PRVK Královéhradeckého kraje Územní celek Rychnov nad Kněžnou. Souhrnná zpráva

Královéhradecký kraj

územní celek Rychnov n.K.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje

Souhrnná zpráva

PRVK Královéhradeckého kraje Územní celek Rychnov nad Kněžnou Souhrnná zpráva

Obsah: 1. Charakteristika řešeného území

str.

1.0 Úvodní část

str. 2

1.1 Všeobecné údaje

str. 2

1.2 Zásobení pitnou vodou

str. 7

1.3 Odkanalizování

str. 8

2. Vodovody – zásobování pitnou vodou 2.1 Souhrnné demografické údaje o zásobení vodou

str. 9

2.2 Souhrnné údaje o potřebě vody

str. 11

2.3 Vodní zdroje

str. 11

2.4 Seznam provozovatelů vodovodů

str. 16

2.5 Seznam vodovodů

str. 18

2.5.1 Popis skupinových vodovodů

str. 19

2.6 Základní věcné problémy

str. 40

2.7 Seznam obcí bez vodovodu

str. 42

2.8 Předpoklady výhledového řešení

str. 44

2.9 Plnění RPI

str. 47

3. Odvedení a čištění odpadních vod 3.1 Souhrnné demografické údaje

str.50

3.2 Seznam obcí s kanalizací

str. 51

3.3 Seznam obcí s ČOV

str. 53

3.4 Seznam provozovatelů kanalizací a ČOV

str. 54

3.5 Recipienty

str. 55

3.5.1 Soupis PHO, CHKO, CHOPAV 3.6 Základní věcné problémy

str. 57

3.7 Seznam aglomerací

str. 58

3.8 Plnění směrnice č.91/271 a nařízení vlády č.61/2003

str. 59

3.9 Předpoklady výhledového řešení

str. 60

3.10 Plnění RPI

str. 66

3.11 Strategie likvidace kalů

str. 67

4. Nouzové zásobení vodou

str. 70

multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 1




Souhrnná zpráva

1. Charakteristika řešeného území: 1.0. Úvodní část: Program rozvoje vodovodů a kanalizací oblasti Rychnov ( území bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou) je součástí Programu vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (dále PRVK).Garantem zpracování za celý kraj je VIS, s.r.o. Hradec Králové, část řešení na území okresu Rychnova nad Kněžnou zpracovala firma Multiaqua, s.r.o. Hradec Králové. PRVK je zpracován v časových prazích 2000, 2005, 2015 a po roce 2015, přičemž ocenění investičních akcí je provedeno dle Metodického pokynu Mze ČR č.j. 20494/2002-6000. Pro práci na PRVK bylo použito všech dostupných údajů o stávajících stavech vodovodů a kanalizací zejména od Aqua servisu, a.s. Rychnov nad Kněžnou, dalších provozovatelů a starostů jednotlivých obcí. Dále pak zpracovatel vycházel ze statistických údajů, územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí i rajonů a údajů z materiálové a provozní evidence, zpracované jednotlivýni provozovateli ( byly použity souhrnné údaje, soustředěné na jednotlivých referátech ŽP při MÚ Rychnov, Dobruška a Kostelec n.O). Koncepce zásobení vodou a odkanalizování byla konzultována s jednotlivými obcemi a převážně je v souladu s územními plány či urbanistickými studiemi obcí ( případné diference jsou komentovány v textu karet jednotlivých obcí. Do koncepcí zásobení vodou je zahrnuta kapitola nouzového zásobení vodou ve smyslu směrnice Mze ČR č. 10 ze dne 20. 12. 2001 bez podrobného řešení.

1.1 Všeobecné údaje : Demografie: Údaje o počtu obyvatel jednotlivých měst a obcí vycházejí ze sčítání lidu v roce 2001 a definují časový práh PRVK 2000. Uvažované počty osob s časově omezeným pobytem (ČOP) vycházejí z podkladů sčítání k r. 2001 a byly konfrontovány s údaji starostů obcí v průběhu zpracování PRVK, zejména pak v obcích s výrazným zastoupením rekreačních aktivit. Počet osob s časově omezeným pobytem byl sestaven z údajů uvedených v dotaznících starosty jednotlivých obcí a dosahuje 23 % trvale přítomného obyvatelstva ( tabulka č.II). Poměrně vysoký počet je dán zejména rekreačními aktivitami v oblasti Orlických hor, které jsou jedním z center zimní rekreace pro část Královéhradeckého i Pardubického kraje. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel jednotlivých obcí vycházel zejména z následujících podkladů: - zhodnocení dosavadního vývoje za období 1980 – 2000 - podkladů ČSÚ - Projekce obyvatelstva okresu Rychnov nad Kněžnou do roku 2020 ( bez migrace) z listopadu 2003 - demografických podkladů z územního plánu VÚC Orlické hory a podhůří – Atelier T-plan Praha z roku 2003. Trendy těchto materiálů lze shrnout zhruba následně: - prognoza ČSÚ počítá s poklesem obyvatel v období 2003 – 2015 cca o 800 osob - prognoza VÚC počítá v tomto období s mírným nárůstem ( cca 1000 osob) - rozbor dosavadního vývoje prokázal, že úvahy o tom, že porostou sídla nad 1000 – 2000 obyvatel na úkor menších obcí se globálně nepotvrdily a zdá se, že podstatnější vliv mají místní specifika ( n.př zrušení posádky v Kostelci, rušení průmyslových podniků nebo naopak – situování podniku střední velikosti do menší obce).


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 2




Souhrnná zpráva

Pro úvahy PRVK byla proto zpracována prognoza, která pracuje zhruba se setrvalým počtem obyvatel v rámci okresu s tím, že vývoj v jednotlivých sídlech je uvažován zejména dle zhodnocení dosavadního vývoje a konzultací na obcích o reálných rozvojových aktivitách. Použitá prognoza vývoje obyvatelstva obyvatel s trvalým pobytem a osob s ČOP ( časově omezeným pobytem) je zřejmá z tabulkové části – tabulky č. I. a II. U trvale bydlících obyvatel se souhrnně předpokládá následující vývoj:

Okres celkem

2000 78 589

2005 78 717

2015 78 470

Trend stagnace

Pro informaci je dále uveden počet částí obcí v jednotlivých velikostních kategoriích ( stav 2000), přičemž jako základní velikostní stupeň je považována velikost obce 0 – 500 obyvatel s přihlédnutím ke kategorizaci nař. vlády č. 61/2003 Sb. o hodnotách přípustného stupně znečištění (Členění na části obce je podstatné proto, že v rozptýlené zástavbě okresu až na vyjimky nelze jednotlivé části obce považovat za aglomeraci dle přístupu A výkladu přílohy č.1 k metodickému návrhu) .

0 – 500 501 – 2 000 2 001 – 10 000 Nad 10 000 Celkem

Počet částí 162 17 7 1 187

% 86.6 9.1 3.7 0.6

Bydlící obyvatelé 23 637 15 876 28 746 10 330 78 589

% 30.0 20.2 36.7 13,1

Z rozdělení je zřejmé, že řešená oblast nemá výrazné aglomerační jádro, ale spíše několik regionálních center a vyznačuje se poměrně vysokým zastoupením malých , místně rozptýlených částí obcí ( počet administrativních obcí činí 83) Pro jednoduchost je v dalším popisu vodovodů a kanalizací používáno označení „obec“ i pro místní části. Území okresu Rychnov je rozděleno podle výkonu státní správy na úseku vodního hospodářství dle zák. č. 314/2002 Sb. mezi města Rychnov nad Kněžnou, Kostelec nad Orlicí a Dobruška. Pro část území při hranicích s okresem H.Králové ( Vysoký Újezd, Ledce, Klášter, Újezdec, Očelice, Městec, Jílovice) je vodohospodářský úřad na okrese Hradec Králové.

Seznam obcí s kódy dle karet obcí Seznam obcí včetně kódu, použitého k označení v kartách obcí je uveden v následujících tabulkách.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 3




Číslo obce

Souhrnná zpráva

Číslo obce

Název obce

Název obce

3607.5213.001.01

Rychnov nad Kněžnou

3607.5202.019.02

3607.5213.001.02

Dlouhá Ves

3607.5202.019.03

Domašín

3607.5213.001.03

Jámy

3607.5202.019.04

Chábory

3607.5213.001.04

Lipovka

3607.5202.019.05

Křovice

3607.5213.001.05

Litohrady

3607.5202.019.06

Mělčany

3607.5213.001.06

Lokot

3607.5202.019.07

Pulice

3607.5213.001.07

Panská Habrová

3607.5202.019.08

Spáleniště

3607.5213.001.08

Roveň

3607.5202.020.01

Dobřany

3607.5208.002.01

Albrechtice nad Orlicí

3607.5208.021.01

Doudleby nad Orlicí

3607.5202.003.01

Bačetín

3607.5208.021.02

Vyhnánov

3607.5202.003.02

Sudín

3607.5208.022.01

Hřibiny

3607.5213.004.01

Bartošovice v OH

3607.5208.022.02

Ledská

3607.5213.005.01

Bílý Újezd

3607.5208.022.03

Paseky

3607.5213.005.02

Hroška

3607.5208.023.01

Chleny

3607.5213.005.03

Masty

3607.5202.024.01

Chlístov

3607.5213.005.04

Roudné

3607.5213.025.01

Jahodov

3607.5202.006.01

Bohdašín

3607.5202.026.01

Janov

3607.5202.006.02

Vanovka

3607.5202.026.02

Tis

3607.5208.007.01

Bolehošť

3607.5213.027.01

Javornice

3607.5208.007.02

Bolehošťská Lhota

3607.5213.027.02

Jaroslav

3607.5208.007.03

Lipiny

3607.5213.027.03

Přím

3607.5208.008.01

Borohrádek

3607.5205.028.01

Jílovice

3607.5208.008.02

Šachov

3607.5208.029.01

Kostelec nad Orlicí

3607.5208.009.01

Borovnice

3607.5208.029.02

Koryta

3607.5208.009.02

Homole

3607.5208.029.03

Kostelecká Lhota

3607.5208.009.03

Přestavlky

3607.5208.029.04

Kozodry

3607.5208.009.04

Rájec

3607.5208.030.01

Kostelecké Horky

3607.5202.031.01

Kounov

3607.5202.010.01

Bystré

Běstviny

3607.5213.011.01

Byzhradec

3607.5202.031.02

Hluky

3607.5208.012.01

Častolovice

3607.5202.031.03

Nedvězí

3607.5208.013.01

Malá Čermná

3607.5202.031.04

Rozkoš

3607.5208.013.02

Číčová

3607.5202.031.05

Šediviny

3607.5208.013.03

Korunka

3607.5202.032.01

Králova Lhota

3607.5208.013.04

Velká Čermná

3607.5208.033.01

Krchleby

3607.5213.014.01

Černíkovice

3607.5213.034.01

Kvasiny

3607.5213.014.02

Domašín

3607.5205.035.01

Ledce

3607.5202.015.01

České Meziříčí

3607.5205.035.02

Klášter nad Dědinou

3607.5202.015.02

Skršice

3607.5205.035.03

Újezdec

3607.5202.015.03

Tošov

3607.5213.036.01

Lhoty u Potštejna

3607.5208.016.01

Čestice

3607.5213.037.01

Libel

3607.5208.016.02

Častolovické Horky

3607.5213.038.01

Liberk

3607.5202.017.01

Deštné v Orlických horách

3607.5213.038.02

Bělá

3607.5202.018.01

Dobré

3607.5213.038.03

Hláska

3607.5202.018.02

Hlinné

3607.5213.038.04

Prorubky

3607.5202.018.03

Chmeliště

3607.5213.038.05

Rampuše

3607.5202.018.04

Kamenice

3607.5213.038.06

Uhřínov

3607.5202.018.05

Rovné

3607.5213.039.01

Lično

3607.5202.018.06

Šediviny

3607.5213.039.02

Ostašovice

3607.5202.019.01

Dobruška

3607.5213.039.03

Radostovice


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 4




Souhrnná zpráva

Název obce

Číslo obce

Název obce

3607.5208.040.01

Lípa nad Orlicí

3607.5213.068.01

Solnice

3607.5208.040.02

Dlouhá Louka

3607.5213.068.02

Ještětice

3607.5213.041.01

Lukavice

3607.5208.069.01

Svídnice

3607.5213.042.01

Lupenice

3607.5208.069.02

Suchá Rybná

3607.5202.043.01

Mokré

3607.5213.070.01

Synkov

3607.5208.044.01

Nová Ves

3607.5213.070.02

Jedlina

3607.5205.045.01

Očelice

3607.5213.070.03

Slemeno

3607.5205.045.02

Městec

3607.5202.071.01

Trnov

3607.5202.046.01

Ohnišov

3607.5202.071.02

Houdkovice

3607.5202.046.02

Zákraví

3607.5202.071.03

Zádolí

3607.5208.047.01

Olešnice

3607.5202.071.04

Záhornice

3607.5208.047.02

Hoděčín

3607.5213.072.01

Třebešov

3607.5202.048.01

Olešnice v O.h.

3607.5208.073.01

Tutleky

3607.5202.049.01

Opočno

3607.5208.073.02

Dubí

3607.5202.049.02

Čánka

3607.5208.074.01

Týniště nad Orlicí

3607.5202.049.03

Dobříkovec

3607.5208.074.02

Křivice

3607.5213.050.01

Orlické Záhoří

3607.5208.074.03

Petrovice

3607.5213.051.01

Osečnice

3607.5208.074.04

Petrovičky

3607.5213.051.02

Lomy

3607.5208.074.05

Rašovice

3607.5213.051.03

Proloh

3607.5208.074.06

Štěpánovsko

3607.5213.051.04

Sekyrka

3607.5202.075.01

Val

3607.5213.052.01

Pěčín

3607.5202.075.02

Provoz

3607.5202.053.01

Podbřezí

3607.5213.076.01

Vamberk

3607.5202.053.02

Chábory

3607.5213.076.02

Merklovice

3607.5202.053.03

Lhota Netřeba

3607.5213.076.03

Peklo nad Zdobnicí

3607.5202.054.01

Pohoří

3607.5213.077.01

Voděrady

3607.5213.055.01

Polom

3607.5213.077.02

Ježkovice

3607.5213.056.01

Potštejn

3607.5213.077.03

Nová Ves

3607.5213.056.02

Brná

3607.5213.077.04

Uhřínovice

3607.5213.057.01

Proruby

3607.5213.077.05

Vojenice

3607.5202.058.01

Přepychy

3607.5213.077.06

Vyhnanice

3607.5202.059.01

Rohenice

3607.5208.078.01

Vrbice

3607.5213.060.01

Rokytnice v O.h.

3607.5208.078.02

Chlínky

3607.5213.060.02

Nebeská Rybná

3607.5205.079.01

Vysoký Újezd

3607.5213.061.01

Rybná nad Zdobnicí

3607.5213.080.01

Záměl

3607.5213.062.01

Říčky v Orl. horách

3607.5208.081.01

Zdelov

3607.5202.063.01

Sedloňov

3607.5213.082.01

Zdobnice

3607.5202.063.02

Polom

3607.5208.083.01

Žďár nad Orlicí

3607.5202.064.01

Semechnice

3607.5208.083.02

Chotiv

3607.5202.064.02

Podchlumí

3607.5208.083.03

Světlá

3607.5213.065.01

Skuhrov nad Bělou

3607.5213.065.02

Brocná

3607.5213.065.03

Debřece

3607.5213.065.04

Hraštice

3607.5213.065.05

Nová Ves

3607.5213.065.06

Rybníčky

3607.5213.065.07

Svinná

3607.5213.066.01

Slatina nad Zdobnicí

3607.5202.067.01

Sněžné


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 5




Souhrnná zpráva

V okrese je dle statistických podkladů 83 administrativních obcí se 187 místními částmi.

Geologické a hydrogeologické poměry okresu Rychnov nad Kněžnou: Území bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou pokrývá část západní části sudetské soustavy. Na první pohled zde můžeme rozlišit dvě základní geologické jednotky. Je to elevace Orlických hor, vystupující v severovýchodní části území a plochý relief České křídové tabule ve střední a jihozápadní části. Obě jednotky se stýkají na linii zhruba totožné s trasou silnice Kostelec Rychnov - Dobruška. Orlické hory, v geologické interpretaci orlicko-kladská klenba jsou s obalovými jednotkami jaderným pohořím, prostorově tvořícím hraniční hřeben mezi Kladskem a Českem. Jedna se o soubor krystalických metamorfitů protozoického až staropaleozoického stáří. Jádro klenby tvořené orthorulami a migmatity je však asi již prahorního původu. Metamorfika doprovázekjí intruze granodioritového typu, ale i bazických hornin ( litická žula, novohrádecký granodiorit, gabro na Špičáku). Celý komplex je silně zvrásněn. Česká křídová tabule tvoří svrchní stavbu předpolí Orlických hor. Jedná se o soubor relativně mladých sedimentů šelfového moře. To sem vniklo ve svrchní křídě a vytvořilo široký záliv, konkretně v období cenomanu a ustoupilo až v coniaku. Transgrese postihla celou severní část České kotliny. Na severovýchodě se transgrese zastavila na okraji Orlických hor. Klkovité průniky do depresí okraje krystalinické klenby ,rozlámané pohyby spolu s větráním a erozí daly vzniknout izolovaným a poloizolovaným krám okraje tabule. Ta se směrem k jihozápadu stává stále více souvislou. Kaňonovitá údolí okrajových partií přecházejí v mělká plochá údolí narušující jen nepatrně rovinu, táhnoucí se k západu a jihozápadu. Komplex křídových hornin je postižen germanotypní tektonikou radiálního charakteru. Ve východní části byly poruchy intenzivnější a uplatnila se při nich i tangenciální složka tlaků. Vzniklo tak několik synklinálních a antiklinálních struktur ( ústecká a kyšperská synklinála, litická a potštejnská antiklinála) morfologicky identifikovatelných. Stratigraficky je bazalním křídovým souvrstvím cenoman, soubor hrubě až jemně klastických sedimentů mořské transgrese ( sladkovodní cenoman nezjištěn) o mocnosti 0-40 m. Následující turonský stupeň ( spodní, střední a svrchní ) svědčí o prohlubujícím se moři. Tvoří jej souvrství slínovců ( opuk), prachovců, pískovců, spongilitů a někde i rohovců. Nejvyšší zde zachované sedimenty jsou na západním okraji měkké, šedé slínovce s občasnými vložkami slínitých pískovců, souvrství svrchniho turonu – coniaku. Mocnost se pohybuje od desítek až po stovky m. Celková mocnost křídy dosahuje při západním okraji území až 400 m. Z ostatních útvarů jsou přítomny nevýznamné relikty permokarbonu ( kry u Dobřan, Kounova a Olešnice). Jedná se o typicky červeně zbarvené prachovce, jílovce a pískovce. Místy, většinou v podhůří Orlických hor byly vymapovány plošně nevelké ostrovy tercieru. Jsou to většinou relikty fluviálních štěrků paleotoků. Horniny a zeminy starších útvarů zahaluje plášť zemin štěrkopiskohlinitého typu kvarterního stáří. Nejvýznamnější jsou fluviální písky s valounovým štěrkem, provázející obě Orlice a Orlici spojenou v podobě systému údolních a vyšších teras ( rozlišeno 11. stupňů). Méně významné jsou akumulace naváté hlíny – spraše. Zvětraliny skalního podloží tvoří eluvia v místě vzniku a deluvia při přemístění a nové sedimentaci. Mocnost kvarteru je 0.3 . 15 m. Hydrogeologická situace zájmového území je vcelku jednoduchá. Horninami se slabou propustností puklinového typu jsou prakticky všechny horniny krystalinika. Až na vyjimky to jsou zdroje mělké a slabé, přímo závislé na klimatických změnách. Křídové sedimenty tvoří významné nádrže podzemní vody v souboru kolektorů a izolátorů, které jsou intenzivně vodoohospodářsky využívané. Synklinální prohnutí jsou ideálním prostředím k akumulaci podzemních vod. Kolektory tvoří podrcené , silicifikované horniny ve spodno i


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 6




Souhrnná zpráva

středoturonském souvrství. Izolátory jsou souvrství měkčích, tvárnějších hornin typu slínovců především ve středoturonských vrstvách. Soubor artézských a volných zvodní je využíván k zásobení obyvatel měst a obcí skupinovými i místními vodovody. Největším jímáním v oblasti je prameniště Litá s kapacitou cca 260 l/s, které zásobuje Hradec Králové a další obce ve skup. vodovodu. Významné zdroje, spíše však místního charakteru jsou fluviální písky terasových stupňů Orlice, především pak zdroje indukující poříční vodu. Menší nádrže tvoří rozsáhlejší relikty vyšších orlických teras. Ve vhodném prostředí, n.př. v lesních komplexech mezi Týništěm a Třebechovicemi produkují tyto zdroje velmi kvalitní vodu vhodnou i pro kojence. Obecnou nevýhodou kvarterních struktur je snadná zranitelnost zvodně znečištěním z povrchu.

1.2 Zásobení vodou: Území okresu Rychnov nad Kněžnou se rozprostírá v západní části Královéhradeckého kraje. Celková rozloha okresu je 997, 81 km2 - hustota osídlení cca 79 obyvatel / km2. Charakteristické pro okres Rychnov je osídlení v malých lokalitách do 500 obyvatel ( cca 87% počtu sídel), což klade značné investiční nároky na zřízení systému skupinových vodovodů a možnosti centrálních čistíren odpadních vod a kanalizací. Typickým rysem je značná výšková členitost okresu, kde v západní části při hranicích s okresem HK jsou kóty terénu cca 220 – 250 m.n.m., kdežto ve východní části, v masivu Orlických hor dosahuje terén až 1115 m.n.m. (vrchol Velké Deštné). Okres leží převážně v povodí Orlice ( Divoké Orlice, Tiché Orlice a Orlice ), malá část na severu okresu se nachází v povodí Metuje. Velká část okresu ( cca 80 % ) leží v chráněných oblastech přirozené akumulace vod - CHOPAV Orlické hory ( současně CHKO Orlické Hory) - CHOPAV Žamberk – Králíky - CHOPAV Východočeská křída

Území Rychnovska se z hlediska koncepce zásobení pitnou vodou člení do 3 základních oblastí a to: - V západní části řešeného území ( prakticky od linie Dobruška - Solnice - Rychnov – Vamberk západně) je dodávka vody zajišťována převážně několika většími skupinovými vodovody s centrálními zdroji pitné vody. - Střední část území, tvořená podhůřím Orlických hor je zásobena převážně menšími místními vodovody, zajišťujícími dodávku vody v obci nebo v místních částech jedné obce. - Severovýchodní část území ( oblast Orlických hor k hranicím s Polskem ) je pak zásobena zčásti několika menšími vodovody, v důsledku řídké zástavby a značné územní odlehlosti jednotlivých objektů ( převážně rekreační charakter) však převažuje lokální zásobení vodou z vlastních zdrojů pro jednotlivé objekty. Na území okresu Rychnov je dlouhodobě preferováno zásobení vodou z podzemních zdrojů, které je dáno jak příznivými hydrogeologickými podmínkami v České křídě a navazujících oblastí, multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 7




Souhrnná zpráva

tak i odběrem podzemních vod mělkého horizontu v oblasti krystalinika Orlických Hor (na území okresu jsou pouze 3 významnější povrchové odběry pro ÚV a to SV Rokytnice – Pěčín z Anenského potoka , vodovod Olešnice v OH z Olešenky a vodovod Dobré z Kamenického potoka.). Zdroje pitné vody v okrese tvoří cca z 96% odběry vody podzemní a cca ze 4% odběry z povrchových toků. Část podzemních zdrojů z hlubších horizontů na území okresu je nutno upravovat ( Rychnov, Častolovice, Kostelec, Dobruška, Přestavlky, Potštejn , Čermná – převážně zvýšený obsah Fe, některé jsou bez úpravy ( Týniště, Bolehošť, Vamberk, Solnice ( C.studánka). Z poznatků provozovatelů a Okresních hygienických stanic ( monitoring 2000 a 2001) lze o vodních zdrojích z hlediska kvality dle vyhl. č. 376/2000 Sb. Mzd. konstatovat, že se základními nedostatky se potýkají vodní zdroje a vodovody menší či malé kapacity. Nevyhovují zejména obsahem NO3, Fe, pH a Bcoli. V tomto směru je problémem i značně roztříštěný způsob provozu, kdy vodovody v oblasti jsou provozovány 35 subjekty, přičemž pouze u několika z nich je provozování vodovodů rozhodující podnikatelskou činností. Veškeré pitné vody produkované úpravnami vody vyhovují vyhl. č. 376/2000 Sb. Mzd.

1.3 Odkanalizování PRVK zahrnuje řešení v odkanalizování a nakládání s odpadními vodami u všech 187 obcí a jejich místních částí . V současné době je na veřejnou kanalizaci odpovídajícího technického stavu napojeno 49.656 trvale bydlících obyvatel z celkového počtu 78.717, což představuje 63,1 %. Na stokové systémy zakončené čistírnou odpadních vod je napojeno 42.360 obyvatel, tzn. 53,8 %. Zbytek trvale bydlících, tj. 29.061 obyvatel je odkanalizováno do technicky nevyhovujících obecních kanalizačních systémů nebo prostřednictvím individuálních zařízení ( biologické septiky, bezodtokové jímky na vyvážení ). Soustředění obyvatel do sídel ilustruje přehled podílu trvale bydlících obyvatel na velikostech sídel ( na rozdíl od vodovodů je uveden stav roku 2005): Kategorie

počet sídel

počet obyvatel

%

Přes 10 000

1

10.330

13

2 000 – 10 000

7

28.745

36

500 – 2 000

16

15.079

19

do 500

163

24.563

32

Ve 24 sídlech s velikostí nad 500 obyvatel žije 54.154 ( 68 % ) obyvatel. Ve 163 sídlech s velikostí pod 500 obyvatel žije 24.563 ( 32 % ) obyvatel. Úroveň odkanalizování úzce souvisí s rozložením a hustotou osídlení v území Rychnovska. Ve městech a větších obcích je úroveň vyšší, stokové systémy soustavnější a většinou zakončeny vyhovujícím čistícím zařízením. Provoz takových zařízení také většinou multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 8




Souhrnná zpráva

zajišťují renomovaní provozovatelé, rekrutující se převážně z pracovníků bývalého podniku VaK Rychnov n.K. Taková osídlení se nacházejí v západní polovině území a podél významných toků (Orlice, Zdobnice, Bělá, Dědina ) Východní polovina území s pohořím a předhůřím Orlických hor je osídlena spíše malými a roztroušenými sídly, kde je úroveň odkanalizování nízká. Převládají zde nesoustavné systémy hlavně dešťových obecních kanalizací vzniklé převážně zatrubením silničních příkopů, do kterých jsou vypouštěny splašky předčištěné v septicích a domovních čistírnách. Nezřídka jsou sem napojeny i přepady ze žump i nečištěné splašky. Na území Rychnovska je provozováno 24 čistíren odpadních vod, které lze považovat za celoobecní. Z nich nejvíce provozují obce (10 ) a Aquaservis Rychnov n.K. ( 8 ). Ostatní čistírny provozují lokální provozovatelé a dvě čistírny v západní části území provozuje VaK, a.s. Hradec Králové. S likvidací splaškových vod úzce souvisí i stav recipientů v území. Všechny významné vodní toky v území mají vyhovující kvalitu vody, protože města, jimiž protékají čistí odpovídajícím způsobem svoje splašky. Špatná kvalita vody se vyskytuje zejména v malých místních vodotečích, zejména v případě málo vodných toků v obcích do 500 obyvatel s nedokonalou kanalizací a čištěním splašků.

2. Vodovod – zásobení vodou: 2.1 Souhrnné demografické údaje o zásobení vodou Podle provedených průzkumů a sumarizace podkladů provozatelů bylo v roce 2000 napojeno na veřejný vodovod cca 68 382 trvale bydlících obyvatel, t.j. 87.0 %, do roku 2005 (t.j. prakticky současný stav) se uvažuje 70 526 napojených obyvatel, t.j. cca 89.6 %. Počty obyvatel připojených na veřejné vodovody a kanalizace byly získány od jednotlivých provozovatelů ( statistické výkazy ) a starostů obcí. Nutno upozornit, že informace od jednotlivých provozovatelů (mimo AQUA servis Rychnov a další organizace a.s.VAK) byly v řadě případů různorodé a bylo nutno je transformovat do souměřitelné roviny. V roce 2015 se počítá s tím, že na veřejný vodovod bude napojeno 76 721 obyvatel, což je cca 97.8%. Tento nárůst je zčásti dán napojením dalších obcí a jmenovitou dostavbou vodovodních řadů v jednotlivých lokalitách dle tabulky č. XIII a dále pak předpokládaným zvyšováním procenta napojení v lokalitách, které již vodovod mají. Vlastní výstavba přípojek bude pak dána zájmem a finančními možnostmi obyvatel, vývoj počtu napojených obyvatel bude tedy úzce svázán i celkovým vývojem ekonomiky ČR . I při možném rozptylu skutečně napojených obyvatel splňuje navržená koncepce závazky ČR podle Protokolu o zdraví, kde se uvažuje dosánnout do konce roku 2010 hodnoty 91% napojených obyvatel. Specifickým problémem v této oblasti je zásobení obyvatel s časově omezeným pobytem (převážně rekreanti). V podmínkách okresu se tato problematika sezonního nárůstu týká zejména horských středisek v Orlických horách - Bartošovice, Bystré, Deštné, Javornice, Nedvězí , Olešnice v OH, Orlické Záhoří, Pěčín, Rokytnice,Rybná n.Zd., Říčky , Sedlońov, Slatina n.Zd. , Zdobnice a v letním období též rekreační oblasti kolem Nové Vsi . Jde převážně o krátkodobé špičky v období prázdnin, kdy počty rekreantů výrazně převyšují počet trvale bydlících obyvatel multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 9




Souhrnná zpráva

Z hlediska zásobení vodou, vzhledem k rozptylu rekreačních zařízení mají tyto většinou svoje zdroje a nesouvisejí s veřejným vodovodem. V případě jejich napojení na veřejný vodovod nutno situaci řešit individuelně.

Napojení trvale bydlících obyvatel na vodovod ( 2005 ) 8.191 Nenapojeno 10,4%

Napojeno 70.526 Nenapojeno 8.191

70.526 Napojeno 89,6%

Širší vazby zásobení v rámci kraje: Zásobení větší části okresu je v podstatě autonomní sousedních okresů.

bez vazby na vodárenská zařízení

Vyjimkou jsou: - západní část okresu, zásobená skupinovým vodovodem Hradec Králové Litá. Tento vodovod slouží převážně pro okres Hradec Králové, na území okresu Rychnov je na něj napojeno 13 obcí a místních částí s cca 3265 napojenými obyvateli. Na Rychnovsku též leží většina vrtů prameniště Litá. - uvažované zásobení Bohdašína z okresu Náchod - dnešní zásobení Slatiny n. Zd. z okresu Ústí n.Orlicí

Technický návrh zásobování vodou v PRVK je zpracován ve vazbě na předchozí vypracované koncepce AQUA servisu RK i ostatních provozovatelů a respektuje též projekty jednotlivých samostatných obcí v rozsahu, který byl sdělen při místních šetřeních.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 10




Souhrnná zpráva

2.2 Souhrnné údaje o potřebě vody Podrobnější údaje o bilancovaných potřebách pitné vody jsou zřejmé z tabulkové části, zejména ze souhrnné tabulky č. VIII. V náledující části je uveden souhrn těchto bilancí a to v členění na jednotlivé skupinové vodovody a dále na souhrn vodovodů místních. Uvedené údaje o potřebách ze vztahují k roku 2015, bilance tedy zahrnuje i vodovody, které by se měly v návrhovém období do roku 2015 realizovat.

Qprům( m3/d)

Vodovod 5202.01 SV Hradec Králové – Litá

Qdmax ( m3/d)

Qprům ( l/s)

Qdmax ( l/s)

550.7

771.0

6.4

8.9

5202.02 SV Dobruška

1948.4

2630.3

22.6

30.3

5208.01 SV Týniště ( Křivina)

část na okrese RK

1155.4

1559.8

13.4

18.1

5208.02 SV Borohrádek

960.8

1345.1

11.1

15.6

5208.03 SV Častolovice

590.6

826.8

6.8

9.6

1264.0

1706.4

14.6

19.8

5208.04 SV Kostelec n.O. 5208.05 SV Borovnice

160.4

240.6

1.9

2.8

5213.01 SV Přepychy ( Dřízna)

295.5

413.8

3.3

4.8

5213.02 SV Rychnov – Cís. studánka

4452.0

6010.2

51.6

69.5

5213.03 SV Vamberk

1280.0

1729.9

14.8

20.0

5213.04 SV Potštejn

573.8

803.3

6.6

9.3

5213.05 SV Rokytnice

560.0

784.0

6.5

9.1

13 791.6

18 819.2

159.6

217.8

2 589.4

3781.7

30.0

43.8

16 381.0

22 600.9

189.6

261.6

Skupinové vodovody celkem Místní vodovody celkem Zásobená část okresu celkem

2.3 Vodní zdroje V této kapitole jsou uvedeny současné rozhodující vodní zdroje na území Rychnovského okresu v členění po jednotlivých vodovodech. Otázka přesné definice vydatnosti je poměrně komplikovaná, pro orientaci je proto uvedena jak vydatnost v l/s, daná vodohospodářským povolením, tak i reálná maximální vydatnost zdroje v provozních podmínkách.

Vodovod

Zdroj

Povolený

Reálná

odběr l/s

Poznámka

vydatnost l/s

────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────────── SV Rychnov-Cís.studánka

RK1A – ÚV RK2 - Lipovka

50.0

45.0

----

10.0

odstaven, voda s Fe

Ještětice-vrty, studna v ČS

cca 52.0

celkem 50.0


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 11



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Lično-studna

Souhrnná zpráva 2.5

náhradní zdroj

______________________________________________________________________________________________ Celkem

95.0

SV Rokytnice-Pěčín

ÚV-povrch.odběr

SV Přepychy-Dřízna

Prameniště Dřízna 2 studny a vrt

30.0

12.0

4.0

4.7

8.0

SV Častolovice

ÚV u vrtu

8.0

SV Borohrádek

B1, B2, B3

cca 11.0

Čermná-vrt

3,0

reálná kapacita ÚV

limitováno kapacitou ÚV

12.0

5.0

Dáno kapacitou provizorní ÚV vydatnost vrtu vyhodnocena cca 25.0 l/s

_____________________________________________________________________________________________________ Celkem

17.0

SV Vamberk

Vrt Luka

25.0

25.0

Vrt Park

10.0

10.0

Mimo provoz ( není nutný)

_____________________________________________________________________________________________________ Celkem

25.0

SV Dobruška

VrtHV-2

18.0

Vrt Loučky

----

18.0

Vrt V-3

cca 21.0

mimo provoz ( nad normu NO3) 21.0

omezeno kapacitou ÚV, vrt má vydatnost cca 45.0 l/s

______________________________________________________________________________________________ Celkem

39.0

Vodovod Opočno

Legon

17.0

11.5

Park

18.0

11.5

______________________________________________________________________________________________ Celkem

SV Týniště

23.0

Prameniště U dubu Křovice,K1,K2

16.0

16.0

30.0

30.0

Jen zářezy, studny mimo provoz

______________________________________________________________________________________________ Celkem

37.0

SV Borovnice – Chleny-Vrbice

ÚV Přestavlky

5.0

5.0

ÚV Potštejn

20.0

20.0

15.0

17.0

SV PotštejnZáměl-Doudleby

SV Kostelec - Tutleky

Za hřištěm-studny


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 12




Souhrnná zpráva

U kapličky-vrt

13.0

13.0

ÚV Tutleky-vrt

10.0

10.0

ÚV ve vodojemu

______________________________________________________________________________________________ Celkem

40.0

Vodovod Bolehošť

Vrt

Vodovod Deštné v O.H.

3.0

3.0

Studna + zářez

2.0

2.0

Studna

1.0

1.5

Vrt ND-1

4.0

4.0

______________________________________________________________________________________________ Celkem

7.5

Vodovod Javornice

Vrt HV-1

Vodovod Lhoty u Potšt. Vodovod Olešnice

5.0

5.0

Vrt

ÚV-povrch.odběr

4.5 3.0

3.0

Porovnání bilancovaných potřeb jednotlivých vodovodů s kapacitou zdrojů: Qprům

Vodovod

( l/s) 5202.01 SV Hradec Králové – Litá -

Qdmax

Zdroje

( l/s)

6.4

8.9

8.9

část na okrese RK 5202.02 SV Dobruška

22.6

30.3

63.0

5208.01 SV Týniště ( Křivina)

13.4

18.1

46.0

5208.02 SV Borohrádek

11.1

15.6

37.0

5208.03 SV Častolovice

6.8

9.6

8.0

5208.04 SV Kostelec n.O.

14.6

19.8

40.0

5208.05 SV Borovnice

1.9

2.8

5.0

5213.01 SV Přepychy ( Dřízna)

3.3

4.8

4.7

51.6

69.5

95.0

5213.03 SV Vamberk

14.8

20.0

25.0

5213.04 SV Potštejn

6.6

9.3

20.0

5213.05 SV Rokytnice

6.5

9.1

12.0

159.6

217.8

...........

30.0

43.8

98.3

189.6

261.6

............

5213.02 SV Rychnov – Cís. studánka

Skupinové vodovody celkem Místní vodovody celkem Zásobená část okresu celkem

Zhodnocení vydatnosti zdrojů: Jak je zřejmé z výše uvedené tabulky , celková vydatnost zdrojů výrazně v souhrnu překračuje výhledové potřeby vody. Zejména u místních vodovodů je však třeba počítat s tím, že - některé lokality jsou dle podrobnějšího rozboru ( tabulka č.VIII) bilančně pasivní nebo se této situaci blíží


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 13




Souhrnná zpráva

- uváděné vydatnosti zdrojů nejsou podloženy statistickou zabezpečeností ( týká se zejména vydatnosti při suché zimě a pod.), kdy může dojít k nečekanému poklesu kapacity zdroje Dle dlouhodobých provozních zkušeností vodovody: Kamenice: Prorubky

jsou z hlediska kapacity zdrojů problematické zejména

v PRVK navrženo napojení na vodovod Dobré ( vyřeší se tím i občasné problémy s kvalitou vody) frekvence poruch méně častá, zdrojové posílení připojením na Liberk ve vztahu k počtu zásobených obyvatel značně nákladné. Optimální řešení ( třeba i v kombinaci s dovozem vody) se zvažuje.

Z hlediska podrobnějších bilancí se doporučuje dále věnovat v návrhovém období PRVK pozornost vodovodům : Ohnišov, Bystré, Lípa, kde uváděná vydatnost zdrojů se blíží bilancovaným max. denním potřebám v roce 2015. K bilanci skupinových vodovodů se uvádí: - SV Hradec Králové – zásobení obcí na Rychnovsku z SV, předpokládá se dotace ve výši Qdmax - SV Dobruška – v kapacitě zdrojů je zahrnuta nově navržená ÚV Semechnice ( plné využití vydatnosti vrtu Semechnice). - SV Borohrádek – v kapacitě zdrojů je zahrnuto plné napojení vrtu VC-1 Čermná ( investičně bylo posunuto až po roce 2015) - SV Častolovice – kapacita ÚV i vrtu je přes 10 l/s, nutno upravit vodohospodářské rozhodnutí - SV Přepychy ( Dřízna) – v návrhovém období PRVK je zařazeno posílení zdrojů SV (napojením na SV Dobruška)

Kvalita vody: Dusičňany: Problémem kvality vody ve zdrojích , jímaných z mělkých horizontů byl na Rychnovsku v řadě případů zvýšený obsah dusičňanů.Tento problém se již z větší části podařilo provozovatelům odstranit, jak je zřejmé z následujícího přehledu: Podle hodnocení, provedeného v roce 1993 se tento problém týkal zdrojů: Bačetín Dobruška – vrt Loučky Domašín Javornice – Betlém Kamenice Lično-studna Ohnišov Podbřezí Prorubky Rybná – Dvorek Peklo n.Zd. Rychnov – Poustka Solnice – Ještětice Rašovice

zdroj zrušen, obec napojena na SV Dobruška zdroj odstaven ( jen pro potřeby plnění koupaliště) zdroj zrušen, obec napojena na SV Dobruška zdroj zrušen v návrhovém období bude napojeno na vodovod Dobré obsah NO3 poklesl pod 50 mg/l, studna se využívá pouze jako náhradní zásobení v případě poruchy na přivaděči. obsah NO3 poklesl pod 50 mg/l zdroj zrušen, obec přepojena na SV Dobruška do prameniště připojen vrt, obsah NO3 poklesl pod 50 mg/l zdroj zrušen zdroj zrušen, obec napojena na SV Vamberk zdroj zrušen obsah NO3 poklesl pod 50 mg/l problém se řeší ( úprava na zdroji, vhledově napojení na SV Častolovice)

Železo: je obsaženo v surové vodě řady zdrojů hlubšího horizontu zejména ve střední části okresu (Rychnov,Kostelec,Dobruška,Častolovice,Čermná,Potštejn a pod.) Technicky jej lze vcelku dobře odstranit. v ÚV.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 14




Souhrnná zpráva

Bakteriologické znečištění ( B coli) Projevuje se zejména v období vyšších vodních srážek u některých zdrojů, které jímají mělký horizont podzemní vody ( Studny SV Dřizna, zdroje Vysoký Újezd, Krchleby, Kostelecké Horky).V těchto obdobích je třeba věnovat zvýšenou pozornost hygienickému zabezpečení vody. Koncepční řešení u jednotlivých zdrojů je popsáno v části 2.9 - Plnění RPI.

Obecné problémy: Jak bylo uvedeno v předchozích částech, je dodávka vody na území Rychnovska postavena převážně na zdrojích jímajících hlubší horizonty podzemní vody ( vrty), což je stav z hlediska stability dodávky příznivý. Na druhé straně je však třeba počítat i s možnými risiky, mezi které lze zařadit: - většina využívaných vrtů pochází ze sedmdesátých až osmdesátých let minulého století a nachází se v optimálním případě v druhé polovině svojí životnosti ( stav některých může být i horší). V řadě případů je přitom vrt jediným zdrojem vodovodního systému a jeho výpadek by znamenal zásadní ohrožení dodávky vody. - dle konzultace s AQUA servisem se na území Rychnovska nachází minimálně 10 hlubších vrtů z dřívějších státních regionálních průzkumů, které v současné době nemají jednoznačného vlastníka a tedy ani organizaci, odpovědnou ze jejich stav. Toto opět v případě jejich havarie skýtá potenciální nebezpečí ohrožení využívaných zdrojů. - v současné době je určité praktické vakuum v oblasti pásem hygienické ochrany zdrojů všeobecně. Vcelku bez problémů jsou dána PHO I. stupně, chránící vlastní jímací objekty , komplikace však jsou s širšími PHO , chránícími oblast tvorby a komunikace podzemní vody, kde se některé dřívější ( třebas i vyhlášené návrhy) dostávají do střetu s ekonomickou realitou (otázka úhrady ekonomické újmy v PHO). Na úseku této obecné problematiky proto PRVK navrhuje: - pokračovat v kamerových zhodnoceních dnešních vrtů ( jak provádí a.s.AQUA servis RK) s cílem získat ucelený přehled o jejich stavu a dle toho počítat s jejich plánovanou obnovou. - dořešit problém starých vrtů bez jednoznačně stanoveného správce, tyto vrty následně (pokud bude potřeba) odpovídajícím způsobem zrušit. - z hlediska zvýšení provozní bezpečnosti uvažovat s postupným propojení jednotlivých vodovodních systémů tam, kde se to jeví technicky reálné a ekonomicky únosné. PRVK uvažuje do roku 2015 propojení Lhot u Potštejna s SV Borovnice – Chleny, propojení SV Vamberk a SV Potštejn, propojení SV Dřízna a SV Dobruška, propojení Rašovic na SV Častolovice a a možnost spolupráce SV Dobruška a vodovodu Opočno. - pokračovat v pracech na revizích PHO a na základě podrobného hodnocení vývoje jakosti podzemní vody specifikovat reálný rozsah jejich požadované ochrany, který bude přijatelný i z ostatních hledisek rozvoje území. Nelze přitom vyloučit, že u některých menších zdrojů se prokáže nemožnost jejich racionální ochrany , takže řešení povede k upuštění od ochranného režimu a navrhu náhradního zdroje vody .


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 15




Souhrnná zpráva

2.4 Seznam provozovatelů vodovodu: Na území bývalého okresu Rychnov jsou dnes veřejné vodovody provozovány jednak většími organizacemi, vytvořenými

pro tento účel a dále obcemi ,svazky obcí a dalšími subjekty u

menších zařízení. Na jaře 2004 byl stav následující: Vodovod:

Napojené části obcí:

Počet napojených obyvatel ( 2005):

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------AQUA, servis,a.s. Rychnov nad Kněžnou SV Týniště – Albrechtice

SV Borohrádek-Žďár- Čermná SV Častolovice – Čestice SV Kostelec – Tutleky SV Přepychy ( Dřízna)

SV Rychnov – Cisařská studánka

Týniště, Štěpánovsko, Křivice, Petrovice Petrovičky, Albrechtice

6992

Borohrádek, Šachov, Malá Čermná, Korunka Čičová, Velká Čermná, Zdelov, Žďár n.O.

3502

Častolovice, Čestice, Olešnice, Hoděčín, Hřibiny, Ledská, Paseky

2512

Kostelec n.O., Kostelecká Lhota, Kozodry, Koryta ( Tutleky zatím provozuje obec)

6077

Přepychy, Záhornice, Zádolí, Vojenice, Voděrady, Nová Ves, Vyhnanice, Ježkovice, Uhřínovice, Radostovice, Ostašovice

1418

Solnice, Ještětice, Bílý Újezd, Hroška, Masty Kvasiny, Skuhrov, Brocná, Svinná, Hraštice, Debřece, Rybníčky, Lipovka, Domašín, Lično Černíkovice, Lokot, Litohrady, Rychnov n.Kn. Dlouhá Ves, Jámy, Panská Habrová

16534

SV Vamberk-Roveň

Vamberk, Merklovice, Peklo n.Zd., Roveň

4995

SV Dobruška

Dobruška, Pulice, Domašín, Chábory , Křovice Mělčany, Podbřezí, Bačetín, Semechnice, Trnov, Houdkovice

8191

SV Potštejn – Záměl - Doudleby část Záměl-Dodleby

Doudleby, Vyhnánov , Záměl

2485

Vodovod Bolehošť

Bolehošť, Bolehošťská lhota, Lipiny

500

Vodovod Jahodov

Jahodov

65

Vodovod Kamenice

Kamenice

112

Vodovod Lípa

Lípa, Dlouhá Louka

417

Vodovod Ohnišov

Ohnišov ,Zákraví

448

Vodovod Prorubky

Prorubky

69

Vodovod Rybná n.Zd.

Rybná n.Zd.

424 -------------54741


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 16




Souhrnná zpráva

VAK, a.s.Hradec Králové SV Hradec Králové ( oblast Rychnov)

České Meziříčí, Skršice, Tošov,Rohenice Králova lhota, Jílovice, Mokré, Pohoří, Očelice, Městec, Ledce, Klášter, Újezdec

3265

Opočno, Čánka

2866

Rokytnice, Pěčín, Nebeská Rybná

2466

Slatina n. Zd. Javornice, Jaroslav, Přim

770 730

Sněžné

141

Žap-Vak Vodovod Opočno, s.r.o. Opočno Vodovod Opočno Rokytnická voda, s.r.o. SV Rokytnice – Pěčín Vak, a.s. Jablonné n.Orlicí Vodovod Slatina Vodovod Javornice VAK, a.s. Náchod Vodovod Sněžné Dobrovolné sdružení obcí Borovnice, Chleny, Vrbice se sídlem na OÚ Borovnice v Přestavlkách SV Borovnice-Chleny-Vrbice

Borovnice, Přestavlky, Rájec, Chleny, Chlínky, Vrbice

588

Dobré, Hlinné, Rovné

636

Liberk, Hláska, Bělá

372

Vodovod Uhřínov

Uhřínov

130

a.s. Horal Hláska

Rampuše

21

Sudín

47

Lesy Dobré, s.r.o. ( při OÚ Dobré) Vodovod Dobré OHGS Ústí n.Orlicí Vodovod Liberk – Hláska Statek Orlické Hory a.s.

Zemědělský podnik Sudín Vodovod Sudín Vodovody provozované přímo obcí: Obec Bartošovice v O.H.

Bartošovice

180

Obec Bystré

Bystré

213

Obec Deštné v O.H.

Deštné

495

Obec Dobřany

Dobřany

55

Obec Kostelecké Horky

Kostelecké Horky

50

Obec Kounov

Kounov, Hluky, Rozkoš

170


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 17



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Obec Krchleby

Krchleby

Souhrnná zpráva 60

Obec Lhoty u Potštejna

Lhoty u Potštejna

220

Obec Lukavice

Lukavice

402

Obec Olešnice v O.H.

Olešnice v O.H.

450

Obec Orlické Záhoří

Orlické Záhoří

145

Obec Osečnice

Osečnice, Lomy, Sekyrka

229

Obec Polom

Polom

90

Obec Potštejn SV Potštejn- Záměl-Doudleby část Potštejn

Potštejn, Brná

Obec Říčky

Říčky

512 72

Obec Sedloňov

Sedloňov, Polom

Obec Svídnice

Suchá Rybná

210

Obec Tutleky

Tutleky

160

Město Týniště

Rašovice

150

Obec Vysoký Újezd

Vysoký Újezd

60

Obec Žďár n.Orl

Světlá

22

26

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem

70 526

K seznamu provozovatelů se uvádí, že údaje odpovídají době průzkumu, t.j. jarním měsicům 2004 , neboť některé obce uvažují o tom, že předají provozování svých zařízení profesionální organizaci.

2.5 Seznam vodovodů V řešené oblasti je zásobení obyvatelstva zajištěno v současné době 12 vodovody skupinovými (definovanými jako systém, zásobující slespoň 2 samostatné obce) a 36 vodovody místními (slouží pro 1 obec či její místní části). Podrobnější údaje o rozsahu působnosti jednotlivých vodovodů ( skupinových i místních) počtech napojených trvale bydlících obyvatel jsou uvedeny v části 2.4 Skupinové vodovody: SV Hradec Králové – Litá ( část na okrese RK) SV Týniště – Albrechtice SV Borohrádek-Žďár- Čermná SV Častolovice – Čestice SV Kostelec – Tutleky SV Borovnice-Chleny-Vrbice SV Přepychy ( Dřízna) SV Rychnov – Cisařská studánka SV Vamberk-Roveň multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 18

a




Souhrnná zpráva

SV Potštejn-Záměl-Doudleby SV Rokytnice – Pěčín SV Dobruška

Místní vodovody: Vodovod Bartošovice Vodovod Bolehošť Vodovod Bystré Vodovod Deštné v O.H. Vodovod Dobřany Vodovod Dobré Vodovod Jahodov Vodovod Javornice Vodovod Kamenice Vodovod Kostelecké Horky Vodovod Kounov Vodovod Krchleby Vodovod Liberk – Hláska Vodovod Lípa Vodovod Lhoty u Potštejna Vodovod Lukavice Vodovod Ohnišov Vodovod Olešnice v O.H. Vodovod Opočno Vodovod Orlické Záhoří Vodovod Osečnice Vodovod Polom Vodovod Prorubky Vodovod Rampuše Vodovod Rašovice Vodovod Rybná n.Zd Vodovod Říčky Vodovod Sedloňov Vodovod Slatina Vodovod Sněžné Vodovod Suchá Rybná Vodovod Sudín Vodovod Světlá Vodovod Tutleky Vodovod Uhřínov Vodovod Vysoký Újezd Na veřejný vodovod není v současné době napojeno 34 obcí nebo jejich místních částí a to: Roudné, Bohdašín, Vanovka, Homole, Byzhradec, Častolovické Horky, Chmeliště, Šediviny ( část obce Dobré), Běstviny, Spáleniště, Chlístov, Janov, Tis, Nedvězí, Šediviny ( část obce Kounov), Libel, Lupenice, Nová Ves, Dobříkovec, Proloh, Lhota Netřeba, Proruby, Podchlumí, Nová Ves ( část obce Skuhrov), Svídnice, Synkov, Jedlina, Slemeno, Třebešov, Dubí, Val , Provoz, Zdobnice, Chotiv.

2.5.1 Podrobnější popis skupinových vodovodů: 2.5.1 .1 SV Hradec Králové – Litá ( část na okrese RK) SV Hradec Králové se budoval postupně zhruba od osmdesátých let minulého století a to zpočátku jako zdroj pro Hradec Králové , postupně pak pod tlakem obcí, ležících v prameništi se tyto napojovaly na vodovodní systém. V prvé fázi se realizovaly zejména: multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 19




Souhrnná zpráva

- vrty v severní části prameniště Litá (oblast České Meziříčí, Pohoří, Dobruška), ze kterých byla vod čerpána do vodojemu Kozince ležícího již na území okresu Náchod. - vlastní vodojem Kozince 2 x 750 m3 (271,0 / 276,0) - zásobní řad DN 800 do Hradce Králové - vrty v jižní části prameniště (oblast Jílovice, Mokré), ze kterých byla voda čerpána do vodojemu Hájek - vodojem Hájek 2 x 750 m3 (kóta cca 272,0/277,0) včetně propojení do řadu DN 800 pro Hradec Králové V této prvé etapě byly na systém napojeny : -z vodojemu Kozince samostatnými řady obce Pohoří, České Meziříčí a Rohenice , přičemž první 2 řady byly napojeny přímo na vodojem Kozince, do třetího (na Rohenice) byl zvyšován tlak ATS, ležící ve vodojemu. - z přívodního řadu DN 800 na Hradec Králové (přes ATS Mokré) obce Mokré, Očelice, Městec. - z ATS u vrtu V1 obec Jílovice. Dostavba vodovodního systému pak průběžně pokračovala, takže v současné době je stav následující: - do vodovodní skupiny (do vodojemu Kozince) byl dokončen přívod vody z Polické pánve, ovládaný vodojemem Bohuslavice 1000 m3 (304,0 / 308,0). Na tento přívod jsou propojeny všechny řady na Rohenice, České Meziříčí i Pohoří, původní ATS je zrušena. - na výtlaku z vrtu LT-1 je v armaturní komoře vodojemu Kozince instalována úprava vody (Fe) - byly dokončeny vodovodní řady z Rohenic do Královy Lhoty a zpět přes Skršice a Tošov na České Meziříčí, z Tošova je proveden propoj do Jílovic a původní ATS pro Jílovice u vrtu V1 je odstavena z provozu. Z Královy Lhoty a Jilovic pak pokračují rozvodné řady dále směrem do obcí na okresu Hradec Králové - byl rozšířen vodovodní systém ovládaný ATS Mokré, vodovod je propojen z Městce dále na Klášter, Ledce a Újezdec Je tedy možno konstatovat, že na SV Hradec Králové – Litá jsou v této části napojeny všechny obce bývalého okresu Rychnov s výjimkou Vysokého Újezdu, který je prozatím zásobován malým místním vodovodem. Vodovod je v majetku a.s. VAK Hradec Králové, který jej i provozuje. I části vodovodu, realizované dříve jednotlivými obcemi jsou v naprosté většině vloženy jako nepeněžní vklad do akciové společnosti, takže obce jsou akcionáři a.s.VAK. Kapacita zdrojů je dostatečná, kvalita vody odpovídá vyhlášce MZdr. 376/2000 Sb., občasně se projevující problémy s vyšším obsahem železa byly dořešeny realizací úpravy vody u zdrojů , kde jeho obsah byl nejvyšší. Ke zlepšení podmínek provozu za vyšších vodních stavů v recipientech byly na základě provozních zkušenosti z období 1997-1998 provedeny úpravy zhlaví vrtů ke zvýšení bezpečnosti dodávky vody v potřebné kvalitě. Výhled: Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně nová, v návrhovém období se proto uvažuje převážně pouze s její dostavbou podle potřeb nové zástavby a dílčími opravami dle potřeb provozu. multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 20




Souhrnná zpráva

Ke zlepšení kvality dodávané vody se počítá s tím, že v v prostoru vodojemu Hájek bude zřízena úprava vody (Fe) , která bude upravovat vodu z vrtů V1, LT 01, LT 02 (úpravna má být údajně umístěna v jedné komoře vodojemu). Tato stavba je zařazena v návrhu investiční výstavby na léta 2005 – 2006 nákladem 30.0 mil. Kč. Problémem, který je třeba řešit v bližším výhledu jsou i pásma hygienické ochrany jednotlivých vodních zdrojů skupinového vodovodu. V rámci projekce a výstavby SV byla navržena a jsou i vyhlášena širší PHO, tato se však svým rozsahem - zasahují až k Dobrušce, Skuhrovu a Kvasinám – a omezujícími požadavky dostávají do střetu s ekonomickou realitou. Dle informace provozovatele by mělo během jednoho až dvou let dojít k jejich revizi, která by měla najít optimální kompromis mezi požadavky na garanci kvality pitné vody a současné minimalizaci požadavků na náhrady za omezení činností v PHO vodních zdrojů nad obecné požadavky zákona o vodách.

Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Problematika nouzového zásobení celé této oblasti je poměrně složitá, neboť se jedná o rozsáhlou vodovodní skupinu, kde klíčovou část odběru tvoří město Hradec Králové. Z rozborů, provedených v samostatné části PRVK vyplývá, že vrty v prameništi Litá nejsou vhodné jako zdroje pro nouzové zásobení, neboť jsou poměrně zranitelné (leží v zátopové oblasti, z hydrogeologického hlediska mají vymezena velká ochranná pásma s možností ohrožení). Jako zdroj nouzového zásobení je pro tuto oblast navržen přívod vody z Polické pánve a to v prostoru nátoku do vodojemu Kozince. Z této úvahy pak vyplývá i návrh nouzového zásobení: Území zahrnující Jílovice

obce Pohoří, České Meziříčí, Rohenice, Králova Lhota, Skršice, Tošov,

-v případě zachování funkčnosti vodovodního systému z vodovodu, s regulovaným. odběrem podle celkové kapacity přívodu z Polické pánve. - V případě poškození vodovodního systému dovozem z odběrného místa u vodojemu Kozince (nejdelší dovozová vzdálenost do Jílovic činí cca 10-12 km). Jedná se opět o vodu ze zdroje NZV Polická pánev, která by se dovážela od odběrného místa cisternami. Území zahrnující obce Mokré, Očelice, Městec, Klášter, Ledce, Újezdec. Zdrojem vody pro tuto část je ATS Mokré, napojená na přívod vody z vodojemu Kozince do Hradce Králové. Řešení oblasti bude úzce závislé na způsobu náhradního zásobení Hradce Králové, v zásadě je možné: - v případě zachování funkčnosti přívodu z Kozinců do Hradce Králové provozovat tento systém jako náhradní zásobení, s regulovaným odběrem podle celkové kapacity přívodu z Polické pánve. Podmínkou je udržení provozu ATS Mokré (v případě výpadku proudu náhradní agregát). Toto řešení by platilo i v případě, že s ohledem na celkové potřeby Hradce Králové bude tento systém provozován s napojením některých vrtů v prameništi Litá, tj. i v kvalitě, která plně nebude vyhovovat požadavkům normy ( podmínkou je zdravotní nezávadnost) - v případě , že tento přívod vypadne z provozu, bude do těchto obcí v rámci náhradního zásobení pitná vody voda dovážena ( zdroj NZV Polická pánev). Možnost dovozu je opět multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 21




Souhrnná zpráva

z odběrného místa u vodojemu Kozince (vzdálenost do Ledců cca 15 km) nebo v případě funkčnosti severní větve vodovodu z Jílovic (vzdálenost cca 6 km) Ve všech případech se předpokládá, že nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody pro okrajové části zástavby s malou hustotou osídlení.

2.5.1.2 SV Týniště – Albrechtice Stávající stav: Skupinový vodovod v současné době zásobuje vlastní Týniště nad Orlicí včetně osad a obec Albrechtice. Vodovod je v majetku vodohospodářského sdružení obcí „Křivina“, jeho provoz zajišťuje AQUA servis Rychnova nad Kněžnou. Zdroje vody pro vodovod jsou: Vrty K1 (5 l/s) a K2 (25 l/s) v Křivicích. Zdroje jsou situovány nad místní části Křivice, jsou zde 2 čerpací stanice na vrtech, které čerpají vodu do přilehlého zemního vodojemu. Pro zdroje byla vyhlášena původní PHO I. a II. stupně. Zářezy U dubu – 16 l/s Jde o jímací zářezy z perforované kameniny, svedené přívodním řadem DN 200 do akumulační jímky 40 m3 čerpací stanice “U dráhy “, ležící poblíž nádraží ČD. Širokoprofilová studna v prameništi v prameništi (vydatnost 10-15 l/s) je v současné době zakonzervovaná a nevyužívá se. Z této studny se voda čerpala přímo do sítě vyššího pásma. Prameniště má údajně v současné době vyhlášené I.PHO, pro širší PHO je návrh. Kapacita zdrojů je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. Dodávka vody: Dodávka vody v SV se uskutečňuje ve dvou tlakových pásmech. Vyšší tlakové pásmo : Vyšší tlakové pásmo vodovodu Týniště je tlakově ovládáno zemním vodojemem Křivice – 1350 m3 – 310,0/315,0. Do tohoto vodojemu je čerpána voda z vrtů K1 a K2. Ve vyšším tlakovém pásmu leží kromě vlastních Křivic i severní část Týniště včetně sídliště U dubu a vysokopodlažní sídlištní zástavba v centru města. Do tohoto pásma náleží pak i východní část města směrem k obci Lípa a Abrechtice a Štěpánovsko, pro tyto části je však tlak regulován redukčními ventily, tak aby jeho hodnota v síti nepřekročila limity povolené ČSN 736620 (2 ventily – jeden pro východní část města, druhý pro větev na Albrechtice a Štěpánovsko) Nižší tlakové pásmo : Je tlakově ovládáno věžovým vodojemem o obsahu 240 m3 a kótách 273,8 /279,4 , ležícím v centru města poblíž železniční trati. Do tohoto vodojemu je voda čerpána ze zdroje U dubu a to z čerpací stanice U dráhy. Na nižší tlakové pásmo je napojena starší zástavba v centru města a dále vodovodní rozvody v místních částech Petrovice a Petrovičky. Výhled: multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 22




Souhrnná zpráva

Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně dobře koncepčně řešena, v návrhovém období do roku 2015 se proto – i s přihlédnutím k úvaze ÚPSÚ a po konzultaci s provozovatelem i městem Týniště předpokládá: -s dostavbou vodovodní sítě města zhodnocení stavu sítě

podle potřeb nové zástavby a dílčími opravami dle

- s dořešením problematiky širších PHO zdrojů SV Týniště (jde v podstatě o optimální kompromis mezi požadavky na garanci kvality pitné vody a současné minimalizaci požadavků na náhrady za omezení činností v PHO vodních zdrojů nad obecné požadavky zákona o vodách). V rámci těchto prací pokládáme za účelné provést i zhodnocení stavu a předpokládané životnosti vrtů K1 a K2 na základě kamerové prohlídky. Územní plán, ve vazbě na územní reservu pro rozvoj města doporučuje počítat se zvýšením kubatury vodojemu. Dle zhodnocení skutečných provozních podmínek vodovodu se však tento problém nejeví akutní a je řešen pouze ponecháním územní reservy u stávajícího vodojemu Křivice (dnes nelze ani jednoznačně rozhodnout, zda potřeba zvětšení akumulace nastane). Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Nouzové zásobení obyvatel, napojených na SV Týniště se předpokládá ve dvou stupních a to: - v prvé etapě s využitím prameniště Křivice, kde jsou dnes 2 vrty a to K-1 – hloubka 35 m a K-2 – hloubka 92 m. Předpokládá se, že jako zdroj nouzového zásobení by se v tomto kroku využil vrt K-2 s vydatností do 25 l/s, mělčí vrt K-1 by se v případě havarijní situace odstavil. Nutno ovšem konstatovat, že i hlubší vrt K-2 dle údajů OHGS Ústí nad Orlicí jímá už vodu v horizontu cca 25 m pod terénem, je tedy poměrně zranitelný. Kvalitu vody je nutno průběžně sledovat. V případě, že by rozbory prokázaly zhoršení v takové míře, že se stane nepoužitelná jako voda pitná, by se přikročilo ke druhé etapě náhradního zásobení to dovozem vody z SV Častolovice, z tamního hlubšího vrtu V-3 (zřejmě od vodojemu Častolovice – dovozová vzdálenost do 10 km). Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.

2.5.1.3 SV Borohrádek-Žďár- Čermná Stávající stav: Skupinový vodovod Borohrádek v současné době zásobuje vlastní Borohrádek včetně místní části Šachov, a obce Zdelov a Žďár nad Orlicí. Vodovod je rovněž propojen se skupinou Čermná nad Orlicí, tento propoj má však spíše jednosměrný charakter a slouží k dotaci Borohrádku v období minimálních vydatností zdrojů ( za běžného provozu je uzavřen) Vodovod je v majetku sdružení obcí “ Tichá Orlice“ se sídlem v Borohrádku, jeho provozovatelem je AQUA servis a.s. Rychnov nad Kněžnou. Zdroje vody pro vodovod jsou: Prameniště Veliny ( Na jelení) – v lese na okraji zástavby při silnici na Horní jelení . Voda se čerpá přes síť, dnes udávaná vydatnost prameniště cca 5,0 l/s.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 23




Souhrnná zpráva

Prameniště Perlivá - v lese při železniční trati na Choceň. Voda se čerpá převážně samostatným výtlakem do věžového vodojemu Šachov ( možné i čerpání přes síť), dnes udávaná vydatnost prameniště 7.0 l/s. Prameniště mají vyhlášena PHO 1. stupně, ochranná pásma druhého stupně jsou navržena v hydrogeologické dokumentaci. Studna Zdelov: - zdroj byl odstaven z provozu Posílení z vodovodu Čermná n.Orlicí – pouze v problémových situacích ( pokles vydatnosti vlastních zdrojů)- z hlubokého artézského vrtu v Čermné, za běžného provozu propoj uzavřen. Kapacita zdrojů je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. Dodávka vody: Zásobování vodou probíhá z věžového vodojemu Šachov 200 m3 ( 317.36 / 323.8 ), do kterého se voda čerpá jednak samostatným výtlakem z prameniště Perlivá, jednak přes síť z prameniště Veliny. Z vodojemu je do města veden hlavní zásobní řad DN 200 ( PVC), tento prochází – již v profilu 150 severní části obce a pokračuje ve směru na Žďár ( Na tomto řadu je v prostoru hájenky osazen redukční ventil, který snižuje tlak vody v síti cca o 0.15 MPa). Od vodojemu vede dále samostatný zásobní řad pro Šachov a Zdelov. Rozvody po městě navazují na hlavní zásobní řad a jsou v profilu 50-150 , materiál je poměrně různorodý ( vyskytují se i části potrubí z asbestocementu ). Výhled: Kapacita vodovodní sítě i zdrojů je v současné době vyhovující, slabšími místy je stav některých úseků uličních řadů a velikost akumulace. V návrhovém období do roku 2015 se proto po konzultaci s provozovatelem uvažuje zejména - s náhradou potrubí, které již nevyhovuje požadavkům provozu a současným předpisům hygienickým ( vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.37/2001 o hygienických požadavcích na výrobky, přicházející do styku s pitnou vodou) – úseky provedené z asbestocementu a nevyhovující staré litiny. - s dostavbou vodovodu podle potřeb obce Dostavba akumulace je navržena ke konci návrhového období s tím, že přesný termín bude dán zhodnocením provozu a skutečným vývojem potřeb. pitné vody. Po technické stránce jsou zatím otevřené obě možnosti, naznačené i v ÚPSÚ, t.j.: - zemní akumulace 200-400 m3, umístěná v prostoru čerpací stanice prameniště Veliny ( systém čerpání přes síť by zůstal zachován) - výstavba nového věžového vodojemu cca 200 m3 o provozní kótě hladiny cca 295.0 t.j. na úrovni, na jakou je dnes redukován tlak na zásobním řadu z vodojemu Šachov. ČS v prostoru prameniště Veliny by v tomto případě čerpala do nového věžového vodojemu, který by fungoval jako vodojem před spotřebištěm nebo boční. Pro rozhodnutí o výsledné variantě nutno zpracovat technicko ekonomické porovnání výstavby a podmínek následného provozu obou možných variant řešení.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 24




Souhrnná zpráva

Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Zdroje vlastního Borohrádku svým charakterem nesplňují požadavky na zdroje nouzového zásobení ( mělké horizonty jímání, možnosti kontaminace), v případě havarijní situace by byly odstaveny a systém vodovodu by se nouzově provozoval pouze s vodou, přivedenou z hlubokého artézského vrtu z vodovodu Čermná n.Orl. (propojení je provedeno). Nelze vyloučit, že s ohledem na celkové bilanční možnosti tohoto vrtu může jít o zásobení nouzového charakteru s omezením dodávky vody i tlaku v síti ( n.př. pouze odběry v přízemích objektů nebo s omezeným množstvím). Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. 2.5.1.4 SV Častolovice – Čestice Stávající stav: Obec je zásobena ze skupinového vodovodu , který v současné době zásobuje vlastní Častolovice, Hřibiny včetně místních částí Ledská a Paseky, Olešnici včetně místní části Hoděčín a Čestice . Vodovod je v majetku vodohospodářského sdružení obcí “ Obecní voda “ se sídlem v Častolovicích, jeho provoz zajišťuje AQUA servis, a.s. Rychnov nad Kněžnou. Zdroj vody pro vodovod : Zdrojem vody pro skupinový vodovod je vrt V-3, ležící cca 1 km severně od Častolovic, při silnici III/3184. Vrt byl vyhlouben v roce 1969 v rámci hydrogeologického průzkumu. Jedná se o vrt hluboký 280 m, jímající převážně spodní turon v hloubce cca 190-270 m. V době průzkumu měl vrt artézský přetok cca 23.6 l/s. Využitelná vydatnost vrtu byla hydrogeologem vyhodnocena na 35 l/s, odběr vody povolený vodohospodářským rozhodnutím je 8l/s ( do roku 2015), skutečné odběry se pohybují kolem 5l/s.Voda obsahuje zvýšený obsah železa, je proto upravována v úpravně přilehlé k vrtu, kde se provádí i hygienické zabezpečení. Ochrana vrtu je řešena oploceným PHO I. stupně, kde je umístěna i úpravna vody, nadstandardní ochrana zdroje v širších pásmech není údajně s ohledem na hloubku jímaného horizontu nutná. Úprava vody se provádí na 2 tlakových filtrech, hygienické zabezpečení je řešeno chlornanem sodným. Kapacita zdrojů je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody po úpravě a hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. Dodávka vody: Dodávka vody ve skupině je ve dvou tlakových pásmech. Nižší tlakové pásmo: Nižší tlakové pásmo SV vodovodu je ovládáno zemním vodojemem Paseky (v některých podkladech též Strýc), do kterého se čerpá vody z úpravny u vrtu. Vodojem má kubaturu 650 m3 a kóty hladin 319.4 / 324.0. Z tohoto pásma jsou zásobovány Častolovice, Olešnice, Hoděčín a Čestice. Do Častolovic je veden zásobní řad DN 200, který je napojen na okruhovou síť vodovodu ve městě,


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 25




Souhrnná zpráva

Druhý zásobní řad nižšího tlakového pásma vede ve směru na Olešnici Olešnice a Hoděčína ( většinou v DN 100) až do Hoděčína.

a dále zástavbou

Před Olešnicí odbočuje ze zásobního řadu samostatná větev DN 100 ( PVC) , která vede dále přes trať ČD a silnici I/11 do Čestic. Vyšší tlakové pásmo: Vyšší tlakové pásmo je napojeno na ATS, která je umístěná v armaturní komoře vodojemu Paseky. Z ATS je veden řad DN 100 do Pasek, tento řad pak pokračuje dále přes Hřibiny a Malou Ledskou až do Velké Ledské. Hlavní přívod od Pasek je v profilu 150 ( PVC) na něj se v zástavbě napojují další rozvodné řady menších průměrů. Výhled: Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně dobře koncepčně řešena, v návrhovém období do roku 2015 se proto – i s přihlédnutím k úvaze ÚPSÚ a po konzultaci s provozovatelem předpokládá: - dostavba vodovodní sítě města podle potřeb nové zástavby a dílčí opravy dle zhodnocení stavu sítě - prověření stavu zdroje ( vrt z roku 1969) a realizace opatření, která ze zhodnocení jeho stavu vplynou - dořešení situace v dopravě vody ve vyšším tlakovém , kde v případě poruchy ATS nebo přerušení dodávky proudu dojde k okamžitému výpadku zásobení . Ideový návrh předpokládá výstavbu věžového vodojemu, v rámci jeho přípravy je třeba posoudit i optimální umístění ( buď u zemního vodojemu dle původní studie Stavoprojektu, nebo v prostoru Hřibiny – Ledská). Územní plán doporučuje počítat i se zvýšením kubatury zemního vodojemu , toto se však při porovnání jeho dnešní kubatury se skutečnou dodávkou vody v skup. vodovodu nejeví aktuální. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Vrt V-3 Častolovice, vzhledem ke svým hydrogeologickým předpokladům je považován za klíčový zdroj náhradního zásobení v celé oblasti Častolovice,Čestice, Týniště. Nouzové zásobení obyvatel ve skupině Častolovice se proto předpokládá z vodovodního systému, s případným omezením tlaku a množství dodávané vody. :Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.

2.5.1.5 SV Kostelec – Tutleky Skupinový vodovod v současné době zásobuje vlastní Kostelec včetně osad a obec Tutleky. Zdroje vody pro vodovod jsou: Jímací území U hřiště- 3 studny s celkovým povoleným odběrem

17 l/s

Jímací území U kapličky – vrt S-5 s povoleným odběrem

13 l/s

Voda z těchto zdrojů je bez úpravy, pouze se provádí její hygienické zabezpečení . Zářezy Mírov – původní vydatnost cca 0.8 l/s, od roku 2002 zdroj odstaven z provozu (komplikace s kvalitou, ostatní zdroje potřeby města pokryjí). multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 26




Souhrnná zpráva

Vrt Tutleky – povolený odběr 10 l/s, voda s vyšším obsahem železa, která se upravuje v ÚV, umístěné v armaturní komoře vodojemu. Kapacita zdrojů je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. Dodávka vody: Vodovod v Kostelci je vzhledem k značné členitosti terénu rozdělen na 3 tlaková pásma a to: Vyšší tlakové pásmo Kostelec: Zdrojem vody je vrt Tutleky ( vyhodnocená vydatnost 14 l/s, povolený odběr 10 l/s, zvýšený obsah železa). Z vrtu se čerpá surová voda do úpravny, umístěné v armaturní komoře vodojemu vyššího tlakového pásma a po úpravě a hygienickém. zabezpečení dále do vodojemu. Vodojem vyššího tlak. pásma je 1300 m3 ( 330,50 /334,50). Z tohoto vodojemu vedou 2 zásobní řady a to DN 300 ( PE) do města a druhý - DN 150 souběžně s výtlakem surové vody do obce Tutleky, kde navazuje na zásobní řad vodovodu Tutleky. Pro případ poruchy nebo snížené kapacity zdroje Tutleky je na propojení obou tlakových pásem v Kostelci zřízena čerpací stanice U váhy, ve které je možno vodu z nižšího pásma přečerpávat do vyššího tlakového pásma. Nižší tlakové pásmo Kostelec: Je tlakově ovládáno vodojemem Na skále 2 x 200 m3 ( 308,40/311,40), do kterého se čerpá voda ze zdrojů U hřiště a U kapličky. Na kraji pásma – na pravém břehu řeky je na řadu DN 200 výše uvedená čerpací stanice U váhy, která umožňuje v případě potřeby dotovat vyšší tlakové pásmo. U vodojemu Na skále je současně ATS, která dodává vodu do vyššího tlakového pásma Kostelecká Lhota ( zásobuje místní části Kostelecká Lhota, Kozodry a Koryta). Do vodojemu Na skále je zaústěn i gravitační přívod od zářezů Mírov, tento zdroj však byl v roce 2002 pro provozní komplikace odstaven z provozu. Vodovod včetně vrtu Tutleky je v majetku města Kostelec nad Orlicí, provozovatelem je AQUA servis Rychnov nad Kněžnou. Zásobní řad do Tutlek a vodovod v Tutlekách je v majetku obce Tutleky, které AQUA servis v současné době předává vodu v profilu vodojemu, údajně však již probíhají jednání o uzavření provozní smlouvy i mezi obcí Tutleky a firmou AQUA servis Rychnov nad Kněžnou.

Výhled: Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně dobře koncepčně řešena, v návrhovém období do roku 2015 se proto po konzultaci s provozovatelem i městem Kostelec uvažuje : Oblast Kostelec: - s náhradou dnešní dožívající provizorní úpravny v armaturní komoře vodojemu novou úpravnou, umístěnou podle původních koncepcí přímo u vrtu Tutleky -s dostavbou vodovodní sítě města zhodnocení stavu sítě

podle potřeb nové zástavby a dílčími opravami dle


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 27




Souhrnná zpráva

Rozvoj SV mimo město Kostelec: - pokračování vodovodu z Tutlek směrem na obce Doubí a Lupenice ( včetně potřebného zvýšení tlaku pro tyto 2 lokality). Na výstavbu je zpracována dokumentace, k záměru se údajně vyjádřilo kladně město Kostelec i provozovatel vodovodu ( rozvoj této oblasti spadá pod obec Tutleky)

Vzdálenější výhled – po roce 2015: V souladu s řešením ÚPSÚ se navrhuje dostavba vodojemu nižšího tlakového pásma Na skále řádově cca o 400m3 a dále ke zvýšení provozní bezpečnosti případné propojení vodovodu Kostelec s vodovodním systémem Potštejn – Záměl – Doudleby a to propojením z Doudleb do vyššího tlakového pásma Kostelec. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Nouzové zásobení obyvatel Kostelce se předpokládá z vrtu Tutleky, který je vzhledem k absenci širších ochranných pásem vybrán jako jeden z možných zdrojů náhradního zásobení v regionu. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.

2.5.1.6 SV Borovnice-Chleny-Vrbice Stávající stav: Skupinový vodovod zahrnuje v současné době Borovnici, Přestavlky, Rájec, Chleny, Chlínky a Vrbici.Vodovod je provozován Dobrovolným sdružením obcí Borovnice, Chleny, Vrbice (někde též uváděno jako Vodohospodářské sdružení Přestavlky) a je v majetku obcí Borovnice, Chleny a Vrbice ( majetek je mezi obce členěn podle umístění na jednotlivých katastrech). Zdroj vody : Zdrojem vody pro skupinový vodovod je vrt HV-1, situovaný západně od zástavby v Přestavlkách, v údolní nivě potoka Brodec. Vrt je 115 m hluboký a jímá spodnoturonskou zvodeň, při menších odběrech má údajně artézský charakter. Voda obsahuje železo , je upravována v přilehlé úpravně a čerpána dále do sítě. Maximální vydatnost vrtu je uváděna 8l/s, doporučený odběr dle posudku OHGS z roku 1996 je 5l/s. Současná výroba je uváděna cca 100-150 m3/d, tj. cca 1.5 l/s. Vrt , ÚV a čerpací stanice jsou umístěny v oploceném území cca 40 x 50 m, které je současně definováno jako I. OP. Širší PHO nejsou stanovena, je však doporučeno dbát zvýšené pozornosti na úseku obecné ochrany podzemních vod v tzv. infiltrační oblasti jímané spodoturonské zvodně. Kapacita zdrojů je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. Doprava vody, akumulace: Z akumulace při ÚV je voda čerpána výtlakem ( údajně DN 200) do vodojemu Chleny 200 m3. U vodojemu se uvádí kóta hladiny cca 384.0, podle ústních informací byl však postaven poněkud níže , což potvrzuje i místní pochůzka ( dle mapy 1:10 000 je kóta hladiny vodojemu cca 380.0).


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 28




Souhrnná zpráva

Soustava čerpací stanice – vodojem Chleny vytváří nejnižší tlakové pásmo SV, zásobované zpětně z vodojemu Chleny ( funguje jako vodojem za spotřebištěm). Vodojem je z dnešního pohledu umístěn zbytečně vysoko a v nižších částech území by byl tlak až cca 0.8 MPa. Tlaky v nižších částech pásma jsou proto redukovány. V tomto tlakovém pásmu jsou tedy zásobeny Přestavlky , ze kterých pak zásobní řad PVC 160 pokračuje dále přes Borovnici do Rájce, kde v současné době končí. U vodojemu Chleny je čerpací stanice , která čerpá vodu dále přes síť obce Chleny a Chlínky do vodojemu Vrbice 2 x 200 m3, umístěném na terénním vrcholu mezi obcemi Chlínky a Vrbice (udávaná kóta hladiny 442.30). Tento vodojem funguje jako zásobní pro Chleny a Chlínky (vodojem za spotřebištěm) a Vrbice ( vodojem před spotřebištěm). Tato část systému představuje střední tlakové pásmo skup. vodovodu. Na konci zástavby obce Vrbice je malá akumulace ( cca 30 m3) a ATS, která čerpá vodu do výše položených částí Vrbice, zejména oblasti Draha, tato část tvoří nejvyšší tlakové pásmo SV. V lokalitě Vrbice – Chlínky byl původní zemědělský vodovod se zdrojem ve Vrbici, z tohoto vodovodu je dnes údajně v provozu zdroj Vrbice a výtlak do zemědělského areálu mezi obcemi Vrbice a Chlínky. Výhled: Hlavní řady vodovodu včetně zdrojů a akumulací jsou dobudovány a výškové řešení sítě, byť se z hlediska dnešního pohledu nejeví úplně optimální je již dáno. V návrhovém období do roku 2015 se proto po dohodě s OÚ Borovnice uvažuje: - opravy vodovodní sítě a její dostavba v obci dle potřeb nové zástavby - zajištění celkové pasportizace vodovodních zařízení - prověření stavu vrtu a z toho vyplývající případná opatření ( oprava, nový vrt, případně propojení s vrtem ve Lhotách u Potštejna). - eventuelní propojení vodovodu z Rájce do Kosteleckých Horek v případě problémů s tamním zdrojem, toto by však byla investice obce Kostelecká Horka. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Vrt Přestavlky je uvažován jako jeden z předpokládaných zdrojů nouzového zásobení pitnou vodou v regionu, tj. sloužil by i pro obec Borovnici. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.

2.5.1.7 SV Přepychy ( Dřízna) Stávající stav: Skupinový vodovod Dřízna, jehož provozovatelem je Aquaservis, a.s. Rychnov n.K. zásobuje pitnou vodou vlastní Přepychy a dále obce Záhornice, Malá Záhornice, Zádolí, Vojenice, Voděrady, Ježkovice, Ostašovice, Radostovice a Uhřínovice. Zdroje „Dřízna“ – dvě širokoprofilové studny o zaručené vydatnosti 4,0 l/s jsou situovány jižně od obce v údolí Vojenického potoka. V extrémně suchém období lze ještě využít pomocný vrt o vydatnosti 0,6 – 0,8 l/s.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 29




Souhrnná zpráva

Skupinový vodovod je rozdělen na tři hlavní tlaková pásma, z nichž jedno je vymezeno právě pro zásobování Přepychů. Hodnota tlaku ve vodovodní síti je dána úrovní hladiny v akumulaci Dřízna (343,00/340,00). Mimo to je východní část obce propojena i na zásobovací řad z vodojemu Vojenice 170 m3 (416,40), který slouží hlavně pro Záhornici, Zádolí a Vojenici. Jímaná voda je hodnocena jako nevyhovující dle ČSN 75 7111 pro občasné bakteriologické znečištění. Dle ČSN 75 7214 „Surová voda pro úpravu na vodu pitnou“ patří voda do kategorie upravitelnosti A. S výjimkou výše uvedeného je voda vyhovující dle vyhl.č.376/2000 Sb. Pro možnost posílení zdroje byl proveden průzkumný vrt PY v prostoru u hřiště, který vykazoval vydatnost 8,0 l/s. Povolení k odběru podzemní vody platné do 30.4.2016 stanovuje množství 4,0 l/s, m3/měsíc a 126000 m3/rok

10500

Zásobovací řad z vodojemu do obce má profil DN 125 mm, resp. DN 150 mm, rozvodné vodovodní řady v obci jsou převážně z potrubí litinového DN 100 mm. Výhled: Vodovodní síť včetně objektů v prameništi a vodojemu je technicky v uspokojivém stavu a současným potřebám vyhovuje. Kapacita zdrojů je na hranici svých možností a kvalita vody s výjimkami uvedenými výše je vyhovující. Je však nutno počítat s rozvojem celé oblasti, která je na skupinový vodovod napojena a v tom případě lze předpokládat v roce 2015 nárok na zdroje v množství, blížící se skoro 7 l/s. Doporučujeme proto provedení propoje SV Dřízna a SV Dobruška mezi Trnovem a Zádolí k zabezpečení pokrytí budoucí spotřeby. Variantně lze uvažovat také o využití vrtu PY u hřiště v Přepychách, jehož vydatnost by zajistila soběstačnost pro Přepychy a v systému přerozdělení by to přispělo ke zlepšení bilance u ostatních obcí. Ke zvážení se nabízí i varianta propojení se systémem vodovodu Opočno přes vodovodní síť v Čánce a Dobříkovci, jak doporučuje vodohospodářská část územního plánu. Také bude nutno vyměnit původní eternitové potrubí v některých úsecích za potrubí ze zdravotně vyhovujícího materiálu. V návrhovém období bude třeba také uvažovat s eventuelním rozšířením kapacity vodojemu, pokud by došlo k většímu rozvoji připojených obcí, a s drobným doplněním rozvodů pro potřeby nové výstavby (odpovídá i úvaze ÚPSÚ). V rámci investic v návrhovém období PRVK je určena částka 3,5 mil. Kč v roce 2011 na realizaci doporučeného posílení vodovodní skupiny. Výhledový počet trvale napojených obyvatel by byl 560. Kapacita vodovodu s navrženými úpravami umožní rozvoj lokality dle úvah ÚPSÚ. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Současně využívané zdroje nejsou vhodné pro nouzové zásobení obyvatel. Z předběžně vytipovaných vodních zdrojů, které jsou pro nouzové zásobení vhodné, doporučujeme vrt V3 Semechnice ze skupinového vodovodu Dobruška s kapacitou 3.870 m3/den. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 30




Souhrnná zpráva

2.5.1.8 SV Rychnov – Cisařská studánka Skupinový vodovod Rychnov – Císařská Studánka dnes pokrývá většinu centrální části okresu Rychnov nad Kněžnou. Vodovodní skupina se dělí na 2 samostatné oblasti, které spolu mohou do jisté míry spolupracovat, ale jejichž propojení je za běžného provozu uzavřeno ( uzávěr vodovodu je na propojovacím řadu u vodojemu dolního tlakového pásma - Sibiř). Severní část systému SV tvoří vodovod Císařská Studánka, který v současné době zásobuje obce: Solnice, Ještětice, Kvasiny, Bílý Újezd, Hroška, Masty, Skuhrov, Brocná, Svinná,Debřece, Rybníčky, Lipovka, Domašín, Černíkovice, Lično, Lokot, Litohrady a severní část města Rychnov n. Kn. kolem nemocnice. Zdroje vody pro vodovod jsou: Jímací území Ještětice : Zde je provedena širokoprofilová šachtová studna a tři širokoprofilové vrty J1, J2 a V4, vystrojené jako trubní studny. Souhrnná vydatnost prameniště je dle hg posouzení i povolení k odběru 50 l/s s tím, že při vlhčích obdobích se celé množství bere z šachtové studny, při režimních poklesech hladiny v sušších obdobích se pak odběr postupně přesouvá na vrty. Zdroj má oplocené PHO I. stupně a širší PHO, vyhlášená vodohospodářským rozhodnutím z roku 1995.S ohledem na nové ekonomicko právní podmínky ( otázka náhrad za omezení činností v PHO) se připravuje celková revize širších PHO. Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. Obsah dusičňanů se sice blížil normové hodnotě, v současné době je však jejich koncentrace již konstantní, event. slabě klesající. V rámci vodovodní skupiny jsou ještě některé původní zdroje, dnes pro špatnou kvalitu dodávané vody odstavené z provozu a sice: Vrt Solnice – sokolovna

vydatnost cca 8 l/s

Vrt Černíkovice

vydatnost cca 10 l/s

Studna Lično s vydatností cca 2.5 l/s je pouze uvedena do klidu a zdroj se spouští v případě větší spotřeby vody nebo provozních komplikací na přívodu vody do Lična.

Dodávka vody: Z prameniště Ještětice se čerpá výtlakem DN 300 voda do vodojemu Solnice 3 x 500 m3 ( 368.7 / 372.5). Podél výtlaku vede od vodojemu zásobní řad DN 200 na Ještětice, který dále pokračuje v profilu DN 100 do vodojemu Bílý Újezd ( 50 m3 – 352.0 / 355.0) a samostatně v profilu DN 150 ( PVC) do Hrošky.U vodojemu Bílý Újezd je ATS, která čerpá vodu dále na Masty. Z vodojemu pokračuje ve směru na Solnici zásobní řad DN 300, který se dále větví na řady multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 31




Souhrnná zpráva

- DN 250 ( dále 200) směrem do Kvasin a do čerpací stanice Kvasiny ( s akumulací 25 m3 na kótě cca 356.0). Z této čerpací stanice se čerpá voda dále do vodojemu Hraštice ( 2 x 100 m3 – 457.0 / 459.7). Z výtlaku na vodojem je přes redukci tlaku zásobena koncová část Kvasin a dále Hraštice a Skuhrov, zásobním řadem z vodojemu Hraštice pak obce Brocná a Svinná. - DN 300 ( dále 250), který vede přes Solnici směrem na Rychnov nad Kněžnou. V Lipovce je z tohoto řadu odbočka DN 150, vedoucí přes Lipovku na Domašín, Černíkovice a Lično, z tohoto řadu pak za Lipovkou ještě odbočuje řad DN 100 pro Lokot a Karolin a řad DN 80 pro Litohrady. Za Černíkovicemi ve směru na Lično je redukce tlaku. Z tlakového pásma vodojemu Solnice je pak přímo zásobovaná severní část Rychnova kolem nemocnice a bývalých kasáren, hranice zásobené oblast je v podstatě dána tratí ČD Častolovice - Solnice. Pro novou zástavbu rodinných domků v této oblasti byla z tlakových důvodů provedena malá ATS, napojená přímo na potrubí. Propojovací řad od Solnice vede pak za nemocnicí do vodojemu dolního pásma Rychnov nad Kněžnou, kde je manipulační uzávěr ( dle informace provozovatele je za běžného provozu přivřen tak, aby protékalo pouze množství vody potřebné pro její obnovu v koncové části propojení). V oblasti kolem vrtu RK-2 v Malé Lipovce se systémy zásobení Císařská studánka a Rychnov prolínají, vrt RK-2 včetně přívodu do sítě je již hodnocen jako součást rychnovské části vodovodní skupiny. Vlastníkem této části vodovodu je vodovodní svaz ( sdružení obcí) Císařská studánka, provozovatelem AQUA servis a.s. Rychnov nad Kněžnou. Jižní část systému SV tvoří vodovod Rychnov, který v současné době zásobuje vlastní Rychnov včetně místních částí Dlouhá Ves, Jámy, Panská Habrová. Zdroje vody pro vodovod jsou: -Vrty RK-1, RK- 1A v prameništi pod městem. ( vrt RK1 z dřívějšího období, vrt RK-1A byl proveden v roce 1985 jako náhrada, po havárii RK-1A v roce 2002 se opět provizorně zapojil RK-1, v současné době se vody odebírá z RK-1A. Vydatnost vrtu 45-50 l/s, voda se zvýšeným obsahem Fe ( přes 1mg/l) . U vrtu je úpravna vody ( kapacita 40 l/s s možností krátkodobého přetížení). Technologie spočívá ve vysrážení železa a jeho zachycení na otevřených filtrech, po úpravě se provádí hygienické zabezpečení. Upravená voda se akumuluje v akumulační nádrži 500 m3, odkud se čerpá do vodojemu dolního tlakového pásma. Jedná se o vrty, jímající vodu z hlubokého horizontu, problematika jejich širší ochrany se v současné době upřesňuje. Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody po úpravě a hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. -VRT RK-2 Lipovka s vydatností kolem 10 l/s je veden jako pohotovostní zdroj, za běžné situace je mimo provoz. Voda obsahuje zvýšený obsah Fe. - v případě potřeby dotace ze severní části vodovodní skupiny ( od Císařské studánky). Dodávka vody: Z akumulační nádrže u vodojemu se voda čerpá přes síť do akumulace dolního tlakového pásma ( vodojem Sibiř 1650 m3 – 356.3 / 361.5). Kapacita čerpací stanice na ÚV je v provozním řádu uváděna 50 l/s, její ovládání je radiem od hladiny vodojemu. U akumulace dolního pásma je dále multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 32




Souhrnná zpráva

čerpací stanice, která čerpá ( opět přes síť) vodu do vodojemu horního tlakového pásma Javornice 1000 m3 ( 396.0 / 401.0 ).Kapacita této ČS je 25 l/s. Čerpací stanice na vrtu RK-2 v Lipovce ( pokud si provozní podmínky vyžádají jeho napojení) čerpá vodu do systému dolního tlakového pásma. ČS má kapacitu 10 l/s a je ovládána manuálně. Z místních částí jsou na systém vodovodu Rychnov napojeny Jámy a Dlouhá ves (na dolní tlakové pásmo) a Panská Habrová ( na horní tlakové pásmo). Roveň je napojena na vodovod Vamberk. Z důvodu nedostatečné kapacity hlavního řadu přes Dlouhou Ves je nutno k zajištění dodávky provozovat starý koncový vodojem Dlouhá Ves ( cca 25 m3), který je ve špatném stavebním stavu. Vlastníkem této části vodovodu je město Rychnov nad Kněžnou, provozovatelem AQUA servis Rychnov nad Kněžnou. Dnešními problémy dodávky vody ve skupině se jeví zejména: Oblast Císařská studánka: - dořešení konečné podoby širších PHO vodního zdroje Ještětice včetně doporučení režimu, který by optimalizoval ochranu vody ve vazbě na ekonomickou náročnost navržených opatření. - nedostatečná kapacita odbočky vodovodu na Domašín, Černíkovice a Lično. - tlakové problémy v oblasti ČS Kvasiny – vodojem Hraštice Oblast Rychnov: - špatný stavební stav dnešní úpravny vody ( byla budována jako provizorium v roce 1972). - nedořešená náhrada zdroje RK-1A v případě jeho havárie - nedostatečná kapacita a nevyhovující stav hlavního řadu na Dlouhou Ves - v dlouhodobější perspektivě nedostatečná velikost akumulace dolního tlakového pásma. Výhled: PRVK pro návrhové období do roku 2015 uvažuje ( opět jsou vzhledem k určité vzájemné provázanosti pro přehled uvedeny záměry v obou částech vodovodní skupiny). Oblast Císařská Studánka: - běžné opravy a dostavbu vodovodu podle potřeb územního rozvoje - dořešení konečného rozsahu a režimu činnosti širších PHO zdroje Ještětice - optimalizace tlakových poměrů ve vodovodní síti kolem ČS Kvasiny - zvýšení kapacity dodávky vody a stabilizace tlakových poměrů v oblasti Domašín, Černíkovice a to výstavbou propojovacího řadu Solnice – Černíkovice dle dokumentace firmy Multiaqua ( na akci je stavební povolení). - z hlediska širšího rozvoje SV se uvažuje ( návazně na posílení, uvedené v předchozím bodu) s rozšířením vodovodní skupiny o Třeběšov, Libel, Synkov a Slemeno výstavbou nového propojovacího řadu , který spojí stávající vodovod v Domašíně s rozvody dolního tlakového


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 33




Souhrnná zpráva

pásma v Rychnově u ČOV . Na tento řad budou napojeny výše uvedené 4 obce, na akci je zpracována projektová dokumentace – IKKO Třebechovice a vydáno stavební povolení. - otevřený je prozatím rozvoj severní části vodovodní skupiny ve směru na Roudné (osada obce Bílý Újezd), kde je ovšem nutno napřed zhodnotit, zda s ohledem na minimální odběry a rozptýlenou zástavbu se vůbec jedná o území vhodné pro vodofikaci . Oblast Rychnov: - běžné opravy a dostavba vodovodní sítě dle potřeb územního rozvoje - zajištění celkové opravy dnešní ÚV ( nebo výstavba nového objektu v dnešním areálu). - zajištění stabilního náhradního zdroje pro případ poruchy na vrtu RK-1A - zkapacitnění řadu dolního tlakového pásma do Dlouhé Vsi ( umožní současně odstavit nevyhovující malý vodojem Dlouhá Ves). - počítat s územní reservou pro dostavbu vodojemu dolního tlakového pásma (velikost až 2 x1000 m3, na stejné výškové úrovni jako stávající vodojem Sibiř). Vlastní realizace bude termínově odvislá od vývoje potřeb vody, předběžně se předpokládá ( s ohledem na další potřeby města) v dalším výhledu po roce 2015. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Jak bylo uvedeno v hodnocení severní části vodovodní skupiny, zdroj vody v Ještěticích ( Císařská Studánka) není pro svá poměrně velká PHO a z toho plynoucí zvýšenou citlivost na vnější vlivy vhodný z hlediska požadavků směrnic na zdroje pro nouzové zásobení, je tedy reálný předpoklad, že celou vodovodní skupinu Rychnov – Císařská studánka bude třeba v krizových situacích zásobovat z vrtů hlubokého horizontu v Rychnově, přičemž do severní části skupiny jsou teoreticky možné následující způsoby dopravy vody : - nouzová zpětná dodávka ze sítě spodního tlakového pásma v Rychnově - nouzové zpětné čerpání z vrtu RK-2 v Lipovce ( voda s obsahem Fe) V obou případech jde o zásobení havarijní s menším tlakem a množstvím ( reálné budou omezené odběry v přízemích budov). - dovoz vody z Rychnova z prostoru ÚV Rychnov ( dovozová vzdálenost cca 8 km). V rychnovské části skupiny se předpokládá nouzové zásobení z vodovodního systému s možným omezením množství dodávané vody a jejího tlaku. V obou částech bude nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Problematika náhradního zásobení celé oblasti je poměrně složitá a měla by se řešit podrobněji samostatným materiálem.

2.5.1.9 SV Vamberk-Roveň Stávající stav: Skupinový vodovod Vamberk – Roveň je ve vlastnictví města a provozuje jej akciová společnost AQUASERVIS Rychnov n.K. Slouží k zásobování Vamberka, Merklovic, Pekla nad Zdobnicí a Rovně ( místní část města Rychnov n. Kn.). multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 34




Souhrnná zpráva

Skupinový vodovod se rozkládá v jihovýchodní části bývalého okresu. Vzhledem k výškovému členění zásobované oblasti má vodovodní systém několik tlakových pásem. Nižší tlakové pásmo Vázané na vodojem dolního tlak.pásma Vamberk, 280 m3 s kótou max. hladiny 391,00 m n.m.. Z tohoto pásma je zásobována dolní část Vamberka. Vyšší tlakové pásmo Vázané na vodojem vyššího tlak.pásma 650 m3 s kótou max. hladiny 391,00 m n.m. Vyšší tlakové pásmo zásobuje kromě vyšších partií města Vamberka i obce Peklo n.Z., Roveň a dolní část Merklovic. Dalšími tlakovými pásmy jsou:

-

AT stanice Roveň, zásobuje horní část obce Roveň

-

Merklovice, střední část, vázaná na dolní vodojem Merklovice 30 m3 s kótou max.hl. 406,5 m n.m.

-

Merklovice , horní část, vázaná na horní vodojem Merklovice 50 m3 s kótou max.hl.460,29 m n.m.

-

Vamberk, sídliště rodinných domků, které je zásobováno posilovací stanicí umístěnou v armaturní komoře vodojemu vyššího pásma

Celý vodovodní systém je zásobován z hlavního vodního zdroje Vamberk Luka. Jedná se o vrt s vydatností 24 l/s, s označením V-3, který byl proveden v roce 1961 a jeho hloubka je 196,20 m. Pro tento zdroj vody je vydáno povolení k odběru čj. ŽP 1120/01-231/1 ze dne 17.9.2001 pro odběry v množství max. 25 l/s, 65700 m3/měsíc a 560000 m3/rok. Platnost povolení je do 31.12.2015. K zásobování je dále možno použít vrt Park, označený jako Vr-10. K odběru vody z tohoto zdroje je vydáno povolení čj. ŽP 511/94-231/2 z 15.7.1994 a to pro hodnoty max. 10 l/s, 22400 m3/měs. a 270000 m3/rok s platností do 31.12.2004. Tento zdroj se však využívá pouze jako náhradní v obdobích mimořádného sucha nebo v případě vyšších odběrů. Oba zdroje splňují ve všech ukazatelích normové hodnoty vyhlášky MZdr.č.376/2000 Sb. Voda je pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Na území města se nachází ještě vrt v areálu bývalého Vambereckého masného průmyslu, který byl využíván tímto potravinářským podnikem. Je hluboký 60 m s vydatností cca 8 l/s a je v současné době předmětem mediálního zájmu pro svoji údajně výjimečnou kvalitu vody. S jeho zapojením do soustavy skupinového vodovodu se však nepočítá. Současné zdroje jsou dostatečně kapacitní a stejné kvality. Rozhodujícími zařízeními na vodárenské soustavě, kromě zdrojů, jsou: -

čerpací stanice Luka, kapacita 20 l/s(DTP) a 25 l/s(HTP)

-

čerpací stanice Park, kapacita 6 l/s

-

AT stanice Roveň, kapacita 4 l/s

-

posilovací stanice horní vodojemj Vamberk + přečerpací stanice na Merklovice kapacita 2 l/s

-

akumulace Luka multi a

č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 35




-

vodojem dolního pásma Vamberk

-

vodojem horního pásma Vamberk

-

vodojem Merklovice dolní pásmo s přečerpací stanicí, kapacita 4 l/s

-

vodojem Merklovice horní pásmo

-

vodojem Roveň

-

vodovodní rozvodná síť

Souhrnná zpráva

Voda z vrtu Luka je čerpána do akumulace Luka, kde je dezinfikována. Samostatně je pak čerpána do vodojemu nižšího a vyššího tlakového pásma. V případě zvýšených odběrů je možno použít k zásobování dolního pásma čerpací stanici zdroje Park. Sídliště rodinných domků kolem vodojemu vyššího pásma je zásobováno pomocí posilovací stanice v armaturní komoře vodojemu. Zde je také umístěno čerpadlo, které čerpá vodu přes síť do vodojemu nižšího tlakového pásma v Merklovicích. Do vodojemu vyššího tlakového pásma Merklovice je čerpána voda čerpadlem ve vodojemu nižšího pásma. Z vodojemu vyššího tlakového pásma Vamberk je zásobena také obec Peklo n.Zd. a přes síť v obci je doplňován vodojem Roveň přes plovákové uzávěry. Zde je také napojena AT stanice Roveň pro zásobování vyšších partií této obce. Pozoruhodná je hodnota ztrát v trubní síti – 173000 m3, což představuje skoro 41 % a svědčí o špatném stavu potrubí. Výhled: Systém skupinového vodovodu, který je v území provozován, je ucelený a provozně vyhovující. Zdroje jsou kapacitně vyhovující a nadnesené bilance z původního územního plánu nutno brát s velkou rezervou. Současná fakturovaná hodnota denního maxima pro celou skupinu činí cca 8 l/s, i se všemi ztrátami činí 14 l/s. Využitelná kapacita zdrojů je 30 l/s a je dostatečná i pro větší nárůst výstavby objektů pro bydlení. Také kapacita vodojemů je zatím vyhovující, ve výhledu však přesto doporučujeme přepočet akumulace podle návrhu rozvoje území v novém územním plánu. Ve výhledovém období bude však nutno přikročit k postupné rekonstrukci nevyhovujících a starých částí potrubí rozvodné sítě, aby se ztráty vody snížily na únosnou hodnotu. Je také třeba sledovat technický stav čerpacích stanic, vodojemů a také samotných vrtů, jejichž technologické osazení a vlastní vystrojení také zastarává. Provozovatel vodovodních zařízení provádí systematické kamerové prohlídky důležitých vrtů. Dále bude potřeba rozšířit vodovodní síť do míst nové zástavby podle zastavovacích plánů jednotlivých lokalit. V plánu investic pro návrhové období PRVK je pro vodovodní systém Vamberk stanovena částka 6,0 mil. Kč na konec návrhového období. Počet připojených obyvatel bude 4.150. Kapacita skupinového vodovodu umožní rozvoj území obcí Vamberecka. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Pro nouzové zásobení obyvatel Vamberka a místních částí je zvolen vrt P1 v Potštejně, který je vzhledem k absenci širších ochranných pásem vybrán jako jeden z možných zdrojů náhradního zásobení v regionu. Jeho kapacita je 1.728 m3/den. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 36




Souhrnná zpráva

2.5.1.10 SV Potštejn-Záměl-Doudleby Stávající stav: SV zásobuje vlastní Potštejn včetně místní části Brná a dále obce Záměl a Doudleby n.O. Zdroj vody – hlubinný vrt P – 1 a úpravna vody se nacházejí na katastru obce Potštejn. Voda z úpravny je čerpána do vodojemu 2 x 400 m3 v Potštejně s kótami 356,45/360,05 m n.m. Odtud je veden zásobovací řad do Potštejna a odbočkou, přes armaturní šachtu s měřením a redukcí tlaku je zásobována Záměl. Část vodovodního systému na katastru obce Potštejn je v majetku obce Potštejn, která tuto část i provozuje a předává vodu do níže ležící části Doudleb a Potštejna, V této části je již provozovatelem skupinového vodovodu akciová společnost AQUASERVIS Rychnov n.K. Výhled: Současný systém skupinového vodovodu, který je v území provozován je ucelený a provozně vyhovující. Zdroje jsou kapacitně vyhovující a trubní síť je poměrně nová. Ve výhledovém období půjde pouze o -postupné doplnění vodovodní sítě, zejména pak v nově navržených lokalitách pro výstavbu v souladu s návrhem územního plánu -dostavbu vodojemu a vodovoddu v Doudlegech….. - propojení Potštejn - Vamberk Kapacita skupinového vodovodu umožní rozvoj zásobené oblasti dle potřeby . Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Pro nouzové zásobení celé oblasti se uvažuje vrt P-1 v Potštejně, který je vzhledem k absenci širších ochranných pásem vybrán jako možný zdroj náhradního zásobení v regionu. Jeho kapacita je 1.728 m3/den. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.

2.5.1.11 SV Rokytnice – Pěčín Stávající stav: Oblast Rokytnice – Pěčín je zásobena skupinovým vodovodem ve vlastnictví obce Rokytnice n.o., provozovatelem je ROKYTNICKÁ VODA, s.r.o. Vodovodní systém slouží také pro zásobování Pěčína. . Zdroj vody se nachází severně od Horní Rokytnice, asi 2 km. Voda je jímána z Anenského potoka (přítok Říčky), nalevo od silnice do Říček. Průtok Q355 v tomto místě toku se uvádí 45 l/s. Původní odběr činil 12 –15 l/s, v současné době je možnost odběru až cca 30 l/s (reálně 22 l/s ). Surová voda je vedena do úpravny vody v Horní Rokytnici s provozní kapacitou 12 l/s, kde technologii úpravy tvoří písková filtrace a hygienické zabezpečení chlorací. Roční objem vyrobené vody činí 143000 m3, tj. cca 4.5 l/s. V areálu úpravny je také původní vodojem 400 m3 s osazením 620,6/624,9, který byl později rozšířen o další vodojem 1000 m3, který má stejnou úroveň hladiny, dno je ale na kótě 619,9 m n.m. multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 37




Souhrnná zpráva

Zásobovací řad PVC 225 mm, v délce 2500 m vede upravenou vodu do města, kde je systém okruhovaných rozvodných řadů o profilech DN 80 – 150 mm . Kapacita zdrojů dle podkladů provozovatele a obce je kolísající, kvalita dodávané upravené vody odpovídá požadavkům vyhlášky č. 274/2001 Sb ( kvalita A1 ). Pro odběrné místo surové vody jsou stanovena ochranná pásma 1. a 2. stupně. Výhled: Problémem pro výhledový rozvoj území není nedostatečná kapacita vodních zdrojů, daná jak možnostmi jímaného množství z Anenského potoka, tak i kapacitou úpravny vody, jak uvádí vodohospodářská část územního plánu. V současné době je vydatnost Anenského potoka schopna odběru do 30 l/s. Pokud bude na tuto kapacitu přestavěna i úpravna vody, je schopna dodávat do spotřebiště cca 27 l/s upravené vody. Toto množství pro výhled výrazně přesahuje reálné potřeby. Ty můžeme na základě rozvoje území a po odchodu vojenských aktivit odhadnout na max. 15 l/s. Pro Pěčín ještě bude potřeba 2 l/s, tedy celkem 17 l/s . Kapacita zdrojů tedy skýtá dostatečnou rezervu i ve výhledu. Také kapacita akumulace ve vodojemech je dostatečná. Vlastník vodárenského systému počítá s rekonstrukcí úpravny vody a s postupnou výměnou nevyhovujících řadů. V současné době není zpracována potřebná projektová dokumentace. Pro zásobování objektů v Horní Rokytnici by bylo nutno postavit novou lokální AT stanici pro posílení tlaku v horních partiích území. V souladu s nově navrženými lokalitami pro bydlení, občanskou vybavenost a pro podnikatelské aktivity dle územního plánu bude rozšířena distribuční vodovodní síť. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Nouzové zásobení obyvatel Rokytnice v Orlických horách se předpokládá dle zpracované koncepce z vrtu H2 Helvíkovice ze skupinového vodovodu Žamberk, který je vzhledem k absenci širších ochranných pásem vybrán jako jeden z možných zdrojů náhradního zásobení v regionu. Jeho kapacita je 3.542 m3/den. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.

2.5.1.12 SV Dobruška Stávající stav: Skupinový vodovod Dobruška je ve vlastnictví města a provozuje jej akciová společnost AQUASERVIS Rychnov n.K. Slouží k zásobování Dobrušky a místních částí Chábory, Domašín, Křovice, Mělčany, Doly, Pulice a také ještě samostatných obcí Podbřezí, Bačetín, Trnov, Houdkovice a Semechnice. Zdroje skupinového vodovodu, které jsou v provozu: -

Semechnice, vrt V3, s povoleným odběrem 45 l/s

-

Pulice (za gymnáziem) povolený odběr 18 l/s, využívaný odběr 8 l/s


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 38




Souhrnná zpráva

Vodní zdroje nevyužívané: -

vrt Doly (k.ú. Křovice) již zrušen

-

studna Doly, max. 5 l/s – v současnosti mimo provoz

-

vodní zdroj Loučky, slouží pouze k zásobování městského bazénu

V území se nacházejí ještě vodní zdroje skupinového vodovodu Litá (VaK,a.s. Hradec Králové), a to vrty LT-3 a LT-9. V místní části Běstviny a v místní části Spáleniště není veřejný vodovod a místní obyvatelstvo je zásobováno z vlastních studní. Celý vodovod Dobruška je rozdělen na dvě tlaková pásma: A. Nižší tlakové pásmo: Je napájeno z vodního zdroje Pulice s čerpací stanicí Pulice. Akumulaci pro NTP tvoří zemní vodojem „U Ducha“, 300 m3 (328,45/325,00). Tento systém zásobuje nižší partie města Dobrušky (cca pod kótou 300,00 m n.m.). Čerpadla ve vrtu jsou ovládána stavem hladiny ve vodojemu. Voda se kromě dezinfekce neupravuje. B. Vyšší tlakové pásmo: Je napájeno z vodního zdroje Semechnice. Voda je přečerpávána do jednokomorového nadzemního vodojemu „Chlum“ o obsahu 1300 m3 (353,35/347,75), kde je i úpravna vody Semechnice pro odstranění železa s výkonem 15 l/s.. Z tohoto vodojemu jsou gravitačně zásobovány vyšší partie města a místní části Křovice, Chábory, Mělčany, Doly, Domašín a také samostatné obce Trnov, Houdkovice, Semechnice, a Bačetín. V případě nouze lze zásobovat z 50 % i Opočno. Do vyšších partií obcí Domašín a Bačetín je voda ještě dále přečerpávána čerpacími stanicemi Babyka a Domašín. Další malý vodojem o obsahu 50m3 (423,00/420,00) je nad Domašínem a vodojem o obsahu 30 m3 (334,40 a 331,80) nad obcí Chábory. Ovládání celé soustavy zajišťuje dispečink v provozním středisku Dobruška, který koordinuje hladiny ve vodojemech. Díky vysoce kvalitnímu počítačovému systému řízení je provoz skupiny bezproblémový. Vodovodní řady přiváděcí i zásobovací jsou různého stáří a jsou provedeny z různých materiálů (ocel, litina, azbestocement, PE a PVC). Profily se pohybují od DN 80 a 100 mm u rozvodů až po DN 400 v případě přívodních řadů. Kromě domácností odebírají vodu z veřejného vodovodu všechny průmyslové podniky, kromě chladících a technologických vod v Dobrušských strojírnách, a.s., centrálního zdroje tepla a městského bazénu. Kapacita zdrojů je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. Výhled: Územní část sídelního útvaru počítá v návrhovém období s nárůstem počtu obyvatel ve všech částech Dobrušky ze současných 7161 na 7800. K tomu nutno přidat i předpokládaný rozvoj v podnikatelské sféře, službách, cestovním ruchu apod. a tomu je také přizpůsoben návrh rozvoje oblasti zásobování vodou. Z nově připojených území je uvažováno se zásobováním Běstvin. Obecně se předpokládá 100 % napojení obyvatelstva. Z hlediska potřeby vody je konstatováno, že výhledová potřeba bude pokryta ze současného skupinového vodovodu. Z bilance potřeby vychází Qdmax = 22,8 l/s.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 39




Souhrnná zpráva

Z hodnocení jednotlivých součástí skupinového vodovodu vyplývá, že technicky zastaralá je úpravna vody v armaturní komoře vodojemu Chlum. Je také obtížně přístupná a neposkytuje možnost rozšíření. Doporučuje se řešit odželezňování vody přímo u zdroje s využitím stávající budovy. Výkon nové úpravny by byl dimenzován na cca 25 – 30 l/s, v tomto množství je zahrnuta i rezerva pro připojení obcí, ležících mimo řešené území. S úpravami na zdroji Pulice se neuvažuje. U hlavních vodojemů dolního a horního tlakového pásma je naléhavě doporučeno rozšíření jejich akumulační kapacity tak, aby vyhovovaly uvažovanému zvýšení potřeby o 15 % a předepsanému podílu z maximálního denního množství. Jednalo by se tedy o rozšíření vodojemu dolního tlakového pásma o min. 300 m3, nejlépe však o 500 m3 a rozšíření akumulace vodojemu horního tlakového pásma (Chlum ) o dalších 800 – 1000 m3 včetně rekonstrukce armaturní komory a stávající komory vodojemu. V obou případech se počítá s výstavbou na stávajících pozemcích. Pro území nové výstavby v Křovicích je navržen nový vodojem 150 m3 na úbočí vrcholu severozápadně od Domašína. U ostatních vodojemů se předpokládají pouze běžné opravy a rekonstrukce. Navrhované úpravy v rozvodné síti vyplývají hlavně z potřeby, umožnit zásobení vodou objektů v nově navrhovaných lokalitách výstavby. Týká se to např. nové lokality bydlení Belveder v oblasti dolního tlakového pásma, kde již nevyhoví parametry tlaku z vodojemu U Ducha. Zvýšení tlaku se navrhuje zřízením ATS přímo u čerpací stanice Pulice spojenou s výstavbou nového výtlaku. Dále jsou vytipovány technicky zastaralé úseky vodovodních řadů k výměně a navrženy drobné propoje pro zlepšení provozu na síti. V horním tlakovém pásmu je nutno řešit zejména severovýchodní oblast města (Křovice a Doly ) s návazností na budoucí zásobování Běstvin a rozvojové lokality rodinných domků pod lesem v Křovicích. Tomu bude sloužit již výše uvedená výstavba nového vodojemu 150 m3 v Křovicích, který by měl být osazen na kótu kolem 365 m n.m. Další investiční aktivity v rozsahu horního tlakového pásma se budou týkat rekonstrukce a rozšíření zásobovacích řadů. Kapacita vodovodu umožňuje rozvoj lokality dle úvah ÚPSÚ. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Pro nouzové zásobení obyvatel Dobrušky a místních částí jsou vhodné oba vrty, jak Pulice, tak i Semechnice, které jsou vzhledem k absenci širších ochranných pásem vybrány jako dva z možných zdrojů náhradního zásobení v regionu. Vhodnější a stanovený zdroj je vrt V3 v Semechnici s kapacitou 3.870 m3/den. Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.

2.6 Základní věcné problémy K základním věcným problémům zásobení pitnou vodou rychnovské oblasti patří: 2.6.1 Vodní zdroje: Kapacita vodních zdrojů je souhrnně dostatečná. Problémy se dle provozních zkušeností projevily pouze v lokalitách Kamenice a Prorubky a v rámci PRVK je naznačeno jejich řešení.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 40




Souhrnná zpráva

Z hlediska kvality dodávané vody se v předchozím desetiletí projevovaly v řadě případů problémy s obsahem dusičňanů v pitné vodě, jak je podrobněji naznačeno v části 2.3 Vodní zdroje. Tento problém se již z větší části podařilo provozovatelům odstranit, takže na úseku veřejných vodovodů dnes zbývá v podstatě dořešit Rašovice ( řešení je v PRVK naznačeno). Železo je obsaženo v surové vodě řady zdrojů hlubšího horizontu zejména ve střední části okresu (Rychnov,Kostelec,Dobruška,Častolovice,Čermná,Potštejn a pod.)Technicky jej lze vcelku dobře odstranit. v ÚV, PRVK zahrnuje potřebné dostavby a rekonstrukce úpraven u rozhodujících zdrojů. Bakteriologické znečištění ( B coli) se projevuje zejména v období vyšších vodních srážek u některých zdrojů, které jímají mělký horizont podzemní vody ( Studny SV Dřizna, zdroje Vysoký Újezd, Krchleby, Kostelecké Horky).V těchto obdobích je třeba věnovat zvýšenou pozornost hygienickému zabezpečení vody. Koncepční řešení u jednotlivých zdrojů je popsáno v části 2.9 plnění RPI. Obecné problémy zdrojů: Jak bylo uvedeno v předchozích částech, je dodávka vody na území Rychnovska postavena převážně na zdrojích jímajících hlubší horizonty podzemní vody ( vrty), což je stav z hlediska stability dodávky příznivý. Na druhé straně je však třeba počítat i s možnými risiky, mezi které lze zařadit: - většina využívaných vrtů pochází ze sedmdesátých až osmdesátých let minulého století a nachází se v optimálním případě v druhé polovině svojí životnosti ( stav některých může být i horší). V řadě případů je přitom vrt jediným zdrojem vodovodního systému a jeho výpadek by znamenal zásadní ohrožení dodávky vody. - dle konzultace s AQUA servisem se na území Rychnovska nachází minimálně 10 hlubších vrtů z dřívějších státních regionálních průzkumů, které v současné době nemají jednoznačného vlastníka a tedy ani organizaci, odpovědnou ze jejich stav. Toto opět v případě jejich havarie skýtá potenciální nebezpečí ohrožení využívaných zdrojů. - v současné době je určité praktické vakuum v oblasti pásem hygienické ochrany zdrojů všeobecně. Vcelku bez problémů jsou dána PHO I. stupně, chránící vlastní jímací objekty , komplikace však jsou s širšími PHO , chránícími oblast tvorby a komunikace podzemní vody, kde se některé dřívější ( třebas i vyhlášené návrhy) dostávají do střetu s ekonomickou realitou (otázka úhrady ekonomické újmy v PHO). Na úseku této obecné problematiky proto PRVK navrhuje: - pokrečovat v kamerových zhodnoceních dnešních vrtů ( jak provádí a.s.AQUA servis RK) s cílem získat ucelený přehled o jejich stavu a dle toho počítat s jejich plánovanou obnovou. - dořešit problém starých vrtů bez jednoznačně stanoveného správce, tyto vrty následně (pokud bude potřeba) odpovídajícím způsobem zrušit. - z hlediska zvýšení provozní bezpečnosti uvažovat s postupným propojení jednotlivých vodovodních systémů tam, kde se to jeví technicky reálné a ekonomicky únosné. PRVK uvažuje do roku 2015 propojení Lhot u Potštejna s SV Borovnice – Chleny, propojení SV Vamberk a SV Potštejn, propojení SV Dřízna a SV Dobruška, propojení Rašovic na SV Častolovice a a možnost spolupráce SV Dobruška a vodovodu Opočno. - pokračovat v pracech na revizích PHO a na základě podrobného hodnocení vývoje jakosti podzemní vody specifikovat reálný rozsah jejich požadované ochrany, který bude přijatelný i z ostatních hledisek rozvoje území. Nelze přitom vyloučit, že u některých menších zdrojů se prokáže nemožnost jejich racionální ochrany , takže řešení povede k upuštění od ochranného režimu a navrhu náhradního zdroje vody . multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 41




Souhrnná zpráva

Podle konzultace s býv. OHS Rychnov i podle dřívějších monitoringů KHS nebyly zjištěny zásadní problémy s kvalitou vody dodávané do vodovodů , které vyžadují okamžité řešení (např. specifické organické látky, těžké kovy apod.) a které by dle dohody o přistoupení ČR k EU bylo nutno řešit do roku 2006. Rekonstrukce ÚV navržené v PRVK řeší neuspokojivý stavební stavněkterých dnešních zařízení.

2.6.2 Doprava vody, akumulace: Problémy v jednotlivých skupimových vodovodech a návrh jejich řešení jsou podrobněji popsány v části 2.5.1. samostatně pro jednotlivé skupinové vodovody, U vodovodů místních je pak problematika podrobně popsána v kartách obcí, připady které se jevily jako nejnaléhavější byly po konzultaci s obcemi a jednotlivými provozovateli zahrnuty do návrhu investičního plánu PRVK. Zodpovědně je však třeba upozornit, že vzhledem k zadanému limitu celkové možné investiční výstavby a současně požadavku zajistit jmenovité akce v oblasti kanalizací, dané přistoupením do EÚ v řadě případů nebylo možno zahrnout požadavky, které se jeví oprávněné a jejich řešení se tak přesouvá až za rok 2015. Problémem kvalitního provozu vodovodů obecně je i značná provozní roztříštěnost, kdy z cca 35 organizací , provozujících veřejné vodovody pouze u několika je toto jejich hlavní provozní náplň . Jeví se účelné usilovat o postupný přechod na provozování vodovodů profesionálními organizacemi ( samozřejmě za podmínek výhodných i pro obce).

2.7 Seznam obcí bez vodovodu:

Na veřejný vodovod není v současné době napojeno 34 obcí nebo jejich místních částí a to: Roudné, Bohdašín, Vanovka, Homole, Byzhradec, Častolovické Horky, Chmeliště, Šediviny ( část obce Dobré), Běstviny, Spáleniště, Chlístov, Janov, Tis, Nedvězí, Šediviny ( část obce Kounov), Libel, Lupenice, Nová Ves, Dobříkovec, Proloh, Lhota Netřeba, Proruby, Podchlumí, Nová Ves ( část obce Skuhrov), Svídnice, Synkov, Jedlina, Slemeno, Třebešov, Dubí, Val , Provoz, Zdobnice, Chotiv.

V rámci navržené výstavby do roku 2015 ( dle konzultace s jednotlivými obcemi a provozovateli) by v tomto období mělo dojít k napojení na veřejný vodovod u lokalit: Bohdašín, Vanovka, Byzhradec,Běstviny, Chlístov, Janov, Tis,Libel, Lupenice, Dobříkovec, Proloh, Lhota Netřeba, Podchlumí, Svídnice, Sxnkov, Slemeno, Třebešv, Dubí, Val, Provoz.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 42




Na konci návrhového období k roku 2015 PRVK

Souhrnná zpráva

uvažuje, že dosud nebudou napojeny

následující lokality:

Obec ( lokalita)

Počet trvale bydlících obyvatel ( předpoklad 2005)

Roudné

65

Homole

13

Častolovické Horky

9

Chmeliště

13

Šediviny ( část obce Dobré)

25

Spáleniště

107

Nedvězí

29

Šediviny ( část obce Kounov)

14

Nová Ves

140

Nová Ves ( část obce Skuhrov)

31

Proruby

51

Jedlina

52

Zdobnice

152

Chotiv

14

Celkem

715

Výše uvedený přehled možno rozdělit na - obce, kde z hledisek ekonomických ale i reálného provozu ( min. odběry, značné zdržení vody v síti). zůstane zřejmě lokální systém zásobení i do dalšího výhledu: Roudné, Homole, Častolovické Horky,Chmeliště, Šediviny, Nedvězí, Šediviny ( Kounov), Nová Ves ( Skuhrov), Chotiv. Jde o malé lokality převážně rekreačního charakteru. Sem do jisté míry patří i větší obec Zdobnice, rozkládající se na velkém území . - obce , kde je určitá koncepce budoucího napojení, ale až po roce 2015. ( Spáleniště, Nová Ves, Jedlina) - obce kde obecní úřad nemá o vodovod zájem: Proruby


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 43




Souhrnná zpráva

2.8 Předpoklady výhledového řešení Návrh investičního programu oblasti Rychnovska na úseku vodovodů vycházel z následujícících předpokladů: - reálný objem investic ( respektive pořizovacích nákladů nové výstavby) byl zadavatelem definován (s ohledem na objek investic pro celý Královéhradecký kraj, daný pokynem Mze) na cca 90 – 100 mil. Kč/rok a to jak pro vodovody, tak i pro oblast kanalizací a ČOV. Je uvažován součet dotačních titulů a zdrojů investorů - na úseku vodovodů nebyl při jednáních s provozovateli zjištěn stav, který by přímo ohrožoval zdraví obyvatelstva nebo provoz vodovodních systémů - na základě podrobného rozboru se neuvažuje se zásadní změnou struktury dodávky vody v okrese, ale rozvoj je spíše koncipován na - dostavbě stávajících systémů SV - v některých případech na jejich propojení ke zvýšení provozní zabezpečenosti - rozvoji převážně stávajících zdrojů ( obnova technologie ÚV, sledování a zvýšená péče o vrty) Rekapitulace rozepsaných investic, uvažovaných v PRVK pro období do roku 2015 na území Královéhradeckého kraje – část okres Rychnov nad Kněžnou

Časové období

2005 – 2010 ( 6 let)

Investiční požadavky celkem Z toho vodovody kanalizace a ČOV

2011 – 2015 ( 5 let)

567.3 mil. Kč

489.9 mil. Kč

131.7 mil. Kč

182.8 mil. Kč

435.6 mil. Kč

307.1 mil. Kč

Předložená tabulka představuje rekapitulaci tabulek č.XIII a XIV. PRVK ( Časový přehled výstavby vodovodů a kanalizací). Z hlediska celkového objemu finančních prostředků nutno připomenout, že výše uvedená čísla nezahrnují - drobné investice,jejichž nutnost vyplývá spíše z okamžitých provozních potřeb. Jejich objem lze odhadnout pouze globálně dle dosavadního vývoje. - investice odvislé od konkrétní lokalizace nové bytové či průmyslové zástavby ( dřívější podmiňující investice) - hydrogeologické práce, související s obnovou či rekonstrukcí stávajících zdrojů podzemní vody. Otevřeným problémem je též souhrnný rozsah prostředků, které budou potřebné na rekonstrukce vodovodů a zejména kanalizací v jednotlivých lokalitách a konkrétní způsob financování ( opravy, investice). Toto je podstatné zejména u kanalizací, neboť, jak vyplývá i z doporučení textové části PRVK , ve značném procentu případů si posouzení aktuálního stavu dnešních kanalizací ( formálně převážně dešťových) a jejich využití do budoucna po případné rekolaudaci vyžádá pasportizaci a jejich podrobnější zhodnocení. Z hlediska celkové struktury je v návrhovém období, zejména do roku 2010 zřejmá převaha investic na úseku kanalizací a ČOV, daná snahou vyrovnat se s požadavky legislativy multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 44




Souhrnná zpráva

EU (směrnice Rady 91/271/EHS). Po roce 2010 pak dochází ke zvýšení podílů vodovodů, danému zejména nutností rekonstruovat některé rozhodující úpravny pitné vody. Vzhledem k tomu, že při průzkumech pro PRVK a jednáních s provozovateli a obcemi nebyly zjištěny havarijní situace v množství nebo kvalitě dodávané vody, soustředil se investiční program vodovodů ( vzhledem k nutnosti zajistit prioritně závazky vůči unii na úseku kanalizací a čištění odpadních vod svým rozsahem částečně omezený) na 4 základní oblasti a to: Dostavba vodovodní sítě v lokalitách , které dosud nemají veřejný vodovod Návrh uvažuje: - do roku 2010 napojit na veřejný vodovod: Byzhradec, Libel, Třebešov, Synkov, Slemeno, Lhotu Netřeba, Dubí - cca 1150 trvale bydlících obyvatel - do roku 2015: Bohdašín, Vaňovku, Běstviny, Chlístov, Janov, Tis, Lupenici, Dobříkovec, Proloh, Podchlumí, Svídnici, Val, Provoz – cca 1260 trvale bydlících obyvatel

Počet skutečně napojených obyvatel bude dán zájmem o napojení. Přehled lokalit, které budou mít v roce 2015 pouze v části 2.7.

lokální zásobení pitnou vodou je uveden

Rekonstrukce, respektive náhrada rozhodujících ÚV novými do roku 2010 – Hájek ( Litá) – nová ÚV, Rychnov n. Kn. ( rekonstrukce) do roku 2015 – Tutleky ( nová ÚV místo provizoria), Semechnice ( nová ÚV místo provizoria)

Dostavba vodovodních sátí v jednotlivých lokalitách, směřující jednak k zvýšení počtu napojených obyvatel a dále ke zvýšení provozní spolehlivosti systémů

Zvýšení provozní zabezpečenosti některých vodovodů, vázaných v současné době na jeden zdroj propojení Lhoty u Potštejna – SV Borovnice – Přestavlky, propojení SV Vamberk a SV Potštejn, zabezpečení provozu SV Opočno, propojení SV Dřízna a SV Dobruška , propojení Rašovic s SV Častolovice

Podrobnější členění tabulky investic:

Období 2005 -2010 – Uvažované náklady v mil. Kč ( bez DPH)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celkem

31.0

41.0

30.0

17.0

6.0

6.7

131.7

Kanalizace a 44.0

44.0

64.7

78.0

109.0

95.9

435.6

85.0

94.7

95.0

115.0

102.6

567.3

Vodovody

ČOV Celkem

75.0


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 45




Souhrnná zpráva

Základní tendence návrhu: - v období 2005 – 2006 se ponechává určitá vůle na dokončení rozestavěných akcí z předchozího období - u vodovodů se v období 2005 – 2006 uvažují již připravené akce ÚV Hájek a vodovod Třebešov-LibelSynkov-Slemeno, na které by měla navázat rekonstrukce ÚV Rychnov. V dalším období je investiční výstavba vodovodů potlačena pro zajištění závazků na úseku kanalizací a ČOV

Období 2011 -2015 – Uvažované náklady v mil. Kč ( bez DPH)

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

Vodovody

50.0

50.3

45.0

24.3

13.2

182.8

Kanalizace a ČOV

50.0

47.0

56.0

72.0

82.1

307.1

Celkem

100.0

97.3

101.0

96.3

95.3

489.9

Základní tendence návrhu: - v období 2011 - 13 se uvažuje s výstavbou ÚV Semechnice a Tutleky, v závěru období se opět ponechává více prostoru na výstavbu kanalizací a ČOV v lokalitách s 500- 2000 EO.

Jak je uvedeno v předchozích částech, zadaný limit investiční výstavby plně nepokrývá potřeby a je nutno počítat s tím, že řadu oprávněných požadavků bylo nutno odsunout až za rok 2015.

Napojení trvale bydlících obyvatel na veřejný vodovod (2015 ) 1.749 Nenapojeno 2,3% Napojeno 76.721 Nenapojeno 1.749 76.721 Napojeno 97,7%


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 46




Souhrnná zpráva

2.9 Plnění úkolů z Regionálního plánu implementace směrnic EU v oblasti komunálních odpadních vod a zásobování pitnou vodou Královéhradeckého kraje (dále RPI) .

Hlavní cíle RPI definované Směrnicí Rady 98/83 EC v oblasti zásobování vodou okresu Rychnov nad Kněžnou v obecné představují. 2.9.1 Zlepšit technologické procesy k zajištění kvality pitné vody a zajistit, že pitná voda bude splňovat vyhl. č. 376/2000 Sb. Mzd (odpovídá 98/83 EC) 2.9.2 Zajištění takových postupů a materiálů, aby při dopravě pitné vody nedocházelo k ohrožení její jakosti 2.9.3 Rozšiřování sítě a výstavba nových veřejných vodovodů v místech, kde nelze využívat místních zdrojů v dostatečné kvalitě

Tyto cíle byly v jednotlivých tabulkách RPI konkretizovány následně: 2.9.1 Přehled zdrojů nebo úpraven vody, na výstupu ze kterých nejsou zajištěny ukazatele dle vyhlášky č.376/2000 Sb. v požadovaných hodnotách. - Prameniště Litá – Mokré vrty Lt01, Lt02, Lt06

- provozovatel a.s.VAK HK

– vyšší obsah Fe

- Rašovice

- provozovatel město Týniště

– nadlimitní NO3

- Rybná nad Zdobnicí

- provozovatel AQUA servis RK

- nadlimitní NO3

- Tutleky

- provozovatel obec

- nadlimitní NO3

- Svídnice

- provozovatel obec

- nadlimitni Mn, NO3, Fe

- Dobré

- provozovatel obec

- nadlimitní Fe

- Bartošovice

- provozovatel obec

- nízké pH ( cca 6-6.5)

- Dobřany

- provozovatel obec

-

“

- Nebeská Rybná

- provozovatel Rokytnická voda

-

“

- Prorubky

- provozovatel AQUA servis RK

-

“

- Sněžné

- provozovatel obec

-

“

V mezidobí byla vyřešena situace v lokalitě Rybná n.Zd. a Tutleky, kde zdroje s nevyhovující kvalitou byly zrušeny a nahraženy vodou v normové kvalitě na situace a Bystrém, kde dle sdělení provozovatele došlo k poklesu obsahu Fe pod normové hodnoty. V návrhovém období se uvažuje s řešením v lokalitách: Mokré – vrty Lt01,02

- navržena výstavba ÚV v období 2005 – 2006

Rašovice

- dle dokumentace zajišťované městem Týniště se uvažuje jako první krok doplnění technologie, která má umožnit snížení NO3 pod


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 47




Souhrnná zpráva

normovou mez. Jako konečné řešení je navrženo propojení na SV Častolovice v letech 2014 – 2015 Bartošovice

- nový zdroj pro oblast Neratov v roce 2005

Svídnice

- navržen nový vodovod pro obec s kvalitním zdrojem ( doporučeno napojení na SV Borovnice – Chleny – Vrbice a to na rok 2012 – 2013. ( na dnešní vodovod napojeno cca 20 obyvatel).

Investičně jmenovitě neřešena zůstává problematika nízkého pH u menších vodovodů Dobřany, Nebeská Rybná, Prorubky a Sněžné. Tento ukazatel je definován ve vyhl. č. 376/2000 Sb. jako kriterium, které „pouze“ může negativně ovlivnit jakost pitné vody. Vody takto znehodnocené je možné upravit přímo u vodních zdrojů technologicky nenáročným způsobem, zejména s ohledem k většinou malé kapacitě předmětných vodovodů. Je možné předpokládat, že potřebné zvýšení pH bude u těchto vodovodů provedeno v rámci provozních opatření provozovatelů. Oproti RPI byly při průzkumech k PRVK zjištěny další lokality, kde voda na výstupu neodpovídá se 100% zabezpečenosti hodnotám býv.vyhlášky 376/2000 Sb. Jsou to vodovody: SV Dřízna – studně

- provozovatel AQUA servis RK - občasné bakteriologické znečištění v období zvýšených srážek. Provoz bude věnovat zvýšenou pozornost hyg. zabezpečení, na rok 2011 uvažuje PRVK napojení skupiny na SV Dobruška

Vodovod Krchleby -

provozovatel obec Krchleby

- absence ochrany zdroje, občasné bakteriogické

znečištění v období zvýšených srážek. PRVK uvežuje na rok 2011 napojeníí obce na SV Borovnice – Chleny, do té doby nutno věnovat zvýšenou pozornost hygienickému zabezpečení

Vodovod Vysoký Újezd- provozovatel obec Vysoký Ujezd – občasné bakteriologické znečištění v období zvýšených srážek PRVK uvažuje na rok 2014 napojení obce na SV Hradec Králové, do té doby nutno věnovat zvýšenou pozornost hygienickému zabezpečení

Vodovod Kostelecké Horky - provozovatel Obec Kostelecké horky – obtížná ochrana zdroje občasné bakterriologické znečištění. V případě potřeby je možné napojenína SV Borovnice – Chleny, prozatím věnovat zvýšenou pozornost hygienickému zabezpečení a řežimu činnosti v povodí zdroje.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 48



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Vodovod Jahodov -

Souhrnná zpráva

provozovatel AQUA servis RK - některé dřívější údaje uvádějí možnost zvýšeného množství Rn. Situaci je třeba prověřit na několika odběrech na síti. Pokud se nadlimitní výskyt Rn potvrdí, doporučuje PRVK výstavu malého věžového vodojemu, kde by se RN odvětral , vodojem též výrazně zvýší provozní zabezpečení dodávky ( v návrhu investic po roce 2015).

2.9.2 Zajištění používání takových postupů a materiálů, aby při úpravě vody na pitnou a při její distribuci nedocházelo ke zhoršní jakosti pitné vody. Problematika se dle RPI týká - náhrady stávajícího potrubí z osinkocementu ve vodovodních sítích a to zejména v obcích Kvasiny, Albrechtice, Černíkovice, Dobruška, Domašín, Rychnov nad Kněžnou, Bílý Újezd, Kostelec nad Orlicí, Doudleby n.Orlicí, Čermná nad orlicí a Záhornice. Dle RPI se jedná cca o 10 km vodovodní sítě, na kterou je údajně napojeno asi 4000 obyvatel. - náhrady stávajících vodovodních přípojek a domovních rozvodůz původních trub z Pb a to zejména v obcích Kostelec n.O., Vamberk, Rychnov nad Kněžnou, Týniště n.Orl. Dobruška, Merklovice, Borohrádek, Roveň, Peklo n.Zd.. Dle RPI má být tímto způsobem napojeno na vodovodní síť cca 4 300 obyvatel. Strategie řešení této problematiky navazuje na RPI, kde se uvádá, že při monitoringu jednotlivých OHS v Královéhradeckém kraji nebyly zjištěny závady v kvylitě pitné vody oproti vyhlášce č.376/2000 Sb. způsobené materiálem potrubí, které by si vyžádaly okamžité řešení formou výměny potrubí. Předpokládá se proto, v rámci oprav či rekonstrukcí vodovodní sítě ( nejsou v PRVK řešeny jmenovitě) budou postupně nahrazovány úseky vodovodního potrubí z osinkocementu . Součástí všech oprav či rekonstrukcí vodovodní sítě bude současně i prověření stavu stávajících vodovodních přípojek a jejich případná výměna . Při vlastních stavebních pracích, kdy se bude řezet či rozbíjet staré osinkocemetové potrubí je třeba přihlédnou k charakteru tohoto materiálu a při práci dodržovat příslušné předpisy ( včetně uložení vybouraného materiálu).

2.9.3 Rozšíření sítě veřejných vodovodů nebo výstavba nových vodovodů , zejména kde nelze využívat místních zdrojů v dostatečné kvalitě. V materiálech RPI jsou uvedeny akce: Vodovod Třebešov – Libel – Synkov – Slemeno Je zahrnut v investičním programu PRVK na období 2005 – 2006

Vodovod Čestice Větší část realizována, drobná dostavba zahrnuta v investičním plánu PRVK na léta 2008 – 2009 multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 49




Souhrnná zpráva

Vodovod Byzhradec Je zahrnut v investičním programu PRVK na rok 2007.

PRVK předpokládá kromě těchto akcí ještě další výstavbu, která je jmenovitě uvedena v tabulce XXIII. Její realizací se umožní v návrhovém období z tohoto titulu napojit cca 2435 obyvatel. Porovnáním požadavků RPI s návrhem PRVK jze tedy konstovat, že číle definované RPI v oblasti zásobení vodou byly v návrhu PRVK v zásadě splněny.

3. Odvedení a čištění odpadních vod 3.1 Souhrnné demografické údaje Podle souhrnných statistických údajů z posledního sčítání obyvatel a bytů je v okrese Rychnov n.K. uváděno: pro rok 2 000

78.589 trvale bydlících obyvatel

pro rok 2 005

78.717 předpoklad počtu trvale bydlících obyvatel

Z hlediska současného počtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci a na ČOV jsou reálnější údaje pro rok 2005, se kterými i dále pracujeme. Na kanalizaci ( jedná se o stoky jednotné nebo splaškové kanalizace ukončené v ČOV nebo ukončené výustmi do vodních toků s povolením k vypouštění OV ) je v současné době napojeno 49.656 trvale bydlících obyvatel, tj. 63,1 % z celkového počtu. Na stokové systémy ukončené čistícím zařízení je napojeno 42.360 obyvatel, tj. 53,8 % z celkového počtu.

Napojení trvale bydlících obyvatel na kanalizaci

29.061 Nenapojení 37%

7.296 Napojení na kanalizaci bez čištění 9%

Napojení na kanalizaci bez čištění 7.296 Napojení na kanalizaci i ČOV 42.360

42.360 Napojení na kanalizaci i ČOV 54%

Nenapojení 29.061


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 50




Souhrnná zpráva

3.2 Seznam obcí s kanalizací Použito údajů pro rok 2005, které objektivněji zobrazují současný stav, než údaje z roku 2000. Údaje o rozsahu a stávajícím stavu kanalizace byly převzaty od provozovatelů stokových systémů a čistíren odpadních vod ( seznam viz bod 3.4. ). Do následujícího tabelárního přehledu jsou zařazeny pouze ty stokové systémy, které splňují základní parametry jednotné či splaškové kanalizace a jsou pravidelně udržovány nebo mají povolení k vypouštění OV. Nejsou zařazeny dešťové kanalizace a drobná lokální zatrubení povrchových příkopů. Úroveň odkanalizování je průměrná. Města a větší obce, kde byly v minulosti kanalizační systémy ve správě VAK Rychnov n.K.a. s. jsou vybaveny kanalizacemi jednotného charakteru, ukončenými čistírnami odpadních vod. Dalších několik kanalizací zakončených ČOV provozují obce.

Přehled obcí a napojených obyvatel

Obec

Počet

Počet

Technický

napojených ob.

stav

10.365

9.598

Vyhovující

Kněžna

485

199

Částečně

Kněžna

obyvatel Rychnov n.K. Dlouhá Ves

Recipient

vyhovující Albrechtice

992

213

Vyhovující

Orlice

Bačetín

325

165

Dobrý,

Bačetínský p.

Bartošovice

209

130

Vyhovující

n.O.

neúplný

v.O.h. Bílý Újezd

Divoká Orlice, Bartošovický p.

200

190

Dobrý,

Ještětický p.

neúplný Borohrádek Přestavlky

2.047

1.974

123

51

Vyhovující

Tichá Orlice

Dobrý,

Brodec

neúplný Bystré

Byzhradec Častolovice Malá Čermná

213

120

222

44

1.634

1.350

622

344

Dobrý,

Bezejmenný

neúplný

p.

Částečně

Přítok

vyhovující

Chobotu

Vyhovující

Bělá

Dobrý,

Tichá Orlice

neúplný Velká

261

170

610

370

Dobrý,

Čermná Černíkovice

Tichá Orlice

neúplný Dobrý,

Bělá

neúplný Domašín

143

59

Deštné v O.h.

615

480

Vyhovující

Bělá

Dobré

498

400

Vyhovující

Přítok Dědiny

6.142

6.105

Vyhovující

Dědina

Dobruška

Malý rozsah

Brtev. potok


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 51



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Pulice

Souhrnná zpráva

334

300

Vyhovující

Dědina

1.736

815

nevyhovující

Divoká Orlice

250

130

Neúplný

Jílovický

5.862

5.833

Vyhovující

Divoká Orlice

Kounov

83

80

Vyhovující

Dědina

Hluky

29

20

Vyhovující

Hluky

Rozkoš

68

65

Vyhovující

Hluky

Kvasiny

1.302

717

Dobrý,

Bělá

Doudleby n.O. Jílovice

potok Kostelec n.O.

neúplný Ledce

220

21

Neúplný

Dědina

Lično

467

244

Neúplný

Olešnický

Mokré

162

162

Vyhovující

Voj. potok

Olešnice

480

117

Malý rozsah

Bělidlo

potok

v O.h. Opočno

2866

2797

Vyhovující

Zlatý potok

Pěčín

490

100

Dobrý,

Pěčínský p.

Podbřezí

263

158

Vyhovující

neúplný Dědina

Pohoří

586

578

Vyhovující

Zlatý crk

Potštejn

749

491

nevyhovující

Divoká Orlice

Přepychy

584

480

Vyhovující

Voj. potok

Rohenice

202

140

Dobrý,

Rohenický p.

neúplný Rokytnice

2.439

2.019

Vyhovující

Rokytenka

v O.h. Rybná n.Z.

433

200

Vyhovující

Zdobnice

Říčky v O.h.

80

65

Vyhovující

Říčka

Skuhrov n.B.

578

215

Nevyhovující

Bělá

Slatina n.Z.

799

220

Vyhovující

Zdobnice

1.790

1.350

231

130

Solnice Trnov

Houdkovice

Zádolí

221

91

43

21

Neúplný

Bělá

Dobrý,

Houdkovický

neúplný

potok

Dobrý,

Houdkovický

neúplný

p.

Dobrý,

mel. svodnice

neúplný Záhornice

136

15

Dobrý,

mel. svodnice

neúplný Týniště n.O.

5.471

5.293

Vyhovující

Vamberk

4.124

3.953

Vyhovující

Zdobnice

341

320

Dobrý,

Merklovický

neúplný

p.

Neúplný

Vrbický potok

Dobrý,

Divoká Orlice

Merklovice

Vrbice

93

17

Záměl

612

160

Orlice

neúplný


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 52



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Zdelov

192

63

Žďár n.O.

371

334

Souhrnná zpráva Neúplný

Brodec

Vyhovující

Žďárský potok

3.3. Seznam obcí s ČOV

Obec

Typ ČOV

Kapacita

stav

Provozovatel

(EO) Rychnov n.K.

Aktivační -

17.000

Vyhovující

Aquaservis

Nová,

Obec

MB Bartošovice

Aktivační

v O.h. - Neratov

Variokomb

Bartošovice

DČB 20 + 3x

v O.h.

malé DČB

Borohrádek

Biogest

Přestavlky

DČB

Častolovice

HC MČ 2.500

200

vyhovující 220

Dobrý

Obec

2.240

vyhovující

Aquaservis

180

Vyhovující

2.500

zastaralá

Aquaservis

technologie Deštné v O.h.

Sigma

990

Nová technol.

kombiblok Dobruška

RECing

Pulice

Viz Dobruška

Kostelec n.O.

Sigma-prefa

Obec

Vyhovuje 10.000

Vyhovuje

2.500

Výměna

Aquaservis Aquaservis Aquaservis

technologie v r.2003 Kounov

PROX PXi

250

Nová

Mokré

Sigma kombi

290

Vyhovující

Obec Vak H.Hrálové

Opočno

MB

24.000

Zastaralá

ŽapVak

technologie Pěčín

DČB 20

220

Vyhovuje

Pohoří

OP - 250

600

Vyhovuje

Obec VaK H. Králové

Rohenice

DČB

Rokytnice

MB

Jen pro část

170

Obec

obce 3.000

Vyhovuje

v O.h. Říčky v O.h.

Rokytnická voda, s.r.o.

MB

500

Nová Čistírna firmy

Skuhrov n.B.

Porkert Týniště n.O.

MB

Vamberk

MB

Nutná

Aquaservis

rekonstrukce 15.000

Nutná

Premierservis

rekonstrukce Záměl

4 x DČB

450

vyhovují

Obec

Zdelov

DČB 120

160

Vyhovující

Obec

Žďár n.O.

BČ-90B

670

Vyhovující

Obec


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 53




Souhrnná zpráva

3.4. Seznam provozovatelů stokových sítí a ČOV

Název provozovatele

provozované systémy

AQUAservis, a.s. Rychnov n.K.

kanalizace a ČOV Rychnov n.K. kanalizace Albrechtice n.O. kanalizace a ČOV Borohrádek kanalizace a ČOV Častolovice kanalizace a ČOV Dobruška kanalizace a ČOV Kostelec n.O. kanalizace a ČOV Týniště n. O. kanalizace a ČOV Žďár n.O. kanalizace Vamberk

VaK, a.s. Hradec Králové

kanalizace a ČOV Mokré kanalizace a ČOV Pohoří

Žap-Vak, s.r.o. Opočno

kanalizace a ČOV Opočno

Rokytnická voda, s.r.o. Rokytnice v O.h.

kanalizace a ČOV Rokytnice v O.h.

Premier servis, s.r.o. Doudleby n.O.

ČOV Vamberk

Obec Bačetín Obec Bartošovice v O.h.

kanalizace Bačetín kanalizace a ČOV Bartošovice kanalizace a ČOV Neratov kanalizace Bílý Újezd kanalizace Bystré kanalizace Byzhradec kanalizace Malá a Velká Čermná kanalizace Černíkovice a Domašín kanalizace a ČOV Deštné v O.h. kanalizace Dobré kanalizace Doudleby n.O. kanalizace Jílovice kanalizace a ČOV Kounov kanalizace Hluky a Rozkoš kanalizace Kvasiny kanalizace Ledce kanalizace Lično kanalizace Olešnice v O.h. kanalizace a ČOV Pěčín kanalizace Podbřezí kanalizace Potštejn kanalizace Přepychy kanalizace a ČOV Přestavlky kanalizace a ČOV Rohenice kanalizace Rybná n.Z. kanalizace a ČOV Říčky v O.h. kanalizace Skuhrov n.B. kanalizace Slatina n.Z.

Obec Bílý Újezd Obec Bystré Obec Byzhradec Obec Malá Čermná Obec Černíkovice Obec Deštné v O.h. Obec Dobré Obec Doudleby n.O. Obec Jílovice Obec Kounov ( vč. ČOV ) Obec Kvasiny Obec Ledce Obec Lično Obec Olešnice v O.h. Obec Pěčín Obec Podbřezí Obec Potštejn Obec Přepychy Obec Přestavlky Obec Rohenice Obec Rybná n.Z. Obec Říčky v O.h. Obec Skuhrov n.B. Obec Slatina n.Z. multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 54




Obec Solnice Obec Trnov

Souhrnná zpráva

kanalizace Solnice kanalizace Trnov, Houdkovice, Zádolí a Záhornice kanalizace Vrbice kanalizace a ČOV Záměl kanalizace a ČOV Zdelov kanalizace a ČOV Žďár n.O.

Obec Vrbice Obec Záměl Obec Zdelov Obec Žďár n.O.

3.5. Recipienty S výjimkou malého území v severovýchodní části řešeného území, které náleží do povodí 1-0103 Metuje a zahrnuje obce Olešnice v O.h., Sněžné, Bohdašín, Vanovka, Janov, Tis, Ohnišov a Zákraví, nachází se celé zbývající území v povodí Orlice, a to, 1-02-01 Divoká Orlice, 1-02-02 Tichá Orlice a 1-02-03 Orlice. Řešeným územím protéká několik významnějších vodních toků a celá řada drobných vodotečí.

Za významné lze považovat tyto vodní toky:

Orlice ( Týniště n. O., Albrechtice n. O. ) Divoká Orlice ( Kostelec n.O., Doudleby n.O., Záměl, Potštejn ) Tichá Orlice ( Žďár n. O., Borohrádek, Čermná n.O. ) Zdobnice ( Vamberk, Slatina n.Z. ) Kněžna ( Rychnov n.K., Častolovice, Bělá ( Černíkovice, Solnice, Kvasiny, Skuhrov n.B., Deštné v O.h. ) Zlatý potok ( Dědina ) ( Opočno, Dobruška, České Meziříčí )

Ostatní obce se nacházejí na drobných vodotečích, které jsou přítoky výše uvedených toků.

3.5.1. Soupis PHO, CHKO, CHOPAV Na území bývalého okresu Rychnov n.K. se nachází významná chráněná krajinná oblast Orlické hory, zahrnující východní území u hranice s Polskem. Nachází se v něm masiv Orlických hor od Olešnice v O.h. na severu po Zemskou bránu na jihu. V území CHKO tvoří významná údolí toky Divoké Orlice, Bělé a Zdobnice a dalších drobných toků. Nařízením vlády č. 85 /1981 Sb byly vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod. V řešeném území ze nachází tři CHKO. Jsou to: CHOPAV Orlické hory Hranice této oblasti jsou totožné s hranicemi CHKO Orlické hory multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 55




Souhrnná zpráva

CHOPAV Východočeská křída Navazuje bezprostředně na hranici CHOPAV Orlické hory a její západní hranice odděluje pouze území kolem Týniště n. O. CHOPAV Žamberk – Králíky V území bývalého okresu RK zasahuje pouza malou oblast kolem Rokytnice v O.h. v jihovýchodní části. Souhrnně lze konstatovat, že v chráněných oblastech přirozené akumulace podzemních vod se nachází cca 80 % řešeného území. Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů v řešeném území lze rozdělit na PHO významných zdrojů, tzn. pro skupinové vodovody a vodovody velkých měst a na PHO zdrojů vody pro obecní vodovody. Obecně lze konstatovat, že z hlediska vymezení a majetkoprávních vztahů jsou jednoznačně stanovena PHO I.st., která chrání vlastní jímací objekty. Vymezení PHO v širších územích, která by měla chránit oblasti tvorby a pohybu podzemní vody není v současné době jednoznačně technicky a právně stanoveno. Do řešeného území také zasahují PHO významných zdrojů SV jiných okresů, např. PHO Litá, PHO Helvíkovice Významnější PHO uvádíme u těchto zdrojů: Vodovod

Zdroj

SV Rychnov n.K. – Císařská studánka

RK 1A - ÚV Ještětice – vrty ÚV –odběr Annenský potok prameniště Dřízna vrt a ÚV B1,B2,B3 a vrt Čermná vrt Luka a vrt Park Vrt HV-2, vrt V-3 Legon, Park U Dubu, Křovice K1, K2 ÚV Přestavlky ÚV Potštejn vrt Helvíkovice skupina zdrojů studny za hřištěm Vrt U kapličky, vrt Tutleky vrt vrt ND-1, studny a zářez vrt HV-1 vrt povrchový odběr studny, zářezy studny studny, vrt studny, prameniště studny, vrty vrt

SV Rokytnice – Pěčín SV Přepychy – Dřízna SV Častolovice SV Borohrádek SV Vamberk SV Dobruška Vodovod Opočno SV Týniště n.O. SV Borovnice – Chleny – Vrbice SV Potštejn – Záměl Doudleby SV Žamberk – Slatina n.Z. SV Hradec Králové – Litá SV Kostelec n.O. – Tutleky Vodovod Bolehošť Vodovod Deštné v O.h. Vodovod Javornice Vodovod Lhoty u P. Vodovod Olešnice v O.h. Vodovod Bartošovice Vodovod Bystré Vodovod Dobré – Hlinné Vodovod Dobřany Vodovod Osečnice Vodovod Lhoty u Potštejna multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 56




Vodovod Ohnišov Vodovod orlické Záhoří Vodovod Rybná n.Z. Vodovod Sedloňov

Souhrnná zpráva

prameniště studna vrt vrt

3.6. Základní věcné problémy Na Rychnovsku je v současné době evidováno 24 ČOV, které lze považovat za městské nebo obecní. Aquaservis RK provozuje 8 ČOV VaK,a.s. HK 2 ČOV ŽaPVaK Opočno 1 ČOV Rokytnická voda 1 ČOV Premium servis 1 ČOV Porkert Skuhrov n.B. 1 ČOV Obecní úřady 10 ČOV Na stokové systémy zakončené uvedenými čistícími zařízeními je napojeno 42.360 trvale bydlících obyvatel, tj. 54 %.( údaj 2005). Ze 187 obcí a místních částí na území bývalého okresu Rychnov n.K. má stokový systém zakončený čistírnou odpadních vod 26 obcí, tj. pouze ve 14 % z celkového počtu obcí. Lze však konstatovat, že města s počtem trvale bydlících obyvatel přesahujícím 2000 jsou všechna napojena na čistící zařízení. Zbývá pouze vyřešit likvidaci splašků v Doudlebách n.O. se současným počtem obyvatel 1721. Z obcí, které mají více než 500 trvale bydlících obyvatel nemají čistící zařízení tyto obce: Malá a Velká Čermná 886 obyvatel Černíkovice 610 České Meziříčí 1428 Lukavice 512 Potštejn 748 Přepychy 588 Doudleby 1721 Javornice 784 Kvasiny 1304 Solnice 1779 Skuhrov n.B. 576 Slatina n.Z. 797 Z nich pouze Lukavice, Skuhrov n.B. a Slatina n.Z. nejsou zařazeny v investičních akcích v návrhovém období PRVK. Řada obcí má vybudované jednotné kanalizace s povolením vypouštět odpadní vody do místních recipientů, přičemž se převážně nejedná o soustavné systémy, ale kanalizace v určitých částech obce převážně související s odvodněním komunikací. Tyto kanalizace provozují obce. Jedná se o 30 obcí a jen menší část z nich splňuje předpoklady pro event. zakončení čistícím zařízením. Většina kanalizací v majetku a provozu obcí je stará 30 – 50 let a převážně byla budována jako dešťová odvodnění ( zatrubení silničních příkopů ), do kterého byly později zaústěny přepady multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 57




Souhrnná zpráva

ze septiků. Technický stav je úměrný stáří a provedení stok.. Problémem je přítok balastních vod a místy i napojení drobných vodotečí a meliorací a také malé hloubky dna kanalizace. Při jakékoli projektové činnosti i na kanalizacích v majetku obcí relativně použitelných je nutné provést řádnou pasportizaci a zhodnocení technického stavu a bezdeštných průtoků (blíže viz. „Karty obcí“). V menších obcích vzniklé jednotné kanalizace, jsou nevyhovujícího technického stavu i s ohledem na způsob výstavby (akce Z). Nelze vyloučit i připojení nemovitostí do těchto kanalizací bez předčištění. Informace o způsobu likvidace obsahu žump a kalů ze septiků jsou převzaty od obecních úřadů a jejich věrohodnost je často pravděpodobně sporná. Mimo ČOV celoobecního charakteru jsou v některých lokalitách v provozu ještě malé ČOV pro nadobecní vybavenost (např. domovy důchodců, školská zařízení všech stupňů, ubytovací a rekreační zařízení apod.). Ve 133 lokalitách je zajištěna likvidace splaškových vod v domovních septicích a bezodtokových jímkách (žumpách). Přepady ze septiků jsou převážně zaústěny do místních vodotečí či kanalizací, původně dešťových. Obsahy bezodtokových jímek či kaly ze septiků jsou k likvidaci na existujících ČOV odváženy jen v omezeném množství a to v místech PHO významnějších zdrojů vody. Převážně jsou však tyto odpady likvidovány na zemědělských pozemcích. Likvidace obsahů bezodtokových jímek a kalů ze septiků do ČOV má omezení v kapacitě dostupných ČOV (2 000 – 5 000 EO) a dostupných vzdálenostech dopravy (6 – 10 km) s ohledem na náklady dopravy.

3.7. Seznam aglomerací Podle citace vládního usnesení č. 1268/2003 Sb jsou jako aglomerace dle definice „aglomerace“ MZe ČR resp. Sm. č. 91/271 EHS stanoveny na území bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou obce: nad 10 000 EO:

Rychnov n. K. , Opočno

nad 2 000 EO:

Týniště n. Orl., Solnice,-Kvasiny, Vamberk, Častolovice, Doudleby, Kostelec .n.O., Rokytnice v O.H.

Aglomerace je definována jako oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost kocentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou (nebo by mohly být) shromažďovány do městské ČOV nebo do společného místa vypouštění. Mimo aglomerace Solnice- Kvasiny a Doudleby jsou všechna citovaná sídla vybavena ČOV. Předmětem investiční činnosti v těchto sídlech je intenzifikace ČOV (Nc, Pc) a dostavba kanalizačních systémů.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 58




Souhrnná zpráva

Pro aglomeraci Solnice - Kvasiny je v současné době zpracována projektová dokumentace na stokový systém a společnou čistírnu odpadních vod. Investice je zařazena do plánu investic v návrhovém období PRVK.

3.8. Plnění směrnice č. 91/271 a nař. vlády č. 61/2003 Z pohledu strategie výstavby zařízení sloužících k likvidaci produkovaných odpadních vod na řešeném území sledujeme základní cíl, podle kterého by do r. 2015 byly budovány především kanalizace zakončené ČOV v obcích s více jak 500 EO, event. v obcích lokalizovaných v ochranných pásmech vodních zdrojů . Za předpokladu naplnění tohoto cíle by byly čištěny odpadní vody od 53.000 obyvatel, což je 68 % obyvatel celého řešeného území.

V rámci tohoto základního cíle je nutné: ● respektovat směrnici č. 91/271/EHS a nařízení vlády č. 61/2003 pro ČOV s kapacitou větší jak 10 000 EO týkající se emisí Nc a Pc, ● respektovat směrnici č. 91/271/EHS, nař. vlády č. 61/2003 Sb. a zákon č. 254/2001 Sb. (20ú2004 Sb.) pro aglomerace s více jak 2 000 EO; ● sledovat ochranu kvality vody v Orlici dle zák. č. 61/2003 Sb. z pohledu využití k úpravě na vodu pitnou, ke koupání a chov ryb; ● rozšiřovat stávající kanalizační systémy včetně připojení satelitních lokalit kolem aglomerací; ● budovat kanalizační systémy zakončené ČOV v obcích s více jak 500 EO.

Ustanovení pro čistící zařízení s kapacitou větší než pro 10.000 EO se týká pouze Rychnova n.Kn., kde byla čistírna v nedávné době rekonstruována a ve sledovaných ukazatelích vyhovuje v celém návrhovém období PRVK a Opočna, kde je v PRVK navržena celková rekonstrukce ČOV. Z aglomerací s více než 2.000 EO je do investičního plánu návrhového období PRVK zařazena především aglomerace Solnice – Kvasiny a dále Doudleby n.O. V obou případech se navrhuje výstavba nových ČOV. Do plánu investic jsou také zahrnuty zásadní rekonstrukce stavební a technologické části stávajících čistíren v Týništi n.O., Častolovicích a Vamberku.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 59




Souhrnná zpráva

V případě obcí s počtem trvale bydlících obyvatel nad 500 je v návrhovém období PRVK zařazeno do plánu investic zařazeno 7 obcí, a to Čermná n.O. ( 886 ), Černíkovice ( 610 ), České Meziříčí ( 1428 ), Potštejn ( 748 ), Přepychy ( 588 ), Doudleby ( 1721 ), Javornice ( 784 ). Z této velikostní kategorie tedy zbývají pouze dvě obce. Lukavice ( 512 ), kde je vzhledem ke konfiguraci terénu a rozptylu zástavby technicky velice obtížné vytvořit ucelený systém kanalizace se společným čistícím zařízením. Slatina n.Z. ( 797 ), kde má obec povolení k vypouštění několika výustmi do Zdobnice a rozbor vzorků pod výustmi prokázal, že rozsah znečištění co do obsahu znečišťujících látek, tak množství splašků je minimální. Dostavba kmenové stoky a společné čistírny představuje neúměrné náklady v poměru k množství vyčištěných odpadních vod.

3.9. Předpoklady výhledového řešení Problematika odkanalizování obcí v současnosti i budoucnosti značně přesahuje co do komplikovanosti a možných zvolených přístupů k řešení problematiky zásobování pitnou vodou. V zásadě je možné tento problém řešit buď : - odvedením odpadních vod kanalizačním systémem do ČOV; - individuelní likvidací splaškových vod u nemovitostí .

Odvádění splaškových vod pomocí kanalizací má okrajové podmínky, zejména pokud by mělo být využito stávajících kanalizací v menších obcích, používaných jako jednotný systém odkanalizování. Tyto kanalizace jsou vesměs zatíženy balastními vodami a ředění dešťovými vodami významně ovlivňuje velikost ČOV z hlediska hydraulických parametrů. Na druhou stranu výstavba kanalizace je velmi nákladná investice a pokud je to technicky možné, doporučujeme tyto kanalizace po úpravách využít. Pokud budou v malých obcích budovány kanalizace preferujeme návrhy oddílných kanalizačních systémů a to gravitačních. S ohledem na morfologii Rychnovska předpokládáme výstavbu spíše gravitačních systémů kanalizace. Použití alternativních splaškových systémů (tlakové, či podtlakové ) kanalizace předpokládáme pouze v menším rozsahu. Rekonstrukce kanalizací připadají v úvahu pouze u jednotných systémů kanalizací ve větších městech. Nejsou však prioritou do r. 2015. Prioritou je dostavba stávajících kanalizačních systémů zakončených ČOV a připojování satelitních lokalit v dostupné a efektivní vzdálenosti. Dešťové vody z malých obcí jsou obecně méně znečištěny než ve městech. Jejich likvidací a odváděním, pokud budou navrženy nové oddílné, splaškové kanalizace v obcích, se nezabýváme. Vlastní likvidaci odpadních vod u obcí dosud neodkanalizovaných vyhovujícím systémem kanalizace je zásadně možné řešit: - lokálně

- bezodtokovými jímkami, multi a

č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 60




Souhrnná zpráva

- domovními čistírnami, - centrálně

- oddílnou či jednotnou kanalizací s ČOV, - připojením nových kanalizací na ČOV stávající či novou společnou pro více obcí.

Omezeně též doporučujeme doplnit stávající biologické septiky u nemovitostí zemní filtrací ve smyslu § 38 zák. č. 254/2001 Sb. (20/2004 Sb.) s vyouštěním vyčištěných splašků do podmoků, místních vodotečí či stávajících systémů odvodnění obcí. Zásadní podmínkou je vhodný recipient, v kterém je možné zajistit při vypouštění vyčištěných odpadních vod imisní limity dle nař. vl. č. 61/2003 Sb. Předpokládáme, že větší ČOV budou vybaveny strojním odvodněním kalu nebo budou obsluhovány pojízdným strojním odvodněním kalu a dále zařízením pro jeho hygienizaci. Dále předpokládáme, že kal z malých ČOV a domovních ČOV s minimální produkcí kalu bude možné i nadále likvidovat na zemědělských pozemcích ve smyslu vyhl. č. 382/2001 Sb. Centrální řešení odkanalizování připojením satelitních lokalit do stávajících ČOV je využito v návrhu PRVK Rychnovska zejména u měst : Rychnov n. K.

- Dlouhá Ves, Roveň

Týniště n. O

- Albrechtice n.O.

Vamberk

- Merklovice

Vytvoření nových kanalizačních systémů z více obcí navrhujeme pro obce (a místní části):

Solnice, Kvasiny, Ještětice , event. Skuhrov n B. ( COV Solnice ) Velká Čermná, Malá Čermná ( s možností napojení Číčové a Korunky ) ( ČOV ve Velké Čermné ) Potštejn, Brná ( ČOV v Potštejně ) Mimo tyto skupinové kanalizace zakončené centrální ČOV je výhledově navrženo zřídit kanalizace a ČOV i v dalších obcích, jak je patrné z grafických příloh PRVK. Přitom obecně do roku 2015 předpokládáme realizaci ČOV a kanalizaci u obcí větších jak 500 EO. Jakékoli centrální řešení má v zásadě 2 omezení a to: -

existence vhodného recipientu, efektivnost z hlediska pořizovacích nákladů a přínosů pro zlepšení místního přírodního prostředí.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 61




Souhrnná zpráva

Významnou okolností centrálních řešení je možnost likvidace kalů.

Metodický pokyn pro posuzování efektivnosti navržených opatření při odkanalizování obcí a zřizování ČOV v obcích, které se uchází o finanční prostředky z EÚ doporučuje za efektivní vynaložené pořizovací náklady ve výši 36 000 Kč/EO. Horní hranice efektivity je definována výší 61 000 Kč/EO, kterou je nutné podpořit důkladným ekonomickým rozborem. Z tohoto důvodu je navrženo v řadě obcí zachování stávajícího systému odkanalizování pomocí obecních kanalizací (spíše odvodnění) se zaústěním předčištěných splašků v biologických septicích u nemovitostí. Tyto septiky je doporučeno vybavit zemními filtry ve smyslu § 38 zákona č. 254/2001 Sb. (20/2004 Sb.). Individuelní likvidaci odpadních vod v bezodtokových jímkách navrhujeme pro obce či lokality o malém počtu obyvatel. Současný způsob vyvážení těchto vod a kalů ze septiků na polní pozemky lze považovat dlouhodobě pouze za dočasný. Předpokládáme, že akumulované vody v jímkách bude povinností likvidovat na nejbližších ČOV. Tento způsob likvidace splaškových vod má vazbu i na zásobení pitnou vodou. I v této oblasti, s ohledem na velikost malých lokalit do 150 obyvatel je problematické jejich efektivní centrální zásobení pitnou vodou. Proto, pokud je v těchto lokalitách zachováno zásobení vodou z místních studní je současně i navržena likvidace odpadních vod v bezodtokových jímkách pro ochranu kvality místní jímané pitné vody. Obce a místní části, kde i po r. 2015 zůstane individuální likvidace splašků: Obecně: Po posouzení geografických podmínek jednotlivých obcí (event. místních částí) 200 obyvatel zejména z hledisek: - vlivu produkce splaškových vod na místní prostředí, - existence ekologicky významného území (PHO, CHKO I CHOPAV), - ekonomické efektivity a přínosů event. centrálního čištění, - výskyt vhodného recipientu

menších jak

není v rámci PRVK navrhována ve 117 částech obcí výstavba veřejné kanalizace. Podle specificických podmínek, které vzniknou v budoucím období 10-15 let je možné uvažovat s event. zřízením kanalizace v některé z těchto lokalit po r. 2015. Obvyklá likvidace obsahu žump a septiků na zemědělských pozemcích základními aspekty:

je dána

dvěma

-Typ kalu a ze septiků a obsah žump je specifickou zátěží pro technologické aerobní procesy ČOV a nelze tyto kaly vozit do ČOV o malé kapacitě. V zásadě je nutné k čištění těchto kalů využít ČOV o kapacitě nejlépe 3 000 – 5 000 EO. I v tomto případě je objem kalů, které možno takto vyčistit cca 2 % denního objemu běžných komunálních vod. V případě stávajících ČOV Rychnovska je možné bezpečně souhlasit s dovozem kalů ze žump a septiků u ČOV Rychnov n.K., Týniště n.O., Častolovice, Vamberk, Dobruška, Opočno, Rokytnice v O.h., po výstavbě též ČOV Solnice.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 62




Souhrnná zpráva

Příjem kalů septiků a obsahů žump na ČOV je oceněn sazbou cca 80 Kč/m3 a dovoz fekálním vozem 25 Kč/km. Jako dostupnou vzdálenost k dovozu kalů do ČOV je možné stanovit na cca 10 km, přičemž objektivně je odvoz kalů ze septiků zpravidla 1 – 2x / rok. V případě vybavení nemovitostí žumpou při běžném provozu čtyřčlenné domácnosti by teoreticky muselo dojít k vyvážení 1x za měsíc při objemu žumpy 12 – 15 m3. Vezmeme-li 3 v úvahu i objem běžných fekálních vozů 6 m a možnost příjezdu k nemovitostem pak pravděpodobnost definitivního řešení odkanalizování v této podobě je malá. Účinnou pomocí v řešení této problematiky by bylo sjednocení ceny za čištění dovážených komunálních odpadních vod a kalů s regionální cenou„stočného“. Napojováním splaškových vod (čištěných i nečištěných) na původně dešťové kanalizace spontánně vznikly nedokonalé systémy jednotné kanalizace převážně nevyhovujícího stavu. I řada kanalizací budovaných v posledních 20 letech vykazuje nedokonalé technické provedení a odvádějí velká množství balastních vod.

Seznam obcí: OBEC

Část obce

Obyvatelé

event. rekreanti

Rychnov nad K.

Jámy Lipovka Litohrady Lokot Panská Habrová Sudín Hroška Masty Roudné Bohdašín Vanovka Boleh. Lhota Lipiny Šachov Homole Rájec Číčová Korunka Skršice Tošov Častol. Horky Hlinné Chmeliště Kamenice Rovné Šediviny

10 280 40 70 115 35 240 50 50 190 15 120 60 45 10 80 70 20 70 30 10 110 10 100 40 20

20 10 10 60 10 40 40 10 160 10 40 20 60 10 10 40 10 40 10 40 40 50 30 80

Bačetín Bílý Újezd

Bohdašín Bolehošť Borohrádek Borovnice Čermná n.O. České Meziříčí Čestice Dobré


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 63




Dobruška

Dobřany Doudleby n.O. Hřibiny Hřibiny Chlístov Jahodov Janov Javornice Kostelec n.O.

Kostelecké Horky Kounov Ledce Lhoty u Potštejna Liberk

Lično Lípa n.O. Lukavice Lupenice Nová Ves Očelice Ohnišov Olešnice Opočno Orlické Záhoří Osečnice

Podbřezí

Běstviny Domašín Chábory Křovice Mělčany Spáleniště Dobřany Vyhnánov Hřibiny Ledská Paseky Chlístov Jahodov Janov Tis Jaroslav Přím Koryta Kost. Lhota Kozodry Kost. Horky Nedvězí Šediviny Klášter n.D. Újezdec Libel Liberk Bělá Hláska Prorubky Rampuše Uhřínov Ostašovice Radostovice Lípa n.O. Dlouhá Louka Lukavice Lupenice Nová Ves Městec Zákraví Hoděčín Čánka Dobříkovec Orlické Záhoří Osečnice Lomy Proloh Sekyrka Chábory Lhota Netřeba

Souhrnná zpráva

50 150 60 230 70 90 90 200 70 170 20 90 80 70 30 50 40 70 220 30 130 20 15 40 30 100 180 70 190 70 20 130 60 30 390 20 480 220 130 40 30 70 240 40 200 150 70 30 10 30 120

30 30 10 10 10 60 80 20 10 50 10 20 30 50 50 20 30 20 20 40 10 200 110 10 20 20 50 30 20 10 30 40 10 30 40 20 110 10 200 10 10 20 30 30 100 60 10 30 20 20 80


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 64




Souhrnná zpráva

Polom Potštejn Proruby Rokytnice v O.h. Sedloňov Semechnice Skuhrov n.B.

Polom Brná Proruby Nebeská Rybná Polom Podchlumí Brocná Debřece Hraštice

110 120 50 70 5 10 150 70 70

60 20 70 210 20 20 40 20

Skuhrov n.B.

Nová Ves Rybníčky Svinná Sněžné Svídnice Suchá Rybná Synkov Jedlina Slemeno Třebešov Tutleky Dubí Křivice Petrovice Petrovičky Rašovice Štěpánovsko Val Provoz Peklo n.Z. Voděrady Ježkovice Nová Ves Uhřínovice Vojenice Vyhnanice Chlínky Vysoký Újezd Zdobnice Chotív Světlá

30 20 70 130 150 20 200 40 100 220 270 40 140 180 120 150 200 220 50 340 270 40 80 120 50 40 30 60 150 10 20

20 20 60 280 50 20 10 10 20 20 10 10 40 20 20 20 50 20 20 80 70 10 30 10 50 20 20 1340 10 10

Sněžné Svídnice Synkov

Třebešov Tutleky Týniště n.O.

Val Vamberk Voděrady

Vrbice Vysoký Újezd Zdobnice Žďár n.O.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 65




Souhrnná zpráva

Počet napojených obyvatel v obcích s ČOV do r. 2015

25.470 Nenapoje ní 32%

Napojení na ČOV 53.000 Nenapojení 25.470

53.000 Napoje ní na ČOV 68%

3.10. Plnění RPI

V roce 2002 byl zpracován regionální plán implementace, ve kterém byly do různých skupin opatření zařazeny také investiční akce v oblasti bývalého okresu Rychnov n.K. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací respektuje tyto akce, upřesňuje je podle skutečného rozsahu nebo podle skutečného stavu v jejich přípravě. Jedná se o tyto akce: Kanalizace EO 2000 - 10000 Rychnov n. K. – Dlouhá Ves, Roveň, dobudování kanalizace a přivaděče s cílem připojit na ČOV Rychnov n.K. 740 EO z těchto místních částí města. Akce je v upřesněném rozsahu zařazena do plánu investic v návrhovém období PRVK Rychnov n.K. – Městská Habrová, dobudování kanalizace a připojení na stokovou síť města s čištěním splašků na ČOV Rychnov n.K. od 400 EO. Akce je zařazena do návrhového období PRVK s tím upřesněním, že v první etapě dojde pouze k dobudování kanalizace se soustředěním v čerpací stanici, která dopraví splašky do stávající


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 66




Souhrnná zpráva

malé ČOV v Městské Habrové. Systém kanalizace je ale navržen tak, aby po technickém dožití čistírny bylo možno splašky přepojit na přivaděč do stokové sítě města. Čermná n.O. – dobudování kanalizace v místních částech Velká a Malá Čermná s výstavbou čistírny pro 700 EO ve Velké Čermné. Akce je zařazena do plánu investic v návrhovém období PRVK. ČOV EO 2000 – 10000 Solnice – Kvasiny a Ještětice, výstavba stokových systémů, čerpacích stanic, výtlačných řadů a čistírny odpadních vod pro 3.700 EO. Akce je zařazena do plánu investic v návrhovém období PRVK. V současné době je zpracována projektová dokumentace ke stavebnímu povolení. Doudleby n.O. dostavba stokové sítě a výstavba čistírny odpadních vod pro 2.100 EO. Akce je zařazena do plánu investic v návrhovém období PRVK s předpokladem realizace do roku 2010.

ČOV EO 300 – 2000 České Meziříčí – dostavba kanalizační sítě a výstavba čistírny odpadních vod pro 2000 ekvivalentních obyvatel. Akce je zařazena do plánu investic v návrhovém období PRVK s předpokladem realizace v roce 2007. Potštejn – dostavba kanalizace a čistírna odpadních vod pro 1000 EO. Akce je zařazena do plánu investic v návrhovém období PRVK s předpokladem realizace do roku 2015. Z akcí, které byly také zařazeny v plánu implementace je v současné době dokončeno: -

intenzifikace čistírny odpadních vod v Dobrušce na kapacitu 10 000 EO dokončena a uvedena do provozu je akce Kounov –kanalizace a ČOV. V letech 2001 – 2002 byla provedena intenzifikace ČOV Kostelec n.O.

3.11. Strategie likvidace kalů Základním kriteriem pro likvidaci kalů je jejich kvalita resp. nezávadnost. U malých čistíren s ohledem na předpokládané nezatížení kalu např. těžkými kovy a toxickými látkami platí v podstatě 2 možnosti likvidace: - po zahuštění v uskladňovacích nádržích aplikovat kaly v tekutém stavu na zemědělské pozemky, - odvoz kalu k dalšímu zpracování (odvodnění) na nejbližší ČOV vybavenou strojním odvodněním. multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 67




Souhrnná zpráva

Kapacita uskladňovacích nádrží na ČOV je navrhována na 150 – 180 dní uskladnění kalu. Tato kapacita většinou postačí při úvaze vyvážení kalu 2x ročně na zemědělské pozemky. Potřebnou plochu zemědělské půdy pro aplikaci čistírenských kalů je třeba u každé ČOV stanovit individuelně podle množství sušiny kalu. Obecně je doporučována dávka 5 t sušiny na 1 ha během 3 let. Odvodnění kalu před aplikací na zemědělské pozemky je možné zajistit i mobilním odvodňovacím zařízením, přičemž je nejvhodnější odvodňovat kal čerstvý. Po odvodnění kalu je samozřejmě možné kal ukládat na řízené skládky. V žádné z ČOV na území bývalého okresu Rychnov n.K. není navrženo spalování kalu. V podstatě je preferována likvidace kalu zemědělským využitím (pokud neobsahuje nežádoucí látky – těžké kovy, toxické látky). Stabilní odvodňování zařízení mají: ČOV Rychnov n.K., po zahuštění zpracování na kalolisu a skládkování ČOV Dobruška, část kalu je přímo aplikována na zemědělské pozemky, část je skládkována ČOV Opočno, kal je po zahuštění lisován na pásovém kalolisu a skládkován ČOV Týniště n.O., po zahuštění je kal vysoušen na kalových polích a pak kompostován ČOV Častolovice, po zahuštění přímá aplikace na zemědělské pozemky ČOV Kostelec n.O., dtto ČOV Vamberk, dtto Zvláštní kategorií likvidace kalu je jeho hygienizace před aplikací na zemědělské pozemky a jeho zdravotní nezávadnost. Organické odpady se nejčastěji přepracovávají biologickými metodami. Za standardní postup je možno považovat přepracování odpadů kompostováním za aerobních i anaerobních podmínek. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech ukládá původcům odpadů zajistit přednostní využívání odpadů před jejich odstraněním. Od 1. 1. 2002 jsou upraveny podmínky pro využití upravených kalů z čistíren na zemědělské půdě vyhláškou č. 382/2001 Sb., k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech. Vyhláška byla zpracována Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem zemědělství. Podmínky stanovené pro aplikaci kalů zákonem a prováděcí vyhláškou minimalizují zdravotní rizika. Vyhláška řeší využití kalů – aplikace kalů na zemědělskou půdu. Vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady stanovuje podmínky pro využívání odpadů v podzemních prostorách a na povrchu terénu. Odpady využívané na povrchu terénu, zde je myšlena především rekultivace (mimo rekultivaci skládek), musí splňovat určité podmínky, a to především nesmí patřit mezi odpady nebezpečné. Základním předpokladem pro tento způsob využití kalu z ČOV je prokázání, zda technologie ČOV nebo následná úprava kalu zaručuje, že kal nemá nebezpečné vlastnosti, především nebezpečnou vlastnost infekčnost. Samostatným problémem je hodnocení zdravotní nezávadnosti kalů z ČOV při jejich použití na rekultivace. Kaly se používají buď samostatně jako hnojivo nebo v poslední době je často návrh používat kaly jako součást rekultivačních materiálů ve směsi s různými odpady. Často jsou multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 68




Souhrnná zpráva

považovány stabilizované kaly jako kaly, které neobsahují patogenní mikroorganizmy a jsou brány jako odpad ostatní. Základním předpokladem vyloučení infekčnosti, tedy i zdravotní nezávadnosti kalů pro jejich využití jako rekultivačních materiálů, musí být důkaz, že technologie čistírny odpadních vod nebo následné úpravy kalů (chemická, fyzikální nebo biologická úprava) vyloučí dostatečným způsobem přítomnost patogenních mikroorganizmů.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 69




Souhrnná zpráva

4. Nouzové zásobení vodou pro územní celek Rychnov nad Kněžnou Obsah: 4.1. Celková koncepce, všeobecné informace 4.2. Specifická potřeba vody v době nouzového zásobení vodou 4.3. Množství vody potřebné pro obyvatele Rychnovska v období nouzového zásobení 4.4. Navržené zdroje pro nouzové zásobení 4.5. Podmínky využití zdrojů k nouzovému zásobení pitnou vodou 5.1 Systémy skupinových vodovodů 5.2 Vymezení území k zásobení vodou dovozem cisternami 5.3 Územní rozdělení působnosti zdrojů NZV vzhledem ke kvalitě vody 5.4 Technické podmínky využití zdrojů NZV Tabulka č.1 – Jímací objekty v území Tabulka č.2 – Charakteristika jímacích objektů a zařízení zdroje

4.1. Celková koncepce, všeobecné informace Území Rychnovska se z hlediska koncepce zásobení pitnou vodou člení do 3 základních oblastí a to: - V západní části řešeného území ( prakticky od linie Dobruška - Solnice - Rychnov – Vamberk západně) je dodávka vody zajišťována převážně několika většími skupinovými vodovody s centrálními zdroji pitné vody. - Střední část území, tvořená podhůřím Orlických hor je zásobena převážně menšími místními vodovody, zajišťujícími dodávku vody v obci nebo v místních částech jedné obce. - Severovýchodní část území ( oblast Orlických hor k hranicím s Polskem ) je pak zásobena zčásti několika menšími vodovody, v důsledku řídké zástavby a značné územní odlehlosti jednotlivých objektů ( převážně rekreační charakter) však převažuje lokální zásobení vodou z vlastních zdrojů pro jednotlivé objekty. Z tohoto faktu, daného geografickými a hydrogeologickými podmínkami území pak vyplývá i základní koncepce nouzového zásobení pitnou vodou ve vazbě na směrnici č.10 MZe ČR z 20. 12. 2001 resp. Metodický pokyn pro nouzové zásobení vodou MZe ČR č.j. 21881/20026000. Vhodné podmínky při nouzovém zásobování na Rychnovsku, zejména v západní části území spočívají v dostatečně kapacitních podzemních zdrojích hlubokých podzemních horizontů, které by – z hlediska hydrogeologického vyhověly ( po potřebném vybavení ) i jako zdroje skupiny I. - zdroje NZV mimořádného významu. Při navržené koncepci náhradního zásobení postačí, aby vybrané zdroje vyhověly kriteriím skupiny II – Vybrané zdroje NZV.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 70




Souhrnná zpráva

V popisu nouzového zásobení jednotlivých obcí je v prvém případě preferováno zásobování pitnou vodou byť i v omezené míře pomocí vodovodních systémů skupinových vodovodů, t.j. „ nenarušenými vodovodními systémy a jejich částmi a možností jejich provizorního propojení “ , jak doporučuje směrnice č.10 Mze. Při vyřazení těchto dopravních systémů vody z provozu je navržena doprava pitné vody pomocí cisteren z definovaných podzemních zdrojů tak, aby dovozová vzdálenost byla max. 20 km. Metodický pokyn Mze č. 21 881/2002-6000 připouští, aby do seznamu zdrojů NZV byly zařazeny: - jímací objekty nebo jejich skupiny v běžném trvalém provozu včetně příslušného zařízení - jímací objekty nebo jejich skupiny v pohotovostním stavu včetně příslušných zařízení - objekty hydrogeologického průzkumu ( hydrogeologické vrty neuvedené dosud do provozu)

V podmínkách oblasti Rychnovska, kde je dostatek trvale provozovaných zdrojů vhodných k využití jako zdroje NZV bylo po dohodě s rozhodujícím provozovatelem vodovodních systémů firmou AQUA servis a.s. Rychnov nad Kněžnou přijata zásada, že z provozních důvodů budou jako zdroje NZV využita přednostně provozovaná vodárenská zařízení a to zejména z hlediska provozu v krizových situacích, neboť tyto zdroje již mají vybudované provozní zázemí ( příjezdy, přípojky el. energie a další související vybavení). Vhodnost použití jednotlivých zdrojů bude posouzena krizovým štábem.

Na základě hydrogeologického zhodnocení ( jímaný horizont vody, minimalizace nebo absence PHO a konzultací s rozhodujícím provozovatelem vodovodů v oblasti – firmou AQUA servis Rychnov nad Kněžnou) bylo jako zdroje NZV vybráno 10 hlubinných podzemních zdrojů : ● s dostatečnou kapacitou ● s odolností vůči narušení (PHO, záplavová území), ● s vyhovující dopravní dostupností obsluhovaných území. Všechny uvedené zdroje NZV jsou součástí stávajících provozovaných systémů zásobení pitnou vodou, mají tedy vybudovanou příslušnou infrastrukturu ( s výjimkou náhradního zdroje el. energie v krizových situacích). Tyto zdroje jsou prozatím definovány jako zdroje skupiny II. – Vybrané zdroje NZV

V menších obcích předpokládáme při dovozu vody pitné cisternami vesměs možnost využití lokálních studní jako zdrojů vody užitkové. Mimo využití dopravních systémů pitné vody ve skupinových vodovodech a dovozu pitné vody cisternami navrhujeme v rámci NZV kombinaci s dodávkou balené vody pro přímý konsum u menších lokalit či osamocené zástavby, kde by dovoz vody a její odběr z cisteren byl těžko organizačně zvládnutelný.

4.2.Specifická potřeba vody v době nouzového zásobování vodou Hodnota specifické potřeby je stanovena dle Směrnice MZe ČR č.j. 41658/2001-6000 článek 1) odst. 5,6 ● pro první 2 dny ● pro třetí a další dny

5 l/os.den 10 – 15 l/os.den


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 71




Souhrnná zpráva

Pro posouzení vhodnosti NZV považujeme za zásadnější úvahu o dodávce 15 l/os.den pro delší časové období. 4.3.Množství vody potřebné pro obyvatele Rychnovska za nouzového zásobování: Ve smyslu směrnice MZe z 20. 12. 2001 se uvažuje se zásobením pouze trvalých obyvatel. Celkově je tedy nutné zajistit pitnou vodu v množství: 78 589 x 15 l/os.den

= 1 178.8 m3/den = 13.6 l/s

Z pohledu souhrnné kapacity podzemních zdrojů pitné vody na Rychnovsku i kapacity vybraných zdrojů NZV ( viz tabulka č.1) je potřeba vody pro nouzové zásobení nepodstatná. Zásadním problémem je pouze distribuce vody k obyvatelům.

4.4.Navržené zdroje pro nouzové zásobování: Dle kap. 4.1. bylo vybráno 10 podzemních zdrojů ( vesměs jde o hlubinné zdroje mimo ohrožená území ). U některých vybraných zdrojů je nutná úprava vody a to vesměs odželeznění. V případě narušení objektů sloužících k úpravě vody bude možné buď využít ustanovení zákona č. 258/2000 Sb. § 3, o hygienických požadavcích na pitnou vodu odst. 4) a 5) neboť železo (Fe) je definováno jako prvek neohrožující bezprostředně lidské zdraví na omezenou dobu , nebo zajistit mobilní úpravny vody o předpokládané kapacitě do 5 l/sec . Některé zdroje ( Semechnice, Rychnov, Tutleky) jsou situovány v širších inundačních oblastech, kde nelze jednoznačně vyloučit určitou možnost kontaktu nadzemních objektů s povrchovým odtokem při průtocích, blížících se Q100. Tento stav, jak dokládají dlouhodobé provozní zkušenosti však neblokuje přístup k objektu ani nevede k ovlivnění kvality dodávané vody, neboť je jedná o zdroje z hlubokých podzemních horizontů s dostatečně mocnou krycí vrstvou. 4.4.1 Helvíkovice - Vrty H1a H2 Zdroj tvoří prameniště skupinového vodovodu Žamberk, jedná se o 2 vrty o hloubce kolem 80 m. Vyhodnocená hydrogeologická vydatnost cca 41 l/s, reálná vydatnost dle provozovatele cca 30 l/s ( pro NZV uvažována vyhodnocená vydatnost).Voda bez úpravy, pouze s hygienickým zabezpečením.

4.4.2 Deštné – vrt ND -1 Vrt ND –1 je jedním ze zdrojů vodovodu pro obec Deštné , je situován v louce severovýchodně od centra obce. Hloubka cca 80 m, vyhodnocená vydatnost i povolený odběr 4 l/s. Voda nevyžaduje úpravu, pouze hygienické zabezpečení

4.4.3 Semechnice – vrt V3 Jedná se o jeden ze zdrojů skupinového vodovodu Dobruška, situovaný u obce Semechnice. Vrt, provedený před rokem 1980 má vyhodnocenou vydatnost cca 45 l/s ( původní vyhodnocení, dnes pravděpodobně reálná vydatnost poněkud nižší). Voda z vrtu obsahuje Fe, před dodávkou do sítě je upravovaná v ÚV, umístěné v armaturní komoře vodojemu Chlum. Hloubka vrtu cca 80 m, je vyhlášeno pouze I. PHO k přímé ochraně objektu.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 72




Souhrnná zpráva

4.4.4 Rychnov nad Kněžnou – vrt RK -1A Jeden ze zdrojů SV Rychnov nad Kněžnou – Císařská studánka.Vrt je hluboký cca 160 m. Je proveden v roce 1985, v roce 2002 pak byl rekonstruován. Vyhodnocená vydatnost, potvrzená provozem cca 35 – 50 l/s, pro zdroj NZV je uvažováno 45 l/s. Voda z vrtu obsahuje Fe ( cca 1-1.3 mg/l ),před dodávkou do sítě je upravována na přilehlé úpravně vody - klasicky, na otevřených filtrech, odkud teče do akumulace a dle potřeby se přes síť čerpá do vdj nižšího pásma.

4.4.5 Tutleky – vrt T-1 Hlavní zdroj SV Kostelec – Tutleky. Vrt je hluboký cca 200 m , byl vyhlouben v roce 1980 . Vyhodnocená využitelná vydatnost činí podle jednotlivých podkladů 14-17 l/s – dále uvažováno 14 l/s ( odběr povolený vodohospodářským rozhodnutím činí 10 l/s). Voda obsahuje Fe v množství kolem 1mg/l, před dodávkou do sítě se upravuje v ÚV, umístěné v armaturní komoře vodojemu Na tabulkách. Vzhledem k hloubce jímaného horizontu je vyhlášeno pouze I. PHO k přímé ochraně objektu, další pásma nejsou stanovena.

4.4.6 Přestavlky – vrt HV-1 Zdroj SV Borovnice – Přestavlky – Vrbice. Jedná se o vrt hluboký 115 m, vystrojený k jímání spodnoturonské zvodně, s využitelnou vydatností cca 5l/s. Surová voda obsahuje Fe a před dodávkou do sítě je upravována na ÚV v Přestavlkách. Pro vrt je vymezeno pouze I. PHO, z hlediska širší ochrany není vymezeno PHO II. stupně, ale pouze vytypována oblast zvýšené ochrany podzemních vod. 4.4.7 Čermná – vrt VC-1 Jeden ze zdrojů SV Čermná – Borohrádek – Žďár. Vrt je hluboký cca 260 m, voda obsahuje Fe. Vyhodnocená vydatnost vrtu cca 25 l/s, skutečná vydatnost je v současné době dána kapacitou dnešní provizorní ÚV, přes kterou se čerpá přímo do sítě. Při malých odběrech přímo z vrtu mimo ÚV, tj. v režimu nouzového zásobení pitnou vodou lze očekávat malý přetlak na výtoku z vrtu. 4.4.8. Častolovice – vrt V-3 Zdroj SV Častolovice, vrt o hloubce cca 280 m , provedený v roce 1969. Hydrogeologicky využitelná vydatnost byla vyhodnocena na 35 l/s, současný vodohospodářsky povolený odběr 8.0 l/s ( Pro potřeby NZV uvažováno 15 l/s). Voda obsahuje Fe a před dodávkou do sítě je upravovaná v ÚV ( na tlakových filtrech, přes které se čerpá do vodojemu Častolovice). Vzhledem k hloubce jímaného horizontu je vyhlášeno pouze I. PHO k přímé ochraně objektu, další pásma vyhlášená nejsou.

4.4.9. Potštejn – vrt P1 Zdroj skupinového vodovodu Potštejn – Záměl – Doudleby. Vrt hluboký 120,5 m s vyhodnocenou vydatností 20 l/s, voda obsahuje Fe a před dodávkou do sítě je upravována na ÚV.


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 73




Souhrnná zpráva

4.4.10. Polická křídová pánev. Jedná se o vrty v oblasti Polické křídové pánve, které dodávají vodu do vodojemu Kozince nad Českým Meziříčím. Zde se voda z tohoto zdroje míchá s vodou z prameniště Litá. Prameniště Litá je, jak prokázaly provozní zkušenosti za povodňových stavů zranitelné, úvaha o nouzovém zásobení proto předpokládá, že v případě situace ohrožení by se prameniště Litá vyřadilo z provozu a do vdj. Kozince by se dodávala pouze voda z Polické křídové pánve . Tato by se dle vývoje situace dále distribuovala buď v omezeném množství systémem SV Hradec Králové nebo by se v rámci NZV rozvážela do přilehlých obcí z odběrného místa u vdj. Kozince. Určujícím prvkem tohoto systému bude nouzové zásobení vlastního Hradce Králové a okolí. řešení této části Rychnovska musí být s návrhem na Hradecku koordinováno.

4.5.Podmínky využití zdrojů k nouzovému zásobování

4.5.1. Systémy skupinových vodovodů Systémy skupinových vodovodů nekomentujeme. Při nenarušených vodovodních systémech (zdroje, vodojemy, potrubí, zdroje el. energie) nevznikají s ohledem na zásoby vody ve vodojemech žádné problémy. Dovoz vody do postižených území může být zajištěn i z plnících míst ve vodovodních sítích či vodojemech a přečerpacích stanicích. Variabilita řešení je velká a nelze při systému několika základních skupinových vodovodů jednoznačně definovat veškeré technické možnosti jejich případné spolupráce.

4.5.2.Vymezení území k zásobování vodou dovozem cisternami (Množství vody je dané směrnicí č. 10 MzeČR z 20. 12. 2001 (resp. Metodickým pokynem Mze ČR č.j. 21881/2002-6000.) Ve vymezení území , příslušného k jednotlivým zdrojům NZV bylo přihlédnuto k dovozové vzdálenosti max. 20 km a dopravní dostupnosti v různých povětrnostních podmínkách po komunikacích nejlépe I. a II. třídy. Objektivně nutno připustit určité možné komplikace na severovýchodě území, v oblasti Orlických hor. Stávající místní zdroje v této oblasti jsou převážně z mělkých pokryvných útvarů a lehce zranitelné. Jako zdroje NZV pro tuto oblast je proto definován hluboký vrt v Deštném pro okolí Deštného a dále dovoz z vrtů RK-1A Rychnov nad Kněžnou a H1,2 z Helvíkovic pro okolí Rokytnice v O.H. Dovozové vzdálenosti po komunikacích jsou sice do 20 km, jedná se však ve většině případů o komunikace III. třídy, kde v zimním období může dojít v kalamitních sněhových situacích k přechodnému omezení provozu. Na druhé straně nutno uvést, že se zde jedná o řídce zastavěné území , s minimálním počtem trvale bydlících obyvatel, kde se může více využít dovozu balené vody, časově vázaného na sjízdnost komunikací.

4.5.3.Územní rozdělení působnosti zdrojů NZV z hlediska kvality vody U některých vybraných zdrojů je nutná úprava vody a to vesměs odželeznění. Koncepce nouzového zásobení preferuje , zejména při kratší době NZV v případě narušení objektů multi a č. zakázky : 22/2003

Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 74




Souhrnná zpráva

sloužících k úpravě vody využití ustanovení zákona č. 258/2000 Sb. § 3, o hygienických požadavcích na pitnou vodu odst. 4) a 5) neboť železo (Fe) je definováno jako prvek neohrožující bezprostředně lidské zdraví na omezenou dobu a vodu je v tomto období možno dodávat bez úpravy. Přesto je rozdělení spádových oblastí provedeno tak, aby dodávka vody pro NZV ze zdrojů, obsahujících v nadlimitním množství Fe nepřekročila hodnotu 5l/s ( cca 430 m3/den), aby při déle trvající krizové situaci než předpokládá zákon č. 258/2000 Sb. § 3 , kdy by bylo nutné instalovat u těchto zdrojů mobilní úpravny vody byl územní rozsah působnosti zdroje NZV omezen na rozsah dodávky vody do 5l/s, což je kapacita běžně užívaných mobilních úpraven.

4.5.4.Technické podmínky využití NZV S ohledem k tomu, že jde vesměs o hlubinné zdroje s čerpadly instalovanými v hloubkách desítek metrů není pravděpodobná výměna těchto čerpadel za menší s kapacitou potřebnou pro NZV, která činí nejvýše 8 – 10 % průměrné denní potřeby. Problém tedy může nastat při poruše dodávky elektrické energie a nutnosti instalace mobilních elektrocentrál. Čerpadla instalovaná ve vrtech mají zpravidla poměrně výkonná čerpadla s elektromotory o příkonu …….4-30 kW (viz. přehledná tabulka – příloha č.2). Plnění cisteren není možné při současném stavu přímo ze zdrojů definovaných k NZV. Zpravidla z těchto zdrojů je voda čerpána do akumulace buď u centrální čerpací stanice nebo u úpravny vody . Pro plnění cisteren přímo z navržených zdrojů by byla nutná další technická opatření . Rozsah zásobovaných území je patrný z grafické přílohy PRVK.

Tabulka č.1 – Jímací objekty v území

Zdroj Helvíkovice – H1,H2 Deštné – ND-1 Semechnice – V3 Rychnov – RK-1A Tutleky – T-1 Přestavlky – HV-1 Čermná – VC-1 Častolovice V-3 Potštejn – P-1 PKP(Polická pánev) Celkem

Kapacita m3/den 3 542 345 3 870 3 870 1 210 432 2 160 1 296 1 728 4 320

Potřeba vody pro NZV m3/d 15 l/os.den 61,3 51.9 221.3 313.7 100.8 23.4 55.6 159.5 130.0 61.2

Počet obyvatel 4 093 3 457 14 755 20 911 6 725 1 561 3 706 10 634 8 665 4 082 78 589


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 75




Souhrnná zpráva

Příslušnost obcí k jednotlivým zdrojům

Helvíkovice:

Slatina n. Zd., Pěčín, Rokytnice, Říčky, Bartošovice

Deštné:

Dobré, Osečnice, Kounov, Deštné, Orlické Záhoří, Bystré, Sněžné, Dobřany, Sedloňov, Olešnice v O.H., Janov

Semechnice:

Opočno, Dobruška, Semechnice, Přepychy, Trnov, Byzhradec,Voděrady, Podbřezí, Bačetín, Bohdašín, Ohnišov, Val, Chlístov

Rychnov:

Bílý Újezd, Rychnov, Černíkovice, Jahodov, Javornice, Kvasiny, Libel, Liberk, Lično , Lukavice, Skuhrov, Solnice, Synkov, Třebešov, Zdobnice

Tutleky:

Kostelec, Tutleky, Lupenice

Přestavlky:

Borovnice, Kostelecké Horky, Chleny, Krchleby, Svídnice, Vrbice, Lhoty u P., Proruby, Polom

Čermná:

Borohrádek, Čermná n.Orl., Zdelov, Žďár n.O.

Častolovice:

Týniště, Albrechtice, Lípa, Čestice, Častolovice, Olešnice , Hřibiny ,Nová Ves

Potštejn:

Potštejn, Záměl, Doudleby, Vamberk, Rybná n.Zd.

PKP:

Králova Lhota, Rohenice, České Meziříčí, Jílovice, Vysoký Újezd, Ledce, Bolehošť, Očelice, Mokré, Pohoří

Zdroj NZV je vždy společný pro celou obec včetně místních částí.

Tabulka č.2 – Charakteristika jímacích objektů a zařízení zdroje

Obec

Název

Identifikace 1 2 3 4 1 3542 3542 1 1 345 345 1 1 3870 3870 2/1

5 2 2 2

6 7 8 9 10 Pozn. 2 1 1 2 4 1 1 2 24 1 4 Fe

SV Žamberk Deštné SV Dobruška

Helvíkovice- H1, H2 Deštné –ND-1 Semechnice-V3

SV Rychnov – Cís.studánka SV Kostelec - Tutleky SV BorovnicePřestavlky- Vrbice SV Borohrádek Čermná SV Častolovice

Rychnov – RK- 1A

1 3870 3870 2/1 2 2 30 1 4

Fe

Tutleky – T-1 Přestavlky HV-1 Čermná – VC-1

1 1210 1210 2/1 2 2 10 1 4 1 432 432 1 2 2 6 1 4

Fe Fe

1 2160 2160

1

2 2 4 1 4

Fe

1 1296 1296

1

2 2 15 1 4

Fe

1 1728 1728

1

2 2 20 1 4

Fe

1 4320 4320

1

2 2 30 1 1

Častolovice V-3 SV Potštejn- Záměl- Potštejn - P-1 Doudleby SV Hradec Králové Vrty v Polické křídové pánvi


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 76




Souhrnná zpráva

Poznámka: - zdroj Helvíkovice slouží i pro nouzové zásobení v přilehlé části Ústeckoorlicka - zdroje v Polické křídové pánvi slouží i pro nouzové zásobení v přilehlé části Královéhradecka - u vrtu VC-1 Čermná v rozsahu uvažovaného odběru pro NZV lze očekávat artézský přetok . Stávající čerpadlo ve vrtu zajišťuje pouze dodávku v rozsahu cca 4l/s ( pro využití jako zdroj NZV plně postačí)

Legenda k tabulce č. 2 „Charakteristika jímacích objektů a zařízení zdroje“ Sloupec 1:

Zdroj vody – podzemní (doplňte kód 1), povrchová (doplňte, kód 2)

Sloupec 2:

Využitelné množství vody v m3/den z objektu (skupiny objektů) celkem

Sloupec 3:

Využitelné množství vody v m3/den z objektu (skupiny) pro NZV

Sloupec 4:

Umístění jímacích objektů zdroje – mimo ohrožené území (kód 1), v záplavovém území (kód 2), v jinak ohroženém území (kód 3)

Sloupec 5:

Existence významného zdroje znečištění v okolí zdroje– ano (1), ne (2)

Sloupec 6:

Odolnost zdroje proti povrchové kontaminaci (radioaktivita, bakteriální a chemické látky) na podkladě odborného posouzení odolnosti každého jímacího objektu (nebo skupin objektů) – vhodný pro skupinu I .(1)vhodný pro skupinu II. (2) nebo nevhodný (3)

Sloupec 7:

Připojení na elektrickou energii – příkon čerpadel v kW pro čerpání využitelného množství vody (vyplňte příkon v kW)

Sloupec 8:

Příjezdová komunikace – zpevněná (1), nezpevněná (2)

Sloupec 9:

Zdroj: bez úpravny vody a bez úpravy (kód 0), s běžným hygienickým zabezpečením např. chlorováním (1). S úpravnou vody podle vybavení úpravny vody (která upravuje vodu ze zdroje) technologií k odstranění radiační (2), bakteriální (včetně virové) (3) a chemické (4) kontaminace surové vody


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 77




Souhrnná zpráva


Qua

spol. s r.o.

listopad 2004

Strana 78

PRVK Královéhradeckého kraje Územní celek Rychnov nad Kněžnou. Souhrnná zpráva

Recommend Documents