PRVK Pardubického kraje Územní celek Chrudim
A. 1 Souhrnná zpráva
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Obsah: 1. Úvod ..............................................................................................................................4 1.1
Použité zkratky ....................................................................................................6
1.2
Vymezení zájmové oblasti a její charakteristika ..................................................8
1.2.1
Hydrogeologické poměry Chrudimska ........................................................10
1.3
Výchozí podklady...............................................................................................20
1.4
Souhrnné údaje .................................................................................................20
1.4.1
Současný stav.................................... ........................................................20
2. Vodovody.....................................................................................................................30 2.1
Současný stav ...................................................................................................30
3. Popis skupinových vodovodů ......................................................................................35 3.1.1
Skupinový vodovod Chrudim ............. ........................................................35
3.1.2
Skupinový vodovod Hlinsko ............... ........................................................39
3.1.3
Skupinový vodovod Heřmanův Městec – Seč ............................................43
3.1.4
Skupinový vodovod Luže ................... ........................................................47
3.1.5
Skupinový vodovod Skuteč................ ........................................................49
3.1.6
Skupinový vodovod Nové Hrady – Proseč..................................................51
3.1.7
Skupinový vodovod Chroustovice...... ........................................................54
3.1.8
Skupinový vodovod Perálec Hluboká ........................................................55
3.1.9
Ostatní skupinové vodovody.............. ........................................................55
3.2
Náhradní zásobování obyvatel pitnou vodou.....................................................56
3.3
Výhledové směry zásobování vodou .................................................................58
4. Kanalizace ...................................................................................................................65 4.1 Současný stav ..........................................................................................................65 4.1.1
Odkanalizování aglomerací dle usnesení vlády č. 1268/2003 Sb. .............66
4.1.2
Soupis kanalizací (a ČOV)................. ........................................................67
4.1.3
Hodnocení současného stavu odkanalizování............................................70
4.1.4
Způsob likvidace odpadních vod v PHO vodních zdrojů.............................71
4.2 Koncepce odkanalizování..........................................................................................73 4.2.1
Všeobecně ......................................... ........................................................73
4.2.2
Nadobecní kanalizační systémy ........ ........................................................74
4.2.3
Obce a místní části, kde se navrhuje i ve výhledu (po č. 2015)..................75
individuelní likvidace odp.vod ................................. ........................................................75
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 2
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
4.2.4
Výhledové cíle odkanalizování........... ........................................................80
4.2.5
Likvidace čistírenských kalů............... ........................................................83
5. Investiční potřeby pro realizaci opatření na vodovodech a kanalizacích navržených v PRVK(ÚC) k r. 2015 .................................................................................................................85 6. Vypořádání připomínek obcí k PRVK(ÚC)
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 3
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
1. Úvod Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Chrudim je součástí Programu vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (dále PRVK). PRVK zpracoval VIS Hradec Králové spol. s r.o. na základě podkladů poskytnutých VAK Chrudim a.s. a dalšími provozovateli VAK na okrese Chrudim. PRVK je zpracován v časových prazích 2005, 2010, 2015 a 2020, přičemž ocenění investičních akcí je provedeno dle Metodického pokynu Mze ČR č.j. 20494/2002-6000. Pro práci na PRVK bylo použito všech dostupných údajů o stávajících stavech vodovodů a kanalizací zejména od VAK Chrudim a.s., dalších provozovatelů, starostů jednotlivých obcí. Dále pak údajů statistických a územně koncepčních. Koncepce zásobení vodou a odkanalizování byla konzultována s jednotlivými obcemi a převážně je v souladu s územními plány či urbanistickými studiemi obcí. Do koncepcí zásobení vodou je zahrnuta kapitola nouzového zásobení vodou ve smyslu směrnice Mze ČR č. 10 ze dne 20. 12. 2001 bez podrobného řešení. Údaje o počtu obyvatel jednotlivých měst a obcí vychází ze sčítání lidu v roce 2001 a definují časový práh PRVK 2000. K údajům o přechodně bydlících obyvatelích bylo přihlédnuto ke sčítání k r. 2001 a tyto byly konfrontovány s údaji starostů obcí v průběhu zpracování PRVK. Vývoj počtu obyvatel k r. 2015 (2020) byl sestaven zpracovatelem VIS Hradec Králové dle územních plánů jednotlivých měst a obcí, dále prognózy vypracované TRILOBYTE Pardubice a byl odsouhlasen Krajským úřadem, odd. územního plánování. Na území Chrudimska je lokalizováno 113 obcí resp. 343 administrativních částí.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 4
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Prognóza vývoje počtu obyvatel okresu Chrudim a vybraných měst a obcí do r. 2015 (2020) tab. 1. Obec, město Chrudim Hlinsko Heřmanův Městec Chrast Luže Proseč Skuteč Slatiňany Třemošnice Hrochův Týnec Prachovice Ronov n. D. Nasavrky Rosice Seč Ostatní obce Okres celkem
1991 23 634 10 910 5 405 3 233 2 634 2 124 5 208 4 052 3 365 1 965 1 549 1 952 1 397 1 275 1 773 45 465 106 030
Počet obyvatel 2001 2020 24 069 25 500 10 697 11 300 4 953 5 300 3 219 3 200 2 595 2 600 2 152 2 200 5 323 5 400 3 939 4 000 3 435 3 700 1 857 1 900 1 549 1 600 1 588 1 600 1 443 1 450 1 315 1 350 1 723 1 750 45 067 36 700 105 449 105 000
Poznámka charakteristika rozvoj rozvoj rozvoj stagnace stagnace stagnace stagnace stagnace rozvoj stagnace stagnace stagnace stagnace stagnace stagnace pokles 8,1 % stagnace
Rozvoj se předpokládá pouze u měst Chrudim, Hlinsko a Třemošnice. U ostatních obcí či měst je předpokládaná stagnace, u malých obcí pokles, přičemž celkový počet obyvatel uvažujeme 105 000 proti 105 449 z roku sčítání 2001. Počty obyvatel připojených na veřejné vodovody a kanalizace byly získány od jednotlivých provozovatelů (býv. VH 01) a starostů obcí. Pokud se nepodařilo jednotlivé údaje získat (např. septiky, žumpy…) byl proveden zpracovatelem odborný odhad. Největším provozovatelem zařízení VAK je na okrese Chrudim VAK Chrudim a.s., dále pak město Skuteč a VAK Havlíčkův Brod na jižním okraji okresu. Poměrně velké množství dalších zařízení VAK je provozováno vlastníky zařízení v podobě obcí. Seznam je dále uveden v textu Souhrnné zprávy PRVK. Informace od jednotlivých provozovatelů (mimo VAK Chrudim, resp. VAK Havlíčkův Brod a město Skuteč) byly velmi různorodé a bylo nutné je transformovat do souměřitelné roviny. V PRVK okr. Chrudim jsou použity podklady citované v kap. 2.4 Souhrnné zprávy. Dodatečně v rámci zpracování PRVK Pardubického kraje bude provedeno členění informací podle územního uspořádání platného od 1. 1. 2003. Území okresu Chrudim je rozděleno podle výkonu státní správy na úseku vodního hospodářství dle zák. č. 314/2002 Sb. mezi města Chrudim a Hlinsko. Obce Leština, Nové Hrady, Stradouň a Řepníky v severovýchodní části okresu přejdou pod působnost Vysokého Mýta.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 5
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Technické návrhy zásobování vodou a odkanalizování doplňují předchozí vypracované koncepce VAK Chrudim a.s. a projekty jednotlivých samostatných obcí. Rozložení realizace koncepcí bylo provedeno nejen z pohledu vodohospodářského či hygienického, ale rovněž ekonomického. Řada záměrů byla konfrontována i s požadavky na zásobení vodou a odkanalizování v souvislosti se vstupem do EÚ k r. 2004. Stav současného zásobení vodou a odkanalizování i návrhy budoucích řešení byly projednány s potenciálními provozovateli zařízení VAK. Jednotlivým obcím resp. vodovodům a kanalizacím byla přiřazena registrační čísla a pořadová čísla použitá v celém rozsahu zpracovaného PRVK(ÚC). Orientace v PRVK(UC) je popsána v průvodní zprávě společné pro PRVK Pardubického kraje.
1.1
Použité zkratky V členění a značení je respektováno provozní zajištění a vlastnické vztahy. Vodovody
Provozní skupiny jsou označeny názvy skupinových vodovodů a názvy obcí u vodovodů místních. Číselný kód PS ……. označuje příslušnost k úřadu s rozšířením pravomocí a číslo provozní skupiny. Kanalizace Provozní skupiny jsou označeny u skupinových kanalizací i obecních kanalizací obcí, v které je umístěna ČOV. Číselný kód PK …….. označuje příslušnost k úřadu s rozšířením pravomocí a číslo provozní skupiny. Použité zkratky (v grafické části PRVK(ÚC) Přizpůsobeno majetkové a provozní evidenci dle zák. č. 274/2001 Sb. Vodovody Z ČS VDJ PK PŘ RVS
zdroj vody čerpací stanice vodojem přerušovací komora přívodní řady rozvodná síť
Kanalizace ČOV V
čistírna odpadních vod výtlačný řad
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 6
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
ČS K
Souhrnná zpráva
čerpací stanice kanalizační síť
Značení systému vodovodů M SV
místní vodovodní systém pro jednu obec (nebo více místních částí jedné obce) skupinový vodovod společný pro 2 a více obcí.
Další značení tabelárních údajů o investicích V a K je součástí konečné podoby PRVK Pardubického kraje podle Metodického pokynu Mze ČR a databáze vstupních údajů PRVKUK (Mze ČR). Obsahová skladba PRVKÚK vychází z podmínek stanovených metodickým pokynem Ministerstva zemědělství pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje č.j. 10 534/2002-6000 ze dne 2. července 2002, a dále dodatku číslo 1 k tomuto metodickému pokynu č.j. 7 869/2004-7000 ze dne 5. března 2004. Dokumentace PRVKÚK je zpracována po jednotlivých obcích uspořádaných do skupin podle příslušnosti bývalých okresů (Královéhradecko, Jičínsko, Náchodsko, Rychnovsko a Trutnovsko) a k vodoprávním úřadům (obecní úřad obce s rozšířenou působností) kraje, které jsou stanoveny v zákoně č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Příslušející obce jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Příslušnost je vyjádřena kódovým číslem každé obce a místní části (karta obce) v členění: - kód okresu, - kód obce s rozšířenou pravomocí, - kód čísla obce v PRVKÚK (abecedně), - kód obce dle UIR. Toto členění bylo zvoleno s ohledem na působnost vodovodních systémů a provozovatelských subjektů působících především v původních hranicích okresů. Pro jednoduchost je v popisu vodovodů a kanalizací používáno označení „obec“ i pro místní části. Na Chrudimsku jsou 2 obce s rozšířenou pravomocí:
Chrudim, Hlinsko.
Několik obcí,které jsou řešeny v PRVK spadá pod pravomoce města Vysokého Mýta : Leština Nové Hrady Řepníky Stradouň Popis (karty obcí) jsou vloženy jak do tohoto PRVK Chrudimska, tak i Ústeckoorlicka.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 7
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
1.2
Souhrnná zpráva
Vymezení zájmové oblasti a její charakteristika
PRVK okr.Chrudim je zpracován pro všech 113 obcí resp. 343 částí obcí a měst. Po konzultaci s provozovateli budou event. společně vykazovány části obcí, jejichž územní vazba umožňuje společné uspořádání V a K (příklad: Horní Holetín, Dolní Holetín). Počet obcí v jednotlivých velikostních kategoriích, přičemž jako základní velikostní stupeň je považována velikost obce 0 – 500 obyvatel s přihlédnutím ke kategorizaci nař. vlády č. 61/2003 Sb. o hodnotách přípustného stupně znečištění. Vypouštění odpadních vod tab. 2 0 – 500 501 – 1 000 1 001 – 2 000 2 001 – 5 000 5 001 – 10 000 10 001 – 50 000 Celkem
Počet obcí 77 18 9 6 1 2 113
% 68,1 15,9 8,0 5,3 0,9 1,8
Obce 2 001 – 5 000
Heřmanův Městec Chrast Luže Proseč Slatiňany Třemošnice
Obce 5 001 – 10 000
Skuteč
Obce 10 001 – 50 000
Chrudim Hlinsko
Bydlící obyvatelé 19 406 12 335 13 326 20 293 5 323 34 766 105 449
% 18,4 11,7 12,6 19,2 5,1 33,0
Počet částí obcí v jednotlivých velikostních kategoriích: tab. 3 0 – 500 501 – 1 000 1 001 – 2 000 2 001 – 5 000 5 001 – 10 000 10 001 – 50 000 Celkem
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
156 72 52 40 13 10 343
červen 2004
Strana 8
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Dvě největší města Chrudim a Hlinsko mají 33 % celkového počtu obyvatel okresu Chrudim. Počet přechodně bydlících obyvatel byl sestaven z údajů uvedených v dotaznících starosty jednotlivých obcí a dosahuje 5 % trvale přítomného obyvatelstva. Území okresu Chrudim se rozprostírá v jihozápadní části Pardubického kraje. Celková rozloha okresu Chrudim je 1 029,65 km2. Hustota obyvatel je 102 obyvatel/km2. Charakteristické pro okres Chrudim je osídlení v malých lokalitách do 500 obyvatel (téměř 70 %), což klade značné investiční nároky na zřízení systému skupinových vodovodů a možnosti centrálních čistíren odpadních vod a kanalizací. Dále je charakteristickým rysem značná členitost okresu v jižní části. Z geomorfologického členění je tato jižní část tvořena Železnými horami a Žďárskými vrchy, kde jsou dosahovány výšky terénu téměř 700 m n.m. Nejníže uložené území okresu je při hranicích s okresem Pardubice, kde je zástavba umístěna na kótách terénu kolem 275 m n.m. Hydrologické poměry jsou definovány zejména toky Chrudimkou a Novohradkou a jejich přítoky. Celé území okresu mimo jižní okraje náleží do povodí Labe. Méně významné je povodí Moravy. Významnými vodohospodářskými toky jsou dle vyhl. 470/2001 Sb. Mze ČR definovány toky Chrudimka, Novohradka, Krounka, Žejbro, Ležák a Bylanka. Zejména řeka Chrudimka je vodárenským tokem a zdroje vody pro velké skupinové vodovody Hlinsko, Seč a Chrudim – Pardubice a mimo to je využíván i její energetický potenciál nádržemi Hamry, Seč a Křižanovice. Mimo vodní nádrže na Chrudimce nejsou na území okresu větší vodní plochy. Z hlediska kvality povrchových vod byly nejvyšší bodové hodnoty imisních standardů ve smyslu nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., příloha č. 3 (ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod), průběžně naměřeny v těchto profilech: Libáňský potok – Libáň Podolka – Jezbořice Jeníkovický potok – Načešice Zlatý potok – Třemošnice Kurvice – Ronov nad Doubravou Chrudimka – Lány (nad Krejcarským potokem) bezejmenný potok – ústí Doubrava – Ronov nad Doubravou I Doubrava – Ronov nad Doubravou II Nejvyšší bodové hodnoty emisních standardů ve smyslu nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., příloha č. 1 Městské odpadní vody), byly naměřeny v profilech: Vypouštění z ČOV – Seč Vypouštění z ČOV – Třemošnice
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 9
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Znamená to, že nejvíce znečištěnými toky jsou Doubrava a její pravostranné přítoky v okolí Třemošnice a Ronova nad Doubravou: Kurvice, Zlatý potok a Lovětínský potok. Zvýšené znečištění povrchových vod vykázaly dále dolní úseky levostranných přítoků Chrudimky a Labe v severní a severozápadní části okresu: Ježděnka, Kočský potok, Markovický potok, Bylanka, Skupický potok, Podolka a Dubovka. Nadlimitní koncentrace nerozpuštěných látek byly zjištěny v levostranných přítocích Loučné. V rizikovém limitním pásmu se nachází střední a dolní úsek Ležáku. Ve smyslu nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., příloha č. 3, tab. č. 3, hodnoty pro toky, u kterých se předpokládá využití jako zdroje pitné vody, je dále nevyhovující obsah ChSKMn a BSK5 na středním toku Chrudimky od Horního Bradla po vodní nádrž Seč, a dále obsah nerozpuštěných látek na tomto toku od vodní nádrže Seč po vodní nádrž Křižanovice. Zvýšené koncentrace BSK5 v uvedeném úseku Chrudimky zde vytvářejí podmínky pro zarůstání toku vodními řasami. Velmi nízké hodnoty znečištění byly detekovány v Novohradce a jejích přítocích s výjimkou Žilovického potoka. Vyhovující hodnoty jakosti mají povrchové vody Loučné, Žejbra a Krounky (s výjimkou profilu Krouna). Území Chrudimska zasahují CHOPAV Východočeská Křída a CHOPAV Žďárské vrchy a rovněž i CHKO Železné hory. Dále je také významné těžbou kvalitního kamene a vápenců zpracovávaných v Prachovické cementárně a vápence.
1.2.1 Hydrogeologické poměry Chrudimska Z hlediska hydrogeologického patří území Chrudimska mezi významné oblasti České republiky. Hydrogeologická stavba odráží složité geologické, případně pedologické poměry a je velmi komplikovaná. Do území okresu tak zasahuje 7 hydrogeologických rajonů: -
rajon 113 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky rajon 427 Vysokomýtská synklinála rajon 431 Chrudimská křída rajon 433 Dlouhá mez – severní část rajon 434 Čáslavská křída rajon 653 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory rajon 656 Krystalinikum v povodí Svratky,
z nichž však plošně zcela dominantní roli hrají rajony 431 Chrudimská křída a 453 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory.
Rajon 113 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Rajon tvoří kvartérní fluviální uloženiny v soutokové oblasti řek Loučné, Chrudimky, Novohradky a Labe. Podloží kvartérních sedimentů tvoří relativně nepropustné slínité sedimenty svrchnokřídového stáří labské faciální oblasti. Plocha rajonu je 65 km2, do území okresu zasahuje pouze malá část tohoto rajónu u Uhřetic. Podél dolního toku Loučné se nacházejí málo mocné štěrkopísky, jen v plošně omezených územích, např. u Uherska, nabývají větší mocnosti. Totéž se týká povodí Novohradky. Dolní tok Chrudimky sledují v poměrně širokém pásu středně až hrubozrnné
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 10
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
štěrkopísky o mocnosti průměrně 6 – 8 m. Jde o údolní terasu, jejíž povrch se prakticky kryje s inundačním územím řeky. Vyšší terasový stupeň je vyvinut pouze lokálně. V oblasti mezi Dašicemi a Pardubicemi jsou dokumentovány převěje vátých písků, největší mocnosti (3 - 5 m) dosahují u Vesky. Vodárensky významné zvodnění je vázáno na štěrkopískové sedimenty údolní terasy, vyšší terasy s ohledem na svůj omezený rozsah jsou s výjimkou dolního toku Chrudimky méně zvodnělé. Propustnost štěrkopísků je průlinová, největších hodnot v řádu až n x 10–4 m.s-1 dosahuje na dolním toku Chrudimky. K dotaci podzemních vod dochází prakticky v celé rozloze území. Vzhledem k holocennímu pokryvu je ale podíl vsáklé vody malý. Rovněž dotace z okolních, výše položených částí území je kvantitativně nevýrazná, neboť toto území je většinou budováno vrstvami slínovců pokrytých obvykle sprašovými hlínami. Živější oběh podzemní vody je pouze v místech, kde dochází k vcezování vod z říčního toku do kolektoru údolní terasy (okolí Nemošic, Drozdic) a tam, kde vyšší terasový stupeň těsně sousedí s údolní terasou. Na základě odborného odhadu z podkladů VÚV jsou v rajonu předpokládány využitelné zásoby okolo 80 l.s-1, úhrnný odběr podzemní vody, zejména vzhledem ke zhoršené kvalitě, nečiní v současné době ani polovinu tohoto množství. Vody jsou převážně kalcium-bikarbonát-sulfátový typ s celkovou mineralizací 0,5 – 0,8 g.l-1 a s občasným zvýšeným výskytem železa a manganu. Zvýšená je koncentrace dusičnanů. Stupeň zranitelnosti zvodně je střední až vysoký. Prakticky celou plochu rajonu tvoří orná půda, což se negativně projevuje na přísunu antropogénních složek do podzemní vody. Rovněž voda v povrchových tocích, vzhledem k jejich relativně malé vodnosti, je zhoršená a influkce této vody do přilehlých štěrkopísků negativně ovlivňuje jakost podzemní vody v poříční zóně.
Rajon 427 Vysokomýtská synklinála Vysokomýtská synklinála, tvořící rajon 427, je budována svrchnokřídovými sedimenty jihovýchodní části České křídové pánve. Má eliptický, na severozápadě neuzavřený tvar se severojižní osou o délce 30 km. Na východě hraničí zájmová struktura s rajonem 423, na jihozápadě trasgredující svrchnokřídové sedimenty na metamorfity rajonu 656, na západě s rajonem 431, na severu přechází do rajonu 436. Celková plocha rajonu je cca 870 km2, do okresu Chrudim však zasahuje pouze několik desítek km2 v úseku mezi obcemi Ostrov a Nové Hrady. Svrchnokřídové sedimenty jsou zastoupeny v bazální části uloženinami cenomanu s nepravidelnou mocností, spodnoturonskými, střednoturonskými a v osové části i svrchnoturonsko - coniackými sedimenty. Maximální mocnost sedimentárního souboru převyšuje 300 m. Z hydrogeologického hlediska je vysokomýtská synklinála vícekolektorovým zvodněným systémem. Kombinací příznivých hydraulických vlastností horninového souboru a jejich pánvovitého uložení vznikla hydrogeologická struktura, která má ve Východočeské
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 11
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
křídě prioritní postavení. Plošně nejrozsáhlejší je zvodeň spodnoturonská s typickou puklinovou propustností, střední až vysokou průtočností kolektoru a zpravidla velmi dobrou jakostí vody. Zvodeň má s výjimkou okrajových partií napjatou hladinu, v osové části s positivní výtlačnou úrovní. Další významnou zvodní je nižší střednoturonská zvodeň, dokumentována hlavně v jižní části rajonu až po profil Cerekvice – Pekla. Zájmový kolektor je charakterizován vysokou, lokálně velmi vysokou průtočností, v nižších částech území je zvodeň napjatá, s positivní výtlačnou úrovní. Poslední významnou zvodní je vyšší střednoturonská zvodeň. Souvisle je vyvinuta v severní části rajonu, v jižní polovině je zejména v okrajových částech přerušována hluboce zaříznutými údolími toků. Hladina vody je převážně volná, pouze v osové části pod krytem mladších sedimentů napjatá. Prostorový režim podzemních vod je výrazně ovlivňován složitými strukturně tektonickými poměry rajonu s existencí řady směrných, příčných i kosích tektonických linií. Infiltrace má zonální charakter s přibýváním podílu infiltrované srážkové vody směrem k okrajím struktury. Generelní směr proudění podzemní vody je k severu až severozápadu, drenážními bázemi jsou údolí Loučné zejména po profil Cerekvice – Pekla, údolí Tiché Orlice v oblasti Chocně a údolí Divoké Orlice západně od Kostelce nad Orlicí. Z hlediska jakosti jsou podzemní vody převážně Ca-HCO3 typu s celkovou mineralizací 200 až 500 mg/l, v severní části rajonu i podstatně vyšší. Potenciální rizikovou složkou jsou dusičnany, vykazující dlouhodobě stoupající trend prakticky v celé ploše rajónu, zejména pak ve zvodních střednoturonských, nadnormovou složkou zvodně spodnoturonské je zpravidla železo. Stupeň zranitelností zvodní je proměnlivý v závislosti na přítomnosti a charakteru nadložního izolátoru. Největší nebezpečí pro jakost vod představuje intenzivní zemědělská výroba prakticky na celém území rajonu, negativem je velmi nízká zalesněnost území. Komisí pro klasifikaci zásob nerostných surovin byly v roce 1991 ke dni 31.12.1989 pro kolektory B, Ca a Cb schváleny následující zásoby podzemní vody : Přírodní zdroje v kategorii C2 z toho v kategorii C1
3 114 l/s v kolektorech B Ca a Cb 2 740 l/s v kolektorech B Ca a Cb
Využitelné zásoby v kategorii C2
715 l/s v kolektoru B 150 l/s v kolektoru Ca 1 085 l/s v kolektoru Cb 525 l/s v kolektoru B 1 065 l/s v kolektoru Cb
z toho v kategorii C-1
Současné odběry se pohybují kolem 600 l/s, rajon lze proto ocenit jako území s výraznými přebytky podzemní vody
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 12
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Rajon 431 Chrudimská křída Chrudimská křída je nově vytvořený hydrogeologický rajon, vzniklý spojením původních rajonů M – 16 a M – 17 (okraj křídové pánve severovýchodně od Železných hor). Na východě je vůči rajonu 427 omezen západním okrajem vraclavské antiklinály, na severu oproti rajonu 436 přibližně tokem Loučné a Labe, a jižní nepravidelná hranice je dána transgresivním stykem křídy s krystalinikem Železných hor. Celková plošná rozloha rajonu činí 490 km2 a jeho převážná část leží v okrese Chrudim. Faciálně náleží celá severní polovina rajonu labské pelitické faciální oblasti, jižní polovina rajonu při hranici s krystalinikem facii kolínské. Basální část svrchnokřídového komplexu je tvořena sedimenty sladkovodního a mořského cenomanu, jehož mocnost v dílčích depresích předkřídového reliéfu dosahuje až 60 m. Je zachován převážně v písčitém vývoji. Výše ležící komplex spodnoturonský je tvořen převážně vápnitými prachovci, písčitými a jílovitými vápenci, ve východní části rajonu se zvěšeným podílem spongilitických sedimentů. Vrstevní sled je zakončen mělkými slínovci, prachovci a vápnitými jílovci středního turonu. Maximální mocnosti (přes 200 m) dosahují svrchnokřídové sedimenty při severním okraji rajonu. Z hydrogeologického hlediska je nejvýznamnější cenomanský kolektor. Zvodeň, vázaná na jeho písčité sedimenty, je rozšířená prakticky v celém rajonu. Propustnost kolektoru je průlinově puklinová, hodnoty indexu průtočnosti Y se pohybují v rozmezí 4 – 5, při jižním okraji rajonu převyšují 6. Výjimkou je oblast mezi Hrochovým Týncem a Pardubicemi, kde jsou hodnoty Y v důsledku výrazně zmenšené mocnosti cenomanských sedimentů podstatně nižší. Zvodeň má s výjimkou okrajových infiltračních částí napjatou hladinu, často s pozitivní výtlačnou úrovní. Druhou významnější zvodní, avšak pouze ve východní části rajonu je zvodeň spodnoturonská. Kolektorem jsou rigidní spongilitické prachovce a vápence, propustnost je puklinová. Index průtočnosti Y se pohybuje v rozmezí 5 – 6. V oblastech vyšších kolektorových tlaků je poloizolátor mezi cenomanem a spodním turonem nefunkční a vytváří se jedna spojitá spodnoturonská zvodeň (např. oblast podlažické deprese). V ostatních částech rajonu mají spodnoturonské sedimenty z hlediska hydrogeologické stratifikace funkci izolátoru až poloizolátoru. Obdobnou funkci mají i sedimenty středního turonu. Prostorový režim svrchnokřídových zvodní je ovlivňován složitými strukturně tektonickými poměry této okrajové části České křídy. Celý rajon lze rozdělit do 4 relativně samostatných hydrogeologických struktur – struktury Novohradky, podlažické deprese, markovické deprese a oblast heřmanoměstecka, které jsou od sebe odděleny hřbetními partiemi, doprovázenými tektonickými liniemi přibližně SZ – JV směru. Oblast Novohradky, nacházející se ve východní části rajonu má zónu infiltrace v jižní části struktury, značný je přítok podzemní vody z území mimo rajon, tj. hlavně do jihovýchodu z rajonu 427. Směr odtoku podzemní vody v obou kolektorech tj. cenomanském i spodnoturonském je k severozápadu, místem přírodní drenáže je údolí Novohradky před jejím soutokem se Žejbrem.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 13
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Podlažická deprese, situovaná při jihovýchodním okraji rajonu je hydrogeologickou strukturou s výrazně narušeným přírodním režimem. Spodnoturonské a cenomanské zvodně jsou propojeny, směr odtoku je určován více než 100 litrovým odběrem podzemní vody v jímacím území Podlažice. Infiltrační povodí se nachází při jižním okraji struktury, odběr podzemní vody nad rámec přírodních zdrojů je nadlepšován zdroji indikovanými ze Žejbra. Markovická deprese se nachází ve střední části rajonu mezi Chrudimí a Heřmanovým Městcem. Infiltrační území hlavního, tj. cenomanského kolektoru se nachází při jižním okraji struktury, pravděpodobný je i přítok z krystalinika. Směr odtoku podzemní vody je k severu, dál se stáčí k severozápadu. Oblastí drenáže je pravděpodobně až údolí Labe, významným místem umělé drenáže je jímací území Markovice. Poslední dílčí hydrogeologickou strukturou, situovanou v západní části rajonu je oblast heřmanoměstecká. Hlavní cenomanský kolektor má oblast infiltrace opět při jižním okraji struktury, směr odtoku podzemní vody je k severozápadu. Drenážní bází je údolí Labe mezi Přeloučí a Chvaleticemi, místy umělé drenáže jsou jímací území Heřmanův Městec, Jankovice a Choltice. Komisí pro klasifikaci zásob nerostných surovin byly v roce 1991 ke dni 31.12.1989 pro kolektor A schváleny následující zásoby podzemní vody : Přírodní zdroje v kategorii C2 Využitelné zásoby v kategorii C2
1 072 l/s v kolektoru A 480 l/s v kolektoru A
Rajon 433 Dlouhá mez - severní část
Křídové sedimenty tzv. Dlouhé meze jsou ve smyslu nové rajonizace součástí dvou hydrogeologických rajonů s označením 432 a 433. Jedná se o 1 až 4 km široký pruh křídových sedimentů SZ – JV směru, dlouhý cca 35 km, který je lemován krystalinikem Železných hor a kutnohorským krystalinikem. Dělící hranice mezi rajony 432 a 433 probíhá mezi obcemi Bezděkov a Podmoklany, tedy již mimo okres Chrudim. Celková plošná rozlohu rajonu činí 31 km2. Z geologického hlediska se jedná o monoklinální strukturu, jejíž nejhlubší část leží při severovýchodním okraji u okrajového železnohorského zlomu. Basální část horninového souboru je tvořena cenomanskými pískovci a slepenci, výše je zachován spodnoturonský soubor slínovců, vápnitých spongilitů a jílovitých vápenců, nejvyšší část je reprezentována jemně písčitými slínovci, písčitými vápenci a vápnitými prachovci středního turonu. Faciálně náležejí zdejší sedimenty oblasti kolínské. Maximální mocnost při severovýchodním okraji rajonu činí cca 150 m. Hydrogeologicky nejvýznamnější je kolektor cenomanský, rozšířený v obou rajonech. Propustnost je průlinově puklinová, hodnoty indexu průtočnosti Y se pohybují v rozmezí 5 – 6. Druhým kolektorem je kolektor spodnoturonský, který je významně zvodnělý zejména při severovýchodním okraji území. Propustnost je puklinová, hodnoty Y se pohybují zpravidla v rozmezí 4 – 5. Basální část spodního turonu má však charakter izolátoru a tvoří artéský
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 14
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
strop níže ležící zvodni cenomanské. Poslední, málo významná zvodeň je vázaná na sedimenty středního turonu při severním okraji území. Prostorový režim podzemních vod je určován strukturně geologickými poměry. Celé území Dlouhé meze lze rozdělit do třech hlavních, relativně samostatných hydrogeologických struktur z nichž v předmětném rajonu leží struktury lhůtsko – kladrubská a třetí malečská, obě však mimo okres Chrudim. Struktura lhůtsko – kladrubská je dotována podzemní vodou z jižního okraje rajonu 433, významný je i přítok vody z krystalinika, tedy z území okresu Chrudim. Směr odtoku podzemní vody je k severovýchodu, místem drenáže je údolí Bárovky. Struktura malečská je dotována z výchozů cenomanských sedimentů a z okolního krystalinika, tedy rovněž z území okresu Chrudim, k přirozenému odvodnění dochází v údolí Doubravy. Severní část rajonu 433, zasahující do okresu Chrudim je pravděpodobně pouze oblastí komunikace podzemní vody ze železnohorského krystalinika k jihozápadu do údolí Doubravy. K významnější akumulaci podzemní vody zde nedochází. Komisí pro klasifikaci zásob nerostných surovin byly v roce 1991 ke dni 31.12.1989 pro kolektor A schváleny následující zásoby podzemní vody: Přírodní zdroje rajonu 432 v kategorii C2
217 l/s v kolektoru A
Přírodní zdroje rajonu 433 v kategorii C2
112 l/s v kolektoru A
Využitelné zásoby rajonu 432 v kategorii C2
85 l/s v kolektoru A
Využitelné zásoby rajonu 433 v kategorii C2
85 l/s v kolektoru A
Rajon 434 Čáslavská křída Čáslavská křída, tvořící rajon 434, je budována svrchnokřídovými sedimenty jižního okraje České křídové pánve. Má eliptický tvar, protáhlý ve směru SZ - JV. Severovýchodní omezení tvoří železnohorský zlom, na němž se stýkají svrchnokřídové sedimenty s železnohorským krystalinikem, jihozápadní, nepravidelná hranice je dána transgresivním stykem svrchnokřídových sedimentů s kutnohorským krystalinikem. Severní hranice vůči rajonu 436 Labská křída probíhá podél Labe. Celková plošná rozloha rajonu činí 260 km2 a do území okresu Chrudim zasahuje svou jihovýchodní části v prostoru Ronova nad Doubravou. Z geologického hlediska patří území ke kolínské faciální oblasti České křídy. Basální sedimenty cenomanu, reprezentované vápnitými pískovci a organodetritickými písčitými vápenci jsou vyvinuty nepravidelně, charakteristické je prudké kolísání mocnosti do několika metrů až po cca 50 m. V oblasti mezi Kutnou Horou a okrajovým železnohorským zlomem není cenoman zachován, výjimkou je blízké okolí Čáslavi a oblast mezi obcemi Třemošnice a Podhořany. Mladší sedimentární soubor spodnoturonského stáří jež je s výjimkou jihozápadní okrajové části vyvinuty po celé ploše rajonu je tvořen slínitými pískovci, jílovitými
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 15
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
vápenci, v tzv. břežní facii i slepenci. Jeho mocnost se obecně zvyšuje směrem k severu až na cca 70 m, v čáslavské kotlině, kde je spodní turon basálním svrchnokřídovým podstupněm je však mocnost výrazně ovlivňována členitostí předkřídového reliéfu. Lokálně jsou zachovány i sedimenty střednoturonské. Hydrogeologicky je Čáslavská křída složitou strukturou s dvěma významnějšími kolektory. Cenomanský kolektor zachovaný pouze lokálně při jihozápadním a jižním okraji rajonu je charakteristický poměrně vysokou průtočností, kdy index průtočnosti Y se pohybuje v rozmezí 5 – 6, v okolí Čáslavi je lokálně i vyšší. Zvodeň má zpravidla volnou hladinu, směrem k severu pod krytem spodnoturonských sedimentů je mírně napjatá. Druhý kolektor spodnoturonský má větší plošné rozšíření i mocnost. Propustnost horninového souboru je převážně puklinová, index průtočnosti Y je poměrně vysoký a pohybuje se v rozmezí 5 – 6. Hladina zvodně je volná až mírně napjatá, běžné je spojení spodnoturonské zvodně se zvodní kvartérní, vázané na značně rozšířené fluviální štěrkopískové sedimenty. Prostorový režim podzemních v od je nejvýrazněji ovlivňován členitým reliéfem svrchnokřídového podloží. Generelní směr proudění cenomanské i spodnoturonské zvodně je směrem k severu, ve východní části území k severozápadu, hlavní drenážní bází je údolí Labe. Část vody však pravděpodobně Labe podtéká a proudí dále k severu do centra pánve. Komisí pro klasifikaci zásob nerostných surovin byly v roce 1991 ke dni 31.12.1989 pro kolektor A schváleny následující zásoby podzemní vody : Přírodní zdroje v kategorii C2
73 l/s v kolektoru A
Využitelné zásoby v kategorii C2
30 l/s v kolektoru A
Rajon 653 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory Rajon je na severu a východě vymezen v oblasti mezi křídovými rajony jižní části české křídové pánve a na jihu je ohraničen krystalinikem v povodí Sázavy a Svratky. Souvislou plochu rajonu dělí výskyt křídy Dlouhé Meze (rajon 432 a 433) na východní část, tvořenou převážně krystalinikem Železných hor, a západní, kterou představuje téměř výhradně krystalinikum kutnohorské a čáslavské. Plocha rajonu je 1584 km2 a rajon je plošně nejvýznamnějším rajonem v okrese Chrudim, když se nachází na přibližně dvou třetinách území okresu. V zájmové východní části rajonu jsou zastoupeny především fylitizované břidlice, svory, svorové ruly, amfibolity, ortoruly a migmatity a dále horniny železnohorského plutonu, které představují granity, granodiority až diority s tělesy gaber až gabrodioritů. V západní části, nacházející se mimo okres Chrudim, převažují dvojslídné svory až svorové ruly, ortoruly až migmatity. Zvětralinový plášť s mocností přes 10 m bývá výjimečný. Horniny krystalinika lze považovat za málo propustné. Relativně lepší propustnost má zvětralinový plášť a kvartérní pokryv, dále zóna přípovrchového rozpojení hornin a některé tektonicky porušené zóny. Propustnost závisí především na charakteru zvětralin a na
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 16
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
hustotě, rozevření a výplni puklin. Zvětraliny na vyvřelinách a ortorulách jsou písčitější, v oblastech metamorfovaných sedimentů převládá jílovitá složka. Hlavním faktorem ovlivňujícím transmisivitu a propustnost v jímacích oblastech je morfologická pozice. Vrty situované v údolích mají v průměru vyšší vydatnosti než vrty mimo ně, což je obvykle podmíněno jednak větší mocností kvartérních sedimentů, jednak i tektonicky. Infiltrační oblastí je prakticky celá plocha rajonu. K proudění podzemní vody dochází zejména ve zvětralinovém plášti a pásmu přípovrchového rozpojení. Hlubší dosah významnějšího proudění lze předpokládat v plošně omezených výskytech krystalických vápenců. Proudění je víceméně lokální a k odvodnění dochází obvykle v úrovních místních erozních bází pozvolnými výrony do povrchových toků, zprostředkovanými nejčastěji deluviálními a fluviálními sedimenty. Hladina bývá většinou volná v nevelké hloubce pod terénem v závislosti na morfologii a propustnosti hornin. Charakteristické jsou převážně drobné a rozptýlené zdroje podzemní vody. Současné odběry jsou odhadovány na desítky l/s, naprostá většina tohoto množství je však jímána z mělkých zvodní. To se týká i celé jižní a jihozápadní části okresu Chrudim. Rajon je tedy sice z vodohospodářského hlediska označován jako nebilanční, pro samotný okres Chrudim je rajonem velmi významným. Z hlediska jakosti jsou podzemní vody typu Ca – HCO3, popřípadě Ca – SO4, s průměrnou mineralizací 450 mg.l-1, vhodné pro využití po běžné úpravě. Častá bývá přítomnost železa, případně manganu.
Rajon 656 Krystalinikum v povodí Svratky Jedná se o rajon nacházející se v horní části povodí Svratky, jeho plocha činí 1556 km2 a do okresu Chrudim zasahuje pouze svým drobným severozápadním výběžkem do okolí obce Svratouch. Zde zastoupené horniny jsou řazeny ke geologické jednotce svratecká antiklinála proterozoického stáří, která je zde zastoupena dvojslídnými svory, dvojslídnými rulami a migmatity, významný je i výskyt okaté dvojslídné ortoruly v území mezi Svratouchem a Svratkou. Z hydrogeologického hlediska se vyšší stupeň rigidity hornin oproti výše komentovanému rajonu 653 projevuje zvýšenou puklinovou propustností a obecně živějším oběhem podzemní vody. Přesto je v území dominantní mělká zvodeň, jejímž kolektorem jsou kvartérní sedimenty a pásmo připovrchového rozpojení puklin skalního podkladu. Ve svrateckém antiklinálním ohybu se však současně uplatňují hlubší tahové pukliny, které umožňují oběh podzemní vody i v hloubkách několika desítek metrů pod terénem. To je i případ části rajonu, zasahující do okresu Chrudim. S ohledem na pozici tohoto území často vysoko nad erozivní základnou území je hladina podzemní vody většinou volná a sleduje konformně terén. Průlino-puklinový oběh podzemní vody první zvodně je silně rozkolísaný a nepravidelný, s úzkou lokální závislostí na litologickém charakteru skalního podloží. Průtočnost horninového prostředí je úzce závislá především na granulometrii kvartérních sedimentů a na litologii skalních hornin. Na svazích nad erozivní základnou území se
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 17
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
transmisivita pohybuje v řádu 10-5 m2/s až 10-6 m2/s, v údolích významnějších vodotečí je přibližně o 1 řád vyšší. Z hlediska jakosti jsou mělké podzemní vody rajonu 656 převážně kalciumhydrogeonuhličitanového nebo kalcium-sulfátového typu, celková mineralizace je nízká (100 až 200 mg/l), z rizikových složek se kromě mikrobiologického znečištění vody projevuje železo a případně i radon. Bilance zásob podzemní vody v tomto hydrogeologickém rajonu nebyla provedena, specifický odtok podzemní vody je však při severním okraji rajonu s ohledem na nadmořskou výšku poměrně vysoký a činí 3 – 5 l/s/km2.
Vodárenský význam podzemních vod Okres Chrudim je jedním ze třech „pramenních“ okresu Pardubického kraje, avšak jedině v tomto okrese je pro zásobování obyvatelstva vodou ve významnější míře využíváno jak vodních zdrojů podzemních vod (cca 60 %), tak vodních zdrojů vod povrchových ( cca 40 %). Tento stav vyplývá především z geologických a hydrogeologických poměrů území, kdy peneplenizované krystalinikum jižní a jihozápadní části okresu Chrudim, zabírající přibližně dvě třetiny plochy okresu nevytváří vhodné podmínky pro akumulaci většího množství podzemní vody v připovrchové zóně živého oběhu podzemní vody, tedy v dosahu možné exploatace. Proto zde zásobování sídlišť v místech, kde proto byly vhodné podmínky (především okolí Chrudimky) bylo řešeno odběry povrchové vody, a to buď z jednoúčelových vodárenských resp. energetických nádrží (Hamry, Křižanovice I a II), nebo z nádrže víceúčelové (Seč). V jiných částech okresu, ať již jsou zde podmínky pro akumulaci podzemní vody příznivé nebo nepříznivé, je obyvatelstvo zásobováno vodou ze zdrojů podzemní vody. Pro ocenění jejich významnosti bylo území okresu rozděleno do 6 bilančních celků, vycházejících z platné hydrogeologické rajonizace. Pro každý bilanční celek byly na základě jeho plošného rozsahu, specifického odtoku podzemní vody a charakteru okrajových podmínek stanoveny přírodní zdroje podzemních vod a případně zdroje indukované, dokumentovány byly současně realizované odběry podzemní vody a odhadnuty využitelné zásoby podzemní vod. Pro tyto využitelné zásoby byla současně stanovena kategorie surových vod. Sumarizace získaných dat je patrná z následujícího přehledu:
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 18
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
tab. 4 Bilanční celek 1 2 3 4 5 6 Celkem
Rajon
Plocha (km2)
427 431 433 434 653 656
61 231 15 25 642 14
Přírodní a indukované zdroje (l/s) 150 500 30 35 1 600 50 2 365
Souhrnná zpráva
Využitelné zásoby (l/s) 75 250 15 18 200 10 568
Současný odběr
Kategorie surové vody A1 A1 – A2 A1 A1 A1 – A2 A1
Možnost získání nových zdrojů podzemní vody Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu, v podstatě v každém bilančním celku jsou významné přebytky podzemních vod v jakostních parametrech, umožňujících jejich reálné využití. Nové zdroje podzemní vody budou zřízeny pouze v území, kde bude potenciální poptávka. To se bude týkat případů, kdy buď je třeba získat nový nebo posilující zdroj vody, anebo případů, kdy bude třeba nahradit zdroje kvalitativně nevyhovující.
Perspektiva ochrany vodních zdrojů podzemních vod Současný stav, kdy v okrese Chrudim do značné míry absentují ochranná pásma, chránící oblasti tvorby a komunikace podzemní vody, je nevyhovující. Převážná část okresu se totiž nachází v oblasti se střední až vysokou zranitelnosti jakosti podzemních vod a v rámci PRVK bude třeba učinit tyto kroky: -
-
-
na základě podrobného hodnocení vývoje jakosti podzemní vody specifikovat hydrogeologické struktury, kde bude třeba pro zachování jakosti vody v parametrech vody pitné podmínky ochrany zpřísnit a dané práce ocenit jak časově, tak finančně; u struktur, kde ani zpřísněné podmínky ochrany podzemní vody nepovedou k zachování její jakosti v kategorii vody pitné, upustit od ochranného režimu a navrhnout náhradní „chránitelný“ zdroj vody (stanovit místo, technické parametry a finance); ve vazbě na výše uvedenou „separaci“ území okresu na území se zpřísněnou a obecnou ochranou vodních zdrojů podzemních vod zaujmout racionální postoj při souběžně řešeném úkolu Čištění a odvádění odpadních vod.
Významní producenti znečištění z řad průmyslových podniků jsou lokalizováni prakticky pouze ve městech Chrudim, Hlinsko, Chrast, Heřmanův Městec, Třemošnice, Skuteč.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 19
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Cukrovar Hrochův Týnec má vlastní likvidaci průmyslových odpadních vod. Ostatní citovaná města likvidují odpadní vody komunální zóny a průmyslu společně na městských čistírnách odpadních vod. Významná je sezonní produkce znečištění způsobená rekreačním využitím řeky Chrudimky, zejména vodní nádrže Seč.
1.3
Výchozí podklady 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
1.4
Statistické informace Výsledky sčítání k r. 2001 Územní plány a urbanistické studie měst a obcí Dotazníky doplněné městy a obcemi o obyvatelích a zařízeních V a K Podklady od provozovatelů V a K Informace o opatřeních v CHOPAV a CHKO na úseku V a K PHO vodních zdrojů Podkladní mapy 1 : 10 000, 1 : 25 000 Informace OHS o kvalitě pitné vody Informace PL o stavu kvality povrchových vod o ochraně vodárenského toku Chrudimky Dlouhodobá koncepce rozvoje V a K VAK Chrudim a. s. Projekty a investiční záměry investorů z řad obcí a měst. Zákon č. 254/2001 Sb. (20/2004 Sb.) Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Směrnice EHS 91/271 o čištění městských odpadních vod Směrnice Mze ČR č. 10 z 20. 12. 2001 Vyhl. MZdr. 252/2004 Sb. Směrnice č. 98/83/ES Odpovídající ČSN
Souhrnné údaje
1.4.1 Současný stav Na Chrudimsku je z celkového počtu 105 449 obyvatel připojeno v r. 2001 na veřejný vodovod 81 500 obyvatel, což představuje 77,4 % zásobení a na veřejnou kanalizaci odpovídajícího technického stavu zakončenou ČOV pouze 56 100 obyvatel, což představuje pouze 53,2 % odkanalizování. Zbytek obyvatel tj. cca 49 300 obyvatel je odkanalizován buď prostřednictvím technicky nevyhovujících obecních kanalizačních systémů a individuelních zařízení k čištění tj. odpadní vody jsou či shromažďovány v septicích či akumulovány v nepropustných jímkách.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 20
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Celková kapacita vodních zdrojů činila Qd 900 l/s, což vytváří značný přebytek proti potřebám pitné vody okresu Chrudim. Na Chrudimsku je v provozu celkem 36 zdrojů (pramenišť) pro 10 skupinových vodovodů a 30 samostatných místních vodovodů. Registrováno je 18 komunálních ČOV celoobecního významu (kapacita ČOV Ronov n. D. je velmi omezená), z nichž 9 je ve vlastnictví VAK Chrudim a. s., ostatní v majetku obcí a měst. Citované údaje jsou zpřesněny v PRVK Pardubického kraje po získání všech informací od obecních údajů. Výhled k časovému prahu 2015 navrhuje připojení 7 000 obyvatel na veřejný vodovod a 20 000 obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod. V těchto údajích jsou započteni obyvatelé napojení na nově realizované vodovody a kanalizace a obyvatelé nově napojení na veřejné vodovody a kanalizace již existující. V případě odkanalizování to představuje realizaci ČOV a kanalizačních systémů ve všech obcích větších jak 500 obyvatel (81,6 %) a připojení obcí přilehlých k městům Chrudim, Hlinsko a Heřmanův Městec v technicky a investičně dostupné vzdálenosti. Vodní zdroje Chrudimska poskytují dostatečné rezervy nejen pro samotné Chrudimsko, ale i sousední Pardubicko, resp. Vodárenskou soustavu východní Čechy (VSVČ). Zásobení vodou v uvedeném předpokladu konečného maximálního počtu napojených obyvatel 95 % na veřejné vodovody představuje investice zejména do přívodních řadů a rozvodných řadů v převážně malých lokalitách do 500 obyvatel. Podstatně náročnější investičně i technicky bude naplnění předpokladů konečné podoby maximálního napojení 93 % obyvatel Chrudimska na kanalizaci a ČOV. Ještě po r. 2015 předpokládáme napojení cca 12 000 obyvatel na veřejné vodovody, ale zejména 21 000 obyvatel na veřejné kanalizace zakončené ČOV. Mimo vybavení nových obcí vlastními kanalizačními systémy bude nutné zejména doplnění existujících kanalizací v městech Chrudim, Slatiňany, Skuteč, Proseč a dále intenzifikace stávajících ČOV Chrudim, Chrast, Heřmanův Městec, Třemošnice a Prachovice. Významná jsou nutná opatření k ochraně vodního toku Chrudimky a to zejména vodní nádrže Seč a jejího rekreačního využití, které je nutné řešit intenzifikací ČOV Seč. Věnovat pozornost je nutné také menším zdrojům znečištění obcemi Kameničky, Vortová, Trhová Kamenice, Horní Bradlo a Bojanov na řece Chrudimce v PHO. Z hlediska plnění legislativy ČR a EÚ je zcela zásadní řešení odkanalizování a čištění odpadních vod v Hrochově Týnci, s ohledem na velikostní kategorii větší jak 2 000 EO a usnesení vlády č. 1236/2002 resp. nař. vl. č. 61/2003 Sb. a intenzifikace stávajících ČOV Chrudim, Chrast, Heřmanův Městec, Třemošnice a Prachovice. Dostavba kanalizačních systémů a výstavba nových systémů kanalizací a ČOV bude převážně na bedrech měst a obcí.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 21
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Zásadní investicí na úseku vodovodů je vodovodní přivaděč DN 300 z úpravny vody Práčov do Hlinska a odstavení úpravny vody Hamry. Výstavba nových vodovodů bude plně v kompetenci obcí. Základní podmínkou pro naplnění předpokladů zásobení vodou a odkanalizování je dotační podpora státu a úvěrové podmínky bankovních ústavů, které budou formulovat kalkulovanou výši vodného a stočného. Nejvýznamnější úlohu budou hrát i nadále MZe ČR, SFŽP ČR a MŽP a finanční zdroje Pardubického kraje. Předpokládá se i využití Fondů EÚ. V území Chrudimska zajišťuje provoz vodovodů a kanalizací zejména VAK Chrudim a.s. Provoz několika vodovodů při jeho západní hranici kraje zajišťuje VAK Havlíčkův Brod a.s. V souvislosti s připojením na přivaděč SK Golčův Jeníkov – Čáslav. Rozsáhlejší systém VAK také provozuje Město Skuteč (MěVAK). Ostatní kapacitně menší zařízení VAK provozují obce. Jmenovitě je možné uvést provozovatele skupinového vodovodu Chroustovice, obec Chroustovice. Trvale bydlící obyvatelé napojení na veřejný vodovod.
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na veřejný vodovod Chrudimsko
23 847 22,6%
81 553 77,4%
veřejné vodovody
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
individuální zásobování
červen 2004
Strana 22
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Provozní zajištění VAK okresu Chrudim Legenda k tab. 5: VAK CR – Vodovody a kanalizace Chrudim a.s. MěVAK – Městské vodovody a kanalizace VAK VM – Vodovody a kanalizace Vysoké Mýto VAK HB – Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod a. s. OBEC
– Příslušná obec
J
– jednotná kanalizace použitelná
Jn
– jednotná kanalizace nevhodná k vytvoření kanalizačního systému obce
D
– dešťová kanalizace použitelná k vytvoření systému odkanalizování obce
Dn
– dešťové odvodnění nevhodné pro použití k odkanalizování
ČOV
– stávající čistírna odpadních vod
S
– splašková kanalizace
tab.5 Číslo okresu, Kód číslo obce obce dle s rozšířenou pravomocí UIR
3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304
40988 40989 40990 40991 09257 06764 05436 11209 00324 00326 00327 00328 00329 14113 00489 00488 00683 40993 00684 00685 07146 19807 07147
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Pořadové číslo obce a administrativní části v PRVKÚC
001.01
001.02 001.03 001.04 001.05 002.01 002.02 002.03 002.04 002.05 003.01 004.01 004.02 005.01 005.02 005.03 005.04 005.05 005.06 005.07
Název obce a
Veřejný
Veřejná
Typ
administrativní části
vodovod
kanalizace
kanalizace
VAK OBEC
VAK OBEC
VAK CR
VAK
VAK CR VAK CR
OBEC OBEC --
Chrudim I Chrudim II Chrudim III Chrudim IV Medlešice Topol Vestec Vlčnov Běstvina Pařížov Rostejn Spačice Vestec Biskupice Bítovany Bítovanky Bojanov Holín Horní Bezděkov Hořelec Hrbokov Hůrka Kovářov
červen 2004
OBEC,VAK
VAK CR OBEC VAK HB VAK HB OBEC VAK CR VAK CR OBEC OBEC -
J ČOV
Dn Dn
Strana 23
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Číslo okresu, Kód číslo obce obce dle s rozšířenou pravomocí UIR
3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304
40992 00741 00819 00866 00867 01656 01795 01794 01798 01799 01833 02260 02262 02583 02869 03283 17761 03708 03873 03874 03875 03877 40994 03934 05155 30353 03939 03955 41018 03956 03957 02261 04113 04112 40995 04172 04173 04198 04197 04199 04251 40996 04252 04253 04255 04256 04257 04614
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Pořadové číslo obce a administrativní části v PRVKÚC
005.08 006.01 007.01 008.01 008.02 009.01 010.01 010.02 010.03 010.04 011.01 012.01 012.02 013.01 014.01 015.01 016.01 017.01 018.01 018.02 018.03 018.04 019.01 019.01 019.02 019.04 019.05 020.01 020.02 020.03 020.04 021.01 022.01 022.02 022.03 023.01 023.02 024.01 024.02 024.03 025.01 025.02 025.03 025.04 025.05 025.06 025.07 026.01
Souhrnná zpráva
Název obce a
Veřejný
Veřejná
Typ
administrativní části
vodovod
kanalizace
kanalizace
VAK OBEC
VAK OBEC
Petrkov Bor u Skutče Bořice Nouzov Tuchov Bylany Ctětín Bratroňov Strov Vranov Cajkovice České Lhotice Hradiště Dědová Dolní Bezděkov Dřenice Dvakačovice Hamry Heřmanův Městec Chotěnice Konopic Radlín Hlinsko Blatno Chlum Kouty Srní Hluboká Dolany Chlum Střítež Hodonín Holetín Horní Holetín Dolní Horní Babákov Honbice Libanice Horka Hlína Mezihoří Horní Bradlo Dolní Bradlo Javorné Lipka Travná Velká Střítež Vršov Hošťákovice
červen 2004
OBEC OBEC VAK CR VAKCR VAK CR VAKCR OBEC OBEC VAK CR OBEC VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK HB VAK CR VAK CR OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC VAK CR VAK CR OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC VAK CR
OBEC Dn OBEC Dn OBEC J OBEC J ČOV OBEC Dn OBEC Dn OBEC Dn J, ČOV VAK J ČOV VAK J J (ČOV Hlinsko) - S (ČOV Hlinsko) OBEC Dn OBEC Dn OBEC Dn OBEC Dn OBEC Jn -OBEC Dn
Strana 24
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Číslo okresu, Kód číslo obce obce dle s rozšířenou pravomocí UIR
3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5314 3603.5314 3603.5314 3603.5314
04613 04829 04831 04828 01832 04838 04847 05379 05056 12386 14786 05426 04110 04111 08116 09310 09327 12362 05835 05844 05845 16332 16333 05846 06266 03447 06526 06616 06617 06697 06763 07026 07027 07369 07368 07370 07507 01817 40997 03470 11007 14408 08314 01658 08050 08048 08049 08051
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Pořadové číslo obce a administrativní části v PRVKÚC
026.02 027.01 027.02 027.03 027.04 027.05 028.01 029.01 029.02 029.03 029.04 030.01 030.02 030.03 030.04 030.05 030.06 030.07 031.01 032.01 032.02 032.03 032.04 032.05 033.01 033.02 034.01 035.01 035.02 036.01 037.01 038.01 038.02 039.01 039.02 039.03 040.01 040.02 040.03 040.04 040.05 040.06 041.01 042.01 043.01 043.02 043.03 043.04
Souhrnná zpráva
Název obce a
Veřejný
Veřejná
Typ
administrativní části
vodovod
kanalizace
kanalizace
VAK OBEC
VAK OBEC
VAK CR VAK CR VAK CR OBEC OBEC VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC VAK CR VAK CR VAK CR VAK HB VAK OBEC VAK CR OBEC OBEC VAK CR VAK CR VAK VM -
VAK OBEC VAK OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC
Březinka Hrochův Týnec Stíčany Blansko Blížňovice Skalice Hroubovice Chrast Chacholice Podlažice Skála Chroustovice Březovice Holešovice Lhota u Chrostouvic Mentour Městec Poděčely Jeníkov Jenišovice Martinice Mravín Štěnec Zalažany Kameničky Filipov Kladno Klešice Nákle Kněžice Kočí Kostelec u Heřm. Městce
Tasovice Krásné Chlum Polánka Krouna Čachnov Ruda Františky Oldříš Rychnov Křižanovice Lány Leština Doubravice Dvořiště Podhořany u Nov. Hradů
červen 2004
OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC
J
Dn J ČOV
J ČOV
J,S ČOV J J Dn Jn J J Dn J Dn Dn Dn
J
D,S,ČOV D D Dn Dn
Strana 25
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Číslo okresu, Kód číslo obce obce dle s rozšířenou pravomocí UIR
Pořadové číslo obce a administrativní části v PRVKÚC
Souhrnná zpráva
Název obce a
Veřejný
Veřejná
Typ
administrativní části
vodovod
kanalizace
kanalizace
VAK OBEC
VAK OBEC
3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304
08057 08294 08315 08317 40998 08318 08316 41017 08319 08468 08467 08784 08890 19808 08891 12401 12402 08892 08925 00159 03051 02726
044.01 045.01 046.01 046.02 046.03 046.04 047.01 047.02 047.03 048.01 048.02 049.01 050.01 050.02 050.03 050.04 050.05 050.06 051.01 051.02 051.03 051.04
Leštinka Libkov Liboměřice Nové Lhotice Pohořalka Samařov Licibořice Slavice Šiškovice Lipovec Licoměřice Lozice Lukavice Loučky Lukavička Radochlín Vížky Vysonín Luže Bělá Brdo Dobrkov
VAK CR OBEC VAK OBEC OBEC OBEC VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR
OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC VAK CR -
3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304
03052 18484 40999 03053 13779 15287 18485 08926 09388 09390 09387 09389 09391 09592 16465 09586 09587 09588 09589 16466 16468 09705 09703 09704 41000 09706
051.05 051.06 051.07 051.08 051.09 051.10 051.11 051.12 052.01 052.02 052.03 052.04 052.05 053.01 053.02 053.03 053.04 053.05 053.06 053.07 053.08 054.01 054.02 054.03 054.04 054.05
Doly Domanice Košumberk Rabouň Radim Srbce Voletice Zdislav Míčov Sušice Jetonice Rudov Zbyslavec Miřetice Bošov Čekov Dachov Dubová Havlovice Krupín Švihov Mladoňovice Čejkovice Deblov Lipina Mýtka
VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAKCR VAK CR VAK CR VAK CR VAKCR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR -
-
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Dn Dn
Dn JP DN JN JP
J ČOV
-
J (ČOV Luže) OBEC Dn OBEC Jn OBEC Dn -
Strana 26
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Číslo okresu, Kód číslo obce obce dle s rozšířenou pravomocí UIR
Pořadové číslo obce a administrativní části v PRVKÚC
Název obce a
Veřejný
Veřejná
Typ
administrativní části
vodovod
kanalizace
kanalizace
VAK OBEC
VAK OBEC
VAK CR OBEC VAK CR VAK CR VAK CR
OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC -
3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304
09707 09708 09709 09836 09834 09835 09837 09838 10002 10003 10098 10104 10103 10163 41001 10939 10937 10938 16809 12399 12400 10630
054.06 054.07 054.08 055.01 055.02 055.03 055.04 055.05 056.01 056.02 057.01 058.01 058.02 059.01 059.02 059.03 059.04 059.05 059.06 059.07 059.08 060.01
Petříkovice Pohled Rtenín Morašice Holičky Janovice Skupice Zbyhněvice Mrákotín Oflenda Nabočany Načešice Licomělice Nasavrky Březovec Ochoz Drahotice Libáň Nová Ves Obořice Podlíšťany Nové Hrady
3603.5314 3603.5314 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304
10629 10632 11208 41002 11598 11662 11922 11921 12370 12368 12502 13280 13318 13317 13319 02166 09209 09594 11817 13339 13337 13338 13424 41019 13515 13715 13714
060.02 060.03 061.01 061.02 062.01 063.01 064.01 064.02 065.01 065.02 066.01 067.01 068.01 068.02 068.03 068.04 068.05 068.06 068.07 069.01 069.02 069.03 070.01 070.02 071.01 072.01 072.02
Mokrá Lhota Rybníček Orel Tři bubny Ostrov Otradov Perálec Kutřín Podhořany u Ronova Bílý Kámen Pokřikov Prachovice Proseč Podměstí Záboří Česká Rybná Martinice Miřetín Paseky Prosetín Malinné Mokrýšov Předhradí Dolívka Přestavlky Rabštejnská Lhota Rabštejn
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Souhrnná zpráva
červen 2004
VAK,OBEC
VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR
VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR OBEC OBEC VAK CR VAK CR OBEC VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK,OBEC
VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR
OBEC OBEC OBEC OBEC VAK OBEC OBEC OBEC VAK OBEC
D Dn Dn
Dn Dn J J D Dn S, ČOV
J (ČOV CR)
D
J ČOV J ČOV J J
J ČOV Dn
Strana 27
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Číslo okresu, Kód číslo obce obce dle s rozšířenou pravomocí UIR
Pořadové číslo obce a administrativní části v PRVKÚC
Souhrnná zpráva
Název obce a
Veřejný
Veřejná
Typ
administrativní části
vodovod
kanalizace
kanalizace
VAK OBEC
VAK OBEC
OBEC OBEC,VA K OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC VAK OBEC VAK VAK OBEC OBEC OBEC OBEC
3603.5304 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3606.5304
13716 13926 13925 10994 14114
072.03 073.01 073.02 073.03 074.01
Smrkový Týnec Raná Medkovy Kopce Oldřetice Ronov nad Doubravou
VAK CR OBEC VAK CR VAK CR
3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5314 3603.5314 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304
09717 06698 14119 16178 16176 16177 14224 14523 14521 14522 14532 14646 04065 12308 07324 41005 14644 14645 41003 14647 19549 14916 41006 04003 07948 08041 19169 14914 13743 14917 19170 19171 04004 19550 14979 14980 41007 14978 16071 04200 15196 15195
074.02 074.03 075.01 075.01 075.02 075.03 076.01 077.01 077.02 077.03 078.01 079.01 079.02 079.03 079.04 079.05 079.06 079.07 079.08 079.09 079.10 080.01 080.02 080.03 080.04 080.05 080.06 080.07 080.08 080.09 080.10 080.11 080.12 080.13 081.01 081.02 081.03 081.04 081.05 082.01 083.01 083.02
Mladotice Moravany Rosice, Synčany Synčany Bor u Chroustovic Brčekoly Rozhovice Řepníky Pěšice Popovec Řestoky Seč Hoješín Javorka Kraskov Počátky Proseč Prosíčka Přemilov Ústupky Žďárec u Seče Skuteč Borek Hněvětice Lažany Lešany Lhota u Skutče Nová Ves Radčice Skutíčko Štěpánov Zbožnov Zhoř Žďárec u Skutče Slatiňany Škrovád Kochánovice Kunčí Trpišov Smrček Sobětuchy Pouchobrady
VAK CR VAK HB VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR MěVAK MěVAK MěVAK MěVAK MěVAK MěVAK MěVAK MěVAK MěVAK MěVAK MěVAK OBEC MěVAK VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Dn
J ČOVčást
J J Dn Dn Dn Dn D J ČOV Dn
J ČOV
J (ČOV CR) J (ČOV CR)
Dn Dn J (ČOV CR) J (ČOV CR)
Strana 28
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Číslo okresu, Kód číslo obce obce dle s rozšířenou pravomocí UIR
3603.5304 3603.5304 3603.5314 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5304
41008 15197 15580 15752 15751 15849 15848 15850 16070 16069 16158 16157 16731 16728 16729 16730 16732 16812 16807 16808 16810 41009 16811 16813 16852 17073 41010 17072 19134 15495 15496 15497 19135 03285 17146 17279 17329 17694 17692 17693 17737 17734 17735 41011 17736 41012 41013 17762
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Pořadové číslo obce a administrativní části v PRVKÚC
083.03 084.01 085.01 086.01 086.02 087.01 087.02 087.03 088.01 088.02 089.01 089.02 090.01 090.02 090.03 090.04 090.05 091.01 091.02 091.03 091.04 091.05 091.06 091.07 092.01 093.01 093.02 093.03 093.04 093.05 093.06 093.07 093.08 094.01 095.01 096.01 097.01 098.01 098.02 098.03 099.01 099.02 099.03 099.04 099.05 099.06 099.07 100.01
Souhrnná zpráva
Název obce a
Veřejný
Veřejná
Typ
administrativní části
vodovod
kanalizace
kanalizace
VAK OBEC
VAK OBEC
VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR OBEC VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR OBEC VAK CR OBEC VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR
OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC VAK OBEC OBEC VAK OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC
Vrcha Stolany Stradouň Střemošice Bílý Kůň Studnice Košinov Zalíbené Svídnice Práčov Svratouch Karlštejn Tisovec Dřeveš Kvasín Otáňka Vrbětice Trhová Kamenice Hluboká Kameničky Petrkov III. díl Polom Rohozná Zubří Trojovice Třemošnice Hedvíkov Kubíkovy Duby Lhůty Podhradí Skoranov Starý Dvůr Závratec Třibřichy Tuněchody Úherčice Úhřetice Vápenný Podol Cítkov Nerozhovice Včelákov Bystřice Dolní Babákov Hůrka Příkrakov Sřítež Vyhnánov Vejvanovice
červen 2004
J (ČOV CR)
J Dn D D Dn J Dn
J
J ČOV
Dn Dn J D S ČOV Dn
Jn
Strana 29
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Číslo okresu, Kód číslo obce obce dle s rozšířenou pravomocí UIR
3603.5314 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5302 3603.5302 3603.5302
18219 18262 18261 18465 41014 18500 18499 18586 18583 18584 18585 18732 18731 18730
3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302 3603.5302
3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304 3603.5304
Pořadové číslo obce a administrativní části v PRVKÚC
Souhrnná zpráva
Název obce a
Veřejný
Veřejná
Typ
administrativní části
vodovod
kanalizace
kanalizace
VAK OBEC
VAK OBEC
18786 18787 41015 18788 18789 18790 18791
101.01 102.01 102.02 103.01 103.02 104.01 104.02 105.01 105.02 105.03 105.04 106.01 106.02 106.03 107.01 107.01 107.02 107.03 107.04 107.05 107.06 107.07
Vinary Vítanov Stan Vojtěchov Pláňavy Vortová Lhoty Vrbatův Kostelec Cejřov Habroveč Louka Všeradov Milesimov Jasné pole Vysočina Dřevíkov Možděnice Petrkov I. díl Rváčov Svatý Mikuláš Svobodné Hamry Veselý Kopec
OBEC VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR
OBEC -
18903 18902 19036 19035 19041 11923 19761 19760 19783 19781 19782
108.01 108.02 109.01 109.02 110.01 111.01 112.01 112.02 113.01 113.02 113.03
Vyžice Slavkovice Zaječice Studená Voda Zájezdec Zderaz Žlebské Chvalovice Žlebská Lhotka Žumberk Částkov Prostějov
VAK CR VAK CR VAK CR VAK CR OBEC VAK CR VAK CR -
OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC OBEC
Dn
Dn Dn Dn J Jn Jn Dn
2. Vodovody 2.1
Současný stav
Z celkového počtu vodovodů je 10 vodovodů skupinových (viz tab. 6) definovaných jako systém pro více jak 2 a více samostatných obcí. Ostatní vodovody jsou místní a slouží pro 1 obec či její místní části.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 30
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Skupinové vodovody: Chrudim, Hlinsko, Chrast Heřmanův Městec – Seč, Luže, Nové Hrady – Proseč, Skuteč, Chroustovice, Vojtěchov – Pokřikov, Perálec – Hluboká. tab. 6
Skupinový vodovod Chrudim Napojená obec Chrudim Slatiňany Orel Zaječice Řestoky Trojovice Přestavlky Zájezdec Kočí Dolní Bezděkov Vejvanovice Dvakačovice Hrochův Týnec Tuněchody Uhřetice Smrček Bítovany Žumberk Svídnice Lukavice Rabštejnská Lhota Sobětuchy Stolany Bylany Třibřichy Dřenice Křižanovice Liboměřice
Část obce Chrudim, Medlešice, Topol, Vlčnov, Markovice, Vestec Slatiňany, Škrovád, Kunčí, Trpišov Orel, Tři Bubny Zaječice Řestoky Trojovice Přestavlky Zájezdec Kočí Dolní Bezděkov Vejvanovice Dvakačovice Hrochův Týnec, Stíčany Tuněchody Uhřetice Smrček Bítovany, Bítovánky Žumberk Svídnice, Práčov Lukavice, Lukavička, Vysonín Rabštejnská Lhota, Rabštejn, Smrkový Týnec Sobětuchy, Pouchobrady, Vrcha Stolany Bylany Třibřichy Dřenice Křižanovice Liboměřice
Skupinový vodovod Chrast Napojená obec Chrast
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Část obce Chrast, Podlažice, Chacholice, Skála
červen 2004
Strana 31
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Horka
Souhrnná zpráva
Horka
Skupinový vodovod Hlinsko Napojená obec Hlinsko Hamry Studnice Vysočina Trhová Kamenice Nasavrky Ctětín Miřetice Holetín Tisovec Včelákov Prosetín Vrbatův Kostelec Raná Kladno Krouna Mrákotín Horka Raná
Část obce Hlinsko, Srní, Blatno, Kouty Hamry Studnice Rváčov, Svobodné Hamry, Dřevíkov Trhová Kamenice, Rohozná Nasavrky, Nová Ves, Ochoz, Březovec, Drahotice, Libáň, Obořice, Podlíšťany Ctětín, Ctětínek, Vranov, Strkov Miřetice, Švihov, Čekov, Havlovice, Dubová, Dachov Dolní Holetín, Horní Holetín Tisovec, Dřeveš, Vrbětice, Otáňka, Kvasín Včelákov,Dolní Babákov,Příkrakov,Vyhnánov,Střítěž,Hůrka Prosetín, Malinné Vrbatův Kostelec, Cejřov, Habroveč, Louka Medkovy Kopce Kladno Krouna, Oldříš Mrákotín, Oflenda Hlína Oldřetice
Skupinový vodovod Heřmanův Městec - Seč Heřmanův Městec Klešice Jezbořice Morašice Kostelec u H. M. Načešice Hošťalovice Podhořany u R. Vyžice Prachovice Míčov - Sušice Třemošnice
Heřmanův Městec, Konopáč, Chotěnice, Radlín Klešice, Nákle Jezbořice Morašice, Skupice, Janovice Kostelec u Heřmanova Městce Načešice, Licomělice Hošťalovice, Březinka Podhořany u Ronova, Bílý Kámen Vyžice, Slavkovice Prachovice Míčov, Sušice, Zbyslavec Třemošnice, Podhradí, Skoranov, Starý Dvůr, Závratec, Hedvíkov Ronov n. D. Ronov n. D., Mladotice Žlebské Chvalovice Žlebské Chvalovice Lipovec Lipovec, Licoměřice Seč Seč, Kraskov, Ždárec u Seče, Ústupky, Hoješín, Proseč
Skupinový vodovod Luže
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 32
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Luže
Souhrnná zpráva
Luže, Košumberk, Zdislav, Bělá, Dobrkov, Radim, Voletice, Domanice, Srbce Střemošice, Bílý Kůň Lozice
Střemošice Lozice
Skupinový vodovod Skuteč Skuteč
Skuteč, Skutíčko, Skopánov, Lhota u Skutče, Zbožňov, Lažany, Lešany, Žďárec u Sk., Radčice, Hněvětice, Borek, Nová Ves, Štěpánov Předhradí Hroubovice
Předhradí Hroubovice
Skupinový vodovod Chroustovice Chroustovice
Chroustovice, Holešovice, Březovice, Lhota u Chroustovic, Městec, Mentour, Poděčely Čankovice Čankovice Hrochův Týnec Blížnovice, Blansko Jeníšovice–Zalažany Zalažany
Skupinový vodovod Vojtěchov – Pokříkov Vojtěchov Pokříkov
Vojtěchov Pokříkov
Skupinový vodovod Nové Hrady – Proseč Nové Hrady Leština Bor u Skutče Proseč (Svitavsko) Chotovice Nová Ves u Jaroš. Příluka Perálec Zderaz
Nové Hrady, Rybníček, Roudná, Mokrá Lhota Leština Bor u Skutče (obec) Proseč, Podměstí, Záboří, Paseky, Č. Rybná, Miřetín Chotovice, Makov Nová Ves u Jarošova Příluka Perálec (havarijní propojení) Zderaz (havarijní propojení)
Skupinový vodovod Perálec – Hluboká Perálec Hluboká
Perálec, Kutřín Hluboká, Střítěž, Chlum
Místní vodovody tab. 7
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 33
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Obec Zderaz Leštinka Libkov Svratouch Kameničky Kněžice Ronov n. D. Běstvina Běstvina Běstvina Bojanov Vápenný Podol Bousov Licibořice České Lhotice Horní Bradlo Rosice Raná Řepníky Řepníky Hlinsko Úherčice Jeníkov Jeníšovice Jeníšovice Hodonín Morašice Bor u Skutče Leština Skuteč
Souhrnná zpráva
Části obce (název vodovodu) Zderaz Leštinka Libkov Svratouch Kameničky, Filipov Kněžice Moravany (SK) G. Jeníkov - Čáslav Běstvina (SK) G. Jeníkov – Čáslav Pařížov (SK) G. Jeníkov - Čáslav Spačice (SK) G. Jeníkov – Čáslav Bojanov, Horní Bezděkov Vápenný Podol Bousov, Tuchov Licibořice, Šiškovice České Lhotice Horní Bradlo, Lipka, Dolní Bradlo Rosice, Synčany Raná Řepníky, Pešice Popovec (SK Vysoké Mýto) Chlum Úherčice Jeníkov Mravín Jeníšovice, Štěnec, Martinice Hodonín Holičky Bor u Skutče Dvořiště Zhoř
Provoz Obec VAK Chrudim pro obec
Obec Obec Obec VAK Havlíčkův Brod VAK Havlíčkův Brod VAK Havlíčkův Brod VAK Havlíčkův Brod Obec Obec Obec Obec Obec Obec Obec VAK Chrudim Obec VAK Chrudim VAK Chrudim VAK Chrudim Obec VAK Chrudim VAK Chrudim Obec, AGRO Obec Obec, VUSS Pce Obec VAK VM občané
V dále citovaných vodovodech voda nevyhovuje vyhl. č. 252/2004 Sb. MZd ČR (v ukazatelích s meznou hodnotou § 2c). Tento ukazatel definuje pouze nevyhovující jakost pitné vody a je možné problematiku řešit provozními opatřeními.
tab. 8 Obec Střemošice Luže Skuteč Raná Chroustovice Bor u Skutče
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Část obce Střemošice, B. Kůň SK Luže SK Skuteč
Název zdroje Kavčina KO-2, S-1 SK-4
Nevyhovuje NO3 Fe, Mn Fe, Mn
Oldřetice SK Chroustovice Bor u Skutče
SK Skuteč Vrt Žilovice Vrt
Hyg. zabezp. Fe, Mn Perchlor
červen 2004
Opatření odstaven úpravna omezen míchání SKJ úpravna odstaven
Strana 34
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Informace byly získány od OHS Chrudim a VAK Chrudim a.s. U zdrojů Luže a Skuteč jsou činěna provozní opatření. Vrt v Boru je odstaven a obec je napojena na SV Nové Hrady – Proseč.
3. Popis skupinových vodovodů 3.1.1 Skupinový vodovod Chrudim Centrum této vodovodní skupiny je úpravna vody Slatiňany – Monako s kapacitou 350 l/s, odebírající surovou vodu gravitačně z nádrže Křižanovice přes elektrárenský přivaděč v Práčově. Alternativně je možný odběr z nádrže Práčov pomocí čerpací stanice, jejíž výkon byl ověřen na 280 – 300 l/s. Z akumulační nádrže v úpravně vody (1 765 m3) je upravená voda gravitačně odváděna řadem DN 600 do vodojemu Slatiňany (5 000 m3). Do VDJ Slatiňany je také zaústěn výtlačný řad DN 500 z čerpací stanice Podlažice (240 l/s). V Podlažicích je využíváno 6 vrtů o minimální vydatnosti 100 l/s, z nichž je voda čerpána do akumulační nádrže (2 000 m3) u zmíněné hlavní čerpací stanice Podlažice. V následujícím popisu nejsou zahrnuta jmenovitě všechna zásobená sídla. Popis se omezuje na hlavní přívodní vodovodní řady. Z VDJ Slatiňany voda odtéká řadem DN 700 směrem na Chrudim a VDJ Mikulovice a také řadem DN 350 přes Slatiňany a DN 300 přes Orel do VDJ Tři Bubny (650 m3). Za obcí Orel z řadu DN 300 odbočuje řad DN 200 do Zaječic. Z VDJ Tři Bubny pokračuje řad DN 300 na Kočí a Hrochův Týnec. Mezi obcemi Kočí a Hr. Týnec odbočuje řad DN 150 na Vejvanovice, Úhřetice a Tuněchody. Z hlavního řadu DN 700 dále odbočuje řad DN 100 na Rabštejnskou Lhotu, Rabštejn a Smrkový Týnec s čerpacími stanicemi Podhůra (3,5 l/s), Rabštejnská Lhota (1,7 l/s) a vodojemy Rabštejnská Lhota (100 m3) a Rabštejn (60 m3). Další odbočka DN 400 zásobuje vodojemy „Stromovka“ (3 000 m3) a „U Václava“ (640 m3 a 2 000 m3) v Chrudimi. Další odbočka DN 300 zásobuje přímo dolní tlakové pásmo Chrudimi. Následuje odbočka DN 200 pro Vrcha, Sobětuchy a Stolany. Další odbočka DN 400 umožňuje dotaci vodojemu Skřivánek (1 000 m3), ze kterého je zásobeno řadem DN 400 dolní tlakové pásmo v Chrudimi. Dále pokračuje řad v DN 600 směrem do VDJ Mikulovice, přes vodoměrnou šachtu, která tvoří předávací místo mezi VAK Chrudim a.s. a VAK Pardubice a. s. VDJ Skřivánek je mimo výše popsané napojení zásoben též řadem DN 250 z ÚV Markovice, na který jsou v současnosti napojeny vlastní Markovice a Bylany. Z ÚV Slatiňany je také voda čerpána výtlačným řadem DN 150 do VDJ Trpišov 3 (300 m ). Z VDJ Trpišov voda teče gravitačně řadem DN 200 do Svídnice, Lukavice a dále řadem DN 150 do Lukavičky a VDJ Jahodnice (200 m3). Z Lukavice odbočuje řad DN 100 do Vysonína. Z ČS u VDJ Trpišov je veden výtlačný řad DN 150 do VDJ a ČS u Licibořic a dále DN 150 do věžového VDJ Křižanovice (200 m3). Z VDJ Křižanovice je napojena obec
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 35
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Křižanovice a hlavní zásobní řad DN 150 pokračuje do Liboměřic. Ve VDJ Trpišov je osazena ATS pro vlastní Trpišov a připojený Práčov. Vlastní město Chrudim, jak je výše uvedeno, dostává hlavní podíl podzemní vody ze zdrojů a ÚV Markovice (do VDJ Skřivánek) a dále pak smísenou vodu z VDJ Slatiňany (do VDJ u Václava a Stromovka), dle potřeby je automaticky doplňován i VDJ Skřivánek. Do konce roku 1993 byl v provozu i původní vodovod pro Chrudim z Kočí (čerpání podzemní vody do VDJ u Václava). Z tohoto původního vodovodu jsou v některých ulicích ve středu města dosud v provozu sto let staré litinové vodovodní řady. Pro ostatní spotřebiště v rámci skupinového vodovodu byly vodovody pořízeny v posledních 30-ti letech. Pod město Chrudim patřící Medlešice jsou připojeny odbočkou z přívodního řadu DN 600 před VDJ Mikulovice, avšak za předávacím místem vody pro Pardubice. Připojovací řad je DN 200 a ostatní zásobní DN 150 a 100. Veškerá zařízení jsou technicky a kapacitně vyhovující mimo výtlačný řad DN 500 z ČS Podlažice do VDJ Slatiňany. Řad je ocelový a vykazuje značné narušení bodovou korozí. Vlastník VAK Chrudim a. s. připravuje výhledově jeho zásadní rekonstrukci.
3.1.1.1
Skupinový vodovod Chrast
Lze jej definovat jako součást SK Chrudim. K jeho zásobení slouží vrt CH-1 vyčleněný z prameniště Podlažice. Vrt CH-1 v Chrašicích má vydatnost 25 – 30 l/s. Voda z něho je čerpána novým výtlačným řadem DN 250 a 200 do původního věžového VDJ Chrast (200 m3). Ten je propojen hlavním zásobním řadem DN 300 a 200 s novým VDJ typu HYDROGLOBUS (200 m3) v závodě ALMACO (býv. Fruta) tak, že využitelná akumulace pro vodovodní skupinu je celkem 400 m3. Další důležité novější řady DN 200 jsou v ul. Ležáků (směr Horka) a v ul. B. Němcové (směr Podlažice). Vlastní obec Horka a Podlažice jsou připojeny řady DN 125. Z Podlažic do Chacholic je řad DN 100. Z Chacholic do akumulační nádrže v Podskále je řad DN 90 a odtud je voda přečerpána do VDJ Skála (50 m3). K nádraží Chrast je uložen řad DN 125. Tato vodovodní skupina je na dvou místech (konec ul. Ležáků a k nádraží Chrast) propojena s výtlačným řadem ČS Podlažice – VDJ Slatiňany. Tyto propoje jsou však uzavřeny a otvírají se pouze při nedostatku vody ve skupině Chrast v důsledku havárie.
3.1.1.2
Vydatnost zdrojů
Markovice Slatiňany – ÚV Podlažice (Chraštice
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Vrty V-1A, V-2, V-3a Chrudimsko – Křižanovice Vrty V1, V2, V3, V5, V6, V7 Vrt CH-1 Celkem
červen 2004
40 l/sec 350 l/sec 100 l/sec 25 l/sec) 515 l/sec
Strana 36
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
3.1.1.3
Souhrnná zpráva
Vodojemy kóta dna m3 Větev Chrudim Markovice (AN ČS) 500 m3 254,7 3 Chrudim u Václava 650 m 292,8 Chrudim u Václava 2 000 m3 292,8 Chrudim Stromovka 3 000 m3 292,8 Chrudim Skřivánek 1 000 m3 302,5 Větev Slatiňany Podlažice (AN ČS) 2 000 m3 286,3 Slatiňany Monako 1 765 m3 322,5 3 Slatiňany Monako 5 000 m 314,5 Větev Hrochův Týnec Tři Bubny 650 m3 302,3 Větev Lukavice Trpišov (ČS) 300 m3 350,5 Lukavička 200 m3 335,0 Větev Křižanovice Křižanovice 200 m3 511,2 Licibořice 150 m3 430,0 Licibořice (AN ČS) 100 m3 410,0 Větev Rabštejnská Lhota Rabšt. Lhota (ČS) 100 m3 336,0 Rabštejn 60 m3 404,5 Větev Sobětuchy Janovice 100 m3 380,0 Skupice (AN ČS) 50 m3 298,0 Větev Chrast Chrast 200 m3 321,5 Chrast 200 m3 321,5 Skála 50 m3 392,0
Název
3.1.1.4
Úpravny vody (ÚV)
ÚV Markovice Úpravna vody Markovice upravuje podzemní vodu. Tvoří ji odželezňovací stanice na principu oxidace Fe chlorem s následnou tlakovou rychlofiltrací. Kapacita úpravny je 40 l/sec.
ÚV Monako Úpravna vody Monako upravuje povrchovou vodu z řeky Chrudimky – nádrže Křižanovice. Technologii úpravy tvoří dvoustupňová koagulační filtrace na otevřených pískových rychlofiltrech. Kapacita úpravny je 350 l/sec.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 37
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Úpravna vody Monako ve vegetačním období produkuje vodu se zhoršenými organoleptickými parametry po chloraci. V rámci návrhu PRVK(ÚC) je doporučena instalace předozonizace surové vody a změna náplně II. stupně pískové filtrace za filtraci na granulovaném aktivním uhlí. (Blíže popis 081.01 Slatiňany).
3.1.1.5
Čerpací stanice
ČS Markovice ATS Chrudim u Václava ATS Chrudim Stromovka ČS Podlažice ČS Práčov ČS Slatiňany Monako ATS Lukavička ČS Trpišov ATS Trpišov ČS Licobořice ATS Licobořice ČS Podhůra ČS Rabštejnská Lhota
3.1.1.6
l/s 50 67 9 200 290 11 10 9 9 4,5 8 3,5 1,7
hm 82 42 70 69 53 69 65 95 48 161 40 60 80
Náhradní zásobování pitnou vodou
Skupinový vodovod Chrudim zásobuje vodou především města Chrudim, Slatiňany a Chrast a dalších 26 obcí (celkem 46 místních částí). Výjimečnost skupinového vodovodu Chrudim spočívá v okolnosti je zdrojová část tohoto vodovodu je klíčovou součástí Východočeské vodárenské soustavy (VSVČ) propojující vodovodní systémy Náchodska, Hradecka, Pardubicka a Chrudimska. Celková kapacita VSVČ je cca 1 200 l/sec. Z toho zdroje o kapacitě 300 l/sec tvoří prameniště podzemní vody Podlažice (100 l/sec), Markovice (40 l/sec) a úpravna vody na řece Chrudimce – Monako (350 l/sec). Do Pardubic (VSVČ) je předáváno 85 l/sec. Současná potřeba Chrudimska činí 74 l/sec. Je z toho zřejmé, že vyřazení kteréhokoli z chrudimských zdrojů VSVČ nezpůsobí ve vodovodu Chrudim omezení dodávky pitné vody na méně než 50 %. I dopravní systém do vodojemů a spotřebišť umožňuje částečně nezávislou distribuci vody z jednotlivých zdrojů.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 38
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
I při totálním výpadku zdrojů skupinového vodovodu Chrudim je možné pomocí provozních opatření na VSVČ přepravit vodu z úpravny v Hradci Králové (180 l/sec), která je definována jako intervenční zdroj, v omezeném množství cca 50 l/sec na Chrudimsko. Významné postavení v systému má reversní čerpací stanice pod Kunětickou horou. Do vodojemu Mikulovice na pomezí Chrudimska a Pardubicka by bylo nutné instalovat mobilní čerpací stanici. Významnou možností, která je součástí koncepce zásobení vodou okresu Chrudim z r. 1994 je propojení vodovodu Chrudim se skupinovým vodovodem Heřmanův Městec – Seč, které by nouzově umožnilo vzájemné částečné zastoupení vodních zdrojů Markovice (40 l/sec) v Chrudimi a Klešice (80 l/sec) u Heřmanova Městce.
3.1.2 Skupinový vodovod Hlinsko Rozhodujícím vodárenským systémem, který zasahuje jižní část okresu Chrudim je skupinový vodovod Hlinsko se zdrojem ÚV Hamry (vyhodnocená kapacita 110 l/s) a zářezy Čertovina (8 l/s). K těmto základním objektům nutno zařadit výtlačný řad DN 400 z ÚV Hamry do VDJ Hlinsko (Lázně 2 000 m3) včetně tohoto VDJ, VDJ Čertovina (600 + 250 m3) a propojovací řad mezi těmito VDJ o DN 400 a 300. Ostatní systém skupinového vodovodu je možno technicky rozdělit na několik částí, a to: Zásobení vlastního Hlinska je dnes řešeno ve dvou tlakových pásmech. Horní z nich je ovládáno vodojemem Lázně a zahrnuje sídliště Elektro-Praga, sídliště Drahtiny, dále pak bývalý PMV a objekty nad žel. tratí při státní silnici Hlinsko – Trhová Kamenice. Tyto části města mají vodu povrchovou. Dolní tlakové pásmo na úrovni VDJ Čertovina má vodu mísenou podzemní ze zdrojů ve VDJ Čertovina a povrchovou z VDJ Lázně přes redukci tlaku. Toto pásmo zahrnuje původní rozsah vodovodu Hlinsko z r. 1938 a nutno konstatovat, že jen menší část původních vodovodních řadů bylo nutno rekonstruovat. Do tohoto pásma bylo připojeno Blatno a samostatně přes ATS je připojena osada Čertovina. Do VDJ Čertovina mimo přepouštění vody z VDJ Lázně je voda čerpaná z čerp. stanice od zářezů Čertovina. Větev Hamry Na skupinový vodovod je zatím připojena pouze obec Hamry, a Hamry řadem DN 100 a menšími. Větev Studnice
to z ATS v ÚV
Zahrnuje výtlačný řad DN 300 z ÚV Hamry do VDJ Studnice (3x 250 m3), propojovací řad DN 300 z VDJ Studnice směřující původně do okresu Havlíčkův Brod (VDJ Homole u Chotěboře) a zásobní řady pro obec Studnice DN 150 a menší. Předávacím místem vody pro okres Havlíčkův Brod na propojovacím řadu byla vodoměrná šachta u obce Chlum. V současné době (r. 2002) je naopak obec Chlum zásobena ze zdrojů Havlíčkova Brodu (Podmoklany).
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 39
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Větev Trhová Kamenice Je ovládána z VDJ Lázně a odbočujícím řadem DN 300 přes Kouty, kde současně navazuje i část horního tlakového pásma Hlinska. Dále pak pokračuje v DN 200 přes Rváčov k Trhové Kamenici, kde je na odbočce vysazen VDJ Trhová Kamenice (150 + 250 m3) se zásobním řadem DN 200 pro vlastní obec. Další pokračování řadu je DN 150 podél obce Rohozná do VDJ Nová Ves (150 m3), ze kterého pokračuje dále řad na Nasavrky. Vlastní Nasavrky jsou zásobeny ve třech tlakových pásmech, horní část je napojena přímo na přivaděč, ovládaná VDJ Nová Ves, pro střední část je tlak redukovaný, spodní část je na VDJ Nasavrky (150 m3). Z Nasavrk pak pokračuje řad DN 100, na který jsou po redukci tlaku napojeny obce Ochoz, Drahotice a Libáň. Odbočkami z hlavního řadu jsou dále napojeny obce Rváčov, Srní (z akumulace Rváčov 100 m3 je voda přečerpávána do VDJ Srní – 250 m3 a přes ATS dodávána do spotřebiště). Větev Dřevíkov Odbočuje z větve Trhová Kamenice řadem DN 150 přes redukční šachtu do Svobodných Hamrů, Dřevíkova na Veselý Kopec. Z Dřevíkova pak zásobní řad DN 100 připojuje rekreační lokalitu rybník Dlouhý a osadu Možděnice. Větev Holetín Tato větev začíná ve VDJ Čertovina odkud vede řad DN 200 do Holetína. Pod tratí ČSD je na řadu vybudována přerušovací komora a pod ní je odbočka DN 200 k VDJ Oflenda (2x 250 m3). Hlavní zásobní řad v Holetíně pak pokračuje dále za pravostrannou zástavbou obce přes druhou přerušovací komoru o DN 150 na konec Dolního Holetína. Z hlavního zásobního řadu je několik odboček DN 100 do levostranné zástavby obce. Mezi Holetínem a VDJ Oflenda je na přívodním řadu rovněž přerušovací komora. Před VDJ Oflenda je napojena osada Oflenda. Za VDJ Oflenda pak jsou vedeny zásobní řady DN 150 jednak ve směru Skuteč, k osadě Oldřetice v druhém směru přes Mrákotín do Prosetína s redukcí tlaku za Mrákotínem. Přívodní řad dále pokračuje přes Prosetín, Otáňku do Kvasína a do Vrbatova Kostelce a Louky. Na odbočkách lokality Dřeveš, Vrbětice, Klínek a Malinné. Z přivaděče do Nasavrk je za VDJ Nová Ves odbočen přívodní řad do Ctětína a přes VDJ Strkov obec Miřetice. Systém je dělen redukcemi tlaku do tlakových pásem, zásobujících lokality Ctětínek, přes ATS stanici Vranov a dále všechny místní části Miřetic. Větev Krouna Tato větev opět začíná ve VDJ Medkovy kopce (250 m3). Z VDJ Medkovy Kopce pak již vede gravitační řad DN 150 do VDJ Krouna (250 m3), z VDJ je veden hlavní zásobní řad do obce DN 150. Před obcí Krouna je napojena odbočujícím řadem DN 100 obec Kladno.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 40
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
3.1.2.1
Souhrnná zpráva
Vydatnost zdrojů
ÚV Hamry Čertovina
3.1.2.2
Chrudimka Zářezy, odkyselení
110 l/sec 8 l/sec
(viz. kap. 3.1.2.3)
Vodojemy m3
Název
Větev Hlinsko VDJ 2 x 1 000 AN 300 VDJ 250 VDJ 2 x 300 VDJ 250 Větev Hamry Hamry AN 2 x 500 Větev Studnice Studnice VDJ 3 x 250 Větev Trhová Kamenice Trhová Kamenice - nový VDJ 250 Trhová Kamenice - starý VDJ 150 Rváčov AN 100 Srní AN 280 Větev Nasavrky Nová Ves VDJ 150 Nasavrky VDJ 150 Větev Miřetice Strkov VDJ 2 x 150 Větev Holetín Holetín PK 10 Holetín PK 10 Holetín PK 10 Oflenda VDJ 2 x 250 Dolní Babákov - starý VDJ 22,5 Dolní Babákov - nový VDJ 150 Větev Krouna Krouna VDJ 250 Hlinsko Lázně Čertovina Čertovina – nový Čertovina – starý Medkovy Kopce
3.2.1.1
Kóta dna 640 593 615,12 615,85 634,5 584,5 669,8 579,22 579,22 588,5 647,63 574,45 517,45 462 574 529 550 493,3 533,33 533,65 583
Úpravna vody ÚV Hamry Úpravna vody upravuje povrchovou vodu z řeky Chrudimky – nádrže Hamry.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 41
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Technologii úpravy tvoří galeriové čiřice a následná filtrace na dvoustupňové pískové rychlofiltraci s dávkováním práškového aktivního uhlí. Kapacita ÚV je 110 l/sec. Průměrný výkon je cca 40 l/sec. Voda z Chrudimky jímaná k úpravě z vodní nádrže Hamry se pohybuje na hranici vhodnosti k úpravě (A3) na vodu pitnou dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Na hranici jsou zejména ukazatele CHSKMn a TOC. Upravená voda vykazuje nízkou mineralizaci a je vysoce agresivní. Vznikají problémy s korozí a dusitany. Vlastník a provozovatel ÚV Hamry má vypracovanou dokumentaci na úplnou rekonstrukci úpravny vody. Mimo nové články úpravy (ozonizace) bylo navrženo ztvrzování upravené vody a dávkování inhibitorů koroze. Pořizovací náklady rekonstrukce byly stanoveny 100 mil. Kč. S ohledem na tuto skutečnost je v souladu s názory vlastníka a provozovatele VAK Chrudim a.s., navrženo v PRVK připojit SV Hlinsko do systému SV Chrudim přivaděčem vody DN 300 z ÚV Práčov (Monako). Úpravnu vody Hamry odstavit z provozu. Blíže viz. kap. Výhledové směry zásobování vodou.
3.2.1.2
Čerpací stanice ČS ČS ATS ATS ATS ATS
3.2.1.3
Název Čertovina Hamry Hamry Rváčov Srní Vranov
Q l/s 14 Σ 240 8 8 8 8
hm 35 73 (125) 40 90 40 60
Náhradní zásobování pitnou vodou
Skupinový vodovod zásobuje pitnou vodou město Hlinsko a 18 dalších obcí (celkem 56 místních částí). Původně byl systém vodovodu Hlinsko součástí skupinového vodovodu Hlinsko – Havlíčkův Brod a úpravna vody Hamry na Chrudimce jedním z klíčových vodních zdrojů tohoto systému a to až do doby připojení Havlíčkobrodska na vodní zdroj Želivka pro Prahu. 2 přivaděče Hlinsko – Havl. Brod, který je DN 300 – 400 je zásobena obec Chlum (Chrudimsko). Celková kapacita současných vodních zdrojů používaných k zásobení skupinového vodovodu je cca 118 l/sec. Průměrná potřeba vody ve skupině je 41 l/sec. Náhradním opatřením, které ovšem vyžaduje provozní spolupráci více provozovatelů tj. města Skuteč, VAK Chrudim a VAK Havlíčkův Brod, spočívá ve
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 42
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
využití existujícího trubního propojení mezi skupinovými vodovody Luže, Skuteč, Hlinsko, Chotěboř a Havlíčkův Brod. Tento systém je uměle rozčleněn do jednotlivých celků. Severní část tj. větve Holetín a Krouna je možné zásobit od Skutče. Větve Studnice, Hamry a Trhová Kamenice je možné zásobit přivaděčem od Chlumu z SK Havlíčkův Brod - Chotěboř. Provozními opatřeními je možné zajistit z okolních skupinových vodovodů bezpečně 50 % potřeby vody vodovodu Hlinsko.
3.1.3 Skupinový vodovod Heřmanův Městec – Seč Rozhodujícím zdrojem tohoto systému je prameniště Heřmanův Městec, u kterého je vyhodnoceno k těžbě z vrtu HM-2 a V-2 50 l/sec. Voda soustředěná v akumulační studni je původní čerpací stanicí (40 l/s) čerpaná novým výtlačným řadem DN 400 do VDJ Konopáč (800 m3 – starý, 2 000 m3 – nový). Z VDJ Konopáč je voda rozváděna následovně: Gravitační hlavní zásobní řad města Heřmanův Městec DN 200 zásobuje vlastní město, dále pak přes původní výtlak DN 200 a redukci tlaku větev Klešice (včetně Jezbořic v okr. Pardubice řadem DN 150). Z městské sítě je severozápadním směrem vyvedena do okresu Pardubice další větev Raškovice, Svinčany, Nákle (DN 125 a 150). Východním směrem z městské sítě je vyvedena větev DN 125 přes Nový Dvůr na Chotěnice, Morašice. Mezi Novým Dvorem a Chotěnicemi však je přečerpací stanice (7 l/sec) přes Chotěnice do VDJ Radlín (100 m3). Z VDJ Radlín je gravitačně připojena osada Radlín, zpětně Chotěnice a přes přerušovací VDJ (30 m3) řadem DN 150 obec Morašice. Větev Načešice je vedena z ATS ve VDJ Konopáč kolem osady Konopáč řadem DN 150 přes Načešice do VDJ Vlastějov. Z tohoto VDJ je zásobeno území podél hranic s okresem Pardubice. Ve VDJ Vlastějovice je čerpací stanice dopravující vodu do VDJ Licomělice dále do Hošťálovic a pomocí ATS do Podhořan u Ronova. Pod tlakem VDJ Licomělice je napojena i lokalita Bílý Kámen. Z vodojemu Vlastějovice je napojena obec Vyžice a pomocí ATS lokalita Slavkovice. Větev Prachovice začíná čerpací stanicí 60 l/s ve VDJ Konopáč. Výtlačným řadem DN 250 je voda čerpána do VDJ Kostelec (1 000 m3). U VDJ Kostelec je opět ČS – 60 l/sec, která čerpá dalším výtlačným řadem DN 200 do VDJ Prachovice (starého a nového). Přes rozvodnou síť je připojena u VDJ je zřízena ČS 4,5 l/s, která přečerpává vodu do věžového VDJ Míčov – Sušice (60 m3). a dále dopravuje pomocí ATS vodu až do Zbyslavce. Z VDJ Prachovice je v současné době voda gravitačně převáděna i do Třemošnice a Ronova.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 43
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Systém tohoto SV Heřmanova Městce je propojen s vodovodem Seč do jednoho celku. Hlavními objekty vodovodu Seč jsou přívodní řad surové vody z nádrže Seč DN 200 do ÚV o kapacitě 20 l/s (s možností přetížení na 30 l/sec). Z ÚV je voda čerpána jednak výtlačným řadem DN 250 do VDJ Seč (800 m3) a výtlakem DN 200 do VDJ Ústupky (300 m3). Vlastní obec Seč spolu s levobřežní rekreační oblastí je zásobena z VDJ Seč ve dvou tlakových pásmech. Dolní pásmo je ovládáno přímo z VDJ 800 m3 (dolní část obce směrem ke Kraskovu a rekr. oblast v době mimo sezonu). Zbývající větší část obce spolu s Junior-centrem tvoří horní pásmo ovládané ATS postavené u VDJ s přístavbou akumulace 100 m3. Zásobní řady do obce jsou DN 150 a 100, zásobní řady do Junior-centra a rekreační oblasti jsou DN 200 a 100. V době stoupající spotřeby vody, tj. červenec až srpen, je rekreační oblast (Kamenná obec, Bučina, Horní Ves) přepojena na horní tlakové pásmo. Větev Hoješín je pokračování levobřežního vodovodu rekreační oblasti přes Horní Ves do VDJ Hoješín (100 m3). Zásobní řady v Hoješíně jsou DN 100 a menší. Z tohoto VDJ je napojena i nižší část lokality Dolní Ves. V době mimořádné spotřeby nebo výskytu poruchy dochází v rekreační lokalitě Hoješín i ve vlastní obci k výkyvům v dodávce vody. V takovémto období se nouzově uvádí do provozu propoj DN 100 z Ústupek přes nádrž do Dolní Vsi a VDJ Hoješín. Větev Kraskov – z VDJ Seč je veden gravitační řad DN 200 přes střed Žďárce. Dolní část obce ve Žďárci má tlak redukovaný, horní část je ovládána přímo z VDJ. Řad DN 200 pokračuje kolem Kraskova s odbočkou DN 100 a redukční šachtou do obce. Za Kraskovem odbočuje z řadu DN 200 přes další redukční šachtu řad DN 100 do VDJ Peklo (400 m3) původně postavený pro Hedvíkov. Z VDJ Peklo přes Hedvíkov je uložen řad DN 150 převádějící vodu do původního VDJ Třemošnice (100 m3). Od Kraskova hlavní řad DN 200 pokračuje kolem Skoranova do VDJ Prachovice. U Skoranova odbočuje přes další redukční šachtu větev Třemošnice. Tato nová větev Třemošnice je DN 200 a její trasa obchází Starý Dvůr, pro který odbočuje zásobní řad DN 100 a zaúsťuje do přerušovacího VDJ Podhradí (50 m3). Z tohoto VDJ přes ATS je připojeno Podhradí řadem DN 150. Větev DN 200 pokračuje přes Železné Hory do nového VDJ Třemošnice (500 m3). V současné době je preferováno plnění vodojemu Třemošnice z SV Heřmanova Městce – Klešic (přívod ze systému vodovodu Seč je uzavřen). Z tohoto VDJ jsou vyvedeny tři řady. Propojovací řad DN 200 do původního VDJ Třemošnice (100 m3) zásobní řad DN 150 vyššího tlakového pásma sídliště Třemošnice – sever a přívodní řad DN 150 směr Ronov. Zásobení Třemošnice vedle zmíněného vyššího tlakového pásma je řešeno nižším tlakovým pásmem přes původní VDJ (100 m3) na Kaňkové hoře a zahrnuje větší část obce. Zásobní řady jsou DN 200, 150 a menší, pořízené v posledních 25 letech. Vodovod Třemošnice vyhovuje i pro výhled.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 44
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Přívodní řad směr Ronov prochází nad Třemošnicí přes přerušovací komoru (50 m3) a přechází po okraji Závratce do VDJ Ronov (150 m3), který je pod Žlebskými Chvalovicemi. Do VDJ Ronov, mimo vody přiváděné ze skupiny Seč, resp. Heřmanův Městec, přitéká gravitačně voda zachycená z důlní štoly ve svahu Železných hor u Žlebských Chvalovic. Z VDJ 150 m3 pak je veden zásobní řad DN 150 do Ronova. V obci je vytvořena zásobní síť z řadů DN 150 a 100 z části okruhová. Vodovod Lipovec měl původně jenom svůj vlastní vrt o vydatnosti do 1 l/s. Postupně došlo k posílení propojovacím řadem ze zdroje u Žlebských Chvalovic do VDJ Licoměřice (100 m3).
3.1.3.1
Vydatnost zdrojů
Heřmanův Městec vrty V-2, HM-2 Seč – úpravna vody Chrudimka Žlebské Chvalovice štola
50 l/sec 25 l/sec 2 l/sec
Podzemní voda v Klešicích má poměrně vysokou mineralizaci (vápník, hořčík a uhličitany). Výsledkem je tvorba zákalů a inkrustů ve vodovodní síti vodovodu Heřmanův Městec. Pozn.: VAK Chrudim a.s. výhledově předpokládá propojení s SV Chrudim ze zdroje Markovice a míchání vody ze zdrojů Klešice s upravenou vodou z Markovic (Fe).
3.1.3.2
Vodojemy typ objem m3 Větev Heřmanův Městec Heřmanův Městec AN 500 Větev Načešice Konopáč – nový VDJ 2 000 Konopáč – starý VDJ 2 x 400 Načešice VDJ 2 x 150 Hošťalovice AN 90 Hošťalovice VDJ 150 Podhořany PK 50 Větev Prachovice Kostelec u Heřm. Městce VDJ 1 000 Prachovice – starý VDJ 2 x 150 Prachovice – nový VDJ 2 x 500 Míčov VDJ 60 Větev Morašice Chotěnice VDJ 30 Radlín VDJ 100 Větev Seč Seč AN 2 x 400
Název
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
kóta dna 362,53 335,50 335,50 366,80 391,00 430,00 345,00 407,60 511,76 511,27 545,65 329,10 370,80 455,48
Strana 45
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Seč Seč Ústupky Hoješín Kovářov Kraskov Třemošnice – nový Třemošnice – starý Třemošnice p.k. Podhradí Ronov Licoměřice Žlebské Chvalovice
3.1.3.3
AN 100 VDJ 2 x 400 Větev Ústupky VDJ 2 x 150 Větev Hoješín VDJ 2 x 50 Větev Kovářov VDJ 100 Větev Kraskov VDJ 400 Větev Třemošnice VDJ 2 x 250 VDJ 100 PK 50 VDJ 50 VDJ 150 VDJ 100 AN 52
Souhrnná zpráva
544,00 544,25 567,2 528,1 556,00 390,00 381,00 366,70 362,75 454,55 300,30 375,6 397,35
Úpravny vody
Upravuje povrchovou vodu z řeky Chrudimky, údolní nádrže Seč, odběr je ralizován v hrázi. Technologii úpravy tvoří koagulační filtrace na otevřených pískových filtrech. Kapacita ÚV je 25 l/sec. Upravená voda vykazuje nízkou mineralizaci a je poměrně agresivní. Výsledkem je výskyt koroze ve vodovodní síti. Dlouhodobě je navrhováno ztvrzování dávkováním vápna a CO2 a stabilizace vody fosfátovými sloučeninami.
3.2.1.4
Čerpací stanice Název
typ Q (l/s) Větev Heřmanův Městec Heřmanův Městec ČS 50 Chotěnice ČS 7 Radlín ATS 10 Konopáč ČS 40 Konopáč ČS 10 Načešice ATS 3,5 Hošťalovice ATS 1,7 Kostelec u Heřm. Městce ČS 40 Prachovice ČS 4,5 Zbyslavec ATS 0,5
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
h (m) 89 85 70 97 55 85 57 120 59 40
Strana 46
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Slavkovice Podhořany Seč Seč Ústupky Podhradí Lipovec Žlebské Chvalovice Závratec
3.1.3.4
ATS ATS Větev Seč ČS ATS ČS ATS ČS ATS ATS
Souhrnná zpráva
1,0 1,0
40 40
45 50 1,5 8 1,3 1,5 1,0
115 40 50 70 109 40 40
Náhradní zásobování vodou
Skupinový vodovod Heřmanův Městec – Seč zásobuje vodou města Heřmanův Městec, Prachovice, Třemošnice, Seč a Ronov n. D. Mimo to dalších 11 obcí (celkem 40 místních částí). Opomineme-li zdroj vody Žlebské Chvalovice (štola 2 l/sec), pak kapacita zdrojů skupinového vodovodu je 75 l/sec. Současná potřeba vody je cca 34 l/sec. Převážná část zásobeného území skupinového vodovodu je závislá na zdroji Klešice (50 l/sec – 2 zdroje). V případě vyřazení celého prameniště dojde k dílčím problémům, protože dopravní systém z ÚV Seč neumožňuje jednoduchá provozní opatření k dopravě vody do severní části skupinového vodovodu. Omezení kapacity prameniště Klešice ještě na 50 % nevyvolá dramatickou situaci v systému zásobení vodou. Úplné vyřazení ÚV Seč může být nahrazeno zdroji Heřmanův Městec tak, že v celém systému bude k dispozici bezpečně 50 % potřeby vody. Z těchto důvodů by bylo objektivně nezbytné dokončení původního rozsahu VSVČ a propojit zdroje Klešice se zdroji v Markovicích (Chrudim).
3.1.4 Skupinový vodovod Luže Skupinový vodovod tvoří obce Luže, Střemošice a Lozice. Hlavním objektem tohoto vodovodu je vrt KO-2 (vydatnost 30 l/s), z něhož je voda čerpána potrubím DN 150 do úpravny vody (odželeznění a zdravotní zabezpečení) o kapacitě 20 l/s. Z akumulační nádrže (320 m3) je upravená voda čerpána výtlačným řadem DN 200 do VDJ Luže nového (500 m3) a VDJ Košumberk starého (120 m3), výše umístěného. Hlavní větví skupinového vodovodu je hlavní zásobní řad z VDJ 500 m3 DN 250, 200 a 150 přes Luži do Radimi a Bělé. Z řadu DN 250 je rovněž připojena Hamzova dětská léčebna Košumberk.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 47
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Starý VDJ slouží převážně pro místní část Košumberk. Druhou větví je předimenzovaný řad do Voletic a Srbců DN 25, 200 a 100. Vodojem Luže (500 m3) je dále propojen řadem DN 250 z VDJ Bílý Kůň (500 m3), který byl zásoben ze zdroje Kavčina o vydatnosti 1 l/s. U vodojemu je čerpací stanice dopravující vodu do vodojemu Střemošice (150 m3), takže jsou možné převody vody. Z VDJ Bílý Kůň do VDJ Luže gravitačně, z VDJ Luže do VDJ Bílý Kůň čerpáním. V současné době (2004) je do vodojemu Bilý Kůň dopravována voda z Luže. Vodní zdroj Kavčina byl odstaven. Na konci řadu DN 150 v Bělé byla zřízena přečerpací stanice o výkonu 4,5 l/s pro možnost propojení do vodovodní skupiny Skuteč (čerpání přes Hroubovice do VDJ Nová Ves).
3.1.4.1
Vydatnost zdrojů
Úpravna vody Luže – vrt KO-2, KO-3 Kavčina
3.1.4.2
Vodojemy Název Bělá Luže ÚV Košumberk starý Košumberk nový Bílý Kůň Střemošice
3.1.4.3
30 l/s 1 l/s (odstaven)
Typ AN AN VDJ VDJ VDJ VDJ
Objem 50 320 2 x 60 500 500 150
Kóta dna 311,2 299,1 357,6 350,0 376,0 444,9
Úpravny vody Úpravna upravuje podzemní vodu jímanou vrty KO-2 a KO-3.
Technologie spočívá v odželeznění oxidací Fe chlorem s následnou filtrací na tlakových filtrech.
3.1.4.4
Čerpací stanice Název ČS Luže ČS Bělá ATS Bělá ATS Domanice ČS Bílý Kůň
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Q l/sec 20 4,5 1,5 1,5 2,5
červen 2004
hvm 75 70 80 80 70
Strana 48
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
3.1.4.5
Souhrnná zpráva
Náhradní zásobení
Skupinový vodovod zásobuje mimo město Luže (včetně místních částí) další 2 obce a fyzicky propojen s vodovodem Střemošice. Zářez Kavčína by mohl krýt pouze 15 % současné potřeby vody. Celková kapacita vodních zdrojů Luže je 30 l/sec, přičemž současná průměrná potřeba vody dosahuje pouze 6,0 l/sec. Oba vrty jsou plně zastupitelné a poskytují značné rezervy pro nouzové zásobení i pro Střemošice. Mimo to je systém SV Luže přes Hroubovice propojen s SV Skuteč, což poskytuje jistotu s ohledem na kapacitu zdrojů Skuteč i Luže a skutečné potřeby pro obě města při event. náhradním zásobení.
3.1.5 Skupinový vodovod Skuteč Veřejné vodovody jsou zřízeny ve všech místních částech Skutče (13). Páteří této vodovodní skupiny jsou zdroje (vrty) v Anenském údolí s původní úpravnou vody (odželeznění) a čerpací stanicí, výtlačným řadem DN 200, původním VDJ Skuteč (300 m3) a novým VDJ (1 000 m3) a hlavním zásobním řadem do Skutče DN 250. V současné době (2004) je po technickém opatření preferováno využívání zdroje SK-4 bez úpravy a funkce ÚV je potlačena. Zásobní řady města jsou převážně nové DN 200, 150 a 100. Vodovodní síť města je provozována ve dvou tlakových pásmech a to větší část města jako horní tlakové pásmo z VDJ. Sídliště u Botany včetně Botany je zásobeno z dolního pásma (redukovaného). Přes zásobní síť města a redukci tlaku je připojeno Skutíčko řadem DN 100. Přibylov s Novou Vsí je zásoben řadem DN 150 (bývalý výtlak) a VDJ Štěpánov (150 m3) s řadem DN 100. Z VDJ Štěpánov je přímo zásoben vlastní Štěpánov, přes ATS z vodojemu pak Zbožnov a Lhota. Obdobně přes síť města je gravitačně připojen VDJ Lažany (100 m3), Vzhledem k minulým nedostatečným průtokovým poměrům na tomto přívodním řadu byla vybudována přečerpací stanice v ul. Zvěřinova, v současné době je však vyřazena z provozu. Pro vlastní zásobení Lažan a Předhradí je u VDJ Lažany ATS na zvýšení tlaku. Výtlačný řad ze Skutče do VDJ Lažany je DN 100, zásobní řad z Lažan do Předhradí je DN 125 z vodojemu Lažany jsou pomocí ATS zásobeny i Lešany.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 49
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Před městskou síť je připojen Ždárec a v pokračování též Radčice a Oldřetice. Podle sdělení provozovatele města Skutče nelze, s ohledem na dlouhé doby zdržení v potrubí a malý odběr vody v Oldřeticích, zajistit v této místní části kvalitu vody dle vyhl. č. 252/2004 Sb. Voda pro Oldřetice je odebírána z SV Hlinsko. Samostatnou vodovodní větví jsou připojeny Hroubovice a to z VDJ u Nové Vsi (200 m3). Do VDJ Nová Ves je voda čerpána krátkým výtlakem DN 125 propojeným s výtlakem do hlavní čerpací stanice Skuteč. Z VDJ nová Ves do Hroubovic a přes celou obec směrem do Bělé je uložen řad DN 125 (mezi Hroubovicemi a Bělou je propoj. řadem DN 150), čímž je propojen SV Skuteč s SV Luže.
3.1.5.1
Vydatnost zdrojů Skuteč Štěpánov Celkem
3.1.5.2
vrt SK-4 vrt SK-3 (Sv. Anna)
Vodojemy Název
Skuteč starý Skuteč nový Přibylov Štěpánov Nová Ves Lažany
3.1.5.3
8 l/sec (bez úpravy) 12 l/sec 20 l/sec
Typ
Objem (m3)
Větev Skuteč VDJ 2 x 150 VDJ 1 000 AN 140 VDJ 150 Větev Hroubovice VDJ 2 x 150 Větev Předhradí VDJ 100
Kóta dna (m n.m) 458,0 455,6 336,3 415,3 359,0 451,1
Úpravny vody
Úpravna vody je instalována u vrtu SK 3, který obsahuje železo. Technologie úpravy spočívá v oxidaci Fe chlorací a následnou filtrací na 2 tlakových filtrech. Kapacita úpravny je až 26 l/sec. Úpravna má obtíže upravit vodu dle vyhl. č. 252/2004 Sb. z hlediska obsahu manganu. V současné době je preferován odběr vody z vrtu SK 4, který je bez úpravy. Výsledná kvalita je dosahována mícháním v akumulační nádrži čerpací stanice.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 50
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
3.1.5.4
Čerpací stanice Název Sv. Anna Přibylov Skuteč Štěpánov Lažany
3.1.5.5
Souhrnná zpráva
Typ ČS ČS ČS ATS ATS
Q (l/sec) 15 39 4 8 8
h (m) 67 147,5 45 55 40
Náhradní zásobení vodou
Skupinový vodovod Skuteč je ve vlastnictví Města Skuteč a tvoří autonomní systém zásobující mimo místní části Skutče pouze obcí Předhradí. Na severu v Bělé je funkční propojení s SV Luže a na jihu v Oldřeticích s SV Hlinsko. Současná potřeba vody v SK Skuteč se pohybuje kolem 950 m3/den tj. 11 l/sec. Při omezené kapacitě na 50 %, respektive vyřazení zdroje SK-4 (8 l/sec) je zřejmé, že nastanou ve Skutči problémy v zásobení vodou. V důsledku předchozích koncepcí a propojení Skutče se systémy SV Luže a SV Hlinsko je možné předpokládat možnost provedení takových provozních opatření, která by toto nebezpečí eliminovala. Jižní část území s místními částmi Oldřetice, Radčice, Ždárec, i vlastní Skuteč je propojena s SK Hlinsko odkud je možné zajistit gravitační dopravu vody do VDJ Skuteč a tím i do ostatních místních částí Skutče.
3.1.6 Skupinový vodovod Nové Hrady – Proseč Hlavní objekty tohoto vodovodu jsou vrt NH-3 spolu s původními dvěma kopanými studnami a hlavní čerpací stanice s akumulací 500 m3 v prameništi Nové Hrady. Skupinový vodovod má tři základní větve: Větev Proseč zahrnuje výtlačný řad z ČS Nové Hrady DN 200 směr Roudná, kde je nad osadou malý VDJ 50 m3 (připravený pro místní zásobení). Řad DN 200 končí akumulační nádrží ČS Roudná. Výkon čerpadel v ČS Nové Hrady je 48 l/s, výkon čerpadel u ČS Roudná pro čerpání do Proseče je 39,5 l/s. Výtlačný řad směr Proseč tvoří z počátku ocel DN 250, před Borem se mění na DN 200, obchází Bor a končí v novém VDJ Proseč (500 m3). Z nového VDJ Proseč je voda přečerpávána do výše položeného původního VDJ Proseč (250 m3).
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 51
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Obec Proseč má tudíž dvě tlaková pásma. Na dolní pásmo z nového VDJ 500 m3 je připojena místní část Podměstí přes hlavní řad DN 200, který přechází v DN 100 a navazuje na propojovací řad do skupinového vodovodu Perálec. Tento propoj není trvale provozován a tvoří zálohu zdrojů pro SK Perálec – Hluboká (Zderaz). Horní tlakové pásmo (z VDJ 250 m3) zahrnuje větší část Proseče včetně místní části Záboří. Z horního tlakového pásma je vodovod do České Rybné a Miřetína. Původní gravitační vodovod z Pasek je odstaven s částečným místním využitím v Pasekách. Větev Makov je vlastně původním vodovodem v této oblasti, využívající zdroje v Nových Hradech pro spotřebiště v okr. Svitavy (Chotovice, Makov, Příluka a Nová Ves u Jarošova). Samostatnými čerpadly z nové ČS Nové Hrady je voda čerpána původním výtlačným řadem DN 125 do VDJ Chotovice (150 m3). Tento vodojem pak zásobními řady ovládá spotřebiště. Pro Chotovice, Příluku a Novou Ves jsou to řady z různých materiálů a kvality DN 100 a 80, stáří 25-35 let. Mladší je vodovod do Makova se zásobními řady DN 150, 100 a 80. Tyto obce z hlediska správního uspořádání náleží do býv. okresu Svitavy. Větev Nové Hrady využívá část výtlaku do Chotovic včetně čerpadel. Na hranici okresu je z tohoto výtlaku odbočka DN 100 do vlastního VDJ Nové Hrady (150 m3). Z VDJ je pak veden hlavní zásobní řad přes celou obec Nové Hrady (směr Luže) o DN 150. V současné době je tento řad prodloužen přes Mokrou Lhotu do obce Leština. Doprava vody v části Leštiny je pomocí AT stanice.
3.1.6.1
Vydatnost zdrojů
Nové Hrady
vrt NH-3
40 l/sec
Nové Hrady
vft NH-1 (nevyužit)
11 l/sec
Celkem
3.1.6.2
51 l/sec
Vodojemy Název
Nové Hrady Nové Hrady Leština Chotovice
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Objem Kóta dna (m n.m) (m3) Větev Nové Hrady AN 2 x 250 390,6 VDJ 150 442,8 AN 50 416,2 Větev Makov (svitavsko) VDJ 150 + 150 478,5 Typ
červen 2004
Strana 52
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Roudná Roudná Proseč Proseč Česká Rybná (Propojení Zderaz)
3.1.6.3
Větev Proseč AN 20 VDJ 50 VDJ 250 VDJ 2 x 250 VDJ 100 VDJ 60
392,9 428,8 557,7 517,0 535,0 498,0)
Čerpací stanice Název Nové Hrady Leština Proseč Roudná
3.1.6.4
Souhrnná zpráva
Typ ČS ATS ČS ČS
Q (l/sec) 45,0 6,9 10,0 35,0
h (m) 57 (117) 80 57 157
Náhradní zásobování vodou
Skupinový vodovod se zdroji 51 l/sec má značné kapacitní rezervy. Eventuelní omezení kapacity na 50 % tj. 25,5 l/sec by bylo pro dodávku vody do systému nevýznamné. Současná potřeba vody SK N. Hrady – Proseč činí 6,0 l/sec. Původní koncepční záměry VAK Chrudim a. s. počítaly s propojením tohoto skupinového vodovodu se Skutčí přes Perálec a Podhradí, především pro posílení SK Skuteč. Tento záměr se v důsledku změny vlastnických vztahů nenaplnil. Budeme-li v horším případě uvažovat s havarií na kapacitnějším ze zdrojů NH-3 (40 l/sec) je možné i dalším zdrojem NH-1 zajistit současnou potřebu vody ve skupině. VAK Chrudim a.s. dokonce uvažuje výhledově s trvalým využíváním spíše vrtu NH-1 a odstavením vrtu NH-3. V každém případě je nutné zachovat zastupitelnost obou zdrojů pro event. mimořádné situace. Lze doporučit výhledově propojení vodovodních systémů Nových Hradů a Luže, které by vyřešilo nouzové zásobení obou skupinových vodovodů při jakékoli potřebě odstavení zdrojů a nutnost úpravy vody ve vodovodu Luže (Fe).
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 53
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
3.1.7 Skupinový vodovod Chroustovice Zdrojem je vrt u Žilovic vyhodnocený k těžbě vody do 10 l/sec. Ponorným čerpadlem a výtlačným řadem DN 150 je voda čerpána do věžového VDJ typu HYDROGLOBUS (200 m3) ve Lhotě u Chroustovic. Z vodojemu je hlavní zásobní řad DN 200 veden do Chroustovic, prochází obcí a pokračuje od zemědělského střediska u Holešovic jako DN 200 resp. 150 do Čankovic a do zástavby Hrochova Týnce na východním okraji. Před Čankovicemi jsou ještě připojeny lokality Blížňovice a Blansko řadem DN 80. Od VDJ je druhý zásobní řad Dn 150 veden přes Lhotu do výkrmny vepřů Pošívalka a je zakončen v Zalažanech, a tím propojen s vodovodem Jeníšovice (AGRO). Větev Městec DN 150 odbočuje z rozvodu v Chroustovicích a mimo Městec dopravuje vodu do obcí okresu Pardubice – Uhersko a Turov. Pokračování do obce Ostrov (III. stavba) a dalších obcí okresu Pardubice – Čaradice, Opočno, Trusnov, Žiky, Sedlíštka a Radhošť je ve výstavbě (2004).
3.1.7.1
Vydatnost vodních zdrojů
Žilovice
vrt CHR-2
10 l/sec
Kvalita vody ve vrtu CHR-2 se pohybuje na hranicích kvality z pohledu vyhl. 252/2004 Sb. obsahem Fe a Mn. V rámci III. stavby bude realizována úpravna vody u vodojemu ve Lhotě na kapacitu 5 l/sec.
3.1.7.2
Vodojemy Název Lhota u Chr.
3.1.7.3
typ věžový VDJ
Objem (m3) 200
Kóta dna 305,0
Q (l/sec) 10
h (m) 40,0
Čerpací stanice Název Žilovice
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
typ vrt
červen 2004
Strana 54
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
3.1.7.4
Souhrnná zpráva
Náhradní zásobení vodou
Skupinový vodovod zásobuje vodou skupinu 2 menších obcí Chroustovice a Čankovice a dalších 2 místních částí obcí Hrochův Týnec a Jeníšovice. Je ovšem v realizaci výstavba vodovodů ještě v dalších 4 obcích na Pardubicku. Propojení tohoto SV v Hrochově Týnci se systémem vodovodu Chrudim dává jistotu možnosti zastoupení vodního zdroje Žilovice (jediný zdroj systému). Současná potřeba vody SK Chroustovice je pouze 2,0 l/s. Po dobudování se předpokládá, 5,0 l/s. Tuto potřebu vody je možné krýt z SK Chrudim bez problémů jak kapacitně, tak dopravně při ne příliš omezených tlakových poměrech z vdj. Tři Bubny (302,3) přes Hrochův Týnec gravitací. Zabezpečení nouzového zásobení vodou celé skupiny je 100%.
3.1.8 Skupinový vodovod Perálec Hluboká Vodovod zásobuje obce Perálec, Hluboká. Tento skupinový vodovod má zdroj, kterým je širokoprofilová studna mezi Perálcem a Hněvěticemi. U studny je ATS, z níž se čerpá jednak do Perálce, Kutřína, Hněvětic a nárazově do vodovodu Zderaz (VDJ Zderaz 60 m3), který má vlastní vodní zdroj (Talackova Studna). Vodovodní řady DN 150, 125, 100, 80 a menší jsou z různých materiálů a kvality a stáří 20-35 let. V době přísušku vlastní zdroje nestačí krýt potřebu a je nutné posilování ze skupiny Nové Hrady – Proseč. Systém je prodloužen až do obce Hluboká a přes lokalitu Březiny do vdj. Střítež. Ostatní informace jsou součástí Technické zprávy věnované jednotlivým obcím.
3.1.9 Ostatní skupinové vodovody Jde o vodovody např. Votěchov – Pokřikov a další zásobují vždy pouze 2 obce a jejich technické řešení, provoz a nouzové zásobení je popsáno v technické zprávě o jednotlivých obcích.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 55
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
3.2
Souhrnná zpráva
Náhradní zásobování obyvatel pitnou vodou Na Chrudimsku je většina obyvatel zásobována pitnou vodou z veřejných vodovodů. Obcí bez veřejného vodovodu je alespoň v jedné pouze místní části 16. Ovšem počet místních částí obcí, které rovněž nejsou vybaveny veřejným vodovodem je 101 (tj. téměř 1/3 všech místních částí Chrudimska). Jde vesměs o menší lokality do 100 obyvatel. K větším patří pouze obce Vitanov, Vortová, Otradov, Rozhovice, Lány, Stradouň (a v zásadě i Kameničky). V citovaných 101 lokalitách bydlí cca 6 000 obyvatel tj. 6,0 % obyvatel Chrudimska. Zásobení pitnou vodou je zde zajištěno lokálními studnami u nemovitostí. V 33 lokalitách je obcemi inzerována problematika v zásobování pitnou vodou a to především z hlediska kvality. Pouze 4 lokality teoreticky se jednoznačně potýkají s kapacitními nedostatky místních zdrojů. V ostatních 97 obcích, resp. 242 místních částech i když nejsou obyvatelé zásobeni pitnou vodou ve 100 %, lze zajistit i při náhradním zásobení přístup ke kvalitní pitné vodě byť v omezeném množství. (Přehled o možnost nouzového zásobování vodou je součástí samostatné kapitoly PRVK Pardubického kraje.) Zásadní problémy se zásobením vodou při násilné destrukci nebo narušení vodovodních systémů mohou nastat u větších měst s hromadnou zástavbou bytovými domy. V každém případě je nutné v takové situaci aktivovat ostatní drobné zdroje v místních částech měst či obcích, které nejsou běžně využívány. Takové zdroje, pokud byly po zřízení skupinových vodovodů centrálními zdroji odstaveny, nejsou vesměs dostatečně kapacitní ani kvalitní, aby měly význam pro dopravu vody v rozsáhlých systémech skupinových vodovodů. Řešením bude spíše celoplošné omezení spotřeby vody a v menších lokalitách zajistit možnost zásobení buď z veřejných studní nebo studní u jednotlivých nemovitostí. V každém případě i pouhá zaměnitelnost zdrojů, přepouštění ze systému skupinových vodovodů do jiného systému si vyžádá provozní a technická opatření. Nelze jednoznačně na ploše PRVK stanovit přesný postup. Bude vždy záležet na stupni a rozsahu porušení vodovodního systému. V prvé řadě bude nutné zajistit omezené dodávky vody i např. ve zhoršené kvalitě. Rozhodování v nouzových situacích je nutné svěřit do pravomocí ustanoveného krizového štábu s pravomocemi, které by např. majetkové či provozní vztahy k jednotlivým vodním zdrojům a systémům zásobení vodou.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 56
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Vodovodní systémy Chrudimska mají značnou kapacitu využitelnou i mimo hranice. Kapacitní rezervní zdroje, které by bylo vhodné pouze trvale udržovat v pohotovosti či pravidelné kontrole pro okamžité využití pro nouzové zásobování vodou k dispozici na Chrudimsku nejsou a lze říci, že nejsou nezbytné. Již současné technicky provedené propojení jednotlivých skupinových vodovodů (Luže – Skuteč – Hlinsko; VSVČ – Chrudim – Chrast; …) zajišťuje bezpečné byť omezené dodávky vody v celém rozsahu systémů. Lze v tomto smyslu jednoznačně doporučit dokončení myšlenek původní koncepce VAK Chrudim a.s. a propojit systémy Heřmanův Městec – Chrudim a Proseč – Luže. Významným opatřením pro náhradní zásobení pitnou vodou bude navržené propojení SV Chrudim (ÚV Práčov) a SV Hlnsko. Dojde tak k možnosti převodů vody až z území Královéhradeckého kraje (VSVČ) přes Pardubicko a Chrudimsko až do SV Havlíčkův Brod (prameniště Podmoklany). V případě totálního poškození vodovodních systémů event. i propojení je možné krátkodobě náhradní zásobování dovozem vody pomocí cisteren, balené vody event. pomocí mobilních úpraven vody. S ohledem na zvlněný terén Chrudimska a časté použití čerpacích stanic k dopravě vody může způsobit problémy se zásobením vodou i dlouhodobý výpadek elektrického proudu. Toto nebezpečí hrozí zejména při zásobení vodou pomocí ATS. Považujeme za nutné vybavení provozovatelů nouzovými (mobilními) zdroji elektrické energie. Při bilančním posouzení zdrojů a dopravních systémů byla prověřena možnost dlouhodobého zajištění náhradního zásobování vodou ve výši 50 % průměrného ročního odběru vody. Popis možnosti nouzového zásobení ve skupinových vodovodech je součástí souhrnné zprávy PRVK(ÚC). Popis je také součástí popisu vodovodu jednotlivých obcí. Pro krizové (nouzové) situace je podle směrnic Mze ČR z 20. 12. 2001 nezbytné zajistit pitnou vodu v rozsahu: - pro první dva dny 5 l/os.den - pro třetí a další dny 10 – 15 l/os.den s tím, že nouzové zásobení vodou je zahájeno do 5ti hodin po vyhlášení krizového stavu. Informace o řešení nouzového zásobení vodou jsou orientační a musí být předmětem zpracování havarijních plánů krizového štábu při Krajském úřadu Pardubického kraje.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 57
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
3.3
Souhrnná zpráva
Výhledové směry zásobování vodou Podle váhy jednotlivých problémů se zásobením vodou Chrudimska je jednoznačně přihlédnuto především k významu kvality dodávané (či používané) vody v území. A to s ohledem na očekávanou povinnost plnění směrnice rady EU 98/83/EC, která v zásadě koresponduje s vyhl. MZdr. ČR č. 252/2004 Sb. Zásadní nedostatky je nutné řešit dle dohody o přistoupení ČR k EÚ do r. 2006. Podle konzultace s býv. OHS Chrudim nejsou významné problémy s kvalitou vody dodávané do vodovodů v provozu VAK Chrudim a.s., které vyžadují okamžité řešení (např. specifické organické látky, těžké kovy apod.). Obecně VAK Chrudim a.s. předpokládá v té souvislosti spíše s provozními problémy doplnění technologií úpraven na zdrojích Monako a Seč, (Hamry viz dále). Úpravna vody v Chroustovicích je v realizaci a je možné předpokládat doplnění technologie úpravny vody Skuteč. Provozovatelé činí opatření aby i současné dodávaná voda byla v kvalitě vyhl. MZdr. ČR 252/2004 Sb. také ve smyslu zákona č. 274/2002 Sb. o vodovodech a kanalizacích. V rámci PRVK(ÚC) je navržena zásadní změna distribuce vody v skupinových vodovodech (SV) Chrudim a Hlinsko. V souladu s představami vlastníka provozovatele VAK Chrudim a. s. navrhujeme kapacitní propojení obou SV, odstavení úpravny vody Hlinsko – Hamry, intenzifikaci úpravny vody Práčov (Monako) u Slatiňan a dopravu vody čerpáním řadem DN 300 v délce 27,214 m do Hlinska. Čerpací stanice o kapacitě 60 l/s je navržena se sáním z akumulační nádrže úpravny vody Práčov (Monako) 1 750 m3 na kótě 322,50 m n.m. a doprava vody do vodojemu Studnice 500 m3 u Hlinska na kótě 669,80 m n.m. K uvedenému návrhu, se kterým zpracovatel PRVK souhlasí, vedou VAK Chrudim a.s. následující skutečnosti: ● V posledních 10 letech se výrazně zhoršila kvalita vody odebíraná z nádrže Hamry k úpravě. Organické látky (CHSKMn) se pohybují až kolem 10 mg/l a místy přesahují limity vhodnosti k úpravě na vodu pitnou A3 dle zák. č. 61/2003 Sb. Pravděpodobnost zlepšení tohoto parametru je minimální (vyplavování rašelinišť, smrkové monokultury). ● Pro další bezpečnou funkci úpravny vody Hamry by bylo nutné provést její rekonstrukci, jejíž pořizovací náklady byly stanoveny 100 mil. Kč. V současné době úpravna vody „vyrábí“ cca 40 l/s pitné vody. Výrobní náklady na úpravu vody na ÚV Hamry by se značně zvýšily. ● Výrazně lepší kvalita vody v Chrudimce v nádrži Křižanovice, odkud je odebírána voda pro úpravnu vody Práčov. ● Menší provozní náklady na zásobení SV Hlinsko nebude-li realizována rekonstrukce ÚV Hamry.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 58
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
● Využití plné kapacity úpravny vody Práčov v rámci VSVČ a trubní propojení VSVČ a SV Havlíčkův Brod. ● Maximální využití energetického potenciálu tlaku nastávající MVE na úpravně vody Práčov (Monako) – k čerpání vody do Hlinska. ● Možnost vylepšení průtoků pod nádrží Hamry o současný odběr vody pro Hlinsko. ● Intenzifikaci a rekonstrukci úpravny vody Práčov (Monako) je nutné provést v každém případě. Pořizovací náklady rovněž cca 100 mil. Kč. ● Vodovodní přivaděč DN 200 z asbestocementu a oceli od Práčova do Trhové Kamenice bude nutné v blízké budoucnosti vyměnit. Realizace přivaděče k r. 2010. Problematické je zajištění kvalitní pitné vody v obcích bez veřejných vodovodů. Podle dotazníků vyplněných obecními úřady je nevyhovující voda v lokálních zdrojích (studních) u nemovitostí v 24 lokalitách (místních částech) z celkového počtu 101 lokalit bez veřejného vodovodu. Na Chrudimsku jsou obce a lokality, ve kterých se nedoporučuje (resp. není vhodné) využít nadále místní zdroje a pro které je nutné hledat možnost výstavby vodovodu, nebo jinou formu zajištění pitné vody. Uvádíme pouze obvykle nevyhovující ukazatele dle vyhl. č. 252/2004 Sb. tab. 9 Obec (kód PRVK) Bor u Skutče Bořice Dědová Horní Bradlo Chroustovice Kameničky Krouna Leština Lukavice Mladoňovice
Nabočany Prosetín Ostrov
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Místní část Bor u Skutče Bořice Dědová Velká Střítež Mentour Poděčely Filipov Čachnov Oldřiš Ruda Podhořany Doubravice Vižky Mladoňovice Čejkovice Pohled Rtenín Nabočany Mokrýšov Ostrov
Kap Bakt
Fe
x x
Mn
NO3
x x
SPL
Pozn. (počet obyv.)
x x x
(Perchlor) 177
x
(Radon) 139
x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x
červen 2004
x x x x x x x
171 168 44 56 42 71 113 15 44 89 44 57 69 81 41 123 51 184
Strana 59
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Rozhovice Uherčice Vortová Stradouň
Rozhovice Uherčice Vortová Stradouň
Souhrnná zpráva
x x x x
x
250 102 226 163
Systém jednotlivých skupinových vodovodů Chrudimska je založen a technicky připraven tak, že je možné citované lokality bezpečně připojit do systému současného zásobení. Provozovateli však hrozí pravděpodobné problémy se zajištěním kvality vody při připojování malých lokalit poměrně dlouhými přivaděči. Zejména bude-li striktně vyžadován i protipožární účel vodovodní sítě. A problematický je rovněž i ekonomický efekt takovýchto málo kapacitních zařízení, jehož výsledkem je nutná cenová úprava vodného v celém rozsahu skupinových vodovodů. Prakticky je nutné uplatnit princip solidarity a i pro nové připojené malé obce stanovit cenu vodného jako cenu „regionální“, nikoli samostatně kalkulovanou. Samostatným problémem je vlastní investiční zajištění, které i se současnou dotační politikou Mze ČR je pro malé obce v některých případech neřešitelné. Pořizovací náklady na 1 připojeného obyvatele lze odhadnout kolem 30 000 Kč, v extrémních případech až 80 000 Kč. Metodický pokyn pro využití Fondů EÚ uvádí jako efektivní pořizovací náklad na připojeného obyvatele částku 42 000 Kč. Extrémně po důkladném ekonomickém rozboru max. 63 000 Kč. Definování časových prahů k realizaci nových vodovodů je obtížné s ohledem na současnou nedostatečnou solventnost obcí. Řada obcí však o vybavení veřejným vodovodem neusiluje a v řadě zejména místních částí obcí v podstatě není výstavba vodovodu napojením a stávající vodovodní systémy pravděpodobná. Jde o odlehlé lokality s desítkami či jednotlivými obyvateli, kde pravděpodobně zůstane individuelní zásobování studnami, v krajním případě s distribucí pitné balené vody, pokud voda ve studních nebude dostatečně kvalitní. Jejich poloha v území Chrudimska a počtu bydlících obyvatel jsou patrné na přehledné mapě problematiky zásobení pitnou vodou. Pro ekonomické a technické důvody (zejména zajištění kvality vody v rozvodných sítích a přivaděčích při dlouhém zdržení vody před spotřebou) neuvažujeme s výstavbou veřejných vodovodů v následujících obcích a jejich částech: Seznam místních částí obcí, kde se neočekává výstavba veřejných vodovodů: tab. 10 Obec Žlebské Chvalovice Míčov – Sušice Míčov – Sušice Třemošnice Seč Seč Seč
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Část obce Žlebská Lhotka Jetonice Rudov Lhůty Javorka Prosíčka Přemilov
červen 2004
Počet obyvatel 7 12 4 17 2 18 0
Počet rekreantů 70 20 160 50 30 15
Strana 60
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Seč Seč Bojanov Bojanov Liboměřice Liboměřice Horní Bradlo Trhová Kamenice Trhová Kamenice Trhová Kamenice Trhová Kamenice Trhová Kamenice Trhová Kamenice Trhová Kamenice Vysočina Vysočina Studnice Holetín Zaječice Horka Vojtěchov Hluboká Krouna Krouna Krouna Svratouch Běstvina Bojanov Bojanov Bojanov České Lhotice Horní Bradlo Horní Bradlo Hrochův Týnec Kamenický Kostelec u H. M. Krásné Krásné Licibořice Lukavice Lukavice Luže Luže Luže Miřetice Otradov Proseč Prosetín
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Javorka Počátky Hořeleč Hrbokov Pohořalka Samařov Javorné Kameničky Hluboká Zubří Petrkov II. díl Polom Kubíkovy Duby Lhůty Sv. Mikuláš Petrkov I. díl Zalíbené Horní Babákov Studená Voda Mezihoří Pláňavy Dolany Františky Čachnov Ruda Karlštejn Rostejn Rostejn Hrbokov Petrkov Hradiště Travná Vršov Skalice Filipov Tasovice Krásné Chlum Slavice Loučky Radochlín Brdo Doly Rabouň Krupín Otradov Martinice Mokrýšov
červen 2004
Souhrnná zpráva
2 119 13 82 10 18 12 35 16 11 3 1 47 17 1 8 16 5 11 21 26 5 41 71 15 7 93 93 82 9 39 68 61 11 139 7 93 15 14 26 12 50 66 18 63 322 31 51
120 200 30 5 15 40 25 20 30 10 40 20 15 44 20 10 10 80 40 25 30 30 30 4 20 80 500 10 20 12 15 15 15 10 20 30 40 10 20 15 40 20
Strana 61
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Předhradí Slatiňany Vápenný Podol Včelákov Vinary Všeradov Žumberk Žumberk Celkem
Dolívka Kochánovice Cítkov Hůrka Vinary Jasné Pole Částkov Prostějov
Souhrnná zpráva
3 6 0 1 127 32 12 13 5 260
10 100 20 10 20 10 10 10 2 420
Pozn.: Rekreační lůžkové kapacity v Hořelci (Bojanov), Rudově (Míčov), Počátkách (Seč) a Vršově (H. Bradlo) velmi významně převyšují počet trvale bydlících obyvatel. Pokud si to nevyžádají zvláštní okolnosti, s napojením těchto lokalit na veřejný vodovod s ohledem na ekonomické podmínky čistě sezónního provozu neuvažujeme. V rámci posouzení vlivu implementace směrnic EÚ 98/83/EC po přistoupení ČR do EÚ (2004) na současný stav zásobení vodou stanovil VAK Chrudim orientační náklady na dobudování vodovodů do podoby stanovené generelem z r. 1994. Připojení nových cca 5 000 obyvatel na veřejné vodovody s pomocí současných vodovodních systémů byly odhadnuty v r. 2001 na 300 mil. Kč. Zpřesnění tohoto údaje bude provedeno v rámci PRVK Pardubického kraje. Výhled investiční činnosti v oblasti vodovodů a zásobování vodou je především orientován na oblast zajištění dostupnosti kvalitní pitné vody maximálnímu počtu obyvatel. Tento úkol má specifické úskalí u skupinových vodovodů Chrudim a Hlinsko, kde úpravny vody na Chrudimce (Práčov, Hamry) nejsou zdaleka využívány na projektovanou kapacitu (cca 1/3) s ohledem na všeobecný dlouhodobý pokles potřeby vody zejména pro průmysl a částečně i pro obyvatele a vybavenost. Doplnění či úpravy stávajících technologických procesů na úpravnách vod, které předpokládá provozovatel VAK Chrudim a.s., nejsou svázány s ekonomickými efekty. Ve výše citovaném provedení vlivu implementace směrnic EÚ, zpracovaném VAK Chrudim a.s. jsou vyčísleny i pořizovací náklady na intenzifikace resp. doplnění technologií na ÚV Monako, Hamry, Seč, Skuteč a vybudování ÚV Chroustovice. Rekonstrukce ÚV Hamry je ekvivalentní s návrhem přivaděče vody DN 300 z ÚV Práčov do SV Hlinsko (viz. výše). Pokud bychom zvolili v souladu s ostatními údaji o potřebě vody, obyvatelích atd. časové prahy 2005, 2010 a 2015 i k potřebným investičním činnostem pak je třeba stanovit následující postup: Krátkodobý horizont 2005: (Znění ve smyslu vyhl. MZdr. ČR č. 252/2004 Sb.) - Vodní zdroje s překročenou mezní hodnotou provozovat s časovým omezením
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 62
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Pozn.: Na Chrudimsku nejsou zdroje s překročenou mezní hodnotou přijatého rizika a tzv. nejvyšší mezní hodnotou ve správě vodohospodářských společností. Omezení pouze u vodovodů v majetku obcí (např. Radon). Podle informací k r. 2004 nejsou na území Chrudimska žádné případy v tomto smyslu ohrožující provoz stávajících vodovodů. Do této kategorie lze zařadit výstavbu nových vodovodů v obcích, kde jsou místní zdroje prokazatelně znehodnoceny zejména NO3, viz. tab. 7. Bakteriální znehodnocení Bcoli může být eliminováno provozními opatřeními a dezinfekcí studní. Střednědobý horizont 2010: - Intenzifikace technologických procesů úpraven vod a výstavbě nových úpraven vod pro trvalé zajištění všech ukazatelů vyhl. č. 252/2004 Sb. MZdr. ČR - Systematické rekonstrukce a obnovy vodovodních sítí - Soustavná dostavba stávajících vodovodních systémů v obcích a místech - Soustavná výstavba a rozšiřování vodovodů do obcí vodovody,dosud nevybavených Pozn.: Do obnovy či rekonstrukce je nutné zahrnout základní dopravní systém vody z prameniště Podlažice a vdj. Slatiňany a dále až do vdj. Mikulovice na Pardubicku. (DN 400 – DN 600), který je součástí systému VSVČ. Předpokládáme k r. 2006: a) dokončení vodovodu: ○ Stradouň b) příprava a realizaci vodovodů: ○ Doubravice, Podhořany (Leština), ○ Úherčice ○ Vížky (Lukavice) ○ Mladoňovice, Čejkovice Předpokládáme k r. 2010: a) přípravu a realizaci vodovodů: ○ Deblov, Petříkovice, Pohled, Rtenín ○ Janovice, Zbyhněvice (Morašice) ○ Nabočany ○ Synčany ○ Rozhovice ○ Vítanov ○ Všeradov ○ Biskupice ○ Kovářov (Bojanov) ○ Bořice ○ Tachov (Bousov)
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 63
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
○ Dědová ○ Kameničky ○ Vortová Dlouhodobý horizont 2015: -
Rekonstrukce vodovodních zařízení pro zajištění kvalitního technického stavu zařízení.
-
Soustavná dostavba a rozšiřování vodovodů.
Pozn.: Předpokládáme, že proces výstavby vodovodů ve všech obcích, kde to je žádoucí resp. nutné, bude ukončen do r. 2015. Z hlediska technických podmínek a omezení nutno konstatovat, že pro malé obce je obtížné zajistit z veřejného vodovodu i protipožární zabezpečení s ohledem na prioritní účel vodovodu k zásobování pitnou vodou. Je pravděpodobné, že po podrobném posouzení problematiky nebudou vodovody pro malé obce navrhovány pro zabezpečení požární vody. V tomto období předpokládáme realizaci nových vodovodů: ○ Hodonín ○ Honbice ○ Libanice (Honbice) ○ Lány ○ Rychnov (Krouna) Investiční prostředky budou věnovány do výstavby ČOV a kanalizací. Mohou být však řešeny naléhavé nepředvídané problémy v zásobení vodou v obcích, kde se výstavba na úrovni PRVK (ÚC)nepředpokládá (tab. č. 10). Výhledový stav zásobení trvale bydlících obyvatel z veřejných vodovodů Výhledový stav trvale bydlících obyvatel napojených na veřejný vodovod Chrudimsko
17000 16,1%
88500 83,9%
na veřejné vodovody
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
individuální zásobování
červen 2004
Strana 64
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
4. Kanalizace 4.1 Současný stav Údaje o stávajícím stavu kanalizací byly převzaty od provozovatelů VAK Chrudim a.s. a měst a obcí především z pasportů a provozních záznamů. Stručné popisy kanalizací jsou součástí technické zprávy. Úroveň odkanalizování je poměrně nízká. Města a větší obce, kde bylo v minulosti zásobování vodou a odkanalizování v péči VAK Chrudim a. s. jsou vybaveny kanalizacemi jednotného charakteru, ukončenými čistírnami odpadních vod. Dalších několik kanalizací zakončených ČOV provozují města (Skuteč) a obce.
Počet trvale bydlících obyvatel na veřejné kanalizace ukončené ČOV: Počet trva le bydlících obyvatel na pojených na veřejné kana lizace ukončené ČOV - Chrudimsko
47 977 45,5%
57 472 54,5%
na ČOV
individuální čištění
Celkem je na Chrudimsku evidováno 18 ČOV, které mají celoobecní charakter (včetně ČOV Ronov n. D.) Z toho 10 ČOV provozuje VAK Chrudim a.s. a ostatních 6 ČOV provozují obce a města. Z dostupných informací provozovatelů je takto řešeno odkanalizování cca 57 tis. obyvatel tj. 54,5 % obyvatel. Ze 113 obcí Chrudimska je zajištěno odkanalizování zakončené čištěním odpadních vod v 20 obcích tj. pouze v 17ti % celkového počtu obcí. Spojení více obcí do jednoho systému zakončeného ČOV je v současné době provedeno pouze u města Chrudimi, do jehož kanalizačního systému jsou zapojené obce Slatiňany a Orel. Celkem je odkanalizováno do ČOV 27 místních částí.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 65
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Řada obcí má vybudované jednotné kanalizace s povolením vypouštět odpadní vody do místních recipientů, přičemž se převážně nejedná o soustavné systémy, ale kanalizace v určitých částech obce převážně související s odvodněním komunikací. Několik těchto kanalizací provozuje pro obce i VAK Chrudim a.s. (Hrochův Týnec, Nasavrky, Sobětuchy, Svídnice). Takovýchto lokalit uvádí obce celkem 80. Nejvýše však 50 % z tohoto počtu lze označit jako technicky a provozně způsobilé pro event. zakončení čistírnou odpadních vod (viz. dále). Mimo ČOV celoobecního charakteru jsou v provozu ještě malé ČOV pro nadobecní vybavenost (např. domovy pro seniory, speciální školská zařízení). Mimo dále uvedená města a obce s kanalizacemi napojenými na ČOV + ostatních obcích včetně místních částí tj. celkem v 316 lokalitách zajištěna likvidace splaškových vod v domovních septicích a bezodtokových jímkách (žumpách). Přepady ze septiků jsou převážně zaústěny do citovaných místních vodotečí či kanalizací, původně dešťových. Obsahy bezodtokových jímek či kaly ze septiků jsou k likvidaci na existujících ČOV odváženy jen v minimálním množství. Masivně jsou tyto odpady likvidovány na zemědělských pozemcích. Pouze v případě rekreačních objektů v okolí nádrže Seč, Křižanovice (resp. Práčov) a Hamry je možné předpokládat svoz bezodtokových jímek do ČOV Seč, ČOV Chrudim a ČOV Hlinsko ve smyslu rozhodnutí vodohospodářského orgánu o opatřeních v PHO těchto nádrží. Dovoz obsahů bezodtokových jímek a kalů ze septiků do ČOV má omezení v kapacitě dostupných ČOV (3 000 – 5 000 EO) a dostupných vzdálenostech dopravy (6 – 10 km) s ohledem na náklady dopravy.
4.1.1 Odkanalizování aglomerací dle usnesení vlády č. 1268/2003 Sb. V citovaném usnesení jsou jako aglomerace dle definice „aglomerace“ MZe ČR resp. Sm. č. 91/271 EHS stanoveny na Chrudimsku obce: nad 10 000 EO:
Chrudim, Hlinsko, Chrast(opatření do r. 2006)
nad 2 000 EO:
Dašice, Heřmanův Městec, Luže, Proseč, Seč, Skuteč, Třemošnice, Hrochův Týnec (opatření do r. 2010)
Aglomerace je definována jako oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost kocentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou (nebo by mohly být) shromažďovány do městské ČOV nebo do společného místa vypouštění. Mimo Hrochův Týnec jsou všechna citovaná sídla vybavena ČOV. Předmětem investiční činnosti v těchto sídlech je dle citovaného usnesení vlády intenzifikace ČOV (Nc, Pc) a dostavba kanalizačních systémů Chrudim, Hlinsko, Chrast, Skuteč, Třemošnice, Heřmanův Městec. V současné době (2004) jsou realizována intenzifikační opatření na ČOV Chrudim,Chrast,Třemošnice a Heřmanův Městec.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 66
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
4.1.2 Soupis kanalizací (a ČOV) Do soupisu nejsou zahrnuty tzv. kanalizace, které neodpovídají technickými i provozními podmínkami ani po event. dílčími opravami či rekonstrukcemi nemohou být rekolaudovány a použity jako součást budoucího kanalizačního systému obce. tab. 11 Obec Chrudim Bylany Čankovice Heřman. Městec Hlinsko
Místní část Chrudim Bylany Čankovice Heřmanův Městec Hlinsko Blatno Hošťálovice Hošťálovice Hrochův Týnec Hrochův Týnec Chrast Chrast Obec Místní část Chroustovice Chroustovice Městec Jeníkov Jeníkov Jeníšovice Jeníšovice Martinice Stěnec Zalažany Kameničky Kameničky Klešice Klešice Nákle Krouna Krouna Křižanovice Křižanovice Leština Leština Doubravice Lipovec Lipovec Lukavice Lukavička Luže Luže Košumberk Nasavrky Nasavrky Ochoz Orel Orel Ostrov Ostrov Perálec Perálec Kutřín Nasavrky Podlíšťany Proseč Proseč Podměstí Záboří Rabštejn. Lhota Rabštejn. Lhota
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Čištění ČOV Chrudim výusť ČOV Čankovice ČOV Heřm.Městec ČOV Hlinsko ČOV Hlinsko výusť výusť ČOV Chrast Čištění ČOV Chroustovice výusť ČOV Jeníkov výusť výusť výusť výusť výusť výusť výusť výusť ČOV Křižanovice výusť výusť výusť výusť ČOV Luže ČOV Luže výusť výusť ČOV Chrudim výusť výusť výusť ČOV Podlíšťany ČOV Proseč ČOV Proseč ČOV Proseč ČOV R. Lhota
červen 2004
Recipient Chrudimka Bylanka Novohradka Podolský potok Chrudimka Chrudimka Mlýnský potok Novohradka Žejbro Recipient Novohradka Novohradka Chrudimka Novohradka Novohradka Řepnický potok Novohradka Chrudimka Podolský potok Struha Krounka Okrouhlický p. Doubravický p. Doubravický p. Starkočeský p. Lukavický p. Novohradka Novohradka Libáňský potok Libáňský potok Chrudimka míst.p.→Loučná Martinický potok Místní potok Kvítecký potok Prosečský potok Prosečský potok Prosečský potok Markovický p.
Strana 67
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Ronov n. D. Rosice Řestoky Seč Skuteč Slatiňany Sobětuchy Střemošice Svidnice Třemošnice Úhřetice Vápenný Podol Zderaz Žlebské Chvalovice
Ronov n. D. Rosice Synčany Řestoky Seč Kraskov Skuteč Slatiňany Škrovád Sobětuchy Puchobrady Vrcha Střemošice Svidnice Třemošnice Úhřetice Vápenný Podol Zderaz Žlebské Chvalov.
ČOV Ronov n. D. výusť výusť výusť ČOV Seč výusť ČOV Skuteč ČOV Chrudim ČOV Chrudim výusť výusť výusť výusť výusť ČOV Třemošnice výusť ČOV Vápen. Podol výusť výusť
Žlebská Lhotka
výusť
Souhrnná zpráva
Doubrava Žejbro Žejbro Ležák Zlatý potok Zlatý potok Anenský potok Chrudimka Chrudimka Markovický p. Markovický p. Markovický p. p.→Novohradka Chrudimka Zlatý potok Kočský potok Cítkovský potok Prosečský potok bezejmenný p. Doubrava bezejmenný p. Doubrava
Pozn.: vlastnictví a zajištění provozu je patrné z tab. 5, kap. 1.4.1. Většina kanalizací v majetku a provozu obcí je stará 30 – 50 let a převážně byla budována jako dešťová odvodnění, do kterého byly později zaústěny přepady ze septiků. Stáří odpovídá technický stav. Problémem je přítok balastních vod a místy i napojení drobných vodotečí a meliorací. Při jakékoli projektové činnosti i na těchto výše vyjmenovaných kanalizacích v majetku obcí relativně použitelných je nutné provést řádnou pasportizaci a zhodnocení technického stavu a bezdeštných průtoků (blíže viz. „Karty obcí“). Cíleně, jako splašková kanalizace, byl vybudován systém v Křižanovicích a částečně ve Vápenném Podole a v Podlíšťanech (tlaková kanalizace). V menších obcích vzniklé jednotné kanalizace, jsou nevyhovujícího technického stavu i s ohledem na způsob výstavby (akce Z). Nelze vyloučit i připojení nemovitostí do těchto kanalizací bez předčištění. Informace o způsobu likvidace obsahu žump a kalů ze septiků jsou převzaty od obecních úřadů a jejich věrohodnost je často pravděpodobně sporná. Obvyklá likvidace obsahu žump a septiků na zemědělských pozemcích je dána dvěma základními aspekty: -
Typ kalu a ze septiků a obsah žump je specifickou zátěží pro technologické aerobní procesy ČOV a nelze tyto kaly vozit do ČOV o malé kapacitě. V zásadě je nutné k čištění těchto kalů využít ČOV o kapacitě nejlépe 3 000 – 5 000 EO. I
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 68
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
v tomto případě je objem kalů, které možno takto vyčistit cca 2 % denního objemu běžných komunálních vod. V případě stávajících ČOV Chrudimska je možné bezpečně souhlasit s dovozem kalů ze žump a septiků u ČOV Chrudim, Hlinsko, Chrast, Skuteč, Heřmanův Městec, Seč event. Třemošnice a Luže. Omezeně také Proseč po dostavbě ČOV do celkové kapacity 2 500 EO. -
S tím souvisí druhý aspekt: Příjem kalů septiků a obsahů žump na ČOV je oceněn sazbou cca 80 Kč/m3 a dovoz fekálním vozem 25 Kč/km. Jako dostupnou vzdálenost k dovozu kalů do ČOV je možné stanovit na cca 10 km, přičemž objektivně je odvoz kalů ze septiků zpravidla 1 – 2x / rok. V případě vybavení nemovitostí žumpou při běžném vybavení 4členné domácnosti by teoreticky muselo dojít k vyvážení 1x za měsíc při objemu žumpy 12 – 15 m3. Vezmeme-li v úvahu i objem běžných fekálních vozů 6 m3 a možnost příjezdu k nemovitostem pak pravděpodobnost definitivního řešení odkanalizování v této podobě je malá. Účinnou pomocí v řešení této problematiky by bylo sjednocení ceny za čištění dovážených komunálních odpadních vod a kalů s regionální cenou „stočného“. Napojováním splaškových vod (čištěných i nečištěných) na původně dešťové kanalizace spontálně vznikly nedokonalé systémy jednotné kanalizace převážně nevyhovujícího stavu. I řada kanalizací budovaných v posledních 20 letech vykazuje nedokonalý technický stav a odvádějí velká množství balastních vod. V tabelárních údajích i dalším textu jsou používány pojmy:
-
Průmyslové odpadní vody Průzkum producentů byl proveden s pomocí údajů VAK Chrudim a. s. a informací obcí (resp. upozornění na existenci zdrojů průmyslových odpadních vod).
-
Specifická produkce znečištění Ve smyslu metodiky PRVK a ČSN je použita hodnota 60 gr/obyv.d dle BSK5;
-
Specifická produkce odpadních vod Produkce byla odvozena od specifické potřeby vody.
Kapacita a technologie čištění stávajících ČOV tab. 12 Název obce (části) Chrudim Hlinsko *1 Skuteč Heřmanův Městec Třemošnice Prachovice Seč Chrast
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Provozovatel VAK Chrudim a.s. VAK Chrudim a.s. MěVAK VAK Chrudim a.s. VAK Chrudim a.s. VAK Chrudim a.s. VAK Chrudim a.s. VAK Chrudim a.s.
Použitá technologie čištění Aktivační + nitrifikace Aktivační+nitrif.+denitr. Aktivační Aktivační Oxidační příkop Aktivační Aktivační Aktivační+nitrif.+denitr.
červen 2004
Kapacita ČOV m3/den
kg BSK5/d
12 000,0 8 004,0 836,0 1 347,0 450,0 630,0 1 095,0 1 750,0
2 100,0 2 760,0 242,4 290,0 165,0 135,0 302,0 844,0
Strana 69
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Luže VAK Chrudim a.s. Aktivační+nitrif.+denitr. 1 011,0 Proseč Obec Aktivační+nitrif.+denitr. 300,0 Ronov n. D. *2 VAK Chrudim a.s. Aktivační MČOV III/K 90,0 Jeníkov Obec Aktivační 105,0 Rabštejnská Lhota VAK Chrudim a.s. Aktivační 130,0 Křižanovice Obec Aktivační 150,0 Vápenný podol Obec Aktivační+nitrif.+denitr. 59,0 Čankovice Obec Aktivační Miniclar 250 39,0 Chroustovice Obec Oxidační příkop 120,0 Podlíšťany Obec Oxidační (TOPOL) 12,0 Předhradí *3 Domov pro seniory BIOFLUID 15 aktivační 15,0 *1 PHO Chrudimka Nemá celoobecní charakter, ale je v místě budoucí centrální ČOV *2 *3 Nemá celoobecní charakter.
290,0 100,0 36,0 45,0 27,0 29,0 21,0 15,6 25,0 2,4 6,0
Doporučená využitelnost stávajících kanalizací je patrná ze seznamu provozovatelů vodovodů a kanalizací tab. 5, kap. 1.4.1.
4.1.3 Hodnocení současného stavu odkanalizování Základními kriterii pro hodnocení jsou: - Směrnice č. 91/271/EHS, - Zákon č. 254/2001 Sb. ve znění novely č. 20/2004 Sb., z kterých vyplývá pro Chrudimsko, že: 1. k roku 2010 budou vybudovány kanalizace a ČOV u zdrojů znečištění nad 2000 EO 2. Budou sníženy emise Nc a Pc u čistíren s kapacitou větší jak 10 000 EO na hodnoty Nc = 15 mg/l a Pc = 2 mg/l. 3. Bude zajištěno přiměřené čištění odpadních vod v obcích menších jak 2 000 EO, kde však již existuje sběrný kanalizační systém, do kterého jsou odpadní vody vypouštěny. Mimo těchto požadavků je nutné ještě přihlédnout k nař. vlády č. 61/2003 Sb., které stanovuje imistní limity pro: - povrchové vody, které jsou využívány jako zdroje pitné vody tab. č. 3, - povrchové toky, které jsou využívány pro koupání osob – tab. č. 4 (Chrudimka), - povrchové vody, které jsou vhodné pro reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů – tab. 2 (Chrudimka). Pro Chrudimsko dle těchto kriterií platí: 1. Není vybavena ČOV obec Hrochův Týnec s více jak 2 000 EO. 2. Vlastník VAK Chrudim a. s. postupně intenzifikuje ČOV s kapacitou větší jak 10 000 EO (Chrast 2003, Chrudim 2004). Problematické je trvalé plnění emisních limitů Nc a Pc dle nař. vl. č. 61/2003 Sb. pro ČOV Hlinsko. Správa toku Povodí Labe hodlá prosadit tvrdší limit pro emise Pc (1 mg/l) s ohledem na eutrofizaci toku Chruidmky a nádrže Seč. 3. Přiměřené čištění u obcí < jak 2 000 EO je nezbytné zajistit zejména pro obce: Ronov n. Doubravou,
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 70
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Kameničky, Trhovou Kamenici, Nasavrky, Krounu. Pozornost v tomto smyslu je nutné věnovat dalším obcím v kategorii > jak 500 EO na které se vztahuje (při vybavení kanalizací) nař. vl. č. 61/2003 Sb. a to zejména na Chrudimce: Horní Bradlo, Bojanov a lokalizované na toku potoka Žejbro (viz. kap.1.2.1) s ohledem na PHO prameniště Podlažice. V časovém rozpětí do r. 2015 a pravděpodobně za r. 2015 zůstane neřešeno odkanalizování více jak 50 % místních částí území Chrudimska, které jsou částmi 65 obcí. Blíže viz. kap. 4.2.2. a karty jednotlivých obcí.
4.1.4 Způsob likvidace odpadních vod v PHO vodních zdrojů Zvláštní zřetel je nutné brát na vypouštění odpadních vodohospodářsky významných toků, kterými jsou na Chrudimsku:
vod
do
Chrudimka Novohradka Krouna Žejbro Ležák Bylanka Podolský potok Velkou část Chrudimska zaujímají ekologicky významná území a to zejména PHO řeky Chrudimky, PHO v povodí potoka Žejbro (Podlažice) a PHO významných prameništ podzemní vody Nové Hrady, Luže, Klešice a Markovice. Mimo to Chrudimsko zasahují CHOPAV Česká křída a Žďárské vrchy CHKO Železné hory. V obcích lokalizovaných v těchto územích jsou splaškové (obecně odpadní) vody likvidovány ve větších sídlech v ČOV (viz. tab. 12), ale převážně v septicích a bezodtokových jímkách na vyvážení.
Pro činnosti v PHO Chrudimky byla v rámci zpracování VÚC Pardubického kraje a projednání s PL jako správcem toku Chrudimky doporučena následující opatření související s likvidací odpadních vod v osídlení v PHO. Na toku se v úseku od lokalit Dědové po Práčov nachází tato významná vodohospodářská díla: -
Křižanovická nádrž – odběr vody pro VSVČ Práčovská nádrž – záloží odběr Křižanovické nádrže, Hamerská nádrž – odběr vody pro Hlinsko a jižní část Chrudimska Sečská nádrž – odběr vody pro SV Seč - Heřmanův Městec s výrazným ochranným významem pro nádrž Křižanovice.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 71
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Bylo doporučeno: (citujeme) 1. Vyloučit další rozvoj individuální rekreace výstavbou nových objektů v povodí nádrže Hamry, Křižanovice a Práčov. 2. U stávající individuální rekreační výstavby ve vyjmenovaných územích (viz.bod 1) budou odpadní vody zajištěny v kapacitních žumpách s ověřenou nepropustností a s vnější kontrolou vyvážení. Ve vyjímečných a odůvodněných případech lze připustit odvedení odpadních vod vsakem do vod podzemních nebo zařazení zemního filtru. 3. U větších a velkých rekreačních objektů (stávajících i novostaveb) je vyloučeno přímé vypouštění odpadních vod (a to i vyčištěných) do vzduté hladiny a do toků ústících přímo do vzduté hladiny. Případ od případu je nutné posoudit, zda tyto odpadní vody lze převádět mimo vyjmenovaná povodí vodárenských zdrojů, nebo zda je možné tyto vody odvádět vsakem do vod podzemních. V krajním případě lze připustit zařazení třetího stupně čištění (zemní filtry apod.). 4. Výstavba splaškové kanalizace bude podporována pouze u velkých a střediskových obcí. Přitom musí být vždy posouzeno, zda takto svedené a vyčištěné odpadní vody nelze převádět mimo uvedená, vodárensky exponovaná povodí. Veškeré ČOV u těchto obcí s vyústěním do vyjmenovaných povodí musí být vybaveny třetím stupněm čištění, kterým bude eliminován přísun živin (fosforu) do nádrží. 5. Ve smyslu nové legislativy budou kolem velkých zdrojů pitné vody na řece Chrudimce vyhlášena ochranná pásma. V současné době je v PHO Chrudimky zejména v rekreačním území nádrží Seč a Křižanovice uplatňován systém svozu obsahů bezodtokových jímek. U malých lokalit je nutné v celém PHO Chrudimky tento systém zachovat. U větších lokalit je nutné cílit k vybudování splaškových kanalizačních systémů zakončených ČOV (bod 3.). To se týká zejména obcí přes 500 EO (Trhová Kamenice, Horní Bradlo a Bojanov) s realizací do roku 2010. Dále pak i Kameniček a skupiny obcí jižně od Hlinska – Studnice, Hamry, Vortová. Z hlediska ochrany podzemních zdrojů je nutné věnovat pozornost bezpečné likvidaci odpadních vod v PHO zdrojů Heřmanův Městec (Klešice, Konopáč, Chotěnice) a v PHO zdrojů Podlažice (Podlažice, Chacholice). Z hlediska komplexní ochrany PHO toku Žejbra také i likvidaci odpadních vod skupiny obcí Kladno, Vojtěchov, Raná, Mrákotín, Prosetín. V území PHO podzemních zdrojů vodovodů Luže a Skuteč se nenachází významné zdroje znečištění. Podobně též v PHO podzemních zdrojů místních vodovodů.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 72
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
4.2 Koncepce odkanalizování 4.2.1 Všeobecně Problematika odkanalizování obcí v současnosti i budoucnosti značně přesahuje co do komplikovanosti a možných zvolených přístupů k řešení problematiky zásobování pitnou vodou. V zásadě je možné tento problém řešit buď : - odvedením odpadních vod kanalizačním systémem do ČOV; - individuelní likvidací splaškových vod u nemovitostí (viz. dále). Odvádění splaškových vod pomocí kanalizací má okrajové podmínky, zejména pokud by mělo být využito stávajících kanalizací v menších obcích, používaných jako jednotný systém odkanalizování. Tyto kanalizace jsou vesměs zatíženy balastními vodami a ředění dešťovými vodami významně ovlivňuje velikost ČOV z hlediska hydraulických parametrů. Na druhou stranu výstavba kanalizace je velmi nákladná investice a pokud je to technicky možné, doporučujeme tyto kanalizace po úpravách využít. Pokud budou v malých obcích budovány kanalizace preferujeme návrhy oddílných kanalizačních systémů a to gravitačních. S ohledem na morfologii Chrudimska použití jiných splaškových systémů tlakové, či podtlakové kanalizace předpokládáme pouze vyjímečně. Rekonstrukce kanalizací připadají v úvahu pouze u jednotných systémů kanalizací ve větších městech. Nejsou však prioritou do r. 2015. Prioritou je dostavba stávajících kanalizačních systémů zakončených ČOV a připojování satelitních lokalit v dostupné a efektivní vzdálenosti. Dešťové vody z malých obcí jsou obecně méně znečištěny než ve městech. Jejich likvidací a odváděním, pokud budou navrženy nové oddílné, splaškové kanalizace v obcích, se nezabýváme. Vlastní likvidaci odpadních vod u obcí dosud neodkanalizovaných vyhovujícím systémem kanalizace je zásadně možné řešit: - lokálně
- bezodtokovými jímkami, - mimočistírnami,
- centrálně - oddílnou či jednotnou kanalizací s ČOV, - připojením nových kanalizací na ČOV stávající či novou společnou pro více obcí. Omezeně též doporučujeme doplnit stávající biologické septiky u nemovitostí zemní filtrací ve smyslu § 38 zák. č. 254/2001 Sb. (20/2004 Sb.) s vyouštěním vyčištěných splašků do podmoků, místních vodotečí či stávajících systémů odvodnění obcí.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 73
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Zásadní podmínkou je vhodný recipient, v kterém je možné zajistit při vypouštění vyčištěných odpadních vod imisní limity dle nař. vl. č. 61/2003 Sb. Předpokládáme, že větší ČOV budou vybaveny strojním odvodněním kalu nebo budou obsluhovány pojízdným strojním odvodněním kalu a dále zařízením pro jeho hygienizaci. Dále předpokládáme, že kal z malých ČOV a domovních ČOV s minimální produkcí kalu bude možné i nadále likvidovat na zemědělských pozemcích ve smyslu vyhl. č. 382/2001 Sb.
4.2.2 Nadobecní kanalizační systémy V současné době lze charakterizovat jako nadobecní systém kanalizace pouze spojení měst Chrudim a Slatiňany a obce Orel, zakončené centrální ČOV v Chrudimi. Další centrální řešení odkanalizování připojením satelitních lokalit do stávajících ČOV je využito v návrhu PRVK(ÚC) Chrudimska zejména u měst Chrudim (Sobětuchy ve stavbě), Hlinsko, Skuteč, Chrast, Heřmanův Městec a Luže. o
Hlinsko
– Srní, Vítanov, Stan, Studnice, Hamry, Vortová
o
Chrudim
– Třibřichy, Bylany, Lány, Stolany, Topol, Kočí, Zaječice, Bítovany
o
Heřmanův Městec
– Kostelec u H. M., Chotěnice, Klešice, Konopáč
o
Chrast
– Horka, Podlažice, Chacholice, Rosice, Synčany
o
Luže
– Radim, Bělá, Dobrkov, Hroubovice
o
Skuteč
– Štěpánov, Zbožňov, Žďárec, Radčice, Skutíčko, Leštinka
o
Proseč
– Bor u Skutče
Vytvoření nových kanalizačních systémů z více obcí kanalizací dosud nevybavených navrhujeme v malé míře a to pro obec (a místní části): o
Trojovice, Zájezdec, Přestavlky,event.Řestoky (ČOV v Přestavlkách)
o
Dolní Bezděkov, Vejvanovice, Dvakačovice (ČOV ve Vejvanovicích)
o
Nabočany, Honbice, Libanice (ČOV Nabočany)
o
Dřevíkov, Svobodné Hamry, Rváčov (ČOV Svobodné Hamry)
o
Vojtěchov, Raná (ČOV Raná)
o
Ronov nad Doubravou, Bousov, Lipovec, Licoměřice (ČOV Ronov n. D.)
o
Stradouň, Vinary (ČOV Stradouň).
o
Jeníšovice,Zalažany,Lozice (ČOV Zalažany)
o Hrochův Týnec,Bořice (ČOV Hrochův Týnec)
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 74
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Mimo tyto skupinové kanalizace zakončené centrální ČOV je výhledově navrženo zřídit kanalizace a ČOV i v dalších obcích, jak je patrné z grafických příloh PRVK(ÚC). Přitom obecně do roku 2015 předpokládáme realizaci ČOV a kanalizaci u obcí větších jak 500 EO nebo obcí s přímým vlivem na povrchové toky v PHO vodních zdrojů pitné vody (Chrudimka, Žejbro). Jakékoli centrální řešení má v zásadě 2 omezení a to: - existence vhodného recipientu, - efektivnost z hlediska pořizovacích nákladů a přínosů pro zlepšení místního přírodního prostředí. Významnou okolností centrálních řešení je možnost likvidace kalů. Metodický pokyn pro posuzování efektivnosti navržených opatření při odkanalizování obcí a zřizování ČOV v obcích, které se uchází o finanční prostředky z EÚ doporučuje za efektivní vynaložené pořizovací náklady ve výši 36 000 Kč/EO. Horní hranice efektivity je definována výší 61 000 Kč/EO, kterou je nutné podpořit důkladným ekonomickým rozborem. Z tohoto důvodu je navrženo v řadě obcí zachování stávajícího systému odkanalizování pomocí obecních kanalizací (spíše odvodnění) se zaústěním předčištěných splašků v biologických septicích u nemovitostí. Tyto septiky je doporučeno vybavit zemními filtry ve smyslu § 38 zákona č. 254/2001 Sb. (20/2004 Sb.). Individuelní likvidaci odpadních vod v bezodtokových jímkách navrhujeme pro obce či lokality o malém počtu obyvatel. Současný způsob vyvážení těchto vod a kalů ze septiků na polní pozemky lze považovat dlouhodobě pouze za dočasný. Předpokládáme, že akumulované vody v jímkách bude povinností likvidovat na nejbližších ČOV. Tímto způsobem budou likvidovány odpadní vody od cca 7 % obyvatel Chrudimska. (Úbytek obyvatel v malých lokalitách). Tento způsob má vazbu i na zásobení pitnou vodou. Rovněž s ohledem na velikost takových lokalit do 150 obyvatel je problematické i jejich efektivní centrální zásobení pitnou vodou. Proto, pokud je v těchto lokalitách zachováno zásobení vodou z místních studní je současně i navržena likvidace odpadních vod v bezodtokových jímkách pro ochranu kvality místní jímané pitné vody. Dále pak toto řešení je navrhováno v PHO vodních zdrojů, pokud nedojde k řešení pomocí oddílné kanalizace zakončené ČOV (viz. výše).
4.2.3 Obce a místní části, kde se navrhuje i ve výhledu (po r. 2015) individuelní likvidace odp.vod Po posouzení geografických podmínek jednotlivých obcí (event. místních částí) menších jak 200 obyvatel zejména z hledisek:
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 75
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
-
vlivu produkce splaškových vod na místní prostředí,
-
existence ekologicky významného území (PHO, CHKO I CHOPAV),
-
ekonomické efektivity a přínosů event. centrálního čištění,
-
výskyt vhodného recipientu není v rámci PRVK(ÚC) navrhována ve 158 částech obcí výstavba veřejné kanalizace. Podle specificických podmínek, které vzniknou v budoucím období 1015 let je možné uvažovat s event. zřízením kanalizace v některé z těchto lokalit po r. 2015. Pozn.:Z celkového počtu 343 administrativních částí Chrudimska je 109 (36%) těchto lokalizováno v PHO řeky Chrudimky a PHO podzemích vodních zdrojů.Dále pak v CHKO Železné hory a Žďárské vrchy a CHOPAV Žďarské vrchy a Východočeská křída 124 lokali (32%)t.
Seznam obcí s navrženým individuelním čištěním odpadních vod ve výhledu: tab. 13 Obec Běstvina
Biskupice Bítovany Bojanov
Ctětín České Lhotice Heřmanův Městec Hluboká Holetín Horka Horní Bradlo Hošťálovice
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Část obce Vestec Rostejn Spačice Pařížov Biskupice Bítovánky Hořeleč Hrbokov Holín Kovářov Petrkov Hůrka Bratroňov Strkov České Lhotice Hradiště Radlín Chlum Střítež Dolany Horní Babákov Hlína Mezihoří Velká Střítež Javorné Vršov + Hošťalovice Březinka
červen 2004
Obyvatelé 53 93 48 60 53 31 13 12 26 98 9 23 68 22 65 39 39 22 23 5 5 64 21 44 12 61 105 27
Event.rekreanti 10 30 20 40 25 5 200 30 10 20 4 10 25 5 20 20 8 10 30 10 30 30 15 500 20 10
Strana 76
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Hrochův Týnec Chrast Chroustovice
Jeníšovice Kameničky Klešice Kněžice Kostelec u Heřm. M. Krásné
Obec Krouna Leština Libkov Liboměřice
Licibořice Lukavice Luže
Míčov Miřetice Mladoňovice
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Blížnovice Blansko Skalice Skála Březovice Mentour Poděčely Lhota u Chroust. Mravín Štěnec Filipov Nákle Kněžice + Tasovice Krásné Chlum Polánka Část obce Čachnov Františky Ruda Doubravice Dvořiště Podhořany u N.H. Libkov Liboměřice Nové Lhotice Pohořalka Samařov Licibořice Slavice Loučky Vížky Radochlín Brdo Domanice Srbce Voletice Doly Rabouň Jetonice Zbyslavec Rudov Krupín Čejkovice Mýtka Pohled Reblov Lipina Mladoňovice Petříkovice
červen 2004
Souhrnná zpráva
68 30 11 94 17 56 42 139 45 70 139 44 145 7 93 15 46 Obyvatelé 71 41 15 89 55 44 105 77 22 10 18 156 14 26 44 12 50 26 70 54 66 18 12 45 4 63 69 30 81 20 7 57 40
40 20 20 10 25 20 8 30 12 15 15 20 Ev.rekreanti 40 80 25 30 10 30 25 10 15 10 10 15 15 10 15 20 30 10 20 10 40 10 20 30 160 20 20 5 15 10 10 8 15
Strana 77
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Morašice
Načešice Nasavrky
Orel Perálec Podhořany Proseč Prosetín Předhradí
Obec Rabštejnská Lhota Raná Ronov n. D. Řepníky Seč
Skuteč
Slatiňany Smrček Studnice Svídnice Svratouch Tisovec
Trhová Kamenice
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
Rtenín Skupice Janovice Zbyhněvice Holičky Licomělice Nová Ves Libáň Drahotice Obořice Tři Bubny Kutřín Bílý Kámen Miřetín Paseky Martinice Mokrýšov Malinné Dolívka
Souhrnná zpráva 41 90 126 60 75 130 74 74 31 10 6 45 28 119 78 31 51 81 3
Část obce Rabštejn Medkovy kopce Oldřetice Mladotice + Moravany Popovec Pešice Proseč Prosíčka Přemilov Javorka Počátky + Lhota u Sk. Zhoř Borek Hněvetice Lešany Nová Ves Kochánovice Smrček Košinov Zalíbené Práčov Karlštejn Kvasín Vrbětice Otáňka Tisovec Kameničky Hluboká Zubří Polom Petrkov 3. díl
červen 2004
Obyvatelé 38 59 81 148 67 46 55 45 18 0 2 119 70 54 6 65 35 23 6 117 46 16 47 7 73 52 25 74 35 16 11 1 3
5 20 15 10 15 25 15 10 20 20 20 30 35 40 20 20 10
Ev.rekreanti 10 15 15 30 25 30 30 30 20 15 120 30 20 15 40 30 10 100 20 30 40 10 25 10 10 40 10 25 20 10 -
Strana 78
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Třemošnice
Uherčice Vápenný Podol Včelákov
Vojtěchov Vrbatův Kostelec
Obec Všeradov Vysočina Vyžice Zaječice Žlebské Chvalovice Žumberk Celkem 65 obcí
Souhrnná zpráva
Lhůty Podhradí Starý Dvůr Skoranov Hedvíkov Kubíkovy Duby Úherčice Cítkov Nerozhovice Hůrka Dolní Babákov Příkrakov Vyhnánov Střítež Pláňany Habrovec Louka Cejřov
17 64 97 109 0 47 102 0 21 1 59 48 32 62 26 49 38 20
20 40 20 40 40 30 20 20 10 70 20 10 20 10 20 10 15
Část obce Jasné Pole Milesimov Všeradov Veselý Kopec Petrkov I. díl
Obyvatelé 32 22 95 20 8
Ev.rekreanti 10 20 25 10 30
Slavkovice Vyžice Studená voda Žlebská Lhotka Částkov Prostějov 162 místn. částí
46 113 11 7 12 13 7 499 (7 % z celk. počtu obyvatel)
25 30 20 20 10 10 3 955
+ Poznámka: Potenciálně je možné předpokládat ještě odkanalizování lokalit Mladotice a Kněžice do Ronova n. D., jako technicky schůdné. Dále pak připojení lokality Vršce s velkou rekreační lůžkovou kapacitou do Horního Bradla rovněž jako technicky možné a samostatné čištění odpadních vod v lokalitě Počátky z téhož důvodu. Návrh nakládání s odpadními vodami v jednotlivých, zejména malých lokalitách, má i vazby na zásobování pitnou vodou. Tam, kde budou i nadále využívány místní lokální zdroje pitné vody, musí navržený způsob likvidace odpadních vod minimalizovat ohrožení kvality těchto zdrojů. V těchto případech je vesměs preferované využití bezodtokových jímek pro zachycování odpadních vod s odvozem do dostatečně kapacitních ČOV. Další významnou okrajovou podmínkou je existence vodoteče umožňující vyústění vyčištěných odpadních vod. Pokud takováto vodoteč absentuje, je nutné
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 79
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
řešit problém pomocí bezodtokových jímek nebo pomocí splaškové kanalizace a přečerpání splašků do nejbližší lokality vybavené ČOV. Pro jednotlivé nemovitosti je také možné omezeně použít ustanovení zákona č. 254/2001 Sb. § 38 odst. 4 o vypouštění odpadních vod do pásma nasycení (podzemní vody).
4.2.4 Výhledové cíle odkanalizování Z pohledu strategie výstavby zařízení sloužících k likvidaci produkovaných odpadních vod na území Chrudimska doporučujeme stanovit základní cíl, podle kterého by do r. 2015 byly budovány především kanalizace zakončené ČOV v obcích s více jak 500 EO a v obcích lokalizovaných v ochranných pásmech vodních zdrojů (Chrudimka, Ležák). Za předpokladu naplnění tohoto cíle by byly čištěny odpadní vody od 75 000 obyvatel, což je 72 % obyvatel celého území Chrudimska: Předpoklad odkanalizování trvalých obyvatel Chrudimska s ČOV k r. 2015
Navrhovaný stav počtu obyvatel napojených na kanalizace ukončené ČOV k roku 2015 Chrudimsko
29500 28,0%
76000 72,0%
na kanalizaci
individuální čištění
K naplnění tohoto cíle je nutné realizovat kanalizace a ČOV ve 29 obcích (resp. místních částech). V rámci tohoto základního cíle je nutné: ● respektovat směrnici č. 91/271/EHS a nařízení vlády č. 61/2003 pro ČOV
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 80
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
s kapacitou větší jak 10 000 EO týkající se emisí Nc a Pc, ● respektovat směrnici č. 91/271/EHS, nař. vlády č. 61/2003 Sb. a zákon č. 254/2001 Sb. (20/2004 Sb.) pro aglomerace s více jak 2 000 EO; ● sledovat ochranu kvality vody v Chrudimce dle zák. č. 61/2003 Sb. z pohledu využití k úpraě na vodu pitnou, ke koupání a chov ryb; ● rozšiřovat stávající kanalizační systémy včetně připojení satelitních lokalit kolem aglomerací; ● budovat kanalizační systémy zakončené ČOV v obcích s více jak 500 EO. Problematiku čištění odpadních vod do 500 obyvatel, pokud nezpůsobuje havarijní a hygienicky závadné stavy na místních vodotečích, nepovažujeme za zásadní a doporučujeme ji řešit až po r. 2015 resp. podle iniciativy místních samospráv v obcích. Výše citované cíle doporučujeme řešit následujícími základními konkrétními kroky: do roku 2005: - realizovat intenzifikace
ČOV Chrudim ( v realizaci 2004) ČOV Třemošnice (v realizaci 2004)) ČOV Heřmanův Městec (v realizaci 2004) ČOV Hlinsko
- rozšiřovat v maximální míře stávající kanalizační systémy zakončené ČOV Slatiňany – Škrovád (v realizaci část 2004) Chrudim – Sobětuchy (v realizaci 2004) Hlinsko – Srní (v realizaci 2004) do roku 2010: - realizovat ČOV a kanalizace s více jak 2 000 EO Hrochův Týnec - intenzifikovat ČOV včetně kanalizací v místních částech: ČOV Seč (Hoješín, Ústupky) ČOV Proseč ČOV Skuteč - realizovat opatření na ochranu řeky Chrudimky: ČOV Bojanov (vč. H. Bezděkova) ČOV a kanalizace Kameničky ČOV a kanalizace Lukavice ČOV a kanalizace Trhová Kamenice Kanalizace Vítanov (vč. Stanu) Kanalizace Vortová Kanalizace Studnice Kanalizace Hamry ČOV a kanaliizace Horní Bradlo (Vč. Travná)
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 81
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
- realizovat kanalizace v obcích > 500 EO ČOV a kanalizace Svratouch Kanalizace Rosice Kanalizace Slatiňany (vč. dostavba Škrovád)
do roku 2015: -
realizovat ČOV a kanalizace v obcích s více jak 500 EO (a PHO Žejbro): Ronov nad Doubravou Nasavrky Krouna Miřetice Načešice Prachovice (rekonstrukce ČOV) Vysočina (Dřevíkov, Sv. Hamry, Rváčov) Zaječice Úhřetice Řestoky Prosetín Holetín Chacholice Podlažice Mrákotín
Za předpokladu naplnění této prognózy by bylo cca 7 % odpadních vod trvale akumulováno v bezodtokových jímkách a odváženo k likvidaci do existujících ČOV. Celkem by mělo být výhledově po roce 2015 na území Chrudimska provozováno 69 celoobecních ČOV, v kterých by měly být likvidovány odpadní vody od 85 % obyvatel Chrudimska. V obcích, u kterých se navrhuje výstavba ČOV + kanalizace po roce 2015, budou do doby realizace zachovány stávající systémy likvidace odpadních vod pomocí bezodtokových jímek resp. zejména pomocí septiků s přepadem do stávajících kanalizací resp. vodotečí. Považujeme za nezbytné, aby obce zajistili postupně vypracování pasportů existující likvidace odpadních vod, aby v další rozhodující fázi byly k dispozici věrohodné údaje a mohl být stanoven efektivní způsob likvidace odpadních vod. Dále považujeme za nezbytné provést revizi existence obecních kanalizací používaných k zaústění přepadů ze septiků a jímek a výusti evidovat vydáním povolení k vypouštění dle § 8 zákona č. 254/2000 Sb. (20/2004 Sb). Při návrhu nových čistíren odpadních vod doporučujeme nepostupovat „šablonovitě“ zejména u malých obcí, ale přizpůsobit technologii čištění místním
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 82
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
podmínkám. Jednoznačně je nutné preferovat mechanicko-biologické čištění. V PHO či CHKO zvážit nutnost tercierního stupně čištění (dočišťovací nádrže, zemní filtraci). Tento přístup uplatnit i v případě málorozvodných vodotečí pro budoucí (2012) nutnost plnění imisních limitů dle nař. vl. č. 61/2003 Sb. U malých ČOV je nezbytná spolehlivost a jednoduchost a spíše „robusní“ provedení, které umožní jednoduché řešení čistícího procesu. Čistírny větší kapacity (> 1 000 EO) doporučujeme již vybavovat minimální automatickým řízením čistících procesů. U velkých vodohospodářských společností předpokládáme jednoznačně elektronický sběr dat s dálkovým přenosem do dispečinků umožňujícím centrální dohled nad funkcí čistíren odpadních vod.
4.2.5 Likvidace čistírenských kalů Základním kriteriem pro jeho likvidaci je jeho kvalita resp. nezávadnost. Do malé čistírny jsou pravděpodobné s ohledem na předpokládané nezatížení kalu např. těžkými kovy a toxickými látkami platí v podstatě 2 možnosti likvidace: -
po zahuštění v uskladňovacích nádržích aplikovat kaly v tekutém stavu na zemědělské pozemky, odvoz kalu k dalšímu zpracování (odvodnění) na nejbližší ČOV vybavenou strojním odvodněním.
Kapacita uskladňovacích nádrží na ČOV je navrhována na 150 – 180 dní uskladnění kalu. Tato kapacita většinou postačí při úvaze vyvážení kalu 2x ročně na zemědělské pozemky. Potřebnou plochu zemědělské půdy pro aplikaci čistírenských kalů je třeba u každé ČOV stanovit individuelně podle množství sušiny kalu. Obecně je doporučována dávka 5 t sušiny na 1 ha během 3 let. Odvodnění kalu před aplikací na zemědělské pozemky je možné zajistit i mobilním odvodňovacím zařízením, přičemž je nejvhodnější odvodňovat kal čerstvý. Po odvodnění kalu je samozřejmě možné kal ukládat na řízené skládky. V žádné z ČOV na území Chrudimska není navrženo spalování kalu. V podstatě je preferována likvidace kalu zemědělským využitím (pokud neobsahuje nežádoucí látky – těžké kovy, toxické látky). Stabilní odvodňování zařízení umístěno u ČOV Chrudim a Hlinsko. Uskladněný a zahuštěný kal z ostatních ČOV Chrast, Luže, Heřmanův Městec, Seč a Prachovice je lisován na mobilním listu. Z ČOV Rabštejnská Lhota se kal vozí do ČOV Chrudim a z Ronova n. D. do Seče.
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 83
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
Čistírna ve Skutči je současně vybavena kalovými poli a v rámci intenzifikace bude doplněno strojní odvodnění. Zvláštní kagegorií likvidace kalu je jeho hygienizace před aplikací na zemědělské pozemky a jeho zdravotní nezávadnost. Obecná pravidla pro likvidaci kalu podle stavajících předpisů: Organické odpady se nejčastěji přepracovávají biologickými metodami. Za standardní postup je možno považovat přepracování odpadů kompostováním za aerobních i anaerobních podmínek. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech ukládá původcům odpadů zajistit přednostní využívání odpadů před jejich odstraněním. Od 1. 1. 2002 jsou upraveny podmínky pro využití upravených kalů z čistíren na zemědělské půdě vyhláškou č. 382/2001 Sb., k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech. Vyhláška byla zpracována Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem zemědělství. Podmínky stanovené pro aplikaci kalů zákonem a prováděcí vyhláškou minimalizují zdravotní rizika. Vyhláška řeší využití kalů – aplikace kalů na zemědělskou půdu. Vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady stanovuje podmínky pro využívání odpadů v podzemních prostorách a na povrchu terénu. Odpady využívané na povrchu terénu, zde je myšlena především rekultivace (mimo rekultivaci skládek), musí splňovat určité podmínky, a to především nesmí patřit mezi odpady nebezpečné. Základním předpokladem pro tento způsob využití kalu z ČOV je prokázání, zda technologie ČOV nebo následná úprava kalu zaručuje, že kal nemá nebezpečné vlastnosti, především nebezpečnou vlastnost infekčnost. Samostatným problémem je hodnocení zdravotní nezávadnosti kalů z ČOV při jejich použití na rekultivace. Kaly se používají buď samostatně jako hnojivo nebo v poslední době je často návrh používat kaly jako součást rekultivačních materiálů ve směsi s různými odpady. Často jsou považovány stabilizované kaly jako kaly, které neobsahují pathogenní mikroorganizmy a jsou brány jako odpad ostatní. Základním předepokladem vyloučení infekčnosti, tedy i zdravotní nezávadnosti kalů pro jejich využití jako rekultivačních materiálů, musí být důkaz, že technologie čistírny odpadních vod nebo následné úpravy kalů (chemická, fyzikální nebo biologická úprava) vyloučí dostatečným způsobem přítomnost patogenních mikroorganizmů. Kal z ČOV provozovaných VAK Chrudim a.s. je kompletně skládkován. Odvoz kalu a jeho skládkování je zajištěno jako služba společnosti Marius Pedersen a. s. Návrh řešení je výsledkem porovnání pořizovacích nákladů, budoucích provozních nákladů a územních vlivů. Kriteria výběru řešení lze shrnout takto:
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 84
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
bezodtokové jímky
- ekologicky významné území - není vhodný recipient - zásobení pitnou vodou z místních studní
mikročistírny
- ekologicky nevýznamné území - není vhodný recipient - centrální zásobení pitnou vodou - provozní náklady nižší než dovoz odpadních vod z jímek
centrální čištění a kanalizace - pořizovací náklady a provozní náklady nižší než při při jímkách nebo mikroČOV - není vhodný recipient - ekologicky významné území (pro větší obce a lokality > 150 obyvatel) - zásobení pitnou vodou z místních studní.
5. Investiční potřeby pro realizaci opatření na vodovodech a kanalizacích navržených v PRVK(ÚC) k r. 2015 Pořizovací náklady byly stanoveny dle Metodického pokynu MZe č.j.: 20494/20026000 na rozsah staveb definovaný v kartách obcí. Pro Chrudimsko byly stanoveny možné pořizovací náklady jako podíl nákladů pro celý Pardubický kraj, které byly určeny pokynem MZe č. 36623/2003-7330 z 30. 9. 2003 ve výši 493 mil. Kč ročně. Při přibližně rovnoměrném rozložení potřeb investičních prostředků je k dispozici pro Chrudimsko cca 120 mil. Kč/rok celkem (tj. některý z dotačních titulů a vlastních zdrojů investorů).
Vodovod Kanalizace Celkem
2004 0,00 0,00 0,00
2005 12,10 58,18 70,28
2006 31,62 102,38 134,00
2007 51,70 78,92 130,62
2008 51,56 83,07 134,63
2009 74,00 62,90 136,90
Vodovod Kanalizace Celkem
2010 114,60 26,49 141,10
2011 13,01 98,32 111,33
2012 0,00 100,31 100,31
2013 0,00 98,80 98,80
2014 0,00 46,59 46,59
2015 0,00 53,24 53,24
Jednoznačně lze říci, že přes více možností financování investic vodovodů a kanalizací nelze na území Pardubického kraje uspokojit veškeré
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 85
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
Souhrnná zpráva
požadavky na investice vyplývající z plnění (č. 20/2004 Sb.) a nař. vlády č. 61/2003 Sb.
zákona
č.
254/2001
Sb.
Pro úplnost považujeme na tomto místě uvést i informaci o vypracování záměrů projektů pro Fond soudržnosti na Pardubickém kraji: - skupinový projekt Chrudimka – Novohradka s výší invest. nákladů …..476 mil. Kč. V tomto projektu jsou zahrnuty i stavby uvedené v PRVK jako priority k řešení do r. 2010 (resp. 2015). Pozn.: Předmětem projektu Chrudimka – Novohradka jsou zejména opatření vedoucí ke zlepšení kvality vody v řece Chrudimce v souvislosti s úpravou vody na vodu pitnou odebíranou z nádrží Seč a Křižanovice. Současně s tím i omezení přísunu biogenních prvků N a P do nádrží Seč, které působí znehodnocení vody a snižují kvalitu a význam jejího rekreačního využití. V investičních nákladech v kap. 8.3 nejsou zahrnuty očekávané pořizovací náklady na intenzifikaci ČOV Hlinsko, jejímž účelem bude snížení emisí Ncelk. a v případě Pcelk. dokonce na nižší úroveň než vyžaduje nař. vlády č. 61/2003 právě s ohledem na eutrofizaci nádrže Seč (požadavek Povodí Labe).
Zpracoval: VIS –Vodohospodářsko-inženýrské služby spol. s r.o.Hradec Králové (2004)
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Strana 86
Pardubický kraj
územní celek Chrudim
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje
č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059
červen 2004
Souhrnná zpráva
Strana 87