Znak obce
Vlajka obce
1
Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy řádem německých rytířů v roce 1256. Zachovalé listiny pocházející ze začátku 14. století nazývájí Dlouhou Ves latinsky Longa Villa. O jejím německém původu svědčí kostel sv. Mikuláše, který byl patronem kolonistů, i „dlouhý“ protáhlý tvar, typický právě pro vsi zakládané purkrechtím způsobem. Takové tvary vesnic se četně vyskytují v německých oblastech od Porýní až ke Středohoří severní Moravy a označují se jako „řadové“ nebo „řetězové“ vesnice. Tento tvar vesnice je vyslověně německý. Podle svého tvaru dostala roku 1308 jméno Langendorf. Český překlad německého názvu, Dlouhá Ves, se užívá již od středověku,od roku 1437. Obě jména existovala vedle sebe současně, protože původní německé obyvatelstvo zde žilo až do zániku Jihlavského německého ostrova roku 1945. Dialekt této části ostrova zachovával nejvíce starobylých prvků a odrážel tak nejvíce původ předků zdejších němců. Na začátku 14. století náležela Dlouhá Ves vilémovskému klášteru u Golčova Jeníkova založeném Vilémem ze Sulzbachu. Výměnou statků přešla Dlouhá Ves 16. října 1307 do majetků Lichtenburků. Již v roce 1308 zastavil Raimund z Lichtenburku Dlouhou Ves cisterciáckému klášteru v Sedlci založeném roku 1143 německými mnichy z Waldsassenu. V roce 1316 koupil Dlouhou Ves arcidiakon a magister Ropoto, který za Dlouhou Ves složil částku 225 kop grošů. Tento církevní hodnostář pak věnoval obec ženskému kláštěru v Pohledu. Obec byla poddanská a povinna svému panství robotou. V Dlouhé Vsi je starý kostel sv. Mikuláše, původně filiální kostel šlapanovský. V roce 1335 byl osamostatněn a postaven pod patronát pohledské abatyše. Tehdejší farář se jmenoval Walter a musel po oddělení platit šlapanovskému faráři půl marky ročně. Ve 14 století se uvádějí dlouhoveští faráři Jan, Jakub, Mikuláš a Konrád. Od kdy není v Dlouhé Vsi farář není známo, dle jedné pověsti prý opustil obec během morové epidemie. Od roku 1643 spravuje kostel pohledská farnost. Ještě dnes existuje v Dlouhé Vsi „Plairhöfer“(farský dvorek) v č. 54, který 2
sloužil po nějakou dobu i jako škola. V určitých dnech slouží v místním kostele bohoslužby duchovní z Pohledu. Po zrušení pohledského kláštera přešel kostel roku 1782 k náboženskému fondu. Dlouhá Ves byla dříve přiškolena ke klášterní škole v Pohledu. Po zrušení kláštera v roce 1782 byla zřízena veřejná škola, která sloužila také sousedním obcím. 22. listopadu 1792 byla v Dlouhé Vsi zřízena filiální škola, která sloužila dětem z Dlouhé Vsi, Bartošova a Utína. Nacházela se v „Plairhöflu“ – farním dvoře prvním učitelem byl dlouhoveský Václav Hart z č. 55. V roce 1838 chodilo celotýdně do školy 86 žáků a 41 žáků, kteří využívali jen nedělní opakovací vyučování. V roce 1831 byla zbudována škola – školní budova č. 63. po zřízení školy v Bartošově roku 1875 odešli žáci z Bartošova, v roce 1877 z Utína, kteří byli přiškoleni škole ve Stříbrných Horách. Počet žáků byl však stále vysoký a školní budova tak špatná, takže v roce 1895 byla vybudována nová školní budova ( č. 69) proti kostelu. Když zde bylo 93 žáků, byla zřízena druhá třída a v roce 1914 vybudováno poschodí. Na přestavbu věnoval německý Schulverein 17 000 K. V roce 1920 byla v budově německé školy umístěna česká menšinová škola.
3
Obec Dlouhá Ves leží na území Českomoravské vrchoviny, ve střední části kraje Vysočina, v nadmořské výšce průměrně 470 m n.m. Obec je obklopena zemědělskou půdou a lesy. Obec protíná silnice, která spojuje města Havlíčkův Brod a Přibyslav. V obci dnes žije 401 obyvatel, průměrný věk je 36 let. Katastrální území má rozlohu 1 077 ha. Převážnou část zastavěného území obce lze charakterizovat jako území bydlení venkovského typu. V letech 1946 – 2001 bylo postaveno asi 70 % domů. Některé starší objekty jsou v horším stavu, postupně se ale opravují a přistavují. Obec nemá klasickou náves, za centrální prostor obce lze považovat prostor od křižovatky silnic III. třídy k budově obecního úřadu a základní škole s dětským hřištěm. Převážná část obyvatel za prací vyjíždí do blízkých měst Havlíčkův Brod a Přibyslav. V roce 2008 byl vybudovám vodovod, v roce 2009 kanalizace a ČOV.
4
Sídelní útvar Dlouhá Ves tvoří svým historickým vývojem součást Smilova, později Německého, dnes Havlíčkova Brodu. Současně však navazuje na historický vývoj Jihlavy a jejího regionu, a to především proto, že Jihlava v první polovině 13. století jako centrum hornické činnosti dala vzniknout ve svém blízkém i širokém okolí řadě osad. Tak vznikla roku 1256 i Dlouhá Ves. Horní činnost byla bohatě podporována králem Václavem I. i jeho synem Přemyslem Otakarem II., kteří přiznali Jihlavě jako městu a všem horníkům v Českém království obecně soustavu privilegií, jež další vývoj ustavil do tzv.městského práva jihlavského. Toto právo a s ním spojený významný soud pozdvihl postavení Jihlavy a jejich závislých osad do té míry, že se stala významnou pozemkovou vrchností (především v průběhu 15. a 16. století). Spolu s tímto hospodářským a politickým vývojem souvisel i vývoj kulturní, kdy již v průběhu 13. století v bohatých regionech vznikaly významné kláštery např. cisterciáci v Přibyslavi, cisterciačky v Pohledu, domy johanitů apod. Tento vývoj byl přetržen v období husitských válek, kdy Jihlava patřila spolu s Německým Brodem k důležitým oporám katolické strany, což posléze vedlo k úplnému zpustošení Brodu, vypálení, zbourání a vybití klášterů a poboření hradů a tvrzí. Dalším výrazným obdobím je doba po stavovském povstání, kdy
5
v třicetileté válce toto území velice utrpělo nájezdy švédského krále - teprve na samém konci války ( 1647 ) byla vojska plukovníka Oesterlinga císařskými vypuzena. Současně s tím došlo vlivem dlouhé války k hlubokému poškození hospodářství, vyhubení značné části obyvatelstva. V tomto období převážně dochází k přechodu vlastnictví vsí a osad spolu s panstvími z rukou staré šlechty české do rukou šlechty katolické, politicky spojené s císařskou mocí. Následky těchto záhub zachycuje Berní rula z konce 50. let 17. století. I později byl sídelní vývoj ovlivňován - a to opakovaným morem za vlády císaře a krále Leopolda I. a častým verbováním mladých mužů do vojska za válek proti Osmanskému Turecku a o dědictví
6
španělské. Teprve období vlády Karla VI. znamená jistou stabilitu hospodářskou. Tereziánské a Josefínské období na jednu stranu opět zatěžuje venkov odvody v dlouhé době válek s Pruskem a i pustošením v některých válečných taženích ve 40. letech 18. století, ale také působí kladně rozvojem základní vzdělanosti skrze povinnou školní docházku, zaváděním nové cestní sítě. Toto období plynule přechází do periody válek proti revoluční Francii a především proti Napoleonovi I., kdy Německobrodsko a Jihlavsko se stalo součástí týlového zázemí spojených armád Napoleona I. a Františka I. Toto je spojeno i s okupací jihlavského a brodského regionu v letech 1805 a 1806 francouzskými a bavorskými vojsky. 19. století je dobou rozvoje a vytvoření prakticky dnešní podoby sídla. Přes časově omezené negativní vlivy ( cholera v roce 1831, bouřlivá léta 1848 a 1849 a válka pruskorakouská) dochází k trvalému hospodářskému rozvoji, ke stavbě železnice a vlivu pomalu se rozvíjejících průmyslových aktivit v okolních městech. 20. století přináší dva silné otřesy skrze světové války a jejich důsledky - po I. sv. válce jde o vytvoření samostatného státu s republikánskou formou, v důsledku II. světové války dochází ke změně společenských podmínek, přerušení tradičních hospodářských a lidských vazeb.
7
Sbor dobrovolných hasičů Dlouhá Ves Český hasičský sbor byl v Dlouhé Vsi ustanoven v roce 1923. Do té doby zde žádný sbor nebyl. Protože obyvatelé německé národnosti zde byli ve značné převaze, došlo k tomu po dlouhých dohadech zásluhou Jana Jokla a českého vládního komisaře v obci Václava Doležala. Nový český sbor čítal 19 hasičů a ti se hned pustili do stavby zbrojnice. Jejímu slavnostnímu otevření a předání nové stříkačky došlo 30. srpna 1925. V současnosti má Sbor dobrovolných hasičů Dlouhá Ves 83 členů, z toho 39 mužů, 18 žen a 26 dětí.
Stará hasičská zbrojnice
Nová hasičská zbrojnice 8
Výjezdová jednotka obce
Nejmladší generace hasičů, rok 2010
Zakladatelé sboru 9
Tělovýchovná jednota Dlouhá Ves • Dne 28.6.1990 proběhla zakládající schůze Tělovýchovné jednoty Dlouhá Ves, kde bylo přítomno 24 občanů (pozdějších hráčů a funkcionářů) • Po sezoně 2001/2002 postup z IV. třídy skupiny A do III. třídy • V sezoně 2003/2004 se umístil celek TJ Dlouhá Ves na 3. místě v III. třídě • Po sezoně 2004/2005 postup z III. třídy do Okresního přeboru • Podzim 2005 – Vítěz Okresního poháru v kopané • Po sezoně 2005/2006 postup z Okresního přeboru do Krajské soutěže I.B třídy • Po sezoně 2007/2008 postup z I.B třídy do I.A třídy skupiny A • Podzim 2009 – Druhé místo v Okresním poháru v kopané • Dnes má TJ Dlouhá Ves 72 členů, tým A, tým B, tým dorostu a přípravky.
Sezona 2009 - 2010, sestava I. A třída
10
Zakládající členové TJ Dlouhá Ves
Družstvo žáků
11
Základní škola a mateřská škola v Dlouhé Vsi
12
Základní škola - rok 2009/2010
Mateřská škola - rok 2009/2010
13
14
15
Pohlednice obce
16
17
Historická fota obce
Dům č.p. 88
Dům č.p. 55 a kostel sv. Mikuláše
18
Stavení Jindřicha Hintnause, vyhořelo v roce 1959
Divadelní ochotníci - rok 1960
19
Dům č.p. 18
Kostel sv. Mikuláše a dům č.p. 56
20
Usedlost Ptáčníkovo (původně Tonarovo), vyhořelo v roce 1955
21
Kostel sv. Mikuláše
22
křížky v okolí obce
23
márnice v objektu hřbitova u kostela sv. mikuláše
24
Smírčí kámen 25
26
27
28
