MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Oznámení koncepce dle zákona č.100/2001 Sb.

Červen 2015

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Oznámení koncepce dle zákona č.100/2001 Sb.

Zhotovitel: Ernst & Young, s.r.o. Na Florenci 2116/15 110 10 Praha 1 tel.: +420 225 335 111 fax: +420 225 335 222 e-mail: [email protected]

Statutární zástupce: Řešitelé:

Magdalena Soucek Ing. Michal Stieber, MBA Ing. Martina Hýbler Mgr. Kryštof Pitrák Mgr. Jakub Nedvěd

OBSAH 1. ČÁST A – Údaje o předkladateli.................................................................................... 5 1.

Název organizace ................................................................................................. 5

2.

IČ, bylo-li přiděleno .............................................................................................. 5

3.

Sídlo (bydliště) ..................................................................................................... 5

4.

Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele ......... 5

2. ČÁST B – Údaje o koncepci.......................................................................................... 6 1.

Název .................................................................................................................. 6

2. Obsahové zaměření ................................................................................................. 6 3. Charakter ............................................................................................................... 7 4. Zdůvodnění potřeby pořízení .................................................................................... 8 5. Základní postupy (etapy) a principy řešení ................................................................. 8 6. Hlavní cíle ............................................................................................................. 10 7. Přehled uvažovaných variant řešení ........................................................................ 14 8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry......................................................................................................... 15 9. Předpokládaný termín dokončení ............................................................................ 16 10. Návrhové období ................................................................................................. 16 11. Způsob schvalování ............................................................................................. 16 3. ČÁST C – Údaje o dotčeném území ............................................................................ 17 1. Vymezení dotčeného území .................................................................................... 17 2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny17 3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území.......................... 19 3.1 Klimatické poměry ............................................................................................ 19 3.2 Ovzduší ........................................................................................................... 21 3.3 Voda ............................................................................................................... 24 3.4 Krajina, půda, lesy............................................................................................ 27 3.5 Odpady ........................................................................................................... 32 3.6 Hluk ................................................................................................................ 39 4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území .......................................... 42 4. ČÁST D- Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území ........................................................................................ 44 5. ČÁST E – Doplňující údaje ......................................................................................... 45 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky ............................ 45

2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce ...... 45 3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví ........................................................................................................... 45 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. ........................................................... 45

1. ČÁST A – Údaje o předkladateli 1. Název organizace Krajský úřad Moravskoslezského kraje

2. IČ, bylo-li přiděleno 70 89 06 92

3. Sídlo (bydliště) 28. října 117 702 18 Ostrava

4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele Miroslav Novák – hejtman Moravskoslezského kraje Mgr. Daniel Havlík – náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. Silvie Součková – vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství

2. ČÁST B – Údaje o koncepci 1. Název Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (zkratka „POH MSK“).

2. Obsahové zaměření Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje je základní strategický dokument v oblasti odpadového hospodářství, který stanovuje opatření, zásady a cíle pro veškeré nakládání s odpady na území Moravskoslezského kraje pro období 2016 - 2025. Vychází přitom z Plánu odpadového hospodářství České republiky (POH ČR) pro období 2015-2024, konkrétně z jeho závazné části. Osnova Plánu odpadového hospodářství MS kraje je následující: 

I. Úvodní část

V této části jsou uvedeny veškeré základní informace o struktuře, obsahu a opatřeních POH MSK. Také jsou zde uvedeny obecné informace o kraji, jeho geografickodemografická a ekonomická situace. Je zde připomenuto, že POH MSK je zpracováván na dobu nejméně deseti let a při každé zásadní změně podmínek musí být taktéž změněn nejpozději do 1 roku od uvedených daných změn. 

II. Analytická část

V druhé části POH MSK je uvedeno zhodnocení dosavadního stavu a průběhu nakládání s odpady v kraji v období 2009 - 2013. Konkrétně se jedná o: ►

►

►

►

Seznam zdrojů, typů a množství vznikajících odpadů, spolu s posouzením jejich vývoje, jejich produkce a nakládání s nimi. Vyhodnocení dosavadního systému sběru odpadů a nakládání s nimi na území kraje, a to nejméně pro komunální odpad, směsný komunální odpad, obalové odpady, biologicky rozložitelný odpad, stavební odpady, nebezpečné odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle čtvrté části zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů. Vyhodnocenísítě zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, stavebními odpady, nebezpečnými odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle čtvrté části zákona a tříděným sběrem materiálově využitelných složek odpadů na území MSKvčetně posouzení kapacity individuálně pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení možných změn, rozšíření a doplnění systému sběru a nakládání s odpady s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti.. Zhodnocení podkladů pro získávání informací nutných k vypracování možných hledisek pro umístění a kapacity zařízení nakládajících s odpady financované z veřejných zdrojů.

Na základě těchto výše uvedených bodů jsou spolu s prioritami uvedenými v POH ČR stanoveny hlavní body POH MSK.



III. Závazná část

Závazná část POH MSK bude vyhlášena obecně závaznou vyhláškou a bude závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství jednotlivých obcí (či sdružení více obcí) a pro rozhodování příslušných správních úřadů, kraje a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Také bude podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace kraje. Tato část POH MSK obsahuje cíle pro nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku a vymezuje zásady a opatření, pomocí kterých lze těchto cílů dosáhnout. Obsahuje také indikátory, pomocí kterých lze zhodnotit, zda bylo dosaženo daných cílů v oblasti:

►

Nakládání s komunálními odpady (zejména se směsným KO a biologicky rozložitelným komunálním odpadem). Nakládání s obalovými odpady. Nakládání s nebezpečnými odpady. Nakládání se stavebními odpady. Nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady části čtvrté tohoto zákona. Recyklace, opětovného použití a odstraňování odpadů snižující negativní dopad na ŽP. Snižování podílu biologické složky ve směsném komunálním odpadu. Snižování množství odpadů ukládaných na skládky.



IV. Směrná část

►

► ► ► ►

► ►

Tato část POH MSK obsahuje: ► ► ►

►

Seznam nástrojů k dosažení cílů POH MSK. Systém hodnocení změn podmínek, za kterých byl POH MSK vypracován. Kritéria pro typy, kapacity a umístění zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů. Záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

3. Charakter Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období 2016-2025 je strategický dokument, který v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky na období 2015-2024 a ve shodě s udržitelným rozvojem stanoví zásahy, opatření a cíle pro nakládání s odpady na území Moravskoslezského kraje. POH MSK je určujícím dokumentem pro tvorbu plánů odpadového hospodářství jednotlivých obcí (nebo jejich sdružení). Plán obsahuje závaznou část, která je závazným podkladem pro rozhodovací procesy a koncepční činnosti příslušných správních úřadů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. POH MSK slouží jako nástroj pro kvalitní dlouhodobou strategii MSK v oblasti rozvoje odpadového hospodářství.

POH MSK je zpracováván na období 10 let a musí být upraven po každé zásadní změně podmínek, za kterých byl vypracován, a to nejpozději do 1 roku od přijetí této změny (může se jednat například o nové právní změny týkající se odpadového hospodářství). Tento POH MSK bude navazovat na dřívější dokument POH MSK pro roky 2005-2015. Závazná část plánu odpadového hospodářství bude vyhlášena krajem jako obecně závazná vyhláška.

4. Zdůvodnění potřeby pořízení Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném a účinném znění (dále jen „zákon o odpadech“) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/2008 o odpadech a zrušení některých směrnic (dále jen „rámcová směrnice o odpadech“), ukládají zpracování plánu odpadového hospodářství jako povinnost. Účelem zpracování POH MSK je: ► ►

►

►

Vytváření podmínek pro omezování vzniku odpadů. Vytváření podmínek pro nakládání s odpady podle zákona o odpadech a v souladu s hierarchií nakládání s odpady. Naplnění cílů, které jsou stanoveny v rámcové směrnici o odpadech, a dalších souvisejících předpisů v oblasti odpadového hospodářství (hlavně POH ČR). Nastavení podmínek pro fungující odpadové hospodářství v Moravskoslezském kraji.

5. Základní postupy (etapy) a principy řešení POH MSK se zpracovává pro období deseti let. Rozvoj a směřování odpadového hospodářství je dáno zákonnými normami (zákon o odpadech, POH ČR) a také reálnými potřebami Moravskoslezského kraje. Jeho cílem je sjednotit nakládání s odpady na území kraje s cíli uvedenými v POH ČR. Plán odpadového hospodářství MSK je rozdělen na tyto části: ►

►

►

Analytickou část, ve které byl zkoumán současný stav odpadového hospodářství v kraji a jeho vývoj v předchozích letech (2009-2013). Závaznou část, ve které byly uvedeny cíle, které se kraj v oblasti OH zavazuje splnit, a opatření, pomocí kterých lze těchto cílů dosáhnout. Směrnou část, ve které je popsán plánovaný rozvoj OH kraje.

Základním datovým zdrojem pro vypracování analytické části POH MSK je „Pracovní databáze Informačního systému odpadového hospodářství“ (PDISOH) za období 2009 – 2013. Databáze shromažďuje údaje o produkci odpadů a nakládání s nimi v rámci MSK. Tyto údaje jsou ohlašované na základě povinnosti uvedené v § 39 odst. 2 zákona o odpadech.

Tabulka 1 - Etapy řešení: Etapa

Datum zahájení

Datum ukončení

28.1.2015

13.2.2015

1.4.2015

31.5.2015

Zjišťovací řízení SEA

6.7.2015

23.8.2015

Posuzování vlivu koncepce SEA Připomínky MŽP a následné úpravy POH MSK na základě připomínek Zaslání upraveného POH MSK na MŽP

24.8.2015

20.9.2015

21.9.2015

29.11.2015

30.11.2015

13.12.2015

Schválení plánu radou MSK

12/ 2015

12/ 2015

Schválení POH Zastupitelstvem MSK

12/ 2015

12/ 2015

Výběrové řízení na zpracovatele dokumentu a vyhodnocení v rámci prostoru SEA Zpracování návrhu POH MSK

6. Hlavní cíle POH MSK je hlavním podkladem pro koncepční činnosti týkající se odpadového hospodářství na území kraje a pro zpracování dílčích plánů odpadového hospodářství jednotlivých obcí (nebo jejich sdružení). Závazná část Plánu pak bude závazným podkladem pro rozhodování státních úředníků a jiných správních orgánů. Konkrétní cíle budou stanoveny v Plánu odpadového hospodářství MS kraje. Obsahově budou cíle vycházet z cílů stanovených v POH ČR. Mezi hlavní cíle bude patřit zejména: ►

► ►

►

► ► ►

►

Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce a nebezpečných vlastností odpadů. Opětovné použití výrobků s ukončenou životností. Uplatňování následující hierarchie nakládání s odpady: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, další využití (např. energetické) a až nakonec bezpečné odstranění. Kvalitní recyklace a maximální využití vhodných odpadů (materiálové a energetické),), a to hlavně ve vazbě na průmyslové segmenty v regionech (stavebnictví, zemědělství, energetika). Zlepšení nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady. Postupné omezení skládkování na území kraje. Zvýšit energetické využívání odpadů, využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů. Komplexně optimalizovat odpadové hospodářství a činnosti v něm tak, aby bylo maximálně chráněno lidské zdraví, životní prostředí a dlouhodobá ekonomická a sociální stabilita v MSK.

Indikátory plnění těchto cílů byly stanoveny v POH ČR (příloha 2) a je možné je rozdělit na dva typy: a) Indikátory cílů – slouží k průběžnému (dvouletému) vyhodnocování plnění cílů stanovených v POH ČR a POH MSK. b) Popisné indikátory – slouží k průběžné (roční) informaci o stavu a vývoji základních ukazatelů odpadového hospodářství na národní i krajské úrovni.

Tabulka 2: Indikátory plnění cílů POH MSK Název indikátoru

Účel

Vyjádření

Podíl obcí, které zajišťují oddělený čtyřsložkový sběr (sklo, papír, plast, kovy) komunálních odpadů.

Kontrola plnění cíle rozvoje tříděného sběru papíru, plastů, skla a kovů v komunálních odpadech.

Indikátor vyjádřen v (% počtu obcí) a v (% obyvatel).

Míra recyklace papíru, plastu, skla, kovů obsažených v komunálních odpadech.

Kontrola plnění cílena zajištění přípravy k opětovnému použití či recyklaci 50 % papíru, plastu, skla, kovů pocházejících z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností.

Indikátor vyjádřen v (%).

Vztaženo k množství BRKO z obcí (přepočet přes koeficienty podílu BRO v KO) Indikátor vyjádřen v (t/rok) a (kg/obyv./rok). Vztaženo k množství BRKO z obcí. Indikátor vyjádření (%).

Množství BRKO ukládaných na skládky odpadů.

Kontrola plnění cíle Postupného omezování množství BRKO ukládaného na skládky odpadů (pro porovnání s odpady vzniklými v roce 1995).

Podíl BRKO ukládaných na skládky vzhledem ke srovnávací základně roku 1995.

Kontrola plnění cíle snížit podíl množství BRKO ukládaných na skládky do roku 2020 v porovnání s BRKO vzniklými v roce 1995.

Míra využití a materiálového využití stavebních a demoličních odpadů.

Kontrola plnění cíle zvýšení recyklace a materiálového využití stavebních a demoličních odpadů na úroveň70 % do roku 2020.


Míra využití a recyklace obalových odpadů.

Kontrola plnění cílů pro recyklaci a využití obalů podle zákona o obalech a POH ČR.


Kontrola plnění cílů pro recyklaci a využití obalů podle zákona o obalech a POH ČR.


Kontrola plnění cílů pro minimální Požadovanou úroveň tříděného sběru OEEZ.

Indikátor vyjádřen v (kg/obyv./rok) a v (%).

Kontrola plnění cílů pro minimální úroveň recyklace a využití elektroodpadu.


Kontrola plnění cílů pro minimální požadovanou úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů.


Kontrola plnění cíle recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií


Míra využití a recyklace spotřebitelských obalových odpadů. Elektrozařízení – míra úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Elektrozařízení - míra využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadu. Baterie a akumulátory-úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů. Baterie a akumulátory recyklační účinnost procesů

recyklace odpadních baterií a akumulátorů. Vozidla s ukončenou životností (Autovraky) míra využití, recyklace a opětovného použití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků). Pneumatiky- úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik. Pneumatiky- míra využití, recyklace a opětovného použití při zpracování odpadních pneumatik. Produkce odpadů celková, ostatní odpady, nebezpečné odpady, komunální odpady, komunální odpady z obcí. Produkce SKO.

Produkce (výtěžnost) odděleného sběru komunálních odpadů (4 složkový sběr) původem z obcí.

Úprava odpadů.

Využití odpadů.

Materiálové využití odpadů.

Recyklace odpadů.

Energetické využití

a akumulátorů pro jednotlivé druhy baterií a akumulátorů (olověné, niklkadmiové akumulátory, ostatní baterie a akumulátory).

Kontrola plnění cíle pro míru využití, recyklace a opětovného použití vozidel s ukončenou životností (autovraků).


Kontrola plnění cíle pro minimální úroveň tříděného sběru pneumatik.


Kontrola plnění cíle pro míru využití, Recyklace a opětovného použití odpadních pneumatik.


Sledování vývoje množství produkce odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální a komunální z obcí).

Indikátor vyjádřen v (t/rok) a v (kg/obyv./rok).

Sledování produkce směsného komunálního odpadu na území ČR a příslušného kraje.

Sledování výtěžnosti (produkce) odděleného sběru komunálních odpadů jednotlivých složek (sklo, papír, plast, kovy) původem z obcí na území ČR a příslušného kraje. Sledování vývoje množství a podílu Upravovaných odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální)a vybraných druhů odpadů (například směsný komunální odpad, objemný odpad). Sledování vývoje množství a podílu využitých odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální)a vybraných druhů odpadů (například směsný komunální odpad, objemný odpad). Sledování vývoje množství a podílu Materiálově využitých odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální)a vybraných druhů odpadů. Sledování vývoje množství a podílu Recyklovaných odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální)a vybraných druhů odpadů. Sledování vývoje množství a podílu

Indikátor vyjádřen v (t/rok) a v (kg/obyv./rok).

Indikátor vyjádřen v (t/rok).

Indikátor vyjádřen v ( t/rok, %).



Indikátor vyjádřen v ( t/rok, %). Indikátor vyjádřen

odpadů.

Odstraňování odpadů.

Spalování odpadů.

Energeticky využitých odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální)a vybraných druhů odpadů. Sledování vývoje množství odstraňovaných odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů (například směsný komunální odpad, objemný odpad). Sledování vývoje množství a podílu spalovaných odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů.

Skládkování odpadů.

Sledování vývoje množství a podílu skládkovaných odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů.

Kapacity zařízení.

Sledování vývoje kapacit jednotlivých druhů zařízení (v členění dle Katalogu zařízení).

v ( t/rok, %).



Indikátor vyjádřen v ( t/rok, %). Indikátor vyjádřen dle druhu zařízení v (t), v (m3).

7. Přehled uvažovaných variant řešení Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje zahrnuje očekávaný vývoj budoucího nakládání s komunálními odpady. To se týká jak tříděného sběrua jejich přípravy k materiálovému využití, tak zbytkových komunálních odpadů po vytřídění. Právě pro budoucí nakládání se směsnými komunálními odpady a částí objemných odpadů uvažuje plán s následujícími možnými směry budoucího vývoje: 1. 2. 3. 4.

Energetické využívání odpadů (ZEVO). Mechanicko-biologická úpravu odpadů (MBÚ). Vývoz odpadů mimo kraj a mimo ČR. Prodloužení skládkování odpadů po roce 2024 (nejméně pravděpodobná varianta s ohledem na budoucí zákaz skládkování SKO).

Jelikož žádoucími jsou z pohledu kraje 1. a 2. směr budoucího nakládání, analyzuje POH MSK více variant řešení, které jsou kombinací výše uvedených dvou směrů. Předpokládané varianty řešení pro nakládání se zbytkovými komunálními odpady jsou tyto: ► ► ► ►

Varianta Varianta Varianta Varianta

1: 2: 3: 4:

Realizace projektu KIC v původní variantě. Re-definice projektu KIC. Menší ZEVO na úrovni velkých měst (Ostrava, Havířov, Karviná). Několik MBÚ na úrovni velkých měst.

Z komplexní analýzy předložených variant vyplynulo, že z hlediska reálné proveditelnosti je doporučena Varianta č. 2., která pak bude přijata a veřejně vyvěšena a také zkontrolována MŽP kvůli případným změnám. Zvolená varianta je zcela v souladu s platnou hierarchií nakládání s odpady a v žádném případě neohrožuje plnění cílů pro komunální odpady uvedené v závazné části POH ČR. POH MSK je vypracováván souběžně s dokumentací vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA).

8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry POH MSK je strategický dokument, který má široký přesah a vztah s ostatními koncepcemi nejen na úrovni krajské, ale i národní. Na národní úrovni se jedná o vztahy zejména k následujícím dokumentům: ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ►

Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024. Státní politika životního prostředí 2012-2020. Program předcházení vzniku odpadů České republiky. Politika druhotných surovin ČR. Státní energetická koncepce. Strategický rámec udržitelného rozvoje. Surovinová politika ČR 2012-2032. Státní energetická koncepce ČR 2012-2040. Akční plán pro biomasu 2012-2020. Strategie regionálního rozvoje ČR. Státní program ochrany přírody a krajiny. Environmentální akční plán (rozhodnutí 1386/2013/EU). Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR. Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR.

Na krajské úrovni se jedná o vztah zejména k dokumentům: ► ► ► ► ► ► ► ►

Strategie krajského úřadu Moravskoslezského kraje do roku 2020. Strategie rozvoje MS kraje na léta 2009-2020. Územní energetická koncepce MSK. Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Povodňový plán Moravskoslezského kraje. Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje.

Cíle a opatření POH MSK jsou mimo jiné navrhovány i za účelem zlepšení stavu životního prostředí v kraji a vzhledem k propojení POH MSK s dalšími koncepčními a strategickými dokumenty nelze předpokládat kumulaci negativních vlivů na životní prostředí.

9. Předpokládaný termín dokončení Předpokládaný termín dokončení celého procesu SEA a předložení POH MSK Radě Moravskoslezského kraje ke schválení je plánován na období prosinec 2015. Po schválení bude závazná část POH MSK vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje a následně zveřejněna.

10. Návrhové období Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje je připravován na období 2016-2025, tedy na minimálně deset let.

11. Způsob schvalování POH MSK musí být schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje. Jeho závaznou část pak vydá kraj formou obecně závazné vyhlášky (dle § 43 odst. 10 zákona o odpadech).

3. ČÁST C – Údaje o dotčeném území 1. Vymezení dotčeného území Moravskoslezský kraj, který vznikl stejně jako všechny ostatní kraje 1. ledna 2001, má rozlohu 5 427 km2 a je nejvýchodnějším krajem České republiky. Geograficky se nachází na rozhraní České vysočiny a Vnějších Západních Karpat, ze severu je pak částečně ohraničen Středoevropskou nížinou. Kraj sousedí na severozápadě až jihozápadě s Olomouckým a Zlínským krajem, na jihu se Slovenskem a na severu a severovýchodu až východu s Polskem. Kraj se dělí na 6 samosprávných celků (původní okresy) – Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek (viz obrázek 1). MSK patří k nejvíce obývaným krajům u nás (k 1.1.2015 uvedeno 1 217 676 obyvatel) s velice vysokou hustotou zalidnění (224 obyvatel/ km2, průměr ČR je 133 obyvatel/ km2).

2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Ovlivněné vyšší územní samosprávné celky: Moravskoslezský kraj Ovlivněné základní územní samosprávné celky: Sídelní město kraje: Ostrava Obce s rozšířenou působností: Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec, Vítkov. Ostatní obce: Albrechtice, Albrechtičky, Andělská Hora, Bartošovice, Baška, Bělá, Bernartice nad Odrou, Bílá, Bílčice, Bílov, Bítov, Bocanovice, Bohuslavice, Bohušov, Bolatice, Bordovice, Branka u Opavy, Brantice, Bratříkovice, Bravantice, Brumovice, Brušperk, Bruzovice, Březová, Břidličná, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Bukovec, Býkov-Láryšov, Bystřice, Čaková, Čavisov, Čeladná, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dětmarovice, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dobrá, Dobratice, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Domaslavice, Dolní Lhota, Dolní Lomná, Dolní Lutyně, Dolní Moravice, Dolní Tošanovice, Dolní Životice, Doubrava, Dvorce, Fryčovice, Fulnek, Háj ve Slezsku, Hať, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Heřmanovice, Hladké Životice, Hlavnice, Hlinka, Hlubočec, Hněvošice, Hnojník, Hodslavice, Holasovice, Holčovice, Horní Benešov, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Lhota, Horní Lomná, Horní Město, Horní Suchá, Horní Tošanovice, Horní Životice, Hostašovice, Hošťálkovy, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Hrádek, Hrčava, Hukvaldy, Chlebičov, Chotěbuz, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jakubčovice nad Odrou, Janov, Janovice, Jeseník nad Odrou, Jezdkovice, Jindřichov, Jiříkov, Jistebník, Kaňovice, Karlova Studánka, Karlovice, Kateřinice, Klimkovice, Kobeřice, Komorní Lhotka, Košařiska, Kozlovice, Kozmice, Krásná, Krasov, Krmelín, Kružberk, Křišťanovice, Kujavy, Kunčice pod Ondřejníkem, Kunín, Kyjovice, Leskovec nad Moravicí, Lhotka, Lhotka u Litultovic, Libhošť, Lichnov, Lichnov, Liptaň, Litultovice, Lomnice, Luboměř, Lučina, Ludgeřovice,Ludvíkov, Malá Morávka,

Malá Štáhle, Malenovice, Mankovice, Markvartovice, Melč, Město Albrechtice, Metylovice, Mezina, Mikolajice, Milíkov, Milotice nad Opavou, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Morávka, Moravskoslezský Kočov, Mořkov, Mosty u Jablunkova, Mošnov, Návsí, Neplachovice, Nižní Lhoty, Nošovice, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Nové Lublice, Nové Sedlice, Nýdek, Oborná, Olbramice, Oldřišov, Osoblaha, Ostravice, Otice ,Palkovice, Paskov, Pazderna, Petrovice, Petrovice u Karviné, Petřvald, Petřvald, Písečná, Písek, Píšť, Pražmo, Pržno, Příbor, Pstruží, Pustá Polom, Pustějov, Radkov, Raduň, Raškovice ,Razová, Rohov, Ropice, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rybí, Rychvald, Ryžoviště, Řeka, Řepiště, Sedliště, Sedlnice, Skotnice, Skřipov, Slatina, Slavkov, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Služovice, Smilovice, Soběšovice, Sosnová, Spálov, Stará Ves, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staré Hamry, Staré Heřminovy, Staré Město, Staré Město, Staré Těchanovice, Starý Jičín, Staříč, Stěbořice, Stonava, Strahovice, Střítež, Studénka, Sudice, Suchdol nad Odrou, Svatoňovice, Světlá Hora, Sviadnov, Svobodné Heřmanice, Šenov, Šenov u Nového Jičína, Šilheřovice, Široká Niva, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Štramberk, Těrlicko, Těškovice, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Třanovice, Třebom, Třemešná, Tvrdkov, Uhlířov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Václavovice, Valšov, Velká Polom, Velká Štáhle, Velké Albrechtice, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Vělopolí, Vendryně, Veřovice, Větřkovice, Vojkovice, Vratimov, Vražné, Vrbno pod Pradědem, Vrchy, Vršovice, Vřesina, Vřesina, Vysoká, Vyšní Lhoty, Zátor, Závada, Závišice, Zbyslavice, Žabeň, Ženklava, Žermanice, Životice u Nového Jičína.

Obrázek 1: Přehled okresů a obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji (zdroj: ČSÚ)

3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Moravskoslezský kraj je zvláštní kombinací člověkem málo dotčené a zároveň průmyslové krajiny. Na území kraje se nachází v jeho severozápadní části pohoří Hrubý Jeseník a v jeho jihovýchodní části pohoří Moravskoslezské Beskydy. Nejvýznamnějším tokem v kraji je řeka Odra, která odvodňuje většinu toků do Baltského moře, menší část území pak spadá do povodí Moravy (která odvodňuje do Černého moře). V centrální části kraje leží tzv. Ostravská pánev, v níž se nachází významné zásoby černého uhlí. Přítomnost těchto ložisek má za následek velkou koncentraci těžebního a těžkého průmyslu v této centrální části kraje a s tím spojené negativní vlivy na životní prostředí. Důlní činnost spolu s provozem průmyslových závodů vedla v minulosti k výraznému zhoršení kvality všech složek životního prostředí – docházelo ke kontaminaci půdy, vody, vzduchu i horninového prostředí. I když jsou jeho důsledky pro ŽP negativní, je přítomnost těžebního a zpracujícího průmyslu významná pro hospodářství kraje. Část průmyslových areálů je v současnosti využívána i pro montánní turismus. Dalším z cílů turistů jsou chráněné krajinné oblasti v kraji. Nachází se zde tři - CHKO Jeseníky, Poodří a Beskydy. V každé z nich se nachází množství chráněných, ohrožených i endemitních druhů rostlin a živočichů, a také zachovalá, člověkem málo ovlivněná příroda.

3.1 Klimatické poměry Střední část území je tvořena pánví, která je na severozápadě ohraničena pohořím Hrubého Jeseníku (provincie Česká vysočina) a na jihovýchodě pohořím Moravskoslezských Beskyd (provincie Západní Karpaty). Území má poměrně členitý reliéf, nejvyšším bodem je Praděd (1492 m n. m.), nejnižším pak soutok Odry a Olše (195 m n. m.). Průměrná nadmořská výška je 450 metrů n. m. Tato členitost terénu je hlavním činitelem stavu podnebí v kraji. V hornatějších částech kraje jsou průměrné roční teploty nižší a množství srážek vyšší, v oblastech nížin je podnebí mírnější. Mírně teplá podnebná oblast: Patří sem Ostravská pánev a Moravská brána s počtem 40-50 letních dnů (nejvyšší teplota rovna 25°C nebo více), 30-40 ledových dnů (teplota -0,1°C nebo nižší). Srážkový úhrn zde bývá ve vegetačním období 350-450 mm a 200-300 mm v zimním období. Směrem do podhůří Jeseníků a Beskyd je množství srážek o 50-100 mm vyšší. Chladná podnebná oblast: zahrnuje Jeseníky a Beskydy. Počet letních dnů je 10-30, počet ledových dnů je 40-70. Srážkový úhrn ve vegetačním období je 500-700 mm, v zimním období pak mezi 300-500 mm. Lysá hora v Beskydech je navíc nejdeštivějším místem v ČR. Na základě podobných klimatických podmínek pro růst a vývoj plodin byla Česká republika rozdělena na tzv. klimatické regiony. Mezi kritéria při rozdělování do těchto regionů bylo zařazeno např. množství průměrných denních teplot vzduchu, srážky, délka vegetačního období, vláhová jistota, pravděpodobnost výskytu sucha apod. Podle nich lze rozdělit území dle klimatického regionu na teplé (T), mírně teplé (MT) a chladné (CH), za písmeny následuje ještě číslo podkategorie. Na území MSK se nachází kategorie MT (mírně teplé) a

CH (chladné). Jejich rozmístění je možné si prohlédnout na obrázku č. 2 níže. Čím vyšší je číslo v kódovém označení, tím vyšší teploty (v dané kategorii) lze v oblasti očekávat.

Obr. 2: Klimatické regiony Moravskoslezského kraje

3.2 Ovzduší Kvalita ovzduší v MSK je velice nízká, kraj má nejvíce znečištěné ovzduší v celé České republice. Zdroje škodlivin jsou různorodé, znečištění pramení z přítomnosti průmyslových areálů, vysoké hustoty dopravy a lokálních topenišť. V poslední době dochází v průmyslu k stále častějšímu zavádění různých odprašovacích a filtračních zařízení do výroby a tím k následnému zmenšení množství vypouštěných emisí. Přes všechna opatření je však zatím zlepšování kvality ovzduší pomalé (roční množství emisí mírně klesá nebo stagnuje). Obr. 3: Mapa s vymezením oblastí zhoršené kvality ovzduší (OZKO) v MSK

Velkým problémem jsou například koncentrace rakovinotvorného benzo[a]pyrenu, který se váže na polétavý prach (PM10, tzn. pevné částice menší než 10 mikrometrů, nebo na PM2,5) a vyvolávají řadu zdravotních problémů. Dalšími z kontaminantů jsou oxidy dusíku (NOx), oxid siřičitý (SO2), tuhé znečišťující látky (TZL), oxid uhelnatý (CO), amoniak (NH3) či těkavé organické látky (VOC). Nejvyšší koncentrace škodlivých látek v ovzduší jsou v zimních měsících a při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (tzn. inverzní počasí). Český hydrometeorologický ústav má v kraji širokou základu stanic pozorujících kvalitu ovzduší, díky nimž pak může podrobně sledovat množství škodlivin v ovzduší. To bývá velice často překročeno, převážně v průmyslových a městských částech kraje. Nejhorší situace z hlediska kvality ovzduší je v souměstí Ostrava a ve městě Karviná.

Emise ze všech stacionárních zdrojů jsou pravidelně kontrolovány a dodržují nejenom legislativou stanovené limity, ale i zpřísněné emisní limity a emisní stropy. Díky tomu se daří mírně snižovat podíl velkých průmyslových a energetických zdrojů na celkovém množství emisí. Problém se však přetrvává v oblasti malých a lokálních topenišť, u kterých stále není možné legislativně omezit či regulovat emise škodlivin z těchto zdrojů, a také zvýšená hustota dopravy. Tabulka 3: Stanice s nejvyššími počty překročení 24h limitu PM10 v roce 2013 (převzato a upraveno ze Statistické ročenky ŽP, 2014). Kromě lokality KladnoŠvermov se všechny ostatní nacházejí v MS kraji. Počet 36. nejvyšší Max. 24h překročení 24h Lokalita Okres koncentrace hodinového koncentrace [μg.m–3] limitu [μg.m–3] Ostrava-Radvanice ZÚ

Ostrava-město

129

217,9

94,0

Ostrava-Zábřeh

Ostrava-město

107

238,7

94,3

Český Těšín Havířov Věřňovice Karviná Orlová

Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná

98 98 96 95 94

229,6 219,5 255,4 242,3 239,9

86,1 85,1 100,9 79,0 83,9

Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

94

231,8

85,3

Ostrava Radvanice OZO

Ostrava-město

87

223,5

87,0

Ostrava-Fifejdy

Ostrava-město

85

223,4

78,9

Ostrava-Českobratrská

Ostrava-město

83

204,0

80,0

Šunychl Kladno-Švermov

Karviná Kladno

81 80

213,6 162,7

82,2 72,3

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

77

219,7

74,6

Ostrava-Mariánské Hory

Ostrava-město

75

208,6

77,5

Tabulka 4: Největší znečišťovatelé ovzduší za rok 2013 (www.arnika.org) Organizace Kontaminant Množství [kg] Lokalita Třinecké železárny, a.s. CO 60682826 Třinec ArcelorMittal Ostrava, a.s. CO 53556301 Ostrava Dalkia Česká republika, a.s. PM10 99682 Ostrava Elektrárna Dětmarovice, a.s. PM10 87539 Dětmarovice Třinecké železárny, a.s. PM10 519486 Třinec Obr. 4: Vývoj množství emisí v MSK v letech 2007-2012 (ČHMÚ)

Obr. 5: Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu v České republice v roce 2013 (ČHMÚ)

3.3 Voda Z hydrologického hlediska spadá většina MSK do úmoří Baltského moře, kam jsou povrchové toky řekou Odrou odváděny. Malá část území (1,6 %) spadá do povodí Moravy a tedy do úmoří Černého moře. Nejvýznamnějšími řekami je Odra (průměrný průtok 49 m3/ s) s jejími přítoky - Ostravicí, Opavou a Olší. Bohužel je velká část povrchových toků, hlavně těch v centrální (průmyslové) části kraje, znečištěná (jsou zařazeny do kategorie znečištěných až silně znečištěných vod). Jedná se převážně o zvýšené bakteriální znečištěné a nadlimitní fyzikální a chemické parametry. Mapu toků a jejich znečištění je možné shlédnout na obrázku 6. V Moravskoslezském kraji se nachází celkem 8 vodních nádrží, které slouží k zadržování a využívání těchto vod. Mezi nejvýznamnější patří například vodní nádrže Slezská Harta (plocha nádrže 870 ha), Šance (337 ha), Kružberk (280 ha), Těrlicko (268 ha), Žermanice (248 ha) a další. Na území dnešního MSK byly v 15. a 16. století vybudovány poměrně rozsáhlé rybniční soustavy, které se do dnešních dob zachovaly jen z části. Zejména se jedná o soustavy na střední Odře (Jistebské a Bartošovické rybníky) a částečně i na dolní Odře (Heřmanický rybník, Nový stav), na dolní Olši (Loucké rybníky) a dolní Opavě (Štěpán). Dalšími vodními nádržemi jsou zaplavené opuštěné lomy podél Opavy a Odry (původně zde byl těžen štěrkopísek). Zásobování obyvatel pitnou vodou zajišťuje vodárenský systém Ostravského oblastního vodovodu, který má dvě samostatné části - Kružberský skupinový vodovod, který zásobuje vodou obyvatele žijící na levé straně od řeky Odry, a Beskydský skupinový vodovod, který

zásobuje vodou obyvatele na pravé straně řeky Odry. V posledních letech také dochází k modernizaci a výstavbě nových čističek odpadních vod (ČOV) a budování kanalizací i v menších obcích. Díky investicím do vodárenské struktury se také podařilo omezit ztráty vody z vodovodních sítí. Celkový podíl čištěných odpadních vod (bez srážkových) byl v roce 2013 97,6 %. V kraji jsou vyhlášeny tři území chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) – Jeseníky, Jablunkovsko a Beskydy. Beskydy jsou oblast s nejvyšší koncentrací srážek a zároveň největší hustotou říční sítě v ČR. Celkem představuje společná výměra těchto tří území 18,1 % z rozlohy kraje. Z hlediska rizika povodní je třeba rozlišovat povodí Odry na jesenickou a beskydskou část z důvodu odlišné geologické stavby území a z důvodu odlišných hydrologických a klimatických poměrů. K zřejmě největším povodním v kraji za poslední dobu došlo v letech 1996 (květen, září) až 1997 (červenec), kdy došlo k historickým povodním, při kterých průtoky v některých tocích několikanásobně překročily dosavadní známá maxima. Riziku povodní a jeho předcházení se věnuje dokument Povodňový plán MSK, který je součástí Krizového plánu Moravskoslezského kraje. V kraji se nachází množství přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Jedná se asi o 25 – 30 lokalit s výskytem uhličitanových vod – kyselek. Nejvýznamnější jsou uhličité minerální vody v Karlově Studánce. Léčivé jodo-bromové vody jsou využívány v lázních v Karviné a v Klimkovicích – Hýlově. Z Moravskoslezských Beskyd jsou známy málo vydatné vývěry sirovodíkových vod. Z hlediska podzemních vod je nutné oblast rozdělit na oblast hydrogeologické pánve a hydrogeologického masivu. V místech výskytu krystalinických vyvřelých a metamorfovaných hornin s nízkou mocností zvětralinového pláště nejsou přirozeně vhodné podmínky pro akumulaci podzemních vod. Pro tu jsou vhodné spíše kvartérní a některé terciérní uloženiny (např. hydrogeologický rajón kvartér Odry). V průmyslové části kraje je pak kvalita i kvantita podzemních vod výrazně ovlivněna těžební a průmyslovou činností. V minulosti docházelo k často nekontrolované kontaminaci podzemních vod velkými podniky a starými ekologickými zátěžemi, proto mají podzemní vody v současné době nevyhovující kvalitu.

Tabulka 5: Významné vodní toky v MSK Vodní tok Plocha povodí (km2) Délka toku (km) Jičinka Lomná Lubina Lučina Moravice Morávka Odra Olše Ondřejnice Opava Ostravice Stonávka

114 70,6 196 197,1 899,9 149,3 7 217 v ČR 1107 99 2 089 827 118

25,8 17,5 37,1 37,3 109 29,6 854 (132,3 v ČR) 83 29,8 112 64 33,7

Průměrný průtok (m3/s) 1,21 (v Šenově u Nového Jičína) 1,49 (u ústí) 2,36 (u ústí) 2,39 (u ústí) 7,82 (u ústí) 3,73 (u ústí) 49 (nad Olší) 13,7 (ve Věřňovicích) 1,02 (u ústí) 17,6 (v Děhylově) 15,5 (u ústí) 1,47 (u ústí)

Obr. 6: Vodní toky v MSK spolu s indexem znečištění toku (ČHMÚ)

Obrázek 7: Mapa povodí v ČR s vyznačenými hlavními toky

3.4 Krajina, půda, lesy Krajina MSK je v obecném podvědomí považován za převážně průmyslovou oblast a je často ztotožňován s ostravsko-karvinskou průmyslovou aglomerací. Je to však také kraj s množstvím přírodních a krajinných hodnot. Významné jsou například lesnaté oblasti Jeseníků a Beskyd, meandrující koryto Odry nebo výchozy jurských vápenců u Štramberka. Krajinářsky a přírodovědně nejcennější území MSK jsou chráněna prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, prostřednictvím jejich vyhlášení za zvláště chráněné území nebo přírodní park. V kraji se nachází tři chráněné krajinné oblasti (CHKO) – CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky a CHKO Poodří, a dalších 162 maloplošná chráněných území. V kraji se také nachází pět ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (NATURA 2000). Seznam evropsky významných lokalit v MSK: Beskydy (120386,5333 ha), Cihelna Kunín (26,883 ha), Čermná – důl Potlachový (0,0243 ha), Černý důl (0,0398 ha), Červený kámen (249,5555 ha), Děhylovský potokŠtěpán (80,1703 ha ), Dolní Marklovice (41,2190 ha), Heřmanický rybník (478,9617 ha ), Heřmanovice (18,6922 ha), Horní Odra (9,4920 ha), Hraniční meandry Odry (115,6136 ha ), Hukvaldy (200,2797 ha ), Jakartovice (13,7477 ha ), Javorový vrch (83,0551 ha ), Jilešovice – Děhylov (20,7676 ha ), Karlova Studánka (24,6851 ha), Karviná – rybníky (14,6032 ha ), Kojetínské vrchy ( 252,7450 ha), Libotín (78.4109 ha), Mokřad u Rondelu (14,8038 ha), Moravice (273,6727 ha ), Niva Morávky (367,3621 ha), Niva Olše – Věřnovice (553,9969 ha), Olše (47,6771 ha), Osoblažský výběžek (96,1242 ha), Ostrava – Šilheřovice (101.4709 ha), Paskov (16,8559 ha ), Pilíky (11,9328 ha), Poodří (5235,0293 ha), Praděd (6070,7695 ha),

Ptačí hora (76,2730 ha), Řeka Ostravice (155,4480 ha), Skalské rašeliniště (45,5349 ha ), Sovinec (2561,3324 ha), Staré hliniště (4,6782 ha), Staré Oldřůvky (0,0398 ha), Stonávka – nádrž Halama (4,5856 ha), Suchá Rudná - Zlatý lom (3,3297 ha), Štěrbův rybník a Malý Bystrý potok (11,9648 ha), Štola Franz – Franz (0,0398 ha ), Štola Jakartovice (0,0399 ha ), Štramberk (129.3575 ha), Údolí Moravice (129,6264 ha), Václavovice – pískovna (6,8600 ha ), Zálužná (0,2041 ha). Mapu chráněných území je možné si prohlédnout na obrázku 8. Obr. 8: Chráněná území MSK (Zdroj: Koncepce rozvoje zemědělství a venkova MSK)

Půda V České republice je poměrně velká rozmanitost stanovištních podmínek, proto se zde mohlo vyvinout mnoho různých druhů půd. V Moravskoslezském kraji jsou nejvíce zastoupeny tyto druhy: ►

►

►

►

►

►

Kambizem – KM (hnědá půda) – patří do skupiny hnědých půd, je nejrozšířenější v ČR, její kvalita velmi závisí na okolních podmínkách a substrátu. Pseudogleje – PG – patří do skupiny hydromorfních půd, vyskytuje se na rovinách a mírných úpatích, jedná se o sušší typ půdy. Luvizemě – LM – ze skupiny illimerických půd, jsou spíše mírně kyselé až kyselé, dobře zásobené živinami a hůře vodou, jsou uléhavé. Fluvizemě – FM (nivní půda) – ze skupiny nivních půd, dobře obdělávatelné s příznivým vodním režimem. Hnědozemě – HM – ze skupiny illimerických půd, obvykle hluboká, mírně až středně humózní, kvalitní obilnářská půda s vysokou zemědělskou hodnotou. Podzoly – PZ – podzolový typ půdy, vyvinutý v horském vlhkém a chladném klimatu.

Zemědělská půda pak tvoří více než polovinu území MSK. Nejúrodnější a nejvíce zemědělsky využívané oblasti se nachází v okresech Opava, Nový Jičín, Bruntál a v Osoblažském výběžku, pěstuje se zde cukrovka, pšenice, ječmen, kukuřice, olejniny, zelenina a víceleté pícniny. V posledních letech dochází k poklesu výměry zemědělské půdy (řádově o první stovky hektarů za rok) a snižuje se také procento jejího zornění, které je v současnosti kolem 32 %. Důvodem je tlak na využití půdy pro stavbu obchodních a průmyslových komplexů, dopravních a logistických staveb a bytové výstavby. K záboru zemědělské půdy dochází také kvůli výstavbě nových fotovoltaických elektráren. Mapu půdních typů je možné si prohlédnout na obrázku 9.

Obrázek 9: Mapa půdních typů v MSK

Lesy V minulosti bylo území dnešního MSK pokryto pralesem tvořeným hlavně buky, jedlemi a duby. Od 12. století pak docházelo k postupnému osídlování krajiny a díky hornictví se zvyšovala i poptávka po dřevě (výdřeva v dolech). Proto docházelo k stále většímu odlesňování krajiny. V několika posledních desetiletích proběhly zásadní pozitivní změny ve společenském vnímání lesů. Důsledkem toho se výměra lesů postupně zvyšuje, stejně jako podíl listnatých dřevin použitých při obnově porostů. V lesnictví jsou prosazovány principy trvale udržitelného lesního hospodářství tak, aby lesy plnily své ekonomické, sociální i environmentální funkce. Tabulka 6: Nejčastější druhy stromů v lesích MSK (zdroj: Atlas ŽP MSK) Druh stromu % z celkové rozlohy lesů Smrk ztepilý Buk Modřín Dub Borovice

59,96 12,98 4,07 3,65 3,52

Rozloha lesů v MSK je 194 172 ha (k 31.12.2012), což na celkovou plošnou výměru kraje představuje lesnatost přibližně 35,78 %. To je hodnota oproti celorepublikové hodnotě 32,2 % mírně nadprůměrná. V přepočtu na 1 obyvatele připadá 0,15 ha lesa (průměr ČR je 0,25 ha). Lesnatost je velice nerovnoměrně rozložena – v okresech Bruntál a Frýdek-Místek je 50-60 %, naopak na Ostravsko – Karvinsku je méně než 20 %. Kromě menších lesních celků jsou v kraji dva ucelené lesní komplexy, a to na severozápadě v Jeseníkách a na jihovýchodě v Beskydech.

Obr. 10: Rozložení lesů v MSK (zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny)

3.5 Odpady Definice pojmu odpad a povinnosti spojené s nakládáním s ním jsou stanoveny zákonem o odpadech. Tento zákon je součástí práva veřejného a věnuje se předcházení vzniku odpadů, nakládání s nimi, tj. jejich shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění, v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. V MSK je produkováno značné množství odpadu (viz tabulky a grafy v této kapitole), přičemž nejvíce odpadů je materiálově využito. Poměrně velké množství odpadů je v MSK odstraněno skládkováním. Snahou kraje je, aby došlo ke zlepšení situace z hlediska hierarchie nakládání s odpady (předcházení, materiálové využití, energetické využití a teprve pak odstranění). V rámci MSK je z hlediska dosavadního plnění POH nejproblematičtější plnění cílů v oblasti komunálních odpadů. Produkce tohoto druhu odpadu neklesá, spíše stagnuje a občas i roste (za posledních několik let se hodnoty produkce odpadu pohybují kolem 670 000 tun /dle dat ze souhrnných zdrojů MSK/ nebo 380 000 tun /dle ČSÚ/). Nejsou plněny podíly BRKO ukládaného na skládky ani cíle pro množství ukládaného komunálního odpadu na skládky. V oblasti nakládání s komunálními odpady také existují značné rezervy – často chybí systémy k předcházení vzniku odpadu nebo je recyklována jen jeho malá část. Obecně největší podíl komunálního odpadu tvoří ostatní nevyužitelné odpady, tj. – tzv. směsné komunální odpady (SKO, viz obr. 12). Podíl SKO na celkovém objemu KO se na

území MSK u jednotlivých obcí pohybuje v rozmezí 50-80 %. SKO je odkládán v běžných svozových kontejnerech a následně je odstraněn na skládkách bez dalšího využití. Alternativně by mohl být využíván ve spalovnách (výhřevnost SKO se může pohybovat mezi 7-15 MJ/ kg). Silné postavení průmyslu v kraji je dokládáno i porovnáním množství průmyslového a komunálního odpadu. Zatímco u všech ostatních krajů jsou množství těchto dvou skupin odpadů v rovnováze, v MSK množství průmyslového odpadu až trojnásobně převyšuje množství komunálního odpadu. Produkce nebezpečného odpadu (NO) je oproti ostatním odpadům výrazně menší. Obvykle se jedná o množství 215 – 485 tisíc tun/ rok, za poslední roky má množství NO klesající trend. Vývoj množství NO je vykreslen v grafu na obrázku 14. Obr. 11: Podíl základních druhů odpadů, srovnání MSK a ČR (2012, CENIA)

Obr. 12: Struktura komunálního odpadu v MSK (2012, ISOH)

Tabulka 7: Produkce komunálního odpadu v MSK v letech 2011-2013 (porovnání ČSÚ a souhrnné zdroje MSK) Rok Komunální odpad [tuny] (ČSÚ) Komunální odpad [tuny] (data ze souhrnných zdrojů MSK)

2011 360 771

2012 390 782

2013 387 721

672 918

673 321

630 784

U specifických typů odpadů, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, není vždy možné najít dostatek statistických údajů. Jedná se o tyto odpady: ►

►

►

►

►

Odpadní oleje – dostupná data nejsou moc důvěryhodná z důvodu nepříliš průhledného hospodaření firem. Kaly z ČOV – lze je využít jako rekultivační substrát a kompost pro využití v zemědělství, nakládání s nimi je v MSK poměrně uspokojivé. Problémem je jejich kontaminace průmyslovými polutanty. Baterie a akumulátory – jejich produkce není zcela zachycena, neboť jsou často součástí směsného komunálního odpadu. V MSK je dobře řešena recyklace Pb a Ni-Cd akumulátorů, u ostatních typů baterií je situace horší. Přitom díky rozšiřování výpočetní a telekomunikační techniky se podíl těchto druhů baterií zvětšuje. Elektrická a elektronická zařízení – zpětný odběr a využití těchto zařízení nelze z důvodů nedostupnosti příslušné evidence zhodnotit, roste však počet míst, na kterých je možné bezplatně staré elektrozařízení odevzdat. Pneumatiky – sběr pneumatik má v MSK v posledních letech stoupající tendenci díky zlepšení situace v oblasti zpětného odběru starých pneumatik. Předpokládá se, že tento trend bude pokračovat.

Jako datový zdroj byla použita souhrnná data poskytnutá MSK, data z Českého statistického úřadu (ČSÚ) a data z různých statistických ročenek (která obvykle vychází z dat ČSÚ) a databáze ISOH. Databázi ISOH spravuje Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). Jako doplňkové zdroje informací lze pak použít data od společností zabývajících se problematikou odpadů (EKO-KOM, a.s., OZO Ostrava s.r.o.). V porovnání celkové produkce odpadů dostáváme při použití různých zdrojů různé výsledky (viz např. tabulka 7) Tento jev je způsoben tím, že jednotlivé instituce používali jiné metodiky, které se lišily nejenom v postupu statistického zpracování dat, ale i v samotné definici odpadu. Data použita v této koncepci vycházejí z celkových souhrnných dat poskytnutých MSK.

Tuny

Obr. 13: Graf celkové produkce odpadů 5 5 4 4 3 3 2 2 1 1

500 000 500 000 500 000 500 000 500 000 500

000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 0 2009

2010

2011

NO

2012

2013

OO

Tabulka 8 : Celková produkce odpadů v MSK Produkce odpadů Nebezpečné odpady Ostatní odpady Celková produkce

2009 [t] 443 146 4 100 508 4 543 653

2010 [t] 326 206 4 782 211 5 108 417

2011 [t] 482 582 4 127 219 4 609 801

2012 [t] 281 567 4 400 358 4 681 925

2013 [t] 215 823 4 484 713 4 700 537

Obr. 14: Množství nebezpečného odpadu v MSK v letech 2009-2013

Množství nebezpečného odpadu (NO) tuny NO 500 000

Tuny NO v MSK

450 000

482 582 443 146

400 000 350 000 326 206 300 000

281 567

250 000 200 000 2009

215 823 2010

2011 Rok

2012

2013

Obr. 15: Množství komunálního odpadu v MSK v letech 2009 - 2013

800 000 700 000 600 000

Tuny

500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2009

2010

2011 OO

2012

2013

NO

Tabulka 9: Množství komunálního odpadu v letech 2009 – 2013 v MSK Kategorie odpadu Ostatní odpady

2009 [t] 565 500

2010 [t] 693 171

2011 [t] 669 750

2012 [t] 669 154

2013 [t] 625 206

Nebezpečné odpady

4 864

3 978

3 169

4 167

5 578

Celkem odpady

570 364

697 149

672 918

673 321

630 784

Tabulka 10: Způsoby nakládání s odpady v MSK v letech 2009 - 2013 (dle souhrnných dat MSK) Způsob nakládání Energetické využití odpadů Materiálové využití odpadů Odstranění odpadů skládkováním

2009 [t] 58 230

2010 [t] 23 886

2011 [t] 22 884

2012 [t] 20 397

2013 [t] 6 197

4 599 048

5 027 087

5 140 353

4 854 117

4 969 485

595 534

525 958

538 282

584 645

442 593

Odstranění odpadů spalováním

17 270

10 627

17 654

17 475

19 209

Obr. 16: Způsoby nakládání s odpady v MSK v letech 2009 - 2013

7 000 000 6 000 000

Tuny

5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2009 MVO

2010 EVO

2011

Skládkování

2012

2013

Spalování

Stávající systém odpadového hospodářství v kraji má své vady, které bude nutné odstranit. Pomoci k tomu mohou například i následující opatření: ► ► ► ► ►

-

vytvoření integrované strategie nakládání s odpady, omezování vzniku odpadů, podpora recyklace, materiálového a energetického využití, podpora vývoje nových technologií, omezování skládkování.

3.6 Hluk Ochrana před vnějším hlukem je dána zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Hygienické hlukové limity jsou pak stanoveny nařízením vlády 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T pro hluk ve vnějším chráněném prostoru budov a ostatních chráněných venkovních prostorech se stanoví jako součet základní hladiny LAeq,T = 50 dB a korekce. Pro noční dobu je vyhodnocena další korekce mínus 10 dB až na výjimku – ochranné pásmo dráhy, kde se odečítá pouze 5 dB. Mezi největší hlukové znečišťovatele patří doprava a průmysl. Hlukové ukazatele pro denvečer-noc (Ldvn) a pro noc (Ln) pro silniční dopravu činí pro Ldvn 70 dB a pro Ln 60 dB. V obrázku níže (Obr. 16) je pro ukázku zpracovaná hluková mapa části Ostravy. K překračování těchto limitů hlukové zátěže dochází převážně v centrální části kraje, kde je největší koncentrace průmyslu a dopravy, a také podél nejvytíženějších komunikací.

Obrázek 17: Kritická místa z hlediska hluku v aglomeraci Ostrava

Obr. 18: Hluková mapa části Ostravy (zdroj: Zdravotní ústav Ostrava)

Přes rozsáhlou prevenci se Krajská hygienická stanice (KHS) každoročně zabývá množstvím podnětů na hluk v životním prostředí – ročně je v Moravskoslezském kraji šetřeno až 170 podnětů, z nichž většina je řešitelná na základě jednání s provozovatelem zdroje hluku. Pokud není jednání účinné, provádí KHS státní zdravotní dozor spojený s měřením a v případě prokázání porušení zákona zahajuje správní řízení k uložení pokuty. Další možností je udělení časově omezeného povolení provozování nadlimitního zdroje hluku, kdy je provozovateli dána možnost, aby provedl nákladná opatření na snížení hluku, kde například příprava a realizace protihlukových stěn vyžaduje období 3 – 5 let. V průběhu roku 2012 bylo vydáno celkem 13 časově omezených povolení pro překročení hygienického limitu hluku, z nichž většina se týkala provozu na významných komunikacích. Aktuálním problémem období posledních několika let je rostoucí počet instalací tepelných čerpadel, která jsou využívána jako primární zdroje tepla staveb. Jedná se jak o stavby rodinných domů, tak i provozovny nebo bytové domy. Tepelná čerpadla typu vzduch-voda, která získávají tepelnou energii z okolního vzduchu, mohou být v závislosti na konfiguraci a umístění, často výrazným zdrojem hluku působícího nejen na chráněné prostory vlastního objektu, u kterého jsou instalována, ale i chráněné prostory okolních domů. KHS řeší tuto problematiku ve spolupráci se stavebními úřady v rámci preventivního dozoru při posuzování projektové dokumentace, kdy je např. v případě problematického umístění zařízení požadováno další doložení garancí dodržení hlukových limitů hlukovou studií případně měření hluku ve zkušebním provozu.

Podle celostátního sčítání dopravy za rok 2010 (ŘSD ČR, 2011) byly nejvytíženější komunikace v MSK tyto: ► ► ► ► ► ►

Dálnice D1 v úseku z Ostravy až k hranici kraje s Olomouckým krajem. Rychlostní silnice R56 v úseku Paskov – Frýdek-Místek. Silnice první třídy 48 z Nového Jičína do Frýdku-Místku. Silnice první třídy 67 z Českého Těšína do Karviné. Silnice první třídy 11 z Opavy do Ostravy. Vyšší dopravní vytíženost mají i komunikace v Orlové (474), Karviné (59), Havířova (475), Opavy (56, 57) a Třince (11).

U těchto komunikací je díky vyšší hustotě dopravy větší zatížení hlukem. Z tohoto důvodu bude Ministerstvo životního prostředí (na základě Akčního plánu MŽP pro Moravskoslezský kraj) podporovat výstavbu obchvatů měst a obcí a rychlejší rozšíření mýta i na komunikace nižších tříd tak, aby nedocházelo k objíždění zpoplatněných úseků dálnic centry měst. Také bude nadále podporována výsadba izolační zeleně průmyslové výroby a dopravy od obytné zástavby.

4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Díky průmyslové a hornické tradici jsou jednotlivé složky životního prostředí v kraji ohroženy mnoha faktory. Pro konkrétní složky se jedná o následující možná rizika: Stávající problémy: Ovzduší: ►

►

► ► ► ► ►

Překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro suspendované částice benzo[a]pyren. Rostoucí podíl malých zdrojů znečištění ovzduší, které prozatím nelze regulovat. Na území MSK se vypouští asi 30 % republikových emisí CO. Lokálně jsou překračovány limity pro benzen a oxid dusičitý. MSK je jedním ze tří největších producentů SO2 a tuhých znečišťujících látek v Díky snížené kvalitě ovzduší přetrvává špatná „image“ kraje. Pouze částečná účinnost stávajících opatření pro regulaci emisí z stacionárních zdrojů (nezajišťuje celoroční kvalitu ovzduší pod imisní limity).

PM10 a právně

ČR. velkých

Voda: ►

► ► ► ►

► ► ►

Silné ovlivnění toků v Ostravské pánvi působením průmyslu – obecně negativní vliv na kvalitu, povodňovou ochranu, odtokové poměry. Nízké a mělké zásoby podzemní vody a jejich kontaminace. Vliv hlubinné těžby uhlí na odtokové poměry. Přirozené dispozice pohoří v kraji zvyšují pravděpodobnost vzniku extrémních srážek. Koncentrace obyvatel do Ostravsko-karvinské aglomerace a následný negativní vliv na povodňovou ochranu. Zastaralost části kanalizace a vodovodní sítě. Zvýšený odtok vody z krajiny (malá retenční schopnost). Eutrofizace povrchových vod.

Příroda a krajina: ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ►

Rostoucí urbanizace a fragmentace krajiny. Nedostatek finančních prostředků na péči o chráněná území. Výrazně změněná druhová skladba lesů. Vysoký podíl meliorovaných a zpevněných ploch, snížená retenční funkce krajiny. Vysoká míra fragmentace říčních ekosystémů příčnými bariérami (jezy, přehrady). Místy nedostatečná ochrana krajinného rázu. Nárůst objemů průmyslových hnojiv v zemědělství. Nedostatečný systém pravidelného systematického monitoringu stavu druhů. Tlak na zastavění a rekreační využití chráněných území. Expanze invazních druhů rostlin. Přítomnost černých skládek a starých ekologických zátěží.

Environmentální osvěta: ► ► ► ► ►

►

Nedostatek financí na podporu environmentálních vzdělávacích projektů. Nízká podpora vedení škol. Současný vzdělávací program časově omezuje kontakt dětí s přírodou. Nízká úroveň veřejné informovanosti o problematice. Nízká spoluzodpovědnost obyvatel za stav ŽP v důsledku specifické sociální struktury kraje (původně ryze průmyslové zaměření). Přetrvávající negativní „image“ kraje vede k odlivu obyvatel.

4. ČÁST D- Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území Vzhledem ke špatnému stavu životního prostředí v kraji je hlavním cílem koncepce pomocí výše uvedených kroků zvýšit celkovou kvalitu ŽP a výrazně tím přispět obecně ke zlepšení zdravotního stavu a životní úrovně obyvatel. Změny přístupu k nakládání s odpady budou mít pozitivní vliv na obyvatelstvo a prezentaci kraje. Jmenovitě se předpokládá následující dopad opatření: ► ► ► ► ► ► ►

►

Celkové snížení zátěže na životní prostředí. Snižování hmotnosti BRKO ukládaných na skládky. Snížení nepříznivých účinků vzniku odpadů. Pokračující rekultivace a odstraňování starých ekologických zátěží. Vytvoření nových prostorů pro rekreaci díky rekultivacím a sanacím. Snížení tlaku na využívání primárních surovin. Možnost pro zvýšení využívání alternativních zdrojů energie (např. paliv z odpadů a biomasy). Postupné snižování množství skládkovaného odpadu.

Tabulka 11: Vliv koncepce na různé oblasti ŽP. Oblast Kvalita ovzduší Povrchové a podzemní vody Příroda a krajina Fauna, flóra, ekosystémy Horninové prostředí + přírodní zdroje Půda Odpadové hospodářství Hygiena - hluková situace Hmotné statky a kulturní památky

Vliv Pozitivní vliv Pozitivní vliv Pozitivní vliv Pozitivní vliv Pozitivní vliv Pozitivní vliv Velmi pozitivní vliv Pozitivní vliv Neutrální vliv

5. ČÁST E – Doplňující údaje 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky Moravskoslezský kraj sousedí se státy Polská republika a Slovenská republika. POH MSK se svým obsahem týká pouze zlepšení stavu odpadového hospodářství na území kraje a nepředpokládá se žádné negativní ovlivnění oblastí mimo území kraje, ať už se jedná o vliv na jiné kraje či sousední státy. Určitý vliv může mít koncepce na atmosférický přenos škodlivin za hranice státu, ovšem vzhledem k tomu, že Slovensko i Polsko má díky emisním výjimkám méně přísná nařízení na množství emisí (a tedy jich vypouštějí více než podniky v MSK), jedná se pak o vliv veskrze pozitivní. Vlivy přesahující hranice ČR mohou nastat u určitých konkrétních záměrů. Pokud k takové situaci dojde, bude řešena a posuzována podle platné legislativy, např. zákonem o posuzování vlivu na životní prostředí č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Nejsou uvedeny.

3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Nejsou uvedeny.

4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Příloha.

Datum zpracování koncepce:

1.6.2015

Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osoby, která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce: Ing. Michal Stieber, MBA, Na Florenci 2116/15, 110 10 Praha 1, +420 731 627 245 [email protected].

Seznam zkratek: BKO – biologický komunální odpad BRKO – biologicky rozložitelný komunální odpad CENIA – Česká informační agentura životního prostředí CO – oxid uhelnatý ČHMÚ – Český hydrometeorologický úřad ČOV – čistička odpadních vod ČR - Česká republika ČSÚ – český statistický úřad EU – Evropská unie CHKO – chráněná krajinná oblast CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod ISOH – integrovaný systém odpadového hospodářství KHS – krajská hygienická stanice KO – komunální odpad MSK – Moravskoslezský kraj MŽP – Ministerstvo životního prostředí NH3 – amoniak NOx – oxidy dusíku OEEZ – odpadní elektrická a elektronická zařízení OH – odpadové hospodářství PM10 - suspendované pevné částice ve vzduchu menší než 10 mikrometrů POH – plán odpadového hospodářství REZZO – registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší ŘSD – Ředitelství silnic a dálnic SEA – vyhodnocení vlivu na životní prostředí SKO – směsný komunální odpad SO2 – oxid siřičitý TZL – tuhé znečišťující látky VOC – těkavé organické látky ŽP – životní prostředí

MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Recommend Documents