Územní celek Pardubice

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje

Územní celek Pardubice

SOUHRNNÁ ZPRÁVA

V Hradci Králové 2004

z.č.:4059-100

Vodohospodářsko inženýrské služby spol. s r.o., Na Střezině 1079,Tel.: 495076011, Fax: 495541342, E-mail: [email protected]

OBSAH: 1. ÚČEL PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ, CÍL A VYUŽITÍ ............................................................ 3 1.1. ÚČEL ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ ........................................................................................ 3 1.2. CÍL A VYUŽITÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ ............................................................................................... 3 2. VYUŽITÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ..................................... 5 3. ČLENĚNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÉHO KRAJE.................................... 6 4. VÝCHOZÍ PODKLADY ..................................................................................................................................................... 8 5. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE................................................................................................................................................ 8 5.1. TRVALE BYDLÍCÍ OBYVATELÉ ........................................................................................................................................ 14 5.1.1 Obyvatelé s časově omezeným pobytem ................................................................................................................ 15 6. VODOVODY A ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU....................................................................................................... 15 6.1. VÝPOČET POTŘEBY VODY .............................................................................................................................................. 15 6.1.1. Počet obyvatel zásobených pitnou vodou............................................................................................................ 15 6.1.2. Výpočet potřeby vody........................................................................................................................................... 16 Specifické potřeby vody ................................................................................................................................................. 16 6.2. BILANCE VODY .............................................................................................................................................................. 17 6.3. VODOVODY – SOUHRN SOUČASNÉHO STAVU................................................................................................................... 18 6.3.1. Skupinový vodovod .............................................................................................................................................. 19 6.3.2. Samostatné vodovody........................................................................................................................................... 24 6.3.3. Spolupráce sousedních okresů a VSVČ................................................................................................................ 24 6.4. ZHODNOCENÍ CELKOVÉHO STAVU ZÁSOBOVÁNÍ VODOU .................................................................................................. 25 6.5. HLAVNÍ VĚCNÉ PROBLÉMY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ............................................................................................................ 26 6.6. PŘEDPOKLADY ROZVOJE ZÁSOBENÍ PARDUBICKÉHO OKRESU DO R. 2015......................................................................... 26 7. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD........................................................................................................... 27 7.1. VÝPOČET PRODUKCE A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ...................................................................................................... 27 7.1.1. Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva.............................................................................................. 27 7.1.2. Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a vybavenosti....................................... 28 7.2. KANALIZACE – SOUČASNÝ STAV .................................................................................................................................... 29 7.2.1. Stav odkanalizování aglomerací větších než 10 000 E.O. ................................................................................... 29 7.2.2. Stav odkanalizování aglomerací větších než 2 000 EO....................................................................................... 30 7.2.3. Stav odkanalizování menších obcí ...................................................................................................................... 31 7.2.4. Stav odkanalizování v území s mimořádnými požadavky .................................................................................... 31 7.2.5. Zhodnocení celkového stavu odkanalizování územního celku Pardubice ........................................................... 32 7.3. ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ............................................................................................................................................ 32 7.3.1. Kategorizace stávajících ČOV ............................................................................................................................ 32 7.3.2. Stav plnění legislativních podmínek u stávajících ČOV...................................................................................... 33 7.4. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ SPLAŠKOVÝCH VOD V ÚZEMNÍM CELKU PARDUBICE ................... 34 7.4.1. Koncepce odkanalizování území s mimořádnými požadavky .............................................................................. 34 7.4.2. Koncepce odkanalizování velkých aglomerací.................................................................................................... 34 7.4.3. Koncepce odkanalizování aglomerací a měst 2 001 až 10 000 EO..................................................................... 34 7.4.4. Koncepce odkanalizování obcí od 500 EO do 2 000 EO ................................................................................... 35 7.4.5. Koncepce odkanalizování malých obcí ............................................................................................................... 35 7.4.6. Koncepce intenzifikace stávajících ČOV a plnění vládního nařízení 61/2003 Sb. .............................................. 35 8. NÁVRH ČASOVÉHO PLÁNU REALIZACE OPATŘENÍ........................................................................................... 36 8.1. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ......................................................................................................................................... 36 8.2. ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ............................................................................................................... 37 9. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU .............................................................................................................. 40 9.1. SPECIFICKÁ POTŘEBA VODY V DOBĚ NOUZOVÉHO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU .......................................................................... 41 9.2. NAVRŽENÉ ZDROJE PRO NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ................................................................................................. 41 9.3. PŘIŘAZENÍ OBCÍ KE ZDROJŮM ......................................................................................................................................... 42 9.4. TECHNICKÁ OPATŘENÍ NA ZDROJÍCH NZV...................................................................................................................... 42 9.5. VYHODNOCENÍ UCELENÉ ČÁSTI PARDUBICE ................................................................................................................... 43 DOKLADY ............................................................................................................................................................................. 44

2

1. Účel plánu rozvoje vodovodů a kanalizací, cíl a využití 1.1. Účel zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje se realizují na základě § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Jsou základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací a mají za cíl analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje. Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje jsou podkladem pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky podle § 29 písmeno d) zákona o vodovodech a kanalizacích. Obsahem je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky Směrnice Rady 75/440/EHS z 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech. Podkladem pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje jsou územní plány jednotlivých obcí a Územní plán velkého územního celku (ÚP-VÚC) a zejména Program rozvoje Pardubického kraje. Detailní zpracování je provedeno po územních celcích bývalých správních okresů. Tento program stanovil v problémovém okruhu „Technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území“ cíle spočívající zejména dobudování vodovodů v lokalitách s nevyhovující kvalitou vody v individuelních zdrojích a dobudování kanalizačních sítí zakončených čištěním odpadních vod k ochraně životního prostředí, přičemž definoval hrozby plynoucí z neplnění těchto cílů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je naopak podkladem pro revise územních plánů obcí a pro regulační plány. Skutečnost, že Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Pardubického kraje schvaluje kraj jako samosprávný orgán, mu dává závaznost a tím i umožní realizovat řešení, která budou založena nejen na správných technických ale i ekonomických parametrech. 1.2. Cíl a využití plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Pardubického kraje (dále je „PRVKÚK“) stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod společně s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, možnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navržených technických řešení v tomto kraji včetně případného řešení vlastnických vztahů. PRVKÚK není příslibem financování nebo spolufinancování jednotlivých záměrů a navržených technických řešení. PRVKÚK je zpracován v souladu s § 4 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích s výhledem na 10 let (do roku 2020). PRVKÚK slouží jako základní podkladový materiál oboru vodovodů a kanalizací orgánům státní správy a samosprávy při prosazování veřejného zájmu a uplatňování jejich rozhodovacích pravomocí.

3

Zpracování PRVKÚK zahrnuje: • • • • • • •

shromáždění podkladů o demografickém vývoji kraje (územního celku) a jednotlivých obcí, zhodnocení současného stavu zásobování vodou a odkanalizování ve všech obcích a jejich administrativních částech. Výchozím obdobím je aktuální stav vodovodů a kanalizací v roce 2002; výpočet potřeby vody a produkce odpadních vod; návrh potřebných rekonstrukcí objektů vodovodů a kanalizací; návrh rozvoje vodovodů a kanalizací s výhledem na 10 let včetně časového harmonogramu; podklady pro nouzové zásobování pitnou vodou; stanovení potřebných investičních nákladů.

V PRVKÚK se předpokládá, že k cílovému roku 2015, bude ukončen základní vývoj vodovodů i kanalizací. PRVKÚK si klade za cíl navrhnout taková technická opatření, kterými bude dosaženo těchto záměrů:

Vodovody – zásobování pitnou vodou • •

• • • •

zabezpečit kapacitu zdrojů pitné vody, která bude pokrývat předpokládanou potřebu vody s výhledem k cílovému roku; provést opatření na existujících zdrojích, která odstraní současné problémy s dodržováním požadavků vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. (resp. Sm. 98/83/ES), kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Zdroje, u kterých tuto podmínku není možné z technických nebo ekonomických důvodů splnit, budou pokud to bude možné nahrazeny zdroji novými; navrhnout opatření na vodárenských systémech, která je uvedou do souladu s platnými právními předpisy, normami a doporučeními; navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry kraje; navrhnout plán rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, který povede k omezení nárůstu vody nefakturované při respektování finančních možností vlastníků těchto sítí a objektů; navrhnout výstavbu nových vodovodů v těch obcích, ve kterých je to ze současných hledisek financování reálné;

Kanalizace – odkanalizování a čištění odpadních vod (klíčovými dokumenty jsou nař. vlády č. 61/2003 Sb. Směrnice rady 91/271/EHS) • • •

veškeré aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 2 000 obyvatel budou vybaveny sběrným systémem městských odpadních vod; městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem větším než 2 000 obyvatel vstupující do sběrných systémů budou před vypuštěním podrobeny sekundárními nebo jemu ekvivalentnímu čištění; vypouštění vody z čistíren odpadních vod (ČOV) nad 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO), budou splňovat předepsané emisní limity pro dusík a fosfor;

4

• • • • • •

ochrana vodních zdrojů výstavbou kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany těchto zdrojů nebo zdrojů léčivých vod; zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod vstupujících do stávajících sběrných systémů i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel před jejich vypuštěním do povrchových vod; návrh rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů; přiměřená likvidace odpadních vod v obcích bez sběrných systémů v souladu s rozvojovými záměry kraje; přiměřená likvidace odpadních vod v ostatních obcích nevybavených sběrnými systémy; stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu.

2. Využití plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Tento plán je strategický dokument, který přináší odpovědi na základní otázky rozvoje vodovodů a kanalizací, při jejichž naplnění by bylo dosaženo zlepšení podmínek zásobení kvalitní pitnou vodou maximálnímu počtu obyvatel a zajištěna ochrana životního prostředí a povrchových vodotečí. Těmito základními otázkami jsou: KDE, PROČ, ZA KOLIK A KDY realizovat stavby vodovodů a kanalizací tak, aby byly plněny příslušné zákony, vyhlášky a nařízení vlády ČR (a směrnice EÚ) při respektování ekonomického potenciálu ČR včetně měst a obcí. Následující část dokumentu přináší informace jak se uživatelé mohou v PRVK rychle orientovat a nalézt odpovědi na citované otázky. Popis obsahu jednotlivých příloh PRVKÚK je uveden v následující kapitole. Každý z uživatelů PRVKÚK bude využívat jiné informace a pro rychlejší orientaci je proto v následujícím textu popsáno jak potřebné informace získat. Krajský úřad a úřad obce s rozšířenou působností může PRVKÚK využít jako základní informační materiál o stavu infrastruktury vodovodů a kanalizací v kraji, o problémech, které se v této oblasti vyskytují a získat podklady pro směřování rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací do budoucnosti. PRVKÚK je důležitým podkladem pro regionální plánování. PRVKÚK je možné rovněž využít jako podklad pro vyjádření k žádostem o finanční podporu z prostředků státního rozpočtu, z jiných tuzemských a zahraničních zdrojů a jako doplňující podklad pro vodohospodářská rozhodnutí. PRVKÚK navrhuje priority z hlediska postupu výstavby vodovodů a kanalizací, při kterých respektuje řadu vlivů z pohledu celého kraje. V PRVKÚK je upřednostňováno řešení optimální z hlediska celého kraje a může se tak dostat do rozporu s lokálními zájmy některých obcí. Při projednávání žádostí o finanční podporu z prostředků státního rozpočtu, z jiných tuzemských a zahraničních zdrojů na jednotlivé stavby, případně při povolování staveb realizovaných bez finančních prostředků státního rozpočtu nebo jiných tuzemských a zahraničních zdrojů, je proto třeba přihlédnout k řešení, které je navržené v PRVKÚK. Stavebník by měl doložit výhody jim předkládaného odlišného řešení od navrhovaného řešení v PRVKÚK.

5

Pro Ministerstvo zemědělství ČR jsou „Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území jednotlivých krajů“ podkladem pro vypracování „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky“, který bude zajišťovat zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu a zpracování plánů pro zlepšení jakosti surové vody v souladu s § 29 písmeno d) zákona o vodovodech a kanalizacích. Dále je PRVKÚK doplňující informací při posuzování žádostí o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu, z jiných tuzemských a zahraničních zdrojů na realizaci jednotlivých staveb. PRVKÚK poskytuje ucelenou informaci o potřebných nákladech na výstavbu a rekonstrukce infrastruktury vodovodů a kanalizací v kraji. Starosta obce – vlastník vodovodu – provozovatel vodovodu, který se zajímá především o navrhované řešení zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod ve své obci, využije popis navrhovaného řešení, který je uveden v příloze Popisy vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech. Popis je možné rovněž získat z programu PRVKÚK, který je k dispozici na krajském úřadu a rovněž na webových stránkách Krajského úřadu Pardubického kraje.

3. Členění plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Obsahová skladba PRVKÚK vychází z podmínek stanovených metodickým pokynem Ministerstva zemědělství pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje č.j. 10 534/2002-6000 ze dne 2. července 2002, a dále dodatku číslo 1 k tomuto metodickému pokynu č.j. 7 869/2004-7000 ze dne 5. března 2004. Dokumentace PRVKÚK je zpracována po jednotlivých obcích uspořádaných do skupin podle příslušnosti bývalých okresů (Chrudimsko, Pardubicko, Svitavsko a Ústeckoorlicko) a k vodoprávním úřadům (obecní úřad obce s rozšířenou působností) kraje, které jsou stanoveny v zákoně č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Příslušející obce jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Příslušnost je vyjádřena kódovým číslem každé obce a místní části (karta obce) v členění: -

kód okresu,

-

kód obce s rozšířenou pravomocí,

-

kód čísla obce v PRVKÚK (abecedně),

-

kód obce dle UIR.

Toto členění bylo zvoleno s ohledem na působnost vodovodních systémů a provozovatelských subjektů působících především v původních hranicích okresů. Pro jednoduchost je v popisu vodovodů a kanalizací používáno označení „obec“ i pro místní části.

6

Textová část Textová část obsahuje dvě přílohy: Souhrnná zpráva, která obsahuje souhrn základních informací o řešeném území. Uvedeny jsou zde údaje o členění PRVKÚK, seznam příloh, seznam hlavních podkladů použitých při zpracování PRVKÚK, základní identifikační části kraje, seznam obcí a jejich částí se základními identifikačními prvky, základní charakteristika vodovodů a kanalizací v regionu, přehled provozovatelů vodovodů a kanalizací, předpoklady pro vypracování časového rozvrhu realizace a návrh časového rozvrhu realizace. Souhrnný popis vodovodů a kanalizací – obsahuje souhrnné informace o demografickém vývoji v posuzovaném regionu, výpočet potřeby vody, výpočet produkce odpadních vod. Současně jsou zde uvedeny údaje o koncepci rozšiřování, rekonstrukcí a výstavby nových vodovodů kanalizací a čistíren odpadních vod. Textová část – Karty obcí – obsahuje podrobný popis vodovodů a kanalizací u jednotlivých měst, obcí a jejich administrativních částí. Přílohu lze členit pomocí kódu každé části obce na jednotlivé dílčí části podle obcí s rozšířenou působností. Grafická část Informace uvedené v textové a tabulkové části jsou doplněny grafickými přílohami v části B – Grafická část. V části B jsou uvedeny: -

přehledná situační schémata vodovodů a kanalizací, která vyjadřují stav vodovodů a kanalizací v čase,

-

přehledné schéma zásobení regionu pitnou vodou,

-

situace vodovodů a kanalizací v měřítku 1 : 25 000,

-

přehledná situace nouzového zásobování pitnou vodou.

Databázová část (tabulková část) Data získaná při zpracování PRVKÚK byla přenesena do databázového software, který umožňuje vytvářet uživateli tabulky s kombinacemi všech údajů, které databáze obsahuje. Databázový software neobsahuje aktualizaci Regionálních plánů implementace. Ty jsou vydávány pouze v tištěné podobě. Databázový software je „prohlížečka“, která je určena pro pracovníky Ministerstva zemědělství ČR a Krajských úřadů, která zjednodušuje přístup k informacím o jednotlivých obcích. Pomocí programu je možné získat potřebné demografické, technické a ekonomické údaje pro jednotlivé obce, a je pomocí něho je zabezpečen přístup k textům, které popisují jednotlivé obce. Data není možné, s výjimkou textů, upravovat.

7

4. Výchozí podklady Výchozími podklady jsou topografické mapy území 1:25 000 a detailní mapy 1:10 000. Dalším mapovým podkladem je vodohospodářská mapa se zákresy vodohospodářských zařízení a vodohospodářských zájmů. Pro zpracování bylo vycházeno z údajů obcí, které zahrnuly účelových dotazníků pořízených pro zpracování PRVKUK, dále informace a údaje získané od provozovatelů vodohospodářských zařízení. Při zpracování bylo čerpáno z územních studií, územních plánů a účelových vodohospodářských studií a projektů konkrétních lokalit. Údaje statistické byly čerpány z údajů Českého statistického úřadu jako výsledky sčítání domácností. Výchozím stavem je rok 2000, rok 2015 je odvozován z údajů předpokládaného rozvoje obce z hlediska pohledu funkcionářů obce. Rok 2020 je odvozován ze situace 2015 pokud není stanoven konkrétní rozvoj obce. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Pardubického kraje je vypracován podle § 4 zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 3 a 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích a metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje č.j. 10 534/2002-6000 ze dne 2. července 2002, a dále dodatku č. 1 k tomuto metodickému pokynu č.j. 7 869/2004-7000 ze dne 5. března 2004. Ekonomická část PRVKÚK je zpracována podle metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací č.j. 20 494/2002-6000 ze dne 11. července. 2002.

5. Demografické údaje Rozloha území okresu Pardubice je 889 km2. Celkový počet správních území samostatných obcí je 115. Počet místních částí je 222.

8

Tabulka pro členění PRVKÚK (tučné názvy – obce samostatně vedené ve statistických výkazech a provozně ekonomických výkazech provozovatelů) 001.01 001.02 001.03 001.04 001.05 001.06 001.07 001.08 001.09 001.10 001.11 002.01 003.01 004.01 005.01 005.02 006.01 007.01 008.01 009.01 009.02 010.01 010.02 010.03 010.04 011.01 012.01 013.01 014.01 015.01 015.02 015.03 015.04 015.05 016.01 017.01 017.02 017.03 017.04 018.01 019.01 020.01 021.01 022.01 022.02 022.03 022.04 022.05 022.06 022.07 023.01 024.01 024.02 024.03 025.01 026.01 027.01 028.01 028.02 028.03 029.01 030.01 031.01 031.02 032.01 033.01 034.01 034.02 034.03 035.01 036.01 036.02 037.01 038.01 039.01 039.02

Pardubice Černá za Bory Drozdice Mnětice Staročernsko Žižín Nemošice Dražkovice Lány na Důlku Opočínek Semtín Barchov Bezděkov Borek Brloh Benešovice Břehy Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovka Habřinka Býšť Bělečko Hrachoviště Hoděšovice Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Prachovice Malolánské Zminný Velkolánské Dolany Dolní Roveň Horní Roveň Komárov Litětiny Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Staré Holice Podhráz Koudelka Roveňsko Podlesí Kamenec Holotín Horní Jelení Dolní Jelení Rousínov Horní Ředice Hostovice Hrobice Choltice Podhorky Ledec Choteč Chrtníky Chvaletice Hornická Čtvrť Chvojenec Chýšť Jankovice Kozašice Seník Jaroslav Jedousov Loděnice Jeníkovice Jezbořice Kasalice Kasaličky

040.01 040.02 040.03 040.04 041.01 042.01 043.01 044.01 045.01 046.01 047.01 048.01 049.01 049.02 049.03 050.01 050.02 051.01 052.01 052.02 053.01 054.01 055.01 055.02 055.03 055.04 055.05 055.06 056.01 057.01 058.01 058.02 059.01 060.01 060.02 061.01 062.01 063.01 064.01 065.01 066.01 066.02 066.03 066.04 066.05 066.06 066.07 066.08 067.01 068.01 069.01 070.01 070.02 071.01 072.01 073.01 073.02 073.03 074.01 075.01 075.02 076.01 077.01 078.01 078.02 078.03 078.04 078.05 078.06 078.07 079.01 079.02 079.03 079.04 080.01 081.01

Kladruby nad Labem Bílé Vchynice Kolesa Komárov Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Labské Chrčice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Lipoltice Pelechov Sovoluská Lhota Litošice Krasnice Malé Výkleky Mikulovice Blato Mokošín Morašice Moravany Moravanský Turov Čeradice Platěnice Platěnsko Němčice Neratov Opatovice nad Labem Pohřebačka Ostřešany Ostřetín Vysoká u Holic Plch Poběžovice u Holic Poběžovice u Přelouče Podůlšany Pravy Přelouč Tupesy Klenovka Štěpánov Lhota Škudly Lohenice Mělice Přelovice Přepychy Ráby Radhošť Sedlíšťka Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Bohumileč Drahoš Rybitví Řečany nad Labem Labětín Selmice Semín Sezemice Dražkov Lukovna Kladina Velké Koloděje Veská Počaply Slepotice Bělešovice Lipec Nové Holešovice Sopřeč Sovolusky

9

082.01 083.01 083.02 083.03 084.01 085.01 085.02 085.03 086.01 087.01 088.01 089.01 090.01 091.01 092.01 092.02 092.03 093.01 094.01 095.01 096.01 096.02 096.03 096.04 097.01 098.01 098.02 098.03 099.01 100.01 101.01 102.01 103.01 103.02 104.01 105.01 106.01 107.01 108.01 109.01 110.01 111.01 112.01 113.01 113.02 113.03 114.01 115.01 115.02 115.03

Spojil Srch Hrádek Pohránov Srnojedy Staré Hradiště Brozany Hradiště na Písku Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Stojice Strašov Svinčany Dolní Raškovice Horní Raškovice Svojšice Tetov Trnávka Trusnov Franclina Opočno Žíka Třebosice Turkovice Bumbalka Rašovy Týnišťko Uhersko Úhřetická Lhota Újezd u Přelouče Újezd Zástava Urbanice Valy Vápno Veliny Veselí Vlčí Habřina Voleč Vysoké Chvojno Vyšehněvice Zdechovice Spytovice Zbraněves Žáravice Živanice Nerad Dědek

Rozdělení podle správních obvodů obcí s rozšířením pravomocí Pověřený Stavební úřad Holice 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5309 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303 5303

010.01 010.02 010.03 010.04 017.01 017.02 017.03 017.04 018.01 022.01 022.02 022.03 022.04 022.05 022.06 022.07 024.01 024.02 024.03 025.01 032.01 035.01 060.01 060.02 062.01 096.01 096.02 096.03 096.04 100.01 107.01 111.01

Býšť Bělečko Hrachoviště Hoděšovice Dolní Roveň Horní Roveň Komárov Litětiny Dolní Ředice Holice Staré Holice Podhráz Koudelka Roveňsko Podlesí Kamenec Horní Jelení Dolní Jelení Rousínov Horní Ředice Chvojenec Jaroslav Ostřetín Vysoká u Holic Poběžovice Trusnov Franclina Opočno Žíka Uhersko Veliny Vysoké Chvojno

Pověřený Stavební úřad Pardubice 5309

001.01 Pardubice - Sever Staré Město Bílé Předměstí Zelené Předměstí Zámek Cihelna Polabiny Ohrazenice Trnová Rosice Doubravice Semtín Bílé předměstí Studánka

10

5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309

001.02 001.03 001.06 001.07 001.08 001.09 001.10 001.11 002.01 003.01 004.01 007.01 009.01 009.02 011.01 012.01 013.01 014.01 015.01 015.02 015.03 015.04 015.05 016.01 019.01 020.01 026.01 027.01 029.01 033.01 038.01 039.01 039.02 043.01 044.01 046.01 047.01 048.01 051.01 052.01 052.02 055.01 055.02 055.03 055.03 055.04 055.04 055.05 055.06

Nové Jesenčany Svítkov Staré Čivice Popkovice Zelené Předm - část Černá za Bory Drozdice Žižín Nemošice Dražkovice Lány na Důlku Opočínek Semtín Barchov Bezděkov Borek Bukovina n. Labem Bukovka Habřinka Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Prachovice Malolánské Zminné Velkolánské Dolany Dříteč Dubany Hostovice Hrobice Choteč Chýšť Jezbořice Kasalice Kasaličky Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Malé Výkleky Mikulovice Blato Moravany Moravanský Turov Turov Čeradice Čeradice Platěnice Platěnsko

11

5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5311 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309 5309

056.01 057.01 058.01 058.02 059.01 061.01 064.01 067.01 069.01 071.01 072.01 073.01 073.02 073.03 074.01 078.01 078.02 078.02 078.03 078.04 078.05 078.06 078.07 079.01 079.02 079.03 079.04 083.01 083.02 083.03 084.01 085.01 085.02 085.03 086.01 087.01 088.01 089.01 097.01 101.01 101.04 101.05 103.01 109.01 115.01 115.02 115.03

Němčice Neratov Opatovice n. Labem Pohřebačka Ostřešany Plch Podůlšany Přelovice Ráby Rohovládová Bělá Rohoznice Rokytno Bohumileč Drahoš Rybitví Sezemice Dražkov Dražkov Kladina Lukovna Počaply Velké Koloděje Veská Slepotice Bělešovice Lipec Nové Holešovice Srch Hrádek Pohránov Srnojedy Staré Hradiště Brozany Hradiště na Písku Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Máteřov Stéblová Třebosice Uhřetická Lhota Mnětice Staročernsko Újezd u Sezemic Vlčí Habřina Živanice Dědek Nerad

12

Pověřený Stavební úřad Přelouč 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311

067.01 005.01 005.02 006.01 008.01 021.01 023.01 028.01 028.02 028.03 030.01 031.01 031.02 034.01 034.02 034.03 036.01 036.02 040.01 040.02 040.03 040.04 041.01 045.01 049.01 049.02 049.03 050.01 050.02 053.01 054.01 063.01 063.01 066.01 066.02 066.03 066.04 066.05 066.06 066.07 066.08 068.01 075.01 075.02 076.01 077.01 080.01 081.01 090.01 091.01

Přelovice Brloh Benešovice Břehy Bukovina u Přelouče Hlavečník Holotín Choltice Podhorky Ledec Chrtníky Chvaletice Hornická Čtvrť Jankovice Kozašice Seník Jedousov Loděnice Kladruby n. Labem Bílé Vchynice Kolesa Komárov Kojice Labské Chrčice Lipoltice Pelechov Sovoluská Lhota Litošice Krasnice Mokošín Morašice Poběžovice u Přelouče Poběžovice u Přelouče Přelouč Klenovka Lhota u Přelouče Škudly Lohenice Mělice Štěpánov Tupesy Přepychy Řečany n. Labem Labětín Selmice Semín Sopřeč Sovolusky Stojice Strašov

13

5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311 5311

092.01 092.02 092.03 093.01 094.01 095.01 098.01 098.02 098.03 102.01 104.01 105.01 106.01 108.01 112.01 113.01 113.02 113.03 114.01

Svinčany Dolní Raškovice Horní Raškovice Sviojšice Tetov Trnávka Turkovice Bumbalka Rašovy Újezd u Přelouče Urbanice Valy Vápno Veselí Vyšehněvice Zdechovice Spytovice Zbraněves Žáravice

Pověřený Stavební úřad Vysoké Mýto 5314 070.01 Radhošť 5314 070.02 Sedlišťka 5314 099.01 Týnišťko

5.1. Trvale bydlící obyvatelé Počet obyvatel:

r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003

161.537 obyvatel trvale bydlících 160.770 -“160.564 -“161.618 -“-

Ve sledovaném území má nárůst obyvatel jako celek mírně stoupající tendenci. Ukazatel ovšem velmi citlivě bude reagovat na nabídku pracovních příležitostí a na míru nezaměstnanosti v regionu. Je sledovatelná tendence vysídlování malých venkovských obcí s přemísťováním do velkých měst a satelitních obcí v okolí velkých měst. V okrese je 7 velkých a větších měst: • • • • • • •

Pardubice Holice Přelouč Chvaletice Dašice Sezemice Lázně Bohdaneč

Na území okresu je 8 aglomerací s počtem obyvatel nad 2 000 obyvatel viz. mapové části přiložené ke zprávě.

14

5.1.1 Obyvatelé s časově omezeným pobytem Ve městech žijí vojenské posádky, studenti a příležitostní sezónní pracovníci. Počet kolísá od 15 000 do 18 000 na území okresu. V celém okrese se v době prázdnin a dovolených rozvíjí rodinná rekreace na chatách a chalupách a tato v hlavní sezóně dosahuje až 35 000 rekreantů na rekreačních objektech malých venkovských obcí na území okresu.

6. Vodovody a zásobování pitnou vodou 6.1. Výpočet potřeby vody Denní potřebné množství vody pro obyvatele je vyjádřeno specifickou spotřebou vody pro obyvatele Qs. -

Stávající stav hodnoty pro rok 2000 – 2002 jsou v tabulkách uváděny jako hodnoty získané od provozovatelů. Skutečné údaje měřené na vodovodním systému.

-

Vývojové období do roku 2020 jsou hodnoty zpracované individuelně pro každou obec dle charakteru obce a osídlení. Pro výhled je dodržena zásada mírně stoupající tendence Qs.

-

Pro koncepční rozvahy bilanční daleký výhled nepřesahuje hodnota 150 l/ ob./den, a je to bezpečná projektová hodnota pro systémové koncepční rozvahy.

-

Maximální denní potřeba je vypočtena z průměrné denní potřeby Qp m3/den jako násobek koeficientu kd. Hodnota koeficientu kd byla určena na základě počtu obyvatel v daném sídle s přiřazením do příslušné kategorie, které jsou definovány takto: 1. Kategorie do 500 obyvatel 2. Kategorie 501 – 2 000 obyvatel 3. Kategorie 2001 – 10 000 obyvatel 4. Kategorie 10 001 – 100 000 obyvatel 5. Kategorie 100 001 a více

kd = 1,5 kd = 1,35 kd = 1,30 kd = 1,20

6.1.1. Počet obyvatel zásobených pitnou vodou Na území okresu je 115 obcí s celkovým počtem 222 místních administrativních částí. V současné době nemá vodovod veřejný 11 obcí. Místních částí, nezásobených z veřejného vodovodu, je 28. Do údajů jsou započítány jako fungující i vodovody dokončované. o

Nezásobených obyvatel 7.329 ƒ což odpovídá 4,53 % z celkového počtu obyvatelstva okresu

o

Zásobených obyvatel 154.289 ƒ což odpovídá 95,47% z celkového počtu obyvatelstva okresu

15

6.1.2. Výpočet potřeby vody Je proveden v tabulkové části rozborové podle metodiky PRVKUK s přihlédnutím k individuálním podmínkám do časového horizontu 2020. V některých oblastech okresu je spotřeba pitné vody odebíraná z vodovodní sítě minimální, protože fungují dva zdroje vody, místní studny a doplňkový odběr pitné vody z veřejného vodovodu. Dá se předpokládat postupné zvyšování ve prospěch pitné vody, ale do r. 2020 nebude výrazné přesunutí těžiště odběru na pitnou vodu. Specifické potřeby vody Orientační výpočet potřeby vody byl zpracován podle „Návrhu směrnice pro výpočet potřeby vody“, která byla zpracována v Hydroprojektu a.s. pro MZ ČR v roce 1999. Podkladem pro výpočet potřeby vody byly údaje provozovatelů o potřebě vody v roce 2002 a údaje pro vodovody a kanalizace provozované obecními úřady. Specifická potřeba vody obyvatel Při výpočtu se vychází ze specifické potřeby vody v roce 2002 a v předchozích letech. V závislosti na velikosti obce bylo stanoveno pásmo (min-max), ve kterém by se měla pohybovat v roce 2015 specifická potřeba vody u obyvatel. Údaje jsou uvedeny v následující tabulce k r. 2015.

Počet obyvatel v obci do 150 150 – 500 500 – 2 000 nad 2 000

Specifická potřeba vody pro domácnosti min [l/os.den] max [l/os/den] 60 100 60 120 80 140 100 160

Specifická potřeba vody pro individuelně kalkulované spotřebitele Při výpočtu specifické potřeby vody pro individuálně kalkulované spotřebitele (zpravidla průmysl) se vychází z předpokladu, že hodnota potřeby vody v m3/rok zůstává v roce 2015 na úrovni roku 2002. Informace v tomto smyslu nejsou u všech provozovatelů jednotného charakteru a záleží na příslušných smluvních vztazích provozovatelů vodovodů s velkoodběrateli pitné vody.

16

Specifická potřeba pro úniky z rozvodů Základem výpočtu je stanovení specifického úniku na jednotku náhradní délky potrubí o průměru 150 mm. Náhradní délka potrubí (LN) je definována jako taková délka potrubí o DN 150, jehož vnitřní povrch se rovná součtu povrchů všech skutečných potrubí rozvodných řadů a sítí. Pro výpočet je sestaven matematický model, který předpokládá meziroční snížení jednotkových úniků při respektování navrhovaných rekonstrukcí.

6.2. Bilance vody Z rozborů vody spotřeb a zdrojů i při postupném nárůstu spotřeby pitné vody je patrné, že poklesy odběrů se stabilizují.

Bilance ročních potřeb v rámci okresu je následující: Voda dodaná na území okresu -

VAK Pardubice ................................................................ 7.649.588 m3/rok VAK Chrudim Tranzitní vodovod - VDJ Mikulovice ................................ 2.710.000 m3/rok VAK Chrudim – hraniční obce (Svinčany, Horní Raškovice, Dolní Raškovice, Jezbořice).....13.800 m3/rok Sdružení obcí Chroustovice hraniční obce (Uhersko) ....................................................... 2.300 m3/rok VAK Hradec Králové – hraniční obce (Bukovina, Chýšť, Malé Výkleky, Pravy) ............................... 20.700 m3/rok ostatní vod. obcí Labské Chrčice, Bukovka, Habřinka ..........14.300 m3/rok 10.410.688 m3/rok

Celkem Voda dodaná mimo území

Do vodojemu Hradec Králové – tranzit .......................................... 897.000 m3/rok Voda spotřebovaná na území okresu Pardubice Roční spotřeba celkem ................................................... 9.513.688 m3/rok odpovídá ø spotřebě

301,67 l/s

Bilance zdrojů na území okresu Hrobice Nemošice Chrudim Chrudim – nevyužitá rezerva Brloh Jankovice JA-6

mimo okres: 180 l/s 55 l/s 100 l/s 200 l/s 14 l/s 33 l/s

17

Luhy CH-5 – rezerva studená voda HV-1a studená voda HV-7 studená voda – zářez Horní Jelení – vrt Vysoká „Mařenka“ – zářezy Jaroslav – zářez Vysoké Chvojno Ostřetín – 3 vrty Bukovka – studna Celkem

(35 l/s) 3,3 l/s 6,0 l/s 7,0 l/s 3,3 l/s 2,0 l/s 1,0 l/s 3,5 l/s 3,6 l/s 5,0 l/s 316,7 l/s

300 l/s

Současné využití- 69,38 % evidované vydatnosti všech zdrojů (i mimo okres).

6.3. Vodovody – souhrn současného stavu Vodovod veřejný je zaveden do 101 ze 115 obcí. V současné době je rozveden vodovod do 194 z 222 místních částí okresu Pradubice. V roce 2003 bylo zásobeno celkem 154.289 obyvatel trvale bydlících. Hlavním provozovatelem vodovodů je: VAK Pardubice a.s. – rozvod do 182 místních částí - zásobuje 152.299 obyvatel Ostatní provozovatelé -

VAK Hradec Králové a.s. – –

-

VAK Chrudim a.s. – –

-

rozvod do 4 místních částí (Svinčany, Horní Rašovice, Dolní Rašovice, Jezbořice zásobuje 670 obyvatel

Sdružení obcí Chroustovice - rozvod do jedné místní části Uhersko –

-

rozvod do 4 místních částí (Bukovina n. Labem,Chýšť, Malé Výkleky, Pravy) zásobuje 550 obyvatel

zásobuje 160 obyvatel

ostatní samostatné vodovody ve 3 místních částech (Labské Chrčice, Bukovka, Habřinka) –

zásobuje 650 obyvatel

18

6.3.1. Skupinový vodovod 1. skupinový vodovod Pardubice: Tento skupinový vodovod je dominantní pro oblast Pardubice a zajišťuje rozvod do následujících obcí: -

001.01 001.02 001.03 001.04 001.05 001.06 001.07 001.08 001.09 001.10 001.11 002.01 003.01 004.01 011.01 012.01 013.01 014.01 015.01 015.03 015.04 015.05 016.01 017.01 017.02 017.03 017.04 018.01 019.01 020.01 021.01 022.01 022.02 022.03 022.04 022.05 022.06 022.07 025.01 027.01 039.01 040.01 040.02 040.03 040.04 041.01 042.01 043.01 044.01 046.01 047.01 052.01

Pardubice Černá za Bory Drozdice Mnětice Staročernsko Žižín Nemošice Dražkovice Lány na Důlku Opočínek Semtín Barchov Bezděkov Borek Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Malolánské Zminný Velkolánské Dolany Dolní Roveň Horní Roveň Komárov Litětiny Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Staré Holice Podhráz Koudelka Roveňsko Podlesí Kamenec Horní Ředice Hrobice Kasalice Kladruby nad Labem Bílé Vchynice Kolesa Komárov Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Mikulovice

19

-

052.02 055.01 055.02 056.01 057.01 058.01 058.02 059.01 067.01 069.01 071.01 072.01 073.01 073.02 073.03 074.01 078.01 078.02 078.03 078.05 078.06 078.07 080.01 082.01 083.01 083.02 083.03 084.01 085.01 085.02 085.03 086.01 088.01 089.01 091.01 094.01 097.01 102.01 103.01 103.02 106.01 107.01 109.01 110.01 112.01 114.01 115.01 115.02 115.03

Blato Moravany Moravanský Němčice Neratov Opatovice nad Labem Pohřebačka Ostřešany Přelovice Ráby Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Bohumileč Drahoš Rybitví Sezemice Dražkov Lukovna Velké Koloděje Veská Počaply Sopřeč Spojil Srch Hrádek Pohránov Srnojedy Staré Hradiště Brozany Hradiště na Písku Staré Jesenčany Starý Mateřov Stéblová Strašov Tetov Třebosice Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Zástava Vápno Veliny Vlčí Habřina Voleč Vyšehněvice Žáravice Živanice Nerad Dědek

Vodojemy:

Kunětická Hora Mikulovice Kasaličky Vápno

Zdroje:

Hrobice Nemošice Chrudim

15 000 m3 15 000 m3 250 m3 200 m3

180 l/s 55 l/s 100 l/s až 300 l/s

20

Zhodnocení skupiny 1 Provozně zařízení vyhovuje, dostatečné jsou i vodojemy v důsledku možné spolupráce se systémem vodovodu Hradec Králové a vodovodu Chrudim, popis viz. kap. 6.3.3 této zprávy. Všechny zdroje kvalitou vyhovují ČSN 757111 a stávající úpravny vod Hrobice a Práčov jsou v souladu s nároky na kvalitu vody, modernizace úpravny Práčov viz. Chrudim. Hrobice byly modernizovány a odželeznění se dociluje ozonizací. 2. skupinový vodovod Holice: Tento skupinový vodovod zásobuje východní část oblasti Pardubice v okolí Holic a zásobuje následující obce a místní části: -

022.01 022.02 022.03 022.04 022.05 022.06 022.07 060.01 062.01 107.01

Holice Staré Holice Podhráz Koudelka Roveňsko Podlesí Kamenec Ostřetín Poběžovice u Holic Veliny horní pásmo 800 m3 dolní pásmo 700 m3 250 m3

Vodojemy:

Koudelka Koudelka Ostřetín

Zdroje:

Studená voda součet zdrojů 2x vrt 16,5 l/s a 1x zářez Ostřetín součet 8 vrtů 5 l/s možnost čerpání ze skupiny Pardubice ATS Muška 20 l/s

Zhodnocení skupiny 2 Provozně zařízení vyhovuje, dostatečné jsou i vodojemy v důsledku možné spolupráce se skupinou Pardubice propoj DN 200 a ČS Muška (30 l/s) v Holicích umožňují automatické doplňování vodojemů (nebo řídí dispečink Pardubice). Zdroje i úpravny vyhovují ČSN 757111, pouze u zdrojů Ostřetín kolísá pH až na 5,5 a bude vhodné před vodojem postavit odkyselovací filtr. Z Holic je možné do Ostřetína ze stávajících vodojemů dodávat vodu. Nenastane pouze plnění vodojemu Ostřetín.

21

3. Skupinový vodovod Přelouč Tento skupinový vodovod zásobuje vodu jihozápadní sektor oblasti Pardubicko a jmenovitě zajišťuje zásobování těchto obcí a místních částí: -

006.01 008.01 028.01 030.01 031.01 031.02 034.01 034.02 034.03 037.01 041.01 066.01 066.02 066.03 066.04 066.05 066.06 066.07 066.08 075.01 075.02 081.01 090.01 093.01 098.01 098.02 098.03 104.01 105.01 108.01 113.01 113.02 113.03

Břehy Bukovina u Přelouče Choltice Chrtníky Chvaletice Hornická Čtvrť Jankovice Kozašice Seník Jeníkovice Kojice Přelouč Tupesy Klenovka Štěpánov Lhota Škudly Lohenice Mělice Řečany n. Labem Labětín Sovolusky Stojice Svojšice Turkovice Bumbálka Rašovy Urbanice Valy Veselí Zdechovice Spytovice Zbraněves

Vodojemy:

Mokošín Lipoltice Turkovice Zdechovice Chvaletice Řečany n. Labem Luhy

2 000 m3 500 m3 250 m3 160 m3 300 m3 200 m3 100 m3

Zdroje:

Brloh Jankovice Ja-6 Luhy CH-5 Luhy CH-4a

14 l/s 33 l/s 30 l/s 5 l/s

Možnost čerpání ze skupiny Pardubice v ČS Luhy až 40 l/s automatická ATS DN 200 – nouzový záskok a doplňování VDJ – řídící dispečink Pardubice

22

Zhodnocení skupiny 3 Provozní zařízení vyhovuje, dostatečné jsou i vodojemy, protože je umožněna operativní spolupráce se skupinou 1. Pardubice a potažmo se soustavou VSVČ. Na Přeloučsku je nutné vyměnit některá azbestová potrubí a narušené PVC 1. generace. Zdroje jsou dostatečné a zdroj Luhy cca 30 l/s se průběžně nemusí využívat a tvoří zálohu pro přísušky a snížení vydatnosti zdrojů. Kvalita všech zdrojů po úpravě na stávajících úpravnách vyhovuje ČSN 757111. 4. skupina Vysoké Chvojno – Chvojenec, Býšť Tento skupinový vodovod zásobuje severovýchodní část okresu Pardubice, pahorkatinu nad Holickou pánví. Zajišťuje rozvod do následujících obcí a místních částí: -

010.01 010.02 010.04 032.01 111.01

Býšť Bělečko Hoděšovice Chvojenec Vysoké Chvojno

Vodojemy:

Vysoké Chvojno Chvojenec Býšť Hoděšovice

100 m3 150 m3 100 m3 75 m3

Zdroje:

Vysoké Chvojno Býšť BT-2 vrt Býšť studna

3,5 l/s 1,6 l/s 0,7 l/s

Zhodnocení skupiny 4 Provozní zařízení vyžaduje obnovu potrubí ve Chvojenci a v Býšti. Výhledově je nutné vytvořit možnost propojení se skupinou č. 1 Pardubice a dostavět řad DN 150 z Rokytna do Býště cca 1,2 km s posilovací ATS, aby skupina byla zajištěna v málo vodném období. Při rozsáhlé výstavbě v Bělečku doplnit VDJ 75 m3. Kvalita vody vyhovuje ČSN 757111. 5. skupina Bukovka – Habřinka Tento skupinový vodovod zásobuje obce: -

009.01 009.02

Vodojem:

Bukovka Habřinka na systému není

Zdroj vody: studna v široké kotlině vydatnost 5 l/s Po úpravě na kontaktních filtrech a chloraci voda vyhovuje ČSN 757111.

23

Zhodnocení skupiny 5 Rozvodná síť a zdroj vyhovují, ve výhledu se uvažuje s propojením na síť Rohovládová Bělá a na systém VSVČ. Dnes vodovod provozuje obec. 6. skupina Horní Jelení, Dolní Jelení, Rousínov Tato skupina zásobuje obce: -

024.01 024.02 024.03

Horní Jelení Dolní Jelení Rousínov 300 m3

Vodojem:

Horní Jelení

Zdroje:

Vrt 3,3 l/s s úpravou pH vápněním

Zhodnocení skupiny 6 Vodovodní skupina vyhovuje, v Dolním Jelení a Rousínově je nutná výměna řadů, zdroj vyhovuje, objem vodojemu je dostatečný. 6.3.2. Samostatné vodovody Následující obce mají samostatné vodovody: -

010.03 035.01 045.01 060.02 065.01 079.01

Hrachoviště Jaroslav Labské Chrčice Vysoká u Holic Pravy Slepotice

Jedná se o malé vodovody s dobrým zajištěním zdrojů a úpravy vody (popisy viz. základní karty jmenovaných obcí). S provozem nejsou zásadní problémy. 6.3.3. Spolupráce sousedních okresů a VSVČ Ze zdrojů na okrese Hradec Králové (provozovatel Hradec Králové) jsou napojeny tyto obce: -

007.01 Bukovina nad Labem 033.01 Chýšť 051.01 Malé Výkleky Popis viz. karty obcí.

24

Ze zdrojů na okrese Chrudim (provozovatel VAK Chrudim) jsou: -

092.01 Svinčany 092.02 Dolní Raškovice 038.01 Jezbořice

Ze zdrojů na okrese Chrudim (provozovatel Sdružení obce Chroustovice) jsou zásobeny obce: -

100.01 Uhersko 055.03 Turov 096.01 Trusnov 096.02 Franclina 096.03 Opočno 096.04 Žíka Nově vytvořená skupina na hranici okresů Pardubice – Chrudim. Popisy jednotlivých vodovodů obsahují listy jmenovitých obcí.

Ze zdrojů na okrese Pardubice jsou napojené naopak obce Týnec nad Labem, Vinařice, Záboří n. Labem v okresech Kolín a Kutná Hora. Popis spolupráce v rámci soustavy VSVČ V rámci VSVČ je možné: -

dokonalejší využití současných zdrojů zastupitelnost při haváriích možnost výběru nejkvalitnějších zdrojů vyrovnání deficitů v bilancích vodních zdrojů bez investic do zdrojů bezkolizní napojení dalších obcí v oblasti s nedostatkem kvalitní pitné vody. Výstavba byla zahájena v r. 1995 a dominantní část systému je postavena.

Pardubice hrají v systému důležitou úlohu. Umožňují předávat vodu z oblasti Chrudim do Hradce Králové a naopak z Hradce Králové do Pardubic. K transportu vody z VDJ Kunětická hora do Hradce Králové slouží potrubí DN 500 – tvárná litina. Přečerpávání zajišťuje ČS Kunětická hora s výkonem až 150 l/s a plynulou regulací , přesun vody. Stanice je konstruována jako reversibilní a může zpět čerpat 150 l/s z VDJ Hradec Králové do VDJ Kunětická hora. Dispečerským řízením lze převádět vodu v rámci VSVČ do skupiny Holice a do skupiny Přelouč. Soustava zajišťuje bilanční vyrovnání a zlepšuje efektivní využití stávajících zdrojů pitné vody. 6.4. Zhodnocení celkového stavu zásobování vodou Většina obyvatelstva je napojena na veřejné vodovody spravované provozovatelem VAK Pardubice a.s. Zdroje dominantní na území okresu Pardubice jsou bezproblémové, v rámci výstavby VSVČ byly modernizovány úpravny a rekonstruovány dominantní ČS.

25

Kvalita vody vyhovuje a zásobování obyvatelstva je orientováno na zdroje podzemní vody. Převládají technologie odželeznění, odstraňování manganu a úprava pH. Menší problémy se vyskytují pouze u zdrojů ÚV Práčov (viz. Chrudim), kde kolísá CHSK v surové vodě. V rámci výstavby VSVČ byly odstaveny nevyhovující místní zdroje nekvalitní z 1. horizontu. Dá se říci, že území zásobené z VSVČ je zatím bezproblémové, dispečerské řízení velmi operativně distribuuje vodu téměř po celém území okresu. Provozovatel kvalifikovaně a spolehlivě zajišťuje zásobování pitnou vodou.

6.5. Hlavní věcné problémy zásobování vodou U oblastí napojených na VSVČ nejsou problémy s kvalitou. U malých zdrojů, zejména pro samostatné vodovody dochází občas k překračování NO3, nízké pH. Opatření jsou plánovaná v dostavbě odkyselovacích filtrů, nebo postupným opuštěním zdroje a napojením na VSVČ. Menší legislativní problémy jsou ve vyhlašování a projednávání PHO vodních zdrojů, které není ve všech případech zatím ukončené a předpokládá se uzavření řízení v roce 2005 pro dominantní zdroje spravované VAK Pardubice a.s.

6.6. Předpoklady rozvoje zásobení pardubického okresu do r. 2015 Bilance zdrojů v okrese je aktivní až za horizont 2020 bez využití zakonzervovaných rezerv, Práčov – 200 l/s. Objemy vodojemů jsou dostatečné s ohledem na možnou spolupráci v rámci Vodárenské soustavy východních Čech umožňující operativní převody v rámci soustavy VSVČ. Zásobení bude rozšířeno do r. 2010 do obcí – celkem 5 místních částí: ƒ Libišany ƒ Podůlšany ƒ Staré Ždánice ƒ Sedlíšťka ƒ Radhošť celkem 1.238 bydlících Do r. 2015 rozšířit veřejný vodovod do dalších 7 místních částí: ƒ Hostovice ƒ Jedousov ƒ Čeradice ƒ Selmice ƒ Slepotice ƒ Týnišťko ƒ Úhřetická Lhota celkem

1.594 bydlících

Strategie dostavby vodovodů je obsáhnout oblasti, kde je nekvalitní voda pro místní zásobování a relativně soustředěná zástavba území.

26

Předpokládá se zvýšit procento zásobených obyvatel pitnou vodou k hranici 98% zásobených obyvatel v okrese. Technické problémy se zajištěním rozšíření vodovodních systémů v předpokládaném rozsahu v území nejsou ani po r. 2020.

7. Kanalizace a čištění odpadních vod 7.1. Výpočet produkce a znečištění odpadních vod Je upřesněn pro jednotlivé lokality vývoj produkce odpadních vod v období 2000 – 2020, a to ve dvou zásadních ukazatelích: ƒ ƒ

výpočet produkce odpadních vod komunálního charakteru (tj. produkce odpadních vod od trvale a přechodně bydlících obyvatel stanovení produkce odpadních vod z oblasti průmyslu, zemědělství a vybavenosti.

7.1.1. Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva Základním předpokladem, ze kterého je odvozen výpočet produkce odpadních vod je úvaha, že v převážné části všech sídelních celků je vyprodukované množství odpadních vod od obyvatelstva shodné s množstvím spotřebované pitné vody (tzn. že specifická produkce odpadních vod je shodná s hodnotou VFD). Současně je však údaj VFD porovnáván s předpokládanou minimální hodnotou specifické produkce odpadních vod. Při stanovení této hodnoty vycházíme z následujících údajů: -

u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV

-

u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky

50 l/os/den

u přechodně žijících obyvatel (rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV

100 l/os/den

-

u přechodně žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky

velká města 150 l/os/den nebo 100 l/os/den

20 l/os/den

Časový vývoj produkce je upřesněn podle jednotlivých lokalit a údajů sledovaných provozovatelem. Zejména u menších venkovských lokalit lze pozorovat jev, že z ekonomických důvodů je pitná voda používána jako „stolní“ a ostatní vody využívají obyvatelé ze svých zdrojů a potřeba vody klesá až na 30 a 40 l/ob/den. V těchto případech je produkce odpadních vod vyšší, než voda pitná fakturovaná.

27

Látkové ukazatelé specifického zatížení UKAZATEL

BSK5

- u trvale žijících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV

60 g/os/den

- u trvale žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky

20 g/os/den

- u přechodně žijících obyvatel (rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo ČOV

30 g/os/den

- u přechodně žijících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokových jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky

15 g/os/den

Produkce dalších ukazatelů znečištění je odvozena podle specifických hodnot vztažených k tzv. ekvivalentnímu obyvateli: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

nerozpustné látky (NL) 55 g/os/den CHSK 120 g/os/den N - celk. 11 g/os/den N - NH4 5,2 g/os/den P – celk 2,5 g/os/den

Počet ekvivalentních obyvatel byl stanoven přepočtem podle znečištění BSK5 – 60 g/os/den. 7.1.2. Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a vybavenosti Údaje o produkci odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a z objektů občanské vybavenosti jsou odvozeny z dotazníkové akce a z hodnoty VFO – tzn. hodnoty specifické potřeby pitné vody fakturované pro ostatní odběratele. Při vzájemném porovnání bylo uplatněno pravidlo vycházející z předpokladu, že množství odpadních vod z průmyslu, zemědělství a vybavenosti nesmí být menší než potřeba pitné vody pro ostatní odběratele. Případný rozdíl mezi těmito údaji je chápán jako produkce odpadních vod z objektů občanské vybavenosti. Současně však bylo nutné zohlednit i skutečnost, že (zejména u malých obcí) jsou pitnou vodou z veřejných vodovodů zásobovány i místní zemědělské podniky, zabývající se zemědělskou živočišnou prvovýrobou. U sídelních celků do velikosti 5 000 obyvatel je proto akceptována jako maximální hodnota 30 l/os/den. Vyšší hodnota ve srovnání s hodnotou VFO používanou při výpočtu potřeby vody je způsobena předpokladem, že část této potřeby bývá vykrývána z místních zdrojů pitné nebo užitkové vody.

28

Podle provedených úprav v produkci odpadních vod jsou provedeny úpravy i v jednotlivých ukazatelích znečištění s tím, že odpadní vody z objektů občanské vybavenosti jsou kvalitativně charakterizovány jako odpadní vody komunálního charakteru. Množství odpadních vod od ostatních znečišťovatelů (průmysl) bylo uvažováno na základě dotazníkové akce v jednotlivých závodech. Je nutno ovšem podotknout, že rozvoj v této oblasti lze jen těžko odhadnout, předpokládáme, že množství odpadních vod bude do budoucna stagnovat. U stěžejních znečišťovatelů v Pardubicích klesla produkce odpadních vod a zejména látkové znečištění omezením výroby Mlékárna Černá za Bory, Lihovar, nižší výroba Pivovar Pardubice. Továrny TMS a Tesla se rozdělily na menší podniky s odlišnými programy a znečištění má klesající tendenci. Zemědělské podniky jsou na kanalizační systémy napojeny jen vyjímečně a v omezeném rozsahu. 7.2. Kanalizace – současný stav

7.2.1. Stav odkanalizování aglomerací větších než 10 000 E.O. Na území Pardubicko jsou dvě aglomerace s ekvivalentem větším než 10 000 E.O. jedná se o: 1. ČOV Synthesia Aliachem Pardubice současný ekvivalent 660 000 E.O. Současný stav – ČOV čistí městské a průmyslové vody chemické – poměr látkového zatížení cca 1:4,5 ve prospěch průmyslových vod. Čistírna byla povolena a provozována podle vl. nor. 82/91 Sb , dnes nevyhovuje nařízení vlády č. 61/2003 Sb a bude nutná rekonstrukce ČOV. Provozovatelem ČOV je společnost CTSE a.s., Pařížská 1, 110 000 Praha 1, která připravuje rekonstrukci ČOV nebo intenzifikaci čištění v jednotlivých provozech s odhadem nákladů v oblasti cca 300 mil. Kč. Docílí se snížení nutrientů, těžkých kovů a redukce chemického před nátokem chemických vod do společné ČOV. Siť vyžaduje opatření investičního charakteru zejména v oblasti Polabiny, Rosice, Dukla – podrobnosti viz. karta obce Pardubice. Zásadně se řeší otázky protipovodňové ochrany Pardubické kanalizační sítě. 2. ČOV Přelouč Jedná se o novou ČOV dokončenou v r. 2002. ČOV je připravená zpracovávat populační ekvivalent 10 500 E.O.

29

Svým konstrukčním uspořádáním je schopná plnit limity vl. nař. 61/2003 Sb bez dalších úprav. Síť se bude rozšiřovat a doplňovat podle potřeby obce , detailní popis viz. karta obce. Kapacita ČOV umožní připojení obcí ležících jižně a jihovýchodně od města Přelouč, podle návrhu PRVKÚK.

7.2.2. Stav odkanalizování aglomerací větších než 2 000 EO Do kategorie 2 000 E.O. až 10 E.O. budou patřit ČOV: -

Holice Horní Jelení Dašice Kladruby nad Labem Chvaletice Lázně Bohdaneč Opatovice n.L. Rohovládová Bělá Řečany Třebohosice

ČOV Holice bude intenzifikována na limity pro ČOV nad 10 000 E.O. Důvodem je nárůst připojených obyvatel a málo vodný recipient. Na ČOV Horní Jelení budou provedené úpravy vyplývající z nového povolování užívání vody, případně se provede intenzifikace čištění. ČOV Dašice, Kladruby n. L. a Chvaletice vyhovují. ČOV Lázně Bohdaneč se upraví na přečerpání do ČOV Semtín, stavba je projektové připravená a povolená. ČOV Opatovice n. Labem připravuje se intenzifikace a rozšíření. ČOV Rohovládova Bělá vyhovuje a úpravy budou mít charakter provozních opatření. ČOV Řečany n. Labem vyhovuje, postačí úpravy charakteru provozních opatření. ČOV Třebohosice bude zrušena a dle návrhu PRVKÚK budou splaškové vody přečerpány do kanalizačního systému „Pardubice“ a čištěné v ČOV Semtín. Úpravy kanalizačních sítí jsou popsány v kartách jednotlivých obcí. Do r. 2010 budou všechny obce a aglomerace nad 2 000 EO odkanalizované a splaškové vody budou uspokojivě čištěné v souladu s požadavkem vl. nařízení 61/2003 Sb.

30

7.2.3. Stav odkanalizování menších obcí U menších obcí převládá stav, kdy v obci je dešťová ne úplně těsná kanalizace, která není využitelná pro odvádění splaškových vod. Funkční kanalizaci ukončenou ČOV mají v kategorii 501 až 2 000 EO následující obce: -

Dolany Dříteč Libišany (zahájená výstavba); Lipoltice Moravany Rokytno (výstavba probíhá spolu s Chvojencem) Veliny Zdechovice Záboří n. Labem

Čistírny jsou poměrně nové a vyhovují požadovanému stupni čištění v hlavní lince. Z malých obcí pod 500 obyvatel má ČOV 7 obcí: - Bukovina - Jezbořice - Ráby - Sopřeč - Svinčany - Valy - Vyšehněvice U ostatních obcí je individuelní čištění s vypouštěním do dešťové kanalizace. Nově stavěné úseky kanalizací se staví z materiálů splňujících požadavky na splaškové kanalizace. V mnoha případech je organizováno čištění tak, že se svážejí vody z bezodtokových jímek a ne vždy jsou obsahy jímek likvidovány v souladu se zákonem 274/2001 Sb.

7.2.4. Stav odkanalizování v území s mimořádnými požadavky 1. Ochranná pásma zdrojů pitné vody Ve všech případech není zajištěné bezpečné likvidování a čištění splaškových vod. Závady jsou zejména v obcích a místních částech obcí: - Čeperka - Libišany - Podůlšany - Staré Ždánice - Dědek - Neratov - Ostřešany - Poběžovice u Přelouče - Kozašice - Škudly - Seník - Jankovice - Brloh

31

-

Štranpouch Benešovice

Obce leží v PHO zdrojů zásadního významu a bezpečné odkanalizování musí být přednostně řešené. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů. V územním celku Pardubice je chráněna oblast zdrojů podzemních vod a zdrojů pelitů pro Lázně Bohdaneč. Jmenovitě se dotýkají zájmy obcí: -

Libišany Živanice Neratov Lázně Bohdaneč Černá u Bohdanče Hrádek Srch (severozápadní část katastru) Stéblová

Zdroje Bohdanče, dříve využívané pro vodovod, jsou využívány jen omezeně a neovlivňují vydatnosti zdrojů využívaných lázněmi. Kanalizaci uvnitř pásma je věnována zvýšená pozornost a připravují se nutné investice viz. kap. 7.4.1 této zprávy.

7.2.5. Zhodnocení celkového stavu odkanalizování územního celku Pardubice V roce 2003 bylo na kanalizační sítě ukončené ČOV napojeno celkem 126 485 obyvatel, což odpovídá 78,4 ‰. Vypouštěné a čištěné splaškové vody v r. 2003 činily celkem 4 476 125 m3/rok. Kanalizační systém vyhovující legislativním požadavkům nemá 76 malých obcí a místních částí. Jedná se o malé lokality, rozptýlené ve volném území. V těchto lokalitách žije jen 21 831 obyvatel, což reprezentuje méně než 13,51 % obyvatel územního celku Pardubic.

7.3. Čistírny odpadních vod

7.3.1. Kategorizace stávajících ČOV Kategorie Kapacita EO

Název ČOV

Problematika

> 100 000

ČOV Semtín Synthesia Aliachem

vysoké nutrienty, těžké kovy

10 001 – 100 000

ČOV Přelouč

nová, vyhovuje

2 001 – 10 000

ČOV Holice

nutná intenzifikace, nevyhovují imisní limity, málo vodný recipient

32

ČOV Horní Jelení

provozní opatření, zvětšení kapacity, případně intenzifikace z důvodů imisních limitů nová, vyhovuje vyhovuje nová, vyhovuje čerpání na ČOV Semtín

ČOV Dašice ČOV Kladruby n. L. ČOV Chvaletice ČOV Lázně Bohdaneč Opatovice n. L. ČOV Pohřebačka Rohovládova Bělá ČOV Bukovka

nutná intenzifikace, kapacita

ČOV Řečany ČOV Třebosice

nutrienty PHO vodovod, provozní opatření vyhovuje vyhovuje přečerpání na ČOV Semtín, nevyhovují imisní limity v málo vodném recipientu

500 – 2 000

ČOV Dolany ČOV Dříteč ČOV LIpoltice ČOV Moravany ČOV Rokytno ČOV Veliny ČOV Zdechovice ČOV Záboří

nová, vyhovuje nová, vyhovuje nová, vyhovuje nová, vyhovuje nová výstavba probíhá vyhovuje vyhovuje nová, vyhovuje

< 500

ČOV Bukovina ČOV Jezbořice ČOV Ráby ČOV Sopřeč ČOV Svinčany ČOV Valy ČOV Vyšehněvice

nová, vyhovuje nevyhovují imisní limity nová, vyhovuje nová, vyhovuje nová, vyhovuje vyhovuje

7.3.2. Stav plnění legislativních podmínek u stávajících ČOV Celý okres je v oblasti citlivé. ČOV Semtín ČOV Holice ČOV Bohdaneč ČOV Pohřebačka ČOV Třebohosice ČOV Ráby

nevyhovuje vyhlášce č. 61/2003 Sb. nevyhovuje vyhlášce č. 61/2003 Sb. nevyhovuje vyhlášce č. 61/2003 Sb. nevyhovuje vyhlášce č. 61/2003 Sb. nevyhovuje vyhlášce č. 61/2003 Sb. nevyhovuje imisním limitům, vyhlášce č. 61/2003 Sb.

33

7.4. Předpokládaný vývoj odkanalizování a čištění splaškových vod v územním celku Pardubice

7.4.1. Koncepce odkanalizování území s mimořádnými požadavky Strategie zpracovatele PRVKÚK vychází z předpokladu, že v období do r. 2010 budou přednostně dostavěny kanalizační systémy a vyřešeny problémy Ochranných pásem PHO pitné vody zdrojů: Hrobice, Jankovice a území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů Lázní Bohdaneč. Jmenovitě se jedná o území: Libišany, Čeperka, Podůlšany, Staré Ždánice, Hrobice, Lázně Bohdaneč, Živanice. Na Přeloučsku se jedná o lokality: Jankovice, Kozašice, Seník, Zdechovice, Spytovice, Lhota pod Přeloučí, Brloh, Benešovice, Mokošín, Štěpánov. Řešení Neratova se 115 obyvateli se zařadí krátce za rok 2010 jako nedominantní zdroj zněčištění. 7.4.2. Koncepce odkanalizování velkých aglomerací Z hlediska kategorizace je v územním celku jedna aglomerace „Pardubice“ větší než 100 000 obyvatel. Síť je nutné průběžně doplnit, popis viz karty obcí a tabulková část. Je nutné zajistit povodňovou ochranu kanalizace Polabiny, Palackého, Dubina systémem zahrázových ČS se zálohovanými zdroji el. energie. U ČOV je nutné intenzifikací dosáhnout limity vyhl. č. 61/2003 Sb. ( 10 mg Nc a 1 mg Pc s BSK 15,0 mg/l a NL 20 mg/l). Další velké aglomerace budou: Přelouč - nová ČOV vyhoví při provozních opatřeních na limity vyhl. č. 61/2003 Sb. (BSK5 =20 mg/l, Nc = 15 mg/l, Pc = 2 mg/l). Síť bude rozšířená a umožní odkanalizování prameniště Brloh, Jankovice. Holice – po připojení Ostřetína a Dolních Ředic se ČOV bude blížit ekvivalentu 10 000, navíc je ČOV umístěna na recipientu s malou vodností. Proto bude vhodné čistit na limity stejné jako ČOV Přelouč, zejména v nutrientech. Připravuje se DUŘ intenzifikace, který uzavře tento problém při legislativním projednání užívání vody. 7.4.3. Koncepce odkanalizování aglomerací a měst 2 001 až 10 000 EO V této kategorii je nutné doplnit nebo rozšířit následující ČOV aby byly splněny podmínky vl. nař. 61/2003 Sb do r. 2010. ČOV Horní Jelení

provozní opatření

ČOV Dašice

vyhovuje ( v případě připojení Dolní Rovně je nutné rozšíření biol. stupně)

ČOV Třebosice

připravuje se rekonstrukce na ČS a čištění zajistí ČOV Semtín

34

ČOV Bohdaneč

přečerpá se na ČOV Semtín, stavba vyprojektovaná a povolená

ČOV Pohřebačka

pro aglomeraci Opatovice, Pohřebačka, nutné rozšíření a intenzifikace

Všechny lokality jsou v PRVKÚK řazeny do r. 2010.

7.4.4. Koncepce odkanalizování obcí od 500 EO do 2 000 EO Do této kategorie patří zejména akce: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Kojice – II. etapa sítě Semín – síť Přelouč – doplněk sítě Klenovka – síť Žárovice – síť Kasalice – síť Voleč – síť Úhřetická Lhota – síť + ČOV Barchov – síť Mikulovice – Blato – síť Černá u Bohdanče – síť tlaková Staré Ždánice – síť + ČOV Dolní Ředice – síť Komárov – síť + rozšíření ČOV Dašice Roveň – síť + rozšíření ČOV Dašice Litětiny – síť + rozšíření ČOV Dašice Ostřetín – tlaková síť Kostěnice – síť a napojení do ČOV Dašice

7.4.5. Koncepce odkanalizování malých obcí V lokalitách mimo území s mimořádnými požadavky může být individuální nebo společné čištění s málo vodnými recipienty je nutno dodržet zásadu kvalitního vyčištění. Pro domovní ČOV se rozumí čištění v ČOV a dočišťovacím filtru nebo biologický septik a dočišťovací filtr. Za některými malými ČOV bude rovněž vhodné řadit dočišťovací nádrže nebo filtry tam, kde není dost vodný recipient. Problematika bude řešena postupně po r. 2015 a látkové zatížení zatěžuje ŽP jen nepatrně. 7.4.6. Koncepce intenzifikace stávajících ČOV a plnění vládního nařízení 61/2003 Sb. Investoři připravují v souladu s legislativním nařízením potřebné intenzifikace. Je zpracována řada projektů na finanční zajištění intenzifikací. Při získání potřebných dotací je předpoklad, že budou dodrženy termíny, ke kterým se v rámci vstupu do EU naše republika zavázala.

35

8. Návrh časového plánu realizace opatření 8.1. Zásobování pitnou vodou Investice do vodovodních zařízení Investice v období do r. 2010 vyřeší zásobování obyvatel v územích s nedostatkem kvalitní vody v 1. horizontu,jmenovitě akce: • •

Libišany, Podůlšany, Radhošť, Sedlíšťka, Staré Ždánice, Žíka výměnu asbestových potrubí na Přeloučsku a Holicku

Investice od r. 2010 do r. 2015 vyřeší malé obce jmenovitě: • • • •

Hostovice, Čeradice, Jedousov, Selmice, Slepotice, Týništko, Úhřetická Lhota Velké opravy starých přivaděčů z Kunětické hory do Pardubic Výtlak Zdechovice, Chvaletice

Ostatní investice jsou umísťovány do období po r. 2020 Nároky na investice: 1) období do r. 2010 rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

mil. Kč

20

25

24,5

23,8

24,9

24,6

25,05

2) období 2010 – 2015 rok

2011

2012

2013

2014

2015

mil. Kč

24,72

25,48

24,16

24,79

21,81

3) období po r. 2015 investice celkem 70,77 mil. Kč

36

8.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod Investice do kanalizací a čištění splaškových vod Akce ukončené do r. 2010 související s dodržením podmínek stanovených EÚ, vyřešení závad a aglomerací nad 2 000 obyvatel. Jmenovitě akce: ¾ Chvaletice – Hornická Čtvrť ¾ Kojice – I. etapa ¾ Spytovice ¾ Jankovice ¾ Kozašice ¾ Mokošín ¾ Štěpánov ¾ Sovolusky ¾ Choltice ¾ Svítkov ¾ Třebosice ¾ Staré Jesenčany ¾ Ostřešany ¾ Bohdaneč – výtlak do Semtína ¾ Živanice ¾ Holice – intenzifikace ČOV ¾ Dašice – síť ¾ Drozdice – síť ¾ Staročernsko ¾ Žižín ¾ Sezemice – síť ¾ Pardubice – město – síť a povodňová opatření ¾ Rokytno – Chvojenec ¾ Libišany ¾ Staré Ždánice ¾ Čeperka Období 2010 – 2015 jmenovitě akce (vyřešení obcí nad 500 obyvatel): ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Kojice- II. etapa Semín – síť Přelouč – doplněk sítě Klenovka – síť Žárovice – síť Kasalice – síť Voleč – síť Uhřetická Lhota Barchov Mikulovice – Blato Černá u Bohdanče Staré Ždánice Dolní Ředice Komárov Roveň Litětiny Ostřetín Kostěnice

37

Nároky na tok finančních prostředků 1) období do r. 2010 rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

mil. Kč

44

150

150,02

151,64

148,09

95,29

94,17

2) období 2010 – 2015 rok

2011

2012

2013

2014

2015

mil. Kč

60,23

93,8

95,18

95,01

84,76

3) období po r. 2015 – na jmenovité akce dle grafické a rozborové části zbývá 140,17 mil. Kč

38

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje

Územní celek Pardubice

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

V Hradci Králové 2004

z.č.:4059-100

Vodohospodářsko inženýrské služby spol. s r.o., Na Střezině 1079,Tel.: 495076011, Fax: 495541342, E-mail: [email protected]

39

Tato část je součástí souhrnné zprávy a je uspořádána jako oddělitelná.

9. Nouzové zásobování pitnou vodou

9.1. Specifická potřeba vody v době NZV 9.2. Navržené zdroje pro nouzové zásobování vodou 9.3. Přiřazení obcí ke zdrojům NZV 9.4. Technická opatření na zdrojích NZV 9.5. Vyhodnocení ucelené části Pardubice

V dokumentaci PRVKÚK Pardubického kraje územního celku Pardubice je navržena koncepce nouzového zásobování pitnou vodou. Tato koncepce může být vhodným podkladem pro orgány krizového řízení při zajišťování nouzového zásobování pitnou vodou. Byl proveden výběr 9-ti zdrojů, ke kterým je provedeno přiřazení obcí a místních částí ke zdrojům. Je zohledněna zásada, aby nouzová vzdálenost nepřesáhla 20 km.

40

9.1. Specifická potřeba vody v době nouzového zásobování vodou Hodnota specifické potřeby vody pro obyvatele se řídí dle směrnice Ministerstva zemědělství č.j. 41658/2001 – 6 000 čl. 1 odstavec 5 body a),b). V rámci této směrnice se podle bodu a) musí pro první dva dny krizového zásobování musí zajistit 5 l/os./den. Pro třetí a další dny 10 až 15 l/os/den. V této dokumentaci je posuzována situace, kdy veškeré trvale bydlící obyvatelstvo je zajišťováno množstvím 15 l/ob./den. Počty obyvatel jsou uváděny s výhledovým nárůstem podle vývoje obcí. Přechodně bydlící do bilancí nejsou zavedeny, ale bilanční vykrytí je zajištěno v rezervě nárůstu obyvatel. Touto bilanční rozvahou je zajištěna platnost vodohospodářské bilance pro časový horizont až do r. 2020 bez výrazných změn. 9.2. Navržené zdroje pro nouzové zásobování vodou Pro účely nouzového zásobování bylo vytipováno 9 zdrojů, které jímají podzemní vodu. Upřednostněny byly zdroje hloubkové s vyrovnanou vydatností a kvalitou. 9.2.1. Holice vrt VH7 Zdroj patří ke skupinovému vodovodu Holice. Vrt ø 300 hluboký 20 m v lese, využitelná kapacita 6 l/s, H = 29 m, bilanční využití 36,2% kapacity, příjezd štěrková cesta. Motor ve vrtu má příkon 3,7 kW. 9.2.2. Hrobice Zdroj patří ke skupinovému vodovodu Pardubice. Odběr z centrální studny nové hl. 14 m, zdrojem jsou studny vrtané hl. 15 – 18 m, vydatnost 20 l/s, bilanční využití 66,6%, příjezd štěrková cesta, instalované čerpadlo H = 50 m, M = 35 kW. 9.2.3. Lhota u Chroustovic – vrt CH-2 (v okrese Chrudim) Zdroj patří ke skupinovému vodovodu Chroustovice. Průměr vrtu 300 mm, hloubka vrtu 108 m, vydatnost vrtu 10 l/s, současně čerpáno 5 l/s, M = 21 kW. Bilanční využití 1,6 % kapacity. Příjezd ke zdroji je ze státní silnice štěrkovou cestou. 9.2.4. Horní Jelení – vrt Zdroj patří ke skupině Horní Jelení, vrt ø 300 mm, hloubka 15 m, vydatnost 3,3 l/s. Bilanční využití je 3,6 % kapacity, čerpadlo osazené, 3,3 l/s; H = 65 m; M = 5,5 kW. Příjezd – štěrková cesta.

41

9.2.5. Janovice Ja-6 Zdroj patří do vodovodní skupiny Přelouč. Vrt má ø 430 mm, hl. 66 m, vydatnost 28 l/s. Současně osazené čerpadlo 33 l/s; H = 20 m; M = 11 kW. Bilanční využití 15,17% kapacity. Příjezd – štěrková cesta. 9.2.6. Luhy – vrt CH-5 Zdroj patří do vodovodní skupiny Přelouč. Vrt má ø 529 mm, hloubku 148 m, využitelná kapacita 12 l/s. Bilanční využití 5,65% kapacity. Instalováno čerpadlo 35 l/s; H = 26 m; M = 13 kW. Příjezdová cesta – štěrková. 9.2.7. Bukovka – studna Zdroj patří k vodovodu Bukovka Habřinka. Studna v široké kotlině v zalesněném území, hl. 8 m u studny ČS s ATS 5 l/s, čerpadlo H = 40 m, M = 7,6 kW. Bilanční využití 4,6% kapacity. Příjezd – štěrková cesta. 9.2.8. Třesice V-2 (v okr. Hradec Králové) Zdroj patří k vodovodu Chlumec. Vrt ø 430 mm, hl. 20 m, , využitelná kapacita 12 l/s. Instalováno čerpadlo 10 l/s; M = 22 kW. Bilanční využití pro Pardubicko 1,07 % kapacity. Příjezd – štěrková cesta. 9.2.9. Nemošice – studna Patří ke zdrojům skupiny Pardubice. Studny širokoprofilové 7,5 až 10 m hluboká, využitelná kapacita centr. Studny 20 l/s.Instalované čerpadlo 50 l/s; H = 60 m; M = 55 kW. Bilanční využití 45,6% kapacity centrální studny. Příjezd – asfaltová cesta. Bude vhodné instalovat stáčecí čerpadlo nové menší 15 ÷ 18 l/s – přepravit do studny.

9.3. Přiřazení obcí ke zdrojům Je pro jednotlivé místní části provedené v tabulkách (Tab.NZV – viz. příloha č.1).

9.4. Technická opatření na zdrojích NZV K zajištění dodávky pitné vody z navržených zdrojů nouzového zásobení je nutné provést stavebně technická opatření na jímacích zařízeních a rozvodných systémech. Dnes nejsou objekty vybavené na stáčení pitné vody do přistavených cisteren. Proto bude nutné jednotlivé lokality, u kterých se předpokládá velký provoz cisteren, dovybavit rozšířením vozovek pro bezpečné otáčení, na potrubích vysadit stáčecí hydranty v místě u vrtu. Na elektroinstalaci provést úpravy pro operativní připojení mobilního záložního zdroje, který umožní čerpacím zařízením ve vrtu plnit cisterny ve stáčecím místě.

42

Z tohoto důvodu bude nutné každý zdroj posoudit a vyprojektovat a instalovat potřebné zařízení včetně určení velikosti mobilní elektrocentrály a jejich skladovacích dispozicích. Při dodržení těchto zásad by bylo možné operativní převedení do režimu nouzového zásobení během velmi krátké doby řádově 3 - 4 hodiny. Některé zdroje je nutné stavebně zajistit, aby se zvýšila statická odolnost objektů (zesílit, zákrytové desky, stropy zpevnit na vyšší odolnost). Na některých objektech bude vhodné technologii doplnit instalací malého „stáčecího čerpadla“ trvale instalovaného a obtokem pravidelně kontrolně provozovaného zejména tam, kde dnes instalovaná čerpadla mají zbytečně velké H a vysoký nárok na instalovaný elektrický nouzový příkon mobilního agregátu.

9.5. Vyhodnocení ucelené části Pardubice Bilančními výpočty je prokázáno, že kapacity vytypovaných zdrojů jsou dostatečné. Spolupráce se sousedními okresy je logická v lokalitách, které jsou z těchto sousedních zdrojů trvale zásobovány. Jedná se o příhraniční lokality UC Pardubice, kde nejsou k dispozici samostatné zdroje s rozumnou dovozovou vzdáleností.

Následuje Příloha č. 1 – Tab. NZV

43

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje

Územní celek Pardubice

DOKLADY

V Hradci Králové 2004

z.č.:4059-100

Vodohospodářsko inženýrské služby spol. s r.o., Na Střezině 1079,Tel.: 495076011, Fax: 495541342, E-mail: [email protected]

44