PRVKUK – Královéhradeckého kraje Kód obce PRVK:
3610.5203.068.01
Kód obce UIR:
018275
Název obce:
VÍTĚZNÁ (BUKOVINA, HUNTÍŘOV, KOCLÉŘOV, KOMÁROV)
PODKLADY
Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Trutnov, Hydroprojekt CZ a.s., 2000 Generel vodovodů a kanalizací okresu Trutnov – obec Vítězná, VIS Hradec Králové, 1993 Zákres situace vodovodu do mapy 1:10 000 Dotazník a prohlášení vyplněné starostou obce Vítězná panem Mühlem
CHARAKTERISTIKA OBCE (MÍSTNÍ ČÁSTI) Vítězná – Bukovina, Huntířov, Kocléřov, Komárov (400 - 520 m n.m.) jsou místní části obce Vítězná. Pro účely tohoto projektu byly sloučeny do jednoho celku. Jedná se o zemědělská sídla s roztroušenou vesnickou zástavbou. Počet přechodných návštěvníků dosahuje přibližně čtvrtiny počtu trvale bydlících obyvatel. Vítězná - Huntířov, Kocléřov, Komárov leží v CHOPAV Východočeská křída a v PHO 2. vnějšího stupně pro veřejné zdroje pitné vody. Sídlem protéká vodohospodářsky významný tok Hartský potok.
VODOVOD Stávající stav Místní části Vítězné – Bukovina, Huntířov, Kocléřov, Komárov mají veřejný vodovod, ze kterého je zásobeno veškeré trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo. Vlastníkem vodovodu je obec Vítězná a jeho provozovatelem je společnost Vodohospodářské služby Richard Trkan. Celý vodovodní systém v sídle se skládá ze tří vodovodů: 1) Vodovod Kocléřov: Vodní zdroje: • vrty Kocléřov – dvě vrtané studny, které byly vyhloubeny v roce 1989 a mají max. vydatnost 2 x 2 l/s a průměrnou 2 x 1,5 l/s. Kvalita vody ve zdroji vyhovuje platným předpisům. Voda je z nich čerpána přiváděcím PE řadem DN 80 do věžového vodojemu Aknaglobus. Vodojem Aknaglobus – věžový jednokomorový vodojem o objemu 200 m3 ( - / - m n.m.) vybudovaný v roce 1989. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena PE zásobním řadem ∅ 110 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Kocléřově.
1
PRVKUK – Královéhradeckého kraje 2) Vodovod Huntířov: Vodní zdroje: • vrt HV-4 – vrtaná studna, která byla vyhloubena v roce 1980 a má vydatnost 1 l/s. Voda je z ní čerpána PE výtlakem ∅ 2“ do sběrné jímky u prameniště Kozí Rohy. Vrt funguje jako záložní zdroj. • prameniště Kozí Rohy – jímací zářezy, zdroj byl vybudován v roce 1939, vydatnost 0,75 l/s. Voda je ze zářezů gravitačně svedena do sběrné jímky u prameniště. Kvalita vody ve zdroji nevyhovuje platným předpisům v ukazatelích mangan a pH. Ze sběrné jímky u prameniště Kozí Rohy je voda z obou zdrojů čerpána přívodním PE řadem ∅ 90 do vodojemu Kozí Rohy. Vodojem Kozí Rohy – zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2x50 m3 ( - / - m n.m.) vybudovaný v roce 1939. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena dvěma zásobními řady (PE ∅ 110, eternit DN 80) do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v severní části Huntířova. 3) Vodovod Huntířov - Komárov: Vodní zdroje: • vrt HV-1 – vrtaná studna, která byla vyhloubena v roce 1985 a má vydatnost 0,5 l/s. Slouží jako posilovací zdroj. Voda je z ní čerpána výtlakem do gravitačního přívodního řadu DN 80 z prameniště Pod Červeným kopcem do vodojemu Haňáčková. • vrt HV-2 – vrtaná studna, která byla vyhloubena v roce 1985 a má vydatnost 2,4 l/s. Slouží jako posilovací zdroj. Voda je z ní čerpána výtlakem do gravitačního přívodního řadu DN 80 z prameniště Pod Červeným kopcem do vodojemu Haňáčková. • prameniště Pod Červeným kopcem – jímací zářezy, zdroj byl vybudován v roce 1939, vydatnost 0,6 ÷ 3 l/s. Ze zdroje je voda gravitačně vedena azbestocementovým přívodním řadem DN 80 (dl. 1,54 km) do vodojemu Haňáčková. Kapacita přivaděče je nedostatečná. Kvalita vody ve zdrojích vyhovuje platným předpisům. Vodojem Haňáčková – zemní jednokomorový vodojem o objemu 50 m3 ( - / - ) vybudovaný v roce 1939. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena eternitovým zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Komárově, v Bukovině a v jižní části Huntířova. Tyto vodovodní rozvody jsou většinou původní eternitové a přípojky ocelové. Obec Vítězná má zpracovaný generel, ve kterém je pro havarijní účely navrženo propojení vodovodů v místních částech Vítězná – Kocléřov a Vítězná – Hájemství. Dále je navržena rekonstrukce některých technicky již nevyhovujících řadů. Část přívodních řadů a část vodovodních rozvodů v Kocléřově, Huntířově a v Komárově je z eternitových trubek. Obec v současnosti provádí výměnu tohoto potrubí v délce cca 8,035 km stavba bude v listopadu 2004 kolaudována. V současné době probíhá příprava zadání výměny azbestocementového přivaděče ze zdroje Pod Červeným kopcem do VDJ Haňáčková a rozšíření VDJ Haňáčková o cca 100 m3 akumulace.
2
PRVKUK – Královéhradeckého kraje
Navrhované řešení Podle plánu, tj. do listopadu 2004, bude dokončena výměna azbestocementových řadů v délce cca 8,035 km. 1) Vodovod Kocléřov Systém zásobování této části obce pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Doporučujeme zjistit skutečné výškové kóty hladin ve vodojemu Aknaglobus a v případě, že nebudou splněny tlakové podmínky v síti dle normy ČSN 75 5011, bude vhodné provést odpovídající opatření tak, aby v síti byly zajištěny vyhovující tlakové poměry (0,15 – 0,6 MPa) dle normy ČSN 75 5011. 2) Vodovod Huntířov Systém zásobování této části obce pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. Vzhledem ke špatné kvalitě vody ve zdroji Kozí Rohy navrhujeme vybudovat do roku 2010 u sběrné jímky úpravnu vody. S ohledem na stáří zdrojů pro vodovod Huntířov doporučujeme zhodnocení jejich technického stavu a následnou rekonstrukci. Doporučujeme zjistit skutečné výškové kóty hladin ve vodojemu Kozí Rohy 2x50 m3 (/-m n.m.) a v případě, že nebudou splněny tlakové podmínky v síti dle normy ČSN 75 5011, navrhujeme provést odpovídající opatření. Vzhledem k tomu, že vodojem byl uveden do provozu v roce 1939, by bylo vhodné ověřit jeho technický stav a případně provést rekonstrukci. Doporučujeme zjistit technický stav čerpací stanice Kozí Rohy a popřípadě provést její rekonstrukci. Vzhledem k tomu, že část přípojek byla uvedena do provozu v roce 1939, doporučujeme jejich rekonstrukci. 3) Vodovod Huntířov - Komárov Systém zásobování této části obce pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnosti. S ohledem na stáří zdroje Pod Červeným kopcem doporučujeme zhodnocení jeho technického stavu a následnou rekonstrukci. V letech 2010 ÷ 2015 bude provedena výměna nedostatečně kapacitního azbestocementového přívodního potrubí do vodojemu Haňáčková v délce cca 1,54 km a o profilu DN 150. Doporučujeme zjistit skutečné výškové kóty hladin ve vodojemu Haňáčková 50 m3 (-/m n.m.) a v případě, že nebudou splněny tlakové podmínky v síti dle normy ČSN 75 5401 Navrhování vodovodních potrubí, navrhujeme provést odpovídající opatření. Vzhledem k tomu, že vodojem byl uveden do provozu v roce 1939, by bylo vhodné ověřit jeho technický stav a provést rekonstrukci. Vzhledem k nedostatečné kapacitě VDJ Haňáčková bude v letech 2010 ÷ 2015 přistavěna další akumulace o objemu 100 m3. Výškově bude tento objekt umístěn podle posouzení stávajících tlakových poměrů v síti. Na rozdíl od zpracovaného generelu nenavrhujeme propojení vodovodů z důvodu havarijního zásobování obyvatel v těchto místních částech.
3
PRVKUK – Královéhradeckého kraje Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech obce a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací.
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Místní části Vítězná - Huntířov, Kocléřov, Komárov mají vlastní záložní zdroje pitné vody – vrty HV-1, 2, 4. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) bude řešeno následovně: •
v případě místní havárie bude do systému zásobování pitnou vodou zapojen záložní zdroj, ze kterého bude voda buď dodávána přímo do sítě, nebo dovážena do místního vodojemu cisternami. U zdroje je třeba sledovat kvalitu a zajistit hygienické zabezpečení vody. Pokud nebude možné využít žádný z místních zdrojů, bude pitná voda dovážena z nejbližšího veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, tj. z Chotěvic nebo ze Dvora Králové nad Labem.
•
v případě havárie postihující rozsáhlejší území bude náhradním zdrojem pitné vody vrtaná studna HA-1 na katastru obce Hajnice.
V obou případech budou pro nouzové zásobení využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace – odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem.
KANALIZACE Stávající stav Místní části Vítězná - Huntířov, Kocléřov, Komárov nemají v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v septicích s přepadem do povrchových vodotečí (trvale bydlící obyvatelé – cca 24 %, přechodní návštěvníci – 0 %) nebo do trativodů (trvale bydlící obyvatelé – cca 66 %, přechodní návštěvníci – 87 %) a v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na zemědělsky obhospodařované pozemky (trvale bydlící obyvatelé – cca 4 %, přechodní návštěvníci – 8 %). Zbytek odpadních vod je bez předčištění vypouštěn do povrchových vod (trvale bydlící obyvatelé – cca 6 %, přechodní návštěvníci – 5 %). Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru jsou v sídle ještě následující producenti většího množství odpadních vod s těmito ukazateli: Poř. Číslo
Název producenta
1
VLT s.r.o.
2
ZD Vítězná
Charakter Počet Množ.OV BSK5 výroby zam. m3/den kg/den výroba lehkých 80 3,0 1,2 textílií zemědělská 20 0,75 0,3 prvovýroba
NL CHSKCr N - celk. N - NH4+ P – celk. kg/den kg/den kg/den kg/den Kg/den 1,1
2,2
0,16
0,1
0,04
0,275
0,55
0,04
0,025
0,01
Odpadní vody z firmy VLT s.r.o. jsou akumulovány v bezodtokých jímkách a septicích s trativodem, odp. vody ze ZD jsou akumulovány v bezodtokých jímkách.
4
PRVKUK – Královéhradeckého kraje Dešťové vody jsou ze sídla odváděny systémem příkopů, struh a propustků do Hartského a Huntířovského potoka. Obec Vítězná má zpracovaný generel, ve kterém je v místní části Vítězná – Huntířov, Kocléřov, Komárov ve výhledu navrženo vybudování dvou samostatných lokálních oddílných splaškových kanalizací, a to v Huntířově a v Kocléřově. Kanalizacemi by byly splaškové vody odváděny ke zneškodnění na dvě samostatné čistírny odpadních vod umístěné pod zástavbou. Čistírny jsou navrženy stejného typu jako mechanicko-biologické s nízkozatěžovanou aktivací, s prodlouženou aerací a úplnou stabilizací kalu (KOMBIBLOK v úpravě VIS Hradec Králové). Vyčištěné odpadní vody by byly vypouštěné do Huntířovského potoka.
Navrhované řešení V místních částech Huntířov a Kocléřov je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě v letech 2010 ÷ 2015. Oddílná splašková kanalizace v celkové délce 6,12 km bude vybudována z kameninových nebo plastových kanalizačních trub profilu DN 250 a DN 300. Pro čištění splaškových vod je uvažováno s výstavbou dvou nových čistíren odpadních vod pro každou místní část jednu. Protože se tato obec nachází uvnitř chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeská křída a v pásmu hygienické ochrany II stupně místního zdroje, navrhujeme obě čistírny jako mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Na čistírnu budou přiváděny oddílnou kanalizací pouze splaškové vody. Mechanický stupeň čistírny je tvořen jemnými, strojně stíranými česlemi doplněnými jímkou na zachycování písku. V případě, že na čistírnu budou odpadní vody přečerpány, bude čerpací stanice vybavena mělnícím čerpadlem a uzpůsobena i jako objekt pro zachycení písku. Toto řešení zcela nahradí mechanickou část čistírny, je provozně osvědčeno na mnoha čistírnách a provozovatele zbavuje problémů s hygienickým ukládáním shrabků na čistírně a s jejich následnou likvidací. Biologická část bude rozdělena do několika samostatných technologických linek. Aktivační systém je řešen jako klasický systém s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a se separací kalu ve vertikálních dosazovacích nádržích Systém bude řešen bez interní recirkulace, pouze se zvýšenou recirkulací kalu. Míchání denitrifikace zabezpečí ponorná vrtulová míchadla, nitrifikace bude provzdušňována jemnobublinnými elementy. Jako zdroj vzduchu budou použita dmychadla s režimem automatického střídání strojů. Přebytečný kal bude uskladňován v zásobnících kalu, kde bude za mírného provzdušňování udržován v aerobním stavu. Takto navrženým režimem provozu tohoto zásobníku bude kal současně průběžně zahušťován a stabilizován. Stabilizovaný kal bude možno přímo vyvážet na zemědělské pozemky, případně odváděn k odvodnění na některou z ČOV vybavených tímto technologickým zařízením. Kalová voda bude průběžně odtahována zpět do čistícího procesu. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do Hartského potoka (Huntířov) a Huntířovského potoka (Kocléřov). Likvidace odpadních vod z ostatních částí zástavby bude řešena individuelním způsobem s využitím domovních mikročistíren a žump. Žumpy budou používány pouze v případech, kdy není k dispozici vhodný recipient a kdy hydrogeologický posudek neumožní vypouštění vyčištěných odpadních vod z domovních mikročistíren do podmoku. U rekreačních objektů budou při návrhu domovních čistíren upřednostňovány extenzivní mikročistírny (septik nebo štěrbinová nádrž se zemním filtrem).
5
PRVKUK – Královéhradeckého kraje Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech obce a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací.
6