Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Možnosti environmentálního vzdělávání v mimoškolní pedagogice
Vypracovala: Mgr. Pavla Křížová Vedoucí práce: Mgr. Jan Petr, PhD. České Budějovice 2016
Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 16. listopadu 2015
Anotace Závěrečná práce se v teoretické části zaměřuje na mimoškolní pedagogiku, environmentální výchovu a vzdělávání jako náplň mimoškolní pedagogiky a historii a současnost Hnutí Brontosaurus jako organizace, která je institucí mimoškolní pedagogiky, kterou naplňuje environmentální výchovou a vzděláváním. Praktická část přináší dva metodické návrhy na víkendové programy zaměřené na environmentální výchovu a vzdělávání, určené především pro předškolní děti a děti mladšího školního věku a jejich rodiče.
Klíčová slova: mimoškolní pedagogika, environmentální výchova a vzdělávání, Hnutí Brontosaurus, víkendový program, zážitková pedagogika, předškolní děti, děti mladšího školního věku
Abstract The theoretical part of the thesis focuses on after-school pedagogy, environmental education and training as a contents of the leisure time education and on the history and present of the Brontosaurus Movement, which is one of the after-school education institution, which contributes to the environmental education and training. The practical part describes two methodological proposals for weekend programs aimed at environmental education and training designed especially for preschoolers and primary school children and their parents.
Key words: after-school pedagogy, environmental education and training, Brontosaurus Movement, weekend program, experiential learning, preschoolers, primary school children
Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce panu Mgr. Janu Petrovi, PhD. za cenné rady, náměty a odborný dohled při psaní této práce. Dále děkuji Ing. Zoře Rýparové za dlouholetou spolupráci při přípravě víkendových a táborových programů.
Obsah Úvod ............................................................................................................................. 7 1. Literární přehled ...................................................................................................... 9 1.1. Mimoškolní pedagogika .................................................................................... 9 1.1.1. Funkce výchovy mimo vyučování .............................................................. 9 1.1.2. Dělení mimoškolní činnosti...................................................................... 10 1.1.3. Zařízení pro výchovu mimo vyučování .................................................... 11 1.2. Environmentální výchova a vzdělávání ........................................................... 14 1.2.1. Vymezení pojmů ...................................................................................... 14 1.2.2. Historie environmentální výchovy a vzdělávání v ČR .............................. 15 1.2.3. Cíle a obsah environmentálního vzdělávání ............................................ 17 1.2.4. Instituce zabývající se environmentálnim vzděláváním, výchovou a osvětou .............................................................................................................. 19 1.3. Hnutí Brontosaurus ......................................................................................... 21 1.3.1. Historie Hnutí Brontosaurus .................................................................... 21 1.3.2. Současnost Hnutí Brontosaurus .............................................................. 22 1.3.3. Programové cíle Hnutí Brontosaurus ...................................................... 25 1.3.4. Základní článek HB Zvonek ...................................................................... 26 2. Metodika ................................................................................................................ 28 3. Praktická část ......................................................................................................... 31 3.1. Vodnická víkendovka ...................................................................................... 32 3.1.1. Složení účastníků...................................................................................... 32 3.1.2. Pomůcky................................................................................................... 32 3.1.3. Cíle programu .......................................................................................... 34 3.1.4. Program akce ........................................................................................... 34 3.2. Ze života hmyzu .............................................................................................. 38 3.2.1. Složení účastníků...................................................................................... 38 3.2.2. Pomůcky................................................................................................... 38 3.2.3. Cíle programu .......................................................................................... 39 5
3.2.4. Program akce ........................................................................................... 39 3.3 Diskuze ............................................................................................................. 43 Závěr .......................................................................................................................... 45 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 46 Přílohy ........................................................................................................................ 48
6
Úvod Přibližně 170 let od velké průmyslové revoluce, která spustila největší a nejrychlejší rozvoj téměř ve všech oblastech činností, stojí lidstvo před otázkou, kolik času mu na planetě zbývá. Mnoho lidí si uvědomuje plnou zodpovědnost za současný stav klimatu a životního prostředí naší planety a snaží se v rámci svých možností přispět ke zlepšení. Mnoho lidí však také říká, že už je stejně pozdě, že jednotlivec současnou situaci nemá možnost změnit. Po roce 1989 se v České republice profilovala celá řada institucí, které se zabývají současným stavem životního prostředí na planetě a které se snaží v co největší míře o propagaci za zlepšení této situace. Vědomé environmentální vzdělávání a výchova je prostředkem, jak všem věkovým skupinám obyvatelstva přiblížit možnosti ochrany a nápravy životního prostředí. Přestože je environmentální výchova a vzdělání součástí rámcového vzdělávacího programu a tím i součástí školních vzdělávacích programů napříč všemi stupni českého školního vzdělávacího systému, je mimoškolní pedagogika v této oblasti přínosnější. Bezprostřední kontakt s přírodou vznítí zájem o její ochranu lépe, než sebekvalitnější poučky v učebnicích. Organizace zabývající se ochranou životního prostředí realizují své programy nejčastěji právě přímo v lokalitách, kde je pomoc nejvíce zapotřebí. Mimoškolní pedagogika se tak stává důležitým zprostředkovatelem témat environmentální výchovy a vzdělávání. Jednou z organizací, která vznikla v době, kdy nebyla péče o životní prostředí v popředí zájmu politiků východní Evropy, je Hnutí Brontosaurus. Náplní akcí v hnutí je nejenom dobrovolnická práce spojená se zážitky během her a aktivit, ale také nejrůznější
vzdělávání
právě
v oblasti
tehdy
hlavně
ekologie,
dnes
environmentalistiky. Hlavním cílem závěrečné práce je návrh metodiky dvou víkendových programů s prvky environmentální výchovy. Autorka vychází z vlastních zkušeností, které nasbírala nejprve za svého působení v HB v mládí a poté jako organizátorka HB a hlavní vedoucí letních táborů pro rodiče s dětmi. 7
Práce je rozdělena na část literární a praktickou. V literární části jsou zmíněna teoretická východiska témat mimoškolní pedagogiky, environmentální výchovy a vzdělávání a organizace Hnutí Brontosaurus. V praktické části je popsán návrh dvou víkendových programů pro rodiny s dětmi ve věku 1. stupně ZŠ a pro rodiny s dětmi předškolního věku.
8
1. Literární přehled 1.1. Mimoškolní pedagogika Mimoškolní pedagogikou se rozumí výchova ve volném čase mimo vlastní školní vyučování. Dítě obvykle volný čas chápe jako opak nutné práce a povinností, tedy dobu, kdy si samo může vybrat činnost podle vlastního uvážení. Obecně lze pod pojem volný čas zahrnout odpočinek, zábavu, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, rekreaci. Z výchovných důvodů je vhodné volný čas dětí a mládeže pedagogicky ovlivňovat. Kvalitní výchova ve volném čase má totiž výrazný preventivní význam. Kromě toho plní mimoškolní výchova i další funkce.
1.1.1. Funkce výchovy mimo vyučování Podle Pávkové (1999) lze rozdělit funkce výchovy v mimoškolní pedagogice následovně: 1. Výchovná funkce Instituce, které se podílejí na rozvíjení schopností a dovedností dětí a mládeže, zároveň formují žádoucí postoje a morální vlastnosti. Prožívání úspěchů a získávání zkušeností při praktických činnostech dětem přináší uspokojení, seberealizaci, učí je sebehodnocení a napomáhá utváření vlastního názoru na život a na svět. 2. Zdravotní funkce Střídání duševní a tělesné činnosti, práce a odpočinku podporuje zdravý tělesný a duševní vývoj dětí a mládeže. Sportovní činnosti ve volném čase kompenzují dlouhé sezení při vyučování a v neposlední řadě rozvíjejí fyzickou zdatnost. Velký zdravotní význam má i estetické a příjemné prostředí. 3. Sociální funkce Vhodně vedené a naplňované mimoškolní aktivity napomáhají utváření pozitivních sociálních vztahů a vyrovnávají rozdíly mezi dětmi přicházejícími z různorodých rodinných prostředí. 4. Preventivní funkce 9
Většina mimoškolních řízených aktivit plní funkci prevence patologických jevů na úrovni především primární prevence. Už samotné zapojení dítěte do mimoškolních aktivit v sobě nese silný preventivní prvek.
Mimoškolní pedagogika formuluje výchovné a vzdělávací cíle tak, aby zabezpečovaly plnění všech těchto funkcí. K dosažení výchovně vzdělávacího cíle bývá vytvořena posloupnost dílčích cílů, tzv. úkolů, k jejichž splnění je potřeba volit vhodné metody a prostředky. Nedílnou součástí celého procesu výchovy by mělo být také hodnocení a zpětná vazba.
1.1.2. Dělení mimoškolní činnosti Ze všech volnočasových aktivit lze nejsnáze pedagogicky ovlivňovat zájmovou činnost dítěte. Zájmovou činnost chápeme jako cílenou aktivitu směřující k rozvoji a uspokojování individuálních potřeb, zájmů a schopností dítěte (Pávková, 1999). Zájmy je možné dělit na základě různých hledisek, např. podle úrovně činnosti (aktivní a receptivní), podle intenzity zájmu (hluboké a povrchní), podle časového trvání (krátkodobé a trvalé), podle koncentrace (jednostranné a mnohostranné), podle společenské hodnoty (žádoucí a nežádoucí) a tradičně podle obsahu. Pávková (1999) třídí zájmovou činnost podle obsahu následovně: •
společenskovědní – činnosti vedoucí k poznání regionů, vlasti, historie, literatury a cizích jazyků.
•
pracovně-technické – zpracovávání materiálu různými technikami, práce se stavebnicemi, modelářství, příprava pokrmů a dopravní výchova.
•
přírodovědné – pozorování živé i neživé přírody, pěstitelství, chovatelství, sportovní rybolov, včelařství, myslivost, ochrana a tvorba životního prostředí.
•
estetickovýchovné – osvojování výtvarných technik, hudební činnosti, literárně dramatické činnosti.
•
sportovní a turistické – aktivní (cvičení, tanec, pohybové hry, sport, turistika) i pasivní (návštěvy, sledování, popř. studium sportovních utkání a soutěží).
10
Trendem posledních několika desetiletí se staly netradiční přístupy k pedagogice volného času, především výchova zážitkem. Výchova zážitkem je založena na prožitku a zkušenosti. Obojí získávají účastníci aktivní účastí v programu, který obvykle zahrnuje náročné činnosti spojené s určitou mírou fyzického a psychického rizika, např. překonávání překážek i sebe sama, rozšiřování zóny bezpečnosti a zkušenosti (Hanuš, 1998). Významné místo v takové výchově má hra v nejrůznějších podobách. Je obvykle zaměřena na rozvoj sebe sama, sociálních vztahů a vztahů k životnímu prostředí. Důležitá je také sebereflexe, která na základě získání nových podnětů může vést k pozitivním změnám v chování a jednání (Neuman, 1998). Významné místo v zážitkové pedagogice zaujímá občanské sdružení Prázdninová škola Lipnice (www.psl.cz). Nabídka mimoškolních zájmových činností by měla být obzvláště pro děti z prvního stupně základních škol dostatečně široká a pestrá, aby si každé dítě mohlo nalézt takovou oblast zájmu, která by mu vyhovovala. Na následujících stupních škol by pak své schopnosti, dovednosti a znalosti v tomto oboru nadále rozvíjelo do větší hloubky.
1.1.3. Zařízení pro výchovu mimo vyučování Výchova mimo vyučování se obvykle odehrává pod záštitou určité instituce (Pávková, 1999). 1. Školní družiny a školní kluby Činnost školní družiny a školního klubu je zaměřena na aktivity určené žákům po skončení vyučování. Zatímco školní družina kromě zájmových činností zajišťuje základní péči a dozor zejména pro nejmenší děti, školní klub pracuje na principu dobrovolné docházky. V porovnání se školní družinou poskytuje žákům více volnosti a samostatnosti. Jednou z činností školních družin a klubů je i částečné zabezpečení přípravy žáků na vyučování. 2. Domovy mládeže Domov mládeže je školské zařízení určené pro žáky středních škol a učilišť. Kromě ubytování a stravování nabízí i výchovně vzdělávací činnosti, např. sportovní aktivity, dobrovolné jazykové kurzy, taneční kurzy a jiné 11
individuální
nebo
skupinové
zájmové
aktivity.
Studenti
ubytovaní
v Domovech mládeže se podřizují pevnému dennímu režimu a obdobně jako ve škole musí dodržovat vnitřní řád. 3. Ústavní a ochranná výchova Mezi specifika tohoto druhu výchovy patří nedobrovolnost zařazení do příslušné instituce. Do ústavní péče jsou umisťovány děti z rodin, které jsou z nějakého důvodu nefunkční. Oproti tomu ochranná výchova je soudem nařizována tehdy, vyskytne-li se u dítěte závažná porucha chování a v rodině není v tomto směru řádně postaráno. Mezi zařízení poskytující tuto péči patří dětské domovy, dětské výchovné ústavy, výchovné ústavy pro mládež a diagnostické ústavy. 4. Domy dětí a mládeže Domy dětí a mládeže (DDM) nabízejí zájemcům pravidelnou činnost v široké nabídce zájmových útvarů. Základními jednotkami pro práci jsou obvykle kroužky (rybářský, přírodovědný apod.), soubory (pěvecký, taneční, divadelní apod.), oddíly (turistický, sportovní apod.), kursy (vaření, výpočetní techniky apod.), tábory, a to jak letní, tak příměstské. DDM zabezpečují i průběh soutěží a přehlídek vyhlašovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, např. matematické, biologické nebo fyzikální olympiády. Nabídka činností DDM je určena všem věkovým kategoriím od předškolních dětí a jejich rodičů, přes žáky školního věku až po mládež do 26 let. 5. Základní umělecké školy a jazykové školy Základní umělecké školy nabízejí hudební, taneční, výtvarné a dramatické obory. Patří do sítě škol, ale docházka do nich je dobrovolná a uskutečňuje se v době mimo vyučování. Jazykové školy poskytují dobrovolnou výuku cizích jazyků nad rámec výuky na základních a středních školách. 6. Další organizace pracující s dětmi a mládeží v jejich volném čase Junák patří k organizacím, jejichž činnost je zaměřena na turistiku a pobyt v přírodě. Důležitým prvkem je družinový systém. Pionýr umožňuje svým členům vyžití prostřednictvím rozmanitých aktivit v rámci pravidelné 12
celoroční práce. Hnutí Brontosaurus sdružuje děti a mládež zaměřené na ochranu a tvorbu životního prostředí (blíže viz kap. 1.3.). Sokol patří mezi tělovýchovné organizace. Klade důraz na harmonický rozvoj všech stránek osobnosti.
13
1.2. Environmentální výchova a vzdělávání 1.2.1. Vymezení pojmů Ekologická výchova je dřívější pojem pro současnou environmentální výchovu a pojem znamenal výchovu k péči o životní prostředí (Máchal, 2000). Výchova k udržitelnému rozvoji (VUR) je pojem častěji užívaný v zahraničí. Znamená odmítnutí konzumního způsobu života a přijetí zdravého životního stylu tak, aby rozvoj společnosti nevedl k celkové devastaci světa, ale naopak připravoval podmínky pro život dalším generacím. To předpokládá hlubokou znalost zákonitostí vývoje společnosti v sociální, ekonomické a kulturní oblasti (Bečvářová, Soloshych, 2012). Environmentální
vzdělávání
(EVVO)
vychází
z anglického
pojmu
„environmental education“, kde „environmental“ v doslovném překladu znamená životní prostředí a „education“ vzdělávání, výchovu a osvětu v tom nejširším slova smyslu bez ohledu na cílovou skupinu. EVVO tedy v českém jazyce znamená environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. Termín environmentální výchova u nás zavedlo v 90. letech Ministerstvo životního prostředí. Odhaluje negativní působení člověka na planetu Zemi. Vychovává
k odpovědnému
vztahu
člověka
k přírodě
a
pochopení
její
nenahraditelnosti pro život. Snaží se o vytváření pozitivních vztahů člověka k přírodě, zkoumá vztahy mezi přírodou a člověkem. Součástí je také VUR – omezení blahobytu a spotřebního způsobu života ve prospěch planety. Pojem environmentální výchova mnohem lépe vystihuje souvislost mezi ekologií, sociální oblastí a ekonomikou. EVVO prochází všemi stupni výchovy a vzdělávání v českém školním systému, od předškolního, přes průřezová témata v rámci vzdělávání na základních a středních školách, až po odborné a vysokoškolské vzdělávání (Bečvářová, Soloshych, 2012). V současné době se pojmy ekologická výchova a environmentální výchova považují za stejnocenné. Stejně tomu bude i v této práci. 14
1.2.2. Historie environmentální výchovy a vzdělávání v ČR Povědomí o životním prostředí, výchově, vzdělávání a osvětě bylo propojeno hlavně s ochranou přírody. Na přelomu 19. a 20. století vznikly různé spolky na ochranu přírody. V roce 1918 rozšířilo tehdejší ministerstvo školství a národní osvěty svoji působnost také na ochranu přírodních památek. V roce 1919 byl zřízen rektorát ochrany přírody na Karlově Univerzitě v Praze a o rok později i na Českém vysokém učení technickém v Praze na Fakultě zemědělského
a
lesního
inženýrství.
Období
první
republiky
je
však
charakterizováno spíše snahou jednotlivců o ochranu přírody než cílem politiky státu (Bečvářová, Soloshych, 2012). Během 2. světové války a v období okupace byla situace značně složitá nejen v oblasti ochrany přírody. Po skončení druhé světové války nastal obrat k lepšímu. V roce 1946 začal vycházet věstník Ochrana přírody a bylo zřízeno několik stanic ochrany přírody. K počátkům ekologické výchovy u nás patřil časopis ABC mladých techniků a přírodovědců. Jeho prostřednictvím v něm v roce 1959 RNDr. Jan Čeřovský, CSc. vyhlásil tzv.„Hlídky ochránců přírody“. Akce měla mezi dětmi a mládeží velký ohlas a podařil se tak nápad zapojit do ochranářské činnosti děti. V 50. a 60. letech mělo vznik a zakořeňování ekologické výchovy značně odlišné podmínky, než v letech 90. (Máchal, 2000). Stav životního prostředí byl tehdejšími současníky vnímán jako uspokojivý, stav lesů, vod, luk a polí byl o mnoho lepší. O rychlém tempu zhoršování stavu životního prostředí vlivem stále se zrychlující vědy a ekonomiky se vědělo málo a neříkalo se vůbec nic. Volné sdružení evropských ekonomů, ekologů a politiků zabývající se výzkumem globálních problémů, označované jako Římský klub, vydalo v roce 1972 zprávu nazvanou „Meze růstu“. Mezi našimi odborníky se český překlad neoficiálně objevil na počátku 80. let. Ze zprávy jasně vyplynulo, že Československo patří mezi nejzdevastovanější státy Evropy. Publikace také konstatovala hrozbu vyčerpání přírodních surovinových a energetických zdrojů a upozornila na nebezpečí, že celá planeta bude brzy zavalena vlastním odpadem (Máchal, 2000). 15
V 60. a 70. letech působil na scéně ochrany přírody Sbor ochrany přírody při Společnosti Národního muzea v Praze. Jeho přímým pokračovatelem byl Svaz pro ochranu přírody a krajiny v ČSSR, známý pod zkratkou TIS, který byl založen v roce 1969 a rozpuštěn v roce 1980. Ochranářským fenoménem se od roku 1974 stalo Hnutí Brontosaurus, které přerostlo z původně jednorázové akce do celorepublikového hnutí, které jako mládežnická organizace pracuje dodnes. Více o Hnutí Brontosaurus v samostatné kapitole. V roce 1979 vznikl Český svaz ochránců přírody, který je také činný dodnes. V 70. letech potkalo Junáka již třetí zrušení a zákaz činnosti a mnoho skautských vedoucích přešlo pod hlavičku Pionýra, někteří do ilegality. Veškerá mimoškolní zájmová činnost včetně ochrany přírody se tak přesunula do této organizace. V 80. letech se tak poznávání přírody a výchova k její praktické ochraně staly součástí náplně hlavně dětských organizací. Od roku 1974 probíhal v Ostravě Ekofilm - festival filmů o životním prostředí. Deset let před listopadem 1989 vznikla Prázdninová škola Lipnice, kde se hlavním prostředkem k získávání nových poznatků a zkušeností stala hra, často však za velmi náročných situací. I přes politickou nepřízeň se pojem „výchova k péči o životní prostředí“ dostal v roce 1985 do vysokoškolských učebnic, a to zásluhou RnDr. et PhDr. Danuše Kvasničkové, neúnavné propagátorky ekologické výchovy na školách. V roce 2000 přijala vláda Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Byl k němu zpracován akční plán EVVO 2010 – 2012 s výhledem na rok 2015. V roce 2001 vydalo MŠMT metodický pokyn k EVVO, aktualizovaný v roce 2008. V současné době je podoba EVVO zakotvena v Národním programu rozvoje vzdělávání (tzv. Bílá kniha). Týká se vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Environmentální výchova je zpracována v Rámcovém vzdělávacím programu, který zastupuje národní program vzdělávání, a ve školních vzdělávacích programech jednotlivých
16
vzdělávacích institucí jako průřezové téma. Pro základní školu je průřezové téma EVVO rozčleněno na čtyři podtémata (Bečvářová, Soloshych, 2012): • ekosystémy – les, • základní podmínky života – voda, • lidské aktivity a problémy životního prostředí, • vztah člověka k prostředí.
1.2.3. Cíle a obsah environmentálního vzdělávání Cíle a obsah environmentálního vzdělávání formuluje Máchal ve své práci (2000, str. 16) takto: „V nejširším slova smyslu lze ekologickou výchovu popsat jako veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je především: •
zvyšovat spoluodpovědnost lidí za současný i příští stav přírody i společnosti, za místo, ve kterém žijí a které je jim domovem, za smysluplné využívání místních zdrojů;
•
rozvíjet citlivost, vstřícnost a tvořivost lidí k řešení problémů péče o přírodu i problémů lidské společnosti;
•
utvářet ekologicky příznivé hodnotové orientace, které kladou důraz na dobrovolnou střídmost, na nekonzumní, duchovní kvality lidského života“. V přímé praxi jde o vytváření pozitivního vztahu k přírodě, který může vést
ke zlepšování mezilidských vztahů, dále o vzbuzování úcty ke všemu živému a nelze opominout ani získávání odborných ekologických poznatků. Environmentální výchova a vzdělávání má silnou formativní stránku, která spočívá v uvědomělém vytváření hodnotové orientace v podobě názorů, postojů a hlavně v jednání. Základním obsahem environmentálního vzdělávání je zvyšování ekologické gramotnosti. Tento pojem poprvé použil americký ekolog Aldo Leopold v roce 1949 ve své knize, která byla do češtiny přeložena pod názvem Obrázky z chatrče. Mnozí autoři definují ekologickou gramotnost jako soubor základních znalostí a dovedností vedoucích k pochopení zákonitostí vztahů mezi člověkem a živou a neživou přírodou, k prevenci vzniku ekologických problémů a k jejich řešení, k prosazování
17
zásad trvale udržitelného rozvoje do běžného života každého člena společnosti (Máchal, 2000). V roce 1991 zpracovalo Ministerstvo životního prostředí tzv. Duhový program na ozdravení životního prostředí České republiky. Program kromě dalšího uvádí osm zásad směřujících k žádoucím změnám životního stylu: •
zásadu skutečné účinnosti (co nejvyšší využívání obnovitelných zdrojů, účinné technologie předcházející vzniku zbytečných odpadů ap.);
•
zásadu rozumné spotřeby (výrobky neškodící zdraví ani přírodě);
•
zásadu opatrnosti (účinky zásahů do prostředí nikdy nelze předvídat v plném rozsahu);
•
zásadu zdrženlivosti (dobrovolné sebeomezení materiální spotřeby je na místě);
•
zásadu vlastní odpovědnosti (svoboda a vlastnictví se bez odpovědnosti stávají prázdnými pojmy);
•
zásadu ohledu k jiným lidem (důsledky zdánlivě neškodných postupů - vývoz nebezpečných odpadů, skladování vyhořelého jaderného paliva);
•
zásadu úcty k životu (tedy nejen k životu lidskému);
•
zásadu občanství planety Země (odpovědnost jedince za obec i planetu, resp. přijímání spoluodpovědnosti za stále větší skupinu lidí - od pračlověčí
odpovědnosti za tlupu až po člověka 21. století uvědomujícího si potřebnost péče o celý planetární ekosystém). (Moldan, 1991). Environmentální výchova je také o směřování lidstva k udržitelnému rozvoji. Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, § 6 vymezuje udržitelný rozvoj takto: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Josef Vavroušek ve svém příspěvku Hledání lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem
života
(Vavroušek, 1994) konstatuje zásadní podíl
evropsko-americké civilizace na neudržitelnosti současných globálních vývojových trendů. Hovoří o svobodě jednotlivce, která končí tam, kde začíná svoboda jiného 18
jedince a také tam, kde dochází k ničení přírody. Měli bychom tedy žít tak, abychom způsobem svého života neomezovali práva těch, kteří přijdou po nás. A důležité je začít u sebe samého.
1.2.4. Instituce zabývající se environmentálnim vzděláváním, výchovou a osvětou Instituce zaměřené na EVVO patří obvykle mezi nestátní neziskové organizace. Snaží se být kvalitními partnery školám, rodičům a především dětem na cestě za ekologickým vzděláním, výchovou a osvětou. Kromě nabídky výukových programů
se zabývají
metodickou
činností,
tvorbou učebních materiálů
a vzděláváním pedagogů v této oblasti.
TIS – Svaz pro ochranu přírody a krajiny ČSSR Vznikl v roce 1969 jako přímý pokračovatel Sboru ochrany přírody Společnosti národního muzea, založeného roku 1958 na podnět O. Leiského. Ten je také autorem Velkého zákona, který vystihuje všechny hlavní myšlenky, jimiž se organizace řídí. „Slyš Velký Zákon! Ten ať krok tvůj
buď strážcem ticha, který za klid ručí!
řídí.
Svůj tábor ukryj, oheň střež jak poklad,
Buď bratrem květů, stromů, zvířat, lidí
však odcházíš-li, zahlaď každý doklad,
a netkni se jich nešetrnou dlaní,
že byl tu člověk! Koho stopa zradí,
jež z neznalosti někdy krutě raní!
ten ztrátou práva nedbalost svou
Buď synem Slunce! Cti je myslí čistou
hradí.
a v jeho světle ber se stezkou jistou,
Měj v úctě vodu! Čím je bez ní země?
neb měsíc klam je – právem noci
Jen moudrým pramen hudbou zvoní
spánek
jemně.
a den chce čin; slyš, volá jitřní vánek!
Kdo chceš ji slyšet, poznat sil svých
Měj bystré oko, neviděn vše shlédni
míru,
a tiše kráčej, zvěř jak o poledni!
změř činem, službou, obětí svou víru!
Je hluk tvým zrádcem – hlupák jenom
Vše uč se chápat – celičký svět vůkol!
hlučí;
Je chránit život posvátný tvůj úkol! 19
Buď bratrem květů, stromů, zvířat, lidí
a miluj ty, kdo Zákonem se řídí!“ Otakar Leiský
Hnutí Brontosaurus Organizace sdružující děti a mládež je zaměřená na ochranu a tvorbu životního prostředí (blíže viz kap. 1.3.).
Střediska ekologické výchovy (SEV), Centra globální a ekologické výchovy (CEGV) SEV nebo CEGV jsou státní školská nebo nestátní pracoviště, která se podílejí na environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě nejrůznějšími způsoby prostřednictvím rozmanitých metod. V současné době jsou tato zařízení sdružena v síti ekologických center Pavučina. Tato síť vznikla v roce 1996 a dnes má 40 členů ve všech krajích České republiky. Hlavní náplní je výměna zkušeností, informací, vzájemné vzdělávání na příkladech dobré praxe. Kromě dalších aktivit vytváří Pavučina celostátní projekty a programy. Více informací lze nalézt na www.pavucina-sev.cz.
Český svaz ochránců přírody Český svaz ochránců přírody (ČSOP) byl založen v roce 1979. Začátky nebyly z ideologických důvodů jednoduché, přesto sdružoval velké množství členů. Hlavní činností Svazu byla péče o chráněná území – např. strážní služba nebo kosení a likvidace náletů. Nyní je ČSOP občanské sdružení, jehož posláním je ochrana a obnova přírody, krajiny a životního prostředí, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. ČSOP je zakládajícím členem Českého národního komitétu UNEP (United Nations Environment Programme) a od roku 1990 také členem IUCN (International Union for Conservation of Nature).
20
1.3. Hnutí Brontosaurus Informace pro tuto část práce byly čerpány z webových stránek organizace Hnutí Brontosaurus, jehož je autorka dlouholetým členem. Zájemci najdou podrobnější informace na stránkách www.brontosaurus.cz.
1.3.1. Historie Hnutí Brontosaurus V roce 1974 vyhlásila Organizace spojených národů Rok životního prostředí. Pod heslem „Brontosaurus to nepřežil, protože přerostl své možnosti“ a s logem Vladimíra Jiránka vznikla v lednu 1974 Akce Brontosaurus.
(obr. 1, převzato z www.brontosaurus.cz) Původně jednoroční kampaň se díky obrovskému ohlasu a zájmu mladých lidí postupně změnila v časově neomezený program, který byl zaměřený na ekologicky příznivější myšlení a jednání. Vzniklo Hnutí Brontosaurus, které ihned získalo velkou popularitu. Začali vyrůstat organizátoři, vznikaly první metodiky. Již v prvním roce působení vyrazili mladí lidé na víkendové a prázdninové akce
21
v přírodě. V roce 1978 mohli lidé vyrazit na první letní tábory na pomoc přírodě. Tzv. Prázdniny s brontosaurem tvoří nosnou část programu hnutí i v současnosti. Stále pod hlavičkou SSM proběhly v 80. a 90. letech stovky akcí, jichž se zúčastnily tisíce lidí, kteří se toužili alespoň na chvíli vymanit z nesvobodné atmosféry a zapojit se do smysluplné činnosti pro přírodu a památky. V kontextu sametové revoluce a společenských změn v roce 1989 došlo také k přerodu Hnutí Brontosaurus. Vystoupilo z rozpadajícího se SSM a na své první konferenci v lednu 1990 se přetransformovalo v samostatnou organizaci. Právní subjektivitu získalo hnutí 25. 1. 1990 registrací na Ministerstvu vnitra. Zároveň se výraz „hnutí“ stal pevnou součástí názvu a z hnutí Brontosaurus se tak stalo Hnutí Brontosaurus. V letech před přelomem tisíciletí potkalo Hnutí několik větších krizí, které však úspěšně přestálo. Stále větší úlohu hraje v Hnutí zážitková pedagogika. V roce 1999 obdrželo Hnutí Brontosaurus Cenu ministra životního prostředí. Došlo k dalšímu přerodu, tentokrát na nestátní neziskovou organizaci. V současnosti je Hnutí Brontosaurus občanské sdružení dětí a mládeže s konkrétními programovými cíli a etickým kodexem.
1.3.2. Současnost Hnutí Brontosaurus V roce 2014 oslavili brontosauři Dortem pro brontosaura v Telči 40 let své existence. Hnutí Brontosaurus (dále jen HB) je členem asociace ekologických neziskových organizací Zelený kruh a mezinárodního seskupení Youth and Environment Europe, organizací uznanou MŠMT pro práci s dětmi a mládeží. Cílovou skupinou Hnutí jsou děti a mládež do 26 let. Řadí se tedy do kategorie mládežnických organizací. Strukturu programu HB, který je postaven na smysluplné práci pro přírodu, společných zážitcích a nověji také práci v zahraničí, tvoří těchto šest pilířů (viz www.brontosaurus.cz): Akce památky Pro kulturní dědictví a pro zábavu – tak lze shrnout poslání Akce památky. Zúčastňují se jej především lidé se zájmem o památky a kulturní dědictví. Na obvykle 22
víkendové akci se dobrovolníci zabývají opravami a restaurováním památek, zážitkovým programem a vzděláváním v oblasti památek a historie. Náplní práce bývá obvykle péče o zámecké zahrady, vyklízení půd, zazimovávání historických objektů, stavění zdí, restaurování starého zdiva atd. Část víkendu je vždy věnována zážitkovému programu, který nějak souvisí s danou lokalitou. Vzdělávání probíhá formou přednášky nebo prohlídky. Účastníci akce se obvykle dostanou do míst, která jsou veřejnosti nedostupná. Mapa na obr. 2 znázorňuje oblasti zájmu Akce památky
(obr. 2, převzato z www.brontosaurus.cz) Akce příroda Užitečná práce a nevšední zážitky – tak je prezentována Akce příroda. Na víkendových nebo táborových akcích probíhá péče o konkrétní obvykle chráněnou lokalitu. Jako u Akce památky je součástí zážitkový program a vzdělávání v oblasti ochrany přírody a přírodních památek. Hlavní náplní Akce příroda je výsadba stromů, kosení orchidejových luk, budování naučných stezek nebo péče o zvířata v záchranných stanicích. V neposlední řadě účastníci vyvěšují ptačí budky, opravují studánky a v nedávné době se také přidala péče a prořezávka starých sadů a ochrana starých tradičních odrůd ovocných stromů. Mapa na obr. 3 znázorňuje lokality, na kterých HB působí.
23
(obr. 3, převzato z www.brontosaurus.cz) Prázdniny s Brontosaurem Název sjednocuje vícedenní akce, většinou tábory, pořádané o letních prázdninách. Hlavní náplní je smysluplná práce, obvykle kosení chráněných luk, práce na ekofarmách nebo prořezávka a údržba starých sadů. Nikdy nechybí zážitkový program, který obvykle spojuje určité téma. Dny a často i noci jsou naplněny bohatým, zajímavým, vzdělávacím a zážitkovým programem, jehož cílem je sebeobohacení a sebepoznání účastníků, navazování nových přátelství. Dětské oddíly Brďo Především zábavnou formou pracují s dětmi hlavně na Moravě dětské brontosauří oddíly (Brďo). Na schůzkách a výpravách se děti seznamují s přírodou, navazují nová kamarádství a přátelské vztahy. Učí se pečovat o přírodu a chápat nejrůznější vazby mezi jednotlivými složkami přírody a mezi přírodou a člověkem. Děti jsou hravou formou vedeny k úctě k tradicím, učí se poznávat místo, kde žijí. V současné době pracuje přibližně 16 dětských oddílů. Ekostan Jako „ekoporadna na cestách“ putuje Ekostan po českých hudebních festivalech a kulturních akcích. Tým školených dobrovolníků nabízí netradiční aktivity a informace o aktuálních environmentálních tématech a dobrovolnictví. Součástí Ekostanu jsou besedy, promítání filmů, cyklojízdy a další aktivity. Hlavním 24
cílem Ekostanu je motivovat hlavně mladou veřejnost k aktivnímu trávení volného času, vzbudit zájem o životní prostředí a zapojit je do pomoci při ochraně přírody a památek. Ekostan každoročně navštěvuje festival Prázdniny v Telči, Mohelenský dostavník, Open air music festival v Trutnově a další. Práce v zahraničí V současnosti HB zaštiťuje tři velké projekty: staví školu v Himálájích, značí turistické cesty v ukrajinských Karpatech a pomáhá krajanům v rumunském Banátu. V současné době je v ukrajinských Karpatech vyznačeno cca 1300 km turistických cest a osazené rozcestníky.
1.3.3. Programové cíle Hnutí Brontosaurus HB sdružuje více než 1000 členů ve 30 základních článcích po celé České republice. Existují tři možnosti spolupráce s HB, a to člen, dobrovolník nebo příznivec (viz www.brontosaurus.cz). Členem HB se může stát každý, kdo souhlasí s programovými cíli a vyjádří souhlas se stanovami HB. Zároveň HB podpoří zaplacením členského příspěvku. Zájemce se může registrovat jako člen některého základního článku nebo se jako volný člen může registrovat přímo v ústředí HB. Dobrovolníci čistí řeky, sází lesy, kosí louky, opravují památky, jsou všude tam, kde je jejich práce zapotřebí, a to bez nároku na jakoukoli odměnu. Ne proto, že jsou bezcenní, ale proto, že jejich pomoc je neocenitelná. Příznivci jsou všichni štědří dárci, kteří nejen svými finančními dary podporují HB. Kampaň Adoptuj brontosaura sdružuje všechny ty, kteří chtějí aktivně řešit problémy životního prostředí. Finanční dary jsou z největší části investovány do přímé ochrany přírody a obnovy památek a k výchově dětí a mládeže. Ať už členové, dobrovolníci či příznivci, všichni jsou spojeni programovými cíli HB: „Chceme svět, ve kterém lidé nejsou lhostejní ke svému okolí, respektují a ctí přírodu a kulturní bohatství a společně o ně pečují.“
25
•
Vychovávat sebe i druhé prací, vlastním příkladem, hrou i bezprostředním
kontaktem s přírodou k zodpovědnému přístupu k životu a planetě. Chránit přírodu a hledat cesty k souladu mezi ní a člověkem. Pečovat o kulturní a historické dědictví a rozvíjet jeho odkaz dnešku. •
Zajímat se o problémy společnosti a s ohledem na dlouhodobá hlediska
a názory druhých lidí hledat jejich řešení. Podporovat zdravé snahy usilující o odklon od konzumního způsobu života. •
Dávat si navzájem radost. V tomto duchu pořádat nápadité pracovní
a zážitkové akce. Pomáhat zejména mladým lidem vytvářet kolektivy umožňující pocit sounáležitosti, uznání a seberealizace.
1.3.4. Základní článek HB Zvonek 1989 – Antonín Tomek s kamarádem Bobrem organizují první akce – tábor, víkendovku, vandry, countrybály. Do oficiálního vzniku ZČ HB Zvonek působí „banda“ sice pod hlavičkou Brontosaura, mnohem více však členy spojuje hluboké přátelství, chuť pomáhat a získávat společné zážitky. 1994 – oficiální vznik ZČ HB Zvonek Moravské Budějovice – Třebíč. Získání sídla na Ekocentru v Třebíči. Získání dvou velkých pracovních lokalit – památková rezervace Opatovské zákopy a památková rezervace U hájenky, na kterých pracuje ZČ HB Zvonek dodnes. 1995/1999 – největší nárůst členské základny, okolo 70 členů. 1999/2000 – přerod Hnutí a ZČ HB Zvonek, hlavní sídlo přechází do Brna. „Staré kusy“ odcházejí, hlavními akcemi jsou brontosauří svatby a rodí se noví členové. 2006 – první letní tábor pro rodiče s dětmi, který reaguje na rostoucí počet nových malých členů. 2012 – Zvonek má okolo 100 členů, největší článek v HB. 2015 – potýkáme se s nedostatkem nových zájemců o akce, hlavně o letní tábory. Mladí lidé, i přes velice dobrou propagaci, nejsou často schopni se na čtrnáct dní vzdát mobilů a počítačů, představa spaní ve stanu bez elektřiny 26
a přístupu na internet není lákavá. Dobrovolnická práce a společné zážitky jsou slabou zárukou. Udržujeme tradici letních táborů pro rodiče s dětmi, proběhl jubilejní desátý tábor.
27
2. Metodika Jak najít téma programu Je vždy dobré oslovit účastníky končící akce, zda by měli námět na nové téma. Po následné diskuzi ohledně dostupných pomůcek, náročnosti na výrobu kostýmů, vhodnosti tématu vzhledem k věkové skupině dětí, místa pobytu se vyloupne téma vhodné pro realizaci. Námět na vodnickou víkendovku vznikl v létě po pohádkovém táboře Klikaté cestičky pohádkové babičky. Téma vody je u dětí hodně oblíbené, lze v něm najít spoustu prvků pro výuku ekologie a EVVO. Také kostýmově se téma vody zdá jako dobrá volba. I druhé navrhované téma víkendovky souvisí s pohádkou O víle Barvínce. Letní barevné květy lákají spousty hmyzu, odtud návrh Ze života hmyzu. Pro koho jsou víkendovky a tábory určeny Pro děti těch, kteří jako náctiletí začínali v Hnutí Brontosaurus, ale i pro děti různého věku z řad široké veřejnosti. Skupina dětí je vždy velmi různorodá, akce jsou určeny pro všechny věkové skupiny. Proto i aktivity programu jsou připraveny tak, aby byl uspokojen zájem všech. Organizátory a lektory se stávají sami rodiče. Mnozí rodiče působí jako učitelé na různých stupních škol, a proto mají i potřebné pedagogické vzdělání. Složení dětské skupiny v různém věku je často výhodou při aktivitách, kdy se starší děti mohou věnovat mladším, tvoří věkově smíšené skupiny. Kde se víkendovky a tábory nejčastěji konají V přírodě nebo v její bezprostřední blízkosti. Pro krátkodobé pobyty se osvědčilo Středisko ekologické výchovy Chaloupky (www.chaloupky.cz). Tábory pak mají svoji tradici v penzionu Lucký vrch (www.lucky-vrch.cz) v překrásné krajině Žďárských vrchů, kde je zabezpečeno ubytování a stravování pro celou skupinu. S čím organizátoři pracují Při přípravě akcí je dbáno na využívání běžných pomůcek, které mají rodiny doma, nebo které jsou cenově dostupné. Pracuje se často s přírodními materiály
28
v prostředí lesa, louky, přírodního koupaliště. Většina aktivit probíhá venku za téměř jakéhokoli počasí. Kdy víkendovky a tábory probíhají Tábor probíhá pravidelně ve třetím červencovém týdnu. Během školního roku se konají zpravidla dvě, někdy tři víkendovky. Podzimní víkendovka je tématicky spojená s letním táborem. Zimní víkendovka využívá obvykle silných lidských příběhů se zimní tématikou, např. Dobytí severního pólu. Kdo programy vymýšlí a naplňuje Obvykle již sehraný tým čtyř až pěti dobrovolníků z řad rodičů, který má nápady a volný čas pro setkávání, vymýšlení a organizování. Práce je to mnohdy náročná, vždy bez nároku na finanční odměnu. Největší odměnou je spokojenost účastníků akcí a nadšené reakce dětí. Na zdárném průběhu programu se podílejí všichni, děti jako účastníci, rodiče jako asistenti, popř. lektoři předem delegovaní na určité části programu. Jaké se využívají formy a metody práce Během víkendových akcí nebo během táborů nejsou používány klasické školní metody a formy práce. Nové poznatky a vědomosti děti získávají především během hry prožíváním nejrůznějších situací. Jde tedy o zážitkovou pedagogiku, která je jedním ze základních východisek pro práci s hrou. S ohledem na věk dětí je snaha o střídání aktivit s větším přínosem poznatků a tvoření. Často bývá zařazeno putování jako prostředek k prozkoumání okolí, provětrání dětí a naplnění určitého programového cíle. Putování nebo např. cesta za pokladem má vždy jasný cíl, nejasný průběh, během cesty se může stát cokoli, dochází k nejrůznějším setkáním a zvratům. Součástí programů je téměř vždy tvoření. Výtvarné nebo rukodělné činnosti jsou vybírány podle tématu tak, aby vhodně doplňovaly náplň programu. Do programu jsou zařazovány aktivity tvořivé, vzdělávací i pohybové tak, aby byl program dostatečně pestrý a každý účastník tak nalezl oblast, ve které vyniká nebo která jej baví.
29
Jak probíhá propagace Přibližně tři týdny před začátkem akce, u letních táborů až tři měsíce, obdrží všichni potenciální zájemci tzv. zvadlo, ve kterém se dozvědí potřebné informace ohledně tématu, místa konání, kostýmů, nezbytných potřeb do programu (často baterka, šátek, oblečení na ušpinění atd.) a způsobu přihlášení se na akci. Těsně před akcí obdrží již jen přihlášení účastníci informace s očekávaným počasím a s návrhem na příspěvky do kuchyně (např. pokud je v programu oheň, tak kdo si chce opékat…).
30
3. Praktická část První navrhovaná víkendovka je plánovaná do SEV Chaloupky, kde podobné akce ZČ HB Zvonek probíhají od roku 2009 a autorka místo dobře zná a je obeznámena s vnitřním i vnějším prostředím a podmínkami. Druhá navrhovaná víkendovka je plánovaná do podobné lokality, do stejné oblasti kraje Vysočina v blízkosti obce Číchov, do rekreačního střediska Jalovec (www.rtsjalovec.cz). Budova ekocentra Chaloupky Kněžice je bývalý lovecký zámeček, přestavěný do současné podoby v roce 2004 na pobytové ekocentrum. Součástí areálu je přírodní zahrada, farma se zvířaty, pastvina pro ovce. V těsné blízkosti se nachází les, rybník, v blízkém okolí jsou zajímavá místa na procházky nebo jako cíle cest za pokladem. Rekreační středisko Jalovec se profiluje jako zařízení vhodné pro rodinnou nebo kolektivní rekreaci. V lokalitě je velice vzácný výskyt kriticky ohroženého hořečku mnohotvárného. Lokalita má rozlohu 5,08 ha a byla vyhlášena za chráněné území v roce 1990. V blízkosti leží stejnojmenná sjezdovka. Navrhovaná témata lze po seznámení se s místem zorganizovat i v jiných lokalitách.
31
3.1. Vodnická víkendovka Zvadlo na vodnickou víkendovku by mohlo vypadat např. takto (viz příloha č. 1): Všichni zájemci o studium na vodnické akademii se sjedou v pátek XX. XX. XXXX okolo 17.00 na Chaloupkách. Budou se postupně vzdělávat v osmi disciplínách. Na konci studia budou skládat závěrečné zkoušky a úspěšní absolventi získají osvědčení v hodnosti Pulec (chlapci) nebo Žabka (děvčata). Součástí průvodního dopisu ke zvadlu na vodnickou víkendovku by měl být i domácí úkol: připravit si písničku s vodní tématikou a připravit si postavu z vodního světa společně s kostýmem a kdo by chtěl i jméno postavy, kterou bude představovat.
3.1.1. Složení účastníků Předpokládané složení účastníků je cca 13 – 15 rodin s dětmi ve věku od 1 do 9 let. Většina dětí navštěvuje 1. stupeň ZŠ.
3.1.2. Pomůcky •
kostýmy
•
hudební nástroje
•
barvy Balakryl v různých odstínech, štětce, kelímky na vodu, sádra, špejle, jednobarevné hrnečky, misky, formy na odlévání, igelity na stoly, pracovní oblečení.
•
lovicí síťky – lze zapůjčit po domluvě přímo v SEV Chaloupky
•
kelímkové lupy
•
klíče k určování vodních živočichů a rostlin
•
Krabice plná vody – lze zapůjčit za poplatek od organizace Rezekvítek
•
sklenice se svíčkami
•
šátky
•
zvadlo na víkendovku, závěrečné osvědčení (viz příloha č. 2)
32
Krabice plná vody Krabice plná vody je učební pomůcka, která obsahuje aktivity zaměřené na život ve vodě. Krabice obsahuje každou pomůcku v 5 vyhotoveních, aby učitel mohl s žáky pracovat ve skupinách (www.rezekvitek.cz). Seznam pomůcek: 1. Život ve vodě - poznávaní rostlin a živočichů žijících u nebo ve vodě. 2. Od vajíčka k dospělci - sestavování vývojových řad 7 vodních živočichů. 3. Život v rybníce a jeho okolí - určování správného místa výskytu 15 vodních organismů. 4. Zvířecí jídelníček - omalovánka a vystřihovánka, kterou si děti mohou ponechat. 5. Potravní řetězec - omalovánka a vystřihovánka na sestavení řetězců z vodních organismů. 6. Koloběh vody - laminované pohyblivé leporelo znázorňující koloběh vody, doplněné o pohádku Veliké putování kapky vody. 7. Zvířata a rostliny u rybníka - určování organismů dle slovního popisu spolužáků. 8. Povídání nad obrázkem - určování bezobratlých vodních organismů z obrazu. 9. Závěrečné opakování - hra s velkým obrazem rybníka a figurkami. Pro potřeby programu bude hlavní pomůckou velké ručně malované plátno se znázorněním živočichů a rostlin v rybníce, nad hladinou rybníka a v blízkém okolí. Plátno slouží zároveň jako hrací plán. Dále budou využity kartičky s názvy rostlin a živočichů, kartičky Od vajíčka k pulci k aktivitě Vývojová stádia vodních živočichů a Potravní řetězce. Dále obraz s průřezem rybníka, kartičky s obrázky živočichů a rostlin, kartičky s názvy živočichů a rostlin. K určování živočichů a rostlin bude použit Klíč.
33
(Obr. 4 – Krabice plná vody, převzato z www.sever.ekologickavychova.cz)
3.1.3. Cíle programu Náplní víkendovky je program o vodě a životě v ní. Jak se programové cíle podaří naplnit, lze ověřit hlavně při závěrečných zkouškách, kdy děti budou opakovat, co se za víkend naučí. Velkou oporou bude učební pomůcka Krabice plná vody. Materiály jsou koncipovány tak, aby je mohly využít různé věkové skupiny. Pokud by pomůcku chtěla použít skupina jiného věku, bylo by třeba výukové materiály přizpůsobit, což Krabice plná vody i ostatní části programu umožňují. Aktivity zaměřené na tvoření jsou zvolené přiměřeně věku tak, aby si děti odvezly domů pěkné výrobky.
3.1.4. Program akce Na přípravě programu se podílela autorka práce a Ing. Zora Rýparová ze ZČ HB Zvonek. Na samotném provedení programu se budou podílet všichni rodiče. pátek večer, čas cca 19.00 – 21.00 Motivační scénka: rusalka Pavla a vodnice Bedla se objeví v kostýmech a hledají další rusalky, víly, vodnice, vodníky, hejkaly a další vodní havěť ke společnému rejdění a zpívání.
34
1. disciplína: společný zpěv písniček o vodě, s motivem vody. Děti mají mít písničku připravenou z domova. Vhodné jsou např. Teče voda, teče
Už se ten Tálinskej rybník nahání
Prší, prší
Holka modrooká
Kapr
Běží voda, běží
Voda voděnka
V moři je místa dost
Časová dotace: 45 minut Pomůcky: kytara, flétny, rytmické nástroje, písničky o vodě. Ve společenském sále budou připraveny židle do kruhu pro každého účastníka. 2. disciplína: Tvoření sádrových odlitků do forem s motivy vody. Odlitky budou děti v další části programu barvit a budou sloužit jako okrasa břehů rybníka a pro potěšení vodníků a jiných vodních bytostí, nebo jako těžítka. Časová dotace: 60 minut Pomůcky: kelímky na vodu, sádra, špejle na míchání, plastové formy na písek s motivy vody, pracovní oblečení, pracovní podložky na stoly. Postup: Ve velkých kelímkách rozmíchat sádru s vodou. Hmotu nalévat do připravených formiček. Po zatuhnutí sádry odlitky vyjmout. Na závěr společné čtení z knížky Říkání o víle Amálce. sobota dopoledne, čas cca 9.00 – 12.00 Motivační scénka: vodník Čepeček pláče, neopatrný obr Hrombidlo mu rozšlápl většinu jeho krásných hrnečků pro rybičky. 3. disciplína: výtvarné malování na přivezené jednobarevné hrnečky nebo mističky. Časová dotace: 45 minut Pomůcky: akrylové barvy Balakryl v různých odstínech, štětce, kelímky na vodu, jednobarevné hrnečky nebo misky, pracovní oblečení, igelity na přikrytí stolů. 4. disciplína: lov drobných vodních živočichů. Časová dotace: 120 minut Pomůcky: síťky na lovení, nádoby na vodu a na odlovené živočichy, kelímkové lupy, různé klíče k určování vodních živočichů. sobota odpoledne, čas cca 14.30 – 18.00 35
Výtvarná aktivita: barvení sádrových odlitků. Časová dotace: 30 minut Pomůcky: pracovní oblečení, igelity na stůl, sádrové odlitky, štětce, akrylové barvy Balakryl, kelímky na vodu. 5. disciplína: biotop rybník a jeho blízké okolí. Časová dotace: 60 minut Pomůcky: Krabice plná vody – kartičky s obrázky rostlin a živočichů, obraz rybníka. 6. disciplína: vývojová stádia vodních živočichů. Motivační scénka: hejkal Emil pozve děti na výpravu do lesa. Bude cestou nechávat stopy a úkoly. Za plnění úkolů dostanou děti odměnu v podobě kartiček s vývojovými stádii hmyzu. Po návratu budou přemýšlet, co na obrázkách je, poskládají fáze vývoje určitých vodních živočichů. Časová dotace: 120 minut Společná stopovací výprava lesem, plnění úkolů, získávání kartiček. Na závěr řazení vývojových stádií, pojmenovávání živočichů. Starší děti - pojmy vajíčko, larva, kukla, dospělý jedinec. Pomůcky: Krabice plná vody – kartičky s obrázky vývojových stádií vodních živočichů, každý účastník s sebou bude mít šátek. Seznam úkolů pro jednotlivá stanoviště. Než se děti připraví na výpravu, hejkal Emil půjde napřed a bude značit cestu a ukrývat úkoly. Cesta bude okruh cca 3 km blízkým lesem. Úkoly: 1/ Zazpívejte společně písničku o vodě. 2/ Nabírejte každý tři šišky a trefte se na připravený cíl. 3/ Udělejte každý dvacet dřepů. 4/ Pojmenujte deset dřevin a bylin kolem vás. 5/ Rozluštěte zašifrovanou zprávu (ve zprávě bude zašifrovaný text s dalším úkolem, např. seřaďte se bez mluvení podle velikosti). 6/ Utvořte trojice. Vyzkoušejte si přenos „raněného“ kamaráda na určitou vzdálenost. 36
7/ Vymyslete krátkou básničku o vodníkovi a všichni se ji naučte. 8/ Zavažte si oči, dojděte k dalšímu stanovišti se zavázanýma očima tak, že utvoříte hada a jeden vás povede. 9/ Utvořte trojice nebo čtveřice, stoupněte si těsně vedle sebe a svažte si pomocí šátků nohy k sobě. Dojděte takto k dalšímu stanovišti. 10/ Nasbírejte dřevo a přineste je k ohništi. sobota večer, čas cca 20.00 – 21.00 7. disciplína: cesta za světýlky. Cílem cesty bude přinést z lesa korálky, které se rusalce ztratily. Časová dotace: 60 minut Pomůcky: sklenice se svíčkami, skleněné třpytivé korálky. neděle dopoledne, čas cca 9.00 – 12.00 8. disciplína: potravní řetězce ve vodním světě. Co do vody patří a co ne? Časová dotace: 45 minut Pomůcky: Krabice plná vody – kartičky s obrázky vodních živočichů a rostlin. Různé druhy odpadu, lahví od chemických přípravků… Závěrečná zkouška: všichni studenti složí ústní zkoušku před zkušební komisí (vodnice Bedla, rusalka Pavla). Časová dotace: 90 minut Po skončení zkoušek dostanou všichni úspěšní absolventi osvědčení v hodnosti Pulec a Žabka.
37
3.2. Ze života hmyzu Pozvánka na víkendovku Ze života hmyzu nabídne dětem slet všech členů hmyzí rodiny. Úkolem dětí i rodičů bude připravit si kostým zástupce hmyzí říše, kterého bude celá rodina představovat, a písničku, kterou se představí. Pozvání na víkendovku může být zformulováno například takto (viz příloha č. 3): Milí motýlci, včelky a mušky, broučci a můrky, zkrátka vy všichni, co máte právě 6 nožiček!!! V době mezi XX. a XX. červnem XXXX pořádá luční víla každoroční slet všech členů velké hmyzí rodiny, který vyvrcholí veselým hmyzím rejem.
3.2.1. Složení účastníků Předpokládané složení účastníků je cca 11 – 13 rodin s dětmi ve věku od 0 do 8 let. Většina dětí navštěvuje mateřskou školu.
3.2.2. Pomůcky • kostýmy • hudební nástroje • pohádka O víle Barvínce (viz příloha č. 4) • papírové paletky s oboustrannou lepicí páskou (viz příloha č. 5) • pracovní listy - druhy zvířat, stromů, rostlin a hub (viz příloha č. 6) • papírová šablona motýla (viz příloha č. 7) • barvy Balakryl v různých odstínech, štětce, kelímky na vodu, provázky, nůžky, igelity na stoly, pracovní oblečení • kelímkové lupy • klíče k určování vodních živočichů a rostlin • brčka • kelímky a misky, lžičky • voda, mouka • silný motouz, silná jehla s velkým okem, listy stromů a bylin, větvičky, šišky • omalovánky s motivem hmyzu jako odměna (viz příloha č. 8) •
zvadlo na víkendovku 38
3.2.3. Cíle programu Náplní víkendovky bude seznámit děti s pestrostí hmyzí říše. Program bude zaměřen především na hmyz žijící na louce, ve vodě a v lese. Děti budou přírodu zkoumat všemi smysly, důraz bude kladen i na tvoření. Během putování v lese si děti vyzkouší činnost motýlů a včel. Aktivity budou voleny přiměřeně věku dětí.
3.2.4. Program akce Na přípravě programu se podílela autorka a Ing. Zora Rýparová ze ZČ HB Zvonek. Na samotném provedení programu se budou podílet všichni rodiče. pátek večer, čas cca 18.00 – 20.00 Motivační scénka: víla Amálka tančí na louce, hledá své hmyzí kamarády. Děti se sejdou na louce v kostýmech hmyzích kamarádů. Budou říkat, jaký druh hmyzu představují, zatančí v kostýmu a zazpívají písničku. Potom bude víla číst pohádku z knížky Říkání o víle Amálce. Na závěr bude společné zpívání Mravenčí ukolébavky. Časová dotace: cca 90 minut. sobota dopoledne, čas cca 9.00 – 12.00 Motivační scénka: víla Amálka vypráví dětem pohádku o své kamarádce víle Barvínce, které se kvůli neposedným skřítkům poztrácely z přírody všechny barvy. 1. aktivita: Barevné paletky. Úkolem dětí bude pomoci víle barvy najít. Děti dostanou paletky s nalepenou oboustrannou lepicí páskou. Po sloupnutí pásky budou sbírat části rostlin a lepit buď odstíny jedné barvy, nebo různé odstíny. Společná koláž z barevných paletek. Časová dotace: cca 30 minut. 2. aktivita: Názvy živočichů, rostlin a hub. Děti budou podle obrázků pojmenovávat různé druhy živočichů, hub a rostlin. V této aktivitě lze využít pracovní listy ze závěrečné práce EVVO autorky. Pracovní listy lze využít i pro hru pexeso, pro přiřazování názvů ke zvířatům, rostlinám či houbám přiměřeně věku. U dětí předškolního věku je vhodné využít obrazovou část, starší děti, které umějí číst, mohou číst názvy, menší děti hledají obrázky. 39
Časová dotace: 30 minut 3. aktivita: Sběr entomologického materiálu na louce a v blízkém rybníčku a potoce, určování nalovených živočichů podle určovacích klíčů. Děti budou do skleniček s lupou lovit drobné živočichy žijící na louce a v blízkém rybníku. Práce s kelímkovými lupami je zábavný a ověřený prvek, který děti již znají z dřívějších akcí. Lovení do skleniček je šetrné, hmyz je poté vypuštěn zpět do přírody. Předpokládané druhy: mravenci, kobylky, v rybníčku larvy chrostíků, pulci, larvy potápníka, dospělý jedinec potápníka a další. Časová dotace: 110 minut. sobota odpoledne, čas cca 14.30 – 18.00 Odpolední blok bude věnován motýlům. 1. aktivita: Barevní motýli. Pomůcky: šablony motýlů z pevnějšího papíru (malé děti budou mít motýly připravené, starší děti si mohou motýla obkreslit a vystřihnout), nůžky, provázek, barvy, čtvrtka, ubrusy na pokrytí stolů, pracovní oblečení. Postup: Na připravené šablony budou děti nanášet barvy a různě stočené provázky. Po přeložení šablony a vytažení provázku se vytvoří různé zajímavé barevné ornamenty na motýlích křídlech. 2. aktivita: Velká výprava za poznáváním motýlů a motýlího života. Hra č. 1: Přenášení pylu. Cílem hry je v co nejkratším čase přenést pyl z květin do domečku. Děti budou soutěžit v týmech, lžičkou budou přenášet mouku – „pyl“ z misky na startu do misky v cíli. Tým, který přenese obsah své misky jako první, bude vyhlášen jako nejpilnější motýlí rodinka. Hra č. 2: Přenášení nektaru. Cílem hry je v co nejkratším čase přenést nektar z květů do domečku. Děti budou soutěžit ve stejných týmech, brčkem budou přenášet vodu – „nektar“ z misky na startu do misky v cíli. Tým, který přenese svůj nektar jako první, vyhrává. Týmy budou věkově smíšené. Tvoření: Housenka z listí (Reyuová, Viehofová, 1996). 40
Materiál: listy stromů a rostlin, šišky z modřínu nebo z olše, tráva, silná režná nit, silná jehla s tupým koncem, novinový papír, nůžky, párátka. Postup: Novinový papír zmačkáme do koule a několikrát omotáme nití. Vytvoříme tak hlavu housenky. Jeden konec necháme dlouhý a provlékneme jehlou. Na jehlu navlékáme listy stromů a rostlin, nemusíme dbát na uspořádání. Díky tomu bude housenka krásně střapatá. Ke konci používáme stále menší listy. Konec provázku pak zavážeme kolem šišky na uzel. Do hlavy uděláme jehlou dírky a zasuneme krátké větvičky jako tykadla. Na párátka napíchneme malé šišky olše a zapíchneme do hlavy v místě očí. Stejným způsobem lze vyrobit i nos. Pokud zbyde čas nebo během návratu mohou děti sbírat smrkové šišky a poskládat z nich obrázky různých hmyzích kamarádů. sobota večer, čas cca 20.00 – 21.00 Hmyzí diskotéka – rej. Děti v kostýmech společně s rodiči budou tančit. Hudba: písničky Svěráka a Uhlíře, hlavně o zvířatech. neděle dopoledne, čas cca 9.00 – 12.00 Nedaleko RS Jalovec se nachází zřícenina hradu Střeliště. Společná výprava k této zřícenině. Hra s barevnými papírky. Papírky představují barevné květiny na louce. Libreto: Některé květiny jsou velmi vzácné, a proto jsou cenné. Jiné květiny jsou celkem běžné, najdeme je všude. Cílem hry je nasbírat co největší počet bodů. Pomůcky: velký lepicí motýl pro každé družstvo, barevné papírky s různou bodovou hodnotou. Barva s největším počtem bodů má nejmenší počet kusů a je tak nejcennější. Barva s nejmenším počtem bodů má největší počet kusů. Barva červená – 16 kusů, 10 bodů; barva oranžová 32 kusů, 8 bodů; barva fialová 40 kusů, 6 bodů; barva růžová 40 kusů, 4 body; barva zelená 56 kusů, 1 bod. Ohraničená část lesa jako louka s květy, čtyři družstva věkově různorodá. Každý člen družstva může přinést v jednom kole jenom jeden papírek.
41
Postup: každé družstvo vysílá na „louku“ jednoho člena, ten vezme papírek a běží jej nalepit na motýla. Členové týmu se postupně střídají až do vysbírání všech „květů“ na louce. Na konci hry se sečtou body na jednotlivých motýlech. Závěr akce Po návratu z výpravy dostanou všichni účastníci víkendovky omalovánky s tématikou hmyzu, nebo malou knížku – leporelo.
42
3.3 Diskuze Navrhované programy vycházejí z akcí podobného typu, kterých se autorka zúčastnila nebo které organizovala v minulých letech. V úvahu je brán hlavně věk dětí a místo, kde bude program akce probíhat. Ve prospěch organizátorů hraje fakt, že skupina rodičů a dětí bývá známa z předchozích akcí. Organizátoři vědí, na které rodiče je spolehnutí, které děti spolupracují a které je třeba více motivovat. Míra spolupráce rodičů závisí na věku jejich dětí. Pokud jsou děti malé (tedy mateřská škola nebo 1. stupeň základní školy), potřebují pomoc rodičů při aktivitách mnohem více, než starší děti. Z toho plyne také organizační nasazení tvůrců programu, protože veškerá organizace potom leží zpravidla na nich. Proto je třeba vymýšlet takové aktivity, aby bylo třeba co nejméně dalších asistentů. Aktivity je dobré členit do kratších časových úseků, aby se udržela pozornost dětí. V dětské skupině, kde je věkový průměr 10-12 let, je výhodné herní plán obohatit o různé akčnější a členitější hry, při kterých je ale třeba mnohem více asistentů z řad rodičů. Také časová dotace her může být vyšší. Vodnická víkendovka je koncipována pro skupinu dětí 1. stupně ZŠ. Víkendovka Ze života hmyzu je navržena pro předškolní děti. Míra zapojení rodičů jako asistentů je co nejmenší, aby se rodiče mohly věnovat během programu co nejvíce svým dětem. Programová struktura je volena vždy tak, aby děti měly prostor na vlastní aktivity a vlastní společnou nebo individuální hru. Je mylné se domnívat, že děti potřebují mít každou minutu vyplněnou organizovaným programem a hrami. Ze zkušenosti je zjištěno, že bezprogramové části akce jsou dětmi velmi vítány a ceněny. Kritické předpoklady Veškeré programy víkendovek a táborů zajišťují organizátoři, kteří mají vzdělání v oblasti mimoškolní pedagogiky a základů první pomoci. V případě letních táborů musí mít hlavní vedoucí osvědčení Hlavní vedoucí letních táborů. Akce musí mít svého zdravotníka a musí splňovat veškeré zdravotnické a právní předpisy 43
stanovené pro letní dětské zotavovací akce. V případě navrhovaných víkendových akcí se počítá s účastí celých rodin, kdy za nezletilé děti zodpovídají jejich rodiče a organizátoři pouze vytvářejí program akce. Při některých aktivitách se nemusí vždy podařit plnit časový plán. Je to problém, který řeší všechny větší skupiny, obzvláště ty věkově různorodé. Organizátoři musí s tímto problémem vždy počítat a nechávat si větší časovou rezervu. V opačném případě se nemusí podařit program naplnit. Dalším problémem u aktivity lovení v rybníku může být menší druhová rozmanitost, pokud akce bude probíhat např. na podzim. Je proto vhodnější tento program zařadit do pozdního jara nebo časného léta, kdy je život ve vodě mnohem pestřejší. V takovém případě lze získat bohatší sbírku živočichů. V teplém počasí lze využít vodní zdroj i k vykoupání, kdy tolik nevadí, když se děti namočí i v oblečení. Kritickým předpokladem je také počasí obecně po celou dobu akce, kdy nepřízeň neumožní provést venkovní program podle plánu. V takovém případě je vhodné mít náhradní variantu programu využívající vnitřní prostory objektu. Z vlastní zkušenosti autorka doporučuje sestavit program tak, aby bylo možné v případě potřeby, např. kvůli nepřízni počasí, jednotlivé aktivity přeskupit bez toho, aby byla narušena kontinuita programu.
44
Závěr Cílem této závěrečné práce bylo vytvoření dvou víkendových programů s prvky environmentální výchovy a vzdělávání pro děti předškolního a mladšího školního věku, které mohou využít nejen organizátoři Hnutí Brontosaurus nebo jakékoli jiné organizace zabývající se přírodou, ekologií či ochranou životního prostředí, ale i pedagogové na školách v přírodě nebo v prostředí školních družin či klubů. Programy jsou využitelné buď v celém rozsahu, nebo lze využít jednotlivé části programů v rámci jiných akcí. Oba programy jsou zaměřeny především na environmentální výchovu a vzdělávání tak, aby se účastníci v uceleném konceptu zabývali určitým tématem v podobě přiměřené jejich věku. Náplň programů je sestavena z aktivit, které autorka realizovala v rámci své předchozí pedagogické nebo organizátorské činnosti a se kterými má velmi dobré zkušenosti. Teoretická část nabídla stručný přehled o třech základních tématech , které spolu úzce souvisí, a to je mimoškolní pedagogika, environmentální výchova a vzdělávání jako jedna z možných náplní mimoškolní pedagogiky a historie a současnost Hnutí Brontosaurus jako organizace, která obě předchozí témata naplňuje a spojuje. V praktické části byly vytvořeny dvě metodiky víkendových programů, které představují propojení konkrétního výukového tématu s prvky hry jako hlavního nositele zážitkové pedagogiky. V první části je nastíněno, pro koho, jak a o čem bývají víkendové či táborové akce konané pod hlavičkou ZČ HB Zvonek. Oba víkendové programy jsou potom strukturované do dopoledních, odpoledních a večerních bloků, které jsou naplněné jednotlivými aktivitami s metodickými pokyny, seznamem pomůcek a přibližným časovým odhadem, což považuji za největší přínos této práce. Bloky jsou volně přeskupitelné podle možností organizátorů, místa konání nebo složení účastnické skupiny. Podobné programy byly realizovány během víkendových a týdenních akcí zaměřených na ekologii a ochranu přírody v minulých letech. Většina programů se odehrála v přírodním prostředí, což je přirozené pro environmentální výchovu a vzdělávání. 45
Seznam použitých zdrojů Seznam literárních zdrojů: BEČVÁŘOVÁ, Ivana a Irina Alexandrovna SOLOSHYCH. Metodologie environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 114 s. ISBN 978-80-87472-45-3. BUREŠ, J., JAKUBKA, Z., JAKUBKOVÁ, V. a kol. Ekologická výchova v mateřských školách. Pardubice: TASK klub – Ekocentrum PALETA, 1996. 72 s. GAL, Petr. Hnutí Brontosaurus a příroda – environmentální ideologie organizace. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Klvač. HANUŠ, Radek (ed.) a Jan HRKAL (ed.). Zlatý fond her II: [výběr her a programů připravených pro kursy Prázdninové školy Lipnice]. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 165 s. Hry (Portál). ISBN 80-7178-153-3. JIRÁSEK, Ivo (ed.). Zlatý fond her. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1990, 239 s. Volný čas. ISBN 80-204-0120-2. KŘÍŽOVÁ, Pavla. Školní naučná stezka a její využití ve výuce 1. a 2. stupně Základní školy praktické. České Budějovice, 2011. Vysoká škola evropských a regionálních studií. MÁCHAL, Aleš. Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno: Rezekvítek, 2000, 205 s. ISBN 80-902954-0-1. MOLDAN, Bedřich. Duhový program: program ozdravení životního prostředí České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 1991, 83 s. Modrá řada. ISBN 80-85368-05-6. NEUMAN, Jan. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 325 s. ISBN 80-7178-218-1. PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 229 s. ISBN 80-7178295-5. PLOS, Jiří (ed.) a Josef VAVROUŠEK (ed.). Lidské hodnoty a společnost v pohybu. 1. Praha: Kruh nezávislé inteligence, 1994, 97 s.
46
REUYS, Eva a Hanne VIEHOFF. Jak s dětmi trávit volný čas: [náměty, nápady, návody pro děti od 4 do 14 let]. 1. vyd. Praha: Portál, 1996, 180 s. Nápady - hry - tvořivost. ISBN 80-7178-073-1. Seznam elektronických zdrojů: Hnutí Brontosaurus. Hnutí Bronsoraurus. [online]. [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: www.brontosaurus.cz Krabice plná vody. Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER [online]. [cit.
2015-12-27].
Dostupné
z:
http://sever.ekologickavychova.cz/wp-
content/uploads/2013/01/krabice_plna_vody-1024x768.jpg Prázdninová škola Lipnice. Prázdninová škola LIpnice. [online]. [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.psl.cz/o-nas-zivotopis-psl Rezekvítek. Rezekvítek. [online].
[cit.
2015-12-26].
Dostupné
z: http://www.rezekvitek.cz/?idm=50&id_zbozi=27 Síť středisek ekologické výchovy Pavučina, z.s.. Pavučina SSEV. [online]. [cit. 201512-26]. Dostupné z: www.pavucina-sev.cz
47
Přílohy 1/ zvadlo na vodnickou víkendovku 2/ závěrečné osvědčení 3/ zvadlo na víkendovku Ze života hmyzu 4/ pohádka O víle Barvínce 5/ papírová paletka 6/ pracovní listy 7/ papírová šablona motýla 8/ omalovánky
48
Příloha č. 1 – zvadlo na vodnickou víkendovku.
49
Příloha č. 2 – závěrečné osvědčení.
50
Příloha č. 3 – zvadlo Ze života hmyzu.
51
Příloha č. 4 – pohádka O víle Barvínce. Kdysi dávno žila v jednom zvláštním království víla. Měla na starosti spolu se svými kamarády trpaslíky barvy v přírodě. Každé jaro, léto, podzim a zimu natírali všichni společně vše, co mění během roku barvu. Listy na stromech, trávu, květiny, zkrátka všechno, co se během roku mění. Tato víla vládla všem barvám, proto jí lidé říkali Barvínka. Všechny barvy, které víla s trpaslíky používala, byly uschovány v hrníčkách v koruně obrovského dubu, uprostřed rozlehlého lesa. Jednou se ale skřítci o přestávce mezi prací pošťuchovali a honili a všechny hrníčky s barvami spadly na zem a rozbily se. Barvy se rozutíkaly po zemi a skřítci je už nestihli pochytat, protože se hrníčky rozbily. Všichni z toho byli moc smutní. Pomalu, jak pršelo, smýval déšť barvy z listů, květin i křídel motýlů a království začalo být smutné. Nikdo si nevěděl rady. Skřítkům zbyly jenom paletky, které byly kdysi plné zářivých barev. Jakpak asi tohle království dopadne? Přece to nenecháme jen tak?
52
Příloha č. 5 – papírová paletka – šablona
53
Příloha č. 6 – pracovní listy
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
Příloha č. 7 – šablona motýla
68
Příloha č. 8 – omalovánky
69
