Modelování dopadů daňových změn
Milan
ŠČASNÝ
Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova v Praze
CÍL A OBSAH PRESENTACE Cíl z diskutovat metodologii z aplikace v ČR z využitelné výsledky Obsah z dopady na spotřebu (životní prostředí) z dopady na domácnosti z dopady na firmy a konkurenceschopnost z makroekonomické dopady
DOMÁCNOSTI: účinnost Jak bude splněn (hlavní) cíl environmentální regulace? Æ změna poptávky/spotřeby z
Cenová odezva – – –
z
krátkodobé elasticity: -0.3 křížové efekty: změna poptávky po substitutech dlouhodobé elasticity: -0.7 Æ přizpůsobení kapitálové vybavenosti
Důchodový efekt – –
růst příjmů Æ „rebound effect“ změna čistých příjmů Æ recyklace výnosů přes kompenzace
ANALÝZA POPTÁVKY DOMÁCNOSTÍ z
Technika časových řad – – –
z
energie + pohonné hmoty příjmové decily (Ščasný et Brůha 2003) sociální skupiny (důchodce, farmář, živmin) (Brůha et Ščasný 2004)
Koherentní poptávkové systémy po zboží krátkodobé spotřeby Æ AIDS [Deaton et Muelbauer 1980] (Brůha et Ščasný 2005; 2006) – 2 systémy pro energie a dopravní služby – skupiny definovány podle specifické spotřeby a chování
ODHADY ELASTICIT 2003-2004 Brůha-Ščasný 2004
Srovnání: země OECD
průměr bez důchodců a zemědělců
průměr
ŠčasnýBrůha 2003
-0.58
-0.48
-0.1 to –0.5
-0.1 to –0.5
TEPLO
P-elasticity
-0.55
PLYN
P-elasticity
-0.45
-0.59
-0.55
ELEKT
P-elasticity
-0.20
-0.21
-0.30
-0.2 to –0.6
Motor paliva
P-elasticity
-0.57
-0.65
-0.51
-0.2 to –0.3
UHLÍ
P-elasticity
n.a.
n.a.
n.a.
ANALÝZA POPTÁVKOVÝCH SYSTÉMŮ z
Technika časových řad – – –
z
energie + pohonné hmoty příjmové decily (Ščasný et Brůha 2003) sociální skupiny (důchodce, farmář, živmin) (Brůha et Ščasný 2004)
Koherentní poptávkové systémy po zboží krátkodobé spotřeby Æ AIDS [Deaton et Muelbauer 1980] (Brůha et Ščasný 2005; 2006) – 2 systémy pro energie a dopravní služby – skupiny definovány podle specifické spotřeby a chování z z
ENERGIE: dle topného tělesa DOPRAVA: místo bydliště, důchodci, farmáři, velikost rodiny
AIDS
poptávka domácností po energiích
Srovnání odhadů vlastních cenových elasticit 2004-study
2003-study
AIDS
průměr
pouze EA
Elektřina
-0.23 až -1.04
-0.21
-0.20
-0.30
Plyn
-0.94 až -2.26
-0.59
-0.45
-0.55
Uhlí
-0.11
n.a.
n.a.
n.a.
-0.84 až -1.22
-0.58
-0.55
-0.48
Teplo
Srovnání odhadů důchodových elasticit 2004-study
2003-study
AIDS
průměr
pouze EA
Elektřina
0.19 až 0.39
0.68
0.69
1.00
Plyn
0.10 až 0.93
0.30
0.19
0.97
Uhlí
0.22
0.27
0.26
n.a.
0.17 až 0.23
0.57
0.55
0.47
Teplo
AIDS
poptávka domácností po dopravě Srovnání odhadů vlastních cenových elasticit AIDS “transport” classes průměr
EA
2004-study
důchod farmář
Paliva
-0.52
-0.55
-0.49
-0.36
Bus
-0.49
-0.49
-0.53
-0.46
Rail
-0.51
-0.49
-0.56
-0.48
MHD
-0.53
-0.53
-0.54
-0.43
EA
důchod
2003study
-0.65
-0.57
-0.51
Srovnání odhadů důchodových elasticit AIDS “transport” classes průměr
EA
2004-study
důchod farmář
Paliva
0.71
0.75
0.58
0.68
Bus
0.68
0.71
0.61
0.61
Rail
0.67
0.69
0.55
0.67
MHD
0.68
0.73
0.58
0.64
EA
důchod
2003study
0.63
0.62
0.75
ANALÝZA DLOUHODOBÝCH EFEKTŮ z
dynamický optimalizační model Æ modelovat tvorbu očekávání (vliv transformačních šoků)
z
ignoruj vybavenost jako zásobu a rozpočti investice do období životnosti vybavení Æ náklady na PDS by měly být malé a finanční trhy fungují dokonale
z
odhady na dlouhých časových řadách bez parametrů vybavenosti v regresi (B&Š 2004)
z
ad hoc empirická specifikace dynamického přizpůsobování stavu vybavenosti (B&Š 2005) Æ modelován parametr ¾ likvidní omezenost domácnosti změnit vybavení ¾ reálná cena nehraje hlavní roli ve volbě vybavení
ANALÝZA DLOUHODOBÝCH EFEKTŮ Závěry –
podobná reakce typů domácností; skutečná vybavenost reaguje volněji Æ likvidní omezení
–
vliv cen nemá významnější dlouhodobý dopad na energetické chování českých domácností
–
nejpomalejší dynamické přizpůsobení: z z
důchodci ve velkých městech a více-početné domácnosti ve větších městech
DISTRIBUCE FINANČNÍCH EFEKTŮ z
změna spotřeby a výdajů – –
z
změna blahobytu Æ kompenzační variace –
z
při nezměněném chování (ČVUT/VŠE 2006) změna chování v důsledku změny cen (spotřebitelský přebytek) změna chování plus změna poptávky po substitutech (CV/EV)
změna čistého blahobytu ! – –
recyklace výnosů přes snížení jiných daní zavedení sociálních kompenzací
z
čistý dopad na veřejné finance a efektivitu (ztráta mrtvé váhy – DWL)
z
měření distribučních dopadů – –
změna rozdělení příjmů – Gini index, „mezní Gini index“ změna distribuce daňových plateb – Suits index (1=progres,
Ex post measurement
progressivity of entire tax system 1993-2004
Ex ante MĚŘENÍ
< implementace EU požadavků > DPH na CZT z 5% na 19% --- Heat19 –
– –
blahobyt snížen v nejnižších decilech a domácnostech spotřebovávající CZT; důchodci, EA1 a EA1+ ve velkých městech vyšší výdaje na CZT jsou vyrovnány nižšími výdaji na ELE zdanění CZT je regresivní; avšak daňový systém se stává více progresivní
96/2003/EC minimální sazby --- ECmin – –
regresivita daňového systému zvýšená, ačkoliv zdanění energie se stává méně regresivní blahobyt snížen více než v Heat19 a většinou v prvních 2 decilech Æ důchodci většinou topí plynem
Ex ante MĚŘENÍ << Environmentální daňová reforma >> EDR-2006 (bez zdanění dopravy, vč. 19% DPH na CZT) – nejvíce dotčené první decily, HEATblocks, HEATcookELE, COALheat (2%) a důchodci ve velkých městech (3%) EDR-2006 s recyklací výnosů Æ ETR_pojištění: snížení sazby pojištění z 12.5% na 10.8% Æ ETR_dpfo: snížení nejnižší sazby DPFO z 12.0% na 9.4% –
výdaje na energie z zvýšené Æ ELEKTRINA, COALheat, početnější rodiny (EA1+, EA2+) a důchodci v malých obcích z snížené Æ HEATcookELE, EA1/EA1+ velké města a 3 nejvyšší decily
–
dopady na blahobyt, agregátně, jsou srovnatelné pro varianty z negativní efekt snížen nejvíce v nejvyšších decilech, EA2, EA2+, farmáři z ETR_ pojištění snižuje dopady decilům 1-4 a 10 Æ tato varianta má relativně menší regresivní dopad
Ex ante MĚŘENÍ << EDR se sociálními kompenzacemi >> Kompenzace arbitrárně alokovány domácnostem s výdaji na energie >25% celkových příjmů Æ ETR_100 Æ 100 € (3,000 CZK) a rok Æ ETR_333 Æ 333 € (10,000 CZK) a rok – zvyšuje výdaje na energie důchodců a EA1 v rurálních oblastech – blahobyt zvýšen důchodcům a EA1 (decily 1-5) na úkor EA2 a EA2+ (resp. decilů 7-10) – EDR varianta s nižšími transfery vede k nižší daňové regresivitě celkového daňového systému 50% zvýšená spotřební daň na pohonné hmoty – rovnoměrnější dopad – relativně větší dopad na větší rodiny v malých obcích a farmářů
VARIANTY RECYKLACE Podíl na kompenzacích
Podíl zaměstnanců na výnosech
2007
2009
2011
2013
2015
pouze snížení příspěvků sociálního zabezpečení
41%
37%
33%
31%
31%
pouze zvýšení nezdanitel. základu DPFO
100%
100%
100%
100%
100%
kombi I: DPFO + politika zaměstnanosti
67%
72%
76%
78%
79%
kombi II: DPFO + politika zaměstn. + nemocenská
45%
52%
57%
61%
62%
¾ rozdílný dopad na zaměstnance a zaměstnavatele ¾ rozdílný dopad distribuci (domácnosti) ¾ „trade-off“sociální problémy (distribuce) a povzbuzení trhu práce
NEPŘÍMÉ DISTRIBUČNÍ DOPADY z
Environmentální přínosy ze zlepšení kvality ovzduší (nemocnost, úmrtnost) –
– –
z
chudší domácnosti pravděpodobně bydlí ve více znečištěných oblastech Æ snížení regresivity dopadu chudší oceňují přínosy relativně méně (důchodová elasticita WTP kolem +0.3) Efekty na trh práce Æ separabilita nabídky práce od poptávky po dopravě (?)
Přínosy z možného vzniku pracovních míst –
nezaměstnaní žijí většinou v domácnostech nižších decilů Æ snížení regresivity dopadu
EFEKTY NA TRH PRÁCE
„Neexistuje indikace, že by EFR měla významný negativní efekt na celkovou zaměstnanost“ Braathen/OECD (2002) z
zvýšení zaměstnanosti – zlevnění práce (zvýšení reálních mezd) vůči ostatním výrobním faktorům, sociálním dávkám a volnému času z z
–
vliv institucí (odborů) METR a dalších parametrů daňového systému
vznik nových míst/odvětví (?)
z
změna (stávající) nabídky práce Æ separabilita nabídky práce od poptávky po dopravě (?)
z
snížení rozsahu šedé ekonomiky a daňových úniků – 5% snížení daní na prácí může vést ke snížení aktivit šedé ekonomiky o 2,5% (Brůha 2002)
DOPADY NA FIRMU A KONKURENCESCHOPNOST zbytek kapitál práce energie
100% 90%
70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
CR
DL
J
K
DM
H
DN
G
F
DK
DC
DH
DD
DA
DB
B
DE
I
DJ
A
DG
DF
CB
DI
E
0% CA
% celko vých n áklad ů
80%
ANALÝZA PRODUKČNÍCH FUNKCÍ z
Substituce mezi (Brůha; in B&Š 2005): – – –
energiemi: plynná, kapalná, uhlí a elektřina agregátem energií a kapitálem (E—K) a (L---MATERIÁLY)
z
odhad cenových elasticit, kalibrace produkčních funkcí dle HERMIN (Brůha, Vávra, Jílková, 2002)
z
3 scénáře – – –
antiECO: zdražení elektřiny a plynu, cena uhlí a kapalných paliv nezměněna ECO: zdražení uhlí, malý nárůst plynu; P(K),P(L) nezměněny ECO: plus zlevnění faktoru práce
SIMULACE ZMĚNY POPTÁVKY PO VSTUPECH antiECO
ECO
ECO-EDR
DOPADY NA FIRMU A KONKURENCESCHOPNOST z
Cenové signály působily na chování výrobců – –
z
odhady elasticit a chování se liší mezi sektory na emise do ovzduší měl po změně struktury výrazný vliv efekt intensity (analýza EKC; B&Šč 2005b; forthcoming)
Porterova hypotéza nepotvrzena –
neexistuje „free lunch“ Æ nepotvrzeno „win-win“ řešení
MODELOVÁNÍ MAKROEKONOMICKCÝH DOPADŮ z
Časové hledisko hodnocení –
krátkodobé dopady Æ střednědobé přizpůsobovací mechanismy ignorovány Æ
–
střednědobé dopady Æ předpoklady o působení dynamických mechanismů dle ekonomické teorie z
–
CGE modely Æ HANI (Brůha et al. 2002; Brůha 2005)
dlouhodobé modelování přes endogenizaci exogenních mechanismů Æ IAM modely
Modelování makro-dopadů DOPADY
EDR práce
pro 2 varianty podpor v nezaměstnanosti
nominální fixace
energii ENERG
ZAM
+20% +10%
-8.4%
0.7%
+17% +10%
-9.7%
2.4%
+20% +15%
-12.1%
1.0%
+15% +15%
-14.5%
4.5%
indexace dle růstu cen
Index
ENER
ZAM
1.5%
-7.8% -0.1%
2.5%
-11.2% -0.3%
ZÁVĚRY z
Distribuční dopady – – –
z
Dopady na trh práce závisí od dalších parametrů – –
z
síla odborů parametry sociálního zabezpečení a daňového systému
„Win-win“ strategie nepotvrzena – –
z
rozdíl mezi změnou výdajů a změnou blahobytu na distribuci má vliv nejen výše SAZEB, ale také volba DAŇOVÉHO ZÁKLADU „trade-off“ mezi řešením sociálních dopadů a potencionálními dopady na trh práce
zdanění energií bude mít vliv na konkurenceschopnost sektorů vyváží přínosy blahobytu z EDR negativa na podniky?
Jaké časové hledisko dopadů zohlednit?
