PRVK Královéhradeckého kraje
Kód obce UIR: 02265
Kód obce PRVK: 3607.5202.015.01
Název obce: ČESKÉ MEZIŘÍČÍ
PODKLADY: - dotazník s údaji o vývoji obce, vodovodu, kanalizace a čištění odp. vod - územní plán z roku 1995 včetně změny č.1 z roku 2002 – zpracovatel Ing.arch. Novotný (Urbaplan s.r.o. ) - údaje provozovatele vodovodu, statistické výkazy - konzultace s obcí a provozovatelem vodovodu CHARAKTERISTIKA OBCE: Obec České Meziříčí leží v zemědělské oblasti v západní části bývalého okresu Rychnov, již na okraji polabské nížiny směřující ke Hradci Králové, v nadmořské výšce kolem 250,00 m. K obci administrativně příslušejí ještě místní části Skršice a Tošov. Jedná se o obec v rozmezí 500-2000 obyvatel, výsledky sčítání v roce 2000 uvádějí následující údaje (pro vlastní České Meziříčí, počty obyvatel místních částí jsou uvedeny v samostatných zprávách): Počet obyvatel celkem
: 1428
Počet trvale obydlených domů
: 356
Z toho rodinných domků
: 330
Neobydlené domy celkem
:
81
Z toho využívané k rekreaci
:
17
Zástavba je soustředěná, odpovídající velikostní kategorii obce (kombinace rodinných domků a bytových domů). Klíčovým podnikem v obci je Cukrovar České Meziříčí (v kampani až 250 pracovníků), v obci se dále nachází řada menších podniků, zejména pak Agroefekt (AGE, s.r.o.) – strojírenská výroba, SEMOS – semenářský podnik, ECOM, s.r.o. (velkoobchod mikroelektronikou), sídlo zde má i Zemspol České Meziříčí – zemědělský podnik s řadou provozů v okolí . Obec má předpoklad trvalého růstu, což potvrzuje i dosavadní vývoj, zpracovaný územní plán počítá s rozvojovými plochami pro cca 190 RD a drobnou výrobu a služby. České Meziříčí leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb. . Obcí protéká řeka Dědina a její přítok Zlatý potok (dílčí povodí 1-02-03-029) Hydrologické údaje jsou k dispozici pro Dědinu, kde ročenka HMÚ udává pro profil pod Zlatým potokem: Plocha povodí:
259,59 km2
Průměrná srážka:
712 mm
Q355
0,21 m3/s
5202.015.01
1
PRVK Královéhradeckého kraje
Q1
17 m3/s
Q5
36 m3/s
Q100
71 m3/s
Dle údajů ÚPSÚ má Dědina upravené lichoběžníkové koryto, místně dimenzované na průtok cca Q10-Q20. Při vyšších průtocích dochází k vylití vody z koryta a vytváření rozsáhlého záplavového území.
VODOVOD: Stávající stav: Obec je spolu s řadou dalších lokalit zásobena ze skupinového vodovodu Hradec Králové – Litá. Vzhledem k tomu, že České Meziříčí tvoří jakési přirozené centrum oblasti, uvádíme zde podrobnější popis celé vodovodní soustavy. SV Hradec Králové se budoval postupně zhruba od osmdesátých let minulého století a to zpočátku jako zdroj pro Hradec Králové , postupně pak pod tlakem obcí, ležících v prameništi se tyto napojovaly na vodovodní systém. V prvé fázi se realizovaly zejména: - vrty v severní části prameniště Litá (oblast České Meziříčí, Pohoří, Dobruška), ze kterých byla vod čerpána do vodojemu Kozince ležícího již na území okresu Náchod. - vlastní vodojem Kozince 2 x 750 m3 (271,0 / 276,0) - zásobní řad DN 800 do Hradce Králové - vrty v jižní části prameniště (oblast Jílovice, Mokré), ze kterých byla voda čerpána do vodojemu Hájek - vodojem Hájek 2 x 750 m3 (kóta cca 272,0/277,0) včetně propojení do řadu DN 800 pro Hradec Králové V této prvé etapě byla na systém napojeny : -z vodojemu Kozince samostatnými řady obce Pohoří, České Meziříčí a Rohenice , přičemž první 2 řady byly napojeny přímo na vodojem Kozince, do třetího (na Rohenice) byl zvyšován tlak ATS, ležící ve vodojemu. - z přívodního řadu DN 800 na Hradec Králové (přes ATS Mokré) obce Mokré, Očelice, Městec. - z ATS u vrtu V1 obec Jílovice. Dostavba vodovodního systému pak průběžně pokračovala, takže v současné době je stav následující: - do vodovodní skupiny (do vodojemu Kozince) byl dokončen přívod vody z Polické pánve, ovládaný vodojemem Bohuslavice 1000 m3 (304,0 / 308,0). Na tento přívod jsou propojeny všechny řady na Rohenice, České Meziříčí i Pohoří, původní ATS je zrušena. - na výtlaku z vrtu LT-1 je v armaturní komoře vodojemu Kozince instalována úprava vody (Fe)
5202.015.01
2
PRVK Královéhradeckého kraje
- byly dokončeny vodovodní řady z Rohenic do Královy Lhoty a zpět přes Skršice a Tošov na České Meziříčí, z Tošova je proveden propoj do Jílovic a původní ATS pro Jílovice u vrtu V1 je odstavena z provozu. Z Královy Lhoty a Jilovic pak pokračují rozvodné řady dále směrem do obcí na okresu Hradec Králové - byl rozšířen vodovodní systém ovládaný ATS Mokré, vodovod je propojen z Městce dále na Klášter, Ledce a Újezdec Je tedy možno konstatovat, že na SV Hradec Králové – Litá jsou v této části napojeny všechny obce bývalého okresu Rychnov s výjimkou Vysokého Újezdu, který je prozatím zásobován malým místním vodovodem. Vodovod je v majetku a.s. VAK Hradec Králové, který jej i provozuje. I části vodovodu, realizované dříve jednotlivými obcemi jsou v naprosté většině vloženy jako nepeněžní vklad do akciové společnosti, takže obce jsou akcionáři a.s.VAK. Kapacita zdrojů je dostatečná, kvalita vody odpovídá vyhlášce MZdr. 376/2000 Sb., občasně se projevující problémy s vyšším obsahem železa byly dořešeny realizací úpravy vody u zdrojů , kde jeho obsah byl nejvyšší. Ke zlepšení podmínek provozu za vyšších vodních stavů v recipientech byly na základě provozních zkušenosti z období 1997-1998 provedeny úpravy zhlaví vrtů ke zvýšení bezpečnosti dodávky vody v potřebné kvalitě. Pokud jde o vlastní České Meziříčí, bylo v roce 2000 na vodovod napojeno 1377 trvale bydlících obyvatel , v roce 2015 se uvažuje 1400 napojených obyvatel. Výhled: Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně nová, v návrhovém období se proto uvažuje převážně pouze s její dostavbou podle potřeb nové zástavby a dílčími opravami dle potřeb provozu. Ke zlepšení kvality dodávané vody se počítá s tím, že v v prostoru vodojemu Hájek bude zřízena úprava vody (Fe) , která bude upravovat vodu z vrtů V1, LT 01, LT 02 (úpravna má být údajně umístěna v jedné komoře vodojemu). Tato stavba je zařazena v návrhu investiční výstavby na léta 2005 – 2006 nákladem 30.0 mil. Kč. Problémem, který je třeba řešit v bližším výhledu jsou i pásma hygienické ochrany jednotlivých vodních zdrojů skupinového vodovodu. V rámci projekce a výstavby SV byla navržena a jsou i vyhlášena širší PHO, tato se však svým rozsahem - zasahují až k Dobrušce, Skuhrovu a Kvasinám – a omezujícími požadavky dostávají do střetu s ekonomickou realitou. Dle informace provozovatele by mělo během jednoho až dvou let dojít k jejich revizi, která by měla najít optimální kompromis mezi požadavky na garanci kvality pitné vody a současné minimalizaci požadavků na náhrady za omezení činností v PHO vodních zdrojů nad obecné požadavky zákona o vodách. Z tohoto důvodu nejsou původní pásma v grafických podkladech uváděna.
Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Problematika nouzového zásobení celé této oblasti je poměrně složitá, neboť se jedná o rozsáhlou vodovodní skupinu, kde klíčovou část odběru tvoří město Hradec Králové.
5202.015.01
3
PRVK Královéhradeckého kraje
Z rozborů, provedených v samostatné části PRVK vyplývá, že vrty v prameništi Litá nejsou vhodné jako zdroje pro nouzové zásobení, neboť jsou poměrně zranitelné (leží v zátopové oblasti, z hydrogeologického hlediska mají vymezena velká ochranná pásma s možností ohrožení). Jako zdroj nouzového zásobení je pro tuto oblast navržen přívod vody z Polické pánve a to v prostoru nátoku do vodojemu Kozince. Z této úvahy pak vyplývá i návrh nouzového zásobení: Území zahrnující obce Pohoří, České Meziříčí, Rohenice, Králova Lhota, Skršice, Tošov, Jílovice -v případě zachování funkčnosti vodovodního systému z vodovodu, s regulovaným. odběrem podle celkové kapacity přívodu z Polické pánve. - V případě poškození vodovodního systému dovozem z odběrného místa u vodojemu Kozince (nejdelší dovozová vzdálenost do Jílovic činí cca 10-12 km). Jedná se opět o vodu ze zdroje NZV Polická pánev, která by se dovážela od odběrného místa cisternami. Území zahrnující obce Mokré, Očelice, Městec, Klášter, Ledce, Újezdec. Zdrojem vody pro tuto část je ATS Mokré, napojená na přívod vody z vodojemu Kozince do Hradce Králové. Řešení oblasti bude úzce závislé na způsobu náhradního zásobení Hradce Králové, v zásadě je možné: - v případě zachování funkčnosti přívodu z Kozinců do Hradce Králové provozovat tento systém jako náhradní zásobení, s regulovaným odběrem podle celkové kapacity přívodu z Polické pánve. Podmínkou je udržení provozu ATS Mokré (v případě výpadku proudu náhradní agregát). Toto řešení by platilo i v případě, že s ohledem na celkové potřeby Hradce Králové bude tento systém provozován s napojením některých vrtů v prameništi Litá, tj. i v kvalitě, která plně nebude vyhovovat požadavkům normy ( podmínkou je zdravotní nezávadnost) - v případě , že tento přívod vypadne z provozu, bude do těchto obcí v rámci náhradního zásobení pitná vody voda dovážena ( zdroj NZV Polická pánev). Možnost dovozu je opět z odběrného místa u vodojemu Kozince (vzdálenost do Ledců cca 15 km) nebo v případě funkčnosti severní větve vodovodu z Jílovic (vzdálenost cca 6 km) Ve všech případech se předpokládá, že nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody pro okrajové části zástavby s malou hustotou osídlení.
KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD: Stávající stav: Obec má poměrně rozsáhlou síť dešťové kanalizace, vyústěné na několika místech do řeky Dědiny. Jednotlivé stoky této kanalizace byly budovány účelově bez celkové
5202.015.01
4
PRVK Královéhradeckého kraje
koncepce, v souvislosti s okamžitými potřebami odvodnění obce a jsou do nich pravděpodobně zaústěny i přepady ze septiků či jiných předčisticích zařízení. Kanalizace nemá vodohospodářské povolení. Stoková síť je zčásti je evidována jako majetek obce, značná část, zejména pak starší úseky, nemá jednoznačného vlastníka. Stav kanalizace je dle sdělení obce převážně špatný, výjimkou je kanalizace v místní části Habeš (na levém břehu Dědiny jižně od cukrovaru - pod silnicí na Opočno), kde se po rekolaudaci a menších opravách jeví možnost stoku využít i do budoucna. Vlastní ČOV s kalovými poli má cukrovar (na ní jsou čerpány i splaškové vody z areálu závodu) a firma Zemspol. Výhled: Posledním materiálem, který se zabýval problematikou odkanalizování a čištění odpadních vod z obce byla studie „ Kanalizace a ČOV České Meziříčí“ – VIS Hradec Králové 2002. V této dokumentaci je stokový systém řešen jako kombinace stávající využitelné kanalizace, nově navržené gravitační kanalizace s oddělovači a čerpacími stanicemi (4 ČS) a úseků tlakové kanalizace. Odpadní vody jsou po odlehčení postupně svedeny do prostoru centrální ČOV pod obcí (poblíž areálu Zemspolu, který by v souvislosti s výstavbou centrální ČOV svojí čistírnu zrušil). Rozsah nové kanalizace činí dle studie cca 3800 m gravitačních stok a 6000 m tlakové kanalizace a výtlaků. Čistírna je navržena na 2000 obyvatel, Navržené řešení bylo projednáno v listopadu 2003 na zastupitelstvu obce, které studii v předložené podobě údajně neodsouhlasilo.Následně pak dle dostupných údajů byly některé části řešení upraveny dle požadavků zastupitelstva a řešení dle studie se údajně stává podkladem pro další přípravu kanalizace (je též naznačeno v grafické části PRVK). Do výhledu se doporučuje (pro zajištění komplexnosti řešení) ještě zhodnotit technicky, provozně a ekonomicky variantu nebudovat samostatnou ČOV pro České Meziříčí, ale čerpat odpadní vody na cca 3.5 km vzdálenou stávající ČOV Opočno a dále variantu přivést na ČOV České Meziříčí odpadní vody z oblasti Rohenice, Králova Lhota, Skršice, Tošov. PRVK pro obec České Meziříčí , vzhledem k její velikosti a postavení klíčového znečišťovatele v povodí Dědiny počítá v návrhovém období s tím, že by se zde měla postavit kanalizační síť (s dílčím využitím dnešního systému) a centrální mechanicko biologická ČOV. Stavba je zařazena v časovém přehledu výstavby na období 2007 – 2008 s nákladem dle projektové dokumentace 56.4 mil. Kč. V roce 2000 nevykazovala obec České Meziříčí ( vzhledem k právnímu stavu dnešních stok) žádného obyvatele, napojeného na kanalizaci, v roce 2015 se uvažuje s napojením 832 trvale bydlících obyvatel. Řešení odpadních vod cukrovaru se ponechává v dnešní podobě.
5202.015.01
5
