ÚZEMNÍHO PLÁNU. STOŠÍKOVICE na Louce. Textová část

-1-

Ing.arch.Vlasta Šilhavá, Štompil 22, 624 00 Brno Atelier územního plánování a architektury

II. O D Ů V O D N Ě N Í ÚZEMNÍHO PLÁNU STOŠÍKOVICE na Louce Textová část

Brno, leden 2012

Zpracovala: Ing.arch.Vlasta Šilhavá

-2-

OBSAH

II.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .............................. 3

2.

Údaje o splnění zadání a údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu .................... 5

3.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ....................................................................... 5 3.1. Návrh koncepce občanského vybavení .................................................................. 7 3.2. Návrh koncepce dopravy ........................................................................................ 8 3.3. Návrh technické infrastruktury a nakládání s odpady ...........................................12 3.3.1. Vodní hospodářství – zásobování obce vodou....................................................12 3.3.2. Odvedení a zneškodnění odpadních vod.............................................................15 3.3.3. Dešťové vody .....................................................................................................18 3.4. Zásobování elektrickou energií..............................................................................18 3.5. Zásobování plynem................................................................................................21 3.6. Zásobování teplem.................................................................................................22 3.7. Telekomunikační a spojová zařízení..................................................................... 22 3.8. Odpadové hospodářství......................................................................................... 23 3.9. Koncepce uspořádání krajiny................................................................................ 23 3.10. Vymezení ploch pro územní systém ekologické stability................................... 27

4.

Informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoje území...................................... 29 4.1. Znečišťování ovzduší plynnými a pevnými zplodinami....................................... 29 4.2. Území s nadměrnou hlučností .............................................................................. 29 4.3. Znečistění povrchových a spodních vod .............................................................. 29 4.4. Ochrana přírody a krajiny .................................................................................... 30 4.5. Ochrana kulturních hodnot .................................................................................. 31

5.

Požadavky dle zvláštních předpisů ..............................................................................32 5.1. Návrh řešení požadavků civilní ochrany .............................................................. 32 5.2. Návrh řešení požadavků z hlediska obrany státu ................................................. 33

6.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................................33 Tabulková část Hodnocení erozní ohroženosti z hlediska smyvu půdy – Stošíkovice na Louce......... 38

-3-

II. O D Ů V O D N Ě N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U 1.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŚÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

V současné době má obec Stošíkovice na Louce platný územní plán obce (ÚPO), který byl vypracován v roce 2004, schválený zastupitelstvem obce dne 1.3.2005 a změny ÚPO č.1 z r.2008, č.2 z r.2009 a č.3 z r. 2010. ÚPO není zpracován podle platné legislativy, nesplňuje současné požadavky na územně plánovací dokumentaci (ÚPD), která by mohla řídit územní rozvoj obce, stanovit jeho priority, provádět územní a technickou přípravu pro umísťování bytové výstavby a podnikatelských aktivit v obci a koordinovat dostavbu, rekonstrukci a údržbu technické a dopravní infrastruktury v území. Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Politika územního rozvoje ČR 2008 byla schválená vládou ČR dne 20.7.2009 usnesením vlády ČR č. 929 a návrh územního plánu je v souladu s tímto dokumentem, který určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových souvislostech. Vztah rozvojových os, specifických oblastí, koridorů a ploch technické infastruktury vymezených v Politice územního rozvoje (PÚR) ČR 2008 k řešenému územnímu plánu: - řešené území neleží v žádné rozvojové oblasti ani rozvojové ose vymezené v PÚR - řešené území neleží ve specifických oblastech vymezených v PÚR - řešené území neleží v trase koridorů vysokorychlostních tratí, koridorů dálnic a rychlostních silnic, koridorů vodní dopravy, koridorů elektroenergetiky, koridorů VVTL plynovodů a koridorů pro dálkovody. Zásady územního rozvoje ZÚR Jm kraje byly zrušeny, v současné době není územně plánovací dokumentace vydaná krajem.. Podle Generelu ÚSES do řešeného území zasahuje ze severu regionální biocentrum Stošíkovice RBC 216 (je zapracováno v platné ÚPO), regionální biocentrum Zámecký vrch RBC 112 (je zapracováno v platném ÚPO), regionální biokoridor RBK 157 (v platném ÚPO není zapracován) a nadregionální biokoridor NRBK 23 (v platném ÚPO je zapracován). Širší vztahy Postavení obce v systému osídlení Obec Stošíkovice na Louce je vzdálena cca 15 km východně od Znojma a 3 km východně od Prosiměřic. Svými katastrálními hranicemi sousedí Stošíkovice na Louce na západě s Prosiměřicemi, na severu s Vítonicemi, na východě s Oleksovicemi a na jihu s s Lechovicemi a Práčí. Stošíkovice na Louce jsou součástí Jihomoravského kraje, náležely ke znojemskému okresu, od r. 2003 jsou ve správním obvodu Znojmo, města s pověřeným městským úřadem. Jeho rozloha činí 616 ha. Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury Silniční síť Katastrálním územím obce Stošíkovice na Louce prochází silnice: III/41311 Oleksovice – Vítonice III/41313 Práče - Prosiměřice III/41317 Bantice - Stošíkovice na Louce

-4-

Silnice III/41311 prochází po severním okraji katastrálního území a na dopravu v obci nemá vliv. Ve Vítovicích se připojuje na silnici II/413 Moravský Krumlov - Znojmo - Hnanice. Silnice III/41317 v obci končí na jižním okraji návsi a pokračuje jako místní komunikace. Směrem západním křižuje silnici III/41313 Práče - Prosiměřice a pokračuje přes Bantice, až na silnici I/53 Pohořelice - Znojmo. Železniční síť V zájmovém území neprochází žádná železniční trať. Nejblíže obce je na východě vedeno těleso železniční tratě Brno - Hrušovany n. Jev. V Hrušovanech těleso této tratě křižuje trať Břeclav - Znojmo. Zásobování pitnou vodou Obec Stošíkovice na Louce je zásobována vodou z vlastního zdroje, situovaného severovýchodně od zástavby, jedná o artéský vrt s dostatečným množstvím vody pro zásobování obce. Program rozvoje vodovodů a kanalizací pro kraj Jihomoravský (PRVKÚC) se pro výhledové období uvažuje se zachováním stávající koncepce zásobení pitnou vodou, včetně rozvodné sítě. Odvedení a zneškodnění odpadních vod V obci je vybudována veřejná kanalizační síť, která je koncipována jako oddílná kanalizace. Kanalizace je vyústěna do stávající čistírny odpadních vod, která je situovaná pod obcí na levém břehu Skaličky. Podle Programu rozvoje vodovodů a kanalizací pro kraj Jihomoravský (PRVKÚC) se pro výhledové období uvažuje se zachováním stávající koncepce odkanalizování. Odtokové poměry Katastrální území Stošíkovice na Louce leží v povodí Moravy, dílčí povodí Dyje. Jevišovka – je významným vodním tokem v území. Katastrálním územím protéká podél západní hranice katastru. Je oboustranně ohrázovaná, má vodohospodářsky stanoveno záplavové území. Skalička obtéká zástavbu Stošíkovic směrem od Oleksovic. Je rovněž oboustranně ohrázovaná. Jsou do ní přečerpávány vody z meliorací. Zásobování elektrickou energií Řešené katastrální území bude i ve výhledu zásobováno z vedení VN 22 kV, z tohoto vedení jsou samostatnými přípojkami volného vedení napájené jednotlivé TS v obci. Zásobování plynem Pro obec byl vybudován STL přivaděč z Prosiměřic ze stávající VTL RS v obci Prosiměřice. Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů Základ ÚSES tvoří na nadregionálním a regionálním stupni trasa nadregionálního biokoridoru NRBK 23, který je veden podél jižní hranice katastru obce, na tomto nadregionálním biokoridoru je položeno regionální biocentrum RBC 112 Zámecký vrch a regionálního bikoridoru RBK 157 vedeného podél toku Jevišovky s regionálním biocentrem RBC 216 Stošíkovice. Aby byly splněny parametry NRBK, byla do koridoru NRBK 23 vložena na k.ú. Stošíkovic dvě lokální biocentra – LBC 1 U mostu a LBC 2 Sluneční svah. Do koridoru RBK 157 jsou vložena dvě lokální biocentra LBC 1 U mostu a LBC 6 Johanisovo pole.

-5-

V k.ú. je vymezeny trasy lokálních biokoridorů, a to lokálního biokoridoru vedeného po vodním toku a v nivě Skaličky s biocentry LBC 1 U mostu, LBC 4 Stošíkovický hájek a LBC 5 U modrého mostu. Po hranici k.ú. Stošíkovice a Olexovice prochází biokoridor LBK 4, a to od RBC 112 Zámecký vrch, po okraji sadů k LBC 3 V sadech, odtud pokračuje do k.ú. Olexovice. 2.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

Zadání pro vypracování územního plánu Stošíkovice na Louce bylo zpracováno Městským úřadem ve Znojmě, odborem rozvoje, úřadem územního plánování, který na žádost obce Stošíkovice na Louce pořizuje v souladu s ust. § 6 odst. 1 písm. c) zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) územní plán Stošíkovice na Louce. Pořizovatel územního plánu Zadání projednal. Návrh zadání byl předložen dotčeným orgánům, sousedním obcím, zainteresovaným institucím a ostatním. Zadání bylo schváleno na základě výsledků projednání zastupitelstvem obce ve Stošíkovicích na Louce dne 31.5.2011. Návrh územního plánu byl zpracován na základě výsledků projednání Zadání pro vypracování územního plánu Stošíkovice na Louce. Požadavky na zpracování územního plánu, obsažené v Zadání byly v ÚP Stošíkovice na Louce respektovány, do ÚP Stošíkovice na Louce byly zapracovány požadavky dotčených orgánů a krajského úřadu. Návrh územního plánu byl zpracován v lednu r. 2012. 3.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

Cílem územního plánu (ÚP) je vytvořit zákonný podklad pro koordinovaný a koncepční rozvoj všech činností v území. Po schválení zastupitelstvem obce se ÚP stane nástrojem regulace rozvoje území. Územní plán má stanoveny tyto hlavní cíle řešení: - vhodnými aktivitami zajistit trvale udržitelný rozvoj celého katastrálního území obce při zachování jeho charakteristických rysů - vyřešit rozvoj území tak, aby byla zabezpečena co nejvhodnější urbanistická a organizační struktura a efektivnost jednotlivých funkčních ploch včetně podmínek jejich využití - zajistit potřebné plochy pro bytovou výstavbu, zhodnotit možnosti přestavby a modernizace stávajícího bytového fondu - posoudit kapacity, stav a uspořádání občanské vybavenosti, navrhnout možnost dalšího rozšíření - zhodnotit stávající výrobní plochy a plochy pro podnikatel. aktivity a navrhnout způsob jejich dalšího využití a možnosti rozvoje - prověřit kapacity dopravních a technických sítí, navrhnout řešení v případě potřeby - vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů - vytipovat v územním plánu plochy pro veřejně prospěšné stavby a plochy asanačních úprav - navrhnout pořadí a vzájemnou vazbu nejdůležitějších investičních akcí a jejich posloupnost

-6-

Návrh územního plánu Stošíkovice na Louce má záměr vytvořit vhodné prostředí pro bydlení a život obyvatelstva, zajištění potřebného vybavení a ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit. Územní plán Stošíkovice na Louce respektuje stávající strukturu osídlení: - historické jádro sídla, náves se zástavbou zemědělských usedlostí s dominantou kaple a parkově upraveným návesním prostorem - pozdější uliční zástavbu východně návsi a podél příjezdné komunikace a polních cest - nová zástavba na okrajích sídla v jižní a východní části. Mimo zastavěné území a zastavitelné území nebudou umisťovány žádné stavby s výjimkou staveb liniových, t.j. staveb pro dopravu a technickou infrastrukturu. Návrh respektuje historickou stavební strukturu, dotváří půdorysné uspořádání sídla v návaznosti na stávající zastavěné území. Navrhuje odstranění závad stavebních, urbanistických, dopravních a hygienických. Navržená koncepce: - územní plán navrhuje rozvoj bydlení, je zachována koncepce dostavby ploch bydlení podle ÚPO a to: - výstavba nové ulice RD ve východní části obce - dostavba podél severní strany komunikace k Oleksovicím další rozvoj bydlení je navržen v návaznosti na zastavěné území: - dostavba proluky podél jižní strany komunikace k Oleksovicím. - dostavba podél severní strany cesty k vodárně - územní plán navrhuje dostavbu občanského vybavení ve střední části obce a rozšíření ploch pro občanské vybavení, sport a rekreaci: - dostavbu plochy hřišť za obecním úřadem - plochu pro sport - hřiště na kopanou v jižní části obce. - územní plán respektuje stávající plochy veřejných prostranství - zejména náves v centru obce. Jako plocha veřejného prostranství jsou vymezeny i plochy kolem autobusové zastávky a plocha východně od obecního úřadu. Pro zachování charakteru zástavby venkovské obce při dalších dostavbách je nutné respektovat její prostorové uspořádání, včetně šikmých střech. Ráz zástavby centra sídla - návsi bude zachován: historický urbanismus, drobné měřítko staveb a vzrostlé stromy místního druhu, nedílná součást obce. V územním plánu jsou současné funkční plochy nadále zachovány. Zastavěné území bude nadále tvořit obytná zóna – plochy bydlení a funkční plochy spojené s funkcí obytné zóny. V územním plánu jsou zachovány plochy stávajících zemědělských areálů, které jsou navrženy k využití rovněž pro rozvoj podnikatelských aktivit. V návrhu je rozšíření plochy zemědělské výroby. V územním plánu je navržena obnova lokalit vinných sklepů při jižním okraji obce. V územním plánu je zachována plocha výroby el. energie fotovoltaickou elektrárnou. Je zachována koncepce návrhu změny č.3 ÚPO, a to rozšíření ploch pro výrobu el.energie fotovoltaickou elektrárnou v jihovýchodní části katastru.

-7-

- atraktivitu obce zvýší navrhované rozšíření a vybudování cyklistických tras a s tím spojený rozvoj služeb a podnikatelských aktivit v obci. Územní plán stanovuje zásady pro zachování krajinných hodnot a obnovy krajinného rázu: - obnovu polních cest, osázení cest alejemi - ploch krajinné zeleně. - obnovu sítě hlavních účelových komunikací zajišťující zlepšení prostupnosti krajiny. - návrh plochy rybníku severně od obce přispěje k ochraně zástavby před povodněmi a akumulaci vod v území. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Návrh řešení ÚP Stošíkovice na Louce určuje směry rozvoje obce tak, aby byl zabezpečen trvalý soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Podle odborné organizace státní památkové péče, Národního památkového ústavu, lze za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., resp. potencionální naleziště, považovat celé území našeho státu, vyjma již vytěžených ploch. Z výše uvedeného plyne povinnost stavebníka oznámit připravovanou stavební činnost na území s archeologickými nálezy a povinnost strpět na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. 3.1. Návrh koncepce občanského vybavení Stošíkovice na Louce mají, vzhledem k velikosti obce neúplnou základní občanskou vybavenost, některou základní občanskou vybavenost (ZŠ, zdravotnictví, pošta) poskytují Prosiměřice a Práče, vyšší vybavenost je ve Znojmě. Základní občanské vybavení je soustředěno v centru obce na jižní straně historické návsi (obecní úřad, hasičská zbrojnice, prodejna smíšeného zboží, hostinec), na západním okraji obce (hřiště), ve východní části (ubytovna). Funkční plochy občanského vybavení zůstanou zachovány, rozsah občanského vybavení v obci není vyhovující, v obci není kulturní zařízení, sál, zařízení sociální péče, nedostatečné jsou plochy pro sport. Je navrženo rozšíření občanského vybavení na dvou plochách ve středu obce a rozšíření plochy hřišť u OÚ a hřiště na kopanou v jižní části obce. 7.1. Správa a veřejné instituce – Potřebám obce vyhovuje, beze změn. Obecní úřad je umístěn v přízemní budově situované v centru obce. V budově je zasedací místnost, úřadovna OÚ, knihovna s internetem a klubovna hasičů. Matriční úřad, stavební úřad a pošta jsou v Prosiměřicích. 7.2. Zařízení školské a výchovné . Základní škola 1.-9. ročník je v Prosiměřicích. Mateřská škola je v Prosiměřicích a v Práčích. Tento stav potřebám obce vyhovuje. ÚP nenavrhuje plochy pro školská zařízení. 7.3. Zařízení kulturní a osvětová – Návrh výstavby Lidová knihovna je umístěná v budově Obecního úřadu. Pro společenské akce je využíván hostinec a plocha pro venkovní zábavy za hostincem. Je navržena plocha pro vybudování občanského vybavení, sálu, kulturního zařízení, v centru obce.

-8-

7.4. Zařízení tělovýchovná a sportovní - Návrh dostavby Hřiště víceúčelové bylo vybudováno mezi OÚ a rybníkem v západní části obce. Bude dobudováno

zázemí pro víceúčelové hřiště, šatny, sociální zařízení a plocha pro parkování. Plocha pro hřiště na kopanou je navržena v jižní části obce. 7.5. Zařízení zdravotnictví a sociální péče Zdravotní středisko je v Prosiměřicích. Zařízení sociální péče se v obci nenachází. ÚP navrhuje rozšíření ploch pro občanské vybavení ve středu obce s možným využitím i pro sociální péči. 7.6. Zařízení maloobchodní sítě – Potřebám obce vyhovuje, beze změn. Prodejna smíšeného zboží je situovaná v přízemní budově, v centru obce, společně s hostincem. V budově je prodejna smíšeného zboží a sklad. 7.7. Zařízení stravovací – Potřebám obce vyhovuje, beze změn. Hostinec je v centru obce. V hostinci je 70 míst u stolu, za hostincem je plocha pro venkovní zábavy s venkovním parketem a podiem pro hudbu. 7.8. Zařízení ubytovací – Potřebám obce vyhovuje, beze změn. Ubytovna je v přízemní budově bývalé škola, ve východní části obce. V budově je 49 lůžek. 7.9. Zařízení nevýrobních služeb Výroba nábytku je ve východní části obce. Rozvoj služeb se předpokládá v rámci soukromého podnikání. 7.10. Protipožární bezpečnost – Potřebám obce vyhovuje, beze změn. Hasičská zbrojnice je situovaná v centru obce v budově OÚ. V budově je garáž a klubovna hasičů. Voda pro požární účely je zajištěna z požárních hydrantů na vodovodu v obci.

3.2. Návrh koncepce dopravy 3.2.1. Širší dopravní vztahy Silniční síť Silniční síť Je v katastrálním území obce stabilizována a dle Zásad územního rozvoje není v území držena žádná územní rezerva jako dopravní plocha pro silnice v majetku JMK. Kategorie silnic III. třídy respektuje Kategorizaci silnic Jihomoravského kraje pro úseky mimo zástavbu obce, čili mimo průjezdní úsek budou upravovány do kategorie S 6,5/60. Letecká doprava Není žádný záměr realizace letiště v řešeném území. Celý katastr obce je zájmovým územím Ministerstva obrany – je součástí letového koridoru pro létání v malých přízemních výškách. Při výstavbě je nutno respektovat požadavky dotčeného orgánu, tj. MO ČR VUSS Brno. Vlaková doprava Katastrálním územím není vedena železniční trať. 3.2.2 Návrh dopravního řešení Silnice

-9-

V zastavěné části obce, tj. v průjezdním úseku je navrženo silnici III/41317 zařadit do funkční třídy C a upravovat v kategorii MO2 8/6/50. V centrální části obce je konec silnice III/41317 součástí veřejného prostranství, včetně prostoru s autobusovou točnou. Silnice jsou v území stabilizovány a jejich vedení respektuje Zásady územního rozvoje JMK. Místní komunikace Systém místních komunikací je navázán na silnici III. třídy a dále je tvořen komunikací na historické návsi. Odtud jsou postupně obestavovány záhumenní a ostatní účelové komunikace a převáděny do kategorie místních. Všechny stávající místní komunikace jsou stabilizovány přilehlou výstavbou a parcelací pozemků. Navržené místní komunikace navazují na stávající systém a budou dopravně obsluhovat návrhové lokality Z1 a Z2. Budou projektovány dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací ve fukční skupině D1 pro plochy Z1, Z2, pro dopravní obsluhu sportovního areálu a parkoviště pro obecní úřad je navržena místní komunikace v kategorii C a funkční skupině MO2 -/5/30. Obslouží tak nový dopravní cíl občanského vybavení. Na křižovatce silnice a místních komunikací je nutno držet stávající stav a nerozšiřovat výstavbu do rozhledového pole křižovatky. Návrhové parametry místních komunikací stávajících a navrhovaným musí respektovat požadavky civilní a požární ochrany. Pěší trasy Prodloužení chodníku pro pěší podél silnice III/41317 na jižním okraji obce a k navržené ploše výstavby Z3 a Z4 zvýší bezpečnost pohybu chodců do lokalit, kde se počítá s výstavbou. V obci není značena žádná turistická trasa. Pro turistiku bude však možno využít navržené cyklotrasy, jejich značení a tak turisty napojit na Znojemské vinařské stezky. Stezky pro pěší a cyklisty Stezka pro pěší a cyklisty ze severního okraje návsi k potoku Skalička s přemostěním propojí centrum obce s pravobřežní účelovou komunikací podél Skaličky a vytvoří se tak procházková trasa pro obyvatele a napojení z centra obce na navržený cykloturistický systém v okolí. Cyklotrasy Západně od obce prochází po silnici III/41313 regionální cyklotrasa č. 5008 Znojemská vinařská stezka, navrhujeme doznačení po stávajících účelových komunikacích a obec do tohoto systému zapojit. Navrhujeme doplnit účelové komunikace po břehu rybníků na západní straně obce a z návsi a vyvést po nich cyklotrasy z centra obce, kde je obchod i hostinec a ubytovna, které mohou sloužit cykloturistům. Severně z návsi navrhujeme vybudovat stezku pro pěší i cyklisty a rovněž napojit na navrhované cyklotrasy. Stošíkovice budou na stávající značenou cyklotrasu č. 5008 napojeny v Prosiměřicích a Lechovicích. Navrhujeme doznačením propojit přes Stošíkovice cyklotrasy č. 5008 a č. 5006, a to z Práčí do Oleksovic a dále Hostěradic. Značení bude vedeno po stávajících veřejně přístupných komunikacích. Doplněním značení v k.ú. Stošíkovice se vytvoří cykloturistické okruhy, které více vyhovují cyklistům, zejména rodinám s dětmi.

- 10 -

Pro pohyb pěších i cyklistů volnou krajinou je možno použít i další účelové polní cesty zejména obyvateli obce pro krátkodobou místní rekreaci. Zpřístupní se tak i lokální cíle jako jsou lesní plochy a nebo vodní nádrže. Doprava v klidu Parkování V obci nejsou žádná parkoviště vyčleněná dopravní značkou. Bilance parkovacích ploch: občanské vybavení

počet stání

počet stání

stav

návrh

obecní úřad

0

5

Prodejna , hostinec

6

0

Občanské vybavení

0

25

Hřiště

0

12

celkem

6

42

Občanské vybavení bude sloužit většinou pro obyvatele obce. Parkování pro výrobní areály a firmy si musí zajistit majitel na vlastním pozemku a nezatěžovat veřejné prostranství těmito plošnými nároky. V případě konání větších společenských akcí v obci je nutno použít princip zastupitelnosti a využít všech parkovišť, které jsou k dispozici. Jako doplněk je možno krátkodobě parkovat na všech místních komunikacích v jednom jízdním pruhu. Garážování, odstavení vozidel Majitelé stávajících usedlostí i navržených obytných staveb si dlouhodobé parkování a odstavení vozidel musí zajistit na svém pozemku. Pro výrobní areály a podnikatele je rovněž nutno řešit odstavení vozidel ve vlastním areálu. Účelová doprava Jižně a jihovýchodně obce jsou zemědělské areály, odkud jsou obsluhovány okolní pozemky. Pro obsluhu pozemků je nutno využívat i silnice III. třídy, místní komunikace a účelové komunikace. Velkou část pozemků na návrší nad obcí směrem na Lechovice – Zámecký vrch zabírají sady, které jsou oploceny a neumožňují procházet katastrálním územím. V oplocení zůstávají i historické trasy cest a tím je výrazně snížena prostupnost krajiny. Je navržena obnova účelové komunikace areálem sadů a lokalitou historických sklepů na Zámecký vrch v Lechovicích, jako veřejně přístupná účelová komunikace. Tato historická trasa sloužila obyvatelům jako přístupová ke kostelu a zámku v Lechovicích. Bude sloužit jak obyvatelům, tak i k vedení cyklotrasy. Na východním okraji obce je navržena nová účelová komunikace veřejně přístupná v kategorii P 4/30, jako záhumenní cesta, kterou bude možno obsloužit pozemky za řadou obytných domů. Komunikace bude připojena na stávající účelovou do Oleksovic. Podél břehů rybníků na západním okraji obce navrhujeme účelové komunikace, které zpřístupní tyto rybníky z obce. Dále je navrženo propojení z návsi přes vodoteč Skaličku s přemostěním, na pravobřežní účelovou komunikaci.a dále do Prosiměřic.

- 11 -

Územní plán nenavrhuje žádné změny ve vedení stávajících účelových komunikací v katastrálním území. Síť veřejně přístupných komunikací je stabilizována, i když část původní zemědělské cestní sítě byla zrušena v souvislosti se zcelováním pozemků. V katastru byla ukončena obnova katastrálního operátu na základě Jednoduchých pozemkových úprav, který zajistí dopravní obsluhu dle majitelů parcel a řeší částečně i společná zařízení v katastru, kam náleží i účelové komunikace. Hromadná doprava Autobusová doprava Název linky 727810 Znojmo – Oleksovice – Hostěradice – Miroslav (IDS JMK č. 810) 727835 Lechovice – Prosiměřice – Želetice (IDS JMK č. 835) 728810 Znojmo – Oleksovice – Hostěradice . Miroslav (IDS JMK č. 810) 729810 Znojmo – Oleksovice – Hostěradice . Miroslav (IDS JMK č. 810) 729835 Lechovice – Prosiměřice – Želetice (IDS JMK č. 835) CELKEM

Sobota

Neděle

4

2

2

18

4

4

14

2

2

39

8

8

Pracovní dny 1 2

Na území Jihomoravského kraje je zaveden Integrovaný dopravní systém. Obec je dostatečně obsloužena hromadnou dopravou, která zajišťuje spojení do Znojma a Lechovic a odtud do krajského města Brna. Pro obec jsou zřízeny autobusové zastávky: Stošíkovice na Louce - V obci je na jižním okraji autobusová zastávka, která je současně točnou; autobusy do obce zajíždějí. Zastávka je vybavena čekárnou pro cestující a nástupištěm. Stošíkovice n.L., rozc. 1,7 - zastávka je umístěna při křižovatce silnic III/41317 a III/41313. Podle toho, do které obce autobusy zajíždí, zastavují na některé z větví silniční křižovatky. Zastávka je na znamení; autobusy zastavují v jízdním pruhu. Není vybudována čekárna, zastávkový pruh a ani nástupiště. Vzhledem k tomu, že zde nastupuje pouze malé množství cestujících není dostavba zastávek uvažována. Vlaková doprava Katastrálním územím není vedena železniční trať. Vlakové zastávky jsou ve Znojmě a Miroslavi. Dopravní zařízení Přímo v obci není žádné zařízení pro motoristy. Nejbližší čerpací stanice pohonných hmot je na silnici I/53 cca 6 km u Lechovic směrem na Znojmo a v Miroslavi, 18 km vzdálené je autoservis a čerpací stanice PHM. Ve Znojmě, cca 15 km vzdáleném, jsou soustředěny kompletní motoristické služby. V obci nenavrhujeme žádné specielní plochy pro dopravní zařízení vzhledem k tomu, že leží mimo hlavní dopravní trasy.

- 12 -

Ochranná silniční pásma Ve výkresové části územního plánu jsou vykreslena ochranná silniční pásma pro silnice III. třídy 15 m od osy vozovky silnice mimo průjezdní úsek obcí. Paprsky rozhledových polí křižovatek jsou vykresleny v průjezdním úseku na silnicích pro rychlost 50 km/hod, t. j. 35 m od středu křižovatky a na místních komunikacích pro rychlost 30 km/hod, t. j. 20 m od středu křižovatky v průjezdním úseku. Ochranné pásmo silnic vyplývá ze silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů a rozhledová pole křižovatek z normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Hygienické hlukové pásmo a jejich výpočet V katastrálním území obce nebylo prováděno sčítání intenzity dopravy z důvodů trvale nízkých hodnot. Proto také nejsou počítána orientační hluková pásma. Uvažujeme tedy, že zatížení hlukem nepřesáhne hodnot 50 dB(A) v noci a 60 dB(A) ve dne.Doprava v obci je pouze cílová. 3.3. Návrh technické infrastruktury a nakládání s odpady 3.3.1. Vodní hospodářství – zásobování obce vodou Současný stav Obec Stošíkovice na Louce je cca od roku 1999 zásobována vodou z vlastního zdroje, kterým je prameniště severovýchodně od obce. Je zde vybudován artéský vrt hloubky 174 m. Vydatnost vrtu je 3,7 - 4,0 l/s, pro potřeby obce je využíváno cca 0,75 l/s. Pro snížení tvrdosti a hygienickému zabezpečení je v místě úpravna vody s akumulací cca 30 m3. Do vodovodní sítě je voda čerpána tlakem 4,2 at (0,42 MPa). Vodovod je ve vlastnictví i správě obce, je na něj napojeno cca 90% obyvatel. Stávající vodovod je poměrně nový, je z PVC trub, na řadech jsou osazeny potřebné armatury – šoupata, hydranty. Zemědělské společnosti mají vlastní zdroj vody na levém břehu toku Skalička pod Stošíkovicemi. Zhruba 1/3 obyvatel má vlastní artéské studny Přehled stávajících hlavních úseků vodovodu dle zaměření: Pozn. Nejsou zahrnuty vodovodní přípojky (strojírny, ČOV, hřiště), stejně tak nejsou vyznačeny v grafické části označení Zásobovací řady : A B C D E F F celkem

profil DN 110 DN 90 DN 90 DN 90 DN 90 DN 90 DN 63

materiál PVC PVC PVC PVC PVC PVC PVC

Délka 368 m 403 m 121 m 800 m 444 m 155 m 377 m 2.668 m

- 13 -

V roce 2010 bylo zásobeno asi 200 obyvatel, ve výhledovém roce 2015 se předpokládá zásobování asi 214 obyvatel. (dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje - PRVK), pro bilanční výpočet se uvažuje celkový návrhový stav obyvatelstva - 260 osob. Potřeba vody z bilance ( dle PRVK Jihomoravského kraje) Položka Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná

Nz VVR VFC

obyv.

2000

2004

2015

184

192

214

3

1.0

1.7

3.8

3

1.0

1.7

3.8

3

tis. m /r tis. m /r

Voda fakturovaná pro obyvatele

VFD

tis. m /r

0.7

1.4

3.5

Spec. potř. fakt. obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

11

20

45

Spec. potř. fakt. vody

Qs

l/(os.den)

15

24

49

Spec. potř. vody vyrobené

Qs,v

l/(os.den)

Prům. denní potřeba Max. denní potřeba

15

24

49

Qp

3

m /d

2.8

4.6

10.4

Qd

3

3.9

6.5

14.6

m /d

Tabulková potřeba pitné vody - stávající stav: Výpočet vody pro obyvatelstvo Podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených ve vyhlášce č. 428/2001 Sb., přílohy 12 (Směrná čísla roční potřeby vody), kterou se provádí zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Bytový fond Stávající počet obyvatel 228 x 46 m3/rok = 10.488 m3/rok (28,73 m3/den) (pol. 5 . – jeli v bytě výtok, WC a koupelna – sprchový nebo vanový kout, s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem) Ostatní – provozovny Drobné provozovny ( obchod, provozovny , OÚ, atd. ) - spotřeba vody je převzata z hodnot fakturované vody dle PRVK Celková hodnota 300 m3/rok ( 0,82 m3/den) Zemědělství : Zemědělské firmy mají svůj vlastní zdroj vody, nevyužívají vodu z veřejného vodovodu Celková tabulková spotřeba z veř. vodovodu za rok - 10.788 m3 (29,56 m3/den, 0,34 l/sec ) Pozn. Skutečná spotřeba vody je nižší než vypočtená tabulková Návrh zásobování obce vodou Při zpracování územního plánu Stošíkovic na Louce je dodržena koncepce, obsažená v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Předpokládá se tedy i nadále, že stávající koncepce zásobení pitnou vodou, včetně rozvodné sítě bude zachována. Z hlediska rozšíření této rozvodné sítě je nutno uvažovat s vybudováním

- 14 -

vodovodních řadů a přípojek do míst, která jsou navržena k obytné zástavbě v rámci územního plánu, případně zřízení dalších přípojek od stávajících řadů . V rámci návrhu územního plánu se uvažuje s rozšířením stávajícího rozvodu o dva nové úseky : Řad G – dl. 475 m, jde o propojení řadu B a F, trasování je převážně v místě nově navržené komunikace, kolem které se uvažuje s obytnou zástavbou na lokalitách Z 1 a Z 2. Řad H – dl. 250 m, propojení řadu F a G, trase je vedena po okraji lokality určené pro zástavbu – Z 4 Lokalitu pro zástavbu – Z 3 lze možno napojit na stávající řad F . Jako materiál se navrhuje PVC, a to s ohledem na zabezpečení potřeby požární vody podle ČSN 730873 , profilu DN 90. Z důvodů zajištění kvality vody je navrženo zokruhování se stávajícím systémem ( cirkulace vody). Tabulková potřeba pitné vody - návrhový stav: Výpočet vody pro obyvatelstvo - navržený počet 260 obyvatel Podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených ve vyhlášce č. 428/2001 Sb., přílohy 12 (Směrná čísla roční potřeby vody), kterou se provádí zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Bytový fond Navrhovaný počet obyvatel 260 x 46 m3/rok = 11.960 m3/rok (32,78 m3/den) (pol. 5 . – jeli v bytě výtok, WC a koupelna – sprchový nebo vanový kout, s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem) Ostatní – provozovny Drobné provozovny (obchod, provozovny , OÚ, atd. ) - předpokládá se že zůstane na současné úrovni Celková hodnota 300 m3/rok ( 0,82 m3/den) Zemědělství : Zemědělské firmy budou i nadále využívat své vlastní zdroje vody. Celková potřeba z veřejného vodovodu za rok - 12.260 m3 ( 33,59 m3/den - 0,39 l/sec ) Pokrytí potřeby vody - vydatnost stávajícího zdroje je dostačují i pro návrhový stav . Tlakové poměry: Tlakové poměry ve vodovodní síti jsou dány nastavením čerpadel v prameništi a vyhovuje doporučení ČSN 75 5401 (Navrhování vodovodního potrubí) pro dvoupodlažní zástavbu. Požární zabezpečení obce Pro zásobu požární vody je možno použít vodu z rybníka i z hydrantů na vodovodních řadech. V zástavbě je stávající otevřená požární nádrž, která vzhledem ke špatném stavu není využívaná, je navrženo její zrušení. Ochranná pásma Ochranné pásmo zdroje vody (vrtu HV 106), v rozsahu I. stupně, na pozemku parc.č. 3080/7 je oploceno.

- 15 -

Požadavky na potřebu požární vody : Platí ustanovení ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb .Norma platí od června 2003 a nahrazuje ČSN 73 0873 z října 1995 a sjednocuje pojmy s ČSN EN 671 část 1-3 (harmonizovaná norma pro hadicové systémy). Vybudovaný vodovod lze využít k odběrům vody pro hašení. Hydranty se osazují na vodovodní potrubí, jehož nejmenší jmenovitou světlost DN, doporučený odběr pro výpočet potrubní sítě a nejmenší odběr z hydrantu po připojení mobilní techniky stanoví tabulka 2 normy. Pro výše uvedený příklad rodinného domu nebo nevýrobního objektu je min. dimenze potrubí DN 80, odběr Q=4 l.s-1 pro doporučenou rychlost v=0,8 m.s-1, odběr Q=7,5 l.s-1 pro doporučenou rychlost v=1,5 m.s-1 . 3.3.2. Odvedení a zneškodnění odpadních vod Současný stav Splaškové odpadní vody Obec má od roku 2007 vybudovanou splaškovou kanalizaci, která je svedena na mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod, umístěnou na jižním okraji obce. Kanalizace pokrývá celou zástavbu obce a vzhledem ke konfiguraci terénu jsou na ní vybudovány dvě čerpací stanice. Je vybudována z potrubí PVC převážně DN 250. Přehled úseků splaškové kanalizace: označení A A A1 A2 A3 A4 A5 B C C1 V 1 ( výtlak z CS 1) V 2 ( výtlak z CS 2) Odtok z ČOV Celkem

materiál PVC PVC PVC PVC PVC PVC PVC PVC PVC PVC PE PE PVC

Profil 250 300 250 250 250 250 250 250 250 250 80 250 250

Délka 607,1 m 85,1 m 134,2 m 164,0 m 138,7 m 393,5 m 72,6 m 175,8 m 229,1 m 60,6 m 317,0 m 195,8 m 131,4 m 2.704,9 m

Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod je dimenzována pro čištění odpadních vod v množství 23 m3/den a znečištění, které kapacitně odpovídá populačnímu ekvivalentu 160 EO. Je navržena jako mechanicko – biologická čistírna, technologickou linku tvoří hrubé předčištění, usazovací a aktivační nádrž, dosazovací nádrž, kalojem a měrný objekt. Jako technologie čištění odpadních vod je použita nízkozatížená aktivace s jemnobublinovou aerací, simultánní nitrifikací a předřazenou denitrifikací. Navržená technologie se vyznačuje dobrou účinností, spolehlivostí a jednoduchým provozem . Ten je automatický s 2 hodinovým dohledem obsluhy. Přítok na ČOV je potrubím DN 80 z čerpací stanice 2, ČOV má bezpečnostní obtok, odpadní vody mohou v případě havárie nebo poruchy odtékat potrubím DN 250 přímo do recipientu Skalička.

- 16 -

Technologické parametry ČOV : Počet napojených obyvatel Průměrný denní přítok Maximální denní přítok Maximální hodinový průtok Množství vypouštěných odpadních vod

160 EO 23 m3/den 28 m3/den 2,5 m3/den = 0,7 l/sec 8.395 m3

Vstupní údaje o znečištění: BSH 5 9,6 kg/den CHSK cr 19,2 kg/den NL 9,6 kg/den Nc 1,7 kg/den Pc 0,4 kg/den Čistírna odpadních vod je v současné době využita na maximální kapacitu pro uvažovaný počet připojených 160 EO. Množství odpadních vod - splaškové vody Z bytového fondu a občanské vybavenosti odtékají pouze vody charakteru domovních splašků. Jejich množství se stanovuje ve smyslu ČSN 73 6701 čl. 10 podle výpočtu potřeby vody z předešlé kapitoly. Q24 = 29,56 m3/d Znečištění v BSK5 : - pro výpočet znečištění je uvažováno 60 g BSK 5 /obyv/den, pro občanskou vybavenost je uvažována koncentrace znečištění 300 mg BSK 5 / l. Výpočet znečištění OV od obyvatelstva : Uvažován koeficient 0,9 pro venkovskou zástavbu BSK5

228 obyv. x 0,060 x 0,9 =

12,31 kg/den

= 4,49 t/rok

CHSK

228 obyv. x 0,120 x 0,9 =

24,62

"

= 8,99 t/rok

Ncelk.

228 obyv. x 0,011 x 0,9 =

2,26

"

= 8,24 t/rok

Pcelk. 228 obyv. x 0,0025 x 0,9 = 0,51 " = 0,19 t/rok Průměrná koncentrace znečištění BSK 5 v mg/l : 12,31 kg BSK 5: 29,56 m3 OV = 416 mg / l Toto znečištění překročuje přípustné Emisní standarty ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod podle přílohy Nařízení vlády ČR č. 229/2007 Sb.: Kapacita ČOV (EO) < 500 500 - 2000 2001-10000 10-100 000 >100 000

CHSK Cr 150 - 220 125 – 180 120 – 170 90 – 130 75 – 125

BSK 5 40 - 80 30 - 60 25 - 50 20 - 40 15 - 30

NL 50 - 80 40 - 70 30 - 60 25 - 50 20 - 40

N-NH 4+ 20 - 40 15 - 30 -

N anor 15 - 30 10 - 20

P celk 3-8 2-6 1-3

- 17 -

CHSK - Cr - chemická spotřeba kyslíku, stanovená metodou dichromanovou BSK 5 - biochemická spotřeba kyslíku za 5 dnů NL - nerozpuštěné látky N - NH4 - amoniální dusík N anor. - anorganický kyslík P celk - celkový fosfor Návrh likvidace spaškových odpadních vod: Stávající koncepce likvidace odpadních vod bude zachována, bude tedy nadále fungovat princip oddílné kanalizace. Splaškové odpadní vody budou odváděny na ČOV Stošíkovice, dešťové vody budou odváděny samostatným potrubím a otevřenými příkopy do vodoteče. V souvislosti s novou výstavbou bude třeba uvažovat s postupnou dostavbou kanalizace, a to jak splaškové, tak dešťové. Splašková kanalizace : Dostavba splaškové kanalizace bude provedena v návaznosti na již realizované úseky, bude na ně navazovat jak, materiálově, tak i dimenzí profilů. V rámci návrhu územního plánu se uvažuje s rozšířením stávající splaškové kanalizace o dvě nové stoky : Stoka A 6 – dl. 380 m PVC DN 250, nový úsek v trase nově navržené komunikace, kolem které se uvažuje s obytnou zástavbou na lokalitách Z 1 a Z 2.. Stoka A 7 – dl. 310 m, PVC DN 250, trasa je vedena po okraji lokality Z 4 určené pro zástavbu Lokalitu zástavby – Z 3 bude možno napojit na realizovanou stoku A.. Množství odpadních vod - návrhový stav Splaškové vody : Z bytového fondu a občanské vybavenosti odtékají pouze vody charakteru domovních splašků. Jejich množství se stanovuje ve smyslu ČSN 73 6701 čl. 10 podle výpočtu potřeby vody z návrhového stavu . Q24 = 33,59 m3/d Znečištění v BSK5 : - pro výpočet znečištění je uvažováno 60 g BSK 5 / obyv/den, pro občanskou vybavenost je uvažována koncentrace znečištění 300 mg BSK 5 / l. Výpočet znečištění OV od obyvatelstva : Uvažován koeficient 0,9 pro venkovskou zástavbu BSK5

260 obyv. x 0,060 x 0,9 =

14,04 kg/den

= 5,12 t/rok

CHSK

260 obyv. x 0,120 x 0,9 =

28,08

"

= 10,25 t/rok

Ncelk.

260 obyv. x 0,011 x 0,9 =

2,57

"

= 9,40 t/rok

Pcelk.

260 obyv. x 0,0025 x 0,9 =

0,59 "

= 0,24 t/rok

Průměrná koncentrace znečištění BSK 5 v mg/l : 14,04 kg BSK 5: 33,59 m3 OV = 418 mg / l

- 18 -

Vzhledem k předpokládanému nárůstu obyvatel (cca 260 osob) a tedy zvýšenému přítoku splaškových odpadních vod na stávající ČOV Stošíkovice , bude třeba uvažovat s rozšířením kapacity na uvažované množství odpadních vod ( Projektovaná kapacita činí 160 EO – 23 m3/den). 3.3.3. Dešťové vody Přebytečné dešťové vody v zastavěné části jsou zčásti vsakovány do nezpevněných ploch a zahrad, zčásti jsou pak zachycovány dešťovou kanalizací. V obci je několik zatrubněných úseků dešťové kanalizace, které odvádí vodu z artéských vrtů a současně srážkové vody do rybníka a Skaličky. Není k dispozici přesný pasport či zaměření těchto úseků, jde o betonové potrubí, prováděné po úsecích. Na tento systém odvodnění navazují i úseky povrchového odvodnění (otevřené příkopy), které jsou do těchto trubních úseků zaústěny, případně jsou zaústěny přímo do vodotečí. Likvidace dešťových odpadních vod: Bude ponechán stávající systém, předpokládají se ale udržovací práce, aby byla zaručena jeho funkčnost. K rozšíření dešťové kanalizace dojde v délce cca 380 m podél nově navržené komunikace mezi zástavbou Z 1 a Z 2, která bude napojena na realizovaný úsek vedoucí podél silnice směr Stošíkovice – Oleksovice. Do tohoto nového úseku budou především sváděny povrchové vody z komunikace. Přebytečné dešťové vody z lokalit navržených pro obytnou zástavbu budou v co největší míře vsakovány a zadržovány na pozemcích. Z důvodů ochrany vodního toku před zanášením je třeba uvažovat osazením lapáků písku a splavenin před vyústěním, případně sedimentačních objektů, aby nedocházelo k zanášení potrubí. Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok Podle zákona č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) platí §23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma"). (2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů tímto nejsou dotčena. (3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m, c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

3.4. Zásobování elektrickou energií Nadřazené soustavy a výrobny Obcí neprochází nadřazené soustavy, vedení ZVN a VVN. S výstavbou zařízení nadřazených soustav o napěťové hladině ZVN, případně VVN se v návrhovém období neuvažuje. V územním plánu je zachována plocha výroby el. energie fotovoltaickou elektrárnou umístěná

- 19 -

na severozápadním okraji katastrálního území Stošíkovice na Louce, při hranici s k.ú. Prosiměřice, má vlastní transformační stanici je situovanou ve výrobním areálu, napojenou na stávající vedení VN 22 kV. Z8 – plocha pro výrobu el.energie fotovoltaickou elektrárnou, podle návrhu změny č.3 ÚPO z r. 2010, rozšíření ploch pro výrobu el.energie fotovoltaickou elektrárnou v jihovýchodní části katastru, při hranici s k.ú. Oleksovice, včetně vlastní transformační stanice situované ve výrobním areálu, která bude napojena na stávající vedení VN 22 kV. Zásobování obce Správcem a provozovatelem distribuční soustavy, ze které je obec zásobována elektrickou energií je E.ON Česká republika, a.s., Regionální správa sítě VN a NN, Rooseveltova 8a 669 02 Znojmo. Řešení a požadavky na zajištění potřebného příkonu jsou ovlivněny situací, že obec je zásobována energiemi dvojcestně, elektřinou a zemním plynem. Je předpoklad, že i ve výhledu bude požadovaný výkon pro obec zajišťován z vedení VN 22 kV. Z tohoto vedení jsou samostatnými přípojkami volného vedení napájené jednotlivé TS v obci. Transformační stanice zásobující odběratele v obci a katastrálním území jsou připojeny z tohoto hlavního vedení VN venkovními přípojkami. Stávající vedení VN jsou zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000, jedná se o vedení provedené na betonových stožárech s holými vodiči. Jeho stav je po mechanické i přenosové stránce vyhovující. V návrhovém období se nepředpokládají žádné úpravy na tomto vedení VN 22 kV procházejícím přes katastr obce. Kabelové rozvody VN se v řešeném území nevyskytují ani výhledově se nepředpokládá jejich výstavba. Transformační stanice 22/0,4 (TS) V katastru obce jsou provozovány celkem 3 transformační stanice, z nichž jedna slouží pro zajištění distribučního odběru, další dvě jsou provozovány jako cizí – zajišťují přímo jednotlivé odběratele – zemědělské provozy a tím neovlivňují vlastní zásobování obce. Transformační stanice jsou venkovního provedení, TS 1 Stošíkovice Obec – trafostanice zděná věžová a TS 2 Stošíkovice ZD je železná a TS 3 Stošíkovice Odvlaha na betonových stožárech, situovaná na hranici k.ú.Olexovice, umožňují rekonstrukci a zvýšení transformačního výkonu u TS1 400 kVA. Přehled transformačních stanic: Označení v ÚP

Název TS provedení typ

max.výkon stávající kVA) trafo kVA

TS1 Obec zděná-věžová TS2 ZD železná TS3 Odvlaha betonová Celková současná přípojná hodnota obce z toho - pro distribuční odběr pro ostatní odběr

250 250 250 750 250 500

160 160 100 420 160 260

uživatel (využití)

výhled

E.ON ČR a.s.-distr. rekonstruce cizí možnost výměny Tr. cizí možnost výměny Tr.

Návrh na rozšíření transformačních stanic a úpravy stávajících. Podle narůstajících požadavků na zajištění el. příkonu pro distribuční odběr bude možné provést rekonstrukci a výměnu stávajícího transformátoru na distribuční trafostanici TS 1, do konstrukčního provedení 250 kVA. V případě rozsáhlejší výstavby RD ve východní části obce bude nutná rekonstrukce zděné TS 1, do konstrukčního provedení 400 kVA. Touto výměnou bude možné zajistit celkový transformační výkon 400 kVA pro odběratele obce.

- 20 -

Pokud jde o rozvoj podnikání ve stávajících areálech, s výrazným rozvojem se neuvažuje. Potřebné příkony budou zajištěny ze stávajících odběratelských trafostanic. Pro drobné živnostníky a malé podnikatelské subjekty umístěné rozptýleně ve stávající bytové zástavbě je možné potřebný příkon zajistit přímo z distribuční rozvodné sítě NN, případně samostatným vývodem z distribučních trafostanic. Výhledová bilance elektrického příkonu Pro novou výstavbu v návrhovém období je navrhován stupeň elektrizace bytového fondu B s ohledem na předpokládané užití elektrické energie (zvyšující se standard v užití el.spotřebičů v domácnostech – mikrovlnné trouby, varné konvice, myčky nádobí, průtokové ohřívače vody, grily apod.). Zatížení bytových odběrů je určeno podle uvedené skladby při použití tab. č.15 (hodnoty pro TS) a tab č. 3 – (koeficientu podílu na maximu zatížení v časovém pásmu – f b – v daném příp. je max. zatížení ve večerní špičce). Pro nebytový odběr je uvažován podíl 0,35 kW/b.j. Pro podnikatelské aktivity je stanoveno zatížení odhadem (podle předpokládaného rozvoje obce). V uvedených hodnotách měrného zatížení je při dnešním trendu růstu spotřeby zahrnuta realizační (r.2015) i výhledová hodnota, jelikož se nepředpokládá, že zatížení u b.j. bude po r.2010 dále výrazněji narůstat. Energie pro vytápění - plyn - do 95% - el.energie – do 5% - minim.tuhá paliva - uhlí, dřevo V obci je v současné době 70 trvale obydlených bytů se 223 obyvateli. Pro návrhové období do roku 2025 je uvažováno kapacitně v plochách s výstavbou 48 RD. Bilance potřebného příkonu uvažuje v návrhovém období celkem 105 bytů se 260 obyvateli. Pro drobné živnostníky a malé podnikatelské subjekty rozptýlené v zastavěné části obce a ve stávající bytové zástavbě, vč. předpokládané výstavby občanské vybavenosti (základny mobilní telefonní sítě apod.), je možné potřebný příkon zajistit přímo z distribuční rozvodné sítě NN, příp. samostatným vývodem z DTS.

1. 2. 3. 4.

Předpokládaný odběr obce v návrhovém období: bytové odběry - B2 Návrhové období – celkem 87 bytů 100 b.j. x 2,1 kW = bytové odběry – C1 Návrhové období – celkem 5 bytů 5 b.j. x 9,7 kW = Nebytové odběry - obč.vybavenost, podnik.aktivity, kom.sféra Podnik.aktivity – výroba, napojeno vývodem z DTS celková potřeba pro zajištění z DTS

210 kW 49 kW 50 kW 50 kW 359 kW

Navrhované řešení zásobování el. energií Vedení VN 22 kV Je předpoklad, že i ve výhledu bude požadovaný výkon pro obec zajišťován z vedení VN 22 kV a že beze změn zůstane i základní konfigurace stávající sítě VN 22kV včetně přípojek k TS. Žádné zásahy a úpravy na stávajícím vedení VN se v návrhovém období nepředpokládají kromě běžné údržby, nebudou-li vyvolány nepředpokládanými okolnostmi.

- 21 -

Transformovny 22/0,4kV Celkový možný instalovaný výkon v transformátu TS 1 je v současné době 160 kVA a pokrývá veškeré požadavky obce. Podle narůstajících požadavků na zajištění el. příkonu pro distribuční odběr bude možné provést rekonstrukci a výměnu stávajícího transformátoru na distribuční trafostanici TS 1, do konstrukčního provedení 250 kVA. V případě rozsáhlejší výstavby RD ve východní části obce bude nutná rekonstrukce zděné TS 1, do konstrukčního provedení 400 kVA. Touto výměnou bude možné zajistit celkový transformační výkon 400 kVA pro odběratele obce. Navrhovaná koncepce zásobování obce elektrickou energií bude realizována postupně, je odvislá od rozsahu předpokládané výstavby a požadavků na zajištění požadovaného příkonu pro jednotlivé odběratele v daných lokalitách. V návaznosti na vytížení TS budou prováděny úpravy stávající distribuční rozvodné sítě NN, případně její dílčí modernizace a rozšíření. Rozvodná síť NN Stávající rozvodná síť NN distribuční je provedena převážně jako venkovní vedení na betonových stožárech. Pro současnou potřebu obce je její stav vyhovující. Domovní přípojky jsou řešeny závěsnými kabely, v malém rozsahu i kabelem v zemi, částečně též drátovým vedením. Pro navrhovaný rozvoj obce se předpokládá rozšiřování rozvodné sítě NN do nově navrhovaných lokalit výstavby a to buď navázáním na stávající stav, případně provedením samostatných kabelových vývodů z trafostanic - podle požadovaných příkonů a rozsahu vlastní výstavby. V nových lokalitách doporučujeme u soustředěné zástavby provedení zemními kabely s ohledem na jejich vyšší přenosové možnosti. Veřejné osvětlení V obci je vybudováno v celém rozsahu. Provedeno je venkovním vedením na společných stožárech se sítí NN. Světelné zdroje jsou výbojkové. Při modernizaci a výměně bet.sloupů rozvodné sítě NN byla provedena i modernizace veřejného osvětlení. V nových lokalitách výstavby bude provedeno jeho rozšíření navázáním na současný stav. V případě venkovní distribuční rozvodné sítě NN se jí použije i pro upevnění svítidel veřejného osvětlení. V místech, kde bude rozvodná síť NN prováděna zemními kabely, bude takto provedeno i nové veřejné osvětlení s použitím sadových, případně silničních stožárů, osazených svítidly s efektivními světelnými zdroji. Tím bude dosaženo vyšší světelné účinnosti s menší energetickou náročností. Ochranná pásma Při plánování nové výstavby, eventuelně při provádění různých stavebně montážních prací nebo při zemních pracích je nutné respektovat v prostoru stávajících i nově navrhovaných tras energetických vedení a zařízení ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem energetických děl je dáno § 46 Energetického zákona č. 458/2000 Sb., platného od 1.1.2001, ve znění pozdějších předpisů. 3.5. Zásobování plynem Obec je v celém rozsahu plynofikována od R.2002. Obec je napojena STL přípojkou PE 90 z vtl.RS v obci Prosiměřice. Rozvody v obci, včetně přivaděče od RS jsou provedeny výhradně STL místní sítí 0,3 MPa s doregulací u jednotlivých odběratelů pomocí domovních regulátorů. 3 Podle zpracovaného generelu je nutno výhledově dodávat pro Stošíkovice 242,8 m /hod , t.j. 353.000 m3/rok.

- 22 -

Koncepce plynofikace - rozvody v obci. Rozšíření sítě STL do nových lokalit naváže na stávající rozvody. Ochranná a bezpečnostní pásma Pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu plynovodů je nutné při provádění zemních prací, výstavbě objektů, inženýrských sítí, zřizování skládek a pod. respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních potrubí, RS a dalších souvisejících podzemních i nadzemních zařízení ve smyslu energetického zákona. Rovněž je nutno respektovat ustanovení ČSN 386410, ČSN 386413 a ČSN 736005. 3.6. Zásobování teplem Obec nemá vybudovány žádné centrální tepelné zdroje a ani výhledově s nimi není uvažováno. Teplofikace obce bude založena převážně na využívání zemního plynu prostřednictvím individuálních kotlů instalovaných u jednotlivých uživatelů. Charakter zástavby jednoznačně předurčuje individuální výrobu tepla. Pro výhledové záměry je uvažováno s elektrickým vytápěním maximálně do 5 % bytového fondu. V rámci dalšího rozvoje obce, zejména v oblasti výstavby RD se předpokládá pro vytápění využít v maximální míře ušlechtilých paliv, zejména zemního plynu, neboť se uvažuje s rozšířením plynovodní sítě i do nově navrhovaných lokalit zástavby. Užití elektrické energie se u nové zástavby uvažuje v minimálním rozsahu a to pouze v místech mimo dosah plynovodní sítě, případně i v jiných individuálních případech, kde to přenosové možnosti rozvodné sítě NN dovolí. Při realizaci elektrického vytápění se předpokládá měrný příkon 12 - 15 kW na domácnost, při využití plynu 2,6 m3/hod. Pro občanskou vybavenost, komunální odběry a podnikatelské subjekty je nutné určit potřebný příkon individuálně podle druhu použitého média, rozsahu vytápěných prostorů, účelu a velikosti objektu. 3.7. Telekomunikační a spojová zařízení Dálkové kabely Katastrem obce prochází dálkové kabely podél silnice z Práčí do Prosiměřic. Telefonní zařízení - sítě V obci je vybudována účastnická telefonní síť, která je ve správě Telefónica O2 Czech Rebublic,a.s. V rámci digitalizace telefonního provozu došlo k digitalizaci sítě v obci. Účastnické stanice jsou připojeny z digitální ústředny v Prosiměřicích, která je napojena z řídící ústředny Znojmo. Nová účastnická síť řeší na 100% telefonizaci bytového fondu s rezervou pro ostatní uživatele - občanskou vybavenost, podnikatelskou sféru a pod. Nově navrhovaná účastnická síť bude v celém rozsahu provedena zemním kabelem. Při jejím navrhování je nutné respektovat v místních částech obce současný stav zástavby, včetně předpokládaného rozvoje řešeného územním plánem. S ohledem na nutnost modernizace a předpokládanou kabelizaci místní sítě doporučujeme již při nynější výstavbě a při případných rekonstrukcích inženýrských sítí v obci, chodníků, vozovek a pod., pokud budou prováděny ve větším rozsahu, konzultovat je se správcem sítí v jejich přípravné fázi. Konzultace je nutná pro vzájemnou koordinaci činností, čímž se omezí střety zájmů (přechody přes vozovky - založení prostupů, křižování inženýrských sítí a pod.). V obci je veřejný telefonní automat situovaný na návsi.

- 23 -

Vzhledem k tomu, že v katastru obce, i mimo jeho zastavěnou část jsou a budou v zemi uložena spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely je nutné, aby před prováděním jakýchkoli zemních prací v řešené lokalitě, případně před povolovacím řízením všech druhů staveb a inženýrských sítí bylo investorem, případně jiným pověřeným pracovníkem požádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení a to jak ve správě OODK, Telefónica O2, a.s., tak i jiných uživatelů - provozovatelů (MV, MO, OÚ a pod.). Tato zařízení jsou ve smyslu zákona o elektronických komunikacích č.127/2005 Sb. v později platném znění chráněna ochranným pásmem, které je nutno respektovat. Ochranným pásmem mohou být chráněny i některé druhy místních kabelů. Pro ukládání kabelových vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 73 6005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související. Účelová spojová zařízení Katastrální území obce se nachází v ochranném pásmu radiolokačních zařízení pro obranu státu, proto případná výstavba, především větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení VVN a VN, retranslačních stanic a základových stanic mobilních operátorů na daném území musí být nutně předem projednána s VUSS Brno. Radiokomunikace Nad řešeným územím v současnosti neprochází paprsek radioreléové (rr.) trasy veřejné komunikační sítě ve správě Českých radiokomunikací a.s. Televizní signál - území obce je televizním signálem pokryto v celém rozsahu. Je možný příjem TV Brno - Kojál a to ČT 1 na 29.kanálu, ČT 2 na 46.kanále a NOVA na 9.kanále. Televizní kabelové rozvody - v obci vybudovány nejsou a ani s nimi není uvažováno v blízkém výhledu. Pro budoucí možnost jejich zřízení doporučujeme. Místní rozhlas Místní rozhlas je ve správě Obecního úřadu. Rozvod místního rozhlasu je proveden venkovním drátovým vedením na samostatných sloupcích nebo společně s využitím podpěr rozvodné sítě NN. Celé zařízení místního rozhlasu je vyhovující i pro výhledovou potřebu obce. Rozvodná síť místního rozhlasu bude rozšířena do nových lokalit výstavby. 3.8. Odpadové hospodářství Odstraňování komunálních a stavebních odpadů z obce bude nadále zajištěno firmou. Provádí se třídění odpadů ve dvou kontejnerech na plasty a po jednom kontejneru na papír a na sklo, umístěných u obchodu. Dále je v obci instalován kontejner na železo, umístěný za OÚ. Odvoz tříděných odpadů zajišťuje opět firma. Situování samostatného sběrového dvora se vzhledem k velikosti obce nenavrhuje. Na katastrálním území obce není žádná jiná ani černá skládka. Problematiku odpadů ošetřuje zákon č. 185/2001 Sb., účinný od 1.1.2002. 3.9. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Zájmové území tvoří v severní a západní části katastru plochy orné půdy zemědělské velkovýroby. Slouží pro zemědělskou rostlinnou výrobu. V jihovýchodní, svažité části jsou plochy sadů a vinic – oplocený areál AGRA Stošíkovice. Jedná se o funkční plochy, které pokud to není navrženo v územním plánu, nelze zastavět. Obec je obklopena plochami zahrad, sadů, a drobné držby po obvodu, severně a západně je ohrázovaný tok Skaličky. Západně mezi obcí a Skaličkou je Stošíkovský hájek, dva rybníčky a mokřina pro obojživelníky. Západně od Skaličky protéká v upraveném toku Jevišovka.

- 24 -

V nivě Jevišovky a Skaličky jsou ostrůvky lužních lesů. Podél toků jsou souvislá topolová stromořadí. Plochy orné půdy zemědělské velkovýroby zaujímají většinu ploch v severní a západní části katastru, velké bloky orné půdy jsou pravidelně členěny polními cestami a melioračními kanály. V jihovýchodní části katastru je areál sadů, v jižní části, na svažitých pozemcích jsou vinice. V jižní a východní části katastru jsou na strmých svazích akátové a smíšené lesy. Odtokové poměry, vodní plochy a meliorace Vodní toky: Z hydrologického hlediska spadá území s do hlavního povodí č. 4-14-03 Jevišovka a Dyje od Jevišovku po Svratku, dílčí povodí č. 4–14–03–042, 4–14–03–043, 4–14–03–035. Všechny toky v území jsou v současnosti ve správě Povodí Moravy s.p. provoz Znojmo Jevišovka – je významným vodním tokem v území. Katastrálním územím protéká západně od obce v délce cca 2,1 km. Je oboustranně ohrázovaná, má vodohospodářsky stanoveno záplavové území (včetně aktivní zóny). Z Jevišovky je braná voda na závlahy. Pod Stošíkovicemi, v katastru Práče, se do Jevišovky vlévá levostranně Skalička a pravostranně Únanovka. Skalička- obtéká zástavbu Stošíkovic směrem od Oleksovic. Je rovněž oboustranně ohrázovaná. Jsou do ní přečerpávány vody z meliorací. Stupeň čistoty podle BSK5 je č.II.- III. Severně od zástavby je odpad odvádějící povrchové vody z části plochy sadů zaústěný do Skaličky levostranně. Severně nad obcí se do Skaličky vlévají dva otevřené bezejmenné vodoteče. I tyto drobné vodní toky jsou ve správě Povodí Moravy s.p. Nepředpokládají se podstatné úpravy vodních toků. Nutná je ale soustavná údržba a čištění koryt pro zajištění odpovídajících průtokových poměrů a kvality prostředí podél toků. S výše uvedeným správcem je nutno projednat veškeré územně plánovací návrhy v blízkosti toků a případná dotčení. Bude respektováno ochranné pásmo - nezastavěný pruh š.8 m od břehové hrany významného vodního toku Jevišovky oboustranně, u ostatních toků 6 m. Návrh výsady dřevin kolem vodotečí je nutné projednat s jejich správci. Vodní nádrže: Rybník v jižní části obce je napájen artéskou vodou z vrtu HV 106 - horní rybník, vodou z požární nádrže a dešťovou vodou z území obce – dolní rybník. V roce 2001 byl v rámci revitalizace vyčištěn, bylo vybudováno nové výpustné zařízení, nové bezpečnostní přelivy a úprava odvedení vody do Skaličky. Byla vytvořena izolovaná mokřadní plocha pro rozvoj mokřadních rostlin a živočichů, bylo zrušeno stávající vypouštění z tohoto mokřadu. Celková plocha rybníka je 5840 m2. Vyskytuje se zde 5 druhů chráněných obojživelníků a chráněná užovka obojková a z hnízdících mokřadních ptáků chráněná potápka malá. Je vhodné zachovat stávající funkci vodohospodářských zařízení, toků a nádrží v území.. Správci vodních toků a nádrží nepředpokládají podstatné úpravy vodních koryt, nutná je soustavná údržba a čištění koryt pro zajištění odpovídajících průtokových poměrů a kvality prostředí podél toků. Se správci toků je třeba projednat veškeré územně plánovací návrhy v blízkosti toků a případná dotčení. Z vodohospodářských opatření v krajině se navrhuje vybudování větší vodní nádrže severně nad obcí poblíž Skalničky, které bude součástí ÚSES – resp. lokálního biocentra U modrého mostu. Biocentrum je navrženo o rozloze cca 4,5 ha mezi dvěma otevřenými svodnicemi,

- 25 -

které od severu přitékají do Skalničky. V této zamokřené lokalitě, se kdysi rybník nacházel a snahou je revitalizovat území, rozšířit plochy zeleně v krajině s vodní plochou, případně o tůně a mokřady. Navrhuje se vodní plocha o velikosti cca 80 x 250 m, celkové rozlohy 1,5 – 2,0 ha, který by byl dotován vodou z přilehlé Skaličky, event. spodní nastupující vodou. (předpokládá se zahloubená nádrž). Nádrž by měla mít především funkci krajinotvornou a ekologickou , spolu s okolní výsadbou by vytvořila podmínky pro zachování a rozvoj vodních a vodomilných živočichů a rostlin. V neposlední řadě je její význam vodohospodářský – zadržení vody v krajině, retenční účinky, zpomalení povrchového odtoku z krajiny, apod. Retenční prostory: Do k.ú. Stošíkovice na Louce zasahuje v jižní části hranice retenčních prostor vymezené dle ÚAP. Na těchto plochách kolem řeky Jevišovky, které zasahují i do sousedních k.ú. se uvažuje s realizací protipovodňových nádrží s retenčními účinky (suché nádrže – poldry). V současné době není záměr upřesněn z hlediska detailního umístění nádrží. Ochranná pásma vodních zdrojů : Na katastrálním území obce Stošíkovice je stanoveno ochranné pásmo podzemního vodního zdroje (vrtu HV 106) v rozsahu 1. stupně na pozemku parc.č. 3080/7. Vodní tok Jevišovka je podle Vyhlášky 28/1975 Sb., př. 2) vodohospodářsky významný tok VVT (IDVT 10100035). Záplavové území, odvodněné plochy, závlahy : Na katastrálním území obce Stošíkovice je stanoveno záplavové území vodního toku Jevišovka JMK 13912/2005 OŽP – Cr, ze dne 31.8.2005, současně byla vymezena i aktivní zóna tohoto záplavového území. V katastru obce je evidováno cca 86 ha odvodněných pozemků a 227 ha pod závlahou v užívání vlastníků, resp.nájemců pozemků. V katastru je realizována závlahová trubní síť, kterou povozují firmy AGRO Stošíkovice s.r.o. (168 ha) a Závlahy Jevišovka (59 ha). Součástí závlahové soustavy je podzemní trubní vedení a čerpací stanice. Na katastrálním území se nacházejí meliorační stavby (odvodnění), původně ve správě SMS (ZVHS), v současné době tato zařízení přešla na vlastníky pozemků, jejich funkčnost je neznámá. Povrchová eroze v krajině, odtokové poměry Orientačně bylo provedeno posouzení erozního smyvu na vybraných drahách povrchového odtoku (č. 1 – 18 - detailní výpočty jsou v samostatné části ). Obecně lze říci že území je minimálně ohrožováno erozními smyvy, území kolem obce, které je využívána jako orná, je rovinaté, sklonité pozemky východně od obce jsou využívány hlavně jako sady a jsou rozčleněny na menší erozně uzavřenější celky. Obsluha pozemků je ze stávajících polních cest, jejichž síť byla redukována, hlavní trasy polních cest zůstaly zachovány. Budou doplněny trasy v blízkém okolí zástavby. Bude obnovena trasa vedoucí z obce do Lechovic, a to na východním okraji katastru, která byla v areálu sadů zrušena. Návrh ÚSES včetně interakčních prvků zpomalí odtok vody z území a povede ke snížení vodní eroze. Územní systém ekologické stability území je dle plánu ÚSES pro k.ú. obce

- 26 -

Stošíkovice na Louce zapracován do ÚPn, jsou navrženy interakční prvky - stromořadí kolem polních cest, liniová zeleň, která bude mít rovněž protierozní funkci. Pro území obce Stošíkovice na Louce byla ukončena obnova katastrálního operátu na základě Jednoduchých pozemkových úprav. Nové lokality budou napojeny na systém navržené kanalizace a odpadní vody z domácností budou vedeny na ČOV. Vody ze zpevněných ploch (střechy, chodníky, komunikace) budou v co největší míře zadrženy a vsáknuty ( trávníky, zahrady) , případně svedeny do stávající dešťové kanalizace, tak aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů. Ochranná pásma vodních toků Podle zákona č.254 /2001 Sb., o vodách ( vodní zákon) platí následující ustanovení (výběr) : § 14 Povolení k některým činnostem (1) Povolení k některým činnostem je třeba a) k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry. § 17 Souhlas (1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to: a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry, b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno, d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku, e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů § 49 Oprávnění při správě vodních toků (2) Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. § 66 Záplavová území (1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. (2) V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. (3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (4) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, předává mapovou dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního prostředí. § 67 Omezení v záplavových územích (1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém

- 27 -

území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky. (2) V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. (3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

3.10. VYMEZENÍ PLOCH PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Pro katastrální území Stošíkovice na Louce byl v roce 2003 firmou LÖW & spol.,s.r.o., Vranovská 102, Brno vyhotoven zjednodušený plán lokálního ÚSES. S ohledem na změny v systému ÚSES na vyšších úrovních byl podle požadavku orgánu ochrany přírody plán lokálního ÚSES firmou LÖW & spol.,s.r.o., nově zpracován. Grafická část místního systému ekologické stability je zakreslena ve výkresech č.2 a č.8 v měř. 1:5000. Jedním z hlavních nástrojů zvyšování ekologické stability krajiny jsou územní systémy ekologické stability (ÚSES). Územní systém ekologické stability (ÚSES) definuje zákon č. 114/92 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) v § 3 písm.a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které určují přírodní rovnováhu. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: -

vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území, ovlivňujících příznivě okolí ekologicky méně stabilní krajinu

-

zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny

-

zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity)

Pokud má být krajina trvale produktivní, je třeba vytvořit, často stačí jen zachovat, síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), která by zajišťovala spojení mezi stabilními zónami. Jejich hlavními představiteli jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravněná lada, trvalá zeleň rostoucí mimo les, dále pak vodní toky a vodní nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území. Souborně můžeme tyto formace a společenstva označit jako kostru ekologické stability. Pro část území platí, že kostra není schopna ekologickou stabilitu v krajině zajistit. Proto je nutno tuto existující relativně ekologicky stabilní část krajiny doplnit na funkce schopný a fungující systém - vytvořit územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Mezi kostrou ekologické stability a územním systémem ekologické stability je tedy principiální rozdíl: zatím co pojem kostra zahrnuje všechny existující ekologicky relativně stabilní části krajiny, územní systém je síť vybraných částí kostry, doplněná návrhem momentálně neexistujících krajinných segmentů (biocenter a biokoridorů). Úkolem je funkční a prostorové doplnění stávajícího systému do optimálně fungující podoby.

- 28 -

Některé významné krajinné segmenty, které tvoří kostru ekologické stability, jsou vhodné pro vymezení biocentra nebo biokoridoru, jiné plní funkci interakčního prvku. Funkci interakčního prvku může plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní meze, travnaté průlehy a další přírodě blízké formace. Koncepce návrhu místního systému ekologické stability Návrh plánu územního systému ekologické stability vychází ze širších vztahů v území: Na nadregionálním biokoridoru NRBK23 (K 162). spojujícím nadregionální biocentra NRBC 09 Karlov (N 105 Karlov) a NRBC06 Jankovec (N29 Jankovec) leží v okolí v řešeného území regionální biocentrum RBC 113 Únanovka (R 56 Únanovka) a RBC112 Zámecký vrch (R 985 Stošíkovice) a dále k JV k RBC 111 Poštovna (R 54 Lechovice). V řešeném území je vedena trasa nadregionálního biokoridoru NRBK23 (K 162) s regionálním biocentrem RBC 112 Zámecký vrch (R 985 Stošíkovice) při jižní hranice k.ú. Stošíkovice. Aby byly splněny minimální parametry NRBK, byla do koridoru vložena na katastru Stošíkovic dvě lokální biocentra - LBC 1 U mostu a LBC 2 Sluneční svah. Další významnou trasou je biokoridor RBK 157 (RK 118) procházející nivou a po vodním toku řeky Jevišovky s biocentrem RBC 216 Stošíkovice, Směrem k SZ pokračuje koridor podél Jevišovky k RBC 102 Němčičky (RC 1869 Němčičky), směrem k JV k NRBC 09 Karlov (N 105 Karlov). Aby byly splněny minimální parametry RBK, byla do koridoru vložena na katastru Stošíkovic dvě lokální biocentra - LBC 1 U mostu a LBC 6 Johanisovo pole. Tento (dosud jen částečně funkční) systém je na místní úrovni doplněn lokálními biokoridory a biocentry. Vlhké a mokré hydrické řady reprezentuje biokoridor LBK 1 po vodním toku a nivě Skaličky s biocentry LBC 1 U mostu, LBC 4 Stošíkovický hájek a LBC 5 U modrého mostu, odkud pokračuje do k.ú Oleksovice (BC U Skaličky). Normální a vysýchavé hydrické řady reprezentuje LBK 4. Tento biokoridor prochází na hranici k.ú. Stošíkovice a Oleksovice od RBC 1985 Stošíkovice k severu po okraji sadů k lokálnímu biocentru LBC 3 V sadech. Odtud lokální biokoridor pokračuje k východu na k.ú. Oleksovice. Součástí územních systémů ekologické stability jsou rovněž interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní až nestabilní krajinu. Vytvářejí existenční podmínky rostlinám a živočichům, kteří mohou působit stabilizačně v kulturní krajině. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců. Interakčními prvky jsou například ekotonová společenstva lesních okrajů, remízy, skupiny i solitery stromů. Jako velmi pozitivně působící plošný interakční prvek jsou travinobylinná společenstva, která ve formě lučních porostů by měla být uplatňována zejména v údolních nivách potoků a řek a na obtížně využitelných zemědělských půdách na prudších svazích. Pro návrh plánu ÚSES byly zvoleny tři typy interakčních prvků: a) stromořadí - doprovodná dřevinná vegetace podél komunikací - alejové stromy domácího původu s travinobylinným porostem. Doporučenými dřevinami jsou lípa, javor mléč, jasan, topol černý apod.,

- 29 -

b) ovocné stromořadí - ovocné stromy s travinobylinným porostem (ořešák královský, švestka, slíva, hrušeň, jabloň atd.), c) lesní pás - liniové porosty stromů a keřů (s druhovou skladbou odpovídající příslušné skupině typů geobiocénů). Pozn.: U nadregionálního a regionálního ÚSES uvádíme označení dle ZÚR JmK (T-plan, 2011), v závorce pak označení dle Generelu regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje (Ageris Brno, 2003).) 4.

INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán vykonávající v přenesené působnosti státní správu podle §22 písm b) zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „zákon o EIA“) provedl zjišťovací řízení a vydal závěr zjišťovacího řízení: při splnění stanovisek a požadavků stanoviska za úsek ochrany přírody krajiny nepožaduje vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Návrh nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v seznamu evropsky významných lokalit ani ptačí oblasti. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1. Znečišťování ovzduší plynnými a pevnými zplodinami V obci se nevyskytuje žádný podstatný bodový zdroj emisí. K znečišťování ovzduší dochází jedině následkem topení pevnými palivy v lokálních topeništích. Díky realizaci plynofikace obce tento problém ustupuje, protože je dána možnost ekologického způsobu zásobení celé obce teplem. V malé míře se užívá k vytápění el. energie. Umístění provozoven a zařízení, která narušují životní prostředí prašností, exhalacemi, zápachem je v obci nepřípustné. Významným zdrojem znečistění ovzduší je i půdní větrná eroze, postihující rozsáhlé nedělené pozemky orné půdy. Specifickou formou znečistění jsou emise z živočišné výroby. Obec je mimo pásma PHO středisek živočišné výroby. Umístění provozoven a zařízení, která narušují životní prostředí prašností, exhalacemi, zápachem je v obci nepřípustné. 4.2. Území s nadměrnou hlučností Hluková pásma jsou stanovena na základě celostátního sčítání dopravy a "Metodických pokynů pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy". Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku ve venkovním prostoru je dána součtem základní hladiny hluku Laz = 50 dB(A) a korekcí přihlížející k místním podmínkám a denní době. Na silnicích nebylo prováděno sčítání intenzity dopravy, neboť hodnoty dlouhodobě nepřesáhly hodnotu 500 aut/24 hodin. 4.3. Znečistění povrchových a spodních vod Západně od zástavby Stošíkovice na Louce protéká řeka Jevišovka, která je v území významným vodním tokem. Rozhodnutím ONV OVLHZ Znojmo, 6.2.1987, č.j. VOD /1114/ 233/87 má stanoveno záplavové území, které je v situaci širších vztahů zakresleno.

- 30 -

Ze severu a západu je obec obtékána tokem Skalička. Pozemky v údolnici jsou odvodněné do otevřených kanálů a z nich do toků. Západně za zástavbou jsou dva rybníky. V obci byla vybudována kanalizační síť s čistěním na čistírně odpadních vod, které odstranilo znečištění povrchových vod v tocích komunálními odpadními vodami z obce. 4.4. Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území Zájmovým územím protéká upravený vodní tok Jevišovky, který byl zařazen mezi evropsky významné lokality v rámci soustavy Natura 2000 – EVL Jevišovka. Podle stanoviska orgánu ochrany přírody se vylučuje významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Orgán ochrany přírody eviduje v areálu zemědělské výroby na pozemcích parc. č. st. 226 a st. 227 k.ú. Stošíkovice na lokalitu zvláště chráněných druhů živočichů, a to silně ohrožených sov sýčka obecného a sovy pálené a uplatňuje požadavek na zajištění prosperity jejich populací, tzn.zachování funkčního využití stávajících zemědělských objektů. Významné krajinné prvky V katastru se nenacházejí žádné významné krajinné prvky, registrované dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., vyskytují se zde velice cenné zákonné významné krajinné prvky, dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. Jedná se především o lesy, vodní toky, rybníky, mokřady, údolní nivy. Budou chráněny významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability, a to lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Budou chráněny ekologicky významné segmenty krajiny, které tvoří kostru ekologické stability v území. Kostra má v řešeném území 6 významných segmentů, které jsou popsány v tabulkové části ÚSES, a to: EVSK 1 Olšina, EVSK 2 Stošíkovický hájek, EVSK 3 Skalička, EVSK 4 U mostu, EVSK 5 Mezi vodami, EVSK 6 Zámecký vrch a EVSK Jevišovka. Mimo tyto ekologicky významné segmenty jsou v území další VPK ze zákona, jejichž stupeň ekologické stability není příliš vysoký. Jedná se především u lesů o akátiny, místy porosty dubu lesního zimního a borovice lesní. Údolní nivy, které rovněž jsou VKP, jsou vlivem technicistních vodohospodářských úprav pouze s průměrným až podprůměrným stupněm ekologické stability. Jako pozitovní vývoj u toků je zvyšující se výskyt hodnotných druhů flóry. Nedostatek ekologicky stabilních ploch je na odlesněném území s velkým podílem zcelených honů orné půdy s nestabilními agrocenózami V bezprostředním okolí sídla jsou určitým stabilizačním prvkem i plochy zahrad a drobné držby, které svou pestrostí dávají předpoklad vyšší stabilizace. Dále jsou v obci významné kvalitní stromy, které je nutno chránit. V katastru obce je nutno věnovat maximální pozornost ochraně přírody a zeleně a opatření pro zajištění ekologické stability a to na základě návrhu místního ÚSES. K základu ÚSES je nutno v krajině doplnit další stabilizující prvky polyfunkčního charakteru jako jsou stromořadí kolem silnic, polních cest.

- 31 -

Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, bude chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz je chráněn celoplošně, přičemž význam jeho ochrany stoupá souběžně s estetickou hodnotou jednotlivých partií krajiny. Významné krajinné prvky budou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Z toho vyplývají následující požadavky: - na území lesa hospodařit takovým způsobem, aby byla podpořena přirozená skladba porostů, což se musí odrazit především v lesním hospodářském plánu, - vysázet podél potoků břehové porosty v souladu s koncepcí ÚSES, udržovat břehové porosty a chránit údolní nivy před rozoráváním - k přírodním hodnotám území náleží vyhlídkový bod „U tří dubů“. Při současném stavu krajiny v katastru jsou navrženy dílčí opatření, které napomohou její ekologii a estetice. Jde o výsadby stromořadí podél komunikací (pouze z domácích listnatých dřevin, nebo z ovocných dřevin), výsadby soliterních stromů na rozcestích apod., výsadby břehových porostů (pouze z domácích dřevin), situování hospodářské zeleně, drobné držby v návaznosti na zastavěné území tak, aby sady, zahrady obklopovaly sídlo. 4.5. Ochrana kulturních hodnot - Urbanistické hodnoty území: charakter sídla, hladina zástavby, dominanty obce, urbanistická struktura jádra obce – náves a její okolí - Stavební dominanta: zvonička na návsi - Lokalita zástavby se zachovalým místním rázem na návsi - Lokalita se dvěma rybníky při západním okraji obce. V obci Stošíkovice na Louce budou chráněny registrované prohlášené kulturní památky: 6744 sousoší nejsv.Trojice v obci, p.č.2664/1 8297 zvonička na návsi 6745 socha sv.Jana Nepomuckého u domu č.p.1. V sídle jsou stavby lidové architektury. Zájmem památkové péče je kulturní a historické hodnoty a stávající architektonickou skladbu obce zachovat a chránit. Do územně plánovací dokumentace je zahrnováno území archeologického zájmu, tj. území archeologických kulturních památek známých i předpokládaných, které má preventivně ochranný charakter. Celé katastrální území obce Stošíkovice na Louce je územím archeologického zájmu. Podle odborné organizace státní památkové péče, Národního památkového ústavu, lze za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., resp. potencionální naleziště, považovat celé území našeho státu, vyjma již vytěžených ploch. Z výše uvedeného plyne povinnost stavebníka oznámit připravovanou stavební činnost na území s archeologickými nálezy a povinnost strpět na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

- 32 -

5.

POŽADAVKY DLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ

5.1. Návrh řešení požadavků civilní ochrany Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce dle § 20 vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb. a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: Na katastrálním území obce Stošíkovice je stanoveno záplavové území vodního toku Jevišovka (JMK 13912/2005 OŽP – Cr, ze dne 31.8.2005). b) zóny havarijního plánování: zájmové území není součástí zón havarijního pánování Katastrální území Stošíkovice na Louce není potencionálně ohroženo havariemi zdrojů nebezpečných látek. Prostředky pro varování obyvatelstva, místní rozhlas je ve správě OÚ. V obci je vybudován Informační varovací a vyrozumívací systém (IVVS) pro varování obyvatelstva při mimořádných situacích. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události: V prostoru zájmového území není vybudován stálý úkyt, k ukytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události je potřeba využít improvizovaných úkrytů. Ukrytí obyvatelstva bude ve sklepech rodinných domů. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: V řešeném území je zapotřebí počítat s možným zdrojem mimořádné události řeku Skaličku – v případě povodně bude ohrožena část obyvatelstva (cca 82 osob.) V případě evakuace obyvatelstva bude využita budova Obecního úřadu. V nové výstavbě bude zvažována možnost využití staveb pro pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší a zvažována další technická opatření umožňující evakuaci a zabezpečujících základní potřeby evakuovaných. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: V řešeném území se nenachází žádný stálý sklad humanitání pomoci. Na základě platnosti Usnesení vlády ČR ze dne 22.4.2002 číslo 417 ke Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 nejsou uloženy na obecním úřadě žádné prostředky individuální ochrany. V případě vzniku mimořádné události budou tyto prostředky dodány z centrálních skladů v péči státu pro vybrané kategorie obyvatelstva. Výdejní středisko pro výdej PIO v obci bude Obecní úřad. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěné území a zastavitelná území obce: nebezpečné látky se na území obce nenachází. g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých důsledků kontaminace, vzniklých při mimořádné události: V obci zajišťuje záchranné práce Sbor dobrovolných hasičů. V nové výstavbě budou prováděna nejnutnější opatření zaměřená na vytvoření základních podmínek pro snížení následků mimořádných událostí a usnadnění záchranných prací. Jedná se o opatření v urbanistických řešeních, komunikacích, inž.sítích, skladování materiálu CO určeného pro vybrané odbornosti zařazené v systému CO či materiál humanitární pomoci atd.

- 33 -

h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: Z havarijního plánu kraje vyplývá, že v zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. i) nouzového zásobování vodou a elektrickou energií: Užitková voda – obec bude zásobena vodou z veřejných i soukromých studní. Pitná voda – obec bude zásobena dovozem balené vody. Podle Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, Územní odbor Znojmo se nepředpokládá řešit opatření uvedená v § 20 vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb. označená písmeny a, f, g, l. 5.2. Návrh řešení požadavků z hlediska obrany státu Celé správní území obce se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany – v letovém koridoru pro létání v malých a přízemních výškách a zájmového území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany na stanovišti Božice. Do správního území obce zasahuje zájmové území Ministrarstva obrany – Ochranné pásmo radiolokačního zařízení. Uvedená zájmová území Ministerstva obrany a jejich ochranné podmínky je nutné respektovat. 6.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCI LESA

Půda je neobnovitelný a nenahraditelný přírodní zdroj, který kromě svých přirozených a primárních funkcí plní také funkci základního výrobního prostředku člověka. Výkaz úhrnných hodnot druhů pozemků za k.ú. Stošíkovice na Louce dle Českého statistického úřadu: Struktura půdního fondu : Druh pozemku zemědělská půda celkem orná půda vinice zahrady ovocné sady trvalé travní porosty

ha 516 353 36 8 113 6

Druh pozemku ha nezemědělská půda celkem 100 lesní půda 37 vodní plochy 17 zastavěné plochy 7 ostatní plochy 39 kat. území celkem 616

6.1. Zemědělský půdní fond (ZPF) Katastrální území Stošíkovice na Louce se nachází z hlediska hodnocení kvality zemědělské půdy v přírodním stanovišti oblasti černozemní velmi teplé ČMt 3. Tato oblast zahrnuje nejteplejší část jižní Moravy, kde se na vhodných matečních substrátech vyvinul černozemní typ. Klimaticky charakterizované průměrnými ročními teplotami nad 9oC a průměrnými ročními srážkami 512 mm. Přírodní oblast je nížinná teplá Nt 2. Zemědělská výrobní oblast je kukuřičná průměrná K 2. V katastru obce převažuje velkoplošné obdělávání půdy.

- 34 -

Při zpracování územně plánovací dokumentace (ÚPD) z hlediska zajišťování ochrany ZPF se vycházelo z ustanovení § 5 zák. č. 334/92 Sb., o ochraně ZPF v aktuálním znění a z ustanovení § 3, § 4 a přílohy č. 3 vyhlášky č. 13/94 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a Metodického pokynu odb. ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF. Výchozí podklady a údaje: a) Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry a síť zemědělských účelových komunikací. b) Pro území obce Stošíkovice na Louce byla ukončena obnova katastrálního operátu na základě Jednoduchých pozemkových úprav. Zastavěné území bylo stanoveno ke dni 30.6.2011. b) Kultura (druh pozemků) ZP dotčené urbanistickým návrhem byla zjištěna dle katastru nemovitostí a její kvalita podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Pětimístný kód BPEJ vyjadřuje: 1. místo - klimatický region 2. a 3. místo - hlavní půdní jednotka – je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí vč. charakteru skeletovosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě 4. místo - charakteristika svažitosti a expozice 5. místo - charakteristika skeletovosti a hloubky půdy Pro praktické potřeby ÚP jsou využitelné první tři kódy BPEJ. Podle nich je rovněž stanovena základní sazba odvodů ve smyslu přílohy a zákona č. 334/92 Sb. BPEJ jsou znázorněny v grafické části, výkrese II.4. Předpokládané zábory půdního fondu 1:5000. c) Ve Stošíkovicích hospodaří zemědělská společnost AGRO Stošíkovice, s.r.o. Zaměření rostlinné výroby je na sady, vinice, pěstování obilovin, olejnin, luštěnin a okopanin. Ve středisku na jižním okraji obce jsou kanceláře, chladírna a třídírna ovoce, sklady a drobný prodej. Územní plán navrhuje rozšíření plochy střediska východním směrem. Ve středisku sadů situovaném cca 600 m jihovýchodně jsou sklady, dílny a garáže traktorů. Ve středisku zemědělské výroby je situovaném 300 m jižně od zástavby obce je chov prasat a výzkum krmiv fy Delacon. c) Jevišovka – je významným vodním tokem v území. Katastrálním územím protéká západně od obce v délce cca 2,1 km. Je oboustranně ohrázovaná, má vodohospodářsky stanoveno záplavové území (včetně aktivní zóny). Z Jevišovky je braná voda na závlahy. Pod Stošíkovicemi, v katastru Práče, se do Jevišovky vlévá levostranně Skalička a pravostranně Únanovka. Skalička- obtéká zástavbu Stošíkovic směrem od Oleksovic. Je rovněž oboustranně ohrázovaná. Jsou do ní přečerpávány vody z meliorací. Rybník v jižní části obce je napájen artéskou vodou z vrtu HV 106 - horní rybník a dešťovou vodou z území obce – dolní rybník. V roce 2001 byl v rámci revitalizace vyčištěn, bylo vybudováno nové výpustné zařízení, nové bezpečnostní přelivy a úprava odvedení vody do Skaličky. Byla vytvořena izolovaná mokřadní plocha pro rozvoj mokřadních rostlin a živočichů.

- 35 -

Z vodohospodářských opatření v krajině se navrhuje vybudování větší vodní nádrže severně nad obcí poblíž Skalničky, které bude součástí ÚSES – resp. lokálního biocentra U modrého mostu. V této zamokřené lokalitě, se kdysi rybník nacházel a snahou je revitalizovat území, rozšířit plochy zeleně v krajině s vodní plochou, případně o tůně a mokřady. d) V katastru obce je evidováno cca 86 ha odvodněných pozemků a 227 ha pod závlahou v užívání vlastníků, resp.nájemců pozemků. V katastru obce je realizována závlahová trubní síť, kterou provozují firmy AGRO Práče a.s.(168 ha) a Závlahy Jevišovka (59 ha). Součástí závlahové soustavy je podzemní trubní vedení a čerpací stanice. e) Plán ÚSES včetně interakčních prvků řeší rovněž zpomalení odtoku vody z území a povede ke snížení vodní eroze. Územní systém ekologické stability území je dle plánu ÚSES pro k.ú. Stošíkovice na Louce zapracován do územně plánovací dokumentace, jsou navrženy interakční prvky - stromořadí kolem polních cest, liniová zeleň, která bude mít rovněž protierozní funkci. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na půdní fond Výstavba v obci postupovala podle ÚPO Stošíkovice na Louce, z r.2004 a Změny ÚPO č.1 z r.2008, Změny ÚPO č.2 z r.2009 a Změny ÚPO č.3 z r. 2010. Podle územního plánu byla zastavěny proluky v zastavěném území v jižní části a podle ÚPO byla rozestavěna zástavba RD ve východní části podél cesty k Oleksovicím. 1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na půdní fond se skládá z textové, tabulkové a grafické části. Grafická část ÚP Stošíkovice na Louce - výkres II.4. Předpokládané zábory půdního fondu obsahuje označené lokalitami určené k zástavbě, s vyznačenými kulturami (druhu pozemků) zemědělské půdy a její kvality podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek. Součástí textové části je tabulková část s přehledem lokalit a jejich vyhodnocením, údaje o pozemcích, kulturách, bonitovaných půdně ekologických jednotkách. 2. Vyhodnocení podle bodu 1 se člení podle navrhovaného funkčního využití pozemků na jednotlivé plochy (lokality), na kterých se uvažuje s rozvojem obce: Plochy navrhované územním plánem k zástavbě.: lok.č.Z1 Rodinné domy – návrh lok.č.Z2 Rodinné domy - návrh lok.č.Z3 Rodinné domy - návrh lok.č.Z4 Rodinné domy - návrh lok.č.Z5 Hřiště – kopaná - návrh lok.č.Z6 Zemědělská výroba – rozšíření areálu - návrh lok.č.Z7 Místní komunikace - návrh lok.č.Z8 Výroba el.energie - návrh lok.č.Z9 Rodinné domy – návrh

1,680 ha 1,980 ha 0,946 ha 1,430 ha 1,340 ha 0,710 ha 0,363 ha 4,125 ha 0,490 ha

- 36 -

Návrh zastavitelných ploch vycházel z níže uvedených podmínek daných vývojem sídla: Obec je ve svém rozvoji omezena záplavovým územím řeky Jevišovky na severu a západě a PHO střediska zemědělské výroby na jihu. V zastavěném území jsou dostavovány proluky v jižní části sídla, po dostavbě těchto proluk s připravovanou výstavbou, bude zastavěné území kompaktně zastavěno. Vzhledem k tomu, že do západní a severní části sídla zasahuje záplavové území řeky Jevišovky, byl v platném ÚPO další rozvoj bydlení situován do východní části sídla. Podle ÚPO pokračuje výstavba podél cesty k Olexovicím a podle změny č. 1 ÚPO je připravována výstavba nové ulice RD. Byla realizována výstavba ČOV jižně od zástavby obce a výstavba výroby el.energie fotovoltaickou el.na severozápadním okraji k.ú.obce. Navržená zástavba rodinných domů: Z1, Z2 – výstavba nové ulice RD ve východní části obce (cca 30 RD) Z3 - dostavba podél severní strany komunikace k Oleksovicím (cca 7 RD) Z4 - dostavba proluky podél jižní strany komunikace k Oleksovicím (cca 8 RD) Z9 - dostavba podél severní strany komunikace k vodárně (cca 4 RD). Zdůvodnění návrhových lokalit: Návrhové lokality bezprostředně navazují na zastavěné území, nevznikají proluky a těžko obhospodařovatelné pozemky. Lokality č.Z1-Z2 - rodinné domy – převzato podle Změny ÚPO č.1. Lokalita Z3 – rodinné domy – převzato podle platného ÚPO z r.2004. Lokalita č.Z4 - rodinné domy – západní část lokality je podle ÚPO z r.98 rozestavěna, dostavba proluky podél jižní strany komunikace k Oleksovicím. Lokalita č.Z5 – hřiště kopaná – převzato podle platného ÚPO z r.2004. Lokalita č. Z6 Zemědělská výroba – rozšíření areálu – převzato podle platného ÚPO z r.2004 Lokalita č.Z7 Místní komunikace - převzato podle Změny ÚPO č.1. Lokalita č.Z8 Výroba el.energie - převzato podle Změny ÚPO č.3. Lokalita Z9 – rodinné domy – převzato podle platného ÚPO z r.2004. Ve smyslu § 4 písmene b) zákona č. 334/1992 Sb. je nutno pro výstavbu rodinného domu odnímat mimo současně zastavěné území obce plochu nezbytně nutnou, za takovou plochu lze dle Metodického pokynu Odboru ochran lesa a půdy MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.101996 považovat stavební parcelu do 1200 m2. Demografický rozvoj obce: v současné době je v obci – 223 obyvatel – výhledový počet – 260 obyvatel počet trvale obydlených bytů v obci – 70

- 37 -

Urbanistický návrh zajišťuje plochy pro výstavbu cca 48 rodinných domů. Časová realizace výstavby RD a její celkový rozsah bude závislý na pozitivním demografickém vývoji obce. Při obydlenosti 2,5 obyv. na 1 byt (předpokládaný počet obyvatel 260) by bylo v roce 2025 105 trvale obydlených bytů. Na pozemcích určených k zástavbě nebyly provedeny investice do půdy - meliorace, závlahy. Žádná z těchto lokalit nenarušuje organizaci ZPF, hydrogeologické a odtokové poměry ani síť zemědělských cest. Celková plocha pro novou výstavbu lokalit č.Z1-Z9 činí 13,064 ha, a to mimo zastavěné území. Celkový rozsah odnímané zemědělské půdy činí rovněž 13,064 ha, a to mimo zastavěné území. 6.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Lužní lesy se nacházejí v k.ú. Stošíkovice na Louce v nivě Jevišovky a Skaličky v západní části a jižní části (Olšina, Stošíkovický hájek, U mostu, Mezi vodami). Na návrších v jižní a východní části k.ú. jsou smíšené lesní porosty (Zámecký vrch). Celková rozloha lesů na k.ú. činí 37 ha. Kategorie těchto lesů je hospodářský les. V lesních porostech jsou vymezeny prvky nadregionálního a regionálního charakteru v navrženém místním územním systému ekologické stability (ÚSES). Základ ÚSES tvoří na nadregionálním a regionálním stupni trasa nadregionálního biokoridoru NRBK 23, který je veden podél jižní hranice katastru obce, na tomto nadregionálním biokoridoru je položeno regionální biocentrum RBC 112 Zámecký vrch a regionálního bikoridoru RBK 157 vedeného podél toku Jevišovky s regionálním biocentrem RBC 216 Stošíkovice. Ty musí být dle zpracovaného plánu ÚSES v další fázi zapracovány i do lesního hospodářského plánu. Lokalita č. Z6 Zemědělská výroba – rozšíření areálu – převzato podle ÚPO z r.2004, kde byla tato plocha vedená jako louka. Podle ukončené obnovy katastrálního operátu na základě Jednoduchých pozemkových úprav je plocha lokality Z6 o výměře - 0,710 ha nově evidována jako lesní pozemek Kromě výše uvedené lokality návrhem urbanistického řešení nejsou PUPFL dotčeny. O ochraně lesů a hospodaření v nich platí zákon č. 289/1995 Sb.

- 38 Hodnocení erozní ohroženosti z hlediska přípustného smyvu půdy – Stošíkovice na Louce Posuzované území bylo rozděleno podle konfigurace terénu a odtokových poměrů na 18 charakteristických drah povrchového odtoku, u kterých se předpokládá největší riziko erozní ohroženosti. Tyto dráhy byly vybrány hlavně se zřetelem na nepřerušenou délku svahu, spád území a zemědělské využití plochy. Erozní ohroženost je analyzována výpočtem erozního smyvu s použitím universální rovnice WISCHMEIER-SMITH, doporučené metodikou ÚVTIZ č.5/92, vycházející z kvantifikace účinků hlavních faktorů ovlivňující vodní erozi, způsobovanou přívalovými dešti. G = R. K. L. S. C. P G = průměrná dlouhodobá ztráta půdy v t/ha/rok R = faktor erozní účinnosti deště K = faktor erodovatelnosti půdy L = faktor délky svahu S = faktor sklonu svahu C = faktor ochranného vlivu vegetace P = faktor protierozních opatření Výpočet byl proveden na několika trasách soustředěného povrchového odtoku, jelikož sklonové poměry a dráhy erozního smyvu nejsou pravidelné (označ. 1 - 10) Výpočet erozního smyvu – k.ú. Stošíkovice Pouzovaná linie

Stávající využití

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Orná Sady Sady Sady Sady Orná Sady Orná Orná

délka svahu (m)

620 850 800 1050 1020 720 500 450 230 600 600 200 300 420 600 250 200 260

Sklon svahu (%)

2,20 1,46 1,45 0,30 0,60 1,78 2,00 1,35 5,20 3,40 4,20 7,30 7,50 2,65 1,35 8,65 1,35 1,46

Přípust.. smyv

Smyv při C prům

(t/ha/rok)

(t/ha/rok)

10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 4,0 4,0 10,0 10,0 10,0

1,00 0,82 0,82 0,49 0,53 0,76 0,72 0,59 2,16 1,70 3,56 3,14 3,99 2,53 0,41 8,20 0,52 0,53

Zhodnocení erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti Bez erozní ohroženosti

Orientačně bylo provedeno posouzení erozního smyvu na vybraných drahách povrchového odtoku č. 1 – 18. Obecně lze říci že území je minimálně ohrožováno erozními smyvy, území kolem obce, které je využívána jako orná, je rovinaté, sklonité pozemky východně od obce jsou využívány hlavně jako sady a jsou rozčleněny na menší erozně uzavřenější celky.

- 39 Charakteristické půdy v posuzované oblasti ( ( BPEJ ) – k.ú. Stošíkovice 0.01.00. Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem ,kód regionu 0 klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9 - 10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0 - 3 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1° , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká 0.04.01. Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem ,kód regionu 0 - klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9 10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0 - 3 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1° , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy půdy 1 – bezskeletovitá, s příměsí , hluboká až středně hluboká 0.05.01. Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období,kód regionu 0 - klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9 - 10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0 - 3 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1° , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy půdy 1 – bezskeletovitá, s příměsí , hluboká až středně hluboká 0.06.00. Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu, kód regionu 0 klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9 - 10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0 - 3 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1° , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká 0.08.00. Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti , kód regionu 0 - klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9 - 10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0 - 3 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1° , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká 0.08.10. Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti , kód regionu 0 - klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9 - 10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0 Kombinace sklonitosti a expozice 1 – mírný sklon 3-7 ° , se všesměrnou expozicí , Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká 0.22.13. Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období , kód regionu 0 - klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9 - 10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0 Kombinace sklonitosti a expozice 1 – mírný sklon 3-7 ° , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 3 – středně skeletovitá, hluboká 0.58.00. Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé, kód regionu 0 - klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9 - 10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0 - 3

- 40 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1° , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká 0.62.00. Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 1 m, kód regionu 0 - klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9 - 10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0 - 3 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1° , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká

Výpočet plošné erozní ohroženosti Linie 1 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.01.00. - zastoupený na 100 % plochy - hodnota faktoru K = 0,41 x 1,00 = 0,410 Celkem K = 0,410 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 620 m) : p 0,3 L = ( ld / 22,13 ) = ( 620 / 22,13) = 2,718 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 2,20 % - S = 0,196 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,410

2,718

0,196

0,23

1,00

1,00

Kukuřice

20,00

0,410

2,718

0,196

0,54

1,00

2,35

Bram,CU

20,00

0,410

2,718

0,196

0,49

1,00

2,14

Řepka

20,00

0,410

2,718

0,196

0,30

1,00

1,31

Obiloviny

20,00

0,410

2,718

0,196

0,15

1,00

0,65

Pícniny

20,00

0,410

2,718

0,196

0,02

1,00

0,09

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen.

- 41 -

Linie 2 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.01.00. - zastoupený na 90 % plochy - hodnota faktoru K = 0,41 x 0,90 = 0,369 půdní typ 0.58.00. - zastoupený na 10 % plochy - hodnota faktoru K = 0,42 x 0,10 = 0,042 Celkem K = 0,411 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 850 m) : p 0,3 L = ( ld / 22,13 ) = ( 850 / 22,13) = 2,986 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 1,46 % - S = 0,145 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,411

2,986

0,145

0,23

1,00

0,82

Kukuřice

20,00

0,411

2,986

0,145

0,54

1,00

1,92

Bram,CU

20,00

0,411

2,986

0,145

0,49

1,00

1,75

Řepka

20,00

0,411

2,986

0,145

0,30

1,00

1,07

Obiloviny

20,00

0,411

2,986

0,145

0,15

1,00

0,54

Pícniny

20,00

0,411

2,986

0,145

0,02

1,00

0,07

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 3 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

- 42 půdní typ 0.01.00. - zastoupený na 90 % plochy - hodnota faktoru K = 0,41 x 0,90 = 0,369 půdní typ 0.58.00. - zastoupený na 10 % plochy - hodnota faktoru K = 0,42 x 0,10 = 0,042 Celkem K = 0,411 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 800 m) : p 0,3 L = ( ld / 22,13 ) = ( 800 / 22,13) = 2,934 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 1,45 % - S = 0,148 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,411

2,938

0,148

0,23

1,00

0,82

Kukuřice

20,00

0,411

2,938

0,148

0,54

1,00

1,93

Bram,CU

20,00

0,411

2,938

0,148

0,49

1,00

1,75

Řepka

20,00

0,411

2,938

0,148

0,30

1,00

1,07

Obiloviny

20,00

0,411

2,938

0,148

0,15

1,00

0,54

Pícniny

20,00

0,411

2,938

0,148

0,02

1,00

0,07

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 4 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.58.00. - zastoupený na 100 % plochy - hodnota faktoru K = 0,42 x 1,00 = 0,042 Celkem K = 0,420 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 1050 m) :

- 43 L = ( ld / 22,13 )

p

= ( 1050 / 22,13)

0,3

= 3,183

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 0,3 % - S = 0,079 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,420

3,183

0,079

0,23

1,00

0,49

Kukuřice

20,00

0,420

3,183

0,079

0,54

1,00

1,14

Bram,CU

20,00

0,420

3,183

0,079

0,49

1,00

1,03

Řepka

20,00

0,420

3,183

0,079

0,30

1,00

0,63

Obiloviny

20,00

0,420

3,183

0,079

0,15

1,00

0,32

Pícniny

20,00

0,420

3,183

0,079

0,02

1,00

0,04

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 5 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.01.00. - zastoupený na 60 % plochy - hodnota faktoru K = 0,41 x 0,60 = 0,246 půdní typ 0.62.00. - zastoupený na 40 % plochy - hodnota faktoru K = 0,35 x 0,40 = 0,140 Celkem K = 0,386 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 1020 m) : p 0,3 L = ( ld / 22,13 ) = ( 1020 / 22,13) = 3,156 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 0,6 % - S = 0,095 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23

- 44 -

- stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,386

3,156

0,095

0,23

1,00

0,53

Kukuřice

20,00

0,386

3,156

0,095

0,54

1,00

1,24

Bram,CU

20,00

0,386

3,156

0,095

0,49

1,00

1,13

Řepka

20,00

0,386

3,156

0,095

0,30

1,00

0,69

Obiloviny

20,00

0,386

3,156

0,095

0,15

1,00

0,35

Pícniny

20,00

0,386

3,156

0,095

0,02

1,00

0,05

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 6 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.01.00. - zastoupený na 20 % plochy - hodnota faktoru K = 0,41 x 0,20 = 0,082 půdní typ 0.06.00. - zastoupený na 40 % plochy - hodnota faktoru K = 0,32 x 0,40 = 0,128 půdní typ 0.62.00. - zastoupený na 40 % plochy - hodnota faktoru K = 0,35 x 0,40 = 0,140 Celkem K = 0,350 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 720 m) : p 0,3 L = ( ld / 22,13 ) = ( 720 / 22,13) = 2,843 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 1,78 % - S = 0,166 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina průměr

Faktor R 20,00

Faktor K 0,350

Faktor L 2,843

Faktor S 0,166

Faktor C 0,23

Faktor P 1,00

Smyv G 0,76

- 45 -

Kukuřice

20,00

0,350

2,843

0,166

0,54

1,00

1,78

Bram,CU

20,00

0,350

2,843

0,166

0,49

1,00

1,62

Řepka

20,00

0,350

2,843

0,166

0,30

1,00

0,99

Obiloviny

20,00

0,350

2,843

0,166

0,15

1,00

0,50

Pícniny

20,00

0,350

2,843

0,166

0,02

1,00

0,07

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 7 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.06.00. - zastoupený na 50 % plochy - hodnota faktoru K = 0,32 x 0,50 = 0,160 půdní typ 0.62.00. - zastoupený na 50 % plochy - hodnota faktoru K = 0,35 x 0,50 = 0,175 Celkem K = 0,335 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 500 m) : p 0,3 L = ( ld / 22,13 ) = ( 500 / 22,13) = 2,548 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 2,0 % - S = 0,184 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,335

2,548

0,184

0,23

1,00

0,72

Kukuřice

20,00

0,335

2,548

0,184

0,54

1,00

1,70

Bram,CU

20,00

0,335

2,548

0,184

0,49

1,00

1,54

Řepka

20,00

0,335

2,548

0,184

0,30

1,00

0,94

Obiloviny

20,00

0,335

2,548

0,184

0,15

1,00

0,47

Pícniny

20,00

0,335

2,548

0,184

0,02

1,00

0,06

- 46 Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 8 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.01.00. - zastoupený na 40 % plochy - hodnota faktoru K = 0,41 x 0,40 = 0,164 půdní typ 0.62.00. - zastoupený na 60 % plochy - hodnota faktoru K = 0,35 x 0,60 = 0,210 Celkem K = 0,374 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 450 m) : p 0,3 L = ( ld / 22,13 ) = ( 450 / 22,13) = 2,468 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 1,35 % - S = 0,138 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,374

2,468

0,138

0,23

1,00

0,59

Kukuřice

20,00

0,374

2,468

0,138

0,54

1,00

1,38

Bram,CU

20,00

0,374

2,468

0,138

0,49

1,00

1,25

Řepka

20,00

0,374

2,468

0,138

0,30

1,00

0,76

Obiloviny

20,00

0,374

2,468

0,138

0,15

1,00

0,38

Pícniny

20,00

0,374

2,468

0,138

0,02

1,00

0,05

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 9 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR)

- 47 -

Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.01.00. - zastoupený na 60 % plochy - hodnota faktoru K = 0,41 x 0,60 = 0,246 půdní typ 0.04.01. - zastoupený na 40 % plochy - hodnota faktoru K = 0,16 x 0,40 = 0,064 Celkem K = 0,310 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah nad 5 %, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 230 m) : p 0,5 L = ( ld / 22,13 ) = ( 230 / 22,13) = 3,224 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 5,2 % - S = 0,470 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,310

3,224

0,470

0,23

1,00

2,16

Kukuřice

20,00

0,310

3,224

0,470

0,54

1,00

5,07

Bram,CU

20,00

0,310

3,224

0,470

0,49

1,00

4,60

Řepka

20,00

0,310

3,224

0,470

0,30

1,00

2,82

Obiloviny

20,00

0,310

3,224

0,470

0,15

1,00

1,41

Pícniny

20,00

0,310

3,224

0,470

0,02

1,00

0,19

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 10 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.01.00. - zastoupený na 70 % plochy - hodnota faktoru K = 0,41 x 0,70 = 0,287 půdní typ 0.04.01. - zastoupený na 30 % plochy - hodnota faktoru K = 0,16 x 0,30 = 0,048 Celkem K = 0,335

- 48 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 3 - 5 %, p = 0,4 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 600 m) : p 0,4 = 3,743 L = ( ld / 22,13 ) = ( 600 / 22,13) Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 3,4 % - S = 0,294 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,335

3,743

0,294

0,23

1,00

1,70

Kukuřice

20,00

0,335

3,743

0,294

0,54

1,00

3,98

Bram,CU

20,00

0,335

3,743

0,294

0,49

1,00

3,61

Řepka

20,00

0,335

3,743

0,294

0,30

1,00

2,21

Obiloviny

20,00

0,335

3,743

0,294

0,15

1,00

1,11

Pícniny

20,00

0,335

3,743

0,294

0,02

1,00

0,15

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 11 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.08.00. - zastoupený na 40 % plochy - hodnota faktoru K = 0,49 x 0,40 = 0,196 půdní typ 0.04.01. - zastoupený na 60 % plochy - hodnota faktoru K = 0,16 x 0,60 = 0,096 Celkem K = 0,292 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 3 - 5 %, p = 0,4 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 600 m) : p 0,4 L = ( ld / 22,13 ) = ( 600 / 22,13) = 3,743 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 4,20 % - S = 0,370

- 49 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako sady, meziřadí – plošně kypřený černý úhor - c = 0,44

výsadba po spádnici,

- stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu :

plodina

Faktor R

sady

20,00

Faktor K 0,292

Faktor L

Faktor S

3,743

0,370

Faktor C

Faktor P

0,44

Smyv G 3,56

1,00

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 12 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.04.01. - zastoupený na 100 % plochy - hodnota faktoru K = 0,16 x 1,00 = 0,160 Celkem K = 0,160 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah nad 5 %, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 200 m) : p 0,5 L = ( ld / 22,13 ) = ( 200 / 22,13) = 3,006 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 7,30 % - S = 0,742 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako sady, meziřadí – plošně kypřený černý úhor - c = 0,44

výsadba po spádnici,

- stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu :

plodina sady

Faktor R 20,00

Faktor K 0,160

Faktor L 3,006

Faktor S 0,742

Faktor C 0,44

Faktor P 1,00

Smyv G 3,14

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen .

- 50 -

Linie 13 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.04.01. - zastoupený na 100 % plochy - hodnota faktoru K = 0,16 x 1,00 = 0,160 Celkem K = 0,160 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah nad 5 %, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 300 m) : p 0,5 L = ( ld / 22,13 ) = ( 300 / 22,13) = 3,682 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 7,50 % - S = 0,771 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako sady, meziřadí – plošně kypřený černý úhor - c = 0,44

výsadba po spádnici,

- stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu :

plodina sady

Faktor R 20,00

Faktor K 0,160

Faktor L

Faktor S

3,682

0,771

Faktor C 0,44

Faktor P

Smyv G

1,00

3,99

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 14 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.01.00. - zastoupený na 30 % plochy - hodnota faktoru K = 0,41 x 0,30 = 0,123 půdní typ 0.08.10. - zastoupený na 70 % plochy - hodnota faktoru K = 0,49 x 0,70 = 0,343 Celkem K = 0,466 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3

- 51 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 420 m) : p 0,5 L = ( ld / 22,13 ) = ( 420 / 22,13) = 2,418 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 2,65 % - S = 0,255 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako sady, meziřadí – plošně kypřený černý úhor - c = 0,44

výsadba po spádnici,

- stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu :

plodina

Faktor R

sady

20,00

Faktor K 0,466

Faktor L

Faktor S

2,417

0,255

Faktor C

Faktor P

0,44

Smyv G

1,00

2,53

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy středně hluboké až hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 4,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen.

Linie 15 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.01.00. - zastoupený na 20 % plochy - hodnota faktoru K = 0,41 x 0,20 = 0,082 půdní typ 0.04.01. - zastoupený na 40 % plochy - hodnota faktoru K = 0,16 x 0,40 = 0,064 půdní typ 0.22.13. - zastoupený na 40 % plochy - hodnota faktoru K = 0,24 x 0,40 = 0,096 Celkem K = 0,242 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 600 m) : p 0,3 L = ( ld / 22,13 ) = ( 600 / 22,13) = 2,691 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 1,35 % - S = 0,138 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

- 52 -

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,242

2,691

0,138

0,23

1,00

0,41

Kukuřice

20,00

0,242

2,691

0,138

0,54

1,00

0,96

Bram,CU

20,00

0,242

2,691

0,138

0,49

1,00

0,87

Řepka

20,00

0,242

2,691

0,138

0,30

1,00

0,53

Obiloviny

20,00

0,242

2,691

0,138

0,15

1,00

0,27

Pícniny

20,00

0,242

2,691

0,138

0,02

1,00

0,03

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy středně hluboké až hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 4,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen .

Linie 16 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.08.00. - zastoupený na 100 % plochy - hodnota faktoru K = 0,49 x 1,00 = 0,490 Celkem K = 0,490 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah nad 5 %, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 250 m) : p 0,5 L = ( ld / 22,13 ) = ( 250 / 22,13) = 3,361 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 8,65 % - S = 0,944 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako sady, meziřadí – plošně kypřený černý úhor , výsadby po vrstevnici - c = 0,44

výsadba po spádnici,

- stanovení faktoru P = 0,6 (výsadby po vrstevnici ,) Výpočet smyvu :

plodina sady

Faktor R 20,00

Faktor K 0,490

Faktor L 3,361

Faktor S 0,944

Faktor C 0,44

Faktor P 0,60

Smyv G 8,20

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

- 53 -

Linie 17 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

půdní typ 0.58.00. - zastoupený na 100 % plochy - hodnota faktoru K = 0,42 x 1,00 = 0,420 Celkem K = 0,420 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 200 m) : p 0,3 L = ( ld / 22,13 ) = ( 200 / 22,13) = 1,936 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 1,35 % - S = 0,138 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,420

1,936

0,138

0,23

1,00

0,52

Kukuřice

20,00

0,420

1,936

0,138

0,54

1,00

1,21

Bram,CU

20,00

0,420

1,936

0,138

0,49

1,00

1,10

Řepka

20,00

0,420

1,936

0,138

0,30

1,00

0,67

Obiloviny

20,00

0,420

1,936

0,138

0,15

1,00

0,34

Pícniny

20,00

0,420

1,936

0,138

0,02

1,00

0,04

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen

Linie 18 Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992 – doporučená hodnota pro ČR) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou v největší míře půdně ekologické jednotka (BPEJ)

zastoupeny následující bonitované

- 54 půdní typ 0.05.01. - zastoupený na 30 % plochy - hodnota faktoru K = 0,28 x 0,30 = 0,084 půdní typ 0.58.00. - zastoupený na 70 % plochy - hodnota faktoru K = 0,42 x 0,70 = 0,294 Celkem K = 0,378 Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) p - výpočet podle vzorce : L = ( ld / 22,13 ) ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek platí ( l d = 260 m) : p 0,3 L = ( ld / 22,13 ) = ( 260 / 22,13) = 2,094 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : pro sklon svahu 1,46 % - S = 0,145 Stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnotami pro různé plodiny - průměr c = 0,23 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

průměr

20,00

0,378

2,094

0,145

0,23

1,00

0,53

Kukuřice

20,00

0,378

2,094

0,145

0,54

1,00

1,24

Bram,CU

20,00

0,378

2,094

0,145

0,49

1,00

1,12

Řepka

20,00

0,378

2,094

0,145

0,30

1,00

0,69

Obiloviny

20,00

0,378

2,094

0,145

0,15

1,00

0,34

Pícniny

20,00

0,378

2,094

0,145

0,02

1,00

0,04

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy středně hluboké až hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 4,0 t/ha/rok . Tato hodnota není překročena, pozemek není erozně ohrožen .