Lesní hospodářský celek HORNÍ MARŠOV

Lesní hospodářský plán s platností 2003 – 2012 „všeobecná (textová – popisná) část“

pro

Lesní hospodářský celek HORNÍ MARŠOV

Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

1

Obsah: 1. Všeobecné údaje.................................................................................................................................. 4 1.1. Orientační mapka LHC ......................................................................................................4 1.2. Identifikace vlastníka .........................................................................................................4 1.3. Základní údaje o zpracovateli plánu ..................................................................................4 1.4. Popis LHC..........................................................................................................................4 1.5. Administrativně správní příslušnost, výkon SSL...............................................................5 2. Zhodnocení přírodních poměrů ....................................................................................................... 7 2.1. Poměry geomorfologické a hydrografické.........................................................................7 2.2. Geologické poměry ............................................................................................................8 2.3. Pedologické poměry.........................................................................................................10 2.4. Klimatické poměry - klimatické oblasti...........................................................................11 2.5. Přírodní lesní oblasti: .......................................................................................................14 2.6. Lesní vegetační stupně .....................................................................................................14 2.7. Typologický systém .........................................................................................................16 2.9. Zastoupení cílových hospodářských souborů ..................................................................19 3. Zhodnocení stavu lesa ...................................................................................................................... 20 3.1. Rozbor hospodaření za uplynulé decennium ...................................................................20 3.2. Věková skladba ................................................................................................................22 3.3. Druhová skladba ..............................................................................................................25 3.4. Zásoby a přírůsty..............................................................................................................27 3.5. Zdravotní stav lesa ...........................................................................................................27 3.5.1. Poškození porostů imisemi .......................................................................................27 3.5.2. Poškození porostů vrcholovými zlomy.....................................................................39 3.5.3.Poškození porostů zvěří .............................................................................................41 3.5.4. Poškození porostů větrem .........................................................................................45 3.5.5. Poškození porostů biotickými činiteli.......................................................................46 3.6. Genetická hodnota porostů...............................................................................................47 3.6.1. Uznané porosty .........................................................................................................47 3.6.2. Genové základny.......................................................................................................51 3.6.4. Výběrové stromy:......................................................................................................60 3.6.5. Založené semenné porosty:.......................................................................................61 3.7. Segmenty typů vývoje lesa ..............................................................................................62 4. Výsledky podkladových prací......................................................................................................... 66 4.1. Kategorizace lesů .............................................................................................................66 4.2. Územní systémy ekologické stability ..............................................................................69 4.3. Botanické lokality, výzkumné a pokusné plochy.............................................................73 4.4. Letecké snímky a ortofotomapy.......................................................................................77 4.5. Vodohospodářské lesy .....................................................................................................79 4.6. Dopravní šetření...............................................................................................................85 4.7. Ochrana přírody ...............................................................................................................85 4.7.1. Krkonošský národní park (KRNAP).........................................................................86 4.7.2. Přírodní památky.......................................................................................................90 4.7.3. Významné krajinné prvky.........................................................................................90 4.7.4. Geograficky nepůvodní druhy dřevin .......................................................................91 4.7.5. Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody ............................................................92 5. Cíle péče o lesní ekosystémy ............................................................................................................ 92 6. Hospodářské soubory a rámcové směrnice hospodaření ............................................................ 96 6.1. Přehled hospodářských souborů a jejich základních rozhodnutí .....................................96 6.2. Přehled výměr a zastoupení hospodářských souborů po LS............................................98


2

6.3. Rámcové směrnice hospodaření ....................................................................................100 6.4. Obnovní postupy............................................................................................................125 7. Navržená hospodářská doporučení LHP.................................................................................... 139 7.1. Těžby mýtní v m3 hr. b. k. .........................................................................................140 7.2. Těžby předmýtní v m3 hr. b. k. ..................................................................................142 7.3. Maximální celková výše těžeb v m3 hr. b. k. .............................................................143 7.4. Prořezávky .................................................................................................................144 7.5. Probírky......................................................................................................................145 7.6. Plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku .................................147 7.7. Zalesňovací úkoly ......................................................................................................148 8. Závazná ustanovení LHP a výjimky z legislativních předpisů ................................................ 151 8.1. Maximální celková výše těžeb v m3 hr. b. k. .................................................................151 8.2. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu.....................151 8.3. Minimální plošný rozsah výchovy do 40 let..................................................................151 8.4. Výjimky z legislativních předpisů .................................................................................152 9. Technická zpráva ........................................................................................................................... 154 9.1. Údaje o zpracovatelích...................................................................................................154 9.2. Pozemková evidence a mapové podklady .....................................................................155 9.3. Prostorové rozdělení lesa ...............................................................................................157 9.4. Tvorba hospodářských souborů .....................................................................................159 9.5. Kategorizace lesa ...........................................................................................................161 9.6. Zjišťování zásob.............................................................................................................161 9.7. Změny oproti základnímu protokolu .............................................................................162 9.8. Podrobnosti k některým údajům o stavu lesa ................................................................162 9.9. Bezlesí, jiné a ostatní pozemky......................................................................................164 9.10. Další zjišťované a uváděné údaje.................................................................................165 9.11. Podrobné plánování .....................................................................................................166 9.12. Použitý software...........................................................................................................166 9.13. Zpracované výstupy LHP ............................................................................................167 10. Přílohy ........................................................................................................................................... 168 10.1. Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP:................................................................168 10.2. Grafické údaje LHP ....................................................................................................168 10. 3. Hospodářské soubory.................................................................................................169 10. 4. Vybraná data LHP......................................................................................................169 10. 5. Vybrané dokumenty....................................................................................................169


3

1. Všeobecné údaje 1.1. Orientační mapka LHC 1.2. Identifikace vlastníka Vlastník: ČR – Správa Krkonošského národního parku IČO: 088455 Objednatel LHP: Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí Statutární zástupce: Ing. Jiří Novák, ředitel Správy KRNAP

1.3. Základní údaje o zpracovateli plánu Zpracovatel: Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Veverkova 1335, 500 02 Hradec Králové IČO: 25250205 DIČ: 228 - 25250205 Licence: Rozhodnutí Krajského úřadu Královehradeckého kraje o udělení licence ke zpracování LHP a LHO č.j. ZP/305/02-Ku, ze dne 26. 2. 2002, platnost licence do 23. 2. 2012. Odpovědný pracovník za vyhotovení LHP: Ing. Jaromír Nehyba -

odpovědný pracovník za LHC Maršov – Ing. Jindřich Lukavský

1.4. Popis LHC Lesní hospodářský plán platný na období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2001 na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma byl zpracovány pro původní LHC Maršov. Na základě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny došlo v roce 1994 k převodu práva hospodaření k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví od LČR, s. p. Hradec králové na Správu národního parku Krkonoše ve Vrchlabí. Rozhodnutím MŽP čj. OOLP/ 891a/ 96 ze dne 20. 5. 1996 došlo k převedení lesních pozemků o celkové výměře 233,68 ha ze Školního polesí SLŠ Trutnov na Správu KRNAP a byly začleněny do LHC Maršov. Rozhodnutím MŽP čj. OOL/1431/97 ze dne 9. 10. 1997 byly schváleny změny závazných ustanovení LHP s platnosti na období 1992 – 2001. Rozhodnutím MŽP čj. OOL/ 1167/ 01 ze dne 2. 7. 2001 byla prodloužena platnost LHP na všech LHC do 31. 12. 2002. Na základě zákona o půdě 229/1991 Sb. a zákona 172/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterými byly navráceny lesní majetky původním majitelům a podle zákona č. 114/ 2000 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí došlo k 1. 1. 2002:


4

- k vyčlenění LHC Šimková o výměře 279,29 ha (nový LHP zpracovaný v roce 2001) - k 1. 1. 2002 ke zpracování lesních hospodářských osnov (LHO ) v rámci LHO KRNAP Trutnov 364,58 ha lesů. Proces vydávání dalšího lesního majetku probíhá dále a další úbytek lze očekávat při navrácení majetků obcím. Na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma jsou LHC tvořeny všemi pozemky určenými k plnění funkcí lesů, pro které se vypracovává lesní hospodářský plán, ve smyslu § 24 zákona 289/1995 Sb. a §1 odst. 2, vyhlášky č. 84/1996 Sb. ke kterým má Správa Krkonošského národního parku právo hospodaření k 1. 1. 2002. Platnost nového LHP bude na období od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2012. Název LHC: LHC MARŠOV Kód LHC: 503 210

1.5. Administrativně správní příslušnost, výkon SSL Kompetence státní správy a působnost úřadů v oblasti Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma jsou uvedeny v platné úpravě k 1.1.2003. Státní správa lesního hospodářství I. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je ústředním orgánem státní správy ve věcech lesního hospodářství národních parků dle § 47, odst. 3, zákona č. 289/1995 Sb. ve smyslu § 79 zákona 114/1992 Sb.. Vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle § 50 zákona č. 289/1995 Sb. na území KRNAP. Rozhoduje o vyhlášení kategorizace lesů na území národního parku a jeho ochranného pásma. Schvaluje lesní hospodářské plány pro lesy v národním parku a jeho ochranném pásmu. Adresa: MŽP odbor výkonu státní správy VI., Resslova 1229/2a, Hradec Králové. II. Česká inspekce životního prostředí Působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí. V LHC Maršov má působnost oblastní inspektorát Hradec Králové. Adresa: ČIŽP, Resslova 1229, Hradec Králové. III. Obce s rozšířenou působností LHC Maršov se nachází ve správním území obcí s rozšířenou působností Trutnov a Vrchlabí, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své územní působnosti, tj. včetně lesů v národním parku a jeho ochranném pásmu. Kompetence pověřených obcí je dána § 48 zákona č. 289/1995 Sb. Státní správa ochrany přírody I. Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v § 79 zákona č.114/1992 Sb.. Adresa: MŽP odbor výkonu státní správy VI., Resslova 1229/2a, Hradec Králové.


5

II. Česká inspekce životního prostředí Orgánem státní správy ochrany přírody je také Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., § 75. Působnost inspekce životního prostředí je určena zákonem č. 114/1992 Sb.. V LHC má působnost oblastní inspektorát Hradec Králové. III. Správa Krkonošského národního parku Státní správu v ochraně přírody a krajiny vykonává na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma Správa krkonošského národního parku, Dobrovského 3, Vrchlabí 543 01. Organizační členění LHC LHC Maršov je zařazen do organizační struktury Správy Krkonošského národního parku. Ředitelem Správy KRNAP je Ing. Jiří Novák. Vedoucím odboru péče o les Správy KRNAP Ing. Alois Grundman, náměstek ředitele. Vedoucí provozu – Ing. Jan Hřebačka Vedoucí lesnického výzkumu – Ing. Otakar Schwarz Vedoucí strážní služby – Ing. Jaromír Gebas Vedoucí odbytu – Ing. Pavel Mrázek LHC Maršov se nachází 3 lesních správách a 20 lesnických úsecích.. LS Název LS LÚ Název LÚ Oddělení LHC Maršov 1 Zelený potok 201-210,235 17 Pec pod Sněžkou Peterka Antonín 2 Obří Důl 211-217,219,230-234 3 Růžohorky 218,220-229 4 Křížový potok 329-341 5 Pomezní boudy 311-328 6 Rennerovy boudy 301-310 mistr 18

Maršov Hřebačka Jan

19 Svoboda nad Úpou Školník Jaroslav


1 2 3 4

Javořinka Vavřincův důl Světlá výška Stará hora Lysečiny

5 6 7

Albeřice Pěnkavčí vrch

1 2 3 4 5 6 7

Černý les Modré kameny Janská Antoníčkovo Babí Sněžné domky školní polesí

6

401-412 413-423 424-435 612-624,626B,628D,E 625,626A,627,630636,648,342 637-647 601-611,628A,B,C,629

Lesní Petr Skrbek Ota Vihan Martin Culek Roman Rejzek Pavel Urban Martin Prokop Čestmír Kozák René Štefan Michal Novák Zdeněk Nýč Petr Vávra Radek Rossl Miroslav Adámek Radoslav Kracík

101-104,111-113,118-121 Josef Zilvar 105-110,122-126 Vladislav Berka 114-117,127-135 Petr Hřebačka 501-524, Martin Šrajer 525-536 Taras Dudarec 537-550 Karel Nevlida 1-5

2. Zhodnocení přírodních poměrů 2.1. Poměry geomorfologické a hydrografické Geomorfologie oblasti Typ oblasti: nejvyšší horská oblast České vysočiny; část východní Krkonše a skupina Rýchor Členění: IV. Krkonošsko-jesenická soustava (Sudetská soustava): IVA. Krkonošská podsoustava (Západní Sudety): IVA-7. Krkonoše: IVA-7A. Krkonošské hřbety. IVA-7A-a. Slezský hřbet IVA-7A-b. Český hřbet IVA-7B. Krkonošské rozsochy IVA-7B-d. Černohorská rozsocha IVA-7B-e. Růžohorská rozsocha IVA-7B-f. Rýchory IVA-7C. Vrchlabská vrchovina IVA-8. Krkonošské podhůří:

IVA-8B. Podkrkonošská pahorkati-

na IVA-8B-f. Mladobucká vrchovina) Krkonoše jsou nejvyšší horskou oblastí Západních Sudet (Krkonošsko - jesenické subprovincie) i celé České vysočiny. Na jejich utváření se výraznou měrou podílelo pleistocenní zalednění. Na V odděluje Krkonoše Královecké sedlo (529 m) od Sudetského mezihoří (Broumovské vrchoviny). Severní svahy spadají příkře do kotliny Jeleniogórské, jižní jsou mírnější. Mají charakteristický reliéf kerné hornatiny se zbytky zarovnaného povrchu na temenech pohoří. Svahy jsou rozčleněny hlubokými erozními údolími. Na řadě míst na severovýchodních, východních a jihovýchodních svazích jsou vytvořeny ledovcové kotle – kary se strmými, asi 300 m vysokými skalnatými stěnami, tzv. jámy. Tyto kary přecházejí do ledovcových údolí – trogů, hlubokých až 600 m (Obří důl). Na jejich opačném konci se nacházejí zpravidla nápadné čelní morény. Na náhorní plošině vystupují místy drobné skalní útvary a balvanová moře z odolných hornin. Zvětraliny na plošinách nesou stopy mrazového třídění (polygonální půdy). Reliéf má charakter členité hornatiny s výškovou členitostí 500 – 600 m, v oblasti hlavních hřbetů a Černé hory má dokonce ráz velehornatiny s výškovou členitostí 600 – 810 m. To je po Beskydech a Hrubém Jeseníku největší členitost v České republice. Severní svahy do Polska mají členitost téměř 1000 m, což je u pohoří, která zasahují do ČR, maximum. Nejnižším bodem je údolí Jizery – asi 470 m, nejvyšším Sněžka – 1602m. Typická výška oblasti je 650 – 1500 m. Geomorfologicky lze rozlišovat vnější Pohraniční (Slezský) hřbet, vnitřní Český hřbet a dlouhé odnože neboli rozsochy dílčích pohoří, které tvoří jižní obvod.


7

Pohraniční hřbet je nejvyšší a má široký a plochý zarovnaný povrch ve výšce 1300 až 1500 m, z něhož vystupují skupiny odolnějších hornin, např. Sněžka (1602 m), Malý Šišák (1439 m), Vysoké Kolo (1503 m), Violík (1472 m) a Sokolík (1384 m). Český hřbet je od něho oddělen údolím Malého a Bílého Labe a Mumlavy, je nižší, s příkrými svahy a není zdaleka tak celistvý, což je způsobeno poddajnějšími, snadněji zvětrávajícími krystalickými břidlicemi; místy přechází v úzké hřebeny (Kozí hřbety). Táhne se od Ptačince na Lysou horu (1344 m), kde vybíhá odnož k Z a k J na Kotel (1435 m), s rozsochou na Kozelský hřeben, a za Zlatým návrším spadá do Sedmidolí a pak do údolí Labe. Z Medvědína (1235 m) odbočuje dlouhá rozsocha až na Přední Žalý (1019 m), směrem k V pokračuje Český hřbet Kozími hřbety na Luční (1547 m) a Studniční horu (1554 m). Jižnější obvod Krkonoš má ráz širokých zalesněných hřbetů, oddělených hlubokými údolími potoků. Hydrografie oblasti Říční síť Krkonoš vznikla ve třetihorách a čtvrtohorách. Jde o horní tratě toků, které mají charakter bystřin se všemi typickými rysy, jako jsou velký sklon koryta, prudkost toku, značné výkyvy stavu vodní hladiny a průtoků, neustálené dno pro velkou unášecí sílu vody apod. Na některých místech v subalpinském i v montánním stupni vznikla v terénních depresích nebo na výronech podzemních vod rašeliniště, která jsou většinou hlavními prameništi vodních toků (Labe, Úpa, Mumlava). Krkonoše jsou bohatou pramennou oblastí Jizery, Labe a Úpy. V současné době je většina toků upravena hrazením. Povodí Labe (Severní moře): 1-01-02: Úpa: Jelení potok, Velká Úpa, Malá Úpa, Modrý potok, Zelený potok, Luční potok, Liščí p., Vavřincův potok, Javoří potok, Albeřický potok, Lysečinský potok, Černohorský potok, Jánský potok, Sněžný potok, Zlatý potok, Kalná

2.2. Geologické poměry Geologické části Krkonoš: I. starohorní krystalinikum (krkonošsko-jizerské proterozoikum): algonkium: - albitické chloriticko-muskovitické svory světle šedé barvy, stříbřitě lesklé, s výrazným zeleným nádechem, drobně až jemně zrnité - chloriticko-muskovitické svory vrásčité - šedé živcové svory - grafitické svory až fylity s grafitickými kvarcity - černošedé , stříbřité, lesklé, jemnozrnné, detailní provrásnění - živcové kvarcity - migmatitické ruly - muskovitické ortoruly, dvojslídné až biotitické ortoruly - amfibolity a zelené břidlice - masivní zelené - intruzivního charakteru, jemnozrnné - krystalické vápence až dolomity; erlany; svory s erlany II. prvohorní krystalinikum (krkonošsko-jizerské paleozoikum) a) silur a ordovik - chloriticko-sericitické fylity zčásti albitické - grafit-sericitické fylity


8

- křemen-albitické sericitické fylity; kvarcitické fylity - krystalické vápence až dolomity; vápenato-silikátové rohovce - porfyroidy; zelené břidlice, metadiabazy - metalydity, grafitické kvarcity - sericitický kvarcit - metakonglomeráty b) krkonošsko-jizerská žula - drobnozrnná biotitická žula - středně zrnitá biotitická žula - porfyrická biotitická žula až adamellit - žilný doprovod: aplity, žulové porfyry, muskovitický mikrogranit, alkalická žula III. prvohorní sedimenty (paleozoikum) a) karbon (stefan) - slepence, arkozy, brekcie, pískovce, prachovce, jílovce b) perm - střední červená jalovina: červené slepence, pískovce, prachovce, jílovce IV. čtvrtohorní sedimenty (kvartér) - deluviální a fluviodeluviální sedimenty polygenetického charakteru - pleistocenní terasové akumulace - holocenní fluviální sedimenty inundačních území - rašeliny Oblast má poměrně pestrou geologickou stavbu, uspořádanou v pruzích směru západ – východ. Vývoj krystalinika Krkonoš a Rýchor ukazují různě intenzívně zvrásněné a regionálně přeměněné komplexy krystalických břidlic starohorního stáří. Ty vytvářejí rozsáhlou klenbu, do jejíhož jádra pronikla později krkonošská žula. Starohorní komplex tvoří horskou část při styku s krkonošsko - jizerským plutonem; skládá se převážně ze svorů a fylitů, s četnými vložkami kvarcitů, erlanů, krystalických vápenců, amfibolitů a zelených břidlic. V pohraničním hřbetu vystupuje žulový masív (součást krkonošsko - jizerského plutonu) - většinou hrubozrnné žuly . Silněji metamorfované horniny – svorové ruly až svory – budují Sněžku a obecně převažují na východě. Na jihu jsou lemované krkonošskými ortorulami blízkými žulám a kvarcity, a to v oblasti Zadní Žalý – Černá hora; kvarcity budují též Kozí hřbety. V přechodných zónách se vyvinuly svorům podobné migmatitické ruly (např. Růžová hora, Herlíkovský Žalý). Odlišné složení a stavbu má prvohorní komplex s horninami méně intenzívně regionálně metamorfovanými. Spolu se starohorním komplexem byly tyto horniny na konci siluru znovu zvrásněny a regionálně přeměněny. Vznikly tak na západních nižších jižních rozsohách různé fylity, sericitické kvarcity, metadiabasy a krystalické vápence. Tyto horniny potom lemují celé pohoří z jihu a zasahují až do oblasti Rýchor, kde se významně uplatňují zvláště vápence. Došlo i ke stlačení mohutných vrás a po ukončení vrásnění k intruzi krkonošské žuly. Touto intruzí skončila v oblasti hlavní etapa geologického vývoje krystalinika. V dalších obdobích dochází jen k mohutnému výzdvihu a odnosu, při němž byla obnažována stále hlubší patra krystalinika. V oblasti ledovcových karů a údolí se zásadním způsobem uplatňují žíly vyvřelin, především porfyrity Čertovy rokle a Čertovy zahrádky a proslulá žíla čediče v Malé Sněžné jámě na slezské straně. Z pokryvů, kromě kamenitých svahovin, hrají významnou roli sedimenty ledovcové – balvanité morény a glacifluviální štěrky. Na náhorních plošinách jsou značně rozšířená ombrogenní vrchoviště.


9

Zvětrávání žul je obtížné. Usnadněno je však drťovým rozpadem, t.j. mrazovým větráním ve starších čtvrtohorách (pleistocenu). Zvětraliny jsou písčitého charakteru díky vysokému obsahu křemene. Půdy jsou písčité až hlinitopísčité, zvláště ve svazích často drolinovité. Ve hřbetních partiích jsou často rozpadávající se skaliska, na svazích balvanité sutě a suťové proudy. Nápadný je nízký obsah skeletu střední velikosti (štěrku a kamenů). Zvětrávání rul a svorů probíhá příznivěji než zvětrávání žul. Půdy jsou hlinitější, v profilu je hojný skelet střední velikosti. Zvětrávání fylitů se řídí stupněm břidličnatosti. Ta je zpravidla dokonalejší, než u svorů nebo rul. Částečně však zpomaluje zvětrávání jemnější zrno. Projevuje se i mineralogické složení - nejobtížněji zvětrávají kvarcitické fylity. Vznikající půdy jsou středně hluboké, na exponovaných místech i jen mělké. Nejčastěji jsou písčitohlinité, s hojnou slídnatou příměsí a s různým obsahem břidličnatých úlomků. V členitém terénu jsou zvětraliny značně rozrůzněny ronem. Bazaltické horniny a zelené břidlice vzniklé přeměnou láv a tufů jsou v současném klimatu značně odolné vůči chemickému zvětrávání. Převažuje mechanický rozpad, takže půdy jsou relativně mělké a silně kamenité (kolem 50 %), jen na deluviích klesá podíl skeletu na 20 -30 %. Na vápencích vznikají mělčí půdy s hojnou účastí úlomků horniny, protože se vápenec větráním rozpouští a vzniká jen málo jílovité hmoty. Minerální síla hornin: Půdy minerálně velmi slabé Půdy minerálně slabé Půdy minerálně střední Půdy minerálně silné Půdy minerálně velmi silné

kvarcity, žuly, světlé ruly (ortoruly) migmatitické ruly, svory

výrazný nedostatek všech živin větší zásoby draslíku, nedostatek vápníku, hořčíku a fosforu fylity, diluviální hlíny, permokar- dobré zásoby draslíku, menší bonské sedimenty zásoby vápníku, hořčíku a fosforu amfibolitické břidlice, amfibolity, zvýšené zásoby vápníku, hořčízelené břidlice, metadiabazy ku, fosforu, menší nedostatek draslíku vápence vysoké zásoby vápníku, hořčíku, fosforu, malé rezervy draslíku

2.3. Pedologické poměry I. Půdní typy: Krystalinikum je podložím poměrně kyselým, takže půdy jsou většinou minerálně dosti chudé. Vlhkostně však, díky srážkovým poměrům, příznivé. Tyto základní vlastnosti se promítají především do zastoupení pedogenetických jednotek. Půdy 5. lesního vegetačního stupně: Základem jsou typické kambizemě - KMm (hnědé lesní půdy). Jsou středně kyselé, lehčí, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, středně zásobené živinami, středně humozní a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně nejzdatnějším. Půdy 6. lesního vegetačního stupně: Základem jsou typické kryptopodzoly - KPm (horské rezivé hnědé lesní půdy - semipodzoly). Většinou jako oligotrofní až podzolované (přechody k podzolům) a jen na živnějším podloží jako mezotrofní (asi kolem 700-1100 m n.m.) Jsou silně kyselé, lehčí, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, slabě


10

zásobené živinami, silně humozní a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně velmi zdatným. Půdy 7. lesního vegetačního stupně: Střetávají se zde typické kryptopodzoly s humusovými podzoly (nad 900 m n.m.). Jsou zpravidla už velmi silně kyselé, vlhčí, dost kamenité, sorpčně silně nenasycené, málo zásobené živinami, velmi silně humozní a s poměrně dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně zdatným. Půdy 8. lesního vegetačního stupně: Základem jsou horské humusové podzoly. Jsou velmi silně kyselé, vlhčí, středně hluboké až mělké, kamenité, sorpčně výrazně nenasycené, slabě zásobené živinami, výrazně humozní. Fyzikální a hydrické vlastnosti jsou poměrně dobré, ale limitované nízkými teplotami. Tyto půdy se vyznačují zhoršenými růstovými půdními podmínkami v důsledku špatného půdního chemismu a extrémních abiotických podmínek. Půdy 9. lesního vegetačního stupně: Základem jsou horské drnové humusové podzoly. Jsou silně kyselé, se zvýšenými zásobami vody, a jsou většinou s pokryvem smilky. Jsou poměrně mělké, sorpčně extrémně nenasycené, slabě zásobené živinami, se značnými zásobami nepříznivých forem humusu. Fyzikální a hydrické vlastnosti jsou poměrně dobré, ale limitované nízkými teplotami. Tyto půdy se vyznačují extrémními růstovými půdními podmínkami v důsledku špatného půdního chemismu, mělkosti půdy a extrémních abiotických podmínek.

2.4. Klimatické poměry - klimatické oblasti I. Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) jsou zastoupeny: - chladná oblast - převládají okrsky: C1 - mírně chladný (červencová teplota 12-15°C) C2 - chladný, horský (červencová teplota 10-12°C) C3 - studený, horský (hřebeny-červencová teplota pod 10°C) - mírně teplá oblast - nejnižší polohy jsou okrajově v okrsku: B10 - mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinný (červencová teplota nad 15°C, počet letních dnů pod 50). II. Podle klimatického členění Quitta, E. se jedná o klimatické oblasti převážně chladné (CH7, CH6, CH4), velmi okrajově mírně teplé MT2). Klimatické oblasti: CHARAKTERISTIKY Počet letních dnů Počet dnů nad 10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v říjnu Prům. počet dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených


MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3--4 16-17 6-7 6-7 120-130 450-500 250-300 700-800 80-100 150-160

11

CH4 CH6 0-20 10-30 80-120 120-140 160-180 140-160 60-70 60-70 -6--7 -4--5 12-14 14-15 2-4 2-4 4-5 5-6 120-140 140-160 600-700 600-700 400-500 400-500 1000-1200 1000-1200 140-160 120-140 130-150 150-160

CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3--4 15-16 4-6 6-7 120-130 500-600 350-400 850-1000 100-120 150-160

Počet dnů jasných

40-50

30-40

40-50

40-50

CH 4 - léto velmi krátké, chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH 6 - léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH 7 - velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. MT 2 - krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Teploty a srážky Průměrné údaje teplot a úhrnů srážek (1901 - 1950) Nad- Průměrná teplota Průměrné srážky o Stanice moř. C mm výška roční IV - IX roční IV - IX Horní Maršov 565 995 510 Pec pod Sněžkou 812 1405 681 Benecko 886 4,7 10,4 984 516 Trutnov 427 6,8 13,0 778 418 Špindlerův 922 4,0 9,5 Mlýn(Sedmidolí) Malá Úpa, D. M. Úpa 960 3,9 9,5 1223 648 Sněžka (Polsko) 1602 0,2 4,9 1227 691

Vegetač. Langův doba dnů faktor 116 146

209 114

67

-

99 -

314 -

Na východním úpatí se projevuje mírný srážkový stín, srážky v Žacléři (604 m n.m.) dosahují asi 850 mm. Průměrná roční teplota: v nejspodnějších částech až 6 °C a v nejvyšších polohách až 0 °C. Průměrné roční srážky: na spodním (J) okraji 900 mm, na hřebenech 1200 až 1600 mm. Srážkově mají Krkonoše pro svou výšku a návětrnou polohu oceánský ráz. Délka vegetační doby je ve výšce 500 m a m. průměrně 143 dnů, v 700 m 120 dnů (od 21.5. do 17.9.), v 1000 m 102 dnů (1.6. - 10.9.), v 1500 m 15 dnů. Teplotní inverze se projevuje v mezoreliefu a i v mikroreliefu v terénních pokleslinách a v uzavřených údolích . Uplatňuje se při vyzařovacím typu počasí, t.j. za jasného počasí, kdy se v noci rychle ochlazuje vzduch, stéká do údolí a vytlačuje odtud lehčí teplejší vzduch. Největší rozdíl průměrných měsíčních teplot připadá na měsíce s nejvýraznějšími inverzními situacemi, t.j. na říjen, listopad, prosinec a leden. Výrazné inverzní polohy na náhorní plošině jsou na zamokřených a rašelinných lokalitách, případně na uzavřených holinách. V těchto plošně omezených inverzích dosahuje vrstva studeného vzduchu („mrazové jezero“) mocnosti od několika decimetrů až po několik metrů. Pozdní mrazy. Pro vegetaci jsou nebezpečné pozdní a časné mrazy. S nočními mrazy v těchto polohách je nutno počítat od září do května.


12

Významné jsou změny vzniklé v důsledku rozsáhlého odlesnění. Obecně platná měření, která uvádí SVOBODA /1952/ ukazují, že průměrná roční teplota půdního povrchu v porostu Calamagrostis villosa ve srovnání s teplotou půdního povrchu v lese je vyšší, průměrná roční maxima jsou vyšší, absolutní maxima jsou vyšší, ale co je zejména důležité z pěstebního hlediska : - v porostu třtiny jsou absolutní minima nižší, četnost mrazových dnů je vyšší a četnost jarních a podzimních mrazů je rovněž vyšší. Výška sněhové pokrývky dosahuje 200 - 300 centimetrů. Mlhy jsou nejčastěji v zalesněných obvodech a údolích. Vítr Pro lesy Krkonoš jsou nebezpečné přepadové větry, které mohou mít různý směr, a také lokální větry Mumlavy, Bílého Labe a Úpy, přicházející od Z. Ty způsobují deflační jevy na sněhu a povrchu půdy a deformují růst dřevin. Silnější větry (5° Beauf. a více) jsou častější v zimním období. Přicházejí nejčetněji z jihovýchodního a jižního sektoru a z protilehlého směru, t.j. ze severozápadního a severního sektoru. Toto proudění je v horách ještě zesíleno totožnou orientací horských hřebenů a údolí. Vítr je i v Krkonoších pro lesy největším škodlivým činitelem, proto je působení větru na porosty věnována pozornost v kapitole 7. Ochrana lesa. Na mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa jsou podchycena území historicky poškozovaná větrem. Lokální větry. Föhn - je suchý teplý vítr, který vzniká ve vyšších pohořích na závětrné straně hor, kdy se sestupující vzduch otepluje asi o 1°C na 100 m, jeho relativní vlhkost rychle klesá a vytváří se dešťový stín s teplejším mezoklimatem. Bora - chladný přepadavý vítr přinášející studený vzduch od severu, který získává rychlost nasáváním tlakovými nížemi nad jižní Evropou. Brízy - jsou lokální větry pravidelného denního režimu v horách. Jsou vyvolávány rozdíly teplotních režimů vrcholových a údolních částí - dopoledne vane vzhůru (horský vítr), večer dolů do údolí (údolní vítr). Anemoorografický systém. JENÍK (1961) při studiu alpinské vegetace Krkonoš vytvořil k vysvětlení lokalizace bohatých nalezišť fytogeograficky významných druhů cévnatých rostlin teorii anemo-orografických systémů. Nadmořská výška nalezišť je v mnoha případech maximem ve výškovém rozšíření příslušného druhu. Na stejných lokalitách se vyskytují společně elementy arkticko-alpinské se subtermofilními elementy středoevropské nížiny. Každý anemoorografický systém má podle této teorie tři hlavní části : vodící návětrné území - zrychlující vrcholovou část - turbulentní závětrný prostor. Právě do těchto prostor jsou situována tato bohatá naleziště. Působení větru. Podle SVOBODY /1952/ smrkový porost snižuje rychlost větru v hloubce 35 - 38 m od okraje na 1-1,5 % rychlosti na volném prostoru. Z toho je zřejmé, že rozsáhlým odlesněním se obecně zvýšila rychlost větru na těchto plochách a nepříznivé mechanické i fyziologické vlivy větru. V běžném lesním hospodářství jsou nejnebezpečnější větrné polomy vývraty a zlomy. Na rozsáhlých imisních kalamitních plochách jsou ohroženy spíše kultury a mlaziny. Mechanicky jsou poškozovány v zimě, kdy ledové krystalky hnané větrem, obrušují rostlinné orgány. Fyziologicky je nebezpečné zvyšování transpirace v předjaří (čím silnější vítr, tím silnější transpirace), kdy ztráty vody nemohou být kompenzovány příjmem vody z dosud zmrzlé země a stromy silně vysychají. Ledovka a námraza Ledovka je amorfní průhledný led, vznikající za bezvětří z mlhy nebo deště na předmětech chladnějších než 0°C. Námraza vzniká za mlhy při slabém pohybu vzduchu a narůstá proti směru pohybu vzduchu. Je na rozdíl od jinovatky, která je krystalická a snadno opadává, zrnitá


13

a drží dosti pevně na větvích. Za slunečných dnů rekrystalizuje a zvyšuje tak svou objemovou hmotnost (0,3 - 0,4 g.cm-3). PFEFFER /1961/ uvádí, že za běžných poměrů dosahuje hmotnost námrazy na 1 běžný metr slabé větve 6 kg, za nepříznivých podmínek může hmotnost dosáhnout až 50 kg na běžný metr. Z jiných šetření uvádí, že na 1 hmotnostní díl smrkové větévky může připadnout více než 50 hmotnostních dílů ledovky, u buku až 85 hmotnostních dílů. Ledovka a námraza se vytváří zpravidla nad 600 m.n.m., kde namrzá teplý, vodními parami nasycený vzduch. Ohroženy jsou zejména porosty ve smrkobukovém (6.), bukosmrkovém (7.) ale i ve smrkovém (8.) lesním vegetačním stupni. Námraze a ledovce je podrobně věnována pozornost v kap. 7. Ochrana lesa. Na mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa jsou podchycena území nejvíce ohrožené sněhem a námrazou.

2.5. Přírodní lesní oblasti: Přírodní lesní oblast č. 22 – Krkonoše je na LHC Maršov zastoupena 11330,8 ha porostní půdy (98,11 %) a č. 23 – Podkrkonoší 218,23 ha porostní půdy (1,89 %). Jakou výměrou leží jednotlivé zóny a ochranné pásmo národního parku v obou přírodních lesních oblastech udávají následující tabulky: PLO č. 22 - Krkonoše Lesní správa:

1. zóna

Pec pod Sněžkou Maršov Svoboda nad Úpou

1101,84 27,36 154,05

968,75 2356,5 53,68 3060,7 113,49 2734,86

44,7 4471,79 81,75 3223,49 633,12 3635,52

Celkem

1283,25 1135,92 8152,06

759,57 11330,8

2. zóna

3. zóna

OP

Celkem:

PLO č. 23 - Podkrkonoší Lesní správa:

1. zóna

2. zóna

3. zóna

OP

Celkem:

Pec pod Sněžkou Maršov Svoboda nad Úpou

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 218,23

0 0 218,23

Celkem

0

0

0

218,23

218,23

2.6. Lesní vegetační stupně Klimatické lesní vegetační stupně (dále jen stupně, LVS) vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky, především zastoupení klimaxových dřevin (dubu zimního, buku, smrku, případně jedle a borovice). Klimaticky podmíněná vegetační stupňovitost není jen výrazem makroklimatu, ale je v přírodě podmíněna většinou mezoklimatem (lokálním klimatem), t.j. výsledným účinkem klimatu a polohy za spolupůsobení některých dalších faktorů (vlhká „studená“ půda, živiny apod.). Vzhledem k tomu tvoří jednotlivé lesní vegetační stupně často mozaikovité uspořádání.


14

Zonální vegetace = velkoplošně rozšířený vegetační typ vázaný pouze na určitou vegetační zónu a odpovídající jejímu makroklimatu. Tato vegetace osídluje (nebo osídlovala) rovinatý až mírně modelovaný relief neovlivněný podzemní nebo závlahovou vodou, s vyzrálými půdami odpovídajícími zpravidla půdnímu klimaxu a představuje současně klimaxovou vegetaci dané zóny. Intrazonální vegetace (v užším smyslu) = společenstva, která netvoří nikde vlastní zónu a vyskytují se v několika vegetačních zónách (např. společenstva vrchovišť). Tato společenstva jsou podmíněna spíše specifickými podmínkami edafickými, hydrologickými, popř. mezoklimatickými, než makroklimatem dané zóny. Azonální vegetace jsou společenstva, která rovněž netvoří vlastní zónu, avšak která se vyskytují v každé zóně (např. společenstva skal, sutí, nezpevněných písků, údolních poloh). Azonální typy odpovídají trvalým společenstvům nebo blokovaným sukcesním stadiím. Extrazonální vegetace. Pokud zonální vegetace určité zóny ostrůvkovitě zasahuje do sousedních vegetačních zón na lokálně podmíněných stanovištích (mezoklimaticky nebo půdně) nazýváme tyto ostrůvky jako extrazonální vegetaci. Lesní hospodářský celek Maršov leží ve čtvrtém až devátém lesním vegetačním stupni. Intrazonálním společenstvem jsou například v LHC jasanové olšiny a montánní jasanové olšiny. Orientační charakteristiky lesních vegetačních stupňů v Krkonoších lvs

Průměrná teplota °C

Nadm výška m n.m.

Průměrné srážky mm

5. 6. 7.

>700 700 - 950 950 - 1100

8.

1100 - 1300 2,9 - 1,9 1450 - 1600

9.

Počet Lanvegegův tačních faktor dnů

6.0 - 5,2 950 - 1300 120-140 5,2 - 3,8 1300 - 1350 110-120 3,8 - 2,9 1350 - 1450 100-110

193 288 411

60-100

610

60>

842

Klimat. okrsek (QUIT 1971)

Klimatický okrsek (1958)

MT2 CH7 CH6

B10 C1

montánní

C2

supramontánní

C3

subalpinský alpinský

CH4 1300 <

1,9<

1600<

FytogeograGeobotanicfické vegetační ké vegetační stupně stupně (SKALICKÝ (MORAVEC 1988) 1994) submontánní submontánní montánní supramontánní subalpinský alpinský

Zastoupení lesních vegetačních stupňů na LHC Maršov dle databáze Lesní vegetační stupeň:

Plocha porostní ha

4. bukový 5. jedlobukový 6. smrkobukový 7. bukosmrkový 8. smrkový 9. klečový Celkem porostní půda

%

3,93

0,03

1425,29 4113,88 2100,43 3088,69 816,81

12,34 35,62 18,19 26,74 7,07

11549,03

100,00

Zastoupení lesních vegetačních stupňů dle jednotlivých zón národního parku a LS


15

Vegetační stupeň: 4.

5.

1. zóna LS Pec pod Sněžkou LS Maršov LS Svoboda nad Úpou Celkem LHC

0

0

3. zóna LS Pec pod Sněžkou LS Maršov LS Svoboda nad Úpou Celkem LHC OP

LS Pec pod Sněžkou LS Maršov LS Svoboda nad Úpou

7. 5,49

2. zóna LS Pec pod Sněžkou LS Maršov LS Svoboda nad Úpou Celkem LHC

6.

3,93

9.

17,21

19,33 49,99

21,53

17,21

69,32

27,02

405,97 763,73

117,72 6,00 60,84

794,63 37,46 13,62

53,08

2,85 3,71

3,32 7,37 35,32

968,75 53,68 113,49

6,56

46,01

184,56

845,71

53,08

1135,92

885,42 1079,92 711,65 406,07 269,38 330,95

792,03 3676,64 1866,45 1816,94 4,45 605,04

Celkem LHC

22,02 57,51 242,38

2,61 19,79

1101,84 27,36 154,05 1283,25

2356,50 3060,70 2734,86 0,00

20,07

3,93 609,49 321,91 22,40 20,07 0,00 Celkem všechny zóny v LS Pec pod Sn. 0,00 0,00 416,50 1011,24 2227,24 816,81 Celkem všechny zóny v LS Maršov 0,00 130,20 1904,29 737,44 451,56 0,00 Celkem všechny zóny v LS Svoboda n. Ú. 3,93 1295,09 1793,09 351,75 409,89 0,00 Celkem všechny zóny za celé LHC

Celkem:

332,62 763,73 8,03 65,32

391,16 122,90 1820,08 669,13 1465,40 0,00

8.

8152,06 44,70 81,75 851,35 977,80 4471,79 3223,49 3853,75

3,93 1425,29 4113,88 2100,43 3088,69 816,81 11549,03

2.7. Typologický systém Podle vyhlášky č. 83/1996 Sb. se pro lesnické typologické mapování používá "Typologický systém ÚHÚL" (PLÍVA, PRŮŠA 1971). Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je zde lesní typ (LT). Lesní typ je definován (Z L A T N Í K 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, tj. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Pro označení lesních typů se používají symboly odvozené z jednotného systému (př.: 5B1), z něhož vychází i pojmenování lesního typu (př.: bohatá jedlová bučina mařinková), které se u oblastní varianty rozšiřuje o její význačný nebo diferenciální znak stanoviště (PLÍVA 1971). Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště (př.: bohatá jedlová bučina - 5B). Pojmenování lesního společenstva (př.: jedlová bučina) se většinou shoduje se skupinou lesních typů dle ZLATNÍKA (1956) (PLÍVA 1971).


16

Lesní typy Pestrost přírodních podmínek dává určuje velké množství lesních typů. Zastoupeny jsou téměř všechny edafické kategorie. Přehled všech lesních typů vyskytujících se na LHC Maršov s výměrami dle databáze hospodářské knihy: 7Z0 3,35 0,02 6K1 966,91 8,37 Lesní Výmě%: 8A2 3,86 0,03 6K3 221,17 1,91 typ: ra v ha: 8F1 47,98 0,41 6K4 147,70 1,27 3L2 3,59 0,03 8G3 56,17 0,48 6K5 377,38 3,26 4S6 0,34 0 8K2 750,91 6,50 6K9 166,11 1,43 5A1 42,19 0,36 8K3 28,60 0,24 6L6 5,63 0,04 5A3 15,12 0,13 8K4 344,30 2,98 6M3 11,91 0,10 5A9 0,90 0 8K5 34,45 0,29 6N0 21,51 0,18 5B1 210,93 1,82 8K6 98,24 0,85 6N1 359,73 3,11 5B9 65,18 0,56 8K9 104,62 0,90 6N3 81,53 0,70 5D3 8,23 0,07 8M3 9,67 0,08 6N4 161,39 1,39 5D4 55,97 0,48 8N0 7,06 0,06 6P1 0,19 0 5D5 77,70 0,67 8N1 192,98 1,67 6S1 596,48 5,16 5F1 23,70 0,20 8N3 100,51 0,87 6S2 34,81 0,30 5J3 2,62 0,02 8P1 125,89 1,09 6S4 551,46 4,77 5K1 111,91 0,96 8R1 54,31 0,47 6S9 25,05 0,21 5K3 5,00 0,04 8R2 15,70 0,13 6V2 12,77 0,11 5K6 0,32 0 8S1 50,16 0,43 6V5 9,27 0,08 5K7 36,32 0,31 8T3 145,58 1,26 6V8 53,73 0,46 5K9 30,43 0,26 8V2 32,68 0,28 6V9 78,38 0,67 5L5 8,14 0,07 8Y0 47,24 0,40 6Y0 30,33 0,26 5N1 3,49 0,03 8Z0 50,18 0,43 6Z0 20,07 0,17 5N3 8,07 0,06 8Z2 175,95 1,52 7F1 36,39 0,31 5S1 469,64 4,06 8Z3 187,57 1,62 7G3 36,79 0,31 5S4 19,35 0,16 8Z4 310,51 2,68 7K0 46,85 0,40 5S6 162,46 1,40 8Z6 3,42 0,02 7K1 37,93 0,32 5S9 25,48 0,22 8Z9 110,15 0,95 7K2 188,54 1,63 5U1 5,94 0,05 9K1 107,17 0,92 7K3 883,40 7,64 5U3 1,34 0,01 9K2 18,20 0,15 7K4 88,31 0,76 5V1 11,81 0,10 9R1 2,27 0,01 7K9 172,89 1,49 5V2 6,12 0,05 9R2 4,55 0,03 7M3 2,42 0,02 5V3 3,26 0,02 9Y1 26,01 0,22 7N0 2,08 0,01 5V9 13,44 0,11 9Z1 526,09 4,55 7N1 227,64 1,97 5Y0 0,23 0 9Z2 55,61 0,48 7N3 62,85 0,54 6A1 0,74 0 9Z6 44,18 0,38 7N4 196,59 1,7 6A3 42,68 0,36 9Z8 31,35 0,27 7R2 1,40 0,01 6A6 0,62 0 9Z9 1,38 0,01 7S1 79,59 0,68 6B1 36,57 0,31 7V2 11,81 0,10 6D2 4,47 0,03 Celkem porostní 11549,03 7V4 2,56 0,02 100 6D4 60,35 0,52 půda 7V8 14,63 0,12 6D5 0,45 0 7V9 1,97 0,01 6F1 34,20 0,29 7Y0 2,44 0,02 6G1 0,29 0 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

17

Nejčastěji se vyskytujícím lesním typem je 6K1 kyselá smrková bučina metlicová - 966,91 ha, 8,37 %. Dále 7K3 kyselá buková smrčina třtinová na svazích až plošinách – 883,4 ha, 7,64 %, 8K2 kyselá smrčina třtinová – 750,91 ha, 6,5 %, 6S1 svěží smrková bučina šťavelová – 596,48, 5,16 %, 6S4 svěží smrková bučina ochuzená na svazích – 551,46 ha, 4,77 %. Podrobnější přehled a popis všech lesních typů vyskytujících se na LHC Maršov s výměrami dle databáze hospodářské knihy a přirozenou druhovou skladbou je uveden v příloze v charakteristikách lesních typů. Soubory lesních typů a trofických řad

l v s 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Σ

Zastoupení souborů lesních typů a trofických (ekologických) řad dle databáze ekologická řada obohacená podoglejeraextrémní kyselá živná máčehumuná šel. vodou ná sem edafické kategorie X Z Y M K N I S F C B WH D A J L U V O P Q T G R 658,6 26,0

125,4

6,8

837,8 47,2 9,7 1361,0 300,6 2,4 1417,8 489,2

50,2

48,0

3,9

32,7

125,9

79,6

36,4

0

31,0 154,2

3,4

2,4

20,1

30,3 11,9 1879,2 624,2

1207,8 34,2

36,6

65,3 44,0

0,2

676,9 23,7

276,1

141,9 58,2 2,6 8,1 7,3 34,6

184,0

11,6

0,3

5,6

145,6 56,2

70,0

0

36,8

1,4

0,2

0,3

0 3,6

1519,9 106,1 24 4967,4 1425,6

Σ LHC

2014,8 142,3

312,7

207,2 106,1 2,6 17,3 7,3 252,5

126,1

145,6 93,3

78,2

11549

Stanovištní podmínky jsou velmi pestré. Je to dáno bohatší vegetační stupňovitostí Krkonoš, tím i rozmanitostí klimatu. Střídáním geologického podloží a různě vyvinutých půd. Jsou zastoupeny všechny ekologické řady. Z toho vyplývá i velký počet vytvořených hospodářských souborů. Nejčastěji jsou zastoupené soubory lesních typů řady kyselé, normální (4967,4 ha, 40,0 %), zvláště SLT 6K, 7K a 8K, dále řady živné, středně bohaté (2014,8 ha, 17,4 %), zvláště SLT 6S a 5S, řady extrémní, zakrslé (1519,9 ha, 13,2 %), zvláště SLT 8Z a řady kyselé, kamenité (1425,6 ha, 12,3,%), zvláště SLT 6N a 5N.


18

2.9. Zastoupení cílových hospodářských souborů Tabulka zastoupení cílových hospodářských souborů Cílový hospodářský soubor:

Výměra v ha dle LS a celkem: Pec p. Sn. H. Maršov

Svoboda n.Ú.

Celkem LHC

%

78 - podmáčená stanoviště horských poloh

740,11 1092,83 992,20 193,77 112,06 29,24 6,55 2,01 158,48 1002,74 73,90 42,06 25,84

340,53 135,10 0,00 371,79 929,95 494,79 10,65 16,73 165,46 656,78 25,89 43,09 32,73

51,12 360,84 0,00 308,89 826,58 1769,68 28,12 127,27 95,99 237,72 10,72 1,89 34,93

1131,76 1588,77 992,20 874,45 1868,59 2293,71 45,32 146,01 419,93 1897,24 110,51 87,04 93,50

9,80 13,76 8,59 7,57 16,18 19,86 0,39 1,26 3,64 16,43 0,96 0,75 0,81

Celkem

4471,79 3223,49

3853,75

11549,03

100

1 - mimořádně nepříznivá stanoviště 2 - vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace 3 - klečový vegetační stupeň 50 - exponovaná stanoviště vyšších poloh 52 - kyselá stanoviště vyšších poloh 54 - živná stanoviště vyšších poloh 56 - oglejená stanoviště vyšších poloh 58 - podmáčená stanoviště vyších poloh 70 - exponovaná stanoviště horských poloh 72 - kyselá stanoviště horských poloh 74 - živná stanoviště horských poloh 76 - oglejená stanoviště horských poloh

Nejvíce zastoupeným cílovým hospodářským souborem je CHS 54 - živná stanoviště vyšších poloh (19,85 %), dále CHS 72 - kyselá stanoviště horských poloh (16,43 %) a CHS 52 - kyselá stanoviště vyšších poloh (16,18 %).


19

3. Zhodnocení stavu lesa 3.1. Rozbor hospodaření za uplynulé decennium Přehled těžebních předpisů LHP a provedených těžeb Položky Plánované těžby v m3 Provedené těžby - úmyslné v m3 - nahodilé v m3 Úhrnem v m3 Zbývá v m3 Plnění předpisů těžeb v % Rozbor podle kategorií lesa v % Plnění předpisů těžby v %: - v lesích ochranných - v lesích zvláštního určení Podíl nahodilých těžeb v %: - v lesích ochranných - v lesích zvláštního určení - celkový podíl

mýtní 465.000 85.204 227.803 313.007 151.993 67,3

Druh těžby předmýtní 103.000 72.237 69.029 141.266 (-38.266) 137,2

celková 568.000 157.441 296.832 454.273 113.727 80,0

56,3 77,0

64,8 147,6

56,9 93,7

86,2 70,1 72,8

64,1 46,2 48,9

84,6 63,0 65,3

Přehled plošných předpisů a plnění probírek a prořezávek (ha) Položky Plošný úkol probírek v ha Plnění probírek v ha (1992-2002) Plnění úkolu v % Plošný úkol prořezávek v ha Plnění prořezávek (1992-2002) v ha Plnění úkolu v % Minimální plošný rozsah výchov. zásahů v porostech do 40 let na rok 2002 - plán Provedeno: prořezávky – 184,79 ha; probírky – 155,02 ha Provedené těžby za období: Druh těžby Objem m3 Mýtní těžby 313.007 Předmýtní těžby 141.266 Celková těžba 454.273 3 Průměrná roční těžba v m /ha 3,5

Plnění předpisu LHP v % 67,3 137,2 80,0

Celkem 4370,72 4071,01 93,1 1725,06 1724,84 100,0 319,00 340,81

Podíl nahodilých těžeb v % 72,8 48,9 65,3

Provedené exhalační těžby za období 1992-1995 byly uskutečněny ve výši 30.378 m3. Plánovaný objem celkové těžby ve výši 568.000 m3 byl stanoven na základě zdravotního stavu porostů v roce 1991 v době obnovy LHP. Od té doby se však zdravotní stav lesních porostů i ekologické podmínky měnily k lepšímu. Po roce 1994 převzala Správa Krnap právo hospodaření a byly změněny způsoby hospodaření. Obnova holými sečemi byla velmi omezena a byl uplatněn podrostní způsob hospodaření s preferencí přirozených obnov SM a BK. S postupnou regenerací porostů došlo k příznivé situaci s opakováním několika úrodných semenných let (SM, BK) a s velmi zdařilými přirozenými obnovami od roku 1992. Po roce 1992 docházelo postupně ke snižování imisní zátěže a k odeznívání dříve velice nepříznivě imisně ekologické situace, zejména snižováním poškození imisemi a snížením působení Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

20

kalamitních hmyzích škůdců, zejména kůrovců. Vysoký podíl nahodilých těžeb byl zpočátku působen vichřicemi v dříve narušených porostech, přepadovými větry různých směrů, částečně i námrazami. Ke konci sledovaného období podíl nahodilých těžeb poklesl z původních více než 85% na 65,3%. U mýtních těžeb činí podíl nahodilých těžeb 72,8% s vyšším podílem v lesích ochranných (86,2%). U předmýtních těžeb činí podíl nahodilých těžeb 48,9%, v lesích ochranných 64,1%. Předpis mýtní těžby byl za období splněn na 67,3% s vysokým podílem v počátečním období a se značným poklesem těžeb po roce 1999, kdy docházelo převážně k uvolňování přirozených obnov. Původně předpokládaná výtěž předmýtních těžeb byla překročena ve výši 137,2%, zejména v důsledku vyššího podílu nahodilých těžeb a provedením ozdravovacích těžeb v poškozených a regenerujících SM porostech. V mladých porostech 1. generace byla skutečná výtěžnost probírek často i vyšší. Některé porosty byly z výchovného programu naopak vypuštěny vzhledem k výši nahodilé těžby v nich. Plošný úkol probírek, stanovený LHP tak mohl být splněn pouze na 93,1%. Plošný úkol prořezávek byl naopak splněn na 100%. Stanovený minimální plošný rozsah výchovných zásahů do 40 let věku porostů pro rok 2002 ve výši 319 ha byl překročen (106,8%). Průběh zalesňování a výsledky přirozené obnovy Zalesnění Podíl hlavních dřevin v % Rok v ha SM JD MD KOS BK KL 1992 228 86,3 4,4 5,1 3,0 1993 205 88,3 0,3 3,5 6,3 1,0 0,3 1994 157 91,2 0,5 4,1 2,1 0,7 1995 149 85,2 0,6 2,8 2,3 7,6 0,8 1996 84 79,5 0,4 1,2 1,7 13,5 2,0 1997 101 82,2 1,4 1,6 3,3 7,0 1,6 1998 124 75,3 1,3 0,8 - 14,6 2,2 1999 156 86,9 0,9 0,5 6,8 2,0 2000 105 82,1 2,7 0,4 8,3 3,3 2001 47 65,4 4,9 1,5 - 13,9 4,0 2002 33 61,1 10,5 0,2 - 14,8 6,3 Úhrnem 1390 83,4 2,2 1,9 2,4 6,9 0,6 Přehled zalesňování dle druhů v ha Přehled zalesnění za období 1992-2002

První 987

BŘ 1,1 0,1 1,7 1,1 2,0 1,8 0,7 2,4 2,7 0,9

Opakované 403

JŘ 0,6 2,8 1,0 1,7 4,6 4,4 0,7

Vykázaná přirozená obnova v ha 1,57 1,26 1,72 0,62 7,52 12,26 26,91 5,46 2,84 60,16 Celkem 1390

Z celkové plochy prvního zalesnění bylo provedeno 151,13 ha podsadeb. Z přehledu ploch provedeného zalesnění podle jednotlivých let je zřejmý postupný pokles provedeného zalesnění s výrazným poklesem v období let 2000-2002. Tento pokles souvisí se snížením objemu nahodilých těžeb i úmyslných obnov porostů v tomto období. Na druhé straně došlo k postupnému nárůstu rozsahu obnov porostů přirozenou cestou (60,16 ha). Od roku 1994 se mění i skladba dřevin při zalesňování. Postupně klesá podíl SM, MD a KOS, potěšitelně narůstá podíl BK, KL, JD, JŘ i BŘ. Prosadby smrkových kultur byly prováděny péčí Správy KRNAP ve snaze zajistit druhovou diverzitu dříve vysazených SM kultur na plochách po plošné imisní kalamitě. Při prosadbách byly převážně používány poloodrostky BK, jen v menší míře KL, JD, JŘ a BŘPK a to podle stanovištních poměrů. K ochraně poloodrostků byly používány individuální ochranné prostředky v 68% plastové a v 32% pletivové. Celkem bylo prosázeno 269,68 ha smrkových kultur a bylo použito 137 430 ks poloodrostků (převážně BK). Tato činnost nebyla původně v LHP plánována, byla evidována a vykázána samostatně (FACE).


21

Výše nezdaru při zalesňování a příčiny nezdaru: Průměrná výše nezdaru za sledované období činí 29,9 % Na výši nezdaru se podílejí tito činitelé: nepříznivé stanovištní podmínky (přísušky 47 %, péče o sazenice 10 %, zamokření 3 %, mráz 1 %) kvalita sadebního materiálu 18 % péče o sazenice 20 % škody zvěří 7% hlodavci 4% buřeň 3% hmyzí škůdci 6% ostatní 1%

3.2. Věková skladba Věková skladba lesních porostů je důležitým údajem charakterizujícím intenzitu hospodaření v minulosti a perspektivu výhledu těžebních možností do budoucnosti. Věková struktura lesních porostů je numericky vyjádřena v tabulkových přílohách 3a a 3b. Graficky je věková struktura vyjádřena grafy v příloze Textové části (Plošné rozložení věkových stupňů s normálním zastoupením, Rozsah podrostního způsobu hospodaření, Plošné zastoupení zmlazovacích tříd etáží v porostech starších 80 let, Zastoupení věkových stupňů dle skutečných ploch, normální zastoupení a rozsah podrostního hospodaření). V tabulkách 3a a 3b graficky vyjádřených v grafu Plošné rozložení věkových stupňů s normálním zastoupením na LHC Maršov se jedná o součty parciálních ploch, jejichž suma je rovna výměře porostní půdy. V daných tabulkách jsou výměry jednotlivý věkových stupňů vzhledem ke skutečnosti zkresleny. Výměry mladý věkových stupňů jsou nadhodnoceny, jelikož ve skutečnosti se částečně nacházejí v etážích po staršími porosty a výměry středně starých a zejména nejstarších věkových stupňů z rozvinutou etážovitostí jsou podhodnoceny. I přes tuto skutečnost nám tabulky i graf poskytují cenné informace o věkové struktuře a uvedeným výměrám odpovídá plošné zastoupení dřevin. Normální zastoupení věkových stupňů je ukazatel lesa věkových tříd, který postupně v lesích národních parků bude ztrácet na významu. Normální zastoupení věkových stupňů je spojeno s dílčími těžebními procenty dle jednotlivých hospodářských souborů.

Graf zastoupení věkových stupňů dle skutečných ploch, normální zastoupení a rozsah podrostního způsobu hospodaření lépe vystihuje zastoupení věkových stupňů ve skutečnosti. Rozlišuje


22

plochy nejmladších věkových stupňů zastoupené v etážích a mimo etážové skupiny. Tím se zmenšuje plocha nejmladších věkových stupňů a naopak narůstá plocha středně starých a nejstarších věkových stupňů vzhledem k plochám vyjádřeným dle parciálních ploch. Součet skutečných ploch vyskytujících se nad osou X musí být roven ploše porostní půdy tak, jak je tomu i v případě grafu dle parciálních ploch. Plocha věkových stupňů pod osou X vyjadřuje rozsah podrostního způsobu hospodaření na LHC Maršov a jedná se o ploch lesa nad výměru porostní půdy LHC. Zakreslení křivky normálního zastoupení věkových tříd nám dává lepší představu srovnání skutečných ploch věkových stupňů s normalitou.

Graf Rozsah podrostního způsobu hospodaření na LHC Maršov (Plošné zastoupení věkových stupňů se znázorněním zmlazovacích tříd) vychází jako předcházející graf ze skutečných ploch. Podrobněji je zde vyjádřeno zastoupení věkových tříd ve spodních etážích. Bohužel poměr mezi plochou věkových stupňů a zastoupeních především 2. a 3. věkové třídy ve spodních etážích je velmi malý. Použité měřítko na ose Y, vzhledem k velkých plochám věkových stupňů, jen obtížně zobrazuje malé plochy ve spodních etážích. Graf Plošné zastoupení zmlazovacích tříd (1. – 4. věkového stupně) etáží v porostech starších 80 let vychází ze skutečných ploch. V grafu jsou vyjádřeny etáže po věkových stupních. Zastoupení skutečných ploch věkových stupňů a etáží věkový st. 1 2 3 4 5 6 plocha ha 872,33 1149,94 472,31 458,81 1005,5 920,69 zmlazení 1. věk. tř. 7,83 14,88 zmlazení 2. věk. tř. věkový st. 9 plocha ha 561,61 zmlazení 1. věk. tř. 59,85 zmlazení 2. věk. tř.


10 616,19 75,90 1,67

11 725,4 95,57 1,72

12 511,4 59,85 2,60

23

13 383,23 47,36 0,88

14 414,36 45,55 4,76

7 759,43 21,35

15 269,3 37,07 2,22

8 912,71 54,84

16 17 298,01 1210,58 47,15 94,24 6,88 10,31

Zastoupení skutečných ploch věkových stupňů a etáží věkový stupeň 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 plocha ha 912,71 561,61 616,19 725,4 511,62 383,23 414,36 269,3 298,011213,31 zmlazení 1. věk. st. 48,12 55,24 72,69 90,48 55,96 45,76 43,67 36,5 45,08 85,31 zmlazení 2. věk. st. 6,70 4,61 3,21 5,09 3,89 1,60 1,88 0,57 2,07 8,93 zmlazení 3. věk. st. 0,82 1,72 2,60 0,88 4,00 1,19 4,72 4,41 zmlazení 4. věk. st. 0,85 0,76 1,03 2,16 5,90


24

Při hodnocení věkové struktury porostů na LHC Maršov je patrný výrazný nedostatek porostů 3. a 4. věkového stupně, menší nedostatek porostů 7. věkového stupně, větší nedostatek porostů 9. a 10. věkového stupně a mírný nedostatek porostů 12. a 13. věkového stupně. Naopak přebytek porostů 2. věkového stupně a nižší přebytek porostů 5., 11., 14. – 17. věkového stupně. Nedostatky a přebytky věkových stupňů jsou vztaženy k normálnímu zastoupení věkových stupňů. Tento ukazatel je možno vztahovat na lesy v národních parcích pouze omezeně a to v souvislosti s těžebními možnostmi odvozenými o dílčích těžebních procent pro jednotlivé hospodářské soubory v lesích kategorie zvláštního určení. Realizace mýtní těžby clonnými sečemi a výběrem způsobí v tomto deceniu nenaplnění skutečné plochy 1. věkového stupně, nad osou X, vzhledem k normálnímu zastoupení. 1. věkový stupeň se bude z podstatné části nacházet ve spodní etáži. Plochy věkových stupňů s mýtnými porosty se sníží méně než by odpovídalo těžbám realizovaným pasečným způsobem. Sníží se průměrné zakmenění těchto věkových stupňů. Budou vznikat strukturované etážové porosty. Porosty 17. věkového stupně, které jsou převážně tvořeny porosty kosodřeviny a klečovými a zakrslými smrčinami budou vždy výrazně zastoupeny na LHC. Jejich zásoba neovlivňuje výši etátu těžby mýtní, jelikož se nachází v lesích ochranných, kde je etát stanoven induktivním způsobem. Toto platí převážně i pro porosty 14. – 16. věkového stupně. Snížení etátu těžby mýtní v budoucnu lze předpokládat v důsledku nižšího zastoupení porostů 9. a 10. věkového stupně.

3.3. Druhová skladba Druhové složení dnešních porostů je výsledkem dlouhodobého působení člověka a přírodních vlivů v horském prostředí do dnešní doby. Dávné exploatační těžby, kalamity a i způsoby hospodaření způsobily výraznou změnu druhové skladby, vysoké snížení podílu BK, KL a téměř vyhubení JD. K tomu silně přispělo i monokulturní zavádění smrku, v minulém období i imisní kalamita. Tak se stalo, že podíl SM dnes dosahuje 81,6 %. Z porovnání podílů dřevin u současné a cílové druhové skladby je zřejmé, že povede ke zvýšení druhové diverzity a k časově dlouhodobému přibližování k přirozené druhové skladbě. je zde zřejmý trend, daný Správou KRNAP po roce 1994. Hlavním úkolem je podpora přirozených procesů, dlouhodobá a důsledná změna druhové, věkové a prostorové struktury dalších porostů. Při obnově porostů je třeba zajistit zvýšený podíl jedle v časovém i prostorovém předstihu. Vysoké podíly BK, KL i JŘ je třeba zajistit pokud možno vyšším podílem přirozené obnovy.

Dřevina Smrk ztepilý Smrk pichlavý Jedle bělokorá Jedle obrovská Douglaska Borovice lesní Vejmutovka Borovice ostat. Kosodřevina Modřín Dub zimní Buk lesní Habr obecný

Současná druhová skladba

ha 9416,18 0,41 30,68 0,29 1,58 3,55 0,14 0 634,31 165,00 2,67 437,12 0,01


% 81,59 0,00 0,27 0,00 0,01 0,03 0,00 0,00 5,51 1,43 0,02 3,79 0,00

Cílová druhová skladba

ha 6828,31 0 697,79 0 0 9,41 0 0 543,33 432,74 0,03 2138,27 0

25

% 59,12 0,00 6,04 0,00 0,00 0,08 0,00 0,00 4,70 3,75 0,00 18,51 0,00

Přirozená druhová skladba

ha 6079,50 0 1663,15 0 0 0,17 0 0 581,69 0 0 2801,77 0

% 52,64 0,00 14,40 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5,04 0,00 0,00 24,26 0,00

Dřevina Javor mléč Klen Jasan ztepilý Jilm habrolistý Akát trnovník Bříza brad. Bříza pýřitá Bříza karpatská Jeřáb ptačí Jeřáb olysalý Třešeň ptačí Jabloň Lípa srdčitá Olše lepkavá Olše šedá Olše zelená Osika Topol linda Jíva Vrby Jírovec maďál Keře Celkem Jehličnaté dřeviny Listnaté dřeviny

Současná druhová skladba

ha

%

0,77 163,79 71,05 1,56 0,01 218,50 5,71 0 291,38 2,05 0,15 0,13 0,76 74,02 4,29 1,65 4,47 0,23 5,85 2,63 0,14 0,10 11541,18 10252,14 1289,04

Cílová druhová skladba

ha

0,01 1,42 0,62 0,01 0,00 1,89 0,05 0,00 2,52 0,02 0,00 0,00 0,01 0,64 0,04 0,01 0,04 0,00 0,05 0,02 0,00 0,00 100,00 88,84 11,16

%

0 421,16 6,92 2,58 0 2,82 99,83 16,55 246,21 8,17 0 0 23,82 36,32 4,63 0 23,19 0 0 6,95 0 0 11549,03 8511,58 3037,45

Přirozená druhová skladba

ha

0,00 3,65 0,06 0,02 0,00 0,02 0,86 0,14 2,13 0,07 0,00 0,00 0,21 0,31 0,04 0,00 0,20 0,00 0,00 0,06 0,00 0,00 100,00 73,70 26,30

%

0 105,81 15,20 5,70 0 5,40 21,02 20,00 206,83 0 0 0 7,96 10,53 14,77 0 0,08 0 0 9,45 0 0 11549,03 8324,51 3224,52

0,00 0,92 0,13 0,05 0,00 0,05 0,18 0,17 1,79 0,00 0,00 0,00 0,07 0,09 0,13 0,00 0,00 0,00 0,00 0,08 0,00 0,00 100,00 72,08 27,92

Základní údaje hlavních dřevin Plocha

Zásoba v m3

Dřeviny Smrk ztepilý Jedle bělokorá Kosodřevina Modřín opadavý Buk lesní Javor (klen + mléč) Jasan ztepilý Bříza(bradavičnatá, pýřitá) Jeřáb (ptačí, olysalý) Olše (lepkavá, šedá)

ha

%

celková

%

9416 31 634 165

81,6 0,3 5,5 1,4

2291174 5108 46774

91,3 0,2 1,9

na 1 ha 198 4

437 165 71 224 293 78

3,8 1,4 0,6 1,9 2,5 0,7

79743 29993 12746 25344 5803 11109

3,2 1,2 0,5 1,0 0,2 0,4

7 3 1 2 1 1

Bonita

Zastoupení dřevin v% 1.věk.st. 2.věk.st.

23,0 24,7 27,3

67,7 1,3 1,0 1,4

80,0 0,1 3,6 2,1

23,8 24,8 26,8 21,7 17,7 23,1

12,1 2,4 0,6 3,5 9,6 0,1

2,5 0,6 0,2 4,1 6,0 0,1

Tabulkový přehled o plošném zastoupení hlavních dřevin naznačuje dominantní zastoupení smrku ztepilého v horském prostředí, plošně (81,6 %) i podílem zásob (91,3 %). Další hlavní dřeviny jsou zastoupeny v plošných podílech – kosodřevina 5,5 %, BK 3,8 %, JŘ 2,5 %, BŘ 1,9 %, KL 1,4 % a MD 1,4 %. Podle plošných podílů dřevin zastoupených v 1. věkovém stupni je zřejmá snaha Správy KRNAP o důslednou změnu druhové porostní skladby snížením podílu SM a podLesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

26

statným zvýšením podílů BK, JD a KL. V mladých porostech 1. věkového stupně je zvýšený podíl BK 12,1 %, KL 2,4 %, JD 1,3 % ale i JŘ 9,6 % (zejména u etážových porostů) a BŘ 3,5 %

3.4. Zásoby a přírůsty Přírůstové poměry vyjadřují skutečné růstové a produkční možnosti na daném stanovišti (SLT) z hlediska tvorby biomasy, takzvaný stanovištní růstový potenciál. Jsou odvozovány podle zastoupení cílových hospodářských souborů v porostech LHC, podle zastoupených dřevin, jejich plošných podílů, věku, bonit a zakmenění, případně středního věku fáze obnovy apod.. Celková zásoba porostů činí 2 510 643 m3, z toho smrk zaujímá 91,3 %, BK 3,2 %, MD 1,9 %, KL 1,2 %, BŘ 1,0 %, JD 0,2 %. Celkem nepatrné jsou zásoby důležitých dřevin na 1 ha BK 7 m3, KL 3 m3, BŘ 2 m3, JŘ 1 m3, OL 1 m3 a u JD 0,4 m3/ha! Průměrná zásoba dosahuje hodnoty 217 m3/ha, v roce 1992 byla ve výši 210 m3/ha, je tedy vyšší o 7 m3/ha. I přes očekávání značného snížení zásob v důsledku proběhlé imisní kalamity, byly zásoby porostů v podstatě udrženy vysokými hodnotami běžného přírůstu v porostech 5. – 6. věkového stupně, zalesněnými po 2. světové válce a nárůstem v porostech 1. generace v oblasti Rýchor kolem roku 1900. Na LHC Maršov rovněž plošně převažují kyselá a exponovaná stanoviště vyšších poloh a kyselá a exponovaná stanoviště horských poloh. Přírůstová kapacita ochranných lesů je podstatně nižší, zejména u HS 03. Na tomto LHC jsou však poměrně více zastoupeny i živná stanoviště (HS 54 a HS 74). Navíc je zde značný podíl porostů 1. generace lesa, převážně ve věku kolem 50 let, přírůstově s vyšší úrovní. Celkový běžný přírůst (CBP) podává údaje o předpokládaném přírůstu dřevin na základě zjištěných zásob dřevin, jejich věku, bonitním stupni a stupni zakmenění. Je tedy nejdůležitějším aktuelním údajem o očekávaném vývoji přírůstových možností v období let 2003-2012. Průměrný mýtní přírůst (PMP) a celkový průměrný přírůst (CPP) jsou přírůsty pouze orientační a slouží spíše k posuzování těžebních možností na daných stanovištích (výše těžby mýtní a výše těžby celkové). Používají se zejména v lesích hospodářských. Roční výše přírůstů činí: CBP – celkový běžný přírůst PMP – průměrný mýtní přírůst CPP – celkový průměrný přírůst

67.643 m3 - 5,4 m3/ha 47.691 m3 - 3,8 m3/ha 65.739 m3 - 5,2 m3/ha

CBP dosahoval v minulém období výše 6,6 m3/ha. Pokles CBP o 1,2 m3 ročně na 1 ha je citelný a je důsledkem silného vlivu imisní kalamity na změnu struktury dnešních porostů. Značná rozloha porostů I. věkové třídy má původ v obnově odumřelých a odumírajících porostů od 9. věkového stupně výše. Propad CBP nezmírnily ani zvýšené přírůsty v porostech 1. generace lesa na živných stanovištích v oblasti Rýchor. Lze předpokládat, že se CBP bude postupně zvyšovat po přesunu dnešních porostů I. věkové třídy do vyššího věku.

3.5. Zdravotní stav lesa 3.5.1. Poškození porostů imisemi Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a ze stupnice pro klasifikaci poškození porostu. Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí pásem ohrožení imisemi. V LHC jsou vylišena pásma ohrožení A, B, C, D.


27

Pásma ohrožení imisemi Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Systém pásem ohrožení byl vytvořen již koncem padesátých let VÚLHM Jíloviště – Strnady. Pásma ohrožení lesních porostů imisemi byla charakterizována roční střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a celkovou životností dospělých smrkových porostů od začátku poškozování. Charakteristika pásem ohrožení koncentracemi SO2 však neplatí pro všechny lesní oblasti stejně, protože na celkovém poškozování lesa se podílí spolu s imisemi i celá řada dalších vlivů. Pásmo ohrožení je tedy nutno chápat jako území, na kterém za společného působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek i genetických vlastností porostů, dochází ke zkracování životnosti dospělých smrkových porostů stejnou rychlostí. Ministerstvo zemědělství ČR, prostřednictvím ÚHÚL Brandýs nad Labem, stanovilo s platností od 1. 1. 1997 nová pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí na podkladě vyhodnocení družicových snímků a upřesněním dosavadních poznatků z terénního šetření. Hranice těchto pásem jsou zakresleny v mapách 1 : 50.000 a jsou přístupné na okresních úřadech. Pro oblast Krkonoš byly ponechány hranice pásem z roku 1992. Revize těchto pásem byla provedena až v roce 1999 s platností nového stavu od 1. 1. 2000. Nové zákresy pásem ohrožení jsou též zakresleny do mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa, zpracované jako součást oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL). Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve Vyhlášce Mze č.78/1996 Sb. ze dne 18. března 1996. Rozlišují se pásma A, B, C a D. Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odst. 2 lesního zákona) jsou pásma A a B. Do jednotlivých pásem ohrožení se porosty zařazují podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu:

Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č.78 ministerstva zemědělství ze dne 18.března 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. (§ 1). (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen "pásmo ohrožení"). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č.78/1976Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu borových porostů nebo listnatých porostů, přičemž :


28

- do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5% stromů. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2% původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy. Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odstavce 2 lesního zákona 289/1995 Sb.) jsou pásma A, B. Plošný přehled pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Pásmo ohroVýměra PUPFL v ha žení Porostní půda Bezlesí Jiné 995,84 86,97 16,00 A 4126,87 120,45 31,34 B 3717,85 77,20 35,62 C 2708,47 69,00 62,93 D 11549,03 353,62 145,89 Celkem LHC

Celkem 1098,81 4278,66 3830,67 2840,40 12048,54

Stupně poškození lesních porostů Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden citaci z vyhlášky č.78/1996 Sb. Charakteristika poškození porostů smrku a borovice: 0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9-12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7-9 ročníků, v polohách nižších 5-7 ročníků jehlic. V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i čtvrtý ročník (alespoň částečně). 0/I - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. Projevuje se žloutnutí a hnědnutí částí jehlic. I - porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2 - 3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se zachvojením od zapojených porostů neliší.


29

II - stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy 3 - 5 ročníků jehličí, převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5%. V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí, vyšší mortalita postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny jsou výrazněji poškozeny než zapojené porosty. Častější výskyt poškozených stromů v úrovni zapojeného porostu. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 - 15% jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. V borových porostech je zachován 1 ročník , eventuelně zbytky druhého ročníku jehličí, délka a hmotnost jehlic klesá a zkracují se letorosty i u mladých porostů. Proředěné porosty zabuřeňují. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosýchání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak v borovici.Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by byla neschopná další delší existence. Při dlouhodobém působení imisí se koruny v borových porostech zplošťují (piniový tvar). IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách, to platí pro smrk i pro borovici. IVb - porosty odumřelé - cca 70% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č.78/1996Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují. Charakteristika poškození buku: (poškození stromů) 0 - strom zdravý. Normální vzrůst. Koruna má kompaktní charakter, žádný opad zelených listů normální vybarvení a velikost asimilačních orgánů. 0/I - porosty s prvními příznaky poškození. Může se v něm vyskytovat od 1 % do 20% slabě poškozených stromů ve stupni 1 (s defoliací koruny od 1 do 25 %). I - strom mírně poškozený. Větvení koruny se zjednodušuje - postranní větve se zkracují- pomístné shluky listů - ztráta olistění do 30% - normální vybarvení i velikost listů - listy předčasně neopadávají. II - strom středně poškozený. Olistění sníženo v důsledku zjednodušeného větvení až o 50%. Na listech se pomístně vyskytují chlorotické změny - listy se zmenšují - v koruně se ojediněle vyskytují suché větve - pomístně se vyskytují shluky listů vytvořené z adventivních pupenů. III - strom silně poškozený. Větvení v koruně má metlovitý charakter - četnější výskyt suchých větví - olistění sníženo až o cca 70% - listy výrazně chlorotické, ve větší míře zakrnělé během vegetační doby listy předčasně opadávají - pomístně se vytvářejí shluky adventivních pupenů. IVa - strom odumírající. Koruna převážně proschlá - zbytky chlorotických listů - redukce olistění mezi 70 - 100% - jde převážně o listy ze shluků adventivních pupenů. IVb - strom odumřelý. Stupeň poškození jednoho stromu (smrk): (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.): Stupeň poškození Popis poškození Defoliace koruny v % jednoho stromu


30

0 1 2 3 4 5

Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom

0 1 - 25 26 - 50 51 - 75 76 – 100 100

Stupeň poškození porostu (smrk): (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.): Stupeň poškození Stupeň poškození jednoho stromu Popis poškození porostu porostu 0 1 2 a větší 3 a větší 0 Nepoškozený porost 100 0 0 0 Porost s prvními 0/1 99 20 0 0 symptomy poškození I Slabě poškozený porost 0 0 32* 5* II Středně poškozený porost 0 0 84* 30* III a Silně poškozený porost 0 0 0 50 III b Velmi silně poškozený po0 0 0 70 rost Odumírající nebo odumřelý IV 0 0 0 100 porost *Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot(I,II). Přehled stupnů poškození v ha dle pásem ohrožení Pásmo ohroStupeň poškození imisemi žení 0 0/I I II IIIa 0 188,52 89,00 410,91 131,89 A 0 1697,97 699,20 548,28 1218,76 B 610,63 1134,07 1367,63 829,55 32,02 C 1264,43 668,24 874,02 103,89 0 D 1875,06 3688,80 3029,85 1892,63 1382,67 Celkem LHC

IIIb 194,34 169,30 0 0 363,64

IV 6,44 0 0 0 6,44

IIIb 25 091 34 655 0 0 59 745

IV

(použita skutečná plocha etáží)

Přehled stupnů poškození na zásobě v m3b. k. dle pásem ohrožení Pásmo ohroStupeň poškození imisemi žení 0 0/I I II IIIa 0 130 853 777 18 501 A 0 39 874 109 969 110 987 304 367 B 4 654 239 869 451 292 286 137 10 537 C 226 883 228 435 379 865 44 646 0 D Celkem LHC 231 536 508 308 941 978 442 548 333 405

641 0 0 0 641

Aktualizace zdravotního stavu lesa na LHC Maršov byla prováděna v rámci venkovního šetření při obnově lesního hospodářského plánu. Vzhledem ke snižování koncentrací SO2 v ovzduší můžeme sledovat mírné pokračování postupné regenerace u některých porostů. Pokud nedojde v průběhu příštích let k výraznému zhoršení podmínek (např. vlivem skleníkového efektu, nebo klimatických zvratů), může tento příznivý trend pokračovat. V důsledku působení imisí je poškození kosodřeviny, zejména nepůvodních výsadeb, ve srovnání s minulým LHP ve větším rozsahu a silnější. Je nutné věnovat zdravotnímu stavu kosodřeviny pozornost.


31

Plošné poškození porostů imisemi (údaje v ha plochy dřeviny) Stupeň poškození imisemi Dřevina 0 0/I I II IIIa SM 917,39 3060,53 2882,12 1407,54 1349,79 KOS 0 33,41 111,68 459,66 32,88 BK 294,48 157,88 23,67 21,95 0

IIIb 363,64 0 0

IV 6,44 0 0

(použita skutečná plocha etáží)

Šetření souší V rámci venkovního šetření při obnově lesního hospodářského plánu byla zjišťována hmota stojích a ležících souší, která není započítaná do zásoby porostů. LHC Harrachov Vrchlabí Maršov Celkem LHC

A 5 457 9 662 5 980 21 099

5,3 5,9 6,0 5,7

Hmota souší v m3/ha dle pásem ohrožení B C D 3,5 0,2 0,2 9,4 3,2 1,2 8,9 3,7 0,8 8,1 2,3 0,8

3453 10422 9471 23346

Hmota souší v m3 dle zón ochrany přírody 2. 3. OP 5963 3445 203 14262 28849 1707 18131 29976 1064 38356 62270 2974

4,1 6,0 7,3 6,1

Hmota souší v m3/ha dle zón ochrany přírody 2. 3. OP 6,0 0,5 0,1 14,5 3,8 0,8 16,0 3,7 1,1 12,3 2,8 0,6

A

Harrachov Vrchlabí Maršov Celkem

LHC

1.

Harrachov Vrchlabí Maršov Celkem LHC

Hmota souší v m3 dle pásem ohrožení B C D 5 273 1 604 730 28 820 12 077 4 681 36 573 13 924 2 165 70 666 27 605 7 576

1.

Harrachov Vrchlabí Maršov Celkem


32

Celkem 13 064 55 240 58 642 126 946

Celkem 1,3 4,4 5,1 3,7

Celkem 13064 55240 58642 126946

Celkem 1,3 4,4 5,1 3,7


33

Přehled o imisním zatížení oblasti a největších emisních zdrojích Charakteristiku imisního zatížení sledované oblasti a jeho vývoj v minulých letech lze vyjádřit pomocí následujících tabulek, ve kterých uvádíme přehledy o emisích v České republice. Údaje o celkových emisích základních škodlivin (prach, SO2, NOX, CO, CXHY) jsou v tunách za rok, měrné emise v tunách na km2. Zdrojem informací jsou ročenky ČHMÚ a údaje od OI ČIŽP, oddělení ochrany ovzduší Hradec Králové. Významný podíl na imisním zatížení této oblasti měly především elektrárny v tzv. černém trojúhelníku (JV oblast bývalé NDR, JZ část Polska a naše severočeské tepelné elektrárny). Koncem 80. let dosahovaly emise SO2 v bývalé NDR cca 5 mil tun a v Polsku 4,54 mil tun. V bezprostřední blízkosti Krkonoš v tzv. černém trojúhelníku se jednalo o elektrárny Hagenwerder (1.800 MW) a Boxberg (5.120MW) v bývalé NDR a o elektrárnu Turoszow (10 bloků po 200MW = 2.000MW). Poměrně vysokou zátěž pro Krkonoše dosud představuje polský komplex elektráren Turoszow, kde docházelo k pouze částečnému snižování emisí SO2 do konce r. 2000. Při častém SZ proudění větru tyto emise, které se ještě příliš nesnižují, významně ovlivňují právě hřebenové partie Krkonoš. Proto se v Krkonoších dosud příliš neprojevuje snižování emisí z našich zdrojů. Přehled vývoje emisí škodlivin v České republice od r.1987 do r.1999. (REZZO 1 – 4) (Zdroj: ČHMÚ Znečištění ovzduší na území České republiky v letech 1987 – 1999, grafické ročenky) Rok Tuhé látky SO2 NOX CO CXHY 1987 951 2164 816 738 139 1988 840 2066 858 737 139 1989 673 1998 920 885 228 1990 631 1876 742 1055 225 1991 592 1776 725 1102 227 1992 501 1538 698 1045 205 1993 441 1419 574 967 204 1994 355 1278 369 978 145 1995 201 1091 412 874 117 1996 187 973 440 934 180 1997 128 700 423 873 180 1998 86 443 413 767 172 1999 67 269 389 685 168 Údaje o emisích jsou uvedeny v 1000 tun/rok. Tato řada dokládá postupné snižování úrovně znečištění ovzduší v České republice od roku 1987 především u polétavého prachu, SO2 a NOX, zatím co u oxidu uhelnatého a uhlovodíků za toto období došlo k určitému nárůstu (vlivem plynofikace kotelen).

Kriteria pro hodnocení obsahu základních živin ve smrkovém jehličí v % sušiny: Stupeň Dusík N Fosfor P Vápník Ca Hořčík Mg Draslík K 1 - 1,249 - 0,109 -0,199 -0,069 -0,349 2 1,250- 1,349 0,110- 0,129 0,200- 0,399 0,070- 0,089 0,350- 0,449 3 1,350- 1,449 0,130- 0,149 0,400- 0,599 0,090- 0,109 0,450- 0,549 4 1,450- 1,549 0,150- 0,169 0,600- 0,799 0,110- 0,129 0,550- 0,649 5 1,550 + 0,170 + 0,800 + 0,130 + 0,650 + Oblast Krkonoš byla v monitorovací akci (VÚLHM VS Opočno 1992) zastoupena 15ti lokalitami v nadmořských výškách od 580 do1.250 m n.m. Průměrná nadmořská výška lokalit činila 897m. Ze závěrečné zprávy výzkumného úkolu Bioindikace stavu výživy lesních porostů ve východních Čechách (ing Vratislav Balcar CSc, VÚLHM Opočno 1994) citujeme část týkající


34

se Krkonoš: „Průměrný obsah dusíku v jehličí prvního ročníku zde byl velmi nízký, nedostatek vykazovalo 40 % lokalit, nižší zásobu 27 % a vyšší zásobu 33 %. Vztah mezi obsahem dusíku a geografickou polohou porostů prokázán nebyl. Mimo rámec harmonické výživy v poměru N/P v důsledku nedostatku dusíku se nacházelo 47 % lokalit, z důvodu nadbytku dusíku rovněž 47 %. Poměrné množství dusíku k draslíku i vápníku bylo vždy v mezích harmonické výživy, ve vztahu k hořčíku byl dusíku nadbytek. Dobrý stupeň výživy fosforem byl zjištěn na podstatné části lokalit (80 %), u výživy draslíkem na všech lokalitách. Většina porostů (73 %) vykazovala slabou výživu vápníkem, zbytek je zásoben dobře. Podstatně horší je zásobení porostů hořčíkem. Všechny lokality jsou zásobeny málo, z toho deficit Mg vykazuje plná třetina, a to na žulovém podloží. Nedostatek hořčíku narušuje harmonickou výživu vyjádřenou poměrem N/Mg v 80 %, K/Mg v 73 % případů a poměrem Ca/Mg 20 % lokalit. Hladina síry ve druhém ročníku jehličí ukazuje na střední imisní zátěž krkonošských lesů sirnými sloučeninami (průměr 0,183 %), jejíž intenzita směrem od severozápadu k jihovýchodu klesá. Průměrný obsah v SZ části činil 0,211 % S, ve střední části 0,182 % S a v JV části 1,163 %S. Z výsledků analýz je zřejmá kladná korelace mezi množstvím Ca a Mg a záporná korelace mezi obsahem P a K.“ Průměrný obsah živin zjištěný v jehličí smrku v Krkonoších, odběr 1992, 15 vzorků, % v sušině Měřený prvek

síra S

Dusík N

fosfor P

vápník Ca

hořčík Mg

draslík K

Stupeň Obsah

3 0,183

3 1,385

5 0,190

2 0,361

2 0,083

5 0,721

Je škoda, že další přímé sledování imisní zátěže lesních porostů smrku sloučeninami síry bylo po roce 1992 přerušeno a nemáme konkrétní důkazy o tom, jak se postupné snižování emisí síry v současné době skutečně projevuje (nebo ještě neprojevuje) na lesních porostech (mimo subjektivního okulárního posouzení zlepšujícího se zdravotního stavu vlivem příznivějších klimatických podmínek). V letech 1990 a 1992, kdy již bylo v ČR vykazováno zřetelné snižování emisí, totiž skutečný obsah síry v jehličí ještě všude neklesal. Obsah síry v jehličí zřejmě nestoupá lineárně s celkovým celoročním množstvím sirných sloučenin v imisích, ale prokazuje biologickou zátěž sirnými sloučeninami hlavně ve vegetačním období. V této době dosahují měřená množství škodlivin v ovzduší poměrně nižších hodnot, než jaké byly dosahovány v nedávné době, ale zřejmě mají již i tyto málo zvýšené koncentrace ve vegetačním období větší vliv na obsah síry v jehličí dřevin, než mnohem vyšší celoroční průměry, dosahované vysokými koncentracemi v období vegetačního klidu, které se škodlivě projevují hlavně jen kyselým spadem na lesní půdy. Bylo by vhodné provést znovu obdobné šetření, alespoň občas, cca po 5 – 10ti letech, v některém z následujících let a porovnat tyto nové výsledky s údaji zjištěnými v letech 1988 – 1992, a se současným zdravotním stavem porostů v době šetření. Imisní zátěž v oblasti Krkonoš za roky 1994 – 1997 je uvedena ve zprávě MZe ČR o stavu lesního hospodářství ČR ke dni 31.12.1997 pro škodliviny SO2 a NOx / µg.m3 roční průměry. Za roky 1995 a 1997 ve zprávě chybí údaje o měření NOX SO2 NOX 1994 1995 1996 1997 Průměr 1994 1995 1996 1997 Průměr 13 8 24 28 18 8 ? 11 ? 10 Pro sledovanou oblast Krkonoš však zpráva MZe o stavu lesního hospodářství ČR vykazuje ještě poměrně výrazný nárůst koncentrací SO2 od roku 1995 do roku 1997, který může být způsoben buď zpřesněním měření, nebo specifickými rozptylovými podmínkami v těchto letech. V každém případě to znamená, že prokazatelné snížení objemu emisí v rámci republiky v posledních letech se projevuje v Krkonoších relativně mnohem méně. Závažná je skutečnost, že poměrně vysoké hodnoty SO2 zde byly měřeny v průběhu celého roku. Měsíční průměry v letním období nad 10 µg.m3 znamenají, že v řadě dní se zde musely vyskytovat hodnoty ještě mnohem vyšší. U oxidů dusíku zde není uveden nárůst působený dopravou. Škodlivé působení imisí oxidů


35

dusíku se projevuje na lesních dřevinách špatným vyzráváním letorostů, které jsou potom snadno a výrazně poškozovány mrazem. Využitelnost imisí NOx jako dusíkatého hnojiva je přitom omezena současným deficitem hořčíku, bez jehož dostatku rostliny dusík nemohou přijímat. Depozice převážně kyselých složek imisí působí ochuzování půd o živiny a současně uvolňování sloučenin toxického hliníku. Jedna z hlavních příčin poškozování lesních dřevin je však deficit jejich výživy, způsobený poškozením až silnou redukcí mykorrhizních hub a následně kořenového vlášení (vlivem kyselé depozice dešťových srážek na lesní půdy). V publikaci „Obaleč modřínový“ ( Kalina, Skuhravý,1985, str.108) je uvedeno, že v oblastech se silným vlivem imisí bylo zjištěno, že se snižuje množství kořenového vlášení stromů z 3.000 kg až na pouhých 200 kg na 1 ha. Tato drastická redukce kořenového vlášení způsobuje značný a trvalý deficit výživy stromů a tím jejich sníženou schopnost regenerace a vytváření obranných látek proti škodlivým vlivům (sucho, mráz, kůrovci, houby). Rovněž se podstatně snižuje zakotvení stromů v půdě a vzrůstá tak množství vývratů i při nižší síle větru. Významná negativní skutečnost je v tom, že nejvíce kořenového vlášení zůstává zachováno jen v povrchové vrstvě pod hrabankou, kde rozkladem surového humusu jsou ještě uvolňovány živiny. Tato relativně velmi úzká vrstva je však velmi citlivá na přísušky, i krátkodobé, které se nyní projevují mnohem výrazněji, než v minulosti, kdy určitá část kořenů mohla čerpat vodu a živiny i za přísušku z hlubších částí půdního horizontu. Protože poškození lesních půd je dlouhodobou záležitostí, nemůže se současný trend snižování objemu imisí ihned projevit rychlou regenerací kořenového vlášení a radikálním zlepšením zdravotního stavu dřevin. Naopak lze předpokládat, že současné, postupně se sice snižující koncentrace škodlivin v ovzduší, mohou i nadále, i když již pomaleji, zhoršovat zdravotní stav stromů. Měření plošné distribuce atmosférické depozice na území KRNAP (Schwarz 1997) bylo součástí výzkumného projektu GA/78/93. Měření depozice zajišťoval v roce 1994 AGNOS (laboratoř pro ekologickou expertizu) ve spolupráci se správou KRNAP. Měřeny byly celkem na 29 lokalitách jednak gravitační depozice, jednak podkorunové srážky. Podkorunový tok byl měřen na každé lokalitě pomocí 9 stejných odběrových zařízení (VOSS) pro zachycení variability porostního zápoje. Měřeny byly objemy srážek, el. vodivost, hodnoty pH, NH4, F, CL, NO3, SO2-4, Na, K, Mg, Ca,Cr, Mn, Fe, Al, Pb, Cd, Be, As. Výsledkem bylo zakreslení zjištěných hodnot do map a rozdělení území KRNAP na tři skupiny. I. území málo zasažené, II. území silně zasažené depozicí stopových prvků a sloučenin dusíku a III. území silně zasažené depozicí stopových prvků a látek skupiny síranů. Nejrizikovější oblast je třetí skupina, která tvoří tři oddělené lokality ve vyšších polohách (Přední Žalý, Adolfka, Kolínská bouda), (Harrachov, Bílá voda, Vosecká bouda, Kotelská louka), (Rejdická, vrchol Kapradníku). Podkorunové srážky pod smrkovým porostem, který zachycuje více školivých látek, obsahují vyšší koncentrace sledovaných látek a proto zde dochází k rychlejšímu poškození půdy. Naopak listnaté dřeviny tolik škodlivin nezachycují a navíc svým opadem listí zlepšují chemismus půd a snižují aciditu. Proto je výsledkem provedeného šetření konstatování, že by v těchto lokalitách měly být použity druhové skladby porostů s podstatně vyšším zastoupením melioračních dřevin. Lze však vyslovit reálnou obavu, že intenzita zhoršování lesních půd atmosférickou depozicí v těchto extrémně postihovaných vysokých polohách dosáhla již značně vysokých hodnot a bude i nadále postupovat i při současném snižování toku imisí. V každém případě je výsledek šetření mimořádně cenný, protože vymezením oblastí v KRNAP s různou intenzitou toku imisí vysvětluje rozdíly zdravotního stavu lesních porostů v jinak srovnatelných podmínkách. Další tabulka uvádí chemické rozbory dešťových srážek z měřících stanic a výsledky měření SO2 ze stanic, majících vztah ke sledované oblasti.


36

Depozice škodlivin. Průměrné roční koncentrace základních složek imisí atmosférické depozice (M2) a v podkorunových srážkách M4) na stanicích v Krkonoších. Cond = vodivost srážek. Stanice Rok Srážky mm cond PH Na+(mg.l-1) K+(mg.l-1) NH4 (mg.l-1) Mg2+ (mg.l-1) Ca2+ (mg.l-1) Mn2+ (µg-1) Zn2+ (µg-1) Pb2+(µg-1) Cd2+-(µg-1) Ni2+ (µg-1) Fe2+(mg.l-1) Al3+(mg.l-1) F +(mg.l-1) Cl+(mg.l-1) NO3--(mg.l1) SO24--(mg.l1)

Modrý potok M4 Rýchory M2 1996 1997 1998 1997 1998 947,0 1.128,4 1.215,1 1.139,1 1.284,0 57,10 35,36 29,9 47,71 24,2 4,13 4,46 4,67 5,10 4,34 0,42 0,42 0,35 0,24 0,37 2,26 1,46 1,74 0,49 0,18 0,69 0,55 0,59 1,00 0,67 0,27 0,2 0,19 0,03 0,06 1,22 0,94 0,83 0,77 0,56 159,9 103,92 111,2 10,79 5,9 26,3 69,31 – 69,14 22,6 3,2 2,37 2,0 15,16 7,1 0,2 0,44 0,14 0,22 0,1 1,3 1,0 – 1,108 0,5 0,06 0,1 – 0,30 0,14 0,07 0,1 0,07 0,08 0,04 0,06 0,05 0,04 0,06 0,04 0,96 0,92 0,89 1,57 1,56 3,07 2,59 2,33 2,40 2,44 8,49 4,74 5,08 10,28 2,93

Stanice v Krkonoších: Modrý potok 1.010 m.n/m., M4 měsíční podkorunové srážky měření od roku 1997 Rýchory (RYC) 1.003 m.n/m. M2 měsíční srážky s prašným spadem. Roční průměrné koncentrace vážené srážkovým úhrnem na 1 litr srážek. Podkorunové srážky obsahují i část prašného spadu, usazeného v korunách stromů v obdobích mezi dešťovými srážkami, proto vykazují vyšší koncentrace škodlivin. Porovnáním výsledků za sledované roky lze konstatovat určité zlepšení u obsahu těžkých kovů a mírné zlepšení i u kyselých iontů síry a dusíku. Výsledky je nutné hodnotit opatrně, protože mírné výkyvy (±) lze z větší míry přisoudit různým rozptylovým podmínkám v jednotlivých letech. K těmto výsledkům, i když budou v dalších letech ještě příznivější, nutno mít na paměti bohatá rezidua škodlivin v půdě z minulých období, takže očekávání rychlých a výrazných změn k lepšímu je předčasné. Toxický vliv na chronické poškození porostů lesních dřevin mají již průměrné roční koncentrace SO2 nad 10 – 20 µg/m3 (Materna 1971) nebo 15 – 20 µg/m3 (Agren 1993) a tyto hodnoty byly ještě nedávno běžně překračovány. Zhodnocení poškození porostů imisemi V poválečném období, až do začátku sedmdesátých let, nebyl přímý vliv imisí na horské porosty příliš patrný. Na celkovou výši imisního zatížení zde měly vliv především velké exhalující podniky (tepelné elektrárny spalující obrovská množství nekvalitního hnědého uhlí) ze severočeské pánve, jižní části bývalé NDR a jihozápadního Polska. Nejdříve se poškození vyskytovalo u porostů na exponovaných stanovištích, (v hřebenových polohách, v proředěných porostech, na porostních okrajích a na pasečných stěnách). K výraznému oslabení porostů, které předcházelo rozpadu horských lesů došlo při klimatickém zvratu ze dne 31.12.1978 na 1.1.1979 (pokles teploty během několika hodin z cca +100 C na – 200 C), potom následovaly opakované silné žíry obaleče modřínového a později i žíry ploskohřbetek).


37

Během kalamity měl značný podíl na jejím dalším průběhu vysoký stav kůrovců (lýkožrout smrkový a menší). Plošný nárůst silně poškozených porostů byl patrný již od roku 1982. Vliv imisí se projevoval nejdříve na asimilačních orgánech, později pak působením kyselých dešťů na zhoršování kvality lesních půd. Tento vliv je pro každou lokalitu různý, ovlivněný nejen složením a množstvím imisí, ale zejména klimatickými, půdními a topografickými faktory. Velmi záleží na matečné hornině, na bohatosti a složení lesních půd, z těchto hornin vzniklých. Proto se zde škodlivý vliv imisí nejdříve projevuje na půdách přirozeně nebo druhotně chudých, kde dochází k viditelným poruchám ve výživě dřevin nejdříve. Tomu zpravidla předchází postupná redukce až zničení mykorrhizy na kořenovém vlášení stromů vlivem okyselení půdy. Mimo vlastní okyselování půd kyselými složkami imisí, které způsobuje vyplavování bazických kationtů (vápníku a hořčíku), dochází i k uvolňování hliníku, který je pro kořenové vlášení (mykorrhizu) velmi toxický. V imisích jsou obsaženy i další toxické příměsi, například fluor, ozón a těžké kovy. Porušením vyvážené zásoby živin v půdě a omezené schopnosti kořenů je přijímat, je velmi silně omezena harmonická výživa lesních dřevin. Pro zjištění pH a obsahu živin v lesních půdách bylo v Krkonoších v roce 1981 založeno 20 trvalých zkusných ploch, ze kterých byly třikrát (vždy po pěti letech) odebírány vzorky půd pracovníky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa v Hradci Králové. Rozbory těchto vzorků z TZP prováděla a vyhodnocovala laboratoř ÚHÚL Brandýs nad Labem. Rovněž zde byly opakovaně odebírány další vzorky půd pro podklady pro letecké vápnění, které zde pro kompenzaci následků kyselých dešťů v 80. letech prováděly Východočeské státní lesy a pro následné vyhodnocování účinků tohoto vápnění. Rozbory těchto půdních vzorků prováděla zemědělská oblastní laboratoř Česká Skalice. Odebráno a vyhodnoceno bylo celkem 1547půdních vzorků (na LHC Maršov 607 ks vzorků). Mimo to byly odebírány další půdní vzorky pracovníky Výzkumné stanice Opočno v rámci jejich výzkumné činnosti. Rozborem těchto vzorků byla všeobecně zjišťována vysoká kyselost lesních půd a nízký obsah základních živin v Krkonoších. K dispozici jsou podrobné rozbory vzorků. Vesměs prokazují vysokou kyselost a nízké zásoby hořčíku a vápníku i dusíku, středně bohaté zásoby draslíku a fosforu. Též vysoký podíl výměnného hliníku, rozpustné kyseliny křemičité a sloučenin síry. Vyšší zásoby živin v půdě jsou v hlubších vrstvách a v surovém humusu. S vápněním lesních porostů se v Krkonoších začalo v roce 1982 a do roku 1990 bylo povápněno drceným dolomitickým vápencem (velikost zrn cca 0 - 2mm, převážně dávkou 3 tuny/ha), celkem 6.768 ha. Toto vápnění se provádělo na základě výsledků půdních rozborů. Celkem se vybrané plochy měly během 10 ti let povápnit 3x dávkou 3 tuny dolomitického vápence na 1 ha. Vápnění mělo především alespoň částečně neutralizovat kyselé deště a zpomalit proces degradace chudých lesních půd. Na rozdíl od praxe dodržované v záp. Německu na konci 80. let, kde bylo vápnění lesních porostů ve velkém rozsahu (cca 800tis ha ročně) prováděno tak, aby se pH nesnižovalo pod hodnotu 4,2, u nás byly k vápnění vybírány porosty s půdou prakticky již silně poškozenou (okyselenou). Podrobná evidence o provedeném vápnění a hnojení byla vedena shodně na mapách i číselně dle porostů a výměr na lesních závodech, na ÚHÚL a na ředitelství Východočeských státních lesů v Hradci Králové (Tato evidence byla v roce 1994 předána Správě KRNAP). O vhodnosti vápnění nebo hnojení bylo vypracováno mnoho výzkumných prací (např.Podrázský, VS Opočno) s četnými kontroverzními výsledky. Nesporné je však to, že s tak mimořádně silnou a dlouhodobou imisní zátěží se nemohou chudé a zranitelné horské lesní půdy bez trvalých negativních následků samy vyrovnat. Buď se pokusíme něco napravovat, nebo budeme přihlížet a evidovat nový, změněný stav. Mimo to se zde běžně provádělo ruční přihnojování sazenic při výsadbě nebo po výsadbě (1 140 ha) hnojivými tabletami nebo sáčky. Též bylo dvakrát provedeno pokusné letecké přihnojení smrkových porostů, poškozených imisemi a žloutnutím, kapalným hnojivem CANSOL (obsah 10 % Ca, 10 % N) (1988) a NITROMAG (5 % Mg, 10 % N) (1989), 2x s opakováním cca za dva týdny (červen – červenec). Přihnojení chřadnoucích porostů kapalným hnojivem „na list“, vycházelo z předpokladu, že tuto formu výživy mohou okamžitě využít i stromy se silně poškozeným kořenovým vlášením, trpící značným deficitem živin. V následujících 2-3 letech bylo skutečně pozorováno dočasné zlepšení zdravotního stavu u takto ošetřených porostů. To dokazuje, že příčina zhoršeného zdravotního stavu (projevující se mimo jiné i žloutnutím jehliLesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

38

čí) skutečně souvisí s poruchou výživy. Jednorázové přihnojení „na list“ ovšem nemůže mít dlouhodobý kladný účinek. Přihnojením by eventuelně bylo možné předcházet, nebo řešit následky další kumulace stresů a pokusit se zabránit nevratným negativním změnám tam, kde by taková situace hrozila. Dnešní stav lesních půd totiž vydrží již mnohem menší zátěž, než na začátku působení imisí. Žloutnutí smrku s tracheomykózními příznaky Na více lokalitách v této oblasti je od konce 80. let pozorováno onemocnění smrků, projevující se nápadným žloutnutím jehličí. Poměrně značný rozsah tohoto poškození je již mapově zpracován ve zprávě IFER 1998 dle stavu zjištěném v roce 1995. Toto onemocnění se často zaměňuje s fyziologickým vysýcháním, které je přímým důsledkem působení mrazu a imisí, které se projevuje zpravidla brzy na jaře nápadným a výrazným zrezivěním smrkového jehličí, hlavně u málo zdřevnatělých letorostů v důsledku působení silných mrazů (nebo za klimatických zvratů) v zimním období. Často tak bývají poškozeny části mladých stromků, které v zimě vyčnívají ze sněhu. Skutečné žloutnutí vykazuje v současné době velký, znepokojivý nárůst na území KRNAP (ale i na mnoha dalších lokalitách např. Šumava, Jeseníky, Orlické hory atd). Toto onemocnění se vyskytuje nejčastěji na návětrných západních a jihozápadních expozicích a na hřebenech, dále na podmáčených lokalitách, rašelinách, podél zářezů cest, případně i podél potoků. Často bývají napadeny relativně rychle rostoucí smrkové mlaziny ve věku do cca 25 let (které se dříve dostávají do deficitu živin), ale i starší porostní skupiny smrku, zvláště po jakémkoliv oslabení (žírem ploskohřbetky, redukcí mykorrhizy, suchem, mokrem, okyselením půdy, jinak). Napadení se ve své typické podobě projevuje žloutnutím jehličí všech ročníků mimo letošních výhonů na větvích jednoho až několika (2-3) přeslenů ve střední části koruny u mladých porostů, nebo více méně rozptýleným žloutnutím v koruně u starších porostů. V následujícím roce toto žluté jehličí opadá a v koruně stromu po něm zůstane typické „okno“. Pokud v následujícím roce nedojde ke zlepšení stavu, pokračuje žloutnutí na sousedních přeslenech nahoru i dolů. Rozborem vzorků odebíraných z takto napadených jedinců bylo ve vodivých pletivech žloutnoucích smrků zjištěno podhoubí hub rodu Ophiostoma, způsobující tracheomykózní onemocnění dřevin. Toto onemocnění však jednoznačně souvisí s předchozí poruchou ve výživě. Přítomnost hub v pletivech je zde umožněna nízkou zásobou živin, která oslabuje obranný systém rostliny, takže tyto saprofytické houby zde nacházejí příznivé podmínky (prakticky odumírající materiál). Při zlepšení stavu výživy se růst těchto hub omezuje a může docházet i ke zlepšování zdravotního stavu již napadených stromů. K výraznému zhoršování stavu výživy zde dochází na přirozeně velmi chudých půdách, kde vlivem imisí, především vlivem kyselých dešťů, dochází rychleji k vyplavování zbytku živin v půdě a k redukci mykorrhizy na kořenech dřevin. Při déletrvajícím onemocnění žloutnutím dochází k postupné ztrátě jehličí, vedoucí až k uhynutí napadených stromů. Tyto žloutnutím silně postižené smrky jsou ještě před uhynutím napadány řadou druhů kůrovců, pro zdravé smrky prakticky neškodných, které se zde běžně vyskytují (lýkohub obecný Hylurgops palliatus, lýkohub velký Hylurgops glabratus, lýkohub štětinkatý Xilechinus pilosus, kůrovec pařezový Dryocoetes autographus, kůrovec horský Dryocoetes hectographus, lýkohub matný Polygraphus polygraphus a další, např. rody Crypturgus a Pityopthorus), které však urychlí jejich zánik. Mimo jiné tak hrozí nebezpečí, že při dalším nárůstu množství žloutnutím postižených smrků, může dojít postupně k místnímu přemnožení těchto druhů kůrovců (proti nimž se doposud žádná obrana nemusí provádět a ani není známa) a ti mohou výrazně urychlovat jinak pomalé hynutí žloutnoucích smrků. 3.5.2. Poškození porostů vrcholovými zlomy Škody sněhem i námrazou (ledovkou) zde jsou velmi časté, mnohdy v kombinaci s působením větru. Projevovaly se vrcholovými zlomy (často opakovaně po více let), hlavně v porostech od 20 do 90 ti let. Sněhové polomy většího rozsahu : 1883 – 1885, 1907 - 1908, II.III.1928, 27.-28.X.1930. Rozsáhlé poškození porostů mokrým sněhem bylo v zimním období 1966


39

– 1967. Škody menšího rozsahu se vyskytují téměř každoročně, např. v letech 1993-1996. Námraza z počátku roku 1997 způsobila značné škody (vrcholové zlomy) obzvláště na LHC Maršov, ale i na zbývajících LHC, i když ne v takovém rozsahu. Značná část jednotlivých sněhových zlomů v mladších porostech a hlavně v nepřístupných lokalitách v minulosti nebyla zpracovávána vůbec, nebo až při dočišťování porostů jako znehodnocená hmota. Dle zjištění prof.Fanty zde mají autochtonní smrkové porosty až o 30% méně vrcholových zlomů. Z toho vyplývá doporučení co největšího zastoupení autochtonního sadebního materiálu na území KRNAP. Sněhem a námrazou jsou nejvíce a opakovaně poškozovány smrkové porosty fenotypové kategorie D, vzniklé ze sadebního materiálu nevhodného pro polohy nad 700 m. V novém LHP bylo poškození vrcholovými zlomy šetřeno při popisu porostů (viz následující tabulka: Skutečné plochy poškození SM zlomy dle věkových stupňů a intenzity poškození na LHC Maršov, 2003 Věk. st. 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Sa 9,90 12,21 9,08 4,24 0,10 35,53 2 10,21 4,89 3,18 1,31 0,79 1,86 0,46 0,39 0,28 23,37 3 9,41 6,91 2,85 0,34 2,14 0,11 1,13 0,02 22,91 4 24,51 33,40 25,15 6,17 10,36 0,12 0,37 8,64 108,72 5 18,81 34,48 14,69 4,83 6,28 3,94 2,21 3,99 89,23 6 20,02 23,04 22,47 17,36 6,36 3,00 1,45 3,07 2,86 99,63 7 11,80 33,18 18,65 25,85 20,59 10,02 3,62 30,02 13,97 167,70 8 13,53 24,84 20,47 9,10 11,37 3,24 5,67 2,45 5,14 95,81 9 11,88 19,87 15,43 19,03 7,90 8,70 2,38 13,23 13,45 111,87 10 11,36 18,39 21,20 25,08 2,40 11,87 7,47 21,12 27,19 1,06 147,14 11 10,50 18,03 16,53 20,33 17,17 1,67 1,66 12,89 12,03 110,81 12 5,91 14,72 24,60 16,29 14,91 11,18 1,33 0,47 3,64 93,05 13 11,61 17,35 13,27 18,00 11,86 6,20 20,43 3,94 0,81 103,47 14 4,04 9,90 17,28 10,03 10,85 0,94 22,82 7,87 83,73 15 3,27 11,88 11,88 12,40 7,98 2,43 15,51 26,57 4,59 7,81 104,32 16 6,16 18,51 30,57 20,24 24,76 30,44 46,43 77,82 42,98 31,34 329,25 17 182,92 301,60 267,30 210,60 155,72 95,72 132,48 212,54 127,07 40,59 1726,54 Celkem Zásoba SM v m3 poškozená zlomy dle věkových stupňů a intenzity poškození na LHC Maršov, 2003 Věk. st. 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 18 30 4 30 2 442 418 34 20 91 54 3 1 311 965 409 38 319 3 153 5 4 5 452 6 886 5 093 1 492 2 429 19 41 2 157 5 4 719 8 790 3 458 1 280 1 668 1 063 645 1 103 6 6 115 6 843 6 473 4 827 1 771 760 363 855 616 7 4 070 11 904 5 663 8 210 5 951 3 514 867 10 548 4 650 8 4 879 8 302 6 721 2 674 3 417 818 2 213 660 1 625 9 4 708 7 742 5 332 5 947 2 509 2 487 617 5 370 5 035 10 5 018 7 159 6 465 7 654 654 3 857 2 168 5 875 7 510 123 11 4 343 5 655 4 512 5 969 4 397 803 293 2 426 1 624 12 2 434 3 856 8 190 4 218 3 319 2 915 154 157 1 646 13 3 804 5 525 3 837 3 396 1 680 1 466 4 127 623 107 14 1 728 2 834 5 205 2 047 2 821 66 3 837 1 031 15 1 092 3 738 3 524 3 650 1 824 656 3 024 3 098 468 581 16 2 246 5 710 8 328 4 102 6 480 5 893 7 755 14 003 2 137 671 17 52 379 86 357 73 248 55 554 39 330 24 320 26 257 47 906 25 477 1 375 Celkem


40

Sa

82 1 059 3 203 23 569 22 726 28 623 55 377 31 309 39 747 46 483 30 022 26 889 24 565 19 569 21 655 57 325 432 203

3.5.3.Poškození porostů zvěří Po 2. světové válce došlo ke značnému rozšíření zvěře jelení a to nejen v oblasti Krkonoš. Zvěř jelení po zvýšení stavů v horských polohách rozšířila svůj areál až hluboko do podhůří a působila značné škody v lesích kolem Trutnova a Dvora Králové nad Labem. Po úspěšném snížení stavů jelení zvěře v období po roce 1970 a zejména po roce 1990 se areál jelení zvěře zúžil převážně na horská území. Na snížení škod ohryzem jelení zvěří mělo výrazný podíl zřízení 6 přezimovacích obůrek v oblasti LHC (od roku 1971), kde je v zimním a jarním období soustředěno cca 80 % z celkového stavu zvěře v tomto období. Přehled vývoje poškození smrkových porostů (údaje LHP) Zjištěný stav v roce 1973 Redukovaná plocha poškození v ha 860

1982 1700

2002 1392

Při zjišťování intenzity poškození byl šetřen stav poškození porostů v % bez ohledu na dřívější a čerstvé poškození. Údaje za roky 1973 a 1982 reprezentují stav poškození na původní ploše, stav poškození v roce 2002 zahrnuje i část lesů školního polesí, která byla přičleněna k LHC Maršov od roku 1994. Období do roku 1982 je charakterizováno značným nárůstem poškození. V této době byla zvěř soustředěna a působila značné škody v mladých porostech 1. generace lesa, zalesněných na přelomu 50. let. Dnes jsou tyto porosty v 5. - 6. věkovém stupni, zejména v oblasti Albeřic, Lysečin, Babí, Svobody nad Úpou, Maršova i Janských Lázní. Poškození zde dosahuje 39,8 %. Výrazné poškození porostů středního věku je v oblasti Rýchor, kde byly porosty 1. generace lesa zakládány na přelomu 20. století, v současné době 7. - 10. věkového stupně. Dosahuje celkem 35,1 % z celkové plochy poškozených porostů. Poškození porostů jelení zvěří se výrazně omezilo zřízením 6 přezimovacích obůrek. Podle šetření LHP (1991) byl zaznamenán značný pokles poškození, zřejmě i vlivem odtěžení a obnovy odumírajících porostů po kalamitě v období 1982 - 1991 a snížením stavů zvěře a péčí o zvěř. V současné době je výskyt čerstvého poškození jen malý.


41

Skutečné plochy poškození SM zvěří dle věkových stupňů a intenzity poškození na LHC Maršov, 2003

10% 6,14 7,55 4,20 12,89 9,59 8,97 20,87 9,59 12,51 12,53 4,20 5,27 7,32 4,13 5,37 5,20

20% 11,10 8,87 15,65 30,05 18,89 16,64 18,30 19,18 16,76 10,13 8,75 11,38 4,43 3,79 1,67 1,97

30% 1,99 11,22 10,08 46,37 49,34 31,35 36,35 15,40 8,76 6,31 8,20 12,71 8,85 0,67 1,25 1,11

40% 5,16 4,17 14,73 30,60 34,37 36,30 19,32 2,98 5,56 3,35 1,35 0,83 3,90 2,04

50% 1,25 4,30 9,28 37,42 26,46 15,94 4,60 17,37 2,55 0,12 3,50

60% 0,66 3,91 12,22 40,17 22,55 34,10 9,04 3,99 10,89

70% 3,65 3,64 7,80 26,30 48,07 18,44 6,70 7,39

80% 2,25 6,08 12,31 37,43 22,76 26,37 14,14 9,82 0,13

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1,47 0,02 13 0,13 14 15 0,13 16 0,65 0,80 17 Cel136,33 197,56 249,96 165,31 123,85 139,00 121,99 131,31 kem 9,79 14,19 17,95 11,87 8,90 9,98 8,76 9,43 %

90% 100% 4,34 0,71 8,10 1,51 22,32 0,04 45,71 1,09 13,73 1,03 11,12 5,23 0,46 9,24 2,36

Sa 37,25 59,35 108,63 308,03 246,79 204,46 129,78 94,96 59,52 32,44 26,00 31,68 24,63 10,63 8,42 9,73

% 2,68 4,26 7,80 22,12 17,73 14,69 9,32 6,82 4,27 2,33 1,87 2,28 1,77 0,76 0,60 0,70

9,61

9,61 1392,30 100,00

0,69

0,69

100,00

Z rozboru poškození SM porostů podle věkových stupňů a intenzity poškození je zřejmé, že porosty s intenzitou poškození do 40 % dosahuje 53,8 %. Tyto porosty se mohou po provedených výchovných zásazích dožít i vyššího věku. Porostů poškozených intenzitou 50 – 70 % je podstatně méně (19,7 %), ale na živných stanovištích 1. generace lesa trpí značně při ohryzu sekundárními hnilobami. Porosty silně poškozené (80 – 100 %) jsou ve výši 18,6 % z celkové rozlohy poškozených porostů. Vzhledem k rozsahu poškození a k soustředění poškozených porostů 1. generace lesa je velice nutné jejich včasné rozčlenění rozlukami jako příprava k obnově proti nebezpečnému větru a zahájení předčasných obnov. Grafické znázornění rozsahu poškození podle intenzity poškození a podle věkových stupňů dokládá rozsah a věk silně poškozených porostů.


42

Zásoba SM v m3 poškozená zvěří dle věkových stupňů a intenzity poškození na LHC Maršov, 2003 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Sa % 39 66 9 81 45 41 235 170 223 50 0,25 2 959 345 591 855 346 417 309 440 570 1 121 179 1,37 3 5 173 552 1 959 1 574 2 475 1 503 2 209 1 620 2 262 4 810 10 18 974 5,02 4 3 022 6 255 11 795 7 129 8 931 9 718 6 858 9 612 11 379 189 74 888 19,82 5 2 353 4 949 12 969 9 658 7 949 5 547 13 436 5 691 4 009 348 66 909 17,71 6 2 799 4 973 8 817 10 742 4 757 11 923 5 707 7 436 3 074 7 60 228 15,94 7 671 6 040 11 826 6 532 1 714 3 339 2 349 5 002 116 1 752 46 341 12,27 8 3 336 6 638 5 110 944 7 019 1 337 3 284 3 460 3 267 9,10 9 34 395 4 833 5 918 3 554 2 233 1 254 4 321 45 5,86 10 22 158 4 944 3524 1 684 739 53 1 011 3,16 11 11 955 1 718 3 109 2 385 579 860 2,29 12 8 651 1 526 3 411 4 461 371 664 7 2,76 13 10 440 2 412 1 561 2 959 951 57 2,10 14 7 940 1 464 1 119 186 604 0,89 15 3 373 1 475 586 270 25 0,62 16 2 356 1 625 698 306 248 208 0,82 17 3 085 Celkem 40 114 51 397 68 760 43 632 34 792 39 408 33 929 34 255 29 010 2 528 377 825 100,00 10,62 13,60 18,20 11,55 9,21 10,43 8,98 9,07 7,68 0,67 100,00 %

Při šetření poškození zásob smrku jelení zvěří bylo zjištěno poškození ve výši 377 825 m3, což činí 16,5 % z celkové zásoby SM. Porosty s nižší intenzitou poškozených zásob do 40 % se vyskytuje cca 54 %. Porosty s poškozenými zásobami s intenzitou 50 – 70 % jsou v rozsahu 28,6 % a jsou nejvíce v porostech 1. generace lesa. Porosty s nejvíce poškozenou zásobou (80 – 100 %) jsou v rozsahu 17,4 %, soustředěné opět v porostech 1. generace lesa. V těchto případech jejich snížené stability bude nutno provést jejich přípravu k obnově, rozčlenění a podle postupu a stupně jejich rozpadu předčasnou obnovu. Vytloukáním jelení zvěří vznikají značné škody, zvláště v mezernatých kulturách na mrazových lokalitách. Naopak lze tolerovat vytloukání na kleči a na nepůvodní borovici pokroucené. Poškození dřevin okusem (údaje v ha plochy dřeviny): Dřevina 10% 20% 30% 40% 50% 60% 147,88 8,10 16,94 0,56 0,53 1,62 SM 0,01 0,62 0,72 0,20 0,13 0,07 JD 0,32 0,02 0 0 0,29 0,36 MD 0,28 0 0 0 0 0 KOS 9,80 16,77 3,52 1,58 0,45 0,83 BK 0,26 0,13 0,26 0,47 0,04 0,56 KL 0,06 0 0,07 0,16 0,37 0 JS 1,35 2,35 4,24 2,63 3,27 4,54 JR Sa 160,00 27,99 25,75 5,60 5,08 7,98 (použita skutečná plocha etáží)


43

70% 80% 90% 100% Sa 0 2,52 3,14 2,50 183,79 0,79 0 0 0 2,54 0 0,24 0,81 0,02 2,06 0 0 0 0 0,28 1,12 0,88 0,75 0,22 35,92 0,22 0,06 0,20 0 2,20 0 0 0 0 0,66 3,42 7,36 12,62 0,04 41,82 5,55 11,06 17,52 2,78 269,27


44

3.5.4. Poškození porostů větrem Zhodnocení historického vývoje škod větrem Přehled zaznamenaných škod větrem: září 1786, 8.12.1868, 1870, 12.11.1875, 2.3.11.1878, 14.7.1883, 24.1.1884, 23.12.1886, 5.5.1909, 6.-7.11.1921, JZ 15.8.1922, SZ 12.11.1925, JZ 4.7.1929, Z 30.10.1930, 1931, 16.11. 1941, 1955, 1966, 1974, 3.1. 1976. Největší rozsah škod větrem je uváděn (Schwarz 1997) v letech 1786, 1868, 1925, 1966. V období mezi lety 1786 a 1931 bylo v Krkonoších zaznamenáno 45 větrných kalamit. Zhodnocení vývoje škod větrem v období 1982-2002 I v dalších letech byly v narušených porostech zaznamenávány značné škody větrem. Na příklad JV 6.-7.11. 1982, Z 11. 1984, 1985, 1987 – 1988, 1989, 3. – 4.2.1990, 1991, 1992, 1993, 17.5. 1994, 26.-28.1. 1995, 29.6. 1996. Nebývalé gradace dosáhly škody větrem po roce 1984, kdy bylo započato s těžbou velkoplošných exhalačních těžeb. Ty se realizovaly podle stavu poškození a předpokládané rychlosti odumírání porostů, takže další porosty byly odhalovány bořivému větru. Nemalou mírou k tomu v tomto období přispělo též následné přemnožení kůrovců s postupným rozpadem porostů zevnitř. Rozsah živelných nahodilých těžeb (z toho cca 90 % vítr, 10 % sníh) dle LHC Rok LHC Harrachov LHC Vrchlabí LHC Maršov Celkem 1982 9.055 16.533 3.415 29.003 1983 2.246 3.000 6.250 11.496 1984 1.930 7.582 20.330 29.842 1985 10.406 3.212 16.575 30.193 1986 6.359 8.466 13.539 28.364 1987 12.451 35.013 40.997 88.461 1988 18.912 23.425 28.796 71.133 1989 15.350 38.629 14.981 68.960 1990 18.049 27.811 10.982 56.842 1991 33.231 61.973 21.568 116.772 1992 12.544 22.656 11.812 47.012 1993 11.220 16.252 12.133 39.605 1994 9.605 16.779 11.006 37.390 1995 9.843 24.919 12.460 47.222 1996 10.176 38.805 56.972 105.953 1997 11.681 43.211 42.924 97.816 1998 7.189 24.718 24.070 55.977 1999 7.622 16.948 17.804 42.374 2000 8.788 13.512 13.944 36.244 2001 12.362 8.418 10.517 31.297 2002 6.400 5.622 13.235 25.257 Celkem 254.138 314.047 180.720 748.905 Poznámka: Pro názornost vývoje poškození použity údaje pro celé území Krkonoš od roku 1982. Uvedená tabulka uvádí rozsah živelných škod větrem za období 1982-2002 v oblasti Krkonoš. V údajích jsou zahrnuty i škody námrazou a sněhem (do 10%), často nebyly v evidenci oddělovány. Škody větrem narůstaly zvláště v období let 1987-1992 v důsledku narušení porostů imisemi a kůrovci, kdy exhalační a asanační těžby nebraly ohled na důležité zásady, platné pro zdravé porosty. Zásada obnovy porostů proti nebezpečným větrům a obnova uspořádáním postupným krytím v závětří nemohla být dodržena. Imisní odumírání i poškození kůrovcem postupovaly i z různých směrů, často i zevnitř porostů, takže rozpad dokončoval vítr. Navíc často došlo Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

45

k uplatnění přepadových větrů po spádnicích dlouhých svahů, takže byly přepadovým větrem zničeny i mladší a zdravější porosty v závětří. Značné škody větrem byl způsobeny v období 19951998, zvláště na LHC Vrchlabí a LHC Maršov. 3.5.5. Poškození porostů biotickými činiteli Lýkožrout smrkový a ostatní kůrovci I. Kalamitní výskyt kůrovců v historickém období: Kalamitní výskyt kůrovců v historické době nebyl v této oblasti zaznamenán. K silnějšímu výskytu kůrovců a k místním škodám docházelo vždy po větších živelných kalamitách a hlavně v obdobích velkého sucha. (např. 1868-1870, 1922, 1947-1950, 1966). V minulosti však byl díky pečlivé práci lesníků každý začátek přemnožení kůrovců rychle zastaven. Zapojené horské smrčiny ve vysokých, chladných polohách, byly pro rozvoj kůrovců málo vhodné. II. Výskyt kůrovců v posledním období: V souvislosti s prudkým nárůstem imisního poškození, hlavně u hřebenových porostů v 80. letech, jejich prosvětlením v kombinaci s mimořádným obdobím sucha, došlo zde ke kalamitnímu přemnožení kůrovců. Pro názornost je zpracování údajů pro celé území Krnap od r. 1982. Kůrovcem napadené a zpracované dříví (v m3) v letech 1982-2002 dle LHC Rok LHC Harrachov LHC Vrchlabí LHC Maršov 1982 4.382 9.781 384 1983 32.282 1.830 14.522 1984 59.958 19.259 25.571 1985 43.396 45.140 22.176 1986 19.915 29.455 4.738 1987 14.800 15.776 6.565 1988 16.311 17.206 6.234 1989 11.500 22.943 1.370 1990 6.748 19.356 15.534 1991 2.534 9.694 8.236 1992 2.857 14.520 6.291 1993 3.740 20.422 6.888 1994 1.483 11.430 3.053 1995 1.085 12.103 2.964 1996 1.815 12.695 4.485 1997 2.216 13.701 7.036 1998 1.242 7.096 4.522 1999 324 4.068 2.455 2000 1.602 2.356 1.412 2001 119 730 818 2002 40 216 502 Celkem 228.349 289.797 145.756

Celkem 14.547 48.634 104.788 110.712 54.108 37.141 39.751 35.813 41.638 20.464 23.668 31.050 15.966 16.152 18.995 22.953 12.860 6.847 5.370 1.667 758 663.902

Z uvedeného přehledu je zřejmý výrazný nárůst kůrovců (zejména lýkožrouta smrkového) v Z části na LHC Harrachov již od roku 1983. V této části území byly v tomto období největší roz-


46

sahy poškození obalečem modřínovým a vzápětí imisemi (Mrtvý vrch apod.). S malým zpožděním došlo k rozšíření kůrovců na LHC Vrchlabí a LHC Maršov. V období 1982-1985 byl rozvoj kůrovců výrazně podpořen teplým a suchým obdobím v pozdním jaru i v letním období. Nepříznivý vývoj zdravotního stavu porostů byl způsoben i naprostou dopravní nepřístupností značné části území v horských polohách. Asanace kůrovcem napadené hmoty byla tím ztížena. Dnešní dopravní síť včetně svážnic se budovala postupně až do roku 1983. V období ústupu poškozování (po roce 1990) docházelo postupně k odeznívání imisně ekologického vlivu, k postupné regeneraci SM porostů a k výraznému snížení rozvoje kůrovců na celém území. Značný vliv na tento výborný trend měli a dosud mají lesníci, patří jim poděkování. Jiný účinný způsob omezování rozvoje lýkožrouta smrkového než důsledné vyhledávání a účinná asanace kůrovcem napadených stromů není a ve světě ani není známý. III. Přehled druhů kůrovců, zjištěných na území KRNAP: Druh Ips typographus – lýkožrout smrkový Ips amitinus – lýkožrout menší Pityogenes chalcographus – lýk. lesklý Polygraphus poligraphus – lýk. matný Hylurgops glabratus – lýkohub velký Pityogenes conjunctus – lýk. klečový Xyloterus lineatus – dřevokaz čárkovaný Hylastes cunicularius – lýkohub drvař Hylurgops palliatus – lýkohub obecný Dryocoetes autographus – kůr. pařezový Dryocoetes hectographus – kůr. horský Xylechinus pilosus – lýkohub štětinkatý Pityopthorus pityographus – lýk. obecný

Host.dřevina smrk smrk smrk smrk smrk kleč, smrk jehličnaté smrk jehličnaté smrk smrk smrk jehličnaté

Poznámka kalamitní škůdce hojný zvláště ve vyšších polohách, zde škodí na sm hojný v klestu, při velkém přemnožení může škodit škodlivý na oslabených sm, ve slabé kůře, hojný jednotlivě v lokalitách nad 800 m (např. Žalý) rozšířen v kleč. pásmu, (Labská b.,Výrovka a.j. ) technický škůdce dřeva, ve zlomech, v pařezech škodí úživným žírem na sazenicích smrku hojný v odumřelé kůře (zavlhlé lýko) neškodný hojný v odumřelé kůře (zavlhlé lýko) neškodný jako předešlý, ve vyšších polohách horský relikt, (zjištěn Harrachov, Mísečky), řídký Harrachov, po vytloukání jelení zvěří, po václavce

3.6. Genetická hodnota porostů 3.6.1. Uznané porosty Uznávání porostů jako jedna z forem selekce fyzicky zralých porostů, vychází z předběžného návrhu genetické klasifikace při tvorbě LHP, respektuje individuální i zeměpisnou proměnlivost ekotypů, promítá výsledky provenienčních pokusů, řeší otázky plodnosti, sběru a přenosu semene a též sdružování porostů. Porosty pro tuto selekci by se měli třídit na: autochtonní, alochtonní a neznámého původu. Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (výjma topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové,). Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (olše, bříza, osika – 30 let) třídí podle fenotypových znaků do fenotypových kategorií: Uznané porosty fenotypových kategorií: A – hospodářsky vysoce hodnotné porosty původní nebo jejich původnost je pravděpodobná B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D – porosty geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k postupné umělé obnově, (v LHP budou klasifikovány od stáří 40 let) a není je možno obnovovat přirozenou obnovou


47

Správa KRNAP předala zpracovateli seznamy geneticky hodnotných porostů a seznamy porostů geneticky nevhodných (s ohledem na zařazení do hospodářského souboru). Během venkovního popisu byly návrhy posouzeny a po dohodě s pracovníky Správy KRNAP upraveny. Údaje o reprodukčních zdrojích jsou evidovány ve VÚLHM stanice Uherské Hradiště Kunovice, oddělení uznávání a evidence reprodukčních zdrojů (Ing. Rambousek). Seznam porostů navržených k uznání ke sklizni osiva lesních dřevin PLO 22 Označení porostní skupiny Staré 1

Nové 2 101Ba17/1b 105Aa17/1a 105Ba17/1 105Ca16/1a 130Da16/1a 130Ea11/3/1a 130Ea11/3/1a 131Ba13/1c 131Ba13/1c 131Ba13/1c 131Ba13/1c 131Ca14/3/1 131Ca14/3/1 131Ca14/3/1 131Da11/1b 132Aa12/1a 132Aa12/1a 132Ba11/1b 132Ba11/1b 132Ba11/1b 132Ca9/2/1 132Ca9/2/1 132Ca9/2/1 132Ca9/2/1 132Da11/1 132Ea11/1a 132Ea11/1a 132Ea11/1a 132Ea14/1b 132Ea14/1b 132Ea14/1b 132Fa11/1a 132Fa11/1a 132Fa11/1a 132Ga10/1b 132Ga10/1b 133Aa10/2/1 133Aa10/2/1 133Aa10/2/1 133Aa10/2/1 133Aa10/2/1

Plocha Plocha Fenotyp Dřevina Věk skupiny dřeviny LVS


3 B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

4 SM SM SM SM BK SM JD SM BK MD JD SM BK JD SM MD SM SM BK MD SM JD BK KL SM SM MD KL SM JD BK BK MD SM SM MD SM KL BK JD MD

5 185 180 180 160 155 109 109 127 127 127 127 139 139 139 110 117 117 102 102 102 89 89 89 89 107 106 106 106 133 133 133 106 106 106 97 97 94 94 94 94 94

6 22,44 13,31 6,61 38,95 3,15 4,64 4,64 3,06 3,06 3,06 3,06 6,14 6,14 6,14 4,98 2,58 2,58 2,99 2,99 2,99 5,37 5,37 5,37 5,37 0,96 1,26 1,26 1,26 0,30 0,30 0,30 1,23 1,23 1,23 5,22 5,22 4,59 4,59 4,59 4,59 4,59

48

7 19,23 11,41 5,67 27,26 0,43 2,63 0,03 1,37 0,20 0,14 0,07 2,52 0,46 0,09 2,82 0,07 2,03 1,98 0,23 0,07 2,93 0,59 0,20 0,20 0,77 0,93 0,03 0,02 0,15 0,05 0,03 0,07 0,02 0,68 4,27 0,09 2,00 0,70 0,40 0,10 0,03

8 8 8 8 8 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

HS 9 21 21 21 21 501 541 541 541 541 541 541 541 541 541 521 521 521 521 521 521 541 541 541 541 521 541 541 541 581 581 581 521 521 521 521 521 581 581 581 581 581

Zásoba m3 10 3095 2556 1269 3672 170 1631 20 1033 99 86 56 2667 366 89 1910 26 917 951 93 32 1627 316 79 87 349 581 15 8 62 20 6 37 10 512 2054 42 1177 275 156 57 18

Návrh TO v m3 11

% 12 100 100 100 88 100 33 33 88 88 88 88 100 100 100 25

9 305 25 25 25 18 18 18 18 25 33 33 33 100 100 100 10 25 25 18 18 30 30 30 30 30

Označení porostní skupiny Staré

Nové 133Ba9/1 133Ba9/1 133Da13/1b 133Da9/2/1a 221Ba17a/1a 221Ba17b 222Aa17/2 222Ca17/2b 231Ba17 231Ba17 231Ca17 231Da12 231Da12 231Da14 231Da17 231Da17 231Da17 232Aa17 232Aa17 232Ba17a 232Ba17a 233Aa17a 233Aa17a 233Aa17a 233Aa17a 234Aa17/4b 234Aa17/4b 234Aa17/4b 234Ba12/1 234Ba12/1 234Ba17/4a 234Ba17/4a 234Ba17/4a 235Aa17/4 235Aa17/4 235Aa17/4 235Ba11b/4b 235Ba11b/4b 235Ba11b/4b 235Ba17b/4a 235Ba17b/4a 235Ba17b/4a 235Ca14b/1d 235Ca14b/1d 235Ca17b 235Ca17b 329Aa17/1a 330Aa17a 330Aa17b/3/1 330Ba17/3/1 330Ca17/1a



B B B B B A B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

JD SM BK SM SM SM SM SM SM KOS KOS SM KOS SM KOS SM JR KOS SM KOS SM KOS SM JR BRP KL SM KOS SM JR SM KOS JR KOS SM JR SM KOS JR KOS SM JR KOS SM KOS SM SM SM SM SM SM

82 82 129 86 185 191 189 190 176 176 176 112 112 132 176 176 176 176 176 176 176 176 176 176 176 176 176 176 119 119 176 176 176 176 176 176 110 110 110 176 176 176 136 136 176 176 220 183 183 163 187

4,76 4,76 0,95 5,92 3,57 7,43 3,56 6,10 22,91 22,91 21,74 6,76 6,76 7,20 19,96 19,96 19,96 15,09 15,09 50,79 50,79 34,86 34,86 34,86 34,86 37,84 37,84 37,84 5,37 5,37 22,00 22,00 22,00 15,70 15,70 15,70 16,79 16,79 16,79 17,06 17,06 17,06 18,11 18,11 36,73 36,73 6,53 1,20 5,32 9,89 7,09

49

0,21 1,90 0,86 3,11 2,92 7,43 3,11 5,42 1,15 21,76 21,09 4,73 2,03 7,20 17,56 2,00 0,40 14,94 0,15 47,74 2,54 23,70 6,97 3,49 0,70 0,33 4,97 21,52 4,63 0,14 10,73 4,13 1,65 9,96 3,37 0,13 13,13 1,49 0,30 12,13 3,07 0,15 0,78 14,74 25,34 11,02 5,08 1,16 3,20 6,59 6,30

5 5 5 6 7 8 8 8 9 9 9 9 9 8 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 8 8 8 9 9 9 9 9 9 9 8 9 8 8 8

HS 541 541 546 521 21 21 21 11 34 34 34 31 31 31 34 34 34 34 34 34 34 34 34 34 34 34 34 34 31 31 31 31 31 34 34 34 31 31 31 34 34 34 31 31 34 34 21 21 21 21 21

Zásoba m3 98 816 336 1659 1811 2937 984 2755 0 0 0 369 0 1840 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 947 7 0 0 0 0 0 0 2687 0 8 0 190 0 0 2145 0 864 1571 118 734 1757 2393

Návrh TO v m3

% 18 18

70 164 100 100 100 100

100 100 100 100 100

Označení porostní skupiny Staré

Nové 330Da17a/1a 330Ea17a/1a 330Ea17b 331Aa17/5/1b 331Ba17a/1a 331Ba17b 332Aa17/5/1b 332Ba17/3/1 332Ea17/3/1a 332Fa17 333Aa16/4/1 333Ba13/1a 333Ba17/4/1b 338Aa14/1 338Aa14/1 338Aa17 338Aa17 338Aa17 338Ba17 339Aa17/3 339Aa17/3 339Ba17 339Ba17 340Aa17a 340Aa17a 340Ba12/3a 340Ba12/3a 340Ba17 340Ba17 340Ca17 341Aa15 341Aa15 341Aa17 341Aa17 341Ba16a/1a 341Ba17a 401Ba12/1a 535Ba14/1d 536Aa17/2/1b 536Ca16/1c 620Ba16/1a 620Ba16/1a 641Aa11/1 641Ca11/1



B B B A B B A A B B B B A B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM KOS KOS SM JR SM KOS SM KOS SM KOS SM KOS SM KOS SM SM SM KOS KOS SM SM SM MD BK BK BK BO MD MD MD

176 206 206 188 181 181 170 191 177 177 151 121 167 132 132 176 176 176 176 176 176 176 176 176 176 112 112 176 176 165 150 150 176 176 160 162 113 135 166 153 151 151 107 103

10,14 20,31 5,40 12,65 22,12 4,12 13,84 4,42 19,27 16,11 15,40 2,79 6,58 6,94 6,94 37,47 37,47 37,47 20,41 17,31 17,31 16,26 16,26 13,27 13,27 8,37 8,37 11,90 11,90 11,00 4,36 4,36 32,35 32,35 9,69 15,12 4,74 2,63 3,75 0,58 2,74 2,74 12,13 3,07

50

8,87 16,09 5,08 9,83 19,35 2,88 10,76 3,54 15,41 15,63 11,98 2,17 5,12 3,12 2,03 35,22 1,87 0,37 5,92 15,00 0,15 15,45 0,81 11,94 1,33 2,20 5,12 11,19 0,60 11,00 3,44 0,87 22,65 9,71 6,89 15,12 0,07 1,56 1,87 0,31 0,37 0,05 0,22 0,23

8 8 9 8 8 9 8 8 8 9 8 7 8 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 8 9 9 9 9 9 8 7 6 6 6 6 6 6 6

HS 21 21 21 11 21 21 11 11 21 21 21 11 11 31 31 34 34 34 34 34 34 34 34 34 34 31 31 34 34 21 31 31 34 34 31 31 701 546 546 546 501 501 541 1541

Zásoba m3 2622 7222 700 3974 5715 421 4351 1686 4925 2282 3983 821 2325 422 0 0 111 0 697 0 0 0 0 0 84 0 606 0 0 2463 641 0 0 588 582 4455 34 717 921 162 164 27 105 139

Návrh TO v m3

% 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 88 25 100

100

7 29 100 67 100 100 33 100

3.6.2. Genové základny Genové základny (GZ) se zřizují k zachování biologické různorodosti a k záchraně a reprodukci genofondu původních regionálních populací lesních dřevin. Jsou to souvislé komplexy převážně původních populací lesních dřevin nebo komplexy s vysokým podílem těchto populací takové rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti populace a které jsou při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce. Výměra základny nemá být menší než 100 ha. Základem pro zřizování GZ jsou přírodní lesní oblasti jako rámec regionálních populací lesních dřevin, které jsou v lesním hospodářství využívány. Základním způsobem reprodukce v genových základnách je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá se semeno pouze z téže genové základny. Ve vylišené jádrové části lze obnovovat pouze přirozenou obnovou, případně přesazováním náletu a používáním řízkovanců z jádrové části. V souvislosti s vypracováním OPRL v lesní oblasti Krkonoše byla provedena v období let 1999-2000 revize genových základen (SM, BK, KOS). Revizi a vyhlášení GZ provedl Ing. V. Hynek, CSc, pracovník VÚLHM Jíloviště Strnady, pověřený záchranou a reprodukcí genofondu lesních dřevin na základě návrhů Ing O. Schwarze za spolupráce pracovníků Správy KRNAP a ÚHÚL – pob. Hradec Králové s platností od 1.1.2001. Popis GZ a lokalizace jsou uvedeny v následujících tabulkách: Buk lesní Buk lesní z 5. - 6. LVS: GZ Jánské Lázně BK, JD Nadm. výška: 640 -800 m n. m. Porost Plocha (ha) Jádro Plocha LHC Maršov 4,53 130 A11/3/1 1,26 130 A 4,90 130 B 5,77 130 D 5,95 130 E 6,20 131 A 8,74 131 B 6,98 131 C 6,63 131 D 5,88 131 E 5,88 131 E 6,00 131 F 6,17 132 A 10,90 132 B 10,90 132 B 6,29 132 C 6,29 132 C 5,06 132 D 2,36 132 E 6,37 132 F 13,28 132 G 4,59 133 A 4,59 133 A 5,00 133 B 7,17 133 C 8,80 133 D Sa: 137,57 28,92 Buk lesní ze 7. – 8. LVS:


51

SLT 5S, 5K 5D, 5S 5K, 5F 5S, 5K 6S, 6K 6S, 6D 6D 6K, 5D, 6V 6D, 6K 6S, 6V, 6K 6K, 6S 6K 6D, 6K 6D, 6S, 6K 6D 6K 6K 5D, 5S 5S, 5D 5D 6K -

GZ Rýchory Nadm. výška: 780 – 1030 m n. m. Porost Plocha (ha) Jádro Plocha (ha) LHC Maršov 16,90 525 B 9,67 525 C 17/3/1 5,65 525 C 13,62 526C 11,02 D17/1a 8,27 526 D 10,68 E 17/3/1a 5,58 526 E 1,92 526 F 11,24 527 A 11,10 B10, 14, 16/1 1,50 527 B 6,92 527 C 16,13 528 B 14,68 535 A 8,70 535 B A17/2/1b 3,75 7,08 536 A 10,90 536 B 5,52 536 C 5,41 536 D 9,39 537 E 18,41 538 B 13,77 538 C Sa: 203,06 24,75 Smrk ztepilý vysokohorský ekotyp smrku (8. LVS): GZ Koulový potok Nadm. výška : 1060 – 1300 m n. m. Porost Plocha (ha) Jádro Plocha (ha) LHC Maršov 1,19 326 D 2,92 328 C 6,52 330 A 9,89 330 B 11,82 330 C 14,32 330 D E 17a,17b 30,40 25,71 330 E 20,13 331A 31,98 331B 28,31 332 A 13,05 332 B 10,24 332 C 15,66 332 D 19,94 332 E 16,11 332 F 29,14 333 A 34,62 333 B Sa: 25,71


52

SLT 7K, 7N, 6S, 6Z 6S, 6Z, 6K 7K, 7Z 6K, 6Z 6S, 6K 6S, 6K 6S, 6K, 6V 6V, 6A, 6K, 6S 6S, 6K 6D, 6S, 6K, 7G 6S, 6V 6S, 6V 6S, 6K 6K 6S, 6K, 6V 6S, 6K, 6V 6K 6K, 6S 6K, 6S -

SLT 7N 7N, 8N 8Z, 9K 8N, 8Z, 8K 8N, 8K, 8Y 8Z, 8K, 9K 8K, 9K 8K, 8N, 8Y 8K, 9K, 8Z 7N, 8N, 8Y 7K, 8Y, 8N 8K,8N 8K 8Z, 8N 9K, 8Z 8K, 8Z, 8N 8K, 8V, 8N -

Borovice kleč GZ Východní část Nadm. výška : 1040 – 1550 m n. m. Porost Plocha (ha) Jádro Plocha LHC Maršov 58,36 227 A 52,82 228 A 43,89 228 B 49,50 229 A 30,04 230 A 22,62 230 B 46,49 230 D 15,94 231 A 37,89 231 B17 22,91 231 B 21,74 231 C 21,74 231 C 33,92 231 D 33,92 231 D 15,09 232 A 15,09 232 A 57,88 232 B17 52,59 232 B 62,77 233 A17a,17b/2 55,61 233 A 43,82 234 A 43,82 234 A 30,56 234 B 30,56 234 B 15,70 235 A 15,70 235 A 39,81 235 B 39,81 235 B 71,68 C14, C17a,17b 60,33 235 C 44,41 338 A 44,41 338 A 20,41 338 B 20,41 338 B 17,31 339 A 17,31 339 A 16,26 339 B 16,26 339 B 17,54 340 A 17,54 340 A 21,46 340 B 21,46 340 B 36,71 341 A 36,71 341 A Sa: 924,62 - 566,18

SLT 9Z, 8Z 9Z, 9K, 8Z 9Z, 9K, 8Z 9Z, 8T 9Z 9Z, 8Z, 8V 9Z, 9K, 8T, 8K 9Z 9Z 9Z, 8Z, 9Y 9Z, 8Z 9R 9Z, 9R 9Z, 8Z 9Z, 8Z 9Z, 8Z, 8K 9Z 9Z, 8Z 9Z, 9K, 8Z 9Z, 9K 9K, 9Z 9Z 9Z 9Z 9Z, 9K 9Z, 9K -

3.6.3. Dílčí populace dřevin ku_kod 361003802 361008002 361008002 361008002 361008002 361008002 361003801 361003802 361008002 361008002 361003801 361003801 361003801

Katastr Oddělení Dílec Černá Hora 126 A Maršov I 126 B Maršov I 126 C Maršov I 126 D Maršov I 126 E Maršov I 126 F Jánské Lázně 126 G Černá Hora 126 H Maršov I 127 A Maršov I 127 B Jánské Lázně 128 A Jánské Lázně 128 B Jánské Lázně 128 C


PLO 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

53

LS 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19

Dřevina Specifikace populace BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ

ku_kod 361003801 361008002 361008002 361003802 361003802 361003802 361003801 361003802 361003802 361003801 361003801 361003802 361003801 361003801 361003802 361003802 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361003801 361008001 361006403 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401

Katastr Oddělení Dílec Jánské Lázně 128 D Maršov I 128 E Maršov I 128 G Černá Hora 129 A Černá Hora 129 B Černá Hora 129 C Jánské Lázně 130 A Černá Hora 130 B Černá Hora 130 C Jánské Lázně 130 D Jánské Lázně 130 E Černá Hora 130 F Jánské Lázně 131 A Jánské Lázně 131 B Černá Hora 131 C Černá Hora 131 D Jánské Lázně 131 E Jánské Lázně 131 F Jánské Lázně 132 A Jánské Lázně 132 B Jánské Lázně 132 C Jánské Lázně 132 D Jánské Lázně 132 E Jánské Lázně 132 F Jánské Lázně 132 G Jánské Lázně 133 A Jánské Lázně 133 B Jánské Lázně 133 C Jánské Lázně 133 D Jánské Lázně 134 A Jánské Lázně 134 B Jánské Lázně 134 C Jánské Lázně 134 D Jánské Lázně 134 E Jánské Lázně 134 F Jánské Lázně 135 A Svoboda n. Úpou 135 B Velká Úpa II 208 A Pec p. Sněžkou 209 A Pec p. Sněžkou 209 B Pec p. Sněžkou 227 A Pec p. Sněžkou 228 A Pec p. Sněžkou 228 B Pec p. Sněžkou 229 A Pec p. Sněžkou 230 A Pec p. Sněžkou 230 B Pec p. Sněžkou 230 D Pec p. Sněžkou 231 A Pec p. Sněžkou 231 B


PLO 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

54

LS 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17

Dřevina Specifikace populace BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ BK, JD HORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ

ku_kod 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361006401 361005602 361006403 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602

Katastr Oddělení Dílec Pec p. Sněžkou 231 C Pec p. Sněžkou 231 D Pec p. Sněžkou 232 A Pec p. Sněžkou 232 B Pec p. Sněžkou 233 A Pec p. Sněžkou 234 A Pec p. Sněžkou 234 B Pec p. Sněžkou 235 A Pec p. Sněžkou 235 B Horní Malá Úpa 235 C Velká Úpa II 235 C Horní Malá Úpa 319 A Horní Malá Úpa 326 D Horní Malá Úpa 328 A Horní Malá Úpa 328 C Horní Malá Úpa 329 A Horní Malá Úpa 329 B Horní Malá Úpa 329 E Horní Malá Úpa 330 A Horní Malá Úpa 330 B Horní Malá Úpa 330 C Horní Malá Úpa 330 D Horní Malá Úpa 330 E Horní Malá Úpa 331 A Horní Malá Úpa 331 B Horní Malá Úpa 332 A Horní Malá Úpa 332 B Horní Malá Úpa 332 C Horní Malá Úpa 332 D Horní Malá Úpa 332 E Horní Malá Úpa 332 F Horní Malá Úpa 333 A Horní Malá Úpa 333 B Horní Malá Úpa 334 A Horní Malá Úpa 335 A Horní Malá Úpa 336 A Horní Malá Úpa 337 A Horní Malá Úpa 337 B Horní Malá Úpa 337 C Horní Malá Úpa 337 D Horní Malá Úpa 338 A Horní Malá Úpa 338 B Horní Malá Úpa 339 A Horní Malá Úpa 339 B Horní Malá Úpa 340 A Horní Malá Úpa 340 B Horní Malá Úpa 340 C Horní Malá Úpa 341 A Horní Malá Úpa 341 B


PLO 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

55

LS 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17

Dřevina Specifikace populace KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ SM VYSOKOHORSKÝ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ KOS VÝCHODNÍ SM VYSOKOHORSKÝ KOS VÝCHODNÍ SM VYSOKOHORSKÝ

ku_kod 361002801 361002806 361002806 361002806 361008003 361002801 361002806 361002806 361002801 361002806 361002801 361002801 361002801 361002806 361002806 361002806 361002801 361002806 361008003 361008003 361002806 361008003 361008003 361009505 361002806 361002806 361009505 361006004 361006004 361008003 361006004 361006004 361006004 361006004 361006001 361008003 361008003 361008003 361008001 361008002 361008003 361008002 361008002 361008002 361008001 361008002 361008001 361008001 361008001

Katastr Oddělení Dílec Horní Maršov 501 A Maršov III 501 B Maršov III 501 C Maršov III 501 D Maršov II 501 E Horní Maršov 502 A Maršov III 502 B Maršov III 503 A Horní Maršov 503 B Maršov III 503 C Horní Maršov 504 A Horní Maršov 504 B Horní Maršov 504 C Maršov III 504 D Maršov III 505 A Maršov III 505 B Horní Maršov 505 C Maršov III 505 D Maršov II 506 A Maršov II 506 B Maršov III 506 C Maršov II 506 D Maršov II 506 E Rýchory 507 A Maršov III 507 B Maršov III 507 C Rýchory 508 A Sklenářovice 508 B Sklenářovice 508 C Maršov II 509 A Sklenářovice 509 B Sklenářovice 509 C Sklenářovice 510 A Sklenářovice 510 B Mladé Buky 510 C Maršov II 511 A Maršov II 511 B Maršov II 511 C Svoboda n. Úpou 511 D Maršov I 511 E Maršov II 512 A Maršov I 512 B Maršov I 512 C Maršov I 512 D Svoboda n. Úpou 512 E Maršov I 513 A Svoboda n. Úpou 513 B Svoboda n. Úpou 513 C Svoboda n. Úpou 513 D


PLO 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

56

LS 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19

Dřevina Specifikace populace BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ

ku_kod Katastr Oddělení Dílec 361008001 Svoboda n. Úpou 514 A 361008001 Svoboda n. Úpou 514 B 361006001 Mladé Buky 514 C 361006001 Mladé Buky 515 A 361006001 Mladé Buky 515 B 361006001 Mladé Buky 515 C 361006001 Mladé Buky 515 D 361006001 Mladé Buky 515 E 361006001 Mladé Buky 515 F 361006001 Mladé Buky 515 G 361006001 Mladé Buky 515 H 361006001 Mladé Buky 517 A 361006001 Mladé Buky 517 B 361006001 Mladé Buky 517 C 361006001 Mladé Buky 517 D 361006001 Mladé Buky 517 E 361006004 Sklenářovice 518 A 361006004 Sklenářovice 518 B 361006001 Mladé Buky 518 C 361006001 Mladé Buky 518 D 361006001 Mladé Buky 519 A 361006001 Mladé Buky 519 B 361006001 Mladé Buky 519 C 361006001 Mladé Buky 519 D 361006001 Mladé Buky 520 A 361006001 Mladé Buky 520 B 361006001 Mladé Buky 520 C 361006001 Mladé Buky 520 D 361006001 Mladé Buky 520 E 361006001 Mladé Buky 520 F 361006004 Sklenářovice 521 A 361006004 Sklenářovice 521 B 361006004 Sklenářovice 521 C 361006004 Sklenářovice 521 D 361006004 Sklenářovice 521 E 361006004 Sklenářovice 522 A 361006001 Mladé Buky 522 B 361006004 Sklenářovice 523 A 361006004 Sklenářovice 523 B 361006004 Sklenářovice 523 C 361006004 Sklenářovice 523 D 361006004 Sklenářovice 523 E 361009505 Rýchory 524 A 361009505 Rýchory 524 B 361006004 Sklenářovice 524 C 361006004 Sklenářovice 524 D 361006004 Sklenářovice 524 E 361009505 Rýchory 525 A 361009505 Rýchory 525 B


PLO 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

57

LS 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19


ku_kod 361009505 361009505 361009505 361009505 361009505 361006004 361006004 361006004 361006004 361006004 361006004 361006004 361006004 361006004 361006004 361006001 361006001 361006001 361006003 361000108 361000108 361006004 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361009505 361009505 361006004

Katastr Oddělení Dílec Rýchory 525 C Rýchory 526 C Rýchory 526 D Rýchory 526 E Rýchory 526 F Sklenářovice 527 A Sklenářovice 527 B Sklenářovice 527 C Sklenářovice 527 D Sklenářovice 528 A Sklenářovice 528 B Sklenářovice 528 C Sklenářovice 528 D Sklenářovice 529 A Sklenářovice 529 B Mladé Buky 529 C Mladé Buky 529 D Mladé Buky 530 A Kalná Voda 530 B Babí 531 A Babí 531 B Sklenářovice 531 C Babí 531 D Babí 531 E Babí 531 F Babí 531 G Babí 531 H Babí 531 J Babí 532 A Babí 532 B Babí 532 C Babí 533 A Babí 533 B Babí 533 C Babí 533 D Babí 533 E Babí 533 F Babí 533 G Babí 533 H Babí 533 J Babí 533 K Babí 533 L Babí 533 M Babí 534 A Babí 534 B Babí 534 C Rýchory 535 A Rýchory 535 B Sklenářovice 535 C


PLO 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

58

LS 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19


ku_kod 361006004 361006004 361006004 361009505 361000108 361009505 361000108 361000108 361000108 361000108 361000108 361009506 361009506 361009506 361009506 361009506 361009506 361009505 361009505 361009505 361009505 361009505 361009505 361009505 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009505 361009505 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501 361009501

Katastr Oddělení Dílec Sklenářovice 535 D Sklenářovice 535 E Sklenářovice 535 F Rýchory 536 A Babí 536 B Rýchory 536 C Babí 536 D Babí 536 E Babí 536 F Babí 536 G Babí 536 H Vernířovice 537 A Vernířovice 537 B Vernířovice 537 C Vernířovice 537 D Vernířovice 537 E Vernířovice 537 F Rýchory 538 A Rýchory 538 B Rýchory 538 C Rýchory 540 A Rýchory 540 B Rýchory 540 C Rýchory 540 D Žacléř 542 A Prkenný Důl 542 B Žacléř 542 C Žacléř 542 D Žacléř 542 E Žacléř 543 A Žacléř 543 B Žacléř 543 C Žacléř 543 D Žacléř 543 E Rýchory 544 A Rýchory 544 B Žacléř 544 C Žacléř 544 D Žacléř 545 A Žacléř 545 B Žacléř 546 A Žacléř 546 B Žacléř 546 C Žacléř 546 D Žacléř 546 E Žacléř 546 F Žacléř 547 A Žacléř 548 A Žacléř 548 B


PLO 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

59

LS 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19


ku_kod 361009504 361009501 361009504 361009504 361009506 361009506 361009506 361009506 361009504 361009504 361009504 361000108 361002801 361002801 361002801 361002801 361002801 361002801 361002801 361002801

Katastr Oddělení Dílec Prkenný Důl 548 C Žacléř 548 D Prkenný Důl 549 A Prkenný Důl 549 B Vernířovice 549 C Vernířovice 549 D Vernířovice 549 E Vernířovice 549 F Prkenný Důl 550 A Prkenný Důl 550 B Prkenný Důl 550 C Babí 550 D Horní Maršov 638 D Horní Maršov 639 A Horní Maršov 639 B Horní Maršov 639 C Horní Maršov 639 D Horní Maršov 640 D Horní Maršov 640 E Horní Maršov 640 F

PLO 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

LS 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 18 18 18 18 18 18 18 18

Dřevina Specifikace populace BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ BK VYSOKOHORSKÝ

3.6.4. Výběrové stromy: Na LHC Maršov jsou evidovány výběrové stromy smrku ztepilého, javoru klenu a třešně ptačí. Porostní skupiny s výběrovými stromy: Lesní správa: Dřevina: Oddělení, dílec, skupina: Smrk ztepilý Svoboda n.Ú. 107 B 15/1b 113 A 16/1b 131 C 14/3/1 Pec p. Sněžkou 207 A 12 207 A 16/1b 221 B 17b 319 B 17/2b 323A 16/1b 329 E 17/1c 332 A 17/5/1b 333 B 17/4/1b 334 B 16/3/1b Maršov 402 D 13/3a/1c 402 D 17/4/1a 414 B 12/1a 604 F 14/1b Svoboda n.Ú. Javor klen 542 D 8/1a 542 D 4 Třešeň ptačí 518 B 6


60

3.6.5. Založené semenné porosty: Porostní skupiny se založenými semennými porosty: Lesní správa: Oddělení, dílec, skupina: Výměra v ha: Pec p. Sněžkou 309 A 2/1a 3,74 309 B 2b/1a 2,80 313 A 3 7,98 Maršov 616 E 3 2,75 616 F 3 2,52 617 A 3 3,06 617 C 3b 1,74 629 B 2 7,43 629 C 2 3,19 637 E 3a 0,87 Svoboda n.Ú. 115 D 3b 1,65 116 B 3 5,52 116 E 2 3,88 116 E 3 5,11 131 A 14/2 2,34 131 B 3 2,54 509 B 2 2,58 534 A 2 0,66 545 A 2a 1,51 545 B 2a 0,93 Celkem

36,08

V porostní mapě jsou označeny písmenem SP.


61

3.7. Segmenty typů vývoje lesa Stanovení segmentu typu vývoje lesa - segment typu vývoje lesa se skládá ze tří hodnot zjišťovaných pro porostní skupiny a etáže. Jedná se ohodnocení genetické kvality, přirozenosti a etážovitosti. Jednotlivá kritéria budou tvořit číselný kód, ke kterému budou dopracovány zásady péče o les v typech porostů. Genetická kvalita – venkovním šetřením se určí stupně: 1 - fenotypová kategorie A, B 2 - fenotypová kategorie C 3 - fenotypová kategorie D Přirozenost – byla hodnocena porovnáním současné dřevinné skladby a přirozené dřevinné skladby určeného lesního typu. Výpočet byl proveden při kancelářském zpracování. Jsou navrženy stupně: 1 – 70 – 100 bodů 2 – 40 – 69 bodů 3 – 20 – 39 bodů 4 – do 19 bodů

porosty druhově přirozené porosty s druhovou přirozeností průměrnou porosty s druhovou přirozeností nízkou porosty druhově nepřirozené

V případě více etážového porostu se budou počítat jednotlivé etáže zvlášť a stupeň přirozenosti bude stanoven váženým průměrem jednotlivých etáží. Pro stanovení kritéria byly brány váhy jednotlivých procent dřevin. Např. jestliže je v porostu přirozená druhová skladba dle souboru lesních typů – 6Y (HS 011) BK 43, SM 30, KL 10, BŘ 10, JD2, JŘ2, JS2, JV1 – Přepracováno bylo cílové druhové složení pro tyto potřeby s přesností na 1 procento. Znamená to, že by mělo v porostu být přítomno 8 základních druhů dřevin. Každá dřevina bez ohledu na procentické zastoupení v přirozené druhové skladbě bude mít váhu 1/8. Znamená to tedy, že 43 % BK v tomto případě je pouze 100/8 = 12,5 bodů tzv. přirozenosti, ale již 30 % SM v tomto případě je rovněž 12,5 bodů tzv. přirozenosti, 10 % klenu je rovněž 12,5 bodů, 10 % břízy je rovněž 12,5 bodů, atd. Jestliže se tedy v tomto porostu nachází nyní např. BK 30, SM 50, KL 10, BŘ 10 pak jednoduchým propočtem zjistím, že: BK ……..(skutečnost /přirozenost) 30/43 x 12,5 = 8,7 bodů přirozenosti SM……50/30 – stav je v procentickém zastoupení lepší než přirozená skladba, zůstane 12,5 bodů přirozenosti KL………(skutečnost /přirozenost) 10/10 x 12,5 = 12,5 bodů přirozenosti BŘ……….(skutečnost /přirozenost) 10/10 x 12,5 = 12,5 bodů přirozenosti Celkem tedy se jedná o porost se součtovým bodem přirozenosti 46,20. Etážovitost – venkovním šetřením se určí stupně: 1 - tři a více etáží + porosty kosodřeviny starší 130 let s podílem kosodřeviny více než 50 % 2 - dvě etáže 3 - jedna etáž Na základě těchto vyhodnocovaných hodnot byl pro každou porostní skupinu stanoven tzv. segment typů vývoje lesa. Kód segmentu typu vývoje lesa byl určen při počítačovém zpracování LHP. Z dat byla vytvořena mapa segmentů typů vývoje lesa současných lesních porostů na podkladě obrysové mapy v členění dle lesních správ.


62

Č. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

Katalog segmentů typů vývoje lesa Popis

Kód 043

111 112 113 121 122 123 131 132 133 141 142 143 211 212 213 221 222 223 231 232 233 241 242 243 311 312 313 321 322 323 331 332 333 341 342 343

Holina Porosty geneticky cenné, druhově přirozené, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty geneticky cenné, druhově přirozené, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty geneticky cenné, druhově přirozené, bez rozvinuté etážovitosti Porosty geneticky cenné, s druhovou přirozeností průměrnou, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty geneticky cenné, s druhovou přirozeností průměrnou, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty geneticky cenné, s druhovou přirozeností průměrnou, bez rozvinuté etážovitosti Porosty geneticky cenné, s druhovou přirozeností nízkou, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty geneticky cenné, s druhovou přirozeností nízkou, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty geneticky cenné, s druhovou přirozeností nízkou, bez rozvinuté etážovitosti Porosty geneticky cenné, druhově nepřirozené, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty geneticky cenné, druhově nepřirozené, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty geneticky cenné, druhově nepřirozené, bez rozvinuté etážovitosti Porosty průměrné genetické kvality, druhově přirozené, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty průměrné genetické kvality, druhově přirozené, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty průměrné genetické kvality, druhově přirozené, bez rozvinuté etážovitosti Porosty průměrné genetické kvality, s druhovou přirozeností průměrnou, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty průměrné genetické kvality, s druhovou přirozeností průměrnou, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty průměrné genetické kvality, s druhovou přirozeností průměrnou, bez rozvinuté etážovitosti

Porosty průměrné genetické kvality, s druhovou přirozeností nízkou, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty průměrné genetické kvality, s druhovou přirozeností nízkou, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty průměrné genetické kvality, s druhovou přirozeností nízkou, bez rozvinuté etážovitosti Porosty průměrné genetické kvality, druhově nepřirozené, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty průměrné genetické kvality, druhově nepřirozené, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty průměrné genetické kvality, druhově nepřirozené, bez rozvinuté etážovitosti Porosty geneticky nepůvodní, druhově nepřirozené, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty geneticky nepůvodní, druhově přirozené, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty geneticky nepůvodní, druhově přirozené, bez rozvinuté etážovitosti Porosty geneticky nepůvodní, s druhovou přirozeností průměrnou, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty geneticky nepůvodní, s druhovou přirozeností průměrnou, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty geneticky nepůvodní, s druhovou přirozeností průměrnou, bez rozvinuté etážovitosti Porosty geneticky nepůvodní, s druhovou přirozeností nízkou, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty geneticky nepůvodní, s druhovou přirozeností nízkou, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty geneticky nepůvodní, s druhovou přirozeností nízkou, bez rozvinuté etážovitosti Porosty geneticky nepůvodní, druhově nepřirozené, s odpovídající prostorovou strukturou Porosty geneticky nepůvodní, druhově nepřirozené, s částečně rozvinutou prostorovou strukturou Porosty geneticky nepůvodní, druhově nepřirozené, bez rozvinuté etážovitosti


63

Zastoupení segmentů typů vývoje lesa na LHC Maršov Segment

LS

ha

%

43

Pec p. Sn.

2,13

0,05

111 112 113 121

Pec p. Sn.

253,67

Pec p. Sn.

122 123 131 132 133 142 211 212 213 221 222 223 231 232 233 241 242 243 313 321 322 323 331 332 333 Celkem

LS Maršov

ha

%

1,89

% 0,05

Sa LHC

% 0,04

5,67

253,67

2,20

28,94

0,65

28,94

0,25

Pec p. Sn.

4,36

0,10

4,36

0,04

Pec p. Sn.

149,89

3,35

Svoboda n. Ú.

26,66

0,69

176,55

1,53

Pec p. Sn.

40,22

0,90

Svoboda n. Ú.

46,64

1,21

86,86

0,75

Pec p. Sn.

16,28

0,36

16,28

0,14

Pec p. Sn.

105,46

2,36

Pec p. Sn.

100,32

2,24

Pec p. Sn.

58,06

1,30

22,68

0,02 Svoboda n. Ú.

ha

4,55

Maršov

0,53

LS

Svoboda n. Ú.

3,75

0,10

109,21

0,95

0,70 Svoboda n. Ú.

68,37

1,77

191,37

1,66

58,06

0,50

0,95

0,01

130,51

1,13

Svoboda n. Ú.

0,95

0,02

Pec p. Sn.

129,27

2,89

Maršov

1,24

0,04

Pec p. Sn.

5,06

0,11

Maršov

6,94

0,22 Svoboda n. Ú.

1,57

0,04

13,57

0,12

Pec p. Sn.

257,82

5,77

Maršov

17,18

0,53 Svoboda n. Ú.

40,36

1,05

315,36

2,73

Pec p. Sn.

42,54

0,95

Maršov

1,92

0,06 Svoboda n. Ú.

46,31

1,20

90,77

0,79

Pec p. Sn.

99,94

2,23

Maršov

147,18

4,57 Svoboda n. Ú.

350,21

9,09

597,33

5,17

Pec p. Sn.

500,40

11,19

Maršov

674,42

20,92 Svoboda n. Ú.

666,72

17,30

1841,54

15,95

Pec p. Sn.

84,92

1,90

Maršov

13,33

0,41 Svoboda n. Ú.

16,06

0,42

114,31

0,99

Pec p. Sn.

782,58

17,50

Maršov

982,84


821,02

21,30

2586,44

22,40

Pec p. Sn.

1613,74

36,09

Maršov

1268,63


1482,24

38,46

4364,61

37,79

Pec p. Sn.

0,62

0,01

Svoboda n. Ú.

10,85

0,28

11,47

0,10

Pec p. Sn.

26,77

0,60

Maršov

14,85

0,46 Svoboda n. Ú.

26,09

0,68

67,71

0,59

Pec p. Sn.

18,48

0,41

Maršov

48,14

1,49 Svoboda n. Ú.

91,77

2,38

158,39

1,37

Pec p. Sn.

3,36

0,08

3,36

0,03

Pec p. Sn.

5,18

0,12

5,18

0,04

Pec p. Sn. Pec p. Sn. Pec p. Sn.

19,69 10,28

0,44

Maršov

2,25

0,07 Svoboda n. Ú.

46,97

1,22

49,22

0,43

Maršov

3,22

0,1 Svoboda n. Ú.

35,11

0,91

58,02

0,50

0,00

0,00

1,21

67,09

0,58

23,39 0,61 3853,75 100,00

143,35 11549,03

1,24 100,00

0,23

Maršov

111,81 2,50 4471,79 100,00

Maršov


9,99

0,31 Svoboda n. Ú.

8,15 0,25 Svoboda n. Ú. 3223,49 100,00

64

46,82

Podíly kódů segmentů typů vývoje lesa na LHC Maršov ha % LS ha % LS ha 2,13 0,04 18 0,53 0,01 19 1,89 757,2 16,94 18 22,68 0,70 19 146,37 3562,14 79,66 18 3176,67 98,54 19 3553,20 150,32 3,36 18 23,61 0,73 19 152,29

kód genetiky 0 1 2 3

LS 17 17 17 17

druh. skladba 1 2 3 4 etážovitost 1 2 3

LS 17 17 17 17

ha % LS 682,48 15,27 18 874,14 19,55 18 2867,17 64,11 18 48,00 1,07 18

LS 17 17 17

ha % LS 771,55 17,26 18 1096,79 24,49 18 2603,45 58,25 18

% Sa LHC % 0,04 4,55 0,04 3,79 926,25 8,02 92,20 10 292,01 89,12 3,95 326,22 2,82

ha % LS ha % 25,36 0,78 19 41,93 1,08 749,77 828,99 25,71 19 1218,62 31,62 2 910,78 2305,62 71,52 19 2461,65 63,87 7 611,68 63,52 1,97 19 131,55 3,41 276,80 ha % LS ha % 16,49 0,51 19 103,63 2,68 891,67 1186,73 36,81 19 1408,64 36,55 3 692,16 2020,27 62,67 19 2341,48 60,75 6 965,20

6,49 25,20 65,91 2,40 7,72 31,97 60,31

Následující graf charakterizuje změnu druhové skladby na LHC Maršov porovnáním zastoupení kódů přirozenosti druhové skladby zjištěných z dat lesních hospodářských plánů. Vzhledem k rozdílným výměrám porovnávaných LHC Maršov (1992 a 2003) je možné hodnotit relativní zastoupení jednotlivých kódů přirozenosti. Z grafu je patrný nárůst ploch porostních skupin s druhově přirozených a s druhovou přirozeností průměrnou na úkor ploch porostních skupin s druhovou přirozeností nízkou a druhově nepřirozených. Tato skutečnost je způsobena částečně podrobnějším popisem druhové skladby v lesním hospodářském plánu, ale především změnou hospodaření. Výsadbou melioračních a zpevňujících dřevin jedle, buku, klenu, jeřábu a břízy.


65

4. Výsledky podkladových prací 4.1. Kategorizace lesů Na základě deklarovaných funkcí lesa, přírodních poměrů, požadavků orgánu státní správy a vlastníka lesa jsou předmětem kategorizace lesů ve smyslu zákona 289/1995 Sb. dle § 7 odst. 1, lesy ochranné písmeno a) na mimořádně nepříznivých stanovištích, písmeno b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, písmeno c) lesy v klečovém vegetačním stupni. Dle § 8, odst. 1, lesy zvláštního určení písmeno b) v pásmech ochrany vodních zdrojů, přírodních léčivých a minerálních vod, písmeno c) na území národních parků, odst 2, písmeno c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, písmeno d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, písmeno e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, písmeno f) potřebné pro zachování biologické různorodosti. O zařazení lesů do jednotlivých kategorií, v Krkonošského národního parku a jeho ochranném pásmu, rozhodlo MŽP jako orgán státní správy příslušný podle § 79, odst. 3, písmeno i), zákona ČNR 114/92 Sb. a dle § 49, odst. 2, písmeno a) zákona 289/95 Sb. ve správním řízení. Kategorizace lesů na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma byla vyhlášena rozhodnutím č.j. OOL/257/03 ze dne 4. 3. 2003. LHC Maršov – území národního parku Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky 21a – mimořádně nepř. stanovistě 1131,76 24,61 13,80 21b – vysokohorské lesy 1583,34 27,25 9,53 21c – lesy v klečovém veg. stupni 992,20 132,81 13,77 31b – zdroje léčivých vod 955,31 26,17 7,59 31c – území národních parků 6863,93 135,36 78,17 Překryv kategorie 31b a 31c 955,31 26,17 7,59 Celkem území národního parku 10571,23 320,03 115,27 Do součtu výměry národního parku není započítán překryv kategorie 31b a 31c.

LHC Maršov – území ochranného pásma Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

66

Celkem PUPFL ha 1170,17 1620,12 1138,78 989,07 7077,46 989,07 11006,53

Kategorie lesa 21b – vysokohorské lesy 31b – zdroje léčivých vod 32c – příměstské lesy 32d – lesnická výuka 32e – zvýšená ochranná funkce 32f – biologická různorodost Celkem území ochranného pásma

Porostní půda 5,43 415,92 65,73 218,23 73,25 199,24 977,80

Bezlesí 10,59 3,48 11,89 1,52 6,11 33,59

Jiné pozemky 0,04 9,44 0,72 4,13 1,91 14,38 30,62

Celkem PUPFL ha 5,47 435,95 69,93 234,25 76,68 219,73 1042,01

Rekapitulace kategorizace LHC Maršov Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky 21a – mimořádně nepř. stanovistě 1 131,76 24,61 13,80 21b – vysokohorské lesy 1 588,77 27,25 9,57 21c – lesy v klečovém veg. stupni 992,20 132,81 13,77 31b – zdroje léčivých vod 1 371,23 36,76 17,03 31c – území národních parků 6 863,93 135,36 78,17 Překryv kategorie 31b a 31c 955,31 26,17 7,59 32c – příměstské lesy 65,73 3,48 0,72 32d – lesnická výuka 218,23 11,89 4,13 32e – zvýšená ochranná funkce 73,25 1,52 1,91 32f – biologická různorodost 199,24 6,11 14,38 Celkem území LHC 11 549,03 353,62 145,89 3 712,73 184,67 37,14 Lesy ochranné 7 836,30 168,95 108,75 Lesy zvláštního určení Do součtu výměry národního parku není započítán překryv kategorie 31b a 31c.

Celkem PUPFL ha 1 170,17 1 625,59 1 138,78 1 425,02 7 077,46 989,07 69,93 234,25 76,68 219,73 12 048,54 3 934,54 8 114,00

Seznamy oddělení a porostů dle kategorií jsou v příloze Textové části. Kategorizace lesů dle lesních správ LS Pec pod Sněžkou – území národního parku Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky Celkem PUPFL ha 21a – mimořádně nepř. stanovistě 21b – vysokohorské lesy 21c – lesy v klečovém veg. Stupni 31c – území národních parků Celkem území národního parku

740,11 1087,40 992,20 1607,38 4427,09

21,20 12,78 132,81 27,94 194,73

11,14 8,89 13,77 11,53 45,33

772,45 1109,07 1138,78 1646,85 4667,15

LS Pec pod Sněžkou – území ochranného pásma Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky Celkem PUPFL ha 21b – vysokohorské lesy 32c – příměstské lesy 32f – biologická různorodost Celkem území ochranného pásma

5,43 35,55 3,72 44,70

2,15 2,15

0,04 0,61 0,41 1,06

5,47 38,31 4,13 47,91

Rekapitulace kategorizace LS Pec pod Sněžkou Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky Celkem PUPFL ha 21a – mimořádně nepř. stanovistě 21b – vysokohorské lesy 21c – lesy v klečovém veg. stupni


740,11 1092,83 992,20

67

21,20 12,78 132,81

11,14 8,93 13,77

772,45 1114,54 1138,78

31c – území národních parků 32c – příměstské lesy 32f – biologická různorodost Celkem území LS Pec p. Sněžkou Lesy ochranné Lesy zvláštního určení

1607,38 35,55 3,72 4471,79 2825,14 1646,65

27,94 2,15 0,00 196,88 166,79 30,09

11,53 0,61 0,41 46,39 33,84 12,55

1646,85 38,31 4,13 4715,06 3025,77 1689,29

LS Horní Maršov – území národního parku Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky Celkem PUPFL ha 21a – mimořádně nepř.stanovistě 340,53 3,29 2,66 346,48 21b – vysokohorské lesy 135,10 2,47 137,57 31b - lesy v pásmu léčivých zdrojů 196,79 6,40 5,07 208,26 31c – území národních parků 2666,11 44,56 34,91 2745,58 Celkem území národního parku 3141,74 56,72 42,64 3241,10 V součtu výměry není započítán překryv 196,79 ha kategorie 31b a 31c.

LS Horní Maršov – území ochranného pásma Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky Celkem PUPFL ha 32c – příměstské lesy 30,18 1,33 0,11 31,62 32e – zvýšená ochranná funkce 31,77 0,84 0,66 33,27 32f – biologická různorodost 19,80 0,37 0,30 20,47 Celkem území ochranného pásma 81,75 2,54 1,07 85,36 Rekapitulace kategorizace LS Horní Maršov Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky Celkem PUPFL ha 21a – mimořádně nepř. stanovistě 21b – vysokohorské lesy 31b - lesy v pásmu léčivých zdrojů 31c – území národních parků 32c – příměstské lesy 32e – zvýšená ochranná funkce 32f – biologická různorodost Celkem území LS Horní Maršov Lesy ochranné Lesy zvláštního určení

340,53 135,10 196,79 2666,11 30,18 31,77 19,80 3223,49 475,63 2747,86

3,29 2,47 6,40 44,56 1,33 0,84 0,37 59,26 5,76 53,50

2,66 0,00 5,07 34,91 0,11 0,66 0,30 43,71 2,66 41,05

346,48 137,57 208,26 2745,58 31,62 33,27 20,47 3326,46 484,05 2842,41

LS Svoboda nad Úpou – území národního parku Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky Celkem PUPFL ha


68

21a – mimořádně nepř.stanovistě 21b – vysokohorské lesy 31b - lesy v pásmu léčivých zdrojů 31c – území národních parků Celkem území národního parku

51,12 360,84 758,52 2590,44 3002,40

0,12 12,00 19,77 36,69 68,58

0,64 2,52 24,14 27,30

51,24 373,48 780,81 2651,27 3098,28

V součtu výměry není započítán překryv 758,52 ha kategorie 31b/31c

LS Svoboda nad Úpou – území ochranného pásma Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky Celkem PUPFL ha 31b – lesy v pásmu léčivých zdrojů 32d – lesnický výzkum 32e – zvýšená ochranná funkce 32f – biologická různorodost Celkem území ochranného pásma

415,92 218,23 41,48 175,72 851,35

10,59 11,89 0,68 5,74 28,90

9,44 4,13 1,25 13,67 28,49

435,95 234,25 43,41 195,13 908,74

Rekapitulace kategorizace LS Svoboda nad Úpou Kategorie lesa Porostní půda Bezlesí Jiné pozemky Celkem PUPFL ha 21a – mimořádně nepř. stanovistě 21b – vysokohorské lesy 21c – lesy v klečovém veg. stupni 31b – lesy v pásmu léčivých zdrojů 31c – území národních parků 32d – lesnický výzkum 32e – zvýšená ochranná funkce 32f – biologická různorodost Celkem území LHC Lesy ochranné Lesy zvláštního určení

51,12 360,84 0,00 1174,44 2590,44 218,23 41,48 175,72 3853,75 411,96 3441,79

0,12 12,00 0,00 30,36 36,69 11,89 0,68 5,74 97,48 12,12 85,36

0,00 0,64 0,00 11,96 24,14 4,13 1,25 13,67 55,79 0,64 55,15

51,24 373,48 0,00 1216,76 2651,27 234,25 43,41 195,13 4007,02 424,72 3582,30

V součtu výměry není započítán překryv 758,52 ha kategorie 31b/31c

4.2. Územní systémy ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES) je zákonem č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se mají podílet vlastníci pozemků, obce i stát (dále viz zákon č.114/1992 Sb. § 3 písm. a), § 4 odst. 1, § 59).


69

Z plánu péče KRNAP (1994) - Územní systém ekologické stability Stav stávajícího ÚSES v KRNAP je nutno hodnotit podle jednotlivých zón, které také do určité míry odrážejí stabilitu ekosystémů v nich obsažených. Zóna 1. zahrnuje přírodní nebo přírodě velmi blízké ekosystémy, převážně nad horní hranicí lesa, které mají zásadní význam pro nadregionální i regionální ÚSES. Stupeň stability se na základě monitorování jeví prozatím jako vysoký (5), pomístně nižší vzhledem k působení imisí na jehličnaté dřeviny. Zóna 2. zahrnuje převážně lesní ekosystémy navazující na horní hranici lesa (horské smrčiny) s vysokým podílem autochtonních porostů. Jejich vysoké endogenní stabilita je vážně narušena imisní zátěží a na ní navazujícími sekumdárními negativními vlivy (zejména přemnožení lesních škůdců). Do této zóny náleží též sekundární horské louky, jejichž přírodovědná hodnota byla závislá na pravidelném obhospodařování, tedy energetické dotaci, ovšem ve prospěch zachování velké druhové pestrosti a uchování přirozeného genofondu. Tyto louky mají nižší stupeň endogenní stability (v průměru 3-4), v rámci ochrany genofondu je však nutné počítat s určitou formou jejich využívání, včetně dodatkové energie. Převážná část zón I a II je zařazena mezi unikátní či reprezentativní biocentra nadregionálního nebo biokoridory regionálního významu (Urbaplan 1991). Zóna 3. zahrnuje z větší části lesní porosty převážně uměle založené, donedávna s převládající ekonomickou funkcí. Dominantní dřevinou je smrk bez ohledu na stanovištní podmínky. Stupeň stability dosahuje v průměru hodnoty 4. Obnova těchto porostů bude směřovat k rekonstrukci původní stanovištní skladby dřevin a struktury, jak věkové tak i prostorové. Zpracování lokálního ÚSES se pro území KRNAP jeví prozatím jako nadbytečné vzhledem k relativní zachovalosti území. Postupnému uplatnění managementu v zemědělství, což by mělo ve svém důsledku vést přinejmenším k zachování dosavadního stavu v krajině mimo les, důslednému dodržování LHP, naplňování zásad hospodaření v zónách 1., 2., 3. a plánů na obnovu krkonošských lesů. Situace stávajícího ÚSES ve vnějším ochranném pásmu je daleko složitější. Střídají se zde úseky krajiny s vysokou endogenní stabilitou (stupeň 4-5), které je nutno považovat za biocentra (reprezentativní nebo unikátní) nebo biokoridory, a úseky s nižší až nejnižší úrovní ekologické stability (orná půda – stupeň 1). Základní kostru územního systému ekologické stability (ÚSES) představuje převzatý generel regionálního ÚSES (1992) do ÚPN VÚC Krkonoše z roku 1994. V rámci ÚTP NR-R ÚSES ČR,1996 došlo k přepracování nadregionální a regionální sítě ÚSES oproti situaci v ÚPN VÚC Krkonoše z roku 1994. Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosytémů, např.: - - v zastoupení dřevin se dle možností přiblížit přirozené skladbě - zákaz introdukce a podporování cizích dřevin (výjimkou může být modřín v některých oblastech) - obmýtí a obnovní dobu cílových dřevin na horní hranici modelu HS (při rekonstrukci i nižší) - formu hospodářského způsobu zjemnit, preferovat podrostní a výběrnou, popř. násečnou formu (v porostech se silně změněnou skladbou), při běžném hospodaření vyloučit holoseče - výchovu podle možností přizpůsobit stabilizační funkci (skladba, výstavba, struktura) – podporovat věkovou a prostorovou diferenciaci - v obnově uplatňovat postup přihlížející na zachování původnosti přírodního prostředí; maximálně uplatňovat clonné seče a přirozenou obnovu - omezit těžkou mechanizaci, koncentraci výroby i chemizaci Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

70

-

přizpůsobit hospodaření výskytu ohrožených druhů rostlin a živočich ponechávat doupné stromy a vybrané jedince až do rozpadu

Přehled ÚSES zahrnutých do LHP ku_kod Katastr Oddělení Dílec 361000104 Horní Staré Město 4 J 361003802 Černá Hora 105 B 361006402 Velká Úpa I. 105 C 361006402 Velká Úpa I. 105 D 361003801 Jánské Lázně 116 G 361003801 Černá Hora 132 B 361006401 Pec p. Sněžkou 210 A 361006401 Pec p. Sněžkou 210 B 361006401 Pec p. Sněžkou 210 C 361006401 Pec p. Sněžkou 210 D 361006401 Pec p. Sněžkou 211 A 361006401 Pec p. Sněžkou 211 B 361006401 Pec p. Sněžkou 211 C 361006401 Pec p. Sněžkou 211 D 361006401 Pec p. Sněžkou 212 A 361006401 Pec p. Sněžkou 212 B 361006401 Pec p. Sněžkou 213 A 361006401 Pec p. Sněžkou 224 E 361006401 Pec p. Sněžkou 224 F 361006401 Pec p. Sněžkou 225 B 361006401 Pec p. Sněžkou 225 C 361006401 Pec p. Sněžkou 226 A 361006401 Pec p. Sněžkou 226 B 361006401 Pec p. Sněžkou 227 A 361006401 Pec p. Sněžkou 228 A 361006401 Pec p. Sněžkou 228 B 361006401 Pec p. Sněžkou 229 A 361006401 Pec p. Sněžkou 230 A 361006401 Pec p. Sněžkou 230 B 361006401 Pec p. Sněžkou 230 C 361006401 Pec p. Sněžkou 230 D 361006401 Pec p. Sněžkou 231 A 361006401 Pec p. Sněžkou 231 B 361006401 Pec p. Sněžkou 231 C 361006401 Pec p. Sněžkou 231 D 361006401 Pec p. Sněžkou 232 A 361006401 Pec p. Sněžkou 232 B 361006401 Pec p. Sněžkou 233 A 361006401 Pec p. Sněžkou 233 B 361006401 Pec p. Sněžkou 234 A 361006401 Pec p. Sněžkou 234 B 361006401 Pec p. Sněžkou 234 C 361006401 Pec p. Sněžkou 234 D 361006401 Pec p. Sněžkou 235 A


Název Pod Soví horou 1 Černohorská rašelina 1 Černohorská rašelina 1 Černohorská rašelina 8 LBC 58 8 LBC 53 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy

71

Druh L NR NR NR L L NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR

PLO 23 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

LS 19 19 19 19 19 19 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17

ku_kod 361006401 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361005602 361006402 361006402 361006402 361006402 361006402

Katastr Pec p. Sněžkou Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Horní Malá Úpa Velká Úpa I. Velká Úpa I. Velká Úpa I. Velká Úpa I. Velká Úpa I.


Oddělení Dílec 235 B 235 C 326 A 326 B 326 C 326 D 327 A 327 B 328 A 328 B 328 C 329 A 329 B 329 C 329 D 329 E 330 A 330 B 330 C 330 D 330 E 331 A 331 B 332 A 332 B 332 C 332 D 332 E 332 F 333 A 337 A 337 B 337 C 337 D 338 A 338 B 339 A 339 B 340 A 340 B 340 C 341 A 341 B 426 A 426 B 426 C 426 D 426 E

Název 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Prameny Úpy 1 Špičák 1 Špičák 1 Špičák 1 Špičák 1 Špičák

72

Druh NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR R R R R R

PLO 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

LS 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 18 18 18 18 18

ku_kod 361002806 361002806 361009505 361009505 361006001 361006001 361006001 361006001 361006001 361006001 361006001 361006001 361006001 361009505 361009505 361009505 361009505 361009505 361009505 361009505 361009505 361006004 361006004 361006004 361006004 361000108 361009505 361009505 361000108 361009505 361000108 361002808 361002807 361009505

Katastr Maršov III. Maršov III. Rýchory Rýchory Mladé Buky Mladé Buky Mladé Buky Mladé Buky Mladé Buky Mladé Buky Mladé Buky Mladé Buky Mladé Buky Rýchory Rýchory Rýchory Rýchory Rýchory Rýchory Rýchory Rýchory Sklenářovice Sklenářovice Sklenářovice Sklenářovice Babí Rýchory Rýchory Babí Rýchory Babí Temný Důl Suchý Důl Rýchory

Oddělení Dílec 504 D 505 D 507 A 508 A 518 C 518 D 519 A 519 B 519 C 519 D 520 B 520 E 522 B 524 A 524 B 525 A 525 B 525 C 526 C 526 D 526 E 527 A 527 B 527 C 527 D 533 D 535 B 536 A 536 B 536 C 536 D 619 A 643 B 643 C

Název 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Antonínovo údolí 1 Antonínovo údolí 1 Antonínovo údolí 1 Antonínovo údolí 1 Antonínovo údolí 1 Antonínovo údolí 1 Antonínovo údolí 1 Antonínovo údolí 1 Antonínovo údolí 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory 1 Rýchory Pod Soví horou 9 Kámen 1 Rýchory 1 Rýchory 9 Kámen 9 Kámen 1 Špičák 1 Rýchory 1 Rýchory

Druh NR NR NR NR R R R R R R R R R NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR NR L L NR NR L L R NR NR

PLO 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

LS 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 18 18 18

4.3. Botanické lokality, výzkumné a pokusné plochy Botanické lokality V rámci Krkonošského národního parku je péče o ekosystémovou a druhovou biodiverzitu ve 3. zóně a ochranném pásmu národního parku zabezpečena specielním managementem vybraných botanických lokalit. V 1. a 2. zóně KRNAP bylo upuštěno od vylišování botanických lokalit, protože veškeré podstatné zásahy jsou individuálně projednávány s ochranou přírody. Účelová a dostatečně hustá síť těchto vybraných lokalit je určitou paralelou územního systému ekologické stability ve volné krajině. Tato síť zahrnuje lokality (dá se říci, že charakterem a podstatou odpovídají lokálním biocentrům, jež se vymezují v rámci územního systému ekologické stability) pralesovitého charakteru lesa, jednak lokality s managementem účelově (i úzce) zaměřeným na podporu rostlinných druhů a společenstev. V této síti vybraných lokalit jsou optimální druhové skladby pro jednotlivé soubory Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

73

lesních typů stejné jako v 1. a 2. zóně národního parku. Z více než 1 500 registrovaných botanicky významných lokalit byly ve spolupráci s botaniky a pracovníky VÚLHM VS Opočno vybrány lokality s výskytem pro Krkonoše vzácných druhů a dále z hlediska biodiverzity reprezentativní společenstva prostorově rozmístěná tak, aby se po zdaru obnovy přírodě blízké dřevinné složky lesních ekosystémů navrátila na celé území co nejrychleji v celé šíři své druhové a vnitrodruhové variability. Jedná se o 90 vybraných botanicky významných lokalit, jejichž stav byl v terénu zrevidován a v odůvodněných případech byl vypracován návrh specielního managementu každé z lokalit. Vycházelo se z nároků preferovaných druhů, jež byly konfrontovány se stavem dřevinného patra a na základě tohoto srovnání byly tyto lokality vybrány za účelem návrhu neodkladného usměrnění péče o lesní porosty s ohledem na bylinné patro. Podle dalšího vývoje vybraných ekosystémů mohou být pro specielní management vybrány další lokality nebo část současných vybraných lokalit může být z výběru vyřazena. Ve většině případů pro zabezpečení existenčních podmínek ekosystémů vybraných do sítě botanicky významných lokalit postačí obecná aplikace přírodě blízkých způsobů hospodaření a přírodě blízká druhová a prostorová skladba. Ovšem v některých případech mohou být specielní zásahy ve prospěch bylinného patra dočasně, ale i trvale zaměřeny na umělé udržování potřebných stanovištních podmínek. Někde je nutné provést okamžitá biotechnická opatření s cílem zajistit potřebné nároky na světlo a zastínění, vlhkost nebo i od přírodního stavu odlišnou druhovou a prostorovou skladbu. Porostní skupiny nacházející se v botanických lokalitách mají v Hospodářské knize v příslušném políčku označení botanické lokality. Botanické lokality se speciálním managementem (v těžební mapě označené červeně) mají v hospodářské knize ještě popis hospodářských opatření navržený pracovníky ochrany přírody. Seznam botanických lokalit je v příloze Textové části LHP. Zoologické lokality Vedle botanických lokalit jsou vymezeny a podchyceny lokality zoologické (např. hnízdiště čápa černého, nebo lokality endemické vřetenovky krkonošské). V případě hnízdišť čápa černého jsou podchycena hnízda známá z území národního parku do roku 1997 včetně. Vzhledem k tomu, že hnízdní páry si často staví hnízda nová nebo se vracejí do hnízd starých, je třeba pro všechna vyznačená i nově objevená hnízda dodržovat následující pravidla: V období od 15. 3. do 15. 6. (nejcitlivější část hnízdění) neprovádět v okolí obsazených hnízd (v okruhu o poloměru min. 500 m od hnízda, v protisvahu i více) žádné těžby, ani jiné dlouhodobější činnosti (výsadby, přibližování dřeva aj.). Ve zbývající části roku konzultovat u obsazených hnízd uvažovanou činnost s odborníkem OPI. Těžební činnost v okruhu do 500 m od všech zjištěných hnízd (včetně neobsazených) konzultovat před započetím prací s odborníkem OPI. V případě vřetenovky krkonošské jsou podchyceny lokality známé a revidované do roku 1999. Pro zachování endemického taxonu je třeba ponechat lokality přirozenému vývoji, tedy bez zásahu. Případné nutné zásahy (likvidace sněhové či větrné kalamity apod.) je nutné konzultovat s odborníkem OPI. Mezi obecné podmínky pro zachování zoogenofondu Krkonoš náleží: - Při těžebních zásazích ve všech porostech ponechávat staré duté (doupné) stromy (pokud jsou přítomny) nepokácené v počtu min. 5 ks na 1 ha. - V bukových a smíšených porostech s vysokým podílem buku neprovádět holosečné těžby. - Silné větve event. nezužitkovatelné části kmenů z odtěžených stromů ponechat na místě jako substrát pro existenci bezobratlých živočichů. Geologické lokality Chráněné geologické lokality a geomorfologické formy (erozně denudační - ED: svahy, hřbety, vrcholky, mělká potoční údolí, tvrdoše – kamýkové hřbety,, vulkanické jevy, plošiny – zarovnané povrchy, kaňony – hluboce zaříznutá údolí, příkré svahy, ledovcová eroze (kary, trogy),


74

mrazové půdní jevy (polygonální půdy), mrazové sruby – suky – vrcholová skaliska, povrchové krasové formy, podzemní krasové formy, pseudokrasové jevy, balvanitý rozpad žuly – vyvětrávání, skalní zářezy – rokle, mury – sesuvy, skalní hřebeny, tory, erozní zářezy, krasové ponory,, krasové vývěry, nivační jámy; akumulační - AK: aluvium, osypy – skalní moře – dejekční kužely – sutě, glaciální akumulace – morény, humolity (zrašeliněné), vulkanické akumulace; antropogenní - AN: montánní (důlní), zemníky (lemy, štoly), hlubinná těžba, komunikační, komunikační zářezy, komunikační náspy, sídelní formy, agrární formy, umělé vodní nádrže, militární; ostatní – OS: prameny, toky, slepá ramena – tůně, vodopády – peřeje, jezera, ledovcové jámy – výdechy vlhkého vzduchu, sloupcový rozpad čediče, obří hrnce a kotle). Přehled chráněných geologických lokalit na LHC Maršov Název lokality Charakter objektu – důvod ochrany Okres Kat. území U statku Stará rudní halda – historická těžba Trutnov H. Malá Úpa Žacléřské boudy Staré haldy a štoly – polymetalické zrudnění Trutnov H. Malá Úpa Štola Josef Stará štola – historické dobývání magnetitu Trutnov H. Malá Úpa Vodopád dobytčího Vodopád – petrograficky významná lokalita Trutnov H. Malá Úpa potoka Eliščino údolí Skalní výchozy – petrografické poměry Trutnov H. Malá Úpa Sluneční údolí Haldy, staré štoly, šachtice – báňské práce Trutnov H. Malá Úpa Rudný potok Skalní defilé v zářezu potoka – rudní minera- Trutnov Pec p. Sn. lizace Suchý Důl Lom v těžbě – karbonátové souvrství Trutnov Maršov Rýchory Skalní výchozy, rašeliniště – botanicky vý- Trutnov Rýchory znamné Boberská stráň Skalní výchozy, sutě – botanicky významné Trutnov Žacléř Černohorské rašeli- Rašeliniště – vysokohorské rašeliniště Trutnov Černá hora ny Velká Úpa, Barran- Staré hornické práce – krystalické vápence Trutnov Velká Úpa II dov Maršov Stará štola – dobývání grafitu Trutnov Maršov Kovárna Opuštěné štoly, odvaly – dobývání magnetitu Trutnov Pec p. Sn. Rudná rokle Staré šachtice, štoly, haldy – výskyt rud Trutnov Pec p. Sn. Růžový Důl Stará štola – historická těžba magnetitu Trutnov Pec p. Sn. Obří Důl A, B, C Zbytky čelní morény – geomofologické fe- Trutnov Pec p. Sn. nomeny Seznam výzkumných bodů LHC Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov

Oddělení 105 105 105 111 112 117 210 210 213 220

Dílec C A C A A D B B A B


Por. sk. 16/1a 17/1a 16/1a 8/5 2b 6 2 1a 9 9/1c

Název UVA-CEH Černá hora UVA-CER1 UVA-CER2 Lobkovicova cesta UVA-CER3 Obří důl Obří důl KNP 26 C Pec p. Sněžkou

75

Označení 3105C15 UVA-10 UVA-CER1 UVA-CER2 UVA-4 UVA-CER3 VSO E 11 VSO E 12 KNP 26 C ICP B160

Mapa SMO ZACLER 6-5 ZACLER 6-5 ZACLER 6-5 ZACLER 6-6 ZACLER 6-6 ZACLER 6-7 ZACLER 6-2 ZACLER 6-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-3

LHC Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov

Oddělení 227 230 230 230 230 230 230 230 230 230 230 231 231 231 231 231 231 232 232 232 232 232 232 232 232 232 232 232 234 311 416 417 535 535 616

Dílec A D B B B A A A A A C D D D D A A B A A A A B B B B B A A C E F F F C

Por. sk. 17a 13 17a 17a 3a 17a 17a 17a 17a 17a 4b 17 12 17 17 17 102 17a 17 17 17 17 101 151 151 101 101 801 17/4b 2a 2 2b/1d 104 104 2

Název Vyhlídka na Liščí hory PF M 6 PF M 7 PF M 8 PF M 9 PF M 10 PF 9 Vyhlídka na Kozí hřbety

PF 15 PF 16 KNP 26 B PF M 5 PF M 4 PF M 3 PF M 2 PF M 1 PF 27 PF 5 PF 4 PF 3 PF 2 PF 1 PF 7 PF 8 PF 13 PF 11 PF 12 stavidlo elektrárny PF 6 Mokré jámy Vavřincův důl Vlašský vrch KNP 24 KNP 24 Dolní Lysečiny

Označení PF 21 PF M 6 PF M 7 PF M 8 PF M 9 PF M 10 PF 9 PF 10 PF 15 PF 16 KNP 26 B PF M 5 PF M 4 PF M 3 PF M 2 PF M 1 PF 27 PF 5 PF 4 PF 3 PF 2 PF 1 PF 7 PF 8 PF 13 PF 11 PF 12 PF 29 PF 6 UVA-9 UVA-11 UVA-3 KNP 24 KNP 24 ICP 0533

Mapa SMO ZACLER 7-3 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 7-1 ZACLER 6-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-1 ZACLER 6-1 ZACLER 4-1 ZACLER 5-5 ZACLER 5-4 ZACLER 3-7 ZACLER 3-7 ZACLER 4-4

Seznam výzkumných ploch LHC Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov

Oddeleni 101 105 105 210 210 210 211 227 230

Dílec B B B B B D B A B


Por. sk. 17/1b 101 15 12a/1b 12a/1b 16/2c 9 901 12b/4

Název plochy Václavák Černohorská rašelina Černohorská rašelina Růžová hora Růžová hora Obří důl Obří důl Chalupa na rozcestí Hnízdo 76

Označení VSO 23 KNP 12 KNP 12 N VSO F 1 VSO F 1 MM OII MM 05 PF B PF H

SMO ZACLER 6-5 ZACLER 6-5 ZACLER 6-5 ZACLER 6-2 ZACLER 6-2 ZACLER 6-2 ZACLER 6-2 ZACLER 8-3 ZACLER 7-2

LHC Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov Maršov

Oddeleni 231 231 232 232 232 233 233 234 234 234 234 234 301 303 304 304 305 330 331 338 340 340 340 341 525 536 536 542 542 542

Dílec B C B B B A B B B C D D D D A B C D A A A C C B C B A B C D

Por. sk. Název plochy 17 Studniční hora 17 17a Úpská hrana 17a Úpská rašelina 17a Úpská rašelina 14 Modrý důl 13a/1a Obří důl 901 býv. Obří bouda 102 Úpská jáma 14a Dolní Rudník 15/1c Obří důl 7 Obří důl 2 UVA-96-99 2 Lysečinský hřeben 103 UVA-8-10 2 UVA-87-92 2a UVA-11 17a/1a Střední hora 1a Pod Koulí 17 Sněžka 101 Obří hřeben 17 Sluneční údolí 17 Sluneční údolí 11a/1c Pašerácký chodník 17/3/1 U bukového pralesa A 15/1e U bukového pralesa C 17/2/1b U bukového pralesa B 14/6a/1c U hadí cesty E 15/1b U hadí cesty F 17/1c U hadí cesty D

Označení KNP 9 PF S 1 - S MM Pin 9 KNP 8 MM Pin 7 VSO 21,UEK VSO 22,KNP PF 0 KNP 15 MM Fag 7 MM OI MM Pic 11 UVA-96-99 VSO 26 UVA-8-10 UVA-87-92 UVA-11 VSO 24,KNP VSO 25,KNP KNP 29 MM Pin 3 UEK 5 MM Pic 8 UEK 6 VSO 27 VSO 28 VSO 29 VSO 32 VSO 31,KNP VSO 30

SMO ZACLER 7-2 ZACLER 7-2 ZACLER 6-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-1 ZACLER 7-2 ZACLER 6-2 ZACLER 6-1 ZACLER 6-1 ZACLER 6-1 ZACLER 6-2 ZACLER 6-2 ZACLER 3-2 ZACLER 3-3 ZACLER 3-2 ZACLER 4-2 ZACLER 4-3 ZACLER 5-1 ZACLER 5-2 ZACLER 6-1 ZACLER 5-1 ZACLER 5-1 ZACLER 5-1 ZACLER 5-1 ZACLER 3-7 ZACLER 2-7 ZACLER 3-7 ZACLER 2-5 ZACLER 2-6 ZACLER 2-6

4.4. Letecké snímky a ortofotomapy Podkladem pro vyhotovení lesního hospodářského plánu bylo zpracování digitálního modelu terénu (DMT) a barevné ortofotomapy Krkonošského národního parku v kladu SMO-5. Zpracování probíhalo v následujících krocích : a) b) c) d) e) f) g) h)

geodetické práce pro připojení k S JTSK a BpV letecké snímkování skenování leteckých měřických snímků (LMS) triangulace LMS zpracování digitálního modelu terénu (DMT) ortorektifikace LMS mozaikování ortorektifikovaných LMS a výřez do souborů ML retušování, konverze a uložení na CD ROM

ad a)


77

Geodetickými pracemi pro připojení k souřadnicovému systému se rozumí zaměření bodů (vlícovacích bodů), které jsou jednoznačně identifikovatelné jak v reálu tak na pořízených snímcích. Umělá signalizace nebyla provedena, byly použity přirozeně signalizované body. Zaměření bodů bylo provedeno standardními geodetickými metodami (GPS LEICA Sr 200) s přesností odpovídající charakterizovanou základní střední chybou ± 0,14 m. Celkem bylo zaměřeno 40 vlícovacích bodů. ad b) Letecké snímkování bylo provedeno za bezoblačného jasného počasí, firmou Argus – Geosystém s. r. o. Hradec Králové v srpnu 2001 na filmový materiál AGFA, fotogrammetrickou kamerou ZEISS LMK 1000 (protismazové zařízení) s ohniskovou vzdálenosti f =150mm. Toto ohnisko zaručuje zanedbatelné zkreslení a „položení“ všech objektů (i výškových budov) v celém rozsahu snímku. S ohledem na předpokládanou přesnost bylo apriorním rozborem přesnosti stanoveno jako nejvhodnější měřítko snímkování 1:15.000, které umožňuje dostatečné a jednoznačné rozlišení filmového materiálu a kvalitní barevnou interpretaci potřebnou pro vytvoření bezešvé ortofotomapy. Náletové osy byly vedeny v obecném směru tak, aby co nejlépe kopírovaly morfologii terénu . Navigační GPS zajišťovalo vedení letadla po náletové ose s dostatečnou přesností. Pro potřeby triangulace byly vyhotoveny kontaktní kopie na pokrytí zájmového území. Jedna sada kontaktních kopií byla předána zadavateli. Počet snímků byl 217. ad c) Skenování LMS bylo provedeno na skeneru s vnitřní přesností nepřesahující 0,05 mm a rozlišením 28 mikronů, což odpovídá cca 40cm ve skutečnosti. ad d) Triangulace LMS byla provedena na analytickém vyhodnocovacím přístroji, jehož vnitřní přesnost nepřesahuje 2 mikrony. Provedení garantuje ve výsledné přesnosti mxy < 0,5m a mz< 0,75 m na vlícovacích bodech. Výpočet byl proveden programovým systémem BLUH. Protokol o výsledku provedené triangulace byl předložen po provedení ke schválení zadavateli. ad e) Digitální model terénu potřebný pro vlastní ortorektifikaci byl zaměřen digitální stanicí TOPOL STEREO - DMT v potřebné kvalitě. DMT byl zpracován programovým systémem ATLAS DMT. ad f) Ortorektifikace LMS byla provedena programovým systémem Photopol s využitím výsledků triangulace a platného DMT. Ortorektifikované snímky byly zpracovány s finální velikostí pixelu 0,5m. ad g) Pro mozaikování byl využit programový systém Photopol a ER Mapper tak, aby výsledkem byla bezešvá ortofotomapa bez výrazných barevných nesouladů. ad h) Jednotlivé soubory ML byly podrobeny vizuální kontrole za účelem odstranění obrazových šumů (obrazy prachových částic zachycených při skenování). Retušování proběhlo v programu ADOBE Photoshop. Soubory byly překonvertovány do formátů *.tiff a *.jpg a zaznamenány na CD ROM.


78

4.5. Vodohospodářské lesy Ochranná pásma vodních zdrojů Lokality, na nichž se nachází vydatné, jakostní nebo zdravotně nezávadné zdroje povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou je nutné chránit, neboť se jedná o veřejný zájem. Toto hledisko je zakotveno v zákonu č.14 ze dne 7. ledna 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. V § 19 zákona č.14/1998 Sb. je řešena problematika ochranných pásem. Ochranná pásma se definují jako území stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dělí na ochranná pásma prvého stupně (v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení) a pásma druhého stupně v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje. Návrh na jejich změnu podává ten, kdo vlastní povolení k odběru vod z vod. zdroje. U vodárenských nádrží návrhy podává vlastník nádrže. § 19 zákona č. 14/1998 Sb. zároveň pojednává o činnostech, které jsou zakázány v ochranných pásmech vykonávat a zároveň i pojednává všeobecně o náhradách za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech. Ve smyslu § 19, odst. 8 zák.č.14/1998 Sb. vydalo MŽP dne 10.6.1999 vyhlášku č.137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Do provedení revizí ochranných pásem vodních zdrojů platí stávající ochranná pásma. Zákon č.14/1998 Sb. se také zabývá v § 27 opatřeními k nápravě, čímž se rozumí povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu, zejména směřující k zabránění dalšího znečišťování nebo ohrožování jakosti povrchových a podzemních vod, popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vody. V § 32 téhož zákona je stanoveno, kdo je správcem vodohospodářsky významných vodních toků, ostatních vodních toků a drobných vodních toků a v § 42 je zakotvena problematika související s povodněmi. V rámci okresu Trutnov není u rozhodnutí týkajících se vyhlášení ochranných pásem vodních zdrojů uvedeno omezení. V oblastním plánu rozvoje lesů jsou ale tato ochranná pásma vodních zdrojů pro ucelený přehled podchycena, neboť vodní zdroj existuje, je využíván a v případě stanovení ochranného pásma kolem zdrojů vody záleží na vlastníkovi a uživateli vodního zdroje. Hospodaření v lesích, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů řeší jako metodický pokyn instrukce č. 13 Ministerstva lesního a vodního hospodářství z r. 1982. Zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů stanovuje vyhláška MŽP č. 137/1999 Sb. Výňatek o hospodaření v lesích z instrukce č. 13/82 : Čl.1 Hospodaření v pásmu hygienické ochrany 1.stupně /dále jen „PHO 1“/ /1/ Pruhy lesních porostů podél břehů vodárenských toků a nádrží a plochy porostů kolem zdrojů podzemních vod tvoří hospodářský soubor s vodohospodářskou funkcí hygienické ochrany. Vodohospodářská funkce těchto porostů spočívá v ochraně pásma břehů toků a vodních nádrží před erozí, jakož i v ochraně vodních toků , vodních nádrží i vodních zdrojů podzemních vod před znečištěním. Pro zdroje povrchové vody tvoří hygienickou bariéru zachycováním splachů a zadržováním těžebního odpadu z okolních porostů, zejména v období hospodářských zásahů. /2/ Hospodářská opatření musí odpovídat hygienickým požadavkům vyplívajícím z ochrany vodních zdrojů. produkční funkce zabezpečuje se pouze v mezích vodohospodářských zájmů /funkce podmíněná/. Lesy v PHO 1 se zpravidla vyhlašují za lesy zvláštního určení /§ 1 odst. 2 písm. a vyhlášky č. 13/1978 Sb./, pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení lesů ochranných. U jednotlivých zdrojů podzemních vod /studní nebo jímek/ se vyhlašují lesy v PHO 1 za lesy zvláštního určení v případě, že plocha PHO 1 dosáhne víc jak polovinu plochy porostu; nedosáhne-li, zůstává tato plocha v lese hospodářském a její obhospodařování se zohlední ve stanovených hospodářských opatřeních.


79

Základním hospodářským tvarem bývá zpravidla les vysoký. Na prudkých svazích nebo jinak exponovaných plochách může však být i les nízký nebo střední. Hospodářský způsob může být pasečný nebo výběrný. Při hospodářském způsobu pasečném lze uplatnit pouze formu podrostní maloplošnou a násečnou. Do 50m od toku, hladiny vodní nádrže a zdroje podzemní vody se používá pouze forma podrostní maloplošná , na zbývající ploše může být i forma násečná. S obnovou porostů je nutno započít v bezprostřední blízkosti vodního zdroje a teprve po jejím zajištění postupovat proti svahu. To platí i v případech rychlé likvidace porostů v důsledku působení imisí a kalamit v blízkosti vodního zdroje/ do vzdálenosti 50m/. Obnova se zajišťuje stanoviště vhodnými dřevinami. V pásmech podél vodárenských nádrží do vzdálenosti nejméně 50m od vodní hladiny mají převažovat jehličnany/ kromě modřínu/. V lesích, které jsou zároveň lesy zvláštního určení podle § 1 odst. 2 písm. e vyhlášky č. 13/1978 Sb. /lesy postihované exhalacemi / se domácí jehličnany nahrazují vhodnými jehličnatými exoty. V okruhu 25m kolem objektu jímání podzemních vod jsou vyloučeny listnáče. V pásmech bezprostředně podél toků jsou preferovány listnáče v zájmu zpevňování břehů. Pokud to dovoluje hospodářský stav porostů a stanovištní podmínky, je vhodné využívat přirozenou obnovu. Při umělé obnově se v počtu sazenic používá horní hranice rozmezí daného instrukcí pro zalesňování /MLVH ČSR čj. 30532/ ORLH/ 1973/. Mechanická příprava půdy může být v pruzích lesních porostů do 50m od toků a nádrží pouze jamková nebo plošková. Ve větší vzdálenosti lze uplatnit pruhovou /brázdová/ přípravu půdy ve směru vrstevnic. Ochrana kultur proti buřeni se provádí mechanicky, ošlapáním. Vyžínání je tam přípustné pouze v těch případech, kdy je zaručeno, že odumřelá rostlinná biomasa se nedostane do vodní nádrže nebo toku. /3/ Při výchovných a obnovních těžbách je třeba v PHO 1 zabezpečit , aby se vytěžená biomasa včetně těžebních zbytků vyklidila mimo hranici tohoto pásma. Při přibližování dříví se používají lanovky, lanové systémy a koňské potahy. V PHO 1 se všechny lesní cesty zpevňují. Lesní cesty a přibližovací linky je třeba zabezpečovat proti případné erozi a povrchovému odtoku do vodní nádrže nebo vodního toku. Nepotřebné lesní cesty a přibližovací linky se zalesní nebo zatravní. Tam, kde do PHO 1 přecházejí cesty z PHO 2 je třeba zabezpečit náležité odvádění vody z vozovky i příkopů, její rozptyl do porostů a infiltraci/ viz ON 73 61 08/ tak, aby voda z cest nestékala do PHO 1, příp. až do toku či nádrže /netýká se případů mimořádných srážek definovaných jako vis major v technické meteorologii/. Rozsáhlejší narušení půd erozí po vyjímečných přívalových vodách a vývratech se upravuje po konzultaci s příslušným vodohospodářským orgánem. /4/ V PHO 1 nelze používat pesticidy, repelenty, a minerální hnojiva /kromě vápence a bázických hornin/, nelze klučit pařezy, budovat stavby,skladiště materiálu,lesní školky, nezpevněné lesní cesty a trvalé skládky dříví. Je zakázáno do něj vjíždět mechanizačními prostředky. Je zakázáno přejíždět toky nezpevněným brodem a přibližovat přes něj dříví smykem, pokud se neprovedou technická opatření zamezující narušení břehů a koryt a znečištění vody. Je zakázáno provádět opravy mechanismů a jejich čištění, doplňování pohonných hmot a olejů, umísťovat nebo odkládat jakékoliv odpadky, toxické látky, oleje a pohonné hmoty včetně obalů. Je zakázáno těžit zemní hmoty/ kámen,písek, rašelinu apod./ ,skladovat a používat trhaviny a parkovat s vozidly či pojízdnými mechanizačními prostředky . Lesní cesty vedoucí do PHO 1 se na hranicích pásma opatřují závorami. /5/ Jestliže ochranu lesa z hlediska požadovaných funkcí není možno zajistit jinak ,lze podle místních podmínek a za dozoru vyjimečně provádět ošetření lesních porostů přípravky chemické ochrany lesa / dle Seznamu povolených pesticidů v lesním hospodářství ČSR/, a to se souhlasem orgánu hygienické služby a vodohospodářských orgánů při splnění podmínek, které tyto orgány stanovily. Čl. 2 Hospodaření v pásmech hygienické ochrany 2.a 3. stupně /1/ Pásmo hygienické ochrany 2. stupně navazuje na PHO 1. Může být rozděleno na část vnitřní a vnější. Pásmo hygienické ochrany 3. stupně u zdrojů povrchové vody navazuje na PHO 2 a zahrnuje celé povodí vodního zdroje povrchové vody. Funkcí lesů obou pásem je hygienická ochrana vodních zdrojů před znečištěním, vytváření příznivých klimatických, hydrologických a půdních podmínek oběhu vody podle vodohospodářské potřeby a ochrana, příp. podpora vydatnosti vodního zdroje. /2/ Lesy v obou pásmech se považují z hlediska vodohospodářského za důležité a při jejich obhospodařování je nutno zaplnit vodohospodářské požadavky pro příslušná pásma. Vzhledem k tomu, že lesy v obou pásmech jsou důležité i z hlediska produkce dřeva a opatření k ochraně vydatnosti a k ochraně vodních zdrojů nejsou v rozporu s tímto hlediskem, nevyhlašují se /až na výjimky/ za lesy zvláštního určení a zůstávají v kategorii lesů hospodářských. V těchto případech jde o souběh funkcí produkční s funkcí vodohospodářskou ve smyslu § 23 zákona č. 61/1977 Sb ,o lesích. V případech, kdy jsou lesy v PHO 2 a PHO 3 zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení z titulu působení imisí, funkce vodohospodářská se zohledňuje v jejich rámci. /3/ V zájmu zajištění požadovaných vodohospodářských funkcí lesů se v PHO 2 a PHO 3 zařazují lesní porosty z hlediska převažující vodohospodářské funkce do následujících funkčních skupin : - s funkcí vodoochrannou - s funkcí protierozní - s funkcí desukční /odčerpávací a odváděcí/ - s funkcí infiltrační - s funkcí srážkotvornou


80

Přehled ochranných pásem vodních zdrojů: Název vodního Ochranné Poznámka zdroje pásmo 1. stupně č.j.: Vod 235/137/84 – Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do (neuTrutnov vedeno) - prameniště okres: Trutnov Rýchory k.ú.: Horní Maršov; č.poz.parcely: 191, 175/1, 163/6 druh pozemku: ost.pl., les – 0,08 ha výměra celkem: 0,09 ha k.ú.: Maršov III; č.poz.parcely: 230 druh pozemku: lesní poz. výměra celkem: 0,01 ha Ohraničeno čtvercem o straně 10 m kolem každého z 10 odběrných objektů včetně vodního zámku. Oddělení: 501 A, 502 A, B č.j: Vod 235/1572/85 - Km ze dne 1. 7. 1985 Platnost do (neuTrutnov - úprav- 1. stupně vedeno) na vody Temný okres: Trutnov; k.ú.: Temný Důl; č.poz.parcely: 306, 319, 112, 1/26, 173/1, 173/2 Důl k.ú.: Velká Úpa; č.poz.parcely: 403/1 druh pozemku: ost.pl., les 0,7025 ha Oddělení: 427 B, 619 A výměra celkem: 1,751 ha č.j.: Vod 235/119/84 – Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do (neuBabí – prameniš- 1. stupně vedeno) tě, okres: Trutnov; k.ú.: Babí; č.poz.parcely: 1258/2, 2995/1 zářezy druh pozemku: pastvina, ost.pl. výměra celkem: 0,02 ha Ohraničeno čtverci o straně 10 m kolem dvou sběrných jímek. Oddělení: 533 M č.j.: Vod 235/128/84 - Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do (neuPrameniště Sejfy 1. stupně vedeno) okres: Trutnov; k.ú.: Rýchory, Sklenářovice, Mladé Buky oblast a) - č.poz.parcely: 293/1, 273/1, 641, 800, 1845 oblast b) - č.poz.parcely: 1214, 2283 druh pozemku: lesní poz. výměra celkem: 0,09 ha Ohraničeno čtvercem o straně 10 m kolem každé sběrné jímky. Oddělení: 510 A, B, C; 524 C, 525 A č.j.: Vod 371/78/Vr. ze dne 22. 2. 1978 Platnost do (neuPec pod Sněžkou 1. stupně vedeno) – vodovod okres: Trutnov; k.ú.: (neuvedeno); č.poz.parcely: (neuvedeno) druh pozemku: (neuvedeno) výměra celkem: (neuvedeno) V rozsahu 70 m proti proudu a 20 m po proudu od odběrného objektu surové vody z řeky Úpy v Peci pod Sněžkou. Oddělení: 207 C, 220 A, 221 A č.j.: Vod 235/127/84 – Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do Horní Maršov – 1. stupně (neuvedeno) prameniště okres: Trutnov; k.ú.: Horní Maršov; č.poz.parcely: 313/1, 264/2, 264/1 druh pozemku: louka, les – 0,04 ha výměra celkem: 0,05 ha Ohraničeno 10 x 10 m okolo každé pramenní jímky. Oddělení: 641 A, B 1. stupně č.j: Vod 235/126/84 - Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do Jánské Lázně (neuvedeno) - prameniště pod okres: Trutnov; k.ú.: Maršov II; č.poz.parcely: 315/2, 313/1, 312/1, 335 Modrými


81

Název vodního Ochranné zdroje pásmo kameny

Poznámka druh pozemku: lesní poz.

1. stupně Jánské Lázně - prameniště Zrcadlovky - prameniště Rudolfovo údolí

- Zinneckerovky - Zátiší - Zvoneček - Košťál

1. stupně

prameniště Velká 1. stupně Úpa – a) Portášky b) Paseky

Pec pod Sněžkou 1. stupně - prameniště Pec pod Sněžkou - Ú.V. Jelení louky

Svoboda nad Úpou - prameniště

1. stupně

Dolní Maršov - prameniště

1. stupně

Žacléř - zdroje 1. stupně veřejného vodo-


výměra celkem: 0,04 ha Ohraničeno 10 x 10 m kolem každé jímky. Oddělení: 125 C č.j.: Vod 235/123/84 – Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do (neuvedeno) okres: Trutnov - prameniště Zrcadlovky; k.ú.: Černá Hora; č.poz.parcely: 281/1, 228 k.ú.: Černý Důl, č.poz.parcely: 839/1 druh pozemku: lesní poz. výměra celkem: 0,13 ha Ohraničeno obdélníkem kolem čtyř nově vybudovaných studní s hranicí vzdálenou od obvodu studní 5m. Sběrné jímky budou chráněny prostorem tvaru čtverce o straně 10m. - prameniště Rudolfovo údolí; k.ú.: Jánské Lázně; , č.poz.parcely: 206/1 druh pozemku: lesní poz. výměra celkem: 0,04 ha Ohraničeno čtvercem kolem 4 sběrných jímek. Každý o straně 10 m. Oddělení: 113 A, 131 E, 132 C č.j.: Vod 235/122/84 – Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do (neuvedeno) okres: Trutnov; k.ú.: Černá Hora - Zinekrovky; č.poz.parcely: 281/1 druh pozemku: lesní poz. Ohraničeno 10 x 10 m kolem každé jímky výměra celkem: 0,05 ha - Zátiší; č.poz.parcely: 133/4 druh pozemku: louka Ohraničeno 20 x 10 m kolem jímky výměra celkem: 0,02 ha - Zvoneček; č.poz.parcely: 281/1 druh pozemku: lesní poz. Ohraničeno 10 x 10 m kolem každé jímky výměra celkem: 0,02 ha - Košťál; č.poz.parcely: 27/2 druh pozemku: ost.stavební Oddělení: 120 B, E; 121 D výměra celkem: 0,0081ha č.j.: Vod 235/120/84 – Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do (neuvedeno) okres: Trutnov; k.ú.: Velká Úpa 2 a) Portášky; č.poz.parcely: 549/1, 555/1 druh pozemku: louka Ohraničeno 10 x 10 m kolem dvou jímek. výměra celkem: 0,02 ha b) Paseky; č.poz.parcely: 814 , oddělení 201 A druh pozemku: louka Ohraničeno obdélníkem 20 x 10 m kolem jímacího objektu. Výměra celkem: 0,02 ha č.j.: Vod 235/121/84 – Km ze dne 29. 5. 1984 Platnost do (neuvedeno) okres: Trutnov; k.ú.: Pec pod Sněžkou - prameniště Pec pod Sněžkou; č.poz.parcely: 449/1 Ohraničeno 10 x 10 m kolem každé sběrné jímky. druh pozemku: lesní poz. výměra celkem: 0,02 ha - Ú.V. Jelení louky; č.poz.parcely: 415, 416/1 Ohraničeno 300 m proti proudu od místa odběru a 20 m po obou stranách potoka. druh pozemku: lesní poz. Oddělení: 220 A výměra celkem: 1,20 ha č.j.: Vod 235/124/84 – Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do (neuvedeno) okres: Trutnov k.ú.: Maršov II; č.poz.parcely: 201, 230/2 k.ú.: Svoboda nad Úpou; č.poz.parcely: 630/1 druh pozemku: lesní poz. Oddělení: 510C; 511 A, D výměra celkem: 0,05 ha Ohraničeno plochou čtverce o straně 10 m kolem každé z pěti jímek pramenních. č.j.: Vod 235/125/84 – Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do (neuvedeno) okres: Trutnov k.ú.: Maršov III; č.poz.parcely: 260/1, 257, 266/1 druh pozemku: lesní poz. výměra celkem: 0,03 ha Ohraničeno čtvercem 10 x 10 m okolo 3 pramenních jímek. Oddělení: 505 B, C č.j.: Vod 233.1/2445/79 – Km ze dne 22. 11. 1979 Platnost do (neuvedeno) okres: Trutnov; k.ú.: Žacléř; č.poz.parcely: (neuvedeno)

82

Název zdroje vodu

vodního Ochranné pásmo

1. stupně Žacléř - prameniště Rýchory, zářezy

Bobr - prameniště

1. stupně

Poznámka druh pozemku: (neuvedeno) výměra celkem: (neuvedeno) Ohraničeno nejníže ležícím objektem úpravny vody v Prkenném dole, místní komunikací na levém břehu, 200 m od jímacího objektu proti toku a 15 m po pravém břehu. č.j.: Vod 235/111/84 – Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do (neuvedeno) okres: Trutnov; k.ú.: Rýchory; č.poz.parcely: 72/2, 78, 79/1, 81/1, 95 druh pozemku: pastvina, les - 0,01 ha, výměra celkem: 0,06 ha Ohraničeno prostorem čtverce o straně 10 m kolem každé ze šesti jímek. Oddělení: 541 D č.j.: Vod 235/112/84 – Km ze dne 16. 1. 1984 Platnost do (neuvedeno) okres: Trutnov k.ú.: Bobr; č.poz.parcely: 377/1 [v PLO 24] druh pozemku: pastvina výměra celkem: 0,01 ha k.ú.: Žacléř; č.poz.parcely: 1034/1 [v PLO 22] druh pozemku: lesní poz. výměra celkem: 0,04 ha Ohraničeno čtvercem o straně 10 m okolo všech jímek. Oddělení: 543 B, D

Z přehledu je zřejmé, že vyhlášená ochranná pásma I. stupně jsou plošně velmi malých výměr a z tohoto důvodu v rámci LHC nebyly podle § 8, odst. 1a) zákona č. 289/1995 Sb. vyhlášeny jako lesy zvláštního určení a jsou zahrnuty v lesích ochranných nebo v jiných kategoriích lesů zvláštního určení. Ochranná pásma zdrojů přírodních léčivých vod V jižní části LHC Maršov se nachází ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Janské Lázně. Jedná se o ochranné pásmo I. stupně a ochranné pásmo II. stupně, která jsou stanovena vyhláškou Východočeského krajského národního výboru (VčKNV) v Hradci Králové ze dne 2. května 1988. Toto obecně závazné nařízení o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Janské Lázně vydalo a schválilo plenární zasedání VčKNV v Hradci Králové dne 2. května 1988 po projednání s okresním národním výborem (ONV) v Trutnově a se všemi dalšími zúčastněnými orgány a organizacemi podle § 24 zákona o národních výborech a v souladu s § 46 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu. Dnem účinnosti této vyhlášky skončila platnost výnosu MZ ČSR, kterým byla stanovena prozatimní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Janské Lázně. Přehled ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Janské Lázně Ochranné Porostní půda Název pásmo ha ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů láI.stupně 375,66 zeňského místa Janské Lázně II.stupně 1546,11 Úhrnem: 1921,77 Ochranné pásmo I. stupně II. stupně Celkem

1. zóna 0 65,32 65,32

2. zóna 0 13,62 13,62

3. zóna 77,79 1349,12 1426,91

OP 297,87 118,05 415,92

Celkem 375,66 1546,11 1921,77

V ochranném pásmu I.stupně se zakazuje veškerá činnost, která může rušit nebo jinak nepříznivě ovlivnit vydatnost, fyzikální vlastnosti, chemické složení nebo hygienickou nezávadnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

83

přírodních léčivých zdrojů. Takovou činností mohou být zejména trhací práce, práce podléhající hornímu zákonu, hlubinné vrtání, hloubení, vykopávky, násypy, skládky, znečišťování, uvolňování, přivádění a odvádění vody i plynů, lámání kamene, trhání skal, popřípadě další. Dále se zakazuje nově umisťovat složiště ropných látek apod.. Dočasné skladování nafty o max. zásobě 200 l se povoluje při těžbě dřeva, avšak jen po dobu provádění prací se zajištěním dle platných hygienických předpisů. Zakazuje se používání všech přípravků na ochranu rostlin, jmenovitě uvedených a zakázaných pro pásmo hygienické ochrany II. stupně a zdrojů pitných vod dle Seznamu přípravků na ochranu rostlin, který je vydáván MZe. V ochranném pásmu II. stupně jsou zakázány práce podléhající hornímu zákonu, vrtat do větší hloubky než 6 m a provádět hloubení. Také se zakazuje nově umisťovat složiště ropných látek apod.. Zakazuje se zřizování skládek všeho druhu a skladů umělých hnojiv s výjimku skládek výrobků lesní výroby. Při aplikaci pesticidů, herbicidů a insecticidů nesmějí být aplikovány přípravky zakázané v Opatřeních na ochranu zdrojů pitné vody podle Seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin, každoročně vydávaného MZe a dle Seznamu povolených přípravků na ochranu lesa. Na základě souhlasu inspektorátu lázní a zřídel lze provádět hydrotechnické úpravy povrchových toků, trhací práce malého rozsahu při budování lesních cest a jiných zemních prací a trhací práce malého rozsahu v horninách skalního podkladu. Použití trhavin při odstraňování pařezů se neomezuje. Trhací práce velkého rozsahu jsou zakázány. Lesy v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů jsou lesy zvláštního určení dle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č.289/1995 Sb.. Část zasahující do KRNAP je zařazeno do kategorie lesů zvláštního určení „lesy na území národních parků“ podle § 8, odst. 1c) lesního zákona v překryvu zároveň do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č.289/1995 Sb.. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) V LHC se nachází významná Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) – Krkonoše (11 212,23 ha porostní půdy), která je stanovena nařízením vlády ČSR č.40/1978 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy ze dne 19. dubna 1978, jež nabylo účinnosti dnem 1.ledna 1979. Hranice chráněných vodohospodářských oblastí byly vymezeny shodně s hranicemi velkoplošných zvláště chráněných území (NP, CHKO). Vzhledem k tomu, že v roce 1991 nařízením vlády ČR č.165/1991 Sb. byl nově zřízen Krkonošský národní park a stanoveny podmínky jeho ochrany, a to v odlišných hranicích než byly původní (vymezeny vyhlášením z roku 1963 na základě zákona č. 40/1956 Sb.), tak v současné době není hranice CHOPAV Krkonoše totožná s hranicemi Krkonošského národního parku. Zákresy průběhu hranic CHOPAV jsou zobrazeny v základních vodohospodářských mapách: 03-24 Malá Úpa a 03-42 Trutnov. Jedná se o území, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod. V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu k 1.lednu 1979. Dále se zakazuje odvodňovat lesní pozemky ve výměře přesahující 250 ha souvislé plochy a odvodňovat zemědělské pozemky ve výměře přesahující 50 ha souvislé plochy, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že odvodnění neohrozí kapacitu jímací oblasti. Těžit je zakázáno nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, s výjimkou kamenolomů, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě, a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha. Také je zakázáno těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod a ukládat radioaktivní odpady. Dále viz. výše citované nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb..


84

4.6. Dopravní šetření Při venkovním šetření k obnově LHP byla oklasifikována lesní dopravní sít dle ČN 736108. Sledovány byly odvozní cesty, přibližovací cesty traktorové a cesty ostatní. A to vlastní i cizí sloužící provozu lesního hospodářství. Odvozní cesty se dále člení na: 1L - odvozní cesty s parametry a vybavením umožňujícím celoroční provoz s vyšší návrhovou rychlostí a vozovkou z několika vrstev, s bezprašným povrchem a podélným odvodněním. 2L - odvozní cesty se sezónním provozem se zpevněným povrchem Z grafických údajů LHP byly zjištěny následující délky jednotlivých kategorií lesních cest. Délky lesních cest na LHC Maršov: Kategorie lesní cesty: Odvozní lesní cesta 1 L Odvozní lesní cesta 2 L Přibližovací traktorová cesta Přibližovací ostatní cesta Celkem

Délka v m: LS Pec p. Sn.

LS Maršov

37 260 28 420 38 010 31 650

34 350 38 200 61 350 52 680

135 340

186 580

Celkem LS Svodoba n.Ú. LHC 48 730 29 870 105 920 92 480

120 340 96 490 205 280 176 810

% 20,09 16,11 34,28 29,52

277 000 598 920 100,00

Měřené cesty nejsou všechny ve vlastnictví KRNAP. Lesními porosty procházejí nebo vedou po jejich okrajích. Průměrná hustota lesní dopravní sítě je 51,9 m/ha. Hustota odvozních cest je 18,8 m/ha porostní půdy. Podle OPRL pro přírodní lesní oblast Krkonoše je na LHC Maršov navrženo a Správou KRNAP odsouhlaseno vybudování 0,5 km nové lesní odvozní cesty. V 1. zóně národního parku se budování jakýchkoliv lesních cest nepředpokládá. Podrobněji se dopravním průzkumem zabývají OPRL pro přírodní lesní oblasti č. 22 Krkonoše a 23 Podkrkonoší. Podmínkou pro udržení provozuschopnosti cestní sítě je její neustálá údržba. Zejména zajištění odtoku vody z tělesa cesty a čištění příkopů.

4.7. Ochrana přírody Z hlediska ochrany přírody a krajiny je legislativní normou zákon ČNR o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. a prováděcí vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Dle části třetí, hlavy první výše citovaného zákona jsou zvlášť chráněná území (území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná) rozdělena do několika kategorií. Na území KRNAP a jeho ochranného pásma se nacházejí následující kategorie zvlášť chráněných území: národní park, chráněná krajinná oblast a přírodní památky. Pro všechny kategorie zvláště chráněných území se navrhují a schvalují plány péče. Plány péče usměrňují vývoj přírodních poměrů, obsahují pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů v příslušných zvláště chráněných částech přírody. Plány péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období deseti let. Jsou využívány jako závazný podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů, zejména pro lesní hospodářské plány a územně plánovací Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

85

dokumentace. (viz § 38 zák.č.114/1992 Sb.). 4.7.1. Krkonošský národní park (KRNAP) Krkonoše jsou významné unikátní biodiverzitou související především s výjimečnou kombinací jejich geografické polohy, nadmořské výšky a geomorfologie. Díky této kombinaci tvořily Krkonoše důležitou křižovatku mezi severskou tundrou opakovaně zatlačovanou v dobách ledových kontinentálním ledovcem k jihu a mezi alpinskými a subalpinskými ekosystémy šířícími se na sever z Alp. Proto se dnes na krkonošských hřebenech jako na jediném místě na světě vedle sebe vyskytují druhy rozšířené v Alpách a druhy s hlavním areálem rozšíření v severské tundře. Unikátní rostlinná společenstva, která takto vznikla, tvoří ostrov „arktickoalpínské tundry“ ve střední Evropě. Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963 a jeho ochranné pásmo bylo vyhlášeno v roce 1986. Celé území národních parků a ochranného pásma bylo v listopadu 1992 vyhlášeno jako bilaterální biosferická rezervace UNESCO. Na polské straně Krkonoš byl vyhlášen národní park v roce 1959 a ochranné pásmo je připravováno. Přehled zón národního parku podle lesních hospodářských celků LHC 1. zóna 2. zóna 3. zóna Ochr. pásmo Celkem ha Harrachov 841,78 998,80 6417,46 1821,80 10079,84 Vrchlabí 1732,61 986,84 7543,45 2218,03 12480,93 Maršov 1283,25 1135,92 8152,06 977,80 11549,03 Celkem ha 3857,64 3121,56 22112,97 5017,63 34109,80 Prioritou zájmů ochrany přírody v přírodní lesní oblasti Krkonoše je Krkonošský národní park se schválenou zonací a vyhlášeným ochranným pásmem, přičemž 1. a 2. zóna národního parku jsou jádrovou zónou (CORE ZONE), 3. zóna národního parku nárazovou zónou (BUFFER ZONE) a ochranné pásmo přechodovou zónou (TRANSITION ZONE) české části biosferické rezervace. Strategické cíle ochrany jednotlivých zón národního parku Krkonošský národní park byl na základě programu MAB - UNESCO (člověk a biosféra - projekt č. 8) zařazen do světového seznamu biosférických rezervací (listopad 1992). Základní požadavky existence národního parku a biosférické rezervace lze zhruba shrnout do čtyř okruhů: − ochrana biologické rozmanitosti a management území s cílem rekonstrukce ekosystémů směrem k přirozenému stavu − soustavný monitoring a koordinovaný výzkum území, − ekologická výchova a vzdělávání, − trvale udržitelný rozvoj území s ohledem na ochranu přírodního prostředí a život místního obyvatelstva. Krkonoše slouží jako modelové chráněné území zasažené velkoplošným působením imisí, a proto se od výše jmenovaných požadavků odvíjí i následující strategické cíle předpokládaného plánu péče o národní park, které platí především pro jeho zóny 1. až 3.: − v dlouhodobém výhledu postupně rekonstruovat ekosystémy národního parku směrem k přirozenému stavu příp. vybrané druhotné ekosystémy udržovat ve stavu optimálním z hlediska ochrany přírody a jejich funkcí (např. horské louky) − zachovat druhovou rozmanitost všech přirozených a vybraných druhotných společenstev − při řízení územního rozvoje respektovat funkční zonaci národního parku


86

− trvale udržitelný rozvoj a koncepci jednotlivých zón zabezpečovat formou zpracování (a dodržování) kvalitní územně plánovací dokumentace, urbanistických a dalších odborných studií, zohledňujících prvořadost ochrany přírodního prostředí − architektonické řešení staveb a rekonstrukcí, z hlediska jejich začlenění do krajiny a s ohledem na jejich účelnost a funkčnost, sladit s charakterem přírodních poměrů národního parku a s jeho tradicí - hospodářskou činnost v území podřídit diferencovaným požadavkům jednotlivých zón − při všech aktivitách zohledňovat vodohospodářskou funkci pohoří − postupně dosáhnout snížení emisí ze zdrojů znečištění na území národního parku a jeho ochranného pásma; spolu s obecními úřady vyvíjet tlak na vládní orgány s cílem omezit produkci emisí z dalších významných zdrojů, ovlivňujících území Krkonoš (severní Čechy, Polsko, východní část Německa) − postupně sladit zájmy místního obyvatelstva a poslání národního parku, s ohledem na prvořadost ochrany přírodního prostředí; veškerá opatření nebo omezení průběžně projednávat příp. dohodnout s příslušnými obcemi a orgány státní správy − využívat Krkonoše jako modelové území pro sledování vývoje všech složek ekosystémů pod vlivem imisí; na celé ploše národního parku vytvořit účinný systém monitoringu a koordinovaného výzkumu ve spolupráci s národními výzkumnými ústavy a vysokými školami i se zahraničními institucemi; získané poznatky aplikovat při managementu území národního parku − ponechat části zasažených ekosystémů bez výrazných zásahů pro monitorovací, výzkumné a výchovné účely − postupně provést základní inventarizaci všech významných krajinných prvků (mokřady, neobhospodařované pozemky, rozptýlená zeleň atd., vše především v ochranném pásmu) s cílem vytvoření optimální sítě prvků ekologické stability krajiny − na základě výsledků inventarizačních průzkumů vytipovávat významné lokality (botanické, zoologické, geologické, geomorfologické) v 3. zóně a ochranném pásmu a zabezpečit jejich ochranu vyhlášením za zvláště chráněné části přírody, jejichž ochranný režim bude vypracován po dohodě s dotčenými obcemi − zintenzívnit a zkvalitnit informační a výchovný systém Správy KRNAP s dopadem na místní obyvatelstvo i návštěvníky národního parku − v rámci všech uvedených okruhů rozšířit spolupráci s polským Karkonoskim Parkem Narodowym s cílem co nejvíce sblížit přístupy v managementu území a koordinovat monitorovací, výzkumné a výchovné aktivity na obou stranách pohoří (biosférické rezervace). 1. zóna - p ř í s n á p ř í r o d n í (1283,25 ha na LHC Maršov) − zachovat samořídící funkce přirozených ekosystémů a pokud možno nezasahovat do jejich vývoje; asanační a regulační zásahy (včetně posilování populací) povolovat výjimečně pouze v případech, kdy to vyžaduje ochrana unikátního druhu či společenstva před nežádoucím vývojem − zachovat souvislé původní a přírodní porosty kosodřeviny, původní i přírodní porosty příp. jednotlivé skupiny krkonošského ekotypu smrku a ostatních druhů, ekotypů a lokálních populací autochtonních dřevin − postupnou rekonstrukcí nepůvodních lesních porostů dosáhnout maximálního zastoupení dřevin krkonošského původu, v druhové skladbě blížící se přirozenému stavu a odpovídající stanovištním podmínkám − pro zajištění reprodukčního materiálu k obnově lesních porostů zejména v 1. a 2. zóně využívat původních porostů (uznaných porostů a stromů) − revidovat již realizované vysokohorské zalesňování a vyvodit případná nezbytná opatření (redukce klečových porostů na přírodovědně, především botanicky a geomorfologicky, cenných lokalitách, nezalesňovat lavinové dráhy) − při ochraně lesních porostů i nelesních ploch proti chorobám a škůdcům nepoužívat chemické


87

−

− − − − − − − − − − − −

prostředky, preferovat možnosti biologické ochrany myslivecké hospodaření podřídit požadavkům ochrany přírody a pěstování lesa; přehodnotit normované stavy a redukovat současné stavy jelení zvěře, následovně postupně likvidovat a dále již nezřizovat myslivecká zařízení, umožňující koncentraci zvěře na malé ploše, a omezovat zařízení sloužící k lovu v druhotně vzniklých ekosystémech systémem asanačních a regulačních zásahů zachovat účel ochrany příslušných lokalit ponechávání dřevní hmoty v I. zóně dodržovat zákaz vysazování nepůvodních druhů rostlin a živočichů; zmapovat dosavadní výskyt nepůvodních druhů a původních druhů na nepůvodních lokalitách, u vybraných druhů zabezpečit jejich likvidaci vymezit plochy s výraznými geomorfologickými a mikrogeomorfologickými formami a vyloučit jejich mechanické poškozování či likvidaci vyloučit zemědělské obhospodařování v této zóně nepovolovat umístění nových staveb kromě těch, které slouží účelům ochrany přírody u stávajících objektů povolovat pouze údržbu příp. rekonstrukci bez zvyšování ubytovacích kapacit a současného objemu; po dohodě Správy KRNAP s majitelem vymezit u stávajících objektů prostor pro aktivity jeho uživatelů s přesně stanoveným režimem dohlížet na provoz horských bud tak, aby byl v souladu s platnými předpisy o ochraně přírody a krajiny, o ochraně životního prostředí, o vodách, odpadech, ovzduší a lesích pohyb návštěvníků omezit na síť značených turistických cest; na základě revize účelnosti a únosnosti (z hlediska ochrany přírody), při respektování hledisek bezpečnosti, funkčnosti a propojení jednotlivých oblastí upravit cestní síť a její využívání; aktualizovat pasportizaci cest dopravní zpřístupnění zón pozemními komunikacemi považovat za dokončené; veškeré parametry udržovaných cest a technologie oprav sladit s účelem cesty a charakterem provozu při údržbě komunikační sítě vyloučit vápenec a jiné materiály svým chemismem a povahou neodpovídající geologickému podkladu; nahradit je vytipovanými druhy materiálů v případě event. prodeje objektů zajistit prostřednictvím ÚP VÚC Krkonoše oznamovací povinnost Správě KRNAP a obcím.

2. zóna – ř í z e n á p ř í r o d n í (1135,92 ha na LHC Maršov) − zachovat samořídící funkce přirozených ekosystémů a pokud možno nezasahovat do jejich vývoje; asanační a regulační zásahy (včetně posilování populací) povolovat výjimečně pouze v případech, kdy to vyžaduje ochrana unikátního druhu či společenstva před nežádoucím vývojem − zachovat souvislé původní i přírodní porosty příp. jednotlivé skupiny krkonošského ekotypu smrku a ostatních druhů, ekotypů a lokálních populací autochtonních dřevin − postupnou rekonstrukcí nepůvodních lesních porostů dosáhnout maximálního zastoupení dřevin krkonošského původu, v druhové skladbě blížící se přirozenému stavu a odpovídající stanovištním podmínkám − pro zajištění reprodukčního materiálu k obnově lesních porostů zejména v 1. a 2. zóně využívat původních porostů (uznaných porostů a stromů) − při ochraně lesních porostů i nelesních ploch proti chorobám a škůdcům nepoužívat chemické prostředky (výjimky pouze se souhlasem Správy KRNAP), preferovat možnosti biologické ochrany − myslivecké hospodaření podřídit požadavkům ochrany přírody a pěstování lesa; přehodnotit normované stavy a redukovat současné stavy jelení zvěře, následně postupně likvidovat a dále již nezřizovat myslivecká zařízení, umožňující koncentraci zvěře na malé ploše, a omezovat zařízení sloužící k lovu − v druhotných, lidskou činností podmíněných, nelesních ekosystémech (horské louky) řízeným zemědělským obhospodařováním zachovat co nejvyšší druhovou rozmanitost


88

− dodržovat zákaz vysazování nepůvodních druhů rostlin a živočichů; zmapovat dosavadní výskyt nepůvodních druhů a původních druhů na nepůvodních lokalitách, u vybraných druhů zabezpečit jejich likvidaci − vymezit plochy s výraznými geomorfologickými a mikrogeomorfologickými formami a vyloučit jejich mechanické poškozování či likvidaci − nepovolovat umísťování nových staveb, kromě nezbytných zařízení, která slouží ochraně přírody, péči o les a zemědělskou půdu, turistice, ochraně státu a ochraně státních hranic, pokud s nimi předem vyslovil souhlas orgán ochrany přírody − u stávajících objektů povolovat pouze údržbu příp. rekonstrukci bez zvyšování ubytovacích kapacit a současného objemu; po dohodě Správy KRNAP s majitelem vymezit u stávajících objektů prostor pro aktivity jeho uživatelů s přesně stanoveným režimem − dohlížet na provoz horských bud tak, aby byl v souladu s platnými předpisy o ochraně přírody a krajiny, o ochraně životního prostředí, o vodách, odpadech, ovzduší a lesích − pohyb návštěvníků omezit na síť značených turistických cest; na základě revize účelnosti a únosnosti (z hlediska ochrany přírody), při respektování hledisek bezpečnosti, funkčnosti a propojení jednotlivých oblastí upravit cestní síť a její využívání; aktualizovat pasportizaci cest − dopravní zpřístupnění zón pozemními komunikacemi považovat za dokončené; veškeré parametry udržovaných cest a technologie oprav sladit s účelem cesty a charakterem provozu − při údržbě komunikační sítě vyloučit vápenec a jiné materiály, svým chemismem a povahou neodpovídající geologickému podkladu; nahradit je vytipovanými druhy materiálů − v případě event. prodeje objektů zajistit prostřednictvím ÚP VÚP Krkonoše oznamovací povinnost Správě KRNAP a obcím. 3. zóna – o k r a j o v á (8152,06 ha na LHC Maršov) − řádným hospodařením v lesích minimalizovat rozsah a postup škod, působených průmyslovými imisemi na lesních porostech, a usilovat v rámci obnovy porostů o postupnou změnu druhové skladby směrem k vyššímu zastoupení stanovištně odpovídajících tolerantnějších dřevin; ke zvýšení ekologické stability porostů vytvořit účelný vnější i vnitřní zpevňovací systém porostů (zpevňovací pásy, skupinové výsadby, pěstování dřevin méně tolerantních v ekologickém zákrytu dřevin tolerantnějších, apod.) − při umělém zalesňování využívat pokud možno (s ohledem na zalesňování zóny 1. a 2.) dřeviny krkonošského původu příp. dřeviny z porostů, které se jim svými vlastnostmi blíží; v případě nepůvodního modřínu opadavého jej využívat pouze účelově ve vybraných partiích 3. zóny jako dočasnou dřevinu po dobu trvání extrémní imisní situace − myslivecké hospodaření podřídit požadavkům ochrany přírody a pěstování lesa; přehodnotit normované stavy a redukovat současné stavy jelení zvěře; sítí udržovaných přezimovacích obůrek u hranic 3. zóny a ochranného pásma soustředit zbývající část populace a minimalizovat zimní poškozování lesních porostů − zachovat luční enklávy zajišťující zejména mimoprodukční funkce travních porostů; tohoto cíle dosáhnout kombinací tradičního hospodaření spojeného s chovem dobytka, lokálního využití produktů a poskytování služeb turistickému ruchu (agroturistika) příp. dalšími vhodnými způsoby zemědělské činnosti. Na území NP jsou všechny lesy vyhlášeny jako ochranné nebo podle § 8, odst. 1c) zákona č, 289/1995 Sb. určeny jako lesy zvláštního určení „na území národních parků“. Výčet jednotlivých porostů je uveden v rozhodnutí MŽP o kategorizaci lesů z roku 2000. Ochranné pásmo (977,80 ha na LHC Maršov) Přírodní ochranné pásmo, zabezpečující území národního parku před přímým účinkem rušivých vlivů z okolí, lze rozdělit podle převládajících funkcí do tří kategorií:


89

(a) rekreační a sportovní centra tvořící tzv. vnitřní ochranné pásmo (Pec pod Sněžkou a Velká Úpa), (b) území při jižní hranici parku s většími či menšími sídelními celky, s průmyslovou výrobou a poměrně intenzivní zemědělskou činností, (c) oblasti s oběma výše uvedenými charakteristikami (Maršov) − rozvíjet obslužnou a rekreační funkci tohoto pásma s cílem zmírnění tlaku na rekreační využívání národního parku, zejména zón 1. a 2.. − při rekonstrukci a výstavbě sídelních i výrobních prvků a při zemědělské činnosti respektovat charakter a ráz krajiny, důsledně bát v úvahu vybrané lokality zařazené do systému ekologické stability krajiny (místa se zvýšenou ochranou k zachování druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, cenné krajinotvorné prvky apod.) − z dlouhodobého hlediska preferovat zachování podniků s tradiční výrobou, postupně minimalizovat průmysl s negativními dopady na přírodní prostředí − v průmyslové výrobě prosazovat urychlené zavedení moderních technologií s minimálním dopadem na životní prostředí, zejména ve zpracování a recyklací odpadů a odpadních vod, produkci emisí apod. − v zemědělské činnosti prosazovat zavedení přírodě blízkých technologií se zaměřením na přiměřený chov hospodářských zvířat a to i na lučních enklávách turistických center; zajišťovat pravidelnou sklizeň sena − zemědělské pozemky v kategoriích (b) a (c), kromě mimoprodukčních funkcí, cíleně využívat k produkci kvalitních potravin − v oblastech plánovaných dopravních opatření regulovat provoz motorových vozidel do území kategorie (a) (viz D.10.2.) − minimalizovat dopad negativních vlivů probíhající těžby nerostných surovin − zabránit poškození resp. minimalizovat změny na lokalitách s historickou těžbou nerostných surovin (zvláště primární a sekundární ložiska zlata). 4.7.2. Přírodní památky Jedná se o vyhlášené přírodní útvary menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. (dále viz § 36 zák.č.114/1992 Sb.) Přehled přírodních památek Název:

Pověřený obecní úřad/ Katastrální území:

PP Slunečná Trutnov/ k.ú. Maršov I. stráň k.ú. Svoboda nad Úpou

Vyhlášení:

Poznámka:

Vyhláška Správy KRNAP ve Vrchlabí č.1/95 ze dne 20.6.1995 celková výměra: 14,9060 ha (p.č.:217/1, 228/4, 228/5, č.588/1, č.588/2) (p.č.: 571/2, 571/3, 575/1, 578/2, 578/3, 579/13, 580/1, 581, 594/1, 594/2, 712, 720)

Ochrana a uchování rozsáhlejšího komplexu slatinných a rašelinných luk s mimořádnou a dosud zachovalou mozaikou rostlinných společenstev celostátně ohrožených. (V rámci záchranného programu kriticky ohrožených rostlin flóry ČR je území využíváno jako genetická banka Krkonoš – záchranné pěstování našich druhů orchidejí).

ochranné pásmo: (ze zákona o š. 50 m od hranice ZCHÚ)

4.7.3. Významné krajinné prvky Dle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny § 3 písm. b) jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolí nivy.


90

Přehled evidovaných významných krajinných prvků Pořad. Pověřený obecní úřad/ Název lokality: Poznámka: číslo: Katastrální území: Oznámení o registraci významného krajinného prvku veřejnou vyhláškou č.j.: Výst. 1 Prameny Bab- Trutnov 2041/97/Hj ze dne 19.5.1997 k.ú. Babí ského potoka

(p.č.: 1148, 1244, 1251, 1252, 1257/1, 1257/2, 1258/1, 1258/2, 1260, 1268, 1269, 1270, 1272, 1274, 1275, 1276, 1277/2, 1281/2, 1282, 1382, 1383/2, 1385, 1388, 1393, 1394, 1398, 1400, 1417, 1419, 1421, 3000, 3056) výměra celkem: 11,5450 ha Prameniště Babského potoka se nachází v podmáčené enklávě uprostřed dříve sklízených luk a pastvin. Jedná se o podmáčený porost s řídkou vzrostlou náletovou zelení (JS, KL, VR, JIV, TP), v podrostu s výskytem několika cenných horských druhů.

4.7.4. Geograficky nepůvodní druhy dřevin Ministerstvo životního prostředí, jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody podle ustanovení § 79 odst. 1 zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších změn a doplňků, posoudilo žádost Správy Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí o udělení výjimky z ochranných podmínek Krkonošského národního parku a po provedeném správním řízení v souladu s ustanovením zákona č.7l/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) rozhodlo takto: p o v o l u j e podle ustanovení § 43 zákona výjimku ze základních ochranných podmínek národních parků taxativně uvedených v ustanovení § 16 odst. 1 písmeno h) zákona - povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů. Výjimka je povolena pro dočasné použití modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) při obnově lesních porostů zařazených do cílového hospodářského souboru: Cílový hospodářský soubor

% zastoupení

50 - exponovaná stanoviště vyšších poloh

10

52 - kyselá stanoviště vyšších poloh

10

54 - živná stanoviště vyšších poloh

10

56 - oglejená stanoviště vyšších poloh

5

58 - podmáčená stanoviště vyšších poloh

5

70 - exponovaná stanoviště horských poloh

5

72 - kyselá stanoviště horských poloh

5

74 - živná stanoviště horských poloh

5

Podmínky: 1) Při obnově lesních porostů bude použit pouze reprodukční materiál modřínu opadavého sudetského původu. 2) V 1. a 2. zóně Krkonošského národního parku, územních systémech ekologické stability, v lesních porostech, ve kterých nebyl zastoupen a v místech s výskytem významných botanických lokalit nebude modřín opadavý vysazován. 3) Modřín opadavý bude přednostně používán jako dřevina v liniových stabilizačních prvcích (zpevňovací pásy, žebra a pod.) a jako přípravná dřevina při přeměně současných smrkových porostů na porosty smíšené se zastoupením buku.


91

4) Celkové zastoupení modřínu opadavého v obnovovaných porostech nepřekročí výše uvedené limity, při obnově porostů nebudou vytvářeny monokultury. 5) Tato výjimka platí pro lesní hospodářský celek Harrachov, Vrchlabí a Maršov od 1. 1. 2003 31. 12. 2012. Ministerstvo životního prostředí po posouzení obsahu žádosti dospělo k závěru, že úspěšná rekonstrukce druhové skladby lesních ekosystémů v Krkonošském národním parku se po přechodnou dobu neobejde bez použití geograficky nepůvodních dřevin. Modřín opadavý je v Krkonošském národním parku považován za dřevinu zdomácnělou a jeho relativní odolnost proti škodlivému působení větru zvyšuje stabilitu lesních porostů. Jeho použití při obnově lesních porostů má své opodstatnění. Povolená výjimka není v rozporu se závazným stanoviskem, které vydalo Ministerstvo životního prostředí dne 22. 9. 2000 pod č. j. 20714/00-00P/6704/00 k návrhu oblastního plánu rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast č. 22 - Krkonoše z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. 4.7.5. Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (odbor ochrany přírody Správy KRNAP) k LHP, dle § 4 odst. 3 zákona č. 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů, bude vydáno po závěrečnému šetření k projednání a odsouhlasení plánovaných opatření LHP.

5. Cíle péče o lesní ekosystémy Při aplikaci všeobecně platných principů péče o přírodní prostředí NP a jeho ochranného pásma budou respektovány definované odlišné přístupy v jednotlivých zónách. Tento způsob péče o lesní ekosystémy předpokládá v budoucnosti vznik věkově, výškově a druhově diferencovaných lesních porostů a tím nutný přechod z dosavadního systému prostorového rozdělení lesa na základě věkových tříd, k větším jednotkám respektujícím základní ekologické požadavky. Narušená stabilita i pozměněná dynamika lesních porostů Krkonoš vyžaduje důslednou péči o lesní porosty, včetně zpracování kalamity. I v rámci těchto opatření však bude postupováno s maximálním ohledem na ochranu přírodního prostředí. Ochrana lesních porostů proti hmyzím škůdcům bude realizována dle příslušných ustanovení zákona č.114/92 Sb., zákona č.289/1995 Sb., dále dle platných směrnic a nařízení vydaných Ministerstvem životního prostředí, dle závěrů Inspekce ministerstva životního prostředí České republiky a podle platných oborových norem a vnitropodnikových nařízení. Kůrovec bude likvidován, s výjimkou tzv. bezzásahových zón. Rozsah a režim bezzásahových zón je stanoven rozhodnutím Státní správy, na základě žádostí předložených Správou NP. Postupné rozšíření bezzásahové zóny na celé území I.a II. zóny NP bude realizováno po posouzení stavu a potenciálu přirozených procesů v daném území. Strategie a principy péče o lesní porosty v Krkonošském národním parku vycházejí ze zákonů o ochraně přírody č.114/92 Sb., ze zákona o lesích č.289/1995 Sb., a z Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo pro období 1994 – 2003, jsou podkladem zejména pro tvorbu lesního hospodářského plánu a tvorbu nového Plánu péče o KRNAP. Udělování výjimek z uvedených pravidel péče o lesní ekosystémy je vázáno na zpracování specielních projektů schválených náměstky Správy KRNAP pro lesní hospodářství a ochranu přírody.


92

I. Zóna národního parku a. Charakteristika území Území nejvyšší přírodovědné hodnoty s výskytem unikátních ekosystémů krkonošské arkto-alpínské tundry. Rozkládá se převážně v oblasti nad horní hranicí lesa, kde jsou nejpozoruhodnějšími přírodními celky ledovcové kary, hřebenová severská rašeliniště, mozaika alpínských luk a klečových porostů a kamenitá tundra alpínských vrcholů. Rozloha porostní půdy I. zóny je 3 857,04 ha. Přírodní procesy zde byly v minulosti jen málo ovlivněny lidskou činností; ta je v současné době omezena výhradně na návštěvním řádem regulovanou letní a zimní turistiku. Nezapojené lesní porosty v okolí horní hranice lesa jsou výrazně ovlivňovány krajně nepříznivými přírodními poměry a v poslední době i vysokou imisní zátěží. Přes jejich současný špatný zdravotní stav není žádoucí výraznějším způsobem zasahovat do dlouhodobého přirozeného vývoje prostorové struktury lesních ekosystémů na horní hranici lesa. b. Dlouhodobý cíl Vzhledem k poslání národního parku a vzhledem ke stavu přírodního prostředí bude toto území ponecháno přírodním procesům bez podstatného vlivu člověka. Lesní porosty v určité fázi svého vývoje mohou procházet stádiem rychlého rozpadu. Prostřednictvím následných sukcesních stádií současných lesních porostů a přirozené obnovy bude tvořena vhodná struktura ekosystémů jako celku. Podrobné sledování vývoje tohoto území bude napovídat jakým způsobem ovlivňovat zejména II. zónu národního parku. I nadále je nutno počítat s poměrně silným turistickým zatížením, které je třeba důsledně usměrňovat zejména z důvodu prevence poškození přírodních hodnot. c. Podmínky pro péči o les V případě nutnosti podpory přirozeného zmlazení a obnovy porostů je možno provádět umělé zalesnění (doporučena je forma podsadby odumírajících nebo přestárlých porostů). Realizace těchto opatření je nutně podmíněna specielními projekty tvořenými společně s oddělením ochrany přírody. Výsadby budou prováděny v nepravidelném sponu, na trvale zamokřená místa a místa nevhodná pro výsadbu nebude zalesňováno. Geograficky nepůvodní dřeviny a porosty budou v rámci již založených porostů redukovány postupně. Plošná redukce nebude realizována. Geneticky nepůvodní porosty (D) s nevhodnou strukturou jak druhovou, tak i prostorovou je možno obnovovat maloplošnou holou sečí, pokud nelze řešit jinak. Přirozená obnova jako prostředek obnovy těchto porostů nebude podporována. Úmyslná těžební činnost jako prostředek obnovy původních porostů nebude v této zóně prováděna. Výjimkou může být konkrétní případ ohrožení bezpečnosti lidí např. v blízkosti cestní sítě, nebo jiné případy vhodné zřetele. (dochází k asanaci pouze jednotlivých stromů). Veškerá dřevní hmota z těchto zásahů bude ponechávána na místě. Na celém území I. zóny nebude prováděno pálení klestu. Současná cestní síť (včetně turistických cest) bude udržována ve funkčním stavu. Patřičná pozornost bude věnována tvorbě a udržování funkčního informačního systému a rozvoji strážní a informační služby. Realizace veškerých opatření v I. zóně je nutně podmíněna speciálními projekty, tvořenými společně s oddělením ochrany přírody

II. Zóna národního parku a. Charakteristika území


93

Území s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa, tvořené horskými smrčinami, svahovými rašeliništi a bezlesými enklávami s květnatými horskými loukami. Rozloha porostní půdy II. zóny je 3 151,56 ha. Lesní i nelesní ekosystémy zde byly v průběhu staletí značně pozměněny lidskou činností, zejména lesním a zemědělským hospodařením. Lesní porosty jsou v současné době na mnoha místech ve stadiu imisního rozpadu, který je urychlen i nevhodnou genetickou strukturou horských smrčin. Prostorová propojenost s I. zónou NP je však příčinou značně vysoké biodiverzity území II. zóny. Vyžaduje proto mimořádnou péči o fragmenty přirozených a přírodě blízkých ekosystémů i prosazení cíleného managementu, který by vedl ke zvýšení stability lesních a lučních ekosystémů. Ekologicky šetrný lesnický a zemědělský management by měl vedle ochrany prostorové a druhové diverzity sloužit i k zachování krajinářských hodnot II. zóny a jejich zcela zásadního významu pro trvale udržitelný rozvoj turismu. b. Dlouhodobý cíl Dlouhodobě je předpokládána možnost sloučení I.zóny s vhodnými částmi II. zóny národního parku. Veškerá opatření prováděná dle stanovených podmínek pro hospodaření je nutno podřídit tomuto cíli. Časově, vzhledem k současnému vývoji imisně-ekologických podmínek, nelze stanovit kdy dojde k případnému spojení těchto zón. Prioritní činnosti lze jednoznačně charakterizovat jako postupné přeměny geneticky nekvalitních porostů, porostů bez dostatečně přirozené dynamiky a obnovu porostů poškozených působením abiotickými a biotickými činiteli. c. Podmínky pro péči o les Vzhledem k současnému stavu porostů, jsou lidské zásahy v druhé zóně nevyhnutelné. Velmi šetrné zásahy směřující k nastartování přírodních procesů jsou předpokladem následného sloučení I. a II. zóny. Z hlediska obnovy porostů je prvořadá odpovídající genetická kvalita a použití vhodných druhů dřevin na základě stanovištních podmínek, s možností podpory přirozeného zmlazení dřevin pionýrských (extrémní stanoviště). Cílové dřevinné složení nebude prosazováno na úkor sukcesních stádií. Vhodná je i kombinace umělé obnovy s přirozenou, u stanovištně odpovídajících dřevin. Preferovány budou intenzivní zásahy v mladých porostech a podpora druhové diverzity. Životaschopná podúroveň nebude likvidována! Podpora volně rostoucích skupin a jejich vytváření v rámci výchovy mladých lesních porostů, je žádoucí. Geograficky nepůvodní dřeviny a porosty budou v rámci již založených porostů redukovány postupně. Plošná redukce nebude realizována. Geneticky nepůvodní porosty (D) s nevhodnou strukturou jak druhovou, tak i prostorovou je možno obnovovat maloplošnou holou sečí, pokud nelze řešit jinak. Přirozená obnova, jako prostředek obnovy těchto porostů, nebude úmyslně volena. Pěstební zásahy ve starších porostech budou uskutečňovány s uplatněním principu individuálního selektivního výběru (pokud to situace a stav porostu dovoluje), doporučuje se např. realizace postupného výběru založeného na cílových stromech, s nutností ponechání cílových stromů v porostu, až do doby jejich odumření. Tyto principy se uplatní již v pěstebních zásazích v porostech středního věku. Při obnově lesa jsou možné i jiné varianty podrostního způsobu. Cílem pěstebních zásahů je maximální prodloužení životnosti stávajících porostů. Jednotlivým postupným výběrem bude podpořena přirozená obnova, která bude v nutných případech vhodně kombinována s podsadbou. Úprava druhové skladby porostů bude realizována zejména podporou dřevin s menším plošným zastoupením, prostřednictvím výchovných zásahů nebo zalesněním, podsadbami nebo prosadbami. Veškeré souše budou ponechávány stojící na místě. Jen při odůvodněném pěstebním záměru budou pokáceny, ponechány na místě, případně odumřelé dřevo pomístně sházeno do hromad.


94

Toto opatření nebude aplikováno po celé ploše. Na celém území druhé zóny nebude prováděno pálení klestu. Cestní síť bude udržována ve funkčním stavu, vzhledem k jemným zásahům bude umožněna tvorba dočasného dopravního zpřístupnění. Snížení prostorové kapacity některých nepotřebných, již existujících svážnic bude důsledně podporována.

III. Zóna národního parku a ochranné pásmo národního parku a. Charakteristika území Oblast III. zóny zaujímá střední část a úpatí Krkonoš, kde se nacházejí lesní a nelesní ekosystémy v minulosti silně pozměněné lesním a zemědělským hospodařením. V současnosti je toto území intenzívně využívané pro rekreaci a turistiku. Rozloha porostní půdy III. zóny je 22 112,97 ha. Ochranné pásmo není součástí území KRNAP, ale tvoří jednak přechod mezi III. zónou NP a volnou, intenzívně využívanou krajinou Podkrkonoší, jednak jsou to jednotlivé intravilány hlavních krkonošských středisek a přiléhající sportovní areály. Celková rozloha ochranného pásma je 8152,06 ha. Jeho hlavním posláním je ztlumení všech nežádoucích vlivů a lidských aktivit, které by narušovaly stabilitu chráněné krajiny NP a jejích ekosystémů. Je to území určené pro trvale udržitelný rozvoj turistického ruchu a pro ekologicky šetrné formy hospodaření s lesními a lučními ekosystémy, které jsou v naprosté většině druhotného původu. b. Dlouhodobý cíl Jednoznačná deklarace snahy hospodaření dle principů trvalé udržitelnosti lesních ekosystémů v sobě obsahuje na jedné straně snahu o skloubení činnosti člověka, jako subjektu využívajícího přírodní prostředí. Na druhé straně se v této oblasti jedná o snahu maximální podpory přírodních procesů, jako záruky požadované struktury obnovovaných lesních porostů. Vhodnou formou hospodaření lze vytvořit přínosnou a atraktivní konkurenci oblastí I. a II. zóny a ulehčit obrovské turistické zatížení nejcennějších území národního parku. Ekonomický efekt z obhospodařování lesních porostů III.zóny a ochranného pásma není nadřazen zájmům ochrany území jako celku. c. Podmínky pro péči o les Území jako celek musí být obhospodařováno dle principů trvalé udržitelnosti lesních ekosystémů. Podstata spočívá v důsledné podpoře přírodních procesů, podpoře kvality genetické i ostatní, podpoře druhové diverzity, zachování dosavadních původních a klimaxových společenstev. Prostřednictvím zásahů posilovat stabilitu, vitalitu a regenerační schopnosti lesních dřevin. Základní formou obnovy porostů bude přirozená obnova s důslednou individuální, skupinovitou i plošnou podporou jedle a listnatých dřevin. Zalesňování bude prováděno geneticky odpovídajícím materiálem, dle schválených dřevinných skladeb. Zajištěná kultura nebude pojímána jako plocha s rovnoměrně rozmístěnými dřevinami (viz.schválená definice zajištěné kultury pro Krnap). Při obnově porostů bude vhodně kombinována přirozená obnova s umělou. Modřínu bude možno používat ve smyslu platnosti výjimky vydané MŽP ČR pro použití ve směsích do 10 % celkového zastoupení. Vzhledem k horským podmínkám bude náležitá péče věnována mladým porostům. Zejména u smrku je nutno formovat hluboce nasazené koruny. Ve smrkových porostech s jednotlivou příměsí je nutné se zaměřit na podporu druhové diverzity ve prospěch listnatých dřevin. Uvolnění korun je vhodné i v případě např. buku, javoru atd. U listnatých dřevin rostoucích ve skupinách bude výchova lesních porostů podporovat fyziologické parametry jednotlivých dřevin. Pěstební zásahy budou směřovány do úrovně vychovávaných porostů. Životaschopná podúroveň nebude likvidována! Doporučená forma je např. probírka založená na vyznačení


95

tzv.cílových stromů. Tvorba vhodného druhového složení je odvislá od daných stanovištních podmínek. Při obnově porostů budou důsledně podporovány zejména různé formy výběrných a podrostních způsobů obhospodařování. Možné formy hospodářských způsobů: • Podrostní – okrajová seč clonná • Podrostní – pruhová seč clonná • Podrostní – skupinovitá seč clonná • Podrostní – pomístná seč clonná • Výběrný - jednotlivě výběrná seč • Výběrný – skupinovitě výběrná seč • Různě kombinované způsoby • Metoda cílových stromů • Maloplošná holá seč - v rozsahu stanoveném platným LHP, pro konkrétní případy budou zpracovány projekty definující technologické postupy a jiná omezení. Geograficky nepůvodní dřeviny a porosty budou v rámci již založených porostů redukovány postupně. Plošná redukce nebude realizována. Geneticky nepůvodní porosty (D) s nevhodnou strukturou jak druhovou, tak i prostorovou je možno obnovovat maloplošnou holou sečí. Přirozená obnova jako prostředek obnovy těchto porostů nebude podporována. Klest bude uklízen do hromad, řad nebo bude štěpkován. V odůvodněných případech bude přistoupeno k pálení nezbytné části klestu a těžebních zbytků. (zejména z důvodu ochrany lesa) Cestní síť bude udržována ve funkčním stavu, vzhledem k předpokládaným jemným zásahům umožnit tvorbu dočasných i trvalých zpřístupňovacích cestních těles.

6. Hospodářské soubory a rámcové směrnice hospodaření 6.1. Přehled hospodářských souborů a jejich základních rozhodnutí Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS LHC Maršov 2003 – 2012

Lesy zvláštního určení Základní doporučení 1 2 3 4

CÍLOVÁ DŘEVINNÁ SKLADBA

HS

POROSTNí TYP

50

Exponovaná stanoviště vyšších poloh: a/ kyselá: 5-6 N, K9, 6M9; b/ živná: 3 – 5 C, 3-6 A, F, S9, B9

SLT

Přirozená dřevinná skladba

1.-2. zóna KRNAP

/prudké či kamenité svahy, sutě; typická-rankerová kambizem, typický-rankerový kryptopodzol, ranker/ 501 smrkové P,N 120 50 91 3C BK 5, DB 4, LP 1, HB, BO 1501 SM /1.g.l./

N,P

100

30

81

4C

2501 SM /g.nevh./ 506 bukové/KL 507 listnaté

N,P P,N N,P

100 160 80

30 50 20

81 131 71

5C 3A 4A 4F 5N 5K9 5A 5F 5S9 5B9 6N 6K9 6M9


3. zóna + OP KRNAP 875,37 ha

BK 6, DB 2, JD 1, (LP, JV, HB) 1

-

BK 7, JD 3, LP, KL, BŘ, JŘ

-

BO 6, BK (LP, HB) 2, DB 1, MD 1 BO (SM) 5, BK 3, LP (DB) 1, (JV, HB, MD) 1 BO (SM) 5, BK 3, LP 1, MD 1

BK 5, LP 2, DB 1, JV 1, JD 1, BŘ

-

BK 5, LP (DB) 2, JV 1, SM 2, JL

BK 6, LP 2, JD 1, JV 1, DB, HB

-

BK 5, SM 3, JV (LP) 2, JD, JS

BK 7, JD 2, (LP, JV, SM) 1, JS

-

BK 4, SM 4, (JD, JV, LP) 2

BK 5, JD 3-4, SM 1-2, KL+-1, BŘ BK 5, JD 3-4, SM 1-2, BŘ

BK 5, JD 2, SM 2,5, KL 0,5, BŘ

SM 5, BK 4, (KL,JD) 1, BŘ, MD

BK 5, JD 2, KL 2, SM 1, JL, LP

SM 4, BK 3, KL 2, JD 1, JL,LP, JŘ MD

BK 4, SM 4, KL 1, JD 1, BŘP, JŘ

SM 6, BK 2, KL 1, JD 1, BŘP, JŘ, MD, BO

BK 5, JD 2-3, KL 2-3, LP, JL, SM BK 6, JD 2-4, KL+-1, SM+-1 BK 6, JD 3-4, SM+-1, KL BK 6, JD 3,5, KL 0,5, LP JL SM BK 4, SM 4, JD 2, KL, JŘ BK 4, SM 4, JD 2, JŘ BK 4, SM 4, JD 1, BŘP 1, BO,JŘ

96

MZD %

30

HS

POROSTNí TYP

Základní doporučení 1 2 3 4

SLT

6A 6F 6S9

52 521 1521 2521 526 527

54 541 1541 2541 546 547

56


CÍLOVÁ DŘEVINNÁ SKLADBA 1.-2. zóna KRNAP

BK 5, JD 1-3, SM 2-3, KL+-1, JŘ

BK 5, SM 3, JD 1, KL 1, BŘP, JŘ

701 1701 2701 706 707

Kyselá stanoviště vyšších poloh: 4-6 K, M

1 868,59 ha

/svor, rula; oligotrofní kambizem, kryptopodzol, podzol/ smrkové P,N 120 50 91 4K BK 7, JD 2, (DB, SM, BO) 1 SM /1.g.l./ N,P,H 90 30 71 5I BK 5, JD 4, SM 1 SM /g.nevh./ N,P,H 90 30 71 5K BK 5, JD 3-4, SM 1-2 bukové/KL P,N 150 50 121 5M BK 5, JD 3-4, SM 1-2, (BO,BŘ)+-1 listnaté N, H 80 20 71 6K BK 4, SM 4, JD 2, JŘ 6M BK 3-4, SM 4, JD 1-2, BŘ 1, BO,JŘ

-

SM 5, BK 3, JD 1, DB 1, MD

-

SM 6, BK3, JD 1, MD

BK 5, SM 3, JD 2, KL, BŘ, JŘ

SM 6, BK 3, JD 1, BO, MD

BK 5, SM 4, JD 1, BŘP, JŘ

SM 6, BK 2, JD 1, (MD BO) 1, BŘP, JŘ, KL

Živná stanoviště vyšších poloh: 4-6 S, D, B, H

72

Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5-6P, 5-6V, 5-6O; 5U

721 1721 2721 727

74

BK 4, JD 4, KL 1, (JS,JL,SM,OL) 1

6V 6P

BK 3, SM 3, JD 3, (KL,JS) 1 JD 5, SM 4, BK 1, BŘP

BK 3, SM 5, JD 2, KL, BŘP,JŘ,OS

/prudké či kamenité svahy, sutě; rankerový kryptopodzol, podzol, ranker/ SM 7, BK 2-3, JD+-1, KL,BŘP,JŘ smrkové N,P 140 50 111 7N SM 5,5, BK 3,5 (KL,JD) 1 SM /1.g.l./ N,P 100 30 81 7F SM 7, BK 2, JD 1, BŘP,JŘ SM /g.nevh./ N,P 100 30 81 7K9 bukové/KL N,P 160 40 141 7M9 SM 7,5, BK 1,5, (BŘP,JD,JŘ) 1 SM 9-10, (BK,JŘ,KL)+-1, BŘP,BŘK listnaté N, P 80 20 71 8N SM 9, (BK,JD,KL) 1, JŘ, BŘP 8F SM 8, (BK,KL) 2, JD,JŘ 8A

SM 4, BK 3, JD 1, KL 1, MD 1

25 SM 4, BK 3, KL 1, JD 1, MD 1 LP,OS

SM 5, BK 3, JD 1, MD 1, KL, OS

SM 5, JD 3, BK 2, DB, BŘ SM 5, JD 3, BK 2, KL, LP, DB, BŘ SM 6, JD 3, BK 1, KL, BŘ

SM 6, BK 2, JD 2, KL, OS,BŘP,JŘ

OL 8, JS 1-2 SM+-1, KL, JD

OL 8, JS 1-2 SM -1, KL, JD

OL 5, SM 3, JS 2, KL, OS -

OL 5, SM 3, JS 2, KL, OS SM 6, JD 2, OL 2, BK, OS

SM 5, JD 3, OL 2, BK, JD, KL, JS


70 15 20

419,93 ha

SM 7, BK 2, JD 1, KL, BŘP, JŘ

SM 8, BK 2, JD, KL, BŘP, JŘ, MD

15 SM 9, (KL,BK,JŘ) 1, BŘP

SM 9, (KL,BK,JŘ) 1, BŘP

SM 9-10, (BK,JŘ)+-1, BŘP

7K,M; 8K,M

1 897,24 ha

/svor, rula, žula; oligotrofní kryptopodzol, podzol/ P,N,H 140 50 111 smrkové 7K SM 7, BK 2,5, JD 0,5, BŘP,JŘ SM /1.g.l./ H,N 100 30 81 7M SM 7,5, BK 1,5, (BŘP,JD,JŘ) 1 SM /g.nevh./ P,N,H 100 30 81 8K SM 9-10, (BK,JŘ)+-1, BŘP N,H listnaté 80 20 71 8M SM 9, JŘ 1, BŘP

SM 7, BK 2, JD 1, KL, BŘP, JŘ


15

SM 9, (BK,JŘ) 1, KL, BŘP

SM 9, JŘ 1, BK, KL, BŘP

5

7S; 8S

110,51 ha SM 7, BK 2, JD 1, KL, JŘ

SM 7, BK 2, JD 1, KL, JŘ

SM 9, (BK,JD) 1, KL, JŘ

SM 9, (JD,BK) 1, KL, JŘ

Oglejená stanoviště horských poloh: 7P,V; 8P

15

87,04 ha

/plošiny občas zamokřované, úžlabiny; pseudoglejový kryptopodzol, glejový podzol/ SM 8, JD 1, BK 1, BŘP, JŘ, KL 761 smrkové N,P 130 40 111 7P SM 7, JD 2-3, BK+-1, BŘP, JŘ


SM 4, BK 3, JD 1, KL 1, DB 1, LP

146,01 ha

Exponovaná stanoviště horských poloh: 7N,F,M9,K9; 8N,F,A,K9

/svor, rula; kryptopodzol, humusový podzol/ P,N,H 140 50 111 7S SM 6, BK 3, JD 1, KL, JŘ 741 smrkové 2741 SM /g.nevh./ H,N 100 30 81 8S SM 9, (BK,KL,JD) 1, JŘ

76

SM 4, BK 3, JD 1, KL 1, LP 1, JS

JS 2, KL 3, BK 2, JD 1, SM 2 25 BK 5, JD 3, KL 1, (JS,JL) 1, SM 1SM 2, BK 4, KL 1, JD 2, (JS,JL) 1 LP OL, LP OL, OS BK 4, JD 2, SM 3, KL 1, JS, JL,OL SM 5, BK 3, KL 1, JD 1, JS, JL,OL

Podmáčená stanoviště vyšších poloh: 5V9, 6V8-9; 5-6G, 3L, 5L

Živná stanoviště horských poloh:

SM 4, BK 3, JD 1, KL 1, DB 1 SM 4, BK 4, JD 1, KL 1, LP, DB

45,32 ha

5V

Kyselá stanoviště horských poloh:

25

2 292,79 ha

/svor, rula s vložkami fylitu, chloritické břidlice, krystalic. vápence; mezotrofní kambizem, kryptopodzol/ smrkové N,P 110 50 81 4S BK 8, JD 2, JV, LP, DB, HB SM /1.g.l./ N,P,H 90 30 71 4B BK 8, JD 1, JV 1, DB, LP, JV SM /g.nevh./ N,P,H 90 30 71 4D BK 6, LP 2, JV 1, JD 1, HB, JS bukové P,N 150 40 131 4H BK 8, JD 2, D, LP, JV, SM listnaté N,H 80 20 71 5H BK 5, JD 4, SM 1, KL, LP 5S BK 5, JD 3-5, SM+-1, KL+-1 5B BK 7, JD 3, KL, LP, JL, SM BK 6, JD 2, SM 1, KL 1, JL, LP, OS 5D BK 5, JD 3, KL 1, (LP,JS)1, SM,JL 6S BK 4, SM 4, JD 2, KL 6B BK 5, SM 2, JD 2-3, KL+-1, JL BK 5, SM 4, JD 1, KL, OS 6D BK 5, SM 2, JD 2, KL 1, JL, JS

8K9

SM 5, BK 3, KL 1, JD 1, BŘP, MD

BK 4, JD 3, SM 3, KL

/poklesliny se stagnující vodou; aluvia, prameniště; glej, fluvizem/ 581 smrkové N,P 110 30 91 3L2 OL 8, JS 1-2 SM +-1, KL, JD 1581 SM /1.g.l./ N 90 30 71 5L OL 6-7,SM 1-2,JS 1-2,KL,JL,JD,BŘ 587 listnaté N,P 80 20 71 5G JD 6, SM 2, OL 2, BK 6G JD 4, SM 5, OL 1, BK, KL 5V9 BK 3, JD 3-4, SM 1-2, (KL,JS,OL) 2 6V8/9 BK 2, SM 4, JD 3, (KL,JS,OL) 1

70

MZD %

BK 5, JD 2-3, KL 1, SM 1-2, JL

/plošiny občas zamokřované, úžlabiny ; oglejené půdy, pseudoglejový kryptopodzol, (glej)/ 561 smrkové N,P 110 30 91 5P JD 6, BK 2, SM 2, DBL, BO, BŘ 1561 SM /1.g.l./ N,P 90 30 71 5O JD 6, BK 2, SM 2, DBL, OS, BŘ 567 listnaté N 80 20 71 6O JD 5, BK 2, SM 3 JS 2, KL 3, BK 2, JD 1, SM 2 5U JS 2, KL 3, (BK,JL) 2, JD 1, SM 2

58

3. zóna + OP KRNAP

97

SM 8, JD 1, (BŘP,JŘ) 1, BK, KL

10

HS

POROSTNí TYP

Základní doporučení 1 2 3 4

2761 SM /g.nevh./ N

100 30

81

7V 8P



SLT

SM 6, BK 2, KL 1, JD 1, JS SM 9, (JD,BŘP,JŘ) 1

1.-2. zóna KRNAP

3. zóna + OP KRNAP

SM 7, JD 1, BK 1 KL 1, BŘP, JŘ SM 9, (JŘ,BŘP) 1, JD

SM 7, JD 1, BK 1, KL 1, JŘ, JS SM 9, (JR,BŘP) 1, JD

Podmáčená stanoviště horských poloh: 7-8G;7V8-9;8V,6R7R

78 /poklesliny se stagnující vodou, glej, organozem/ 781 smrkové N,P 130 40 111 7G SM 7, JD 2-3, OLŠ+-1, BŘP, JŘ 2781 SM /g.nevh./ N 100 30 81 7V8-9 SM 6, JD 1-2, BK+-1, KL 1, OLŠ 1 8V SM 9, (KL,JD,BK) 1, JŘ 6R SM 9, (JD,OLŠ) 1 7R SM 9-10, BŘP+-1, JŘ 8G SM 9, (OLŠ,BŘP,JD) 1

MZD %

5

93,50 ha SM 8, JD 1, BK 1, BŘP, JŘ, KL

SM 8, JD 1, (BK,KL) 1, BŘP, JŘ

SM 7, JD 1, BK 1 KL 1, BŘP, JŘ SM 9, (JD,KL) 1, BK, BŘP, JŘ

SM 7, JD 1, BK 1, KL 1, BŘP, OLŠ SM 9, (BK,KL) 1, BŘP, JŘ, JD

SM 9, OLŠ 1, JD

SM 9, OLŠ 1, JD

SM 8, BŘP 1, JŘ 1

SM 9, BŘP 1, JŘ, OLŠ

SM 9, (BŘP,JŘ) 1, KL, JD, BK

SM 9, (BŘP,JŘ) 1, KL, JD, BK

5

Lesy ochranné Základní doporučení 1 2 3 4

HS

POROSTNí TYP

01

Mimořádně nepříznivá stanoviště:

011 2011 016 014 017

02

1.-2. zóna KRNAP

3. zóna + OP KRNAP

4-8Y, 6-7Z, 3-5J; 6L

MZD %

1 131,76 ha

/srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker, regozem; horský luh, fluvizem/ smrkové P,V,N 140 50 111 3J BK 4, LP 3, JV 2, (JD, JL, DB) 1, HB SM /g.nevh./ N 110 30 91 4Y BK 7, DB 2, BŘ 1, SM bukové/KL P-V 160 50 131 5J BK 3,5,JD 2,KL 3,(JS,LP,JL)1,5,SM BK 4, JD 2-3, KL 2, (JS,JL)1, SM klečové V 200 ∞ 5Y BK 7, JD 2, (SM, BŘ) 1, BO, KL BK 5, SM 3, KL 1, (BŘ,JD,JŘ) 1 listnaté N, P 80 20 71 6Z SM 4, BK 5, (BŘ, JD, JŘ) 1 6Y SM 4, BK 5, (JD, BŘ) 1, KL, JŘ 7Z SM 7, BK 2, (BŘP, JŘ, JD) 1 SM 8, BK 1, (KL,BŘP,JŘ) 1 7Y SM 7, BK 2, (BŘP, JŘ, JD) 1, KL SM 8, JR 1, (BŘP,BK) 1, BŘK,KOS SM 9, (BK,BŘP,KL,JŘ) 1, KOS 8Y OLS 8, SM 2, KL 6L OLS 8, SM 2, KL

BK 4, JV 3, LP 2, DB 1, JD, JL SM 5, BK 3, DB 1, (BŘ, BO) 1 BK 4, JD 2, KL 3, (JS,JL,LP)1, SM

90 30 70

SM 7, BK 3, KL, JD, BŘ, JŘ

30

SM 8, BK 1, (KL,BŘP,JŘ) 1

10

SM 9, (BK, BŘP, JŘ) 1, KOS, KL OLS 8, SM 2, KL

5 70

Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace: 8Z, 8R, 8T

1 588,77 ha

/vrchol. polohy na krystaliniku, hřbety s mělkou půdou; humus. podzol, litozem, regozem, raš. glej, organozem/

021 smrkové 2021 SM /g.nevh./ 024 Klečové

03



SLT

P,N,H 140

N,H V

110 200

50 30 ∞

111 91 -

8Z 8T 8R

SM 9, JŘ 1, BŘP, KOS, BŘK

SM 8, JŘ 2, BRK, KOS

SM 9, JŘ 1, BRK, KOS

SM 8-9, BŘP+-1, JŘ+-1, KOS,BŘK

SM 7, BŘP 2, JŘ 1, KOS

SM 9, BŘP 1, JŘ, KOS

SM 9-10, (BŘK,BŘP,KOS)+-1, JŘ

SM 7, (BŘP, BŘK) 1, KOS 1, JŘ 1

SM 8, (BŘP,BŘK) 1,KOS 1,JŘ, VR

Klečový vegetační stupeň: 9K, Z, Y, 9R

+

992,20 ha

/vrcholové polohy, skaliska a balvaniska, hřbety s mělkou půdou; humus. podzol, litozem, regozem, organozem/

034 Klečové V 2034 KOS /cizí pop./ V 031 smrkové V

200 200 200

∞ ∞ ∞

-

9K 9Z 9Y 9R

SM 5, KOS 5, BŘK, JŘO

-

-

KOS, SM, JŘO, BŘK, VR

-

-

(KOS, SM, JŘO, BŘK, VR)

-

-

KOS, SM, JŘO, BŘK

-

-

+

VYSVĚTLIVKY: - porostní typ: zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou MD,JD se zařazují do sm; porosty LP,JV,KL,JL do bukových; ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní; - základní doporučení: 1- hospodářský způsob: P- podrostní, N - násečný, V - výběrný, H - holosečný, 2- doporučené obmýtí = v KRNAP střední věk obnovní fáze 3- obnovní doba = předpokládáná délka obnovní fáze 4- počátek obnovy = počátek obnovní fáze -přirozená dřevinná skladba: - vyjádření určitého průměrného rekonstrukčního modelu přibližujícího se předpokládanému potenciálnímu původnímu složení dřevin na mozaice stanovišť příslušného lesního typu. -cílová dřevinná skladba + alternativy: biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v dospělosti, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Neodpovídá současnému stavu lesů. Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny skladby podle souborů lesních typů.Alternativy pak ukazují další přípustné možnosti volby skladby dřevin jednotlivých hospodářských souborech v návaznosti na porostní typy. -meliorační a zpevňující dřeviny = stanovištně vhodné dřeviny: uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. pro jednotlivé SLT -geograficky nepůvodní dřeviny: rozhodnutí MŽP ze dne 5. 11. 2002 o výjimce podle par. 43 z. 114/1996 Sb. ve smyslu § 16 o využití MD jako přípravné a zpevňovací dřeviny v celkovém rozsahu zastoupení do 10 % v HS mimo I. a II. zóny, botanické lokality a do lokalit, kde dosud nebyl vysazován.

6.2. Přehled výměr a zastoupení hospodářských souborů po LS Tabulka zastoupení hospodářských souborů: HS

Cílové hospodářství

11 ochranné lesy - mimořádně nepříznivá stanoviště 14 ochranné lesy - mimořádně nepříznivá stanoviště


Porostní typ smrkové klečové

98

Výměra ha Pec p. Sněž. Maršov Svoboda n.Ú Celkem: 690,64 321,50 51,05 1063,19 1,32 0,00 0,00 1,32

% 9,21 0,01

HS


Porostní typ

bukové listnaté smrkové klečové smrkové klečové smrkové bukové listnaté smrkové bukové listnaté smrkové bukové listnaté smrkové listnaté smrkové listnaté smrkové listnaté smrkové listnaté smrkové smrkové smrkové smrkové (1. generace lesa) 1501 exponovaných stanovišť vyšších poloh smrkové (1. generace lesa) 1521 kyselých stanovišť vyšších poloh smrkové (1. generace lesa) 1541 živných stanovišť vyšších poloh smrkové (1. generace lesa) 1561 oglejených stanovišť vyšších poloh smrkové (1. generace lesa) 1581 podmáčených stanovišť vyšších a středních poloh smrkové (1. generace lesa) 1701 exponovaných stanovišť horských poloh smrkové (1. generace lesa) 1721 kyselých stanovišť horských poloh smrkové (geneticky nevhodné) 2011 ochranné lesy - mimořádně nepříznivá stanoviště smrkové (geneticky nevhodné) 2021 ochr.lesy - vysokohor. lesy pod hr. stromové vegetace klečové (cizí populace) 2034 ochr.lesy - lesy v klečovém les. vegetačním stupni smrkové (geneticky nevhodné) 2501 exponovaných stanovišť vyšších poloh smrkové (geneticky nevhodné) 2521 kyselých stanovišť vyšších poloh smrkové (ge2541 živných stanovišť vyšších poloh 16 17 21 24 31 34 501 506 507 521 526 527 541 546 547 561 567 581 587 701 707 721 727 741 761 781

ochranné lesy - mimořádně nepříznivá stanoviště ochranné lesy - mimořádně nepříznivá stanoviště ochr.lesy - vysokohor. lesy pod hr. stromové vegetace ochr.lesy - vysokohor. lesy pod hr. stromové vegetace ochr.lesy - lesy v klečovém lesním vegetačním stupni ochr.lesy - lesy v klečovém lesním vegetačním stupni exponovaných stanovišť vyšších poloh exponovaných stanovišť vyšších poloh exponovaných stanovišť vyšších poloh kyselých stanovišť vyšších poloh kyselých stanovišť vyšších poloh kyselých stanovišť vyšších poloh živných stanovišť vyšších poloh živných stanovišť vyšších poloh živných stanovišť vyšších poloh oglejených stanovišť vyšších poloh oglejených stanovišť vyšších poloh podmáčených stanovišť vyšších a středních poloh podmáčených stanovišť vyšších a středních poloh exponovaných stanovišť horských poloh exponovaných stanovišť horských poloh kyselých stanovišť horských poloh kyselých stanovišť horských poloh živných stanovišť horských poloh oglejených stanovišť horských poloh podmáčených stanovišť horských poloh


99

Výměra ha

% Pec p. Sněž. Maršov Svoboda n.Ú Celkem: 0,68 1,38 0,00 2,06 0,02 11,40 14,99 0,07 26,46 0,23 1019,94 133,54 353,92 1507,40 13,05 15,54 0,48 5,91 21,93 0,19 327,89 0,00 0,00 327,89 2,84 643,84 0,00 0,00 643,84 5,57 170,69 292,02 156,18 618,89 5,36 0,91 22,43 82,72 106,06 0,92 12,43 18,55 11,64 42,62 0,37 84,84 678,08 560,20 1323,12 11,46 7,46 17,09 29,10 53,65 0,46 3,13 35,34 5,16 43,63 0,38 14,20 83,42 622,24 719,86 6,23 0,73 5,31 215,62 221,66 1,92 14,16 17,60 67,16 98,92 0,86 2,93 1,24 4,28 8,45 0,07 3,62 3,63 14,18 21,43 0,19 1,64 5,33 72,87 79,84 0,69 0,37 3,45 37,35 41,17 0,36 154,41 160,76 91,45 406,62 3,52 0,94 3,48 0,00 4,42 0,04 946,85 600,86 138,38 1686,09 14,60 13,80 2,82 0,62 17,24 0,15 72,85 25,89 10,72 109,46 0,95 42,06 43,09 1,89 87,04 0,75 25,84 32,73 34,93 93,50 0,81 9,74

38,79

46,00

94,53

0,82

11,00 199,44

158,99

369,43

3,20

0,15 388,46

856,65 1245,26 10,78

0,00

5,78

9,66

15,44

0,13

0,00

7,95

17,05

25,00

0,22

3,13

1,22

4,54

8,89

0,08

20,66

35,61

59,63

115,90

1,00

36,07

2,66

0,00

38,73

0,34

57,35

1,08

1,01

59,44

0,51

20,47

0,00

0,00

20,47

0,18

0,00

0,00

12,35

12,35

0,11

5,63 0,00

0,00 0,00

73,13 8,01

78,76 8,01

0,68 0,07

HS


Porostní typ

Výměra ha

neticky nevhodné) smrkové (geneticky nevhodné) smrkové (geneticky nevhodné)

2721 kyselých stanovišť horských poloh

2741 živných stanovišť horských poloh Celkem: Z toho - smrkové porosty 1. generace lesa (HS 1501, 1521, 1541, 1561, 1581, 1701, 1721) porosty geneticky nevhodné (HS 2021, 2034, 2501, 2521, 2541, 2701, 2721, 2761)

%

Pec p. Sněž. Maršov Svoboda n.Ú Celkem:

21,43

17,49

1,05

0,00

4471,79 3223,49 44,68 677,25 142,00

39,09

78,01

0,68

0,00

1,05

0,01

3853,75 11549,03

100

1152,52 1874,45 16,23

21,23

133,59

296,82

2,57

Nejvíce lesních porostů v LHC je zařazeno do hospodářského souboru 721 – hospodářství kyselých stanovišť horských poloh – 1686,09 ha, 14,60 %. Dále 21 – ochranné lesy - vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace - 1507,40 ha, 13,05 % a 521 - kyselých stanovišť vyšších poloh - 1323,12 ha, 11,46 %. Smrkových porostů 1. generace lesa zařazených do speciálních hospodářských souborů je 1874,45 ha, 16,23 %. Porostů geneticky nevhodných ve speciálních hospodářských souborech 296,82 ha, 2,57 %.

6.3. Rámcové směrnice hospodaření Číselné označení cílového hosp. souboru

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

Lesy zvláštního určení

Plocha:

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

50

(prudké či kamenité svahy, sutě; typická-rankerová kambizem, typický-rankerový kryptopodzol, ranker)

Soubory lesních typů : (lesní typy)

a) b)

Základní dřeviny:

kyselá: 5-6N,K9, 6M9; živná: 5-6A,F,S9, 5B9

SM, BK

Geograficky nepůvodní dřev.(max.%)

ha

%

875,37

7,6

MD - 10 % dle výjimky

Lesní management v zónách Krkonošského národního parku a v jeho ochranném pásmu se řídí PLÁNEM PÉČE KRNAP SLT

SOUBOR LESNÍCH TYPŮ:

Přirozená druhová skladba:

5N 5K9 5A 5F 5S9 5B9 6N 6K9 6M9 6A 6F 6S9

Kamenitá kyselá jedlová bučina Kyselá jedlová bučina svahová Klenová bučina Svěží kamenitá jedlová bučina Svěží jedlová bučina svahová Bohatá jedlová bučina svahová Kyselá kamenitá smrková bučina Kyselá smrková bučina svahová Chudá smrková bučina svahová Klenosmrková bučina Svěží kamenitá smrková bučina Svěží smrková bučina svahová

BK 5,,JD 3-4, SM 1-2, KL+-1, BŘ BK 5, JD 3-4, SM 1-2, BŘ BK 5, JD 2-3, KL 2-3, LP, JL, SM BK 6, JD 2-4, KL+-1, SM+-1, BK 6, JD 3-4, SM+-1, KL BK 6, JD 3,5, KL 0,5, LP, JL, SM BK 4, SM 4, JD 2, KL, JŘ BK 4, SM 4, JD 2, JŘ BK 4, SM 4, JD 1, BŘP 1, BO, JŘ BK 5, JD 2-3, KL 1, SM 1-2, JL BK 5, JD 1-3, SM 2-3, KL+-1, JŘ BK 4, JD 3, SM 3, KL

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA 1. a 2. zóna KRNAP 3. zóna + OP KRNAP BK 5, JD 2, SM 2,5, KL 0,5, BŘ


BK 5, JD 2, KL 2, SM 1, JL, LP, JŘ

SM 4, BK 3, Kl 2, JD 1, JL, LP, JŘ, MD




SM 5, BK 3, KL 1, JD 1, BŘP, JŘ, MD

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.)

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):

Maximální velikost seče : ( §31,odst.2 )

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % :

holé

Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )

1 ha

Doba zajištění lesních porostů od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )

7 let

1x prům. výška

10 let

DOPORUČENÁ DOBA zajištění les.porostů od vzniku holiny:

DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha :

SM 3,5

JD 0,5

BK 7

KL 5

JS 4

POROSTNÍ TYP:

ZÁKLADNÍ HOSPODÁÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.

Hodnocení a stav současných porostů (AVB) Možnosti přirozené

LP 4

BŘ 3

JŘ 3

MD 3

JL 4

(Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

30 % - 5N, 6N, 6M9, 5-6K9, 5-6F, 5-6A,S9, 5B9

- BK, JD, KL, LP, - BK, JD, KL, JS, JL, LP

Hospodářský tvar: les vysoký

Hospodářský způsob: P - N - (uplatnění VP)

Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

501 - SMRKOVÉ Střední věk obnovní fáze

Meliorační a zpevňující dřeviny :


1501 - SMRKOVÉ (1. generace lesa)

Předpokládaná délka obnovní fáze

Střední věk obnovní fáze


120

50

100

30

Počátek obnovní fáze

Hospodářský způsob



91

P-N

81

N-P

Převážně SM porosty s menší příměsí BK a KL místního původu, Porosty I. generace lesa, převážně smrkové, větších rozloh, jen méně poškozovány imisemi, sněhem a větrem s vtroušeným BK, KL, BŘ, primární a sekundární výskyt hnilob, poškození zvěří, nutná předčasná obnova SM a) - 26; b) - 28 SM 28 U SM, BK, KL, JD, MD i JŘ jsou možnosti přirozené obnovy průměrné až nadprůměrné, nutno vždy využít


100

obnovy:

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Základním cílem je změna druhové skladby a vhodné prostorové Základním cílem je změna druhové skladby a vhodné prostorvé rozmístění JD, BK a KL. rozmístění JD, BK a KL. Proti nebezpečnému větru, na svazích po spádnici, větší porosty rozčlenit náseky a Porosty nutno před obnovou včas rozčlenit. Obnova proti směru nebezpečného clonnými pruhovými sečemi, obnova kombinací náseků a okrajových clonných sečí, větru, kombinace náseků s clonnými sečemi okrajovými, pruhovými nebo míšení dřevin do skupin a skupinek. Pro jedli předsunuté clonné skupiny s jednotlivým skupinovitými, míšení dřevin do skupin a skupinek, JD v předstihu do předsunui hloučkovitým míšením ve sponu 3-5 m. BK kultivovat na náseky a do podsadeb na tých skupin.

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření

Podpora druhové diverzity, tvorby volnějšího stupňovitého zápoje, Zvýšení stability a zlepšení zdravotního stavu, výběr cílových stability i kvality, výběr cílových stromů stromů

- mladé porosty

Negativní výběry, důsledně podporovat BK, KL a LP, u SM podpora souměrných a hluboce nasazených korun, redukce škodící BŘ a JŘ. Důsledně uvolňovat JD na styku se SM. Negativní a zdravotní výběry. Zásahy v úrovni orientovat na důsledné uvolňování JD, BK, KL a přimíšených dřevin. Uvolňovat BK a KL a nárosty těchto dřevin.

clonné seče. Smrk převážnš přirozeně. Na sutích i donáška zeminy

-dospívající porosty

Porosty rozčlenit vyklizovacími linkami, podporovat příměs cílových listnáčů, podpořit tvorbu souměrných korun SM, negativní a zdravotní výběry, podpora přimíšených dřevin. Podpora BK, KL, negativní a zdravotní výběry, příprava porostu k budoucí obnově, podpora vyskytujících se nárostů BK a KL

Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Půdy na prudkých svazích jsou ohroženy erozí, na skeletových a balvanitých stanovištích introskeletovou erozí, porosty jsou ohroženy větrem a sněhem. Poškozené porosty ohryzem trpí druhotně hnilobami.

FUNKČNÍ

Stanoviště 5.-6. LVS jsou určena k pěstování smíšených porostů s vysokým podílem zastoupení BK, JD a KL, s vtroušenými JS, JL, LP, BŘP a JŘ. Uplatněním výběrných principů zejména při obnově porostů budovat složitější vnitřní prostorovou úpravu tvorbou věkově a druhově rozrůzněných skupin cílových dřevin s členitějším volnějším stupňovitým zápojem.

POTENCIÁL:

- cílový půdoochranný - vodohospodářský -ekologická stabilita

Protierozní, introskeletová eroze

ÚSES:

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů.

Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie

Infiltrační, příp. břehoochranná Průměrná

Podprůměrná Silně poškozené porosty nebo části porostů obnovit i dříve

Vyklizovací lanovky a lanové systémy, kůň.

Číselné označení cílového hosp. souboru



Plocha:


50




a) kyselá: 5-6N,K9, 6M9; b) živná: 5-6A,F,S9, 5B9

SM, BK


ha

%

875,37

7,6





5N 5K9 5A 5F 5S9 5B9 6N 6K9 6M9 6A 6F 6S9















holé


1 ha


7 let

1x prům. výška

10 let



SM 3,5

JD 0,5

POROSTNÍ TYP:

BK 7

KL 5

JS 4

LP 4

BŘ 3

JŘ 3

MD 3

JL 4

Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)


30% - 5N, 6N, 6M9, 5-6K9, 5-6F, 5-6A,S9, 5B9





2501 - SMRKOVÉ (geneticky nevhodné)

506 - BUKOVÉ

ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

100

30

160

50





81

N-P

131

P-N


Hodnocení a stav současných porostů (AVB)

Možnosti přirozené obnovy:


Převažují SM porosty fenotypové kategorie D, silně a opakovaně Bukové a smíšené porosty s větším zastoupením BK, KL místního poškozované sněhem a námrazou, místy proředěné. Nutné přeměny! původu SM 26 b) BK 26; SM 26 Přirozená obnova SM není přípustná, podporovat přirozenou obno- U SM, BK, KL, JD, MD i JŘ jsou možnosti přirozené obnovy vu BK, KL a přimíšených dřevin průměrné až nadprůměrné, nutno vždy využít


101


Základním cílem je změna druhové skladby a vhodné rozmístění JD, BK a KL. Porosty nutno před obnovou včas rozčlenit. Obnova proti směru nebezpečného větru, kombinace náseků s clonnými sečemi okrajovými, pruhovými nebo skupinovitými, míšení dřevin do skupin a skupinek, JD v předstihu, umělá obnova a podsadby

Obnova postupnou clonnou sečí nebo kombinací náseků s okrajovou clonnou sečí, míšení dřevin do skupin, JD a KL i v menších hloučcích na vhodná vlhčí místa, pro JD vytvářet předstih ve skupinách. Na sutě případná donáška zeminy

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty

Pouze zdravotní a asanační výběry Protěžovat přimíšené dřeviny

Kvalita a zvýšení ekologické stability, výběr cílových stromů Důsledně podporovat přimíšené dřeviny Negativní výběr v úrovni, odstranění nekvalitních předrostlíků a obrostlíků, v podúrovni nezasahovat


Negativní výběr nejvíce poškozených jedinců Smrkové nárosty odstraňovat z provedených výsadeb Zdravotní a asanační výběry, podpora fenotypově nejkvalitnějších jedinců, udržovat zápoj

Pozitivní výběr v úrovni, uvolňování kvalitních jedinců v korunách k podpoře budoucí přirozené obnovy, redukce škodící BŘ a JŘ Půdy jsou ohroženy zejména introskeletovou erozí, SM porosty jsou Půdy na prudkých svazích jsou ohroženy erozí, na skeletových a balvavelmi silně a opakovaně poškozovány sněhem a námrazou, mladší nitých stanovištích introskeletovou erozí, porosty jsou ohroženy větrem. porosty zvěří KL trpí silně okusem zvěří. V BK tvorba nepravého jádra.


FUNKČNÍ POTENCIÁL:


ÚSES: Odchylky modelu:

od

Doporučené výrobní technologie

Stanoviště 5.-6. LVS jsou určena k pěstování smíšených porostů s vysokým podílem zastoupení BK, JD a KL, s vtroušenými JS, JL, LP, BŘP a JŘ Protierozní, introskeletová eroze

Protierozní, introskeletová eroze

Infiltrační, příp. břehoochranná

Infiltrační, příp. břehoochranná

Podprůměrná

Nadprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené porosty nebo části porostů obnovit i dříve Ponechávat vhodné staré skupinky BK a KL a doupné stromy. Při přirozené obnově připustit i větší podíl zastoupení BK. Vyklizovací lanovky a lanové systémy, kůň.




Plocha:


50




a) kyselá: 5-6N,K9, 6M9; b) živná: 5-6A,F,S9, 5B9

SM, BK


ha

%

875,37

7,6





5N 5K9 5A 5F 5S9 5B9 6N 6K9 6M9 6A 6F 6S9















holé


1 ha


7 let

1x prům. výška

10 let



SM 3,5

JD 0,5

POROSTNÍ TYP:





BK 7

KL 5

JS 4

LP 4

BŘ 3

JŘ 3

MD 3

JL 4



30% - 5N, 6N, 6M9, 5-6K9, 5-6F, 5-6A,S9, 5B9





507 - LISTNATÉ (BŘ,JS) Střední věk obnovní fáze


80

20



71

N, P

Skupiny BŘ, JS a OLL zejména v úžlabích nebo na vlhčích místech JS 26; BŘ 24 Většinou podprůměrné, u BŘ ve větší míře nežádoucí


102





OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty

Proti směru nebezpečného větru, obnova ve skupinách nebo pomocí náseků, skupiny BŘ možno využít k podsadbě BK a JD, míšení dřevin skupinovité i jednotlivé, na sutích i případná donáška zeminy


Půdy na prudkých svazích ohroženy erozí, na suťových stanovištích introskeletovou erozí. BŘ ohrožena sněhem a námrazou.

Zlepšení druhové diverzity a ekologické stability Včasné zásahy, negativní výběry, podpora cílových dřevin Negativní výběry, podpora cílových dřevin, uvolnění v korunách

Stanoviště 5.-6. LVS jsou určena k pěstování smíšených porostů s vysokým podílem zastoupení BK, JD a KL, s vtroušenými JS, JL, LP, BŘP a JŘ půdo- Protierozní, introskeletová eroze

FUNKČNÍ

POTENCIÁL:

- cílový

ochranný - vodohospodářský -ekologická stabilita

Infiltrační, příp. břehoochranná Průměrná Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů.


od


Vyklizovací lanovky a lanové systémy, kůň.




Plocha: % ha

KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

52

1868,59

(svor, rula; oligotrofní kambizem, kryptopodzol, podzol)



5-6K,M

SM, BK


16,1


Lesní management v zónách Krkonošského národního parku a v jeho ochranném pásmu se řídí PLÁNEM PÉČE KRNAP CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA 1. a 2. zóna KRNAP 3. zóna + OP KRNAP

SLT



5K 5M 6K 6M

Kyselá jedlová bučina Chudá jedlová bučina Kyselá smrková bučina Chudá smrková bučina

BK 5, JD 3-4, SM 1-2 BK 5, JD 3-4, SM 1-2, (BO, BŘ)+-1 BK 4, SM 4, JD 2, JŘ BK 3-4, SM 4, JD 1-2, BŘ 1, BO, JŘ



BK 5, SM 4, JD 1, BŘP, JŘ, KL






holé


1 ha


7 let

2x prům. výška

25%


JD 0,5

BK 7

KL 5

JS 5

POROSTNÍ TYP:

BŘ 3

MD 3


BK, JD, LP

8 let


SM 3,5




LP 4

Hospodářský způsob: P - N - H - (uplatnění VP)


521 - SMRKOVÉ


ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

120

50

90

30





91

P-N-H

71

N(P) - H




OBNOVA POROSTŮ a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ:

Stejnověké monokultury SM s jednotlivými BK, MD, často větších rozloh, s horizontálním zápojem, poškozované větrem, sněhem a středně imisemi, ve vyšším věku i primární hnilobou SM 26; BK 24 U SM, BK i JD průměrné až nadprůměrné, nutno využít! Podporovat i pomístnou přípravu půdy.


Monokultury SM převážně větších rozloh, místy s příměsí MD, často silně poškozené ohryzem jelení zvěře, značný rozvoj primárních a sekundárních hnilob SM 26 U SM průměrné, lokálně i nadprůměrné, u BK a KL pomístná, vždy využít, u MD s ohledem na kvalitu.

Základním cílem je změna druhové skladby a vhodné prostorové rozmístění JD, BK a KL. Obnovní postup proti směru nebezpečného větru a s ohledem na terén. Preferovat přirozenou obnovu clonnými sečemi okrajovými, pruhovými i skupinovými. Rozčlenění porostů náseky a clonnými pruhovými sečemi, zakládání rozluk a zpevňovacích pásů (JD, BK, MD). Při nemožnosti přirozené obnovy umělá obnova, podsadby, náseky, úzké holé seče. JD kultivovat v předstihu, v předsunutých skupinách, míšení jednotlivě i hloučkovitě ve sponu 3-5 m (500 ks/ha). U BK míšení do skupin nebo skupinek. U KL a MD jednotlivě. Podpora tvorby vertikálního členění. Podpora druhové diverzity a stability porostů, ve prospěch JD, BK a KL, zlepšení zdravotního stavu dřevin. Podpora tvorby skupin a skupinek s vertikálním členěním.


103

- zaměření - mladé porosty -dospívající porosty





od


U JD silnými zásahy omezit dotyk větví ostatních dřevin, zejména SM, přiměřená redukce MD. Důsledná podpora JD, BK a KL, odstranění škodící BŘ a JŘ. Převážně negativní zdravotní zásahy, uvolňovat méně poškozené U SM podpora souměrných hluboce nasazených korun. nebo nepoškozené jedince, v úrovni uvolňovat BK, KL a MD, výběr Výběr cílových stromů. cílových stromů Podpora JD, BK a KL, zdravotní zásahy v úrovni, podpora kvalit- Podpora příměsi listnáčů a zdravých kvalitních jedinců, zdravotní ních jedinců. Posledním zásahem uvolňování korun k podpoře výběry, příprava k předčasné obnově fruktifikace, uvolňování vyskytujících se BK náletů. Výběr netvárného MD. Silné ohrožení větrem, sněhem, námrazou, hnilobami a zvěří, Porosty jsou ohroženy silně větrem, sněhem, námrazou, hnilobami, včasné rozčlenění porostů (odluky, rozluky, závory) přeměna na zvěří. Nutné rozčlenění porostů (rozluky, závory, odluky, přeměna smíšené porosty na smíšené porosty) Stanoviště vhodná na pěstování smíšených porostů s vyšší účastí BK (20 – 30%) a JD (10%) s příměsí KL a MD. Změnou druhové skladby a vhodným časovým a prostorovým rozmístěním obnovních prvků a dřevin lze uplatnit výběrné principy k vertikálnímu členění porostní výstavby. Infiltrační Průměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené části obnovit dříve. Použití šetrných technologií-kůň, lanové sytémy, UKT, kolopásové prostředky apod. Při rozvinuté přirozené obnově nutná vhodná kombinace s ohledem na terén a zmlazení dřevin.




Plocha: % ha

KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

52

1868,59

(svor, rula; oligotrofní kambizem, kryptopodzol, podzol)



5-6K,M

SM, BK


16,1



SLT



5K 5M 6K 6M

Kyselá jedlová bučina Chudá jedlová bučina Kyselá smrková bučina Chudá smrková bučina

BK 5, JD 3-4, SM 1-2 BK 5, JD 3-4, SM 1-2, (BO, BŘ)+-1 BK 4, SM 4, JD 2, JŘ BK 3-4, SM 4, JD 1-2, BŘ 1, BO, JŘ



BK 5, SM 4, JD 1, BŘP, JŘ, KL






holé


1 ha


7 let

2x prům. výška

25%


JD 0,5

POROSTNÍ TYP:

BK 7

KL 5

JS 5

BŘ 3

MD 3


BK, JD, LP

8 let


SM 3,5




LP 4

Hospodářský způsob: P - N - H - (uplatnění VP)



526 - BUKOVÉ

ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

90

30

150

50





71

N-P-H

121

P-N




OBNOVA POROSTŮ a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření


SM porosty fenotypové kategorie D, větších rozloh, silně a opako- Převážně smíšené porosty, jen omezeně nesmíšené, místního půvovaně poškozované sněhem, námrazou a zvěří. du NALÉHAVÉ PŘEMĚNY SM 26 BK 24 Přirozená obnova SM není přípustná, podporovat přirozenou obno- U BK i SM průměrné až nadprůměrné i v mladších porostech vu BK, KL, JŘ, BŘ a MD. Proti směru nebezpečného větru, kombinace náseků, skupinových prvků a clonných pruhů s podsadbami JD a BK, JD do předsunutých prvků, míšení dřevin do větších skupin a skupinek, umělá obnova a podsadby SM! Převážně zdravotní a asanační výběry, protěžovat přimíšené dřeviny


104

Proti směru nebezpečného větru, clonnými okrajovými nebo pruhovými sečemi, případně v kombinaci s náseky. Pro kultivaci JD předsunuté skupinovité prvky. Podpora druhové diverzity a stability porostů, zlepšení tvarového a zdravotního stavu lesa, výběr cílových stromů, příprava k přirozené obnově

- mladé porosty

Převážně zdravotní výběry Smrkové nárosty odstraňovat v provedených výsadbách!


Zdravotní a asanační výběry, udržovat zápoj




Negativní výběr v úrovni, redukce obrostlíků a netvárných předrostlíků, v podúrovni nezasahovat, uvolňovat přimíšené dřeviny.

Uvolňování kvalitních jedinců v korunách, příprava k přirozené obnově, podpora cílových dřevin Velmi silné ohrožení sněhem a námrazou, následně hnilobami a S větším zastoupením SM jsou ohroženy větrem, BK a KL trpí větrem, mladší porosty zvěří okusem zvěře. U BK tvorba nepravého jádra.

Stanoviště vhodná pro dodržení cílové druhové skladby s vertikální Pěstování porostů převážně smíšených s převahou BK porostní výstavbou

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Nadprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Odchylky od Silně poškozené porosty nebo části obnovit i dříve Při přirozené obnově připustit i větší podíl zastoupení BK. modelu: Ponechávat doupné stromy. Doporučené UKT, kolopásové prostředky i lanové systémy. Při uvolňování Použití šetrných technologií-kůň, lanové systémy, UKT apod. Při výrobní podsadeb i koně. rozvinuté přirozené obnově nutná vhodná kombinace s ohledem na technologie terén a zmlazení dřevin. ÚSES:




Plocha: % ha

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

54

2292,79

(svor, rula s vložkami fylitu, chloritické břidlice, kryst. vápence; mezotrofní - eutrofní kambizem, kryptopodzol)



5-6S, B, D

SM, BK


19,8



SLT



5S 5B 5D 6S 6B 6D

Svěží jedlová bučina Bohatá jedlová bučina Obohacená jedlová bučina Svěží smrková bučina Bohatá smrková bučina Obohacená smrková bučina

BK 5, JD 3-5, SM+- 1, KL+-1 BK 7, JD 3, KL, LP, JL, SM BK 5, JD 3, KL 1, (LP,JS) 1, SM, JL BK 4, SM 4, JD 2, KL BK 5, SM 2, JD 2-3, KL+-1, JL BK 5, SM 2, JD 2, KL 1, JL, JS

BK 6, JD 2, SM 1, KL 1, JL, LP, OS

SM 4, BK 3, KL 1, JD 1, MD 1, LP, JL, OS

BK 5, SM 4, JD 1, KL, OS






holé


1 ha


7 let

2x prům. výška

25


JD 0,5

BK 7

KL 5

JS 5

POROSTNÍ TYP:






LP 4

JL 4

BK, JD, KL, JL, LP, JS, TŘ


MD 3

Hospodářský způsob: P - N - H - (uplatnit VP)




9 let


SM 3,5







110

50

90

30





81

P-N

71

N-P

Stejnověké smrkové porosty s příměsí BK, KL a MD, dobrého vzrůstu, poškozované sněhem, námrazou, větrem, méně imisemi, ve vyšším věku primární hnilobou SM 28; BK 26 U SM i BK průměrné, místy i nadprůměrné, nutno vždy využít!

Monokultury SM, převážně větších rozloh, místy s příměsí MD, KL, BK a BŘ často silně poškozené ohryzem jelení zvěří, značný rozvoj primárních i sekundárních hnilob SM 28 U SM průměrné, místy i KL, u MD s ohledem na kvalitu, nutno využít!

Základním dlouhodobým cílem je přeměna druhové skladby a vhodné prostorové rozmístění JD, BK a KL. Obnovní postup s ohledem na terén a proti směru nebezpečného větru. Preferovat přirozenou obnovu clonnými sečemi okrajovými, pruhovými a skupinovými. Rozčlenění větších porostů náseky a clonnými pruhovými sečemi, na svazích po spádnici, zakládání rozluk a zpevňovacích pásů. Při umělé obnově i náseky. Míšení dřevin do skupin, MD jednotlivě. Výběrné principy uplatnit při zakládání skupin a skupinek JD a BK v předstihu a jejich vhodným prostorovým a časovým uspořádáním, směřujícím k podpoře vertikálního členění skupin. U JD spon 3-5 m, 500 ks/ha do clonných skupin (0,06-0,15 ha) v předstihu!.


105

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty





od


Podpora druhové diverzity a stability porostů ve prospěch JD, BK a KL.,zlepšení zdravotního stavu dřevin a porostů, podpora volnějšího zápoje s vertikálním členěním, u JD silnými zásahy omezit dotyk větví sousedních dřevin, zejména SM, přiměřená redukce MD. Důsledná podpora JD, BK a KL, odstranění škodící BŘ a JŘ. U SM Převážně negativní zdravotní probírky, uvolňovat důsledně vtroušepodpora tvorby souměrných a hluboce nasazených korun, zdravotní né BK, KL i kvalitní MD, odstraňovat silně poškozené jedince, výběry. Výběr cílových stromů. Uvolnit JD. výběr škodící BŘ, výběr cílových stromů. Zdravotní zásahy v úrovni, podpora JD, BK a KL, uvolňování Podpora přimíšených listnáčů, odstranit škodící BŘ a JŘ, podpora cílových stromů a jedinců hlavního porostu k podpoře fruktifikace kvalitních SM, příprava k předčasné obnově k přípravě přirozené obnovy, uvolňování vyskytujících se náletů BK, výběr netvárného MD Silné ohrožení větrem, sněhem i námrazami, hnilobou a ohryzem jelení zvěře. Nutné včasné rozčlenění rozlukami, odlukami, vytvářet zpevňovací listnaté pruhy, přeměna na smíšené porosty různověkých skupin

Na těchto velmi příznivých živných stanovištích nutno pěstovat smíšené porosty s vysokým podílem BK, JD a KL s široce rozvinutou přirozenou obnovou s mírně uvolněným zápojem a mírně složitější vertikální strukturou

Infiltrační Průměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené a rozvrácené části obnovit i dříve Nutná vhodná kombinace s ohledem na terén a přirozené zmlazení. Použití LKT, UKT i kolopásových prostředků, v přirozeném zmlazení i kůň.




Plocha: % ha


54

2292,79




5-6S, B, D

SM, BK


19,8



SLT



5S 5B 5D 6S 6B 6D


BK 5, JD 3-5, SM+-1, KL+-1 BK 7, JD 3, KL, LP, JL, SM BK 5, JD 3, KL 1, (LP,JS) 1, SM, JL BK 4, SM 4, JD 2, KL BK 5, SM 2, JD 2-3, KL+-1, JL BK 5, SM 2, JD 2, KL 1, JL, JS

BK 6, JD 2, SM 1, KL 1, JL, LP, OS








holé


1 ha


7 let

2x prům. výška

25


JD 0,5

POROSTNÍ TYP:

BK 7

KL 5

JS 5

LP 4

JL 4



9 let


SM 3,5




MD 3



2541 - SMRKOVÉ (nevhodné provenience)

546 - BUKOVÉ

ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

90

30

150

40





71

N-P-H

131

P-N




OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ:


Smrkové porosty fenotypové kategorie D, silně a opakovaně poško- Pomístný výskyt starších bukových nebo smíšených porostů dobré zované sněhem a námrazou a zvěří. NALÉHAVÉ PŘEMĚNY! kvality, s BK místního původu SM 26 BK 28 Přirozená obnova SM není přípustná! Přirozenou obnovu BK a KL U SM i BK průměrné, nutno vždy využít intenzivně podporovat! S ohledem na vítr a terénní poměry porosty rozčlenit náseky s umělou obnovou SM(BK). Do clonných pruhů a do clonných předsunutých skupin podsadby BK a JD. Včasné uvolňování skupin a podsadeb. Pouze umělá obnova. Vzhledem ke genetické nevhodnosti pouze zdravotní a asanační výběry, uvolnit BK, příp. KL a MD.


106

Při přirozené obnově možná kombinace clonných okrajových, pruhových i skupinových clonných sečí, při neúspěchu přirozené obnovy obnova náseky. Míšení do skupin, MD i jednotlivě. JD do předsunutých skupin v předstihu. Úprava druhové skladby a prostorové výstavby, zlepšení zdravotního stavu, příprava k přirozené obnově a výběr cílových stromů.

- zaměření - mladé porosty

Uvolňování přimíšených dřevin, zdravotní výběry, SM nárosty Negativní výběr v úrovni, odstranění obrostlíků, předrostlíků a odstraňovat v provedených výsadbách nekvalitních, do podúrovně nezasahovat, podpora cílových dřevin

-dospívající porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:




od


Uvolňování přimíšených dřevin, zdravotní a asanační výběry, udržovat zápoj Porosty jsou velmi silně ohroženy sněhem a námrazou, při poškození sekundárními hnilobami, mladší porosty zvěří

Kladný výběr v úrovni, podpora cílových dřevin, uvolňování korun pro podporu fruktifikace BK trpí okusem zvěří, JD nutno chránit proti zvěři. Při větším zastoupení SM jsou ohroženy i větrem. U BK tvorba nepravého jádra.

Stanoviště jsou vhodná pro dodržení cílové druhové skladby Na těchto velmi příznivých živných stanovištích nutno pěstovat s vysokým podílem BK, JD i KL s vertikální porostní výstavbou smíšené porosty s vysokým podílem BK, JD a KL (podle SLT 4050%) s široce rozvinutou přirozenou obnovou Infiltrační

Převažuje infiltrační funkce

Podprůměrná

Nadprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené a proředěné části obnovit i dříve. Při přirozené obnově BK připustit i jeho větší podíl. Ponechat doupné stromy. Nutná vhodná kombinace s ohledem na terén a podsadby. Použití LKT, UKT i lanových systémů , kůň.




Plocha: % ha


54




5-6S, B, D

SM, BK


2292,79

19,8





5S 5B 5D 6S 6B 6D


BK 5, JD 3-5, SM+-1, KL+-1 BK 7, JD 3, KL, LP, JL, SM BK 5, JD 3, KL 1, (LP,JS) 1,SM,JL BK 4, SM 4, JD 2, KL BK 5, SM 2, JD 2-3, KL+-1, JL BK 5, SM 2, JD 2, KL 1, JL, JS

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA 1. a 2. zóna KRNAP 3. zóna + OP KRNAP BK 6, JD 2, SM 1, KL 1, JL, LP, OS








holé


1 ha


7 let

2x prům. výška

25


JD 0,5

POROSTNÍ TYP:






BK 7

KL 5

JS 5

LP 4

JL 4



9 let


SM 3,5




MD 3



547 - LISTNATÉ (BŘ,OL,JS) Střední věk obnovní fáze


80

20



71

N-H

Listnaté skupiny BŘ, OL a JS převážně na vlhčích stanovištích a v úžlabí JS 26; BŘ 24; OLL 22 U JS nadprůměrná, u OL podprůměrná nutno přiměřeně využít, zmlazení BŘ omezovat Maloplošná obnova skupinovitá nebo pomocí náseků, v případě silného zabuřenění i holou sečí. porosty BŘ možno využít k podsadbě BK a JD po předchozím proředění, možno využít k věkové diferenciaci Úprava druhové skladby


107





- zaměření - mladé porosty -dospívající porosty

Negativní výběr, podpora cílových listnáčů Kladný výběr v úrovni, podpora cílových listnáčů


Ohrožení mokrým sněhem a námrazou

FUNKČNÍ

Na těchto velmi příznivých živných stanovištích nutno pěstovat smíšené porosty s vysokým podílem BK, JD a KL

POTENCIÁL:


Infiltrační Průměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Odchylky od Silně poškozené prořídlé porosty obnovit dříve ÚSES:

modelu:


Nutná vhodná kombinace s ohledem na terén a přirozené zmlazení. Použití LKT, UKT i lanových systémů , kůň.




Plocha:

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

56

(plošiny občas zamokřované, úžlabiny; oglejené půdy, pseudoglejový kryptopodzoly, (glej))



5U, 5-6V, 6P

SM, BK


ha

%

45,32

0,4

MD - 5% dle výjimky


SLT



5U 5V 6V 6P

Vlhká jasanová javořina Vlhká jedlová bučina Vlhká smrková bučina Kyselá smrková jedlina

JS 2, KL 3, (BK,JL) 2, JD 1, SM 2 BK 4, JD 4, KL 1, (JS,JL,SM,OL) 1 BK 3, SM 3, JD 3, (KL,JS) 1 JD 5, SM 4, BK 1, BŘP

JS 2, KL 3, BK 2, JD 1, SM 2 BK 4, JD 3, KL 1, (JS,JL) 1, SM 1, OL,LP BK 4, JD 2, SM 3, KL 1, JS, JL, LP, OL BK 3, SM 5, JD 2, KL, BŘP, JŘ, OS

JS 2, KL 3, BK 2, JD 1, SM 2 SM 2, BK 4, KL 1, JD 2, (JS,JL) 1, LP, OL,OS SM 5, BK 3, KL 1, JD 1, JS, JL, LP, OL SM 6, BK 2, JD 2, KL, OS, BŘP, JŘ





holé


1 ha


7 let

2x prům. výška

25


JD 0,5

BK 7

KL 5

JS 5

POROSTNÍ TYP:

LP 4

BŘP 3


BK, JD, KL, JS, JL, LP, BŘ, OS

8 let


SM 3,5



JŘ 3

OL 3

JL 4


Hospodářský způsob: P - N - (uplatnit VP)


561 - SMRKOVÉ


ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

110

30

90

30





91

P-N

71

N-P




OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé


Převážně smrkové porosty, v úžlabích s příměsí KL, JS i JD. Smrk trpí značně větrem. Nutno provést přeměny na smíšené porosty s účastí JD, BK a KL. SM 28 U SM, KL a JS průměrné, u BK a JD podprůměrné, nutno vždy využít

SM 28

Proti převládajícím větrům, s preferencí přirozené obnovy, seče clonné okrajové, pruhové i skupinové. Při zabuřenění porostů a u ředin umělá obnova skupinovitá nebo násečná, JD a BK do předsunutých prvků, (míšení dřevin do skupin), KL a BŘP i jednotlivě. Vyvýšená sadba a kolem pařezů. Důležitou zpevňující dřevinou je JD, vysazovat ve sponu 3-5 m, 500 ks/ha v předstihu! Podpora stability porostů, rozvolněný přirozený zápoj s vertikálním členěním věkově diferencované struktury, SM s hlubokými korunami. Výběr cílových stromů. U JD silnými zásahy omezit dotyk větví sousedních stromů, zejména SM. Intenzivní zásahy s negativním výběrem, uvolňovat cílové listnáče, Intenzivní zásahy, negativní a zdravotní zaměření, podpora cílových


108

porosty -dospívající porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:




od


vytvářet volnější zápoj, u SM pěstovat souměrné a hluboce nasazené koruny. Protěžovat přimíšené dřeviny a JD. Negativní zásahy, uvolňování korun v úrovni, dosáhnout vertikální diferenciace, příprava k přirozené obnově Silné ohrožení větrem, sněhem a námrazou, mrazové polohy, hniloby

listnáčů, vytvářet volnější zápoj Intenzivní zásahy, podpora cílových listnáčů, uvolňování v korunách za účele podpory fruktifikace Silně ohrožení větrem, hnilobami, místy ohryzem jelení zvěře

Odvodnění jen výjimečně při obnově, neodvodňovat prameniště! Smíšené porosty s vysokým zastoupením BK, JD a KL a s příměsí JS, JL, SM, BŘP s volnějším zápojem, složitější prostorovou výstavbou a preferencí přirozené obnovy

Desukční, případně břehoochranný Podprůměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. V porostech silně poškozených větrem, hnilobami, případně ohryzem jelení zvěří zahájit obnovu dříve Lanové systémy, kůň, kolopásové prostředky nebo LKT s nízkotlakými pneumatikami




Plocha:

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

56

(plošiny občas zamokřované, úžlabiny; oglejené půdy, pseudoglejový kryptopodzoly, (glej))



5U, 5-6V, 6P

SM, BK


ha

%

45,32

0,4



SLT



5U 5V 6V 6P

Vlhká jasanová javořina Vlhká jedlová bučina Vlhká smrková bučina Kyselá smrková jedlina

JS 2, KL 3, (BK,JL) 2, JD 1, SM 2 BK 4, JD 4, KL 1, (JS,JL,SM,OL) 1 BK 3, SM 3, JD 3, (KL,JS) 1 JD 5, SM 4, BK 1, BŘP

JS 2, KL 3, BK 2, JD 1, SM 2 BK 4, JD 3, KL 1, (JS,JL) 1, SM 1, OL,LP BK 4, JD 2, SM 3, KL 1, JS, JL, LP, OL BK 3, SM 5, JD 2, KL, BŘP, JŘ, OS

JS 2, KL 3, BK 2, JD 1, SM 2 SM 2, BK 4, KL 1, JD 2, (JS,JL) 1, LP, OL,OS SM 5, BK 3, KL 1, JD 1, JS, JL, LP, OL SM 6, BK 2, JD 2, KL, OS, BŘP, JŘ





holé


1 ha


7 let

2x prům. výška

25


JD 0,5

BK 7

KL 5

JS 5

POROSTNÍ TYP:

LP 4

BŘP 3

JŘ 3

OL 3

JL 4

567 - LISTNATÉ Předpokládaná délka obnovní fáze

HOSPODÁÁŘSKÁ

80

20



71

N


Možnosti Přirozené obnovy:

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé

Hospodářský způsob: P - N - (uplatnit VP)



vyhl.č.83/96 Sb.

BK, JD, KL, JS, JL, LP, BŘ, OS


ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ


8 let


SM 3,5



Smíšené skupiny SM s příměsí OL, JS, KL a BŘ BŘ 24; OL 24; JS 28 U JS průměrná, u ostatních dřevin podprůměrná, využít Maloplošná obnova proti směru nebezpečného větru, JD vkládat do předsunutých prvků nebo podsadeb v předstihu, listnáče kultivovat do skupin, vyvýšená sadba a kolem pařezů. Možnost využití k tvorbě věkové diferenciace skupin. Podpora stability a druhové diverzity porostů, výběr cílových stromů Negativní výběr, včasná podpora cílových listnáčů, u SM podporo-


109





porosty -dospívající porosty

vat hluboce nasazené koruny Kladný výběr v úrovni, uvolňovat cílové dřeviny


Ohrožení porostů větrem, mokrým sněhem a námrazou, u SM hnilobami



Odvodnění jen výjimečně při obnově, neodvodňovat prameniště! Pěstovat smíšené porosty s vysokým zastoupením BK, JD a KL a s příměsí JS, JL, SM, BŘP s volnějším zápojem, složitější prostorovou výstavbou a preferencí přirozené obnovy Desukční, případně břehoochranný Průměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Odchylky od Silně poškozené porosty obnovit dříve ÚSES:

modelu:


Lanové systémy, kůň, kolopásové s nízkotlakými pneumatikami


prostředky

nebo

LKT



Plocha:

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

58

(poklesliny se stagnující vodou; aluvia, prameniště, fluvizem)



3L,5L,6G; 5V9,6V8,6V9


SM

ha

%

146,01

1,3



SLT



3L 5L 6G 5V9 6V8/9

Jasanová olšina - prameništní Montánní (jasanová) olšina Podmáčená smrková jedlina Podmáčená jedlová bučina přesličková Podmáčená smrková bučina

OL 8, JS 1-2, SM+-1, JD, KL OL 6-7, SM 1-2, JS 1-2, KL, JL, JD, BŘ JD 4, SM 5, OL 1, BK, KL BK 3, JD 3-4, SM 1-2, (KL, JS, OL) 2 BK 2, SM 4, JD 3, (KL, JS, OL) 1

OL 8, JS 1-2, SM+-1, JD, KL OL 5, SM 3, JS 2, KL, OS



SM 6, JD 2, OL 2, BK, JD, KL, JS, BŘP





holé


1 ha


7 let

2x prům. výška

8 let



SM 3,5

JD 0,5

BK 4

KL 5

JS 5

POROSTNÍ TYP:

BŘP 3

JŘ 3

OL 3

JL 4

LP 4



70% - 3L, 5L 15% - 6G 20% - 5V9, 6V8, 6V9

- OLL, KL - BK, JD, KL, OLL, JS - BK, JD, KL, OLL, JS



Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: -

581 - SMRKOVÉ


ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

110

30

90

30





91

P-N

71

P-N




OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty


Převážně smrkové stejnověké porosty s malou příměsí ostatních dřevin. Porosty trpí značně větrem. Nutná přeměna ve prospěch zastoupení JD, JS, OL, BK a KL a preference přirozeného vývoje SM 28 U SM, JS průměrná, nutno využít u všech dřevin

SM 28

Proti převládajícím větrům, při preferování přirozené obnovy clonné seče skupinovité, okrajové i pruhové, při zabuřenění nebo u ředin skupinovitá až násečná obnova, míšení dřevin do skupin, JD k zajištění stability porostu do skupinek i jednotlivě nutná, vysazovat v předstihu do skupin ve sponu 3-5 m, (500 ks/ha). Vyvýšená sadba a kolem pařezů. Zajištění zpevnění a stability porostů, pěstování porostu ve volném přirozeném zápoji, u SM s hlubokými korunami a vertikální strukturou využitím zastoupených dřevin (KL, OLL). Výběr cílových stromů. Intenzivní zásahy s negativním výběrem, zdravotní výběry, podpora cílových listnáčů. Vytvářet volnější zápoj. U JD silnými zásahy omezit dotyk větví sousedních stromů, zejména SM.


110


Kombinované zásahy, podpora cílových listnáčů, uvolňovat koruny za účelem přirozené obnovy.


Silné ohrožení SM porostů větrem, sněhem, námrazou a primárními hnilobami, v mladých porostech ohryzem jelení zvěří. Zajistit podíl JD jako důležité zpevňující dřeviny na podmáčených stanovištích.




od


Odvodnění pouze výjimečně, při obnově, neodvodňovat prameniště! Smíšené porosty s vyšším podílem JD, OL, JS, BK a KL (podle SLT), s volnějším zápojem a přirozenými procesy jejich obnovy

Desukční, případně břehoochranný Podprůměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. V porostech silně poškozených větrem, námrazou, hnilobami, případně ohryzem jelení zvěří zahájit obnovu dříve Lanové systémy, kůň, kolopásové prostředky nebo LKTs nízkotlakými pneumatikami




Plocha:

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

58

(poklesliny se stagnující vodou; aluvia, prameniště, fluvizem)



3L,5L,6G; 5V9,6V8,6V9

SM


ha

%

146,01

1,3



SLT



3L 5L 6G 5V9 6V8/9

Jasanová olšina - prameništní Montánní (jasanová) olšina Podmáčená smrková jedlina Podmáčená jedlová bučina přesličková Podmáčená smrková bučina

OL 8, JS 1-2, SM+-1, JD, KL OL 6-7, SM 1-2, JS 1-2, KL, JL, JD, BŘ JD 4, SM 5, OL 1, BK, KL BK 3, JD 3-4, SM 1-2, (KL, JS, OL) 2 BK 2, SM 4, JD 3, (KL, JS, OL) 1




SM 6, JD 2, OL 2, BK, JD, KL, JS, BŘP





holé


1 ha


7 let

2x prům. výška

8 let



SM 3,5

JD 0,5

BK 4

KL 5

JS 5

POROSTNÍ TYP:

BŘP 3

JŘ 3

OL 3

JL 4

LP 4

- OLL, KL - BK, JD, KL, OLL, JS - BK, JD, KL, OLL, JS




587 - LISTNATÉ Střední věk obnovní fáze


HOSPODÁÁŘSKÁ

80

20



71

N- P

vyhl.č.83/96 Sb.



OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření


70% - 3L, 5L 15% - 6G 20% - 5V9, 6V8, 6V9




Převážně listnaté skupinky OL, JS, BŘ, KL BŘ 24; OL 24 Podprůměrné, u BŘ omezovat. Využít u SM, KL, JS a OL. Skupinovitá a násečná obnova, míšení dřevin do skupin a skupinek, vyvýšená sadba a kolem pařezů. JD možno využít k podsadbám po předchozím proředění ve sponu 3-5 m, (500 ks/ha). Zajištění zpevnění a stability porostů, podpora KL, u SM pěstovat hluboké koruny s volnějším zápojem


111





- mladé porosty -dospívající porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:



Negativní výběr, včasná podpora cílových listnáčů. U SM podporovat hluboce nasazené koruny. Kladný výběr v úrovni, uvolňovat cílové dřeviny Ohrožení porostů větrem, sněhem a námrazou, mrazové polohy

Odvodnění pouze výjimečně při obnově, neodvodňovat prameniště! Pěstovat smíšené porosty s vyšším podílem JD, OL, JS, BK a KL (podle SLT, s volnějším zápojem a přirozenými procesy jejich obnovy Desukční, případně břehoochranný Průměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Odchylky od Silně poškozené části odvodnit dříve ÚSES:

modelu:


Lanové systémy, kůň, kolopásové s nízkotlakými pneumatikami


prostředky

nebo

LKT



Plocha:

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

70

(prudké či kamenité svahy, sutě; rankerový kryptopodzol, podzol, ranker)



7N,F,K9,M9; 8N,F,A,K9


SM (BK)

ha

%

419,93

3,6





7N 7F 7K9 7M9 8N 8F 8A 8K9

Kamenitá kyselá buková smrčina Svěží kamenitá svahová buková smrčina Kyselá buková smrčina svahová Chudá buková smrčina svahová Kamenitá kyselá smrčina Svěží kamenitá svahová smrčina Klenová smrčina Kyselá smrčina svahová

SM 7, BK 2-3, JD+-1, KL, BŘP,JŘ SM 5,5, BK 3,5, (KL, JD) 1 SM 7, BK 2, JD 1, BŘP, JŘ SM 7,5, BK 1,5, (BŘP, JD, JŘ) 1 SM 9-10,(BK,JŘ,KL)+-1,BŘP,BŘK SM 9, (BK, JD, KL) 1, JŘ, BŘP SM 8, (BK, KL) 2, JD, JŘ SM 9-10, (BK, JŘ)+-1, BŘP

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA 1. a 2. zóna KRNAP 3. zóna + OP KRNAP SM 7, BK 2, JD 1, KL, BŘP, JŘ


SM 9, (KL, BK, JŘ) 1, BŘP

SM 9, (KL, BK, JŘ) 1 BŘP





holé



1x prům. výška

7 let 13 let



SM 3

JD 0,5

KOS 2,5

BK 6

KL 4

POROSTNÍ TYP:






BŘP 3

JŘ 3

MD 3

15 % - 7N, F, K9, M9 5 % - 8N, F, A, K9 Hospodářský tvar: les vysoký


- BK, JD, KL, JŘ - BK, BŘP, KL, JŘ Hospodářský způsob: P - N - (uplatnění VP)









140

50

100

30





111

P-N

81

N

Převažují SM porosty, často přehoustlé, v exponovaných polohách SM porosty fenotypové kategorie D, opakovaně silně poškozené silně poškozované imisně ekologickými vlivy v období 1978-1990, námrazami a sněhem, prosýchající a prořídlé, silně poškozené dále námrazou a větrem imisemi NALÉHAVÉ PŘEMĚNY SM 24 SM 22 U SM i BK velmi dobrá, u JD, KL a BŘP podprůměrná, nutno Přirozená obnova SM není přípustná, u ostatních dřevin maximálně maximálně využít! využít i v mladších porostech Postup obnovy s ohledem na stanoviště a směr nebezpečného větru, Obnova umělá, jen omezeně přirozená (mimo SM). Postup pro přirozenou obnovu volit kombinaci náseků s okrajovou clonnou s ohledem na terén a směr nebezpečných větrů. Rozčlenění násekem sečí, nebo pruhovou clonnou sečí. JD vnášet do předsunutých s přiřazením okrajových clonných sečí nebo pruhovými clonnými


112

skupin nebo podsadbou do clonných pruhů (500 ks/ha). BK do sečemi. JD kultivovat v předstihu do předsunutých prvků nebo skupinek nebo skupin i na násecích. podsadbou (500 ks/ha). BK na náseky nebo podsadbou do skupin. VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:




od


Podpora druhové diverzity a stability, diferencovaná výchova Podpora vtroušených BK a KL v porostech poškozených imisemi, výběr cílových stromů, ve st. Zdravotní a asanační zásahy III+ jen nahodilá těžba. Vytvářet volnější, stupňovitý zápoj. Intenzivní výchova, podpora cílových listnáčů, redukce škodící BŘ Zdravotní výběr, uvolnit přimíšené dřeviny. a JŘ. U SM podpora kvalitních jedinců a tvorba souměrných hlubo- Odstraňovat SM nárosty z kultur. ce nasazených korun Zdravotní výběry, podpora cílových listnáčů soustavným uvolňová- Převážně pouze zdravotní výběry, zastoupený BK uvolnit ním korun, u SM podporovat tvorbu hlubokých korun, uvolňovat s podporou k přirozené obnově cílové stromy a nálety BK, KL Smrkové porosty jsou silně ohroženy nepříznivými imisně ekologickými vlivy, větrem, námrazami i působením biotických škůdců, zejména kůrovců, stanoviště introskeletovou erozí. Kultury trpí na sutích suchem. Na sutích nutná donáška zeminy. Stanoviště 7. LVS jsou vhodná pro pěstování smíšených porostů SM s příměsí BK do 20% s (KL, JD, JŘ, BŘP). Smrčiny 8. LVS jsou vhodné pro SM s menší příměsí BK, KL, JŘ a BŘP Výrazná protierozní, břehoochranná a protiintroskeletová Kvantitativní (horizontální srážky), akumulační Průměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené a prořídlé části porostů obnovovat i v nižším věku Kombinace lanovek a lanových systémů s doplněním UKT, případně s koněm




Plocha:

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

70

(prudké či kamenité svahy, sutě; rankerový kryptopodzol, podzol, ranker)



7N,F,K9,M9; 8N,F,A,K9

SM (BK)


ha

%

419,93

3,6





7N 7F 7K9 7M9 8N 8F 8A 8K9

Kamenitá kyselá buková smrčina Svěží kamenitá svahová buková smrčina Kyselá buková smrčina svahová Chudá buková smrčina svahová Kamenitá kyselá smrčina Svěží kamenitá svahová smrčina Klenová smrčina Kyselá smrčina svahová

SM 7, BK 2-3, JD+-1, KL, BŘP,JŘ SM 5,5, BK 3,5, (KL, JD) 1 SM 7, BK 2, JD 1, BŘP, JŘ SM 7,5, BK 1,5, (BŘP, JD, JŘ) 1 SM 9-10,(BK,JŘ,KL)+-1,BŘP,BŘK SM 9, (BK, JD, KL) 1, JŘ, BŘP SM 8, (BK, KL) 2, JD, JŘ SM 9-10, (BK, JŘ)+-1, BŘP



SM 9, (KL, BK, JŘ) 1, BŘP

SM 9, (KL, BK, JŘ) 1 BŘP





holé


1 ha


1x prům. výška

7 let 13 let



SM 3

JD 0,5

POROSTNÍ TYP:






KOS 2,5

BK 6

KL 4

BŘP 3

JŘ 3

MD 3

15% - 7N, F, K9, M9 5% - 8N, F, A, K9 Hospodářský tvar: les vysoký


- BK, JD, KL, JŘ - BK, BŘP, KL, JŘ Hospodářský způsob: P - N - (uplatnění VP)


1701 - SMRKOVÉ (1. generace lesa) Střední věk obnovní fáze




706 - BUKOVÉ Střední věk obnovní fáze


100

30

160

40





81

N-P

141

P-N

Smrkové porosty 1. generace lesa, převážně mladší, s menší příměsí Ojedinělý výskyt bukových a smíšených porostů s BK vesměs BK, KL, BŘ a MD, značný rozvoj primární hniloby, u poškozených vyššího stáří, převážně místního původu, slabě poškozené imisemi porostů zvěří rozvoj sekundárních hnilob SM 24 BK 22; SM 24 U SM průměrná, u vhodných porostů a u BK a KL možno využít, u U BK i SM průměrná, nutno využít, i u KL BŘP omezeně Kombinace náseků, clonných sečí a skupinových clonných prvků, Obnova postupnou okrajovou, pruhovou nebo skupinovou clonnou v mladším věku vkládat rozluky a odluky, míšení BK a JD do sečí, pro JD v předstihu, míšení skupinovité, JD a KL na příznivější skupin a skupinek, KL i jednotlivě stanoviště jednotlivě nebo v hloučcích, na sutích donáška zeminy


113

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:




od


íselné označení hosp. souboru

Podpora stability a přimíšených dřevin. Výběr cílových stromů.

Kvalita a zvýšení ekologické stability

Negativní výběry, podpora vtroušených dřevin

Negativní výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění obrostlíků, předrostlíků, netvárných jedinců a BŘ, šetřit podúroveň Negativní výběry v podúrovni i úrovni, podpora dřevin Kladný výběr v úrovni, uvolňování korun kvalitních jedinců k budoucí přirozené obnově Stanoviště je pomístně ohroženo introskeletovou erozí. Porosty jsou Stanoviště je ohroženo introskeletovou erozí ohroženy námrazou a nepříznivými imisně ekologickými vlivy. Na sutích nutná donáška zeminy. Stanoviště 7. LVS jsou vhodná pro pěstování smíšených porostů SM s příměsí BK do 20% s KL, JD, JŘ, BŘP. Smrčiny 8. LVS jsou vhodné pro SM s menší příměsí BK, KL, JŘ a BŘP Výrazná protierozní a břehoochranná Výrazná funkce kvantitativní (horizontální srážky), infiltrační, akumulační Průměrná

Nadprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené a prořídlé části obnovit i dříve. Při přirozené obnově připustit i větší podíl BK. Ponechat doupné stromy. Kombinace lanovek a lanových systémů s doplněním UKT, případně s koněm

cílového



Plocha: % ha

KYSELÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

72

1897,24

(svor, rula, žula; oligotrofní kryptopodzol, podzol)



7K, M; 8K, M


SM (BK)

16,4





7K 7M 8K 8M

Kyselá buková smrčina Chudá buková smrčina borůvková Kyselá smrčina Chudá smrčina borůvková

SM 7, BK 2,5, JD 0,5, BŘP, JŘ SM 7,5, BK 1,5, (BŘP, JD, JŘ) 1 SM 9-10, (BK, JŘ)+-1, BŘP SM 9, JŘ 1, BŘP



SM 9 (BK, JŘ) 1 KL, BŘP







7 let

15 % - 7K, M 5 % - 8K, M

holé


1 ha

2x prům. výška

13 let



SM 2,5

JD 0,5

KOS 2,5

BK 6

KL 4

POROSTNÍ TYP:

BŘP 3

JŘ 3


- BK, JD, JŘ - BK, JŘ, BŘP


MD 3





721 - SMRKOVÉ


ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

140

50

100

30





111

P-N-H

81

N-H





VÝCHOVA


Převažují SM porosty v horských polohách, silně poškozované Geneticky nevhodné dospívající porosty, opakovaně silně poškozeimisně ekologickými vlivy, kůrovcem, námrazou a větrem né námrazami a imisně ekologickými vlivy NALÉHAVÉ PŘEMĚNY SM 24; BK 22 SM 22 U SM, BK i JŘ velmi dobré. Nutno maximálně využít Přirozená obnova SM není přípustná, využít u BK, KL a JŘ i v mladších porostech Proti směru nebezpečného větru a s ohledem na terén. Podpora přirozené obnovy clonnými sečemi. Při umělé obnově použít náseky nebo úzké holé seče, na svazích po spádnici. V 7. LVS zajistit podíl JD a BK, míšení skupinovité, hloučkovité i jednotlivě, KL na vlhčí stanoviště. JD v předstihu do předsunutých skupin.

Porosty větších rozloh nutno rozčlenit. Obnovní postup proti směru nebezpečných větrů. Obnova skupinovitá, na svazích náseky, silně poškozené a prolámané části i užšími přerušovanými holými sečemi. Míšení BK a JD do skupin, KL na vlhčí stanoviště, MD, JŘ a BŘP i jednotlivě. Ke kultivaci BK a JD možno využít i podsadeb do skupin, u JD předsunutých. Podpora druhové diverzity a stability porostů. V porostech poškoze- Podpora vtroušených BK a KL


114

POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:




od


ných st. III+ jen nahodilá těžba. Výběr cílových stromů.

Zdravotní výběry

Intenzivní výchova, negativní výběry, podpora cílových listnáčů, Převážně jen zdravotní výběry, uvolňovat BK, SM ve výsadbách redukce škodící BŘ a JŘ. U SM podpora tvorby souměrných, hlu- odstraňovat. boce nasazených korun. Negativní a zdravotní výběry. Podpora cílových listnáčů, redukce Převážně pouze zdravotní výběry, zastoupený BK uvolnit, škodící BŘ a JŘ. U SM podpora hlubokých korun a k fruktifikaci. s podporou korun k přirozené obnově, uvolňovat nálety BK a JŘ Uvolňovat nálety a nárosty BK a KL. Smrkové porosty jsou silně ohroženy nepříznivými imisně ekologickými vlivy, větrem, námrazami i působení biotických škůdců, zejména kůrovců

Stanoviště 7. LVS vhodná pro pěstování smíšených porostů SM s příměsí BK (KL, JD, JŘ, BŘP) Smrčiny 8. LVS vhodné pro SM s malou příměsí BK, JŘ a vtroušeným KL a BŘP s mozaikou různě starých a různě zapojených skupin se smrkem s hlubokými korunami, nepravidelným přirozeným zápojem Výrazná funkce kvantitativní (horizontální srážky), infiltrační, akumulační Průměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené a prořídlé části porostů obnovovat i v nižším věku Vyklizovací lanovky, lanové systémy, UKT, LKT, kolopásové prostředky, kůň




Plocha: ha %

KYSELÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

72

1897,24

(svor, rula, žula; oligotrofní kryptopodzol, podzol)



7K, M; 8K, M

SM (BK)


16,4





7K 7M 8K 8M

Kyselá buková smrčina Chudá buková smrčina borůvková Kyselá smrčina Chudá smrčina borůvková

SM 7, BK 2,5, JD 0,5, BŘP, JŘ SM 7,5, BK 1,5, (BŘP, JD, JŘ) 1 SM 9-10, (BK, JŘ)+-1, BŘP SM 9, JŘ 1, BŘP



SM 9 (BK, JŘ) 1 KL, BŘP







7 let

15 % - 7K, M 5 % - 8K, M

holé


1 ha

2x prům. výška

13 let



SM 2,5

JD 0,5

POROSTNÍ TYP:

KOS 2,5

BK 6

KL 4

BŘP 3

JŘ 3


MD 3


HOSPODÁÁŘSKÁ

100

30



81

P-N-H





- BK, JD, JŘ - BK, JŘ, BŘP Hospodářský způsob: P - N - H - (uplatnit VP)

1721 - SMRKOVÉ (1. generace lesa) Střední věk obnovní fáze

vyhl.č.83/96 Sb.






Smrkové porosty 1. generace lesa poškozené ohryzem jelení zvěří a hnilobami, stejnověké SM 24 Přirozená obnova SM dobrá, využít i u BK a KL, JŘ Porosty větších rozloh nutno rozčlenit. Obnovní postup proti směru nebezpečných větrů. Vložit náseky, případně úzké seče, přerušované, s ponecháním kvalitních stromů, přiřadit okrajové clonné seče. Pro JD a BK zakládat v předstihu předsunuté skupinovité prvky. Míšení do skupin, BK a JD možno použít i jako podsadby, SM i JŘ obnovovat převážně přirozenou obnovou. Podpora vtroušených BK a KL, zvýšení stability, zdravotní výběry. Výběr cílových stromů.


115








Intenzivní výchova, podpora cílových listnáčů, u SM tvorba hluboce nasazených korun. Převážně zdravotní výběry, zastoupený BK uvolnit, zásahy s podporou korun k přirozené obnově, uvolňovat nálety BK a KL Silné ohrožení sněhem a námrazami, zvěří a hnilobami

Stanoviště 7. LVS vhodná pro pěstování smíšených porostů s příměsí BK a JD do 20%. V 8. LVS smrkové s příměsí JŘ.

Výrazná funkce akumulační, kvantitativní a infiltrační Průměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Odchylky od Silně poškozené a prořídlé části porostů obnovovat i v nižším věku ÚSES:

modelu:


Vyklizovací lanovky, lanové systémy, UKT, LKT, kolopásové prostředky, kůň




Plocha:

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

74

(svor, rula; kryptopodzol, humusový podzol)



7S, 8S


SM (BK)

ha

%

110,51

1,0





7S 8S

Sěží buková smrčina Svěží smrčina šťavelová

SM 6, BK 3, JD 1, KL, JŘ SM 9, (BK, KL, JD) 1, JŘ

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA 1. a 2. zóna KRNAP 3. zóna + OP KRNAP SM 7, BK 2, JD 1, KL, JŘ SM 9, (BK, JD) 1, KL, JŘ

SM 7, BK 2, JD 1, KL, JŘ, MD SM 9, (JD, BK) 1, KL, JŘ





holé


1 ha


7 let

2x prům. výška


SM 2,5

JD 0,5

BK 6

KL 4

BŘP 3

POROSTNÍ TYP:

JŘ 3

15

13 let



BK, JD, JV, JŘ


MD 3



Hospodářský způsob: P - N - H (uplatnit VP)


741 - SMRKOVÉ


ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

140

50

100

30





111

P-N-H

81

N-H







Převážně kvalitní SM porosty s vtroušeným BK. Geneticky nevhodné dospívající porosty, fenotypové kategorie D, Poškozeny větrem, imisně ekologickými vlivy , námrazou a kůrov- opakovaně silně postihované námrazami, imisně ekologickými vlivy ci. NALÉHAVÉ PŘEMĚNY SM 24; BK 20 SM 22 U SM, BK i KL průměrné. Nutno maximálně využít Přirozená obnova SM není přípustná. Využít u BK, KL a JŘ i v mladších porostech Proti směru bořivého větru. Obnova skupinovými, okrajovými i pruhovými clonnými sečemi (Z<5), na svazích i v kombinaci s náseky. Při umělé obnově použití náseků i úzkých sečí s ponechání kvalitních stromů (Z<2). Pro JD předsunuté skup. prvky. Míšení dřevin u JD a BK do skupin, KL, JŘ, případně MD i jednotlivě, SM obnovit převážně přirozeně.

Porosty větších rozloh rozčlenit. Obnovní postup proti směru nebezpečného větru. Obnova skupinovitá, na svazích náseky, silně prolámané a poškozené části i užšími holosečemi (přerušovanými) s ponecháním nejkvalitnějších stromů, JD do předsunutých skupinovitých prvků. Míšení BK a JD skupinovité; MD, JŘ a BŘP i jednotlivě. Při kultivaci JD a BK možno využít i podsadeb do pruhů, i v předstihu do skupin. Podpora druhové diverzity a prostorového vertikálního členění. Zdravotní výběry. Výchovu porostů provádět pouze do st. poškození II. Výběr cílo- Podpora vtroušených BK a KL vých stromů.


116




Zásahy ve prospěch BK, JD a KL, u SM pěstovat souměrné hluboce založené koruny k podpoře stability Podpora příměsi BK (KL), uvolnění korun pro přirozenou obnovu. Zdravotní výběry. Uvolňovat BK nálety.

Převážně zdravotní výběry, uvolňovat nárosty BK, odstraňovat nárosty SM z výsadeb Převážně pouze zdravotní výběry. Maximální uvolňování BK a KL k podpoře přirozené obnovy. Uvolňovat nálety BK a JŘ. Smrkové porosty jsou silně ohroženy nepříznivými imisně ekologickými vlivy, větrem, námrazami i působení biotických škůdců, zejména kůrovců

V 7. LVS pěstování kvalitních smíšených porostů s podílem BK a JD až do 30%. V 8. LVS pěstování SM porostů s menší příměsí BK, JD a JŘ.

Funkce kvantitativní (horizontální srážky), infiltrační a akumulační Průměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Odchylky od Silně poškozené a proředěné části obnovit i dříve. ÚSES:

modelu:


Kombinace UKT, LKT s lanovými systémy a lanovkami, případně s koňmi.




Plocha:

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

76

(plošiny občas zamokřované, úžlabiny; pseudoglejový kryptopodzol, glejový podzol)



7P,V; 8P

ha

%

87,04

0,8


SM




7P 7V 8P

Kyselá jedlová smrčina Vlhká buková smrčina Kyselá oglejená smrčina

SM 7, JD 2-3, BK+-1, BŘP, JŘ SM 6, BK 2, KL 1, JD 1, JS SM 9, (JD, BŘP, JŘ) 1

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA 1. a 2. zóna KRNAP 3. zóna + OP KRNAP SM 8, JD 1, BK 1, BŘP, JŘ, KL SM 7, JD 1, BK 1, KL 1, BŘP, JŘ SM 9, (JŘ, BŘP) 1, JD

SM 8, JD 1, (BŘP, JŘ) 1, BK, KL SM 7, JD 1, BK 1, KL 1, JŘ, JS SM 9, (JŘ, BŘP) 1, JD





holé


1 ha


7 let

2x prům. výška


SM 2,5

JD 0,5

BK 6

KL 4

BŘP 3

POROSTNÍ TYP:

10

15 let



BK, JD, KL, BŘP, JŘ


JŘ 3





761 - SMRKOVÉ


ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

130

40

100

30





111

P

81

N




Převážně řídší SM porosty, silně poškozené imisně ekologickými Fenotypově nevhodné dospívající porosty kategorie D, poškozené vlivy, větrem, námrazami, proředěné, kapradiny větrem, námrazami a imisemi.NALÉHAVÉ PŘEMĚNY


U SM, BK i KL průměrné. Nutno vždy využít


Proti nebezpečnému větru, přednostně využít přirozenou obnovu clonnými sečemi, popřípadě v kombinaci se skupinovitou obnovou pro JD v předstihu. Míšení skupinovité až skupinkovité, vyvýšená sadba a kolem pařezů. Přirozená obnova výhodná na ležících kmenech. Příprava půdy. Zajištění stability porostů, podpora vertikálního volnějšího zápoje. Výběr cílových stromů. Výchovu provádět pouze ve st. poškození I – II. Intenzivní zásahy s negativním výběrem, podpora vtroušených listnáčů, u SM pěstování hlubokých korun Negativní a zdravotní výběr, podpora kvalitních jedinců

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající

24


22 U SM není přípustná, u BK, KL a JŘ využít

117

Proti nebezpečnému větru, obnova skupinovitá, pro SM i násečná, pro JD clonná v předstihu, míšení skupinkovité a skupinovité, vyvýšená sadba a kolem pařezů Podpora stability, zdravotní a asanační výběry, podpora vtroušených dřevin Převážně jen zdravotní výběry, SM nárosty z výsadeb odstraňovat Zdravotní výběry, uvolňování nejkvalitnějších jedinců

porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:




od


s hlubokými korunami, volnější zápoj, příprava k fruktifikaci Velmi silné ohrožení porostů větrem a námrazami, imisemi, časté hniloby u SM, mrazové polohy, vysoké kapradiny. Na lokalitách se silným výskytem vysokých kapradin je znemožněna přirozená obnova a velmi ztížena umělá obnova. Doporučuje se (VÚLHM) v předstihu 3-9 měsíců před výsadbou příprava jamek 35 x 35 cm na volná místa mezi kapradiny, překrytí mulčovací plachetkou (tloušťky 2,5-4 mm - 40 x 40 cm), zatížit kameny. Před výsadbou řádně prokypřit, provést výsadbu obalenou sadbou, uložit zpět plachetky a zatížit kameny. U listnáčů (BK, KL, JŘ) je vhodné použití plastových chráničů. Účinnost plachetek se předpokládá 4-5 let. Odvodnění jen výjimečně při obnově porostů, neodvodňovat prameniště V 7. LVS SM porosty s nutnou příměsí JD (BK a KL), v 8. LVS s JŘ a BŘP. Jedle je na těchto stanovištích významnou stabilizující dřevinou. Přirozeně volnější zápoj s vertikální strukturou. Desukční, akumulační, srážkotvorný

Desukční, akumulační

Průměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené porosty obnovit dříve Kombinace lanových systémů, UKT s nízkotlakými pneumatikami, kolopásové prostředky, koně




Plocha:

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

78

(poklesliny se stagnující vodou; glej, organozem)



7-8G, 7V8-9; 8V, 6R, 7R

ha

%

93,50

0,8


SM


SLT



7G 7V8/9 8V 6R 7R 8G

Podmáčená jedlová smrčina Podmáčená buková smrčina Podmáčená klenová smrčina Svěží rašelinná smrčina Kyselá rašelinná smrčina Podmáčená smrčina

SM 7, JD 2-3, OLŠ+-1, BŘP, JŘ SM 6, JD 1-2, BK+-1, KL 1, OLŠ 1 SM 9, (KL, JD, BK) 1, JŘ SM 9, (JD, OLŠ) 1 SM 9-10, BŘP+-1, JŘ SM 9, (OLŠ, BŘP, JD) 1

SM 8, JD 1, BK 1, BŘP, JŘ, KL SM 7, JD 1, BK 1, KL 1, BŘP, JŘ, OLŠ SM 9, (JD, KL) 1, BK, BŘP, JŘ SM 9, OLŠ 1, JD SM 8, BŘP 1, JŘ 1 SM 9, (BŘP, JŘ) 1, KL, JD, BK

SM 8, JD 1, (BK, KL) 1, BŘP, JŘ SM 7, JD 1, BK 1, KL 1, BŘP, OLŠ, JŘ SM 9, (BK, KL) 1, BŘP, JŘ, JD SM 9, OLŠ 1, JD SM 9, BŘP 1, JŘ, OLŠ SM 9, (BŘP, JŘ) 1, KL, JD, BK





holé


1 ha


7 let

2x prům. výška


SM 2,5

JD 0,5

BK 6

KL 4

BŘP 3

POROSTNÍ TYP:

JŘ 3

5

15 let



JD, JŘ, BŘ


OLŠ 3





781 - SMRKOVÉ


ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

130

40

100

30





111

P

81

N






Smrkové porosty převážně silně poškozené imisemi, větrem a kůrovcem, staré porosty často velmi prořídlé, geneticky hodnotné, výskyt náletů SM na ležících kmenech 24 U SM i průměrné, nutno využít i v případě BK, KL a JŘ

Fenotypově nevhodné dospívající porosty kategorie D silně poškozené větrem, námrazami a imisemi NALÉHAVÉ PŘEMĚNY 20 Přirozená obnova SM není přípustná! U ostatních dřevin využít.

Podrostní způsob-široce rozvinutá přirozená obnova v hloučcích, skupinkách, dovnitř porostů vnášet JD, KL a BK do skupinek a skupin, jednotlivě JŘ a BŘP, opatrně uvolňovat nárosty, sadba vyvýšená a kolem pařezů, příprava půdy. Podíl JD kultivovat na místa bez nárostů ve volném sponu. Zajištění stability porostů, podpora vertikálního a volnějšího zápoje. Výchovu provádět jen v porostech ve stupni poškození I a II.

Proti směru nebezpečného větru, obnova skupinovitá, pro kultivaci SM i násečná, pro JD clonná, míšení dřevin do skupin nebo skupinek, sadba vyvýšená a kolem pařezů


118

Podpora vtroušených BK a KL, zdravotní a asanační výběry

- zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:




od


Intenzivní zásahy s negativním výběrem, podpora vtroušených Odstraňovat SM nárosty z výsadeb listnáčů, u SM pěstovat souměrné hluboké koruny Negativní zdravotní výběry, podpora kvalitních jedinců s hlubokými Převážně pouze zdravotní výběry, uvolňovat důsledně přimíšené korunami, volnější zápoj, příprava k fruktifikaci. BK, KL a JŘ Zmlazení SM a JŘ podporovat i v mladších porostech. Velmi silné ohrožení porostů větrem, námrazami, imisemi, časté hniloby, škody mrazem, kůrovcem, kapradinami. V porostech s výskytem vysokých kapradin se doporučuje (VÚLHM) v předstihu 3-9 měsíců před výsadbou příprava jamek 35 x 35 cm na volná místa mezi kapradiny, překrytí mulčovací plachetkou (tloušťky 2,5-4 mm - 40 x 40 cm), zatížit kameny. Před výsadbou řádně prokypřit, provést výsadbu obalenou sadbou, uložit zpět plachetky a zatížit kameny. U listnáčů (BK, KL, JŘ) je vhodné použití plastových chráničů. Účinnost plachetek se předpokládá 4-5 let. Odvodnění jen v akutních výjimečných případech při obnově, neodvodňovat prameniště a rašeliniště a jejich okolí Dle jednotlivých SLT-pěstování SM porostů s nutnou příměsí JD, BK a KL (JŘ, BŘP) na rašeliništích s BŘP, JŘ, OLŠ, rozvolněný a vertikální zápoj. Důležitou stabilizující dřevinou je podíl JD.

Desukční, akumulační, srážkotvorný Průměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené části obnovit i dříve Použití šetrných technologií, lanových systémů, kolopásových a vyklizovacích prostředků s nízkotlakými pneumatikami v kombinaci s koněm.



Lesy ochranné

Plocha: ha %

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01

1131,76

(srázy, skal.svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker, regozem; horský luh, fluvizem)



5-8Y, 6-7Z, 5J, 6L

SM, BK

9,8



SLT



5J 5Y 6Z 6Y 7Z 7Y 8Y 6L

Suťová jilmová javořina Skeletová jedlová bučina Zakrslá smrková bučina Skeletová smrková bučina Zakrslá buková smrčina Skeletová buková bučina Skeletová smrčina Luh olše šedé

BK 3,5, JD 2, KL 3, (JS,LP,JL) 1,5, SM BK 7, JD 2, (SM, BŘ) 1, BO, KL SM 4, BK 5, (BŘ, JD, JŘ) 1 SM 4, BK 5, (JD, BŘ) 1, KL, JŘ SM 7, BK 2, (BŘP,JŘ, JD) 1 SM 7, BK 2, (BŘP,JŘ,JD) 1, KL SM 8, JŘ 1, (BŘP,BK) 1, BŘK, KOS OLŠ 8, SM 2, KL

BK 4, JD 2-3, KL 2, (JS,JL) 1, SM

BK 4, JD 2, KL 3, (JS,JL,LP) 1, SM

BK 5, SM 3, KL 1, (BŘ, JD, JŘ) 1




SM 9, (BK,BŘP,KL,JŘ) 1, KOS OLŠ 8, SM 2, KL

SM 9, (BK,BŘP,JŘ) 1, KOS, KL OLŠ 8, SM 2, KL





holé


1 ha


7 let

1x prům. výška

15 let



SM 2,5

JD 0,5

KOS 2,5

BK 4

KL 4

POROSTNÍ TYP:

JS 4

JL 4

BŘP 3



BK, KL, JD, LP, JS BK, OLŠ, KL, JS, OLL, JD BK, JD, BŘP, KL, JŘ BK, JD, BŘP, JŘ BŘP, JŘ

70% - 5J 70% - 6L 30% - 6Y, 6Z, 5Y 10% - 7Y, 7Z 5% - 8Y

Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: OLŠ les vysoký V - P - (N) Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: 3

JŘ 3

011 - SMRKOVÉ


ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

140

50 - ∞

110

30





111

V - P - (N)

91

N-P






Převážně SM porosty s větším podílem listnáčů v nižších polohách, průměrné kvality. Ve vysokých polohách jsou až silně poškozeny imisemi, proředěné, částečně podsazené SM 24; BK 24 U SM a BK průměrné, závislé na na stupni poškození. U všech dřevin vždy využít!

Smrkové porosty fenotypové kategorie D, poškozené námrazami, sněhem imisemi, prosýchající a prořídlé. Naléhavé přeměny! SM 22 Přirozená obnova SM není přípustná, podporovat u BK, KL, BŘP, JŘ, OL, JS, LP. Využít i v mladších porostech.

S ohledem na extrémní terénní poměry a nebezpečný vítr. Využít skupinovitou, okrajovou nebo pruhovou clonnou seč, případně v kombinaci s maloplošnou násečnou. JD kultivovat v předstihu ve volném sponu. Míšení skupinovité i jednotlivé, v horských polohách podsadby s úpravou

Postup s ohledem na terén a vítr. U SM obnova pouze umělá, u ostatních dřevin využít přirozených obnov, převažovat bude obnova umělá, okrajové a pruhové clonné seče s kombinací náseků, JD kultivoat v předsunutých prvcích nebo podsadbou (500 ks/ha). BK na pruhy nebo podsadbou. Místy


119

zápoje pod 40%. Cílová druhová skladba dle SLT. Donáška zeminy. VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty





od


nutná donáška zeminy.

Zvýšení druhové diverzity a ekologické stability, podpora tvorby volnějšího Podpora stability, uvolnění cílových listnáčů a asanační zásahy stupňovitého vertikálního zápoje a přimíšených dřevin. Výběr cílových stromů. Negativní výběr, soustavná podpora cílových listnáčů i přimíšených dřevin, Podpora cílových listnáčů, u SM zdravotní výběr u SM podpora tvorby souměrných a hluboce nasazených korun, do podúrovně nezasahovat Podpora tvorby volnějšího přir. zápoje, negativní a zdravotní výběry, Převážně zdravotní a asanační zásahy. v úrovni podpora BK a KL a tvorby jejich korun k budoucí fruktifikaci. Podpora korun vtroušených BK a KL k přirozené obnově. Ponechávat spodní patro, uvolňovat nárosty SM, BK a KL i v mladších porostech. Porosty jsou ohroženy především větrem, ve vyšších polohách imisemi, půdy jsou ohroženy introskeletovou erozí, lavinami. V horských polohách využívat ekologického krytí porostů pro podsadby, zakmenění však nutno snížit pod 4.

V polohách 5.-6. LVS je nutný vysoký podíl JD, BK a KL (podle SLT). V horských polohách 7.-8. LVS je nutný přiměřený podíl BK, KL, JŘ, BŘP (podle SLT) rozvolněný stupňovitý zápoj Výrazná funkce protierozní, protiintroskeletová, protilavinová

Výrazně protierozní, protilavinová, protiintroskeletová

Břehoochranná, akumulační, v polohách nad 800 m srážkotvorná, na 6L desukční Průměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené a prořídlé části obnovovat i v nižším věku Vyklizovací lanovky a lanové systémy v kombinaci s koňmi



Lesy ochranné

Plocha: ha %

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01

1131,76

(srázy, skal.svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker, regozem; horský luh, fluvizem)



5-8Y, 6-7Z, 5J, 6L

SM, BK

9,8



SLT



5J 5Y 6Z 6Y 7Z 7Y 8Y 6L

Suťová jilmová javořina Skeletová jedlová bučina Zakrslá smrková bučina Skeletová smrková bučina Zakrslá buková smrčina Skeletová buková bučina Skeletová smrčina Luh olše šedé

BK 3,5, JD 2, KL 3, (JS,LP,JL) 1,5, SM BK 7, JD 2, (SM, BŘ) 1, BO, KL SM 4, BK 5, (BŘ, JD, JŘ) 1 SM 4, BK 5, (JD, BŘ) 1, KL, JŘ SM 7, BK 2, (BŘP,JŘ, JD) 1 SM 7, BK 2, (BŘP,JŘ,JD) 1, KL SM 8, JŘ 1, (BŘP,BK) 1, BŘK, KOS OLŠ 8, SM 2, KL

BK 4, JD 2-3, KL 2, (JS,JL) 1, SM

BK 4, JD 2, KL 3, (JS,JL,LP) 1, SM

BK 5, SM 3, KL 1, (BŘ, JD, JŘ) 1




SM 9, (BK,BŘP,KL,JŘ) 1, KOS OLŠ 8, SM 2, KL

SM 9, (BK,BŘP,JŘ) 1, KOS, KL OLŠ 8, SM 2, KL





holé


1 ha


7 let

1x prům. výška

15 let



SM 2,5

JD 0,5

POROSTNÍ TYP:

KOS 2,5

BK 4

KL 4

JS 4

JL 4

BŘP 3

JŘ 3



70% - 5J 70% - 6L 30% - 6Y, 6Z, 5Y 10% - 7Y, 7Z 5% - 8Y

BK, KL, JD, LP, JS BK, OLŠ, KL, JS, OLL, JD BK, JD, BŘP, KL, JŘ BK, JD, BŘP, JŘ BŘP, JŘ

Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: OLŠ les vysoký V - P - (N) Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb: 3

016 – BUKOVÉ (KL)

014 - KLEČOVÉ (smíšené)

ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

160

50 - ∞

200 - f

nepřetržitá





131

V - P - (N)

-

V




Převážně starší smíšené porosty BK s KL a SM poměrně kvalitní, dobře Klečové nebo smíšené porosty kleče se smrkem, BŘPK a JŘ v okolí se obnovující, převážně místního původu, slabší imisní poškození lavinových a murových drah, na sutích a suťových kuželech v 1. a 2. Zóně, místy podsadby KOS+SM


U BK, KL a SM průměrné, nutno využít!

BK 22


SM 14 U SM, KOS, JŘ i BŘPK podprůměrná

120

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Cílová druhová skladba dle SLT a zonace. S ohledem na extrémní Přirozeně vzniklé porosty KOS+SM (BŘ,JŘ) ponechat přirozenému terénní poměry obnova především přirozená, clonnými sečemi- vývoji. Umělé podsadby vylepšovat. okrajovými, pruhovými i skupinovými, výjimečně i clonným násekem. Míšení dřevin skupinovité, hloučkovité i jednotlivě, JD v předstihu do skupin. Místy nutná donáška zeminy. Zvýšení kvality a ekologické stability, podpora přimíšených dřevin, výběr cílových stromů Důsledná podpora cílových listnáčů a JD, odstranění netvárných předrostlíků, obrostlíků, do podúrovně nezasahovat Negativní výběr, v korunovém prostoru kladný výběr s podporou kvalitních jedinců a jejich korun, podpora fruktifikace a vertikálního členění Půda je ohrožena introskeletovou erozí

-

V polohách 5.-6. LVS je nutný vysoký podíl JD, BK a KL (podle SLT). Zachování přírodních samořídících funkcí přirozených ekosystémů V horských polohách 7.-8. LVS je nutný přiměřený podíl BK, KL, JŘ, - cílový BŘP (podle SLT). půdo- Výrazná funkce protierozní, protiintroskeletová eroze, protilavinová FUNKČNÍ

POTENCIÁL:

ochranný - vodohospodářský -ekologická stabilita


od


Břehoochranná, akumulační, v polohách nad 800 m srážkotvorná, na 6L desukční Nadprůměrná

Břehoochranná, akumulační, srážkotvorná Průměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Při přirozené obnově připustit i větší podíl BK. Ponechat doupné stromy. Vyklizovací lanovky a lanové systémy v kombinaci s koňmi



Lesy ochranné

Plocha: ha %

VYSOKOHORSKÉ LESY POD HRANICÍ STROMOVÉ VEGETACE

02

1588,77

(vrchol. polohy na krystaliniku, hřbety s mělkou půdou; humus. podzol, litozem, regozem, raš. glej, organozem)


Základní Dřeviny:

8Z,T,R

13,8


SM




8Z 8T 8R

Jeřábová smrčina Podmáčená zakrslá smrčina Vrchovištní smrčina

SM 9, JŘ 1, BŘP, KOS, BŘK SM 8-9, BŘP+-1, JŘ+-1, KOS, BŘK SM 9-10, (BŘK, BŘP, KOS)+-1, JŘ

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA 1. a 2. zóna KRNAP 3. zóna + OP KRNAP SM 8, JŘ 2, BŘK, KOS SM 7, BŘP 2, JŘ 1, KOS SM 7, (BŘP, BŘK) 1, KOS 1, JŘ 1, VR

SM 9, JŘ 1, BŘK, KOS SM 9, BŘP 1, JŘ, KOS SM 8, (BŘP, BŘK) 1, KOS 1, JŘ, VŘ





holé


1 ha


1x prům. výška


7 let

SM 2

KOS BŘP 2,5 3

JŘ 3


KOS, JŘ, BŘP, KL


KL 4

POROSTNÍ TYP:

+

15 let




Hospodářský způsob: V - P - N - (H)


021 - SMRKOVÉ


ZÁKLADNÍ




HOSPODÁÁŘSKÁ

140 - f

50 - ∞

110

30





111

V-P-N

91

N (H)






Smrkové porosty, různě silně poškozené imisně ekologickou kala- SM porosty fenotypové kategorie D dlouhodobě a opakovaně silně mitou a větrem a námrazou, často prořídlé a se zbytky autochton- poškozované námrazou, imisně ekologickými vlivy, větrem, proláních porostů s ojd. JŘ a BK mané. NALÉHAVÉ PŘEMĚNY! SM 18; BK 16 16 U SM i JŘ průměrné. U SM nepřípustná Nutno maximálně využít Maximálně využít u JŘ, BŘP, BK a KL i v mladších porostech Podle SLT a zón. Proti směru nebezpečného větru, preferovat přirozenou obnovu skupinovitými a clonnými způsoby, v případě neúspěchu násečná obnova s ohledem na terén. Využít přípravu půdy. Příměs listnáčů do hloučků nebo i jednotlivě. Na lokalitách se silným výskytem vysokých kapradin je znemožněna přirozená obnova a velmi ztížena umělá obnova. Doporučuje se (VÚLHM) v předstihu 3-9 měsíců před výsadbou příprava jamek 35 x 35 cm,


121

Porosty větších rozloh rozčlenit úzkými náseky, přiřadit okrajovou clonnou seč nebo uvnitř porostu clonnými pruhy, u rozpadajících se porosů i úzkou holou sečí s přerušením, výsadba a podsadba SM, případně JŘ a BŘP. Míšení dřevin spíše jednotlivé. Při obnově rozluk charakteru „Harrachových sečí“ smýtit nekvalitní mladší porost, provést přípravu půdy a obnovit bočním náletem z kvalitního sousedního porostu v semenném roce. V případě neú-

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:




od

překrytí mulčovací plachetkou (tloušťky 2,5-4 mm - 40 x 40 cm), zatížit kameny. Před výsadbou řádně prokypřit, provést výsadbu obalenou sadbou, uložit zpět plachetky a zatížit kameny. U listnáčů (BK, KL, JŘ) je vhodné použití plastových chráničů. Účinnost plachetek se předpokládá 4-5 let. Stabilita porostů, podpora volnějšího přirozeného zápoje ve skupinkách, u SM podpora dlouhých a souměrných korun

spěšné přirozené obnovy nutno provést výsadbu SM odpovídající kvality pro horské polohy.

Včasné prořezávky s negativním výběrem, pěstování pravidelných a hlubokých korun, podpora JŘ a BŘP Převážně negativní výběr, podpora kvalitních jedinců s hluboce nasazenou korunou. Od st. poškození III. jen nahodilá těžba. Porosty jsou silně ohroženy větrem, imisemi a námrazou, na skeletových půdách introskeletovou erozí, plazením sněhu

V mladých porostech odstraňovat nárosty SM

Stabilita a zdravotní stav. Podpora vtroušených listnáčů.

Výchovu omezit na zdravotní a asanační výběry Porosty jsou silně ohroženy větrem, imisemi, námrazou a hnilobami, na skeletových půdách introskeletovou erozí, plazením sněhu

Vysokohorské ochranné lesy, v současné době pouze se zbytky kvalitních populací SM po odeznívající imisně ekologické kalamitě, maximálně využít přirozenou obnovu Na SLT 8Z - na prudkých svazích a skeletových půdách – protierozní, protiintroskeletová Na SLT 8Z - srážkotvorná, akumulační, infiltrační, na SLT 8T a 8R - desukční Průměrná až nadprůměrná

Podprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů. Silně poškozené části urychleně obnovit


Podle charakteru terénu kombinace lanovek, lanových systémů, LKT, UKT a šetřivých technologií, koňmi

Poznámka:

Vzhledem k ekologickým nárokům BŘK je nutno ji kultivovat na volná slunná místa při horní hranici lesa, nesnáší zapojené SM porosty.



Lesy ochranné

VYSOKOHORSKÉ LESY POD HRANICÍ STROMOVÉ VEGETACE

02

Plocha: ha %

1588,77

13,8

(vrchol. polohy na krystaliniku, hřbety s mělkou půdou; humus. podzol, litozem, regozem, raš. glej, organozem) Geograficky nepůZákladní vodní dřev.(max.%) dřeviny:


8Z,T,R

SM


SLT



8Z 8T 8R

Jeřábová smrčina Podmáčená zakrslá smrčina Vrchovištní smrčina

SM 9, JŘ 1, BŘP, KOS, BŘK SM 8-9, BŘP+-1, JŘ+-1, KOS, BŘK SM 9-10, (BŘK, BŘP, KOS)+-1, JŘ

SM 8, JŘ 2, BŘK, KOS, BŘK SM 7, BŘP 2, JŘ 1, KOS, BŘK SM 7, (BŘP, BŘK) 1, KOS 1, JŘ 1

SM 9, JŘ 1, BŘK, KOS, BŘP SM 9, BŘP 1, JŘ, KOS, BŘK SM 8, (BŘP, BŘK) 1, KOS 1, JŘ, VŘ





holé


1 ha


1x prům. výška


7 let

SM 2

KOS BŘP 2,5 3

+

15 let


Hospodářský způsob: V - P - N - (H)


POROSTNÍ TYP:

024 – KLEČOVÉ

ZÁKLADNÍ



HOSPODÁÁŘSKÁ

200

∞



-

V



KOS, JŘ, BŘP, KL


JŘ 3




Lokality mimo vlastní klečové pásmo v 8. LVS. Přirozený výskyt kleče na sutích, laviništích, glaciálních akumulacích. Umělé výsadby a podsadby odumírajících porostů v pásmu zakrslých smrčin.


Podprůměrná

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty

Lokality s přirozeným výskytem kleče ponechat bez zásahu. Umělé výsadby kleče vylepšovat KOS a zejména SM, podsadby arondovat a doplňovat KOS, SM a JŘ, uvolňovat


122





-dospívající porosty Ohrožení porostů a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE:

Ohrožení hmyzími škůdci, houbami a plísněmi, lavinami

FUNKČNÍ

Stabilizační, zachovat podíl SM a JŘ, BŘP

POTENCIÁL:


Na SLT 8Z - na prudkých svazích a skeletových půdách – protierozní, protiintroskeletová Na SLT 8Z - srážkotvorná, akumulační, infiltrační, na SLT 8T a 8R – i desukční Průměrná Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů.


od




Lesy ochranné

Plocha:

KLEČOVÝ VEGETAČNÍ STUPEŇ

03

(vrchol. polohy, skaliska a balvaniska, hřbety s mělkou půdou; humus. podzol, litozem, regozem, organozem)



9K,Z,Y, 9R

ha

%

992,20

8,6


KOS, SM




9K 9Z 9Y 9R

Klečová smrčina Kleč Arktoalpinská tundra Kleč vrchovištní

SM 5, KOS 5, BŘK, JŘO KOS, SM, JŘO, BŘK, VR (KOS, SM, JŘO, BŘK, VR) KOS, SM, JŘO, BŘK

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA 1.-2. zóna KRNAP 3. zóna + OP KRNAP





holé



7 let


SM 2




JŘ, JŘO


KOS BŘK JŘO 2,5 3 3

POROSTNÍ TYP:

+

15 let




Hospodářský způsob: V


034 - KLEČOVÉ (krkonošská populace) Střední věk obnovní fáze


031 - SMRKOVÉ (s klečí) Střední věk obnovní fáze


200

∞

200

∞





V

V

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Pro SLT 9Z a 9R: KOS 8, SM 1, (JŘO, BŘK, VR) 1 Pro SLT 9Y: KOS, SM, JŘ, VR

Hodnocení Porostů: (AVB)

Porosty kleče s jednotlivými SM, JŘ, JŘO, BŘPK a VR, pravděpo- Porosty SM s klečí a JŘ, JŘO pravděpodobně původní populací dobně původní krkonošské populace, vzniklé přirozeným vývojem. podél horní hranice lesa Po roce 1945 i výsadbou nových porostů. SM 14 U kleče i SM nízká, u jeřábů a vrb lokálně i lepší, generativní i vegetativní v rámci zachování samořídících funkcí přirozených ekosystémů


OBNOVNÍ POSTUP a míšení

Pro SLT 9K: SM 6-8, KOS 2-4, (JŘO, BŘK, VR) 1

Zachovat souvislé původní a přírodní porosty kosodřeviny, smrku, jeřábu a vrb, případně jednotlivé skupiny krkonošského ekotypu smrku a ostatních druhů, ekotypů a lokálních populací autochtonních dřevin. Postupná rekonstrukce nepůvodních porostů KOS, dosáhnout maxi-


123

málního zastoupení dřevin krkonošského původu ve skladbě blížící se přirozenému stavu.

dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:

Porosty kleče jsou ohroženy biotickými škůdci, imisemi, lavinami, posunem sněhu, plísněmi a houbovými chorobami

MELIORACE:



Zachování přírodních samořídících funkcí přirozených ekosystémů. Protierozní, protilavinový, protiintroskeletový Akumulační, břehoochranný, srážkotvorný Nadprůměrná

Nadprůměrná

Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů.


od


Výsledky šetření stavu a rozsahu porostů kleče cizích populací jsou v elaborátu specielního LHP pro vysokohorskou oblast s platností 1992 – 2001 (Textová část a mapové výstupy – uloženo na Správě KRNAP a v ÚHÚL – pob. Hradec Králové



Lesy ochranné

Plocha:

KLEČOVÝ VEGETAČNÍ STUPEŇ

03

(vrchol. polohy, skaliska a balvaniska, hřbety s mělkou půdou; humus. podzol, litozem, regozem, organozem)



9K,Z,Y, 9R

KOS, SM

ha

%

992,20

8,6





9K 9Z 9Y 9R

Klečová smrčina Kleč Arktoalpinská tundra Kleč vrchovištní

SM 5, KOS 5, BŘK, JŘO KOS, SM, JŘO, BŘK, VR (KOS, SM, JŘO, BŘK, VR) KOS, SM, JŘO, BŘK

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA 1.-2. zóna KRNAP 3. zóna + OP KRNAP





holé



7 let


SM 2




JŘ, JŘO


KOS BŘK JŘO 2,5 3 3

POROSTNÍ TYP:

+

15 let




Hospodářský způsob: V


2034 - KLEČOVÉ (cizí populace) Střední věk obnovní fáze


200

∞



V Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

Pro SLT 9K: SM 6-8, KOS 2-4, (JŘO, BŘK, VR) 1 Pro SLT 9Z a 9R: KOS 8, SM 1, (JŘO, BŘK, VR) 1 Pro SLT 9Y: KOS, SM, JŘ, VR

Hodnocení porostů: (AVB)

Porosty kleče cizích populací, uměle kultivované v období od konce 19. století do r. 1945 na lokalitách v minulosti odlesněných


Přirozená obnova KOS není vhodná, vhodné vegetativní množení (hřížení větví) SM


124





OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin: VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty -dospívající porosty

O způsobu a rozsahu případné rekonstrukce rozhoduje Správa KRNAP

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:

Ohrožení imisemi, hmyzími škůdci, plísněmi a houbovými patogeny

MELIORACE:



Protierozní, protilavinový, protiintroskeletový Akumulační, břehoochranný, srážkotvorný Podprůměrná Jemné způsoby hospodaření, podpora druhové diverzity, směřující k přirozené skladbě, věkově a výškově strukturovaných porostů.


Snaha o zachování samořídících funkcí přirozených ekosystémů

od

Poznámka:

Výsledky šetření stavu a rozsahu porostů kleče cizích populací jsou v elaborátu specielního LHP pro vysokohorskou oblast s platností 1992 – 2001 (Textová část a mapové výstupy – uloženo na Správě KRNAP a v ÚHÚL – pob. Hradec Králové

6.4. Obnovní postupy Obnova a způsoby obnovy lesních porostů Z rozboru stavu současných porostů v území vyplývají hlavní dlouhodobá opatření k nutným a výrazným změnám druhové a věkové porostní skladby a prostorové výstavby. Základní cíle hospodaření při rekonstrukci současných porostů sledují ekosystémové přístupy k vytváření a podpoře podmínek pro samovolný běh přírodních procesů, k rehabilitaci horské přírody a k obnově přirozeného fungování horských lesních ekosystémů s přirozenou biodiverzitou a dynamikou. Tyto zásadní změny druhové a věkové skladby a zejména prostorové struktury je možno uskutečňovat převážně pouze při systémově řízených obnovách porostů, často po sobě následujících, v časovém horizontu i několika obmýtí. Plán péče KRNAP a nově přijatá „Strategie péče o lesní porosty v KRNAP“ (1999) určují jednoznačně ekosystémový přístup k podpoře přirozených procesů, zejména k podpoře široce rozvinutých přirozených obnov cílových dřevin převážně u BK, SM, ale i JD, KL a JŘ. Vhodné časové a prostorové uspořádání a kombinace přirozené i umělé obnovy splní požadavky na vznik druhově, věkově a prostorově strukturovaných porostů. Při volbě obnovního způsobu a časového i prostorového uspořádání obnov je nutno přísně respektovat podmínky zón NP, stanovištní podmínky vymezené lesními typy nebo soubory lesních typů a stav současných porostů. Zásadně je nutno podporovat a rozvíjet možnosti přirozené obnovy, zejména u BK, KL, JD a JŘ a vhodných smrkových porostů fenotypových kategorií A, B i C. V žádném případě nelze přirozeně obnovovat smrkové porosty fenotypové kategorie D. Správa KRNAP samozřejmě podporuje šetrné obnovní způsoby s použitím podrostního způsobu hospodaření a výběrných principů. Vzhledem k terénním podmínkám (prudké dlouhé srázy a svahy) a geneticky nevhodným silně poškozeným porostům SM fenotypové kategorie D s nutností umělé obnovy se však nelze obejít bez použití náseků nebo i užších holosečí. I v těchto případech


125

se k použití těchto postupů přistoupí jen po zralé úvaze. Navíc nutno respektovat i ověřené skutečnosti, že úspěch obnovy porostů v horských podmínkách je odvislý od vytvoření maximálně vhodných ekologických podmínek pro mladé nárosty a kultury (podsadby), tj. zajištění dostatečného množství tepla, světla a vláhy. Vhodné vláhové poměry ovlivňují zároveň dostatečný přívod potřebných živin, zejména omezením kořenové konkurence mateřského porostu u povrchově kořenícího SM. Přirozená obnova porostů V systému obnov a přeměn krkonošských porostů nutno upřednostnit přírodě blízké a šetrnější obnovní způsoby, zejména podrostním způsobem s využitím přirozené obnovy dřevin (SM, BK, KL, JD a JŘ), pokud nevykazují u SM znaky fenotypové kategorie D. Přirozená obnova umožňuje přirozeným způsobem reprodukci porostů stanovištně a geneticky vhodných dřevin a dřevin místního původu (BK, KL a JŘ). Zároveň je vytvářen zdravý a stabilnější les, který je schopen plnit ekologické a enviromentální funkce. V porostech obnovovaných přirozenou obnovou je nejvíce zachováno porostní mikroklima, je příznivě ovlivňován stav humusu a jeho rozklad a nedochází ke zhoršování fyzikálních a chemických vlastností lesní půdy. Nálety dřevin vzcházejí na místech, které jim nejlépe vyhovují a je zajištěn přirozený vývoj kořenového systému obnovených jedinců. Nárosty jsou chráněny proti nepříznivým klimatickým vlivům a vzhledem k jejich množství jsou dány podmínky pro přirozenou selekci nebo usměrňování při výchově mladých porostů. Přirozenou obnovu je možno nebo nutno podpořit v kvalitních nezabuřenělých porostech. To platí zejména o velmi starých, fenotypově velmi kvalitních porostech SM v 1. a 2. zóně KRNAP. V semenných letech provést přípravu půdy nakopáním plošek 40 x 40 cm a odstraněním surového humusu a kůry kolem pařezů a souší. Umělá obnova porostů Umělá obnova bude používána v podmínkách, kde nelze uplatnit přirozenou obnovu, zejména: - při rekonstrukcích mladých porostů, druhově nevhodných (exoty SM a BO) nebo silně poškozených - při přeměnách geneticky nevhodných smrkových porostů fenotypové kategorie D, kde nelze připustit přirozenou obnovu SM - při umělé kultivaci JD a cílových listnáčů (BK, KL, JS, JL, v 8. LVS i JŘ a BŘPK) a SM - při obnově porostů, kde přirozenou obnovu nelze očekávat (buřeň, absence semenných let apod.) - při podsadbách odumírajících a odumřelých porostů z důvodu nepříznivých imisněekologických vlivů Obnova porostů podsadbami Nutnost obnovy a přeměny lesních porostů na území KRNAP vyžaduje systémový přístup, maximální podporu a využití přirozených procesů a plynulou obnovu lesního ekosystému. Použití podsadeb je nutné v podmínkách, kde nelze počítat s přirozenou obnovou, nebo v porostech, kde přirozenou obnovu nelze připustit. Podsadby nutno řadit k obnově podrostním způsobem s využitím výhod, který tento způsob umožňuje. Před zahájením obnovy podsadbami je nutno vytvořit (upravit) vhodné ekologické podmínky pro zdar podsadeb jednotlivých dřevin. Je třeba upravit zakmenění (zápoj) mateřského porostu, zvýšit přísun tepla, světla a vláhy k půdě a omezit kořenovou konkurenci mateřského porostu Použití podsadeb V imisně ekologických poměrech s ustupujícím imisním poškozením lesů KRNAP budou podsadby zejména použity v případech:


126

-

-

Při obnově porostů, přirozené nebo i umělé, kdy bude nutno některé dřeviny vnášet uměle pod clonou mateřského porostu. Jedná se zejména o kultivaci JD,BK, ale i SM. Při obnově odumírajících a rozpadajících se smrkových porostů v 1. zóně NP, v určených porostech 2. zóny NP (bezzásahová zóna) a na vymezených plochách botanických a zoologických lokalit. Při obnově porostů s výraznou půdoochrannou funkcí proti vzniku a rozšiřování zemních a sněhových lavin, proti vzniku půdních sesuvů, pohybu sutí a padání kamenů, plazení sněhu. Při obnově porostů na stanovištích, silně nebo výrazně ohrožených introskeletovou erozí k zachování mikroklimatu a vrchní humusové vrstvy. Při obnově silně poškozených odumírajících porostů v extrémních imisně ekologických podmínkách, kde je vhodné nebo nutné využití ochranného působení současného mateřského porostu ke zmírnění extrémních podmínek při obnově porostů (hřebenové a návětrné polohy, mrazové polohy) nebo v případech nepřístupných a netěžených porostů z ekologických důvodů. Při umělé obnově smrkových porostů provenienčně nevhodných, fenotypové kategorie D, kdy přirozená obnova SM se nepřípouští (ve všech zónách NP). Při umělé kultivaci JD a cílových listnatých dřevin clonným způsobem v 5.-7. LVS v kombinaci s přirozenou obnovou SM(BK).

Přednosti použití podsadeb -

Není výrazně a dlouhodobě narušováno porostní prostředí, mikroklimatické poměry, stav humusu a půdy, nejsou vytvářeny podmínky pro vznik mrazových poloh. Nevytvářejí se příznivé podmínky pro vznik a působení eroze, zejména introskeletové. Je omezen rozvoj nepříznivé buřeně, poněvadž není vytvořeno pasekové stadium. Vytvářejí se příznivé ekologické podmínky pro obnovu polostinných a stinných dřevin (JD, BK, SM, KL), které jsou chráněny před nepříznivými klimatickými vlivy i před přílišným útlakem buřeně. Při vhodném časovém a prostorovém uspořádání podsadeb a při využití cílových dřevin je možno přispět k dosažení druhové, věkové i prostorové diferenciace obnovovaného porostu. Nejsou vytvářeny nové umělé a nezpevněné porostní okraje, náchylné k poškození zejména větrem, kůrovci apod..

Nevýhody při použití podsadeb -

Podsazovaný mateřský porost zástinem svých korun omezuje přísun tepelného a světelného požitku, potřebných ke zdárnému vývoji podsadeb. V chladných horských polohách se jedná o limitující prvky úspěšnosti obnovy. Kořenovou konkurencí a zachycováním srážek korunami je omezován přísun vláhy a tím i vodních roztoků s rozpuštěnými živinami. V období přísušků dochází k poruchám vodní bilance a k poruchám ve výživě podsázených dřevin. Pod okapem korun stromů jsou sazenice vystaveny zvýšeným depozicím škodlivin mokrým spadem a poškozovány padající námrazou nebo ledovkou, zejména pod okrajem koruny. Zvýšené nebezpečí padání odumřelých větví a suchých stromů při zalesňování a ochraně kultur, ohrožení zdraví pracovníků. Poškození nebo zničení podsadeb pádem odumřelých stromů a ztížení přístupu pro následné práce (vylepšování, ožínání a ochrana proti zvěři).

Limitující podmínky při obnově porostů podsadbami Úspěšnost obnovy porostů podsadbami cílovými dřevinami je odvislá od splnění zásadních podmínek, zejména: - Musí být proveden rozbor současného stavu porostu, přírodních podmínek a stanoven časový a prostorový návrh koncepce obnovy porostu, případně kombinace s dalšími obnovními prvky, Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

127

-

-

-

-

využití přirozené obnovy, rozmístění obnovovaných (podsazovaných) dřevin apod.. Porosty, ve kterých bude prováděna těžba dříví, musí být rozčleněny na pracovní pole vyklizovacími linkami s ohledem na obnovní postup, směr nebezpečných větrů a terénní poměry, které umožňují po dobu obnovy porostu postupné vyklizování dřevní hmoty a omezí tak poškozování obnovených dřevin podsadbou, případně přirozenou obnovou Pro úspěšnost obnovy podsadbou je velmi důležitým úkolem úprava ekologických podmínek, tj. snížení zakmenění (zápoje) obnovovaného porostu v místech provedení podsadby. Zvláště v chladných horských poměrech je důležité zajistit potřebné množství světla a tepla, ale omezením kořenové konkurence i dostatek vláhy a výživy podsadeb. Intenzitu prosvětlení volit podle terénních poměrů, expozice a nároků dřevin na světlo a teplo. Nejvíce světla vyžadují dřeviny v pořadí smrk-klen-buk, jedle je nejvíce stín snášející. Snížení zápoje je nutno provést výběrem smrků, především poškozených, nezdravých, nekvalitních a s nepřiměřeně rozlehlými korunami. Na ploše zůstanou cílové stromy a kvalitní stromy kostry porostu. Před zahájením podsadby nutno snížit zápoj na ploše plánovaných podsadeb nejméně na 50%, zbytek plochy porostu z důvodu ohrožení stability porostu a hrozícího zabuřenění půdy zůstane bez zásahu. Zdravý vývoj a potřebný růst podsadeb možno ovlivňovat pouze včasnou a přiměřenou úpravou ekologických podmínek dalším uvolňováním podsadeb. Vhodné životní podmínky vyžadují všechny dřeviny, i když jedle je déledobě stín snášející. Buk a klen vyžadují ke zdárnému vývoji dostatek světla a tepla, kmínek u BK musí být dostatečně silný se vzpřímenou hlavní osou. Poléhavý větvovitý vzrůst u bukových jedinců (podsadeb i nárostů) svědčí o přílišném zastínění a špatném vývoji. Pokud nepříznivý vývoj trvá delší dobu, k nápravě často nedojde nebo až po delší době. Klen vyžaduje větší světelný požitek. Zastíněním a kořenovou (vláhovou) konkurencí trpí nejvíce podsadby (i nárosty) smrku. Dochází k radikálnímu omezení výškového přírůstu, ke zplošťování a rozšiřování korunek, k vývoji slabých větví s menšími světlezelenými jehlicemi v důsledku poruch vodní bilance a poruch ve výživě. Uvolňování podsadeb snižováním zápoje musí být prováděno včas a plynule z důvodu nutné postupné přestavby asimilačního aparátu. Ekologická vhodnost a výhodnost podsadeb nesmí být negativně ovlivňována nevhodnými zásahy, zpravidla jejich zanedbáváním. Pozvolné uvolňování podsadeb vyústí nakonec v ponechání nejlepších cílových stromů, schopných dlouhodobého přežití..

Porosty vhodné k podsadbám lze členit na dvě skupiny: A – Obnova porostů podsadbami s vyloučením nebo omezením úmyslných těžebních zásahů a nezužitkováním vytěžené hmoty Jde o soubor porostů převážně v kategorii ochranných lesů s územní příslušností do 1. nebo 2. zóny národního parku, kde o způsobu a časovém i prostorovém uspořádání obnov rozhoduje Správa KRNAP podle Plánu péče KRNAP. Menší část těchto porostů se vyskytuje i v 3. zóně. Jedná se zejména o: -

Smrkové porosty, příslušející do území 1. zóny národního parku budou případně obnovovány v režimu ochrany této zóny. Část smrkových porostů je méně poškozena, tyto porosty budou obnoveny převážně postupně přirozenou obnovou. Značná část velmi starých porostů je velmi silně poškozena ve stadiu odumírajících nebo odumřelých porostů. Tyto porosty je nutno urychleně obnovit podsadbou cílovými dřevinami, vhodně prostorově rozmístěnými podle stanovištních poměrů. Menší část smrkových porostů (v 1. zóně např. Rýchory) vznikla dříve zalesněním nelesních půd smrkem nevhodné provenience fenotypové kategorie D. Tyto porosty budou obnoveny kombinací skupinových prvků s výsadbami a podsadbami cílových dřevin s vyloučením přirozené obnovy SM. V tomto případě musí dojít k umělému vytvoření skupinových prvků a v hustých částech k podstatnému snižování zápoje porostu pro vytvoření vhodných ekologických podmínek pro kultivaci a odrůstání podsadeb.


128

-

Smrkové porosty v ochranných lesích s výrazně extrémními stanovištními a klimatickými poměry (sutě, skalnaté výchozy, okolí rašelinišť a extrémní hřebenové polohy) v případech, kdy je účelné nebo nutné ponechání mateřského porostu z důvodu ochrany půdy (hrozící výrazná introskeletová eroze) nebo z důvodů ekologických. V těchto porostech se jedná o kombinaci přirozené obnovy těchto porostů s doplněním podsadeb dalších cílových dřevin, pokud přirozená obnova není úspěšná a plocha bude uměle obnovena. - Smrkové porosty v ochranných lesích a v horských polohách nad 1000 m, zejména v 8. LVS s příslušností do 2. zóny NP. Převážně se jedná o porosty odumírající ve stupni poškození imisemi IV, částečně o velmi silně poškozené porosty ve st. IIIb. Porosty jsou velmi prořídlé, místy již zčásti podsazené. Rozsah těchto porostů je značný, při imisní kalamitě v období 80. let nebyly vytěženy a obnoveny většinou z důvodu dopravní nepřístupnosti. Přirozená obnova těchto porostů se dá očekávat jen v malém rozsahu v méně poškozených porostech st. IIIb z důvodu omezeného počtu stromů schopných plodit a silného zabuřenění půdy. V porostech je nutno provést podsadby stanovištně odpovídajícími dřevinami k podpoře druhové diverzity a s vhodným prostorovým rozmístěním. Poněvadž se jedná převážně o vysokohorské polohy, podsadby SM a JŘ vyžadují dostatek tepla a světla. V odumírajících ředinách není nutno provádět porostní úpravy. Přiměřené snížení zápoje bude pravděpodobně nutné v případech zapojenějších porostů nebo částí (st. IIIb).

B – Obnova porostů podsadbami po provedení úmyslných těžebních zásahů Tato skupina porostů zahrnuje porosty převážně ve 3. zóně, méně již ve 2. zóně NP a v porostech ochranného pásma. Na rozdíl od předchozího souboru porostů se jedná o porosty v nižších polohách Krkonoš, převážně v 6. LVS, v menší míře v 5. a 7. LVS. V těchto případech jsou to porosty převážně smrkové, místy s malou příměsí BK, JD a KL, méně poškozované imisně ekologickou kalamitou s výhledem dobré regenerace a s přiměřeně lepšími stanovištními podmínkami v těchto polohách. Obnova porostů podsadbami je dílčím doplňkem celkového rozsáhlého a dlouhodobého programu přeměn smrkových porostů na smíšené, věkově a prostorově strukturované porosty, ve specifických případech však bude významná nebo výlučná. Obnova (přeměna) porostů podsadbami bude použita v případech: - Při obnově smrkových porostů nevhodné provenience, fenotypové kategorie D. Obnova těchto porostů bude prováděna převážně kombinací náseků, skupinových prvků a clonných pruhů či skupin. Přirozená obnova SM není přípustná, pomístně se uplatní přirozená obnova u BK, KL a JŘ. Umělá obnova podsadbou zejména BK, JD, KL se uplatní ve značné míře na ploše procloněných pruhů, skupin a při rozšiřování skupinových prvků. Po zajištění podílu BK, JD a KL se uplatní i podsadby SM. Rozsah podsadeb bude značný. - Při obnově porostů k umělé kultivaci požadovaného podílu JD a cílových listnáčů, na procloněných pruzích nebo skupinách, případně s kombinací přirozené obnovy SM, nebo násečných a skupinových prvků. Podsadby SM nutno použít v případě neúspěšnosti nebo znemožnění přirozené obnovy. Rozsah podsadeb bude významný. - Při obnově porostů na kamenitých půdách, náchylných ke vzniku introskeletové eroze, zejména při odtěžení porostu na větší souvislé ploše. Pokud se nepodaří zajistit přirozenou obnovu (SM, BK) bude nutno zvolit umělé podsazení cílovými dřevinami pod procloněným porostem. - Při obnově smrkových porostů v klimaticky exponovaných polohách 8. LVS podsadbou procloněných pruhů nebo skupin z důvodu potřebného ekologického krytí. Uplatnění hospodářských způsobů v KRNAP Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

129

I. Podrostní způsob a uplatnění přirozené obnovy SM, BK, JD, KL a JŘ splňuje požadavky podpory k využití přirozeného potenciálu současných porostů, použití šetrných zásahů s ohledem na půdu i porostní prostředí a umožní plnit cíle dlouhodobé přeměny současných porostů na smíšené a nestejnověké porosty s přijatelnou vertikální strukturou. Vzhledem k možnosti jeho uplatnění v převážné části území všech zón národního parku i v ochranném pásmu, bude určitě nejvíce prospěšným a rozšířeným způsobem obnovy porostů. Pochopitelně pouze u porostů vhodných fenotypových kategorií. Jedním z předpokladů jeho uplatnění je předchozí výchova porostů, zvláště pak příprava k obnově posledním zásahem v době dospívání porostů. Před zahájením obnovy je nutné systémové rozhodnutí o volbě obnovních prvků, o jejich prostorovém a časovém uspořádání, o zastoupení a rozmístění dřevin podle požadované druhové skladby. U porostů velkých rozloh a zejména na prudkých stráních se neobejdeme bez kombinací skupinových a clonných sečí s násečnými prvky, zvláště při zahajování obnovy v komplexech stejnověkých porostů (rozluky) a zejména na prudkých stráních s použitím vyklizovacích lanovek nebo lanových systémů. Úspěch obnovy lesa podrostním způsobem je mimo jiné limitován vytvořením vhodných ekologických poměrů pro vznik a vývoj přirozených náletů, nárostů nebo umělých podsadeb. Potřebná prosperita nárostů a podsadeb je podmíněna zajištěním dostatku světla, tepla, vláhy a výživy pro spodní etáže obnovovaného porostu. Jedná se tedy o takovou úpravu vlivu mateřského porostu, aby byl vývoj nárostů a podsadeb zaručen. Toto je zvlášť důležité pro podmínky v podhorských a horských oblastech 6.–8. LVS. Vhodné ekologické podmínky je nutno přiměřeně upravit již před zahájením obnovy (podsadby). Výrazně se však musí snížit zápoj horní etáže před zahájením obnovy a v jejím průběhu. Příliš zastíněné nárosty a podsadby SM omezují výškový přírůst, mají slabé větvení, plochý tvar korunek a trpí karenčními projevy (poruchy ve výživě). Bukové nárosty jsou příliš slabé, osa kmínku poléhá a chybí vzpřímený silný kmínek. Jedlové nárosty trpí méně, zejména omezením výškového přírůstu. Optimální zápoj horní etáže je limitujícím činitelem zdaru přirozené obnovy a jejího dalšího vývoje. Pomístná clonná seč s uplatněním principu jednotlivého nebo skupinkovitého výběru (převážně SM) je vhodná zejména u smrkových porostů s ojedinělým nebo malým zastoupením BK, JD a KL. Způsob podpory těchto dřevin by měl být uplatňován již od mládí při výchově porostů, kdy by tyto dřeviny měly být důsledně uvolňovány. Převážně se tak však nestává. Proto je třeba při výchově, dokončování výchovy, ale i v začátku obnovní fáze přistoupit k důslednému a účinnému uvolňování korun těchto dřevin za účelem podpory silné fruktifikace a umožnění jejich přirozené obnovy. V případě, že již dochází nebo došlo k tvorbě náletů nebo nárostů těchto dřevin, nutno včas provádět jejich včasné a dostatečné uvolňování, převážně výběrem nejméně kvalitních okolních smrků. Uplatněním tohoto principu vzniknou skupinky a skupiny cílových dřevin, které svým rozmístěním v předstihu přispějí k plnění cílů přeměn a později se zapojí do systému obnovy. Je třeba však důsledně o tyto obnovní prvky pečovat a přiměřeně je clonně uvolňovat. Pomístná clonná seč se tak postupně změní v clonnou seč skupinovou. Skupinová seč clonná se zakládá zpravidla při zahájení obnovy porostu a je vhodná zejména k výsadbám JD a BK dovnitř porostu v předstihu, dále pro přirozenou obnovu dřevin na místech jejich výskytu v porostu (JD, BK, SM). Je vhodná i k umělým podsadbám (JD, BK, KL) ve skupinách pod clonou mateřského porostu s doplňkem přirozené obnovy smrku, k přirozené obnově SM ve skupinách nebo i k podsadbám dřevin ve skupinách (SM, BK, KL) v silně poškozených a prořídlých porostech. Okrajová clonná seč se zakládá v přilehlém pruhu podél okraje porostu nebo podél okraje uměle vytvořeného násekem (rozluky) uvnitř porostu, kde se využívá bočního světla podél náseku a možnosti přirozené obnovy na náseku i pod porostem clonně. Je vhodná pro přirozenou obnovu dřevin v porostu, nebo ke kombinaci přirozené i umělé obnovy těchto dřevin pod clonou mateřského po-


130

rostu, případně i k podsadbám silně poškozených a odumírajících porostů. Vhodná je i kombinace s násečnou obnovou na prudkých svazích (HS 50, 70, 01 a 02), kdy po pruhu náseku probíhá vyklizování dřeva lanovkou a zároveň dochází k potřebnému proředění přilehlého clonného pruhu. Využití je možné i pro zakládání zpevňovacích pruhů uvnitř porostu s výsadbou odolných dřevin (BK, JD, KL i MD) s přirozenou clonnou obnovou na přilehlém clonném pruhu. Pruhová clonná seč se zakládá při obnově větších porostů a její využití je vhodné zejména při rozpracování porostů zevnitř v předstihu pro polostinné a stinné dřeviny (SM, JD, BK). Vhodná pro přirozenou obnovu těchto dřevin, nebo pro umělou obnovu – podsadbou JD a BK s doplňkem přirozené obnovy SM nebo pro podsadby clonného pruhu těmito dřevinami uměle. U clonných sečí s předpokládanou přirozenou obnovou uskutečňujeme: - seč přípravnou - seč semennou - seče prosvětlovací - seč domýtnou Seč přípravná by měla plynule navazovat na provedenou řádnou výchovu porostu. Tyto případy nejsou časté. Přípravná seč se provádí v místech předpokládané přirozené obnovy (skupiny, pruhy) v předstihu před zahájením vlastní obnovy. Sleduje tyto cíle: - podporu zastoupených cílových dřevin (JD, BK, KL a SM) a uvolnění jejich korun k fruktifikaci - odstranění stromů fenotypově nežádoucích (SM) poškozených zlomy a značně netvárných - podporu a uvolnění jedinců kvalitních, s dobrými korunami, u SM s dobrými fenotypovými znaky (kuželovitá až válcovitá, špičatá a hluboká koruna, ostré nasazení větví) - aktivaci a dobrou humifikaci nadložního humusu Zakmenění na ploše přípravné seče by mělo klesnout jen v rozsahu, aby nedocházelo k zabuřenění půdy, zpravidla na 0,7-0,8. V případě prořídlých porostů, kdy se již objevují pomístné nálety dřevin se přípravná seč omezí na nutné úpravy nebo se i vypouští. Seč semenná se provádí zásadně v semenném roce. Ve smyslu předchozích zásad se zakmenění sníží natolik, aby došlo ke zdárnému vývoji semenáčků a náletů. Zpravidla se těžbou sníží zakmenění na 0,6-0,7 a ponechají se pouze JD, BK, KL a u SM nejkvalitnější jedinci porostní kostry. Klest nutno vhodně odstranit. Těžební činností dochází i k vhodnému narušení humusové vrstvy. Pokud je půda zabuřenělá, je vhodná příprava půdy. Umělou obnovu provádíme u cílových dřevin, které v porostu nejsou zastoupeny, nebo v případě nezdaru přirozené obnovy. Seč semenná se případně vypouští v případech, když je plocha dostatečně již zmlazena. Příprava půdy nakopáním plošek 40 x 40 cm a odstraněním surového humusu a kůry kolem pařezů a souší je zvlášť vhodné u starých fenotypově kvalitních porostů SM v 1 a 2 zóně u smrčin a zakrslých smrčin. Seče uvolňovací Počet a intenzita uvolňovacích sečí je odvislá od úspěšnosti přirozené obnovy, na vývoji a odrůstání náletů a nárostů a od potřeby jejich uvolňování. Horní etáž zajišťuje nárostům vhodné porostní mikroklima a není vhodné její razantní odstraňování. V podmínkách KRNAP je vhodný pomalý postup s výběrem nejvíce škodících jedinců a s ponecháváním žádoucích a nejkvalitnějších cílových stromů. Spodní etáži (etážím) je však třeba zajistit přiměřeně vhodné ekologické podmínky pro zdárný růst a plynulý vývoj (světlo, teplo a vláha). Jedle snáší dlouhodobě zástin a zpravidla není ohrožena, spíše rychlým odcloněním. Náros-


131

ty BK vyžadují takové světelné a tepelné podmínky, aby se vytvářel přiměřeně silný a rovný (vzpřímený) hlavní kmínek. Poléhavý vzrůst nárostů BK svědčí o příliš vysokém zastínění a kořenové konkurenci horní etáže. Javor klen snáší v mládí značný zástin, k dobrému vývoji ve stadiu mlazin však potřebuje dostatek světla. Smrkové nárosty snesou značný zástin, avšak při nedostatku světla, tepla a vláhy dochází ke chřadnutí, což se projevuje snižováním výškového přírůstu a rozšiřováním korunek, mohou i krnět a odumírat. Uvolňovacích sečí může být více, mohou být jemnější a častější, musí však účinně usměrňovat ekologické podmínky horní etáže mateřského porostu na etáže spodní (korunová a kořenová konkurence). Cílem je obnova smíšených porostů, věkově i tloušťkově strukturovaných s ponecháním nejvhodnějších cílových stromů. Seč domýtná je zakončením obnovní fáze a v plném rozsahu platí její uplatnění u umělých obnov nekvalitních smrkových porostů. U fenotypově vhodných porostů ponecháváme vybrané cílové stromy (BK, SM, JD, KL) ve vhodném počtu zarůst do spodních etáží, tato zásada by měla platit obecně. II. Násečný způsob je charakterizován úzkou holou sečí, jejíž šířka nepřekročí průměrnou výšku těženého porostu. Obnova probíhá na vytěžené ploše a do značné míry i pod ochranou přilehlého porostu, který zmírňuje nepříznivé působení odlesněné plochy a umožňuje přirozenou obnovu z vedlejšího porostu. V klimatických podmínkách horských poloh úzký násek i příznivě ovlivňuje teplotní, světelné i vláhové (výživové) poměry pro nově vznikající porost omezením vlivu mateřského porostu, což je zvlášť významné na prudkých svazích odkloněných od přímého vlivu slunce (S, SZ a SV expozice). V podmínkách KRNAP s cílem výrazného omezení obnovy na holých plochách nutno volit použití náseků v potřebné míře a ve specifických případech. Je třeba zavádět šetrnější realizaci, zejména se zvlněnými nepravidelnými stěnami, s ponecháním výstavků BK, JD, KL a JŘ na ploše a případně i jedinců smrku s odpovídajícími fenotypovými znaky. Násečný způsob obnovy lze vhodně použít ke kombinacím s clonnou obnovu na přilehlém vedlejším pruhu nebo v kombinacích s předsunutými skupinovými prvky pro obnovu JD a BK, zvláště při zahajování obnovy k rozpracování na pracovní pole. Násečného způsobu je možno nebo nutno využít: - k obnově porostů na prudkých stráních na exponovaných stanovištích HS 50, 70 a přiměřeně i na extrémních stanovištích HS 01 (HS 02), zejména při nutnosti použití vyklizovacích lanovek - k rozčlenění rozsáhlých porostů nebo i komplexů smrkových porostů geneticky nevhodných fenotypové kategorie D s nutností použití pouze umělé obnovy - k rozčlenění porostů 1. generace lesa (rozluky) - k zakládání zpevňovacích pruhů proti větru z odolných dřevin (JD, BK, KL, MD) s jejich umělou obnovou - k obnově porostů, nebo částí porostů, kde nelze využít přirozenou obnovu SM (buřeň) a porostů ve vysokých horských polohách (SM) kde je třeba zajistit při obnově porostů (přirozené i umělé) vhodné tepelné, světelné i vláhové podmínky včetně bočního světla. III. Holosečný způsob, při kterém bnova probíhá na souvislé vytěžené ploše, širší než průměrná výška těženého porostu, přičemž šířka těženého pruhu nepřekročí dvojnásobek výšky těženého porostu. Velikost holé seče nesmí při úmyslné těžbě překročit 1 ha, na dopravně nepřístupných horských svazích, delších než 250 m, nejedná-li se o exponovaná stanoviště do velikosti 2 ha. Holosečný způsob (maloplošná holá seč) je třeba považovat v podmínkách KRNAP za zcela výjimečný. Při rozsáhlém programu rekonstrukce současných smrkových porostů na porosty druhově odpovídající, věkově a prostorově strukturované bude nutno uplatnit maloplošnou holoseč v případech velmi silně poškozených porostů za účelem urychlení jejich přeměny, zejména: - při přeměnách rozsáhlých smrkových porostů geneticky nevhodných fenotypové kategorie D,


132

-

zejména při dokončování přeměn při přeměnách rozsáhlých smrkových porostů 1. generace lesa, silně poškozených ohryzem jelení zvěří a se značným poškozením primárními i sekundárními hnilobami

IV. Výběrný způsob hospodaření maximálně respektuje ucelený ekosystém, je nejblíže lesu přírodnímu a vykazuje nejvyšší ekologickou stabilitu. Obecně je vhodný pro fyziotypy „Bučin a jedlin“, vyžaduje příznivé půdní, tepelné a vláhové poměry a porosty s převahou jedle. V podmínkách Krkonoš můžeme uvažovat o vybraných lokalitách 5. LVS za předpokladu úspěšně provedené rekonstrukce porostů s dostatečným zastoupením JD ve spodních etážích. Přesto je vhodné už nyní, v období prvních plánovaných rekonstrukcí (obnov) porostů využít všech možností k uplatnění výběrných principů na vhodných lokalitách. Výběrné principy v počáteční fázi přeměn napomohou k rozvoji podrostního způsobu, v konečné fázi přeměn v podobě vhodně rozmístěných cílových stromů ve strukturovaných obnovených porostech. Výběrný způsob je v současné době uplatňován v 1. zóně, částečně i ve 2. zóně KRNAP. Volba dřevin k obnově, způsoby míšení dřevin a rozmístění dřevin Při tak rozsáhlé přeměně celkové porostní skladby a prostorové výstavby jsou volba dřevin, jejich míšení a rozmístění zásadním systémovým rozhodnutím. Volba dřevin k obnově musí přísně respektovat konkrétní stanovištní podmínky, které jsou vyjádřeny lesními typy v typologické mapě a soubory lesních typů (SLT) v rámcových směrnicích hospodaření, kde jsou uvedeny cílové druhové skladby, určené podle příslušnosti území do jednotlivých zón NP a OP. Způsob rozmístění, časové a prostorové uspořádání dřevin jsou rozhodnutím, které zásadním způsobem ovlivní ekologickou stabilitu, druhovou, věkovou, prostorovou skladbu i vertikální strukturu následných porostů. Proto musí být od počátku obnovy (přeměny) porostů jasná a neměnná představa o druhové a prostorové výstavbě a struktuře porostů, o použití obnovních prvků a o časovém a prostorovém uspořádání obnov. Dlouhodobý cíl přeměn nutno řešit podle jednotlivých zón a specifických požadavků jednotlivých dřevin, 1. zóna NP s nejvyšší přírodovědnou hodnotou bude ponechána přírodním procesům bez úmyslných zásahů, problém přeměn je situován na území od horní hranice lesa níže. Nutno však provést přeměny nekvalitních porostů fenotypové kategorie D. 2. zóna NP s rozlohou cca 4 000 ha zaujímá území s významnými přírodními hodnotami v oblasti pod horní hranicí lesa převážně v pásmu horských smrčin a svahových rašelinišť. Porosty byly velmi silně postiženy imisemi, část porostů byla obnovena, zbylé jsou na mnoha místech ve stadiu imisního rozpadu, který je urychlen nevhodnou genetickou strukturou horských smrčin. Vzhledem k silně narušeným porostním poměrům vlivem nepříznivých imisně ekologických podmínek půjde zejména o zajištění stabilizace poměrů, asanaci místy nebezpečného vývoje kůrovců a podporu přirozeného zmlazení v těchto horských porostech, které se zde zachovaly jako porosty z části místního původu. Silně poškozené porosty, pokud nebude možno zajistit přirozenou obnovu, budou obnovovány uměle. Velmi prořídlé, exponované, odumírající porosty bude lépe obnovit podsadbami nebo kombinovaným způsobem. V polohách 8. LVS v pásmu horských smrčin by měly být zakládány a obnovovány porosty geneticky vhodné pro tyto polohy, s nepravidelným, přirozeně řidším rozmístěním hloučků či skupinek stromů na vyvýšených místech v terénu, s hlubokým zachvojením korun. Příměs jeřábu ptačího (do 10%) volit s jednotlivým či hloučkovitým rozmístěním, s ojedinělým klenem podél vodotečí. Příměs BŘ pýřité nebo karpatské je možná v okolí rašelinišť nebo v horních polohách při horní hranici lesa na trvalejších světlinách (vyžaduje vyšší světelný požitek). Cílem je stabilní horský les, skupinovitě i skupinkovitě nestejnověký, přirozeně se obnovující s nepravidelným stupňovitým zápojem s cílem dosažení i hlubší vertikální struktury. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

133

Obdobného cíle by mělo být dosaženo v pásmu horských smrčin, které spadají územně do 3. zóny. Geneticky nevhodné porosty SM fenotypové kategorie D budou obnoveny uměle. 3. zóna NP a ochranné pásmo zaujímá v PLO s rozlohou cca 24 000 ha v 5.-7. LVS je rozhodujícím územím plánovaných přeměn druhové skladby a prostorové porostní výstavby. Na tomto území nutno postupovat diferencovaně podle SLT a HS a rámcových směrnic hospodaření. Buk lesní bude nejvíce uplatněn při přeměnách druhové porostní skladby a je základní ekostabilizační a porostotvornou složkou hlavního porostu v jedlobukovém a smrkobukovém lesním vegetačním stupni (5. a 6. LVS). Jeho zastoupení by se mělo výrazně zvýšit, celkem v průměru o 15%. Nejvyšší zastoupení by měl mít v 5. LVS, kde by zastoupení mělo, diferencovaně podle stanovištních podmínek, dosáhnout v 1.-2. zóně 40-60%, ve 3. zóně a v OP 20-30% podle SLT. V nejvíce plošně zastoupeném 6. LVS by zastoupení buku v 1.-2. zóně mělo dosahovat, diferencovaně podle stanovištních podmínek 30-50%, ve 3. zóně a v OP 20-30%. Příměs buku by měla být zajištěna i v horských polohách 7. bukosmrkového LVS, kde je buk stabilizující a meliorační dřevinou. Tvoří však převážně porostní výplň a do úrovně porostů dorůstá spíše jen na příznivějších stanovištích. Příměs BK v těchto polohách by měla dosahovat podle stanovištních podmínek až do 20%. BK v současné době vystupuje do nadmořské výšky cca 1050-1080 m, na některých nejpříznivějších lokalitách i výše. V 8. LVS se počítá se zastoupením BK (1-5%) jen na nejpříznivějších lokalitách. Pokud je zde zastoupen, je účelné usilovat o jeho přirozenou obnovu. Rozšiřování buku nutno diferencovat podle konkrétních stanovištních podmínek, kde vyšší zastoupení by měl přirozeně dosahovat na svěžích a živných stanovištích a na stanovištích obohacených humusem. Dále nutno mít na zřeteli, chceme-li vypěstovat kvalitní bukovou příměs, že buk vyžaduje v mládí hustý zápoj, aby bylo zabráněno předčasnému rozšiřování korun mladých stromků. Znamená to dostatečnou hustotu bukových nárostů nebo uměle založených skupin buku nebo směsí BK s ostatními dřevinami. Buk by měl být využíván a používán zejména: - ve všech porostech, kde je zastoupen k podpoře přirozených procesů a k podpoře přirozené obnovy, což vyžaduje uvolňování korun, a to i jednotlivě zastoupených buků k podpoře fruktifikace a přirozené obnovy. Dále uvolňování náletů a nárostů buku i v dospívajících porostech při probírkách a v dospělých porostech k podpoře vzniku ostrůvků prvků budoucího smíšeného a různověkého lesa s bukem místního původu - při obnově stávajících bukových porostů, nebo smíšených porostů BK, KL, SM k jejich přirozené, případně kombinované obnově - k zakládání zpevňovacích pruhů s ohledem na terén a převládající směr nebezpečných větrů při obnově porostů s použitím BK, KL, JD - k rozčlenění porostů 1. generace lesa pomocí rozluk s použitím BK, KL, JD, případně s výplní SM - k zakládání obnovních prvků v předstihu spolu s JD - k zajištění vyšší příměsi na příznivějších stanovištích v úžlabních polohách spolu s JD a KL - ke stabilizaci ohrožených porostních okrajů a okrajů komplexů lesa proti větru ve směsi s KL, případně s MD - k zajištění potřebného podílu buku i na ostatních stanovištích mezi stabilizačními prvky s jeho vyšším podílem - k zajištění podílu BK při přeměně nekvalitních SM porostů fenotypové kategorie D. Buk by neměl být vysazován do mrazových lokalit a na vysloveně nevhodná, extrémně chudá nebo přemokřelá místa se stagnující vodou.


134

Jedle bělokorá - podle rekonstruovaných historických záznamů z oblasti Krkonoš zaujímala před exploatačními zásahy podíl cca 13%, v současnosti jsou to pouze fragmenty-0,1%. V cílovém stavu přeměn se předpokládá nárůst cca o 4%. Jedli nutno považovat za důležitou porostotvornou a ekostabilizační stinnou dřevinu, která má nezastupitelný význam rovněž na těžších uléhavých a oglejených půdách a na živnějších svahových půdách. Při současném mizivém zastoupení nutno maximálně využít její přirozenou obnovu jedinců místního původu. Při přeměnách druhové porostní skladby se očekává největší nárůst zastoupení JD v 5. jedlobukovém LVS, kde by zastoupení jedle mělo dosahovat průměru 10-15%, na stanovištích oglejených až 20%. Na stanovištích 6. smrkobukového LVS by mělo zastoupení JD dosahovat kolem 10%. V 7.-8. LVS (bukosmrkový a smrkový) by měla být jedle zastoupena jako ekostabilizační dřevina hlavně na oglejených, podmáčených a svěžích stanovištích v rozsahu do 5-10%. Jedle však musí být převážně kultivována umělou výsadbou. Z uvedeného je zřejmé, že jedle by měla být odpovědně kultivována především na nejpříznivější stanoviště, kde je nejvyšší předpoklad na úspěšnou obnovu a její rozšíření. Jedná se zejména o stanoviště nižších a údolních poloh, v úžlabích vodotečí a na přilehlých svazích, na vlhkostně příznivé a živnější půdy. Dále na plošinách a mírných svazích s oglejenými, podmáčenými a živnými stanovišti horských poloh. Jedle jako dřevina stín dlouhodobě snášející by měla být kultivována na počátku obnovní fáze, v předstihu, v dostatečné vzdálenosti od hlavních východisek obnovy nebo přirozené obnovy SM do skupinek, skupin nebo i podsadbou vytvořených clonných prvků, vždy lokálně jen na nejpříhodnější místa. Jedle je nejvýznamnější dřevinou ekostabilizační k zajištění různověkosti budoucích porostů, k tvorbě strukturovaného vertikálního zápoje. Výběr a rozmístění obnovních prvků s JD nutno věnovat prvořadou pozornost. Jedli možno dále využít v příměsi s BK (KL) k tvorbě zpevňovacích pruhů a k obnově porostů v úžlabních polohách spolu s KL a BK. Jedlové výsadby a nárosty nutno chránit proti zvěři oplocováním nebo individuelní ochranou drátěnými koši, používat racionální počty sazenic s ohledem na budoucí výstavbu porostu a snažit se důslednou ochranou o její rychlé, včasné a širší rozšíření. Předpokládá se použití kvalitních sazenic JD v počtu 500 ks na 1 ha, rozmístěných v časovém a prostorovém předstihu do clonných skupin o velikosti cca 0,08 ha s upraveným zakmeněním na 0,5-0,7 v řidším sponu 4-5 m s individuelní ochranou. Výplň mezi JD přirozeným způsobem nebo dodatečně uměle BK nebo SM. Podle dalšího vývoje JD uvolňovat redukcí SM, sousední SM se nesmí po obvodu JD dotýkat! Jedle by neměla být vysazována na holiny v mrazových polohách, do hřbetních a hřebenových poloh a na chudé, skeletové a výsušné půdy. Rovněž není vhodné zakládat velké jedlové skupiny (nad 0,10 ha), spíše hloučky, skupinky s rozmístěním po větší ploše. Javor klen je v současné době rozšířen vtroušeně (1%) zejména v 5.-7. LVS v úžlabních polohách, podél vodotečí a přilehlých svahů vystupuje až do smrčin 8. LVS. Více je zastoupen ve stávajících bukových porostech. Své optimální stanovištní podmínky nachází na živinami bohatších horninách, na půdách obohacovaných humusem acerozní řady, svažitých, kamenitých i suťových s dobrou humifikací a s dobrou zásobou proudící svahové vody. Na těchto nejpříznivějších acerozních stanovištích by mělo zastoupení klenu dosahovat 1020%, na ostatních, vláhou a humusem obohacených a tudíž pro klen vhodných stanovištích s příměsí do 10%. Klen může být jednotlivě přimíšen podél úžlabí a zejména vodotečí až do smrčin 8. LVS. Zvýšení podílu klenu se předpokládá celkově pouze o 1-2%. Klen snáší v mládí značný zástin a dobře se zmlazuje, je tedy předpoklad maximálního využití přirozené obnovy této dřeviny místního původu. Je třeba využít i přirozené obnovy klenu při přeměně porostů 1. generace lesa, kde je klen kolem základů bývalých usedlostí a na hromadnicích a mezích dnes zalesněných parcel. Klen by neměl být nikdy uměle vysazován na chudá výsušná stanoviště s nevhodnými vláhovými poměry. Vzhledem k specifickým požadavkům klenu na příznivé stanovištní poměry a nevhodnosti jeho pěstování ve větších skupinách je jeho rozmístění určeno k příměsi při obnově v současných bukových porostech, jako jednotlivá nebo hloučkovitá příměs především ve směsi


135

s BK, JD a SM na pro něj příznivých stanovištích a spíše jednotlivou příměsí podél vodotečí. Nutno mít na zřeteli větší náročnost klenu na světlo s přibývajícím věkem a je třeba provádět jeho včasné uvolňování na úkor SM. Trpí značně okusem zvěře. Jeřáb ptačí je přirozenou součástí horských smrčin a jeřábových smrčin 8. LVS. Současné zastoupení v PLO je cca 1%, při obnovách porostů se předpokládá zvýšení o 2%. Jeřáb ptačí je nenáročný na stanoviště, vyniká mrazuvzdorností a bohatou fruktifikací, dobrým rozkladem opadaného listí a značnou ústupností ostatním dřevinám v mlazinách a tyčkovinách. Po ústupu do podúrovně záhy odumírá. Při proředění dospívajících porostů dorůstá často další generace JŘ, ve starých porostech zastoupená však jen málo a jednotlivě. Z dosavadních poznatků o rozšiřování JŘ po imisní kalamitě v minulém období vyplývá jeho převážně velmi dobrá schopnost osídlit volné plochy přirozenou cestou, úspěšněji na vlhčích stanovištích. V některých lokalitách se však přirozené obnově JŘ nedaří, což zřejmě souvisí s absencí výskytu drozdovitých ptáků. Naopak v některých lokalitách je přirozené zmlazení velmi hojné (6.-7. LVS). Způsob míšení a rozmístění JŘ: Předpokládá se jednotlivá nebo hloučkovitá příměs JŘ ve smrčinách a v jeřábových smrčinách. - JŘ ptačí nutno považovat za přirozenou součást smrčin a zakrslých smrčin v rozsahu do 10%. Vysoká zastoupení nutno přiměřeně omezovat, ponechávat hlavně v mezerách. - V lokalitách 8. LVS, kde není možno dlouhodobě dosáhnout úspěšné přirozené obnovy jeřábu, je nutno provést umělou kultivaci jednotlivou výsadbou nebo do hloučků, případně v počtu 200ks/ha do plastikových ochran. - Při horní hranici lesa možno takto kultivovat i JŘ olysalý. - Jeřáb ptačí se plevelně rozšiřuje téměř v celém rozsahu 5.-7. LVS, kde ekostabilizační funkce mají plnit zejména BK, KL a JD. V těchto nižších polohách je proto nutno JŘ výrazně omezovat ve prospěch cílových dřevin i SM, pokud škodí cílovým dřevinám. Je však třeba jej ponechat v porostních mezerách. Způsob rozmístění a míšení bříz (bělokoré, pýřité a karpatské): Při použití bříz v porostní skladbě je nutno dbát důsledně na ekologické požadavky jednotlivých druhů. Jde zejména o odlišné požadavky na teplo, světlo, případně na podmínky půdní i vláhové. BŘÍZA BĚLOKORÁ Je vhodnou dřevinou k příměsi zejména na kamenitých a exponovaných stanovištích v polohách do 850-900 m v 5.-6. LVS, značně však trpí sněhem a námrazami. Do vysokých horských poloh je nevhodná. BŘÍZA PÝŘITÁ PRAVÁ Obecně se vyskytuje na slatinných a rašelinných půdách. V Krkonoších je zastoupena jen méně (např. na svazích Světlé hory). Je vhodná právě pro horské polohy do 1 100 m jako příměs, zejména na podmáčená, oglejená, rašelinná a exponovaná stanoviště. BŘÍZA PÝŘITÁ KARPATSKÁ Je v Krkonoších zastoupena lokálně ve vysokých horských polohách 9. LVS, zejména v karech a jámách ledovcového původu (Obří důl, Kotel, Labský důl), v okolí lavinových drah apod.. Roste variantně na suchých i vlhčích stanovištích, často v křovité formě. Má trvale vysoké nároky na světlo, je tedy vhodná pro polohy klečového pásma a do přirozeně řídkých klečových smrčin, v okolí sutí apod., kde často roste s jeřábem olysalým v polohách do 1 400 m. V žádném případě nemůže být součástí zapojených smrčin a jeřábových smrčin v 8. LVS. Při její kultivaci a rozšiřování nutno místa k zalesnění pečlivě vybírat s ohledem vysokých nároků na trvalý světelný požitek.


136

Obnova smrkových porostů fenotypové kategorie D Smrkové porosty fenotypové kategorie D jsou v LHP vyznačeny genetickou klasifikací D a hospodářským souborem porostní skupiny. Obnova porostů I. Zásady přeměn Vzhledem k vysokým požadavkům na původnost smrkových porostů v národním parku se předpokládá, že plocha těchto porostů bude uměle obnovena (smrkem, bukem, jedlí, klenem) při maximálním využití přirozeného zmlazení zastoupených a vtroušených dřevin (buku,klenu, jeřábu a břízy). Přirozená obnova smrku v porostech fenotypové kategorie D není přípustná. V určitém období může být zmlazení využito jako kryt půdy, jako výplňová dřevina ve skupinách jedle, buku a klenu, kde je zřejmé jejich rozlíšení a dle potřeby je možné odstranění. V umělých výsadbách smrku bude nutno přirozené zmlazení včas likvidovat v období, kdy je ještě možno spolehlivě rozlišit umělou výsadbu od náletů a nárostů (výsadby v řadách, zřetelné jamky, vzrůst). Rekonstrukce je nutno provádět tak, aby bylo kdykoliv možno tyto plochy identifikovat v terénu (označení hranic, zřetelné linie) a podle grafické a písemné evidence plánovat další postup i opatření. Rozhodujícími činiteli pro způsob provádění obnovy jsou zóny NP, svah, terén, směr převládajících větrů, stanovištní podmínky udávající odpovídající druhovou skladbu budoucího porostu, velikost porostů nebo rozsah porostů na sebe navazujících a zdravotní stav. Způsob rekonstrukcí bude odlišný podle jednotlivých zón, v 1. zóně skupinovitými a clonnými prvky, ve 2. a 3. zóně se uplatní kombinace těchto prvků s násečnými prvky, případně i s uzšími holosečemi. K aplikaci úzkých holosečí bude přistupováno jen vyjímečně. Rychlost přeměny a počet prvků musí sledovat možnost uplatnění cílové druhové skladby, stupeň rozpadu a omezení nežádoucí přirozené obnovy. Z hlediska sklonitosti svahu a terénu lze rozlišit dvě skupiny porostů: - plošiny a svahy do 33 %, kde lze použit pro soustřeďování dříví kombinaci různých prostředků - příkré svahy nad 33 % a lokality s terénními překážkami (kamenité a suťovité), kde je nutné použití vyklizovacích lanovek Z hlediska směrů větrů nutno zvažovat nebezpečí škodících nárazových, údolních a přepadových větrů (vycházet z historických podkladů). Z hlediska stanovištních poměrů nutno rozlišovat zejména HS (SLT) s bohatším zastoupením dřevin při změně cílové druhové skladby. Rozloha jednotlivých porostů nebo několika na sebe navazujících vyžaduje systémový plán přeměn a jejich rozčlenění s ohledem na nebezpečí ohrožení větrem, zdravotní stav a předpokládanou obnovní dobu. Zdravotní stav a rozpad porostů je jedním z hlavních faktorů určujících časové zařazení k rekonstrukci. II. Způsoby a postupy obnovy Prvořadým úkolem je uvolnění korun všech zastoupených listnáčů k podpoře jejich fruktifikace. Následně je nutno uvolnit stávající přirozené zmlazení BK a KL intenzivní těžbou stínících stromů. Rozhodujícím činitelem pro volbu způsobu obnovy je sklonitost terénu, délka svahu a vyskytující se terenní překážky, které společně určují volbu vyklizovacích a přibližovacích prostředků. Tyto prostředky svými technickými parametry, ve vazbě na nákladovou únosnost a další vlivy (zpřístupnění lesní dopravní sítí) ovlivňují nebo přímo určují použití způsobu obnovy. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

137

Podle terenních typů lze způsoby obnovy rozdělit na dně skupiny porostů: Porosty na plošinách a svazích do 33 % sklonu: V 1. zóně (Rýchory) jsou předpoklady využití přirozeného zmlazení Bk, částečně i JŘ, na podstatné ploše rekonstrukcí po uvolnění stávajících náletů a nárostů těžbou smrku. Zbývající části porostů budou obnovovány clonnými a skupinovitými prvky s výsadbou nebo podsadbou BK, na vhodných stanovištích JD, KL a rekonstrukce dokončena výsadbou SM. V 2. a 3. zóně i v OP rozčlenit porosty na pracovní pole o šířce cca 150 m (případně až 200 m) a vložit násečný prvek (s vlnitými okraji), v případě výskytu morfologicky kvalitních jedinců ponechat tyto na ploše v menším počtu. Plochu vysadit SM a BK, na příznivější stanoviště KL a ve vyšších polohách JŘ. Na závětrné straně přiřadit clonný pruh o šířce cca 40 m, se zakmeněním 4 5, podsadit BK ( JD) a SM a dále předřadit holé kotlíky 0,05 - 0,10 ha (v horských polohách 0,15 0,25 ha) s procloněnými okraji, které se vysadí BK, JD a KL. Clonné pruhy a kotlíky mohou mít různé kombinace v umístění. V další fázi budou uvolňovány podsadby a rozšiřovány kotlíky s další výsadbou BK, JD a KL. Dle potřeby urychlení obnovy je možno propojit kotlíky dalším clonným pruhem a plochy mezi kotlíky podsadit SM. Bezeškodné vyklizení dřevní hmoty nad podsadbami vyžaduje vemi hustou síť přibližovacích linek (cca po 40 m). Dokončení obnovy pracovního pole bude výsadbou nebo podsadbou SM. Podle lokalit lze očekávat různý rozsah přirozeného zmlazení JŘ (BŘ). Porosty na příkrých svazích nad 33 % a s terenními překážkami: Nutnost použití lanovkových systémů a lanovek omezuje pro svou nákladnost těžební pohyblivost i operativnost obnovních zásahů, a tím se vkládané obnovní prvky musí přizpůsobit liniovým trasám lanovek. Porosty se rozdělí na pracovní pole o šířce cca 150 m a vloží se náseky se zvlněnými okraji, v případě výskytu morfologicky kvalitních jedinců ponechat tyto na ploše v menším počtu.Plochu vysadit SM a BK, na přiznivějších stanovištích i KL, v horských polohách SM, s příměsí JŘ, BŘP, Proti směru převládajících větrů přiřadit clonný pruh v šíři cca 40 m se zakmeněním 4 - 5, který bude podsazen BK (JD) a SM. Podle možností předřadit holé kotlíky v linii o velikosti cca 0,10 ha , v horských polohách 0,15 - 0,30 ha s procloněnými okraji, které se vysadí BK, JD a KL. Rozmístění kotlíků bude v liniích v trasách lanovek, v terenně příznivějších místech,kde je možná kombinace s koněm i mimo tyto linie. V další fázi budou uvolňovány podsadby, kotlíky rozšiřovány a vysazovány BK, JD, KL, v horských polohách JŘ a BŘP. Dle potřeby je možno vložit další clonný pruh nebo kotlíky propojit clonným pruhem s podsadbou BK a SM. Na nejextremnějších svazích a na severních svazích nebude možno kotlíky zakládat. Dokončení obnovy v pracovním poli bude podsadbou nebo výsadbou SM. Lze očekávat v různém rozsahu přirozenou obnovu JŘ a BŘ. Rozsah, stav a přeměna porostů 1. generace lesa Založené porosty 1. generace lesa možno rozdělit na 2 období podle jejich vzniku – do roku 1940 a v období 1948-1960. Nejdříve byly zalesňovány nejméně vhodné a nejméně produktivní zemědělské pozemky. Pokles zemědělského využívání pozemků lze rovněž přisuzovat postupnému rozvoji průmyslové výroby v podhůří Krkonoš. Zalesňování doznalo největšího rozsahu v oblasti Rýchor ve východní části Krkonoš, rovněž v souvislosti s budováním sítě studní a vodovodů pro města a obce Trutnov, Svoboda nad Úpou, Janské Lázně a Horní Maršov, dále roztroušeně v nižších polohách. Smrkové porosty založené v tomto období (do roku 1940) jsou převážně ve stadiu dospívajících kmenovin a trpí značným rozsahem hnilob (václavka a červená hniloba). Část starších porostů je již ve stadiu začínající obnovy nebo byly již částečně obnoveny. Jedná se většinou o porosty smrkové, jen místy s menší příměsí BK, KL, případně MD věku 60-120 let, převážně s věkem 80100 let. Tyto porosty byly založeny síjemi nebo sadbou z osiva smrku neznámého původu, nevhodného do vyšších horských poloh. Porosty převážně fenotypové kategorie D v polohách nad 700750 m trpí velmi silně a opakovaně tlakem mokrého sněhu v kombinaci s námrazami, jsou silně


138

nebo velmi silně prolámané a bude nutno je urychleně přeměnit na smíšené porosty s BK a JD umělou obnovou. Přirozená obnova SM není přípustná. Po 2. světové válce, po odsunu občanů německé národnosti došlo k dalšímu rozsáhlému zalesňování dříve zemědělských půd a pastvin. Toto zalesňování bylo skončeno převážně začátkem 60. let a porosty jsou dnes ve věku kolem 40 - 50 let. Největší rozsah takto zalesněných pozemků, které tvoří dnes poměrně větší komplexy, se nachází v oblasti východních Krkonoš (komplex Rýchor), v blízkosti obcí Svoboda n. Úpou, Horní Maršov, Babí, Horní a Dolní Albeřice (Suchý Důl), Janské Lázně, Černý Důl. Mimo tyto soustředěné zalesněné pozemky bylo prováděno zalesňování lučních a pastevních enkláv kolem horských bud roztroušeně v celé oblasti Krkonoš. Takto založené porosty tvoří převážně monokultury SM, často větších rozloh, jen místy s malou příměsí MD, případně BŘ a OL. Porosty jsou převážně vychovávané, středně až silně poškozené ohryzem jelení zvěří s následnými hnilobami v místě ohryzu. Vzhledem ke značné rozloze těchto porostů (1 587 ha) a k jejich soustředění do větších ploch je nutno provést včas jejich rozčlenění clonnými nebo násečnými rozlukami jako účinné opatření k zabezpečení proti větru a jako příprava k budoucí obnově porostů. Systémovým založením rozluk v pruzích clonně nebo úzkými náseky lze napomoci účinně k tvorbě ochranných pruhů, kultivací většího podílu odolných dřevin proti větru (BK, KL a JD). Zároveň lze počítat i s přirozenou obnovou, zejména SM i KL. Vložené pruhy, situované proti nebezpečnému větru lze vhodně umístit i podél mezí a hromadnic, které jsou porostlé staršími listnáči (KL, JŘ, BK); navíc návětrné okraje přiléhajících porostů jsou dobře zapláštěné. Tyto smrkové porosty, napadené již dnes hnilobami v místě poškození zvěří ohryzem a s rozvinutými kořenovými hnilobami v důsledku růstu na bývalých zemědělských pozemcích, bude nutno obnovovat podstatně dříve, než je obvyklé. V případech velmi silného poškození zvěří a hnilobami a prolámání porostů větrem či sněhem bude nutno provést obnovu takto poškozených porostů nebo částí bez odkladu. Hlavním cílem při obnově těchto porostů na svěžích a kyselých stanovištích 5.-6. LVS bude zabezpečit jejich stabilitu a postupnou přeměnu na odolnější smíšené porosty s vysokým stupněm druhové biodiverzity a s vysokým podílem melioračních a zpevňujících dřevin. Podíl těchto cílových dřevin (JD, BK a KL) by měl být zajištěn podle cílových druhových skladeb příslušných SLT, tj. v rozmezí 30-50%. Vhodná časová a prostorová úprava obnovních prvků a rozmístění dřevin by měly sledovat tvorbu smíšených, odolných porostů se skupinovitě uspořádanou složitější věkovou i prostorovou strukturou, směřující k tvorbě různověkého smíšeného lesa. Již v současnosti je vhodné započít s dlouhodobou plánovitou přeměnou struktury těchto porostů pomocí clonných, skupinových i násečných prvků. . Porosty 1. generace lesa, založené po roce 1945, dnes ve stadiu tyčovin a nastávajících kmenovin, prozatím nebyly až na výjimky ve větší míře sněhem a námrazou poškozeny, teprve vývoj v příštím období naznačí o kvalitě fenotypu SM.

7. Navržená hospodářská doporučení LHP Odvození závazných ustanovení LHP je provedeno dle zákona č. 289/1995 Sb. § 24 odst. 2 a vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. § 8 až § 10. Pro odvození celkové výše těžby mýtní bylo použito těžebních procent dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 84/1996 Sb., pro jednotlivé hospodářské soubory. Pro odvození závazného ustanovení musí být výš těžby mýtní stanovena dle § 8 odst. 6 a 7 v rozmezí ± 10 % od ukazatele těžební procento a zároveň ± 20 % od ukazatele normální paseka. Nelze li splnit druhou podmínku musí být výše těžby mýtní stanovena na spodní, respektive horní hranici ukazatele těžební procento dle zastoupení mýtných porostů.


139

Výše předmýtní těžby se stanoví dle přílohy č. 5, odst. 9 vyhlášky č. 84/1996 Sb., na základě zásob jednotlivých dřevin, probírkových intenzit (procent) a průměrného zakmenění ve věkových stupních. Výši takto odvozených předmýtních těžeb lze dle § 8 odst.10 navýšit o očekávaný podíl těžby nahodilé, nejvýš však o 20 %. V lesích ochranných se výše těžby stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých porostech tak, aby bylo zajištěno trvalé plnění jejích funkcí. V 1. zónách KRNAP je pro určení výše těžby rozhodující schválený plán péče pro tato území. 1) Odvození závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb bude provedeno součtem veškeré předmýtní a mýtní těžby odvozené dle předchozích odstavců. 2) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu je stanoven v souladu s § 10 odst. 1, tj. ve všech skupinách starších 80 let a v porostech mladších, kde LHP obnovu umísťuje nebo připouští. Snížený podíl MZD na holinách vzniklých v důsledku nahodilých těžeb dle §10 odst. 3 vyhlášky č.84/96 Sb., které svojí šíří nebo velikostí přesahují velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi hospodaření pro příslušný hospodářský soubor, je stanoven v rámcových směrnicích hospodaření. Na územích LHC Maršov nebyl snížený podíl MZD uplatňován. 3) Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku je stanoven součtem ploch porostních skupin do 40 let věku, ve kterých budou během venkovního šetření při zpracování LHP umístěné naléhavé nebo opakované výchovné zásahy.

7.1. Těžby mýtní v m3 hr. b. k.

Lesy zvláštního určení: Pro lesy zvláštního určení (s výjimkou případů uvedených v § 8 odst. 12 – 1. zóna národního parku) je výše těžeb odvozena samostatně. Výše těžby mýtní navržená plánem pro lesy obhospodařované hospodářský způsobem podrostním, násečným se stanoví na základě těchto ukazatelů: - těžební procento - normální paseka Při výměře lesů zvláštního určení než 50 ha, nesmí výše mýtní těžby navržená plánem překročit rozmezí limitované ± 10 % od ukazatele těžební procento. Jedná se o těžby umístěné do porostů i těžby neumístěné. Při výměře větší než 500 ha lesa nesmí výše těžby navržená plánem překročit rozmezí ± 20 % od ukazatele normální paseka. Ukazatel těžební procento Dolní mez – 10 % Horní mez + 10 %

484 193 m3 435 774 m3 532 612 m3

Ukazatel normální paseka Dolní mez – 20 % Horní mez +20 %

297 299 m3 237 839 m3 356 759 m3

Těžba umístěná plánem Předpokládaná těžba neumístěná a nahodilá

134 245 m3 301 179 m3

Výše mýtní těžby určená plánem pro les zvláštního určení

435 424 m3


140

Výše těžby mýtní navržená plánem v objemu 435 424 m3 b.k. je ve výši 146,6 % ukazatele normální paseka a ve výši 90,0 % ukazatele těžební procento. Vzhledem k nadbytku mýtných porostů je těžba navržena na spodní hranici ukazatele těžební procento. Na těžby neumístěné a nahodilé zůstává 301 179 m3, t.j. 69,2 % těžeb navržených plánem.

Lesy zvláštního určení: 1. zóna národního parku. Pro určení výše těžby je rozhodující schválený plán péče. Výše mýtní těžby určená plánem pro les zvláštního určení § 8, odst. 12

1 206 m3

Lesy ochranné: V lesích ochranných se výše těžby stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých porostech tak, aby bylo zajištěno trvalé plnění všech jejich funkcí. Výše mýtní těžby určená plánem pro les ochranný § 7, odst. 1

39 370 m3

Celková výše mýtní těžby určená plánem

476 000 m3

Členění těžeb mýtních dle kategorií: LHC Maršov Kategorie lesa: Les ochranný Les zvláštního určení Les zvl. určení 1. zóna Celkem:

Umístěné: 39 370 134 245 1 206 174 821

% 100,0 30,8 100,0 36,7

Těžba v m3 b.k. Neumístěné: % Celkem: 0 0 39 370 301 179 69,2 435 424 0 0 1 206 301 179 63,3 476 000

Na 1 ha za rok: 1,1 5,6 1,1 4,1

Členění těžeb mýtních dle kategorií a lesních správ: LS Pec pod Sněžkou Kategorie lesa: Les ochranný Les zvláštního určení Les zvl. určení 1. zóna Celkem:

Umístěné: 30 160 18 395 0 48 555

% 100,0 41,3 0 65,0

Těžba v m3 b.k. Neumístěné: % Celkem: 0 0 30 160 26 145 58,7 44 540 0 0 0 26 145 35,0 74 700

Na 1 ha za rok: 1,1 2,7 0 1,7

Umístěné: 5 402 37 627

Těžba v m3 b.k. % Neumístěné: % Celkem: 100,0 0 0 5 420 33,5 74553 66,5 112 180

Na 1 ha za rok: 1,1 4,1

LS Horní Maršov Kategorie lesa: Les ochranný Les zvláštního určení


141

Les zvl. určení 1. zóna Celkem:

0 43 029

0 36,5

LS Svoboda nad Úpou Kategorie lesa: Les ochranný Les zvláštního určení Les zvl. určení 1. zóna Celkem:

Umístěné: 3 808 78 223 1 206 83 237

% 100,0 28,1 100,0 29,3

0 74553

0 63,5

0 117 600

0 3,6

Těžba v m3 b.k. Neumístěné: % Celkem: 0 0 3 808 200 463 71,9 278 686 0 0 1 206 200 463 70,7 283 700

Na 1 ha za rok: 0,9 8,3 1,4 7,4

7.2. Těžby předmýtní v m3 hr. b. k. Výše předmýtní těžby je stanovena dle přílohy č. 5, odst. 9 vyhlášky č. 84/1996 Sb., na základě zásob jednotlivých dřevin, probírkových intenzit (procent) a průměrného zakmenění ve věkových stupních. Výši takto odvozených předmýtních těžeb lze dle § 8 odst.10 navýšit o očekávaný podíl těžby nahodilé, nejvýš však o 20 %. Předpis těžby předmýtní LHC Maršov Kategorie lesa: Plocha Těžba předmýtní 3 Navýšení % ha: m Les ochranný 3 712,73 10 031 0 Les zvláštního určení 7 729,29 52 034 19,1 Les zvlástního určení 1. zóna 107,01 0 0 Celkem: 11 549,03 62 065 16,0

Sa m3 10 031 61 969 0 72 000

Celková předmýtní těžba v objemu 72 000 m3, je navýšena o 16,0 %. Předmýtní těžba v lesích zvláštního určení je navýšena o 19,1 % což je v povolené odchylce dle vyhlášky č. 84/1996 Sb. Členění předmýtních těžeb dle lesních správ Předpis těžby předmýtní LS Pec pod Sněžkou Kategorie lesa: Plocha ha: Les ochranný 2 825,14 Les zvláštního určení 1 646,65


142

Těžba předmýtní Navýšení % m3 Sa m3 5 597 0 5 597 7 663 16,1 8 903

Les zvláštního určení 1. zóna Celkem:

0 4 471,79

Předpis těžby předmýtní LS Horní Maršov Kategorie lesa: Plocha ha: Les ochranný 475,63 Les zvláštního určení 2 729,58 Les zvláštního určení 1. zóna 18,28 Celkem: 3 223,49 Předpis těžby předmýtní LS Svoboda nad Úpou Kategorie lesa: Plocha ha: Les ochranný 411,96 Les zvláštního určení 3 353,06 Les zvláštního určení 1. zóna 88,73 Celkem: 3 853,75

0 13 260

0 9,4

0 14 500

Těžba předmýtní m

3

Navýšení %

3938 24416 0 28354

0 16,2

Sa m3 3 938 28 362 0 32 300

Těžba předmýtní m

3

Navýšení %

496 21 500 0 21 996

0 14,9 0

Sa m3 496 24 704 0 25 200

7.3. Maximální celková výše těžeb v m3 hr. b. k. Přehled maximálních celkových těžeb dle kategorií LHC Maršov: Kategorie lesa: Les ochranný Les zvláštního určení Les zvláštního určení 1. zóna Maximální celková výše těžeb:


Předmýtní 10 031 61 969 0 72 000

143

Těžba v m3 b. k. Mýtní Celkem: Na 1 ha/rok: 39 370 49 401 1,3 435 424 497 393 6,4 1 206 1 206 1,0 476 000 548 000 4,7

Členění celkových těžeb dle lesních správ Přehled celkových těžeb dle kategorií LS Pec pod Sněžkou: Kategorie lesa: Těžba v m3 b. k. Předmýtní Mýtní Celkem: Na 1 ha/rok: Les ochranný 5 597 30 160 35 757 1,3 Les zvláštního určení 8 903 44 540 53 443 3,2 Les zvláštního určení 1. zóna 0 0 0 0 Maximální celková výše těžeb: 14 500 74 700 89 200 2,0 Přehled celkových těžeb dle kategorií LS Horní Maršov: Kategorie lesa: Těžba v m3 b. k. Předmýtní Mýtní Celkem: Na 1 ha/rok: Les ochranný 3 938 5 420 9 358 2,0 Les zvláštního určení 28 362 112 180 140 542 5,1 Les zvláštního určení 1. zóna 0 0 0 0 Maximální celková výše těžeb: 32 300 117 600 149 900 4,7 Přehled celkových těžeb dle kategorií LS Svoboda nad Úpou: Kategorie lesa: Těžba v m3 b. k. Předmýtní Mýtní Celkem: Na 1 ha/rok: Les ochranný 496 3 808 4 304 1,0 Les zvláštního určení 24 704 278 686 303 390 9,0 Les zvláštního určení 1. zóna 0 1 206 1 206 1,2 Maximální celková výše těžeb: 25 200 283 700 308 900 8,0

7.4. Prořezávky Přehled prořezávek dle kategorií na LHC Maršov:


144

Kategorie lesa: Les ochranný Les zvláštního určení Celkem:

Plocha v ha: Násobné: Manipulační: Manipulační nal. 465,10 465,10 62,86 1580,86 1492,82 429,19 2045,96 1957,92 492,05

Násobnost: 1,00 1,06

V rámci prořezávkových zásahů je nutná úprava druhové skladby a počtu stromů na hektar v rámci porostních skupin. Zejména je nutné upravit zastoupení břízy a jeřábu a dále redukovat zastoupení geograficky nepůvodních dřevin a částečně i modřínu. Intenzivní a opakované zásahy se doporučují také v přirozených nárostech smrku i buku. Přehled prořezávek dle jednotlivých lesních správ:

Přehled prořezávek dle kategorií na LS Pec pod Sněžkou: Plocha v ha: Kategorie lesa: Násobnost: Násobné: Manipulační: Manipulační nal. 1 Les ochranný 367,95 367,95 52,41 1,00 Les zvláštního určení 541,31 541,31 132,19 1,00 Celkem: 909,26 909,26 184,60 Přehled prořezávek dle kategorií na LS Horní Maršov: Plocha v ha: Kategorie lesa: Násobné: Manipulační: Manipulační nal. 1 Les ochranný 77,14 77,14 10,45 Les zvláštního určení 650,40 610,58 154,28 Celkem: 727,54 687,72 164,73 Přehled prořezávek dle kategorií na LS Svoboda nad Úpou: Plocha v ha: Kategorie lesa: Násobné: Manipulační: Manipulační nal. 1 Les ochranný 20,01 20,01 0,00 Les zvláštního určení 389,15 340,93 142,72 Celkem: 409,16 360,94 142,72



7.5. Probírky Násobnost a výtěž z probírkových porostů je ovlivněna zásahy ve 3. – 4. věkovém stupni, kde jsou výchovné zásahy nejintenzivnější. V porostech do 40. let jsou zásahy částečně opakované s cílem upravit druhovou skladbu a počet jedinců na hektar. V jehličnatých porostech se jedná převážně o podúrovňové zásahy s negativním výběrem, v listnatých porostech se jedná o úrovňové zásahy s pozitivním výběrem. Bližší specifikace způsobu výchovných zásahů jsou uvedeny v rámcových směrnicích hospodaření pro jednotlivé hospodářské soubory. Přehled probírek dle kategorií na LHC Maršov: Plocha v ha: Kategorie lesa: Násobné: Manipulační: Les ochranný 554,37 553,92


145

Násobnost: 1,00

Les zvláštního určení Celkem:

601,71 1156,08

551,84 1105,76

1,09

Probírky do 40 let na LHC Maršov Kategorie lesa: Les ochranný Les zvláštního určení Celkem:

Plocha v ha: Násobné: Manipulační: Manipulační nal. 57,65 57,20 6,11 560,84 510,97 173,42 618,49 568,17 179,53


Probírky nad 40 let na LHC Maršov Manipulační Kategorie lesa: plocha v ha: Les zvláštního určení 2795,12 Přehled probírek dle lesních správ: Přehled probírek dle kategorií na LS Pec pod Sněžkou: Plocha v ha: Kategorie lesa: Násobné: Manipulační: Les ochranný 327,00 327,00 Les zvláštního určení 92,14 92,14 Celkem: 419,14 419,14


Probírky do 40 let na LS Pec pod Sněžkou Plocha v ha: Kategorie lesa: Násobné: Manipulační: Manipulační nal. 1 Les ochranný 42,99 42,99 5,24 Les zvláštního určení 91,51 91,51 36,05 Celkem: 134,50 134,50 41,29


Probírky nad 40 let na LS Pec pod Sněžkou Manipulační Kategorie lesa: plocha v ha: Les zvláštního určení 445,20 Přehled probírek dle kategorií na LS Horní Maršov: Plocha v ha: Kategorie lesa: Násobné: Manipulační: Les ochranný 194,63 194,18 Les zvláštního určení 187,92 163,36 Celkem: 382,55 357,54


Probírky do 40 let na LS Horní Maršov Kategorie lesa: Les ochranný

Plocha v ha: Násobné: Manipulační: Manipulační nal. 1 14,26 13,81 0,87


146

Násobnost: 1,03

Les zvláštního určení Celkem:

187,92 202,18

163,36 177,17

59,06 59,93

1,15

Probírky nad 40 let na LS Horní Maršov Manipulační Kategorie lesa: plocha v ha: Les zvláštního určení 1044,73 Přehled probírek dle kategorií na LS Svoboda nad Úpou Plocha v ha: Kategorie lesa: Násobné: Manipulační: Les ochranný 32,74 32,74 Les zvláštního určení 321,65 296,34 Celkem: 354,39 329,08


Probírky do 40 let na LS Svoboda nad Úpou Plocha v ha: Kategorie lesa: Násobné: Manipulační: Manipulační nal. 1 Les ochranný 0,40 0,40 0,00 Les zvláštního určení 281,41 256,10 78,31 Celkem: 281,81 256,50 78,31


Probírky nad 40 let na LS Svoboda nad Úpou Manipulační Kategorie lesa: plocha v ha: Les zvláštního určení 1305,19

7.6. Plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku LHC Maršov Plocha prořezávek (manipulační plocha) Plocha prořezávek (manipulační plocha), naléhavých Plocha prořezávek (násobná plocha) Plocha probírek do 40 let (násobná plocha) Plocha probírek do 40 let (manipulační plocha) Manipulační plocha probírek naléhavých Minimální plošný rozsah výchovy do 40 let činí


147

Plocha ha 1957,92 492,05 2045,96 618,49 568,17 179,53 671,99

Nesoulad mezi plochou minimálního plošného rozsahu výchovy do 40 let (671,99 ha) a součtem manipulačních ploch naléhavých prořezávek (492,05 ha) a manipulační plochou naléhavých probírek (179,53 ha) je způsoben umístěním naléhavých zásahů do etážových skupin. V takových skupinách je závazným ukazatelem plocha skupiny, nikoliv plocha etáže s navržených naléhavým zásahem. Nutnost umístění naléhavého zásahu byla posuzována v terénu. Naší snahou bylo neumísťovat naléhavé výchovné zásahy do etážových skupin. Pokud byl naléhavý výchovný zásah do etážové skupiny umístěn bylo to z důvodů nutnosti posouzené v terénu. Zároveň byl navržen výchovný zásah i do druhé etáže ale pouze bez naléhavosti. V případě umístění naléhavých výchovných zásahů do obou etáží by byla za závazný ukazatel výchovy považována dvojnásobná plocha skupiny. Minimální rozsah výchovných zásahů do 40 let věku je závazným ustanovením LHP a doporučením nezbytně nutného rozsahu výchovných zásahů v porostech do 40 let věku s ohledem na následný vývoj a stabilitu těchto porostů. Rozepsaný na porostní skupiny je uveden v příloze Textové části.

LS Pec pod Sněžkou Plocha prořezávek (manipulační plocha) Plocha prořezávek (manipulační plocha), naléhavých Plocha prořezávek (násobná plocha) Plocha probírek do 40 let (násobná plocha) Plocha probírek do 40 let (manipulační plocha) Manipulační plocha probírek naléhavých Minimální plošný rozsah výchovy do 40 let činí

Plocha ha 909,26 184,60 909,26 134,50 134,50 41,29 225,89

LS Horní Maršov Plocha prořezávek (manipulační plocha) Plocha prořezávek (manipulační plocha), naléhavých Plocha prořezávek (násobná plocha) Plocha probírek do 40 let (násobná plocha) Plocha probírek do 40 let (manipulační plocha) Manipulační plocha probírek naléhavých Minimální plošný rozsah výchovy do 40 let činí

Plocha ha 687,72 164,73 727,54 202,18 177,17 59,93 224,92

LS Svoboda nad Úpou Plocha prořezávek (manipulační plocha) Plocha prořezávek (manipulační plocha), naléhavých Plocha prořezávek (násobná plocha) Plocha probírek do 40 let (násobná plocha) Plocha probírek do 40 let (manipulační plocha) Manipulační plocha probírek naléhavých Minimální plošný rozsah výchovy do 40 let činí

Plocha ha 360,94 142,72 409,16 281,81 256,50 78,31 221,18

7.7. Zalesňovací úkoly


148

Přehled zalesnění dle kategorií LHC Maršov Kategorie Zalesňovací úkoly v ha lesa Holiny Vylepšení Z těžby Les ochranný 1,94 3,53 68,96 Les zvláštního určení 5,29 4,58 262,21 Celkem 7,23 8,11 331,17

Celkem 74,43 272,08 346,51

Údaje o úkolech zalesnění se týkají pouze ploch určených LHP bez ploch neumístěných a nahodilých těžeb. Plošný rozsah zalesnění dle jednotlivých dřevin uvedený v LHP u obnovy jednotlivých porostních skupin je doporučením, které si odborný lesní hospodář může přizpůsobit dle konkrétního postupu realizace obnov. Smíšení a prostorové uspořádání by mělo být převážně skupinovité. Navrhované podíly dřevin na zalesňování LHC Maršov Dřevina Plocha ha Podíl v % Smrk ztepilý 177,40 51,2 Jedle bělokorá 57,78 16,7 Borovice lesní 0,07 0 Modřín evropský 0,49 0,1 Buk lesní 91,53 26,4 Javor klen 12,41 3,6 Jasan ztepilý 0,45 0,1 Bříza pýřitá 0,33 0,1 Jeřáb ptačí 5,60 1,6 Olše lepkavá 0,45 0,1 Celkem 346,51 100,0 Jehličnaté 235,74 68,0 Listnaté 110,77 32,0 Předpokládané ztráty při zalesňování – cca 25 % Podíl přirozené obnovy – v období nepříznivé imisně ekologické situace (1975-1990) a kalamitních žírů (obaleč modřínový, ploskohřbetky) nebyl u rozhodujících dřevin (SM, KB) semenný rok. Po roce 1991 nastalo období silných a opakovaných semenných roků u SM, BK. Nálety i nárosty těchto dřevin jsou v porostech ve značné míře přítomny. Je proto třeba je při realizovaných obnovách plně využít. Lze oprávněně předpokládat, že přirozená obnova pokryje cca 30 – 40 % z plánovaných podílů zalesnění u SM a BK, ale i u KL a JŘ. Uměle bude nutno zalesňovat zejména podíl JD a částečně podíl BK. Z přehledu zalesnění podle dřevin je zřejmé značné snížení podílu SM (pouze 51,2%) a vysoké podíly zalesnění u BK (26,4 %), JD (16,7 %) a KL (3,6 %). Snížení podílu SM a poměrně vysoké podíly JD, BK a KL vychází ze stanovištních podmínek v obnovovaných porostech podle LVS a SLT. Tento velice prospěšný trend vychází z uplatňování zásad Plánu péče KRNAP a „Strategie péče o lesní porosty v KRNAP“. Je součástí dlouhodobého plánu a ekosystémového přístupu k podpoře přirozených procesů, široce rozvinutých přirozených obnov. Vhodné časové a prostorové uspořádání přirozených a umělých obnov splní požadavky na vznik druhově, věkově i prostorově strukturovaných porostů. Přehled zalesnění dle kategorií LS Pec pod Sněžkou Kategorie Zalesňovací úkoly v ha lesa Holiny Vylepšení Z těžby Celkem Les ochranný 1,54 0,88 50,62 53,04 Les zvláštního určení 3,27 2,33 27,10 32,70 Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

149

Celkem

4,81

3,21

77,72

85,74

Navrhované podíly dřevin na zalesňování LS Pec pod Sněžkou Dřevina Plocha ha Podíl v % Smrk ztepilý 61,31 71,5 Jedle bělokorá 4,92 5,7 Buk lesní 12,06 14,1 Javor klen 3,03 3,5 Jasan ztepilý 0,02 0 Bříza pýřitá 0,30 0,3 Jeřáb ptačí 4,10 4,8 Celkem 85,74 100,0 Jehličnaté 66,23 77,2 Listnaté 19,51 22,8 Přehled zalesnění dle kategorií LS Horní Maršov Kategorie Zalesňovací úkoly v ha lesa Holiny Vylepšení Z těžby Les ochranný 0,40 0 8,90 Les zvláštního určení 0,13 0,74 67,78 Celkem 0,53 0,74 76,68

Celkem 9,30 68,65 77,95

Navrhované podíly dřevin na zalesňování LS Horní Maršov Dřevina Plocha ha Podíl v % Smrk ztepilý 44,98 57,7 Jedle bělokorá 8,90 11,4 Borovice lesní 0,07 0,1 Modřín evropský 0,20 0,3 Buk lesní 19,38 24,9 Javor klen 3,78 4,8 Jasan ztepilý 0,01 0 Bříza pýřitá 0,03 0 Jeřáb ptačí 0,55 0,7 Olše lepkavá 0,05 0,1 Celkem 77,95 100,0 Jehličnaté 54,15 69,5 Listnaté 23,80 30,5 Přehled zalesnění dle kategorií LS Svoboda nad Úpou Kategorie Zalesňovací úkoly v ha lesa Holiny Vylepšení Z těžby Les ochranný 0 2,65 9,44 Les zvláštního určení 1,89 1,51 167,33 Celkem 1,89 4,16 176,77 Navrhované podíly dřevin na zalesňování LS Svoboda nad Úpou Dřevina Plocha ha Podíl v % Smrk ztepilý 71,11 38,9 Jedle bělokorá 43,96 24,0


150

Celkem 12,09 170,73 182,82

Modřín evropský Buk lesní Javor klen Jasan ztepilý Jeřáb ptačí Olše lepkavá Celkem Jehličnaté Listnaté

0,29 60,09 5,60 0,42 0,95 0,40 182,82 115,36 67,46

0,2 32,9 3,1 0,2 0,5 0,2 100,0 63,1 36,9

8. Závazná ustanovení LHP a výjimky z legislativních předpisů 8.1. Maximální celková výše těžeb v m3 hr. b. k. Přehled maximálních celkových těžeb dle kategorií LHC Maršov: Kategorie lesa: Les ochranný Les zvláštního určení Les zvláštního určení 1. zóna Maximální celková výše těžeb:

Předmýtní 10 031 61 969 0 72 000

Těžba v m3 b. k. Mýtní Celkem: Na 1 ha/rok: 39 370 49 401 1,3 435 424 497 393 6,4 1 206 1 206 1,0 476 000 548 000 4,7

8.2. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu je stanoven v souladu s § 10 odst. 1, tj. ve všech skupinách starších 80 let a v porostech mladších, kde LHP obnovu umísťuje nebo připouští. Minimální podíl MZD je uveden v hospodářské knize v kolonce % mel. a zpevň. dřevin. Snížený podíl MZD na holinách vzniklých v důsledku nahodilých těžeb dle §10 odst. 3 vyhlášky č.84/96 Sb., které svojí šíří nebo velikostí přesahují velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi hospodaření pro příslušný hospodářský soubor, je stanoven v rámcových směrnicích hospodaření. Na územích LHC Maršov nebyl snížený podíl MZD uplatňován.

8.3. Minimální plošný rozsah výchovy do 40 let Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku je součtem ploch porostních skupin do 40 let věku, ve kterých byly během venkovního šetření při zpracování plánu umístěny náléhavé a opakované výchovné zásahy. Při stanovení minimálního rozsahu výchovy se za naléhavé považují výchovné zásahy, které jsou neodkladné z důvodů zvýšení odolnosti porostů a úpravy jejich druhové skladby. LHC Maršov Plocha prořezávek (manipulační plocha)


151

Plocha ha 1957,92

Plocha prořezávek (manipulační plocha), naléhavých Plocha prořezávek (násobná plocha) Plocha probírek do 40 let (násobná plocha) Plocha probírek do 40 let (manipulační plocha) Manipulační plocha probírek naléhavých Minimální plošný rozsah výchovy do 40 let činí

492,05 2045,96 618,49 568,17 179,53 671,99

8.4. Výjimky z legislativních předpisů 1) výjimka dle § 31 odst. 6 - lhůta zajištění lesních porostů Lhůta zajištění lesních porostů je určena dle zákona č. 289/95 Sb. na 7 let od vzniku holiny. Navrhuje se prodloužení lhůty zajištění lesních porostů pro celé HS. Lhůta zajištění lesních porostů dle jednotlivých HS byla projednána při závěrečném šetření k obnově LHP. Návrh prodloužené lhůty zajištění lesních porostů – výjimka dle § 31 odst.6 zák. č.289/1995Sb.

Hospodářský soubor

501 1501 2051 506 507 521 1521 2521 526 541 1541 2541 546 547 561 1561 567 581 1581 587 701 1701 721 1721 2721

Výměra HS v ha 618,24 95,18 12,35 106,98 42,62 1323,12 369,43 78,76 53,65 719,75 1245,26 8,01 221,77 98,92 8,45 15,44 21,43 79,84 25,00 41,17 406,62 115,90 1686,09 115,90 78,01


Procento MZD dle vyhl. č. 83/96Sb

Zákonná lhůta zajištění les. por.

30 30 30 30 30 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 5 – 20 5 – 20 5 – 20 15 15 15 15 15

7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7

152

Návrh prodlou-žené lhůty zajištění les. por. 10 10 10 10 10 8 8 8 8 9 9 9 9 9 8 8 8 8 8 8 13 13 13 13 13

Rozsah výjimky (pro navržené dřeviny nebo celý HS)

Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS

Hospodářský soubor

741 2741 761 781 011 2011 014 016 021 2021 024 031 034 2034

Výměra HS v ha

Procento MZD dle vyhl. č. 83/96Sb

Zákonná lhůta zajištění les. por.

15 15 5 – 10 5 1 – 60 1 – 60 1 – 60 1 – 60 + + + + + +

7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7

109,46 1,05 87,04 93,50 1063,19 38,73 1,32 2,06 1507,40 59,44 21,93 327,89 643,84 20,47

Návrh prodlou-žené lhůty zajištění les. por. 13 13 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

Rozsah výjimky (pro navržené dřeviny nebo celý HS)

Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS Celý HS

2) výjimka dle § 33 odst. 4 – těžba v porostech mladších 80 let Plánování mýtních těžeb, jejichž provedení si vyžaduje udělení výjimky z § 33 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., při zpracování LHP nastalo v případech zakládání rozluk, odluk, při uvolňování přirozených nárostů cílových dřevin a při obnově genticky nevhodných porostů. Zakládání rozluk v rozsáhlejších porostech mladších 80 let je nutné z důvodu rozčlenění porostů na samostatné mýtní články (vytvoření východisek obnovy porostů), ochrany a zpevnění porostů proti nebezpečným větrům. Těžby v porostních skupinách mladších 80 let jsou navrženy na LHC Maršov v rozsahu 12,40 ha ve správním území obce s rozšířenou působností Trutnov. Seznam všech mýtních těžeb v porostech mladších 80 let je součástí příloh Textové části. 3) výjimka dle § 36, odst. 1 a 2 – hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení Ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných a lesích zvláštního určení lze přijmout opatření odchylná od některých ustanovení zákona č. 289/1995 Sb.. -

§ 31, odst. 6 zákona 289/1995 Sb.: holina na lesních pozemcích musí být zalesněna do dvou let. Navrhujeme výjimku: Holina na lesních pozemcích v národním parku (1. – 3. zóně) musí být zalesněna do pěti let, mimo obnovu smrkových porostů fenotypové kategorie D. Hlavní důvody:

-

podpora přirozených procesů

-

maximálně podporovat přirozenou obnovu dřevin v porostech pocházejících z původních horských porostů fenotypových kategorií A, B a kvalitních porostů fenotypové kat. C

-

sníží se podíl uměle vypěstované sadby na obnově porostů ve prospěch přirozeného zmlazení

-

přirozená obnova bude doplňována výsadbou jedle a buku v časovém předstihu ihned po vzniku zalesňovací povinnosti


153

-

§ 16, odst. 7, vyhlášky č. 82/1995 Sb. Navrhujeme definici zajištěné kultury platnou pro lesy v národním parku: Za zajištěný je považován lesní porost v případě, že splňuje současně tyto podmínky:

-

Zalesňovací materiál, který byl použit k založení (vylepšení) kultury je v požadované genetické kvalitě dle směrnic KRNAP.

-

Sazenice jsou rozmístěny po celé ploše porostu s využitím příznivějších míst např. kolem pařezů, na terénních vyvýšeninách a podobně. Místa nevhodná k výsadbě např. silně podmáčené lokality a části vybraných evidovaných botanických lokalit zůstanou nezalesněny. V ochranných lesích při horní hranici lesa HS 02 a 03 – ekoton horní hranice lesa a ekotopy silně ovlivněné vodou – rašeliniště a bezprostřední okolí rašelinišť a na sutích nebo stráních, stržích a hřebenech s vystupující matečnou horninou HS 01, jsou stromky rozmístěny na vhodných místech v hloučcích a skupinách nerovnoměrně. Zalesňována nebudou trvalá suťová pole a hluboké rašeliniště.

-

Kultura nevyžaduje další vylepšování, to znamená není-li výrazně poškozena a počet stromků neklesl o více než 20 % počtu jedinců stanoveného pro příslušný HS v platném LHP.

-

Kultura je odrostlá působení buřeně a možnému poškozování zvěří a výškový přírůst se zřetelně zvyšuje u většiny stromků.

-

Zastoupené dřeviny na ploše, včetně přirozeného zmlazení, dávají předpoklad dosažení cílové druhové skladby stanovené v LHP (cílová druhová skladba bude dosažena výchovou porostu).

9. Technická zpráva 9.1. Údaje o zpracovatelích LHP na LHC Maršov byl zpracován podle normativních předpisů uvedených a standardů LH platných pro lesní hospodářské plány s platností od 1. 1. 2003. LHP vyhotovil Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. pod vedením ing. Jaromíra Nehyby a ing. Jindřicha Lukavského. Zpracování LHP probíhalo ledna 2001 do ledna 2003. Přípravné práce provedli: Ing. Jaromír Nehyba, Ing. Ivo Chobola, Ing. Bohuna Rozínková, Ing. Jindřich Lukavský, Ing. František Vaněk, Ing. Ladislav Růžička, Dis. Stanislav Šafránek. Venkovní šetření provedli: Ing. Jiří Haniš, Ing. Jindřich Lukavský, Ing. Jaromír Nehyba, Ing. Miloš Hoferka, Ing. Petr Jeřábek, Ing. Vítězslav Krystýn, Ing. Květoslav Havlíček, Ing. Ladi-


154

slav Růžička, Dis. Stanislav Šafránek, Ing. Jiří Ulver, Ing. Tomáš Bílý, Jaromír Kratochvíl, Miroslav Oliva. Kontrolu venkovního šetření provedli: Ing. Jiří Haniš a Ing. Alois Minx. Kancelářské zpracování provedli: Ing. Bohuna Rozínková, Ing. Ivo Chobola, Ing. Jaromír Nehyba, Ing. František Vaněk, Ing. Ladislav Růžička, Ing Miroslav Válek, Dis. Stanislav Šafránek.

9.2. Pozemková evidence a mapové podklady Předmětem zařízení byly všechny parcely ve vlastnictví ČR, k nimž má Správa Krkonošského národního parku právo hospodaření a parcely na nichž KRNAP hospodaří, ale z dostupných dat evidence katastru nemovitostí není jejich vlastníkem (např.: LV 0) k 1. 1. 2001, v členění: 1) parcely, které nepodléhají restitucím 2) parcely v ideálním spoluvlastnictví, kde je spoluvlastníkem ČR 3) parcely s nedokončeným vlastnickým řízením, kde je předpoklad navrácení vlastnictví jinému subjektu Výše uvedené parcely byly zařazeny do porostní půdy, bezlesí (dle § 1 odst. 1a, b vyhlášky č. 84/1996 Sb.), jiných pozemků (§ 3 odst. 1b lesního zákona) a ostatních pozemků mimo PÚPFL dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření. Všechny parcely s nesouladem mezi evidovaným druhem pozemku v katastru nemovitostí (KN) a skutečností, jsou uvedeny v samostatném seznamu, který je součástí plochové tabulky. Tento seznam bude předán k posouzení orgánů státní správy lesů dle § 3, odst. 3 lesního zákona. Při závěrečném šetření bude předložena tabulka rozsahu porostní půdy, bezlesí, jiných pozemků a ostatních pozemků mimo PÚPFL. Ostatní pozemky mimo PÚPFL jsou pro účely LHP pro Správu Krkonošského národního parku definovány jako pozemky na druzích pozemků 11, 13, 14, které jsou mimo les, nejsou porostlé lesem, neplní funkci lesa a žádným způsobem neslouží lesnímu hospodářství (např. cesty a pozemky v intravilánu obcí). Ostatní pozemky mimo PÚPFL jsou pouze součástí mapy a plochové tabulky a slouží pouze k ucelenému přehledu parcel s právem hospodaření Správy Krkonošského národního parku. Seznam parcel nezahrnutých do LHP v důsledku malé výměry (pod 50 m2) je v příloze plochové tabulky. Seznam pozemků určených orgánem státní správy k plnění funkcí lesa zalesněním nebyl předán. K identifikaci majetku byly použity následující podklady: − ze zákona vyhlášené digitální katastrální mapy (DKM) z Katastrálního úřadu Trutnov − katastrální mapy digitalizované firmou Geodézie Krkonoše, s.r.o. − grafická identifikace parcel LV = 0, pro druh pozemku 10 v rámci Správy Krkonošského národního parku na okrese Trutnov − sestavy parcel z programu pozemkové evidence Správy Krkonošského národního parku Mapovým podkladem pro tvorbu lesnické mapy pro LHC Maršov je digitální nebo digitalizovaná katastrální mapa. Parcely jsou v LHP zařazeny do: Pozemků určených k plnění funkcí lesa (v souladu s § 3 zák.č.289/95 Sb.). Tyto byly dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření děleny na lesní pozemky a jiné pozemky (v souladu s odst.1 a) a b) § 3 zák.č.289/95 Sb.)


155

• •

• •

•

lesní pozemky budou za účelem odvození závazných ustanovení LHP dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření členěny na: porostní půdu – zde budou zařazeny všechny parcely s druhem pozemku 10 (případně 14), které dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření splňují podmínky § 1 odst.1, písm. a) vyhl. č.84/1996 Sb. Všechny parcely s jiným druhem pozemku než 10 budou v seznamu nesouladů. bezlesí – zde budou zařazeny všechny parcely s druhem pozemku 10 , které dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření splňují podmínky § 1 odst.1, písm. b) vyhl.č. 84/1996 Sb. jiné pozemky – jsou pozemky jiných druhů než 10, které s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství. Zde budou zařazeny všechny parcely s druhem pozemku 14, které dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření splňují podmínky § 3 odst.1, písm. b) zák. 289/95 Sb. ostatní pozemky mimo PUPFL – zde budou zařazeny všechny parcely s druhem pozemku 11, 13 a 14, které dle skutečného stavu zjištěného při venkovním šetření jsou mimo les, nejsou porostlé lesem, neplní funkci lesa, s lesem nesouvisejí ani neslouží lesnímu hospodářství.

Přehled výměr pozemků zahrnutých do LHP dle katastrálních území Katastrální území

Babí Černá Hora v Krkonoších Dolní Albeřice Dolní Lysečiny Dolní Malá Úpa Horní Albeřice Horní Lysečiny Horní Malá Úpa Horní Maršov Horní Staré Město Janské Lázně Kalná Voda Maršov I Maršov II Maršov III Mladé Buky Pec pod Sněžkou Prkenný Důl Rýchory Sklenářovice Strážné Suchý Důl v Krkonoších Svoboda nad Úpou Temný Důl Velká Úpa I Velká Úpa II Vernířovice Žacléř Celkem


Výměra v KN v ha

Výměra PUPFL v LHP v ha

329,0671 877,0182 161,8005 204,2576 557,3809 214,6853 487,5228 1 744,8824 295,0495 133,9316 262,6554 80,6982 123,8989 203,3539 283,8569 274,2508 2 140,3596 32,4987 427,0118 372,7779 4,0700 168,1075 67,0201 122,7137 1 397,3946 746,2778 98,4196 282,6057 12 091,7385

328,66 875,02 160,62 203,07 554,23 214,08 486,21 1 738,81 292,90 133,83 261,90 79,26 121,86 203,38 283,19 272,41 2 130,71 32,49 426,44 371,45 4,07 168,12 65,87 121,71 1394,52 743,45 97,69 282,59 1 2048,54

156

Výměra ostatních ploch v ha

0,41 1,95 1,33 1,11 3,17 0,54 1,33 6,04 2,03 0,09 0,76 1,45 2,03 0 0,47 1,82 7,85 0 0,54 1,35 0 0,03 1,15 1,05 3,02 2,81 0,73 0,02 43,08

Celkem plochy zařazené do LHP v ha

329,07 876,97 161,95 204,18 557,40 214,62 487,54 1 744,85 294,93 133,92 262,66 80,71 123,89 203,38 283,66 274,23 2 138,56 32,49 426,98 372,80 4,07 168,15 67,02 122,76 1 397,54 746,26 98,42 282,61 12 091,62

Přehled výměr porostní půdy, bezlesí, jiných a ostatních pozemků dle katastrálních území Katastrální území

Babí Černá Hora v Krkonoších Dolní Albeřice Dolní Lysečiny Dolní Malá Úpa Horní Albeřice Horní Lysečiny Horní Malá Úpa Horní Maršov Horní Staré Město Janské Lázně Kalná Voda Maršov I Maršov II Maršov III Mladé Buky Pec pod Sněžkou Prkenný Důl Rýchory Sklenářovice Strážné Suchý Důl v Krkonoších Svoboda nad Úpou Temný Důl Velká Úpa I Velká Úpa II Vernířovice Žacléř Celkem

LHC Maršov

Porostní půda v ha

307,46 844,74 155,84 199,35 533,79 206,71 473,13 1 700,09 285,23 126,00 252,01 74,13 116,50 200,02 272,41 260,52 1 947,36 28,78 412,89 359,36 4,07 164,91 58,78 115,89 1 353,22 725,58 92,86 277,40 11 549,03

Bezlesí v ha

13,44 24,06 2,85 3,60 13,25 4,68 9,07 33,98 3,58 5,66 5,76 4,00 2,49 2,54 6,05 3,84 1 50,07 3,64 9,30 6,65 0 2,70 2,31 2,10 22,88 11,61 0,83 2,68 353,62

Jiné pozemky v ha

7,76 6,22 1,93 0,12 7,19 2,69 4,01 4,74 4,09 2,17 4,13 1,13 2,87 0,82 4,73 8,05 33,28 0,07 4,25 5,44 0 0,51 4,78 3,72 18,42 6,26 4,00 2,51 145,89

Výměra PUPFL v LHP v ha

328,66 875,02 160,62 203,07 554,23 214,08 486,21 1 738,81 292,90 133,83 261,90 79,26 121,86 203,38 283,19 272,41 2 130,71 32,49 426,44 371,45 4,07 168,12 65,87 121,71 1 394,52 743,45 97,69 282,59 12048,54

Celkem poOstatní zemky zařapozemky v zené do LHP v ha ha

0,41 1,95 1,33 1,11 3,17 0,54 1,33 6,04 2,03 0,09 0,76 1,45 2,03 0 0,47 1,82 7,85 0 0,54 1,35 0 0,03 1,15 1,05 3,02 2,81 0,73 0,02 43,08

Přehled výměr dle druhů pozemků na LHC Maršov v ha 10 - lesní 11 - vodní 13 - stavební 14 - ostatní 11 878,1036 32,4904 3,2302 179,7428

329,07 876,97 161,95 204,18 557,40 214,62 487,54 1 744,85 294,93 133,92 262,66 80,71 123,89 203,38 283,66 274,23 2 138,56 32,49 426,98 372,80 4,07 168,15 67,02 122,76 1 397,54 746,26 98,42 282,61 12091,62

Celkem 12 093,567

9.3. Prostorové rozdělení lesa Prostorové rozdělení v budou tvořit oddělení, dílce, porosty, porostní skupiny a etáže. Označení prostorového rozdělení lesa je převzato z minulého LHP. Oddělení je nejvyšší jednotkou prostorového rozdělení s funkcí orientační. Oddělení jsou značeny trojmístnými arabskými čísly (část pronajaté Školnímu polesí SLŠ Trutnov má číselné označení 1 – 5). Oddělení v rámci každé lesní správy mají vymezenu jedinečnou, neopakující se řadu označení. Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

157

Dílce jsou jednotkami prostorového rozdělení s podobnými přírodními a hospodářskými podmínkami umožňujícími dosažení podobného způsobu hospodaření. Dílce mají i funkci orientační. Jsou označeny velkými písmeny latinské abecedy, od písmene A, při vynechání písmene CH,I a Q. Pro účely kategorizace lesů a zonace KRNAP byly hranice dílců upraveny, převážně po trvalých hranicích. Porost v prostorovém rozdělení LHP je definován poněkud šířeji než předepisuje vyhláška č. 84/1996 Sb. a je ztotožněn s dílcem. Podobné přírodní podmínky v rámci dílce umožňují definovat jednotlivé porostní skupiny jako proměnlivý lesnický detail v rámci porostu, resp.dílce a tím se přiblížit k významu porostu dle vyhlášky č. 84/1996 Sb. . Důvodem pro širší pojetí porostu je udržení návaznosti s dosavadním prostorovým rozdělením lesa. Dalším důvodem by bylo velmi složité označení nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa (např. 101 Aa11), které by bylo zdrojem chyb při vedení lesní hospodářské evidence. Porostní skupiny jsou proměnlivými jednotkami prostorového rozdělení odlišující se od sebe katastrálním územím, kategorií parcel, věkem, druhovou a prostorovou skladbou a odlišným hospodářským opatřením. Budou označeny arabskými číslem odpovídajícím příslušnému věkovému stupni. Nejvyšší označení porostní skupiny bude 17. Pokud v rámci jednoho věkového stupně je nutné vylišit více porostních skupin dle výše uvedených kritérií, připojuje s k označení malé písmeno, počínaje písmenem a (např.7a, 7b, 7c), porostní skupiny vylišené z důvodů nadace FACE budou vždy označeny písmenem F v kroužku. Každá porostní skupina má alespoň jednu etáž. Pokud porostní skupina bude obsahovat dvě etáže bude označena zlomkem, přičemž v čitateli bude etáž starší a ve jmenovateli mladší (např.10/1). Porostní skupiny se vylišují od výměry 0,03 ha Majetkově samostatné parcely budou vylišeny od plochy větší než 0,005 ha. Etáže se vylišují k vyjádření vertikálního členění porostních skupin. Etáž je definována věkem, zakmeněním a zastoupením dřevin. Etáže budou označeny číslem věkového stupně. Etáže jsou nejnižší jednotka prostorového rozdělení lesa. Jedna či více etáží tvoří jednu porostní skupinu a všechny etáže rostou na téže ploše. Etáže se vylišují od plochy 0,03 ha u přirozené obnovy se etáže vylišují od minimální velikosti celkové plochy 0,03 ha. Výška nárostů musí dosahovat 15 cm a více. Přirozená obnova smrku nebude podchycena v porostech fenotypové kategorie D. Provedené podsadby budou vylišeny vždy jako etáž na podkladě údajů zadavatele a v rozsahu zjištěném v době zpracování LHP. Výstavky se popisují jako etáž od zásoby 4 m3/ ha. Číselné označení etáží vyjadřuje věkový stupeň jako je tomu u označení porostních skupin. Věkové stupně etáží se označí zlomkem, v čitateli bude vždy označení věkově starší etáže a ve jmenovateli mladší (např. 10/2). Stejný postup je zároveň u označení symboly. U etážových skupin musí být ve venkovním zápisníku vždy uvedeny skutečné plochy etáží, procentem z plochy skupiny nebo v arech. Úprava ploch etáží u etážových skupin – obecně – mladší skupiny např.: 3/1 (7/5) – skutečná plocha etáží = parciální plocha; Skupiny 10/2 - etáž 10 – pokud neklesne zakmenění pod 6 skutečná plocha etáže 10 = ploše porostní skupiny, v případě nižšího zakmenění se určí poměrná plocha uvolněné spodní etáže a minimálně doplněk do plochy skupiny je skutečná plocha horní etáže, etáž 2 – má skutečnou plochu úměrnou skutečnému stavu etáže vztaženou k předpokládané ploše výchovy, případně redukovanou na zakmenění 10; v případě popsaných výstavků přepočítat skutečnou plochu horní etáže na zakmenění 10 = může být menší než parciální plocha etáže při zakmenění 1. Ve venkovním zápisníku zapisovat skutečné plochy etáží do kolonky k popisu porostní skupiny buď v procentech (etáž 10 – 100 %, etáž 2 – 5 %) v arech (etáž 10 – 0,10 ha, etáž 2 – 0,03 ha) nebo kombinací procent a arů (etáž 10 – 100 %, etáž 2 – 0,03 ha). Výměra skutečných ploch etáží nesmí být menší než plocha skupiny! Obecnou snahou při tvorbě nového rozdělení lesa bylo zachování původních hranic rozdělení s využitím dalších významných terénních předělů, vodotečí a komunikací. Vyčleněním nové-


158

ho LHC z původních LHC však došlo k některých případech k podstatným změnám rozdělení. Cílem nového rozdělení lesa je jeho trvalost přizpůsobená majetkovým poměrům.

9.4. Tvorba hospodářských souborů Rámcové plánování pro území NP Krkonoše a ochranného pásma vychází z funkčního (účelového) zaměření lesních porostů, jejich současného stavu a z přírodních poměrů, což vyžaduje stanovení odlišných základních rozhodnutí o způsobů hospodaření. Tvorba hospodářských souborů Hospodářské soubory pro území NP Krkonoše a ochranného pásma jsou zpracovány v OPRL pro PLO č. 22 – Krkonoše a částečně pro PLO č. 23 – Podkrkonoší, kde se vycházelo z doporučení Vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb., podrobného průzkumu stanovištních poměrů, zastoupených porostních typů, schválených kategorií lesa, požadavků Správy KRNAP a MŽP. Základním dokumentem je plán péče KRNAP (1994) a Strategie péče o lesní porosty v KRNAP (1999). Celkem bylo vylišeno 13 cílových hospodářských souborů, z toho 10 pro lesy zvláštního určení a 3 pro lesy ochranné. V rámci cílových HS byly vylišeny hospodářské soubory pro vyskytující se porostní typy. Celkem bylo vylišeno 47 hospodářských souborů. U hospodářských souborů s porostním typem smrkovým se rozlišují HS čísly 1 – l. generace lesa a 2 – geneticky nevhodné. Rámcové směrnice hospodaření Rámcové směrnice hospodaření jsou zpracovány pro jednotlivé hospodářské soubory. Jejich základní hospodářská doporučení diferencovaně vycházejí ze specifických požadavků ochrany přírody, z účelového poslání lesních porostů a způsoby hospodaření zohledňují rozdílné přírodní poměry. Jsou v nich zohledněna příslušná ustanovení zákona o lesích č. 289/1995 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek MZe č. 82/1996 Sb., č. 83/1996 Sb. a č. 84/1996 Sb., zákona o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb..

Hlavní zásady pro vypracování základních doporučení HS: 1. Cílová druhová (dřevinná) skladba Pro podmínky daného území byly cílové druhové skladby odvozovány podle stanovištních podmínek, s přihlédnutím k přirozené dřevinné skladbě a diferencovány podle SLT a příslušnosti do zón v NP a OP. Diferencované cílové dřevinné skladby jsou stanoveny společně pro 1. a 2. zónu a pro 3. zónu společně pro ochranné pásmo. Cílové dřevinné skladby vyjadřují dlouhodobé cíle druhového složení budoucích porostů. 2. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v době zajištění kultury v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č. 3 vyhlášky 83/1996 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa - § 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Cílové dřevinné skladby u HS (podíl jedle a listnáčů) vždy převyšují stanovené minimální


159

podíly MZD. Výchovou mladých porostů je možno ještě druhovou skladbu podle potřeby upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. Přiměřeně se podíl MZD snižuje na větších pokalamitních plochách. 3. Hospodářské způsoby Podrostní: Obnova lesních porostů probíhá pod ochranou lesních porostů. Jde o uplatnění clonných sečí (okrajových, pruhových, skupinových) přirozenou obnovou nebo umělou (podsadby) nebo kombinací obou. V některých případech bude uskutečněna kombinace podrostního způsobu s násečným. Jedná se o základní způsob hospodaření v rámci KRNAP a jeho OP s maximálním uplatněním přirozené obnovy. Násečný: Obnova lesních porostů probíhá na souvislé vytěžené ploše náseku, jehož šířka nepřekročí průměrnou výšku obnovovaného porostu, popř. i pod ochranou přilehlého porostu. Uplatnění tohoto způsobu bude hlavně při přeměnách porostů na prudkých exponovaných svazích, při rozčleňování porostů velkých porostů a v kombinaci s podrostním způsobem. Na náseku se předpokládá ponechání přiměřeného počtu nejkvalitnějších jedinců zastoupených dřevin. Holosečný: Obnova lesních porostů probíhá na souvisle vytěžené ploše, širší než průměrná výška těženého porostu. Při obnově porostů bude uplatněn spíše v malé míře tam, kde nelze uplatnit podrostní, případně násečný způsob. Půjde zejména o přeměnu SM porostů fenotypové kategorie D, poškozených porostů 1. generace lesa apod.. Na vytěžené ploše se předpokládá ponechání přiměřeného počtu nejkvalitnějších jedinců zastoupených dřevin. Výběrný: Těžba za účelem obnovy a výchovy lesních porostů není časově a prostorově rozlišena a uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo skupin stromů na ploše porostu. Uplatnění v 1. zóně a ve 2. zóně národního parku, na území 3. zóny jako podpora výběrných principů. 3. Střední věk obnovní fáze (obmýtní doba) Tato doba se v hospodářském lese zpravidla blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). V zájmovém území je stanovena s ohledem na mimoprodukční funkce lesa. Střední věk obnovní fáze se snižuje u smrkových porostů fenotypové kategorie D, poškozených opakovaně námrazami a u porostů 1. generace lesa V lesích národního parku je účelné některé porostní části a stromy ponechat. do přirozeného fyzického věku. 4. Předpokládaná délka obnovní fáze (obnovní doba) Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru a je udávaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na druhové skladbě, která má být dosažena v době dokončení obnovy. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je délka obnovní fáze delší až nepřetržitá. 5. Počátek obnovní fáze (počátek obnovy) Je období, ve kterém lesní porosty dosáhnou obnovní fáze. U středního věku obnovní fáze, délky a počátku obnovní fáze se jedná o modelové vyjádření způsobu hospodaření v rámci celého hospodářského souboru. Při podrobném plánování hospodářských opatření v konkrétních porostech je však nutno přihlédnout k současnému stavu porostu a tomu přizpůsobit způsob a rychlost ob-


160

novního postupu. 6. Odchylky od modelu Odchylky slouží pouze jako doporučení jak postupovat při obnově porostů, které se nevyvíjejí modelově a jejichž zdravotní stav, genetická hodnota, apod. jsou odlišné od běžných porostů zastoupených v hospodářských souborech. 7. Doporučení HS Uvedené v rámcových směrnicích hospodaření blíže rozvádějí a specifikují základní hospodářská doporučení HS. Týkají se hospodářského způsobu, rychlosti obnovního postupu, zakládaní zpevňovacích prvků, zakládání porostů, míšení dřevin a jejich prostorové rozmístění způsoby výchovy, péče o mladé porosty, ochrany porostů proti působení škodlivých činitelů, provádění melioračních opatření, zabezpečení dalších funkcí lesa apod.

9.5. Kategorizace lesa Podklady pro kategorizaci definuje obsah zhotovitelem předávaných podkladů pro správní řízení ke kategorizaci lesů. Podklady pro správní řízení ke kategorizaci lesa musí obsahovat tyto položky: -

Označení jednotky rozdělení lesa navržené do kategorie lesů Název katastrálního území Označení kategorie Zónu národního parku Výměru porostní půdy, bezlesí, jiných pozemků

Výše uvedené údaje musí být sumarizovány podle jednotlivých subkategorií a dle jednotlivých překryvů subkategorií. Zpracováním plánu dojde ke zpřesnění výměr kategorií lesa (pokladem je katastrální mapa).

9.6. Zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob - Do zásob bude zahrnuta pouze živá dřevní hmota. - Mrtvá hmota včetně ležící mimo tlejících padlých stromů bude odhadována – nebude zahrnuta do zásob – inventarizována bude v případě, že dosahuje více jak 1 procento celkové zásoby. Bude uváděna odděleně od zjištěných zásob. -

Zásoby porostních skupin se zjišťovaly pomocí Taxačních tabulek uvedených v příloze č. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb., případně metodou relaskopování.

Přesnost zjišťovaných zásob Přesnost zjišťovaných zásob je v toleranci ± 10 %.


161

9.7. Změny oproti základnímu protokolu Během zpracování lesního hospodářského plánu nastaly následující změny oproti základnímu protokolu: -

upřesněním majetkové evidence a zařazením pozemků druhu 14 do jiných a ostatních pozemků byla stanovena konečná výměra PUPFL na LHC

-

byla vyhlášena kategorizace lesů dle výměry PUPFL

-

byl zrušen návrh na udělení výjimky na přiměřeně snížený podíl MZD pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb, které svojí šíří vebo velikostí přesahují velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi

9.8. Podrobnosti k některým údajům o stavu lesa Zjišťování údajů o stavu lesa venkovní zápisník 1. Oddělení - Lokalizace a označení se převezme z pracovní mapy. 2. Dílec - Označen velkými písmeny. Lokalizace a označení se převezme z pracovní mapy. 3. Porost - je územně totožný s dílcem, pod dílcem bude založen pouze jeden porost označený „a“. 4. Kategorie lesa – Uvádí se kód dle informace na obálce pracovní mapy: 21a - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 21b - vysokohorské lesy 21c - lesy v klečovém lesním vegetačním stupni 31b - lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých vod 31c – lesy na území národního parku 32c - lesy příměstské a rekreační 32d – lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce 32e – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 32f – lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Překryv se bude uvádět u lesů kategorie 31c a 31b na území KRNAP. 5. Přírodní lesní oblast - 23. Podkrkonoší a 22. Krkonoše Uvádí se kód dle informace na obálce pracovní mapy. 6. Pásmo ohrožení imisemi – pásma A, B, C, D . Uvádí se písmeno dle informace na obálce pracovní mapy. 7. Zvláštní statut – uvede se zonace (1. – přísná přírodní, 2. – řízená přírodní, 3. - okrajová, 4. Ochranné pásmo), CHKO, PHO 1. st, CHOPAV, GZ – genové základny, ÚSES (NR, R, L). Uvádí se označení dle informace na obálce pracovní mapy. 8. Text k porostu – stručná slovní charakteristika popis terénu, expozice stav a ohrožení porostů, záměr péče o porosty, zajímavosti apod.. 9. Skupina – porostní skupiny patří k proměnlivému lesnickému detailu a budou vylišeny jako části lesa, odlišující se od sebe katastrálním územím, druhovou, věkovou, prostorovou skladbou,


162

částmi lesa kde v roce 1992 – 2001 působila nadace FACE, případně skupinou parcel vyžadující odlišné hospodaření např. potenciální restituce, holiny z nesouladu evidence. Parcely ve 2., 3. zóně a v OP vedené v EN jako les, které jsou jen částečně porostlé lesem, zařazovat jako tzv. holiny z nesouladu evidence označené jako 0z. Číslo porostní skupiny je vyjádřením věkového stupně 1 – 17, věkový stupeň 17 zahrnuje porosty starší 161 let. Více porostních skupin nebo etáží v rámci jednoho věkového stupně bude označeno indexem malých písmen a, b …atd. Vylišené skupiny z důvodu působení nadace Face budou vždy označeny symbolem F v kroužku. Porostní skupiny se vylišují od výměry 0,03 ha v katastrálně souvislých komplexech lesů. Samostatné parcely menší než 0,03 ha mimo zařizovaný komplex budou vedeny jako bezlesí. 11. Lesní typ LT – pro zařazení porostní skupiny do hospodářského souboru se určuje z typologické mapy odpovídající lesní typ s převládajícím plošným zastoupením, nebo se sdružují lesní typy do převládajícího uskupení lesních typů, které určují jaký hospodářský soubor je porostní skupině přiřazen. 12. Terénní typ TT – převezme se z minulého LHP a ověří dle skutečnosti. 13. Botanická lokalita BL – uvede se číselné označení dle seznamu. Plán hospodářských opatření zapsat po kolonky k popisu porostních skupin. 14. Popis porostní skupiny – slovní vyjádření konkrétního stavu porostní skupiny nebo etáží, popis návrhu hospodářských opatření, záměr péče, vtroušené dřeviny, popis botanické lokality a návrh konkrétních opatření předaných Správou KRNAP apod.. Uvede se existence 1. generace lesa vzhledem k vazbě na hospodářský soubor. 15. Věk – číselný údaj o stáří porostní skupiny nebo etáže. U uměle založených lesních porostů se věk počítá od jejich založení (věk sazenic se neuvažuje). U lesních porostů z přirozené obnovy je věk nárostů stanoven odhadem. U různověkých lesních porostů se pro porostní skupinu nebo etáž uvádí střední věk, který vyjadřuje plošně vážený průměr částí různověkého porostu. K věku platného LHP na LHC Harrachov, LHC Vrchlabí, LHC Maršov se připočítává 11 let! Na LHC Harrachov – dodatek se připočítává 10 let! 16. Zakmenění – je desetinásobek poměru redukované a skutečné plochy porostní skupiny nebo etáže zaokrouhlený na celé číslo. Redukovaná plocha je součet podílů skutečné a tabulkové zásoby jednotlivých dřevin hlavního porostu na skutečné ploše. V praxi je zakmenění zjišťováno jako poměr skutečné výčetní kruhové základny a tabulkové výčetní základny nebo jako poměr skutečné a tabulkové zásoby. Zakmenění etáží se vztahuje k ploše porostní skupiny. Vykazuje se hodnota i vyšší než l0. Je-li ve skutečnosti zakmenění jedné z etáží nižší než l, stanoví se zásoba této etáže odhadem. Zakmenění je zjišťováno venkovním šetřením, obvykle buď kvalifikovaným odhadem nebo zkrácenou relaskopickou metodou. 17. Dřevina Dř. – uvádějí se dřeviny zastoupené v porostní skupině nebo etáži na 1 % plochy a více. Údaj je zjišťován venkovní šetřením. 18. Zastoupení dřevin % – vyjadřuje zjištěný procentický podíl redukovaných ploch jednotlivých dřevin hlavního porostu v porostní skupině nebo etáži s přesností na 1%. Dřeviny se zastoupením nižším se uvádí jako vtroušené v kolonce „Popis porostní skupiny“.


163

19. Výčetní tloušťka tl. – je uvedena v cm u každé zastoupené dřeviny jako tloušťka středního kmene hlavního porostu měřená v 1,3 m nad terénem. Aby tloušťka kmene byla vylišena musí dosahovat aspoň 7 cm s kůrou (tzv. hroubí). 20. Výška – je uvedena u každé zastoupené dřeviny jako výška středního kmene. Zjišťuje se měřením na několika středních kmenech a výsledný aritmetický průměr je zaokrouhlený na celé metry. 21. Genetická klasifikace Gen – zhotovitel obdrží od zadavatele seznam porostů fenotypové kategorie A, B a D. Součástí venkovního šetření zhotovitele je ověření a aktualizace genetické klasifikace. Genetická klasifikace u dřevin se provádí od věku stanoveném vyhláškou Mze č. 82/1996 Sb. u smrku fenotypové kategorie D šetřit od věku 40 let. Příslušná fenotypová kategorie je uváděna velkými písmeny: SP A B C D

Semenné porosty Vysoce hodnotné porosty Hodnotné porosty Průměrné porosty Geneticky nevhodné porosty

22. m3 souší – uvede se objem stojících i ležících souší celkem v m3 s kůrou. 23. Poškození dřeviny - bude zjišťován rozsah: Poškození zvěří tj. 07 – okus, 26 – ohryz a loupání, po 10 % bez rozlišení na nové a starší. Poškození jehličňanů vrcholovými zlomy – 21, po 10 % 24. Imise – označuje se stupeň poškození dřeviny imisemi. Vymezit a zjišťovat poškození v porostech pouze imisemi nelze provést. Bude posuzováno nejen odlistění (defoliace), ale i změny barvy olistění (např. tzv. žloutnutí jehličí). Šetří se jen živé (zelené) stromy a určují se tyto stupně poškození dřeviny: Stupeň poškození 0/1 1 2 3a 3b 4

Popis poškození porostu První příznaky poškození Slabě poškozený Střední poškození Silné poškození Velmi silné poškození Odumírající nebo odumřelý porost

9.9. Bezlesí, jiné a ostatní pozemky Bezlesí • • •

Při vylišování bezlesí se respektuje katastrální hranice. Bezlesí budou vázána na porosty a jsou v rámci oddělení číslována od 101+. Pro bezlesí jsou zjišťovány vlastnosti podle IS LH 2003.

Jiné pozemky • •

Při vylišování jiných pozemků se respektuje katastrální hranice. Jiné pozemky budou vázány na porosty a jsou v rámci oddělení číslována od 501+.


164

• •

Pro jiné pozemky jsou zjišťovány vlastnosti podle IS LH 2003. Digitální prezentace jiných pozemků bude v bloku samostatně podle jednotlivých polesí.

Ostatní pozemky (mimo PUPFL) • •

Při vylišování ostatních pozemků se respektuje katastrální hranice Ostatní pozemky budou vázány na porosty a jsou v rámci oddělení číslovány od 801+. Bezlesí, jiné a ostatní pozemky budou označeny takto:

a) Bezlesí: − neprůběžné v rámci oddělení − průběžné v rámci lesní správy - nezpevněné lesní cesty - ostatní bezlesí

101 – 150 151 – 400 401 – 500

b) Jiné pozemky: − neprůběžné v rámci oddělení − průběžné v rámci lesní správy − zpevněné lesní cesty

501 – 550 551 – 800

c) Ostatní pozemky - ostatní průběžné (potoky)

801 – 900

- v rámci oddělení (cesty v intravilánu, stavby)

901 – 999

9.10. Další zjišťované a uváděné údaje Další zjišťované a uváděné údaje v hospodářské knize oproti vyhlášce 84/1996 Sb. jsou botanické lokality, segmenty typů vývoje lesa a porostní skupiny zalesňované s příspěvkem nadace FACE. Botanické lokality byly zjišťovány dle grafické vrstvy předané Správou KRNAP. Všechny porostní skupiny zaujaté plochou botanické lokality mají v hospodářské knize označení botanické lokality. V případě, že se v porostní skupině nachází více botanických lokalit je v hospodářské knize uvedeno označení botanické lokality vyskytující se na větší ploše skupiny. V příloze Textové části je uveden seznam všech botanických nacházejících se na plochách určených k plnění funkcí lesa s uvedením porostních skupin nacházejících se v botanických lokalitách. V grafických výstupech se botanické lokality zobrazují červenou a modrou barvou. Lokality označené červeně jsou významné botanické lokality se speciálním managementem obhospodařování, který je popsán v textu k porostní skupině. Modře označené lokality jsou ostatní bez speciálního požadavku na obhospodařování. Segmenty typů vývoje lesa jsou podrobně popsány v kapitole 3.7.. Porostní skupiny zalesňované s příspěvkem nadace FACE mají v hospodářské knize v kolonce FACE označení A. V mapě mají uvedené skupiny označení F v kroužku. Správa KRNAP předala seznamy porostních skupin ve kterých bylo prováděno zalesňování s příspěvkem nadace FACE. Jednalo se o jednotky rozdělení lesa z minulého LHP. Při venkovním šetření byly uvedené údaje upřesněny na nové jednotky rozdělení lesa.


165

9.11. Podrobné plánování Plánování hospodářských opatření je provedeno v souladu s § 4 odst. 4 vyhlášky č. 84/1996 Sb.. Výchovné zásahy jsou povinně plánovány pro stanovení induktivního etátu v ploše i v m3 dle dřevin u lesů ochranných a lesů v 1. a 2. zóně KRNAP. U ostatních porostních skupin je výše těžby předmýtní odvozena deduktivně dle § 8 odst. 9 a 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.. V porostních skupinách 3. zóny a OP, mladších 40 let jsou plánovány naléhavé výchovné zásahy pouze v ploše, a to s ohledem na stanovení závazného ustanovení minimálního plošného rozsahu výchovných zásahů v porostech do 40 let věku dle § 9 vyhlášky č. 84/1996 Sb. V porostních skupinách starších 40 let nejsou výchovné zásahy plánovány. Mýtní těžby jsou povinně plánovány pro stanovení induktivního etátu v lesích ochranných a v lesích v 1. a 2. zóně KRNAP. V ostatních porostních skupinách bude výše těžby mýtní odvozena deduktivně dle § 8 odst. 1-7 vyhlášky č. 84/1996 Sb. Další mýtní těžby budou plánovány s cílem navržení východisek obnovy a obnovních postupů, vytvoření samostatných mýtných článků a dosažení vnějšího prostorového pořádku. Mýtní těžby jsou plánovány v případech nutností udělení výjimek ze zákona dle § 33 odst. 4 (těžba do 80 let) a § 36 odst.1 (účelové hospodaření) zákona č. 289/1995 Sb., zejména: -

k přeměně porostů fenotypové kategorie D

-

k rozčlenění a obnově porostů 1. generace lesa (odluky, rozluky, závory, liiové stabilizační prvky)

-

k rozvinutí a podpoře přirozeného zmlazení (rozčlenění porostů, vytvoření východisek obnovy, předsunuté obnovní prvky, zavádění JD)

-

k přípravě porostů pro podsadby (JD, BK, KL, BŘ)

-

k uvolňování podsadeb

Zalesnění je plánováno u holin, (včetně holin z delimitace), u opakovaného zalesnění (vylepšení) a u plánovaných mýtních těžeb včetně hospodářských nutností a rekonstrukcí. V porostních skupinách, které se nacházejí v HS 02, 03 a v 8. LVS nejsou ve starších, odrostlejších kulturách a mlazinách navrhovány k vylepšování plochy o celkové výměře menší než 0,30 ha. Podsadby nebyly plánovány. Při obnově na dlouhých horských svazích může dojít k dotčení i třech LVS s výskytem různých SLT s odlišnou cílovou skladbou. Je proto třeba přizpůsobit plánované podíly dřevin konkrétním SLT. Jedli je nutno plánovat vždy v časovém a prostorovém předstihu, její podíl je nezbytný zejména v 5. a 6. (7) LVS a na podmáčených a oglejených půdách. Plánuje se podle dřevin v podílu %. Vylepšování v arech. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin je stanoven pro všechny skupiny starší 80 let a porostní skupiny mladší, pokud do nich LHP umisťuje obnovu, nebo v nich obnovu připouští. Stanovení minimálního podílu MZD vychází u jednotlivých porostních skupin z přílohy č. 3 vyhlášky č. 83/1996 Sb a dále bude diferencováno v souladu s § 10 odst. 2 vyhlášky č. 84/1996 Sb. a to s ohledem na porostní typ, aktuální stav porostní skupiny, fázi rozpracovanosti obnovy a zastoupení MZD v již obnovených částech porostů.

9.12. Použitý software Během zpracování lesního hospodářského plánu byl použit následující software: - numerická data – TAX 2003 - grafická data – TopoL, Orbis LED - tisk map – Orbis Mapper 32


166

-

kontrola numerických a grafických dat – PDS – KoPla 2003

LHP je zpracován v digitální formě za použití programových produktů firmy TopolPro. Lesnické mapy jsou vyhotoveny v programu TopoL Basic ver. 6.011 a Orbis LED. Digitální grafická data jsou pořízena v předávaných vrstvách: Ces.blk (vrstva odvozních a veřejných cest), Det.blk (vrstva porostního detailu), Hrk.blk (vrstva hranic rozdělení lesa, katastrálních území), Slu.blk (vrstva slučkových linií a bodů), Srf.blk (vrstva pomístných šrafů a výstavků), Tsk.blk (vrstva textů porostního detailu), Txt.blk (vrstva textů rozdělení lesa), Vrs.blk (vrstva vrstevnic) a Vrx.blk (vrstva textů vrstevnic a kót) a dále v nepředávaných vrstvách (schvalujícímu orgánu státní správy) Zak.blk (vrstva základního rozdělení lesa), Tez.blk (vrstva těžební mapy) Typy liní jsou pořízeny podle souboru Znacky.dbf. Soupis předávaných souborů pro správné zobrazování údajů v TopoLu: Fonty.txt, Leszn.zps, Leszn.zvf, Linzn.txt, Linzn.zps, Linzn.zvf, Srafy.txt, Styly.txt a Znacky.dbf. Numerická data byla pořízena pomocí software Tax 2003 firmy TopolPro. Jsou organizována následujícím způsobem: Ve zdrojové formě dat, se kterou přímo pracují moduly programu Tax 2003 v adresáři PHS jsou tabulky se základními konfiguračními soubory, které se pro celý majetek nemění (formát .DB) v adresáři ZDROJ jsou uloženy tabulky databáze tax 2003 (formát .DB) S grafickou složkou dat komunikují tato data přes základní interní databázi ploch P0110.dbf ve vrstvě DET. Ve výměnném formátu dat odpovídajícím informačnímu standardu HÚL v adresáři ISHUL je sada souborů ve formátu XML. Tento formát se používá pro import dat do programů souvisejících s užíváním dat LHP.

9.13. Zpracované výstupy LHP Součástí lesního hospodářského plánu jsou následující náležitosti: Textová část – 1x za LHC, 1x za lesní správy Hospodářská kniha – 1x dle lesních správ bez evidence, 1x dle lesních správ s evidencí Plochová tabulka – 1x za LHC, 1x dle lesních správ Lesnické mapy Mapy zpracované v souvislém zobrazení s vylišením vlastnických vztahů pro mapy porostní. Porostní v členění dle lesnických úseků (skládané) – ve dvou provedeních Porostní v členění dle lesních správ (skládané) – ve trojím provedení Porostní dle LHC (skládané) – ke každé kopii plánu + dvě kopie navíc Typologická v členění dle lesních správ (skládané) – ve trojím provedení Typologická dle LHC (skládané) – ke každé kopii plánu Těžební v členění dle lesních správ (skládané) – ve trojím provedení. Těžební dle LHC (skládané) – ke každé kopii plánu. Obrysová mapa v členění dle polesí - 10 kopií. Mapa dřevin na podkladě obrysové mapy v členění lesních správ – ke každé kopii plánu Mapa přirozenosti současných lesních porostů na podkladě obrysové mapy v členění dle lesních správ – ke každé kopii plánu. Mapa botanických lokalit na podkladě obrysových map v členění dle lesnických úseků (skládané) – v jednom provedení.


167

Mapa botanických lokalit na podkladě obrysových map v členění dle lesních správ (skládané) – ve trojím provedení. Mapa botanických lokalit na podkladě obrysových map dle LHC (skládané) – ke každé kopii plánu

10. Přílohy 10.1. Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP: Závěrečné tabulky za LHC: 0 Název lesního hospodářského celku 1 Základní údaje podle kategorií lesa 2 Základní údaje podle kategorií a věkových stupňů 3a Porostní plocha podle dřevin a věkových stupňů 3b Porostní plocha podle dřevin a věkových stupňů 3c Základní údaje podle dřevin 4 Základní údaje dle kategorií lesa a obmýtí 5 Základní údaje podle hospodářských způsobů, kategorií a tvarů lesa 6 Výčet zaujatých katastrálních území 7 Údaje potřebné pro stanovení etátu celkové těžby Závěrečné tabulky za LS: 0 Název lesního hospodářského celku 1 Základní údaje podle kategorií lesa 2 Základní údaje podle kategorií a věkových stupňů 3a Porostní plocha podle dřevin a věkových stupňů 3b Porostní plocha podle dřevin a věkových stupňů 3c Základní údaje podle dřevin 4 Základní údaje dle kategorií lesa a obmýtí 5 Základní údaje podle hospodářských způsobů, kategorií a tvarů lesa 6 Výčet zaujatých katastrálních území

10.2. Grafické údaje LHP Plošné rozložení věkových stupňů s normálním zastoupením v LHC Maršov Rozsah podrostního způsobu hospodaření LHC Harrachov Plošné zastoupení zmlazovacích tříd (1. – 4. věk.st.) etáží v porostech starších 80 let LHC Maršov Plošné zastoupení dřevin ( % ) v LHC Maršov Zastoupení dřevin podle zásoby v LHC Maršov Zastoupení dřevin ve věkových stupních LHC Maršov Zastoupení cílových HS (%) v LHC Maršov Zastoupení věkových stupňů dle skutečných ploch, normální zastoupení a rozsah podrostního hospodaření na LHC Maršov


168

10. 3. Hospodářské soubory Přehled hospodářských souborů Použité hospodářské soubory Charakteristiky lesních typů

10. 4. Vybraná data LHP Sumář ploch zahrnutých do LHP podle obcí s rozšířenou působností Přehled jednotek základního rozdělení lesa dle kategorizace lesů Tabulka přírůstů – PMP, CPP, CBP dle jednotlivých HS a celkem za LHC Výhled modelových těžeb na následná decennia Přehled hospodářských souborů (výpočty ukazatelů) Seznam mýtních těžeb vyžadujících povolení orgánu státní správy lesů podle § 33 odst. 4 lesního zákona Seznam holin Seznam vylepšování Výpis porostů tvořících minimální plošný rozsah výchovy do 40 let

10. 5. Vybrané dokumenty Instrukce MŽP č.j. OOL/20/2002 ze dne 4. 2. 2002 k péči o lesy ve státním vlastnictví na území národních parků České republiky Zápis z pracovního jednání ve věci přípravy obnovy lesních hosp. plánů na území KRNAP Povolení změny lesních hospodářských plánů pro LHC Harrachov, LHC Vrchlabí a LHC Maršov Zápis z jednání pro přípravu lesního hospodářského plánu 2003 - 2012 Zpráva k základnímu šetření k obnově LHP Společný zápis ze základního šetření Zápis z projednání těžebních map Záznam z projednání návrhu LHP pro LHC Vrchlabí a LHC Maršov s ministerstvem zdravotnictví Protokoly (schválení plánů péče, vymezení zón) Kategorizace lesů ve vlastnictví státu na území KRNAP a jeho ochranného pásma Rozhodnutí o udělení výjimky pro rozšiřování nepůvodních dřevin Genové základny - revize Odborný posudek k uznání porostů ke sklizni osiva Závazné stanovisko orgánů ochrany přírody k návrhu LHP Závěrečný protokol


169

Schvalovací výměr LHP


170

Lesní hospodářský celek HORNÍ MARŠOV

Recommend Documents