MOŽNOSTI POSOUZENÍ OSOBNOSTNÍCH VLASTNOSTÍ V RÁMCI DOPRAVNĚ PSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra psychologie

MOŽNOSTI POSOUZENÍ OSOBNOSTNÍCH VLASTNOSTÍ V RÁMCI DOPRAVNĚ PSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ

ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Postgraduální studium dopravní psychologie

Autor: PhDr. Irena Faltejsková Vedoucí práce: PhDr. Irena Wagnerová, Ph.D., MBA

Olomouc 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze literaturu uvedenou v přiloženém seznamu.

V Pavličkách dne 25. 8. 2012

………………………………

Je mi milou povinností na tomto místě poděkovat vedoucímu závěrečné práce paní PhDr. Ireně Wagnerové, Ph.D., MBA za poskytnuté odborné konzultace, připomínky, materiály ke studiu a obětavou pomoc během vypracování této závěrečné práce. Dále bych chtěla poděkovat vstřícnosti zaměstnavateli, který mi umožnil realizaci této práce.

Obsah Úvod .................................................................................................................................... 7 1

2

3

Pojetí a úkoly posouzení profese řidiče ......................................................... 8 1.1

Definice pracovního místa ..................................................................................... 9

1.2

Analýza pracovního místa.................................................................................... 10 1.2.1

Analýza pracovního místa řidiče nákladní dopravy ................................. 10

1.2.2

Analýza pracovního místa řidiče osobní dopravy .................................... 11

1.2.3

Analýza pracovního místa řidiče tramvaje .............................................. 13

1.2.4

Analýza pracovního místa řidiče osobních a malých dodávkových automobilů .............................................................................................. 14

1.2.5

Analýza pracovního místa řidiče pracovních strojů a zařízení ................. 16

1.2.6

Analýza pracovního místa řidiče jeřábníka .............................................. 17

1.2.7

Analýza pracovního místa řidiče motorových vozíků .............................. 18

Psychické vlastnosti a funkce v dopravně psychologickém vyšetření ...... 20 2.1

Kognitivní funkce v dopravně psychologickém vyšetření:.................................. 20

2.2

Osobnostní vlastnosti v dopravně psychologickém vyšetření ............................. 22

Metody při posuzování osobnostních a psychických dispozic řidiče ........ 27 3.1

Dotazník ............................................................................................................... 28

3.2

Životopis .............................................................................................................. 29

3.3

Výběrový pohovor .............................................................................................. 30

3.4

3.5

3.3.1

Cíle výběrového pohovoru ...................................................................... 31

3.3.2

Struktura výběrového pohovoru ............................................................. 32

3.3.3

Příprava a průběh výběrového pohovoru ............................................... 34

3.3.4

Poznatky a rady pro úspěšné vedení výběrového pohovoru .................. 35

3.3.5

Validita výběrového pohovoru ................................................................ 35

Výběrové testy ..................................................................................................... 35 3.4.1

Testy pracovní způsobilosti ..................................................................... 36

3.4.2

Testy znalostí a dovedností, schopností .................................................. 36

Rizika při posuzování osobnostních a psychických dispozic .............................. 41

4

Cíle empirické části závěrečné práce........................................................... 42

5

Klíčové kompetence ...................................................................................... 43

6

7

5.1

Klíčové kompetence řidičů – totožné pro všechny profese ................................. 43

5.2

Klíčové kompetence pro jednotlivé druhy dopravy ............................................. 44 5.2.1

Klíčové kompetence pro řidiče nákladní dopravy ................................... 44

5.2.2

Klíčové kompetence pro řidiče osobní dopravy ...................................... 46

5.2.3

Klíčové kompetence pro tramvaje........................................................... 49

5.2.4

Klíčové kompetence pro řidiče osobních a malých dodávkových automobilů .............................................................................................. 52

5.2.5

Klíčové kompetence pro řidiče pracovních strojů a zařízení ................... 54

5.2.6

Klíčové kompetence pro jeřábníka .......................................................... 56

5.2.7

Klíčové kompetence pro motorové vozíky .............................................. 58

Kritéria pro profesi a nástroje pro jejich ověření ...................................... 61 6.1

Kritéria pro profesi řidiče a nástroje pro jejich ověření ....................................... 61

6.2

Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření pro jednotlivé typy dopravy .. 64 6.2.1

Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - řidič nákladní dopravy. ................................................................................................................. 64

6.2.2

Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - řidič osobní dopravy 66

6.2.3

Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření – řidič tramvaje ......... 67

6.2.4

Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - řidič osobních a malých dodávkových automobilů ........................................................................ 68

6.2.5

Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - řidič pracovních strojů a zařízení .................................................................................................. 69

6.2.6

Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - jeřábník ................... 70

6.2.7

Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - řidič motorového vozíku ....................................................................................................... 71

Dotazník a jeho uplatnění při dopravně psychologickém vyšetření ......... 73 7.1

Dotazník pro dopravně psychologické vyšetření – teoretická východiska .......... 73

7.2

Požadavky pro profesi řidiče, které jsou v rámci dopravně psychologického vyšetření posuzovány dotazníkem. ...................................................................... 74

7.3

Návrh dotazníku v rámci dopravně psychologického vyšetření .......................... 77

8

Výběrový rozhovor a jeho uplatnění při dopravně psychologickém vyšetření ......................................................................................................... 78 8.1

Výběrový pohovor pro dopravně psychologické vyšetření - teoretická východiska ........................................................................................................... 78

8.2

Požadavky pro profesi řidiče, které jsou v rámci dopravně psychologického vyšetření posuzovány výběrovým pohovorem .................................................... 79

8.3

9

Návrh výběrového rozhovoru pro dopravně psychologické vyšetření ................ 79

Strukturovaný rozhovoru v dopravně psychologickém vyšetření ............ 80 9.1

Strukturovaný rozhovor pro dopravně psychologické vyšetření – teoretická východiska ........................................................................................................... 80

9.2

Požadavky pro profesi řidiče, které jsou v rámci dopravně psychologického vyšetření posuzovány strukturovaným rozhovorem. ........................................... 81

9.3

Požadavky pro profesi řidiče pro jednotlivé typy dopravy, které jsou v rámci dopravně psychologického vyšetření posuzovány strukturovaným rozhovorem. 81

9.4

Návrh strukturovaného rozhovoru pro dopravně psychologické vyšetření ......... 83

10 Možnosti dalšího rozvoje dopravně psychologického vyšetření ............... 84 11 Závěr............................................................................................................... 85

LITERATURA ................................................................................................................ 87

Seznam příloh .................................................................................................................. 88 Příloha č. 1 ........................................................................................................................ 89 Příloha č. 2 ........................................................................................................................ 92 Příloha č. 3 ........................................................................................................................ 96 Příloha č. 4 ...................................................................................................................... 101

Úvod Za cíl závěrečné práce jsem si stanovila zpracování vhodné diagnostické metodiky pro psychologické posouzení osobnostních vlastností řidičů v rámci dopravně psychologického vyšetření. Motivem pro zpracování této práce bylo stanovení nejen vhodných psychodiagnostických nástrojů pro posouzení osobnostních vlastností žadatelů o práci řidiče z hlediska potřeb praxe, ale i osobní potřeba zvýšení vědomostí, schopností a dovedností z oblasti psychologie práce se zaměřením na dopravní psychologii. Dopravní psycholog zodpovídá společnosti, potažmo Ministerstvu dopravy za kvalitní posouzení osobnostních vlastností jedince pro výkon profese řidiče a tím sekundárně přispívá k bezpečnému provozu na silnicích. Práce řidiče je velmi náročná a představuje pro něj značnou psychickou zátěž. Předpokladem pro zvládnutí požadované činnosti je dostatečná míra psychické odolnosti, schopnost zvládání stresu, frustrační tolerance, emoční stabilita, odpovědnost a motivace pro výkon tohoto povolání, rozhodnost, často přistupuje navíc i časová náročnost, práce ve dne i v noci, během víkendů a svátků. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části práce jsem v první části definovala a specifikovala pracovní místa vybraných skupin řidičů se zaměřením na analýzu pracovního místa, stanovení potřebných kompetencí, vymezení oblastí zátěže. Druhou část jsem věnovala analýze jednotlivých diagnostických metod a postupů. Empirickou část jsem zaměřila na stanovení kritérii pro vybrané skupiny řidičů, které jsou posuzována v rámci dopravně psychologického vyšetření a jím přiřadila vhodné diagnostické metody.

7

1

Pojetí a úkoly posouzení profese řidiče Cílem každého zaměstnavatele je obsadit volné pracovní místo řidiče takovým

zaměstnancem, který bude schopen vykonávat svou práci kvalitně po odborné stránce. Celospolečenským cílem a požadavkem je, aby osoba, která bude funkci řidiče vykonávat, splňovala náležitosti vymezené zákonem a vyhláškou o silničním provozu. Pro posuzování osobnostních a psychických vlastností řidiče v rámci dopravně psychologického vyšetření je nutné vycházet z kritérií pro jednotlivé profese řidičů. Výběr pracovníku pro určitou profesi vychází z posouzení osobnostních a psychických dispozic. S ohledem na tyto skutečnosti lze vycházet při dopravně psychologickém vyšetření nejen z teoretických východisek psychologie práce a dopravní psychologie, ale i z personální psychologie. Jednotlivé metody personální psychologie výběru uchazečů (výběrový rozhovor, životopis, dotazník, výběrové testy apod.) lze tak aplikovat v rámci dopravně psychologického posouzení. Koubek (2000) na str. 222 uvádí „…Neexistuje žádná metoda výběru pracovníků, která by naprosto spolehlivě uměla vybrat skutečně toho nejlepšího a zaručila, že tento jedinec bude plnit úkoly pracovního místa a vykazovat pracovní chování, jaké pracovní místo, útvar a instituce vyžadují. Aby se co nejvíce zvýšila pravděpodobnost výběru opravdu toho nejlepšího jedince, je nutné současně používat více metod výběru. …“ Při sestavování metodiky je nutné vycházet jak z hledisek obecných, tak i specifických, charakteristických pro danou profesi. Z hlediska obecných východisek Koubek uvádí, že je nutné stanovit požadavky kladené na pracovníka, specifikovat kritéria (pracovního místa, útvaru, celé instituce), která budou použita při posuzování toho, zda uchazeč tyto požadavky splňuje, zvážit a prověřit validitu (platnost) a spolehlivost zejména těchto kritérií, najít a zvolit metody, které by co nejobjektivněji prokázaly, do jaké míry uchazeč zvoleným kritériím vyhovuje. (Koubek, 2003, str. 101).

8

Z hlediska specifických východisek je pak nutné respektovat zvláštnosti, popř. jedinečnosti, které jsou charakteristické pro jednotlivé profese řidičů.

Definice pracovního místa

1.1

Matějka (2002) na str. 19 píše: „ Musí být detailně známo, jaké pracovní místo chceme obsadit, co musí splňovat osoba na tomto místě zaměstnaná, míra tolerance při neplnění některých požadavků na kandidáta, kdo bude zodpovědný za výběr nejvhodnějšího kandidáta a nejvhodnější formy pro jeho získávání“. Definice pracovního místa vychází z podrobné analýzy pracovního místa, stanovení žádoucích kompetencí pro dané místo. Při vlastním výběru, či posouzení klienta se psycholog, popř. skupina odborníků snaží o zhodnocení, nakolik se klient přibližuje či naplňuje žádoucí kompetence, popř. jaká je únosná tolerance při jejich částečném případně nedostatečném naplnění. Pokouší se zhodnotit důsledky a dopady z hlediska rizik silničního provozu. Získávání informací o pracovním místě Koubek (2003) na str. 47-48 uvádí:„…Při analýze pracovních míst je vhodné neomezovat se jen na jeden zdroj informací, ale využít spíše více zdrojů. Stejně tak je vhodné kombinovat metody získávání informací o pracovních místech. Nejčastější zdroje informací k pracovnímu místu lze získat pohovorem s držitelem pracovního místa, bezprostředním

nadřízeným,

s odcházejícím

pracovníkem,

se

spolupracovníky,

podřízenými pracovníky, analýzou písemných materiálů, pozorováním pracovníka na daném pracovním místě. Spolehlivost a variabilita získaných informací se může v jistých ohledech rozcházet, je nutné počítat s jistou mírou zkreslení, subjektivního pohledu na danou problematiku…“. Je velmi důležité, aby psycholog v rámci posouzení osobnostních vlastností v rámci dopravně psychologického vyšetření vycházel nejen z odborných metodologických hledisek pracovní a dopravní psychologie, ale i z poznatků konkrétní situace na pracovišti. Pokud se psycholog pokusí dostát těmto požadavkům, sníží riziko možné

9

chyby vyplývající z neprofesionálního posouzení klienta. Negativní dopady lze vysledovat v několika rovinách (vůči společnosti, klientovi, jeho zaměstnavateli). Nelze opomenout také možnost snížení statusu dopravního psychologa.

1.2

Analýza pracovního místa

Koubek (2003) na str. 45-46 uvádí „…Analýza pracovního místa není nic jiného než zjišťování, zaznamenávání, uchovávání a analyzování informací o úkolech, metodách práce, odpovědnosti, vazbách na jiná pracovní místa, podmínkách, za nichž se práce vykonává a o dalších souvislostech pracovních míst. Cílem analýzy je zpracování všech těchto informací v podobě tzv. popisu pracovního místa.…“

1.2.1 Analýza pracovního místa řidiče nákladní dopravy Název pracovní funkce: řidič nákladní dopravy, řidič tahačů, kamionů. Vykonávané pracovní úkoly: řízení silničních nákladních vozidel a doprava nákladu při krátkých a dálkových trasách. Dílčí úkoly a operace: řízení nákladního vozidla řádným a bezpečným způsobem, vedení záznamů a dokladů o provozu nákladního vozidla a činnosti řidiče, ukládání a zajištění nákladu na vozidle, kontrola technického stavu vozidla, kontrola vykládky vozidla, předávání doprovodných dokumentů, případně výběr tržeb a poplatků. Odpovědnost pracovníka: dodržování platných předpisů, pro vykonávání většiny pracovních činností v této typové pozici je povinné osvědčení o řízení nákladních automobilů - řidičský průkaz sk. C dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a průkaz profesní způsobilosti řidiče dle zákona 247/2000 Sb., doporučené je osvědčení o řízení motorových vozidel s přívěsem - řidičský průkaz sk. E dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a osvědčení o přepravě nebezpečných věcí. Účel těchto úkolů a povinností: bezpečná přeprava nákladu. Hierarchické uspořádání z hlediska obtížnosti, důležitosti a frekvence úkolů Mezi nejsložitější operace lze zařadit řízení nákladních automobilů s ohledem na charakter nákladu, kontrola naložení a zabezpečení nákladu v rámci stanovené nosnosti vozidla. Nejdůležitější úkony je složité definovat, z hlediska návaznosti a nezastupitelnosti zastávají i drobné dílčí činnosti významné místo v rámci celku. 10

Úroveň výkonu je na pracovním místě je obtížně měřitelná, lze pouze sledovat jisté signály poukazující na kvalitu výkonu – bezpečnost jízdy, dodržování povinných přestávek, údržba vozidla apod. Vztah daného pracovního místa k dalším pracovním místům, jejich koordinace Řidič nákladní dopravy pracuje více individuálně, spolupracuje se svým nadřízeným z hlediska určování nákladu, trasy dopravy a případně vymezování dalších podmínek z hlediska jeho pracovní náplně. Pracovní podmínky: vyšší míra zátěže v oblasti pracovní doby a směnnosti, duševní zátěže, mírné zátěže pak v v uzavřeném, nebo omezeném prostoru, zátěž trupu a páteře s převahou statické práce, manipulace s břemeny, celková zátěž, zraková zátěž, zátěž hlukem a teplem. Zdravotní omezení: Onemocnění omezující výkon typové pozice: onemocnění oběhové soustavy, závažná endokrinní onemocnění, poruchy vidění, závažná onemocnění pohybového systému omezující práci ve vynucené poloze, duševní poruchy, poruchy chování, závažná psychosomatická onemocnění, drogová závislost v anamnéze, epilepsie a jiná záchvatová onemocnění, závažná nervová onemocnění, onemocnění vylučující výkon typové pozice, záchvatovité a kolapsové stavy, závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.

1.2.2 Analýza pracovního místa řidiče osobní dopravy Název pracovní funkce: řidič osobní dopravy, řidič autobusů, trolejbusů. Vykonávané pracovní úkoly: řízení osobní dopravy, bezpečné řízení silniční vozidla, přeprava osob a doprava cestujících při krátkých a dálkových cestách. Dílčí úkoly a operace: řízení silničního vozidla osobní dopravy řádným a bezpečným způsobem, vedení záznamů a dokladů o provozu vozidla osobní dopravy a činnosti řidiče, vydávání pokynů k zajištění bezpečné přepravy cestujících, kontrola technického stavu vozidla, dodržování pracovního rozvrhu, jízdního řádu a určené trasy, organizace přepravy cestujících včetně bezpečné přepravy jejich zavazadel, výběr jízdného, poplatků a náhrad podle přepravního tarifu.

11

Odpovědnost pracovníka: dodržování platných předpisů, pro vykonávání většiny pracovních činností v této typové pozici je povinné osvědčení o řízení autobusů - řidičský průkaz sk. D dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a průkaz profesní způsobilosti řidiče dle zákona 247/2000 Sb. Účel těchto úkolů a povinností: bezpečná doprava osob. Hierarchické uspořádání z hlediska obtížnosti, důležitosti a frekvence úkolů Mezi nejdůležitější operace lze zařadit organizace přepravy osob, cestujících autobusy, trolejbusy, včetně bezpečné přepravy jejich zavazadel, řízení autobusů a trolejbusů, včetně výběru jízdného, poplatků a náhrad podle přepravního tarifu, orientace v předpisech pro řízení autobusů, trolejbusů, doprava cestujících po krátkých i dálkových trasách. Nejdůležitější úkony je složité definovat, z hlediska návaznosti a nezastupitelnosti zastávají i drobné dílčí činnosti významné místo v rámci celku. Úroveň kvality výkonu je na pracovním místě

- je obtížně měřitelná. Lze pouze

sledovat jisté signály poukazující na kvalitu výkonu – bezpečnost jízdy, vystupování vůči cestujícím, údržba vozidla apod. Vztah daného pracovního místa k dalším pracovním místům, jejich koordinace Řidič osobní dopravy pracuje mezi lidmi, spolupracuje s dalšími řidiči, nadřízeným, z hlediska pracovní náplně je ve vztahu k cestujícím. Jedná o týmovou spolupráci a výsledky práce jsou dány funkčností a spolupráci v týmu, koordinací jednotlivých členů týmu, vystupováním vůči cestujícím. Jednotliví členové týmu musí vzájemně spolupracovat a na sebe spolehnout. Důraz je tudíž kladen na schopnost udržení pozitivních vztahů ve skupině, profesionálnost a komunikativnost. Pracovní podmínky: vyšší míra zátěže v oblasti pracovní doby a směnnosti, duševní zátěže, mírné zátěže pak v uzavřeném, nebo omezeném prostoru, celková zátěž, zraková zátěž, zátěž hlukem a teplem. Zdravotní omezení Onemocnění omezující výkon typové pozice: onemocnění oběhové soustavy, závažná endokrinní onemocnění, poruchy vidění, závažná onemocnění pohybového systému omezující práci ve vynucené poloze, duševní poruchy, poruchy chování, závažná psychosomatická onemocnění, drogová závislost v anamnéze, epilepsie a jiná záchvatová onemocnění, závažná nervová onemocnění, onemocnění vylučující výkon typové pozice, záchvatovité a kolapsové stavy, závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.

12

1.2.3 Analýza pracovního místa řidiče tramvaje Název pracovní funkce: řidič tramvaje. Vykonávané pracovní úkoly: bezpečně řízení kolejového vozidla na tramvajové dráze a bezpečná přeprava cestujících v kolejové síti dopravce v souladu s pravidly drážního a silničního provozu, přepravního řádu a jízdních řádů příslušných linek. Dílčí úkoly a operace: řízení tramvaje řádným a bezpečným způsobem s ohledem na stav a sklonové poměry kolejové dráhy, počasí, ostatní účastníky provozu, rozhledové podmínky, obsazenost tramvaje a při zachovávání předpisů o pracovní době řidiče, vedení záznamů a dokladů o provozu kolejového vozidla a činnosti řidiče, seznámení s dopravními odlišnostmi oproti plánovanému stavu, kontrola technického stavu kolejového vozidla, vydávání pokynů k zajištění bezpečné přepravy cestujících a jejich zavazadel, výběr jízdného, přeprava cestujících ve stanoveném čase po plánované trase, odstranění drobných poruch kolejového vozidla. Odpovědnost pracovníka Pro vykonávání většiny pracovních činností v této typové pozici je nutné vhodné osvědčení týkající se obsluhy radiových, radiotelefonních a radiotelegrafických vysílacích zařízení, průkaz zvláštní způsobilosti podle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů, řízení a údržba elektrického hnacího vozidla - odborná způsobilost podle 101/1995 Sb. Účel těchto úkolů a povinností: bezpečná doprava osob. Hierarchické uspořádání z hlediska obtížnosti, důležitosti a frekvence úkolů Mezi nejdůležitější operace lze zařadit organizace přepravy osob tramvajemi, řízení tramvaje, výběr jízdného, poplatků a náhrad podle přepravního tarifu, orientace v předpisech pro řízení tramvají, doprava cestujících po krátkých i dálkových trasách. Nejdůležitější úkony je složité definovat, z hlediska návaznosti a nezastupitelnosti zastávají i drobné dílčí činnosti významné místo v rámci celku. Úroveň kvality výkonu je na pracovním místě

- je obtížně měřitelná. Lze pouze sledovat jisté signály

poukazující na kvalitu výkonu – bezpečnost jízdy, vystupování vůči cestujícím, údržba vozidla apod.

13

Vztah daného pracovního místa k dalším pracovním místům, jejich koordinace Řidič tramvaje pracuje mezi lidmi, spolupracuje s dalšími řidiči, nadřízeným, z hlediska pracovní náplně je ve vztahu k cestujícím. Jedná o týmovou spolupráci a výsledky práce jsou dány funkčností a spolupráci v týmu, koordinací jednotlivých členů týmu, vystupováním vůči cestujícím. Jednotliví členové týmu musí vzájemně spolupracovat a na sebe spolehnout. Důraz je tudíž kladen na schopnost udržení pozitivních vztahů ve skupině, profesionálnost a komunikativnost. Pracovní podmínky: vyšší míra zátěže v oblasti pracovní doby a směnnosti, duševní zátěže, mírné zátěže pak v uzavřeném, nebo omezeném prostoru, celková zátěž, zraková zátěž, zátěž hlukem a teplem. Zdravotní omezení Onemocnění omezující výkon typové pozice: onemocnění oběhové soustavy, závažná endokrinní onemocnění, poruchy vidění, závažná onemocnění pohybového systému omezující práci ve vynucené poloze, duševní poruchy, poruchy chování, závažná psychosomatická onemocnění, drogová závislost v anamnéze, epilepsie a jiná záchvatová onemocnění, závažná nervová onemocnění, onemocnění vylučující výkon typové pozice, záchvatovité a kolapsové stavy, závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.

1.2.4 Analýza pracovního místa řidiče osobních a malých dodávkových automobilů

Název pracovní funkce: řidič osobních a malých dodávkových automobilů, řidič sanitního vozidla, řidič mikrobusu, řidič osobního automobilu, řidič dodávkového automobilu, řidič sanitky, taxikář, driver, taxi driver. Vykonávané pracovní úkoly: bezpečné řízení osobních a malých dodávkových automobilů s cestujícími nebo nákladem při krátkých a dálkových cestách. Dílčí úkoly a operace: řízení vozidla řádným a bezpečným způsobem s ohledem na stav vozovky, počasí, doprava cestujících a dopravní podmínky při zachovávání předpisů o pracovní době řidiče, údržba a běžné opravy vozidla, kontrola nástrojů, vybavení a komunikačních zařízení, kontrola naložení, odpovědnost za vozidlo a kontrola jeho provozuschopnosti, dodržování pracovního rozvrhu a určené trasy, vedení záznamů o provozu vozidla, obstarávání a kompletace dopravních dokumentů, či jiných dokladů.

14

Odpovědnost pracovníka Pro vykonávání většiny pracovních činností v této typové pozici je vhodné osvědčení o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů, provozování silniční dopravy pro cizí potřeby - odborná způsobilost podle 111/1994 Sb. Účel těchto úkolů a povinností: bezpečná doprava osob, nákladu. Hierarchické uspořádání z hlediska obtížnosti, důležitosti a frekvence úkolů Mezi hlavní nejdůležitější operace lze zařadit organizace přepravy osob, přepravy nákladů. Další důležité úkony je složité definovat, z hlediska návaznosti a nezastupitelnosti zastávají i drobné dílčí činnosti významné místo v rámci celku. Úroveň kvality výkonu je na pracovním místě

- je obtížně měřitelná. Lze pouze

sledovat jisté signály poukazující na kvalitu výkonu – bezpečnost jízdy, vystupování vůči cestujícím, kvalitní přeprava nákladů, údržba vozidla apod. Vztah daného pracovního místa k dalším pracovním místům, jejich koordinace Nelze jednoznačně definovat, pracuje mezi lidmi, může spolupracovat s dalšími řidiči, nadřízeným, vesměs se jedná o týmovou spolupráci a výsledky práce jsou dány funkčností a spolupráci v týmu, koordinací jednotlivých členů, vystupováním vůči cestujícím. Jednotliví členové týmu musí vzájemně spolupracovat a na sebe spolehnout. Důraz je tudíž kladen na schopnost udržení pozitivních vztahů ve skupině, profesionálnost a komunikativnost. Pracovní podmínky: zvýšené riziko úrazu pracovníka, zvýšené riziko obecného ohrožení, zátěž v rámci pracovní doby a směnnosti, zraková zátěž, zátěž hlukem a teplem, prachem, vibracemi. Zdravotní omezení Onemocnění omezující výkon typové pozice: onemocnění oběhové soustavy, poruchy termoregulace,

onemocnění

ledvin,

závažná

endokrinní

onemocnění,

závažná

onemocnění dýchacích cest a plic, závažná onemocnění ledvin, močových cest, poruchy sluchu, chronické záněty středouší, tinnitus, závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému, nemoci cév a nervů horních končetin, prognosticky závažná endokrinní onemocnění včetně diabetes mellitus, chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku, závažná chronická onemocnění kůže a spojivek, poruchy vidění, závrať jakékoliv etiologie, duševní poruchy, poruchy chování, závažná

15

psychosomatická onemocnění, drogová závislost v anamnéze, epilepsie a jiná záchvatová onemocnění, závažná nervová onemocnění, poruchy prokrvení končetin.

1.2.5 Analýza pracovního místa řidiče pracovních strojů a zařízení Název pracovní funkce: řidič pracovních strojů a zařízení (obsluha rypadel, obsluha lesních strojů a zařízení, řidič frézy, řidič skrejpru, řidič finišeru, řidič shrnovače, řidič bagru, řidič buldozeru, řidič autojeřábu, obsluha zemních strojů, řidič víceúčelového stroje pro zemní práce, řidič stroje na hloubení jam (na pilotáž), řidič nakladače, řidič rypadla, řidič dozeru). Vykonávané pracovní úkoly: bezpečné řízení pracovních strojů a mechanismů. Dílčí úkoly a operace: vedení běžných záznamů o provozu pracovního stroje, mechanismu či zařízení, údržba a běžné opravy pracovního stroje, mechanismu či zařízení, odpovědnost za pracovní stroj, mechanismus či zařízení a kontrola jeho provozuschopnosti, dodržování pracovního rozvrhu, řízení a obsluha pracovního stroje, mechanismu a zařízení, kontrola jejich chodu a výkonu. Odpovědnost pracovníka Pro vykonávání většiny pracovních činností v této typové pozici je vhodné osvědčení ohledně obsluhy stavebních strojů, odborná způsobilost podle 77/1965 Sb. Účel těchto úkolů a povinností: bezpečné řízení pracovních strojů a mechanismů. Hierarchické uspořádání z hlediska obtížnosti, důležitosti a frekvence úkolů Mezi hlavní operace lze zařadit řízení strojů a zařízení. Další důležité úkony je složité definovat, z hlediska návaznosti a nezastupitelnosti zastávají i drobné dílčí činnosti významné místo v rámci celku. Úroveň kvality výkonu je na pracovním místě - je obtížně měřitelná. Lze pouze sledovat jisté signály poukazující na kvalitu výkonu – bezpečnost řízení stroje, podávaný výkon, údržba vozidla apod. Vztah daného pracovního místa k dalším pracovním místům, jejich koordinace Nelze jednoznačně definovat, spolupracuje a komunikuje se spolupracovníky, nadřízenými, vesměs se jedná o týmovou spolupráci a výsledky práce jsou dány funkčností a spolupráci v týmu, koordinací jednotlivých členů. Jednotliví členové týmu musí vzájemně spolupracovat a na sebe spolehnout. Důraz je tudíž kladen na komunikativnost.

16

Pracovní podmínky: zvýšené riziko úrazu pracovníka, zvýšené riziko obecného ohrožení, zraková zátěž, zátěž hlukem a teplem, prachem, vibracemi, zvýšená zátěž trupu a páteře s převahou statické práce, práce ve výškách, duševní zátěž. Zdravotní omezení Onemocnění omezující výkon typové pozice: onemocnění oběhové soustavy, poruchy termoregulace,

onemocnění

ledvin,

závažná

endokrinní

onemocnění,

závažná

onemocnění dýchacích cest a plic, závažná onemocnění ledvin, močových cest, poruchy sluchu, chronické záněty středouší, tinnitus, závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému, nemoci cév a nervů horních končetin, prognosticky závažná endokrinní onemocnění včetně diabetes mellitus, chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku, závažná chronická onemocnění kůže a spojivek, poruchy vidění, závrať jakékoliv etiologie, duševní poruchy, poruchy chování, závažná psychosomatická onemocnění, drogová závislost v anamnéze, epilepsie a jiná záchvatová onemocnění, závažná nervová onemocnění, poruchy prokrvení končetin.

1.2.6 Analýza pracovního místa řidiče jeřábníka Název pracovní funkce: řidič pracovních strojů a zařízení (obsluha jeřábu, crane driver, crane attendent, crane operator). Vykonávané pracovní úkoly: bezpečné řízení pracovních strojů a mechanismů. Dílčí úkoly a operace: odpovědnost za zdvihací stroj či zařízení a kontrola jeho provozuschopnosti, řízení, obsluha a běžná údržba zdvihacích strojů a zařízení, vedení běžných záznamů o provozu zdvihacího stroje či zařízení. Odpovědnost pracovníka Pro vykonávání většiny pracovních činností v této typové pozici je vhodné osvědčení ohledně obsluhy jeřábů (průkaz jeřábníka) a odborná způsobilost podle vyhlášky 392/2003 Sb. podle ČSN ISO 12480-1. Účel těchto úkolů a povinností: bezpečná obsluha a řízení zdvihacích zařízení. Hierarchické uspořádání z hlediska obtížnosti, důležitosti a frekvence úkolů Mezi hlavní operace lze zařadit obsluhu a řízení zdvihacího zařízení. Další důležité úkony je složité definovat, z hlediska návaznosti a nezastupitelnosti zastávají i drobné dílčí činnosti významné místo v rámci celku. Úroveň kvality výkonu je na pracovním 17

místě - je obtížně měřitelná. Lze pouze sledovat jisté signály poukazující na kvalitu výkonu – bezpečnost řízení stroje, podávaný výkon, údržba apod. Vztah daného pracovního místa k dalším pracovním místům, jejich koordinace Nelze jednoznačně definovat, spolupracuje a komunikuje se spolupracovníky, nadřízenými, vesměs se jedná o týmovou spolupráci a výsledky práce jsou dány funkčností a spolupráci v týmu, koordinací jednotlivých členů. Jednotliví členové týmu musí vzájemně spolupracovat a na sebe spolehnout. Důraz je tudíž kladen na profesionálnost a komunikativnost. Pracovní podmínky: zvýšené riziko úrazu pracovníka, zvýšené riziko obecného ohrožení, zraková zátěž, zátěž teplem, chladem, vibracemi, pracovní zátěž související se směnností, práce ve výškách, duševní zátěž. Zdravotní omezení Onemocnění omezující výkon typové pozice: onemocnění oběhové soustavy, poruchy termoregulace,

onemocnění

ledvin,

závažná

endokrinní

onemocnění,

závažná

onemocnění dýchacích cest a plic, závažná onemocnění ledvin, močových cest, závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému, nemoci cév a nervů horních končetin, prognosticky závažná endokrinní onemocnění včetně diabetes mellitus, poruchy vidění, závrať jakékoliv etiologie, duševní poruchy, poruchy chování, závažná psychosomatická onemocnění, drogová závislost v anamnéze, epilepsie a jiná záchvatová onemocnění, závažná nervová onemocnění, poruchy prokrvení končetin.

1.2.7 Analýza pracovního místa řidiče motorových vozíků Název pracovní funkce: řidič pracovních strojů a zařízení (řidič kontejnerového zakladače, řidič paletovacích vozíků, řidič vysokozdvižných vozíků). Vykonávané pracovní úkoly: bezpečné řízení pracovních strojů a mechanismů. Dílčí úkoly a operace: řízení vozidla řádným a bezpečným způsobem, nakládka a vykládka přepravovaného nákladu, obsluha mechanismů namontovaných na vozidle, vedení běžných záznamů o provozu vozidla, dodržování pracovního rozvrhu a nákladových příkazů, odpovědnost za vozidlo a kontrola jeho provozuschopnosti, údržba a běžné opravy vozidla včetně namontovaných mechanismů.

18

Odpovědnost pracovníka Pro vykonávání většiny pracovních činností v této typové pozici je vhodné osvědčení o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a osvědčení o řízení motorových vozíků - odborná způsobilost podle ČSN 26 8805. Účel těchto úkolů a povinností: bezpečná obsluha a řízení motorových vozíků. Hierarchické uspořádání z hlediska obtížnosti, důležitosti a frekvence úkolů Mezi hlavní operace lze zařadit obsluhu a řízení zdvihacího zařízení. Další důležité úkony je složité definovat, z hlediska návaznosti a nezastupitelnosti zastávají i drobné dílčí činnosti významné místo v rámci celku. Úroveň kvality výkonu je na pracovním místě - je obtížně měřitelná. Lze pouze sledovat jisté signály poukazující na kvalitu výkonu – bezpečnost řízení stroje, podávaný výkon, údržba apod. Vztah daného pracovního místa k dalším pracovním místům, jejich koordinace Nelze jednoznačně definovat, spolupracuje a komunikuje se spolupracovníky, nadřízenými, vesměs se jedná o týmovou spolupráci a výsledky práce jsou dány funkčností a spolupráci v týmu, koordinací jednotlivých členů. Jednotliví členové týmu musí vzájemně spolupracovat a na sebe spolehnout. Důraz je tudíž kladen na komunikativnost. Pracovní podmínky: zvýšené riziko úrazu pracovníka, zvýšené riziko obecného ohrožení, zraková zátěž, zátěž teplem, chladem, vibracemi, prachem, hlukem, pracovní zátěž související se směnnost. Zdravotní omezení Onemocnění omezující výkon typové pozice: onemocnění oběhové soustavy, poruchy termoregulace,

onemocnění

ledvin,

závažná

endokrinní

onemocnění,

závažná

onemocnění dýchacích cest a plic, závažná onemocnění ledvin, močových cest, poruchy sluchu, chronické záněty středouší, tinnitus, závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému, nemoci cév a nervů horních končetin, prognosticky závažná endokrinní onemocnění včetně diabetes mellitus, chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku, závažná chronická onemocnění kůže a spojivek, poruchy vidění, závrať jakékoliv etiologie, duševní poruchy, poruchy chování, závažná psychosomatická onemocnění, drogová závislost v anamnéze, epilepsie a jiná záchvatová onemocnění, závažná nervová onemocnění, poruchy prokrvení končetin.

19

2

Psychické vlastnosti a funkce v dopravně psychologickém vyšetření

Štikar, Hoskovec a Štikarová (2003) za důležité části psychologické analýzy činnosti řidičů považují zjišťování úrovně vnímání, pozornosti, paměti, rozhodovacích procesů a jednání. Havlík (2005) za rozhodující pro řízení vozidla pokládá schopnosti percepční (vizuální, auditivní, kinestetické, vnímání, koncentraci pozornosti a prostorovou orientaci), psychomotorické (rychlost a přesnost reagování, koordinaci pohybu, flexibilitu) a intelektové

(poznávání,

hodnocení,

analytické,

praktické

a

kritické

myšlení).

Psychodiagnosticky se tyto proměnné posuzují v kontextu celé osobnosti.

2.1

Kognitivní funkce v dopravně psychologickém vyšetření:

Nároky na senzomotoriku Významnou proměnnou, kterou lze využít při diferenciaci mezi úspěšnými a selhávajícími řidiči, je reakční čas, tj. rychlost, s jakou řidič dokáže rozpoznat klíčový podnět a reagovat na něj. Při řízení totiž mnohdy rozhodují setiny vteřiny, hlavně při brzdění, zaslechnutí varovného signálu či zahlédnutí nebezpečí. Dopravní psychologové také zjišťují faktory prodlužující reakční čas a možnosti, jak takovým nežádoucím prodlevám zabránit. (Zaoral, 2010). Pohybové zatížení řidiče je na střední úrovni, neměli by být proto zařazováni jedinci s pohybovými indispozicemi či sklony k civilizačním chorobám. Při výkonu služby se vyskytují úkony, které vyžadují speciální pohybové dovednosti. Neměli by být vybíráni jedinci s výraznými defekty či technicky nedostavivší. Výkon práce řidiče klade nároky na vizuální a auditivní disponibilitu. Neměli by být vybíráni jedinci s poruchami zraku a sluchu. Nároky na periferní vnímání Pro řidiče je nezbytné, aby disponoval určitou kapacitou periferní oblasti nad rámec hlavního vizuálního pole, což mu umožňuje odhalovat možné nebezpečí v co největším rozsahu. (Zaoral, 2010).

20

Zúžené zorné pole v zátěži, zvláště u starších řidičů, bifokální brýle s širokými postranicemi jim ovlivňují negativně periferní vnímání, výhodnější samostatně brýle na dálku a blízko. Široké obroučky zužují zorné pole zhruba 15o na každou stranu. Nároky na pozornost. Pozornost podle Havlíka (2005) sehrává při řízení auta jednu z nejdůležitějších rolí. Jedná se o kognitivní funkci, díky které je řidič schopen rozeznávat důležité podněty, zaměřit se na ně a rozhodovat se, jak se v dané situaci zachová. Je podmínkou zvládnutí náročných operací v dopravním provozu. Výkon funkce vyžaduje zvýšený nárok na pozornost, vyžaduje stabilní, koncentrovanou pozornost, schopnost déle době udržet v pozornosti více jevů současně.

Odolnost proti monotimii Hlavní problém spojeny s monotonií v dopravě spočívá v tom, že způsobuje ospalost, únavu a snížení reakčních časů. Nejčastěji je nebezpečí monotonie spojováno se železniční dopravou a jízdou po dálnici v nočních a ranních hodinách. (Zaoral,2010). Nároky na paměť. Na bezpečném řízení se podílí i správně fungující paměť, díky které jsou řidiči schopni si zapamatovat pravidla silničního provozu a vyhodnotit rizikové situace na základě předchozích zkušeností. Poznatky a automatizované pohyby uložené v paměti jsou podstatnými prekurzory bezpečné jízdy. (Zaoral, 2010). Paměť by měla být průměrná. Nároky na myšlení a inteligenci. Psychika řidiče má byt vybavena rozumným úsudkem, logickým myšlením a schopností správně a efektivně zpracovávat informace. Tak bude zabezpečena schopnost dostatečné adaptace na proměnlivé dopravní podmínky a účelného vyhodnocení informací vedoucího k následnému rozhodnutí. (Zaoral, 2010). Celková inteligence by měla být průměrná. Řidič by měl být schopen znát základní matematické operace, orientovat se v základních číselných údajích (např. orientace ve 21

výplatní pásce, jednoduché tabulky, účtenky), používat jednoduché nástroje, jako je např. kalkulačka, pravítko), orientovat se v měrových soustavách (např. litr) a ve fyzikálních veličinách (např. váha, rychlost), informace přijímat, třídit je, uspořádat je dle velmi jednoduchých, předem daných postupů a kritérií, informace předat dál, ví-li kam. Nároky na zvládání zátěže a stresu Únava je přirozenou reakcí organismu na stres vyvolány jak osobnostními, tak situačními faktory. Mezi řidiči jsou značné individuální rozdíly ve schopnosti čelit zátěži, stresu a únavě. V kombinaci s osobnostními předpoklady tyto rozdíly vytyčují velké množství reakcí, jak se dány jedinec v konkrétní situaci zachová. Proto je v rámci diagnostiky vhodné zjišťovat odolnost vůči zátěži a strategie zvládání stresu. (Zaoral, 2010). V zátěžových situacích by řidič měl být schopen reagovat vyrovnaně, podávat přiměřený výkon i při dlouhodobé zátěži, neúspěch vnímat jako součást života a ustát je, požádat o pomoc, uvědomit si, že mu určitá míra zátěže pomáhá podat výkon, analyzovat situaci, vyskytnou-li se překážky, hledat a volit řešení a překážky překonávat, ostražitý i při rutinních úkolech vyžadujících neustálou pozornost, neztrácet kontrolu v náročných situacích nad svými emocemi, vyrovnat se se zátěží na podkladě přiměřeného sebevědomí. Při výkonu funkce se může vyskytovat stres plynoucí z naléhavosti či rychlosti plnění úkolů, přetíženosti či jiných nepříznivých podmínek. Řidič by měl být odolný vůči stresu, odolný vůči vlivu monotonie, emočně stabilní, vyrovnaný, bez výkyvů v náladách, samostatný, rozhodný, anticipovat následky svého chování.

Osobnostní vlastnosti v dopravně psychologickém vyšetření

2.2

V osobnosti bezproblémového řidiče stojí v popředí vyrovnaná struktura, emotivní stabilita, přizpůsobivost, sebeovládání, přiměřená sebedůvěra, odolnost vůči stresu, svědomitost a spolehlivost. Neopomenutelné jsou sociální vlastnosti, např. altruismus, vyjádřený snahou myslet na ostatní a předvídat jejich chování“ (Havlík, 2005, s. 13).

22

Naopak řidič, který způsobuje dopravní nehody častěji, je svéráznější, egocentricky, dynamicky, agresivnější, emotivnější, s osobností disharmonicky strukturovanou, s oslabenou regulací, porušeným sebehodnocením, ale s přiměřenou psychickou výkonností. Neselhávající jedinci jsou výkonní, adaptabilní, odpovědní, citově vyrovnaní, ovládají se a jsou schopni překonávat zátěž a stres. (Havlík, 2005). Řidič by měl být pozitivně motivován k výkonu funkce a chtít tuto profesi vykonávat. Měl by být spíše aktivní než pasivní, přizpůsobit požadovanému chování skupiny, změny by pro něj neměly znamenat stres, přijmout nové myšlenky, překonávat stereotypy, nebránit se novým metodám a postupům, přenášet pozornost mezi úkoly, přizpůsobit se novému pracovnímu prostředí a úkolům, učit se novým věcem a postupům.

Dominance Potřeba dominance, sebeprosazení, stejně jako nízké sebevědomí či sebeúcta, jsou považovány za rizikové faktory dopravních nehod z důvodu, že se člověk snaží kompenzovat své nedostatky v aktu řízení. (Zaoral, 2010).

Emocionalita Vycházíme-li ze znaků emoční lability a stability, jsou pak pro řidiče vhodnější charakteristiky emoční stability (snížený neuroticismus). (Zaoral,2010). Úzkostnost Názory na vliv úzkostnosti se liší, někteří autoři uvádí, že úzkostní řidiči více chybují, řídí rizikověji, jiní úzkostnost vidí jako dispozici vedoucí k opatrnější jízdě a další dokonce nevidí mezi úzkostností a řidičským chováním žádnou souvislost. Pro účely diagnostiky budeme brát ohled na názor, že vysoká míra úzkostnosti neumožňuje řidiči jet koncentrovaně, plynule a rozhodně.(Zaoral, 201).

Extroverze introverze Přestože tedy existují studie naznačující rizikovost extrovertního zaměření v dopravě, nelze jednoznačně tvrdit, že byt extrovert rovná se větší pravděpodobnost dopravní nehody. Nutno také přihlédnout k faktu, že „čistých“ introvertů a extrovertů je v populaci méně a populace se pohybuje na kontinuu spíše kolem středu. (Zaoral,2010).

23

Sebekontrola Přestože tedy existují studie naznačující rizikovost extrovertního zaměření v dopravě, nelze jednoznačně tvrdit, že byt extrovert rovná se větší pravděpodobnost dopravní nehody. Nutno také přihlédnout k faktu, že „čistých“ introvertů a extrovertů je v populaci méně a populace se pohybuje na kontinuu spíše kolem středu. (Zaoral, 2010). Nároky na samostatnost Řidič z hlediska samostatnosti by měl být schopen samostatně a spolehlivě plnit všechny zadané úkoly, vyhledat pomoc jiných v případě potřeby, sám sebe řídit při plnění rutinních úkolů, u náročnějších s podporou, samostatně získat informace, vyjadřovat své názory odlišné od názoru skupiny, i za cenu možných konfliktů. Nároky na řešení problémů K řešení problémů by měl být řidič schopen přistoupit aktivně a samostatně, dokázat najít a definovat podstatu problémů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet, v případě potřeby dokázat problém řešit týmově.

Nároky na plánování: Z hlediska plánování by měl být schopen rozlišovat dlouhodobé a krátkodobé plány, podávat očekávaný výkon, plánovat aktivity v závislosti na naléhavosti, rozlišit naléhavé a důležité, vytvořit varianty plánu, nemusí však o nich rozhodovat samostatně, organizovat svoji činnost a výkon, skloubit svou činnost s činností a plány ostatních. Nároky na vzdělání: Z hlediska vzdělávání by měl být schopen na základě krátkodobých cílů preferovat to, co jej zajímá a podle toho být schopen do svého rozvoje investovat energii, přijímat nové informace, zejména ty, o kterých ví, že je brzy využije, analyzovat svou úspěšnost, poučit ze svých chyb a naučené používat v praxi, znát své silné a slabé stránky, ale nemusí je rozvíjet cíleně. Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru automechanik, technické práce v autoservisu, střední vzdělání s výučním listem.

24

Další žádoucí pracovní zkušenosti Výhodné se jeví zkušenost z pracoviště s podobnou problematikou. Řidič by měl být mít základní ekonomické povědomí (zvládnout vyplnit jednoduchý formulář, orientovat se v základních finančních produktech a službách (např. půjčka), základní právní povědomí (porozumět základním právním dokumentům a normám, být v souladu s nimi. Nároky na aktivitu Z hlediska aktivity by řidič měl být schopen být aktivní v přistupování k plnění obvyklých a jasně definovaných úkolů, přičemž je žádoucí jej průběžně motivovat, řešit běžné problémy a situace, překonávat obvyklé překážky, vyhledat pomoc ostatních. Nároky na výkon Výkon řidiče by měl být spolehlivý a stabilní, měl by být schopen podat jednorázový výrazný výkon dle potřeb zadavatele, orientovat se na výkon i na výsledek (přínos), rozpoznat a uskutečnit podstatné kroky vedoucí k dosažení vlastního i týmového výsledku, reagovat na zpětnou vazbu a dokázat se poučit z chyb, dokázat sladit osobní i týmové nebo firemní priority, do určité míry sebekontroly a sebemotivace, včetně sebezdokonalování.

Sociabilita Altruismus a prosociální chování se projevují manifestovanou snahou pohlížet na vlastní jízdu zrakem ostatních řidičů, pozitivním a přátelským poměrem k ostatním účastníkům silničního provozu, snahou vidět a byt viděn, včas zapnout reflektory, neoslňovat druhé zepředu ani zezadu, nechat předjet rychlejší vozidlo atd. (Havlík, 2005). Altruistické a prosociální tendence tedy pokládáme za ochranný činitel při řízení. (Zaoral, 2010) Tam, kde řidič pracuje s lidmi, by měl být sociálně zralý, měl by umět jednat s lidmi, vykazovat kultivované jednání, budit důvěru i respekt. V běžných situacích by měl jasně a srozumitelně formulovat své myšlenky jak v mluvené, tak písemné podobě, naslouchat ostatním bez větších obtíží, sdílet informace, přiměřeně reagovat na vzniklé situace.

25

Rizikové faktory osobnosti Viníci dopravních nehod jsou často osobnosti nestabilní, extravertní, méně adaptovaní, s nižší inteligencí a sklonem k agresivnímu jednání. (Fernandez-Seara, 1978) Štikar, Hoskovec a Štikarová (2003) dokladují, že řidiči s větším počtem nehod jsou excentričtí, impulzivní nebo psychopatičtí. Zaoral (2010) za rizikové osobnostní rizikové proměnné řadí: a) rysové charakteristiky osobnosti: dominance, potřeba prosazení se, egocentrismus, emoční stabilita × labilita (neuroticismus), hypersenzitivita, úzkostnost, úroveň sebejistoty, sebepojetí,extroverze × introverze, sebekontrola, sebedisciplína, poslušnost k pravidlům silničního provozu, svědomitost, nízká frustrační tolerance a odolnost vůči stresu, psychická odolnost a únava, b) další koncepty osobnosti ovlivňující řízení: vyhledávání situačního vzrušení, dobrodružství,

sensation-seeking,

antisociální

postoje

×

prosociální

postoje,

altruismus, vnitřní kontrola se sníženou anticipací, atribuce, c) agresivní tendence: agresivita, agrese, hněv, hostilita.

26

Metody při posuzování osobnostních a psychických dispozic řidiče

3

Štikar (2003, str. 344) uvádí: „Pro výběr pracovníků určité profese je třeba identifikovat požadované vědomosti, dovednosti a jiné charakteristiky. Metody výběru pracovníků mohou být hodnoceny různým způsobem. Nejdůležitější je hledisko validity, nicméně neméně důležitá jsou taktéž hlediska férovosti, využitelnosti a nákladů použité dané metody. Za nejvíce validní metody při posouzení uchazeče se považují testy tělesné zdatnosti, assessment centre, pracovní vzorky, biografické informace. Střední hodnotu z hlediska validity zaujímají inteligenční testy, osobnostní testy, rozhovory, situační vzorky, hodnocení spolupracovníků.“ Dokumenty předkládané uchazečem o zaměstnání jsou velmi významným zdrojem informací, o které se opírá nejen předvýběr, ale především výběr pracovníků. Od uchazečů se zpravidla vyžaduje dotazník, životopis, doklady o vzdělání a praxi. (Koubek, 2003, str. 88).

Koubek v rámci doporučující metodiky výběru a příjmu pracovníků doporučuje následující postup: -

zkoumání dotazníků a jiných dokumentů předložených uchazečem,

-

zkoumání životopis,

-

předběžný pohovor, mající doplnit některé skutečnosti obsažené v dotazníku a písemných dokumentech (pokud nebyl uskutečněn již během získávání pracovníků, např. ještě před uskutečněním předvýběru,

-

výběrový pohovor (interview),

-

zkoumání referencí,

-

rozhodnutí o výběru konkrétního uchazeče

-

informování uchazečů o rozhodnutí. (Koubek, 2007).

Nezbytným základem vytvoření metod pro psychologické posouzení je rozbor povolání řidiče z hlediska požadavků, které toto povolání klade na psychické vlastnosti pracovníka. Na tomto základě se provádí výběr vyšetřovacích metod, které pomáhají zjistit (změřit) požadované psychické vlastnosti.

27

3.1

Dotazník

Mezi základní metody výběru (posouzení) pracovníku patří zkoumání dotazníku, který bývá vytvořen na míru pro danou profesi. V rámci dotazníku se zjišťují o klientovi informace týkající se jeho vzdělání, praxe, motivace pro dané zaměstnání, zájmů. K dalším důležitým metodám se řadí životopis, ať strukturovaný, či nestrukturovaný, který má taktéž důležitou vypovídací hodnotu o klientovi. „Dotazník "šitý na míru" obsazovanému typu pracovního místa by se měli užívat ve všech případech. Metoda spočívá v tom, že se informace obsažené v dotazníku porovnávají s požadavky obsazovaného pracovního místa a podle míry shody se vytváří pořadí uchazečů. …. Dotazník se zkoumá společně s dokumenty předloženými uchazečem, zejména s dokumenty o vzdělání a praxi. (Koubek, 2003, str. 89- 90). Mezi důležité okruhy dotazů, na které by klient měl odpovídat, jsou: -

oblast vzdělávání (typ vzdělání, motivace volby školy, jak hodnotí získané vědomosti, znalosti a dovednosti v rámci studia, oblast přípravy na vzdělání, případné selhávání, opakování ročníků apod.),

-

oblast dosavadní praxe (dosavadní praxe, druh zaměstnání, jakou práci by chtěl v budoucnu vykonávat, jaké dovednosti a zkušenosti získal, popř. kterými disponuje, kde byl zaměstnán, jakou pracovní činnost vykonával, délka pracovního poměru, zdůvodnění případné změny zaměstnání),

-

oblast motivačně volního úsilí (zda v rámci zaměstnání si doplňoval kvalifikaci, jak tuto problematiku doplňování si dalších nových dovedností a znalostí vnímá, zda má zájem studovat, jak se projevoval jeho zájem a snaha orientovat se v dané problematice, podávané výsledky, úsilí, co se mu podařilo, a to jak v pracovním, ale i např. v soukromém, či veřejném životě),

-

oblast zájmová (především je sledováno, aby oblast zájmu nebyla v rozporu s vlastní náplní práce).

První část dotazníku by měla obsahovat příjmení a jméno (u žen rodné jméno), tituly, adresu trvalého bydliště, popř. přechodného bydliště, datum a místo narození, rodné číslo, číslo občanského průkazu (či jiného identifikujícího dokladu), státní příslušnost, název 28

profese, vzdělání a odbornou přípravu, včetně uvedení roku ukončení jednotlivých druhů škol, informace o absolvovaných odborných kurzech, včetně časové identifikace těchto vzdělávacích akcí, výčet předchozích zaměstnání, včetně názvu a adresy zaměstnavatele, a to v chronologickém či obráceném chronologickém pořadí a s uvedením data začátku a konce zaměstnání, V druhé části dotazníku je vhodné klienta vyzvat, aby se rozepsal podrobněji o některých skutečnostech, např. o své dosavadní pracovní kariéře, a to v dostatečném detailu, o svém stávajícím pracovním zařazení, o pracovních podmínkách, s ním souvisejících detailech, všech předchozích zaměstnání, především pak posledního, o svých zálibách a zájmech, o svých silných a slabých stránkách, o tom, co jej až dosud na jeho práci nejvíce uspokojovalo, co jej přitahuje na profesi, o níž se případně uchází, čím může přispět podle svého mínění k úspěšnému vykonávání práce, o níž se uchází, jak si představuje svou kariéru v průběhu příštích např. pěti let, na jaké stránky rozvíjení svých pracovních schopností by se chtěl zaměřit (zájem o účast v podnikovém či jiném vzdělávání) apod. Třetí závěrečná část dotazníku by měla obsahovat reference, tj. uvedení jmen osob, které mohou o klientovi podat informace, podpis klienta, datum. (Koubek, 2003, str. 89- 90).

Životopis

3.2

Při posuzování uchazeče na základě životopisu jsou v centru pozornosti zejména informace vypovídající o dosavadním vzdělání a praxi uchazeče. Životopis, zejména strukturovaný, však prozradí i mnohé o osobnosti uchazeče. (Matějka, 2002, str. 38 – 39). Strukturovaný životopis je dokument, jehož formu a obsah určuje instituce a svou formou i obsahem se velmi blíží dotazníku. V podstatě poskytuje tytéž informace jako dotazník. Také jeho struktura by měla být "šita na míru" obsazovanému pracovnímu místu a instituci. Výhody a nevýhody jsou totožné s výhodami a nevýhodami zmíněnými v případě dotazníku. (Matějka, 2002, str. 38 – 39). K této problematice bych chtěla uvést, že informace uváděné v dotazníku jsou více podrobné, sledují se více informace týkající se motivů, zájmů dovedností klienta, 29

vnitřních pohnutek a postojů. Strukturovaný životopis je více strukturovaný z hlediska typu vzdělání, praxe, časového rozložení, znalostí. V tomto ohledu mohu zmínit, že kombinace strukturovaného životopisu a dotazníku se jeví jako velmi osvědčená metodika získání úvodních informací. Někdy taktéž lze použít životopisu dle Reiskupa, který je taktéž strukturovaný, nicméně vyzývá klienta k podrobnějšímu rozpracování sledovaných témat. Nestrukturovaný životopis je dokument, jehož formu a obsah určuje uchazeč. Zpravidla je to souvislý text chronologicky popisující dosavadní život uchazeče, zejména pak všechno, co by mohlo být důležité pro to, aby byl shledán způsobilým pro přijetí na obsazované pracovní místo. (Matějka, 2002, str. 38 – 39). Při sestavování životopisu je nutné uvést příjmení a jméno, osobní údaje týkající se data narození a rodinného stavu, průběh školního vzdělání, úspěšně dokončený, vzdělávací kurs nebo výcvik, jazyková připravenost, uživatelské zvládnutí personálních počítačů, dosavadní absolvovaná praxe – řazeno chronologicky, dle potřeby další informace . (Matějka, 2002, str. 38 – 39). „Uchazeči o zaměstnání nemají vždy přímou zkušenost, přesto lze právě v životopisných datech odvodit některé poznatky z předchozích zkušeností uchazeče. Zkušenost dosažená v létech není až tolik důležitá, jak dosažené výsledky.“ (Štikar, 2003, str. 346). Obecná zkušenost při dopravně psychologickém je taková, že úvodní dotazník a životopis je spojován v jedno v tzv. anamnestický dotazník.

Výběrový pohovor

3.3

Výběrový pohovor (interview) je metodou výběru pracovníků. Má posoudit pracovní způsobilost uchazeče, pro obsazované pracovní místo, získat informace o uchazeči, jeho očekáváních a pracovních cílech, poskytnout uchazeči informace o organizaci a práci v ní; posoudit osobnost uchazeče (má se za to, že tohoto cíle může pohovor dosáhnout dokonce lépe než testy osobnosti), založit či vytvořit přátelské vztahy. (Koubek, 1987, str. 168 ). 30

Štikar (2003, str. 346) uvádí: „V rámci rozhovoru je třeba věnovat pozornost především těm charakteristikám jednání, které jsou důležité pro zvládnutí kritických požadavků v zaměstnání a jež byly získány při analýze práce. V rozhovoru lze zjistit některá specifika, jež by nebyla možná zjistit v rámci jiných metod, např. přátelskost, udělat dobrý dojem, plynulost slovního projevu apod.“ Chtěla bych také upozornit na možnost využití metody behaviorální interview, která je založen na cíleném kladení specifických otázek zaměřených na reálné situace v minulé profesní i osobní historii kandidáta. Kvalifikovaným kladením otázek a vyhodnocením odpovědí se významně snižuje riziko přijetí nevhodného kandidáta nebo odmítnutí kandidáta, který by v dané profesi odvedl velmi dobrý výkon. (Personální agentura Specialist Service, 2007).

3.3.1 Cíle výběrového pohovoru

Koubek (1987, str. 168) uvádí: „Před vlastním průběhem pohovoru je nutné mít stanovený s jakým cílem je pohovor veden.“ … „V rámci výběrového pohovoru je nutné si prohlédnout dokumenty předložené uchazečem a dotazováním zjistit informace o jeho dosavadních zkušenostech, vzdělání, vztahu k práci, pracovních zájmech, plánech či záměrech týkajících se kariéry. (Koubek, 1987). Část dotazů směrovaných ke klientovi je věnována oblasti jeho předchozí praxi, vzdělání, zájmů, koníčků, představ o budoucím zaměstnání, motivech, životních cílech, pracovních výkonech, výsledcích, vnímání pracovního klimatu apod. Podklady pro dotazy zjišťující poznatky z této oblasti jsou do jisté míry syceny informacemi, které klient uvedl v dotazníku a ve strukturovaném životopisu. Cílem těchto dotazů je potřeba získat porovnání.

31

Pokládání otázek Uchazeč by měl být motivován k tomu, aby mluvil většinou sám. V tomto ohledu je vhodné pokládat otázky s otevřeným koncem, které provokují k reakci uchazeče (rád bych, kdyby jste mi pověděl něco o práci, kterou jste vykonával atd.), otázky jdoucí do hloubky, používající se k získání dalších podrobností (jaká byla Vaše úloha v projektu?), konkretizující otázky, jejíž cílem je vyjasnit nějakou skutečnost (jak ta situace vznikla?), hypotetické otázky jsou orientovány na situace, které mají navodit určitou situaci, otázky zaměřené na chování se používají ve strukturovaných pohovorech orientovaných na chování, jejich cílem je přimět uchazeče, aby sdělil, jak by se choval v určitých situacích. (jak by jste přesvědčil ostatní, aby učinili nevšední kroky, jak by jste dokončil projekt navzdory velkým obtížím?), otázky zaměřené na způsobilost mají za cíl zjistit, co uchazeč zná, jaké má dovednosti, jak používá své schopnosti (co víte o …, jak jste získal znalosti?), otázky týkající se motivace a kariéry zjišťují míru, jak je uchazeč motivovaný pro zaměstnání (čeho jste dosáhl, proč jste odtud odešel, zájmy, vítězství nad potížemi apod.), ověřovací otázky zjišťují, zda bylo dobře porozuměno tomu, co uchazeč sdělil, otázky zaměřené na práci mají informovat o uchazečově pracovní historii (kolik dní absence jste měl v minulém roce apod.), otázky týkající se mimopracovních zájmů. (Armstrong, 2002, str. 387-392).

3.3.2 Struktura výběrového pohovoru Strukturovaná (standardizovaná) část pohovoru musí vycházet z následujících zásad: obsah, pořadí otázek i čas, jsou předem připraveny a plánovány, otázky jsou položeny všem uchazečům o dané pracovní místo, a to ve stejném pořadí, a každé z otázek je věnován u všech pohovorů stejný čas, k vyhodnocování odpovědí uchazečů slouží předem připravené modelové odpovědi. O efektivnosti strukturované části pohovoru rozhoduje především jeho příprava, ale i zvládnutí jeho průběhu. (Koubek, 1987, str. 171 ). Bláha a spol. (2005, str. 124) navrhuje níže uvedené členění: Úvodní část. Představení se, rekapitulace účelu návštěvy, cíle rozhovoru. Je – li to možné – ocenění, pochvala (přišel vřas, zkušenosti v oboru, výsledky ve škole…), uklidnění – příjemná, neutrální debata (jak jste nás našel, sport, počasí apod.). 32

Ověření údajů z dotazníku a životopisu. Zájmy, očekávání, motivace kandidáta. Doporučené otázky: Co očekáváte od nového pracovního místa? Jaká práce Vám "sedí"? Proč si myslíte, že on/ona by měl(a) být přínosem pro organizaci? - se vám obzvláště podařilo v předchozím zaměstnání (ve škole) a co považujete za úspěch? Co považujete za neúspěch nebo nezdar na vašem předchozím pracovišti (ve škole)? Jaké máte důvody pro změnu zaměstnání? _Jaké jsou vaše cíle, z hlediska pracovního vývoje, na období přibližně 3 let? Co by pro vás znamenalo, kdybychom vás nepřijali? Vzdělání a zkušenosti. Doporučené otázky: Jaké školy (kursy) jste navštěvoval(a), na co jste se zejména zaměřil(a)? Co můžete ze svých znalostí a zkušeností nabídnout organizaci? Máte již určité pracovní zkušenosti? Změnil jste (2x, 3x...) zaměstnání? Jak a v čem byly tyto změny pro vás prospěšné a v čem to byla ztráta času? Na co byste v práci kladl(a) důraz? Je dobré mít připravené -modelové pracovní problémy, např. krátkou pracovní zkoušku pro ověření dovednosti (např. práce na počítači). Sociální zkušenosti. Doporučené otázky: Jak jste vycházel(a) s kolegy, s nadřízenými? Co o nich můžete říci? Jak si představujete svého vedoucího? Měl(a) jste spory se svým zaměstnavatelem? Ve škole? Jestliže ano, čeho se týkaly? S jakými lidmi nejraději spolupracujete? S jakými lidmi si příliš nerozumíte? Jak byste popsal(a) své vztahy ke kolegům z jiných částí firmy, ve které jste pracoval(a). Vlastní hodnocení. Doporučené otázky: Máte zájem o odborný růst? Jaké jsou vaše profesní cíle? Podařilo se vám jich dosáhnout? Příp. daří se je vám dosahovat? Které znalosti, dovednosti byste chtěl(a) podle svých představ dále rozvíjet? Myslíte si, že jste dobře připraven(a) na svou práci? Co považujete za své osobní silné stránky? Co za slabé? Informace o organizaci. Informace o profilu pracovního místa (podá vedoucí rozhovoru). Odpovědět na jakoukoliv otázku. Shrnutí a předběžný závěr. Vyjádření k celkovému dojmu. Jsme-li již rozhodnuti kandidáta nepřijmout, odřekneme příjemně jeho/její nabídku. V případě, že uvažujeme o přijetí, sdělíme, kdy a jak budou kandidátovi sděleny výsledky - rozhodnutí.

33

V rámci zhodnocení by mělo být uvedeno: Co klient na základě existujících dovedností a zájmů může dělat, hodí se na danou funkci řidiče, pochybnosti a kde, co s ohledem na své zájmy a záměry chce dělat. Chce se věnovat této práci, nebo inklinuje vůči jiné práci aktivitě, jaké má osobní vlastnosti. 3.3.3 Příprava a průběh výběrového pohovoru Pohovor musí bezpodmínečně vycházet z analýzy pracovních míst, tedy z popisu a specifikace pracovního místa, ale i z požadavků. (Koubek, 1987, str. 170). Z popisu pracovního místa řidiče je nutné zpracovat jednotlivé aktivity, které vykonává a následně vypracovat jaké požadavky jsou na ně kladené. Na základě znalosti požadavků pracovního místa se formulují otázky pro pohovor. Musejí se týkat výhradně jen práce, musejí hodnotit pouze znalosti, dovednosti, schopnosti a ostatní charakteristiky nezbytné pro nastoupení do práce. Pokud jde o typy otázek, pak může jít o otázky situační, otázky na znalost práce, simulační otázky nebo ukázky práce a otázky týkající se požadavků na pracovníka. (Koubek, 1987, str. 170). V kontextu výše uvedených odstavců, jsou klientovi pokládány různé otázky na konkrétní situace, které v praxi bude řešit. Současně s formulováním otázek se formulují i odpovědi na tyto otázky. Je třeba zároveň stanovit, která odpověď je dobrá, vyhovující a nevyhovující, popřípadě další mezistupně (doporučuje se pětibodová stupnice hodnocení u každé otázky). (Koubek, 1987, str. 170). Je velmi důležité, aby jak modelové situace, otázky i hodnocení modelových odpovědí vycházelo z reality a potřeb praxe. Ošetření dané problematiky je nutné stanovit, které aspekty chování a jednání jsou sledovány. Výběrový pohovor musí být podrobně dokumentován a dokumenty archivovány. To umožňuje nejen čelit případným stížnostem, ale zkoumat efektivnost výběru pracovníků a zlepšovat tak celý proces výběru. (Koubek, 1987, str. 171). Rozhovor je archivován v psychologickém spise. 34

3.3.4 Poznatky a rady pro úspěšné vedení výběrového pohovoru V této kapitole bych chtěla uvést doporučující poznatky a rady pro úspěšné vedení výběrového (posuzovacího) pohovoru, tak jak je uvádí Koubek (2003): nedělat závěry na základě prvního dojmu, nerozhodovat o přijetí určitého uchazeče, dokud není ukončen pohovor se všemi uchazeči, věnovat stejnou pozornost pohovorům se všemi uchazeči, dávat jednoduché a jednoznačné otázky, neptejte se jedním dotazem na více věcí, nedopustit, aby uchazeč převzal iniciativu a dominoval, aby odbíhal od tématu a byl příliš rozvláčný. Usměrňovat slušně a nenápadně, vyvarovat se jakýchkoliv mimických náznaků, kromě zjevně pozitivních, dělat si raději poznámky a nespoléhat na paměť, vysvětlit uchazeči účel pohovoru, jeho časový plán i to, na co bude tázán, seznámit s realizací poznámek, ptát se pouze k věci, vyhnout se osobním otázkám, dodržovat časový plán pohovoru, dát uchazeči najevo např. oblečením, že pohovor je významná událost. 3.3.5 Validita výběrového pohovoru

.

Mezi

časté

chyby

patří

dělání

rychlých,

unáhlených

rozhodnutí,

sběr

pozitivních/negativních informací s cíle podpořit první dojem, stereotypizace, dělání předpokladů, vnucování osobního pohledu, shromažďování nedostatečných informací, efekt kontrastu. …Je žádoucí se dotazovat na specifické dovednosti, schopnosti, pokládat uchazeči situační otázky z hlediska řešení možné situace, popř. jej požádat o popis chování v situaci, kterou dříve řešil. Příliš obecně kladené otázky nevedou tolik k poskytnutí relevantních informací o uchazeči. (Foot 2002, str. 83 – 103).

3.4

Výběrové testy

Mezi výběrové testy patří testy pracovní způsobilosti, testy znalostí, schopností a dovedností a testy osobnosti. Používají se za účelem získání validnějších a spolehlivějších informací o úrovni inteligence, charakteristikách osobnosti, schopnostech, vlohách a získaných znalostech a dovednostech, než jaké lze získat z pohovorů. (Armstrong, 2002, str. 397).

35

3.4.1 Testy pracovní způsobilosti Měří nebo se pokoušejí měřit duševní schopnosti, fyzické schopnosti, znalosti, dovednosti, osobnost, zájmy, temperament, postoje, chování apod. (Koubek, 2000, str. 232). 3.4.2 Testy znalostí a dovedností, schopností Testy znalostí prověřují rozsah a hloubku znalostí či ovládání odborných návyků. Patří zde testy získaných schopností i testy potenciálních schopností (zjišťují např. mechanické, psychomotorické schopnosti, schopnost něco se naučit, vlohy, prostorovou orientaci, duševní schopností apod.). (Koubek, 2000, str. 232). Armstrong (2002, str. 401) uvádí: „Testy schopností měří charakteristiky související s prací, jako např. numerické, verbální, mechanické schopnosti nebo schopnosti vnímání. Testy potenciálních schopností mají za úkol předpovídat potenciál, který má jedinec k výkonu určité práce nebo jednotlivých úkolů určité práce. Testy získaných schopností měří schopnosti nebo dovednosti, které již člověk získal vzděláním nebo praxí.“ Při posouzení kompetencí klienta pro výkon funkce je v rámci psychologického posouzení zjišťováno, zda dosahuje průměrných výsledků v oblasti logického myšlení, schopnosti přijmout odpovědnost, rozhodnosti, schopnosti sociálního kontaktu, komunikativnosti a psychické odolnosti, nadprůměrné úrovni v oblasti pozornosti, paměti, flexibility, sebekontroly, nadprůměrné tolerance vůči zátěži. Testy osobnosti mají ukázat různé stránky uchazečovy osobnosti, základní rysy jeho povahy. Mají ukazovat povolání nebo oblasti práce, které ladí se zájmy dané osoby a pro něž je tato osoba nejvhodnější. Patří sem testy typu MBTI (Myers-Briggs Type Indicator), CPI (California Psychological Inventory), MMPI (Minnesota Multiphasic Personality Inventory), Catellův 16PF (16 Personality Factors) a mnohé další. Jsou často založeny na rozsáhlých dotaznících, k nimž existují různé klíče pro hodnocení jednotlivých odpovědí. … I když některá zkoumání validity těchto testů prokázala, že může existovat určitá korelace mezi některými zjištěnými zájmy či stránkami osobnosti a výsledky práce, většinou byla tato korelace natolik malá na to, aby testy tohoto druhu byla považovány pro výběr pracovníků za nezbytné. (Koubek, 2000, str. 235).

36

Účelem psychologického testu je měření individuálních schopností nebo charakteristik jedince. Takto získané údaje umožňují předvídat, do jaké míry bude uchazeč úspěšný na daném pracovním místě. (Armstrong, 2002, str. 397). Z hlediska validity se do určité míry prokázala užitečnost testů osobnosti při předpovídání úspěšnosti u lidí, jejichž náplní práce je jednat či vyjednávat s jinými lidmi. (Štikar, 2003, str. 347). Jsou využívány psychometrické testy s omezeným výběrem odpovědí nebo s krátkou odpovědí. Určeny jsou k měření inteligence a schopností. Snaží se numericky vyjádřit, do jaké míry se u jedince vyskytuje specifický povahový rys a nebo soubor vlastností. V těchto testech psychologové používají standardní vědecké metody a statistické techniky. (Benton, 2003, str. 3 – 5). Štikar (2003, str. 347) uvádí: „Minnesotský vícefázový osobnostní tet je ve světě nejvíce používaný objektivní osobnostní test. Používá se zvláště k posouzení uchazečů na ta pracovní místa, kde je potřeba emocionální stability.“

Psychometrické testy jsou testy s omezeným výběrem odpovědí nebo s krátkou odpovědí, které jsou určeny k měření inteligence a schopností. Snaží se numericky vyjádřit, do jaké míry se u jednce vyskytuje specifický povahový rys a nebo soubor vlastností. V těchto testech psychologové používají standardní vědecké metody a statistické techniky. (Benton, 2003, str. 3 – 5).

Typy testů Při výběru pracovníků se nejčastěji používají testy inteligence, testy osobnosti a testy schopností. Testy inteligence měří všeobecnou inteligenci, schopnost abstraktního a logického uvažování. (Armstrong, 2002, str. 399). Při posouzení intelektové výkonnosti u řidičů je velmi často používána testové metody RAVEN, TIP, názorové řady a pod. Je nutno v tomto ohledu podotknout, že u uchazečů lze vysledovat již jisté zacvičení. Mnoho metod prezentujících se na internetu

37

jako testy inteligence vykazují jistou podobnost s výše uvedeným standardizovaným testem.

Testy osobnosti se pokoušejí posoudit osobnost uchazečů tak, aby bylo možné předpovědět jejich pravděpodobné chování v nějaké roli. Existuje spousta nejrůznějších teorii osobností a tudíž i spousta testů osobnosti. Jedním z nejčastěji akceptovaných způsobů klasifikace osobnosti je pětifaktorový model (extroverze – introverze, emoční stabilita, příjemnost, svědomitost, otevřenost vůči zážitkům, zkušenostem). (Armstrong, 2002, str 400). V rámci testových metod bych chtěla poukázat na zkušenost s metodou SPARO. Tato metoda skóruje nejen různé dimenze osobnosti, ale taktéž v rámci psychometrického vyhodnocování lze vyčíst profilaci rysů osobnosti z tzv. taxometrických koeficientů. Dále bych chtěla uvést velmi dobrou zkušenost z dotazníkem MMPI. U některých dotazníků klienti mají tendenci disimuluvat své odpovědi do žádoucího profilu žádoucího pro výkon funkce o kterou se ucházejí. Otázky dotazníku MMPI jsou méně čitelné z hlediska předvídání žádoucích, či nežádoucích odpovědí z hlediska. Odpovídají věrohodněji a zvyšuje se tím i spolehlivost takto získaných dat. K dalším významným dotazníkům, které by neměly chybět v databázi užívaných metod je dotazníková metoda Bochumský osobnostní inventář (dále jen BIP). Testová metoda BIP je zaměřena na ty aspekty osobnosti, které se vztahují k pracovní oblasti. V personální psychologii a psychologii práce se na osobnost nahlíží z hlediska psychické regulace pracovních činností a systémových důsledků jejich mnoha úrovňové integrace. BIP je metoda určená pro pracovní oblast, je možné ji zadávat skupinově i individuálně. Její využití je při výběru nových pracovníků, umísťování pracovníků, trénování, klučiny, poradenství. Sledované dimenze BIP jsou motivace k výkonu, motivace k tvůrčí činnosti, připravenost jednat, citlivost, vnímavost, schopnost navazovat a udržovat kontakty, síla sebeprosazení, ochota k týmové prác). (Hametová, 2004, str. 161-170).

38

Testová baterie Diaros Testová baterie Diaros je tvořena standardizovanými psychodiagnostickými metodami určených k analýze bazálních struktur autoregulace osobnosti. Tvoří jí metoda SPARO, SIPO, BAROM, SUPSO, DUSIN, PASKO. IHATRANS. Autorem je prof. Mikšík s výzkumem více než 45 000 osob. Dotazník SPARO představuje základní nástroj diagnostické baterie Diaros. Je určena pro diagnostikování struktury a dynamiky bazální autoregulace a integrovanosti osobnosti, její psychické odolnosti, sleduje úroveň interakce jedince s reálnými životními kontexty. Dotazník metody SPARO obsahuje 300 položek, proband zaškrtává buď souhlas, nebo nesouhlas. Slouží ke zjišťování bazálního systému autoregulace a integrovanosti osobnosti. Tím je myšlen souhrn vrozených i osvojených strategii, jimiž se člověk ve své reálné životní praxi dynamicky vyrovnává s různými variantami situací. Jde o subjektivní příznačnou kvalitu pohotovosti k určitým způsobům uplatňování interakcí s prostředím. (Mikšík, 2004). Dotazník SPARO sleduje následující komponenty: -

základní komponenty bazální psychické integrovanosti (kognitivní variabilnost, emocionální variabilnost, regulační variabilnost, adjustační variabilnost),

-

bazálnější škály obecné variability (obecná hladina psychické vzrušivosti, motorická vnější hybnost),

-

jednotlivé osobnostní profily (typ klidný, typ vzrušivý, typ prožitkový, typ reaktivní),

-

dále v rámci uvedeného testu jsou posuzovány (rysy normality osobnosti, optimální hladina stimulace, individuální tendence riskovat, účinné integrovanosti osobnosti, interpersonální vztahy a vazby, vnitřní korekce a regulovanost interakcí, sebeprosazování).

Hoganovy testy „V rámci této práce bych chtěla upozornit i na metodu Hoganových testů. Drtivá většina testů se věnuje popisu kompetencí, komunikačních a pracovních stylů, způsobu zvládání zátěže. Hoganův test je ale určen pro normální a pracující dospělou populaci, nikoliv klinickou oblast, věnuje se taktéž oblasti možného selhání. …Hoganův osobnostní dotazník hodnotí normální osobnost a předpovídá úspěch v profesionálním životě. Byl 39

navržen primárně pro použití při výběru zaměstnanců, jejich rozvoji a kariérovém plánování. Jeho pomocí lze měřit a srovnávat osobnostní charakteristiky, které se objevují při sociální interakci a které mohou být nápomocně nebo naopak škodlivé při dosahování cílů v pracovním kontextu. Nejedná se tedy pouze o popis osobnosti, ale i předvídání výkonu v určitých pozicích. …Hoganův rozvojový dotazník odhaluje dispozice k disfunkčním a rizikovým vzorcům chování, které se mohou projevit pouze v krizových a zátěžových situacích. Inventář motivů, hodnot a preferencí je zaměřen na zjištění vnitřních hodnot, preferencí a motivů. Na jejich základě lze odvodit, jaká profese, práce a prostředí bude pro zaměstnance nejvíce motivující a uspokojující. Analýza pracovního místa (JET) – jedná se o komplexní metodu, která identifikuje klíčové kompetence a osobnostní charakteristiky důležité pro optimální výkon určité pozice.“ (Assessment Systems s.r.o, 2007). Využití Hoganových testů v personálně psychologické praxi také zhodnocuje Wagnerová, uvádí: „Tvůrcem metod je Robert Hogan, profesor psychologie. Jeho myšlenky mu pomohla v praxi realizovat jeho žena Joyce Hogan. Společně založili firmu Hogan Assessment Systems (dále jen HAS). U nás distribuuje Hoganovy metody firma Assessment Systems. V současnosti u nás tyto metody používají bezpečnostní složky, IT firmy, telekomunikační firmy a další progresivní organizace. Mezi klienty je řada nadnárodních firem. … …Hoganovy metody mají široké využití v personálním řízení podniku. Dají se využít prakticky ve všech situacích, kdy je zapotřebí jedince co nejlépe poznat a porovnat s ostatními. Jejich využití je možné pro nábor a výběr, pracovní adaptaci, vzdělávání a rozvoj, hodnocení a odměňování, plánování profesní dráhy, přemístění, povýšení, nástupnictví, outplacement a také pro odchody zaměstnanců. …Metody byly vyvinuty přímo pro pracující populaci a nejsou klinicky orientovány. Měří spolehlivě osobnostní charakteristiky, motivy a vzorce chování, které jsou důležité pro úspěch v dané profesi. Pomáhají identifikovat potenciál klíčových pracovníků společnosti a dokáží předvídat úspěšnost jedince, pracovního týmu i firmy jako celku. Velkou výhodou je on-line administrace testů přes internet. Administrace probíhá přes zabezpečené připojení. Proband dostane přihlašovací jméno a heslo a je na něm, kdy se administrace testu zúčastní. Může tak učinit i z domova. Mimo on-line verze je k dispozici i verze tužkapapír, která se používá stále méně.“(Wagnerová, 2008, v tisku). 40

Rizika při posuzování osobnostních a psychických dispozic

3.5

Bakalář (1993, str. 68-70) uvádí rizika při přijímání (posuzování) klientů. „…Přijímání (posuzování) klientů je vždy určitým rizikem, neboť zaměstnanec se skrytými defekty či nevhodnými povahovými rysy až psychopatologii může způsobit hmotné nebo morální škody, nehledě na obtíže spojené s ukončením pracovního poměru takového zaměstnance. Psycholog, který se řízení účastní, má k posouzení kladů a záporů u uchazeče odbornou kvalifikaci a potřebné metody. Jedná se o znalost z oblasti teorie osobnosti, schopností, struktury osobnosti, motivace, psychopatologie, testových metod, statistických postupů… Aby zjištění psychologa byly co nejvíce objektivní, je důraz kladen na vytváření různorodé testové baterie. Psychologické vyšetření je realizováno prostřednictvím dotazníků, rozhovorů, projektivních technik, poznatků z modelových situací.“ Kvalifikovaný psycholog by měl posoudit dle Bakaláře: -

Současnou úroveň intelektových funkcí a určí, zda odpovídá dosaženému vzdělání, předchozí praxi, či věku. V rámci posuzování intelektových schopností řidičů se nejčastěji používá „Raven, TIP, VMT“. Na posouzení schopnosti logického myšlení se klientovi předkládají názorové řady.

-

Osobnostní a emoční dispozice uchazeče pro budoucí činnost, zda v interpersonálních vztazích nejsou nějaké výraznější zvláštnosti, např. zvýšená neurotičnost, nedostatek sebevědomí, zvýšená dispozice k agresivnímu chování, tendence k manipulaci apod. V tomto ohledu jsou používány pro vyšetření řidičů osobnostní dotazníky – Cattell, SIPO, SPARO, ICL, MMPI, případné zjištěné „anomálie“ jsou ověřovány další metodou, ať již projektivní, či modelovou.

-

Zda se uchazeč dovede vžít do společenských situací a problémů, rozpoznat motivaci lidí, jejich potřeby, reakce, hodnoty apod. V této oblasti je nejvíce používán strukturovaný rozhovor.

-

Zda uchazeč má podle požadavků práce všeobecný přehled o problematice, zda má potřebnou úroveň technického, sociálního či koncepčního myšlení V rámci polostrukturovaného rozhovoru je klient dotazován na různé oblasti související s funkcí, do které by měl nastoupit.

-

Úroveň a strukturu některých potřebných vlastností, předem specifikovaných. Např. požadavek mimořádné odolnosti vůči stresu.

41

4

Cíle empirické části závěrečné práce

Ke zpracování dané problematiky mě přivedla potřeba porozumění procesu dopravně psychologického vyšetření. Psycholog by měl garantovat zabezpečení odborné práce, respektovat etické zásady, dodržovat odborná hlediska pracovní a dopravní psychologie. Pokud psycholog chce dostát těmto kritériím, neobejde se bez zpracovaného profesiogramu, z něj vyplývajících žádoucích kompetencí pro dané funkční zařazení. V rámci psychologického posouzení zohledňuje, ve kterých oblastech klient nesmí selhávat, které jsou z hlediska výkonu profese nezbytné. V rámci empirické části jsem si vytyčila následující cíle: -

sestavní klíčových kompetencí pro stanovené profese řidičů,

-

vymezení technik pro posouzení klíčových kompetencí

-

sestavení dotazníku,

-

sestavení výběrového pohovoru,

-

sestavení strukturovaného rozhovoru.

42

Klíčové kompetence

5

Sestavení klíčových kompetencí vychází z analýzy práce, kde je vymezeno, jakými znalostmi, schopnostmi a dovednostmi by měl řidič disponovat. S ohledem na skutečnosti, že doposud nejsou analýzy práce k dispozici, nebyla zpracována funkční analýzy práce, vycházela jsem v tomto ohledu z podkladů národní soustavy povolání. V rámci podkapitol uvedu nejdříve klíčové kompetence totožné pro všechny profese řidičů, v dalších kapitolách pak kompetence pro řidiče jednotlivých typů doprav.

5.1

Klíčové kompetence řidičů – totožné pro všechny profese

Mezi klíčové kompetence, kterými musí řidič disponovat, patří: Zvýšené nároky na pozornost: -

stabilní, koncentrovaná pozornost,

-

schopnost déle době udržet v pozornosti více jevů současně,

-

přenášet pozornost mezi úkoly.

Nároky na stres: -

odolnost vůči stresu,

-

odolnost vůči vlivu monotonie.

Kognitivní orientace: -

celková inteligence by měla být průměrná,

-

znalost základních matematických operací,

-

orientace v základních číselných údajích (např. orientace ve výplatní pásce, jednoduché tabulky, účtenky),

-

používání jednoduchých nástrojů, jako je např. kalkulačka, pravítko,

-

orientace v měrových soustavách (např. litr) a ve fyzikálních veličinách (např. váha, rychlost),

-

přijímat a třídit informace, uspořádat je dle velmi jednoduchých, předem daných postupů a kritérií, informace předat dál, ví-li kam. 43

Zvládání zátěže: -

schopnost reagovat vyrovnaně, podávat přiměřený výkon i při dlouhodobé zátěži,

-

neúspěch vnímat jako součást života a ustát je, požádat o pomoc,

-

uvědomit si, že určitá míra zátěže pomáhá podat výkon,

-

analyzovat situaci, vyskytnou-li se překážky, hledat a volit řešení a překážky překonávat,

-

ostražitost při rutinních úkolech vyžadujících neustálou pozornost,

-

neztrácet kontrolu v náročných situacích nad svými emocemi,

-

vyrovnat se se zátěží na podkladě přiměřeného sebevědomí.

Pozorovací schopnosti, vnímavost: -

nároky na senzomotoriku – vysoké nároky na vizuální a auditivní disponibilitu,

-

nároky na periferní vnímání.

zodpovědnost -

5.2

zodpovědnost za dodržování daných pravidel a platných předpisů.

Klíčové kompetence pro jednotlivé druhy dopravy

Obsahem této kapitoly je uvedení klíčových kompetencí pro řidiče jednotlivých typů doprav. 5.2.1 Klíčové kompetence pro řidiče nákladní dopravy

Řidič nákladní dopravy zabezpečuje řízení silničních nákladních vozidel a doprava nákladu při krátkých a dálkových trasách. V rámci této činnosti zabezpečuje: -

řízení nákladního vozidla řádným a bezpečným způsobem,

-

dodržování platných předpisů,

-

vedení záznamů a dokladů o provozu nákladního vozidla a činnosti řidiče,

-

ukládání a zajištění nákladu na vozidle,

-

kontrolu technického stavu vozidla,

-

kontrolu vykládky vozidla, 44

-

předávání doprovodných dokumentů, případně výběr tržeb a poplatků,

-

spolupráci se svým nadřízeným z hlediska určování nákladu, trasy dopravy a případně vymezování dalších podmínek z hlediska jeho pracovní náplně.

Disponuje povinným osvědčením o řízení nákladních automobilů - řidičský průkaz sk. C dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a průkaz profesní způsobilosti řidiče dle zákona 247/2000 Sb. Je doporučeno mít osvědčení o řízení motorových vozidel s přívěsem - řidičský průkaz sk. E dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a osvědčení o přepravě nebezpečných věcí. Na podkladě výše uvedené pracovní náplně mezi klíčové kompetence patří: Kognitivní orientace -

kognitivní adaptibilita (změny by pro něj neměly znamenat stres, přijmout nové myšlenky, překonávat stereotypy, nebránit se novým metodám a postupům, přizpůsobit se novému pracovnímu prostředí a úkolům, učit se novým věcem a postupům,

-

myšlenkové operace, plánování (rozlišovat dlouhodobé krátkodobé plány, podávat očekávaný výkon, rozlišit naléhavé a důležité, vytvořit variantu plánu, nemusí o nich rozhodovat samostatně, organizovat svoji činnost a výkon, skloubit svou činnost s činností a plány ostatních, dokázat najít a definovat podstatu i u složitějších problémů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet, rozpoznat a uskutečnit podstatné kroky vedoucí k dosažení vlastního i týmového výsledku, reagovat na zpětnou vazbu a dokázat se poučit z chyb).

Zvládání zátěže: -

zvýšené míry zátěže v oblasti pracovní doby a směnnosti,

-

mírné zátěže v v uzavřeném, nebo omezeném prostoru,

-

zátěže trupu a páteře s převahou statické práce,

-

manipulace s břemeny,

-

zrakové zátěže a zátěže hlukem a teplem.

45

Osobnostní charakteristiky: -

aktivita (být píše aktivní než pasivní, k řešení problémů přistupovat aktivně, být aktivní v přistupování k plnění obvyklých a jasně definovaných úkolů, přičemž je žádoucí jej průběžně motivovat, řešit běžné problémy a situace, podat jednorázový výrazný výkon dle potřeb zadavatele, orientovat se na výkon i na výsledek (přínos), překonávat obvyklé překážky, vyhledat pomoc ostatních),

-

sociabilita, konformita (přizpůsobit se požadovanému chování skupiny, dokázat sladit osobní i týmové nebo firemní priority, v případě potřeby schopnost řešit problém týmově, sociální odpovědnost, schopnost formulovat své myšlenky, sdílet informace, přiměřeně reagovat na vzniklé situace),

-

samostatnost (samostatně a spolehlivě plnit všechny zadané úkoly, vyhledat pomoc jiných v případě potřeby, sám sebe řídit při plnění rutinních úkolů, u náročnějších s podporou, samostatně získat informace, vyjadřovat své názory odlišné od názoru skupiny, i za cenu možných konfliktů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet),

-

emoční stabilita (emočně stabilní, vyrovnaný, bez výkyvů v náladách),

-

rozhodnost (řidič má být rozhodný),

-

anticipace (anticipovat následky svého chování, sebekontrola).

Nároky na vzdělání: -

na základě krátkodobých cílů preferovat to, co jej zajímá a podle toho být schopen do svého rozvoje investovat energii,

-

přijímat nové informace, zejména ty, o kterých ví, že je brzy využije,

-

analyzovat svou úspěšnost,

-

poučit ze svých chyb a naučené používat v praxi,

-

znát své silné a slabé stránky, ale nemusí je rozvíjet cíleně,

-

do určité míry a sebemotivace, včetně sebezdokonalování.

5.2.2 Klíčové kompetence pro řidiče osobní dopravy Řidič osobní dopravy zabezpečuje bezpečné řízení silniční vozidla, přepravu osob a dopravu cestujících při krátkých a dálkových cestách. V rámci této činnosti zabezpečuje: 46

-

řízení silničního vozidla osobní dopravy řádným a bezpečným způsobem,

-

vedení záznamů a dokladů o provozu vozidla osobní dopravy a činnosti řidiče,

-

vydávání pokynů k zajištění bezpečné přepravy cestujících,

-

kontrolu technického stavu vozidla,

-

dodržování pracovního rozvrhu, jízdního řádu a určené trasy,

-

organizace přepravy cestujících včetně bezpečné přepravy jejich zavazadel,

-

výběr jízdného, poplatků a náhrad podle přepravního tarifu. Disponuje povinným osvědčením o řízení autobusů - řidičský průkaz sk. D dle

31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a průkazem profesní způsobilosti řidiče dle zákona 247/2000 Sb. Na podkladě výše uvedené pracovní náplně mezi klíčové kompetence patří: Kognitivní orientace -

kognitivní adaptibilita (změny by pro něj neměly znamenat stres, přijmout nové myšlenky, překonávat stereotypy, nebránit se novým metodám a postupům, přizpůsobit se novému pracovnímu prostředí a úkolům, učit se novým věcem a postupům),

-

myšlenkové operace, plánování (rozlišovat dlouhodobé krátkodobé plány, podávat očekávaný výkon, rozlišit naléhavé a důležité, vytvořit variantu plánu, nemusí o nich rozhodovat samostatně, organizovat svoji činnost a výkon, skloubit svou činnost s činností a plány ostatních, dokázat najít a definovat podstatu i u složitějších problémů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet, rozpoznat a uskutečnit podstatné kroky vedoucí k dosažení vlastního i týmového výsledku, reagovat na zpětnou vazbu a dokázat se poučit z chyb).

Zvládání zátěže: -

duševní zátěž,

-

zvýšené míry zátěže v oblasti pracovní doby a směnnosti,

47

-

mírné zátěže v v uzavřeném, nebo omezeném prostoru,

-

zrakové zátěže a zátěže hlukem a teplem.

Osobnostní charakteristiky aktivita (cílesměrnost, aktivně spolupracuje, aktivně vyhledává příležitost ke

-

změně, má dostatek odvahy k prosazení svých nápadů, k řešení problémů přistupovat aktivně řešit běžné problémy a situace, podat jednorázový výrazný výkon dle potřeb zadavatele, orientovat se na výkon i na výsledek, překonávat obvyklé překážky, vyhledat pomoc ostatních, výkon je stabilní a spolehlivý, schopnost prezentace jednoduchých témat). sociabilita, konformita, empatie (směřuje je skupinovému cíli, dokáže sladit

-

osobní i týmové nebo firemní priority, dokáže svým projevem zaujmout ostatní, je schopen přesvědčit druhé, toleruje názory ostatních, respektuje druhé a výsledky jejich úsilí, do činnosti skupiny se zapojuje a sehrává v ní pozitivní roli, Jeho chování je vstřícné, jednání příjemné, jasně a srozumitelně formulovat své myšlenky jak v mluvené, tak písemné podobě, naslouchat ostatním, sdílí a nabízí informace, reaguje asertivně na vzniklou situaci, dokáže uspokojit zákaznické potřeby, Uvědomuje si odpovědnost za zákazníkovu spokojenost, loajalita, je schopen odolat tlaku skupiny, dokáže řešit problémy týmově). -

samostatnost (samostatně a spolehlivě plnit všechny zadané úkoly, vyhledat pomoc jiných v případě potřeby, sám sebe řídit při plnění rutinních úkolů, u náročnějších s podporou, samostatně získat informace, vyjadřovat své názory odlišné od názoru skupiny, i za cenu možných konfliktů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet,

-

emoční stabilita (emočně stabilní, vyrovnaný, bez výkyvů v náladách),

-

rozhodnost (řidič má být rozhodný),

-

anticipace (anticipovat následky svého chování, sebekontrola, rizika vnímá, nezabývá se jejich systematickou prevencí),

-

odpovědnost (nemusí být příliš kontrolován),

-

komunikace (je schopen se zákazníkem komunikovat, jít za hranice formální komunikace).

48

Nároky na vzdělání: -

na základě krátkodobých cílů preferovat to, co jej zajímá a podle toho být schopen do svého rozvoje investovat energii,

-

přijímat nové informace, zejména ty, o kterých ví, že je brzy využije,

-

analyzovat svou úspěšnost,

-

poučit ze svých chyb a naučené používat v praxi,

-

znát své silné a slabé stránky, ale nemusí je rozvíjet cíleně.

-

do určité míry a sebemotivace, včetně sebezdokonalování

5.2.3 Klíčové kompetence pro tramvaje

Řidič tramvají bezpečně řízení kolejového vozidla na tramvajové dráze a bezpečná přeprava cestujících v kolejové síti dopravce v souladu s pravidly drážního a silničního provozu, přepravního řádu a jízdních řádů příslušných linek. V rámci této činnosti: -

zabezpečuje řízení tramvaje řádným a bezpečným způsobem s ohledem na stav a sklonové poměry kolejové dráhy, počasí, ostatní účastníky provozu, rozhledové podmínky, obsazenost tramvaje,

-

zachovává předpisy o pracovní době řidiče,

-

vede záznamy a doklady o provozu kolejového vozidla a činnosti řidiče,

-

seznamuje se s dopravními odlišnostmi oproti plánovanému stavu,

-

kontroluje technický stav kolejového vozidla,

-

vydává pokyny k zajištění bezpečné přepravy cestujících a jejich zavazadel,

-

vybírá jízdné,

-

přepravuje cestující ve stanoveném čase po plánované trase,

-

odstraňuje drobné poruchy kolejového vozidla.

Disponuje

osvědčením

o

obsluze

radiových,

radiotelefonních

a

radiotelegrafických vysílacích zařízení, průkazem zvláštní způsobilosti podle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, osvědčením o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských 49

průkazech a o registru řidičů, osvědčením o řízení a údržbě elektrického hnacího vozidla – odborná způsobilost dle Vyhlášky č. 16/2012 Sb. a zdravotní způsobilost dle Vyhlášky č. 101/1995 Sb. Na podkladě výše uvedené pracovní náplně mezi klíčové kompetence patří:

Kognitivní orientace -

kognitivní adaptibilita (změny by pro něj neměly znamenat stres, přijmout nové myšlenky, překonávat stereotypy, nebránit se novým metodám a postupům, přizpůsobit se novému pracovnímu prostředí a úkolům, učit se novým věcem a postupům),

-

myšlenkové operace, plánování (rozlišovat dlouhodobé krátkodobé plány, podávat očekávaný výkon, rozlišit naléhavé a důležité, vytvořit variantu plánu, nemusí o nich rozhodovat samostatně, organizovat svoji činnost a výkon, skloubit svou činnost s činností a plány ostatních, dokázat najít a definovat podstatu i u složitějších problémů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet, snaží se získat zpětnou vazbu, schopnost reagovat na zpětnou vazbu, dokáže se poučit z chyb, skloubit í analytické a kreativní myšlení, třídění myšlenek, předávání informací, schopnost přímé argumentace, formuluje argumenty pro diskuzi).

Zvládání zátěže: -

duševní zátěž,

-

zvýšené míry zátěže v oblasti pracovní doby a směnnosti,

-

mírné zátěže v v uzavřeném, nebo omezeném prostoru,

-

zrakové zátěže a zátěže hlukem a teplem.

Osobnostní charakteristiky -

aktivita (cílesměrnost, aktivně spolupracuje, aktivně vyhledává příležitost ke změně, má dostatek odvahy k prosazení svých nápadů, k řešení problémů přistupovat aktivně řešit běžné problémy a situace, podat

50

jednorázový výrazný výkon dle potřeb zadavatele, orientovat se na výkon i na výsledek, překonávat obvyklé překážky, vyhledat pomoc ostatních, výkon je stabilní a spolehlivý, schopnost prezentace jednoduchých témat), sociabilita, konformita, empatie (směřuje je skupinovému cíli, dokáže

-

sladit osobní i týmové nebo firemní priority, dokáže svým projevem zaujmout ostatní, je schopen přesvědčit druhé, toleruje názory ostatních, respektuje druhé a výsledky jejich úsilí, do činnosti skupiny se zapojuje a sehrává v ní pozitivní roli, Jeho chování je vstřícné, jednání příjemné, jasně a srozumitelně formulovat své myšlenky jak v mluvené, tak písemné podobě, naslouchat ostatním, sdílí a nabízí informace, reaguje asertivně na vzniklou situaci, dokáže uspokojit zákaznické potřeby, Uvědomuje si odpovědnost za zákazníkovu spokojenost, loajalita, je schopen odolat tlaku skupiny, dokáže řešit problémy týmově), samostatnost (samostatně a spolehlivě plnit všechny zadané úkoly,

-

vyhledat pomoc jiných v případě potřeby, sám sebe řídit při plnění rutinních úkolů, u náročnějších s podporou, samostatně získat informace, vyjadřovat své názory odlišné od názoru skupiny, i za cenu možných konfliktů, nemusí odhadnout své síly), emoční stabilita (emočně stabilní, vyrovnaný, bez výkyvů v náladách,

-

zvládá emoce ve vypjatých situacích), -

rozhodnost (řidič má být rozhodný),

-

anticipace (anticipovat následky svého chování, sebekontrola, rizika vnímá, nezabývá se jejich systematickou prevencí),

-

odpovědnost (nemusí být příliš kontrolován, sebekontrola),

-

komunikace (komunikace nemusí být vždy přesvědčivá, je schopen se zákazníkem komunikovat, jít za hranice formální komunikace).

Nároky na vzdělání: -

na základě krátkodobých cílů preferovat to, co jej zajímá a podle toho být schopen do svého rozvoje investovat energii,

-

přijímat nové informace, zejména ty, o kterých ví, že je brzy

51

využije, -

analyzovat svou úspěšnost,

-

poučit ze svých chyb a naučené používat v praxi,

-

znát své silné a slabé stránky, ale nemusí je rozvíjet cíleně,

-

do určité míry a sebemotivace, včetně sebezdokonalování.

5.2.4 Klíčové kompetence pro řidiče osobních a malých dodávkových automobilů

Řidič osobních a malých dodávkových automobilů, řidič sanitního vozidla, řidič mikrobusu, řidič osobního automobilu, řidič dodávkového automobilu, řidič sanitky, taxikář, driver, taxi driver. V rámci této činnosti zabezpečuje: -

řízení vozidla řádným a bezpečným způsobem s ohledem na stav vozovky a počasí,

-

dopravu cestujících v rámci daných dopravních podmínek při zachování dopravních předpisů o pracovní době řidiče,

-

údržbu a běžnou opravu vozidla,

-

kontrolu nástrojů, vybavení a komunikačních zařízení,

-

kontrolu naložení,

-

kontrolu za provozu- schopnost vozidla,

-

dodržování pracovního rozvrhu a určené trasy,

-

vedení záznamů o provozu vozidla,

-

obstarávání a kompletace dopravních dokumentů, celních a jiných dokladů.

-

má odpovědnost za vozidlo.

Disponuje osvědčením o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů, provozování silniční dopravy pro cizí potřeby - odborná způsobilost podle 111/1994 Sb. Na podkladě výše uvedené pracovní náplně mezi klíčové kompetence patří:

52

Kognitivní orientace: kognitivní adaptibilita (změny by pro něj neměly znamenat stres, přijmout nové

-

myšlenky, překonávat stereotypy, nebránit se novým metodám a postupům, přizpůsobit se novému pracovnímu prostředí a úkolům, učit se novým věcem a postupům, myšlenkové operace, plánování (rozlišovat dlouhodobé krátkodobé plány, podávat

-

očekávaný výkon, rozlišit naléhavé a důležité, vytvořit variantu plánu, nemusí o nich rozhodovat samostatně, organizovat svoji činnost a výkon, skloubit svou činnost s činností a plány ostatních, dokázat najít a definovat podstatu i u složitějších problémů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet, rozpoznat a uskutečnit podstatné kroky vedoucí k dosažení vlastního i týmového výsledku, reagovat na zpětnou vazbu a dokázat se poučit z chyb).

Zvládání zátěže: -

zvýšené míry zátěže v oblasti pracovní doby a směnnosti,

-

mírné zátěže v v uzavřeném, nebo omezeném prostoru,

-

zátěže trupu a páteře s převahou statické práce,

-

manipulace s břemeny,

-

zrakové zátěže a zátěže hlukem a teplem.

Osobnostní charakteristiky: -

aktivita (být píše aktivní než pasivní, k řešení problémů přistupovat aktivně, být aktivní v přistupování k plnění obvyklých a jasně definovaných úkolů, přičemž je žádoucí jej průběžně motivovat, řešit běžné problémy a situace, podat jednorázový výrazný výkon dle potřeb zadavatele, orientovat se na výkon i na výsledek (přínos), překonávat obvyklé překážky, vyhledat pomoc ostatních),

-

sociabilita, konformita, empatie (přizpůsobit se požadovanému chování skupiny, dokázat sladit osobní i týmové nebo firemní priority, v případě potřeby schopnost řešit problém týmově, sociální zralost, schopnost jednat s lidmi, vykazovat kultivované jednání, jasně a srozumitelně formulovat své

53

myšlenky jak v mluvené, tak písemné podobě, naslouchat ostatním bez větších obtíží, sdílet informace, přiměřeně reagovat na vzniklé situace), -

samostatnost (samostatně a spolehlivě plnit všechny zadané úkoly, vyhledat pomoc jiných v případě potřeby, sám sebe řídit při plnění rutinních úkolů, u náročnějších s podporou, samostatně získat informace, vyjadřovat své názory odlišné od názoru skupiny, i za cenu možných konfliktů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet,

-

emoční stabilita (emočně stabilní, vyrovnaný, bez výkyvů v náladách),

-

rozhodnost (řidič má být rozhodný),

-

anticipace (anticipovat následky svého chování, sebekontrola).

Nároky na vzdělání: -

na základě krátkodobých cílů preferovat to, co jej zajímá a podle toho být schopen do svého rozvoje investovat energii,

-

přijímat nové informace, zejména ty, o kterých ví, že je brzy využije,

-

analyzovat svou úspěšnost,

-

poučit ze svých chyb a naučené používat v praxi,

-

znát své silné a slabé stránky, ale nemusí je rozvíjet cíleně.

-

do určité míry a sebemotivace, včetně sebezdokonalování.

5.2.5 Klíčové kompetence pro řidiče pracovních strojů a zařízení

Řidič pracovních strojů a zařízení (obsluha rypadel, obsluha lesních strojů a zařízení, řidič frézy, řidič skrejpru, řidič finišeru, řidič shrnovače, řidič bagru, řidič buldozeru, řidič autojeřábu, obsluha zemních strojů, řidič víceúčelového stroje pro zemní práce, řidič stroje na hloubení jam (na pilotáž), řidič nakladače, řidič rypadla, řidič dozeru, jeřábník) zabezpečuje: -

bezpečné řízení pracovních strojů a mechanismů,

-

vede běžné záznamy o provozu pracovního stroje, mechanismu či zařízení,

-

zabezpečuje údržbu a běžné opravy pracovního stroje, mechanismu či zařízení,

-

je odpovědný za pracovní stroj, mechanismus či zařízení,

-

kontroluje jeho provozuschopnosti, 54

-

dodržuje pracovní rozvrhu,

-

řídí a obsluhuje pracovní stroj, mechanismus a zařízení,

-

kontroluje jeho chod a výkonu.

Disponuje osvědčení ohledně obsluhy stavebních strojů, odborná způsobilost podle 77/1965 Sb. Na podkladě výše uvedené pracovní náplně mezi klíčové kompetence patří: Kognitivní orientace: -

kognitivní adaptibilita (změny by pro něj neměly znamenat stres, přijmout nové myšlenky, překonávat stereotypy, nebránit se novým metodám a postupům, přizpůsobit se novému pracovnímu prostředí a úkolům, učit se novým věcem a postupům),

-

myšlenkové operace, plánování (rozlišovat dlouhodobé krátkodobé plány, podávat očekávaný výkon, rozlišit naléhavé a důležité, vytvořit variantu plánu, nemusí o nich rozhodovat samostatně, organizovat svoji činnost a výkon, skloubit svou činnost s činností a plány ostatních, rozpoznat a uskutečnit podstatné kroky vedoucí k dosažení vlastního i týmového výsledku, reagovat na zpětnou vazbu a dokázat se poučit z chyb).

Zvládání zátěže: -

zvýšené míry zátěže v oblasti pracovní doby a směnnosti,

-

mírné zátěže v v uzavřeném, nebo omezeném prostoru,

-

zátěže trupu a páteře s převahou statické práce,

-

manipulace s břemeny,

-

zrakové zátěže a zátěže hlukem a teplem.

Osobnostní charakteristiky: -

aktivita (být píše aktivní než pasivní, k řešení problémů přistupovat aktivně, být aktivní v přistupování k plnění obvyklých a jasně definovaných úkolů, přičemž je žádoucí jej průběžně motivovat, řešit běžné problémy a situace, podat 55

jednorázový výrazný výkon dle potřeb zadavatele, orientovat se na výkon i na výsledek (přínos), překonávat obvyklé překážky, vyhledat pomoc ostatních), -

sociabilita (přizpůsobit se požadovanému chování skupiny, dokázat sladit osobní i týmové nebo firemní priority, v případě potřeby schopnost řešit problém týmově, sociální odpovědnost, schopnost formulovat své myšlenky, schopnost sdílet informace, přiměřeně reagovat na vzniklé situace),

-

samostatnost (samostatně a spolehlivě plnit všechny zadané úkoly, vyhledat pomoc jiných v případě potřeby, sám sebe řídit při plnění rutinních úkolů, u náročnějších s podporou, samostatně získat informace, vyjadřovat své názory odlišné od názoru skupiny, i za cenu možných konfliktů, dokázat problém řešit a do budoucna jim předcházet,

-

emoční stabilita (emočně stabilní, vyrovnaný, bez výkyvů v náladách),

-

rozhodnost (řidič má být rozhodný),

-

anticipace (anticipovat následky svého chování, sebekontrola).

Nároky na vzdělání: -

na základě krátkodobých cílů preferovat to, co jej zajímá a podle toho být schopen do svého rozvoje investovat energii,

-

přijímat nové informace, zejména ty, o kterých ví, že je brzy využije,

-

analyzovat svou úspěšnost,

-

poučit ze svých chyb a naučené používat v praxi,

-

znát své silné a slabé stránky, ale nemusí je rozvíjet cíleně.

-

do určité míry a sebemotivace, včetně sebezdokonalování

5.2.6 Klíčové kompetence pro jeřábníka

Měkké dovednosti podobně jako motorových vozidel Řidič jeřábu (crane driver, crane attendent, crane operator) v rámci své pracovní činnosti: -

zabezpečuje bezpečné řízení pracovních stroje a mechanismu,

56

-

má odpovědnost za zdvihací stroj či zařízení,

-

kontroluje jeho provozuschopnosti,

-

řídí jej, obsluhuje,

-

zabezpečuje běžnou údržbu zdvihacích strojů a zařízení,

-

vede běžných záznamů o provozu zdvihacího stroje či zařízení.

Disponuje osvědčením ohledně obsluhy jeřábů (průkaz jeřábníka) a odborná způsobilost podle vyhlášky 392/2003 Sb. podle ČSN ISO 12480-1. Na podkladě výše uvedené pracovní náplně mezi klíčové kompetence patří: Kognitivní orientace -

kognitivní adaptibilita (změny by pro něj neměly znamenat stres, přijmout nové myšlenky, překonávat stereotypy, nebránit se novým metodám a postupům, přizpůsobit se novému pracovnímu prostředí a úkolům, učit se novým věcem a postupům,

-

myšlenkové operace, plánování (rozlišovat dlouhodobé krátkodobé plány, podávat očekávaný výkon, rozlišit naléhavé a důležité, vytvořit variantu plánu, nemusí o nich rozhodovat samostatně, organizovat svoji činnost a výkon, skloubit svou činnost s činností a plány ostatních, dokázat najít a definovat podstatu i u složitějších problémů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet, rozpoznat a uskutečnit podstatné kroky vedoucí k dosažení vlastního i týmového výsledku, reagovat na zpětnou vazbu a dokázat se poučit z chyb).

Zvládání zátěže: -

zvýšené míry zátěže v oblasti pracovní doby a směnnosti,

-

mírné zátěže v v uzavřeném, nebo omezeném prostoru,

-

zátěže trupu a páteře s převahou statické práce,

-

manipulace s břemeny,

-

zrakové zátěže a zátěže hlukem a teplem.

57

Osobnostní charakteristiky aktivita (být píše aktivní než pasivní, k řešení problémů přistupovat aktivně, být

-

aktivní v přistupování k plnění obvyklých a jasně definovaných úkolů, přičemž je žádoucí jej průběžně motivovat, řešit běžné problémy a situace, podat jednorázový výrazný výkon dle potřeb zadavatele, orientovat se na výkon i na výsledek (přínos), překonávat obvyklé překážky, vyhledat pomoc ostatních), sociabilita (přizpůsobit se požadovanému chování skupiny, dokázat sladit osobní i

-

týmové nebo firemní priority, v případě potřeby schopnost řešit problém týmově, sociální odpovědnost, schopnost jednat s lidmi, schopnost formulovat své myšlenky, schopnost sdílet informace, přiměřeně reagovat na vzniklé situace), samostatnost (samostatně a spolehlivě plnit všechny zadané úkoly, vyhledat pomoc

-

jiných v případě potřeby, sám sebe řídit při plnění rutinních úkolů, u náročnějších s podporou, samostatně získat informace, vyjadřovat své názory odlišné od názoru skupiny, i za cenu možných konfliktů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet, -

emoční stabilita (emočně stabilní, vyrovnaný, bez výkyvů v náladách).

-

rozhodnost (řidič má být rozhodný).

-

anticipace (anticipovat následky svého chování, sebekontrola).

Nároky na vzdělání: -

na základě krátkodobých cílů preferovat to, co jej zajímá a podle toho být schopen do svého rozvoje investovat energii,

-

přijímat nové informace, zejména ty, o kterých ví, že je brzy využije,

-

analyzovat svou úspěšnost,

-

poučit ze svých chyb a naučené používat v praxi,

-

znát své silné a slabé stránky, ale nemusí je rozvíjet cíleně,

-

do určité míry a sebemotivace, včetně sebezdokonalování.

5.2.7 Klíčové kompetence pro motorové vozíky

Řidič pracovních strojů a zařízení (řidič kontejnerového zakladače, řidič paletovacích vozíků, řidič vysokozdvižných vozíků) v rámci své pracovní činnosti zabezpečuje: 58

-

bezpečné řízení pracovních strojů a mechanismů,

-

řízení vozidla řádným a bezpečným způsobem,

-

nakládku a vykládku přepravovaného nákladu,

-

obsluhu mechanismů namontovaných na vozidle,

-

vedení běžných záznamů o provozu vozidla,

-

dodržování pracovního rozvrhu a nákladových příkazů,

-

odpovědnost za vozidlo a kontrola jeho provozuschopnosti,

-

údržbu a běžné opravy vozidla včetně namontovaných mechanismů.

Disponuje osvědčením o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a osvědčení o řízení motorových vozíků - odborná způsobilost podle ČSN 26 8805. Na podkladě výše uvedené pracovní náplně mezi klíčové kompetence patří: Kognitivní orientace -

kognitivní adaptibilita (změny by pro něj neměly znamenat stres, přijmout nové myšlenky, překonávat stereotypy, nebránit se novým metodám a postupům, přizpůsobit se novému pracovnímu prostředí a úkolům, učit se novým věcem a postupům,

-

myšlenkové operace, plánování (rozlišovat dlouhodobé krátkodobé plány, podávat očekávaný výkon, rozlišit naléhavé a důležité, vytvořit variantu plánu, nemusí o nich rozhodovat samostatně, organizovat svoji činnost a výkon, skloubit svou činnost s činností a plány ostatních, dokázat problém řešit, rozpoznat a uskutečnit podstatné kroky vedoucí k dosažení vlastního i týmového výsledku, reagovat na zpětnou vazbu a dokázat se poučit z chyb).

zvládání zátěže: -

zvýšené míry zátěže v oblasti pracovní doby a směnnosti,

-

mírné zátěže v v uzavřeném, nebo omezeném prostoru,

-

zátěže trupu a páteře s převahou statické práce,

-

manipulace s břemeny,

-

zrakové zátěže a zátěže hlukem a teplem. 59

Osobnostní charakteristiky -

aktivita (být píše aktivní než pasivní, k řešení problémů přistupovat aktivně, být aktivní v přistupování k plnění obvyklých a jasně definovaných úkolů, přičemž je žádoucí jej průběžně motivovat, řešit běžné problémy a situace, podat jednorázový výrazný výkon dle potřeb zadavatele, orientovat se na výkon i na výsledek (přínos), překonávat obvyklé překážky, vyhledat pomoc ostatních),

-

sociabilita (přizpůsobit se požadovanému chování skupiny, dokázat sladit osobní i týmové nebo firemní priority, v případě potřeby schopnost řešit problém týmově, sociální odpovědnost, schopnost jednat s lidmi, schopnost formulovat své myšlenky, schopnost sdílet informace,

přiměřeně reagovat na vzniklé

situace), -

samostatnost (samostatně a spolehlivě plnit všechny zadané úkoly, vyhledat pomoc jiných v případě potřeby, sám sebe řídit při plnění rutinních úkolů, u náročnějších s podporou, samostatně získat informace, vyjadřovat své názory odlišné od názoru skupiny, i za cenu možných konfliktů, dokázat problém strukturovat a systematicky řešit a do budoucna jim předcházet,

-

emoční stabilita (emočně stabilní, vyrovnaný, bez výkyvů v náladách).

-

rozhodnost (řidič má být rozhodný).

-

anticipace (anticipovat následky svého chování, sebekontrola).

60

Kritéria pro profesi a nástroje pro jejich ověření

6

V této kapitole bych chtěla specifikovat kritéria pro profesi řidiče a nástroje pro jejich ověření. Kapitola bude členěna na dvě podkapitoly, první bude obsahovat kritéria a nástroje pro ověření pro profesi řidiče obecně, druhá pak pro jednotlivé dopravy.

Kritéria pro profesi řidiče a nástroje pro jejich ověření

6.1

V této kapitole jsou zpracovány doplňující kritéria pro profesi řidiče a nástroje k jejich ověření v rámci dopravně psychologického vyšetření. Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje tato kritéria: -

schopnost pracovat s neúspěchem,

-

schopnost zvládat zátěž,

-

ostražitost při rutinních úkolech vyžadujících neustálou pozornost,

-

dobrý zdravotní stav,

-

intelekt v pásmu průměru,

-

zvýšené nároky na pozornost,

-

zvýšené nároky na paměť,

-

zvládání zátěže,

-

zodpovědnost,

-

bez rizikových faktorů osobnosti,

-

emoční stabilita,

-

samostatnost, rozhodnost

-

anticipace,

-

odolnost vůči stresu,

-

kognitivní adaptibilita, dynamika na průměrné úrovni,

-

nároky na vzdělání.

Při posuzování jednotlivých požadavků na profesi, které jsou předpokladem pro výkon práce, psycholog použije uvedené metody ke každé charakteristice, v některých případech spolupracuje s dalšími specialisty: 61

Schopnost pracovat s neúspěchem: -

výběrový rozhovor.

Schopnost vyrovnat se se zátěží: -

výběrový rozhovor,

-

D2 – zátěžová křivka bez výkyvů,

-

Determinační přístroj,

-

SPARO – integrita osobnosti, zdravé sebevědomí, emoční stabilita,

-

intelektové vyšetření – průměrná analýza a syntéza,

-

zdravotní vyšetření s ohledem na charakter dané profese.

Zodpovědnost: -

SPARO (Spido).

Bez rizikových faktorů osobnosti: -

SPARO (Spido),

-

MMPI,

-

Hand test.

Ostražitost při rutinních úkolech vyžadujících neustálou pozornost: -

výběrový rozhovor.

Dobrý zdravotní stav: -

dotazník,

-

v případě pochybností spolupráce s lékařem.

Intelekt v pásmu průměru: -

VMT ; průměr,

-

LOGUS; průměr,

-

Raven,

-

TIP,

-

názorové řady,

-

krátký verbální test,

-

Zkrácená verze Wechslera. 62

Zvýšené nároky na pozornost: -

Bourdon,

-

NQS (bez poruch),

-

Číselný čtverec,

-

Test koncentrace pozornosti,

-

Přístrojové vyšetření.

Zvýšené nároky na paměť: -

Meiliho test auditivní a vizuální paměti,

-

Paměťový test učení,

-

Subtest IST - paměť,

-

Bentonův vizuálně retenční test,

-

Opakování čísel z Wechslera – subtest- vizuální verbální paměť operační

-

Wechslerova škála paměti (WMT III), ¨

-

Škála aktuální paměti

Senzomotorické schopnosti, periferní vnímání: -

DPS – P5 (GETA),

-

DRČ II,

-

DRT

-

Dispozitiv,

-

Determinační test,

-

Reakční test.

Vizuální a auditivní disponibilitu: -

zdravotní vyšetření.

Emoční stabilita: -

SPARO.

Samostatnost, rozhodnost: -

SPARO (nezávislost s korekcí, spolehlivost, ne submisivita),

-

D2,

-

Číselný obdélník, 63

-

Rozhodování v časovém stresu,

-

Dispozitiv,

-

Determinační test

Anticipace: -

SPARO (průměrná anticipace).

Odolnost vůči stresu a vlivu monotonie: -

SPARO (integrita průměrná),

-

SVF 78,

-

Komplexní průběh vyšetření.

Kognitivní adaptibilita, dynamika na průměrné úrovni: -

SPARO (kognitivní adaptibilita na průměrné úrovni, cílesměrnost, odolnost),

-

výběrový rozhovor (plánování, učení se novým věcem, překonávání stereotypů, aktivita, organizace, práce s informacemi, orientace v základních číselných údajích),

-

Strukturovaný rozhovor (práce s informacemi).

Nároky na vzdělání: -

výběrový rozhovor (silné slabé stránky, sebemotivace, seberozvoj),

-

dotazník – podklady o vzdělání.

6.2

Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření pro jednotlivé typy dopravy

Obsahem této kapitoly je uvedení klíčových kompetencí pro řidiče jednotlivých typů doprav. 6.2.1 Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - řidič nákladní dopravy. V této kapitole jsou zpracovány doplňující kritéria pro profesi řidiče nákladní dopravy a nástroje k jejich ověření v rámci dopravně psychologického vyšetření. 64

Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje tato kritéria: -

osvědčením o řízení nákladních automobilů - řidičský průkaz sk. C dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů,

-

profesní způsobilosti řidiče dle zákona 247/2000 Sb,

-

doporučeno osvědčení o řízení motorových vozidel s přívěsem - řidičský průkaz sk. E dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a osvědčení o přepravě nebezpečných věcí,

-

psychosociální odpovědnost,

Při posuzování jednotlivých požadavků na profesi, které jsou předpokladem pro výkon práce, psycholog použije uvedené metody ke každé charakteristice, v některých případech spolupracuje s dalšími specialisty: Osvědčením o řízení nákladních automobilů - řidičský průkaz sk. C dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů -

dotazník.

profesní způsobilosti řidiče dle zákona 247/2000 Sb, -

dotazník.

osvědčení o řízení motorových vozidel s přívěsem - řidičský průkaz sk. E dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a osvědčení o přepravě nebezpečných věcí. - doporučeno -

dotazník.

Pschosociální odpovědnost: -

SPARO (konformita, průměrná empatie),

-

výběrový rozhovor,

-

strukturovaný rozhovor (schopnost jednání, formulace myšlenek).

65

6.2.2 Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - řidič osobní dopravy

V této kapitole jsou zpracovány doplňující kritéria pro profesi řidiče osobní dopravy a nástroje k jejich ověření v rámci dopravně psychologického vyšetření Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje tato kritéria: -

osvědčením o řízení nákladních automobilů - řidičský průkaz sk. D dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů,

-

profesní způsobilosti řidiče dle zákona 247/2000 Sb,

-

psychosociální vyzrálost,

-

Komunikace, asertivita,

Při posuzování jednotlivých požadavků na profesi, které jsou předpokladem pro výkon práce, psycholog použije uvedené metody ke každé charakteristice, v některých případech spolupracuje s dalšími specialisty:

Osvědčením o řízení nákladních automobilů - řidičský průkaz sk. D dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů: -

dotazník.

profesní způsobilosti řidiče dle zákona 247/2000 Sb,: -

dotazník.

Psychosociální vyzrálost: -

SPARO (konformita, průměrná empatie),

-

výběrový rozhovor (sladění osobních a týmových cílů),

-

strukturovaný rozhovor (schopnost jednání, formulace myšlenek, přesvědčivost, asertivita).

Komunikace, asertivita:: -

strukturovaný rozhovor,

-

komplexní psychologické vyšetření.

66

6.2.3 Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření – řidič tramvaje V této kapitole jsou zpracovány doplňující kritéria pro profesi řidiče tramvaje a nástroje k jejich ověření v rámci dopravně psychologického vyšetření: Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje tato kritéria: -

osvědčení o obsluze radiových, radiotelefonních a radiotelegrafických vysílacích zařízení,

-

průkaz zvláštní způsobilosti podle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích,

-

osvědčení o řízení osoních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů,

-

osvědčení o řízení a údržbě elektrického hnacího vozidla – odborná způsobilost dle Vyhlášky č. 16/2012 Sb. a zdravotní způsobilost dle Vyhlášky č. 101/1995 Sb.

-

psychosociální vyzrálost,

-

Komunikace, asertivita, Při posuzování jednotlivých požadavků na profesi, které jsou předpokladem pro výkon

práce, psycholog použije uvedené metody ke každé charakteristice, v některých případech spolupracuje s dalšími specialisty: Osvědčením o obsluze radiových, radiotelefonních a radiotelegrafických vysílacích zařízení: -

dotazník.

Průkaz zvláštní způsobilosti podle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích: -

dotazník.

Osvědčením o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů: -

dotazník.

Osvědčením o řízení a údržbě elektrického hnacího vozidla – odborná způsobilost dle Vyhlášky č. 16/2012 Sb. a zdravotní způsobilost dle Vyhlášky č. 101/1995 Sb.: -

Dotazník. 67

Psychosociální vyzrálost: -

SPARO (konformita, průměrná empatie),

-

výběrový rozhovor (sladění osobních a týmových cílů),

-

strukturovaný rozhovor (schopnost jednání, formulace myšlenek, přesvědčivost, asertivita).

Komunikace, asertivita: -

strukturovaný rozhovor,

-

komplexní psychologické vyšetření.

6.2.4 Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - řidič osobních a malých dodávkových automobilů

Měkké dovednosti řidiče osobních a malých dodávkových automobilů nejsou doposud specifikovány. Pro účely dopravně psychologického vyšetření byly pro doplňující kritéria pro profesi řidiče osobních a malých dodávkových automobilů aplikovány měkké dovednosti řidiče osobní dopravy. V této kapitole jsou zpracovány doplňující kritéria pro výše uvedenou profesi a nástroje k jejich ověření. Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje tato kritéria: -

osvědčením o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů, provozování silniční dopravy pro cizí potřeby - odborná způsobilost podle 111/1994 Sb.,

-

psychosociální vyzrálost,

-

komunikace, asertivita, Při posuzování jednotlivých požadavků na profesi, které jsou předpokladem pro výkon

práce, psycholog použije uvedené metody ke každé charakteristice, v některých případech spolupracuje s dalšími specialisty:

68

Osvědčením o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů, provozování silniční dopravy pro cizí potřeby odborná způsobilost podle 111/1994 Sb -

dotazník.

Psychosociální vyzrálost: -

SPARO (konformita, průměrná empatie),

-

výběrový rozhovor (sladění osobních a týmových cílů),

-

strukturovaný rozhovor (schopnost jednání, formulace myšlenek, přesvědčivost, asertivita).

Komunikace, asertivita: -

strukturovaný rozhovor,

komplexní psychologické vyšetření.

6.2.5 Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - řidič pracovních strojů a zařízení

Měkké dovednosti pracovních strojů a zařízení nejsou doposud specifikovány. Pro účely dopravně psychologického vyšetření byly pro doplňující kritéria pro profesi řidiče osobních a malých dodávkových automobilů aplikovány měkké dovednosti řidiče nákladní dopravy nižší úrovně. V této kapitole jsou zpracovány doplňující kritéria pro výše uvedenou profesi a nástroje k jejich ověření. Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje tato kritéria: -

osvědčení ohledně obsluhy stavebních strojů, odborná způsobilost podle 77/1965 Sb.,

-

psychosociální odpovědnost,

69

Při posuzování jednotlivých požadavků na profesi, které jsou předpokladem pro výkon práce, psycholog použije uvedené metody ke každé charakteristice, v některých případech spolupracuje s dalšími specialisty: Osvědčení ohledně obsluhy stavebních strojů, odborná způsobilost podle 77/1965 Sb.: -

dotazník.

Psychosociální odpovědnost: -

SPARO (konformita),

-

výběrový rozhovor,

-

strukturovaný rozhovor (sociální odpovědnost).

6.2.6 Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - jeřábník Měkké dovednosti jeřábníka nejsou doposud specifikovány. Pro účely dopravně psychologického vyšetření byly pro doplňující kritéria pro profesi jeřábníka aplikovány měkké dovednosti řidiče pracovních strojů a zařízení. V této kapitole jsou zpracovány doplňující kritéria pro výše uvedenou profesi a nástroje k jejich ověření. Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje tato kritéria: -

osvědčení ohledně obsluhy jeřábů (průkaz jeřábníka) a odborná způsobilost podle vyhlášky 392/2003 Sb. podle ČSN ISO 12480-1,

-

psychosociální odpovědnost, Při posuzování jednotlivých požadavků na profesi, které jsou předpokladem pro výkon

práce, psycholog použije uvedené metody ke každé charakteristice, v některých případech spolupracuje s dalšími specialisty: Osvědčení ohledně obsluhy jeřábů (průkaz jeřábníka) a odborná způsobilost podle vyhlášky 392/2003 Sb. podle ČSN ISO 12480-1: -

dotazník.

70

Psychosociální odpovědnost: -

SPARO (konformita),

-

výběrový rozhovor,

-

strukturovaný rozhovor (sociální odpovědnost).

6.2.7 Doplňující kritéria a nástroje pro jejich vyšetření - řidič motorového vozíku

Měkké dovednosti motorového vozíku nejsou doposud specifikovány. Pro účely dopravně psychologického vyšetření byly pro doplňující kritéria pro profesi řidiče motorového vozíku aplikovány měkké dovednosti řidiče pracovních strojů a zařízení. V této kapitole jsou zpracovány doplňující kritéria pro výše uvedenou profesi a nástroje k jejich ověření. Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje tato kritéria: -

osvědčení o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů,

-

osvědčení o řízení motorových vozíků - odborná způsobilost podle ČSN 26 8805,

-

psychosociální odpovědnost,

Při posuzování jednotlivých požadavků na profesi, které jsou předpokladem pro výkon práce, psycholog použije uvedené metody ke každé charakteristice, v některých případech spolupracuje s dalšími specialisty: Osvědčení o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů: Osvědčení o řízení motorových vozíků - odborná způsobilost podle ČSN 26 8805: -

dotazník.

71

Psychosociální odpovědnost: -

SPARO (konformita),

-

výběrový rozhovor,

-

strukturovaný rozhovor (sociální odpovědnost).

72

7

Dotazník a jeho uplatnění při dopravně psychologickém vyšetření

Sestavení dotazníku dopravně psychologického vyšetření vychází z -

teoretických východisek pro sestavení dotazníku, analýzy práce pro jednotlivé profese,

-

výsledků praxe a empirických zkušeností.

7.1

Dotazník pro dopravně psychologické vyšetření – teoretická východiska

Dotazník v rámci dopravně psychologického vyšetření by měl obsahovat: V první části základní data, a to: -

příjmení, jméno, tituly,

-

adresu trvalého bydliště, popř. přechodného bydliště,

-

datum a místo narození,

-

rodné číslo,

-

číslo občanského průkazu (či jiného identifikujícího dokladu),

-

státní příslušnost klienta,

-

název profese,

-

vzdělání a odbornou přípravu, včetně uvedení roku ukončení jednotlivých druhů škol,

-

informace o absolvovaných odborných kurzech, včetně časové identifikace těchto vzdělávacích akcí,

-

výčet

předchozích

zaměstnavatele,

a

zaměstnání, to

v

včetně

názvu

chronologickém

či

a

adresy

obráceném

chronologickém pořadí a s uvedením data začátku a konce zaměstnání. V druhé části dotazníku je vhodné klienta vyzvat, aby se rozepsal podrobněji o některých skutečnostech, např.: -

o své dosavadní pracovní kariéře, a to v dostatečném detailu, o svém stávajícím pracovním zařazení, o pracovních podmínkách, s ním souvisejících detailech, všech předchozích zaměstnání, především pak posledního, o svých zálibách a zájmech, o 73

svých silných a slabých stránkách, -

o tom, co jej až dosud na jeho práci nejvíce uspokojovalo,

-

co jej přitahuje na profesi, o níž se případně uchází,

-

čím může přispět podle svého mínění k úspěšnému vykonávání práce, o níž se uchází,

-

jak si představuje svou kariéru v průběhu příštích např. pěti let,

-

na jaké stránky rozvíjení svých pracovních schopností by se chtěl zaměřit (zájem o účast v podnikovém či jiném vzdělávání) apod.

Třetí závěrečná část dotazníku by měla obsahovat -

reference, tj. uvedení jmen osob, které mohou o klientovi podat informace,

-

podpis,

-

datum.

7.2

Požadavky pro profesi řidiče, které jsou v rámci dopravně psychologického vyšetření posuzovány dotazníkem.

V této kapitole jsou uvedeny požadavky na profesi řidiče, které jsou předpokladem pro výkon profese a jsou v rámci dopravně psychologického vyšetření posuzovány dotazníkem. Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje tato kritéria: -

má dobrou zdravotní způsobilost,

-

má dostatečnou vizuální a auditivní disponibilitu,

-

má potřebné osvědčení pro jednotlivý typ dopravy,

-

splňuje požadované vzdělání.

Dobrá zdravotní způsobilost Otázka dotazníku směřována na orientační zjištění okolností vztahující se ke zdravotnímu stavu, případné léčbě, zjištěné informace dáváme do spojitosti se zdravotní kontraindikací, stanovenou pro výkon jednotlivých profesí řidiče. V případě pochybností postupujeme informaci posuzujícímu lékaři. Auditivní a zraková disponabilita 74

Otázka směřována na orientační zjištění auditivní a zrakové disponibility. Osvědčení pro jednotlivé typy doprav Nákladní doprava -

Osvědčení o řízení nákladních automobilů - řidičský průkaz sk. C dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů,

-

Profesní způsobilosti řidiče dle zákona 247/2000 Sb,

-

Doporučeno osvědčení o řízení motorových vozidel s přívěsem - řidičský průkaz sk. E dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů a osvědčení o přepravě nebezpečných věcí. Osobní doprava

-

Osvědčení o řízení autobusů - řidičský průkaz sk. D dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů.

-

Průkaz profesní způsobilosti řidiče dle zákona 247/2000 Sb. Řidič tramvaje

-

Osvědčením o obsluze radiových, radiotelefonních a radiotelegrafických vysílacích zařízení.

-

Průkaz zvláštní způsobilosti podle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích.

-

Osvědčením o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů.

-

Osvědčením o řízení a údržbě elektrického hnacího vozidla – odborná způsobilost dle Vyhlášky č. 16/2012 Sb. a zdravotní způsobilost dle Vyhlášky č. 101/1995 Sb. Řidič osobních a malých dodávkových automobilů

-

Osvědčení o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů.

-

Provozování silniční dopravy pro cizí potřeby - odborná způsobilost podle 111/1994 Sb.

Řidič pracovních strojů a zařízení

75

-

Osvědčení ohledně obsluhy stavebních strojů, odborná způsobilost podle 77/1965 Sb.

-

Jeřábník Osvědčení ohledně obsluhy jeřábů (průkaz jeřábníka) a odborná způsobilost podle vyhlášky 392/2003 Sb. podle ČSN ISO 12480-1. Řidič motorového vozíku

-

Osvědčení o řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B dle 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů. Vzdělání Z hlediska vzdělávání by měl být schopen na základě krátkodobých cílů preferovat to, co jej zajímá a podle toho být schopen do svého rozvoje investovat energii, přijímat nové informace, zejména ty, o kterých ví, že je brzy využije, analyzovat svou úspěšnost, poučit ze svých chyb a naučené používat v praxi, znát své silné a slabé stránky, ale nemusí je rozvíjet cíleně. Řidič by měl být mít základní ekonomické povědomí (zvládnout vyplnit jednoduchý formulář, orientovat se v základních finančních produktech a službách (např. půjčka), základní právní povědomí (porozumět základním právním dokumentům a normám, je schopen se chovat v souladu s nimi). Nákladní doprava

7.2.1 Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik elektrotechnických zařízení. Jinou alternativu představuje střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba a střední vzdělání s výučním listem v oboru automechanik, technické práce v autoservisu. Osobní doprava Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik elektrotechnických zařízení. Jinou alternativu představuje střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba a střední vzdělání s výučním listem v oboru automechanik, technické práce v autoservisu

76

Řidič tramvaje Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik elektrotechnických zařízení. Jinou alternativu představuje střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba a střední vzdělání s výučním listem v oboru automechanik, technické práce v autoservisu Řidič osobních a malých dodávkových automobilů Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik elektrotechnických zařízení. Jinou alternativu představuje střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba a střední vzdělání s výučním listem v oboru automechanik, technické práce v autoservisu Řidič pracovních strojů a zařízení Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru automechanik, technické práce v autoservisu. Jinou alternativu představuje vzdělání nižší než středoškolské, které neposkytuje ani výuční list a střední vzdělání s výučním listem. Jeřábník Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje vzdělání nižší než středoškolské, které neposkytuje ani výuční list.

Řidič motorového vozíku Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje vzdělání nižší než středoškolské, které neposkytuje ani výuční list.

7.3

Návrh dotazníku v rámci dopravně psychologického vyšetření

Návrh dotazníku pro dopravně psychologické vyšetření je uveden v příloze č. 1.

77

8

Výběrový rozhovor a jeho uplatnění při dopravně psychologickém vyšetření

Sestavení výběrového rozhovoru dopravně psychologického vyšetření vychází z teoretických východisek pro sestavení dotazníku, analýzy práce pro jednotlivé profese a výsledků praxe a empirických zkušeností.

8.1

Výběrový pohovor pro dopravně psychologické vyšetření - teoretická východiska

Výběrový pohovor obsahuje otázky týkající se: Ověření údajů z dotazníku a životopisu, zájmů a očekávání kandidáta. Doporučující otázky: Co očekáváte od nového pracovního místa? Jaká práce Vám "sedí"? Co se vám obzvláště podařilo v předchozím zaměstnání (ve škole) a co považujete za úspěch? Co považujete za neúspěch nebo nezdar na vašem předchozím pracovišti (ve škole)? Jaké jsou vaše cíle, z hlediska pracovního vývoje, na období přibližně 3 let? Vzdělání a zkušenosti. Doporučené otázky: Jaké školy (kursy) jste navštěvoval(a), na co jste se zejména zaměřil(a)? Máte již určité pracovní zkušenosti? Změnil jste (2x, 3x ... ) zaměstnání? Jak a v čem byly tyto změny pro vás prospěšné a v čem to byla ztráta času? Na co byste v práci kladl(a) důraz? Je dobré mít připravené -modelové pracovní problémy. Sociální zkušenosti. Doporučené otázky: Jak jste vycházel(a) s kolegy, s nadřízenými? Co o nich můžete říci? Měl(a) jste spory se svým zaměstnavatelem? Ve škole? Jestliže ano, čeho se týkaly? S jakými lidmi nejraději spolupracujete? S jakými lidmi si příliš nerozumíte? Jak byste popsal(a) své vztahy ke kolegům z jiných částí firmy, ve které jste pracoval(a). Vlastní hodnocení. Doporučené otázky: Máte zájem o odborný růst? Jaké jsou vaše profesní cíle? Podařilo se vám jich dosáhnout? Příp. daří se je vám dosahovat? Které znalosti, dovednosti byste chtěl(a) podle svých představ dále rozvíjet? Myslíte si, že jste dobře 78

připraven(a) na svou práci? Co považujete za své osobní silné stránky? Co za slabé? Zhodnocení Co s ohledem na své zájmy a záměry chce dělat. Chce se věnovat této práci, nebo inklinuje vůči jiné práci aktivitě, jaké má osobní vlastnosti, stanovení závěru.

Požadavky pro profesi řidiče, které jsou v rámci dopravně psychologického

8.2

vyšetření posuzovány výběrovým pohovorem

V této kapitole jsou uvedeny požadavky pro profesi řidiče, které jsou předpokladem pro výkon profese a jsou v rámci dopravně psychologického vyšetření posuzovány výběrovým pohovorem Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje tato kritéria: -

schopnost pracovat s neúspěchem, se zátěží,

-

ostražitost při rutinních úkolech vyžadujících neustálou pozornost,

-

schopnost plánování, organizace, pracovat s čísly,

-

schopnost pracovat s informacemi, čísly,

-

schopnost učení (schopnost se učit novým věcem, slabé a silné stránky, sebemotivace, seberozvoj).

8.3

Návrh výběrového rozhovoru pro dopravně psychologické vyšetření

Návrh výběrového rozhovoru pro dopravně psychologické vyšetření je uveden v příloze č. 2.

79

Strukturovaný rozhovoru v dopravně psychologickém vyšetření

9

Sestavení strukturovaného rozhovoru v rámci dopravně psychologického vyšetření vychází z teoretických východisek pro sestavení dotazníku, analýzy práce pro jednotlivé profese, výsledků praxe a empirických zkušeností.

Strukturovaný rozhovor pro dopravně psychologické vyšetření – teoretická

9.1

východiska

Strukturovaný rozhovor s kandidátem na dané pracovní místo má v rámci dopravně psychologického vyšetření má jeden cíl, a to získat dostatečné informace jako podklad pro spolehlivou a přesnou předpověď budoucího pracovního výkonu jednotlivce. Do jaké míry bude předpověď spolehlivá, závisí na spolehlivosti hodnocení schopností a dovedností, které jsou pro danou práci potřebné. Strukturovaný rozhovor vychází z principu, že minulé chování predikuje budoucí chování. Je žádoucí převést schopnosti a dovednosti do kompetencí a popsat danou kompetenci velmi přesně. Některým dotazům ve strukturovaném rozhovoru je možné dát větší váhu, je nutné však dopředu, aby byl uplatňován tento princip u všech kandidátů. Na poctivost, čestnost, neúplatnost není psychologický test, lze však ověřit strukturovaným rozhovorem. Žádoucí postup pro sestavování strukturovaného rozhovoru je následující: všechny otázky se vztahují k dané práci, tj. vycházejí z činností a odpovědností specifických pro určitou konkrétní funkci, otázky jsou vytvořeny tak, aby systematicky shromáždily informace o specifických předpokladech pro výkon určité práce, odpovědi jsou hodnoceny podle předem stanovených standardů, které se vztahují k dané práci. -

Daný strukturovaný rozhovor je důsledně uplatňován u všech klientů.

80

Požadavky pro profesi řidiče, které jsou v rámci dopravně psychologického

9.2

vyšetření posuzovány strukturovaným rozhovorem.

V této kapitole jsou uvedeny požadavky na profesi řidiče, které jsou předpokladem pro výkon profese a jsou v rámci dopravně psychologického vyšetření posuzovány strukturovaným rozhovorem. Za osobnostně způsobilého se považuje klient, který naplňuje toto kritérium: Kognitivní adaptibilita, dynamika na průměrné úrovni Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění práce s informacemi ve vztahu ke kognitivní adaptibilitě a dynamice, která by měla být na průměrné úrovni.

Požadavky pro profesi řidiče pro jednotlivé typy dopravy, které jsou v rámci

9.3

dopravně psychologického vyšetření posuzovány strukturovaným rozhovorem.

V této kapitole jsou uvedeny požadavky na profesi řidiče pro jednotlivé typy doprav, které jsou předpokladem pro výkon profese a jsou v rámci dopravně psychologického vyšetření posuzovány strukturovaným rozhovorem. Nákladní doprava Psychosociální vyzrálost Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti odpovědného jednání, zvažování důsledků, schopnosti vyjednávání, formulace myšlenek.

81

Osobní doprava Psychosociální vyzrálost Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti odpovědného jednání, zvažování důsledků, schopnosti vyjednávání, formulace myšlenek. Asertivita Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti projevit svůj názor, postoj, rozpoznat manipulativní jednání. Řidič tramvaje Psychosociální vyzrálost Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti odpovědného jednání, zvažování důsledků, schopnosti vyjednávání, formulace myšlenek. Asertivita Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti projevit svůj názor, postoj, rozpoznat manipulativní jednání. Řidič osobních a malých dodávkových automobilů Psychosociální vyzrálost Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti odpovědného jednání, zvažování důsledků, schopnosti vyjednávání, formulace myšlenek. Asertivita Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti projevit svůj názor, postoj, rozpoznat manipulativní jednání.

Řidič pracovních strojů a zařízení Psychosociální odpovědnost Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti zvažovat důsledky svého jednání. 82

Jeřábník Psychosociální odpovědnost Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti zvažovat důsledky svého jednání. Řidič motorového vozíku Psychosociální odpovědnost Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti zvažovat důsledky svého jednání.

Asertivita Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti projevit svůj názor, postoj, rozpoznat manipulativní jednání.

9.4

Návrh strukturovaného rozhovoru pro dopravně psychologické vyšetření

Návrh strukturovaného rozhovoru pro dopravně psychologické vyšetření je uveden v příloze č.3.

83

10 Možnosti dalšího rozvoje dopravně psychologického vyšetření

Dopravně psychologické vyšetření se v současné době potýká s některými problémy, které souvisí s: -

neexistující jednotnou evidencí vyšetřených řidičů, což vede k situaci, kdy řidič, který neuspěje u jednoho vyšetření, jde k druhému psychologovi,

-

neprofesionalitou

některých psychologů

v rámci dopravně psychologického

vyšetření, dodržování metodiky vydané Asociací dopravních psychologů není pro ně závazné, není možnost kontroly těchto vyšetření, situace by se v tomto ohledu měla dostát změny, dopravně psychologické vyšetření v současné době může vykonávat pouze dopravní psycholog, který byl akreditovaný Ministerstvem dopravy, -

není došetřena možnost odvolání ve vztahu k psychologickému vyšetření, klient se může odvolat pouze v rámci správního řízení,

-

dopravní psycholog nemá vymezeny skartační lhůty.

S ohledem na předcházející zkušenosti personálního psychologa navrhuji oblasti, které bylo možné z hlediska metodiky ošetřit: -

zásady práce psychologa (etické zásady, originálně zakoupená metodika, apod.),

-

doplňující podmínky akreditace (supervizní dohled pro začínajícího dopravního psychologa, dle potřeby doplňující odborné vzdělání, praxe),

-

podmínky nakládání s citlivými daty, uložení dat a skartace,

-

kritéria dopravně psychologického posouzení pro jednotlivé profese řidičů, která by měla vycházet z funkční analýzy práce,

-

stanovení jednotných psychologických metod závazných pro vyšetření,

-

maximální počet dopravně psychologických vyšetření za den,

-

jednotná evidence dopravně psychologických vyšetření,

-

vymezení závěru dopravně psychologického vyšetření, co všechno obsahuje.

84

11 Závěr

Závěrem bych chtěla shrnout některé poznatky získané při zpracování této práce. Pro dopravně psychologické vyšetření je nutné stanovení kompetencí pro dané funkční zařazení řidiče. Psycholog neposuzuje pouze oblast schopností z hlediska klinické psychologie, ale i osobních vlastností a dovedností z hlediska pracovní psychologie a dopravně psychologické praxe. Na podkladě žádoucích kompetencí pro danou profesi řidiče a aktuálním psychologickým nálezem získaným v rámci dopravně psychologického vyšetření může učinit závěr, který má odůvodnění nejen v rámci seznámení klienta se závěrem v rámci psychologického vyšetření, ale i pro případnou obhajobu v případě soudního sporu, nebo sporu v rámci správního jednání. Velmi často je psycholog vystaven situaci, kdy pro výkon dané profese musí na podkladě výsledků vyšetření stanovit jisté omezení. Pokud bude klientovi stanoven závěr s omezením, je nutné pak přistoupit individuálně k jeho profesionálnímu a odbornému růstu a soustředit se na oblasti, kde vykazoval případné potíže. Nutné je v rámci psychologického posouzení vždy sledovat, zda je schopen klient slabá místa kompenzovat, zda je schopen učit se novým věcem. Poznatky, které signalizují jistou ambivalenci, rozpor nelze potvrdit pouze jednou metodou,

v tomto

ohledu

se

mi

osvědčuje

využití

různorodosti

metod

–

psychodiagnostické, standardizované v kombinaci s projektivními, popř. modelovými situacemi. V rámci strukturovaného pohovoru je důležité sledovat jak je ochoten se klient učit novým věcem, jaké výsledky dosahoval ve své dosavadní praxi. Od těchto výpovědí lze do určité míry předvídat obdobné vzorce chování i ve stávajícím zaměstnání. O klientovi nevypovídá až tolik délka jeho praxe, jak jeho výsledky – tj. zájem učit se novým věcem, zájem zvládnout úkol, který je před něj předložen apod. V daném čase se daří obohacovat práci psychologů v rámci metodických konzultací

85

při setkávání v rámci Asociace dopravních psychologů, a tak do praxe uplatnit zkušenosti jednotlivých odborníků. Za žádoucí vnímám rozvoj spolupráce mezi dopravními psychology, laboratořemi dopravní psychologie, centrem dopravního výzkumu, vzájemně se podílet se na předávání zkušeností a poznatků, podporovat prezentaci do odborných časopisů, podílet se na osvětě. Za zvážení stojí i realizace odborné supervize, poskytnutí dalšího vzdělání psychologa v dané oblasti jako celku.

86

LITERATURA 1. AMSTRONG, M.: Řízení lidských zdrojů. Grada Publishing, Praha, 2002. 2. BAKALÁŘ, E.: Rizika při přijímání nových pracovníků a pomoc psychologa. Psychologie v ekonomické praxi, 1993, č. 2., s. 68-70. 3. BENTON, M.: Přijímací testy do zaměstnání a jak je zvládnout. Computer Press, Praha, 2003. 4. BLÁHA, J.; METECIUS, A.; KAŇÁKOVÁ, Z.: Personalistika pro malé a střední firmy. CP Books a.s., Brno, 2005. 5. FERNADEZ-SEARA, J. L.: Psychology of the automobile driver: Revista de Psicología General y Aplicada, 1978 6. FOOT, M.; HOOK, K.: Personalistika. Computer Press, Praha, 2002. 7. HAMETOVÁ, L.: Bochumský osobnostní dotazník. Psychologie v ekonomické praxi, 2004, č. 3-4, s. 161-170. 8. HAVLÍK, K.: Psychologie pro řidiče. Zásady chování za volantem a prevence dopravní nehodovosti, Praha, Portál, 2005.. 9. KOUBEK, J.: Personální práce v malých podnicích. Grada, Praha, 2003 10. KOUBEK, J.: ABC praktické personalistiky. Linde, Praha, 2000. 11. KOUBEK, J.: Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. Management Press, Praha, 1987. 12. MATĚJKA, M.; VIDLAŘ, P.: Vše o přijímacím pohovoru. Grada Publishing, Praha, 2002. 13. MIKŠÍK, O.: Diaros, diagnostický manuál. Psychodiagnostika, Praha 2001. 14. MIKŠÍK, O.: SPARO, příručka. Psychodiagnostika, Brno, 2004. 15. ŠTIKAR, J. a kol.: Psychologie ve světě práce, Karolinum, Praha, 2003. 16. ŠTIKAR,J., HOSKOVEC, J., ŠTIKAROVÁ,J.: Psychologie v dopravě, Praha, Karolinum, 2003 17. WAGNEROVÁ, I.: Hoganovy testy v personálně psychologické praxi. Psychologie v ekonomické praxi, 2008, č. 1-2 (v tisku). 18. ZAORAL,A. a kol.: Manuál doporučených psychodiagnostických metod pro vyšetřování a posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel, Ministerstvo dopravy, Praha, 2010.

87

Internetové odkazy: 19. Národní soustava povolání. [online]. http://katalog.nsp.cz/karta_p.aspx?id_jp=101749&kod_sm1=14 Staženo 15. 5.2012 20. Assessment Systems. Hoganovy testy. [online]. http://www.assessmentsystems.sk/generate_page.php?page_id=207&lang=2 Staženo dne 20. 8. 2007 21. Personální agentura Specialist Service. Behaviorální výběrové pohovory. [online]. www.specialist.cz/cz/sluzby-a-produkty /behavioralni-vyberove-pohovory.html Staženo dne 25. 8. 2007 22. KOUBEK, J.: Doporučená metodika získávání a výběru pracovníků pro instituce veřejné správy České republiky. [online]. http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/reforma/zpravy/priprava/pri_ii_1.html#1.1 staženo dne 15. 1. 2007

Seznam příloh Příloha č. 1 - Návrh dotazníku dopravně psychologického vyšetření Příloha č. 2 - Návrh výběrového rozhovoru dopravně psychologického vyšetření Příloha č. 3 - Návrh strukturovaného rozhovoru dopravně psychologického vyšetření Příloha č. 4 - Abstrakt

88

Příloha č. 1 DOTAZNÍK

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Jméno, příjmení, titul: Adresa: Identifikační číslo přidělené po dobu testu: Datum narození: Rodné číslo: Číslo občanského průkazu: Státní příslušnost Telefon: Kde nyní pracujete a v jaké funkci? (Případně vaše poslední zaměstnání.) ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................

10. Jaké je vaše nejvyšší ukončené vzdělání? (Uveďte název školy, obor, který jste studoval a rok ukončení) škola obor Rok ukončení

11. Jaké jste absolvoval odborné kurzy (Uveďte název, rok absolvování) kurz Rok ukončení

89

12. Jaké byly vaše předchozí zaměstnání (Uveďte předchozí zaměstnání, včetně názvu a adresy zaměstnavatele, rok zahájení a ukončení, důvod ukončení, pracovní zařazení důvod změny Rok Rok Pracovní Důvod Zaměstnavatel Adresa zahájení ukončení zařazení změny

13. Uveďte Vaše zájmy a záliby: ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ 14. Uveďte Vaše silné, slabé stránky: ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ 15. Co Vás nejvíce na práci uspokojovalo: ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ 16. Co Vás přitahuje na profesi, o níž se ucházíte: ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ 17. Jak si představuje svou kariéru v průběhu příštích např. pěti let ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ 18. Na jaké stránky rozvíjení svých pracovních schopností by se chtěl zaměřit ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ 19. Máte v současné době nějaké starosti či obtíže? Pokud ano, jakého charakteru (rodinné, pracovní apod.) ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................

90

20. Uveďte, prosím, několik informací z vaší řidičské praxe: Jste držitelem ŘP skupiny ……………….. od roku…………… Kolikrát jste byl za posledních 5 let postižen za dopravní přestupky?…………………… Kdy naposled? …………………o jaké přestupky se převážně jednalo?………………… Kolikrát jste byl účastníkem dopravní nehody? ………. kdy naposled?………………… Kolikrát jste zavinil dopravní nehodu? …………………kdy naposled?………………… 21. Osvědčení pro realizaci dopravy o kterou se ucházíte: ……………………………………………………………………………………………… 22. Kolik hodin denně obvykle spíte? .................... Na dnešek jste spal(a) kolik hodin? …………. 23. Píšete pravou nebo levou rukou ………………… 24. Byla vám v průběhu života diagnostikována některá ze specifických poruch učení? Pokud ano, napište která (dyslexie, dysgrafie, dysortografie apod.). Nevíte-li, jak odpovědět, požádejte naši odbornou pracovnici o vysvětlení. 25. Léčil jste se někdy na -

neurologiii

-

psychiatrii

-

specializovaném zdravotním oddělení

26. Léčil jste se někdy pro zrakové či sluchové potíže? Pokud ano, uveďte, o jaké onemocnění se jednalo, kdy léčba probíhala a jak dlouho léčba trvala. 27. Reference osob, které mohou poskytnout o Vás informace z předcházejících zaměstnání.

……………………………………….. Místo a datum psychologického vyšetření

…………………………………. podpis

91

Příloha č. 2

VÝBĚROVÝ ROZHOVOR Jméno, příjmení, titul: Adresa: Identifikační číslo přidělené po dobu testu:

Hodnocení je realizována následující klasifikací: 3- vhodná a žádoucí reakce, 2- přijatelná reakce, 1- nepřijatelná reakce. 1. Čím si myslíte, že tuto práci obohatíte? Otázka má zjistit, co si myslí kandidát o požadavcích na danou funkci, co může udělat, aby tyto požadavky splnil, jaký má náhled. 3

klient má náhled na funkci, pro kterou je přijímán, požadavky na danou funkcí odpovídající reálné situaci, klient uvádí příklady, jak může dané pracovní místo obohatit (znalost zákonů, komunikační dovednosti, organizační schopnosti apod.),

2

klient má zkreslený náhled na funkci řidiče, pod vedením schopen zamyslet se nad požadavky kladené na danou funkci, je schopen uvést některé příklady, jak může danou práci obohatit

1

klient nemá náhled na funkci řidiče, uvádí pouze některé požadavky na danou funkci, obtížně se orientuje, kde a čím by byl schopen danou práci obohatit.

2. Jaká byla nejlepší (nejhorší) věc na Vaší předchozí práci Otázka má sledovat věci, které se neshodují s povahou práce, o níž se kandidát uchází. Chce-li klient vyváznout, navést jej, že přece jen bylo něco horšího, 3

získané poznatky mají návaznost na povahu práce řidiče, lze využít zkušeností z předchozího zaměstnání

2

klient uvádí některé poznatky mající návaznost na povahu práce řidiče, zkušenosti z předchozího zaměstnání je schopen využít pouze omezeně

1

poznatky nemají návaznost na povahu práce řidiče, nemůže využít předchozích zkušeností

92

3. Jaká je Vaše nejsilnější stránka Otázka má sledovat více specifické příklady silných stránek než obecných. Specifické silné stránky by měly korespondovat s požadavky kladenými na kandidáta. 3

příklady silných stránek korespondují s požadavky na kandidáta

2

příklady silných stránek částečně korespondují s požadavky na kandidáta

1

příklady silných stránek nekorespondují s požadavky na kandidáta

4. Jaká byla obtížná situace, se kterou jste se musel vypořádat Posouzení s ohledem na tíživé situace, které musí řešit na zastávaném místě:

3

-

sledovat způsob jakým kandidát hodnotí problematickou situaci,

-

zda ji porozuměl a našel více řešení,

-

zda vybral vhodný postup, naplánoval a provedl vhodnou realizaci,

-

zda pochopil, proč byla daná situace obtížná. volba žádoucích řešení (znalost situace, postupy, cíle …) při zvládání tíživé situace, lze využít zkušeností pro pracovní místo řidiče

2

částečně chybné postupy, částečně lze využít zkušeností pro pracovní místo řidiče

1

potíže ve zvládnutí obtížné situace

5. Jaká je podle Vašeho názoru odpovědnost na pracovním místě Kandidát by měl mít představu o požadavcích na pracovní místo řidiče. 3

klient má rámcovou představu o požadavcích, které jsou kladeny na obsazované pracovní místo řidiče, je schopen zhodnocení, kde spočívá odpovědnost řidiče, klient je schopen zdůvodnit svá tvrzení

2

klient nemá představu o požadavcích, které jsou na něj kladeny, po seznámení s pracovní náplní obsazovaného místa je schopen částečně zhodnotit oblast odpovědnosti kladené na funkci řidiče, klient je schopen zdůvodnit svá tvrzení pouze částečně

1

klient nemá představu o požadavcích na danou funkci, po seznámení obtížně specifikuje odpovědnost kladenou na pracovníka ve funkci řidiče,

6. Popište okolnosti, kdy raději pracujete sám a kdy v týmu Otázka zjišťuje schopnost klienta rozlišit, která činnost vyžaduje týmové, nezávislé, samostatné řešení. 3

klient je schopen rozložení činností na týmovou a samostatnou – schopen samostatného rozhodnutí i společného řešení v týmu, adekvátně z hlediska činnosti řidiče, rozliší okolnosti vyžadující týmové nebo naopak samostatné nezávislé řešení.

2

klient je schopen rozložení činností na týmovou a samostatnou – schopen samostatného rozhodnutí i společného řešení v týmu, preferuje samostatné nezávislé řešení.

1

klient je schopen rozložení činností na týmovou a samostatnou, preferuje týmovou práci jako rozložení, pouze s obtížemi je schopen samostatně, nezávisle pracovat

93

7. Co v práci nesnášíte Je žádoucí hledat takové odpovědi, které naznačují něco, co bude mít tendenci zkazit činnost, porozuměním příčiny. 3

klient reaguje adekvátně na nežádoucí projevy, schopen jejich zpracování s nadhledem

2

klient reaguje adekvátně na nežádoucí projevy, schopen jejich zpracování se zvýšenou emoční doprovodnou reakcí

1

klient reaguje negativně na normální chování

8. Jak vycházíte s různými lidmi Na tuto otázku je žádoucí požadovat konkrétní odpověď. Podstatou otázky je zjistit jak je schopen klient vycházet s různými typy lidí se kterými může v budoucnu spolupracovat. 3

klient je schopen uvést jak vychází s různými lidmi, jaké volí komunikační strategie, je schopen zvládat, efektivně řešit konfliktní situace.

2

klient je schopen uvést, jak vychází s různými lidmi, je schopen uvést se kterými lidmi se mu spolupráce nedaří, ochotný učit se novým dovednostem.

1

ochotný se hůře orientuje v různých typech lidí, neví jak s některými lidmi jednat.

9. Kde chcete být za pět let Otázka zjišťuje, jaké reálné aspirace i sebehodnocení. Zda je současné místo vnímání jako přestupní stanice, nebo konečná. 3

klient má reálné aspirace, sebehodnocení, zamýšlí se nad pracovní kariérou, současnou profesi vnímá pozitivně, v rámci které sleduje určitý postup

2

klient má reálné aspirace, sebehodnocení, zamýšlí se nad pracovní kariérou, současnou profesi vnímá pozitivně, v rámci které sleduje určitý postup

1

klient nemá reálné aspirace, sebehodnocení, nezamýšlí se nad pracovní kariérou, přemýšlí o jiných zaměstnáních

10. Co byste udělal, když by Vám někdo řekl, že něco děláte špatně Tato otázka zjišťuje jaké zkušenosti má klient s kritikou, zvládáním výtek. Je žádoucí hledat pochopení, porozumění. 3

schopen přijímat kritiku, poskytovat zpětnou vazbu, schopen forem efektivní komunikace

2

klient je z kritiky schopen částečného poučení, místy potíže s efektivní komunikací

1

na kritiku reaguje nepřiměřeně, tendence kritiku řešit konfrontačně

94

11. Jak reagujete na tlak v práci Tato otázka zjišťuje jak klient je schopen pracovat pod tlakem. Kliente vést, aby uvedl konkrétní příklad. 3

klient je schopen pracovat v týmu, zátěž rozložit, má určité „potěšení“ z občasného tlaku

2

klient uvádí, kdy pracoval pod tlakem, jednání pod tlakem na něj působí ambivalentně.

1

klient obtížně nalézá konkrétní příklad, kdy jednal pod tlakem, popř. jednání pod tlakem na něj působí negativně.

12. Jaký máte dojem z vaší dosavadní pracovní kariéry Otázka sleduje, s jakými ambicemi klient přistupuje k zaměstnání, zda již učinil nějaký postup. 3

klient projevuje jisté ambice pro dané zaměstnání i zaměstnání vůbec. Lze dosledovat obecné i specifické ambice.

2

klient projevuje pouze obecné ambice pro dané zaměstnání (pracovat, finanční a sociální zabezpečení, apod.)

1

klient uvádí neadekvátní ambice pro dané zaměstnání (zájem rodičů, abych někde pracoval, je to jediné místo, které jsem nyní našel ….)

95

Příloha č. 3 Návrh strukturovaného rozhovoru pro dopravně psychologické vyšetření

KOMPETENCE: I.

Kognitivní adaptibilita, dynamika na průměrné úrovni

Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění práce s informacemi, organizace ve vztahu ke kognitivní adaptibilitě a dynamice, která by měla být na průměrné úrovni. II.

Asertivita

Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti projevit svůj názor, postoj, rozpoznat manipulativní jednání. III.

Psychosociální vyzrálost

Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti odpovědného jednání, zvažování důsledků, schopnosti vyjednávání, formulace myšlenek, schopnost spolupracovat na společném úkolu (cíli), schopen vytvořit si přirozenou autoritu, vnímavost vůči sdělením druhých, schopnost unést zodpovědnost za svá rozhodnutí. IV.

Psychosociální odpovědnost

Při posuzování tohoto kritéria psycholog použije strukturovaný rozhovor ke zjištění schopnosti zvažovat důsledky svého jednání.

KLÍČ K HODNOCENÍ: Pěti bodový systém: 5 bodů = vynikající 3 body = průměrný 1 bod = nevyhovující 5 – situace je složitá z hlediska jejich řešení provádí detailní analýzu problému a stanovení priorit pro jeho řešení, provádí vždy na základě shromáždění potřebného množství informací, v jeho jednání je patrná schopnost analytického myšlení, kombinační schopnosti, umí jednat operativně, rozhoduje samostatně s plným vědomím odpovědnosti,

96

3 - situace není příliš komplikovaná dovede odhadnout množství adekvátních informací nutných pro vymezení problému, umí problém správně definovat a určit, zda vyžaduje nadstandardní řešení, jeho schopnost analytického myšlení a kombinační schopnosti jsou na dobré úrovni, jeho reakce jsou pohotové i v situacích, které jsou pro něho nové a nečekané, rozhoduje se samostatně a za rozhodnutí, která učiní je schopen nést zodpovědnost, 1 - situace je rutinního charakteru, jejích řešení je zcela standardní neumí odhadnout adekvátní množství informací nutných pro definici problému, není schopen přesně definovat problém a určit klíčové momenty jeho řešení, jeho analytické schopnosti nejsou na dobré úrovni, neumí kombinovat a najít variantní řešení, neumí předvídat komplikace, řešení se pak stává nesystematické, při rozhodování je nejistý, má obavy ze zodpovědnosti, v některých případech není schopen rozhodného stanoviska vůči autoritám.

Řešení problému, práce s informacemi 1. Vzpomeňte si, kdy jste organizoval jakoukoliv akci (sportovní, kulturní) a popište, jak jste postupoval. 2. Určitě jste se setkal se situací, že v práci onemocněl kolega a vy jste byl pověřený převzít odpovědnost za zabezpečení jeho úkolů. Popište, jak jste postupoval. HODNOTÍ KLÍČ Vynikající: Kandidát si stanoví priority, rozhodne, co zvládne sám a které úkoly přesune na pozdější, období nebo jejich zabezpečení domluví s kolegy a následně informuje vedoucího o řešení úkolu Uspokojivá: Kandidát si určí priority, rozhodne, co zvládne sám a s činnostmi, které není schopen zabezpečit, seznámí vedoucího, nebo řeší situaci sám i za cenu práce přesčas. Neefektivní: Kandidát odmítne, aniž by se seznámil s rozsahem prací a hledal řešení, popřípadě převezme úkol a neplní ho nebo snaží se plnit sám, avšak nestíhá a uniká do nemoci či dovolené

97

Asertivní dovednosti 1. Vzpomeňte si na situaci, která od Vás vyžadovala razantní, možná až nekompromisní postup vůči nějaké osobě. Popište, prosím, co jste v té situaci řešil a nebo prosazoval. Popište dále krok za krokem, jak jste postupoval a jak probíhala vzájemná komunikace. HODNOTÍCÍ KLÍČ Vynikající Situace byla náročná, objektivní potřeba prosadit se byla oprávněná, byla patrná úvaha ohledně použití strategie (čistě asertivní přístup x diplomacie x smysluplný kompromis), argumentace byla soustředěna na předmět problému, neobjevovaly se manipulace směrem k osobnosti protějšku, jednal srozumitelně, trpělivě a za sebe, jednání jako celek bylo konstruktivní, sdělování kritiky nezraňující,přijímání kritiky lidsky zralé, jednání bylo řešící a vedoucí k cíli. Uspokojivá situace byla průměrně složitá, objektivní potřeba prosadit se byla oprávněná, jednal přímo, nemanipuloval ani pasivní ani agresivní formou, jeho jednání bylo (a nebo mohlo být) protějšku pochopitelné, srozumitelné, udržel konstruktivní duch (možné výkyvy) v průběhu situace, vztah s protějškem nedoznal vážnějších trhlin, nakonec došlo k prosazení požadavku a nebo k uzavření únosného kompromisu. Neefektivní situace byla banální, potřeba prosadit se byla samoúčelná, používal manipulací, nejednal za sebe, schovával se za profesionální masku, jeho jednání jako celek bylo méně srozumitelné, transparentní, nebyly čitelné jeho skutečné záměry, nepodařilo se udržet konstruktivní duch jednání, nedošlo k prosazení požadavku a nebo požadavek byl prosazen neetickými cestami, vztahy utrpěly. 2. Myslím, že i Vám se v životě přihodilo, že jste vůči někomu a něčemu řekl své razantní "ne", ale nakonec jste ustoupil. Zajímá nás tato Vaše životní zkušenost a prosíme Vás o podrobné vylíčení děje a všech souvislostí, hlavně pak momentu změny Vašeho postoje. Dále nás zajímají všechny Vaše pocity, které jste tenkrát prožíval. HODNOTÍCÍ KLÍČ Vynikající situace vyžadovala pevný postoj, byla složitá a emočně náročná, potřeba řešení naléhavá, zamítavé stanovisko ("ne") bylo ve své době vzneseno oprávněně, změna stanoviska byla vyvolána změnou podmínek (vznik nových skutečností nebo zásah "vyšší moci"), 98

argumentace byla soustředěna na předmět problému, neobjevují se manipulace směrem k protějšku, přijímání i sdělování kritiky bylo konstruktivní, způsob jednání byl řešící, navrhoval kompromisní řešení a alternativy, emoční vyrovnání se se změněnou situací proběhlo úspěšně. Uspokojivá situace byla průměrně náročná jak po stránce postojové, tak i emočního zatížení, zamítavé stanovisko ("ne") bylo ve své době vzneseno oprávněně, situace stanoviska byla vyvolána vnějším tlakem, při argumentaci se občas objevily manipulace směrem k protějšku, ale hlavní argumenty byly soustředěny na problém, kritiku přijímal sice s napětím, ale dokázal ji využít vzhledem k řešenému problému, případnou kritikou neohrožoval výsledek jednání, se změnou situace se postupně vyrovnal. Neefektivní situace byla nenáročná, banální, oprávněnost zamítavého stanoviska byla nejednoznačná, situaci obratu vnímal nerealisticky (trval na původním stanovisku i když původní podmínky přestaly platit nebo naopak velmi rychle podlehl požadavku druhého), manipuloval, kritiku neuměl přijímat ani sdělovat, se změněnou situací se vyrovnával rezignací, uražeností.

Psychosociální vyzrálost 1. Vzpomeňte si na situaci, která od Vás vyžadovala razantní, možná až nekompromisní postup vůči nějaké osobě. Popište, prosím, co jste v té situaci řešil a nebo prosazoval. Popište dále krok za krokem, jak jste postupoval a jak probíhala vzájemná komunikace. 2. Popište situaci, kdy jste byl svědkem nesprávného jednání. Co a kdy to bylo, co jste udělal. 3. Určitě jste zažil situaci, kdy nadřízený chtěl, abyste řešil situaci nesprávným způsobem. Popište, jak jste postupoval. 4. Viděl jste někdy, že někdo kradl v obchodě? Popište, co jste dělal? HODNOTÍCÍ KLÍČ Vynikající situaci řeší podle práva a morálky; zvolí správnou metodu; sám ji řeší, odvaha, nasazení, jde do přiměřeného rizika; nápomocen v dalším řešení. Uspokojivá situaci řeší podle práva a morálky adekvátním způsobem Neefektivní nezájem, vzdálí se, zavře oči; sleduje, ale vůbec neřeší; bojí se zaangažovat; omlouvá jednání

99

5. Vzpomeňte si na situaci, kdy jste měl skupinu lidí přesvědčit pro určitou činnost (zapojit do určité činnosti), do které se jim nechtělo. Jak jste postupoval, jak to dopadlo. HODNOTÍCÍ KLÍČ Vynikající Klient se snaží vyslechnout a pochopit motivy ostatních, snaží se vysvětlit důvody, nabízí alternativy, snaží se ostatní získat pro splnění cíle, aktivně se podílí na realizaci Uspokojivá Klient je schopen přesvědčit většinu lidí, dosáhne cíle, akce proběhla bez většího nadšení Neefektivní rezignace, nátlakové jednání, vyhrožování.

Psychosociální odpovědnost

1. Popište situaci, kdy jste byl svědkem nesprávného jednání. Co a kdy to bylo, co jste udělal. 2. Určitě jste zažil situaci, kdy nadřízený chtěl, abyste řešil situaci nesprávným způsobem. Popište, jak jste postupoval. HODNOTÍCÍ KLÍČ Vynikající situaci řeší podle práva a morálky; zvolí správnou metodu; sám ji řeší, odvaha, nasazení, jde do přiměřeného rizika; nápomocen v dalším řešení. Uspokojivá situaci řeší podle práva a morálky adekvátním způsobem Neefektivní nezájem, vzdálí se, zavře oči; sleduje, ale vůbec neřeší; bojí se zaangažovat; omlouvá jednání

100

Příloha č. 4 Vysoká škola: Univerzita Palackého Olomouc Katedra: psychologie

Fakulta: Školní rok:

filozofická 2011/2012

ABSTRAKT ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Postgraduální studium dopravní psychologie Jméno: Konzultant: Počet stran: Název práce:

PhDr. Irena Faltejsková PhDr. Irena Wagnerová, Ph.D., MBA Oponent: 88 stran, 12 stran příloh (142873 znaků) Možnosti posouzení osobnostních vlastností v rámci dopravně psychologického vyšetření

Abstrakt závěrečné práce: Cílem závěrečné práce bylo zpracování vhodné diagnostické metodiky pro psychologické posouzení osobnostní způsobilosti v dopravně psychologickém vyšetření. Motivem pro zpracování této práce bylo nejen stanovení vhodných diagnostických nástrojů pro posouzení osobnostní způsobilosti žadatelů z hlediska potřeb praxe, ale i osobní potřeba zvýšení vědomostí, schopností a dovedností z oblasti psychologie práce se zaměřením na dopravní psychologii. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část závěrečné práce je věnována v první části definování a specifikování pracovního místa vybraných skupin řidičů se zaměřením na analýzu pracovního místa, stanovení potřebných kompetencí, vymezení oblastí zátěže. Druhou část jsem věnovala analýze jednotlivých diagnostických metod a postupů. Empirickou část jsem zaměřila na stanovení kritérii pro vybrané skupiny řidičů, která budou posuzována v rámci dopravně psychologického vyšetření, a jím jsem přiřadila vhodné diagnostické metody.

Klíčová slova: Řidič; pracovní analýza, klíčové kompetence, psychodiagnostické metody, dotazník, životopis, rozhovor.

101

University: Department:

Univerzita Palackého Olomouc psychology

Faculty: Philosophical School year: 2011/2012

ABSTRACT OF FINAL PROJECT Postgraduate studies of transport psychology

Name: Supervisor: Number of pages: Title:

PhDr. Irena Faltejsková PhDr. Irena Wagnerová, Ph.D., MBA Opponent: 88 pages of thesis, 12 pages of attachments, 142873 characters Possibilities of personal capabilities judgement in terms of traffic-psychological examination

Abstract of final project The aim of the thesis was to elaborate appropriate diagnostic methodology for psychological judgement of personal capability in traffic-psychological examination. Motivation for elaboration of the thesis was not only to set appropriate diagnostic tools for the judgement of the personal capability of applicants (in terms of practical needs) but also personal need to increase knowledge, capabilities and skills in the field of psychological work focused on traffic psychology.

The thesis has 2 parts: theoretical and empirical part. Theoretical part of the thesis firstly deals with definition and specification of jobs of chosen driver groups. It focuses on the analysis of the job, determination of necessary competence and definition of occupational load. The second part deals with analysis of particular diagnostic methods and techniques. The empirical part focuses on determination of criteria of chosen driver groups, which will be evaluated in terms of traffic-psychological examination. The criteria are matched with appropriate diagnostic methods.

Key words: Driver, work analysis, key competence, psycho-diagnostic methods, questionnaire, dialogue, biography 102