Územní celek Ústí nad Orlicí

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje

Územní celek Ústí nad Orlicí

SOUHRNNÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST

V Ústí nad Orlicí 2004

z. č. : 2002 1181

OHGS s.r.o., 17. listopadu 1020, 562 01 Ústí nad Orlicí, Tel/Fax: 465526075, 465526274, E-mail: [email protected], www.ohgs.cz

Název akce

:

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje - územní celek Ústí nad Orlicí

Řešitelská organizace

:

OHGS s.r.o. 17. listopadu 1020, 562 01 Ústí nad Orlicí telefon: 465 526075, 465 526274, fax: 465 526876 e-mail: [email protected] internet: www.ohgs.cz

Hlavní řešitelé plánu

:

Ing. Miloš Popelář RNDr. Svatopluk Šeda

Spolupracovali

:

Mgr. Lucie Meissnerová Bc. Šárka Kopecká Iva Janzová Ing. Markéta Popelářová Jaroslav Kercl

Generální dodavatel plánu:

VIS - Vodohospodářskoinženýrské služby, s.r.o. Na Střezině 1079, 500 03 Hradec Králové Ing. Jiří Březina

Ředitel společnosti

RNDr. Svatopluk Šeda

:

Motto :

Miserum est opus igitur demus fodere puteum, ubi sitis fauces tenet (Je hloupost kopat studnu, když hrdlo svírá žízeň) PLAUTUS

OBSAH : strana 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .............................................................................................................................. 5 2. ÚČEL A CÍL PRACÍ, PRIORITY......................................................................................................... 5 2.1. CELOSPOLEČENSKÉ PRIORITY................................................................................................... 6 2.2. OBOROVÉ PRIORITY ..................................................................................................................... 7 2.2.1. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU .................................................................................................. 7 2.2.2. ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ................................................................................. 8 2.3. PROVÁDĚCÍ PRIORITY .................................................................................................................. 8 3. PRVKÚC VS. PRVK ............................................................................................................................ 9 3.1. SKLADBA PRVK ............................................................................................................................ 11 3.2. TEXTOVÁ ČÁST ............................................................................................................................ 12 3.2.1. A.1.1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA – OBECNÁ ČÁST ................................................................. 12 3.2.2. A.1.2 SOUHRNNÁ ZPRÁVA - TECHNICKÁ ČÁST.............................................................. 12 3.2.3. A.2 KARTY OBCÍ .................................................................................................................. 12 3.3. B. TABULKOVÁ ČÁST ................................................................................................................... 13 3.4. C. VÝKRESOVÁ ČÁST .................................................................................................................. 14 3.5. D. DATABÁZOVÁ ČÁST ................................................................................................................ 15 4. POPIS DÍLČÍCH ČÁSTÍ PRVK A METODIKA .................................................................................. 15 4.1. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE A JEJICH VYUŽITÍ.............................................................................. 15 4.1.1. POČET OBCÍ A SÍDELNÍCH JEDNOTEK .................................................................................. 15 4.2. BILANCE POTŘEBY VODY........................................................................................................... 16 4.2.1. OBCE V SOUČASNÉ DOBĚ ZÁSOBOVANÉ PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU16 4.2.1.1. SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY OBYVATEL (VFD)................................................................ 16 4.2.1.2. SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY PRO INDIVIDUÁLNĚ KALKULOVANÉ ODBĚRATELE (VFO) ............................................................................................................................................................... 17 4.2.1.3. SPECIFICKÁ POTŘEBA PRO ÚNIKY Z ROZVODŮ (VNFÚ) ................................................. 17 4.2.2. OBCE V SOUČASNÉ DOBĚ NEZÁSOBENÉ PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU 19 4.2.3. NEROVNOMĚRNOST POTŘEBY VODY................................................................................... 19 4.3. PRODUKCE ODPADNÍCH VOD.................................................................................................... 19 4.4. PŘÍRODNÍ ZDROJE VOD SLOUŽÍCÍ K ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA .................................. 21 4.5. PŘÍRODNÍ RECIPIENTY SLOUŽÍCÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD .................................. 22 4.6. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ................................................................................................... 22 4.6.4. ŘEŠENÍ ZDROJOVÝCH OBLASTÍ ............................................................................................. 22 4.6.5. DOPLNĚNÍ, MODERNIZACE A REKONSTRUKCE SOUČASNÝCH VODOVODŮ .................. 23 4.6.6. ROZVOJ VODOVODŮ V OBCÍCH, KDE NENÍ V SOUČASNÉ DOBĚ VEŘEJNÝ VODOVOD . 24 4.6.7. ZACHOVÁNÍ STÁVAJÍCÍHO INDIVIDUÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ................................................ 24 4.6.8. PRIORITY ROZVOJE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU........................................................................... 24 4.7. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ............................................................................................... 24 4.8. ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD................................................................................... 25 4.8.1. INDIVIDUÁLNÍ A LOKÁLNÍ ZPŮSOBY ODVÁDĚNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD............ 26 4.8.2. CENTRÁLNÍ ZPŮSOBY LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD .......................................................... 26 5. INVESTIČNÍ NÁKLADY VODOVODŮ A KANALIZACÍ.................................................................. 27 5.1. NOVÉ INVESTICE A REKONSTRUKCE....................................................................................... 27 5.2. CENOVÉ UKAZATELE .................................................................................................................. 28 5.2.1. VODOVODY................................................................................................................................ 28 5.2.1.1. PRO OKRESNÍ MĚSTA ........................................................................................................... 28 5.2.1.2. PRO OSTATNÍ MĚSTA............................................................................................................ 29 5.2.1.3. PRO OSTATNÍ OBCE.............................................................................................................. 30 5.2.2. KANALIZACE .............................................................................................................................. 32 5.2.2.4. PRO OKRESNÍ MĚSTA ........................................................................................................... 32 5.2.2.5. PRO OSTATNÍ MĚSTA............................................................................................................ 33 5.2.2.6. PRO OSTATNÍ OBCE.............................................................................................................. 34 5.3. INVESTIČNÍ NÁKLADY.................................................................................................................. 35 6. ZPŮSOB PRÁCE S PRVK ................................................................................................................ 35 6.1. TABULKOVÁ ČÁST ....................................................................................................................... 36 6.2. PŘÍRODNÍ ZDROJE PITNÝCH VOD A PŘÍRODNÍ RECIPIENTY ODPADNÍCH VOD ................ 38 6.3. NÁVRH NA ORIENTACI V PRVK .................................................................................................. 39 7. ZÁVĚR............................................................................................................................................... 40

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název akce

: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje - územní celek Ústí nad Orlicí

Zakázkové číslo

: 2002 1181

Kraj

: Pardubický

Okres

: Ústí nad Orlicí a části okresů Pardubice a Chrudim

Úkol

: vypracovat analýzu stávajícího stavu vodohospodářské infrastruktury a stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami v územním celku Ústí nad Orlicí s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a sociální průchodnost navržených postupů

Objednatelé

: Česká republika – Ministerstvo zemědělství ČR Těšnov 17 117 05 Praha 1 Pardubický kraj Komenského náměstí 125 532 11 Pardubice


: OHGS s.r.o. 17. listopadu 1020 562 01 Ústí nad Orlicí IČO: 45536899 DIČ: CZ 45536899

Datum zpracování

: srpen 2002 - prosinec 2004

2. ÚČEL A CÍL PRACÍ, PRIORITY Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje územního celku Ústí nad Orlicí (dále jen Plán) je dokumentem, který obsahuje : 1. analýzu současného stavu a budoucí koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, dosud i do budoucna využívaných k pitným účelům a 2. analýzu současného stavu a budoucí koncepci odvádění a čištění odpadních vod v daném územním celku.

Plán je zpracován s výhledem do roku 2015 a řeší jak otázku rozvoje zásobování spotřebitelské veřejnosti pitnou vodou, tak i způsob odvádění a zneškodňování odpadních vod z jednotlivých sídlišť. Legislativní začlenění Plánu rozvoje je vymezeno v § 4 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Náplň a forma zpracování Plánu vyplývají ze zadávacích podmínek Ministerstva zemědělství ČR uvedených v metodickém pokynu č.j.: 10534/2002-6000 tak, aby Plány z různých částí České republiky byly vzájemně porovnatelné. Územní celky však mají svá specifika a má-li být Plán dokumentem, který řeší zásobování spotřebitele pitnou vodou a způsob likvidace odpadních vod na úrovni optimálního technicko-ekonomického řešení, je nutno metodiku zpracování přizpůsobit místním poměrům. Nejde jenom o to, v jakém stavu je současná úroveň předmětné části infrastruktury a jaké důvody k této úrovni přispěly, ale mimořádný akcent je nutno klást na priority, které vyplývají ze strategie budoucího rozvoje regionu. V případě zpracování Plánu územního celku Ústí nad Orlicí stáli zpracovatelé před složitým úkolem, tj. jak reagovat na probíhající restrukturalizaci hospodářství v této části republiky, kdy zejména východní hornatá pohraniční část okresu zažívá historický přerod ze zemědělsko-průmyslového kraje do kraje intenzivního rozvoje cestovního ruchu, provázenou potlačením grandiózních záměrů socialistických tvůrců krajiny, kteří zde po desítky let uplatňovali princip specializace, kooperace a koncentrace zemědělské výroby, bez ohledu na zvláštnosti tohoto kraje. Výsledkem byl stav, kdy byl zcela zásadním způsoben narušen přirozený koloběh vody v přírodě s negativními kvantitativními i kvalitativními vlivy nejen na zdroje podzemních a povrchových vod, ale i na přírodní ekosystémy na tyto vodní zdroje vázané. S uvážením současného stavu vodovodů a kanalizací, potřeb, který tento region bude mít, a potenciálu, který zdejší území nabízí, si zpracovatelé Plánu stanovili priority řešení ve třech různých úrovních, a to v úrovní celospolečenské, oborové a prováděcí. Zatímco první dvě úrovně mají víceméně proklamativní charakter, třetí úroveň, s uvážením dvou výše uvedených priorit, má již své kvantitativní vyjádření věcné i časové. Všechny stanovené priority jsou v souladu s článkem č. 4 metodického pokynu Mze pro zpracování PRVK.

2.1. CELOSPOLEČENSKÉ PRIORITY Územní celek Ústí nad Orlicí patří mezi území s ojedinělými přírodními podmínkami, v nichž podzemní a povrchové vody představují mimořádně cenný fenomén. Z hlediska vodohospodářského potenciálu území se, co se týká povrchových vod, řadí řešené území v rámci ČR k průměrným až mírně nadprůměrným, co se týká podzemních vod k oblastem s mírně nadprůměrným až vysokým potenciálem. V konfrontací s tím je však hodnocení předpokladů trvale udržitelného rozvoje v územním celku špatné1, a to s ohledem na špatnou úroveň 1 viz atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR, 1992

technického stavu hlavních funkčních složek měst, na narušený produkční potenciál zemědělských půd, na znečištění povrchových toků, aj. Právě proto si zpracovatelé Plánu vytkli za cíl jako celospolečenskou prioritu uplatňovat při řešení způsobu vodovodního zásobování obyvatelstva a odvádění a čištění odpadních vod zásady trvale udržitelného rozvoje, který chápou jako zlepšení kvality lidského života v rámci únosnosti podpůrných ekosystémů, při zachování sociální a ekonomické soudržnosti. Respektovány tedy byly následující zásady: 1. zachovat v maximální míře stávající diverzifikaci zdrojů vody v územním celku jako samoregulačního činitele udržování pořádku a aplikace ekologických přístupů při řešení dílčích problémů v příslušných povodích; 2. nepřečerpávat zásoby podzemních vod v jednotlivých vodních útvarech podzemních vod nad rámec přírodních zdrojů, tj. permanentně se doplňující složky podzemních vod; 3. nepřevádět vody mimo povodí, a tam kde se tak děje, aplikovat veškerá reálná technická opatření na udržení vodohospodářské a ekologické funkce ochuzovaných recipientů; 4. veškerou výstavbu vodních děl a souvisejících zařízení navrhovat s cílem nenarušení současného stupně ekologické stability území, tj. tak, aby se krátkodobě narušené ekosystémy mohly po odeznění antropogénního zásahu v maximální možné míře vrátit do původního stavu; 5. budování vodohospodářské infrastruktury chápat v intencích integrovaného systému řízení vodního režimu a prevence rizik v územním celku Ústí nad Orlicí.

2.2. OBOROVÉ PRIORITY V kontextu s výše formulovanými celospolečenskými prioritami a konkretizovanými kritérii upřednostnění v metodickém pokynu pro zpracování PRVK, tj. 1. 2. 3. 4.

jakost dodávané pitné vody; čištění odpadních vod v souladu s požadavky platných právních předpisů; doplnění kanalizačních systémů pokud jsou napojeny na čistírnu odpadních vod; zvýšení počtu obyvatel napojených na vodovod pro veřejnou potřebu

s respektováním vyšších právních norem, vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, Směrnice rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu, nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech a Směrnice rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, byly pro oblast zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vyčleněny následující priority v pořadí dle naléhavosti jejich řešení.

2.2.1. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

1. zajistit dodávku kvalitní pitné vody pro maximální počet obyvatel (tj. upřednostňovat zajištění nekolizního zásobování míst s větší koncentrací obyvatelstva); 2. provádět systematickou údržbu a rekonstrukce vodárenských zařízení s cílem zajistit jejich dlouhodobou funkčnost; 3. zajistit dodávku kvalitní vody do obcí, kde stav zdrojů vody z hlediska jejich vydatnosti nebo jakosti vody nevyhovuje současným požadavkům; 4. zajistit centrální dodávku vody do míst, kde je to z technicko-ekonomického hlediska řešitelné; 5. rozšířit stávající vodovodní síť v jednotlivých sídlištích a zvýšit komfort uživatelů napojených na vodovodní síť.

2.2.2. ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 1. zlepšit účinnost současných centrálních čistíren odpadních vod ve větších sídelních celcích, zejména u ČOV nad 10 000 EO, a napojit na ně maximální možný počet obyvatel; 2. realizovat odkanalizování a čištění odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády v aglomeracích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 2000; 3. vybudovat lokální čistírny odpadních vod v územích vodohospodářsky významných, kde je žádoucí zlepšit kvalitu podzemních a povrchových vod (ochranná pásma, vodohospodářsky významné úseky toků, aj.); 4. zabezpečit svoz odpadních vod do centrálních čistíren odpadních vod v místech, kde přečišťování odpadních vod je z hlediska technickoekonomického nevýhodné.

2.3. PROVÁDĚCÍ PRIORITY Kvantitativně vyjádřitelné cíle Plánu, ve vazbě na časový režim byly stanoveny takto: •

udržovat v provozuschopném stavu současné jímací objekty a dobudovat nové jímací objekty podzemní vody tak, aby jejich využitelná vydatnost se rovnala minimálně průměrné denní potřebě s výhledem do roku 2015; • legalizovat odběry podzemních a povrchových vod v potřebné výši a zabezpečit ochranu využívaných vodních zdrojů, m.j. formou ochranných pásem tak, aby jakost vody byla v intencích požadavků na surovou vodu pro účely její úpravy na vodu pitnou; • zabezpečit dodávku vody formou vybudování nových vodárenských zařízení v těch lokalitách, kde jednu, případně obě výše uvedené priority nelze splnit; • navrhnout rekonstrukce vodovodních sítí a vodárenských objektů, které povedou k omezení úniků vody a ke zkvalitnění jakosti vody ve vodovodní síti a to přednostně tam, kde současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí;

• • •

• • •

navrhnout vybudování nebo dobudování vodojemů v těch sídlech, kde není naplněn požadavek objemu akumulované vody k zabezpečení pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody; navrhnout výstavbu nových vodovodů v těch obcích, ve kterých je to z technickoekonomického hlediska, při respektování sociální únosnosti, možné; vytvořit do roku 2015 podmínky pro vyčištění podstatného množství vyprodukovaných odpadních vod na centrálních čistírnách odpadních vod eventuelně lokálních či domovních čistírnách s tím, že výstavbu nových čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí realizovat pouze v takových obcích, v nichž je toto řešení z technicko-ekonomického hlediska, při respektování sociální únosnosti, možné; postavit do roku 2010 nové čistírny odpadních vod ve dvou zbývajících sídelních celcích – aglomeracích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 2000 pro plnění legislativních požadavků České republiky a Evropské unie; realizovat opatření na zlepšení účinnosti stávajících centrálních čistíren odpadních vod s napojením více než 10000 ekvivalentních obyvatel do roku 2010; realizovat prohlídky stávající kanalizační sítě a v případě potřeby provést její rekonstrukci tak, aby vyhovovala požadavkům ČSN 756114 (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.

Protože Plán může s ohledem na zadávací podmínky obsahovat pouze jedno „optimální“ řešení a zpracovatelé si neosobovali právo všeznalosti a neomylnosti, byla převážná většina návrhů na řešení zpracována nejprve variantně, s kompletní specifikací prací nejenom z hlediska věcného ale i finančního, a teprve na základě výše uvedených konzultací byla vybrána buď konsensuálně nebo v ojedinělých případech pouze zpracovateli varianta obsažená v Plánu. Tu je možno za současných technických a ekonomických podmínek, při dnešní úrovni znalostí přírodních podmínek území, ceny stavebních prací, provozních nákladů a dalších faktorů považovat za optimální. Je zřejmé, že úroveň znalostí se bude časem měnit, měnit se jistě budou i dnešní ekonomické podmínky a navržená řešení proto není možné považovat za „absolutně“ správná a neměnná. Změna znalostí a podmínek si může vynutit nová dílčí řešení. Důrazně je však třeba konstatovat, že Plán je spojitým systémem a jakákoliv dílčí změna může vyvolat nečekaný a zejména nechtěný „dominový“ efekt. Změna dílčích řešení proto musí být vždy doprovázena technicko-ekonomickým posouzením dopadů na celkovou koncepci Plánu.

3. PRVKÚC VS. PRVK

Pro bývalý okres Ústí nad Orlicí byl v roce 2001 zpracován společností OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Program rozvoje vodovodů územního celku okresu Ústí nad Orlicí. Podle metodického pokynu čl. 12 se tyto PRVKÚC měly : „… novelizovat z hlediska již realizovaných záměrů, nákladů na nerealizované záměry, doplnění údajů k nouzovému zásobování pitnou vodou za krizových situací, vymezení realizačních preferencí a úpravy pro databázi … Zpracovatelé Plánu rozvoje přistoupili, přes věcnou a formální úplnost přijatého Programu rozvoje, vzhledem k závažnosti zpracovávané problematiky k širší aktualizaci PRVKÚC. Tato, oproti požadavkům vyplývajícím z článku č. 12 MP, širší aktualizace byla vyvolána následujícími faktory : • • •

•

•

•

•

•

•

•

v letech 2001 až 2003 byly provedeny některé vodohospodářské investice (až na drobné výjimky všechny v souladu se zpracovaným PRVKÚC); v roce 2001 proběhlo celorepublikové Sčítání lidu, domů a bytů „2001“ provedené Českým statistickým úřadem; dne 29. ledna 2003 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech; dne 22. dubna 2004 byla aktualizována vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly novou vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody; dne 11. prosince 2003 byla přijata novelizace zákonem č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; nově bylo stanoveno v § 127 zákona č. 254/2001 Sb., že přiměřenou lhůtou, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. pro zdroje znečištění nad 2000 ekvivalentních obyvatel, je ne delší jak do 31. prosince 2010; nově byl stanoven postup výpočtu pořizovacích cen staveb, a to podle Metodického pokynu pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, který byl vydán Ministerstvem zemědělství pod č.j.: 20494/20026000; v květnu 2004 byl stanoven „rozpis maximálně možných ročních objemů investic“ ve výši 480 – 490 mil. Kč na kraj, tj. 100 – 125 mil. Kč pro jeden územní celek; po vzniku obcí s rozšířenou působností došlo ke změně hranic řešeného území, některé obce z okresu Ústí nad Orlicí přestoupily k územnímu celku Svitavy a několik obcí naopak přibylo z území bývalých okresů Pardubice a Chrudim; v květnu 2004 proběhlo „druhé“ kolo (první proběhlo při zpracovávání PRVKÚC) projednání navržených opatření se zástupci obcí, měst, vodoprávních úřadů a provozovatelů VH infrastruktury.

Ve vztahu k výše uvedenému byl provedena, ve zkrácené podobě uvedená, novelizace Programu na Plán rozvoje vodovodů a kanalizací parametrizovaným metodickým pokynem : • • • • •

•

• • • •

byla provedena kompletní aktualizace počtu obyvatel pro rok 2001 dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů; byly aktualizovány stávající stavy vodohospodářské infrastruktury podle skutečnosti k začátku roku 2003; jakost surové a pitné vody byla hodnocena podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.; jakost vypouštěných odpadních vod byla konfrontována s nařízením vlády č. 61/2003 Sb.; celkově byl upraven časový rámec realizací navržených jednotlivých opatření jak v oblasti zásobování pitnou vodou, tak i v odvádění a likvidaci odpadních vod plně v souladu s přidělenými finančními rámci pro jednotlivé roky a zvláště termínovanými požadavky k přijetí opatření zejména podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění po novelizaci zákonem č. 20/2004 Sb. a podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb.; kompletně byla aktualizována cenová úroveň pro výpočet pořizovacích cen staveb přesně podle Metodického pokynu pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do vybraných údajů; byly zapracovány změny v administrativním členění dle aktuální územní kompetentnosti obcí s rozšířenou působností; implementovány byly také připomínky a závěry z projednání se zástupci obcí, měst, vodoprávních úřadů a provozovatelů VH infrastruktury; zásadně (textově a graficky) byla rozšířena problematika nouzového zásobování pitnou vodou při mimořádných událostech a za krizových stavů; vyčleněny byly kapitoly týkající se ekonomických propočtů provozních nákladů, vodného a stočného včetně variantního řešení krytí investic finančními prostředky.

Jednotlivé priority Plánu, včetně priorit prováděcích, byly v průběhu zpracování projednány s provozovateli, konzultovány se starosty obcí a vodoprávními úřady. Zvláštní skupinu podkladových materiálů tvořila územně-plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Zde je třeba upozornit, že ne všechny záměry uvedené v územněplánovací dokumentaci byly v Plánu akceptovány. Zpracovatelé ÚP dokumentace zpravidla nešli do hloubky potřebné pro kvalifikované ocenění vodohospodářské problematiky a až na výjimky se nezabývali otázkou investiční a provozní nákladovosti svých řešení. Jejich řešení jsou tak především u malých obcí finančně neúnosná.

3.1. SKLADBA PRVK Plán je mimořádně rozsáhlým dokumentem, který v části analytické obsahuje údaje od doby jejich vzniku (první použitá data zejména o jímacích objektech

pocházejí z počátku 20. století ) až do začátku roku 2003. Tato data byla získána zejména z dotazníků vyplněných obcemi a provozovateli a průběžnou aktualizací informací z let 2003 - 2004 a v části návrhové si klade jako cílový stav rok 2015. Z hlediska formálního je Plán členěn do čtyř částí : • • • •

textové, tabulkové, grafické, a databázové.

3.2. TEXTOVÁ ČÁST 3.2.1. A.1.1

SOUHRNNÁ ZPRÁVA – OBECNÁ ČÁST

Souhrnná zpráva – obecná část je v daném případě průvodcem Plánu, tj. popisuje kým, pro koho, proč a s jakým účelem byl Plán zpracován, jaké priority byly přijaty, co Plán obsahuje, jak je členěn, jaká je náplň jeho dílčích částí, jaká metodika byla použita při hodnocení současného stavu a tvorbě navrhovaného řešení, k čemu bude Plán sloužit a jak je třeba s ním pracovat.

3.2.2. A.1.2

SOUHRNNÁ ZPRÁVA - TECHNICKÁ ČÁST

Souhrnná zpráva – technická část je především souhrnem dat analytických, syntetických a návrhových. Obsahuje zejména: • • • • • •

údaje týkající se obyvatelstva a jeho potřeb (demografické údaje, bilance potřeby vody, produkce odpadních vod, aj.); údaje o potenciálu území, který je uživatelům k dispozici (zdroje vody pro odběr, recipienty odpadních vod, aj.); údaje o současném zásobování obyvatelstva vodou; údaje o současném způsobu odvádění a čištění odpadních vod; údaje o navrhovaném způsobu řešení zásobování obyvatelstva vodou; údaje o navrhovaném způsobu odvádění a čištění odpadních vod.

Kromě zmíněné věcné náplně je příslušný oddíl doprovázen i časovým hlediskem, tj. harmonogramem navržených prací a finančním hlediskem, tj. nákladovostí řešení.

3.2.3. A.2

KARTY OBCÍ

Karty obcí obsahují podrobný rozbor stávajícího stavu a navrhovaného cílového řešení, tzn.:

•

• • • • •

podklady, ze kterých bylo čerpáno, údaje o počtu připojených obyvatel, údaje o významných odběratelích a producentech, údaje o zdrojích vody (využívaná zvodeň, typ jímacího objektu, využitelná vydatnost, jakost vody, povolení k odběru, ochranná pásma aj.), data o odběrech a úpravě vody, o dopravě vody do spotřebiště, o vodojemech a o vodovodní síti; údaje o odvádění vody a o jejím čištění, případně jiném nakládání s ní; zhodnocení funkčního a technického stavu zásobování pitnou vodou a nakládání s odpadními vodami; současné a výhledové zásobování vodou a současné a výhledové nakládání s odpadními vodami varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace, jako podklad pro krizový plán obce i kraje a plnění požadavků Směrnice MZe ČR č. 10, č.j.: 41658/2001-6000; vymezení realizačních preferencí navrhovaného rozvoje ve dvou primárních horizontech a to do konce roku 2015 a po roce 2015, časová preference do roku 2015 je dopřesněna do jednotlivých let.

3.3. B. TABULKOVÁ ČÁST Tato část obsahuje následující tabulky : Tab.I Tab.II Tab.III Tab.IV Tab.V Tab.VI Tab.VII Tab.VIII Tab.IX Tab.X Tab.XI Tab.XII Tab.XIII Tab.XIV Tab.XV Tab.XVI Tab.XVII

Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel Vývoj počtu přechodně bydlících obyvatel Vodovody - přehled obyvatel připojených na vodovod Kanalizace - přehled obyvatel připojených na kanalizaci Vodovody - základní údaje Kanalizace - základní údaje Vodovod - bilanční údaje obcí Vodovod - bilance potřeby vody a krytí zdroji Kanalizace - rekapitulace vstupních údajů Kanalizace - bilance odpadních vod a znečištění Technické údaje a finanční prostředky vodovodu Technické údaje a finanční prostředky kanalizací Vodovody - časový přehled výstavby Kanalizace - časový přehled výstavby Vodovody Kanalizace a čištění odpadních vod Přehled zdrojů nebo úpraven vody na výstupu, ze kterých nejsou zajištěny ukazatele dle vyhlášky č. 376/2000 Sb. v požadovaných hodnotách

Tab.XVIII

Aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 2000 a menším než 10000 – zajistit vybavení sběrným systémem městských odpadních vod včetně zajištění sekundárního nebo jemu ekvivalentního čištění odpadních vod Aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 10 000 zajistit, že vypouštěné odpadní vody budou splňovat příslušné požadavky, včetně

Tab.XIX

Tab.XX Tab.XXI Tab.XXII Tab.XXIII

požadavků na odstranění znečištění v ukazatelích celkový fosfor a celkový dusík Aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 300 a menším než 2000 – zajistit, že městské odpadní vody vstupující do sběrných systémů budou před vypuštěním přiměřeně čištěny Zlepšení technologických procesů k zajištění kvality pitné vody podle ukazatelů vyhlášky č. 376/2000 Sb. Zajištění používání takových postupů a materiálů, aby při úpravě vody na pitnou a při její distribuci nedocházelo ke zhoršení jakosti pitné vody Rozšíření sítě veřejných vodovodů nebo výstavba nových vodovodů, zejména v místech, kde nelze využívat místních zdrojů v dostatečné kvalitě.

3.4. C. VÝKRESOVÁ ČÁST VODOVODY C.1 Přehledné situační schéma vodovodů C.2 Přehledné schéma vodovodů C.3 Přehledné situační schéma vodovodů – stávající stav C.4 Přehledné situační schéma vodovodů – navrhovaný stav C.5.1 Klad listů podrobných map vodovodů C.5.2 Legenda podrobných map vodovodů C.6.1 Situace vodovodů – výkres č. 1 C.6.2 Situace vodovodů – výkres č. 2 C.6.3 Situace vodovodů – výkres č. 3 C.6.4 Situace vodovodů – výkres č. 4 C.6.5 Situace vodovodů – výkres č. 5 C.6.6 Situace vodovodů – výkres č. 6 C.6.7 Situace vodovodů – výkres č. 7 C.6.8 Situace vodovodů – výkres č. 8 C.6.9 Situace vodovodů – výkres č. 9 C.6.10 Situace vodovodů – výkres č. 10 C.6.11 Situace vodovodů – výkres č. 11 C.7 Nouzové zásobování pitnou vodou

M 1 : 150 000 M 1 : 100 000 M 1 : 50 000 M 1 : 50 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 100 000

KANALIZACE C.8 Přehledné situační schéma kanalizací C.9 Přehledné schéma kanalizací C.10 Přehledné situační schéma kanalizací – stávající stav C.11 Přehledné situační schéma kanalizací – navrhovaný stav C.12.1 Klad listů podrobných map kanalizací

M 1 : 150 000 M 1 : 100 000 M 1 : 50 000 M 1 : 50 000

C.12.2 Legenda podrobných map kanalizací C.13.1 Situace kanalizací – výkres č. 1 C.13.2 Situace kanalizací – výkres č. 2 C.13.3 Situace kanalizací – výkres č. 3 C.13.4 Situace kanalizací – výkres č. 4 C.13.5 Situace kanalizací – výkres č. 5 C.13.6 Situace kanalizací – výkres č. 6 C.13.7 Situace kanalizací – výkres č. 7 C.13.8 Situace kanalizací – výkres č. 8 C.13.9 Situace kanalizací – výkres č. 9 C.13.10 Situace kanalizací – výkres č. 10 C.13.11 Situace kanalizací – výkres č. 11

M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000 M 1 : 20 000

3.5. D. DATABÁZOVÁ ČÁST Výstupem jsou digitální soubory dat ve stanoveném formátu tabulek : MISTA

- obsahuje bilanční údaje a investiční náklady všech částí obcí OBCE - obsahuje číselník obcí TECUDAJ - obsahuje technické údaje o vodovodech a kanalizacích VODOVOD - obsahuje číselník vodovodů PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů

4. POPIS DÍLČÍCH ČÁSTÍ PRVK A METODIKA 4.1. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE A JEJICH VYUŽITÍ Podkladem pro určení počtu trvale bydlících obyvatel a zejména rekreantů byly pro rok 2000 údaje převzaté z dotazníků k Plánu, které vyplňovali zástupci jednotlivých obcí a pro rok 2001 údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Podkladem pro určení vývoje počtu obyvatel a rekreantů bylo sčítání lidu v roce 2001, stav počtu trvale bydlících obyvatel v roce 2001 a údaje předané jednotlivými obecními úřady.

4.1.1. POČET OBCÍ A SÍDELNÍCH JEDNOTEK Upravený seznam základních sídelních jednotek respektuje, v souladu s metodickým pokynem Ministerstva zemědělství ČR uvedených v metodickém pokynu č.j.: 10534/2002-6000 pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje, rozdělení podle kompetencí obcí s rozšířenou působností, městských a obecních úřadů v řazení podle abecedy vyjma „okresního“ města, které je předřazeno všem městským a obecním úřadům.

Kód obce je uváděn ve formátu XXXX.XXXX.XXX.XX. První čtyřčíslí označuje okres, druhé čtyřčíslí příslušnost k obci s rozšířenou působností. V rámci jednotlivých úřadů jsou pak části obcí řazeny opět abecedně s tím, že sídlo úřadu je předřazeno ostatním částem. Části obcí, které jsou stavebně propojeny zástavbou, jsou v členění spojeny. Sídlo městského nebo obecního úřadu má za prvním trojčíslím vždy uvedeno pořadové číslo 01 (např. Ústí nad Orlicí 3611.5313.001.01). Další sídelní jednotky náležející k Ústí nad Orlicí jsou očíslovány dle abecedy (např. Černovír 3611.5313.001.02) Stavebně propojené sídelní jednotky jsou uvedeny na konci seznamu s předřazeným číslem 1 (např. Hylváty 3611.5313.1001.01). Pro propojení digitální verze tabulek a karet obcí je název souboru tvořen v souladu s uživatelskou příručkou k SW následujícími položkami z databáze PRVKUKNEW.MDB tabulky MISTA. kraj_obec_kodcob_kodlok tj pro lokalitu, která má kraj obec kodcob kodlok se soubor jmenuje CZ011_80100_80112_01.XLS

= = = =

CZ011 80100 80112 1

CZ011_80100_80112_01.DOC

nebo

4.2. BILANCE POTŘEBY VODY Údaje o současných odběrech podzemní a povrchové vody byly převzaty od jednotlivých provozovatelů, případně byly sestaveny zpracovatelem Plánu (viz níže). Podkladem pro výpočet výhledové potřeby vody byly výše zmíněné údaje o spotřebě vody poskytnuté provozovateli vodovodů, jako výchozí byl přitom vzat stav z roku 2000. U vodovodů, kde nebylo možné získat potřebné údaje, byly vstupní hodnoty odborně odhadnuty podle statistického vyhodnocení potřeby vody u obcí s obdobným počtem zásobovaných obyvatel, od kterých se podařilo vstupní údaje získat. Při výpočtu potřeby vody se postupovalo následujícím způsobem :

4.2.1. OBCE V SOUČASNÉ DOBĚ ZÁSOBOVANÉ PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU 4.2.1.1. SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY OBYVATEL (VFD) Při výpočtu se vychází ze specifické potřeby vody v roce 2000. Pro výpočet byly, při respektování místních podmínek v jednotlivých obcích, stanoveny tyto zásady :

1. v závislosti na velikosti obce bylo stanoveno pásmo (min - max), ve kterém by se měla pohybovat v roce 2015 specifická potřeba vody pro obyvatelstvo, viz tabulka. Specifická potřeba z VFD v roce 2015 tabulka č.1 Počet zásobovaných obyvatel v obci do 150 150 – 500 500 – 1500 nad 1500

Specifická potřeba obyvatel VFD v l/os.den Min. Max. 60 110 60 140 80 170 100 200

2. v obcích, kde je v roce 2000 specifická potřeba vody obyvatel větší než maximum, se předpokládá až do roku 2015 lineární pokles na maximální hodnotu; 3. v obcích, kde je v roce 2000 specifická potřeba vody obyvatel ve vymezeném pásmu, se předpokládá k roku 2004 pokles ročně o 1,5 %. Podmínkou je, že specifická potřeba vody neklesne pod minimum. Od roku 2005 se předpokládá postupný nárůst o 0,7 % ročně. Hodnota specifické potřeby obyvatel však nebude větší než maximum; 4. v obcích, kde je specifická potřeba vody obyvatel v roce 2000 menší než minimum roste specifická potřeba vody od roku 2000 o 0,7 % ročně. Současně se kontroluje, zda specifická potřeba v roce 2015 není nižší než minimum a větší než maximum. Výsledná specifická potřeba se touto kontrolou koriguje. 4.2.1.2. SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY PRO INDIVIDUÁLNĚ KALKULOVANÉ ODBĚRATELE (VFO) Při výpočtu specifické potřeby vody pro individuálně kalkulované spotřebitele se vychází z předpokladu, že hodnota potřeby vody v m3/rok pro individuálně kalkulované spotřebitele zůstává v roce 2015 na úrovni roku 2000. Při výpočtu se kontroluje, zda nedošlo k výraznému poklesu specifické potřeby vody v období let 2000 až 2015. V případě výrazných změn je specifická potřeba u obcí do 5000 obyvatel korigována tak, aby odpovídala přibližně hodnotě 10 - 20 l/os×den. Při výpočtu se přihlíží k podkladům jednotlivých odběratelů. 4.2.1.3. SPECIFICKÁ POTŘEBA PRO ÚNIKY Z ROZVODŮ (VNFÚ) Základem výpočtu je stanovení specifického úniku na jednotku náhradní délky potrubí o průměru 150 mm. Náhradní délka potrubí (LN) je definována jako taková délka potrubí o DN 150, jehož vnitřní povrch se rovná součtu povrchů všech skutečných potrubí rozvodných řadů a sítí. Tento pojem byl zaveden, aby mělo hodnocení úniků srovnatelnou bázi. Náhradní délka jednotlivých úseků se vypočte podle vzorce

LN = L ×

DNpotrubí 150

LN - náhradní délka L - délka úseku DN potrubí - skutečný profil potrubí v mm Základem výpočtu je průměrný specifický únik ve výchozím roce U=

VNU

∑ LN

U - specifický únik vody z potrubí v m3/km×rok VNU - únik vody z rozvodů v m3/rok Výpočet podílu vody nefakturované vychází z reálného předpokladu, že u jakéhokoliv vodovodního potrubí se každý rok vlivem stáří zvyšuje nárůst specifických úniků vody z potrubí, které jsou stanoveny v m3/km×rok. Výše ročního přírůstku specifického úniku je závislá na stáří potrubí. Na základě krátké časové řady, která byla k dispozici o únicích vody z potrubí, nebylo možno určit podíl fakturované vody. Meziroční přírůstek úniků je odborně stanoven ve výši 75 m3/km.rok. U nového a u rekonstruovaného potrubí se počítá s meziročním přírůstkem specifického úniku 5 m3/km.rok. Při výpočtu se vychází z objemu úniků v roce 2000, které byly uvedeny v podkladech provozovatele. Rekonstrukce vodovodní sítě se do výpočtu v daném roce promítnou snížením celkového objem úniků ze starého potrubí v poměru existující celkové délky starého potrubí a délky rekonstruovaného potrubí v daném roce. To znamená, že rekonstrukcí potrubí se sníží celkový objem úniků za rok. Snižování objemu je ovlivňováno zvoleným tempem rekonstrukce. U rekonstruovaného potrubí dochází opět k nárůstu úniků, ale v množství, které odpovídá novému potrubí.

Návrh rekonstrukcí vodovodních řadů byl proveden podle následujících kritérií : • byly vytipovány úseky, které svým stářím jsou potencionálními příčinami úniků, zejména potrubí z litiny starší 50. let; • k rekonstrukci byly navrženy všechny úseku z azbestocementových trub, jak z důvodu úniků vody, tak i z důvodu nevhodnosti použitého materiálu pro styk s pitnou vodou; • individuálně byly posuzovány návrhy rekonstrukcí vedoucích provozních středisek, jednalo se zejména o úseky, kde dochází k častým poruchám a úseky, které byly určeny sledováním tzv. nočních průtoků.

4.2.2. OBCE V SOUČASNÉ DOBĚ NEZÁSOBENÉ PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU Specifická potřeba vody byla pro počáteční rok stanovena na základě specifických potřeb vody v obcích s obdobným počtem zásobovaných obyvatel zásobených pitnou vodou. Vstupní hodnoty specifických potřeb pocházející z proložené regresní křivky jsou zobrazeny v přílohové části A.1.2 Souhrnné zprávy – Technické části - Grafické prezentace tabulkové části - graf Závislost specifické potřeby vody domácnosti (VFD) na velikosti obce.

4.2.3. NEROVNOMĚRNOST POTŘEBY VODY Pro stanovení maximální denní potřeby vody pro obyvatelstvo byly obce rozděleny do tří skupin podle počtu obyvatel s následujícími hodnotami součinitelů kd denní nerovnoměrnosti. Součinitel denní nerovnoměrnosti tabulka č. 2 velikost obce do 500 obyvatel od 501 do 2000 obyvatel od 2001 do 20000 obyvatel

součinitel denní nerovnoměrnosti kd 1,5 1,35 1,3

Maximální denní potřeba vody byla vypočtena ze vzorce Qd = Qp * kd Qd Qp kd

- maximální denní potřeba vody - průměrná denní potřeba vody - součinitel denní nerovnoměrnosti

4.3. PRODUKCE ODPADNÍCH VOD Základním předpokladem, ze kterého je odvozen výpočet produkce odpadních vod, je úvaha, že v převážné části všech sídelních celků je vyprodukované množství odpadních vod od obyvatelstva shodné s množstvím spotřebované pitné vody (tzn. že specifická produkce odpadních vod je shodná s hodnotou VFD). Současně je však údaj VFD porovnáván s předpokládanou minimální hodnotou specifické produkce odpadních vod. Při stanovení této hodnoty vycházíme z následujících údajů :

•

u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo odpadních vod 150 l/os.den

čistírnu

• • •

u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 50 l/os.den u přechodně žijících obyvatel (rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 100 l/os.den u přechodně žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 20 l/os.den

K vzájemnému ovlivňování hodnot minimální specifické produkce odpadních vod obyvatel a specifické potřeby pitné vody nás vedou poznatky zjištěné při vyhodnocování vzájemného vztahu mezi těmito údaji, zejména u obyvatel menších měst a obcí. S charakteristickým poklesem potřeby pitné vody v posledních letech (způsobeným postupným zvyšováním ceny vodného) v žádném případě nekoresponduje pokles produkce odpadních vod. U obyvatel menších sídelních celků lze v poslední době vypozorovat tendenci vedoucí k využívání vody z vlastních zdrojů, která je však po použití likvidována stejným způsobem jako voda odebraná z veřejného vodovodu. Vodné a stočné je totiž zásadně odvozováno od množství odebrané vody z centrálního zásobování, které je sledováno vodoměry. Tímto způsobem tedy jednotliví spotřebitelé snižují výši vynaložených finančních prostředků za odebranou vodu, resp. vypouštěnou odpadní vodu, aniž by však výrazným způsobem ovlivňovali své chování projevující se snižováním produkce odpadních vod. Tento trend je v tomto Plánu předpokládán po celé sledované období, protože (pokud nedojde k jinému způsobu vyhodnocování produkce odpadních vod) nelze předpokládat výraznější změny v chování spotřebitelů, resp. zavádění úsporných opatření v jednotlivých domácnostech. Neméně důležitou hodnotou pro optimální návrh způsobu likvidace odpadních vod je i stanovení produkce znečištění (charakterizovanou ukazatelem BSK5) v jednotlivých, výše specifikovaných kategoriích :

• • • •

u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 50 g/os.den u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 20 g/os.den u přechodně žijících obyvatel (rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 30 g/os.den u přechodně žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 15 g/os.den

Produkce dalších ukazatelů znečištění je odvozena podle specifických hodnot vztažených k tzv. ekvivalentnímu obyvateli :

• • • • • •

nerozpustné látky ( NL ) CHSK N-celk. N-NH4 N-NO3 P-celk.

55 g/os.den 110 g/os.den 8 g/os.den 5 g/os.den 2,5 g/os.den 2 g/os.den

Počet ekvivalentních obyvatel byl stanoven přepočtem podle znečištění BSK5 60 g/os.den.

4.4. PŘÍRODNÍ ZDROJE VOD SLOUŽÍCÍ K ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA Územní celek Ústí nad Orlicí disponuje bohatým potenciálem podzemních a povrchových vod. Jejich využití, pokud mají být dlouhodobě dostupné a využitelné, se však musí řídit konkrétními pravidly. Tato pravidla vycházejí z priorit, které si zpracovatelé Plánu stanovili, ať již v úrovni celospolečenské, oborové nebo prováděcí. V Plánu je proto shrnuta stručná charakteristika faktorů, které mají nejvýznamnější vliv na jakost, tvorbu, oběh a akumulaci především podzemních vod, které se rozhodující měrou podílejí na zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Pozornost je přitom věnována jak množství vody, tak její jakosti, včetně činitelů, jakost vody ovlivňujících. Kromě základních charakteristik geomorfologických, klimatických, pedologických a geologických, které jsou uvedeny jen v obecném přehledu je první rozsáhlejší část věnována hydrogeologickým poměrům. Hydrogeologická stavba územního celku Ústí nad Orlicí je velmi komplikovaná, neboť do území okresu zasahuje 8 hydrogeologických rajonů, což činí tento celek raritní v rámci České republiky. Podklady pro tuto část, včetně grafických příloh, byly převzaty vesměs z archivních materiálů firmy OHGS s.r.o., bilance zásob podzemní vody, včetně jejich kategorizace je potom převzata z protokolů KKZ. V popisu jednotlivých hydrogeologických rajónů a dále v textu se vyskytují dva pojmy, které je nutno vysvětlit : VODNÍ ZDROJ je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, který je využíván nebo který může být využíván pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely. Je to tedy masa vody, která se v daném čase nachází v daném přírodním prostoru. ZDROJ VODY je technické dílo, pomocí kterého je vodní zdroj zachycován. Synonymem je jímací objekt, jímací území, apod. Samostatná část je věnována bilanci využitelných zásob podzemní vody na území celku Ústí nad Orlicí. Tyto zásoby je nutno chápat jako množství vody, které lze z území odebírat bez nebezpečí negativního vlivu na jiné vodní zdroje nebo na přírodní ekosystémy, s těmito vodními zdroji souvisejícími. Je však nutno upozornit, že v konkrétních lokalitách museli autoři Plánu najít „jemnější“ dělení zásob podzemních vod, neboť k hodnocení vazby na jiné vodní zdroje a přírodní ekosystémy se nemůže použít bilanční údaj pro celý územní celek, ale je nutno bilančně posuzovat vždy pouze konkrétní vodní útvar, kterých bylo pro účely Plánu na okrese vyčleněno několik desítek. Jakost vody, posuzovaná v této části Plánu, se týká vod surových, tj. těch, které vstupují do jímacích objektů z přírodního prostředí. Srovnávacím kritériem byla

vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody s platností od 1. května 2004, pro zatřídění vod do kategorií upravitelnosti se použila vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Zranitelnost vod je pojem relativní, bez kvantitativní specifikace. Pro účely Plánu byly použity kategorie nízká, střední a vysoká. Největší plošnou rozlohu zaujímá kategorie vysoká, kterou si zpracovatelé Plánu definují jako území, kde nedodržování byť jen pravidel obecné ochrany vod se může významně projevit na zhoršení vodních zdrojů, využívaných pro vodovodní zásobování. Jedná se v podstatě o území, které bylo v minulosti zařazeno do pásem hygienické ochrany 2. stupně – vnější část. Ochrana vodárensky využívaných vodních zdrojů podzemních a povrchových vod je v Plánu pojímána v regionálních i lokálních dimenzích, tj. jsou zde komentovány a graficky znázorněny jak složky velkoplošné ochrany, v daném případě Chráněné oblasti přirozené akumulace vod, tak složky lokální, tj. ochranná pásma.

4.5. PŘÍRODNÍ RECIPIENTY ODPADNÍCH VOD

SLOUŽÍCÍ

K VYPOUŠTĚNÍ

Územní celek Ústí nad Orlicí je pramenní oblastí Tiché Orlice, Moravské Sázavy, Moravy a řady menších toků. Tato pozice přináší z pohledu přírodních recipientů odpadních vod řadu problémů. Na náhorních plošinách, především na křídových sedimentech povrchové toky často chybějí, v jiných lokalitách sice toky existují, ale mají charakter toků nestálých. Takové recipienty jsou tedy z hlediska kvantitativního nevhodné jako recipienty pro vypouštění přečištěných odpadních vod. Jako kritérium pro recipienty nevhodné si autoři Plánu stanovili nestálý průtok, tzn. že se jedná o toky občasné, jako podmíněně vhodný recipient byly označeny ty recipienty, které jsou obecně málo vodné a přitom nejsou známy m-denní průtoky ve vyšších zabezpečenostech.

4.6. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Postup technického řešení rozvoje jednotlivých vodovodů vycházel z navržené a odsouhlasené koncepce, která byla rozdělena do čtyř věcně blízkých témat :

• • • •

řešení zdrojových oblastí; doplnění, rekonstrukce a modernizace současných vodovodních systémů; rozvoj vodovodů v obcích, kde není v současné době veřejný vodovod; zachování stávajícího individuálního zásobování.

4.6.4. ŘEŠENÍ ZDROJOVÝCH OBLASTÍ

Téma obsahuje identifikaci rizikových zdrojů podzemní vody po stránce jakosti v porovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody a identifikaci lokalit, jež jsou nedostatečně kvantitativně pokryty vodními zdroji. Pro tento účel byly zpracovány údaje o vývoji jakosti vody ve všech rozhodujících útvarech podzemní vody v územním celku Ústí nad Orlicí, vyhodnoceny byly údaje o stavech hladiny ve vrtech, resp. o vydatnostech pramenů Státní pozorovací sítě podzemních vod ČHMÚ a posouzeny bilanční výměry Komise pro klasifikaci zásob podzemní vody v hydrogeologických rajónech v konfrontaci s reálnými odběry podzemních vod z jejich rámce. Pokud byl kvantitativní nebo kvalitativní stav dosud využívaného vodního útvaru podzemní vody ať v současnosti nebo ve výhledu špatný, byl na konkrétní lokalitě identifikován nejbližší reálně využitelný vodní útvar podzemní vody s minimálně dobrým kvantitativním a kvalitativním stavem. Byla posouzena možnost jeho exploatace, buď některým ze stávajících jímacích objektů (využívaných i nevyužívaných) nebo objektem novým. Pokud se v blízkosti předmětné lokality vodní útvar o potřebných vlastnostech nenacházel, nebo pokud by využití tohoto vodního útvaru bylo ekonomicky neúnosné, bylo navrženo připojení sídelní jednotky na některý z blízkých, prognózně perspektivních vodovodních systémů, využívajících vodní útvar s dlouhodobě příznivými kvantitativním a jakostním stavem. Na lokalitách, kde voda minimálně dobrý jakostní stav nemá nebo ve výhledu mít nebude a kde připojení na jiný vodovodní systém by bylo ekonomicky náročné, byla zvažována i alternativa úpravy této vody jako jedna z variant dosažení cílového stavu.

4.6.5. DOPLNĚNÍ, MODERNIZACE SOUČASNÝCH VODOVODŮ

A

REKONSTRUKCE

V návrhu technického řešení byl výchozím stavem současný systém vodovodních sítí, zdrojů vody, dopravních systémů pitné vody, vodojemů. Existující infrastruktura vodovodů byla posouzena z hlediska technického stavu a potřebných kapacit s výhledem do roku 2015 a navrženy byly potřebné rekonstrukce a modernizace jednotlivých vodovodů. Pro podložený návrh potřebných technických opatření bylo provedeno technické posouzení následujících objektů na vodovodní síti :

• hlavních dopravních tras s ohledem na vývoj potřeby vody z vodovodu; • vodojemů a čerpacích stanic umístěných na dopravních trasách z pohledu dostatečné kapacity; • zásobovacích vodojemů a návrh zvětšení akumulace; • posouzení spotřebišť z hlediska optimálního rozdělení do tlakových pásem;

• zapracování požadavků vedoucích provozních středisek, kterými do Plánu vstupovaly aktuální potřeby zlepšení technického stavu vodovodů jako celků. Z výsledků technického posouzení byl proveden návrh rozšíření vodovodních sítí s ohledem na předpokládaný vývoj zásobovaných lokalit a plán rekonstrukcí vodovodních sítí s ohledem na technický stav vodovodních řadů.

4.6.6. ROZVOJ VODOVODŮ V OBCÍCH, KDE NENÍ V SOUČASNÉ DOBĚ VEŘEJNÝ VODOVOD Pro návrh rozvoje v obcích bez existujícího veřejného vodovodu byly určující následující faktory :

• jakost a množství vody v soukromých, případně veřejných studnách; • ekonomické ukazatele – pořizovací a provozní náklady – na zřízení a provoz veřejného vodovodu v porovnání s prostředky individuálního zásobování včetně zřízení individuálních úprav vody; • velikost a vývoj obce, charakter zástavby, pracovní příležitosti a věkové složení obyvatelstva včetně zohlednění případného plánovaného rozvoje. Jedná se tedy o faktory ovlivňující počet napojených obyvatel, specifickou spotřebu vody a koupěschopnost obyvatelstva; • ostatní, za které bude počítáno ohrožení individuálních zdrojů záplavami, průmyslovou a zemědělskou činností, rekreační a historickou hodnotou území.

4.6.7. ZACHOVÁNÍ STÁVAJÍCÍHO INDIVIDUÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ Tento přístup byl volen výjimečně a po projednání s objednateli a dotčenými orgány místní správy. Jedná se zejména o sídelní jednotky, které jsou osadami tvořenými několika trvale obývanými domy.

4.6.8. PRIORITY ROZVOJE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Návrhu optimálního řešení zásobování pitnou vodou předcházelo rozpracování několika variant možných řešení až do fáze výpočtu pořizovacích nákladů. Z těchto variant byla po projednání s vlastníky a provozovateli vodovodů vybrána jedna z pohledu „technicko-ekonomicko-provozního optimální“.

4.7. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Problematika nouzového zásobování pitnou vodou při mimořádných událostech a za krizových stavů byla nově, oproti předcházejícím Programům rozvoje, začleněna do okruhu řešených témat. Jelikož počet možných stavů při mimořádných událostech je velké množství, byly globálně stanoveny následující postupy řešení :

1. manipulací přepojit zasažený vodovod na jiný mimořádnou událostí nepostižený vodovod; 2. dovoz pitné vody z nejbližšího vodovodu s kapacitně dostatečnými zdroji; 3. dovoz přímo z vytipovaných zdrojů vody bez využití distribuční sítě; 4. využití domovních studen, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.

4.8. ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Současné způsoby nakládání s odpadními vodami jsou ve většině obcí nedostačující, tj. neodpovídající současné legislativě, zvláště nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. V zájmovém územním celku Ústí nad Orlicí - jsou k řešení i lokality ve smyslu směrnice rady EU č. 91/271/ES, resp. § 127 zákona č. 254/2001 Sb., které předepisují pro obce s počtem přesahujícím 2000 ekvivalentních obyvatel zajistit jejich vybavení kanalizačním systémem a čistírnou odpadních vod a to nejpozději do konce roku 2010. Nakládání, tj. odvádění a likvidace odpadních vod produkovaných v obcích, bude řešeno podle tří základních principů :

• • •

lokální způsoby odvádění a likvidace odpadních vod; centralizovaná likvidace odpadních vod; individuální způsob likvidace odpadních vod.

Po určení priorit, jako jsou finanční a provozovatelské nároky, existují řešení s následujícím pořadím :

• • •

využití stávajících prostředků odvádění a likvidace odpadních vod s dostatečnou kapacitou; intenzifikace stávajících prostředků odvádění a likvidace OV i za případného využití jejich svozu; výstavba nových prostředků odvádění a likvidace OV.

Stanovené základní principy mají za cíl dosažení přípustných ukazatelů pro vypouštění odpadních vod podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. při ekonomicky a sociálně průchodných řešeních likvidace odpadních vod. Lokality s nejvyšší prioritou byly městské aglomerace nad 2000 EO, zastavěná území nad 500 EO a ty, které se nachází v ochranných pásmech vodních zdrojů a to zejména těch vodních zdrojů, ze kterých je veřejnými vodovody zásobováno obyvatelstvo.

4.8.1. INDIVIDUÁLNÍ A LOKÁLNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD

ZPŮSOBY

ODVÁDĚNÍ

Individuální a lokální způsob likvidace splaškových odpadních vod bylo navrženo zajistit následujícími prostředky :

• • • •

výstavbou lokálních čistíren OV pro soustředěnou zástavbu nebo významného producenta splaškových odpadních vod; zřízení domovních čistíren OV a dostavbou jednotné kanalizace; dovybavení nemovitostí se septikem dalším stupněm čištění odpadních vod; zřízení nových domovních čistíren OV a bezodtokových jímek na vyvážení, případně vsakovacích prvků pro vsakování přečištěných odpadních vod do vod podzemních.

Lokální způsob likvidace odpadních vod byl volen v lokalitách, kde by nebylo ekonomicky únosné pořízení a provoz centrálních čistíren odpadních vod, tj. zejména u obcí s menším počtem obyvatel, s rozptýlenou zástavbou a u obcí, které nemají v blízkém dosahu dostatečně vodný recipient. Pro varianty se septikem a DČOV byl vypracován svozový plán řešící dovoz OV na čistírny odpadních vod, nikoli na zemědělské pozemky, které by byly odpadními vodami kontaminovány. Do kategorie domovních čistíren je počítán i biologický septik se zařazeným dalším stupněm dočištění přečištěných vod, např. zemním filtrem, rybníkem atd.

4.8.2. CENTRÁLNÍ ZPŮSOBY LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Centrální způsob likvidace splaškových, případně průmyslových odpadních vod u obcí a měst s existující centrální ČOV byl řešen tak, aby bylo v maximální míře využito stávajících zařízení a byl napojen co největší počet obyvatel. Tento princip byl uplatněn u všech měst a obcí s existující čistírnou odpadních vod disponující dostatečnou kapacitou nebo možností intenzifikace.

• •

Priority byly stanoveny následovně : využití stávající stokové sítě a napojení na existující centrální ČOV; výstavba nové stokové sítě, která bude napojena na centrální ČOV.

Výstavba centrální čistírny OV u obcí s existující stokovou sítí s vhodnými parametry pro odvádění odpadních vod (technicky řešitelné oddělení OV za deštných průtoků, bez vniku balastních vod a za dobrého technického stavu kanalizace odpovídajícího normám). Soustředěná likvidace a odvádění pomocí nové oddílné, v tomto případě však jen splaškové, stokové sítě a nové čistírny odpadních vod byla uplatněna u větších obcí, kde bylo žádoucí z ekologických hledisek zajistit dokonalé čištění odpadních

vod. Upřednostněno bylo řešení splaškových vod proti vodám dešťovým, které jsou historicky řešeny jiným způsobem odvádění a u malých obcí jsou méně znečištěny než u měst. Centrální způsob řešení prostřednictvím nové výstavby či dostavby kanalizační sítě a napojení obce na nejbližší kapacitně vyhovující čistírnu odpadních vod. Toto řešení bylo aplikováno u větších obcí, v jejichž blízkosti je centrální ČOV nebo se zde nevyskytuje vyhovující recipient, který by zajišťoval svým průtokem při Q355 možnost přípustného stupně ředění vody v recipientu. Výjimečně bylo pro malé obce bez vhodného recipientu nastíněno řešení se zasakováním přečištěných odpadních vod do vod podzemních, přestože dnešní legislativa, vyjma individuální rekreace a rodinné zástavby, tento způsob neumožňuje. Likvidací odpadních vod z více sídelních celků, ze kterých žádný nedisponuje existující ČOV, výstavbou a spojením oddílných či jednotných stokových sítí provázených realizací nové čistírny. Uvedené způsoby řešení jsou navrženy tak, aby byla po příznivě vyhodnocené technické, provozní a ekonomické stránce napojena celá produkce odpadních vod na prostředky zabezpečující jejich likvidaci, tj. čistírny odpadních vod.

5. INVESTIČNÍ A KANALIZACÍ

NÁKLADY

VODOVODŮ

5.1. NOVÉ INVESTICE A REKONSTRUKCE Při zpracování jednotkových cenových ukazatelů pro trubní rozvody a objekty na sítích byl použit, dle pokynů objednatele, metodický pokyn pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, který byl vydán Ministerstvem zemědělství pod č.j.: 20494/2002-6000. Při porovnání kalkulací podle metodického pokynu, položkových rozpočtů staveb a případně podle cen staveb vzešlých z veřejných výběrových řízení vyplývá, že v některých případech mohou být kalkulované ceny dle MP nižší. K této situaci může zejména dojít vlivem zvýšené sazby z 5 na 19 % DPH a v případě ztížených místních podmínek, při vyšší třídě těžitelnosti zeminy, při náročnějším provádění stavby nebo při rozsáhlejších zásazích do zpevněných komunikací.

5.2. CENOVÉ UKAZATELE 5.2.1. VODOVODY V tabulce uvádíme hlavní ukazatele pro výstavbu nových nebo rekonstrukci stávajících rozhodujících částí staveb, t.j. pro vodovodní řady a pro vodojemy. Pro výstavbu vodovodních řadů byly pro profily do DN 150 navrhovány roury z PVC, pro významné zásobní nebo rozvodné řady z tvárné litiny. Pro rekonstrukce vodovodních řadů byly zvoleny shodné náklady jako pro nové řady. V souladu s metodickým pokynem byly obce rozděleny do následujících tří cenových úrovní.

5.2.1.1. PRO OKRESNÍ MĚSTA Pro bývalé okresní město Ústí nad Orlicí včetně Kerhartic byl polohový koeficient stanoven na 1,05.

DN 50 80 100 150 200 250 300 400 500 600

Vodovodní řady - náklady v Kč/m’ tabulka č. 3 Litina PVC,PE intravilán extravilán intravilán extravilán 2195 1680 1585 1290 2415 1980 1850 1375 2625 2175 2175 1640 3100 2395 2575 1975 3285 2520 2970 2310 3610 2780 3285 2385 4045 3150 3625 2835 4980 4075 6300 5280 7465 6385 Vodojemy - náklady v tis. Kč tabulka č. 4

zemní vodojem objem náklady 10 420 50 935 100 1710 200 2910 300 3855 500 5450 800 7265 1300 10240 2000 14145

věžový vodojem objem náklady 30 1375 60 1810 100 2605 250 4945 500 8560

Čerpací stanice - náklady v tis. Kč tabulka č. 5 kap. ČS l/s, H do 60 m kap. ČS l/s, H nad 60 m výkon l/s náklady výkon l/s náklady 2 685 5 1060 5 1020 10 1890 10 1320 20 3610 20 2120 50 6685 50 4255 100 12310 200 21380 400 33365 600 43395 1000 60050 5.2.1.2. PRO OSTATNÍ MĚSTA Do kategorie „ostatní města“ byla zařazena města Brandýs nad Orlicí, Česká Třebová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Králíky, Lanškroun, Letohrad, Žamberk a také vzhledem k počtu trvale bydlících obyvatel i Červená Voda. Polohový koeficient pro „ostatní města“ byl stanoven na 1,00.

DN 50 80 100 150 200 250 300 400 500

Vodovodní řady - náklady v Kč/m’ tabulka č. 6 Litina PVC,PE intravilán extravilán intravilán extravilán 2090 1600 1510 1230 2300 1885 1760 1310 2500 2070 2070 1560 2950 2280 2450 1880 3130 2400 2830 2200 3440 2650 3130 2270 3850 3000 3450 2700 4740 3880 6000 5030

600

7110

6080

Vodojemy - náklady v tis. Kč tabulka č. 7 zemní vodojem věžový vodojem Objem náklady objem náklady 10 400 30 1310 50 890 60 1720 100 1630 100 2480 200 2770 250 4710 300 3670 500 8450 500 5190 800 6920 1300 9750 2000 13470

Čerpací stanice - náklady v tis. Kč tabulka č. 8 Kap. ČS l/s, H do 60 m kap. ČS l/s, H nad 60 m výkon l/s náklady výkon l/s náklady 2 650 5 1010 5 970 10 1800 10 1255 20 3440 20 2020 50 6365 50 4050 100 11725 200 20360 400 31775 600 41330 1000 57190

5.2.1.3. PRO OSTATNÍ OBCE Do této kategorie byly zařazeny všechny zbývající obce spadající pod územní celek Ústí nad Orlicí. Polohový koeficient pro ostatní obce byl stanoven na 0,85.

Vodovodní řady - náklady v Kč/m’

DN 50 80 100 150 200 250 300 400 500 600

tabulka č. 9 Litina PVC,PE intravilán extravilán intravilán extravilán 1775 1360 1285 1045 1955 1600 1495 1115 2130 1760 1760 1325 2510 1940 2085 1560 2660 2040 2405 1870 2925 2255 2660 1930 3275 2550 2935 2295 4030 3300 5100 4505 6045 5170

Vodojemy - náklady v tis. Kč tabulka č. 10 zemní vodojem věžový vodojem objem náklady objem náklady 10 340 30 1115 50 755 60 1460 100 1385 100 2110 200 2355 250 4005 300 3120 500 6930 500 4410 800 5880 1300 8290 2000 11450 Čerpací stanice - náklady v tis. Kč tabulka č. 11 kap. ČS l/s, H do 60 m kap. ČS l/s, H nad 60 m výkon l/s náklady výkon l/s náklady 2 555 5 860 5 825 10 1530 10 1065 20 2925 20 1715 50 5410 50 3450 100 9965

200 400 600 1000

17305 27010 35130 48610

5.2.2. KANALIZACE Při odhadu nákladů, potřebných na výstavbu nových kanalizačních sítí, je uvažováno s výstavbou stok profilů DN 250 a DN 300 pro odvádění pouze splaškových vod. Měrné náklady na výstavbu odpadních stok jsou uvedeny (v členění podle profilu a použitého materiálu) v tabulce. Pro úplnost je opět uveden i přepočet cen včetně polohového koeficientu dle metodického pokynu pro výpočet cen.

5.2.2.4. PRO OKRESNÍ MĚSTA

DN 250 300 400 500 600 800

Kanalizační stoky - náklady v Kč/m’ tabulka č. 12 kamenina PVC intravilán extravilán intravilán extravilán 4915 3855 4190 3120 5200 4095 4675 3560 6130 4965 5280 4115 7275 6090 6050 4830 7940 6680 7065 5795 14230 16475 10690 9260

Čistírny odpadních vod - náklady v Kč/EO tabulka č. 13 ČOV EO náklady EO náklady 100 12475 1250 9315 200 10205 1500 9115 300 10125 1750 8925 400 10030 2000 8725 500 9945 2500 8350 750 9725 3000 8035 1000 9515 4000 7875

Čerpací stanice OV - náklady v tis. Kč tabulka č. 14 ČS výkon l/s náklady 5 265 10 335 20 670 50 1240 100 1865 200 2585 400 3850 600 4135 1000 5795 2000 7650 Obdobným způsobem byly odvozeny i náklady na výstavbu lokálních jímek septiků s dočištěním (např. zemním filtrem), domovních mikročistíren a žump.

• domovní mikročistírny • septiky s dočištěním • žumpy 5.2.2.5. PRO OSTATNÍ MĚSTA

DN 250 300 400 500 600 800

137 tis.Kč 88 tis.Kč 110 tis.Kč

(vč. trubních rozvodů) (vč. trubních rozvodů)

Kanalizační stoky - náklady v Kč/m’ tabulka č. 15 Kamenina PVC intravilán extravilán intravilán extravilán 4660 3650 3990 2970 5110 4050 4450 3390 5760 4650 5030 3920 6330 5170 5760 4600 7210 6000 6730 5520 9190 7930 10180 8820


Čerpací stanice OV - náklady v tis. Kč tabulka č. 17 ČS výkon l/s náklady 5 250 10 320 20 640 50 1180 100 1775 200 2460 400 3665 600 3940 1000 5520 2000 7285

• • •

domovní mikročistírny septiky s dočištěním žumpy



5.2.2.6. PRO OSTATNÍ OBCE

DN 250 300 400 500 600 800

Kanalizační stoky - náklady v Kč/m’ tabulka č. 18 Kamenina PVC intravilán extravilán intravilán extravilán 3960 3105 3390 2525 4345 3445 3785 2880 4895 3955 4275 3330 5380 4395 4895 3910 6130 5100 5720 4690 7810 6740 8655 7495


Čerpací stanice OV - náklady v tis. Kč tabulka č. 20 ČS výkon l/s náklady 5 215 10 270 20 545 50 1005 100 1510 200 2090 400 3115 600 3350 1000 4690 2000 6195

• • •

domovní mikročistírna septiky s dočištěním žumpy



5.3. INVESTIČNÍ NÁKLADY Investiční náklady jsou uvedeny v těchto tabulkách:

•

•

v tabulkách Tab.XI - Technické údaje a finanční prostředky vodovodu a Tab.XII Technické údaje a finanční prostředky kanalizací jsou uvedeny investiční náklady v členění po jednotlivých investicích. Současně je zde uveden i navrhovaný termín realizace; v tabulkách Tab.XIII - Vodovody - časový přehled výstavby a Tab.XIV Kanalizace - časový přehled výstavby je uvedena rekapitulace investičních nákladů pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části v časovém rozložení let 2000 - 2015.

6. ZPŮSOB PRÁCE S PRVK Jak již bylo řečeno v úvodu, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje územního celku Ústí nad Orlicí je dokumentem, obsahujícím především analýzu současného stavu a budoucí koncepci řešení zásobování obyvatel pitnou vodou a analýzu současného stavu a budoucí koncepci odvádění a čištění odpadních vod v daném územním celku. Z členění Plánu vyplývá, co se v které části nachází. Souhrnná zpráva – obecná část a zejména Souhrnná zpráva - technická část jako 2. oddíl textové části A pak odkazují na většinu obrázků, tabulek a výkresů obsažených v Plánu. Obsah Plánu pak nabízí každému z potenciálních uživatelů informace v různé podrobnosti.

Z následujícího textu vyplývá, kdo a jak může s daty obsaženými v Plánu pracovat.

6.1. TABULKOVÁ ČÁST Údaje jsou uvedeny v následujících tabulkách : Tabulka I – Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel - uvádí pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části současný stav a předpokládaný vývoj trvale bydlících obyvatel. Tabulka II – Vývoj počtu osob s časově omezeným pobytem ( resp. rekreantů ) - uvádí pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části současný stav a předpokládaný vývoj osob s časově omezeným pobytem. Tabulka III - Vodovody – Přehled obyvatel připojených na vodovod - uvádí pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části předpokládané připojení obyvatel na vodovod k roku 2000, 2005 a 2015. Tabulka IV - Kanalizace – Přehled obyvatel připojených na kanalizaci - uvádí pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části předpokládaný vývoj počtu obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV k roku 2000, 2005 a 2015. Tabulka V - Vodovody – Základní údaje - uvádí pro územní celek a vodovod souhrnný přehled údajů o počtu bydlících a zásobených obyvatel, o výpočtu potřeby vody a o potřebných investičních nákladech. Tabulka VI – Kanalizace – Základní údaje - uvádí pro provozovatele souhrnný přehled údajů o počtu bydlících a odkanalizovaných obyvatel, o výpočtu produkce odpadních vod a o potřebných investičních nákladech. Tabulka VII – Vodovod – Bilanční údaje obcí - je zpracována pro územní celek a pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části a pro jednotlivé provozovatele. Obsahuje počet trvale bydlících obyvatel a osob s časově omezeným pobytem, předpokládaný vývoj počtu trvale bydlících obyvatel a osob s časově omezeným pobytem a jejich připojení na veřejný vodovod, průměrné a maximální denní potřeby, specifické potřeby na obyvatele spočtené po letech. Obsahuje také základní kvantitativní ukazatele současného a navrhovaného stavu vodovodu. Tabulka VIII – Vodovod – Bilance potřeby vody a krytí zdroji - je zpracována pro územní celek, pro jednotlivé provozovatele a pro jednotlivé vodovody územního celku. Tabulka popisuje bilanci potřeby vody, tj. současnou potřebu vody, předpokládaný vývoj potřeby vody a zabezpečení potřeby vody zdroji včetně jejich základního seznamu pro jednotlivý vodovod. Tabulka IX – Kanalizace – rekapitulace vstupních údajů

- je zpracována pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části. Obecně ji lze charakterizovat jako tabulku, v níž jsou uvedeny základní informace potřebné pro výpočet produkce odpadních vod a znečištění. Tato tabulka obsahuje počet trvale a přechodně bydlících obyvatel, předpokládaný vývoj počtu trvale a přechodně bydlících obyvatel, informace o jejich odkanalizování (t.j. počtech obyvatel napojených a nenapojených na kanalizační sítě), informace o způsobu likvidace odpadních vod (na čistírnách odpadních vod, v septicích aj.). Pro výpočet produkce odpadních vod a znečištění jsou v této tabulce uváděny ještě údaje specifické produkce odpadních vod a znečištění trvale žijících obyvatel a údaje o celkové produkci odpadních vod z průmyslu, zemědělství a vybavenosti. Doplňujícími informacemi jsou počty jednotlivých částí systémů určených pro odvádění a čištění odpadních vod - čistírnách odpadních vod, kanalizačních sítích, čerpacích stanicích atd. Tabulka X – Kanalizace – bilance odpadních vod a znečištění - je zpracována pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části. V této tabulce jsou prezentovány informace o jejich celkové produkci odpadních vod a znečištění. V případě, že je v této lokalitě uvažováno s výstavbou nové čistírny odpadních vod, jsou v této tabulce uvedeny základní informace o čistírně (typ čistírny resp. navrhovaná technologie čištění odpadních vod, přítok na čistírnu, zbytkové znečištění, produkce kalu a způsob likvidace kalu). Tabulka XI – Technické údaje a finanční prostředky vodovodu - je zpracována pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části, pro skupinové vodovody. V tabulce je uvedena podrobná specifikace technických údajů, předpokládaných realizačních termínů a investičních nákladů pro stávající, rekonstruované a navrhované objekty vodovodu v obci. Technické informace pro části skupinových vodovodů, které slouží pro zásobení několika měst a obcí jsou popisovány v samostatných tabulkách. Tabulka XII – Technické a finanční údaje kanalizací - je zpracována pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části. V tabulce je uvedena podrobná specifikace technických údajů jednotlivých částí kanalizačních a čistírenských systémů, předpokládaných realizačních termínů a investičních nákladů pro výstavbu nových či rekonstrukci stávajících objektů v obci. Tabulka XIII – Vodovody – časový přehled výstavby - je zpracována pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části, pro skupinové vodovody. Tabulka obsahuje rozložení potřebných investičních nákladů v čase. Tabulka XIV – Kanalizace – časový přehled výstavby - je zpracována pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části. Tabulka obsahuje rozložení potřebných investičních nákladů v čase. Tabulka XV - Vodovody - je zpracována pro územní celek Ústí nad Orlicí. Tabulka XVI - Kanalizace a čištění odpadních vod - je zpracována pro územní celek Ústí nad Orlicí.

Tabulka XVII - Přehled zdrojů nebo úpraven vody, na výstupu ze kterých nejsou zajištěny ukazatele dle vyhlášky č. 376/2000 Sb. v požadovaných hodnotách. Tabulka XVIII - Aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 2000 a menším než 10000 – zajistit vybavení sběrným systémem městských odpadních vod včetně zajištění sekundárního nebo jemu ekvivalentního čištění odpadních vod. Tabulka XIX - Aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 10 000 zajistit, že vypouštěné odpadní vody budou splňovat příslušné požadavky, včetně požadavků na odstranění znečištění v ukazatelích celkový fosfor a celkový dusík. Tabulka XX - Aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 300 a menším než 2000 – zajistit,že městské odpadní vody vstupující do sběrných systémů budou před vypuštěním přiměřeně čištěny. Tabulka XXI - Zlepšení technologických procesů k zajištění kvality pitné vody podle ukazatelů vyhlášky č. 376/2000 Sb. Tabulka XXII - Zajištění používání takových postupů a materiálů, aby při úpravě vody na pitnou a při její distribuci nedocházelo ke zhoršení jakosti pitné vody. Tabulka XXIII - Rozšíření sítě veřejných vodovodů nebo výstavba nových vodovodů, zejména v místech, kde nelze využívat místních zdrojů v dostatečné kvalitě.

6.2. PŘÍRODNÍ ZDROJE PITNÝCH RECIPIENTY ODPADNÍCH VOD

VOD

A

PŘÍRODNÍ

Informace o přírodním potenciálu územního celku Ústí nad Orlicí z hlediska podzemních a povrchových vod jsou obsaženy z hlediska metodiky jejich tvorby v Souhrnné zprávě – obecné části, podrobné analytické, syntetické a návrhové údaje jsou pak obsahem Souhrnné zprávy - technické části. Prezentované údaje jsou základním informačním souborem zejména pro vyšší články řízení, ať již na úrovni provozovatelů vodovodů, uživatelů vodohospodářských služeb, tedy především obcí, nebo správních orgánů. Vycházet z nich musejí projektanti, zpracovatelé územně-plánovací dokumentace a zejména vyšší správní orgány (vodoprávní úřady, krajské úřady a ministerstva) při tvorbě koncepcí rozvoje vodárenské infrastruktury nebo koncepcí rozvoje regiónů tak, aby tyto koncepce byly v souladu s přijatými celospolečenskými, oborovými i prováděcími prioritami Plánu a samozřejmě možnostmi, které daný región poskytuje. Zde upozorňujeme zejména na syntetické výstupy přílohové části Souhrnné zprávy - technické části, které obsahují velkoplošné limity území a analytické výstupy přílohové části, obsahující bodové a maloplošné limity vztažené k jednotlivým obcím.

6.3. NÁVRH NA ORIENTACI V PRVK Podrobný návrh pro orientaci v Plánu je uveden v následující kapitole. Každý z uživatelů Plánu bude využívat jiné informace a pro rychlejší orientaci je proto v následujícím textu popsáno jak potřebné informace získat: Starosta obce – zástupce obce, kterého zajímá především popis a zhodnocení současného stavu, navrhované řešení zásobování pitnou vodou a odvedení odpadních vod ve své obci, využije popis v přílohách A.2.1 až A.2.5. Karty obcí. Aktualizovaný popis je možné získat z Plánu, který má k dispozici Ministerstvo zemědělství, Krajský úřad a místně příslušné vodoprávní úřady. V digitální formě je Plán přístupný i na internetu na adrese http://www.pardubickykraj.cz/urad.htm. Popis dále doplňují bilanční údaje vodovodů (tabulka VII, VIII) a kanalizací (tabulka IX, X) a technické, cenové a časové údaje vodovodů (tabulka XI) a kanalizací (tabulka XII). Umístění vodovodů a kanalizací je zobrazeno v příloze C. - Grafická část v přehledných situacích M 1 : 150 000, M 1 : 100 000 a M 1:50 000 a v podrobných situacích M 1:20 000. Krajský úřad a vodoprávní úřad může Plán využít jako podklad pro svá vyjádření k žádostem o dotace a jako doplňující podklad při vydávání vodoprávních rozhodnutí. Plán je rovněž důležitým podkladem pro regionální plánování a pro prezentaci širších záměrů vodohospodářské politiky územního celku. Digitálně zpracované situace vodovodů a kanalizací, které jsou součástí Plánu a obsahují objekty vodovodů a kanalizací a podrobnou strukturu trubních sítí, jsou vstupním podkladem pro vytváření geografických informačních systémů. Pro Ministerstvo zemědělství ČR je Plán doplňující informací při posuzování žádostí o dotaci na realizaci jednotlivých staveb. Plán dává ucelenou informaci o potřebných nákladech na výstavbu a rekonstrukce infrastruktury vodovodů a kanalizací územního celku Ústí nad Orlicí . Provozovatel vodovodů - vlastník vodovodů má Plán k dispozici v digitální formě na internetových stránkách. Plán se pro něho stává zdrojem ucelených a setříděných informací o provozovaném majetku. Zcela výjimečné je propojení informací o věcném a technickém stavu vodohospodářského majetku s ekonomickými ukazateli. Tento dokument se stává základním kamenem pro stanovení střednědobých koncepcí zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami v obcích, kde je provozován vodovod nebo kanalizace. Promítnutí navržených opatření pro dosažení optimálního rozvoje zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami podává komplexní informaci pro stanovení obchodní politiky a plánování jednotlivých investičních akcí.

7. ZÁVĚR Předkládaná Souhrnná zpráva – obecná část jako díl A.1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje územního celku Ústí nad Orlicí je koncipována jako průvodce Plánem a představuje jeho metodické zázemí. Popisuje kým, pro koho a proč byl Plán zpracován, jaké priority při řešení problematiky zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod byly přijaty, co Plán obsahuje, jak je členěn, jaká je náplň jeho dílčích částí, jaká metodika byla použita při hodnocení současného stavu a tvorbě navrhovaného řešení, k čemu bude Plán sloužit a jak je třeba s ním pracovat. Autoři Plánu si při jeho zpracování uvědomili, jak významný dokument pro praktický život obyvatel územního celku může vzniknout a jak je třeba ho rozšířit oproti metodickému pokynu. Pokusili se překročit hranici pouhého technického a s ním souvisejícího časového a finančního řešení a Plán pojali jako dokument, který by měl být základem pro nové pojímání významu vody pro člověka jako nejenom spotřební suroviny, ale i jako nedílné součásti životního prostředí s její jedinečnou multifunkční hodnotou. A právě toto je klíčový moment. Plán nesmí být dokumentačním materiálem izolovaným od okolního dění. V tu chvíli má hodnotu archiválie! Plán musí být pojímán jako jeden z prvků integrovaného systémů řízení vodního režimu v krajině, jedním z prvků, se kterým musejí být konfrontovány všechny lidské aktivity, které mohou mít vliv na vodní režim. Plán však ani sám o sobě nesmí být sumou izolovaných aktivit. Naopak, Plán je nutno chápat jako spojitý systém s tím, že i jakákoliv dílčí změna v něm může vyvolat nepředvídatelný efekt. Změna dílčích řešení, pokud si to změna poznání, změna ekonomické situace nebo jiná změna vyžádají, by proto vždy měla být doprovázena technicko-ekonomickým posouzením dopadů na celkovou koncepci Plánu. Jen tak se stane Plán uznávaným zákonem, návodem a regulátorem pro řízení lidských aktivit v oblasti vodního hospodářství, v intencích přijatých celospolečenských, oborových i prováděcích priorit.

Vypracovali :

Ing. Miloš Popelář


Ústí nad Orlicí, prosinec 2004

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje

Územní celek Ústí nad Orlicí

SOUHRNNÁ ZPRÁVA TECHNICKÁ ČÁST

V Ústí nad Orlicí 2004

z. č. : 2002 1181

OHGS s.r.o., 17.listopadu 1020, 562 01 Ústí nad Orlicí, Tel/Fax: 465526075, 465526274, E-mail: [email protected], www.ohgs.cz

Název akce

:

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje - územní celek Ústí nad Orlicí


:

OHGS s.r.o. 17. listopadu 1020, 562 01 Ústí nad Orlicí telefon: 465 526075, 465 526274 fax: 465 526876 e-mail: [email protected] internet: www.ohgs.cz

Hlavní řešitelé plánu

:

Ing. Miloš Popelář RNDr. Svatopluk Šeda

Spolupracovali

:

Mgr. Lucie Meissnerová Bc. Šárka Kopecká Iva Janzová Ing. Markéta Popelářová Jaroslav Kercl

Generální dodavatel plánu:

VIS - Vodohospodářskoinženýrské služby, s.r.o. Na Střezině 1079, 500 03 Hradec Králové Ing. Jiří Březina

Ředitel společnosti


:

Motto :

Všechny dobré zásady jsou již napsány. Nyní ještě zbývá je uskutečnit. PASCAL

OBSAH : strana 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 7 2. ÚVOD 8 3. POTŘEBY OBYVATELSTVA ÚZEMNÍHO CELKU ÚSTÍ NAD ORLICÍ NA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 9 3.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 9 3.2. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 10 3.2.1. POČET OBYVATEL 10 3.2.2. POČET OBCÍ 11 3.3. BILANCE POTŘEBY VODY 18 3.4. PRODUKCE ODPADNÍCH VOD 20 4. PŘÍRODNÍ POTENCIÁL ÚZEMNÍHO CELKU ÚSTÍ NAD ORLICÍ 21 4.1. PŘÍRODNÍ ZDROJE PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD 21 4.1.1. PŘÍRODNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TVORBU, OBĚH A AKUMULACI VOD A JEJICH JAKOST 21 4.1.1.1. GEOMORFOLOGICKÉ A OROGRAFICKÉ POMĚRY 21 4.1.1.2. KLIMATICKÉ POMĚRY 22 4.1.1.3. GEOLOGICKÉ POMĚRY 22 4.1.1.4. PEDOLOGICKÉ POMĚRY A VEGETAČNÍ KRYT 23 4.1.1.5. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY 24 4.1.1.5.1. RAJON 423 ÚSTECKÁ SYNKLINÁLA 25 4.1.1.5.2. RAJON 426 KYŠPERSKÁ SYNKLINÁLA 26 4.1.1.5.3. RAJON 427 VYSOKOMÝTSKÁ SYNKLINÁLA 28 4.1.1.5.4. RAJON 429 KRÁLICKÝ PROLOM 29 4.1.1.5.5. RAJON 436 LABSKÁ KŘÍDA 30 4.1.1.5.6. RAJON 521 POORLICKÁ BRÁZDA 30 4.1.1.5.7. RAJON 642 KRYSTALINIKUM ORLICKÝCH HOR 31 4.1.1.5.8. RAJÓN 643 KRYSTALINIKUM VÝCHODNÍCH SUDET 32 4.1.2. PODROBNÉ ÚDAJE O MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD VYUŽITELNÝCH PRO VODOVODNÍ ZÁSOBOVÁNÍ 33 4.1.3. JAKOST PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD VYUŽITELNÝCH PRO VODOVODNÍ ZÁSOBOVÁNÍ 35 4.1.3.1. RAJÓN 423 ÚSTECKÁ SYNKLINÁLA 35 4.1.3.2. RAJÓN 426 KYŠPERSKÁ SYNKLINÁLA 36 4.1.3.3. RAJÓN 427 VYSOKOMÝTSKÁ SYNKLINÁLA 37 4.1.3.4. RAJÓN 429 KRÁLICKÝ PROLOM 37 4.1.3.5. RAJÓN 436 LABSKÁ KŘÍDA 38 4.1.3.6. RAJÓN 521 POORLICKÁ BRÁZDA 38 4.1.3.7. RAJÓN 642 KRYSTALINIKUM ORLICKÝCH HOR 39 4.1.3.8. RAJÓN 643 KRYSTALINIKUM VÝCHODNÍCH SUDET 40 4.1.4. ZRANITELNOST VODÁRENSKY VYUŽÍVANÝCH VOD Z HLEDISKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ 41 4.1.4.1. METAMORFOVANÉ HORNINY 41 4.1.4.2. SEDIMENTÁRNÍ HORNINY 41 4.1.5. ZRANITELNOST VODÁRENSKY VYUŽÍVANÝCH VOD Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ 42 4.1.5.3. PLOŠNÉ ZNEČIŠTĚNÍ 42 4.1.6. DIFÚZNÍ ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ 43 4.1.7. OCHRANA VODÁRENSKY VYUŽÍVANÝCH PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD 45 4.2. PŘÍRODNÍ RECIPIENTY ODPADNÍCH VOD 46 5. SOUČASNÉ VYUŽITÍ PŘÍRODNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMNÍHO CELKU ÚSTÍ NAD ORLICÍ A USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB OBYVATELSTVA 52 5.1. SOUČASNÝ STAV ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 52 5.1.1. ZDROJE VODY 52 5.1.2. DISTRIBUCE VODY 63 5.2. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 73 5.2.1. ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU 73

5.2.1.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ZÁSOBOVÁNÍ OKRESU VODOU 73 5.2.1.2. RIZIKA OHROŽENÍ VODNÍCH ZDROJŮ 74 5.2.2. VARIANTY NOUZOVÉHO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 74 5.2.2.1. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU FORMOU ORGANIZAČNĚTECHNICKÉ ZMĚNY V DISTRIBUCI VODY 75 5.2.2.2. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU FORMOU VYUŽITÍ ZDROJŮ MIMOŘÁDNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ 75 5.2.2.3. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU FORMOU VYUŽITÍ ZDROJŮ INDIVIDUÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ 77 5.2.3. PODMÍNKY UVEDENÍ ZDROJŮ MIMOŘÁDNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ DO PROVOZU 78 5.3. SOUČASNÝ STAV NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI VODAMI 78 5.3.4. ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD 78 5.3.5. LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD 87 6. NAVRHOVANÝ ZPŮSOB VYUŽITÍ PŘÍRODNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMNÍHO CELKU ÚSTÍ NAD ORLICÍ A USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB OBYVATELSTVA 88 6.1. NAVRHOVANÝ STAV ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 88 6.1.1. ZDROJE VODY 88 6.1.2. DISTRIBUCE VODY 92 6.2. NAVRHOVANÝ STAV NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI VODAMI 101 6.2.3. ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD 101 6.2.4. LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD 111 7. FINANČNÍ PŘEHLED 114 8. ZÁVĚR 116

SEZNAM PŘÍLOH : 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Průměrný roční úhrn srážek v mm Průměrný úhrn srážek ve vegetačním období IV-IX v mm Průměrný úhrn srážek v zimním období X-III v mm Přehledná situace hydrogeologických rajónů v měřítku 1 : 200 000 Schéma hydrogeologických rajónů 1.5.1 Rajon 423 Ústecká synklinála 1.5.2 Rajon 426 Kyšperská synklinála 1.5.3 Rajon 427 Vysokomýtská synklinála 1.5.4 Rajon 429 Králický prolom 1.5.5 Rajon 521 Poorlická brázda 1.5.6 Rajon 642 Krystalinikum Orlických hor, Rajon 643 Krystalinikum Východních sudet 1.6 Přehledná mapa jakosti surových vod v měřítku 1 : 200 000 1.7 Základní odtok České republiky

1.8 Mapa zranitelnosti vodárensky využívaných zvodní v měřítku 1 : 200 000 1.9 Přehledná situace CHOPAV v měřítku 1 : 200 000 1.10 Mapa pásem hygienické ochrany vodních zdrojů v měřítku 1 : 200 000 (stav k 31.12.1995) 1.11 Mapa navrhovaných, případně již stanovených ochranných pásem vodních zdrojů v měřítku 1 : 200 000 (stav k 31.12.2000) 1.12 Přehledná situace dílčích hydrologických rajónů v měřítku 1 : 200 000 1.13 Hydrologické údaje hlavních vodních toků 1.14 Jakost vody v tocích ČR v letech 1996 – 97 při hodnocení podle ČSN 75 7221 1.14.1 Skupina ukazatelů A 1.14.2 Redukovaná skupina ukazatelů B 1.15 Seznam vodních toků zasahujících do území jednotlivých sídelních jednotek 1.16 Grafy vývoje jakosti rizikových ukazatelů v podzemní vodě 1.16.1 Ústí nad Orlicí – Perla 06 1.16.2 Letohrad – Štola 1.16.3 Žamberk V-4 1.16.4 Jablonné nad Orlicí – Vyšehrad – vrt J-6 1.16.5 Brandýs nad Orlicí – jímací studna Klopoty 1.16.6 Cerekvice – Pekla S-1 1.16.7 Choceň – studna 2 3 4 5

Přehledné situační schéma vodovodů – stávající stav v měřítku 1 : 150 000 Přehledné situační schéma kanalizací – stávající stav v měřítku 1 : 150 000 Grafická prezentace tabulkové části Vypořádání připomínek obcí k návrhu PRVK

PRVK Pardubického kraje – územní celek Ústí nad Orlicí A. Souhrnná zpráva – technická část

OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí

_____________________________________________________________________

8. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název akce

: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje - územní celek Ústí nad Orlicí

Zakázkové číslo

: 2002 1181

Kraj

: Pardubický

Okres

: Ústí nad Orlicí a části okresů Chrudim a Pardubice

Úkol

: vypracovat analýzu stávajícího stavu vodohospodářské infrastruktury a stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami v územním celku Ústí nad Orlicí s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a sociální průchodnost navržených postupů

Objednatelé

: Česká republika – Ministerstvo zemědělství ČR Těšnov 17 117 05 Praha 1 Pardubický kraj Komenského náměstí 125 532 11 Pardubice


: OHGS s.r.o. 17. listopadu 1020 562 01 Ústí nad Orlicí IČO: 45536899 DIČ: CZ 45536899

Datum zpracování

: srpen 2002 - prosinec 2004

7



_____________________________________________________________________

9. ÚVOD Souhrnná zpráva - technická část Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje územního celku Ústí nad Orlicí (dále jen Plán) jako 2. oddíl části A Plánu je především souhrnným přehledem dat analytických, syntetických a návrhových, týkajících se : - obyvatelstva a jeho potřeb (demografické údaje, bilance potřeby vody, produkce odpadních vod, aj.); - přírodního potenciálu území, který je uživatelům k dispozici (zdroje vody pro odběr, recipienty odpadních vod, aj.); - současného zásobování obyvatelstva vodou; - současného způsobu odvádění a čištění odpadních a dešťových vod; - navrhovaného způsobu řešení zásobování obyvatelstva vodou a - navrhovaného způsobu odvádění a čištění odpadních a dešťových vod. Kromě uvedené věcné náplně obsahuje tato zpráva i harmonogram navržených prací v kombinaci s finanční náročností řešení. Karty obcí jako 3. oddíl části A Plánu obsahují podklady, ze kterých bylo čerpáno, údaje o zdrojích vody (využívaná zvodeň, typ jímacího objektu, využitelná vydatnost, jakost vody, povolení k odběru, ochranná pásma aj.), data o úpravě vody, o dopravě vody do spotřebiště, o vodojemech a o vodovodní síti, údaje o odvádění vody a o jejím čištění, případně jiném nakládání s ní, přehledy současného a výhledového zásobování vodou a současného a výhledového nakládání s odpadními vodami. Pro každou obec je tak kromě analýzy současného stavu a jeho zhodnocení doporučeno řešení, jak zabezpečit zásobování pitnou vodou a jak nakládat s odpadními vodami v souladu se současnými ale i budoucími právními předpisy, pokud je zpracovatelé dokázali předpovídat. Texty obou oddílů části A. Textové části jsou doprovázeny rozsáhlou tabulkovou a grafickou částí B a C Plánu. Odkazy na ní jsou uvedeny především v této Souhrnné zprávě - technické části. Nedílnou součástí předkládané zprávy je potom bohatý tabulkový, grafický a mapový soubor, obsahující jednak ucelené elaboráty analytických dat a jednak syntetické zpracování těch dat, která mohou poskytovat představu o jejich prostorové reprezentativnosti na území územního celku Ústí nad Orlicí.

8



_____________________________________________________________________

10. POTŘEBY OBYVATELSTVA ÚZEMNÍHO CELKU ÚSTÍ NAD ORLICÍ NA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 10.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje územního celku Ústí nad Orlicí je řešeno území, které je vymezeno správními obvody obcí s rozšířenou působností:

• • • • • •

Ústí nad Orlicí Česká Třebová Vysoké Mýto Lanškroun Žamberk Králíky.

Oproti původnímu okresu Ústí nad Orlicí došlo k následujícím změnám: -

3 obce přešly pod obec s rozšířenou působností Litomyšl (součást bývalého okresu Svitavy). Seznam obcí a ZSJ, které přešly pod ÚC Svitavy tabulka č.1 1 2 3 4 5 6 7 8 9

-

ZSJ Němčice Pudilka Zhoř Člupek Dolní Sloupnice Končiny 1.díl Končiny 2.díl Horní Sloupnice Vlčkov

Obec Němčice Němčice Němčice Němčice Sloupnice Sloupnice Sloupnice Sloupnice Vlčkov

5 obcí přistoupilo pod správní obvod obce Vysoké Mýto z bývalého okresu Chrudim

9



_____________________________________________________________________ Seznam obcí a ZSJ, které přešly z okresu Chrudim tabulka č.2

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 -

ZSJ Nové Hrady Mokrá Lhota Rybníček Stradouň Vinary Leština Dvořiště Podhořany u Nových Hradů Řepníky Pěšice Popovec

Obec Nové Hrady Nové Hrady Nové Hrady Stradouň Vinary Leština Leština Leština Řepníky Řepníky Řepníky

2 obce přistoupily pod správní obvod obce Vysoké Mýto z bývalého okresu Pardubice Seznam obcí a ZSJ, které přešly z okresu Pardubice tabulka č.3

1 2 3 4

ZSJ Doubravice Radhošť Sedlíšťka Týníšťko

Obec Leština Radhošť Radhošť Týníšťko

10.2. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 10.2.1. POČET OBYVATEL Celkový počet obyvatel v územním celku Ústí nad Orlicí podle očekávání demografického vývoje naroste o 9,7 %. Nárůst počtu obyvatel ve větších městech činí 6,5 %. Růst počtu obyvatel v ostatních obcích o 14,7 % je velmi ovlivněn záměrem obce Rudoltice, která plánuje velkou výstavbu rodinných domů a bytových domů v souvislosti s rozvojem průmyslových firem, především firmy AVX CZECH REPUBLIC s.r.o. Lanškroun. Obec Rudoltice předpokládá nárůst obyvatel z 877 v roce 2001 na 4 490 v roce 2015.

10



_____________________________________________________________________ Prognóza vývoje počtu obyvatel územního celku Ústí nad Orlicí u vybraných měst do roku 2015 tabulka č.4 Město Ústí nad Orlicí Brandýs nad Orlicí Červená Voda Česká Třebová Choceň Jablonné nad Orlicí Králíky Lanškroun Letohrad Vysoké Mýto Žamberk ostatní obce okresu ÚC celkem

2000 13 423 1 486 2 883 16 662 8 670 3 064 3 841 9 742 6 073 11 671 6 160 54 374 138 049

Počet trvale bydlících obyvatel 2001* 2005 2010 13 595 14 282 15 195 1 490 1 507 1 529 2 885 2 894 2 904 16 718 16 941 17 221 8 694 8 788 8 907 3 088 3 185 3 307 3 852 3 894 3 947 9 763 9 845 9 947 6 092 6 170 6 266 11 693 11 781 11 890 6 166 6 190 6 220 54 909 57 037 59 698 138 945 142 514 146 977

2015 16 000 1 550 2 915 17 500 9 025 3 428 4 000 10 050 6 363 12 000 6 250 62 361 151 442

*Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2001

10.2.2. POČET OBCÍ Územní celek Ústí nad Orlicí má celkem 244 sídelních jednotek. Jejich úplný seznam, společně s pořadovým číslem Karty obcí, je uveden v následující tabulce. Princip členění je uveden v Souhrnné zprávě – obecné části. V prvním sloupci je uvedeno označení pořadače, ve kterém je jednotlivá karta obce založena. Seznam sídelních jednotek územního celku Ústí nad Orlicí tabulka č. 5 obsažena v části I. I. I. I. I. I. I. I. I.

číslo karty obcí 1 2 3 4 5 6 7 8 9

číslo sídelní jednotky

UIR

název sídelní jednotky

název obce

3611.5313.001.01 3611.5313.001.02 3611.5313.001.03 3611.5313.001.04 3611.5313.001.05 3611.5313.001.06 3611.5306.002.01 3611.5306.003.01 3611.5306.003.02

17527 17527 17527 17527 17527 17527 00011 00037 00037

Ústí nad Orlicí Černovír Dolní Houžovec Horní Houžovec Kerhartice Knapovec Albrechtice Anenská Studánka Helvíkov

Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Albrechtice Anenská Studánka Anenská studánka

11



_____________________________________________________________________ I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II.

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

3611.5314.004.01 3611.5314.005.01 3611.5313.006.01 3611.5314.007.01 3611.5315.008.01 3611.5306.009.01 3611.5306.009.02 3611.5306.009.03 3611.5306.009.04 3611.5306.010.01 3611.5305.011.01 3611.5305.011.02 3611.5305.011.03 3611.5305.011.04 3611.5305.011.05 3611.5315.012.01 3611.5301.013.01 3611.5301.013.02 3611.5301.013.03 3611.5301.013.04 3611.5314.014.01 3611.5314.014.02 3611.5314.014.03 3611.5314.014.04 3611.5313.015.01 3611.5315.016.01 3611.5306.017.01 3611.5313.018.01 3611.5315.019.01 3611.5314.020.01 3611.5314.020.02 3611.5306.021.01 3611.5306.021.02 3611.5313.022.01 3611.5313.022.02 3611.5305.023.01 3611.5314.024.01 3611.5314.025.01 3611.5315.026.01 3611.5315.026.02 3611.5315.027.01

00323 14851 00927 01515 01675 01790 01790 01790 01790 01952 02076 02076 02076 02076 02076 02167 02175 02175 02175 02175 02256 02256 02256 02256 02263 02270 02468 02650 19439 02786 02786 02888 02888 02891 02891 02977 03094 03433 03820 03820 03824

Běstovice Bošín Brandýs nad Orlicí Bučina Bystřec Cotkytle Herbortice Janoušov Mezilesí Čenkovice Červená Voda Dolní Orlice Horní Orlice Moravský Karlov Šanov Česká Rybná Česká Třebová Kozlov Skuhrov Svinná České Heřmanice Borová Chotěšiny Netřeby České Libchavy České Petrovice Damníkov Dlouhá Třebová Dlouhoňovice Dobříkov Rzy Dolní Čermná Jakubovice Dolní Dobrouč Lanšperk Dolní Morava Domoradice Džbánov Hejnice Křižánky Helvíkovice

Běstovice Bošín Brandýs nad Orlicí Bučina Bystřec Cotkytle Cotkytle Cotkytle Cotkytle Čenkovice Červená Voda Červená Voda Červená Voda Červená Voda Červená Voda Česká Rybná Česká Třebová Česká Třebová Česká Třebová Česká Třebová České Heřmanice České Heřmanice České Heřmanice České Heřmanice České Libchavy České Petrovice Damníkov Dlouhá Třebová Dlouhoňovice Dobříkov Rzy Dolní Čermná Dolní Čermná Dolní Dobrouč Dolní Dobrouč Dolní Morava Domoradice Džbánov Hejnice Hejnice Helvíkovice

12



_____________________________________________________________________ II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. II. III. III. III. III. III. III. III. III. III.

51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91

3611.5315.027.02 3611.5313.028.01 3611.5306.029.01 3611.5306.030.01 3611.5306.030.02 3611.5306.030.03 3611.5306.031.01 3611.5313.032.01 3611.5314.033.01 3611.5314.034.01 3611.5314.034.02 3611.5314.034.03 3611.5314.034.04 3611.5314.034.05 3611.5314.034.06 3611.5315.035.01 3611.5315.036.01 3611.5314.037.01 3611.5314.037.02 3611.5313.038.01 3611.5315.039.01 3611.5315.040.01 3611.5315.040.02 3611.5315.040.03 3611.5315.040.04 3611.5315.040.05 3611.5314.041.01 3611.5314.042.01 3611.5305.043.01 3611.5305.043.02 3611.5305.043.03 3611.5305.043.04 3611.5305.043.05 3611.5305.043.06 3611.5305.043.07 3611.5305.043.08 3611.5305.043.09 3611.5305.043.10 3611.5305.043.11 3611.5306.044.01 3611.5315.045.01

03824 04001 04269 04292 04292 04292 04448 05818 04875 05197 05197 05197 05197 05197 05197 05619 05662 05788 05788 05819 06267 06572 06572 06572 06572 06572 06803 19073 07255 07255 07255 07255 07255 07255 07255 07255 07255 07255 07255 07320 07749

Houkov Hnátnice Horní Čermná Horní Heřmanice Dolní Heřmanice Rýdrovice Horní Třešňovec Hrádek Hrušová Choceň Březenice Dvořisko Nová Ves Plchůvky Podrážek Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Javorník Vysoká Jehnědí Kameničná Klášterec nad Orlicí Čihák Jedlina Lhotka Zbudov Koldín Kosořín Králíky Červený Potok Dolní Boříkovice Dolní Hedeč Dolní Lipka Heřmanice Horní Boříkovice Horní Hedeč Horní Lipka Kopeček Prostřední Lipka Krasíkov Kunvald

Helvíkovice Hnátnice Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Heřmanice Horní Heřmanice Horní Třešňovec Hrádek Hrušová Choceň Choceň Choceň Choceň Choceň Choceň Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Javorník Javorník Jehnědí Kameničná Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí Koldín Kosořín Králíky Králíky Králíky Králíky Králíky Králíky Králíky Králíky Králíky Králíky Králíky Krasíkov Kunvald

13



_____________________________________________________________________ III. III. III. III. III.

92 93 94 95 96

3611.5315.045.02 3611.5315.045.03 3611.5315.045.04 3611.5315.045.05 3611.5315.045.06

07749 07749 07749 07749 07749

III.

97

3611.5306.046.01

07892

III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. III. IV. IV.

98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132

3611.5315.047.01 3611.5315.047.02 3611.5314.048.01 3611.5314.048.02 3611.5313.049.01 3611.5305.050.01 3611.5315.051.01 3611.5306.052.01 3611.5315.053.01 3611.5306.054.01 3611.5306.054.02 3611.5315.055.01 3611.5305.056.01 3611.5305.056.02 3611.5305.056.03 3611.5314.057.01 3611.5314.057.02 3611.5314.058.01 3611.5315.059.01 3611.5315.059.02 3603.5314.060.01 3603.5314.060.02 3603.5314.060.03 3611.5313.061.01 3611.5313.061.02 3611.5313.061.03 3611.5313.061.04 3611.5313.061.05 3611.5313.061.06 3611.5315.062.01 3611.5306.063.01 3611.5314.064.01 3611.5315.065.01 3611.5306.066.01 3611.5315.067.01

08066 08066 08185 08185 02955 08374 08509 08805 08886 08902 08902 09606 09699 09699 09699 09983 09983 10164 10273 10273 10630 10630 10630 11215 11215 11215 11215 11215 11215 11222 11599 11705 11823 12014 12067

Bubnov Končiny Kunačice Záhory Zaječiny Lanškroun-Vnitřní Město Letohrad Červená Libecina Javorníček Dolní Libchavy Lichkov Líšnice Lubník Lukavice Luková Květná Mistrovice Mladkov Petrovičky Vlčkovice Mostek Sudličkova Lhota Nasavrky Nekoř Údolí Nové Hrady Mokrá Lhota Rybníček Dobrá Voda Kaliště Perná Rozsocha Rviště Říčky Orličky Ostrov Oucmanice Pastviny Petrovice Písečná

Kunvald Kunvald Kunvald Kunvald Kunvald Lanškroun Letohrad Letohrad Libecina Libecina Libchavy Lichkov Líšnice Lubník Lukavice Luková Luková Mistrovice Mladkov Mladkov Mladkov Mostek Mostek Nasavrky Nekoř Nekoř Nové Hrady Nové Hrady Nové Hrady Orlické Podhůří Orlické Podhůří Orlické Podhůří Orlické Podhůří Orlické Podhůří Orlické Podhůří Orličky Ostrov Oucmanice Pastviny Petrovice Písečná

14



_____________________________________________________________________ IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV.

133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173

3611.5314.068.01 3611.5314.068.02 3611.5314.069.01 3611.5314.069.02 3611.5314.069.03 3611.5301.070.01 3611.5314.071.01 3611.5306.072.01 3611.5301.073.01 3611.5313.074.01 3611.5313.075.01 3611.5306.076.01 3611.5314.077.01 3611.5301.078.01 3611.5314.079.01 3611.5314.080.01 3603.5314.081.01 3611.5315.082.01 3611.5313.083.01 3611.5314.084.01 3611.5314.084.02 3611.5306.085.01 3611.5315.086.01 3611.5313.087.01 3611.5313.087.02 3611.5314.088.01 3611.5314.089.01 3611.5314.089.02 3611.5314.089.03 3611.5315.090.01 3611.5306.091.01 3611.5315.092.01 3611.5315.092.02 3611.5315.092.03 3611.5314.093.01 3611.5314.093.02 3611.5306.094.01 3611.5301.095.01 3611.5314.096.01 3611.5314.096.02 3611.5314.096.03

12182 12182 12389 12389 12389 13638 13693 14350 14398 14535 14536 14622 14648 14715 14852 14968 15580 15203 15244 15316 15316 15663 15824 15876 15876 15890 10760 10760 10760 16227 16518 16549 16549 16549 16726 16726 02469 17046 17394 17394 17394

Plchovice Smetana Němčí Olešná Turov Přívrat Pustina Rudoltice Rybník Řetová Řetůvka Sázava Seč Semanín Skořenice Slatina Stradouň Sobkovice Sopotnice Sruby Hluboká Strážná Studené Sudislav nad Orlicí Orlík Sudslava Svatý Jiří Loučky Sítiny Šedivec Tatenice Těchonín Celné Stanovník Tisová Zaháj Trpík Třebovice Újezd u Chocně Chloumek Prochody

Plchovice Plchovice Podlesí Podlesí Podlesí Přívrat Pustina Rudoltice Rybník Řetová Řetůvka Sázava Seč Semanín Skořenice Slatina Stradouň Sobkovice Sopotnice Sruby Sruby Strážná Studené Sudislav nad Orlicí Orlík Sudslava Svatý Jiří Svatý Jiří Svatý Jiří Šedivec Tatenice Těchonín Těchonín Těchonín Tisová Tisová Trpík Třebovice Újezd u Chocně Újezd u Chocně Újezd u Chocně

15



_____________________________________________________________________ V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. V.

174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206

3611.5313.097.01 3611.5313.097.02 3611.5315.098.01 3603.5314.099.01 3611.5313.100.01 3611.5313.100.02 3611.5314.101.01 3611.5314.101.02 3611.5314.102.01 3611.5314.102.02 3611.5306.103.01 3611.5306.103.02 3611.5314.104.01 3611.5314.104.02 3611.5314.104.03 3611.5314.104.04 3611.5314.104.05 3611.5314.104.06 3611.5314.105.01 3611.5315.106.01 3611.5315.106.02 3611.5314.107.01 3611.5314.107.02 3611.5315.108.01 3611.5314.109.01 3611.5314.109.02 3611.5314.110.01 3611.5315.111.01 3611.5315.111.02 3611.5306.112.01 3603.5314.113.01 3606.5314.113.02 3603.5314.113.03

17863 17863 18008 18219 18423 18423 18516 18516 18521 18521 18765 18765 18822 18822 18822 18822 18822 18822 18966 19030 19030 19074 19074 19436 19095 19095 19102 19446 19446 19691 08050 08050 08050

Skrovnice Skrovnice Verměřovice Vinary Voděrady Voděrady Vraclav Vraclav Vračovice - Orlov Vračovice - Orlov Výprachtice Výprachtice Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Zádolí Záchlumí Záchlumí Zálší Zálší Žamberk Zámrsk Zámrsk Zářecká Lhota Žampach Žampach Žichlínek Leština Leština Leština

13764 13765 14523 14523 14523 17243

Velká Skrovnice Malá Skrovnice Verměřovice Vinary Voděrady Džbánov Vraclav Sedlec Vračovice Orlov Výprachtice Valteřice Vysoké Mýto-město Brteč Knířov Lhůta Svařeň Vanice Zádolí Záchlumí Litice nad Orlicí Zálší Nořín Žamberk Zámrsk Janovičky Zářecká Lhota Žampach Hlavná Žichlínek Leština Doubravice Dvořiště Podhořany u Nových Hradů Radhošť Sedlíšťka Řepníky Pěšice Popovec Týníšťko

V.

207

3603.5314.113.04

08050

V. V. V. V. V. V.

208 209 210 211 212 213

3606.5314.114.01 3606.5314.114.02 3603.5314.115.01 3603.5314.115.02 3603.5314.115.03 3606.5314.116.01

I.

1

3611.5313.1001.01

17527

Hylváty

Ústí nad Orlicí

Leština Radhošť Radhošť Řepníky Řepníky Řepníky Týníšťko

16



_____________________________________________________________________ I. I. I. I. I. I. II. II. II. II. II. II. III. III. III. III. III. III. III. III. III. IV. V. V. V. V. V. V. V. V.

1 20 20 20 26 26 43 45 45 53 61 77 97 97 97 98 98 99 102 110 116 157 182 186 188 188 188 194 195 200

3611.5313.1001.01 3611.5305.1011.01 3611.5305.1011.01 3611.5305.1011.01 3611.5301.1013.01 3611.5301.1013.01 3611.5313.1022.01 3611.5305.1023.01 3611.5305.1023.01 3611.5306.1029.01 3611.5314.1034.02 3611.5314.1041.01 3611.5306.1046.01 3611.5306.1046.01 3611.5306.1046.01 3611.5315.1047.01 3611.5315.1047.01 3611.5315.1047.02 3611.5313.1049.01 3611.5305.1056.01 3611.5315.1059.01 3611.5315.1086.01 3611.5314.1101.01 3611.5306.1103.01 3611.5314.1104.01 3611.5314.1104.01 3611.5314.1104.01 3611.5314.1105.01 3611.5315.1106.01 3611.5314.1109.01

17527 02076 02076 02076 02175 02175 02891 02977 02977 04269 05197 06803 07892 07892 07892 08066 08066 08066 02955 09699 10273 15824 18516 18765 18822 18822 18822 18966 19030 19095

Oldřichovice Bílá Voda Mlýnice Mlýnický Dvůr Lhotka Parník Horní Dobrouč Horní Morava Velká Morava Nepomuky Hemže Hradiště Dolní Třešňovec Ostrovské Předměstí Žichlínské Předměstí Kunčice Orlice Jankovice Horní Libchavy Dolany Bredůvka Bořitov Svatý Mikuláš Koburk Choceňské Předměstí Litomyšlské Předměstí Pražské Předměstí Střihanov Bohousová Nová Ves

Ústí nad Orlicí Červená Voda Červená Voda Červená Voda Česká Třebová Česká Třebová Dolní Dobrouč Dolní Morava Dolní Morava Horní Čermná Choceň Koldín Lanškroun Lanškroun Lanškroun Letohrad Letohrad Letohrad Libchavy Mladkov Nekoř Studené Vraclav Výprachtice Vysoké Mýto Vysoké Mýto Vysoké Mýto Zádolí Záchlumí Zámrsk

V následujícím grafu č. 1 je znázorněno rozdělení obcí a sídelních jednotek podle počtu obyvatel.

17



_____________________________________________________________________

Graf č. 1 Procentuální rozdělení sídelních jednotek podle počtu obyvatel v roce 2000 5%

3%

14% 37%

41%

Počet obyvatel sídelní jednotky: méně než 100

101 až 500

501 až 1000

1001 až 5000

více než 5000

10.3. BILANCE POTŘEBY VODY Bilanční údaje o potřebě vody jsou v Plánu zpracovány pro jednotlivé sídelní jednotky, jednotlivé vodovody, sumárně pro územní celek Ústí nad Orlicí a podle jednotlivých provozovatelů. Podklady k výpočtu potřeb vod byly získány z dotazníků, které byly zaslány provozovatelům vodovodů, obcím a významným odběratelům vody. Údaje jsou uvedeny v tabulkách VII. Vodovod - Bilanční údaje obcí a VIII. Vodovod - Bilance potřeby vody a krytí zdroji. Vodovodem se rozumí samostatný provozní celek, zásobující jednu nebo více obcí, sestávající ze zdroje vody, akumulačního a dopravního systému. V případě, že je vodovod přepojen na jiný vodovod, tento zaniká a stává se součástí skupinového vodovodu. Voda „předaná“ a „převzatá“ znamenají, že voda je distribuována nebo přebírána z jiného okresu.

18



_____________________________________________________________________

Bilance potřeby vody a její krytí zdroji vody tabulka č. 6 Rok kapacita

2000 Qp

2004 Qd

Qp

2015 Qd

Qp

Qd

(m3/den) (m3/den) (m3/den) (m3/den) (m3/den) (m3/den) kapacita zdrojů 106 441 vody denní potřeba 31 605 vody

119 927

107 823

121 482

128 732

142 909

42 207

32 169

42 981

35 016

46 878

voda předaná

0

0

0

0

0

0

voda převzatá

327

477

322

470

230

332

75 163

78 197

75 977

78 971

93 946

96 363

238

185

236

184

268

206

Přebytek / nedostatek Přebytek / nedostatek v %

Z výše uvedených hodnot vyplývá, že krytí kvantitativních potřeb vody ze zdrojů v územním celku Ústí nad Orlicí je dostatečné a to i pro výhledové vypočtené potřeby v roce 2015. Hodnota zabezpečení pokrytí potřeb při Qp ze zdrojů se pohybuje v rozmezí 236 - 268 %. Pro srovnání jsme dále provedli porovnání specifických potřeb s průměrnými specifickými potřebami vody v České republice a množství vody vyrobené a fakturované. Hodnoty byly převzaty z Ročenky Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR 2001, ve které jsou statisticky vyhodnoceny údaje z roku 2000.

Porovnání specifických potřeb vody s průměrnými hodnotami v ČR tabulka č. 7 rok /l/os.den specifická potřeba vody vyrobené – celkem specifická potřeba vody fakturované – celkem specifická potřeba vody pro obyvatelstvo

2000 ÚC Ústí nad Orlicí 230

ČR 237

169

169

96

107

19



_____________________________________________________________________

Porovnání množství vody vyrobené a fakturované s hodnotami pro celou ČR tabulka č. 8 rok / mil. m3/rok voda vyrobená celkem voda fakturovaná celkem voda nefakturovaná celkem podíl vody nefakturované z vody vyrobené v%

2000 ÚC Ústí nad Orlicí ÚC Ústí nad Orlicí z ČR v %

ČR

11,54

1,53

756

8,47

1,57

538

3,07

1,44

213

26,6

rozdíl -1,6 %

28,2

10.4. PRODUKCE ODPADNÍCH VOD Množství odpadních vod je přímo odvislé od výše uvedených hodnot potřeb pitné vody, tj. vychází se z předpokladu, že množství vypouštěných odpadních vod je přibližně stejné jako množství spotřebované vody. Podklady k výpočtu produkce odpadních vod byly z průmyslu, zemědělství a vybavenosti získány z dotazníků, které byly zaslány provozovatelům kanalizací, obcím a významným producentům odpadních vod a ze specifické potřeby pitné vody fakturované pro ostatní odběratele. Při vzájemném porovnání těchto údajů bylo uplatněno pravidlo, že množství odpadních vod z průmyslu, zemědělství a vybavenosti nesmí být menší než potřeba pitné vody pro ostatní odběratele. Případný rozdíl mezi těmito údaji je chápán jako produkce odpadních vod z objektů občanské vybavenosti. Současně však bylo nutné zohlednit i skutečnost, že (zejména u malých obcí) jsou pitnou vodou z veřejných vodovodů zásobovány i místní zemědělské podniky, zabývající se zemědělskou živočišnou prvovýrobou. U sídelních celků do velikosti 5000 obyvatel je proto akceptována jako maximální hodnota 30 l/os.den. Vyšší hodnota ve srovnání s hodnotou vody fakturované pro ostatní odběratele používanou při výpočtu potřeby vody (20 l/os.den) je způsobena tím, že část této potřeby bývá vykrývána z místních zdrojů pitné nebo užitkové vody. Podle provedených úprav v produkci odpadních vod jsou provedeny úpravy i v jednotlivých ukazatelích znečištění s tím, že odpadní vody z objektů občanské vybavenosti jsou kvalitativně charakterizovány jako odpadní vody komunálního charakteru.

20



_____________________________________________________________________ Údaje jsou uvedeny v tabulkách XI. Kanalizace - Rekapitulace vstupních údajů a X. Kanalizace - Bilance odpadních vod a znečištění. Znečištění produkovaných odpadních vod od obyvatelstva bylo spočteno podle specifických hodnot vztažených tzv. na jednoho ekvivaletního obyvatele.

11. PŘÍRODNÍ POTENCIÁL ÚZEMNÍHO CELKU ÚSTÍ NAD ORLICÍ 11.1. PŘÍRODNÍ ZDROJE PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD 11.1.1. PŘÍRODNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ A AKUMULACI VOD A JEJICH JAKOST

TVORBU,

OBĚH

Územní celek Ústí nad Orlicí je součástí Pardubického kraje a tvoří jeho severovýchodní část při hranici s Polskem. Plocha územního celku činí cca 1 300 km2 a výrazně členitý terén s nadmořskými výškami od 248 do 1423 m n.m. a z toho plynoucími klimatickými odlišnostmi, neobyčejně pestrá geologická skladba a celá řada dalších faktorů způsobují výraznou diferenciaci časově-prostorového režimu podzemních vod. Ty představují až na dvě výjimky (Klášterec n.O. - Končiny a Těchonín s úhrnným odběrem 3 l/s ) naprosto převažující zdroj pitné vody pro zdejší obyvatelstvo. V dalším textu proto shrnujeme stručnou charakteristiku těch faktorů, které mají nejvýznamnější vliv na jakost, tvorbu, oběh a akumulaci především podzemních vod. Pozornost je přitom věnována jak množství vody, tak její jakosti, včetně činitelů jakost vody ovlivňujících, neboť jak vyplývá z dalšího textu, existuje na území celku řada oblastí, kde stávající zdroje vody nevyhovují jak po stránce množství, tak po stránce jakosti vody (viz příloha 1.6).

11.1.1.1. GEOMORFOLOGICKÉ A OROGRAFICKÉ POMĚRY Územní celek Ústí nad Orlicí leží v Krkonošsko-jesenické soustavě a s výjimkou plošně nevýznamného východního okraje (Jesenická podsoustava) je řazen k Orlické podsoustavě (CZUDEK, Geografické členění ČSSR, 1984). Severovýchodní a východní okraj celku je tvořen silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem asymetrické klenbové stavby (krystalinikum orlicko-kladské klenby) s pásmem největších elevací na SV až V a hluboce zaříznutými údolími. Plošně rozsáhlý je celek Podorlické pahorkatiny, kterou tvoří silně tektonicky porušený členitý reliéf hornin krystalinika permu a svrchní křídy s výraznými strukturně podmíněnými tvary, se střední nadmořskou výškou kolem 400 m. Dále na východ se vyskytuje celek tektonicky podmíněné Kladské kotliny, jenž má pahorkatinný reliéf, vytvořený na sedimentech svrchní křídy. Ve zmíněné části náležející k Jesenické podsoustavě leží masiv Králického Sněžníku s nadmořskou výškou 1423 m a výrazným horským

21



_____________________________________________________________________ reliéfem. Severozápadní část okresu se nachází v soustavě Česká tabule, resp. její podsoustavě Východočeská tabule. Jedná se o plochou až členitou pahorkatinu s mírně rozčleněným reliéfem. Do tohoto prostoru zasahuje celek Orlická tabule, což je plochá pahorkatina vytvořená na sedimentech svrchní křídy s pleistocenními říčními a eolickými sedimenty, se střední nadmořskou výškou kolem 300 m n.m. Jedná se o slabě rozčleněný akumulační, erozně akumulační a erozně denudační reliéf se strukturně denudačními plošinami a plochými hřbety v oblasti křídových synklinál a antiklinál. Rozčleněný erozně denudační, místy erozně akumulační, reliéf má další orografický celek který zasahuje do střední západní a jižní části okresu a to Svitavská pahorkatina. Ta je charakteristická plochými kuestami, strukturně denudačními plošinami, pleistocenními říčními terasami a lokálně i akumulacemi eolických uloženin.

11.1.1.2. KLIMATICKÉ POMĚRY Odrazem geomorfologických poměrů jsou i pestré poměry klimatické. Skupina Suchého vrchu Králicka a Králického Sněžníku je řazena do oblasti chladné, okrsku CH4 až CH7. Střední část celku je řazena do oblasti mírně teplé, okrsků MT2 až MT11 a pouze malá severozápadní část okresu je řazena do oblasti teplé, okrsku T2. Pro tvorbu podzemní vody jsou však daleko významnější údaje o atmosférických srážkách, neboť převážná většina zdejších vodárensky významných zvodní se dotuje v době dlouhodobých srážkových úhrnů v mimovegetačním období, zatímco srážky v období vegetace významněji napájejí pouze mělké zvodně, využívané většinou pro individuální zásobování. Celoroční úhrn srážek se pohybuje od 700 mm na západě území po 1000 až 1200 mm v nejvyšších částech okresu. Plošné rozdělení celoročního úhrnu srážek a rozložení srážek ve vegetačním ( IV – IX) a zimním období (X – III) podávají přílohy 1.1 až 1.3.

11.1.1.3. GEOLOGICKÉ POMĚRY Územní celek Ústí nad Orlicí je z geologického hlediska velmi pestrý a zasahuje do něj několik geologických jednotek proterozoického až tercierního stáří, až na výjimky s krytem kvartérních sedimentů. Východní a severovýchodní část celku je budována převážně magmatickými a metamorfovanými horninami geologických jednotek krystalinikum Orlických hor a zábřežská série, kterými pronikají intruzíva neurčitého stáří. Jedná se vesměs o rigidní skalní horniny s přibližně 1 – 3 m mocným pokryvem kvartérních hlinitokamenitých sutí. Uvedené krystalinické horniny zaujímají přibližně pětinu plochy územního celku. Střední a západní část je budována sedimentárními horninami svrchnokřídového stáří, které náležejí k východnímu okraji geologické jednotky česká křídová pánev. Vystupují na více než 2/3 plochy celku. Křídová pánev byla v důsledku saxonské tektonogeneze rozčleněna do řady dílčích strukturně-tektonických jednotek, kterými jsou ve směru od východu k západu kralický příkop, kyšperská synklinála, litická antiklinála, ústecká synklinála, potštejnská antiklinála a vysokomýtská

22



_____________________________________________________________________ synklinála. Svrchnokřídové sedimenty náležejí z větší části k litofaciální oblasti orlickožďárské (peliticko-psamitický vývoj), menší část (králický příkop) náleží k oblasti bystřické a malá severozápadní část okresu u Dobříkova a Srubů leží v pelitické litofaciální oblasti labské. Stratigraficky se jedná o sedimenty cenomanského až senonského stáří2. Svrchnokřídové sedimenty jsou většinou horizontálně až subhorizontálně uložené, jejich mocnost se pohybuje v průměru v rozmezí 150 až 280 m, větší mocnost byla dokumentována v oblasti kralického příkopu (přes 800 m). Přímo na povrch vycházejí jen výjimečně, většinou jsou kryty několik metrů mocným pokryvem kvartérních sedimentů eluviálního, deluviálního, eolického a fluviálního původu. Další geologickou jednotkou v zájmovém území jsou sedimenty poorlického permu, které jsou obnaženy v jádře litické antiklinály na středním úseku povodí Tiché Orlice a v povodí Moravské Sázavy. Mocnost těchto sedimentů dosahuje až 1000 m a litologicky se jedná o psamiticko-pelitický komplex s horizontálním uložením vrstev. Poslední geologickou jednotkou jsou psamiticko-pelitické sedimenty terciérní, vyplňují osové části synklinály kyšperské (na Lanškrounsku) a synklinály ústecké (na Českotřebovsku).

11.1.1.4. PEDOLOGICKÉ POMĚRY A VEGETAČNÍ KRYT V horských partiích na severovýchodě a východě celku (ve výškách nad 600 m nad mořem) převládají silně kyselé hnědé půdy na substrátech rulového, případně svorového charakteru, náležejících orlicko-kladskému krystaliniku. Zrnitostní složení se mění v závislosti na charakteru matečné horniny, zde se jedná většinou o půdy středně těžké. Půdní reakce je silně kyselá, nasycení sorpčního komplexu je velmi nízké. Na stejných rulových a svorových substrátech, v nadmořských výškách okolo 800 m, jsou na severovýchodní straně Orlických hor a v masívu Jeřábu (v jesenické skupině) rozšířeny rezivé půdy s podzoly. V nejvyšších horských polohách (Králický Sněžník), ve vlhkém a chladném klimatu (roční úhrn srážek zpravidla značně přesahuje 1000 mm, průměrná roční teplota je cca 0 – 6°C) pak převládají typické podzoly. Rezivé půdy a podzoly jsou obvykle mělké, často výrazně skeletovité, půdní reakce velmi nízká a sorpční vlastnosti nepříznivé. V širokém pruhu orlického podhůří, na substrátech velmi rozdílného charakteru (na metamorfovaných horninách zábřežské série, permských sedimentech poorlické brázdy a svrchnokřídových uloženinách kyšperské, ústecké a vysokomýtské synklinály) jsou vyvinuty většinou kyselé hnědé půdy, které s klesající nadmořskou výškou přecházejí do hnědých půd. Naprosto převládajícími matečnými horninami 2 Poznámka k terminologii: kromě dnes používaného stratigrafického členění české křídy dle Čecha et al. (Revision of the Upper Cretaceous stratigraphy of the Bohemian Cretaceous Basin.- Věstník ÚÚG, Praha, 1980) je zejména s ohledem na litologicky názornou, přehlednou a ve většině archivních zpráv hojně používanou klasifikaci uváděna i starší klasifikace Zahálkova, upravená Soukupem, rozlišující v české křídě pásma I až X (Úprava stratigrafického členění a otázka hranice mezi turonem a senonem v české křídě, Sborník ÚÚG, Praha 1955).

23



_____________________________________________________________________ hnědých půd jsou právě nejvíce rozšířené sedimentární horniny svrchní křídy. Zpravidla se jedná o mělčí skeletovité půdy. Sorpční vlastnosti jsou významně ovlivněny zrnitostním složením a obsahem humusu, které silně kolísají v závislosti na charakteru matečné horniny a klimatických podmínkách. Převládající jsou půdy středně těžké až těžké, s větším obsahem méně kvalitního humusu. Na smíšených písčitojílovitých třetihorních sedimentech v oblasti Horní a Dolní Čermné převládají hnědé půdy oglejené a pseudogleje. Zajílování, vznikající v podmínkách periodického převlhčování povrchovou vodou, podmiňuje vznik většinou těžších půd se značným deficitem půdního vzduchu. Půdní reakce je kyselá až středně kyselá, obsah organických látek může být poměrně vysoký. To je příklad Lanškrounska a části Českotřebovska. V okolí Vysokého Mýta a Chocně se na spraších a sprašových hlínách vyvinuly typické hnědozemě, případně oglejené hnědozemě. Hnědozemě jsou nejčastěji středně těžkými půdami s příznivým obsahem a složením humusu a fyzikálními vlastnostmi. Půdní reakce bývá slabě kyselá, sorpční vlastnosti mírně zhoršené. Při výraznějším uplatnění procesu ilimerizace na spraších, sprašových hlínách a hlubokých zvětralinách slínitých nebo jílovitých křídových sedimentů vznikly podstatně méně kvalitní ilimerizované půdy, případně ilimerizované půdy oglejené. Plošně rozšířenější jsou v západním a jihozápadním okolí České Třebové, případně na Lanškrounsku. Zrnitostně bývají tyto půdy středně těžké a těžší se středním obsahem méně kvalitního humusu. Sorpční a fyzikální vlastnosti jsou velmi nepříznivé. Výhodou půd je nízká skeletovitost a značná hloubka půdního profilu. Posledním podstatněji zastoupeným základním půdním typem v zájmovém území jsou nivní půdy. Půdotvorným substrátem jsou výhradně fluviální sedimenty údolní nivy v dolní částech toků Tiché Orlice a Loučné v severozápadní části okresu. Půdy jsou obvykle slabě kyselé až neutrální, zrnitostní složení silně kolísá. Obsah humusu příznivého složení bývá střední a zasahuje velmi hluboko do profilu půdy, kde se projevuje i vliv glejového procesu. Nivní půdy středně těžkého zrnitostního složení mají velmi příznivé sorpční a fyzikální vlastnosti a jsou stanovišti nejkvalitnějších lučních porostů i ornou půdou pro náročné plodiny. Vegetační kryt a hospodářské využití půd je závislé na klimatických podmínkách a typu a druhu půdy. Horské oblasti jsou většinou zalesněny jehličnany či smíšenými porosty, část plochy na mírnějších svazích je kryta trvalým travním porostem a využívána jako pastviny. Středně těžké a těžší půdy (které jsou často odvodněny) v rozsáhlé oblasti podhůří jsou využívány pro pěstování brambor, méně náročných obilovin a olejnin, trvalé travní porosty jsou zakládány jen výjimečně na prudších svazích a v údolích toků. Nejkvalitnější orné půdy v západní a jihozápadní části okresu jsou vhodné pro pěstování náročných obilovin, cukrovky a zeleniny. S výjimkou údolní nivy, které je zatravněna, zde převládá orná půda.

11.1.1.5. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY

24



_____________________________________________________________________

Z hlediska hydrogeologického patří územní celek Ústí nad Orlicí mezi vodohospodářsky nejvýznamnější oblasti České republiky. Hydrogeologická stavba odráží složité geologické, případně pedologické poměry a je velmi komplikovaná. Do územního celku zasahuje neuvěřitelný počet 8 hydrogeologických rajonů, což činí tento okres raritní v rámci České republiky: -

rajon 423 Ústecká synklinála rajon 426 Kyšperská synklinála rajon 427 Vysokomýtská synklinála rajon 429 Králický prolom rajon 436 Labská křída rajon 521 Poorlická brázda rajon 642 Krystalinikum Orlických hor rajon 643 Krystalinikum Východních Sudet

Pozice hydrogeologických rajonů je patrná z přílohy č. 1.4. Hydrogeologická prozkoumanost jednotlivých rajonů je různá, obecně lze konstatovat, že relativně nejvyšší prozkoumanost jak z hlediska kvantity, tak z hlediska kvality zásob podzemních vod, je u křídových rajonů. V následujících kapitolách jsou charakterizovány jednotlivé hydrogeologické rajony z hlediska jejich pozice v rámci okresu a jejich struktury. Ke každému rajonu (s výjimkou zcela nevýznamného rajonu 436 Labská křída) je zpracováno hydrogeologické schéma v měřítku 1 : 200 000, u pánevních struktur geologický řez a dále jsou zde zakreslena hlavní jímací centra s dokumentací výše povolených vodárenských odběrů (viz přílohy č. 1.5.1 až 1.5.6).

11.1.1.5.1. RAJON 423 ÚSTECKÁ SYNKLINÁLA Rajon je protáhlá artézská pánev mezi potštejnskou a litickou antiklinálou. Území patří do povodí Tiché Orlice s přítoky Třebovkou a Libchavským potokem v severní části a do povodí horní Svitavy v jižní části. Rozloha rajonu je 526 km2. Hranice na jihu a východě určuje okraj křídových sedimentů. Osa potštejnské antiklinály tvoří západní hranici proti rajonu 427. Severní hranici s rajonem 422 tvoří strukturně podmíněná rozvodnice podzemních vod. Propustnost křídové výplně synklinály je vázána na čtyři vrstevní kolektory A, B, C a D oddělené izolátory. Bazální kolektor A v klastikách perucko-korycanského souvrství (cenoman) není vyvinut souvisle. Jeho zásoby podzemní vody jsou nízké kvality a nevýznamné. Kolektory B a C vytvářejí prachovito-písčité členy horní části inverzních sedimentačních cyklů bělohorského (spodní turon) a jizerského souvrství (střední turon). Oba kolektory obsahují puklinové systémy s vysokou průtočností. Zvodnění kolektoru B a C má zásadní význam pro vodohospodářské využití. Kolektor D tvoří písčitá facie březenského souvrství (coniak) vyskytující se u Svitav. Bilančně nevýznamná jednotka se přičleňuje ke kvartéru. Miocénní jílovitá výplň pohřbeného údolí, zaříznutého více jak 100 m do křídových vrstev, je hydrologickou bariérou, která porušuje souvislost kolektoru C. Zvodnění kolektorů B a C není plošně jednotné. Na strukturních elevacích vzniká oblast stoku s časově a prostorově nesouvislým

25



_____________________________________________________________________ zvodněním. Podél osy synklinály je oblast spojité nádrže podzemní vody. Oblasti stoku oddělují nádrž od okolí. Axiální depresí potštejnské antiklinály u Mikulče je nádrž podzemní vody ústecké synklinály a vysokomýtské synklinály (rajon 427) propojena. Proudový systém kolektorů B a C je podobný. Od rozvodí u Opatova podzemní voda sestupuje na J, kde vyvěrá v údolí Svitavy v pramenech Petrových, Banínských, Sulkových aj. Sestupný proud k S se v kolektoru C odvodňuje přelivnými prameny Javorka a Vrbovka na hydrogeologické bariéře v České Třebové. Voda kolektoru B a části kolektoru C severně od bariéry se odvodňuje prameny a skrytými přírony v soutokové oblasti Třebovky a Tiché Orlice. Předmětem bilance je podzemní voda kolektoru B a C. Slabé zvodnění bazálního kolektoru A bylo včleněno do bilance kolektoru B. Podzemní voda kvartérních sedimentů a nejmladšího křídového kolektoru D není součástí bilance zásob podzemních vod. Komisí pro klasifikaci zásob nerostných surovin byly v roce 1991 ke dni 31.12.1989 pro kolektory B a C schváleny následující zásoby podzemní vody: Přírodní zdroje v kategorii C2 Využitelné zásoby v kategorii C2 z toho v kategorii C1 z toho v kategorii B z toho v kategorii A

2 041 l/s v kolektoru B a C 531 l/s v kolektoru B 1 200 l/s v kolektoru C 501 l/s v kolektoru B 1 170 l/s v kolektoru C 752 l/s v kolektoru C 295 l/s v kolektoru C.

Území má vysokou míru exploatace využitelných zásob podzemních vod. Na tomto využití se nejvíce podílejí odběry I. a II. brněnského vodovodu v Březové nad Svitavou (82 %) a dále významné vodárenské odběry pro Svitavy, Českou Třebovou a Ústí nad Orlicí. Současné odběry jsou přibližně na hranici využitelných zásob. Chemické složení podzemní vody kolektoru B je typu Ca – HCO3 s celkovou mineralizací 250 – 400 mg.l-1. Podzemní vody obou kolektorů jsou vhodné pro vodárenské využití, převážně vyžadují jen dezinfekci a jednostupňové odželezování. Obsahy NO3 neodpovídají limitům pro kojence. Zranitelnost podzemních vod kolektoru B je nízká, kolektoru C střední až vysoká. Artéský kryt v osové části struktury nechrání dostatečně kolektor C, neboť jeho povrchové toky odtékají přes výchozy kolektoru. Hlavní riziko představují městské aglomerace s průmyslovými zónami a na ně vázaným znečištěním (chlorované etény, ropné látky) a především intenzivní zemědělská činnost, projevující se permanentně stoupajícími koncentracemi dusičnanů v převážné části rajónu.

11.1.1.5.2. RAJON 426 KYŠPERSKÁ SYNKLINÁLA

26



_____________________________________________________________________ Kyšperská synklinála, tvořící rajon 426, je budována svrchnokřídovými sedimenty jihovýchodního okraje České křídové pánve. Má výrazně protáhlý tvar SZ – JV směru s delší osou cca 65 km a šířkou 5 – 10 km. Na východě transgreduje sedimentární komplex na krystalinikum orlicko – kladské klenby a zábřežské série, jihozápadní tektonická hranice omezuje rajon vůči podorlickému permu. Plocha rajonu činí cca 400 km2. Petrografický charakter zastoupených hornin, které obecně patří do přechodné psamitickopelitické orlicko – žďárské litofaciální oblasti je proměnlivý. V basální části jsou zastoupeny hlavně psamitické a psefitické sedimenty cenomanu s nepravidelnou mocností, místy i absentují. Výše spočívá komplex písčitých slínovců, vápnitých pískovců a prachovců spodního turonu, v jeho nadloží slínovce, písčité slínovce a křemitovápnité pískovce středního turonu a vrstevní sled je zakončen svrchnoturonskými a coniackými pelitickými sedimenty, zastoupenými hlavně ve střední, nejhlubší části rajonu. Mocnost svrchnokřídového sedimentárního komplexu činí v průměru 150 až 200 m, v prostoru axiální deprese u Lanškrouna více než 600 m. Z hydrogeologického hlediska lze rajon charakterizovat jako synklinální strukturu s několika zvodněnými kolektory. Hlavní kolektor je spodnoturonský s typicky křídovou puklinovou propustností, charakteristický střední až vysokou průtočností a zpravidla velmi dobrou jakostí vody. V místech vyšších kolektorových tlaků při erozivní bázi je spodnoturonský kolektor spojen s méně významným kolektorem cenomanským, který je jinak při severovýchodním infiltračním okraji rajonu samostatný. Posledním významnějším kolektorem je kolektor střednoturonský, s příznivými kvalitativními a kvantitativními parametry zvodně zejména v jižní části rajonu. Lokální význam má kolektor svrchnoturonský, zatím nejasná je pozice terciérní zvodně v oblasti Horní Čermné, kde je značné zvodnění vázáno na svrchní štěrkopískovou část miocénního koryta. Prostorový režim podzemních vod je výrazně ovlivněn strukturně tektonickými poměry rajonu s kernou stavbou svrchnokřídových sedimentů. Hlavní oblast infiltrace se nachází v severní a východní části rajonu, generelní směr odtoku podzemní vody je k jihozápadu k ose pánve, která je situována asymetricky při jihozápadním okraji rajonu. Zde se proud podzemní vody stáčí k jihu až jihovýchodu souběžně s osou synklinály. Její podélné výškové zvlnění, dosahující desítek a stovek metrů, člení strukturu do 4 základních celků s relativně samostatným režimem podzemních vod. Severní celek je odvodňován řekou Zdobnicí, druhý celek Divokou a Tichou Orlicí v prostoru měst Letohrad a Žamberk. Třetí část struktury je drénována Moravskou Sázavou a poslední, jižní celek Třebůvkou. Podzemní vody jsou Ca-HCO3 typu s celkovou mineralizací 200 až 500 mg/l, v jižní části rajonu i podstatně vyšší. Potenciální rizikovou složkou jsou dusičnany, vykazující dlouhodobě stoupající tendenci, reálnou pak rozsáhlé znečištění podzemní vody chlorovanými etény v oblasti Letohrad- Jablonné nad Orlicí – Žamberk. Zranitelnost hlavního, tj. spodnoturonského kolektoru je střední až vysoká. Zátěž, negativně ovlivňující jakost podzemní vody lokálně výrazně přesahuje samočisticí schopnost horninového prostředí.

27



_____________________________________________________________________

Komisí pro klasifikaci zásob nerostných surovin byly v roce 1991 ke dni 31.12.1989 pro kolektor B schváleny následující zásoby podzemní vody: Přírodní zdroje v kategorii C2 Využitelné zásoby v kategorii C2 z toho v kategorii C1

1 190 l/s v kolektoru B 750 l/s v kolektoru B 700 l/s v kolektoru B

Rajon lze vzhledem k odběrům (necelých 200 l/s) ocenit jako území s výraznými přebytky podzemní vody.

11.1.1.5.3. RAJON 427 VYSOKOMÝTSKÁ SYNKLINÁLA Vysokomýtská synklinála, tvořící rajon 427, je budována svrchnokřídovými sedimenty jihovýchodní části České křídové pánve. Má eliptický, na severozápadě neuzavřený tvar se severojižní osou o délce 30 km. Na východě hraničí zájmová struktura s rajonem 423, na jihozápadě trasgredující svrchnokřídové sedimenty na metamorfity rajonu 656, na západě s rajonem 431, na severu přechází do rajonu 436. Celková plocha rajonu je cca 870 km2. Svrchnokřídové sedimenty jsou zastoupeny v bazální části uloženinami cenomanu s nepravidelnou mocností, spodnoturonskými, střednoturonskými a v osové části i svrchnoturonsko - coniackými sedimenty. Maximální mocnost sedimentárního souboru převyšuje 300 m. Z hydrogeologického hlediska je vysokomýtská synklinála vícekolektorovým zvodněným systémem. Kombinací příznivých hydraulických vlastností horninového souboru a jejich pánvovitého uložení vznikla hydrogeologická struktura, která má ve Východočeské křídě prioritní postavení. Plošně nejrozsáhlejší je zvodeň spodnoturonská s typickou puklinovou propustností, střední až vysokou průtočností kolektoru a zpravidla velmi dobrou jakostí vody. Zvodeň má s výjimkou okrajových partií napjatou hladinu, v osové části s positivní výtlačnou úrovní. Další významnou zvodní je nižší střednoturonská zvodeň, dokumentována hlavně v jižní části rajonu až po profil Cerekvice – Pekla. Zájmový kolektor je charakterizován vysokou, lokálně velmi vysokou průtočností, v nižších částech území je zvodeň napjatá, s positivní výtlačnou úrovní. Poslední významnou zvodní je vyšší střednoturonská zvodeň. Souvisle je vyvinuta v severní části rajonu, v jižní polovině je zejména v okrajových částech přerušována hluboce zaříznutými údolími toků. Hladina vody je převážně volná, pouze v osové části pod krytem mladších sedimentů napjatá. Prostorový režim podzemních vod je výrazně ovlivňován složitými strukturně tektonickými poměry rajonu s existencí řady směrných, příčných i kosích tektonických linií. Infiltrace má zonální charakter s přibýváním podílu infiltrované srážkové vody směrem k okrajím struktury. Generelní směr proudění podzemní vody je k severu až severozápadu, drenážními bázemi jsou údolí Loučné zejména po profil Cerekvice – Pekla, údolí Tiché Orlice v oblasti Chocně a údolí Divoké Orlice západně od Kostelce nad Orlicí.

28



_____________________________________________________________________

Z hlediska jakosti jsou podzemní vody převážně Ca-HCO3 typu s celkovou mineralizací 200 až 500 mg/l, v severní části rajonu i podstatně vyšší. Potenciální rizikovou složkou jsou dusičnany, vykazující dlouhodobě stoupající trend prakticky v celé ploše rajónu, zejména pak ve zvodních střednoturonských, nadnormovou složkou zvodně spodnoturonské je zpravidla železo. Stupeň zranitelností zvodní je proměnlivý v závislosti na přítomnosti a charakteru nadložního izolátoru. Největší nebezpečí pro jakost vod představuje intenzivní zemědělská výroba prakticky na celém území rajonu, negativem je velmi nízká zalesněnost území. Komisí pro klasifikaci zásob nerostných surovin byly v roce 1991 ke dni 31.12.1989 pro kolektory B, Ca a Cb schváleny následující zásoby podzemní vody: Přírodní zdroje v kategorii C2 z toho v kategorii C1 Využitelné zásoby v kategorii C2

3 114 l/s v kolektorech B Ca a Cb 2 740 l/s v kolektorech B Ca a Cb 715 l/s v kolektoru B 150 l/s v kolektoru Ca 1 085 v kolektoru Cb z toho v kategorii C1 525 l/s v kolektoru B 1 065 l/s v kolektoru Cb Současné odběry se pohybují kolem 600 l/s, rajon lze proto ocenit jako území s výraznými přebytky podzemní vody

11.1.1.5.4. RAJON 429 KRÁLICKÝ PROLOM Králický prolom, tvořící rajon 429, je budován souborem svrchnokřídových sedimentů, náležejících bystřické faciální oblasti. Ty jsou zachovány v tektonicky zakleslé kře v severojižním pruhu o šířce 2 – 6 km a délce 20 km, který je na východě, jihu a západě lemován vysokozdviženými krystalinickými masívy. Směrem k severu přechází pruh křídových sedimentů za státní hranici s PLR. Celková plocha rajonu činí 60 km2. Svrchnokřídové sedimenty jsou zastoupeny basálními cenomanskými prachovci, pískovci až drobnozrnnými slepenci, jejich výskyt je však vázán pouze na jižní část rajonu. Prvním souvisle vyvinutým stratigrafickým podstupněm je spodní turon, reprezentovaný prachovitými vápenci, spongilitickými prachovci a jílovci. Obdobný charakter mají i výše ležící sedimenty středního turonu, zpravidla jsou však méně rigidní. Vrstevní sled je zakončen mohutným svrchnoturonsko-coniackým komplexem, jehož převážnou část tvoří tzv. kieslingswaldské vrstvy, reprezentované prachovci a jílovci. Mocnost je nejmenší při východním okraji, který je částečně transgresivní, postupně se zvyšuje směrem k západnímu tektonickému okraji, kde mocnost dosahuje mocnosti 700 – 1000 m. Z hydrogeologického hlediska je rajon velmi málo prozkoumán. V jižní části je hlavní zvodeň vázaná na cenomanský kolektor, který je charakterizován střední až nízkou průtočností. Zvodeň má převážně napjatou hladinu, artéský strop tvoří turonské

29



_____________________________________________________________________ sedimenty. V severní části rajonu je nejdůležitější zvodeň spodnoturonská se střední, lokálně až vysokou průtočností a zpravidla napjatou hladinou pod krytem střednoturonských a svrchnoturonsko-coniackých sedimentů. Prostorový režim podzemních vod je ovlivňován složitými strukturně tektonickými poměry. Cenomanská zvodeň vyvinutá pouze v jižní části území má oblast infiltrace v severovýchodní části rajonu, na dotaci se pravděpodobně podílí i okolní krystalinikum. Směr odtoku je k jihu do oblasti přírodní drenáže v údolí Březné u Štítů. Spodnoturonská zvodeň je nejednotná, uplatňuje se zde funkce hydrogeologické rozvodnice v severním okolí Červené Vody. Na jih od rozvodnice sestupuje vsáklá srážková voda k západnímu okraji rajonu a k povrchu vystupuje až při jižním okraji struktury v údolí Březné. Na sever od hydrogeologické rozvodnice je dokumentována nejvýznamnější, tzv. kralická část rajonu. Infiltrační povodí této dílčí struktury se nachází při severovýchodním, převážně transgresivním okraji a v přilehlé části krystalinika. Vsáklá srážková voda odtéká k severozápadu a pravděpodobně přetéká státní hranici do PLR. V roce 2000 byla v rámci účelového průzkumu ověřena relativně vydatná zvodeň coniacká v oblasti Bílé Vody a atypickou jakostí vody (velmi měkká voda s vysokým obsahem sodíku a nízkým obsahem vápníku). Z hlediska bilančního jsou výměrem KKZ z roku 1981 využitelné zásoby podzemní vody v rajonu stanoveny hodnotou 50 l/s se zabezpečeností v kategorii C – 2, při velikosti přírodních zdrojů 355 l/s ve stejné kategorii. Stupeň zranitelnosti obou svrchnokřídových zvodní je střední, v osové části rajónu pod mohutným pelitickým krytem nízký. Vzhledem k řídkému osídlení jsou antropogénní tlaky na jakost vod relativně nízké, výjimkou je prokázaná kontaminace mělkých zvodní v oblasti Králík rtutí.

11.1.1.5.5. RAJON 436 LABSKÁ KŘÍDA Tento rajon zasahuje do územního celku Ústí nad Orlicí pouze malou částí při jeho severozápadním okraji. Na tomto území se vodárensky významné kolektory v důsledku slinitého vývoje zastoupených sedimentů nevytvářejí. Lokálně využívané (např. Dobříkov) je mělká zvodeň kvartérních štěrkopísků vyšších teras, zachovaná v nadloží slínitých sedimentů svrchnokřídových.

11.1.1.5.6. RAJON 521 POORLICKÁ BRÁZDA Poorlická brázda představuje mladopaleozoickou – permskou sedimentační výplň tektonicky predisponovaného jižního ukončení krystalinika Orlických hor a, při západním okraji, morávních krystalinických komplexů. Struktura se nachází mezi obcí Březinou a Českou Rybnou. V terénu vystupuje jako úzká, ve směru S – J protažená proláklina, široká max. 6 – 7 km, dlouhá cca 50 km, plocha rajonu činí 355 km2. Stáří výplně této struktury je blíže neurčeno, všeobecně se přiřazují sediment k svrchní červené jalovině; v prostoru Dolní Dobrouče se nevylučuje vzhledem k ověřené hloubce (vyšší než 700 metrů) i výskyt starších (spondopermských) sedimentů.

30



_____________________________________________________________________ V příčném profilu lze v brázdě vyčlenit asymetrickou stavbu s vytaženým západním křídlem, vyšší úklony vrstev; východní okraj brázdy má již v generelu nižší úklony, avšak okraj je na mnoha místech tektonicky oddělen od sousedních jednotek. Mocnost uloženin patrně nepřesahuje 1000 metrů. Litologická charakteristika území je velmi jednoduchá. Ve všech případech průzkumných sondáží byly zjištěny hnědočervené slepence, pískovce a arkózy, ve svrchní části profilu překryty pískovci s vápnitým tmelem až hlíznatým vápencem. Tektonický plán brázdy je málo známý; severní část oproti jižnímu uzávěru se jeví jako méně porušená příčnými zlomovými systémy. Jižní ukončení Poorlické brázdy je dáno stykem (s úhlovou dislokací ?) se staršími sedimenty Boskovické brázdy, do které sedimentovaly mladší – svrchnokřídové sedimenty Velkoopatovické křídy (rajon 428). Hydrogeologicky se jedná o uzavřenou strukturu s relativně příznivými podmínkami pro soustředěné odběry podzemní vody pro pitné účely a to i přes nepříznivý plošný rozsah sedimentů. V rámci monotónního sedimentárního komplexu je odběr vody významnější v hloubkových úrovních do 100 metrů, níže jsou průtočnosti kolektoru o 1 – 2 řády nižší. Existenci významných mezilehlých izolátorů se nepodařilo potvrdit. V blízkosti erozních bází území v místech proudu a akumulace jsou registrovány překvapivé vydatností parametry zdrojů, které (např. v okolí Letohradu) se vysvětlují přetékáním části podzemních vod ze sousedního rajonu 426 (Kyšperská synklinála). Z hlediska významnějšího přirozeného odvodnění podzemních vod lze v území vyčlenit cca 2 – 3 oblasti. Dle údajů SVHB 1986 zásoby podzemní vody pro rajon v kategorii C-2 činí 355 l/s, z toho současný odběr z rajonu činí 105,9 l/s. Aktuálnější údaje nejsou k dispozici.

11.1.1.5.7. RAJON 642 KRYSTALINIKUM ORLICKÝCH HOR Rajon je vymezen v krystaliniku Sudetské soustavy, v rozsahu prakticky shodném s geomorfologickým celkem Orlických hor. Jeho hranici na JZ okraji tvoří křídové rajony 422 a 426 na V rajon 429. Rozloha rajonu je 573 km2. Nejstarší proterozoikum (stroňská skupina) jaderné ortoruly a migmatity, svory, pararuly a vložky kvarcitů a amfibolitů. Jihozápadní část rajonu (novoměstská skupina) je budována fylity a metadrobami s vložkami grafitických fylitů a kvarcitů. Oběh podzemní vody je vázán výhradně na trhliny, které jsou velmi hojné, ale často bývají sepnuté nebo zatěsněné produkty zvětrávání okolních hornin. K nejživějšímu oběhu dochází v poruchových pásmech většího rozsahu a na jejich kříženích. Transmisivita hornin je nízká, index transmisivity se pohybuje v rozmezí Y = 3,25 až 4,9. Rajon hydrograficky náleží k povodí horního Labe a jeho dílčímu povodí Divoké Orlice. V krystaliniku dochází k přímé infiltraci srážek. Oběh podzemních vod se děje převážně po puklinách. Voda z úpatních suťových polí bývá většinou odvodňována skrytými vývěry přímo do povrchových toků.

31



_____________________________________________________________________ Na severovýchodním svahu Orlických hor v příkopu Divoké Orlice jsou zapadlé kry křídových sedimentů cenomanu a spodního turonu, v mocnostech 60 až 80 m. Tvoří spolu s tektonickými poruchami významnou drenáž podzemních vod. Do území okresu však tato část rajonu nezasahuje. Mělký kolektor krystalinika poskytuje pouze malé vydatnosti nebo bývá bezvodý. Vyšších vydatností dosahují prameny v zakleslých křídových krách, na tektonických liniích nebo v rozsáhlejších magmatických tělesech. Kvalita vody krystalinika je snadno ovlivnitelná průmyslovým spadem a chemickými látkami, používanými v zemědělství. Velmi významná je v posledních letech zjišťovaná vysoká koncentrace berylia, hliníku a radonu v podzemních a v případě berylia a hliníku i v povrchových vodách. Krystalinikum nedává předpoklady pro vytvoření vydatnějších zdrojů podzemní vody. Lepší jsou podmínky v magmatitech, kde jsou vydatnější prameniště (Suchý vrch 12 l.s-1, Buková hora 16,5 l.s-1, Klášterec nad Orlicí 10 l.s-1). Nejpříznivější podmínky mají prameny odvodňující zakleslé křídové kry. V Mladkově u Králík vyvěrají ze sněžnických ortorul a migmatitů radioaktivní prameny. Celkový odběr v rajonu podle SVHB 1987 je 72 l.s-1.

11.1.1.5.8. RAJÓN 643 KRYSTALINIKUM VÝCHODNÍCH SUDET Tento rajón zahrnuje západní část jesenické soustavy a má plochu 2 094 km2. Do územního celku Ústí nad Orlicí zasahuje jen malou částí východně od Králík a východně od Lanškrouna. Geologicky je zájmová část rajónu tvořena krystalickými horninami orlicko-kladského, zábřežského a staroměstského kystalinika. Hydrogeologické poměry jsou charakterizovány příznivějšími podmínkami v zóně zvětrání a podpovrchového rozpukání hornin, směrem do hloubky propustnost horninového souboru rychle ubývá. Transmisivita hornin je nízká, index transmisivity se pohybuje v rozmezí Y = 3 až 5. Zvláštností zájmové části rajónu je výskyt krasových vod v Dolní Moravě (vydatnost pramenů činí až několik desítek l/s) a radonových vod v oblasti především východně od Šanova. Z hlediska jakosti jsou zdejší vody zpravidla měkké až velmi měkké. Nízce mineralizované. Kyselé reakce, často snadno zranitelné povrchovými vlivy. Bilančně nebylo území donedávna systematicky hodnoceno, přírodní zdroje jsou na základě hydrologické bilance uváděny ve výši cca 1 500 l/s.

32



_____________________________________________________________________

11.1.2. PODROBNÉ ÚDAJE O MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD VYUŽITELNÝCH PRO VODOVODNÍ ZÁSOBOVÁNÍ Při hodnocení zdrojů podzemních vod v regionálním měřítku je nutno zachovávat členění území na hydrogeologické rajóny a vztahovat hodnocení zdrojů na tyto územní jednotky. Územní celek Ústí nad Orlicí je po této stránce mimořádně obtížně hodnotitelný, neboť z hydrogeologického hlediska se jedná o různorodé území, kde do území zasahuje mnoho hydrogeologických rajónů, ale žádný z nich zde není zastoupen celý. I když by se dalo vyčíslit, jakým procentem který hydrogeologický rajón zasahuje do území celku Ústí nad Orlicí, není možné vyčíslené hodnoty zdrojů podzemních vod mechanicky přepočíst na části hydrogeologických rajónů. Při níže uvedeném podrobnějším hodnocení zdrojů podzemních vod bylo použito metodiky ze státní vodohospodářské bilance, tj. jsou zde udávány hodnoty přírodních zdrojů podzemních vod, spočtené ČHMÚ, které jsou ztotožněny se základním odtokem. Protože toto hodnocení není vztaženo na konkrétní roky, jsou zde udávány dlouhodobé hodnoty přírodních zdrojů, vztažené na období 1971 - 1990, včetně stupně jejich spolehlivosti (stupeň 1 - spolehlivé výsledky, stupeň 3 - výsledky ovlivněny nezanedbatelným způsobem). Ačkoliv do území celku zasahuje celkem 8 hydrogeologických rajónů, hodnoty přírodních zdrojů podzemních vod jsou udávány pouze pro 4 rajóny, a to rajóny, 423, 427, 642 a 643. Ty jsou obsaženy v následující tabulce č. 9. V ostatních hydrogeologických rajónech nejsou hodnoty přírodních zdrojů podle metodiky státní vodohospodářské bilance vyčísleny a pro určení velikosti zdrojů podzemních vod je nutno se spokojit s globálními údaji, uvedenými výše v přehledu hydrogeologických rajónů.

Přírodní zdroje podzemních vod ve vybraných hydrogeologických rajónech Tabulka č.9.

Měsíc

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

80% (l/s) 95% (l/s) ∅ (l/s) HG rajón 423 - stupeň spolehlivosti 3


718,6 730,4 1016,3 867,4 700,9 669,9 625,1 610,1 580,2 604,0 628,4 689,1

1888,2 2043,4 2231,9 2235,2 2267,4 2195,7 2149,3 1973,8 1812,2 1776,4 1891,3 1890,5

581,4 653,4 723,6 693,9 627,1 638,7 541,2 543,2 506,2 481,3 584,1 588,0

1410,3 1311,1 1441,0 1340,6 1096,2 946,2 970,6 876,1 834,2 809,7 823,1 1258,2

1667,2 1821,7 1855,6 1941,0 1919,1 1888,9 1899,6 1782,7 1678,7 1568,6 1677,7 1666,2

2888,9 3113,0 3283,4 3081,8 3141,7 2821,6 2856,3 2511,4 2154,2 2031,1 2148,7 2523,1

33



_____________________________________________________________________

Měsíc

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12



2054,8 1779,1 2205,2 3510,4 3115,5 2466,5 1631,0 1466,9 1398,4 1341,5 1513,2 1693,8

10968,9 11562,8 13435,3 14813,7 12873,3 11369,4 10522,9 9831,3 8934,2 8724,2 9318,2 10458,1

1358,5 1482,6 1712,6 2929,2 2410,8 1722,8 1468,3 1220,3 1071,8 1160,9 1002,9 1332,2

3123,2 2945,9 3447,8 4583,8 3807,5 3199,2 2453,6 2393,1 2145,6 2167,1 2682,7 3163,4

9086,4 9092,2 10128,6 11477,9 10327,4 9067,0 8468,9 7556,6 7447,5 7304,4 7196,6 8297,5

15154,7 15099,7 17248,5 17447,3 15646,0 14622,5 14796,6 14666,3 12876,1 12378,0 12820,3 14900,2

V roce 1974 byl Z. Popelářem3 proveden orientační výpočet využitelných zásob podzemní vod v okrese Ústí nad Orlicí, tedy v území jen nepatrně menším než je současný územní celek Ústí nad Orlicí, a to dvěma metodami. Hydrologickou bilancí, s použitím kritéria tzv. 355-denní vody byly pro povodí Tiché Orlice stanoveny využitelné zásoby podzemní vody ve výši 1 170 l/s, pro mezipovodí Loučné 340 l/s a pro povodí Moravské Sázavy 270 l/s, celkem tedy 1 780 l/s. Druhá metoda vycházela ze specifických odtoků podzemní vody pro různá geologická prostředí, redukovaných na zabezpečenost 90 %, z použitím údajů S. Šedy4. Výsledek je patrný z následující tabulky:

Výpočet využitelných zásob podzemních vod metodou redukovaného specifického odtoku Tabulka č.10 Geologická Redukovaný Plocha geologické Využitelné 2 jednotka specifický odtok jednotky v km množství vody v l/s (l/s.km2) Krystalinikum 0,5 270,9 135,5 Perm 1,0 101,1 101,0 Neogén 0,5 69,9 34,9 Cenoman 3,0 23,0 69 Spodní turon 3,0 129,6 388,8 Střední turon 2,5 434,3 1 085,7 0 231,3 0 Svrchní turon l/s/km2 Celkem 1260,0 1 814,9 3 Popelář, Z.: Zhodnocení zásob podzemní vody v okrese Ústí nad orlicí ve vztahu k výhledové potřebě vody v okrese.- Ústí nad Orlicí, 1974 4 Šeda, S.: Příspěvek k poznání tvorby podzemních vod na okrese Ústí nad Orlicí.- MS, Bylany 1973

34



_____________________________________________________________________ Z hodnot základního odtoku, resp. přírodních zdrojů podzemních vod, transformovaných do pásma vyšších zabezpečeností, i z bilančních výpočtů Z. Popeláře vyplývá, že využitelné zásoby podzemních vod v územním celku Ústí nad Orlicí se budou pohybovat minimálně kolem 2 000 l/s. Více než polovina těchto zdrojů je geneticky spojena se střednoturonskou zvodní, tedy kolektorem C. Tento poznatek je mimořádně významný z hlediska určení způsobu a rozsahu ochrany podzemních vod. Pro srovnání uvádíme v příloze č. 1.7 hodnoty základního odtoku pro území celé České republiky. Z něj vyplývá, že v územním celku Ústí nad Orlicí se základní odtok pohybuje převážně v rozmezí od 2 do 5 l/s.km2 a je tedy v rámci republiky, pomineme-li horské oblasti, výrazně nadprůměrný.

11.1.3. JAKOST PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VYUŽITELNÝCH PRO VODOVODNÍ ZÁSOBOVÁNÍ

VOD

Rozmanité geologické a hydrogeologické poměry územního celku Ústí nad Orlicí a z toho vyplývající rozdílná geneze vod je prvním faktorem výrazně ovlivňujícím jakost vodárensky využívaných vod. Druhým faktorem je pak vliv hospodářské činnosti v území, který zpravidla negativně ovlivnil primární jakost vod. Vlivy přírodní a antropogénní, formující jakost vod, jsou však podrobně popsány v následujících kapitolách 4.1.4 a 4.1.5, a zde se proto zaměříme pouze na hodnocení výsledné jakosti vod ve vodních zdrojích, využívaných pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Postupováno bude po jednotlivých hydrogeologických rajónech.

11.1.3.1. RAJÓN 423 ÚSTECKÁ SYNKLINÁLA Vody tohoto vodárensky mimořádně využívaného rajónu patří mezi typicky křídové vody neutrální až alkalické reakce, dosti tvrdou, Ca-HCO3 typu, s celkovou mineralizací v rozmezí 250 - 450 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující :

•

•

• •

z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1993 – 2000 je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní s výjimkou stoupající koncentrace dusičnanů v kolektoru C (střednoturonská zvodeň) a částečně železa v kolektoru B (spodnoturonská zvodeň). V severní části rajónu v oblasti Ústí nad Orlicí již koncentrace dusičnanů atakuje meznou hodnotu 50 mg NO3/l (viz příloha č. 1.16.1); těžké kovy, specifické organické látky a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vzorcích dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, zpravidla hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody; celková objemová aktivita α je až na výjimky nízká, objemová aktivita radonu 222 se pohybuje v oblasti cca 15 – 80 % indikační hodnoty; z hlediska mikrobiologického dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné

35



_____________________________________________________________________ vody vykazuje zejména voda kolektoru C občasnou závadnost v ukazatelích enterokoky, koliformní a fekální koliformní bakterie a živé organismy. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, zařazujeme zdejší vody do kategorie upravitelnosti A1 až A2 (vzhledem ke zvýšené koncentraci železa a stoupající koncentraci dusičnanů).

11.1.3.2. RAJÓN 426 KYŠPERSKÁ SYNKLINÁLA Podzemní vody tohoto rajónu vodárensky přednostně využívaného kolektoru B jsou z chemického hlediska neutrální až mírně alkalické reakce, dosti tvrdé, Ca-HCO3 typu, s množstvím rozpuštěných látek mezi 240 – 450 mg/l, směrem k jihu i vyšším. Další charakteristiky vody jsou následující:

• •

• •

•

• •

kvalita vody je po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní, mírně stoupající je pouze obsah dusičnanů, s výjimkou Tatenic a Krasíkova (kolektor C) však nedosahuje hodnot blížících se mezné hodnotě 50 mg/l; hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají zpravidla mírně stoupající trend – cca 4 až 8 mS/m za posledních 10 let. Naopak hodnoty celkové alkality KNK4,5 (uhličitanové tvrdosti) mají stagnující až mírně klesající trend. Rostou tedy hodnoty neuhličitanové tvrdosti, způsobené především rostoucím trendem obsahu dusičnanů, příp. síranů, chloridů, hořčíku a vápníku; voda terciérních sedimentů v oblasti Horní Čermné vykazuje zvýšené koncentrace železa; zvýšené hodnoty, atakující limity pro pitnou vodu jsou pravidelně zaznamenávány u některých specifických organických látek, konkrétně u chlorovaných ethénů. Nejhorší situace je po této stránce v oblasti měst Žamberk – Letohrad a v Jablonném nad Orlicí, naopak směrem k jihu do významného jímacího území Horní Čemná tyto látky ve významnější míře prozatím nepronikly. Celkově lze vysledovat v posledním desetiletí proměnlivý trend, který je ovlivňován celou řadou přírodních i antropogénních faktorů (viz přílohy č. 1.16.2 až 1.16.4); jiné specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány zpravidla ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody; celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 se pohybuje v oblasti cca 20 – 75 % indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu; z hlediska mikrobiologického vykazuje voda jen občasnou mírnou závadnost ( koliformní bakterie a enterokoky, živé organismy ).

Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, zařazujeme vodu prozatím do kategorie upravitelnosti A1 až A3, rizikovým prvkem jsou chlorované etény, které při zvýšených odběrech podzemní vody by mohly překročit limity pro pitnou vodu, železo a případně dusičnany. 36



_____________________________________________________________________

11.1.3.3. RAJÓN 427 VYSOKOMÝTSKÁ SYNKLINÁLA Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vody zpravidla alkalické reakce dosti tvrdou až tvrdou, Ca-HCO3 typu, s celkovou mineralizací v rozmezí 250 – 500 mg/l, v severní části rajónu i více. Další charakteristiky vody jsou následující:

•

• •

• •

z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní s výjimkou obsahu rozpuštěných látek a koncentrace dusičnanů, které mají dlouhodobě vzestupný trend. Koncentrace dusičnanů v různých částech rajonu přesahuje meznou hodnotu 50 mg/l (Koldín, Brandýs nad Orlicí, viz příloha č.1.16.5) nebo se jí blíží (Choceň, viz příloha č. 1.16.6 a Vysoké Mýto – Pekla, viz příloha č.1.16.7); voda kolektoru B (spodnoturonská zvodeň) obsahuje obvykle zvýšený obsah železa (nižší jednotky mg/l), směrem k severu obsah železa v podzemní vodě zpravidla stoupá; těžké kovy, specifické organické látky a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, výjimkou je lokální zjištění obsahu zinku, berylia či jiných kovů zpravidla v nevýznamných koncentracích; celková objemová aktivita α je až na výjimky (zlomové oblasti) nízká, objemová aktivita radonu 222 zpravidla nepřesahuje indikační hodnotu; z hlediska mikrobiologického dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody vykazuje zejména voda kolektoru C a kolektoru kvartérního občasnou závadnost v ukazatelích enterokoky, koliformní a fekální koliformní bakterie, případně živé organismy.

Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, zařazujeme zdejší vody do kategorie upravitelnosti A1 až A3 (vzhledem ke zvýšené koncentraci železa ve spodnoturonské zvodni o lokálně vysokému obsahu dusičnanů).

11.1.3.4. RAJÓN 429 KRÁLICKÝ PROLOM Z chemického hlediska jsou zdejší podzemní vody v hlavním kolektoru B mírně alkalické až alkalické reakce, středně tvrdé, HCO3 – Ca – SO4 typu, s celkovou mineralizací okolo 200 - 300 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující:

• • • •

kvalita vody je po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní a příznivá; reakce vody vykazuje rostoucí trend, během posledních 20-ti let je sledováno pozvolné zvyšování pH (přibližně o 0,2 za 10 let); hodnoty vodivosti ( resp. celkové mineralizace ) mají spíše stálý trend; u koncentrace dusičnanů došlo během posledních dvaceti let k lokálním výkyvům směrem dolů v letech 1980, 1986 a 1992 (pravděpodobně vlivem nízkých

37



_____________________________________________________________________

•

• •

srážkových úhrnů), kdy se jejich koncentrace pohybovala okolo 11 mg/l. Dočasná maxima byla zaznamenána naopak v letech 1987 - 1989, tedy v letech srážkově velmi bohatých a současně v období přetrvávajícího intenzivního přihnojování zemědělských pozemků; specifické organické látky a těžké kovy jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody; hodnota objemové aktivity α občasně překračuje indikační hodnotu 0,1 Bq/l, průměrná hodnota za období 1994 – 2000 činí 0,298 Bq/l. Objemová aktivita radonu 222 se zpravidla pohybuje pod indikační hodnotou; z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie a enterokoky).

Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1.

11.1.3.5. RAJÓN 436 LABSKÁ KŘÍDA Vlastní podzemní vody tohoto nevýznamně zastoupeného rajónu nejsou v územním celku Ústí nad Orlicí využívány, v jeho rámci se však nacházejí 2 jímací území, jejichž kolektorem jsou nadložní terasové štěrkopísky. Jedno z těchto jímacích území, Dobříkov, zmiňujeme samostatně proto, že se jedná patrně o nejlepší a chuťově nedostižnou vodu v územním celku Ústí nad Orlicí. Jímaná voda měkká, slabě kyselé reakce, nízce mineralizovaná (kolem 120 mg/l), Ca - SO4 typu, s průměrným obsahem dusičnanů v jednotkách mg/l. Specifické organické látky, těžké kovy či radiologické složky nebyly ve vodě vůbec detekovány. Pouze mikrobiologicky je voda občasně znečištěna.

11.1.3.6. RAJÓN 521 POORLICKÁ BRÁZDA Voda tohoto rajónu je hodnocena jako středně tvrdá, slabě zásadité až neutrální reakce, s celkovou mineralizací 250 - 450 mg/l, Ca-HCO3 typu. Další í charakteristiky podzemní vody tohoto rajónu jsou následující:

• •

reakce vody je slabě zásaditá až zásaditá, stabilní, právě tak jako vodivost vody; koncentrace dusičnanů, jako nejčastěji v tomto rajónu sledovaného toxikologického ukazatele jakosti vod, je proměnlivá a místy, (Hnátnice, Dolní Dobrouč-viz obrázek č.12) atakuje limitní hodnotu 50 mg/l; • ze složek speciálního rozboru je zejména v údolí Tiché Orlice ve stopových množstvích lokálně zjišťována přítomnost organických látek typu chlorovaných eténů, případně polychlorovaných bifenylů. Tyto látky nepocházejí z přírodního prostředí a jejich výskyt je nutné považovat za zavlečenou kontaminaci průmyslového původu patrně z oblasti Letohradu či Hnátnice;

38



_____________________________________________________________________

• •

objemová aktivita radonu 222 se zpravidla pohybuje pod indikační hodnotou; z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie a enterokoky).

Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, zařazujeme vodu tohoto rajonu do kategorie upravitelnosti A1 až A3, z důvodů lokálně vysokého obsahu dusičnanů.

11.1.3.7. RAJÓN 642 KRYSTALINIKUM ORLICKÝCH HOR Vodárensky využívané podzemní vody tohoto rajónu jsou měkké, kyselé až slabě kyselé reakce, slabě mineralizované (50 - 150 mg/l), proměnlivého typu. Bližší charakteristika vod je následující:

• • •

• • • • •

reakce vody vykazuje stálý trend, hodnoty se pohybují s velkým rozptylem mezi 5,5 až 7, hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají setrvalý až mírně klesající trend a pohybují se do 10 mS/m; u koncentrace dusičnanů je sledován buď setrvalý nebo příznivý klesající trend; specifické organické látky, nepolární extrahovatelné látky a těžké kovy jsou, až na níže uvedené výjimky, ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody; v řadě oblastí (zejména masív Suchého vrchu a jeho okolí) jsou kritickými složkami, dlouhodobě zhoršujícími jakost vody, tyto ukazatele: nejvyšší mezná hodnota – berylium (Be) mezná hodnota – hliník (Al), radon 222(Rn), reakce vody (pH), mangan (Mn) esenciální složky – vápník (Ca), hořčík (Mg); z hlediska mikrobiologického vykazuje voda častou závadnost (koliformní bakterie, enterokoky, fekální koliformní bakterie, mezofilní bakterie, psychrofilní bakterie).

Z uvedených složek kolidujících s kritérii pro pitnou vodu je nejzávažnější obsah berylia, případně hliníku. Berylium je typický litofilní prvek s průměrným obsahem 3 mg/kg v zemské kůře. Koncentruje se zejména v postmagmatické fázi, kde vytváří řadu minerálů s velmi pomalým rozkladem. V místních horninách jsou to zejména draselné živce, které mohou obsahovat minerály berylia. Uvolňování berylia z horninotvorných minerálů závisí na hodnotě pH zvodnělého prostředí a koncentraci anorganických a organických sorpčně aktivních látek. Jedná se tedy o složku, jejíž výskyt mohou iniciovat vlivy antropogénní (oxidy dusíku a síry v ovzduší), lokální ochrana zvodní je však nerealizovatelná. Závažným je zjištění, že tento prvek je obsažen i v povrchových vodách tohoto rajónu, které jsou na dvou místech využívány pro vodovodní zásobování. Co se týká hliníku, jeho zvýšená koncentrace ve vodách může být také vyvolána vlivy antropogénními, kdy agresivní atmosférické srážky reagují se živci, tedy alumosilikáty, které tvoří významnou složku zdejších metamorfitů.

39



_____________________________________________________________________ Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, zařazujeme vodu proto vody tohoto rajónu do kategorií upravitelnosti A1 až A3.

11.1.3.8. RAJÓN 643 KRYSTALINIKUM VÝCHODNÍCH SUDET Z chemického hlediska jsou vody tohoto rajónu, s výjimkou lokálních vápencových komplexů, mírně kyselé až kyselé reakce, velmi měkké, smíšeného typu, s množstvím rozpuštěných látek do 100 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující:

• •

• • •

•

•

reakce vody vykazuje stálý trend, hodnoty se pohybují s velkým rozptylem mezi 5,2 – 7; hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají mírně klesající trend – cca 2 mS/m za posledních 10 let průměrná hodnota se pohybuje do 10 mS/m. Vzhledem k převážně ultrasladkému charakteru vody (Σ rozpuštěných látek <100 mg/l), nedosahují hodnoty kyselinové neutralizační kapacity (uhličitanové tvrdosti) a koncentrace vápníku a hořčíku (celkové tvrdosti) nejnižších doporučených hodnot dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu; koncentrace dusičnanů vykazuje spíše stálý trend s výkyvy v rozmezí 5 20 mg/l; lokálně byly ověřeny zvýšené koncentrace polychlorovaných bifenylů, až 289 ng/l; specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 207/2002 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, občas zvýšená je koncentrace berylia – 100 – 200 ng/l; celkové objemové aktivity α a β jsou nízké, objemová aktivita radonu 222 však překračuje často řádově směrnou hodnotu dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., 50 Bq/l. Průměrná hodnota se pohybuje ve stovkách Bq/l, východně od Šanova byla dokumentována koncentrace až 1 800 Bq/l. Radon 222 vzniká ve zdejších horninách rozpadem přítomných radionuklidů uranu a thoria, vodu proto z tohoto hlediska nelze chránit, ale pouze upravovat; z hlediska mikrobiologického vykazuje voda zpravidla závadnost (koliformní bakterie, mezofilní bakterie, enterokoky, fekální koliformní bakterie, psychrofilní bakterie a event. živé organismy).

Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, zařazujeme vodu do kategorie tohoto rajónu do kategorie upravitelnosti A1 až A3, vzhledem k vysoké objemové aktivitě radonu 222, nízké reakci vody a výskytu mikrobiologického znečištění vody. Plošnou interpretaci dat o jakosti surových vod v územním celku Ústí nad Orlicí poskytuje příloha č. 1.6.

40



_____________________________________________________________________

11.1.4. ZRANITELNOST VODÁRENSKY Z HLEDISKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ

VYUŽÍVANÝCH

VOD

Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu jakosti podzemních a povrchových vod, je tato ovlivňována jak přírodním prostředím míst jejího výskytu (radon, železo, aj.), tak vlivy plně antropogénními (dusičnany, chlorované etény, ropné látky, aj.) nebo částečně antopogénními (tvrdost vod, berylium, hliník). V této kapitole je rekapitulována zranitelnost vodárensky využívaných zvodní z hlediska vlivů přírodních, tj. těch vlivů, které souvisejí mimo jiné s morfologií terénu, s charakterem kvartérních sedimentů, s propustností kolektorské horniny a jejím vztahem k povrchu území a s hloubkou hladiny podzemní vody. V oblasti územního celku Ústí nad Orlicí vystupují při hrubém dělení dva základní petrografické typy hornin, tj. metamorfity ve východní části území a sedimenty ve střední a západní části území.

11.1.4.1. METAMORFOVANÉ HORNINY Tyto horniny jsou z hlediska vodárenského kolektorem zpravidla mělkých zvodní, vázaných na pásmo připovrchového rozpojení puklin skalního podkladu, často ve spojitosti s bazálnímí klastickými patriemi kvartérních sedimentů. Reliéf je většinou výrazně členitý, způsobující zrychlený povrchový odtok. Hladina podzemní vody se obvykle nachází několik metrů pod terénem a vlastní oběh se odehrává v hloubkách prvních desítek metrů. Specifická vydatnost zdrojů vody je až na výjimky nízká, pohybující se v řádu desetin a setin l/s/m. Propustnost provzdušněného pásma je proměnlivá, v průměru ji můžeme označit jako střední. S uvážením těchto charakteristik můžeme konstatovat, že zranitelnost vodárensky využívaných vod, vázaných na metamorfované horniny, je v rámci okresu v průměru střední5, lokálně vysoká. Ve dvou případech povrchových odběrů (Klášterec n.O. – Končiny a Těchonín), pramenících v uvedených metamorfitech, můžeme zranitelnost vod označit jako vysokou.

11.1.4.2. SEDIMENTÁRNÍ HORNINY Tyto horniny, bez ohledu na jejich stáří, lze rozdělit do třech skupin, kterými jsou kolektory (písky a štěrky, slepence, pískovce, písčité vápence, rigidní spongilitické písčité slínovce), poloizolátory ( jemnozrnné písky, prachovce, písčité slínovce) a izolátory (jíly, slínovce, vápnité jílovce). Reliéf v místě výskytu těchto hornin je zpravidla mírně zvlněný, se zpomaleným povrchovým odtokem, propustnost provzdušněného pásma, často až několik desítek metrů mocného, je proměnlivá a specifická vydatnost zdrojů vody je rovněž proměnlivá, pohybující se od jednotek až desítek l/s/m po tisíciny l/s/m. S jistým zjednodušením lze konstatovat, že tam kde je 5 kategorie vysoká, střední a nízká jsou v daném případě kategoriemi relativními, bez absolutního exaktního měřítka a platí pouze pro okres Ústí nad Orlicí.

41



_____________________________________________________________________ hladina podzemní vody vodárensky využívaných zvodní hluboko zakleslá, je zranitelnost těchto zvodní střední až vysoká, naopak v místech mělce uložené hladiny podzemní vody, pokud se nejedná o kvartérní štěrky a písky, je zranitelnost hlouběji uložených vodárensky využívaných zvodní nízká. Dobrým vodítkem jsou typické antropogénní látky obsažené v podzemní vodě (dusičnany, ropné látky). S uvážením těchto charakteristik můžeme konstatovat, že zranitelnost vodárensky využívaných vod, vázaných na sedimentární horniny v oblasti územního celku Ústí nad Orlicí, je z větší části vysoká, v podřízené míře střední až nízká. V případě superpozice několika vodárenských zvodní pod sebou se toto vyjádření vztahuje pouze na nejvyšší z těchto zvodní. Do oblastí s vysokou mírou zranitelnosti patří většina infiltračních křídel synklinál vysokomýtské, ústecké a kyšperské, dále písčité sedimenty poorlické brázdy a kvartérní fluviální sedimenty severně od Chocně. Do oblasti se střední mírou zranitelnosti patří výchozy střednoturonských sedimentů v severní části kyšperské synklinály a do oblastí s nízkou mírou zranitelnosti osové části synklinál vysokomýtské, ústecké, kyšperské a králického příkopu, kde jsou v nadloží vodárensky významných zvodní zachovány několik desítek metrů mocné vrstvy hornin charakteru izolátorů. Míra zranitelnosti vodárensky využívaných zvodní je formou mapového zpracování znázorněna v příloze č. 1.8.

11.1.5. ZRANITELNOST VODÁRENSKY VYUŽÍVANÝCH Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ

VOD

11.1.5.3. PLOŠNÉ ZNEČIŠTĚNÍ Dominantními zdroji, resp. faktory, plošného a povrchových vod v územní celku Ústí nad Orlicí jsou: -

znečištění

podzemních

atmosférická depozice odnosy látek vlivem erozně - transportních procesů promyv látek z půdy (zejména ve vazbě na způsob využití zemědělských pozemků).

V případě atmosférické depozice představují největší hmotnostní podíl minerálních látek z aniontů dusičnany, sírany a chloridy a z kationtů vápník. Celkový spad se v současné době pohybuje v rozmezí 35 – 50 t/km2, což je mírně méně než republikový průměr. Pro povrchové a podzemní vody v územním celku Ústí nad Orlicí je znečištění způsobované erozně - transportními procesy nejzávažnější. Způsobují přísun rozpuštěných látek (zejména dusíku a fosforu) do podzemních a povrchových vod. Potenciální průměry v povrchové vodě byly sledovány pro povodí Orlice, jejíž povodí představuje rozhodující část území okresu a ty jsou dle údajů VÚMOP (1995) následující: odnos 46 tun nerozpuštěných látek/km2/rok, 80 tun rozpuštěných

42



_____________________________________________________________________ látek/km2/rok, akumulace, resp.sedimentace 22 tun splavenin/km2/rok. Tato bilance svědčí o nízké stabilitě půd v povodí Orlice (zejména na jejím horním a středním toku), tedy o středním až vysokém stupni jejich erozní ohroženosti. Adekvátní tomu je tedy i míra ohroženosti jakosti vody. Promyv látek z půdy je závislý na mnoha faktorech (morfologie terénu, charakter půdy, množství srážek, způsob a dávky aplikace hnojiv, způsob využití pozemků apod.). Zdrojem vymývaných látek je velkou měrou mineralizace organické hmoty a zásoba živin v půdě a dále přísun živin umělým přihnojováním zemědělských pozemků (extenzívně aplikace cca do 10 tun dusíku/km2/rok). Věrohodné výsledky (údaje VÚMOP ze 4 lyzimetrických stanic) jsou k dispozici právě z oblasti okresu Ústí nad Orlicí, a to z období 80. a 90. let. Z nich vyplývá, že průměrné ztráty všech rozpuštěných látek se pohybují v rozmezí 700 – 1 110 kg/ha/rok, z toho dusík v dusičnanové formě představuje až 38 kg/ha/rok, vápník až 186 kg/ha/rok, hořčík až 33 kg/ha/rok a síra ve formě síranů až 109 kg/ha/rok. Uvedené dominantní zdroje plošného znečištění se negativně projevují jak na jakosti povrchových vod ( řada úseku zejména menších toků je v třídě IV a V ), tak na jakosti vod podzemních (překročeny jsou hodnoty vyhlášky č. 252/2004 Sb. zejména ve střední a západní části okresu Ústí nad Orlicí).

11.1.6. DIFÚZNÍ ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ Zdroje difúzního (dříve bodového) znečištění představují především skládky odpadů, objekty živočišné a průmyslové výroby, čerpací stanice pohonných hmot, sklady pohonných hmot a dopravní depa, obce a sídliště bez ČOV a dopravní cesty. Skládek je v územní celku Ústí nad Olricí evidováno 237, velká většina z nich však byla v posledním desetiletí uzavřena nebo rekultivována. Obecně lze formulovat stupeň ohrožení vod existencí těchto skládek jako nízký až střední, zcela výjimečně jako vysoký. Zemědělství (živočišná výroba) je zastoupeno provozovnami živočišné výroby, které byly z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod naposledy systematicky posuzovány v letech 1990-916. Od té doby došlo obecně ke snížení počtu ustájených zvířat, řada provozu byla uzavřena, jiné byly rekonstruovány. Velkokapacitní objekty byly většinou zachovány. Obecně lze formulovat stupeň ohrožení vod existencí těchto zařízení v současné době jako nízký až střední. Stanice PHM (veřejné) v minulosti představovaly velký zdroj potenciálního znečištění vod, stupeň současného zabezpečení je však vesměs vyhovující. Prevence ohrožení jakosti podzemních a povrchových vod je však až na výjimky nefunkční, neboť přestože prakticky u všech stanic jsou vybudovány monitorovací objekty, až na

6 Frimlová, R., Kubíková, K.: Místní indikační systém na území okresu Ústí nad Orlicí. Úvodní projekt.- Neptun

Chrudim, 1991

43



_____________________________________________________________________ výjimky se neprovozují. Obecně lze formulovat stupeň ohrožení vod existencí těchto zařízení v současné době jako nízký až střední. Průmysl představuje z hlediska zranitelnosti vodárensky využívaných vod na území okresu závažný problém a zejména tzv. staré zátěže představují dlouhodobé riziko pro podzemní a povrchové vody v řadě lokalit. Nejzávažnější kontaminace podzemních a povrchových vod, popisovaná v kapitole 4.1.3 je spojená s úniky specifických organických látek do okolního prostředí (PCB, chlorované etény, NEL) a na řadě lokalit probíhá nebo probíhala velmi náročná sanace (Žamberk, Letohrad, Jablonné nad Orlicí). Reálný či potenciální dopad na podzemní a povrchové vody proto můžeme hodnotit jako střední, v některých částech území (rajón 426) až vysoký. Sklady PHM, se v územním celku Ústí nad Orlicí nacházejí na dvou lokalitách (Žamberk a Vysoké Mýto). Jejich reálný dopad na jakost vodárensky využívaných vod však hodnotíme v důsledku jejich pozice v hydrogeologických strukturách jako nízký až střední, přestože na obou lokalitách probíhají rozsáhlé sanační práce. Obcí a sídelních jednotek bez ČOV je v územním celku Ústí nad Orlicí cca 200, tj. 80% ze všech 244 evidovaných sídelních jednotek. Odpadní vody zde nejsou přečišťovány a buď přímo, nebo přes horninové prostředí jsou vypouštěny do povrchových toků. Největšími sídly bez vyřešení řádné likvidace odpadních vod jsou Brandýs nad Orlicí a Dolní Dobrouč. Vliv tohoto znečištění na jakost zejména vodárensky využívaných vod hodnotíme jako nízký. Doprava je na území okresu zastoupena nadregionálním železničním tahem (Praha – Ostrava), v prostoru Česká Třebová – Třebovice je významný dopravní uzel, další železniční tratě jsou regionálního významu. Silniční doprava je zastoupena 4 silnicemi 1. třídy: č. 35 E 442 (Hradec Králové – Olomouc), č. 11 (Hradec Králové – Ostrava), č. 14 (Třebovice – Ústí n.O. – Rychnov N.K. – Náchod) a č. 43 (Polsko Králíky – Svitavy – Brno). Reálný či potenciální vliv tohoto znečištění na vodárensky využívané zvodně hodnotíme jako nízký až střední. Celkově lze konstatovat, že difúzní zdroje znečištění jsou početné (v Plánu je evidováno 177 významnějších podnikatelských subjektů oboru zemědělství a průmysl) a díky svému charakteru a převládající prostorové dispozici v oblasti nejvýznamnějších zásob podzemní vody v okrese představují potenciální a v řadě případů i reálné zdroje znečišťování podzemních a povrchových vod. Úniky znečišťujících látek z řady lokalit znamenaly a mnohde ještě znamenají velké riziko pro jakost podzemních a povrchových vod. Za nejzávažnější je nutno považovat úniky ropných látek, polychlorovaných bifenylů, benzenu, toluenu, xylenu a chlorovaných eténů, které byly buď do nesaturované zóny nebo přímo do podzemních či povrchových vod ověřeny na řadě lokalit.

44



_____________________________________________________________________

11.1.7. OCHRANA VODÁRENSKY A POVRCHOVÝCH VOD

VYUŽÍVANÝCH

PODZEMNÍCH

Vodohospodářský význam území v konfrontaci s jeho intenzivním hospodářským využíváním přinášel závažné střety již počátkem 70. let minulého století. Historickým předělem měla být v tomto smyslu studie ochrany podzemních vod okresu Ústí nad Orlicí (Šeda, 1974), která poprvé nastolila požadavek velkoplošné ochrany podzemních vod na území okresu. Důvod jejího vzniku byl prostý. V té době neexistoval institut velkoplošné ochrany formou chráněných oblastí přirozené akumulace vod, na stole stranického sekretariátu se připravovala koncepce koncentrace, specializace a kooperace zemědělské výroby na územním celku Ústí nad Orlicí, která se poté skutečně zavedla do praxe. Právě její aplikace, s odtržením rostlinné výroby od výroby živočišné, vedla k explozi v používání zejména umělých hnojiv m.j. i na území tvorby podzemních vod významných hydrogeologických struktur a její důsledek je na jakosti vody patrný doposud (viz příloha 1.6). V letech 1978 až 1981 byly Nařízením vlády stanoveny Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Orlické hory, Žamberk – Králíky a Východočeská křída (dále CHOPAV), které základní limity pro hospodářskou činnost v území řešily. Jejich pozice v terénu vyplývá z přílohy č. 1.9. V letech 1983 až 1985 byly potom ve smyslu tehdejší směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 51/1979 zpracovány podklady pro stanovení pásem hygienické ochrany (PHO) a tato pásma byla následně vyhlášena formou vodohospodářských rozhodnutí, obvykle s limitovanou platností do roku 1995 (viz příloha 1.10). Obě aktivity, CHOPAV i PHO, s teoreticky významným a velkoplošným dopadem na jakost vod, pokrývaly a v případě CHOPAV dosud pokrývají značnou část plochy území (viz přílohy č. 1.9 a 1.10). CHOPAV s výjimkou rozšiřujícího se pruhu od Žamberka k Lanškounu a Tatenicím zahrnuje celou plochu územního celku, PHO až do roku 1995 zahrnovaly přibližně polovinu plochy územního celku. Kromě toho zasahuje do katastrálních území jednotlivých obcí celá řada jiných ekologicky významných lokalit či území (Přírodní park Orlice, Národní přírod rezervace, přírodní rezervace aj.). Jejich souhrn je uveden v příloze č.1.11. Přes tento nadstandardní model ochrany vod, nebo snad právě proto, je jakost surových vod v územním celku Ústí nad Orlicí v mnoha případech nevyhovující potřebám, resp. současnému stavu uprávárenství vod. Od roku 1998, po vydání zákona č. 14/1998 Sb., tj, po tzv. malé novele vodního zákona, se proto přistoupilo k novému stanovení, ve většině případů tehdy již neplatných, ochranných pásem vodních zdrojů a tento proces bude dokončen pravděpodobně v roce 2005. V příloze 1.11 je zakreslen stav ochranných pásem vodních zdrojů k 31.12.2000. V mapě jsou znázorněny rozsahy ochranných pásem II. stupně a pouze ve dvou případech ( Suchý vrch a Albrechtice) i ochranné pásmo I. stupně. Na první pohled je patrný nesoulad mezi mírou zranitelnosti vodárensky významných zvodní (viz příloha č. 1.8) původním rozsahem PHO (viz příloha č. 1.10) a dnešním rozsahem ochranných pásem. Pomineme-li skutečnost, že proces stanovování ochranných pásem není ještě zcela dokončen, je zřejmá nová filozofie tvorby ochranných pásem

45



_____________________________________________________________________ vodních zdrojů, provázená jejich minimalizací. Ta spočívá v tom, že nová legislativa ve vodním hospodářství, zejména zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů, řeší důrazněji než dříve ochranu jakosti a množství podzemních vod i mimo ochranná pásma vodních zdrojů, ale samotná ochrana podzemních vod navíc vyplývá i z celé řady nověji přijatých zákonných ustanovení, jako je zákon o životním prostředí, zákon o lesích, zákon o živnostenském podnikání, zákon o odpadech, apod. Pokud jsou příslušné požadavky důsledně dodržovány a jejich uplatňování je pravidelně kontrolováno, lze vyšší stupeň ochrany vod, představovaný ochrannými pásmy, výrazně snížit. Takto bylo postupováno při řešení ochrany většiny vodních zdrojů v územním celku Ústí nad Orlicí. Souběžnou podmínkou dostatečné funkce minimalizovaných ochranných pásem je proto zajištění aplikace obecné ochrany vod, zejména v širším infiltračním území příslušného vodního zdroje. Kumulovaný rozsah těchto infiltračních území v územním celku Ústí nad Orlicí lze s jistou dávkou zjednodušení ztotožnit s územím vysoké míry zranitelnosti vodárensky využívaných zvodní (viz příloha č.1.8).

11.2. PŘÍRODNÍ RECIPIENTY ODPADNÍCH VOD Územní celek Ústí nad Orlicí je pramenní oblastí Tiché Orlice, Moravské Sázavy, Moravy a řady menších toků a jak je z výčtu zřejmé, probíhá územím, konkrétně jeho východní částí, hlavní evropská rozvodnice mezi Severním a Černým mořem. Sdružená mezipovodí, představující dílčí hydrologické celky, tvoří Divoká Orlice, Tichá Orlice, Loučná, Moravská Sázava a Morava. Jejich pozice v území je patrná z přílohy č. 1.12. Komplexní a systematické sledování průtokových charakteristik a jakosti povrchové vody v území neprobíhá. Z hlediska průtoků jsou k dispozici převážně starší údaje7 a základní hydrologické charakteristiky hlavních toků jsou zpracovány v příloze č. 1.13. Pozice územního celku Ústí nad Orlicí v pramenní oblasti toků přináší z pohledu přírodních recipientů odpadních vod řadu problémů. Na náhorních plošinách, především na křídových sedimentech povrchové toky často chybějí, v jiných lokalitách sice toky existují, ale mají charakter toků nestálých. Takové recipienty jsou tedy z hlediska kvantitativního nevhodné jako recipienty odpadních vod. Přehled obcí, na jichž katastru či v jeho blízkosti se nenachází vhodný recipient nebo se zde nachází pouze podmíněně vhodný recipient (nejsou známy m-denní průtoky ve vyšších zabezpečenostech) je uveden v tabulce č.11.

7 Hydrologické poměry ČSR, díl 3., Praha, 1970

46



_____________________________________________________________________

Obce s nevhodným nebo podmíněně vhodným přírodním recipientem pro vypouštění odpadních vod Tabulka č. 11

Číslo Název sídelní sídelní jednotky jednotky 003.02 004.01 007.01 009.01 009.03 009.04 021.02 022.02 026.02 027.02 032.01 034.02 1034.02 034.03 034.06 037.02 038.01 043.10 045.02 048.01

Helvíkov Běstovice Bučina Cotkytle Janoušov Mezilesí Jakubovice Lanšperk Křižánky Houkov Hrádek Březenice Hemže Dvořisko Podrážek Vysoká Jehnědí Kopeček Bubnov Libecina

057.01 057.02

Mostek Sudličkova Lhota

061.01 061.02

Dobrá Voda Kaliště

061.03 061.04 061.05 061.06 064.01 065.01 069.03 071.01 077.01 082.01

Perná Rozsocha Rviště Říčky Oucmanice Pastviny Turov Pustina Seč Sobkovice

086.01 087.02

Studené Orlík

Název recipientu

Lukovský potok Teplický potok levostranný bezejmený přítok Loučné Cotkytelský potok pravostranný bezejmenný přítok Březné Lesní potok přítoky Zadního potoka Tichá Orlice po 500 m není recipient není recipient Řetovka není recipient není recipient pravostranný bezejmenný přítok Slatinky přítok do rybníka Malý Chobot není recipient Ostrovecký potok Plynárenský potok není recipient levostranný bezejmenný přítok Doubravického potoka - občasná vodoteč levostranný přítok Teplického potoka levostranný přítok Teplického potoka není recipient levostranný bezejmenný přítok Dolenského potoka pravostranný bezejmenný přítok Tiché Orlice není recipient pravostranný bezejmenný přítok Tiché Orlice pravostranný bezejmenný přítok Tiché Orlice levostranný bezejmenný přítok Tiché Orlice bezejmenné přítoky do Pastvinské nádrže Teplický potok není recipient Skořenický potok pravostranný bezejmenný přítok Tiché Orlice v km 81,5 pravostranný bezejmenný přítok Tiché Orlice není recipient

Vhodnost recipientu Číslo k vypouštění hydrologickéh přečištěných o pořadí odpadních vod 4-10-02-012 podmíněně 1-02-02-067 podmíněně 1-03-02-040 podmíněně 4-10-02-039 podmíněně 4-10-02-039 podmíněně 4-10-02-005 podmíněně 4-10-02-007 podmíněně 1-02-02-033 nevhodný

1-02-02-060

nevhodný

1-03-02-059 1-03-02-049

podmíněně podmíněně

1-02-02-062 1-02-02-004


1-03-03-049

nevhodný

1-02-02-067 1-02-02-067


1-02-02-061

podmíněně

1-02-02-061

podmíněně

1-02-02-061 1-02-02-061 1-02-02-062 1-02-01-011 1-02-02-067

podmíněně podmíněně podmíněně podmíněně podmíněně

1-02-02-066 1-02-02-013


1-02-02-011

podmíněně

47



_____________________________________________________________________ 087.01 088.01 089.02 089.03 089.01 090.01 092.03 093.02 100.02 100.01 101.02 1101.01 101.01 102.02 104.02 104.06 1105.01 107.02 110.01 111.02 111.01

Sudislav nad není recipient Orlicí Sudslava Brodec ( po cca 500 m ) Loučky levostranný bezejmenný přítok Tiché Orlice Sítiny není recipient Svatý Jiří levostranný bezejmenný přítok Tiché Orlice Šedivec Bažantnický potok Stanovník Tichá Orlice Zaháj Džbánov není recipient Voděrady levostranný bezejmenný přítok Betlémského potoka Sedlec Zbraň ( Sedlecký potok ) Svatý Mikuláš levostranný bezejmenný přítok Loučné Vraclav levostranný bezejmenný přítok Loučné Orlov není recipient Brteč není recipient Vanice není recipient Stříhanov není recipient Nořín levostranný bezejmenný přítok Hraničního potoka

1-02-01-088 1-02-02-062


1-02-02-062 1-02-02-025 1-02-02-009

podmíněně podmíněně nevhodný podmíněně

1-03-02-046

podmíněně

1-03-02-064 1-03-02-062 1-03-02-062

podmíněně podmíněně podmíněně

1-03-02-048

podmíněně

Zářecká Lhota levostranný bezejmenný přítok Tiché Orlice 1-02-02-063 Hlavná levostranný bezejmenný přítok Libchavského 1-02-02-034 potoka


Žampach

Hnátnický potok - prameniště

1-02-02-032

podmíněně

Z hlediska kontroly jakosti povrchových vod není v území žádná monitorovací stanice ČHMÚ, dílčí údaje jsou k dispozici pouze z účelových profilů Povodí Labe a Zemědělské vodohospodářské správy. Základní přehled převzatých výsledků podávají tabulky č.12 a 138.

Jakost vody v účelových profilech Povodí Labe 8 údaje jsou převzaté z Pilotního projektu vodohospodářského plánu povodí Orlice.

48



_____________________________________________________________________ Tabulka č.12 Název profilu

Období

BSK5 C90

CHSKr tř.

mg/l

Divoká Orlice Líšnice Rokytenka Žamberk Tichá Orlice Jablonné n. O. Tichá Orlice Ústí n. O. Třebovka Hylváty Tichá Orlice Choceň

C90

N-NH4 tř.

mg/l

C90

N-NO3 tř.

mg/l

C90

Pcelk. tř.

mg/l

C90

Sap.bent. tř.

mg/l

prům.

Výsl.

tř.

tř.

index

1990-94

2,19

II

15,00

II

0,24

I

3,89

II

0,05

II

1994-98 1990-94

2,30 4,63

II 16,86 III 17,30

II II

0,16 0,23

I I

2,59 7,98

I III

0,04

I

1,55

I

II III

1994-98 1990-94

2,83 3,4

II II

20,48 18,32

II II

0,23 0,36

I II

8,30 III 7,164 III

0,08 0,21

II III

1,69

II

III III

1994-98 1990-94

2,96 4,36

II 20,28 III 18,96

II II

0,202 0,50

II II

4,916 II 7,56 III

0,13 0,23

II III

2,01

II

II III

1994-98 6,48 III 29,16 III 1990-94 10,74 IV 50,80 IV

0,46 1,48

II III

6,18 7,76

III III

0,22 1,33

III V

1,94

II

III V

1994-98 1990-94

7,26 3,17

III 29,64 III II 21,48 II

2,03 0,61

IV II

7,05 7,08

III III

0,57 0,53

IV IV

2,20

III

IV IV

1994-98

4,39

III 27,60 III

0,73

III

6,33

III

0,30

III

2,58

III

III

II

Jakost vody v účelových profilech Zemědělské vodohospodářské správy Tabulka č.13 Název profilu

Období

BSK5 C90

CHSKCr tř.

mg/l

Lipkovský p. Čermná Hnátnický p. Skořenický p.

1993-95 1996-98 1993-95 1996-98 1993-95 1996-98 1993-95 1996-98

1,80 2,15 6,60 6,48 1,89 3,58 4,16 4,36

C90

N-NH4 Tř.

mg/l

I II III III I II III III

18,80 II 19,15 II 28,25 III 28,02 III 14,39 I 13,64 I 30,40 III 17,28 II

C90

N-NO3 tř.

C90

Pcelk. tř.

C90

mg/l

mg/l

mg/l

0,33 0,29 1,72 1,32 0,39 0,61 1,01 0,92

II 5,78 II II 7,60 III III 6,93 III III 5,28 II II 9,29 III II 8,27 III III 14,21 V III 12,15 IV

0,19 0,11 0,39 0,30 0,40 0,36 0,45 0,17

Sap.bent. tř.

prům.

tř.

Výsl. tř.

index

III II III III III III IV III

III III III III III III V IV

Jak z tabulek č. 12 a 13 vyplývá, primární jakost reálných či potenciálních povrchových recipientů odpadních vod je nedobrá. Většina vod má podle ČSN 75 7221 charakter vod znečištěných (III) až silně znečištěných (IV). To se týká i epizodicky sledované Loučné (výsledná třída III) a dolní části Moravské Sázavy (pod soutokem s Lukovským, Ostroveckým a Lubnickým potokem), kde je dokumentována rovněž třída III. Pouze pramenní části toků mají většinou jakost příznivější, tj. třídu I a II (velmi čistá a čistá). Hlavní složkou posunující jakost vody do vyšších tříd je dusík.

49



_____________________________________________________________________ Pro porovnání okresu s jinými oblastmi ČR prezentujeme přílohy č. 1.14.1 a 1.14.2, z nichž vyplývá, že stav jakosti přírodních recipientů odpadních vod na území okresu se bohužel nijak nevymyká běžnému průměru. V územním celku Ústí nad Orlicí je navíc řada úseků povrchových toků, kde by měla být uplatňována přísnější kritéria pro hodnocení jakosti vody v recipientech, neboť tyto úseky tvoří buď vodárenské toky (tam je zpřísnění řešeno přímo nařízením vlády č. 61/2003 Sb.) nebo vodárensky významné vodní toky, kde je zřejmý vztah buď přímo na zdroje vody nebo na přírodní ekosystémy, které souvisejí s vodními toky. Přehled těchto toků je zpracován v tabulce č.14.

Seznam významných vodních toků Tabulka č.14 Číslo sídelní jednotky 1011.01 1011.01 1011.01 027.01 040.01 040.04 051.01 059.01 106.02 1106.01 106.01 108.01 015.01 026.01 1049.01 049.01 043.05 043.09 043.11 033.01 1104.01 109.02 1109.01 1104.01 109.01 019.01 053.01 023.01 1023.01 1023.01 043.08 002.01

Název sídelní jednotky

Název recipientu

Bílá Voda Mlýnice Mlýnický Dvůr Helvíkovice Klášterec nad Orlicí Lhotka Líšnice Nekoř Litice nad Orlicí Bohousová Záchlumí Žamberk České Libchavy Hejnice Horní Libchavy Dolní Libchavy Dolní Lipka Horní Lipka Prostřední Lipka Hrušová Pražské Předměstí Janovičky Nová Ves Choceňské Předměstí Zámrsk Dlouhoňovice Lukavice Dolní Morava Horní Morava Velká Morava Horní Hedeč Albrechtice

Březná Březná Březná Divoká Orlice Divoká Orlice, vodárenský tok Divoká Orlice, vodárenský tok Divoká Orlice Divoká Orlice Divoká Orlice Divoká Orlice Divoká Orlice Divoká Orlice Libchavský potok Libchavský potok Libchavský potok Libchavský potok - ústí Lipkovský potok Lipkovský potok Lipkovský potok Loučná Loučná Loučná Loučná Loučná - pod Betlémským potokem Loučná - vodočet Lukavický potok Lukavický potok Morava Morava Morava Morava - pod Zlatým potokem Moravská Sázava

Číslo hydrologického pořadí 4-10-02-035,037 4-10-02-037 4-10-02-037 1-02-01-026,027,028 1-02-01-009 1-02-01-009 1-02-01-013 1-02-01-011 1-02-01-032 1-02-01-032 1-02-01-032 1-02-01-016 1-02-02-034 1-02-02-034 1-02-02-034 1-02-02-034 1-02-02-008 1-02-02-008 1-02-02-008 1-03-02-040 1-03-02-055 1-03-02-062 1-03-02-062 1-03-02-050 1-03-02-062 1-02-02-024 1-02-02-024 4-10-01-001 4-10-01-001 4-10-01-001 4-00-00-003 4-10-02-003

50



_____________________________________________________________________ 1103.01 103.01 044.01 091.01

Koburk Výprachtice Krasíkov Tatenice

112.01

Žichlínek

076.01

Sázava

062.01 014.02 014.01 093.01 028.01 006.01 011.02 011.03 032.01 047.02 1047.02 1047.01 047.01 1047.01 043.01 055.01 050.01 1056.01 056.01 092.01 092.02 092.03 1001.01 034.01 035.01 098.01 049.01 098.01 001.01 068.01 001.05 082.01 034.04 022.02 013.01 1013.01 1013.01 018.01 095.01 073.01 1001.01

Orličky Borová České Heřmanice Tisová Hnátnice Brandýs nad Orlicí Dolní Orlice Horní Orlice Hrádek Červená Jankovice Kunčice Letohrad Orlice Králíky Mistrovice Lichkov Dolany Mladkov Těchonín Celné Stanovník Oldřichovice Choceň Jablonné nad Orlicí Verměřovice Dolní Libchavy Verměřovice Ústí nad Orlicí Plchovice Kerhartice Sobkovice Nová Ves Lanšperk Česká Třebová Lhotka Parník Dlouhá Třebová Třebovice Rybník Hylváty

Moravská Sázava Moravská Sázava Moravská Sázava - nad Hraničním pot. Moravská Sázava - nad Hraničním potokem Moravská Sázava - nad Lukavským potokem Moravská Sázava - nad Ostrovským potokem Orličský potok Sloupnický potok Sloupnický potok Sloupnický potok - ústí Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice Tichá Orlice - nad Čermnou Tichá Orlice - nad Libchavským potokem Tichá Orlice - pod Bystřecem Tichá Orlice - pod Libchavským potokem Tichá Orlice - pod Skořenickým potokem Tichá Orlice - pod Třebovkou Tichá Orlice - vodočet Tichá Orlice po 500 m Tichá Orlice po 500 m Třebovka Třebovka Třebovka Třebovka Třebovka - nad Zádolským potokem Třebovka - pod Zádolským potokem Třebovka - vodočet

4-10-02-001 4-10-02-001 4-10-02-026 4-10-02-026 4-10-02-011 4-10-02-005 1-02-02-014 1-03-02-041 1-03-02-041 1-03-02-043 1-02-02-033 1-02-02-051 1-02-02-001 1-02-02-001 1-02-02-061 1-02-02-027 1-02-02-027 1-02-02-023 1-02-02-023, 027 1-02-02-023 1-02-02-005 1-02-02-015 1-02-02-009 1-02-02-015 1-02-02-009 1-02-02-010 1-02-02-009 1-02-02-009 1-02-02-033 1-02-02-065 1-02-02-015 1-02-02-019 1-02-02-033 1-02-02-019 1-02-02-035 1-02-02-069 1-02-02-059 1-02-02-011 1-02-02-073 1-02-02-033 1-02-02-031 1-02-02-031 1-02-02-031 1-02-02-056 1-02-02-046 1-02-02-048 1-02-02-056

51



_____________________________________________________________________ Úplný přehled o recipientech všech hodnocených obcí je pak potom obsažen v příloze 1.15.

Závěrem této části uvádíme, že po posouzení průtokových charakteristik toků v územím celku Ústí nad Orlicí a jakosti vody v nich je třeba konstatovat, že stav přírodních recipientů odpadních vod není dobrý, a to z důvodu často chybějících stálých nebo jinak vhodných recipientů v dosahu více než 50 sídelních jednotek a z důvodu zpravidla vyššího stupně znečištění stálých recipientů.

12. SOUČASNÉ VYUŽITÍ PŘÍRODNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMNÍHO CELKU ÚSTÍ NAD ORLICÍ A USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB OBYVATELSTVA 12.1. SOUČASNÝ STAV ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 12.1.1. ZDROJE VODY Územní celek Ústí nad Orlicí má dlouholetou tradici v jímání vodních zdrojů podzemních vod, ať již sloužících pro gravitační odběr vody, nebo pro odběr vody pomocí čerpání. V období do roku 1950 byly až na výjimky zachycovány vodní zdroje pramenními jímkami a jímacími zářezy především v oblasti krystalinika (Suchý vrch, Červená Voda, Dolní Hedeč, Albrechtice, aj.) a širokoprofilovými studnami, zachycujícími buď významné pramenní vývěry (Česká Třebová – Vrbovka, Ústí nad Orlicí - studny S,1,2, Letohrad - štola), nebo vodu kvartérních štěrkopískových náplavů (Vysoké Mýto – Vinice, Žamberk - studna V-1, aj.). Od roku 1950, zejména pak v období let 1960 až 1990, bylo na území okresu vybudováno mnoho desítek trubních studen o hloubkách od několika desítek po cca 300 m, které v řadě lokalit nahradily jakostně či množstevně nevyhovující zdroje nebo původní zdroje doplnily (Králíky, Ústí nad Orlicí, Žamberk aj.), případně zachytily dosud nevyužívané vodní zdroje ať již v lokalitách existujících centrálních vodovodů (Vysoké Mýto, Česká Třebová) nebo v lokalitách, kde byl centrální vodovod nově budován (Koldín, Újezd u Chocně, Helvíkovice aj.). V následující tabulce č. 15 je uveden přehled celkem 192 zdrojů vody v územním celku Ústí nad Orlicí, které slouží, v minulosti sloužily nebo by mohly sloužit k zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Dohromady vytváří 120 evidovaných vodovodů nebo sídelních jednotek s individuálním zásobováním vodou.

52



_____________________________________________________________________

Jímací objekty podzemní a povrchové vody Tabulka č.15 Zdroj

Název jímacího objektu

Ozn. Provozovatel* vodovodu

001

Brandýs nad Orlicí-jímací studna Klopoty

002

Brandýs nad Orlicí-prameniště Křetín

003

České Libchavy-ČL-1

JA.5313.02

České Libchavy, Sopotnice

004

Dolní Dobrouč-DO

JA.5313.29

Dolní Dobrouč, Horní Dobrouč

005

Choceň-JV-1

JA.5314.07

006

Choceň-JV-2

JA.5314.07

Choceň, Běstovice, Skořenice, Dvořisko

007

Choceň-JV-3

JA.5314.07

008

Choceň-JV-4

JA.5314.07

009

Choceň-studna

JA.5314.07

010

Ústí nad Orlicí-UO-1

TP.5313.21

JA.5313.24 VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. nevyužívá se

Tepvos, spol. s r.o.

Zásobované sídelní jednotky (pouze územní celek Ústí nad Orlicí ) Brandýs nad Orlicí, Orlík

Ústí nad Orlicí, Černovír, Kerhartice, Dlouhá Třebová

011

Ústí nad Orlicí-UO-2

TP.5313.21

012

Ústí nad Orlicí-UO-3 Červovír

nevyužívá se

013

Ústí nad Orlicí-Perla 06

TP.5313.21

014

Ústí nad Orlicí-studna S-1

nevyužívá se

015

Ústí nad Orlicí-studna S-2

nevyužívá se

016

Ústí nad Orlicí-vrt Dukla

nevyužívá se

017

Horní Čermná-vrt-V-2

018


019


JA.5306.12 VaK Jablonné Lanškroun, Horní Čermná, Dolní nad Orlicí, a.s. Čermná, Horní Třešňovec, Dolní Třešňovec, Petrovice, Albrechtice, JA.5306.12 Sázava, Lubník, Žichlínek JA.5306.12

020

Horní Čermná-vrt-V-4a

JA.5306.12

021

Horní Čermná-vrt-V-4b

JA.5306.12

022


nevyužívá se

023

Horní Čermná-vrt-V-5a

JA.5306.12

024

Letohrad-Štola

JA.5315.13

025

Letohrad vrt LT-1

nevyužívá se

026

Letohrad vrt-LT-2

JA.5315.13

027

Letohrad-Orlice vrt J-1 Jablonský les

JA.5315.08

028

Letohrad-Orlice vrt J-2 Jablonský les

nevyužívá se

Letohrad, Červená, Písečná

viz Jablonné nad Orlicí

53



_____________________________________________________________________ 029

Bystřec-studna S-1

030

Bystřec-studna S-2

JA.5315.25 VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. JA.5315.25

Bystřec

031

Dobříkov-jímací studna

JA.5314.03

Dobříkov, Rzy

032

Damníkov-Trpík-vrt TR-2

JA.5315.15

033

Damníkov-Trpík-vrt TR-3

JA.5315.15

Luková, Damníkov, Trpík, Anenská Studánka, Rudoltice

034

Králíky-vrt K-1

JA.5305.11

035

Králíky-Jeřáb

JA.5305.11

036

Králíky-Hedeč

JA.5305.11

037

Jablonné n.O.-Suchý vrch

JA.5315.08

038

Jablonné n.O.-Hynkovice

JA.5315.08

039

Jablonné nad Orlicí – Kozinec

JA.5315.08

040

Jablonné nad Orlicí-Lubník-vrt J-8

nevyužívá se

041

Jablonné nad Orlicí-Lubník-vrt J-8a

JA.5315.08

042

Jablonné nad Orlicí-Lubník-vrt J-8b

nevyužívá se

043

Jablonné nad Orlicí-Vyšehrad-vrt J-6

JA.5315.08

044

Mladkov-prameniště

JA.5305.39

Mladkov

045

Orlice u Králik-prameniště

JA.5305.04

Dolní Orlice, Horní Orlice

046

Horní Lipka-jímací zářezy

JA.5305.34

Horní Lipka

047

Červená Voda-prameniště

JA.5305.01

Červená Voda, Moravský Karlov, Šanov

048

Mlýnický Dvůr-prameniště

JA.5305.40

Mlýnický Dvůr

049

Těchonín-potok

JA.5315.20

Těchonín, Celné

050

Lanškroun-studna Horní Třešňovec

JA.5306.12

Lanškroun, Horní Čermná, Dolní Čermná, Horní Třešňovec, Dolní Třešňovec, Petrovice, Albrechtice, Sázava, Lubník, Žichlínek

051

Lanškroun-zářezy Horní Třešňovec

nevyužívá se

052

Vlčkovice prameniště

JA.5305.45

053

Vlčkovice vrt V-1

JA.5305.45

054

Čenkovice-prameniště

JA.5306.26

Čenkovice

055

Lanškroun-Albrechtice-prameniště

JA.5306.12

056

Lanškroun-Albrechtice-studna

JA.5306.12

Lanškroun, Horní Čermná, Dolní Čermná, Horní Třešňovec, Dolní Třešňovec, Petrovice, Albrechtice, Sázava, Lubník, Žichlínek

057

Svatý Jiří vrt-NJ-1

JA.5314.19

058

Sudslava-studna S1

JA.5314.18

059

Sudslava-studna S2

JA.5314.18

060

Helvíkov-vrt

JA.5314.19

Králíky, Dolní Lipka, Dolní Boříkovice, Dolní Hedeč, Kopeček Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Mistrovice, Verměřovice, Šedivec, Nekoř, Sobkovice

Vlčkovice

.

Svatý Jiří, Sítiny, Loučky, Zářecká Lhota, Kosořín Sudslava, Seč Helvíkov

54



_____________________________________________________________________ 061

Tatenice-prameniště ZD

062

Tatenice-vrt T2

nevyužívá se nevyužívá se VaK Jablonné nad Orlicí, a.s

Tatenice

063

Tatenice-vrt T3

JA.5306.44

064

Kunvald-prameniště Vidlice

JA.5315.35

065

Kunvald-vrt SK 23T

nevyužívá se

066

Kunvald-Hladová Voda

JA.5315.35

067

Lišnice-studna

JA.5315.14

Líšnice, Pastviny

068A

Klášterec n. Orlicí-Posádka-studna S-1

JA.5315.10

068B


JA.5315.10

Klášterec nad Orlicí, Zbudov, Končiny

068C


JA.5313.23

068D


nevyužívá se

068E


JA.5315.10

068F


JA.5315.10

069

Klášterec nad Orlicí-V potocích

JA.5315.10

070

Helvíkovice-vrt H-2

JA.5315.06

071

Helvíkovice starý vrt H-1

JA.5315.06

072

Žampach-vrt ZA-1

JA.5315.22

073

Žampach-studna

nevyužívá se

074

Dobrá Voda-prameniště

JA.5313.28

Dobrá Voda

075

Jehnědí-zářezy U buku

JA.5313.09

Jehnědí, Hrádek, Sudislav

076

Oucmanice-vrt SO-2

JA.5314.41

Oucmanice

077

Rviště-prameniště

nevyužívá se

078

Rviště-vrt RK-1

JA.5313.16

Rviště, Kaliště, Rozsocha

079

Říčky-prameniště-studna S1

JA.5313.42

Říčky

080

Skrovnice-prameniště u Hyláků ( Hájek )

JA.5313.05

Malá Skrovnice, Velká Skrovnice

081

Čenkovice-studna

JA.5306.26

Čenkovice

082

Ústí nad Orlicí-Knapovec prameniště

TP.5313.23

Knapovec

083

Libchavy-vrt L-1

084

Voděrady-vrt VD-1

085

Voděrady-studna

nevyužívá se

086

Džbánov u Litomyšle-vrt DB-1

JA.5313.31

Džbánov u Litomyšle

087

Řetová-vrt RE-1

JA.5313.17

Řetová, Řetůvka

088

Řetová-studna U mlýna

nevyužívá se

089

Řetová-Vanclíkova studánka

JA.5313.17

Tepvos, spol. s r.o. JA.5313.38 VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. JA.5313.46

Kunvald

Helvíkovice, Kameničná Žampach, Hlavná

Horní a Dolní Libchavy Voděrady

55



_____________________________________________________________________ 090

Řetůvka-studna

nevyužívá se

091

Lanšperk-vrt LK-1

JA.5313.37

092

Sudislav-vrt S-1

nevyužívá se

093

Tatenice-vrt T-1

nevyužívá se

094


nevyužívá se

095


nevyužívá se

096

Rudoltice - vrt R-3

zatím se nevyužívá

097

Skrovnice-prameniště u Kaple-vrt SH-1

nevyužívá se

098

Ústí nad Orlicí-Knapovec-vrt KN-1

TP.5313.23

099

Bystřec-vrt HB-1

100

Červená Voda-vrt CV-2

nevyužívá se

101

Ústí nad Orlicí-vrt U-1

nevyužívá se

102

Ústí nad Orlicí-vrt U-2

nevyužívá se

103

Červený Potok-zářezy

104

Dolní Houžovec HH-1

105

Dolní Houžovec HH-2

JA.5305.27 VaK Jablonné nad Orlicí, a.s TP.5313.30 Tepvos, spol. s r.o. nevyužívá se

106

Horní Houžovec-studna

107

Červená Voda-studna

108

Květná-studna

JA.5306.36

109

Nasavrky-zářezy

nevyužívá se

110

Semanín-HS-1

JA.5301.43

Semanín

111

Skrovnice-prameniště u Kaple-studna S1

JA.5313.05

Malá Skrovnice, Velká Skrovnice

112

Svatý Jiří-NJ-2

nevyužívá se

113

Brandýs nad Orlicí - jímací zářezy Klopoty

JA.5313.24

VaK Jablonné nad Orlicí, a.s.

Lanšperk

Tepvos, spol. s r.o. nevyužívá se VaK Jablonné nad Orlicí, a.s

Knapovec

TP.5313.33

Červený Potok Dolní Houžovec

Horní Houžovec

JA.5305.01 VaK Jablonné Červená Voda, Moravský Karlov, nad Orlicí, a.s Šanov Květná

Brandýs nad Orlicí, Orlík

56



_____________________________________________________________________ 114 115 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010

1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018

Nové Hrady – vrt NH-3 a studna S-1

VL.5314.60 VAK Chrudim, Nové Hrady, Mokrá Lhota, a.s. Rybníček, Leština Stradouň – vrt DS.5314.83 Obec Stradouň Stradouň Žamberk Panská Dolina - vrt V-4 VE.5315.47 VENCLŽamberk, Dlouhoňovice, Lukavice Žamberk Panská Dolina - vrt SK-23 A VE.5315.47 SERVIS VaK, s.r.o. Česká Třebová - vrt ČT-1 OR.5301.48 Česká Třebová, Skuhrov ORVOS Česká Česká Třebová - vrt ČT-2B OR.5301.48 Česká Třebová - pramenní vývěr Vrbovka OR.5301.48 Třebová, s.r.o. Česká Třebová - vrt ČT-5 OR.5301.48 Česká Třebová - Kozlov vrt K-1 OR.5301.51 Kozlov Česká Třebová - Svinná vrt HV 101 OR.5301.50 Přívrat, Zhoř, Svinná Rybník - vrt R-1 OR.5301.49 Rybník, Třebovice Cerekvice n. Loučnou - Pekla studna S-1 LI.5314.56 VaK Vysoké Vysoké Mýto, Brteč, Vanice, VM.5314.54 Mýto, s.r.o., Vraclav, Sedlec, Domoradice, Vodovody Slatina, Zámrsk, Janovičky, Sruby, s.r.o.Litomyšl Tisová, Vračovice, Orlov, Zálší, + Nořín, Chotěšiny, Hrušová Vodovody s r.o. Litomyšl Sloupnice - prameniště Vilámov VM.5307.53 VaK Vysoké České Heřmanice Mýto, s.r.o. Sloupnice - vrt LO-6 VM.5307.53 Sloupnice - vrt LO-11 VM.5307.53 Javorník - vrt J-1 VM.5307.52 Javorník, Vysoká, Libecina, Javorníček, Pustina, Zádolí, Střihanov, Lhůta, Knířov, Džbánov Javorníček - zářezy VM.5307.53 náhradní zdroj Svařeň - pramenní jímka nevyužívá se Svařeň Bučina - vrt LI.5314.57 Vodovody Bučina s.r.o. Litomyšl Netřeby - studna Jezero VH.5307.58 VHOS a.s. Netřeby Moravská Třebová

1019 1020 1021 1022 1023 1024 1026 1029

Záchlumí - vrt Z-1 Záchlumí - studna S-1 Záchlumí - studna S-2 Bohousová - zářezy Hejnice - vrt HE-1 Hnátnice - vrt HH-3 Tisová Zaháj - studna Újezd u Chocně - vrt U-1

ZA.5315.63 ZA.5315.63 ZA.5315.63 ZA.5315.63 HE.5315.59 HN.5313.70 TI.5314.85 UC.5314.62

1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036

Hluboká - prameniště Koldín - vrt K-1 Podlesí Turov - vrt T-2 Ostrov - pramenní vývěr Pod jilmem Výprachtice studna VD-1 Vlčí Důl Výprachtice - prameniště Zaječín Studené - vrt ST-1

O.5314.69 KO.5314.73 PO.5314.61 OS.5306.78 VY.5306.84 VY.5306.84 SU.5315.82

ZA

Záchlumí, Litice nad Orlicí

HE, CR HN TI UC

Hejnice, Česká Rybná Hnátnice Zaháj Újezd u Chocně, Prochody, Chloumek

O KO PO OS VY

Hluboká Koldín Turov, Němčí, Nasavrky Ostrov Výprachtice

SU

Studené

57



_____________________________________________________________________ 1037 1038 1039 1040 1041 1042

Strážná - studna Lichkov - studna S2 Lichkov - studna S3 Lichkov - studna S4 Lichkov - studna S8 Krasíkov - vrt KR-1

1043 1044

Dolní Morava - prameniště Zátiší České Petrovice - horní zdroj - pramenní jímka

ST.5306.81 ST LH.5305.75 LH LH.5305.75 LH.5305.75 LH.5305.75 JA.5306.74 VaK Jablonné nad Orlicí, a.s DM.5305.67 DM CP.5315.65 CP

Strážná Lichkov

Krasíkov Dolní Morava České Petrovice

1045 České Petrovice - prostřední zdroj - sběrné CP.5315.65 jímky 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053

České Petrovice - dolní zdroj - jímací CP.5315.65 zářezy Mezilesí - studna CH.5306.76 Cotkytle - vrt HJ-3 CO.5306.64 Cotkytle - jímací zářezy a studna CO.5306.64 Jakubovice - horní zdroj, zářezy a sběrná nevyužívá se jímka Jakubovice - dolní zdroj, zářezy nevyužívá se Jakubovice - vrt JK-4 DC.5306.72

1070

Orličky - starý jímací objekt, jímací a sběrná studna Orličky - nový jímací objekt, 2 jímací studny Stanovník Těchonín - studna Stanovník Těchonín - jímací zářezy I Stanovník Těchonín - jímací zářezy II Pastviny - vrt P-2 Jenčkovec Pastviny - vrt P-5 Adam Pastviny - vrt PB-3 Formanka Pastviny - 2 jímací zářezy Bystřec Bystříček - studna Bystřec Faltův Důl - 2 jímací a 1 sběrná studna Bystřec Výprachtický Důl - 4 jímací a 1 sběrná studna Heřmanice - studna Horní Heřmanice studny HH-3, HH-4 Horní Heřmanice studny ST-1, ST-2, ST-3 Dolní Heřmanice - studna DH-1 Chudoba Hor. Heřmanice - studny S1,2,3,5 a sb. studna Prostřední Lipka I - 3 pramenní studny

1071 1072 1073 1074

Prostřední Lipka II - studna Prostřední Lipka III - jímací zářezy Prostřední Lipka III - vrt PLH-2 Trpík - studna

1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

OL.5315.77 OL.5315.77 OL.5315.77 TE.5315.80 TE.5315.80 IZ..32 IZ..32 IZ..32 IZ..32 IZ..31 IZ..31

CHL CO

Mezilesí Cotkytle

DC

Jakubovice

OL

Orličky

TE

Stanovník

PA

Pastviny

O

Bystřec

O HH

Heřmanice Horní Heřmanice

IZ..31 O.5305.68 HH.5306.71 HH.5306.71 HH.5306.66 HH.5306.66

Dolní Heřmanice

KR.5305.79

KR

KR.5305.79 KR.5305.79 KR.5305.79 IZ..33

KR

O

Prostřední Lipka

Trpík

58



_____________________________________________________________________

•

seznam provozovatelů a jejich zkratek je uveden v tabulce č. 18. Z hlediska prostorové dispozice je přibližně 33% ze 120 evidovaných vodovodů nebo sídelních jednotek s individuálním zásobováním vodou jímacích území vybudováno v hydrogeologickém rajónu 427 Vysokomýtská synklinála v západní části územního celku Ústí nad Orlicí, největší odběry (přibližně 36 %) jsou naopak realizovány, bereme-li v úvahu povolené množství vody, v hydrogeologickém rajónu 423 Ústecká synklinála ve střední části celku Ústí nad Orlicí. Vzájemné srovnání významnosti jednotlivých hydrogeologických rajónů pro vodárenské zásobování na území celku Ústí nad Orlicí vyplývá z následující grafů č. 2 a 3.

Graf č.2

Počet jímacích území v hydrogeologických rajonech

45 40

počet jímacích území

40 35 30

24

25 20

11

10

10 5

15

15

15

2

2

0 436

427

423

426

521

429

642

643

hydrogeologické rajony

Z hlediska množství vody, které 120 evidovaných vodovodů nebo sídelních jednotek s individuálním zásobováním vodou poskytuje, je 83 z nich, tj. necelých 70%, hodnoceno jako dostatečně vydatných i pro výhled v roce v roce 2015, 16 evidovaných vodovodů nebo sídelních jednotek s individuálním zásobováním vodou, tj. cca 13% je hodnoceno jako podmíněně vyhovujících, tzn. že epizodicky může být vody nedostatek nebo se usuzuje, že vydatnost jímacích území je patrně dostatečná ale exaktní údaje chybějí a konečně 21 evidovaných vodovodů území nebo sídelních jednotek s individuálním zásobováním vodou, tj. cca 17% je nevyhovujících, tzn. že jejich vydatnost v současné době nebo nejpozději do roku 2015 nestačí nebo nebude stačit potřebě, anebo údaje o vydatnosti zcela chybějí. Proporce jednotlivých kategorií jímacích území vyplývají z grafu č.4.

59



_____________________________________________________________________

Graf č. 3

Množství jímané vody v hydrogeologických rajonech dle povolených odběrů

350 306,55

množství vody l/s

300 250 198

192,3

200 150 100

51,1

44

50

27,7 7

3,2 0 436

427

423

426

521

429

642

643

hydrogeologické rajony

Z hlediska jakosti vody dodávané do vodovodní sítě je voda z 53 evidovaných vodovodů nebo sídelních jednotek s individuálním zásobováním vodou, tj. téměř 45%, nevyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly nebo vyhlášce č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, případně údaje o jakosti vody chybějí. 26 evidovaných vodovodů nebo sídelních jednotek s individuálním zásobováním vodou, tj. necelých 22 %, je podmíněně vhodných, tzn. že vodu je nutno technologicky upravovat nebo některá z rizikových složek, která není upravována, se blíží limitní hodnotě a pouze 40 evidovaných vodovodů nebo sídelních jednotek s individuálním zásobováním vodou, tj. 33 %, má jakost vody vyhovující. Zastoupení jednotlivých kategorií jakosti vod je patrné z grafu č.5 (viz následující strany). V průběhu zpracování Plánu bylo ověřeno, že individuální zásobování, vesměs bez povolených odběrů, je dokumentováno ve 32 sídelních jednotkách s individuálním zásobováním vodou, ve 22 evidovaných jímacích území není povolený odběr a nebo jsou sídelní jednotky s individuálním zásobováním vodou a v 65 evidovaných jímacích územích je povolený odběr vody. Podrobný přehled uvádí následující tabulka (za grafy č. 4 a 5).

60



_____________________________________________________________________

Graf č. 4 Jímací území z hlediska množství (počet jímacích území 119) 90 83 80

70

60

50

40

30 21 20

15

10

0

18%

13%

69%

vyhovující

podmíněně vyhovující

nevyhovující

61



_____________________________________________________________________

Graf č.5 Jímací území z hlediska jakosti (počet jímacích území 119)

60 53 50

40

40

30 26

20

10

0

34% 44%

22%

vyhovující

podmíněně vyhovující

nevyhovující

62



_____________________________________________________________________

12.1.2. DISTRIBUCE VODY Počet obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu v územním celku Ústí nad Orlicí je uveden v následující tabulce.

Počet obyvatel zásobovaných z vodovodu v roce 2000 Tabulka č. 16 počet obyvatel zásobovaných z vodovodu v roce 2000 počet trvale bydlících obyvatel 138 049 počet zásobovaných trvale bydlících 128 723 obyvatel počet osob s časově omezeným pobytem 36 281 počet zásobovaných osob s časově 8 653 omezeným pobytem

Počet obyvatel zásobovaných z vodovodu v roce 2001 (ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů 2001) Tabulka č. 17 počet obyvatel zásobovaných z vodovodu v roce 2001 počet trvale bydlících obyvatel 138 945 počet zásobovaných trvale bydlících 130 110 obyvatel počet osob s časově omezeným pobytem 36 537 počet zásobovaných osob s časově 8 864 omezeným pobytem Následující tabulka uvádí seznam provozovatelů vodovodů v ÚC Ústí nad Orlicí a použité zkratky :

Seznam provozovatelů vodovodů Tabulka č. 18 Značka C CO CP CR DC DM DS HE HH HN

Provozovatel vodovodu Obec bez vodovodu Obec Cotkytle Obec České Petrovice Obec Česká Rybná Obec Dolní Čermná Obec Dolní Morava Obec Stradouň Obec Hejnice Obec Horní Heřmanice Obec Hnátnice

63



_____________________________________________________________________ CH JA KO KR LH LI NE O OL OR OS PA PO ST SU TE TP TI UC VE VH VL VM VY ZA

pan Chládek – Cotkytle Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Obec Koldín Město Králíky Obec Lichkov VODOVODY spol. s r.o. Litomyšl Obec Němčice obyvatelé - neznámí Obec Orličky Orlická vodohospodářská společnost Česká Třebová s.r.o. Obec Ostrov Obec Pastviny Obec Podlesí Obec Strážná Obec Studené Obec Těchonín Tepvos, spol. s r.o. Obec Tisová Obec Újezd u Chocně VENCL-SERVIS Vodovody a kanalizace s.r.o., Žamberk VHOS, akciová společnost, Moravská Třebová VaK Chrudim, a.s. Vodovody a kanalizace Vysoké Mýto, s.r.o. Obec Výprachtice Obec Záchlumí

Poměr počtu obyvatel napojených na vodovod a obyvatel využívajících individuální zásobování v roce 2000 je znázorněn v následujících grafech č. 6.1. a 6.2.

64



_____________________________________________________________________

Graf č. 6.1 Rozdělení obyvatel podle způsobu zásobování pitnou vodou v roce 2000

7%

počet individuálně zásobovaných trvale bydlících obyvatel počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel z vodovodu 93%

Graf č. 6.2 Rozdělení osob s ČOP podle způsobu zásobování pitnou vodou v roce 2000

24%

76%

počet zásobovaných osob s časově omezeným pobytem z vodovodu počet individuálně zásobovaných osob s časově omezeným pobytem

65



_____________________________________________________________________ V územním celku Ústí nad Orlicí se nachází celkem 87 samostatných vodovodů. Jejich velký počet je dán morfologií terénu. Seznam všech vodovodů a zásobovaných obcí a sídelních jednotek je uveden v následující tabulce č. 19, která je navíc doplněna o obce s individuálním zásobováním.

Seznam vodovodů a zásobovaných sídelních jednotek včetně individuálních zásobování Tabulka č. 19 poř.

číslo číslo vodovodu 1 JA.5305.01

2

JA.5313.02

3

JA.5314.03

4

JA.5305.04

5

JA.5313.05

6

7

8

JA.5315.06

JA.5314.07

JA.5315.08

9

JA.5313.09

10

JA.5315.10

11

JA.5305.11

název vodovodu, IZ = zásobované obce a individuální zásobování sídelní jednotky číslo sídelní jednotky skupinový vodovod Červená 3611.5305.011.01 Červená Voda Voda 3611.5305.011.04 Moravský Karlov 3611.5305.011.05 Šanov skupinový vodovod České 3611.5313.015.01 České Libchavy Libchavy - Sopotnice 3611.5313.083.01 Sopotnice skupinový vodovod Dobříkov - 3611.5314.020.01 Dobříkov Rzy 3611.5314.020.02 Rzy skupinový vodovod Dolní 3611.5305.011.02 Dolní Orlice Orlice 3611.5305.011.03 Horní Orlice skupinový vodovod Hájek 3611.5313.097.01 Velká Skrovnice Skrovnice 3611.5313.097.02 Malá Skrovnice okres Rychnov n. K. Hájek skupinový vodovod 3611.5315.027.01 Helvíkovice Helvíkovice - Kameničná 3611.5315.039.01 Kameničná Slatina nad Zdobnicí okres Rychnov n. K. Slatina nad Zdobnicí skupinový vodovod Choceň 3611.5314.034.01 Choceň 3611.5314.004.01 Běstovice 3611.5314.079.01 Skořenice a Vrchovina 3611.5314.034.03 Dvořisko Jablonné nad Orlicí skupinový vodovod Jablonné 3611.5315.035.01 nad Orlicí 3611.5315.036.01 Jamné nad Orlicí 3611.5315.055.01 Mistrovice 3611.5315.098.01 Verměřovice 3611.5315.090.01 Šedivec 3611.5315.059.01 Nekoř 3611.5315.1059.01 Bredůvka 3611.5315.082.01 Sobkovice skupinový vodovod Jehnědí - 3611.5313.038.01 Jehnědí Hrádek - Sudislav 3611.5313.032.01 Hrádek 3611.5313.087.01 Sudislav nad Orlicí skupinový vodovod Klášterec 3611.5315.040.01 Klášterec nad Orlicí nad Orlicí - Končiny - Zbudov 3611.5315.040.05 Zbudov 3611.5315.045.03 Končiny skupinový vodovod Králíky 3611.5305.043.01 Králíky 3611.5305.043.05 Dolní Lipka

provozovatel, VN = vlastníci nemovitostí VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.



VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

66



_____________________________________________________________________

3611.5306.002.01 3611.5306.076.01 3611.5306.112.01 3611.5306.052.01 3611.5306.031.01 3611.5306.021.01 3611.5306.029.01 3611.5306.066.01 3611.5315.047.01 3611.5315.047.02 3611.5315.067.01 3611.5315.051.01 3611.5315.065.01 3611.5306.003.01 3611.5306.054.01

Dolní Boříkovice Dolní Hedeč Kopeček Lanškroun – Vnitřní Město Albrechtice Sázava Žichlínek Lubník Horní Třešňovec Dolní Čermná Horní Čermná Petrovice Letohrad Červená Písečná Líšnice Pastviny Anenská Studánka Luková

3611.5306.017.01 3611.5306.094.01 3611.5306.072.01 3611.5313.061.05 3611.5313.061.02 3611.5313.061.04 3611.5313.074.01

Damníkov Trpík Rudoltice Rviště Kaliště Rozsocha Řetová Řetůvka Sudslava

23

3611.5313.075.01 JA.5314.18 skupinový vodovod Sudslava - 3611.5314.088.01 Seč 3611.5314.077.01 JA.5314.19 skupinový vodovod Svatý Jiří - 3611.5314.089.01 Sítiny - Loučky - Zářecká 3611.5314.089.03 Lhota - Kosořín 3611.5314.089.02 3611.5314.110.01 3611.5314.042.01 JA.5315.20 skupinový vodovod Těchonín 3611.5315.092.01 3611.5315.092.02 TP.5313.21 skupinový vodovod Ústí nad 3611.5313.001.01 Orlicí 3611.5313.001.05 3611.5313.001.02 3611.5313.018.01 JA.5315.22 skupinový vodovod Žampach - 3611.5315.111.01 Hlavná 3611.5315.111.02 TP.5313.23 vodovod Knapovec 3611.5313.001.06

24

JA.5313.24

12

3611.5305.043.03 3611.5305.043.04 3611.5305.043.10 JA.5306.12 skupinový vodovod Lanškroun 3611.5306.046.01

13

JA.5315.13

skupinový vodovod Letohrad

14

JA.5315.14

skupinový vodovod Líšnice Zakopanka - Pastviny

15

JA.5306.15

skupinový vodovod Luková Damníkov - Trpík - Anenská Studánka - Rudoltice

16

JA.5313.16

skupinový vodovod Rviště Kaliště - Rozsocha

17

JA.5313.17

skupinový vodovod Řetová Řetůvka

18

19

20 21

22

vodovod Brandýs nad Orlicí

3611.5313.006.01 3611.5313.087.02

Seč Svatý Jiří Sítiny Loučky Zářecká Lhota Kosořín Těchonín Celné Ústí nad Orlicí Kerhartice Černovír Dlouhá Třebová Žampach Hlavná Knapovec Brandýs nad Orlicí Orlík


VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. Obec Rudoltice

VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.



TEPVOS, spol. s r.o.

VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. TEPVOS, spol. s r.o. VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

67



_____________________________________________________________________ 25

JA.5315.25

vodovod Bystřec

3611.5315.008.01

Bystřec


26

JA.5306.26

vodovod Čenkovice

3611.5306.010.01

Čenkovice


27

JA.5305.27

vodovod Červený Potok

3611.5305.043.02

Červený Potok


28

JA.5313.28

vodovod Dobrá Voda

3611.5313.061.01

Dobrá Voda


29

JA.5313.29

vodovod Dolní Dobrouč

3611.5313.022.01

Dolní Dobrouč


30

TP.5313.30

vodovod Dolní Houžovec

3611.5313.001.03

Dolní Houžovec


31

JA.5313.31

vodovod Džbánov

3611.5313.100.02

Džbánov


32

JA.5306.32

vodovod Helvíkov

3611.5306.003.02

Helvíkov


33

TP.5313.33

vodovod Horní Houžovec

3611.5313.001.04

Horní Houžovec


34

JA.5305.34

vodovod Horní Lipka

3611.5305.043.09

Horní Lipka


35

JA.5315.35

vodovod Kunvald

3611.5315.045.01

Kunvald


36

JA.5306.36

vodovod Květná

3611.5306.054.02

Květná


37

JA.5313.37

vodovod Lanšperk

3611.5313.022.02

Lanšperk


38

JA.5313.38

vodovod Libchavy

3611.5313.049.01

Dolní Libchavy


39

JA.5305.39

vodovod Mladkov

3611.5305.056.01

Mladkov


40

JA.5305.40

vodovod Mlýnický Dvůr

3611.5305.1011.01

Mlýnický Dvůr


41

JA.5314.41

vodovod Oucmanice

3611.5314.064.01

Oucmanice


42

JA.5313.42

vodovod Říčky

3611.5313.061.06

Říčky


43

JA.5301.43

vodovod Semanín

3611.5301.078.01

Semanín


44

JA.5306.44

vodovod Tatenice

3611.5306.091.01

Tatenice


45

JA.5305.45

vodovod Vlčkovice

3611.5305.056.03

Vlčkovice


46

JA.5313.46

vodovod Voděrady

3611.5313.100.01

Voděrady


47

VE.5315.47 skupinový vodovod Žamberk

3611.5315.108.01

Žamberk

48

49

OR.5301.48

skupinový vodovod Česká Třebová

OR.5301.49 skupinový vodovod Rybník Třebovice

3611.5315.053.01 3611.5315.019.01 3611.5301.013.01

Lukavice Dlouhoňovice Česká Třebová

3611.5301.013.03 3611.5301.073.01

Skuhrov Rybník

VENCL SERVIS VaK s.r.o.

ORVOS Česká Třebová s.r.o.

68



_____________________________________________________________________

skupinový vodovod Zlatý pásek

50

OR.5301.50

51 52

OR.5301.51 vodovod Kozlov VM.5314.52 skupinový vodovod Javorník

53 54

3611.5301.095.01 3611.5301.070.01 3611.5301.013.04 3611.5301.013.02 3611.5314.037.01 3611.5314.037.02 3611.5314.048.01 3611.5314.048.02 3611.5314.071.01 3611.5314.105.01 3611.5314.104.04 3611.5314.104.03 3611.5314.025.01 3609.5314.113.03 3609.5314.115.01 3609.5314.115.02 3609.5314.115.03

VM.5307.53 skupinový vodovod Sloupnice - 3611.5314.014.02 České Heřmanice - Borová 3611.5314.014.01 VM.5314.54 skupinový vodovod Vysoké 3611.5314.104.01 Mýto 3611.5314.104.02 3611.5314.104.06 3611.5314.101.01 3611.5314.101.02 3611.5314.024.01 3611.5314.080.01 3611.5314.109.01 3611.5314.1109.01 3611.5314.109.02 3611.5314.084.01 3611.5314.093.01 3611.5314.102.01 3611.5314.107.01 3611.5314.107.02 3611.5314.102.02 3611.5314.014.03 VM.5314.55 vodovod Svařeň 3611.5314.104.05 LI.5314.56 skupinový vodovod ZÁHORAN 3611.5314.033.01 okres Svitavy

Třebovice Přívrat Svinná Kozlov Javorník Vysoká Libecina Javorníček Pustina Zádolí Lhůta Knířov Džbánov Dvořiště Řepníky Pěšice Popovec

Obec Třebovice

Borová České Heřmanice Vysoké Mýto

VAK Vysoké Mýto, s.r.o.

57

LI.5314.57

vodovod Bučina

3611.5314.007.01

Brteč Vanice Vraclav Sedlec Domoradice Slatina Zámrsk Nová Ves Janovičky Sruby Tisová Vračovice Zálší Nořín Orlov Chotěšiny Svařeň Hrušová Cerekvice n. Loučnou Horky Pekla Bučina

58

VH.5307.58

skupinový vodovod Bohuňovice

3611.5314.014.01

Netřeby

okres Svitavy

Bohuňovice Řídký

55 56



VAK Chrudim, a.s.


VODOVODY spol. s r.o. Litomyšl VODOVODY spol. s r.o. Litomyšl VHOS a.s., Moravská Třebová

69



_____________________________________________________________________

59

60

61

62

HE.5315.59 skupinový vodovod Hejnice Česká Rybná

VL.5314.60

PO.5314.61

UC.5314.62

skupinový vodovod Nové Hrady - Proseč

skupinový vodovod Podlesí

skupinový vodovod Újezd u Chocně - Prochody Chloumek

3611.5315.026.01

Sedliště Hejnice

3611.5315.012.01

Česká Rybná

3609.5314.060.01

Nové Hrady

3609.5314.060.02 3609.5314.060.03 3609.5314.113.01 3609.5314.113.02 3609.5314.113.04

Mokrá Lhota Rybníček Leština Doubravice Podhořany u Nových Hradů Turov Němčí Nasavrky Újezd u Chocně

3611.5314.069.03 3611.5314.069.01 3611.5314.058.01 3611.5314.096.01

Obec Česká Rybná

VAK Chrudim, a.s.

Obec Podlesí VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. Obec Újezd u Chocně

64 65

3611.5314.096.03 3611.5314.096.02 ZA.5315.63 skupinový vodovod Záchlumí - 3611.5315.106.01 Bohousová - Litice nad Orlicí 3611.5315.106.02 CO.5306.64 vodovod Cotkytle 3611.5306.009.01 CP.5315.65 vodovod České Petrovice 3611.5315.016.01

66

HH.5306.66

vodovod Dolní Heřmanice + Chudoba

3611.5306.030.02

Dolní Heřmanice + Chudoba

Obec Horní Heřmanice

67

DM.5305.67

vodovod Dolní Morava

3611.5305.023.01

Dolní Morava

Obec Dolní Morava

68 69 70 71

O.5305.68 O.5314.69 HN.5313.70 HH.5306.71

vodovod Heřmanice vodovod Hluboká vodovod Hnátnice vodovod Horní Heřmanice

3611.5305.043.06 3611.5314.084.02 3611.5313.028.01 3611.5306.030.01

Heřmanice Hluboká Hnátnice Horní Heřmanice

obyvatelé VN Obec Hnátnice

72

DC.5306.72

vodovod Jakubovice

3611.5306.021.02

Jakubovice

Obec Dolní Čermná

73 74

KO.5314.73 JA.5306.74

vodovod Koldín vodovod Krasíkov

3611.5314.041.01 3611.5306.044.01

Koldín Krasíkov

Obec Koldín

75 76 77 78 79

LH.5305.75 CH.5306.76 OL.5315.77 OS.5306.78 KR.5305.79

vodovod Lichkov vodovod Mezilesí vodovod Orličky vodovod Ostrov vodovod Prostřední Lipka I,II,III

3611.5305.050.01 3611.5306.009.04 3611.5315.062.01 3611.5306.063.01 3611.5305.043.11

Lichkov Mezilesí Orličky Ostrov Prostřední Lipka

80 81 82 83

TE.5315.80 ST.5306.81 SU.5315.82 DS.5314.83

vodovod Stanovník vodovod Strážná vodovod Studené vodovod Stradouň

3611.5315.092.03 3611.5306.085.01 3611.5315.086.01 3609.5314.081.01

84

VY.5306.84

vodovod Výprachtice

3611.5306.103.01

Stanovník Strážná Studené Stradouň (od 2003 ve výstavbě) Výprachtice

63

Prochody Chloumek Záchlumí Litice nad Orlicí Cotkytle České Petrovice

Obec Hejnice

Obec Záchlumí Obec Cotkytle Obec České Petrovice

Obec Horní Heřmanice

VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. Obec Lichkov pan Chládek Obec Orličky Obec Ostrov Město Králíky Obec Těchonín Obec Strážná Obec Studené Obec Stradouň Obec Výprachtice

70



_____________________________________________________________________ 85 86 87

TI.5314.85 PO.5208.86 OA.5314.87

vodovod Zaháj vodovod Čermná nad Orlicí vodovod Radhošť

88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120

IZ..01 IZ..02 IZ..03 IZ..04 IZ..05 IZ..06 IZ..07 IZ..08 IZ..09 IZ..10 IZ..11 IZ..12 IZ..13 IZ..14 IZ..15 IZ..16 IZ..17 IZ..18 IZ..19 IZ..20 IZ..21 IZ..22 IZ..23 IZ..24 IZ..25 IZ..26 IZ..27 IZ..28 IZ..29 IZ..30 IZ..31 IZ..32 IZ..33

IZ Bošín IZ Březenice IZ Bubnov IZ Čihák IZ Herbortice IZ Horní Boříkovice IZ Horní Hedeč IZ Houkov IZ Janoušov IZ Jedlina IZ Křižánky IZ Kunačice IZ Lhotka IZ Mostek IZ Nová Ves IZ Olešná IZ Perná IZ Petrovičky IZ Plchovice IZ Plchůvky IZ Podrážek IZ Rýdrovice IZ Smetana IZ Sudličkova Lhota IZ Údolí IZ Valteřice IZ Vinary IZ Záhory IZ Zaječiny IZ Týníšťko vodovody Bystřec - Bystříček vodovod Pastviny vodovod Trpík

3611.5314.093.02 Zaháj okres Rychnov nad Kněžnou 3609.5314.114.01 Radhošť 3609.5314.114.02 Sedlíšťka 3611.5314.005.01 Bošín 3611.5314.034.02 Březenice 3611.5315.045.02 Bubnov 3611.5315.040.02 Čihák 3611.5306.009.02 Herbortice 3611.5305.043.07 Horní Boříkovice 3611.5305.043.08 Horní Hedeč 3611.5315.027.02 Houkov 3611.5306.009.03 Janoušov 3611.5315.040.03 Jedlina 3611.5315.026.02 Křižánky 3611.5315.045.04 Kunačice 3611.5315.040.04 Lhotka 3611.5314.057.01 Mostek 3611.5314.034.04 Nová Ves 3611.5314.069.02 Olešná 3611.5313.061.03 Perná 3611.5305.056.02 Petrovičky 3611.5314.068.01 Plchovice 3611.5314.034.05 Plchůvky 3611.5314.034.06 Podrážek 3611.5306.030.03 Rýdrovice 3611.5314.068.02 Smetana 3611.5314.057.02 Sudličkova Lhota 3611.5315.059.02 Údolí 3611.5306.103.02 Valteřice 3609.5314.099.01 Vinary 3611.5315.045.05 Záhory 3611.5315.045.06 Zaječiny 3609.5314.116.01 Týníšťko 3611.5315.008.01 Bystřec 3611.5315.065.01 Pastviny 3611.5306.094.01 Trpík

Obec Tisová Obec Radhošť VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN VN Obec Pastviny bez majitele

V obcích Bystřec, Pastviny a Trpík se nachází dva nebo více vodovodů, tyto obce jsou tedy uvedeny vícekrát. Obec Bystřec u vodovodů JA.5315.25 a IZ.31, obec Pastviny u vodovodů JA.5315.14 a IZ.32, obec Trpík u vodovodů JA.5306.15 a IZ.33. Následující graf č. 7 znázorňuje počet obyvatel v % napojených podle jednotlivých provozovatelů.

71



_____________________________________________________________________

Graf č.7 Počet zásobovaných obyvatel podle jednotlivých provozovatelů v roce 2000 70000

65456

60000 50000 40000 30000 18955

15996

20000 10000

14873 7058

5069 887

627

632

5421 94

366 111

71 29

527 18

1186

0 VaK Jablonné nad Orlicí, a.s.

VaK Vysoké Mýto, s.r.o.

VENCLSERVIS VaK s.r.o., Žamberk

trvale bydlící obyvatelé

VHOS, a.s., Moravská Třebová

Obce

osoby s časově omezeným pobytem

Dále je uveden graf č. 8 znázorňující délku vodovodů jednotlivých provozovatelů. Graf č. 8 Celková délka vodovodů podle jednotlivých provozovatelů v roce 2000 0,4% 0,1% 0,3% 5,5%

4,2%

11,6%

50,9% 12,4%

14,7% VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. TEPVOS, spol. s r.o. VHOS, a.s., Moravská Třebová

ORVOS Česká Třebová s.r.o. VENCL-SERVIS VaK s.r.o., Žamberk VODOVODY spol. s r.o. Litomyšl

VaK Vysoké Mýto, s.r.o. VaK Chrudim, a.s. Obce

72



_____________________________________________________________________

Úpravny vody V územním celku Ústí nad Orlicí se nacházejí tyto úpravny vody:

odželeznění – celkem 5 úpraven vody o kapacitách 39 l/s (u vodovodu č. JA.5306.12 Lanškroun), 8 l/s (u vodovodu č. JA.5314.19 Svatý Jiří - Kosořín), 3 l/s (u vodovodu č. JA.5314.41 Oucmanice) a dvě menší; odkyselení – celkem 19 úpraven vody o kapacitách 20 l/s (u vodovodu č. JA.5315.08 Jablonné nad Orlicí), 14 l/s (u vodovodu č. JA.5315.01 Červená Voda), 10 l/s (u vodovodu č. JA.5315.10 Klášterec nad Orlicí) a menších, odkyselovací úpravny nejsou uvedeny v mapových přílohách; odradonování – celkem 10 úpraven vody o kapacitách 20 l/s (u vodovodu č. JA.5315.08 Jablonné nad Orlicí), 14 l/s ( u vodovodu č. JA.5305.01 Červená Voda), 10 l/s (u vodovodu č. JA.5315.10 Klášterec nad Orlicí) a menších; mechanická úprava – celkem 3 úpravny vody o kapacitách 5 l/s (u vodovodu č. JA.5315.20 Těchonín), 3 l/s (u vodovodu č. JA.5315.10 Klášterec nad Orlicí) a mechanický pískový filtr u jednoho zdroje vody vodovodu č. JA.5305.11 Králíky . Vodojemy V územním celku Ústí nad Orlicí se nachází celkem 154 vodojemů, z nichž 153 je zemních a 1 vodojem je věžový ( u vodovodu č. PO.5314.61 Podlesí ).

12.2. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 12.2.1. ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU 12.2.1.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ZÁSOBOVÁNÍ OKRESU VODOU Obyvatelstvo územního celku Ústí nad Orlicí je z větší části zásobováno pitnou vodou ze zdrojů podzemní vody (120 vodovodů a evidovaných sídelních jednotek s individuálním zásobováním), pouze ve dvou jímacích územích (Klášterec nad Orlicí a Těchonín) je odebírána voda ze zdroje povrchové vody. Tím je do značné míry omezeno riziko náhlého negativního ovlivnění vodních zdrojů v případě mimořádných událostí, neboť vodní zdroje podzemní vody mají oproti povrchovým vodám zpravidla výrazně nižší míru zranitelnosti, a to jak po stránce kvantitativní, tak po stránce kvalitativní. Pokud však ke kontaminaci zdroje podzemní vody či poklesu jeho vydatnosti dojde, ovlivnění je dlouhodobé. Obdobně protikladně lze posuzovat i skutečnost, že převážná část obyvatelstva je napojena na vodovodní systém a pouze malý počet sídlišť je odkázán na odběr vody z individuálních jímacích objektů. Podmínky zabezpečení jsou totiž u zdrojů centrální zásobování zpravidla podstatně příznivější, naopak pokud k negativnímu ovlivnění centrálního zdrojů dojde, je

73



_____________________________________________________________________ postižena nesrovnatelně větší část obyvatelstva než v případě jímacích objektů individuálního zásobování.

12.2.1.2. RIZIKA OHROŽENÍ VODNÍCH ZDROJŮ Z hlediska kvantitativního ohrožení přicházejí v úvahu tyto možnosti:

•

dlouhodobý útlum odtokového procesu, kdy hladina podzemní vody v jímacích objektech výrazně poklesne. K poslední dramatické situaci tohoto typu došlo v období klimatického sucha v letech 1982-83. Reálně postižena může být především severovýchodní část územního celku, kde horninové prostředí tvoří krystalinické horniny;

•

dlouhodobý výpadek elektrického proudu, kdy podzemní vodu nelze čerpat na povrch. Riziko ohrožení se týká prakticky celého řešeného území;

•

povodňová situace, kdy jsou jímací objekty, včetně elektroinstalace zaplaveny vodou a vodu nelze čerpat. Tento případ se týká pouze menší části vodovodů, kde jímací objekty jsou umístěny v inundačním území (např. Choceň, Klášterec nad Orlicí, Brandýs nad Orlicí, aj.);

•

náhodná či cíleně vyvolaná porucha na vodárenských objektech či zařízeních (vzhledem k diverzifikaci vodních zdrojů může k tomuto případu dojít zejména u jednozdrojových vodovodů). Z hlediska kvalitativního přicházejí v úvahu tyto možnosti:

•

náhodné či cíleně vyvolané havarijní znečištění vody přímo ve vodárenských objektech či zařízeních;

•

havarijní únik škodlivých látek do horninového prostředí a podzemních vod v infiltračních oblastech vodárensky využívaných zvodní, s předpokládaným doběhem kontaminačního mraku do jímacích objektů.

12.2.2. VARIANTY NOUZOVÉHO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Výše uvedená rizika předurčují i způsoby nouzového zásobování obyvatelstva vodou. Ty jsou v zásadě dvojí:

• • •

organizačně-technické, kdy jsou využity jiné provozované a dosud nepostižené vodárenské objekty a zejména zdroje vody včetně případného dovozu vody v cisternách nebo ve formě balené vody u malých sídelních jednotek; systémové, kdy je nutno využít zdroje vody, určené k odběru právě v případech vzniku mimořádných událostí; využití studní individuálního zásobování.

74



_____________________________________________________________________

12.2.2.1. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU ORGANIZAČNĚ-TECHNICKÉ ZMĚNY V DISTRIBUCI VODY

FORMOU

Jedná se o běžně aplikovaný postup, kdy je možno v případě nedostatku vody či zhoršení její jakosti v důsledku mimořádné události či pouhé poruchy technického zařízení:

• • •

přímo dodávat do vodovodní sítě vodu z jiného zdroje vody, případně z jiného jímacího území; provozním opatřením propojit uměle izolované vodovodní systémy; dovážet vodu do postižené oblasti z některého z blízkých vodovodních systémů.

12.2.2.2. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU MIMOŘÁDNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ

FORMOU

VYUŽITÍ

ZDROJŮ

Pro účely zásobování obyvatelstva vodou v obdobích mimořádných událostí, ať již je jejich příčinou kvantitativní nebo kvalitativní ohrožení stávajících zdrojů vody byly vybrány objekty, které jsou charakteristické velmi nízkým stupněm zranitelnosti jakosti vody, stálostí jejího množství, samovolným výtokem vody bez nutnosti jejího čerpání a dostupností objektu pro docházku či dovážku. Rozmístění objektů uvedených níže je voleno tak, aby bylo pokud možno plošně pokryto území celého okresu.

Seznam zdrojů vody pro případ mimořádných událostí tabulka č.20 - 31 ZDROJOVÁ OBLAST : ZDROJ : VYDATNOST: HLOUBKA : OBYVATEL V OBLASTI : POTŘEBA PŘI 15 l/os.den

CHOCEŇ VRT LO-5/4 100 l/s 150,0 m 18 046 271 m3/den

ZDROJOVÁ OBLAST : ZDROJ : VYDATNOST: HLOUBKA : OBYVATEL V OBLASTI : POTŘEBA PŘI 15 l/os.den

PEKLA VRT LO-15/4 90 l/s 134,5 m 18 686 280 m3/den

75



_____________________________________________________________________

ZDROJOVÁ OBLAST: ZDROJ: VYDATNOST: HLOUBKA : OBYVATEL V OBLASTI: POTŘEBA PŘI 15 l/os.den

ŘÍČKY STUDNY S-1, S-2 5,5 l/s 2,05 m 2 516 38 m3/den

ZDROJOVÁ OBLAST: ZDROJ: VYDATNOST: HLOUBKA: OBYVATEL V OBLASTI: POTŘEBA PŘI 15 l/os.den

ÚSTÍ NAD ORLICÍ VRT U-1 15 l/s 9,0 m (130,0 m) 21 281 319 m3/den

ZDROJOVÁ OBLAST: ZDROJ : VYDATNOST: HLOUBKA : OBYVATEL V OBLASTI : POTŘEBA PŘI 15 l/os.den

ČESKÁ TŘEBOVÁ VRT BK-1 100 l/s 131,0 m 24 031 360 m3/den


HELVÍKOVICE VRT H-2 41 l/s 80,0 m 11 955 179 m3/den


LETOHRAD VRT LT-2 91,7 l/s 211,0 m 10 501 158 m3/den


HORNÍ ČERMNÁ VRT V-4 8,0 l/s 285,0 m 5 722 86 m3/den

76



_____________________________________________________________________


KRASÍKOV VRT R-1 20,0 l/s 140,0 m 13 601 204 m3/den


SUCHÝ VRCH PRAMEN. SUCHÝ VRCH 15,0 l/s 2,5 m 9 468 142 m3/den


HEDEČ – KRÁLÍKY PRAMENIŠTĚ JEŘÁB 5,0 l/s 3,0 m 4 826 72 m3/den


VELKÁ MORAVA STUDNA JZ-9 5,0 l/s 2,0 m 485 7 m3/den

12.2.2.3. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU INDIVIDUÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ

FORMOU

VYUŽITÍ

ZDROJŮ

Využití zdrojů vody individuálního zásobování je zmíněno vždy u každé sídelní jednotky, pokud ovšem existuje v současné době, a je navrženo jako vhodný doplněk dodávky pitné vody jejím dovozem. Je obecně platným pravidlem, že podstatná část denní spotřeby u obyvatelstva je využita na úklid a splachování toalet, které však nevyžadují striktní dodržení jakostních požadavků na pitnou vodu.

77



_____________________________________________________________________

12.2.3. PODMÍNKY UVEDENÍ ZDROJŮ MIMOŘÁDNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ DO PROVOZU Objekty, uvedené v předchozí kapitole jsou v některých případech dlouhodobě nevyužívané objekty, které byly provedeny v minulosti v rámci regionálních hydrogeologických průzkumů. Proto, aby mohly být využity jako zdroje pro nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou, je nezbytné provést řadu technických a případně i právních úkonů. Jedná se o předně o soubor testovacích prací, které by směřovaly k ověření aktuální vydatnosti zdrojů a jakosti jejich vody, stavební úpravy těchto objektů pro účely přímého odběru vody v období mimořádných situací, stanovení systému průběžné údržby a kontroly těchto objektů a tam kde je to nezbytné, provedení příslušných právních úkonů, jako je např. vyřešení majetkoprávních vztahů, případná dodatečná kolaudace objektů, apod. Doporučujeme proto zpracovat projektový návrh na vybudování systému jímacích objektů nouzového zásobování a tento postupně realizovat. Stejné projektové zpracování si vyžádá i varianta nouzového zásobování obyvatelstva vodou formou organizačně-technické změny v distribuci vody, má-li být tato efektivní a v převážné většině případů uplatnitelná varianta skutečně funkční.

12.3. SOUČASNÝ STAV NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI VODAMI 12.3.4. ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD V mnoha obcích a sídelních jednotkách územního celku Ústí nad Orlicí se nachází pouhé úseky kanalizace, která byla vybudována v akcích „Z“. Tato kanalizace je ve velké míře ve vlastnictví a správě jednotlivých obcí. Z toho vyplývá velký počet provozovatelů kanalizací, případně čistíren odpadních vod. Obecně lze říct, že v jihozápadní části územního celku Ústí nad Orlicí je vybudováno více kanalizace než v části severovýchodní. Tento stav je dán morfologií terénu, kdy jihozápadní část řešené oblasti je rovinatější, je zde hustější osídlení území a potřeba odvedení dešťových a odpadních vod byla větší než ve druhé hornatější části. V následující tabulce je uveden seznam provozovatelů kanalizací nebo ČOV a jejich používané zkratky.

78



_____________________________________________________________________

Seznam provozovatelů kanalizací nebo ČOV Tabulka č. 32 Značka

Provozovatel kanalizace nebo ČOV

A BO BY CC CL CO CP CR DA DC DD DE DM DO DS DT DV DZ HC HE HH HL HN HR HU JA JE JM K KA KN KO KR KV LB LE LH LI LK LS LU

Obec Albrechtice Obec Bošín Obec Bystřec město Choceň Obec České Libchavy Obec Cotkytle Obec České Petrovice Obec Česká Rybná Obec Damníkov Obec Dolní Čermná Obec Dolní Dobrouč Obec Domoradice Obec Dolní Morava Obec Dobříkov Obec Stradouň Obec Dlouhá Třebová Obec Dobrá Voda Obec Džbánov u Vysokého Mýta Obec Horní Čermná Obec Hejnice Obec Horní Heřmanice Obec Helvíkovice Obec Hnátnice Obec České Heřmanice Obec Hrušová VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Obec Jehnědí Obec Jamné nad Orlicí Obec bez kanalizace Obec Kameničná Obec Kosořín Obec Koldin Město Králíky Obec Krasíkov Obec Libecina Obec Leština Obec Lichkov Vodovody s.r.o., Litomyšl Obec Luková Obec Líšnice Obec Lukavice

79



_____________________________________________________________________

LY MI ML MO NA NE NK OA OL OP OR OS OU PA PE PI PL PO PR PU RE RU ŘT SA SB SC SD SE SJ SK SL SM SP SR SS ST SU TA TE TI TN TP TR UA UC

Obec Libchavy Obec Mistrovice Obec Mladkov Obec Mostek Obec Nasavrky Obec Nové Hrady Obec Nekoř Obec Radhošť Obec Orličky Obec Orlické Podhůří ORVOS Česká Třebová, s.r.o. Obec Ostrov Obec Oucmanice Obec Pastviny Obec Petrovice Obec Písečná Obec Plchovice Obec Podlesí Obec Přívrat Obec Pustina Obec Řetová Obec Rudoltice Obec Řetůvka Obec Sázava Obec Sobkovice Obec Šedivec Obec Sudslava Obec Seč Obec Svatý Jiří Obec Skořenice Obec Slatina Obec Semanín Obec Sopotnice Obec Sruby SÚS Ústí nad Orlicí Obec Strážná Obec Studené Obec Tatenice Obec Těchonín Obec Tisová Obec Týnišťko Tepvos, spol. s r.o. Obec Třebovice Ústav soc. péče, Anenská Studánka Obec Újezd u Chocně

80



_____________________________________________________________________

VA VE VH VL VM VO VR VV VY ZA ZD

Obec Vračovice Vencl - Servis VaK s.r.o., Žamberk VHOS a.s. Moravská Třebová VaK Chrudim, a.s. VaK Vysoké Mýto, s.r.o. Obec Voděrady Obec Verměřovice Obec Vraclav Obec Výprachtice Obec Záchlumí Obec Zádolí

ZI ZL ZM ZP ZR

Obec Žichlínek Obec Zálší Obec Zámrsk Obec Žampach Obec Zářecká Lhota

Seznam kanalizací a ČOV podle jejich provozovatelů Tabulka č. 33 Číslo

Číslo sídelní jednotky Napojené sídelní jednotky

Provozovatel stávající ČOV/kanalizace

TP.5313.01

3611.5313.001.01

Ústí nad Orlicí


K.5313.02 K.5313.03 K.5313.04 TP.5313.05 TP.5313.06 A.5306.07 UA.5306.08 K.5306.09 JA.5314.10 BO.5314.11 JA.5314.12 LI.5314.13 BY.5315.14 CO.5306.15 K.5306.16 K.5306.17 K.5306.18 K.5306.19

3611.5313.001.02 3611.5313.001.03 3611.5313.001.04 3611.5313.001.05 3611.5313.001.06 3611.5306.002.01 3611.5306.003.01 3611.5306.003.02 3611.5314.004.01 3611.5314.005.01 3611.5313.006.01 3611.5314.007.01 3611.5315.008.01 3611.5306.009.01 3611.5306.009.02 3611.5306.009.03 3611.5306.009.04 3611.5306.010.01

Černovír Dolní Houžovec Horní Houžovec Kerhartice Knapovec Albrechtice Anenská Studánka Helvíkov Běstovice Bošín Brandýs nad Orlicí Bučina Bystřec Cotkytle Herbortice Janoušov Mezilesí Čenkovice

JA.5305.20

3611.5305.011.01

Červená Voda

není kanalizace není kanalizace není kanalizace TEPVOS, spol. s r.o. TEPVOS, spol. s r.o. -/Obec Albrechtice Ústav soc. péče/ není kanalizace - / VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. -/ Obec Bošín - /VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. VODOVODY Litomyšl spol. s r.o. -/Obec Bystřec -/Obec Cotkytle není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace Obec Červená Voda, SBD Žamberk / VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

K.5305.21

3611.5305.011.02

Dolní Orlice

není kanalizace

81



_____________________________________________________________________ K.5305.22 K.5305.23 K.5305.24 CR.5315.25 OR.5301.26

3611.5305.011.03 3611.5305.011.04 3611.5305.011.05 3611.5315.012.01 3611.5301.013.01

Horní Orlice Moravský Karlov Šanov Česká Rybná Česká Třebová

není kanalizace není kanalizace není kanalizace -/ Obec Česká Rybná ORVOS Česká Třebová s.r.o.

K.5301.27 K.5301.28 K.5301.29 HR.5314.30 K.5314.31 K.5314.32 K.5313.33 CL.5313.34 CP.5315.35 DA.5306.36 DT.5313.37 VE.5315.38 DO.5314.39 DO.5314.40 DC.5306.41 DC.5306.42 DD.5313.43

3611.5301.013.02 3611.5301.013.03 3611.5301.013.04 3611.5314.014.01 3611.5314.014.02 3611.5314.014.03 3611.5314.014.04 3611.5313.015.01 3611.5315.016.01 3611.5306.017.01 3611.5313.018.01 3611.5315.019.01 3611.5314.020.01 3611.5314.020.02 3611.5306.021.01 3611.5306.021.02 3611.5313.022.01

Kozlov Skuhrov Svinná České Heřmanice Borová Chotěšiny Netřeby České Libchavy České Petrovice Damníkov Dlouhá Třebová Dlouhoňovice Dobříkov Rzy Dolní Čermná Jakubovice Dolní Dobrouč

není kanalizace není kanalizace není kanalizace Obec České Heřmanice není kanalizace není kanalizace není kanalizace -/ Obec České Libchavy Obec České Petrovice firmy/ Obec Damníkov -/ Obec Dlouhá Třebová VENCL-SERVIS VAK s.r.o. - / Obec Dobříkov - / Obec Dobříkov Obec Dolní Čermná - / Obec Dolní Čermná Obec Dolní Dobrouč

K.5313.44 DM.5305.45

3611.5313.022.02 3611.5305.023.01

Lanšperk Dolní Morava

není kanalizace - / Obec Dolní Morava

DE.5314.46 DZ.5314.47 K.5315.48 K.5315.49 HL.5315.50 K.5315.51 K.5313.52 HC.5306.53 K.5306.54 K.5306.55 K.5306.56 K.5306.57 K.5313.58 HU.5314.59 JA.5314.60 CC.5314.61

3611.5314.024.01 3611.5314.025.01 3611.5315.026.01 3611.5315.026.02 3611.5315.027.01 3611.5315.027.02 3611.5313.028.01 3611.5306.029.01 3611.5306.030.01 3611.5306.030.02 3611.5306.030.03 3611.5306.031.01 3611.5313.032.01 3611.5314.033.01 3611.5314.034.01 3611.5314.034.02

Domoradice Džbánov u Vysokého Mýta Hejnice Křižánky Helvíkovice Houkov Hnátnice Horní Čermná Dolní Heřmanice Horní Heřmanice Rýdrovice Horní Třešňovec Hrádek Hrušová Choceň Březenice

-/ Obec Domoradice -/ Obec Džbánov u Vysokého Mýta není kanalizace není kanalizace -/ Obec Helvíkovice není kanalizace není kanalizace - / Obec Horní Čermná není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace Obec Hrušová VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. -/ Město Choceň

CC.5314.62 K.5314.63 CC.5314.64 CC.5314.65

3611.5314.034.03 3611.5314.034.04 3611.5314.034.05 3611.5314.034.06

Dvořisko Nová Ves Plchůvky Podrážek

-/ Město Choceň není kanalizace -/ Město Choceň -/ Město Choceň

82



_____________________________________________________________________ JA.5315.66 JM.5315.67 K.5314.68 K.5314.69 JE.5313.70 KA.5315.71 JA.5315.72

3611.5315.035.01 3611.5315.036.01 3611.5314.037.01 3611.5314.037.02 3611.5313.038.01 3611.5315.039.01 3611.5315.040.01

Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Javorník Vysoká Jehnědí Kameničná Klášterec nad Orlicí

VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Obec Jamné nad Orlicí není kanalizace není kanalizace -/ Obec Jehnědí - / Obec Kameničná VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. + Obec Klášterec nad Orlicí

K.5315.73 K.5315.74 K.5315.75 K.5315.76 KO.5314.77

3611.5315.040.02 3611.5315.040.03 3611.5315.040.04 3611.5315.040.05

není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace -/ Obec Koldín

KN.5314.78 KR.5305.79 K.5305.80 KR.5305.81 K.5305.82 KR.5305.83 K.5305.84 K.5305.85 K.5305.86 K.5305.87 K.5305.88 K.5305.89 KV.5306.90 JA.5315.91

3611.5314.1041.01 3611.5314.041.01 3611.5314.042.01 3611.5305.043.01 3611.5305.043.02 3611.5305.043.03 3611.5305.043.04 3611.5305.043.05 3611.5305.043.06 3611.5305.043.07 3611.5305.043.08 3611.5305.043.09 3611.5305.043.10 3611.5305.043.11 3611.5306.044.01 3611.5315.045.01

Čihák Jedlina Lhotka Zbudov Hradiště Koldín Kosořín Králíky Červený Potok Dolní Boříkovice Dolní Hedeč Dolní Lipka Heřmanice Horní Boříkovice Horní Hedeč Horní Lipka Kopeček Prostřední Lipka Krasíkov Kunvald

K.5315.92 K.5315.93 K.5315.94 K.5315.95 K.5315.96 JA.5306.97 JA.5315.98

3611.5315.045.02 3611.5315.045.03 3611.5315.045.04 3611.5315.045.05 3611.5315.045.06 3611.5306.046.01 3611.5315.047.01

Bubnov Končiny Kunačice Záhory Zaječiny Lanškroun-vnitřní město Červená

není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. -/Město Letohrad + VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

JA.5315.99

3611.5315.047.02

Letohrad


LB.5314.100 K.5314.101 LY.5313.102 LH.5305.103 LS.5315.104 SS.5306.105 LU.5315.106

3611.5314.048.01 3611.5314.048.02 3611.5313.049.01 3611.5305.050.01 3611.5315.051.01 3611.5306.052.01 3611.5315.053.01

Libecina Javorníček Dolní Libchavy Lichkov Líšnice Lubník Lukavice

-/Obec Libecina není kanalizace Obec Libchavy -/ Obec Lichkov -/Obec Líšnice -/ SÚS Ústí nad Orlicí -/ Obec Lukavice

-/ Obec Kosořín Město Králíky není kanalizace -/ Město Králíky není kanalizace -/ Město Králíky není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace Obec Krasíkov VAK Jablonné nad Orlicí / Obec Kunvald

83



_____________________________________________________________________ K.5306.107 LK.5306.108 MI.5315.109 ML.5305.110 ML.5305.111 K.5305.112 MO.5314.113 MO.5314.114 NA.5314.115 NK.5315.116 K.5315.117 K.5314.118 K.5314.119 K.5314.120 DV.5313.121 K.5313.122 K.5313.123 K.5313.124 OP.5313.125 OP.5313.126 K.5315.127 OS.5306.128 OU.5314.129 PA.5315.130 PE.5306.131 PI.5315.132 PL.5314.133 PL.5314.134 PO.5314.135 K.5314.136 PO.5314.137 PR.5301.138 PU.5314.139 RU.5306.140 OR.5301.141 RE.5313.142 ŘT.5313.143 SA.5306.144 SE.5314.145 SM.5301.144 SK.5314.147 SL.5314.148 K.5314.149 SB.5315.150 SP.5313.151

3611.5306.054.01 3611.5306.054.02 3611.5315.055.01 3611.5305.056.01 3611.5305.056.02 3611.5305.056.03 3611.5314.057.01 3611.5314.057.02 3611.5314.058.01 3611.5315.059.01 3611.5315.059.02 3609.5314.060.01 3609.5314.060.02 3609.5314.060.03 3611.5313.061.01 3611.5313.061.02 3611.5313.061.03 3611.5313.061.04 3611.5313.061.05 3611.5313.061.06 3611.5315.062.01 3611.5306.063.01 3611.5314.064.01 3611.5315.065.01 3611.5306.066.01 3611.5315.067.01 3611.5314.068.01 3611.5314.068.02 3611.5314.069.01 3611.5314.069.02 3611.5314.069.03 3611.5301.070.01 3611.5314.071.01 3611.5306.072.01 3611.5301.073.01 3611.5313.074.01 3611.5313.075.01 3611.5306.076.01 3611.5314.077.01 3611.5301.078.01 3611.5314.079.01 3611.5314.080.01 3609.5314.081.01 3611.5315.082.01 3611.5313.083.01

Květná Luková Mistrovice Mladkov Petrovičky Vlčkovice Mostek Sudičkova Lhota Nasavrky Nekoř Údolí Nové Hrady Mokrá Lhota Rybníček Dobrá Voda Kaliště Perná Rozsocha Rviště Říčky Orličky Ostrov Oucmanice Pastviny Petrovice Písečná Plchovice Smetana Němčí Olešná Turov Přívrat Pustina Rudoltice Rybník Řetová Řetůvka Sázava Seč Semanín Skořenice Slatina Stradouň Sobkovice Sopotnice

není kanalizace Obec Luková Obec Mistrovice Obec Mladkov Obec Mladkov není kanalizace -/ Obec Mostek -/ Obec Mostek -/ Obec Nasavrky -/ Obec Nekoř není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace -/ Obec Dobrá Voda není kanalizace není kanalizace není kanalizace -/ Obec Orlické Podhůří -/ Obec Orlické Podhůří není kanalizace -/ Obec Ostrov -/ Obec Oucmanice Obec Pastviny - /Obec Petrovice Obec Písečná -/Obec Plchovice -/ Obec Plchovice -/ Obec Podlesí není kanalizace -/ Obec Podlesí -/ Obec Přívrat -/ Obec Pustina Obec Rudoltice Obec Rybník, ORVOS Česká Třebová -/ Obec Řetová Obec Řetůvka Obec Sázava - / Obec Seč -/ Obec Semanín Obec Skořenice -/ Obec Slatina není kanalizace Obec Sobkovice -/ Obec Sopotnice

84



_____________________________________________________________________ SR.5314.152 K.5314.153 ST.5306.154 K.5315.155 K.5313.156 K.5313.157 SD.5314.158 SJ.5314.159 SJ.5314.160 SJ.5314.161 SC.5315.162 TA.5306.163 TE.5315.164 K.5315.165 K.5315.166 TI.5314.167 K.5314.168 K.5306.169 TR.5301.170 UC.5314.171 UC.5314.172 UC.5314.173 K.5313.174 K.5313.175 VR.5315.176 K.5314.177 VO.5313.178 VO.5313.179 VV.5314.180 VV.5314.181 VA.5314.182 K.5314.183 VY.5306.184 K.5306.185 VM.5314.186 VM.5314.187 K.5314.188 VM.5314.189 VM.5314.190 VM.5314.191 ZD.5314.192 ZA.5315.193 ZA.5315.194 ZL.5314.195 ZL.5314.196

3611.5314.084.01 3611.5314.084.02 3611.5306.085.01 3611.5315.086.01 3611.5313.087.01 3611.5313.087.02 3611.5314.088.01 3611.5314.089.01 3611.5314.089.02 3611.5314.089.03 3611.5315.090.01 3611.5306.091.01 3611.5315.092.01 3611.5315.092.02 3611.5315.092.03 3611.5314.093.01 3611.5314.093.02 3611.5306.094.01 3611.5301.095.01 3611.5314.096.01 3611.5314.096.02 3611.5314.096.03 3611.5313.097.01 3611.5313.097.02 3611.5315.098.01 3609.5314.099.01 3611.5313.100.01 3611.5313.100.02 3611.5314.101.01 3611.5314.101.02 3611.5314.102.01 3611.5314.102.02 3611.5306.103.01 3611.5306.103.02 3611.5314.104.01 3611.5314.104.02 3611.5314.104.03 3611.5314.104.04 3611.5314.104.05 3611.5314.104.06 3611.5314.105.01 3611.5315.106.01 3611.5315.106.02 3611.5314.107.01 3611.5314.107.02

Sruby Hluboká Strážná Studené Sudislav nad Orlicí Orlík Sudslava Svatý Jiří Loučky Sítiny Šedivec Tatenice Těchonín Celné Stanovník Tisová Zaháj Trpík Třebovice Chloumek Prochody Újezd u Chocně Malá Skrovnice Velká Skrovnice Verměřovice Vinary Voděrady Džbánov Vraclav Sedlec Vračovice Orlov Výprachtice Valteřice Vysoké Mýto - město Brteč Knířov Lhůta Svařeň Vanice Zádolí Bohousová Litice nad Orlicí Zálší Nořín

-/ Obec Sruby není kanalizace Obec Strážná není kanalizace není kanalizace není kanalizace -/ Obec Sudslava -/ Obec Svatý Jiří -/ Obec Svatý Jiří -/ Obec Svatý Jiří -/ Obec Šedivec Obec Tatenice Obec Těchonín není kanalizace není kanalizace -/ Obec Tisová není kanalizace není kanalizace -/ Obec Třebovice -/ Obec Újezd u Chocně -/ Obec Újezd u Chocně -/ Obec Újezd u Chocně není kanalizace není kanalizace Obec Verměřovice není kanalizace -/ Obec Voděrady -/ Obec Voděrady Obec Vraclav -/ Obec Vraclav -/ Obec Vračovice-Orlov není kanalizace Obec Výprachtice není kanalizace VaK Vysoké Mýto, s.r.o. -/ VaK Vysoké Mýto,s.r.o. není kanalizace -/VaK Vysoké Mýto, s.r.o. -/VaK Vysoké Mýto, s.r.o. -/VaK Vysoké Mýto, s.r.o. -/ Obec Zádolí Obec Záchlumí -/ Obec Záchlumí - /Obec Zálší -/ Obec Zálší

85



_____________________________________________________________________ VE.5315.197 ZM.5314.198 ZM.5314.199 ZR.5314.200 ZP.5315.201 K.5315.202 ZI.5306.203 LE.5314.204 LE.5314.205 LE.5314.206 LE.5314.207 K.5314.208 K.5314.209 K.5314.210 K.5314.211 K.5314.212 TN.5314.213

3611.5315.108.01 3611.5314.109.01 3611.5314.109.02 3611.5314.110.01 3611.5315.111.01 3611.5315.111.02 3611.5306.112.01 3609.5314.113.01 3609.5314.113.02 3609.5314.113.03 3609.5314.113.04 3609.5314.114.01 3609.5314.114.02 3609.5314.115.01 3609.5314.115.02 3609.5314.115.03 3609.5314.116.01

Žamberk Zámrsk Janovičky Zářecká Lhota Žampach Hlavná Žichlínek Leština Doubravice Dvořiště Podhořany u Nových Hradů Radhošť Sedlíšťka Řepníky Pěšice Popovec Týníšťko

VENCL-SERVIS VAK s.r.o. -/ Obec Zámrsk -/ Obec Zámrsk -/ Obec Zářecká Lhota Obec Žampach není kanalizace Obec Žichlínek -/Obec Leština -/Obec Leština -/Obec Leština -/Obec Leština není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace není kanalizace -/Obec Týníšťko

Počet obyvatel napojených na kanalizaci v roce 2000 dle jednotlivých provozovatelů je uveden v tabulce č. 34.

Počet obyvatel napojených na kanalizaci v roce 2000 dle jednotlivých provozovatelů Tabulka č.34 Provozovatel VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. TEPVOS spol. s r.o. VaK Vysoké Mýto, s.r.o. ORVOS Česká Třebová, s.r.o. VENCL-SERVIS VaK s.r.o. Žamberk Vodovody spol. s r.o. Litomyšl kanalizace ve správě obcí celkem

počet obyvatel napojených na kanalizaci trvale bydlících % 27 985 30,6 13 572 14,8 11 385 12,4 16 214 17,7 3 406 3,7 192 18 748 91 502

0,2 20,5 100,0

Délka kanalizací dle jednotlivých provozovatelů Tabulka č.35 Provozovatel

délka kanalizací

86



_____________________________________________________________________

VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. TEPVOS spol. s r.o. VaK Vysoké Mýto, s.r.o. ORVOS Česká Třebová, s.r.o. VENCL-SERVIS VaK s.r.o. Žamberk Vodovody spol. s r.o. Litomyšl kanalizace ve správě obcí Celkem

km 126,7 32,9 42,5 49,9 17,5 2,7 163,5 435,7

% 29,1 7,5 9,8 11,5 4,0 0,6 37,5 100,0

12.3.5. LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD V územním celku Ústí nad Orlicí je likvidace odpadních vod na centrálních ČOV prováděna ve všech větších městech (Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Lanškroun, Letohrad, Klášterec nad Orlicí, Králíky, Vysoké Mýto, Žamberk, Červená Voda). Jak již je uvedeno výše, centrální ČOV chybí v posledních dvou obcích s více jak 2000 EO a to v Brandýse nad Orlicí a Dolní Dobrouči. V menších obcích je úroveň likvidace odpadních vod různá. V územním celku Ústí nad Orlicí je evidováno celkem 66 čistíren odpadních vod (z toho 11 centrálních ČOV ve výše uvedených velký městech). Ve většině případů se jedná o mechanicko biologické ČOV aktivační, v jednom případě je vybudován oxidační příkop (v obci Písečná). Odpadní vody jsou likvidovány na území územního celku, vyjímku tvoří obec Bučina, která odvádí odpadní vody na ČOV Cerekvice nad Loučnou v ÚC Svitavy. Stávající způsob likvidace odpadních vod v územním celku Ústí nad Orlicí znázorňuje následující graf č. 9.

87



_____________________________________________________________________

Graf č.9 Způsob likvidace OV podle počtu trvale bydlících obyvatel v roce 2000

16%

52% 30%

2%

Obyvatelé napojení na centr. nebo lok. ČOV

Obyvatelé s DČOV

Obyvatelé se septikem

Obyvatelé s jímkami

13. NAVRHOVANÝ ZPŮSOB VYUŽITÍ PŘÍRODNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMNÍHO CELKU ÚSTÍ NAD ORLICÍ A USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB OBYVATELSTVA 13.1. NAVRHOVANÝ STAV ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 13.1.1. ZDROJE VODY Přírodní potenciál podzemních vod územního celku Ústí nad Orlicí je schopen pokrýt požadavky na zvýšený odběr vody z dosavadních, případně i z nových jímacích území, v potřebném množství. Méně příznivá je situace z hlediska jakosti potenciálně využitelných vodních zdrojů, neboť většina dosud nevyužívaných vodních zdrojů a některá jímací území, která by mohla být intenzifikována, patří do kategorie podmíněně vyhovujících, tzn. že vodu je třeba před jejím využitím k pitným účelům technologicky upravovat. Doplňující zdroje vody je proto třeba získat ať již z důvodu současné nebo výhledové nedostatečné vydatnosti (týká se to více než 30 evidovaných jímacích území nebo sídelních jednotek s individuálním zásobováním vodou), nebo z důvodů nevyhovující jakosti vody (týká se to více než 50 evidovaných jímacích území nebo sídelních jednotek s individuálním zásobováním vodou, pokud započítáváme individuálně zásobované sídelní jednotky, kde jakost vody se nesleduje). V některých sídelních jednotkách se přitom vlivy kombinují, tzn. že je nevyhovující jak množství vody, tak její jakost. Existují přitom 4 varianty řešení

88



_____________________________________________________________________ uvedeného problému, a to intenzifikace současných jímacích území, připojení nedostatečně zásobovaných sídelních jednotek na jiná jímací území, vybudování nových jímacích území a ponechání současného stavu (zejména v sídelních jednotkách, kde je zásobování vodou individuální). Plán předpokládá do roku 2015 následující řešení: -

provedena bude intenzifikace celkem 9 jímacích území, tzn. využity budou existující nevyužívané nebo jen omezeně využívané zdroje vody; na 19 lokalitách budou vybudovány nové jímací objekty, vesměs trubní studny o hloubkách 60 až 200 m o úhrnné metráží cca 1760 m; napojena na stávající, intenzifikovaná nebo nová jímací území bude celkem 18 sídelních jednotek; 17 sídelních jednotek bude ponecháno v individuálním režimu zásobování.

Z analytické části, prezentované formou karet obcí, vyplývá, že některé vodovody nemají platné povolení k odběru vody. Dalším návrhovým bodem Plánu v části Zdroje vody je proto zajištění potřebných podkladů k žádosti a vydání vodoprávního rozhodnutí ve věci povolení odběru vody. Dalším samostatným problémem je absence dat o jakosti vody z většiny sídelních jednotek s individuálním zásobováním nebo ze sídelních jednotek, kde vodovod provozuje obec. Návrhovým bodem Plánu je proto uplatňování systému kontroly a vyhodnocování jakosti vody ve smyslu nových legislativních předpisů, které formou prováděcích vyhlášek k zákonům č. 258/2000 Sb. a 254/2001 Sb. stanovují minimální četnost a rozsah analytických stanovení jak pro vodu surovou, vodu upravovanou, tak pro vodu ve vodovodní síti. Povinnost sledování jakosti vod je v tomto případě na straně provozovatelů, metodická a kontrolní činnost je naopak věcí správních orgánů. Prakticky celým Plánem se prolíná problematika jakosti vod, v tomto případě jakosti vod k pitným účelům. V řadě lokalit si právě jakost vody vynucuje cílené aktivity a Plán na ně samozřejmě reaguje. Základním krokem však musí být prevence. Preventivní opatření na ochranu vod mají v územním celku Ústí nad Orlicí podobu regionální a lokální. Do okruhu regionálních preventivních opatření patří institut chráněných oblastí přirozených akumulací vod, institut významných vodních toků a institut ochranných pásem vodních zdrojů. Na území celku jsou to CHOPAV Orlické hory, CHOPAV Žamberk – Králíky a CHOPAV Východočeská křída a řada významných vodních toků a dále několik desítek ochranných pásem vodních zdrojů podzemních a povrchových vod prvního, v omezené míře i druhého stupně. Do uvedené kategorie preventivních patří i institut citlivé oblasti. Do okruhu lokálních preventivních opatření patří jednak institut schvalování nových objektů, zařízení nebo činností, které mohou mít negativní vliv na podzemní nebo povrchové vody podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ( § 18 vyjádření, § 17 souhlas, nebo § 14 povolení ) nebo v případě větších zdrojů podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých

89



_____________________________________________________________________ souvisejících zákonů, jednak institut kontrolních opatření, realizovaný podle zákona č. 254/2001 Sb. či jiných legislativních nástrojů. Preventivní opatření na ochranu vod v územním celku Ústí nad Orlicí jsou tedy s výjimkou prozatím omezeného počtu stanovených ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně jasně definovaná a svým nadstandardním rozsahem plně odpovídají vodohospodářskému významu území. Závažný nedostatkem je však uplatňování zmíněných preventivních opatření v praktickém životě, což se bohužel významně projevuje na zhoršeném chemickém či ekologickém stavu řady vodních útvarů podzemních a zejména povrchových vod. Plán si proto jako další velmi významný návrhový krok stanovuje dokončení aktualizace ochranných pásem vodních zdrojů podzemních a povrchových vod dle zákona č. 254/2001 Sb. a vyhlášky MZe č. 137/1999 Sb. na všech vodárensky využívaných vodních zdrojích. V návaznosti na výše uvedené je třeba konstatovat, že je to především plošné znečištění, které představuje v územním celku Ústí nad Orlicí, spolu s vypouštěním odpadních vod, nejvýznamnější hrozbu pro jakost vodních zdrojů podzemní i povrchové vody. Omezení tohoto druhu znečištění musí být proto jednou z nejvyšších priorit a jednotlivé kroky, které je nutno uskutečňovat prakticky v celé ploše území, by měly být vzájemně provázány. Nejedná se přitom pouze o eliminaci dávek hnojiv, jak je někdy zjednodušeně chápáno, ale o celý komplex péče o krajinu a její využívání. Pro oblasti, kde riziko ohrožení jakosti podzemních a povrchových je vlivem plošného znečištění ze zemědělské činnosti zvýšené a kde hlavním rizikovým ukazatelem jsou dusičnany se vžívá v souladu s „evropskou legislativou“ pojem zranitelná oblast (viz § 33 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Kromě plošného znečišťování podzemních a povrchových vod dusičnany jsou však na území velmi závažné i depozice a transporty jiných látek. V horních částech povodí, zejména v oblasti smrkových monokultur na krystalinickém podloží, k nim náleží především rozklad alumosilikátů (živců) či jiných minerálů, kdy vlivem prosakují vody s nízkou hodnotou pH se do roztoku dostávají některé toxické kovy ve zvýšených či vysokých koncentracích (zejména hliník a berylium). Naopak ve střední části územního celku, kde jsou dokumentovány nejbohatší zásoby podzemní vody, se velmi výrazně uplatňuje vzrůst koncentrace vápníku a hydrogenuhličitanů, což vede v mnoha oblastech k setrvalému velkoplošnému nárůstu vodivosti a tvrdosti vody, ovlivňující jak její organoleptické, tak její užitné vlastnosti. Pro ochranu vod před plošným znečištěním je proto třeba v územním celku Ústí nad Orlicí přijmout systémové kroky, které by měly vést ke zvratu současného nepříznivého stavu. Tyto kroky jsou tedy předmětem návrhové části Plánu, a to v následující podobě:

-

zajistit v katastrálních územích, které jsou začleněny do zranitelných oblastí (viz příloha č. 1 NV č. 103/2003) dodržování těchto postupů: o dodržovat zákaz hnojení v intencích § 6 NV č. 103/2003 Sb.; o používat hnojiva a statková hnojiva v ohledem na půdně-klimatické podmínky ve smyslu § 7 NV č. 103/2003 Sb.; o omezit množství dusíku aplikovaného v organických a agrominerálních hnojivech a statkových hnojivech na zemědělskou půdu ve smyslu § 8 NV č. 103/2003 Sb.;

90



_____________________________________________________________________ o dodržovat podmínky skladování hnojiv a statkových hnojiv dle § 9 NV č. 103/2003 Sb.; o střídat plodiny v intencích § 10 NV č. 103/2003 Sb.; o provádět protierozní opatření ve smyslu § 11 NV č. 103/2003 Sb. Lokálně, kromě ochrany jakosti vodních útvarů, je nutno řešit i ochranu množství vody zejména v oblastech, kde v důsledku vodárenských odběrů hrozí riziko nedosažení minimálně dobrého kvantitativního stavu vodních útvarů povrchových a zejména podzemních vod. V územním celku Ústí nad Orlicí je to např. oblast Horní Čermné, kde dochází k velmi významnému převodu vod do jiného povodí a k postupnému vysušování některých dříve na vodu bohatých oblastí. Stanovení optimálního způsobu využívání podzemních vod nesouvisí pouze s konkrétním jímacím územím, resp. s jeho parametry (využitelná vydatnost, provozní stav hladiny, aj.), ale velmi významnou roli zde hraje konkrétní kvantitativní, případně i chemický stav příslušného vodního útvaru podzemní vody, jeho geometrická charakteristika, odporově-kapacitní parametry zvodnělého prostředí, vztah k jiným vodním útvarům podzemní či povrchové vody a v neposlední řadě i případný vliv atakujících činitelů. Všechny tyto faktory je při volbě optimálního způsobu využívání podzemních vod nutno nejen zohlednit, ale v průběhu využívání předmětného vodního zdroje i průběžně monitorovat. Pro tento účel se jako nejvhodnější jeví institut provozních řádů jímacích území. Tuto problematiku optimálního způsobu využívání podzemních vod řeší Plán následovně:

-

upřesnit na území expoatované vodní útvary, kde je nutno z hlediska rizika nedosažení dobrého kvantitativního stavu zpracovat jímací řády; vypracovat provozní řády pro výše specifikované vodní útvary, obsahující : o základní údaje o jímací oblasti, včetně popisu technického způsobu využívání vodního zdroje, případně popisu potenciálních objektů preventivního monitoringu jakosti vod; o podklady pro vypracování jímacího řádu, v daném případě zejména režimní hydrologické, hydrochemické a hydrobiologické údaje o vodním zdroji; o zásady manipulace s odběrem vody dle konkrétního stavu vodního zdroje, s případným využitím údajů z objektů preventivního monitoringu jakosti vod; o zásady manipulace s odběrem vody za mimořádných okolností (např. havárie na jímacím objektu, vodním zdroji či v jeho povodí, apod.); o podmínky měření a pozorování vybraných vodárenských a hydrologických veličin a způsoby hodnocení výsledků.

91



_____________________________________________________________________

13.1.2. DISTRIBUCE VODY Postup a metodika používaná při navrhování řešení vodovodů je uvedena v Souhrnné zprávě – obecné části. Navržena je výstavba nových vodovodů v 18 sídelních jednotkách, které jsou dosud zásobovány individuálně. Následující tabulka souhrnně uvádí navrhovaná řešení u jednotlivých vodovodů. Podrobně jsou řešení uvedena v části A.2.1 – A.2.5 Karty obcí a v části B. Tabulková část.

Přehled navrhovaných řešení vodovodů Tabulka č. 36 číslo

číslo vodovodu

název vodovodu, IZ = individuální zásobování

1

JA.5305.01

skupinový vodovod Červená Voda

2

JA.5313.02

3

4

5

6

7

8

JA.5314.03

JA.5305.04

JA.5313.05

JA.5315.06

JA.5314.07

JA.5315.08

skupinový vodovod České Libchavy - Sopotnice

číslo sídelní jednotky

zásobované obce a sídelní jednotky

3611.5305.011.01 3611.5305.011.04 3611.5305.011.05 3611.5313.015.01

Červená Voda Moravský Karlov Šanov České Libchavy

3611.5313.083.01

Sopotnice

skupinový vodovod Dobříkov 3611.5314.020.01 Rzy 3611.5314.020.02 skupinový vodovod Dolní 3611.5305.011.02 Orlice 3611.5305.011.03 skupinový vodovod Hájek 3611.5313.097.01 Skrovnice 3611.5313.097.02 okres Rychnov n. K. skupinový vodovod 3611.5315.027.01 Helvíkovice - Kameničná 3611.5315.039.01 Slatina nad Zdobnicí okres Rychnov n. K. skupinový vodovod Choceň 3611.5314.034.01

skupinový vodovod Jablonné nad Orlicí

Dobříkov Rzy Dolní Orlice

navrhované řešení rekonstrukce a rozšíření sítě, nový VDJ rekonstrukce a rozšíření sítě, propojení s vodovodem č. 38 Libchavy, společný nový zdroj, ČS, výtlačný řad rekonstrukce a rozšíření sítě, nový VDJ v roce 2001 rekonstrukce sítě, nový VDJ

Horní Orlice Velká Skrovnice Malá Skrovnice Hájek Helvíkovice Kameničná Slatina nad Zdobnicí Choceň

3611.5314.004.01

Běstovice

3611.5314.079.01

Skořenice a Vrchovina

3611.5314.034.03

Dvořisko

3611.5315.035.01 3611.5315.036.01 3611.5315.055.01 3611.5315.098.01 3611.5315.090.01 3611.5315.059.01 3611.5315.1059.01 3611.5315.082.01

Jablonné nad Orlicí Jamné nad Orlicí Mistrovice Verměřovice Šedivec Nekoř Bredůvka Sobkovice

rekonstrukce sítě, posílení z vodovodu č.16 Rviště, propojovací řad

rozšíření sítě

rekonstrukce a rozšíření sítě, nový zdroj, ČS, úpravna vody, VDJ, výtlačný řad, napojení obcí 005.01 Bošín, 034.02 Březenice-Hemže, 057.01 Mostek, 057.02 Sudličkova Lhota

rekonstrukce a rozšíření sítě, napojení na vodovod č. 13, výtlačné řady, nový VDJ

92



_____________________________________________________________________ 9

JA.5313.09

skupinový vodovod Jehnědí Hrádek - Sudislav

10

JA.5315.10 skupinový vodovod Klášterec nad Orlicí - Končiny - Zbudov

11

JA.5305.11

skupinový vodovod Králíky

3611.5313.038.01

Jehnědí

3611.5313.032.01

Hrádek

3611.5313.087.01

Sudislav nad Orlicí

3611.5315.040.01 3611.5315.040.05 3611.5315.045.03 3611.5305.043.01 3611.5305.043.05 3611.5305.043.03 3611.5305.043.04

Klášterec nad Orlicí Zbudov Končiny Králíky Dolní Lipka Dolní Boříkovice Dolní Hedeč

3611.5305.043.10

rekonstrukce a rozšíření sítě, propojení s vodovodem č. 19 Svatý Jiří, výtlačný řad, zkvalitnění propojení s vodovodem č. 41 Oucmanice rekonstrukce sítě, opuštění zdroje č. 069 Končiny, nová ČS

rekonstrukce a rozšíření sítě

12

JA.5306.12 skupinový vodovod Lanškroun 3611.5306.046.01

13

3611.5306.002.01 3611.5306.076.01 3611.5306.112.01 3611.5306.052.01 3611.5306.031.01 3611.5306.021.01 3611.5306.029.01 3611.5306.066.01 3611.5315.047.01

Kopeček Lanškroun – Vnitřní Město Albrechtice Sázava Žichlínek Lubník Horní Třešňovec Dolní Čermná Horní Čermná Petrovice Letohrad

3611.5315.047.02

Červená

3611.5315.067.01

Písečná

3611.5315.051.01 3611.5315.065.01 3611.5306.003.01

Líšnice Pastviny Anenská Studánka

rekonstrukce a rozšíření sítě, nová úpravna vody, VDJ

3611.5306.054.01

Luková

3611.5306.017.01 3611.5306.094.01 3611.5306.072.01 3611.5313.061.05 3611.5313.061.02 3611.5313.061.04

Damníkov Trpík Rudoltice Rviště Kaliště Rozsocha

rozšíření sítě, 2 nové VDJ, v Rudolticích ČS, akumulace, přívodní řad

3611.5313.074.01

Řetová

3611.5313.075.01

Řetůvka

skupinový vodovod Sudslava 3611.5314.088.01 Seč

Sudslava

JA.5315.13

skupinový vodovod Letohrad

14

JA.5315.14

skupinový vodovod Líšnice Zakopanka - Pastviny

15

JA.5306.15

skupinový vodovod Luková Damníkov - Trpík - Anenská Studánka - Rudoltice

16

JA.5313.16

17

JA.5313.17

18

JA.5314.18

skupinový vodovod Rviště Kaliště - Rozsocha skupinový vodovod Řetová Řetůvka

3611.5314.077.01 19

JA.5314.19 skupinový vodovod Svatý Jiří - 3611.5314.089.01 Sítiny - Loučky - Zářecká 3611.5314.089.03 Lhota - Kosořín 3611.5314.089.02 3611.5314.110.01 3611.5314.042.01

Seč

rekonstrukce a rozšíření sítě, opuštění zdroje č. 050, 051 Horní Třešňovec, nová ČS

rekonstrukce a rozšíření sítě, 2 x nový VDJ, ČS, úpravna vody, výtlačný a přívodní řad, propojení s vodovodem č. 8 Jablonné nad Orlicí

rekonstrukce a rozšíření sítě, posílení vodovodu č.5 Hájek Skrovnice rekonstrukce a rozšíření sítě rekonstrukce a rozšíření sítě, doplňující zdroj, ČS, výtlačný řad

Svatý Jiří Sítiny Loučky Zářecká Lhota Kosořín

rekonstrukce a rozšíření sítě, propojení s vodovodem č.9 Jehnědí, napojení vodovodů č.31 Džbánov a 46 Voděrady

93



_____________________________________________________________________ 20

JA.5315.20 skupinový vodovod Těchonín

21

skupinový vodovod Ústí nad Orlicí

22

TP.5313.21

JA.5315.22

3611.5315.092.01

Těchonín

3611.5315.092.02

Celné

3611.5313.001.01

Ústí nad Orlicí

3611.5313.001.05 3611.5313.001.02 3611.5313.018.01

Kerhartice Černovír Dlouhá Třebová

skupinový vodovod Žampach 3611.5315.111.01 Hlavná 3611.5315.111.02

Žampach

rozšíření sítě, zkapacitnění ÚV, propojení s vodovodem č. 39 Mladkov rekonstrukce, rozšíření sítě, nový doplňující zdroj, ČS, vodojem, přívodní řady - vznik 3. tlakového pásma rekonstrukce sítě, nový VDJ

Hlavná

23

TP.5313.23

vodovod Knapovec

3611.5313.001.06

Knapovec

24

JA.5313.24

vodovod Brandýs nad Orlicí

3611.5313.006.01

Brandýs nad Orlicí

3611.5313.087.02

Orlík

rekonstrukce a rozšíření sítě, nový vodojem rekonstrukce a rozšíření sítě, nový zdroj, ČS, úpravna vody, VDJ, výtlačný řad

25

JA.5315.25

vodovod Bystřec

3611.5315.008.01

Bystřec

rekonstrukce a rozšíření sítě, napojení vodovodů č.117 Bystřec - Bystříček

26

JA.5306.26

vodovod Čenkovice

3611.5306.010.01

Čenkovice

doplňující zdroj, ČS, rozšíření ÚV, VDJ, výtlačný řad

27

JA.5305.27

vodovod Červený Potok

3611.5305.043.02

Červený Potok

rozšíření sítě, nový zdroj, ČS, úpravna vody, výtlačný řad

28

JA.5313.28

vodovod Dobrá Voda

3611.5313.061.01

Dobrá Voda


29

JA.5313.29

vodovod Dolní Dobrouč

3611.5313.022.01

Dolní Dobrouč

rozšíření sítě, nový zdroj, ČS, výtlačný řad

30

TP.5313.30

vodovod Dolní Houžovec

3611.5313.001.03

Dolní Houžovec

rekonstrukce sítě

31

JA.5313.31

vodovod Džbánov

3611.5313.100.02

Džbánov

rekonstrukce sítě, společné napojení s vodovodem č. 46 Voděrady na vodovod č.9 Jehnědí, přívodní řad, společný VDJ s vodovodem č. 46 Voděrady

32

JA.5306.32

vodovod Helvíkov

3611.5306.003.02

Helvíkov

rekonstrukce sítě

33

TP.5313.33

vodovod Horní Houžovec

3611.5313.001.04

Horní Houžovec

rekonstrukce sítě, nový doplňující zdroj, ČS, výtlačný řad

34

JA.5305.34

vodovod Horní Lipka

3611.5305.043.09

Horní Lipka

stávající stav

35

JA.5315.35

vodovod Kunvald

3611.5315.045.01

Kunvald


36

JA.5306.36

vodovod Květná

3611.5306.054.02

Květná

rekonstrukce sítě, nový VDJ

37

JA.5313.37

vodovod Lanšperk

3611.5313.022.02

Lanšperk

stávající stav

94



_____________________________________________________________________

38

JA.5313.38

vodovod Libchavy

3611.5313.049.01

Dolní Libchavy

rekonstrukce a rozšíření sítě, propojení s vodovodem č. 2 Libchavy, společný nový zdroj, ČS, propojení sítí

39

JA.5305.39

vodovod Mladkov

3611.5305.056.01

Mladkov

rekonstrukce a rozšíření sítě, napojení na vodovod č. 20 Těchonín,ČS, výtlačný řad, nový VDJ

40

JA.5305.40

vodovod Mlýnický Dvůr

3611.5305.1011.01

Mlýnický Dvůr


41

JA.5314.41

vodovod Oucmanice

3611.5314.064.01

Oucmanice

rekonstrukce a posílení sítě, zkvalitnění propojení s vodovodem č.9 Jehnědí

42

JA.5313.42

vodovod Říčky

3611.5313.061.06

Říčky

rekonstrukce a rozšíření sítě, nový VDJ

43

JA.5301.43

vodovod Semanín

3611.5301.078.01

Semanín

rekonstrukce a rozšíření sítě, nový VDJ

44

JA.5306.44

vodovod Tatenice

3611.5306.091.01

Tatenice

rozšíření sítě

45

JA.5305.45

vodovod Vlčkovice

3611.5305.056.03

Vlčkovice

doplňující zdroj, ČS, výtlačný řad

3611.5313.100.01

Voděrady

rekonstrukce a rozšíření sítě, společné napojení s vodovodem č. 31 Džbánov na vodovod č.9 Jehnědí, přívodní řad, společný VDJ s vodovodem č. 31 Džbánov

3611.5315.108.01

Žamberk

3611.5315.053.01 3611.5315.019.01

Lukavice Dlouhoňovice

3611.5301.013.01

Česká Třebová

3611.5301.013.03

Skuhrov

3611.5301.073.01

Rybník

3611.5301.095.01 3611.5301.070.01 3611.5301.013.04 3611.5301.013.02 3611.5314.037.01 3611.5314.037.02 3611.5314.048.01 3611.5314.048.02 3611.5314.071.01 3611.5314.105.01 3611.5314.104.04 3611.5314.104.03 3611.5314.025.01 3609.5314.113.03 3609.5314.115.01

Třebovice Přívrat Svinná Kozlov Javorník Vysoká Libecina Javorníček Pustina Zádolí Lhůta Knířov Džbánov Dvořiště Řepníky

46

JA.5313.46

vodovod Voděrady

47

VE.5315.47 skupinový vodovod Žamberk

skupinový vodovod Česká Třebová

48

OR.5301.48

49

skupinový vodovod Rybník OR.5301.49 Třebovice

50

OR.5301.50

51 52

OR.5301.51 vodovod Kozlov VM.5314.52 skupinový vodovod Javorník

skupinový vodovod Zlatý pásek


rekonstrukce a rozšíření sítě, nový VDJ rekonstrukce a rozšíření sítě rekonstrukce a rozšíření sítě rekonstrukce sítě rekonstrukce a rozšíření sítě, nová úpravna vody

95



_____________________________________________________________________

53

54

55

VM.5307.53

VM.5314.54

VM.5314.55

3609.5314.115.02

Pěšice

3609.5314.115.03

Popovec

3611.5314.014.02 skupinový vodovod Sloupnice České Heřmanice - Borová 3611.5314.014.01 skupinový vodovod Vysoké Mýto

vodovod Svařeň

České Heřmanice

rekonstrukce a rozšíření sítě, nový zdroj, ČS, výtlačný řad, rozšíření VDJ

3611.5314.104.01

Vysoké Mýto

3611.5314.104.02 3611.5314.104.06 3611.5314.101.01 3611.5314.101.02 3611.5314.024.01 3611.5314.080.01 3611.5314.109.01 3611.5314.1109.01 3611.5314.109.02 3611.5314.084.01 3611.5314.093.01 3611.5314.102.01 3611.5314.107.01 3611.5314.107.02 3611.5314.102.02 3611.5314.014.03

Brteč Vanice Vraclav Sedlec Domoradice Slatina Zámrsk Nová Ves Janovičky Sruby Tisová Vračovice Zálší Nořín Orlov Chotěšiny

3611.5314.104.05

Svařeň

napojení na vodovod č. 54 Vysoké Mýto, ČS, výtlačný řad

Hrušová Cerekvice n. Loučnou Horky Pekla

rekonstrukce a rozšíření sítě, propojení s vodovodem č. 54 Vysoké Mýto v obci 033.01 Hrušová

3611.5314.007.01

Bučina

rekonstrukce sítě

3611.5314.014.01

Netřeby

stávající stav

okres Svitavy

Bohuňovice

56

LI.5314.56 skupinový vodovod ZÁHORAN 3611.5314.033.01 okres Svitavy

57

LI.5314.57

58

VH.5307.58

vodovod Bučina skupinový vodovod Bohuňovice

Borová

rekonstrukce a rozšíření sítě, nový zdroj, ČS, výtlačný řad, napojení obce 104.05 Svařeň, propojení s vodovodem č. 56 Záhoran v obci 033.01 Hrušová, napojení vodovodu č. 85 Zaháj

Řídký Sedliště 59

60

HE.5315.59 skupinový vodovod Hejnice Česká Rybná VL.5314.60

skupinový vodovod Nové Hrady - Proseč

3611.5315.026.01

Hejnice

3611.5315.012.01

Česká Rybná

3609.5314.060.01

Nové Hrady

3609.5314.060.02 3609.5314.060.03

Mokrá Lhota Rybníček

3609.5314.113.01

Leština

3609.5314.113.02

3611.5314.069.03 3611.5314.069.01 3611.5314.058.01

Doubravice Podhořany u Nových Hradů Turov Němčí Nasavrky


3611.5314.096.01

Újezd u Chocně

nový věžový vodojem, napojení obce 034.05 Plchůvky

3609.5314.113.04 61

PO.5314.61

skupinový vodovod Podlesí

62

UC.5314.62

skupinový vodovod Újezd u Chocně - Prochody -

rozšíření sítě, ČS

stávající stav

96



_____________________________________________________________________ Chloumek

63

3611.5314.096.03 3611.5314.096.02 ZA.5315.63 skupinový vodovod Záchlumí - 3611.5315.106.01 Bohousová - Litice nad Orlicí 3611.5315.106.02

Prochody Chloumek Záchlumí Litice nad Orlicí

rekonstrukce sítě, nový VDJ

64

CO.5306.64

vodovod Cotkytle

3611.5306.009.01

Cotkytle

rekonstrukce a rozšíření sítě, nový vodovod společný s vodovodem č. 90 Herbortice, 2 x nový zdroj, ČS, akumulace, výtlačný řad

65

CP.5315.65

vodovod České Petrovice

3611.5315.016.01

České Petrovice

rekonstrukce a rozšíření sítě, nový zdroj, ČS, ÚV, VDJ výtlačný a přívodní řad

66

HH.5306.66

vodovod Dolní Heřmanice + Chudoba

3611.5306.030.02

Dolní Heřmanice + Chudoba

rekonstrukce sítě, propojení s vodovodem č. 71 Horní Heřmanice

67 68

DM.5305.67 O.5305.68

vodovod Dolní Morava vodovod Heřmanice

3611.5305.023.01 3611.5305.043.06

Dolní Morava Heřmanice

rozšíření sítě, nový VDJ nutná prověrka na místě

69

O.5314.69

vodovod Hluboká

3611.5314.084.02

Hluboká

rekonstrukce sítě, úprava a zabezpečení zdroje

70

HN.5313.70

vodovod Hnátnice

3611.5313.028.01

Hnátnice

rekonstrukce a rozšíření sítí, doplňující zdroj, ČS, výtlačný řad

71

HH.5306.71

vodovod Horní Heřmanice

3611.5306.030.01

Horní Heřmanice

rozšíření sítě, doplňující zdroj, ČS, výtlačný řad, legalizace stávajícího zdroje, propojení s vodovodem č. 66 Dolní Heřmanice

72

DC.5306.72

vodovod Jakubovice

3611.5306.021.02

Jakubovice

nový zdroj, ÚV, ČS, VDJ, výtlačné a rozvodné řady

73

KO.5314.73

vodovod Koldín

3611.5314.041.01

Koldín

rozšíření sítě, nový zdroj, ČS, výtlačný řad

74 75

JA.5306.74 LH.5305.75

vodovod Krasíkov vodovod Lichkov

3611.5306.044.01 3611.5305.050.01

Krasíkov Lichkov

rozšíření sítě stávající stav

76

CH.5306.76

vodovod Mezilesí

3611.5306.009.04

Mezilesí

77

OL.5315.77

vodovod Orličky

3611.5315.062.01

Orličky

78

OS.5306.78

vodovod Ostrov

3611.5306.063.01

Ostrov

79

KR.5305.79

vodovod Prostřední Lipka I,II,III

3611.5305.043.11

Prostřední Lipka

rekonstrukce a rozšíření sítě, propojení vodovodů Prostřední Lipka I, II, III, nový VDJ, výtlačný řad

80 81 82

TE.5315.80 ST.5306.91 SU.5315.82

vodovod Stanovník vodovod Strážná vodovod Studené

3611.5315.092.03 3611.5306.085.01 3611.5315.086.01

Stanovník Strážná Studené

rekonstrukce sítě rekonstrukce sítě rozšíření sítě

83

DS.5314.83

vodovod Stradouň

3609.5314.081.01

rekonstrukce sítě, legalizace stávajícího zdroje rekostrukce a rozšíření sítě, nový zdroj, ČS, VDJ, výtlačný a přívodní řad rozšíření sítě

Stradouň (od 2003 ve napojení stáv. vrtu, nová ATS s výstavbě) akumulací, nové rozváděcí řady

97



_____________________________________________________________________

84

VY.5306.84

vodovod Výprachtice

3611.5306.103.01

Výprachtice

rekonstrukce a rozšíření sítě, úpravna vody

85

TI.5314.85

vodovod Zaháj

3611.5314.093.02

Zaháj

napojení na vodovod č. 54 Vysoké Mýto, ČS, výtlačný řad

86 87

PO.5208.86 OA.5314.87

vodovod Čermná nad Orlicí vodovod Radhošť

88

IZ..01

IZ Bošín

3611.5314.005.01

Bošín

nový vodovod, napojit na vodovod č.7 Choceň

89

IZ..02

IZ Březenice

3611.5314.034.02

Březenice

nový vodovod zásobovaný z VDJ Choceň (vodovod č.7), ČS

90 91

IZ..03 IZ..04

IZ Bubnov IZ Čihák

3611.5315.045.02 3611.5315.040.02

Bubnov Čihák

stávající stav stávající stav

92

IZ..05

IZ Herbortice

3611.5306.009.02

Herbortice

nový vodovod společný s vodovodem č. 64 Cotkytle (viz č. 64)

93 94 95 96 97

IZ..06 IZ..07 IZ..08 IZ..09 IZ..10

IZ Horní Boříkovice IZ Horní Hedeč IZ Houkov IZ Janoušov IZ Jedlina

3611.5305.043.07 3611.5305.043.08 3611.5315.027.02 3611.5306.009.03 3611.5315.040.03

Horní Boříkovice Horní Hedeč Houkov Janoušov Jedlina

stávající stav stávající stav stávající stav stávající stav stávající stav

98

IZ..11

IZ Křižánky

3611.5315.026.02

Křižánky

nový vodovod, napojit na skupinový vodovod č. 59 Hejnice - Česká Rybná

99

IZ..12

IZ Kunačice

3611.5315.045.04

Kunačice

stávající stav

100

IZ..13

IZ Lhotka

3611.5315.040.04

Lhotka

nový vodovod, napojit na vodovod č. 10 Klášterec nad Orlicí

101

IZ..14

IZ Mostek

3611.5314.057.01

Mostek

nový vodovod, napojit na vodovod č. 111 Sudličkova Lhota

102 103 104 105

IZ..15 IZ..16 IZ..17 IZ..18

IZ Nová Ves IZ Olešná IZ Perná IZ Petrovičky

3611.5314.034.04 3611.5314.069.02 3611.5313.061.03 3611.5305.056.02

Nová Ves Olešná Perná Petrovičky

stávající stav stávající stav stávající stav stávající stav

okres Rychnov nad Kněžnou 3609.5314.114.01 Radhošť 3609.5314.114.02 Sedlíšťka

nový vodovod, napojení na vodovod Trusov (ÚC Chrudim)

106

IZ..19

IZ Plchovice

3611.5314.068.01

Plchovice

nový vodovod, napojit na vodovod č.86 Čermná nad Orlicí (okres Rychnov nad Kněžnou) přes sídelní jednotku č. 068.02 Smetana

107

IZ..20

IZ Plchůvky

3611.5314.034.05

Plchůvky

nový vodovod, napojit na vodovod č. 62 Újezd u Chocně

108

IZ..21

IZ Podrážek

3611.5314.034.06

Podrážek

nový vodovod, napojit na skupinový vodovod č.7 Choceň

109

IZ..22

IZ Rýdrovice

3611.5306.030.03

Rýdrovice

stávající stav

98



_____________________________________________________________________

110

IZ..23

IZ Smetana

3611.5314.068.02

Smetana

nový vodovod, napojit na vodovod č.86 Čermná nad Orlicí (okres Rychnov nad Kněžnou), ČS

111

IZ..24

IZ Sudličkova Lhota

3611.5314.057.02

Sudličkova Lhota

nový vodovod, napojit na nový vodovod č.87 Březenice-Hemže

112 113 114 115 116

IZ..25 IZ..26 IZ..27 IZ..28 IZ..29

IZ Údolí IZ Valteřice IZ Vinary IZ Záhory IZ Zaječiny

3611.5315.059.02 3611.5306.103.02 3609.5314.099.01 3611.5315.045.05 3611.5315.045.06

Údolí Valteřice Vinary Záhory Zaječiny

stávající stav stávající stav stávající stav stávající stav stávající stav

117

IZ..30

IZ Týníšťko

3609.5314.116.01

Týníšťko

nový vodovod, napojit na skupinový vodovod č. 54 Vysoké Mýto v obci Zámrsk – Janovičky

118

IZ..31

vodovody Bystřec - Bystříček

3611.5315.008.01

Bystřec

rekonstrukce a rozšíření sítě, napojení na vodovod č. 25 Bystřec

119

IZ..32

vodovod Pastviny

3611.5315.065.01

Pastviny

2 doplňující zdroje, 2 x ČS, VDJ, výtlačný řad

120

IZ..33

vodovod Trpík

3611.5306.094.01

Trpík

rekonstrukce sítě,ověření množství a jakosti vody, legalizace zdroje

Předpokládaný počet napojených obyvatel na vodovod v letech 2005, 2010 a 2015 ve srovnání s roky 2000 a 2001 Tabulka č. 37 Počet trvale bydlících obyvatel

2000

2001

2005

2010

2015

počet individuálně zásobovaných trvale 9326 8835 7222 5278 2880 bydlících obyvatel počet zásobovaných trvale bydlících 128723 130110 135292 141699 148562 obyvatel z vodovodu 138049 138945 142514 146977 151442 počet trvale bydlících obyvatel

Graf č. 10 uvádí absolutní vyjádření počtu obyvatel napojených na vodovod a individuální zásobování.

99



_____________________________________________________________________

Graf č. 10 Výhledové rozdělení obyvatel podle způsobu zásobování pitnou vodou

160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2000

2001

2005

2010

2015

počet individuálně zásobovaných trvale bydlících obyvatel počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel z vodovodu

Celková délka stávajících a navrhovaných vodovodních řadů v územním celku Ústí nad Orlicí je souhrnně uvedena v následující tabulce č. 38.

Celková délka stávajících a přírůstek navrhovaných vodovodních řadů Tabulka č. 38 rok celková délka vodovodních řadů

2000

2001

2005

2010

2015

1146,847

1162,853

1188,513

1232,495

1311,130

100



_____________________________________________________________________

Graf č. 11 Vývoj celkové délky vodovodních řadů 1350,00

1300,00

1250,00

1200,00

1150,00

1100,00 0 1050,00 2000

2001

2005

2010

2015

délka vodovodních řadů v km

Úpravny vody Jak již bylo konstatováno, většina vodních zdrojů určených pro navýšení současných odběrů podzemní vody, patří jakostní kategorie vod podmíněně vhodných pro využití k pitným účelům. Z celkem 23 nových jímacích objektů bude třeba upravovat vodu v 7 případech, z hlediska objemového jsou však rozhodující dva budoucí odběry vody (Choceň a Letohrad).

13.2. NAVRHOVANÝ VODAMI

STAV

NAKLÁDÁNÍ

S ODPADNÍMI

13.2.3. ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD V následující tabulce č. 39 je souhrnně uveden návrh řešení odvádění a likvidace odpadních vod pro jednotlivé obce a sídelní jednotky.

101



_____________________________________________________________________

Přehled navrhovaných řešení kanalizací a likvidace OV Tabulka č. 39

Číslo

Číslo sídelní jednotky

TP.5313.01 3611.5313.001.01

Napojené sídelní jednotky

Provozovatel stávající ČOV/kanalizace

Ústí nad Orlicí


K.5313.02

3611.5313.001.02

Černovír

není kanalizace

K.5313.03

3611.5313.001.03

Dolní Houžovec

není kanalizace

K.5313.04

3611.5313.001.04 Horní Houžovec

není kanalizace

TP.5313.05 3611.5313.001.05

Kerhartice


TP.5313.06 3611.5313.001.06

Knapovec


Albrechtice

-/Obec Albrechtice

Anenská Studánka

Ústav soc. péče/ -

3611.5306.003.02

Helvíkov

není kanalizace

JA.5314.10 3611.5314.004.01

Běstovice

- / VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

BO.5314.11 3611.5314.005.01

Bošín

-/ Obec Bošín

A.5306.07

3611.5306.002.01

UA.5306.08 3611.5306.003.01 K.5306.09

JA.5314.12 3611.5313.006.01 Brandýs nad Orlicí

- /VAK Jablonné nad Orlicí ,a.s.

LI.5314.13

3611.5314.007.01

Bučina

VODOVODY Litomyšl spol. s r.o.

BY.5315.14 3611.5315.008.01

Bystřec

-/Obec Bystřec

CO.5306.15 3611.5306.009.01

Cotkytle

-/Obec Cotkytle

K.5306.16

3611.5306.009.02

Herbortice

není kanalizace

K.5306.17

3611.5306.009.03

Janoušov

není kanalizace

K.5306.18

3611.5306.009.04

Mezilesí

není kanalizace

Navrhované řešení rozšíření kanalizace a rekonstrukce stávající ČOV, napojení sídelních jednotek 001.02 Černovír a 001.05 Kerhartice, intenzifikace ČOV Ústí nad Orlicí nová splašková kanalizace a čerpání do kanalizace a ČOV Ústí nad Orlicí bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem dostavba kanalizace a čerpání do kanalizace a ČOV Ústí nad Orlicí nová splašková kanalizace a 3 lokální ČOV nová kanalizace a společné čerpání na ČOV Lanškroun spolu s obcemi 076.01 Sázava a 112.01 Žichlínek nová splašková kanalizace a dvě lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem dostavba kanalizace a čerpání na ČOV Choceň nová splašková kanalizace a ČOV rekonstrukce a dostavba kanalizace a nová centrální ČOV stávající stav dostavba kanalizace a 3 lokální ČOV nová splašková kanalizace a ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem

102



_____________________________________________________________________

K.5306.19

3611.5306.010.01

JA.5305.20 3611.5305.011.01

Čenkovice

není kanalizace

Červená Voda

Obec Červená Voda, SBD Žamberk / VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

K.5305.21

3611.5305.011.02

Dolní Orlice

není kanalizace

K.5305.22

3611.5305.011.03

Horní Orlice

není kanalizace

K.5305.23

3611.5305.011.04 Moravský Karlov

není kanalizace

K.5305.24

3611.5305.011.05

Šanov

není kanalizace

CR.5315.25 3611.5315.012.01

Česká Rybná

-/ Obec Česká Rybná

OR.5301.26 3611.5301.013.01

Česká Třebová


K.5301.27

3611.5301.013.02

Kozlov

není kanalizace

K.5301.28

3611.5301.013.03

Skuhrov

není kanalizace

K.5301.29

3611.5301.013.04

Svinná

není kanalizace

HR.5314.30 3611.5314.014.01 České Heřmanice

Obec České Heřmanice

K.5314.31

3611.5314.014.02

Borová

není kanalizace

K.5314.32

3611.5314.014.03

Chotěšiny

není kanalizace

K.5313.33

3611.5314.014.04

Netřeby

není kanalizace

CL.5313.34 3611.5313.015.01

České Libchavy

CP.5315.35 3611.5315.016.01 České Petrovice

-/ Obec České Libchavy Obec České Petrovice firmy/ Obec Damníkov

DA.5306.36 3611.5306.017.01

Damníkov

DT.5313.37 3611.5313.018.01

Dlouhá Třebová

-/ Obec Dlouhá Třebová

VE.5315.38 3611.5315.019.01

Dlouhoňovice

VENCL-SERVIS VAK s.r.o.

DO.5314.39 3611.5314.020.01

Dobříkov

- / Obec Dobříkov

DO.5314.40 3611.5314.020.02

Rzy

- / Obec Dobříkov

DC.5306.41 3611.5306.021.01

Dolní Čermná

Obec Dolní Čermná

nová splašková kanalizace a 3 lokální ČOV dostavba kanalizace, ponechání 2 stávajících ČOV, rekonstrukce stávající ČOV fy San Valentino, zrušení 5 lokálních ČOV nová splašková kanalizace a 3 lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 3 lokální ČOV nová splašková kanalizace a 3 lokální ČOV rekonstrukce a rozšíření kanalizace, rekonstrukce stávající ČOV, napojení dalších obyvatel obce 073.01 Rybník nová splašková kanalizace a ČOV nová splašková kanalizace a ČOV nová splašková kanalizace a ČOV dostavba kanalizace a nová ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a ČOV nová splašková kanalizace a ČOV dostavba kanalizace a 2 nové lokální ČOV dostavba kanalizace a 1 nová lokální ČOV dostavba kanalizace a 5 nových lokálních ČOV nová splašková kanalizace a čerpání na kanalizaci a ČOV Ústí nad Orlicí dostavba kanalizace a čerpání na ČOV Žamberk dostavba kanalizace a nová ČOV dostavba kanalizace a nová ČOV nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV

103



_____________________________________________________________________ bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem dostavba kanalizace a nová DD.5313.43 3611.5313.022.01 Dolní Dobrouč Obec Dolní Dobrouč ČOV, nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, K.5313.44 3611.5313.022.02 Lanšperk není kanalizace septiky se zemním filtrem - / Obec Dolní nová splašková kanalizace a 6 DM.5305.45 3611.5305.023.01 Dolní Morava Morava lokálních ČOV dostavba kanalizace a nová DE.5314.46 3611.5314.024.01 Domoradice -/ Obec Domoradice ČOV Džbánov u -/ Obec Džbánov u dostavba kanalizace a nová DZ.5314.47 3611.5314.025.01 Vysokého Mýta Vysokého Mýta ČOV nová splašková kanalizace a 3 K.5315.48 3611.5315.026.01 Hejnice není kanalizace lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, K.5315.49 3611.5315.026.02 Křižánky není kanalizace septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 3 HL.5315.50 3611.5315.027.01 Helvíkovice -/ Obec Helvíkovice lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, K.5315.51 3611.5315.027.02 Houkov není kanalizace septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 4 K.5313.52 3611.5313.028.01 Hnátnice není kanalizace lokální ČOV - / Obec Horní nová splašková kanalizace a 3 HC.5306.53 3611.5306.029.01 Horní Čermná Čermná lokální ČOV nová splašková kanalizace a 5 K.5306.54 3611.5306.030.01 Dolní Heřmanice není kanalizace lokálních ČOV nová splašková kanalizace a 4 K.5306.55 3611.5306.030.02 Horní Heřmanice není kanalizace lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, K.5306.56 3611.5306.030.03 Rýdrovice není kanalizace septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a K.5306.57 3611.5306.031.01 Horní Třešňovec není kanalizace napojení na kanalizaci a ČOV Lanškroun nová splašková kanalizace a 2 K.5313.58 3611.5313.032.01 Hrádek není kanalizace lokální ČOV dostavba kanalizace a nová HU.5314.59 3611.5314.033.01 Hrušová Obec Hrušová ČOV rekonstrukce a rozšíření VaK Jablonné nad kanalizace, intenzifikace JA.5314.60 3611.5314.034.01 Choceň Orlicí, a.s. stávající ČOV, napojení obce 004.01 Běstovice bezodtoké jímky, DČOV, CC.5314.61 3611.5314.034.02 Březenice -/ Město Choceň septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a CC.5314.62 3611.5314.034.03 Dvořisko -/ Město Choceň ČOV bezodtoké jímky, DČOV, K.5314.63 3611.5314.034.04 Nová Ves není kanalizace septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a CC.5314.64 3611.5314.034.05 Plchůvky -/ Město Choceň ČOV nová splašková kanalizace a CC.5314.65 3611.5314.034.06 Podrážek -/ Město Choceň ČOV DC.5306.42 3611.5306.021.02

Jakubovice

- / Obec Dolní Čermná

104



_____________________________________________________________________

JA.5315.66 3611.5315.035.01 JM.5315.67 3611.5315.036.01 K.5314.68

3611.5314.037.01

K.5314.69

3611.5314.037.02

JE.5313.70 3611.5313.038.01 KA.5315.71 3611.5315.039.01

JA.5315.72 3611.5315.040.01

dostavba kanalizace, stávající ČOV, napojení obce 055.01 Mistrovice Obec Jamné nad dostavba kanalizace a nová Jamné nad Orlicí Orlicí ČOV nová splašková kanalizace a Javorník není kanalizace ČOV bezodtoké jímky, DČOV, Vysoká není kanalizace septiky se zemním filtrem dostavba kanalizace a nová Jehnědí -/ Obec Jehnědí ČOV dostavba kanalizace a nová Kameničná - / Obec Kameničná ČOV rozšíření kanalizace, VaK Jablonné nad intenzifikace stávající ČOV a Klášterec nad Orlicí, a.s. + Obec napojení 040.04 Lhotky a 40.05 Orlicí Klášterec nad Orlicí Zbudova, části obce 065.01 Pastviny bezodtoké jímky, DČOV, Čihák není kanalizace septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, Jedlina není kanalizace septiky se zemním filtrem Jablonné nad Orlicí

VaK Jablonné nad Orlicí, a.s.

K.5315.73

3611.5315.040.02

K.5315.74

3611.5315.040.03

K.5315.75

3611.5315.040.04

Lhotka

není kanalizace

K.5315.76

3611.5315.040.05

Zbudov

není kanalizace

KO.5314.77 3611.5314.1041.01

Hradiště

-/ Obec Koldín

3611.5314.041.01

Kosořín

-/ Obec Kosořín

KR.5305.79 3611.5305.043.01

Králíky

Město Králíky

Červený Potok

není kanalizace

3611.5305.043.02

KR.5305.81 3611.5305.043.03 Dolní Boříkovice K.5305.82

nová splašková kanalizace a napojení na kanalizaci a ČOV Klášterec nad Orlicí nová splašková kanalizace, ČS a ČOV

Koldín

KN.5314.78 3611.5314.042.01

K.5305.80

nová splašková kanalizace a napojení na kanalizaci a ČOV Klášterec nad Orlicí

-/ Město Králíky

3611.5305.043.04

Dolní Hedeč

není kanalizace

KR.5305.83 3611.5305.043.05

Dolní Lipka

-/ Město Králíky

Heřmanice

není kanalizace

K.5305.84

3611.5305.043.06

K.5305.85

3611.5305.043.07 Horní Boříkovice

není kanalizace

K.5305.86

3611.5305.043.08

Horní Hedeč

není kanalizace

K.5305.87

3611.5305.043.09

Horní Lipka

není kanalizace

K.5305.88

3611.5305.043.10

Kopeček

není kanalizace

dostavba kanalizace a nová ČOV rozšíření kanalizace, stávající ČOV nová splašková kanalizace a 1 lokální ČOV nová splašková kanalizace a 3 lokální ČOV nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV dostavba kanalizace a 1 lokální ČOV nová splašková kanalizace a 1 lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 1 lokální ČOV stávající stav

105



_____________________________________________________________________

K.5305.89

3611.5305.043.11 Prostřední Lipka

KV.5306.90 3611.5306.044.01

Krasíkov

není kanalizace

nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV

Obec Krasíkov

dostavba kanalizace a 1 lokální ČOV

VAK Jablonné nad rekonstrukce a rozšíření Orlicí / Obec Kunvald kanalizace, 3 nové lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, K.5315.92 3611.5315.045.02 Bubnov není kanalizace septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a K.5315.93 3611.5315.045.03 Končiny není kanalizace ČOV bezodtoké jímky, DČOV, K.5315.94 3611.5315.045.04 Kunačice není kanalizace septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, K.5315.95 3611.5315.045.05 Záhory není kanalizace septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, K.5315.96 3611.5315.045.06 Zaječiny není kanalizace septiky se zemním filtrem rekonstrukce a rozšíření kanalizace, intenzifikace stávající ČOV, napojení obcí 002.01 Albrechtice, 076.01 Lanškroun-vnitřní VAK Jablonné nad Sázava, 112.01 Žichlínek, JA.5306.97 3611.5306.046.01 město Orlicí, a.s. 1046.01 Dolní Třešňovec, 031.01 Horní Třešňovec, nová splašková kanalizace v Dolním Třešňovci a napojení na kanalizaci a ČOV Lanškroun nová splašková kanalizace, 1 -/Město Letohrad + lokální ČOV pro Červenou, JA.5315.98 3611.5315.047.01 Červená VAK Jablonné nad Jankovice napojit na ČOV Orlicí, a.s. Letohrad rekonstrukce a rozšíření VAK Jablonné nad kanalizace, intenzifikace JA.5315.99 3611.5315.047.02 Letohrad Orlicí, a.s. stávající ČOV, napojení sídelní jednotky 1047.02 Jankovice bezodtoké jímky, DČOV, LB.5314.100 3611.5314.048.01 Libecina -/Obec Libecina septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, K.5314.101 3611.5314.048.02 Javorníček není kanalizace septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 8 LY.5313.102 3611.5313.049.01 Dolní Libchavy Obec Libchavy lokálních ČOV dostavba kanalizace a 2 lokální LH.5305.103 3611.5305.050.01 Lichkov -/ Obec Lichkov ČOV nová splašková kanalizace a 8 LS.5315.104 3611.5315.051.01 Líšnice -/Obec Líšnice lokálních ČOV nová splašková kanalizace a SS.5306.105 3611.5306.052.01 Lubník -/ SÚS Ústí nad Orlicí ČOV nová splašková kanalizace a LU.5315.106 3611.5315.053.01 Lukavice -/ Obec Lukavice čerpání na kanalizaci a ČOV Žamberk bezodtoké jímky, DČOV, K.5306.107 3611.5306.054.01 Květná není kanalizace septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 6 LK.5306.108 3611.5306.054.02 Luková Obec Luková lokálních ČOV JA.5315.91 3611.5315.045.01

Kunvald

106



_____________________________________________________________________

MI.5315.109 3611.5315.055.01

Mistrovice

Obec Mistrovice

ML.5305.110 3611.5305.056.01

Mladkov

Obec Mladkov

ML.5305.111 3611.5305.056.02

Petrovičky

Obec Mladkov

K.5305.112 3611.5305.056.03

Vlčkovice

není kanalizace

MO.5314.113 3611.5314.057.01

Mostek

-/ Obec Mostek

MO.5314.114 3611.5314.057.02 Sudičkova Lhota NA.5314.115 3611.5314.058.01

Nasavrky

NK.5315.116 3611.5315.059.01

Nekoř

K.5315.117 3611.5315.059.02

Údolí

K.5314.118 3609.5314.060.01

Nové Hrady

K.5314.119 3609.5314.060.02

Mokrá Lhota

K.5314.120 3609.5314.060.03

Rybníček

DV.5313.121 3611.5313.061.01

Dobrá Voda

K.5313.122 3611.5313.061.02

Kaliště

K.5313.123 3611.5313.061.03

Perná

K.5313.124 3611.5313.061.04

Rozsocha

OP.5313.125 3611.5313.061.05

Rviště

OP.5313.126 3611.5313.061.06

Říčky

K.5315.127 3611.5315.062.01

Orličky

OS.5306.128 3611.5306.063.01

Ostrov

OU.5314.129 3611.5314.064.01

Oucmanice

PA.5315.130 3611.5315.065.01

Pastviny

PE.5306.131 3611.5306.066.01

Petrovice

PI.5315.132 3611.5315.067.01

Písečná

PL.5314.133 3611.5314.068.01

Plchovice

PL.5314.134 3611.5314.068.02

Smetana

PO.5314.135 3611.5314.069.01

Němčí

nová splašková kanalizace a čerpání na ČOV Jablonné nad Orlicí dostavba kanalizace a 2 lokální ČOV stávající stav nová splašková kanalizace a 1 lokálních ČOV dostavba kanalizace a společná ČOV

-/ Obec Mostek nová splašková kanalizace a ČOV dostavba kanalizace a 3 lokální -/ Obec Nekoř ČOV bezodtoké jímky, DČOV, není kanalizace septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a není kanalizace ČOV nová splašková kanalizace a není kanalizace napojení na ČOV Nové Hrady není kanalizace stávající stav bezodtoké jímky, DČOV, -/ Obec Dobrá Voda septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, není kanalizace septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, není kanalizace septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 1 není kanalizace lokální ČOV -/ Obec Orlické dostavba kanalizace a nová Podhůří ČOV -/ Obec Orlické dostavba kanalizace a nová Podhůří ČOV nová splašková kanalizace a 4 není kanalizace lokální ČOV nová splašková kanalizace a 6 -/ Obec Ostrov lokálních ČOV nová splašková kanalizace a -/ Obec Oucmanice ČOV dostavba kanalizace, část odpadních vod čerpat a část Obec Pastviny odvoz na ČOV Klášterec nad Orlicí dostavba kanalizace a nová - /Obec Petrovice ČOV dostavba kanalizace na Obec Písečná stávající ČOV bezodtoké jímky, DČOV, -/Obec Plchovice septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, -/ Obec Plchovice septiky se zemním filtrem -/ Obec Podlesí dostavba kanalizace a nová -/ Obec Nasavrky

107



_____________________________________________________________________ ČOV K.5314.136 3611.5314.069.02

Olešná

není kanalizace

PO.5314.137 3611.5314.069.03

Turov

-/ Obec Podlesí

PR.5301.138 3611.5301.070.01

Přívrat

-/ Obec Přívrat

PU.5314.139 3611.5314.071.01

Pustina

-/ Obec Pustina

RU.5306.140 3611.5306.072.01

Rudoltice

Obec Rudoltice

OR.5301.141 3611.5301.073.01

Rybník

Obec Rybník, ORVOS Česká Třebová

RE.5313.142 3611.5313.074.01

Řetová

-/ Obec Řetová

ŘT.5313.143 3611.5313.075.01

Řetůvka

Obec Řetůvka

SA.5306.144 3611.5306.076.01

Sázava

Obec Sázava

SE.5314.145 3611.5314.077.01

Seč

- / Obec Seč

SM.5301.144 3611.5301.078.01

Semanín

-/ Obec Semanín

SK.5314.147 3611.5314.079.01

Skořenice

Obec Skořenice

SL.5314.148 3611.5314.080.01

Slatina

-/ Obec Slatina

K.5314.149 3609.5314.081.01

Stradouň

není kanalizace

SB.5315.150 3611.5315.082.01

Sobkovice

Obec Sobkovice

SP.5313.151 3611.5313.083.01

Sopotnice

-/ Obec Sopotnice

SR.5314.152 3611.5314.084.01

Sruby

-/ Obec Sruby

K.5314.153 3611.5314.084.02

Hluboká

není kanalizace

ST.5306.154 3611.5306.085.01

Strážná

Obec Strážná

K.5315.155 3611.5315.086.01

Studené

není kanalizace

bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem dostavba kanalizace a nová ČOV nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem dostavba kanalizace a 7 lokálních ČOV, pro novou lokalitu Zámeček 2 lokální ČOV dostavba kanalizace a napojení na kanalizaci a ČOV Česká Třebová nová splašková kanalizace a 9 lokálních ČOV nová splašková kanalizace a 3 lokální ČOV nová kanalizace a společné čerpání na ČOV Lanškroun s obcemi 002.01 Albrechtice a 112.01 Žichlínek dostavba kanalizace a nová ČOV nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV dostavba kanalizace a 2 nové ČOV dostavba kanalizace a společné čerpání na ČOV Vysoké Mýto s obcemi 084.01 Sruby, 109.01 Zámrsk, 109.02 Janovičky, 101.01 Vraclav, 101.02 Sedlec nová splašková kanalizace a ČOV nová splašková kanalizace a ČOV nová splašková kanalizace a 7 lokálních ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem dostavba kanalizace a společné čerpání na ČOV Vysoké Mýto s obcemi 080.01 Slatina, 109.01 Zámrsk, 109.02 Janovičky, 101.01 Vraclav, 101.02 Sedlec nová splašková kanalizace a 3 lokálních ČOV nová splašková kanalizace a 1 lokální ČOV

108



_____________________________________________________________________

K.5313.156 3611.5313.087.01

Sudislav nad Orlicí

není kanalizace

K.5313.157 3611.5313.087.02

Orlík

není kanalizace

SD.5314.158 3611.5314.088.01

Sudslava

-/ Obec Sudslava

SJ.5314.159 3611.5314.089.01

Svatý Jiří

-/ Obec Svatý Jiří

SJ.5314.160 3611.5314.089.02

Loučky


SJ.5314.161 3611.5314.089.03

Sítiny


SC.5315.162 3611.5315.090.01

Šedivec

-/ Obec Šedivec

TA.5306.163 3611.5306.091.01

Tatenice

Obec Tatenice

TE.5315.164 3611.5315.092.01

Těchonín

Obec Těchonín

K.5315.165 3611.5315.092.02

Celné

není kanalizace

K.5315.166 3611.5315.092.03

Stanovník

není kanalizace

TI.5314.167 3611.5314.093.01

Tisová

-/ Obec Tisová

K.5314.168 3611.5314.093.02

Zaháj

není kanalizace

K.5306.169 3611.5306.094.01

Trpík

není kanalizace

TR.5301.170 3611.5301.095.01

Třebovice

-/ Obec Třebovice

UC.5314.171 3611.5314.096.01

Chloumek

UC.5314.172 3611.5314.096.02

Prochody

UC.5314.173 3611.5314.096.03

Újezd u Chocně

K.5313.174 3611.5313.097.01

Malá Skrovnice

není kanalizace

K.5313.175 3611.5313.097.02 Velká Skrovnice

není kanalizace

-/ Obec Újezd u Chocně -/ Obec Újezd u Chocně -/ Obec Újezd u Chocně

VR.5315.176 3611.5315.098.01

Verměřovice

Obec Verměřovice

K.5314.177 3609.5314.099.01

Vinary

není kanalizace

VO.5313.178 3611.5313.100.01

Voděrady

-/ Obec Voděrady

VO.5313.179 3611.5313.100.02

Džbánov

-/ Obec Voděrady

bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a ČOV dostavba kanalizace a nová ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a ČOV dostavba kanalizace a 3 nové lokální ČOV nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV dostavba kanalizace a nová ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV nová splašková kanalizace a 6 lokálních ČOV dostavba kanalizace a nová ČOV dostavba kanalizace a nová ČOV dostavba kanalizace a nová ČOV nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem dostavba kanalizace a 2 nové ČOV nová splašková kanalizace, ČS, výtlačný řad s napojením na novou ČOV ve Stradouni bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem

109



_____________________________________________________________________

VV.5314.180 3611.5314.101.01

Vraclav

Obec Vraclav

VV.5314.181 3611.5314.101.02

Sedlec

-/ Obec Vraclav

VA.5314.182 3611.5314.102.01

Vračovice

-/ Obec VračoviceOrlov

K.5314.183 3611.5314.102.02

Orlov

není kanalizace

VY.5306.184 3611.5306.103.01

Výprachtice

Obec Výprachtice

K.5306.185 3611.5306.103.02

Valteřice

není kanalizace

VM.5314.186 3611.5314.104.01

Vysoké Mýto město

VaK Vysoké Mýto, s.r.o.

VM.5314.187 3611.5314.104.02

Brteč

-/ VaK Vysoké Mýto,s.r.o.

K.5314.188 3611.5314.104.03

Knířov

není kanalizace

VM.5314.189 3611.5314.104.04

Lhůta

VM.5314.190 3611.5314.104.05

Svařeň

VM.5314.191 3611.5314.104.06

Vanice

ZD.5314.192 3611.5314.105.01

Zádolí

-/ Obec Zádolí

ZA.5315.193 3611.5315.106.01

Bohousová

Obec Záchlumí

ZA.5315.194 3611.5315.106.02

Litice nad Orlicí

-/ Obec Záchlumí

ZL.5314.195 3611.5314.107.01

Zálší

- /Obec Zálší

ZL.5314.196 3611.5314.107.02

Nořín

-/ Obec Zálší

VE.5315.197 3611.5315.108.01

Žamberk

VENCL-SERVIS VAK s.r.o.

ZM.5314.198 3611.5314.109.01

Zámrsk

-/ Obec Zámrsk

-/VaK Vysoké Mýto, s.r.o. -/VaK Vysoké Mýto, s.r.o. -/VaK Vysoké Mýto, s.r.o.

dostavba kanalizace a společné čerpání na ČOV Vysoké Mýto s obcemi 080.01 Slatina, 084.01 Sruby, 109.01 Zámrsk, 109.02 Janovičky dostavba kanalizace a společné čerpání na ČOV Vysoké Mýto s obcemi 080.01 Slatina, 084.01 Sruby, 109.01 Zámrsk, 109.02 Janovičky bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem dostavba kanalizace, intenzifikace stávající ČOV rekonstrukce a rozšíření kanalizace, zrušení 2 stávajících ČOV, rekonstrukce centrální ČOV, napojení obcí 080.01 Slatina, 084.01 Sruby, 109.01 Zámrsk, 109.02 Janovičky, 101.01 Vraclav, 101.02 Sedlec bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a ČOV nová splašková kanalizace a ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 2 lokální ČOV dostavba kanalizace a 2 nové ČOV nová splašková kanalizace a ČOV nová splašková kanalizace a ČOV rozšíření kanalizace, 2 stávající ČOV, napojení obcí 019.01 Dlouhoňovice a 053.01 Lukavice dostavba kanalizace a společné čerpání na ČOV Vysoké Mýto s obcemi 080.01 Slatina, 084.01 Sruby, 101.01 Vraclav, 101.02 Sedlec

110



_____________________________________________________________________

ZM.5314.199 3611.5314.109.02

Janovičky

-/ Obec Zámrsk

ZR.5314.200 3611.5314.110.01

Zářecká Lhota

-/ Obec Zářecká Lhota

ZP.5315.201 3611.5315.111.01

Žampach

Obec Žampach

K.5315.202 3611.5315.111.02

Hlavná

není kanalizace

ZI.5306.203 3611.5306.112.01

Žichlínek

Obec Žichlínek

LE.5314.204 3609.5314.113.01

Leština

-/Obec Leština

LE.5314.205 3609.5314.113.02

Doubravice

-/Obec Leština

LE.5314.206 3609.5314.113.03

Dvořiště

-/Obec Leština

LE.5314.207 3609.5314.113.04

Podhořany u Nových Hradů

-/Obec Leština

K.5314.208 3609.5314.114.01

Radhošť

není kanalizace

K.5314.209 3609.5314.114.02

Sedlíšťka

není kanalizace

K.5314.210 3609.5314.115.01

Řepníky

není kanalizace

K.5314.211 3609.5314.115.02

Pěšice

není kanalizace

K.5314.212 3609.5314.115.03

Popovec

není kanalizace

TN.5314.213 3609.5314.116.01

Týníšťko

-/Obec Týníšťko

dostavba kanalizace a společné čerpání na ČOV Vysoké Mýto s obcemi 080.01 Slatina, 084.01 Sruby, 101.01 Vraclav, 101.02 Sedlec dostavba kanalizace a nová ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a 1 lokální ČOV nová kanalizace a společné čerpání na ČOV Lanškroun s obcemi 002.01 Albrechtice a 076.01 Sázava bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem, stabilizační nádrž na stávající kanalizaci bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace, ČS a ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem nová splašková kanalizace a ČOV bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem bezodtoké jímky, DČOV, septiky se zemním filtrem

13.2.4. LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Souhrnný seznam navrhovaného řešení likvidace odpadních vod je uveden v předešlé tabulce č. 39. V následujícím grafu č. 12 je uveden způsob likvidace odpadních vod v letech 2005, 2010, 2015 dle navrhovaného řešení v porovnání s roky 2000 a 2001.

111



_____________________________________________________________________

Graf č. 12 Rozdělení obyvatelstva podle výhledového způsobu likvidace OV 160000 140000

151442

146977

142514

138945

138049

123371

120000 98434

100000 82136

80000

72727

72315

60000 41088

40807

40000

36722 28451

22212

22051

20781

20000 2918

2876

2875

18010 2082

12770 11168 4133

0 2000

2001

2005

Obyvatelé napojení na centr. nebo lok. ČOV Obyvatelé se septikem Obyvatelé celkem

2010

2015

Obyvatelé s DČOV Obyvatelé s jímkami

Grafy č. 13 až 15 dokumentují způsob navržené likvidace odpadních vod v % trvale bydlících obyvatel. Graf č. 13 Rozdělení trvale bydlících obyvatel podle způsobu likvidace OV v roce 2005

15%

26%

57%

2%


Obyvatelé s DČOV



112



_____________________________________________________________________

Graf č. 14 Rozdělení trvale bydlících obyvatel podle způsobu likvidace OV v roce 2010

12%

19%

1%

68%


Obyvatelé s DČOV



Graf č. 15 Rozdělení trvale bydlících obyvatel podle způsobu likvidace OV v roce 2015

7% 8% 3%

82%


Obyvatelé s DČOV



113



_____________________________________________________________________

rok počet obyvatel připojených na kanalizaci celkový počet obyvatel % napojených obyvatel

2000 91 502

2005 99 958

2010 112 073

2015 130 410

138 049 66

142 514 70

146 977 76

151 442 86

V předešlé tabulce č. 40 je uvedeno srovnání počtu obyvatel celého okresu Ústí nad Orlicí připojených na kanalizaci v roce 2000, 2005,2010 a 2015 .

14. FINANČNÍ PŘEHLED Pro potřeby Plánu jsou investice rozděleny do následujících kategorií 1. 2. 3. 4. 5.

zabezpečení kvality vody nové stavby, doplnění systému rekonstrukce zásobování a odkanalizování nových lokalit zvýšení technické úrovně.

114

PRVK Pardubického kraje – územní celek Ústí nad Orlicí

OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí A. Souhrnná zpráva – technická část

_____________________________________________________________________

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

44,333

39,285

40,335

Vodovody

8,547

9,346

9,658

10,597

35,614

41,528

48,638

50,534

32,567

39,704

33,436

45,566

46,915

Kanalizace a ČOV

29,526

22,666

13,894

59,595

50,622

87,245

92,614

97,290 100,635 110,209 113,105

85,267

87,538

98,124

95,023 100,748

Inv. náklady celkem

38,073

32,013

23,552

70,192

86,236 128,773 141,252 147,824 144,967 149,494 145,672 124,972 120,974 143,690 141,938 141,083

Inv. náklady načítaně

38,073

70,086

93,638 163,830 250,066 378,839 520,091 667,915 812,882 962,375 1108,048 1233,019 1353,994 1497,684 1639,622 1780,705

Graf č. 16 Vývoj potřeb investičních nákladů v mil. Kč 160,000 140,000 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000

Vodovody

Kanalizace a ČOV

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2007

2006

2005

2004

2003

2001

2000

Vodovody

2002


2008

0,000


115

PRVK Pardubického kraje – územní celek Ústí nad Orlicí A. Souhrnná zpráva – obecná část


_____________________________________________________________________

15. ZÁVĚR Předkládaná Souhrnná zpráva - technická část Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje územního celku Ústí nad Orlicí jako druhé části A.1 Plánu je především souhrnným přehledem dat analytických, syntetických a návrhových, týkajících se obyvatelstva a jeho potřeb, přírodního potenciálu území, který je uživatelům k dispozici, současného zásobování obyvatelstva vodou, současného způsobu odvádění a čištění odpadních vod, navrhovaného způsobu řešení zásobování obyvatelstva pitnou vodou a navrhovaného způsobu odvádění a čištění odpadních vod. Primární data jsou zpravidla obsažena v Kartě obce jako 2. oddílu části Plánu, dále v Tabulkové části B a v Grafické části C. Souhrnná zpráva - technická část tato data shrnuje, hodnotí a sumarizuje a prezentuje konkrétní, zpravidla technické, návrhové kroky v časovém horizontu zejména do roku 2015 a po roce 2015. Kromě toho však obsahuje i řadu návrhových kroků netechnického charakteru, týkajících se zejména ochrany a způsobu využití vodních zdrojů v intencích stanovených celospolečenských priorit, korespondujících s autory přijatými zásadami udržitelného rozvoje.

Ing. Miloš Popelář

RNDr. Svatopluk Šeda Ústí nad Orlicí, prosinec 2004

116

Územní celek Ústí nad Orlicí

Recommend Documents