Možnosti přeshraniční spolupráce mikroregionu Hornolidečsko

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Možnosti přeshraniční spolupráce mikroregionu Hornolidečsko Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA

Martina Husková

Brno 2012

Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Petru Strejčkovi za velmi ochotný přístup a cenné rady při zpracování této práce. Dále bych velice ráda poděkovala všem zástupcům obcí, které jsem oslovila při zpracovávání praktické části práce, za poskytnutí důležitých podkladů a informací.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti přeshraniční spolupráce mikroregionu Hornolidečsko zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Petra Strejčka, MBA a všechny použité literární a jiné odborné zdroje jsem řádně citovala. V Brně dne 5. ledna 2012

__________________

Abstract Husková, M. The possibility of cross-border cooperation of mikroregion Hornolidečsko. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. The subject of the bachelor thesis is an analysis of cross-border cooperation of microregions Hornolidečsko and Púchovská dolina. The first part explains the basic terms, outlines the regional policy of the European Union and characterizes microregion Hornolidečsko and his activities associated with the Operational Programme Cross-border cooperation Czech Republic-Slovak Republic 2007-2013. The practical part consists of questionnaire survey and of analysis of projects. This is followed by a mutual comparison of these two parts. Both methods of the work serve to the final evaluation and summary of the problems associated with cross-border cooperation in microregion Hornolidečsko. Keywords Microregion, cross-border cooperation, project, analysis, subsidy programs.

Abstrakt Husková, M. Možnosti přeshraniční spolupráce mikroregionu Hornolidečsko. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Předmětem bakalářské práce je provedení analýzy přeshraniční spolupráce týkající se mikroregionů Hornolidečska a Púchovské doliny. První část vymezuje teoretická východiska práce, jsou zde vysvětleny základní pojmy. Dále přibližuje regionální politiku Evropské unie a charakterizuje mikroregion Hornolidečsko a jeho aktivity spojené s Operačním programem přeshraniční spolupráce Česká republika-Slovenská republika 2007-2013. Praktická část je tvořena rozborem dotazníkového šetření a analýzou projektů. Poté následuje vzájemná komparace obou částí. Obě metody práce mi poslouží pro závěrečné hodnocení a shrnutí problematiky přeshraniční spolupráce v mikroregionu Hornolidečsko. Klíčová slova Mikroregion, přeshraniční spolupráce, projekt, analýza, dotační programy.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod .........................................................................................................13

1.2

Cíl práce ...................................................................................................13

2

Metodika práce

15

3

Literární rešerše

16

3.1

Přeshraniční spolupráce ..........................................................................16

3.1.1

Mikroregion .....................................................................................16

3.2

Regionální politika pro období 2007 – 2013 ..........................................18

3.3

OP přeshraniční spolupráce ČR-SR 2007-2013..................................... 20

3.3.1

Společná přeshraniční strategie ..................................................... 24

3.3.2

Finanční plán .................................................................................. 25

3.4

Mikroregion Hornolidečsko ................................................................... 26

3.4.1

Místní akční skupina Hornolidečska.............................................. 26

3.4.2

Charakteristika mikroregionu Hornolidečsko ............................... 28

3.4.2.1 Obyvatelstvo.................................................................................... 29 3.4.2.2 Občanská vybavenost a infrastruktura........................................... 30 3.5

Strategické plánování mikroregionu Hornolidečsko ............................. 32

3.6

Přeshraniční (mezinárodní) spolupráce mikroregionu Hornolidečska. 34

3.6.1 4

Spolupráce mikroregionu Hornolidečska a Púchovské doliny ...... 34

Vlastní práce 4.1

36

Dotazníkové šetření ................................................................................ 36

4.1.1

Informační vstupy........................................................................... 36

4.1.2

Postup a metody výzkumu.............................................................. 36

4.1.3

Konstrukce odpovědí .......................................................................37

4.1.4

Popis vzorku respondentů .............................................................. 38

4.1.5

Analýza odpovědí ............................................................................ 38

4.1.6

Shrnutí dotazníkového šetření ....................................................... 48

10

Obsah

4.2 Komparace výsledků dotazníkového šetření s realizovanými projekty…………………………………………………………………………………………….….52 4.2.1

Období 2004-2006………………………………………………………………..52

4.2.2

Období 2007-2013…………………………………………………………………52

4.2.3

Srovnání výsledků………………………………………………………………….53

4.3

Návrh budoucího vývoje………………………………………………………………..55

5

Diskuse

57

7

Závěr

59

8

Literatura

61

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Kraje OP přeshraniční spolupráce ČR-SR

21

Obr. 2

Mikroregion Hornolidečsko

28

Obr. 3

Plánovaná výstavba rychlostní komunikace R49

32

Obr. 4

Procentuální podíl odpovědí u otázky č. 2

40

Obr. 5


41

Obr. 6

Podíl odpovědí u otázky č. 9 v procentech

47

Obr. 7

Grafické vyhodnocení otázky č. 10

48

Obr. 8

Znázornění oblastí podpory prostřednictvím projektů

52

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Oblasti podpory OP ČR-SR

23

Tab. 2

Finanční plán pro období 2007-2013

26

Tab. 3

Socioekonomické ukazatele

30

Tab. 4

Strategie pro LEADER

33

Tab. 5

Přehled získaných dotací MAS Hornolidečska

34

Tab. 6

Návratnost dotazníků dle typu obcí

38

Tab. 7

Sumarizace odpovědí obcí u otázky č. 2

39

Tab. 8

Odpovědi zástupců obcí u otázky č. 5 []

42

Tab. 9

Projekty obcí dle dotazníku

42

Tab. 10

Sumarizace odpovědi k otázce č. 6

43

Tab. 11

Získané výsledky

44

Tab. 12

Sumarizace odpovědí k otázce č. 7

45

Tab. 13

Získané výsledky

45

Tab. 14


46

Tab. 15

Získané výsledky

46

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V současné době, kdy význam hranic států Evropské unie pomalu upadá a prohlubuje se tak kontakt se zahraničím, se stále více setkáváme s pojmem přeshraniční spolupráce. V rámci Evropské unie jde o odporu hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Jde o velkou příležitost pro regiony našeho státu, tak i regiony státu sousedního, jak upevnit vztahy a prohloubit nové vazby v rámci regionálního rozvoje. V návaznosti na přeshraniční spolupráci dochází v posledních letech ke vzniku různých uskupení obcí, pro které se používá název mikroregion. Tyto mikroregiony mezi sebou spolupracují s cílem společného řešení problémů, realizování svých rozvojových záměrů a úsilí o propojení aktivit venkovských obcí v územně uceleném prostoru. Všechny zmíněné aktivity jsou však do značné míry určeny jejich rozpočtovým omezením. Snahou je také posílit vzájemné hospodářské, společenské a kulturní vztahy, péči o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a poskytnutí pracovních příležitostí pro občany těchto území. Tyto možnosti sdílí i Česká republika a Slovenská republika. Z historického hlediska, kdy tyto země tvořily jeden stát, plynou oběma značné výhody v oblasti přeshraniční spolupráce. Mnoho partnerství z té doby přetrvalo dodnes a lidé i organizace vnímají spolupráci se Slovenskem a naopak jako automatickou záležitost. Pozitivem přeshraniční spolupráce Česko – Slovensko je i fakt, že občané na obou stranách hranice ve vysoké míře nepociťují žádné bariéry. EU poskytuje takto vytvořeným mikroregionům v rámci operačního programu přeshraniční spolupráce finanční podporu ve formě dotací z příslušných fondů. Jedním z řady problémů při získávání regionálních podpor z Evropské unie je vytvoření optimálního projektu tak, aby maximalizoval pravděpodobnost úspěchu přijetí. Problematickou oblast představuje pro žadatele také zajištění dostatečných vlastních prostředků ke spolufinancování projektu. Jde hlavně o prostředky malých obcí, jejichž rozpočtové možnosti jsou značně omezené. S výše uvedeným problémem spolufinancování se potýká také mikroregion Hornolidečsko a to i přesto, že v oblasti čerpání dotací z EU patří k nejlepším ve Zlínském kraji. Právě mikroregion Hornolidečsko jsem si vybrala pro zpracování mé bakalářské práce a to z důvodu, že žiji v tomto regionu, zajímá mě problematika regionálního rozvoje a v neposlední řadě se jedná o mikroregion ležící na Valašsku, ke kterému si od dětství buduji silný vztah.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem mé bakalářské práce je zhodnotit stávající situaci v oblasti přeshraniční spolupráce mezi ČR a SR, konkrétně se zaměřením na mikroregion Hornolidečsko, seznámit s činností místního sdružení MAS Hornolidečska

14

Úvod a cíl práce

a dalších aktivit týkajících se oblasti regionálního rozvoje a financování regionálního rozvoje. Dalším záměrem je poukázat na spolupráci Hornolidečska se Slovenskem (konkrétně se zaměřením na zahraniční mikroregion Púchovská dolina a s tím spojena jeho charakteristika) a zaměřit se na podporu regionů ze strany EU. Praktická část se bude věnovat přímo spolupráci mezi těmito dvěma mikroregiony. Vlastní práce bude tvořena analýzou dotazníkového šetření, který byl rozeslán formou dotazníku všem obcím mikroregionu Hornolidečska. Ten bude poté postaven do vzájemné komparace s již realizovanými projekty. Výstupem práce bude zhodnocení a nalezení možných řešení v otázkách čerpání finanční podpory z fondů a dalších zdrojů, nalézt slabá a silná místa v této oblasti, přičemž hlavní prioritou bakalářské práce bude vytvoření doporučení a návrhů zúčastněným mikroregionům, jak zlepšit spolupráci, na co se zaměřit, jak co nejlépe získat finanční prostředky.

Metodika práce

15

2 Metodika práce Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí, z teoretické části a praktické části. V teoretické části, do které spadá kromě jiného i úvod, cíl práce, metodika a literární rešerše, jsou popsány a vysvětleny používané pojmy, popisy a pravidla. Nepostradatelným zdrojem informací je odborná literatura a údaje zveřejněné na internetových stránkách zaměřených na danou problematiku. Mimo jiné jsou použity i informace získané z odborných článků a informačních brožur vydaných v rámci mikroregionu Hornolidečska. Druhá část reprezentuje vlastní práci. Zde je hlavní složkou rozbor a následná analýzy dotazníku. Pomocí něj bylo provedeno dotazníkové šetření, na základě kterého došlo ke sběru dalších cenných informací. Dále jsou popsány projekty přeshraniční spolupráce mikroregionu Hornolidečska a Púchovské doliny a jejich následná analýza a srovnání jejich dopadu ve dvou programových období. K tomu poslouží příslušné dokumenty a údaje získané za pomoci kontaktu s příslušnými představiteli obcí a manažerem MAS Hornolidečska. Využiji také i internetové stránky z důvodu lepší přístupnosti zdrojů. Na tomto základu budou vyvozeny závěry současné situace a navrhnuta doporučení a návrhy pro její zlepšení. Nevyhnutelnou součástí budou podrobné tabulky a grafy, které budou v plné míře okomentovány.

16


3 Literární rešerše 3.1 Přeshraniční spolupráce Přeshraniční spolupráce je jedním z hlavním motivů této práce. Jde o fenomén doby zejména 90. let minulého století, kdy došlo k rozmachu regionálního rozvoje, partnerství na mezinárodní a národní úrovni či právě přeshraniční spolupráce. Přeshraniční spolupráce mezi bezprostředně sousedícími příhraničními regiony má v Evropě mnohdy již dlouhou tradici. V případě přeshraniční spolupráce jde o aktivní účast občanů na utváření společenských hodnot, na budování přeshraničního společenství. Přeshraniční aktivity můžeme tedy chápat jako pokus o minimalizaci role hranice. Jde o cílevědomou činnost, především institucionalizovanou v podobě partnerských obcí, o snahu potlačit jednostrannou orientaci obcí a regionů směrem do vnitrozemí, o odstranění omezení každodenního života a vývoje způsobeného přítomností státní hranice. V užším pojetí se jedná o aktivity podporované prostřednictvím politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU směřující k rozvoji přeshraničních ekonomických a sociálních vazeb. Širším cílem těchto aktivit je odstranit bariéry v pohybu zboží a osob v prostoru EU a využít potenciálu, které přináší prohlubování integrace a technologický pokrok pro rozvoj periferních oblastí.1 Dalším z významných cílů přeshraniční spolupráce je odstranění určitých asymetrií. V souladu se sousedstvím čtyř států existují i čtyři výrazně rozdílné pohraniční úseky České republiky, která jsou dále vnitřně diferencované podle místních historických, kulturních, geografických a ekonomických podmínek. Skrze přeshraniční spolupráci lidé na obou stranách hranice mohou čelit podobným problémům v mnoha odvětvích - dopravní infrastruktura, životní prostředí, podpora podnikání, rozvoj kultury, vzdělávání, sociální péče, cestovního ruchu atd. Většina oblastí si již tyto výhody uvědomila a vytvořila se sousedy různé partnerské projekty. Z různých výzkumů vyplívá odlišný nárůst příhraničních kontaktů. Československá hranice je jedna z nových hranic v Evropě. Tato hranice je z hlediska politického (odlehlost od hlavních středisek státu) i geografického (hůře průchodný terén) značně marginalizovaná, ale i přesto jde v současnosti o stabilní a intenzivní vazby. 2 3.1.1

Mikroregion

Regiony či oblasti, kterých se přeshraniční spolupráce přímo dotýká, se nazývají příhraničí (neboli pohraničí). Takovéto oblasti patří svým způsobem i mezi periferní oblasti, které jsou obecně výsledkem nerovnoměrného rozvoje společnosti v daném území. Tento vývoj má své specifické historické, politické, ekonomické,

1 2

JETMAR, M. Meziregionální a přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu VERHEUGEN, G., BARIER, M. Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci


17

sociální, kulturní ale i přírodní faktory. Avšak v souladu s tématem bakalářské práce je důležitější definice pojmu mikroregion. Z hlediska teorie regionalistiky jsou mikroregiony prostorové celky relativně malého rozsahu. V daném prostoru lze realizovat všechny základní vztahy a vazby mezi bydlištěm a pracovištěm a občanskou vybaveností.3 Z pohledu veřejné správy lze mikroregion rovněž chápat jako sdružení několika obcí za účelem dosažení společného cíle. Typickým rysem takového svazku je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona. Základním předpokladem pro vznik každého mikroregionu je poté především dobrovolná spolupráce obcí. Ta je určena zejména spádovostí, historickými i současnými vazbami, společně řešenými problémy a v neposlední řadě zájmem sdružených obcí respektovat pravidla a principy regionální politiky, kterými jsou spolupráce, partnerství a programování.4 V podmínkách České republiky je v zásadě vyvinuta dvoustupňová organizace mikroregionů: Mikroregiony 1. stupně lze přirovnat spádovým územím středisek osídlení obvodního významu, kde je obvykle již zcela vyvinutá základní občanská vybavenost: základní (i mateřská) škola, základní zdravotnická zařízení, základní administrativa, a to nejen v samostatné působnosti obcí, ale i nejnižší úroveň přenesené působnosti administrativy státní (centry mikroregionů 1. stupně jsou v současném administrativním členění obvykle obce s pověřenou působností), základní vybavení obchodu a služeb místního významu. V České republice lze takto označit přibližně 151 středisek. Mikroregiony 2. stupně můžeme přirovnat k okresům. Tyto mikroregiony mají 64 středisek, která do 31. 12. 2002 měla statut okresních měst. Přestože obecná státní administrativa v podobě okresních úřadů byla na tomto stupni zrušena, vlastní členění České republiky na úrovni mikroregionů 2. stupně zůstalo zachováno (správa specifických oblastí – policie, soudy, správa sociálního zabezpečení, statistika apod.). Centra mikroregionů 2. stupně jsou již také vybavena vyšší občanskou vybaveností jako jsou např. střední školy, kina, divadla, polikliniky, atd.5 Celkový počet mikroregionů uvedených v databázi Centra pro regionální rozvoj ČR k 1. listopadu 2010 je 564. Se vstupem do Evropské unie, která v jistém smyslu podporuje právě mikroregionální politiku, snaha řady českých obcí o sdružování do větších celků zesílila. Svazky jsou velmi často vytvářeny s vidinou získání finančních prostředků z evropských i národních fondů.6 Spolupráce na regionální (lokální) úrovni v tzv. mikroregionech je možná na základě platné legislativy České republiky, a to následujícími způsoby:

BRYCHTOVÁ, Š. Úvod do regionalistiky PÁPOL, T. A KOLEKTIV. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů 5 KOLEKTIV AUTORŮ. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů 6 PROJEKTOVÁ A ROZVOJOVÁ AGENTURA, a.s. Mikroregion [online] 3

4

18


a) Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích - smluvním podpisem meziobecní spolupráce buď za účelem řešení konkrétní, především investiční akce nebo za účelem širší „víceúčelové“ spolupráce. b) Dle občanského zákona - zájmová sdružení právnických osob se soukromoprávními subjekty. c) Dle „obec jako společník a.s. či spol. s.r.o.“ (zajímavostí je, že žádné ustanovení jakéhokoliv právního předpisu přímo nezakazuje, aby i svazek obcí vstupoval do obchodních společností jako společník, naopak dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů lze tuto možnost dovodit zákonem o obcích). d) Dle zvláštních zákonů (zákon č. 227/1997 Sb., nadační zákon, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech). e) Dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů f) Případně existují mikroregiony bez jakéhokoliv právního základu, kdy jde čistě o dobrovolnou spolupráci.7 Mezi mikroregiony se započítávají jak svazky obcí podle zákona číslo 128/2000 Sb., tak sdružení, která byla založena podle Občanského zákoníku (některé mikroregiony jsou stále ještě založeny podle staršího zákona č. 367/1990 Sb.).8

3.2 Regionální politika pro období 2007 – 2013 Regionální politika (politika hospodářské a sociální soudržnosti) v dnešní době zaujímá dominantní postavení v rámci celkové hospodářské politiky EU. Ke vzniku této politiky došlo sloučením sociální, regionální a části zemědělské politiky, a jejím hlavním cílem je zlepšení koordinace všech zmíněných oblastí. Významnost politiky soudružnosti je také podtržena faktem, že z celkového rozpočtu unie na ni připadá více jak třetina těchto prostředků.9 Dle evropských nařízení má politika HSS za úkol podporovat harmonický a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, ochranu a zlepšování životního prostředí na území EU včetně kandidátských zemí. Jejím cílem je zajistit srovnatelnou životní úroveň obyvatel všech regionů v rámci Unie a členských států. Toto úsilí je zejména zaměřeno na snižování rozdílů v hospodářské úrovni regionů s ohledem na jejich historické, kulturní a geografické odlišnosti.10

ŠKRABAL, I. A KOLEKTIV. Výzkum zavádění managementu rozvoje jako nástroje zvyšování absorpční kapacity a úspor finančních prostředků v mikroregionech 8 WIKIPEDIE. Mikroregion [online] 9 WOKOUN, R. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 10 MINISTERSTVO OBCHODU A PRŮMYSLU. Regionální politika a strukturální fondy EU v období 2007-2013 [online] 7


19

Jeden z pilířů HSS představuje teritoriální koheze, tedy podpora územní provázanosti a soudržnosti Unie. V této souvislosti má zde významnou roli také přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce.11 V Evropské unii je prováděna regionální politika na několika úrovních: nadnárodní úrovni (regionální politika prováděna relativně nezávisle přímo EU), národní úrovni (silně diferencovaná regionální politika uskutečňovaná jednotlivými členskými zeměmi, postupně přejímající některá společná pravidla) a regionální úrovni (ve většině zemí, dlouhodobě posilována).12 V červnu 2004 Evropská komise schválila legislativní návrhy na reformu politiky soudržnosti. Hlavním cílem reformy byla snaha soustředit strukturální pomoc v letech 2007-2013 ve větší míře na strategické cíle EU, které jsou definovány především Lisabonskou strategií. Dále pak byla stanovena nová opatření na úrovni Evropské unie i členských států, která by měla zajistit splnění cílů této strategie. Na úrovni makroekonomické by měly členské státy zejména zajistit ekonomickou stabilitu, zabezpečit udržitelný rozvoj, podporovat efektivní přerozdělování (přidělování) prostředků, podporovat větší soudržnost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami. V mikroekonomické oblasti jde především o rozšíření a prohloubení vnitřního trhu, zajištění otevřených a konkurenceschopných trhů, zvýšit investice do výzkumu a vývoje, usnadnit zavádění a zároveň inovaci informačních a komunikačních technologií a v neposlední řadě vytvořit příznivější prostředí pro podnikání a podporování malých a středních podniků. Politika HSS je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. V období 2007–2013 se České republice nabízí z evropských fondů 26,69 miliardy eur. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně čtyři miliardy eur, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85% výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky.13 V rámci nové architektury politiky soudržnosti EU v letech 2007-2013 byly stanoveny tři cíle, a to cíl Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Přesnější informace o cílech HSS pro období 2007-2013 jsou obsaženy v příloze P1. Na základě cílů a priorit Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007-2013 a Národního strategického referenčního rámce připravila Česká republika pro využívání fondů Evropské unie v letech 2007-2013 celkem 26 operačních programů pro výše jmenované cíle Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Zdroje financování z EU v období 2007-2013 pro konkrétní cíle

FONDY EVROPSKÉ UNIE. Regionální politika EU [online] MATES, P., WOKOUN, R. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy 13 MINISTERSTVO OBCHODU A PRŮMYSLU. Regionální politika a strukturální fondy EU v období 2007-2013 [online] 11

12

20


jsou uvedeny v příloze P2. Institucionální zabezpečení Regionální politiky v období 2007-2013 v ČR je popsáno v příloze P3.14 V rámci cíle Evropská územní spolupráce bude v programovém období 2007-2013 v ČR realizováno 5 bilaterálních Operačních programů Přeshraniční spolupráce, z nichž pro zvolené téma bakalářské práce je nejdůležitější OP Česká republika-Slovenská republika. Od roku 1990, kdy s novým rozšiřováním EU o další členy začala problematika přeshraniční spolupráce nabývat na významu, finančně podporuje Evropská unie přeshraniční spolupráci množstvím iniciativ, programů a projektů. V roce 1990 byl vytvořen první z těchto nástrojů a to iniciativa Společenství Interreg, která se týká příhraničních regionů EU. V roce 1994 byl vyhlášen program Phare CBC (Cross-Border Cooperation neboli přeshraniční spolupráce), který se zaměřuje na regiony středoevropských zemí. Iniciativy Interreg a Phare CBC se v 90. letech značně rozvinuly. Od roku 1990 poskytuje Evropská unie finanční pomoc rovněž projektům AEBR LACE, které se soustředí na poradenskou činnost a výměnu zkušeností mezi příhraničními regiony (např. organizování seminářů, konferencí, vydávání publikací, atd.). Mezi méně rozvinuté nástroje EU, které taktéž podporují přeshraniční spolupráci, ale kterých se ČR neúčastnila, patří projekty Tacis CBC (zaměřený na příhraniční regiony zemí bývalého Sovětského svazu), MEDA (podporuje nečlenské země ve Středomoří) a CARDS (nové programy pro země na západě Balkánu). Další programy podporující přeshraniční spolupráci, které byly využity přímo probíraným mikroregionem Hornolidečska, jsou uvedeny v příloze P4.

3.3 OP přeshraniční spolupráce ČR-SR 2007-2013 Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika-Slovenská republika navazuje na Iniciativu Společenství Interreg IIIA z období 2004-2006 a byl schválen 21. 12. 2007. Vzniká na základě společných aktivit české a slovenské strany. Na české straně se týká Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje, ze slovenské strany jde o Trenčínský, Trnavský a Žilinský kraj. Řídícím orgánem programu v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR na slovenské straně. Jednotlivé operační programy jsou posuzovány Evropskou komisí. Mezi žadatele o podporu patří orgány veřejné správy, neziskové organizace, hospodářské a agrární komory, apod. OP ČR-SR spadá pod cíl 3 Evropská územní spolupráce a spolufinancován bude z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Z fondů EU je pro něj vyčleněno 92,74 mil. Eur, které mají být z českých a slovenských národních veřejných zdrojů doplněny o 16,37 mil. Eur. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno

KUTSCHERAUER, A. Regionální analýza a programování, vybrané kapitoly regionálního programování (studijní texty). 14


21

56,55 mil. Eur (cca 1,59 mld. Kč), což činí přibližně 0,21% veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Globálním cílem programu je podpora komplexního rozvoje příhraničních regionů. Specifickým cílem je pak posílení přeshraniční spolupráce institucí a obyvatel, zvýšení konkurenceschopnosti přeshraničního regionu, budování přeshraniční dopravní a technické infrastruktury, ochrana životního prostředí a rozvoj cestovního ruchu. Velice důležitý je přeshraniční dopad projektu spolupráce, kdy přínos z projektu musí mít obě strany hranice. Projekt dále musí zahrnovat příjemce z obou zemí, přičemž spolupráce je realizována nejméně dvěma z těchto důvodů: společná příprava, společné provádění, společné využívání pracovníků a společné financování.

Obr. 1

Kraje OP přeshraniční spolupráce ČR-SR

Zdroj:

Centrum pro regionální rozvoj ČR, 2011, dostupné z www.cil3.cz

OP ČR-Slovensko obsahuje 3 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky. Prioritními osami jsou: • Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce o Na tuto prioritní osu je z fondů EU vyčleněno 50,1 mil. Eur, tj. 54,0% OP ČR-Slovensko. Jde např. o rozvoj společných systémů vzdělávání, trhu práce a sociálních služeb, rozvoj přeshraniční spolupráce mezi podniky, výzkumnými a vývojovými institucemi, podpora vytváření společných produktů kultury, turizmu a tradičních řemesel apod. • Rozvoj dostupnosti přeshraničního území a životního prostředí

22


•

o Zde je z fondů EU vyčleněno 37,1 mil. Eur, tj. 40,0% OP ČR-SR. Zaměřeno např. na budování přeshraniční dopravní infrastruktury regionálního a místního významu, budování přeshraniční infrastruktury životního prostředí, přírodních zdrojů, obnovitelných energetických zdrojů a systémů na zvyšování jejich kvality, rozvoj společných systémů ochrany obyvatelstva před živelnými pohromami apod. Technická pomoc o Vyčleněno 5,6 mil. Eur z Fondů EU, tj. 6,0% OP ČR-SR. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OP ČR-Slovensko, výběr projektů, monitoring projektů a programu, konzultace při přípravě projektů, informační a publikační činnost, apod.15

Jednotlivé oblasti podpory znázorňuje i následující tabulka:

15

FONDY EVROPSKÉ UNIE. Programy 2007-2013, Evropská územní spolupráce [online]

Literární rešerše Tab. 1

23

Oblasti podpory OP ČR-SR

Prioritní osa I: Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce

Prioritní osa II: Rozvoj dostupnosti přeshraničního území a životního prostředí

Oblast podpory I. 1. Kulturní rozvoj a zachování tradicí

Oblast podpory II. 1. Rozvoj dopravní infrastruktury a dostupnosti pohraničí

Oblast podpory I. 2. Spolupráce a síťování

Oblast podpory I. 3. Vzdělávání, trh práce a zaměstnanost

Prioritní osa III: Technická pomoc

Oblast podpory III. 1. Podpora řízení, implementace, kontrola programu, monitorování a propagace programu

Oblast podpory II. 2. Zachování životního prostředí a rozvoj krajiny Oblast podpory II. 3. Zlepšení informační a komunikační dostupnosti pohraničí

Oblast podpory I. 4. Rozvoj podnikatelského a inovačního prostředí Oblast podpory I. 5. Rozvoj přeshraničního turismu Oblast podpory I. 6. Fond mikroprojektů Zdroj: Vlastní práce za použitím dat Programového manuálu k Operačnému programu cezhraničnej spolupráce Slovenská republika – Česká republika

V programovém období 2004-2006 bylo schválených a podpořených 254 projektů v celkové hodnotě 13,7 mil. Euro. Zkušenosti z dosavadní implementací programu ukazují na v zásadě správnou tématickou orientaci priorit pro rozvoj přeshraničního území. Proto se v novém programovacím období navazuje na tuto orientaci prioritních os, avšak s určitými přesnostmi. Toto zpřesnění vychází z nových podmínek partnerství pro zabezpečení jednotlivých projektů (princip lead partner) a z očekávaných skutečností vyplývajících ze vstupu obou zemí do Schengenského prostoru. Cíl na období 2007-2013 tedy zjednodušeně představuje pokračování trendu přibližování obou částí přeshraničního regionu ke společné soudržnosti a k potvrzení jedinečnosti a konkurenceschopnosti regionu v mezinárodních souvislostech tak, jak to bylo zahájeno v předchozím programovém období.

24

3.3.1


Společná přeshraniční strategie

Hlavním záměrem v programovém období 2007-2013 je podporovat společný rozvoj regionu v rámci společného Schengenského prostoru. Součástí tohoto cíle je zabezpečování podmínek, které budou podporovat rozvoj společného regionu. Východiskem při definování globální strategie jsou výsledky analýz současného stavu v přeshraničním regionu v obecné rovině, vyjádřené ve formě klíčových disparit a hlavních faktorů rozvoje. Tyto disparity definují problémové oblasti přeshraničního regionu, faktory rozvoje ukazují, které impulsy v oblasti sociálního a ekonomického rozvoje mohou zmírnit či eliminovat základní rozdíly v přeshraničním regionu, kterými zejména jsou: • nízká ekonomická výkonnost v severní části regionu, • nedostupná či nekvalitní přeshraniční infrastruktura v dopravě, životním prostředí, turismu, • záporní migrační saldo v zaostávajících regionech, • nízká kvalita disponibilní pracovní síly, • relativně velká nezaměstnanost a nízký růst zaměstnanosti převážně v severní části regionu, • neukončená restrukturalizace tradičních průmyslových odvětví a pomalý rozvoj inovativních odvětví výroby a služeb s potenciálem přeshraniční spolupráce. Otázky kvality a ekonomického a sociálního růstu přeshraničního regionu v tomto programovacím období představují dominantní úlohu v naplňování cílů a proto je globální cíl formulován jako cíl růstu koheze a konvergence přeshraničního regionu. Byla vytvořena funkční síť spolupracujících orgánů, jejichž společnou prioritou je podporovat udržitelný, integrovaný ekonomický, enviromentální, sociální a kulturní rozvoj přeshraničního regionu prostřednictvím zlepšení jeho dostupnosti, turismu, zachováním a rozvojem kulturních tradic. Celkový strategický záměr sleduje zajištění plnění základních strategických cílů evropských a národních strategických dokumentů prostřednictvím společných projektů a aktivit v příhraničním regionu. Tím se zajišťuje i jedna ze základních tendencí EU a to integrace a soudržnost v mezinárodních souvislostech. Proto je nezbytné zajistit koordinaci rozvoje a výměnu pohledů na společné aktivity v rámci přeshraničního regionu. V zájmu zajištění celkového strategického záměru navrhuje programový dokument podporovat dosažení následujících specifických cílů rozvoje přeshraničního regionu v OP ČR-SR pro období 2007-2013: 1. Podpora rozvoje hospodářských a sociálních přeshraničních struktur zvyšujících konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionu. 2. Zvyšování dostupnosti a kvality přeshraniční infrastruktury, která podporuje soudržnost přeshraničního regionu. Tyto specifické cíle jsou orientovány na podporu provádění Lisabonské strategie a na podporu rozvoje přeshraničního regionu k aktivitám prováděných


25

na základě národních strategických cílů. Důraz se klade zejména na ekonomiku orientovanou na znalosti a poznatky, na podporu vědy a výzkumu a tvorbu nových pracovních míst. V případě cíle zvyšování dostupnosti a kvality přeshraniční infrastruktury jde i o zachování specifičnosti a zvyšování kvality životního prostředí a přírody regionu, čímž se bude zajišťovat i plnění cílů Göteborské strategie. Prostřednictvím specifických cílů se OP ČR-SR zaměřuje na selektivní podporu lepšího využívání stávajících, tradičních faktorů rozvoje přeshraničního regionu a na vytváření nových podpůrných faktorů růstu, založených na využívání společných produktů a poznatků v oblastech: • Modernizace a vytváření veřejné infrastruktury (podpora činností zabezpečujících dostupnost, zachování a ochranu životního prostředí), • Podpora rozvoje lidského kapitálu (růst kvality pracovní síly, zvýšení sociálního začlenění rizikových skupin), • Rozvoje moderních technologií (vytvoření podmínek stimulujících růst konkurenceschopnosti, lepší využívání specifik regionu, vzájemná informovanost, rozšíření IT gramotnosti obyvatel, atd.). Všechny tyto oblasti se vzájemně ovlivňují a doplňují. Podpora veřejné infrastruktury vytváří předpoklad pro lepší využití stávajícího potenciálu regionu a předpoklad pro rozvoj aktivit ovlivňujících rozvoj zaměstnanosti, což vyžaduje kvalifikovaný a zručný lidský potenciál využívající moderní informační technologie, čímž se bude zvyšovat i úroveň a kvalita lidských vztahů a služeb. 3.3.2

Finanční plán

Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) se na jednotlivých opatřeních podílí až 85% z celkových oprávněných a způsobilých výdajů. Pravidla financování projektů v rámci Slovenské republiky vycházejí ze Strategie financování strukturálních fondů a Kohezního fondu na programové období 2007-2013 schválené vládou SR. Pravidla pro financování těchto projektů v České republice vycházejí z metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze Strukturálních fondů a Kohezního fondu a Evropského rybářského fondu na programové období 2007-2013 s platností od 1. 1. 2007.16

PROGRAM CZEHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE. Operačný program cezhraničnej spolupráce Slovenská republika – Česká republika na roky 2007 – 2013 [online]. 16

26 Tab. 2

Literární rešerše Finanční plán pro období 2007-2013

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem 2007-2013

Strukturální fondy (ERDF) v Euro 12 417 530 12 611 026 12 892 636 13 216 552 13 548 264 13 865 048 14 189 085 92 740 141

Zdroj: Vlastní práce s použitím dat Operačný program cezhraničnej spolupráce Slovenská republika – Česká republika na roky 2007-2013

3.4 Mikroregion Hornolidečsko Zpracování profilu mikroregionu Hornolidečska je jedním z důležitých předpokladů pro posouzení potenciálu tohoto mikroregionu. Mikroregion Hornolidečsko je jedním z nejstarších mikroregionů ve Zlínském kraji. Území tvoří katastry obcí: Francova Lhota, Horní Lideč, Lačnov, Lidečko, Střelná, Študlov, Valašská Senice, Valašské Příkazy, Valašská Polanka, Lužná, Prlov, Pozděchov, Leskovec, Seninka a Ústí. Představitelé těchto obcí založili 22. 5. 1995 zájmové sdružení právnických osob s názvem Sdružení obcí Hornolidečska. Dne 31. 12. 2001 bylo zájmové sdružení přeregistrováno na dobrovolný svazek obcí souladu se zákonem o obcích č.128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 3.4.1

Místní akční skupina Hornolidečska

Území MAS Hornolidečska je shodné s územím mikroregionu Hornolidečska. Na území mikroregionu Hornolidečsko působí Místní akční skupina Hornolidečska (MASH), která byla založena v roce 2004 za účelem získání dotací z programu Evropské unie, konkrétně programu LEADER. Je součástí Národní sítě místních akčních skupin ČR, která má za cíl především podporovat činnost místních akčních skupin, rozvíjet jejich vzájemnou spolupráci a přenos zkušeností. Na území ČR působí okolo 140 místních akčních skupin, z nichž 112 je tzv. podpořených a čerpá na svou činnost prostředky z EU. MASH je občanské sdružení založené zástupci obcí, neziskových organizací a podnikatelskými subjekty působících na území tohoto mikroregionu. Členem se může stát podnikatelský subjekt nebo nezisková organizace působící na území MAS Hornolidečska (informace o členech MASH jsou v příloze P3). Hlavním posláním sdružení je působit jako místní iniciační, řídící a kontrolní orgán. MAS Hornolidečska je především zaměřeno na nové formy zlepšování kvality života


27

v mikroregionu, posílení ekonomického prostředí a zhodnocení kulturního a přírodního dědictví. Příprava v mikroregionu na program LEADER probíhala už od roku 2002, kdy v záři téhož roku byl položen základ fungující místní akční skupiny formou smlouvy o spolupráci ze dne 19. 9. 2002. Ustavující schůze valné hromady MASH proběhla dne 20. 7. 2004. Při zahájení činnosti byl vypracován Strategický plán LEADER na roky 2007-2013. Ten stanovil priority rozvoje a cíle, kterých má být dosaženo. V rámci programu LEADER provádí činnosti s cílem podněcovat a podporovat inovační zavádění a realizaci investic zamýšlených v rámci místní strategie, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovského mikroregionu a podněcovat a podporovat aktéry na místní úrovni k úvahám a záměrům využití potenciálů území mikroregionu v dlouhodobější perspektivě.17 Spojením veřejného sektoru, podnikatelů a neziskového sektoru byl posílen potenciál Hornolidečska jako partnera pro realizaci aktivit mimo území regionu. Spolupráce již přinesla první pozitivní výsledky. Společný projekt s MAS mikroregionu Buchlov přispěl k propagaci valašských specialit. Spolupráce s mikroregionem Púchovská dolina (je součástí MAS Naše Považie) umožnil plánování a realizaci přeshraničních aktivit v cestovním ruchu, školství a kultuře. V současné době jsou navazovány kontakty s Místní akční skupinou Hildburghausen/Sonneberg Německo a hlásí se další zájemci o spolupráci.18 MAS Hornolidečska nabízí mimo jiné i další služby, například poradenství v oblasti dotačních titulů EU, státních a dalších grantů, zpracování žádostí a specifických příloh (studie proveditelnosti, finanční analýza, podnikatelský plán), provádění školení, organizace seminářů, konferencí, atd. Jedním z cílů MASH je i zajištění propagace. K tomu patří celá řada aktivit propojených s cestovním ruchem, ať už je to účast, vydávání propagačních materiálů a apod. Významným propagačním prvkem je také začlenění do Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, která koordinuje destinační marketing Zlínského kraje.19 Za dobu svého působení přinesla MAS do mikroregionu Hornolidečska více než 20 milionů korun z fondů EU, podpořeno bylo více než 30 projektů zaměřených na obce, podnikatele a neziskové organizace. Dohromady se spoluúčastí žadatelů se podařilo investovat více než 30 milionů korun do rozvoje oblasti. Jenom v uplynulém roce 2010 bylo Místní akční skupinou podpořeno 15 projektů v celkové výši téměř 7 milionů korun. Roční rozpočet se pohybuje mezi 5-7 miliony korun. MAS Hornolidečska je nyní zhruba v polovině plánovacího období 2007-2013.20 Informace o členské základně jsou uvedeny v příloze P5 a P6.

MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA HORNOLIDEČSKA. Mas Hornolidečska [online] MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA HORNOLIDEČSKA. Strategický plán Leader na období 20072013 19 MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA HORNOLIDEČSKA. Mas Hornolidečska [online] 20 PETŘÍK, S., LAHODA, A. Zpravodaj Místní akční skupiny Hornolidečska 17

18

28

3.4.2


Charakteristika mikroregionu Hornolidečsko

Mikroregion je součástí NUTS II Střední Morava, Zlínského kraje, okresu Vsetín. Leží u státních hranic se Slovenskou republikou (sousedí s Trenčianským krajem) a patří mezi tzv. „příhraniční regiony“. Povrch regionu je velmi členitý. Polovina území Hornolidečska se nachází v oblasti největší chráněné krajinné oblasti CHKO Beskydy s velkým množstvím přírodních rezervací. Patří mezi nejhornatější a nejlesnatější území v celé ČR. Oblast patří k pomoří Černého moře.

Obr. 2

Mikroregion Hornolidečsko

Zdroj:

Český statistický úřad, 2011, dostupné z www.czso.cz

V mikroregionu nejsou významné průmyslové podniky a také poloha a dostupnost regionu neskýtá podmínky pro rozvoj průmyslové velkovýroby. Největší devizou této oblasti je příroda, kulturní tradice, památky a lidský potenciál. Hornolidečsko je podhorskou a zemědělskou oblastí, což se odráží na struktuře místní ekonomiky. Největším zdrojem pracovních příležitostí pro místní obyvatele jsou malí a drobní podnikatelé (do 10 až 15 zaměstnanců). V oblasti služeb je to cestovní ruch, služby pro obyvatele, v oblasti výroby jsou to tradiční řemesla a zemědělství. Významným prvkem je zde i potravinářská výroba především tradičních mastných produktů (Carnex, Filák), a výroba a produkce ekologických produktů. Zemědělství má pro Hornolidečsko nezastupitelný význam, především z hlediska údržby krajiny. Důkazem toho je ocenění Oranžová stuha České re-


29

publiky v rámci soutěže Vesnice roku 2010 v Programu obnovy venkova, které získala obec Francova Lhota. Obec dostala ocenění za vytváření podmínek pro plnohodnotný život na venkově v součinnosti místní samosprávy a zemědělských subjektů. Velký význam má pro mikroregion také lesnictví, chov skotu a ovcí. Tradiční je zde i ovocnářství, pěstování ovocných stromů a výroba lihovin.21 Pro jednotlivé obce jsou typická dlouhá a úzká údolí se značně svažitými pozemky, na nichž se střídají a prolínají lesy, zemědělské pozemky, jalovcové pasínky, vzácná fauna ( čáp černý, holub doupňák ) a flora (šafrán bělokvětý, vstavač mužský, bradáček vejčitý). Pozoruhodné jsou také přírodní útvary a to: Čertovy skály v Lidečku, Pulčínské skály ve Francově Lhotě nebo např. Trčkovy skály v Lačnově. V létě je proto možné se s těmito krásami valašské přírody seznámit pěší turistikou i cykloturistikou s možností koupání ve Valašské Senici či Zděchově. V zimním období pak slouží řada lyžařských vleků v okolních obcích. Svou polohou a přírodními podmínkami je předurčen k rozvoji aktivit šetrných k životnímu prostředí – především podhorskému zemědělství, cestovnímu ruchu, rozvoji služeb a řemeslné výroby. 3.4.2.1 Obyvatelstvo Jedná se o typický venkovský region, který sdružuje 15 obcí s rozlohou 165,54 km2 se sídly s průměrem 828 obyvatel. Největší obec Lidečko má 1880 obyvatel, nejmenší obcí jsou Valašské Příkazy s 260 obyvateli. V důsledku toho, že se jedná o typicky venkovský mikroregion, je hustota zalidnění (70 obyvatel na 1 km2) výrazně nižší než je hustota obyvatel u Zlínského kraje (ta činí 151 obyvatel na 1 km2) nebo v partnerském mikroregionu Púchovská dolina na Slovensku, kde je hustota obyvatel až dvojnásobná (150 obyvatel na 1 km2). Mikroregion sčítá na 11 577 obyvatel. Z tabulky č. 1 můžeme proto s jistotou konstatovat, že počet obyvatel vykazuje mírný nárůst. Důležitým demografickým ukazatelem je věkové složení populace. Na území Hornolidečska převládá progresivní typ populace, což ve zkratce znamená, že předproduktivní skupina obyvatel převažuje nad poproduktivní složkou obyvatelstva. Při rozlišení pohlaví obyvatelstva má lepší věkovou strukturu populace mužů nežli žen. U osob starších 60 let naopak převažují ženy. Neméně důležitá je také vzdělanost místního obyvatelstva. Od roku 1999 došlo v mikroregionu k výraznému snížení podílu osob pouze se základním vzděláním. Vzrostl počet i podíl osob s úplným středním a vysokoškolským vzděláním. Důležitost investic do lidského kapitálu si představitelé obcí velmi dobře uvědomují a v tomto směru také vyvíjejí aktivity. Vývoj základních socioekonomických ukazatelů stručně znázorňuje následující tabulka, z nichž můžeme dále vyčíst, že nezaměstnanost od roku 2002 vykazovala pokles, ale i přesto byl vývoj nezaměstnanosti stále nad celostátním průměrem (v roce 2007 činil 7,6%), zatímco v roce 2009 došlo k ráznému růstu 21

MASH. Kalendář akcí Hornolidečska

30


počtu nezaměstnaných až na 15%. Přesto, že v současné době dochází k výstavbě velkých výrobních hal, i nadále se v mikroregionu vyskytuje malý počet malých a středních podniků, které by mohly zdejší obyvatelé zaměstnávat. V důsledku toho je zde velká míra nezaměstnanosti, jelikož většina ekonomicky aktivních obyvatel musí za prací dojíždět. Tab. 3

Socioekonomické ukazatele

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Nezaměstnanost 14,4 13,3 12,9 10,8 9,8 8,4 8,4 15,1 (%) Počet obyvatel 11554 11602 11614 11614 11623 11594 11609 11612 - z toho v produktivním věku 7409 8006 8044 8045 8101 8134 8188 8204 Hustota obyvatel (obyv./ km2) 69,8 70,09 70,16 70,16 70,23 70,05 70,14 70,16 Zdroj:

Vlastní práce s použitím dat LEADER, 2011, dostupné z leader.isu.cz

Dalším negativem je nemožnost získání vysoce kvalifikovaného vzdělání. Jelikož jde o mikroregion venkovského typu, kde se nenachází žádné učiliště, střední a vysoké školy, studenti jsou nuceni dojíždět do větších měst a to zejména do Vsetína, Zlína a Valašských Klobouk. Řada z nich však v městském prostředí zůstává. V návaznosti na tento fakt je dalším problémem i celorepubliková tendence odchodu zejména mladých lidí do měst a jejich okolí. Lidé ve městech nacházejí větší pracovní příležitosti, možnosti vzdělání, lepší možnosti nákupů a trávení volného času, apod. 3.4.2.2 Občanská vybavenost a infrastruktura Jádrové město, které se historickým vývojem stalo přirozeným centrem, je Vsetín, který však není členem mikroregionu. Spádovou obcí a střediskem služeb je obec Horní Lideč. Sít základních škol je na území MASH stabilizovaná a její udržení je žádoucí vzhledem ke kvalitě života na tomto území a předpokládanému nárůstu obyvatel. Na tomto území je celkem 17 školských zařízení, z toho 8 mateřských škol, 6 základních škol nižšího stupně (1. až 5. ročník), 3 základní školy s vyšším stupněm (1.-9. ročník). Problematika zdravotnictví je na území malých obcí a venkovských oblastí složitější. Tato oblast nezaručuje lékařům takovou kapacitu pacientů, která by jim zaručila výši zisku jako ve městech. Hrozí tak odchod obvodních lékařů do okresního města Vsetína. Tím by se pak zhoršila dostupnost zdravotních služeb pro obyvatele a snížila by se tak kvalita života obyvatelstva obcí Hornolidečska. Proto je velice důležité, aby obce vytvářely pro lékaře vyhovující podmínky. Samostatné lékařské ordinace se na území MASH nacházejí pouze v obcích


31

Francova Lhota, Horní Lideč, Valašská Polanka a Prlov. Do ostatních obcí lékař pouze dojíždí ve stanovenou dobu. V každé obci se nachází kulturní zařízení, veřejná knihovna, i když ne ve všech případech je z technického hlediska vyhovující. Samotná pošta se nachází ve 4 obcích: Francově Lhotě, Horní Lidči, Prlově a Valašské Polance. Pro ostatní obce je vyčleněna samostatná doručovatelka. Hasičský záchranný sbor se v mikroregionu nenachází. Sbor dobrovolných hasičů však působí ve všech obcích. Na území Hornolidečska se nachází řada přírodních, kulturních a historických památek, které skýtají potenciál k rozvoji cestovního ruchu, z tohoto pohledu jsou však málo využívané. Z pohledu technické infrastruktury je nutné na Hornolidečsku vyřešit odkanalizování obcí. V současné době v rámci projektu s názvem Čistá řeka Bečva byla vybudována splašková kanalizace pouze v obcích Lidečko a Horní Lideč, zbývající obce v povodí řeky Senice by měly být odkanalizovány v druhé části tohoto projektu. Vytápění zemním plynem je zavedeno ve všech obcích území Hornolidečska. Také jsou dokončeny rozvody pitné vody z veřejných vodovodů. Má nadprůměrně významnou dopravní polohu danou významným silničním tahem východ – západ s navázáním na hranice ČR/SR. Významným prvkem dopravní infrastruktury je tzv. Valašská urbanistická trasa Zlín-VsetínValašské Meziříčí, která je integrovaná úseky silnic 1 tř. č. 49, 69 a 57 a prochází jí hlavní silniční spojení zlínské a ostravské aglomerace. Od Vsetína na jih k hranici se Slovenskem tvoří silnice 1. tř. č. 57 tzv. Jižní valašskou urbanistickou osu. Tyto osy představují hlavní infrastrukturní napojení mikroregionu Hornolidečsko na Slovenskou republiku. V současnosti je ve výstavbě i úsek rychlostní komunikace R49, na kterou by měla na slovenské straně navazovat rychlostní komunikace R6 ve směru na Púchov. Špatný technický stav místních komunikací je v mnoha případech především ovlivněn vysokou intenzitou kamionové přepravy směřující na Slovensko. Obce však nemají dostatek finančních prostředků na opravu. Železniční doprava je zajištěna na trati Hranice na Moravě – Horní Lideč, po které lze pokračovat i do dalšího železničního hraničního přechodu Vlárský průsmyk – Nevšová. Vlakem se lze dostat i do Púchova. Na řešeném území se mezi ČR a SR nachází jeden silniční hraniční přechod Střelná – Lysá pod Makytou, který slouží pro osobní i nákladní dopravu v plném rozsahu a železniční hraniční přechod Horní Lideč – Lúky pod Makytou a Vlárský průsmyk – Nevšová. Přechod taktéž slouží osobní a nákladní dopravě v plném rozsahu.22

REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA VÝCHODNÍ MORAVY. Úplné znění Strategie MAS Hornolidečska pro Leader + a MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA HORNOLIDEČSKA. Strategický plán Leader na období 2007-2013 22

32


Obr. 3

Plánovaná výstavba rychlostní komunikace R49

Zdroj:

Dálnice a silnice, 2011, dostupné z www.dalnice-silnice.cz

3.5 Strategické plánování mikroregionu Hornolidečsko Základním prostředkem rozvoje mikroregionů je strategické plánování. Strategické plánování se realizuje pomoci strategického dokumentu, což jsou dlouhodobé rozvojové strategie. Jednotlivé části strategie na sebe logicky navazují a tvoří tak integrovaný celek. Plánování rozvoje je tedy způsob, jak vytvářet společný konsenzus na rozvoji mikroregionu a měly by být tvořeny na střednědlouhé až dlouhé období. V roce 2003 byla zpracována přeshraniční studie mikroregionů Hornolidečsko a Púchovská dolina. Zároveň v letech 2004 a 2005 byla zpracována Strategie MAS Hornolidečska pro program Leader+ v rámci Operačního programu zemědělství a Strategie pro Leader ČR v rámci programu Leader ČR 2005-2007. Oba dokumenty se mohou nazvat akčními plány pro rozvoj celého mikroregionu. Témata strategií pro jednotlivé programy Leader si zvolila MAS Hornolidečsko následující:

Literární rešerše Tab. 4

33

Strategie pro LEADER

Leader+ Leader ČR 2005 Leader ČR 2006

Zlepšení kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech Zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů Posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce

Zdroj: Vlastní práce s použitím dat Studie zvyšování absorpční kapacity a realizace úspor ve vybraných mikroregionech Olomouckého a Zlínského kraje

Strategie rozvoje MAS Hornolidečska vychází ze strategie svazku obcí Hornolidečska, která byla zpracována v roce 2000 a byla aktualizována v roce 2003. Jednotlivé části strategie jsou: • situační analýza, • SWOT analýza, • strategická vize, • strategická část – prioritní osy rozpracované do formy záměrů a konkrétních aktivit. Aktivity mají vymezen termín plnění, garanta, zúčastněné subjekty, finanční náročnost a způsob financování. Jedná se tedy také o rozpracování do podoby akčního plánu. Strategie má následující rozvojové prioritní osy, které jsou rozpracovány do konkrétních návrhů záměrů a aktivit: • Prioritní osa 1. Ekonomický rozvoj. • Prioritní osa 2. Rozvoj cestovního ruchu. • Prioritní osa 3. Trvale udržitelný rozvoj venkova. • Prioritní osa 4. Technická infrastruktura. • Prioritní osa 5. Životní prostředí. MAS Hornolidečsko uspěla ve výše uvedených programech LEADER 2005, 2006 a LEADER+ a stala se tak nejúspěšnější místní akční skupinou ve Zlínském kraji. Celkem získala MAS téměř 16,5 mil. Kč na jednotlivé projekty žadatelů z řad obcí, podnikatelů a neziskových organizací na území regionu.23

ŠKRABAL, I., NUNVÁŘOVÁ, S. Studie zvyšování absorpční kapacity a realizace úspor ve vybraných mikroregionech Olomouckého a Zlínského kraje

23

34 Tab. 5

Literární rešerše Přehled získaných dotací MAS Hornolidečska

Rok

Kč

LEADER+

LEADER ČR 2005

LEADER ČR 2006

Druh příjmu Dotace – OP RVMZ24 9,8 mil. Kč, z toho 12% režijní Leader+, skupina b) výdaje MASH na roky 2005 a implementace strategie 2006 MAS 3,5 mil. Kč na realizaci investičních projektů v roce 2005 (všechny finanční Dotace – Leader ČR prostředky byly rozděleny na realizaci 3 projektů v roce 2005) 3 mil. Kč na realizaci investičních projektů v roce 2006 (všechny Dotace – Leader ČR finanční prostředky byly rozděleny na realizaci 3 projektů v roce 2006)

Zdroj: Vlastní práce s použitím Studie zvyšování absorpční kapacity a realizace úspor ve vybraných mikroregionech Olomouckého a Zlínského kraje

3.6 Přeshraniční (mezinárodní) spolupráce mikroregionu Hornolidečska Jedním z mnoha cílů MAS Hornolidečska je rozvíjet partnerství nejen uvnitř regionu, ale i navenek. Právě k tomu účelu slouží projekty spolupráce, které si kladou za cíl tato partnerství podporovat. V rámci přeshraniční spolupráce mikroregion Hornolidečsko vyvíjí aktivity s mikroregionům Púchovská dolina (MAS Naše Považie), MAS Hildburghausen/Sonneberg Německo a dále je v centru zájmu navázání kontaktů s Rakouskem. Za nejvýznamnější lze však považovat právě spolupráci s Púchovskou dolinou vzhledem k vzájemné poloze obou mikroregionů a k dobrým vztahům s představiteli tohoto příhraničního mikroregionu.25 3.6.1

Spolupráce mikroregionu Hornolidečska a Púchovské doliny

Oba mikroregiony jsou sousední pohraniční regiony Slovenské a České republiky, proto je logickým a přirozeným partnerem právě Púchovská dolina, která je součástí nedávno vzniklé MAS Naše Považie. Mikroregion Púchovská dolina se nachází na severozápadním Slovensku na rozhraní Bílých Karpat a Javorníků v údolí řeky Bílá voda. Údolím prochází 24 25

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství PETŘÍK, S., LAHODA, A. Zpravodaj Místní akční skupiny Hornolidečska


35

silniční a železniční tah spojující oba mikroregiony. Na území mikroregionu Púchovská dolina se nachází výběžek CHKO Kysuce, zasahující do území v okolí obce Lazy pod Makytou. Obce mikroregionu založily dobrovolný svazek obcí "Púchovská dolina". Současnými členy jsou Dohňany, Mestečko, Záriečie, Vydrná, Lúky, Lysá pod Makytou a Lazy pod Makytou. Administrativně území spadá pod Trenčínský kraj, okres Púchov.26 Dne 20.12.2005 byla v Dohňanech (SR) uzavřena dohoda o spolupráci mezi MAS Hornolidečska a mikroregionem Púchovská dolina, ve které se MASH zavázala předat získané zkušenosti s realizací a implementací programu LEADER na svém území. V letech 2006 a 2007 proběhlo několik společných jednání zástupců obou sdružení. Vyústěním této spolupráce bylo založení Místní akční skupiny Naše Považie. Dne 28.11.2007 byla uzavřena mezi MAS Hornolidečska a MAS Naše Považie smlouva o spolupráci, ve které jsou definovány následující oblasti spolupráce: • vzájemná výměna zkušeností a předávání příkladů dobré praxe v rámci programu Leader • společný postup při rozvoji cestovního ruchu v příhraniční oblasti • podpora místních tradic v příhraniční oblasti • pořádání společných kulturních, společenských a sportovních akcí • rozvoj zemědělství, předávání zkušeností • spolupráce zaměřená na vytváření společných programů dětí a mládeže.

26

PÚCHOVSKÁ DOLINA. Púchovská dolina a Hornolidečsko [online]

36

Vlastní práce

4 Vlastní práce Hlavní kostra praktické části bude tvořena rozborem dotazníkového šetření, který jsem pro tuto příležitost zpracovala a rozeslala členským obcím. První uvedu obecné informace o dotazníku, způsob jeho zpracování, informace o vzorku respondentů. Dále se budu věnovat analýze dotazníku formou rozboru jednotlivých otázek. Na základě získaných informací se budu snažit formulovat shrnutí a vyhodnocení.

4.1 Dotazníkové šetření Pro lepší přehled o povědomí a zkušenostech s přeshraniční spoluprácí jednotlivých obcí mikroregionu Hornolidečska poslouží informace získané formou dotazníkového šetření. Dotazník je zobrazen v příloze P7. 4.1.1

Informační vstupy

Informace dostupné pro sestavení dotazníku jsem čerpala zejména z odborné literatury a z internetových portálů zabývajících se problematikou přeshraniční spolupráce. Jedná se o sekundární zdroj informací, tj. odborné publikace, výzkumné práce a jiné publikované zdroje, které se zabývají zkoumanou problematikou. Dalším významným zdrojem informací byly nepřímé kontakty se zaměstnanci obecních úřadů dotčených obcí mikroregionu Hornolidečska prostřednictvím emailů. 4.1.2

Postup a metody výzkumu

Dotazník byl odeslán pomocí emailu všem obcím mikroregionu Hornolidečska. Kontakty byly získány na webových stránkách příslušných obcí, nejčastěji byl zaslán na emailovou adresu přímo starostovi či místostarostovi obce, v některých případech jiným administrativním zaměstnancům obce, kteří dotazník dále předali kompetentním zástupcům obce. Ve výzkumu byly testovány následující otázky: • Zajímáte se o možnosti přeshraniční spolupráci mikroregionu Hornolidečsko? • Máte přehled, s kterými zahraničními mikroregiony či místními akčními skupinami Hornolidečsko spolupracuje či spolupracovala? • Považujete tuto možnost spolupráce mikroregionu Hornolidečska a mikroregionu Púchovské doliny za přínosnou? • Využila již Vaše obec finančních prostředků z fondů EU prostřednictvím projektů spojené s přeshraniční spoluprácí? • Pokud ano, v rámci kterého dotačního programu či jaké z podporovaných oblastí se projekt týkal?

Vlastní práce

• • • •

37

Které z následujících aktivit jsou podle vás nejdůležitější pro rozvoj pohraničí mikroregionu Hornolidečska? Které faktory nejvíce podle Vás ovlivňují přeshraniční spolupráci? Jaká je dle Vašeho názoru míra naléhavosti vybraných aktivit/faktorů? Jak důležitá je podle Vás přeshraniční spolupráce pro mikroregion Hornolidečsko?

Každá obec vyplnila specifické údaje dle svého uvážení, nešlo tedy o anonymní šetření. Při tomto výzkumu jsem taktéž dala prostor pro připomínky a vyjádření se k dotazníku a problematice přeshraniční spolupráce. Této možnosti nevyužila žádná z obcí. Nejfrekventovanější metodu empirického zkoumaní – dotazníkovou metodu – jsem si zvolila hlavně z důvodů: • Jediná možnost sběru dat ve velkých oblastech s rozptýleným obyvatelstvem, jako je to i v tomto případě většího počtu obcí. • Dotazník zasílaný poštou či emailem je ekonomicky velice výhodný (nemusí platit při nízké návratnosti, kdy průměrné náklady na dotazník rostou) • Jednoduché zpracování a vyhodnocení. • Jedna z nejpohodlnějších metod pro respondenta (dotazník může vyplnit na různých místech vybavených počítači a internetem). • Jednoduchost a srozumitelnost – každý má již s dotazníkem zkušenosti. Bohužel ale i tato metoda má své nevýhody, například: • nutnost správně formulovaných otázek (respondent nemůže konzultovat význam s tazatelem) • odpověď respondenta není možné doplnit o výsledek pozorování • poštovní či dotazníky v elektronické podobě mají mnohem nižší návratnost než rozhovory. V případě druhého a třetího bodu jde o vlastní zkušenost při zpracovávání této bakalářské práce. 4.1.3

Konstrukce odpovědí

Dotazník je sestaven strukturovaně. Tento typ dotazníku využívá uzavřené otázky, které předem uvádějí (nabízejí) několik možných variant odpovědí, ze kterých je dotazovaný nucen si jednu nebo několik vybrat. Výhodou je zejména rychlé a snadné vyplnění otázky a také nasměrování respondenta na to, co nás zajímá. Právě tyto otázky jsou typické pro kvantitativní výzkum. Výjimku tvoří pouze otázka č. 5 a otázka č. 9, kdy respondenti mělo za úkol vepsat odpověď přímo. Výzkum je zaměřen na zkoumání názorů a postojů respondentů, a proto je vhodné použít uzavřených otázek, kde odpovědi jsou vyjádřeny škálováním. V tomto případě se po respondentovi žádá, aby vyjádřil svůj názor ke zkoumanému jevu zaznamenáním určité pozice na pětistupňové škále, kde číslo 1 zna-

38

Vlastní práce

mená nejvíce preferovanou odpověď a 5 naopak nejméně preferovanou možnost. 4.1.4

Popis vzorku respondentů

Mikroregion se skládá z poměrně malých obcích venkovského typu. Proto je logickým faktem to, že téměř všechny obce jsou obce I. stupně. Pro obce Francova Lhota, Lačnov, Lidečko, Střelná a Valašská Senice je obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) Horní Lideč a obcí s rozšířenou působností (RP) město Vsetín. Pro Valašskou Polanku, Leskovec, Lužnou, Prlov, Pozděchov, Seninku a Ústí je obec s POU a obec s RP město Vsetín. Pro zbylé dvě obce Študlov a Valašské příkazy jsou obcí s POU a RP město Valašské Klobouky. S následující tabulky lze vyčíst, že druh obce (obec s POU, obec s RP nebo ostatní obce) nemá žádný vliv na návratnosti dotazníku. Například jediná obec v mikroregionu Hornolidečsko s pověřeným obecním úřadem Horní lideč dotazník zpět nezaslalo. V následující tabulce jsou zachyceny jen ty dotazníky, které umožnily další zpracování. Tab. 6

Návratnost dotazníků dle typu obcí

Typ obce Obec s POU Obec s RP Ostatní obce

Počet obcí celkem 1 0 14

Zdroj:

Vlastní práce

4.1.5

Analýza odpovědí

Počet obcí navrátivších vyplněný dotazník 0 0 13

V procentech 0% 0% 93%

V mikroregionu Hornolidečska se nachází 15 obcí. Návratnost dotazníku byla přibližně 87%, což znamená 13 přijatých dotazníků z celkového počtu 15. Návratnost dotazníků je základním požadavkem pro korektní práci se získanými výsledky. Není-li uspokojivá, pak jsou výsledky nespolehlivé, nereprezentativní. Je velmi těžké je interpretovat a vůbec nelze z nich činit solidní závěry. Doporučovaná návratnost dotazníků, aby výsledky byly spolehlivé, je u počtu 2-5 osob minimálně 80%. V tomto případě je dané kritérium splněno. Pro účel větší návratnosti byl dotazník rozeslán dvakrát. Poprvé 25. dubna, kdy zpětných odpovědí se mi dostalo pouze v šesti případech, a podruhé 5. května 2011, kdy se počet odpovědí zvýšil na 13. Bohužel zbývající 2 obce nereagovaly ani na opětovnou prosbu o vyplnění. Poslední reakce na odeslaný dotazník přišla 9. května 2011. Po vyplnění dotazníků a jeho následnému elektronickému odeslaní došlo ke kvantitativnímu a kvalitativnímu zpracování dat. Dotazník byl vytvořen tak, aby respondentům co nejvíce ulehčil vyplňování. Výsledkem vlastního výzkumu je získání množství údajů či informací, které je třeba nějakým způsobem zpracovat a zpracovaná data analyzovat. Nejprve je nutné provést kontrolu dotazníků. Pro splnění účelu jsem se snažila po-

Vlastní práce

39

kyny pro vyplnění dotazníku formulovat co možná nejjasněji a nejsrozumitelněji. První část dotazníku obsahovala uzavřené všeobecně formulované otázky, které se týkaly zejména zjištění, jaký zájem mají obce o přeshraniční spolupráci, zdali využívají možnost čerpání finanční pomoci v rámci přeshraniční spolupráce mikroregionu Hornolidečsko a Púchovská dolina, atd. V další části jsou pak otázky zaměřeny konkrétněji s použitím tzv. "škálování". Tato kapitola se bude skládat z rozboru jednotlivých otázek a odpovědí. Otázka č. 1: Zajímáte se o možnosti přeshraniční spolupráci mikroregionu Hornolidečsko? U první otázky měli respondenti na výběr pouze ze dvou možností a to odpověď ano či ne. 100% dotazovaných označilo dle očekávání odpověď ano. Dle mého názoru je samozřejmostí, že se členské obce mikroregionu Hornolidečska budou zajímat o možnosti přeshraniční spolupráce tohoto regionu. A to nejen z důvodu, že jde o snadnější cestu, jak získat dotace z EU, ale myslím si, že je v zájmu obce rozvíjet její aktivity a to třeba právě skrze projekty uskutečněné v rámci přeshraniční spolupráce. Proto se má hypotéza potvrdila. Otázka č. 2: Máte přehled, se kterými zahraničními mikroregiony či místními akčními skupinami Hornolidečsko spolupracuje či spolupracovalo? Zde byla vytvořena tabulka, ve které byly uvedeny MAS a mikroregion, se kterými MAS Hornolidečska spolupracuje. Respondenti měli na výběr z následujících možností. Tab. 7

Sumarizace odpovědí obcí u otázky č. 2

MAS Naše Považie Mikroregion Púchovská dolina MAS Hildburghausen/Sonneberg Německo Zdroj:

Počet odpovědí Ano, vím o Ne, nevím o spolupráci spolupráci 5 8 13 0 0 13

Vlastní práce

Jak bylo řečeno již v teoretické části, mikroregion Púchovská dolina je součástí MAS Naše Považie. Tento údaj můžeme považovat za jistou dezinformaci, protože jak vyplývá z výše uvedené tabulky, ponětí o spolupráci s MAS Naše Považie má pouze 5 obcí z celkových 13 (necelých 39%). Překvapující skuteční je to, že ani jeden z dotazovaných neuvedl u poslední možnosti, tedy u MAS Hildburghausen/Sonneberg Německo, kladnou odpověď. Naopak jak můžeme jasně vidět, všechny dotazované obce jsou obeznámeny se spoluprácí

40

Vlastní práce

s mikroregionům Púchovská dolina, čímž se potvrdil i důvod, proč jsem si vybrala tuto formu spolupráce za klíčovou v mé bakalářské práci, a proto ostatní otázky budou vztaženy právě na ni. V grafickém vyjádření je výsledek následující:

MAS Naše Považie

39%

61%

Mikroregion Púchovská dolina

100%

MAS Hildburghausen/Sonneber g Německo

100%

0%

0%

Ano Ne

20%

Obr. 4


Zdroj:

Vlastní práce

40%

60%

80%

100%

Otázka. 3: Považujete tuto možnost spolupráce mikroregionu Hornolidečska a mikroregionu Púchovské doliny za přínosnou? Všechny odpovědi na tuto otázku byly kladné, čili 100% respondentů odpovědělo Ano.

Otázka č. 4: Využila již Vaše obec finančních prostředků z fondů EU prostřednictvím projektů spojené s přeshraniční spoluprácí? U této otázky nejsou odpovědi již tak jednoznačné. Ano odpovědělo 5 respondentů, ne zbylých 8. Procentuální vyjádření je zobrazeno grafem.

Vlastní práce

41

38% Ano Ne 62%

Obr. 5


Zdroj:

Vlastní práce

Z mého studia příslušných dokumentů můžu konstatovat, že mezi obce, které čerpaly finanční prostředky minimálně z programu Interreg IIIA patří obce Horní Lideč, Lidečko, Lužná, Francova Lhota, Střelná a Študlov. Bohužel mezi tři obce, které se do dotazníkového šetření nezapojily, patří právě Horní Lideč a obec Lidečko, u kterých by bylo dle mého názoru zajímavé porovnat jejich odpovědi s podloženými údaji. Návratnosti se mi z výše uvedených dostalo od zástupců obce Študlov a Lužná, přičemž však oba uvedli, že prostředky z Fondů EU prostřednictvím projektů spojených s přeshraniční spoluprácí zatím nevyužili. O vzájemné negaci výsledků lze jen polemizovat. Dotace z EU v rámci přeshraniční spolupráce využily obce Francova Lhota, Střelná, Lačnov, Ústí a Seninka. Jelikož jsem předpovídala větší počet kladných odpovědí, další otázka je koncipována právě v tomto duchu. Otázka č. 5: Pokud ano, v rámci kterého dotačního programu či jaké z podporovaných oblastí se projekt týkal? Osm respektive devět obcí využilo dotací z EU pro podporu přeshraniční spolupráce. Pro účel vyhodnocení této otázky mám k dispozici pouze pět odpovědí.

42

Vlastní práce

Tab. 8

Odpovědi zástupců obcí u otázky č. 5 [27]

Obec Oblast podpory Francova Lhota Interreg IIIA ČR-SR Lačnov Fond mikroprojektů Střelná Interreg IIIA ČR-SR OP přeshraniční spolupráce ČR-SR, Podpora Seninka cestovního ruchu Ústí OP přeshraniční spolupráce ČR-SR Zdroj:

Vlastní práce

Jak můžeme vidět, podpora směřuje do různých oblastí. Dohledáním informací jsem zjistila, o které projekty se konkrétně jednalo: Tab. 9

Projekty obcí dle dotazníku

Obec Francova Lhota Lačnov Střelná Seninka Ústí Zdroj:

Projekt Krajinářská úprava a vybavení veřejného tábořiště na Pulčíně Tradiční valašské dožínky v Lačnově Sportovní areál Střelná Rozhledny Hornolidečska a Púchovské doliny na kotách 651 m. n. m. Vybavení hasičů

Vlastní práce

V případě projektu Krajinářská úprava a vybavení veřejného tábořiště na Pulčíně byly partnery projektu obec Střelná a obec Lysá pod Makytou (SR). Z programu Interreg IIIA ČR-SR byla získána dotace ve výši 681 000 Kč. Celkové náklady poté činily 852 000 Kč. Sportovní areál Střelná byl také dotován z programu Interreg IIIA ČR-SR částkou cca 2 100 000 Kč, celkové náklady byly 2 700 656 Kč. Rozpočet projektu obce Seninky byl 12 054 920 Kč. Otázka č. 6: Které z následujících aktivit jsou podle vás nejdůležitější pro rozvoj pohraničí mikroregionu Hornolidečska? Nyní budu vyhodnocovat blok tří otázek, které mají stejný systém hodnocení. Byla vytvořena tabulka, kde respondenti vyznačovali své odpovědi pomocí bodů dle svého uvážení. Instrukce byly následující: „Ohodnoťte vždy každý bod zvlášť

Poznámka: jde o autentické nezměněné odpovědi subjektů, proto jsou odlišné a nejednoznačné.

27

Vlastní práce

43

dle Vašeho mínění známkou od 1 do 5, 1 znamená nejdůležitější, 5 znamená nejméně důležité“. Získané odpovědi jsou uvedeny v tabulce: Tab. 10

Sumarizace odpovědi k otázce č. 6

Podpora malého a středního podnikání Podpora zemědělství Podpora rozvoje cestovního ruchu Spolupráce obcí a měst v pohraničí Spolupráce obcí se sousedícími obcemi přes hranici Udržování dobrých kontaktů s krajem Získávání podpory ze strukturálních fondů EU Spolupráce obcí, soukromých podnikatelů a neziskového sektoru Získávání investic ze zahraničí Podpora škol a vzdělávání Zdroj:

1 5 4 9 7 9 1 5

Počet odpovědí 2 3 4 4 1 1 5 1 1 1 2 1 2 3 0 1 2 0 4 3 2 4 3 1

5 2 2 0 1 1 3 0

5

3

4

0

1

3 4

6 4

2 0

1 3

1 1

Vlastní práce

Pro výpočet hodnot, které reprezentují váhu udělenou jednotlivým podbodům, jsem využila vzorec pro medián. Hlavním důvodem volby byl fakt, že tato metoda je z hlediska statistiky mnohem přesnější než aritmetický průměr. Tato metoda je využita i v následujících dvou případech (otázka č. 7 a otázka č. 8). Pro výpočet jsem využila Microsoft Excel. Z teoretického hlediska je vzorec pro výpočet mediánu:

b+c−a ~ x = xm + h . 2b

Ačkoliv priority jednotlivých obcí jsou dle vyplněného dotazníku různé, považuji tuto metodu zhodnocení za nejvhodnější. Výsledky výpočtů mediánů jsou uvedeny v následující tabulce:

44

Vlastní práce

Tab. 11

Získané výsledky

Podpora rozvoje cestovního ruchu Spolupráce obcí a měst v pohraničí Spolupráce obcí se sousedícími obcemi přes hranici Podpora malého a středního podnikání Podpora zemědělství Získávání podpory ze strukturálních fondů EU Spolupráce obcí, soukromých podnikatelů a neziskového sektoru Získávání investic ze zahraničí Podpora škol a vzdělávání Udržování dobrých kontaktů s krajem Zdroj:

Medián 1 1 1 2 2 2 2 2 2 3

Vlastní práce

Z výsledků vypočítaných hodnot vyplývá, že zástupci obcí dle realizovaného výzkumu považují snad za nejvíce důležité, aby se v českém pohraničí více než doposud podporoval cestovní ruch, dále pak spolupráce obcí se sousedícími obcemi přes hranici a spolupráce měst a obcí v pohraničí . Zájem by měl být také bezesporu orientován na získávání podpor ze strukturálních fondů EU, investic ze zahraničí, na podporu škol a vzdělávání, malého a středního podnikání a na posilování občanské společnosti formou spolupráce podnikatelských subjektů, obcí a neziskového sektoru. Nesmí být samozřejmě zanedbána podpora zemědělství, na kterém si oblast velice zakládá a je jednou ze silných stránek mikroregionu. Poslední příčku obsadilo udržování dobrých kontaktů s krajem. Tento bod získal průměrnou hodnotu 3, což ale vzhledem kritériím hodnocení neznamená, že je mu přiřazována nejmenší důležitost.

Otázka č. 7: Které faktory nejvíce podle Vás ovlivňují přeshraniční spolupráci? Opět byla vytvořena tabulka, kde respondenti vyznačovali své odpovědi pomocí bodů dle svého uvážení. Instrukce byly stejné jako v předchozím případě: „Ohodnoťte vždy každý bod zvlášť dle Vašeho mínění známkou od 1 do 5, 1 znamená nejdůležitější, 5 znamená nejméně důležité“. Získané odpovědi jsou uvedeny v tabulce:

Vlastní práce Tab. 12

45


1 Nedůvěra vyplývající z novějších dějin 3 Rozdílná národní mentalita 1 Rozdílné národní/státní zájmy 1 Nedostatečná oboustranná výměna informací 6 Různá měna 2 Dopravní infrastruktura 5 Rozdílné financování obcí 1 Jazykové problémy 1 Sociální problémy 1 Zdroj:

Počet odpovědí 2 3 4 5 Medián 0 4 2 4 3 4 2 4 2 3 4 5 2 1 3 1 4 2 0 2 2 4 3 2 3 1 6 0 1 3 4 4 4 0 3 0 3 1 8 5 2 2 6 2 4

Vlastní práce

Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 13: Tab. 13

Získané výsledky

Nedostatečná oboustranná výměna informací Nedůvěra vyplývající z novějších dějin Rozdílná národní mentalita Rozdílné národní/státní zájmy Různá měna Dopravní infrastruktura Rozdílné financování obcí Sociální problémy Jazykové problémy Zdroj:

Medián 2 3 3 3 3 3 3 4 5

Vlastní práce

Jak si můžeme povšimnout, všechny hodnoty v tabulce byly vyšší nežli 2. Proto se domnívám, že ani jeden z uvedených faktorů nedisponuje alarmující důležitostí, což je svým způsobem i pozitivem. Jak je patrné z tabulky č. 13, považují zástupci obcí mikroregionu Hornolidečska za nejsilnější faktory ovlivňující přeshraniční spolupráci zejména ekonomické, mentální a i technické charakteristiky. V první řadě se jedná zejména o nedostatečnou oboustrannou výměnu informací. Dále pak dopravní infrastruktura, odlišné státní zájmy, rozdílná národní mentalita, různá měna a i nedůvěra vyplývající z novějších dějin, které dosáhly stejné hodnoty jako rozdílné financování. Nad průměrem, tedy nad hodnotou 3,00 až 4,00, se pohybovalo bodové ohodnocení charakteristik jako sociální problémy a jazykové problémy. Vzhledem ke společné historii České a Slovenské republiky jsou s očekáváním na po-

46

Vlastní práce

sledním místě jazykové problémy. V případě dalších přeshraničních spoluprácí, jako například Česko-Německo, představuje neznalost jazyku velký handicap pro přeshraniční spolupráci. Proto se nositelé této formy spolupráce vyznačují vysokou sociální kompetencí a schopností akceptovat jinakost. Ovládají cizí jazyk, ať už přímo jazyk sousedské země nebo angličtinu coby lingea francu. Otázka č. 8: Jaká je dle Vašeho názoru míra naléhavosti vybraných aktivit/faktorů? Hodnocení této otázky probíhalo na stejném principu jako u předchozích dvou. Respondenti hodnotili vždy každý bod zvlášť dle jejich mínění známkou od 1 do 5, 1 znamená nejvíce naléhavé, 5 znamená nejméně naléhavé. Získané odpovědi jsou uvedeny v tabulce: Tab. 14


Regionální a ekonomický rozvoj Doprava (silnice, železnice) Technická infrastruktura Životní prostředí a ochrana přírody Cestovní ruch a turistika Sociální rozvoj (zdravotní péče, péče o seniory, atd.) Volný čas, kultura, sport Zdroj:

1 6 3 1 4 6 1 4

Počet odpovědí 2 3 4 5 Medián 4 2 0 1 1 6 4 0 0 2 2 8 2 0 3 3 2 3 1 2 6 1 0 0 2 3 6 2 1 3 5 2 1 1 2

Vlastní práce

Výsledky jsou zaznamenány v tabulce č. 15: Tab. 15

Získané výsledky

Medián Regionální a ekonomický rozvoj 1 Volný čas, kultura, sport 2 Životní prostředí a ochrana přírody 2 Cestovní ruch a turistika 2 Doprava (silnice, železnice) 2 Technická infrastruktura 3 Sociální rozvoj (zdravotní péče, péče o seniory, atd.) 3 Zdroj:

Vlastní práce

Jako nutný předpoklad dalšího prohlubování přeshraniční spolupráce považují obce probíraného mikroregionu zejména nutnost vylepšit regionální a ekonomický rozvoj. K dalším faktorům, na něž je podle mínění respondentů nutné zaměřit pozornost místních obecních samospráv, jsou cestovní ruch a tu-

Vlastní práce

47

ristika a životní prostředí a ochrana přírody. Jde o oblast geograficky různorodou s velkým přírodním bohatstvím, s panenskou přírodou, proto jsem se pozastavila nad faktem, že pouze čtyři z celkových 12 obcí tuto charakteristiku ohodnotily známkou 1. Dle mého názoru je zapotřebí přiřazovat tomuto faktoru větší důležitost. Středem zájmu by měla také být dopravní síť a volný čas a s ním spojena kultura a sport. Z vlastních zkušeností vím, že situace silnic a dalších komunikací je v tomto mikroregionu na špatné úrovni, a to zejména z důvodu nedostatku finančních prostředků na jejich opravu. Dále jsou v pořadí technická infrastruktura a sociální rozvoj formou rozvoje zdravotní péče, péče o seniory,atd. Otázka č. 9: Setkali jste se s nějakými překážkami či problémy v rámci přeshraniční spolupráce? Pokud ano, s jakými problémy a překážkami se potýkáte nejčastěji? Odpovědi na tuto otázku jsou velmi překvapivé, jelikož 9 obcí (přibližně 70%) se s žádnými překážkami či problémy nesetkalo. Zbývající 4 obce (30% obcí) se potýká nejčastěji s administrativními problémy, a to především s vysokou náročností při sestavování projektových žádostí o dotaci. Vyskytla se i jedna konkrétní odpověď. Ta se týkala rozpočtu v projektové žádosti, kdy se jeví velice obtížným úkolem správně odhadnout kurz. Jelikož veškeré dotace jsou vypláceny v eurech a kurz se neustále pohybuje, žadatel musí předvídat pohyb kurzu a případně nést veškeré ztráty spojené se špatným odhadem. Pro výstižnější znázornění slouží graf.

30%

Ano Ne

7 0%

Obr. 6

Podíl odpovědí u otázky č. 9 v procentech

Zdroj:

Vlastní práce

48

Vlastní práce

Otázka č. 10: Jak důležitá je podle Vás přeshraniční spolupráce pro mikroregion Hornolidečsko? Respondenti měli možnost výběru z odpovědí: a) Velice důležitá, její rozvoj je nutné nadále podporovat b) Méně důležitá, není prioritou, avšak je přínosná c) Nedůležitá

1 00%

Možnost c

Možnost b

23%

Pro

77%

Proti

77%

Možnost a

0%

20%

40%

Obr. 7

Grafické vyhodnocení otázky č. 10

Zdroj:

Vlastní práce

23%

60%

80%

100%

Možnost a vybralo 10 zástupců obcí, což je 77% z celkového počtu 13. Tito považují přeshraniční spolupráci za velice přínosnou pro oblast a mají zájem na jejím dalším rozvoji. Zatímco možnost b vyznačili zbývající 3 obce, tedy 23%. Ti ji ovšem také považují za přínosnou, ale není pro ně prioritou. Dle očekávání třetí možnost, tedy možnost c, nevybralo žádné procento odpovídajících subjektů.

4.1.6

Shrnutí dotazníkového šetření

Na základě rozboru dotazníku jsem vyvodila následující závěry: Všechny členské obce mikroregionu Hornolidečska mají o dění na scéně přeshraniční spolupráce velký zájem. Hlavními činiteli tohoto jevu jsou možnost snadnějšího získání finančních prostředků z EU a způsob, jak podporovat rozvoj udržitelného způsobu života a regionů na obou stranách česko-slovenské hranice.

Vlastní práce

49

Mikroregion Hornolidečska navazuje vztahy se zahraničními partnery, jako je MAS Naše Považie, jejichž součástí je mikroregion Púchovská dolina, s německou MAS Hildburghausen/Sonneberg a projevuje se snaha vytvoření dalších kontaktů s Rakouskými MAS či mikroregiony. Ponětí o spolupráci s územím Púchovské doliny mělo všech 13 zúčastněných respondentů. Tento fakt podporuje i důvod, proč jsem si tuto možnost spolupráce vybrala za klíčovou v mé bakalářské práci. Mikroregiony mají možnost čerpat finanční pomoc pro aktivity spojené s přeshraniční spoluprácí z programů Interreg IIIA, na kterou od roku 2007 navazuje OP přeshraniční spolupráce Česká republika-Slovenská republika. Bohužel kladné zkušenosti s tímto procesem má pouze 38 % obcí, což představuje 5 členů z 13 respondentů. Zbylých 8 nemá žádné zkušenosti či dle mého mínění byl pokus o získání dotací z EU neúspěšný. Projekty úspěšných obcí byly zaměřeny zejména na podporu cestovního ruchu a přeshraničního turismu, sportovní aktivity a technickou vybavenost, v případě obce Ústí na techniku sboru dobrovolných hasičů. Z bloku otázek 6 až 8 vyplynula skutečnost, že aktivitou, které je přisuzována největší důležitost, je podpora cestovního ruchu a turistiky a dále ztvrzení spolupráce mezi obcemi a městy příhraničních regionů na obou stranách hranice. Neméně žádaná je podpora malého a středního podnikání, zemědělství, kulturních a společenských aktivit a vzdělávání. Jako nutný předpoklad dalšího prohlubování přeshraniční spolupráce považují obce probíraného mikroregionu zejména nutnost vylepšit infrastrukturu dopravní sítě, podporovat ekonomický, regionální rozvoj a ochranu životního prostředí. Obce dále usoudily, že mezi faktory nejvíce ovlivňující přeshraniční spolupráci patří opět dopravní infrastruktura, nedostatečná oboustranná výměna informací či různé národní zájmy. Co se týče konkrétních problémů či překážek při žádání o dotaci v rámci přeshraniční spolupráce, pozitivním jevem je skutečnost, která vyplynula z rozboru otázky č. 9. Většina obcí, překvapivých 70%, se nesetkala se žádnými problémy. Zbylých 30% považuje za největší problém administrativní stránku žádostí o dotace. Jak vyplynulo z výše uvedeného, je nutné dále podporovat a rozvíjet přeshraniční spolupráci, stmelovat vztahy se subjekty spolupráce a pomoci tak rozvoji regionů. Pro 77% z obcí, které spolupracovaly při zpracování mé bakalářské práce, je nutné tuto formu rozvoje dále podporovat, zatímco pro zbylých 23% (tedy 3 obce) je přínosná avšak není prioritou. Dotazník mi podal představu a přehled o zájmech a prioritách zástupců obcí, o jejich zkušenostech s čerpáním dotací a dalších finančních prostředků v rámci přeshraniční spolupráce a i o jejich názorech na přeshraniční spolupráci. Tyto nabyté vědomosti se pokusím uplatnit v následujících kapitolách mé bakalářské práce.

50

Vlastní práce

4.2 Komparace dotazníkového šetření s realizovanými projekty V této kapitole se soustředím na skutečnosti, které vyplývají ze studia a analýzy dokumentů a dalších zdrojů obsahující informace o projektech realizovaných na území mikroregionu Hornolidečska v rámci přeshraniční spolupráce se Slovenskem. Získaná data mi posléze poslouží k porovnání mínění samotných zástupců obcí s realitou a skutečnými fakty, abychom mohli zjistit, zdali finanční prostředky plynou tam, kde je potřeba. Několik společných projektů již bylo v rámci spolupráce Hornolidečska a Púchovské dolina realizováno. Základem širší vzájemné spolupráce bylo v roce 2001 vypracování společné studie rozvoje příhraniční oblasti HornolidečskoPúchovská dolina (dotace z programu Phare CBC). Priority této společné rozvojové studie jsou cestovní ruch, životní prostředí, zemědělství a kulturní dědictví.

4.2.1

Období 2004-2006

V období 2004-2006 bylo v rámci Zlínského kraje podáno 49 žádostí, z toho 22% (11 žádostí) bylo podáno mikroregionem Hornolidečska, čímž se stal v oblasti přeshraniční spolupráce nejúspěšnějším. Za toto období úspěšně čerpal finanční prostředky ve výši 967 839 Eur. Z fondu EU potom výše financí činila 725 361 Eur. Do oblasti podpory sociálního a kulturního rozvoje a síťování směřovalo 177 172 Eur, z toho 132 412 Eur šlo z EU. V případě rozvoje cestovního ruchu a zachování krajiny investovaná částka činila 790 667 Eur, z toho z EU bylo 592 949 Eur. Šlo tedy o téměř 82% veškerých prostředků získaných pomocí projektů programu Interreg IIIA ČR-SR. Jak je zřejmé, podpora cestovního ruchu a turismu se jevila za velmi důležitou již v minulém programovacím období. Účastníky bylo pouze šest obcí z 15, které se nacházejí v mikroregionu Hornolidečska. Největším počtem projektů a zároveň i finančních příspěvků disponovala obec Horní Lideč. Jde o střediskovou obec, ať už z historického či geografického hlediska, a proto se zde soustřeďuje největší počet akcí a podpor z EU. Studiem dokumentů pojednávajících o zrealizovaných projektech na území mikroregionu Hornolidečska jsem získala tyto finanční údaje: 4.2.2

Období 2007-2013

Operační program přeshraniční spolupráce ČR-SR pro období 2007-2013 za dobu své implementace zaznamenal řadu úspěšných projektů. V roce 2009 byly uzavřené dvě kola výzev na předložení projektů a zrychlil se tak proces čerpání dotačních prostředků, který ke konci roku představoval téměř 47% alokace ERDF. Zatímco v minulých letech proběhlo ročně pouze jedno kolo výzev. Čerpání finančních prostředků se pomalu rozbíhá a to v návaznosti na vyřešení technických nedostatků v rámci informačně technologického monitorovacího systému ITMS a napojení českých partnerů do ITMS. Zároveň se v roce 2009

Vlastní práce

51

začal proces implementace Fondu mikroprojektů, o který je vysoký zájem. Díky tomu se vyhlásilo další kolo výzvy na předkládání mikroprojektů i v roce 2010. Pro mikroregion Hornolidečsko je situace prozatím tato: v roce 2010 z celkového počtu 56 úspěšných projektů se ani jeden netýkal tohoto mikroregionu, v roce 2009 bylo schválených 2009 žádostí, přičemž opět žádný ze strany Hornolidečska. Nejpříznivějšího stavu bylo dosáhnuto v roce 2008, kdy z celkových 131 přijatých žádostí bylo schváleno 81, z toho 4 pro obce Hornolidečska. V rámci oblasti podpory I. 6 Fond mikroprojektů se v roce 2009 z 37 schválených projektů ani jeden netýkal mikroregionu Hornolidečsko. V roce 2010 žádost podaly obce Lačnov a Lidečko. Ty z konkurence 76 navržených projektů obstály a staly se tak součástí počtu 39 schválených žádostí. Tak bylo získáno 482 978 Eur z oblasti Fondu mikroprojektů. Z analýzy projektů v programovacím období 2007-2013 vyplývá, že projekty Hornolidečska byly nejvíce zaměřeny na prioritní osu I. Z celkových 58 917 266 Eur určených pro podporu této oblasti plynulo do jmenovaného území 2 325 428 Eur (4%). Z toho z ERDF bylo 1 976 613 Eur. Z porovnání získaných finančních údajů můžu konstatovat, že větší část (66%) z dotací plynula do mikroregionu Hornolidečsko, zatímco mikroregion Púchovská dolina úspěšně přijala pouze 34%. Jak je zřejmé, od roku 2004 plynulo nejvíce finančních prostředků do oblasti podpory a rozvoje cestovního ruchu a turismu. Od roku 2007 byl získán větší objem finanční pomoci i díky nové oblasti podpory I. 6 Fond mikroprojektů.

4.2.3

Srovnání výsledků

V této části se budu snažit srovnat dosažené výsledky. Konkrétně výsledky analýzy projektů a analýzy dotazníku. V případě dotazníku budu pracovat se získanými informacemi, zejména nejvíce mi budou přínosné informace získané prostřednictvím otázky č. 6. Pro tento účel byly vytvořeny tři nejvýznamnějsí oblasti, které jsou nejvíce podporovány a proklamovány.

52

Vlastní práce

ŽP a ochrana krajiny Cestov ní ruch a turismus Sociální a kulturní rozv oj 0%

20%

40%

60%

Obr. 8

Znázornění oblastí podpory prostřednictvím projektů

Zdroj:

Vlastní práce

80%

1 00%

Jak z uvedeného grafu vyplývá, pomocí realizovaných projektů byl od roku 2004 jednoznačně nejvíce podporován cestovní ruch a turismus a oblast volného času a kultury (sociální a kulturní rozvoj) . Zde můžeme přiřadit i sportovní aktivity. Nejméně bylo podporováno životní prostředí a ochrana krajiny. 28 Jak plyne z dotazníkového šetření, i nadále je hlavní prioritou, která by se i v budoucnu měla nejvíce podporovat, oblast cestovního ruchu a turismu. Zde se oba výsledky neliší. Můžu tedy konstatovat, že hlavní priorita zástupců obcí, podpora a rozvoj turismu a cestovního ruchu, je opravdu reálná a naplňována. V pomyslném žebříčku aktivit a činností podporovaných pomocí přeshraniční spolupráce se dále nachází sociální a kulturní rozvoj. Zde byl od roku 2004 zrealizován stejný počet projektů jak v předchozím případě, avšak je nutné podotknout, že celkové náklady na tyto projekty byly několikrát nižší než náklady na rozvoj cestovního ruchu. V tomto případě ke shodě s dotazníkovým šetřením nedošlo. Respondenti pomocí vyplnění dotazníku preferují různé formy spolupráce (spolupráce obcí a měst v pohraničí, spolupráce obcí se sousedícími obcemi přes hranici), dále pak podporu malého a středního podnikání a zemědělství. Například podpora škol a vzdělávání se umístila až na předposledním místě. Pouze jeden projekt byl zaměřen na životní prostředí a ochranu krajiny. V rámci otázky č. 6, kdy zástupci obcí měli označit nejdůležitější aktivity pro rozvoj pohraničí mikroregionu Hornolidečska, byla pouze jednou možností spadající do této oblasti podpora zemědělství. Ve výsledku se tento bod ze všech Od roku 2004 bylo zrealizováno úspěšně 17 projektů. 8 projektů podporující cestovní ruch a turismus, 8 projektů podporujících sociální a kulturní rozvoj a 1 projekt pro ochranu životního prostředí. 28

Vlastní práce

53

deseti uvedených umístil na páté pozici s dosaženou hodnotou mediánu 2. Otázka č. 7 ( míra naléhavosti vybraných faktorů) reprezentuje nutnost podporovat a ochraňovat zdejší krajinu mnohem lépe. Tento faktor považují respondenti za jeden z nejvíce důležitých a naléhavých. Na základě těchto faktů považuji počet projektů zaměřených na ochranu životního prostředí za nedostatečný. Vzhledem k rázu krajiny bych doporučovala se na tuto problematiku více zaměřit.

4.3 Návrh budoucího vývoje Přeshraniční spolupráce je nejefektivnějším nástrojem zeslabování vlivu hranice. Postavení česko-slovenské hranice je zcela specifické, neboť jde o hranici relativně novou. Současná generace se teprve vyrovnává s její přítomností a s jejími omezeními. Navíc má právě tento úsek státní hranice ČR po celé své délce stabilní osídlení s četnými rodinnými vazbami při neexistenci jazykové bariéry. Pro nastavení potenciálního zaměření přeshraniční spolupráce je důležité zkoumání dopadu přeshraniční spolupráce. Zde je základním cílem překonání bariéry hranice a společné řešení problémů. Zaměření a věcný obsah podporované spolupráce musí korespondovat s potřebami rozvoje pohraničních regionů. Oba mikroregiony, jak už Hornolidečsko tak i Púchovská dolina, jsou příhraniční oblasti či jinak periferní oblasti ve vztahu k centru státu. Ty pak disponují sociokulturní rozdílností způsobenou historickým vývojem či specifickými přírodními a klimatickými podmínkami. Jak vyplynulo ze zdrojů informací a z vyjádření zastupitelů obcí, jedním z hlavních problémů je administrativně složité vytváření žádostí o dotace, kdy je nutné si najímat profesionály na zpracování žádostí. Tento fakt je dle mého názoru všeobecně známým. Na druhou stranu jsou pro žadatele o dotace k dispozici různá školení zaměřená právě na tuto problematiku či existují i specifické orgány specializující se na pomoc obcím a dalším subjektům při sestavování žádosti o finanční podporu. Tento „problém“ má velké pozitivum zejména v tom, že předkládané žádosti mají požadovanou kvalitu a tím i větší šanci na úspěšnost při schvalování projektů. Do této administrativní sféry bych zahrnula mimo jiné i samotné velké množství materiálů a dokumentů potřebných pro proces sestavování žádostí a projektů. Zde bych doporučila tento počet manuálů a příruček zredukovat a být tak pro uživatele i mnohem přehlednější. Za úvahu by také stála elektronizace těchto žádostí, opět by se tak upustilo od mnohých administrativních kroků. Zasedání a pracovní střetnutí jako například výroční konference a kontakty s příjemci pomoci či potenciálními žadateli představují perspektivní platformu prohlubování spolupráce a úspěšného řízení operačního programu. Z hlediska finančního čerpá mikroregion Hornolidečsko prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím OP ve srovnání s ostatními MAS a Sdružení obcí ve Zlínském kraji efektivně. Zde je tedy možno doporučit snad jen udržení stávajícího vývoje tak, aby se i nadále region udržo-

54

Vlastní práce

val na předních pozicích v čerpání finančních prostředků a tím se zasazoval o co možná největší zlepšení rozvoje příhraničního území. Z analýzy projektů vychází skutečnost, že většina z obdržených finančních prostředků byla investována do rozvoje cestovního ruchu. Podpora cestovního ruchu je i nadále hlavní prioritou, jak vyplynulo z dotazníkového šetření. Z ekonomického hlediska oblast nedosáhne takového významu jako například v Luhačovicích, Krkonoších, atd. Na straně druhé mikroregion Hornolidečsko disponuje přírodními, historickými a dalšími zajímavostmi, proto je dobré tyto produkty Valašska nabízet širšímu spektru obyvatel nejen České republiky. Avšak tato myšlenka orientace na podporu cestovního ruchu se může zdát jako zavádějící, neboť z pohledu potencionálního návštěvníka nijak zvlášť nevybočují z řad památek v okolních městech. Naopak za zajímavou ideu schvaluji propojení cestovního ruchu a turismu s podporou ekologického zemědělství a s výrobou tradičních valašských produktů jako tomu například v obci Prlov, kde teprve nedávno vzniklo Agroturistické centrum s celkovými náklady 2 721 000 Kč. Významnou složkou cestovního ruchu či turismu je i pro tuto oblast velice vhodná cykloturistika. Zde však absolutně chybí cykloturistické stezky, kterými by bylo možné přilákat do regionu další návštěvníky ze strany české i slovenské hranice, kteří by mohli využívat i nově vybudovaná turistická centra. Tak by se pohraniční oblasti mohly propojit i jiným způsobem, nežli pomocí dopravní infrastruktury. Za zajímavé bych považovala také zaměření například na rekonstrukci tradičních valašských dřevěnic, kterých se vyskytuje v tomto mikroregionu hojné množství, a jejich následné využití (například jako ubytovacích zařízení). Zde bych ráda zmínila i jeden z posledních úspěšných projektů na poli přeshraniční spolupráce, kterým je Betlém v Horní Lidči. Betlém byl realizován ve spolupráci s partnerskou obcí Dohňany na Slovensku a stal se celostátně mediálně známým. Z hlediska cestovního ruchu a turismu můžu pouze doporučit udržování stávajícího trendu a jeho další prohlubování. Na území Hornolidečska bylo také vybudováno několik sportovních a relaxačních center. Tyto aktivity lze posuzovat kladně z hlediska využití pro mladé lidi. Je zde však opomíjena kvalita života starších věkových skupin. Chybí zde projekty usnadňující život handicapovaným a starým lidem. Proto za možný směr dalšího zaměření projektů považuji vybudování nových zařízení sociální péče (penzion pro důchodce), posilování dostupnosti a různorodosti služeb pro veřejnost či výstavbu nebo modernizaci multifunkčních center. Do sociální sféry bych zahrnula i bezpečnost obyvatel na straně slovenské i české. Velice potěšujícím faktem je i to, že začíná docházet ke spolupráci mezi policejními sbory. Ukázkovým příkladem je působení slovenské policie a policie z Horní Lidče na kulturní akci ve Velkých Karlovicích. Co se týče hasičských sborů, ty prozatím spolupracují v rámci různých společenských akcí. Dle mého názoru by pro rozvoj regionu pomohla i větší provázanost zdravotnických středisek. Dále, jak z výsledků analýzy dotazníku vyplynulo, je jednou z hlavních priorit ochrana životního prostředí. Pouze jeden projekt byl zaměřen přímo na tuto oblast. Proto považuji za velice důležité se více orientovat na životní pro-

Vlastní práce

55

středí. Jelikož se mikroregion nachází v pohoří Beskyd, kde je hlavní devízou příroda a valašská krajina, doporučení by zde mohlo směřovat např. k enviromentálním organizacím působícím na území Zlínského kraje, které by tuto oblast podrobně zmapovaly a vytvořily návrhy témat či konkrétních projektů, které by bylo vhodné v kraji realizovat v oblasti podpory 2. II. (Zachování životního prostředí a rozvoj krajiny). Mohlo by tak dojít k učinění dalšího kroku k vytvoření a následné realizaci projektů zamezujících průmyslovému či environmentálnímu znečištění v oblasti. Dalším problémem je budování kanalizací, který je však již řešen pomocí programu ISPA projektem Čistá řeka Bečva. Znovu bych zde zařadila již jednou zmíněné Agroturistické centrum v Prlově, které velkou měrou přispívá na udržování zdejšího krajinného rázu a ochranu přírody. Projekty v oblasti vzdělávání zde úplně chybí. Možnou alternativou by mohla být spolupráce škol přes hranici. Doporučila bych proto intenzivnější provázanost vzdělávacích institucí jak na úrovni základních škol tak i na úrovni školek mateřských. Ekonomický rozvoj Hornolidečska úzce souvisí s rozvojem technické infrastruktury. Právě tato oblast je však dle mého názoru v mikroregionu podceňována a zabraňuje tak možnosti dalšího ekonomického růstu. Vycházím především z faktu, že pod tuto prioritní osu nebyl zařazen žádný z analyzovaných projektů. Velmi aktuálním problémem zůstává nadále přetěžování komunikací, který se týká většiny obcí mikroregionu Hornolidečska, neboť tyto obce se nachází svou polohou přímo na důležitém dopravním uzlu mezi Českou a Slovenskou republikou. Bohužel projekty realizované v rámci infrastrukturálních pobídek opět zcela chybí. Velkým zlepšením této situace je v současnosti výstavba úseku rychlostní komunikace R49 ze zdrojů národních a zemských. Realizované dotazníkové šetření napomohlo významově hierarchizovat potenciální oblasti a aktivity vzájemné spolupráce pro zpracovatele nových projektů. V případě mikroregionu Hornolidečska jsem definovala několik základních oblastí, na které by se měly obce mikroregionu orientovat. V důsledku by mohlo dojít ke zlepšení bilance čerpání finančních prostředků z EU. S ohledem na atributy a další aspekty této oblasti těmito okruhy jsou: • další investice do přeshraniční infrastruktury turismu, • budování přeshraniční dopravní infrastruktury regionálního a místního významu s přeshraničním efektem, • organizování společných přeshraničních akcí v oblasti turismu a kultury, • rozvíjení spolupráce podnikatelských subjektů na obou stranách hranice, • vytváření podmínek pro existenci a fungování malých a středních podniků, • vytvoření fungujícího informačního systému pro podnikatele a představitele obcí, • smysluplnou podporu zemědělské výroby s ohledem na stabilizaci venkova,

56

Vlastní práce

• •

usilování o vytváření nových pracovních míst a snížit tak nutnost obyvatel dojíždět za prací a tendenci migrace do perspektivnějších oblastí projekty zaměřené na podporu životního prostředí a ochrany krajiny.

Diskuse

57

5 Diskuse Mezi dílčí cíle mé bakalářské práce patřilo popsání oblastí přeshraniční spolupráce a její struktury, popis OP přeshraniční spolupráce ČR-SR a charakteristika přímo mikroregionu Hornolidečska. Dalším záměrem bylo poukázat na spolupráci Hornolidečska se Slovenskem (konkrétně se zaměřením na zahraniční mikroregion Púchovská dolina a s tím spojena jeho charakteristika) a zaměřit se na podporu regionů ze strany EU. V rámci charakteristiky jsem zmínila i Místní akční skupinu Hornolidečska a další její aktivity týkající se oblasti regionálního rozvoje a financování regionálního rozvoje. Této problematice je věnována část Literární rešerše. Dle mého mínění bylo stanovených cílů dosaženo. Za hlavní cíl bakalářské práce jsem si stanovila zhodnocení stávající situace v oblasti přeshraniční spolupráce mezi ČR a SR, konkrétně se zaměřením na mikroregion Hornolidečsko. Mohu usoudit, že stanoveného cíle bylo z větší části dosaženo. K tomuto závěru mi posloužil podrobný rozbor dotazníkového šetření, který byl tvořen postupnou analýzou všech odpovědí uvedených v dotazníku, který byl sestaven pro tento účel a rozeslán všem členským obcím mikroregionu Hornolidečska. Výsledky tohoto dotazníku byly poté postaveny do vzájemné komparace s informacemi a údaji, které byly získány za pomocí studia a analýzy realizovaných projektů na jmenovaném území. Pomocí výsledků usuzuji, že všechny obce mají o přeshraniční spolupráci velký zájem. Velkou výhodou pro mikroregion Hornolidečska je spolupráce s mikroregionem Púchovská dolina na Slovensku. Oba mikroregiony si mohou navzájem předávat informace a cenné zkušenosti. Čerpání finančních prostředků na společné realizované projekty se pak stává dostupnější a pomáhá ke zkvalitnění života většímu okruhu obyvatel. Mikroregion spolupracuje i s dalšími MAS a mikroregiony, např. s německou MAS Hildburghausen/Sonneberg či s MAS Naše Považie. Součástí výzkumu bylo i získat přehled obcí mikroregionu o jiné spolupráci, nežli je spolupráce se sousedícím MAS Púchovská dolina. O první možnosti nemá ponětí žádná z dotazovaných obcí. Což je pro mě velice překvapivé. O spolupráci s MAS Naše Považie je seznámeno pouze 5 obcí ze 13 respondentů. Zde můžeme polemizovat a položit si otázku, jak je možné, že bylo dosaženo těchto výsledků. Zda jde o neinformovanost obcí či o nezájem ze strany obcí. Další zkoumanou otázkou bylo, zdali mají obce zkušenosti s čerpáním finančních prostředků pomocí programů přeshraniční spolupráce. Pozitivní zkušenost má opět pouze pět obcí. Proto je potřeba, aby se o aktivity a činnosti na pomezí přeshraniční spolupráce zajímalo co nejvíce obcí mikroregionu Hornolidečska, tím sbíraly ony potřebné informace a zkušenosti a přispěly tak rozvoji tohoto regionu a růstu životní úrovně. Další byly probírány otázky týkající se různých faktorů majících vliv na spolupráci a rozvoj pohraničí. Téměř všechny obce považují za nejvíce důležité podporovat cestovní ruch a turismus a to i přesto, že od roku 2004 plynulo do této oblasti největší množství finanční pomoci. Vzhledem k potenciálu krajiny a fi-

58

Diskuse

nančním prostředkům plynoucích z cestovního ruchu je dobré jej i nadále podporovat a rozvíjet. Skrze realizované projekty byla také významně podporovány oblast sociálního a kulturního rozvoje (volný čas, sport, kultura,…). Zde se však reality poměrně značně rozchází se názory zástupců obcí. Ty za „druhou“ nejdůležitější oblast, do níž by měla také plynout značná finanční podpora ze strany EU, označily různé formy spolupráce mezi obcemi a městy v pohraničí a přes hranici a dále podporu zemědělství a malého a středního podnikání. Z analýzy projektů dále vyplynulo, že pouze jeden projekt byl zaměřen přímo na životní prostředí a ochranu krajiny. Při vzájemné komparaci dotazníku s realizovanými projekty tak došlo k absolutní neshodě. Respondenti označili podporu ochrany krajiny a životního prostředí za jeden z nejdůležitějších a nejvíce naléhavých faktorů. Vzhledem k rázu krajiny a existenci chráněných území v tomto mikroregionu považuji dosažený výsledek za neuspokojivý. Je velice potřebné se více zaměřit na tuto oblast a podporovat zdejší krajinu. Mikroregion Hornolidečsko je v rámci Zlínského kraje velmi úspěšný při získávání finančních prostředků na podporu přeshraniční spolupráce. Pokud jde o efektivnost schválených projektů z hlediska souladu s cíli a opatřeními uvedenými ve strategických dokumentech mikroregionu, finanční prostředky na projekty podpořené z Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR-SR jsou vynaloženy dle mého názoru 100% účelně. Od roku 2004 pomocí projektů spojených s přeshraniční spoluprácí bylo do území Hornolidečska investováno přibližně 3 293 270 Eur.

Závěr

59

6 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem přeshraniční spolupráce mikroregionu Hornolidečska. Provedla jsem průzkum dostupných zdrojů informací a snažila se tak zmapovat situaci na poli přeshraniční spolupráce pro zadanou oblast. Zhodnotila jsem úroveň a vývoj této spolupráce v posledních letech. Před vstupem České republiky do EU byla strukturální pomoc pro řadu starostů nadějí na lepší budoucnost. Dnes je již jasné, že dosáhnout na evropské peníze není snadný proces. Obce v tomto procesu načerpaly mnoho pozitivních i negativních zkušeností. Výsledkem práce je zjištění společných aktivit zkoumaného regionu a mikroregionu Púchovská dolina na straně Slovenska. Z toho vyplývají přínosy z jednotlivých společných projektů a konaných akcí. Přínosy jsou ať už hmotného charakteru, kdy vznikají společná díla (infrastruktura, stavby, zkulturnění krajiny) nebo nehmotného, tedy pořádání různých kulturních akcí, výměna zkušeností, přátelská setkávání... Území kolem česko-slovenské hranice je známé vysokým kulturním a přírodním potenciálem. Značnou část území tvoří chráněné krajinné oblasti (Beskydy, Bílé Karpaty). Důležitou prioritou je tedy zachování krajiny a ochrana životního prostředí a zlepšení infrastruktury cestovního ruchu a příhraničního turismu. Podle mého názoru se přeshraniční spolupráce v současné době dobře rozvíjí, hlavně díky pomoci ze strany Evropské unie. Realizují se a vznikají nové projekty, některé společné akce se stávají již tradicí. Pro rozvoj území československého pohraničí je důležité správně analyzovat problémy v této oblasti a tyto nedostatky odstraňovat. K tomu je zapotřebí zájem ze strany veřejné správy a také dobrá informovanost občanů, firem a dalších institucí. Na druhé straně je pro obce nejproblematičtější složitá byrokracie, která celý projekt provází, nejednotná administrativní struktura nebo pozdě zveřejňované informace k výzvám. Obce se postupně učí, jak vytvářet dlouhodobější projekty rozvoje obce, které přesáhnou více funkčních období zastupitelstva, učí se spolupracovat s jinými obcemi kvůli zvýšení pravděpodobnosti dosáhnutí na finanční podporu. Svojí bakalářskou prací jsem se snažila vytvořit ucelený přehled o současném stavu přeshraniční spolupráce mezi Hornolidečskem a Púchovskou dolinou a také o finanční situaci, která vyplývá z možnosti čerpání dotací z fondů EU. Další důležitou částí mé bakalářské práce bylo vypracování a později i analyzování dotazníkového šetření. Pomocí rozboru dotazníku jsem získala mnoho důležitých informací, které mi pomohly vytvořit náhled a přehled o postojích a názorech jednotlivých obcí na problematiku přeshraniční spolupráce. Tyto znalosti jsem později využila ke srovnání s reálnými fakty a údaji, jenž byly získány stručnou analýzou realizovaných projektů. Na tomto základu bylo mojí snahou nastínit další směr vývoje této spolupráce, neboť existuje mnoho dalším možností, jak přispět k rozvoji svou polohou znevýhodněných příhraničních oblastí prostřednictvím aktivní přeshraniční spolupráce. Proto jsou závěry bakalářské

60

Závěr

práce směřovány spíše na obce mikroregionu Hornolidečska a návrhy řešení v kapitole 4.3 mohou být pro ně určitou inspirací, na jaké aktivity se v budoucnu více zaměřovat. Díky zpracování tématu jsem získala spoustu cenných informací, jak už o daných regionech, tak o způsobech realizace jejich přeshraniční spolupráce a o této problematice obecně. Práci bych ráda zakončila citátem od F. Zicha, který vystihuje myšlenku stmelení osobních vazeb příhraničních oblastí, a tak překonat bariéru hranice. „Pokud v budoucnu skončí či bude značně omezena, změní se jistě i charakter společných aktivit, pravděpodobně dojde v určitých oblastech k jejich omezení. Rozvoj je možno očekávat tam, kde je spolupráce založena na osobních vazbách a kontaktech…“ .

Literatura

61

7 Literatura Literární zdroje 1. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Grada, 2007. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 2. BRYCHTOVÁ, Š. Úvod do regionalistiky. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006. 133 s. 80-7194-872-1. 3. MATES, P., WOKOUN, R. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2001. 200 s. ISBN 80-7175-100-6. 4. REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA VÝCHODNÍ MORAVY. Rozvojová studie mikroregionu Hornolidečska a Púchovské doliny. Zlín: Regionální rozvojová agentura Východní Moravy. 2003. 5. PÁPOL, T. A KOLEKTIV. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. 1. vyd. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2006. 90 s. ISBN 80-903813-1-6. 6. ŠKRABAL, I., NUNVÁŘOVÁ, S. Studie zvyšování absorpční kapacity a realizace úspor ve vybraných mikroregionech Olomouckého a Zlínského kraje. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní práci, 2006. 135 s. ISBN 80-86902-43-9. 7. KUTSCHERAUER, A. Regionální analýza a programování, vybrané kapitoly regionálního programování (studijní texty). 1. vyd. Ostrava: VŠB, 2009. 12 s. 8. PETŘÍK, S., LAHODA, A. Zpravodaj Místní akční skupiny Hornolidečska. 1. vyd. Místní akční skupina Hornolidečska. 2011. 6 s. 9. MASH. Kalendář akcí Hornolidečska. 1. vyd. Místní akční skupina Hornolidečska. 2011. 20 s. 10. RRA-VM. Úplné znění Strategie MAS Hornolidečska pro Leader +. Zlín: Regionální rozvojová agentura východní Moravy, 2005. 50 s. 11. WOKOUN, R. a kol. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. 475 s. ISBN 978-80-720-1699-0.

62

Literatura

12. WOKOUN, R. Česká regionální politika. 1. vyd. Praha: Oeconomia, 2003, 328 s. ISBN 80-245-0517-7.

Internetové zdroje 1. VERHEUGEN, G., BARIER, M. Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci [online] [cit. 25. 4. 2011] Dostupné z WWW: . 2. JETMAR, M. Meziregionální a přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. 105 s. Dostupné z WWW:. 3. ŠKRABAL, I. A KOLEKTIV. Výzkum zavádění managementu rozvoje jako nástroje zvyšování absorpční kapacity a úspor finančních prostředků v mikroregionech [online] [cit. 25. 4. 2011] Dostupné z WWW: <www.mmr-vyzkum.cz/infobanka/DownloadFile/10361.aspx>. 4. NOVOTNÝ, L. Názory a postoje české populace na přeshraniční spolupráci [online] [cit. 1. 5. 2011] Dostupné z WWW: . 5. WIKIPEDIE. Mikroregion [online] [cit. 26. 4. 2011] Dostupné z WWW: . 6. MINISTERSTVO VNITRA ČR. Mikroregiony a místní akční skupiny [online] [cit. 21. 4. 2011] Dostupné z WWW: . 7. ZÁKONY ČR. Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. [online] [cit. 15. 4. 2011] Dostupné z WWW: . 8. BUSINESSINFO.CZ. Podpora podnikání, dotace [online] [cit. 16. 4. 2011] Dostupné z WWW: . 9. MINISTERSTVO OBCHODU A PRŮMYSLU. Regionální politika a strukturální fondy EU v období 2007-2013 [online] [cit. 15. 4. 2011] Dostupné z WWW: .

Literatura

63

10. FONDY EVROPSKÉ UNIE. Regionální politika EU [online] [cit. 18. 4. 2011] Dostupné z WWW: . 11. PROJEKTOVÁ A ROZVOJOVÁ AGENTURA, a.s. Mikroregion [online] [cit. 29. 4. 2011] Dostupné z WWW: . 12. FONDY EVROPSKÉ UNIE. Programy 2007-2013, Evropská územní spolupráce [online] [cit. 18. 4. 2011] Dostupné z WWW: . 13. PROGRAM CZEHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE. Operačný program cezhraničnej spolupráce Slovenská republika – Česká republika na roky 2007-2013 [online] [cit. 10. 5. 2011]. Dostupné z WWW: . 14. MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA HORNOLIDEČSKA. MAS Hornolidečska, Strategický plán LEADER [online] [cit. 20. 4. 2011] Dostupné z WWW: . 15. PÚCHOVSKÁ DOLINA. Púchovská dolina a Hornolidečsko [online] [cit. 2. 5. 2011] Dostupné z WWW: .

64

Přílohy

Přílohy

65

P1) Cíle politiky soudržnosti EU v letech 2007-13 V rámci nové architektury politiky soudržnosti EU v letech 2007-2013 byly stanoveny cíle: 1. Konvergence V jeho centru stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. Hlavní prioritou je podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech a podpora regionů s HDP nižším než 75% průměru EU, dále pak podpora regionálního rozvoje zaměřeného na modernizaci a diverzifikaci ekonomické struktury členských států a regionů, zlepšení infrastruktury a ochrany životního prostředí (v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj). V neposlední řadě snaha zlepšit kvalitu a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů, sociálních a ošetřovatelských služeb, zvýšení investic do lidského kapitálu, apod. (podpora Evropského sociálního fondu). V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy, je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 miliard eur. 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost V této sféře jde o vznik regionálních programů pro regiony a orgány regionální správy podporující ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech (určeno i pro státy s HDP nad 75% průměru EU). Oblastmi intervence jsou inovace, životní prostředí a předcházení rizikům, dostupnost, ekonomika založená na znalostech a služby základního ekonomického významu. Zkráceně se jedná o posilování prvků Lisabonské a Göteborgské strategie. Tento cíl podporuje regiony, které nečerpají z Konvergence. V České republice pod něj spadá Hl. m. Praha se dvěma operačními programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 miliardy eur. 3. Evropská územní spolupráce Podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie, která vychází ze současné iniciativy Interreg. Hlavními prioritami jsou podpora rozvoje vědy a výzkumu a informační společnosti, životního prostředí a předcházení rizikům, řízení vodních zdrojů, apod. Usiluje o podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V ČR pod něj spadají všechny regiony a prostředky lze čerpat z devíti operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v České republice 0,39 miliard eur. V rámci cíle Evropská územní spolupráce, který je pro téma bakalářské práce nejdůležitější, bude v programovém období 2007–2013 v ČR realizováno 5 bilaterálních Operačních programů Přeshraniční spolupráce:

66 • • • • •

ČR-Sasko ČR-Bavorsko ČR-Rakousko ČR-Slovensko ČR-Polsko

Specifickými cíli programů přeshraniční spolupráce jsou rozvoj místního podnikatelského prostředí a rozvoj cestovního ruchu v příhraničí, posilování dostupnosti dopravy a informačních a komunikačních sítí, ochrana životního prostředí, podpora obnovitelných zdrojů energie, rozvoj měst a venkova, podpora vzdělání, výzkumu a vývoje, kultury, podpora integrace trhu práce, podpora malých místních iniciativ, atd.29

P2) Zdroje financování z EU v období 2007-2013: Pro cíl "konvergence": a. Sedm regionálních operačních programů (ROP) pro regiony soudržnosti (NUTS II) s celkovou přidělenou částkou 4,66 miliard eur: o ROP NUTS II Severozápad o ROP NUTS II Moravskoslezsko o ROP NUTS II Jihovýchod o ROP NUTS II Severovýchod o ROP NUTS II Střední Morava o ROP NUTS II Jihozápad o ROP NUTS II Střední Čechy b. Osm tematických operačních programů s celkovou přidělenou částkou 21,23 miliard eur: o OP Doprava o OP Životní prostředí o OP Podnikání a inovace o OP Výzkum a vývoj pro inovace o OP Lidské zdroje a zaměstnanost o OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost o Integrovaný operační program o OP Technická pomoc Pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“: c. OP Praha Konkurenceschopnost d. OP Praha Adaptabilita

29

BUSINESSINFO.CZ. Přeshraniční spolupráce [online]

67

Pro cíl „Evropská územní spolupráce“: • • • • • • • • •

OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Slovensko OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko) OP Nadnárodní spolupráce Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU) Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy)30

P3) Regionální politika pro období 2007 – 2013 a její institucionální zabezpečení v ČR Základními úrovněmi v regionálním rozvoji České republiky jsou: • Česká republika (NUTS I) – ústřední orgány státní správy, • regiony soudržnosti (NUTS II) – regionální rady, • kraje (NUTS III) – krajské úřady, • statistické regiony na úrovni okresů (NUTS IV) – bývalé okresní úřady, • obce (NUTS V) – obecní a městské úřady. Na jednotlivých úrovních jsou aktéry regionálního rozvoje ČR následující složky: • zákonodárné složky státu (Poslanecká sněmovna a Senát), • výkonné složky státu (vláda, ústřední správní úřady a jimi řízené organizace, dočasně okresní úřady), • regionální rady (na úrovních regionů NUTS II) pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti, • orgány samosprávy (na krajské a obecní úrovni), • řídící a monitorovací orgány (Řídící a koordinační výbor, Výbory regionálního rozvoje, • rozvojové agentury s celostátní či regionální působností (např. Agentura pro rozvoj podnikání, Agentura pro rozvoj průmyslu, CzechTrade, apod.), • hospodářské a agrární komory, zájmová sdružení, zaměstnanecké a zaměstnavatelské organizace, agentury, • instituce veřejného sektoru (vysoké školy, zdravotní a sociální zařízení, apod.), nestátní neziskové organizace, • subjekty soukromého sektoru.31 30 31

FONDY EU. Strukturální fondy [online] WOKOUN, R. Česká regionální politika

68

Centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj. MMR současně zodpovídá za tvorbu Národního rozvojového plánu (definuje strategii rozvoje České republiky pro období 20072013), Národního strategického referenčního rámce (představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů Evropské unie) a dalších programových dokumentů na období 2007 až 2013. Přípravu dokumentů na národní úrovni zajišťuje Řídící a koordninační výbor. Výboru předsedá ministr pro místní rozvoj a činnost sekretariátu řídícího a koordninačního výboru vykonává Odbor Rámce podpory Společenství MMR Společenství MMR ČR.32

P4) Programy podpory přeshraniční spolupráce Iniciativa Interreg Hlavním smyslem existence iniciativy Interreg je zabezpečit, aby se státní hranice nestaly bariérou pro vyvážený rozvoj a integraci evropského území. Úvodní etapa iniciativy Společenství Interreg probíhala v letech 1991 – 1993 pod názvem Interreg I a podporovala 31 operačních programů jak na vnitřní, tak i na vnější hranici EU. Součástí iniciativy byly projekty zaměřené na dopravu a komunikace, životní prostředí, obchod, turistický ruch, rozvoj venkova a školství v zaostalých regionech a v „základních“ regionech EU. Celková dotace EU určená pro Interreg činila 1 082 milionů euro. Evropská rada navázala na úspěch iniciativy Interreg I a na svém summitu v Edinburghu označila přeshraniční spolupráci za prioritu pro iniciativy Společenství Interreg II pro nové období 1994-99. Tato iniciativa se týkala tří oblastí: • Interreg II A se zaměřoval na přeshraniční spolupráci • Interreg II B měl za cíl dokončit výstavbu vybraných energetických sítí • Interreg II C se zaměřením na nadnárodní činnosti v prostorovém plánováni a dalších oblastech V tomto období došlo k navýšení finančních prostředků na 2,6 mld. eur a počet schválených operačních programů se rozrostl na 59. Vzrůstal také význam vnějších hranic, 35 programů se týkalo vnitřních hranic EU a 24 programů se zaměřovalo na vnější hranice EU (země střední Evropy, Rusko, Norsko, Švýcarsko, Kypr a Maroko) Ve svém třetím programovém období 2000-2006 pokračovala Iniciativa Interreg pod názvem Interreg IIIA. Programu bylo přiděleno 4 875 milionů euro a pokrýval následující tři oblasti:

32

IPODNIKATEL.CZ. Dotace a granty, cesta peněz z Bruselu k českým podnikům [online]

69

•

•

•

Oblast A: přeshraniční spolupráce - podpora rozvoje přeshraničních hospodářských a sociálních center na základě společných strategií udržitelného územního rozvoje, pokračování programů Interreg I a II A. Oblast B: nadnárodní spolupráce - spolupráce mezi národními, regionálními a místními orgány s cílem podpořit vyšší stupeň územní integrace velkých skupin evropských regionů. Snaha o dosažení udržitelného, harmonického a vyrovnaného rozvoje Společenství a vyšší územní integrace s kandidátskými a dalšími sousedními zeměmi. Představuje rozšíření programu Interreg II C. Oblast C: meziregionální spolupráce - vedoucí k lepší efektivitě politik a nástrojů regionálního rozvoje a soudržnost na základě tvorby sítí, zvláště u regionů, které se rozvíjejí pomalu nebo které prodělávají transformaci.

Po svém vstupu do EU v roce 2004 se do Iniciativy Společenství INTERREG zapojily i Česká a Slovenská republika. Za hlavní cíle si obě země stanovily posílení spolupráce mezi oblastmi na obou stranách hranice a odstranění negativních dopadů národních hranic na rozvoj příhraničního území. Finanční podpora z Evropské unie přinesla oběma státům nové příležitosti. Pro ČR byly vyčleněny finanční prostředky na období 2004-2006 v celkové výši 68,67 mil. eur. Nejdůležitější částí Iniciativy Interreg byla oblast IIIA, pro kterou bylo vyčleněno v ČR celkem 55 mil. eur. Na Iniciativu Společenství Interreg navazuje v programovém období 2007 2013 cíl 3 „Evropská územní spolupráce“. Iniciativa byla realizována pomocí pěti samostatných programů rozdělených podle územního členění země. Základní jednotkou pro potřeby Interregu IIIA je v ČR NUTS III, kterou představují kraje. Česko-slovenský program Interreg IIIA je od roku 2007 nahrazen Operačním programem přeshraniční spolupráce Česká republika-Slovenská republika.33

Phare CBC Program Phare CBC byl zahájen v roce 1994 s cílem podporovat přeshraniční spolupráci mezi regiony v zemích střední Evropy a EU a vznikl jako protějšek k již běžící Iniciativě Interreg II A. Svým způsobem měl připravit kandidátské státy na čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů, respektive na následný přechod z tohoto nástroje k realizaci Iniciativy Interreg. V ČR byl program Phare CBC zahájen v roce 1994. Nejdříve se tato aktivita rozšířila na oblasti, které sousedí přímo s členskými státy EU (podél hranice s Německem a podél česko-rakouské hranice o rok později). Teprve později EU umožnila spolufinancovat z jejich prostředků programy přeshraniční spolupráce 33

VERHEUGEN, G., BARIER, M. Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci

70

také mezi ČR a Polskem a ČR a Slovenskou republikou ( od roku 1999). Na česko-slovenské hranici se bohužel nepodařilo spolupráci nastartovat tak, jak se předpokládalo, program zde běžel pouze 1 rok a to v roce 1999. Proto od roku 2000 se spolupráce ustálila na pomezí s Německem, Rakouskem a Polskem. Program Phare využívala Česká republika jako jeden ze tří předvstupních nástrojů (dále pak ISPA a SAPARD), prostřednictvím něj čerpala finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Základním cílem programu bylo potlačit negativní vliv hranice na životní podmínky obyvatel v příhraničních regionech, prohloubit vzájemnou spolupráci lidí a vytvořit srovnatelné výchozí podmínky pro další rozvoj území na obou stranách hranice. Hlavními cíli programu byla podpora hospodářského rozvoje příhraničních regionů a posilování konkurenceschopnosti českých podniků, překonávání problémů zatěžujících regiony na obou stranách hranice (znečišťování živ. prostředí, nedostatečná infrastruktura), zvyšování životní úrovně obyvatel a prohlubování spolupráce mezi občany hraničních regionů.34 Podle tiskové zprávy Ministerstva financí ČR byl program Phare CBC ukončen k 30.11.2006 a podařilo se vyčerpat téměř 95% přidělených prostředků, což představuje přibližně 124,4 mil. eur. Po vstupu ČR do Evropské unie byl tento program zkoordinován z iniciativou Interreg IIIA, která nyní naplňuje již výše uvedené cíle.

Fond mikroprojektů Fond mikroprojektů (dále jen FMP) tvoří součást Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika-Slovenská republika 2007-2013 jako oblast podpory I.6. FMP. Správcem fondu je na české straně Region Bílé Karpaty, na slovenské straně Trenčiansky samosprávny kraj. Administraci Fondu na české straně zajišťuje Regionální rozvojová agentura Východní Moravy. FMP je realizován na celém slovensko-českém příhraničí, podpořené mikroprojekty musí mít prokazatelný dopad alespoň do jednoho z těchto krajů: Jihomoravský, Zlínský, Moravskoslezský kraj, Trnavský, Trenčínský, Žilinský samosprávný kraj. FMP je nástrojem pro podporu projektů menšího rozsahu na regionální úrovni. Jde především o podporu nových aktivit s dopadem na podporované území, aktivit směřujících k rozvoji přeshraniční spolupráce a vytváření nových vazeb mezi subjekty, které realizují své aktivity s prokazatelným dopadem na dané příhraniční oblasti. Podporovány jsou zejména neinvestiční aktivity. Investiční výdaje nesmí přesáhnout 40% rozpočtu mikroprojektu. FMP umožňuje realizovat tyto typy aktivit: •

Kulturní výměny

CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. Programy EU - předvstupní programy [online] a VERHEUGEN, G., BARIER, M. Praktický průvodce pro přeshraniční spolupráci

34

71 • • • • • • •

Místní demokracie Lidské zdroje Plánovací a rozvojové studie Hospodářský rozvoj Životní prostředí Cestovní ruch Komunikace

Na podporu mikroprojektů v česko-slovenském příhraničí je v plánovacím období 2007 – 2013 z ERDF určena celková částka 9 274 014 Eur. Výše podpory z ERDF nesmí přesáhnout 85% celkových způsobilých výdajů mikroprojektu. Výše dotace je stanovena na 3 000 až 20 000 Eur. Celkový rozpočet mikroprojektu nesmí přesáhnout částku 40 000 Eur. Vhodnými žadateli o finanční příspěvek z FMP jsou na české straně tyto typy subjektů: • • • • • • • • • • •

35

Kraje, obce, svazky obcí, městské části a jejich organizační složky Příspěvkové organizace státu, kraje, obce, svazku obcí, městské části Hospodářská komora, Agrární komora Zájmové sdružení právnických osob Školská právnická osoba Vysoká škola Veřejná výzkumná organizace Obecně prospěšná společnost, občanské sdružení, nadace a nadační fond Organizační jednotka sdružení Registrované církve a náboženské společnosti, svazy církví nebo náboženských organizací Hasičský záchranný sbor35

FONDY EVROPSKÉ UNIE. Fond mikroprojektů [online]

72

P5) Informace o členské základně MASH Tab. 16

Členská základna MASH

Název subjektu Agrospol Lužná, s.r.o. AGROFYTO, s.r.o. AG-STEMA, s.r.o. JRZ, s.r.o. ZD Francova Lhota Carnex, spol s r.o. GONE, s.r.o. Kovar, s.r.o. Francovka, o.p.s. SENEX—Petr Mikeska Miroslav Mikeska Tomáš Martinka VALAŠSKO s.r.o. Antonín Liška Lužná Stanislav Machač Miroslav Smýkal – KOVEKO PARADON s.r.o. Josef Slánský Petr Paláček Společenský klub Lidečko Dřevostav Kratina – Řezníček

Adresa

IČ

Oblast působení

FO/PO

Lužná 247

62301446

Zemědělství, dřevozpracování

PO

Lidečko 446

61945978

Zemědělství

PO

Lidečko 460

61945897

Zemědělství

PO

Pozděchov Francova Lhota 358 Francova Lhota 298 Prlov 158 Leskovec 212 Francova Lhota Valašská Senice 29 Francova Lhota 29 Lidečko 437 Valašské Příkazy 55

25841068

Zemědělství

PO

150835

Zemědělství

PO

4659729

Masná výroba

PO

61973513 45197164

Zemědělství Kovovýroba

PO PO

26835487

Občanské sdružení

PO

70641382

Výroba obalů

FO

67730183

Stolařství

FO

67729720

Autoopravna

FO

26259996

Stolařská výroba

PO

11177641

Dřevozpracování

FO

49586041

Cykloservis

FO

10649387

Kovovýroba

PO

25398148

Kovovýroba

PO

13635158

Stolařská výroba

FO

Lužná 48 Valašská Polanka 369 Valašská Polanka 305 Valašská Polanka 119 Horní Lideč 346 Francova Lhota 438

74107020

Lidečko 120

70233021

Prlov 160

25869159

Ubytování a stravování Nezisková organizace Dřevozpracování

FO PO PO

73

s.r.o. Marie Trchalíková Jan Slovák

Valašská Senice 153 Valašská Senice 171

73878740

Cukrářství

FO

41085388

Maloobchod

FO

Alois Pohůnek PODŘEV

Střelná 179

13630954

Truhlářství

FO

ÚSMĚV, o.s.

Seninka 2

26630630

Nezisková organizace

PO

Zdroj:

MAS Hornolidečska, dostupné z www.mashornolidecska.cz

P6) Zástupci veřejného sektoru MASH

Obr. 9

Zástupci veřejného sektoru MASH

Zdroj:

MAS Hornolidečska, dostupné z www.mashornolidecska.cz

74

P7) Dotazník 1. Zajímáte se o možnosti přeshraniční spolupráci mikroregionu Hornolidečsko? ( Hodící se zvýrazněte či jinak vyznačte) a) Ano b) Ne 2. Máte přehled, s kterými zahraničními mikroregiony či místními akčními skupinami Hornolidečsko spolupracuje či spolupracovalo?(Ohodnoťte vždy každý bod zvlášť dle Vašeho mínění) ano

ne

nevím

MAS Naše Považie Mikroregion Púchovská dolina MAS Hildburghausen/Sonneberg Nemecko

3. Považujete tuto možnost spolupráce mikroregionu Hornolidečska a mikroregionu Púchovské doliny za přínosnou? a) Ano b) Ne 4. Využila již Vaše obec finančních prostředků z fondů EU prostřednictvím projektů spojené s přeshraniční spoluprácí? a) Ano b) Ne

75

5. Pokud ano, v rámci kterého dotačního programu či jaké z podporovaných oblastí se projekt týkal? (Prosím doplňte) ………………………………………………………………………………………………………………… 6. Které z následujících aktivit jsou podle vás nejdůležitější pro rozvoj pohraničí mikroregionu Hornolidečska? (Ohodnoťte vždy každý bod zvlášť dle Vašeho mínění známkou od 1 do 5, 1 znamená nejdůležitější, 5 znamená nejméně důležité). 1

2

3

4

5

Podpora malého a středního podnikání Podpora zemědělství Podpora rozvoje cestovního ruchu Spolupráce obcí a měst v pohraničí Spolupráce obcí se sousedícími obcemi přes hranici Udržování dobrých kontaktů s krajem Získávání podpory ze strukturálních fondů EU Spolupráce obcí, soukromých podnikatelů a neziskového sektoru Získávání investic ze zahraničí Podpora škol a vzdělávání 7. Které faktory nejvíce podle Vás ovlivňují přeshraniční spolupráci? (Ohodnoťte vždy každý bod zvlášť dle Vašeho mínění známkou od 1 do 5, 1 znamená nejdůležitější, 5 znamená nejméně důležité). 1 Nedůvěra vyplývající z novějších dějin Rozdílná národní mentalita Rozdílné národní/státní zájmy Nedostatečná oboustranná výměna informací Různá měna Dopravní infrastruktura Rozdílné financování obcí Jazykové problémy Sociální problémy

2

3

4

5

76

8. Jaká je dle Vašeho názoru míra naléhavosti vybraných aktivit/faktorů? (Ohodnoťte vždy každý bod zvlášť dle Vašeho mínění známkou od 1 do 5, 1 znamená nejvíce naléhavé, 5 znamená nejméně naléhavé). 1

2

3

4

5

Regionální a ekonomický rozvoj Doprava (silnice, železnice) Technická infrastruktura Životní prostředí a ochrana přírody Cestovní ruch a turistika Sociální rozvoj (zdravotní péče, péče o seniory, atd.) Volný čas, kultura, sport

9. Setkali jste se s nějakými překážkami či problémy v rámci přeshraniční spolupráce? Pokud ano, s jakými problémy a překážkami se potýkáte nejčastěji? (Prosím doplňte) …………………………………………………………………………………………………………………. 10. Jak důležitá je podle Vás přeshraniční spolupráce pro mikroregion Hornolidečsko? c) Velice důležitá, její rozvoj je důležité podporovat d) Méně důležitá, přínosná, není prioritou e) Nedůležitá, nezajímáme se o ni…

Možnosti přeshraniční spolupráce mikroregionu Hornolidečsko

Recommend Documents