PRVKUK – Královéhradeckého kraje Kód obce PRVK:
3610.5215.061.01
Kód obce UIR:
16309
Název obce:
ŠPINDLERŮV MLÝN
PODKLADY
Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Trutnov, Hydroprojekt CZ a.s., 2000 Provozní řád vodovodu, EKZA spol. s r.o Územní plán sídelního útvaru Špindlerův Mlýn, ATELIER URBIS 1994 Zákres situace vodovodu do mapy 1:8 000 Studie rozšíření ČOV Špindlerův Mlýn, PIK Vítek, 2003 Investiční záměr „Špindlerův Mlýn – intenzifikace čistírny odpadních vod“, VRV Praha, 05/2004 Údaje, které poskytli pracovníci společnosti HYDRIA spol. s.r.o. Špindlerův Mlýn Prohlášení vyplněné pracovníkem MěÚ Špindlerův Mlýn
CHARAKTERISTIKA OBCE (MÍSTNÍ ČÁSTI) Špindlerův Mlýn ( 700,00 – 900,00 m n.m.) je horské město s poměrně rozptýlenou zástavbou převážně složenou z hotelů, penzionů, rekreačních chat a chalup a objektů služeb. Počet přechodných návštěvníků v období rekreační sezóny mnohonásobně přesahuje počet trvale bydlících obyvatel. Město leží v ochranném pásmu KRNAP a na území CHOPAV Krkonoše, extravilán pak na území NP Krkonoše. Vlastní Špindlerův Mlýn leží nad PHO II. a III. stupně zdrojů pitné vody pro město Vrchlabí. Městem protéká řeka Labe.
VODOVOD Stávající stav Město má veřejný vodovod, ze kterého je zásobeno téměř veškeré trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo. Vlastníkem vodovodu je město Špindlerův Mlýn a jeho provozovatelem Hydria s.r.o. Špindlerův Mlýn. • •
Zdroje pitné vody pro městský vodovod: zdroj Bílé Labe – povrchový zdroj z Bílého Labe pod soutokem s Černým potokem. Kapacita je 60 l/s. Postaven byl v roce 1986. Voda z něj je vedena do úpravny vody Dívčí Lávky. prameniště Svatý Petr – pramenní zářezy se sběrnou jímkou, vybudované v roce 1924 a částečně zrekonstruované v roce 2003 včetně přístavby odkyselovacího filtru. Minimální vydatnost zdroje je 3,2 l/s maximální vydatnost je 10,0 l/s. Kvalita vody vyhovuje právním předpisům. Voda je z prameniště vedena gravitačně do vodojemu Panorama.
Úpravna vody Dívčí Lávky je nově postavená úpravna na kapacitu 60 l/s, dokončena v roce 1987, zdrojem vody je surová voda z Bílého Labe. Technologie je založena na koagulační filtraci vody v otevřených rychlofiltrech bez mezidna. Do surové vody se dávkuje
1
PRVKUK – Královéhradeckého kraje koagulant síran hlinitý, za filtrací se dávkuje plynný chlór, síran amonný, oxid uhličitý a vápenný hydrát. Kal z usazovacích nádrží je řízeně vypouštěn do splaškové kanalizace. Zásobované území je rozděleno do tlakových pásem (včetně Bedřichova) následovně: Špindlerův Mlýn • I. tlakové pásmo (712,00/795,00 m n.m.) je vymezeno maximální hladinou vody v akumulaci Dívčí Lávky a redukční šachtou ”penzion Věra” Akumulace u úpravny vody Dívčí Lávky - zemní vodojem o objemu 2 x 1500 m3 (795,60/790,6 m.n.m), uveden do provozu v roce 1987. Do přívodního potrubí čisté vody je dávkován plynný chlór. Pitná voda je dodávána do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v I. tlakovém pásmu. • I.a tlakové pásmo (712,00/695,00 m n.m.) – viz 61.02 Bedřichov • I.b tlakové pásmo (735,00/698,00 m n.m.) – viz 61.02 Bedřichov •
II. tlakové pásmo (760,00/831,00 m n.m.) - hranice je vymezena maximální hladinou vody ve vodojemu Lověna a Okružní ulicí Vodojem Lověna – zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 x 250 m3 (831,00/826,00 m.n.m), vybudovaný asi v roce 1986 a zrekonstruovaným v roce 2002. Voda do vodojemu je přivedena výtlačným řadem z čerpací stanice ”II. tlak. pásmo vodou” z I. tlak. pásma ze zásobního řadu z úpravny vody Dívčí Lávky. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům II. tlakového pásma Špindlerův Mlýn. Vodojem Špindlerův Mlýn - zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 x 50 m3 (858,00 / 855,50 m n.m.) vybudovaný asi v roce 1924 a zrekonstruovaný v roce 2001. Voda do vodojemu je přivedena gravitačně z VDJ Panorama. Voda je zde hygienicky zabezpečována chlornanem sodným. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům II. tlakového pásma. Dále je z něj doplňován VDJ Lověna a přes přerušovací komoru U školy je možné i posílení vodovodní sítě I. tlak. pásma.
• •
III. tlakové pásmo (725,00/808,00 m n.m.) – viz 61.02 Bedřichov III.a tlakové pásmo (750,00/819,00 m n.m.) – viz 61.02 Bedřichov
Svatý Petr nový vodovod: • I. tlakové pásmo (787,00/879,00 m n.m.) - hranice je vymezena maximální hladinou vody ve vodojemu Horal a penzionem Kristýna Vodojem Horal – zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 x 250 m3 (879,00/875,00 m.n.m), vybudovaný asi v roce 1988 a zrekonstruovaný v roce 1999. Do vodojemu je voda přivedena gravitačně z vodojemu Panorama a dále je sem voda čerpána přečerpávací stanicí Škola z vodovodní sítě zásobené z VDJ Lověna. Zásobním řadem z vodojemu Horal je pitná voda vedena do oblasti Svatého Petra. Zdravotní zabezpečení pitné vody je ve vodojemu řešeno dávkováním roztoku chlornanu sodného. •
II. tlakové pásmo (752,00/813,00 m n.m.) je vymezeno přerušovací komorou Alpský hotel SKI areálem Svatý Petr
•
III. tlakové pásmo (879,00/890,00 m n.m.) – jedná se výtlak z vodojemu Horal až k penzionu Panorama
2
PRVKUK – Královéhradeckého kraje Starý vodovod: • IV. tlakové pásmo (845,00/920,00 m n.m.) je vymezeno maximální hladinou vody ve vodojemu Panorama a penzionem ÚDA. Vodojem Panoráma - zemní jednokomorový vodojem o objemu 1x30 m3 (terén 920,00 m.n.m), vybudovaný cca v roce 1921 a zrekonstruovaný v roce 2003. Do vodojemu je voda přivedena gravitačně z přilehlého prameniště a odkyselovacího filtru Sv. Petr. VDJ zásobuje pitnou vodou zásobním řadem lokalitu Svatý Petr a doplňuje VDJ Horal a VDJ Špindlerův Mlýn. •
V. tlakové pásmo (870,00/845,00 m n.m.) – jedná se pásmo AT stanice Sv. Petr - Tesla až k penzionu Stráž.
Objekty na síti: • Čerpací stanice II. tlak. pásmo, výkon 15 l/s. ČS slouží k přečerpávání vody z I. tlak. pásma do vodojemu II. tlakového pásmo. • Přečerpávací stanice Škola, výkon 8 l/s uvedena do provozu 1988, slouží k přečerpávání vody z vodovodní sítě vodojemu II. tlakového pásmo do VDJ Horal. • AT stanice Horal, umístěná ve vodojemu Horal, výkon 21 l/s, slouží k přečerpávání vody pro III. tlakové pásmo Svatého Petra, tj. pro hotel Horal a další výše položené objekty ve Svatém Petru. • AT stanice Svatý Petr - Tesla, výkon 10,6 l/s, slouží k zásobování nejvýše položených objektů ve Sv. Petru. Dle schváleného dlouhodobého investičního plánu Město plánuje rekonstrukce starých ocelových řadů DN 80 - 460 m, DN 100 - 940 m. Dále tento plán počítá s následujícími investicemi: a) Rekonstrukce akumulace úpravny vody 2 x 1500 m3 b) Rekonstrukce filtrů a usazovacích nádrží úpravny vody c) Odkanalizování úpravny vody d) Rekonstrukce vytápění a střechy úpravny vody f) Další úpravy na vodovodním systému Navržená řešení jsou pouze předběžným návrhem, konkrétní podoby jednotlivých investičních akcí budou stanovovány na základě aktuelních analýz potřeb a možností města. Špindlerův Mlýn má zpracovaný územní plán, ve kterém je navrženo připojení místní části Labská na městský vodovod – napojením na stávající vodovodní řad I. tlak. pásma u ČOV.
Navrhované řešení Systém zásobování pitnou vodou je vyhovující a ani v budoucnu nebude měněn. V souladu s provozovatelem vodovodu doporučujeme rekonstrukci starých ocelových řadů a rekonstrukci objektů úpravny vody Dívčí Lávky.
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Město Špindlerův Mlýn nemá vlastní náhradní zdroje pitné vody. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) bude řešeno jejím dovozem: •
v případě místní havárie bude pitná voda dovážena z nejbližšího veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, tj. z úpravny vody v Herlíkovicích.
3
PRVKUK – Královéhradeckého kraje Pokud nebude možné využít žádný z místních zdrojů ani dovoz z ÚV Herlíkovice, bude pitná voda dovážena ve formě vody balené. •
v případě havárie postihující rozsáhlejší území bude náhradním zdrojem pitné vody vrtaná studna Lánovská na katastru města Vrchlabí.
V obou případech budou pro nouzové zásobení využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace – odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem.
KANALIZACE Stávající stav Město Špindlerův Mlýn má vybudovaný systém oddílné kanalizace. Splaškovou kanalizací je odpadní voda odváděna na čistírnu odpadních vod v Bedřichově. Soustavná kanalizační síť splaškové kanalizace byla budovaná v 80. letech a dokončena v roce 1988. Touto sítí je odkanalizována téměř veškerá zástavba Špindlerova Mlýna a místní části Bedřichov. Kanalizace byla vybudována z kameninových a PVC trub DN 300-500. Na ČOV jsou přiváděny odpadní vody od téměř všech obyvatel města (trvale bydlící obyvatelé – cca 96 %, přechodní návštěvníci – 100 %). Ostatní odpadní vody jsou zachycovány v septicích s přepadem do trativodů (trvale bydlící obyvatelé – cca 4 %, přechodní návštěvníci – 0 %). Mechanicko-biologická čistírna, vybudovaná v roce 1988, je určena pro čištění odpadních vod ze Špindlerova Mlýna a Bedřichova. Je spolu se splaškovou kanalizací majetkem města Špindlerův Mlýn, provozovatelem je HYDRIA spol. s r.o. Čistírna je navržena na kapacitu 3600 m3/den a látkové zatížení 702 kg BSK5/den tj. 11 500 EO. Technologie se skládá z mechanického stupně, který je vybaven odlehčovací komorou, hrubými česlemi, česlemi typu DOOR 800 mm s mechanickým shrabováním a automatickým vyklizením, automatickým rotačním sítem Huber Rotomat R009, provzdušovaným lapákem písku a dvojicí podélných usazovacích nádrží o objemu 740m3 s podélnými shrabovacími mosty. Součástí jsou dvě vertikální zahušťovací nádrže primárního kalu. Dále se technologie skládá ze dvou aktivačních nádrží o objemu 980m3 původně navržených jako středobubliné, po rekonstrukci jemnobubliné aerace. Za aktivacemi je dvojice podélných dosazovacích nádrží s rovným dnem, vyklizená shrabovacími mosty s kontinuálním odtahem kalu. Objemy vyčištěné vody jsou měřeny na odtoku v měrném Venturiho žlabu osazeném ultrazvukovým zařízením. Součástí technologie je kalové hospodářství složené ze sítového lisu a dvou nádrží, z nichž jedna slouží ke stabilizaci kalu a druhá slouží jako uskladňovací, každá má objem 1000 m3. Zahuštěný kal je k dalšímu zpracování odvážen na ČOV Jilemnice. V turistické sezóně (především v zimní) je čistírna plně vytížena a zhoršuje se kvalita odtoku do té míry, že jsou překračovány koncentrace znečišťujících látek povolených platným vodoprávním povolením. V celoročních průměrech je překročena i koncentrace 1 mg P/l, kterou na odtoku z ČOV požaduje Povodí Labe s.p.. Provozní problémy způsobuje i zatížení čistírny nátokem velkého množství balastních vod.
4
PRVKUK – Královéhradeckého kraje Objekty v intravilánu města jsou z hlediska zásobování pitnou vodou a likvidace odpadních vod řešeny individuálně. Pouze u hraničního přechodu do Polska je soukromá centrální ČOV pro cca 10 rekreačních objektů. Jedná se o čistírnu odp. vod Erlebachova bouda, typu CNP 200 (BMTO Liberec, kapacita 150 m3/d, 27 kg BSK5/d). Dešťové vody z cca 30 % města jsou zachycovány dešťovou kanalizací ve správě Technických služeb a vypouštěny do řeky Labe. Dešťové vody ze zbylých ploch jsou odváděny do vodoteče systémem příkopů, struh a propustků. Město má zpracovanou studii, která vyhodnocuje stávající stav čistírny a navrhuje varianty rekonstrukce a rozšíření ČOV na kapacitu 15 000 EO. Dle schváleného dlouhodobého investičního plánu Město plánuje rekonstrukci kanalizační sítě z kameninových nebo plastových kanalizačních trub DN 300 v celkové délce 2,672 km a rekonstrukci ČOV (15.000 EO): Rekonstrukce a intenzifikace je řešena investičním záměrem, který byl v červnu 2004 schválen zastupitelstvem Města a jehož projednávání s dotčenými orgány bylo zahájeno. Intenzifikovaná čistírna bude mít látkovou kapacitu 15 000 EO a celkovou hydraulickou kapacitu 9 504 m3/den. Hydraulická kapacita biologického stupně bude 4 147 m3/den. Zkráceně lze zásadní úpravy navržené zpracovatelem záměru popsat následovně: • úprava mechanického předčištění - nové hrubé strojní česle a jemná rotační síta, nové technologické vybavení lapáku písku. • biologická část čistírny bude přestavěna na systém R-D-N (regenerace – denitrifikace – nitrifikace). Potřebný objem pro denitrifikace bude získán zkrácením předimenzovaných usazovacích a dosazovacích nádrží, pro regeneraci bude do stávajícího objektu vestavěna nová nádrž. • Výměna technologického vystrojení dosazovacích nádrží. • Doplnění dávkování železitého koagulantu pro srážení fosforu. • Nový měrný objekt. • Přestavba kalového hospodářství na odvodňování ne pouze zahušťování kalu. Vzhledem ke stávajícímu rozsahu pokrytí intravilánu kanalizační sítí nepředpokládají zástupci města její další rozšiřování. Bude však pokračovat výstavba domovních přípojek, které umožní napojení dalších objektů. Město Špindlerův Mlýn bylo usnesením vlády ČR č.1236 z 9.12.2002 zařazeno do kategorie aglomerací s velikostí nad 10 000 EO, u kterých se předpokládá zajistit požadavky směrnice 91/271/EHS do konce roku 2010. V Regionálním plánu implementace byla ve Špindlerově Mlýně navržena postupná dostavba kanalizačních sběračů v dalších částech města. V aglomeraci Špindlerův Mlýn, jejíž součástí je i místní část Bedřichov, je v průměru dosahováno produkce znečištění odpovídající přibližně 6 500 EO. V plné turistické sezóně je na čistírnu odpadních vod, na kterou jsou odváděny téměř veškeré odpadní vody, přiváděno znečištění odpovídající cca 11 000 EO. V rozvojových plánech města je počítáno s dalším růstem. Z těchto důvodů byla aglomerace Špindlerův Mlýn zařazena do kategorie nad10 tis. EO.
Navrhované řešení Ve městě Špindlerův Mlýn není pro období do roku 2015 uvažováno s rozšiřováním kanalizační sítě, protože její rozsah je v současné době již dostatečný.
5
PRVKUK – Královéhradeckého kraje
Vzhledem k velkém nátoku balastních vod bude v letech 2010 ÷ 2015 provedena výměna části kmenové stoky „A“ v délce cca 960 m (DN 300). Dále doporučujeme provedení rekonstrukce další části kanalizační sítě v délce cca 2,5 km. Stávající úroveň technologie čištění odpadních vod na ČOV Špindlerův Mlýn není dostačují pro plnění parametrů vyčištěné odpadní vody předepsaných platným vodoprávním povolením (především v koncentraci vypouštěného BSK5). Kapacitní parametry ČOV jsou pro sledované období do roku 2015 nevyhovující. Do konce roku 2010 bude zpracovaného investičního záměru provedena intenzifikace a rozšíření čistírny. Po rekonstrukci a intenzifikaci bude mít čistírna látkovou kapacitu 15 000 EO, celkovou hydraulickou kapacitu 9 504 m3/den a hydraulickou kapacitu biologické části 4 147 m3/den. Stavba bude především zahrnovat úpravu mechanického předčištění (nové hrubé strojní česle a jemná rotační síta, nové technologické vybavení lapáku písku), přestavbu biologické části čistírny na systém R-D-N (regenerace – denitrifikace – nitrifikace), kdy potřebný objem pro denitrifikace bude získán zkrácením předimenzovaných usazovacích a dosazovacích nádrží a pro regeneraci vestavbou nové nádrže do stávajícího objektu, výměnu technologického vystrojení dosazovacích nádrží, doplnění dávkování železitého koagulantu pro srážení fosforu a přestavbu kalového hospodářství na odvodňování ne pouze zahušťování kalu. Likvidace odpadních vod z ostatních částí zástavby bude řešena individuelním způsobem s využitím domovních mikročistíren a žump. Žumpy budou používány pouze v případech, kdy není k dispozici vhodný recipient a kdy hydrogeologický posudek neumožní vypouštění vyčištěných odpadních vod z domovních mikročistíren do podmoku. U rekreačních objektů budou při návrhu domovních čistíren upřednostňovány extenzivní mikročistírny (septik nebo štěrbinová nádrž se zemním filtrem). Návrh časového harmonogramu předpokládaných technických opatření je orientační. Realizace stavby bude záviset na finančních možnostech města a na objemu finančních prostředků, které budou moci být poskytnuty ve formě dotací.
6
