MOŽNOSTI KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PODÍLOVÝCH FONDŮ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

MOŽNOSTI KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PODÍLOVÝCH FONDŮ Collective Investment Possibilities through Mutual Funds Diplomová práce

Vedoucí práce: prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc.

Autor: Bc. Petra ZAJÍCOVÁ

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

ZAJÍCOVÁ Petra, Bc.

Obor:

Finance

Název tématu:

MOŽNOSTI KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PODÍLOVÝCH FONDŮ Collective investment possibilities through mutual funds

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Cílem práce je analyzovat soudobé možnosti investování do podílových fondů a doporučit potencionálnímu klientovi vhodné investice.

Postup a použité metody: 1. Charakteristika kolektivního investování. 2. Legislativní úprava kolektivního investování. 3. Analýza vybraných fondů. Použité metody: Analýza, syntéza, indukce, dedukce, komparace.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: REJNUŠ, OLDŘICH. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 659 s. ISBN 9788074180804. MUSÍLEK, PETR. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Praha: ETC Publishing, 1999. 852 s. ISBN 80-86006-78-6. STEIGAUF, SLAVOMÍR. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 191 s. ISBN 80-247-0247-9. MUSÍLEK, PETR. Trhy cenných papírů. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 8086119-55-6.

Vedoucí diplomové práce:

prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Datum zadání diplomové práce:

4. 3. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 4. 3. 2011

………………………………………… děkan

J m én o a p ří j m en í au t o ra: Náz ev d i p l o m o v é p ráce: Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě: Kat ed ra: Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce: R o k o b h aj o b y:

Bc. Petra Zajícová Možnosti kolektivního investování prostřednictvím podílových fondů Collective Investment Possibilities through Mutual Funds Financí Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. 2013

Anotace Cílem této diplomové práce je analyzovat soudobé možnosti investování do podílových fondů v České republice a na základě provedené analýzy doporučit potencionálnímu klientovi vhodné investice. Práce je konkrétně zaměřena na investování drobného investora. První část práce se věnuje teoreticko-právním aspektům kolektivního investování. Druhá část práce analyzuje současnou situaci na českém trhu podílových fondů a umožňuje tak pochopit současné podmínky a trendy na trhu a především rozpoznat krizové faktory investování. Třetí část práce se zabývá analýzou podílových fondů, jež byly vybrány na základě průzkumu trhu jako vhodné pro investování drobného investora. V poslední části práce jsou vybrané fondy komparovány a jsou formulována doporučení pro investování do podílových fondů. Annotation The aim of this thesis is to analyze current investment possibilities through mutual funds in the Czech Republic and to give a recommendation for investing of a potential client. The thesis is focused on investing of individual investor. The first part deals with theoretical and legal aspects of collective investments. The second part of the thesis analyzes a current situation in the Czech mutual funds market and enables to understand current conditions and trends and especially to recognize investing risk factors. The third part analyzes selected mutual funds appropriate for individual investors. The selection is based on market research. Last part of this thesis compares the analyzed funds and the recommendation for investing of individual investor is formulated. Klíčová slova Kolektivní investování, podílový fond, otevřený podílový fond, drobný investor, krizové faktory investování Key words Collective investments, mutual fund, open-end fund, individual investor, investing risk factors

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Možnosti kolektivního investování prostřednictvím podílových fondů vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. 4. 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Oldřichu Rejnušovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................... 9 1

VYMEZENÍ GLOBÁLNÍCH A PARCIÁLNÍCH CÍLŮ ....................................................................................... 10

2

METODY PRÁCE ..................................................................................................................................... 11

3

TEORETICKO-PRÁVNÍ ASPEKTY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ............................................................... 12 3.1 CHARAKTERISTIKA KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ .................................................................................................. 12 3.2 LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA OBLASTI KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ................................................................................. 14 3.2.1 Principy ochrany investorů ............................................................................................................. 14 3.2.2 Vývoj legislativní úpravy................................................................................................................. 16 3.3 INSTITUCE NA ČESKÉM TRHU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ..................................................................................... 17 3.3.1 Instituce zprostředkující kolektivní investování .............................................................................. 18 3.3.2 Instituce zajišťující ochranu investora ............................................................................................ 19 3.4 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PODÍLOVÝCH FONDŮ ......................................................................... 21 3.4.1 Typologie fondů ............................................................................................................................. 22 3.4.1.1 3.4.1.2 3.4.1.3 3.4.1.4 3.4.1.5

3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 4

Typy fondů dle právní úpravy .............................................................................................................. 22 Typy fondů dle investičního zaměření na základě metodiky AKAT ...................................................... 23 Ostatní typy fondů na základě metodiky AKAT .................................................................................... 26 Typy fondů dle způsobu správy ............................................................................................................ 27 Typy fondů dle způsobu nakládání s výnosy ........................................................................................ 28

Cenné papíry podílových fondů ...................................................................................................... 29 Investiční strategie ......................................................................................................................... 30 Nákladovost investování do podílových fondů ............................................................................... 31 Výkonnost podílových fondů .......................................................................................................... 32 Benchmark podílových fondů ......................................................................................................... 33

ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE NA TRHU PODÍLOVÝCH FONDŮ V ČR ..................................................... 35 4.1 VELIKOST TRHU PODÍLOVÝCH FONDŮ ................................................................................................................ 35 4.1.1 Počet subjektů na trhu ................................................................................................................... 35 4.1.2 Objem aktiv na trhu ....................................................................................................................... 36 4.2 STRUKTURA TRHU PODÍLOVÝCH FONDŮ ............................................................................................................. 37 4.2.1 Dle počtu subjektů.......................................................................................................................... 37 4.2.2 Dle zprostředkovatele .................................................................................................................... 39 4.2.3 Dle investičního zaměření fondů .................................................................................................... 39 4.3 VÝKONNOST TRHU ........................................................................................................................................ 42 4.4 TRENDY NA TRHU PODÍLOVÝCH FONDŮ ............................................................................................................. 43 4.5 KRIZOVÉ FAKTORY INVESTOVÁNÍ ...................................................................................................................... 44 4.5.1 Riziko protistrany ........................................................................................................................... 44 4.5.2 Riziko ekonomického prostředí ...................................................................................................... 44 4.5.1 Riziko investičního produktu .......................................................................................................... 45

5

ANALÝZA VYBRANÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ ........................................................................................ 47 5.1 PRŮZKUM TRHU A VÝBĚR VHODNÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ .................................................................................... 47 5.2 FONDY PENĚŽNÍHO TRHU A VELMI KRÁTKODOBÝCH INVESTIC ................................................................................. 48 5.2.1 Investiční společnost České spořitelny, a.s., SPOROINVEST otevřený podílový fond ...................... 48 5.2.2 IKS Krátkodobých dluhopisů, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. ... 51 5.2.3 Konzervativní otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s. ................................ 54 5.3 DLUHOPISOVÉ FONDY .................................................................................................................................... 56 5.3.1 Investiční společnost České spořitelny, a. s., SPOROBOND - otevřený podílový fond .................... 57

5.3.2 KB Dluhopisový, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. ...................... 59 5.3.3 Fond korporátních dluhopisů otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s......... 61 5.4 SMÍŠENÉ FONDY........................................................................................................................................... 64 5.4.1 Pioneer – dynamický fond, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond ............... 64 5.4.2 J&T PERSPEKTIVA smíšený otevřený podílový fond, J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. ............... 67 5.4.3 Smíšený otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s. ........................................ 69 5.5 AKCIOVÉ FONDY........................................................................................................................................... 72 5.5.1 Fond globálních značek otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s. ................ 72 5.5.2 ČSOB akciový mix, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost, otevřený podílový fond75 5.5.3 Pioneer – akciový fond, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond..................... 77 6

DOPORUČENÍ DROBNÉMU INVESTOROVI PŘI INVESTOVÁNÍ DO PODÍLOVÝCH FONDŮ ........................ 80 6.1 KOMPARACE ANALYZOVANÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ ........................................................................................... 80 6.1.1 Fondy peněžního trhu a velmi krátkodobých investic .................................................................... 80 6.1.2 Dluhopisové fondy ......................................................................................................................... 82 6.1.3 Smíšené fondy................................................................................................................................ 83 6.1.4 Akciové fondy ................................................................................................................................ 86 6.2 DOPORUČENÍ DROBNÝM INVESTORŮM ............................................................................................................. 87 6.2.1 Investování do fondů peněžního trhu a velmi krátkodobých investic ............................................ 88 6.2.2 Investování do dluhopisových fondů ............................................................................................. 88 6.2.3 Investování do smíšených fondů .................................................................................................... 89 6.2.4 Investování do akciových fondů..................................................................................................... 89

ZÁVĚR ............................................................................................................................................................ 91 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................................................................................ 93 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 97 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................. 97 SEZNAM SCHÉMAT ........................................................................................................................................ 98 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ....................................................................................................................... 98 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................ 99

ÚVOD Kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů zaujímá na současném finančním trhu významnou a nezastupitelnou pozici. Za tímto postavením stojí především skutečnost, že podílové fondy poskytují investorům relativně snadnou, lehce dostupnou a zároveň profesionální formu investování. Z tohoto důvodu se také tento tzv. fondový průmysl dostává do popředí na trhu investování drobné klientely. Jsou to právě drobní investoři, kterým podílové fondy nabízí vhodnou variantu zhodnocení úspor a umožňují jim při minimálních informačních a transakčních nákladech dosahovat vyšších výnosů, než by získali prostřednictvím bankovních produktů. Dochází-li ke koupi majetkové účasti v podílovém fondu, dá se říci, že jde o koupi určitého produktu. Stejně jako na trhu výrobků a služeb existuje mnoho výrobců různorodých produktů, tak i na finančním trhu působí mnoho distributorů podílových fondů, jež poskytují mnoho variant tohoto finančního produktu. Zároveň je i tato oblast ekonomiky ovlivňována globalizačními procesy, a tudíž je investorovi umožněna alokace a diverzifikace svých investic v rámci celosvětové ekonomiky. Tím se škála investičních možností ještě více rozšiřuje. Uvedeným faktům odpovídá i současná situace na trhu kolektivního investování v České republice, kde působí celá řada investičních společností s širokou nabídkou různě zaměřených podílových fondů. Ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi je však hodnota majetku českých investorů investovaných v podílových fondech poměrně nízká. Jednou z příčin mohou být negativní zkušenosti českých investorů na počátku rozvoje odvětví kolektivního investování v 90. letech. V poslední době však důvěra v odvětví fondového investování v České republice stoupá a odhaluje se tak růstový potenciál této oblasti do budoucna. V případě zájmu potenciálního drobného investora o tento typ investování se centrem pozornosti stává problematika výběru vhodného podílového fondu. Každý jednotlivý investor by si měl stanovit důležitá kritéria, jimiž se chce při výběru konkrétního fondu různou mírou řídit. Jeho rozhodování o investici odráží především jeho výchozí situaci, která zahrnuje jeho cíle, disponibilní prostředky, investiční horizont i míru tolerance rizika. Předmětem zkoumání této diplomové práce je kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů. Práce se zaměřuje na investování drobného investora, jenž se liší od ostatních investorů především v množství kapitálu, s nímž vstupuje a působí na trhu. Přestože je odvětví podílových fondů v současnosti vnímáno jako rostoucí a získává si důvěru stále více investorů, jež hledají v podílových fondech alternativu ke zhodnocení svých úspor, nesmí se opomenout krizové faktory tohoto způsobu investování. Současnost je doprovázena krizovými faktory, jako je např. zvyšující se zadlužení podniků, bank i států, a tak vzniká v tomto směru spousta negativních očekávání do budoucna. Práce se tedy zaměřuje nejen na samotné doporučení vhodných podílových fondů pro investování drobného investora, nýbrž také na krizové faktory tohoto způsobu investování, jež se snaží v daném doporučení zohlednit. Je tedy třeba, aby si investor byl vědom všech rizik investování a mohl se adekvátně rozhodnout o způsobu zhodnocování jeho úspor.

9

1 Vymezení globálních a parciálních cílů Globálním cílem práce je analyzovat soudobé možnosti investování do podílových fondů v České republice a na základě provedené analýzy doporučit potencionálnímu klientovi vhodné investice. Práce je zaměřena na investování drobného investora. Za účelem dosažení globálního cíle byly definovány jednotlivé parciální cíle, na jejichž základě je práce rozdělena do několika částí. Prvním parciálním cílem je analýza současné situace na českém trhu podílových fondů. Část práce věnující se tomuto cíli umožňuje blíže pochopit současné podmínky na trhu, trendy v oblasti podílových fondů a především krizové faktory investování. Získané poznatky poté vstupují do následujících částí práce. Druhým parciálním cílem je analýza vybraných fondů, jež jsou vhodné pro investování drobného investora. Před samotnou analýzou vybraných podílových fondů byl proveden průzkum trhu, na jehož základě došlo k výběru podílových fondů k analýze. Při výběru podílových fondů byly zohledněny určité krizové faktory, plynoucí z předchozí části práce. Na základě uvedených dílčích cílů se poslední část předkládané diplomové práce věnuje naplnění globálního cíle formou doporučení drobnému investorovi při investování do podílových fondů. V této části práce dochází ke komparaci analyzovaných podílových fondů a na základě získaných poznatků a jejich vyhodnocení je zpracováno již zmíněné doporučení pro investování drobného investora, jež pokládám za přínos této diplomové práce.

10

2 Metody práce Při zpracování diplomové práce jsou použity metody analýzy, syntézy, indukce, dedukce a komparace, přičemž různé metody odpovídají jednotlivým fázím práce. Nejčastěji využívanou metodou je nepochybně analýza. Analýza představuje rozložení zkoumaného subjektu na jednotlivé části, jež se většinou stanou předmětem dalšího zkoumání. Analýza umožňuje tedy poznat jednotlivé prvky a jejich vzájemné vazby, a tím odhalit fungování zkoumaného subjektu. Této metody je v práci využito pro naplnění prvního i druhého parciálního cíle. První parciální cíl představuje analýzu současné situace na českém trhu podílových fondů, v jejímž rámci jsou poznávány jednotlivé prvky trhu jako např. jeho velikost a struktura, trendy a krizové faktory působící na trhu. Druhým parciálním cílem je analýza vybraných podílových fondů, v níž jsou zkoumány jednotlivé prvky vybraných podílových fondů jako např. jejich nákladovost, výkonnost či struktura portfolia dle investičního a regionálního zaměření. Další využitou metodou v práci je metoda dedukce, která spočívá ve způsobu myšlení, kdy se z obecných závěrů či tvrzení přechází k tvrzení méně obecným. Metody dedukce bylo využito především v části práce o krizových faktorech investování, kdy jednotlivá obecná tvrzení o rizikových faktorech vedou k závěrům vztaženým konkrétně pro investování do podílových fondů. V práci byla rovněž použita metoda komparace, pomocí níž se zjišťují shodné či rozdílné stránky srovnávaných subjektů. Využitím metody komparace dochází v této práci ke srovnávání jednotlivých analyzovaných podílových fondů tak, aby na jejím základě mohly být dané fondy hodnoceny a případně doporučeny investorovi. V neposlední řadě bylo v práci využito metody indukce, která představuje vyvození obecného závěru na základě mnoha poznatků o jednotlivých částech. Tato metoda je využívána při formulaci doporučení drobnému investorovi pro investování do podílových fondů, kdy po zhodnocení získaných poznatků o jednotlivých fondech a situaci na trhu je možné formulovat obecnější závěry. Při zpracování tohoto doporučení se metoda indukce prolíná s metodou syntézy, jež sjednocuje jednotlivé části v celek. V práci tedy metoda syntézy vytváří z jednotlivých poznatků získaných v průběhu práce jednotný celek ve formě doporučení investorovi.

11

3 Teoreticko-právní aspekty kolektivního investování Účelem této kapitoly je nastínit teoretické a právní aspekty kolektivního investování tak, aby byl investor schopen se rozhodnout, zda je právě oblast kolektivního investování pro něj vhodná a atraktivní. Z teoretických poznatků bude zároveň vycházet praktická část práce. Nejprve se tato kapitola zaměří na charakteristiku kolektivního investování obecně, následně se bude zabývat legislativní úpravou odvětví kolektivního investování ve smyslu ochrany investora a jejím vývojem do současnosti. Pozornost bude soustředěna také na instituce působící na trhu kolektivního investování a zejména na oblast podílových fondů, jimiž se bude dále zabývat praktická část práce.

3.1 Charakteristika kolektivního investování Kolektivní investování je založeno na různých principech, jimiž se dá toto odvětví charakterizovat. Hlavními principy kolektivního investování jsou diverzifikace a zároveň i kolektivismus. Kolektivismus spočívá v tomto případě ve skutečnosti, že od mnoha různých investorů jsou sdružovány peněžní prostředky, které jsou poté hromadně investovány v zájmu celku. Zde ale nastupuje další hlavní princip tohoto investování ve formě diverzifikace, jež zajišťuje rozložení celkově nashromážděných finančních prostředků do různých investičních nástrojů. Tyto dva základní principy je možné shrnout následující definicí: „Podstatou kolektivního investování jakožto podnikatelské činnosti je shromažďování peněžních prostředků od předem neurčitého a neomezeného okruhu právnických a fyzických osob za účelem jejich použití na podnikání na základě principu rozptýlení rizika způsoby, které dovoluje zákon.“1 Kolektivní investování zastupuje na finančním trhu investování nepřímé, a tudíž mezi investora a samotnou investici vstupuje mezičlánek ve formě finančního zprostředkovatele. Těmito zprostředkovateli jsou v případě kolektivního investování speciální finanční instituce, jež se zabývají právě zprostředkováním investic, a tím napomáhají k tomu, aby se na kapitálový trh vnesly vyšší objemy dlouhodobě investovaných peněžních prostředků. Kolektivní investování tedy prospívá nejen samotnému investorovi, nýbrž také ekonomice státu, jelikož vyvolává pozitivní dopady na ekonomický růst.2 Z doposud uvedených charakteristik kolektivního investování vyplývá celá řada dalších vlastností tohoto odvětví, podle nichž by se investor měl rozhodnout, zda je právě tato oblast investování pro něj atraktivní. Některé vlastnosti umožňují určitým investorům čerpat výhody, jiné pro ně naopak mohou představovat nevýhody. Z tohoto důvodu bude další část textu zaměřena nejdříve na pozitivní faktory a vzápětí na negativní faktory kolektivního investování pro investory. Princip kolektivismu přispívá k minimalizaci transakčních nákladů na jednoho investora. To je dáno především tím, že v jednom fondu dochází ke správě peněžních prostředků 1 2

LIŠKA, Václav., GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování, str. 311. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 111.

12

od velkého množství investorů, a tím se náklady na správu rozloží mezi všechny investory. Navíc fondy dosahují nižších transakčních nákladů díky obchodování s investičními instrumenty ve velkých objemech.3 Sdružování peněžních prostředků představuje pro investory výhodu také v tom, že tak získávají možnost podílet se na nákupech jinak pro ně nedostupných finančních nástrojů, čili se mohou podílet na investici i investoři s malým vkladem.4 Shromažďování peněžních prostředků do jednoho celku znamená i jednolitou správu daného fondu. Od toho se odvíjí další pozitivní dopady pro investory. Například dochází k minimalizaci informačních nákladů, jelikož samotný investor již nemusí po zvolení fondu vybírat jednotlivé tituly finančních nástrojů, zjišťovat aktuální informace pro jeho další rozhodnutí, správa fondu tyto informační povinnosti převezme za něj. Prostředky investorů jsou spravovány profesionálně a efektivně s náležitým technickým vybavením a odborným pracovním zázemím.5 Jelikož má každý fond definovanou investiční strategii, po zvolení konkrétního fondu investorem je pro něj výhodou právě jasná investiční strategie, kterou je správa fondu povinna dodržovat.6 Diverzifikace investic odráží další pozitivum pro investory, a to minimalizaci rizik. Investováním peněžních prostředků do různorodých cenných papírů a majetkových hodnot se snižuje míra individuálního rizika investora. Při minimálním riziku jsou investoři schopni zhodnocovat vložené úspory a zpravidla dosáhnout vyšších výnosů v porovnání např. s bankovními produkty. Zároveň je zde zachována poměrně vysoká likvidita, jelikož přeměna investice v podobě podílového listu na peněžní prostředky je zde velmi rychlá a snadná oproti jiným typům investování. Investor má navíc možnost pravidelného vyplácení výnosů, či naopak možnost automatické reinvestice výnosů.7 Jak naznačuje výše uvedená definice kolektivního investování, je tato oblast ve velké míře regulována a upravována zákonem. To může být pokládáno za další výhodu tohoto typu investování, jelikož je zde velký důraz na ochranu investora. To se projevuje ve skutečnosti, že kolektivní investování probíhá pod dohledem regulátorů a pouze prostřednictvím specializovaných a státem regulovaných finančních institucí. Investorovi je umožněno čerpat i daňové výhody, jelikož některé příjmy z podílových listů jsou osvobozeny od daně.8 Na druhou stranu se však na prostředky vložené do podílových fondů nevztahuje státní systém pojištění, na rozdíl od investic do bankovních produktů.9 Uvedené principy kolektivního investování však přinášejí investorům i určitá negativa. Jedním z nich je nutnost 3

MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví, str. 521. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 111. 5 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů, str. 368. 6 CHOVANCOVÁ, Božena., BAČIŠIN, Vladimír. Kolektivne investovanie: podielové a penzijné fondy, str. 50. 7 CHOVANCOVÁ, Božena., BAČIŠIN, Vladimír. Kolektivne investovanie: podielové a penzijné fondy, str. 49. 8 V současnosti v České republice nemusí české fyzické osoby zdaňovat výnosy z investic do cenných papírů, pokud je drží minimálně 6 měsíců, toto období se nazývá daňový časový test. Daňová reforma plánovaná na rok 2015 má však s sebou přinést změnu ve zvýšení časového testu na 3 roky. 9 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 709, 711. 4

13

platit správní poplatky za správu daného fondu, což může být vnímáno jako cena za profesionální správu fondu. Mimo správní poplatky mohou být účtovány také vstupní a výstupní poplatky. Proto je vhodné při výběru fondu sledovat poplatkovou politiku fondu.10 Jelikož je fond spravován centrálně, negativem pro investora je ztráta investiční volnosti. Investor v tomto odvětví investování ztrácí svůj vliv na konkrétní skladbu portfolia investic.11 Tato nevýhoda se tedy prolíná s výhodou minimalizace informačních nákladů, která spočívá v tom, že investor nemusí sám vyhledávat vhodné investiční instrumenty do portfolia. K pokrytí této nevýhody je tedy důležité rozhodnout se na počátku investičního procesu pro fond, jehož investiční strategie co nejvíce odpovídá strategii investora. Přestože je zde minimalizováno riziko prostřednictvím diverzifikace investic, stále se jedná o investování na kapitálovém a peněžním trhu. I v této oblasti tedy existují ve větší či menší míře tržní rizika, jako je např. úrokové, inflační či měnové riziko. Navzdory státnímu dozoru nad touto oblastí se mohou objevit také rizika specifická, jako je manažerské, operační či finanční riziko. Stejně tak je třeba vyvarovat se nečestným zprostředkovatelským společnostem a vyhledávat raději společnosti s dobrým jménem a stabilní pozicí na trhu.12

3.2 Legislativní úprava oblasti kolektivního investování Jak již bylo zmíněno, na ochranu investora je v odvětví kolektivního investování kladen velký důraz, a to především prostřednictvím rozsáhlé právní úpravy této oblasti. Zároveň se právní úprava přirozeně vyvíjí. Z těchto důvodů se následující podkapitola zaměří na to, v jakých principech spočívá ochrana investorů, jak se do současnosti vyvíjela právní úprava kolektivního investování a následně, jaké subjekty na trhu kolektivního investování legislativa vymezuje v současnosti. 3.2.1 Principy ochrany investorů Vzhledem k charakteru kolektivního investování a výhod z něj plynoucích, významnou část investorů tvoří také drobní střadatelé. Tito drobní investoři však většinou nejsou vybaveni dostatečnými informacemi a přehledem na finančním trhu na rozdíl od finančních zprostředkovatelů, jež jim investici zajišťují. Tento nesoulad je důvodem, proč je nutno zajistit ochranu majetku drobných investorů, a to především formou principů definovaných legislativou. Základem ochrany investora je, že o povolení ke vzniku každého typu fondu je povinné žádat Českou národní banku. Ochrana investorů dále pokračuje prostřednictvím nároků na zprostředkovatele kolektivního investování. Zákon upravuje zcela přesně pravidla činnosti investiční společnosti a investičního fondu. Investiční společnost či fond musí dodržovat pravidlo minimální výše vlastního kapitálu. Vedoucí osoby investičních zprostředkovatelů musí splňovat kritéria, jako jsou minimální věk, bezúhonnost i odborná způsobilost. Dále musí investiční zprostředkovatel jednat s odbornou péčí a určitými zavedenými systémy, jako je

10

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 710. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 710. 12 LIŠKA, Václav., GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování, str. 312. 11

14

např. řídící a kontrolní systém. V zákoně jsou také zavedena pravidla pro obhospodařování fondu a také pravidla směřující proti nejasným a klamavých propagačním technikám.13 Do principů ochrany investorů patří nepochybně informační povinnost fondů, jejímž cílem je vyrovnat nevyváženou informační pozici drobného investora a investičního zprostředkovatele. Dle zákona je fond kolektivního investování povinen uveřejňovat statut fondu14, sdělení klíčových informací, stanovy a výroční i pololetní zprávu fondu. Stanovy určují pravidla pro přijímání statutu a sdělení klíčových informací a jejich změn a přikládají se s určitými výjimkami ke statutu investiční společnosti či fondu.15 Statut je dokument, jenž poskytuje informace o způsobu investování fondu a další informace pro investory k přesnému a správnému posouzení investice, přičemž vysvětluje rizika spojená s investováním. Investorovi musí být sděleny také klíčové informace uveřejněním dokumentu, který obsahuje stručné základní charakteristiky fondu kolektivního investování, aby investor znal povahu a riziko investice. Zde se investor dozví především označení fondu, popis jeho investičních cílů, způsob investování, historickou výkonnost i nákladovost fondu. Mimo to jsou informace zaměřeny také na rizikový profil fondu.16 Ve lhůtách stanovených zákonem je třeba uveřejnit i výroční a pololetní zprávy společnosti či fondu. Majetek investora je chráněn i principem diverzifikace, který již byl uveden jako jedna z výhod kolektivního investování. Tahle výhoda zcela jistě patří do principů ochrany investora, jelikož již samotná definice kolektivního investování v zákoně uvádí, že investování probíhá na principu rozložení rizika.17 To znamená, že investiční společnost či fond musí respektovat tuto zákonnou podmínku a investovat nashromážděné finanční prostředky do různorodých majetkových hodnot, a to opět v mezích zákona. Investor je tedy chráněn tím, že diverzifikací je snižováno investiční riziko. V neposlední řadě je zajištěna institucionální ochrana investora. V první řadě jde o formu dohledu České národní banky nad dodržováním práv a povinností stanovených zákonem. V druhé řadě zákon říká, že každý fond musí mít svého depozitáře.18 Depozitář je v podstatě kontrolní orgán, jelikož jeho úkolem je evidence majetku fondu kolektivního investování a zároveň kontrola, zda fond nakládá s majetkem v souladu se zákonem a statutem.19 Další kontrolní činnost v tomto odvětví provádí auditor, jelikož jako každý jiný subjekt na kapitálovém trhu má povinnost mít účetní výkazy ověřené auditorem. Pro další zvýšení ochrany investora může investiční zprostředkovatel dobrovolně vstoupit do profesní organizace, v České republice konkrétně do Asociace pro kapitálový trh České

13

Zákon č. 189/2004 Sb., Část osmá, §69 - §82. Z povinnosti uveřejňovat statut fondu jsou vyjmuty tzv. speciální fondy. 15 Zákon č. 189/2004 Sb., Část devátá, §83 - §84. 16 Zákon č. 189/2004 Sb., Část devátá, §84. 17 Zákon č. 189/2004 Sb., Část první, §2. 18 Zákon č. 189/2004 Sb. Část první, §3. 19 Zákon č. 189/2004 Sb. Část čtvrtá, §20. 14

15

republiky20. Tato asociace zvyšuje transparentnost kapitálového trhu, ochranu investorů a podporuje i zájmy svých členů, jimiž jsou nejvýznamnější tuzemské investiční společnosti, zahraniční správci fondů, kteří nabízejí produkty v ČR a další subjekty poskytující služby na trhu kolektivního investování. Své aktivity zaměřují na samoregulaci21, zkvalitňování legislativního prostředí, vylepšení investičního povědomí široké veřejnosti a v neposlední řadě se soustřeďují na mezinárodní aktivity související se členstvím v Evropské federaci investičních fondů a společností22.23 3.2.2 Vývoj legislativní úpravy Jak již bylo řečeno v úvodu této podkapitoly, právní úprava není statická oblast, nýbrž se neustále vyvíjí. Tak jako nová legislativa ovlivňuje situaci na trhu kolektivního investování, tak je i legislativní úprava ovlivňována politickou, ekonomickou a společenskou situací státu. V České republice zasáhlo legislativu týkající se kolektivního investování několik zásadních milníků. První milník představovalo otevření české ekonomiky a její transformace po roce 1989, čímž byl učiněn první krok ke vzniku a rozvoji trhu kolektivního investování. Před tímto obdobím nebylo toto odvětví kvůli politicko-společenským poměrům vůbec upraveno. V letech 1991 a 1992 byla tedy připravována právní úprava kolektivního investování, což vyústilo přijetím zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.24 Přestože tento zákon umožnil vznik i rozvoj českého trhu kolektivního investování, nedostatečná legislativa i nedůsledný dozor ze strany státu přispěly k situaci, kdy řada subjektů neplnila legislativní povinnosti a svěřený majetek spravovala neefektivně. To vše vyústilo především ve výraznou ztrátu důvěry ze strany investiční veřejnosti.25 Přestože zákon č. 248/1992 Sb. prošel řadou razantních změn a úprav prostřednictvím novel, další zásadní milník představoval až vstup České republiky do Evropské unie26 v roce 2004. Tento krok ovlivňoval zásadně vývoj legislativní úpravy až do současnosti a s jistotou se dá říci, že přinese řadu změn v legislativě kolektivního investování také do budoucnosti. Z členství v Unii vyplývá především povinnost implementovat evropské směrnice do našeho právního řádu. První harmonizace české právní úpravy kolektivního investování s legislativou Unie byla provedena nahrazením zákona o investičních společnostech a investičních fondech novým zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, který je přes veškeré novelizace platný na českém trhu dodnes.27

20

Dále používána zkratka AKAT ČR. Samoregulace spočívá v samosprávě členů asociace. 22 Dále používána zkratka EFAMA. 23 Asociace pro kapitálový trh České republiky. AKAT ČR [online]. 24 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. TRANSPOZICE SMĚRNICE UCITS IV: ZÁSADNÍ NOVINKY [online]. 25 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 705. 26 Dále používána zkratka EU nebo zkrácený název Unie. 27 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Konzultační materiál: Nový zákon o kolektivním investování [online]. 21

16

Mezi nejdůležitější novely upravující tento zákon patří novela č. 224/2006 Sb. a novela č. 188/2011 Sb. První zmíněná novela z roku 2006 zavedla do českého právního řádu zejména novinku ve formě vyčlenění speciálních fondů kvalifikovaných investorů ze speciálních fondů pro veřejnost.28 Druhá zmíněná novela z roku 2011 implementovala směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, zvanou také jako UCITS IV. Tato novela přinesla řadu dopadů do oblasti finančních trhů. Jedním z nich je zavedení možností spojování standardních fondů, jejich příhraničního obhospodařování a také spojování majetků, tzv. asset pooling. Tyto možnosti mají přinést koncovým investorům především výhody jako úspory z rozsahu29 nebo také větší možnost diversifikace portfolia a rizika. Za účelem zavedení přeshraničního asset poolingu novela zakotvuje specifickou strukturu složenou z řídícího standardního fondu, master fondu, a podřízených standardních fondů, feeder fondů.30 Směrnice dále nahrazuje dříve zveřejňovaný dokument zjednodušeného statutu novým dokumentem, a to již výše zmíněnými Klíčovými informacemi pro investory. Účelem této změny bylo přinést snadnější a efektivnější komparaci jednotlivých fondů a informovat investory o rizicích, nákladech a očekávaných výsledcích při investování do fondů. Směrnice také rozšiřuje úpravu tzv. pasu investičních společností, který byl zaveden směrnicí UCITS v roce 2001. UCITS IV přináší variantu plného pasu, jež spočívá v tom, že investiční společnost se sídlem v členském státě A je oprávněna obhospodařovat standardní fond v členském státě B.31 Od 1. července 2013 nabývá účinnosti nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech, jež nahradí současný zákon o kolektivním investování. Tento zákon přinese řadu změn, mezi které patří např. rozlišování mezi aktivitami investičních společností podle nastavení odpovědnosti za obhospodařování a administraci. Mělo by dojít ke snížení administrativy spojené se správou fondů. Zároveň dojde k odstupňování dohledu České národní banky32 a regulaci podle typu obhospodařovatelů fondu. Zároveň bude rozšířen okruh právních forem investičních společností.33 Z vývoje legislativy tedy investor může vyčíst směr, kterým se kolektivní investování ubírá z právního hlediska. Je možné vyvodit, že trh kolektivního investování se zdokonaluje, ať co se týče poskytovaných informací či investičních možností a ochrana investora se zvyšuje, a tím se investice na tomto trhu stávají bezpečnější.

3.3 Instituce na českém trhu kolektivního investování Po rozhodnutí investora vstoupit na trh kolektivního investování je třeba se zorientovat mezi jednotlivými institucemi působícími v tomto odvětví. Investora zajímá především volba 28

Jedná se o fondy kolektivního investování, které se od ostatních liší tím, že neshromažďují finanční prostředky od veřejnosti, nýbrž od kvalifikovaných investorů, což jsou osoby, které prohlásí, že mají zkušenosti s obchodováním s cennými papíry. 29 Nižší náklady na obhospodařování či administrativu. 30 JUŘICA, ADAM. Novela zákona o kolektivním investování a řídící a podřízený standardní fond. Epravo.cz [online]. 31 MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. TRANSPOZICE SMĚRNICE UCITS IV: ZÁSADNÍ NOVINKY [online]. 32 Dále používána zkratka ČNB. 33 AKAT ČR. Prezentace AKAT ke konci roku 2012 [online].

17

vhodného fondu, do něhož bude vkládat své finanční prostředky. Z tohoto důvodu ůvodu vyhledá instituce, jež mu mohou investici zprostředkovat. zprost Na této úrovni se může ůže setkat konkrétně konkrétn s institucemi investiční ní fond nebo podílový fond a investiční investi společnost. nost. Na daném trhu však působí také instituce, jež zajišťují ťují ochranu investorů investor a jeho prostředků. Mezi tyto instituce patří v českých eských podmínkách depozitář, depozitář Česká národní banka a AKAT ČR. 3.3.1 Instituce zprostředkující ředkující kolektivní investování Na počátku átku investorova rozhodnutí o destinaci jeho prostředků vždy stojí volba mezi 2 základními modelyy kolektivního investování, a to investování prostřednictvím prostř investičního fondu nebo bo podílového fondu. Tyto dva modely jsou odlišné především ředevším v tom, zda fond disponuje právní subjektivitou. V důsledku sledku této odlišnosti by se investor měl m dále zajímat, kdo obhospodařuje uje majetek daného fondu. Dle tohoto kritéria jsou zřizovány z 34 specializované finanční ní instituce, a to investiční investi fond nebo investiční společnost. Z uvedeného vyplývá, že základní instituce na trhu kolektivního investování, investování sloužící investorovi k uskutečnění ní jeho investice, jsou investiční investi ní fond, podílový fond a investiční investi společnost. Všechny třii instituce jsou vymezeny a striktně striktn regulovány zákonem, jelikož právě práv ony jsou v přímém kontaktu s investorem a jeho úsporami a je třeba třeba investora i jeho prostředky edky chránit. Vzájemné vazby mezi mez těmito institucemi zobrazuje schéma č. 1. 1 Investiční fond disponuje právní subjektivitou a je tedy oprávněn oprávn n spravovat prostředky prostř fondu prostřednictvím ednictvím vlastního managementu. Na základě základ smlouvy o obhospodařování řování majetku investičního fondu však může ůže spravovat majetek fondu také investiční investi společnost. čnost. Podílový fond však již není samostatný právní subjekt, k jeho činnosti innosti je tedy vždy potřeba investiční investi 35 společnosti, jež je oprávněna na spravovat majetek tohoto fondu. Schéma č. 1 Instituce zprostředkující zprost kolektivní investování Dle obhospodařovatele majetku

Dle formy investování

Investiční fond

Investiční fond

Podílový fond

Investiční společnost

Pramen: Vlastní konstrukce

Investiční fond Investiční fond je samostatný právní subjekt, jehož působení p je striktněě vymezeno zákonem. Jako investiční fond může působit ůsobit pouze akciová společnost spole na základěě povolení ČNB a předmětem tem podnikání smí být pouze po kolektivní investování. Z toho pro investora vyplývá zásadní informace, že se svou investicí stává akcionářem akcioná investičního ního fondu a o jeho činnosti spolurozhoduje svým hlasováním na valných hromadách. Jak bylo uvedeno u výše uvedených uvedený 34 35

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy,, str. 111. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy,, str. 111.

18

vazeb mezi jednotlivými zprostředkovateli kolektivního investování, může investiční fond spravovat majetek fondu samostatně vlastním managementem, nebo může svěřit obhospodařování majetku investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu. Investiční fond může obecně mít otevřenou či uzavřenou formu, avšak český zákon v současnosti povoluje pouze uzavřený typ investičního fondu36, přičemž fond smí být založen pouze na dobu určitou.37 Podílový fond Podílový fond není samostatný právní subjekt, avšak jeho činnost je také striktně vymezena zákonem. Vznik podílového fondu je podmíněn povolením ČNB, o které žádá v tomto případě investiční společnost, jež následně shromažďuje a obhospodařuje peněžení prostředky v podílovém fondu. I z výše uvedených vazeb mezi institucemi vyplývá, že pro činnost podílového fondu je tedy vždy potřeba obhospodařovatele ve formě investiční společnosti. Podílový fond tedy není právnickou osobou, jako tomu bylo u investičního fondu, nýbrž jde pouze o soubor majetku. Investor zde nakupuje podílové listy podílového fondu, stává se podílníkem, a tím mu náleží část majetku fondu v poměru dle hodnoty vlastněných podílových listů. Po nákupu podílových listů investorem je majetek fondu obhospodařován investiční společností svým jménem na účet podílníků, přičemž investiční společnost je vázaná jednat v souladu se schváleným statutem fondu.38 Investiční společnost Investiční společnost je právnická osoba, která vzniká za účelem vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičních fondů. Jde tedy o specializovanou finanční instituci, vzniklou na základě povolení ČNB, jež je klíčová především pro kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů. Investiční společnost je striktně regulována zákonem, jelikož investiční společnost nese odpovědnost za obchodování s finančními nástroji v portfoliu fondu. Legislativa přesně vymezuje činnosti, které je investiční společnost oprávněna vykonávat. Stejně tak jsou právní úpravou stanoveny činnosti zakázané, mezi něž patří především vydávání dluhopisů či jiných dluhových cenných papírů, které by mohly zatížit majetek podílníků. Těmito ustanoveními se opět naplňuje ochrana investora.39 3.3.2 Instituce zajišťující ochranu investora Rozhodnutí investora vložit své finanční prostředky do určitého fondu za účelem zhodnocení je v prvé řadě ovlivňováno důvěrou v daný subjekt, jež má jeho prostředky obhospodařovat. Jak vyplývá z předcházejících podkapitol, legislativa přispívá ke zvýšenému množství a kvalitě poskytovaných informací, požaduje odbornou úroveň zprostředkovatelů, přiřazuje spoustu povinností i zákazů finančním zprostředkovatelům, a to právě za účelem zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti trhu kolektivního investování. Pravidla na trhu kolektivního investování tedy udává legislativa. 36

V současných návrzích na novou právní úpravu kolektivního investování se již otevírá také možnost otevřeného investičního fondu. 37 Zákon č. 189/2004 Sb., Část druhá, Hlava I; REJNUŠ, O. Finanční trhy, str. 107. 38 Zákon č. 189/2004 Sb., Část druhá, Hlava II. 39 Zákon č. 189/2004 Sb., Část třetí.

19

K dodržování pravidel je však třeba dalších subjektů, které budou na toto dodržování dohlížet. Ke zvýšení důvěry investorů v trh kolektivního investování přispívají instituce, jež svou činností tento úkol naplňují. Tyto instituce zde působí buď na základě zákona, mezi něž patří depozitář a Česká národní banka, nebo je vytvářena např. profesní organizace, ve které se dobrovolně sdružují subjekty působící na trhu kolektivního investování za účelem samoregulace. V českých podmínkách jde o již zmíněný AKAT ČR. Přehled institucí zajišťujících ochranu investora zobrazuje schéma č. 2. Schéma č. 2 Instituce zajišťující ochranu investora

Instituce zajišťující ochranu investora Depozitář

AKAT ČR

ČNB

Pramen: Vlastní konstrukce

Depozitář Zákon stanovuje všem obhospodařovatelům fondů kolektivního investování povinnost mít svého depozitáře. Depozitářem musí být subjekt nezávislý a odlišný od investičního fondu nebo investiční společnosti a v českých podmínkách jím může být pouze bankovní instituce s příslušnou licencí. Svou činnost vykonává depozitář na základě smlouvy o výkonu činnosti depozitáře uzavíranou mezi obhospodařovatelem fondu a depozitářem. Činnost depozitáře spočívá v evidenci majetku fondu kolektivního investování a v kontrole, zda je nakládáno s majetkem fondu v souladu se zákonem a statutem daného fondu.40 Depozitář tedy plní funkci prvořadého a každodenního dohledu nad činností investičních zprostředkovatelů, jelikož eviduje a sleduje veškeré pohyby majetku fondu. Asociace pro kapitálový trh České republiky AKAT ČR je profesní, samoregulující se organizací, jež sdružuje nejvýznamnější subjekty poskytující služby v oblasti kolektivního investování. Všichni účastníci trhu mají zájem na tom, aby trh fungoval dle nastavených pravidel a aby transparentnost trhu byla co nejvyšší. Investoři tak získávají vyšší ochranu jejich investic, investiční zprostředkovatelé tak získávají důvěru více investorů, a tím i více finančních prostředků do jimi spravovaných fondů. Především z tohoto důvodu se sdružují jinak konkurující si subjekty do této profesní organizace a stanovují si společné cíle, postupy i společné aktivity, jež je více efektivní vykonávat dohromady. Členství v této asociaci dává investorovi záruku profesionality a správného přístupu nejen k investorovi, ale i k majetku fondu.41

40 41

Zákon č. 189/2004 Sb., Část čtvrtá. Asociace pro kapitálový trh České republiky. AKAT ČR [online].

20

Mezi prioritní cíle této asociace patří zdokonalování dobrovolné samoregulace členů, zkvalitňování legislativního prostředí, zvyšování investičního vzdělání veřejnosti a spolupráce v mezinárodní oblasti. Co se týče samoregulace jednotlivých členů, asociace se snaží zdokonalovat, zpřesňovat a sbližovat pravidla v dokumentech závazných pro všechny členy.42 V oblasti práva spolupracují s přípravami nového zákona o kolektivním investování i jinými legislativními změnami. Vzděláváním veřejnosti o kolektivním investování se snaží zvyšovat důvěru občanů v kolektivní investování při uvědomění si všech potencionálních rizik, a tím se snaží rozšířit okruh investorů. Na mezinárodní úrovni asociace vyvíjí aktivity především v souvislosti s členstvím v EFAMA. Tato spolupráce směřuje především k začleňování ČR do evropských struktur a sledování evropských a světových trendů.43 Česká národní banka Česká národní banka plní na českém trhu kolektivního investování významnou funkci regulatorního a dozorového orgánu. ČNB je subjekt, který uděluje povolení a licence subjektům na trhu kolektivního investování a má právo je také odebírat. Dohlíží a kontroluje činnost nejen investičních zprostředkovatelů, nýbrž všech subjektů na trhu kolektivního investování, ať už jde o depozitář či profesní organizace. Získává všechny informace potřebné pro výkon dohledu a je oprávněna je i vymáhat a ověřovat. Její činnost v tomto odvětví však není jen pasivní ve formě dohlížení a kontroly, jelikož má právo také ukládat opatření k nápravě a udělovat sankce či zahájit řízení o správních deliktech a přestupcích.44

3.4 Kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů Vzhledem k tomu, že tato diplomová práce se zabývá kolektivním investováním prostřednictvím podílových fondů, následující podkapitola se zaměří konkrétně na charakteristiku podílových fondů. Právě ty jsou klíčové pro praktickou část této práce. Základní představu, co je to podílový fond, nastínila předcházející podkapitola, avšak každého investora zcela jistě zajímá daleko více informací o daném fondu. Aby investor byl schopen zvolit konkrétní podílový fond, jehož činnost je v souladu s jeho požadavky, je důležité se mezi fondy orientovat, porovnávat je a znát všechny podstatné informace, jež mohou daného investora zajímat. Tomu napomáhá rozsáhlé členění fondů do určitých kategorií dle různých kritérií. Po výběru správné kategorie fondu mohou investora zajímat podrobnosti ohledně koupě daného cenného papíru. Každý investor přichází investovat s určitým cílem, věkem i tolerancí k riziku, a to ovlivňuje jeho plán rozmístění investic. Je pro něj tedy důležité, aby investiční strategie fondu byla v souladu s jeho strategií, jelikož nadále již není schopen ovlivňovat umístění svých investic. Za každou službu se musí zaplatit, tedy i investováním budou investorovi vznikat náklady, proto jej zajímá také nákladovost fondu. K posuzování kvality managementu jednotlivých investičních společností slouží investorovi benchmark. Na všechny tyto informace se z uvedených důvodů soustřeďují následující části této podkapitoly. 42

Mezi tyto dokumenty patří např. Etický kodex, Komunikační kodex prezentace výkonnosti otevřených podílových fondů, metodiky. 43 Asociace pro kapitálový trh České republiky. AKAT ČR [online]. 44 ČNB. Regulace a dohled nad kapitálovým trhem [online].

21

3.4.1 Typologie fondů Kategorie, do nichž jsou podílové fondy zařazovány, se mohou do různé míry lišit dle subjektů, jež tyto kategorie vytváří. V této části jsou vymezeny kategorie především dle právní úpravy, dle investičního zaměření fondu, dle způsobu správy fondu a dle způsobu nakládání s výnosy. 3.4.1.1 Typy fondů dle právní úpravy Legislativa České republiky vymezuje postupně několik typů fondů. Mimo rozdělení fondů kolektivního investování na podílový a investiční fond rozlišuje dále fondy dle vydávání a odkupování podílových listů a dle přípustné rizikovosti portfolia. Zákon určuje podílovým fondům okolnosti vydávání a odkupu podílových listů, a dle toho rozlišuje 2 typy podílových fondů, a to otevřený a uzavřený podílový fond. Dále legislativa upravuje způsob investování a rozložení a omezení rizika spojeného s investováním, a tedy dle přípustné rizikovosti portfolia vymezuje 2 typy fondů ve formě standardního a speciálního fondu. a) Fondy dle vydávání a odkupování podílových listů • Otevřený podílový fond Otevřený podílový fond je charakteristický tím, že počet vydávaných podílových listů není omezen a podílník je oprávněn kdykoli zažádat o odkoupení podílového listu investiční společností. Na podílovém listu nemusí být navíc uvedena jmenovitá hodnota, jelikož jeho hodnota se vyvíjí dle aktuální hodnoty majetku připadající na příslušný podílový list. Za cenu odpovídající této hodnotě investiční společnost poté vydává nové podílové listy a stejně tak na základě žádosti podílové listy odkupuje, není-li odkupování podílových listů pozastaveno. Lhůta pro odkoupení podílového listu investiční společností je 15 dní s výjimkou speciálního fondu nemovitostí a speciálního fondu kvalifikovaných investorů.45 • Uzavřený podílový fond Podílové listy uzavřeného podílového fondu jsou vydávány investorům za částku rovnající se jejich aktuální hodnotě a nejsou na požádání podílníka odkupovány investiční společností. Uzavřený podílový fond může být dle zákona zakládán buď na dobu určitou, nebo neurčitou. Po uplynutí doby určité fond zanikne nebo má možnost přeměny na otevřený podílový fond. V případě doby neurčité musí fond maximálně po 10 letech umožnit odkup podílových listů od podílníků.46 b) Dle přípustné rizikovosti portfolia • Standardní fond Standardní fond je fondem splňujícím požadavky práva Evropské unie47. Jde vždy výhradně o otevřený podílový fond, jenž shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a investuje je pouze do investičních instrumentů vymezených zákonem při dodržení zásad o rozložení rizika. Zákon současně přesně stanovuje investiční nástroje, do kterých smí

45

Zákon č. 189/2004 Sb., Část druhá, Hlava III. Zákon č. 189/2004 Sb., Část druhá, Hlava IV. 47 V zahraničí se běžně označují také jako UCITS fondy. 46

22

fond investovat a zároveň říká, co v majetku fond mít nesmí.48 Standardní fond je povinen rozložit a omezit riziko a plnit pokyny zákona v tomto směru. Mezi takovýto pokyn patří např. skutečnost, že cenné papíry jednoho emitenta mohou tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku standardního fondu.49 • Speciální fond Speciální fond nesplňuje požadavky práva Evropské unie. Speciální fond může vznikat ve více formách, a to jako otevřený i uzavřený podílový fond a investiční fond. Činnost speciálního fondu není legislativně upravována v takové míře, jako je tomu u standardního fondu. Míru rizikovosti zohledňuje také legislativa, jelikož dělí speciální fondy na fondy pro veřejnost a fondy kvalifikovaných investorů. U fondů shromažďujících peněžní prostředky od veřejnosti dále rozlišuje speciální fond cenných papírů, speciální fond nemovitostí a speciální fond fondů.50 Na rozdíl od fondů standardních nemohou speciální fondy využívat výhod evropského pasu. Pokud tedy chtějí být v nabídce v jiné zemi Evropského hospodářského prostoru, než je ČR, musí žádat v dané zahraniční zemi o povolení.51 3.4.1.2 Typy fondů dle investičního zaměření na základě metodiky AKAT Očekávané i skutečné zhodnocení, rizikovost a likviditu investorovy investice ovlivňuje především skladba portfolia fondu. Od různých investičních instrumentů lze očekávat různou úroveň těchto faktorů a od této skutečnosti se odvíjí nejčastější klasifikace fondů, a to dle investičního zaměření fondu. Právě složení portfolia fondu je to, co by mělo investora zajímat, aby bylo naplněno jeho očekávání nejen v oblasti zhodnocení jeho prostředků, ale i v oblasti rizikovosti a likvidity jeho investice. Jak již bylo řečeno, nejvýznamnější investiční zprostředkovatelé jsou členové profesní organizace AKAT ČR, v jejímž zájmu je na různých úrovních zkvalitňovat trh kolektivního investování. I z tohoto důvodu vydala tato asociace metodiku klasifikace fondů, jež je závazná pro všechny členy AKAT a jež právě zohledňuje typologii fondů dle investičního zaměření. Tato metodika rozlišuje fondy pro účely jejich veřejného nabízení tak, aby byla zajištěna stejná kritéria pro prezentaci jednotlivých typů fondů klientům.52 Jelikož tuto metodiku musí dodržovat všichni členové asociace, byla zvolena právě tato klasifikace fondů pro účely této práce. Tuto základní klasifikaci musí fondy uvádět ve svých statutech. Klasifikace však neplatí pro fondy kvalifikovaných investorů. a) Akciové fondy Obecně je akciový fond považován za poměrně rizikový, jelikož jeho výkonnost závisí na vývoji tržních cen akcií v portfoliu. Hodnota těchto akcií je poměrně volatilní v důsledku jejich závislosti na vývoji celého akciového trhu a hospodářských výsledcích příslušných podniků. Závisí však na typu podniku, ke kterému se daná akcie vztahuje, 48

Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy, certifikáty, které je zastupují, ani jiné deriváty než finanční deriváty. 49 Zákon č. 189/2004 Sb., Část pátá, Hlava I. 50 Zákon č. 189/2004 Sb., Část šestá, Hlava I. 51 PTÁČEK, Roman. Speciální fondy se také hlásí o slovo. FinExpert.cz [online]. 52 AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online].

23

proto se rozlišuje více druhů akciových fondů, jako jsou např. fondy investující do blue-chips akcií53, do akcií středně velkých podniků a do akcií malých podniků.54 AKAT ČR označuje akciový fond jako takový, který trvale investuje minimálně 80 % aktiv do akcií a nástrojů nesoucích riziko akcií. Akciové fondy dále asociace rozlišuje z hlediska rizika geografického a sektorového. V prvním případě je vymezen pojem fond investující do akcií jedné země nebo jednoho regionu pro ty fondy, které alespoň 80 % aktiv alokují do akcií emitentů této země nebo regionu. Sektorový pohled označuje jako fond investující do akcií z jednoho sektoru takový fond, který umisťuje alespoň 80 % aktiv do akcií emitentů působících v tomto sektoru. b) Dluhopisové fondy Na dluhopisové fondy obecně je nahlíženo jako na poměrně bezpečnou formu investování, avšak pro investora je klíčová informace o emitentovi jím nakupovaných dluhopisů. Rizikovost investice se tedy odvíjí od druhu instituce v pozici vydavatele dluhopisů a také od způsobu vyplácených úroků. Dle těchto faktorů je možné tyto fondy také dále členit, a to dle prvního kritéria na fondy státních, komunálních, bankovních a korporačních obligací. Dle druhého kritéria se jedná o fondy fixně úročených obligací, fondy variabilně úročených obligací a jiné.55 AKAT ČR zařazuje do dluhopisových fondů takové fondy, které trvale alokují 80 % aktiv do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, instrumentů nesoucích riziko dluhových cenných papírů a nástrojů peněžního trhu. Asociace dále rozlišuje dluhopisové fondy z hlediska rizika měny, rizika rozvíjejících se trhů, rizika úvěrové kvality a úrokového rizika. Fondy, jež alokují nejméně 80 % aktiv do dluhových nástrojů denominovaných v jedné měně, nebo v jiné měně při zajištění měnového rizika se označují jako fondy investující do dluhových nástrojů denominovaných v jedné měně. Další kategorii tvoří globální fondy s dominantní měnou, jež alokují nejméně 70 % aktiv do dluhových nástrojů denominovaných v jedné měně. Investování do nástrojů jedné měny však představuje i investice do nástrojů v jiných měnách v případech, kde je měnové riziko vůči hlavní měně fondu zajištěno. Fondy alokující aktiva do dluhových nástrojů denominovaných v různých měnách se nazývají globálními dluhopisovými fondy.56 Z pohledu úvěrového rizika rozlišuje asociace segment investičního stupně a segment neinvestičního stupně, u něhož je alespoň jednou přiřazeno ratingové hodnocení uznávanou ratingovou agenturou. Na základě úrovně investic do státních a korporátních dluhopisů se rozlišují státní fondy, kde tvoří nejméně 80 % investic do státních dluhopisů

53

Blue-chips akcie jsou akcie nejvýznamnějších a ratingově nejlépe hodnocených společností s dlouhou historií a jsou tedy i nejméně rizikové. 54 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 563. 55 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 564. 56 AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online].

24

a státních pokladničních poukázek, dluhopisové s maximální hranicí 70 % korporátních dluhopisů a korporátní s nejméně 70 % korporátních dluhopisů.57 Na základě úrokového rizika se fondy kategorizují jako fondy s krátkou, střední a dlouhou durací, a to z pohledu vážené průměrné modifikované durace. Asociace zároveň stanovuje i principy výpočtu této modifikované durace. Jako podkategorie jsou zařazeny do dluhopisových fondů také fondy velmi krátkodobých investic, které jsou charakteristické trvalým investováním na trhu dluhopisů, nebo na peněžním trhu a mají povinnost dodržovat určitá pravidla.58 c) Peněžní fondy Jako nejbezpečnější varianta kolektivního investování jsou vnímány peněžní fondy, jelikož jejich investiční destinací jsou krátkodobé, nejméně rizikové a nejlikvidnější dluhopisové instrumenty peněžního trhu.59 Vzhledem k tak nízkému riziku a vysoké likviditě je ovšem jejich výnosnost poměrně nízká.60 AKAT ČR vymezuje fond peněžního trhu jako fond trvale investující na trhu dluhopisů nebo na peněžním trhu. Fondy tohoto typu jsou dále kategorizovány dle vážené průměrné durace a vážené průměrné splatnosti na fondy peněžního trhu a krátkodobé fondy peněžního trhu. Z hlediska rizika měny se poté fondy dále rozlišují. • Fondy peněžního trhu jsou povinné dodržovat pravidla omezení úrokového rizika. Zároveň musí fond na úrovni jednotlivých nástrojů omezit investice pouze na investice do cenných papírů, jejichž zbytková doba splatnosti nepřesahuje 2 roky. • Krátkodobé fondy peněžního trhu mají omezeno úrokové riziko tak, že vážená průměrná splatnost celkového portfolia je maximálně 60 dní. Stejně tak je omezeno úvěrové riziko.61 d) Smíšené fondy Smíšené fondy investují do různých druhů aktiv na různých trzích a nejsou limitovány podíly rizikových a konzervativních nástrojů.62 Prakticky tedy investují kombinovaně do akcií a dluhopisů, případně dalších přípustných nástrojů. Asociace doplňkově klasifikuje fondy podle rizika měny, regionu a skladby portfolia. Do kategorie fondy investující do nástrojů denominovaných v jedné měně se označují fondy s nejméně 80 % aktiv v nástrojích denominovaných v této měně. Této kategorie může být dosaženo i zajištěním proti měnovému riziku. Kategorie fondy investující do nástrojů jedné země 57

AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. 59 Především státní pokladniční poukázky. 60 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 564. 61 AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. 62 Rizikovými nástroji se rozumí akcie, komodity, dluhopisy neinvestičního stupně a nástroje nesoucí obdobnou míru rizika. Konzervativními nástroji se rozumí dluhopisy, nástroje peněžního trhu, depozita a nástroje nesoucí obdobnou míru rizika. 58

25

nebo jednoho regionu zahrnuje fondy s minimální hranicí 80 % aktiv alokovaných v nástrojích vydaných emitenty z této země nebo regionu.63 Skladba portfolia poté určuje další čtyři kategorie smíšených fondů, které odráží celkové rozložení aktiv. Defensivní neboli konzervativní fond je definován podílem méně než 40 % investic v rizikových nástrojích a tedy minimálním podílem 60 % investic v konzervativních nástrojích. Investice balancovaného fondu představují mezi 0 % a 60 % rizikové nástroje, minimálně 40 % jsou však investice do konzervativních nástrojů. Dynamický fond alokuje více než 60 % investic do rizikových nástrojů, tedy maximálně 40 % investic směřuje do konzervativních nástrojů. V neposlední řadě je vymezena kategorie flexibilně smíšený fond, jehož investiční politika umožňuje až 100 % investic alokovat do jakéhokoliv druhu aktiv.64 e) Fondy fondů Fondy fondů jsou zde sice uvedeny jako další kategorie podílových fondů, avšak prakticky mohou být tyto typy fondů zařazeny do kterékoliv doposud uvedené kategorie, a to podle investičního zaměření fondu. Jedná se o fondy, jež trvale investují především do podílových listů jiných podílových fondů.65 Pro investora je důležité si uvědomit výhody ve formě značné diverzifikace portfolia, avšak také nevýhody ve formě zvýšených poplatků za správu všech fondů, od kterých dosažené výnosy směřují. Tyto fondy mohou být nazývány také jako střešní fondy.66 3.4.1.3 Ostatní typy fondů na základě metodiky AKAT AKAT ČR dále uvádí ostatní typy fondů dle dalších kritérií, což je chápáno jako sekundární klasifikace, a to podle rizika trhu či podkladových aktiv. Jak již bylo uvedeno, fondy musí uvádět ve svých statutech primárně pouze základní klasifikaci dle druhů aktiv, a tedy uvést tuto sekundární klasifikaci již není povinné. a) Fondy životního cyklu Fondy životního cyklu se vyznačují specifickou investiční politikou spočívající ve změnách alokace investic v čase. Zpočátku je investováno do rizikovějších a výnosnějších aktiv, což by mělo přinést investorovi vyšší výnosy. Postupně s blížícím se cílovým datem se však skladba portfolia mění a dochází k alokaci investic spíše do konzervativních nástrojů, např. s pevným výnosem, což má za účel získané výnosy z počátku investování udržet.67

63

AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. 65 AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. 66 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 565. 67 AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. 64

26

b) Strukturované fondy Obecně jsou strukturované fondy charakteristické tím, že se hodnota jejich podílových listů neodvíjí od aktuální hodnoty majetku obsaženého v jejich portfoliu, nýbrž se odvozuje předem určeným způsobem od hodnoty jejich podkladových aktiv.68 c) Zajištěné a garantované fondy Zajištěný fond poskytuje investorovi k určitému předem stanovenému datu ochranu před plnou tržní volatilitou, a to navázáním fondu na určitou objektivní tržní veličinu, např. akciový index. Zajištěný fond tedy omezuje plné tržní výkyvy hodnot investičních instrumentů, zatímco garantovaný fond poskytuje formální a právně závaznou garanci příjmu nebo kapitálu, jež je poskytována třetí stranou.69 Skladba portfolia by měla zajišťovat ochranu proti poklesu hodnoty majetku pod tzv. garantovanou úroveň, a to i v případě nepříznivého vývoje.70 d) Exchange-traded funds71 ETF představují fondy, jež jsou přijaté k obchodování na regulovaných trzích a obvykle kopírují vývoj vybraného indexu či jiného podkladového aktiva.72 e) Speciální fondy nemovitostí Fondy, jež trvale investují do nemovitostí nebo nemovitostních společností minimálně 51 % hodnoty majetku fondu, se označují jako speciální fondy nemovitostí.73 f) Komoditní fondy Kategorie komoditních fondů zahrnuje fondy, jež investují do komodit či do komoditních futures a opcí.74 g) Asset-backed securities funds75 ABS fondy alokují nejméně 80 % svých aktiv do finančních instrumentů zajištěných pooly podkladových aktiv, jako jsou úvěry, nebo jiné pohledávky.76 3.4.1.4 Typy fondů dle způsobu správy O správě fondu kolektivního investování nerozhoduje investor, a tudíž jeho prostředky spravuje jiná osoba ve formě obhospodařovatele fondu. I zde by se tedy investor měl rozhodnout, jaký způsob správy od obhospodařovatele očekává. Na trhu se vyskytují 2 způsoby správy, a to aktivní nebo pasivní.

68

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 615. AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. 70 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 566. 71 Dále používána zkratka ETF. 72 AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. 73 AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. 74 AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. 75 Dále používána zkratka ABS. 76 AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. 69

27

a) Aktivně spravované fondy U aktivně spravovaných fondů rozhoduje o konkrétním výběru investičních instrumentů i o načasování jejich koupě a prodeje manažer fondu. Aktivně vyhledává ziskové příležitosti v podobě podhodnocených cenných papírů a snaží se dosáhnout nadprůměrného výnosu.77 Častějším obchodováním s aktivy fondu je tedy portfolio neustále obměňováno, což ale s sebou pro investora přináší vyšší nákladovost. Ta v sobě zahrnuje nejen vyšší náklady za správu majetku fondu, nýbrž také transakční náklady, vstupní a případně i výstupní poplatky.78 b) Pasivně spravované fondy U pasivně spravovaného fondu je investiční portfolio jednou sestaveno a následně je drženo bez neustálého obměňování.79 Správa fondu zde vychází z předpokladu, že trh je efektivní a zaměřuje se spíše na řízení rizika.80 Ze srovnání s aktivně spravovanými fondy je tedy zřejmé, že nákladovost tohoto způsobu správy fondu je nižší, ať co se týče transakčních nákladů, tak poplatků za správu fondu. 3.4.1.5 Typy fondů dle způsobu nakládání s výnosy Jedním z kritérií výběru fondu může být pro investora také způsob nakládání s výnosy. Investora může v tomto ohledu ovlivňovat především daňová problematika, jelikož např. z běžných příjmů vyplývá investorovi povinnost platit příjmovou daň. Fondy se z tohoto úhlu pohledu rozlišují dle toho, zda dosažený hospodářský výsledek využije na vyplácení dividend, či jej reinvestuje.81 a) Důchodové fondy V případě důchodového fondu je cílem výplata co nejvyšších důchodů, přičemž hodnota majetku fondu připadající na podílový list se nemění.82 Investor tímto získává pouze běžný výnos ve formě dividendy a fond je tedy vhodný především pro investory, kteří očekávají určitý pravidelný příjem plynoucí z investování. b) Růstové fondy Růstový fond se zaměřuje především na růst hodnoty majetku připadající na podílový list, přičemž výplata důchodů zde není podstatná.83 Dosažený zisk se reinvestuje, a tím se zvyšuje aktuální hodnota podílových listů.84 Investor zde tedy nezískává pravidelný příjem, za to je ale na konci investičního horizontu schopen dosáhnout vyššího celkového výnosu.

77

FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: Jak se dobře zajistit, str. 113-114. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 569. 79 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 569. 80 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 720. 81 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 568. 82 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 720. 83 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 720. 84 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 568. 78

28

c) Vyvážené fondy Vyvážené fondy jsou kombinací důchodových a růstových fondů, kdy část hodnoty majetku připadající na podílový list nechávají růst, avšak výnosy z další části majetku využívají k výplatě důchodů.85 Investorovi tedy plynou jak výnosy běžné, tak výnosy kapitálové.86 3.4.2 Cenné papíry podílových fondů Jak již bylo nastíněno v předcházející části práce, investor svou investicí do podílového fondu nakupuje cenný papír ve formě podílového listu a stává se tak podílníkem. Podílový list jako takový má určité vlastnosti odlišné od ostatních cenných papírů, proto se tato podkapitola na vlastnosti podílového listu zaměří. Podílový list je tedy cenný papír, jenž představuje podíl jeho majitele na majetku v podílovém fondu. Investiční společnost, jež spravuje daný podílový fond, emituje podílové listy stejných jmenovitých hodnot, jež zakládají stejná práva účastníků. Podílové listy mohou mít různou formu, jelikož mohou být emitovány na doručitele, na jméno nebo i na řad. Všechny varianty mohou být v zaknihované či v listinné podobě.87 Aktuální hodnota podílového listu však není rovná jmenovité hodnotě, nýbrž se vyvíjí v závislosti na vývoji tržních cen či kurzů jiných investičních instrumentů, jež tvoří portfolio příslušného podílového fondu.88 Další vlastnosti podílových listů se liší podle toho, zda je podílový fond otevřený či uzavřený. Vzhledem k tomu, že u uzavřeného podílového fondu investiční společnost neodkupuje podílové listy v době existence fondu, jedinou možností odprodeje podílového listu pro investora je jeho obchodování na sekundárním trhu cenných papírů. Tím se prakticky u všech takto obchodovaných podílových listů vytvoří diskont.89 U podílových listů otevřených podílových fondů se diskont nevyskytuje, jelikož nejsou burzovně obchodovány. Investoři však mají právo požádat o odkup podílového listu investiční společností v kterýkoliv moment existence fondu. Cena podílového listu se v době odkupu rovná aktuální hodnotě majetku připadajícího na jeden podílový list.90 Ze zákona mají investiční společnosti povinnost uskutečnit odkup podílového listu otevřených podílových fondů do 15 dní po podání žádosti podílníka, čímž je zajištěna likvidita podílových listů. Z uvedeného vyplývá, že ceny, za které investor může nakoupit podílové listy jednotlivých podílových fondů, se odvíjí od hodnoty majetku v portfoliu fondu a také od počtu vydaných podílových listů. Navíc může být cena ovlivněna vstupními poplatky do fondu, kterými se budeme zabývat v následující podkapitole.91

85

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 720. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 568. 87 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích, str. 267. 88 To neplatí pro určité výjimky, jako např. strukturované fondy. 89 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 558, 560-561. 90 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 561. 91 FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: Jak se dobře zajistit, str. 107. 86

29

3.4.3 Investiční strategie V úvodu této podkapitoly bylo řečeno, že investiční strategie investora musí být v jeho zájmu v souladu s investiční strategií fondu. Hlavní důvod spočívá v tom, že po koupi podílového listu příslušného podílového fondu již investor nemá právo zasahovat do konkrétního umístění svých investic. Shodná investiční strategie obou subjektů by tedy měla zajistit naplnění investorova očekávání. Investiční zaměření fondu neboli skladba portfolia fondu, investiční riziko i způsob správy daného portfolia, to vše se odráží v investiční strategii fondu, jež je povinně uváděna ve statutu fondu, přičemž správce fondu je povinen se statutem řídit a není možné se od něj výrazně odchýlit. „Investiční strategii lze definovat jako soubor pravidel, chování, procesů a metod, které aktivnímu investorovi umožňují efektivní výběr investičních instrumentů. Volba konkrétní investiční strategie potom závisí především na požadované výnosnosti při určité investorem akceptovatelné míře rizika.“92 Vzhledem k jeho dlouhodobosti by se tento plán neměl příliš často měnit. Investorovu individuální investiční strategii ovlivňuje především jeho výchozí postavení, které se týká jeho věku, tolerance rizika a jeho cílů, kterých by chtěl danou investicí dosáhnout.93 Investiční strategie bývají vymezované dle různých kritérií, přičemž mnohdy se daná kritéria a následně i kategorie překrývají. To je způsobeno především skutečností, že na každou klasifikaci či problematiku existuje více pohledů. Z hlediska frekvence obchodování je možné rozlišit investiční strategii „kup a drž“94 a investiční strategii „časování trhu a obchodování“95. Investiční strategii „kup a drž“ využívají fondy s pasivní správou, jež drží příslušné investiční instrument v jejich portfoliích delší dobu, respektive až po dobu splatnosti. Tato strategie se drží předpokladu, že ceny akcií dlouhodobě rostou i s růstem ekonomiky státu a cenové výkyvy jsou jen krátkodobým jevem. Z toho vyplývá, že u této investiční strategie se předpokládá dlouhý časový horizont nad 10 let. Výhodou této strategie je stejně jako u pasivního způsobu správy fondu nižší nákladovost, avšak nevýhodou je výrazná závislost na správném načasování prvotní investice.96 Investiční strategie „časování trhu a obchodování“ koresponduje s aktivní správou portfolia fondu. Základem této strategie je předpoklad, že správce fondu umí správně odhadnout pohyb akciových trhů a dle toho realizovat příslušnou investiční politiku. U těchto fondů je důležité posoudit kvalitu správce fondu, jelikož právě jeho dobrá intuice a dlouhodobá praxe zde hrají velkou roli v úspěšnosti investiční strategie.97 Výhodou této strategie je nepřetržité obchodování a možnost v určitém období překonat průměrnost trhu, 92

PATRIA PLUS. Akademie investování: Investiční strategie [online]. CHOVANCOVÁ, Božena., BAČIŠIN, Vladimír. Kolektivne investovanie: podielové a penzijné fondy, str. 63-68. 94 Nazývána také jako strategie buy-and-hold. 95 Nazývána také jako strategie timing market. 96 CHOVANCOVÁ, Božena., BAČIŠIN, Vladimír. Kolektivne investovanie: podielové a penzijné fondy, str. 64-65. 97 CHOVANCOVÁ, Božena., BAČIŠIN, Vladimír. Kolektivne investovanie: podielové a penzijné fondy, str. 65. 93

30

nevýhodou jsou však vyšší poplatky za ustavičné sledování investičních příležitostí a transakční poplatky za časté obchodování. Jako vhodná investiční strategie může být zvolena také strategie průměrování nákladů98. Tato strategie se využívá především za účelem snížení závislosti na načasování investice, a tím i snížení rizika. Základem této strategie je pravidelné, nejčastěji měsíční investování stejné finanční částky do příslušného finančního produktu, bez ohledu na aktuální cenu podílu. Touto strategií je dosaženo zprůměrování cen podílů, jež jsou nakupovány v různém čase. Pro investora může mít tato strategie značnou výhodu v tom, že může začít investovat s daleko menším obnosem peněžních prostředků než při jednorázové investice a zároveň může tuto formu investování využít jako spoření.99 Tato investiční strategie rozšiřuje okruh potenciálních drobných investorů, jež by v případě jednorázových investic nedisponovali potřebnými financemi pro započetí investice. Investoři a také podílové fondy mohou mít stanoveny další různé investiční strategie. Mezi další kritéria stanovení investiční strategie patří způsob nakládání s výnosy, přičemž toto rozlišení strategie koresponduje s již uvedenými typy fondů dle způsobu nakládání s výnosy. Další možné investiční strategie korespondují s klasifikací fondů dle investičního zaměření. 3.4.4 Nákladovost investování do podílových fondů S investováním do podílových fondů jsou spojené také náklady a ty mohou být různého druhu. Investor se může v této oblasti setkat se 3 typy poplatků. S prvním typem přijde do styku hned při nákupu podílového listu, tento poplatek je nazýván vstupním poplatkem. Jak již bylo řečeno, o výši tohoto poplatku se zvyšuje cena podílového listu odpovídající jinak čisté hodnotě aktiv připadající na jeden podílový list. Jinak řečeno se o výši vstupního poplatku snižuje podíl investora na čistém obchodním jmění fondu. Vstupní poplatek je vlastně cena za zprostředkování investice a investor by jej měl zohlednit v očekávané výnosnosti investice, jelikož zaplacením poplatku výnosnost investice klesá.100 V průběhu trvání investice dochází ke vzniku správcovských poplatků101, jež jsou účtovány většinou za každý rok investování. Tento poplatek je tedy logicky za správu daného fondu, přičemž správce uhrazuje těmito poplatky náklady fondu jako mzdy, marketing či další náklady. Výše těchto poplatků se odvíjí především od druhu fondu či způsobu správy fondu. Samotný investor však tento poplatek nehradí ani nevidí jeho konkrétní výši, jelikož poplatek automaticky snižuje hodnotu podílového listu, jež investor vlastní, a tím pádem investor vidí pouze výslednou aktuální cenu podílového listu.102

98

Nazývána také jako strategie dollar cost averaging. CHOVANCOVÁ, Božena., BAČIŠIN, Vladimír. Kolektivne investovanie: podielové a penzijné fondy, str. 66. 100 SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky, str. 69-72. 101 Nazývány také jako obhospodařovatelské či manažerské poplatky. 102 SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky, str. 69-72. 99

31

V případě, že se investor u otevřených podílových fondů rozhodne o prodeji podílového listu zpět investiční společnosti, může se setkat také s výstupním poplatkem. Cílem tohoto poplatku je především motivace investorů pro dodržení investičního horizontu. Většinou se tedy jeho výše s délkou trvání investice snižuje. Poplatek se většinou hradí procentuálně z hodnoty podílových listů, u nichž dochází ke zpětnému prodeji. Výše uvedené poplatky však netvoří dohromady celkovou nákladovost investování do fondů. Investiční společnost musí při správě fondu hradit různé náklady na provoz. Jak již bylo řečeno, část z nich je hrazena ze správcovských poplatků, ale ty nepokryjí všechny náklady. Zbylou část nákladů tedy správce hradí tak, že odečte tyto náklady z hodnoty majetkového podílu investora nad rámec správcovského poplatku. O skutečných nákladech vypovídá ukazatel nákladovost fondu aneb Total Expensive Ratio103. Tento ukazatel zahrnuje veškeré poplatky hradící náklady na administrativu, jež jsou ročně odečteny z podílu investora na majetku fondu. Zpravidla je tedy TER vyšší než správcovský poplatek.104 Ukazatel TER se počítá z celkových provozních nákladů fondu, jež zahrnují nejen manažerské a vstupní poplatky, nýbrž i provize a správní poplatky. Konkrétně jde tedy z hlediska nákladů na poplatky a provize o poplatky za obhospodařování, poplatky a provize na platební styk, devizové operace. Co se týče správních poplatků, vznikají náklady na zaměstnance, nájemné, spotřebu materiálu, náklady na outsourcing, reklamu, audit, právní a daňové poradenství, daně a poplatky.105 3.4.5 Výkonnost podílových fondů Každý investor chce dosáhnout co největšího zhodnocení svých prostředků, proto jej většinou v prvé řadě zajímá výkonnost fondu. Na výkonnost fondu se dá pohlížet z více úhlů. Investor může pohlížet na výkonnost fondu především tak, že zkoumá jeho výnosy. Celkový výnos fondu se rovná sumě všech příjmů a zisků, přičemž jsou započteny všechny trvalé náklady. Investor může dle způsobu nakládání s výnosy získat dva typy výnosů, a to:106 • Výnos z investičního příjmu (běžný výnos) – jedná se o příjmy z úročených cenných papírů a o dividendy z akcií, jež jsou v portfoliu fondu. • Kapitálový zisk/ztráta – v tomto případě jde o zisk či ztrátou vyvolanou rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou majetkových či dluhových cenných papírů. Na výkonnost fondu může být pohlíženo také z hlediska výnosnosti fondu. Výnosnost je dána podílem čistého obchodního jmění na podílový list na konci a na začátku období. Pro fondy je základním obdobím jeden týden, proto je každý týden stanovována výnosnost fondu. Dále se však vytvářejí průměrné výnosnosti všech fondů v každém týdnu, což může být nazýváno jako obvyklá výnosnost. Fondy tedy často zveřejňují informace o průměrné týdenní výnosnosti fondu ve srovnání s obvyklou výnosností za období jednoho roku, tří a pěti let.107

103

Dále používána zkratka TER. FOJTÍK, Evžen. Ukazatel nákladovosti fondu. Penízenavíc.cz [online]. 105 FOJTÍK, Evžen. Ukazatel nákladovosti fondu. Penízenavíc.cz [online]. 106 STEIGAUF, Slavomír. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů, str. 35. 107 LIŠKA, Václav., GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování, str. 421. 104

32

Zná-li investor konkrétní výkonnost fondu, většinou následně přistoupí ke srovnávání výkonnosti jednotlivých fondů. U tohoto kroku je však třeba držet se určitých zásad: • Shodné zaměření srovnávaných fondů – u srovnávání výkonnosti fondů je třeba srovnávat srovnatelné, a to tedy fondy se stejným investičním zaměřením. Jako výchozí kritérium lze zvolit třídu aktiv, kam fond investuje, dalšími kritérii mohou být regionální, sektorové zaměření, shodná měna fondu či shodný benchmark.108 • Použití stejné periody – výkonnost fondů je podstatné porovnávat za stejné období, jelikož výkonnost může být výrazně ovlivněna tržními podmínkami, jež se často mění. Výkonnost je tedy srovnatelná za shodných tržních podmínek, což je dosaženo jejím porovnáváním ve stejném období. • Použití dlouhodobých údajů výkonnosti – při porovnávání výkonnosti je vhodné využít dlouhodobých údajů, jelikož výkonnost fondu v dlouhodobém období dává spolehlivější závěr o výsledcích fondu, přičemž výkonnost fondu za krátké období má malou vypovídací hodnotu.109 • Porovnání výkonnosti fondu vzhledem k benchmarku – výkonnost fondu je vhodné porovnat nejen s ostatními fondy, avšak také vzhledem ke stanovenému benchmarku.110 Tak se investor dozví, jak se daří plnit fondu stanovené cíle. Výkonnost fondů je tedy vhodné sledovat a také porovnávat, avšak je důležité si uvědomit, že údaje o minulé výkonnosti fondu nejsou zárukou stejného budoucího vývoje tohoto ukazatele. Do investorova očekávání o budoucích výnosech je také třeba započítat skutečnost, že výkonnost fondu je snižována nákladovostí investice a v neposlední řadě inflací. Investora by tedy mělo zajímat čisté zhodnocení jeho prostředků, čehož se zjednodušeně dopočítá tak, že od výnosnosti jeho investice odečte veškeré náklady a zatížení jeho prostředků inflací. 3.4.6 Benchmark podílových fondů Pojem benchmark představuje obecně nějaké srovnání. U investování do podílových fondů může investor využít údaje o benchmarku jako informaci o kvalitě správce fondu či o dodržování stanovené investiční politiky fondu.111 A to z toho důvodu, jelikož samotní správci fondu hodnotí splnění svých cílů stanovených ve statutech fondu sledováním benchmarku. Jedná se tedy o výkonnostní cíl, jenž zároveň slouží jako porovnávací kritérium. Benchmark je tedy ukazatelem neboli indexem výkonnosti trhu, na kterém fond investuje. Každý správce fondu si sám může stanovovat pro daný fond benchmark, jenž by měl zohledňovat právě investiční cíle a investiční zaměření fondu. Správné určení benchmarku je zásadní pro analýzu výkonnosti a rizika podílového fondu.

108

MÜLLER, Roman. Jak porovnávat výkonnost fondů. Penízenavíc.cz [online]. STEIGAUF, Slavomír. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů, str. 36-37. 110 MÜLLER, Roman. Jak porovnávat výkonnost fondů. Penízenavíc.cz [online]. 111 ČERMÁK, Petr. Benchmark: hlídací pes manažerů podílových fondů. Peníze.cz [online]. 109

33

K hodnocení relativní výkonnosti podílových fondů je možné přistupovat různě. Lze však vymezit dva přístupy, a to benchmarky založené na indexech kapitálových trhů a benchmarky vycházející z průměrného zhodnocení podílových fondů:112 • Benchmark založený na indexu kapitálového trhu – u tohoto přístupu je benchmark sestaven ze standardních indexů kapitálového trhu, případně z jejich různých kombinací, aby co nejvíce odpovídali složení portfolia fondu. V tomto případě se tedy jedná o benchmark z vnějšího prostředí. • Benchmark vycházející z průměrného zhodnocení podílových fondů – u tohoto přístupu benchmark představuje průměrnou výkonnost skupiny podílových fondů, která je účelně vytvořena jako skupina fondů se stejným investičním zaměřením.

112

CHOVANCOVÁ, Božena., BAČIŠIN, Vladimír. Kolektivne investovanie: podielové a penzijné fondy, str. 89.

34

4 Analýza současné situace na trhu podílových fondů v ČR V rámci této kapitoly se pozornost zaměřuje na analýzu současné situace na trhu podílových fondů v České republice. Trh bude analyzován z pohledu několika faktorů. Prvním faktorem je velikost trhu, jež bude rozebrána z hlediska počtu subjektů a objemu aktiv na trhu. Dále bude v rámci analýzy zkoumána struktura trhu na základě počtu subjektů, ale především i objemu aktiv podle různých kritérií, a to podle zprostředkovatele, investičního zaměření fondů a v neposlední řadě podle domicilace fondů. Aby bylo možné nastínit, jak je trh ziskový, bude se další část analýzy zabývat výkonností trhu. Závěrem analýzy budou rozebrány trendy a krizové faktory na trhu podílových fondů.

4.1 Velikost trhu podílových fondů Na velikost trhu bude v této kapitole pohlíženo nejprve z pohledu počtu subjektů a následně objemu aktiv. Za účelem hodnocení aktuálního stavu na trhu bude vždy nastíněn i vývoj v předcházejících letech. 4.1.1 Počet subjektů na trhu Počty subjektů působící na trhu podílových fondů v České republice zachycuje tabulka č. 1, z níž vyplývá, že počet investičních společností je v čase poměrně stabilní. V současnosti působí na trhu 22 domácích investičních společností, z nichž 15 společností jsou řádnými členy AKAT ČR. Seznam domácích investičních společností a jejich členství v AKAT ČR vyobrazuje příloha A. Za vhodné investiční zprostředkovatele pro drobného investora jsou v této diplomové práci považováni právě členové AKAT ČR. Proto je nadále pracováno především s členy této asociace. Důvodem je záruka profesionality a korektního přístupu ke klientům fondů. Mimo domácí investiční společnosti však na českém trhu nabízí služby také zahraniční investiční společnosti, jejichž počet je v čase rovněž stabilní, avšak ve srovnání s domácími investičními společnostmi je jich dvakrát více. Tomu odpovídá také poměr mezi počty domácích a zahraničních fondů nabízených na území ČR. Počet domácích podílových fondů má růstový trend, což svědčí o zvyšující se atraktivitě této formy investování a tedy poptávky ze strany investorů. V současnosti může investor volit mezi 169 domácími podílovými fondy. Širší paletu investičních možností nabízejí zahraniční fondy, jejichž počet je mnohonásobně vyšší než u domácích fondů. Přestože jejich počet od roku 2009 poklesl, tomuto období předcházel velký nárůst počtu zahraničních fondů nabízejících cenné papíry v ČR. Za tímto vývojem počtu zahraničních fondů stojí otevření trhu pro zahraniční subjekty na základě jednotné licence, jež bylo doprovázeno prudkým nárůstem subjektů využívající svobody volného pohybu. Následný pokles zahraničních fondů souvisí se stabilizací tohoto počtu a také s restrukturalizačním procesem kapitálového trhu probíhajícího formou vzájemného slučování fondů. Tyto subjekty nemají vykazovací povinnost vůči ČNB, a proto rozsah jejich aktivit není přesně znám. Jsou však nedílnou součástí českého finančního trhu, zvyšující jeho konkurenceschopnost.113

113

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2011 [online].

35

Tabulka č. 1 Vývoj počtu subjektů na trhu podílových fondů v ČR Skupina

31. 12. 2009

Počet subjektů 31. 12. 2010 31. 12. 2011 31. 12. 2012

28. 2. 2013

Investiční společnosti 22 23 21 21 Podílové fondy 141 150 157 165 Zahraniční investiční 48 46 47 46 společnosti Zahraniční fondy 1450 1317 1232 1202 Pramen: ČNB, Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [online] *Zahraniční fondy = Zahraniční standardní a speciální fondy veřejně nabízející CP v ČR

22 169 46 1203

Významnou součástí trhu podílových fondů jsou již zmínění depozitáři, jež plní evidenční a zároveň kontrolní funkci. V současnosti plní funkci depozitáře podílových fondů 6 bankovních institucí, jejichž přehled uvádí příloha B. Nejvíce podílových fondů přísluší v tomto směru České spořitelně, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 4.1.2 Objem aktiv na trhu Velikost trhu se dá nepochybně měřit také objemem prostředků, jež jsou na tomto trhu alokovány. Objem aktiv na trhu udává pro období od roku 2006 do roku 2012 tabulka č. 2. Obecně se dá říci, že trh co do objemu aktiv vykazoval do roku 2007 růstovou tendenci114, která však byla narušena globální finanční krizí a související sníženou důvěrou investorů. Největšího poklesu objemu aktiv oproti předcházejícímu roku dosáhl trh v roce 2008, a to o celých 22,63 %, přičemž více než dvojnásobný podíl na tomto poklesu má pokles majetku v domácích fondech. V roce 2009 tento klesající vývoj pokračoval, avšak již daleko nižším tempem. Hodnota majetku aktiv klesla jen o 3,84 %, přičemž podíl zahraničních fondů na tomto výsledku byl o 1,52 procentního bodu vyšší. Tyto čísla mimo jiné vypovídají také o tom, že výše majetku v domácích a zahraničních fondech reagovala na finanční krizi odlišným způsobem. Konkrétně hodnoty aktiv u zahraničních podílových fondů byly méně volatilní. Rok 2010 se následně vyznačoval mírným nárůstem majetku aktiv ve fondech, avšak rok 2011 s sebou přinesl opět pokles, a to ve výši -9,46 %. V roce 2012 nastal obrat k růstu a 5% meziroční změnou se hodnota majetku aktiv ve fondech zvýšila na 235,28 mld. Kč. V této hodnotě se odráží vyšší podíl zahraničních fondů než fondů domácích, jelikož u zahraničních fondů je na konci roku 2012 hodnota majetku ve fondech o 4,43 mld. vyšší. Tomuto stavu však předcházel pestrý vývoj, kdy ještě na počátku 2006 byla hodnota majetku v domácích fondech daleko vyšší, konkrétně o 41,9 mld. Kč. Objem majetku v zahraničních fondech se však vyvíjel dynamičtějším tempem a většinu posledních let zahraniční fondy přitahovaly větší objem prostředků a zaznamenaly nižší meziroční poklesy majetku než domácí fondy. Tento zvyšující se zájem o zahraniční fondy nežli o fondy domácí si vysvětluji výhodami, jež zahraniční fondy investorům nabízí. Jednou z těchto výhod je příznivé daňové podnebí, jelikož zahraniční fondy jsou často zaregistrovány v zemích právě s výhodnější daňovým 114

Roku 2006 předcházel také růstový trend.

36

prostředím. Další výhodou jsou nižší náklady na správu, což je na základě srovnání výše poplatků prokazatelné. Pozitivem zahraničních fondů je také velká zkušenost a výborné informační zázemí.115 Velkým faktorem pro tento zájem o zahraniční fondy je také velký počet a široká škála nabízených zahraničních fondů. Avšak domnívám se, že ne pro každého jsou zahraniční fondy atraktivní. Např. pro drobného investora může být problémem dostupnost informací, nestejná metodika při poskytování informací, jazyková bariéra i další překážky. Tabulka č. 2 Hodnota majetku aktiv ve fondech k datu 31. 12. jednotlivých let 2006

2007

2008

2009

2010

Domácí fondy 156,39 173,00 120,88 117,17 122,37 (v mld. Kč) Meziroční 9,43 % 10,62 % -30,13 % -3,07 % 4,44 % změna Zahraniční fondy 114,9 142,22 122,99 117,35 125,1 (v mld. Kč) Meziroční 29,27 % 23,78 % -13,52 % -4,59 % 6,60 % změna Celkem 271,29 315,23 243,88 234,52 247,47 (v mld. Kč) Meziroční 17,35 % 16,19 % -22,63 % -3,84 % 5,52 % změna Pramen: Asociace pro kapitálový trh České republiky, AKAT ČR [online]

2011

2012

108,24

115,42

-11,54 %

6,63 %

115,82

119,85

-7,41 %

3,48 %

224,07

235,28

-9,46 %

5,00 %

4.2 Struktura trhu podílových fondů Struktura trhu podílových fondů bude rozebrána nejprve na základě počtu subjektů zařazených do příslušných kategorií podílových fondů. Následně bude analyzována rozdělením celkové hodnoty objemu majetku na trhu podle různých kritérií, a to podle zprostředkovatele, podle investičního zaměření fondů a podle domicilace fondů. 4.2.1 Dle počtu subjektů Pro analýzu struktury trhu se bude v této podkapitole vycházet z počtu domácích podílových fondů na trhu k 30. 9. 2012 z důvodu dostupných dat. Trh podílových fondů může být strukturován podle typu investora do podílových fondů určených veřejnosti a podílových fondů kvalifikovaných investorů. Jak vyplývá z tabulky č. 3, podílové fondy určené veřejnosti ve velké míře převažují nad počty fondů pro kvalifikované investory. Počet fondů určených pro veřejnost se vyznačuje poměrně konstantním vývojem, pouze mezi lety 2009 a 2010 došlo k mírnému nárůstu. Vývoj počtu kvalifikovaných investorů je však dynamicky růstový po celé uvedené období. Mezi lety 2009 a 2012 došlo k téměř dvojnásobnému zvýšení počtu podílových fondů, což může vypovídat o zvyšujícím se zájmu o tyto fondy. K 30. 9. 2012 má tedy investor možnost volit z celkového počtu 158 podílových fondů mezi 117 podílovými

115

SKŘIVÁNEK, Tomáš. Zahraniční podílové fondy pro vás. Peníze.cz [online].

37

fondy určenými pro veřejnost či mezi 41 fondy kvalifikovaných investorů, pokud spadá právě do této skupiny investorů. Předložená diplomová práce se nadále zabývá fondy určenými veřejnosti, proto se další data v podkapitole soustředí právě na tuto oblast. Vzhledem k současné legislativě a současným podmínkám na trhu nepůsobí na českém trhu žádný uzavřený podílový fond, jak dokazuje tabulka č. 3. Uvedená data o počtu podílových fondů určených veřejnosti tedy zároveň odpovídají počtu otevřených podílových fondů nabízených v ČR. Tabulka č. 3 Struktura trhu podle typu investora a členění fondů určených veřejnosti 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2011 30. 09. 2012 Podílové fondy celkem

131

145

152

158

110

117

116

117

otevřené

110

117

116

117

uzavřené

0

0

0

0

21

28

36

41

- určené veřejnosti

- kvalifikovaných investorů

Pramen: ČNB, Počet a struktura fondů kolektivního investování [online]

Tabulka č. 4 předkládá údaje o struktuře fondů určených veřejnosti v členění na fondy standardní a speciální a zároveň poskytuje údaje o struktuře takto kategorizovaných fondů dle jejich investičního zaměření. Rozdíl mezi standardními a speciálními fondy byl nastíněn již v teoretické části. V uvedeném období se počet standardních fondů mírně zvyšuje až na současných 39 nabízených standardních podílových fondů, zatímco u fondů speciálních dochází nejdříve ke zvýšení počtu fondů a následně k mírnému snížení na současných 78 nabízených speciálních fondů. Z uvedených údajů vyplývá, že počty nabízených fondů stejného typu dle investičního zaměření jsou u standardních a speciálních fondů rozdílné. Zatímco u standardních fondů je v současnosti nabízeno investorům nejvíce dluhopisových fondů a fondů akciových, u speciálních fondů převažují fondy smíšené a následně fondy fondů. U obou kategorií fondů je společný klesající počet fondů peněžního trhu a konstantní počet nabízených akciových fondů. Tabulka č. 4 Struktura trhu určeného veřejnosti v členění na standardní a speciální fondy Podílové fondy určené veřejnosti standardní peněžního trhu dluhopisové akciové smíšené fondy fondů Podílové fondy určené veřejnosti speciální peněžního trhu

31. 12. 2009

31. 12. 2010

31. 12. 2011

30. 09. 2012

36

37

37

39

5 10 12 2 7

5 10 12 3 7

4 11 12 3 7

1 14 12 5 7

74

80

79

78

6

6

4

3

38

dluhopisové 7 8 akciové 6 6 smíšené 31 31 fondy fondů 21 26 nemovitostní 3 3 Pramen: ČNB, Počet a struktura fondů kolektivního investování [online]

6 6 34 26 3

9 6 32 25 3

4.2.2 Dle zprostředkovatele Strukturu trhu je možné vnímat také jako rozdělení trhu mezi jednotlivé investiční zprostředkovatele na základě objemu majetku v příslušných fondech. Jak uvádí tabulka č. 5, mezi 5 největších zprostředkovatelů na trhu podílových fondů patří skupina ČSOB s 69 mld. Kč, skupina České spořitelny s 62 mld. Kč, Komerční banky s 30 mld. Kč, Generali PPF AM/ČP Invest s 15 mld. Kč a v neposlední řadě skupina ING s 14 mld. Kč. Těchto 5 skupin tvoří celkově 81,35 % trhu, co se týče zprostředkování podílových fondů. Data AKAT ČR vypovídají o tom, že na distribuci zahraničních fondů se zaměřuje především skupina ČSOB, u níž tvoří objem majetku zahraničních fondů 61,9 mld. Kč. Na vytváření a distribuci domácích podílových fondů se specializuje především skupina České spořitelny, u níž tvoří podle AKAT ČR objem majetku domácích fondů 52 mld. Kč. Tabulka č. 5 Rozdělení trhu dle zprostředkovatelů Správce finanční skupiny

Fondové mandáty

ČSOB (Group) 69 050 242 136 Kč Česká spořitelna, a.s. (Group) 62 067 466 565 Kč Komerční banka (Group) 30 605 661 915 Kč Generali PPF AM/ ČP Invest 15 267 092 997 Kč ING (Group) 14 389 492 775 Kč UniCredit Bank Czech Republic, a.s. / 14 281 280 474 Kč Pioneer Investments, a.s. Conseq Investment Management, a. s. 9 881 153 927 Kč Raiffeisenbank a.s. 9 112 394 557 Kč AXA investiční společnost a.s. 5 327 530 154 Kč J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. 2 060 635 367 Kč Citibank Europe plc, organizační složka 1 169 840 046 Kč OSTATNÍ 2 062 873 276 Kč CELKEM 235 275 664 188 Kč Pramen: AKAT ČR, Prezentace AKAT ke konci roku 2012 [online]

Podíl na trhu 29,35 % 26,38 % 13,01 % 6,49 % 6,12 % 6,07 % 4,20 % 3,87 % 2,26 % 0,88 % 0,50 % 0,88 % 100 %

4.2.3 Dle investičního zaměření fondů O zájmu o jednotlivé typy fondů vypovídají údaje o prostředcích, do nich alokovaných. Tabulka č. 6 předkládá data, která potvrzují klesající zájem o fondy peněžního trhu a fondy zajištěné. Objem majetku v peněžních fondech klesl za poslední rok o 29,56 %, přičemž u zajištěných fondů byl pokles 21,71 %. Naopak u dluhopisových fondů došlo k velkému nárůstu objemu majetku o 33,41 %, stejně jako u fondů nemovitostních, kde se objem

39

majetku zvýšil o 23,39 %.116 Snižující zájem o fondy peněžního trhu pokračuje již několik let.117 Investorovi se mnohdy vyplatí investovat raději do produktů, jako jsou spořicí účty, jež dosahují v současnosti vyšších výnosů a zároveň bez rizika volatility vložených prostředků. S nízkými výnosy se potýkají také fondy zajištěné. Mnohým investorům zde však vyhovuje jistota zachování původní hodnoty investice, avšak bez ohledu na inflaci.118 Tabulka č. 6 Rozdělení trhu dle investičního zaměření fondů k 31. 12. 2012 Typ fondu Fondy peněžního trhu Zajištěné fondy Akciové fondy Dluhopisové fondy Fondy smíšené Fondy fondů Fondy nemovitostní

Celkem

Roční změna v Kč

Roční změna v %

17 002 096 129 Kč 38 858 747 920 Kč 41 028 154 581 Kč 81 759 274 674 Kč 35 818 289 233 Kč 18 079 731 889 Kč 2 729 369 762 Kč

-7 136 498 846 Kč -10 778 509 252 Kč 4 431 469 338 Kč 20 473 792 797 Kč 2 874 975 259 Kč 828 077 353 Kč 517 464 874 Kč

-29,56 % -21,71 % 12,11 % 33,41 % 8,73 % 4,80 % 23,39 %

CELKEM 235 275 664 188 Kč 11 210 771 524 Kč Pramen: AKAT ČR, Prezentace AKAT ke konci roku 2012 [online]

5,00 %

Na základě grafu č. 1 je možné porovnat atraktivitu jednotlivých typů fondů mezi investory. K datu 31. 12. 2012 byly pro investory nejvíce zajímavé dluhopisové fondy s podílem na trhu 34,8 %. Na druhém místě byl největší zájem o fondy akciové s 17,4% podílem, následovanými fondy zajištěnými s podílem 16,5 %. Nezanedbatelnou část na trhu tvoří také fondy smíšené s podílem 15,2 %. Nejmenší zájem je k uvedenému datu o fondy peněžní s 7,2% podílem, o fondy fondů s podílem 7,7 % a fondy nemovitostní, které tvoří pouze 1,2 % trhu. Takto nízký podíl fondů peněžního trhu v roce 2012 může souviset mimo jiné se změnou metodologie týkající se zařazení některých fondů z kategorie fondů peněžního trhu do kategorie dluhopisové fondy, jež proběhla v roce 2011.119 Graf č. 1 Rozdělení trhu podílových fondů dle investičního zaměření fondů 7,70% 1,20%

7,20% Fondy peněžního trhu Zajištěné fondy

15,20%

16,50%

Akciové fondy Dluhopisové fondy

17,40% 34,80%

Fondy smíšené Fondy fondů Fondy nemovitostní

Pramen: AKAT ČR, Prezentace AKAT ke konci roku 2012 [online]

116

U nemovitostních fondů jde vždy o fondy speciální. Výkonností jednotlivých typů fondů se zabývá následující podkapitola. 118 MAŠEK, František. Podílové fondy: loňské žně se asi opakovat nebudou. Peníze.cz [online]. 119 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2011 [online]. 117

40

Bere-li se však v úvahu rozdělení trhu dle domicilace na fondy domácí a zahraniční, proporce mezi jednotlivými typy fondů dle podílu na trhu jsou odlišné. Z grafů č. 2 lze vyčíst, že zatímco u domácích podílových fondů investoři nejvíce prostředků investují do dluhopisových fondů, a tím vytváří jeho 44% podíl na trhu domácích fondů, u fondů zahraničních jsou nejvíce zastoupené fondy zajištěné s 31,08 % na trhu zahraničních fondů. U domácích fondů tvoří fondy zajištěné na rozdíl od fondů zahraničních nejmenší podíl, a to pouhé 1 %. Dluhopisové fondy jsou poměrně atraktivní zároveň u zahraničních podílových fondů, kde stojí hned na druhém místě s 25,78% podílem. U domácích podílových fondů představují druhý největší podíl na daném trhu fondy smíšené s 21 %, zatímco u zahraničních fondů dosahují podílu pouze 10,05 %. Velkého rozdílu v podílech u domácích a zahraničních fondů dosahují fondy fondů, které u domácích fondů dosahují hodnoty podílu celých 15 %, zatímco u zahraničních fondů jde o podíl nejmenší, a to pouhých 0,25 %. Zajímavý je rovněž rozdíl mezi podíly akciových fondů, u nichž na trhu domácích fondů je dosaženo podílu pouze 13 %, přičemž na trhu zahraničních fondů je do nich alokováno 22,29 % prostředků na tomto trhu. Na trhu domácích fondů patří mezi fondy s nejmenším podílem fondy nemovitostní s 2 % a fondy peněžního trhu s 4 %. Tyto nízké podíly mohou souviset jak s velmi malými počty nabízených domácích fondů tohoto typu, tak také u peněžních fondů s nízkými výnosy, jež jsou v současnosti u tohoto typu fondů dosahovány. U zahraničních podílových fondů je do fondů peněžního trhu investováno daleko více prostředků, a tím je vytvářen podíl tohoto typu fondu 10,05 %. Podíl nemovitostních fondů je na trhu zahraničních fondů ještě nižší, a to konkrétně 0,35 %. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že investoři mají u domácích a zahraničních podílových fondů odlišné preference co se týče jejich investičního zaměření. Grafy č. 2 Rozdělení trhu domácích a zahraničních fondů Fondy peněžního trhu

Domácí fondy 4,00% 2,00%

1,00%

Zahraniční fondy

Zajištěné fondy Akciové fondy

0,25%

0,35%

10,05%

10,20%

13,00% Dluhopisové fondy

15,00% 21,00%

Fondy smíšené

25,78%

44,00% Fondy fondů

22,29%

Fondy nemovitostní

Pramen: AKAT ČR, Prezentace AKAT ke konci roku 2012 [online]

41

31,08%

4.3 Výkonnost trhu V této kapitole se pozornost obrací k výkonnosti domácího trhu, a to podle investičního zaměření fondů. Tabulka č. 7 předkládá údaje o jednoroční, tříleté, pětileté a desetileté výkonnosti jednotlivých skupin fondů. Nejprve se kapitola zabývá jednoroční výkonností v roce 2012, následně se zaměří na hodnoty víceletých výkonností, jelikož výkonnost fondů v dlouhodobém období dává spolehlivější obraz o výsledcích fondů. U každé skupiny fondů je uváděna výkonnost ve formě mediánu a průměru. Medián slouží k odhadu střední hodnoty, a tím k popsání centrální tendence výkonnosti fondů. Podobně jako průměr se medián tedy snaží popsat střední hodnoty, avšak na rozdíl od průměru není citlivý na extrémní hodnoty. Uvedený průměr výkonnosti dané skupiny fondů zde slouží jako benchmark, jenž představuje průměrnou výkonnost skupiny podílových fondů, jež je účelně vytvořena jako skupina fondů se stejným investičním zaměřením. Z následující tabulky je zřejmé, že většina domácích podílových fondů v roce 2012 vydělala, jelikož jednoroční výkonnost všech skupin fondů se pohybuje v kladných číslech. Ziskové byly zejména akciové fondy, jejichž výkonnost dosahovala průměrně 16,54 %. Zajímavé zhodnocení nabízely v loňském roce také dluhopisové fondy s průměrnou výkonností 10,2 %, čímž překonaly smíšené fondy s 9,7 % i fondy fondů s 9,42 %. Příliš se nedařilo fondům peněžního trhu s průměrnou výkonností 1,12 %, kterým neprospívají nízké úrokové sazby. Tabulka č. 7 Výkonnost domácích fondů AKCIOVÉ FONDY Medián Průměr

1R 16,91% 16,54%

3R 8,75% 8,48%

5L -26,80% -22,17%

10L 31,34% 26,10%

DLUHOPISOVÉ FONDY Medián Průměr

1R 11,15% 10,20%

3R 15,34% 12,66%

5L 23,44% 20,30%

10L 26,15% 26,88%

FONDY FONDŮ Medián Průměr

1R 10,44% 9,42%

3R 7,18% 7,21%

5L -5,82% -8,04%

10L 14,95% 15,24%

SMÍŠENÉ FONDY Medián Průměr

1R 10,79% 9,70%

3R 9,68% 7,73%

5L 3,26% -4,79%

10L 34,54% 39,83%

PENĚŽNÍ FONDY 1R 3R 5L Medián 0,58% 2,40% 9,17% Průměr 1,12% 2,72% 9,03% Pramen: AKAT ČR, Prezentace AKAT ke konci roku 2012 [online]

10L 21,89% 21,89%

Za poslední tři roky byly všechny typy fondů poměrně úspěšné, co se týče jejich výkonnosti za tohle období. Nejvyšší výkonnosti dosahovaly obecně fondy dluhopisové, jejichž výkonnost měla tendenci dosahovat centrálně 15,34 %. Průměrně byla však výkonnost dluhopisových fondů o něco nižší, a to 12,66 %. Po dluhopisových fondech měly tendenci dosahovat nejvyšší výkonnosti fondy smíšené s 9,68 %. Jejich průměrná výkonnost však 42

nabývala výše 7,73 %, což je nižší hodnota než u fondů akciových, jejichž výkonnost dosahovala průměrně 8,48 %. Z údajů v předcházející tabulce vyplývá, že na pětileté výkonnosti u většiny skupin fondů na trhu se podepsala globální finanční krize. Nejhůře se dařilo fondům akciovým, jež průměrně dosahovaly -22,17%. Po akciových fondech se nejvíce nedařilo fondům fondů, jejichž průměrná výkonnost činila -8,04 %. Nepříliš úspěšné byly také fondy smíšené s průměrnou výkonností -4,79 %. V době krize se však těšily důvěře investorů fondy dluhopisové a fondy peněžního trhu a také to se podepsalo na pětileté výkonnosti těchto skupin fondů. Pětiletá výkonnost dluhopisových fondů dosahovala 20,3 %. Peněžní fondy dosahovaly také velmi dobrých výsledků, a to výkonností v průměrné výši 9,03 % s nepatrným rozdílem od mediánu. Minulé výnosy však nejsou zárukou stejných výsledků v budoucnosti, a tak je např. pro drobné investory výhodnější investovat pravidelně po delší dobu. Do roku 2013 se vstoupilo s určitými očekáváními, co se týče výkonnosti. U nemovitostních fondů se očekává mírný růst díky vysokým diskontům, s kterými se nemovitostní společnosti obchodují. U dluhopisových fondů již není velký prostor pro růst státních dluhopisů z důvodů minimálních výnosů do splatnosti. U fondů peněžního trhu se očekává pokračující trend nulových úrokových sazeb. Přestože jsou z dlouhodobého hlediska akcie spíše levné, v současnosti se vidí růstový potenciál severoamerického kontinentu a vybraných rozvíjejících se trhů.120

4.4 Trendy na trhu podílových fondů V roce 2012 se trh podílových fondů vyznačoval určitými trendy.121 Jedním z nich byl odliv investic z fondů peněžního trhu. To je důsledkem velmi nízkého zhodnocení prostředků v těchto fondech, což ostatně potvrzuje tabulka výkonnosti domácích fondů. Investoři si jsou zároveň vědomi, že vyšší zhodnocení není ani v současnosti vzhledem k nízkým úrokovým sazbám možné.122 Fondy peněžního trhu nebyly tedy schopné splnit své cíle v překonání výnosnosti bankovních produktů a typ bankovního produktu jako je spořicí účet může v současnosti investorovi nabídnout lepší zhodnocení. Dalším trendem byla obliba dluhopisových fondů. Dluhopisy mají za sebou úspěšné období, a to díky poklesu úrokových sazeb. Další pokles úrokových sazeb však není reálný, a proto se předpokládá, že tento trend již v dalším roce nebude pokračovat a dluhopisy zažijí spíše slabší období.123 Další trend v roce 2012 představovalo prodloužení investičního horizontu investorů. Pro rok 2013 se předpokládají následující trendy. Ve fondech se očekávají progresivnější strategie. Zároveň bude oddělována ve fondech funkce obhospodařování 120

AKAT ČR. Prezentace AKAT ke konci roku 2012 [online]. Přehled trendů v této kapitole pochází ze zdroje: AKAT ČR. Prezentace AKAT ke konci roku 2012 [online]. 122 ČTK. Majetek v podílových fondech stoupl o 11,2 mld. na 235,3 mld. Kč. Finanční noviny.cz [online]. 123 ČTK. Majetek v podílových fondech stoupl o 11,2 mld. na 235,3 mld. Kč. Finanční noviny.cz [online]. 121

43

a administrace, což souvisí s přizpůsobením se legislativě. Investiční horizont drobných klientů bude v následujícím roce pravděpodobně prodlužován, což je odvozeno od prodlužování daňového časového testu. V příštím roce nejspíše nadále poroste zájem o individuální správu aktiv ve fondech kvalifikovaných investorů.

4.5 Krizové faktory investování Při každém investování existují určité faktory, jež mohou ohrozit investorem očekávané výsledky investování. Je tedy třeba, aby si těchto faktorů byl investor nejen vědom, nýbrž měl by s nimi kalkulovat také při výběru vhodného produktu, v tomto případě podílového fondu. Následující části této podkapitoly se tedy postupně zaměří na tři kategorie rizik, a to riziko protistrany, riziko investičního produktu a v neposlední řadě riziko ekonomického prostředí. 4.5.1 Riziko protistrany Riziko protistrany neboli emitenta lze nazývat také jako kreditní riziko, jež vypovídá o tom, do jaké míry je protistrana schopna dostát svým závazkům. V tomto směru může investorovi napovědět o důvěryhodnosti určitého celku rating, udělovaný specializovanými společnostmi neboli ratingovými agenturami. Obecně jsou vnímány jako emitenti s velmi malým rizikem vlády vyspělých států, jež vydávají dluhopisy, či velké domácí či mezinárodní společnosti s dobrými hospodářskými výsledky.124 V této souvislosti bych však ráda upozornila na zvyšující se zadluženost podniků, bank a především i jednotlivých států.125 U řady států dochází již ke snižování ratingu. Domnívám se tedy, že při investování do podílových fondů s dluhopisovými investičními nástroji je důležité sledovat regionální zaměření fondu. Příloha E, jež obsahuje srovnávací tabulku ratingového ohodnocení vybraných zemí, podává přehled o současných hodnotách ratingu vybraných zemí udělených 2 ratingovými agenturami, a to Moody’s a Fitch. Nejvyšší možný rating byl např. již odebrán ratingovou agenturou Moody’s Francii i Velké Británii. V současnosti je aktuálním tématem hrozba snížení ratingu zemí eurozóny kvůli přístupu k záchraně Kypru. Za zdůraznění stojí také skutečnost, že v současné tržní ekonomice narůstají rozdíly v ekonomické, respektive politické síle jednotlivých subjektů. Tento fakt vážně ovlivňuje fungování celé ekonomiky i společnosti. Investor si z takové informace může odnést především to, že je pro něj vždy méně rizikové investovat do větších a silnějších celků, jelikož ty mají vždy možnost lepší pozice či možnost záchrany před případným úpadkem.126 4.5.2 Riziko ekonomického prostředí Riziko ekonomického prostředí v sobě zahrnuje skutečnost, že makroekonomický vývoj ovlivňuje všechny subjekty na finančním trhu. Dle ekonomických podmínek na trhu se mění potřeby i pozice jednotlivých subjektů na trhu a dochází tak i ke změnám v očekávání budoucího vývoje, a tím k ovlivnění investičních rozhodnutí. V důsledku reakcí subjektů 124

FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.CZ. Rizika investování [online]. REJNUŠ, Oldřich. Krizové faktory vývoje světové ekonomiky a důvody možného rozpadu Eurozóny [přednáška]. 126 REJNUŠ, Oldřich. Krizové faktory vývoje světové ekonomiky a důvody možného rozpadu Eurozóny [přednáška]. 125

44

na trhu dochází ke změnám cen finančních aktiv, ke změnám úrokových sazeb či změnám v prodejnosti jednotlivých investičních instrumentů neboli v jejich likviditě. Mezi nejvýznamnější makroekonomická rizika nepochybně patří měnové a inflační riziko.127 Je-li investováno do nástrojů v cizích měnách, je zcela pravděpodobné, že bude výsledek investování během investičního horizontu ovlivněn změnami kurzu dané zahraniční měny k domácí měně. Inflace může také výrazně ovlivnit výsledek investování, jelikož snižuje kupní sílu peněz. V důsledku inflace mohou mít tedy výnosy z investování v budoucnosti pro investora jinou hodnotu než v současnosti. V této souvislosti považuji za důležité, aby se investor vždy informoval o tom, jak jsou tato rizika u daného investičního instrumentu velká a případně volil takové produkty, jež tyto rizika buď eliminují, nebo alespoň snižují. Jednou z možností, jak eliminovat měnové riziko je investovat do podílového fondu, jenž investuje do domácích investičních instrumentů. Druhou možností je volit takové podílové fondy, jež měnové riziko zajišťují, a tím přispívají ke snížení volatility hodnoty portfolia fondu. Inflační riziko je možné pokrýt či snížit správnou volbou investičního instrumentu. Pokud dochází k růstu inflace, je možné očekávat i zvýšení tržních úrokových sazeb, což působí na snižování cen fixně úročených dluhopisů. Fixně úročené dluhopisy tedy ztrácejí svou cenu. V době vysoké inflace je tedy pro investora jednoznačně výhodnější investovat do variabilně úročených dluhopisů, jejichž volatilita není tolik vysoká jako u fixně úročených dluhopisů. Je třeba poznamenat, že otázka rostoucí inflace je v současné světové ekonomice aktuálním tématem, jelikož banky uvádí do oběhu spoustu peněz. Přestože nyní inflace výrazně neroste, z uvedeného důvodu je růst inflace v budoucnosti pravděpodobný.128 S ekonomickým vývojem souvisí také politický vývoj, hospodářská politika i měnová politika centrálních bank. To vše ovlivňuje postavení a reakce jednotlivých subjektů na trhu a především je ovlivňována také důvěra investorů. Současnost je charakteristická spíše zvyšující se nedůvěrou.129 4.5.1 Riziko investičního produktu Riziko investičního produktu spočívá v tom, že každý investiční instrument s sebou nese již od své povahy různou míru rizika.130 Obecně existuje několik základních druhů investičních instrumentů, mezi nimiž jsou i takové druhy, jež tvoří nástavbu ostatních druhů. Od této skutečnosti se také odvíjí míra rizika daného nástroje. Klasické investiční cenné papíry jsou charakteristické tím, že výnosy i vývoj jejich tržních cen nezávisí na žádných jiných investičních instrumentech. Jsou tedy závislé pouze na svých vlastnostech, právech souvisejících s držbou a situaci emitenta. Od těchto klasických investičních instrumentů může být však odvozený další druh investičních instrumentů, a to termínové derivátové nástroje. 127

FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.CZ. Rizika investování [online]. REJNUŠ, Oldřich. Krizové faktory vývoje světové ekonomiky a důvody možného rozpadu Eurozóny [přednáška]. 129 REJNUŠ, Oldřich. Krizové faktory vývoje světové ekonomiky a důvody možného rozpadu Eurozóny [přednáška]. 130 FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.CZ. Rizika investování [online]. 128

45

Tržní cena takového nástroje se odvíjí od investičního instrumentu tvořícího jeho podkladové aktivum. Zde je tedy navíc přebíráno riziko podkladového aktiva. Nad těmito dvěma druhy investičních nástrojů stojí dále standardní cenné papíry fondů kolektivního investování, jejichž tržní cena se pohybuje v závislosti na investičních aktivech, obsažených v portfoliu fondu. V portfoliu fondu mohou být tedy obsaženy jak klasické investiční instrumenty, tak deriváty, a to dle stanovené investiční strategie. Na základě těchto tří uvedených druhů investiční instrumentů mohou být dále vytvářeny strukturované produkty, jejichž možnosti pro vytváření takových produktů jsou prakticky neomezené. Jedná se o finanční investiční instrumenty, jež slučují základní vlastnosti klasických investičních nástrojů, případně i cenných papírů kolektivního investování, s vlastnostmi derivátů.131 V této souvislosti je krizovým faktorem pro investora neustálé vytváření nových druhů finančních investičních instrumentů z důvodu příliš liberálních podmínek a zároveň nedostatečná a mezinárodně nedokonalá harmonizace státní regulace.132 Pro investora do podílových fondů je tedy důležité sledovat přesnou strukturu portfolia, co se týče aktiv, a dále si uvědomit rizika, jež jsou spojená s investováním do investičních instrumentů odvozovaných od dalších aktiv. Pokud si je investor vědom všech rizik, je na jeho rozhodnutí, zda je příslušné riziko pro něj akceptovatelné.

131

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy, str. 201-206. REJNUŠ, Oldřich. Krizové faktory vývoje světové ekonomiky a důvody možného rozpadu Eurozóny [přednáška].

132

46

5 Analýza vybraných podílových fondů Tato kapitola se věnuje analýze podílových fondů, jež byly vybrány jako vhodné pro investování drobného investora. Před samotnou analýzou byl proveden výběr podílových fondů formou průzkumu trhu, jehož výsledky představí první část této kapitoly. Při výběru podílových fondů jsou zohledněny vybrané krizové faktory, plynoucí z předchozí části práce.

5.1 Průzkum trhu a výběr vhodných podílových fondů Za účelem zjištění soudobých možností investování do podílových fondů pro drobné investory byl proveden průzkum trhu, jehož výsledky vyobrazuje příloha C. Prostřednictvím Patria Plus byly vygenerovány všechny podílové fondy uváděny jako fondy AKAT ČR. Z vygenerovaných podílových fondů byly následně k další analýze vybrány fondy podle kritéria domicilace fondu v České republice a denominace fondu v české koruně. Konkrétně byly vygenerovány fondy v kategoriích podle jejich investičního zaměření dle dělení AKAT ČR na fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, smíšené fondy a akciové fondy. K další analýze nebyla vybrána pouze kategorie fondy fondů, od níž byla pozornost odkloněna z důvodu obecně vyšších nákladů i z důvodu omezeného rozsahu práce. Pro účely této práce jsem pozměnila kategorii peněžního trhu na kategorii peněžního trhu a velmi krátkodobých investic a dle kritéria investičního horizontu byly do této kategorie přeřazeny vybrané fondy s velmi krátkodobým investičním horizontem z ostatních kategorií. To vše za účelem lépe vypovídající následné komparace fondů.133 Příloha C tedy vyobrazuje podílové fondy s domicilací v ČR a denominací v české koruně kategorizované do fondů peněžního trhu a velmi krátkodobých investic, do dluhopisových fondů, smíšených fondů a akciových fondů. U těchto podílových fondů bylo následně zjišťováno, zda jsou pro účely této práce vhodné pro investování drobných investorů, což bylo posuzováno nejen samotným určením vhodného investora fondem, nýbrž také minimální výší investice.134 Po překročení limitu minimální výše vstupní investice 5 000 Kč již fond nebyl považován pro účely této práce za vhodný pro drobného investora. Dalšími zjišťovanými položkami u fondů byla velikost fondu135, rizikově-výnosový profil fondu136, zajištění měnového rizika, investiční horizont a vznik fondu137. Každá tato položka má své opodstatnění pro výběr fondů k následující analýze. První kritériem výběru vhodných fondů pro další analýzu byla velikost fondu, podle níž byly fondy v příloze seřazeny. Druhým kritériem byla skutečnost, zda je fond zajištěn proti měnovému riziku. Pokud byla splněna první 2 kritéria, musel fond splnit podmínku 133

Konkrétně se jedná o ISČS – Sporoinvest, IKS Krátkodobých dluhopisů, Pioneer Sporokonto, AXA CZK Konto. ČPI – OPF Konzervativní je sice investiční společností řazen také do dluhopisových fondů, avšak portál Patria jej řadí do fondů peněžního trhu, proto jej nebylo nutné přeřazovat. 134 Minimální výše investice je v příloze uváděna v pořadí: První jednorázová investice/Následná jednorázová investice/Pravidelná investice. 135 Data o velikosti fondu byla čerpána z Patria Plus k počátku dubna 2013 pro jednotnost údajů. 136 Údaje čerpány vždy ze Sdělení klíčových informací jednotlivých fondů. 137 Za vznik fondu byl považován vždy buď rok samotného povolení k činnosti, nebo otevření podílového fondu.

47

určité historie na trhu, podstatné bylo tedy i datum vzniku fondu. Rizikově-výnosový profil a investiční horizont byl sledován především z důvodu, zda daný fond nevybočuje těmito položkami z příslušné kategorie fondů.138 Vybrané podílové fondy k další analýze jsou v příloze C zaznačeny šedě, přičemž odůvodnění výběru je uvedeno v následujících podkapitolách u příslušné kategorie analyzovaných fondů.

5.2 Fondy peněžního trhu a velmi krátkodobých investic Na základě průzkumu trhu fondů AKAT ČR je v kategorii fondů peněžního trhu a velmi krátkodobých investic zařazeno 8 podílových fondů s domicilací v České republice a denominací v Kč. Z těchto 8 fondů je možné 2 podílové fondy považovat za nevhodné a zároveň nepřístupné drobným investorům, jelikož jsou určeny pro institucionální a bonitní klientelu. Ze zbylých 6 podílových fondů, jež považuji za vhodné pro investování drobné klientely, jsem na základě výše uvedených kritérií zvolila 3 největší podílové fondy v této oblasti. Vybrané fondy splňovaly všechna kritéria, a to v první řadě zmíněné velikosti, zajištění měnového rizika a také potřebné doby působnosti na trhu. Prvním ze zvolených fondů je fond Investiční společnost České spořitelny, a.s., SPOROINVEST otevřený podílový fond139. Tento fond svou hodnotou majetku 15,6 mld. Kč mnohonásobně převyšuje ostatní fondy, měnové riziko je vždy zajišťováno a na trhu působí již 17 let. Druhý vybraný fond představuje IKS Krátkodobých dluhopisů, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.140 Tento fond je svou velikostí 2,4 mld. Kč druhý největší podílový fond zařazený do této kategorie fondů a působí na trhu již 16 let, přičemž měnové riziko je zajištěno vždy tak, aby minimálně 80 % aktiv bylo denominováno v měně fondu, tedy v Kč. Takové měnové zajištění považuji z dostačující, a proto byl tento fond také vybrán k následující analýze. Konzervativní otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s. byl vybrán jako třetí fond kategorie fondů peněžního trhu a krátkodobých investic.141 Byl zvolen stejně jako předcházející fondy na základě své velikosti, a to umístěním na třetí pozici s hodnotou majetku 2,1 mld. Kč. Již 12. rokem působí na trhu a měnové riziko je minimalizováno tak, že jsou zahraniční investice z větší části měnově zajišťovány.142 5.2.1 Investiční společnost České spořitelny, a.s., SPOROINVEST otevřený podílový fond Pro analýzu podílového fondu, vhodného pro nejméně rizikové investování byl zvolen fond ISČS SPOROINVEST, jenž je nově zařazen jako dluhopisový, avšak přesněji jde o fond

138

Na základě těchto kritérií byly přeřazeny vybrané fondy do kategorie peněžního trhu a velmi krátkodobých investic. 139 Dále používán název zkráceně jako ISČS SPOROINVEST OPF nebo ISČS SPOROINVEST nebo pouze Sporoinvest. 140 Dále používán název zkráceně jako IKS Krátkodobých dluhopisů. 141 Dále používán název zkráceně jako ČPI – OPF Konzervativní nebo Konzervativní fond ČP INVEST. 142 Tuto skutečnost uvádí infolist fondu, avšak měnové zajištění není pevně dáno Statutem fondu, byl tedy zvolen spíše na základě důvěry poskytované informace infolistem.

48

velmi krátkodobých investic.143 Fond ISČS Sporoinvest působí na českém trhu již od roku 1996, kdy vznikl jako otevřený podílový fond, splňující požadavky práva Evropské unie. Jedná se tedy o standardní fond, jenž může být na základě této skutečnosti nabízen mimo ČR případně i v jiných členských státech EU. Ve statutu tohoto fondu je vymezen investiční cíl, jenž spočívá v růstu hodnoty podílových listů podílníků při současné minimalizaci možnosti ztráty v horizontu 6 měsíců, přičemž cíle je dosahováno širokou diverzifikací portfolia a aktivním řízením úrokového rizika. Splnění cíle měří fond dosažením výkonnosti nad výkonností benchmarku, jenž je sestaven ze 75 % z krátkodobé mezibankovní úrokové míry, 3M PRIBID, a z 25 % z indexu podnikových dluhopisů s vysokým investičním ratingem, E1XSHDG.144 Výnosy fondu jsou vždy reinvestovány. Investiční společnost udává rizikově-výnosový profil tohoto fondu v hodnotě 2 na stupnici 1-7, což pro investora znamená nižší potenciální výnosy, avšak zároveň i nižší potenciální riziko. Doporučený investiční horizont je více než 1 rok. Minimální výše investice je 100,- Kč, což je výhodou především pro velmi málo bonitní subjekty. Aby mohl investor svým podílem vstoupit do tohoto fondu, musí být schopen hradit poplatky uvedené v tabulce č. 8. Vstupní poplatek fondu činí aktuálně 0,3 %, což představuje poplatek distributorovi za obstarání nákupu podílových listů. Výstupní poplatek není u tohoto fondu stanoven, přičemž poplatek za správu fondu je účtován ve výši 0,6 % hodnoty majetku ročně. Celkově je majetek fondu zatěžován náklady zhruba ve výši 0,77 % ročně. Tabulka č. 8 Nákladovost fondu Sporoinvest Vstupní poplatek Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

0,3 % 0,6 % 0,77 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporoinvest [online]

Výkonnost fondu (p. a.) v letech 2002 až 2011 předkládá graf č. 3, jenž zároveň zobrazuje komparaci výkonnosti fondu se stanoveným benchmarkem. Z této komparace je možné usuzovat, jak byl fond úspěšný v plnění svých investičních cílů. Z grafu je viditelné, že v prvních třech letech sledovaného období se fondu velmi dařilo, a to ať už ve srovnání s benchmarkem, který byl velkou mírou přesahován, nebo obecně co se týče možných dosažitelných výnosů na trhu jeho investičního zaměření. V období mezi rokem 2005 až 2007 se výkonnost fondu dostala pod 2 % ročně při držení kroku s benchmarku, přičemž ale v roce 2007 se již výkonnost dostala o více než jeden procentní bod pod úroveň benchmarku. Nejhorších výsledků ve výkonnosti dosáhl fond v roce 2008, a to konkrétně -3 %. V tomto roce byl rozdíl mezi výkonností fondu a benchmarku velmi razantní, více než 6 procentních bodů. Nicméně rozdíl byl způsoben především použitím mezibankovních sazeb v konstrukci benchmarku, které v době finanční krize neodrážely vývoj reálné hodnoty nástrojů peněžního 143

Původní kategorií byl fond peněžního trhu, změna nastala na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/65/ES za dne 13. 7. 2009 a následné novelizace Zákona o kolektivním investování 189/2004 Sb, investiční strategie však zůstala zachována. 144 ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporoinvest [online].

49

trhu. Výkonnost fondu byla rovněž ovlivněna kreditními událostmi dluhopisů Lehman Brothers a islandských bank.145 V roce 2009 fond opět překonal výrazným způsobem benchmark o celé 2 procentní body a zároveň dosáhl výkonnosti 3,6 %. Po roce 2008 nastal opět pokles ve výkonnosti. Obecně by se dalo říci, že fond své cíle plnil poměrně úspěšně, mimo roky 2007, 2008 a 2011 výrazně přesahoval stanovený benchmark. Graf č. 3 Výkonnost fondu (p.a.) Sporoinvest v komparaci s benchmarkem 4,00%

3,60% 3,20%

3,20%

3,00%

2,60%

2,40%

2,10% 2,10% 1,70%

2,00% 1,20%

1,50% 1,20%

1,70% 1,60% 1,30%

1,60% 1,30%

1,00%

0,60% 0,30% -0,10%

0,00% -1,00%

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Fond Benchmark

-2,00% -3,00% -3,00%

-4,00%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporoinvest [online]

Pro investování ve fondu tohoto typu zaměření jsou podstatné informace spíše o roční výkonnosti fondu vzhledem ke krátkodobosti investičního horizontu, avšak pro úplnost informací o fondu pokládám za vhodné se zmínit také o výkonnosti v delším časovém období, jež udává tabulka č. 9. Pokud by bylo bráno v úvahu, že investor vložil své prostředky do fondu již v období vzniku fondu, do současnosti by došlo k jejich zhodnocení 3,81 % ročně, což pokládám za pozitivní výsledek u tohoto typu fondu. V horizontu posledních 10 let by však prostředky investora byly zhodnoceny pouze 1,25 % ročně, přičemž v posledních 5 letech nedosahovalo zhodnocení prostředků ani celé procento, nýbrž pouhých 0,7 %. Podobně tomu je v 3letém horizontu s výkonností 0,77 % ročně. Pro investory, jež tento fond využily ke zhodnocení svých úspor v uplynulých 12 měsících, byla investice nejspíš zklamáním, jelikož zhodnocení dosahovalo pouhých 0,86 %. Tato hodnota nestačila ani na pokrytí inflace, jež dosahovala v roce 2012 výše 3,3 %. Tabulka č. 9 Výkonnost fondu k 28. 3. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

Výkonnost p.a. 0,86% 0,77% 0,70% 1,25% 3,81% Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporoinvest [online]

Hodnota podílového listu od založení fondu stabilně rostla, k jedinému výkyvu hodnoty došlo po roce 2008, kdy fond dosáhl výše uvedené záporné výnosnosti. Vývoj hodnoty podílového listu je vyobrazen v příloze D. Co se týče volatility, domnívám se, že fond zcela odpovídá obecné charakteristice fondů tohoto investičního zaměření, jelikož volatilita je velmi nízká. 145

ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporoinvest [online].

50

Co se však týče zhodnocení, v posledních letech fond nezhodnocuje prostředky investora v krátkodobém horizontu, jak by se očekávalo od tohoto typu fondu. Je-li brána v úvahu navíc zmíněná výše inflace, nedosahuje zhodnocení prostředků investora ani na ochranu hodnoty jeho majetku. Investor by se neměl zajímat pouze o výkonnost a nákladovost fondu, jako tomu často v praxi bývá, ale jeho zájem by měl směřovat také ke složení portfolia fondu, od něhož se následně odvíjí především výkonnost fondu. V portfoliu fondu Sporoinvest je uplatňována široká diverzifikace, což přispívá k minimalizaci rizikovosti fondu. Největší část portfolia v současnosti tvoří dluhopisy s variabilním kuponem ve výši 58,92 %. Druhý největší podíl v portfoliu tvoří bankovní depozita s 22,52 %, přičemž významný podíl 12,64 % zaujímají také dluhopisy s pevným kuponem. Portfolio dále obsahuje také pokladniční poukázky a podílové listy jiných fondů, avšak podíl těchto typů aktiv je velmi malý. Regionálně se fond zaměřuje z 50,16 % na aktiva v České republice a druhá polovina portfolia se soustřeďuje s menšími podíly do USA, Německa, Slovenska, Rakouska, Velké Británie, Polska a jiných zemí. Uvedené údaje o struktuře portfolia shrnují grafy č. 4. Grafy č. 4 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013

22,52%

12,64% 4,94% 0,98%

58,92%

Dluhopisy s pevným kuponem Pokladniční poukázky

ČR Německo Rakousko

14,73%

Podílové listy

Slovensko

8,05% 4,33% 4,23%

Dluhopisy s variabilním kuponem Depozita

6,44% 4,66% 7,41%

50,16%

Polsko Velká Británie USA Ostatní země

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporoinvest [online]

5.2.2 IKS Krátkodobých dluhopisů, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Jako druhý podílový fond pro analýzu byl na základě výše zmíněných kritérií zvolen IKS Krátkodobých dluhopisů. Tento fond vznikl v roce 1997 jako fond s původním názvem IKS Peněžní trh, OPF IKS KB, a.s., následně byl přejmenován na IKS Peněžní trh PLUS, OPF IKS KB, a.s. Od 3. 6. 2012 již nese současný název uvedený výše. Ze stejných důvodů jako fond ISČS Sporoinvest byl přeřazen do kategorie dluhopisových fondů. IKS Krátkodobých dluhopisů je fondem speciálním, tedy nesplňuje požadavky práva EU a může být nabízen pouze na území ČR. Za investiční cíl fondu je považováno zhodnocení majetku fondu v krátkodobém až střednědobém investičním horizontu, a to investicemi na trhu depozit, nástrojů peněžního trhu a dluhopisů s krátkou až střednědobou splatností nebo obdobných cenných papírů. 51

Záměrem je současně překonat běžnou výši úroků u termínovaných vkladů a zhodnocení konzervativních fondů peněžního trhu a v dlouhém horizontu i výnos krátkodobých úrokových sazeb. Fond nestanovuje žádný benchmark za účelem posouzení splnění svých cílů. Rizikově-výnosový profil tohoto fondu je uváděn hodnotou 2 na stupnici 1-7. Investiční společnost doporučuje investiční horizont pro investování do tohoto fondu minimálně 1 až 1 a půl roku. Výnosy tohoto fondu jsou vždy reinvestovány. IKS Krátkodobých dluhopisů je druhým největším podílovým fondem v oblasti peněžního trhu a velmi krátkodobých investic, a to s hodnotou majetku 2,4 mld. Kč. Minimální výše první investice pro jednorázové investování činí 5 000,- Kč, přičemž každá následná musí dosahovat výše minimálně 300,- Kč. Pro pravidelné investování je minimální výše investice vždy 300,- Kč. Pro vstup do tohoto fondu je povinen investor uhradit vstupní poplatek ve výši 0,3 %, přičemž následně je mu zúčtován vždy správcovský poplatek ve výši 0,8 % ročně. V případě, že investor bude chtít odprodat své podílové listy, není stanoven žádný výstupní poplatek. Celková nákladovost fondu činila v roce 2011 0,9 %. Nákladovost fondu shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 10 Nákladovost fondu IKS Krátkodobých dluhopisů Vstupní poplatek Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

0,3 % 0% 0,8 % 0,9 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat IKS KB. IKS Krátkodobých dluhopisů [online]

Jelikož fond nesleduje žádný benchmark, graf č. 5 se zaměřuje pouze na roční průměrnou výkonnost fondu v období od roku 2002 do roku 2011. Z grafu lze vyčíst, že mimořádně úspěšný byl fond v roce 2002 s výkonností 4 %. V roce 2003, 2004 a 2009 bylo zhodnocení prostředků podílníků ještě ucházející, jelikož se pohybovalo mezi 2 a 3 procenty. V ostatních letech nebyly výsledky fondu nijak pozitivní, jelikož se pohybovaly pod úrovní 2 %, přičemž v roce 2008 byla výkonnost v záporných hodnotách dokonce -7,3 % a v roce 2010 a 2011 se zhodnocení prostředků blížilo k nule. Graf č. 5 Výkonnost fondu (p.a.) IKS Krátkodobých dluhopisů 6,00% 4,00%

4,00% 2,00%

2,10% 2,40% 1,90% 1,70%

2,90% 1,30% 0,50%

0,10%

0,00% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Fond

-2,00% -4,00% -6,00% -8,00%

-7,30%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat IKS KB. IKS Krátkodobých dluhopisů [online]

52

Tabulka č. 11 uvádí informace o průměrné roční výkonnosti fondu v horizontu více let. Pokud by investor držel své prostředky ve fondu již od jeho vzniku, zhodnotily by se mu jeho úspory 2,88 % ročně. Na tomto výsledku má pravděpodobně největší podíl výkonnost fondu v prvních letech jeho působení na trhu, jelikož v horizontu posledních deseti let již fond zhodnocoval prostředky podílníků pouze 0,62 % ročně. V horizontu posledních 5 let se neúspěch v roce 2008 i v letech 2010 a 2011 podepsal na zhodnocení majetku fondu značně a výkonnost fondu činí v tomto období -0,45 %. Ani v tříletém období posledních let nebyl fond ve výkonnosti úspěšný. Za posledních 12 měsíců sice fond dosáhl výkonnosti 1,5 %, avšak ani tuhle hodnotu nepovažuji za uspokojující výsledek investora. Hodnota majetku by touto investicí v posledním roce uchována nebyla, jelikož průměrná inflace za rok 2012 ve výši 3,3 % by nebyla překonána. Tabulka č. 11 Výkonnost fondu k 8. 4. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

0,64 % −0,45 % 0,62 % 2,88 % Výkonnost p.a. 1,50 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat IKS KB, IKS Krátkodobých dluhopisů [online]

Hodnota podílového listu fondu se až do roku 2008 zvyšovala stabilním tempem. Po tomto roce však došlo ke snížení hodnoty a i přes malý růst se nevrátila již na původní úroveň roku 2008. Až na tento pokles však vývoj hodnoty podílového listu fondu nebyl volatilní, což se od tohoto typu fondu očekává. Popsaný vývoj hodnoty podílového listu uvádí příloha D. Grafy č. 6 zaměřují pozornost na strukturu portfolia fondu, a to nejdříve dle investičního zaměření aktiv fondu a následně dle regionálního zaměření aktiv fondu. Portfolio fondu tvoří z 85,23 % dluhopisy, přičemž zbylých 12,41 % aktiv je investováno do hotovosti a 2,36 % do jiných podílových fondů. Konkrétně tento fond investuje pouze do státních dluhopisů, do dluhopisů vydaných bankou nebo zahraniční bankou se sídlem ve státě Evropské unie či municipální dluhopisy. Regionálně zaměřuje fond své investice především do České republiky, a to 46,67 % portfolia, následně do Španělska (13,82 %), do Francie (9,71%), Itálie (9,64 %) a s menšími podíly do dalších zemí. Grafy č. 6 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 Česká republika Španělsko

2,18% 2,60% 1,31% 6,45%

2,36% 12,41%

Francie Itálie

7,61%

Dluhopisy

46,67%

9,64%

Hotovost

Nizozemsko USA

9,71%

Podílové fondy

13,82%

85,23%

Velká Británie EUROZÓNA Lucembursko

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat IKS KB, IKS Krátkodobých dluhopisů [online]

53

5.2.3

Konzervativní otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s. Konzervativní fond ČP INVEST byl založen v roce 2001 jako otevřený podílový a standardní fond. Investiční cíl fondu spočívá ve zhodnocení aktiv v krátkodobém a střednědobém horizontu nad úroveň krátkodobých úrokových sazeb při vysoké likviditě146 a nízké volatilitě aktiv, čehož se snaží dosáhnout diverzifikovaným portfoliem147 do peněžních nástrojů a dluhových převoditelných cenných papírů aktivním řízením. Tento fond nesleduje ani nekopíruje žádný benchmark. Fond je růstovým fondem a průběžné výnosy tedy nejsou vypláceny. Rizikově-výnosový profil je k tomuto fondu přiřazen na úrovni 2 v rámci stupnice 1-7, pro investora to tedy znamená nízké potenciální výnosy i nízké riziko, stejně jako tomu bylo u předchozích fondů. Doporučený investiční horizont je u tohoto fondu o něco kratší než u ostatních, a to 6-12 měsíců. Výše první investice pro jednorázové investování musí dosahovat minimálně 3 000 Kč a další investice může proběhnout již s částkou od 500 Kč. Chce-li investor investovat pravidelně, musí mít připravené měsíčně minimálně 500 Kč. Všechny výnosy tohoto fondu jsou reinvestovány. Podle tabulky č. 12 lze usuzovat o nákladovosti tohoto fondu, jež je podle údajů velmi nízká. Investiční společnost si neúčtuje poplatky ani za vstup do fondu ani za výstup z fondu. Poplatek za obhospodařování fondu činí pouze 0,2 %, přičemž celková nákladovost dosahuje výše 0,79 %. Tabulka č. 12 Nákladovost Konzervativního fondu ČP INVEST Vstupní poplatek

Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

0% 0% 0,2 % 0,79 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě ČP INVEST, Konzervativní fond ČP INVEST [online]

Následující graf se zabývá roční výkonností fondu a zároveň komparací této výkonnosti s výkonností benchmarku. Jak lze vidět, výkonnost fondu je po celé sledované období v kladných číslech. Dokonce i rok 2008, jenž byl pro ostatní fondy krizový, překonal tento fond s výkonností 2,8 %. Ba naopak, tento rok společně s rokem 2009, kde zhodnocení prostředků bylo 3,9 %, patřil k nejúspěšnějším rokům. Mimo rok 2004 již v ostatních letech výkonnost fondu nepřesáhla hranici dvou procent. Nejméně úspěšný byl fond v roce 2011 se zhodnocením pouhých 0,9 %. Jak již bylo uvedeno, v současnosti již pro sledování cílů fondu není stanoven benchmark, avšak až do roku 2011 tomu tak bylo. Ve srovnání s benchmarkem byl fond velmi úspěšný, benchmark byl výkonností fondu přesahován poměrně výrazně, a to většinu uvedeného období mimo rok 2002, 2007 a rok 2008.

146 147

Prostředky jsou k dispozici obvykle do 7 pracovních dnů. Tento fond diverzifikuje především dle emitentů.

54

Graf č. 7 Komparace výkonnosti (p.a.) Konzervativního fondu ČP INVEST s benchmarkem 4,50% 3,90%

4,00% 3,50%

3,10% 2,80%

3,00% 2,50% 2,00% 1,50%

2,30%

2,10%

Fond

1,90% 1,80% 1,60%

1,30%

1,60%

1,50%

1,20%

1,20%

Benchmark

1,40%

1,00%

0,90%

1,00%

1,50%

0,90%

0,50%

0,20%

0,00% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČP INVEST. Konzervativní fond ČP INVEST [online]

Investiční společnost zveřejňuje u tohoto fondu v delším horizontu pouze výkonnost jednoroční, tříletou a pětiletou. Příslušné údaje zobrazuje následující tabulka. V horizontu uplynulých 5 let byly prostředky ve fondu zhodnoceny ročně 2,24 %. V tříletém období dosáhlo zhodnocení o něco méně, a to 1,46 %. Za posledních 12 měsíců byl majetek fondu zhodnocen o 2,12 %. Přestože jsou výsledky fondu v tomto směru o něco pozitivnější než u předcházejících fondů, stále tato výkonnost nestačí k pokrytí inflace a dosahuje zhodnocení, jež mohou nabídnout i bankovní produkty jako je spořicí účet. Tabulka č. 13 Výkonnost fondu k 3. 4. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

1,46 % 2,24 % Výkonnost p.a. 2,12 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČP INVEST. Konzervativní fond ČP INVEST [online]

Hodnota podílového listu již od založení fondu neustále roste bez větších výkyvů. Tento vývoj ilustruje příslušný graf v příloze D. Za velmi pozitivní považuji také to, jakým způsobem překonal fond krizové období okolo roku 2008, jež na růstu hodnoty podílového listu nezanechalo žádné dopady. Fond je určen pro konzervativní investory a krátkodobé investování a tomu odpovídá i portfolio fondu. Prostředky fondu jsou alokovány především do termínovaných vkladů u důvěryhodných bank, do státních pokladničních poukázek a státních a firemních dluhopisů, přičemž u každého typu jsou stanovené investiční limity. Do vkladů může být investováno max. 20 % majetku fondu, přičemž v současnosti fond do vkladů neinvestuje. Do dluhopisů může být investováno neomezeně a tento typ investičního nástroje je využíván nejvíce. Fond v současnosti investuje 53,05 % celého portfolia do domácích dluhopisů a 31,8 % do zahraničních dluhopisů. Zbylých 15,15 % je alokováno do krátkodobých pokladničních poukázek. Aktuální strukturu portfolia dle typu aktiv zobrazuje graf č. 8.

55

Graf č. 8 Struktura portfolia dle typu aktiv k 28. 2. 2013 Dluhopisy domácí 15,15%

53,05%

Dluhopisy zahraniční

31,80%

Pokladniční poukázky krátkodobé

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČP INVEST. Konzervativní fond ČP INVEST [online]

Zajímá-li se investor o více informací k portfoliu fondu, investiční společnost zveřejňuje také rozdělení aktiv podle splatnosti a podle sektorů a podle ratingu. Podle splatnosti tvoří největší podíl na aktivech fondu cenné papíry s variabilním kuponem, a to 37,5 %. Významné podíly tvoří investiční nástroje se splatností do 1 roku (27,8 %), a se splatností 1-3 roky (26,2 %). Minimální podíly poté tvoří hotovost (3,1 %), finanční nástroje se splatností 3-5 let (4 %) a nástroje s delší splatností nad 5 let (1,5 %). Sektorově fond investuje nejvíce do státních a mezinárodních institucí, bankovnictví a finančních služeb. Největší podíl v portfoliu fondu mají investiční nástroje subjektů s ratingem AA (41 %), s ratingem A (24 %) a ostatní (16,1 %).148

5.3 Dluhopisové fondy Z průzkumu trhu prostřednictvím portálu Patria Plus vyplynulo, že mezi fondy AKAT ČR se vyskytuje 17 dluhopisových fondů s domicilací v ČR a denominací v české koruně. Z těchto fondů jsem 6 podílových fondů posoudila jako nevhodné pro investování drobných investorů z uvedených důvodů v příloze C. Ostatních 11 fondů teoreticky splňuje předpoklady k investování drobného investora, a proto jsou k nim v dané příloze uvedeny další podrobné informace. Po seřazení fondů dle jejich velikosti se na prvních příčkách umístily s 12 mld. Kč Investiční společnost České spořitelny, a. s., SPOROBOND - otevřený podílový fond149, s 3,3 mld. Kč KB Dluhopisový, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.150 a s 2,7 mld. Kč Fond korporátních dluhopisů OPF ČP INVEST investiční společnost, a. s.151 Všechny tyto fondy splňují nejen kritérium velikosti fondu, nýbrž také kritérium zajištění proti měnovému riziku. Fond ISČS SPOROBOND sice měnové zajištění nemá pevně stanovené Statutem, avšak v Klíčových informacích pro investory je uvedeno, že měnové riziko je většinou zajišťováno a ISČS na svých webových stránkách uvádí jako jednu z výhod fondu skutečnost, že díky zajištění nepůsobí na fond měnové riziko. Navíc portfolio fondu je 148

ČP INVEST. Konzervativní fond ČP INVEST [online]. Dále používán název zkráceně jako ISČS SPOROBOND OPF nebo ISČS SPOROBOND nebo jen Sporobond. 150 Dále používán název zkráceně jako KB Dluhopisový. 151 Dále používán název zkráceně jako ČPI – OPF Korporátních dluhopisů nebo Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST. 149

56

z 80 % tvořeno investičními nástroji denominovanými v Kč. Z těchto důvodů jsem se tedy rozhodla, že měnové zajištění tohoto fondu je dostačující. Fond KB Dluhopisový se zaměřuje na investiční nástroje denominované pouze v Kč, měnové riziko zde tedy nevzniká. Investiční společnost ČP INVEST zajišťuje měnové riziko u Fondu korporátních dluhopisů ČP INVEST, aby snížila volatilitu hodnoty portfolia. Tento fond byl tedy také zvolen k další analýze. 5.3.1 Investiční společnost České spořitelny, a. s., SPOROBOND otevřený podílový fond ISČS SPOROBOND OPF vznikl v roce 1997 jako otevřený podílový fond, což vyplývá také z celého názvu fondu. Mimo tuhle kategorizaci je možné fond zařadit také do standardních fondů. Investičním cílem tohoto fondu je růst hodnoty podílových listů podílníků fondu při minimalizaci možnosti ztráty v horizontu 2 let. Cíl je naplňován prostřednictvím široké diverzifikace investic a aktivním řízením úrokového rizika. Záměrem fondu je také překonat v dlouhodobém horizontu výkonnost benchmarku, jenž je pro tento fond sestaven ze 75 % z indexu českých státních dluhopisů, G0CZ, a z 25 % z indexu podnikových dluhopisů, ERS0HDG.152 ISČS přiřazuje tomuto fondu rizikově-výnosový profil v hodnotě 3 ve stupnici 1-7, což představuje nižší až střední potenciální výnosy i riziko. Doporučený investiční horizont je minimálně 3 roky. Minimální výše investiční činí 100,- Kč, což je výjimečně nízká částka. Aby však investor mohl začít s investováním, musí zaplatit distributorovi vstupní poplatek ve výši 1 % hodnoty kupovaných podílových listů. V případě zpětného odprodeje podílových listů není účtován společností poplatek. Za obhospodařování majetku si investiční společnost účtuje 0,9 % z průměrné hodnoty majetku fondu ročně. Celková nákladovost fondu se pohybuje okolo hodnoty 1,13 %. Tabulka č. 14 Nákladovost fondu Sporobond Vstupní poplatek Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

1% 0% 0,9 % 1,13 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporobond [online]

Výkonnost fondu Sporobond znázorněná grafem č. 9 byla v uvedeném období od roku 2002 do roku 2011 poměrně volatilní. Škála dosahovaných hodnot se pohybovala od – 1,7 % v roce 2008 až 7,1 % v roce 2009. Nejlepších výsledků dosáhl fond v letech 2002 (6,8 %), 2004 (6,3 %) a v již uvedeném roce 2009 (7,1 %). Naopak nejhorší výsledky fond vykázal v roce 2007 a 2008, kde se výkonnost fondu pohybovala pod -1 %. V komparaci s benchmarkem byl Sporobond ve většině let úspěšný. Benchmark nebyl překonán pouze v krizovém období 2007, 2008 a 2011. Dlouhodobě však plnění investičních cílů srovnáním výkonnosti s benchmarkem hodnotím kladně, jelikož mimo 3 uvedených let byl benchmark opakovaně překonán.

152

ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporobond [online].

57

Graf č. 9 Komparace výkonnosti fondu (p.a.) Sporobond s benchmarkem 8,00% 7,00%

7,10%

6,80% 6,30%

6,30% 5,60%

6,00% 5,00%

5,00%

4,40% 4,20%

3,80% 3,80%

4,00%

3,10%

3,00% 2,00%

1,80% 1,60%

2,00% 1,00%

3,40% 2,80%

0,10%

Fond Benchmark

-0,60%

0,00% -1,00%

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-1,20%

-2,00%

-1,70%

-3,00%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporobond [online]

U dluhopisových fondů by měla investora zajímat nejvíce výkonnost v horizontu 3 a více let, jíž se zabývá následující tabulka. V uplynulém období 3 let zhodnotil fond prostředky vložené do fondu poměrně úspěšně, a to průměrně 5,24 % ročně. V pětiletém horizontu je hodnota průměrného ročního zhodnocení o něco málo nižší, a to 4,71 %. V uplynulých 12 měsících došlo ke zhodnocení majetku fondu o 8,12 %, což pokládám za velmi pozitivní. V případě, že investor má prostředky alokované v tomto fondu již od založení fondu, do dnešní doby by se jeho úspory zhodnotily o 5,06 %. Tabulka č. 15 Výkonnost fondu k datu 28. 3. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

8,12% 5,24% 4,71% 3,33% 5,06% Výkonnost p.a. Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporobond [online]

Hodnota podílového listu fondu se již od založení fondu vyvíjí stále rostoucím tempem, jež bylo narušeno pouze obdobím mezi rokem 2006 a 2009. V tomto období se také zvýšila volatilita hodnoty cenného papíru. V ostatním období považuji volatilitu za nižší či střední. Tento vývoj ilustruje graf v příloze D. Z grafů č. 10 lze vyčíst, jaká je struktura portfolia fondu. Z prvního uvedeného grafu je zřejmé, že nejvíce prostředků fondu je alokováno do státních dluhopisů (59,18 %). Podstatná část aktiv je umisťována i do jiných podílových fondů (15,25 %). Zbylých 14,3 % je investováno do depozit a 11,27 % do korporátních dluhopisů. Jak vyplývá z druhého grafu, většina aktiv je regionálně investována do České republiky, malá část do USA a Německa a zbytek směřuje do ostatních zemí EU. Je vhodné také zmínit, že většina portfolia je investována do subjektů s ratingem Aa či A.

58

Grafy č. 10 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013

15,25%

11,27% 14,30%

Korporátní dluhopisy

1,04% 2,93% 16,03%

Depozita

ČR USA

Státní dluhopisy 59,18%

Ostatní EU

Německo 79,99%

Podílové fondy

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporobond [online]

5.3.2 KB Dluhopisový, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Další možností pro investování drobného investora do dluhopisového fondu je podílový fond KB Dluhopisový. Tento otevřený podílový fond vznikl na počátku roku 2007 a působí tedy na trhu již 7. rokem. Je nabízen pouze na území ČR, jelikož nesplňuje požadavky práva EU a je tudíž fondem speciálním. Fond si klade za cíl co nejvyšší zhodnocení majetku fondu, jehož chce dosáhnout kapitálovým zhodnocením a úroky plynoucími z dluhových cenných papírů, včetně hypotečních zástavních listů, a také nástrojů s fixním výnosem. Současně usiluje o zachování nízkého tržního rizika investičních nástrojů. Záměrem je zhodnotit podílový list ve střednědobém horizontu více než je běžná výše termínovaných vkladů a běžného zhodnocení fondů peněžního trhu.153 Rizikově-výnosový profil tohoto fondu je ohodnocen úrovní 3 v rozmezí stupnice 1-7. Doporučená doba investice je u tohoto fondu 2 roky. Chce-li investor jednorázově vložit své prostředky do fondu, jeho investice musí být minimální výše 5 000 Kč, pro každou následnou investici postačí investorovi 300 Kč. Je-li záměrem investora investovat pravidelně, u tohoto fondu má možnost již s 300 Kč měsíčně. Výnosy jsou reinvestovány, jedná se tedy o růstový fond. Nákladovost fondu KB Dluhopisový shrnuje následující tabulka. V případě nákupu podílových listů je investor povinen uhradit vstupní poplatek ve výši 1 %. Stejnou procentuální výši si správa fondu účtuje ročně za obhospodařování majetku. Celkově bývá majetek fondu zatížen 1,17 %. Tabulka č. 16 Nákladovost fondu KB Dluhopisový Vstupní poplatek Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

1% 0% 1% 1,17 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat IKS KB. KB Dluhopisový [online]

Následující graf uvádí výkonnost fondu (p.a.) v jednotlivých letech jeho existence. V roce založení fondu dosahovala výkonnost -2 %. V následujících letech však tento

153

IKS KB. KB Dluhopisový [online].

59

počáteční neúspěch fond napravil a cíle byly plněny poměrně úspěšně. Největší zhodnocení dosáhl v roce 2008, 2009 a 2012, kdy hodnotil prostředky investorů nad úrovní 5,4 %. Graf č. 11 Výkonnost fondu (p.a.) KB Dluhopisový 10,00%

8,86%

8,00%

6,30% 5,40%

6,00%

4,00%

4,00%

3,60%

Fond

2,00% 0,00% -2,00% -4,00%

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-2,00%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat IKS KB. KB Dluhopisový [online]

V případě dluhopisového fondu a s ním souvisejícího investičního horizontu kolem 2-3 let by investora měla jistě zajímat následující tabulka, v níž je uvedena průměrná roční výkonnost v delších horizontech. Vložil-li investor své prostředky do tohoto fondu před 3 lety, byly by zhodnoceny ročně 4,86 %. V případě pětiletého horizontu by došlo k většímu zhodnocení, a to 5,38 %. Prostředky vložené do fondu již na počátku jeho vzniku by se do současnosti zhodnotily 4,25 %. Hodnota podílového listu v prvních dvou letech od založení fondu spíše stagnovala, avšak následně od roku 2009 se vyvíjela rostoucím tempem. Tento vývoj je vyobrazen v příslušném grafu přílohy D. Vývoj hodnoty podílového listu považuji za mírně volatilní, což odpovídá investičnímu zaměření fondu. Tabulka č. 17 Výkonnost fondu k 8. 4. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

4,86 % 5,38 % 4,25 % Výkonnost p.a. 7,85 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat IKS KB, KB Dluhopisový [online]

Následující grafy ilustrují strukturu portfolia dle typu aktiv a dle zemí, do kterých investice fondu směřují. Z grafů lze vyčíst, že všechny prostředky fondu jsou investovány do českých korunových investičních nástrojů. Tím je vyloučeno u tohoto fondu měnové riziko. Převážná část majetku fondu směřuje do státních dluhopisů (84,37 %), může však být doplněno o dluhopisy municipalit a domácích podniků, čímž se fond snaží zvyšovat výnosový potenciál portfolia fondu. Při řízení úrokového rizika není správa fondu nijak limitována v oblasti splatnosti portfolia fondu a fond tedy využívá široké spektrum splatností, které určuje podle makroekonomické prognózy. Dluhopisy v portfoliu často odráží emise aktuálně vydané Ministerstvem financí ČR.154

154

IKS KB. KB Dluhopisový [online]

60

Graf č. 12 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013

14,11%

Dluhopisy

Česká republika

Hotovost 85,89%

100%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat IKS KB. KB Dluhopisový [online]

5.3.3

Fond korporátních dluhopisů otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s. Poslední zvolený fond spadající do kategorie dluhopisových fondů představuje Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST. Tento fond vznikl již v roce 1993, avšak otevřen byl v roce 2001. Jako otevřený podílový fond působí na českém trhu již 13. rokem. Fond splňuje požadavky práva EU a je tedy fondem standardním. Fond si stanovuje za cíl zhodnotit aktiva fondu ve střednědobém horizontu nad úroveň průměru dluhopisových fondů při různých scénářích vývoje úrokových sazeb. Fond v současnosti nestanovuje referenční výkonnost v podobě benchmarku. Rizikově-výnosový profil tohoto fondu je na úrovni 4 v rámci stupnice 1-7, což je o jednu úroveň výše než u předcházejících dluhopisových fondů. To pravděpodobně souvisí také s investičním zaměřením fondu, kterým se budu zabývat následně. Doporučeným investičním horizontem jsou minimálně 3 roky. Pro první jednorázovou investici musí mít investor připravené prostředky ve výši minimálně 3 000 Kč, pro každou následnou již postačí 500 Kč. Pravidelně investovat může investor začít s 500 Kč měsíčně. Nákladovost Fondu korporátních dluhopisů ČP INVEST ilustruje následující tabulka. Vstupní poplatky do fondu jsou procentuálně odstupňované dle výše investované částky. Čím více prostředků investor investuje, tím více je investiční společnost ochotna snížit vstupní poplatek. Procentuální výše vstupního poplatků se liší pro jednorázovou a pravidelnou investici a pohybuje se v rozmezí od 0,3 % až po 1 %. Výstupní poplatek není u tohoto fondu stanoven. Ročně si investiční společnost účtuje za obhospodařování fondu 1,9 % z průměrné hodnoty vlastního kapitálu fondu za účetní období. Celkově je majetek fondu zatížen náklady ve výši 2,07 %.

61

Tabulka č. 18 Nákladovost Fondu korporátních dluhopisů ČP INVEST Vstupní poplatek J* P** do 99 999 Kč 1% od 100 000 Kč 0,8 % do 499 999 Kč od 500 000 Kč 0,5 % do 999 999 Kč od 1 000 000 Kč 0,5 % od 2 499 999 Kč od 2 500 000 Kč 0,5 % do 2 999 999 Kč od 3 000 000 Kč 0,3 % * Jednorázová investice ** Pravidelná investice Pramen: Vlastní konstrukce [online]

Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

0%

1,9 %

2,07 %

1% 0,8 % 0,6 % 0,5 %

0,4 %

na základě dat ČP INVEST, Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST

Předmětem následujícího grafu je dosahovaná výkonnost v období od roku 2002 do roku 2011. Přestože již v současnosti není stanovován benchmark, v uvedeném období tomu tak ještě bylo, proto je pozornost zaměřena také na komparaci výkonnosti fondu s výkonností benchmarku. Na první pohled je zřejmé, že fond vykazoval v uvedeném období velmi nevyrovnaný vývoj výkonnosti. Rozpětí mezi nejnižším a nejvyšším ročním zhodnocením je velmi vysoké, a to mezi lety 2008 s propadem -17,7 % a 2009 se zhodnocením 39,3 %. V ostatních letech stojí za povšimnutí rok 2002 se zhodnocením prostředků 9 % a rok 2010 s 8,4% zhodnocením. Zbylé roky hodnotím výkonnost fondu negativně, o čemž ostatně vypovídají nízké hodnoty výkonnosti v grafu. Jak lze ale vidět, ani referenční výkonnost nedosáhla lepšího zhodnocení, benchmark byl ve většině let překonán mimo rok 2004, 2007 a 2011. Graf č. 13 Komparace výkonnosti (p.a.) Fondu korporátních dluhopisů ČP INVEST 50,00% 39,30%

40,00% 30,00%

20,20%

20,00% 10,00% 0,00% -10,00% -20,00%

9,00% 4,80% 6,10% 2,00% 2,90% 2,10% 4,00% 0,10% 1,70% -0,80%

8,40% 5,00% -1,00%

Fond 0,70%

Benchmark

-0,30%

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -6,40%

-1,60%

-17,70%

-30,00%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČP INVEST, Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST [online]

62

U dluhopisového fondu je pro investora podstatná informace především o výkonnosti v období doporučeného investičního horizontu, což jsou v tomto případě 3 roky. Přestože byl vývoj výkonnosti v předcházejících letech tolik volatilní, zhodnocení v roce 2009 napomohlo fondu průměrně zhodnotit prostředky fondu za poslední tři roky 5,63 % ročně. V 5letém horizontu dosáhl zhodnocení 7,18 %. Uvedené informace shrnuje tabulka č. 19. Hodnota podílového listu rostla od založení fondu poměrně pomalým tempem, přičemž mezi lety 2008 a 2010 došlo k velkému poklesu hodnoty. Ta se však rychle vrátila na původní úroveň a po tomto období se tempo růstu hodnoty podílového listu mírně zrychlilo. V uvedeném období tedy fond vykázal poměrně vysokou volatilitu. Vývoj hodnoty podílového listu je k tomuto fondu znázorněn opět v příloze D. Tabulka č. 19 Výkonnost fondu k 3. 4. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

5,63 % 7,18 % Výkonnost p.a. 8,11 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČP INVEST, Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST [online]

Již z názvu fondu vyplývá, že předmětem investičního zájmu fondu jsou především korporátní dluhopisy. Mimo korporátní dluhopisy fond investuje také do státních dluhopisů, do dluhopisů nadnárodních institucí a do municipálních dluhopisů. Následující graf jasně vypovídá o tom, že 89,48 % portfolia je investována do zahraničních dluhopisů a pouhých 10,52 % směřuje do dluhopisů domácích. Měnové riziko je sice zajišťováno, ale investora by měly zajímat také ostatní rizika a s tím související regionální zaměření investic fondu. Jak vyplývá z grafu struktury portfolia dle zemí, nejvíce prostředků fondu je alokováno do Ruska, a to 42,2 %. Významnou část portfolia tvoří investice do Maďarska, Kazachstánu a do jiných zemí. Menší části portfolia směřují do ČR a Rakouska. Dluhopisy v portfoliu mohou být ratingově ohodnoceny i neohodnoceny, většinou je však investováno do dluhopisů ohodnocených uznávanou ratingovou agenturou stupněm Baž BBB+. Co se týče odvětví, nejvíce je investováno do bankovního sektoru, do finančních služeb a státních a mezinárodních institucí. Splatnost cenných papírů v portfoliu se pohybuje téměř z poloviny v období 1-3 roky, ze čtvrtiny 3-5 let a menším podílem poté cenné papíry s variabilním kuponem, hotovost a nejmenší podíl tvoří cenné papíry se splatností v horizontu nad 5 let a do 1 roku.

63

Grafy č. 14 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 Rusko 10,52%

Maďarsko

19,1%

Dluhopisy domácí

42,2%

4,5%

Dluhopisy zahraniční

6,1% 8,5%

89,48%

12,4%

Kazachstán Česká republika Rakousko Ostatní

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČP INVEST, Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST [online]

5.4 Smíšené fondy Průzkum trhu prostřednictvím Patria Plus prokázal, že v oblasti fondů AKAT ČR se vyskytuje 29 smíšených podílových fondů, jejichž sídlo se nachází v ČR a denominace fondu je v české koruně. Z tohoto počtu jsem 7 fondů posoudila jako nevhodné pro investování drobného investora z důvodů uvedených v příslušné příloze C. 22 podílových fondů je teoreticky vhodných pro investování drobného investora. Údaje v příloze C však potvrzují, že v oblasti smíšených fondů není měnové riziko obecně tolik zajišťováno, jako tomu bylo u fondů předcházejících kategorií. Z tohoto důvodů nebyly vybrány k analýze 3 největší podílové fondy, nýbrž bylo vybíráno z fondů ostatních, jež splňují podmínku minimalizace měnového rizika. Prvním fondem, u něhož dochází k převážnému zajištění měnového rizika, je Pioneer - dynamický fond, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond155. Tento fond je svou velikostí 1,5 mld. Kč 4. největším fondem v této oblasti. 5. největší fond s majetkem 1,2 mld. Kč u smíšených fondů představuje J&T PERSPEKTIVA smíšený otevřený podílový fond, J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s.156 a jelikož splňuje všechna požadovaná kritéria, stal se také předmětem následující analýzy. Posledním vybraným fondem k analýze je Smíšený otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s.157 Tento fond je svou velikostí přibližně 0,7 mld. Kč až 10. v pořadí. Jak lze vidět v příloze C, mezi posledními 2 zvolenými fondy se vyskytují ještě 2 podílové fondy, splňující kritérium měnového zajištění, avšak výrazně vybočují svým doporučeným investičním horizontem. Mým záměrem v oblasti smíšených fondů je srovnávat fondy spíše pro střednědobou investiční strategii a zároveň srovnávat fondy podobné, co se týče hlavních uváděných kategorií. 5.4.1 Pioneer – dynamický fond, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond Pioneer – dynamický fond je otevřeným podílovým fondem, jenž působí na trhu již od roku 1995. Fond je kategorizován jako fond speciální. Investiční společnost představuje tento fond 155

Dále používán název zkráceně jako Pioneer – dynamický fond. Dále používán název zkráceně jako J&T PERSPEKTIVA. 157 Dále používán název zkráceně jako Smíšený fond ČP INVEST. 156

64

jako smíšený fond s balancovaným portfoliem. Statut fondu říká, že investičním cílem fondu je dosáhnout kapitálového zhodnocení majetku fondu investováním do diverzifikovaného portfolia investičních nástrojů. Fond od roku 2011 nekopíruje ani nesleduje žádný index ani benchmark. Rizikově-výnosový profil Pioneer – dynamického fondu je ohodnocen úrovní 5 v rámci stupnice 1-7. Doporučený investiční horizont je u tohoto fondu více jak 5 let. K jednorázovému investování potřebuje investor pro první investici prostředky ve výši minimálně 5 000 Kč, avšak následně může investovat již s částkou 1 000 Kč. Chce-li investor investovat pravidelně, je mu to umožněno již od částky 500 Kč měsíčně. Pro vstup do fondu musí být investor schopen uhradit vstupní poplatky, jež jsou odstupňované dle výše jeho investice. Jak znázorňuje následující tabulka, vstupní poplatek se pohybuje v rozmezí 1,5 % až 3 %. Výhodou je u tohoto fondu sleva 10 % ze vstupního poplatku v případě, že se investor rozhodne platit tento poplatek předem. V případě zpětného odprodeje podílových listů není účtován žádný výstupní poplatek. Ročně si investiční společnost účtuje poplatek za správu fondu ve výši 2 %, přičemž po započtení všech nákladů je celková nákladovost fondu 2,29 %. Tabulka č. 20 Nákladovost fondu Pioneer – dynamický fond Vstupní poplatek

Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

do 100 000 Kč 3,00 % od 100 000 Kč vč. 2,75 % 0% 2,00 % 2,29 % od 250 000 Kč vč. 2,25 % od 500 000 Kč vč. 1,50 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat PIONEER Investments. Pioneer – dynamický fond [online]

Výkonnost fondu a komparaci výkonnosti s benchmarkem v období 2002 až 2011 lze pozorovat v následujícím grafu. Výkonnost fondu má za sebou velmi volatilní vývoj, kdy dosahovala nejnižší hodnoty -24,39 % v roce 2008 a nejvyšší hodnoty 14,89 % v roce 2009. Nízkých hodnot dosahovala rovněž v roce 2002, 2007 a 2011. Naopak za dobré výsledky považuji léta 2003, 2005, 2006 a 2009. Tyto fakta potvrzují poměrně vyrovnaný poměr úspěšných a neúspěšných období. Co se týče benchmarku, jak lze vidět z grafu č. 15, fond poměrně přesně kopíroval stanovený benchmark, avšak nedařilo se mu ho překonávat.

65

Graf č. 15 Komparace výkonnosti fondu Pioneer – dynamický fond 20,00% 8,32% 7,87%

10,00%

3,44% 2,71%

5,00%

8,44% 7,07% 3,70% 2,64%

0,27%

0,00% -5,00%

14,89% 14,87%

13,12% 13,02%

15,00%

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -4,07% -5,51%

-2,04%

-10,00%

Fond Benchmark

-15,00% -20,00% -17,00%

-17,04% -22,69% -24,39%

-25,00% -30,00%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat PIONEER Investments. Pioneer – dynamický fond [online]

Následující tabulka ilustruje výkonnost fondu (p.a.) v delším časovém období. Lze z ní tedy zjistit, jakým způsobem výše popsaný vývoj výkonnosti jednotlivých let působil na prostředky investora ve fondu za určité časové období. Vložil-li investor prostředky do tohoto fondu již v době založení fondu a držel je tam až do současnosti, došlo by ke zhodnocení prostředků pouze ve výši 0,06 % ročně. V horizontu 10 let nebylo zhodnocení příliš vyšší. Investora by zde měla zajímat především výkonnost zhruba pětiletého období, což je doporučený investiční horizont. I zde je výkonnost fondu 0,65 % zklamáním. Tabulka č. 21 Výkonnost fondu k 4. 4. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

8,07% 2,59% 0,65% 0,17 % 0,06% Výkonnost p.a. Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat PIONEER Investments. Pioneer – dynamický fond [online]

Od založení fondu docházelo s velkými výkyvy k růstu hodnoty podílového listu až do roku 1999, kdy dosahovala hodnota podílového listu nejvyšší úrovně. Poté však hodnota klesala až na nejnižší úroveň v roce 2003. Po velmi mírném růstu došlo v roce 2008 k opětovnému poklesu. Od tohoto období do současnosti hodnota podílového listu jen velmi mírně roste a zdaleka nedosahuje hodnoty před rokem 1999. Tento vývoj ukazuje příslušný graf v příloze D. Volatilita tohoto fondu je tedy výrazná, avšak to odpovídá tomuto typu fondu. Za neúspěch považuji to, že se fondu nedaří v dlouhodobém období zvyšovat hodnotu podílového listu. Fond se snaží splnit své stanovené cíle prostřednictvím široce diverzifikovaného portfolia. Obecně se zaměřuje především na akcie, dluhopisy a další investiční nástroje obchodované na trhu České republiky a zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj158. Orientační neutrální alokaci portfolia tvoří 40 % tuzemské státní dluhopisy, 5 % nástroje peněžního trhu, 55 % akcie společností obchodovaných na trzích střední a východní Evropy.159 Skutečné složení portfolia zobrazuje graf č. 16. V současnosti je největší část 158 159

Dále používána zkratka OECD. PIONEER Investments. Pioneer – dynamický fond [online].

66

portfolia (49,31 %) alokována do zahraničních akcií a do českých kuponových dluhopisů (35,32 %). Menší podíly tvoří v portfoliu české akcie, zahraniční kuponové dluhopisy, hotovost a další aktiva. Akciová část portfolia je zaměřena především na oblast finančních služeb (23,13 %) a petrochemie (12,55 %). Graf č. 16 Struktura portfolia dle typu aktiv k IV. kvartálu 2012 České akcie 5,74% 5,38% 5,34% 4,28%

Zahraniční akcie České dluhopisy kupónové

35,32%

49,31%

Zahraniční dluhopisy - kupónové Hotovost Další aktiva

Pramen: Vlastní konstrukce na základě PIONEER Investments. Pioneer – dynamický fond [online]

5.4.2 J&T PERSPEKTIVA smíšený otevřený podílový fond, J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. J&T PERSPEKTIVA je otevřeným a zároveň speciálním fondem, jenž působí na českém trhu od roku 2001, kdy začaly být vydávány podílové listy fondu. Investičním cílem fondu je v dlouhodobém horizontu dosáhnout kapitálového růstu. Fond nestanovuje ani nesleduje žádný index či benchmark. Výnosy jsou u tohoto fondu plně reinvestovány. Fondu je investiční společností přiřazen rizikově-výnosový profil hodnotou 3 v rámci stupnice 1-7. Investiční společnost doporučuje u tohoto fondu držet prostředky ve fondu minimálně 3 roky. Investor může investovat do tohoto fondu s prostředky od 300 Kč. Informace o nákladovosti fondu J&T PERSPEKTIVA předkládá následující tabulka. Při vstupu do fondu je povinen uhradit investor vstupní poplatek ve výši 3 %, přičemž v případě zpětného odprodeje podílových listů je mu zúčtován poplatek ve výši 2 % hodnoty podílových listů. Ročně náleží investiční společnosti poplatek za správu fondu 2 %. Celkově je majetek fondu zatížen náklady 2,24 %. Tabulka č. 22 Nákladovost fondu J&T PERSPEKTIVA Vstupní poplatek Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

3% 2% 2% 2,24 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST. J&T PERSPEKTIVA [online]

Následující graf se zaměřuje na výkonnost (p.a.) fondu v předcházejících 10 letech. Z uvedených dat je zřejmé, že fond se poměrně stabilně pohyboval v kladných číslech s výjimkou roku 2011, kdy došlo k poklesu výkonností na hodnotu -0,8 %. Z průměru vystupují roky 2003, kdy došlo ke zhodnocení majetku 5,6 % a rok 2008 se zhodnocením 4,5 %. V ostatních letech se výkonnost pohybovala okolo 3 % ročně. 67

Graf č. 17 Výkonnost fondu (p.a.) J&T PERSPEKTIVA 6,00%

5,60%

5,00%

4,50%

4,00% 3,20%

3,00%

3,90%

3,60%

3,50% 3,10%

2,90%

2,80%

Fond

2,00% 1,00% 0,00% -1,00%

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -0,80%

-2,00%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST. J&T PERSPEKTIVA [online]

Za velkou nevýhodu tohoto fondu považuji poskytnutí málo informací o fondu. To se projevuje např. v následující tabulce, jelikož investiční společnost udává výkonnost pouze za posledních 12 měsíců a výkonnost od založení. Výkonnost od založení je uváděna jako výkonnost p.a. a činí 36,37 %. Domnívám se však, že takto vysoká hodnota může být zkreslena skutečností, že v roce 2002 došlo ke sloučení fondu J&T PERSPEKTIVA a J&T Asset Management, investiční společnost a.s., VYSOČINA – otevřeného podílového fondu.160 Tato informace se odráží také ve vývoji hodnoty podílového listu, jak demonstruje příslušný graf v příloze D. Na základě dostupných informací nebylo možné adekvátně zhodnotit výkonnost fondu v delším horizontu. Tabulka č. 23 Výkonnost fondu k 8. 4. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

36,37 % Výkonnost p.a. 0,75 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST. J&T PERSPEKTIVA [online]

J&T PERSPEKTIVA je fondem poměrně specifickým, což se projevuje především ve skutečnosti, že investice nejsou žádným způsobem omezeny, a to ani na určité odvětví, stát či region, ani na určitý druh aktiv. Není stanoven ani vzájemný poměr složek aktiv v portfoliu a je tedy možná i vysoká koncentrace jednotlivých typů aktiv.161 V současnosti se portfolio fondu skládá z aktiv, uvedených v grafu č. 18. Největší část portfolia je tvořena zahraničními akciemi, přičemž druhý největší podíl tvoří domácí dluhopisy. Významná část portfolia je dále tvořena zahraničními dluhopisy a v neposlední řadě domácí hotovostí a domácími akciemi. Další nedostatek tohoto fondu vidím v tom, že fond neposkytuje informace o struktuře portfolia, co se týče zahraničních zemí, do nichž jsou alokovány prostředky fondu.

160

J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST. Obnovení odkupu u fondu J&T AM PERSPEKTIVA-S od 5. 8. 2002 [online]. 161 J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, J&T PERSPEKTIVA [online].

68

Graf č. 18 Struktura portfolia dle typu aktiv k 31. 3. 2013 Akcie domácí Dluhopisy domácí

0,06% 11,36% 6,24% 2,12% 1,35%

Hotovost domácí 18,84%

6,14%

53,87%

Akcie zahraniční Podílové listy zahraniční Dluhopisy zahraniční Pohledávky Ostatní

Pramen: Vlastní konstrukce na základě J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST. J&T PERSPEKTIVA [online]

5.4.3

Smíšený otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s. Smíšený fond ČP INVEST byl založen investiční společností ČP INVEST v roce 1993. Fond je kategorizován jako otevřený a zároveň standardní podílový fond. Investiční společnost stanovila investičním cílem fondu dosáhnout zhodnocení aktiv v dlouhodobém časovém horizontu prostřednictvím diverzifikovaného portfolia. Fond do roku 2011 sledoval benchmark, proto bude následně zohledněn v komparaci s výkonností fondu. V současnosti však již benchmark stanovován není. Investiční společnost ČP INVEST ohodnocuje rizikově-výnosový profil tohoto fondu hodnotou 4 na stupnici 1-7, přičemž doporučuje tento fond investorům, jež mají zájem investovat alespoň na dobu 5 let.162 Minimální výše první investice činí u tohoto fondu 3 000 Kč, přičemž každá následná investice je možná již od 500 Kč. Pravidelně může investor začít investovat již s 500 Kč měsíčně. Vstupní poplatek do fondu je odstupňovaný dle výše plánované investované částky, a to rozdílně podle toho, zda jde o investování jednorázové či pravidelné. U jednorázového investování se poplatek pohybuje v rozmezí 1 % až 4 %, u pravidelného investování je rozmezí poplatku 2,5 % až 4 %. Platí opět pravidlo, čím víc investor investuje, tím nižší je vstupní poplatek do fondu. Výstupní poplatek u tohoto fondu není účtován. Za obhospodařování fondu si společnost stanovuje poplatek 2 % ročně, přičemž celkově je majetek fondu zatížen náklady 2,35 %.

162

ČP INVEST, Smíšený fond ČP INVEST [online].

69

Tabulka č. 24 Nákladovost fondu Smíšený fond ČP INVEST Vstupní poplatek J*

P**

Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

4,0 % 4,0 % do 99 999 Kč od 100 000 Kč 3,0 % 3,7 % do 499 999 Kč od 500 000 Kč 2,0 % 3,3 % do 999 999 Kč 0% 2% od 1 000 000 Kč 2,0 % 3,0 % od 2 499 999 Kč od 2 500 000 Kč 2,0 % do 2 999 999 Kč 2,5 % 1,0 % od 3 000 000 Kč * Jednorázová investice ** Pravidelná investice Pramen: Vlastní konstrukce na základě ČP INVEST, Smíšený fond ČP INVEST [online]

TER

2,35 %

Na základě dalšího grafu je možné posoudit výkonnost v jednotlivých letech období 2002 až 2011. Největších výkyvů ve výkonnosti dosáhl fond v letech 2002, 2008 a 2009, přičemž v prvních dvou uvedených letech šlo o propad výkonnosti nejdříve na -16,1 %, následně na -26,5 % a v roce 2009 naopak k velkému zhodnocení ve výši 24,3 %. Až na rok 2011 si v ostatních letech vedl fond poměrně dobře. Velmi kladně hodnotím přesahování benchmarku fondem, a to většinu uvedeného období. Graf č. 19 Komparace výkonnosti fondu Smíšený fond ČP INVEST s benchmarkem 30,00%

24,30%

20,00% 9,30% 8,70% 5,50% 7,90% 4,80% 4,30% 3,60% 2,00% 1,90%

10,00% 0,00%

7,00% 4,80% 1,00% 1,00%

-0,30%

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Fond Benchmark

-4,40%

-10,00% -11,00%

-20,00% -30,00%

-15,20% -16,10% -26,50%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČP INVEST, Smíšený fond ČP INVEST [online]

Následující tabulka shrnuje údaje o výkonnosti (p.a.) fondu i za víceleté období. Vzhledem k doporučenému investičnímu horizontu 5 let by právě k tomuto období měla výkonnost investora zajímat. Fond vykázal v uplynulém 5letém horizontu výkonnost ve výši 1,46 % ročně, což je poměrně negativní výsledek u tohoto typu fondu. Lepších výsledků fond dosáhl v uplynulém 3letém období, a to při výkonnosti 4,26 % ročně. V uplynulém roce došlo ve fondu k 8% zhodnocení prostředků. Hodnota podílového listu tohoto fondu je v čase velmi 70

volatilní, což vykazuje graf příslušný tomuto fondu v příloze D. Pozitivem je skutečnost, že fond dokázal hodnotu podílového listu vrátit z propadů minimálně na původní úroveň. Tabulka č. 25 Výkonnost fondu k 9. 4. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

8% 4,26 % 1,46 % Výkonnost p.a. Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČP INVEST, Smíšený fond ČP INVEST [online]

Pro investora je podstatná také informace o způsobu investování. Smíšený fond ČP INVEST je aktivně řízen a své portfolio rozkládá na akciovou a dluhopisovou část. Poměr těchto dvou složek se mění v závislosti na fázi hospodářského cyklu či vývoje jednotlivých trhů. Fond klade důraz právě na načasování jednotlivých investic. Jednotlivé akciové tituly vybírá na základě přístupu „stock ranking criteria“163 a dále na základě významného postavení na trhu, komparativní výhody oproti konkurenci, vertikální i horizontální fundamentální analýze a v neposlední řadě kvantitativní analýze.164 Fond má stanovené investiční limity, a to pro vklady max. 50 %, pro dlouhodobé dluhopisy min. 50 %, pro cenné papíry fondu kolektivního investování max. 30 % a pro akcie je také horní limit, a to ve výši 30 %. Regionálně se fond zaměřuje především na české státní dluhopisy a dále na korporátní dluhopisy ze zemí OECD s důrazem na rozvíjející se trhy. Co se týče aktiv podle splatnosti, největší podíl v portfoliu zaujímají investiční nástroje se splatností 3-5 let (25,6 %), poté 1-3 roky (20,7 %). Menší podíly v portfoliu drží investiční nástroje se splatností nad 5 let (9,6 %), do 1 roku (4,1 %), cenné papíry s variabilním kuponem (7,6 %) a hotovost (11 %).165 Současnou strukturu portfolia dle typu aktiv ilustruje následující graf. Největší podíl v portfoliu drží zahraniční dluhopisy, hned vzápětí jsou dluhopisy domácí a významný podíl mají nyní i zahraniční akcie. Graf č. 20 Struktura portfolia dle typu aktiv k 29. 3. 2013 Akcie domácí

4,11% 0,77% 19,00%

45,72% 30,40%

Akcie zahraniční Dluhopisy domácí Dluhopisy zahraniční ETF

Pramen: Vlastní konstrukce na základě ČP INVEST, Smíšený fond ČP INVEST [online]

163

Tato metoda spočívá v preferenci firem, jejichž vážený součet kvantitativních i kvalitativních parametrů je nejvyšší. 164 ČP INVEST, Smíšený fond ČP INVEST [online]. 165 ČP INVEST, Smíšený fond ČP INVEST [online].

71

5.5 Akciové fondy Průzkum trhu prostřednictvím PATRIA PLUS prokázal, že v České republice v současnosti působí 17 akciových podílových fondů dle kategorie Fondy AKAT ČR s domicilací v ČR a s denominací v české koruně. Z těchto 17 akciových podílových fondů jsem 3 podílové fondy vyhodnotila jako nevhodné pro investování drobné klientely. U těchto 3 fondů byla důvodem vysoká minimální investice, což shrnují výsledky průzkumu v příloze C. Zbylých 14 fondů plní teoreticky všechny předpoklady pro investování drobného investora. Po seřazení fondů dle jejich velikosti mezi největší patřily 2 podílové fondy společnosti ISČS, u nichž však nebylo splněno kritérium zajištění měnového rizika. Třetím největším fondem s velikostí majetku 1,7 mld. Kč je Fond globálních značek otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost.166 Zajištění měnového rizika patří u tohoto fondu k hlavním investičním principům, a tak jsou splňovány hlavní kritéria pro postup fondu k další analýze. Přímo za tímto fondem se svou velikostí 1,3 mld. Kč umístil ČSOB akciový mix, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost, otevřený podílový fond167. Investiční společnost uvádí k tomuto fondu, že je měnově zajištěn, a tím je eliminováno riziko vzniku kurzového rozdílu. Tento fond byl tedy také zvolen jako předmět následující analýzy. Vzhledem ke skutečnosti, že dalším vhodným fondem byl fond úzce specializovaný pouze na jeden sektor, vyhodnotila jsem jako další vhodný fond až 6. fond v pořadí podle velikosti. S objemem majetku 1,1 mld. Kč se jedná o Pioneer – akciový fond, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond168. Již v charakteristice fondu je uvedeno, že investice v cizí měně jsou zajišťovány proti měnovému riziku prostřednictvím instrumentů devizového trhu. Tento fond se tedy stal jako poslední fond předmětem následující analýzy. 5.5.1 Fond globálních značek otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s. Fond globálních značek ČP INVEST byl založen v roce 1993 jako otevřený podílový fond a v současnosti je kategorizován jako fond standardní. Investičním cílem tohoto fondu je dosažení zhodnocení aktiv v dlouhodobém horizontu prostřednictvím diverzifikovaného portfolia převoditelných cenných papírů s charakterem, či chováním akcií z ekonomického sektoru. Fond patří mezi fondy s aktivní správou a je fondem růstovým, jelikož veškeré výnosy jsou reinvestovány. Benchmark byl sledován do roku 2011, v současnosti od sestavení referenční výkonnosti investiční společnost upustila. Cílem fondu je zároveň nastavit optimální poměr mezi odhadovanou rizikovostí a očekávanou výnosností.169 Rizikově-výnosový profil tohoto fondu je zařazen k úrovni 6 na stupnici 1-7, což odpovídá výše uvedenému cíli fondu, kterým není minimalizovat riziko, avšak nastavit optimální poměr mezi rizikovostí a výnosností. Fond je vhodný pro investory, kteří chtějí držet své prostředky 166

Dále používán název zkráceně jako Fond globálních značek ČP INVEST nebo ČPI – OPF Globálních značek. 167 Dále používán název zkráceně jako ČSOB akciový mix nebo dle PATRIA PLUS ČSOB Akciový mix. 168 Dále používán název zkráceně jako Pioneer – akciový fond. 169 ČP INVEST. Fond globálních značek ČP INVEST [online].

72

ve fondu minimálně 8 let. Stejně jako u většiny fondu investiční společnosti ČP INVEST, je možné prvně investovat s částkou 3 000 Kč, následně již s částkou 500 Kč. Pravidelná investice je možná již od 500 Kč měsíčně. Informace o nákladovosti fondu shrnuje následující tabulka. Výše vstupního poplatku je odstupňovaná dle výše investované částky, a to rozdílně pro jednorázovou a pravidelnou investici. V tomto ohledu jsou procentuální výše vstupního poplatku stejné jako u předchozího Smíšeného fondu ČP INVEST. Správcovský poplatek ročně činí 2,2 %. Celková nákladovost fondu vychází na 2,53 %. Tabulka č. 26 Nákladovost fondu Fond globálních značek ČP INVEST Vstupní poplatek J*

P**

Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

4,0 % 4,0 % do 99 999 Kč od 100 000 Kč 3,0 % 3,7 % do 499 999 Kč od 500 000 Kč 2,0 % 3,3 % do 999 999 Kč 0% 2,2 % 2,53 % od 1 000 000 Kč 2,0 % 3,0 % od 2 499 999 Kč od 2 500 000 Kč 2,0 % do 2 999 999 Kč 2,5 % 1,0 % od 3 000 000 Kč * Jednorázová investice ** Pravidelná investice Pramen: Vlastní konstrukce na základě ČP INVEST. Fond globálních značek ČP INVEST [online]

Následující graf znázorňuje výkonnost fondu v jednotlivých letech v období 2002 až 2011 v komparaci s výkonností benchmarku, jenž byl stanovován do roku 2011. Jak lze vyčíst z grafu, objevuje se zde podobný vývoj, jako tomu bylo u Smíšeného fondu ČP INVEST. Do záporných čísel se fond dostal v letech 2002 (-12,5 %), 2008 (-38,8 %) a 2011 (-7,3 %). Do velmi úspěšného období se dají zařadit roky 2003 (17,1 %), 2004 (8,3 %), 2006 (9,7 %) a 2010 (11,2 %). Z uvedených dat je tedy zřejmé, že vývoj výkonnosti byl velmi volatilní, což odpovídá tomuto typu fondu.

73

Graf č. 21 Komparace výkonnosti Fondu globálních značek ČP INVEST s benchmarkem 40,00%

33,50% 29,80%

30,00% 20,00%

22,20% 17,10%

10,00% 0,00% -10,00% -20,00%

11,20% 9,20%

8,30% 9,70% 6,10% 9,30% 0,30% 2,60% 2,50% 0,00%

Fond

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -7,30% -8,30%

-12,50%

Benchmark

-18,70%

-30,00% -40,00%

-38,40% -38,80%

-50,00%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČP INVEST. Fond globálních značek ČP INVEST [online]

Jaký vliv měla výkonnost v uvedených letech, zobrazuje následující tabulka. Bohužel fond neuvádí výkonnost za desetileté období ani výkonnost od založení, musí tedy postačit průměrná roční výkonnost za uplynulých 5 let. Ta dosahovala hodnoty 2,97 % a z předchozího grafu je zřejmé, že rok 2008 a rok 2011 výrazně snižuje vykázanou hodnotu. V 3letém horizontu se již rok 2008 neodráží, držel-li tedy investor v tomto fondu prostředky poslední 3 roky, zhodnotily se 6,23 % ročně. Za poslední rok došlo ke zhodnocení 16,79 %. Hodnota podílového listu již od založení vyvíjí velmi volatilně, největší propad hodnoty tedy podílový list zaznamenal v roce 2008, avšak do současnosti se dokázal vrátit opět na hodnotu před tímto propadem. Tento vývoj hodnoty podílového listu je vyobrazen v příloze D. Tabulka č. 27 Výkonnost fondu k 9. 4. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

2,97 % Výkonnost p.a. 16,79 % 6,23 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČP INVEST. Fond globálních značek ČP INVEST [online]

Ve způsobu investování je Fond globálních značek ČP INVEST také podobný Smíšenému fondu ČP INVEST. Jednotlivé společnosti do portfolia vybírá na základě přístupu „stock rating criteria“, dle významného postavení na trhu, komparativní výhody oproti konkurenci, na základě fundamentální analýzy i kvantitativní analýzy a navíc je důležitá silná globální značka.170 Výnosy fondu pocházejí především z akcií silných, světově proslulých firem. Portfolio je obecně tvořeno ze 100 bonitních světových společností, disponujícími nejsilnějšími globálními značkami podle žebříčku společnosti Interbrand. Fond je omezen v investování pouze v limitu pro vklady, a to max. 30 %, do akcií může investovat max. 100 %. Fond investuje dle odvětví velmi diverzifikovaně a výrazně nepřevažuje žádné odvětví. Regionálně správa fondu alokuje prostředky především do USA (55,9 %), následně do EU (28,2 %) a Japonska (5,9 %). Současnou strukturu portfolia dle typu aktiv a dle zemí zobrazují následující grafy. Největší podíl tvoří akcie v dolarech (73,4 %) a akcie v eurech (23,5 %). Portfolio je doplněno hotovostí. 170

ČP INVEST. Fond globálních značek ČP INVEST [online].

74

Grafy č. 22 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 USA 0,70% 0,90% 0,90% 5,90% 2,00% 2,00%

3,10%

EU Japonsko a Korea Kanada

23,50%

Akcie-EUR Akcie-USD

28,20%

55,90%

Hotovost

Švýcarsko Indie

73,40%

Hongkong Brazílie

Pramen: Vlastní konstrukce na základě ČP INVEST. Fond globálních značek ČP INVEST [online]

5.5.2 ČSOB akciový mix, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost, otevřený podílový fond ČSOB akciový mix působí na českém trhu již od svého vzniku v roce 1999. Je otevřeným a zároveň standardním fondem. ČSOB akciový mix lze zařadit mezi fondy s aktivní správou a zároveň mezi fondy růstové, jelikož veškerý zisk je reinvestován. Investiční cíl fondu spočívá ve vhodném výběru investic a pomocí jejich struktury dosažení trvalého růstu hodnoty podílového listu fondu při řízeném omezení rizik.171 Fond nekopíruje ani nesleduje žádný oficiálně stanovený referenční ukazatel. Rizikově-výnosový profil tohoto fondu je ohodnocen úrovní 6 v rámci stupnice 1-7, což pro investora představuje vyšší potenciální výnos při vyšším riziku. Fond je doporučován investorům pouze s dlouhodobým investičním horizontem, minimálně 7 let. Následující tabulka předkládá informace o nákladovosti fondu. Při vstupu do fondu je povinen investor uhradit vstupní poplatek ve výši 2,5 %. V případě, že se rozhodne podílové listy zpětně odprodat, nemusí uhrazovat žádný poplatek. Investiční společnost si za správu fondu účtuje 2 % ročně, přičemž celková nákladovost fondu dosahuje 2,14 %. Tabulka č. 28 Nákladovost fondu ČSOB akciový mix Vstupní poplatek Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

2,5 % 0% 2% 2,14 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě ČSOB, ČSOB akciový mix [online]

V období posledních 10 let byl fond v dosahované výkonnosti poměrně úspěšný mimo roky 2008 a 2011. Stejně jako většina ostatních fondů došlo v těchto letech k velkým propadům, jež znázorňuje následující graf. Ve většině let byl však fond mimořádně úspěšný a dosahoval zhodnocení kolem 10 % i více. Za to byl však propad v roce 2008 o to více hluboký (-48 %).

171

ČSOB. ČSOB akciový mix [online].

75

Graf č. 23 Výkonnost fondu (p.a.) ČSOB akciový mix 30,00% 20,00%

19,30%

22,90%

17,00% 13,80%

10,00%

9,30%

10,00%

8,40% 2,90%

0,00% -10,00%

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -6,80%

-20,00%

Fond

-30,00% -40,00% -50,00%

-48%

-60,00%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČSOB. ČSOB akciový mix [online]

Jak se takto hluboký propad projevil na prostředcích ve fondu za víceleté období, shrnuje následující tabulka. Je zřejmé, že ani úspěšné roky ve výkonnosti nevyvážily propady, které v posledních letech proběhly. V 7letém horizontu, jenž je zároveň doporučovaný jako minimální investiční horizont, došlo k zápornému zhodnocení prostředků ve fondu ve výši -2,27 % ročně. V 5letém horizontu byla hodnota obdobná. Roční průměrná výkonnost fondu v horizontu 1 roku, 3 let a od založení dosahují již kladných hodnot. Pro investora je zajímavá informace o tom, jak se vyvíjí hodnota podílového listu fondu. Do roku 2007 až 2008 hodnota podílového listu rostla volatilně, avšak rychlým tempem vzhůru. Následoval velký propad hodnoty podílového listu na nižší hodnotu než na počátku vzniku fondu a z tohoto propadu se fond stále vzpamatovává a nyní se nachází zhruba v polovině hodnoty podílového listu před tímto propadem. Tento vývoj hodnoty podílového listu je znázorněn v příloze D. Tabulka č. 29 Výkonnost fondu k 11. 4. 2013 1R

3R

5L

7L

od založení

2,97 % Výkonnost p.a. 13,76 % 4,60 % -2,07 % -2,27 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat ČSOB, ČSOB akciový mix [online]

Způsob investování fondu ČSOB akciový mix vychází z přístupu „shora dolů“, pro nějž je základem sestavení portfolia analýza makroekonomických dat se zohledněním specifických faktorů pro jednotlivé země a sektory i aktuálního dění na světových trzích. Poté následuje v určité míře fundamentální analýza na úrovni konkrétních firem.172 Fond se zaměřuje na investování do světových akcií, což potvrzuje i následující graf současné struktury portfolia. Aktiva fondu jsou rozkládána mezi všechny hlavní sektory a fond se tedy nekoncentruje pouze na jedno odvětví. Následující graf zobrazuje také strukturu portfolia dle regionálního zaměření a je zřetelné, že nejvíce aktiv směřuje do USA (66,49 %), poté do Evropy (17,49 %) a Velké Británie (12,71%). Malé procento portfolia (3,31 %) tvoří investice do Japonska.

172

ČSOB. ČSOB akciový mix [online].

76

Grafy č. 24 Struktura portfolia dle typu aktiv 29. 3. 2013 a dle zemí k 1. 3. 2013

1,80%

USA

3,31% 12,71%

Akcie Hotovost

Evropa 17,49% 66,49%

98,20%

Velká Británie Japonsko

Pramen: Vlastní konstrukce na základě ČSOB. ČSOB akciový mix [online]

5.5.3 Pioneer – akciový fond, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond Pioneer – akciový fond byl vytvořen v roce 2000 a na současném trhu působí jako otevřený podílový a speciální fond. Cílem fondu je dosažení kapitálového zhodnocení majetku fondu, a to prostřednictvím investic do diverzifikovaného portfolia akcií a dalších investičních nástrojů a rozvoj při dosažení lepší likvidity, nižšího rizika a vyšší diverzifikace než při individuálních investicích. Zároveň chce fond dosáhnout lepšího zhodnocení investic podílníků než je vývoj indexů zaměřených na globální rozvinuté akciové trhy, v nichž jsou zastoupeny jednotlivé tituly s ohledem na jejich tržní kapitalizaci. Fond sledoval benchmark do konce roku 2011, v současnosti již nesleduje žádný index či ukazatel.173 Rizikově-výnosový profil tohoto fondu se pohybuje na úrovni 6 v rámci stupnice 1-7, investor tedy podstupuje vyšší riziko s tím, že potenciálně může získat vyšší výnosy. Fond je vhodný pro investory s minimálním investičním horizontem 7 let. Při nákupu podílových listů fondu je potřeba uhradit vstupní poplatek ve výši dle plánované částky k investování, podle níž je výše vstupního poplatku procentuálně odstupňovaná. Vstupní poplatek se pohybuje v rozmezí 2,75 % - 3,75 %, více podrobností poskytuje následující tabulka. Výhodou je u tohoto fondu sleva ze vstupního poplatku 10 % v případě platby poplatku předem. Výstupní poplatek u tohoto fondu není stanoven. Podobně, jako je tomu u ostatních fondů, činí výše správcovského poplatku 2 %. Celková nákladovost dosahuje 2,33 % majetku fondu ročně. Tabulka č. 30 Nákladovost fondu Pioneer – akciový fond Vstupní poplatek

Výstupní poplatek

Správcovský poplatek

TER

do 100 000 Kč 3,75% od 100 000 Kč vč. 3,50% 0% 2% 2,33 % od 250 000 Kč vč. 3,25% od 500 000 Kč vč. 2,75% Pramen: Vlastní konstrukce na základě PIONEER Investments. Pioneer – akciový fond [online]

Jak lze vyčíst z následujícího grafu, výkonnost fondu v uplynulém 10letém období vykazuje podobné tendence vývoje jako ostatní akciové fondy. K největším propadům ve výkonnosti 173

PIONEER Investments. Pioneer – akciový fond [online].

77

došlo v roce 2002 (-23,93 %), 2008 (-43,88 %) a 2011 (-10,77 %). K úspěšným letům patřily především roky 2003 (17,19 %), 2005 (12,53 %), 2006 (12,9 %) a 2009 (24,65 %). Graf č. 25 Komparace výkonnosti (p.a.) fondu Pioneer – akciový fond s benchmarkem 30,00% 20,00%

24,65% 21,73%

18,21% 17,19% 12,53% 12,90% 9,00% 11,15% 10,18%

10,00%

3,01%

0,00% -10,00%

7,27% 6,57%

0,50% 0,20%

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -7,78% -10,77%

-20,00%

Fond Benchmark

-30,00% -23,93% -29,68%

-40,00%

-38,77% -43,88%

-50,00%

Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat PIONEER Investments. Pioneer – akciový fond [online]

Tento vysoce volatilní vývoj výkonnosti v uplynulých letech měl negativní dopad na průměrné zhodnocení prostředků za víceleté období. Ani úspěšné roky, co se týče výkonnosti, nepřevážily hluboké propady, což potvrzuje následující tabulka. V 5letém, 10letém období i v období od založení fondu vykazuje fond průměrnou roční výkonnost v negativních číslech. Investoval-li tedy investor do tohoto fondu po dobu investičního horizontu v souladu s uvedeným obdobím, jeho prostředky nebyly vůbec zhodnoceny, ba naopak, jejich hodnota se snížila. Hodnota podílového listu se tedy od založení fondu snížila. Nejúspěšnější období by pro investora v tomto fondu bylo mezi lety 2002 do roku 2007, kdy hodnota podílového listu rostla, volatilně, avšak poměrně rychlým tempem. Od největšího propadu v roce 2008 má hodnota podílového listu tendenci také růst, avšak výkyvy jsou poměrně velké a doposud hodnota dosáhla na polovinu hodnoty roku 2007. Popsaný vývoj zobrazuje graf v příloze D. Tabulka č. 31 Výkonnost fondu k 4. 4. 2013 1R

3R

5L

10L

od založení

2,93 % −2,56 % -0,05 %* −2,12 % Výkonnost p.a. 8,47 % *10letá výkonnost p.a. je uvedena k roku 2011 Pramen: Vlastní konstrukce na základě dat PIONEER Investments. Pioneer – akciový fond [online]

Fond zhodnocuje prostředky fondu prostřednictvím investic do akcií a akciemi souvisejících cenných papírů v rámci globálního trhu. Do portfolia fondu jsou vybírány investice se silnými fundamentálními charakteristikami napříč celou řadou sektorů a odvětví. Mezi sektory s největším podílem patří finanční služby, zboží krátkodobé a dlouhodobé spotřeby, informační technologie a petrochemie.174 Žádný z těchto podílů však není převažující. Jak lze vyčíst z následujícího grafu, největší podíl v portfoliu tvoří v současnosti zahraniční akcie 174

PIONEER Investments. Pioneer – akciový fond [online].

78

(91,89 %). Portfolio je dále doplněno hotovostí a dalšími aktivy. Regionálně své prostředky fond alokuje především do USA (54,41 %) a do Evropy. V Evropě investuje konkrétně do Velké Británie, Německa, Švýcarska, Francie, Nizozemí. Menšími podíly investuje také do Japonska, Kanady a Číny. Jak potvrzuje i následující graf, polovina portfolia je regionálně široce diverzifikovaná. Grafy č. 26 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 USA

7,14%

Japonsko

5,60% 1,58%

0,96%

Zahraniční akcie Hotovost

Velká Británie

2,18% 3,47% 3,45% 3,92% 4,80% 7,65%

Další aktiva 8,21%

91,89%

Německo Švýcarsko 54,41%

Francie Nizozemí Kanada Čína Ostatní

Pramen: Vlastní konstrukce na základě PIONEER Investments. Pioneer – akciový fond [online]

79

6 Doporučení drobnému investorovi při investování do podílových fondů Poslední kapitola práce se věnuje nejprve komparaci analyzovaných podílových fondů tak, aby na základě získaných poznatků mohlo být následně zpracováno doporučení pro investování drobného investora do podílových fondů. Při formulaci doporučení jsou využity také ostatní poznatky z předchozích částí práce.

6.1 Komparace analyzovaných podílových fondů Tato podkapitola je věnována komparaci výše analyzovaných fondů. V prvé řadě bude komparace provedena na základě informací, jež lze vyjádřit především kvantitativně. Další část každé podkapitoly se soustředí na komparaci kvalitativní stránky fondů, a to na specifika či podobnosti daných fondů, zaměření fondů a souvisejících rysů struktury portfolia. 6.1.1 Fondy peněžního trhu a velmi krátkodobých investic Nejprve se zaměřím především na kvantitativní stránku fondů. Základní informace o analyzovaných fondech předkládá následující tabulka. Co se týče velikosti fondu, v této oblasti jednoznačně vyniká ISČS SPOROINVEST, jenž dosahuje více jak 6násobku majetku fondů ostatních. Ostatní fondy, tj. IKS Krátkodobých dluhopisů a Konzervativní fond ČP INVEST jsou dle této veličiny obdobné. ISČS SPOROINVEST a také Konzervativní fond ČP INVEST se řadí mezi fondy standardní, přičemž IKS Krátkodobých dluhopisů je fondem speciálním. Uvedené standardní fondy mohou investorovi zaručit, že jejich investování podléhá o něco přísnějším podmínkám rozložení rizika daných legislativou. Všechny analyzované fondy jsou ohodnoceny rizikově-výnosovým profilem 2 a jsou tedy předurčeny pro investování s nižším rizikem, avšak zároveň s nižšími potenciálními výnosy. Na základě doporučeného investičního horizontu jsou všechny fondy vhodné pro velmi krátkodobé investování, přičemž u fondu Sporoinvest a IKS Krátkodobých dluhopisů je doporučeným investičním horizontem více jak 1 rok, u Konzervativního fondu ČP INVEST přichází v úvahu také investování v době kratší, a to 6-12 měsíců. Odlišnosti fondy nabývají především ve výši minimální investice, kdy fond Sporoinvest je vhodný pro nejméně bonitní investory, jelikož je možné začít investovat již od 100 Kč. U IKS Krátkodobých dluhopisů je možné začít pravidelně investovat již od 300 Kč měsíčně, přičemž při jednorázovém investování vyžaduje nejvyšší vstupní investici z těchto fondů, a to 5 000 Kč. S Konzervativním fondem ČP INVEST lze investovat od 500 Kč měsíčně a jednorázově od 3 000 Kč. V poplatkové politice vyniká jednoznačně Konzervativní fond ČP INVEST, jenž neúčtuje investorovi poplatky spojené se vstupem ani s výstupem z fondu. Ostatní fondy jsou ve výši vstupních poplatků stejné. Co se týče celkové nákladovosti fondu, nejvíce je zatížen náklady majetek IKS Krátkodobých dluhopisů, u zbylých fondů je nákladovost obdobná. Je však třeba zdůraznit, že rozdíly mezi poplatkovými politikami i celkovou nákladovostí fondů neshledávám příliš významnými. Větších rozdílů dosahují fondy ve výkonnosti, což je veličina bezesporu nejvíce sledovaná. Vzhledem ke krátkodobosti doporučeného investičního horizontu, jsem zvolila ke komparaci 80

především výkonnost za posledních 12 měsíců. Nejvíce zhodnotil prostředky v posledním roce Konzervativní fond ČP INVEST ve výši 2,12 %, IKS Krátkodobých dluhopisů zhodnotil prostředky investorů 1,5 % a nejméně zhodnotil prostředky ISČS SPOROINVEST ve výši 0,86 %. Vzhledem k průměrné výši inflace v roce 2012 3,3 % nepovažuji výsledky fondů za pozitivní, jelikož ani jeden z fondů nejenže nezhodnotil prostředky investorů, avšak také neuchoval hodnotu jejich majetku. Je však třeba zdůraznit, že z analýzy trhu vyplynulo, že obecně je trh peněžních fondů v současnosti málo ziskový z důvodu nízkých úrokových sazeb na trhu. Tabulka č. 32 Komparace fondů peněžního trhu a velmi krátkodobých investic dle vybraných veličin Fond

ISČS SPOROINVEST

IKS Krátkodobých dluhopisů 2,4 mld. Kč

Velikost fondu 15,6 mld. Kč Typ fondu Standardní Speciální dle legislativy Rizikově-výnosový 2 2 profil Doporučený >1R 1 - 1,5 R investiční horizont Min. výše investice 100 Kč 5000/ 300/ 300 Kč Vstupní poplatky 0,3 % 0,3 % Výstupní poplatky 0% 0% Celková nákladovost 0,77 % 0,9 % Výkonnost 1 R 0,86 % 1,50 % Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozí analýzy

Konzervativní fond ČP INVEST 2,1 mld. Kč Standardní 2 6 - 12 M 3000/ 500/ 500 Kč 0% 0% 0,79 % 2,12 %

Co se týče struktury portfolia, pokládám za důležité zmínit a komparovat důležité poznatky, jež vyplynuly z předchozí analýzy. Struktura portfolia ISČS SPOROINVESTU je charakteristická tím, že většinovou část portfolia tvoří v současnosti dluhopisy s variabilním kuponem, kolem 60 %. Regionálně je tento fond zaměřen z 50 % na Českou republiku, přičemž druhá polovina portfolia je alokována do Německa, Rakouska, Slovenska, Polska, Velké Británie a USA. IKS Krátkodobých dluhopisů investuje především do státních dluhopisů, proto je důležité znát také informace o regionálním zaměření fondu. Ze 47 % investuje fond do České republiky, avšak přijde mi vhodné upozornit na skutečnost, že 14 % investuje do Španělska, 10 % do Francie a 10 % do Itálie. Španělsko a Itálie v současnosti patří k zemím, u nichž se rizikovost státních dluhopisů zvyšuje. U struktury portfolia Konzervativního fondu ČP INVEST je charakteristickým rysem to, že největší podíl tvoří dluhopisy s variabilním kuponem, a to 37,5 %. Sektorově se fond zaměřuje z 55 % na státní a mezinárodní instituce a menšími podíly na bankovní a finanční služby. Co se týče regionálního zaměření, více než 50 % portfolia je alokováno do dluhopisů v České republice a kolem 30 % do zahraničních dluhopisů, přičemž fond bohužel neuvádí informaci regionálního zaměření těchto 30 % portfolia. Všechny fondy jsou si podobné svým většinovým regionálním zaměřením investic do České republiky, svou poplatkovou politikou i celkovou nákladovostí fondu. 81

6.1.2 Dluhopisové fondy Následující tabulka shrnuje základní charakteristiky analyzovaných dluhopisových fondů, a to především kvantitativní povahy. Z předchozí části práce vyplynulo, že největším majetkem disponuje fond ISČS SPOROBOND, jenž dosahuje téměř 4násobku velikosti ostatních vybraných analyzovaných fondů. Druhým největším dluhopisovým fondem je KB Dluhopisový s majetkem 3,3 mld. Kč, jenž je následovaný Fondem korporátních dluhopisů ČP INVEST s 2,7 mld. Kč. Fondy od Investiční společnosti České spořitelny a ČP INVEST jsou fondy standardními, přičemž fond od Investiční kapitálové společnosti KB je fondem speciálním. Doposud jsou tedy výsledky analýzy poměrně podobné, jako tomu bylo v předcházející kategorii. Fond ISČS SPOROBOND a KB Dluhopisový jsou ohodnoceny rizikově-výnosovým profilem 3, což odpovídá spíše nízkému riziku a zároveň nízkým potenciálním výnosům. Třetí analyzovaný Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST je zařazen k rizikově-výnosovému profilu úrovně 4. Investor musí tedy počítat poněkud s vyšším rizikem než u předchozích dvou fondů, avšak zároveň je možnost vyšších potenciálních výnosů. Toto zařazení do vyšší kategorie rizika a výnosu pravděpodobně souvisí i s poněkud specifickým zaměřením fondu na korporátní dluhopisy. Všechny sledované dluhopisové fondy jsou vhodné pro krátkodobou až střednědobou investiční strategii, jelikož doporučený investiční horizont je minimálně 2-3 roky. Co se týče minimální výše investice, platí zde informace stejné jako v předchozí kategorii, jelikož zástupci dluhopisových fondů přísluší stejným investičním společnostem. Nejméně bonitním klientům vychází vstříc ISČS SPOROBOND s min. výší investice 100 Kč. S KB Dluhopisový lze začít pravidelně investovat od 300 Kč měsíčně (jednorázově od 5 000 Kč) a s Fondem korporátních dluhopisů je možné pravidelně investovat s 500 Kč měsíčně (jednorázově od 3 000 Kč). Poplatková politika u vstupních a výstupních poplatků je u všech 3 fondů, dá se říci, stejná. Jediný fond, který se mírně odlišuje, je Fond korporátních dluhopisů, jenž zvýhodňuje vyšší investice do fondu procentuálně nižším vstupním poplatkem. Celková nákladovost je nejvyšší u Fondu korporátních dluhopisů ČP INVEST, a to zhruba o celý jeden procentní bod. To způsobuje vyšší poplatek za správu fondu, který pravděpodobně souvisí opět se zaměřením fondu na korporátní dluhopisy. Vzhledem k doporučenému investičnímu horizontu kolem 3 let, zahrnula jsem do srovnání fondů průměrnou roční výkonnost v období posledních 3 let. Všechny fondy si v tomto období vedly obdobně a zhodnotily prostředky investorů v rozmezí 4 % - 6 %. Nejlépe si vedl Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST se zhodnocením 5,63 % ročně. To, že si fond vedl nejlépe, odpovídá v tomto období vyššímu rizikově-výnosovému profilu tohoto fondu. Nejmenší zhodnocení z daných 3 fondů dosáhl fond KB Dluhopisový, a to 4,86 %.

82

Tabulka č. 33 Komparace dluhopisových fondů dle vybraných veličin Fond

ISČS SPOROBOND

KB Dluhopisový

Velikost fondu 12 mld. Kč 3,3 mld. Kč Typ fondu Standardní Speciální dle legislativy Rizikově-výnosový 3 3 profil Doporučený >3R >2R investiční horizont Min. výše investice 100 Kč 5000/ 300/ 300 Kč Vstupní poplatky 1% 1% Výstupní poplatky 0% 0% Celková nákladovost 1,13 % 1,17 % Výkonnost 1 R 8,12% 7,85 % Výkonnost 3 R (p.a.) 5,24% 4,86 % 4,71% 5,38 % Výkonnost 5 L (p.a.) Výkonnost 4,25 % 5,06% od založení (p.a.) Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozí analýzy

Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST 2,7 mld. Kč Standardní 4 >3R 3000/ 500/ 500 Kč 0,3 % – 1 % 0% 2,07 % 8,11 % 5,63 % 7,18 % -

Pro fondy ISČS SPOROBOND a KB Dluhopisový je charakteristické, že většinová část portfolia je alokována do státních dluhopisů. U ISČS SPOROBOND je portfolio ze státních dluhopisů (60 %) navíc doplňováno poměrně rovnoměrně investicemi do jiných podílových fondů, depozit a korporátních dluhopisů, přičemž KB Dluhopisový doplňuje portfolio dluhopisy municipalit a domácích podniků, avšak podíl státních dluhopisů je zde vyšší, a to až 85 %. ISČS SPOROBOND je z hlediska regionálního o něco více diverzifikován, jelikož investice do ČR (80 %) doplňuje investicemi do USA, Německa a ostatních zemí EU, přičemž KB Dluhopisový soustředí své investice pouze do ČR. Z pohledu investičního zaměření se od těchto 2 fondů výrazně odlišuje Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST. Odlišnost spočívá především ve skutečnosti, že je fond zaměřen na korporátní dluhopisy. Další odlišnost vězí v tom, že regionálně fond alokuje prostředky fondu především do zahraničí (90 %), přičemž největší podíl tvoří investice v Rusku (40 %). Dalšími cílovými zeměmi jsou především Maďarsko, Kazachstán a Rakousko. Přestože fond investuje do korporátních dluhopisů, pokládám za vhodné zmínit i to, že Rusko je ohodnoceno poměrně nízkým ratingovým stupněm, přičemž Maďarsko se pohybuje dokonce na úrovni spekulativního stupně, viz příloha D. Fond běžně investuje právě do dluhopisů s ratingem B- až BBB+ a je mu umožněno investovat také do neohodnocených cenných papírů. Uvedené skutečnosti posouvají tento fond do o stupeň vyššího rizika, než jsou ostatní analyzované fondy. Fond je zároveň nejvíce nákladový. Cenné papíry s variabilním kuponem u tohoto fondu tvoří pouze malý podíl v portfoliu. 6.1.3 Smíšené fondy Mezi další posuzované fondy patří skupina smíšených fondů, do nichž byl na základě stanovených kritérií zvolen Pioneer – dynamický fond, J&T PERSPEKTIVA a Smíšený fond 83

ČP INVEST. Základní informace o těchto fondech uvádí tabulka č. 34. Nejmenším majetkem z těchto fondů disponuje Smíšený fond ČP INVEST a zároveň je na rozdíl od ostatních fondem standardním. Ostatní dva fondy obhospodařují majetek zhruba dvakrát větší a jsou fondy speciálními. Největší riziko a zároveň nejvyšší potenciální výnosy se dají očekávat od fondu Pioneer – dynamický fond, jelikož jeho rizikově-výnosový profil dosahuje úrovně 5. Nejnižší riziko a potenciálně nejnižší výnosy by z těchto 3 fondů měl pro investora představovat fond J&T PERSPEKTIVA, a to s rizikově-výnosovým profilem 3. Co se týče očekávaného rizika a výnosů, mezi těmito fondy se pohybuje třetí analyzovaný Smíšený fond ČP INVEST. Všechny uvedené fondy jsou vhodné pro střednědobou investiční strategii, přičemž ale J&T PERSPEKTIVA uvádí doporučený investiční horizont kratší než ostatní fondy, a to 3 roky. U tohoto fondu se tedy dá obecně uvažovat i o krátkodobější investiční strategii. Pro investora je podstatná informace o minimální výši investice. V této oblasti požaduje nejnižší minimální investici fond J&T PERSPEKTIVA, a to 300 Kč. U zbylých dvou fondů se výše minimální investice odvíjí od toho, zda jde o jednorázovou či pravidelnou investici. U pravidelných investic je min. výše u obou fondů stejná, a to 500 Kč. U jednorázových investic je vyšší požadovaná částka u Pioneer-dynamického fondu, viz tabulka. Investor by se vždy měl zamyslet i nad náklady fondu, jelikož ty snižují potenciální výnosnost investice. Z informací následující tabulky se nedá jednoznačně říci, který je pro investora nejméně nákladný, co se týče vstupního poplatku. U dvou sledovaných fondů se totiž výše poplatku odvíjí od investované částky. Z předchozí analýzy je však zřetelné, že nejlevnějším fondem pro vstup investora je Pioneer- dynamický fond, jelikož max. hodnota poplatku je 3 % a min. hodnota je 1 %, a to již od 500 000 Kč, zatímco u Smíšeného fondu ČP INVEST je minimální poplatek ve výši 1 % až od 3 000 000 Kč, max. poplatek je poté 4 %. Čím více tedy investor investuje, tím více ušetří procentuálně na vstupním poplatku. J&T PERSPEKTIVA stanovuje vstupní poplatek pevně, a to ve výši 3 %. Od ostatních fondů se navíc odlišuje tím, že stanovuje výstupní poplatek ve výši 2 %. Celková nákladovost fondů je však u všech sledovaných fondů obdobná a pohybuje se v rozmezí 2,24 % - 2,35 %. V neposlední řadě se investor zajímá o výkonnost fondů. U této kategorie jsem se u fondu J&T PERSPEKTIVA potýkala s nedostatkem dostupných informací. Celkově na mě fond nepůsobil, co se týče poskytovaných informací a přehlednosti, vůči investorům přívětivě. U tohoto fondu jsem tedy získala údaje pouze o výkonnosti v uplynulých 12 měsících, jež činila pouze 0,75 % na rozdíl od ostatních fondů, jež na tom byly o 7 procentních bodů lépe. Roční průměrnou výkonnost vykazuje fond naopak nejvyšší, a to 36,37 %. Tato hodnota se na první pohled zdá nereálná, proto jsem pátrala po příčině či důvodu takovéto výše. Jediné možné vysvětlení jsem nalezla ve sloučení fondu J&T PERSPEKTIVA s jiným fondem v roce 2002. Z uvedených důvodů se domnívám, že výkonnost tohoto fondu nelze z dlouhodobého hlediska adekvátně komparovat. Pioneer – dynamickému fondu a Smíšenému fondu ČP INVEST se v posledním roce dařilo, dá se říci, stejně, jelikož oba dosáhly zhodnocení 8 %. Vzhledem ke střednědobosti považuji za vhodné srovnat především 5letou

84

výkonnost, v níž lze u obou fondů vidět následky finanční krize, přičemž Smíšený fond ČP INVEST si vede o necelý procentní bod lépe. Tabulka č. 34 Komparace smíšených fondů dle vybraných veličin Fond

Pioneer - dynamický fond 1,5 mld. Kč

J&T PERSPEKTIVA

Velikost fondu 1,2 mld. Kč Typ fondu Speciální Speciální dle legislativy Rizikově-výnosový 5 3 profil Doporučený >5L >3R investiční horizont Min. výše investice 5000/ 1000/ 500 300 Vstupní poplatky 1,5 % - 3 % 3% Výstupní poplatky 0% 2% Celková nákladovost 2,29 % 2,24 % Výkonnost 1 R 8,07% 0,75 % Výkonnost 3 R (p.a.) 2,59% Výkonnost 5 L (p.a.) 0,65 % Výkonnost 0,06% 36,37 % od založení (p.a.) Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozí analýzy

Smíšený fond ČP INVEST 0,7 mld. Kč Standardní 4 >5L 3000/ 500/ 500 1%-4% 0% 2,35 % 8% 4,26 % 1,46 % -

Z analýzy fondů vyplynulo, že fond J&T PERSPEKTIVA se odlišuje od ostatních analyzovaných fondů nejen v oblasti výkonnosti, avšak také co se týče způsobu investování a související struktury portfolia. Fond nestanovuje vzájemný poměr složek aktiv v portfoliu, ani neomezuje investice žádným způsobem dle sektoru či regionu. Pro investora je tedy důležitá informace, že u tohoto fondu je možná vysoká koncentrace do jednoho druhu aktiv, sektoru či regionu. V současnosti tvoří portfolio fondu z 50 % zahraniční akcie, významné podíly tvoří také domácí a zahraniční dluhopisy. Negativem shledávám u tohoto fondu také to, že neposkytuje ani základní informace o tom, do kterých zahraničních zemí investuje. Pioneer - dynamický fond se od Smíšeného fondu ČP INVEST odlišuje jinými poměry v alokaci portfolia do akcií a dluhopisů. Zatímco neutrální alokace portfolia u Pioneer - dynamického fondu činí 55 % akcií a 40 % tuzemských státních dluhopisů, Smíšený fond ČP INVEST smí do akcií investovat max. 30 % a dlouhodobé dluhopisy tvoří v portfoliu vždy minimálně 50 %. Tato odlišnost se odráží také ve vyšším rizikově-výnosovém profilu u Pioneer – dynamického fondu. Oba fondy se z větší části zaměřují na investiční cenné papíry v zahraničí, přičemž podobné jsou si také, co se týče regionálního zaměření. Oba fondy se soustředí v zahraničí na země OECD. V současnosti je struktura portfolia u Pioneer – dynamického fondu taková, že téměř 50 % tvoří zahraniční akcie a 35 % tvoří české státní dluhopisy. U Smíšeného fondu ČP INVEST tvoří největší podíl naopak zahraniční dluhopisy, 30 % se soustředí do domácích dluhopisů a pouze 19 % do zahraničních akcií.

85

6.1.4 Akciové fondy Poslední sledovanou skupinou jsou akciové fondy, o nichž tabulka č. 35 shrnuje základní informace. Investor má možnost u akciových fondů volit mezi Fondem globálních značek ČP INVEST, jenž je z komparovaných fondů největší a je fondem standardním, dále také standardním fondem ČSOB akciový mix, velikostně druhým v pořadí, a v neposlední řadě Pioneer – akciovým fondem, jenž je jako jediný fondem speciálním. Všechny komparované fondy jsou ohodnoceny rizikově-výnosovým profilem 6, což představuje téměř nejvyšší riziko a zároveň vysoké potenciální výnosy. Tato hodnota i související vlastnosti fondů v sobě odráží skutečnost, že jsou tyto fondy vhodné již pro zkušenější investory, kteří jsou ochotni takto vysoké riziko pro možné vyšší výnosy podstoupit. Doporučený investiční horizont je u těchto fondů minimálně 7-8 let, což řadí tyto fondy mezi vhodné pro dlouhodobou investiční strategii. Pokud chce investor uvažovat o investici do jednoho ze sledovaných fondů, je třeba nejdříve ověřit, zda je pro něj tento fond přístupný, co se týče jeho disponibilních prostředků. Tuto informaci poskytne následující tabulka s uvedenou minimální výší investice. Pro pravidelné investování je nastavena minimální výše investice u všech třech fondů ve stejné výši, a to 500 Kč. S jednorázovým investováním je možné začít s nejnižší částkou 3 000 Kč u Fondu globálních značek a následně investovat také s nejnižší částkou 500 Kč. Nejvyšší výše první i následné investice požaduje ČSOB akciový mix, a to ve výši 5 000 Kč. Pioneer – akciový mix požaduje také první minimální investici ve výši 5 000 Kč, ale následně je možné investovat již od 1 000 Kč. Mezi nejméně nákladné fondy ze sledovaných fondů patří v oblasti vstupních poplatků ČSOB akciový mix se vstupním poplatkem 2,5 %. Přestože u Fondu globálních značek ČP INVEST je možná i situace s placením vstupního poplatku v procentuální výši 1 %, dolním limitem investice pro takovýto poplatek jsou 3 mil. Kč, vstupní poplatek u pravidelné investice navíc začíná až od procentuální výše 2,5 % při nejvyšších investicích. Při nejnižších investicích dosahuje vstupní poplatek až 4 %, což řadí tento fond mezi nejnákladnější. U Pioneer - akciového fondu se vstupní poplatek pohybuje v rozmezí 2,75 % - 3,75 %. Uvedené skutečnosti tedy potvrzují, že nejlevnější fond pro vstup investora je ČSOB akciový mix. Celková nákladovost fondů se liší u jednotlivých fondů pouze desetinami procentních bodů, avšak platí stejné pořadí fondů dle nákladovosti jako u vstupních poplatků, což potvrzuje následující tabulka. Přestože informace o výkonnosti fondu by neměla být jediná a zásadní pro rozhodnutí investora pro vstup do fondu, je třeba ji zohlednit. Následující tabulka uvádí průměrnou roční výkonnost sledovaných fondů za období posledního roku, za 3leté období, za 5leté období a také za období od založení fondu. Na první pohled je zřejmé, že v tomto ohledu je nejúspěšnější Fond globálních značek ČP INVEST, jenž v posledním roce zhodnotil prostředky investorů téměř 17 %, v období 3 let 6 % a v období 5 let, kdy u ostatních fondů finanční krize stlačila výkonnost až do záporných hodnot, se tomuto fondu dařilo zhodnotit prostředky téměř 3 %. Přestože toto zhodnocení v horizontu 5 let nedosahuje očekávání u tohoto typu fondu, ve srovnání s ostatními fondy jde o dobrý výsledek. Výkonnost zbylých 86

2 fondů v posledních letech by se dala označit jako odpovídající obecnému trendu vývoje akciových trhů, přičemž ČSOB akciový mix si vedl o něco lépe než Pioneer – akciový fond. V posledním roce se tedy dařilo oběma fondů zhodnotit prostředky investorů nad 8 %, v 5letém horizontu se zápornými hodnotami projevila finanční krize a v meziobdobí 3 let dosahovala výkonnost poměrně nízkým hodnot, viz následující tabulka. Tabulka č. 35 Komparace akciových fondů dle vybraných veličin Fond

Fond globálních značek ČP INVEST 1,7 mld. Kč

ČSOB akciový mix

Velikost fondu 1,3 mld. Kč Typ fondu Standardní Standardní dle legislativy Rizikově-výnosový 6 6 profil Doporučený >8L >7L investiční horizont Min. výše investice 3000/ 500/ 500 Kč 5000/ 5000/ 500 Kč Vstupní poplatky 1%-4% 2,5 % Výstupní poplatky 0% 0% Celková nákladovost 2,53 % 2,14 % Výkonnost 1 R 16,79 % 13,76 % Výkonnost 3 R (p.a.) 6,23 % 4,60 % Výkonnost 5 L (p.a.) 2,97 % -2,07 % Výkonnost 2,97 % od založení (p.a.) Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozí analýzy

Pioneer – akciový fond 1,1 mld. Kč Speciální 6 >7L 5000/ 1000/ 500 Kč 2,75 % - 3,75 % 0% 2,33 % 8,47 % 2,93 % -2,56 % −2,12 %

Všechny 3 analyzované fondy mají několik společných rysů v oblasti struktury portfolia. Prvním základním rysem všech fondů je, že více než 90 % portfolia alokují do zahraničních akcií. Dalším hlavním společným rysem je regionální zaměření fondů, jelikož více jak 50 % portfolia směřuje do USA a druhý nejvyšší podíl dosahují evropské země. Ani jeden ze zmíněných fondů se nekoncentruje na žádné odvětví či sektor a své investice široce diverzifikují. Všechny fondy investují do světových akcií silných společností, přičemž pouze Fond globálních značek je poněkud specifický ve výběru akcií, jelikož portfolio fondu vytváří podle žebříčku společnosti Interbrand, tvořený z bonitních světových společností s nejsilnějšími globálními značkami. Z komparace tedy vyplývá, že tyto 3 podílové fondy jsou si, co se týče skladby portfolia, velmi podobné.

6.2 Doporučení drobným investorům V této diplomové práci byl proveden průzkum trhu, na jehož základě byly vybrány podílové fondy vhodné pro investování drobných investorů. Fondy byly voleny podle jejich investičního zaměření tak, aby byly ve výběru zastoupeny fondy pro různé typy investorů a pro investiční strategie různého horizontu. Práce se tedy postupně zaměřila na fondy peněžního trhu a velmi krátkodobých investic, dluhopisové, smíšené a akciové fondy. Vybrané podílové fondy byly následně analyzovány a komparovány a na základě získaných poznatků je v této podkapitole formulováno doporučení drobným investorům. Zároveň jsou využity poznatky získané analýzou současné situace na trhu podílových fondů, a to především 87

informace o současných a očekávaných trendech na trhu a krizových faktorech, jež mohou působit na investování drobného investora do podílových fondů 6.2.1 Investování do fondů peněžního trhu a velmi krátkodobých investic Nejprve se budu věnovat oblasti peněžních fondů a velmi krátkodobých investic. Mezi analyzované a komparované fondy patří ISČS SPOROINVEST, IKS Krátkodobých dluhopisů a Konzervativní fond ČP INVEST. Uvedené fondy přísluší především konzervativnímu investorovi nebo i ostatní typům investorů s velmi krátkodobým investičním horizontem kolem 1 roku. Všechny sledované fondy zajišťují převážně či plně měnové riziko. Přes všechny předpoklady těchto fondů k investování drobného investora bych však za současných podmínek investovat do kategorie peněžních fondů a krátkodobých investic nedoporučila. Důvodem jsou poznatky, získané analýzou současných podmínek na trhu. Fondům peněžního trhu neprospívá současná situace velmi nízkých úrokových sazeb. Přestože byla řada fondů a také některé z analyzovaných fondů přeměněna na jinou kategorii než je peněžní trh, a tím získaly větší volnost v možnostech investování, nenaplňují investiční očekávání od tohoto typu investice. Jak vyplynulo z analýzy trhu, do budoucna se očekává pokračující trend velmi nízkých úrokových sazeb. Pokládám tedy za vhodné, aby investor využil spíše jiné alternativy zhodnocení svých úspor. Alternativou peněžních fondů a fondů velmi krátkodobých investic jsou např. bankovní produkty, jako jsou termínované vklady či spořicí účty. Tyto produkty jsou schopné v současnosti nabídnout investorovi vyšší zhodnocení prostředků než peněžní fondy a fondy velmi krátkodobých investic z již zmíněných důvodů. Za zvážení investora jistě stojí další alternativa v podobě vkladových produktů družstevních záložen. Družstevní záložny jsou nebankovní finanční instituce, jež konkurují bankám nejčastěji právě ve zmíněných vkladových produktech, jako je termínovaný vklad či spořicí účet. Je však potřeba zdůraznit, že se vstupem do družstevní záložny získává klient členství spojené nejen s právy, nýbrž i s povinnostmi včetně závazků podílet se na případných ztrátách družstevní záložny. Výhodou této alternativy je však získání vyššího zhodnocení než je možné u bankovních institucí. 6.2.2 Investování do dluhopisových fondů Dluhopisovým fondům se v posledním období velmi dařilo, a to díky poklesu úrokových sazeb. V současnosti je do nich alokováno také nejvíce prostředků, což potvrdila analýza situace na trhu. U investování do dluhopisových fondů je krizovým faktorem především riziko protistrany neboli emitenta. Jak již bylo zmíněno, současnost provází zvyšující se zadlužování nejen podniků, ale i bank a především států. Z tohoto důvodu je důležité sledovat nejen strukturu portfolia dle aktiv, avšak i regionálního zaměření fondu. K posouzení důvěryhodnosti emitenta může investorovi pomoci informace o ratingu daného subjektu či státu. Dalším krizovým faktorem je hrozba rostoucí inflace, proto je pro investora v současnosti vhodné investovat především do variabilně úročených dluhopisů. Mým záměrem bylo komparovat analyzované dluhopisové fondy i z hlediska typu dluhopisů, do nichž investují, avšak tyto údaje nebyly u všech analyzovaných fondů dostupné.

88

Mezi analyzované a komparované dluhopisové fondy se v této práci řadí ISČS SPOROBOND, KB Dluhopisový a Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST. Dluhopisové fondy bych obecně doporučila všem typům investorů, přičemž pro konzervativní investory představují dluhopisové fondy maximální přípustnou rizikovost na trhu podílových fondů. Proto je pro konzervativní investory vhodné investovat do dluhopisových fondů i dlouhodobě. Pro vyvážené a dynamické investory doporučuji investiční horizont u těchto fondů spíše krátkodobý, a to 2-3 roky. V delším horizontu je u nich možné využít rizikovějších typů podílových fondů, jimiž se budu zabývat následně. Jako doporučeníhodné dluhopisové fondy pro investování drobného investora se v předložené práci prokázaly fond ISČS SPOROBOND a KB Dluhopisový. U obou fondů je eliminováno měnové riziko a riziko emitenta je zde velmi nízké. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST bych doporučila pouze pro investory, jež jsou ochotni přijmout jeho specifika a vyšší rizikovost, vyplývající z jeho investičního zaměření na korporátní dluhopisy s nižším ratingovým ohodnocením. 6.2.3 Investování do smíšených fondů Také smíšené fondy mají nezanedbatelné postavení na trhu. Tyto fondy kombinují investice do akcií a dluhopisů, a tedy i zde platí podobná doporučení jako u dluhopisových fondů. Při výběru fondu je vhodné se zaměřit na strukturu portfolia, kde by se investor měl zajímat o regionální zaměření investic a také hledat v aktivech fondu vhodné investiční instrumenty, a to např. v dluhopisové části portfolia variabilně úročené dluhopisy. Co se týče akciové části portfolia, jak vyplynulo z analýzy situace na trhu, v současnosti lze vidět růstový potenciál především v severoamerickém kontinentu a vybraných rozvíjejících se trhů. Analyzovanými a komparovanými smíšenými fondy se staly v předkládané práci Pioneer - dynamický fond, J&T PERSPEKTIVA a Smíšený fond ČP INVEST. Fondy jsou vhodné především pro vyvážené a dynamické investory pro střednědobou investiční strategii s horizontem kolem 5 let. Mezi sledovanými smíšenými fondy se však podle mého úsudku projevil fond J&T PERSPEKTIVA jako fond, jež bych pro investování drobného investora osobně nedoporučila. Tento fond nemá stanovený vzájemný poměr složek aktiv v portfoliu, není omezen ani sektorově ani regionálně a hrozí tedy riziko vysoké koncentrace do jednoho druhu aktiv, sektoru či regionu. Fond ve mně navíc nevzbudil důvěru v poskytování informací. Jako jednu z možných variant investování do smíšených fondů pro vyvážené a dynamické investory bych doporučila Pioneer – dynamický fond a především Smíšený fond ČP INVEST. Při rozhodování mezi těmito dvěma fondy by měl být hlavním rozhodovacím kritériem rizikový profil investora a investiční očekávání, a to právě kvůli odlišné struktuře portfolia co do poměru akcií a dluhopisů. Ani jeden z fondů bohužel neuvádí informace o typu dluhopisů v dluhopisové části portfolia. Pioneer – dynamický fond obsahuje obecně větší podíl akcií a je tedy více rizikový, Smíšený fond ČP INVEST smí investovat do akcií max. 30 %. 6.2.4 Investování do akciových fondů Akciové fondy zaujímají co do objemu investovaných prostředků druhý největší podíl na trhu po dluhopisových fondech. V loňském roce se akciovým fondů velmi dařilo, avšak 89

např. na výkonnosti pětiletého horizontu se již podepisuje u naprosté většiny fondů finanční krize. U tohoto typu fondu musí tedy investor počítat s vysokou volatilitou. V současnosti lze vidět růstový potenciál v severoamerickém kontinentu a vybraných rozvíjejících se trhů, proto je vhodné u akciových fondů sledovat strukturu portfolia dle regionálního zaměření. K analyzovaným a komparovaným akciovým fondům patří Fond globálních značek ČP INVEST, ČSOB akciový mix a Pioneer - akciový fond. Akciové fondy obecně i všechny sledované akciové fondy v této práci jsou vhodné pouze pro zkušenější investory, jež jsou ochotni akceptovat vyšší riziko s možností dosáhnout vyšších výnosů, a to při dlouhodobém horizontu min. 7-8 let. Všechny tři sledované fondy prokázaly spoustu společných rysů. Prvním rysem je skutečnost, že více než 90 % portfolia se zaměřuje na zahraniční akcie při obdobném regionálním zaměření. Nadpoloviční většina investic fondů směřuje do USA, což pokládám u těchto fondů za pozitivum vzhledem ke zmíněnému potenciálu této oblasti. Všechny sledované fondy široce diverzifikují, a to do světových akcií silných společností. Za zdůraznění u těchto fondů stojí skutečnost, že Fond globálních značek se od ostatních fondů poněkud vyjímá, a to svou výkonností v krátkém i delším období, nicméně stanoveným vstupním poplatkem je při nižších investovaných částkách zároveň nejnákladnější. Pro dynamické investory s plánovaným dlouhodobým investičním horizontem pokládám Fond globálních značek ČP INVEST, ČSOB akciový mix i Pioneer – akciový fond za vhodné varianty investování do akciových fondů.

90

ZÁVĚR Rozvoj kolektivního investování v České republice je spjat s rozvojem tržní ekonomiky v první polovině 90. let. V tomto období byla českému investorovi poprvé otevřena možnost investovat své prostředky do některého z fondů. Tehdejší nastolené podmínky na trhu, související s nedostatečnou legislativou a nedůsledným dozorem, vedly však k negativním zkušenostem českých investorů. Bylo tedy zřejmé, že je třeba učinit řadu opatření k vyšší ochraně investora. Zásadní kroky přinesl do oblasti kolektivního investování vstup České republiky do Evropské unie, jenž byl doprovázen řadou změn. Se zvyšující se ochranou investora přišla na trh kolektivního investování i zvyšující se důvěra. Trh se začal rozšiřovat nejen co do počtu investorů, ale především co do počtu nabízených fondů. Jako nejvhodnější alternativa pro investování drobného investora se rozvinula forma podílových fondů. Tato diplomová práce se proto zaměřovala na kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů. První část práce se věnovala teoreticko-právním aspektům oblasti kolektivního investování, mezi něž byly zahrnuty současné principy ochrany investora, právní úprava kolektivního investování a také její vývoj v návaznosti na zmíněné historické milníky České republiky. Taktéž byla pozornost zaměřena na instituce působící na trhu a vybrané charakteristiky podílových fondů. Na základě této části práce je možné konstatovat, že dochází ke zdokonalování podmínek kolektivního investování na trhu, a to především v množství i formě poskytovaných informací a zároveň v míře ochrany investora. Po právní stránce se tedy investice na tomto trhu stávají stále více bezpečné. Hlavním cílem předložené práce bylo analyzovat soudobé možnosti investování do podílových fondů v ČR a na základě provedené analýzy doporučit potencionálnímu klientovi vhodné investice. Za účelem naplnění hlavního cíle byly stanoveny dva dílčí cíle. První dílčí cíl spočíval v analýze současné situace na českém trhu podílových fondů. Tato analýza prokázala zvětšující se trh co do investičních možností, jelikož počet nabízených podílových fondů vykazuje rostoucí trend. Mezi nejvýraznější trendy současnosti patří obliba dluhopisových fondů, jež byly v posledním období velmi úspěšné, a naopak odliv prostředků z peněžních fondů, kterým na rozdíl od dluhopisových fondů nízké úrokové sazby, jež se v současnosti na trhu vyskytují, neprospívají. Stěžejním prvkem této části práce bylo nastínit krizové faktory investování. Aktuální problémy současnosti jako zvyšující se zadluženost podniků, bank i států, hrozba rostoucí inflace či měnové riziko mohou ohrozit investorem očekávané výsledky investování. Proto byly zmíněné krizové faktory rozebrány a se získanými poznatky se vstupovalo do následujících částí práce. Druhý dílčí cíl představoval analýzu podílových fondů. Samotné analýze předcházel výběr vhodných podílových fondů pro investování drobného investora. Tento výběr proběhl formou průzkumu trhu a na základě stanovených kritérií bylo vybíráno mezi fondy s domicilací v ČR a denominací v české koruně. Za účelem pokrytí měnového rizika byly voleny fondy se zajištěným měnovým rizikem či nulovým měnovým rizikem. Vybrané podílové fondy byly následně analyzovány z hlediska jejich obecné charakteristiky, nákladovosti, výkonnosti a především charakteristických rysů způsobu investování čili struktury portfolia. Poslední část 91

práce se věnovala komparaci vybraných fondů a formulaci doporučení pro investování drobných investorů. Přestože v oblasti fondů peněžního trhu a velmi krátkodobých investic shledávám vybrané fondy kvalitními, za současných podmínek nízkých úrokových sazeb nemohu investování do oblasti tohoto investičního zaměření doporučit. V práci byly proto navrženy jiné alternativní formy zhodnocení prostředků v krátkodobém investičním horizontu. Při výběru dluhopisových fondů je třeba zohlednit především riziko emitenta a také inflační riziko. U fondů investujících do státních dluhopisů je tedy důležité sledovat strukturu portfolia podle regionálního zaměření. K posouzení rizikovosti daného státu může investorovi pomoct ratingové ohodnocení země. Rating může být samozřejmě využit také v případě investování do korporátních dluhopisů. Vzhledem k inflačnímu riziku je vhodné sledovat strukturu portfolia fondu dle aktiv. U dluhopisových fondů je v současnosti doporučeníhodné investovat do variabilně úročených dluhopisů, jelikož hrozba rostoucí inflace je velmi aktuální. V případě fondů, v jejichž portfoliu se nachází akcie, je třeba poznamenat, že tyto fondy jsou vhodné pouze pro dlouhodobé investování a pro zkušenější investory, jež jsou dle svého rizikového profilu ochotni akceptovat vysokou volatilitu hodnoty majetku. Také z tohoto důvodu by investor neměl investovat veškeré prostředky do fondu akciového typu, ale pouze takovou část, která jeho finanční situaci v případě ztráty nezatíží. V současnosti je v oblasti akcií růstový potenciál především v severoamerickém kontinentu a vybraných rozvíjejících se trhů, proto je vhodné sledovat regionální zaměření akciových fondů. V případě investování do smíšených fondů, jejichž portfolio obsahuje dluhopisovou i akciovou část, platí kombinace doporučení pro dluhopisové a akciové fondy. Domnívám se, že pro drobného investora představuje investování do podílových fondů vhodnou alternativu zhodnocení úspor, zahrne-li do svého rozhodování doporučené faktory, svůj rizikový profil a doporučený investiční horizont. V současnosti jsou podílové fondy z právního hlediska bezpečné nástroje k investování, avšak stále zde existují i ostatní zmíněné krizové faktory. Z tohoto důvodu doporučuji investorům využívat podílové fondy pouze jako doplňující nástroj investování, nikoli jako jediný způsob zhodnocování jejich úspor.

92

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Publikace a tištěné zdroje 1. FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: Jak se dobře zajistit. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 273 s. ISBN 80-7179-466-X. 2. CHOVANCOVÁ, Božena, BAČIŠIN, Vladimír. Kolektívne investovanie: podielové a penzijné fondy. 1. vyd. Bratislava: IURA EDITION. 2005. 219 s. ISBN 80-8078062-5. 3. LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. 4. MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Praha: ETC Publishing, 1999. 852 s. ISBN 80-86006-78-6. 5. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 80-86119-55-6. 6. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010. 659 s. ISBN 9788074180804. 7. REJNUŠ, Oldřich. Krizové faktory vývoje světové ekonomiky a důvody možného rozpadu Eurozóny [přednáška]. 8. dubna 2013, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. 8. STEIGAUF, Slavomír. Fondy:jak vydělávat pomocí fondů. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 191 s. ISBN 80-247-0247-9. 9. SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2. přeprac. vyd. Praha: Grade, 2010. 105 s. ISBN 978-80-247-3486-6. 10. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 789 s. ISBN 978-80-7357-647-9.

Internetové zdroje 11. AKAT ČR. Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: 12. AKAT ČR. Prezentace AKAT ke konci roku 2012 [online]. 6. února 2013. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: 13. Asociace pro kapitálový trh České republiky. AKAT ČR [online]. Dostupné z WWW: 14. ČERMÁK, Petr. Benchmark: hlídací pes manažerů podílových fondů. Peníze.cz [online]. 8. září 2009 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z WWW: Počet a struktura fondů kolektivního investování [online]. 15. ČNB, [cit. 2013-03-10]. Dostupné z WWW:

93

16. ČNB, Regulace a dohled nad kapitálovým trhem [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné z WWW: 17. ČNB, Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z WWW: 18. ČNB, Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí [online]. 11. dubna 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z WWW: 19. ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporobond [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: 20. ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporoinvest [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW: 21. ČP INVEST. Fond globálních značek ČP INVEST [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z WWW: 22. ČP INVEST. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: 23. ČP INVEST. Konzervativní fond ČP INVEST [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW: 24. ČP INVEST. Smíšený fond ČP INVEST [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z WWW: 25. ČSOB. ČSOB akciový mix [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z WWW: 26. ČTK. Majetek v podílových fondech stoupl o 11,2 mld. na 235,3 mld. Kč. Finanční noviny.cz [online]. 6. února 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z WWW: 27. FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ.CZ. Rizika investování [online]. 2007 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW: 28. FOJTÍK, Evžen. Ukazatel nákladovosti fondu. Penízenavíc.cz [online]. 2. února 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z WWW: 29. IKS KB. IKS Krátkodobých dluhopisů [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW:

94

30. IKS KB. KB Dluhopisový [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: 31. J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST. Obnovení odkupu u fondu J&T AM PERSPEKTIVA-S od 5. 8. 2002 [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW: 32. J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST. J&T PERSPEKTIVA [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW: 33. JUŘICA, ADAM. Novela zákona o kolektivním investování a řídící a podřízený standardní fond. Epravo.cz [online]. 17. srpna 2011 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z WWW: 34. MAŠEK, František. Podílové fondy: loňské žně se asi opakovat nebudou. Peníze.cz [online]. 10. února 2010 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z WWW: 35. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Konzultační materiál: Nový zákon o kolektivním investování [online]. Říjen 2011 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z WWW: 36. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. TRANSPOZICE SMĚRNICE UCITS IV: ZÁSADNÍ NOVINKY [online]. Únor 2010 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z WWW: 37. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2011 [online]. Červen 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z WWW: 38. MÜLLER, Roman. Jak porovnávat výkonnost fondů. Penízenavíc.cz [online]. 13. ledna 2011 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z WWW: 39. PATRIA PLUS. Fondy AKAT ČR [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z WWW: 40. PATRIA PLUS. Akademie investování: Investiční strategie [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z WWW: 41. PIONEER Investments. Pioneer – akciový fond [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: 42. PIONEER Investments. Pioneer – dynamický fond [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: 43. PTÁČEK, Roman. Speciální fondy se také hlásí o slovo. FinExpert.cz [online]. 25. ledna 2008 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z WWW: 95

44. SKŘIVÁNEK, Tomáš. Zahraniční podílové fondy pro vás. Peníze.cz [online]. 29. března 2001 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z WWW:

Právní předpisy Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, v aktuálním znění.

96

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Vývoj počtu subjektů na trhu podílových fondů v ČR ........................................36 Tabulka č. 2 Hodnota majetku aktiv ve fondech k datu 31. 12. jednotlivých let .....................37 Tabulka č. 3 Struktura trhu podle typu investora a členění fondů určených veřejnosti ...........38 Tabulka č. 4 Struktura trhu určeného veřejnosti v členění na standardní a speciální fondy ....38 Tabulka č. 5 Rozdělení trhu dle zprostředkovatelů ..................................................................39 Tabulka č. 6 Rozdělení trhu dle investičního zaměření fondů k 31. 12. 2012 .........................40 Tabulka č. 7 Výkonnost domácích fondů .................................................................................42 Tabulka č. 8 Nákladovost fondu Sporoinvest ...........................................................................49 Tabulka č. 9 Výkonnost fondu k 28. 3. 2013 ............................................................................50 Tabulka č. 10 Nákladovost fondu IKS Krátkodobých dluhopisů .............................................52 Tabulka č. 11 Výkonnost fondu k 8. 4. 2013 ............................................................................53 Tabulka č. 12 Nákladovost Konzervativního fondu ČP INVEST ............................................54 Tabulka č. 13 Výkonnost fondu k 3. 4. 2013 ............................................................................55 Tabulka č. 14 Nákladovost fondu Sporobond ..........................................................................57 Tabulka č. 15 Výkonnost fondu k datu 28. 3. 2013 ..................................................................58 Tabulka č. 16 Nákladovost fondu KB Dluhopisový .................................................................59 Tabulka č. 17 Výkonnost fondu k 8. 4. 2013 ............................................................................60 Tabulka č. 18 Nákladovost Fondu korporátních dluhopisů ČP INVEST .................................62 Tabulka č. 19 Výkonnost fondu k 3. 4. 2013 ............................................................................63 Tabulka č. 20 Nákladovost fondu Pioneer – dynamický fond ..................................................65 Tabulka č. 21 Výkonnost fondu k 4. 4. 2013 ............................................................................66 Tabulka č. 22 Nákladovost fondu J&T PERSPEKTIVA .........................................................67 Tabulka č. 23 Výkonnost fondu k 8. 4. 2013 ............................................................................68 Tabulka č. 24 Nákladovost fondu Smíšený fond ČP INVEST .................................................70 Tabulka č. 25 Výkonnost fondu k 9. 4. 2013 ............................................................................71 Tabulka č. 26 Nákladovost fondu Fond globálních značek ČP INVEST .................................73 Tabulka č. 27 Výkonnost fondu k 9. 4. 2013 ............................................................................74 Tabulka č. 28 Nákladovost fondu ČSOB akciový mix .............................................................75 Tabulka č. 29 Výkonnost fondu k 11. 4. 2013 ..........................................................................76 Tabulka č. 30 Nákladovost fondu Pioneer – akciový fond .......................................................77 Tabulka č. 31 Výkonnost fondu k 4. 4. 2013 ............................................................................78 Tabulka č. 32 Komparace fondů peněžního trhu a velmi krátkodobých investic dle vybraných veličin........................................................................................................................................81 Tabulka č. 33 Komparace dluhopisových fondů dle vybraných veličin...................................83 Tabulka č. 34 Komparace smíšených fondů dle vybraných veličin .........................................85 Tabulka č. 35 Komparace akciových fondů dle vybraných veličin ..........................................87

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Rozdělení trhu podílových fondů dle investičního zaměření fondů ..........................40 Grafy č. 2 Rozdělení trhu domácích a zahraničních fondů.......................................................41 Graf č. 3 Výkonnost fondu (p.a.) Sporoinvest v komparaci s benchmarkem ..........................50 Grafy č. 4 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 .....................................51 Graf č. 5 Výkonnost fondu (p.a.) IKS Krátkodobých dluhopisů .............................................52 97

Grafy č. 6 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 ..................................... 53 Graf č. 7 Komparace výkonnosti (p.a.) Konzervativního fondu ČP INVEST s benchmarkem .................................................................................................................................................. 55 Graf č. 8 Struktura portfolia dle typu aktiv k 28. 2. 2013......................................................... 56 Graf č. 9 Komparace výkonnosti fondu (p.a.) Sporobond s benchmarkem ............................. 58 Grafy č. 10 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 ................................... 59 Graf č. 11 Výkonnost fondu (p.a.) KB Dluhopisový................................................................ 60 Graf č. 12 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 ..................................... 61 Graf č. 13 Komparace výkonnosti (p.a.) Fondu korporátních dluhopisů ČP INVEST ............ 62 Grafy č. 14 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 ................................... 64 Graf č. 15 Komparace výkonnosti fondu Pioneer – dynamický fond ...................................... 66 Graf č. 16 Struktura portfolia dle typu aktiv k IV. kvartálu 2012 ............................................ 67 Graf č. 17 Výkonnost fondu (p.a.) J&T PERSPEKTIVA ........................................................ 68 Graf č. 18 Struktura portfolia dle typu aktiv k 31. 3. 2013....................................................... 69 Graf č. 19 Komparace výkonnosti fondu Smíšený fond ČP INVEST s benchmarkem ........... 70 Graf č. 20 Struktura portfolia dle typu aktiv k 29. 3. 2013....................................................... 71 Graf č. 21 Komparace výkonnosti Fondu globálních značek ČP INVEST s benchmarkem ... 74 Grafy č. 22 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 ................................... 75 Graf č. 23 Výkonnost fondu (p.a.) ČSOB akciový mix............................................................ 76 Grafy č. 24 Struktura portfolia dle typu aktiv 29. 3. 2013 a dle zemí k 1. 3. 2013 .................. 77 Graf č. 25 Komparace výkonnosti (p.a.) fondu Pioneer – akciový fond s benchmarkem ........ 78 Grafy č. 26 Struktura portfolia dle typu aktiv a dle zemí k 28. 2. 2013 ................................... 79

SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1 Instituce zprostředkující kolektivní investování .................................................. 18 Schéma č. 2 Instituce zajišťující ochranu investora ................................................................. 20

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ABS AKAT ČR ČNB ČPI ČR ČSOB EU EFAMA ETF IKS KB ISČS OECD OPF TER

Asset-backed securities funds Asociace pro kapitálový trh České republiky Česká národní banka ČP INVEST investiční společnost, a. s. Česká republika Československá obchodní banka, a. s. Evropská unie Evropská federace investičních fondů a společností Exchange-traded funds Investiční kapitálová společnost Komerční banky, a. s. Investiční společnost České spořitelny, a. s. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Otevřený podílový fond Total Expensive Ratio 98

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A Investiční společnosti a jejich členství v AKAT ČR Příloha B Depozitáři podílových fondů v České republice k datu 28. 2. 2013 Příloha C Průzkum trhu Příloha D Vývoj hodnoty podílového listu vybraných podílových fondů Příloha E Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí

99

Příloha A Investiční společnosti a jejich členství v AKAT ČR

Investiční společnost

Člen AKAT ČR

AKRO investiční společnost, a.s.

Ano

AMISTA investiční společnost, a.s.

Ano

AVANT investiční společnost, a.s.

Ano

AXA investiční společnost a.s.

Ano

CLOVIS, investiční společnost, a.s.

Ne

Conseq Funds investiční společnost, a.s.

Ano

ČP INVEST investiční společnost, a.s.

Ano

ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost

Ano

I.C.P. Czech, investiční společnost, a.s.

Ne

Investiční kapitálová společnost KB, a.s.

Ano

Investiční společnost České spořitelny, a.s.

Ano

J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s.

Ano

Partners investiční společnost, a.s.

Ne

Pioneer investiční společnost, a.s.

Ano

PROSPERITA investiční společnost, a.s.

Ano

QI investiční společnost, a.s.

Ano

REICO investiční společnost České spořitelny, a.s.

Ano

Safety invest funds, investiční společnost, a.s.

Ne

VIG Asset Management investiční společnost, a.s.

Ne

WMS investiční společnost, a.s.

Ne

WOOD & Company investiční společnost, a.s.

Ano

ZFP Investments, a.s. Ne Pramen: Vlastní konstrukce na základě ČNB, Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu a AKAT ČR.

Příloha B Depozitáři podílových fondů v České republice k datu 28. 2. 2013 Depozitáři

Počet příslušných podílových fondů

UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 43 Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka 33 Česká spořitelna, a.s. 44 Československá obchodní banka, a. s. 14 COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha 4 Komerční banka, a.s. 31 Pramen: ČNB, Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [online]

Příloha C Průzkum trhu FONDY PENĚŽNÍHO TRHU A VELMI KRÁTKODOBÝCH INVESTIC Podílové fondy Vhodnost AXA Corporate Fund ISČS - LIKVIDITNÍ FOND

Podílové fondy ISČS - SPOROINVEST IKS Krátkodobých dluhopisů ČPI – OPF Konzervativní KB Peněžní trh Pioneer - Sporokonto AXA CZK Konto DLUHOPISOVÉ FONDY Podílové fondy ATLANTIK Flex. dluhopis. fond CZK Conseq státních dluhopisů OPF, Conseq IS ČSOB bytových družstev/ČSOB institucionální - státních dluhopisů ISČS - BONDINVEST KB Privátní správa aktiv 1 ISČS - DLUHOPISOVÝ FOND

NE NE

Důvod

Určen pro institucionální či bonitní investory Určen pro institucionální či bonitní investory

Vhodnost

Velikost fondu (v Kč)

ANO ANO ANO ANO ANO ANO

15 602 676 519 2 368 122 244 2 106 278 364 1 239 282 902 1 173 805 084 991 825 484

Rizikověvýnosový profil 2 (1-7) 2 (1-7) 2 (1-7) 1 (1-7) 2 (1-7) 2 (1-7)

Zajištění Investiční měnového horizont rizika 100 ANO > 1 rok 5000/ 300/ 300 ANO (min. 80%) 1 - 1,5 R 3000 / 500/ 500 převážně ANO 6 - 12 M 5000/ 300/ 300 ANO 3 - 12 M 5000/ 1000/ 500 ANO 6 - 12 M 5000/ 500 ANO >6M Min. investice (v Kč)

Vhodnost

Důvod

NE

Nemá licenci pro ČR

NE

Vysoké minimální investice (500 000/10 000)

NE

Určen právnickým osobám

NE NE NE

Již není nabízen Vysoké minimální investice (500 000/10 000) Vznik 2012

Vznik 1996 1997 2001 2007 1997 2007

Podílové fondy

Vhodnost

Velikost fondu (v Kč)

ISČS - SPOROBOND KB Dluhopisový ČPI - OPF Korporátních dluhopisů IKS Dluhopisový PLUS Pioneer - obligační fond ISČS - ČS korporátní dluhopisový OPF ČSOB Bond Mix ISČS - TRENDBOND ISČS - HIGH YIELD dluhopisový OPF AXA CEE Dluhopisový fond Pioneer - obligační plus

ANO ANO

11 993 801 401 3 289 160 395

Rizikověvýnosový profil 3 (1-7) 3 (1-7)

Zajištění Investiční měnového horizont rizika 100 ANO >3R 5000/ 300/ 300 Zaměřeno na Kč >2R

ANO

2 706 530 527

4 (1-7)

3000/ 500/ 500

ANO ANO

2 146 849 430 1 943 693 677

3 (1-7) 3 (1-7)

5000/ 300/ 300 NE 5000/ 1000/ 500 Zaměřeno na Kč

ANO

1 330 338 684

4 (1-7)

100

ANO ANO

872 132 761 825 048 872

3 (1-7) 4 (1-7)

ANO

731 276 110

ANO ANO

408 898 211 370 534 810

Min. investice (v Kč)

ANO

Vznik 1998 2007

>3R

2001

>2R >3R

2000 2002

ANO

>3R

2004

5000/ 5000/ 500 100

ANO Částečně

>3R >3R

1990 2001

5 (1-7)

100

ANO

>3R

2006

3 (1-7) 3 (1-7)

5000/ 500 5000/ 1000/ 500

NE NE

>3R >3R

2007 2010

SMÍŠENÉ FONDY Podílové fondy

Vhodnost

Důvod

AKRO OPF BALANC. ČSOB nadační ISČS - Smíšený fond KB Privátní správa aktiv 2 KB Privátní správa aktiv 4 Partners Universe 06 Pioneer - zajištěný 2018

NE NE NE NE NE NE NE

Fond v nucené správě Určen pro institucionální investory Vysoká minimální investice (1 000 000) Vysoká minimální investice (500 000/ 10 000) Vysoká minimální investice (500 000/ 10 000) Vysoká minimální investice (50 000/ 10 000) Vysoká minimální investice (v upisovacím období 5 000/ následně 10 000 000)

3 097 644 438 2 424 562 309 2 105 615 451 1 513 738 211 1 223 436 198

Rizikověvýnosový profil 6 (1-7) 4 (1-7) 3 (1-7) 5 (1-7) 3 (1-7)

5000/ 300/ 300 5000/ 5000/ 500 5000/ 300/ 300 5000/ 1000/ 500 300

Zajištění měnového rizika zpravidla NE NE zpravidla NE převážně ANO ANO

ANO

1 167 668 800

6(1-7)

3000/ 500/ 500

ANO ANO ANO ANO

943 498 800 775 137 307 738 326 643 666 028 285

5 (1-7) 5 (1-7) 7(1-7) 4 (1-7)

ISČS - FOND ŘÍZENÝCH VÝNOSŮ

ANO

492 476 182

Pioneer - Zajištěný Fond 2 J&T BOND CZK ČPI - OPF 6. Zajištěný fond ČPI - OPF II. Zajištěný fond J&T OPPORTUNITY CZK ČPI - OPF 5. Zajištěný fond ČPI - OPF 4. Zajištěný fond ČPI - OPF Komoditní zajištěný fond ČPI - OPF Fond živé planety ČPI - OPF 7. Zajištěný fond CS Selected Balanced Fund

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

Podílové fondy

Vhodnost

Velikost fondu (v Kč)

IKS Balancovaný – dynamický ČSOB bohatství IKS Balancovaný - konzervativní Pioneer - dynamický fond J&T AM PERSPEKTIVA ČPI - OPF Fond nemovitostních akcií PROSPERITA-OPF GLOBÁLNÍ ČSOB středoevropský ČPI - OPF Zlatý ČPI - OPF Smíšený

ANO ANO ANO ANO ANO

Min. investice (v Kč)

Investiční horizont

Vznik

>3R >5L >3R >5L >3R

1997 2000 2000 1995 2001

ANO

>8L

2006

1000 5000/ 5000/ 500 3000/ 500/ 500 3000/ 500/ 500

NE NE ANO ANO

>3R >5L >8L >5L

2001 1993 2006 1998

3 (1-7)

100

ANO

>3R

1999

407 462 518 271 507 975 221 701 332 202 005 524 179 546 266 173 471 799 166 079 079

3 (1-7) 2 (1-7) 2 (1-7) 2 (1-7) 4 (1-7) 3 (1-7) 4 (1-7)

5000/ 1000/ 500 300 3000/ 500/ 3000/ 500/ 300 3000/ 500/ 3000/ 500/ -

ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO

>3R >3R >4R >6L >3R >4R >6L

2007 2011 2009 2007 2000 2008 2008

ANO

158 835 229

3 (1-7)

3000/ 500/ -

ANO

>6L

2008

ANO ANO ANO

126 655 202 82 642 089 59 822 996

7(1-7) 4 (1-7)

>8L >8L >4R

2007 2009 2003

3000/ 500/ 500 ANO (min. 90 %) 3000/ 500/ ANO 1000 převážně ANO

AKCIOVÉ FONDY Podílové fondy AKRO fond progresívních společností AKRO globální akciový fond AKRO OPF NOV. EK. Podílové fondy

Vhodnost

Důvod

NE

Vysoká minimální investice (10 000)

NE NE Vhodnost

Velikost fondu (v Kč)

Vysoká minimální investice (10 000) Vysoká minimální investice (10 000) RizikověZajištění Min. investice výnosový měnového (v Kč) profil rizika 7 (1-7) 100 NE 7 (1-7) 100 NE 6 (1-7) 3000/ 500/ 500 ANO 6 (1-7) 5000/ 5000/ 500 ANO

Investiční horizont

Vznik

>5L >5L >8L >7L

1998 2006 2001 1999

ISČS - SPOROTREND ISČS - TOP STOCKS ČPI - OPF Globálních značek ČSOB Akciový Mix ČPI - OPF Ropného a energetického prům.

ANO ANO ANO ANO

3 132 640 485 1 752 916 268 1 680 864 497 1 264 444 865

ANO

1 211 187 523

6 (1-7)

3000/ 500/ 500

ANO

>8L

2001

Pioneer - akciový fond

ANO

1 100 784 134

6 (1-7)

5000/ 1000/ 500

ANO

>7L

2000

AXA CEE Akciový fond IKS Akciový PLUS AXA Realitní fond ČSOB realitní mix ČSOB akciový fond – Střední a Východní E ČPI - OPF Nových ekonomik ČPI - OPF Farmacie a biotechnologie KB Akciový

ANO ANO ANO ANO

821 670 957 561 029 409 557 279 375 386 159 110

7 (1-7) 6 (1-7) 6 (1-7) 7 (1-7)

5000/ 500 5000/ 300/ 300 5000/ 500 5000/ 5000/ 500

NE Zpravidla NE NE Převážně ANO

>5L >5L >4R >7L

2007 2000 2007 2006

ANO

332 038 408

6 (1-7)

5000/ 5000/ 500 NE, výjimka EUR

>7L

2007

ANO

295 125 072

7 (1-7)

3000/ 500/ 500

ANO

>8L

2001

ANO

243 456 429

6 (1-7)

3000/ 500/ 500

ANO

>8L

2001

ANO

182 940 998

6 (1-7)

5000/ 300/ 300

Zpravidla NE

>5L

2007

*Minimální investice je uváděna v tomto pořadí: První jednorázová investice/Následná jednorázová investice/Pravidelná investice. **Hypertextový odkaz u jednotlivých fondů je plně funkční při aktivním přístupu na PATRIA PLUS a odkazuje na detail fondů. Zdroj: Vlastní konstrukce na základě dat z PATRIA PLUS. Fondy AKAT ČR [online] a internetových stránek daných podílových fondů.

Příloha D Vývoj hodnoty podílového listu vybraných podílových fondů •

FONDY PENĚŽNÍHO TRHU A VELMI KRÁTKODOBÝCH INVESTIC

Fond ISČS Sporoinvest

Fond IKS Krátkodobých dluhopisů

Pramen: ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporoinvest [online]

Pramen: IKS KB. IKS Krátkodobých dluhopisů [online] Konzervativní fond ČP INVEST

Pramen: ČP INVEST, Konzervativní fond ČP INVEST [online]

•

DLUHOPISOVÉ FONDY

Fond ISČS Sporobond

KB Dluhopisový fond

Pramen: ČESKÁ SPOŘITELNA. Sporobond [online]

Pramen: IKS KB, KB Dluhopisový [online]

Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST

Pramen: ČP INVEST, Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST [online]

•

SMÍŠENÉ FONDY

Pioneer – dynamický fond

Fond J&T PERSPEKTIVA

Pramen: PIONEER Investments. Pioneer – dynamický fond [online]

Pramen: J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST. J&T PERSPEKTIVA [online]

Smíšený fond ČP INVEST

Pramen: ČP INVEST, Smíšený fond ČP INVEST [online]

•

AKCIOVÉ FONDY

Fond globálních značek ČP INVEST

ČSOB akciový mix

Pramen: ČP INVEST, Fond globálních značek [online]

Pramen: ČSOB, ČSOB akciový mix [online]

Pioneer-akciový fond

Pramen: PIONEER Investment, Pioneer – akciový fond [online]

Příloha E Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí

Pramen: ČNB, Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí [online]