PRVKUK – Královéhradeckého kraje Kód obce PRVK:
3610.5215.071.01
Kód obce UIR:
18630
Název obce:
VRCHLABÍ
PODKLADY
Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Trutnov, Hydroprojekt CZ a.s., 2000 Provozní řád pro trvalý provoz čistírny odpadních vod Vrchlabí Provozní řád vodovodu Vrchlabí, Josef Bárta, 1995 Vrchlabí – úpravna vody – návrh provozního řádu, Projekty – ing. Fiala, 1996 Zákres situace vodovodu do mapy 1:10 000 Údaje, které poskytli pracovníci Mě VaKu Vrchlabí Projekt Čisté horní Labe – dokončení kanalizačních sběračů Vrchlabí dle metodiky EIA pro Program ISPA Situace kanalizace města Vrchlabí Zadání stavby kanalizace Vrchlabí, Vodohospodářská projekční, inženýrská a konzultační kancelář Trutnov – Ing. Jan Čížek, 6/1999 Projekty kanalizačních sběračů a vodovodních řadů – 42 kusů, VHK Trutnov, 1996 ÷ 2003 Projekt Rekonstrukce a intenzifikace ČOV Vrchlabí, VIS Hradec Králové, 2001 Podklad pro zpracování žádosti o podporu z fondů Evropské unie, PIK Vítek, 2003 Prohlášení vyplněné zástupcem starosty města panem Josefem Pištorou
CHARAKTERISTIKA OBCE (MÍSTNÍ ČÁSTI) Vrchlabí (420 - 560 m n.m.) je město v centru s klasickou městskou zástavbou a v periferních oblastech se zástavbou rodinných domků v zahradách. Pro účely tohoto projektu byly k vlastnímu Vrchlabí přiřazeny i místní části Hořejší Vrchlabí, Liščí Kopec a Podhůří. Počet oficielních ubytovacích kapacit dosahuje přibližně třetiny počtu trvalých obyvatel města. V turistické sezóně pak počet přechodných návštěvníků počet obyvatel Vrchlabí zdvojnásobí. Na katastrálním území Vrchlabí se nacházejí PHO I. a II. stupně zdrojů pitné vody pro městský vodovod. Část území města leží v ochranném pásmu KRNAP a lokalita Herlíkovice je na samé hranici 3. zóny KRNAP. Město se nachází na území zvýšeného rizika výskytu radonu.
VODOVOD Stávající stav Vrchlabí má městský vodovod, ze kterého jsou zásobovány pitnou vodou i okolní obce: Dolní Branná, Lánov, Kunčice. V minulosti byla z Vrchlabí zásobována i Jilemnice, ale ta má nyní dostatečně kapacitní vlastní zdroje. Ve Vrchlabí je z městského vodovodu zásobeno téměř veškeré trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo. Vlastníkem vodovodu je město Vrchlabí a jeho provozovatelem Mě VaK Vrchlabí.
1
PRVKUK – Královéhradeckého kraje
• •
• • • • •
Zdroje pitné vody pro městský vodovod: zdroj Labe – odběr povrchové vody z řeky Labe vybudovaný v roce 1961, hlavní zdroj o vydatnosti 90 l/s. Z řeky je voda gravitačně vedena do úpravny vody Vrchlabí – Herlíkovice. zdroj Žalý – pramenní zářezy jímané ve sběrné jímce. Zdroj byl vybudovaný asi v roce 1915, jeho vydatnost je 20 l/s. Z jímané vody je rozstřikem Peltonovou turbínou odstraňován radon. Voda je ze zdroje gravitačně vedena litinovým přiváděcím řadem DN 200 do vodojemu Pracích vod. Z tohoto vodojemu je prací voda vedena řadem DN 200÷400 před úpravnu vody Vrchlabí – Herlíkovice (využití na praní pískové náplně filtrů) a voda z přepadu vodojemu je vedena přímo do akumulace úpravny, kde se mísí s upravenou povrchovou vodou. zdroj Kolonie – pramenní zářezy s akumulační jímkou vybudované v roce 1933, vydatnost zdroje je 0,2 l/s. Voda je ze zdroje čerpána výtlakem DN 80 do vodojemu Herlíkovice. zdroj Pod Strážným – pramenní zářezy se sběrnými jímkami vybudované asi v roce 1915, vydatnost zdroje je 1,5 l/s. Voda je ze zdroje gravitačně vedena litinovým přiváděcím řadem DN 60 do vodojemu Strážné. zdroj Peklo – pramenní zářezy se sběrnou jímkou vybudované v roce 1920, vydatnost zdroje je 0,5 l/s. Voda je ze zdroje gravitačně vedena litinovým přiváděcím řadem DN 80 přímo do sítě. zdroj Kněžice – pramenní zářezy se sběrnou jímkou vybudované asi v roce 1915, vydatnost zdroje je 0,5 l/s. Voda je ze zdroje gravitačně vedena litinovým přiváděcím řadem DN 80 do vodojemu Třídomí II. Vrt Lánovská – vrtaná studna vyhloubená v roce 1974, je hluboká cca 25 m, má vydatnost 4,0 l/s. Slouží jako záložní zdroj a voda je z něj v případě potřeby čerpána PVC výtlakem DN 150 přímo do sítě.
Povrchová voda z řeky Labe je upravovaná na normou požadovanou kvalitu v úpravně vody Vrchlabí - Herlíkovice. Úpravna byla vybudována v roce 1961, v roce 1997 zrekonstruována a má kapacitu 130 l/s. V současné době pracuje na poloviční výkon, což plně postačuje. Z přivedené surové vody je v lapáku písku zachycen nesený písek. Dále je voda upravována koagulační filtrací s dávkováním síranu hlinitého a vápna jako alkalizačního činidla. Hygienické zabezpečení vody je zajišťováno dávkováním plynného chloru. K filtraci jsou používány otevřené pískové filtry s náplní křemičitého písku druhu FP 2. Praní filtrační náplně je prováděno vodou a vzduchem. Prací voda je dodávána z vodojemu Prací vody pod prameništěm Žalý. Z úpravny je pitná voda vedena do spotřebiště zásobním řadem DN 350 z tvárné litiny, který byl dokončen v roce 2001. Zásobované území je rozděleno do 2 tlakových pásem: Horního a Dolního. Přesné hranice tlakových pásem nejsou známy. Ve vodovodním systému je 7 vodojemů: • Akumulační nádrž Úpravna – akumulace za úpravnou vody Vrchlabí - Herlíkovice o objemu 100 m3 ( 542,05 / 540,95 m n.m. ). Z akumulační nádrže voda gravitačně odtéká zásobním řadem DN 400 do Vrchlabí. • vodojem Herlíkovice - zemní jednokomorový vodojem o objemu 60 m3 ( 554,02 / 550,0 m n.m. ) vybudovaný asi v roce 1933. Jeho technický stav je vzhledem ke stáří dobrý. Do vodojemu je voda výtlakem DN 80 čerpána čerpací stanicí Kolonie, která je zásobována ze zásobního řadu úpravna vody – Vrchlabí a z prameniště Kolonie. V čerpací stanici je voda hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem DN 80 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Herlíkovicích.
2
PRVKUK – Královéhradeckého kraje • vodojem Strážné - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 × 80 m3 ( 561,0 / 557,0 m n.m. ) vybudovaný asi v roce 1897 a zrekonstruovaný v roce 1997. Voda je v něm hygienicky zabezpečována chlorováním. Do vodojemu voda gravitačně natéká z prameniště Pod Strážným a dále je do něj výtlakem DN 100 čerpána čerpací stanicí Strážné ze zásobního řadu úpravna vody – Vrchlabí. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem DN 100 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Horním tlakovém pásmu. • vodojem Jankův Kopec - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 × 100 m3 ( 559,0 / 555,0 m n.m. ) vybudovaný asi v roce 1900 a zrekonstruovaný v roce 1997. Do vodojemu je voda výtlakem DN 125 čerpána čerpací stanicí Strážné ze zásobního řadu úpravna vody – Vrchlabí. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem DN 125 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Horním tlakovém pásmu. • vodojem Třídomí HTP - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 × 1000 m3 ( 559,30 / 554,30 m n.m. ) vybudovaný v roce 1974. Vodojem je zásobován vodou přiváděnou gravitačním přívodním řadem DN 80 z prameniště Kněžice a dále vodou z vodojemu Třídomí DTP čerpanou výtlakem DN 300 z čerpací stanice Třídomí. V čerpací stanici je voda hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem DN 300 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Horním tlakovém pásmu, v Dolní Branné a v minulosti i v Jilemnici. • vodojem Třídomí DTP - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 × 2500 m3 ( 524,0 / 519,0 m n.m. ) vybudovaný v roce 1974. Do vodojemu voda gravitačně natéká ze zásobního řadu úpravna vody – Vrchlabí. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem DN 400 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Dolním tlakovém pásmu. • vodojem Městský Park - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 × 200 m3 ( 529,70 / m n.m. ) vybudovaný asi v roce 1905 a zrekonstruovaný v roce 1997. Vodojem je plněn výtlakem DN 100 z čerpací AT-stanice Pod Parkem ze sítě Dolního tlakového pásma a gravitací z vodojemu Jankův Kopec litinovým potrubím DN 125. Voda je ve vodojemu hygienicky zabezpečována chlorováním. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem DN 150 do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Dolním tlakovém pásmu a v případě potřeby i v Lánově. Zbylá část obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých zdrojů. Informace o vydatnosti a kvalitě vody ve zdrojích nejsou k dispozici. Část rekreačních objektů v Herlíkovicích je zásobována pitnou vodou přímo ze zdroje Zadní Žalý (vydatnost cca 0,2 l/s). Provozovatelem tohoto vodovodního rozvodu je MěVaK Vrchlabí. Město má zpracované projekty na rozsáhlé dostavby řadů do dalších částí zástavby a na výměny technicky nevyhovujících úseků vodovodních rozvodů (v celkové délce cca 29,47 km). Na celý rozsah navržených vodovodních rozvodů byla vydána územní rozhodnutí, některé úseky mají i stavební povolení.
Navrhované řešení Rozvržení tlakových pásem, rozmístění vodojemů a jejich kapacita vyhovují i do budoucnosti požadavkům na zásobení města a jeho místních částí pitnou vodou a proto není třeba provádět ve vodovodním systému Města Vrchlabí žádné zásadní změny. Do roku 2010 bude vodovod rozšířen i do dalších částí Vrchlabí (cca 7 690 m).
3
PRVKUK – Královéhradeckého kraje Vzhledem ke stáří a technickému stavu vodovodní sítě doporučujeme postupnou rekonstrukci trubních rozvodů (délka cca 21,8 km) a rekonstrukce pramenišť Žalý, Kolonie, Pod Strážným, Peklo a Kněžnice (především opravu stávajících akumulačních jímek u těchto zdrojů). Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech města a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací.
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Město Vrchlabí má vlastní záložní zdroj pitné vody – vrty Lánovská. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) bude řešeno následovně: •
v případě místní havárie bude do systému zásobování pitnou vodou zapojen záložní zdroj, ze kterého bude voda dodávána do sítě. U zdroj je třeba sledovat kvalitu. Pokud nebude možné využít žádný ze zdrojů vodovodního systému, bude pitná voda dovážena z nejbližšího veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, tj. z Jilemnice, z Hostinného, z Lánova (po posílení zdrojů).
•
v případě havárie postihující rozsáhlejší území bude náhradním zdrojem pitné vody vrtaná studna Lipka na katastru města Hostinné a vrtaná studna HA-1 na katastru obce Hajnice.
V obou případech budou pro nouzové zásobení využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Zdroj Lánovská navrhujeme zařadit do skupiny II. – „Vybrané zdroje NZV“. Bude sloužit pro nouzové zásobování obcí v okruhu cca 15 km. Vrtaná studna je v oploceném areálu, který je přístupný po zpevněné cestě. Vrt leží mimo zátopovou oblast místní vodoteče. Pro plnění cisteren je třeba instalovat odbočku s uzávěrem. Provozovatel bude mít k dispozici mobilní elektrocentrálu. Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace – odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem.
KANALIZACE Stávající stav Město Vrchlabí má vybudovaný systém jednotné kanalizace, kterým je většina odpadních vod odváděna na čistírnu odpadních vod. Původní kanalizační síť byla v 90. letech zrekonstruována a doplněna o stoky, které podchytily téměř všechny sběrače před jejich vyústěním do vodotečí. Kanalizace byla vybudována z betonových, kameninových a PVC trub DN 300 – 1000 a je na ní napojena převážná většina obyvatel (cca tři čtvrtiny). Na ČOV jsou přiváděny odpadní vody od nadpoloviční části obyvatel města (trvale bydlící obyvatelé – cca 59 %, přechodní návštěvníci – cca 20 %). Vlastníkem kanalizace a ČOV je město Vrchlabí a provozovatelem Mě VaK Vrchlabí. Odpadní vody z ostatních částí města jsou zachycovány: • v bezodtokých jímkách, které jsou vyváženy na ČOV (trvale bydlící obyvatelé – cca 2 %, přechodní návštěvníci – cca 9 %),
4
PRVKUK – Královéhradeckého kraje •
v septicích s přepadem do povrchových vod (trvale bydlící obyvatelé – cca 35 %, přechodní návštěvníci – cca 40 %) nebo do trativodů (trvale bydlící obyvatelé – cca 4 %, přechodní návštěvníci – cca 31 %).
Mechanicko-biologická čistírna je určena pro společné čištění odpadních vod z města Vrchlabí. Jedná se o aktivační proces bez nitrifikace a denitrifikace a s anaerobním zpracováním kalu s kapacitou 8035 m3/den a BSK5 1557 kg/den. Po odlehčení v dešťovém oddělovači na kmenové stoce natékají odpadní vody přes objekty hrubého předčištění - přes strojně těžený lapák štěrku a hrubé česle – do čerpací šnekové stanice. Z té jsou čerpány na další objekty mechanického předčištění – 2 × jemné strojně stírané česle s průlinami šířky 20 mm, dva paralelní provzdušňované podélné lapáky písku LPP 3.0-18 (délka 18 m, celkový užitný objem 252,4 m3). Částečně mechanicky předčištěné odpadní vody jsou odvedeny do dvoulinkového monobloku, kde natékají do dvou paralelních podélných usazovacích nádrží s mostovými shrabováky kalu (celkový užitný objem 1958 m3, celková plocha 576 m2). Kal z usazovacích nádrží je vypouštěn do kalové jímky a odtud čerpán do zahušťovacích nádrží v systému kalového hospodářství. Mechanicky předčištěná a odsazená odpadní voda gravitačně natéká do biologické části čistírny, kterou tvoří další nádrže dvoulinkového monobloku: 2 provzdušňované aktivační nádrže (celkový užitný objem 1728 m3, celková užitná plocha 568 m2) s provzdušňování turbinami typu GIGANT a 2 podélné dosazovací nádrže (celkový užitný objem 2160 m3, celková užitná plocha 720 m2) s plynulým odsáváním kalu. Odtok z ČOV Vrchlabí je přes měrný objekt do řeky Labe. Přebytečný kal z dosazovacích nádrží je gravitačně odváděn do usazovacích nádrží. Vratný kal z dosazovacích nádrží je přiváděn do aktivačních nádrží. Surový kal z kalových prostorů usazovacích nádrží je přepouštěn do kalové jímky, odkud se přečerpává do vyhnívací nádrže. Ve vyhnívací nádrži (průměr 10,45 m, výška 17,4 m, celkový užitný objem 1050 m3) je kal zpracován anaerobní stabilizací z mezofilním pásmu teplot. Vyhnilý kal je uskladňován v uskladňovacích nádržích (průměr 10 m, výška 16,8 m, celkový užitný objem 1200 m3). Po jeho zahuštění a odpuštění kalové vody kal je mechanicky odvodněn na strojním pásovém filtračním lisu CENED 1000. Odvodněný kal je používán na rekultivace skládek, na kompostování nebo na hnojení. V průběhu vyhnívání kalů vyvinutý bioplyn je jímán v plynojemu (průměr 10 m, výška 4,2 m, celkový užitný objem 250 m3) a využíván v plynové kotelně k technologickému ohřevu kalu, příp. k vytápění dalších objektů ČOV. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru jsou v obci ještě následující producenti většího množství odpadních vod s těmito ukazateli:
5
PRVKUK – Královéhradeckého kraje Množ. BSK5 NL CHSKCr N - celk. N - NH4+ P – OV kg/den kg/den kg/den kg/den kg/den celk. m3/den kg/den
Poř. Číslo
Název producenta
Charakter výroby
Počet zam.
1
Labit a.s.
Strojírenská výroba
52 + pronajaté prostory
20
10,68
9,97
19,58
1,424
0,923
0,356
2
Mileta
Te×tilní výroba
140
3,75
2,1
1,925
3,85
0,28
0,175
0,07
315
44
11,97
1,596
0,525
0,399
1210
645
114,2 104,683 209,367 15,227
9,817
3,807
490
150
28,35
3,78
2,432
0,945
56
69
48,1
40,3
138,2
6,41
4,01
1,6
300
57
12,6
11,55
23,1
1,68
1,072
0,42
580
233,1
2,32
1,51
8,7
0,07
?
0,01
3 4 5 6 7 8
HYTOS a.s.
Strojírenská výroba Automobilová výroba
Škoda a.s. závod 2,3 Kablo elektro výroba el. kabelů a.s. Městská jatka Jatka s.r.o. Nemocnice Zdravotnictví Vrchlabí Optrex CZ a.s.
el. součástky
10,972 21,944
25,988 51,975
Veškeré odp. vody z firmy ŠKODA AUTO závody 2, 3 jsou likvidovány ve vlastní ČOV a vypouštěny do recipientu. Splaškové odp. vody z firmy OPTREX jsou akumulovány v septicích s přepadem do recipientu, technol. odp. vody jsou po vyčištění na neutralizační stanici vypouštěny do Labe. Odp. vody z Městských jatek jsou přes centrální septik vypouštěny do kanalizace. Odpadní vody z ostatních závodů jsou přímo vypouštěny do městské kanalizace. Firma HYTOS má na předčištění technologických odpadních vod deemulgační stanici + novou neutralizační stanici ve zkušebním provozu, obě s odtokem do městské kanalizace. Dešťové vody z cca 90 % města jsou zachycovány jednotnou kanalizací a přes odlehčovací komory vypouštěny do řeky Labe. Dešťové vody ze zbylých ploch jsou odváděny do vodotečí systémem příkopů, struh a propustků. Do budoucna město počítá s postupným rozšiřováním jednotné kanalizace i do okrajových částí města a s postupnou rekonstrukcí původních kanalizačních sběračů. Město má zpracované projekty na rozsáhlé dostavby sběračů do dalších částí zástavby (cca 36,65 km) a na výměny technicky nevyhovujících úseků kanalizační sítě (cca 4,62 km). Na celý rozsah navržené kanalizace byla vydána územní rozhodnutí, některé úseky mají i stavební povolení. V rámci projektu Mikroregion Vrchlabsko ( Krkonoše) je plánována rekonstrukce ČOV Vrchlabí, na kterou pak mohou být připojeny i okolní obce. Původně se uvažovalo o obcích Valteřice a Horní Branná (okres Semily) a dále Dolní Branná, Lánov, Kunčice, Klášterská Lhota, Dolní Dvůr, Dolní Lánov a Prosečné. Postupně byly ze záměru vypuštěny obce Klášterská Lhota, Prosečné, Dolní Lánov, Lánov a Dolní Dvůr. Byla zpracována projektová dokumentace na rekonstrukci a intenzifikaci ČOV Vrchlabí. Technologie čistícího procesu bude upravena na linku s vyšším stářím kalu a s prostorami pro provádění nitrifikace a denitrifikace. Před biologickou linku bude zařazena protékaná dešťová zdrž. Stávající povrchové provzdušňování bude nahrazeno jemnobublinnou pneumatickou aerací. Za mimořádných okolností bude možné provádět chemické srážení fosforu. Celá čistírna bude modernizována a automatizována. Kapacita rekonstruované čistírny bude 16 630 m3/den a 1 280 kg BSK5/den. Na tento záměr bylo v roce 2002 vydáno stavební povolení a v roce 2004 se předpokládá zahájení stavby. Město Vrchlabí bylo usnesením vlády ČR č.1236 z 9.12.2002 zařazeno jednak do kategorie aglomerací s velikostí nad 10 000 EO, u kterých se předpokládá zajistit požadavky
6
PRVKUK – Královéhradeckého kraje směrnice 91/271/EHS do konce roku 2010 a dále do kategorie aglomerací s velikostí nad 10 000 EO, u kterých se předpokládá zajistit požadavky směrnice 91/271/EHS do konce roku 2006. V Regionálním plánu implementace byla ve Vrchlabí navržena postupná dostavba kanalizačních sběračů v dalších částech města, dostavba čistírny odpadních vod a doplnění terciálního čištění na ČOV. Celková produkce znečištění v aglomeraci Vrchlabí překračuje 10 tis. EO. Z tohoto důvodu byla aglomerace Vrchlabí zařazena do kategorie nad 10 tis. EO.
Navrhované řešení Ve městě Vrchlabí bude do konce roku 2010 provedena dle zpracované dokumentace dostavba kanalizační sítě z kameninových kanalizačních trub DN 300 až DN 600, z betonových trub DN 800 a DN 1000 a z HDPE trub DN 250 v celkové délce 29,94 km, čímž bude odkanalizována téměř veškerá stávající zástavba města. Do návrhu byla zahrnuta i kanalizace pro poměrně řídkou zástavbu v lokalitě Herlíkovice, protože leží u hranice 3. zóny KRNAP. Navržené technické řešení výstavby této kanalizace může být realizováno v rámci PRVKÚK vzhledem k vysokému podílu nákladů na jednoho zásobovaného obyvatele jen po podrobné analýze zahrnující pořizovací i provozní náklady na toto řešení. Část nových stok je navržena jako jednotná kanalizace a sběrače v okrajových částech města budou fungovat pouze jako splaškové. Navrhované řešení kanalizační sítě plně respektuje výhledové potřeby rozvoje města Vrchlabí i přilehlých obcí, které budou v budoucnu na kanalizační systém a ČOV napojeny. Výstavba nové kanalizační sítě respektuje moderní zásady návrhů odvodnění území s přihlédnutím k současné i budoucí zástavbě města a s použitím vysokého stupně ochrany recipientu - řeky Labe použitím kruhových vírových separátorů nerozpuštěných látek na odlehčovacích výustích dešťových vod. Kanalizační systém je v zásadě navržen formou hlavních kanalizačních sběračů, vedených po obou stranách řeky a pod zastavěným územím spojených do kmenové stoky se zaústěním do městské čistírny odpadních vod. V trase těchto sběračů jsou v souladu s hydrotechnickým posouzením navrženy jednotlivé dešťové oddělovače pro odvedení přívalových dešťových přítoků do recipientu. Staré kanalizační stoky původního kanalizačního systému jsou v nově navrženém a budovaném systému využity ve velmi omezeném množství s ohledem na jejich nevhodné směrové i výškové vedení a nevyhovující technický stav z hlediska vodotěsnosti a životnosti. Pro maximální ochranu čistoty vod recipientu budou pro oddělení dešťových vod využívány vírové separátory (5 kusů). Postupně budou na vírové separátory přestavěny i některé stávající odlehčovací komory. Vzhledem k tomu, že dle zadání PRVK nemá tento dokument řešit lokality určené pro budoucí zástavbu, nebyla do návrhu zahrnuta část městem plánovaného záměru rozšířit kanalizaci v rozsahu cca 6,71 km. Současně s dostavbou kanalizace bude dle zpracované dokumentace probíhat rekonstrukce a intenzifikace stávající čistírny odpadních vod, tak aby vyhovovala platné legislativě. Technologie čistícího procesu bude upravena na linku s vyšším stářím kalu a s prostorami pro provádění nitrifikace a denitrifikace. Před biologickou linku bude zařazena protékaná dešťová zdrž. Stávající povrchové provzdušňování bude nahrazeno jemnobublinnou pneumatickou aerací. Za mimořádných okolností bude možné provádět chemické srážení fosforu. Celá čistírna bude modernizována a automatizována. Kapacita
7
PRVKUK – Královéhradeckého kraje rekonstruované čistírny bude 16 630 m3/den a 1 280 kg BSK5/den. Rekonstrukce a intenzifikace budou ukončeny do konce roku 2006. Na ČOV Vrchlabí budou výhledově přiváděny i splaškové vody z obcí Horní Branná (okres Semily) a dále Dolní Branná, Kunčice. Vzhledem ke stáří a technickému stavu kanalizační sítě doporučujeme postupnou rekonstrukci trubních vedení (cca 4,62 km). Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech města a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací.
8
