Modul 6: Gender
Kapitola 1
Gender Mainstreaming
Silvia Schroeder-Danninger
OBSAH
0
ÚVOD A VYMEZENÍ POJMŮ
0.1
1
2
s.4
Kompromis mezi očekáváním a možnostmi Kulturní odlišovací znaky Mužská kuchyně, ženská kuchyně
KDYŢ MUŢI A ŢENY HOVOŘÍ 2.1
3
Význam
SOCIÁLNÍ ROLE
1.1 1.2 1.3
S.3
s.7
Aspekty řeči 2.1.1 Pocitová komunikace vs. citová komunikace 2.1.2 Kooperativní podporujíci vedení rozhovoru 2.1.3 Tendence k opatrnému vyjádřování 2.1.4 Právo mluvit a komunikační možnosti 2.1.5 Hlavní témata 2.1.6 Stratégie řešení problémů 2.1.7 Genderově odlišné jazykové vzorce 2.1.7.1 Mužsky zaměřené osoby kladou důraz na 2.1.7.2 Žensky zaměřené osoby kladou důraz na 2.1.8 Jazykové vzorce v reklamních textech 2.1.9 Odpovězte na následujíci otázky
SEBEHODNOCENÍ A CVIČENÍ KE ZVÝŠENÍ VLASTNÍ CITLIVOSTI s.12
MODUL 6 GENDER Kapitola 1: Gender Mainstreaming
Autorka: Silvia Schroeder-Danninger
0 ÚVOD A VYMEZENÍ POJMŮ
GENDEROVÝ odkazuje na sociální pohlaví. Představy a očekávání toho, jaké jsou ženy a muži, resp. jací by měli být. Tyto představy se v historickém vývoji proměňovaly a liší se i v rámci různých kultur. MAINSTREAMING znamená přenesení do hlavního proudu. Jako samozřejmý vzor jednání se tím přejímá určitý způsob myšlení a jednání v politice, správě, vytváření programů a přijímání opatření.
0.1
VÝZNAM
Jedná se o strategii, jejímž cílem je rovné postavení mužů a žen. Všechny aktivity a opatření přitom vycházejí z perspektivy, která zohledňuje různost pohlaví. To znamená, že se berou v potaz různé situace a potřeby mužů a žen, a všechny plány se přezkoumávají z hlediska jejich různého dopadu na obě pohlaví. Všechna opatření mají formu, která zaručuje rovnost příležitostí. Při plánování a rozhodování je třeba si vždy klást tyto otázky: -
Jak se v dané oblasti nahlíží na rozdíly mezi pohlavími?
-
Jak se projeví daný plán na postavení mužů a žen?
-
Jak lze podpořit rovnost pohlaví?
Cílem je omezit znevýhodňování na základě pohlaví na pracovním trhu a ve společnosti.
1
SOCIÁLNI ROLE 1.1
KOMPROMIS MEZI OČEKÁVÁNÍM A MOŢNOSTMI Když se podíváme na výsledky socio-psychologických výzkumů za posledních třicet let, je zjevné, že dělení na „bojovné a bezcitné muže“ na jedné straně a „emocionální a obětavé ženy“ na straně druhé je již dále neudržitelné. Prosadila se myšlenka, že mnohé vlastnosti, které byly dříve považovány za „typicky mužské“ nebo „typicky ženské“, byly dány spíše sociálními rolemi, než že by se skutečně jednalo o neměnné vlastnosti příslušného pohlaví. Deborah
Tannen
v rámci
studia
sociálních
rolí
analyzovala
způsoby
komunikace mezi muži a ženami, které s daným tématem souvisí. Došla k jednoznačnému závěru, že ani jedno pohlaví není v pracovním kontextu posuzováno
podle
odborných
kompetencí,
úspěchu
a nepochybných
schopností, ale podle genderových stereotypů. To znamená, že muži i ženy, kteří nezapadají do očekávaných rolí, nejsou oblíbení. Z toho lze vyvodit, že např. ženy, které projevují „pseudo-mužské“ chování, vzbuzují u mužů pocit, že je „chtějí ovládnout“, a setkávají se tak s negativními reakcemi a nelibostí. Muži běžně upozorňují na svoji autoritu, aby dokázali svoji dominanci a prosadili si nároky na moc. Ženy mají naopak spíše tendenci snižovat svoji autoritu, aby tím ostatní, např. podřízené osoby, nedráždily nebo nezranily. Od toho se odvíjí také způsob vyjadřování – muži volí přímé a konfrontační vyjadřování, ženy naopak komunikují nepřímo a snaží se konfrontacím vyhýbat. Z konfrontace sociálních rolí vyplývá nutnost zabývat se těmito aspekty: Je třeba rozvíjet citlivost k rozdílům mezi pohlavími a jejich důsledkům, nikoli se obracet k vytváření „nepřátelských obrazů“ (všichni jsou proti nám), popřípadě k neutrálnímu rovnostářství (všichni jsme stejní). Je pravděpodobné, že dojde ke změně, pokud muži upustí od touhy měnit ženy podle svých měřítek a ženy se nebudou snažit formovat muže podle svých představ. Pak by se nabízela jiná možnost: rozšířit podle vlastního uvážení repertoár modelů chování a komunikace typických pro dané pohlaví a utužením vztahů a vzájemným doplňováním vytvářet týmy, které si cení společných hodnot.
(Zdroj: Tannen 1997)
1.2
KULTURNÍ ODLIŠOVACÍ ZNAKY Kulturní rozlišovací znaky nabízejí jiný pohled na styl komunikace a jednání. Na západě je s úspěchem a s možností prosadit se spjat přímý a verbální styl, asijský svět naopak neschvaluje necitlivé a neotesané vystupování. Jediné propojení lze nalézt v rozhovoru s dětmi, které ke svému dalšímu vývoji ještě potřebují přímá a úplná sdělení. Od dospělých se však očekává, že se z respektu ke druhému přikloní k nepřímé, subtilní a neverbální komunikaci. Co je např. v Japonsku považováno za silnou stránku, vnímá v našich zeměpisných šířkách většina mužů jako ženskou slabost.
1.3
MUŢSKÁ KUCHYNĚ, ŢENSKÁ KUCHYNĚ
I v kulinářství se projevují rozdíly mezi muži a ženami a znovu se tam ukazují a posilují určité koncepty ženskosti a mužnosti. V různých částech světa existují různé kuchařské tradice. Tento protiklad je vyjádřen už například ve dvou různých potravinách nebo v mnoha případech ve dvou různých způsobech vaření: například maso nebo rostlinná výživa, grilování/pečení masa vs. vaření/pečení a rozdíly mezi každodenním vařením a vařením při zvláštních příležitostech. Maso a krev přitom patří do mužského světa a rostlinná strava (mléko) do ženského, grilování a pečení masa je mužskou záležitostí, vaření a pečení je ženskou záležitostí. Každodenní vaření je vlastní ženám, ceremoniální příprava jídla naopak mužům. Ženy vaří doma, muži mimo domov, venku. V knize Jessicy Kuper „The Anthropologist’s Cookbook“ (Antropologova kuchařka)
jsou
popsány
recepty
z různých
světů,
podle
kulturních
přesvědčení příslušných národů nebo kmenů:
V Busii (Keňa), má národ Iteso tradici, že hlavní součást jídla, určitý druh chleba (škrobový), připravují pouze ženy na vlastním ohništi. Muži zase připravují maso, ale pouze mimo domov. Výhradní způsob
přípravy je „grilování“ a podává se pouze při rituálech, např. při pohřbech, iniciačních obřadech nebo svátcích, kterých se ženy nesmí účastnit. Pro národ Iteso mají tyto rozdíly obrovský význam. Ženy spojují
s chlebem,
vařením,
domem
a domovem,
muže
s pražením/pečením masa, venkovním prostorem a politikou.
Národ Yao v severním Thajsku asociuje ženy s přípravou rýže a zeleniny, které jsou součástí každodenní stravy. Naopak při svátcích či oslavách nového roku připravují hostiny s vepřovým masem, na které jsou zváni hosté. V takovém případě se role kuchařů
ujímají
muži
a ženy
jsou
pouze
pomocnice.
Dva
nejdůležitější chody hostiny tvoří krev a krájené maso. Obojí se jí syrové, pouze smíchané s kořením, a považuje se za stravu pro muže. Ženy o to nestojí a ani jim to nikdo nenabízí. Ovoce a cukrovou třtinu nebo sladké potraviny jedí naopak pouze ženy a děti.
U
domorodých
obyvatel
Austrálie
mají
na
starosti
přípravu
každodenní stravy výhradně ženy. Odpovídají také za to, že je v domácnosti vždy dostatek dřeva a vody, které musí s velkým úsilím obstarávat. Muži mají na starosti rituální obřady, kde také hraje svoji roli jídlo.
Na celém světe jsou pak muži i ženy (ženy však mnohem častěji) vystavovány různým „potravinovým tabu“. To je také příčinou toho, že ženy „od přírody“ špatně snáší některé potraviny nebo že jim jejich konzumace může přivodit onemocnění či neplodnost. Právě tyto potraviny jsou často bohaté na živiny a proteiny. I v našich zeměpisných šířkách si s vařením mužů spojujeme spíše „vyšší kuchyni“, tedy přípravu masa mimo domácnost. Ve špičkových restauracích najdete více kuchařů než kuchařek. V ženském a mužském vaření se koneckonců projevuje ještě další rozdíl: spočívá
v konzistenci,
tělesných
ideálech
a přiřazených
emocionálních
kvalitách. Spojujeme si pevnost s mužským tělem a rozumem a měkkost a vlhkost s ženským tělem a s pocity. Ženské tělo bývá vnímáno jako „tekutější“ a propustnější. Mužské tělo je pevné, tvrdé, chrání vnitřek jako pancíř, kterým nic nepronikne napovrch. Ženská strava je proto měkká, spíše tekutá, sladká, mužská naopak pevná, energicky vydatná a nezahrnuje sladké.
2
KDYŢ MUŢI A ŢENY HOVOŘÍ 2.1
ASPEKTY ŘEČI 2.1.1 Pocitová komunikace vs. citová komunikace Muži používají „informační komunikaci“, to znamená, že komunikují navenek, směrem k veřejnosti. Rozhovory vnímají jako souboje, ve kterých obhajují svoji nezávislost, a snaží se vyhnout porážce. Naproti tomu mluva žen bývá označována za „pocitovou komunikaci“, která má spíše soukromý charakter. Rozhovorem se snaží druhému přiblížit. Cílem je získat souhlas druhého, udržet si ho a dosáhnout porozumění. V pozadí tohoto rozdílu jsou různé světonázory. Muži považují svět za hierarchické, sociální
uspořádání.
Ženy naopak
vnímají
svět
jako
síť
mezilidských vztahů. Tyto pohledy pak rozvíjí příslušná socializace každéh pohlaví. (viz Tannen 91)
2.1.2 Kooperativní podporujíci vedení rozhovoru Ženy svými příspěvky do diskuze rozvíjí mezilidské vztahy. Vytváří si tak rozvinutou komunikační kompetenci. V rozhovorech se více zaměřují na druhé, souhlasí a přikyvují častěji než muži. Kladou více otázek, podílí se na rozhovoru a sledují, zda se dostali ke slovu i ostatní. Takto lze rozvinout společné téma. (srovnej: Trömel-Plötz, jazykovědkyně)
2.1.3 Tendence k opatrnému vyjádřování Ženy mají tendenci používat ve svých vyjádřeních častěji než muži omezující obraty. Příklad: -
vlastně, možná, trochu, zdá se, asi, přibližně, zřejmě...
-
myslím si, domnívám se...
-
řekla bych, ráda bych zdůraznila, domnívala bych se...
-
dalo by se říct, můžeme říct...
-
mám dojem, že ..., nemohlo by to být tak, že...
-
přemýšlím, zda..., zdá se mi, že...
(viz Schlüter 1998)
Také častěji používají tázací intonaci v oznamovacích větách, opisy, kde nejsou na místě – omezují svoji míru jistoty, s jakou něco tvrdí, i když jsou si jisté. Ženy používají více tzv. „komunikačních otázek“ – věty, které zakončují tázacím „že ano?“, a tím oslabují platnost svých tvrzení .
(viz Trömel-Plötz)
2.1.4 Právo mluvit a komuniakční moţnosti Četnost zapojení mužů a žen do diskuze, případně jejich řečové možnosti, se značně liší. Příspěvky žen do diskuze jsou zpravidla kratší. Platí, že témata diskuzí zpravidla vybírají ženy, ale diskuze ukončují častěji muži. Podle studie Schlütera je pozoruhodné, že samy ženy poslouchají pozorněji, když hovoří muži, než když hovoří ženy.
2.1.5 Hlavní témata Ženy kladou větší důraz na samotné uplatnění vědomostí, než na jejich pouhou výměnu. V popředí stojí užitná hodnota pro vlastní životní situaci.
2.1.6 Strategické řešení problémů Z pohledu žen je při hledání řešení důležité, aby získaly o daném tématu co nejvíce informací. Analýza dané problematiky je tedy pojata zeširoka. Muži naopak usilují o to, aby pronikli k samé podstatě řešení.
Muži kladou dále důraz především na to, aby mohli k danému tématu vyjádřit svůj názor a zprostředkovat druhým své osobní stanovisko. Ženy o prosazení svého názoru zpravidla neusilují.
2.1.7 Genderově odlišné jazykové vzorce 2.1.7.1
Muţsky zaměřené osoby kladou důraz na
Argumenty, fakta, data, čísla, a jejich projev tak získává strukturu, která zahrnuje postavení, image, výkon a zařazení. Do popředí proniká dominance: „ JÁ, přičemž odstup vzniká „nárokem na moc“, „snahou vynutit si respekt““. Jsou vymezeny jasné hranice. Prostřednictvím řeči si daná osoba snaží vybudovat takové postavení, aby byla co nejvíce posílena její vlastní pozice. JÁ, které je vydané všanc si musí v každé situaci zachovat svou tvář (případně i na úkor argumentů nebo obsahu rozhovoru).
V takovém
komunikačním systému je konkurent přinucen určit (nevyslovené) vítěze. Upřednostňují se přímé výpovědi: „Udělejte to ještě dnes!” „Přineste mi (prosím) papíry?!” „Zalijte květiny!“
Přímé výpovědi jsou výhodné především v krizových situacích nebo při nebezpečí. Jasné a krátké pokyny šetří čas a tvoří strukturovaný návod k rychlému a cílenému jednání. V pracovním světě se zpravidla používají při rozdělování úkolů a jejich realizaci. Z hlediska vztahů je tento jazykový vzorec považován za málo citlivý nebo dokonce nezdvořilý. S ohledem na vzorec chování připouštíme, že lidé s maskulinním způsobem vyjadřování vnímají nepřímý projev jako rozvláčný, nejasný a manipulativní s nízkou vypovídající schopností. Někdy se může dokonce stát, že nepřímému jazyku jednoduše nerozumí.
Otázky jsou instinktivně považovány za známku nevědomosti a slabosti. Dotazující jimi snížili své postavení v rámci hierarchie. Pokud nadřízenému položíte „přímou otázku“, může to být za určitých okolností považováno za útok na jeho autoritu, protože jsou testovány jeho vědomosti. Žádost o vyjádření stanoviska může být považována za známku nejistoty. Takovouto žádost mohou maskulinně zaměřené osoby považovat za žádost o radu, pomoc s nalezením řešení nebo pomoc při rozhodování. Mlčení je považováno za nevyřčený souhlas. Výtky jsou přijímány se stoickým klidem a pochvaly nejsou ani očekávány, ani vyžadovány. Pochvalu od nadřízených žen mohou muži dokonce pochopit jako vedlejší úmysl. Tato možnost vyplývá již z přátelského chování ženy, jakým je například pousmání. Kritika je vyjadřována zpravidla přímo, aniž by byl brán ohled na to, jak ji bude vnímat kritizovaná osoba. 2.1.7.2 Ţensky zaměřené osoby kladou důraz na
Intuitivní, propojené nebo emotivní argumenty, a výpověď tak získává skrytý význam: vlastní nebo reálné zkušenosti z doslechu. Do popředí se dostává: Pocit MY, pospolitost, blízkost, zvědavost, osobní nasazení při komunikaci a zájem o to, jak se druhá osoba cítí. V popředí stojí snaha o navázání a udržení, případně obnovení osobních vztahů. Harmonie a symetrie tvoří základ pro spolupráci a podporu, která umožňuje oboustrannou výhru, kdy si mohou obě strany zachovat svou tvář, aniž by se musely odchýlit od samotného obsahu rozhovoru. Upřednostňují se nepřímé výpovědi: “Mohli byste to vyřídit pokud možno ještě dnes?” “Mohli byste případně přinést s sebou ty papíry, když se budete vracet?” “Jak dlouho už ty naše květiny nikdo nezalil?” Výhoda nepřímého vyjadřování spočívá v závazku, který je vnímán jako vřelý. Nevýhodou však je: při bezprostředním nebezpečí nebo v krizové situaci tento vzorec chování nepřináší žádný užitek. Tento styl je mimo to vnímán
jako
manipulativní
v případě,
že
mluvčí
usiluje
o prosazení
nevyřčených očekávání; tento styl pak představuje překážku k dosažení cílů, dokončení úkolů a při udělování pokynů.
Přímé vzorce řeči jsou přitom považovány za nezdvořilé a hrubé a mluvčí se jim pokud možno vyhýbá. Otázky jsou kladeny za účelem získání přehledu o situaci, přijetí nových informací, navázání kontaktu a utužení vztahů.
Žádost o vyjádření stanoviska je vznesena jako nabídka spolupráce, je tak chápána a přijata. Výtky nejsou sdělovány a pochvala je udělována často s cílem vyjádřit, že je názor dané osoby respektován a uznáván. Když nenásleduje pochvala, nastupuje nejistota a pochyby o sobě samém. Kritika probíhá zpravidla nepřímo, přičemž jsou brány ohledy na city kritizované osoby. SHRNUTÍ: dá se říci, že přímý způsob vyjadřování je transparentnější, je lépe přijímán a získává si respekt.
2.1.8 Jazykové vzorce v rklamních textech Maskulinní a feminní vzorce řeči jsou ve skutečnosti přítomny ve všech podobách komunikace. Tento vzorec se odráží obzvláště v reklamě, když je třeba přiblížit určitý článek ženě nebo muži. V zásadě platí, že můžeme lokalizovat reklamní strategickou orientaci s výraznou sexualizací. Téměř každá reklama apeluje na pocity, jako jsou bezpečnost nebo sexualita.
Dva krátké vzorové příklady, na základě kterých lze zjistit vlastní postoje: 1. Chcete se dotěrných chloupků zbavit navždy? Nový krém MM 77 není obyčejný depilační krém. Ne! Dokáže to, co dosud žádný krém před ním: odstraní chloupky šetrnou a přirozenou cestou. Hlavní výhoda: chloupků se zbavíte nejméně na osm týdnů! Nově rostoucí chloupky budou řidší a jejich depilace bude snazší – až se nakonec jejich růst zcela zastaví. Kupte si jej ještě dnes – a již zítra se zbavíte dotěrných chloupků. MM 77 má ve své koupelně již každá druhá žena – patříte k nim i vy? 2. Muži, tedy ti praví muži, mají chloupky na místě, kam patří. Na hrudi. Průzkumy prokázaly: 95 % všech žen chce muže s chlupatou hrudí.
Protože není každý muž od přírody vybaven dostatečným ochlupením, vyvinuli jsme nový a účinný výrobek Haaripack. Haaripack působí tam, kde to má smysl: podporuje růst a zvyšuje hustotu kořínků chloupků. Rozdíl pocítíte již za neuvěřitelné dva týdny: chloupky zdárně
porostou
–
abyste
mohli
projevit
svou
mužnost
pod
rozepnutou košilí. Haaripack je pekelně drahý, ale vy za to stojíte. Haaripack ve vás probudí muže, který umožní ženám být ženami. Kupte si jej už dnes: Haaripack!
2.1.9 Odpovězte na následujíci otázky: 1. Jaké pocity ve vás vyvolávají uvedené texty? 2. Jaké myšlenky, emoce, tělesné pocity vás v souvislosti s nimi napadají? 3. Jaké ženské a mužské představy jsou texty sdělovány? 4. Odpovídají tyto obrazy vašemu vlastnímu ženskému nebo mužskému obrazu? Pokud ano, v jakém ohledu? Pokud ne, v jakém ohledu tomu tak není? 5. Působí na vás tento druh reklamy sexisticky? Neboli: je v této reklamě jedno pohlaví v nevýhodě? Pokud ano, jedná se o muže nebo ženy?
3
SEBEHODNOCENÍ
A
CVIČENÍ
KE
ZVÝŠENÍ
VLASTNÍ CITLIVOSTI S ohledem na následující výsledky doporučujeme, abyste si sestavili tzv. sborník příkladů a zkušeností požadované velikosti a barvy. Výhodou této knížečky oproti jednotlivým listům papíru je, že získáte ucelený soubor vlastních výsledků a tzv. aha-efektů, který můžete v případě potřeby kdykoli znovu využít. Poznámky z této knížečky budete mít k dispozici dlouhodobě. Uvedená cvičení na sebe navazují. Doporučujeme, abyste postupovali chronologicky svým tempem a podle svých možností. Jednotlivé úlohy jsou provedeny jako samostatná cvičení, můžete je však provádět společně s jinou osobou, které věříte.
Cvičení 1 _____________________________________________ Já jako žena Téma:
Reflexe vlastní role ženy
Doba trvání:
20 až 30 minut
Cíl:
Vzory, jejich vliv a možné změny
Pomůzky:
Knížka příkladů a zkušeností příp. poznámkový blok, psací potřeby
Zodpovězte písemně na tyto otázky. Pište heslovitě: 1. Jak ovlivnilo to, že jsem ŽENA, můj život a mou práci? 2. Jak jsem si představovala svůj život? Nebo jak jsem si jej naplánovala? 3. Jaké změny by mi pomohly k tomu, abych mohla plně využít dostupné možnosti? Myslete přitom na svou práci a podnikání z pohledu ženy a zohledněte, jak lze skloubit práci s rodinou. Jaké okolnosti a zdroje by mohly napomoci tomu, abyste zcela naplnila svůj potenciál
Cvičení 2
_____________________________________________ Lidé, kteří ovlivnili můj život Téma:
Reflexe vzorů z dětství a mládí
Doba trvání:
20 až 30 minut
Cíl:
Rozpoznání vzorů a jejich vlivu
Pomůzky:
Knížka příkladů a zkušeností příp. papír a psací potřeby
Napište na jednu stranu papíru odpovědi na následující otázky:
1. Které
úspěšné
nebo
silné
ženy
ovlivnily
můj
život
v dětství
a mládí?
2. Kteří úspěšní nebo silní muži ovlivnili můj život v dětství a mládí? 3. Vybavte
si
nyní
osobu,
ženu,
která
byla
pro
vás
v životě
nejdůležitější.
Představte si tuto osobu v duchu co nejvěrněji. 4. Pokuste se nyní vklouznout do role této osoby a vybavte si co nejpřesněji její gesta, držení těla, hlas atd. Setrvejte v paměti s touto osobou co nejdéle. 5. Vybavte si nyní v duchu druhou zvolenou osobu, muže, a pokuste se vklouznout do jeho kůže. Setrvejte nějakou dobu v paměti s touto osobou. 6. Následně se pokuste nalézt rozdíly a podobnosti mezi daným mužem a ženou a pokuste se rozpoznat jejich silné stránky. 7. Nakonec se pokuste vyjmenovat vlastnosti, které máte vy a zamyslete se nad tím, které z nich byste mohli podle svého názoru posílit, abyste se více podobali dané ženě.
