VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ Obor: Zdanění a daňová politika
Dopad zavedení modifikované rovné daně v České republice
Bakalářská práce Vypracovala: Soňa Kratochvílová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Stanislav Klazar, Ph.D.
-1-
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Dopad zavedení modifikované rovné daně v České republice“ vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 11.6.2007
................................................. Podpis
-2-
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala panu Ing. Stanislavu Klazarovi, Ph.D. za spolupráci a odborné vedení při zpracování bakalářské práce.
-3-
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na problematiku rovné daně. Hlavním cílem této práce je analyzovat rozpočtový dopad zavedení modifikované rovné daně v České republice podle návrhu ministra financí Miroslava Kalouska . Úvodní část mapuje historii rovné daně z pohledu profesorů Alvina Rabushky a Roberta E. Halla. Teoretická část dále pojednává o projektech rovné daně pro Českou republiku. Analytická část se věnuje komparaci daňového břemene fyzických osob a na reprezentativním vzorku asi 3000domácností je kalkulován rozpočtový dopad z hlediska daní z příjmů fyzických osob.
-4-
OBSAH
ÚVOD ........................................................................................................... 6 1. TEORIE ROVNÉ DANĚ DLE RABUSHRY a HALLA...................... 8 1.1. Historický pohled.............................................................................................. 8 1.2. Rovná daň a její principy .................................................................................. 9 1.3. Charakteristiky rovné daně ............................................................................. 10 1.4. Rovná daň z příjmů......................................................................................... 11 1.4.1. Rovná daň osobní.................................................................................... 12 1.4.2. Rovná daň z podnikání ........................................................................... 12
2. MODIFIKOVANÁ ROVNÁ DAŇ PRO ČESKOU REPUBLIKU.... 15 2.1. „Modrá šance“ ................................................................................................ 15 2.1.1. Rovná daň z příjmů fyzických osob ....................................................... 16 2.1.2. Rovná daň z příjmů právnických osob ................................................... 17 2.1.3. Rovná daň z přidané hodnoty ................................................................. 18 2.2. Reforma daňového systému dle Miroslava Kalouska..................................... 18 2.2.1. Daň z přidané hodnoty............................................................................ 19 2.2.2. Daň z příjmů fyzických osob .................................................................. 21 2.2.3. Daň z příjmů právnických osob .............................................................. 23
3. ANALÝZA DOPADU ZAVEDENÍ MODIFIKOVANÉ ROVNÉ DANĚ V ČR................................................................................................ 26 3.1. Cíle, zdroje dat, nástroje zpracování dat......................................................... 26 3.1.1. Cíle.......................................................................................................... 26 3.1.2. Zdroje dat ................................................................................................ 26 3.1.3. Nástroje zpracování dat .......................................................................... 27 3.2. Komparace daňové zátěže fyzických osob ..................................................... 27 3.2.1. Předpoklady ............................................................................................ 28 3.2.2. Rozbor komparace .................................................................................. 28 3.3. Dopad modifikované rovné daně na státní rozpočet....................................... 31 3.3.1. Data a popisné charakteristiky................................................................ 31 3.3.2. Kalkulace finančních prostředků z daní z příjmů fyzických osob.......... 32
ZÁVĚR........................................................................................................ 35 POUŽITÁ LITERATURA.......................................................................... 37 SEZNAM TABULEK................................................................................. 38 SEZNAM GRAFŮ...................................................................................... 39
-5-
ÚVOD Můžeme si všimnout, že ať už je u moci kterákoli vláda, všichni se snaží zasadit alespoň o minimální změnu v daňových zákonech. Základní politickou výzvou je zjednodušení daňové soustavy a zvýšení důvěryhodnosti občanů v daňový systém. Opak je pravdou. Spletí odchylek, úlev, osvobození a výjimek se stávají zákony nečitelnými. Složitost systému dává prostor vzniku šedých zón a daňovým únikům. Proto se objevují reformní tendence, jednou z nich je koncepce rovné daně. „Rovná daň je daň se širokým jednoduše formulovaným základem daně, minimálním množstvím daňových úlev a s lineární sazbou daně.“1 Tento koncept také znamená vzájemně propojený systém dvou složek – podnikatelské (PO i FO) a zaměstnanecké (zaměstnanci) daně, přičemž sazby obou daní by byly shodné. Případně se sjednotí i DPH. V současnosti sledujme velký střet názorů o dopadu zavedení rovné daně, jak mezi politiky tak u české veřejnosti. Avšak existuje shoda ekonomů v tom, že rovná daň přinese zjednodušení a zpřehlednění daňového systému. Příznivci rovné daně pokládají současný daňový systém za
neefektivní,
nespravedlivý, komplikovaný a drahý. Připisují rovné dani hlavní roli při vytváření ekonomického růstu, snižování nezaměstnanosti a přílivu zahraničních investic. Současně podle nich představuje nejlepší způsob k odstranění dvojího zdanění. Odpůrci argumentují menšími odvody na dani pro bohaté a vyššími pro chudé, což má za následek deficit státního rozpočtu, v důsledku snížení přílivu kapitálu z daní z příjmů, zrušení daní z nemovitostí, daně z převodu nemovitosti a daně dědické. Ať tak či onak, polemiky mezi zastánci a odpůrci rovného zdanění budou pokračovat, přinejmenším dokud se neobjeví přesvědčivější důkazy. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat rozpočtový dopad zavedení modifikované rovné daně v ČR podle návrhu ministra financí Miroslava Kalouska z hlediska daní z příjmů fyzických osob. Pomocí komparace spočtené výše daně fyzických osob dle současného systému zdanění a systému reformovaného ukážu, jaké příjmové skupině se disponibilní důchod nezmění, kdo prodělá či vydělá na navrhované rovné dani.
1
Vančurová, Alena. Daňový systém ČR 2006; str.25
-6-
Hypotéza této bakalářské práce je, že po zavedení patnácti procentní daně z příjmu právnických osob výrazně poklesnou příjmy státního rozpočtu. První kapitola se věnuje popsání historie rovné daně dle průkopníků této myšlenky Alvina Rabushky a Roberta Halla. Pomůže nám osvětlit základní stavební kameny, na kterých stojí převážná většina pozdějších návrhů rovné daně ať v České republice tak ve světě. V druhé kapitole prezentuji modifikace rovné daně pro Českou republiku. Zmiňuji se o prvním komplexním projektu tehdejšího stínového ministra ODS Vlastimila Tlustého z roku 2003 s podtitulem „Modrá šance pro veřejné finance“. Detailněji se ovšem věnuji daňové reformě 2008-2010, kterou sestavil po vyjednávání s koaliční vládou ministr financí Miroslav Kalousek. Jak se později dozvíme, nejedná se o reformu integrující do systému rovnou daň v pravém slova smyslu, určité její charakteristiky však tento návrh nese, proto má smysl se jimi v tématu rovné daně zabývat. Třetí kapitola je analytická, zkoumám rozpočtový dopad Kalouskovy reformy. Vycházím ze statistického souboru z roku 2004 o rozsahu zhruba 3000 domácností tříděných do sociálních skupin. Všímám si jednotlivých příjmových skupin a jejich profitu či ztráty ze změny dikce zdanění. Dále porovnávám daňová břemena, vznikající poplatníkovi ať v tom nebo onom systému. Zde si volím reprezentativní ekonomicky aktivní osobu s příjmem zapadajícím do jednoho ze čtyř současných daňových pásem. Tato páce bude empirický rozbor existujícího a možného stavu. K identifikaci a kvantifikaci rozpočtového dopadu použiji metody logické konkrétně analýzu a syntézu.
-7-
1. TEORIE ROVNÉ DANĚ DLE RABUSHRY a HALLA
1.1. Historický pohled Rovná daň byla poprvé navržena v 80. letech 20. století akademickými experty Alvinem
Rabushkou a Robertem E. Hallem z Hoover Institution na Stanfordské
univerzitě. Tito ekonomové zpracovali komplexní analýzu o dané problematice a v roce 1985 vydali knihu The Flat Tax2. O rok později byla myšlenka rovné daně použita jako základní stavební kámen volební kampaně tehdejšího presidentského kandidáta Steva Forbese. Přestože ideu
brzo podpořily i
jiné země (například Velká Británie)
nepodařilo se daňovou reformu prosadit.
Rovná daň však nebyla zapomenuta, ukázalo se, že může být ve světě úspěšná. V roce 1948 se hongkongské přijetí systému s jednoduchou a nízkou daní stalo hnacím motorem pro nejrychleji rostoucí ekonomiku světa. Obzvláště silnou oporu získal tento systém také ve střední a východní Evropě. Tři pobaltské země, Estonsko (1994), Lotyšsko (1994) a Litva (1995) byly první kdo přijal rovnou daň. Následovalo Rusko (2001), které se inspirovalo úspěchem fiskálních reforem postkomunistických zemí. Přidalo se Srbsko (2003), Ukrajina (2003) a Slovensko(2004)3. Další bylo Rumunsko (2005), Gruzie (2005) a poslední zemí se v roce 2007 stala Makedonie. V tabulce č 1. vidíme sazby rovné daně jednotlivých států.
Tabulka 1: Státy s lineární daní z příjmu stát DPFO Ukrajina 13 % (od r. 2004) Rusko 13 % (od r. 2001) Slovensko 19 % (od r. 2004) Estonsko 22 % (od r. 2007) Litva 24 % (od r. 2005) Lotyšsko 25% Rumunsko 16%
DPPO 25% 24% 19% 24% 15% 15% 16%
2 Alvin Rabushka a Robert E.Hall jsou spoluautory tří knih o rovné dani: Low Tax, Simple Tax, Flat Tax (New York: McGraw-Hill, 1983); The Flat Tax (Standford:Hoover Press, 1985); a The Flat Tax, 2d. Edition (Standford: Hoover Press, 1995). 3 Na Slovensku je zavedena tzv. „true flat tax“ (skutečně rovná daň),se stejnou relativní sazbu pro daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob a daň z přidané hodnoty.
-8-
Srbsko a Černá Hora Gruzie Hongkong Makedonie
14% 12% 15% 12%
10% 20%
Zdroj: Rovná daň; http://cs.wikipedia.org/wiki/Rovn%C3%A1_da%C5%88
1.2. Rovná daň a její principy Rovná daň se dá popsat jako komplexní daňová reforma, jejíž podstatou je široký jednoduše formulovaný základ daně, minimální množství daňových úlev a jednotná neboli proporční sazba daně, aplikovatelná na všechny daňové poplatníky, nebere se zde v úvahu původ ani velikost zdrojů. Kontrastuje se systémem progresivního zdanění, kde zvyšující se zdanitelné příjmy znamenají vyšší sazbu zdanění. Reforma může rozpočet dané země ovlivnit různým způsobem. Nastavení základu daně a vhodná volba sazby daně sníží, zvýší nebo neovlivní příjem státní kasy.
Návrh rovné daně je založen na dosahování principu jednoduchosti, efektivnosti a spravedlnosti. Jednoduchostí se rozumí do jaké míry jsou daně srozumitelné pro každého daňového poplatníka. Z nesrozumitelnosti těží především právníci, účetní a daňový poradci, jelikož občan si ze složitého systému není schopen daňovou povinnost vypočíst svépomocí. Autoři konceptu tvrdí, že progresivní stupnice zdanění je těžce pochopitelná a vynucování je nákladné, což je v rozporu s jednoduchostí. Slibují, že sestavení daňového přiznání bude natolik snadné, že si bude každý sám schopen spočítat daňovou povinnost a vyplnit jednoduchý strukturovaný formulář o velikosti A4. Toto se týká jak osob tak i firem.
Princip efektivnosti je nabouráván progresivitou zdanění, která zkresluje relativní tržní ceny, snižuje výnosy a užitky. Rovná daň peníze vybírá šetrněji, nekřiví pohled jednotlivce na jeho disponibilní důchod, ponechává mu větší část výdělku. Systém rovného zdanění výrazně neovlivňuje rozhodování jednotlivce o tom, do čeho investuje, kolik si uspoří nebo zda, či jak moc bude pracovat.
-9-
Odstraněním výjimek,
odečitatelných položek a různých sazeb se systém zefektivní a vyžádá si
menší
administrativní náklady.
Spravedlnost v koncepci poukazuje na to, že žádný jednotlivec ani skupina není upřednostňována a zvýhodňována. Všichni ví kolik druzí platí, neboli si to snadno dopočítají, jelikož každý by odvedl do státního rozpočtu relativně stejný díl ze svého příjmu. Nelze však z etického a morálního hlediska úplně upustit od principu solidarity, bez něhož by se žádná společnost neobešla a z lidského hlediska by selhala . Proto i v návrhu rovné daně zůstává do jisté míry solidarita zachována prostřednictvím osobních odpočitatelných položek. Tím se do jisté míry rovná daň mění a ponechává si rozměr proporcionality .
1.3. Charakteristiky rovné daně Všechny jednotlivé příjmy jsou zdaněny pouze jednou, pokud možno co nejblíže u zdroje. Progresivní daňový systém porušuje tento princip několika způsoby. Na některé druhy příjmů, jako jsou dividendy a kapitálové zisky je uvalena daň dvakrát, jednou na podnikové úrovni a podruhé se daní jako příjem vyplacený akcionářům. V kontrastu stojí například odměny zaměstnanců nad rámec hrubé mzdy, které nejsou zdaněny nikdy. Je zde ještě jeden problém – úrokové příjmy se buď zdaní nebo ne, vše záleží na schopnosti daňového poplatníka úspěšně se vyhnout dani. Jak je vidět, některá aktiva jsou zdaněna opakovaně, a tedy znevýhodněna, jiná se zdanění vyhnou. Stát takovýmito neopatrnými zásahy pokřivuje ceny na trhu.
Dalším hlavním aspekt daňové koncepce Rabushky a Halla
je rovnoměrné
zdanění příjmů. Sazba je jednotná, nízká a nemění se ve vztahu k jednotlivým druhům příjmů. To by mělo zabránit spekulacím daňových poplatníků o tom, jak získat příjem spadající do nižší sazby daně, nebo jaké možné úlevy lze použít. Výše sazby daně z příjmů právnických a fyzických osob je nastavena na stejnou úroveň a je co možná nejnižší. Důvodem je snaha o minimální pokřivení cen. Vše musí splňovat podmínku dostatečného financování státního rozpočtu, aby vláda mohla plnit své legitimní úlohy.
- 10 -
Rabushka a Hall navrhli omezení daňového břemene u chudých. Domácnosti s nejnižšími příjmy by neměli platit žádné daně, od povinnosti platit je uchrání jednoznačné nastavení nezdanitelného minima. Ten, kdo tento limit překročí ať už o jedinou jednotku, nebude muset zdanit celý příjem, ale odečte od jeho výše minimální částku, zbytek zdaní a odvede státu.
Zakomponovali tak do své koncepce prvek
proporcionality. Rodiny na hranici chudoby mají možnost odrazit se ode dna. Riziko je však jasné, kdyby byl nezdanitelný limit nastaven moc vysoko, daň by těžko plnila svou fiskální funkci – nenaplnila by státní rozpočet. A snaha lidí dosáhnout vyšších výdělků by klesala.
Důležitým aspektem je nebrzdit jednotlivce a skupiny v rozmnožování bohatství, jinými slovy, nepůsobit demotivačně na investice. Cílem je zdanit spotřebu a nikoli úspory. Uvedení cíle do praxe znamená, vytvoření stoprocentního odpisu investic hned v roce pořízení.
Firmy i osoby by už neměly k sestavení daňového přiznání potřebovat pomoc úředníků ani daňových poradců. Ušetří tím peníze a času. Formulář by se měl zkrátit maximálně na formát A4. Složitost daní je doprovázena obavami z případného postihu za nesplnění všech náležitostí, což je většinou neúmyslné. Najdou se však i tací, kteří ze složitosti těží, pokoušejí se různě zákony obejít a tím krátit svou daňovou povinnost.
1.4. Rovná daň z příjmů Systém zdanění příjmů je dvojrozměrný, skládá se ze zdanění příjmů fyzických osoba a ze zdanění
příjmů právnických osob. Systém rovné daně si toto členění
ponechává, akorát se nepatrně mění terminologie. Rozlišujeme rovnou daň osobní a rovnou daň z podnikání.
- 11 -
1.4.1. Rovná daň osobní
Předmětem rovné daně osobní (jinými slovy osobní daň z mezd) je celkový hrubý příjem vyplacený zaměstnavatelem, neboli všechny příjmy ze závislé činnosti, ať už to jsou mzdy, platy nebo penze. Nad rámec hrubé mzdy nejsou poplatníkovi vyplaceny jiné odměny za práci. Lze si samozřejmě zvýšit příjmy i jiným způsobem, v podobě dividend, kapitálových zisků nebo úroků. Jelikož je cílem rovné daně odstranit dvojí zdanění, už se tyto dodatečné příjmy, zatížené podnikatelskou daní, nestávají předmětem daně osobní. Odečitatelné položky darů na dobročinnost, úrokové platby hypoték či jiné úrokové odvody a další odpočty budou podle Rabushky a Halla v systému rovné daně minulostí. Chtějí tak dosáhnout širokého základu daně. Jedna výjimka však existuje , každý bude moci uplatnit tzv. osobní úlevy. To jsou úlevy na dospělé a úlevy na závislé osoby (např. děti, závislé rodiče). Úleva je paušální částka stejná pro každého poplatníka, nazývejme ji nezdanitelné minimum. Na fungování všech domácností je za potřebí určité částky k zajištění základních životních potřeb.
Formální změna kalkulace daně se projeví v tom, že bude vycházet se sumy osobních příjmů, od nich se odečte nastavená výše nezdanitelného minima a kladný rozdíl se vynásobí nízkou sazbou rovné daně. Což ukazuje následující vzorec. Rovná daň osobní = (mzdy + platy + penze – nezdanitelné minimum)*sazba Zdroj: http://www.adamsmith.org/pdf/flattax.pdf, 21.4.07
1.4.2. Rovná daň z podnikání
To co platí dosud o způsobu zdanění v podnikatelské sféře, je v systému rovné daně změněno podstatným způsobem. Na začátku si každý z nás musí uvědomit, že daňové břemeno nenesou firmy jako takové, ale v konečném důsledku vždy konkrétní osoby. Cílem není zdanit podnik, ale toho kdo podnik vlastní, respektive jeho příjem, a to co nejblíže u zdroje.
- 12 -
Komplexně vzato, zdaňovat podnikatelskou daní se budou všechny příjmy, které nejsou vyplaceny ve formě mzdy. Zahrneme sem, zisky společností, autorské honoráře z knih a patentů, stejně tak výdělky osob vykonávajících svobodné povolání (právníci, lékaři, auditoři, daňoví poradci, účetní atd.), příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jak je výše uvedeno, zdaňovat osobní daní se nebudou příjmy poskytované zaměstnavatelem nad rámec mzdy, proto se zahrnou do podnikatelského základu daně.
Do předmětu daně z podnikání se zahrnou celkové výnosy firmy, od nich se odečtou mzdy, platy a penze vyplacené zaměstnavatelem zaměstnancům, pokud ovšem z nich byla dříve odvedena daň osobní. Nepatří sem ani nákupy vstupů od ostatních firem, protože i ten, od kterého je nakoupeno, podléhá dani z podnikání. Příjmy se sníží také o pořízení budov, zařízení a jiných nemovitostí. Nejsou zde akceptovány odečitatelné položky , výjimky a úlevy, o které si některé společnosti mohli snížit daňový základ, a tím zkrátit svou daňovou povinnost, stejně jako u rovné daně osobní. Konkrétně se jedná o odečitatelné položky plateb úroku, dividend a jiných plateb majitelům podniků. Všichni jednotlivci profitující z dividend a jiných příjmů z podnikání mají se už nemusí bát opětovného zdanění.
Výpočet daně z podnikání se provede následujícím způsobem: Rovná daň z podnikání = ( celkové tržby za zboží a služby - nákupy vstupů od ostatních firem - mzdy a penze placené zaměstnancům - nákupy budov a zařízení) * sazba Zdroj:http://www.adamsmith.org/pdf/flattax.pdf,21.4.07
Klíčovým prvkem daňové reformy je zrušení
metody odepisování majetku
postupně během několika let používání. Zavádí se nový postup, který spočívá v zahrnutí celé investice do nákladů a to hned v prvním roce (v roce pořízení). Jedná se o metodu stoprocentního odpisu. Jednoduché pravidlo nahradí stávající předpisy a algoritmy pro vyjádření opotřebení majetku. Spekulace na nad tím, kam umístit volné zdroje, už
- 13 -
nebude ovlivněna daňovými dopady. Investor se rozhodne podle principu efektivnosti, zváží, co je z hlediska dosažení vyššího zisku pro něj nejvýhodnější. Obecně je známo, že investice jsou pořizovány z úspor. Odečteme-li od základu daně z příjmů úspory, zbudou nám jen prostředky, které se spotřebují4 . Proto se zavedením stoprocentního odpisu investic stává ze zdanění příjmů daň ze spotřeby. Panuje obecný názor, že tento princip motivuje podnikatele k investování, což povede k zvýšení efektivnosti v hospodářské oblasti a k podpoře ekonomického růstu.
Rovná daň má propojit systém zdanění, nadiktovat jasná pravidla, v nichž se každý z nás bude snadno sám orientovat. Jednoznačnost se projevuje v tom, že žádný příjem není zdaněn dvakrát a pokud něco není zdaněno jako příjem, nemůžeme nám to ani snížit daňový základ na výdajové straně.
4 Toto nám dokazuje i zjednodušený makroekonomický výpočet, kde odečtením investic od hrubého domácího produktu dostaneme spotřebu.
- 14 -
2. MODIFIKOVANÁ ROVNÁ DAŇ PRO ČESKOU REPUBLIKU V mnoha zemích OECD a stejně tak v České republice již dlouho probíhají politické i odborné diskuze o nutnosti změnit, a v nejlepším případě zjednodušit současný daňový systém zdanění příjmů, spotřeby a majetku. V ČR má nejradikálnější reformní tendence už od poloviny 90. let Občanská demokratická strana (ODS) s myšlenkou zavedení rovné daně.
2.1. „Modrá šance“ V roce 2004 vydala Hlavní kancelář ODS tzv. Modrou knihu s podtitulem Modrá šance pro Českou republiku (resortní dokument ODS), složenou z 16 Modrých šancí resortních koncepcí stínových ministrů ODS. Jenda z nich tzv. Modrá šance pro veřejné finance se stala základní tezí finanční politiky ODS, kterou sestavil tehdejší stínový ministr financí ODS Vlastimil Tlustý v roce 2003. Představil v ní základní body reformy veřejných financí. Stejně jako v koncepci podle Rabushky a Halla je i pro tuto reformu stěžejní integrovat do systému zdanění jednotnou nízkou sazbu, která by se týkala příjmů fyzických osob, právnických osob, ale i daně z přidané hodnoty. ODS považuje progresivní daňový systém za neefektivní, nespravedlivý a příliš komplikovaný, díky používání různých sazeb, úlev a výjimek. Upozorňuje na problém volného prostoru pro daňové úniky a zbytečně vysoké administrativní náklady, jak pro poplatníky, tak i pro daňovou správu. Rovná daň pro ODS znamená, že:
o existuje jen jedna, nízká, patnáctiprocentní sazba daně, o všechny příjmy jsou zdaňovány stejně, neexistují žádné speciální daňové výjimky, o je zachována jediná osobní odečitatelná položka na poplatníka a zvyšuje se její výše, o nižší mezní sazba rovné daně snižuje motivaci zatajovat příjmy a unikat ze zdanění, o zachází s každým stejně a omezuje tím daňové úniky,
- 15 -
o rovná daň zvyšuje spravedlnost, o neškodí ekonomice tolik jako současné zdanění; rovná daň žádnou ekonomickou aktivitu nediskriminuje vyšším zdaněním, o neodrazuje od dodatečného výdělku, tím že by na něj uvalovala vyšší daň, o stát přestane daněmi pokřivovat cenové informace; odstraněním těchto distorzí zvýší rovná daň dlouhodobý ekonomický růst a přispěje k růstu životní úrovně obyvatel, o rovná daň svou jednoduchostí šetří čas a peníze poplatníkům i státu 5
Reforma měla zasáhnout dvě přímé daně (daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob) a jednu nepřímou spotřební daň (daň z přidané hodnoty). Ostatní spotřební daně, daň z nemovitosti i sociální a zdravotní pojištění by zůstaly nedotčeny.
2.1.1. Rovná daň z příjmů fyzických osob
Předmětem této rovné daně jsou příjmy ze závislé činnosti neboli hrubé mzdy. Modrá šance pojednává o třech základních parametrech rovné daně osobní, to jsou: základ, nezdanitelné minimum a sazba. Při přechodu na rovnou daň by se systém zdanění zaměstnanců změnil následujícím způsobem:
o základem se stane tzv. velehrubá mzda, tj. současný hrubý příjem navýšený o odvody pojistného, které odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance o odstraní se výjimky a odečitatelné položky o nezdanitelné minimum (tzv. státem zaručený příjem) nahradí sociální dávky, toto minimum určuje do jakého příjmu neplatí poplatník s danou hrubou mzdou žádnou daň o všechny příjmy převyšující nezdanitelné minimum se zdaní jednotnou sazbou 15%
5
Modrá šance – Modrá šance pro veřejné finance, listopad 2003, str. 16,17 http://www.ods.cz/docs/publikace/modra_sance-finance.pdf
- 16 -
V rámci volebního programu ODS v roce 2006 byla na webových stránkách ODS umístěna daňová kalkulačka, podle které si každý zaměstnanec mohl vypočítat své daňové zatížení a čistý příjem v systému rovného zdaňování. Následující tabulka č. 2 zachycuje samotný výpočet rovné daně ze zaměstnání:
Tabulka 2: Postup výpočtu rovné daně (Modrá šance) A B a b c C D E F G H
dnešní skutečná m ěsíční hrubá m zda, tzv. velehrubá m zda státem zaručený příjem Státem zaručený příjem 1 B=a+b+c ekonomicky neaktivních občanů Poplatník 6 000 Kč 6 000 Kč na nepracující(ho) M anžel/ka m anželku (manžela) Děti výše stanovena dle počtu dětí a) jestliže B>0,15 * A, státem zaručený příjem potom C = B - 0,15 * A Státem zaručený příjem 2 ekonomicky aktivních občanů b) jestliže B<=0,15 * A, potom C=0 Základ daně D=C+A Rovná daň 15% E = 0,15 * D Sociální odvod 15% F = 0,15 * D Zdravotní odvod 10% G = 0,10 * D Celkový čistý příjem H=D-E-F-G Celkový příjem
Zdroj: Daňová kalkulačka ODS http://www.ods.cz/404.html?url=volby2006/kalkulacka/
2.1.2. Rovná daň z příjmů právnických osob
Stejně jako u Halla a Rabushky je pro ODS ústředním motivem odstranit dvojí zdanění, které se v současném systému zdanění právnických osob vyskytuje. Předmětem daně se mají stát všechny příjmy z podnikání (zisk firmy) před zdaněním. Poté by se už dividendy vyplacené akcionářům dále nedanily. Součástí konceptu rovné daně je zjednodušení odepisování investic, což spočívá v jejich jednorázovém odpisu v roce pořízení. Do nákladů by se už nedával jen majetek s pořizovací cenou do 40000, ale všechny investice bez rozdílu. Případné nevyužité náklady se uplatní během několika dalších let. Zrušily by se investiční pobídky ve formě dotací a daňových úlev, jelikož jsou hrazeny těmi daňovými poplatníky, kteří nenesou prospěch z investičních
- 17 -
pobídek. Pro ODS jsou pobídky nesystémovou politikou6. Podporu investic vidí v nízké sazbě daně, která se má dostat na stejnou úroveň jako v případě fyzických osob.
2.1.3. Rovná daň z přidané hodnoty
Podoba současné daně z přidané hodnoty by se mnoha změn nedočkala, podstata by spočívala ve sjednocení současné základní a snížené sazby, která by zdaňovala všechno zboží a služby. Jelikož výsledná jednotná sazba 15% stojí mezi nynějšími sazbami, důsledkem bude jak zlevnění tak zdražení na českém trhu.
Ve volebním programu ODS se dále proklamovalo zrušení nespravedlivé daně darovací, dědické, z převodu nemovitostí. Odstranit dvojí zdanění má pomoci zrušení daně z kapitálových příjmů a úroků.
2.2. Reforma daňového systému dle Miroslava Kalouska Tendence k reformování nejen daňového systému v České republice stále sílí. Ekonomové se totiž shodují na reálné hrozbě dluhové pasti, jelikož deficit státního rozpočtu se stále prohlubuje. Není zde proto pochyb o tom, že je zcela nutné otočit směr, pokud jde o nynější vývoj veřejných financí.
Po parlamentních volbách v roce 2006 byla sestavena nová vláda složená ze členů ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, v níž se stal ministrem financí předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Snaha reformovat daňovou oblast je vidět z předvolebního programu ODS, kde mimojité slibují zavedení nižší daně ve výši 15% pro každého, redukci sazby DPH z 19% na 15%, kompletní zjednodušení daní atd. Obecně se varianty návrhů změn neustále vyvíjejí a
je velice obtížné zkoncipovat pravidla
fungujícího systému. Miroslav Kalousek se spolu s koaliční vládou pokusil naplnit
6
Modrá šance – Modrá šance pro veřejné finance, listopad 2003, str. 18 http://www.ods.cz/docs/publikace/modra_sance-finance.pdf
- 18 -
volební sliby a zkoncipoval takovýto nový daňový systém. Důvody a cíle všech navržených změn jsou následující:
o Podpora hospodářského růstu. o Sociální citlivost vůči ekonomicky neaktivní populaci. o Podpora rodin s dětmi o Podpora ekonomické aktivity. o Podpora udržitelného rozvoje7.
Skladba daní, jichž se má reforma týkat, se neliší od dřívějších koncepcí rovné daně. Změny zasáhnou především daň z příjmů fyzických i právnických osob a daň z přidané hodnoty. Vláda však upustila od myšlenky Vlastimila Tlustého, zavést rovnou daň ze všech příjmů i přidané hodnoty, ve skutečnosti mají platit sazby čtyři jak se později dozvíme. Narovnání daně se projeví zejména u DPFO.
Miroslav Kalousek svůj návrh změn daňových právních předpisů představil v balíku reforem veřejných financí 2007-20108 na Fóru Hospodářských novin v hotelu Jalta Praha 3.4. 2007. Tento balík sestavil spolu s předsedou vlády Mirkem Topolánkem, analyzujícím stav veřejných financí v roce 2007 a v dalších letech a s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem, který prezentoval návrhy změn právních předpisů v oblasti sociální.
2.2.1. Daň z přidané hodnoty
Navrhované opatření týkající se daně z přidané hodnoty nevede k sjednocení stávajících dvou sazeb v jednu společnou, a proto zde nelze použít pojem rovná daň. Podstata DPH se nebude lišit. Koalice se domluvila na zachování dvou sazeb. Základní sazba se uchová na stávající hodnotě 19%. Snížená 5% sazba se má zvýšit na 9%. Vláda již počítá s proklamovanou ekologickou reformou. Tituly zdaňované sníženou sazbou se
7 8
Reforma veřejných financí http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Reforma_verejnych__financi_ppt.ppt4.4.2007 Reforma veřejných financí http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Reforma_verejnych__financi_ppt.ppt 4.4.2007
- 19 -
tak rozšíří o ekologická paliva a o technologie na výrobu obnovitelných zdrojů9. Sblížením sazeb chtějí zabránit daňovým únikům. Vládní návrh se také přiklání k trendu zvyšování podílu nepřímých daní a snižování podílu přímých daní na tvorbě příjmů státního rozpočtu, jelikož nepřímé daně občanům vadí méně. Navíc by výpadek příjmů způsobený úpravou DPFO nahradily příjmy ze zvýšené sazby DPH.
Bezpochyby vyšší sazba daně zdraží zboží a služby na trhu, bude to zhruba jedna třetina všech statků, které jsou nyní pod pěti procentní sazbou daně. Konkrétně to jsou statky základní potřeby jako třeba potraviny, léky, zdravotnické prostředky, knihy, noviny, časopisy, teplo, chlad, hromadná pravidelná doprava, kulturní činnost, ale i pořizování bydlení atd. Snížení daně ze zaměstnání se jeví jako dobrá kompenzace za zvýšení cen, ovšem důchodci, jejichž příjem do 198 000 Kč/rok dani nepodléhá, by satisfakci nepocítili. Tato skupina obyvatelstva by se mohla dostat do výrazných finančních problémů, jelikož velkou část svých prostředků vydá právě za léky, zdravotnické služby a nakupuje především základní zboží.
Měsíční dopad zvýšené snížené sazby by měl činit pro rok 2008 na jednoho člena domácnosti 76 až 155 korun, ročně to bude 912 až 1860 korun. Což nám ukazuje následující tabulka č.3.
Tabulka 3: Dopady na domácnosti pro rok 2008 podle výše jejich příjmů při sazbě 19 % a 9% (v Kč) zvýšení 1.decil 2.decil 3.decil 4.decil 5.decil 6.decil 7.decil 8.decil 9.decil 10.decil daně Na jednoho člena 76 88 101 109 111 115 120 130 135 155 domácniosti /měsíc Na jednoho člena 912 1056 1212 1308 1332 1380 1440 1560 1620 1860 domácniosti /rok Zdroj: Reforma veřejných financí http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Reforma_verejnych__financi_ppt.ppt 4.4.2007; vlastní výpočty
9
Miroslav Kalousek - Fóru Hospodářských novin http://wemsite1.vsb.cz/manta/Viewer/Viewers/Viewer320TL.aspx?mode=Default&peid=20c6ff5b-99e1-4d6f-8e60fed01136d1e1&pid=6b51101b-a247-461a-9b10-1ea45abeb61a&playerType=WM64Lite# 4.4.2007
- 20 -
2.2.2. Daň z příjmů fyzických osob
V současnosti je příjem fyzických osob zdaňován klouzavě progresivní sazbou, která je rozdělena do čtyř daňových pásem podle výše základu daně. V roce 2006 bylo docíleno vyšší progresivity díky rozšíření prvního pásma a snížení sazby daně v prvním daňovém pásmu z 15 na 12 % a ve druhém pásmu z 20 na 19 %, z bývající dvě sazby jsou 25% a 32%.
Hlavním cílem reformy je splnit politické zadání, podle něhož má být snížena DPFO a zároveň na reformě nesmí prodělat žádná skupina obyvatel. Ministr financí vidí efektivní zdanění ve výši 15%. Vláda kromě jednotné sazby nastavila různé postupy ve zdanění lidí, odlišné od stávajícího systému. Nejlépe si vše vysvětlíme při popisu metodiky výpočtu daně ze zaměstnání. Následující tabulka č.4 nám ukazuje, jak každý z nás bude postupovat.
Tabulka 4: Výpočet roční daňové povinnosti zaměstnance dle daňové reformy A roční hrubý příjem pojistrné placené zaměstnavatelem B B= A*1,35 (35% hrubé mzdy) C C=A+B superhrubá mzda daň před slevami a zvýhodněním D D=C*0,15 (15% ze superhrubé mzdy) E slevy na dani celkem F daňové zvýhodnění na dítě daň po uplatnění slev a daň. G G=D-(E+F) zvýhodnění na dítě sociální a zdravotní pojištění H H=0,08*A+(0,135*A)/3 (12,5% z hrubé mzdy) I I=A-(G+H) roční čistý příjem Zdroj: Daňová kalkulačka RVF- pro výpočet mzdy dle reformy veřejných financí (2008) http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/ref_verej_financ_31782.html 4.4.2007; vlastní úprava
Základem pro výpočet čistého příjmu se nově stává tzv. superhrubá mzda pod písmenem C. Je složena z hrubé mzdy (A) zvýšené o sociální odvody placené zaměstnavatelem (B), jinými slovy se jedná o celkové náklady zaměstnance a zaměstnavatele nebo-li cenu práce. Hrubá mzda je úhrn příjmů ze závislé činnosti a
- 21 -
funkčních požitků10 zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní rok, nepatří sem příjmy zdaněné srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů, které nejsou předmětem daně. Dále je tento úhrn snížen o částky osvobozené od daně z příjmů. Sociálními odvody jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Je nutné poukázat na fakt, že zdanění příjmů odpovídá 20,25% ze současné hrubé mzdy důsledkem rozšíření základny daně. Uznejme, že si lidé při pohledu na výplatní pásku uvědomí, kolik peněz ze své mzdy odvádějí do státní pokladny sami či prostřednictvím svého zaměstnavatele. Obě strany by tak měli díky zdanění sociálního a zdravotního pojištění sjednotit svůj zájem na snižování vedlejších nákladů práce, jejichž výše trápí nejen poplatníka, ale i samotného plátce.
Výrazně se zvýší slevy na dani (E) i daňové zvýhodnění na dítě (F), které by měli rodinám přinést větší úsporu než společné zdanění manželů. Politici tímto opatřením zachovali progresivitu ve zdanění. Systém slev má být předchůdcem negativní daně a v budoucnu má nahradit sociální dávky. Lidé by si tak mohli uvědomit, že se jim vždy více vyplatí pracovat než se spoléhat na štědrý sociální systém. Očekává se tím pokles nezaměstnanosti v České republice. V současnosti máme dvě kategorie absolutních slev, a to slevy na poplatníka (základní , na invaliditu a na studenta) a na vyživovanou osobu(na dítě, na manžela(ku)). Po reformě struktura slev zůstává zachována, základní slevu si nově budou moci odečíst i důchodci, kteří jsou stále ekonomicky aktivní. V České republice se to týká několika tisíců poživatelů starobního důchodu. Celkové zvýšení slev je názorně ukázáno v tabulce č. 5.
Tabulka 5: Zvýšení slev na dani a daňového zvýhodnění na děti Před změnami Sleva na (2007) Poplatníka 7 200 Kč (důchodce) 0 Kč druhého z manželů bez příjmů 4 200 Kč poživatele částečného invalidního důchodu 1 500 Kč poživatele plného invalidního důchodu 3 000 Kč držitele průkazu ZTP/P 9 600 Kč 10
Viz. § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů
- 22 -
Po změnách (2008) 24 840 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 2 520 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč
Studujícího Daňové zvýhodnění na dítě
2 400 Kč 6 000 Kč
4 020 Kč 10 440 Kč
Zdroj: Reforma veřejných financí http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Reforma_verejnych__financi_ppt.ppt 4.4.2007
Sociální a zdravotní pojištění (H) si zaměstnanec vypočte opět z hrubé mzdy a to ve výši 8% na soc. poj. a 1/3 z 13,5% na zdrav. pojištění. Jestliže tuto položku sečteme s položkou (B), vidíme, jak vysoká je skutečná výše pojistného odvedeného do státní kasy. Odečteme-li
od ročního hrubého příjmu (A)
daň po slevách a daňovém
zvýhodnění (G) a sociální pojistné námi placené (H), dostaneme skutečný roční čistý příjem, který inkasujeme od zaměstnavatele. V návrhu reformy je také zrušení minimálního základu daně pro živnostníky11, který nyní musí být uplatněn, jestliže celkový základ daně12 je nižší nebo poplatník vykazuje ztrátu. Argumentem pro toto zjednodušení je podpora drobných podnikatelů, oborů a regionů s podprůměrnou ziskovostí.
2.2.3. Daň z příjmů právnických osob
Co se týče daně z příjmu firem, koalice se rozhodla snižovat její sazbu postupně během následujících tří let, které zbývají vládě do nových voleb. Devatenácti procent dosáhne až v roce 2010. V příštím roce 2008 má dnešní sazba 24% klesnout o dva procentní body na 22% a rok poté stejnou měrou na 20%. Vláda v tomto směru nedostojí svého slibu snížit a sjednotit sazbu daně z příjmů právnických i fyzických osob. Faktem je, že všechny vlády snižují sazbu DPPO. Následující graf č.1 je nám toho důkazem.
11
Minimální základ daně se týká pouze poplatníků s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění dalších předpisů. 12 Viz § 5, 23zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů
- 23 -
Graf 1: Historický vývoj sazby DPPO v letech 1993 - 2010
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Zdroj: Vančurová, Alena. Daňový systém ČR 2006; vlastní úprava
Kabinet neoznámil, jakým způsobem plánuje do budoucna reformovat základ daně u PO, jehož nastavení je stěžejní pro výpočet daňového břemene firem. Nemůžeme tak dobře analyzovat a hodnotit dopady navrhované reformy. Pokud jde o efektivní zdanění PO, v současnosti je podobné jako na Slovensku. Lze předpokládat, že snižováním sazeb klesne efektivní zdanění, pokud ovšem budou uchovány výhody a odpočty uplatnitelné v současnosti. Kalousek počítá s odpočty (např. na vědu a výzkum) i do budoucna, zruší však možnost připočítat si do nákladů úroky z úvěrů, které firma splácí. Distorze daní, vzniklá rozdílným zacházením s podnikateli financujícími si investice z vlastního kapitálu a těmi co je úvěrují, bude vymazána. Vláda vidí pozitivní efekt nejen v pobídce investic obecně, ale i doufá, že by se tak Česká republika mohla stát konkurenceschopnější v mezinárodním měřítku, což zatraktivní toto území a přiláká zahraniční investory.
Příjmy ze zdanění právnických osob v roce 2006 tvořili 12,4% ze všech daňových příjmu plynoucích do státního rozpočtu, odhadovaná výše pro rok 2007 je 12,6%13. Podle nastavené reformy budou výnosy z těchto daní v roce 2008 víceméně na stejné úrovni. Jestliže proklamovaný příliv investic nenastane a sazba daně PO bude do
13
Makroekonomická predikce 27.04.2007 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/makro_pre_31793.html
- 24 -
budoucna postupně klesat, státní rozpočet znatelně pocítí výpadek těchto příjmů. Prostředky bude nezbytné více šetřit nebo je hledat někde jinde.
Kalouskova reforma do budoucna počítá i s dalšími radikálními opatřeními v daňovém sektoru. Koncepční balíček dále obsahuje:
o Osvobození zemědělských pozemků od daně z nemovitostí o Osvobození dědictví u II. příbuzenské skupiny (příbuzní v řadě pobočné) od daně darovací o Osvobození darů u I. a II. příbuzenské skupiny (příbuzní v řadě přímé a pobočné) od daně darovací o Zrušení daně z převodu nemovitostí o Osvobození příjmů z dividend a z kapitálových výnosů z důvodu odstranění dvojího zdanění
- 25 -
3. ANALÝZA DOPADU ZAVEDENÍ MODIFIKOVANÉ ROVNÉ DANĚ V ČR
3.1. Cíle, zdroje dat, nástroje zpracování dat 3.1.1. Cíle
Hlavním cílem je analyzovat dopad navrhované daňové reformy Miroslava kalouska na státní rozpočet. Analýza celého daňového systému by byla velice obtížná a rozsáhlá, proto se zaměřím pouze na jednu kapitolu daňových příjmů, a to na příjmy ze zdanění fyzických osob. Na reprezentativním vzorku zhruba 3000 domácností České republiky (FO) odhadnu o kolik v budoucnu poklesnou či vzrostou celkové příjmy rozpočtu ČR v rámci daní z příjmu FO. Dílčím cílem je komparace daňového břemena, ale i ostatních segmentů zdanění FO. Diference vzniknou díky rozdílné dikci v postupu výpočtu daně při prosazení Kalouskovy reformy. Hlavní roli sehraje různě nastavený základ daně, odstranění klouzavě progresivní sazby rozdělené do čtyř daňových pásem a její nahrazení jednou 15% lineární sazbou. Podstatný vliv také bude mít nastavení absolutních hodnot slev na dani.
3.1.2. Zdroje dat
K analýze rozpočtových dopadů využiji statistická data Českého statistického úřadu z roku 2003 upravená pro rok 2005. Tento soubor obsahuje 3026 domácností, které jsou popsány různými charakteristickými znaky. Dělí se například podle sociálních skupin, podle počtu ekonomicky aktivních osob v domácnosti nebo nezaopatřených dětí a podle řady dalších kvantitativních či kvalitativních ukazatelů. Pro tuto analýzu bude stěžejní kvantitativní ukazatel hrubých peněžních příjmů, počet ekonomicky aktivních osob, a počet nezaopatřených dětí. Díky heterogennosti a rozsáhlosti statistického souboru je tento vzorek obyvatelstva schopen reprezentovat celou populaci. Proto se výsledek analýzy
- 26 -
rozpočtového dopadu v rámci 3000 domácností stane předobrazem vývoje celkových příjmů ze zdanění fyzických osob. Při komparaci a deskripci rozdílů ve zdanění příjmů dle současného systému a systému po reformě nevycházím ze statistického souboru, ale volím ekonomicky aktivní osobu s příjmem spadajícím do jednoho ze čtyř současných daňových pásem.
3.1.3. Nástroje zpracování dat
Pro práci s daty mi slouží daňová kalkulačka pro výpočet mzdy dle reformy veřejných financí, kterou 12.4.2007 zveřejnilo a zpřístupnilo Ministerstvo financí ČR14. Respektive je mi názornou ukázkou zdaňování mezd. Při výpočtu zdanění pro rok 2007 postupuji podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších novel.
3.2. Komparace daňové zátěže fyzických osob Dříve než začneme kalkulovat a hodnotit rozpočtový dopad avizované daňové reformy, bude vhodné, seznámit se detailněji s tím, jak se změní daňová zátěž různých příjmových skupin. Daň z příjmů fyzických osob je osobní důchodová daň s měsíčním zdaňovacím obdobím. Této dani podléhají všechny příjmy fyzické osoby s výjimkou příjmů, které nejsou jejím předmětem. Pro výpočet daně je nejdůležitější přesné stanovení základu daně, který se u FO skládá z pěti dílčích samostatně posuzovaných daňových základů. Tento základ se dále upravuje o nestandardní odpočty. Po poměrně náročném dopracování se ke konečné podobě základu daně se vypočte daň pomocí klouzavě progresivní sazby, která je rozdělena do čtyř daňových pásem. V posledním kroku se od daně odečtou standardních slevy15. Tímto způsobem, přesně formulovaném v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších novel, stanovíme daň a porovnáme se spočtenou daní podle postupu reformy, jež je detailně rozpracován a vysvětlen v subkapitole 2.2.2. Daň z příjmů fyzických osob.
14 Kalkulačka pro výpočet mzdy dle reformy veřejných financí http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Danova_kalkulacka_RVF__dan_reforma__08.xls 15 Vančurová, Alena. Daňový systém ČR 2006, kapitola 5. Daň z příjmů fyzických osob
- 27 -
3.2.1. Předpoklady
Jelikož se dnes příjmy dělí do čtyř daňových pásem, podle nichž jsou posléze zdaněny, zvolila jsem vždy osobu (zaměstnance) s hrubým příjmem (mzdou) ze středu intervalu (pásma). V analýze neuvažuji s odečitatelnými položkami, předpokládám, že možnost jejich uplatnění zůstane zachována. Hlavní roli zde také sehraje počet dětí, od něhož se odvíjí výše daňového zvýhodnění. Pro názornost jsem zvolila poplatníka s žádným nebo jedním dítětem, zde vycházím z předpokladu, že je dítě vyživováno poplatníkem po celý rok, tj. 12 měsíců. Kromě této slevy beru v potaz základní slevu na poplatníka, kterou si může uplatnit každý ekonomicky aktivní občan v plné výši a nově by si ji odečetl i pracující důchodce. S dalšími slevami, uvedenými v tabulce č. 5 nepočítám.
3.2.2. Rozbor komparace
V tabulce č. 6 Porovnání zdanění příjmů FO před a po reformě 2008 názorně vidíme jednotlivé položky výpočtu daňového břemene. První u čeho se pozastavíme je tzv. superhrubá mzda, tj. hrubý příjem zvýšený o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů povinen platit z úhrnu zúčtovaných nebo vyplacených příjmů zaměstnavatel za zaměstnance. Z takto upravené mzdy vycházíme ve zdanění dle Miroslava Kalouska. Patnáctiprocentní sazbou vypočteme ze superhrubé mzdy daň. Už zde je nutné upozornit na první problém, tím je problém zavedení dvojího zdanění do systému, protože sociální pojištění včleněné do základu daně je samo o sobě z ekonomického hlediska považováno za daň. „Rovnou“ daň nelze srovnávat s daní dnešní, jelikož se základna v obou případech výrazně liší. Důležité také je, uvědomit si skutečnost, že naše hrubá mzda díky rozšířené základně ve výsledku podlehne 20,25% zdanění. Na reformě nesmí podle ministra financí prodělat žádná skupina obyvatelstva, proto se musel do zdanění integrovat prvek markantně snižující 20,25% daň. Významným navýšením slev toho bylo docíleno. Tím pádem si lépe stojí reformovaná daň po slevách a daňovém zvýhodnění. V některých případech až trojnásobné slevy na dani mají v budoucnu nahradit některé současné sociální dávky,
- 28 -
a tím zlepšit a zefektivnit sociální politiku státu. Klesnout by měla také nezaměstnanost, protože lidem se nepracovat jednoduše nevyplatí. Čisté příjmy jednotlivých poplatníků skutečně vzrostly. O kolik? To nám ukazuje graf č. 2. Měsíční daňová úspora poplatníka.
Graf 2: Měsíční daňová úspora poplatníka 8000
Graf 3: Daňová progrese v závislosti na výši hrubé mzdy
7000 6000
úspora/K č
5000
4000 3000
2000 1000
50 00 80 00 10 00 15 0 00 0 23 00 30 0 00 40 0 00 60 0 00 80 0 00 0
0
hrubý příjem/Kč poplatník s 0 dětmi
poplatník s 1 dítětem
Zdroj: vlastí výpočty
Zdroj: http://ipoint.financninoviny.cz
Jak je vidět, nejvíce si polepší vysokopříjmová skupina obyvatelstva a to v řádu tisíců korun, nepatrně pocítí reformu výdělečně činné osoby s nízkými a středními příjmy. Bohužel tyto peníze si daňový poplatníci nepřinesou domů ve své peněžence v plné výši. Vláda má v plánu ušlé daňové zisky kompenzovat například zvýšením snížené 5% sazby DPH na 9%. Reformní návrh neodstraní daňovou progresi, pouze ji výrazně snižuje viz. grafu č.3. Tento graf ukazuje komparaci celkové daňové zátěže poplatníka
ve
vztahu
- 29 -
k hrubým
příjmům.
Tabulka 6: Porovnání zdanění příjmů FO před a po reformě 2008 zdanění položka
hrubý příjem/měsíc počet dětí hrubý příjem (hp)
roční údaje
poj. placené zaměstnavatelem (35%) superhrubá mzda(hp+poj.)
první daňové pásmo druhé daňové pásmo třeti daňové pásmo čtvrté daňové pásmo systém reforma systém reforma systém reforma systém reforma systém reforma systém reforma systém reforma systém reforma 2007 2008 2007 2008 2007 2008 2007 2008 2007 2008 2007 2008 2007 2008 2007 2008 5000
5000
5000
5000
15000
15000
15000
15000
23000
23000
23000
23000
60000
60000
60000
60000
0
0
1
1
0
0
1
1
0
0
1
1
0
0
1
1
60000
60000
60000
60000
180000 180000 180000 180000 276000 276000 276000 276000 720000 720000 720000 720000
21000
21000
21000
21000
63000
63000
63000
63000
96600
96600
96600
96600
252000 252000 252000 252000
-
81000
-
81000
-
243000
-
243000
-
372600
-
372600
daň před slevami a zvýhodněním
7200
12150
7200
12150
25716
36450
25716
36450
47412
55890
47412
55890
sleva na dani (základní)
7200
24840
7200
24840
7200
24840
7200
24840
7200
24840
7200
24840
7200
24840
7200
24840
daňové zvýhodnění na dítě
0
0
6000
10440
0
0
6000
10440
0
0
6000
10440
0
0
6000
10440
daň po slevě a daň. zvýhodnění
0
0
-6000
-10440
18516
11610
12516
1170
40212
31050
34212
20610
178428 120960 172428 110520
sociální a zdravotní pojištění (13,5%hp)
7500
7500
7500
7500
22500
22500
22500
22500
34500
34500
34500
34500
90000
52500
52500
58500
62940
138984 145890 144984 156330 201288 210450 207288 220890 451572 509040 457572 519480
4375
4375
4875
5245
11582
čistý příjem čistý příjem/měsíc
12158
12082
13028
16774
17538
17274
18408
-
972000
-
972000
185628 145800 185628 145800
37631
90000
42420
90000
38131
90000
43290
Zdroj: vlastní výpočty
- 30 -
3.3. Dopad modifikované rovné daně na státní rozpočet Snižování daní je velmi populární krok, politici ovšem musí s tímto nástrojem zacházet velice opatrně. Nejdůležitější a také historicky nejstarší funkcí daní je funkce fiskální, tj. schopnost získat finanční prostředky a naplnit jimi státní rozpočet16. Z těchto peněz jsou dále financovány veřejné statky a veřejné potřeby. Od fiskálního cíle vláda nemůže ustoupit. V první části analýzy se prokázalo navýšení čistých příjmů každé ekonomicky aktivní osoby po případném schválení reformy. Je zřejmé, že do státního rozpočtu se ze zdanění příjmů fyzických osob nevybere větší ani stejné množství finančních prostředků. V následující části analýzy se pokusím odhadnout celkový pokles těchto příjmů.
3.3.1. Data a popisné charakteristiky
Pracuji se statistickým souborem o velikosti 3026 domácností. Datový soubor je popsán kvalitativními a kvantitativními proměnnými . Domácnosti jsem rozdělila podle kvalitativní neboli slovně popsané proměnné „typ domácnosti“ ( sociální skupina). Těchto skupin je v základním souboru pět: dělníci, zaměstnanci, zemědělci, samostatně činní a důchodci. Vzhledem k tomu, že příjem důchodců není předmětem daně do výše 198000 Kč/rok, kterého žádný důchodce v reprezentativním vzorku populace nedosahuje, byla tato skupina ze souboru vyřazena. Vyloučeny byly i ty domácnosti bez ekonomicky aktivních členů, jelikož jejich příjem nepodléhá dani z příjmů fyzických osob. Díky těmto omezením klesl počet domácností z 3026 na 2508.
Kvantitativní ukazatele, jinými slovy charakteristiky množství, jsou pro analýzu nejdůležitější. Jsou jimi měsíční „hrubé příjmy“, uváděné v souhrnné výši za celou domácnost. V datech ČSÚ nejsou uvedeny informace o původu hrubých příjmů, nelze je rozdělit do pěti dílčích základů daně, proto jsou všechny považovány za příjmy ze 16
Vančurová, Alena. Daňový systém ČR 2006, str.10
- 31 -
zaměstnání (mzdy). Navíc se předpokládá, že osoby inkasující mzdu podepsaly Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitku a žádné jiné zaměstnání či příjem nemají. Dalším znakem je „počet ekonomicky aktivních osob, mezi které je suma hrubých příjmu rozdělena rovným dílem17. K tomu abychom správně stanovili daň je nutné kalkulovat s „počtem nezaopatřených dětí.“
Čísla jsou uváděna v přepočtu na jeden rok. Objeví-li se desetinné číslo u počtu nezaopatřených dětí v rodině, znamená to, že se dítě narodilo v průběhu běžného roku. Konkrétně v domácnosti obsahující 0,08 dítěte se dítě narodilo v posledním měsíci (v prosinci), jelikož
1/12 = 0,08. Stejně tak jsou desetinné hodnoty v kategorii
ekonomicky aktivních osob. Takovýto člověk nepracoval po celý rok, ale jen po určitou jeho část.
3.3.2. Kalkulace finančních prostředků z daní z příjmů fyzických osob
Na reprezentativním vzorku 2508 domácností jsem vypočetla daňové odvody do státního rozpočtu za rok 2007 podle právní úpravy zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších novel. Pro komparaci jsem stanovila ze shodných dat hypotetický příjem státního rozpočtu dle postupu daňové reformy pro rok 2008 uvedeném v subkapitole 2.2.2. Přestože data pocházejí z roku 2004, nezohledňuji meziroční nárůst mezd ani inflaci. Až 40% daňových příjmů státního rozpočtu tvoří příjmy ze sociálního pojištění, které se skládá ze sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění. Tento příjem se v systému rovné daně pro Českou republiku nemění, pojistné odvody se počítají stejně jako v současnosti z hrubých příjmů a shodnými sazbami. Proto pro analýzu dopadu na státní rozpočet budou nevýznamné, i když mají na jeho tvorbě největší podíl.
17
V současnosti je toto pravidlo uplatňováno při společném zdanění manželů, kde na každého z manželů připadne polovina stanoveného základu daně.
- 32 -
Nástrojem daňové optimalizace jsou nestandardní daňové odpočty snižující základ daně uvedené v §15, například to jsou úroky z úvěru na bytové potřeby, dary na veřejně prospěšné účely a další. S tímto nástrojem nelze v analýze pracovat, soubor tyto informace neposkytuje. Dalším nástrojem jsou slevy. Již dříve bylo vysvětleno, že tyto absolutní částky si poplatník může odečíst ze své daňové povinnosti ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc. Jestliže je daňová povinnost po odečtení slev, kromě daňového zvýhodnění na dítě, vyjde záporná, potom je třeba ji zaokrouhlit na nulu. Vyživuje-li poplatník nezaopatřené dítě, dále od kladné případně nulové daňové povinnosti odečte daňové zvýhodnění na dítě. Vzniklé záporné dani se říká daňový bonus. Dosahuje-li dnes bonus alespoň 100kč ročně je poplatníkovi (s hrubými příjmy alespoň ve výši poloviny minimální mzdy ) státem vrácen, a to do maximální hodnoty 30000kč. V tabulce č.7 vidíme celkové daňové zvýhodnění na dítě, které krátí daňový příjem státního rozpočtu. Nezapomeňme na to, že tuto slevu si v rodině může uplatnit jen jedna ekonomicky aktivní osoba. Statistická data nám umožní práci se slevou základní a daňovým zvýhodněním na dítě.
Tabulka 7: Uplatněné daňové zvýhodnění před a po reformě.
typ domácnosti
dělníci zaměstnanci zemědělci samostatně činní celkem
počet nezaopatřených dětí
uplatněné daňové zvýhodnění před reformou (6000/1 nezaopatřené dítě)
716,66 704,04 254,09 453,75 2128,54
4299960 4224240 1524540 2722500 12771240
po reformě (10440/1 nezaopatřené dítě) 7481930,4 7350177,6 2652699,6 4737150 22221957,6 Zdroj: Vlastní výpočty
Základní slevu 7200kč ( po reformě 24840kč) je možno uplatnit vždy v plné výši, i když ekonomicky aktivní osoba pracuje jen po část roku. Bude si ji odečítat každý pracující člen domácnosti od své daňové povinnosti.
Na základě předpokladů a omezení se podařilo vypočítat daňová břemena každého člena všech domácností. V následující tabulce č. 8 vidíme, kolik
- 33 -
reprezentativní vzorek jednotlivých domácností, rozdělený do sociálních skupin, odvede dnes na daních do státního rozpočtu podle současného systému zdanění a v budoucnu při případném schválení daňové reformy Miroslava Kalouska. Absolutní výši změny rozpočtových příjmů si můžeme demonstrovat v grafu č. 3.
Tabulka 8: Dopad zavedení rovné daně na státní rozpočet z hlediska DPFO
typ domácnosti
dělníci zaměstnanci zemědělci samostatně činní celkem
daňový příjem do státního rozpočtu v Kč
počet počet ekonomicky počet domácno aktivních nezaopatřených stí členů v dětí domácnostech 896 866 299 447 2508
1436,91 1246,59 469,89 737,29 3890,68
716,66 704,04 254,09 453,75 2128,54
před reformou
po reformě
34204298,47 19326406,5 45201411,97 28903377,75 10824624,42 5753518,95 16765819,21 8627625,6 106996154,1 62610928,8
pokles příjmů státního rozpočtu
-44385225,27 -41,48% Zdroj:vlastní výpočty
daňový příjem
Graf 3: Pokles odvodů jednotlivých domácností do státního rozpočtu 50000000 45000000 40000000 35000000 30000000 25000000 20000000 15000000 10000000 5000000 0 dělníci
zaměstnanci
zemědělci
samostatně činní
typ domásnosti před reformou
po reformě
Zdroj: vlastní výpočty
V roce 2006 byly příjmy státního rozpočtu z daní z příjmů fyzických osob rovny částce 91,591 mld. Kč. Jestliže by se naplnila predikce a příjmy by poklesly po zavedení 15% daně o 41,48% (viz. Tabulka č. 8), stát přijde o 38 mld. Kč
- 34 -
ZÁVĚR V bakalářské práci jsem se pokusila přiblížit problematiku rovné daně neboli daně s jednotnou sazbou, která stojí v opozici k systému s progresivní stupnicí. V 80. letech se profesoři Robert E. Hall a Alvin Rabushka zasloužili o její zrod. Řada států po celém světě přijala tento alternativní způsob zdanění za svůj, i když se nikde neprosadila jeho čistá verze. V současnosti se o to pokouší i Česká republika pod vedením ministra financí Miroslava Kalouska. V jeho modifikaci nalezneme sazby čtyři, proto nelze komplexně hovořit o rovném zdanění v pravém slova smyslu. Navrhované reformě však znaky rovné daně nelze odepřít.
Dílčím cílem mé práce bylo, prostřednictvím komparace zdanění příjmů fyzických osob, poukázat na to, jakým příjmovým skupinám daňové břemeno klesne, komu vzroste, či se nezmění. Došla jsem k závěru, že vládou avizovaný prospěch ze zdanění ponese každá příjmová skupina. Ovšem v řádů tisíců korun si polepší pouze lidé s nadprůměrnými příjmy a ti s nízkými příjmy změnu pocítí nepatrně v řádů stovek korun. Na grafu č.3 bylo ukázáno, že daňová progresivita ze systému nezmizí, bude ale oslabena.
Hlavím cílem práce se stala analýza rozpočtového dopadu zavedení modifikované rovné daně v České republice dle chystané reformy Miroslava Kalouska. Za použití statistických dat z roku 2003 bylo spočteno, jaká suma finančních prostředků připluje do rozpočtu od poplatníků dnes a kolik po reformě. Rozdíl činí 41,48%. V předcházejícím roce 2006 vykázala bilance státního rozpočtu příjmy z DPFO ve výši 91,591 mld.Kč. Reformou v oblasti DPFO by stát přišel až o 38 mld. Kč. Hypotézu výrazného propadu příjmů v této oblasti se podařilo prokázat.
Komplexně vzato, daňová reforma má přesto svá pozitiva. Rovná daň výrazně zvyšuje motivaci k práci. Nemá totiž diskriminační charakter – ke každému daňovému subjektu se chová stejně. Respektuje fakt, že lidé disponují různým nadáním, schopnostmi a vědomostmi, za něž jsou i různě hodnoceni. V tomto ohledu je spravedlivá. Zdálo by se, že rovná daň je z pracovně motivačního hlediska zaostřena
- 35 -
pouze na bohaté poplatníky. Není tomu tak. Povzbuzení k práci je rovněž směřováno na lidi s nízkými platy a především na ty nepracující. Razantní navýšení uplatnitelných slev, které by v budoucnu mohlo nahradit sociální dávky, přinutí občany prosadit se na trhu práce. Nárůst disponibilního důchodu povzbudí chuť spořit a investovat.
Nepochybně si reforma vyžádá svou oběť. Z krátkodobého hlediska bude dopad na státní rozpočet negativní , jelikož daňové příjmy poklesnou. Bude-li však zachován ekonomický růst a prosperita, může se vše z dlouhodobého hlediska vyrovnat. Nevýhody pocítí hlavně středněpříjmová skupina, ta co ušetří na DPFO, následně vydá prostřednictvím
zvýšené
DPH.
Predikované
zjednodušení
daňového
přiznání
nepředpokládám. Nejsložitější na jeho vyplnění je totiž správně stanovit daňový základ, reformovaný systém s sebou nenese jeho markantní zjednodušení, a tak úkol rozlousknou tento oříšek nadále zůstane v rukou úředníků a daňových poradců.
Snižování daní je velmi populární krok. Cílem vlády České republiky musí být především snižovat stále narůstající schodek veřejného rozpočtu. Zejména se musí zabývat výdajovou stránkou při zachování určité míry sociální soudržnosti. Tento cíl by měl být stěžejní pro každou navrhovanou reformu.
- 36 -
POUŽITÁ LITERATURA
1. KAPINUSOVÁ, JANA. Implementace rovné daně v České republice Jana Kapinusová; 1.vydání. 2005. 76 l. : il. Číslo zázn. 000091917
2. KUBÁTOVÁ, KVĚTA. Daňová teorie a politika; 3.,přepracované vydání; Praha: ASPI, 2003.263 s. ISBN 8086395847
3. LOUŽEK, MAREK. Rovná daň. II, Diskuse a polemiky; 1. vydání. Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. 87 s. : il. ISBN 8086547108 (brož.)
4. MARKOVÁ, HANA. Daňové zákony 2007, úplná znění platná k 1.1.2007; zákon č. 586/1992., o daních z příjmů. 15.vydání. Praha: GRADA publishing, a.s., 2007. 192 s. : ISBN 978-80-247-2087-6
5. RABUSHKA, A. Rovná daň In: Rovná daň. Sborník textů č.7. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2001. s.67-81. ISBN 80-902795-4-6 [PDF]
6. TLUSTÝ, VLASTIMIL aut. Rovná daň : sborník textů / Vlastimil Tlustý, Petr Mach, Ladislav Minčič. 1.vydání. Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2001. 89 s. ISBN 8090279546 (brož.)
7. VANČUROVÁ, ALENA. Daňový systém ČR 2006, aneb, Učebnice daňového práva; 8. aktualizované vydání; Praha : Vox, 2006. 324 s. : il. ISBN 80-8632460-5 (brož.)
8. ŽIŽKA, JAN. Co vyroste z káčátka : Vládní batoh by byl dobrý základ, ale klíčové budou další reformy. Euro : Ekonomický týdeník. 2007, č. 15, s. 32-38.
- 37 -
Internetové zdroje 9. ČTK. Kalousek navrhne jednotnou daň ze mzdy 15 procent [online]. Datum vytvoření 17.03.2007 [cit.2007-3-19]. Dostupné na http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=242131
10. GRECU, ANDREJ. Flat Tax – The British Case [online]. Datum vytvoření 2004 [cit.2007-4-4]. Dostupné na http://www.adamsmith.org/pdf/flattax.pdf
11. KLAZAR, STANISLAV. Podklady pro rovnou daň. Datum vytvoření 1.3.2007 [cit. 2007-3-8]. Dostupné na: http://web.omnidrive.com/APIServer/public/aCXibSPSiaN4FI4WuAo40NbA
12. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Daňová kalkulačka RVF pro výpočet mzdy dle reformy veřejných financí (2008) [online]. Datum vytvoření 12.4.2007 [cit. 2007-19-4] Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/ref_verej_financ_31782.html
13. TLUSTÝ, VLASTIMIL. Modrá šance – Modrá šance pro veřejné finance, Datum vytvoření 2003 [cit. 2007-4-30]. Dostupné na http://www.ods.cz/docs/publikace/modra_sance-finance.pdf
14. ZAPLETAL, JAN . Rovná daň - Flat Tax [online]. Datum vytvoření 28.2.2006, poslední aktualizace 18. 1. 2007 [cit. 2007-3-8]. Dostupné na http://www.rovnadan.unas.cz/
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Státy s lineární daní z příjmu.......................................................................... 8 Tabulka 2: Postup výpočtu rovné daně (Modrá šance)................................................... 17 Tabulka 3: Dopady na domácnosti pro rok 2008 podle výše jejich příjmů při sazbě 19 % a 9% (v Kč)................................................................................................................. 20
- 38 -
Tabulka 4: Výpočet roční daňové povinnosti zaměstnance dle daňové reformy ........... 21 Tabulka 5: Zvýšení slev na dani a daňového zvýhodnění na děti .................................. 22 Tabulka 6: Porovnání zdanění příjmů FO před a po reformě 2008 ................................ 30 Tabulka 7: Uplatněné daňové zvýhodnění před a po reformě. ....................................... 33 Tabulka 8: Dopad zavedení rovné daně na státní rozpočet z hlediska DPFO ................ 34
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Historický vývoj sazby DPPO v letech 1993 - 2010.......................................... 24 Graf 2: Měsíční daňová úspora poplatníka ..................................................................... 29 Graf 3: Pokles odvodů jednotlivých domácností do státního rozpočtu .......................... 34
- 39 -
- 40 -
