MĚSÍČNÍK
hn
MODERNÍ OBEC
80 Kč/ 113 Sk
9
ZARI 2003
ModerniObec.cz
ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ' POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ —
Vytápění ČERPÁNÍ Z FONDŮ EU
OBECNÍ LESNÍ MAJETKY
TRH S EMISEMI
a možnosti úspor
Starostové bez starostí Finanční služby a poradenství pro kraje, města a obce
Každá obec nebo město mají své potřeby. A každý starosta se je snaží uskutečnit. Česká spořitelna nejlépe rozumí potřebám měst a obcí. Kromě dlouholetých zkušeností se službami v komunální sféře máme nyní i zázemí silného mezinárodního partnera. Informujte se proto, jak Vám můžeme pomoci splnit Vaše plány.
ČESKA S SPOŘITELNA
Zimní stadion v Českých Budějovicích - byl nominován na Stavbu roku 2003 (Foto na titulní straně Fotostudio Tůma)
OTÁZKA PRO...
KULATÝ STOL Certifikace agentur by byla pro radnice dobrým vodítkem (Ivan Ryšavý)
EKONOMIKA Státní fond rozvoje bydlení směřuje k revolvingovému hospodaření (Ivan Ryšavý) V Bílovci se daří různým typům bydlení (Ivan Ryšavý) Služby města Pardubic získaly certifikát kvality (Jaroslav Jonáš) Jak obce využívají svůj majetek (Doc. Ing. Jaroslav Pilný, CSc.) Ve vztazích s klienty nic neponecháváme náhodě Sedmé fórum krajů, měst a obcí PPP: Model jak financovat komunální projekty (Ing. Pavel Tošovský) Koordinuje přípravu regionálních strategických inovací (Karel Žílek) Fond jedná o dalším osudu plynofikací (RNDr. Jana Plamínková) Nové podněty pro trh s emisemi skleníkových plynů (RNDr. Vlastimila Mikulovů, RNDr. Stanislav Mikula) Krajská energetická agentura Jihočeského kraje zahájila svou činnost Jak je možné na čistším vzduchu vydělat? (Pavel Baroch)
4 5 6 7 10 10 12 13 14 15 16 16
RNDr. IVO RUBÍKA,
TÉMA: OBECNÍ LESNÍ MAJETKY Aktuální ekonomické problémy (Ing. František Kučera) Koncepce jihomoravských lesů z pohledu lesního hospodáře (Ing. Leopold Černý) Dobrá vizitka šestnácti samospráv (Radomír Charvát) Družstevní forma se osvědčila (Ing. Jiří Svoboda) Les je pro malou obec přínosem (Petr Štembera) S jakými výsledky hospodaří? Peněz pro vlastníky lesa je čím dál méně (Karel Zítek)
17 19 19 20 20 21 23
ŘÍZENI a sprava Kraj Vysočina se připravuje na čerpání z fondů EU (RNDr. Martin Černý) SROP podpoří rozvoj regionů (Lýdia Sloupová) Koncepce památkové péče v Plzeňském kraji přináší nové impulsy (Mgr. Olga Kalčíková)
24 25 26
LEGISLATIVA Příspěvek pro mateřské školy (Mgr. Jan Břeň) Příplatky k platu zaměstnanců územních samosprávných celků (JUDr. Ladislav Jouza) "Stavební činnost® pod lupou právních předpisů 9/ (JUDr. Stanislav Malý) Role krajů při výkonu dozoru na úseku pohřebnictví (Mgr. Marek Hanák) Otázky a odpovědi
28 30 32 33 35
REGIONSPEKTRUM Radnice mohou pozitivně ovlivnit znovuvyužití Brownfields Park Veme nemá nouzi o investory Mikroregion Radbuza získal peníze z programu Sapard (Jaroslav Sýkora) Odpady - Luhačovice 2003 Třebíč jde vstříc uživatelům služeb (Markéta Zidlická)
36 37 38 38 39
PŘÍLOHA: VYTÁPĚNÍ A MOŽNOSTI ÚSPOR ČEA pomůže řešit energetické potíže měst a obcí (Stanislav D. Břeň)
I
Energetický audit - proč. jak a kdy? (Ing. Josef Kuneš) Vsadili na vítr a biomasu (RNDr. Jana Plamínková) I velké projekty lze uskutečnit bez peněz a rizika (Ivan Ryšavý)
IV V VI
Uzávěrka tohoto čísla: 18. 8. 2003
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA
TEL. + FAX
str.
ČESKA VYDAVATELSKÁ PRO INTERNET s.r.o. Pioneer česká investiční společnost, a.s. TONDACH Česká republika s.r.o. Veletrhy Brno. a.s. Vdoleček Michal DIGIS. spol. s r.o. Urbania s.r.o. Český Caparol s.r.o.
567 311 772 -
1.40 9
800 134 134 541 152 849.541 153 057 545 230 434 596 938 986,596 938 972 547 217 955.547 219 681 387 203 402.387 203 422
11 13 14 16 25 27
vismo |N
FIRMA
TEL. + FAX
T-S0FT s.r.o. Artechnic - Schréder a. s. VODOVODY A KANALIZACE BEROUN, a.s. KAREL ZPĚVÁK polygrafická výroba Česká spořitelna
261 348 765,261 348 791 222 522 930,222 521 722
29 31
311 747111.311 621 372
32
311 679 843 800207 207 377 455 094. dtto 326 991 409.326 996 480 284 810 542. dtto 800111 055
40 2. obálka 3. obálka 3. obálka 3. obálka 4. obálka
ATELIER MAUR s.r.o. Siteco SPĚL KB
Str.
Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772
starostu města Slaného Jak se osvědčil Program nulové tolerance vůči neslušnosti v městě Slaném? Je třeba chápat věci v souvislostech. Program, na který se pláte, je souborem složitých zákonných postupů. K jeho sestavení nás vyburcoval intenzív ni pocit, že není donekonečna možné, aby občané, kteří dodržují společenské normy a zákony, doplá celi na ty, kteří tak nečiní. Slušní lidé musí vědět, že mají přednost před těmi, kteří konají opak. Pro gram jsou však jen slova. Důležitější jsou činy. A vůle při nich vytrvat. Uvedu a naznačím jen některé principy, který mi se rada města, městský úřad a bezpečnostní složky řídí: Vzájemná informovanost jednotlivých odborů úřadu by měla vést k tomu, aby občan, který má nesplněné jakékoliv závazky vůči městu, nemohl získat od města a jeho občanů dodatečné výhody (pronájem levného obecního bytu, odprodej po zemků, pronájem nebytových prostor apod.). Občanům bez řidičského oprávnění s vozidlem nesplňujícím pravidla silničního provozu, bez po vinného ručení, státní poznávací značky a technic ké kontroly jsme ve spolupráci s Policií ČR začali věci (osobní automobily), se kterými páchali pře stupky, odebírat. Zároveň se kontroluje ve správ ním řízení, zda lidé, kteří pobírají státní sociální podporu, ji nepoužívají pro jiné účely, než na které je určena (úhrada benzínu apod.). Reagovali jsme na zoufalé volání o pomoc ze strany okolních obcí s vysokou kriminalitou či van dalismem (Ministerstvo vnitra tu nechce obnovit obvodní oddělení Policie ČR) a založili v nich de tašovaná pracoviště Městské policie Slaný. Samo zřejmě, že preventivním způsobem tím ochraňuje me i naše město před »dovozem« nekalých jevů. Podáváme hromadné soudní žaloby na vystěho vání, případně exekuční vystěhování, při vzniku dluhu z nájemného apod. Pro velkou pozornost médií se nejznámější částí Programu nulové tole rance vůči neslušnosti v městě Slaném, stalo zása dové a zákonné vystěhování neplatičů z městské ubytovny na ulici. Několikaměsíční zkušenosti s důsledným uplatnčním této části programu jsou dobré. Mnozí dlužníci již zaplatili celý dluh. další si uzavřeli splátkový kalendář na významné část ky, ostatní si dávají větší pozor na přestupkové jednání. Reakce slánských občanů (ale nejen je jich) na tento náš krok byla jednoznačně pozitivní. FOTO ARCHÍV
MO-01596
ModerniOhec.cz/ohsah
MODERNÍ OBEC 9/2003 J 1
KULATÝ STŮL
CERTIFIKACE AGENTUR BY BYLA PRO RADNICE DOBRÝM VODÍTKEM Pokud se pro společnou přípravu projektů, usilujících o podporu ze strukturálních fondů Evropské unie, podaří získat spolu s veřejnou správou také soukromý a neziskový sektor, pak takové projekty bu dou mít značnou naději na úspěch. Regionální rozvojové agentury by v tomto procesu mohly hrát významnou koordinační úlohu. ropské unie nyní postupně překlápí do ob ecelé tři čtvrtě roku zbývají do vstu chodních společností, které chtějí být ekono pu České republiky do Evropské micky soběstačné a navíc se takto lépe řídí unie. O tom, jaké možnosti před tou a průhledněji hospodaří. to událostí nabízejí zejména obcím a městům Ing. Zdeněk Výborný: Některé agentury regionální rozvojové agentury a jaká by mě ovšem ještě dostávají různé příspěvky od la být jejich úloha v současném období, jsme svých zakladatelů, většinou od krajů. Bohu hovořili v dalším dílu ze série besed u kula žel zrovna naše karlovarská agentura žádný tého stolu. Tentokrát se besedy zúčastnili: takový příspěvek nikdy neobdržela. Kdy Ing. Manfred Hellmich, MBA. generální bych měl vyjít ze svých zkušeností, pak mu ředitel Regionální rozvojové agentury Ústec sím konstatovat, že častěji připravujeme kého kraje a předseda České asociace rozvo menší projekty pro menší obce než větší pro jových agentur (ČARA), Ing. Pavla Konovelká města. Města totiž stále více začínají pová, PhD., ředitelka Regionální rozvojové disponovat odborníky, jimž oblast regionál agentury jižních Čech - RERA, a. s., členka ního rozvoje není neznámá a řadu prací, kte představenstva ČARA, PhDr. Jiří Svítek, ré by si radnice mohla zadat u naší agentury, ředitel Regionální rozvojové agentury Střed zastanou sami. Jistě nemusím připomínat, že ní Čechy, z. s. p. o., a Ing. Zdeněk Výbor ný, ředitel Regionální rozvojové agentury je vždy lukrativnější a méně pracné připra vovat jeden velký projekt třeba za půl milió Egrensis (RRAE) se sídlem v Karlových Va nu korun než deset menších po 50 tisících rech. z. s. p. o. korun. Paní ředitelka Konopová tu správně Ing. Manfred Hellmich, MBA: Vraťme poukázala na to, že se charakter našich agen se do nepříliš vzdálené historie. Usnesením tur překlápí k typu obchodních společností. vlády číslo 235 z roku 1998 byly stanoveny Jenže jsme zatím v situaci, kdy se k větším zásady regionální politiky a mj. také dobu a lépe zaplaceným projektům tak často nedo dování sítě regionálních rozvojových agen stáváme a spíše děláme více menších projek tur na základě pozitivních zkušeností ze ze tů pro malé obce. mí Evropské unie. Počítalo se s tím, že PhDr. Jiří Svítek: Agentury vznikly s ur agentury přispějí k realizaci regionální poli čitou finanční pomocí státu a díky ní vznikl tiky státu v nových krajích. Ale když byl systém, který v re přijat zákon č. 248/2000 Sb.. o podpoře re gionech umožňuje gionálního rozvoje, už se v něm agentury i městům a obcím neobjevily. Ze systémového hlediska je ško poskytovat služby da takovou profesionální síť nezakotvit v zá vysoké kvality. Ce kladním rozvojovém dokumentu. Na zákla ny za tyto poskyto dě cílů a poslání, které všem agenturám vané služby a pro určili jejich zakladatelé, na sebe přebíráme určitý díl přípravné, koordinační i realizační dukty skutečně práce, která je obecně zapotřebí v regionál obvykle bývají niž ší, než za jaké ním rozvoji. Oficiálně jsou agentury navázá v tomto oboru pra ny na Centrum pro regionální rozvoj při Mi cují soukromé sub PhDr. Jiří Svítek nisterstvu pro místní rozvoj, které činnost jekty. Ale s tím cí rozvojových agentur na smluvním základě koordinuje a podporuje. lem přece agentury vznikaly a z toho důvodu Ing. Pavla Konopová, PhD.: V době, kdy je podpořil i stát. Naší předností navíc je, že agentury vznikaly, nebyla dána žádná pevná můžeme poskytovat skutečně komplexní pravidla pro jejich statut. Pouze existovalo služby. A ještě najeden moment v činnosti doporučení, že mají existovat na základě agentur bych chtěl poukázat. Troufám si tvr partnerství veřejné správy a podnikatelského dit, že zhruba třetinu naší činnosti obsáhne sektoru. Takže dnes jsou některé agentury osvěta. My si neúčtujeme tisíc korun za ho akciovými společnostmi, jiné zájmovými dinu. pokud starostům vysvětlujeme, o co sdruženími právnických osob a další zase vlastně v tom či onom dotačním titulu jde třeba obecně prospěšnými společnostmi. Za a zda by jeho obec měla šanci v něm uspět. mnohem důležitější však považuji fakt, že ve Takové poradenství vykonáváme - a vím, že všech krajích se během minulých let vypro je to tak i v ostatních rozvojových agentu filovaly agentury jako odborné organizace, rách - zadarmo. V tomto smyslu jsou naše jejichž charakter jako veřejně prospěšných agentury - a do budoucna určitě nadále bu společností se i podle trendů v zemích Ev dou - zcela nezastupitelné, protože ryze ko
N
J
---- 2
J MODERNÍ OBEC 9/2003
merční firma to bez honoráře dělat nikdy ne bude. Ing. Pavla Konopová, PhD.: Tuto kom plexnost bych považovala za obrovskou výho du. Naše agentury získaly neocenitelné zkuše nosti s administrováním některých programů, ať již národních či evropských, a vyzkoušeli jsme si celý proces přípravy projektů, jejich schvalování, realizace, vyhodnocování i vyú čtování. Soukromé komerční firmy zatím ta kovou šíři nabídky služeb a produktů zdaleka nemají. Ing. Manfred Hellmich, MBA: Problé mem je, že zejména veřejná správa očekává, že budeme služby poskytovat zadar mo. Naším jediným příjmem jsou však právě platby za služby, ze kterých hradíme chod agen tury a platy jejích zaměstnanců, mi mochodem velice kvalifikovaných ing Manfred Hellmich, odborníků, kteří MBA ovládají i několik světových jazyků a jsou specialisty pro do tační politiku, projektovou dokumentaci, ži votní prostředí, průmyslové zóny, rozvoj podnikání, územní plánování, informační servis apod. Otázka by možná měla znít tro chu jinak, totiž: Jakou kvalitu obce a kraje vůbec od poskytovatelů služeb v tomto seg mentu trhu očekávají? My se často utkáváme ve výběrových řízeních s firmami, které mají dva, tři projekty jako vzor a ty pak jen obec ně přizpůsobují na zákazníka. Takový pro jekt jsou s to rychle obci dodat a mnozí do konce s takto prefabrikovanými projekty objíždějí obce a starostům je nabízejí. Zatím ještě existují dotační programy, jejichž mož nosti převyšují nabídku projektů, a tak někdy i takto vyrobené projekty slaví úspěch. Ale obce se dostávají do stále větší konkurence a zejména s očekávaným využíváním evrop ských fondů po vstupu naší země do EU se kvalita bude stále více cenit. Pohybujeme se však v konkurenčním prostředí, takže musí me rozhodnutí zákazníka akceptovat. Za ško du považuji skutečnost, že našich služeb ne využívají někteří naši vlastníci a zakladatelé. Podobné zkušenosti mají i kolegové v jiných krajích. Přitom všechny naše agentury jsou akreditovány pro různé programy, ať už je to například Phare, sektorové operační progra my, průmyslové zóny apod., a některé z nich už mají i certifikát jakosti podle ISO 9001. Velkou podporou našich aktivit by byla cer tifikace agentur na činnosti, které vyžaduje regionální politika státu, ze strany Minister stva pro místní rozvoj. Pak by bylo možné srovnávat agentury s jinými subjekty posky- | tujícími služby v této oblasti. Certifikát by I
ModerniObec.cz/beseda
KULATÝ STŮL byl jistě důležitým vodítkem pro města a ob ce při výběru zpracovatelů rozvojových do kumentů a projektů. Ing. Pavla Konopová, PhD.: Naše agen tura si pochopitelně vyhodnocuje, kolik projektů bylo v kraji připraveno, kolik jich bylo úspěšných a kolik do jižních Čech na jejich základě přiteklo finančních prostřed ků. Tak lze míru úspěšnosti každé agentury v podstatě změřit. Pokud nějaký projekt či žádost neprojde schvalovacím řízením, pak to není z nějakých administrativně technic kých nedostatků, ale kvůli zákulisnímu lobbování za některé jiné projekty, což je, mu síme si to přiznat, taky součást české reality. Ing. Zdeněk Výborný: Já jenom doufám, že již končí etapa přípravy různých vizí, koncepcí či strate gií a že těžiště se přesune už do pří pravy konkrétních projektů. Bylo by asi zbytečné zde opakovat to, co se řeklo již snad tisíc krát: Že totiž už ne zbývá mnoho času. aby všude existova Ing. Zdeněk Výborný ly dostatečně ob jemné zásobníky projektů a peníze, které Brusel ve svých fon dech dá České republice k dispozici, mohly být na jejich základě skutečně taky čerpány. Ostatně i příprava projektů a žádostí o jejich podporu může být komerčně zajímavá. PhDr. Jiří Svítek: Naprosto souhlasím. Jen bych chtěl připomenout, že příprava pro jektů nespočívá ve zhotovení technické doku mentace. jak se pořád ještě mylně domnívá nemálo starostů. Příprava projektů z pohledu našich agentur například znamená, že přihláš ku a žádost o podporu je třeba uvést do sou ladu s požadavky Evropské unie, že je nutné vypracovat studie proveditelnosti, možná i posouzeni vlivů na životní prostředí - ja kousi zjednodušenou EIA, apod. Ing. Pavla Konopová, PhD.: Jak už tady bylo řečeno, rozvojové agentury mívají deset, patnáct, ale třeba i dvacet certifikovaných ma nažerů pro různé oblasti, takže například prá ce na strategii rozvoje mikroregionů můžeme pojmout průřezově, například současně z hle diska průmyslových zón, čištění odpadních vod, cestovního ruchu apod. Taková strategie pak obsahuje i návrhy na technická řešení, stejně jako možnosti financování. Takže když se nakonec tento základní dokument mikroregionu ocitne jako schválený na stole, lze na jeho základě takřka vzápětí připravit několik projektů, pro jejichž realizaci lze využít jak národních zdrojů, lak evropských fondů. Ing. Manfred Hcllmich, MBA: V naší zemi se ujalo jakési očekávání - a přispěli k němu svými výroky hlavně politici - že Evropská unie nám v příštím roce začne po sílat miliardy. Ale ona je pouze pro tuto ze mi vyčleňuje a bude i na městech a obcích, zda si o ně budou umět kvalifikovaně požá dat. Ing. Zdeněk Výborný: Tohle očekávání vzbuzuji i některé komerční agentury, když ModcmiObec.cz/beseda
bez jakékoliv znalosti místní problematiky a místních priorit lákají starosty obcí na různé pochybné projekty, o kterých tu již byla řeč, a slibují jim, že obec získá z Ev ropské unie milióny, či spíše desítky milió nů korun. Ale ono to tak jednoduché nebu de. Obec do nějakých pěti tisíc obyvatel se svým samostatným projektem na peníze z Bruselu prakticky vůbec nebude mít šan ci. Mnohem efektivnější způsob vidím v propojování jednotlivých projektů men ších obcí a měst. Ing. Pavla Konopová, PhD.: V Jihočes kém kraji už působí pracovní skupina slože ná ze zástupců krajského úřadu, RERA a Mi nisterstva životního prostředí, která zvažuje možnosti propojování jednotlivých obecních projektů na výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizací. Naše agentura již svolala infor mativní schůzku představitelů tří desítek ob cí, které se budou muset zabývat čištěním svých odpadních vod podle požadavků Ev ropské unie. Myslíte, že by takovou koordi nační roli přijal ryze soukromý subjekt? Po kud ano, tak pouze za úplatu. My tak činíme zdarma z pozice našeho poslání. PhDr. Jiří Svítek: Tím se opět dostává me k roli našich agentur při osvětě a uspo kojování doslova hladu po informacích o možnostech, které se otevřou naší zemi na jaře příštího roku. Zájem o informace tohoto druhu výrazně vzrostl po úspěšném referendu o vstupu naší země do Evropské unie. Myslím, že žádná z našich agentur neaspiruje na to být tím jediným subjek tem, který bude v tomto směru pomáhat re gionálnímu rozvoji. Já bych v tom napří klad stále větší význam přisuzoval i obcím s rozšířenou působností. Je docela příznač né, že v posledních měsících některá města a větší obce vytvářejí na svých úřadech po zici manažera regionálního rozvoje. Teď jde o to, abychom nalezli mechanismy vzá jemné spolupráce s takovými obcemi a městy. Ostatně ne nadarmo naše krajské agentury dál rozšiřují a upevňují i sítě svých poboček. Ing. Manfred Hellmich, MBA: Cením si rozhodnutí našeho Ústeckého kraje, který vytvořil program asistence obcím, podnika telům a neziskovému sektoru, pomocí které ho doslanou informace o možnostech nabí zených fondy Evropské unie a naší vlády. Samozřejmě vím, že jedna věc je dostat po třebnou informaci, na ni naroubovat zajíma vou myšlenku, dobrý nápad a vytvořit zadá ní pro projekt. Ale druhá věc je pak projekt skutečně vypracovat, zajistit si vlastní finan cování a dostat na něj peníze. Je i na naší osvětové práci, jak o ní mluvil pan ředitel Svítek, abychom někdy doslova lámali za běhlé přesvědčení obcí, že ze strukturálních fondů EU budou dostávat vysoké úhrady ná kladů na projekt, jak na to byli zvyklí v pro gramu Phare nebo u některých vládních podpor. Předpokládá se zkušební doba ně kolika málo let, ve které bude možnost zís kat od EU do 50 procent a od státu dalších 25 procent. Po této době může zaniknout státní podpora, což by pro žadatele zname nalo minimálně SOprocentní spolufinanco vání.Vždy zdůrazňujeme, že budou podpo
rovány velké projekty - stamilionové, na které bude podpora vyplácena zpětně až po dokončení a velmi náročném vyhodnocení schváleného projektu. Tyto podmínky bu dou pro obce a kraje velmi náročné. Je tedy nutné hledat mechanismy, jak financovat re alizaci projektů, na něž teprve po ukončení získá žadatel dotaci. Měl by se vytvořit systém, do kterého budou zapojeny banky, asi určitě Českomoravská záruční a rozvojo vá banka, a dále soukromý sektor, který po zná v systematickém řešení regionální pro blematiky ze strany veřejné správy svoji příležitost. Myslím, že naše agentury a naše sdružení ČARA by pro obce, kraje, banky a firmy mohly být v takovém systému do brým partnerem. Dovedeme projektové zá měry přetvořit na projekty, pro které se bu de hledat politická podpora, partneři a především financování. Ing. Pavla Konopová, PhD.: O regionální rozvoj začíná podnikatelský sektor skutečně projevovat nemalý zájem, hlavně vel ké firmy. I ty po třebují včas dopře du vědět, po jakých službách mají v souvislosti s rea lizací zásadních projektů v území očekávat poptávku, jak se mají kvůli tomu vnitřně pře Ing. Pavla Konopová, PhD. skupit apod. Ale obávám se, že k re alizaci projektů podpořených Evropskou unií však jako samostatní dodavatelé malé místní firmy nedostanou prostě šanci. Požadavkům, které EU formuluje v zadáních na výběrová řízení - například na výši ročního obratu, bu dou moci v českých podmínkách vyhovět skutečně jen největší společnosti. Menší lo kální firmy se však mohou uplatnit jako dů ležití subdodavatelé, a proto by ani ony ne měly včasnou přípravu na velké investice v regionálním rozvoji podcenit. Stejně jako pro banky, tak pro ostatní soukromý sektor při jeho plánovaných aktivitách v regionál ním rozvoji by naše agentury mohly být uži tečným partnerem. Ing. Manfred Hellmich, MBA: Jak už bylo řečeno, jde o skutečné propojení veřej ného, soukromého i neziskového sektoru. V zemích Evropské unie jsou vytvořeny podmínky pro to. aby se místní firma mohla rozhodnout, zda dá část daně ze zisku státu, či raději podpoří nějaký konkrétní lokální projekt, ze kterého bude mít také prospěch. Neziskový sektor zase disponuje množstvím lidí. kteří jsou nadšeni pro dobrou, obecně prospěšnou myšlenku a jsou ochotni za mi nimum peněz vykonat obrovský kus obětavé práce. Pokud i u nás veřejná správa využije finanční sílu privátního sektoru a energii a nadšení neziskových organizací, pak pro jekty, které z této spolupráce vzejdou, budou mít velkou naději na úspěch. IVAN RYŠAVÝ FOTO ALEŠ ADÁMEK
MODERNÍ OBEC 9/2003 J
3----
EKONOMIKA
STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ SMĚŘUJE K REVOLVINGOVÉMU HOSPODAŘENÍ Zřejmě již v příštím roce přestane Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) poskytovat přímé nenávratné dotace, ale bude pracovat zejména s nízkoúročenými úvěry. V rozhovoru pro náš časopis to potvrdil ředi tel SFRB JUDr. Jan Wagner. • Existuje rovnováha mezi požadavky obcí na finanční pomoc fondu a jeho možnostmi je uspokojit? Bohužel, zejména pokud jde o dotace na vý stavbu nájemních bytů a domů s pečovatelskou službou, objem žádostí obcí o ně několikrát převy šuje faktické možnosti fondu. Například neuspo kojené žádosti o dotace na krytí části nákladů spo jených s výstavbou nájemních bytů podané do konce roku 2000 představují celkový objem zhru ba šesti miliard korun a uspět má možnost v prů měru jen asi každá šestá. Lépe jsme na tom s možností poskytovat obcím úvěry na opravy a modernizaci bytů. V této oblas ti ona vyváženost, na kterou se ptáte, skutečně exi stuje a i nyní jsme schopni žádosti obcí v tomto směru fakticky vy krýt. Podobně je tomu s úrokovými dotacemi, které prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojo vé banky poskytujeme na splácení bankovních úvě rů, které byly poskytnuty na opravy, modernizaci nebo regeneraci panelových domů. Také na žádosti tohoto druhuje k dispozici dostatek peněz na jejich uspokojení. Navíc předpokládáme, že vláda vydá nařízení, podle něhož bude možné, aby nás obce žá daly o úvěry na výstavbu nájemních bytů.
• Bude dosavadní mechanismus použí vání finančních prostředků soustředě ných ve fondu zachován i v dalších le tech, nebo se bude měnit? Fond by měl během příštího roku přejít do systému revolvingového hospodaření, což mimo chodem byla původní, pak však nerealizovaná myšlenka, s níž bylo připravováno jeho založení. Jinými slovy řečeno, fond by napříště už neposky toval přímé nenávratné dotace, ale používal by ná vratné nástroje, především nízkoúročené úvěry, a ručení. Existuje představa, že přímé dotace vzta hující se k bydlení by v omezeném objemu posky tovalo už jenom Ministerstvo pro místní rozvoj. Ovšem tyto dotace by mohly být doplněny právě našimi nízkoúročenými úvěry, čímž by se v pod statě složilo financování státní podpory obcí na vý stavbu nájemních bytů. Zatím pro tento nový me chanismus chybí příslušné nařízení vlády, ale lze očekávat, že v souvislosti s reformou veřejných fi nancí prostředky na investiční dotace budou zřetel ně nižší, než tomu bylo v předchozích letech.
• Některé obce nyní dost trápí, že byla znemožněna přímá finanční spoluúčast budoucích nájemníků při výstavbě je jich nájemních bytů... Nařízení vlády č. 146/2003 Sb. je v podmín kách, které byly nastaveny vůči obcím, skutečně přísnější a vylučuje spoluinvestování. Ale obec si přece může půjčit chybějící peníze formou úvěru. Zároveň je však třeba říci, že dosud dobíhá náš
4
-J MODERNÍ OBEC 9/2003
starší program, v němž ještě letos můžeme poskyt nout dotace na výstavbu obecních bytů na základě žádostí podaných do konce roku 2000, pokud o tom rozhodne Výbor SFRB.
• Může fond podpořit budování technic ké infrastruktury na pozemcích obcí, s nimiž se počítá pro budoucí bytovou výstavbu? Podle zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení na výstavbu infra struktury nemůže me poskytovat žád né dotace. Smíme finančně podpořit jen výstavbu byto vého domu, ale ni koliv budování in frastruktury na pozemku, kde tento dům bude stát. Ci
tovaný zákon však umožňuje poskytnout ručení za úvěry, které si obce vezmou u banky na vý stavbu takové infrastruktury. Bohužel však zatím k tomu chybí prováděcí předpis ve formě nařízení vlády, jímž by byly stanoveny podmínky pro po skytnutí tohoto ručení. Společenská objednávka na takový nástroj však nepochybně existuje a já si dokonce myslím, že ještě více než provádět vlast ní bytovou výstavbu by obce měly vytvářet pod mínky pro ostatní investory. Čili by měly zainvestovávat vhodné pozemky pro bytovou výstavbu, a tak pomáhat soukromým investorům.
• Jaké bývají nejčastější nedostatky v žádostech obcí o dotace či úvěry, na co by si měly dávat zejména pozor?
Opatření SFRB k odstraňování povodňových škod způsobených na bytovém fondu (údaje k 28.7. 2003)
Především by neměly podcenit nutnost dodržo vání zákona o zadávání veřejných zakázek, zejmé na s ohledem na řádný výběr dodavatele. Druhým nejčastějším pochybením obcí bývá nerespektová ní podmínek, podle nichž jim byla dotace poskyt nuta. Chtěl bych však při této příležitosti obcím vzkázat, že už během investice, kterou fond pod poří, poskytujeme obcím metodickou pomoc a ví táme, pokud k nám včas přijdou konzultovat pří padné problémy a nejasnosti. Pracovníci fondu jsou vždy připraveni obcím poradit a je to tak lep ší, než na možnou chybu přijít až při závěrečném vyhodnocení investiční akce a dotaci kvůli ní do datečně snížit či dokonce celou odebrat. Jenom připomínám, že v současné době kvůli různým po chybením ze strany obcí vyžadujeme vrácení při bližně pěti procent objemu poskytnutých dotací.
A) Úvěry na podporu výstavby či koupi rodinného domu, resp. bytu
• Fond pomáhá také obcím, které loni v srpnu zasáhly povodně. Mohou o po moc žádat ještě i nyní?
JUDr. Jan Wagner
Přijato žádostí Zamítnuto žádostí Dosud uzavřených smluv
293 24 82
Celk. objem dosud přiznaných úvěrů
65,352 mil. Kč
B) Úvěry obcím k posílení jejich zvlášt ních fondů na podporu rozvoje bydlení Podaných žádostí 24 (celkový objem 1554 mil. Kč) Dosud uzavřených smluv 16 (535 mil. Kč) Odstoupení od žádosti 2 (0,800 mil. Kč) Zamítnutých žádosti 1 (5 mil. Kč)
C) Dotace k úvěrům na opravy panelových domů Podaných žádostí Uzavřených smluv
2 (celkový objem 2,984 mil. Kč) 2 (2,984 mil. Kč)
Dále SFRB podpořil dotacemi v celkové výši 55,540 mil. Kč výstavbu 160 nájemních bytů v sedmi obcích postižených povodněmi a dota cemi v celkové výši 107,300 mil. Kč výstavbu 171 bytových jednotek v domech s pečovatel skou službou v sedmi obcích, jež tak chtějí řešit bydlení seniorů, kteří přišli o své bydlení. Kro mě toho SFRB nyní přiděluje dotace 0,6 mil. Kč na výstavbu obecních nájemních bytů pro ob čany, kteří v důsledku povodní přišli o bydlení. Pramen: SFRB
Některé nástroje na pomoc obcím a občanům po stiženým povodněmi realizuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Náš fond především poskytuje úvěry na opravy objektů poškozených povodní. Otevřený zůstává i program dotací na výstavbu obecních ná jemních bytů pro občany, kteří v důsledku povodní přišli o střechu nad hlavou. Letos v únoru jsme od Ministerstva pro místní rozvoj převzali žádosti o do tace obcí poškozených loni povodní podané v rámci programu MMR s tím. že jim bude poskytnuta do tace z našeho fondu. Několik smluv o poskytnutí dotace v souladu s nařízením vlády č. 104/2003 Sb. jsme již uzavřeli, příprava dalších smluv je v běhu. Důležité je. aby žádosti obcí dostály zmíněnému na řízení vlády. Podle něho poskytujeme přímé dotace ve výši 600 tisíc korun najeden byt v rámci výstav by obecních nájemních bytů pro občany, kteří v dů sledku povodní přišli o nájemní či vlastnické bydle ní. V tom jsou zahrnuty i případy, kdy na dům byl kvůli jeho narušení povodní vydán demoliční vý měr. A ptáte-li se, zda lze o tuto dotaci žádat ještě ted, pak odpovídám, že to je stále ještě možné a že žádné problémy s vykrytím žádostí finančními pro středky zatím nemáme a že pro tento titul nebylo stanoven ani žádné stop datum.
IVAN RYŠAVÝ FOTO ARCHIV
ModemiObec.cz/ekonomika
EKONOMIKA
V BÍLOVCI SE DAŘÍ RŮZNÝM TYPŮM BYDLENÍ Již poslední byty, jejichž cenu lze hradit formou splátkového kalen dáře po dobu dvaceti let, nabízí občanům města i případným dalším zájemcům bílovecká radnice. V lokalitě Nad koupalištěm bylo zkolau dováno už 49 bytových jednotek v moderních bytových a řadových domech a do konce roku k nim přibude dalších patnáct. adnice města Bílovec na Novojičínsku tímto termínem splní jednu z podmínek Ministerstva pro místní rozvoj pro přijetí státní dotace ve výši 320 tisíc korun na každou z nových bytových jednotek. Jimi ve městě se 7600 obyvateli dobíhá starší státní program podpory výstavby obecních nájemních bytů, v němž ještě byla umožněna přímá finanční spoluúčast budoucích vlastníků. Konkrétně v Bílovci vstupní vklad nájemníků činil v prv ních domech podle velikosti bytu zhruba 120 ti síc až 273 tisíc korun, později se zvýšil na roz mezí od asi 200 tisíc k bezmála půl miliónu korun. Podobně vzrostly i měsíční splátky z pů vodních přibližně tří tisíc až pěti tisíc korun k nynějším až sedmi a půl tisíci.
R
...S VÝHLEDEM NA BESKYDY Byty od 45 do 101 metrů čtverečních jsou však pěkné, s kuchyňskou linkou s vestavěný mi spotřebiči, keramickými obklady i dlažbou. Moderní švih má rovněž architektura samot ných domů a už jen jejich poloha je prostě k ne zaplacení. Z Beskydské ulice se otevírá pře krásný výhled na Beskydy, zatímco předností Slunečné ulice je její situování na jih. Nezane dbatelný není ani fakt, že do centra Bílovce je to coby kamenem dohodil a automobilem se odtud lze dostat do Ostravy nebo Nového Jičí na za dvacet minut. Ačkoliv by se snad zdálo, že o tento typ byd lení v regionu s poměrně vysokou průměrnou mírou nezaměstnanosti (v okrese Nový Jičín k 30. 6. 2003 činila 13.7 %) příliš velký zájem nebude, starostka Bílovce Ing. Sylva Kováčiková konstatuje opak. Připomíná, že do těchto bytů přicházejí mladší, lépe situovaní lidé, kte ří jsou profesně plně vytíženi a nemívají čas na to, aby si stavěli vlastní bydlení. Starostka při pouští. že tato kategorie nájemníků je velice náročná, neboť každý z nich ví, že za dvacet let mu byt připadne, a proto už nyní velmi pečlivě hlídá i sebenepatrnější nedodělky či jiné záva dy v bytě a velmi důsledně trvá na jejich od stranění. S letošním nařízením vlády č. 146/2003 Sb. možnost spoluinvestování ze strany nájemníků v obecní bytové výstavbě padla a také v Bílov ci už napříště v lokalitě Nad koupalištěm budou stavět pouze individuální stavebníci či stavební tmna. která tam vybuduje domy pro soukromé zájemce. Město pro tuto bytovou výstavbu pro dává pozemky, které samo zainvestovalo, za cenu 450 korun za metr čtvereční. Je to sice po někud méně. než kolik činily náklady na vybu dováni infrastruktury, ale nastavená cena je podle starostky v regionu ještě na hranici, za niž by pozemky už nebyly prodejné. ModemiObec.cz/ekonomika
BYTY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Město Bílovec nemá ve svém rozpočtu dostatek finančních prostředků, aby bez podobné pomoci stá tu, jíž se mu dostalo v případě lokality Nad koupa lištěm, a bez dříve možné přímé finanční spoluúčas ti příštích vlastníků bytů nyní zahajovalo další obecní bytovou výstavbu. Ing. Sylva Kováčiková však už zná recept, jak alespoň části zejména mladých rodin napomoci k bydlení. Bílovecká rad nice totiž učinila dobrou zkušenost s výstavbou by tů zvláštního určení v místním domě s pečova telskou službou poblíž centra. Formou nástavby tam bylo s dotací ze Stát ního fondu rozvoje bydle ní postaveno rovných tři cet bytů. zejména 1+kk. ale i čtyři byty 2+kk. Přestárlí obyvatelé města s trvalými zdravotními problémy, které však ne vyžadují hospitalizaci, v nich nalezli důstojné byd lení a podle svých individuálních požadavků i pečo vatelskou službu. Státní fond rozvoje bydlení na vy budování těchto bytů přispívá dotacemi až do výše 50 procent celkových nákladů, a to mj. za podmín ky, že budou nájemní a nájemné v nich bude podlé hat regulaci. Původní byty, jež senioři opustili ve městě, dostaly k obývání právě hlavně mladé rodi ny. které by jinak na vlastní byt patrně nedosáhly. »Je v zájmu města postavit ještě alespoň třicet až padesát dalších těchto bytů,« podotýká starost ka, podle níž nabídka bytů v domě s pečovatel skou službou starým lidem pomáhá ve městě nej spravedlivěji řešit bytovou problematiku. Přesto inženýrka Kováčiková hovoří o dalším úkolu radnice, totiž o nutnosti vytvořit model, jak se postarat o sociálně potřebné samoživitelky ma lých dětí. Ve vedení města se pro ně přemýšlí o zá chytném místu, kde by bylo k dispozici několik levnějších, jednodušeji vybavených bytů. Soudy sice stále ještě zpravidla pro neplatiče vydávají soudní příkaz k vystěhování se zajištěním náhrad ního bydlení, ale i v Bílovci již zaznamenali i pří pad, kdy soud rozhodl o vystěhování neplatící mat ky samoživitelky se třemi malými dětmi bez této možnosti. Úplně poslední štací pak jsou holobyty, v nichž město pro neplatiče udržuje zvláštní režim pro jejich užívání.
PAMATUJÍ I NA OPRAVY Jde však i o zachování stávajícího bytového fondu v Bílovci. Na jeho opravy a modernizaci město od loňského června poskytuje fyzickým
a právnickým osobám na dobu deseti let nízkoúročené úvěry z finančních zdrojů poskytnutých Státním fondem rozvoje bydlení. Podobně, avšak za jiných podmínek, město na tytéž účely posky tuje půjčky z Fondu rozvoje bydlení, který mu poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj. O tuto formu podpory mají podle starostky zájem pře devším občané města - fyzické osoby. Z právnic kých osob zatím jeden milión korun na tyto úče ly obdrželo Bytové družstvo v Bílovci. Celkem tak bylo loni poskytnuto 2,105 miliónu korun, pro letošní rok je naplánována suma tří miliónů. »V průběhu roku bývá na opravy a moderniza ci z těchto zdrojů dostatek peněz,« říká starostka. »Pokud se však přece jen několikrát sešlo více
žádostí, částečně se jednotlivé poskytnuté půjč ky podle možností města krátily. Všechny žá dosti však jsou důsledně prověřovány a musí spl nit požadovaná kritéria. Už to plní funkci určitého výběru žadatelů,® dodává. Město si však vytvořilo i vlastní fond na obno vu fasád v městské památkové zóně. Jde o nená vratnou, nejvýše dvacetitisícovou dotaci z jeho rozpočtu najeden objekt. Radnice již zvažuje, že by těmito půjčkami dotovala i obnovu střech a vý plní otvorů objektů v městské památkové zóně. Té dominuje historické Slezské náměstí, kde by lo nutno zásadně rekonstruovat všechny inženýrské sítě a celou plochu předláždit. Nutná omezení posti hla zejména obchodníky a další podnikatele v cent ru. Také ostamím obyvatelům Bílovce rekonstrukce na několik měsíců přinesla nemálo problémů. »V červnu až zán roku 2000 to na náměstí vypada lo jako na krosovém závodišti a stezky k jednotli vým obchodům byly mezi děrami do země značeny barevnými pásky,® vzpomíná starostka. Ale díky tomu, že vedení města nelenilo ob chodníky i další občany o nutnosti přetavby ná městí osobně přesvědčovat, projevů nelibosti příliš nebylo a lidé ji přijímali s pochopením. Město se dokonce dokázalo dohodnout s majiteli inženýr ských sítí. aby jejich rekonstrukci provedli na vlastní náklady. Dnes je náměstí důstojným cent rem městské památkové rezervace, od něhož se, jak podotýká inženýrka Kováčiková, v Bílovci od víjí většina místních aktivit. IVAN RYŠAVÝ FOTO AUTOR
MODERNÍ OBEC 9/2003 Q
5----
EKONOMIKA
SLUŽBY MÍSTA PARDUBIC ZÍSKALY CERTIFIKÁT KVALITY Města, jejichž technické služby se mohou vykázat certifikátem kvality ISO, se dají u nás zatím spočítat na prstech. Letošního 21. července mezi ně přibyly Pardubice. Akciová společnost Služby města Pardu bic (SmP) ve stoprocentním vlastnictví města získala certifikát podle ISO 9001:2001 na dva ze svých pěti provozů - na nakládání s odpady a na výstavbu a provoz veřejného osvětlení. myšlenkou nechat si kvalitu své práce CO SI OD ISO SLIBUJÍ ověřit certifikátem koketovali v Pardubi Vlastní akt certifikace, za který Služby měs cích už od konce roku 2000. »Důvodem ta Pardubic zaplatily téměř 90 tisíc korun, tvoří nebyl ani tak tlak ze strany odběratelů našich služeb, kteří by ho striktně vyžadovali,« vysvět jen část nákladů celé dlouhodobé přípravy. Naskýtá se tedy otázka, co si služby od získání luje původ myšlenky Ing. Lea Tomková, ředi ISO 9001:2001 slibují. Podle ředitelky Tomko telka společnosti Služby města Pardubic. »Zdávé je to především větší spokojenost občanů lo se nám však, že organizačně a technologicky s poskytovanými službami a zvýšení konkuren máme činnost zvládnutou natolik, že další cesta vpřed vede přímo přes kvalitu. Navíc jsme před pokládali, že význam takového osvědčení kvali ty práce do budoucna poroste nejen ve výrobní sféře, ale i v oblasti komunálních služeb.« Služby města Pardubic nejprve konzultovaly postup s těmi nemnoha podniky technických služeb, které čertifikačním procesem již prošly. Dalším krokem byl výběr certifikační firmy pro požadované činnosti, a také konzultační firmy, která by společnost SmP dokázala provést vše mi úskalími přípravných prací.
S
dem k trvalé recertifikaci si nemůžeme dovolil unáhlená nebo polovičatá řešení podnětů a stíž ností ze strany veřejnosti. ISO 9001:2001 je především našim dobrovolným závazkem, kte rý jsme na sebe vzali ve vlastním zájmu a do kterého jsme investovali také ku prospěchu ob čanů.®
JEŠTĚ JEDNA OTÁZKA Poslední věta paní ředitelky by mohla tvořit závěr celého článku. Ve vzduchu však zůstává ještě jedna otázka. Dva z provozů Služeb města Pardubic jsou certifikovány, ale co zbývající tři. tedy údržba komunikací, péče o zeleň a pietní služby? Ing. Lea Tomková tvrdí, že akciová společ nost ani tyto činnosti nijak nepodceňuje ani ne zanedbává. Pravidla kvality daná normou ISO platí pro celou firmu. Ostatní činnosti vedení zpracuje stejně detailně jako ty certifikované. takže i zbývající provozy nakonec budou praco vat v kvalitě ISO 9001:2001. »Jestli šije necháme certifikovat také formál ně, o tom rozhodnou požadavky našich obchod
PRŮBĚH CERTIFIKAČNÍHO PROCESU Vlastní certifikační proces začal v květnu 2002. Jedním z prvních počinů se stal průzkum veřejného mínění. »Chtěli jsme si ověřit, jak občané vnímají naši práci, s čím jsou nespoko jeni. nebo naopak spokojeni,« říká Lea Tomko vá. »Tento průzkum budeme za rok nebo za dva opakovat, abychom zjistili, jaký posun na stal ve vnímání našich služeb občany.« Prů zkum veřejného mínění také pomohl zaměst nancům služeb vymezit klíčové ukazatele, v nichž se chce firma zlepšit, a na které se pro to musí certifikační proces cíleně zaměřit. Sta novení těchto ekonomických i neekonomic kých ukazatelů bylo totiž dalším postupným krokem. Poté museli vedoucí zaměstnanci fir my projít všechny pracovní postupy, předpisy a vnitropodnikové směrnice a posoudit je ze zorného úhlu požadavků normy ISO. Výsledným dílem, a vlastně nejdůležitějším výstupem certifikačního procesu, je dokumen tace systému jakosti. »V ní jsou v souvislos tech popsány všechny naše činnosti, stanoveny požadavky na kvalitu i odpovědnost konkrét ních pracovníků za její dodržení a za řízení ce lého výrobního procesu,« vysvětluje ředitelka Tomková. »Podle této dokumentace nyní bude naše činnost posuzována při takzvaných recertifikačních auditech. První se uskuteční do konce tohoto roku nebo v lednu roku 2004. Další budou pokračovat až do konce platnosti našeho certifikátu, tedy do poloviny července roku 2006.« ------ 6 □ MODERNÍ OBEC 9/2003
Ředitelka Služeb města Pardubic, a. s., Ing. Lea Tomková převzala certifikát jakosti podle normy ISO 9001:2001. Prvním gratulantem byl primátor města Pardubic Ing. Jiří Střiteský (vlevo). ceschopnosti na trhu komunálních služeb. »Práce pro město činí 55 procent objemu naší činnosti,« vysvětluje. »Zbytek vykonáváme pro cizí subjekty. Zejména zahraniční investoři, kterých v Pardubicích a okolí rychle přibývá, dnes už osvědčení kvality vyžadují a v blízké budoucnosti ho budou požadovat i české firmy. A určitě k tomu dojdou i obce a města, protože přísně kontrolovaná kvalita prací komunálních služeb se nutně projeví i ve spokojenosti jejich obyvatel.® Když ale hovoří Lea Tomková o konkrétním efektu získání osvědčení kvality podle normy ISO pro občany, je opatrnější: »V tom je trochu problém. My nemáme přímou vazbu k obča nům, jakou například mají výrobní podniky ke svým odběratelům. Plníme požadavky města, a ty se nemusí vždycky krýt s požadavky jed notlivých občanů. Jim však náš certifikát po skytuje minimálně jistotu, že se každou jejich připomínkou budeme detailně zabývat. Vzhle
ních partnerů.® říká ředitelka. »Musim však při znat, že jsme rádi, že jsme pro začátek zvolili hospodaření s odpady a veřejné osvětlení. Již v průběhu certifikace se totiž ukázalo, že pro ty to dva provozy je formální certifikace velmi ak tuální.® Zarámované osvědčení na zdi ředitelské kan celáře je sice výsledkem zhruba ročního úsilí, ale přesto ve vztahu k občanům města zůstává jenom prvním krokem. Jak úspěšné budou ty další, to ukáže až příští průzkum veřejného mínění. »Obraz firmy jako je ta naše v očích veřej nosti se nedá změnil ze dne na den,® připouští ředitelka Služeb města Pardubic, a. s., Ing. Lea Tomková. A dodává: »Je to záležitost tak dvou. tří let. Přesto o tom. že již v příštím průzkumu zaznamenáme znatelný posun k lepšímu, vůbec nepochybuji.® JAROSLAV JONÁŠ FOTO EVŽEN BÁCHOR
ModerniObcc.cz/ekonomika'
EKONOMIKA
JAK OBCE VYUŽÍVAJÍ SVŮJ MAJETEK Ve vyspělých zemích věnují obce podnikání se svým majetkem vel kou pozornost, neboť z hospodaření s majetkem (z podnikáni") plynou samosprávám významné příjmy do jejich rozpočtů. Z dlouhodobého hlediska jsou tyto příjmy poměrně stabilní, zejména orientují-li se ob ce více na dlouhodobý pronájem majetku než na bezprostřední pro dej majetku, zvláště nemovitého. informace o příslušných obcích (a městech) a strategii rozhodování obce při podni uvádí tab. 1. kání s obecním majetkem, zejména s půdou, má vliv řada faktorii. Je to pa PŘÍJMY trné i z našeho průzkumu velikosti majetku a jeho výnosnosti pro obecní rozpočet v 10 růz Při analýze hospodaření jsme sledovali ně velkých obcích bývalého okresu Pelhřimov tyto druhy majetku: pozemkový fond, byto za léta 1999, 2000 a 2001. Jako výchozí mate vý fond a finanční majetek (vlastněné akcie riály jsme využili výkazy o plnění rozpočtu aj.). a rozvahy. Příjmy z pozemkového fondu - přehled Obce jsme rozdělili do čtyř skupin. V první dosahovaných příjmů u jednotlivých obcí uvá byly obce s počtem obyvatel 201 - 300, v dru dí tab. 2. Z uvedených hodnot je patrné, že v přepočtu na jednoho obyvatele pozemkový hé s počtem obyvatel 301 - 1500, ve třetí s po fond neposkytuje příliš vysoké příjmy ve srov čtem obyvatel 1501 - 5000 a v poslední s po nání s příjmy z ostatních druhů majetku. Nejčtem obyvatel 5001 - 10 000. Základní
N
ZÁKLADNÍ INFORMACE O SLEDOVANÝCH OBCÍCH
Tab. i
Skupina
Obec
1.
č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 6.7 č. 8 č. 9 č. 10
II. III.
IV.
Tab. 2
Skupina I. II. III.
IV.
Obec č. 1 č.2 č.3 č.4 č. 5 č.6 č.7 č.8 č.9 č. 10
Obec
I. II.
č. 1 č.2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č.7 č.8 č. 9 č. 10
IV.
Počet obecních bytů 1 3 3 15 64 108 91 63 850 572
Katastrální výměra (v ha) 1 040 3 208 3 520 3 657 5 741 4 440 3 153 3 584 5 150 9 528
PŘÍJMY Z POZEMKOVÉHO FONDU (v Kč)
Skupina
III.
Velikostní kategorie obce 1 (201 - 300) 2 (301 - 1500) 2 3(1501 - 5000) 3 3 3 3 4(5001 - 10000) 4
Počet obyvatel 247 852 1 194 1 858 2 762 3 067 4 235 5 273 10 979 16 688
1999
2000 -
1 1 3 4
236 595,00 504 147,10 274 078,00 19 436,50 879 986,70 191 658,50 028 515,40 546 885,20 649 267,20
1
2 1 7 4
1999 6 25 628 1 540 1 201 3 759
2000
315,30 846,00 612,00 035,00 258,10 228,40
3 3
-
1 447 163,00 13 153 974,10 15 21 399 029,00 23
ModerniObec.cz/ekonoinika
5 000 45 463,00 855 442,00 346 574,00 545 754,00 510 326,00 950 660,00 344 575,00 169 076,30 501 417,80
4 834,00 949 778,00 170 625,00 24 030,00 708 445,50 409 274,00 154 000,00 927 025,00 927 994,60 988 591,60
2001
Průměr
42 776,00 1 289 552,00 120 692,00 432 106,40 2 600 284,00 4 348 364,10 3 224 264,00 10183 620,90 5 203 238,40
1
1 2 1 6 4
5 000 108 278,00 216 380,40 247 114,70 332 432,30 330 198,90 830 227,50 865 784,80 966 527,50 784 641,10
Průměr
2001
443 18 973 2 310 6 881
800,00 282,00 242,50 029,60 381,60
2 4
-
125 100,00 11 168 428,80 27 796 829,00
13 24
5 473 272 845 406 683 154 833 416 394
574,70 141,30 506,30 769,20 577,70 294,70 000,00 096,00 799,10 816,50
Průměr na 1 obyv. 20,2 127,10 1 018,70 133,00 120,40 433,70 668,30 353,80 417,50 435,80
Průměr na 1 obyv. 22,60 555,30 228,20 455,20 871,30 1 527,00 36,40 158,00 804,00 2 222,00
vyšší příjmy vykazovala obec č. 2 (s počtem obyvatel 194): I 018,70 Kč na 1 obyvatele, nejnižší příjmy vykazovala obec č. 1 (s počtem obyvatel 247): 20,20 Kč. Příjmy z bytového fondu - přehled o výši dosahovaných příjmů z bytového fondu uvádí tab. 3. Příjmy z finančního majetku - fixní fi nanční majetek sledovaných obcí tvořily ně které cenné papíry. Celkové příjmy z finanční ho majetku sledovaných obcí uvádí tab. 4. Z údajů je vidět, že nejvyšší příjmy z finanční ho majetku dosahovala obec č. 2 (s počtem obyvatel 852): 1 750,70 Kč. Způsobil to ma sivní prodej akcií. Nejnižší příjmy v přepočtu na jednoho obyvatele vykazovala obec č. 7 (s počtem obyvatel 4235): 99,00 Kč. CELKOVÉ PŘÍJMY ZE SLEDOVANÉHO MAJETKU
Nejvyšší příjmy na jednoho obyvatele dosa hovala obec č. 9 s počtem obyvatel 10 979. Je to obec, která je v počtu obyvatel na 2. místě. Obec č. 10, která má nejvyšší počet obyvatel, je v pořadí velikosti příjmu na hlavu až na místě sedmém. Neplatí tedy vždy, že čím více obyva tel, tím větší příjmy (v přepočtu na hlavu). Prv ní místo s nejnižšími příjmy obsadila obec č. 1 s nejnižším počtem obyvatel: 256,60 Kč/obyv. Obecně se dá říci, že nejmenší obce se snaží zachovat si své pozemky a byty a naopak prodá vají akcie. Nechávají si pouze několik akcií na příklad společností energetických, plynáren ských apod. Střední obce prodávají pozemky, byty a rovněž si ponechávají pouze málo akcií. Obce z vyšších skupin se zbavují pozemků, byty neprodávají, protože placené nájemné je dobrým příjmem a akcie také prodávají (např. obec č. 10 nevlastní ke konci roku 2002 žádné akcie). VÝDAJE Obec č. 1 (247 obyvatel) - výdaje na po zemkový fond jsou v prvním sledovaném roce nulové, pak se postupně zvyšují, což je charak teristické pro takto malou obec (např. nákup pozemků). Výdaje na bytový fond v letech 1999 - 2001 jsou nulové. Znamená to tedy, že obec neprováděla žádné opravy a nestavěla by ty. Výdaje na finanční majetek klesají. Obec č. 2 (852 obyvatel) - rozdíly ve výda jích jsou pouze u pozemků, kdy došlo k jejich nákupu v roce 1999 (opět charakteristické pro menší obec) a u bytového fondu, kde ve sledo vaném období výdaje klesají. Výdaje na finanč ní majetek jsou konstantní, v posledním roce jsou nulové. Obec č. 3 (1194 obyvatel) - výdaje na byto vý fond jsou nulové, na finanční majetek se té měř nemění a na pozemky se zvyšují v posled ním roce kvůli nákupu pozemků na plánovanou elektrárnu, která vyrábí elektřinu spalováním biomasy. Obec č. 4 (1858 obyvatel) - výdaje jsou srovnatelné, ovšem v roce 2001 se staví nové byty, proto se výdaje na bytový fond vyšplhaly až na sedm miliónů korun. MODERNÍ OBEC 9/2003 -i 7----
EKONOMIKA PŘÍJMY
Tab. 4
Skupina i. II. ni.
IV.
Obec č. 1 Č.2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10
Z
FINANČNÍHO MAJETKU 2000
1999 34 4 309 82 141 540 1 115 473 1 359 3 124 2 431
731,60 706,30 857,80 497,50 255,10 011,80 446,90 353,10 720,70 160,20
1 1 8 2
71 98 70 530 761 227 154 451 689 043
928,80 308,70 737,60 885,10 859,90 235,90 000,00 287,80 907,90 852,60
(v Kč)
2001
Průměr
67 298,50 66 860,60 230 731,80 210 817,00 821 704,10 721 018,50 630 209,30 2 379 799,80 8 414 875,70 6 865 431,80
57 986,30 1 491 625,20 128 109,10 294 399,90 707 939,70 1 021 088,70 419 218,70 1 730 146,90 6 743 168,10 3 780 148,20
Průměr na 1 obyv. 234,80 1 750,70 107,30 158,40 256,30 333,00 99,00 328,10 404,10 344,30
nulové hodnoty, se uskutečnila v roce 1998 kompletní rekonstrukce bytů a proto nejsou ve sledovaných letech žádné výdaje. U ostat ních obcí jsme zaznamenali různé hodnoty, kte ré signalizují jen drobné opravy či rekonstrukce nebo nové výstavby. Nedá se obecně říci, že např. třetí velikostní skupina se snaží prodá vat byty narozdíl od jiné. Výdaje na finanční majetek klesají, obce prodávají akcie, místo aby je kupovaly. Zazna menané výdaje plynou tedy ze splácení úroků, platby za vedení účtu a operace s účtem. Všechny obce se snaží prodávat akcie.
SALDA SALDA CELÉHO ROZPOČTU OBCÍ (v Kč)
rab. 5
Skupina
Obec
1.
č. 1 č.2 č. 3 č. 4 č. 5 č, 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10
II. III.
IV. _________________
1999 918 142,10 535 715,8 0 704 353,70 12 699 718,70 6 126 663,50 9 633 479,80 8 669 402,20 13 744 231,50 60 960 561,20 25 741 423,00
2000
1 -1 -5 -7 -2 5 15 -5
120 570 792 731 855 659 279 292 529 947
Obec č. 5 (2762 obyvatel) Výdaje se na konci období zvyšují u pozem kového fondu (také dochází k nákupu pozemků jako u ostatních menších obcí), u bytového fon du z důvodu staveb a oprav a naopak se snižují u finančního majetku. Obec č. 6 (3 067 obyvatel) - výdaje se v ma lé míře zvětšují v posledním roce u pozemkové ho fondu, u bytového fondu jsou v tomtéž roce nulové a u finančního majetku také klesají. Obec č. 7 (4235 obyvatel) - výdaje na po zemky a finanční majetek se snižují, na bytový fond jsou nulové. Obec č. 8 (5273 obyvatel) - opět se zvyšují výdaje na pozemky, které jsou zakoupeny kvůli výstavbě nového pečovatelského domu, což má také vliv na zvýšení výdajů na bytový fond. Změny ve výdajích u finančního majetku jsou patrné v roce 1999, kdy obec nakoupila akcie. Obec č. 9 (10 979 obyvatel) - výdaje na by tový fond vznikají výstavbou nových bytů a zvýšené výdaje na pozemky souvisí s náku pem vhodných pozemků pro tuto výstavbu. Vý daje na finanční majetek se nezměnily. Obec č. 10 (10 688 obyvatel) - výdaje na pozemkový fond mají klesající tendenci, zvyšu jí se v roce 2001 u bytového fondu z důvodu výstavby nových bytů a v témže roce jsou u fi nančního majetku nulové. Výdaje na pozemkový fond - dosahují v přepočtu na jednoho obyvatele a ve srovnání s výdaji z ostatních složek obecního majetku nejvyšších hodnot. Proto se snaží větší obce po stupně prodávat své pozemky. Nejvyšší výdaje v přepočtu na obyvatele má obec č. 4 (s počtem obyvatel 1858): 315 Kč a nejmenší obec č. 1 (počet obyvatel 247): 19.20 Kč. Výdaje na bytový fond - z našeho průzku mu vyplynulo, že nejvyšší výdaje mají obce na bytový fond. Konečná výnosnost je malá nebo i ztrátová. Nejvyšší výdaje vykazovala obec č. 2 (s počtem obyvatel 852): 1677.40 Kč na obyvatele. Nulové výdaje vykazují obce č. 1
-----8 -i MODERNÍ OBEC 9/2003
496,50 621,10 268,60 603,40 282,30 082,10 898,20 866,80 344,00 554,90
2001 -2 606 - 866 - 16 601 -6 899 - 1 659 -413 - 6 437 - 798 - 57 849 3 807
589,10 294,20 953,50 551,20 336,20 551,70 830,50 475,00 064,30 248,30
Průměr -522 80 -4 701 1 356 -462 520 -16 6 079 6 213 7 867
650,10 014,20 777,10 188,10 651,70 282,00 108,80 541,10 613,60 038,80
(počet obyvatel 247), obec č. 3 (počet obyvatel 1194) a obec č. 6 (počet obyvatel 2762). Výdaje na finanční majetek - z provedené analýzy vyplynulo, že výdaje na finanční maje tek jsou ve srovnání s výdaji na ostatní složky majetku obcí nejnižší. Přispívá k tomu hlavně prodej dosud vlastněných akcií. Nejvyšší výda je vykazovala obec č. 8 (5273 obyvatel): 249,40 Kč a nejnižší obec č. 4 (s počtem obyva tel 1858): 7.30 Kč.
CELKOVÉ VÝDAJE NA SLEDOVANÝ MAJETEK Průměr celkových výdajů či průměr na jed noho obyvatele je pouze zčásti, stejně jako u příjmů, závislý na počtu obyvatel. Obec č. 4 je na 10. místě, což znamená, že má největší vý daje v přepočtu na jednoho obyvatele. U této konkrétní obce to ale způsobila výstavba no vých bytů v roce 2001 v hodnotě více než 7 mi liónů korun. Z tohoto důvodu se zvýší celkové výdaje, jejich průměr a také průměr na osobu, a to bez ohledu na to. jaký má tato obec počet obyvatel. U ostatních obcí by se dalo říci. že ve likost výdajů odpovídá velikostní skupině, tzn. výdaje třetí skupiny jsou na osobu menší než u čtvrté skupiny. Na první místo (s nejmenšími výdaji na jednoho obyvatele) se dostala obec č. 2, která měla skutečně nízké výdaje s porov náním jejích 852 obyvatel. Snižují se výdaje na pozemkový fond. neboť obce se snaží prodávat své pozemky. Pokud se objeví zvýšené výdaje, je to z důvodu nákupu pozemků např. na nějakou investici. U výdajů na bytový fond se často objevuje nulová hodnota, u tří obcí jsou nulové hodnoty ve všech třech sledovaných letech (obec č. 1. obec č. 3, obec a obec č. 7). U obce č. I je nulo vá hodnota logická, neboť vlastní jeden byt a nemá tudíž žádné výdaje. Obec č. 3 neinve stovala žádné prostředky do přestavby, úprav či nových staveb bytů. 1) třetí obce. která má
Vysvětlení věnujeme pouze minusovému saldu, plusové znamená vyšší příjmy než výda je, ale u minusových se pokusíme zachytit dů vod této hodnoty. Obec č. 1 má v průměru ztrátu z pozemko vého fondu z důvodu nákupu pozemků. U by tového fondu má plusové saldo, měla nulové výdaje a určité příjmy. U finančního majetku má saldo opět plusové, je to způsobeno vyššími příjmy (prodej akcií) a malými výdaji. Obec č. 2 má u pozemkového fondu a finanč ního majetku plusové saldo. Minusové saldo u bytového fondu je způsobeno daleko větší hod notou výdajů. Obec opravovala byty a jelikož neprodávala byty. příjmy měla pouze z nájmů. Obec č. 3 má plusové saldo u pozemkového fondu a bytového fondu. Obec č. 4 má plusové saldo pouze u finanč ního majetku. Minusové saldo u bytového fon du je způsobeno výstavbou nových bytů v roce 2001 a s tím souvisí minusové saldo u pozem kového fondu, obec musela zakoupit pozemky na tuto stavbu. Obce č. 5, 6 a 7 mají všechna salda plusová. Obec č. 8 - minusové saldo se vyskytuje u bytového fondu, kdy došlo v průběhu let k vystavění pečovatelského domu, a to přineslo zvýšené výdaje. Obec č. 9 - minusové saldo u bytového fon du je způsobeno výstavbou nových bytů, u po zemkového fondu se to neprojevilo, jelikož obec stavěla na vlastních pozemcích. Obec č. 10- všechna salda jsou plusová. Pokud má obec salda plusová, tzn. zisk. spl nila rozpočet lépe než bylo naplánováno nebo se vyskytly neočekávané příjmy. Pokud má obec minusové saldo. tzn. ztrátu, přesáhla roz počtované množství peněz nebo se naskytly ne očekávané výdaje.
ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA Z hlediska výnosnosti jednotlivých složek majetku obcí vyplývají tyto základní závěry: ■ u pozemků jsou vysoké výnosy, pokud je možno je zhodnotit jako pozemky stavební. ■ u zemědělských pozemků jsou výnosy nízké. ■ u budov jsou výnosy nízké, nebo pokud převažuje v této položce bytový fond. je hospo daření i ztrátové, ■ u finančního majetku byly příznivé výsled ky hospodaření jen díky tomu, že obce odpro dávaly různé akcie a nechávaly si jen akcie, které byly výnosné. JAROSLAV PILNÝ, Ustav ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Univerzity Pardubice
ModerniObcc.cz/ekonomika
PIONEER
Silný a zkušený partner pr u Na českém trhu finančních služeb vzni ká nové a silné partnerství. Čtyři společ nosti - ŽB Trust, Investiční společnost, a. s., ŽB Asset Management, a.s., Pio neer česká investiční společnost, a. s., a Pioneer česká finanční společnost, s.r.o - se sloučí. Nově vytvořená spo lečnost bude součástí globální skupiny Pioneer Investments, která celosvětově spravuje více než 112 miliard EUR. Manažerským vedením fúze byl pověřen Roman Pospíšil, který od března tohoto roku působí ve funkci generálního ředi tele Pioneer česká investiční společ nost, a.s. Zajímali jsme se o podrobnos ti týkající se nové společnosti.
Investments'
proto, že je příliš riskantní, druhé pak proto, že rezignuje na potenciál výnosů. Municipalitě tak jde nejen o užitek pro obec, ale také o politickou stabilitu. Tyto dva faktory jsou v investičních potřebách municipalit nerozlučně spojeny. Nová společnost bude mít k dispozici metody, které představitelům obcí a měst pomo hou ošetřit oba tyto faktory. Naše postu py by měly snížením politického rizika uvolnit starostům ruce pro maximalizaci užitku z investice.
Co přinese sloučení 7 Nová společnost svou komplexní nabíd kou kvalitních produktů přispěje ke zvý šení konkurenčního tlaku na trhu. Příno sem bude i spojení globálního potenciá lu skupiny Pioneer Investments s místní tradicí společností Živnostenské banky. Vznikne silná a zkušená společnost, která nabídne individuálním i institucio nálním investorům ucelenou škálu pro duktů a specifických služeb. Čím se bude nabídka nové společnosti vyznačovat? Společnost nabídne českým a sloven ským klientům fondové produkty a služ by pro všechny životní situace. Její na bídka bude koncipována tak, aby oslovi la i náročné klienty, a to jak individuální, tak institucionální. Součástí nabídky bu de také správa individuálních portfolií. Nová společnost by se měla výrazně specializovat. Nepůjde nám pouze a jen o prodej fondů, ale také o poskytování komplexní poradenské služby. Ctižádos tí společnosti je vytvořit rodinu klientů, 0 jejichž investiční potřeby bude dlouho době pečovat k jejich spokojenosti. Budete nabízet nové služby 1 municipalitám? Městům a obcím nabídneme služby, kte ré budou převyšovat obvyklý standard. Municipality jsou speciálními klienty, u nichž je vedle běžných investičních ri zik potřeba brát v úvahu i rizika politická. V praxi může opozice kritizovat vlastně jakékoliv investiční řešení - jedno třeba
Dojde ke spojení některých fondů, např. Pioneer Trustu, s některým z fondů ŽB Trust, Investiční společ nost, a.s.? -
Fondy společností, jež budou slučovány, se doplňují. O jejich slučování neuvažu jeme. Naopak plánujeme doplnění stá vající nabídky o zahraniční fondy denominované v české koruně. Pioneer čes ká investiční společnost, a.s., v součas né době umožňuje klientům restruktura lizaci portfolia, která se skládá z auto matizovaného testu finančních potřeb a stanovení investičního profilu klienta. Pokud budou výsledky této analýzy na značovat potřebu restrukturalizace, pak klientům nabízíme možnost bezplatného přestupu do jiných fondů skupiny Pione er Investments. Pokud jde o municipali ty, pak finanční poradci mohou zpro středkovat návštěvu našich odborníků, kteří jim poskytnou potřebné informace. Budou v produktové nabídce nějaká překvapení?
Roman Pospíšil, generální ředitel Pioneer česká investiční společnost, a.s.
Bude nová společnost spolupracovat s finančními poradci? Ano. Budeme i nadále klást důraz na znalostní profesionalizaci a etiku prode je. Chceme, aby finanční poradci spolu pracující s Pioneer Investments patřili k těm nejlepším. Tento úkol řadím mezi své osobní priority. Jednak vím, že čes ký trh o takovýto přístup stojí, jednak vy hovuje mému osobnímu pojetí finanční ho poradenství. Co máte konkrétně na mysli, když hovoříte o etice prodeje? Klienti mají právo na úplnou a srozumi telnou informaci o produktu. Jen porad ce vybavený profesionálními znalostmi je schopen informovat o produktu úplně a srozumitelně. Klient má právo na co nejpřesnější identifikaci skutečné inves tiční potřeby, která musí zohledňovat je ho investiční cíle, ale také jeho toleranci na riziko. Zodpovědné doporučení fon du či skupiny fondů pak vyžaduje soulad mezi zvoleným portfoliem a klientovou povahou. Opak by byl prohřeškem proti etickým standardům prodeje.
Bude to standardní nabídka silné mezi národní společnosti. Klienti v ní najdou několik produktů, které vedou globální segmenty, a dále pak produkty denominované v koruně, které budou nabízet obecně respektovanou kvalitu. Postupně budeme přicházet s dalšími produkty, ale nyní je třeba dokončit fúzi. Jak se bude nová společnost jmenovat? Přesný název v tuto chvíli ještě není de finitivní, ale je podstatné vědět, že Pio neer Investments je globální značka, kte rou přímo či prostřednictvím bank znají miliony klientů v různých částech světa. Jaký je časový scénář vzniku nové společnosti? Nestavíme na zelené louce. Slučuje se několik zavedených společností. Jde o nesmírně komplikovaný proces s množstvím složitých kroků, o nichž je nejprve třeba informovat klienty a řešit je tak, aby je nezatěžovaly. Nová spo lečnost bude vznikat postupně a plně funkční by měla být během příštího roku. Pioneer česká investiční společnost, a.s. /KOMERČNÍ PREZENTACE/
JžjjUdjuí uiiJjlilý jízujdu/iL íusiíiuj /usy y/s jjiuzijjjyJjyusj
EKONOMIKA
SEDMÍ FÓRUM KRAJŮ, MÍST A OBCÍ Sedmé fórum krajů, měst a obcí, které bude 25. září v Pražském veletržním areálu v Praze - Letňanech, je součástí doprovodné ho programu 14. mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH 2003, probíhajícího ve dnech 23. 27. září. órum je věnováno možnostem čerpání fi nančních prostředků pro kraje, města a obce ze strukturálních fondů Evropské unie, včetně prezentování konkrétních zkuše ností z oblasti financování komunálních pro jektů se zapojením soukromého sektoru. Jeho mediálním partnerem je Moderní obec. Program semináře, který je určen pracovní kům stavebních odborů a správy finančních prostředků krajů, měst a obcí, je následující:
F
□ 14 hod. Úvodní část ■ Fondy EU a možnosti jejich využití Mgr. Pavel Němec, ministr pro místní rozvoj ■ Investiční program Evropské investiční banky - Stephen Richards, Evropská investiční banka ■ Státní finanční podpora bydlení, JUDr. Jan Wagner, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení ■ Bytová politika Ministerstva pro místní rozvoj, RNDr. Jiří Klíma, ředitel odboru pod pory bydlení Ministerstva pro místní rozvoj
□ 14.45 hod. Finance v komunální sféře Projekty PPP (Public Private Partnership) ja ko dlouhodobý vztah mezi veřejnou správou a soukromým sektorem a další zdroje financí ■ PPP a zkušenosti z Velké Británie - Karen Stanton, obchodní rada Britského velvyslanec tví v ČR V tomto bloku dále vystoupí: Ing. Hana Chlebná, náměstkyně generálního ředitele agentury Czechlnvest, Ing. Kateřina Helikarová z Ministerstva financí, Ing. Vladimír Bílý, CSc., ředitel společnosti Gleeds ČR a další
□ 16.15 hod. Zkušenosti krajů, měst a obcí s financováním projektů Vícezdrojové financování investic ■ Spolupráce Českomoravské záruční a roz vojové banky s kraji - Jihočeský, Jihomorav ský, Zlínský -as Hospodářskou komorou V tomto bloku představí zkušenosti svých měst náměstek primátora Zlína Martin Janečka a náměstek hejtmana Ústeckého kraje Ing. Pa vel Tošovský (jeho příspěvek přinášíme na straně 12 našeho časopisu - pozn. redakce). Po každé přednášce bude příležitost pro dota zy účastníků semináře. Další otázky přednášející zodpoví také následně prostřednictvím emailů. Podobná pracovní setkání připravuje ABF, a. s., ještě v průběhu letošního října a listopadu v Ústí nad Labem, Ostravě a Zlíně. Bližší informace na www.abf.cz
- ec 10
□ MODERNÍ OBEC 9/2003
VE VZTAZÍCH S KLIENTY NIC NEPONECHÁVÁME NÁHODĚ
Vedle špičkové kvality pálených střešních krytin se společnost TONDACH ČR snaží poskytnout odborníkům jako přidanou hodnotu dostatek informací. Proto zpracovala dlouhodobý program předávání informací pro odbornou veřejnost. okrývání střechy má totiž svá specifika, správná pokládka není snadnou záležitostí a k položení např. »volského oka« či »vy kládaného úžlabí« výuční list nestačí. »U našeho produktu dvojnásob platí, že sebekvalitnější taška neznamená, že střecha bude dobrá. Celkový výsle dek závisí i na jejím provedení,« vysvětluje ředitel společnosti TONDACH ČR Vojtěch Stokláska.
P
který se vývojem pálených tašek zabývá již od ro ku 1958 a během své praxe se v oboru setkal i s ne kvalitními výrobky. Není divu, že si velmi zakládá na kvalitě produkce i způsobu proškolení lidí. Po absolvování tříletého cyklu jsou odborníci dobře připraveni a systém TONDACH ovládají. V době renesanci přírodních materiálů tak pomáhá firma zajistit fundované odborníky tradičního ře mesla.
KOMPLEXNÍ STŘEŠNÍ SYSTÉM »Klasické materiály, mezi něž pálená hlína pat ří, mají dlouholetou tradici. Nechci říkat tisíciletou historii, ale taková je skutečnost,® uvádí Vojtěch Stokláska. »V dávné historii lidé tyto materiály používali proto, že se z nich nejen dobře stavělo, ale také příjemně žilo a bydlelo. Už na stavbu ba bylonské věže byly použity glazované cihly. »Pá lený střep® má mimořádné vlastnosti z hlediska akumulace a izolačních schopnosti - vytváří příz nivé mikroklima v budově,® doplňuje ředitel. Pálená střešní krytina skutečně patří mezi nej používanější způsob ochrany budov a její vývoj je starý přibližně dvě tisíciletí. Střecha je nejnamáha
vější částí stavby - vystavena povětrnostním vli vům musí stoprocentně plnit svoji funkci. »V souladu s měnícím se stylem bydlení a vyu žívání domů se měnila i střecha. Dříve byl v deva desáti procentech případů půdní prostor volný a dostatečně od větráváný, krytina nebyla v takové míře namáhána jako nyní, kdy nastoupil jiný trend. Došlo ke změně systému stavění a využívání půd ních prostor a dnes se více než devadesát procent půdního prostoru využívá k bydlení. A tomu musí odpovídat způsob realizace střech. Pro splnění těchto nároků byl vypracován komplexní střešní systém TONDACH.
VYUŽITÍ PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ Ti, kteří v polovině minulého století pohlíželi skepticky na pokračování výroby pálených střeš ních krytin a cihel, se naštěstí mýlili. V současné době renesanci zažívají i jiné přírodní materiály dřevo a kámen, jejichž produkce stoupá. »Odpovědností každé firmy je vztah k okolí a k přírodě,® potvrzuje tento trend Vojtěch Stokláska. »Vyrábíme z ryze přírodního materiálu, barevná úprava hliněných tašek je tisíciletí známý přírodní proces bez použití jakýchkoliv chemikálií. Náš první slo gan »Vzduch, země, oheň - příroda, která tvoří® nejvýstižněji vyjadřuje vztah naší firmy k příro dě,® dodává ředitel. Ne vždy však byly doby natolik příznivé, aby se produkce ve stavebnictví zvýšila ročně až o 5 % - jak se to daří firmě v současné době. Její ře ditel vidí velice příznivě perspektivu použití pá lených tašek do budoucna. Je přesvědčen, že ModerniObec.cz/ekimomika
EKONOMIKA
Společnost TONDACH ČR je součástí mezinárodního koncernu. V ČR dis ponuje pěti strategickými výrobními závody. Kromě původních Hranic na Moravě, Šlapanic a Jirčan se pálené tašky vyrábí i ve Stodu a Bližejově. Ročně firma vyprodukuje na 90 milió nů kusů pálených tašek, celý koncern denně milión. Společnost úzce spolu pracuje s Cechem pokrývačů, klempí řů a tesařů. Organizuje soutěže učňů, pořádá pravidelná školení pokrývačů i Dny TONDACH v regionech. Prezen tuje se také na stavebních veletrzích IBF, FOR ARCH, Střechy. "Zbarvení tašek docilujeme přírodními procesy bez chemických přísad. Tyto barevné pálené tašky jsou stálobarevné, na rozdíl od barvených tašek z jiných materiálů, které vždy za určitý čas ztrácejí svoji původní barevnost. Velmi krásné jsou však i přírodní, režné tašky. I když je střešní taška přiro zená. bez jakékoliv povrchové úpravy, je velmi kvalitní.® vysvětluje ředitel. ModerniObec.cz/ekonomika
Mám rád TONDACH
TRADICE, ZKUŠENOSTI, ZNALOSTI... TONDACH je ve skutečnosti složeninou dvou slov - TON (surovina a hlína) a DACH (střecha). Název, kterým se nyní označuje celý koncem, vzni kl v České republice. Nyní se jím označují i ostatní závody v Rakousku. Maďarsku, Slovensku. Slovin sku, Chorvatsku a Makedonii. "Řízení firmy probí há na národní úrovni a TONDACH ČR je se svými pěti závody největším uskupením koncernu,® vy světluje ředitel české společnosti. "Spolupráce mezi všemi závody celé firmy je produktivní a vstřícná, pro klienta prakticky znamená možnost zajištění do dávky z kteréhokoliv závodu kterékoliv země kon cernu. Velmi dobrá je i spolupráce v oblasti vývoje nových výrobků, musíme umět dodat téměř vše, bez jakýchkoliv bariér. Firma se cíleně rozšiřuje a určitě nepřišel čas tento vývoj utlumit, naopak. Výhodou uskupení koncernu je tradice, zkušenosti, odborné znalosti pracovníků, investiční potenciál, flexibilnost, lepší řízení s nižšími náklady a tyto přednosti je potřeba využívat.® pokračuje ředitel.
NEJCENNĚJŠÍ JE KVALITNÍ PRÁCE K dodržení kvality je nutná nejen moderní tech nologie a kvalitní surovina, ale především kvalitně odvedená práce. Ve vztazích s klienty firma nic ne ponechává náhodě: "Snažíme se udržovat zpětnou vazbu s našimi odběrateli - máme zpracovanou da tabázi pokrývačských firem, sledujeme obchodní vývoj našich partnerů, máme přehled o jejich odbě rech. Víme. kde se naše výrobky nejvíce využívají a kde jsou zatím „bílá místa”,« prozrazuje Vojtěch Stokláska. A pokračuje: »Bez těchto znalostí by se obchodní politika nedala dělat. Podporujeme zá kaznický servis pro naše klienty - pokud např. při jde klient s představou střechy, bezplatně mu zpra cujeme návrh i s oceněním variant. Zásadou naší práce je vstřícnost a zodpovědnost - poskytujeme slevy na výměnu původní (třeba i nekvalitní) kryti ny za krytinu z pálených tašek. Vážíme si podnětů a připomínek našich klientů. Ty nikdy „nekončí v koši”,® dodává s úsměvem ředitel Stokláska. -js-
protože mám rád barevnost přírody! Pravé pálené tašky TONDACH budete mít ještě raději. TONDACH vám díky engobám a glazurám nabízí pálené střešní tašky v jakékoli barvě. Engoba vzniká natavením přírodních jílů s přírodními oxidy železa na povrch tašky. Glazura je nejvyšším stupněm zušlechtění přírodní pálené tašky, která navíc dodá vaší střeše i trvalý lesk.
TONDACH Česká republika s.r.o.
Bělotínská cesta, 753 18 Hranice infolinka 800 134 134 www.tondach.cz
TONDACH f STŘECHA DĚLÁ DŮM
ILUSTRAČNÍ FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 9/2003 J
11
MO-01511/B
z cihel a »pálených střepů« se bude stavět i za padesát let. Perspektivu pálené střešní krytiny potvrzuje i fakt. že sama firma investovala do modernizace výrobního procesu více než 4 mili ardy korun. Zvýšené nároky trhu si vyžádaly ná kup nejnovějších technologií, zajišťujících vyso kou kvalitu na úrovni vyspělých evropských zemí. »Naše výrobky jsou systematicky kontro lovány podle evropských norem stejně jako v Německu, ve Francii apod. Použití dnešních pálených tašek není omezeno nadmořskými výš kami. Zatímco dříve se testovaly na 25 zmrazovacích cyklů, dnes na 150 cyklů,« uvádí Vojtěch Stokláska. Mezi významné odběratele výrobků firmy patří vedle obchodních organizací také obecní úřady, zdravotnická střediska, školy a další subjekty. Ve vztahu k nim uplatňuje firma specifický přístup. Díky rozsáhlému sortimentu výrobků i vzájemné spolupráci závodů mezinárodního koncernu může uspokojit skutečně každého. »Existuje propastný rozdíl mezi nabídkou před 12-15 lety, kdy na tr hu byl dostupný jeden typ tašky a jeden typ hřebe náče a současnou nabídkou,® říká Vojtěch Stoklás ka. Společnost vyrábí a dodává zhruba 15 druhů krytiny v řadě barevných odstínů.
Naše nabídka systému je komplexní a obsahuje všechny potřebné prvky. Zahr nuje tašky okrajové, větrací, podhřebenové, hřebenáče, dále všechny keramické funkční prvky (ukončovací, rozdělovači, nástavce atd.). Součástí rozsáhlého sorti mentu jsou také nekeramické doplňkové prvky. Systém TONDACH TUNING pro dosažení komplexnosti nabídky obsahuje i těsnicí pásy, držáky satelitních antén, po jistné hydroizolace, lepidla a jiné příslu šenství. Společnost tedy nabízí ucelený střešní systém tak, aby střecha plnila veš keré nároky, a to jak z hlediska dokonalé ho krytí stavby a snadné pokládky, tak i funkce estetické. »Tato rozsáhlá nabídka slouží k tomu, aby požadavky a potřeby zákazníka byly plně uspokojeny,® doplňu je Vojtěch Stokláska. Podle jeho slov by každý dům, každá stavba měly zapadnout do své ho okolí. Zákazník má možnost výběru typů tašky, barevnosti, doplňků. "Současný svět má rád barev né úpravy a my můžeme našim zákazníkům po skytnout totéž, co mohou dostat v západní Evro pě,® zdůrazňuje ředitel.
EKONOMIKA
PPP: MODEL JAK FINANCOVAT KOMUNÁLNÍ PROJEKTY Zná to snad každý starosta, radní či zastupitel. O nápady by nouze ne byla, zchátralých objektů i volných ploch k zastavění je také dostatek. Chybí většinou jen maličkost - peníze. Příjmy z privatizace jsou už převážně vyčerpány, většinu obecních rozpočtů tvoří mandatorní vý daje (zejména na sociální dávky) a na investice už nezbývá téměř nic. a těchto okolností je jedním z východisek využití tzv. modelu Public Přiváté Partnership (PPP). což je způsob financování veřejných staveb za spolupráce veřejného a sou kromého sektoru. Klasický PPP model spočívá v tom. že stavbu realizuje soukromý subjekt, kte rý ji pak určitou dobu provozuje a od veřejného sektoru za to inkasuje příjmy. Po uplynutí smluv ní doby stavbu předá do veřejného sektoru. Přestože tento model se s úspěchem využívá už řadu let v zahraničí a jistě by mohl v mnohých případech fungovat i u nás, v České republice za tím rozšířen není. Než se o některých důvodech zmíním, pokusím se na několika příkladech ze statutárního města Ústí nad Labem dokumento
Z
vat, jaké nejběžnější způsoby financování veřej ných staveb se v současné době používají.
ZDROJE FINANCOVÁNÍ V ÚSTÍ Počátkem 90. let nebyl v obcích takový nedo statek financí jako dnes. Přísun do obecních po kladen z privatizace objektů pro podnikání a bydlení i z prodeje pozemků byl takový, že ně kolik let byly investiční rozpočty skutečně sumá řem akcí, s jejichž realizací se počítalo. I v Ústí nad Labem se několik let poměrné dobře dařilo zlepšovat z veřejných rozpočtů zejména stav in frastruktury. Byla opravena řada objektů, včetně historické budovy městského divadla. Nejzná mější, ale zároveň nejdražší stavbou se stal nový most přes řeku Labe, který je po právu novou do minantou krajského města. Na městský rozpočet už ovšem tak blahodárný vliv neměl. Půjčka na vysoký úrok splacená nakonec z prodeje akcií má za následek, že město se nyní u každé další investice musí velmi zamýšlet nad způsobem je jího financování. Jednou z možností je získávání peněz z vněj ších zdrojů. Takto byla například postavena čis tírna odpadních vod v Neštěmicích s pomocí fon du Phare. Nová kanalizační síť se buduje za vydatné podpory Severočeské vodárenské společ nosti. Opravy zchátralého bytového fondu se do tují z Fondu rozvoje bydlení. Část investic se te dy podařilo dokončit sdružením prostředků z různých zdrojů mimo městský rozpočet. Privát ní sektor se na těchto záležitostech podílel vý hradně jako dodavatel, který akci fyzicky prove dl. dostal zaplaceno a kompletně ji předal. Veškerá tíha a odpovědnost leží na veřejném sek toru, v tomto případě na městě. Specifickým příkladem vícezdrojového finan cování je výstavba ústecké průmyslové zóny v Severních Předlicích. Ta bude sloužit podnika telským subjektům, ať už tuzemským nebo za hraničním. V zájmu města však je zvýšit zaměst nanost i rozvoj podnikatelských aktivit, proto se ke stavbě zóny rozhodlo. Celkové náklady stav-
---- 12
3 MODERNÍ OBEC 9/2003
Nejznámější, ale zároveň nejdražší stavbou Ústí nad Labem je most přes Labe, který je novou dominantou města. by jsou téměř 200 miliónů korun. Již od počátku bylo jasné, že je nutné najit spoluinvestory. Kro mě dotací z Phare a Czechlnvestu se podařilo do hodnout i se správci sítí, kteří hradí veškeré ná klady pro svou výstavbu rozvodů a zařízení. Na městském rozpočtu tedy zůstane jen asi polovina nákladů stavby. Další výtěžek se předpokládá z prodeje pozemků v průmyslové zóně. U této akce se tedy sejde nakonec minimálně sedm růz ných zdrojů financování, což je zatím zřejmě na Ústecku rekordní počet.
NĚKTERÁ RIZIKA 1 přes nesporný posun oproti čistému financo vání staveb z veřejných rozpočtů má systém více zdrojového financováni stále nevýhodu v tom, že veškerá rizika nese subjekt veřejné správy. Proto je třeba uvažovat o dalších formách investiční vý stavby, které tato rizika poněkud rozloží. Model PPP je možné u některých typů staveb použít. Ze zahraniční jsou známy především projekty ze zdravotnictví, výstavby silnic, bytové výstavby či sociální sféry. Výhoda spočívá v tom, že kromě optimálního sdílení rizik umožňuje veřejnému sektoru více se věnovat těm oblastem, které pova žuje za svou doménu. Nechá soukromý sektor ob starat finance a umožní mu i přiměřenou míru zisku.
DŮVĚRU PODKOPAL PROJEKT D47 1 přes tyto nesporné výhody model PPP není za tím u nás příliš rozšířen. Důvodů je zřejmě více. Není snadné uzavřít kontrakt, který bude vyváže ný. Není jednoduché určit skutečně rozumnou mí ru zisku pro zaangažovaný privátní subjekt. A také je tu problém, který jistě není specificky český, ale který je nutno vyřešit. Při každé spolupráci veřej ného a privátního sektoru se můžeme dostat na ten ký led. kdy je obtížné vysledovat, kde konči trans parentní spolupráce a začínají nadstandardní vztahy, nebo méně diplomaticky řečeno - korupce. Úplným neštěstím pro důvěru v PPP systém v ČR byl projekt dálnice D47. Absence jakékoliv transparentnosti v uplatnění tohoto modelu vedla k tomu, že i Evropská komise dala od celé záleži tosti ruce pryč a nakonec z projektu sešlo úplně. Tento negativní příklad může mít neblahé násled ky na budoucnost PPP u nás. Další nepříjemnou okolnosti, která může negativ ně ovlivnit využití modelu PPP, je situace ve výstav bě bytů. V tomto případě se již velmi dobře rýsovala spolupráce privátních subjektů s obcemi, kdy za ur čitých smluvních podmínek by byla jejich participa ce na výstavbě velmi zajímavá pro obě strany. Obec by v tomto případě zajistila vklad ve výši dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení, firma zajišťující vý stavbu by obstarala zbývající finance, včetně určité ho vkladu od budoucích nájemníků. Po 20 letech, kdy musely být byty v majetku obce, mohly být za předem dohodnutých pravidel převedeny občanům. Bohužel Ministerstvo pro místní rozvoj prosa dilo změnu pravidel, která prodlužuje dvacetile tou lhůtu na 40 let a zamezuje výše popsanému systému spolufinancování. Novými podmínkami tedy ministerstvo v podstatě znemožnilo rýsující se využití modelu PPP v bytové výstavbě. Přesto bychom se ale neměli těmito negativní mi okolnostmi nechat ovlivnit natolik, že bychom model PPP zavrhli. Je třeba jen nastavit skutečně taková průhledná pravidla, abychom minimalizo vali korupční rizika. Je nutné také dořešit zakotve ní právní úpravy vztahů mezi veřejným a soukro mým sektorem. A konečně přijmout novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. V opačném případě totiž je nahráváno hlasům, které říkají, že s touto novelou se čeká až do posledního možné ho data, aby ještě bylo možné vládni zakázky roz dávat spřáteleným firmám, které se posléze odv děčí například financováním volebních kampaní blíže nejmenovaných politických subjektů. Vzhledem k tomu, že i Národní rozvojový plán počítá s jistým procentem spolufinancování pro jektů z privátních zdrojů, věřím, že se nám nako nec v zájmu zdárného průběhu financování ze strukturálních fondů EU podaří nastavit takové formy spolupráce, které povedou úspěšně k cíli.
PAVEL TOŠOVSKÝ, 2. náměstek hejtmana Ústeckého kraje (Příspěvek bude přednesen na Fóru měst, obcí a krajů v Praze, které se bude konat 25. září na mezinárodním veletrhu FOR ARCH v Praze - Letňanech - článek je redakčně upraven) FOTO ARCHÍV
ModcrniObec.cz/eknnomika
EKONOMIKA
KOORDINUJE PŘÍPRAVU REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR) oslavila letošního 23. června 10. výročí své činnosti. Co všechno tato organizace dělá a jak spolupracuje s kraji, městy a obcemi, to nám vysvětlil její generální sekretář Ing. Pavel Švejda, CSc. e Jaké jsou úkoly, poslání, postavení a struktura asociace? Asociace je občanským sdružením podle záko na č. 83/1990 Sb. a současně nevládní organizací pro oblast inovačního podnikání, transferu techno logií a vědeckotechnických parků. V lednu tohoto roku byla potvrzena zatím poslední úprava jejích stanov, která spočívá v doplnění nového úkolu asociace. Tím je metodická a koordinační funkce při přípravě regionálních inovačních strategií a při vytváření regionální inovační infrastruktury. AIP ČR má 25 členů - organizací, z toho dva ze zahraničí (SRN. Ruská federace), kteří se podí lejí na vytváření Systému inovačního podnikání v ČR. K zakládajícím členům patří Společnost vě deckotechnických parků ČR, Společnost pro pod poru transferu technologií a Česká společnost pro nové materiály a technologie. Našimi členy jsou dále technické univerzity. Univerzita Karlova, profesní svazy, Česká společnost pro jakost, Čes ký svaz vynálezců a zlepšovatelů a Česká asocia ce rozvojových agentur atd. Na základě dohody s Českou asociací rozvojových agentur má asocia ce zastoupení v krajích v regionálních rozvojo vých agenturách.
• Co všechno dělá AIP ČR pro kraje? Ve vztahu ke krajským úřadům a dalším part nerům plníme metodickou a koordinační funkci při přípravě regionálních inovačních strategií a vy tváření regionální inovační infrastruktury. Je to dáno naší účastí při přípravě, řešení a oponentu rách projektů regionálních inovačních strategií. Například 1NTERPR1SE v Jihomoravském kraji.
Bylo zřízeno Jihomoravské inovační centrum a re gionální inovační strategie je dnes již v implemen tační fázi. Usilujeme o to, aby při vytváření regio nální inovační infrastruktury byly zastoupeny subjekty uvedené v příloze IX (str. 227) publikace Základy inovačního podnikání (P. Švejda a kolek tiv; AIP ČR. 2002). Rovněž v dalších zemích pla tí, že regionální inovační infrastrukturu vytvářejí různé typy organizací, které tam být musí. Když v ní nejsou, tak je to podivné nebo špatné. S obli bou to srovnávám s fotbalovým hřištěm. Nám jde o to říci, kteří hráči na hřišti hrají. Hráčům však di rektivně neříkáme, co mají hrát, jaká je jejich role a taktika. To ať dělají krajské úřady. Snažíme se, aby to, co se v kraji vytváří, bylo co možná nej kvalitnější a nejpřesnější. Začal jsem Jihomorav ským krajem a projektem INTERPRISE. Kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký mají projekt RITTS INBO. Opět jde o vytváření regionální in ovační infrastruktury. Projekt Prahy a Plzně se jmenuje BRIS. Regionální inovační strategie při pravují jižní a východní Čechy a severní Morava. Jsem přesvědčen, že v krátké době budou tyto pro jekty ve všech krajích zpracovány v přímé návaz nosti na inovační strategii České republiky, kterou by vláda již letos měla schválit.
e Zaměřujete se také na obce? Jednotlivé subjekty, které vytvářejí Systém in ovačního podnikání v ČR, přistupují k inovační mu podnikání rozdílně, některé mají regionální zastoupení a své členy v konkrétních místech. Například Společnost vědeckotechnických parků ČR sdružuje 20 akreditovaných vědeckotechnic
kých parků a další připravované a provozované parky. V červenci 2003 jsem se zúčastnil jednání Inovačního technologického centra Panenské Břežany. Tento vědeckotechnický park je v dané obci konkrétním nástrojem zaměstnanosti, rozvo je technologií a možnosti umístění různých firem. Jiným příkladem jsou připravované a již vybudo vané průmyslové zóny, výzkumné a vývojové or ganizace, univerzity a další. Souvisí to s přípravou a schvalováním speciál ní části územních plánů měst a obcí. Čím větší zodpovědnost představitelé měst a obcí chtějí mít, tím více inovačních nástrojů chtějí prosadit. Tím mají ztíženou úlohu, protože málokdo tomu rozu mí. Jejich snaha je efektivní, může přinést dost peněz, aleje to riziko.
e Čím se budete zabývat v nejbližším období? Půjde o účast AIP ČR na řešení projektů BRIS a RITTS INBO, přípravě regionální inovační stra tegie Královéhradeckého kraje. Jihočeského kraje a dalších regionů. Připravujeme odbornou sekci s tímto zaměřením v rámci »sympoziální« části INOVACE 2003. Předtím se uskuteční za účasti asociace konference na podporu regionální ino vační strategie a přeshraniční spolupráce. Konfe renci připravuje na druhou polovinu letošního listopadu Jihočeská hospodářská komora. Dále půjde o opatření k rozvoji Moravskoslez ského kraje. Shodli jsme se s rektorem Vysoké ško ly báňské -TU Ostrava Prof. Ing. Tomášem Čermá kem, CSc., představiteli kraje a partnery AIP ČR na tom, že se do poloviny letošního října sejdeme, aby chom se poradili s vládním zmocněncem Prof. Ing. Vítězslavem Zamarským, CSc., co je třeba letos a v dalších letech udělat, jak využít potenciál, který v Moravskoslezském kraji existuje. Nedávno jsem se zúčastnil v Táboře setkání k regionálnímu rozvoji ČR a politice Evropské unie. Ve svém vystoupení jsem uvedl příklad mikroregionu Veselsko. S Ing. Josefem Urbanem, kte rý připravuje obsahové dokumenty tohoto mikroregionu, jsme se v rámci setkání i v následné konzultaci přesvědčili o významu naší spolupráce při přípravě těchto dokumentů.
KAREL ŽÍTEK
13. mezinárodní veletrh informačních a komunikačních technologií
Brno - Výstaviště 6.-10.10.2003 Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1
Tel.: 541 152 849 Fax: 541 153 057 www.bvv.cz/invex
ModemiObec.cz/ekonomika
Veletrhy Brno
MO-01570
647 00 Brno
MODERNÍ OBEC 9/2003 3 13------
EKONOMIKA
FOND JEDNÁ O DALŠÍM OSUDU PLYNOFIKACÍ O některých problémech financování Státního fon du životního prostředí (SFŽP) a dalších otázkách souvisejících s jeho činností, jsme hovořili s jeho ředitelem Ing. Andrejem Mudrayem. • Co je u vás nového? Podařilo se už finanční situaci fondu stabilizovat? V několika minulých letech správce SFŽP formou rozhodnutí ministra při jímal větší objem podpor, než kolik činily jeho příjmy. Fond totiž funguje tak, že jakmile ministr podepíše rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na určitou akci, ekonomové Státního fondu životního prostředí zablokují pro bu doucího příjemce dotace příslušný objem prostředků. To znamená, že peníze jsou účelově blokovány až do doby uzavření smlouvy mezi žadatelem a fon dem a jejich následnému uvolňování proti fakturám. Uzavření smlouvy o pod poře závisí na tom. jak rychle nám ten který žadatel dodá potřebné podklady. Problematickým místem jsou obvykle výběrová řízení, kdy je třeba plnit zá konné lhůty a v případě odvolání některého z účastníků soutěže se tato etapa může protáhnout na řadu měsíců. Fond je povinen celou dobu peníze bloko vat, aby bylo zajištěno budoucí finanční krytí. Jedno z našich opatření umož ňuje stanovit termín, do kterého je nutno smlouvu s fondem uzavřít. Přesto ale máme »zmrazeno« poměrně hodně peněz. Obtížný je pro nás především letošní rok, kdy kulminuje objem plateb z rozhodnutí minulých let. V této situaci jsme se po dohodě s ministrem život ního prostředí rozhodli pro dvě zásadní rozhodnutí - úspory výdajů na straně jedné a hledání dodatečných zdrojů na straně druhé. Čili najednou jsme stáli před problémem, jak fondu dodat další zdroje, abychom měli z čeho krýt no vá rozhodnutí.
• A našli jste nové zdroje? Takovým zdrojem je jedna z tranší (část - pozn. redakce) půjčky Spoje ných států České republice. Z částky 700 miliónů korun jsme 500 miliónů zís kali my. Na Ministerstvu financí jsme dohodli takovou úrokovou míru, která se takřka rovná průměrné úrokové míře, za kterou půjčuje peníze SFŽP. ne boť půjčky jsou součástí podpor, které náš fond poskytuje. Celkový ekono mický dopad bude téměř nulový, neboť těch 500 miliónů »půjčíme« zase dál. Půjčka je desetiletá a protože i my půjčujeme na deset let. tak stejně, jak se nám budou peníze vracet, budeme moci naši půjčku splácet. Jde tedy o posí lení našich finančních prostředků bez vlivu na ekonomiku fondu, což je pro nás samozřejmě příjemné.
Provádíme:
Dalším řešením je kontokorentní úvěr, kterým se na řadě našich jednání za bývala finanční komise, kterou tvoří zástupci resortu a SFŽP. Ve veřejné obchodní soutěži chceme vybrat banku, u které uložíme všechna depozita fondu. Do této banky budou »natékat« úplaty za znečišťování vody, ovzduší a další. Prostě jak je definuje zákon o Státním fondu životního prostředí. My si zase budeme moci kdykoli vybrat peníze potřebné na podpory žadatelům. Jak jsem ale již zmínil, situace není v současnosti ideální. Kvůli přemíře přijatých rozhodnutí fond není schopen svými příjmy pokrýt své výdaje. Na cházíme se v jakési »dolní úvrati«, takže banka nám bude po jistou dobu ví ce dávat, než do ní bude přibývat. Ale právě proto, že nám bude najedná straně peníze obhospodařovat, čili budou jí tvořit zisk, a na druhé straně nám bude půjčovat, je to pro nás nejméně nákladné řešení. Kdybychom měli u jedné banky depozita a u druhé si čistě jen půjčovali, bylo by to dražší. Soutěž byla vyhlášena v polovině července. Počítám, že to potrvá do pod zimu, čili aspoň dva měsíce. Najali jsme si firmu, která by měla zadání definovat maximálně profesionálně, aby nevznik ly žádné pochybnosti, protože jsme po vinni dodržet ustanovení zákona o zadá vání veřejných zakázek.
• Na co poskytujete nejvíce peněz? Ctíme prioritu Evropské unie, kterou je ochrana vod. Tam jde téměř 50 % na šich financí. Odhaduji, že v blízké bu doucnosti se tento podíl zřejmě ještě o něco zvýší. Hodně jsme dávali do Ing. Andrej Mudray ochrany ovzduší, a to i ve formě ploš ných plynofikací. Asi víte. že v současné době se diskutuje o dalším osudu těchto plynofikací. V mnoha obcích se totiž »zakopa!y« do země plynovo dy, ale ukazuje se, že nyní chybí spotřebiče na konci. Proto je nutné sou středit se více na podporu instalací konečných spotřebičů, protože teprve tím je možno realizovat očekávané ekologické efekty.
• To znamená, že lidé nemají zájem se na plyn připojovat? Ano. Stoupla totiž cena plynu. Obce mají proto velké problémy dosáhnout původně deklarovaných ekologických efektů. Zastupitelé obcí přicházeli s tím, že zplynofikují obce, které spravují. Projektovými dokumentacemi a energetickými audity dokládali počty přípojek, spotřebu plynu a z toho vy plývající úspory emisí CO-,, oxidů dusíku, popílku atd. Na základě těchto předpokládaných ekologických efektů od nás dostali příspěvek. Ale pak mnoho obyvatel v těchto obcích upustilo od svého někdejšího záměru a roz hodlo se zůstat u svého původního zdroje tepla, a to i za situace, kdy jim byl plyn přiveden až do pilířku v oplocení. Ekologický efekt je v takovém přípa dě rázem zcela jiný. Souběžně byla zpřísněna legislativa určující režim na kládání s veřejnými prostředky, kdy finanční úřady začaly přísně kontrolo vat smlouvy, které uzavřeli žadatelé s fondem a tedy i kontrolovat dosažené ekologické efekty. Výsledkem jsou současné problémy takových obcí. Po zjištění nedodržení smluvních ujednání vyměřují finanční úřady vracení po skytnutých prostředků, včetně penále. V srpnu jsme začali řešit tento vážný problém na Ministerstvu financí.
• To ale může dostat starosty do dosti neřešitelné situace, protože oni nejsou schopni občany donutit, aby se na plyn připojili.
■ v partúh ■ kolem test a silnit ■ na hřbitoveth ■ lyžařskýth sjezdovkáth ■ sportovníth areáleth atd. bez narušení přilehlých ploch MO-01624
Tel.: 545 230 434, 776 332 613 Doprava po telé ČR zdarma
Právě proto budeme jednat s Ministerstvem financí o tom. jak situaci řešit a přitom jak nespoluvytvářet - byť nezaviněně - prostředí, které je pro obce likvidační. Nejde totiž o zlou vůli ani nás, ani finančních úřadů. Postihy jsou prostě dané zákonem. Obce jsou sice svéprávné, věděly, do čeho jdou. uza vřely platné smlouvy, ale přece jen nemohly tušit, jak se vyvine situace s ce nou plynu a že budou postupně zpřísněné zákonné normy. Kdyby to věděly, mnohé z nich by asi uzavřely s občany předběžné smlouvy pod sankcemi, že si plynový kotel skutečně pořídí. Takto měly od občanů jen sliby, které pak ale mnozí nesplnili - kotel si nepořídili.
• Máte nějakou představu, jak by řešení mělo vypadat? Možná bude třeba změnit zákonnou normu a stanovit její působnost rok či dva zpátky, abychom situaci obcí. které mají problémy, nějakým způsobem ošetřili, nebo bude možné najít řešení ve výkladu stávající dikce zákona, který by se dal »změkčit«. Předem opravdu nevím, nejsem právník.
JANA PLAMÍNKOVÁ FOTO AUTORKA
---- 14
J
MODERNÍ OBEC 9/2003
ModerniObec.cz/ekonomika
EKONOMIKA
NOVÉ PODNĚTY PRO TRH S EMISEMI SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Letošního 30. června vláda přijala usnesení č. 648 k návrhu na sjed nání Rámcové dohody o spolupráci při realizaci projektů na snižová ní emisí skleníkových plynů mezi Českou republikou a Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD), která je také správcem Prototy pového uhlíkového fondu. snesení vlády zmocňuje ministra životní ho prostředí k podpisu zmíněné dohody a ukládá mu. aby vedl s IBRD další jed nání a ve spolupráci s ministrem průmyslu a ob chodu zabezpečil plnění zmíněné dohody. Pojem skleníkové plyny v daném případě zahrnuje oxid uhličitý, metan, oxid dusný, fluorované uhlovodí ky, perfluorované uhlovodíky a hexafluorid síry. Cílem Rámcové dohody o spolupráci při reali zaci projektů na snižování emisí skleníkových plynů mezi Českou republikou a Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (dále jen dohoda) je snížit emise skleníkových plynů, a to zvýšením efektivnosti užití energie a vyšším využitím jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Dohoda sou časně přispívá k naplňování mezinárodních zá vazků přijatých ČR v oblasti životního prostředí,
U
které souvisejí se změnou klimatu. Především jde o Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, ke které ČR přistoupila v roce 1993 a o Kjótský pro tokol - v ČR byl podepsán v roce 1998. Náš stát se zavázal, že sníží antropogenní emise v prvním kontrolním období mezi roky 2008 - 2012 o 5 % pod úroveň roku 1990 (v ekvivalentech oxidu uh ličitého). Snížení přesahující tento závazek se může výhodně odprodat těm zahraničním zájem cům, pro které je plnění jejich závazků tímto způ sobem vhodnější než snižování emisí u vlastních zdrojů. Každá smluvní strana Kjótského protoko lu totiž může své závazky plnit i jejich přenese ním na jinou stranu či převzít od jiné strany jed notky snížení emisí, které jsou výsledkem společných projektů zaměřených na snížení antropogenních emisí skleníkových plynů v kterém koli odvětví národního hospodářství. Prototypový uhlíkový fond (Prototyp Carbon Fund - dále jen PCF), který byl založen v roce 1999, bude zajišťovat mechanismus převodů sní žení emisí mezi zeměmi, které se dohodly na spo lečné realizaci projektů. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj jako správce uhlíkového fondu spolupracuje se státy na přípravě projektů, které povedou ke snižování emisí a za finanční pro středky PCF odkoupí prokázaná snížení emisí, která následně převede na účastníky uhlíkového fondu (vlády Kanady, Finska, Norska. Švédská. Nizozemí a mezinárodní korporace např. British Petroleum. Deutsche Bank. Gaz dc France, Mitshubishi. Mitsui, Nors Hydro. RWE a další).
NAPLŇOVÁNI DOHODY Česká republika je jednou ze zemí. které na základě mezinárodní dohody PCF svými aktivy ručí za odkup dosaženého snížení emisí. Nákup snížených emisí bude vycházet ze zadaných pod mínek pro výběr projektů a jejich realizaci, o platbě se rozhodne na základě zprávy o prově-
ModerniObec.ez/ekonomika
ření snížení emisí. Výhodou je, že mechanismus PCF umožňuje realizoval projekty a následně platbu ihned po podpisu dohody (což se mělo uskutečnit v průběhu srpna tohoto roku - pozn. autorů). Podmínky k plnění dohody stanovují zákony č. 86/2002 Sb„ o ochraně ovzduší, č. 185/2001 Sb„ o odpadech a další související normy a vyhlášky. Oporu je možno nalézt v zákoně č. 406/2002 Sb., o hospodaření energií a v usnesení č. 480/1999, kte rým vláda schválila dokument Strategie ochrany kli matického systému Země v České republice (vytý čení hlavních úkolů). Plnění dohody zajistí Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životní ho prostředí (SFŽP) ve spolupráci s Minister-
Trh emisí skleníkových plynů začne pů sobit pro pět základních oblastí výroby - energetiku, hutnictví, výrobu skla, ce mentu a papíru - a také pro dopravu.
stvem průmyslu a obchodu v rámci působnosti České energetické agentury (ČEA). Na předběž ných jednáních pro období 2003 - 2012 nabídl PCF 5,2 mil. USD na nákup emisních redukcí v ČR: 1,3 miliónu tun CO,, z toho prostřednic tvím Státního fondu životního prostředí 650 tisíc tun (ročně min.70 tisíc tun) a stejné množství přes Českou energetickou agenturu. Výběr pro jektů a jejich realizaci budou zajišťovat SFŽP a ČEA formou tzv. zprostředkovatelských smluv, které IBRD s nimi uzavře po podpisu do hody. V rámci zprostředkovatelských smluv bu dou sjednány konkrétní podmínky výkupu emis ních snížení. Příjemcem finančních prostředků mohou být subjekty projektů, které budou reali zovat snížení minimálně 1000 tun ekvivalentních CO, za rok. S přímou investiční podporou pro jektů PCF neuvažuje. Subjekt projektu, který bu de redukovat emise, může očekávat po splnění smluvních povinností odměnu minimálně 3 USD za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého. Stávající možnosti podpory projektů na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů energie posky tované SFŽP a ČEA i nadále trvají. Česká republika je primárním vlastníkem emisních snížení vytvořených projektovými činnostmi na jejím území. Nezbytný je proto je jí formální souhlas s realizací uvedených čin ností. S tím souvisí založení a vedení meziná rodního registru, vytvoření systému převodu jednotek snížení emisí a zajištění dalších admi nistrativních opatření, a to v časovém horizontu do roku 2008.
JAK BUDE PROBÍHAT OBCHOD S výše uvedenými kroky na cestě k trhu se sní ženými emisemi skleníkových plynů souvisí no vá direktiva, kterou přijal Evropský parlament na začátku letošního července. Na jejím základě začne v EU od roku 2005 fungovat obchod s prá vy znečišťovat ovzduší. Tím budou v EU, jakož to v prvním velkém seskupení států na světě, uvedeny do praxe závěry Kjótského protokolu, podle kterých se předpokládá, že do roku 2012 se množství škodlivin vypouštěných na světě do at mosféry sníží o 8 % proti stavu v roce 1990. Obchod s emisemi bude fungovat tak, že kaž dý stát, který přistoupil ke Kjótskému protokolu, určí druh škodliviny, jejíž emise je nutné snížit,
Česká republika je jednou ze zemí, které na základě mezinárodní dohody PCF svými aktivy ručí za odkup dosa ženého snížení emisí.
provede její bilanci a stanoví, o kolik a za jakou dobu stát a hlavní znečišťovatelé emise zreduku jí. Opět platí, že pokud potřebné snižování zne čištění původci nebudou moci či nebudou chtít snižovat na území svých států, budou mít mož nost odkoupit práva na znečišťování od těch stá tů, které snížily emise o více, než byl požadova ný limit. Trh emisí skleníkových plynů začne působit pro pět základních oblastí výroby - energetiku, hutnictví, výrobu skla, cementu a papíru - a také pro dopravu. V prvním roce bude 95 % povolení vydáno zdarma, v následujících letech za úhradu. Nutno připomenout, že samotný Kjótský proto kol začne platit, až se k němu přihlásí státy odpo vídající za 55 % světových emisí. K tomu je nut né připojení Ruska, o němž se vedou jednání. USA se odmítly připojit, vyhlásily však masivní finanční podporu výzkumu změny klimatu.
PODÍL BIOPALIV NA TRHU V souvislosti s dopravou podotýkáme, že emi se skleníkových plynů z provozu dopravních prostředků jsou v EU (stejně jako v ČR) velkým problémem. Evropský parlament proto schválil v květnu tohoto roku směrnici, podle které by po díl biopaliv na trhu měl do konce roku 2005 tvo řit nejméně 2 % a v roce 2010 nejméně 5,75 % celkové spotřeby paliv. Naše republika má v této oblasti mírný náskok. Díky aktivní politice Mi nisterstva zemědělství se jen bionafta podílí na celkové spotřebě motorové nafty necelými 3 %. Dále stoupá užívání bioetanolu jakožto součásti benzinu Natural. Otázkou by byl další vývoj vý roby a užití bionafty po jejím případném zařaze ní do vyšší sazby DPH. Bionafta je dnes na čer pací stanici levnější asi o 2,2 %, v sousedním Německu však asi o 20 %, a to i navzdory tomu, že je tam na tento produkt uvalena základní, tedy nezvýhodněná sazba. Jistý vliv při tom mají i vyšší dotace německých pěstitelů řepky a roz dílné marže prodejců bionafty, kterou v Němec ku používají hlavně zemědělci a stavební firmy.
VLASTIMILA MIKULOVA, STANISLAV MIKULA MODERNÍ OBEC 9/2003 J 15-----
EKONOMIKA KRAJSKÁ ENERGETICKÁ AGENTURA
GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO MĚSTA A OBCE Společnost DIGIS je od svého založení v roce 1991 primárně zaměřena na tvorbu komplexních řešení v oblasti geografických informačních systémů. V této oblasti patří mezi nejvýznamněiší dodavatele v České republice s pevnou pozicí na trhu, silným zázemím a progresivními technologiemi. Filozofií společnosti DIGIS je dodávka informačních systémů sloužících jako nástroj pro podporu rozhodování a řízení pracovníků úřadu.
Komplexní řešení zahrnuje tyto tématické oblasti:
MO-01525
• Informace o parcele e Územní plán • Nemovitý majetek • Movitý majetek e Ohlašovna e Životní prostředí e Zeleň • Komunikace • Osvědení e Poplatky za svoz komunálního odpadu • a jiné
----16
DIGIS, spol. s r. o. Gen. Sochora 6176 708 00 Ostrovo-Poruba tel.: 596 938 986-7 fax: 596 938 972 efliail:
[email protected] www.digis.cz
m d i G I S
J MODERNÍ OBEC 9/2003
JIHOČESKÉHO KRAJE ZAHÁJILA SVOU ČINNOST d 1. srpna 2003 působí v Českých Budějovicích Krajská energetická agen tura Jihočeského kraje. Byla zalo žena z rozhodnutí Jihočeského kraje a v souladu se Státním pro gramem na podporu úspor energie a využití obno vitelných zdrojů energie spravovaným Českou energetickou agenturou (ČEA). Jihočeský kraj a ČEA společně poskytly finanční zdroje pro zahá jení činnosti a pro zajištění jejího chodu v roce 2003. Je to pátá regionální energetická agentura v ČR. Posláním Krajské energetické agentury (KEA) je ekonomicky efektivním způsobem snížit nega tivní vlivy využívání energie na životní prostředí v Jihočeském kraji a přispět tak k naplnění cílů vyplývajících z ochrany ovzduší a životního pro středí. Podle Jiřího Vlacha, prvního náměstka hejtmana Jihočeského kraje agentura bude mj. podporovat zpracování energetických auditů, energetických průkazů a územních energetických koncepcí. Jejím posláním je také příprava projek tů zvyšování účinnosti užití energie a vyhledává ní finančních prostředků na jejich realizaci. Mezi hlavní činnosti KEA dále patří: ■ podpora legislativy týkající se energetiky a ži votního prostředí na regionální úrovni, ■ propagační a informační činnost v oblasti energetické účinnosti, úspor energie, ■ využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
O
■ vyhledávání projektů a jejich technická příprava, včetně získávání finančních prostředků pro jejich reali zaci, ■ podpora partnerství a komunikace na území kraje a kontakty a spo lupráce se zahraničními partnery, ■ usnadnění využívání strukturálních fondů v Jihočeském kraji v této oblasti. Provozováním Krajské energetické agentury bylo na základě výběrového řízení pověřeno SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s. To bude při formování činnosti KEA vycházet ze zkušeností s regionálními energetickými agenturami provozovanými v jednotlivých zemích EU. regionálních agen tur podpořených programem SAVÉ a s přihléd nutím ke konkrétním podmínkám ČR a Jiho českého kraje. Úlohou SEVEn je zajistit v co nejkratší době plnou funkci agentury, včetně rychlého rozvinutí vztahů s potenciálními part nery doma i v zahraničí, nalézt a v praxi prově řit vhodnou strukturu financování agentury tak. aby její činnost byla dlouhodobě udržitelná a nejpozději do tří let od data založení oddělit agenturu od SEVEn a převést ji plně do řízení orgánů kraje.
SEVEň
Kontaktní adresa: Krajská energetická agentu ra Jihočeského kraje, tel.: 387 718 204, e -mail:
[email protected].
JAK JE MOZNE NA ČISTŠÍM VZDUCHU VYDĚLAT? korun. Čtyřicet procent zaplatil Státní fond život izozemská vláda chce nakoupit část ního prostředí, dalších 40 % poskytl fond jako »čistšího ovzduší« od malých českých bezúročný úvěr, posledních dvacet procent si obcí, které přestaly spalovat neekologic ké uhlí. a místo toho topí a ohřívají vodu v obec kot půjčila u banky. Starosta Jaroslav Vojta plá nuje, že penězi od Nizozemců zaplatí část ko lích na biomasu. Právě díky této výměně paliva vypustí obce do ovzduší méně skleníkových ply merční půjčky. »Kdybychom nemuseli platit ko merční úvěr. byli bychom na tom mnohem lépe,« nů. »Ještě letos zaplatí nizozemská vláda zhruba 20 miliónů korun.« říká Martin Cmíral, jednatel dodává starosta. Kolik peněz do obecní pokladny nakonec z Nizozemska přijde, záleží na tom, ko společnosti BTG. která projekt v ČR uskutečňu je. Firma už uzavřela s prvními vybranými obce lik tun emisí oxidu uhličitého obec ušetří. Proto mi smlouvu o právu na výkup emisí. Martin se budou provádět pravidelná měření, z nichž se Cmíral odhaduje, že do projektu, který se usku úspora vypočítá. Patrně ještě tento rok podepíši tečňuje ve spolupráci s Ministerstvem životního zástupci Nizozemska a Česka memorandum, na prostředí a který je prvním svého druhu v ČR. se jehož základě se obchod se skleníkovými plyny postupně zapojí na 20 až 30 obcí. Nizozemci při uskuteční. tom chtějí koupit od radnic minimálně půl milió »Nizozemská vláda se zavázala, že peníze ob nu tun oxidu uhličitého. Jelikož za jednu tunu cím zaplatí, i kdyby Kjótský protokol nakonec platí 4,95 eura. rozdělí postupně mezi obce 60 až nezačal platit,« poznamenává Martin Cmíral ze 70 miliónů korun. První splátku dostanou radni společnosti BTG. Smlouva totiž začne platit až ce v nejbližších dnech, poslední za deset let. v případě, pokud se k ní připojí Rusko, které »Nedovedu si představit, že by to nějaká rad produkuje významné množství skleníkových nice odmítla. Je to šance, jak získat peníze naplynů. Rusko zatím váhá. Evropská unie ale víc,« říká Jaroslav Vojta, starosta Žlutíc na Kar opakovaně uvedla, že chce svůj závazek z Kjóta lovarsku. které si Nizozemci také vybrali. Ve splnit, i kdyby mezinárodní dohoda nakonec ne Žlutících funguje kotelna na biomasu o výkonu začala platit. 7,9 megawattu od loňska a je na ni napojena tak PAVEL BAROCH, řka celá obec. Radnice zaplatila za kotelnu, kde HN, 30. 7. 2003 spaluje dřevní štěpku a slámu, na 104 miliónů (redakčně kráceno)
N
ModerniObec.cz/ekonomika
TÉMA
AKTUÁLNÍ EKONOMICKÉ PROBLÉMY Po obnově vlastnických práv obcí a měst na jejich lesní majetek zaují mají obecní lesy významné místo v lesním hospodářství ČR. V součas né době dosahuje jejich výměra přes 380 tisíc hektarů, což představuje 14,5 % z celkové plochy lesů. Při tom je zajímavé, že podnikatelské subjekty, e tedy vcelku logické, že se měst a obcí ve nevlastnící významnější výměru lesů a oriento značném rozsahu dotýká vliv podmínek na vané především na výkup dříví »na stojato« od hospodaření v lesích, včetně obtíží, s nimiž se dnes lesnictví setkává v celonárodním a ce-státních lesů, jeho vytěžení a prodej dalším zpracovatelům a na poskytování služeb v oblas loodvětvovém měřítku. Koncentrují se zejména ti pěstební péče o lesní porosty vykázaly v les na poli podnikové i resortní ekonomiky. Souvi nické činnosti zisk 501 Kč/ha obhospodařované sí především s nečekaně prudkým poklesem plochy. To je jen o 50 Kč méně než v předcho cen téměř jediné tržně realizované lesnické pro zím roce. Výrazně to překračuje úroveň zisku, dukce - surového dříví. dosahovanou již zmíněnými státními lesy a do V průběhu necelých tří let se průměrná cena konce oficiální statistikou vykazovanou úroveň surového dříví snížila o pětinu (19,8 %), což zisku soukromých lesů (433 Kč/ha). Přitom je u nejdůležitějších sortimentů, např. u smrkové známé, že stát obhospodařuje rozsáhlé lesní pilařské kulatiny znamená pokles o téměř komplexy nacházející se až na výjimky v pro 400 Kč, u smrkového vlákninového dříví o více dukčně příznivých oblastech. než 300 Kč na 1 m1 atd. Za stejné období se si SOUKROMÉ LESY ce zatím dařilo udržet náklady na přibližně stej né úrovni a díky omezení některých činností za To se nedá říci o lesích soukromých, které se tím odvrátit hospodářskou katastrofu, hrozící na celkové držbě lesů podílejí 23,3 %. Naprosto některým lesním majetkům. Z grafu č. I názor převažující část soukromých lesů, téměř 70 % ně vyplývá, že dočasná stabilita nákladů v le vlastníků, tvoří majetky o výměře do jednoho sním hospodářství byla v posledních letech do hektaru. Lesních majetků přesahujících výměru sažena především snížením výdajů na pěstební do 50 ha je jen necelých půl procenta. Převážná péči o lesní porosty a do jisté míry i ztěží vy část soukromých lesů se nachází ve značně ob světlitelným poklesem nákladů na těžbu dříví. tížné ekonomické situaci, protože trvale renta bilní obhospodařování tzv. malolesů je mimo STÁTNÍ LESY řádně obtížné. Zvlášť obtížně se vyvíjí situace u státních le O ekonomických výsledcích malých lesních sů. Podle nedávno zveřejněného konceptu tzv. majetků v podstatě nemáme žádnou souhrnnou Zelené zprávy Ministerstva zemědělství se zisk informaci. Odvětvová statistika, z níž jsme cito z I ha státních lesů snížil z 426 Kč v roce 2000 vali výše uvedený údaj o zisku soukromých le a z 410 Kč v roce 2001 na pouhých 247 Kč sů v roce 2002 (433 Kč/ha), podchycuje jen v roce 2002. Ani v roce 2003 nelze předpoklá soukromé lesní majetky nad 200 ha a proto ne dat zásadní změnu tohoto nepříjemného trendu. může hodnověrně informovat o celkových vý
J
ModemiObec.cz/tema
sledcích. S plnou zodpovědností můžeme před pokládat, že skutečnost se od stavu vykazova ného resortní statistikou zásadně liší. Současné problémy, které naše lesní hospodářství prožívá zejména v souvislosti s prudkým poklesem cen surového dříví, pociťují vlastníci malých sou kromých lesů podstatně citelněji, něž se to mů že podle resortní statistiky na první pohled zdát.
ZKRESLENÍ ZISKOVOSTI OBECNÍCH LESŮ V této souvislosti ale zvláště upozorňujeme na zásadní zkreslení, kterého se odvětvová sta tistika lesního hospodářství dopouští v případě lesů ve vlastnictví obcí a měst. Statistický údaj o ziskovosti obecních lesů (v roce 2002 to mělo být jen 169 Kč/ha) předkládá jejich správcům a zejména pak obecním zastupitelům extrémně deformovaný obraz o výsledcích hospodaření. Velikostní struktura lesních majetků obcí a měst se v mnohém podobá skladbě soukro mých lesů. Více než polovina obecních lesních majetků (52,4 %) dosahuje výměru mírně pře kračujících 10 ha, lesní majetky nad 500 ha tvo ří jen 1,7 % z celkového počtu. Odvětvová statistika ovšem, podobně jako je tomu u soukromých majetků zahrnuje jen obec ní lesní majetky o výměře nad 200 ha. Vliv ma lých obecních majetků na statistikou vykazova nou úroveň zisku je tím v podstatě vyloučen.
V ČEM SPOČÍVÁ PŘÍČINA? Příčina zkreslení spočívá především v oblasti uspořádání podnikové sféry obecních lesů. Tam, kde to podmínky umožňují, vytvořily ob ce pro správu svých lesů vlastní podniky, větši nou typu obchodních společností (s. r. o.), v ni chž je příslušná obec jediným společníkem. > Obec pronajímá obchodní společnosti svůj les- r MODERNÍ OBEC 9/2003 □
17
TÉMA ní majetek a inkasuje za to příslušné nájemné. Protože při jednání o nájemném nelze prakticky uplatnit zásadu o jeho výši »v daném místě ob vyklém je zpravidla odvozována od současných ekonomických podmínek, vyjadřovaných oče kávanou výší dosahovaného zisku. Placené nájemné, jak je známo, patří k ná kladovým položkám snižujícím základ daně z příjmů. Zisk obecních lesů, který uvádí lesnic ká odvětvová statistika, je o nájemné snížen a kalkulace ekonomické efektivnosti obhospoda řování obecních lesů je proto zásadně zkreslena. O skutečné výši průměrného nájemného v celostátním měřítku zatím nemáme hodnověr né statistické údaje. Podle dosavadních zkuše ností můžeme soudit, že se nezřídka pohybuje okolo 500 Kč/ha. To by tedy znamenalo, že cel kový průměrný zisk obhospodařování obecních lesů o výměře nad 200 ha se pohybuje okolo 600 - 700 Kč/ha. Je tudíž srovnatelný s výsled kem soukromých lesů nad 200 ha a státních le sů. které prakticky žádné nájemné neplatí ani neinkasují. Vyskytují se ovšem i obecní lesní majetky, kdy ve zvláště příznivých podmínkách, charak terizovaných např. vyšší úrovní těžby, tržně za jímavou sortimentní skladbou dodávek, nízkým rozsahem zalesňovacích a jiných pěstebních povinností, dosahuje nájemné 1000 Kč/ha či dokonce více. To jsou ale případy, jejichž při měřenost by měla být posuzována s velkou roz vážností.
Značně rozšířená praxe, kdy nájemným od čerpává vlastník obecního lesa téměř celý dosa hovaný hospodářský výsledek a využívá ho pro financování jiných (beze sporu v aktuálních podmínkách obvykle velmi důležitých a nalé havých) aktivit, ale přináší pro obce také neza nedbatelná rizika. Není nutné připomínat, že zisk je po snížení o daňové povinnosti rozhodujícím, ne-li jedi ným zdrojem financování technologického, ka pacitního i ekologického rozvoje obecních lesů. Po jeho odčerpání vysokou úrovní nájemného mohou být jejich rozvojové možnosti silně omezené. Navíc - zásadní redukce zisku nájem ným může oslabit motivaci lesnického manage mentu obcí k racionalizaci hospodaření a k do sahování optimálních ekonomických výsledků. Přirozená ekonomická motivace nemůže být nahrazena personálním tlakem na odborníky, jimž byla péče o obecní lesy svěřena. Považuji za důležité doporučit, aby představitelé obcí ty to aspekty při svém rozhodování velmi bedlivě zvažovali.
SPRAVUJÍ NEJEN LESY Důležitým faktem při zpětném posuzování ekonomiky obecních lesů je skutečnost, že správci obecních lesů začínali svoji činnost po čátkem 90. let bez jakýchkoli technologií, vyba venosti a bez náhrad za inventář, či nezalesněné holiny. Obcím byly vráceny pouze lesy a prázd né, ve většině případů zdevastované, budovy
Vývoj výdajů a přijmu lesního hospodářství v procentickém vyjádření k roku 19999 (rok 19999 = 100 %)
Hospodářský výsledek dosažený v lesích různých vlastnických kategorií v r. 2002 (v Kč v přepočtu na 1 ha obhospodařovaného lesa) 750 700 650 600 550
699*
* Hospodářský výsledek obecních lesů zahrnuje i průměrnou výši nájemného, kterou hradí organizace vlastníkovi tohoto lesa (obci). ** Hospodářský výsledek podnikatelů je přepočten na výměru lesů (převážné státních), kterou nevlastní, ale ji obhospodařuje za úplatu pro vlastníka (převážně stát). gQ^ *
500
433
450 400 350 300 250 200
247 Lesy ve vlastnictví státu
Lesnická činnost podnikatelů až na výjimky nevlastnících lesy
Lesy soukromé (nad 200 ha)
Lesy ve vlastnictví obcí (nad 200 ha)
Veškeré údaje v obou grafech jsou převzaty z tzv. Zelených zpráv MZe s výjimkou údajů o průměrných cenách a odhadu výše průměrného nájemného u obecních lesů.
18
□ MODERNÍ OBEC 9/2003
postavené do roku 1952. Lesní akciové společ nosti a soukromí vlastníci naopak získali tech nologie a strojní vybavení bývalých státních le sů, nebo náhrady za ně. Řada organizací obecních lesů (hlavně u vět ších obcí a měst) má ve své činnosti zařazenou i správu a péči o veřejnou zeleň, rybníky, země dělskou půdu, ale například i správu chatových oblastí na pozemcích obce. Široká veřejnost vnímá obecní les jiným pohledem než les sou kromý. Především v městských lesích je např. rekreační funkce lesa či funkce vodohospodář ská jednou z prioritních a vlastníkem požadova ná. Vzhledem k narůstající preferenci mimoprodukčních funkcí lesa před funkcí produkční a vzrůstající celospolečenské poptávce po nich je například stále obtížnější použití vysoce pro duktivních, moderních a levnějších technologií lesní výroby. Všechna tato specifika musí správce obecního lesa respektovat.
AMATÉRSKÉ PROPOČTY Ekonomika obecních lesů nedá spát nejen je jich správcům a představitelům obcí. Vyskytují se noví zájemci o zisky, které předpokládají do sáhnout po té, kdy by jim »péče« o obecní lesy byla svěřena. Demagogicky vydávají zisk obec ních lesů, dosahovaný po zúčtování nájemného za »katastrofálně nízký«. Omračují amatérsky provedenými, nereálnými a na laciný efekt vy počtenými propočty, jejichž výsledkem se má stát nevídaná výše zisku. Autor jednoho z nich uvádí ve své nedáv no publikované tzv. kalkulaci např. průměr 4500 Kč/ha. Slibuje zajistit snížení nákladů změnou umísťování těžeb, omezováním pěs tebních nákladů, náhradou zastaralého stroj ního vybavení, využíváním možností, které skýtá současná legislativa atd. Při hledání příčin »špatné ekonomiky obecních a soukro mých lesů« dokonce neváhá lživě pomlouvat jejich odborný lesnický personál. Prý jako odchovanci státních lesů »uměli jen kácet a sázet les a věděli málo o celkové správě majetku, programově zneužívali neznalosti a nezkušenosti vlastníků® atd. Cíl podobných aktivit je průhledný: Získat pod svou kontrolu další hektary obecních lesů, přesvědčit některé zastupitele obcí o pohádko vých možnostech zvýšení ekonomických příno sů drancováním obecních lesů a udržet či do konce zvýšit vlastní zisky, jejichž zdroje po letech jejich »úspěšného« podnikání v lesním hospodářství začínají pozvolna vysýchat. Naše prestižní zájmová organizace vlastníků nestátních lesů - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), která v současné době sdružuje 458 členů s celkovou výměrou přes 300 tisíc hektarů lesa, sleduje tyto a po dobné nabídky s velkou pozorností. Jsme pře svědčeni o tom. že zastupitelé obcí nepodleh nou lákavým a demagogickým vizím a ubrání své lesní majetky před nezodpovědným dran cováním. Díky velkému odbornému zázemí SVOL můžeme nabídnout kvalifikovanou a objektivní pomoc obcím při posuzování těch to i jiných otázek správy a využívání jejich les ních majetků. FRANTIŠEK KUČERA,
předseda SVOL a ředitel Městské správy lesů Pelhřimov, s. r. o. ILUSTRAČNÍ FOTO ALEŠ ADÁMEK
ModerniObec.cz/tcma
TÉMA
KONCEPCE JIHOMORAVSKÝCH LESU Z POHLEDU LESNÍHO HOSPODÁŘE Jihomoravský kraj patří k těm méně lesnatým krajům. Stávající lesy mají proto o to významnější roli. Celková výměra lesů je zde 191 286 hektarů. To je 7,1 % výměry lesů v ČR a 27,1 % z celkové výměry plochy tohoto kraje. řevážná část lesů je státních - 76 %, další patří obcím, družstvům nebo společen stvím - 11 % a v majetku soukromých vlastníků je 13 %.
P
TŘI KATEGORIE LESŮ Nejvíce lesů v kraji je v kategorii tzv. hospodář ských (77,3 %). Ve většině případů jsou ziskové, přestože plní i mimoprodukční funkce. Druhou ka tegorii tvoří »lesy zvláštního určení« (2l,l %), u nichž je veřejný zájem na zlepšení a ochraně ži votního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na pl nění mimoprodukčních funkcí lesa, který je nadřa zen funkcím produkčním. Jsou to lesy v národních parcích a přírodních rezervacích a přírodní památ ky. lesy lázeňské, příměstské a další se zvýšenou rekreační funkcí, lesy v pásmech hygienické ochra ny vodních zdrojů apod. Třetí kategorií jsou »lesy ochranné« (1,6 %), do nichž se zařazují lesy na mi mořádně nepříznivých stanovištích (sutě, strže, ka menné moře apod.). Výměra zvláště chráněných lesů v kraji je 19 818 hektarů, tj. 10,3 % výměry krajských lesů (Natura 2000 vyžaduje 3 %). Domnívám se, že výměra chráněných lesů je do statečná pro trvale udržitelné hospodaření v lese. Prozatím totiž platí, že les si na sebe musí »vydě laly a omezení, která jsou v těchto oblastech, jsou samozřejmě na úkor zisku. Pokud by se kraj rozho dl zvýšit plochu chráněných území, musel by do tčené vlastníky odškodnit za ušlý zisk v souladu s Evropskou ústavou (§ 17 chrání majetek na ven kově bez ohledu na vlastníka).
NÁVRH HLAVNÍCH PRIORIT Jihomoravský kraj nemá zatím schválenou kon cepci lesního hospodářství, dovoluji si proto na vrhnout, co by v ní chybět nemělo. ■ Více se soustředit na mimoprodukční funkce lesa, které vnímá zejména veřejnost. Konkrétně v okolí větších sídel je to funkce rekreační. V globál ním měřítku jde o nenahraditelný zdroj kyslíku a filtr ovzduší, zásobárnu vody a prostředí pro tisí ce druhů živočichů a rostlin. Z toho vyplývá i fakt, že bez existence lesa by nemohlo fungovat ani ze mědělství. ■ Vyřešit problém chat na lesních pozemcích, který vznikl v 50. letech 20. století, kdy se uzavíraly tzv. pachtovní dohody na pozemky. Na jedné straně byl stát (obec), na druhé stavitel chaty. Na to nava zovaly smlouvy o dočasném užívání pozemků. Mno
ho chat se stavělo bez stavebního povolení. Postu pem času při různých stavebních úpravách však stá vající stav stavební úřad zlegalizoval. Pokud by se bylo ustoupilo tlaku chatařů a byly by pozemky pod chatami vyjmuty z lesní půdy a prodány, znamenalo by to v konečné fázi likvidaci dotčeného lesa. Ze sta veb dočasných by se staly stavby trvalé se stále vět šími potřebami např. zasíťování nebo prostoru okolo chaty. Vlastník lesa by pak musel povolovat různá věcná břemena, důsledkem čehož by les byl na ob tíž. Došlo by k jeho likvidaci a rozprodej i pozemků vlastníkům chat. V mnoha případech se dnes chaty celoročně nevyužívají. ■ Nezvyšovat ve větší míře plochy ochranných lesů. Tento problém jsem vysvětlil výše. ■ Ve státních lesích neprodávat tzv. dřevo nastojato z jednoho zásadního důvodu: Kvalita dřeva u stojatých stromů se pouze odhaduje. Ve větším objemu potom odchylka odhadu hraje významný rozdíl v ceně - samozřejmě na úkor vlastníka lesa. Většinou se neměří objem jednotlivých výřezů, ale pouze velikost hráni (hromad). To je velmi ne přesné. Druhý a neméně významný důvod je, že firma si od státu (vlastníka) současně dřevo odkupuje, těží a odváží. Není možné firmu kontrolovat, zda netěží a neodváží dřevo, které stát (vlastník) zaevidoval. V lesích se takto těží a odváží hlavně ve dnech pracovního volna. Je to nešvar, který by se měl z lesního hospodářství co nejdříve odstra nit. ■ Lesy v Jihomoravském kraji budou v dobrém stavu zejména pro budoucí generace pouze tehdy, pokud bude stát nebo kraj některé celospolečenské funkce lesa dotovat.
LEOPOLD ČERNÝ, ředitel Lesů města Brna ILUSTRAČNÍ FOTO ALEŠ ADÁMEK
DOBRÁ VIZITKA ŠESTNÁCTI SAMOSPRÁV a zhmba 25 ha rybníků. Dále spravuje 20 provozních budov, desítky kilomet esní dmžstva obcí vznikala na konci 20. až na počátku 30. let minulého rů lesních cest a tři malé lesní školky. Kromě toho pečuje o dalších zhmba století. Byl to výsledek zestátňovacích procesů po I. světové válce v rám 1200 ha lesních pozemků drobných vlastníků z řad soukromých osob i obcí ci pozemkové reformy, která se dotkla některých majetků šlechty či círk v rámci výkonu funkce odborného lesního hospodáře. ve. Zaměření pozemkové reformy bylo na tehdejší dobu poměrně silně levicové. Vzhledem ke kompletní vybavenosti lesní technikou dále Lesní dmžstvo Rozsáhlé zestátněné majetky nabídl stát městům a obcím, které se v někte Vysoké Chvojno nabízí celý sortiment lesních prací v oblasti služeb. Ekono rých lokalitách na základě doporučení tehdejšího Ministerstva zemědělství micky zajímavý je i výkon práva myslivosti, který dmžstvo provozuje na vět sdmžily a tyto majetky zakoupily. Majetky určené k takovémuto způsobu pro šině své výměry. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, kontrol deje byly ohodnoceny tzv. závodními podíly a jednotlivé obce a města dle své ní činnost vykonává dozorčí rada. V čele společnosti stojí jednatel, který je ekonomické situace kupovaly různé počty podílů na prodávaném převážně le zároveň vedoucím lesníkem, odborným lesním a mysliveckým hospodářem. sním majetku. Tím vzniklo spoluvlastnictví ideálních podílů na lesním majetku.
L
Za účelem obhospodařování tohoto majetku obce zakládaly lesní družstva. Nej známější a největší vznikla kolem roku 1930 v Přibyslavi a Vysokém Chvojně. Úspěšné hospodaření Lesního družstva Vysoké Chvojno i ostatních lesních dmžstev přerušila nucená správa během 11. světové války. Již roku 1945 se hospodaření lesních družstev opět obnovilo. Nové politické poměry již nepřá ly této formě hospodaření obcí a na konci 50. let 20. století byla zestátněna. Po změně společenských poměrů v roce 1989 obce začaly usilovat o navrá cení majetků lesních dmžstev. Avšak zákon č. 172/1991 Sb. jejich problematiku ještě neřešil. Nesmírné úsilí samospráv završilo až vládní Usnesení č. 168 z 15. 3. 1995, na základě kterého se začal majetek bývalých lesních dmžstev vracet.
VŠETRANNÁ ČINNOST Lesní družstvo Vysoké Chvojno, s. r. o., zahájilo svoji činnost ustanovují cí valnou hromadou 1. 9. 1995 a koncem téhož roku se ujalo hospodařeni na prvních vrácených lesních pozemcích o výměře zhmba 4200 ha. Dmžstvo tvoří 16 obcí a měst převážně regionu Holicko.V současné době obhospoda řuje přibližně 4724 ha lesních pozemků, asi 50 ha pozemků zemědělských
ModemiObec.cz/tema
EKONOMICKÝ PŘÍNOS JednoUivé obce uzavřely s lesním dmžstvem nájemní smlouvu na celý ma jetek. Zajišťuje obcím pravidelný příjem do obecních rozpočtů z lesního hos podaření. I přes ekonomicky méně výhodnou dmhovou skladbu lesa (60 % bo rového, 25 % listnatého a 15 % smíšeného) činí roční nájemné po počátečním rozběhu firmy 1000 Kč/l ha lesa, přičemž ročně opravuje společnost budovy a cesty nákladem asi 2 až 3 mil. Kč. Dále vytváří rezervní fondy zejména na pěstební činnost a dalšími aktivitami i financemi se podílí na rozvoji regionu. I přes tyto výdaje činil např. za rok 2002 hospodářský výsledek před zdaněním ještě téměř 3 mil. Kč při těžbě dřeva 5,5 m3 /I ha! Ekonomický přínos Lesní ho družstva Vysoké Chvojno pro obce a region je nesporný. Další aktivity, na příklad opravené budovy, cesty a postavené rekreační objekty při cyklostezkách a rybnících jsou jistě dobrou vizitkou nových lesních hospodářů - obcí.
RADOMÍR CHARVÁT, starosta obce Nová Ves a jednatel Lesního družstva Vysoké Chvojno, s. r. o. MODERNÍ OBEC 9/2003 J
19---
TÉMA___________________________ DRUŽSTEVNÍ FORMA SE OSVĚDČILA Lesní družstvo obcí se sídlem v Přibyslavi tvoří 45 obcí, které leží v okresech Havlíčkův Brod a Ždár nad Sázavou. Obce jsou spoluvlastní ky nemovitého majetku, tj. 5600 hektarů lesů a 130 hektarů rybníků. esní družstvo vzniklo již v roce 1930. kdy odkoupilo od tehdejšího Velkostatku Ždár zhruba 56(X) hektarů lesů. dále 230 hektarů rybníků a přibližně 30 hektarů polí a několik dov. Jeho členy bylo 61 obcí regionu Přibyslavska a Ždarska. Ve své činnosti bylo velmi úspěšné. S krátkým přerušením ve válečných letech hospo dařilo až do 30. 6. 1959. kdy se jeho majetek stal součástí státních lesů. Svoji činnost obnovilo až v roce 1995. Obce vlastní družstvo ve stejných ideálních po dílech jako nemovitosti. Družstvo má dva statu tární orgány - devítičlenné představenstvo a pětičlennou kontrolní komisi - které tvoří převážně starostové členských obcí.
L
NĚKTERÁ ÚSKALÍ Družstevní forma má svá úskalí. V některých případech popírá charakter kapitálové společnos ti, v jiných, například při navyšování základního kapitálu, se osvědčuje lépe než forma akciové společnosti. Představenstvo družstva se schází téměř pravidelně každý měsíc. Rozhoduje o zá sadních problémech v chodu družstva. Nejméně jedenkrát do roka se koná jednání členské schů ze, která schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu. Představenstvo a kontrolní komisi volí
členská schůze na dobu čtyř let. Lesní dmžstvo bu se organizačně skládá z ústředí v Přibyslavi a dal ších čtyř středisek (tři lesní správy a středisko výku pu a manipulace dříví). Zaměstná vá celkem 40 lidí. Operativně jej řídí ředitel, který roz hoduje v rozsahu pravomocí daných představenstvem. Největší nákladovou položkou při hospodaře ní družstva je nájemné. Za rok 2002 činilo 3500 Kč na 1 ha lesa. Tato částka je vyplácena obcím podle velikosti jejich majetkového podílu na pronajatých nemovitostech. Kromě povinnos ti platit nájemné, lesní družstvo udržuje a opra vuje více než 100 km lesních cest a 14 obytných a provozních budov, zabývá se výkupem a do pravou dříví, odbornou správou lesů. službami pro vlastníky lesů. údržbou zeleně. Dále provo
zuje 4500 ha režijních honiteb. kde zajišťuje po platkové lovy. Náklady na pěstební činnosti jsou hluboko pod republikovým průměrem - pohybu jí se do 800 Kč na 1 ha. když přirozená obnova porostů dosáhla v roce 2002 podílu 34 %. Náklad na těžbu a přiblížení Im3 dříví je zhruba 250 Kč. Objem obchodovaného dříví se pohybuje kolem 60 tisíc m3 ročně.
BUDOUCNOST JE V SDRUŽOVÁNÍ Když se po vydání vládního usnesení v roce 1995 jednalo o budoucím uspořádání správy vy dávaného majetku obcím, objevily se sice menši nové, nikoli však nevýznamné snahy o rozdělení majetku podle podílů mezi jednotlivé obce. Něk teré obce tento problém nezvládly a k rozdělení majetku bývalých družstev v několika případech došlo. Tehdejší situace na trhu s dřívím byla dia metrálně jiná než dnes a obce tohoto kroku v sou časné době jistě velice litují. Výnosovost malých lesních majetků velmi rychle klesá. Koncentrace dřevozpracujícího prů myslu postupuje tak závratným tempem, že pouze velcí dodavatelé budou schopni dříví umístit na tr hu za rozumnou cenu. Tříštění majetku je v tomto okamžiku pošetilost. Správa obecních i soukro mých lesů se do budoucna bude muset ubírat smě rem ke sdružování majetků, společné správě a společným obchodům s dřívím. Družstevní forma správy lesních majetků se osvědčila, má dlouhou tradici a věřím, že i per spektivní budoucnost. JIŘÍ SVOBODA,
ředitel Lesního družstva obcí se sídlem v Přibyslavi ILUSTRAČNÍ FOTO ALEŠ ADÁMEK
LES JE PPO MALOU OBEC PŘÍNOSEM Obec Dešenice, kde žije 714 obyvatel, se nachází na Klatovsku v Plzeňském kraji. Leží v údolí Dešenického potoka pod vrchem Prenetem. Člení se na devět katastrálních území o celkové rozloze 3139 ha, z toho lesní půda činí 1381 ha a zemědělská půda 1468 ha. e vlastnictví obce je téměř 1100 ha lesní půdy. na které sama hospo daří od roku 1996. Lesní majetek je soustředěn do velkých celků ve svažitých polohách v nadmořské výšce od 550 do 1000 m. Velká část porostů, převážně smrkových, se nachází v Chráněné krajinné oblasti va. Některé z nich jsou ještě rezervacemi. V roce 1992 Lesy ČR předaly ob ci 950 ha historického majetku (podle zákona č. 172/1991 Sb.). O pět let po zději, kdy obecní úřad dohledal doklady o přídělech lesů, zkonfiskovaných na základě Benešových dekretů, dostala obec dalších zhruba 140 hektarů les ní půdy. V letech 1993 až 1995 hospodařila v obecních lesích na základě nájemní smlouvy lesní společnost. Tato forma hospodaření a zvláště hospodářské vý sledky byly neuspokojivé, obecní zastupitelstvo proto rozhodlo, že obec bu de na lesních pozemcích hospodařit sama, tj. v rámci hlavní činnosti obce, tj. s přímým napojením na rozpočet. Správu lesů zajišťují v současné době tři zaměstnanci obce - lesní správce a dva lesníci. Pěstební a těžební činnost a doprava dřeva je zajišťována doda vatelským způsobem. Na ekonomiku hospodaření v lesích obce má příznivý vliv především je jich dobrý reprodukční stav. Ten se projevuje vysokou produkcí kvalitního dříví (více než 6 m2 na 1 ha), nízkou výměrou nezalesněných ploch a sku
V
tečností, že na velké části lesního majetku lze využívat podrostní způsob hos podaření. Celkové náklady jsou nižší díky důslednému využívání možností přirozené obnovy lesa a získání dotací na podporu lesního hospodářství. Poměrně velký rozsah finančních prostředků obec vynakládá na ošetřová ni a ochranu lesních kultur, čímž se minimalizují škody způsobené zvěří na mladých porostech. V současné době je chráněno proti zvěři oplocováním a nátěry sazenic zhruba 3 % výměry lesa. V této oblasti se využívá také
20
□ MODERNÍ OBEC 9/2003
Celkem výdaje z toho: obnova dopravní sítě pěstební činnost z toho: obnova lesa ochrana lesa Celkem příjmy Z toho: příspěvek na hospodaření v lesích Hospodářský výsledek Šuma
37 153
průměr na 1 ha a rok s dotací 4 825
průměr na 1 ha a rok bez dotace 3 617
15 239 5 979 1 336 617 61 387
1 979 776 173 80 7 970
6 930
8 059 24 234
3 147
2 100
1 207 596 98
ochrana plastovými tubusy. která je sice finančně nákladná, ale pro udržení druhové struktury porostů nezbytná. Obec si uvědomuje, že pro dobrý stav lesa je nutné část peněz investovat zpět do lesního hospodářství. Velká pozornost se proto věnuje soustavnému rozvíje ní dopravní sítě. Zlepšuje se tak nejen dopravní obslužnost hospodaření v lese. ale zároveň se zvyšuje celková hodnota obecního majetku. Z celkového souhrnu výnosů představovaly rozhodující položku tržby za obchodované dříví. Čísla, která vypovídají o hospodaření, jsou uvedena v tabulce. Aby se eli minovaly některé krátkodobější výkyvy ve výnosech i nákladech, jsou hod noty v tabulce uvedené jako průměrné za období 7 let. tj. od roku 1996 do roku 2002. Údaje korespondují se zprávou komise, která na základě poža davku zastupitelstva obce posoudila a zkontrolovala hospodaření na obec ním lesním majetku. Obci naší velikosti přinášely lesy do současnosti poměrně značné finanční prostředky. Výhled do budoucna již s takovými hospodářskými výsledky ne může počítat. Náklady na veškeré činnosti v lese porostou a pokud se ne zlepší situace na trhu s dřívím, budou příjmy spíše klesat. Přes všechny tyto skutečnosti bude les pro obec stále přínosem - v život ním prostředí, v příležitosti pro rekreaci i jako možnost zaměsmání pro oby vatele.
PETR ŠTEMBERA, starosta obce Dešenice ModerniObec.cz/tema
PŘÍLOHA ČASOPISU MODERNÍ OBEC «. 9/2003
ČEA pomáhá řešit energetické obtíže Přibližně 100 miliónů korun očekává Ing. Josef Bubeník, ředitel České energetic ké agentury (ČEA), jako příspěvek ze státního rozpočtu na programy, které agentura bude realizovat v následujícím roce. Stejná částka bude rozdělena mezi obce, města nebo podnikatele, jež předloží žádost o dotaci dle vypsaného Státní ho programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie.
ství a Státní energetické inspekce. Kvůli pokrytí všech potřebných odborností se dělí do pěti skupin. Úkolem naší agentury je připravit se znam a jakousi anotaci doporučení a nedoporu čení. Hodnotitelská komise s konečnou platnos tí vybere konkrétní projekty a na nás je zase zpracovat dokumentaci, aby vybraný subjekt dostal co nejrychleji informaci o tom, že získá státní dotaci a za jakých podmínek.
• Kdo může žádat o dotace a které pro gramy agentura vypsala pro letošní, re spektive příští rok?
• Jaká jsou hlavní kritéria, která se zo hledňují v průběhu hodnocení a násled ném výběru?
Kdo se zajímá o státní dotaci, měl by nejdříve prostudovat Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie dostupný např. na www.ceacr.cz, který vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a jehož plnění zajišťuje naše agentura. Kromě podrobností o podání přihlášky či průběhu vybírání projektů je zde soupis subprogramů, které se dělí na čtyři základní celky.
Zkoumá se skutečný, objektivně měřitelný pří nos. V oblasti energetické efektivnosti se napří klad zjišťuje snížení příjmu energie, u obnovitel ných zdrojů je to zase skutečný efekt ve výrobě elektřiny nebo tepla. Existují k tomu vyhlášky, je jichž výstupy jsme zapracovali do podmínek tak, aby každý věděl, zda kritériím může vyhovět.
• Velká část dotací nebo grantů v přípa dě měst a obcí může být vyplacena až po zpracování např. projektové dokumenta ce zadavatelem, resp. investorem nebo po vypracování územního plánu. Platí to ta ké u programů ČEA?
• Které z programů jsou všeobecně nej žádanější? Nejvíce využívané jsou podpory na zpraco vání územně energetických koncepcí a na sni žování energetické náročnosti, což zahrnuje na př. problematiku zateplení.
• Je přístup k dotacím nějakým způso bem omezen např. z hlediska velikosti ne bo počtu obyvatel daného sídla? K dotacím má přístup každá obec, statutární
FIRMA
Ing. Josef Bubeník
město, kraj, ale např. i mikroregion nebo podni kající subjekt. Objem peněz je však limitován, proto existují hodnotitelské komise, které jsou složeny ze zástupců ministerstev průmyslu a obchodu, financí, pro místní rozvoj, zeměděl
TEL. + FAX
str.
Knauf Praha
272 110 111,-
BV Thermo s.r.o.
541 228 266, 541 227 620
III
EnerFin a.s. ČEZ, a.s.
378 003 823 -
III
-
EuroPartners Consulting, s.r.o. PRIMAPLYN spol. s r.o.
II
V V
261 001 560, 261 001 564
VI
Schiedel s.r.o.
326 999 011,326 999 010
VII
EFIS a.s.
267 053 259, 267 053 269
Vlil
Moderní Obec.cz/priloha
My vyžadujeme, aby už při podání žádosti bylo součástí výběrové řízení a energetický au dit, který může napovědět, zda je projekt živo taschopný. Pokud jde o územní plány, řídíme se zákonem, který obcím tuto povinnost nenařizuje. Ideální je kombinaci všech tří dokumentů, které ukazují poměrně dobře na celkový stav.
• Zmiňoval jste, kdo může být žadatelem dotace. Jak je to v případě právnických subjektů, zřizovaných obcemi? Mám na mysli např. školy nebo domy sociální péče. Jsou to zřizovatelé. Někdy s tím ale bývají problémy zvláště v obcích nebo městech, kde ředitelé škol získali pravomoc žádat o dotace. Jedno z našich interních kritérií říká, že nebude me přidělovat dotace za méně než 60 tisíc ko run. Pokud se škola přihlásí sama, tak např. energetický audit může vyjít na 35 - 40 tisíc , a my ji musíme automaticky vyškrtnout. Pokud r PŘÍLOHA MĚSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC 9/2003 O I
VYTÁPĚNÍ a možnosti úspor ovšem město nebo obec přihlásí více svých ob jektů. částky se sčítají. Jde v podstatě o obdob ný systém udělování dotací, který praktikuje Evropská unie.
ci a měl tedy fakticky možnost je proinvestovat jen během 5-6 měsíců. Další tenníny jsou vy psány v přihlášce a my věříme, že možnost vý platy bude třeba už v květou.
• Kolik prostředků může obec nebo měs to dostat, pokud splní podmínky?
• Programy v oblasti energetiky mívají většinou dlouhodobý charakter. V sou časnosti se stále více hovoří o energetické koncepci státu a jednotlivých regionů. Na jaký typ zdrojů energie by se měly zaměřit obce, uvažují-Ii nyní o projek tech, které souvisejí s energiemi?
Například v programu obnovitelných zdrojů energie dáváme 15 % z investičních nákladů, max. však 3 milióny korun. V loňském roce jsme tak distribuovali dotaci ve výši 103 milió nů, ve skutečnosti se však k žadatelům dostalo o přibližně 8 miliónů méně. Tyto peníze skonči ly nakonec ve státním rozpočtu, přestože zá jemců o podporu bylo na počátku více, než jsme mohli uspokojit.
• Čím to bylo způsobeno? Stává se, že někteří investoři nepřipraví pro jekt důkladně, např. chybí výběrové řízení. Pe níze jsou pro jejich účel uvolněny s podmínkou, že před jejich čerpáním musejí výběrové řízení dodat. V případě oněch osmi miliónů se tak ne stalo. Je to velká škoda, protože peníze musíme vrátit do státního rozpočtu a přitom je mohl použít někdo jiný.
• Nevyřešilo by tuto situaci převedení prostředků do dalšího roku? Ministerstvo financí připravuje změnu, která by toto umožnila. Někdy je opravdu velmi ob tížné proinvestovat peníze v rámci kalendářního roku. Navíc naše agentura se snaží, aby se na dále zkracovaly termíny pro podání žádostí, a tedy následně i pro jejich výplatu. Občas se totiž stalo, že žadatel dostal peníze až v červen
ské subjekty a od nás dostávají 500 tisíc ročně na fungování. Zatím byly zřízeny agentury v krajích - Jihočeském, Ústeckém. Plzeňském, Zlínském a Vysočina. Protože o provozování je značný zájem a tyto subjekty nakládají se státními penězi, vyžadujeme vždy souhlas hejtmana kraje, že doporučují tu či onu organi zaci.
• Proč krajské energetické agentury zři zuje státní instituce? Dalo by se říci, že to je skoro podmínka z Bruselu. Předpokládá se, že agentura tak lépe docílí nezávislosti. Zároveň však budou plnit funkci jakési pobočky ČEA, proto chceme, aby v orgánech těchto společností zasedli zástupci kraje. Nadále dotace půjdou přes tyto krajské agentury.
Každý region by měl disponovat energe tickou koncepci, která by měla naplňovat státní energetickou koncepci. Z toho by obce měly vycházet. Ideální je, pokud energetické koncepce naplní míru energetické soběstač nosti a zároveň možnost využít lokální ener getické zdroje, a to především ekologicky še trné jako kotelny na biomasu, větrné elekt rárny. tepelná čerpadla, sluneční kolektory apod. Na druhé straně stojí požadavek na snižování energetické náročnosti zejména u budov, protože v nich se spotřebovává zhruba 40 % energie.
• Mohou představitelé obcí získávat in formace i z jiných zdrojů? Zřídili jsme Energetická konzultační a infor mační střediska, která máme ve všech větších městech. Fungují bezplatně pro každého v roz sahu přibližně dvou hodin. Z dosavadních zku šeností vyplývá, že jsou mezi občany, podnika teli i zástupci státní správy poměrně oblíbené. Zatím funguje 56 center se 180 specialisty. Konzultační dny těchto středisek jsou pondělí a středa od 13 - 17 hodin
• Pokud tedy např. starosta projeví zá jem o programy ČEA, měl by nejdříve zjistit stav energetické koncepce ve svém kraji... Ano. to je možnost. My jsme také k těmto účelům vyhlásili stárni program na zřízení krajských energetických agentur. Postoupíme jim určité pravomoci a ony by měly zajišťovat koordinační činnost v daném regionu. Krajské energetické agentury jsou vlastně podnikatel
• Vraťme se k energetickým koncepcím. Lze vzájemně posuzovat jejich kvalitu a mohou tedy být opravdu směrodatným dokumentem pro uvažování o dalších změnách v regionech?
Zateplovací systémy Knauf
Investujte do úspor zateplujte!
-H
Vytápění pohlcuje značnou část fixních nákladů na bydlení. Položka roste v závislosti na odbourávání státních dotací energií. Znáte řešení finančního rébusu? Zní jednoduše: Zateplujte. Veškeré vytápěné nezateplené budovy mají totiž velké ztráty energie. Zateplení objektu přináší snížení každoročních nákladů na vytápění, možnost zahájit topnou sezónu později a dříve ji ukončit. Ekonomický přínos ze zateplení má trvalý charakter. Zateplení domu přináší i nepoměrně vyšší komfort bydlení. Odstraní jednu z nejčastějších příčin vzniku a růstu plísni, kterou je kondenzace vodní páry na povrchu obvodové konstrukce domu. Výrazně navíc zlepší tepelnou pohodu v bytě. Kontaktní zateplovací systém Knauf má osvědčení o splnění kvalitativní třídy A Cechu pro zateplování budov ČR, je tedy garanci nejvyšši kvality a účinnosti. Neváhejte dál se zateplováním! Ptejte se na možnosti zateplování, kontaktujte správce svého domu nebo vedeni bytového družstva: Investujte chytře, investujte do úspor zateplujte!
Více informací: www.knauf.cz Tel.: 272 110111 MO-01642/A
VYTÁPĚNÍ A MOŽNOSTI ÚSPOR
• S životním prostředím a energetickou náročností v jednotlivých regionech sou visí mj. sociální sféra. Útlum těžby uhlí, úbytek pracovních míst... V této souvislosti se vedou diskuse, zda otevřít limity. Stát neoplývá takovými finanč ními zdroji, aby mohl neomezeně nakupovat plyn. V takovém případě bychom platili za elektrickou energii 2-3 krát více. Takže se počítá s tím, že se v maximální možné míře s minimálními dopady do oblasti životního prostředí bude těžit uhlí ještě 30 - 50 let. Na druhou stranu je třeba říci, že spotřeba uhlí se snižuje vlivem vyšší efektivity elektráren a rovněž díky hospodárným opatřením. Spo třeba sice stoupá, ale úspory se projevují zcela evidentně. Zatímco dříve spotřeba rostla o 3 % ročně, nyní zhruba o 1,5 %. • Jak jsme na tom v porovnání s ostatní mi zeměmi středoevropského regionu ne bo západní Evropy?
bě, zhruba asi dvakrát vyšší než v EU. V po rovnání s ostatním kandidátskými zeměmi si nestojíme tak nejhůře. Budeme se u nás mu set snažit zvýšit podíl výroby elektrické ener gie z obnovitelných zdrojů, kde se otevírá velká možnost pro obce. V Praze elektrárnu na biomasu postavíte jen velmi obtížně, za tímco obce mají kolem sebe dostatek omé, mnohdy neobdělávané půdy. V souladu s programem uvedení půdy do klidu vypsaným Ministerstvem zemědělství, lze získat např. 5.5 tisíce korun na hektar řepky olejně. Pokud se to pěstuje v bezpro střední blízkosti - tedy asi do 20 km - vy platí se např. kotelna na biomasu. Pro elek trickou energii lze doporučit větrné turbíny, fotovoltarické články nebo malé vodní elek trárny.
Plynové vytápěcí jednotky pro školy, sportovní centra, kulturní domy, výrobní haly, dílny a sklady
V Mudyruí dyjiijj)
• Většina uživatelů ale žehrá na dlouhou návratnost investice. U slunečních kolektorů je pravda vysoká, kolem 10 let. Ještě vyšší bývá v případě za teplování, někdy až 30 let. Je to sice dlouhá doba z hlediska lidského života, ale přihlédneme-li k životnosti objektu, není to hrozné. Po kud existuje energetický audit, vyplatí se tato řešení zvláště pro objekty vlastněné obcí nebo městem. S ohledem na závazky CR lze očeká vat, že do roku 2010 se budou obnovitelné zdroje energie podílet na celkové produkci os mi procenty. Například Evropská unie v sou časnosti deklaruje podíl 22,1 % do roku 2010, což je průměr, který se liší země od země. STANISLAV I). BŘEŇ
Máme pořád vysoký podíl energie na výro
yjlu/imújjií ýjjjyru j'j1íjjÍjj]ÍíJj]Í MeBwst
jisyulucb jWWStW Cbiiifúlnš řízyjjý Strtfc Mužjiiejí jjjJúisií ýyz umrfimi
Myžnyjí •vrúcsjíí jj-jýy výmšny jedkwtky BV Thermo s.r.o.
Mácova 4, 621 00 Brno Tel.: 541 228 266, 800 159 826, fax: 541 227 620 E-mail:
[email protected], www.robur.cz
FOTO AUTOR
Cesta
MO-oie
k efektivnímu využití energie
Bůrčepá?
Šetřete
své životní prostředí i svou kapsu a využívejte energii z obnovitelných přírodních zdrojů.
OEnerFin
Enerfin, a.s. Vám nabízí služby v oblasti optimálního využití el. energie a pomoc pn řešení Vaší individuální situace.
Využijte nabídky tepelných čerpadel a solárních kolektorů Tepelné čerpadlo slouží pro vytápění a ohřev užitkové vody. Je schopno získávat teplo ze vzduchu, země nebo z vody. Nabízený sortiment všech typů čerpadel ve výkonech od 1,5 až do 170 kW umožňuje vybrat ideální zařízení pro každý typ objektu. Solární kolektor získává energii ze slunečního záření, které patří mezi nevyčerpatelné zdroje energie. Množství využitelné energie závisí na klimatických podmínkách jednotlivých částí zem ského povrchu. Lze ji dobře využívat nejen v oblastech s dlouhým slunečním svitem, ale i s vyšší nadmořskou výškou. V naší nabídce najdete oba typy slunečních kolektorů - vakuový i kapalinový. Využitím těchto obnovitelných zdrojů získáte: - výraznou úsporu nákladů na vytápění a ohřev užitkové vody - možnost získání státní dotace - pn instalaci tepelného čerpadla také speciální sazbu na odběr el. energie V rámci našich komplexních služeb Vám připravíme návrh optimálního typu zaňzení, které přinese maximální úsporu při minimálních vynaložených nákladech.V pnpadě Vašeho zájmu vypracujeme odborný projekt, vybrané zaňzení Vám dodáme, provedeme montáž a samozřejmě Vás jako obsluhu zaškolíme. Na instalovaném zaňzení budeme provádět pravidelný servis.
i
pobočky: Klatovy, Domažlice, Karlovy Vary, Cheb, Praha, Hradec Králové
800 111200
MO-01613
Rozdíly v míře propracovanosti a kvality existují, protože je připravují různé konzultač ní firmy. Myslím ale. že uspokojí všechny. Do těchto studií se již výrazněji dostává problema tika obnovitelných zdrojů energie a také dopra va a návazné rozptylové studie. Hodnotí se též budoucí vlivy klimatu, protože státní energe tická koncepce se vypracovává až na dobu 30 let. Ty krajské potom na období o deset let kratší. I když výhledově jsou na takto dlouhé období, doporučuje se je aktualizovat po dvou třech letech.
EnerFin a.s. Železniční 34, 326 00 Plzeň tel.: 378 003 823, www.enerfin.cz
VYTÁPĚNÍ A MOŽNOSTI ÚSPOR
Energetický audit - proč, jak a kdy Náklady na paliva a energii jsou v souvislosti s růstem jejich cen i zvyšujícím se nárokům na jejich odběr stále významnější položkou v rozpočtech měst a obcí. e vždy však jsou tyto náklady vynaklá Hodnota, od níž vzniká pro organizační dány účelně a efektivně na nezbytně složky státu, krajů a obcí a příspěvkové orga nutné účely. Pro jejich snížení je třeba nizace povinnost zpracování energetického au učinit vhodné zásahy na konstrukcích a tech ditu. je vyhláškou č. 213/2001 Sb. Minister nickém zařízení budov i případná další organi stva průmyslu a obchodu, kterou se vydávají zační opatření tak. aby tyto náklady odpovída podrobnosti náležitostí energetického auditu, ly oprávněným potřebám odběratelů. Kromě stanovena na 1500 GJ celkové roční spotřeby toho se pokles energetické spotřeby kladně energie. projeví i ve snížení negativních vlivů na život Rovněž u nové stavby, nebo je-li prováděna ní prostředí a zdraví obyvatel v daném regio změna dokončené stavby, která má vyšší celko nu. vou roční spotřebu energie, než je vyhláškou Vhodným nástrojem pro prověření efektivní stanovená hodnota, je stavebník, popřípadě ho využívání energie a stanovení opatření je vlastník stavby, povinen zajistit zpracování ener energetický audit. getického auditu.
N
NA KOHO SE VZTAHUJE POVINNOST
OBSAH PÍSEMNÉ ZPRÁVY
Podle § 9 zákona č. 406/2000 Sb., o hospoda Energetický audit je zakončen písemnou ření energií, se energetickým auditem rozumí zprávou, která musí obsahovat: soubor činností, jejichž výsledkem jsou informa ■ hodnocení současné úrovně posuzovaného ce o způsobech a úrovni využívání energie v bu energetického hospodářství a budov. dovách a v energetickém hospo dářství prověřovaných fyzických ASOCIACE ENERGETICKÝCH AUDITORU a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat Vznikla v roce 1996. Jejím hlavním cílem je zvyšovat pro dosažení energetických svým vlivem, vzděláváním, vzájemnou informovaností členů a dalšími aktivitami úroveň prováděných ener úspor. Povinnost podrobit své ener getických auditů. getické hospodářství a budovu energetickému auditu se vztahu Energetičtí auditoři, kteří jsou členy AEA, se řídí zásadami schváleného »Profesního a etického řádu«. je na: ■ každou fyzickou nebo Dále je zpracován Honorářový řád, který obsahuje právnickou osobu, která žádá doporučené ceny podle typu a rozsahu energetického o státní dotaci v rámci Státního auditu. Jsou též společně pojištěni za činnost programu hospodárného naklá energetického auditora na základě asociací pečlivě dání s energií a využívání jejích zpracovaných kritérií. obnovitelných a druhotných Tato opatření vedou k jistotě zabezpečení profesionál zdrojů, ■ organizační složky státu, ní úrovně energetických auditů a současně k vynalože organizační složky krajů a obcí ní jen nezbytně nutných nákladů. a příspěvkové organizace s cel kovou roční spotřebou vyšší, než Asociace nabízí bezplatné konzultace pro zadavatele je vyhláškou stanovená hodnota. energetických auditů, týkající se povinností, rozsahu ■ fyzické nebo právnické energetického auditu, možnostech využití finančních osoby, s výjimkou příspěvko podpor k realizaci úsporných opatření a další podle vých organizací, s celkovou roč požadavků zadavatele. ní spotřebou vyšší, než je vy Bližší informace je možno získat na www.aeaonlinc.cz. hláškou stanovena její hodnota.
Plynovod pro šest obcí obrovolný svazek obcí nikroregionu Brodec na pomezí Rychnovská a Orlickoústecka do končuje plynofikaci. Šest obcí - Chleny, Borovnice (s vesnicemi Rájec a Přestavlky),Krchleby, Lhoty u Potštejna, Vrbice (s Chlínkami) a Svídnice (včetně Suché Rybné) má tak plynovod o délce 32 806 metrů s 532 přípojkami. Se zemními pracemi se zača lo. jak uvedl předseda tohoto sdružení František Břeč ťan (na snímku), před rokem, podle plánu byly hotové do 31. července, kolaudace proběhla 26. srpna a poté dojde k napuštění potrubí. Stavba plynovodu přišla na 31 miliónů koran. z čehož dotace ze Stát ního fondu životního prostředí činila 50 % a zbytek si platí obce především z úvěrů. Tento mikroregion udělal pro tuto akci opravdu hodně. V každé obci proběhly besedy za účasti zástupců generálního dodavatele a projektanta: podmínkou přidělení státní dotace je totiž napojení 50 % objektů do dvou let po kolaudaci. - jk -
D
FOTO AUTOR
■ celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor, ■ návrh vybrané varianty doporučené k reali zaci energetických úspor, včetně ekonomického zdůvodnění, ■ závěrečný posudek energetického auditora, včetně konečného stanoviska a doporučení ener getického auditora k realizaci navrženého ener geticky úsporného projektu Energetický audit může zpracovat pouze fyzic ká osoba, která je po splnění předepsaných poža davků zapsána do seznamu energetických audito rů, vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu.
FINANCOVÁNÍ ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ Náklady na realizaci energeticky úsporných opatření lze pokrýt různými způsoby, např.: ■ vlastními finančními zdroji. ■ běžnými úvěrovými produkty bank. ■ dotacemi ze Státního programu hospodár ného nakládání s energií a využívání jejích ob novitelných a druhotných zdrojů, ■ dalšími státními programy, které zahrnují i podpory na snížení energetické spotřeby (Pro gram obnovy venkova aj.), ■ speciálními energetickými službami, které v zásadě vycházejí ze dvou typů: - z metody EPC - firma energetických služeb realizuje úsporná opatření na straně spotřeby energie i případně opatření na straně zdroje či rozvodů. Klient splácí tyto služby i finanční pro středky, investované do projektu firmou EPC, z dosažených úspor na platbách za energii. - z metody EC (energetický kontrakting) firma energetických služeb v tomto případě pro vozuje energetický zdroj, garantuje dodávky mi nimálně sjednaného množství energie po dobu stanovenou kontraktem a není zainteresována na dosahování úspor na straně spotřeby.
PODMÍNKY ÚSPĚŠNOSTI Úspěšné řízení energetického auditu vyžaduje průhlednost postupu (harmonogram, etapy, vý stupy. náklady), dobrou komunikaci mezi zúčast něnými partnery počínaje poskymutím potřeb ných vstupních údajů pro dosažení relevantních výsledků energetického auditu, průběžné konzul tace a seznamování zadavatele s dosud dosaže nými výsledky pružnost v reakcích na změny ne bo neočekávané problémy, ale i úplnou prezenta ci výsledků analýz a závěrečných navrhovaných energeticky úsporných a ekonomicky výhodných a životnímu prostředí příznivých opatření. Podrobnost zpracování a kvalita provedeného energetického auditu má zásadní význam pro rozhodnutí o opatřeních, vedoucích ke snižování nákladů na energii. Subjekty, které mají povinnost podrobit se energetickému auditu, musí tak podle zákona učinit do 3 let ode dne nabytí jeho účinnosti (ta to lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláš kou stanovených hodnot, pak se lhůta prodlužu je na 5 let od nabytí účinnosti zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let od nabytí účinnosti zákona). V současné době však Parlament ČR projednává novelu zákona, která zahrnuje prodloužení této lhůty o jeden rok. václav Šrámek, předseda Asociace energetických auditorii
IV J PAlLOHA MÉSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC 9/2003 Modemi Obec.cz/priloha
VYTÁPĚNÍ A MOŽNOSTI ÚSPOR
Vsadili na vítr a biomasu Jindřichovice pod Smrkem, nevelká obec ve frýdlantském výběžku, letos v květnu postavily a 5. června slavnostně uvedly do provozu dvě zatím největší větrné elektrárny u nás s instalovaným výkonem 2 x 600 kW. lektrárny slavnostně pokřtil ministr životního prostředí Libor Ambrozek. »Vělmé elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem jsou prv ním zařízením na využití obnovitelného zdroje energie, které bylo spuštěno po přijetí našeho závazku dosáhnout podílu 8 % elektřiny z obno vitelných zdrojů energie na tuzemské spotřebě elektřiny v roce 2010,«. Obec získala na stavbu významnou pomoc od Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Z celkových investičních nákladů 62 mil. Kč činila dota ce 45 % (27,9 mil. Kč) a dalších 40 % (24,8 mil. Kč) jí fond za výhodných podmínek půjčil. Pouze 15 %, tedy 9,3 mil. Kč, tvořily prostředky obce. Ročně budou činit náklady na provoz elektráren zhruba 3 mil. Kč (velkou část z této částky představuje splátka úvěru SFŽP). Vydělané peníze z provozu elektráren dá obec do fondu, z něhož bude financovat soukromé investice občanů, které budou mít nějaký vztah k úsporám energie či obnovitelným zdrojům. V roce 1999 vznikl ve frýd lantském výběžku mikroregion Secese aneb Sever českého severu. Sdru žuje obce Jindřichovice pod Smrkem, Krásný les a Horní a Dolní Řasnici, dohromady se 1700 obyvateli. Předsedou je starosta Jindřichovic pod Smr kem Ing. Petr Pávek. Vznik mikroregionu vybudila především zdejší neu těšená energetická situace, protože tento zapadlý kout byl zcela vynechán z plynofikace. Obce se rozhodly pro energetickou samostatnost a soběstač nost a starosta Ing. Petr Pávek dal vypracovat Koncepci energeticky soběs tačného mikroregionu. Základem je zde využití energie větru a biomasy. Větrné elektrárny by měly pokrýt spotřebu elektřiny všech čtyř obcí sdružených v mikroregionu Secese, zatímco spotřebu tepla by měla krýt převážně biomasa. I ve využití biomasy už Jindřichovice učinily první krok. Dva kotle s výkonem 200 a 150 kW už vytápějí a zásobují teplou vodou radnici, školu, turistickou ubytovnu, školku a jeden pavilón domova důchodců. Vybudování kotelny stálo 3,3 mil. Kč, z toho větší část je opět dotace od SFŽP. Kotelna funguje bez problémů už dva roky. Spalují zde piliny z místní pily, štěpky, ale i ze lené větve z průklestů. Za palivo nezaplatí ani korunu - mají totiž hodně lesů, jejichž prořezávky a čištění stačí kotelnu zásobit. Navíc místní lidé jim často vozí klestí, kterého se potřebují zbavit. Obec tak na provozu kot lů výrazně ušetří - zatímco dříve utratila ročně 280 tisíc Kč za uhlí (bez domova důchodců), dnes přijde palivo jen na naftu do štěpkovače a do traktorů, což obnáší roční úsporu 180 tisíc - 200 tisíc Kč. Při práci využí vají nezaměstnané, kteří pracují v režimu veřejně prospěšných prací.
E
JANA PLAMÍNKOVÁ
SPOLU DOKÁŽEM E VIC
Pět regionálních energetických společností - Severočeská energetika, Severomoravská energetika. Středočeská energetická, Východočeská energetika a Západočeská energetika - se letos
EuroPartners Consulting s. r. o.
v dubnu začlenilo do Skupiny ČEZ. Ta se tím zařadila mezi deset největších evropských dodavatelů energie. Větší subjekt má lepší
Váš partner při získávání dotací ze zdrojů Evropské unie.
šanci uspět na otevřeném trhu a zajistit prosperitu nejen sobě, ale také svým obchodním partnerům - dodavatelům a zákazníkům.
komplexní poradenský servis pro města, obce i podnikatele
Díky našemu partnerství teď všichni dokážeme ještě víc.
Pokud se chystáte realizovat nějaký investiční záměr a přitom se potýkáte s nedostatkem vlastních disponibilních finančních prostředků, kontaktujte nás, rádi Vám pomůžeme.
První konzultace zdarma!
ZC910-OM
Mgr. Ing. Petr Štěpánek - tel. 777 846 069 Ing. Radek Bim - tel. 777 833 676
[email protected], www.epc.cz G
5
www.skupinacez.cz
VYTÁPĚNÍ A MOŽNOSTI ÚSPOR
I velké projekty lze uskutečnit bez peněz a rizika Ještě ne všechna města a obce plně doceňují ekonomický, ale i ekologický význam řádného hospodaření s teplem a úspor energií a dávají přednost jiným prioritám, které často bývají u občanů populárnější. Tvrdí to Ing. Václav Hrabák, prezident Asociace montážních firem technických zařízení a ředitel kla denské společnosti ITES, s. r. o. ětšina radnic navíc nemá tolik vol ných finančních prostředků, takže se soustřeďuje na řešení otázek typu plynofikace a kanalizace obcí, oprav vozovek a veřejného osvětlení apod., které za dané situace považují za důležitější. Rekonstrukce městských kotelen, pokud nejsou doslova v havarijním sta vu, či třeba zateplování domů se lak pochopitel ně v žebříčku důležitosti dostávají až někam do spodu,® dodává inženýr Hrabák. Přesto se však podle něho v posledních letech daří tento stav lá mat, neboť »osvícené« radnice si uvědomují, že ceny paliv a energií dále porostou a stále více se budou rovněž zpřísňovat ekologické normy. Kromě úspor nákladů v nebytových objektech v majetku měst a obcí účelnější hospodaření s teplem a energiemi v bytových domech často velmi podstatně zlepšuje bydlení nájemníků. Na víc řadu povinností v tomto směru i obcím uklá dá zákon č. 406/2000 Sb.. o hospodaření energií, například provedení energetického auditu. Tomuto typu auditu se v podstatě nevyhne žádná obec či město, neboť posouzení stavu bu
dov z hlediska tepelných ztrát a energetické ná ročnosti jim nejenže ukládá zmíněný zákon č. 406/2000 Sb., ale vykonaný audit je také nezbyt ným podkladem pro podání žádostí o dotace
Výhody metody EPC si mnohé radnice dosud neuvědomují a ne vždy ji zapracují do podmínek výběrového řízení i na takové investiční akce, při nichž by určitě byla možná a kdy by městu přinesla zjevné úspory. v rámci státních programů na podporu úspor energií a využití obnovitelných zdrojů energie Ministerstva pro místní rozvoj a České energe tické agentury. METODA EPC PŘINÁŠÍ KOMPLEXNÍ SLUŽBY
Pokud však obec či město z různých důvodů na některý ze státních dotačních titulů nedosáh ne a nemá dostatek peněz například na moderni
zaci svého tepelného hospodářství, ale nechce volit formu úvěru od peněžního ústavu, může v řadě případů úspěšně využít metody EPC (Energy Perfomance Contracting). Tedy způso bu financování či spolufinancování projektu ze strany soukromé odborné firmy jako jeho doda vatele. Inženýr Hrabák v té souvislosti připomí ná, že projekt, realizovaný metodou EPC, lze charakterizovat jako komplexní službu zahrnují cí přípravu, realizaci a následné dlouhodobé sle dování a vyhodnocování výsledků projektu. Do davatel projektu EPC přitom poskytuje svým zá kazníkům záruku za dosažení jeho očekávaných ekonomických přínosů. Součástí EPC projektu je zajištění financování ze strany příslušné firmy energetických služeb a splácení investice z dosa žených úspor. »Jinými slovy řečeno.» říká prezi dent Asociace montážních firem technických za řízení, »použít metodu EPC je možné pouze v těch případech, kdy investice přináší prokaza telné úspory, z nichž může být zaplacena.® MODELOVÝ PŘÍKLAD
Inženýr Hrabák uvádí i hypotetický příklad města, které se rozhodlo zrekonstruovat plyno vou blokovou kotelnu. Při investici za pět milió nů komn se předem vypočítá, že roční úspora plynu bude po rekonstrukci kotelny činit zhruba 0,8 miliónu korun. Aby se dodavateli vynalože né náklady, včetně úroků, vrátily, dodavatel s městem uzavře smlouvu, podle níž bude město dodavateli po dobu sedmi let platit »cenu« ušet řeného plynu. Soukromý dodavatel tak rekonstrukci nejen technicky zajistí, ale sám rovněž profinancuje. Město zase naopak na nákup ply nu a splátky dodavateli nevydá celkově ani o ko-
PRIMAPLYN PROPANOVÉ
TOPNÉ
SYSTÉMY
SPECIÁLNÍ NABÍDKA PRO PODZIM 2003 Společnost PRIMAPLYN má dlouholeté zkušenosti s výstavbou a provozováním propanových topných systémů - PRIMÁTECH. Díky těsné spolupráci s projekčními a topenářskými firmami nabízí společnost komplexní služby: bezplatnou konzultaci a poradenskou službu přípravu technických podkladů a dokumentace potřebných pro schvalovací řízení pronájem nadzemních a podzemních zásobníků a plynoměrů instalaci zásobníků, jejich napojení na topný systém objektu pravidelnou údržbu a revize zásobníků včetně jejich pojištění garantované dodávky vysoce kvalitního plynu
PRIMAPLYN spol. s r. o. Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 261 001 560-1, fax: 261 001 564
Plnírna PB Dělnická ul., 735 35 Horní Suchá tel.: 596 425 616-7, fax: 596 425 618
Mám zájem o zaslání bližších informací.
Jméno: ............................................... Adresa: ...............................................
Telefon:.............................................. V případě zájmu zašlete kupon na adresu: Primaplyn spol. s r. o.
http://www.primaplyn.cz • e-mail:
[email protected]
VI
□ pňlLOHA měsíčníku moderní obec 9/2003
Na Pankráci 30,140 00 Praha 4
Moderní Obec.cz/priloha
MO-01621
• • • • • •
VYTÁPĚNÍ A MOŽNOSTI ÚSPOR runu víc, než by platilo, pokud by se rekonstruk ce kotelny neuskutečnila. Po sedmi letech veške ré úspory dosažené při provozu kotelny jdou již jen ve prospěch města. Město tím přijde ke zmodernizované kotelně, aniž by si muselo půjčovat u banky, či jakkoliv sáhnout do svého rozpočtu. Navíc riziko, že před pokládaných úspor nebude dosaženo, dodavatel ská firma přebírá na sebe, přičemž je motivována jak k úsporám na zdroji, tak na spotřebičích. »Na všechny investiční akce tohoto druhu musí být vypsáno výběrové řízení. Ne vždy však města do jeho podmínek použití metody EPC za pracovávají. Někdy to s ohledem na druh inves tiční akce ani není možné,« říká inženýr Hrabák a vysvětluje: »To když kupříkladu město chce předělat starou uhelnou kotelnu na moderní ply novou. Byť ekologické přínosy takové investice jsou neoddiskutovatelné, na provozních nákla dech se v přebudované kotelně kvůli vyšší ceně plynu neušetří.« Přesto inženýr Hrabák odhadu je, že výhody metody EPC si mnohé radnice do sud neuvědomují a ne vždy ji zapracují do pod mínek výběrového řízení i na takové investiční akce. při nichž by určitě byla možná a kdy by městu přinesla zjevné úspory. »Předpokladem k tomu, aby se město správ ně rozhodlo pro využití metody EPC, je však to, aby mělo dobrý přehled o svém energetic kém hospodářství a o jeho potřebách v bu doucnu," konstatuje inženýr Hrabák. Metodu EPC lze podle něho úspěšně použít nejen pro režim výroby a spotřeby tepla, nýbrž také na příklad v oblasti hospodaření s vodou a elek trickou energií, na výrobu tlakového vzduchu, při chlazení a rekonstrukci klimatizace apod.
METODA EC MÁ ŠIRŠÍ UPLATNĚNÍ Jinou možnou metodou, která se může uplat nit v širším záběru než metoda EPC, je metoda EC (Energy Contracting). Finny energetických služeb s její pomocí na zadání měst či obcí v pl ném rozsahu řeší rekonstrukci a financování ze jména projektů modernizace systémů centrálního zásobování teplem, a to i v takových případech, kdy k faktickým, finančně vyčíslitelným úspo rám ani objektivně nemůže dojít, jako třeba při přechodu z pevných paliv na ušlechtilá. Přesto města a obce bývají nuceny takové rekonstrukce Výhodou metody EC je, že město se po dobu pronájmu svého energetického hos podářství dodavatelské firmě o ně nemusí starat, nemusí za investici ručit svým ma jetkem a peníze, které by jinak do ní muse lo vložit, může vynaložit na jiné potřebné účely. svých energetických hospodářství podstoupit, neboť tyto kotelny, rozvodné tepelné sítě a do movní předávací stanice již technicky dosluhují, či nesplňují náročné ekologické normy, leckdy však jde o oba důvody současně. Dodavatelská odborná firma provede a zainvestuje potřebnou modernizaci energetického hospodářství, přebírá je do pronájmu a zpět své takto vynaložené finanční prostředky získává platbami odběratelů za teplo, které jim účtuje podle kupních smluv. Ty obvykle bývají uzaví rány na podstatně delší dobu, než když při použi tí metody EPC dodavatelská firma inkasuje od
města rozdíl mezi skutečnou platbou za energii před a po rekonstrukci či modernizaci zařízení. Protože rozsáhlá modernizace bývá velkou in vesticí, pak smlouvy na platby od spotřebitelů mohou být uzavřeny až na patnáct, dvacet let. Velkou výhodou metody EC je, že majitel ener getického hospodářství - město či obec - se o svůj zmodernizovaný systém po tuto dobu ne musí starat, nemusí za provedenou investiční ak ci ručit svým majetkem a peníze, které by do ní jinak musel vložit, může vynaložit na jiné po třebné účely. Navíc mu energetické hospodářství provozuje společnost, která má k tomu všechny nutné předpoklady. PORADENSTVÍ JE BEZPLATNÉ Asociace montážních firem technických zaří zení je podle svého prezidenta připravena bez platně každému městu či obci poradit, jak po dobné energetické projekty připravit a také fi nancovat. Tatáž nabídka platí i pro krajské úřady a příspěvkové organizace, které kraje přebírají do své správy. Asociace, jejíž sekretariát sídlí v Praze, má vlastní webové stránky a v každém kraji je i její zástupce, na nějž se lze rovněž obrá tit. »Jak metoda EPC, tak metoda EC se v České republice ujímají, ale dosud zdaleka ne v tako vém měřítku, v jakém jsou obvyklé v zemích Evropské unie,« tvrdí prezident Asociace Ing. Václav Hrabák. »Přitom našim městům pe níze na zásadní investice chybějí a prostředky, které dříve či později do svých energetických hospodářství beztak budou muset vložit, by při využití některé z těchto metod, které s sebou nenesou žádné riziko, mohla použít jinak." IVAN RYŠAVÝ
SSÍkň&ŠML KOMÍNOVÉ
SYSTÉMY
Člověk, který dnes staví dům nebo se chystá ve svém domě či bytě měnit způsob vytápění, se jen stěží bez rad odborníka orientuje ve velkém výběru různých druhů topidel. Nové kotle jsou vysoce účinné, teplota jejich spalin je oproti klasickým kotlům výrazně nižší. U speciál ních kotlů, tzv. nízkoteplotních a kondenzačních, jsou tyto spaliny, jak už z názvu vyplývá, ještě výrazněji nižší. Zde jsou pak kladeny mimořádné požadavky na konstrukce pro odvod spalin, tedy na komínové systémy, zejména z hlediska odolnosti vůči vlhkosti a vůči agresivním účinkům kondenzátu. Kromě těchto požadavků se ale žádný kotel neobejde bez přívodu vzduchu pro spalování. Ten se dříve přiváděl ke kotlům netěsnostmi kolem oken a dveří nebo speciálními otvory pro přívod vzduchu apod. Rozšířením moderních těsných oken se zabránilo přívodu vzduchu ke kotlům. Z tohoto důvodu se prosadila konstrukce kotlů, která umožňuje pomocí ventilátoru vzduch přisávat z vnějšího prostoru. Takovéto spotřebiče se nazývají zjednodušeně "turbo"-kotle odborně uzavřené spotřebiče. A právě pro tyto kotle byly firmou Schiedel vyvinuty speciální komí nové systémy Avant Primo a Multi. Ty jsou nejen odolné vůči vlhkbsti a kondenzátu, ale umožňuji kromě odvodu spalin' i přívod vzduchu ke kotli. Tyto komínové systémy používají jako nosný prvek tvárnice z leh kého betonu o čtvercové základně. Uvnitř tvárnic jsou vystředěny šamotové vložky, které odvádějí spaliny. Mezi vložkami a tvárnicí vzniká vzduchová šachta, kterou proudí za pomoci ventilátoru kotle vzduch, od střechy až do spalovací komory kotle.
Moderní Obec.cz/priloha
Šamotové vložky, použité v těchto systémech jsou vyráběny speciální technologií, tzv. isostatickým lisováním. Výsledkem jsou keramické vložky s tenkou podélně profilovanou stěnou. Tyto podélné drážky několikaná sobně zvyšují povrch vložky. Teplem předaným ze spalin přes povrch vložky je předehříván spalovací vzduch, což vede k úspoře nákladů na vytápění. Technologie výroby vložek umožňuje jejich výrobu v délkách 66 a 133 cm, na rozdíl od klasických s délkou 33 cm. Méně spojů před stavuje zjednodušení a zrychlení montáže a samozřejmě snižuje riziko montážních chyb. A jaký je rozdíl mezi systémy Schiedel Multi a Schiedel Avant Primo? Jak už název napovídá systém Schiedel Multi je určen pro od spalin od několika spotřebičů ze samostatných bytů (max. 10 kotlů). Jeho výhody jsou plně využity především v bytových domech. Pro uživatele je kromě spolehlivosti hlavní předností možnost účtování nákladů na provoz plynového kotle dle skutečné spotřeby. Komínový systém Schiedel Avant Primo je určen především pro rodinné domy, pro vytápění jednim vysoce účinným nízkoteplotním nebo kondenzačním spotřebičem. Lze jej použít jak pro výše uvedené uzavřené spotřebiče, ale i pro kotle klasické konstrukce s odběrem spalovacího vzduchu z kotelny. Systém Avant Primo umožňuje, při použití uzavřeného spotřebiče, umístění tohoto tzv."turbo"-kotle kdekoliv uvnitř dispozice. Odpadá tak řešeni odvodu spalin přes fasádu. Lidé se řešením bez komínu připravují o možnost změnit systém vytápění a stávají se závislými na jednom druhu topného média. Dnešní tzv. výhodné řešení se možná stane pro jejich děti velkým problémem, neboť dodatečná vestavba komínu se neobejde bez rozsáhlých stavebních zásahů a roz hodně se prodraži. Proto by ten, kdo dnes staví, měl pohlížet i do budoucna, protože dům se obvykle nestaví pouze pro jednu generaci. Schiedel s.r.o., Horoušanská 286, 250 81 Nehvizdy Tel.: 326 999 011, fax: 326 999 010 e-mail:
[email protected], www.schiedel.cz PňÍLOHA MĚSÍČNÍKU MODERNÍ OBEC 9/2003 O VII
MO-01641
Většina lidí, ať už z řad odborníků či z řad laiků, jistě zaznamenala rychlý rozvoj tepelné techniky v posledních několika letech. Nové typy spo třebičů však vyžaduji nové typy komínových systémů.
Bis
finaiuování komunálního teplárenství
energetický audit studie proveditelnosti a návratnosti investice zajištění finančních zdrojů výběrové řízení na projektanta a zhotovitele díla přípravná dokumentace pro územní řízení a stavební povolení realizace díla včetně technického dozoru nastavení systému vytápění a zaškolení obsluhy
EFIS a. sv Na Hroudě 19, 100 00 Praha 10, tel.: 267 053 259-66, fax: 267 053 269 e-mail:
[email protected], www.efis.cz
TÉMA
S JAKÝMI VÝSLEDKY HOSPODAŘÍ VE SVÝCH LESÍCH Města se starají o tisíce hektarů lesních majetků. Na to, jaké výsledky při tom dosahují, jsme se zeptali místních představitelů a správců lesů v ná sledující anketě. JOSEF HAMERNÍK, SPRÁVCE LESŮ MĚSTA PŘIBYSLAVI: V roce 1991 bylo Přibyslavi venkovní po chůzkou předáno skoro 80 hektarů lesních porostů. Město si tento majetek ponechalo ve vlastní režii. Rada města k tomu schváli la organizační směrnice pro hospodaření v lesích. Odbornou správu zpočátku vyko návala Lesní společnost Přibyslav. V průbě hu let 1991 - 1998 byly koupeny a vrácením přídělů od Lesního družstva Stoky získány další lesní porosty. Celková výměra měst ských lesů nyní přesahuje 110 hektarů. Nový lesní hospodářský plán byl vypra cován na období let 1999 - 2008. Po ukon čení činnosti Lesní společnosti Přibyslav bylo odbornou správou pověřeno Lesní družstvo Přibyslav. V rámci účelného hos podaření v lese byla stanovena maximální těžba 70 % z celkové výše povolených tě žeb, při dodržení požadovaných zásahů. Včetně toho, že veškeré vytěžené plochy jsou znovu řádně zalesněny a tak je zajiště na rovnováha mezi činností těžební a pěs tební. Celé území našeho lesa se nachází v les ní oblasti 16 - Českomoravská vrchovina, pásmo ohrožení D. Poškození imisemi je zjištěno skoro na 50 hektarech porostů. K jejich zmírnění je stanoven výsaz 25 % melioračních a zpevňujících dřevin. Vytěžená dřevní hmota se prodává pře vážně místním zpracovatelům na výrobu stavebního dříví. Tržby za dřevo, po odeč tení režie na veškerou činnost v lese, při cházejí do městského rozpočtu. Město po žádalo o dotace na zalesnění a prořezávky porostů, stejně tak na svoz pokácených kmenů koňmi a na štěpkování.
LUBOŠ PRŮŠA, STAROSTA MĚSTA PÍSKU: Naše město vlastní 6.5 tisíce hektarů lesa, které spravuje městská organizace Lesy města Písku, s. r. o. Z rozhodnutí zastupitel stva města se při hospodaření dodržují dva základní principy. Příměstské lesy o rozloze kolem 500 hektarů, bezprostředně navazují cí na zastavěnou plochu města, se především využívají k rekreaci. Dále, že z výnosů hos podařeni v lesích by mělo být alespoň 50 - 60 % finančních prostředků vráceno do nových výsadeb a investic, které zabezpečí rovnoměrnou obnovu lesa. Kdy těžba dřeva přejde z holosečného mýcení na ucelených plochách na tzv. výběrové, přičemž z přiro zeného podrostu se ke kácení vybírají jedno tlivé stromy. Nové lesy zakládáme v oblasti ModemiObec.cz/tema
bývalého vojenského prostoru Oldřichov u Písku, který jsme zčásti získali do vlast nictví města. Vliv ničivých imisí se u nás na stavu po rostů výrazněji neprojevuje. Možnosti jejich ochrany jsou ale malé. Snad jen ve výsadbě odolnějších druhů stromů s většími schop nostmi absorpce a likvidace škodlivých lá tek. Co se týče účelnějšího využití dřeva v regionu, jsou zde například závody na vý robu nábytku, které jsou však nyní bohužel v úpadku. Přínos lesa pro městský rozpočet činil v minulých letech průměrně 5-7 miliónů korun ročně. Po lesních polomech, jejichž zpracování letos dokončíme, očekáváme fi nanční pokles způsobený omezenou nekva litní těžbou. Větší náklady si vyžádá dosáze ní poškozených porostů. Na novou výsadbu dostáváme dotace, které získáváme na zá kladě běžných podmínek stanovených Mi nisterstvem zemědělství pro soukromé a obecní lesy. Zato program dotací na opra vu lesních cest skončil v minulém roce.
ANTONÍN NOVÁK, PRACOVNÍK ODBORU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, MĚSTSKÝ ÚŘAD DĚČÍN: Město vlastní 1040 hektarů lesů. které spravuje jeho příspěvková organizace Lesní úřad Děčín. Objem pěstebních a těžebních prací v lesních porostech je vcelku vyrovna ný. Dokonce se těží méně dřeva - jen 75% z celkového předpisu - jak uvádí lesní hos podářský plán. Lesy města Děčín jsou zcela součástí dvou chráněných území, konkrétně CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce. Součinnost s oběma chráněnými oblastmi je velmi dobrá. Obě podporují program zavá dění melioračních a zpevňujících dřevin a podílejí se na ochraně lesních kultur proti zvěři. Možnost ochrany lesního ekosystému před zamořením průmyslovými imisemi spočívá v zavádění odolnějších dřevin do porostů. Dřevní hmota je převážně dodává na zpracovatelům, kteří ji využívají zejména ve stavebnictví. Vlastní les není pro město finančním pří nosem. Porosty se nacházejí především v je ho nejbližším okolí, takže převažuje rekre ační funkce lesa nad produkční. Je nutné těžit dílčí plochy a někde dochází k jejich nedotěžování. Na produkci má negativní vliv malá hektarová výtěžnost daná přírod ními podmínkami, hospodaření v městských lesích je proto dost nákladné. To byly hlavní důvody, proč jsme požádali o státní dotace mimo jiné na sadbu a přirozenou obnovu le
sa. na zlepšení vhodné dřevinné skladby, stejně tak na vyklízení dřeva z méně přístup ných ploch koňmi a lanovkami.
JAROSLAV HLAVSA, ŘEDITEL LOKETSKÝCH MĚSTSKÝCH LESŮ: Město Loket ustavilo v roce 1992 ke sprá vě lesního majetku příspěvkovou organiza ci, která se později transformovala do spo lečnosti s ručením omezeným se 100% účastí města. Současný výměra obhospoda řovaných lesů činí zhruba 4000 hektarů, 1000 hektarů je zemědělských pozemků a vodních ploch. Hlavní důvod, proč město spravuje les prostřednictvím vlastní společ nosti. vychází ze skutečnosti, že především konkrétní vlastník je odpovědný za stav své ho majetku. Proces prokazování vlastnictví ještě neskončil. Cílem je obnovit kompakt nost majetkové držby v rámci majetkových arondací. Uvažujeme i o možnosti nákupu dalších pozemků. Takzvané trvale udržitelné hospodaření není pro nás samozřejmostí a významnou zásadou. Proto těžíme méně dřevní hmoty, než nám v lese přirůstá. Měníme druhovou skladbu porostu ve prospěch odolnějších dřevin. Snažíme se minimalizovat škody způsobené zvěří intenzívním odlovem pře množených či nevhodných druhů. Značné prostředky vynakládáme na údržbu vodního režimu apod. Preferujeme tzv. podrostní způsob hospo daření před klasickou holosečí. Tu realizuje me zejména v případech, kde je nutno vý razněji změnit druhovou skladbu nebo při rekonstrukci porostů a tehdy, když dojde ke kalamitě. Podrostní způsob hospodaření je citlivější k životnímu prostředí, minimalizu je pěstební náklady a zvyšuje porostní záso bu. Takto založený les je odolnější než umě le obnovený. Možnosti ochrany lesních ekosystémů spatřuji zejména v řádném hospodaření. Za hrnuje, kromě uvedených zásad i snahu o přiměřené usměrnění turistického ruchu. Vlastní lesní a mysliveckou stráž zaměřuje me především na řidiče motorových vozidel, kteří neoprávněně zajíždějí do lesů, na nepo volené táboření a rozdělávání ohňů a na dal ší činnosti, které jsou v lesích ze zákona za kázané. Díky této ochraně nemáme na tomto úseku vážnější problémy, stejně tak co se tý če černých těžeb dřeva, případně pytláctví. Přibližně polovina obhospodařovaného majetku - 1886 hektarů - se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Skutečnost, že hranice chráněného území byla v minulosti stanovena doho dou. je podle mého soudu nelogická. V praxi to vypadá tak, že součástí této ob lasti jsou rozsáhlé, namnoze nepůvodní a závažně poškozené smrkové monokul- , tury a vně zmíněného území lze vstoupit r MODERNÍ OBEC 9/2003 J
21----
TÉMA do komplexu přirozených bučin. Tím ale nechci říci, že je zapotřebí rozšiřovat hra nice chráněných území. Rovněž je otáz kou, zda systém chráněné krajinné oblasti není duplicitou ostatních, ve správních ří zeních fungujících orgánů státní správy, zvláště co se týče životního prostředí. A zda to odpovídá evropským zvyklos tem. Podle poslední studie zpracované pro Karlovarský kraj lze dosahovat v místních lesích výnosu kolem 380 Kč na hektar. Od tohoto čísla se odvíjí výše nájemného, které nám stanovil vlastník. Standardně využívá me veškeré příspěvky, které Ministerstvo zemědělství poskytuje na hospodaření v le sích. Pro náš rozpočet představují význam nou položku. Za zmínku rovněž stojí rozvojové progra my Minsterstva pro místní rozvoj, případně realizační programy Ministerstva životního prostředí.
Ing. VÁCLAV TOMAN, ŘEDITEL MĚSTSKÝCH LESŮ SUŠICE: Město Sušice spravuje vlastní lesy pro střednictvím své společnosti s ručením ome zeným, kterou si za tímto účelem ustavilo. Těžební činnost se provádí podle schválené ho lesního hospodářského plánu. Z něho vy plývají další úkoly, jako je především zales ňování, ochrana kultur proti buření a zvěři, prořezávka porostů apod. Veškeré surové dříví prodáváme dřevařským podnikům v našem regionu, které je zpracovávají ze jména na stavební materiál. Městský les je pro obec finančním příno sem. V budoucnu bude převažovat jeho re kreační funkce, takže ekonomický výnos se bude snižovat. Žádáme o všechny dotace, které lze obdržet, zejména o prostředky na lesní činnost, které vyřizují Krajský úřad Pl zeňského kraje a Ministerstvo zemědělství České republiky. -bd-
PRIORITY NÁRODNÍHO LESNICKÉHO PROGRAMU Ministerstvo zemědělství vypracovalo Národní lesnický program, který především respektuje potřeby rozvoje celého odvětví lesního hospo dářství. Zdůrazňuje významné místo lesů v životním prostředí, jejich mimoprodukční funkce, důležitost lesa jako obnovitelného zdroje eko nomicky a ekologicky vhodné dřevní suroviny. tát vlastní 63,4 % lesů, obcím a jejich stát podporuje hospodaření převážně v ne lesním družstvům a společenstvím státních lesích. Zvláště tam, kde je nezbytné připadá 14,5 % a soukromým vlastní přispět na rozvoj veřejně prospěšných aktivit kům 22,1 % z celorepublikové výměry les a zabezpečit finanční krytí závazků státu vy ních porostů. Ve zvláště chráněných úze plývajících ze zákona o lesích. Předpokládá se, že zajištění jednotlivých priorit a opatření Národního lesnického programu se promítne do konkrétní politi ky krajů v rámci koncepcí regionálního rozvoje. Doporučuje se, aby se při přípravě regionálních ekonomických systémů při hlédlo k možnosti ekonomického zvýhod nění vlastníků lesů, kteří se při jejich sprá vě orientují na požadavky ekologie. Národní lesnický program vytýčil násle dující priority:
S
■ správa lesů podle zásad trvale udrži telného hospodaření. ■ rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa, ■ udržení a rozvoj biologické rozmani tosti lesních ekosystémů, ■ zabezpečení produkce a využití suro vého dříví,
mích se nachází přibližně 700 tisíc hektarů. Je to čtvrtina z celkové plochy lesů v ČR, znamenající, že v poměru k rozloze státu převyšujeme evropský průměr. Podle zmíněného národního programu hospodaření v lesích jednotlivých vlastnic kých kategorií vykazuje v současné době po měrně dobré ekonomické výsledky. Přesto
■ péče o lesy ve zvláště chráněných úze mích, ■ ochrana lesních ekosystémů proti škodlivým faktorům. - bd ILUSTRAČNÍ FOTO ALEŠ ADÁMEK
E Nový, rychlejší a komfortnější přístup do archivu časopisu Moderní obec najdete na adrese www.predplatitel.ihned.cz
VÝHODA PRO PŘEDPLATITELE "22
□ MODERNÍ OBEC 9/2003
ModerniObec.cz/tcma —
TÉMA
PENÍZ PRO VLASTNÍKY LESA JE ČÍM DÁL MÍNÍ Lesy se rozkládají zhruba na třetině území ČR a jsou přirozenou a nezaměni telnou složkou našeho životního prostředí. Hospodaření v nich podporuje stát především formou finančních příspěvků vlastníkům lesa, kteří o ně žádají na příslušném krajském úřadu. Patří k nim i města a obce. Jaké příspěvky mohou získat a o které mají největší zájem, o tom jsme hovořili s ředitelem odboru lesnické politiky Ministerstva zemědělství ČR Ing. Martinem Chytrým. • Kteří vlastníci lesů mají na státní podporu nárok? Finanční příspěvky na hospodaření v lesích jsou vyhlašovány vždy s platností na jeden rok. Jsou v současné době přílohou zákona o státním rozpočtu a ve sbírce zákonů vychá zejí každý rok na přelomu prosince a ledna. Ministerstvo zemědělství potom následně vy dává informaci všem vlastníkům lesa. Tyto in formace jsou distribuovány na všechna krajská pracoviště a dáváme je všem žadatelům, kteří požádali o příspěvek v předcházejícím roce. Příspěvky jsou poskytovány všem vlastníkům lesa bez rozdílu - nejen vlastníkům obecních nebo soukromých lesů, ale i právnickým oso bám, včetně státních lesů. Jeden rozdíl tady však přesto je. Státní podnik Lesy České re publiky, s. p.. zatím o celou řadu těchto přís pěvků nežádá, protože je schopen náklady krýt z vlastních zdrojů. Naše státní lesy jsou totiž jedny z mála ziskových v Evropě.
• Jakým způsobem vlastníci lesa přís pěvky získávají? Nejdříve vlastník provede konkrétní práci například zalesnění nebo výchovu porostu a s potvrzením odborného lesního hospodáře o provedení prací v náležité kvalitě zažádá o příspěvek krajský úřad. Na základě žádosti příslušný krajský úřad rozhodne o přiznání příspěvku a vlastník obdrží peníze přímo na účet. Vlastník nepodepisuje žádnou smlouvu, ani nemusí vykonat jiný právní akt.
• Na jaké práce jsou prostředky urče ny? Nejžádanější skupinou je obnova, zajištění a výchova porostů. To jsou prakticky veškeré pěstební práce. V loňském roce na ně připad lo 220 miliónů korun, z toho na obecní lesy 102 milióny korun. 116 miliónů šlo soukro mým lesům a dva milióny lesům státním, kte ré jsou ve správě Kanceláře prezidenta repub liky nebo Úřadu vlády v Kolodějích. Druhá velká skupina žádostí se týkala vyhotovení lesních hospodářských plánů. Každý vlastník lesa o rozloze větší než 50 hektarů má za po vinnost vypracovat lesní hospodářský plán s platností 10 let. Podle tohoto plánu je povi nen vlastník v lese hospodařit. Loni předsta vovaly tyto příspěvky 80 miliónů korun, z to ho do obecních lesů bylo poskytnuto jen 17 miliónů korun, státní lesy dostaly 52 milióny korun a zbytek obdržely lesy ostatních vlast níků. Další příspěvky se týkají obnovy lesů poškozených emisemi, to znamená hospoda ření v poškozených oblastech. U nás se jedná převážně o Krušné hory. Krkonoše, Orlické a Jizerské hory a některé oblasti v Jeseníkách ModerniObec.cz/tcma
a Beskydech. Před mětem této podpory jsou i poškozené le sy v blízkosti někte rých průmyslových podniků - například ve středních Če chách v berounské kotlině kolem ce mentárny Králův Dvůr nebo lesy v blízkosti elektrár Ing. Martin Chytrý ny Opatovice. Na tyto příspěvky šlo loni 22 milióny korun, z to ho do obecních lesů 15 miliónů a 7 milionů do lesů ostatních vlastníků. Další příspěvky dá váme na ekologické technologie, které jsou fi nančně náročnější, ale pro přírodu a les šetr nější. Podporujeme například přibližování dříví lanovými systémy, koňmi i stroji na pá sovém podvozku, které nepoškozují půdu. ne bo na likvidaci klestu štěpkováním. V minulosti byly podporovány žádané titu ly, které se týkaly mimoprodukčních funkcí lesa - budování infrastruktury, opravy lesních cest, údržby vodních toků v lesích, popřípadě odstraňování některých kalamitních škod na lesních cestách. Bohužel, vzhledem k nedo statku finančních prostředků ve státním roz počtu jsou v letošním roce finanční příspěvky na tyto akce minimální. Dále jde i o příspěv ky na některé činnosti mysliveckého hospoda ření - např. chov a výcvik národních plemen loveckých psů. V tomto případě jde jen o mi liónové položky. Ještě loni byly podporovány i programy spolufinancované z fondů Evrop ské unie. Tento program v letošním roce skončí a kofinancování od příštího roku bude nastaveno tak, aby odpovídalo pravidlům pro členské země.
• Je ještě jiná forma, kterou stát vlast níky lesa podporuje? Vedle těchto příspěvků je skupina nároků, které vyplývají přímo z lesního zákona, a jsou poskytovány vlastníkům lesů někdy ve fi nančním vyjádření, jindy v naturálním plnění. Vlastníkům lesa do 50 hektarů je ze státního rozpočtu vyhotovována takzvaná lesní hospo dářská osnova, která je jim následně bezplat ně předávána. Dále každý vlastník lesa musí mít svého odborného lesního hospodáře, což je termín uvedený v lesním zákoně, a musí si ho také platit. Vlastníkům lesa do 50 hektarů, kteří si odborného lesního hospodáře sami ne vyberou. je určen orgánem státní správy lesů, který jej také platí v plném rozsahu. Kromě těchto záležitostí jsou podporovány akce v ce lospolečenském zájmu, o kterých orgán státní
správy lesů rozhodl, že mají veřejný charak ter. Především jde o práce na vodních tocích nebo při odstraňování následků živelných po hrom. Další kategorií jsou služby. Stát je mů že vlastníkům lesů poskytovat tak, aby zabez pečil určité práce nebo služby na celém území bez ohledu na vlastnické hranice. Například v době sucha zabezpečuje leteckou ochrannou službu a hašení lesních požárů, dále vápnění a hnojení lesních porostů nebo prostřednic tvím svazů vlastníků lesů je poskytována celá řada poradenských služeb.
• Kolik peněz ze státního rozpočtu na příspěvky celkem dostáváte? Ještě na konci 90. let to bylo celkem 900 miliónů až jedna miliarda korun. Loni celko vý objem všech finančních prostředků do les ního hospodářství dosáhl 780 miliónů, letos jen 690 miliónů korun. Na finanční příspěvky připadá 321 miliónů, do druhé skupiny - na nároky vyplývající z lesního zákona jde 249 miliónů korun, na poslední skupinu - služby plánujeme částku 120 miliónů korun.
• Jak velkou část nákladů vlastníků le sa vaše příspěvky pokryjí? Máme příspěvky sazbové, kde je řečeno, za jakou práci je příspěvek poskytnul. Například při obnově lesa je sazba devět korun za kaž dou vysazenou sazenici meliorační a zpevňu jící dřeviny. Prořezávky jsou podporovány čtyřmi tisíci korunami za hektar, úmyslná těž ba do 40 let věku 3200 Kč za hektar. Je to pro to, aby vlastník měl zájem dělat práce co nej levněji. Vlastníci mají zájem se vejít do předem stanovených nákladů, které jsou dány výší příspěvku. Ve své podstatě předem říká me, kolik dostanou, když práci správně a od borně provedou. Tyto sazby jsou stanoveny přibližně na 75 procentech průměrných nákla dů v republice.
• Která města či obce jsou největšími příjemci příspěvků? K největším obecním majetkům patří lesy města Brna, velkým vlastníkem jsou i města Písek, Plzeň, Pelhřimov, Jihlava. Rokycany. Velká města jsou často vlastníky velkých les ních pozemků a tudíž i velkými příjemci pod por. Rovněž velkými příjemci podpor jsou i městské lesy zasažené imisemi - například v Chomutově a Mostě.
• Jaká je vaše spolupráce s vlastníky obecních lesů? Je velmi dobrá. Neoprávněné čerpání fi nančních prostředků obcemi je vzácné. Obec ní lesy mají vlastní Sdružení vlastníků obec ních a soukromých lesů v České republice, které sídlí v Pelhřimově. Musím říci, že sdru žení pracuje velmi dobře, všem svým členům poskytuje aktuální informace a současně pů sobí na ně tak. aby si nepoškodili reputaci ne uváženými kroky jak v oblasti hospodaření v lesích, tak co se týče oprávněnosti žádostí o finanční podporu. KAREL ZÍTEK FOTO ARCHÍV
MODERNÍ OBEC 9/2003 J
23----
řízeni a spra va
KRAJ VYSOČINA SE PŘIPRAVUJE NA ČERPÁNÍ Z FONDU EU Se vstupem České republiky do Evropské unie se subjektům otevírají možnosti pro čerpání ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnos ti. Podmínkami úspěšného čerpání je však zpracování dostatečného počtu kvalitních projektů, jejichž nositeli budou kraj, obce, soukromý i neziskový sektor a rovněž zajištění dostatečného objemu finančních prostředků potřebných na spolufinancování. bude poskytnut spolupracovníkům zdarma, nákla dy bude plně hradit Krajský úřad kraje Vysočina. Tímto krokem se rozšíří obzor o projektech dalším pravu projektů ale není nazbyt. Hlavním zájemcům v kraji, kteří by v budoucnu mohli najít iniciátorem a garantem řízení příprav na čerpání své uplatnění v pozici projektových manažerů. peněz ze strukturálních fondů EU a Fondu soudrž nosti je odbor regionálního rozvoje Krajského úřa du kraje Vysočina. Kvůli zajištění funkčnosti celé FOND VYSOČINY ho systému vznikla na krajském úřadě pracovní skupina Fondy. Tvoří ji pracovníci odborů, kterých Velkou výhodou pro kraj Vysočina je již druhým rokem fungující Fond Vysočiny (dále jen fond), se týká příslušná oblast podpory. Ve skupině pra němž jsou alokované finanční prostředky, o které cují zástupci pro tyto oblasti podpory - doprava, venkov, zemědělství, životní prostředí, lidské mohou subjekty našeho kraje žádat na základě vy hlášeného grantového programu. Získávání peněz zdroje, sociální, informační technologie, průmysl a podnikání, cestovní ruch a kultura. Díky tomu se z Fondu Vysočina je založeno na obdobných pravi dlech a principech jako čerpání ze strukturálních informace o možnostech čerpání z fondů EU lépe dostávají ke konečným příjemcům. fondů EU, což pomáhá vytvořit lepší představu Pracovníci odboru regionálního rozvoje připravili o nastavení podmínek pro čerpání z fondů EU. Akční plán na zvýšení absorpční kapacity pro čerpá ní fondů EU (dále jen Akční plán), který navrhuje systém postupných kroků v období od června 2003 do srpna 2004, kdy se předpokládá podání prvních projektů. Systém však tímto termínem nekončí. Ve stejné či mírně modifikované podobě by měl být udržitelný pro celé programové období 2004 - 2006. bjem finančních prostředků, které může kraj Vysočina získat, je velký. Času na pří
O
INFORMAČNÍ KAMPAŇ Dílčí kroky Akčního plánu se uskutečňují na základě společného konsensu skupiny Fondy. Prv ním krokem byla realizace plánu šíření informací formou konference (za účasti zástupců ministers tev pro místní rozvoj a financí a Delegace evrop ské komise) a patnácti seminářů uspořádaných v rámci obvodu obcí s rozšířenou působností. Zástupci měst a obcí. hospodářských komor, ag rárních komor, školství, neziskového sektoru a ostatní zájemce zabývající se možností využití finančních prostředků EU tak získali informace o současném stavu a vývoji operačních programů, finančních alokacích, konečných příjemcích. Akč ním plánu a jeho aktuální fázi plnění. Celá infor mační kampaň byla podpořena zveřejněním výzev s cílem nalézt spolupracovníky (jednotlivce či or ganizace) na sběr projektových záměrů v kraji Vy sočina za účelem vybudování databáze projekto vých záměrů a jejich budoucí podpory z fondů EU. Výzva se objevila opakovaně v regionálních médiích. Zájemci měli možnost se přihlásit do le tošního 10. září podle oblastí podpory, do které soustřeďují svoji pozornost při sběru projektových záměrů. V průběhu října začne cyklus školení o náležitostech projektu, o tom jak má být zpraco ván, aby se mohl ucházet o podporu ze strukturál ních fondů EU. Spolupracovník se dozví, co je to projektová fiše, jaké obsahuje projekt položky, co a jak se má vyplňovat a jakým způsobem se sesta vuje logický rámec. tzv. logframe. Cyklus školení
24
.] MODERNÍ OBEC 9/2003
V průběhu listopadu bude zveřejněna výzva na sběr projektových záměrů podle jednotlivých ob lastí podpory a na zpracování projektových zámě rů do fondů Evropské unie. Přednost budou mít žadatelé, kteří prošli tréninkem a u nichž bude předpoklad, že nejlépe splní potřebné požadavky. Následně začne probíhat v terénu, prostřednictvím spolupracovníků, sběr projektových záměrů, je jich zpracování do formy projektové fiše a tabul ky logického rámce.
ZPŮSOB HODNOCENÍ PROJEKTŮ Každý sesbíraný projektový záměr budou hod notit dva posuzovatelé, kteří budou dle pravidel pro posuzování přidělovat projektovým záměrům body. Na základě výše bodového hodnocení bude předkladatelům vyplácena finanční odměna. Průběžně bude probíhat vyhodnocení projektů dle míry pravděpodobnosti získání dotace z fondů EU. a to na základě těchto kritérií: ■ soulad s politikou EU a kraje (dáno ope račními programy a Programem rozvoje kraje Vysočina),
■ reálnost a udržitelnost záměru, ■ schopnost žadatele projekt kofinancovat. Projektové záměry se budou průběžně zavádět do monitorovacího systému (speciální software vytvořený odborem informatiky za tímto účelem). Projekty s nejvyšším hodnocením (nejvyšší mír nou pravděpodobnosti na získání dotace) obdrží poté soustředěnou podporu odborných pracovníků kraje. Regionální rozvojové agentury Vysočina, popř. dalších expertních kapacit tak, aby v oka mžiku předložení splňovaly přísná kritéria výbě rového řízení. Tato podpora by měla zahrnovat i dotaci na přípravu projektové dokumentace (jde spíše o investici s vysokou mírou návratnosti). Projekty, které budou vyžadovat delší přípravnou fázi (např. síťování projektů v rámci kraje, úpravu majetkových poměrů žadatelů vůči zhodnocova ným majetkům atd.), se budou předkládal později. V rámci předběžného hodnocení budou identifiko vány i takové projekty, které budou z hlediska podpory EU bez šance. V tom případě se bude hledat jiný zdroj.
SÍŤ PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ Od ledna roku 2004 začne v našem kraji půso bit síť projektových manažerů v obcích s rozšíře nou působností. Tito manažeři budou vybráni, po kud možno, z místních lidí, kteří znají danou lokalitu a požívají důvěry místních samospráv a dalších subjektů. Manažeři by se podíleli na ak tualizaci databáze projektů a na jejím dalším roz šiřování. Zastupovali by zejména roli informační a poradenskou, poskytovali by informace komu koli, kdo se na ně obrátí s jakýmkoli problémem ohledně projektu či problému, kde získat prostřed ky z fondů EU. Jejich úkolem bude také doplňovat průběžně indikátory rozvoje daného území obcí s rozšířenou působností, které se stanou součástí studie analýzy výchozího stavu. Důraz se klade zejména na důsledný monitoring. Studie pro jed notlivé obvody obcí s rozšířenou působností se začne zpracovávat na podzim letošního roku. Bu de obsahovat také návrh měřitelných indikátorů rozvoje daného území, sledovaných v průběhu ro ku projektovými manažery. Indikátory budou za hrnovat vývoj v oblasti sociální, ekonomické a technologické. Dalším problémem je kofinancováni. Odbor re gionálního rozvoje krajského úřadu intenzívně ko munikuje se zástupci bankovních institucí o mož nostech spolufinancování projektů z fondů EU pro různé subjekty v rámci kraje. Snaží se najít společ ná řešení, která by byla vhodná pro co nejširší okruh předkladatelů projektových záměrů. Věříme, že jsme dobře připraveni a že dokáže me v plné šíři realizovat Program rozvoje kraje za podpory evropských a českých prostředků. Před pokládáme, že náš kraj bude patřit k těm úspěš ným regionům, kterým evropské prostředky účel ně napomohou k ekonomickému růstu.
MARTIN ČERNÝ, vedoucí odboru regionálního rozvoje a tým jeho spolupracovníků ILUSTRAČNÍ FOTO ARCHÍV
ModcrniObec.cz/sprava
ŘÍZENI A SPRAVA
SROP PODPOŘÍ ROZVOJ REGIONŮ Evropská unie připravila pro Českou republiku značné prostředky, které budou moci využít kraje a obce pro svůj další rozvoj. To, jak by měl fungo vat v rámci strukturálních fondů EU Společný regi onální operační program (SROP), nám vysvětlila Mgr. Věra Jourová, ředitelka odboru Řídící orgán SROP Ministerstva pro místní rozvoj. • Jak byste stručně charakterizovala Společný regionální operační program? Jak je již dnes poměrně známo. Evropská unie bude financovat projekty, které budou vycházet z tzv. operačních programů. SROP je jedním z pěti operačních programů, které mají být po vyjednání s Evropskou komisí základem pro poskytnutí fi nanční podpory na projekty regionálního rozsahu realizované v 13 krajích České republiky. Návrh programu vznikl po bohaté diskusi mnoha různých partnerů, přičemž silný vliv uplatnily při jeho pří pravě kraje, které mají mít také zásadní podíl na je ho realizaci.
• Čím se odlišuje od ostatních operač ních programů? Zatímco prostřednictvím sektorových operačních programů se budou financovat projekty rozvíjející plošně po celé republice ten či onen sektor. SROP je program horizontální, víceoborový. I výše zmíněným silným vlivem krajů na rozhodování o poskyto vání podpory projektům se regionální operační program výrazně odlišuje od
AKCNI NABÍDKA
PODZIM 2003 (1.9.-31.12.)
Dopřejte svým městům a obcím vysokou kvalitu za nízkou cenu
ostatních programů. Žadatelé budou projekty podávat na krajské úřady, je jichž pracovníci je bodově ohodnotí a postoupí ke schválení regionálním ra dám, v nichž zasedají krajští zastupitelé. Kraje tak budou mít vlastně možnost prostřednictvím schválených projektů realizovat svou regionální politiku za pomoci evropských financí a státu.
• Skončilo již vyjednávání s Evropskou komisí v Bruselu o konkrétní finanční podpoře pro jednotlivé oblasti a s jaký mi výsledky? Jednání pokračují. Zásadní termín je 12. září, kdy se v Bru selu účastníme druhého kola vyjednávání. Stručně lze říci, že se musíme velmi snažit, abychom bruselské úředníky přesvěd čili, že není riskantní tak vysoké procento stmkturálních fondů (přes 30 %) svěřit jednomu systému - a to poměrně složitému. Nicméně v tuto chvíli jsme optimisté a věříme, že vyjednáme maximum. Pro Ministerstvo pro místní rozvoj bylo při vyjed návání zásadní, že se nám a krajům podařilo najít společnou řeč. Vždyť SROP je naším společným zájmem, a proto bylo spojení sil při vyjednávání jedinou možnou taktikou, která, jak se zdá. přinese plody. V současné době vypadá situace tak, že by se prostřednictvím SROP financovaly následující oblasti (výše podpory EU na roky 2004 - 2006 pro celou ČR): podpo ra podnikání ve vybraných regionech (zhruba 40 mil. eur), re gionální rozvoj infrastruktury, tj. dopravy a komunikačních technologií (zhruba 160 mil. eur), rozvoj lidských zdrojů v re gionech (asi 82 mil. eur), rozvoj cestovního ruchu (přibližně 110 mil. eur). Rozdělení prostředků se ale s největší pravděpodobností ještě změní. Vývoj je během negociací velmi rychlý. Prakticky denně jedná me o změnách.
• Víte už s jakou celkovou výší lze počítat pro SROP? Dnes to vypadá na částku 403 600 miliónů eur. včetně technické pomoci. Je to tedy 31 % celkového objemu strukturálních fondů, které mají v ideálním případě (budou-li projekty) do ČR přijít.
• Kdo může žádat o finanční prostředky z tohoto programu a za jakých podmínek? Stejně jako je široké navrhované spektrum podporovaných oblastí, široký je i výčet příjemců podpory. Mohou to být kraje, obce, soukromý i neziskový sektor - dle jednotlivých typů projektů. Výše podpory ze strany EU může být 35 % až 75 % - záleží na typu projektu a příjemce podpory.
• Jsou podle vašich zkušeností na krajských úřadech dosta tečně kvalifikovaní pracovníci, kteří budou schopni zpracovat kvalitní projekty, které pak splní přísná bruselská kritéria? V tomto ohledu jsem pozitivně naladěná. Vím, že kraje nabírají vysokoško láky s angličtinou, tedy spíše mladé lidi s chutí učit se novým věcem. A záleži tosti kolem EU jsou pro nás všechny nové - všichni se učíme, nemáme přede šlou zkušenost. Je to svým způsobem fascinující zážitek - budujeme něco, co má přinést rozvoj této zemi. Tyto pocity jsou taktéž u lidí na krajích velmi sil né. Zkrátka věřím, že se systém rozjede a bude fungovat.
MO-01636/A
• Je Ministerstvo pro místní rozvoj připraveno pomáhat zá jemcům o podporu a na koho se mohou obrátit s případný mi dotazy? Na našem ministerstvu je programem SROP pověřen odbor Řídící orgán SROP a Jednotný programový dokument 2 - Praha. V současné době odbor budujeme, nicméně máme vysoké cíle. Chceme nejen rozjet funkční systém poskytování podpory, ale také se hodně podílet na pomoci s přípravou projek tů. Kontakt na nás je na webové stránce mmr.cz, tel.: 22486 1224, moje e-mailová adresa je:
[email protected]. Dovolte ještě malou poznámku: Zástupci Evropské komise často opakují obavu, že nebudeme mít dost projektů a tudíž čerpat finanční prostředky z pří slušných fondů. Při minulém neformálním setkání jsem jim žertem řekla, že »neznají Čechy«. Jak uvidíme možnost financí pro projekty, půjdeme si pro ně. I lrHr'iniz'-i UlUUlllUiia
24.dubna 18, 66443 Želešice u Brna. www.urbania.cz, te| 547217955. fax 547219681,
[email protected]
ModerniObcc.cz/sprava
LÝDIA STOUPOVÁ FOTO ARCHIV
MODERNÍ OBEC 9/2003 □
25----
ŘÍZENI A SPRAVA
KONCEPCE PAMÁTKOVÉ PÉČE V PLZEŇSKÉM KRAJI PŘINÁŠÍ NOVÉ IMPULSY Proč Plzeňský kraj začal připravovat návrh koncepce památkové pé če, kdo se podílel na její přípravě, jak probíhalo její schvalování, co zajímavého a podnětného v ní najdeme? Odpovědi na tyto a další otázky přináší tento příspěvek. becnou myšlenku zpracovat koncepci I schválilo zastupitelstvo kraje, jejíž hlavní směry pak projednala a určila rada kraje. O vytvoření návrhu koncepce jsme požádali před ní odborníky s různým zaměřením a působností. To bylo obrovské štěstí, neboť jejich znalosti, zku šenosti a vize přinesly své ovoce ve formě ucelené představy, jejíž výsledky budou, o tom jsem pře svědčena. přijatelné a přesvědčivé i pro představi tele kraje, kteří budou materiál ve výsledné podo bě schvalovat. Chtěla bych proto poděkovat za práci PhDr. Ireně Bukačové, ředitelce Muzea a ga lerie severního Plzeňska, prof. PhDr. Mojmím Horynovi a MUDr. Mgr. Tomáši Hájkovi PhD.
SCHVALOVACÍ PROCES První verzi dokumentu schválila rada kraje v zá věru roku 2002 a doporučila ji k projednání s veřej ností. Souběžně probíhala jednání s Ministerstvem kultury a po zpracování připomínek byl uspořádán odborný seminář pro každého, kdo měl zájem se
s koncepcí seznámit. 1 na něm zazněla ještě řada do poručení a námětů. Zastupitelstvo se bude návrhem koncepce zabývat 23. září. Vyšli jsme také vstříc zá jmu našich poslanců a senátorů. Všem zástupcům v Poslanecké sněmovně a Senátu zvoleným za Pl zeňský kraj jsme nabídli společné projednání. Mě osobně tato schůzka velmi potěšila a z reakcí pří tomných politiků jsem cítila to samé: zájem o pa mátky a péči o ně, zájem o společný postup s cílem vytvořit takové legislativní prostředí, v němž. nebude vlastník památky atakován ze strany památkové pé če požadavky vysoce finančně náročnými a uklidňo ván tím, že jeho štěstí spočívá pouze v možnosti být hrdý na vlastnictví kulturní památky.
PRINCIP »4P« S koncepcí se lze seznámit na internetových strán kách Plzeňského kraje (vvww.kr-plzensky). Dovolila bych si z tohoto dokumentu citovat alespoň základní principy t nová témata památkové péče.
---- 26
□ MODERNÍ OBEC 9/2003
Návrh koncepce je postaven na principu »4P«. Každé P představuje jeden z pilířů památkové péče v Plzeňském kraji, ale myslím, že platí všeobecně. »4P« vyjadřují snahu po zhodnocení a využití pa mátkového fondu jako nástroje pro získání spole čenské podpory pro výdaje ve prospěch péče o kul turní dědictví a rovněž ve prospěch efektivnosti prostředků vložených do obnovy památek. Jednodu šeji řečeno - tři »P« v názvu navržené koncepce znamenají i základní stupně běžně a dobře provádě né památkové péče: poznání - péče - prezentace. Označují návazné kroky metodiky památkové péče a organizace její práce. Každý z těchto kroků má sám o sobě smysl ve vztahu k ostatním. Zároveň lze tyto tři kroky v dlouhodobém procesu ochrany pa mátek chápat jako svého druhu cyklický proces jak ve vztahu k jednotlivé památce, tak k památkovému souboru i celému památkovému fondu regionu (v tomto případě Plzeňského kraje). Vskutku odbor né a stále prohlubované poznání je předpokladem kvalifikované péče o památky. Prezentace památky ve smyslu jejího přiměřeného využití - z hlediska památkové péče i společenského zájmu, který by ovšem měl být sladěn se zájmem vlastníka - je pak vlastně optimálním završením poznání a péče a rov něž zajištěním existence památky do budoucna. Čtvrté »P« pak znamená - participace. Přesně tento aspekt činnost památkové péče vyplývá ze společenských změn po roce 1989, totiž proměny od totalitní společnosti k otevřené společnosti svo bodných občanů. Tato otevřenost se vyznačuje i tím. že otevírá široké pole aktivit pro občanská sdružení a jednotlivé občany. Na zajištění základ ních potřeb, v tomto případě na ochraně kulturního a památkového bohatství, se tak vedle státních in stitucí a úřadů státní správy spolupodílejí a nesou spoluzodpovědnost orgány samosprávy, občanská sdružení, ale i jednotlivci. Úspěšné zajištění existence jednotlivé památky i ochrana celého památkového fondu je možná je dině na základě širokého souhlasu a zájmu společ nosti v rozměru obce. mikroregionu, regionu a rov něž kraje. Především dimenzi druhého a třetího kroku (péče a prezentace) je vždy nutné směřovat ke společné dohodě. Právě vtažení obcí, občan ských sdružení, spolků a dalších subjektů do těch to aktivit je svou povahou politickým úkolem a zá roveň tou nejúčinnější formou památkářské osvěty a kultivace veřejnosti. Bez pozitivního vztahu sou časníků k památkovým hodnotám v místech jejich bydliště a života - tedy bez participace - nelze rea lizovat trvale úspěšnou památkovou péči. Takto široce založená participace musí ovšem předpokládat otevřenost diskuse různých názorů. Z tohoto hlediska zůstane vždy v platnosti slavná věta profesora Václava Richtera, že "nekonfliktní památkovou péčí může být jenom péče neúčinná, která nedokáže plnit svůj společenský úkol«. Poža davky na ochranu památkových hodnot se tedy musí prosazovat i v konfrontaci se zájmy, které kulturní hodnoty ignorují, nebo jim jsou dokonce nepřátelsky naladěny.
NÁVRH OBSAHUJE NOVÁ TÉMATA Návrh koncepce doporučuje soustředit se na podporu obnovy památek a funkční regeneraci památek v souvislosti se záměrem celkové aktivizace kulturního a památkového potenciálu kraje. K tomu by mělo přispět vypisování a financováni dalších průzkumných úkolů (v kooperaci s Ná rodním památkovým ústavem, aby nedocházelo k duplicitním akcím), podněcování zájmu občanů
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Seči církev těžko hledá prostředky na údržbu kostelů v málopočetných farnostech. o identifikaci a primární evidenci jednotlivých památek, nacházení dosud nepoznaných památ kových hodnot v terénu. V této souvislosti přichází koncepce s návrhem rehabilitovat funkci tzv. dobrovolných konzerváto rů a zpravodajů památkové péče a doporučuje také motivovat a oceňovat lokality s pozitivním vzta hem k památkám formou odměn, soutěží, vypsání řešení určitých obecných úkolů apod. Další náměty přináší koncepce v oblasti ptxlpó ry osvětových aktivit, které budou prohlubovat kulturní a historické znalosti obyvatel kraje, napří klad zajištěním odborníků pro přednášky, seminá ře. podporou publikační činnosti nebo formou od měn pro nejzdařilejší práce (monografie obcí a měst, zpracování historie regionů, práce z histo rie architektury, umění, archeologie atd.), podpo rou vydávání monografií o významných památ kách nebo památkových souborech, podporou kulturních institucí (archívů, muzeí atd.) při pořá dání konferencí pro odbornou i širší kulturní veřej nost, soutěží, týkajících se památek, regionální his torie a kultury pro školní děti s cílem vychovat generace, které budou znovu mít silný citový vztah ke svému rodišti a místu svého života a bude jim vlastní ušlechtilý, kulturní lokální patriotismus. Například letos podpořil Plzeňský kraj vydání vý pravné publikace Pověsti z kraje pod Radyní a kouzelných chodských Pročpohádek. Návrh koncepce předpokládá též velmi výrazné zaměření na intenzifikaci kultumě-památkové na bídky kraje pro návštěvníky. Ta by neměla zůstat omezena pouze na všeobecně známé a hojně nav-
ModerniObec.cz/sprava
řízeni a spra va
OLGA KALČÍKOVÁ, radní Plzeňského kraje pro kulturu, cestovní ruch, památkovou péči, neziskové organizace a národnostní menšiny
ZATEPLOVACI SYSTÉMY PRO
\
KAŽDÝ dům
*
,
wm;.
*-
' i”*
j r
kontaktní zateplovací systémy Capatect silikonové a silikátové omítky Capatect renovační nátěry na zateplovací systémy ThermoSan renovace balkonů Disbon Kontakt: Český Caparol s.r.o. Litvínovice 32 370 01 České Budějovice tel.: 387 203 402 fax: 387 203 422
Jinonická 80 158 00 Praha 5 tel.: 257 290 288 fax: 257 223 941
www.caparol.cz,www.caparol-sanace.cz
mt CAPAROL
OPŘETE SE O NÁS
FOTO ARCHIV
ModerniObec.cz/sprava
MODERNÍ OBEC 9/2003 □
MO-01548/B
štěvované objekty, ale měla by zahrnout několika násobně větší část památkového fondu. Mnoho po zoruhodných památkových objektů zůstává pro širší veřejnost prakticky neznámých, a to i v oblas tech, které jsou intenzívně turisticky využívány (kupř. Šumava). Součinností kraje, regionálního pracoviště Ná rodního památkového ústavu, obcí, vlastníků, ce stovních společností a podobně by bylo výhodné vytvořit síť regionálních okruhů kulturně-památkové nabídky. Těžištěm každého takového okruhu by byl známý památkový objekt nebo historické město, doplněné nabídkou objektů v poměrně blízkém okolí. Na těžištním objektu okruhu by by lo možno získat vstupenky a zajištění přístupu do dalších objektů. Vlastníci těchto objektů (sou kromníci, obce, církev) by získávali adekvátní část vybraných finančních prostředků (příklad ta kového okruhu - těžištní objekt Švihov, připojené objekty Červené Poříčí, Lužany, Příchovice, Přeš tice, Dolní Lukavice, Vícov.) Do nabídky regio nálních okruhů určitě zařadit i muzea a galerie. Koncepce nabídkových okruhů je v zahraničí na zývána »museo diffuso« (rozptýlené muzeum) ja ko způsob poznávání těch uměleckých a památko vých hodnot, které nejsou druhotně soustředěny ve sbírkotvorných institucích, ale zůstaly zacho vány přímo na místech, pro které byly vytvořeny. Ekonomický přínos této organizace nabídky pa mátkové péče můžeme velmi dobře předvídat. Představuje ho jak finanční příspěvek pro vlastní ky či uživatele objektů, tak zvýšení možnosti zis ku pro navazující služby (hotely, restaurace). V některých místech Itálie je dohodnut i procentu ální příspěvek ze zisku doplňkových služeb na údržbu a ochranu kulturních objektů nabídkového okruhu. Zcela novým tématem v návrhu koncepce je spojení ochrany památek a přírody. To samo o sobě by vydalo na samostatný článek. Věřím, že se koncepce stane prvkem osvěty a zájmu občanů Plzeňského kraje o památkový fond. jímž se náš kraj řadí k nejbohatším v České republice. Vždyť se na jeho území nachází 4050 nemovitých a 6684 movitých kulturních památek (tj. 10 % fondu celé ČR), 14 národních kulturních památek, 3 městské památkové rezervace, 5 ves nických památkových rezervací, 18 městských památkových zón, 41 venkovských zón lidové architektury. 2 krajinné památkové zóny. 13 ochranných pásem nemovitých kulturních pamá tek a další jsou v návrhu. Doufám, že se v bu doucnu podaří některou z našich cenných pamá tek zařadit i do seznamu UNESCO. Klášteru Kladruby tato pocta unikla zřejmě jen o vlásek. Péče o památky vyžaduje značné finanční pro středky. Pro určitou představu uvedu číslo, které v Plzeňském kraji představuje zanedbanost památ kových objektů (dle seznamu ohrožených památek zpracovaného Národním ústavem památkové pé če) - na jejich záchranu bychom potřebovali 1 mld. Kč. Pro letošní rok se zřejmě podaří v rozpočto vém určení daní schválit pro všechny kraje zhruba 150 mil. Kč. Vezmeme-li v úvahu, že v roce 2000 vynaložily tehdy ještě existující okresní úřady asi 240 mil. Kč (v rámci Plzeňského kraje 22 mil. Kč) na opravy památek, musím se ptát, kam se poděl zbytek. Ale nebudu končit pesimisticky. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. abychom viděli, že dědic tví a práce našich předků neupadají v zapomenutí a že tam, kde je dobrá vůle, se cesta vždy najde.
27----
LEGISLATIVA
PŘÍSPĚVEK PRO MATEŘSKÉ ŠKOLY Podle ustanovení § 14 odst. 9 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní správě a samosprávě ve školství") obec v samostat né působnosti spravuje mj. předškolní a školská zařízení, které zřizu je, zejména tím, že zabezpečuje investiční výdaje a neinvestiční ná klady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem, nestanoví-li tento zákon jinak.
poplatek ve smyslu tohoto zákona musí mít »daňový« charakter. Naproti tomu u penále se v souladu s ustanovením § 1 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků při jejich placení i vy máhání postupuje podle části šesté tohoto záko na, s taxativně stanovenými výjimkami.
ovela zákona o státní správě a samosprá Zákon o státní správě a samosprávě ve škol vě ve školství (zákon č. 190/1993 Sb.) ství nestanoví výslovně způsob placení příspěv s účinnosti od I5. července 1993 zaved ku. a je proto na vůli obce, aby tuto záležitost na la pro obce možnost stanovit tzv. příspěvekupravila v obecně závazné vyhlášce, přičemž částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateř musí respektovat obecné formy způsobů place ní »uznávané« zákony ČR. Obci též podle mé ských škol, školních družin a školních klubů (dá le jen příspěvek), a to formou obecně závazné ho názom nic nebrání v tom, aby stanovila toli vyhlášky (OZV). Jednalo se o obecně závaznou ko jeden způsob placení příspěvku. Podle druhé vyhlášku vydávanou v samostatné působnosti věty § 19a zákona o státní správě a samosprávě obce.11 V době platnosti a účinnosti zákona ve školství platí příspěvek rodiče dítěte nebo ji č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve ní zákonní zástupci. Obec tak může inkasovat znění pozdějších předpisů, se právní předpisy příslušné částky v hotovosti s tím, že je poté obce v samostatné i přenesené působnosti shod uloží na příslušný bankovní účet. ně označovaly termínem »obecně závazná vy hláška#. I když předmětná novela zákona o stát VYUŽITÍ A VÝŠE PŘÍSPĚVKU ní správě a samosprávě ve školství výslovně Zákon váže použití příspěvku pouze na čás nestanovila působnost obce při vydávání této tečnou úhradu neinvestičních nákladů příslušné OZV. lze vylučovací metodou dovodit, že se mateřské školy, školní družiny nebo školního jednalo (a stále jedná) o obecně závaznou vy klubu. Pokud je příspěvek použit na mzdy pra hlášku vydávanou v samostatné působnosti. Do covníků a učební pomůcky, poukáže jej s účin výkonu přenesené působnosti obce podle tehdy nosti od 12. června tohoto roku31 obec předškol účinného ustanovení § 4 zákona o státní správě nímu zařízení, škole či školskému zařízení a samosprávě ve školství náleželo toliko rozho a o poskytnutí informuje krajský úřad. Podle dování obce o přijetí dětí do předškolního zaří právní úpravy účinné do letošního 1. června po zení, školní jídelny, školní družiny nebo školní ukázala obec příspěvek použitý na mzdy ho klubu, pokud počet přihlášených dětí a učební pomůcky krajskému úřadu. přesahoval počet dětí. které bylo možné při Zákon o státní správě a samosprávě ve škol jmout. Vzhledem k tomu, že výkon státní správy ství stanoví maximální přípustnou výši příspěv lze orgánům obce svěřit pouze v případech, kdy ku tak. že nesmí přesáhnout 30 % neinvestičních tak stanoví zákon, je nezbytné přijímat tyto práv nákladů vynaložených najedno dítě. Obec je po ní předpisy obce zásadně v jejich samostatné pů vinna výši příspěvku projednat s příslušným sobnosti21. I ustanovení § 14 odst. I písm. e) zá krajským úřadem. Pokud tuto povinnost obec kona č. 367/1990 Sb. v tehdy platném znění, nesplní, nelze bez dalšího zjišťování konstatovat, výslovně zahrnulo správu předškolních zařízení, že příslušná obecně závazná vyhláška je v roz základních škol a zařízení jim sloužících, do sa poru se zákonem, bude-li výše příspěvku právně mostatné působnosti obce. konformní. Pod pojmem »projednání« též nelze rozumět předchozí souhlas krajského úřadu ZPŮSOB ÚHRADY k vydání příslušné obecně závazné vyhlášky. Podle § 19b odst. 1 zákona o státní správě a sa Plátci jsou povinni platit příspěvek v termí mosprávě ve školství se příspěvek platí obci. kte nech a způsobem stanoveným OZV. Pro pří rá zřizuje mateřskou školu nebo školní družinu pad. že příspěvek nebude zaplacen včas nebo ve nebo školní klub, na účet zřízený vždy pro mateř správné výši. může obec v obecně závazné vy skou školu nebo školní družinu nebo školní klub. hlášce stanovit, že plátce zaplatí penále. Výše Podle »Výkladu Ministerstva školství, mlá penále nesmí přesáhnout výši dlužného přís deže a tělovýchovy ČR k zabezpečení úkolů pěvku. Lze jen doporučit, aby obce využily ma vyplývajících ze zákona č. 190/1993 Sb., čj. 10 ximální možnou hranici penále, tj. stanovovaly 898/94-24. ze dne 27. ledna 1994« zákonný zá ji ve výši dlužného příspěvku. Je totiž sporné, stupce hradí příspěvek na účet zřízený vždy pro na základě jakých právních předpisů může obec mateřskou školu, školní družinu a školní klub. vymáhat samotné - řádně a včas nezaplacené kde je zapsáno jeho dítě, přičemž se peníze nes příspěvky. V zákoně o státní správě a samos kládají v hotovosti, ale rodiče je prostřednic právě ve školství není uveden žádný vztah při tvím peněžního ústavu poukazují obci na obcí správě příspěvku k zákonu České národní rady zřízený účet. Domnívám se, že tato interpretace č. 337/1992 Sb.. o správě daní a poplatků, ve je v rozporu se zákonem. Z dikce zákona, že znění pozdějších předpisů (dále jen zákon příspěvek se platí »na účet zřízený vždy pro o správě daní a poplatků). Ani z ustanovení § 1 mateřskou školu nebo školní družinu nebo škol odst. 1 zákona o správě daní a poplatků nelze ní klub«. rozhodně nelze dovodit, že se musí zřejmě dovodit, že by bylo možné pod pojem jednat zásadně o platbu prostřednictvím banky. poplatek podřadit termín »příspěvek«, neboť
Nezaplacení příspěvku nemůže být důvodem k vyloučení dítěte z docházky do mateřské ško ly, školní družiny nebo školního klubu. Důvody jsou uvedeny v ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 35/1992 Sb., o mateřských školách. Docház ku ukončuje ředitel mateřské školy po dohodě se zřizovatelem a po předchozím písemném upozornění zástupce dítěte z taxativně stanove ných důvodů. Jedním z důvodů může být opa kované závažné narušování provozu mateřské školy zástupcem dítěte. Pod toto vymezení dů vodů však nelze podřadit nezaplacení příspěv ku. Stanovení příspěvku spadá, jak bylo uvede no výše, do samostatné působnosti obce, zatímco ředitel školy vykonává státní správu ve školství*4*,1 a2 tedy 3 i vyloučení dítěte z docházky do mateřské školy je podle platné právní úpra vy zásadně projevem organizující a mocenskoochranné činnosti státu výkonného, podzákon ného a nařizovacího charakteru.5* Příspěvek se však ze zákona neplatí, jestli že po jeho zaplacení klesne součet příjmů pří slušníků domácnosti, ve které dítě žije, pod 1,25 násobku částky potřebné k zajištění vý živy a ostatních základních osobních potřeb a nezbytných nákladů na domácnost. Je tedy na zákonných zástupcích dítěte, aby o této skutečnosti informovali obec a předložili po třebné doklady o výši příjmů. Ve výjimeč ných případech může obec osvobodit plátce od placení příspěvku zcela nebo zčásti, a to zpravidla najeden rok. Toto osvobození, resp. stanovení konkrétních důvodů k osvobození od placení příspěvku musí být přímo uvedeno v OZV. neboť je pouze na vůli obce. zda k to muto kroku vůbec přistoupí (na rozdíl od vý še uvedené situace, kdy se příspěvek neplatí ze zákona). Problematika příspěvku se nevztahuje na soukromé a církevní předškolní zařízení, školní družiny a školní kluby.
N
----28
J MODERNÍ OBEC 9/2003
VYLOUČENÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY
Poznámky: 1) Obecné závazné vyhlášky loholo druhu byly - až na malé výjimky - v praxi zpravidla vydávány v samostatné pů sobnosti. 2) Článek 105 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.. Ústava CR. ve znéní pozdéjších předpisů: »Výkon státní správy lze svářit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.« 3) Zákon é. 181/2003 Sb.. kterým se mčnt zákon č. 564/1990 Sb.. o státní správé a samosprávé ve školství, ve znéní pozdéjších předpisů, nabyl úéinnosti 12.6. 2003. 4) Srov. ustanovení § 1 písm. a) a § 3 zákona CNR é. 564/1990 Sb.. o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. 5) Blíže k tzv. funkěnímu pojetí státní správy srov. např. in: Průcha. P.: Správní právo, obecná část, Masarykova uni verzita, Brno 1999, str. 18 až 23.
JAN BŘEŇ, právník ModcrniOhcc.cz/legislativa
VVŠ PV ve Vyškově
Česká pobočka AFCEA
Institut krizového managementu VŠE
Policejní akademie ČR
Vojenská akademie Brno
Vás zvou na 6. odbornou konferenci s mezinárodní účastí pod záštitou ministra vnitra Mgr. Stanislava Grosse a ministra informatiky Vladimíra Mlynáře
Současnost a budoucnost krizového řízení 2003 Téma konference
»ŽIJEME VE STOLETÍ ASYMETRICKÝCH HR0ZEB...« 24. 11. 2003:
Plenární den
25. 11. 2003:
1. sekce: Krizové a havarijní plánování a řízení 2. sekce: Bezpečnost elektronického věku
Místo a čas konání:
hotel Olšanka Praha 3, registrace v 8.15 hod., začátek v 9.00 hod.
Závazná přihláška na konferenci: Titul, jméno a příjmení: ................................................................................... Funkce: .................................................. Organizace:.................................... IČ:........................................................... DIČ: ............................................ Adresa organizace (ulice, město, PSČ):
.......................................................
Telefon: .................................................. Fax: ............................... E-mail: Zaplaceno celkem:
Program druhého dne je rozdělen do dvou sekcí Křížkem vyznačte, které sekce se chcete zúčastnit:
□ Krizové a havarijní plánování a řízení
□ Bezpečnost elektronického věku
Účastníkům konference nabízíme možnost ubytování v hotelu Olšanka. V ceně ubytování je zahrnuta snídaně. □ Jednolůžkový pokoj 1300 Kč za 1 noc
□ Dvoulůžkový pokoj 1900 Kč za 1 noc
□ 1/2 dvoulůžkového pokoje 950 Kč za 1 noc Jedním z mediálních partnerů je Moderní obec.
Účastnický poplatek za celou konferenci činí 3950 Kč (včetně DPH 5 %), poplatek za druhý den konference činí 1980 Kč. Uhradte jej nejpozději do 31. října 2003 ve prospěch účtu u ČSOB Praha 1, číslo účtu 129164989/0300, variabilní symbol (IČ organizace, na kterou má být vystaven daňový doklad), konstant ní symbol: 308. Poplatek zahrnuje vstup na konferenci, sborník přednášek, občerstvení a obědy. Společenský večer včetně rautu je pro účastníky celé konference. Závaznou přihlášku zašlete pořadateli do 1. listopadu 2003: poštou na adresu:T-SOFT s. r. o., Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4-Lhotka, elektronicky: www.emergency.cz, faxem na č.: +420/261 348 791, tel.: +420/261 348 765 e-mail: konference @ tsoft.cz
MO-01643
LEGISLATIVA
PŘÍPLATKY K PLATU ZAMĚSTNANCŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKU 1/ Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v roz počtových a v některých dalších organizacích a orgánech (dále jen zá kon o platu) umožňuje zaměstnavatelům poskytovat k platu příplatky. ákon č. I43/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a or gánech, ve znění novel, upravuje podle novely č. 217/2000 Sb., s účinností od 1. ledna 2001 poskytování platu a odměny za pracovní poho tovost (včetně příplatků) zaměstnancům za městnavatele, kterým je: ■ Česká republika, ■ příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečeny jejím finančním vztahem k roz počtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvlášt ních zákonů, ■ státní fond. ■ územní samosprávný celek. Tento zákon neupravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnan cům. jejichž platové poměry stanoví zvláštní zákon (např. zákon o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců), a občanům cizích států, kteří jsou zaměstnanci státu s mís tem výkonu práce mimo území ČR. Zákon o platu bere v úvahu existenci nových předpisů, které upravují vystupování zaměstna vatelů v právních vztazích. Jde především o zá kon č. 219/2000 Sb.. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Podle tohoto zákona 1. ledna 2001 státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpi sem (včetně ministerstev a jiných správních úřadů a orgánů státu hospodařících s rozpočto vými prostředky) a organizace řízené ústřední mi orgány, a školskými úřady podle § 31 záko na č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s prostředky České republiky a obcí v České re publice, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.. neexi stují jako samostatné právní subjekty a staly se organizačními složkami státu. To znamená, že v pracovněprávních vztazích jako zaměstnava tel vystupuje stát. Obdobná úprava vyplývá ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů i co se týče organizačních složek územních samosprávných celků. Do výčtu zaměstnavatelů, kteří jsou povin ni při poskytování platu a odměny za pracov ní pohotovost postupovat podle zákona o pla tu. jsou zahrnuty i územní samosprávné celky, podle zákona č. 128/2000 Sb., o ob cích (obecní zřízení), zákona č. 129/2000 Sb.. o krajích (krajské zřízení) a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. I nový zákon č. 312/2002 Sb„ o úřednících územních samosprávných celků stanovil, že platové poměry těchto zaměstnanců se řídí zákonem o platu. V souvislosti se způsobem financování jsou do rozsahu působnosti zákona o platu zahrnu ty i stát-í fondy, i když soustřeďují a obhos
Z
----30
□ MODERNÍ OBEC 9/2003
podařují nejen prostředky plynoucí ze státní ho rozpočtu. Míra financování z veřejných zdrojů a zákonem stanovené úkoly odůvodňu jí však uplatnění tohoto zákona pro úpravu platových poměrů jejich zaměstnanců. JAK MAJÍ POSTUPOVAT PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Při odměňování zaměstnanců příspěvko vých organizací zůstává zachována úprava, podle které se zákon o platu vztahuje na přís pěvkové organizace, jejichž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabez pečovány jejich finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zá konů (např. úhrady poskytované zdravotnic kým zařízením zdravotními pojišťovnami). Pro posouzení, zda se na odměňování zaměstnanců zaměstnavatele, který je příspěvkovou organi zací, vztahuje zákon o platu nebo zákon o mz dě, je rozhodující míra financování z veřejných zdrojů. Je-li příspěvek na činnost poskytovaný příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele spolku s případnými úhradami podle zvlášt ních zákonů vyšší nebo je rovný výdajům na platy a odměny za pracovní pohotovost, bude příslušná příspěvková organizace postupovat podle zákona o platu. V opačném případě platí pro zaměstnavatele povinnost postupovat pod le zákona o mzdě. Zákon č. 143/1992 Sb., v platném znění a prováděcí nařízení vlády se nepoužijí ani teh dy, když rozpočtová nebo příspěvková organi zace, odměňující vlastní zaměstnance v pracov ním poměru podle tohoto zákona, uzavře s jiným zaměstnancem dohodu o pracovní čin nosti nebo dohodu o provedení práce. Při od měňování prací konaných mimo pracovní po měr se postupuje podle § 239b zákoníku práce, který stanoví, že výši odměny a podmínky pro její poskytování v závislosti na druhu a způso bu vykonávané práce nebo činnosti sjedná za městnavatel se zaměstnancem. Pro sjednání vý še odměny je tedy stanovena smluvní volnost, která je omezena pouze tím. že nikdo nesmí vý konu práv a povinností zneužívat na újmu jiné ho účastníka pracovněprávního vztahu (§ 7 odst. 2 zák. práce). PŘÍPLATEK ZA VEDENÍ Příplatek za vedení (§ 5 zákona o platu) je složkou platu, kterou se oceňuje náročnost ří dící práce vedoucího zaměstnance. Podle § 9 odst. 3 zákoníku práce jsou vedoucími za městnanci ti zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení za městnavatele, jsou oprávněni stanovit a uklá dat podřízeným zaměstnancům pracovní úko
ly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Poskytování příplatku za vedení vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který je uveden v § 5 odst. 1 zákona č. 143/1992 Sb.. např. v organizační složce státu, kterou je správní úřad (např. úřad práce, ministerstva atd.) upra vuje přímo a v plném rozsahu tento zákon. Sazby příplatku za vedení vedoucím zaměst nancům ostatních zaměstnavatelů stanoví pod le § 23 písm. d) zákona vláda nařízením pro zaměstnavatele v její působnosti. Stejným způsobem může vláda stanovit sazby příplat ku za vedení zaměstnavatelům s jinou než zá kladní (čtyřstupňovou) organizační strukturou. Sazby příplatku však i v těchto případech mu sí respektovat rozpětí stanovené zákonem. Pří platek za vedení určuje zaměstnavatel, popř. orgán, který vedoucího zaměstnance do funk ce jmenoval nebo zvolil, podle náročnosti řídí cí práce v rámci rozpětí stanoveného pro pří slušný stupeň řízení. Přihlíží tedy např. k tomu. zda vedoucí oddělení je současně zá stupcem ředitele odboru, nebo zda vrchní ředi tel, který není náměstkem ministra (zástupcem vedoucího úřadu), řídí více odborů. Rovněž počet řízených zaměstnanců podstatně ovliv ňuje náročnost řídící práce, proto by zaměst navatel měl při určení výše příplatku za vede ní v rámci rozpětí, stanoveného zákonem nebo prováděcím nařízením vlády, přihlédnout i k této okolnosti. Příplatek za vedení je např. ve výši u vedou cího oddělení (zástupce ředitele odboru) od 2000 do 5000 Kč, ředitele odboru od 3500 do 8000 Kč, vedoucího Kanceláře prezidenta re publiky, Úřadu vlády ČR. Kanceláře veřejné ho ochránce práv. Úřadu pro ochranu osob ních údajů (včetně jejich zástupců), náměstka ministra a náměstků ředitele Bezpečnostní in formační služby ČR od 6000 do 13 000 Kč. Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který nepatří mezi zaměstnance výše uvedené, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož sazby stanoví prováděcí předpis. Např. u vedoucího zaměst nance. který řídí práci podřízených zaměst nanců je to od 500 do 3000 Kč. u vedoucího zaměstnance, který řídí více útvarů organiza ce, s výjimkou zástupce statutárního orgánu od 1000 do 6000 Kč, u zástupce statutárního orgánu od 2000 do 9000 Kč a u statutárního orgánu od 3000 do 13 000 Kč. Zaměstnanci, který není uveden v předcho zích odstavcích, avšak je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle nároč nosti řídicí práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1500 Kč měsíčně. PŘÍPLATEK ZA ZASTUPOVÁNÍ Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího za městnance na vyšším stupni řízení v plném ModerniObec.cz/legislativa
LEGISLATIVA rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy (§ 6 zákona o platu), přísluší od prvého dne za stupování příplatek za zastupování ve výši ur čené zaměstnavatelem v rámci rozpětí příplat ku za vedení, stanoveného pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Úpravou příplatku za zastupování zákon re aguje na situaci, kdy vedoucí zaměstnanec dlouhodobě nevykonává svoji funkci, nebo za městnavatel vedoucí funkci z různých důvodů neobsadil (nemá pro ni zatím vhodného kandi dáta, nebo vybraný zaměstnanec dosud nepro kázal splnění všech předpokladů stanovených pro výkon této funkce). Protože je nutné za bezpečit řízení i v uvedených případech, upra vuje zákon nárok na příplatek za zastupování tomu zaměstnanci, který v plném rozsahu řídí cí činnost vykonává. Výše příplatku za zastupování určuje za městnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí pří platku za vedení stanoveného zákonem pro stupeň řízení (funkci) zastupovaného vedoucí ho zaměstnance. Zaměstnavateli tedy ze záko na nevyplývá povinnost určit příplatek za za stupování ve stejné výši, v jaké určil nebo v jaké by určil příplatek za vedení zastupova nému vedoucímu zaměstnanci. Pro vznik ná roku na poskytnutí tohoto příplatku je nezbyt né zastupování vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídící činnost, nikoliv pouze zastupování v určitých dílčích otázkách jeho řídící činnosti. Nárok na poskytnutí příplatku za zastupová ni nevzniká těm vedoucím zaměstnancům, pro něž povinnost zastupovat vedoucího zaměst nance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti vyplývá z pracovní smlou vy, neboje součástí jeho povinností vyplývají cích z vedoucí funkce, do níž byl jmenován (např. zástupce ředitele). Zákon neupravuje vzájemné zastupování zaměstnanců, kteří nejsou vedoucími a nemají přiznán příplatek za vedení. Plnění většího rozsahu pracovních úkolů těmito zaměstnanci lze ocenit poskytnutím osobního příplatku ne bo zvýšením již přiznaného osobního příplat ku (za kvalitní plnění trvale většího rozsahu pracovních úkolů), anebo poskytnutím odmě ny (za úspěšné plnění mimořádného pracovní ho úkolu).
PŘÍPLATEK ZA NOČNÍ PRÁCI Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce příplatek ve výši 20 % průměrného hodinové ho výdělku. Příplatek za noční práci vychází z novely zákoníku práce - § 99 - která nově upravuje podmínky pro noční práci. Nová právní úprava § 99 odpovídá poža davku čl. 8 směrnice ES č. 93/1G4/EC, že pra covní doba zaměstnance pracujícího v noci ne smí překročit 8 hodin (nebo v průměru 8 hodin v šestiměsíčním vyrovnávacím období) a defi nici v čl. 2 směrnice, že za »nočního« zaměst nance je považován zaměstnanec, který v noci odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby (dřívější úprava stanovila pro tento účel 4 hodiny). Při úpravě délky pracovní doby bylo využi to možnosti odchýlit se od úpravy provedené ModcrniObcc.cz/legislativa
čl. 8 směrnice č. 93/104/EC stanovených v čl. 17 odst. 2 této směrnice. Při výpočtu průměr né délky směny zaměstnance pracujícího v noci je nutno postupovat v souladu s ustano vením § 84 odst. 1 věta druhá (zásada pěti denního pracovního týdne). V souladu s cito vanou směrnicí se stanoví povinnost zaměstnavatele zajistit, aby zaměstnanec pra cující v noci byl vyšetřen lékařem před zařa zením na noční práci a pravidelně podle po třeby, a to i bez jeho žádosti. Noční práce je práce vykonávána v noční době, tj. mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem: před zařazením na noční práci, pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, kdykoliv během zařazení na noční práci pro zdravotní poruchy vyvolané výkonem noční práce, pokud o to zaměstnanec požádá. Úhradu poskytnuté zdravotní péče nel ze po zaměstnanci požadovat. Zaměstnavatel je dále povinen pravidelně projednávat s příslušným odborovým orgá nem otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizace práce v noci a zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální služby, zejména možnost občerstve ní. Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajiště ní prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc. Pro poskytnutí příplatku se nevyžaduje spl nění dalších podmínek a zákon také neumožňu je jejich stanovení. Sazba příplatku je stanove na shodně jako u většiny ostatních příplatků z průměrného hodinového výdělku, který za městnavatel zjišťuje podle ustanovení § 17 zá kona č. 1/1992 Sb„ o mzdě, odměně za pracov ní pohotovost a o průměrném výdělku. Do hrubé mzdy se pro účely zjišťování průměrného výdělku zahrnují všechny složky platu zúčtova né zaměstnanci k výplatě v rozhodném období.
PŘÍPLATEK ZA PRÁCI V SOBOTU A V NEDĚLI Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v so botu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % prů měrného hodinového výdělku (§ 8 zákona o platu). Příplatek za práci v sobotu a v neděli kompenzuje zaměstnanci zásah do osobního života, popř. do života jeho rodiny. Poskytuje se proto za kalendářní sobotu a neděli bez ohledu na to, zda jsou tyto dny podle harmo nogramu směn současně dny jeho nepřetržité ho odpočinku v týdnu. Jde o příplatek, který se přímo ze zákona neuplatňuje v podnikatelské sféře, ale může být u podnikatelského subjektu sjednán. Pracuje-li např. zaměstnanec v sobotu a jde o přesčas, náleží mu 25% příplatek podle to hoto ustanovení a 50% příplatek za práci přes čas v nepřetržitém odpočinku v týdnu.
Mzdové nároky zaměstnanců u zaměstnava tele v podnikatelské sféře se řídí zákonem č. 1/1992 Sb., o mzdě. odměně za pracovní po hotovost a o průměrném výdělku. Tento zákon poskytování odměn při významných výročích neupravuje. Odměny mohou být sjednány ja ko součást mzdy v kolektivní smlouvě, pra covní smlouvě nebo to může být stanoveno ve vnitřním mzdovém předpisu zaměstnavatele. Jejich poskytování je tedy závislé na stanovení bližších podmínek zaměstnavatelem. Naproti tomu pro zaměstnance v rozpočto vé sféře zákon č. 143/1992 Sb. a příslušná pro váděcí nařízení vlády stanoví podmínky pro poskytování odměn při dovršení padesáti let věku a při prvním skončení pracovního pomě ru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod. Jiné odmě ny, např. za odpracovaná léta nebo při dovrše ní 55 let věku, poskytovat nelze. U zaměstnavatelů, kde se vytváří fond kul turních a sociálních potřeb, mohou se poskyto vat peněžité i nepeněžité dary i při pracovních výročích 20 let a každých dalších 5 let práce u zaměstnavatele. Rovněž v tomto případě jsou podrobnější podmínky součástí kolektiv ní smlouvy. U zaměstnavatelů, na něž se nevztahuje vy hláška o fondu kulturních a sociálních potřeb (např. akciové společnosti), se mohou odměny poskytovat ze sociálního fondu, pokud tento fond zaměstnavatelé vytvářejí. LADISLAV JOUZA,
právník
Artechnic • Schréder a.s. Vinohradská 74, 130 00 Praha 3 Tel.: +420 222 522 930 Fax: +420 222 521 722 GSM: *420 603 164 603 bcnreaer
[email protected] www.schroder.com s£5dTo!5upG.E ICO: 630 794 53 DIC: 003 - 630 794 53
c/fiŮřA/f/r
Partner nejen pro města a obce
+• nižší náklady za energii a údržbu + vysoké krytí svítidel IP66 -*■ odolné a kvalitní materiály *■ bezpečnost
+ velký výběr typů a provedení
ODMĚNY Poskytování odměn (§13 zákona o platu) při významných životních a pracovních výro čích se řídí podle toho, zda jde o zaměstnava tele podnikatelského nebo nepodnikatelského charakteru.
venkovní, architektonické, slavnostní osvětlení a osvětleni tunelů a sportovišť.
MODERNÍ OBEC 9/2003 J
@
5 c
2
31----
LEGISLATIVA
»STAVEBNÍ ČINNOST« POD LUPOU PRÁVNÍCH PŘEDPISU 9/ V osmém díle našeho seriálu jsme se věnovali vztahu stavebního zá kona a správního řádu a zahájení řízení, včetně jeho účastníků. Nyní se budeme zabývat problematikou odstraňování staveb. tavební zákon rozlišuje v současnosti dva základní typy odstraňování staveb, a to na základě povolení stavebního úřadu a na základě nařízení stavebního úřadu. Hodlám se postupně zabývat jak otázkou povolování, tak nařizování odstraňování sta veb, resp. zařízení podle platné právní úpravy, a to některými speciálními otázkami souvisejí cími s odstraňováním staveb v obou zmíně ných základních případech. Vždy se také poku sím poukázat na některé nejasnosti, popř. mezery v platné právní úpravě. Tato úvaha by -jak doufám - mohla otevřít diskusi k této zá važné problematice, popř. poskytnout alespoň některé podněty, což je důležité zejména s ohledem na již delší dobu připravovanou zce la novou právní úpravu územního plánování a stavebního řádu.
S
POVOLENÍ ODSTRANĚNÍ STAVBY
O odstranění stavby na základě povolení sta vebního úřadu může žádat vlastník stavby pod le ust. § 88 odst. 5 stav. zákona: »Povolení sta vebního úřadu se vyžaduje k odstranění zařízení staveniště, jehož dočasnost byla ome
VaK
Beroun
Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. Mostníkovská 255, 266 41 Beroun Tel.: 311 747 111 Fax: 311 621 372 www.vakberoun.cz •
[email protected]
Největší dodavatel pitné vody v regionu bývalých okresů Beroun, části okresu Praha-západ a Města Příbram. Poskytované služby a činnosti: > provozováni vodovodů, kanalizací a ČOV
MO-01609/A
> laboratorní služby akreditované laboratoře (rozbory pitné i odpadni vody) > ZÁKAZNICKÁ CENTRA v Berouně, Hořovicích a Příbrami > poradenství v oblasti vodohospodářských staveb > projekční činnost > dovoz vody cisternami > práce kanalizačního a čisticího vozu
32
J MODERNÍ OBEC 9/2003
zena ve stavebním povolení na dobu trvání vý stavby, a k odstranění staveb a zařízení, jež ne podléhají stavebnímu povolení. U drobných staveb /§ 55 odst. 2 písm. a)/, informačních, re klamních a propagačních zařízení postačí ohlá šení lhůty. do kdy budou odstraněny.« Podle ust. § 88 odst. 6 stav. zákona pak platí: »Vlastník zařízení staveniště projedná předem se stavebním úřadem možnost dalšího využití zařízení staveniště, jestliže po dokončení vý stavby je možné využít je pro jiné účely. Podle výsledku projednání předloží buď stavebnímu úřadu návrh na změnu účelu užívání, popř. sta vební úpravy, nebo zařízení staveniště po do končení výstavby odstraní.« Vyhláška č. 132/1998 Sb.. kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona (dále jen vyhláška), pak obsahuje podrobnější náležitosti žádosti o povolení k odstranění stavby (§ 38 vy hlášky - k § 90 stav. zák.), a to v tomto případě společně pro oba typy rozhodnutí, tj. jak rozhod nutí, kterým se odstranění stavby povoluje, tak rozhodnutí o nařízení odstranění stavby. Jde-li o »věcné« důvody, které musí stavební úřad v řízení o povolení odstranění stavby zkoumat, stavební zákon sám - podle mého ná zoru překvapivě - žádné takové podmínky, na rozdíl např. od všech základních typů řízení (viz § 62 stav. zák. - stavební řízení, a - viz § 81 stav. zák. - kolaudační řízení) neobsahuje. Proto lze při určování jejich rozsahu, jde-li o podmínky vyplývající přímo ze stavebního zákona, vycházet pouze z obsahu ust. § 90 odst. 2 stav. zákona, kde je v rámci příkladné ho výčtu podmínek, které bude zpravidla obsa hovat rozhodnutí o odstranění stavby, uvedeno, že půjde zejména o: »... podmínky pro zajiště ní nezbytné dokumentace stavby, odborné ve dení prací a bezpečnosti, včetně okolních sta veb. dále podmínky vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu a podmín ky pro archivování dokumentace.® Z uvedeného lze dovodit, že i v řízení o od stranění stavby bude stavební úřad zkoumat, zda při odstraňování stavby nebudou ohroženy veřejné zájmy (např. bezpečnost apod.). Naský tá se tedy otázka, proč zákonodárce nepovažo val, narozdíl od výše uvedených příkladů, za nutné použít obdobnou úpravu i zde. Lze tedy jen uvést, že při splnění uvedeného požadavku, tj. souladu s veřejným zájmem, má vlastník stavby na vydání povolení k jejímu od stranění právo, neboť je podle ust. § 132 obč. zá koníku s předmětem vlastnictví oprávněn mj. na kládat (ius disponendi), když toto oprávnění v sobě zahrnuje i oprávnění věc zničit (ius abutendi), tj. v případě stavby oprávnění ji odstranit. Stavební úřad proto nemůže žádost o odstra nění stavby zamítnout např. proto, že stavba je podle jeho názoru v dobrém stavebním stavu (byla např. právě dokončena a zkolaudována) a její odstranění by bylo »nehospodámé« apod.
Obecně řečeno, stavební úřad nemůže jakko liv zkoumat »subjektivní« důvody, pro které vlastník o povolení k odstranění stavby žádá. byť vyhláška v ust. § 38 odst. 1 písm. c) stanoví, že žádost o povolení k odstranění stavby obsa huje důvody odstranění stavby a předpokládaný termín započetí a ukončení prací. Vzhledem k uvedenému je podle mého názo ru zajímavé, o jaké důvody »odstranění® stavby může jít a proč má vlastník stavby stavebnímu úřadu tyto důvody sdělovat, a konečně, jak s ta kovou informací stavební úřad naloží. Uvedení těchto důvodů může mít pro stavební úřad vý znam pouze informativní a stavební úřad je ne bude nijak hodnotit. A pokud by je snad zkou mal, nebude z takového hodnocení vyvozovat žádné závěry, které by mohly jakkoliv ovlivnit jeho rozhodování o žádosti. Důvodem k zamítnutí žádosti o povolení od stranění stavby tedy může být pouze rozpor s veřejným zájmem, nikoliv negativní hodnoce ní jakéhokoliv subjektivního důvodu, který ve de vlastníka stavby k rozhodnutí ji odstranit, ze strany stavebního úřadu. OCHRANA NÁJEMCE
Dalším ustanovením prováděcí vyhlášky, které podle mého názoru vzbuzuje svým obsa hem přinejmenším pochybnosti - pokud jde o jeho opodstatněnost-je § 38 odst. 1 písm. h). Podle něj žádost o povolení k odstranění stavby obsahuje »informaci. jak jsou zajištěny dosa vadním uživatelům bytů a nebytových prostor náhradní byty, ubytování nebo prostory®. Jestli že se v případě povolování stavebních úprav v bytě nájemce, když stavebníkem je vlastník (pronajímatel) stavby, nepožaduje souhlas ná jemce s povolením stavebních úprav, byť by svým charakterem mohly přímo zasahovat do jeho užívacího práva, tj. lze je povolit i přes ne souhlas nájemce, neboť ten je vždy automaticky chráněn § 695 obč. zákoníku. Stavební úřad se proto touto otázkou ve stavebním řízení - pře dem než rozhodne o povolení požadovaných úprav - vůbec nezabývá. Domnívám se, že by bylo analogicky možné povolit odstranění stav by, aniž by stavební úřad zkoumal, jak jsou do savadním uživatelům zajištěny náhradní byty. ubytování apod. V těchto případech, podle mne. práva nájem ců (uživatelů) dostatečně chrání existující ná jemní smlouvy. Vlastník stavby tedy - i když již získal povolení stavebního úřadu k odstraně ní stavby - nemůže stavbu odstranit dříve, než splní požadavek vyjádřený citovaným ustano vení prováděcí vyhlášky, bude-li nájemní vztah k předmětné části stavby (bytu, nebytového prostora) - v okamžiku, kdy by chtěl začít s od straňováním stavby - stále trvat. Proto by sta vební úřad neměl tuto otázku v řízení na odstra nění stavby vůbec zkoumat, neboť nájemce (uživatel) je v těchto případech dostatečně chrá něn. má-li platnou nájemní smlouvu. STANISLAV MALÝ, právník, odborný asistent na katedře společenských véd Stavební fakulty ČVUT ModemlObec.cz/legislativa
LEGISLATIVA
V rámci reformy veřejné správy přešla dozorová oprávnění na úseku pohřebnictví, jimiž až do konce roku 2002 disponovaly okresní úřady, na územně příslušné krajské úřady. Zákonem č. 320/2002 Sb., o změ ně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, konkrétně pak na základě jeho části sedmdesáté čtvrté čl. LXXIV, získaly krajské úřady oprávnění dozoru dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů. č. 7I/1967 Sb., o správním řízení, ve znění zhledem k tomu, že koncem tohoto ro ku končí všem provozovatelům pohře pozdějších předpisů). bišť lhůta k tomu, aby dosavadním uži Pokud jde o druhy správního dozoru, diferencu vatelům hrobových míst předložili návrh je teorie správního práva mezi dozorem preven smlouvy o nájmu hrobového místa, pokud tako tivním, průběžným, následným, dozorem sou vé smlouvy již nejsou uzavřeny písemně, sou stavným či jednorázovým. Jestliže je dozor dím, že není od věci pozastavit se nad právní vykonáván na základě podnětu přicházejícího úpravou postavení krajských úřadů coby orgá zvenčí, užívá se termínu »incidentní dozor«. nů dozoru na úseku pohřebnictví. V případě dozoru na úseku pohřebnictví pak můžeme hovořit o dozoru následném, vyloučit nelze ani dozor incidentní (např. po upozornění POJEM SPRÁVNÍHO DOZORU nájemce hrobového místa, orgánu ochrany ve VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ řejného zdraví apod.) Obecně lze za dozor považovat aktivitu, jejíž podstatou je pozorování určité činnosti nebo DVOJÍ PROCESNÍ REŽIM DOZORU určitého stavu, na které navazuje hodnocení, popřípadě též aplikace prostředků směřujících Zákon o pohřebnictví upravuje dvojí postup při k zajištění účelu sledovaného dozorčí činnos výkonu dozoru, a to podle toho, zdaje provozo tí. Pod pojmem správní dozor rozumí učebni vatelem pohřebiště obec nebo registrovaná církev ce obecné části správního práva (Hendrych nebo náboženská společnost. Ve vztahu k obcím a kol.. 4. vyd., C. H. Beck Praha 2002) tako vykonává krajský úřad dozor dle zákona vou správní činnost, při které vykonavatel ve č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších řejné správy (dozorčí orgán - zde krajský předpisů v přenesené působnosti. Pokud jde o po úřad) pozoruje chování nepodřízených sub hřebiště provozovaná registrovanou církví nebo jektů a porovnává je s chováním žádoucím, náboženskou společností, krajský úřad postupuje s požadavky právních norem (v našem přípa podle zákona o pohřebnictví, jenž v tomto přípa dě zákonem o pohřebnictví). V případě zjiště dě dozorová oprávnění kraje výslovně upravuje. ní pochybení pak tento dozorčí orgán přistu Zmíněná oprávnění lze současně chápat jako pro puje k aplikaci nápravných opatření, které má cesní a nápravné (sankční) prostředky dozoru. k dispozici, jinými slovy, jimiž ze zákona dis ponuje za účelem zjednání nápravy a dosaže DOZOR VE VZTAHU K OBCÍM ní stavu, který by odpovídal právním předpi Podle ustanovení § 28 odst. I zákona o pohřeb sům. Podstatné je. že správní dozor se nictví se při dozoru nad činností provozovatele uskutečňuje ve vnějších vztazích veřejné správy, tj. mimo rámec klasických vztahů pohřebiště a při vymáhání povinností stanove nadřízenosti a podřízenosti, tak jak je známe ných provozovateli pohřebiště tímto zákonem ze správního řízení dle správního řádu (zákon v případě, že provozovatelem pohřebiště je
V
ModerniObec.cz/legislativa
obec, postupuje podle zvláštního právního předpisu, jímž je shora citovaný zákon o ob cích. Ten v rámci ustanovení týkajících se do zoru nad výkonem samostatné působnosti obce v § 123 odst. 1 stanoví, že dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí vykonává krajský úřad v přenesené působnosti a Ministerstvo vnitra. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad obecně závazných vyhlášek ob ce se zákony a soulad usnesení, rozhodnutí a ji ných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy. Při výkonu dozoruje kraj ský úřad oprávněn: ■ požadovat na obci poskytnutí informací po třebných pro výkon dozoru ve stanovených Ihůtách. ■ navrhnout obci změnu nebo zrušení nezákon né obecně závazné vyhlášky obce, rozhodnutí nebo jiného opatření jejích orgánů, ■ požadovat na obci splnění úkolu stanoveného jí zákonem: nesplní-li obec úkol stanovený jí zákonem a po upozornění krajským úřadem ne zjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon na návrh krajského úřadu Ministerstvo vnitra na náklady obce, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit.
DOZOR VE VZTAHU K CÍRKVÍM A NÁBOŽENSKÝM SPOLEČNOSTEM Je-li provozovatelem pohřebiště registrovaná církev nebo náboženská společnost, vykonává dozor nad její činností podle tohoto zákona územně příslušný krajský úřad, který rovněž vymáhá splnění uložených povinností. Krajský úřad při tom nepostupuje podle zákona o ob cích, neboť církve a náboženské společnosti ne jsou územními samosprávnými korporacemi veřejného práva, nemohou být proto podrobeny dozoru jako obce. Je to dáno mimo jiné i tím, že církve a náboženské společnosti nemohou vy dávat řády pohřebišť formou opatření (nikoliv obecně závaznou vyhláškou, jak někdy obce nesprávně činí) dle zákona o obcích, tak jak to činí obce v samostatné působnosti. Proto zákon o pohřebnictví obsahuje speciální právní úpra vu dozorčích oprávnění vůči církvím a nábo ženským společnostem. Jde tedy o dozor sni generis. Při výkonu tohoto dozoru je územně příslušný krajský úřad oprávněn: a) požadovat poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru, a to ve stanovených lhůtách, b) požadovat splnění povinnosti stanovené tím to zákonem; není-li náprava zjednána, zabezpe čit náhradní výkon na náklad provozovatele po hřebiště, jestliže uloženou povinnost může splnit někdo jiný, c) není-li splnění povinnosti podle povahy věci možné nebo účelné zabezpečit podle písmene b), vymáhat splnění povinnosti postupným ukládáním pokut rozhodnutími vydanými ve správním řízení; úhrn uložených pokut nesmí převýšit předpokládané náklady na plnění po vinnosti způsobem uvedeným v písmenu b), d) v odůvodněných případech upustit od vymá hání nákladů a povinností provozovatele pohře biště podle písmen b) a c).
POVINNOSTI PROVOZOVATELE POHŘEBIŠTĚ ■ Povinnosti při vydání řádu pohřebiště MODERNÍ OBEC 9/2003 □
33----
LEGISLATIVA Ustanovení § 18 odst. 3 zákona o pohřebnictví stanoví, že k provozování veřejného pohřebiště a změnám řádu veřejného pohřebiště je nutný předchozí souhlas územně příslušného krajské ho úřadu. Krajský úřad vydá souhlas za předpo kladu. že řád veřejného pohřebiště byl vypraco ván v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem, není v rozporu s ochranou veřejného pořádku, tlecí doba stanovená v řádu veřejného pohřebiště odpovídá výsledku hydrogeologic kého průzkumu a stanovisku krajské hygienic ké stanice a případná smlouva mezi provozova telem pohřebiště a právnickou nebo fyzickou osobou zajišťující činnosti spojené s provozo váním veřejného pohřebiště odpovídá požadav kům stanoveným v odstavci 2, tj. v případě zajišťuje-li provozovatel veřejného pohřebiště jeho provozování prostřednictvím jiné právnic-
formovat veřejnost o tomto zákazu v místě na daném veřejném pohřebišti obvyklém, g) v případě rušení veřejného pohřebiště: 1. písemně informovat nájemce hrobových míst o zahájení řízení podle § 24 odst. 1. pokud je mu známa jejich adresa, a současně tuto infor maci zveřejnit ha místě na daném veřejném po hřebišti obvyklém, 2. písemně informovat nájemce hrobových míst o vydání rozhodnutí podle § 24 odst. I a datu, k němuž má být veřejné pohřebiště zrušeno, po kud je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci zveřejnit na místě na daném veřej ném pohřebišti obvyklém. 3. pokud nájemci hrobových míst před zveřejně ným dnem zrušení veřejného pohřebiště nepře místí lidské ostatky na jiné veřejné pohřebiště, ponechat nezpopelněné lidské ostatky na místě,
■ Povinnosti provozovatele při užívání hro bového místa Podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona o pohřeb nictví je provozovatel pohřebiště povinen bě hem doby trvání nájmu zajistit k hrobovému místu přístup a zdržet se jakýchkoli zásahů do hrobového místa, s výjimkou případů, kdy je nezbytné bezodkladně zajistit bezpečný provoz veřejného pohřebiště. O takovémto připravova ném nebo již provedeném zásahu je provozo vatel pohřebiště povinen neprodleně písemně vyrozumět nájemce. Rovněž je třeba zmínit po vinnost formulovanou § 28 odst. 8 zákona o pohřebnictví, dle něhož je provozovatel po hřebiště povinen písemně upozornit nájemce na skončení sjednané doby nájmu nejméně 90 dnů před jejím skončením. Není-li mu trvalý pobyt nebo sídlo nájemce znám, uveřejní tuto informaci na veřejném pohřebišti způsobem, který je v místě obvyklý, nejméně 60 dnů před skončením sjednané doby nájmu. Ve smyslu ustanovení § 29 odst. 4 zákona o po hřebnictví je provozovatel pohřebiště povinen do dvou let po nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 31. 12. 2003) předložit dosavadním uži vatelům hrobových míst návrh smlouvy o ná jmu hrobového místa, pokud takové smlouvy již nejsou uzavřeny písemně. Uvedenou povin nost lze charakterizovat jako jeden z hlavních pilířů reformy hřbitovního práva v České repub lice, neboť dosud nebyla taková povinnost pro vozovatelům pohřebišť zákonem uložena. Ab sence obligatomího uzavření písemné nájemní smlouvy byla v mnoha případech příčinou vlek lých a složitých právních sporů nejen o vyklize ní opuštěných hrobových míst, ale také o vlast nictví hrobového zařízení. Proto je dozor nad plněním této povinnosti zvlášť významný.
Hřbitov ve Strachotíně na Břeclavsku
CHYBÍ ZKUŠENOSTI ké nebo fyzické osoby. Provozovatel pohřebiš tě je povinen předložit krajskému úřadu veške ré podklady, které si pro tento účel vyžádá.
■ Povinnosti při provozování pohřebiště Ve smyslu ustanovení § 20 zákona o pohřeb nictví je provozovatel pohřebiště povinen: a) provozovat veřejné pohřebiště v souladu se zveřejněným řádem veřejného pohřebiště, tím to zákonem a zvláštními právními předpisy, b) stanovit stejné podmínky pro sjednání nájmu hrobového místa pro každého nájemce, c) zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smu tečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností a jiných osob v sou ladu s projevenou vůlí osob, které sjednaly po hřbení, d) vést evidenci související s provozováním ve řejného pohřebiště, e) v případě, že lidské ostatky nejsou ani po uplynutí stanovené tlecí doby zetlelé, neprodle ně zajistit příslušné podklady pro stanovení no vé tlecí doby ve smyslu § 22 odst. 2. na jejich základě navrhnout novou tlecí dobu, vyžádat si k ní stanovisko krajské hygienické stanice a na základě tohoto stanoviska upravit odpovídají cím způsobem řád veřejného pohřebiště, 0 v případě zákazu pohřbívání bezodkladně pí semně informovat nájemce hrobových míst, po kud je mu známa jejich adresa, a současně in-
----34
J
MODERNÍ OBEC 9/2003 ----------------
umy vybrat a lidské ostatky, které v nich byly ob saženy. uložit do společného hrobu na jiném ve řejném pohřebišti, neboje volně smísit se zemí, 4. je-li provozovatelem veřejného pohřebiště obec, informovat vlastníka náhrobku a ostatní ho hrobového zařízení, které jejich vlastník ne odstraní do dne zrušení veřejného pohřebiště, že pokud se do jednoho roku o tyto věci nepři hlásí, bude s nimi naloženo jako s věcmi opuš těnými: není-li provozovatelem veřejného po hřebiště obec, odevzdat obci, spolu s adresou vlastníka, náhrobky a ostatní hrobové zařízení, které jejich vlastník neodstraní do dne zrušení veřejného pohřebiště, a o tomto postupu pře dem vlastníka informovat s tím, že pokud se do jednoho roku o tyto věci nepřihlásí, bude s nimi naloženo jako s věcmi opuštěnými, 5. pokud má být využito zrušeného veřejného pohřebiště k účelu, při kterém je třeba prohlou bit terén, zajistit, aby všechny lidské ostatky byly vyzvednuty a na jiném veřejném pohřebiš ti uloženy do společného hrobu, a s nalezenými předměty, u nichž se předpokládá, že jsou zho toveny z drahých kovů nebo s předměty, které mají kulturnč-historickou hodnotu, ponechaný mi v hrobech a hrobkách, naložit obdobně jako v bodu 4, 6. pokud jsou na něm vsypové a rozptylové lou ky, zajistit přemístění jejich travního porostu a zeminy na jiné veřejné pohřebiště.
Dozor krajského úřadu na úseku pohřebnictví je ve veřejné správě relativně novým právním in stitutem, s nímž se budou muset krajské úřady naučit zacházet, aby byl efektivní a plnil roli, kterou mu zákonodárce v zákoně o pohřebnic tví svěřil. Je zřejmé, že v počátcích budou v ně kterých aspektech dozoru narážet na absenci předcházejících zkušeností s aplikací tohoto in stitutu. neboť okresní úřady jím disponovaly pouze krátkou dobu jednoho roku a nemohly proto své zkušenosti v dostatečné míře svým právním nástupcům předat. O to více bude dů ležitá role Ministerstva pro místní rozvoj, ústředního orgánu státní správy na úseku po hřebnictví (viz zákon č. 2/1969 Sb., tzv. kompe tenční zákon), coby metodického a řídícího or gánu. Jsem přesvědčen o tom, že krajské úřady při výkonu dozoru narazí zcela jistě na řadu problémů, neboť praxe na úseku pohřebnictví skýtá nepřeberné množství situací, které nemají jednoznačné a bezkonfliktní řešení.
MAREK HANÁK, právník v Kanceláři veřejného ochránce práv a doktorand na katedře správní vědy, správního práva a finančního práva Právnické fakulty MU v Brně FOTO SVATOPLUK J. JEDLIČKA
ModcrniObec.cz/legislativa-----
LEGISLATIVA
PRACOVNÍ POHOTOVOST OTÁZKA: Zajímá nás, zda na základě některých zákonů musí obecní úřady zajistit 24 hodin po celý rok pracovní pohotovost. Jde např. o úsek správních a dopravně - správních agend (viz záko ny č. 283/1991 Sb„ č. 133/2000 Sb.- § 8 odst. 1, .č. 328/1999 Sb.- § 18 odst. 1, dále zákony na úseku životního pro středí, sociálních věcí apod.)? ODPOVĚĎ: Podmínkou pracovní pohoto vosti je předpoklad výkonu neodkladné práce mimo rámec pracovní doby zaměstnance. Pra covní pohotovost může být na pracovišti nebo na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě. O pracovní pohotovost se může jednat jen pro plnění pracovních úkolů, které spadají do pra covní náplně a tedy druhu práce zaměstnance. Nařízení pracovní pohotovosti se řídí pouze zá koníkem práce a žádnými dalšími právními předpisy. Uváděné předpisy stanoví určité po vinnosti dalším orgánům ve vztahu např. k ob cím, ale nemají vliv na podmínky pro nařízení pracovní pohotovosti. Pokud by bylo nutné, aby zaměstnanec obce mimo svou pracovní dobu měl plnit úkoly stanovené v příkladmo uvede ných předpisech, může mu být pracovní pohoto vost nařízena. Zaměstnavatel může se zaměstnancem do hodnout pracovní pohotovost nejvýše 400 ho din v kalendářním roce. Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohoto vost také na jiném dohodnutém místě. V rámci dohodnuté pracovní pohotovosti může zaměst navatel zaměstnanci pracovní pohotovost naří dit. V podnikové kolektivní smlouvě lze snížit rozsah rozsah pracovní pohotovosti na praco višti, případně stanovit rozsah pracovní poho tovosti na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda; výkon práce v rámci pracovní pohotovosti nad rozsah stanovené tý denní pracovní doby je prací přesčas a zahrnuje se do limitů práce přesčas. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává. JUDr. LADISLAV JOUZA, právník
PRAVIDELNÁ PEČE O PODCHODY OTÁZKA: Kdo je povinen provádět údržbu podchodů, které jsou součástí bytových domů, jejichž byty byly pro dány do soukromého vlastnictví, při čemž podchody využívá veřejnost a slouží jako veřejná prostranství? ODPOVĚĎ: Obecně platí, že podle § I2 odst. 4 zákona č. I3/I997 Sb., o pozemních komunika cích. ve znění pozdějších předpisů, jsou součást mi místních komunikaci též mj. podchody, po ModcrniObec.cz/lcRislativa
kud nejsou samostatnými místními komunikace mi. Ve smyslu § 3 odst. 4 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se pro vádí zákon o pozemních komunikacích, ve zně ní pozdějších předpisů, jsou podchody místními komunikacemi IV. třídy. Povinnost pečovat o místní komunikace má jejich vlastník, kterým je obec. Výše uvedené však nelze vztáhnout pro lakové podchody, které jsou součástí domu ve smyslu § 120 odst. I občanského zákoníku. Pokud byl příslušný dům budován a kolaudován s veřejně průchozím podchodem, nejedná se o součást místní komunikace a zároveň ani není tento veřejný průchod domem věcným břemenem s ohledem na § 34 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu citované ho ustanovení zákona o obcích jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Obecné užívání veřejného prostranství, tj. v tomto případě podchodu, je zá sadně bezúplatné (viz nález pléna Ústavního sou du ze dne 25. října 1995, sp. zn. Pl. ÚS 14/95). Podle mého názoru je tak v konkrétním pří padě povinen provádět údržbu podchodu vlast ník domu, resp. vlastníci bytových jednotek v daném domě, kteří jsou zároveň spoluvlastní ky ke společným částem domu, pokud nebylo smlouvou o převodu vlastnictví bytu stanoveno jinak.
OTÁZKA: Jakým způsobem je nutno postupovat při prodeji bytů u výše uvedených domů, aby byl problém za jišťování pravidelné údržby ošetřen? ODPOVĚĎ: Mezi povinné náležitosti tzv. prohlášení vlastníka budovy (dále jen prohláše ní) podle § 4 odst. 2 písm. g) zákona číslo 72/1994 Sb.. kterým se upravují některé spolu vlastnické vztahy k budovám a některé vlastnic ké vztahy k bytům a nebytovým prostorům a do plňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, náleží úprava pra videl pro přispívání spoluvlastníků domu na vý daje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku. Na základě tohoto ustanovení prohlášení, které musí mít písemnou formu a je povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlou vy o převodu první jednotky v domě, by mělo být zřejmé, kdo a v jakém rozsahu je povinen za bezpečovat pravidelnou údržbu společných částí domu.
»TOULAVÉ KOčKY« A KASTRACE OTÁZKA: Jaký je právní výklad termí nu - toulavá kočka. Jedná se nám o volně žijící kočky, pro které bude zprovozněn útulek a ty, které nena jdou svého »adoptivního« vlastníka, budou po kastraci vráceny zpět do pů vodních lokalit. Nemocné a života ne
schopné kočky budou utraceny. Na rážíme zde však na § 135 odst. 1 a § 135a občanského zákoníku, podle kterých připadá věc do vlastnictví stá tu až po uplynutí doby jednoho roku a vlastníkovi věci náležejí i přírůstky věci (koťata). Tudíž není možné pro vést kastraci bez souhlasu vlastníka, který ovšem u těchto toulavých koček není znám a obec se stává vlastníkem až po uplynutí této doby. Jakou for mou by mohla být kastrace těchto tou lavých koček prováděna již před uply nutím doby jednoho roku? ODPOVĚĎ: Žádný zákon neupravuje pojem "toulavá kočka«, byť některé obecně závazné právní předpisy tento termín používají. Na příklad paragraf I4 odst. I písm. e) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, opravňuje mysli veckou stráž usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato ne movitost umístěna na oploceném pozemku, počí tá se vzdálenost od jeho oplocení. Osoby, jimž byl povolen odchyt toulavých zvířat, provádějí v souladu s § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb.. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (vete rinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, na žádost obecního úřadu. Policie České republiky nebo obecní policie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých koček a jejich umístění v karanténě, je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat, popřípadě v jiném veřejném zájmu. Není-li znám chovatel, jemuž by mělo být odchyce né zvíře vráceno, anebo nelze-li je vrátit chova teli z jiného důvodu, osoba mající povolení k odchytu zvířat či osvědčení k výkonu této čin nosti. odchycené zvíře nabídne občanskému sdružení, jež se podílí na plnění úkolů ochrany zvířat, anebo umístí v útulku pro odchycená a opuštěná zvířata. U toulavých koček, u nichž není znám jejich vlastník (podobně jako u jiných movitých věcí), může být sporné, zda došlo k jejich ztrátě nebo opuštění. Při ztrátě věci, která není projevem vůle vlastníka (věc je pozbyta vlastníkem nevě domě), její vlastník ztrácí faktickou možnost vykonávat svá vlastnická oprávnění k věci, zů stává však i nadále jejím vlastníkem; ztrátou vě ci a jejím nálezem nedochází ke změně vlastnic kého práva. Jen pokud není vlastník nálezu znám. má nálezce povinnost nález odevzdat obecnímu úřadu a jestliže se do jednoho roku od odevzdání nepřihlásí jeho vlastník, nález připa dá do vlastnictví státu (nikoliv do vlastnictví obce). Naproti tomu opuštění věci je projevem vůle - vzdání se vlastnického práva. Stát k takovým věcem nabývá vlastnické právo, i když je znám předchozí vlastník opuštěné věci. U opuštění vě ci neexistuje žádné mezidobí, ve kterém by věc byla tzv. věcí ničí. K přechodu vlastnictví opuš těním věci na stát není zapotřebí rozhodnutí sou du nebo správního orgánu. U opuštěných (niko liv ztracených) koček tak žádná lhůta pro nabytí vlastnického práva státem stanovena není.
Mgr. JAN BŘEŇ, právník MODERNÍ OBEC 9/2003 J
35----
REGIONSPEKTfíUlVI
RADNICE MOHOU POZITIVNĚ OVLIVNIT ZNOVUVYUŽITÍ BROWNFIELDS Brownfields ekonomicky a fyzicky zatěžují své okolí, přitom složitost a nákladnost jejich obnovy a ozdravění odrazují soukromý kapitál od účinné intervence. Proto by měly o podpoře jejich znovuvyužití výhle dově uvažovat také obce. rownfields jsou nemovitosti uvnitř urba 80% přesností. To stačí k tomu. aby si obce za nizovaného území, které ztratily svoji čaly uvědomovat složitost a naléhavost daného funkci a využití a někdy mohou být po problému. stiženy ekologickou zátěží (průmyslové továrSituace v obci se i v tomto ohledu může prů ny, kasárna, školy, nemocniční budovy, objekty běžně měnit. »Kdybychom v Praze 9 v roce vězeňské a jiné). Dále to jsou - většinou upro 1996 vykládali na místní radnici či na útvaru střed měst - stará autobusová nádraží, nevyužité rozvoje hl. města Prahy, že na jejím území jsou pozemky Českých drah apod. Jsou to rovněž ekologicky zdevastované a nevyužité objekty opuštěné zemědělské objekty na vesnicích po a plochy a že nastanou potíže, nechápali by, co bývalých státních statcích. Na některých lze po nich chceme. V roce 1997 už to jasné bylo. očekávat i značné ekologické poškození půdy či Naštěstí je to jedna z mála samospráv, která podzemních vod. k této záležitosti přistupuje celkem zodpovědně. Stejně tak Městská část Praha 5. Obě dvě lokali KOLIK JE JICH V ČR? ty však mají nesmírnou výhodu díky své strate gické komerční poloze. Na pozemcích bývalého »Nevím o lom, že by někdo už spočítal průmyslového areálu v Praze 5 již vyrostlo mo všechny Brownfields na území ČR. Agentura derní obchodní a administrativní centrum a další Czechlnvest však uvádí číslo 6 tisíc. Jak k to objekty. Investice hokejové haly v Praze 9 je muto počtu dospěla, netuším,« říká Jiřina Jackvšem známá. Se svým Brownfield si dokázalo son z Institutu for Transportation and Developeporadit například město Liberec. V bývalé prů ment Policy. myslové lokalitě je dnes obchodní, zábavní Pokud bychom chtěli shromažďovat údaje a odpočinkové centrum. V Děčíně pak stojí na o počtu Brownfields, je potřeba nastavit základ původní průmyslové ploše nové Tesco. Složitý ní parametry. V tom však spočívá zásadní pro problém svých Brownfields řeší i město Štern blém. Všeobecné indikátory, jež by pomohly berk na Olomoucku. »Tam se povedlo najít vý stanovit předpokládané množství Brownfields, chodisko dodatečně uzavřenou smlouvou s Fon neexistují. Metodika určující co je Brownfield, dem národního majetku o odstranění ekologické zatím není ani v EU. Každá členská země může zátěže průmyslového areálu. Vedení města se pod tímto pojmem sčítat něco jiného. postavilo k řešení složité situace velice vstřícně Analyzovat a evidovat Brownfields lze v růz a navíc ve shodě s majitelem objektů. My jsme ných úrovních přesnosti, složitosti a nákladnosti. jim pomohli pouze proškolením kompetentních Due diligence - úplná a řádná prověrka - je pracovníků.# konstatuje Jiřina Jackson. metoda vhodná až tam, kde problém určitého Brownfield již skutečně chceme řešit. Touto metodou postupně odhalíme vše, co se dá o da DALŠÍ INDIKÁTORY né lokalitě z mnoha hledisek zjistit. Analyzuje Kromě již zmíněného všeobecného indikátoru me majetkové poměry, zadlužení, zaměstna je důležité znát podíl celkové velikosti Brownfi nost. firemní aktivity, minulé provozy, známé elds proti ročnímu rozvojovému přírůstku obce. zátěže, předchozí ekologické audity, současné Tato informace napoví, jak dlouho by trvalo, než využití území, preference trhu. možnost jiného by se podařilo znovu využít všechny Brownfi využití, nutnost demolic a ekologického čištění elds. a to v případě, kdyby se veškerý rozvoj atd. Jen takto získáme podklady vhodné pro vy uskutečnil na těchto zastavěných plochách. Něk hodnocení přípravy projektu. Detailní audit terá města třeba zjistí, že to může být 30 až 50 let. však vyžaduje čas i peníze, ale jeho průkaznost což skutečně zvedá zastupitele obcí ze židlí, stej se vyznačuje zhruba 97% přesností, « vysvětlu ně tak infonnace, že 10 % ze zastavěného území je Jiřina Jackson. či 60 % místního průmyslu jsou Brownfields. Pro začátek však postačí tzv. orientační meto Celoroční rozvojový přírůstek v obci lze sledo da. Je to levný a rychlý způsob, kterým zjistíme, vat několika způsoby: zjištěním přírůstku zastavě máme-li v obci Brownfield a o jak velký pro ných ploch v katastrálním registru, sumou reali blém jde. »Stačí vzít barevnou tužku a vyznačit na mapě obce nebo v jejím územním plánu pro zovaných ploch z kolaudačních rozhodnutí či blémové lokality, a zjistit jejich velikost. Poté stavebních povolení, informací získanou z místní již můžeme konkrétní údaje porovnávat s ostat realitní agentury, informovaným odhadem. ními údaji, které má obec k dispozici. To zna Podle situace v obci lze také sledovat odděle mená, že si například určíme poměr Brownfield ně například průmyslovou, komerční a bytovou k zastavěnému území, celkovému existujícímu výstavbu. Důležité je posuzovat roční průměr průmyslu, novým rozvojovým územím, průměr nejméně tříletého rozvoje, aby se zamezilo ná nému ročnímu rozvojovému přírůstku a na ko hodným výkyvům. Sledujeme-li tento indikátor nec poměr uvnitř a na okraji obce,« dodává Jiři po několik let, poznáme všeobecný rozvojový na Jackson. Touto metodou lze dosáhnout asi trend obce.
B
---- 36
□ MODERNÍ OBEC 9/2003
Obec rovněž potřebuje vědět, které z jejích Brownfields má největší naději na trhu uspět. Tato informace jí pomůže orientovat se správ ným směrem. Obce, které leží na hlavních sil ničních nebo železničních tazích, mají výhodu oproti těm. kde lišky dávají dobrou noc. Po kud nemohou uplatnit výhodu strategické po lohy, musí uvažovat o jiném využití svých Brownfields. Tudíž analýza tržní a komerční pozice obce je nezbytná. »Objekty či lokality, které jsou bud málo nebo paradoxně silně ekologicky poškoze né. mají větší šanci na znovuvyužití. O ty méně zdevastované se postará trh. o velmi poškozené stát. Aby obec mohla zvážit šance pro své Brownfield. bude muset sledovat i vývoj míst ního trhu s nemovitostmi. Informovaná obec na bízející řešení pro svoji lokalitu, bude mít přiro zeně určitou tržní výhodu.# říká Jiřina Jackson. Příprava projektu znovuvyužití Brownfield se odhaduje na nejméně 2.5 až 5 let. To však za předpokladu, že se podaří úspěšně konsolidovat vlastnické vztahy k pozemkům či objektům a pokud poškození životního prostředí nevyža duje dlouhou asanační dobu. I náklady jsou vyšší než při výstavbě na zele né louce, neboť existují větší rizika. Například je nutné připočítat cenu odstranění ekologického poškození. Financující instituce pokrývají tato rizika zvýšenou úrokovou sazbou jak během přípravy projektu, tak při jeho dlouhodobé reali zaci,# zdůrazňuje Jiřina Jackson.
JINÉ VYUŽITÍ Rehabilitace Brownfield je dlouhodobá zále žitost. Nemá-li obec výhodu strategické polohy, pak je nutné uvažovat o jiném než tržním využi tí jejího Brownfield. Tato skutečnost je jak pro jektově, tak finančně náročnější. Ve většině pří padů bude muset hledat na uskutečnění projektu více finančních zdrojů. »Jednou z možností je žádat o podporu nejen z národních, ale i nadná rodních dotačních titulů. Nabízí se například spolufinancování ze strukturálních fondů EU. Je však nezbytné, aby obce byly na takovou příle žitost připraveny, neboť nejistota spojená se za jišťováním financí tímto způsobem, zvyšuje ri zika už tak složitého projektu,# dodává Jiřina Jackson. Radnice sama může pozitivně nastartovat zá jem soukromého kapitálu o investice. Například veřejná stavba umístěna na nevyužitých pozem cích (objekt městského úřadu, sociálních služeb apod.) demonstruje trhu. že je připravena svůj Brownfield nejen řešit, ale také do jeho řešení investovat prostředky, aby zvrátila nepříznivou situaci. »Veřejná stavba nemusí být nezbytně finan cována z městského rozpočtu. Část nákladů mů že hradit obec. další část neziskový sektor či soukromý kapitál. Obec také může situaci pozi tivně ovlivnit změnou územního plánu, zejména tím. že vytvoří analýzu nevyužitých objektů či pozemků na svém území a zveřejní svoji strate gii a odhodlání situaci řešit. Bohužel zatím tak samosprávy činí jen ojediněle. Je také škoda, že na úrovni národních programů jsou nástroje, které by pomohly obcím řešit jejich situaci s Bronfields, velmi omezené. Dá se říci, že sko ro neexistují.# dodává na závěr Jiřina Jackson.
- Is ModfrniObec.cz/region
_
REGIONSPEKTRUM
PARK VERNE NEMÁ NOUZI O INVESTORY Začátkem letošního roku dostal Industriální průmyslový park Věr ně v Kláštere! nad Ohří certifikát Akreditovaná průmyslová zóna. Toto ohodnocení může získat jen ta průmyslová zóna, které splní přísná kritéria, např. schválený územní plán, vyřešení majetko právních vztahů,vybudování kva litní infrastruktury apod. ertifikát je garantovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu, je tudíž pro po tenciální i stávající investory pozitiv ním signálem, že daná průmyslová zóna je kvalitně investičně připravena. Tato skuteč nost se projevila v konkrétním zájmu několi ka firem začít vyrábět v Industriálním parku Veme.
C
Pohled na industriální park Veme
ZÁJEM TRVÁ »V letošním roce byly uvedeny do provozu tři nové výrobní haly. V první sídlí Česko- ně mecká společnost HUTZ-EL, spol. s. r. o., za bývající se strojírenskou výrobou, která za městnává 80 lidí převážně z našeho města. Pro Industriální park Verne se rozhodla i čes ká společnost AD-TECH, která se zaměřila na přesnou strojírenskou výrobu, zpracování po lotovarů z oceli a barevných kovů. V archi tektonicky zajímavém objektu v současné do bě zaměstnává 20 osob. Zatím jako poslední zahájila provoz v nově vybudované hale bel gická společnost DONALDSON Europe N.V. Na pozemku o výměře 5 hektarů vyrábí kom ponenty filtračních zařízení. Nyní probíhá zkušební provoz a nábor zaměstnanců, kte rých v plné výrobě bude až 350,« uvedla Ing. Kateřina Mazánková, vedoucí odboru rozvoje a investic Městského úřadu v Klášterci nad Ohří. V připravené lokalitě, která zabírá 60 hek tarů, zbývají ještě dva volné pozemky. O je den z nich projevila vážný zájem jedna katalánská firma. Nyní probíhají jednání ohledně prodeje pozemku. Nejen noví investoři přicházejí do Industriálního parku Verne. Japonská společnost TOYODA GOSE1 Safety Systems Czech, s. r. o., která již v Klášterci zaměstnává zhruba 150 lidí, se tam »zabyd!ela« natolik, že projevila zájem o koupi dalšího deseti hektarového pozémku. Dnes již tato společnost pozemek vlastní a je připraven projekt pro výrobu těsnění do karo sérií. Po dokončení výstavby další etapy vý robního závodu této společnosti přibude 300 pracovních příležitostí pro obyvatele nejen z Klášterce, ale i blízkého okolí. Po roce zkušebního provozu byl letos 11. srpna slavnostně otevřen i moderní čes ký závod firmy MK-mont illuminations, který byl postaven za přispění dotace Minis terstva pro místní rozvoj. Na účastníky slav nosti. mezi nimiž nechyběli hejtman Středo českého kraje Petr Bendi, primátor města
ModerniObec.cz/region
Mostu Vladimír Bártl a další zástupci Ústeckého kraje i okolních měst a ob cí. čekalo překvapení představení předváděcí sí ně, kde se mohli seznámit s širokou škálou dekorativ ní a světelné vánoční vý zdoby. »Tato prezentace je určena zejména našim zá kazníkům. kteří mají mož nost vidět názorně, jak vy padají naše výrobky v denním i nočním prove dení,« vysvětluje majitel MK- mont illuminations, V předváděcí síni lze vidět širokou škálu světelné vánoční výzdoby. s. r. o.. Miroslav Kalina. Ústeckého kraje. Studie bude hotova do Společnost poskytuje práci 22 osobám mimo sezónu (od února do srpna) a 40 až 50 konce letošního září a poté budeme pokračo lidem v hlavní sezóně (od září do února). vat v přípravě realizační projektové doku»Náš nejbližší cíl je vytvořit síť obchodních mentace,« dodává Ing. Kateřina Mazánková. a servisních zastoupení v regionech. Tato střediska by měla poskytovat našim klien OCENĚNÍ PRO ZÓNU tům rychle a kvalitní služby. Zhruba za rok bychom chtěli otevřít v Industriálním parku Už dvakrát - v roce 2001 a 2002 - se Verne také novou skladovací halu. Tyto pro město přihlásilo do soutěže Průmyslová zó story nám umožní více se zaměřit na proná na roku, kterou vyhlašuje agentura Czechlnjem dekorativní a vánoční světelné výzdoby vest ve spolupráci s Ministerstvem průmys zejména městům a obcím.« dodává Miroslav lu a obchodu. Kalina. »Náš starosta PaedDr. Miroslav Řebíček převzal v roce 2002 ocenění za 3. místo MĚSTO PŘIPRAVUJE DALŠÍ PLOCHY v kategorii Zóna s nejvhodnějším urbanis tickým řešením. V této kategorii se hodnoti Je zřejmé, že nouze o investory v Klášter la urbanistická vazba na sídlo, dopravní do ci není. Jelikož připravená plocha je z větší stupnost a celková urbanistická koncepce části obsazena, město začíná připravovat zóny. 1 v letošním roce budeme usilovat další plochy, které jsou ve schváleném o získání ocenění v této prestižní soutěži, územním plánu. tentokrát v kategorii Zóna s největším spo »V současné době se zpracovává studie lečenským přínosem, kde se hodnotí spole projektové dokumentace na přípravu inže čenská hodnota nově vytvořených pracov nýrských sítí a komunikací, jejichž výstavba ních míst,« prozrazuje Ing. Kateřina bude probíhat v další etapě. Jde o celkovou plochu 80 hektarů. Finanční prostředky na Mazánková. - ms zpracování studie projektové dokumentace FOTO ARCHÍV získalo město z větší části jako dotaci od MODERNÍ OBEC 9/2003 J
37
REGIONSPEKTRUM dvůr může jednorázově pojmout až 60 tun od
MIKROREGION RADBUZA ZÍSKAL PENÍZE Z PROGRAMU SAPARD Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Radbuza byl iniciátorem pro jektu, který jako jediný v Plzeňském kraji získal z programu Evropské unie SAPARD podporu v oblasti odpadového hospodářství na výstav bu sběrných dvorů pro vytříděné složky odpadů. vazek obcí mikroregionu Radbuza je REALIZACE dobrovolnou korporací celkem 16 člen Samotná výstavba sběrných dvorů pro vy ských obcí v severozápadní části venkov tříděné složky odpadů ve městech Dobřany ského okresu Plzeň-jih. Největšími obcemi a Stod a obcích Chotěšov a Chlumčany trvala svazku, v němž žije kolem 20 000 obyvatel, pět měsíců - od listopadu roku 2002 do letoš jsou města Dobřany (více než 5700 obyvatel) ního března. Poté následovala kolaudace, vý a Stod (více než 3700 obyvatel). běr provozovatele a příprava administrativních K iniciování projektu vedla členské obce podkladů pro zahájení provozu. Byly také vy myšlenka pokusit se vytvořit rámcový integro pracovány podkladové materiály a žádost vaný systém nakládání s odpady na daném úze o zpětné proplacení finančních prostředků mí. Konkrétním cílem pak byla výstavba sběr z programu SAPARD. ných dvorů pro vytříděné složky odpadů ve Náklady na vybudování čtyř sběrných dvorů velkých - spádových sídlech mikroregionu. na byly celkem 4,6 miliónu korun. Prostředky které budou navazovat okolní sídla. z programu SAPARD činily 4,1 miliónu korun, Za podpory poměrně malých prostředků do samotný svazek přispěl částkou ve výši 0,5 mi tačního Programu obnovy venkova byla vypra liónu korun. cována studie zahrnující analýzu stavu území Všechny čtyři sběrné dvory pro vytříděné z hlediska nakládání s odpady a návrh efektiv složky odpadů jsou vybaveny velkoobjemoního řešení separace komunálního odpadu a od vými kontejnery pro objemný odpad, inertní padů nebezpečných. Studii zpracovala svozová odpady, biologicky rozložitelné odpady, sta společnost zabývající se nakládáním s odpady vební odpady a speciálním mobilním EKOv daném území. Ta navrhla umístění sběrných skladem pro nebezpečné odpady, ostatními dvorů do konkrétních obcí, dále jejich velikost speciálními nádobami na nebezpečné odpady a vybavenost. Projekt, který se měl ucházet o finanční prostředky, pomohla zpracovat Regi a nádobami na vytříděné a využitelné složky onální rozvojová agentura Plzeňského kraje. odpadů (papír, sklo, plasty). Každý sběrný Čtyři vybrané - největší spádové obce Dobřa
S
ny, Stod Chotěšov a Chlumčany projevily ochotu projekt nejen připravit, ale především se na jeho realizaci podílet vlastními finančními prostředky.
FINACOVÁNÍ PROJEKTU Svazku obcí se kromě možnosti financovat výstavbu sběrných dvorů z dotačního programu Státního fondu životního prostředí naskytla pří ležitost ucházet se o podporu z programu Ev ropské unie SAPARD. ve kterém byla šance na získání větších finančních prostředků na vlastní realizaci projektu. Pozemky, na kterých se měla uskutečnit výstavba sběrných dvorů, si svazek od jednotlivých členských obcí pronajal. Vy brané obce však předem musely prokázat prů běžné financování projektu z vlastních peněz, a to až do doby definitivního získání prostředků z programu SAPARD. Ze svých rozpočtů hra dily rovněž stavební projektovou dokumentaci (pro územní rozhodnutí a stavební povolení). Důležitým faktorem bylo prokázání vlastní životaschopnosti projektu, očekávané efekty a vliv na rozvoj území, například vytvoření no vých pracovních míst. Výběr dodavatele stavby probíhal již v souladu s pravidly Evropské unie pro zadávání veřejných zakázek. Přípravná fáze projektu - vypracování samotné žádosti o pod poru a ostatní nezbytné dokumenty byly velmi kvalitně připraveny. Díky tomu projekt přísluš né instituce vybraly ke spolufinancování z pro gramu SAPARD.
38
J MODERNÍ OBEC 9/2003
padu. Dvory mají buňku pro obsluhu s ne zbytným zázemím a jsou napojeny na vodo vod, kanalizaci a elektrickou energii. Provoz sběrných dvorů začal v červnu toho to roku. Služby jsou bezplatné pro obyvatele příslušných obcí a pro rekreanty (především v těch obcích, které mají vyhláškou stanoven paušální poplatek na osobu). Ostatní obyvatelé, včetně právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, jsou povinni za ulo žení odpadů ve sběrných dvorech zaplatit sta novenou částku. Smlouva s provozovatelem zakotvuje povin nost co největšího materiálového a ostatního využití odpadů a jejich předání ke zpracování firmám na území kraje (například plastů). Sběrné dvory chtějí nabídnout své služby na základě smlouvy i ostatním obcím svazku v dojezdové vzdálenosti maximálně 8 km, které by se podílely na částečném krytí provozních nákladů. Podle vyjádření Krajského úřadu Pl zeňského kraje budou tak obce zbaveny povin nosti zabezpečovat odstraňování nebezpečných odpadů formou ambulantních svozů, jak ukládá zákon. Svazek obcí vytvořil realizací projektu po třebnou infrastruktum odpadového hospodářství na svém území. Důležitá je rovněž skutečnost, že po vstupu ČR do EU budou mít obce svazku zkušenosti s přípravou a realizací projektů pod porovaných EU, které mu umožní žádat pro středky i na jiné projekty, zejména z finančně podstatně obsáhlejších strukturálních fondů. JAROSLAV SÝKORA, předseda výkonné rady svazku obcí Radbuza a starosta města Dobřany
ODPADY - LUHAČOVICE 2003 e dnech 30. září - 2. října se bude konat v Kulturním domě Elektra v Luhačovicích XI. mezinárod ní kongres a výstava Odpady Luhačovice. Pro letošní setkání byla vybrána tři hlavní témata: refor ma veřejné správyv odpadovém hospodářství, zpětný odběr vybraných výrobků (pneumatiky. elektrošrot. autovraky) a zpracování bioodpadů. Panelová diskuse prvního dne se zaměří na problémy reformy veřejné správy v odpadovém hospodářství, zejména na to, co při nesla reforma veřejné správy v tomto oboru pro úřady a firmy u nás (jaké jsou poplatky za svoz odpadu, jejich vymáhání a mož nosti postihů pro neplatiče atd.). O těchto problémech budou dis kutovat zástupci Parlamentu ČR. Ministerstva životního prostře dí, Magistrátu hlavního města Prahy, Svazu měst a obcí a další. Díky účastníkům ze Slovenska bude možno porovnat vývoj v České republice a ve Slovenské republice, které začínaly na stejné startovní čáře. S informacemi o odměnách obcím v letoš ním roce seznámí pracovníci společnosti EKO-KOM. Na doplnění tématu se připravuje seminář o povinnosti odpado vého hospodáře a evidenci odpadů v obcích s rozšířenou působností. Jelikož je »partnerskou zemí« letošního ročníku Kanada, budou se také na kongresu prezentovat ka nadské firmy, a proběhne přednáška obchodního rady velvyslanectví. Poté budou následovat prezentace recyklace skla. nádob pro biologický odpad, zpracování kovového odpadu vybranými českými firmami. Další panelová diskuse se bude věnovat zpětnému odběru vybraných výrobků. Zástupci odborných sdružení seznámí účastníky se situací v recyklaci pneumatik, elektrošrotu a autovraků. V průběhu třetího dne konference se uskuteční diskuse, jejímž garantem bude sdružení CZ-BIOM. na téma bioodpady. Přednášející představí své praktické zkušenosti se zpracováním bioodpadů z měst a ob cí. odbytem kompostu, včetně podmínek. Součástí doprovodného programu kongresu budou tři diskusní semináře. Vedle již zmíněného se mináře o povinnostech obcí to bude porovnání odpadové legislativy ČR a SR a prezentace Katalogu odbytu odpadů. Jeho internetová verze pro rok 2004 umožňuje vyhledávání firem a druhů odpadů. Součástí XI. mezinárodního kongresu a výstavy Odpady - Luhačovice 2003 bude vyhlášení 5. roční ku Ceny Karla Velká. - ob -
S
FOTO ARCHÍV
iModcrniObec.ihned.cz/region
REGIONSPEK TRUM
mm
TŘEBÍČ JDE VSTŘÍC Uživatelům služeb Komunitní plánování jako způsob zajištění dostupnosti a rozhodová ní o podobě sociálních služeb se ověřovalo v rámci česko-britského projektu Podpora Ministerstva práce a sociálních věcí při reformě sociálních služeb na Písečku. Díky tomu se podařilo na začátku roku začít komunitní plánování v šesti městech, mj. v Třebíči. čast v pilotním projektu podpořilo za stupitelstvo města Třebíče loni v li stopadu. Cílem je vytvořit komunitní plán sociálních služeb, tedy »živý« dokument, který bude zohledňovat skutečné potřeby oby vatel města. »Naší snahou je, aby sociální služ by nebyly plánovány »od stolu«, ale aby se do procesu zapojili také občané, kteří se v tíživé si tuaci nacházejí a služby skutečně potřebují. Na sestavování komunitního plánu se proto podílí široká veřejnost, poskytovatelé sociálních slu žeb a městský úřad. Všechny strany jsou si rov nocennými partnery,« řekla koordinátorka pro jektu Zdravé město Třebíč, PhDr. Jindra Stříbrská. Koncepční řešení sociálních služeb je jedním z úkolů schváleného Plánu zdraví a kva lity života města. Pilotní projekt plánování soci álních služeb se tak rozvíjí jako součást projek tu Zdravé město. »Při přípravách projektu úzce spolupracujeme se sociálním odborem městské ho úřadu, poskytovateli sociálních služeb. Tře bíčskou unií mládeže a dalšími partnery. Od borným partnerem projektu je Agora - CE. Společně usilujeme o to, aby sociální služby od povídaly aktuální poptávce lidí.« vysvětluje PhDr. Jindra Stříbrská. Po ukončení vzdělávacího programu, který organizovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí od září 2002 do ledna 2003, se již příprava pilotního projektu komunitního plánování
Ú
o
a
Zdravá města ČR
ta »své« poskytovatele sociálních služeb apod. Po zpracování získaných dat vznikne první kon krétní výstup projektu - podrobná analýza soci álních služeb. To ale zdaleka není vše. »Do kon ce roku máme před sebou veřejné setkání a následné ustavení občanských pracovních sku piny, které ve spolupráci s odborníky budou vy pracovávat první verzi Komunitního plánu soci álních služeb. Završením bude závěrečné veřejné setkání, na kterém pracovní skupiny představí výsledky své práce. Poté řídící skupina vypracuje shrnující zprávu a doporučení postu pu v roce 2004.« uzavírá PhDr. Jindra Stříbrská.
VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY v Třebíči rozběhla naplno. Základním krokem bylo ustavení řídící pracovní skupiny a následně širší konzultační skupiny. V obou jsou zastou peni pracovníci radnice, poskytovatelé sociál ních služeb a lidé, kteří sociální služby potřebu jí. Devítičlenná řídící skupina začala pracovat při sociální komisi rady města. Na rozvoj projektu komunitního plánování sociálních služeb bylo pamatováno i v rámci grantového programu města vyhlášeného letos na jaře, který umožnil zapojení dalších organi zací, zejména neziskových. »Podpořeno bylo několik dílčích projektů a aktivit zaměřených na oblast podpory kvalitního života sociálně zne výhodněných skupin obyvatel a také na vyvolá ní diskuse k některým sociálním tématům,« shr nuje PhDr. Jindra Stříbrská.
PŘÍPRAVA ANALÝZY V plném proudu je také příprava podrobné analýzy sociálních služeb ve městě. Byla naplá nována rozsáhlá dotazníková šetření u uživatelů i poskytovatelů sociálních služeb. »V červnu skončil sběr vyplněných dotazníků od několika desítek poskytovatelů. Názorový průzkum v do mácnostech se uskuteční letos na podzim. V sou časné době pracovní skupina ve spolupráci s Agorou - CE pracuje na konečné podobě do tazníků,« popisuje PhDr. Jindra Stříbrská. Cílem šetření je zjistit, jsou-li uživatelé s nabízenými službami spokojeni, co jim chybí, kteří občané služby nejvíce potřebují, znají-li obyvatelé měs
Další významnou součástí projektu Komunit ní plánování sociálních služeb představují také informační a vzdělávací aktivity pro občany a organizace poskytující sociální služby. Kromě toho, že radnice veřejnost o postupu projektu průběžně informuje na stránkách místního tisku, letos v červnu uspořádala společně s Třebíčskou unií křesťanské mládeže interaktivní výstavu Město jako domov - sociální služby 2003. Na dvaceti panelech byla prezentována práce šest nácti třebíčských poskytovatelů sociálních slu žeb. Součástí výstavy byla výtvarná anketa, při níž účastníci mohli namalovat obrázek na téma »Sociální služby - jaké jsou a jaké by měly být«. Vyvrcholením akce byl seminář pro po skytovatele sociálních služeb, jehož účastníci se zabývali např. standardy kvality v sociálních službách v ČR nebo ústavní péčí v zahraničí. Ve snaze usnadnit obyvatelům města orienta ci v aktuální nabídce sociálních služeb Třebíč ská unie mládeže aktuálně připravuje vydání prvního katalogu sociálních služeb ve městě. Pilotní projekt komunitního plánování sociál ních služeb je zatím zaměřen výhradně na úze mí města. Třebíč je však obcí s rozšířenou pů sobností a již nyní se předpokládá možnost navázat spolupráci i s dalšími obcemi regionu. Informace o dalším postupu pilotního projektu v Třebíči jsou k dispozici na internetových stránkách města: www.trebic.cz. MARKÉTA ŽIDLIČKA
MODERNÍ ■—OBEC—■
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 960 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
Způsob platby:
Adresa objednavatele:
i
1(
)(
)(
)(
)(
)(
)(
)[
)(
)(
)(
)(
)(
)(
)(
1
)(
II
)í
11
)(
II
11
II
II
II
II
)i
)(
11
1
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplněni čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
ADRESA PRO DORUČOVANÉ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat) (
][
](
)(
)(
)[
J(
)[
)[
1(
000000000(000000000
jméno: OOOOOOOOOO UUCE.tPj
0,K:
ooooooo OOOOOOOOOOO ooooo
j
|(
SLOŽENKA
)(
00000(3000000000000
NÁZEV ORGANIZACE:
Q
)(
m** ocococzo □oooooooooo ^ coooo
)[
)[
)(
)(
)(
|(
|(
)|
|[
|(
|(
r*
j(
)|
|(
)(
|(
)
O)
PLATEBNÍ KARTA
(
uua c-,-: □OOOOOQOOOOOOOOOOD profese:
spoj. č.
lí
jmeno: □□ooooooco
°"c
Q
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE: WUMENt
FAKTURA
f
Údaje pro fakturaci:
*□□□□□□□□
□□□ - □□□□□□□□□□ tocru: □OODOODODDOOD □□ODOODOODODD Vyplňte kontakt: ( TELEFON: E-MAIL: RAZlTKO/PODPIS:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s„ oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail:
[email protected]
ModemiObec.ihned.cz/rcgion
Souhlasím se zařazením výše uvedených údajů do databáze společnosti ECONOMIA a. s. a s jejich použitím k marketingovým účelům až do písemného odvoláni.
MODERNÍ OBEC 9/2003
J 39-------
MODERNÍ®
—OBEC^— Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník IX., číslo 9 Vychází 10.9.2003 Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč Roční předplatné 960 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail:
[email protected] http://modemiobec.cz Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová,
První zářijový den slavnostně otevřeli ve Vyškově zrekonstruovanou budovu budoucího sídla Knihovny Karla Dvořáčka a Základní umělecké školy. Komplexní obnova více než sto let starého objektu bývalé školy, který stojí v městské památkové zóně, začala v prosinci roku 2001 a na její postup dohlížel Národní památkový ústav v Brně. Náklady na rekonstrukci dosáhly bezmála 80 miliónů korun, z toho státní dotace činila dohromady 30 miliónů korun. Jak uvedl starosta Vyškova Petr Hájek, prostředky na dofinancování stavby bude město čerpat ze svého rozpočtu. Na rekonstrukci školy navázala oprava přilehlé komunikace a úprava okolí. - Is -
FOTO ARCHÍV
BUDVAR ARÉNA
AKTUÁLNÍ SEMINÁŘ
V NOMINACI
Přežijí lesy novelu zákona o ochraně pří rody? To je název semináře, který se bude konat 16. září na Zámku Dobříš a 17. září v Orlíku nad Vltavou. Společné setkání k projednávanému návrhu novely zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která má zajistit implementaci evropského systému chráněných území NATURA 2000 do našeho právního řádu, připravuje Sdruže ní vlastníků obecních a soukromých lesů ve spolupráci s dipl. Ing. Jerome Colloredo Mannsfeldem a Karlem Schwarzenbergem. Na seminář jsou pozváni zainteresovaní po slanci Parlamentu ČR, hejtmani krajů, pri mátoři měst, starostové měst a obcí a vlastní ci nestátních lesů. Součástí setkání bude odborná lesnická exkurze na lesním majetku Karla Schwarzenberga na téma Trvale udrži telné hospodaření, která navazuje na výše uvedenou problematiku v praxi.
Tradiční součástí mezinárodního staveb ního veletrhu FOR ARCH je prestižní sou těž Stavba roku. Statut soutěže je zaměřen na nejlepší stavební realizace, bez rozlišení kategorií dle finančního objemu nebo druhu staveb. Do letošního l l. ročníku bylo při hlášeno 55 staveb. Pět vítězných děl s ozna čením Stavba roku 2003 bez uvedení pořadí bude vyhlášeno 25. září na slavnostním galavečeru v Obecním domě v Praze. Jednou z 15 staveb, které se dostaly do finálového kola, je Zimní stadion v Českých Budějovi cích. jehož vlastníkem a investorem je sta tutární město (viz snímek na titulní straně časopisu). Generální přestavba zimního stadionu ne bo-li Budvar arény probíhala podle projektu autorů Ing. arch. Pavla Hraby a dr. Pavla Kadrmase z českobudějovického Ateliéru EIS. s. r. o. Začala v říjnu 2000 a náklady činily více než 300 miliónů korun. Původní začátek hokejové sezóny 15. září 2002 v nově zre konstruovaném stadionu však oddálily po vodně. Slavnostní otevření se konalo později - 2. října. Na zimním stadionu se odehrávají nejen hokejová a jiná sportovní utkání, ale i kulturní a společenská vystoupení a progra my. Celkem pojme 5900 sedících a 500 stojí cích diváků. - ob -
POŠTOVNÍ POUKÁZKY běžná polygrafická produkce
KAREL ZPĚVÁK polygrafická výroba V Aleji 983, 252 19 Rudná u Prahy 311 679 843, 311 679 598, 724 294 843
[email protected] • www.volny.cz/kzpevak
- mo -
ENERGETIKA A STAVEBNICTVÍ Jedním z doprovodných programů staveb ního veletrhu FOR ARCH 2003 bude konfe rence Energetika a stavebnictví, která se usku teční 25. září v pražském Obecním domě. Představí nové energetické koncepce do roku 2030 a zaměří se na možnosti výstavby nízkoenergetických domů v nových energetických mantinelech. Na první jednací den naváže 26. září workshop Zelená energie, podpořený Mezinárodním visegrádským fondem, který se bude věnovat využití obnovitelných zdrojů energie. Součástí workshopu bude prohlídka hradu Švihov a vodní elektrárny Čeňkova pila na Vydře. Jsou to ukázky propojení historické a technické památky s výrobou ekologické energie. Bližší informace: www.abf.cz.
MO-01635
vis/no ---- 40
□ MODERNÍ OBEC 9/2003
- om -
Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obcí www.vismo.cz, tel.: 567 311 772
tel.: 233 071 408, e-mail:
[email protected] Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý tel.: 233 071 407, fax: 233 072 012 ivan. rysavy @ economia.cz Grafická úprava: Ing. Aleš Adámek (redakční strany) tel.: 233071 411 Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 606198 873 tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail:
[email protected] Elektronická inzerce: e-mail:
[email protected] Dalibor Tuček, tel.: 233 074 166, e-mail:
[email protected] Redakční rada: Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje, Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové, Ing. Sylva Kováčiková, starostka města Bílovec, JUDr. Kateřina Černá, tajemnice ÚMČ Praha 13, Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB, Ing. Karla Komárková, vedoucí odd. MF Vydává: ECONOMIA, a. s„ IČO: 00499153 Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Inzerce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,233 071 766 fax: 233 072 730 Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 Distribuce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 233071 110, fax: 233 072 001 e-mail:
[email protected] Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s., a Mediaprint&Kapa, spol. s r. o. Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009 e-mail:
[email protected], www.economia.cz Zákaznická linka: tel.: 800110022 Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail:
[email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis Předplatné a distribuci v SR zajištují: L. K. Permanent, s. r. o., PONS, a. s. Tisk: Boomtisk, Ovčárecká ul., 280 00 Kolín - Sendražice. Sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia, Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Online archiv: Economia Online, a. s., Ovenecká 380/9,170 00 Praha 7 e-mail:
[email protected] ISSN 1211-0507 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronic kém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěv ku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. ©2003 ECONOMIA, a. s.
ModerniObec.cz
SPĚL
Pod Plynojemem 19, 180 00 Praho 8
tel./fox: 284 810 542
Tel./fox: +420/377 455 094, 377 240 033 e-mail:
[email protected] www.ateliermaur.cz
• ručičkové i číslicové • absolutní přesnost s DCF
• restaurátorské práce • orientační systémy • • fontány • pamětní desky • plastiky • obrazy...
VJ
• veřejné • reklamní • školní • -mail:
[email protected]
zakázkové • věžní <
www.spelpraha.cz
MO-01580
sireco Služby obcím a městům • projekty pro rekonstrukci a modernizaci veřejného osvětlení • ekonomické analýzy -> úspory energie a provozních nákladů • zpracováni pasportu VO • světelně-technické výpočty pro VO a interiérové osvětlení • podpora při zajištění finančních prostředků pro VO • dodávky svítidel pro VO a interiéry • poradenství v oblasti světelné techniky
Rádi Vám poradíme, zašleme katalogy, ceníky, případně další informační materiál FIAT LUX, Ing. Ludvik Adámek Kostelní 25/25 250 88 Čelákovice T.: 326 991 409, 326 992 241 F.: 326 996 480, 326 992 248 M.: 602 377 304
[email protected],
[email protected]
Siteco Ósterreich GmbH Puchgasse 2 A - 1220 Wien, Rakousko T.: +43-1-250 24 307 F: +43-1-250 24 255 M.: +43-676-83 024 307 Kontakt: Ing. Romana Parlásková
[email protected]
MO-01591
výroba, montáž, prodej, servis
> výzdoby měst • slavnostní osvětleni architektur
Vyjeďte
Profi úvěr - rychlý a zjednodušený úvěr pro podnikatele KB nově nabízí rychlé úvěry pro všechny, kteří ví, že při podnikání je třeba jednat co nejdřív. Díky zkrácenému schvalovacímu procesu a redukovanému počtu požadovaných dokumentů Vám vyřídíme žádost o úvěr: • do 1 000 000 Kč za tři pracovní dny • do 4 000 000 Kč za pět pracovních dnů A ještě něco - minimální výše úvěru není stanovena, proto je Profi úvěr vhodný i v případě potřeby menších finančních částek. Pomáháme Vám měnit Váš svět.
www.kb.cz informace 800 11 lO 55
