Sebepoznání a sebehodnocení Termín Osobnost Osobnost je individuální spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů. Je utvářena ve vztazích mezi lidmi, prostředím a společností. Osobnost se vždy projevuje jako celek“. Osobnost je určitou soustavou vlastností. Rysy osobnosti Pojem rys osobnosti chápeme jako psychickou vlastnost člověka, která se vyznačuje typickým jednáním, chováním a vlastnostmi. Typy osobnosti • Sangvinik – jedná se o člověka živého, veselého, společenského, optimistu • Flegmatik – „ kliďas, neboli člověk, který se nenechá vyvést z míry, avšak v extrému může být vnímán i jako pomalý, lhostejný, avšak spolehlivý • Cholerik – člověk vzteklý, který se snadno rozčílí, avšak jeho hněv netrvá dlouho, často bez zábran, mnohdy egocentrická osobnost • Melancholik – pesimista, člověk smutný, nespokojený, přecitlivělý a špatně přizpůsobivý, vyznačuje se hlubokými prožitky a trvalými city Jung dělí temperament dle přístupu k okolnímu světu • Extrovert – jedná se o člověka otevřeného, tedy člověka, žijícího navenek. • Introvert – člověk žijící především vnitřním životem, avšak velice vnímavý, přemýšlivý, empatický, rozvážný a opatrný ve svých citech. Temperament Temperament tedy určuje dynamiku chování i prožívání osobnosti, tedy to, čím je každý člověk jedinečný (vnímání, myšlení, pamatování, zájmy).
Sebepoznání a sebehodnocení Sebepoznání - slouží především k uvědomění si vlastní jedinečnosti Sebehodnocení – vnímání člověka jako určité hodnoty (jsem dobrý žák, dobrý partner, přítel apod).
Chyby v hodnocení: • haló efekt: efekt 1. dojmu. vytváříme si obrázek o jedinci na základě prvního shledání. Posuzujeme např. jen podle zevnějšku. • autoprojekce: promítání sebe sama, svých osobnostních vlastností, názorů a postojů do druhých (vidíme na nich nejen své dobré vlastnosti, ale i chyby) •
ovlivnění citovým vztahem k druhé osobě: Např. když je mi někdo sympatický, vidím spíše jeho dobré vlastnosti a naopak.
•
posuzování
lidí
na
základě
vlastního
žebříčku
hodnot:
Např.
nemá
maturitu=nebavím se s ním •
posuzování v kontextu se sociálním a materiálním prostředím: Lidé často posuzují člověka podle celkového kontextu kolem jeho osoby (image, vzdělání, zdravotní stav, kvalita auta, majetek apod.)
Současný trh práce Způsoby hledání práce Úřad práce - poskytuje informační služby v oblasti pracovních příležitostí, zejména informace o: •
volných pracovních místech v České republice a zemích EU
•
situaci na trhu práce v České republice a zemích EU
•
podmínkách zaměstnávání v zahraničí
•
možnostech dalšího vzdělávání atd.
Agentury práce: •
Agentury práce se zaměřují na vyhledávání zaměstnání pro fyzické osoby a rovněž vyhledávání zaměstnanců pro osoby právnické (firmy). Zabývají se rovněž poradenskou a informační činností v oblasti pracovních příležitostí.
Agentury podporovaného zaměstnávání: •
Termínem podporované zaměstnávání rozumíme službu pro lidi, kteří si chtějí najít a udržet si práci, ale nedaří se jim to bez pomoci
Internet: •
V dnešní době internetu lze také aktivně hledat práci na webových stránkách. Existuje nepřeberné množství webových stránek, které nabízí práci a jsou několikrát denně aktualizovány.
Periodika: •
Tento způsob již není natolik rozšířený, jako dříve, na inzeráty je nutno reagovat co nejdříve, nejlépe v den vydání, poněvadž následně nemusí být aktuální.
Práce s PC Typy PC a) Stolní počítač b) Notebook c) Mininotebook •
Stolní počítač – převážná většina se skládá z těchto částí: monitor, klávesnice, myš, základní jednotka, popřípadě tiskárna.
•
Notebook– notebook neboli přenosný počítač je v dnešní době čím dál rozšířenější. V podstatě se jedná o počítač, který má všechny své základní komponenty integrovány v jednom zařízení. Přenosný počítač mívá v sobě integrovánu také náhražku myši – tzv. dotykovou plošku touchpad.
•
Mininotebook – zmenšená forma notebooku se stejnými vlastnostmi i funkcemi, avšak mnohdy je zde opomenuta CD ROM zařízení.
Internet 1) Internet je nejrozšířenější počítačovou sítí. Nabízí obrovské množství služeb – od správy svého účtu, po nákup, komunikaci s druhými lidmi, či pouhé čtení si novinek a zpráv. 2) Založení e-mailové schránky: nejprve si zvolíme doménu, kde chceme svůj mail založit. Na výběr je celá řada – např. seznam, centrum, gmail, post a mnohé další. Také lze svou poštu spravovat pomocí Microsoft outlook express. Poté, co si zvolíme server, kde svůj mail chceme vytvořit, zadáme na úvodní stránce: založit nový e-mail. Následuje postup, který bývá povětšinou stejný at už zakládáme mailovou schránku kdekoliv.Základem je zřízení e-mailové adresy, tedy jména uživatele (či přezdívky), znaku a adresy počítače. Pokud si zakládáte oficiální mailovou schránku, která je určena pro komunikaci se zaměstnavatelem, je vhodné uvést do jména vaše příjmení, nikoliv přezdívky typu beruška, sluníčko apod. Na zaměstnavatele již toto první setkání s Vámi nedělá dobrý dojem. Celá mailová adresa může vypadat tedy následovně:
[email protected] Novakova.irena ………………jméno uživatele @..............................................zavináč Seznam……………………….poskytovatel schránky cz…………………………….Česká republika Osobní portfólio Životopis – první vizitka Formy životopisu: • Strukturovaná forma – strukturuje všechny informace do přehledné podoby • Popisná forma – forma volného textu
• Evropský formát životopisu – podrobně strukturované položky schopnosti a dovednosti • Obsah životopisu: Osobní kontaktní údaje – tvoří základ a většinou hlavičku (pokud se jedná o strukturovanou formu) životopisu. V osobních údajích by mělo být uvedeno: ¾ Jméno a příjmení ¾ datum narození ¾ adresa bydliště ¾ telefon: pevná linka/ mobilní telefon ¾ emailová adresa ¾ (státní příslušnost, rodinný stav) ¾ fotka není nezbytně nutná • Vzdělání ¾ uvádí se vzdělání, které následovalo po dokončení základní školy ¾ seřazuje se od nevyššího dosaženého stupně (tj. VŠ, VOŠ,SŠ, SOŠ, SOU) ¾ uvádí se časové rozmezí, název školy, název oboru • Praxe ¾ jako první se uvádí vaše poslední zaměstnání (postupuje se tedy od nejnovějšího k nejstaršímu zaměstnání) ¾ uvádí se časové rozmezí, název firmy, obor činnosti, název pracovní pozice a stručná náplň práce • Znalosti a dovednosti ¾ jazykové znalosti a dovednosti (úroveň znalosti jednotlivých jazyků) ¾ znalost práce na PC (konkrétní programy) ¾ řidičský průkaz (skupina) ¾ další znalosti a dovednosti (př. kurzy, stáže, certifikáty, oprávnění) • Zdravotní stav – nemusí se uvádět, přesto, pokud ho chcete uvést, věnujte zvýšenou pozornost tomu, jak svůj zdravotní stav a případně diagnózu popíšete ¾ Diagnózu není nutné uvádět, spíše popište, co to znamená pro dané pracovní místo
¾ O zdravotním stavu se lze zmínit také v motivačním dopise • Zájmy ¾ způsob trávení volného času, specifické záliby apod. • Doplňující informace ¾ př. reference, omezení • Přílohy Shrnutí – základní pravidla při psaní životopisu: • měl by být stručný, přehledný a výstižný • zároveň by nemělo chybět nic, co zvýší vaši šanci na přijetí • je důležité prodat své schopnosti, přednosti a dovednosti – vždy je potřeba mít co nabídnout • měl by být vždy pravdivý • je dobré zaměřit se nejdříve na vaše pozitiva a najít je i u případných nedostatků (možnosti kompenzace.) • měl by být gramaticky správně • měl by graficky přehledně vystihnout hlavní body a fakta • stručný cca A4 • vytištěný na počítačové tiskárně na kvalitním papíře • na konci by neměl chybět váš podpis a aktuální datum o k životopisu se většinou přikládá motivační dopis popř. další potřebná dokumentace Motivační dopis Smysl motivačního dopisu tkví v tom, že dává větší prostor pro sdělení informací a podstatných charakteristik dané osoby, nežli tomu je v životopise. Mnohdy se zde také uvádí informace, které se do životopisu nehodí (proč máte o danou práci zájem, co od nové pozice očekáváte), případně lze nenásilnou formou zmínit handicap.
Obsah motivačního dopisu: •
Nahoře v pravém rohu adresa zaměstnavatele
•
V místě, dne (může být i dole pod podpisem)
•
Oslovení nebo Věc: reakce na inzerát
•
„Reaguji na vaši nabídku“, „Ucházím se o…“. (kde jste na nabídku narazili)
•
v 1-2 větách: co umíte, kvalifikace, praxe – zaujmout
•
v 1-2 větách: co víte o zaměstnavateli, proč u něho chcete pracovat
•
Zdvořilostní fráze: „v případě vašeho zájmu rád/a přijmu pozvání k osobnímu pohovoru“
•
„S pozdravem“, „s přáním hezkého dne“ vaše jméno s podpisem, vaše adresa, telefon, email (máte-li ho)
•
Popř. seznam příloh
Komunikace, asertivita Komunikace = výměna informací, přenos informací od jednoho člověka ke druhému. Komunikovat můžeme slovy (verbálně), mimoslovně (neverbálně) a činy (jednání, chování). Neverbální komunikace = všechny projevy člověka, které doprovázejí mluvený projev. Neverbální komunikace sděluje zejména emoce, postoje, využíváme ji nevědomě. Typy neverbální komunikace: •
Proxemika - sdělování prostřednictvím změny vzdálenosti – přiblížení a oddálení se. Každý člověk má stanoveny zóny, do kterých mu mohou vstupovat ostatní lidé: o intimní zóna (vstupuje do ní nejčastěji matka, partner, manžel…), o osobní zóna (přátelé, blízké osoby), o sociální zóna (při komunikaci s neznámým nebo méně známým člověkem), o blízce veřejná zóna (ve škole, v práci…), o veřejná zóna (veřejné akce, nejchudší na komunikaci).
•
Haptika – komunikace prostřednictvím doteků
•
Mimika – komunikace prostřednictvím výrazu v obličeji
•
Gestika – používání pohybů rukou místo slov, pomáhání si pohyby rukou při slovním projevu.
•
Posturologie – komunikace prostřednictvím fyzických postojů, držení těla.
•
Úprava zevnějšku – komunikujeme také prostřednictvím vlastního vzhledu, péče o svůj zevnějšek, zvoleného oblečení, líčení, účesu apod.
Verbální komunikace = komunikace pomocí slov. • Dialog – hovoří dva a více lidí • Monolog – hovoří jeden člověk Parazitující slova – působí rušivě při komunikaci, slouží jako „slovní vata“, pomáhá vyplnit mezery v mluveném projevu (prostě, jako, tedy, nicméně, eee, atd.) Základní doporučení pro mluvený projev: • Stručnost, srozumitelnost, logičnost projevu, spisovná řeč • Nezabývat se nepodstatnými podrobnostmi • Věnovat pozornost zejména začátku projevu, ten obvykle rozhodne, zda nám posluchač bude věnovat pozornost • Nepoužívat moc dlouhé věty, mnoho dlouhých souvětí za sebou • Pozor na zájmena – mělo by být stále jasné, o kom nebo o čem se hovoří • Neskákat druhému do řeči, být slušný, zdvořilý • Naslouchat, být empatický, nemluvit přehnaně dlouho o sobě • Pokud není něco jasné, ptát se, pokládat doplňující otázky • Věnovat pozornost i neverbální komunikaci Asertivita = sebeprosazení, dokázat si stát za svým, zachovávat klid, vyrovnat se s kritikou, naslouchat druhým, komunikovat bez agresivity. Využití asertivity při hledání práce: •
Nevzdávat se i po opakovaných neúspěších, nechovat se ublíženě či agresivně
•
Jednat s úctou a ohledem na druhé lidi, odpovídat, na co se druzí ptají
•
Jednat sám za sebe
•
Nepopírat, že něco nevím, neumím, zvážit možnost, jestli se tomu mohu naučit
•
Jednat uvolněně, mít na paměti, že nejhorší věc, která se může stát, je odmítnutí
•
Snažit se srozumitelně říct, že i přes nedostatky budu dobrý, nebát se uvést své dovednosti
•
Přes opakované neúspěchy nepropadat depresi, nezavírat se doma, nevzdávat to
Kontaktování zaměstnavatele Při prvním kontaktu je vždy důležité řídit se pokyny, které udává zaměstnavatel v inzerátu. Písemný kontakt: • •
Zaměstnavatel většinou vyžaduje zaslání životopisu a motivačního dopisu, případně dalších dokumentů, dnes většinou pomocí e-mailu Nutnost dodržet určitou formu: o Jasně a stručně vyplnit předmět e-mailu (reakce na nabídku práce, pozice vrátného atd.) o Text e-mailu – zvolit vhodné oslovení (buď se obracet na konkrétní osobu, nebo neutrální „Vážená paní, vážený pane“), stručně uvést, v jaké věci píšu (reaguji na vaši nabídku práce vrátného, inzerovanou na …..), odkázat na přílohy (v příloze e-mailu zasílám vámi požadovaný životopis a motivační dopis), rozloučit se a uvést jméno a kontaktní údaje (s přáním pěkného dne, Emil Beneš, adresa, telefon)
Telefonický kontakt • •
• •
Dobře se na něj připravit, předem si ho promyslet, nevytáčet číslo hned po přečtení inzerátu, najít si klidné a tiché místo, kde nás nikdo nebude rušit Nutnost dodržet určitou formu: o Pozdravit o Představit se o Sdělit důvod, proč telefonujeme o Vyžádat si bližší informace o Poděkovat o Rozloučit se Mít při ruce papír a tužku na poznámky, případně osobní diář kvůli stanovení vhodného termínu osobního setkání Mít při ruce inzerát či jiný materiál, ze kterého jsme se o dané pozici dozvěděli (měli bychom vědět, o jakou pozici se ucházíme)
• •
Zvolit vhodný čas pro telefonát (ne příliš brzy ráno ani příliš pozdě odpoledne, také není vhodné telefonovat v době oběda. Snažit se respektovat časový rozvrh zaměstnavatele) Ujistit se, že znám termín pohovoru, místo pohovoru, jméno kontaktní osoby, náležitosti, které si mám na pohovor přinést o Dobrý den, jmenuji se Emil Beneš, volám ohledně inzerátu na pozici nočního hlídače, který jsem našel na internetových stránkách úřadu práce. Je toto místo ještě volné? Mohl byste mi dát nějaké bližší informace? Na pohovor tedy přijdu v pondělí v osm hodin. Děkuji, nashledanou.
Osobní kontakt • •
•
Využívá se zejména při vlastní iniciativě při hledání zaměstnání (v inzerátech je většinou první kontakt požadován písemný či telefonický) Stejně jako při pohovoru je zde důležité dbát na to, abychom o sobě vytvořili příznivý dojem – zvolit vhodné oblečení, účes, líčení, vhodně se vyjadřovat, vhodně vystupovat, zjistit si informace o dané společnosti, ujasnit si, jakou pozici bych chtěl vykonávat, jaké mám pro firmu přínosy, předpoklady pro práci apod. Mít u sebe životopis, kdyby nás chtěl zaměstnavatel opravdu zaměstnat či zařadit do databáze
Přijímací pohovor Příprava na pohovor: • • • • • • •
Ujasnit si z inzerátu o jakou pozici se ucházím Zjistit si základní informace o firmě Zkusit si odpovědět na nejčastěji kladené otázky Zvolit vhodné oblečení, případně líčení, nepřehánět to s vůněmi Stanovit si harmonogram, abych na pohovor přišel včas Ujistit se, že mám potřebné dokumenty, blok a tužku Vypnout mobilní telefon, vyplivnout žvýkačku
Struktura přijímacího pohovoru: • Přijít včas, nejlépe o 5 – 10 minut dříve. Při vstupu do místnosti vždy zaklepat, pozdravit, představit se, věnovat pozornost podání ruky • Seznámení s osobami, které u pohovoru budou • Představení se, ve stručnosti informace o sobě, nepřeříkat doslovně informace ze životopisu, zdůraznit, proč jsem právě já vhodný kandidát na danou pozici • Představení firmy/pracovní pozice ze strany zaměstnavatele
• Otázky na uchazeče o práci ze strany zaměstnavatele • Otázky uchazeče směrem k zaměstnavateli – vždy je vhodné alespoň jednu otázku položit. Na co se ptát: o Konkrétní informace o firmě o pracovní náplň, upřesnění informací apod. o pracovní doba o Další vzdělávání v rámci firmy o Platové podmínky • Ukončení pohovoru, sdělení organizačních informací (jakým způsobem bude zaměstnavatel informovat o přijetí či nepřijetí, zda bude další kolo výběrového řízení apod.) • Délka pohovoru je zpravidla 20 – 30 minut Nejčastěji kladené otázky při pohovoru: o Proč chcete pracovat právě u nás? Co víte o naší společnosti? o Proč si myslíte, že budete pro naši společnost přínosem? o Jakou máte představu o své pracovní pozici? o Jaké máte silné a slabé stránky? o Proč jste byl tak dlouho nezaměstnaný? Co jste dělal v době, kdy jste byl nezaměstnaný? o Jaké máte zkušenosti s touto prací? o Nebude vaše zdravotní znevýhodnění překážkou v práci? Pracovně právní problematika Pracovní poměr vzniká podpisem pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, konkrétně v den nástupu do práce. Pracovní smlouva – musí být vždy písemná a vždy MUSÍ obsahovat druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce. Dále se v ní většinou objevují informace o: o zkušební době (může a nemusí být sjednaná, maximálně na 3 měsíce, vždy písemně, zaměstnavatel i zaměstnanec během ní mohou ukončit pracovní poměr bez udání důvodu) o úvazku o pracovní době (maximálně 40 hodin týdně, pokud jde o práci na směny, směna nemůže být delší než 12 hodin) o dovolené (minimálně 4 týdny v kalendářním roce) o platu
Pracovní smlouva na dobu určitou – je v ní uvedeno datum ukončení pracovního poměru Pracovní doba na dobu neurčitou – není zde datum ukončení pracovního poměru Dohoda o provedení práce – u jednoho zaměstnavatele lze odpracovat maximálně 150 hodin za kalendářní rok Dohoda o provedení pracovní činnosti – práce na maximálně 20 hodin týdně Ukončení pracovního poměru: o uplynutím sjednané doby (u smluv na dobu určitou, uplyne doba pracovního poměru) o zrušením ve zkušební době o dohodou – zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodnou na dni, kdy ukončí pracovní poměr. Není zde výpovědní doba. o Výpovědí – je zde dvouměsíční výpovědní lhůta, po kterou zaměstnanec musí ještě setrvat v práci o Okamžité zrušení pracovního poměru – při hrubém porušení pracovní kázně Rekvalifikace = získání nové kvalifikace, nebo obnovení či rozšíření stávající kvalifikace. Většinou se k ní přistupuje v případě, že nemohu najít zaměstnání ve své profesi, případně potřebuji kvůli udržení profese své dovednosti rozšířit. Rekvalifikace zajišťované úřady práce – úřad práce hradí kurzovné, účastník však musí být evidován na úřadu práce a rekvalifikace pro něj musí být nezbytná. Zákon o zaměstnanosti
1) 2) 3) 4)
Číslo zákona a jeho důležité části? Kde mohu znění zákona najít? Co především zákon o zaměstnanosti upravuje a v čem může být užitečný pro mě? Na koho se mohu obracet v případě potřeby podpory při hledání zaměstnání?
1) Zákon o zaměstnanosti najdete pod 435/2004 Sb.. Číslo před lomítkem označuje pořadí přijaté právní normy a číslo za lomítkem rok, kdy byl zákon schválen. Není důležité si toto číslo pamatovat, stačí, když budete vědět, kde mohu znění tohoto zákona najít a pro lepší orientaci vám může právě přesné označení zákona pomoci. Ale bude stačit, když si zapamatujete, že některé důležité informace, týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením, naleznete i v Zákoně o zaměstnanosti
2) V tištěné formě – možnost zakoupení tzv. ÚZ (úplné znění zákona) v nakladatelství Sagit, případně také možnost komentovaného vydání zákona například u nakladatelství C.H. Beck. Na internetu – zákonům a jejich přesnému znění se věnují webové stránky http://business.center.cz/business/pravo/ Jedná se o nekomentované, úplné znění zákona a není to příliš srozumitelné čtení. Proto doporučuji využít k získání informací spíše síť občanských poraden a neziskových organizací, které jsou schopny tento typ poradenství poskytnout. V Olomouci se jedná o tyto organizace: Občanské Sdružení Mana, o.s. – Individuální pracovní poradenství v rámci projektu KAIROS, Dolní náměstí 51, tel.: 774 403 431 InternetPoradna.cz – Poradna pro osoby se zdravotním znevýhodněním, Ztracená 36, tel.: 587 406 126, 774 724 877 Potřebné informace je také možné získat přímo na Úřadu práce u odborných referentů či konzultantů. A to na adrese Vejdovského 988/4, tel.: 950 141 111 web: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ol_info
3) Zákon o zaměstnanosti upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Ve své třetí části se věnuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§§ 67 – 84) V paragrafech 67 – 77 jsou definovány pojmy „osoba se zdravotním postižením“ a „osoba se zdravotním znevýhodněním“. Dále pak zákon popisuje proces Pracovní rehabilitace a možnosti zajištění chráněných pracovních pozic z pohledu zaměstnavatele a Úřadu práce. Opět není nutné si jednotlivé pasáže podrobně memorovat. Paragraf 78 popisuje možnosti zaměstnavatelů čerpat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Paragrafy 79 – 84 se věnují právům a povinnostem zaměstnavatelů a spolupráci s úřady práce. Tedy opět nic, co byste měli znát z paměti. Postačí, když budete vědět, kde takové informace získat (viz bod 2)
4) Kontakty na neziskové organizace a Úřad práce v Olomouci jsou uvedeny v bodě 2
Práce se zaměstnavateli – komunikace
Zásady efektivní komunikace Efektivní komunikace se v praxi opírá o:
1 Důvěryhodnost – komunikace stojí na vzájemné důvěře a znalosti partnerů. 2 Volbu vhodného času a prostředí, v němž komunikace probíhá. 3 Pochopitelnost a významnost obsahu – sdělení musí mít význam nejen pro komunikátora, ale také pro příjemce, musí odpovídat jeho vlastnímu systému hodnot, musí být relevantní pro jeho vlastní situaci. Motto: Není důležité, co se říká, ale co se tím míní, a hlavně co se tím sleduje, jaké jsou skutečné, často zastírané cíle. 4. Jasnost – sdělení musí být vyjádřeno jednoduchými symboly a pojmy. Složitější stanoviska by měla být zhuštěna do jednoduchých tezí a sloganů, které vynikají názorností a jasností. Čím dále sdělení putuje, tím by mělo být jednodušší. V každém případě by instituce měla hovořit jedním, nikoli několika různými hlasy. Motto: Nejprve je nutné problému porozumět („pojmenovat ho“) a teprve potom ho můžeme chtít sdělovat druhým. Na co bychom si měli dát v komunikaci pozor? překroucení informace v průběhu toku komunikačním kanálem, zpravidla k němu dochází při zprostředkované komunikaci přes několik subjektů; komunikační zahlcení nastává v případech, kdy adresát obdrží tolik informací, až je nestačí vnímat; nevhodně zvolený komunikační kanál, kdy například rozsáhlý a složitý materiál předčítáme posluchačům, zatímco by ho mohli lépe pochopit ve vizuální podobě; nevhodně zvolené místo a čas pro komunikaci, když vám např. nadřízený zavolá kvůli pracovním problémům v sobotu večer domů; neschopnost vnímat druhé a jejich problémy, a když už by partner byl ochoten naslouchat, vnímá pouze to, co se mu hodí; neochota zabývat se problémem a jednat o něm; podcenění neverbální stránky komunikace – při osobním jednání se uvádí, že necelá desetina sdělení pochází ze slovního obsahu, vše ostatní je výsledkem „řeči“ očí, obličeje, paží, pohybů, postojů, prostorového oddálení či přiblížení a případně dotyků (podání ruky).
Specifika komunikace OZP se zaměstnavatelem Přijímací pohovor, konkurz Jak probíhá -
individuálně formou pohovoru s jedním nebo více lidmi z firmy skupinově formou písemného testu nebo úkolu zadanému ke společnému vyřešení
Co nás na něm čeká -
představení firmy a pracovní pozice na kterou firma hledá pracovníka (měli by zájemci o pracovní místo sdělit, co bude dělat, na jaký úvazek, za jaký plat a za jakých podmínek– např. práce na směny, práce v týmu, nutnost specifického vzdělání apod.) představení zájemce o práci (co umí, jaké má vzdělání a zkušenosti, jakou má o práci představu, proč by měli přijmout právě jeho – přednosti, jaký očekává plat a podmínky apod.)
Nejčastější chyby při osobním pohovoru nebo výběrovém řízení -
nepozdravení či nepředstavení příchod v jinou než ve stanovenou dobu nevhodné oblečení neupravenost neznalost základních informací o společnosti, která zaměstnání nabízí
Práce se stresem Desatero proti stresu: 1. Smějte se co nejčastěji. Aktivují se při tom hormony štěstí (endorfiny) a posilují váš imunitní systém. 2. Berte se takoví, jací jste. Dobrý vzhled není jen otázkou oblečení, nalíčení či účesu, ale i osobního „vyladění“ a sebejistoty. 3. Nenechávejte si své mínění pro sebe. Když vás něco rozzlobí, řekněte klidně ostatním, co si myslíte. 4. Stejně jako smích patří i k nejdůležitějším pocitům pláč. Když se vám chce brečet, slzy nepotlačujte
5. Splnit všechny úkoly. Které na vás klade všední den, je mnohdy těžké. Touha být ve všem perfektní však vede jen ke stresu. 6. Zjistěte, jak dlouhý spánek vám nejvíce vyhovuje (někomu pět, jinému devět hodin) a tuto dobu dodržujte. 7. I přesto, že vám všichni říkají něco jiného, gestikulujte. Řeč těla rozvíjí temperament i osobnost. 8. Když vás něco rozčílí, křičte, praštěte s telefonním sluchátkem, kopněte do skříně nebo hlasitě zpívejte. Kdo se umí rychle rozzlobit, rychle se také uklidní. Takový způsob „vypouštění páry“ je však velice osobní záležitostí. Proto byste u toho měli být raději úplně sami. 9. Mnozí lidé v duchu žijí již v budoucnosti. Plánují nazítřek či na příští rok. Naučte se raději prožívat každý den. Těšte se například na dobrou večeři. 10. Člověk potřebuje komunikovat s ostatními. Ti, kdo žijí velmi osamoceně, trpí stresem častěji, než lidé, kteří se o své starosti i radosti dělí.
Hodnocení osobního stupně stresové zátěže Osobní stupeň stresové zátěže se sestavuje na základě úrovně náročných životních situací a měří se obvykle za časové období dvou let. Cílem testu, který sestavil prof. T. Holmes s svým žákem R. Rahem, je zjistit objem stresu, kterému je člověk vystaven. V průběhu našeho života se dostáváme do životních situací, které jsou prostě součástí našeho života a způsobují stres. Je dobré si zrekapitulovat poslední dva roky svého života, uvědomit si tento fakt, neboť již samotné zamyšlení nad nimi a rozeznání těchto situací nám pomáhá je řešit. V následujícím seznamu má každá náročná životní situace určitou důležitost, která je dána body závažnosti. Váha každé této události bude individuálně odlišná. Tato škála je ale sestavena na základě rozsáhlých a dlouholetých průzkumů, a proto vypovídá poměrně přesně o vlivu stresujících událostí na člověka. Orientační míru vlastní odolnosti si potom může určit každý sám. Projděte si pozorně celý seznam a potom bod po bodu zakroužkujte ty události, které se v průběhu posledních dvou let u vás vyskytly. Jestliže se některá událost stala častěji než jednou, násobte hodnotu bodů závažnosti počtem opakování. Dílčí výsledky prostě sečtěte a získáte svůj osobní stupeň stresové zátěže, výsledek zjistíte v uvedené tabulce. Přehled náročných životních situací: 1. smrt manžela/manželky
100 23. syn nebo dcera opouští domov
29
2. rozvod
73 24. neshody s tchýní nebo tchánem
29
3. rozchod s partnerem
65 25. mimořádný osobní úspěch
28
4. pobyt ve vězení
63
26. manželka vstoupila do zaměstnání nebo její odchod
26
5. úmrtí v nejbližší rodině
63
27. zahájení nebo ukončení školy
26
6. vlastní úraz nebo nemoc
53
28. změna životních podmínek
25
7. vlastní svatba
50 29. změna osobních zvyklostí
24
8. ztráta v zaměstnání
47
30. spory s nadřízeným
23
9. usmíření s partnerem
45
31. změna pracovních podmínek nebo doby
20
10. odchod do důchodu
45 32. změna bydliště
20
11. nemoc rodinného příslušníka
44
33. změna školy
20
12. těhotenství
40
34. změna trávení volného času
19
13. sexuální potíže
39 35. změna činností v církevní oblasti
19
14. příchod nového člena rodiny
39 36. změna ve společenské činnosti
18
15. změna postavení v zaměstnání 39
37. půjčka méně než 50 000 Kč
17
16. změna ve vlastní finanční situaci
38
38. změna návyků ve spánku
16
17. smrt blízkého přítele
37
39. změna četnosti rodinných setkání
15
18. změna zaměstnání
36
40. změna návyků v jídle
15
19. přibývání partnerských hádek
35
41. dovolená
13
20. půjčka větší než 50 000 Kč
31 42. vánoce
12
21. větší dluhy
30
11
22. změna odpovědnosti v zaměstnání
29
43. nepatrné přestupky zákona
Výsledky: Celková hodnota skóre
Pravděpodobnost onemocnění
Síla odolnosti proti stresu
150 - 199
nízká 9 - 33%
vysoká odolnost
200 - 299
průměrná 0 - 52%
hraniční odolnost
300 a více
vysoká 50 - 86%
nízká odolnost
Nyní jsme provedli sebediagnostiku náročných životních situací a zjistili, jak na tom jsme a zároveň poznali, které situace na cestě životem nás pravděpodobně potkají a jak silný mají stresový vliv. Znovu zdůrazňujeme, že je vhodné nejenom odpovědět, ale i se zamyslet, protože to je prvním, významným a někdy i dostačujícím krokem k odstranění stresu. Poznámka: v literatuře najdeme použití testu pro hodnocení i za jeden rok, my používáme hodnocení za dva roky podle doporučení Gregora
