Popis obce Obec Svaté Pole jest menší vesnice, mající 502 obyvatele. Skládá se ze Sv. Pole a osad Malé Lhotky a Budínku. Leží v krajině prostředně úrodné. Pěkné polnosti náležejí dvoru bývalého knížete Colloreda Mansfelda z Dobříše a faře, méně úrodné rolníkům a chalupníkům. V blízkosti její leží obec Obořiště, Daleké Dušníky, Drhovy a Rosovice. V krajině převládajícího sucha. Bouře a pršky točí se zpravidla kolem, obec vynechávajíce. Obec má celkem ha pozemků. Z toho připadá na : role ha, louky ha, pastviny ha, lesy ha, řeky ha, potoky ha, rybníky ha. Celkový počet stavení je 84. Z něho patří Sv. Poli 30 stavení, Malé Lhotce 29 stavení a Budínku 25 stavení. K význačnějším budovám nutno čítati školu, velký kostel, stojící na návrší skoro uprostřed obce, knížecí dvůr, pěkný mlýn p. Ant. Petrusa, faru a dva hostince (p. Ant. Krásy, a pí M. Kolkové). Obyvatelstvo zaměstnává se většinou pracemi polními. Živnost kupeckou provozuje přitom p. Ant. Čech, truhlářskou p. Jan Farář, Em. Jarý a V. Žaloudek, krejčovskou p. Jan Drmla, kovářskou p. Fr. Mařík, kolářskou J. Černý, mlynářskou p. Ant. Petrus, Kar. Šrámek a Fr. Červený. Obec má dobré spojení silnicemi do Příbramě a Dobříše. Okolí je pěkné. Mezi polnostmi blýská se hladina několika rybníků, z nichž největší je „Svatopolský“ a „Pařezitý“. Též lesy nacházejí se v blízkosti. To jsou hlavně „ Tuškovský les“ a „Chotobuš“. Celkem šíří se krajem tichý klid, nerušený továrními stroji, a čilejší život v obci jeví se jedině v době polních prací v přírodě, při nichž namnoze užívá se hospodářských strojů. Kronikář Usnesením obec. zastupitelstva, ze dne 20. března 1924 byl jsem já, Jos. Horn, def. učitel ve Sv. Poli, ustanoven kronikářem zdejší obce. Funkce této ujal jsem se téhož dne. Nejsem zdejší rodák a dlím v místě teprve od ukončení světové války, jíž jsem se zúčastnil a v níž jsem pobyl po dobu 6 roků. Bojoval jsem na srbské frontě, kdež jsem byl zajat, vykonal jsem zlověstnou cestu přes Albanii do Itálie, odtud převezen byl jsem do Francie a z ní vrátil jsem se jako francouzský legionář do Čech zpět. Narodil jsem se 19.3. 1890 a po absolvování učitelského ústavu v Příbrami, jest to mé 5. místo (po válce 1.), když jsem se stal zde počátkem školního roku 1919-20 učitelem. Novým představeným byl tehdy zatímní řídící učitel V. Klíma, italský legionář, jenž však po krátké době 2 roků odešel jako def. řídící uč. do Dubence. Byl to dobrý učitel a u občanů byl ve značné vážnosti. Po něm přišel p. Jos. Vandas, řídící uč. z Nečíně, již šedesátník, za něhož vyučování na škole značně ochablo, příčinou vyčerpaných již jeho sil. Jest za to velkým milovníkem honitby. Má 9 dětí, z nichž nejmladšímu jest 1 rok, nejstaršímu 21. Ostatní učitelé: Jan Sláma, znamenitý hubař, sl. K. Urešová a A. Fidlerová. Škola je čtyřtřídní smíšená. Děkanem v obci byl d.p. E. Veselý, přírodopisec, hubař a značný vědátor, ovládající několik jazyků. Po jeho smrti, dne 6. března 1921 stal se na žádost občanů jeho nástupcem d.p. Jan Holý, dnes celkem málo oblíbený. V obci jest hasičský sbor, založený od r. 1900, jehož činnosti pro obec jest značná. Starosta obce Starostou v této klidné obci jest p. Ant. Petrus, mlynář. Občanstvo jest s ním spokojeno, jest velmi oblíben, o čemž svědčí stálé volení jeho starostou. Poprvé zvolen byl již roku 1904 a od té doby zůstává stále, byv již 6kráte zvolen. Jest zároveň předsedou záložního spolku (Reiffeisen) ve Sv. Poli. Za jeho vedení obec dobře prospívá a hospodaří. A tak plynula doba klidně bez bojů a rozepří, až přikvačila válka a s ní ruch a spěch, nářek a žal. Hned zpočátku narukovalo všecko mladší mužstvo. Byli to (dle udání starostova) P. Kolka, K. Hampejs, V. Krákora, Jos. Marhoul, V. Černý, B. Břížďala, A. Krása, R. Žaloudek, J.
Zelenka. Svoláni byli úplnou mobilisací, v celé říši prohlášenou. Rád nešel nikdo, ale musilo se. A doufalo se, že válka dlouho nepotrvá. Ve městech byla zlá bída a až z Prahy k nám jezdili pro mléko, trochu másla, mouky, bramborů nebo vajec. Přicházely nové odvody staršího mužstva a konečně i starci 50ti letí odcházeli.Válčilo se nejen v Evropě, ale i v Asii a v Africe a ve všech světových mořích. Bojováno bylo nejen na souši a vodě, ale i ve vzduchu. Proti sobě stála milionová vojska, obsahující v sobě národy všech lidských plemen. Válčící strany užívaly nejdokonalejších a nejzhoubnějších zbraní, jaké kdy člověk dovedl vymysliti. Kvetoucí města, na tisíce vesnic proměněny v sutiny, umělecké památky braly za své, nejúrodnější kraje obráceny v poušť. Miliony lidí bylo zabito nebo zmrzačeno, desítkám milionů vyrváni byli živitelé nebo budoucí jejich naděje, stům milionům přinesla válka utrpení, nikdy netušené. Mnoho bylo smutku v obci a mnoho mužů neustále odcházelo. Odvody stíhaly odvody. ( Dle dochovaného zápisu): Dne 9.6. 1916 – ročníky 1897 až 1866. Pilecký Fr., Chvátal Jos., Klepl Václ., Jelínek V., P. Holý Jan, Pejla V., Pejla Jos., Kozohorský Fr., Melichar V., Novotný Jos., Hubený Frant., Sláma Jan, Krákora Fr., Puchmajer Jos., Krejčík Fr., Brož Ant., Mařík Fr., Sirotek Mat., Novotný Jos., Vondruška Jos., Soukup Jos., Růžička Jos., Jarý Jos., Mochán Jan, Kocán Mat., Soukup Frant., Pužej Fr., Šámal V., Vitásek V., Pelcner Ant., Soukup V., Hrabák Frant., Kuba Ant., Krejzar Fr., Hnidec Nikolaj, Žaloudek Boh., Grünhut Bedř., Žaloudek Karel, Novotný Jos., Čech Ant., Brigherdi Angelo, Francinti Paulo, Bereta Jovani, Boccaqui Domin, Hrubý Jos., Soukup Jos., Maršík v., Kordule Ed.. 29.1. 1917 – ročníky 1892 – 1898. Dvořák Fr., Soukup V., Vitásek Václ., Šámal V., Žaloudek Boh., Melichar V. 15.3. 1917 – ročníky 1872 – 1891. Jelínek V., Puchmajer Jos., Brož Ant., Vondruška Jos., Růžička Jos., Mochán Jan, Holý Jan, Mařík Fr., Krákora Fr., Soukup V., Maršík V., Pilecký Fr., Čech Ant., Krejzar Fr., Hubený Fr.,. 13.6. 1917 – ročníky 1867 – 1893. Sláma Jan, Pejla V., Chvátal Jos., Hrabák Fr., Soukup Jos., Kocán Mat., Kozohorský Fr., Vermach Jos., Pilecký Jos., Weiss Jos., Grünhut Bedřich. 20.9. 1917 – ročníky 1897, 1898, 1899. Burian Jos., Dvořák Fr., Kolář Ant., Mandík Jos., Šámal V., Černý Jos., Pošitma Jos.. 1917- ročník 1899. Vermach Frant., Cihelka Ant., Černý Jos., Černý Fr., Hájek Ant., Slavíček Jar., Kolář Ant. . A odvodů takových bylo více. Hned v r. 1914 někteří padli v Srbsku. A smutné ty případy se množily. O mnohých se nevědělo, tu a tam některý psal ze zajetí, některý se vracel raněn na zotavenou. Jak žalostné bylo loučení po vyléčení při novém odchodu na frontu. Nepřátelští zajatci přivezeni do naší vesničky. Bylo to v roce 1915, kdy bylo zde ubytováno 16 italských uprchlíků, z nichž dva ve Sv. Poli zemřeli a několik ruských. Z nemoci se dostavily, zvláště v r. 1918 zle řádila tzv. „ Španělská chřipka. Málo bylo lidí, kteří jí neonemocněli a několik případů, kteří na ni zemřeli. A ke všemu tomu družil se nový nepřítel –hlad. Nastaly přísné rekvisice obilí a zásob – později prováděné i vojskem a na potraviny vydávány zvláštní lístky, všeobecně – „-enky“ nazývané. Byly to „chlebenky“, „tabáčenky“, „cukřenky“ a j. – Osvobození Teprve den 28. října 1918 přinesl vykoupení a zůstane navždy zapsán zlatými písmenami v dějinách světa a zvláště českého národa. Toho dne dokonáno bylo politické osvobození českého národa, toho dne ustanoven byl samostatný československý stát. Na zříceninách starého Rakouska vznikl a s ním po zásluze súčtoval. Súčtoval s ním převratem, při němž monarchie habsburská nadobro zmizela z řad států evropských. Zpráva o převratu došla do obce na večer téhož dne. V malé chvilce dověděli se o tom všichni občané. Převrat
přivítán byl s radostí a jásotem. Všecka pouta, a závazky k bývalé monarchii rázem padly. My setřásli jsme ty okovy poroby, jež déle tří set let nás poutaly a překážely nám ve zdárném našem vývoji a rozvoji. Dnes máme vládu národní, jen vůle národa rozhoduje o všech našich věcech. Státní forma našeho mladého státu sluje demokratická republika. I. President Prvním presidentem jejím stal se slavný náš vůdce československých legií za hranicemi a vítěz nad spojenci – Tomáš Garrigue Masaryk, syn chudého dělníka, někdejší učeň kovářský, za svoji úsilovnou a namáhavou práci. Zvolen byl jednomyslně celým národem a s velikým nadšením a slávou ubytován na hradě pražském. Strašný boj světový přešel. Nový boj nám nastává. Není již tak krutý, ale za to tím nebezpečnější. Je to boj proti našim nepřátelům, jichž celé řady proti nám se staví. Buďme tedy připraveni! Maličká země naše, kolkolem nepřátely obklopena, krví a potem svých synů vykoupená, věru stojí za to, aby dnes, kdy červenobílý prapor svobody své vztýčila, dovedla si jej také uhájiti. Máme ji rádi nade všecko, což dokázali jsme i za jejími hranicemi a bude-li kdy opět třeba, nesmíme zpět. Vždyť svoboda naše nebyla zadarmo. Jako upomínka na strašné oběti kvůli ní přinesené stůjtež zde jména těch, již za ni i životy své obětovali. Jsou to: Padlí ve světové válce Svaté Pole: Jaroslav Břížďala, 21 rok v Itálii, Václav Černý, 28 r. zemřel v Srbsku, Eman Drmla, 23. r. raněn v Rusku, zemřel na Moravě, Frant. Farář, 27. r. padl v Itálii, Pavel Kolka – zůstal nezvěstným v Rusku, Václav Lukeš, 20 r., kočí u kníž. dvora, padl v Rusku, Josef Marhoul 23r., zemřel v Rusku Budínek: Josef Cihelka 23 r., padl v Srbsku, Václav Dvořák 37 r., padl v Rusku, Josef Fiřt 23 r., zůstal nezvěstným, Josef Kobík 28 r., zemřel v Srbsku, Josef Kočí 23 r., zůstal nezvěstným, Frant. Krejčík, zemřel doma, následkem války Josef Kšána 42 r., padl v Rusku, Josef Melichar 39. zemřel následkem omrznutí v Rusku v nemocni. v Praze Josef Pilecký 23 r., padl v Srbsku, Ant. Rada 32 r., padl v Srbsku, Ant. Rys 31 r., padl v Srbsku, Jan Rys 26 r., padl v Rusku, Josef ‚Rys 39 r., zůstal nezvěstným, Malá Lhotka: Frant. Kšána 30 r., padl v Rusku, Josef Jarý 22 r., padl v Rusku, Josef Novotný 25 r., padl v Itálii, Matěj Novotný -, převezen z Francie, zemřel v Benešově
Alois Puchmajer 26 r., padl v Srbsku. Z uvedených jmen viděti jest, že obec naše zaplatila opravdu krvavou daní na utvoření našeho svobodného státu a podobně jistě i ostatní obce celé naší republiky. Sčítání lidu Dne 1. února 1921 provedeno bylo pomocí sčítacích komisařů první sčítání lidu po válce v republice československé. Úbytek obyvatelstva nejeví se příliš značný, což vysvětluje se tím, že v našem státě, hlavně ve větších městech usadilo se mnoho cizinců, jmenovitě Prusů. Čsl. církev Dne 28. ledna 1921 založena v obci zdejší též církev československá – státní-, k níž přihlásilo se 29 členů, vesměs ze Sv. Pole. Úmrtí p. děkana Dne 6. března t.r. zemřel d.p. děkan E. Veselý a pochován byl za velké účasti lidu zdejšího i lidu z obcí okolních na místním hřbitově. Částeč. mobilisace Dne 25. října Republika jest ohrožena dobrodružstvím exkrále Karla, jenž přijíždí do Uher, a proto volá náš stát do zbraně částečnou mobilisací. Mladí občané odcházejí ke svým plukům, aby se postavili na ochranu vlasti. Ostatní pomáhejme dle sil svých, aby budoucnost umožnila nám s pýchou a radostí pohlížeti do minulosti naší svobodné republiky. Oslava 28. října Téhož roku oslaven den 28. října význačněji. Společná oslava konána byla společně se „Sokolem“ v Obořišti a osvětovým sborem ve Sv. Poli. Přednášku a besídku uspořádal jednatel osvětového sboru J. Horn. Účast byla značná. Karel Havlíček Borovský Dne 31. října slavil čsl. národ 100leté narozeniny slavného svého žurnalisty a politika K. Havlíčka Borovského. Slavnost v naší obci a Obořišti uspořádal s přednáškou jednatel osvětového sboru. Hasičský sbor V dubnu 1922 utvořila si osada Budínek svůj samostatný sbor a odtrhla se od sboru Svatopolského. Úmrtí p. K. Šrámka Dne 22. února 1923 zemřel p. Karel Šrámek, mlynář ve Sv. Poli, zasloužilý občan, člen sboru hasičského a dlouholetý činovník obecní Reiffeisenky. Pohřeb konán 24. února za veliké účasti občanstva a hasičstva. Škola Dne 1. dubna 1923 přeměněna byl zdejší čtyřtřídní smíšená škola na školu trojtřídní. Pobočka při škole povolena. Změny ve škole Dne 1. září 1923 odchází ze zdejší školy uč. Josef Horn do Dobříše na školu občanskou. Přichází sl. Kristina Urešová.
Oprava kostela V letních měsících 1923 opraven byl s velkým nákladem kostel a zároveň fara. Úroda Úroda letošního roku je celkem uspokojivá, přes to, že na jaře převalilo se krajem slabé krupobití. Počasí příznivé. Ceny obilí jsou značné. Též ceny dobytka jsou vysoké. Biřmování Dne 18. června 1924 bylo při zdejším kostele sv. biřmování pro přifařené obce. Památník padlým Dne 15. srpna 1924 otevřena vysvěcena byla na Budínku kaplička se jmény padlých vojínů, jež vystavěna byla jako památník na československý odboj. Svěcení provázeno bylo okázalou slavností. Stavba školy Dne 25. srpna 1924 konána byla v Obořišti schůze, za přítomnosti okres. hejtmana, lékaře a školního inspektora, na níž projednávána byla záležitost stavby školy v Obořišti a schválení místa pro ni. Obecní zastupitelstvo Sv. Pole staví se proti této stavbě s největším důrazem a nabízí stavbu školy ve Sv. Poli. Odškolení obci Obořišti nepovolí z těch důvodů, že by se utvořily dvě školy malotřídní, jakož i z důvodů finančních.
