Možnosti využití kartonových prvků při činnostech v MŠ

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Možnosti využití kartonových prvků při činnostech v MŠ

Vypracoval: Mgr. Kateřina Schwarzová Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, PhD. České Budějovice 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 04. prosince 2015 ..………………………………………… Mgr. Kateřina Schwarzová

Anotace Práce se zabývá využitím papírových ruliček při činnostech v mateřské škole. První část práce se zabývá papírem, jeho rozdělením, výrobou a recyklací. Dále environmentální a polytechnickou výchovou a jejich uplatněním v mateřské škole. Zaměřuje se také na uplatnění papíru v pracovní výchově. Následně se odráží od Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a propojuje toto téma s klíčovými kompetencemi a vzdělávacími oblastmi. V druhé polovině je rozpracovaných deset konkrétních námětů, jak lze využít papírové ruličky v MŠ. U každého námětu jsou zmíněny pomůcky a postup k realizaci a je zde popsáno propojení s klíčovými kompetencemi a vzdělávacími oblastmi. Také jsou vypsány další možné aktivity a činnosti, které napomáhají k rozvoji dítěte a vychází z daného námětu.

Klíčová slova: papírové ruličky, kartonový materiál, mateřská škola, recyklace, environmentální výchova, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti

Abstract This thesis deals with the use of paper rolls in nursery schools. At first this work describes different types of paper, process of making and recycling. Following chapters are about environmental and polytechnic education in nursery schools and the use of paper in craft in general. Theoretical part is closed by connecting this topic to national curriculum and key competences. The second part of this thesis is compilation of ten practical ideas for lessons with the use of paper rolls. These contain complete lesson plans including all needed equipment. To each idea is added set of following activities that helps in children´s development and personal growth.

Key words: paper rolls, cardboard material, nursery schools, recycling, environmental education, key competences, national curriculum

Obsah Prohlášení .................................................................................................................... 2 Anotace ........................................................................................................................ 3 Abstract ........................................................................................................................ 4 Úvod ............................................................................................................................. 7 1

Cíle a úkoly závěrečné práce ................................................................................ 9

2

Papír - základní materiál ..................................................................................... 10

3

4

2.1

Karton .......................................................................................................... 11

2.2

Výroba papíru .............................................................................................. 11

2.3

Sběrový papír .............................................................................................. 11

2.4

Recyklace papíru ......................................................................................... 12

Environmentální výchova ................................................................................... 14 3.1

Definice ....................................................................................................... 14

3.2

Environmentální výchova v MŠ ................................................................... 14

3.3

Polytechnická výchova ................................................................................ 15

Pracovní výchova ................................................................................................ 16 4.1

5

6

Pracovní výchova a papír ............................................................................ 16

Propojení s RVP PV ............................................................................................. 18 5.1

Klíčové kompetence .................................................................................... 19

5.2

Vzdělávací oblasti ........................................................................................ 20

5.2.1

Dítě a jeho tělo..................................................................................... 20

5.2.2

Dítě a jeho psychika ............................................................................. 20

5.2.3

Dítě a ten druhý ................................................................................... 21

5.2.4

Dítě a společnost.................................................................................. 21

5.2.5

Dítě a svět ............................................................................................ 22

Soubor námětů ................................................................................................... 23 6.1

Krmítko pro ptáčky ...................................................................................... 23

6.2

Loutky .......................................................................................................... 25

6.3

Bludiště........................................................................................................ 27

6.4

Krasohled..................................................................................................... 30

5

6.5

Zvukové pexeso ........................................................................................... 32

6.6

Hop do kelímku ........................................................................................... 35

6.7

Dešťová tyč .................................................................................................. 37

6.8

Kroket .......................................................................................................... 39

6.9

Kuličkodráha ................................................................................................ 42

6.10 Šperky a doplňky ......................................................................................... 44 6.11 Další možnosti využití papírových ruliček ................................................... 47 Závěr .......................................................................................................................... 51 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 52

6

Úvod Jak napovídá již samotný název, práce pojednává o možnostech využití kartonových prvků v mateřské škole. Tato závěrečná práce se ovšem specifikuje především na kartonový materiál, který již nelze znovu recyklovat a zcela konkrétně na papírové ruličky. Možnosti využití papírových ruliček v mateřské škole jsou poměrně rozmanité a to nejen při výtvarných aktivitách, ale i k vytvoření různých pomůcek či her. Většina učitelek, pokud chce pracovat s tímto materiálem, ruličky nejčastěji využívá k vytvoření nepřeberného množství zvířátek či lidských postav. I na internetu se nejčastěji setkáváme s výrobky tohoto typu. Papírové ruličky ale dávají spoustu možností a i vzhledem k jejich snadnému dosažení za nulové náklady, je škoda tyto možnosti nevyužít. Hlavním cílem této závěrečné práce je tedy vytvořit soubor námětů z kartonových prvků využitelných při činnostech v mateřské škole a tím výuku v MŠ inovovat. Začátek práce je věnován papíru jako takovému, je zde vymezen rozdíl mezi papírem a kartonem a stručně popsána výroba papíru. Jednou složkou při výrobě papíru je sběrový papír, o kterém je dále hovořeno a s tím také souvisí, a tedy

i v práci

logicky

následuje,

recyklace

papíru.

Tato

oblast

spadá

do environmentální výchovy, která se zabývá ochranou přírody. Proto i na ní se práce zaměřuje a snaží se ukázat možnosti jejího využití v mateřské škole. Dále je zmíněna pracovní výchova, jelikož papír je při ní nejčastěji využívaným materiálem a i papírové ruličky jdou snadno tímto způsobem využít. Následně se práce zaměřuje na nejdůležitější dokument pro tuto vzdělávací oblast, jímž je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a jsou zde propojeny s tímto tématem klíčové kompetence a vzdělávací oblasti. V druhé polovině práce je rozpracováno deset konkrétních námětů z papírových ruliček, které jsou vhodné do mateřské školy. U každého námětu jsou zmíněny pomůcky a postup k jeho realizaci, ale také je ukázáno, jak jsou podporovány jednotlivé klíčové kompetence a vzdělávací oblasti z RVP PV. Všechny náměty také naznačují další možné činnosti, které se dají s tímto

7

námětem propojit a co všechno je ještě v jeho souvislosti možné rozvíjet. Vše je ještě doplněno o fotografii pro lepší názornost.

8

1 Cíle a úkoly závěrečné práce Hlavní cíl závěrečné práce byl stanoven v této podobě: vytvořit soubor námětů z kartonových prvků využitelných při činnostech v mateřské škole a tím výuku v MŠ inovovat. Dílčí cíle k dosažení tohoto hlavního cíle lze charakterizovat v rovině teoretické a praktické.

Cíle teoretické: 1) Na základě studia odborné literatury analyzovat a shrnout poznatky o materiálu papírenské výroby s hlavním zaměřením na karton. 2) Propojit

jednotlivé

náměty

s

Rámcovým

vzdělávacím

programem

pro předškolní vzdělávání.

Cíle praktické: 1) Vytvořit soubor námětů z kartonových prvků využitelných při činnostech v mateřské škole a zároveň 10 námětů prakticky realizovat. 2) Pořídit fotografickou dokumentaci zrealizovaných námětů.

9

2

Papír - základní materiál Pojem papír má dva významy. Můžeme na něho nahlížet v obecné rovině, kdy

se tímto pojmem označují „všechny druhy vláknitých materiálů, které vznikly naplavením vodné suspenze vláken na jemné síto, odvodněním a zplstěním vláken a mají podobu listu o velké ploše a malé tloušťce.“ (Benda, V., 1984, s. 39) Další možný náhled je po rozlišení jednotlivých druhů papíru dle hmotnosti, kdy se jedná o jeden z typů. Pro tuto práci bude termín „papír“ využíván převážně v širším významu slova. Papír je v dnešní době naprostou samozřejmostí - používáme ho nejen na psaní, čtení či při výtvarných aktivitách, ale i při mnoha dalších činnostech. O tom svědčí i fakt, že v ČR se spotřebuje 1354 tisíc tun papíru za rok. Na jednoho obyvatele tedy ročně připadá spotřeba asi 129 kg papíru, jak uvádí internetová stránka Arnika. Pro porovnání v roce 1972 byla spotřeba papíru poloviční, 61 kg na jednoho obyvatele za rok. (Benda, V., 1984, s. 7) Původ papíru můžeme přičítat Číně, kde již v 3. století př. Kr. vzniklo něco papíru podobného. Zásadním rozdílem byl materiál. Číňané využili odpad hedvábí čili živočišné látky. V dnešní době se k výrobě papíru používají látky rostlinné. Ty se začaly používat v roce 105 po Kr. rovněž v Číně. Do Evropy se papír dostal asi v 11. století. V Čechách byla první papírna založena pravděpodobně roku 1370, ovšem tyto zprávy nejsou potvrzené. (Zuman, F., 1947, s. 7-10) Jak již bylo naznačeno v prvním odstavci „obecně rozumíme papírem relativně tenkou stejnoměrnou vrstvu vláken (převážně rostlinného původu) vodou naplavených na síto, zplstěných, odvodněných a usušených.“ (Kocman, J. H., 2004, s. 6) Papír můžeme dělit podle několika kritérií: např. výrobní techniky, vlákninového složení, stupně klížení, plošné hmotnosti, úpravy povrchu či způsobu použití. Pro tuto práci je důležité především dělení podle plošné hmotnosti, kdy máme tři skupiny papíru. Dle plošné hmotnosti papír dělíme na PAPÍR (plošná hmotnost do 150 g/m2), KARTON (150 -250 g/m2 plošné hmotnosti) a LEPENKU (plošná hmotnost 250 – 4000 g/m2). (Kocman, J. H., 2004, s. 6) Rozeznáváme

10

asi 720 druhů papíru, 100 druhů kartonů a 180 druhů lepenek. (Honzíková, J., 2015, s. 171.)

2.1 Karton „Zesílením papíru, buď nabráním větší vrstvy na formu anebo slepením několika vrstev papíru byl vyroben papír kartonový a lepenka.“ (Zuman, F., 1947, s. 33) Obecně tedy můžeme za karton považovat tužší a tlustší papír či měkčí a tenčí lepenku. Podle způsobu použití můžeme kartony dělit na tiskové kartony; psací, kreslící a rýsovací kartony; technické a průmyslové kartony; a ty ostatní.

2.2 Výroba papíru Výroba papíru má několik etap. Hrázský a Král (1999, s. 66) je dělí následovně: I) Výroba surovin (sběrový papír, dřevovina, polobuničina, buničina) II) Zpracování surovin (mletí buničiny, příprava plnidel, klížidel, barviv apod.) III) Příprava papíroviny IV) Formování papírového listu na papírenském stroji V) Zpracování hotového papíru VI) Impregnace, napouštění, úprava povrchu apod. Již z tohoto dělení lze poznat, že výroba papíru je poměrně složitý proces. Zjednodušeně řečeno se papír vyrábí z mnoha různých surovin, které se rozvlákňují ve vodě a vzniká buničina - ta se dále čistí a upravuje. Směs vody s celulózovými vlákny natéká na síto, kde se odvodňuje a následně lisuje a vysouší. Tímto způsobem se papír vyrábí již od středověku, pouze se tento proces zmodernizoval prostřednictvím moderních a strojních zařízení. (Šťastná, J., 2007, s. 42)

2.3 Sběrový papír V dnešní době se také více dbá na životní prostředí, díky tomu se trochu změnilo složení papíru. Jak již bylo zmíněno výše, k výrobě se nyní používá i sběrový papír, který představuje velmi důležitou surovinu. Existují dva typy sběrového papíru, jednak průmyslový odpad, který představují různé odřezky a zbytky z podniků zpracovávajících papír, druhý typ je sběrový papír z domácností či škol, který je z většiny tvořen novinami, časopisy a v dnešní době převážně letáky. Průmyslový

11

odpad je kvalitní, může se tedy využít i do lepších druhů papíru, nejprve je však nutné ho roztřídit podle několika kritérií. Sběrový papír z domácností je značně znehodnocen a znečištěn, jeho využití je spíše jen u podřadnějších druhů papírů především z důvodu potisku. (Andrlík, K., 1968, s. 18) Existují druhy papíru, které jsou takřka výhradně z recyklované suroviny, jako například toaletní papír, proklady od vajíček, noviny, či některé druhy lepenek. Sběrový papír však nemá využití pouze jako vláknina při výrobě papíru, ale také ho lze užít jako energetickou surovinu či jako materiál ke kompostování. Poslední dva způsoby zpracování sběrového papíru bývají používány především u papíru, který není vhodný k recyklaci. Podíváme-li se na význam sběrového papíru v číslech, můžeme říci že: (Horáček, J., 2001, s. 68) -

na 1 tunu bílého papíru vyrobeného v papírenské prvovýrobě se spotřebují 3 tuny dřeva a 350 m3 vody

-

na 1 tunu recyklovaného papíru se spotřebují 2 tuny sběrového papíru a 30 m3 vody

-

110

tun

sběrového

papíru

představuje

v dřevní

surovině

1

hektar

osmdesátiletého lesa -

1 tuna sběrového papíru uspoří v papírnách 500 – 600 kWh elektrické energie

-

využití sběrového papíru v papírnách sníží náklady na suroviny až 5x

-

v ČR sběrový papír tvoří 1/3 surovinové základny při výrobě nového papíru

-

každá tuna vyrobeného papíru získaná ze starého papíru sníží téměř o 3/4 koncentraci škodlivých plynných emisí a téměř o 1/2 znečištění vody

2.4 Recyklace papíru Papír je velmi dobře recyklovatelný materiál, ovšem jeho nevýhodou je, že nelze recyklovat donekonečna jako například sklo. V průběhu recyklace se vlákna rozvlákňují a melou a tyto procesy postupně zkracují původní délku vláken celulózy. Papír se dá průměrně recyklovat 5-7 krát, ve výjimečných případech je recyklace možná až 20x. Zde je pak možné využít kompostování, jak již bylo zmíněno výše, nebo využít tyto zbytky na izolaci, či nástřiky.

12

Aby bylo možné papír recyklovat, je zapotřebí správné třídění odpadu. V České republice je přes 70 tisíc kontejnerů na papír a průměrná vzdálenost ke kontejneru je 99 metrů. Ovšem ne vše, co je z papíru, do kontejneru patří. Některé podřadnější papíry se nedají třídit už z podstaty jejich využití, například toaletní papír. Dále pak nelze recyklovat papír znečištěný např. dětské pleny, použité papírové kapesníčky, ale ani mastný či mokrý papír. Do kontejneru pak nepatří ani papír, který již nejde znovu recyklovat z důvodu nekvalitních vláken, jak bylo zmiňováno v předchozím odstavci. Jedná se o proklady od vajíček, ruličky od toaletního papíru či papírových utěrek. Tato práce se tedy na tyto papírové prvky bude blíže zaměřovat a pokusí se ukázat co nejvíc jejich dalších možných využití kromě kompostování.

13

3

Environmentální výchova Při využití papírového materiálu nevhodného k další recyklaci v mateřské škole,

můžeme nejprve s dětmi pohovořit o recyklaci samotné a zároveň tedy i o ochraně přírody. Rovněž některé výrobky mohou samy o sobě pomáhat přírodě, jako například krmítko pro ptáčky viz. kapitola 6.1. Environmentální výchova je v mateřské škole neodmyslitelnou součástí a to nejen z důvodu legislativního, tedy že je zakomponována v RVP PV, ale především je pro dítě kontakt s přírodou velice potřebný a zároveň přínosný. (Jančaříková, K., 2010, s. 2)

3.1 Definice Environmentální výchova je v dnešní době definována jako veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je především: zvyšovat spoluzodpovědnost lidí za současný i příští stav přírody a životního prostředí, rozvíjet tvořivost, citlivost a vstřícnost lidí k řešení problémů péče o přírodu, utvářet ekologicky příznivé hodnotové orientace, které kladou důraz na dobrovolnou střídmost, na nekonzumní, duchovní kvality lidského života, hledat příčiny ekologické krize a cesty k jejímu řešení. (Jančaříková, K., 2010, s. 9) Odhaluje důsledky lidské činnosti, která působí devastaci a ohrožuje život na Zemi. Ukazuje možné způsoby potřebné k dosažení pozitivních změn v životním prostředí. Vychovává k odpovědnému vztahu k přírodě a pochopení její nenahraditelné ceny pro život všech. Má za úkol budovat v lidech pozitivní vztah k přírodě, schopnost estetických prožitků v souvislosti s přírodou, zabývá se poznáváním vztahů v přírodě a vlivem člověka na ni. Věnuje se budování správných hodnot, postojů a kompetencí k péči o přírodu; připravenosti k angažovanému jednání. (Leblová, E., 2012, s. 15 – 16)

3.2 Environmentální výchova v MŠ U dětí v předškolním věku má environmentální výchova za cíl podnítit touhu poznávat okolní svět a zároveň ji rozvíjet v trvalý a hluboký vztah k přírodě, který

14

se postupně přemění ve schopnost poznat dysfunkce v životním prostředí a později také v chuť přírodu aktivně chránit. (Jančaříková, K., 2010, s. 12) Environmentální

rozměr

můžeme

spatřovat

také

u

polytechnického

či technického vzdělávání v mateřské škole. Měli bychom děti vést ke správnému nakládání s recyklovatelným odpadem, zároveň je dobré pracovat co nejvíc s obnovitelnými zdroji a podporovat tím zásady trvale udržitelného rozvoje. Můžeme zároveň využívat odpadní materiály, ovšem nemělo by to mít dopad na kvalitu technické výuky. Nástroje a pomůcky k realizaci technického vzdělávání by měly být pořizovány spíše takové, které vydrží, a nemít hlavním kritériem cenu. Výrobky, které děti v rámci technické výchovy vytvoří, by měly být také funkční. (Kroufek, R., 2015, s. 26)

3.3 Polytechnická výchova V předchozí kapitole je zmíněna polytechnická výchova, nyní si vysvětlíme tento pojem blíže. Polytechnická výchova má za cíl nacházet rovnováhu v technickém světě a porozumět tomuto světu. Dítě tedy rozumí vlivu techniky na přírodní a společenské prostředí, a zároveň kriticky přemýšlí, čili se orientuje v záplavě technických informací a artefaktů, posuzuje fakta z různého úhlu pohledu, vybírá podstatné. (Krnáčová, A., 2015, s. 14) Obecným cílem předškolního vzdělávání je rozvoj dítěte v celé šíři, tedy v mnoha oblastech. Většinou učitelky mateřské školy preferují aktivity výtvarně tvořivé, jazykové, pohybové či estetické. Činnosti, které podporují právě polytechnickou výchovu, jako jsou například aktivity logické, matematické, přírodovědné, konstrukční, jsou převážně opomíjené. Přitom polytechnická výchova učí děti technickému a kritickému myšlení, které dětem umožní získat odstup a posuzovat záplavu technických informací, které k nim přicházejí. (Krnáčová, A., 2015, s. 15)

15

4 Pracovní výchova Rozvoj technické tvořivosti mimo jiné podporuje také pracovní výchova. Ta směřuje k získání základních a praktických dovedností a návyků z různých oblastí. Rozšiřuje znalost jednotlivých materiálů, jejich vhodné využití a správné zvolení nářadí či nástrojů k práci s nimi. Přispívá k osvojení zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vytváří vztah k ochraně a tvorbě životního prostředí, ale zároveň i k práci a vlastním činnostem. Rozvíjí orientaci v různých oblastech lidské činnosti. (Honzíková, J., 2015, s. 63) Pracovní výchova, jak již bylo zmíněno, podporuje také tvořivost. Tento proces můžeme rozdělit do pěti stádií: INSPIRACE (hledání podnětů, motivů atd.), KLASIFIKACE (vyjasnění si cíle a účelu práce), DESTILACE (výběr nejlepší myšlenky k dalšímu rozpracování), INKUBACE (myšlenkové zpracování nápadu) a PILNÁ PRÁCE. Jednotlivá stádia nemusí následovat v tomto pořadí a zároveň se některé fáze procesu mohou několikrát opakovat. (Honzíková, J., 2015, s. 65) Při pracovních činnostech využíváme různorodé materiály. Můžeme je rozdělit na DROBNÝ PŘÍRODNÍ MATERIÁL, neboli to, co nalezneme ve volné přírodě. Dále používáme DROBNÝ TECHNICKÝ MATERIÁL, což jsou věci, které vyrobil člověk (např. odřezky dřeva, plast či kov). K pracovním činnostem neodmyslitelně patří PAPÍR, který je nejpoužívanějším materiálem, ale také různé TEXTILNÍ MATERIÁLY. Posledním materiálem jsou MODELOVACÍ HMOTY od plastelíny, moduritu, fima až po různé druhy těst a mnohé jiné. (Honzíková, J., 2013, s. 16 – 17)

4.1 Pracovní výchova a papír Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, patří papír mezi hlavní materiál využívaný v pracovních činnostech. Při práci s ním můžeme využít několik technik, které můžeme rozdělit do čtyř hlavních skupin pracovních operací: (Honzíková, J., 2006, s. 69) 

Oddělování – trhání, vytrhávání, stříhání, vystřihování, řezání, vysekávání



Spojování – nalepování, slepování, polepování, proplétání, sešívání



Tvarování – překládání, skládání, ohýbání, lisování

16



Rozměřování a úprava povrchu – měření, rozměřování, obkreslování tvarů, úprava povrchu např. barvením

Pro práci s papírem využíváme spoustu pomůcek, nástrojů a nářadí. Nejčastější jsou to nůžky, tužka, štětec, pravítko, nůž na papír, lepidlo, lepicí páska či sešívačka a mnohé další. Nemusíme však využívat pouze archy papíru, ale dá se použít i různý zbytkový či odpadový materiál. Jmenovat můžeme například papírové krabice, proužky ze skartovačky, vlnitou lepenku z obalů, kelímky z voskového papíru, kartonové tubusy od látek, koberců či pro tuto práci prioritní roličky od toaletního papíru. (Honzíková, J., 2006, s. 69 - 70)

17

5 Propojení s RVP PV Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV) stanovuje úkoly předškolního vzdělávání následovně: „pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte (…) a poskytovat mu odbornou péči. Mělo by usilovat, (…) aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života i vzdělávání. Předškolní vzdělávání má usnadňovat dítěti jeho další životní i vzdělávací cestu. Jeho úkolem je proto rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání okolního světa a motivovat ho k dalšímu poznávání a učení, stejně tak i učit dítě žít ve společnosti ostatních a přibližovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané.“ (Smolíková, H., 2006, s. 7) Předškolní vzdělávání se musí odrážet v potřebách dětí a zároveň přizpůsobit požadavky možnostem této věkové skupiny. Je tedy zapotřebí nabízet odpovídající vzdělávací prostředí, které je pro dítě zajímavé a přináší mu nové podněty, zároveň by se zde dítě mělo cítit bezpečně a spokojeně. (Smolíková 2006, s. 8) „Předškolní pedagog má vést vzdělávání tak, aby: (Smolíková, H., 2006, s. 45)  se děti cítily v pohodě (po stránce fyzické, psychické i sociální)  se děti rozvíjely v souladu se svými schopnostmi a možnostmi a současně byl podněcován jejich harmonický rozvoj  děti měly dostatek podnětů k učení a radost z něho  bylo posilováno sebevědomí dětí a jejich důvěra ve vlastní schopnosti  děti měly možnost vytvářet a rozvíjet vzájemné vztahy a cítit se ve skupině bezpečně  byl dostatečně podporován a stimulován rozvoj jejich řeči a jazyka  se děti seznamovaly se vším, co je pro jejich život a každodenní činnosti důležité

18

 děti mohly pochopit, že mohou prostřednictvím vlastních aktivit ovlivňovat své okolí  děti obdržely speciální podporu a pomoc, pokud jí dlouhodobě či aktuálně potřebují Tato práce se snaží uplatňovat metody, které jsou v RVP PV označovány jako vhodné pro předškolní vzdělávání. Jde o „metody prožitkového a kooperativního učení hrou a činnostmi dětí, které jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, podporují dětskou zvídavost a potřebu objevovat, podněcují radost dítěte z učení, jeho zájem poznávat nové, získávat zkušenosti a ovládat další dovednosti.“ (Smolíková, H., 2006, s. 8 - 9)

5.1 Klíčové kompetence RVP PV uvádí pět klíčových kompetencí pro předškolní vzdělávání. Jde o KOMPETENCE K UČENÍ, K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ, KOMUNIKATIVNÍ KOMPETENCE, SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ KOMPETENCE A KOMPETENCE ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ. Pro tuto práci jsou nejpodstatnější první dvě, které se mohou snadno rozvíjet prostřednictvím činností s kartonovými prvky. V rámci kompetence k učení by se mělo dítě během předškolní docházky zvládnout naučit „soustředěně pozorovat, zkoumat, objevovat, všímat si souvislostí, experimentovat a užívat při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů“ a zároveň také „získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení“. Kompetence k řešení problémů jasně značí, že by dítě mělo zvládnout „řešit problémy na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu omylu, zkouší, experimentuje, spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální

nápady),

využívá

při tom

dosavadních

zkušeností,

fantazii

a představivost.“ (Smolíková, H., 2006, s. 12) Důležitá je ale také kompetence činnostní, v rámci které by dítě mělo zvládnout „odhadnout rizika svých nápadů; chápat, že se může o tom, co dělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá; ví, že není jedno v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit.“ (Smolíková, H., 2006, s. 14) Tyto činnosti by ale mohly přispět i k rozvoji jiných podstatných schopností, například

19

„samostatně rozhodovat o svých činnostech“, což spadá do kompetence sociální a personální. (Smolíková, H., 2006, s. 13)

5.2 Vzdělávací oblasti Do pěti vzdělávacích oblastí je v RVP PV uspořádán vzdělávací obsah předškolního vzdělávání. (Smolíková, H., 2006, s. 15)  DÍTĚ A JEHO TĚLO – biologická  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – psychologická  DÍTĚ A TEN DRUHÝ – interpersonální  DÍTĚ A SPOLEČNOST – sociálně-kulturní  DÍTĚ A SVĚT – environmentální Nyní se zaměříme na záměry jednotlivých oblastí a naznačíme propojení jednotlivých oblastí s činnostmi s kartonovými prvky.

5.2.1 Dítě a jeho tělo „Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojům.“ (Smolíková, H., 2006, s. 16) V této oblasti můžeme prostřednictvím nejrůznějších činností přispět k rozvoji jemné i hrubé motoriky, koordinaci ruky a oka či rozvoji některých smyslů (nejčastěji zraku a hmatu, ale lze rozvíjet například i sluch). K rozvoji jemné motoriky může docházet nejen prostřednictvím výtvarných aktivit, ale i správným užíváním pomůcek k výtvarným činnostem potřebných. Zároveň jsou velmi prospěšné různé činnosti se stavebnicemi, skládankami apod.

5.2.2 Dítě a jeho psychika „Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho

20

vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení.“ (Smolíková, H., 2006, s. 18.) Do této oblasti spadá například rozvoj tvořivosti, volné hry a experimenty s materiálem, různá třídění a přiřazování materiálů, rovněž také hry k rozpoznávání zvuků a procvičování sluchové paměti. Můžeme sem zařadit i utváření kladného vztahu k živým bytostem, k přírodě i věcem. Také sem spadají aktivity estetické a tvůrčí, které mohou být naplňovány například různými výtvarnými či dramatickými aktivitami. Důležitou součástí této oblasti je sféra jazyka a řeči. Tu podporujeme všemi aktivitami, při kterých si s dětmi povídáme, ale zároveň jim také můžeme rozšiřovat slovní zásobu o nové termíny či názvy věcí, které při dané činnosti používáme. Pod tuto oblast spadají i jiné schopnosti, které můžeme děti učit při hře či různých činnostech nezáměrně, jako například rozeznávání barev, či tvarů, velikosti, stran či umístění a mnohé jiné. Tato oblast má tedy, jak je vidět, velice široký záběr a můžeme ji rozvíjet při všech aktivitách.

5.2.3 Dítě a ten druhý „Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.“ (Smolíková, H., 2006, s. 24) Jak se dá již podle názvu očekávat a záměr to také potvrzuje, tato oblast podporuje a rozvíjí především spolupráci a kooperaci a to jak ve dvojicích, tak i ve skupinkách, mezi dětmi samotnými i s dospělým. Docházet k tomu může prostřednictvím různých řízených aktivit, kde spolupráci vyžadují pravidla, ale i při běžných činnostech. Také je pro tuto oblast typický rozvoj sebedůvěry, tedy utváření u dítěte důvěry ve své vlastní schopnosti a znalosti.

5.2.4 Dítě a společnost „Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti sociálně – kulturní je uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést je do světa materiálních i duchovních hodnot, do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit

21

si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí.“ (Smolíková, H., 2006, s. 26) Pro tuto oblast je typické utváření kladného vztahu a aktivních postojů k životu a ke kultuře, například prostřednictvím hudebních, dramatických či výtvarných aktivit. Zároveň je i zde potřeba podněcovat nápaditost a tvořivost dětí. V této oblasti také podporujeme utužování společenských pravidel, tedy například nepodvádět při hrách, dodržovat stanovená pravidla, zacházet šetrně s pomůckami i hračkami, ale také třeba i umět prohrát.

5.2.5 Dítě a svět „Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí.“ (Smolíková, H., 2006, s. 29) Do této oblasti zařadíme rozvoj úcty k životu a to ve všech formách, čili kladný vztah k přírodě i živočichům. Zároveň by děti měly pochopit, že člověk a příroda se vzájemně ovlivňují a tedy každý jedinec přispívá k podpoře či narušení životního prostředí. Zahrneme sem tedy také pro tuto práci podstatnou recyklaci odpadového materiálu.

22

6 Soubor námětů V této kapitole jsou ukázány konkrétní praktické činnosti vhodné do mateřské školy, které je možné vytvořit za pomoci papírových ruliček, jež (jak bylo řečeno v kapitole 2.4) nelze dále využít k recyklaci. Nejčastěji a zároveň nejjednodušeji, se tento materiál dá využít při výtvarných aktivitách, ale tato práce se snaží ukázat i jiné jednoduché způsoby využití. Deset méně typických námětů je podrobněji rozpracováno níže i s fotografickou dokumentací. Zároveň je u těchto námětů řešeno, co konkrétně rozvíjejí a proč tedy jsou vhodné k zařazení do mateřské školy. Jsou zde popsána také další možná vzdělávací témata či aktivity, které se snadno s námětem propojí. Všem námětům může, vzhledem k hlavnímu využívanému materiálu, předcházet povídání o recyklaci odpadu a tedy i motivace k jeho správnému třídění a ochraně přírody.

6.1 Krmítko pro ptáčky Pomůcky: rulička od toaletního papíru, zobání či nějaká semínka vhodná pro ptáčky, pojivo (lze použít tužší med, burákové máslo či lůj), nůž, talíř, provázek, nůžky

Postup: Ruličku od toaletního papíru pomažeme medem či jiným pojivem. Semínka nasypeme na talíř a namazanou ruličku v ní oválíme, aby se semínka nachytala na med. Následně k ruličce přiděláme provázek, aby bylo možné krmítko kdekoliv zavěsit. Můžeme ale také využít tvar ruličky a krmítko jednoduše navléci na větev stromu.

Podporované klíčové kompetence:  K UČENÍ – dítě získává nové poznatky o životě ptactva a propojuje je s předchozími znalostmi.

23

 K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – dítě zjišťuje, jak je možné připevnit semínka k papíru; je zapotřebí vymyslet, jak umístit krmítko do výšky.  KOMUNIKATIVNÍ – děti se musí dohodnout, kam jednotlivá krmítka rozvěsí, případně požádat o pomoc s rozvěšováním dospělého.  SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – každé dítě se samo rozhodne, kolik semínek na krmítko upevní a zároveň kam své krmítko umístí a jak ho připevní.  ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ – dítě si samo vytvoří jednoduché krmítko, čímž pomůže ptáčkům, aby měli v zimě co jíst.

Podporované vzdělávací oblasti:  DÍTĚ A JEHO TĚLO – dítě rozvíjí jemnou motoriku - práce s nožem; obalování ruličky semínky – možné osahání semínek a zjištění jejich vlastností; pokud používáme například slunečnicová semínka, mohou děti zapojit i chuť a zjistit jestli to, co ptáčkům připravují, je dobré; v případě upevňování provázkem trénování vázání uzlíku či kličky.  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – děti rozvíjí tvořivost a představivost novými aktivitami; rozšiřují si slovní zásobu a osvojují nové poznatky.  DÍTĚ A TEN DRUHÝ – podporuje se spolupráce mezi dětmi navzájem i s dospělými.  DÍTĚ A SPOLEČNOST – dítěti je umožněno spolupodílet se na průběhu této aktivity i pozorování úspěšnosti výsledného produktu.  DÍTĚ A SVĚT – podporuje se kladný vztah k ptactvu, ale i ostatním živým bytostem; u dětí se upevňuje znalost okolí školky, při hledání vhodného umístění krmítka.

Možnosti rozvoje dalších vědomostí a dovedností: -

rozhovory o ptactvu – jaké známe druhy, co jedí, kde a čím je můžeme krmit, proč někteří před zimou odlétají, apod.

-

vázání uzlíku a kličky

-

rozlišování a dělení stromů při následném rozvěšování krmítek

24

Obrázek č. 1: Krmítko pro ptáčky

Obrázek č. 2: Krmítko pro ptáčky

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

6.2 Loutky Z papírových ruliček je možné vytvořit různé loutky dle fantazie dětí. V této práci jsou ukázány dva příklady.

Pomůcky: ruličky od toaletního papíru, ruličky od kuchyňských utěrek, krabička od taveného sýra, brčka, provázek, nůžky, barevný papír, lepidlo, oči (případně další materiál dle vlastní fantazie)

Postup: Do ruliček se na konci udělá dírka a pomocí provázku se k sobě jednotlivé ruličky přivážou dle potřeb pohybu. Loutky je pak možné ovládat buď přímo rukama, či pomocí provázku, na kterém jsou zavěšené. Pro snadnější ovládání je možné na konec provázku navázat polovinu brčka s ohybem. Dále doplníme detaily a dozdobíme loutku dle potřeby a fantazie. Například loutka člověka může měnit emoce ve tváři prostřednictvím většího množství připravených obličejů na víčkách krabičky od sýra.

25

Podporované klíčové kompetence:  K UČENÍ – dítě se seznamuje s částmi lidského těla a jejich pohybem, což může na sobě vyzkoušet.  K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – každé dítě vymýšlí vlastní loutku a zároveň musí přijít na možnosti jejího zpracování a ztvárnění.  KOMUNIKATIVNÍ – při vymýšlení představení, které bude ztvárněno, může vyjádřit dítě svůj názor a zároveň následně při představení využít své komunikační dovednosti při promlouvání za loutku.  SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – dítě si prostřednictvím loutky vyzkouší chování mezi lidmi v určitých situacích.  ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ – dítě si může utvořit představu o základních lidských normách a hodnotách.

Podporované vzdělávací oblasti:  DÍTĚ A JEHO TĚLO – dítě rozvíjí jemnou motoriku – stříhání, lepení, vázání uzlíku, ovládání loutky; u větších loutek se při ovládání rozvíjí i motorika hrubá a koordinace pohybu; dítě se seznámí s částmi lidského a zvířecího těla a umí některé pojmenovat.  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – dítě rozvíjí slovní zásobu v oblasti částí lidského těla; procvičuje paměť při hraní známé pohádky; rozvíjí tvořivost, představivost, fantazii, ale i tvůrčí postoj k řešení problémů při vymýšlení loutky a jejím ztvárnění; dítě rozvíjí konstrukční schopnosti.  DÍTĚ A TEN DRUHÝ – podporuje se spolupráce při divadelním představení a případně i při jeho vymýšlení; vciťování se do někoho jiného prostřednictvím hraní rolí a zároveň seznamování se s pravidly chování k druhému.  DÍTĚ A SPOLEČNOST – dítě se seznámí s pravidly chování v divadle prostřednictvím divadelního představení z vyrobených loutek; dítě se učí zacházet šetrně s hračkami; dítěti je umožněno spolupodílet se na průběhu výroby i výsledcích této aktivity.

26

 DÍTĚ A SVĚT – dítě se seznámí s možným průběhem či řešením různých běžných situací, ztvárněných prostřednictvím vytvořených loutek.


poznávání a pojmenování částí těla lidského i zvířecího – případné porovnání

-

seznámení s možností pohybu – co všechno a jak moc ohnu či otočím

-

rozpoznávání emocí

-

rozhovory o národnostech a vysvětlení rozdílů

-

poznávání zvířat domácích, volně žijících i ze ZOO – jejich vzhled; zvuky, které vydávají; co jedí; apod.

-

divadelní představení – např. pohádka, různé situace ze života, jak se kde chováme, atp.

-


Obrázek č. 3: Loutka pes

Obrázek č. 4: Loutka člověk

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

6.3 Bludiště Z papírových ruliček je možné vytvořit různá bludiště podle vlastní fantazie, které se dají uzpůsobit dle obtížnosti. S přihlédnutím k velikosti krabice je možné vytvořit i bludiště podporující spolupráci a koordinaci ve dvojici. Zpočátku u menších dětí je lepší využít pouze labyrint – kdy je daná pouze jedna cesta a nejsou žádné slepé uličky.

27

Pomůcky: papírová krabice, papírové ruličky různých velikostí, nůžky či řezák, tavná pistole, kulička, barevný papír

Postup: Do papírové krabice si vytvoříme bludiště z papírových ruliček. Fantazii se meze nekladou, je tedy možné vytvořit i různé mosty, slepé uličky, dvojité cesty apod. Jen je potřeba mít na paměti věk osob, kterým bude bludiště určeno a podle toho přizpůsobit obtížnost. Je dobré si barevně označit začátek a konec bludiště, aby byly lépe viditelné.

Podporované klíčové kompetence:  K UČENÍ – dítě má možnost vyzkoušet si technické myšlení.  K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – dítě dostane kuličku bludištěm až do cíle, případně přijde na více řešení, je-li to možné.  KOMUNIKATIVNÍ – děti se mezi sebou domluví na zapůjčení bludiště navzájem.  SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – dítě by si mělo uvědomit, že není dobré hned lepit, ale je lepší si nejprve ověřit funkčnost bludiště.  ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ – dítě si samo vymyslí vlastní cestu bludištěm a samo si ho zhotoví.

Podporované vzdělávací oblasti:  DÍTĚ A JEHO TĚLO – dítě si rozvíjí jemnou motoriku stříháním; zlepšuje koordinaci pohybu, podporuje zručnost a lehkost pohybu hrou s bludištěm; trénuje pozornost a postřeh sledováním umístění kuličky.  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – dítě rozvíjí tvořivost, představivost a fantazii realizací vlastního bludiště; také rozvíjí konstrukční schopnosti; zároveň upevňuje estetické cítění; posiluje trpělivost a vytrvalost, protože činnost je poměrně zdlouhavá; po dokončení se setkává s pocitem úspěchu.

28

 DÍTĚ A TEN DRUHÝ – u větších bludišť dítě rozvíjí spolupráci a zároveň komunikaci se spoluhráčem; při práci s tavnou pistolí je zapotřebí požádat o pomoc dospělého.  DÍTĚ A SPOLEČNOST – dítě se učí zacházet šetrně s hračkami; dítěti je umožněno spolupodílet se na průběhu i výsledcích této aktivity.  DÍTĚ A SVĚT – dítě si utváří nové poznatky ze světa techniky.


seznámení s různými materiály – z čeho všeho se dá labyrint či bludiště vytvořit

-

vysvětlení rozdílu mezi labyrintem a bludištěm

-

procvičování sluchu – chůze za zvukem

-

nácvik vedení druhého člověka – chůze podle instrukcí (slovních či neverbálních)

-

procvičování orientace v prostoru (nahoře, dole, vpředu, vzadu) i pravolevé orientace

Obrázek č. 5: Bludiště

Zdroj: vlastní

29

6.4 Krasohled Pomůcky: rulička od kuchyňských utěrek, barevné korálky, zrcadlový papír či folie, karton, průhledná folie či plast, matný průsvitný papír (např. pergamen), izolepa, nůžky, pravítko, tužka

Postup: Ze zrcadlové folie si vytvoříme rovnostranný trojúhelník se zrcadlovou stranou uvnitř, který vložíme do papírové ruličky. Folie by měla být asi o 2-3 cm kratší než rulička, aby na jedné straně zůstalo místo. Na stranu s volným prostorem položíme na zrcadlový trojúhelník kolečko průhledné folie o průměru papírové ruličky. Na průhlednou folii nasypeme korálky - takové množství, aby měli místo a mohli se pohybovat. Korálky zakryjeme opět kolečkem průhledné folie a přidáme ještě kolečko matného papíru. Nyní obě strany papírové ruličky uzavřeme kolečkem z kartonu, které má uprostřed díru o průměru asi 1,5 cm a přilepíme ho izolepou. Hotový krasohled si můžeme zvenku ještě nazdobit dle vlastní fantazie.

Podporované klíčové kompetence:  K UČENÍ – dítě získává nové poznatky ze světa techniky a z oblasti fyzikálních zákonů (lom světla).  K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – dítě získává nový pohled na barvy a může s nimi experimentovat a hledat různé úhly pohledu.  KOMUNIKATIVNÍ – dítě se připravuje na psaní procvičováním zápěstí při změně postavení korálků v krasohledu.  SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – jedná se o poměrně těžký výrobek, proto ho ne každé dítě zvládne vytvořit samo, ale mělo by umět odhadnout své síly a zároveň požádat druhého o pomoc.  ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ – dítě se samo rozhoduje, jak si krasohled vyzdobí a jaké barvy korálků použije.

30

Podporované vzdělávací oblasti:  DÍTĚ A JEHO TĚLO – dítě rozvíjí jemnou motoriku - stříháním, vybíráním korálků, lepením izolepou, vkládáním koleček do ruličky; procvičuje si zrak a koordinaci očí (jedno oko se dívá, druhé je zavřené).  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – dítě rozvíjí fantazii a představivost nezměrným množstvím barevných pohledů; rozvíjí tvořivost a konstrukční schopnosti; experimentuje s odrazem v zrcadle; dítě se se seznamuje s geometrickými tvary (trojúhelník, kruh) - podle tvaru a velikosti korálků případně i s jinými geometrickými tvary, případně pojmy větší/menší.  DÍTĚ A TEN DRUHÝ – dítě se učí pořádat druhého o pomoc - ať kamaráda, nebo dospělého a zároveň on může pomoci někomu jinému.  DÍTĚ A SPOLEČNOST – dítě se učí půjčování hraček - jak on od kamaráda, tak i on tu svou druhému dítěti; zároveň trénuje schopnost vyjednávat a domluvit se na společném řešení, tedy i dovednost kompromisu; dítěti je umožněno spolupodílet se na průběhu i výsledcích této aktivity.  DÍTĚ A SVĚT – dítě si utváří nové poznatky ze světa techniky.


procvičování barev a tvarů

-

pokusy s mícháním barev

-

seznámení s kubismem a možnost vytvořit si vlastní obraz z geometrických tvarů (např. pomocí mozaiky)

-

seznámení s jinými možnostmi pohledu prostřednictvím dalekohledu či mikroskopu

31

Obrázek č. 6: Krasohled zvenku

Obrázek č. 7: Krasohled zevnitř

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

6.5 Zvukové pexeso Vytvořit zvukové pexeso můžeme s jakýmikoliv nádobami, ale bývá obtížné sehnat větší množství stejných nádob. Při použití různých nádob pak může vznikat zvuk rozdílný v závislosti na materiálu či velikosti dané nádoby. Proto je poměrně jednoduché si vytvořit nádoby z ruliček od toaletního papíru, které jsou všechny stejné a navíc lze jednoduše vytvořit nové v případě zničení či potřeby navýšení počtu. Zvukové pexeso pak nemusí být užíváno pouze jako klasické, tedy hledání dvojic stejně znějících, ale můžeme například nádoby třídit do několika hromádek (například podle množství předmětů, atd.). Vytvořené nádoby je možné využít i jako chrastidlo při hudebních činnostech, nebo jako uzavíratelné pouzdro na drobné předměty a výrobky.

Pomůcky: ruličky od toaletního papíru, tavná pistole, nůžky či řezák, karton, tužka, pravítko, předměty na vložení

Postup: Na tento výrobek byly použity dvě ruličky od toaletního papíru s různou tloušťkou, ale je možné místo jedné z nich použít tvrdší papír, například i barevný. Na užší ruličce si na jedné straně vyznačíme vzdálenost přibližně 2 cm

32

od kraje a v této vzdálenosti ruličku rozdělíme na dvě části. Silnější ruličku si podélně rozstřihneme, naměříme si asi 3 cm od konce ruličky a rozřízneme na dvě části. Následně na úzký dvoucentimetrový kroužek přilepíme třícentimetrový proužek z širší ruličky, tak, aby se okraje na jedné straně překrývaly a na straně druhé byl centimetrový rozdíl. Případný přesah z délky proužku při obmotávání odstřihneme a stejně postupujeme u druhých částí ruliček. Nyní již zbývá pouze zaslepit otvory v ruličce přilepením kartonových koleček.

Podporované klíčové kompetence:  K UČENÍ – dítě rozvíjí pozornost a soustředění hrou pexesa; trénuje paměť.  K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – dítě zjišťuje jak je možné z papírové ruličky vytvořit uzavíratelnou nádobu.  KOMUNIKATIVNÍ – dítě procvičuje vyjadřovací schopnosti, když se snaží popsat, co slyší.  SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – děti se mezi sebou musí domluvit, kdo bude hrát a zároveň si určí nějaká pravidla hry.  ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ – rozvíjí se technika samostatného rozhodování.

Podporované vzdělávací oblasti:  DÍTĚ A JEHO TĚLO – dítě procvičuje jemnou motoriku – stříhání, otvírání a zavírání nádob tak, aby se nepoškodily; procvičuje zápěstí při pohybu s nádobou; trénuje sluch – rozlišování míň/víc, případně poznávání konkrétních předmětů v nádobě.  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – trénuje se rozpoznávání zvuků; zároveň se zlepšuje vyjadřovací schopnost popisem toho, co dítě slyší a co mu to připomíná; dítě procvičuje pojmenování číslic do deseti a základní matematické operace při kontrole počtu předmětů v nádobě; dítě se setkává s pocitem zklamání; trénuje pozornost, soustředění a paměť; při zdobení nádob podporuje fantazii a tvořivost.

33

 DÍTĚ A TEN DRUHÝ – děti se učí dodržovat stanovená pravidla při hře a zároveň v některých případech i vyhrávat či prohrávat; při zdobení nádob je dobré, aby se děti domluvily, zda budou mít nádoby jednotný vzhled a zda tudíž budou používat totožnou výtvarnou metodu či nikoli; při práci s tavnou pistolí je zapotřebí požádat o pomoc dospělého.  DÍTĚ A SPOLEČNOST – dítěti je umožněno spolupodílet se na průběhu i výsledcích této aktivity; zároveň se učí zacházet šetrně s hračkami a pomůckami.  DÍTĚ A SVĚT – pexeso nejčastěji obsahuje různé přírodniny, dítě se seznamuje s různými prvky neživé přírody a plodinami.


poznávání zvuků z okolí, zvířat, hudebních nástrojů apod.

-

seznámení s tím, jak které věci znějí v nádobě na pexeso či jinde

-

trénování rytmu – pomalu, rychle

-

opakování slyšeného rytmu

-

hudební doprovod chrastidlem

-

rozlišování méně a více; procvičování počtů

-

další druhy pexes (klasické zrakové, hmatové)

-

procvičování i ostatních smyslů

Obrázek č. 8: Nádoba uzavřená

Obrázek č. 9: Nádoba otevřená

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

34

6.6 Hop do kelímku Tuto hru můžeme využít běžně pro zábavu, například jako disciplínu na dni dětí či při jiném soutěžním programu, stejně dobře je uplatnitelná ve třídě při volných hrách. Lze ji ale namotivovat i konkrétněji k určitému tématu (například včelička letí do úlu, žába chytá mouchu) a tedy si jí i podle dané motivace se zapojením fantazie dozdobit.

Pomůcky: rulička od toaletního papíru, provázek, korálek, tavná pistole

Postup: Ruličkou protáhneme provázek a seskládáme jí na jedné straně tak, aby tudy pouze vylézal provázek. Například od středu ohneme část ruličky nahoru a tím nám vznikne trojúhelník, stejný postup opakujeme na druhé straně. Následně provázek i ohyby ruličky přelepíme tavnou pistolí. Na druhou stranu provázku přivážeme korálek a můžeme se pustit do hry.

Podporované klíčové kompetence:  K UČENÍ – dítě objevuje nový způsob zábavy.  K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – dítě musí přijít cestou pokus/omyl na správnou techniku, jak korálek nadhodit, aby skončil v kalíšku.  KOMUNIKATIVNÍ – dítě dokáže popsat pravidla hry.  SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – dítě si samo rozhodne, jak si kelímek nazdobí; dítě si dokáže říct o pomoc při práci s tavnou pistolí.  ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ – dítě se učí vyhodnotit vlastní činnost – zda to, co udělal, je funkční a dá se to použít ke hře, zda dosáhl daného při hře daného cíle.

35

Podporované vzdělávací oblasti:  DÍTĚ A JEHO TĚLO – dítě procvičuje jemnou motoriku - vázání uzlíku, překládání ruličky; procvičování zápěstí; koordinace ruky a oka; trénování postřehu.  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – dítě experimentuje s materiály; rozvíjí představivost a tvořivost; rozvíjí pozornost a soustředění; rozvoj sebeovládání, dítě se setkává s pocitem neúspěchu i úspěchu.  DÍTĚ A TEN DRUHÝ – při práci s tavnou pistolí je zapotřebí požádat o pomoc dospělého.  DÍTĚ A SPOLEČNOST – dítě se učí šetrně zacházet s pomůckami a hračkami; dítěti je umožněno spolupodílet se na průběhu i výsledcích této aktivity.  DÍTĚ A SVĚT – pokud činnost namotivujeme např. již zmíněným úlem, rozvíjí se u dětí kladný vztah k přírodě a zároveň se dozvídá nové informace ze světa zvířat.



-

při konkretizované podobě hry je možné si i s dětmi o tématu povídat (včeličky vyrábí med, jsou pro nás užitečné)

-

hod na cíl; hod horním i spodním obloukem

Obrázek č. 10: Pohled zepředu

Obrázek č. 11: Pohled zezadu

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

36

6.7 Dešťová tyč Dešťovou tyč můžeme vytvořit z různě velkých papírových ruliček a to jak na šířku, tak na délku. Zároveň je možné je naplnit různými materiály, čímž pokaždé vznikne originální zvuk.

Pomůcky: papírová rulička, hřebíky, kladivo, náplň tyče (např. rýže, luštěniny, semínka, písek, kamínky), karton, tavná pistole, barevné izolepy

Postup: Do papírové ruličky natlučeme hřebíky (úměrné množství velikosti tyče). Jednu stranu ruličky zalepíme kolečkem z kartonu a nasypeme vybranou náplň dešťové tyče. Nyní zaslepíme i druhou stranu tyče. Na závěr je dobré celou tyč dozdobit barevnými izolepami, aby byla originální a zároveň tím zamezit poranění dítěte o hlavičku hřebíku.

Podporované klíčové kompetence:  K UČENÍ – dítě objevuje nové zvuky a propojuje je s běžnými zvuky, které zná ze svého okolí.  K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – dítě si může nejprve vyzkoušet, jak bude jeho tyč před úplným zavřením znít a dle toho se rozhodne, zda je optimální množství náplně.  KOMUNIKATIVNÍ – děti se musí při vyrábění domluvit na pořadí, protože práce s kladivem a hřebíky je nebezpečná a je proto zapotřebí dohled dospělého.  SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – dítě se samo rozhodne, kolik hřebíků zatluče, čím svou tyč naplní, ale zároveň i jak ji následně ozdobí.  ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ – dítě se učí zacházet s kladivem a zároveň být při této činnosti opatrný.

37

Podporované vzdělávací oblasti:  DÍTĚ A JEHO TĚLO – dítě uvolňuje zápěstí – zatloukáním hřebíků, obracením tyče; procvičuje hrubou motoriku velkými pohyby s tyčí (práce oběma rukama); zároveň může být tyč využita i k různým pohybovým aktivitám, které díky ní budou doplněny o netradiční zvukový efekt pohybu; dítě rozvíjí sluch.  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – dítě rozvíjí fantazii, představivost a kreativitu; učí se rozeznávat zvuky a popsat co slyší, případně tento zvuk k něčemu přirovnat; dítě se učí pracovat opatrně a bezpečně; dítě rozvíjí estetické cítění; dítě se učí rozeznávat rytmus a tempo; dítě může tyč využít ke ztvárnění svých prožitků či pocitů.  DÍTĚ A TEN DRUHÝ – děti se mohou při hraní na dešťovou tyč střídat, doplňovat či hrát souběžně; při pohybových aktivitách mohou děti spolupracovat s jednou tyčí (např. při různých předávání); při práci s tavnou pistolí je zapotřebí požádat o pomoc dospělého; rovněž u práce s kladivem by měl dospělý alespoň asistovat a dohlížet.  DÍTĚ A SPOLEČNOST – děti se seznamují s chováním na koncertě, uspořádáním

vlastního

hudebního,

nebo

i

hudebně-pohybového

představení.  DÍTĚ A SVĚT – dešťová tyč může být nástrojem šamanů, dítě se může dozvědět něco nového o jiné kultuře; dítě zkoumá zvuk deště.


povídání o zvuku - hledání co vše zvuk vydává a rozeznávání běžných zvuků z okolí

-

povídání o hudbě, o hudebních nástrojích, tónech, písních

-

rozhovory o počasí + zásady správného oblékání

-

pomůcka při pohybových aktivitách

-

seznámení s nářadím – možnost vyzkoušet si s jednotlivými typy nářadí zacházet a dozvědět se, k čemu se používají a jak se jmenují

38

Obrázek č. 12: Dešťová tyč hřebíky

Obrázek č. 13: Dešťové tyče

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

6.8 Kroket Kroket můžeme využít několika způsoby. Jednak jako klasický kroket - hru, kdy se snažíme pálkou prostrkat kuličku očíslovanými brankami, tak jak jdou čísla za sebou. Případně můžeme branky označit podle konkrétní motivace (zvířátka – cesta po ZOO, barvy – malířova paleta, postup při oblékání apod.). Dále můžeme udělat obměnu, abychom zároveň procvičili i jiné části těla - můžeme například kuličku cvrnkat či foukat. Branky pak můžeme využít i při jiných pohybových aktivitách, například chůze po kamenech či balancování.

Pomůcky: papírové role od průmyslové svinovací folie, ruličky od potravinářské folie či alobalu, ruličky od toaletního papíru, karton, nůžky, pilka, tavná pistole, kulička, značky ke stanovištím

Postup: Papírové role rozpůlíme podélně a následně z nich nařežeme obloučky. Ty můžeme ještě dozdobit dle vlastní fantazie, je ovšem potřeba přihlédnou k tomu, jak a k čemu všemu budou obloučky používány. Pokud je například budeme používat na balancování, neměli by být kluzké, ale ani špinit apod. Je tedy lepší nechat samotné oblouky přírodní a spíš doplňovat jen různé značení branek.

39

Na toto značení si připravíme stojánky z ruliček od toaletního papíru. Můžeme využít hned dva typy, dle potřeb. Buď si ruličku rozřízneme podélně a trochu jí vyrovnáme a vložíme obrázek – do tohoto typu stojánku jsou vhodnější obrázky s rovnými stranami. Pokud máme obrázek, který je nějak tvarovaný, je lepší si z ruličky nastříhat kroužky, které z vrchu nastřihneme a vložíme do drážek obrázek. Dále musíme vytvořit hole. Do ruličky od toaletního papíru uděláme otvor, do kterého zasuneme ruličku od potravinářské folie a přilepíme ji tavnou pistolí. Tou přilepíme také kartonová kolečka k otvorům ruličky od toaletního papíru.

Podporované klíčové kompetence:  K UČENÍ – dítě je schopné postupovat podle instrukcí a dosáhnout daného cíle.  K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – děti si samy mohou určit trasu, kterou budou procházet, tedy jak půjdou jednotlivé branky za sebou.  KOMUNIKATIVNÍ – dítě dokáže popsat pravidla hry a použít vhodná slova a pojmy.  SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – děti se na trase musí společně domluvit a využít například i kompromisu.  ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ – dítě musí odhadnout sílu úderu pro potřebnou vzdálenost.

Podporované vzdělávací oblasti:  DÍTĚ A JEHO TĚLO – dítě procvičuje hrubou motoriku - pilováním, údery holí; zlepšuje se koordinace ruky a oka; při foukacím kroketu se zlepšuje dýchání a procvičují se mluvidla; pokud se hraje normálně na zemi je zapotřebí se k zemi sklonit, nejlépe jít až do lehu, dítě si tedy procvičuje zdvihání z lehu na břiše; při využití branek k balancování dítě zlepšuje rovnováhu a stabilitu.  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – při klasické formě kroketu, kdy jsou branky očíslovány, si dítě upevňuje vzhled čísel a jejich posloupnost; rozmístění

40

branek musí mít určitou logiku, dítě se tedy učí řešit praktické problémy; dítě procvičuje orientaci v prostoru.  DÍTĚ A TEN DRUHÝ – při práci s tavnou pistolí je zapotřebí požádat o pomoc dospělého; rovněž u práce s pilkou by měl dospělý alespoň asistovat a dohlížet.  DÍTĚ A SPOLEČNOST – při hře se děti učí dodržovat předem stanovená pravidla a hrát fair play; dítěti je umožněno spolupodílet se na průběhu i výsledcích této aktivity.  DÍTĚ A SVĚT – hru můžeme také namotivovat jako procházku městem, ve kterém žijeme a jednotlivé branky označit obrázky významných budov ve městě – děti se seznamují s místem bydliště.


procvičování neverbálního dorozumívání a spolupráce – budou-li čísla jednotlivých branek otočená dozadu, kde stojí kamarád, který beze slov musí hráče navést ke správné brance

-

pohybové aktivity – balancování, chůze po překážkách

-

procvičování čísel základní desítky

-

procvičování barev

-

orientace v prostoru a upevňování směrů (vpravo, vlevo, dopředu, dozadu)

-

seznámení s nářadím – možnost vyzkoušet si s jednotlivými typy nářadí zacházet a dozvědět se, k čemu se používají a jak se jmenují

-

hod na cíl, hod horním i spodním obloukem, kopání míčem

41

Obrázek č. 14: Kroket

Zdroj: vlastní

6.9 Kuličkodráha Kuličkodráhu můžeme vytvořit dvojího druhu – plochou a prostorovou. Na každou z nich potřebujeme jiné pomůcky i materiál a zároveň mají trochu jiný způsob použití, ale rozvíjí dítě v obdobných dovednostech, schopnostech, znalostech a vědomostech. Výroba prostorové kuličkodráhy je náročnější a nelze ji provádět s dětmi, protože je i poměrně nebezpečná. Děti si však kuličkodráhu mohou alespoň dozdobit dle své fantazie.

Pomůcky: plochá kuličkodráha: velká kartonová deska, dva menší kusy kartonu, ruličky od toaletního papíru - případně od kuchyňských utěrek, tavná pistole, nůžky, kulička prostorová kuličkodráha: papírové role od průmyslové folie, ruličky od kuchyňských utěrek, nůžky, řezák, pilka, tavná pistole, karton

Postup: Na plochou kuličkodráhu si připravíme ruličky, které rozstřihneme podélně. Aby kuličkodráha stála sama a nemusela být o něco podpírána či někým držena vytvoříme podstavec. Nastřihneme menší kartony zhruba do poloviny a stejně

42

dlouhý nástřih uděláme na dvou místech kartonové desky. Rozstřihy do sebe následně zasuneme a vytvoříme dva kříže. Následně už jen vytvoříme dráhu z ruliček, které na desku přilepíme tavnou pistolí. Prostorovou kuličkodráhu vytvoříme tak, že ruličky od kuchyňských utěrek si podélně rozstřihneme. Do velkých rolí si uděláme obdélníkové otvory, do kterých následně zastrčíme rozpůlené roličky od kuchyňských utěrek. Čím více rolí máme a čím více otvorů do nich vytvoříme, tím větší je množství variant drah, které jdou vytvořit. Pro lepší stabilitu je dobré na spodek role přilepit tavnou pistolí kus tvrdého kartonu.

Podporované klíčové kompetence:  K UČENÍ – dítě se učí zkoumat, objevovat a hledat různé souvislosti.  K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – dítě hledá různé varianty sestavení a realizace kuličkodráhy.  KOMUNIKATIVNÍ – dítě dokáže popsat postup hry i činnosti během ní prováděné.  SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – dítě se učí při hře vyjednávat a uzavírat kompromisy.  ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ – dítě se učí plánovat a organizovat své aktivity.

Podporované vzdělávací oblasti:  DÍTĚ A JEHO TĚLO – dítě rozvíjí jemnou motoriku – stříhání, stavba prostorové kuličkodráhy; ovládá koordinaci ruky a oka.  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – dítě procvičuje logické myšlení; rozvíjí fantazii kreativitu

a představivost;

dítě

experimentuje;

rozvíjí

konstrukční

schopnosti; posiluje zvídavost; hledá různé možnosti řešení.  DÍTĚ A TEN DRUHÝ – při práci s tavnou pistolí je zapotřebí požádat o pomoc dospělého; dítě se učí spolupracovat s druhými dětmi.

43

 DÍTĚ A SPOLEČNOST – dítěti je umožněno spolupodílet se na průběhu i výsledcích této aktivity; dítě se učí šetrně zacházet s pomůckami a hračkami.  DÍTĚ A SVĚT – dítě si utváří nové poznatky ze světa techniky.


orientace v prostoru a ovládání pojmů – nahoře, dole, vlevo, vpravo, vepředu, vzadu

-

posloupnost – co musí čemu předcházet a co následovat

-

procvičování barev

-

procvičování geometrických tvarů

Obrázek č. 15: Kuličkodráha prostorová

Obrázek č. 16: Kuličkodráha plochá

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

6.10 Šperky a doplňky Z ruliček od toaletního papíru můžeme vytvořit řadu šperků či různých doplňků dle vlastní fantazie. Zde jsou ukázány jen některé možné varianty. Šperky také můžeme dozdobit podle fantazie. Osobně se mi hodně osvědčily laky na nehty – barva je sytá, dobře se s nimi pracuje a v případě perleťových laků jsou šperky i zdobné. Využít však lze rozmanité množství materiálů a technik.

44

Pomůcky: ruličky od toaletního papíru, nůžky, lepidlo, tavná pistole, na dozdobení dle fantazie (např. barevné papíry, pastelky, laky na nehty)

Postup: V tomto případě postupujeme podle vlastní fantazie.

Podporované klíčové kompetence:  K UČENÍ – dítě je schopné se dobrat výsledků v podobě dokončených šperků.  K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ – dítě zkouší a experimentuje s novými typy šperků a jejich zdobením.  KOMUNIKATIVNÍ – dítě rozvíjí slovní zásobu a učí se vést dialog při hraní různých scének a vžívání se do rolí.  SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – dítě se učí spolupracovat při vyrábění, ale zároveň i při následné hře.  ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ – dítě se učí odhadnout rizika jeho rozhodnutí a zároveň měnit své nápady podle potřeb.

Podporované vzdělávací oblasti:  DÍTĚ A JEHO TĚLO – dítě procvičuje jemnou motoriku – stříhání, lepení, zdobení šperků; navlékání na nit, vázání uzlíku.  DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA – dítě rozvíjí představivost, kreativitu, fantazii a tvořivost; experimentuje s materiály; rozvíjí estetické vnímání; posiluje osobní spokojenost; dítě se seznamuje s hodinami a učí rozeznávat čas; propojuje každodenní činnosti s denní dobou; dítě procvičuje počítání a číslice do dvanácti; dítě se učí vžívat do role.  DÍTĚ

A

TEN

DRUHÝ

–

pokud

jsou

šperky

např. pro maminku, dítě se učí někoho obdarovat.

45

využity

jako

dárek

 DÍTĚ A SPOLEČNOST – dítě se seznamuje s uměleckou činností - výrobou šperků; dítě se učí šetrně zacházet s hračkami a pomůckami; dítěti je umožněno postupovat podle vlastního uvážení.  DÍTĚ A SVĚT – dítě dokáže šperky a doplňky prakticky využít ke hře.


hraní scének či pohádek

-

pantomimické ztvárnění nějaké postavy

-

dárek pro maminku

-

procvičování hodin – čísel do dvanácti

-

části dne – ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer, noc + provozované činnosti v danou dobu

-


-

rozhovory o šperkařství, z čeho všeho se šperky vyrábí, jaké druhy existují

Obrázek č. 17: Šperky a doplňky

Zdroj: vlastní

46

6.11 Další možnosti využití papírových ruliček STROM – tvar ruličky nabízí jednoduché řešení ke tvorbě kmene stromu; ruličky se ale dají využít i jako plastika při tvorbě celého stromu, tedy i na větve.

Obrázek č. 18: Strom

Zdroj: vlastní

POSTAVIČKY A ZVÍŘÁTKA – z ruliček je možné vytvořit nepřeberné množství různých zvířátek či postav – záleží jen na fantazii autora; rovněž výběr použitelných materiálů a výtvarných postupů je široký.

Obrázek č. 19: Klauni

Obrázek č. 20: Panenka

Zdroj: vlastní

Zdroj: vlastní

KVĚTINY – rovněž u květin hodně záleží na fantazii, dají se vytvořit z celých ruliček, či jen z úzkých oválků vytvořených z ruličky.

47

Obrázek č. 21: Květina

Zdroj: vlastní

TISKÁTKO – ruličku také můžeme použít jako tiskátko a to nejtypičtěji kruhu a oválu, ale dají se vytvořit i různé jiné tvary a to nejen geometrické, například obrys jablíčka, či srdíčko. Z obtisknuté ruličky ale můžeme také vytvořit hezký ohňostroj, kterého docílíme rozstříháním jednoho konce ruličky na úzké proužky, třásně. Při zastříhnutí do určitého tvaru může vzniknout také květina či hvězda. Když doplníme ruličku o nějaký zdobný prvek, či konkrétní vzor (například nalepením kartonu daného tvaru) ji můžeme využít i jako tiskařský váleček.

DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY – z papírové ruličky si můžeme vytvořit například závodní auto, vlak, letadlo či raketu a i zde se fantazii meze nekladou, takže určitě i mnohé jiné. K dopravním prostředkům lze vytvořit z ruliček také dopravní značky.

BUDOVY – papírové ruličky můžeme využít také ke stavbě domu, věže či celého hradu; menším autíčkům můžeme vytvořit garáž naskládáním ruliček do papírové krabice.

POTRAVINY – nejjednodušší je výroba bonbonu – obalením ruličky krepovým papírem a na koncích svázáním provázkem; dá se ale vyrobit například i jablko či dýně a jiné pochutiny.

48

STOJÁNEK NA VAJÍČKA – vajíčko se posadí do papírové ruličky, která může být různě vysoká podle potřeb a dle fantazie i různě dozdobená.

Obrázek č. 22: Kuřátko z vajíčka v ruličce

Zdroj: vlastní

STOJÁNEK NA TUŽKY – tvar ruličky vybízí k tomu, aby se do něho něco ukládalo, spojením několika ruliček je pak stojánek prostornější a vejde se sem velké množství tužek.

STOJÁNEK NA OBRÁZKY – viz. kapitola 6.8 Kroket

Obrázek č. 23: Stojánky na obrázky

Zdroj: vlastní

49

ADVENTNÍ KALENDÁŘ – můžeme dokonce vytvořit několik druhů adventního kalendáře; je možné z ruličky vytvořit ozdobné krabičky, do kterých se ukryjí drobné dárečky či úkoly nebo můžeme z ruliček naskládáním na sebe vytvořit vánoční strom, který má zepředu díry zaslepené například krepovým papírem a v každé ruličce opět nějaké překvapení.

POUZDRO NA OBRÁZKY – zploštělou ruličku od toaletního papíru můžeme použít na uložení menších obrázků, nebo například vyrobeného pexesa.

Obrázek č. 24: Obal na pexeso

Zdroj: vlastní

DALEKOHLED – vznikne slepením dvou papírových ruliček a doplněním o stuhu pro možné zavěšení na krk.

HRNEČEK – vytvoříme ho jednoduše zaslepením dna - buď přilepením kartonového kolečka, či seskládáním ruličky a dolepením papírového proužku namísto ouška – je možné využít i proužek z ruličky.

50

Závěr Původním záměrem práce bylo vytvořit soubor námětů z papírových ruliček vhodných pro činnosti v mateřské škole. Z obav, že tento materiál neumožní vytvořit požadované množství námětů, které by dostatečně obohacovaly výchovu v mateřské škole, bylo téma zobecněno na kartonové prvky. Obavy však byly zbytečné a v této závěrečné práci se podařilo uskutečnit původní záměr a v souboru námětů využít jako primární prvek papírové ruličky. Jednotlivé náměty se podařilo propojit se všemi klíčovými kompetencemi. Rovněž je u každého z nich popsáno, v čem konkrétně se dítě rozvíjí v jednotlivých vzdělávacích oblastech, přičemž je i zde pokaždé propojeno všech pět oblastí. Zároveň se u každého námětu podařilo najít několik dalších aktivit, které se s námětem dají propojit a podporují rozvoj dítěte v dalších dovednostech či vědomostech. Ani jeden z deseti rozpracovaných námětů této práce jsem v praxi neověřovala. S dětmi jsme vyráběly pouze některé náměty z kapitoly 6.11, a proto vím, že tento papírový materiál je u dětí poměrně oblíbený a dobře se jim s ním pracuje. Papírové ruličky jsou zároveň snadno dosažitelným materiálem, který se najde v každé domácnosti a děti si tedy mohou výrobky zpracovat i doma. Před začátkem zpracovávání této práce nebylo příliš zdrojů, kde se dalo inspirovat výrobky či činnostmi s papírovými ruličkami. V průběhu psaní této práce se však situace změnila. Na internetu se začaly objevovat různé stránky, které shromažďují možné náměty využívající papírové ruličky. Především se ale na trhu koncem září objevila publikace z edice TOPP - Tvoříme z papírových ruliček, kde je zpracováno 70 nápadů z ruliček od toaletních papírů. Zatím jsem však neměla možnost do knihy nahlédnout a zjistit, jestli zde nejsou zpracovány některé z námětů této práce, ovšem již podle obalu je jasné, že minimálně u jednoho námětu bude velká podobnost. Určitě je ale dobré, že je na jednom místě shromážděno takové množství námětů z papírových ruliček a je tedy snazší najít inspiraci pro práci s tímto materiálem.

51

Seznam použitých zdrojů ANDRLÍK, Karel. Výroba buničiny a papíru. Vydání 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968, 24 s. BENDA, Václav. MATERIÁLY pro II. ročník učebního oboru strojník s odborným zaměřením pro zpracování papíru. Vydání 2. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 80 s. HONZÍKOVÁ, Jarmila. Kdo tvoří, ten nezlobí: průvodce pro práci s materiálem. Vydání 1. Plzeň: Nava, 2013, 99 s. ISBN 978-80-7211-455-9. HONZÍKOVÁ, Jarmila. Materiály pro pracovní činnosti na 1. stupni ZŠ. Vydání 1. Plzeň: Západočeská univerzita, 2006, 115 s. ISBN 80-7043-453-8. HONZÍKOVÁ, Jarmila. Pracovní výchova s didaktikou. Vydání 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2015, 256 s. ISBN 978-80-7452-111-9. HORÁČEK, Jaroslav. Zpracovny nekovového odpadu. Vydání 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2001, 96 s. ISBN 80-213-0775-7. HRÁZSKÝ, Jaroslav; KRÁL, Karel. Výroba vláknin a papíru. Vydání 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1999, 216 s. ISBN 80-7157-355-8. JANČAŘÍKOVÁ, Kateřina. Environmentální činnosti v předškolním vzdělávání. Vydání 1. Praha: Raabe, 2010, 148 s. ISBN 978-80-86307-95-4. KOCMAN, Jiří Hynek. Médium papír. Vydání 2. Brno: VUTIUM, 2004, 87 s. ISBN 8021426268. LEBLOVÁ, Eliška. Environmentální výchova v mateřské škole. Vydání 1. Praha: Portál, 2012. 175 s. ISBN 978-80-262-0094-9.

52

SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Vydání 1. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2006, 48 s. ISBN 80-8700000-5. ŠŤASTNÁ, Jarmila. Kam s nimi: jak správně třídit odpady a všechno, co s tím souvisí: s průvodkyní Martinou Vrbovou. Vydání 1. Praha: Česká televize, 2007, 117 s. Edice České televize. ISBN 978-80-85005-72-1. ZUMAN, František. Knížka o papíru. Vydání 1. Praha: Společnost přátel starožitností, 1947, 94 s. Stopami věků.

Elektronické dokumenty KRNÁČOVÁ, Alena. Polytechnika ve (v)aší mateřské školce: Příručka plná praxe [online]. Praha: Ekocentrum Podhoubí, 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://www.podhoubi.cz/wp-content/uploads/2014/11/Polytechnika-vMS_nahled.pdf KROUFEK, Roman; KROUFKOVÁ Jana. Environmentální výchova v MŠ [online]. Ústí nad Labem, 2015 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://projekty.ujep.cz/podpuc/wpcontent/uploads/2014/06/Enviromentalni_vychova_v_MS.pdf Konkretizované očekávané výstupy RVP PV. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online].

2012

[cit.

2015-11-14].

Dostupné

z:

http://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/konkretizovane-ocekavanevystupy-rvp-pv Papír: geniální vynález, díky kterému vznikla byrokracie. Třídění odpadu.cz: na odpady a životní prostředí s rozumem a s humorem [online]. 2015 [cit. 2015-1005]. Dostupné z: http://www.trideniodpadu.cz/#!papir/c1kka

53

Spotřeba

papíru. Arnika [online].

2015

[cit.

2015-10-05].

Dostupné

z:

http://arnika.org/spotreba-papiru (Téměř) Všechno, co jste kdy chtěli vědět o papíru. Jaktridit.cz: Má to smysl, třiďte odpad! [online].

2015

[cit.

2015-11-08].

http://www.jaktridit.cz/uploads/pdfka/papir_stazeni.pdf

54

Dostupné

z:

Možnosti využití kartonových prvků při činnostech v MŠ

Recommend Documents