Lipníku nad Bečvou, skládka v Němčicích nad Hanou ve vzdálenosti 39 km patřící společnosti SITA a HBSS skládka nebezpečných odpadů S-NO se sektorem SOO3 pro ukládání komunálních odpadů ve vzdálenosti 62 km patřící společnosti van Gansewinkel a.s. Společnost van Gansewinkel, a.s. ukládá SKO zejména na skládku Mrsklesy v celkové produkci 17 460 Mg za rok 2011. Skládka Mrsklesy provozuje skládku 6 etapy II areálu. Ovšem v současné době má v přípravě 7. a 8. etapu. Pokud by se tato etapa nepodařila otevřít, tak v roce 2013 nebude kde ukládat směsný komunální odpad.
6 VÝSLEDKY A DISKUSE Zdrojem informací pro získání dat z oblasti nakládání s komunálními odpady byla společnost van Gansewinkel, a.s. pobočka Olomouc. Množství sbíraného komunálního odpadu a nakládání s těmito odpady bylo získáno pomocí softwaru WIN-X (BC Logia Application Launcher od společnosti BC LOGIA a.s.), který využívá VG, jako základní program pro odpadové hospodářství. Další zdroje dat pro tvorbu tabulek a grafů byly získány z roční evidence odpadů od roku 2007 do 2011. Vše bylo poskytnuto na základě souhlasu vedení společnosti VG.
6.1. Produkce odpadů ve společnosti van Gansewinkel, a.s. pobočka Olomouc V současné době představuje svozovou oblast 672 zákazníků (svoz SKO, nebezpečných odpadů, využitelných odpadů a ostatních odpadů), 136 centrálních zákazníků (Tesco, LIDL, Česká pošta, Česká spořitelna, ČD atd. – svoz SKO, nebezpečných odpadů, využitelných odpadů a ostatních odpadů), 51 obcí (svoz komunálních odpadů) a 44 průmyslových objednávek (svoz nebezpečných odpadů). V produkci odpadů to představuje celkem 42 519 Mg odpadu v roce 2011, což je nárůst proti roku 2007 o téměř 73 %, kdy celkové množství představovalo v tomto roce 24 523 Mg (Tab. 6). Směsný komunální odpad z podnikatelské sféry a z obcí vzrostl během let 2007 – 2011 o 24 %. Pouze z obcí dosáhla produkce SKO navýšení o 35 % (Tab. 6).
43
Tab. 6 Produkce odpadů ve společnosti van Gansewinkel, a.s., pobočky Olomouc od 2007 do 2011 Celkové množství odpadů uvedeno v [Mg] Všechny druhy odpadů celkem 20 03 01 Směsný komunální odpad celkem 20 03 01 Směsný komunální odpad z obcí
2007
2008
2009
2010
2011
24 523
23 775
25 218
38 434
42 519
14 069
12 918
12 647
12 757
17 469
4 231
4 218
4 670
5 297
5 733
V roce 2007 bylo nakládáno s 24 523 Mg odpadů. Z tohoto množství bylo 13 617 Mg odstraněno (56 %), 7 234 Mg využito (29 %), 3 540 Mg jinak využito (14 %), 70 Mg spáleno s využitím tepla (0,3 %) a 62 Mg kompostováno (0,3 %). Vzhledem ke strategii společnosti a strategii EU v oblasti nakládání s odpady bylo již v roce 2011 spáleno s využitím tepla 1 864 Mg, což je nárůst o 2 569 %, u kompostování se jedná o nárůst o 2 280 % a u jiného využití je navýšení o 113 % (Tab. 7). Tab. 7 Nakládání se všemi složkami odpadů ve společnosti van Gansewinkel, a.s., pobočky Olomouc Celkové množství odpadů uvedeno v [Mg]
2007
2008
2009
2010
2011
Skládkování (D1 – D7, D12)
13 617
14 388
17 829
30 131
25 763
Spalování s využitím tepla (R1)
70
83
217
247
1 864
0
0
0
0
7 234
6 663
4 431
4 836
62
125
587
649
3 540
2 516
2 154
2 571
Spalování bez využití tepla (D10) Recyklace (R2 – R12) Kompostování (N13) Jiné využití
0 5 850 1 476 7 566
Jakékoliv využití odpadů je pozitivním krokem k ochraně našeho životního prostředí a jedinou cestou k této ochraně je nahradit primární suroviny náhražkou v podobě odpadů. Citlivý problém je stále zvyšující se produkce komunálních odpadů.
44
6.2. Nakládání s komunálními odpady ve společnosti van Gansewinkel, a.s. pobočka Olomouc Obce a ekonomické subjekty dle získaných dat od společnosti van Gansewinkel, a.s. vykázaly v roce 2011 produkci 23 759 Mg komunálních odpadů. Vůči roku 2007 se jedná o nárůst o 10,3 % (Tab. 8). Dle Katalogu odpadů se jednalo zejména o skupinu 20 – komunální odpady, které tvořily 56 % z celkové produkce odpadů společnosti van Gansewinkel, a.s. (Tab. 8). Tab. 8 Produkce komunálních odpadů ve společnosti van Gansewinkel, a.s., pobočky Olomouc od 2007 do 2011 Celkové množství odpadů uvedeno v [Mg]
2007
2008
2009
2010
2011
Celkem
21 541
19 853
17 479
18 745
23 759
Běžný svoz
14 069
12 918
12 647
12 757
17 469
Svoz objemného odpadu
238
272
401
1 152
440
7 234
6 663
4 431
4 836
Odděleně sbírané složky
5 850
Ve sledovaném roce bylo tedy vyprodukováno 23 759 Mg komunálních odpadů, z toho největší část 73 % tvořil běžný svoz zahrnující odpad z kontejnerů a popelnic, 25 % činil separovaný odpad ve formě skla, papíru a plastu a 2 % tvořil objemný odpad (kovy, nábytek, koberce – Graf 4).
45
Komunální odpad dle způsobu svozu v roce 2011, pobočka Olomouc
25%
Běžný svoz
2% 73%
Svoz objemného odpadu Odděleně sbírané složky
Graf 4 Komunální odpad dle způsobu svozu v roce 2011, pobočka Olomouc Zdroj: Český statistický úřad Ve společnosti van Gansewinkel, a.s. vzrostla celková produkce komunálních odpadů vůči roku 2007 o 10,3 % (Tab. 9) a v ČR vzrostla celková produkce komunálních odpadů vůči roku 2006 o 10 % (Tab. 3), což z dlouhodobého hlediska nepovede k naplnění závazků vůči Evropskému společenství a k rozvoji OH v ČR přijatý vládou ČR usnesením č. 604. Při konkrétním způsobu nakládání lze hovořit o nárůstu kompostování (u VG 2 280 %), oddělenému sběru využitelných odpadů (v celorepublikových číslech o 16 %) a u energetického využití v ČR se jedná o nárůst o 30 % a u společnosti van Gansewinkel a.s. je nárůst o 6,7 % (Graf 5).
46
Tab. 9 Nakládání s komunálními odpady ve společnosti van Gansewinkel, a.s., pobočky Olomouc Celkové množství odpadů uvedeno v [Mg]
2007
2008
2009
2010
2011
Skládkování (D1 – D7, D12)
14 069
12 918
12 647
12 757
15 880
Spalování s využitím tepla (R1)
0
0
0
0
1 588
0
0
0
0
7 234
6 663
4 431
4 836
62
125
587
649
Spalování bez využití tepla (D10) Recyklace (R2 – R12) Kompostování (N13)
0 5 850 1 476
Mg v tisících
Nakládání s komunálními odpady na pobočce Olomouc 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Skládkování Spalování R1 Spalování D10 Recyklace Kompostování 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 5 Nakládání s komunálními odpady ve společnosti van Gansewinkel, a.s. Olomouc
6. 3. Souhrnné vyhodnocení získaných dat Odpady jsou zdrojem, který je potřeba striktně třídit až na úroveň jednotlivých typů materiálů v podobě biologicky rozložitelných odpadů, plastů, skel, papírů, kovů a dodržet jejich čistotu pro jejich další využití. Toto je ta ideální forma. Ale vzhledem k nárůstu komunálních odpadů, ve kterých ve značné míře stále zůstává velké množství materiálově nečistých využitelných složek, je potřeba plnit evropské cíle a přejít ve větší míře k energetickému využití komunálních odpadů.
47
V současné době je nakládáno s komunálními odpady takto: a) Nakládání s komunálním odpadem v ČR rok 2010 (Graf 3) v 68 % ukládán na skládku (tento odpad tvoří SKO) v 16 % energeticky využíván (tento odpad tvoří SKO) v 14 % recyklován (tento odpad tvoří plast, papír, sklo) v 2 % kompostován (tento odpad tvoří biologicky rozložitelný odpad) b) Nakládání s komunálním odpadem ve společnost van Gansewinkel a.s. rok 2011 (Graf 6) v 64 % ukládán na skládky (tento odpad tvoří SKO) v 24 % recyklován (tento odpad tvoří plast, papír, sklo) v 6 % kompostován (tento odpad tvoří biologicky rozložitelný odpad) v 6 % energeticky využíván (tento odpad tvoří SKO)
Způsoby nakládání s komunálními odpady v roce 2011 na pobočce Olomouc
6% Skládkování
24%
Spalování R1 Spalování D10
0% 6%
64%
Recyklace Kompostování
Graf 6 Způsoby nakládání s komunálními odpady v roce 2011 na pobočce Olomouc
48
Předpokladem pro funkční OH v evropské unii a v celé ČR je prosazení a dodržování cílů v oblasti snížení měrné produkce komunálních odpadů, která významným krokem povede k prevenci odpadů, k využívání, recyklaci a zejména v současné době k energetickému využití. Skutečností zůstává, že směsné odpady se dle grafu č. 3 a č. 6. stále ukládají na skládky v 64 % – 68 %, i když tyto odpady mají velmi dobrou výhřevnost (v současné době došlo k mírnému snížení důsledkem kvalitního třídění využitelných složek), která dosahuje hodnot v rozpětí mezi 6,3 – 13,2 MJ·kg-1. Vzhledem k těmto skutečnostem je nutné a důležité posoudit investice směřující k energetickému využití u komunálních odpadů na základě kvalitních informací o množství a vlastnostech zpracovávaných odpadů. To vše bude směřovat k výběru vhodné technologie se zásadním vlivem na ekonomiku podniku a s pozitivním dopadem na životní prostředí.
6. 4. Návrh pro společnost VG i ostatní odpadářské společnosti Po provedených analýzách se jeví jako varianta řešení pro nakládání s komunálními odpady, právě energetické využití, které je v současné době využíváno pouze v 6 % až 16 %. Zda je tomu opravdu tak, zjistíme po environmentálním, ekonomickém a technologickém vyhodnocení, které bude vypracováno v dalších kapitolách. Navrhované řešení pro optimalizaci systému je: a) vybudování překladiště komunálních odpadů a ploch pro překládání odpadů záměr – překladiště komunálních odpadů, projekt, studie využití objektu stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, zda je záměr předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, dle Zákona č. 100/2001 Sb. a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů projektová dokumentace, provozní řád vyjádření Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje k provoznímu řádu
49
souhlas k provozování zařízení závazné stanovisko Odboru životního prostředí z hlediska nakládání s odpady dle Zákona 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů sdělení vodoprávního úřadu podle Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (havarijní plán) závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany k projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení (požárně bezpečnostní řešení stavby) b) zajištění nakládky a přepravy komunálních odpadů překládka bude probíhat v hale nebo na ploše k tomu určené překládka bude prováděna čelním nakladačem s tím, že svozové vozidlo vyskladní svůj obsah uvnitř haly nebo na ploše k tomu určené a tento obsah bude ihned naskladňován do velkoobjemových kontejnerů umístěných v hale nebo na ploše zařízení bude koncipováno tak, aby umožňovalo prostorovou rezervu pro manipulaci s odpadním sklem přeprava komunálních odpadů bude zajištěna vozidlem s vlekem, který poveze 2 kontejnery o objemu 40 m3 c) spálení komunálních odpadů ve spalovně s energetickým využitím (R1) spálení ve spalovně komunálních odpadů SAKO Brno a.s. za účelem energetického využití (vzdálenost od Olomouce je 74 km) ostatní spalovny komunálních odpadů se nachází v Praze a Liberci (nelze využít tyto spalovny pro jejich vzdálenost 238 – 282 km) nová spalovna komunálních odpadů se má budovat v Přerově nebo v Mohelnici (vzdálenost bude od 24 – 33 km) během 5 let
50
6.5. Environmentální zhodnocení navrhovaného systému Pokud se bude komunální odpad překládat a následně transportovat do spalovny na energetické využití může v konečném důsledku vyvstat mnoho pozitivních přínosů, ale i negativních dopadů v podobě překládky a transportu. Mezi negativní vlivy z pohledu environmentálních aspektů zahrnujeme: únik provozních kapalin, únik oleje nedovolené znečištění vypouštěných vod vlivem špatné funkce ČOV nebo ORL únik hořlavých kapalin únik pohonných hmot emise, hluk, zápach prašnost, požár, úlety Těmto negativním environmentálním aspektům s těžkým dopadem na životní prostředí lze předejít pomocí zavedení systému environmentálního managementu EMS/EMAS, který dokáže ovlivňovat i strategii a konkurenceschopnost organizace. Je to tedy proces soustavného zlepšování, který zahrnuje environmentální politiku, plánování, zavedení a provoz, kontrolu a nápravná opatření a následně přezkoumání vedením společnosti. Proto by v současné době měla mít každá společnost, která nakládá s odpady tento systém zaveden. Společnost van Gansewinkel, a.s. má zavedeno EMS dle normy ČSN EN ISO 14 001. Pozitivní přínos při zavedení EMS/EMAS: Soulad se zákonnými předpisy (ochrana životního prostředí) Zlepšení image podniku ve vztahu k životnímu prostředí Snížení rizika nehod a havárií při provozu zařízení Vyšší konkurenceschopnost při zajišťování veřejných a soukromých zakázek Úspora nákladů, kdy dochází k úspoře surovin, energie a dalších zdrojů [18]
51
V souvislosti
s vybudováním
překladiště
komunálních
odpadů
bude
z legislativního hlediska důležité zajistit: stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, dle Zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. o očekává se, že by záměr neměl mít vliv na veřejné zdraví a životní prostředí s ohledem na povahu a charakteristiku projektu záměr musí být posouzen rovněž z hlediska § 45 odst. 1 Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, kde se předpokládá, že záměr nebude mít vliv na: o příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvosti evropsky významné lokality Magistrát města Olomouc, Odbor životního prostředí, musí posoudit projektovou dokumentaci a udělit souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1 Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, s jeho provozním řádem Stanovisko vodoprávního úřadu podle Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů o očekává se, že Magistrát města Olomouc, Odbor životního prostředí jako věcně příslušný vodoprávní úřad podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. c) a § 106 vodního zákona a místně příslušný vodoprávní úřad podle ustanovení § 11 Zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, sdělí, že není potřebné vydávat závazné stanovisko vodoprávního úřadu dle ustanovení § 104 odst. 9 vodního zákona o provoz bude zabezpečen v souladu ustanovení § 39 zákona o vodách o pokud bude v objektu nakládáno se závadnými látkami ve větším rozsahu (stanoveno podle Vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich 52
škodlivých následků) – havarijní plán v souladu s § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona o mechanizační prostředky musí být v dobrém stavu a musí být dodržována preventivní opatření (úkapy a únik ropných látek) o objekt bude vybaven dostatečným množstvím sanačních prostředků k likvidaci havarijních úniků (sorbenty apod.) vyjádření Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje k provoznímu řádu zařízení ke sběru a výkupu odpadů – překladiště komunálních odpadů o očekává se souhlas s provozním řádem zařízení závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany k projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení (požárně bezpečnostní řešení stavby) o očekává se závazné souhlasné stanovisko na základě ust. § 31 odst. 4 a § 95 zákona o PO a dále dle ust. § 149 odst. 1 Zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů Pokud bude postupováno dle předloženého environmentálního zhodnocení, tak by měl být environmentální dopad navrhovaného systému na životní prostředí minimální a tedy přístupný pro všechny organizace zabývající se nakládáním s odpady.
6.6. Technologické zhodnocení navrhovaného systému 6.6.1. Překladiště odpadů (popis zařízení) Zařízení se nachází v uzavřeném a střeženém areálu spol. OL TRANS, K Mrazírnám 11, Olomouc – Hodolany. Zařízení tvoří: celoocelová hala, zpevněná venkovní plocha (osvětlená, tepelně izolovaná a opatřená ze dvou stran vjezdy a větratelná)
53
Shromažďovací a skladovací prostředky: velkoobjemové kontejnery typu ABROLL, MULDA o objemu 20 – 40 m3 Mechanizační prostředky: vysokozdvižný vozík – 1krát, čelní nakladač – 1krát Označení zařízení: zvenčí bude zařízení vybaveno informační tabulí s údaji dle Vyhlášky 383/2001 Sb. Obsluha zařízení: 2krát obsluha zařízení, 2krát případná výpomoc z dělnických profesí 6.6.1.1. Charakter a účel překladiště komunálních odpadů Účelem tohoto zařízení je zajistit bezpečný příjem odpadů, překládku odpadů do přepravních obalů a soustřeďování odpadů na dobu nezbytně nutnou z důvodu vytížení dopravních prostředků. Odpady budou následně přemisťovány čelním nakladačem do velkoobjemových kontejnerů o objemu 40 m3. Provozní doba nakladače a svozových vozidel by měla být jednosměnná nebo dvousměnná. Odvoz kontejnerů bude probíhat v závislosti na volných kapacitách vozidel v jakoukoli denní dobu, kterýkoliv den v týdnu. Plochy v hale nebo na volných plochách budou řešeny jednoúrovňově v kombinaci s velkým prostorem. Takový prostor zajistí přistavění dostatečného množství kontejnerů do zásoby. To umožní, že nebude třeba důsledné koordinace obou druhů dopravy (návoz a odvoz). Po nashromáždění transportní dávky budou odpady převezeny do spalovny komunálních odpadů, jejíž technologie bude popsána níže. 6.6.1.2. Přehled přijímaných druhů odpadů Zejména bude přijímán směsný komunální odpad: 20 03 01 směsný komunální odpad 54
Bude možné přijmout i odpady: 20 01 01 Papír a lepenka, 20 01 02 Sklo, 20 01 39 Plasty, 20 03 07 Objemný odpad V důsledku provozu mohou vzniknout odpady: 05 01 05* Uniklé ropné látky, 15 02 02* Absorpční činidla apod. Překladiště komunálních odpadů bude vhodně fungovat a nebude ohrožovat životní prostředí v případě schváleného provozního řádu a jeho dodržování z řad zaměstnanců. Bude sledovat následující požadavky překladiště: Správná obsluha zařízení, správná přejímka odpadů, vhodné soustřeďování, skladování a zabezpečení odpadů, vedení provozního deníku, zajištění monitorování provozu zařízení, organizační zajištění provozu, vedení evidence odpadů, opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie, zajištění provozu a ochrany životního prostředí 6.6.2. Spalovna komunálních odpadů (popis zařízení) Toto zařízení bylo vybudováno za účelem energetického využití směsných komunálních odpadů a dalších komunálních odpadů. Odpady následně poskytují tepelnou energii na výrobu páry. Konstrukčně je toto zařízení řešeno jako jedno z nejmodernějších, které v dostatečné míře zajišťuje první stupeň čištění spalin. Zároveň je součástí zařízení nainstalována metoda selektivní nekatolické redukce oxidů dusíku. Jedná se o: redukční roztok, který se umístí do spalovací komory kotle v teplotním pásmu 850 °C – 1050 °C (nástřik do spalovací komory) technologie reaguje na teplotu a množství spalin technologie reaguje na vstupní koncentrace NOx za kotlem (emisní limit pro NO2 je 200 mg·m-3) na výstupu z kotle je instalován analyzátor, který sleduje koncentrace NO a NOx (emisní limit pro NH3 je 50 mg·m-3)
55
Vzhledem k prvnímu stupni čištění spalin a zejména k přístupu k životnímu prostředí je další významnou součástí spalovny druhý stupeň čištění. Tento stupeň je automatický, založený na polosuché vápenné metodě, kdy spaliny z kotlů jsou vedeny kouřovody a čištěny ve dvou paralelních linkách. Výstupem je konstantní teplota spalin s dvakrát nižším obsahem škodlivin. Princip metody je: chemická reakce kyselých složek spalin a alkalického sorbentu za postupného odpaření vody výsledkem je jemný prášek, který je odseparován ze spalin na tkaninových filtrech ostatní škodliviny (těžké kovy a perzistentní organické polutanty) absorbuje aktivní uhlí, které je tlakově vháněno mezi filtry a absorbéry posledním procesem, před vypuštěním do komína, je analýza vyčištěných spalin Posledním bezpečnostním prvkem v ochraně životního prostředí je použití metody solidifikace, která zamezí vyluhování těžkých kovů a solí z popílku i odpadního produktu. Princip metody je: cement a voda se smíchá s popílkem z prvního stupně čištění a s odpadním produktem z druhého stupně čištění o chemické složení odpadního produktu je: 60 % CaCl2 (chlorid vápenatý), 20 % CaSO3 (siřičitan vápenatý), 3 % CaSO4 (síran vápenatý), 3 – 9 % Ca (OH)2 (hydroxid vápenatý) kašovitý produkt je následně přepraven na deponii, kde tuhne [35] Závěrem lze shrnout, že termické nakládání s komunálními odpady je v souladu se směrnicí ES 98/2008 pro využití komunálního odpadu s následným pozitivním vlivem na životní prostředí, který je v tomto případě zajištěn využitím ekologického spalovacího zařízení na základě sestavy doporučených technologií BAT. [35] 6.6.2.1. Výhody spalování Výhody ve spalování komunálních odpadů jsou: 56
čištění škodlivin ze spalin pomocí I. stupně čištění, II. stupně čištění a následná solidifikace, která zabrání vyluhování do okolí radiační ochrana – detekční systém, který zabrání úniku radioaktivních látek při vstupu na vážní zařízení termické zpracování směsného komunálního odpadu bez předchozí úpravy vyhoření odpadu na inertní materiál (škvára) snížení hmotnosti na 25 % původních hodnot snížení objemu na 10 % původních hodnot využití tepelné energie k výrobě teplonosného média materiálové využití železného šrotu ze škváry ochrana a úspora primárních zdrojů surovin a energie [35]
6.7. Ekonomické zhodnocení navrhovaného systému Investiční náklady nebudou zahrnovat nákup kontejnerů a svozové techniky, jelikož společnost disponuje touto technikou pro současné provádění služeb. Bylo již zmíněno, že společnost pro překladiště komunálních odpadů využije tzv. lego boxy, které lze schválit pro překládku KO rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství formou dodatku k provoznímu řádu, čímž by náklady byly 0 Kč, protože prvotní investice do těchto boxů je již zaplacena. Nebo lze využít jinou halu, kterou lze pomocí schvalovacího procesu zrekonstruovat, vybudovat a platit nájem za užívání. Z ekonomického hlediska budou hodnoceny provozní náklady, které představují především odpisy vozidel a kontejnerů, mzdy, spotřeba PHM, silniční poplatky, servis svozové techniky, silniční daň, pojištění vozidel, údržba vozidel (Tab. 12 – 13). Dále bude hodnoceno množství uloženého SKO na skládky a spalovnu od roku 2007 do 2016 (Tab. 10). Následně budou hodnoceny náklady na skládkách a spalovně v letech 2007 – 2016 (Tab. 11). Nelze zapomenout na hodnocení vývoje cen ukládky v jednotlivých letech podle místa odstranění (Tab. 14) s náklady na odstranění
57
(Tab. 15). A nakonec bude zhodnoceno celkové porovnání nákladů v podobě zisku nebo ztrát (Tab. 16). 6.7.1. Náklady a návozy na skládky a spalovnu od roku 2007 do roku 2016 Z tabulky č. 11 vyplývá, že cena za odstranění SKO na skládkách, důsledkem zvyšujících se poplatků, bude stále vyšší než cena za energetické využití ve spalovně SAKO Brno. Tato nižší cena je dána naplněním kontingentu ve spalovně ze strany VG. Cena je důležitá vzhledem k vzrůstajícímu množství SKO, které do roku 2016 vzroste o 16 %. Zda se vyplatí přeprava do Brna a následné energetické využití bude zřejmé po vyhodnocení nákladů na dopravu SKO do spalovny a na místní skládky v okolí Olomouce (Tab. 12 – 13). Tab. 10 Návozy SKO na skládky a spalovny do roku 2016 Návozy SKO – Celkové množství
ROK
odpadů uvedeno v [Mg]
Skládka
Spalov na
LO Haná, Mrsklesy SITA, Němčice Aveli, Lipník Veselíčko SAKO Brno Celkem Index nárůst % mezirok
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
10 245
6 755
5 198
6 745
7 123
824
849
874
900
927
3 814
4 235
4 182
3 859
5 523
1 236
1 273
1 311
1 351
1 391
10,3
0
980
2 153
4 823
515
530
546
563
580
0
1 928
2 287
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
15 418
15 881
16 357
16 848
17 353
14 069
12 918
12 647
12 757
17 469
17 993
18 553
19 089
19 661
20 251
100
92
98
101
137
103
103
103
103
103
58
Tab. 11 Náklady na skládkách a spalovně od roku 2007 do roku 2016 Cena [Kč za Mg] odpadu podle místa
ROK
odstranění. Skládka
Spalovna
LO Haná, Mrsklesy SITA, Němčice Aveli, Lipník
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
830
880
980
980
980
1 030
1 261
1 334
1 408
1 483
850
871
997
997
997
1 037
1 281
1 356
1 431
1 507
1 000
1 100
1 050
1 050
1 050
1 095
1 346
1 423
1 502
1 582
700
800
850
700
900
1 000
1 100
Veselíčko SAKO, Brno
6.7.2. Kalkulace nákladů na odvoz směsného komunálního odpadu na trase Olomouc – Brno Přeprava: nákladní automobil značky DAF (abroll) o užitné hmotnosti 11,64 · 103 Mg, výkon 295 kW, spotřeba 52 litrů na 100 km, systém hákový Přídavné zařízení: vlek (třínápravový) o užitné hmotnosti 17,97 · 103 Mg Nesené zařízení: velkoobjemový kontejner typu abroll o objemu 40 m3 Délka trasy: 159 km Svoz: 37 jízd za měsíc Hmotnost přepravovaného materiálu: 25 Mg
59
Tab. 12 Kalkulace nákladů na odvoz SKO na trase Olomouc – Brno Nákladová hodnota v Kč za 1
Náklady
Celková hodnota
Odpisy (leasing) vozidla
18 397 Kč bez DPH za měsíc
497
2 750 Kč bez DPH za měsíc
74
1,14 Kč za km bez DPH
181
7,60 Kč za km bez DPH
1 208
Odpisy kontejnerů (celkem 4 ks o objemu 40 m3) Opotřebení pneumatik na auto a vlek na 1 km Opravy auta a vleku na 1 km
jízdu bez DPH
Silniční poplatky (mýto)
1 050
Mzda řidiče včetně odvodů
470
Spotřeba PHM
52 litrů na 100 km
2 434
Silniční daň
99
Pojištění vozidla
248
Použití telefonu a GPS
27
Celkem náklady na 1 jízdu
6 288 Kč bez DPH
Kalkulace ceny
6 288 Kč : 25 Mg = 252 Kč
Cena na 1 Mg
252 Kč za 1 Mg
Při přepravě SKO do spalovny pomocí nákladního automobilu včetně vleku je nákladová cena za 1 Mg odpadu 252 Kč (Tab. 12). Cena bude použita pro výpočet vývoje cen ukládky na jednotlivých místech k odstranění odpadu (Tab. 14). Tento výpočet nám stanoví celkovou cenu za Mg využití SKO včetně dopravy bez DPH. Metodika výpočtu nákladů na odvoz SKO bude uvedená v příloze č. 1. 6.7.3. Kalkulace nákladů na odvoz směsného komunálního odpadu na jednotlivá místa k odstranění v Olomouckém regionu Přeprava: svozový automobil na komunální odpad s lineárním stlačováním značky DAF o užitné hmotnosti 12,64 · 103 Mg, výkon 180 kW, spotřeba 55 litrů na 100 km
60
Nesené zařízení: speciální nástavba s lineárním stlačováním Délka trasy: 70 km (průměr za celý svozový region) Svoz: 22 jízd za měsíc Hmotnost přepravovaného materiálu: 9 Mg Tab. 13 Kalkulace nákladů na odvoz SKO na jednotlivá místa v Olomouckém regionu Nákladová hodnota v Kč za 1
Náklady
Celková hodnota v Kč
Odpisy (leasing) vozidla
18 397 Kč bez DPH za měsíc
836
1,14 Kč za km bez DPH
80
7,60 Kč za km bez DPH
532
jízdu bez DPH
Odpisy kontejnerů (celkem 4 ks o objemu 40 m3) Opotřebení pneumatik na auto a vlek na 1 km Opravy auta a vleku na 1 km Silniční poplatky (mýto)
220
Mzda řidiče včetně odvodů (1
940
řidič a 1 svozák) Spotřeba PHM
55 litrů na 100 km
1 134
Silniční daň
99
Pojištění vozidla
248
Použití telefonu a GPS
27
Celkem náklady na 1 jízdu
4 116 Kč bez DPH
Kalkulace ceny
4 116 Kč : 9 Mg = 457 Kč
Cena na 1 Mg
457 Kč za 1 Mg
Při přepravě SKO na jednotlivá odstraňovací místa pomocí svozového automobilu na komunální odpad s lineárním stlačováním je nákladová cena za 1 Mg odpadu 457 Kč dle (Tab. 13). Cena bude použita pro výpočet vývoje cen ukládky na jednotlivých 61
místech k odstranění odpadu (Tab. 14). Tento výpočet stanoví celkovou cenu za Mg ukládky SKO včetně dopravy bez DPH. Metodika výpočtu nákladů na odvoz SKO bude uvedená v příloze č. 2. 6.7.4. Vývoj cen ukládky v jednotlivých letech podle místa odstranění včetně dopravy V tabulce č. 14 je uveden vývoj cen za Mg směsného komunálního odpadu včetně dopravy od roku 2007 do 2016. Cena je analyzována na základní cenu, poplatek, finanční rezervu a cenu za dopravu 1 Mg včetně nárůstu cen za uložení odpadu na skládce. Ceny budou následně použity pro výpočet nákladů na odstranění odpadu včetně dopravy (Tab. 15). Tab. 14 Vývoj cen ukládky v jednotlivých letech podle místa odstranění odpadu (Kč za Mg včetně dopravy) Rok 2007 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli Veselíčko SAKO Brno
Základ [Kč za Mg]
Poplatek [Kč za Mg]
330 350 500 0 0
400 400 400 0 0
Fin.rezerva Cena Celkem [Kč za [Kč za dopravy [Kč Mg] vč. Mg] na 1 Mg] dopravy 100 100 100 0 0
0 0 0 0 0
830 850 1 000 0 0
Rok 2008 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli Veselíčko SAKO Brno
Základ [Kč za Mg]
Poplatek [Kč za Mg]
380 371 600 200 0
400 400 400 400 0
Fin.rezerva Cena Celkem [Kč za [Kč za dopravy [Kč Mg] vč. Mg] na 1 Mg] dopravy 100 100 100 100 0
0 0 0 0 0
880 871 1 100 700 0
Rok 2009 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli Veselíčko SAKO Brno
Základ [Kč za Mg]
Poplatek [Kč za Mg]
380 397 450 200 0
500 500 500 500 0
62
Fin.rezerva Cena Celkem [Kč za [Kč za dopravy [Kč Mg] vč. Mg] na 1 Mg] dopravy 100 100 100 100 0
0 0 0 0 0
980 997 1 050 800 0
Rok 2010 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli Veselíčko SAKO Brno
Základ [Kč za Mg]
Poplatek [Kč za Mg]
380 397 450 0 0
500 500 500 0 0
Fin.rezerva Cena Celkem [Kč za [Kč za dopravy [Kč Mg] vč. Mg] na 1 Mg] dopravy 100 100 100 0 0
0 0 0 0 0
980 997 1 050 0 0
Rok 2011 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli Veselíčko SAKO Brno
Základ [Kč za Mg]
Poplatek [Kč za Mg]
418 437 495 0 0
500 500 500 0 0
Fin.rezerva Cena Celkem [Kč za [Kč za dopravy [Kč Mg] vč. Mg] na 1 Mg] dopravy 100 100 100 0 0
0 0 0 0 0
1 018 1 037 1 095 0 0
Rok 2012 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli Veselíčko SAKO Brno
Základ [Kč za Mg]
Poplatek [Kč za Mg]
439 459 520 0 850
500 500 500 0 0
Fin.rezerva Cena Celkem [Kč za [Kč za dopravy [Kč Mg] vč. Mg] na 1 Mg] dopravy 100 100 100 0 0
457 457 457 0 252
1 496 1 516 1 577 0 1 102
Rok 2013 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli Veselíčko SAKO Brno
Základ [Kč za Mg]
Poplatek [Kč za Mg]
461 481 546 0 700
500 500 500 0 0
Fin.rezerva Cena Celkem [Kč za [Kč za dopravy [Kč Mg] vč. Mg] na 1 Mg] dopravy 100 100 100 0 0
457 457 457 0 252
1 518 1 538 1 603 0 952
Rok 2014 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli Veselíčko SAKO Brno
Základ [Kč za Mg]
Poplatek [Kč za Mg]
484 506 573 0 900
500 500 500 0 0
63
Fin.rezerva Cena Celkem [Kč za [Kč za dopravy [Kč Mg] vč. Mg] na 1 Mg] dopravy 150 150 150 0 0
457 457 457 0 252
1 591 1 613 1 680 0 1 152
Rok 2015 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli Veselíčko SAKO Brno
Základ [Kč za Mg]
Poplatek [Kč za Mg]
508 531 602 0 1 000
700 700 700 0 0
Fin.rezerva Cena Celkem [Kč za [Kč za dopravy [Kč Mg] vč. Mg] na 1 Mg] dopravy 150 150 150 0 0
457 457 457 0 252
1 815 1 838 1 909 0 1 252
Rok 2016 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli Veselíčko SAKO Brno
Základ [Kč za Mg]
Poplatek [Kč za Mg]
533 557 632 0 1 100
800 800 800 0 0
Fin.rezerva Cena Celkem [Kč za [Kč za dopravy [Kč Mg] vč. Mg] na 1 Mg] dopravy 150 150 150 0 0
457 457 457 0 252
1 940 1 964 2 039 0 1 352
Uvedené ceny jsou bez DPH. 6.7.5. Náklady na odstranění odpadu včetně dopravy Náklady na odstranění jsou kalkulovány od roku 2012 do 2016, kdy se zahájí návozy SKO do spalovny SAKO. Výpočet je proveden tak, že množství odpadu je vynásobeno cenou za Mg v jednotlivých letech a to na skládkách (LO Haná, SITA, Aveli) a ve spalovně SAKO Brno (Tab. 15). Tyto náklady budou následně využity pro porovnání celkových nákladů (Tab. 16). Tab. 15 Náklady na odstranění SKO včetně dopravy podle místa odstranění v jednotlivých letech 2012 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli SAKO Brno
2013
[Mg]
[Kč za Mg]
Celkem Kč
[Mg]
[Kč za Mg]
Celkem Kč
17 993 17 993 17 993
1 496 1 516 1 577
26 917 528 27 277 388 28 374 961
18 553 18 553 18 553
1 518 1 538 1 603
28 163 454 28 534 514 29 740 459
17 993
1 102
19 828 286
18 553
952
17 662 456
Uvedené ceny jsou bez DPH.
64
2014 Skládka
[Mg]
[Kč za Mg]
Celkem Kč
[Mg]
[Kč za Mg]
Celkem Kč
19 089 19 089 19 089
1 591 1 613 1 680
30 705 599 30 790 557 32 069 520
19 661 19 661 19 661
1 815 1 838 1 909
35 684 715 36 136 918 37 532 849
19 089
1 152
21 990 528
19 661
1 252
24 615 572
Spalovna
LO Haná Sita Aveli SAKO Brno
2015
Uvedené ceny jsou bez DPH. 2016 Skládka
Spalovna
LO Haná Sita Aveli SAKO Brno
[Mg]
[Kč za Mg]
Celkem Kč
20 251 20 251 20 251
1 940 1 964 2 039
39 286 940 39 772 964 41 291 789
20 251
1 352
27 379 352
Uvedené ceny jsou bez DPH. 6.7.6. Celkové porovnání nákladů na odstranění SKO Z celkových nákladů uvedených v tabulce vyplývá, že nejnižší náklady jsou při energetickém využití v průměru o 39 % nižší než odstranění na skládkách odpadů. Byla porovnávána pouze skládka LO HANÁ Mrsklesy, která je nejvíce využívána pro uložení SKO v okrese Olomouc, s nejnižší cenou za uložení. Z nákladů na skládce a na spalovně vznikl rozdíl, od kterého se odečetl nájem, přímé osobní náklady, provozní náklady, energie a vznikl zisk v řádech miliónů korun (Tab. 16). Tab. 16 Celkové ekonomické zhodnocení Celkové ekonomické zhodnocení Náklady na skládce LO HANÁ, Mrsklesy Náklady na spalovně, SAKO Brno rozdíl nájem přímé osobní náklady provozní náklady energie zisk
2012
2013
2014
2015
2016
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
26 917 528
28 163 454
30 705 599
35 684 715
39 286 940
19 828 286
17 662 456
21 990 528
24 615 572
27 379 352
7 089 242 2 478 000 28 000 32 000 10 000
10 500 998 2 602 000 29 400 34 000 10 500
8 715 071 2 732 000 30 870 35 000 11 025
11 069 143 2 869 000 32 414 36 000 12 128
11 907 588 3 006 000 34 034 38 000 13 341
4 541 242
7 825 098
5 906 176
8 119 601
8 816 213
Uvedené ceny jsou bez DPH.
65
7 OVĚŘENÍ FUNKČNOSTI NAVRŽENÉHO SYSTÉMU Návrh změny systému nakládání s komunálním odpadem je souhrn technických a technologických řešení za podpory ekonomických prostředků a organizačních možností společnosti van Gansewinkel, a.s. pobočky Olomouc. Jako nejvhodnější možnost ověření je provést praktické přeložení směsného komunálního odpadu na překladišti pobočky Olomouc do automobilové soupravy a převést odpady do spalovny SAKO. Tento způsob byl ověřen v břenu letošního roku, protože společnost van Gansewinkel, a.s. má povolené překladiště komunálních odpadů s dostatkem techniky, kontejnerů a organizačním zajištěním v podobě nově přijatých pracovníků. Z hlediska energetického využití ve spalovně SAKO můžeme hovořit o prověřené a moderní technologii vzhledem k použití BAT. Začátkem měsíce dubna se porovnalo množství dovezeného odpadu do spalovny s opadem odstraněným na místních skládkách. Do spalovny se odvezlo 726 Mg (za 37 jízd) za cenu 800 052 Kč. V měsíci lednu tohoto roku se na skládky odvezlo množství 726 Mg (za 81 jízd) za cenu 1 086 096 Kč. Transport do spalovny je o 286 044 Kč levnější než uložení na skládkách. Je zřejmé, že z ekonomického hlediska se jedná o významnou úsporu financí. Z environmentálního a technologického pohledu nepřináší tato změna systému nakládání s komunálním odpadem další zátěž na životní prostředí, což bylo ověřeno v kapitolách s názvem environmentální a technologické zhodnocení navrženého systému. Z praktického hlediska vhodnosti systému se povedlo uskutečnit překládky a svozy do spalovny ve dnech od 1. 3. 2012 – 30. 3. 2012 a to několikrát za den. Jako každá jiná změna má i tato v systému nakládání s odpady své pozitivní stránky vzhledem k ovlivnění kvality životního prostředí, ale i skrytá rizika. Výhody: snížení množství odpadů ukládaných na skládky náhrada primárních energetických surovin plnění evropských směrnic ES, POH ČR a usnesení vlády ČR
66
ochrana životního prostředí získaná energie (elektrická, tepelná) odstranění odpadu, který nelze materiálově využít ekonomické ukazatele (finančně legislativní politika státu – zvyšující se poplatky) nezávislost na konkurenci v oblasti skládek Rizika: nedojde-li k výraznějšímu nárůstu cen na skládkách do roku 2016, tak ekonomický přínos překladiště bude minimální dva oddělené provozy (vyšší organizační nároky na zařízení a kontrolu) vyšší riziko pracovních úrazů a nehod (překládka nakladačem, dálková doprava)
67
8 ZÁVĚR Energie a surovinové zdroje se v současné době stávají indexem stavu naší budoucnosti, jejíchž proměnné mohou zásadním způsobem změnit či dokonce zhoršit kvalitu našeho života. V této souvislosti lze mluvit o několika proměnných, které lze identifikovat v podobě zvyšující se produkce odpadů a úbytku primárních přírodních surovin, které čerpáme rychle a ve velkém množství. Pomocí vhodné strategie, která byla v této práci navržena, je možné v podobě energetického využití odpadů stabilizovat a posunout obě proměnné v celém systému společnosti k lepší kvalitě našeho života. Tímto lze zároveň dosáhnout pevnější ochrany životního prostředí s vlivem na celý systém. Výsledkem této práce je návrh změny v systému nakládání s komunálním odpadem v regionu Olomouc, který skýtá velký surovinový a energetický potenciál. Navrhnutým systémem se stalo využití překladiště společnosti van Gansewinkel, a.s. pro shromažďování komunálních odpadů s cílem přepravit tuto surovinu na energetické využití do spalovny SAKO v Brně. Spálení odpadu s energetickým využitím významným způsobem zajistí náhradu cenných primárních surovin a sníží množství odpadů ukládaných na skládky odpadů, kde v současné době není Česká republika schopna plnit evropskou směrnici ES 98/2008 pro využití komunálních odpadů, směrnici ES 31/1999 o skládkách odpadů a plán odpadového hospodářství České republiky. V roce 2010 se v ČR vyprodukovalo 3,33 · 106 Mg komunálních odpadů, z nichž 68 % bylo uloženo na skládku odpadů a pouze 16 % bylo energeticky využito. Na druhou stranu u soukromého subjektu van Gansewinkel, a.s. bylo vyprodukováno 23,75 · 103 Mg komunálních odpadů, z toho 64 % uloženo na skládku a 6 % energeticky využito. Nejvíce bylo skládkováno směsného komunálního odpadu a to 71–74 %. Vzhledem k těmto výsledkům a způsobu nakládání v jednotlivých letech je zřejmé, že v České republice je většina směsných komunálních odpadů bez užitku ukládána na skládku. Jedná se přitom o odpady, které dosahují výhřevnosti v rozpětí mezi 6,3 – 13,2 MJ·kg-1. Je evidentní, že množství vhodných odpadů na výrobu energie z odpadů je v ČR dostatek, avšak není energeticky využíváno. Proto jednou s alternativních možností, jak nahradit primární zdroje paliv, jsou centra sběru v podobě překladišť 68
odpadů. Odpady budou přeloženy do dvou 40 m3 velkoobjemových kontejnerů o celkové váze 25 Mg. Takto naložené kontejnery budou transportovány do spalovny SAKO v Brně na energetické využití. Z environmentálního hlediska bude mít tato změna pozitivní vliv na životní prostředí v podobě snížení měrné produkce komunálních odpadů a většího využití energetického potenciálu odpadů. To povede ve srovnání s ukládáním odpadu na skládky bez dalšího využití ke snížení využívání primárních surovin a snížení dopadu na životní prostředí. Z hlediska technologického zhodnocení, ve spalovně SAKO v Brně, můžeme mluvit v případě termického zpracování komunálních odpadů za účelem energetického využití, jako o moderních zařízeních, které již v této době mají v podobě vypouštěných spalin minimální vliv na životní prostředí díky doporučeným technologiím BAT. Posledním a jistě důležitým aspektem je ekonomické zhodnocení, kde vzhledem k vzrůstajícím poplatkům za ukládku na skládkách, k ukončeným povolením pro další výstavbu skládek, naplněnosti skládek a k dlouhodobým sanačním problémům při uzavírání skládek se jeví energetické využití, jako nejlepší dostupná metoda. Z výsledků vyplývá, že ve sledovaném období lze ušetřit od 4 – 8 000 000 Kč. Vše ovšem ovlivňuje nárůst cen na skládkách, PHM, zákonné poplatky apod. V konečném součtu můžeme stále mluvit o úsporách v řádech miliónů korun. Závěrem si dovoluji tvrdit, když nebude zdravá příroda plná života, v budoucnu nebude lidského života a nebude příštích generací.
69
9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] CENIA, 2012: Profil organizace. Databáze online [cit. 2012-02-08]. Dostupné na: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGQWNOT [2] Čihovský, J., 2002: Úvod do sociologie. Univerzita Palackého, Olomouc, 47 s. ISBN 80-244-0384-6 [3] ČSÚ, 2011: Produkce, využití a odstranění odpadů. Databáze online [cit. 2012-0209]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/2001-11 [4] Diner V., 1997: Ochrana životního prostředí – základy, plánování, technologie, ekonomika, právo a management. MŽP ČR a Vysoká škola báňská – Technická univerzita, Ostrava, 333 s. ISBN 80-7078-490-3 [5] Economia, 2012: Komunálního odpadu přibývá, Češi ho současně častěji třídí. Newsletter odborného časopisu Odpady online [cit. 2012-02-09]. Dostupné na: http://ihned.cz/download/DOT_nwsltr/Odpady_2012_2.pdf [6] EKO-KOM, 2012: ODPADY a OBCE, konference 2011. Databáze online [cit. 2012Dostupné na:
02-09].
http://www.ekokom.cz/uploads/attachments/Obecne/sborniky/Sbornik_odpady_a_obce _2011.pdf [7] Fečko P., Sezima T. & Valeš J., 2010: Výzkum v oblasti odpadů jako náhrady primárních surovinových zdrojů. Vysoká škola báňská – Technická univerzita, Ostrava, 230 s. ISBN 978-80-248-2325-6 [8] Filip J. & Oral J., 2006: Odpadové hospodářství II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 78 s. ISBN 80-7157-682-4 [9] Filip J., Božek F. & Kotovicová J., 2005: Komunální odpad a skládkování. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 128 s. ISBN 80-7157-712-X [10] Filip J. (eds.), 2002: Odpadové hospodářství. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 118 s. ISBN 80-7157-608-5 [11] Fildán Z., 2011: Povinnosti firem v podnikové ekologii. ENVI GROUP, Plzeň, 506 s. ISBN 978-80-904215-5-4
70
[12] Groda B. (eds.), 1997: Technika zpracování odpadů II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 168 s. ISBN 80-7157-264-0 [13] Gansewinkel van, L. (eds.), 2004: 40 jaar zorg voor afval. vanGrinsven drukkers, Eindhoven, 86 s. [14] Glenn J.C. & Gordon T.J., 2007: Stav budoucnosti – vybrané kapitoly z let 1997 – 2007. Univerzita Palackého, Olomouc, 252 s. ISBN 978-80-244-1818-6 [15] Juchelková D., 2005: Odpady, vedlejší produkty a nakládání s nimi. Vysoká škola báňská – Technická univerzita, Ostrava, 100 s. ISBN 80-248-0753-X [16] Kotovicová J. (eds.), 2009: Ochrana životního prostředí II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 165 s. ISBN 978-80-7375-262-0 [17] Kotovicová J. (eds.), 2009: Ochrana životního prostředí. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 183 s. ISBN 978-80-7375-301-6 [18] Kotovicová J., Holešovská Z., Labodová A. & Remtová K., 2003: Čistší produkce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 134 s. ISBN 80-7157-675-1 [19] Kotoulová Z., 2001: Doporučená metodika zjišťování množství a skladby komunálního odpadu, Odpadové Fórum, 6 (1): 10 – 13 s. [20] Kudelová K., Jodlovská J. & Šarapatka B., 1999: Odpady. Univerzita Palackého, Olomouc, 186 s. ISBN 80-244-0046-4 [21] Kuraš M., Dirner V., Slivka V. & Březina M., 2008: Odpadové hospodářství. Ekomonitor, Chrudim, 143 s. ISBN 978-80-86832-34-0 [22] Moldan B., 2006: Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. Univerzita Karlova, Praha, 102 s. ISBN 80-246-0246 [23] Moldan B., 2003: (Ne)udržitelný rozvoj ekologie – hrozba i naděje. Univerzita Karlova, Praha, 141 s. ISBN 80-246-0769-7 [24] Slivka V., Dirner V. & Kuraš M., 2007: Odpadové hospodářství II. Vysoká škola báňská – Technická univerzita, Ostrava, 179 s. ISBN 978-80-248-1645-6
71
Internetové zdroje: [25] http://www.cenia.cz [26] http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/2001-11 [27 http://www.cemc.cz/odpady/info/info.html [28] http://www.ekokom.cz [29] http://www.enviweb.cz [30 http://www.isoh.cenia.cz/groupisoh/ [31] http://www.komunalniodpad.eu/ [32] http://www.mariuspedersen.cz [32] http://www.mzp.cz [33] http://www.odpady.ihned.cz/ [34] http://www.rceia.cz/ [35] http:/www.sako.cz [36] http://www.vangansewinkel.cz [37] http://www.vangansewinkel.com [38] http://www.wasteforum.cz
Zákon: [39] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění
72
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Nádoby na komunální odpad o objemu 0,12 m3, 5 m3, 1,1m3 ............................. 20 Obr. 2 Polozapuštěné kontejnery na komunální odpad o objemu 2,5 m3 a 5m3 ............. 20 Obr. 3 Svozový automobil na komunální odpad s lineárním stlačováním ...................... 21 Obr. 4 Nákladní automobily s hydraulickým zařízením .................................................. 21 Obr. 5 Nosiče přepravníků a speciální přepravní automobily........................................ 21 Obr. 6 Donáškový sběr a odvozný sběr........................................................................... 22 Obr. 7 KNAPSACK ......................................................................................................... 23 Obr. 8 Mechanicko – biologická úpravna odpadů ......................................................... 24 Obr. 9 Svozová vozidla VG a první gankokontejner ....................................................... 33 Obr. 10 AVR – Van Gansewinkel Group Evropa............................................................ 33 Obr. 11 Působnost společnosti van Gansewinkel, a.s pobočka Olomouc ...................... 35
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Skladba směsného komunálního odpadu z období 2005 – 2009 ......................... 19 Tab. 2 Množství odpadů v roce 2010 .............................................................................. 27 Tab. 3 Množství komunálních odpadů v jednotlivých letech .......................................... 28 Tab. 4 Množství komunálních odpadů podle krajů v roce 2010 ..................................... 29 Tab. 5 Nakládání s komunálními odpady ....................................................................... 30 Tab. 6 Produkce odpadů ve společnosti van Gansewinkel, a.s., pobočky Olomouc od 2007 do 2011 ............................................................................................................. 44 Tab. 7 Nakládání se všemi složkami odpadů ve společnosti van Gansewinkel, a.s., pobočky Olomouc ........................................................................................................... 44 Tab. 8 Produkce komunálních odpadů ve společnosti van Gansewinkel, a.s., pobočky Olomouc od 2007 do 2011 .............................................................................................. 45 Tab. 9 Nakládání s komunálními odpady ve společnosti van Gansewinkel, a.s., pobočky Olomouc .......................................................................................................................... 47 Tab. 10 Návozy SKO na skládky a spalovny do roku 2016 ............................................ 58 Tab. 11 Náklady na skládkách a spalovně od roku 2007 do roku 2016 ......................... 59 Tab. 12 Kalkulace nákladů na odvoz SKO na trase Olomouc – Brno............................ 60 Tab. 13 Kalkulace nákladů na odvoz SKO na jednotlivá místa v Olomouckém regionu 61
73
Tab. 14 Vývoj cen ukládky v jednotlivých letech podle místa odstranění odpadu (Kč za Mg včetně dopravy) ........................................................................................................ 62 Tab. 15 Náklady na odstranění SKO včetně dopravy podle místa odstranění v jednotlivých letech........................................................................................................ 64 Tab. 16 Celkové ekonomické zhodnocení ....................................................................... 65
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Produkce komunálních odpadů ........................................................................... 28 Graf 2 Komunální odpad dle způsobu svozu v roce 2010............................................... 29 Graf 3 Způsoby nakládání s komunálními odpady v roce 2010 ..................................... 31 Graf 4 Komunální odpad dle způsobu svozu v roce 2011, pobočka Olomouc ............... 46 Graf 5 Nakládání s komunálními odpady ve společnosti van Gansewinkel, a.s. Olomouc ........................................................................................................................................ 47 Graf 6 Způsoby nakládání s komunálními odpady v roce 2011 na pobočce Olomouc .. 48
74
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ADR
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí
BAT
Nejlepší dostupné technologie
BRO
Biologicky rozložitelný odpad
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DO
Domovní odpad
EMAS
Systém environmentálního managementu a auditů
EMS
Systém environmentálního managementu
ISOH (ISO)
Informační systém odpadového hospodářství (Informační systém o odpadech)
ISNO
Regionální integrovaný systém nakládání s odpady
EU
Evropská unie
KO
Komunální odpad
KÚ
Krajský úřad
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NPK
Nejvyšší přípustná koncentrace látek v ovzduší
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OH
Odpadové hospodářství
ORL
Odlučovač ropných látek
POH
Plán odpadového hospodářství
SKO
Směsný komunální odpad
UNEP DTIE Program Spojených národů pro životní prostředí (Divize pro technologii, průmysl a ekonomii) VG
Van Ganseinkel a.s.
75
PŘÍLOHY Příloha 1: Metodika výpočtu nákladů odvozu SKO do spalovny SAKO Brno Příloha 2: Metodika výpočtu nákladů odvozu SKO na skládky v Olomouckém regionu Příloha 3: Otázky ke standardizovanému a nestandardizovanému rozhovoru
76
Příloha 1: Metodika výpočtu nákladů odvozu SKO do spalovny SAKO Brno Náklady
Celková nákladová cena v Kč za 1 jízdu bez DPH
Odpisy (leasing) vozidla
18 397 : 37 = 497
Odpisy kontejnerů
2 750 : 37 = 74
Opotřebení pneumatik
1,14 · 159 = 181
Opravy soupravy na 1 km
7,60 · 159 = 1 208
Silniční poplatky (mýto)
1 050 (výpočtová tabulka na www.premid.cz)
Mzda řidiče včetně odvodů
117 · 4 = 470
PHM (52 litrů na 100 km)
82,68 · 29,44 = 2 434
Silniční daň
3 663 : 37 = 99
Pojištění vozidla
9176 : 37 = 248
Použití telefonu a GPS
999 : 37 = 27
Vysvětlivky: 18 397 Kč
odpisy vozidla za měsíc
37 jízd
jízdy za měsíc do spalovny SAKO (Olomouc – Brno – Olomouc)
2 750 Kč
odpisy kontejnerů za měsíc
1,14 Kč
opotřebení pneumatik na auto a vlek (cena stanovena servisem aut)
159 km
vzdálenost 1 jízdy v km (Olomouc – Brno – Olomouc)
7,60 Kč
oprava auta na 1 km (cena stanovená autorizovaným servisem)
117 Kč
hodinová mzda řidiče včetně prémií a odvodů
4 hodiny
doba jedné jízdy do Brna a zpět
82,68 l
spotřeba PHM na trase (Olomouc – Brno – Olomouc)
29,44 Kč
cena za 1 l (cena stanovena čerpací stanicí Albeva Olomouc)
3 663 Kč
zákonná daň pro nákladní vozidla za měsíc
9176 Kč
povinné ručení, havarijní pojištění za měsíc celého nákladního vozidla
999 Kč
paušál GPS a limit telefonu na měsíc
77
Příloha 2: Metodika výpočtu nákladů odvozu SKO na skládky v Olomouckém regionu Náklady
Celková nákladová cena v Kč za 1 jízdu bez DPH
Odpisy (leasing) vozidla
18 397 : 22 = 836
Odpisy kontejnerů
0 (jedná se o vozidlo s lineárním stlačováním)
Opotřebení pneumatik
1,14 · 70 = 80
Opravy soupravy na 1 km
7,60 · 70 = 532
Silniční poplatky (mýto)
220 (výpočtová tabulka na www.premid.cz)
Mzda řidiče včetně odvodů
117 · 8 = 940
PHM (52 litrů na 100 km)
38,50 · 29,44 = 1 134
Silniční daň
3 663 : 37 = 99
Pojištění vozidla
9176 : 37 = 248
Použití telefonu a GPS
999 : 37 = 27
Vysvětlivky: 18 397 Kč
odpisy vozidla za měsíc
22 jízd
jízdy za měsíc na skládky v Olomouckém regionu
1,14 Kč
opotřebení pneumatik na auto (cena stanovena servisem aut)
70 km
vzdálenost 1 jízdy v km na skládky v Olomouckém regionu
7,60 Kč
oprava auta na 1 km (cena stanovena autorizovaným servisem aut)
117 Kč
hodinová mzda řidiče včetně prémií a odvodů
8 hodin
doba jedné jízdy řidiče a svozového dělníka na skládky
38,50 l
spotřeba PHM na skládky v Olomouckém regionu
29,44 Kč
cena v Kč za 1 l (cena stanovena čerpací stanicí Albeva Olomouc)
3 663 Kč
zákonná daň pro nákladní vozidla za měsíc
9176 Kč
povinné ručení, havarijní pojištění za měsíc celého nákladního vozidla
999 Kč
paušál GPS a limit telefonu na měsíc
78
Příloha 3: Otázky ke standardizovanému a nestandardizovanému rozhovoru 1.
Jaká je historie společnosti van Gansewinkel, a.s.?
2.
Jaké služby nabízí VG v oblasti odpadového hospodářství?
3.
V které oblasti působí?
4.
Kolika zákazníkům zajišťuje VG nakládání s odpady?
5.
S kterými odpady nakládá VG?
6.
Která místa využívá VG k odstranění, k využití, k recyklaci a ke kompostování?
7.
Jaká je produkce odpadů ve společnosti VG za období 2007 – 2011?
8.
Jak nakládá VG se všemi složkami odpadů na pobočce Olomouc?
9.
Jaká je produkce komunálních odpadů ve společnosti VG na pobočce Olomouc za období 2007 – 2011?
10. Jaké má náklady VG na odstranění SKO na skládce v období 2007 – 2011? 11. Jaké bude mít náklady VG na odstranění SKO na skládce v období 2012 – 2016? 12. Jaké má náklady VG na využití SKO ve spalovně SAKO v období 2007 – 2011? 13. Jaké bude mít náklady VG na využití SKO ve spalovně v období 2012 – 2016? 14. Jaký způsob shromažďování, třídění a sběru KO odpadu využívá VG? 15. Jaké zařízení ke sběru a výkupu odpadů využívá VG? 16. Jak nakládá VG s komunálními odpady na pobočce Olomouc? 17. Jak nakládá VG se směsným komunálním odpadem na pobočce Olomouc? 18. Který ze způsobů nakládání s odpady se jeví jako nejvhodnější? 19. Jak hodnotíte nakládání s odpady ve společnosti VG? 20. Jak lze změnit způsob nakládání s odpady ve společnosti VG?
79
