MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE DÍLA ..............................................................................................3

2

ORGANIZACE ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉHO KONCEPTU......................................5

3

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ODDÍLŮ PŘEDÁVANÉHO DÍLA....................................................5 3.1 3.2 3.3 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.3.1 3.5.3.2 3.5.3.3 3.5.3.4 3.5.3.5 3.5.3.6

3.6 3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.7 3.8

ÚVOD ...........................................................................................................................................5 BILANCE POTŘEB TEPLA A PALIV.....................................................................................................5 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA TEPELNÉ SOUSTAVY MĚSTA ................................................................9 OBECNÁ ANALÝZA....................................................................................................................... 10 Varianta 1 – zachování stávající soustavy CZT............................................................................ 10 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s....................................................................... 11 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW ................................................... 11 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu ......................................... 12 Varianta 5 - výstavba domovní kotelny ........................................................................................ 12 Varianta 6 - geotermální zdroj Lovosice ...................................................................................... 13 EKONOMICKÁ ANALÝZA NAVRŽENÝCH VARIANT ........................................................................... 14 Vymezující zásady, vstupní podmínky........................................................................................... 14 Základní předpoklady pro výpočet ............................................................................................... 14 Charakteristika jednotlivých variant............................................................................................ 17 Varianta 1 – současný stav ..................................................................................................................... 17 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s.................................................................................. 17 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW .............................................................. 18 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu...................................................... 20 Varianta 5 - výstavba domovní kotelny .................................................................................................. 22 Varianta 6 – geotermální zdroj Lovosice ................................................................................................. 22

VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉ ANALÝZY JEDNOTLIVÝCH VARIANT .................................................. 23 Přehled variant podle cen koncového spotřebitele ....................................................................... 23 Vyhodnocení variant.................................................................................................................... 23 Multikriteriální porovnání variant ............................................................................................... 25 POSOUZENÍ VLIVŮ DOPORUČENÝCH VARIANT NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................. 26 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉHO KONCEPTU .............................................. 30

Územní energetická koncepce města Lovosice

PDF created with FinePrint pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com

Strana 1 (celkem 32)

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o.

Poděkování Předkládaný dokument je výsledkem dobré spolupráce řídícího výboru pro zpracování územní energetické koncepce města, kolektivu pracovníků městského úřadu Lovosice, starostů obcí Lukavec a Sulejovice a techniků společnosti TH města Lovosic, s.r.o. zabezpečující provoz systému CZT a zpracovatele. Jmenovitě bych rád poděkoval panu Ing. Martinu Dlouhému a panu Milanu Peterkovi ze společnosti TH města Lovosic, s.r.o., kteří se svými odbornými znalostmi a organizačními zkušenostmi významně podíleli na formování obsahu díla a jeho zaměření. Současně bych rád vyjádřil poděkování i dalším pracovníkům městského úřadu, státních institucí a distribučních společností, kteří svým aktivním přístupem a poskytnutými odbornými radami vyjádřili kladný vztah k řešenému regionu a dané problematice. Poděkování náleží také dalším subdodavatelům a spolupracovníkům, kteří přispěli ke zdárnému průběhu zpracování územní energetické koncepce.

Ing. Štěpán Brus




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1 Identifikační údaje díla

Název zakázky:


Objednatel:

Město Lovosice Školní 2 410 30 Lovosice IČO: 00 263 991

Zpracovatel zakázky:

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Hudcova 76a 612 48 Brno - Medlánky IČO : 269 38 332 DIČ : CZ 269 38 332

Nositel zakázky:

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Ing. Štěpán Brus Autorizovaný inženýr v oboru technologická zařízení budov Autorizovaný technik v oboru technika prostředí staveb Specializace: elektrotechnická zařízení




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Hlavní spolupracovníci:

Jitka Bartošová – úspory energie, vliv na kvalitu ovzduší Ing. Michal Vlček – tepelné sítě Ing. Richard Lank – ekonomické vyhodnocení

Doba zpracování:

říjen 2006 až květen 2007

Řešení aktualizace dat:

pro pravidelné doplňování nových údajů a dat nabízíme aktualizaci dat na požádání za cenu nákladové hodiny, aktualizace dat bude provedena do 30-ti dnů od vzniku požadavku




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 2 Organizace zpracování energetického konceptu Práce byly zahájeny v říjnu roku 2006. Na prvním pracovním jednání byla dohodnuta organizace zpracování díla. Práce zhotovitele byla usměrňována řídícím výborem, který určoval termíny a obsah jednání jednotlivých pracovních výborů. V průběhu zpracování díla se uskutečnily čtyři pracovní výbory. Zápisy z jednání příslušných pracovních výborů jsou uloženy v „Dokladové části“ díla. Mimo zmíněné řídící výbory bylo provedeno několik dílčích jednání se zástupci MěÚ v Lovosicích a Obecních úřadů Lukavec a Sulejovice a s distributory jednotlivých forem energie. Zápisy zásadního významu jsou opět součástí „Dokladové části“ díla, ostatní zápisy jsou uložené u zpracovatele dokumentu. Čistopis konceptu „Územní energetická koncepce města Lovosice” byl projednán a odsouhlasen na mimořádném zasedání Rady města Lovosice, které se uskutečnilo 9.5.2007. Odsouhlasení konceptu díla bylo realizováno v průběhu měsíce května roku 2007.

3 Shrnutí výsledků oddílů předávaného díla 3.1 Úvod Předkládaná „Územní energetická koncepce města Lovosice” se zabývá zásadami rozvoje soustav vyrábějících teplo pro řešené území, a to jak z pohledu celospolečenského, tak z pohledu konečného uživatele. Základní podklady pro zpracování územní energetické koncepce města byly poskytnuty Městem Lovosice (Územní plán sídelního útvaru - rok zpracování 2000, digitální katastrální mapa města), Obcí Sulejovice (Územní plán obce – rok zpracování 2000), Českým statistickým úřad se sídlem v Ústí nad Labem a v Praze (statistické údaje ze SLDB 1991 a SLDB 2001), Katastrálním úřadem v Litoměřicích (digitální katastrální mapa obcí Lukavec a Sulejovice), Krajským úřadem Ústeckého kraje (údaje související s životním prostředím), distributory energie a dalšími subjekty. Dále byly vzaty v úvahu širší hospodářské, politické a legislativní skutečnosti, ovlivňující provádění regionální i celostátní energetické politiky. Přihlédnuto bylo také k obsahu základních dokumentů vydaných pro oblast energetiky v Evropské unii. V energetické koncepci jsou shrnuty a popsány důležité podklady, které jsou potřebné pro formulování variantních řešení rozvoje tepelné soustavy po technické i ekonomické stránce. Energetická koncepce města je zpracována tak, aby vybavila místní orgány spolehlivým informačním podkladem, umožňujícím přípravu a posuzování realizace krátkodobých i dlouhodobých akcí v oblasti rozvoje tepelné soustavy města a ekologické využití energie v souladu s vývojovými cíli města. Předpokládá se, že předkládaná ”Územní energetická koncepce města Lovosice” bude průběžně, podle vývoje reality aktualizována tak, aby byla stále reálná, aktuální a současně výchozím podkladem pro krátkodobé i dlouhodobé plány města.

3.2 Bilance potřeb tepla a paliv Bilance potřeb paliv a energie je provedena z několika pohledů:




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. q

Celková spotřeba města

q

Spotřeba paliv a energie v podnikatelském sektoru, v zemědělství a v občanské vybavenosti

q

Spotřeba paliv a energie pro zajištění vytápění bytové sféry




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Údaje poskytnuté jednotlivými distributory paliv a energie a ČSÚ Praha jsou uvedené v následující tabulce za r. 2005:

Tabulka 1. Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ) černé uhlí

Typ Bydlení Průmysl

hnědé uhlí 13 959,24

928,70

Terciální sféra

koks 852,50

1 536 702,00 1 120,00

topné oleje

zemní plyn 102 085,20

kapalný plyn 691,50

473 710,40 412,50

Doprava Zemědělství

11 045,73

ostatní

dodávkové teplo 155 564,24

el.energie

celkem

%

52 802,64

326 585,08

11,31

519 466,10

2 530 807,21

87,64

5 209,74

18 091,98 0,00 12 381,80

0,63 0,00 0,43

2 887 866,07

100,00

304,01

9 610,27

Celkem

2 771,53

Údaje jednotlivých druhů tuhých paliv byly získány od následujících zdrojů: q pro podnikatelský sektor z dotazníkové akce a ze souhrnných údajů ČSÚ Praha q pro občanskou vybavenost z dotazníkové akce a od soukromé společnosti Uhelné sklady Lovosice – Prosmyky, a.s. q pro bytovou sféru z výsledků „Sčítání lidu, domů a bytů“ z r. 1991, 2001




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Údaje o spotřebách paliv a energie v podnikatelském sektoru byly získány pomocí dotazníkové akce a poskytnutých údajů z ČSÚ Praha. V následující tabulce je uveden souhrn získaných údajů, které zahrnují pouze velké odběratele – tzn. podnikatelský sektor, r. 2005: Tabulka 2. Souhrnné údaje spotřeb energií podnikatelského sektoru na základě dotazník.akce

CZT

Elektrická energie

[GJ] [kWh] 1 486,00 122 666 244,00 412,78

122 666,24

Lehký Propantopný olej butan

Zemní plyn

Tuhá paliva

[m3] 9 476 327,43 [MWh]

[t] 83 553,00

[t]

[t]

0,00

0,00

89 630,26

315 420,66

0,00

0,00

Ve shora uvedené tabulce jsou uvedeny údaje, které při srovnání s předcházejícím rokem naznačují mírný nárůst ve spotřebě energií a paliv v řešené lokalitě. Tabulka 3. Bilance potřeby tepla a tepelného výkonu bytového fondu v roce 2002

Číslo oblasti

Jednotlivé oblasti území (ZSJ)

1 Lovosice-střed 2 Teplická 3 U zastávky 4 Stadion 5 Ostrov 6 U Labe 7 K Lukavci 8 Hlavní nádraží 9 Terezínská 10 Nový Klapý 11 Za tratí 12 Na médii 13 V cihelně 14 Pod Lovošem 15 Prosmyky 16 Lovošská 17 Lukavec 18 Sulejovice Celkem

Potřebný příkon na vyt. (kW) 4 719 3 775 8 052 148 0 273 0 0 6 431 1 975 200 16 0 31 16 362 1 713 3 774 31 484

na TUV (kW) 1 195 472 1 701 37 0 65 0 0 1 626 135 19 1 0 2 1 50 116 288 5 705

Roční potřeba tepla na vyt. (MWh) 6 616 3 988 10 378 206 0 370 0 0 9 010 1 786 194 14 0 28 14 394 1 546 3 492 38 036

na TUV (MWh) 2 496 1 133 3 655 77 0 136 0 0 3 397 394 49 3 0 6 3 116 340 805 12 610

Grafické vyhodnocení energetické náročnosti města je uvedeno v závěru kap. I. textové části. Územní energetická koncepce města Lovosice



MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 3.3 Stručná charakteristika tepelné soustavy města Podle způsobu vytápění lze město Lovosice rozdělit na oblasti s centralizovaným zásobováním teplem (CZT) a na oblasti s decentralizovaným zásobováním. Obce Lukavec a Sulejovice mají pouze decentralizované zásobování teplem. Blokové kotelny lze označit za součást CZT ve smyslu ČSN 38 3350 tj. pokud zásobují teplem venkovními rozvody alespoň dva objekty. Ve městě se nachází několik systémů s blokovou kotelnou a větší počet domovních kotelen. Systémy CZT jsou teplovodní. Jednotlivé systémy CZT jsou vzájemně zcela nezávislé. Ve městě není provozován žádný větší centrální zdroj tepla s vybudovanou rozlehlejší soustavou CZT. Soustavy kotelen, které zajišťují dodávky tepla pro bytové domy (v majetku města, Sdružení vlastníků domu, SBD Litoměřice), částečně pro občanskou vybavenost a některé soukromé subjekty je možno v současné době rozdělit podle jednotlivých provozovatelů následovně: q

kotelny obhospodařované firmou Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. se sídlem v Lovosicích

q

ostatní kotelny provozované jednotlivými vlastníky a uživateli

Poznámka: Tyto kotelny jsou charakterizované zjednodušeným popisem v tabulkové části „Přehled tepelných zdrojů“. Společnost Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o., provozuje celkem 25 zdrojů tepla. Řešené soustavy CZT v Lovosicích jsou zásobovány ze 7 blokových kotelen. Zbývajících 18 tepelných zdrojů jsou objektové kotelny, které zásobují 8 BD a následující OV (Odbor dopravy MěÚ, Školní jídelnu, Kulturní středisko Lovoš, Školní družinu, Internát SPŠCH, Sportovní halu, Bazén, Středisko údržby a 4. ZŠ). Dispečerské pracoviště tepelného hospodářství je soustředěno v kotelně K-16A. Obsluha je jednočlenná a pracuje ve dvou směnách. Obsluha provádí pochůzkovou činnost, tak že 1x denně navštíví všechny tepelné zdroje. Pracovník provádí kontrolu chodu zařízení jednotlivých tepelných zdrojů a provádí záznam provozních a stavových veličin. Všechny kotelny, mimo kotelny Terezínská 135, Husova, Máchova, U nadjezdu 873, U nadjezdu 874, Teplická, Školní družina, K-4 Hasiči, Nádražní a Lovoš byty, jsou řízeny dispečinkem, který je vybaven řídící technikou, která umožňuje na jednotlivých tepelných zdrojích odečet poruchových stavů a nastavení provozních parametrů. Kotelny jsou s celoročním provozem, vyjma následujících kotelen společnosti TH města Lovosic s.r.o., které slouží pouze pro dodávku ÚT: - domovní kotelna Lovoš KS, 8.května 13 -

domovní kotelna Školní družina, Školní 1

-

domovní kotelna 4.ZŠ, Všehrdova 1

Individuální tepelné zdroje, které zajišťují výrobu tepla pro potřeby výrobní sféry a obyvatelstva, jsou uvedené v samostatné příloze díla „Přehled tepelných zdrojů“. Pro přehled jsou tepelné zdroje rozdělené dle výše instalovaného výkonu do 4 skupin. Jsou to tyto skupiny: Územní energetická koncepce města Lovosice



MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. v v v v

kotelny o výkonu nad 5 000 kW kotelny o výkonu 3 100 až 5 000 kW kotelny o výkonu 200 až 3 000 kW kotelny o výkonu 50 – 200 kW

Podíl instalovaného výkonu jednotlivých skupin na celkovém instalovaném výkonu je uveden v následující tabulce. Tabulka 4. Instalovaný výkon v jednotlivých skupinách Výkonová hladina

Počet kotelen

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon

[MW] 0,05 - 0,2 0,2 - 3 3,1 - 5 5MW a více Celkem

[ks] 24 17 3 2 46

[MW] 2,671 14,935 12,992 135,300 165,898

[%] 1,6 9,0 7,8 81,6 100

3.4 Obecná analýza Obecná analýza shrnuje veškeré dostupné podklady potřebné, jak pro vyhodnocení současného stavu v zásobování energií a palivy, tak pro stanovení výhledových tendencí. Obecná analýza obsahuje vyhodnocení vlivů vnějších podmínek tj. zejména vlivu legislativního rámce, vývoje cen na světovém i tuzemském trhu, stavu zavádění volného obchodu s elektřinou a plynem v EU, postupu reorganizace státní správy atd. na vývoj ceny tepla. Obecná analýza dále zahrnuje zhodnocení zpracovaných rozvojových dokumentů řešeného území a související technické infrastruktury, vyhodnocení možnosti energetických úspor, analýzu bytového fondu, zhodnocení pravděpodobného posuvu v palivové základně a vytipování základních rozvojových variant tepelné soustavy města pro podrobnou ekonomickou analýzu. V územní energetické koncepci byly pro podrobnou ekonomickou analýzu navrženy následující varianty:

3.4.1 Varianta 1 – zachování stávající soustavy CZT Varianta 1 předpokládá zachování současného rozsahu CZT v Lovosicích, tak jak jej provozuje společnost TH města Lovosic, s.r.o. Varianta předpokládá zachování současné konfigurace soustavy CZT a současné palivové základny - využívání zemního plynu. Ve variantě se předpokládá realizace postupné obnovy zařízení z prostředků společnosti a nájmu hrazenému městu Lovosice. Plánovaná rekonstrukce zařízení pro nejbližší období zahrnuje: a. ul. Kostelní - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS Územní energetická koncepce města Lovosice



MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. b. ul. Sady Pionýrů - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS c. 2010 výstavba Holoubkov – nový rozvod a rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS, RN S ohledem na současný technický stav soustavy program obnovy předpokládá dodatečnou investici na obnovu jednotlivých tepelných zdrojů a soustav ve výši 1,0 mil. Kč mimo kalkulaci ceny tepla. Poznámka: Investice roku 2006 ( Osvoboditelů ) v objemu cca 9,5 mil. je již ve výchozí kalkulaci pro r. 2008 zahrnuta. Jde o základní srovnávací variantu, se kterou budou srovnávány ostatní rozvojové varianty.

3.4.2 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s. Ve variantě 2 se předpokládá: V teplárně Lovochemie bude vybudována výměníková stanice pára/voda o výkonu 20 – 25 MW, dostatečném pro zásobování města Lovosic teplem. Z výměníkové stanice v Lovochemii bude vyvedena tepelná energie teplovodním potrubím do stávajících plynových kotelen ve městě. Potrubí bude předizolované. Stávající plynové kotelny, provozované městskou společností Tepelné hospodářství města Lovosic s.r.o., zůstanou zachovány jako předávací stanice tepla zásobované teplem z tepelného napáječe a budou dodávat teplo do jednotlivých tepelných okrsků, kde se v rámci tohoto záměru nepředpokládá žádná změna. Předávací stanice a rozvody tepla do jednotlivých domů bude dále provozovat Tepelné hospodářství města Lovosic s.r.o. Plynové kotle budou po přepojení na tepelný napáječ dle potřeby zakonzervovány dle budoucích předpokládaných provozních potřeb nebo budou demontovány. Teplovodní potrubí bude ve stávajících kotelnách připojeno na výstup z plynových kotlů přes uzavírací ventily. Zařízení bude doplněno regulací diferenčního tlaku, fakturačním měřením a zařízením pro dispečerské řízení dodávek tepla. Systém bude tlakově závislý, proto nemusí být ve stávajících kotelnách instalovány sekundární výměníkové stanice. Tento systém také umožní snadné a levné připojení dalších odběratelů v blízkosti teplovodu. Čerpadla primárního teplovodního systému budou umístěna ve výměníkové stanici v Lovochemii, rovněž tak zařízení pro doplňování vody. Realizace projektu se předpokládá nákladem investora - společností Moravská energetická, a.s. Investor předpokládá cenu tepla na předávacím místě pro rok 2008 ve výši 263,93 Kč/GJ bez DPH. 3.4.3 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW Ve variantě 3 se předpokládá výstavba nového tepelného zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Tepelný zdroj bude vybudován na spalování biomasy v tuhé formě. Tepelný výkon zdroje se předpokládá o výkonu do 10 MW. Umístění zdroje se uvažuje nedaleko benzinové stanice (naproti kotelně K-20 Resslova). Uvažovaný projekt zahrnuje výstavbu tepelného zdroje (2x kotlová jednotka Kolhbach 3 a 6,9 MW) a nového páteřního rozvodu CZT včetně dispečerského systému a MaR. Struktura rozvodu je shodná s V2.




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Realizace projektu se předpokládá nákladem soukromého investora. Investor předpokládá cenu tepla na předávacím místě pro rok 2008 ve výši 252,94 Kč/GJ bez DPH.

3.4.4 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu Varianta uvažuje s výstavbou zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla o tepelném výkonu 5,1 MW. Tepelný zdroj bude vybudován na spalování kapalných paliv z biomasy. Umístění zdroje se uvažuje v areálu společnosti ANIVEG Group (předjednáno kladně s vedením společnosti). Jako palivo se uvažuje ANIVEG NAT ENERGY SP35. Uvažovaný projekt zahrnuje výstavbu tepelného zdroje (1x kogenerační jednotka WARTSILA DIESEL se jmenovitým el. výkonem 5,3 MW), teplovodní přípojky a nového páteřního rozvodu CZT včetně dispečerského systému a MaR. Struktura rozvodu je shodná s V2. Realizace projektu se předpokládá nákladem investora (město, soukromý investor). Předpokládaná cena tepla na předacím místě pro rok 2008 se uvažuje ve výši 250,00 Kč/GJ bez DPH.

3.4.5 Varianta 5 - výstavba domovní kotelny Varianta 5 předpokládá vybudování nového tepelného zdroje v bytovém domě. Za základ varianty byl vzat rozsah výroby tepla 1116 GJ/rok odpovídající velikosti BD se 23 b.j. Realizace projektu se předpokládá na náklad vlastníka domu - sdružení majitelů bytů. Varianta V5 je konkurenční variantou variantě V1. Investiční náklad na variantu V5 jde k tíži pořizovatelů bytů, na rozdíl od variant V1, V2, V3, V4 a V6, kde jde k tíži provozovatele soustavy CZT a je započten do ceny tepla. Instalovaný výkon nové plynové kotelny se předpokládá 150 kW. Dále se předpokládá: q q q q q

v investičních i nákladových položkách cenová aktualizace na rok 2008 do investičních nákladů bude započten ze stavebních položek pouze náklad na vybudování komínu do kalkulace budou zahrnuty veškeré náklady dle příslušných zákonů a vyhlášek jednorázová investice z vlastních zdrojů cena tepla je určena jako taková, která do 15-ti let bezpečně vrátí vklad na pořízení investice

Z hlediska účtování je kotelna samostatným provozem ve správě uživatelů, kteří nejsou plátci DPH. Pro uvažovaný tepelný výkon (včetně TUV) postačí kotelna se třemi kotli o výkonu do 50 kW. Předpokládá se upřednostnění ohřevu TUV před vytápěním. Zařízení pro TUV se skládá z příslušného tepelného zdroje, jednoho zásobníku 1,0 m3, primárního okruhu pro ohřev TUV a cirkulačního čerpadla. Tepelný zdroj bude ovládán vlečnou ekvitermní regulací v závislosti na venkovní teplotě. Aktivním regulačním prvkem bude čtyřcestný směšovací ventil se servopohonem. Cirkulace topné vody bude nucená (oběhovými čerpadly). Územní energetická koncepce města Lovosice



MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Celkové kalkulované náklady na stavbu kotelny činí cca 996 657 Kč vč. 19% DPH. 3.4.6 Varianta 6 - geotermální zdroj Lovosice Ve variantě se předpokládá prakticky realizace shodného projektu jako v Litoměřicích. Sestavená varianta vychází z informací, které byly zjištěny z veřejně dostupných pramenů a informací poskytnutých na jednáních na MÚ v Litoměřicích. Návrh projektu HDR Litoměřice počítá v současné době se třemi vrty. Rámcově se jedná o hloubky 5 km. Z dosavadních měření se předpokládá zisk až 140 l/s média o teplotě cca 150°C. Tyto hodnoty představují v případě ochlazení média na 70°C tepelný výkon cca 50 MW. V projektu je uvažováno s výrobou elektřiny i tepla. Při 12% účinnosti Kalinova cyklu se jedná o elektrárnu s 5 MW výkonem. Na výstupu z výměníku elektrárny bude k dispozici voda o teplotě 70°C. Investiční náklady na celý projekt, bez vnějších horkovodních rozvodů se předpokládají ve výši přibližně 1,1 mld. Kč. Ve variantě se předpokládají následující vstupní parametry: Tabulka 5. Vstupní parametry geotermálního zdroje Hodnota 5,00 150/70 120,00 432,00 100,00 89,99 5,00 5000,00 25 000,00 4 500,00

Jednotka km °C l/s 3 m /hod. Atm m3 Mwe h/rok MWh/r Kč/MWh

Název Hloubka vrtu Tepelný spád Rychlost teplonosné kapaliny (7m3/min, 420m3/h) Rychlost teplonosné kapaliny (7m3/min, 420m3/h) Tlak Objem kapaliny v primárním okruhu Instalovaný el. výkon průměrná doba provozu výroba el. energie cena výkupní energie




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 3.5 Ekonomická analýza navržených variant 3.5.1 Vymezující zásady, vstupní podmínky Postup zpracování ekonomické části studie je definován následovně: • •

•

•

Zpracovatel Územní energetické koncepce na základě odsouhlasených okrajových podmínek vytvoří finanční model pro vytipované varianty rozvoje soustavy CZT. Reprezentanti jednotlivých variant (uhlí, biomasa ze zemědělské výroby - směs v tuhé formě, kapalné palivo na bází biomasy, geotermální zdroj) odsouhlasí výchozí kalkulaci ceny tepla pro rok 2008 uvažované varianty na základě předaných okrajových podmínek a doplňujících podkladů o hospodaření stávajícího provozovatele systému CZT TH města Lovosic, s.r.o. Zástupci jednotlivých variant dále vypracují: o odhad meziročního růstu ceny tepla a posouzení vývoje min. cen tepla na období 15-ti let o Investiční náklad příslušné varianty v členění dle odpisových skupin Pro hodnocení úspěšnosti příslušné varianty bude hodnocena cena tepla v: § I. roce provozu (2008) § V. roce provozu (2013) § XV. roce provozu (2023)

3.5.2 Základní předpoklady pro výpočet Obecné okrajové podmínky • • •

stávající zástavba v rozsahu k 31.12.2005 stávající systém zásobování palivy a energií k 31.12.2005 ceny jednotlivých forem energie vychází z cenové úrovně paliv a energie za období 2003 až 2005

Minimální cena tepla je stanovena jako cena, která zajistí ekonomickou stabilitu provozu a návratnost vložených investic. Zisk zahrnutý do kalkulace tepla zůstává na úrovni stávajícího stavu. • •

Hodnocené období 10/2008 – 09/2023, tj. 15 let. Ročním obdobím je míněno období od října do září z důvodů eliminace chyby při odhadování výroby tepla v prvním roce (10-12/2008).

Poznámka: Všechny cenové a nákladové údaje, jsou v této zprávě uváděny bez DPH, není-li v textu nebo v záhlaví tabulek výslovně uvedeno jinak. Výrazný vliv na cenu tepla má způsob financování investic s ohledem na míru zdanění a odepisování. Uvedené ceny zohledňují splácení investičního vkladu výhradně z odpisů a ze zdaněného zisku, kde splácení není nákladem daňově uznatelným (pesimistický přístup).




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Model pracuje s následujícími pravidly: §

Do ceny tepla je zahrnut zisk vycházející z kalkulace stávajícího stavu (mimo variantu V5 – domovní kotelna – kde se uvažuje provoz v neziskovém režimu.

§

Pokud splátky převyšují odpisy, je do kalkulace zahrnut minimální zisk nutný k dorovnání splátky a daně z příjmu.

Meziroční nárůst cen průmyslových výrobců Odhad inflace a cen průmyslových výrobců je vodítkem pro odhad meziroční eskalace nákladů. Odhad předpokládá mírné zvýšení obou indexů v souvislosti se vstupem do EU a přičleněním k měnové unii („přechod na EURO“) v období 2011-2012 a po té jejich ustálení s ohledem na povinnost plnění měnových kritérií. Tabulka 6. Roční koeficienty inflace Rok provozu

2008

2009

2010

2011

Inflace PPI

1,030 1,020

1,030 1,020

1,030 1,020

1,035 1,020

2012 a dále 1,025 1,015

Odhad meziroční eskalace nákladů Meziroční eskalace nákladů je stanovená jako % odchylka od meziročního nárůstu inflace nebo cen průmyslových výrobců. Odhad eskalace ceny plynu je proveden na základě předchozího porovnání ceny s makroekonomickými ukazateli. Je nutno mít na vědomí, že ve skutečnosti se cena plynu pohybuje v silné konvergenci vůči ceně ropy, která je vzhledem k dosavadnímu geopolitickému vývoji značně nestabilní. V prostředí ČR je navíc prodejní cena částečně pod vlivem ERU (zejména pokud se jedná o zásobování domácností.) Tabulka 7. Eskalační koeficienty MEZIROČNÍ ESKALACE NÁKLADŮ

% odchylka od inflace

Plyn – velkoodběr Plyn – maloodběr Opravy a údržba El. Energie Vodné Ostatní náklady Výrobní režie Správní režie Mzdy výr. Pracovníků Nájemné stávající

-

% odchylka od meziročního nárůstu cen průmyslových výrobců + 0,5% odběr 0% denní maximum

+ 0,5% odběr 0% denní maximum 0% + 1,5 % Stálé



0% 0% 0% 0% 0% Strana 15 (celkem 32)

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Meziroční nárůst ceny tepla je dán souhrnnou meziroční eskalací nákladů. Kritéria rentability investičního záměru Stanovení rozvoje výroby tepla (bytový fond, OV, podnikatelská sféra), související parametry: • • • • • •

rozvoj byt. fondu je kompenzován racionalizaci spotřeby tepla, OV bez rozvoje, předpokládá se zachováme výše dodávky tepla ze systému CZT v úrovni 115 000 GJ max. výkon soustavy CZT se uvažuje 15 MW instalovaný výkon nových zdrojů se předpokládá dle jednotlivých variant od 5,0 do 20,0 MW nově budované zdroje tepla v jednotlivých variantách se uvažují s výkonem max. do 9.9 MW (mimo zdroj v Lovochemií a.s. a geotermální zdroj); zbývající potřebný výkon bude pokryt ze stávajících plynových kotelen předpokládá se využití stávající kotelny K16 A jako špičkového a záložního zdroje s max. výkonem do 5 MW; 5% celkové spotřeby paliva; u kotelny K6 lze do budoucna uvažovat s přebudováním zdroje tepla na spalování bioplynu a zavedení kombinované výroby el. energie a tepla s instalovaným tepelným výkonem do 2 MW.

Stanovení ceny primárního paliva a el. energie pro rok 2008: • • • • • •

elektro 2007 plán. náklad 1500 000 Kč, pro rok 2008 se předpokládá meziroční nárůst ceny el. energie 10%, tj. v nákladech společnosti TH města Lovosic, s.r.o. 1 650 000 Kč hnědé uhlí příslušné komodity - zahrnuto do kalkulace ceny tepla investora zemní plyn tj. 287,79 Kč/GJ biomasa v tuhé formě - zahrnuto do kalkulace ceny tepla investora směs přírodních a rostlinných tuků - 0,55 EURO/kg geotermální teplo - bude stanoveno dle ekonomického efektu varianty

Odhad vývoje ceny tepla splňuje následující kritéria: §

není-li třeba zafinancovat roční splácení investice z odpisů, uvažuje se nulový zisk před zdaněním.

§

všechny odpisy jsou promítnuty do ceny tepla, používají se na splácení investic a vytváření rezervy pro budoucí investice.

§

odpisy jsou nákladem, ale nejsou výdajem. Tím vzniká určitá rezerva na pohyb minimální ceny tepla. Horní limit je dán nulovým ziskem, resp. minimálním ziskem pro splacení investic. Dolní limit je pak dán potřebou udržet nezáporný tok financí.

§

samofinancovatelnost projektu - nezáporný tok cash-flow pro financování v hodnoceném období




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 3.5.3 Charakteristika jednotlivých variant 3.5.3.1 Varianta 1 – současný stav Varianta 1 předpokládá zachování současného rozsahu a struktury systému CZT v Lovosicích, tak jak jej provozuje společnost TH města Lovosic, s.r.o. Jde o základní srovnávací variantu, se kterou budou srovnávány ostatní rozvojové varianty. U varianty současného stavu se předpokládá průběžná obnova ve výši 1,68 mil. Kč ročně formou běžných oprav, které nemají charakter investice ve smyslu technického zhodnocení. Dále se předpokládá obnova ve výši 2,652 mil. Kč ročně s charakterem generální opravy. Obnova je reinvestována z odpisů majetku společnosti a městem z úhrady nájemného. Odhad vývoje ceny při zachování stávajícího stavu je kalkulován s přihlédnutím k dosavadnímu hospodaření provozovatelů. Cena byla kalkulována na následující předpokládaného množství vyrobené množství tepla 115 000 GJ a předpokládané průměrné ceny nákupu zemního plynu pro rok 2008 ve výši 287,79 Kč/GJ. Výchozí kalkulace finančního modelu je zpracována pro variantu 1 - současný stav v cenové úrovni r. 2008: Tabulka 8. Varianta 1 – kalkulace nákladů ROK Prodej tepla Změna Nákup zemního plynu Elektřina Úprava vody, chemikálie Poplatky - ovzduší Nájem Mzdy Odvody z mezd Opravy Režijní náklady Pojistné Odpisy Zisk NÁKLADY CELKEM Potřeba Cena tepla bez DPH

kalendářní provozní GJ % Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč GJ Kč/GJ

2008 1 115000 33 096 107 1 650 000 53 550 6 300 6 400 000 2 662 538 926 563 1 680 000 630 000 210 000 1 652 206 600 000 49 567 264 115 000 431,020

2012 5 115000 0% 35 648 681 1 777 258 57 680 7 091 6 400 000 3 175 053 1 104 919 1 890 810 678 589 226 196 2 331 831 646 276 53 944 385 115 000 469,082

2022 15 115000 0% 41 371 750 2 062 581 66 940 9 076 6 400 000 4 699 855 1 635 549 2 420 397 787 531 262 510 4 058 156 750 029 64 524 374 115 000 561,082

3.5.3.2 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s. Investiční náklady se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu (nákladem investora - společností Moravská energetická, a.s.) jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému. Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 109 196 GJ zajištěno nákupem tepla z Lovochemie, zbylých 5 804 GJ je vyrobeno z plynu.




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Startovní cena tepla (v r. 2008) z Lovochemie se uvažuje 263,93 Kč/GJ. V r. 2012 se předpokládá její skokové snížení na 242,27 Kč/GJ, kdy Lovochemie přestane do ceny tepla promítat odpisy investic za modernizaci kotelen. Tabulka 9. Varianta 2 - kalkulace nákladů ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Nákup tepla z Lovochemie GJ Výroba z plynu GJ Nákup tepla Kč Nákup zemního plynu Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %

2008 1 115 000 109 196 5 804 28 819 554 1 895 831 798 857 5 000 6 400 000 2 237 212 778 550 1 363 514 576 871 209 771 1 641 358 104 886 44 831 404 115 000 389,838

2012 5 115 000 109 196 5 804 26 454 763 2 165 000 860 470 5 386 6 400 000 2 667 855 928 414 1 534 611 621 363 225 950 2 316 521 112 975 46 961 164 115 000 408,358 -7,1%

2022 15 115 000 109 196 5 804 30 701 833 2 909 579 998 610 6 250 6 400 000 3 949 078 1 374 279 1 964 432 721 117 262 224 4 031 511 131 112 57 399 104 115 000 499,123 2,1%

3.5.3.3 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW Investiční náklady se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu (společností Centropol, a.s.) jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému. Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 103 500 GJ zajištěno nákupem tepla od Centropolu , zbylá potřeba je krytá z plynových kotelen, z toho 5 696 GJ v SO tarifu a 5 804 GJ v MO tarifu Startovní cena tepla (v r. 2008) ze zdroje na biomasu se uvažuje 252,94 Kč/GJ.




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 10. Varianta 3 - kalkulace nákladů ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Nákup Centropol GJ Výroba z plynu SO GJ Výroba z plynu MO GJ Nákup tepla z Centropolu Kč Nákup plynu - SO Kč Nákup plynu - MO Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %

2008 1 115000 103 500 5 696 5 804 26 179 290 1 683 756 1 895 831 855 462 9 907 525 6 400 000 2 237 212 778 550 1 425 846 603 243 209 771 1 641 358 104 886 44 025 636 115 000 382,832

2012 5 115000 103 500 5 696 5 804 29 465 022 1 849 485 2 165 000 921 441 10 671 591 6 400 000 2 667 855 928 414 1 604 764 649 768 225 950 2 316 521 112 975 49 318 458 115 000 428,856 2,8%

2022 15 115000 103 500 5 696 5 804 39 598 525 2 254 512 2 909 579 1 069 369 12 384 756 6 400 000 3 949 078 1 374 279 2 054 234 754 083 262 224 4 031 511 131 112 64 801 648 115 000 563,493 2,8%

V průběhu projednání konceptu ÚEK města Lovosice a připomínkového řízení společnost CENTROPOL CZ, a.s. vypracovala alternativu využití biomasy - spalování obilné a řepkové slámy. Spalování slámy se předpokládá v kotli s typovým označením VESCOM-S se jmenovitým výkonem 5,0 MW. Uvedená alternativa se od varianty V3 výrazně liší, a to jak druhem využívaného paliva (přechod ze spalování zbytků produkce zemědělské výroby v tuhé fází na spalování biomasy), tak typem technologického zařízení. Variata se spalováním slámy byla do textové části ÚEK zařazena jako jeden z konkrétních případu spalování slámy v kotli o výkonu nad 4,0 MW. Uvedená kalkulace ceny tepla vychází výhradně z podkladů zpacovaných společností CENTROPOL CZ, a.s. Zpracovatel předložené alternativy předpokládá následující meziroční nárůst ceny tepla. Tabulka 11. Varianta 3 – sláma, koeficient meziročního růstu ceny tepla Provozní rok Meziroční koef. růstu ceny tepla

2008

2009 1,018

2010 1,018

2011 1,018

2012 1,018

2013 1,018

2014 1,018

Provozní rok Meziroční koef. růstu ceny tepla

2016 1,019

2017 1,019

2018 1,019

2019 1,019

2020 1,019

2021 1,019

2022 1,019



2015 1,018


MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 12. Varianta 3 – sláma, kalkulace nákladů dle společnosti CENTROPOL CZ, a.s. ROK ROK Prodej tepla Nákup CENTROPOL CZ Nákup z plynu SO Nákup z plynu MO Nákup tepla Nákup plynu SO Nákup plynu MO Elektřina Úprava vody, chemikálie Poplatky - ovzduší Nájem Mzdy Odvody z mezd Opravy Režijní náklady Pojistné Odpisy Zisk CELKEM Potřeba Cena Meziroční změna ceny

kalend provozní GJ GJ GJ GJ Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč GJ Kč/GJ %

2008 1

2012 5

2022 15

115000 103 500 5 696 5 804 26 392 500 1 683 756 1 895 831 855 462 9 907 525 6 400 000 2 237 212 778 550 1 425 846 603 243 209 771 1 641 358 104 886 44 238 846 115 000 384,686

115000 103 500 5 696 5 804 27 483 535 1 849 485 2 165 000 921 441 10 671 591 6 400 000 2 667 855 928 414 1 604 764 649 768 225 950 2 316 521 112 975 47 336 971 115 000 411,626 1,6%

115000 103 500 5 696 5 804 30 415 387 2 254 512 2 909 579 1 069 369 12 384 756 6 400 000 3 949 078 1 374 279 2 054 234 754 083 262 224 4 031 511 131 112 55 618 510 115 000 483,639 1,7%

3.5.3.4 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu Investiční náklady promítnuté se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla hradí potenciální investor a jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému. Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 77 428GJ zajištěno výrobou z biomasy, zbylá potřeba je krytá z plynových kotelen, z toho 31 768 GJ v SO tarifu a 5 804 GJ v MO tarifu Startovní cena tepla (v r. 2008) ze systému kogenerace se uvažuje 250 Kč/GJ, resp. 300 Kč/GJ.




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 13. Varianta 4a - kalkulace nákladů – 250 Kč/GJ ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Výroba z kap. paliva GJ Výroba z plynu - SO GJ Výroba z plynu - MO GJ Nákup tepla z kap. paliva Kč Nákup plynu - SO Kč Nákup plynu - MO Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %

2008 1 115 000 77 428 31 768 5 804 19 357 000 9 390 722 1 895 831 925 500 9 907 1 525 6 400 000 2 237 212 778 550 1 625 846 603 243 209 771 1 641 358 104 886 45 181 351 115 000 392,881

2012 5 115 000 77 428 31 768 5 804 21 786 474 10 315 036 2 165 000 996 880 10 671 1 716 6 400 000 2 667 855 928 414 1 829 861 649 768 225 950 2 316 521 112 975 50 407 123 115 000 438,323 2,61%

2022 15 115 000 77 428 31 768 5 804 29 279 199 12 573 972 2 909 579 1 156 920 12 384 2 197 6 400 000 3 949 078 1 374 279 2 342 377 754 083 262 224 4 031 511 131 112 65 178 916 115 000 566,773 2,63%

2012 5 115 000 77 428 31 768 5 804 26 143 769 10 315 036 2 165 000 996 880 10 671 1 716 6 400 000 2 667 855 928 414 1 829 861 649 768 225 950 2 316 521 112 975 54 764 418 115 000 476,212 2,64%

2022 15 115 000 77 428 31 768 5 804 35 135 039 12 573 972 2 909 579 1 156 920 12 384 2 197 6 400 000 3 949 078 1 374 279 2 342 377 754 083 262 224 4 031 511 131 112 71 034 756 115 000 617,694 2,66%

Tabulka 14. Varianta 4b - kalkulace nákladů – 300 Kč/GJ ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Výroba z kap. paliva GJ Výroba z plynu - SO GJ Výroba z plynu - MO GJ Nákup tepla z kap. paliva Kč Nákup plynu - SO Kč Nákup plynu - MO Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %

2008 1 115 000 77 428 31 768 5 804 23 228 400 9 390 722 1 895 831 925 500 9 907 1 525 6 400 000 2 237 212 778 550 1 625 846 603 243 209 771 1 641 358 104 886 49 052 751 115 000 426,546




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 3.5.3.5 Varianta 5 - výstavba domovní kotelny Varianta 5 předpokládá vybudování nového tepelného zdroje v bytovém domě. Realizace projektu se předpokládá na náklad vlastníka domu - sdružení majitelů bytů. Investiční náklad činí cca 996 657 Kč, do ceny tepla bude promítán formou odpisu 10 let. Min. cena tepla je vypočtena jako součet provozních výdajů + odpisy + částka zajišťující min. výnos investovaných prostředků: a) diskontní sazba 4,5% p.a. – simulace ušlého výnosu z bezpečného vkladu b) diskontní sazba 12% p.a. – simulace nákladů na úvěr na pořízení Za základ varianty byl vzat rozsah výroby tepla 1116 GJ/rok odpovídající velikosti BD se 23 b.j. Výroba tepla je zajištěna z plynu nakupovaného v tarifu MO, startovní cena 308,14 Kč/GJ Tabulka 15. Varianta 5 - kalkulace nákladů ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Nákup plynu Kč Elektřina Kč Provozní náklady Kč ODPISY Kč Nákladová cena vč. DPH Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny % Rentabilní Cena tepla při DS 4,5% Kč/GJ Rentabilní Cena tepla při DS 12% Kč/GJ

2008 1 1116 343 883 10 150 47 610 87 940 489 583 1 116 438,695

2012 5 1116 370 405 10 933 55 579 87 940 524 857 1 116 470,302 1,5%

2022 15 1116 429 871 12 688 78 931 521 490 1 116 467,285 1,8%

459,265

490,873

487,855

489,188

520,796

517,778

3.5.3.6 Varianta 6 – geotermální zdroj Lovosice Investiční náklady promítnuté se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu geotermálního zdroje ve výši přibližně 1,1 mld. Kč. hradí potenciální investor a jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému. Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 109 196 GJ zajištěno z geotermálního vrtu , zbylá potřeba 5 804 GJ je krytá z plynových kotelen, nákup plynu v MO tarifu. Startovní cena tepla (v r. 2008) z geotermálního vrtu se uvažuje 200 Kč/GJ, resp. 250 Kč/GJ




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 16. Varianta 6a - kalkulace nákladů – 200 Kč/GJ ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Výroba z geotermálního zdroje GJ Výroba z plynu GJ Nákup tepla Kč Nákup plynu Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %

2008 1 115 000

2012 5 115 000

109 196 5 804 21 839 200 1 895 831 798 857 5 000 6 400 000 2 237 212 778 550 1 363 514 576 871 209 771 1 641 358 104 886 37 851 050 115 000 329,140

109 196 5 804 23 639 452 2 165 000 860 470 5 386 6 400 000 2 667 855 928 414 1 534 611 621 363 225 950 2 316 521 112 975 41 477 997 115 000 360,678 2,2%

2022 15 115 000 109 196 5 804 27 434 550 2 909 579 998 610 6 250 6 400 000 3 949 078 1 374 279 1 964 432 721 117 262 224 4 031 511 131 112 50 182 743 115 000 436,372 2,0%

3.6 Vyhodnocení ekonomické analýzy jednotlivých variant 3.6.1 Přehled variant podle cen koncového spotřebitele Rok kalendářní Rok provozu

2008

2012

2017

2022

1

5

10

15

Varianta

Kč/GJ

V1

431

469

513

561

V2

390

408

451

499

V3

383

429

492

563

V4 250 Kč/GJ

393

438

498

567

V4 300 Kč/GJ

427

476

542

618

V5 DS 4,5%

459

491

527

488

V5 DS 12%

489

521

557

518

V6 200 Kč/GJ

329

361

397

436

V6 250 Kč/GJ

377

412

452

496

3.6.2 Vyhodnocení variant Základní vyhodnocení jednotlivých variant rozvoje vychází z porovnání ceny tepla pro koncového zákazníka vůči zachováním stávajícího stavu (varianta 1). Při konečném posouzení zpracovatel studie doporučuje brát v úvahu i následující kvalitativní ukazatele: Územní energetická koncepce města Lovosice



MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. • • • • •

Jak je vývoj ceny tepla citlivý na změnu potřeby tepla (tj. změnu dodávaných GJ)? Jak je vývoj ceny tepla citlivý na změnu provozních výdajů? Jaká je žádoucí úroveň vlivu města na tvorbu a vývoj ceny tepla? Jaká je ekonomická atraktivita jednotlivých investičních záměrů pro potenciálního investora, případně pro vstup rizikového kapitálu? Jaká je potřeba a pravděpodobnost získání dotace na realizaci záměru?

Varianta 1

Zachování stávajícího stavu, srovnávací varianta.

Varianta 2

Výhodnější než zachování stávajícího stavu – závisí na garantované výkupní ceně tepla do systému. Varianta je citlivá na vývoj provozních nákladů a výši produkce. Město zredukuje svůj vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy. Pro realizaci není potřeba dotace.

Varianta 3

V krátkodobém horizontu výhodnější než Varianta 1, efekt však není trvalý. Varianta je citlivá na vývoj provozních nákladů a výši produkce. Město zredukuje svůj vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy. Pro realizaci není potřeba dotace.

Varianta 4

Při garantované ceně tepla do 250 Kč/GJ je srovnatelná s variantou 3. Menší citlivost na objem produkce tepla díky kogenerační výrobě. Investiční příležitost s výnosem cca 10% p.a. je citlivá na zvolenou strukturu financování (splácení finančních nákladů) Pro vstup rizikového kapitálu je nutné snížit o 20% investiční náklady nebo získat dotaci. Vliv města na kalkulaci a vývoj ceny bude odpovídat podílu vložených prostředků do investičního záměru.

Varianta 5

Cenově srovnatelná s Variantou 1. Varianta je extrémně citlivá na mimořádné náklady z důvodů havárie, poškození atp. Citlivá na zvolený způsob financování. Umožňuje variabilitu ceny s pomocí výše platby na obnovu a další rozvoj. Město nemá žádný vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy. Pro realizaci není potřeba dotace.

Varianta 6

Cenově nejvýhodnější. Výhoda ovšem závisí na garantované výkupní ceně do systému. Varianta je málo citlivá na změnu provozních nákladů. Investiční záměr je zcela necitlivý na výkupní cenu tepla do systému díky výrobě a prodeji el. energie a nízkým provozním nákladům. Rentabilita záměru je přímo závislá na výši získané dotace. Pro výnos vyšší než 10% p.a. je potřeba dotace min 30%. Pro výnos vyšší než 17% p.a. (vstup rizikového kapitálu) je potřeba dotace min. 50% Vliv města na kalkulaci a vývoj ceny bude odpovídat podílu vložených prostředků do investičního záměru.




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 3.6.3 Multikriteriální porovnání variant Multikriteriální porovnání je provedeno na základě čtyř kritérií, které popisují výchozí nastavení, krátkodobou a dlouhodobou efektivitu navržených variant: • • • •

Výchozí cena r. 2008 Cena r. 2012 Průměrná cena za 15 let (ve stálých cenách r. 2008) Průměrný roční nárůst ceny v % p.a.

Uvedená kriteria jsou seřazena do následující tabulky a jsou jim přiděleny váhy dle významu pro koncového uživatele. Tabulka 17. Multikriteriální porovnání všech variant

Hodnoty

Varianta V1 V2 V3 V4 250 Kč/GJ V4 300 Kč/GJ V5 DS 4,5% V5 DS 12% V6 200 Kč V6 250 Kč Váha

Průměrná Výchozí cena cena (stálé r. 2008 Cena r. 2012 ceny r. 2008) 431 469 440 390 408 394 383 429 417 393 476 423 427 476 461 459 491 431 489 521 457 329 361 340 377 412 387 40%

30%

Průměrný roční nárůst ceny 1,90% 1,80% 2,80% 2,68% 2,68% 0,52% 0,49% 2,03% 1,98%

20%

10%

Při použití těchto kritérií a vah se jako nejvýhodnější jeví varianta V6, respektive V2 – viz výpočet a graf. Jako nejméně výhodná se jeví varianta V5.

Varianta V1 V2 V3 V4 250 Kč/GJ V4 300 Kč/GJ V5 DS 4,5% V5 DS 12% V6 200 Kč V6 250 Kč

Výchozí cena r. 2008 Cena r. 3 5 6 8 7 6 5 3 4 3 2 2 1 1 9 9 8 7

Počet bodů Průměrná cena (stálé 2012 ceny r. 2008) 3 7 6 5 1 4 2 9 8

Průměrný roční nárůst ceny 6 7 1 2 2 8 9 4 5

Vážený průměr 3,9 6,9 5,9 4,1 2,9 3,0 2,0 8,5 7,4



VÝSLEDNÉ POŘADÍ 6 3 4 5 8 7 9 1 2


MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 35. Multikriteriální porovnání variant Multikriteriální porovnání variant 9 8 7

Počet bodů

6 5 4 3 2 1 0 V1

V2

V3

V4 250 Kč/GJ

V4 300 Kč/GJ

V5 DS 4,5% V5 DS 12%

V6 200 Kč

V6 250 Kč

Varianta

3.7 Posouzení vlivů doporučených variant na životní prostředí Při vyhodnocování vlivů stacionárních zdrojů na kvalitu ovzduší se vycházelo ze stávající situace, z podkladů předaných jednotlivými reprezentanty navržených variant a současně bylo přihlédnuto k již vypracované rozptylové studii z roku 2006. Vzhledem k tomu, že je v řešeném území provedena rozsáhlá plynofikace stávajících tepelných zdrojů a vzhledem k charakteru navrhovaných variant bylo řídícím výborem pro zpracování ÚEK rozhodnuto provést vyhodnocení dopadu navrhovaných variant optimalizace tepelného hospodářství zjednodušeným výpočtem dle vyhlášky 352/2002 Sb. Výpočet emisí byl proveden pro 6 navrhovaných variant. Výsledky výpočtu jsou obsaženy v následujících tabulkách: Varianta č.1 – zachování současného stavu Varianta reprezentuje současný stav produkce emisí stacionárních zdrojů tepla. Ve variantě se předpokládá zachování stávající struktury tepelných zdrojů, jejich umístění, parametrů a objemu produkce emisí.




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 18. Palivová základna – varianta V1 - současný stav

druh paliva

množství spáleného paliva (t), (m3)

černé uhlí hnědé uhlí

druh topeniště

37

pevný rošt

1 230

pevný rošt

tepelný výkon kotle jakýkoliv

TZL

SO2

NOx

CxHY

CO

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

83 400

cyklonové

5 - 50 MW

28 044,00

916 153,00

358 439,00

19 370,00

15 104,00

koks

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

dřevo

52

jakékoliv

do 3 MW

656,01

52,48

157,44

52,48

46,71

propan butan

22

jakékoliv

do 3 MW

9,70

0,09

51,72

9,91

1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86

4 341 487 478 647

zemní plyn

5 563 931

jakékoliv

4 175 670

do 0,2 MW

9,57

4,60

765,83

153,17

30,63

0,2 - 5 MW

111,28

53,41

10 682,75

1 780,46

356,09

5 - 50 MW

Celkem

46,00

27,00

2 385,00

145,40

99,00

42 471,75

939 907,19

383 242,89

81 989,69

27 602,72

Jednotka

kg/rok

Varianta č.2 Varianta 2 předpokládá zvýšení využití kapacity stávajícího tepelného zdroje situovaného v areálu společnosti Lovochemii, a.s. Předpokládá se zvýšení spotřeby paliva (hnědé uhlí) ve výši max. o 5 %. Uvedené zvýšení činí ve vazbě na spotřebu paliva v roce 2005 celkem 4176 t/rok. Z pohledu řešeného území vymezeného městem Lovosice a obcemi Lukavec a Sulejovice varianta reprezentuje výrazné zlepšení v kvalitě ovzduší díky snížení emisí NOx a to zejména v centrální části města Lovosice. Ve variantě se uvažuje se zastavením provozu blokových a domovních kotelen na zemní plyn zpravidla vybavených kouřovody končícími těsně nad střechou okolní zástavby. Zvýšené emise znečišťujících látek, viz. tab.149, emitovaných do ovzduší z tepelného zdroje s výškou komínu 80 m se projeví převážně mimo řešené území. Negativní vliv zvýšeného objemu spotřeby paliva v oblasti dopravy a v oblasti likvidace popele se dle stanoviska společnosti Lovochemie, a.s. ze dne 20.4.20007 neočekává. V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla částečně z hnědého nízkosirnatého uhlí a částečně z druhotného zdroje energie v přibližném poměru 52 % z HU a 48 % DZE. Tabulka 19. Palivová základna – varianta V2- zásobování teplem z Lovochemie, a.s. druh paliva černé uhlí hnědé uhlí koks dřevo propan butan

množství spáleného paliva druh topeniště (t), (m3) 37

pevný rošt

1 230

pevný rošt

jakýkoliv

TZL

SO2

NOx

CxHY

CO

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

87 576

cyklonové

5 - 50 MW

29 448,22

962 026,56

376 386,74

20 339,89

15 860,29

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

52 22

jakékoliv jakékoliv

do 3 MW do 3 MW

656,01 9,70

52,48 0,09

157,44 51,72

52,48 9,91

46,71 1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86

do 0,2 MW 0,2 - 5 MW

9,57 38,39

4,60 18,43

765,83 3 685,81

153,17 614,30

30,63 122,86

4 341 487 zemní plyn

tepelný výkon kotle

478 647 1 919 691 4 175 670

jakékoliv

5 - 50 MW

Celkem

46,00

27,00

2 385,00

145,40

99,00

43 803,08

985 745,77

394 193,69

81 793,43

28 125,77



Jednotka

kg/rok


MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Varianta č.3 Ve variantě 3 se předpokládá vybudování nového tepelného zdroje na spalování tuhé biomasy o výkonu do 10 MW. Uvedená varianta má v principu obdobné dopady na kvalitu životního prostředí jako varianta V2. Vzhledem k nižšímu výkonu zdroje (do 10 MW) lze u varianty V3 ve srovnání s V2 očekávat menší omezení produkce NOx. Navíc je varianta zatížená minimálně lokálním zvýšením produkce TZL, CxHY a prašností. Zásadní zhoršení kvality ovzduší z titulu zvýšení dopravy se neočekává, dle vyjádření investora 2 velkoobjemové soupravy za den. Odvoz popele, hnojivo pro zemědělskou výrobu, se předpokládá v uzavřených kontejnerech. V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla ze spalitelné biomasy produkované zemědělskou výrobou. Tabulka 20. Palivová základna – varianta V3 - výroba tepla z biomasy v tuhé formě druh paliva


druh topeniště

37

pevný rošt

1 230

pevný rošt



TZL

SO2

NOx

CxHY

CO

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

83 400

cyklonové

5 - 50 MW

28 044,00

916 153,00

358 439,00

19 370,00

15 104,00

koks

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

dřevo

52

jakékoliv

do 3 MW

656,01

52,48

157,44

52,48

46,71

propan butan

22

jakékoliv

do 3 MW

9,70

0,09

51,72

9,91

1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86


478 647 2 109 786

jakékoliv

4 175 670 biomasa

9 241

jakékoliv

do 0,2 MW

9,57

4,60

765,83

153,17

30,63

0,2 - 5 MW

42,20

20,25

4 050,79

675,13

135,03

5 - 50 MW

46,00

27,00

2 385,00

145,40

99,00

nad 3 MW

8 474,06

3 945,94

14 222,01

26 734,42

203,30

50 876,73

943 819,97

390 832,95

107 618,78

27 584,96

Celkem

Jednotka

kg/rok

Varianta V4 Ve variantě 4 se předpokládá vybudování nového tepelného zdroje na spalování kapalného paliva vyrobeného z biomasy. Výkon zdroje se předpokládá 5,1 MWel. Uvedená varianta má v principu obdobné dopady na kvalitu životního prostředí jako varianta V2 a V3. Vzhledem k nižšímu výkonu zdroje (5 MW) lze u varianty V4 ve srovnání s V3 očekávat menší omezení produkce NOx. Navíc je varianta zatížená minimálně lokálním zvýšením produkce CxHY (dle typu katalyzátoru). Zásadní zhoršení kvality ovzduší z titulu zvýšení dopravy se neočekává – vlastní produkce. V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla spalováním paliva ANIVEG NAT ENERGY SP35 vyrobeného z biomasy.




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 21. Palivová základna – varianta V4 - výroba tepla z biomasy v kapalné formě druh paliva


druh topeniště

37

pevný rošt

1 230

pevný rošt


tepelný výkon kotle

SO2

TZL

jakýkoliv

NOx

CxHY

CO

Jednotka

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

83 400

cyklonové

5 - 50 MW

28 044,00

916 153,00

358 439,00

19 370,00

15 104,00

koks

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

dřevo

52

jakékoliv

do 3 MW

656,01

52,48

157,44

52,48

46,71

propan butan

22

jakékoliv

do 3 MW

9,70

0,09

51,72

9,91

1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86

4 341 487 478 647

zemní plyn

2 979 897

jakékoliv

4 175 670 kapalná biomasa

6 158

jakékoliv

do 0,2 MW

9,57

4,60

765,83

153,17

30,63

0,2 - 5 MW

59,60

28,61

5 721,40

953,57

190,71

kg/rok

5 - 50 MW

46,00

27,00

2 385,00

145,40

99,00

jakýkoliv

13 117,42

1 231,68

61 584,12

3 633,46

2 093,86

55 537,48

941 114,07

439 865,67

84 796,26

29 531,20

Celkem

Varianta V5 Variant 5 prakticky představuje zhoršení stávající situace, likvidaci stávajících blokových kotelen a jejich nahrazení domovními kotelnami. Zhoršení kvality ovzduší lze předpokládat zejména díky snížené výšce kouřovodů domovních kotelen a díky snížené intenzitě prováděného servisu. Varianta V6 Varianta 6 je nejšetrnější k životnímu prostředí. Geotermální zdroj na kombinovanou výrobu tepla a el. energie neprodukuje žádné znečišťující látky. Navíc je schopen nahradit i výrobu tepla z některých vzdálenějších kotelen na zemní plyn a výrobu tepla z malých tepelných zdrojů v domácnostech situovaných v blízkosti teplovodů. Tabulka 22. Palivová základna – varianta V6 druh paliva černé uhlí hnědé uhlí


druh topeniště

37

pevný rošt

1 230

pevný rošt


SO2

TZL

NOx

CxHY

CO

Jednotka

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

83 400

cyklonové

5 - 50 MW

28 044,00

916 153,00

358 439,00

19 370,00

15 104,00

koks

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

dřevo

52

jakékoliv

do 3 MW

656,01

52,48

157,44

52,48

46,71

propan butan

22

jakékoliv

do 3 MW

9,70

0,09

51,72

9,91

1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86


478 647 1 919 691

jakékoliv

4 175 670

do 0,2 MW

9,57

4,60

765,83

153,17

30,63

0,2 - 5 MW

38,39

18,43

3 685,81

614,30

122,86

5 - 50 MW

46,00

27,00

2 385,00

145,40

Celkem

42 398,86

939 872,21

376 245,95

kg/rok

99,00

80 823,53

27 369,49

Rekapitulace snížení emisí Tabulka 23. Vyhodnocení množství snížení emisí u jednotlivých variant Produkované emise varianta V1 varianta V2 varianta V3 varianta V4 varianta V6

TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

Jednotka

42 471,75 43 803,08 50 876,73 55 537,48 42 398,86

939 907,19 985 745,77 943 819,97 941 114,07 939 872,21

383 242,89 394 193,69 390 832,95 439 865,67 376 245,95

81 989,69 81 793,43 107 618,78 84 796,26 80 823,53

27 602,72 28 125,77 27 584,96 29 531,20 27 369,49

kg/rok




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Vyhodnocení množství emisí Výpočet znečištění přízemního ovzduší emisemi je proveden pro 5 základních složek znečištění ovzduší: §

tuhé znečišťující látky (TZL)

§

oxid siřičitý (SO2)

§

oxid dusíku (NOx)

§

oxid uhelnatý (CO)

§

organické látky jako suma uhlíku (CXHY)

3.8 Závěrečné zhodnocení zpracování energetického konceptu Cílem energetického konceptu bylo sestavení základní databáze energetického systému města, která byla vytvořena v následujícím rozsahu: q q q q q

digitálně zpracované mapy základních energetických systémů celková energetická bilance města dle jednotlivých forem energie a paliv bilance potřeby tepla bytového fondu a její pokrytí dle jednotlivých forem energie a paliv ve stanovených oblastech města seznam stacionárních zdrojů tepla o výkonu do a nad 200 kW s databází základních parametrů a situačním zakreslením v digitální mapě vyčíslení možného potenciálu úspor energie ve spotřebitelských a distribučních systémech energie

V řešeném území jsou instalovány 3 distribuční systémy energie. Distribuční systém el. energie vykazoval dlouhodobě omezení ve volné kapacitě připojovaného el. výkonu. Uvedenou situaci řešil distributor el. energie ČEZ Distribuce, a.s. postupnými kroky, nejdříve posilováním stávajících vedení, následně budováním nových vedení a výstavbou R 22 kV v Lovosicích. V současné době distributor el. energie připravuje výstavbu transformovny 110/22kV přímo v Lovosicích. Realizace posledního uvedeného opatření vytvoří podmínky pro spolehlivou dodávku el. energie pro stávající odběratele i pro výhledové potřeby města včetně připravovaných průmyslových zón. Distribuční systém zemního plynu, v současné době vlastněn RWE Severočeská plynárenská, a.s. byl plošně dokončen v roce 1996 a disponuje dostatečnou kapacitou pro pokrytí současných i výhledových potřeb města. Distribuční systém nevyžaduje z pohledu zajištění spolehlivé dodávky žádná mimořádná opatření mimo zajištění běžných oprav a plánované obnovy. Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. provozuje v současné době 25 tepelných zdrojů a 2 ohříváky TV. Veškeré tepelné zdroje jsou na zemní plyn a byly vybudovány v letech 1993 až 1996 při plošné plynofikaci města. Systém CZT je tvořen čtyřtrubkovými a dvoutrubkovými teplovodními soustavami. Rozvody CZT jsou vyvedeny ze 7 tepelných zdrojů. Čtyřtrubkové rozvody byly budované v letech 1960 až Územní energetická koncepce města Lovosice



MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1982 a jsou uloženy v betonových kanálech. Od roku 1995 je prováděna postupná obnova vnějších rozvodů s využitím předizolovaného potrubí a tam, kde to bylo výhodné, byl čtyřtrubkový rozvod nahrazen dvoutrubkovým. Nejstarší vnější rozvod je z roku 1960, nejnovější rozvod je z roku 2006. Celková délka vnějších kanálů je 3 409 m. Z ohledem na shora uvedené skutečnosti a vzhledem k vysokému stupni teplofikace řešené lokality a vysoké hodnotě tepelné zátěže na jednotku ploch v centrální části města byla pozornost zpracovatele ÚEK orientována na optimalizaci zásobování řešené oblasti teplem. Prostor pro možné změny v palivové základně a možnost změny koncepce systému zásobování teplem vyústily v definování 6ti variant zásobování teplem. Vytipované varianty zásobování města teplem byly podrobeny ekonomické analýze, kde byly zkoumány ekonomické dopady optimalizace soustav CZT na cenu tepla pro konečného zákazníka při zachování stanovených hospodářských a kvantitativních ukazatelů. Závěrem lze konstatovat: I. V oblasti centrálního zásobování teplem: q

Vlastnictví společnosti TH města Lovosice, s.r.o. v majetku města a nastavené tempo obnovy soustavy CZT z let 2005 a 2006 vytváří dlouhodobé předpoklady pro stabilizaci ceny tepla.

q

Dosahované ekonomické ukazatelé společnosti umožňují zajištění průběžné obnovy a modernizace provozované soustavy CZT bez zásadního dopadu do ceny tepla.

q

Udržení dosahovaných ekonomických ukazatelů je možné pouze při předpokladu zachování současného objemu výroby tj. cca. 115 000 GJ/rok. Probíhající proces úsporných opatření a klesající spotřeba v jednotlivých objektech může být vyvážena pouze dodávkou tepla do nově připojených budov bytového fondu a občanské vybavenosti. Z uvedeného důvodu je nezbytné systémově zajistit napojení nové bytové výstavby (Holoubkov, U Labe) a objektů občanské vybavenosti na systém CZT.

q

Provedená ekonomická analýza jednotlivých variant V2 až V6 prokázala reálnou možnost změny palivové základny v několika směrech. Praktická rovnocennost v ekonomických ukazatelích navržených variant posunuje rozhodovací proces o nejvýhodnější variantě do oblasti výhodnosti modelu financování eventuálně do oblasti hodnocení minimálního dopadu do kvality ovzduší.

q

Možnost využití závěrů přípravné fáze vybudování geotermálního zdroje v Litoměřicích, předpokládaná ekonomická efektivita, soulad s energetickou koncepci EU a ČR a nulový objem emisí geotermálního zdroje vedly k rozhodnutí o vytvoření podmínek pro realizaci varianty V6 – vybudování nadřazeného primárního systému CZT s geotermálním zdrojem na kombinovanou výrobu el. energie a tepla. Z uvedeného důvodu byl v závěrech ÚEK doporučen návrh na odložení strategického rozhodnutí o nejvýhodnější variantě do doby zhodnocení výsledků studie proveditelnosti na „Vybudování geotermálního zdroje v Litoměřicích“ (předpokládaný termín 09.2007).




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. q

Rozhodnutí o dalším postupu - čili využití či nevyužití geotermální energie provést na základě výsledků studie proveditelnosti v Litoměřicích.

q

V případě rozhodnutí o nevyužití geotermální energie detailně prověřit možnosti optimalizace soustavy CZT některou z naznačených variant s možností využití dotace ze zdrojů EU a ČR.

II. V oblasti využití obnovitelných zdrojů energie: q

Ekonomický efekt navrhovaného opatření - instalace solární soustavy na předehřev TV v systému CZT je při současné ceně zemního plynu nedostatečný a umožňuje návratnost investice v časovém intervalu, který je srovnatelný s technickou životností zařízení. Uvedený závěr platí za předpokladu pokrytí cele investice z vlastních zdrojů. V případě poskytnutí státní dotace v úrovní 50 % a výše lze dosáhnout výrazně lepších ekonomických ukazatelů a navrhovaného opatření pak lze doporučit k realizaci.

q

Ekonomický efekt nasazení TČ pro vytápění RD v plynofikovaném území řešené oblasti není při současných cenách zemního plynu ještě dostatečný a nekryje přiměřeně rychle zvýšenou počáteční investici. V případě využití dotace nebo financování z jiných zdrojů se doporučuje nejdříve provést podrobnou ekonomickou analýzu konkrétního řešení.

q

Využití solárních systémů pro vytápění a přípravu TV v RD vyžaduje vždy individuální posouzení a ekonomický efekt instalace je silně závislý na míře dotace.




MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o

Recommend Documents