Mladí lidé na českém trhu práce a postoj ČMKOS Pavel Janíčko ČMKOS, BiVŠ
Balíček zaměstnanosti EK •
Mladí Evropané patří mezi ty skupiny, které hospodářská krize a strukturální problémy trhu práce postihly nejvíce • Komise znovu potvrdila, že hodlá bojovat proti dramatickému vzestupu nezaměstnanosti mezi mladými, a to i uvolněním prostředků z fondů EU. • Je třeba upřednostnit opatření podporující přechod mladých lidí ze škol do práce (například prostřednictvím „záruk pro mladé“ nebo aktivačních opatření zaměřených na mladé lidi nebo zajištěním kvalitních stáží a mobilitu mladých.
Situace v EU • More than one in five young people in the labour market are unemployed. The situation of youth in the labour market represents both an economic and a social emergency with 5.52 million young people unemployed.
Zaměstnanost jako sociální faktor • Zaměstnanost nemá pouze ekonomickou stránku (tvorba hodnot, příspěvek ekonomickému růstu), ale i sociální rozměr (zapojení lidí do společnosti, pocit sounáležitosti) • Objektivní faktory politiky zaměstnanost: Role společnosti a její politiky zaměstnanosti roste v souvislosti se změnou charakteru ekonomiky (odchod od zemědělské malovýroby,vyšší závislost na celkovém stavu ekonomiky)
Vztah mezi mírou zaměstnanosti a mírou ekonomického růstu Vztah mezi změnou zaměstnanosti a změnou HDP 400 350 300 250
index
200 ČR
150
EU 27
100 50 0 -50 -100
2007
2008
2009
2010
2011
Komentář • Ukazuje se, že vazba mezi změnou tempa ekonomického růstu a mírou nezaměstnanosti byla v ČR méně intenzivní než v EU • Příčinou je zřejmě časový posun v reakci na vývoj v zemích EU • Důsledkem může být i pozdější reakce na případný ekonomický vzestup
Růst HDP a míra nezaměstnanosti v ČR Růst HDP (s.c.) a míra registrované nezaměstnanosti v ČR 10 8 6
%
4 růst HDP
2
míra nezaměstnanosti
0 2007 -2 -4 -6
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Ohrožené skupiny obecně Skupiny, které jsou v rizikovějším postavení na trhu práce pokud jde o sociální vyloučení než ostatní populace. Patří sem etnické menšiny, migranti, bezdomovci, osoby se zdravotním postižením, izolovaní starší lidé a mládež s nedostatek
Ohrožené skupiny na trhu práce Patří sem osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, a také ti, kteří nemohou sehnat zaměstnání, ale nejsou evidovaní na úřadech práce. Dále pak i ti, kteří jsou sice zaměstnaní, ale jejich místa jsou ohrožena vysokou mírou rizika z hlediska propouštění
Nezaměstnanost • Negativní efekty nejen ekonomické, ale i sociální • Vznik nezaměstnanosti významného faktoru-souvislost s vyšším společenským charakterem ekonomiky (lidé jsou více závislí na nabídce pracovních míst, systému vzdělání, sociálním systému) • Téze o nezaměstnanosti jako důsledku lenosti a neschopnosti“
Počet registrovaných nezaměstnaných 600000
500000
počet osob
400000 počet nezaměstnaných dlouhodobě nezaměstnaní nezaměstnaní do 25 let
300000
nezaměstnaní nad 50 let nezaměstnaní se ZPS 200000
100000
0 12/07
12/08
12/09
12/10
06/11
12/11
Komentář • Zatím nejvyšší úrovně dosáhla nezaměstnanost v únoru 2010, kdy bylo na úřadech práce registrováno 583 135 uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti činila bezmála 10 %. Znamená to, že během 17 měsíců vzrostl počet nezaměstnaných o 271 430 osob. • V průběhu roku 2011 došlo k určitému poklesu počtu nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce o více než 50 000 osob. Je ovšem velmi sporné, zda můžeme tento úbytek nezaměstnanosti přičítat skutečně pozitivnímu vývoji na trhu práce, spíše jde o optický klam způsobený odchodem lidí bez práce z evidence úřadů práce.
Komentář • Pokud jde o věkovou strukturu nezaměstnanosti hospodářská krize, poněkud pozměnila dosavadní obrázek. Zvýšil se podíl nezaměstnaných v mladších věkových kategoriích jako důsledek toho, že první vlna propouštění v období krize se týkala významně i mladších ročníků. Dále k tomuto vývoji přispěl i fakt, že starší pracovníci, ohrožení nezaměstnaností, odcházeli ve zvýšené míře do předčasných důchodů, což ovlivnilo i vývoj zejména v druhé polovině roku 2011. • Problémem může být (zejména v blízké budoucnosti) právě nezaměstnanost mladých lidí, jejichž míra nezaměstnanosti je stále vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti, i když se počet mladých na konci roku 2011 oproti roku předcházejícímu roku mírně snížil v absolutních číslech o 3000 osob.
Míra nezaměstnanosti celkem míra nezaměstnanosti mladých (metodika ILO) Míra nezaměstnanosti (metodika ILO) 25
20
EU celkem
15
%
EU do 25 let ČR celkem ČR do 25 let
10
5
0 2007
2008
2009
2010
2011
Meziroční relativní přírůstky měr nezaměstnanosti Meziroční relativní přírůstky měr nezaměstnanosti 80 70 60 50
%
40
EU celkem
30
EU do 25 let
20
ČR velkem ČR do 25 let
10 0 -10 -20 -30
2008
2009
2010
2011
Komentář • Vývoj v ČR v podstatě kopíruje vývoj v EU • V ČR jsou hodnoty měr nezaměstnanosti nižší než činí průměr EU pro obě kategorie • Poměrný růst nezaměstnanosti je v ČR vyšší než v EU, neboť je poměřován k nižšímu výchozímu základu
Počet zaměstnaných podle stupně vzdělání Počet zaměstnaných stupně podle vzdělání 2500
počet osob v tis.
2000 zákl.vzdělání a bez vzdělání
1500
stř vzdělání bez maturity stř.vzdělání s maturitou
VŠ
1000
500
0 2007
2008
2009
2010
2011
Komentář • Roste podíl zaměstnanců s VŠ vzděláním • Struktura vzdělání stále méně odpovídá potřebám ekonomiky • Expanze absolventů s ekonomickým a právnickým vzděláním je dědictvím určitého nastavení ekonomické politiky v období transformace a preference bankovnictví a finančnictví a procesů spjatých se změnami vlastnictví před rozvojem reálné ekonomiky
Podíl na celkové nezaměstnanosti podle stupně vzdělání Podíl na celkové nezaměstnanosti podle stupně vzdělání 50 45
%
40 35
základní vzdělání a bez vzdělání
30
stř.vzdělání bez maturity
25
stř.vzdělání s maturitou
20 VŠ 15 10 5 0 2007
2008
2009
2010
2011
Komentář • Nejohroženějšími skupinami byly v posttranformačních dekádách osoby s velmi nízkým vzděláním a také vyučenci a naopak po dlouhou dobu byla nejnižší nezaměstnanost mezi absolventy vysokých škol. • Souviselo to s povahou ekon. transformace, která se chovala velmi destruktivně k tradičním produktivním odvětvím a naopak vedla k expanzi některých typů obslužných činností souvisejících zejména s finančnictvím a právními službami, což bohužel vedlo k výše už zmíněné deformaci i pokud jde o vzdělávací systém jako celek. • Tato „konkurenční“ výhoda absolventů především ekonomických a právních oborů se ovšem s celkovým ekonomickým propadem a také s nasycením poptávky po těchto typech absolventů ztratila a v posledních letech došlo k (zatím) mírnému růstu nezaměstnanosti právě mezi absolventy VŠ. Konkrétně jde o zvýšení jejich počtu mezi roky 2007-2011 ze 14 tisíc na 28,5 tisíce osob.
Mzdy podle věku Podíl hodinových mezd na průměru v NH (podnikatelská sféra) 100 90 80 70
%
60 do 20 let
50
20-29 let
40 30 20 10 0 2007
2010
Komentář • Tato data v obou sférách ekonomických činností ukazují, že podíl příjmů mladších věkových kategorií na celkových příjmech (mzdách) v národním hospodářství ČR v daném období klesal. Na tom nic nemění ani fakt, že v absolutních číslech došlo v tomto období k určitému nárůstu (nominální) úrovně mezd, např. pro kategorii 2029 let vzrostla úroveň mezd v průměru o více než 8% v nepodnikatelské sféře, a o 6,7% v podnikatelské sféře. Je tedy možné tímto způsobem i empiricky doložit, že restrikce v mzdové oblasti nejsou tím faktorem, který by měl pozitivní vliv na zvýšení šance na zaměstnání mladých lidí, a že je třeba se zaměřit na jiné faktory.
Relace mezd podle věku Relace hrubé mzdy k průměrné hrubé mzdě v NH podle věku 120 100
%
80 věk 20-24 věk 25-29 věk 55-59 věk 60-64
60 40 20 0 2007
2008
2009
2010
Komentář • Stejně tak tento graf dokumentuje, že relace mezd nejmladší věkové kategorie vůči ostatním zůstává prakticky stejná • Není tedy možné říci, že překážkou pro zaměstnávání mladších lidí jsou jejich příliš vysoké mzdové nároky • Faktu, že příliš vysoké mzdy jsou tím faktorem, který v ČR negativně ovlivňuje zaměstnanost, protiřečí i následující graf
Úplné měsíční náklady práce v některých zemích EU 2008
2009
2010
2011
ČR
1 201,2
1 267,2
1 306,9
1 350,1
Německo
4 005,0
4 081,0
4 137,2
4 225,3
Dánsko
4 728,7
4 894,2
5 055,0
5 149,6
Francie
4 109,4
4 203,0
4 331,3
4 409,4
Rakousko 3 880,0
4 077,9
3 328,8
4 287,4
Podíl minimální mzdy na průměrné mzdě v ČR 2007
2008
2009
2010
2011
38,2
35,4
34,3
33,6
32,9
Komentář • Minimální mzda nebyl v ČR zvýšena od r.2007, nyní její úroveň činí 8000 Kč • Jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, činí minimální mzda 90 % základní sazby ( • Jde-li o mladistvého zaměstnance mladšího než 18 let, min.mzda činí 80% základní sazby
Proklamativní cíle vládní politiky v oblasti zaměstnanosti-NPR • Národní program reforem • Koordinace celkové hospodářské a sociální politiky (včetně politiky zaměstnanosti)ˇv rámci EU probíhá i v ČR na základě tzv. národních plánů reforem. Národní cíle v této oblasti vycházejí z hlavního cíle zformulovaného ve Strategii EU Evropa 2020, jímž je zvýšení celkové míry zaměstnanosti v rámci EU ve věkové skupině 20-64 let do roku 2020 na 75 %. • K naplnění tohoto cíle chce ČR přispět tak, že do roku 2020 bude usilovat o: • zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků 55-64 let na 55 % • s nížení míry nezaměstnanosti mladých osob věkové skupiny 15-24 let o třetinu proti roku 2010 • zvýšení míry zaměstnanosti žen věkové skupiny 20-64 let na 65 %. • snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou
Podíl výdajů na APZ na HDP-ČR 2008
2009
2010
2011
2012
0,1
0,09
0,17
0,1
0,08
Podíl výdajů na APZ v některých zemích EU 2007
2008
2009
Dánsko
1,02
0,98
1,17
Německo
0,46
0,51
0,63
Francie
0,71
0,62
0,72
Švédsko
0,87
0,65
0,67
Rakousko
0,51
0,51
0,67
Změny ZoZ • Od 1.1.2009 bylo např. zrušeno ustanovení, podle kterého byla za náhradní dobu pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti pokládána i doba přípravy na budoucí povolání (doba studia), i když v limitované míře. Tento krok znamenal výrazné snížení možnosti mladých lidí dosáhnout v případě propuštění na podporu.
Změny ZoZ (od 1.1.2011) •
Od 1.1.2011 pak došlo k dalším novelizacím, které rovněž negativně ovlivňují postavení i mladších lidí na trhu práce, zvyšují pravděpodobnost jejich popuštění a snižují jejich znovuzařazení do pracovního procesu. Jde zejména o • snížení podpory v nezaměstnanosti pro osoby, jež bez vážných důvodů dají výpověď nebo odejdou na základě dohody • zrušení možnosti přivýdělku při pobírání podpory v nezaměstnanosti (faktické jde o zrušení institutu nekolidujícího zaměstnání) • zrušení možnosti souběhu výplaty odstupného a pobírání podpory v nezaměstnanosti
Co je zrušeno v ZoZ od 1.1.2012 • • • • • • • • • • • • • • • • • •
§ 33 . Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména a) fyzické osoby se zdravotním postižením (§ 67), b) fyzické osoby do 20 let věku, c) těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, d) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, e) fyzické osoby starší 50 let věku, f) fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, g) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.
Změny ZoZ od 1.1.2012 • úpravu definice „vhodného zaměstnání“ a s tím související zvedení nového důvodu pro vyřazení z evidence úřadu práce – „veřejná služba“ • další krok k omezení specifik pro studenty - studenti jako uchazeči o zaměstnání • nové překážky evidence na ÚP • zkrácení rozhodného období pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (ze 3 na 2 roky, ve kterých je nutno pracovat alespoň 12 měsíců) • sdílené zprostředkování zaměstnání
Změny ZP od 1.1.2012 • Změna výše zákonného odstupného (nově podle odsloužených let) • Výše odstupného při výpovědi z organizačních důvodů je nově závislá ne délce předchozího zaměstnání u daného zaměstnavatele, což v praxi znamená snížení výše odstupného zejména pro mladší zaměstnance.
Požadavky zaměstnavatelů • změny v systému vzdělávání • rozvoj technického školství na všech úrovních • zajištění většího souladu nabídky a poptávky na trhu práce z hlediska počtu a struktury absolventů • větší provázanost vzdělávacích programů s praxí
Požadavky odborů-zaměstnanost obecně •
• •
•
• •
•
posílení aktivní politiky zaměstnanosti (z hlediska finančních zdrojů i z hlediska podmínek pro realizaci poskytování programů pro uchazeče o zaměstnání) posílení úřadů práce, které by tuto veřejnou službu realizovaly garance adekvátního materiálního i společenského postavení nezaměstnaných, což vyžaduje kromě materiálních zabezpečení také posílení systémů sociální ochrany, celoživotního učení i komplexních politik aktivního začleňování, které vytvoří příležitosti pro lidi v různém stádiu života a ochrání je před riziky vyloučení zvýšení orientace politiky zaměstnanosti na znevýhodněné skupiny na trhu práce jako nástroje boji proti sociálnímu vyloučení a předcházení chudobě zpřísnění kontroly a boj proti nelegálnímu zaměstnávání podpora celoživotního vzdělávání a rozvoje vědy, techniky a moderních technologií tak, aby se postupně ČR ekonomicky a sociálně nezaostávala za zeměmi Evropské unie. ČMKOS bude pokračovat i v úsilí na vytvoření fondů dalšího vzdělávání dospělých zajišťujících maximální přístup nezaměstnaných k rekvalifikacím, vyšší zapojení sociálních partnerů do rozhodovacích procesů a zvýšení účasti odborů na programech pro podporu zaměstnatelnosti ekonomický aktivního obyvatelstva, zejména zdravotně postižených, osob v předdůchodovém věku a absolventů,
Požadavky odborů- mládež • V zájmu podpory mladé generace při zakládání rodin bude ČMKOS navrhovat opatření, která zlepší postavení mladých lidí na trhu práce při prvním vstupu do zaměstnání. Bude rovněž podporovat taková opatření vlády a Parlamentu ČR, která povedou k výstavbě cenově dostupných bytů pro bydlení mladých rodin. • ČMKOS bude věnovat zvýšenou pozornost pracovním a sociálním podmínkám mladých zaměstnanců. Aktivně se bude zasazovat zejména o jejich rovný přístup k zaměstnání a rovné podmínky výkonu práce. Zejména bude ČMKOS důrazně vystupovat proti mzdové a platové diskriminaci mladých zaměstnanců.
ČMKOS a zaměstnanec na trhu práce • ČMKOS považuje úsilí směřující k plné zaměstnanosti a z ní vyplývajících sociálních a právních jistot zaměstnanců za smysl a cíl své práce. Bude podporovat hospodářskou a sociální politiku orientovanou na vytváření pracovních míst. Bez možnosti mítt odpovídající zaměstnání a realizovat své schopnosti a získávat prostředky k obživě nelze dosáhnout plného uplatnění lidského potenciálu společnosti.. • ČMKOS bude podporovat budování rozvinuté sítě moderních služeb zaměstnanosti, uplatňování efektivních forem podpory tvorby nových pracovních míst, se zaměřením práce na zvlášť ohrožené skupiny na trhu, a k tomu bude prosazovat další podstatné rozšíření programů aktivní politiky zaměstnanosti.
Závěr • V předchozích letech nebyla otázka zaměstnávání mladších osob předmětem nějakého výraznějšího zájmu, neboť v prvních letech transformace se do pásma rizikových skupin z hlediska věku dostávaly spíše osoby starší. • Tento přístup se však mění v souvislosti s dopady ekonomické krize, jejíž důsledky se začaly na českém trhu práce projevovat s plnou silou od roku 2008. V současné době se už nezaměstnanost mladších věkových kategorií pohybuje v relacích kolem 20% a vyhlídky jsou velmi nejisté. Ekonomická krize přispěla k tomu, že se celkově snížila tvorba nových pracovních míst a výpadky celkové poptávky vedly k masivnímu propuštění, jež se tentokrát dotklo i mladších věkových skupin. • Dá se říci, že se potvrzuje fakt, že celkový propad trhu práce ještě zhoršuje postavení některých skupin, včetně např. osob mladšího věku, které mají handicap malé praxe a neadekvátního vzdělání.
Závěr •
•
•
Vládní politika v oblasti zaměstnanosti obecně a stejně tak konkrétně v oblasti zaměstnanosti mladých preferuje přístup, založený na představě, že nezaměstnanost je víceméně důsledkem příliš „komfortního“ sociálního zabezpečení nezaměstnaných, kteří jsou tak „demotivováni“ z hlediska hledání pracovních míst a nemají zájem „brát“ nabízenou práci. Tomuto ideovému přístupu vlády pak odpovídá i způsoby „řešení“ tohoto problému, kdy vládní náměty příslušných legislativních norem jdou cestou redukce práv zaměstnanců i nezaměstnaných, cestou zhoršování jejich sociální ochrany. Naopak je stále více podceňována z finančního i organizačního hlediska aktivní politika zaměstnanosti, stále méně prostředků je vynakládáno na rekvalifikační programy a další formy aktivní politiky zaměstnanosti. Pokud jde specificky o mládež, významnou překážkou pro jejich lepší uplatnění je i naprosto chaotický a nekoncepční přístup k rozvoji vzdělávací soustavy, jehož důsledkem je značný nesoulad mezi potřebami firem a nabídkou příslušných profesí. Jde zejména o podcenění rozvoje technického a učňovského školství. K tomu se přidává i snaha současné vlády o komercializaci a zpoplatnění vzdělání, což může mít negativní dopad na dostupnost vzdělání pro sociálně slabší rodiny.
