ZPRAVODAJ
podzim 2005 Časopis společnosti AGRO-BEST Běstovice - specialisty na výživu skotu
Slovo úvodem Vážení přátelé a obchodní partneři, Máme za sebou další rok naší účasti ve společenství vyspělých států Evropy a můžeme s klidným svědomím říci,že jsme těmto státům naprosto vyrovnanými partnery. To lze říci i přesto, že jsou výrazné rozdíly v celém dotačním systému pro zemědělství. Myslím si, že je třeba výrazně vyzvednout především kvalitu našich živočišných produktů, zejména mléka, které svou kvalitou patří k nejlepším na světě. Pokud k tomu připočteme celý systém jeho výroby včetně vysoké koncentrace, nemůžeme se divit, že především zahraniční odběratelé mají o tuto surovinu značný zájem. Obdobná situace je i v případě zástavového skotu. Jsme rádi, že naše firma měla možnost se na těchto Vašich úspěších alespoň malou měrou podílet a i do budoucna bychom chtěli ctít zásadu, že naším prvořadým cílem je prosperující a úspěšný zemědělský prvovýrobce. V současné době je před námi všemi povinnost splnit nařízení ES č.183/2005, která nám všem ukládá povinnost „Oznámení provozů“ v termínu do 1. ledna 2006 ve vazbě na všeobecnou povinnost registrace pro všechny provozovatele krmivářských podniků, včetně prvovýroby.
V tomto čísle najdete n TOP stáj na zelené louce n I mléko potřebuje svoji loby n Investice do pohodlí zvířat n Mléko hýčkáme, protože nás živí n Slovenské zkušenosti s Alkalage Většina z Vás ví, že naše firma každoročně přichází s nějakou novinkou a tuto tradici chceme zachovat. Máme připravený nový krmivářský program Diet-Check, podle kterého pro Vás budeme zpracovávat krmné dávky. Věříme, že se nám opět podaří připravit pro Vás, naše obchodní partnery, velmi dobrý program pro rok 2006. Závěrem Vám chci upřímně poděkovat za spolupráci v letošním roce a popřát Vám všem pevné zdraví a mnoho pracovních a životních úspěchů v roce 2006. ing. Miloslav Háněl, nám. ředitele
Moderní stáj na zelené louce za čtyři měsíce Absolutní novinkou v Zemědělském a obchodním družstvu Brniště na okrese Česká Lípa je stáj pro 252 kusů krav s kejdovým hospodářstvím. Pokud něco stojí za zmínku, tak je to rychlost jejího zrodu. Na zelené louce na farmě Velký Grunov se začala stavět 1. června 2005 a první zvířata sem počali naskladňovat za čtyři měsíce. Popsaná realizace projektu, který si vyžádal přes 40 milionů korun, přesně zapadá do image špičkového zemědělského podniku v ČR, který družstvo dlouhodobě má. Například: „Průměrná užitkovost od 600 kusů chovaných dojnic holštýnského černostrakatého skotu zde v současnosti dosahuje 11 091 kilogramů mléka za laktaci, při průměrném obsahu tuku 4,10 procenta a bílkoviny 3,05 procenta. Stáří jalovic při prvním otelení je tu pod 24 měsíců a mezidobí v dlouhodobém průměru kolem 400 dní.“
Záměrem uvedené investice do nové stáje bylo i povýšení současného stavu krav na 750 kusů. Generálním dodavatelem stavby byla firma JASTAV Jičín, s. r. o. Projekt zároveň na farmu přinesl nutné zvýšení kapacity dojírny z 2 x 10 na 2 x 14, úpravu čekárny před dojírnou, instalaci přiháněče a modernizaci dojírny ve spolupráci s firmou FULLWOOD, kdy nově vybavili mléčnici průtokovým chladičem a silotankem na 25 tisíc litrů mléka.
Stavbu nové supermoderní bezstelivové stáje na farmě Velký Grunov za 40 milionů korun v ZOD Brniště řešili přes úvěr.
MEGALAC se vrací Krávy chované v Brništi rozdělují do šesti skupin – příprava na porod, porodna, rozdojení, vrchol laktace na užitkovosti 43 litrů na kus a den, střed laktace (33 litrů) a konec laktace (23 litrů). Všechny krávy dojí třikrát denně, krmí dvakrát denně. Krmná dávka pro dojnici na vrcholu laktace je složena z 18 kg vojtěškové siláže, 13 kg kukuřičné siláže, 5 kg LKS, 6 kg cukrovarnických řízků, 0,8 – 1 kg sena, 2 – 2,1 kg sóji, 1,8 kg bavlníku, 1,6 kg řepkového šrotu, 4 kg obilí (50:50 pšenice a ječmen), 0,4 kg MEGALACU, krmné soli a vápence. Spolupráci s firmou AGRO-BEST Běstovice ZOD zahájilo přes MEGALAC v roce 2001. Řešili si tím zdroj chráněné energie při zvýšené užitkovosti se zachováním kondice zvířat. Mezi tím dvakrát do
2
ZKUŠENOSTI NAŠICH PARTNERŮ
Průměrná užitkovost v Brništi již přesáhla 11 tisíc kilogramů mléka.
současné doby se rozhodli vyzkoušet výrobky konkurence. Jednalo se o hydrogenované tuky i triglyceridy. „Protože nedošlo ani v jednom případě k výraznému nárůstu užitkovosti, vrátili jsme se zpět k MEGALACU. Důvody návratu k tomuto doplňku byly ekonomické,“ vysvětluje vedoucí chovu zvířat ing. Vojtěch Vaňourek. Jeho hodnocení potvrzují i směnoví zootechnici Milan Rychnovský a Michal Vaňourek. „Jako prevenci proti ketózám jsme v dávce 200 gramů na kus a den nově od letošního srpna zařadili glycerin, jako náhradu za propylenglykol. Aplikujeme ho přímo do krmného vozu,“ dělí se o poslední korekce při ve výživě Milan Rychnovský. Skok o šest tisíc Posun v užitkovosti v produkci mléka nejlépe dokumentuje dlouhodobá statistická řada. V roce 1994 chovali v ZOD dojnice ještě ve čtyřřadém kravíně. Užitkovost měli 5 166 kilogramů, s obsahem tuku 3,9 procenta a bílkovin 3,21 procenta. Před zařazením MEGALACU v roce 2000 byla užitkovost 8 742 kg (tuk 4,39 %, bílkovina 3,36 %), v roce 2004 již v průměru 10 609 kilogramů za normovanou laktaci, s průměrným obsahem tuku 4,12 a bílkoviny 3,16 procenta. Obsah močoviny v bazénu mléka od všech krav nyní dosahuje 5 milimolů. Za denní dodávku 15 tisíc kilogramů a roční 5,5 milionů kilogramů mléka družstvo aktuálně trží nadprůměrnou cenu v České republice. Ovšem jen proto, že svou produkci mléka dodává přes Mlékárenské družstvo Česká Lípa do německé mlékárny Müller Sachsen. Mléko, ale i krůty Pokud chloubou živočišné výroby v ZOD Brniště je nově vybudovaná stáj, k pilířům druž-
stva pak patří chov a výkrm krůt, který zde má již 27letou tradici. Roční kapacita výkrmu je 2 700 tun jatečných krůt. Velikostí výkrmu je družstvo na prvním místě v České republice. Družstvo má od roku 1997 vlastní porážku krůt. V současné době poráží a zpracovává 85 procent vlastní produkce z výkrmu. V letech 2000 až 2003 mělo družstvo i uzenářskou výrobu. Kapacita porážky a následného zpracování krůt je okolo 2000 tun chlazeného krůtího masa ročně. Družstvo provozuje sedm vlastních prodejen „Krůtí svět“ v Brništi, v České Lípě, v Novém Boru, v Liberci, v Nymburce, v Teplicích a v Litvínově. ZOD dodává chlazené krůtí maso maloobchodníkům i zpracovatelům masa k dalšímu zpracování do uzenářských výrobků. Podíl na trhu s krůtím masem v ČR má okolo 10 procent.
Zisk je v převaze Zemědělské obchodní družstvo v Brništi hospodaří na 2 438 hektarech zemědělské půdy, z toho na 2 104 hektarech půdy orné. Mezi hlavní katastrální území patří Brniště, Hlemýždí, Velký Grunov, Pertoltice pod Ralskem, Kamenice u Zákup a Velenice u Zákup. Na výše uvedených pozemcích pěstuje z 50 procent obiloviny, z 10 procent řepku olejnou, hrách, trávy na semeno a krmné plodiny. V letech 1992-1993 družstvo zavedlo výrobu extrudovaných krmiv pro psy a kočky. Ve spolupráci s nizozemským partnerem byla výroba rozšířena a zmodernizována pod značkou Brasa. Padesátiprocentní podíl na výrobě se podařilo ZOD v roce 2000 výhodně prodat. ZOD Brniště zaměstnává 157 zaměstnanců, roční obrat se pohybuje okolo 250 milionů korun. Dvacet procent tržeb tvoří rostlinná výroba, 25 procent živočišná výroba a zbytek krůtí produkce. V období po transformaci, schválené oprávněnými osobami 17. října 1992, kromě let 1999, 2002 a 2003 družstvo vykázalo kladný hospodářský výsledek.
ZKUŠENOSTI NAŠICH PARTNERŮ
3
I mléko potřebuje svoji loby Zemědělství nepovažuje hlavní zootechnik akciové společnosti DOBROSEV DOBRONÍN Ing. Jaromír Vlček pouze za zaměstnání. Důkazem je vlastivědný program pro děti „Příběhy o telátku,“ který se na podzim 2004 rozeběhl v České televizi a má malým divákům přiblížit život a hospodaření na venkově. Seriál byl natočen právě v tomto podniku na Jihlavsku. „Venkov a zemědělství potřebuje svoji loby, vždyť s uvedenou aktivitou se v dnešní informační společnosti setkáváme na každém kroku,“ vysvětluje Ing. Vlček.
Marketingový přístup k propagaci chovu skotu i mléka nejlépe dokazuje kancelář hlavního zootechnika Dobrosevu Dobronín.
Televizní seriál zdaleka není ojedinělou propagační akcí, které společnost z Dobronína propůjčila zázemí. Souběžně s televizním natáčením probíhaly například pro žáky místní základní školy jakési netradiční „Dny otevřených dveří,“ kdy si žáci prohlédli za provozu nejen farmu, ale zkusili i přímý kontakt se zvířaty a prací chovatelů. „Kluci byli nadšení z našich pohárů, které jsme získali na hospodářských výstavách a soutěžích. Vždyť jsou úplně stejné jako za vítězství ve formuli F1 nebo ze šampionátů ve fotbale, udiveně hodnotili naše ceny. Pokud v minulosti zdejší škola neodebírala školní mléko, protože pořád k tomu nějak chyběla vůle všech stran, po této nenásilné propagaci se na školu se 400 žáky v pohodě mléko zavedlo,“ popisuje svou představu o lobingu zootechnik Vlček. „Podpásovky“ v lékárnách Z postu manažera živočišné výroby Ing. Vlček dobře zná, že působení různých zájmových skupin zdaleka nestojí jen na racionální podpoře českého venkova, potravin a výživy. Jako příklad negativního útoku uvádí reklamní letáček na výrobek kojenecké výživy Hamilon, který byl podporován agresivním sloganem „Stop
kravskému mléku.“ Obdobný přístup k reklamě výrobků, i když porušuje veškeré etické kodexy, by u nás nebyl až takovou zvláštností, pokud by na letáku nebylo doporučení České Pediatrické Společnosti (psáno takto chybně se všemi velkými písmeny – což samo hovoří o důvěryhodnosti materiálu) a leták neležel na pultech lékáren na Vysočině, kde je to vzhledem k tradici chovu skotu obzvlášť pikantní. V Dobroníně odlišují propagaci „širokou“ i odbornou, a tak se zúčastní velkého počtu výstav a soutěží na republikové i regionální úrovni. Pravidelně si z výstav přivážejí ocenění, což nejlépe dokazuje kancelář a nástěnka hlavního zootechnika. Klíčové příjmy Příjmy za mléko patří v dobronínské společnosti (třetinový podíl na celkových tržbách) k rozhodujícím. Z více než dvou tisíc chovaných kusů skotu je 700 kusů dojnic, které dosahují užitkovost 9 650 kilogramů mléka za normovanou laktaci. V Dobroníně krmí celoročně jednotnou krmnou dávkou, která je stabilní. „Není třeba měnit něco, co funguje,“ míní Ing. Vlček. Krmení krav se snaží dělit na co nejméně skupin. Zvláštní pozornost věnují kravám kolem
porodu. Krmná dávka této skupiny se skládá pouze ze senáže, energetických doplňků a minerálií. Uvedenou specialitu dostávají dojnice zhruba do pátého dne po porodu, poté je zařadí do skupin, kde se dále krmí objemnými krmivy a poloviční dávkou mačkaného obilí (max. 6 kg). Ve 35 dnech po otelení převádějí dojnice do produkčních skupin s jednotnou dávkou jádra (max. 12 kg na kus a den). Postup vychází podle Ing. Vlčka z chovatelského požadavku podniku chovat co největší krávy, které využijí co nejvíce objemných krmiv. Dobrosev Dobronín s AGRO-BĚSTEM Běstovice spolupracuje dlouhodobě přes celou nabídku z portfolia chráněných doplňků. „K oboustranné spokojenosti,“ říká Ing. Vlček. Na vysoké úrovni chovu se v Dobroníně podílí i pečlivá evidence zvířat vedená na počítači, s důsledným sledováním reakcí a aktivity zvířat. Část stáda chovu holštýnských dojnic zde tvoří uznané matky býků, od nichž jsou prodáváni býčci na inseminační stanice a do přirozené plemenitby. Prodejním artiklem jsou embrya těchto matek, zapuštěných špičkovými plemeníky. Krávy bez tržní produkce mléka chovají na pastvinách a jsou určeny k produkci masných telat.
4
ZKUŠENOSTI NAŠICH PARTNERŮ
Investice do pohodlí zvířat Od naší poslední návštěvy na jaře v roce 2003 se v akciové společnosti Zemědělská Klučenice na Příbramsku nejen zvýšila užitkovost, ale podstatně vylepšil i welfare chovaných zvířat. „Vybouráním horní poloviny obvodových stěn a osazením stahovacích průhledných rolet došlo k většímu prosvětlení a lepšímu větrání uvnitř stájí. Zmodernizovali jsme žlaby, vybílili dojírnu, upravili nájezdy u silážních žlabů, dobudovali vodovod na kravín,“ vypočítává hlavní úpravy předseda představenstva společnosti Stanislav Žák. Investice v Klučenicích jsou částečně řešeny z provozních prostředků, a tak růst užitkovosti je pro podnik nutností. Protože pokud hovoříme o vývoji, ne vše se zde změnilo k lepšímu. Současná realizační cena za mléko 8,20 koruny za litr je totiž o 30 haléřů nižší, než byla před třemi lety, což samozřejmě ale není vinou prvovýroby. že i přes přísun dotací po našem vstupu do EU, dostávají naši farmáři o 50 procent nižší částky, než jejich kolegové z unie, a s tímto faktem se těžko férově soutěží. Obavy i přes své kvalitní výsledky v chovu skotu mají v perspektivě pro celé naše zemědělství: „Vždyť počet chovaných krav již poklesl na 65 procent skutečnosti z roku 1995.“
„Mléko je u nás číslem jedna, proto v investicích do chovu dojnic musíme pokračovat,“ říká předseda představenstva Zemědělská Klučenice a. s. Stanislav Žák. Počet chovaných krav holštýnského plemene se za uvedené období nepatrně snížil na současných 520 kusů. Užitkovost se za uzavřenou laktaci zvýšila o více než 150 litrů na stávajících 8 258 kilogramů mléka, obsah tuku v mléce dosahuje 4,17 procenta a bílkoviny 3,34 procenta. Přímé dotace na mléko nejsou a jsou rozpuštěny do dotačního titulu na celkovou plochu. Férová soutěž chybí Pokud jsme v kritické poloze pohledu na naše zemědělství, rozhodně manažeři společnosti zdůrazňují fakt,
Prosvětlený kravín.
Technologie bez problémů Na velkokapacitním kravíně v Klučenicích v roce 2002 do praxe zavedli v České republice do té doby ojedinělou technologii chovu skotu na kejdovém hospodářství bez použití slámy. Získaný separát zpětně využívají na podestýlání krav. Celkové náklady na výstavbu lagun, rekonstrukci stájí, instalaci mechanických lopat a separátor přišly na více než 11 milionů korun. Náročnou investici tehdy řešili přes program SAPARD, ze kterého se jim vrátilo 3,9 milionu korun. Technologie se stala populární a osvojují si ji i další domácí zemědělské podniky. Jedna z posledních byla dobudována letos v září v ZOD Brniště na Českolipsku (o tomto družstvu informujeme na jiných stránkách našeho bulletinu). Dosavadní zkušenosti s kejdovým hospodářstvím mají v Klučenicích velmi dobré. Vyřešili si nedostatek slámy, zvířatům vyhovuje přirozené ležení, kdy separát do lehátek přistýlají 1 x za 14 dní. Původně vedení společnosti perspektivně uvažovalo o dalším vy-
„Hodně jsme udělali v úpravách nájezdů, perspektivně chceme vybudovat další silážní jámy,“ vysvětluje zootechnik Hynek Holan. užití pevného separátu, například pro zahradnické účely. K realizaci uvedeného záměru zatím nedošlo z důvodu vysoké finanční náročnosti. Pětileté využívání krmných doplňků Speciální směs s doplňky od firmy AGRO-BEST dostávají v Klučenících dojnice s nejvyšší užitkovostí až do 150 dnů laktace. Mají s nimi již pětileté pozitivní zkušenosti. „MEGALAC v dávce 200 gramů na kus a den a MEGAPRO v dávce 400 gramů slouží jako zdroj ener-
Letecký snímek Klučenic s areálem zemědělské společnosti z roku 1998. gie. „Letos jsme navíc do krmné dávky zařadili melasu na vyrovnání bilance jednoduchých cukrů. LACTOFEED jsme si vybrali jako alternativu proti okyselení bachoru a náhražku za sacharózu,“ vysvětluje zootechnik Hynek Holan. S krmením ALKALAGE v Klučenicích mají již tříleté dobré zkušenosti. Krmí ji prvním dvěma nejlepším skupinám dojnic, pouze změnili dávku z původních 1 kg na 2 kg na kus a den. Takto upravené krmné dávky vyhovují požadavkům na stávající užitkovost. Zemědělská Klučenice hospodaří v současnosti na 1 630 hektarech zemědělské půdy a má padesát zaměstnanců. Živočišná výroba dominuje s podílem 75 % z celkových tržeb.
Laguny splňují přísné parametry norem EU, jsou vystlány dvěma vrstvami silnostěnných fólií, které mají mít životnost minimálně 30 let.
ZKUŠENOSTI NAŠICH PARTNERŮ
5
Mléko hýčkáme, protože nás živí Roční dodávka mléka 7,3 milionu litrů mléka tvoří více než polovinu tržeb ZEMĚDĚLSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NIVNICE, která hospodaří na1950 hektarech zemědělské půdy v okrese Uherské Hradiště. „Mléko nás živí, a proto je mu podřízeno vše,“ říká předseda představenstva a ředitel společnosti Ing. Josef Minařík. Jeho slova dokreslují výsledky. V Nivnici za poslední rok zaznamenali skok v užitkovosti téměř o tisíc kilogramů. V roce 2004 dosahovali roční užitkovost 9 251 kg (obsah tuku 3,59 % a bílkoviny 3,31 %), letos v kontrole užitkovosti 10 196 kg mléka (tuk 3,47 %, bílkovina 3,27 %). Stabilní rostlinka Pevný řád platí v ZAS i pro rostlinnou výrobu. Osevní postup mají dlouhodobě stabilní, mění se pouze na několika desítkách hektarů. Ozimou pšenici pěstují na 500 ha (třetinu krmné), na 180 ha mají jarní sladovnický ječmen, na 130 ha ozimý ječmen, na 150 ha ozimou řepku a 80 ha slunečnici. Z původních 230, později 100 hektarů cukrovky v ZAS z důvodu rentability již nezbyl ani jediný. Kukuřici pěstují na 430 ha a prioritou je potřeba živočišné výroby, teprve co zbude, jde na zrno. Objemnou píci zabezpečuje 320 ha vojtěšky, trvalé travní porosty jsou na 160 hektarech.
Výrazný skok v užitkovosti během posledního roku v ZAS Nivnice přičítají posílení genetiky, zlepšené výživě a zdravotnímu stavu dojnic. Ředitel Minařík pozitivní vývoj přičítá posílení genetiky, kdy jim začali dojit prvotelky po amerických býcích, zlepšení krmení a zdravotního stavu stáda. V ZAS Nivnice chovají 850 kusů krav holštýnského plemene ve volném boxové stlaném ustájení. V hlavní roli efekt Do krmné dávky, kterou míchají v krmném voze s horizontálními šneky a frézou, tu patří mačkaná pšenice a ječmen, sojový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, LKS, minerální látky, krmné doplňky, bavlník (pouze v létě, kdy řeší problémy s obsahem tuku), senáž, siláž, mačkané vlhké kukuřičné zrno, LACTOFEED 70 a EGALAC. Již tři roky mají složení krmné dávky stabilní a podle prozatímních dobrých zkušeností nemají důvod ji měnit. U skotu v ZAS pracuje celkem 25 lidí, včetně zootechniků. Zaměstnanci z tohoto úseku, kromě porodny, jsou finančně zainteresováni na celkovém prodeji mléka. Orientaci na stabilní chod dokazuje i to, že o skot se starají pouze dva krmiči. O práci v ZAS vzhledem k nabízeným podmínkám je v okolí zájem. Mléko dodávají přes MILAGRO do OLMY OLOMOUC. Spolupráce jim přináší včasné a pravidelné platby a realizační cenu mírně nad republikovým průměrem. „Podle mého názoru si mlékárna musí ujasnit, jaké mléko od prvovýrobců vůbec chce. Nyní zavedla nově srážku z eny na obsah tuku pod 3,8 procenta, ale směrem nahoru bonifikaci nenabízí. I u uvedeného parametru by měl být příplatek jako u bílkoviny,“ míní ředitel Minařík.
Při srovnání naší ceny a v sousedních zemí z EU odmítá jednostranný výrok o shodné výši farmářských cen: „Například v Německu je konstrukce ceny odlišná a farmář se přes systém příplatků dostane na vyšší realizační cenu než náš.“ Do živočišné výroby v Nivnici patří dále 320 kusů prasnic, 1300 prasat chovaných na výkrm, společnost se zabývá i prodejem selat.
Zemědělství není zaměstnání Přestože ZAS Nivnice patří ve svém oboru podnikání k lepšímu průměru v ČR, s celkovou pozicí našich zemědělců ředitel Minařík není spokojen: „Profese zemědělec je na pomyslném žebříčku u nás stále na chvostu. Chyba se stala již na počátku transformace v roce 1990. Členský podíl z družstev měl být převeden na obchodovatelné akcie a stát měl umožnit půjčky, aby ten, kdo chtěl vlastnit podnik, si ho mohl koupit. Odpadlo by roztříštěné vlastnictví podniku na mnoho akcionářů a daleko efektivněji by se prosazovala potřebná manažerská rozhodnutí. V našich podmínkách jsou nyní v zemědělství dvě třetiny zaměstnanců. Nejsou to praví farmáři. Naopak farmář v EU je i s celou rodinnou a často i příbuznými opravdovým farmářem, potažmo i voličem stran orientujících se na venkov a agrární politiku. Z těchto důvodů je zájem politických stran o venkov okrajový a není zde politická strana, která by svým programem hájila oprávněné zájmy života na venkově. U nás jsou zájmy v rodinách zemědělců roztříštěné. Stejně jako klima v celém sektoru. Příliš zdůrazňujeme zájmy soukromníků a těch ostatních.“
6
ZKUŠENOSTI NAŠICH PARTNERŮ
Poľnohospodár N. Zámky: Mléko, jablka i chřest Akciová společnost POĽNOHOSPODÁR NOVÉ ZÁMKY vznikla transformací z Poľnohospodárskeho družstva „Rozvoj“ Nové Zámky k 1.1.1993. Hospodaří ve stejnojmenném okrese Nitrianského kraje na 3 783 hektarech zemědělské půdy, z toho 3 657 hektarech půdy orné (128 m. n. m., průměrné srážky 550 mm). „V živočišné výrobě, s celkovými tržbami 75 milionů Sk za rok, se zaměřujeme na chov dojnic s produkcí mléka a výrobu vepřového masa. Ročně prodáváme pět milionů litrů mléka a dosahujeme průměrnou užitkovost 8 tisíc kilogramů mléka,“ říká předseda představenstva a generální ředitel společnosti Ing. Ladislav Moravčík.
byly to hodně krušné chvíle,“ vzpomíná Ing. Moravčík. ALKALAGE druhým rokem Krmné směsi pro skot si zde vyrábějí sami podle receptur výživářských firem. Dávkují je přes krmné boxy individuálně podle užitkovosti. „Krmná dávka je složena z kukuřičné siláže, vojtěškové senáže a sena, ALKALAGE Roční užitkovost v Poľnohospodáru Nové Zámky dosahuje 8 tisíc kilogramů mléka.
a Amygoldu, což je vlhké krmivo obohacené dusíkem,“ vysvětluje zootechnik ze střediska
Stádo 690 kusů dojnic čistokrevného holš-
cenu 9,70 Sk, když celorepublikový průměr
Bešeňová Ladislav Ivanics. Spolupráci s AG-
týnsko-fríského plemene z vlastního šlechtění
v SR byl 9,50 Sk. Při odbytu mléka si Poľno-
RO-BESTEM Běstovice navázali přes ALKALA-
chovají ve volném ustájení. Na dojení užívají
hospodár Nové Zámky prožil stejnou kalvárii,
GE. Poprvé ji vyrobili v roce 2004, a to 600 tun
zařízení firmy Boumatic, průměrný obsah bíl-
jako mnozí jiní producenti mléka z okolí. Do
z pšenice. Náklady na 100 kilogramů vyšly na
koviny v současnosti mají 3,3 procenta a tuku
místního Mliekospolu v roce 2002 vstou-
305 Sk i díky tomu, že přes mechanizaci spolu-
3,6 procenta. Mléko dodávají do Levických
pila zahraniční firma Sole a okamžitě snížila
pracují se sousedním ZAD Dvory nad Žitavou.
mlékáren, v době naší říjnové návštěvy za
nákupní cenu mléka o 1,40 Sk na litr. Rebe-
„Nejprve jsme krmili 4 kilogramy ALKALAGE
lujícím velkým dodavatelům dala výpověď, patřil mezi ně i Poľnohospodár NZ, který však nakonec u tohoto odběratele zůstal. A byla to chyba. S podivným odchodem vlastníka Sole zůstalo Poľnohospodáru NZ v této mlékárně 10 milionů Sk za nezaplacené dodávky. „S přispěním Levických mlékáren jsme našli řešení a nedobytné peníze již máme doma, ale
ZKUŠENOSTI NAŠICH PARTNERŮ
7
na kus a den dojnicím v nejlepší skupině, později všem dojnicím. Hlavním efektem byl nárůst obsahu bílkoviny v mléce o 0,1 procenta, který se projevil zhruba za 30 dní od zařazení ALKALAGE. Letos jsme vzhledem k vysoké úrodě vojtěšky vyrobili ALKALGE pouze 400 tun, opět z pšenice. Pozorně budeme sledovat vliv krmení na jakostní složky mléka a pokud se efekt potvrdí, ALKALAGE v naší krmné dávce zůstane,“ míní předseda představenstva. Do živočišné výroby zde kromě mléka patří produkce plemenných býků ze šlechtitelského chovu krav, prodej telat býčků ve věku do 3 měsíců, prodej vysokobřezích jalovic i prodej 500 tun vepřového a 100 tun hovězího masa za rok. vací kapacita na ovoce s řízenou atmosfé-
ci. Ve dvou měsících sklizně zaměstná přes
rou ULO na 800 tun, chladírna na 200 tun.
800 lidí. Veškerý odbyt jde do zemí EU, přes
Jablka dodávají do obchodní sítě 200 dní
našeho obchodního partnera ASPARAGUS
v roce, prostřednictvím Výrobně odbytového
Veľké Leváre,“ pochvaluje si Ing. Moravčík.
družstva pěstitelů SK – FRUIT, kterého jsou
Mechanizační úsek pak vykonává celoslo-
členem. Pěstitelskou i ekonomickou „fajno-
venský servis pro firmy CLAAS a FENDT.
vostí“ je pěstování chřestu, na úctyhodné
V Poľnohospodáru Nové Zámky pracuje 200
ploše 43 ha. „Je to pro nás velmi zajímavá
zaměstnanců, má 6 členné představenstvo a 5
komodita, i když velice náročná na ruční prá-
člennou dozorčí radu.
Klasika i „fajnový“ chřest Rostlinné výrobě (tržby 100 mil. Sk/rok) osetou plochou vévodí s 1200 ha ozimá pšenice, s průměrným výnosem 5,7 t/ha. Dále pěstují jarní ječmen (330 ha - 5,0 t/ha), kukuřici na zrno (650 ha – 7,20 t/ha), kukuřici na osivo (10 ha – 2,7 t/ha), žito ozimé (120 ha – 6 t/ha), hrách (200 ha – 3 t/ha), slunečnici (200 ha – 3 t/ha) a cukrovku (100 ha – 45 t/ha). Výrobu osiv obilovin a luskovin různých stupňů množení provádějí pro Osivo, a. s. Zvolen. Objemná krmiva pro potřeby živočišné výroby pěstují na 600 ha. Speciální plodiny mají na 73,5 ha. Z toho je 10 ha vinic, 6 ha švestek, 10,5 ha broskvoní a 43 ha jabloní. Do pěstování jablek hodně investovali. Součástí technologie je třídící linka, sklado-
Zařazení ALKALGE přineslo zvýšení obsahu bílkovin o 0,1 procenta. Pokud efekt potvrdí i letošní rok, ALKALAGE v krmné dávce zůstane.
