MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1 ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII............................................................................ 7 1.1 ANALÝZA ÚZEMÍ..................................................................................................................................................7 1.1.1 Základní charakteristika města................................................................................................................7 1.1.2 Fyzicko-geografická charakteristika města........................................................................................... 17 1.1.3 Klimatické podmínky města................................................................................................................. 18 1.1.4 Členění zájmového území..................................................................................................................... 22 1.1.5 Demografická charakteristika města k roku 2002.................................................................................24 1.1.6 Demografická charakteristika města k roku 2010 až 2020................................................................... 29 1.2 ANALÝZA SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ SÍDELNÍHO ÚTVARU ......................................................................................31 1.1.7 Bilance spotřeby energie – současný stav............................................................................................. 31 1.1.8 Bilance potřeb energie k roku 2010...................................................................................................... 36 1.1.9 Přehled spotřeby energie ...................................................................................................................... 41 2 ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ............................................... 47 1.1 STÁVAJÍCÍ ZÁSOBOVÁNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU TEPLEM................................................................................................ 47 2.1.1 Úvod

47

2.1.2 Výroba tepelné energie ........................................................................................................................ 48 2.1.3 Soustava kotelen CZT........................................................................................................................... 49 2.1.4 Popis zdroje tepla CZT......................................................................................................................... 52 1.1.1.1 Kotelny ve správě Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o........................................................................ 52 1.1.1.1.1 Blokové kotelny.............................................................................................................................. 54 1.1.1.1.2 Domovní kotelny............................................................................................................................ 66

2.1.5 Rekapitulace dodávky tepla ................................................................................................................. 80 2.1.6 Rekapitulace tepelných zdrojů.............................................................................................................. 81 1.1.1.2 Průzkum tepelných zdrojů.............................................................................................................................. 81 1.1.1.3 Rekapitulace průzkumu.................................................................................................................................. 81

2.1.7 Vyhodnocení vlivů tepelných zdrojů na kvalitu ovzduší...................................................................... 89 1.1.1.4 Úvod 89 1.1.1.5 Emise

90

1.1.1.6 Celkové množství emisí v řešeném území...................................................................................................... 90

1.2 ZÁSOBOVÁNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ELEKTRICKOU ENERGIÍ ...........................................................................................91 2.1.8 Úvod

91

2.1.9 Nadřazený distribuční systém VVN..................................................................................................... 91 2.1.10 Distribuční systém VN 22 kV............................................................................................................. 92 2.1.11 Distribuční systém VN 6 kV............................................................................................................... 93 2.1.12 Transformační stanice VN/NN........................................................................................................... 93 2.1.13 Charakteristika sítě NN v řešených oblastech.....................................................................................95 2.1.14 Rekapitulace spotřeby elektrické energie........................................................................................... 96 2.1.15 Výroba elektrické energie................................................................................................................... 97 1.3 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM......................................................................................................................................... 98 2.1.16 Úvod 98 Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 1

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 2.1.17 Vysokotlaké rozvody plynu................................................................................................................ 98 2.1.18 Seznam stávajících VTL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006........................ 99 2.1.19 Středotlaký rozvod plynu.................................................................................................................... 99 2.1.20 Seznam stávajících STL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006......................... 99 2.1.21 Nízkotlaký rozvod plynu................................................................................................................... 100 2.1.22 STL/NTL místní síť plynovodů – technický stav............................................................................. 100 2.1.23 Rekapitulace dodávky zemního plynu.............................................................................................. 100 2.3 ZÁSOBOVÁNÍ TUHÝMI PALIVY.............................................................................................................................101 2.5 MÍSTNÍ ZDROJE ENERGIE....................................................................................................................................104 2.1.24 Netradiční zdroje energie.................................................................................................................. 104 2.5.1.1 Kogenerační jednotky................................................................................................................................... 104 2.5.1.2 Tepelná čerpadla........................................................................................................................................... 104 2.5.1.3 Kapalný plyn - propan.................................................................................................................................. 105 2.5.1.4 Kapalné paliva.............................................................................................................................................. 105 2.5.1.5 Odpadní teplo............................................................................................................................................... 105

2.1.25 Obnovitelné zdroje energie............................................................................................................... 106 2.5.1.6 Využití biomasy ..........................................................................................................................................

106

2.5.1.6.1 Produkce dřevní hmoty................................................................................................................. 106 2.5.1.6.2 Rozdělení lesů............................................................................................................................... 106 2.5.1.6.3 Dřevní odpad jako zdroj biomasy................................................................................................. 108 2.5.1.6.4 Obiloviny jako zdroj biomasy....................................................................................................... 110 2.5.1.6.5 Kvantifikace tepelné energie z biomasy........................................................................................ 112 2.5.1.7 Solární energie.............................................................................................................................................. 112 2.5.1.8 Energie vodních toků .................................................................................................................................. 113 2.5.1.8.1 Vodní elektrárny........................................................................................................................... 113 2.5.1.8.2 Malé vodní elektrárny................................................................................................................... 113

2.1.26 Energie z odpadu............................................................................................................................... 113 2.5.1.9 Nakládání s odpady – současný stav............................................................................................................. 113 2.5.1.10 Tepelná energie z odpadu........................................................................................................................... 114

3 ANALÝZA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE............................................................................ 116 1.4 VÝCHOZÍ PODKLADY A DOKUMENTY....................................................................................................................116 1.5 ROZBOR PROSTUDOVANÉHO PLATNÉHO ÚPD....................................................................................................... 118 3.1.1 Zásady územního rozvoje................................................................................................................... 118 1.5.1.1 Základní údaje o platné ÚPD........................................................................................................................ 118 1.5.1.2 Důvody pro zpracování ÚPD........................................................................................................................ 119 1.5.1.3 Výchozí podklady pro zpracování ÚPD........................................................................................................ 120 1.5.1.4 Strategie rozvoje města dle platné ÚPD........................................................................................................ 121 1.5.1.5 Urbanistická kompozice města..................................................................................................................... 123 1.5.1.6 Prostorové uspořádání města a obcí.............................................................................................................. 125 1.5.1.7 Organizace území dle ÚPD........................................................................................................................... 125 1.5.1.8 Regulativy území.......................................................................................................................................... 133

3.1.2 Rozvoj města....................................................................................................................................... 134

Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 2

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.5.1.9 Rozvoj města dle kapacitních možností ÚPD............................................................................................... 134 1.5.1.10 Územní program rozvoj města do roku 2010.............................................................................................. 136 1.5.1.11 Energetická náročnost upřesněného územního rozvoje do roku 2010......................................................... 137

1.6 HODNOCENÍ MÍRY ZAJIŠTĚNÍ ZDROJŮ ENERGIE A PALIV PRO ŘEŠENÉ ÚZEMÍ VE VAZBĚ NA ÚPSÚ...................................138 3.1.3 Zásobování teplem (CZT)................................................................................................................... 139 3.1.4 Zásobování elektrickou energií........................................................................................................... 139 1.6.1.1 Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období..................................................................... 140 1.6.1.2 Celková koncepce zásobování elektrickou energií pro rozvoj řešeného území v návrhovém období ......... 140 1.6.1.3 Návrh řešení zásobování el. energií ze sítě ČEZ Distribuce, a.s................................................................... 141

3.1.5 Zásobování plynem............................................................................................................................. 141 1.6.1.4 Koncepce zásobování................................................................................................................................... 141 1.6.1.5 Přehled nárůstu potřeby plynu...................................................................................................................... 141

3.1.6 Kapalné plyny..................................................................................................................................... 142 3.1.7 Tuhá paliva.......................................................................................................................................... 142 3.1.8 Ostatní formy energie..........................................................................................................................142 1.7 POSOUZENÍ A ROZBOR ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ V NÁVAZNOSTI NA ÚPSÚ MĚSTA..................................................142 3.1.9 Územní plány zón............................................................................................................................... 142 3.1.10 Regulační plány.................................................................................................................................142 3.1.11 Generely distribučních sítí................................................................................................................ 142 3.1.12 Rozvojové dokumenty města............................................................................................................ 143 1.8 ZHODNOCENÍ DODRŽENÍ ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU..................................................................................... 143 3.1.13 Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby.............................................................................. 143 3.1.14 Podmínky vývoje řešeného území a jejího členění........................................................................... 143 3.1.15 Zhodnocení koncepce technického vybavení................................................................................... 145 4 HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE....................................... 146 1.9 ANALÝZA MOŽNOSTÍ UŽITÍ OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE........................................................... 146 4.1.1 Netradiční zdroje energie.................................................................................................................... 146 1.9.1.1 Kogenerační jednotky................................................................................................................................... 146

4.1.2 Obnovitelné zdroje energie................................................................................................................. 147 1.9.1.2 Solární energie.............................................................................................................................................. 147 1.9.1.3 Tepelná čerpadla........................................................................................................................................... 158

4.1.3 Geotermální energie............................................................................................................................ 160 1.9.1.4 Úvod k využití geotermální energie ............................................................................................................. 160 1.9.1.5 Princip využití teplých suchých hornin......................................................................................................... 160 1.9.1.6 Geotermální projekt Litoměřice.................................................................................................................... 161 1.9.1.7 Návrh dalšího postupu.................................................................................................................................. 161

4.1.4 Energie z odpadu ............................................................................................................................... 162 1.10 NÁVRH JEDNOTLIVÝCH VARIANT.......................................................................................................................162 4.1.5 Instalace kogenerační jednotky .......................................................................................................... 163 4.1.6 Instalace tepelného čerpadla............................................................................................................... 163 4.1.7 Instalace solárního systému ............................................................................................................... 164


Strana 3

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 4.1.8 Instalace solárního systému................................................................................................................ 164 5 HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR..................................................................... 166 1.11 MOŽNÉ ÚSPORY ENERGIE.................................................................................................................................166 5.1.1 Zhodnocení možných úspor energie v jednotlivých spotřebitelských systémech.............................. 166 1.11.1.1 Vyjádření potenciálu úspor energie .......................................................................................................... 166 1.11.1.2 Budovy zásobované tepelnými zdroji TH města Lovosice ........................................................................ 167 1.11.1.2.1 Vyhodnocení tepelně technických vlastností objektů ................................................................. 185 1.11.1.3 Opatření pro úsporu energie ....................................................................................................................... 186 1.11.1.4 Návrh dostupných opatření pro realizaci energetických úspor ................................................................... 192 1.11.1.5 Návrh ekonomicky přijatelných opatření pro realizaci energetických úspor .............................................. 197 1.11.1.6 Vyjádření potenciálu úspor energie............................................................................................................ 198

5.1.2 Zhodnocení možných úspor energie v jednotlivých distribučních systémech tepla........................... 198 1.11.1.7 Posouzení využití nejlépe dostupných technologií...................................................................................... 198 1.11.1.8 Návrh dostupných opatření pro realizaci energetických úspor.................................................................... 199 1.11.1.9 Návrh ekonomicky nadějných opatření pro realizaci energetických úspor.................................................. 199 1.11.1.10 Vyjádření potenciálu úspor energie.......................................................................................................... 199

6 ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ......................................................................... 200 1.12 PROŠETŘENÍ NÁROKŮ NA ZVÝŠENÍ ODBĚRŮ ENERGIE A ROZŠIŘOVÁNÍ ZDROJŮ V NÁVAZNOSTI NA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY , ÚZEMNÍ ROZVOJ, MOŽNÉ ÚSPORY ENERGIE......................................................................................................200

6.1.1 Rekapitulace předpokladů................................................................................................................... 200 6.1.2 Analýza zaměnitelnosti jednotlivých forem energie........................................................................... 201 1.12.1.1 Analýza stávajícího bytového fondu........................................................................................................... 201

6.1.3 Územní rozvoj..................................................................................................................................... 203 1.12.1.2 Bytová sféra................................................................................................................................................ 203 1.12.1.3 Občanská vybavenost................................................................................................................................. 203 1.12.1.4 Podnikatelský sektor................................................................................................................................... 203

1.13 OBECNÁ ANALÝZA ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH DISTRIBUČNÍCH SYSTÉMŮ ENERGIE A PALIV............................................. 203 6.1.4 Předpokládaný rozvoj elektrizační soustavy....................................................................................... 203 6.1.5 Předpokládaný rozvoj plynárenské soustavy...................................................................................... 204 6.1.6 Předpokládaný rozvoj soustavy CZT.................................................................................................. 205 6.1.7 Předpokládaný rozvoj využití kapalného plynu.................................................................................. 205 6.1.8 Předpokládaný rozvoj využití tuhých paliv........................................................................................ 206 6.1.9 Předpokládaný rozvoj využití komunálního odpadu.......................................................................... 206 6.1.10 Předpokládaný rozvoj využití geotermální energie.......................................................................... 207 6.1.11 Předpokládaný rozvoj využívání dalších forem energie a paliv....................................................... 208 1.14 POSOUZENÍ A ROZBOR PODMÍNEK PRO ROZVOJ JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ ENERGETIKY V ZÁVISLOSTI NA EKONOMICKÉM (CENOVÉM) VÝVOJI, EKOLOGICKÝCH LIMITECH A REGULACI ZE STRANY STÁTU A SAMOSPRÁV........................................................................................................................................... 208

6.1.12 Elektrická energie............................................................................................................................. 209


Strana 4

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 6.1.13 Elektrická energie – podmínky výkupu el. energie z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů..................................................................... 210 6.1.14 Zemní plyn........................................................................................................................................ 211 6.1.15 Tepelná energie................................................................................................................................. 214 6.1.16 Tuhá paliva........................................................................................................................................ 215 6.1.17 Ekologické limity ............................................................................................................................ 216 1.15 ROZBOR PODMÍNEK PRO ROZVOJ PALIVOENERGETICKÉ ZÁKLADNY DLE PLATNÝCH A PŘIPRAVOVANÝCH ZÁKONŮ PRO OBLAST ENERGETIKY A EKOLOGIE..............................................................................................................................................216

1.16 HODNOCENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ PALIVOENERGETICKÉ ZÁKLADNY VE VAZBĚ NA STÁTNÍ A REGIONÁLNÍ ENERGETICKOU KONCEPCI.................................................................................................................................................224

1.17 NÁVRH ZÁKLADNÍCH VARIANT......................................................................................................................... 225 6.1.18 Popis variant ..................................................................................................................................... 225 1.17.1.1 Varianta 1 – zachování stávající soustavy CZT.......................................................................................... 225 1.17.1.2 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s..................................................................................... 226 1.17.1.3 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW................................................................ 226 1.17.1.4 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu....................................................... 227 1.17.1.5 Varianta 5 - výstavba domovní kotelny...................................................................................................... 227 1.17.1.6 Varianta V6 – geotermální zdroj Lovosive................................................................................................. 228

6.1.19 Rozvod CZT a DPS...........................................................................................................................228 1.17.1.7 Varianta 5 – dimenze spotřeby................................................................................................................... 230

6.1.20 Rekapitulace investičních nákladů.................................................................................................... 230 1.17.1.8 Varianta 1................................................................................................................................................... 230 1.17.1.9 Varianta V2, V3, V4 a V6.......................................................................................................................... 230 1.17.1.10 Varianta 5................................................................................................................................................. 230

1.18 VYČÍSLENÍ ÚČINKŮ A NÁROKŮ NAVRŽENÝCH VARIANT..........................................................................................231 6.1.21 Úvodní část....................................................................................................................................... 231 1.18.1.1 Vymezující zásady, vstupní podmínky....................................................................................................... 231

6.1.22 Základní předpoklady pro výpočet................................................................................................... 232 1.18.1.2 Obecné okrajové podmínky........................................................................................................................ 232 1.18.1.3 Meziroční nárůst cen průmyslových výrobců............................................................................................. 232 1.18.1.4 Odhad meziroční eskalace nákladů ............................................................................................................ 233 1.18.1.5 Kritéria rentability investičního záměru ..................................................................................................... 233

6.1.23 Charakteristika jednotlivých variant................................................................................................. 234 1.18.1.6 Varianta 1 – současný stav......................................................................................................................... 234 1.18.1.6.1 Investiční náklady a model jejich financování............................................................................ 234 1.18.1.6.2 Objem výroby tepla, cena primárního paliva.............................................................................. 235 1.18.1.6.3 Výchozí kalkulace ceny tepla...................................................................................................... 235 1.18.1.7 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s..................................................................................... 236 1.18.1.7.1 Investiční náklady a model jejich financování............................................................................ 236 1.18.1.7.2 Objem výroby tepla, cena primárního paliva.............................................................................. 236 1.18.1.7.3 Kalkulace a vývoj ceny tepla...................................................................................................... 237 1.18.1.8 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW................................................................. 238


Strana 5

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.18.1.8.1 Investiční náklady a model jejich financování............................................................................ 238 1.18.1.8.2 Objem výroby tepla, cena primárního paliva.............................................................................. 238 1.18.1.8.3 Kalkulace a vývoj ceny tepla...................................................................................................... 238 1.18.1.9 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu....................................................... 239 1.18.1.9.1 Investiční náklady a model jejich financování............................................................................ 239 1.18.1.9.2 Objem výroby tepla, cena primárního paliva.............................................................................. 239 1.18.1.9.3 Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z kogenerace za 250 Kč/GJ..................................... 239 1.18.1.9.4 Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z kogenerace za 300 Kč/GJ..................................... 240 1.18.1.9.5 Orientační ekonomické posouzení investičního záměru.............................................................. 241 1.18.1.10 Varianta 5 – výstavba domovní kotelny.................................................................................................... 244 1.18.1.10.1 Investiční náklady a model jejich financování.......................................................................... 244 1.18.1.10.2 Objem výroby tepla, cena primárního paliva............................................................................. 244 1.18.1.10.3 Kalkulace a vývoj ceny tepla.................................................................................................... 244 1.18.1.11 Varianta V6 – geotermální zdroj Lovosice............................................................................................... 246 1.18.1.11.1 Investiční náklady a model jejich financování.......................................................................... 246 1.18.1.11.2 Objem výroby tepla, cena primárního paliva............................................................................. 246 1.18.1.11.3 Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z vrtu za 200 Kč/GJ.............................................. 246 1.18.1.11.4 Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z vrtu za 250 Kč/GJ.............................................. 247 1.18.1.11.5 Orientační ekonomické posouzení investičního záměru............................................................ 248

6.1.24 Vyhodnocení ekonomické analýzy jednotlivých variant.................................................................. 251 1.18.1.12 Přehled variant podle cen koncového spotřebitele.................................................................................... 251 1.18.1.13 Vyhodnocení variant ................................................................................................................................ 252 1.18.1.14 Multikriteriální porovnání variant............................................................................................................. 253

7 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ................................................................................................................................ 255 1.19 POSOUZENÍ VLIVŮ DOPORUČENÝCH VARIANT NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.......................................................................255 1.20 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉHO KONCEPTU........................................................................ 259 7.1.1 Tabulková část ................................................................................................................................... 261 7.1.2 Grafická část (viz přílohy vyhlášky)................................................................................................... 261 7.1.3 Komentář ke kapitole I až 6................................................................................................................ 261 1.21 PRÁCE S ENERGETICKÝM KONCEPTEM, ROZVOJ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU MĚSTA............................................. 261


Strana 6

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1 Rozbor trendů vývoje poptávky po energii 1.1 Analýza území 1.1.1 Základní charakteristika města Zájmové území je tvořeno správním územím města Lovosice a dvou přilehlých obcí Lukavec a Sulejovice. Toto území se nachází ve východní části Ústeckého kraje v bývalém okrese Litoměřice a je od krajského města Ústí nad Labem vzdáleno cca 20 km. Řešené území leží na samém úpatí Českého středohoří, v malebné labské rovině na levém břehu Labe. Význam území je především dán geograficky jedinečnou polohou na Labi mezi dvojicí velkoměst Prahou a Drážďany, uprostřed evropské ekumény – nejvíce zalidněného pruhu osídlení mezi Erfurtem a Krakovem, v poloze evropského dopravního koridoru Labského, v mimořádně úrodné a krásné krajině na styku dolního Poohří a Polabí s dramatickou a velkolepou krajinou Českého středohoří, v lokalitě u Brány Čech (Porta bohemica). Urbanistickou strukturu sídel v rámci regionu poznamenalo již předslovanské osídlení zakládáním přečetných hradišť na obou březích Labe a dolního Poohří v mladší době kamenné. Staly se mnohem později základem keltského osídlení a následně i osídlení slovanských kmenů. Vlivem výstavby královského sídla v Litoměřicích začalo od 13.století přibývat stále více obyvatel německé národnosti. Gotická kolonizace přinesla sídelní struktuře mnoho novinek, a to především patrový, většinou hrázděný dům, vytápěný kamny, se zasklenými okny a bohatou dispozicí, namísto do té doby na venkově převládajícího domu roubeného, přízemního, vytápěného dlouho jen z otevřeného ohniště s dýmníkem a málo diferencovanou dispozicí. Gotické domy zůstaly sídelním elementem vesnice až do konce 19.století. Urbanistická struktura venkova byla výrazně ovlivněna zavedením výkonnějšího hospodaření na vyměřených lánech, výnosnějšími technologiemi, pak vedlo ke zvětšení chlévů a počátku zřizování stodol. Výkonnější zemědělské hospodaření však sebou neslo i méně příznivé důsledky – nadměrným vymýcením lesů a vysoušením mokřadů se půdy stávaly výraznějším terčem větrů, obsahujících v této krajině málo vláhy (dešťový stín Krušných hor a Českého středohoří). Struktura sídel, ovlivněná na slunečních úpatích strání Českého středohoří zvlášť teplých a dlouhou vegetační dobovou tradicí vinohradů a ovocných sadů působila příznivě na obytnost celé krajiny a její přitažlivost pro osídlení. V průběhu 19. století se zejména po výstavbě železničních tratí soustředila výstavba závodů zemědělského zpracovatelského průmyslu do blízkosti železničních uzlů i do menších míst regionu na levém břehu Labe. Velký rozkvět zde znamenal před počátkem 20.století také průmysl cukrovarnický a průmysl zpracovávající cikorku. Mimořádná vitalita regionu a poloha u Brány Čech byla příčinou častého průchodu a pobytu domácích a cizích vojsk v krajině.Válkami region strádal více než okolní krajina již odedávna, nejen města, ale i venkov byl krutě mnohokrát postižen likvidací velké části struktury zastavění a utrpení obyvatelstva. Lovosice, tak například ztratily koncem 18. století téměř veškerý historický domovní fond. V polovině 19.století se význam vodní cesty labské pozvedává uplatněním svobodné paroplavby, region je opět spojen s Prahou a Drážďany. Ve druhé polovině 20.století je rozhodující rychlé zprůmyslnění Lovosic, kde více jak na 100 hektarech je budován chemický kombinát společně s dalšími závody u nádraží s bohatě rozvětveným systémem zavlečkování výhodných rovinných ploch. Zemědělství na venkově poznamenává sídla soustředěním výroby do větších závodů s menšími nároky na zaměstnanost, venkov se vylidňuje a obyvatelstvo se stěhuje do nových obytných Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 7

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. souborů budovaných výhradně ve městech. Urbanistická struktura je poznamenána totalitním preferováním továrně vyráběných bytových jednotek na úkor péče o sídla i region jako celek. V krátkém intervalu 30ti let zdvojnásobují Lovosice svoji velikost v počtu trvale bydlícího obyvatelstva. Labský koridor je na obou březích v prostoru při Porta bohemica naplněn železničními i silničními tahy, které procházejí oběma největšími městy litoměřického regionu (Litoměřice a Lovosice), jakož i přilehlými sídly, které vroubí celý pravý břeh a část levého břehu Labe téměř souvislým pásem obytného území s průmyslem, sklady, plochami pro zvláštní účely. V tomto prostoru je také zdroj pitné vody pro celou aglomeraci, rekreační jezero získané vytěžením štěrkopísků v meandru Labe u Velkých Žernosek, zbytky lužních lesíků, téměř všechny podstatné rekreační aktivity u vody a hlavně lidská sídla. Město Lovosice Město Lovosice je obcí s rozšířenou působností a do jejího správního území patří 32 obcí (tři mají statut města), včetně obcí Lukavec a Sulejovice. Rozloha správního obvodu obce s rozšířenou působností činí 262 km2, což představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje. Správní obvod Lovosice je obklopen správními obvody Ústí nad Labem, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Louny, Bílina a Teplice. Město Lovosice je již zmiňováno v roce 1143 a leží na 50o31´ severní šířky a 14o3´ východní délky při levém břehu řeky Labe, na vnější straně velkého oblouku mezi Žalhosticemi a Velkými Žernoseky, uvnitř něhož vzniklo těžbou štěrkopísku (ve 2. pol. 20. stol.) velké Žernosecké (Píšťanské) jezero. Nadmořská výška je 151 m.n.m. Do území města Lovosice částečně zasahuje CHKO České středohoří a zaujímá 18% plochy z celkového území města (v SZ části území města). Přímo nad městem Lovosice se vypíná čedičový kužel Lovoš, na jehož území byla vyhlášena národní přírodní rezervace, s přilehlým znělcovým vrchem Kybičkou. Mezi východním úpatím Českého středohoří a Labem leží ves Lhotka nad Labem, dnes stavebně srostlá s Lovosicemi, které se odtud táhnou k jihu a jihovýchodu ve směru úzkého nevysokého výběžku nad labskou nivou. Výběžek stojí v cestě potoku Modle, který přitéká od Sulejovic a jižně od Lovosic se přibližuje k Labi na vzdálenost 15 km, obtéká však Lovosice dlouhou úzkou smyčkou přes ves Lukavec v délce cca 6 km. Mimořádná příznivá poloha Lovosic se odrazila ve velmi staré sídelní tradici. Rozsáhlejší aglomerace zde existovala již v keltské době. Slovanské osídlení je archeologicky doloženo před 8.stoletím. V trojúhelném prostoru mezi Lovosicemi, Litoměřicemi (Mlékojedy) a Bohušovicemi nad Ohří, tedy v úrodné sníženině jižně od Labe a západně od Ohře, ostře vymezené na jihozápadní straně diagonálou strmého srázu mezi Lukavcem a Brozany od vyvýšené stepní oblasti v okolí Siřejovic, Vrbičan a Chotěšova, existovala již ve starohradištní době poměrně významná a relativně hustě osídlená aglomerace. Již v raném středověku byly Lovosice významnou křižovatkou několika cest (ze Saska přes Chlumec a Zim, z Prahy přes Slaný a Budyni nad Ohří, z Litoměřic, z Bíliny přes Třebenice) a těžily i ze své polohy na Labi, na němž existoval přístav. Lovosicko mělo úzké obchodní kontakty s německými oblastmi za Krušnými horami. Bohužel během válek se ukázala i odvrácená strana vynikající komunikační polohy Lovosic. Město bylo po celou dobu válek místem průtahů vojsk. Rozhodující obraz ve vývoji města přinesla až výstavba železnice z Prahy přes Roudnici, Lovosice, Ústí nad Labem a Podmokly do Drážďan, jejíž provoz byl v Lovosicích zahájen roku 1850 a postupně byly dobudovávány další železniční tratě v 80. a zejména na konci 90.let 19.století. Tím se staly Lovosice jedním z klíčových železničních uzlů severozápadních Čech. To bylo hlavním podnětem pro zakládání podniků potravinářského průmyslu – cukrovar, továrna na cikorku (později čokoládovna a výrobna trvanlivého pečiva), ale i jiných továren, a to na výrobu železného zboží, koželužny a chemické továrny na výrobu umělých hnojiv. Koncem Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 8

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 19.století byla založena velká vápenka a cementárna v Čížkovicích a začátkem 20.století se zde vytvořily nové továrny na syntetické pryskyřice, umělá hnojiva a umělé hedvábí, tvořící základ pozdějšího chemického kombinátu. Založením chemických továren východně za městem bylo prvním koncepčním urbanistickým počinem, který měl zamezit dalšímu zmenšování již tak omezené plochy pro novou výstavbu. Půdorys Lovosic byl již před polovinou 19.století velmi protáhlý a tvořila jej v podstatě jediná ulice. Nebýt bariéry železnice, jistě by se město rozvíjelo do šířky, k jihozápadu, to však nebylo možné. Stavělo se proto jen na ploše vymezené železnicí, a to jak směrem k jihovýchodu, tak zejména k severozápadu. V období 1.republiky se počet obyvatel města již příliš nezvyšoval, zintenzivnila se však nová výstavba, která ve 20. a v poněkud menší míře i ve 30.letech 20.století dosáhla mimořádného rozvoje. Dosavadní princip urbanistického rozvoje se nezměnil, zástavba se však rozšířila na celé území mezi chemičkami, železnicí a řekou a intravilán města se značně prodloužil. Dotvořena byla i čtvrť rodinných domků za rošířeným kolejištěm nádraží, omezená na úzký klín po ulici Svatopluka Čecha. Na ni na jihovýchodě navázala další výstavba západně od ulice S.K.Neumanna. Menší vilková nová čtvrť byla založena též východně od železnice a hřbitova, při jižní straně teplické silnice. Za 2.světové války byl dále posílen význam lovosického překladiště při jižním rameni řeky, kde bylo postaveno devítipatrové obilní silo. Po roce 1945 k němu přibyla nová, 55 m vysoká železobetonová sila. V padesátých letech, zvláště po spojení chemických závodů v roce 1957, byl východní průmyslový areál několikanásobně rozšířen i východně od litoměřické trati a v 70. a 80.letech se rozrostl natolik, že spolu s výstavbou překladiště uhlí způsobil úplný zánik vsi Prosmyků. Přestavěny a rozšířeny byly i další průmyslové podniky. V 50.letech 20.století začala rozsáhlá sídlištní výstavba, zprvu realizovaná ve formách oproštěného socialistického historismu. Stávající budova nádraží proti vyústění Husovy ulice byla zbořena a nová byla postavena východněji. Před ní vznikla až k terezínské silnici široká nezastavěná plocha, na které po obou jejích stranách vyrostlo velké sídliště. Jen do roku 1964 vzniklo v Lovosicích nově na dva tisíce bytů. V 60.-80.letech 20.století byla nákladní doprava přesunuta ze stávajícícho nádraží na nové nákladní nádraží východně odtud (jižně od chemičky). Také silniční doprava byla novým obchvatem kolem východní a jižní strany města (s mimoúrovňovým křížením železnice) odvedena z vlastního města, které však v téže době postihla naprostá urbanistická katastrofa. Téměř veškerá starší zástavba vyjma severní strany Kostelní ulice a radničního bloku třídy Osvoboditelů byla v celém rozsahu města až po Příční ulici na samém severu zbořena a nahrazena panelovou sídlištní výstavbou a horizontálními hmotami obchodní a společenské vybavenosti. Novou výstavbou bylo pouze zachováno směrové vedení většiny dosavadních ulic. Dovršením rozkladu města bylo zboření rozsáhlého lovosického dvora, čímž zaniklo vymezení severní strany centrální části lovosické hlavní ulice. Došlo i k přeložení toku Modly, dosud tekoucí podél paty města dále do středu labské nivy. Rodinná a zčásti i hromadnější výstavba se nadále rozvíjela jižně od nového nádraží a na západě, tedy mezi hřbitovem a novou třebenickou silnicí. Přeložka ústecké silnice umožnila zastavět i území mezi dvěma železnicemi mezi Lovosicemi a Lhotkou nad Labem. Změnila se i okolní krajina, neboť na ostrově mezi oběma říčními rameny vzniklo menší štěrkopískové jezero. V 90.letech 20.století nedošlo v Lovosicích v urbanistickém ohledu k příznivějším urbanistrickým změnám, otevření úseku dálnice z Doksan do Lovosic na podzim roku 1998 však přineslo další dopravní zklidnění města. V současnosti jsou Lovosice stále významným průmyslovým centrem, které se nachází na vyjímečném dopravním uzlu tří základních dopravních koridorů (vodní cesta, železnice, dálnice). Hlavní dominanty města leží na lovosické tepně – ulici Osvoboditelů. Jsou to budovy současné i bývalé secesní radnice, renesanční zámek z 2.poloviny 16.století a barokní kostel sv.Václava. Nyní se prostory zámku využívá střední odborné učiliště. Největším podnikem na území města je akciová společnost Lovochemie, která je hlavním výrobcem umělých hnojiv v ČR. Na území Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 9

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. podniku se nachází také soukromá společnost Glanzstoff-Bohemia, vyrábějící viskózu a kordové hedvábí. Oba tyto podniky vznikly z dřívějšího kolosu Severočeské chemické závody. Ve městě sídlí odštěpný závod Opavia-LU a.s. (dříve Deli), původně továrna na cikorku, v němž se vyrábí sušenky, oplatky a perníky pro celý svět. Dále je ve městě podnik Aniveg, který vyrábí oleje a tuky. V období roků 1980 – 2001 byl zaznamenáván stálý úbytek obyvatel v Lovosicích, v posledních letech se však obyvatelstvo z města zdaleka v takové míře nevystěhovává. Stávající počet bydlících obyvatel Lovosic (ze SLDB 2001) je 9 312 na současném území města. Územní plán města Lovosice předpokládá vývoj obyvatelstva města k horizontu roku 2010 v bilanční úrovni 10 000 obyvatel. Obec Lukavec Vesnička Lukavec se nachází necelé tři kilometry od města Lovosice. Od 1.7.1990 je samostatnou obcí, která byla dříve místní částí města Lovosice. První písemná zmínka o vsi je v darovací listině Spytihněva II. z roku 1057. Nadmořská výška obce je 147 m.n.m a rozloha katastru je okolo 335 ha. Stávající počet bydlících obyvatel (ze SLDB 2001) je 336 na území obce Lukavce. Obec patřila litoměřické kapitule, později různým majitelům, z nichž nejznámější byli Kunešové. Osud části vsi s tvrzí splývá s osudem Borče a posléze byl Lukavec i s Borčí připojen k Lovosicím. Jinou část vsi totiž držel Václav Chotek a tento majetek prodal r.1721 Litoměřicím. Tak byl Lukavec z titulu vlastnických práv rozdělen mezi Lovosice, Litoměřice a kapitulu. Ve druhé polovině 18.století byl v místě dávné tvrze postaven pozdně barokní venkovský zámek. Tato dominanta Lukavce je pohledná patrová budova s ozdobným vstupním portálem a dvěma křídly, s komplexem hospodářských budov. Více než sto let patřil k lovosickému schwarzenberskému panství. Ve 20.letech minulého století získala Lukavec cukrovarnická a.s., pozdější majitel nechal v letech 1926-27 provést stavební úpravy a modernizaci. Po r. 1945 byl tento majetek zkonfiskován a stal se součástí lovosického statku. Lukavec je samostatnou zemědělskou obcí. Daří se tu cukrovce, ovoci i vínu na svazích Kohoutova. Obcí protéká Modla, pramenící u Vlastislavi. Obec Sulejovice Mezi městem Lovosice a obcí Čížkovice leží obec Sulejovice s první písemnou zmínkou z roku 1251. Nadmořská výška obce je 160 m.n.m. a rozloha katastru je okolo 371 ha. Stávající počet bydlících obyvatel (ze SLDB 2001) je 670 na území obce Sulejovice. Obec, obklopená ze všech stran lány vysoce kvalitní zemědělské půdy, je s okolními sídly a jejich okolím spojená pouze procházejícími silnicemi a částečně tokem Modly (Čížkovice). Již roku 1855 byl v obci vystavěn cukrovar, v jehož prostorách se roku 1921 usídlila akciová společnost Fruta. První vlak obcí projel roku 1882 a v roce 1896 byla zde založena hasičská požární ochrana. Dvacáté století se vyznačuje rychlým růstem pokroku a techniky. To se odráží jak na hospodářském, tak na společenském životě v obci. Po rozpadu Habsburského domu a vzniku samostatné Československé republiky se ves rychle rozvíjela. V roce 1923 byla v obci slavnostně otevřena česká škola a následně i česká mateřská škola. Došlo k příchodu exulantů a vznikla celá nová ulice (Husova). V roce 1960 byl otevřen poštovní úřad, který dodnes ulehčuje život místním občanům. Rok nato byla provedena I. etapa plynofikace obce. V 70.letech byla z důvodu záplav a vylívání toku Modly z břehů provedena regulace toku a zrušen místní rybník. Dále byl v obci vybudován vodovod. Kanalizace byla provedena s vybudování čistírny odpadních vod až v devadesátých letech. Na katastru obce měl sídlo Státní Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 10

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. statek Lovosice, farma Sulejovice a Fruta. V současné době zde pracuje několik soukromých firem, jednou z nich je i zemědělská Terra Kaplíř. Do katastru zasahuje i Čížkovická cementárna. Dominantní byla vždy v tomto území zemědělská výroba – pěstování obilí, chmelu, chov dobytka. V obci byly 2 mlýny. Po II.světové válce je živočišná výroba v obci zaměřena převážně na chov prasat, což v podstatě trvá dodnes. Obec Sulejovice je návesním typem vesnice. Náves s kostelem vznikla v sousedství tvrze, také spolu se zástavbou v ulici Ke mlýnu a tvoří nejstarší částí obce. Další obytné plochy jsou v prostoru nad tratí ČD, podél Husovy ulice směrem na Siřejovice, a podél ulice Kuplířovy. Největší stavební rozmach obce byl v meziválečném odbobí. V roce 1910 měla obec 70 domů s 646 obyvateli, v roce 1930 už 183 domů s 1116 obyvateli a v roce 1950 214 domů s 866 obyvateli. Od té domy počet domů i obyvatel v podstatě stagnuje nebo mírně klesá. Dle sčítání v roce 1991 bylo v obci 231 domů a 741 bydlících osob. Převážnou část obytných ploch tvoří 1-2 podlažní objekty charakteru malých obytných stavení nebo zemědělských usedlostí, u kterých je obytná část obrácena k návsi nebo procházející komunikaci a jejich hospodářská část do dvora nebo do zahrady. Relativně nejlepší kvalitu, pomineme-li výstavbu posledních let, má výstavba z meziválečného období. Naopak ve špatném stavu jsou některé objekty původní zástavby. Ekonomický potenciál zájmového území:     

poloha zájmového území – dopravně komunikační vazba na dálnici D8 a na významné silniční trasy I/15, I/30 a I/8. významný primární sektor (zpracování surovin, zemědělství atp.) umožněný přírodními podmínkami, tzn. že zemědělství je významnou složkou ekonomického potenciálu. stávající základní fondy především ve výrobních areálech, reprezentované provozními budovami, jejichž další provoz je však podmíněn reinvestováním. infrastruktura – v zájmovém území je technická infrastruktura prakticky komplexní. v průmyslové výrobě dominuje odvětví potravinářského a chemického průmyslu, dále cementářské odvětví.

Občanská vybavenost Územní rozložení jednotlivých druhů občanské vybavenosti (OV) prostupuje strukturou celého sídelního útvaru, největší koncentrace je v centru města Lovosice. Tato koncentrace zvyšuje přitažlivost městského centra, zároveň však způsobuje narůstání problémů a konfliktů jednotlivých funkcí a jejich nároků prostorových i nároků na technickou infrastrukturu a dopravu. Z mimocentrálního vybavení největší plochy občanského vybavení představují sportovní areály a školská zařízení. Ve městě Lovosice je převážná část občanské vybavenosti soustřeďována do centra města, v rámci obytných zón je to především základní občanská vybavenost. Stávající školská a kulturní zařízení jsou stabilizována a kapacitně dostačující. Následující přehled ukazuje zastoupení jednotlivých druhů občanského zařízení v Lovosicích: - školská zařízení: 4 mateřské školy, 5 základních škol, centrální školní jídelna, základní umělecká škola, Dům dětí a mládeže ELKO, Junák, Gymnázium, Střední odborná škola technická a zahradnická.


Strana 11

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. -

kulturní zařízení: Kulturní středisko Lovoš, knihovna, Klub Beseda Lovosice maloobchodní síť: velkoprodejny potravin (LIDL, PENNY, PLUS) – smíšené zboží, specializované prodejny, prodejny průmyslového zboží, ostatní prodejny, tržnice, prodejny stavebnin, prodejny aut a autobazary. služby nevýrobní: bankovní ústavy, městský hřbitov, sběrna druhotných surovin a ostatní služby. služby výrobní a opravárenské správa a řízení: městský úřad, pošta, policie. církevní zařízení: kostel, farní charity a církevní zařízení.

V obci Lukavec se v současné době nachází obecní úřad, hasičská zbrojnice, veřejná knihovna, hostinec a obchod se smíšeným zbožím. V obci Sulejovice se nacházejí jen nejzákladnější zařízení - škola (ZŠ i MŠ), hospoda, obchod, fotbalové hřiště, které jsou v podstatě soustředěny na okraji centrální části. Na návsi je objekt Obecního úřadu s poštou a hasičská zbrojnice u kostela. Ze školských zařízení je zde mateřská škola a první stupeň školy základní. Pro pořádání kulturních i jiných akcí jsou k dispozici dva sály.

Zdravotnická zařízení v zájmovém území se nacházejí pouze: - Centrum sociálních pomoci Litoměřice – ul.Dlouhá 75, Lovosice - Poliklinika Lovosice – Školní 1 a 3, Lovosice - CSH zubní laboratoř, s.r.o. – Kostelní 8/13, Lovosice - Dům s pečovatelskou službou v Lovosicích – celkem 2 domy s 55 bytovými jednotkami Dále jsou ve měste Lovosice individuálně rozmístěny ordinace specializovaných a praktických doktorů. Do roku 2010 je počítáno s výstavbou obytného souboru v lokalitě Holoubkov ve městě Lovosice s celkovým počtem 150 bytových jednotek. Dále v obci Lukavec, co se týká výstavby bezbariérových a sociálních bytů, v současné době není znám žádný plán.

Sport a rekreace Centrální sportovní areál se nachází jihovýchodně od centra města Lovosice. Jeho součástí je krytý plavecký bazén, zimní stadion, tenisové kurty, házenkářská hala, fotbalový i atletický stadion a krytá sportovní hala včetně ubytovací kapacity. V létě je k dispozici koupaliště a blízkost píšťanského jezera umožňuje provozování vodních sportů. Na Labi mají svůj přístav lovosičtí jachtaři. Ke krátkodobé rekreaci pak slouží také rozsáhlé kolonie zahrádek, které jsou v návrhu ÚPN-SÚ s ohledem na krajinou ekologii plošně stabilizovány případně určeny k postupnému dožití. Další možnosti sportovně rekreačního vyžití obyvatel jsou směrovány do zájmového území sídelního útvaru (Lovoš, Boreč apod.), resp. na druhý břeh Labe. V obcích Lukavec a Sulejovice jsou pro sport vybudovány venkovní hřiště a tělocvičny. Pro možnost ubytování a stravování slouží ve městě Lovosice: Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 12

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. hotely, ubytovny, privátní penziony, restaurace a další zařízení občerstvení. Plochy pro výrobní aktivity V řešeném území se nachází celá řada průmyslových a výrobních subjektů se širokým spektrem výrobních činností. Dominantní postavení zde zaujímají následující podniky: - Lovochemie a.s. - Aniveg CZ s.r.o. - Aoyama Automotive Fasteners Czech s.r.o. - Glanzstoff-Bohemia s.r.o. - Tris Czech s.r.o. - TRCZ s.r.o. - Opavia-LU a.s. Významné průmyslové zóny zájmového území jsou situované pouze v k.ú. města Lovosice. Výrobní plochy jsou zde soustředěny na východním okraji města do monofunkčního útvaru ve vazbě na železniční stanici. Dále pak je v centrální zóně města umístěn výrobní areál společnosti Opavia-LU a.s. V Lovosicích působí také několik stavebních firem a řada menších živnostenských provozoven (autoservisy, opravny, montáže apod.), které jsou umístěny v současně zastavěném území města. V obci Sulejovice jsou výrobní plochy poměrně zřetelně odděleny od obytné zástavby, zastupují především dva funkční areály firmy Terra Kaplíř. Areál správy, mechanizace a skladů přímo navazuje na centrální část obce, areál živočišné výroby (m.j.šlechtitelský chov prasat) je na východním okraji obce. Další areály, bývalý závod Fruta (Labena) a Agroservis a.s., navazují na areál firmy Terra. Velký areál závodu Fruta (Labena) se nachází v severní části obce a je de facto prázdný, podnik je v likvidaci a areál chátrá. Momentálně jsou v některých jeho objektech menší firmy se zaměřením spíš na služby (HAZO – doprava, spedice). Montéza (montážní a opravárenská firma) je v samostatných objektech v těsném sousedství areálu Fruty. Další velký areál je bývalý státní statek, dnes a.s. Agroservis, v jehož majetku jsou pouze objekty, pozemky drží pozemkový fond. Malá část areálu byla vrácena v rámci restituce a nachází se zde truhlářství a pila. Akciová společnost pronajímá objekty malým výrobním firmám nebo firmám se zaměřením na služby, a to: -

GASSO (plastové výrobky) GEZPO (autodoprava) TOPTRANS (spedice) Terra Kaplíř (posklizňová linka, sila, sušárny) Fa.Vaněk (autodoprava, skladování, opravárenství) BOHEMIA SPEED (skladování)

Zcela izolována od obce je část areálu Lafarge, a.s. - Čížkovické cementárny a areál firmy AG servis (skladování a prodej hnojiv a jiných chemikálií), které leží na jižním okraji katastrálního území Sulejovic.

Zemědělství a lesní výroba


Strana 13

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Z hlediska zemědělské výroby lze území zařadit mezi nejintenzivnější a nejprodukčnější oblast v ČR. Výrobní zaměření je typicky řepařské, s vysokým podílem osevu a nejvyššími výnosy cukrovky. Z pícnin na orné půdě převládá pěstování vojtěšky. V zájmovém území hospodaří Státní statek Lovosice, který pronajímá své pozemky a areál zemědělské výroby v k.ú. Lukavec společnosti MERVO – zemědělská farma s.r.o., Lukavec. Na k.ú. Lukavec byly účelově vystavěny 4 zemědělské stavby (kravíny) pro 50 – 150 ks dobytka. V roce 2000 v nich bylo celkem ustájeno 300 ks dojnic, 50 ks jalovic a 50 ks telat. Ustájení je stlané, volné. Lesní porost se nachází na ostrově v k.ú. Lovosice, jako krajinářský prvek. Jedná se o hospodářský les (v pásmu ohrožení D) se smíšeným porostem (70% smíšeného porostu-jilm, 30% jasanu, javor, topol a jírovec) o výměře 5,90 ha. Průměrný věk porostu je 105 let. Školka okrasných lesních dřevin v Sulejovicích je v evidenci katastru nemovitostí vedena jako lesní půda. V roce 2000 byl pozemek využíván jako orná půda. Vlastníkem pozemků školky je Lesní akciová společnost. Zájmové území leží ve velmi teplé černozemní oblasti přírodního stanoviště ČM2, které je charakterizováno výraznou převahou černozemí a hnědozemí na spraších s hlinitými, hlubokými, bezštěrkovými půdami a tvoří jádro řepařské oblasti. Zemědělskou výrobu v obci Sulejovice provozuje firma Terra Kaplíř, která obhospodařuje nejen veškeré zemědělské pozemky na jejím katastrálním území, alei i pozemky mimo. Provozuje jak rostlinou, tak i živočišnou výrobu, ve které se specializuje především na šlechtitelský chov prasat. Součástí produkce rostlinné výroby je především obilí, cukrovka a krmné plodiny. Pro svou produkci firma využívá i areálu bývalého statku v severní části obce kde se dnes a.s. Agroservis, jedná se o posklizňovou linku, sila, sušárny obilí, atd. Kvalita zemědělské půdy na katastru Sulejovic je ohodnocena hlavní půdní jednotkou HPJ 01 a 06, které představují černozemě, HPJ 19 – rendziny hnědé a HPJ 61, což jsou lužní půdy. Všechny půdy mají dobré vláhové poměry, některé i se sklonem k zmokřování a nebo převlhčování. Třída ochrany zemědělského půdního fondu je v tomto území značně vysoká. Na katastru obce se nenacházejí žádné pozemky určené k plnění funkce lesa. Na zemědělských pozemcích nacházející se v zájmovém území hospodaří okolo následujících 30-ti společností a soukromých podnikatelů: - ZEPOS a.s. - Ing. Alexandr Novák - Miloš Malý - Heřmanovský Karel - Hedánková Marie - Mgr. Tomáš Hedánek - Komaspol s.r.o. - Ing. Václav Srba - Václav Ušák - Petr Kukla - Věra Reinhartová - Zeross s.r.o. - Josef Jelínek - Ing. Stanislava Malá - Vladimír Svojše Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 14


Hana Herodesová Edita Kuklová Valný Jindřich Ing. Zdeněk Vybíral Bc. Radek Veletoč MERVO – zemědělská farma spol. s r.o., Lukavec Josef Hlaváček, Lukavec Hlaváčková Hana, Lukavec Ing. Jaroslav Vaněk, Sulejovice Urel Jaroslav, Sulejovice Agroservis Sulejovice a.s., Sulejovice Šarhan Stanislav, Sulejovice Milan Svojše, Sulejovice Leona Dvořáková, Sulejovice Marta Stará, Sulejovice

Tabulka 1 Členění půdního fondu řešeného území Charakter území Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková rozloha území

Rozloha [ha]

Rozloha [%]

1223,2 17,0 70,8 99,9 485,0 1895,9

65 1 4 5 26 100

Zdroj: www.czso.cz (SLDB 2001)

Tabulka 2 Druh zemědělského půdního fondu v řešené oblasti Charakter území Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Sady Trvalé travní porosty Celková rozloha území

Rozloha [ha]

Rozloha [%]

939,4 27,3 17,4 132,2 38,3 68,5 1223,1

77 2 1 11 3 6 100


Tabulka 3 Výměra jednotlivých katastrálních území regionu Dílčí katastrální území

Výměra v ha

Lovosice

937,39

Lovosice-Prosmyky

251,88

Lukavec

335,33

Sulejovice

371,25


Strana 15

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Celková výměra v ha

1 895,85

Zdroj: www.czso.cz (SLDB 2001); www.isu.cz (Územně identifikační registr ČR)

Veřejnou zeleň ve městě Lovosice obhospodařuje Město prostřednictvím odboru regionálního rozvoje a správy města. Veřejna zeleň je reprezentována veřejnými parky, alejemi a skupinami stromů na menších plochách, solitérními dřevinami s pásy nízké, často neupravené zeleně podél místních komunikací. Silniční síť Řešeným územím procházejí tyto významné dopravní komunikace: D8 (E55) Praha – Lovosice – Ústí n.L. - Německo I/8 Praha - Lovosice – Bystřany - Teplice – Dubí – Cínovce – Německo I/15 Most – Skršín - Lovosice – Litoměřice – Zahrádky u Č.Lípy I/30 Lovosice – Ústí nad Labem – Chlumec II/247 Lukavec – Radovesice Komunikační systém města Lovosice doznal v průběhu posledních let výrazných změn. Byla to především postupná výstavba dálnice D8, u které byl zprovozněn úsek Doksany – křižovatka se silnicí I/15 a to vč. přeložky silnice II/247 východně od Lukavce až po její připojení na původní vedení silnice I/8 vstřícně do křižovatky se silnicí III/00815 na Mlékojedy. Do této dálniční křižovatky byla silnice II/247 připojena i od západu. Na přeložku silnice II/247 východně od Lukavce navazuje ve směru na Mlékojemy a Litoměřice další úsek s novým mostním objektem přes Labe, včetně přestavby současné křižovatky s původní trasou silnice I/8 na okružní křižovatku. Trasa silnice I/15 by pak následně byla vedena od Litoměřic peáží se silnicí II/608 až po okružní křižovatku a odtud po přeložce silnice II/247 do již realizované dálniční křižovatky. Bývalaá trasa silnice I/8 na ptůtahu městěm je v návrhu územního plánu města Lovosice uvažována jako doprovodná trasa, tedy silnice II/608. Na katastru obce Sulejovice je rozhodujícím dopravním prvkem, kromě již zprovozněné a stabilně fixované dálnice D8, silnice první třídy I/15, která je vedena po okraji zástavby Sulejovic a na dálnici se napojuje v mimoúrovnové křižovatce. Silniční síť lokálního charakteru je zastoupena pouze tahy třetí třídy, které jsou na nadřazený tah první třídy napojeny. Jejich dopravní vytížení není vysoké, ve skladbě intenzit převládá lokální složka dopravy. Silnice druhé třídy II/247 na Radovesice se území obce pouze dotýká v jeho severovýchodní části. Železniční síť Řešeným územím jsou vedeny následující železniční tratě: č. 090 Praha – Ústí nad Labem č. 087 Lovosice – Žalhostice č. 097 Lovosice – Úhořiny č. 113 Lovosice – Čížkovice č. 114 Lovosice – Louny Hlavní železniční trať č.090 je elektrifikována a byla postupně modernizována v rámci modernizace I.železničního koridoru Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav. Na ni se nepředpokládají žádné změny přesahující součsné drážní pozemky. U ostatních tratí nenapočítáno s elektrifikací a předpokládají se pouze běžné rekonstrukce a odstranění Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 16

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. jednotlivých závadových míst. Případné budování vysokorychlostní dráhy v úseku mezi Litoměřicemi – Lovosicemi s případným prodloužením až do obce Čížkovice, by trasa této tratě byla vedena mimo intravilán města Lovosice a nepředpokládá se u ní přímá vazba na toto území. Obec Lukavec má železniční zastávku na trati ČD č.090 Praha – Ústí nad Labem, kde zajišťuje pravidelné spojení osobní vlak Roudnice nad Labem – Děčín. Železniční síť je na území obce Sulejovice zastoupena jedinou tratí ČD č. 113 Obrnice – Lovosice (peáž s tratí č. 114 Lovosice – Louny). Trať patří do kategorie s regionálním charakterem. Na katastru obce je držena územní rezerva pro dvě varianty vedení vysokorychlostní tratě, vedené ve směru od Prahy na státní hranici s Německem. Vodní doprava Řešené území leží v povodí nejvýznamnější české řeky Labe, která je významnou dopravní tepnou a prakticky recipientem celých Čech. Vodohospodářsky významný tok Labe je ve správě Povodí Labe a.s. v Hradci Králové. Levostranný přítok Labe Milešovský potok je ve správě povodí Ohře a.s., část ve správě SMS Litoměřice a Lesy ČR s.o. Teplice. Vodní toky Modly, Vchynický potok a Jenčický potok jsou ve správě SMS Litoměřice. Prakticky všechny toky v řešeném území jsou upraveny. Labe má prvořadý význam a je splavněno. Na Labi je v řešeném území vybudován plavební stupeň v Lovosicích. V Prosmykách bylo vybudováno překladiště energetického uhlí z ČD na ČPLO. V Lovosicích je zřízen přívoz. Labe slouží jako významný zdroj průmyslové vody a na jeho březích jsou umístěny odběrné objekty a čerpací stanice.

1.1.2 Fyzicko-geografická charakteristika města Geomorfologicky je území součástí České tabule, podcelku Dolnoharské tabule, části Terezínská kotlina. Charakteristickým prvkem reliéfu jsou strukturně denudační plošiny, které jsou vázány na svrchnokřídové horniny a podmíněny horizontálním uložením jejich souvrství. Roviny akumulačního rázu jsou ve východní části tabule (Terezínská kotlina) a jsou budovány pleistocenními terasami labsko-vltavskými. Součástí rozsáhlé české křídové tabule, a to svrchního turonu. Tyto vrstvy jsou nejmladšími statigrafickými jednotkami svrchní křídy v Českém masívu. Pro horniny svrchního turonu – coniaku jsou charakteristické slínovce a vápnité jílovce, ojediněle s vložkami pískovců. Hospodářský význam mají jílovité vápence, které jsou využívány pro výrobu cementu v nedaleké Čížkovické cementárně. Jiná ložiska nerostných surovin zde nejsou. Průnik půdního radonu je ovlivněn geologickou stavbou území, horniny křídových sedimentů jsou částečně průlinčité, proto je zde předpokládaný druhý – střední únik půdního radonu. Lovosice leží va velmi teplé černozemní oblasti přírodního stanoviště ČM2, které je charakterizováno výraznou převahou černozemí a hnědozemí na spraších s hlinitými, hlubokými, bezštěrkovými půdami a tvoří jádro řepařské oblasti. Západní část řešeného území je součástí CHKO České středohoří (po silnici Lovosice – Třebenice prochází hranice CHKO), zde začíná NPR Lovoš, kde je chráněn zbytek stepního a lesostepního společenstva a zbytek šípákové doubravy. Řešeným územím prochází nadregionální biokoridor K10 Labe s osou vodní a nivní. Ostrov na Labi je součástí regionálního biocentra č.1277. Na lokální úrovni zasahuje do řešeného území Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 17

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. několik lokálních biokoridorů. Územím obce Sulejovice prochází regionální biokoridor RK 616, tvořený zčásti tokem potoka Modly a pokračující v ose Jenčiského potoka. Tento biokoridor je zčásti funkční. Řešené území leží v povodí nejvýznamnější české řeky Labe. Podél Labe jsou rozsáhlá inundační území. Kvalita vody se sleduje pouze v Labi (profil Štětí, Nučice). Labe má prvořadý význam a je splavněno. Toky na levém břehu často tvoří hlavní kostru melioračních úprav. Na Labi na jezu u Lovochemie je uvažováno dle územního plánu s realizací malé vodní elektrárny dle záměru na pravém břehu v k.ú.Píšťany. Většina okolí zájmového území je velmi intenzivně zemědělsky využívána, je zde proto citelný nedostatek krajinné zeleně. Pouze na 17 ha celého řešeného území se nachází lesní porosty v katastru města Lovosice, což je cca 1% z celkové rozlohy území. V obcích Lukavec a Sulejovice se nenacházejí žádné pozemky určené k plnění funkce lesa. Převážnou část zeleně města Lovosice tvoří zahrádky u rodinných domků a sídlištní zeleň. Veřejně přístupné plochy zeleně tvoří park na náměstí, bývalé Sady pionýrů, park za náměstím a parkově upravené části nábřeží Labe. V obcích Lukavec a Sulejovice se z veřejné zeleně pouze nachází drobná sadová úprava na návsích a podél vyhraněných ploch – školy, hřiště, potoku Modly apod. V řešeném území má nejvyšší podíl z hlediska průměrných ročních koncentrací sekundární prašnost vyvolaná automobilovou dopravou. Pro nejvyšší průměrné denní koncentrace pak převládá vliv velkých zdrojů emisí, tj. Lovochemie a.s. Velké zdroje emisí (především společnost Glanzstoff Bohemia s.r.o.) se významně podílejí na imisním zatížení a to pro maximální hodinové a průměrné denní koncentrace i jiných látek. Na silném znečištění životního prostředí v řešeném území se vedle místních zdrojů podílí značným objemem dálkové zdroje Severočeské pánve – Štětí, Pokáply, Neratovice a další. Znečištěné ovzduší je jednou z nejvíce narušovaných částí životního prostředí, která v místě i na velké vzdálenosti ovlivňuje i čistotu půdy a vody. Chemicky i mechanicky se čistí odpadní vody průmyslových podniků. Odpadní vody splaškové byly dříve vypouštěny přímo do Labe, v současnosti se již čerpají na ČOV Litoměřice. Komplexní řešení čistoty vody v Labi řeší mezinárodní program LABE. Ve správním území města Lovosice a obce Lukavec je zaznamenán výskyt archeologických nalezišť. Jejich ochrana spočívá v povinnosti nahlásit každou stavební a jinou činnost, při které dojde k zásahu do půdního zákrytu, státem pověřené organizaci a to již od stádia projektové dokumentace.

1.1.3 Klimatické podmínky města Zájmové území se nachází v klimatické oblasti T2, která je charakterizována jako teplá oblast: - dlouhé léto, teplé a suché, s velmi krátkým přechodným obdobím, - jaro a podzim jsou s teplé až mírně teplé, - zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá. Sněhová pokrývka má velmi krátké trvání. Od tohoto dlouhodobého průměru jsou samozřejmě odchylky.


Strana 18

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 4 Klimatická charakteristika oblasti charakteristika - oblasti počet letních dnů

T2 50 - 60

počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více

160 - 170

počet mrazových dnů

100 - 110

počet ledových dnů

30 - 40

průměrná teplota v lednu ( oC)

-2 - -3

průměrná teplota v červenci ( oC)

18 - 19

průměrná teplota v dubnu ( oC)

8- 9

průměrná teplota v říjnu ( oC)

7- 9

průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 - 100

Zdroj: Atlas ČSSR od Geodet.a kartograf.podniku Praha z r.1984.

Území podél potoka Modly je v inverzním pásmu, kde je častější výskyt mlh při déletrvajících inverzních situacích. Tato situace je znásobena vlivem Lovochemie Lovosice, kde dochází ke značnému úletu znečištěných látek do ovzduší a tím k častější tvorbě mlh. Průměrný roční úhrn srážek řešené oblasti se pohybuje mezi 450 – 500 mm a nadmořská výška dosahuje 100 - 200 m.n.m. Tabulka 5 Klimatická charakteristika oblasti - srážky charakteristika - oblasti

T2

srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)

350 - 400

srážkový úhrn v zimním období (mm)

200 - 300

počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných průměrné roční srážky (mm)

40 - 50 120 - 140 40 - 50 450 - 500

Zdroj: Atlas ČSSR od Geodet.a kartograf.podniku Praha z r.1984.


Strana 19

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 6 Průměrné teploty za r. 2001 – 2005 naměřené v Lovosicích Měsíce Rok

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

-0,7 0,7 -0,8 -2,8 2,0

1,1 4,8 -2,2 3,4 -1,3

4,0 5,6 5,5 4,8 3,4

8,0 9,3 9,3 10,8 10,9

15,5 16,7 16,1 13,0 14,4

14,9 18,7 20,7 17,0 17,5

15,2 20,0 19,7 19,0 19,7

6,6 20,9 21,8 20,1 17,9

10,1 14,5 15,3 14,9 14,7

12,6 8,7 10,5 9,9 11,0

3,8 5,3 5,5 5,2 3,5

-0,7 -1,2 0,6 1,0 0,9

Roční průměrná teplota 7,4 10,4 10,2 9,7 9,4

-0,3

1,2

4,7

9,7

15,1

17,8

18,7

17,5

13,9

10,5

4,7

0,1

9,4

Teplota

2001 ϑ [°C] 2002 ϑ [°C] 2003 ϑ [°C] 2004 ϑ [°C] 2005 ϑ [°C] Průměrná teplota

Zdroj: Zdravotní ústav Ústí nad Labem; TH města Lovosic s.r.o.

Pětiletá průměrná teplota ve městě Lovosice činí 9,4 oC.


Strana 20

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka č.7 Směry větrů v lokalitě Lovosice N

NE

1,7

5.82

3.97

celková růžice pro lokalitu LOVOSICE E SE S SW W 6.02 3.09 5.63 3.91 5.93

5,0

3.69

1.9

3.33

1.93

2.19

3.11

5.54

2.25

23.94

11,0

0.49

0.13

0.64

0.37

0.19

0.98

1.93

0.67

5.4

součet

10

6

9.99

5.39

8.01

8

13.4

6.01

m.s

-1

NW 3.09

CALM součet 33.2 70.66

33.2

100

Graf 1. Větrná růžice pro lokalitu Lovosice

N 18 16

14,15

14

NW

NE

12

10,16

10

10,15

8 6 4

W

2

14,14

0

E

17,55 9,54 12,15

SW

12,16

SE

S

Zastoupení jednotlivých směrů větrů je poměrně dosti rovnoměrné. Jak vyplývá z celkové větrné růžice pro lokalitu Lovosice, nejčastěji převládá vítr západní (13,4 %), severní (10 %) a východní (9,99 %). Na větry ze západního sektoru (W,NW,SW) připadá více než 27,41 %. Ostatní směry, na něž připadá celkem 39,39 % jsou zastoupeny od 6 do 10 % relativně rovnoměrně. Významný je podíl bezvětří, jde o 33,2 % dní v roce. Ve všech směrech převažuje proudění v intervalu od 0,9 do 2,5 m/s (střední rychlost 1,7 m/s ). Grafická reprezentace celkové větrné růžice v hlavních a vedlejších směrech proudění větru je odvozena z celkové růžice a zohledňuje i stav bezvětří. Hodnoty uvedené v grafu č.1 jsou ve srovnání s tabulkou korigovány o hodnotu náležející stavu bezvětří. Ve větrné růžici jsou rychlosti větru rozděleny do 3 intervalů: - nejčetnější (70,66 %) je interval 0,9 - 2,5 m/s (střední rychlost 1, 7 m/s), zahrnuje ovšem 33,2 % bezvětří. - silnější vítr je v lokalitě poměrně častý. Na interval 2,5 -7,5 m/s (střed 5 m/s ) připadá celkem 23,94 %. - na vítr o ještě vyšší rychlosti, pro který se uvažuje střední rychlost 11 m/s , zbývá 5,4 %. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 21

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.1.4 Členění zájmového území Pro řešení energetického dokumentu bylo území rozděleno na 18 oblastí, dle urbanistických obvodů – základních sídelních jednotek. Členění města na jednotlivé oblasti je znázorněno na mapě č. 1.


Strana 22

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o.


Strana 23

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.1.5 Demografická charakteristika města k roku 2002 Demografická charakteristika zájmového území je vytvořena na základě výsledků “Sčítání lidu, domů a bytů“ (SLDB) v roce 2001. Tabulka 8 Demografická charakteristika zájmového území, r.2001 [km2]

Rozloha katastru Hustota obyvatelstva

[obyvatel / km2]

18,96 545,15

Bydlící obyvatelstvo celkem

10 336

Trvale obydlené domy

1 101

Byty trvale obydlené v domovním fondu

4 136

z toho trvale obydlené v bytových domech

3 218

z toho trvale obydlené v rodinných domcích

878

Přírůstek trvale obydlených bytů 1991 – 2001

114

Počet trvale obydlených bytů, s počtem 3 obytných místností

1 332

Průměrný počet osob na byt

2,44

Průměrná obytná plocha jednoho bytu

[m2]

41,81


Údaje uvedené v tabulce č. 8 se vztahují k vymezenému zájmovému území města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice. Velikost území jednotlivých oblastí, počet domů a jednotlivých bytů je uveden v následující tabulce č. 9. Největší výstavba domů v řešeném území probíhala v letech 1946 – 1980, cca 40 % domů z celkové výstavby. V tomto období bylo rovněž postaveno nejvíce bytových domů, a to 244 (cca 76 % z celkové výstavby). Největší počet rodinných domů je z období 1920 – 1945. V těchto letech bylo postaveno celkem 257 domů, což je cca 35 % z celkového počtu RD. Při 300 posledním celorepublikovém statistickém průzkumu (SLDB 2001) bylo na území města Lovosic a obcí Lukavec a Sulejovice celkem neobydleno 91 domů, z toho 87 bylo rodinných domů (cca 11 % 250 z celkového počtu RD).

počet domů

200 rodinné domy

150

bytové domy

100 50

Graf 2. Vývoj výstavby domů od roku 1919 do 2001 0 do 1919 1920-1945 1946-1980 Územní energetická koncepce města Lovosice období

1981-1990

1991-2001

Strana 24



Tabulka 9 Trvale obydlené domy a bytů, rok 2001 dle základních sídelních jednotek Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty Číslo Jednotlivé oblasti území z toho: z toho: z toho: oblasti (ZSJ) celkem z toho: RD celkem BD RD BD 1 Lovosice-střed 95 22 63 818 28 778 2 Teplická 180 150 30 371 170 201 3 U zastávky 200 123 74 1 186 151 1 033 4 Stadion 5 1 1 28 1 24 5 Ostrov 0 0 0 0 0 0 6 U Labe 13 3 7 46 3 41 7 K Lukavci 0 0 0 0 0 0 8 Hlavní nádraží 1 0 0 5 0 0 9 Terezínská 172 31 133 1 104 39 1 058 10 Nový Klapý 107 105 1 131 123 8 11 Za tratí 12 7 1 19 11 5 12 Na médii 1 1 0 1 1 0 13 V cihelně 0 0 0 0 0 0 14 Pod Lovošem 1 1 0 2 2 0 15 Prosmyky 1 1 0 1 1 0 16 Lovošská 15 13 2 38 15 23 17 Lukavec 98 93 2 116 107 6 18 Sulejovice 200 188 9 270 226 41 Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 25

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty Číslo Jednotlivé oblasti území z toho: z toho: z toho: oblasti (ZSJ) celkem z toho: RD celkem BD RD BD 1 Lovosice-střed 95 22 63 818 28 778 Celkem 1 101 739 323 4 136 878 3 218 Zdroj: ÚPD-SÚ Lovosice, Lhotka n.L. a Lukavec; www.czso.cz (SLDB 2001)

Předpokládaný vývoj počtu obyvatelstva Podle Územního plánu města Lovosice a provedené demografické analýzy by měl počet obyvatel v řešeném území města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice do konce roku 2010 se zvýšit o min. 654 osob (vycházelo se ze SLDB r. 2001), takže by mělo být pro návrhové období územního plánu uvažován počet obyvatel: 10 990. Tabulka 10 Prognostický návrhový počet obyvatel v řešeném území Výchozí stav - počet Číslo Jednotlivé oblasti obyvatel oblasti území (ZSJ) (SLDB 2001) 1 Lovosice-střed 1 919 2 Teplická 976 3 U zastávky 3 004 4 Stadion 53 5 Ostrov 0 6 U Labe 138 7 K Lukavci 0 8 Hlavní nádraží 14 9 Terezínská 2 591 10 Nový Klapý 369 11 Za tratí 60 12 Na médii 4 13 V cihelně 0 14 Pod Lovošem 7 15 Prosmyky 2 16 Lovošská 175 17 Lukavec 308 18 Sulejovice 716 Celkem 10 336

Návrhový počet obyvatel celkem

z toho: RD

z toho: BD

2 100 1 375 2 920 33 0 110 5 12 2 530 330 50 4 0 204 2 325 240 750 10 990

55 500 345 4 0 3 5 12 75 280 7 4 0 200 2 325 185

2 045 875 2 575 29 0 107 0 0 2 455 50 43 0 0 4 0 0 55

2 002

8 238

Zdroj: ÚPD-SÚ Lovosice, Lhotka n.L. a Lukavec; www.czso.cz (SLDB 2001)

Návrhový počet obyvatel k horizontu 2010 vyjadřuje vývoj stabilizující reprodukce s nutným nárůstem migračním neboť vývoj přirozenou měnou k horizontu 2010 ze základu 1991 bude představovat s mnohem větší pravděpodobností pokles počtu obyvatel než růst počtu obyvatel. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 26

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Vývoj přirozenou měnou by k roku 2010 dosáhl přibližně 9300 obyvatel. Návrhový počet je počtem demografickou rezervou vývoje a je koncipován jako demograficky dosažitelná úroveň pro související strukturální projekce technických sítí a vybavenostní struktury města. Z hlediska struktury se očekácá snižování podílu obyvatel v předproduktivním věku postupně až do roku 2010 u mužské i u ženské části populace, stagnace či snížení v hodnotové úrovni k roku 2000 u skupiny produktivního věku s následujícím poklesem k roku 2010. Větší intenzitu bude mít snižování u ženské části populace. Dále se předpokládá stálý vzrůst podílu obyvatel v poproduktivním věku, s větší intenzitou u ženské části populace než u mužské. Vývoj počtu obyvatel Lovosic byl v posledních pěti desetiletích výrazně poznamenán politickými, ekonomickými i územními změnami, ke kterým v té době došlo. Současný stav v regionu lze charakterizovat následovně:      

klesá dynamika rozvoje regionu (v souvislosti s celoevropským trendem). prodlužuje se průměrná délka života obyvatel. věková struktura vykazuje negativní trend, tzn. že pokračuje nárůst skupiny poproduktivních obyvatel, budou menší nároky na zařízení předškolního věku. se stárnutím obyvatel bude klesat ekonomická aktivita obyvatel. nové pracovní příležitosti vznikají především v terciální sféře (obchodu a službách) a v průmyslu, v zemědělství klesají. přestože dynamika růstu počtu obyvatel klesá, přibývá počet domácností, jejichž velikost se zmenšuje.

Tabulka 11 Vývoj počtu obyvatel zájmového území (včetně základních sídelních jednotek) Jednotlivé části území (ZSJ) č.

název

1 Lovosice-střed 2 Teplická 3 U zastávky 4 Stadion 5 Ostrov 6 U Labe 7 K Lukavci 8 Hlavní nádraží 9 Terezínská 10 Nový Klapý 11 Za tratí 12 Na médii 13 V cihelně 14 Pod Lovošem 15 Prosmyky 16 Lovošská 17 Lukavec 18 Sulejovice Celkem

počet obyvatelstva s trvalým pobytem 1980

10 449

380 891 11 720

1991

2001

2 099 973 3 260 43 0 132 7 16 2 665 371 58 4 0 5 2 73 280 741 10 729

1 919 976 3 004 53 0 138 0 14 2 591 369 60 4 0 7 2 175 308 716 10 336

Zdroj: www.czso.cz

Tabulka 12 Dlouhodobý vývoj celkového počtu obyvatel v zájmovém území Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 27

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Jednotlivé obce č.

název

1 Lovosice

Počet obyvatelstva s trvalým pobytem 1869 1900 1930 1950 1961

1970

1980

1991

2001

3 739 5 166 6 572 5 708 8 160

9 735

10 449

9 708

9 312

2 Lukavec

472

629

693

456

521

461

380

280

309

3 Sulejovice

455

467

1 116

866

930

872

891

741

717

Celkem

4 666 6 262 8 381 7 030 9 611 11 068 11 720 10 729 10 338

Zdroj: www.czso.cz

Příčiny poklesu obyvatel v letech 1980-91 jsou v sociálně-ekonomické sféře, která se skládá z celého komplexu problémů, počínaje otázkami bydlení, příjmů atd. Ve městě Lovosice bylo k 31.12.2005 evidováno 9 461 obyvatel. V obci Lukavec 329 obyvatel a v obci Sulejovice 686 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v zájmovém území v období r. 2001 – 2005 je znázorněn v následujícím grafu. Trend ve vývoji počtu obyvatel je v Lovosicích od roku 2001 do 2004 prakticky stagnující s mírně klesající tendencí. Pouze rok 2005 se odchýlil od standartního trendu vývoje počtu obyvatel. V roce 2005 byl nárůst o 310 obyvatel oproti roku 2004, ale ze statistických předpokladů měl následující rok 2006 úbytek o 416 obyvatel. V přilehlých obcích Lukavec a Sulejovice byl prakticky ustálený vývoj počtu obyvatel v tomto období. Graf 3. Vývoj počtu obyvatel za období r.2001 - 2005 10 500 10 450 10 400 10 350 10 300

počet obyvatel k 31.12.

10 250 10 200 10 150 10 100 10 050 10 000 2001

2002

2003


2004

2005

Strana 28

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.1.6 Demografická charakteristika města k roku 2010 až 2020 Tabulka 13 Prognóza obyvatelstva města Lovosice do r. 2020 (bez migrace) rok počet obyvatel

2010

2020

10 990

11 151

Zdroj: ÚPD-SÚ Lovosice, Lhotka n.L. a Lukavec; SLDB 2001

Počet obyvatel v roce 2020 byl určen dle průměrné hustoty počtu obyvatel na b.j. ze SLDB 2001 a předpokládaného objemu plánované výstavby v období do r. 2020. Vzhledem k navrhovaným plochám pro průmyslovou výrobu se v územním plánu města také uvažuje i s územními nároky na plochy bydlení, které bude případný rozvoj výroby zcela jistě vyvolávat. Tabulka 14 Přehled lokalit pro rozvoj bydlení v řešeném území s výhledem do roku 2010 č.

Rozvojová lokalita na k.ú.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Sulejovice

Název lokality

Typ výstavby

ul. Osvoboditelů ul. Zámecká ul. Kostelní sídl.Holoubkov Pod Lovošem ul. Purkyňova Sulejovice

BD BD BD RD a BD RD RD RD

Počet domů nebo bytů 3 b.j. 42 b.j./2 BD 3 b.j. 9 RD a 151 b.j./9 BD 100 20 94

Tabulka 15 Přehled lokalit pro vzdálený rozvoj bydlení v řešeném území - do r.2020 č.

Rozvojová lokalita na k.ú.

1. 2.

Lovosice Lukavec

Název lokality

Typ výstavby

ul. Zámecká Lukavec

BD RD


Počet domů nebo bytů 56 b.j./4 BD 10

Strana 29

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 16 Demografický návrh vývoje bytového fondu v řešeném území do roku 2010 Jednotlivé Číslo Plocha oblasti území oblasti oblasti (ha) (ZSJ) 1 Lovosice-střed 2 Teplická 3 U zastávky 4 Stadion 5 Ostrov 6 U Labe 7 K Lukavci 8 Hlavní nádraží 9 Terezínská 10 Nový Klapý 11 Za tratí 12 Na médii 13 V cihelně 14 Pod Lovošem 15 Prosmyky 16 Lovošská 17 Lukavec 18 Sulejovice Celkem

27,68 27,32 40,96 29,93 38,33 94,92 108,47 26,19 30,27 16,38 71,52 262,42 48,38 75,74 252 38,33 335,33 371,25 1895,42

Výchozí stav (SLDB 2001) Odpad bytů - bytové jednotky z toho: z toho: z toho: z toho: celkem celkem RD BD RD BD 806 28 778 33 3 30 371 170 201 7 3 4 1 184 151 1 033 40 14 26 25 1 24 1 0 1 0 0 0 0 0 0 44 3 41 3 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 097 39 1 058 65 5 60 131 123 8 10 10 0 16 11 5 1 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 38 15 23 0 0 0 113 107 6 12 12 0 267 226 41 0 0 0 4 096 878 3 218 172 47 125

Zůst.kmen.bytů

Návrh.byt.do bydl.

z toho: z toho: z toho: z toho: celkem RD BD RD BD 773 25 748 1 0 1 364 167 197 9 0 9 1 144 137 1 007 0 0 0 24 1 23 6 0 6 0 0 0 0 0 0 41 3 38 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 032 34 998 1 0 1 121 113 8 0 0 0 15 11 4 20 20 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 100 100 0 1 1 0 0 0 0 38 15 23 0 0 0 101 95 6 0 0 0 267 226 41 94 94 0 3 924 831 3 093 231 214 17

celkem

Návrhový stav bytů - r.2010 z toho: z toho: RD BD 774 25 749 373 167 206 1 144 137 1 007 30 1 29 0 0 0 41 3 38 0 0 0 0 0 0 1 033 34 999 121 113 8 35 31 4 1 1 0 0 0 0 102 102 0 1 1 0 38 15 23 101 95 6 361 320 41 4 155 1 045 3 110

celkem

Zdroj: ÚPD-SÚ Lovosice, Lhotka n.L. a Lukavec; www.czso.cz (SLDB 2001)


Strana 30

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.2 Analýza spotřebitelských systémů sídelního útvaru 1.1.7 Bilance spotřeby energie – současný stav Bilance potřeb tepla je vypočtena pouze pro bytový fond. Potřeba tepla ostatních odběratelů je stanovena ze spotřeby poskytnuté dodavateli energie nebo přímo spotřebiteli. Potřebné teplo je vypočteno dle zásad a vztahů uvedených v odborné literatuře a dle metodiky pro zpracování energetických dokumentů vydané Českou energetickou agenturou. V následující tabulce jsou shrnuty jednotlivé použité hodnoty. Tabulka 17 Bilance potřeb tepla Druh zástavby

Potřebný příkon na ÚT na TUV celkem

Roční potřeba tepla na ÚT na TUV celkem

[kW]

[kW]

[kW]

[MWh]

[MWh]

[MWh]

5,50 15,70

1,50 1,00

7,00 16,70

8,00 14,00

3,10 3,00

11,10 17,00

byt v bytovém domě rodinný dům

Vypočtené hodnoty jsme porovnali se skutečnými spotřebami tepla v jednotlivých bytových domech zásobovaných teplem TH města Lovosic s.r.o. za poslední 2 roky. Vypočtené měrné spotřeby energie na 1 byt se velmi blíží spotřebám naměřeným za poslední 2 roky. Vzhledem k tomu, že se teoreticky vypočtené hodnoty nacházejí v pásmu skutečně naměřených spotřeb na b.j. byly použity pro výpočet celkové spotřeby tepla bytového fondu hodnoty výpočtové.

Souhrnná bilance potřeb tepla bytového fondu k roku 2002 Tabulka 18 Bilance potřeby tepla a výkonu v roce 2002 Číslo Jednotlivé oblasti oblasti území (ZSJ) 1 2 3 4 5 6 7

Lovosice-střed Teplická U zastávky Stadion Ostrov U Labe K Lukavci

Plocha oblasti (ha) 27,68 27,32 40,96 29,93 38,33 94,92 108,47

Výchozí stav (SLDB 2001) - bytové jednotky z toho: z toho: celkem RD BD 806 28 778 371 170 201 1 184 151 1 033 25 1 24 0 0 0 44 3 41 0 0 0


Potřebný příkon na vyt. na TUV (kW) (kW) 4 719 1 195 3 775 472 8 052 1 701 148 37 0 0 273 65 0 0

Roční potřeba tepla na vyt. (MWh) 6 616 3 988 10 378 206 0 370 0

na TUV (MWh) 2 496 1 133 3 655 77 0 136 0 Strana 31

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Výchozí stav (SLDB 2001) - bytové Plocha Číslo Jednotlivé oblasti jednotky oblasti oblasti území (ZSJ) (ha) z toho: z toho: celkem RD BD 1 Lovosice-střed 27,68 806 28 778 8 Hlavní nádraží 26,19 0 0 0 9 Terezínská 30,27 1 097 39 1 058 10 Nový Klapý 16,38 131 123 8 11 Za tratí 71,52 16 11 5 12 Na médii 262,42 1 1 0 13 V cihelně 48,38 0 0 0 14 Pod Lovošem 75,74 2 2 0 15 Prosmyky 252 1 1 0 16 Lovošská 38,33 38 15 23 17 Lukavec 335,33 113 107 6 18 Sulejovice 371,25 267 226 41 Celkem 1895,42 4 096 878 3 218

Roční potřeba tepla

Potřebný příkon na vyt. na TUV (kW) (kW) 4 719 1 195 0 0 6 431 1 626 1 975 135 200 19 16 1 0 0 31 2 16 1 362 50 1 713 116 3 774 288 31 484 5 705

na vyt. (MWh) 6 616 0 9 010 1 786 194 14 0 28 14 394 1 546 3 492 38 036

na TUV (MWh) 2 496 0 3 397 394 49 3 0 6 3 116 340 805 12 610

Občanská vybavenost V řešeném území se nachází celkový počet zařízení následujících jednotlivých druhů občanské vybavenosti: - školská zařízení.............................................. celkový počet:...............15 - zdravotnická zařízení a sociální péče.... ...............................................5 - kulturní zařízení..................................... ...............................................3 - tělovýchovná zařízení............................ ...............................................4 - ubytovací a stravovací zařízení.............................................................cca 15 - maloobchodní síť................................... ...............................................cca 68 - služby nevýrobní...................................................................................cca 32 - správa a řízení........................................ ...............................................cca 8 - církevní zařízení....................................................................................cca 5 Jejich celková spotřeba energií za jednotlivé druhy paliv jsou vyčíslena v následující tabulce a grafu.

Tabulka 19 Spotřeby energií v občanské vybavenosti za rok 2003, 2004 a 2005 Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 32

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Druh paliv

Spotřeby energií 2004 GJ MWh 0 0

2003

Tuhá paliva

GJ 0

MWh 0

Zemní plyn

8 731,84

2 425,51

8 246,69

Bioplyn Tepelné soustavy Elektrická energie

0

0

18 456,75

Celkem

2005 GJ 330,00

MWh 91,67

2 290,75

11 045,73

3 068,26

0

0

0

0

5 126,87

17 551,96

4 875,54

18 062,55

5 017,38

3 821,00

1 061,39

4 644,21

1 290,06

5 209,76

1 447,15

31 009,58

8 613,77

30 442,85

8 456,35

34 648,03

9 624,45

Graf 4. Spotřeby energií v občanské vybavenosti za jednotlivé roky 2003 až 2005

2005

ELEKTRICKÁ ENERGIE TEPELNÉ SOUSTAVY BIOPLYN

2004

ZEMNÍ PLYN TUHÁ PALIVA

2003

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

[MWh]

Podnikatelský sektor V řešeném území bylo identifikováno cca 17 výrobních organizací. Celkem 9 výrobních podniků předalo zpracovateli ÚEK dotazníky o spotřebách energií. Dotazníky byly zaměřeny na následující údaje:  současná spotřeba energie za rok 2003, 2004 a 2005 (CZT, elektřina, plyn, tuhá paliva, ostatní paliva)  předpokládaný vývoj spotřeby energie ve střednědobém časovém horizontu  využití odpadního tepla z výroby Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 33

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o.  

realizovaná a připravovaná opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie zpracování energetického auditu

Z vyhodnocení dotazníků vyplývá, že se v řešeném území nachází řada průmyslových a výrobních subjektů se širokým spektrem výrobních činností. Dominantní postavení zde zaujímá chemický, strojírenský (automobilové komponenty) a potravinářský průmysl. Potvrzují to výsledky z hodnocení údajů dotazníků, v nichž nejvýznamnějšími spotřebiteli energií jsou: 1.) Lovochemie, a.s. 2.) Aoyama Automotive Fasteners Czech,s.r.o. 3.) TRCZ s.r.o. 4.) Aniveg CZ s.r.o. 5.) TRIS Czech s.r.o. Dotazníky jsou uloženy u zpracovatele energetické koncepce. Energetická náročnost podnikatelského sektoru vyplývající z dotazníků je uvedena v následující tabulce. Při vzájemných přepočtech se pro grafické vyjádření uvažovaly následující výhřevnosti paliv: 3  zemní plyn - 34,05 MJ/m  tuhá paliva - průměrná hodnota dle příslušného druhu paliva

Tabulka 20 Spotřeby energií v podnikatelském sektoru za rok 2003, 2004 a 2005 Druh paliv

2003

Spotřeby energií 2004 GJ MWh

2005

GJ

MWh

GJ

MWh

Tuhá paliva

909 713,13

252 698,09

953 582,64

264 884,07 1 135 514,37 315 420,66

Zemní plyn

513 182,78

142 550,77

416 285,46

115 634,85

322 668,95

89 630,26

Bioplyn Tepelné soustavy Elektrická energie Celkem

0

0

0

0

0

0

1 189,00

330,28

1 466,00

407,22

1 486,00

412,78

371 273,67

103 131,58

389 685,57

108 245,99

441 598,48

122 666,24

1 795 358,58 498 710,72 1 761 019,67 489 172,13 1 901 267,80 528 129,94


Strana 34

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 5. Spotřeby energií v podnikatelském sektoru za jednotlivé roky 2003 až 2005

2005

ELEKTRICKÁ ENERGIE TEPELNÉ SOUSTAVY BIOPLYN

2004


2003

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

[MWh]

Zemědělství Zemědělství zastupují v řešeném území následující subjekty: TERRA Kaplíř s.r.o. Sulejovice, Agroservis Sulejovice a.s., MERVO – zemědělská farma s.r.o. Lukavec, Zeross s r.o. Lovosice a Komaspol s r.o. Lovosice a velká skupina samostatně hospodařících drobných zemědělců. Do bilance spotřeb energie byla zahrnuta pouze spotřeba výše vyjmenovaných významných zemědělských subjektů. Tabulka 21 Spotřeby energií v zemědělství za rok 2003, 2004 a 2005 Druh paliv

2003

Spotřeby energií 2004 GJ MWh 0 0

Tuhá paliva

GJ 0

MWh 0

Zemní plyn

9 436,06

2 621,13

9 627,77

0

0

0

Bioplyn Tepelné soustavy Elektrická energie Celkem

2005 GJ 0

MWh 0

2 674,38

9 610,27

2 669,52

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 908,39

807,89

2 854,02

792,78

2 771,53

769,87

12 344,44

3 429,01

12 481,79

3 467,16

12 381,80

3 439,39


Strana 35

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 6. Spotřeby energií v zemědělství za jednotlivé roky 2003 až 2005

2005 ELEKTRICKÁ ENERGIE TEPELNÉ SOUSTAVY BIOPLYN 2004


2003

0

1000

2000

3000

[MWh]

1.1.8 Bilance potřeb energie k roku 2010 Bytová sféra Souhrnná bilance potřeb tepla bytového fondu k roku 2010 vychází z dohodnutého reálného programu výstavby bytového fondu uvedeného v tab. č. 22. Potřeba energie pro výrobu tepla pro otop a TUV v bytovém fondu je uvedena v následující tabulce. Tabulka 22 Bilance potřeby tepla a výkonu v roce 2010 Návrhový stav bytů r.2010 Číslo Jednotlivé oblasti oblasti území (ZSJ) z toho: z toho: celkem RD BD 1 Lovosice-střed 774 25 749 2 Teplická 373 167 206 3 U zastávky 1 144 137 1 007 4 Stadion 30 1 29 5 Ostrov 0 0 0 6 U Labe 41 3 38 7 K Lukavci 0 0 0 8 Hlavní nádraží 0 0 0 9 Terezínská 1 033 34 999 10 Nový Klapý 121 113 8 11 Za tratí 35 31 4 12 Na médii 1 1 0 13 V cihelně 0 0 0


Potřebný příkon Roční potřeba tepla na vyt. na TUV na vyt. (kW) (kW) (MWh) 4 512 1 149 6 342 3 755 476 3 986 7 689 1 648 9 974 175 45 246 0 0 0 256 60 346 0 0 0 0 0 0 6 028 1 533 8 468 1 818 125 1 646 509 37 466 16 1 14 0 0 0

na TUV (MWh) 2 397 1 140 3 533 93 0 127 0 0 3 199 364 105 3 0

Strana 36

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Návrhový stav bytů r.2010 Číslo Jednotlivé oblasti oblasti území (ZSJ) z toho: z toho: celkem RD BD 1 Lovosice-střed 774 25 749 14 Pod Lovošem 102 102 0 15 Prosmyky 1 1 0 16 Lovošská 38 15 23 17 Lukavec 101 95 6 18 Sulejovice 361 320 41 Celkem 4 155 1 045 3 110

Potřebný příkon Roční potřeba tepla na vyt. na TUV na vyt. (kW) (kW) (MWh) 4 512 1 149 6 342 1 601 102 1 428 16 1 14 362 50 394 1 525 104 1 378 5 250 382 4 808 33 512 5 710 39 510

na TUV (MWh) 2 397 306 3 116 304 1 087 12 776

Celková potřeba energie na výrobu tepla pro bytový fond se zvýší o 1 640 MWh. Požadovaný tepelný výkon zdrojů bude zvýšen o 2 033 kW. Občanská vybavenost Dle aktuálního programu rozvoje města se v sektoru občanské vybavenosti předpokládá výstavba v konkrétních rozvojových lokalitách včetně jejich předpokládané spotřeby energií, které jsou uvedeny v následujících tabulkách: Tabulka 23 Přehled lokalit zařazených do aktuálního programu rozvoje občanské vybavenosti v Lovosicích s výhledem do roku 2010 Rozvojová Název lokality lokalita na k.ú. (ZSJ) 1 Lovosice Lovosice-střed 2 Lovosice Kostelní 3 Lovosice Za tratí Celkem Poř.č.

Typ výstavby Polyfunkční dům Polyfunkční dům Hasičská zbrojnice

Energetická náročnost [GJ/rok] 753,63 753,63 1 406,25 2 913,51

Tabulka 24 Přehled lokalit pro vzdálený rozvoj občanské vybavenosti v řešeném území Poř.č. 1 2

Rozvojová lokalita Název lokality (ZSJ) Typ výstavby na k.ú. Lovosice Lovosice-střed Muzeum Sulejovice Sulejovice Dům sociální péče – 15 obyv.

Rozvojovými lokalitami pro sport a rekreaci jsou na k.ú. (dle ÚPD): - Sulejovice........................................................venkovní voleyballové hřiště, areál výcviku koní Energetická náročnost objektů občanské vybavenosti byla vyčíslena pouze u aktuálních staveb odsouhlasených zadavatelem díla. Rozvojové lokality pro sport a rekreaci (dle ÚPD) nejsou do kalkulace nárůstu energie pro rok 2010 zahrnuty. Realizace uvedených záměrů (dle ÚPD) se zatím neuvažuje.


Strana 37

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 25 Předpokládané zvýšení energetické náročnosti sektoru obč. vybavenosti v roce 2010 Poř.č.

OV

Forma zvýšení

Základní škola Antonína jednorázově 1. Baráka (3.ZŠ), Sady pionýrů 10%/rok - elektr. 361/4, Lovosice Celkem

El.energie Zemní plyn Energie celkem [kWh] [m3] [MWh] [GJ] 4 055

0

4,06

14,60

4 055

0

4,06

14,60

Tabulka 26 Předpokládané snížení energetické náročnosti sektoru obč. vybavenosti v roce 2010 Poř.č.

OV

Forma zvýšení

Telefónica O2 Czech 1. Republic a.s.,Husova 616, Lovosice Celkem

jednorázově 30%/rok

El.energie Zemní plyn Energie celkem [kWh] [m3] [MWh] [GJ] 0

2 107

19,92

71,73

0

2 107

19,92

71,73

Potřeba energie stávajících subjektů sektoru občanské vybavenosti se sníží o 15,9 MWh tj. o 57,1 GJ. Celková potřeba energie pro sektor občanské vybavenosti se zvýší o 793,5 MWh tj. o 2 856,4 GJ. Podnikatelský sektor Dle aktuálního programu rozvoje města se u podnikatelského sektoru předpokládá realizace Průmyslového a logistického centra Lovosice (díle jen PLCL), příprava ploch pro rozšíření Dopravně zbožového centra Lovosice a rozšíření výroby ve stávajích areálech společností Lovochemie a.s., Aoyama Automotive Fasteners Czech, s.r.o. a TRCZ s.r.o. Konkrétní umístění rozvojových lokalit pro podnikatelský sektor je uvedeno v následující tabulce. S ohledem na nízký stupeň připravenosti dokumentace nebylo možné stanovit roční spotřebu energie pro jednotlivé rozvojové lokality. Pouze byl k dispozici, od Města Lovosice, celkový předpoklad odběrů technického maxima elektrické energie jednotlivých průmyslových zón do roku 2010. Tabulka 27 Přehled lokalit pro rozvoj podnikatelského sektoru v řešeném území s výhledem do roku 2010 Předpoklad navýšení Název Rozvojová lokalita na Rozloha technického Poř.č. společnosti nebo k.ú. [ha] maxima odběrů lokality el.energie [MW] 1. Lovosice PLCL 6,185 3,2 2. Prosmyky PLCL 1,95 4,0 3. Lovosice DZCL č. 3 9,25 0 4. Lovosice DZCL č. 2 11,05 5,2 * * do roku 2013 se předpokládá navýšení technické maxima el.energie o 5 MW navíc. V předložené Studii zásobování el. energií lokality Průmyslového a logistického centra Lovosice se předpokládá energetická bilance vybudování PLCL ve čtyřech etapách. V současné době na Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 38

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. rozvojové plochy pro Průmyslové a logistické centrum Lovosice není projektová připravenost a není znám žádný další potenciální investor. Energetická náročnost těchto průmyslových zón byla vyhodnocena na základě předpokládaných průměrných hodnot energetické náročnosti z obdobných průmyslových zón a stanovených ploch jednotlivých zón. Předpokládaná energetická náročnost všech ploch Průmyslového a logistického centra Lovosice, proto činí 28 435 MWh (102 366 GJ/rok). Tabulka 28 Předpokládaná energetická náročnost průmyslových zón ve městě Lovosice Průměrná energetická náročnost [GJ/m2, rok]

Průmyslová zóna

Celková energetická náročnost [GJ/ rok]

PLCL

22 266

PLCL

7 020 0,36

DZCL č. 3

33 300

DZCL č. 2

39 780

Celkem

0,36

102 366

Na základě poskytnutých údajů od jednotlivých výrobních společností byly vyhodnoceny jejich konkrétní předpoklady rozvoje spotřeb energií: Tabulka 29 Předpokládané zvýšení energetické náročnosti podnikatelského sektoru v roce 2010 Poř.č. 1.

2.

3.

OV Lovochemie, a.s.,Terezínská 57/863, Lovosice Aoyama Automotive Fasteners Czech,s.r.o., Průmyslová 1166, Lovosice TRCZ s.r.o., Průmyslová 1165, Lovosice

Forma zvýšení

El.energie Zemní plyn Energie celkem [kWh] [m3] [MWh] [GJ]

jednorázově 13 964 860 13%/rok - elektr.

0

13 965

50 273

jednorázově 60%/rok - ZP, 70%/rok - elektr.

7 000 000

300 000

9 838

35 415

jednorázově 30%/rok

1 967 268

104 335

2 954

10 635

22 932 128

404 335

26 756

96 323

Celkem

Tabulka 30 Předpokládané snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru v roce 2010 Poř.č.

OV

Forma zvýšení


El.energie Zemní plyn Energie celkem [kWh] [m3] [MWh] [GJ] Strana 39

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. TRIS Czech s.r.o.,Tovární jednorázově 1162, Lovosice 20%/rok - elektr.

1. Celkem

169 492

0

169,5

610,2

169 492

0

169,5

610,2

Potřeba energie pro podnikatelský sektor se dle údajů jednotlivých stávajících výrobních jednotek zvýší o 26 586,9 MWh tj. o 95 712,8 GJ. Celková potřeba energie pro podnikatelský sektor se zvýší o 55 021,9 MWh tj. o 198 078,8 GJ.

Zemědělství Zemědělské subjekty nepředpokládají nárůst spotřeby energie.

Rekapitulace nárůstu potřeb energie k roku 2010 Tabulka 31 Předpokládaný nárůst celkové energetické náročnosti v roce 2010 Bytová sféra

Občanská vybavenost

Podnikatelský sektor

Zemědělství

Celkem [GJ/rok]

5 904,0

2 856,4

198 078,8

0

206 839,2


Strana 40

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.1.9 Přehled spotřeby energie Tabulka 32 Přehled spotřeby energie za rok 2005 BILANCE JE ZPRACOVÁNA PRO

TYP SPOTŘEBY

ÚZEMÍ

REZZO

nezařazené nad 5MW od 2,2 do 5 MW do 0,2 MW

Bydlení Průmysl Terciální sféra Zemědělství Doprava Zdroje elektřiny a tepla ČERNÉ UHLÍ GJp/rok

MW

HNĚDÉ UHLÍ GJ/rok

GJp/rok

KOKS

MW

GJ/rok

do 0,2 MW ENERGETICKÉ 0,2 - 3 MW ZDROJE 3,1 - 5 MW nad 5 MW individuální vytápění individuální příprava TUV 928,70

technologie

2 380,00

0,29

1 761,20

1 534 560,00

82,80

951 780,00

DŘEVO

GJp/rok

MW

GJ/rok

412,50

0,112

330,00

GJp/rok

MW

LEHKÉ TOPNÉ OLEJE GJ/rok

GJp/rok

MW

GJ/rok

ZEMNÍ PLYN GJp/rok

MW

GJ/rok

9 290,43

1,69

8 324,85

40 895,11

8,50

36 805,59

143 223,04

47,90

129 722,20

11 309,43

8 368,98

948,75

702,08

472,33

349,52

84 848,19

72 120,96

3 769,81

2 789,66

316,25

234,03

157,44

116,51

28 282,73

24 040,32

84 000,71

67 200,57

687,24

osvětlení (veřejné+domovní) 219 960,00

zdroje elektřiny a CZT

162 770,40

155 564,24

20,41

142 886,54

17 893,55

ZTRÁTY SYSTÉMU celkem přímá spotřeba:

928,70

0,00

687,24

1 771 979,24

83,09

1 127 470,24

1 677,50

0,11

1 266,10

629,77

0,00

466,03

0,00

0,00

0,00

596 451,60

78,50

481 101,05

celkem:

928,70

0,00

687,24

1 771 979,24

83,09

1 127 470,24

1 677,50

0,11

1 266,10

629,77

0,00

466,03

0,00

0,00

0,00

614 345,15

78,50

481 101,05

OBNOVITELNÉ ZDROJE GJp/rok

MW

GJ/rok

do 0,2 MW

KAPALNÝ PLYN

ENERGET. ZDROJE CELKEM

GJp/rok

MW

GJ/rok

GJp/rok

MW

304,01

0,07

258,41

10 006,94

1,88

8 913,26

43 275,11

8,79

38 566,79

114 901,73

12,99

105 709,59

1 677 783,04

130,70

1 081 502,20

ENERGETICKÉ 0,2 - 3 MW ZDROJE 3,1 - 5 MW nad 5 MW

GJ/rok

CZT GJp/rok

MW

ELEKTŘINA GJ/rok

individuální vytápění individuální příprava TUV

10 207,98 31,10

0,02

22,64 691,50

technologie

587,78

osvětlení (veřejné+domovní) zdroje elektřiny a CZT celkem přímá spotřeba:

31,10

0,02

22,64

995,51

0,07

846,19

1 845 966,82

celkem:

31,10

0,02

22,64

995,51

0,07

846,19

1 845 966,82

35 196,64

29 917,14

35 196,64

29 917,14

1 234 691,85 154,36

1 234 691,85

MW

GJ/rok

GJp/rok

3 062,39

107 786,68

MW

GJ/rok

84 603,93

3 402,66

1 020,80

35 960,00

28 223,96

1 838 912,82

551 673,84

1 924 533,73

620 149,43

75 851,40

22 755,42

75 851,40

5 791,86

ZTRÁTY SYSTÉMU

GJp GJm Gjel GJv

GJp/rok

CELKOVÁ STRUKTURA SPOTŘEBY

1 737,56

145 062,50

381 316,10 198 152,69

1 934 166,72

580 250,02

4 306 860,15

2 079 229,22

580 250,02

4 505 012,84

22 755,42

Celková roční potřeba (GJ)

4 505 012,84

GJ v palivu GJ v médiu GJ v elektřině GJ výsledná spotřeba


Strana 41

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 7. Celková struktura spotřeby energie

4%

5% 2%

individuální vytápění individuální příprava TUV technologie osvětlení (veřejné+domovní)

89% Graf 8. Struktura spotřeby paliv na technologii

ČERNÉ UHLÍ 0,05%

ZEMNÍ PLYN 4,36%

KAPALNÝ PLYN 0,04%

ČERNÉ UHLÍ ZEMNÍ PLYN KAPALNÝ PLYN ELEKTŘINA ELEKTŘINA 95,55%


Strana 42

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 9. Struktura spotřeby paliv na TUV

HNĚDÉ UHLÍ 10,48%

ELEKTŘINA 9,46% OBNOVITELNÉ ZDROJE 0,09%

KOKS 0,88% DŘEVO 0,44%

HNĚDÉ UHLÍ KOKS DŘEVO ZEMNÍ PLYN OBNOVITELNÉ ZDROJE ELEKTŘINA

ZEMNÍ PLYN 78,65%

Graf 10. Struktura spotřeby paliv na vytápění

ELEKTŘINA 9,5%

HNĚDÉ UHLÍ 10,5%

KOKS 0,9%

DŘEVO 0,4% HNĚDÉ UHLÍ KOKS DŘEVO ZEMNÍ PLYN ELEKTŘINA

ZEMNÍ PLYN 78,7%


Strana 43

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 33 Struktura spotřeby primárních paliv podle účelu spotřeby (GJ) Typ

černé uhlí

Elektrárny Ostatní zdroje tepla a el. Bydlení Průmysl Terciální sféra Doprava Zemědělství

hnědé uhlí

koks

1 536 940,00 13 959,24

412,50 852,50

1 120,00

412,50

dřevo

topné oleje

zemní plyn

kapalný plyn

348 972,81 102 085,20 473 710,40 11 045,73

629,77

928,70

ostatní

celkem 1 886 325,31 118 218,21 474 639,10 12 882,24

691,50 304,01

9 610,27

9 610,27 2 501 675,14

Tabulka 34 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ) Typ

černé uhlí Bydlení Průmysl

hnědé uhlí 13 959,24

928,70

Terciální sféra

koks 852,50

1 536 702,00 1 120,00

412,50

Doprava Zemědělství

topné oleje

zemní plyn

kapalný plyn

ostatní

102Os085,20 691,50 tatní zdroje tepla a el. 473 710,40 Bydlení 11 045,73 304,01 Prům ys l 9Terciální 610,27 s féra

Celkem

19,0%

0,5%

el.energie

celkem

%

52 802,64

326 585,08

11,31

519 466,10

2 530 807,21

87,64

5 209,74

18 091,98 0,00 12 381,80

0,63 0,00 0,43

2 887 866,07

100,00

2 771,53

Zem ěděls tví

Graf 11. Srovnání celkových spotřeb primárních paliv

dodávkové teplo 155 564,24

0,4%

4,7%


75,4%

Strana 44


Graf 12. Srovnání celkových potřeb energie Bydlení Prům ys l Terciální s féra Zem ěděls tví

0,6%


87,6%

0,4%

11,3%

Strana 45



Strana 46

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 2 Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií 1.1

Stávající zásobování sídelního útvaru teplem

Zájmové území je tvořeno správním územím města Lovosice a dvou přilehlých obcí Lukavec a Sulejovice. Toto území se nachází ve východní části Ústeckého kraje v bývalém okrese Litoměřice. Řešené území leží na samém úpatí Českého středohoří, v malebné labské rovině na levém břehu Labe. Význam území je především dán geograficky jedinečnou polohou na Labi mezi dvojicí velkoměst Prahou a Drážďany, uprostřed evropské ekumény – nejvíce zalidněného pruhu osídlení mezi Erfurtem a Krakovem, v poloze evropského dopravního koridoru Labského, v mimořádně úrodné a krásné krajině na styku dolního Poohří a Polabí s dramatickou a velkolepou krajinou Českého středohoří, v lokalitě u Brány Čech (Porta bohemica). Město Lovosice leží na 50o31´ severní šířky a 14o3´ východní délky při levém břehu řeky Labe, na vnější straně velkého oblouku mezi Žalhosticemi a Velkými Žernoseky, uvnitř něhož vzniklo těžbou štěrkopísku velké Žernosecké (Píšťanské) jezero. Do území města Lovosice částečně zasahuje CHKO České středohoří a zaujímá 18% plochy z celkového území města (v SZ části území města). Vesnička Lukavec se nachází necelé tři kilometry od města Lovosice. Lukavec je samostatnou zemědělskou obcí. Mezi městem Lovosice a obcí Čížkovice leží obec Sulejovic, která je obklopená ze všech stran lány vysoce kvalitní zemědělské půdy, je s okolními sídly a jejich okolím spojená pouze procházejícími silnicemi a částečně tokem Modly (Čížkovice). Do katastru zasahuje i Čížkovická cementárna, která má sídlo a významnou část areálu v sousední obci Čížkovice. Z tohoto důvodu nebyla zahrnuta do řešené ÚEK. Dominantní byla vždy v tomto území zemědělská výroba – pěstování obilí, chmelu, chov dobytka. Nadmořská výška řešeného území se pohybuje od 147 m.n.m. do 160 m.n.m. Klimaticky se řadí řešené území (dle ČSN 06 02 10) do oblasti s venkovní výpočtovou teplotou – 12°C. Počet dnů s průměrnou denní teplotou nižší než 13°C (dle ČSN 38 33 50) je 232. Střední teplota venkovního vzduchu v topném období je 4,1°C. Průměrná denní teplota v nejchladnějším měsíci (prosinec v posledních pěti sezónách) činí 0,1oC.

2.1.1 Úvod V městě Lovosice je dodávka tepelné energie zajišťována z blokových kotelen, kotelen s charakterem individuálního zdroje, z lokálních zdrojů a průmyslových zdrojů. V obcích Lukavec a Sulejovice se nachází vždy po jednom zdroji tepla o výkonu do 200 kW. Převažujícím palivem je zemní plyn, následují tuhá paliva s převahou hnědého uhlí. Zdroje jsou z pohledu registrů zdrojů “znečištění ovzduší” členěny dle celkového tepelného instalovaného výkonu na zdroje : REZZO I velké více než 5 MW


Strana 47

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. REZZO II

střední

0,2 - 5

MW ( kategorie 200-3 000

malé

3 100 kW – 5 000 kW ) do 0,2 MW ( kategorie 50-200kW)

kW, REZZO III

Zdroje do 50 kW jsou obvykle zdroje tepla rodinných domků, malých firem a nejsou zde zahrnuty. Do kategorie velkých zdrojů patří kotelny společností: - Aniveg CZ, s.r.o. - Lovochemie, a.s. V kotelnách uvedených společností se teplo vyrábí ze zemního plynu a hnědého uhlí. Mezi střední zdroje patří mimo menších průmyslových provozů a zdrojů pro odběratele v terciální sféře též zdroje pro bytovou sféru provozované firmou Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. se sídlem v Lovosicích. Malé zdroje zajišťují dodávku tepla lokálně do objektů terciální a bytové sféry. Vzhledem k plošné plynofikaci řešeného území je většina tepelných zdrojů plynofikována.

2.1.2 Výroba tepelné energie Podle způsobu vytápění lze město Lovosice rozdělit na oblasti s centralizovaným zásobováním teplem (CZT) a na oblasti s decentralizovaným zásobováním. Obce Lukavec a Sulejovice mají pouze decentralizované zásobování teplem. Blokové kotelny lze označit za součást CZT ve smyslu ČSN 38 3350 tj. pokud zásobují teplem venkovními rozvody alespoň dva objekty. Ve městě se nachází několik systémů s blokovou kotelnou a větší počet domovních kotelen. Systémy CZT jsou teplovodní. Jednotlivé systémy CZT jsou vzájemně zcela nezávislé. Ve městě není provozován žádný větší centrální zdroj tepla s vybudovanou rozlehlejší soustavou CZT. Soustavy kotelen, které zajišťují dodávky tepla pro bytové domy (v majetku města, Sdružení vlastníků domu, SBD Litoměřice), částečně pro občanskou vybavenost a některé soukromé subjekty je možno v současné době rozdělit podle jednotlivých provozovatelů následovně: •

kotelny obhospodařované firmou Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. se sídlem v Lovosicích

•

ostatní kotelny provozované jednotlivými vlastníky a uživateli

Poznámka: Tyto kotelny jsou charakterizované zjednodušeným popisem v tabulkové části „Přehled tepelných zdrojů“. Společnost Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o., provozuje celkem 25 zdrojů tepla. Řešené soustavy CZT v Lovosicích jsou zásobovány ze 7 blokových kotelen. Zbývajících 18 tepelných zdrojů jsou objektové kotelny, které zásobují 8 BD a následující OV (Odbor dopravy MěÚ, Školní jídelnu, Kulturní středisko Lovoš, Školní družinu, Internát SPŠCH, Sportovní halu, Bazén, Středisko údržby a 4. ZŠ).


Strana 48

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Dispečerské pracoviště tepelného hospodářství je soustředěno v kotelně K-16A. Obsluha je jednočlenná a pracuje ve dvou směnách. Obsluha provádí pochůzkovou činnost, tak že 1x denně navštíví všechny tepelné zdroje. Pracovník provádí kontrolu chodu zařízení jednotlivých tepelných zdrojů a provádí záznam provozních a stavových veličin. Všechny kotelny, mimo kotelny Terezínská 135, Husova, Máchova, U nadjezdu 873, U nadjezdu 874, Teplická, Školní družina, K-4 Hasiči, Nádražní a Lovoš byty, jsou řízeny dispečinkem, který je vybaven řídící technikou, která umožňuje na jednotlivých tepelných zdrojích odečet poruchových stavů a nastavení provozních parametrů. Kotelny jsou s celoročním provozem, vyjma následujících kotelen společnosti TH města Lovosic s.r.o., které slouží pouze pro dodávku ÚT: - domovní kotelna Lovoš KS, 8.května 13 - domovní kotelna Školní družina, Školní 1 - domovní kotelna 4.ZŠ, Všehrdova 1

2.1.3 Soustava kotelen CZT Provozované soustavy CZT včetně tepelných zdrojů jsou ve vlastnictví města Lovosice. Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o., je provozovatelem výše zmíněného zařízení a je zároveň 100 % vlastněn městem Lovosice. Blokové a domovní kotelny zásobují teplem městské byty, družstevní byty, byty sdružení vlastníků a zařízení občanské vybavenosti. Tepelné hospodářství města Lovosic provozuje 25 tepelných zdrojů a 2 ohříváky TV. Veškeré tepelné zdroje jsou na zemní plyn a byly vybudovány v letech 1993 až 1996 při plošné plynofikaci města. Tepelné zdroje lze rozdělit dle ČSN 38 3350 na blokové (7 kotelen) a na domovní (18 kotelen). Všechny blokové kotelny jsou současně licencované. Zbývající domovní kotelny jsou koncesované.

  

Z pohledu ČSN 07 0703 lze zdroje tepla rozčlenit následovně: 2 kotelny lze zařadit do kategorie středních zdrojů s výkonem nad 3,5 MW 6 kotelen lze zařadit do kategorie středních zdrojů s výkonem od 0,5 do 3,5 MW 12 kotelen do kategorie malých zdrojů s výkonem od 0,05 do 0,5 MW  zbývající tepelné zdroje (5 kotelen) s výkon menší než 50 kW Z pohledu registru „znečištění ovzduší“ jsou zdroje členěny následovně:  2 kotelny lze zařadit do kategorie středních zdrojů znečištění s výkonem nad 3,5 MW  13 kotelen do kategorie středních zdrojů znečištění s výkonem od 0,2 do 3,5 MW  5 kotelen do kategorie malých zdrojů znečištění s výkonem od 50 do 0,2 MW  zbývající tepelné zdroje (5 kotelen) s výkon menší než 50 kW


Strana 49

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Blokové kotelny jsou vybudovány v samostatných stavebních objektech. Výjimku tvoří kotelny Terezínská 135 a K16 B – Poliklinika, které jsou vybudovány v suterénech objektů. Budovy kotelen jsou zpravidla ze železobetonového skeletu s výplní cihelného zdiva nebo z blokových panelů. Budovy jsou zakryty plochou střechou. Stav stavebních částí konstrukcí je vyhovující. Převážná část stavebních konstrukcí kotelen je ze sedmdesátých nebo osmdesátých let. Spalinovody blokových kotelen jsou vedeny buď po fasádě nebo podél obvodových zdí na vlastní podpěrné konstrukci. Spalinovody jsou třívrstvé konstrukce z nerezovým leštěným pláštěm. Rozvody CZT jsou vedeny ze 7 řešených tepelných zdrojů. Celý systém CZT je tvořen čtyřtrubkovou nebo dvoutrubkovou teplovodní soustavou. Část soustavy je uložena v neprůlezných podzemních železobetonových monolitických kanálech a dvoutrubková soustava budovaná po roku 1995 je provedena z předizolovaného potrubí uloženého v zemině. U většiny kotelen byla původní technologie nahrazena novou. Konkrétní popis technologické části kotelen je uveden v následujícím textu a v „Přehledu tepelných zdrojů“. Doplňovaná voda do systému se upravuje pomocí katexových iontoměničů a chemikálií Hydro-X. V kotelnách, kde je nutné zabezpečit doplňování systému vytápění jsou automatické dávkovače na sůl a chemikálie. Objektové předávací stanice (předávací místa) ÚT a TV jsou umístěny v samostatně uzavíratelných místnostech suterénů napojených objektů. Měření tepla probíhá na vstupu ÚT do objektu. Všechny kotelny mají pouze občasnou pochůzkovou kontrolu prováděnou 1x denně. Kotle Všechny kotelny jsou teplovodní, nízkotlaké. Stáří jednotlivých kotlů je individuální. Kotle jsou postupně nahrazovány novými dle technického stavu a finančních možností provozovatele. Nejstarší kotle jsou z roku 1992 a 1993, a to typ Junkers. V dalších letech (1994 – 1997) byly instalovány kotle různých typů a výrobců: Viesmann, Wolf, Viadrus a Buderus. Nově nasazované kotle jsou zpravidla typu Buderus. Přehled typů kotlů je uveden v samostatné příloze „Přehled tepelných zdrojů“. Vnější rozvody Rozvody CZT jsou vedeny ze 7 řešených tepelných zdrojů: K-16A Osvoboditelů, K-20 Resslova, K-21 Holoubkov, K-6, K-7 Kostelní, Terezínská 135 a K-16B. Celý systém CZT je tvořen čtyřtrubkovou nebo dvoutrubkovou teplovodní soustavou. Čtyřtrubková soustava a část dvoutrubkové (do roku 1995) je uložena v neprůlezných podzemních železobetonových monolitických kanálech. Dvoutrubková soustava budovaná po roku 1995 je provedena z předizolovaného potrubí uloženého v zemině. Čtyřtrubkové rozvody jsou provedeny z hladkých ocelových černých trubek izolovaných skleněnou tkaninou a byly budované v letech 1960 až 1982. Od roku 1995 je prováděna postupná obnova vnějších rozvodů, které jsou realizovány z různých systémů předizolovaného potrubí (ABB, ISO plus, Ekoflex, Fintherm). Rozvody předizolovaného potrubí jsou provedeny z trubek hladkých ocelových nebo plastových a jsou převážně uloženy v zemině.


Strana 50

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. V zásobovaných objektech je rozvod veden pod stropem suterénů a v technických prostorách bytových domů. Starší rozvody z ocelových trub s izolací ze skleněné tkaniny nevyhovují stávající právní úpravě ohledně hodnoty λ a tloušťky izolace. Stávající hodnota tepelné vodivosti λ je 0,5 W/mK, dle právní normy § 6 odst. 8 by musela být nejméně 0,045 W/mK. Tloušťka izolace by měla odpovídat dle § 6 odst. 9 alespoň hodnotě DN potrubí. U stávajících rozvodů vedených v neprůlezných kanálech je však tloušťka izolace menší než je DN potrubí. Nové rozvody z předizolovaného potrubí odpovídají z hlediska tepelné vodivosti stávající vyhlášce ve znění § 6 odst. 8, hodnota tepelné vodivosti je 0,038 W/mK. Tloušťka izolace je volena tak, aby v souladu s tepelnou vodivostí tepelné izolace vyhověla podmínkám stanovených technickým předpisem. Nejstarší vnější rozvod je z roku 1960, nejnovější rozvod je z roku 2006. V některých soustavách byly nahrazen v celé délce jednotlivých větvích čtyřtrubkový systém vedený v podzemních kanálech za dvoutrubkový vedený v zemině. Celková délka vnějších kanálů je 3 409 m. Měření tepla a vody Objektové předávací stanice (předávací místa) ÚT a TV jsou umístěny v samostatně uzavíratelných místnostech suterénů napojených objektů. Předávací stanice jsou vybaveny: zásobníkem TV o objemu 120 – 250 l, nerezovým výměníkem, teploměry, tlakoměry a oběhovými čerpadly na ÚT, TV a TV - cirkulaci. Technický stav odpovídá stáří a způsobu provozu. Měření tepla probíhá na vstupu ÚT do objektu. Teplo je dále rozfakturováváno majiteli objektů nebo správci objektů na jednotlivé byty. Teplo pro ohřev TV je měřeno na vstupu do bojlerů příp. zásobníků na všech kotelnách. Dodavatel tepla rozúčtovává TV na jednotlivé odběratele dle vyhl. č. 152/2001 Sb. Ti pak zajišťují rozúčtování na jednotlivé bytové jednotky. Regulace a řízení kotelen Tepelné zdroje a systém CZT jsou provozovány v automatickém režimu, kde obsluha vykonává pochůzkovou a kontrolní činnost. Kontrolní činnost tepelných zdrojů vykonává obsluha 1x denně. Provoz kotelen a soustav CZT je nepřetržitý. Dispečerské pracoviště tepelného hospodářství je soustředěno v kotelně K-16A. Obsluha je jednočlenná a pracuje ve dvou směnách. Obsluha provádí pochůzkovou činnost, tak že 1x denně navštíví všechny tepelné zdroje. Dodávka tepla v odpoledním intervalu přechodného období je u bytového fondu řízená dle impulsu teplotního čidla venkovní teploty příslušné tepelné soustavy. Všechny kotelny, mimo kotelny Terezínská 135, Husova, Máchova, U nadjezdu 873, U nadjezdu 874, Teplická, Školní družina, K-4 Hasiči, Nádražní a Lovoš byty, jsou řízeny dispečinkem, který je vybaven řídící technikou, která umožňuje na jednotlivých tepelných zdrojích odečet poruchových stavů a nastavení provozních parametrů. Regulace jednotlivých kotelen zahrnuje automatické udržování pracovního tlaku v soustavě ÚT, automatické vypínání čerpadel při přehřátí bojleru TV a automatické odstavení kotlů při přehřátí výstupní topné vody. Zdroje jsou místně regulovány automaticky ekvitermně dle vnější teploty regulací Johnson Controls. Kotle jsou zapojeny Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 51

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. tak, aby se dle potřeby tepla spouštěly a vypínaly. Regulace kotlové vody je realizována na výstupní teplotu cca 90°C dle ekvitermní křivky, u vratné vody do kotle na cca 70°C (u kotlů Viessmann až na 40°C). Regulace teploty vratné vody je zajišťována směšovacími regulačními armaturami. Bezpečný provoz kotelny je zajištěn nejnutnější výbavou bezpečného řízení kotelen, tzn. kotelna odstavuje od alarmů – zátopového čidla, čidla úniku plynu. Větrání kotelen Větrání kotelen je závislé na kategorii kotelny a na velikosti instalovaného výkonu v kotelně. Kotelna I. kategorie (nad 3,5 MW) má větrání přirozené s přísunem dostatečného množství vzduchu pro spalování s trojnásobnou výměnou vzduchu. Tyto kotelny jsou osazeny ventilátory, které zabezpečí nucené větrání v případě havarijního stavu. Kotelna II. kategorie (0,5 – 3,5 MW) má větrání přirozené s přísunem dostatečného množství vzduchu pro spalování s trojnásobnou výměnou vzduchu. Kotelna III. kategorie (0,05 – 0,5 MW) má větrání přirozené s přísunem dostatečného množství vzduchu pro spalování s trojnásobnou výměnou vzduchu. Osvětlení kotelen Osvětlení prostorů kotelen je řešeno žárovkovými nebo zářivkovými tělesy dle platných ČSN v době výstavby. Tepelné zdroje soustav CZT (mimo Terezínská 135) jsou vybaveny zářivkovými svítidly. Zbývající tepelné zdroje (zejména ve straších objektech) jsou vybaveny žárovkovými svítidly. Na el. zařízení je prováděna pravidelná revize dle příslušných předpisů ČSN.

2.1.4 Popis zdroje tepla CZT 1.1.1.1

Kotelny ve správě Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o.

Provozované kotelny společnosti Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. jsou blokové a domovní. Přehled spotřeb energie, včetně ročního objemu výroby tepla, účinností soustav a základních prvků technologického vybavení jednotlivých kotelen, je uveden v následujících tabulkách.


Strana 52

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 35 Bilance výkonů, výroby a spotřeby energie dle jednotlivých kotelen v letech 2003 až 2005

Kotelny ve správě TH města Lovosic s.r.o. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

název

K - 16A Osvoboditelů K - 20 Resslova K - 21 Holoubkov K-6 K - 7 Kostelní Kotelna Terezínská 135 K - 16 B Kotelna Husova Kotelna Máchova Kotelna U nadjezdu 873 Kotelna U nadjezdu 874 Kotelna Teplická K - 18 Dopravní odbor K - 22 Školní jídlena Kotelna Lovoš KS Kotelna Školní družina Kotelna internát SPŠCH K - 11 Sportovní hala K - 10 Bazén K - 4 hasiči Kotelna 4. ZŠ Kotelna Nádražní Kotelna Lovoš byty Kotelna Jaroslava Ježka 1052 Kotelna Jaroslava Ježka 1054 Husova 15 TV Husova 17 TV Kotelny celkem


instalovan Prodej celkem [GJ] Spotřeba zemního plynu [m3] Účinnost celku ý výkon 2003 2004 2005 2003 2004 2005 2003 2004 2005 [kW] 4 700 35 734 34 802 33 954 1 253 343 1 212 154 1 176 674 4 932 37 844 36 316 34 783 1 344 136 1 232 901 1 200 514 1 790 8 517 8 354 7 594 302 328 284 417 262 843 7 026 6 997 6 914 240 036 236 919 232 182 1 440 3 360 22 166 20 765 19 103 777 146 714 232 672 610 142 1 264 1 158 880 51 384 48 808 39 053 2 142 88 720 450 1 843 1 982 77 639 75 371 47 293 277 319 11 004 1 004 11 344 48 298 300 310 10 297 10 354 10 672 46 317 260 268 10 931 8 861 9 154 863 850 942 22 717 21 040 23 828 113 28 163 150 160 5 622 5 160 5 525 225 753 807 909 27 142 27 853 30 969 1 272 34 018 285 1 238 1 204 31 558 32 339 610 23 063 130 569 497 23 443 19 738 289 9 960 50 248 234 8 541 8 058 634 21 836 116 604 559 20 804 19 267 3 967 488 3 623 3 299 147 810 140 606 133 662 1 564 50 243 1 150 1 345 1 911 42 894 60 976 469 15 175 170 419 421 13 888 13 879 1 040 35 827 330 1 026 1 025 35 329 35 294 1 790 61 213 280 1 599 1 740 55 440 60 349 387 13 439 96 358 356 12 444 12 285 0 0 900 0 230 0 7 776 0 0 900 0 205 0 6 936 40 1 394 9 32 41 1 094 1 416 43 1 470 9 40 38 1 362 1 314 129 485 123 980 119 878 4 560 254 4 268 745 4 164 028 0 0 0

Spotřeba vody [m3] 2003

2004

2005

Spotřeba el.energie [kWh] 2003

2004

2005

18 235 18 871 18 870 127 858 131 494 129 854 33 915 33 311 32 625 151 857 147 563 147 125 5 075 5 102 5 024 38 500 42 082 41 121 2 098 2 172 2 250 27 926 26 958 27 020 14 170 13 541 13 904 93 465 94 520 93 504 588 675 482 12 792 12 954 9 853 582 5 933 535 565 5 832 6 002 0 0 0 1 012 921 985 263 241 248 1 391 1 517 1 612 229 194 221 1 568 1 518 1 610 571 371 520 1 478 1 473 1 515 95 75 88 1 204 1 038 1 210 162 145 156 2 529 3 361 3 524 538 3 729 524 568 2 999 3 326 0 2 158 0 0 2 054 2 145 0 0 0 532 1 231 486 511 1 325 1 326 3 825 3 754 46 56 56 0 0 0 2 154 1 847 1 814 4 220 4 126 4 256 356 6 805 293 283 5 557 5 545 0 0 0 168 0 573 0 0 0 168 0 549 114 95 75 133 101 80 83 681 82 389 78 676 485 656 487 292 482 655

Strana 53

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.1.1.1.1

Blokové kotelny

Tabulka 36 Blokové kotelny TH města Lovosic, s.r.o. Kotelna

Výkon

Výrobce

Komín Rok průměr/výška Zásobníky a ohřev výroby TV

Hořák/typ/výrobce

Kotel/typ

G8/1-D ZMD G8/1-D ZMD G8/1-D ZMD

Logano S815 Paromat Triplex Paromat Triplex

1900 1400 1400

Buderus (SRN) Viessmann (SRN) Viessmann (SRN)

2002 1996 1996

500/25 500/25 500/25

OVS 10000 l. MAX 5/4/4 m2/38 MAX 5/4/4 m2/38 MAX 5/4/4 m2/38

G 7/1-D G 7/1-D G 7/1-D

Paromat Triplex Paromat Triplex Paromat Triplex G 524-732 LDN

1400 1400 1400 732

Viessmann (SRN) Viessmann (SRN) Viessmann (SRN) Buderus (SRN)

1995 1995 1995 1997

500/13 500/13 500/13 550/7,5

OVS 10000 l MAX 5/4/4 m2/8 MAX 5/4/4 m2/8 MAX 5/4/4 m2/8

Weishaupt G 7/1-D 300-1575

Paromat Triplex

895

Viessmann (SRN)

1994

200/8

Weishaupt G 7/1-D 300-1576

Paromat Triplex

895

Viessmann (SRN)

1994

200/8

[kW]

[mm/m]

UT/ TV

Celková délka rozvodu [m] UT TV

Osa vnějš. podzem. kanálu [m]

6300 l

páteřní roz.200/125 3404 2550

1428

700 l 700 l 6300 l

páteřní roz. 200/65 3400 1472 páteřní roz. 150/80

835

OVS 10000 l

UPS 65-120 F

1000 l

JAD-X.5/38-4 m2

LP100-125/121 A-F-A LP100-125/121 A-F-A zdvoj. TOP-SD 80/10 exp.zař. KSB C3/4.2 1D UPE 50-120 UPS 40-60/2 80-NTR-85-16-LM-00 UPS 80-120/2 UPS 80-120 UPS 80-120

K - 20 Resslova


Potrubí [DN]

UPS 40-120 F UPS 40-120 F Grundfos 125/124 A-F-A-BUB UPE 80-120 80-NTV-102-16-LM-00,02 UPC 65-120 65-NTV-79-14-LM-00,02 65-NTV-79-14-LM-00,02 65-NTV-79-14-LM-00,02 UPS 65-120 F LP100-125/121 A-F-A LP100-125/121 A-F-A 80-NTV-102-16-LM-00,02 UPS 80-120/2 65-NTV-79-14-LM-00,02 65-NTV-79-14-LM-00,02 65-NTV-79-14-LM-00,02 UPS 65-60/4F UPS 65-60/4F

K - 16 A Osvoboditelů

K - 21 Holoubkov

Čerpadla -typ

Expanzní nádoba

65-200/50-150

1258 1258

629

Strana 54

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotelna

Výkon

Výrobce



Kotel/typ



1900 1400 1400


2002 1996 1996

500/25 500/25 500/25


Weishaupt G 5/1-D Weishaupt G 5/1-D

Paromat Triplex Paromat Triplex

720 720

Viessmann (SRN) Viessmann (SRN)

1996 1997

350/25 350/25

Vaněk 250 l JAD-X.5/38-4 m2

Weishaupt G 7/1-D ZMD

Paromat Triplex

1120

Viessmann (SRN)

1996

450/18


Paromat Triplex

1120

Viessmann (SRN)

1996


Paromat Triplex

1120

Viessmann (SRN)

1996

[kW]

[mm/m]

UT/ TV UPS 40-120 F UPS 40-120 F Grundfos 125/124 A-F-A-BUB UPE 80-120 80-NTV-102-16-LM-00,02 UPC 65-120 65-NTV-79-14-LM-00,02 65-NTV-79-14-LM-00,02 65-NTV-79-14-LM-00,02 UPE 80-120 UPS 65-120/2 UPS 25-60 UPC 40-60 (PS) UPS 25-50 180 exp.zař. KSB C3/4.2 1D UPS 20-15 N UPS 25-60 B 180 (PS) UPS 25-60 (PS) UPS 40-60/2 UPS 40-60/2

6300 l

1000 l

40-125/20-32

OVS 2500 l

UPE 65-120

2 250 l

150/80

450/18

trub.výměník-3 m2

UPE 65-120

300

450/18

trub.výměník-3 m2

UPE 65-120 F UPE 65-120 UPS 50-60/2 (strojovna) LP 100-125/121 (strojovna) UPS 80-120 F (strojovna) exp.zař. KSB C3/4.2 1D UPS 50-60/2 F (strojovna) UPS 50-60/4 F (strojovna) UPS 80-120 F (strojovna) UPS 65-120 F UPS 65-120 UPS 65-120 F

125


K-6

K - 7 Kostelní


Čerpadla -typ

Expanzní nádoba

Potrubí [DN]


páteřní roz.200/125 3404 2550

484

Osa vnějš. podzem. kanálu [m] 1428

86

42

1900 906

441

Strana 55


Výkon

Výrobce



Kotel/typ



1900 1400 1400


2002 1996 1996

500/25 500/25 500/25


G 334 XZ G 334 XZ

71 71

Buderus (SRN) Buderus (SRN)

1999 1999

250/10

OVS 250 l JAD S-1 - 3 m2

Weishaupt WG 30 N/1-A;Z

Paromat Triplex

225

Viessmann (SRN)

1996

/10

OVS 250 l


Paromat Triplex

225

Viessmann (SRN)

1996

/10

desk.výměník desk.výměník

[kW]

[mm/m]

UT/ TV


Terezínská 135

K - 16 B


Čerpadla -typ

Expanzní nádoba

Potrubí [DN]

UPS 40-120 F UPS 40-120 F Grundfos 125/124 A-F-A-BUB UPE 80-120 80-NTV-102-16-LM-00,02 UPC 65-120 65-NTV-79-14-LM-00,02 65-NTV-79-14-LM-00,02 65-NTV-79-14-LM-00,02 UPS 40-60/4 UPS 32-55 UPS 32-25 UPS 32-55 Star RS 25/4 TOP-S40/4

6300 l


páteřní roz.200/125 3404 2550

Osa vnějš. podzem. kanálu [m] 1428

cca 200 l

80/80

174

0

0

UPC 50-60

500 l

65

68

0

34

50-NTV-60-6-LM-80 50-NTV-60-11-LM-80 50-NTV-60-6-LM-80 50-NTV-60-6-LM-80 UPS 32-60 180 UMC 32-30 40-NTV-48-11-LM-80 UMC 32-30 UMC 32-30

500 l

Strana 56

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotelna K-16 A Osvoboditelů Adresa kotelny je :

Osvoboditelů

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytové domy Kostelní 902; Osvoboditelů 936/25,26,27; 942; Sady Pionýrů 851, 852, 854, 865, 897, Palackého 910, (ve správě Společenství vlastníků jednotlivých BD) - bytové domy Osvoboditelů 937, 838, 839, 840; Sady pionýrů 850A, 893, 896 (ve správě Města) - bytový dům Osvoboditelů 941 (ve správě ČD – divize dopravní cesty) - bytové domy Osvoboditelů 935; Sady pionýrů 850/B, 876, 894 (ve správě SBD SCHZ) - Pečovatelská služba 28.října 7-9; MŠ Sady Pionýrů; Gymnázium Sady pionýrů; 2x ZŠ Sady pionýrů; MěÚ přístavba (ve správě Města) Kotelna K-16 A byla vybudována v roce 1970 pro zásobování teplem a teplou užitkovou vodou 21 bytových domů na sídlišti Osvoboditelů a Sady pionýrů a dále 6 objektů občanské vybavenosti (pečovatelský dům, MŠ, 2x ZŠ, Gymnázium a MěÚ) a vlastní kotelnu. Tepelný zdroj je umístěn v samostatném objektu v blízkosti zásobované bytové zástavby a má vybudované potřebné technické a sociální zázemí. V prostorách objektu kotelny se nachází dispečerské stanoviště (tzv. Velín), které elektronicky sleduje a zaznamenává provoz všech kotelen společnosti Tepelné hospodářství Lovosice. Kotelna K-16 A je klasifikována jako nízkotlaká plynová I. kategorie. Kotelna je zděný přízemní objekt, jehož stav stavebních částí konstrukcí je vyhovující. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění shora uvedených objektů a centrální přípravu teplé užitkové vody. Původní technologie kotelny byla v nahrazena za novou. Zdrojem jsou 3 automatické kotle dle tabulky č.37 s celkovým instalovaným výkonem 4,7 MW. Otopný systém je nízkotlaký teplovodní s projektovaným nuceným oběhem vody 90/70oC. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří jeden expander o objemu 6300 l. Voda přivedená do systému je upravována 3 automatickými dávkovači. Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 stojatý akumulační zásobník 10 m3 umístěný přímo v kotelně a 4 ks nerezových trubkových výměníků MAX 5/4/4 m2/8. Zdroj je regulován automaticky ekvitermně dle vnější teploty regulací Johnson Controls. Kotle jsou zapojeny tak, aby se dle potřeby tepla spouštěly a vypínaly a v létě běžel pouze jeden z kotlů pro ohřev TV. Odkouření každého kotle je řešeno vlastním kouřovodem na samostatný třívrstvý nerezový komín o průměru 500 mm. Všechny tři komíny o výšce 25 m jsou osazeny na vnějším plášti objektu kotelny a umístěny na společném základě. Kotelna je napojena z STL rozvodu plynu a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou přípojkou. Soustava CZT se skládá ze 4 větví: Větev „A“ – sídliště Osvoboditelů Větev „B“ – sídliště Sady Pionýrů Větev „C“ – Školy Větev „D“ – Přístavba MěÚ


Strana 57

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Soustava CZT sídliště Osvoboditelů je tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou předizolovaného potrubí uloženého v zemině na kterou je napojeno 10 předávacích stanic v ulici Osvoboditelů, Palackého a Pečovatelských domů. Vybudováno v roce 2006. Soustava CZT Sady Pionýrů je tvořena čtyřtrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod, ÚT zpátečka, TV přívod a TV cirkulace). Dvoutrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod a ÚT zpátečka) jsou zásobeny 4 objekty občanské vybavenosti – 2x ZDŠ, Gymnázium a MěÚ. Rozvody jsou provedeny z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) a jsou vedeny v neprůlezných železobetonových monolitických kanálech. Potrubí jsou opatřena tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 50 mm dle DN), která je finálně opatřena asfaltovým pásem s hliníkovou fólií. Tělesa kanálů jsou vyhovující. Pouze dvoutrubkový rozvod do MěÚ byl vybudován v roce 2003 a byl proveden z předizolovaného potrubí uloženého v zemině. Dimenze páteřního rozvodu větve Osvoboditelů jsou: ÚT DN 150, DN 80. Jednotlivé větve přicházející do odběrných míst jsou zakončeny uzavíracími armaturami. Předávací místa jsou vybavena měřidly tepla ÚT přímo v objektech u spotřebitelů. Kotelna K-20 Resslova Adresa kotelny je :

Resslova

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytové domy Karla Maličkého 976 – 982; Vodní 1002,1003,1004 (ve správě Společenství vlastníků jednotlivých BD) - bytové domy Dlouhá 1045-46,1047-48,1049-50; Vodní 1001, Krátká 894-987,988989,990-992; Wolkerova 786,688,761,756,760,736 (ve správě Města) - bytové domy Dlouhá 1042-1044,1056-1057,1058-1059,1060-1061; Vodní 997-1000, 993-996 (ve správě SBD SCHZ) - 3. Mateřská škola Resslova 974 (ve správě 3. Mateřská škola) - SPŠCH Krátká 175 (ve správě Střední prům.škola,SOU,OU a Uč.Osvoboditelů 2, příspěvková organizace) Kotelna K-20 byla vybudována v roce 1965 pro zásobování teplem a teplou užitkovou vodou 21 bytových domů na ul. Vodní, Krátká, Karla Maličkého a Wolkerova a dále 2 objekty občanské vybavenosti (MŠ, SPŠ chemická) a vlastní kotelnu. Tepelný zdroj je umístěn v samostatném objektu v blízkosti zásobované bytové zástavby a má vybudované potřebné technické a sociální zázemí. Kotelna K-20 je klasifikována jako nízkotlaká plynová I. kategorie. Kotelna je zděný přízemní objekt, jehož stav stavebních částí konstrukcí je vyhovující. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění shora uvedených objektů a centrální přípravu teplé užitkové vody. Původní technologie kotelny byla v nahrazena za novou. Zdrojem jsou 4 automatické kotle dle tabulky č.37 s celkovým instalovaným výkonem 4,932 MW. Otopný systém je nízkotlaký teplovodní s projektovaným nuceným oběhem vody 90/70oC. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří tři expandéry, a to 2 ks o objemu 700 l


Strana 58

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. a 1 ks o objemu 6300 l. Voda přivedená do systému je upravována 4 automatickými dávkovači. Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý 10 m3 umístěný přímo v kotelně a 3 ks nerezových trubkových výměníků MAX 5/4/4 m2/38. Zdroj je regulován automaticky ekvitermně dle vnější teploty regulací Johnson Controls. Kotle jsou zapojeny tak, aby se dle potřeby tepla spouštěly a vypínaly a v létě běžel pouze jeden z kotlů pro ohřev TV. Odkouření každého kotle je řešeno vlastním kouřovodem na samostatný třívrstvý nerezový komín. Kotle Viessmann mají spalinovody napojeny na jednotlivé komíny průměru 500 mm a výšce 13 m, které jsou umístěny na společném základě před objektem kotelny. Kotel Buderus je napojen na komín o průměru 550 mm a výšce 7,5 m, který je veden samostatně po fasádě objektu. Kotelna je napojena z STL rozvodu plynu a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou přípojkou. Soustava CZT se skládá ze 2 větví: Větev „A“ – bezkanál – ul. Resslerova, Vodní, Krátká, K.Maličkého a Wolkerova Větev „B“ – Dlouhá Větev „A“ soustavy CZT kotelny K-20 je zvětší části tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod a ÚT zpátečka) vybudovanou v roce 1995. Pouze část rozvodu, na ul. Wolkerova a Karla Maličkého, je zásobena čtyřtrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod, ÚT zpátečka, TV přívod a TV cirkulace), která je z roku 1965. Rozvody dvoutrubkové teplovodní soustavy jsou z předizolovaného potrubí Iso Plus nebo Fintherm (4 cm pěněného polyuretanu) a jsou uloženy v zemině. Rozvody čtyřtrubkové teplovodní soustavy jsou provedeny z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) opatřených tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 40 mm dle DN) a jsou vedeny v neprůlezných železobetonových monolitických kanálech. Větev „B“ je tvořena čtyřtrubkovou teplovodní soustavou, která byla vybudována v roce 1982. Rozvody jsou provedeny z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) a jsou vedeny v neprůlezných železobetonových monolitických kanálech. Potrubí jsou opatřena tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 50 mm dle DN). Dimenze páteřního rozvodu jednotlivých větví jsou: Větev „A“ - bezkanál - ÚT DN 200, TV DN 65, TV cirkulace DN 50 Větev „B“ (Dlouhá) - ÚT DN 150, TV DN 80, cirkulaci DN 65 Jednotlivé větve přicházející do odběrných míst jsou zakončeny uzavíracími armaturami. Předávací místa jsou vybavena měřidly tepla ÚT přímo v objektech u spotřebitelů. Kotelna K-21 Holoubkov Adresa kotelny je :

Kmochova

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty :


Strana 59


bytové domy Zvonařova 953-955; Jabloňová alej 960-965; Zvonařova 956-959; Víta Nejedlého 948-950; Kmochova 951-952 (ve správě Společenství vlastníků jednotlivých BD)

Kotelna K-21 byla vybudována v roce 1996 pro zásobování teplem a teplou užitkovou vodou bytové domy sídliště Holoubkov na ul. Kmochova, Nejedlého, Zvonařova a Jabloňova. Kotelna je situována v samostatné přízemní budově (ocelová konstrukce), v prostoru bývalé výměníkové stanice, která se nachází v blízkosti zásobované bytové zástavby a má vybudované potřebné technické a sociální zázemí. Kotelna K-21 je klasifikována jako nízkotlaká plynová II. kategorie. Kotelna je zděný přízemní objekt, jehož stav stavebních částí konstrukcí je vyhovující. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění shora uvedených objektů a centrální přípravu teplé užitkové vody. Technologie kotelny je původní. Zdrojem jsou 2 automatické kotle dle tabulky č.37 s celkovým instalovaným výkonem 1,79 MW. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří 1 expandér o objemu 1000 l. Voda přivedená do systému je upravována 1 automatickým dávkovačem. Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý 10 m3 umístěný přímo v kotelně a 1 ks nerezového trubkového výměníku JAD – X.5/38 -4 m2. Kotle pracují s teplotním spádem topného média 90/70°C. Tato teplota je regulována dle venkovní teploty. Kotle Viessmann umožňují nejnižší teplotu vratné vody až 40°C. Kotle jsou opatřeny počítačovým regulačním systémem Johnson Controls. Odkouření kotlů je řešeno dvěma odizolovanými kouřovody, které jsou vyvedeny do samostatného komínového tělesa z nerez. plechu systému ROKA ∅ 200 mm. Komíny o výšce 8 m jsou osazeny na vnějším plášti objektu kotelny a umístěny na společném základě. Kotelna je napojena z STL rozvodu plynu a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou přípojkou. Soustava CZT se skládá z 1 větve: Větev „sídliště Holoubkov“ – ul. Jabloňova, Kmochova, Nejedlého, Zvonařova Soustava CZT kotelny K-21 je tvořena čtyřtrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod, ÚT zpátečka, TV přívod a TV cirkulace) vybudovanou v roce 1975. Rozvody jsou provedeny z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) opatřených tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 50 mm dle DN) a jsou vedeny v neprůlezných železobetonových monolitických kanálech. Dimenze páteřních rozvodů větve Holoubkov jsou: ÚT DN 65 - 200 TV DN 50 - 150 TV cirkulace DN 32 - 80 Jednotlivé větve přicházející do odběrných míst jsou zakončeny uzavíracími armaturami. Předávací místa jsou vybavena měřidly tepla ÚT přímo v objektech u spotřebitelů. Kotelna K-6


Strana 60

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Adresa kotelny je :

Žižkova 1122

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytové domy Žižkova 357 (ve správě Společenství vlastníků jednotlivých BD) - bytové domy Žižkova 914 (ve správě SBD SCHZ) - železniční stanice (ve správě ČD a.s.) - Policie Žižkova 10 (ve správě Ministerstva vnitra ČR) - budova TH Žižkova 1122 (ve správě Města) Původní objekt kotelny K-6 byl vybudován v roce 1965. V roce 1996 byla provedena její plynofikace. Kotelna je situována v samostatné přízemní budově v blízkosti bytové zástavby a objektu společnosti Tepelného hospodářství města Lovosic, s.r.o. Kotelna K-6 je klasifikována jako nízkotlaká plynová II. kategorie. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a centrální přípravu teplé užitkové vody pro 2 bytové domy a 3 objekty občanské vybavenosti. Původní technologie kotelny byla plynofikací nahrazena novou. Kotelna je zděný přízemní objekt, jehož stav stavebních částí konstrukcí je vyhovující. Zdrojem jsou 2 automatické kotle dle tabulky č.37 s celkovým instalovaným výkonem 1,44 MW. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří 1 expandér o objemu 1000 l. Voda přivedená do systému je upravována změkčovacím filtrem vody EIBL. Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý o objemu 250 litrů umístěný přímo v kotelně a 1 ks nerezového trubkového výměníku JAD 2. Kotle pracují s teplotním spádem topného média 90/70°C. Tato teplota je regulována dle venkovní teploty. Kotle Viessmann umožňují nejnižší teplotu vratné vody až 40°C. Kotle jsou opatřeny počítačovým regulačním systémem Johnson Controls. Odkouření každého kotle je řešeno vlastním kouřovodem na samostatný třívrstvý nerezový komín o průměru 350 mm. Komíny o výšce 25 m jsou osazeny na vnějším plášti objektu kotelny a umístěny na společném základě. Kotelna je napojena z STL rozvodu plynu a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou přípojkou. Stávající soustava CZT se skládá ze 3 větví: Větev „A“ – železniční stanice Větev „podnik“ – tepelné hospodářství Větev „B“ – BD bezkanál Větev „ČD“ soustavy CZT kotelny K-6 je tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod a ÚT zpátečka) vybudovanou v roce 1997. Také větší část rozvodu větve „bezkanál“ je tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou, a to z roku 1965 a 1997. Pouze pro bytový dům Žižkova 914 je vedena čtyřtrubková teplovodní soustava (ÚT přívod, ÚT zpátečka, TV přívod a TV cirkulace), která je z roku 1997. Větev „podnik“ je tvořen čtyřtrubkovou teplovodní soustavou z roku 1995. Rozvody dvoutrubkové teplovodní soustavy jsou z předizolovaného potrubí Fintherm (40 - 50 mm pěněného polyuretanu) a jsou uloženy v zemině. Rozvody čtyřtrubkové teplovodní soustavy jsou provedeny z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) opatřených tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 50 mm dle DN) a jsou vedeny v neprůlezných železobetonových monolitických kanálech. Dimenze páteřních rozvodů jednotlivých větví jsou:


Strana 61

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Větev „ČD“ - ÚT DN 125 Větev „bezkanál“ - ÚT DN 65 -125, TUV DN 32, cirkulace DN 25 Větev „podnik“ - ÚT DN 40, TV DN 20, cirkulace DN 15 Jednotlivé větve přicházející do odběrných míst jsou zakončeny uzavíracími armaturami. Předávací místa jsou vybavena měřidly tepla ÚT přímo v objektech u spotřebitelů. Kotelna K-7 Kostelní Adresa kotelny je :

Kostelní

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytové domy Kostelní 899,901,903; Terezínská 205,215,351,892,840; Mírová 269; Husova 443/17 (ve správě Města) - bytové domy Kostelní 898,900,904,905,906; Mírová 206,1081;Husova 237,442 (ve správě Společenství vlastníků jednotlivých BD) - 2.Mateřská škola terezínská 907 (ve správě 2.Mateřská škola) - Speciální škola Mírová 225 (ve správě Speciální škola) Kotelna K7 byla vybudována v roce 1960 v samostatném přízemním zděném objektu pro zásobování teplem a teplou užitkovou vodou 17 bytových domů a 2 objekty občanské vybavenosti na ul Husova, Mírová, Terezínská a Kostelní. Kotelna K7 je klasifikována jako teplovodní nízkotlaká plynová II. kategorie. Kotelna je zděný přízemní objekt, jehož stav stavebních částí konstrukcí je vyhovující. Strojovna kotelny se nenachází přímo v prostoru kotelny, ale je osazena v sousedním domě na ulici Terezínská 205. Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý o objemu 2500 l umístěný v suterénní místnosti v budově Terezínská 205 se dvěma trubkovými výměníky, každý s teplosměnnou plochou 3 m2. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním nabíjecího čerpadla přes regulátor Johnson Controls. Strojovna je vybavena měřením dodávky tepla. Zdrojem jsou 3 automatické kotle dle tabulky č.37 s celkovým instalovaným výkonem 3,36 MW. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří 1 expandér o objemu 2250 l, řízený plně automaticky. Voda přivedená do systému je upravována změkčovacím filtrem vody EIBL. Kotle pracují s teplotním spádem topného média 90/70°C. Tato teplota je regulována dle venkovní teploty. Kotle Viessmann umožňují nejnižší teplotu vratné vody až 40°C. Kotle jsou opatřeny počítačovým regulačním systémem Johnson Controls. Kotle jsou zapojeny tak, aby se podle potřeby spouštěly a vypínaly. Topná voda z kotlů je vedena do společného potrubního rozdělovače odkud je vedena na technologický rozdělovačsběrač ve strojovně kotelny K7 v budově Terezínská 205. Odkouření každého kotle je řešeno vlastním kouřovodem na samostatný třívrstvý nerezový komín o průměru 450 mm. Komíny o výšce 18 m jsou osazeny na vnějším plášti objektu kotelny a umístěny na společném základě. Kotelna je napojena z STL rozvodu plynu a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou přípojkou.


Strana 62

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Soustava CZT se skládá ze 3 větví: Větev „A - Kostelní“ – ul. Kostelní Větev „B – bezkanál k Plusu“ – ul. Terezínská, Husova Větev „C – bezkanál Mírová“ – ul. Mírová Větev „A - Kostelní“ je tvořen z větší částí čtyřtrubkovou, ale i dvoutrubkovou teplovodní soustavou. Původní čtyřtrubková soustava je z roku 1960. Větve „ B – bezkanál k Plusu“ a „C – bezkanál Mírová“ je tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod a ÚT zpátečka) vybudovanou v roce 1997. Pouze pro bytový dům Mírová č.p. 206 je vedena čtyřtrubková teplovodní soustava (ÚT přívod, ÚT zpátečka, TV přívod a TV cirkulace), která je z roku 1997. Rozvody dvoutrubkové teplovodní soustavy jsou z předizolovaného potrubí Fintherm (30 - 60 mm pěněného polyuretanu) a jsou uloženy v zemině, pouze u větve „A-Kostelní“ je částečně čtyřtrubková a je provedena z trubek hladkých ocelových černých opatřených tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 40 mm dle DN) a jsou vedeny v neprůlezných železobetonových monolitických kanálech. Zbývající rozvody čtyřtrubkové teplovodní soustavy jsou provedeny z trubek hladkých ocelových černých (ÚT a TV) opatřených tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tloušťka izolace 30 - 50 mm dle DN) a jsou vedeny v neprůlezných železobetonových monolitických kanálech. Dimenze páteřních rozvodů jednotlivých větví jsou: Větev „Kostelní“ - ÚT DN 150, TV DN 80, cirkulace DN 65 Větev „B – bezkanál k Plusu“ - ÚT DN 300, Větev „C – bezkanál Mírová“ - ÚT DN 125 Jednotlivé větve přicházející do odběrných míst jsou zakončeny uzavíracími armaturami. Předávací místa jsou vybavena měřidly tepla ÚT přímo v objektech u spotřebitelů. Kotelna Terezínská 135 Adresa kotelny je :

Terezínská 846

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : -

bytové domy Terezínská 839,840 (ve správě Společenství vlastníků)

Kotelna Terezínská 135 byla vybudována v roce 1999 jako náhrada za stávající výměníkovou stanici tepla. Kotelna slouží pro zásobování teplem a teplou užitkovou vodou 2 bytových domů na ul. Terezínská. Tepelný zdroj je umístěn v suterénu v samostatné místnosti bytového domu Terezínská č.p. 846. Kotelna je klasifikována jako nízkotlaká plynová III. kategorie. Zdroj je regulován automaticky ekvitermně dle vnější teploty. Zdrojem jsou 2 automatické kotle dle tabulky č.37 s celkovým instalovaným výkonem 0,142 MW. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří 1 expandér o objemu cca 200 l. Voda přivedená do systému se upravuje pomocí latexového iontoměniče. V kotelně se nachází automatický dávkovač na sůl. Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý 0,25 m3 umístěný přímo v kotelně a 1 ks nerezového trubkového výměníků JAD S-1 – 3 m2. Kotle pracují s teplotním


Strana 63

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. spádem topného média 90/70°C. Teplota vratné vody je stanovena s ohledem na rosný bod spalin. Odkouření každého kotle je řešeno vlastním kouřovodem o průměru 250 mm na společný třívrstvý nerezový komín. Společný komín výšky 10 m je veden po čelní fasádě bytového domu Terezínská 846. Kotelna je napojena z NTL rozvodu plynu a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou přípojkou. Soustava CZT se skládá pouze z 1 vnitřní větve zásobující objekt č.p. 846 a z jedné vnější větve, která se nazývá: Větev „A“ - Terezínská Větev „A“ je tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod a ÚT zpátečka), která je z roku 1995. Rozvod je uložen v zemině a je proveden z předizolovaného plastového potrubí opatřeného izolací Ekoflex tl. 4 cm. Dimenze větve „A“ je DN 80/80. Jednotlivé větve přicházející do odběrných míst jsou zakončeny uzavíracími armaturami. Předávací místa jsou vybavena měřidly tepla ÚT přímo v objektech u spotřebitelů. Kotelna K-16 B Adresa kotelny je :

Školní 1

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - poliklinika Školní 1; Městský úřad Školní 2 (ve správě Města) Kotelna K-16 B byla vybudována v roce 1996. Kotelna slouží k zásobování teplem a teplou užitkovou vodou 2 objektů občanské vybavenosti na ul Školní. Tepelný zdroj je umístěn v suterénu v samostatné místnosti objektu Polikliniky. Kotelna byla vybudována v roce 1996 jako náhrada za stávající výměníkovou stanici tepla. Kotelna je klasifikována jako nízkotlaká plynová III. kategorie. Zdrojem jsou 2 automatické kotle dle tabulky č.37 s celkovým instalovaným výkonem 0,450 MW. Zabezpečovací a expanzní zařízení tvoří 2 expandéry o celkovém objemu 1000 l. Voda přivedená do systému se upravuje změkčovacím filtrem vody EIBL. Kotle pracují s teplotním spádem topného média 90/70°C. Tato teplota je regulována dle venkovní teploty. Kotle Viessmann umožňují nejnižší teplotu vratné vody až 40°C. Kotle jsou opatřeny počítačovým regulačním systémem Johnson Controls. Zařízení pro přípravu TV tvoří 1 akumulační zásobník stojatý o objemu 250 l umístěný přímo v kotelně a 2 ks deskových výměníků. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním oběhového čerpadla přes regulátor Johnson Controls. Teplo pro ÚT je připravováno pro několik odběratelů, TV je připravována pouze pro potřeby Polikliniky. Odkouření každého kotle je řešeno vlastním kouřovodem na samostatný zděný komín. Komín o výšce cca 10 m je veden vnitřním prostorem objektu Polikliniky. Kotelna je napojena z NTL rozvodu plynu a zásobování el. energií je zajištěno kabelovou přípojkou.


Strana 64

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Soustava CZT se skládá pouze z 1 vnitřní větve zásobující objekt polikliniky a z jedné vnější větve, která se nazývá: Větev „A - MěÚ“ – ul. Školní 2 Větev „A“ je tvořena dvoutrubkovou teplovodní soustavou (ÚT přívod a ÚT zpátečka), která je z roku 1960. Rozvod je z trubek hladkých ocelových černých opatřených tepelnou izolací ze skleněné tkaniny (tl. izolace 30 mm) a je veden v neprůlezném železobetonovém monolitickém kanálu. Rozvod dvoutrubkové soustavy přicházející do odběrného místa je zakončen uzavíracími armaturami a předávací místo je vybaveno měřidlem tepla ÚT přímo v objektu u spotřebitele.


Strana 65


Domovní kotelny

Tabulka 37 Domovní kotelny TH města Lovosic, s.r.o. Kotelna


Kotel/typ

Výkon

Výrobce

Rok výroby

Buderus

2003

[kW]

Kotelna Husova

Kotelna Máchova

Logano G 124 X

24

R11 - B

23

Wolf

1994

G 124 X se zásobníkem

24

Buderus

2002

G 124 X

24

Buderus

2002

Komín výška

Čerpadla -typ

Expanzní nádoba

Vaillant – plyn. B11, 190 l

Grundfos UPS 32-60F

120 l

32/25

WILO S 40/80r

280 l

25/25

50 l

25/25

3x 110 l

32/20

80 l

25/25

500 l

40/32

500 l

50/32

180 l

32/25

[m] cca 14

Potrubí [DN]

Zásobníky a ohřev TV

UT/ TV

Vaillant – plyn. B11, 190 l cca 14

Buderus

WILO - 60 W Grundfos UPS 25-60 180

Kotelna U nadjezdu 873

G 25

18,75

Viadrus

1994

G 25

18,75

Viadrus

1994

NG-2E-48

48

Wolf

1994

NG-2E-48

48

Wolf

1994

G 124 X

28

Buderus

1999

cca 14

Vaillant - WGH 190/6 Z, 190 l

WILO S 40/80r Grundfos UPS 25-40

cca 14

Vaillant - WGH 190/6 Z, 190 l

Wilo TOP-S40/4

Vaillant - WGH 190/6 ZE, 190 l

Grundfos UPS 25-40

Kotelna U nadjezdu 874

Kotelna Teplická

cca 14

Buderus

Grundfos UPS 25-50 180 2x Grundfos UPS 25-60 180


Paromat Triplex

225

Viessmann

1996

6

Vaněk Trutnov, OVS, 400 l

3x Grundfos UPS 32-80 Grundfos UPS 25-50 180

K-18 Dopravní odbor

Grundfos UPS 25-60 B Grundfos UPS 32-60 F Grundfos UPS 32-60 F Weishaupt WG 30 N/1-A;Z

Paromat Triplex

285

Viessmann

1995

10

K-22 Školní jídelna


Grundfos UPS 32-80 180

výměník JAD/X-3 m2

Grundfos UPS 32-55 180 IMP GHN 20 B-R/25 Grundfos UPS 32-30 180 2x Grundfos UPS 25-60 B 180


Kotelna Lovoš KS

Paromat Triplex

130

Viessmann

1995

17

Grundfos UPE 25-60 180 Grundfos UPS 32-120 180 Grundfos UPS 25-25 180


Strana 66



Kotel/typ

Výkon

Výrobce

[kW]

Kotelna Husova Kotelna Školní družina Kotelna internát SPŠCH

Rok výroby

Logano G 124 X

24

Buderus

2003

R11 - B

23

Wolf

1994

G 25

25

Viadrus

1994

G 25

25

Viadrus

1994

G 324 L Lownox

116

Buderus

1997

Komín výška


Čerpadla -typ

[m] cca 14


Expanzní nádoba

Potrubí [DN] UT/ TV

Grundfos UPS 32-60F

120 l

32/25

Wilo S 40/80r

110 l

32

Grundfos UPE 25-80 180

150 l

50

2x 700 l

80/40

2x 700 l

80/40

500 l

80/40

2x 280 l

50


cca 15

Buderus S 300, 300 l

2x Grundfos UPS 25-40 G 524-488 LDN

488

Buderus

1997

18

Vaněk Trutnov, OVS, 630 l Výměník tepla: JAD – 6; 5,7 m2

Ebara - Etherma 6-95-2M 2x Grundfos UPE 50-60 180 2x Ebara - Etherma 5-88-2M Grundfos UPE 32-80 180

K-11 Sportovní hala

2x Grundfos UPS 32-55 Grundfos UPE 50-60 180 Grundfos UPS 32-80 Grundfos UPS 32-55 Weishaupt G 5/1 – D ZMD

Paromat Triplex

575

Viessmann

1996

Weishaupt G 5/1 – D ZMD

Paromat Triplex

575

Viessmann

1997

14


Grundfos UPS 32-55 180

2 ks - výměník tepla: JAD – 6; 5,7 m2

2x Grundfos UPS 50-120 Grundfos UPS 32-60 F Grundfos UPS 40-60/2

K-10 Bazén

Grundfos UPS 40-50 2x Grundfos UPS 40-60/2F Grundfos UPS 25-60 2x Grundfos UPS 40-30 F Paromat Triplex

170

Viessmann

1997

6

K-4 hasiči

Vaněk Trutnov,OVS, 250 l

Grundfos UPS 32-60F

výměník tepla: JAD – X.3/18; 2 m2

Grundfos UPS 25-50 180 Grundfos UPS 25-60 Grundfos UPS 32-60F

Kotelna 4.ZŠ


K 110

110

Junkers

1993

K 110

110

Junkers

1993

cca 16

2x Sigma 65-NTR-75-14-LM-00 2x Sigma 50-NTV-60-6-LM-80

K 110

110

Junkers

1993

Grundfos UPE 40-80F

Strana 67



Kotel/typ

Výkon

Výrobce

[kW]

Kotelna Husova

Rok výroby

Komín výška


Čerpadla -typ

[m]

Logano G 124 X

24

Buderus

2003

R11 - B

23

Wolf

1994

G 224-45L

45

Buderus

1996

G 224-45L

45

Buderus

1996

G 224-45L

45

Buderus

1996

Wilo RS 25/60r

G 224-45L

45

Buderus

1996

G 234X

50

Buderus

2001

G 234X

50

Buderus

2001

50 STR

24

Protherm

2001

50 STR

24

Protherm

2001

Grundfos UPE 32-80 180

50 STO

24

Protherm

2001

KSB, RIO C 25-40

50 STO

24

Protherm

2001

Wilo Star Z 25/2

G 334

90

Buderus

2005

Kotelna Nádražní

Kotelna Lovoš byty

cca 14


Expanzní nádoba

Potrubí [DN] UT/ TV

Grundfos UPS 32-60F

120 l

32/25

2x Wilo TOP-S 40/7

2x 150 l

40/32

Grundfos UPS 32-55

200 l


cca 5

Buderus, ST 951, 950 l

ACV-GL 210, 164 l

10x WILO

2x 80 l

40/25

200 l

80/40

200 l

80/40

4x Grundfos UPS 15-60 130 cca 9

Logalux su 400

Kotelna J. Ježka 1052

Grundfos UPS 32-60F Grundfos UPS 25-50 180 Grundfos UPS 32-60F

G 334

90

Buderus

Kotelna J. Ježka 1054

2005

cca 9

Logalux su 400

Grundfos UPS 32-60F Grundfos UPS 25-50 180 Grundfos UPS 32-60F

Kotelna Husova Adresa kotelny je :

Husova 442/15

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytové důmy Husova 442/15, 17 (ve správě Společenství vlastníků) Plynová kotelna Husova je situována v suterénní místnosti objektu Husova 15, kde je i plynový ohřívák pro ohřev TV pro objekt Husova 15. Objekt Husova 17 má vlastní přípravu TV.


Strana 68

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění bytových domů Husova 15 a Husova 17. Jako zdroj tepla pro vytápění 2 automatické kotle dle tabulky č. 38 o celkovém jmenovitém výkonu 47 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s projektovaným teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1994. Jako pojistné zařízení slouží v kotelně expanzní nádoba o objemu 120 l. Výstupem z kotelny jsou dvě topné větve pro bytový dům na ulici Husova 15 a bytový dům na ulici Husova 17. Teplota vody je regulována ekvitermně 4-cestným směšovacím ventilem a regulací Komextherm dle venkovní teploty. Odtah spalin od kotlů je řešen napojením na vyvložkované komínové průduchy ∅150 mm. Větrání kotelny je přirozené s požadavkem na dostatečný přívod vzduchu pro spalování. Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotlů. Dopouštění vody do systému se provádí ručně. Na kotelně se měří spotřeba tepla pro ÚT. Měření spotřeby tepla pro přípravu TV není instalováno. Spotřeba tepla je stanovena výpočtem dle spotřeby ZP.

Kotelna Máchova Adresa kotelny je :

Máchova 18

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytový dům Máchova 18 (ve správě Společenství vlastníků) Kotelna Máchova je situována v suterénní místnosti objektu Máchova 18. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a pro přípravu TV pro bytový dům Máchova 18. Jako zdroj tepla, dle tabulky č. 38 , pro vytápění slouží 1 kotel s integrovaným zásobníkem TV a 1 kotel bez zásobníku TV, který slouží jako kotel pomocný. Celkový instalovaný výkon kotelny je 48 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1996. Jako pojistné zařízení slouží v původní kotelně expanzní nádoba o objemu 280 l. Výstupem z kotelny je topná větev pro bytový dům na ulici Máchova 18 a větev s TV + cirkulační potrubí. Kotlová regulace řídí provoz kotlů, jejich zapínání a vypínání a přípravu TV dle momentálních požadavků. Rozvod je veden z rozdělovače. Potrubí z kotlů je DN 32. Odtah spalin od kotlů je řešen napojením na vyvložkované komínové průduchy ∅150 mm. Každý kotel má svůj samostatný komínový průduch. Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotlů s ohledem na přípravu TV.


Strana 69

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotelna U nadjezdu 873 Adresa kotelny je :

U nadjezdu 873

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytový dům U nadjezdu 873 (ve správě Města) Kotelna U nadjezdu 873 je situována v suterénní místnosti objektu U nadjezdu 873. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a pro přípravu TV pro bytový dům U nadjezdu 873. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží dva automatické kotle dle tabulky č. 38 o celkovém instalovaném jmenovitém výkonu 46,1 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1994. TV je připravovaná v přímém plynovém zásobníku o objemu 190 l. Jako pojistné zařízení slouží v kotelně expanzní nádoba o objemu 150 l. Výstupem z kotelny je topná větev DN 25 pro bytový dům na ulici U nadjezdu 873 a větev s TV z plynového zásobníku pro bytový dům na ulici U nadjezdu 873 DN 25 a větev cirkulace TV DN 20. Kotlová regulace řídí provoz kotlů, jejich zapínání a vypínání dle momentálních požadavků. Teplota topné vody je regulována ekvitermně dle vnější teploty systémem Komextherm typ RS 30/80. Odtah spalin od kotlů je řešen napojením na vyvložkované komínové průduchy. Každý kotel má svůj samostatný komínový průduch. Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotlů v součinnosti s ekvitermní regulací Komextherm se 4-cestným směšovacím ventilem. Kotelna U nadjezdu 874 Adresa kotelny je :

U nadjezdu 874

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytový dům U nadjezdu 874 (ve správě Města)


Strana 70

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotelna U nadjezdu 874 je situována v suterénní místnosti objektu U nadjezdu 874. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a pro přípravu TV pro bytový dům U nadjezdu 874. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží dva automatické kotle dle tabulky č. 38 o celkovém instalovaném jmenovitém výkonu 113,2 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1994. TV je připravovaná dvěma přímými plynovými zásobníky, každý o objemu 190 l. Jako pojistné zařízení slouží v kotelně tři expanzní nádoby každá o objemu 110 l. Výstupem z kotelny je topná větev DN 32 pro bytový dům na ulici U nadjezdu 874 a větev s TV z plynových zásobníku pro bytový dům na ulici U nadjezdu 874 DN 20 a větev cirkulace TV DN 20. Kotlová regulace řídí provoz kotlů, jejich zapínání a vypínání dle momentálních požadavků. Teplota topné vody je regulována ekvitermně dle vnější teploty systémem Komextherm. Odtah spalin od kotlů je řešen napojením společného sopouchu na vyvložkovaný komínový průduch. Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotlů Wolf v součinnosti s ekvitermní regulací Komextherm se 4-cestným směšovacím ventilem. Kotelna Teplická Adresa kotelny je :

Teplická 13

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytový dům Teplická 763 (ve správě Společenství vlastníků) Kotelna Teplická je situována v suterénní místnosti objektu bytového domu Teplická 13 a pro tento dům zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a pro přípravu TV. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží kotel, dle tab.č. 38, se zásobníkem pro přípravu TV, o jmenovitém výkonu 28 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1996. Jako pojistné zařízení slouží v kotelně expanzní nádoba o objemu 80 l. Výstupem z kotelny je topná větev DN 25 pro bytový dům na ulici Teplická 13, větev s TV DN 20 a větev cirkulace TV DN 20. Kotlová regulace řídí provoz kotle, jeho zapínání a vypínání dle momentálního požadavku. Teplota topné vody je regulována ekvitermně. Odtah spalin od kotle je řešen napojením kouřovodu na vyvložkovaný komínový průduch. Kotelna K-18 Dopravní odbor Adresa kotelny je :

Přívozní 9


Strana 71

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - Přívozní-Jesle (ve správě Města) Kotelna K-18 Dopravní odbor je situována v samostatném zděném objektu. V kotelně je osazen plynový kotel, dle tab.č. 38, o jmenovitém výkonu 225 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Kotel Viessmann umožňuje nejnižší teplotu vratné vody 40°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1996. Příprava TV je zabezpečena pomocí stojatého izolovaného zásobníku o objemu 400 l a deskového výměníku. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním oběhového čerpadla regulací kotle. Kotel je jištěn membránovou expanzní nádobou o objemu 500 l. Dále je kotel zabezpečen pojišťovacím ventilem. Kotelna K-22 Školní jídelna Adresa kotelny je :

Všehrdova 924

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - Centrální školní jídelna Všehrdova 924 (ve správě Centrální školní jídelna) Kotelna K-22 Školní jídelna je umístěna v suterénu objektu školní jídelny.V kotelně je osazen plynový kotel, dle tab.č. 38, o jmenovitém výkonu 285 kW. Kotel je osazen tlakovým hořákem. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Kotel Viessmann umožňuje nejnižší teplotu vratné vody 40°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1996. Příprava TV je zabezpečena pomocí stojatého izolovaného zásobníku o objemu 250 l a trubkového nerezového výměníku. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním oběhového čerpadla regulací kotle. Kotel je jištěn membránovou expanzní nádobou o objemu 500 l. Dále je kotel zabezpečen pojišťovacím ventilem. Rozvod média z kotelny je řešen přes rozdělovač na 4 topné větve. Odvod spalin je od kotle řešen systémem ROKA samostatným komínem.

Kotelna Lovoš KS Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 72

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Adresa kotelny je :

8.května 13

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - Kulturní středisko Lovoš 8.května 13 (ve správě Olga Hrušková, Kulturní středisko Lovoš ) Kotelna Lovoš KS je situována v suterénní místnosti objektu kulturního střediska na ulici 8. května 13. V kotelně je osazen plynový kotel , dle tab.č. 38, o jmenovitém výkonu 130 kW. Kotel je osazen tlakovým hořákem. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Kotel Viessmann umožňuje nejnižší teplotu vratné vody 40°C. Provoz kotelny je sezónní. Kotelna je v provozu od roku 1995. Příprava TV není na kotelně řešena. Kotel je jištěn membránovou expanzní nádobou o objemu 180 l. Automatické doplňování systému studenou vodou v kotelně není nainstalováno, neboť nedochází k úniku ze systému. Spaliny z kotle jsou vyvedeny systémem ROKA ven komínovým tělesem délky cca 16 m.

Kotelna Školní družina Adresa kotelny je :

Školní 7

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - 1. základní škola Sady pionýrů 355/2 (ve správě 1.základní škola Lovosice) Kotelna Školní družina je situována v suterénní místnosti objektu školní družiny na ulici Školní 7. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění pro budovu školní družiny. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží dva kotle, dle tab.č.38, o celkovém jmenovitém výkonu 50 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je sezónní. Kotelna je v provozu od roku 1994. Příprava TV není na kotelně řešena. Jako pojistné zařízení slouží v kotelně expanzní nádoba o objemu 100 l. Kotle jsou dále jištěny pojišťovacími ventily. Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotlů v součinnosti s ekvitermní regulací Komextherm se 4-cestným směšovacím ventilem. Odtah spalin od kotlů je řešen napojením komínových kouřovodů na jeden vyvložkovaný komín.


Strana 73

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotelna Internát SPŠCH Adresa kotelny je :

Osvoboditelů 97/20

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - Střední prům.škola,SOU,OU a Uč.Osvoboditelů 97/20 (ve správě Střední prům.škola,SOU,OU a Uč.Osvoboditelů 2, příspěvková organizace) Plynová kotelna Internát SPŠCH je řešena ve sklepním prostoru budovy. V kotelně je osazen jeden kotel , dle tab.č.38, o výkonu 116 kW s atmosférickým hořákem. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1997. Výroba TV je zajištěna zásobníkovým ohřívačem o objemu 300 l. Regulace ohřevu TV je řízena termostatickým ventilem. Na vstupu ÚT do sytému vytápění budovy je osazena ekvitermní regulace. Tato je zajišťována trojcestným směšovacím ventilem s elektropohonem. Kotle jsou jištěny membránovou expanzní nádobou o objemu 150 l. Voda přivedená do systému se upravuje změkčovacím filtrem vody EIBL. Odkouření kotle je řešeno kouřovodem, který je vyveden do komínového tělesa. K fasádě je přistavěn vnější komín o ∅ 250 mm (komínový systém ROKA) výšky 18 m. Kotelna K-11 Sportovní hala Adresa kotelny je :

U stadionu 1022

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - U stadionu 1022 (ve správě Města)

Plynová kotelna K–11 Sportovní hala je řešena v samostatné místnosti v 2.NP Sportovní haly. V kotelně je osazen jeden kotel , dle tab.č.38, o výkonu 488 kW s atmosférickým hořákem. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1997. Výroba TV je zajištěna pomocí trubkového výměníku a zásobníku na TV o objemu 630 l. Na vstupu ÚT do systému vytápění budovy je osazena ekvitermní regulace. Tato je zajišťována trojcestným směšovacím ventilem s elektropohonem. Kotel je napojen na nadřazený centrální řídící systém Johnson Controls.


Strana 74

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotel je jištěný dvěmi membránovými expanzními nádobami , každá o objemu 700 l. Voda přivedená do systému se upravuje změkčovacím filtrem vody EIBL. Odkouření kotle je řešeno kouřovodem, který je vyveden do komínového tělesa. K fasádě je přistavěn vnější komín o ∅ 250 mm (komínový systém ROKA) výšky cca 15 m. Kotelna K-10 Bazén Adresa kotelny je :

U stadionu 1022

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - U stadionu 1022 (ve správě Města) Kotelna K-10 Bazén je situována v samostatném zděném objektu sousedícím s budovou bazénu. V kotelně jsou osazeny dva kotle, dle tab.č.38, o celkovém jmenovitém výkonu 1150 kW s atmosférickým hořákem. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Kotel Viessmann umožňuje nejnižší teplotu vratné vody 40°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1997. Příprava TV je zabezpečena pomocí stojatého zásobníku o objemu 2500 litrů. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním oběhového čerpadla, které žene topnou vodu přes dva protiproudé trubkové nerezové výměníky. Kotle jsou jištěny dvěma membránovými expanzními nádobami, každá o objemu 700 l. Voda přivedená do systému se upravuje změkčovacím filtrem vody EIBL. Kotle jsou zapojeny a řízeny regulací MaR Johnson Controls tak, aby se podle potřeby spouštěly a vypínaly a v létě běžel pouze jeden z kotlů pro ohřev TV. Rozvod média z kotelny je řešen pomocí rozdělovače z kterého jdou jednotlivé topné větve. Je zde topná větev sloužící k ohřevu bazénové vody, ohřev TV, topení sportovní haly, klimatizace sportovní haly, klimatizace sportovní haly pod tribunou, klimatizace malého bazénu a šaten. Odkouření kotlů je řešeno dvěma odizolovanými kouřovody, které jsou vyvedeny do samostatného komínového tělesa z nerez. plechu systému ROKA ∅ 400 mm. Kotelna K-4 Hasiči Adresa kotelny je :

Terezínská 1123


Strana 75

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - Údržba města – Terezínská 1123 (ve správě Města) Kotelna K-4 Hasiči je situována v samostatné místnosti v přízemí objektu na ulici Terezínská 1123. V kotelně je osazen atmosférický plynový kotel , dle tab.č.38, o jmenovitém výkonu 170 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Kotel Viessmann umožňuje nejnižší teplotu vratné vody 40°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1997. Příprava TV je zabezpečena pomocí stojatého izolovaného zásobníku o objemu 250 l a trubkového nerezového výměníku. Teplota TV je regulována vypínáním a zapínáním oběhového čerpadla regulací DEKAMATIC kotle. Kotel je jištěn membránovou expanzní nádobou o objemu 500 l. Dále je kotel zabezpečen pojišťovacím ventilem. Voda přivedená do systému se upravuje změkčovacím filtrem vody EIBL. Rozvod média z kotelny do budovy údržby je řešen přes rozdělovač na topnou větev vytápění DN 50, větev ohřevu TV DN 40. Dále je zde zabezpečena cirkulační větví cirkulace TV. Spaliny z kotle jsou odváděny nerezovým systémem ROKA. Délka komína je cca 6 m. Kotelna 4.ZŠ Adresa kotelny je :

Všehrdova 1

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - 4. základní škola Všehrdova 1 (ve správě Města) Plynová kotelna 4.ZŠ situována v suterénní místnosti objektu 4. Základní školy na ulici Všehrdova 1. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění pro budovu 4. Základní školy. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží tři kotle , dle tab.č.38, o celkovém jmenovitém výkonu 330 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Provoz kotelny je sezónní. Kotelna je v provozu od roku 1993. Jako pojistné zařízení slouží v kotelně dvě expanzní nádoby , každá o objemu 280 l. Kotle jsou dále jištěny pojišťovacími ventily. Voda přivedená do systému se upravuje změkčovacím filtrem vody EIBL.


Strana 76

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Výstupem z kotelny jsou dvě topné větve DN 65 sloužící k vytápění celé budovy. Kotlová regulace řídí provoz kotlů, jejich zapínání a vypínání dle momentálních požadavků. Kotelna je napojena na centrální řídící kontrolní systém Johson Controls, umožňující regulaci kotlů, dle okamžité potřeby tepla pro vytápění. Odtah spalin od kotlů je řešen napojením samostatných komínových kouřovodů na jeden vyvložkovaný komín. Kotelna Nádražní Adresa kotelny je :

Nádražní 805

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - obytného domu – byty a ubytovna Nádražní 805 (ve správě Města) Kotelna Nádražní je situována v suterénní místnosti objektu Nádražní 805 a člení se na původní starou kotelnu a na kotelnu novou. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění shora uvedených objektů a centrální přípravu teplé vody. Jako zdroj tepla pro vytápění objektu v ulici Nádražní č.p. 805 slouží čtyři kotle, dle tab.č. 38, o celkovém instalovaném výkonu 280 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 1996. Původní plynová kotelna Původní plynová kotelna slouží k vytápění bytů na ulici Nádražní 805. V původní plynové kotelně jsou osazeny tři plynové kotle Buderus G224 L s celkovým instalovaným výkonem 135 kW. Jako pojistné zařízení slouží v původní kotelně jeden expandér s objemem 200 l. Každý z kotlů je dále osazen vlastním pojistným ventilem. Doplňování a napouštění vody do systému ÚT je řešeno přes FULLSSET (připojovací člen doplňovacího zařízení při přímém napojení na systém pitné vody), odkalovací filtr a změkčovač vody. Doplňovací zařízení je společné pro původní i novou kotelnu. Součástí vybavenosti kotelny je solenoidový ventil s tlakovým čidlem, který řídí dle tlaku v soustavě doplnění systému ÚT. Původní kotelna je na straně topné vody rozdělena do dvou topných okruhů: - první okruh je okruhem topné větve pro vytápění nových bytů. Výstupem je ekvitermně řízená topná voda, upravovaná směšováním na směšovací trojcestné armatuře se servopohonem v závislosti na regulaci. - druhý okruh slouží pro ohřev TV. Výstupem je topná voda o konstantní teplotě. Pro přípravu TV je použito nepřímotopného zásobníku. Odtah spalin od kotlů je řešen napojením na vyvložkované komínové průduchy ∅150 mm.


Strana 77

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Nová plynová kotelna Nová plynová kotelna slouží k vytápění ubytovny na ulici Nádražní 805. Sestavu kotlů nové plynové kotelny tvoří jeden kotel Buderus G 224 L a dva plynové kotle Buderus G 234 X s celkovým instalovaným výkonem 145 kW. Jako pojistné zařízení v nové kotelně slouží dvojice expanzních nádob o objemu 2 x 150 l. Každý z kotlů je osazen vlastním pojistným ventilem. Doplňování a napouštění vody do systému ÚT je řešeno přes odkalovací filtr a změkčovač vody. Tato část je společná s původní plynovou kotelnou. Výstupem nové kotelny je jedna topná větev určena pro vytápění ubytovny s ekvitermně řízenou topnou vodou, upravovanou přímo výstupem z kotlů v závislosti na regulaci. Kotel Buderus G 224 L je napojen na původní vyvložkovaný komínový průduch. Kotle Buderus GE 234 jsou napojeny na sdružený sběrač spalin ∅ 200 mm a společným kouřovodem jsou napojeny na vyvložkovaný komín ∅ 200 mm.

Kotelna Lovoš byty Adresa kotelny je :

8. května 1113

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytového domu 8.května 1113 (ve správě Města) Plynová kotelna Lovoš byty je situována v podkrovní místnosti bytového domu na ulici 8. května 1113. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a pro přípravu TV pro 10 bytů v bytovém domě. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží dvou blokový kotel , dle tab.č.38, o celkovém instalovaném výkonu 96 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 2001. Příprava TV je zajišťována zásobníkovým ohřívačem o objemu 164 l. Jako pojistné zařízení slouží v kotelně dvě expanzní nádoby každá o objemu 50 l. Kotle jsou dále jištěny pojišťovacími ventily. Topná voda z kotlů je vedena přes hydraulický vyrovnávač tlaků do rozdělovače, ze kterého je vedeno deset samostatných větví (DN 25) určených pro vytápění bytových jednotek. Každá bytová jednotka má tedy samostatnou vytápěcí větev opatřenou na vratném potrubí měřičem tepla. Odtah spalin od kotlů je řešen samostatnými kouřovody přes střechu do venkovního prostoru.


Strana 78

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Regulace kotlů je provedena systémem kaskádového zapojení, kdy dochází ke spínání jednotlivých kotlů dle momentální potřeby tepla.

Kotelna Jaroslava Ježka Adresa kotelny je :

Jaroslava Ježka 1052

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytový dům Jaroslava Ježka 1052 (ve správě Českých drah) Plynová kotelna Jaroslava Ježka 1052 je situována v suterénní místnosti výše uvedeného objektu. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a pro přípravu TUV pro celý bytový dům na ul.Jaroslava Ježka 1052,1053. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží jeden kotel , dle tab.č.38, o celkovém jmenovitém výkonu 90 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 2005. Jako pojistné zařízení slouží v kotelně 1 expanzní nádoba , o objemu 200 l. Kotle jsou dále jištěny pojišťovacími ventily. Výstupem z kotelny je topná větev DN 80 sloužící k vytápění a přípravě TUV pro dům. Kotlová regulace řídí provoz kotle, jeho zapínání a vypínání dle momentálních požadavků. Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotle s ohledem na přípravu TV. Odtah spalin od kotle je řešen napojením samostatného komínového kouřovodů na jeden vyvložkovaný komín – průměr 225/205, výška 9 metrů. Kotelna Jaroslava Ježka Adresa kotelny je :

Jaroslava Ježka 1054

Kotelna je zdrojem tepla pro objekty : - bytový dům Jaroslava Ježka 1054 (ve správě Českých drah) Plynová kotelna Jaroslava Ježka 1054 je situována v suterénní místnosti výše uvedeného objektu. Kotelna zajišťuje dodávku tepla pro ústřední vytápění a pro přípravu TUV pro celý bytový dům na ul.Jaroslava Ježka 1054,1055. Jako zdroj tepla pro vytápění slouží jeden kotel , dle tab.č.38, o


Strana 79

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. celkovém jmenovitém výkonu 90 kW. Kotelna je nízkotlaká, na zemní plyn, teplovodní, pracující s vodou jako s topným médiem s teplotním spádem 90/70°C. Tato teplota je regulována ekvitermně dle venkovní teploty. Provoz kotelny je celoroční. Kotelna je v provozu od roku 2005. Jako pojistné zařízení slouží v kotelně 1 expanzní nádoba , o objemu 200 l. Kotel je dále jištěn pojišťovacími ventily. Výstupem z kotelny je topná větev DN 80 sloužící k vytápění a přípravě TUV pro dům. Kotlová regulace řídí provoz kotle, jeho zapínání a vypínání dle momentálních požadavků. Regulace je zabezpečována řídící automatikou kotle s ohledem na přípravu TV. Odtah spalin od kotle je řešen napojením samostatného komínového kouřovodů na jeden vyvložkovaný komín – průměr 225/205, výška 9 metrů.

2.1.5 Rekapitulace dodávky tepla Celková rekapitulace odběratelů a jejich roční spotřeby tepla Tabulka 38 Přehled odběratelů a roční spotřeby tepla TH města Lovosic, s.r.o.

Údaje za Bytová sféra Občanská vybavenost Podnikatelský sektor Celkem

Roční spotřeba tepla

Počet odběratelů 2003 51 12 1 64

2004 51 12 1 64

2005 52 12 1 65

2003 104 079 25 271 135 129 485

[GJ/rok] 2004 100 116 23 730 134 123 980

2005 94 340 25 458 80 119 878

Stávající stav systémů CZT byl konzultován, ověřen a odsouhlasen při osobních jednáních a aktualizacích sítí s představiteli společnosti TH města Lovosic, s.r.o. se sídlem v Lovosicích ke dni 30.11.2006 (viz dokladová část).


Strana 80

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 2.1.6 Rekapitulace tepelných zdrojů 1.1.1.2

Průzkum tepelných zdrojů

Základní informace o tepelných zdrojích byly získány z materiálů poskytnutých pracovníky ČHMU Praha, ČSÚ, MěÚ Lovosice a z průzkumu, který provedl zpracovatel díla. Průzkum tepelných zdrojů byl proveden dotazníkovou metodou. Získané podklady jsou uložené u zpracovatele díla. Stav významných tepelných zdrojů dodávajících teplo do bytové sféry byl ověřen pochůzkou. 1.1.1.3

Rekapitulace průzkumu

Získané údaje byly zpracovány do přehledné tabulky, která je součástí tohoto dokumentu. Tepelné zdroje jsme si pro přehlednost rozdělili do čtyř skupin podle jejich tepelného výkonu. Jsou to tyto skupiny: • kotelny o výkonu nad 5 000 kW • kotelny o výkonu 3 100 až 5 000 kW • kotelny o výkonu 200 až 3 000 kW • kotelny o výkonu 50 až 200 kW Údaje získané o tepelných zdrojích jsou zpracovány v příloze – „Přehled tepelných zdrojů“ a v mapě č. 3. Tabulka 39 Instalovaný výkon v jednotlivých skupinách tepelných zdrojů Výkonová hladina [MW] 0,05 - 0,2 0,2 - 3 3,1 – 5,0

Instalovaný výkon [MW] 2,671 14,935 12,992

Instalovaný výkon [%] 1,6 9,0 7,8


Strana 81

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Instalovaný Výkonová hladina výkon [MW] [MW] 5 MW a více 135,300 Celkem 165,898

Instalovaný výkon [%] 81,6 100,0

Celkový instalovaný výkon představuje 165,9 MW. Posouzení výroby tepla podle podílu druhu paliva: Tabulka 40 Druhy paliv a jejich výkony Palivo

Výkon [MW] 0,290

Celk. instal. výkon [%]

Zdroj

0,17

0,2 – 3,0 MW

Výkon [MW] 0,290

Hnědé uhlí tříděné Hnědé uhlí prachové Koks

82,800

49,91

5,0 MW a více

82,800

0,112

0,07

Zemní plyn

82,622

49,80

Propan-butan

0,074

0,04

0,05 - 0,2 MW 0,05 - 0,2 MW 0,2 - 3,0 MW 0,31 - 5,0 MW 5,0 MW a více 0,05 - 0,2 MW

0,112 2,485 14,645 12,992 52,500 0,074

165,898

100

Celkem


Strana 82

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 13. Podíly instalovaného výkonu tepelných zdrojů dle paliva

0,17% 0,04% Hnědé uhlí tříděné Hnědé uhlí prachové 49,91%

Koks Zemní plyn Propan-butan

49,80%

0,07%

Kotelny nad 5 000 kW Instalovaný tepelný výkon těchto zdrojů činí celkově 135,3 MW. Podíl výkonu tepelných zdrojů této skupiny spalujících jednotlivé druhy paliva je uveden v následující tabulce: Tabulka 41 Kotelny nad 5 000 kW

Palivo

Zemní plyn

Výkon [MW]

52,500

Hnědé uhlí prachové 82,800 Celkem

135,300


Zdroj

Výkon Typ [MW] zdroje

1,900 Aniveg CZ s.r.o., 8.května 20/165, Lovosice 4,600 38,8% 23,000 Lovochemie, a.s., Terezínská 57/863, Lovosice 23,000 36,800 61,2% 46,000

kotel kotel kotel kotel kotel kotel

100%

Kotelny 3 100 ÷ 5 000 kW Instalovaný tepelný výkon těchto zdrojů činí celkově 12,992 MW.


Strana 83

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 42 Kotelny 3 100 - 5 000 kW

Palivo

Výkon [MW]


Zdroj TH města Lovosic s.r.o., K16A, Osvoboditelů, Lovosice

Zemní plyn

12,992 100,0%

TH města Lovosic s.r.o., K20, Resslova, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., K7, Kostelní, Lovosice

Celkem

12,992

Výkon Typ [MW] zdroje 1,400 1,400 1,900 1,400 1,400 1,400 0,732 1,120 1,120 1,120

kotel kotel kotel kotel kotel kotel kotel kotel kotel kotel

100%

Kotelny 200 ÷ 3 000 kW Instalovaný tepelný výkon těchto zdrojů činí celkově 14,935 MW. Tabulka 43 Kotelny 200 – 3 000 kW


Strana 84

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Palivo

Zemní plyn

Výkon [MW]


14,645

TRCZ s.r.o., Průmyslová 1165, Lovosice Carda a spol., U Zdymadel 1/827, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., K10 - Bazén, U stadionu 1022, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., K11 - Sportovní hala, U stadionu 1022, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., K16B, Školní 1, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., K18 - Dopravní odbor, Přívozní 9, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., K21 - Holoubkov, Kmochova, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., K22 - Školní jídelna, Všehrdova 98,1% 924, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., K6, Žižkova 1122, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., Kotelna 4.ZŠ, Všehrdova 1, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., Nádražní 805, Lovosice ČETRANS Servis s.r.o., Svatopluka Čecha 35/309, Lovosice Zahradnictví Korecký, Teplická 1128, Lovosice OPAVIA-LU a.s., 8.května 15, Lovosice Aoyama Automotive Fasteners Czech s.r.o. , Průmyslová 1166, Lovosice Obchodní dům Centrum Lovosice, Osvoboditelů 1035, Lovosice


Zdroj

Výkon [MW]

Typ zdroje

0,600 0,436 0,186 0,025 0,575

kotel kotel kotel kotel kotel

0,575

kotel

0,488

kotel

0,225 0,225

kotel kotel

0,225

kotel

0,895

kotel

0,895

kotel

0,285

kotel

0,720 0,720 0,110 0,110 0,110 0,180 0,100

kotel kotel kotel kotel kotel kotel kotel

0,420

kotel

0,300

kotel

2,970

kotel

střešní 2,790 topné jednotky 0,480

kotel

Strana 85

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Výkon [MW]


Hnědé uhlí tříděné

0,290

1,9%

Celkem

14,935

100%

Palivo

Výkon [MW]

Typ zdroje

Podnik technických služeb Lovosice s.r.o., Prosmycká 1, 0,290 Lovosice

kotel

Zdroj

Kotelny 50 ÷ 200 kW Instalovaný tepelný výkon těchto zdrojů činí celkově 2,671 MW.


Strana 86

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 44 Kotelny 50 - 200 kW


Strana 87


Zemní plyn

Výkon [MW]

2,485


Zdroj

PENNY, ul. Zámecká, Lovosice LIDL Česká republika, ul.Tovární 1173, Lovosice Aoyama Automotive Fasteners Czech s.r.o., Průmyslová 1166, Lovosice České dráhy a.s., Správa dopravní cesty Ústí n.L., žst.Lovosice ústřední stavědlo jih České dráhy a.s., Správa dopravní cesty Ústí n.L., žst. Lovosice, JKO ČSKD Intrans Lovosice a.s., Lukavecká, Lovosice SčVK a.s., Purkyňova 1024/20, Lovosice Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Osvoboditelů 2, Lovosice TRIS Czech s.r.o., Tovární 1162, Lovosice PLUS Market, Terezínská 57, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., Kotelna Lovoš byty, 93,0% 8.května 1113, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., U Nadjezdu 874, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., Školní družina, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., Kotelna Terezínská 135, Terezínská 846, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., K4 - hasiči, Terezínská 1123, Lovosice TH města Lovosic s.r.o., Kotelna Lovoš KS, 8.května 13, Lovosice TH města Lovosic s.r.o.,


Výkon Typ [MW] zdroje 0,079

kotel

0,090

kotel

0,170

kotel

0,140

kotel

0,084

kotel

0,144

kotel

0,091

kotel

0,120

kotel

0,040

kotel

0,196

kotel

0,096

kotel

0,096

kotel

0,096

kotel

0,050

kotel

0,071

kotel

0,071

kotel

0,170

kotel

0,130

kotel

Strana 88


Výkon [MW]


Propan-butan

0,074

2,8%

Koks

0,112

4,2%

Celkem

2,671

100%

Výkon Typ [MW] zdroje

Zdroj SÚS Ústeckého kraje, Lukavecká, Lovosice České dráhy a.s., Správa dopravní cesty Ústí n.L., žst. Lovosice opravna trakčního vedení

0,074

kotel

0,112

kotel

Graf 14. Podíly instalovaného výkonu tepelných zdrojů dle kategorií tepelného výkonu

2%

9% 8%

0,05 - 0,2 0,2 - 3 3,1 – 5,0 5 MW a více

81%

2.1.7 Vyhodnocení vlivů tepelných zdrojů na kvalitu ovzduší 1.1.1.4

Úvod

V řešeném území se nachází 6 velkých zdrojů znečištění ovzduší s celkovým výkonem zdroje nad 5 MW. Jedná se o následující zdroje znečištění: • •

Aniveg CZ, s.r.o., středotlaká plynová parní kotelna  2 ks kotlů typu BK6 o výkonu 4,6 MW a BK2,5 o výkonu 1,9 MW s celkovou roční spotřebou 1200 tis.m3 zemního plynu Lovochemie, a.s., parní kotelna  2 ks práškových granulačních kotlů na hnědé uhlí typu 40 t/h. o celkovém výkonu 82,8 MW(36,8 MW a 46 MW)  2 ks plynových kotlů OKP 25 a 26 o celkovém výkonu 46 MW


Strana 89

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.1.1.5

Emise

Hodnoty emisí naměřené na jednotlivých tepelných zdrojích a uvedené v článcích 2.1.1 jsou hodnoceny Krajským úřadem Ústeckého kraje-odborem životního prostředí jako vyhovující a jsou zpoplatňovány dle níže uvedené tabulky. Tabulka 45 Emise z databáze Krajského úřadu Ústeckého kraje - odbor ŽP z r.2006 Aniveg CZ, s.r.o.

Lovochemie, a.s.

plynové kotelny Emise Emise (t)/rok (t)/rok 1,179 1,170 0,014 0,142 0,009 0,018

Látka

NOx CO SO2 CxHy

0,058 0,019

TZL

uhelná kotelna Emise (t)/rok 358,439 19,370 916,153

0,039 0,027

15,104 28,044

Celkem Emise (t)/rok 360,788 19,526 916,180 15,201 28,090

Zdroj: Krajský úřad Ústeckého kraje – odbor životního prostředí a zemědělství; www.irz.cz

1.1.1.6

Celkové množství emisí v řešeném území

Výpočet emisí byl proveden pro 6 základních druhů paliv, které jsou v řešeném území spalovány a následně byl rozdělen podle druhu topeniště a tepelného výkonu stacionárních tepelných zdrojů. Výsledky výpočtu jsou obsaženy v následující tabulce: Tabulka 46 Palivová základna – současný stav druh paliva černé uhlí hnědé uhlí

množství spáleného paliva (t), (m3)

druh topeniště

37

pevný rošt

1 230

pevný rošt

tepelný výkon kotle jakýkoliv

TZL

SO2

NOx

CO

CxHY

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

83 400

cyklonové

5 - 50 MW

28 044,00

916 153,00

358 439,00

19 370,00

15 104,00

koks

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

dřevo

52

jakékoliv

do 3 MW

656,01

52,48

157,44

52,48

46,71

propan butan

22

jakékoliv

do 3 MW

9,70

0,09

51,72

9,91

1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86

4 341 487 zemní plyn

478 647 5 563 931 4 175 670

jakékoliv

do 0,2 MW

9,57

4,60

765,83

153,17

30,63

0,2 - 5 MW

111,28

53,41

10 682,75

1 780,46

356,09

5 - 50 MW

Celkem

46,00

27,00

2 385,00

145,40

99,00

42 471,75

939 907,19

383 242,89

81 989,69

27 602,72

Jednotka

kg/rok

Zdroj: Výpočet dle nařízení vlády č.352/2002 Sb. a dle údajů poskytnutých odbor ŽP Krajského úřadu Ústeckého kraje


Strana 90

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.2

Zásobování sídelního útvaru elektrickou energií

2.1.8 Úvod Řešené území je zásobováno el. energií z distribučního rozvodu VVN, VN a NN společnosti ČEZ Distribuce, a.s. se sídlem v Děčíně.

2.1.9 Nadřazený distribuční systém VVN Řešeným územím, které je tvořené městem Lovosice a obcemi Lukavec a Sulejovice prochází vedení nadřazené přenosové soustavy VVN. Katastrem uvedených sídel prochází dvojvedení VVN 110 kV Koštov - Mělník č. 347 a č. 350. V katastru obce Sulejovice, u cementárny Čížkovice (Lafarge Cement) vedení VVN č. 350 odbočuje jižním směrem k transformovně TR 110/22 kV Libochovice. V ose koridoru, od uvedeného odbočení, pak pokračuje dvojvedení VVN č. 347 a č. 360. Dvojvedení je v řešeném území vybudováno na společných ocelových mřížových stožárech. Osa koridoru je orientována severozápadním směrem a směrově sleduje hranici katastrálního území města Lovosice. Uvedené dvojvedení VVN č. 347, č. 350 a č 360 je v běžném provozním stavu napájeno z transformovny VVN TR 220/110 kV Chotějovice a slouží jak k napájení nejbližší TR 110/22 kV Litoměřice Jih, cementárny Lafarge Cement, a.s., tak dalších rozvoden 110 kV v Ústeckém kraji. Řešené území v současné době napájí vedení VVN č. 347. Do řešeného území je rovněž přivedeno vedení VVN 110 KV Litoměřice Severozápad - Lovochemie č. 1570 a č. 1571. Osa koridoru je orientována severojižním směrem a do řešeného územi vstupuje od severní hranice katastrálního území města Lovosice. Uvedené dvojvedení slouží pouze pro zásobování průmyslového areálu Lovochemie, a.s. Uvedené dvojvedení je rovněž vybudováno na společných ocelových mřížových stožárech. Jako fázové vodiče jsou použita ALFe lana. Vedení VVN s napěťovou hladinou 220 a 400 kV řešeným územím neprochází. TR 110/22 kV Litoměřice - Jih je v běžném provozním stavu napájena z TR 220/110 Chotějovice přes rozvodnu 110 kV Koštov a napájecí vedení VVN č. 347. TR Litoměřice - Jih je osazena dvěma transformátory 110/22 kV o výkonu 2 x 40 MVA. Uvedená transformovna zásobuje převážnou část řešené území. Instalovaný výkon transformátorů je v současné době vyčerpán a umožňuje pouze pokrytí současných potřeb připojených odběratelů. TR 110/22 kV Litoměřice - Severozápad je v běžném provozním stavu napájena z TR 400/110 Babylon po vedení VVN č. 1512 a tansformovny TR 220/110 Chotějovice po vedení VVN č. 1562 . TR Litoměřice - Severozápad je osazena dvěma transformátory 110/22 kV o výkonu 2 x 40 MVA. Uvedená transformovna zásobuje menší část řešené území. Instalovaný výkon transformátorů je v současné době vyčerpán a umožňuje pouze pokrytí současných potřeb připojených odběratelů.


Strana 91

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Rozložení zátěže distribuční sítě VN 22 kV (dále jen DS VN) na jednotlivé transformovny VVN/VN je průběžně upravováno dle provozních stavů v sítí VN a dle výpočtu pro optimální přenosové podmínky v sítí VN. V poruchových stavech a v případě provádění nezbytných údržbových prací na vedeních 110 kV, v napájecích uzlech 110/22 kV a v DS VN je část zatížení oblasti převáděna na vzdálenější TR 110/22 Libochovice (cca 20 km). V katastru obce Sulejovice je situována transformovna TR 110/22 kV Čížkovice cementárny Lafarge Cement, a.s. Do transformovny jsou zaústěna 2 vedení VVN č. 360 a VVN č. 359. V běžném provozním stavu je TR 110/22 kV Čížkovice napájena z TR 220/110 Chotějovice přes rozvodnu 110 kV Koštov po vedení VVN č. 360. V TR 110/22 kV Čížkovice jsou instalovány 2 transformátory o výkonu 16 MVA. Transformovna slouží pouze pro zásobování areálu společnosti Lafarge Cement, a.s.

2.1.10Distribuční systém VN 22 kV Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice jsou v současné době zásobovány el. energií distribuční soustavou VN 22 kV. Distribuční soustava VN je ve standardním provozním stavu převážně napájena z transformovny TR 110/22 kV Litoměřice - Jih vzdálené cca 5 km od řešeného území. Na zásobování řešeného území se zejména v poruchových provozních stavech také podílí TR 110/22 kV Litoměřice - Severozápad (vzdálená cca 7 km od řešeného území) a z TR 110/22 kV Libochovice (vzdálené cca 20 km). Z uvedených TR je do řešeného území zaústěno 5 venkovní a 1 kabelové vedení 22 kV. Venkovní vedení jsou vybudována s následující dimenzi: • • •

1 x (3 x 120) mm2 ALFe 6 2 x (3 x 110) mm2 ALFe 6 2 x (3 x 95) mm2 ALFe 6

Kabelové vedení je vybudováno s dimenzi (3 x 240) mm2 v provedení ANKTOYPV. Lovosice Distribuční soustava VN 22 kV města Lovosice je tvořena zauzlenou kabelovou sítí VN v centrální části města, novým kabelovým rozvodem VN v nově vybudovaných průmyslových zónách a okružním vedením, které je vedeno po jižním, jihozápadním a západním okraji řešeného území. Distribuční soustava VN 22 kV města je převážně napájena ze stávající spínací stanice 22kV Lovosice která je umístěna poblíž křižovatky ul. S.K. Neumanna s jižním silničním obchvatem města. Spínací stanice je napájena z nově vybudovaného venkovního dvojvedení 22 kV zaustěného do TR 110/22kV Litoměřice - Jih. Ze spínací stanice jsou vyvedeny dvě venkovní vedení a dva kabelové vývody VN. Z venkovního vedení VN jsou zásobovány jednotlivé venkovní transformační stanice VN 22/0.4 kV. Dva kabelové vývody napájí kabelové rozvody VN v centrální části města. Zbylá část města a nové průmyslové zóny jsou napájeny z nově vybudovaného kabelového rozvodu VN. Vnější okruh DS VN 22kV je proveden na betonových a ocelových příhradových stožárech s vodiči ALFe 6 s průřezem od 3 x 95 mm2 do 3 x 120 mm2. Kabelové rozvody 22 kV v centru města jsou provedeny klasickými kabely ANKTOYPV, některé novější úseky plastovými kabely AXEKCY. Kabelové rozvody vybudované v souvislosti s rozvojem průmyslových zon jsou plastového Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 92

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. provedení typu AVXEKVCE. Kabelový rozvod je proveden s průřezem 240 mm2. Paprskové kabelové přípojky VN jsou provedeny kabelem 3 x 70 SAKSA. DS VN města Lovosice napájí 40 Tr 22/0,4 kV. Lukavec Obec Lukavec je zásobována el. energií z venkovního vedení VN mapájeného z TR 110/22kV Litoměřice - Jih. Krátká venkovní přípojka VN napájí 2 venkovní Tr 22/0,4 kV. Přípojka VN je provedena vodiči ALFe 6 s průřezem 3 x 70 mm2. Sulejovice Obec Sulejovice je zásobována el. energií z venkovního okružního vedení VN města Lovosice. Krátká venkovní přípojka VN napájí 3 venkovní Tr 22/0,4 kV v centrální části obce a 1 Tr na jižním okraji katastru obce. Přípojka VN je provedena vodiči ALFe 6 s průřezem 3 x 50 a 70 mm2. Další 2 venkovní Tr 22/04 kV jsou napájeny krátkými přípojkami z kmenového vedení, které probíhá západní části katastru obce. Venkovní transformační stanice VN TR 22/0,4 kV jsou připojeny přes T odbočení z napájecího vedení. Vnitřní kabelové trafostanice VN jsou připojeny kabelovou smyčkou. Tr TRIS a Tr Betonárna jsou napájeny z kabelového paprsku.

2.1.11Distribuční systém VN 6 kV V řešeném území je distribuční systém VN 6 kV vybudován pouze v areálu společnosti Lovochemie, a.s. a je využíván jen pro vlastní spotřebu společnosti.

2.1.12Transformační stanice VN/NN Město Lovosice včetně velkých odběratelů je zásobováno z následujících trafostanic:


Strana 93

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 47 Transformační stanice 22/0.4 kV Lovosice Oblast území 1 1 1 1 1 1 1 2 3 3 3 3 6 7 7 8 9 9 9 9 9 11 11 11 11 11 11 12 12 13 13 13 13 14 14 15 15 15 15 16

Název trafostanice Centrum Penny Market U zámku U kostela 28. října U stravovny Havlíčkova Kmochova Resslova Vodní Wolkerova K. Maličkého Silo GASO DZC ČSD Lukavec Deli Aniveg P. Holého Sídliště Terezínská Jatky Autolakovna SČVAK ČSAD Cukrovar ČSD TSS ČSD Výtopna Silniční správa Kontejnery TRCZ AOYAMA TRIS Betonárna U hřbitova Slepičárna Prosmyky Obec Prosmyky Závlaha Prosmyky Uhelné sklady Prosmyky Překladiště Zahratkáři

Konstrukce tr. zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční zděná VO přihrádová VO přihrádová VO zděná VO zděná VO zděná VO zděná distribuční zděná distribuční zděná distribuční přihrádová VO přihrádová přihrádová VO zděná VO zděná VO přihrádová VO přihrádová přihrádová zděná VO zděná VO zděná VO zděná distribuční zděná distribuční přihrádová distribuční přihrádová distribuční přihrádová VO přihrádová VO přihrádová VO přihrádová distr.


Max. instal. výkon tr. [kVA] 800 800 400 1260 800 800 800 800 800 800 800 800 630 50 400 1700 250 800 800 800 400 400 100 800 250 100 100 250 3200 2500 300 400 800 100 250 2000 400 250

Stav vyhovující vyhovující vyhovující nová vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující nová nová nová vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující vyhovující

Strana 94

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Transformační stanice 22/0.4 kV Lukavec Obec je zásobována z následujících trafostanic: Tabulka 48 Transformační stanice 22/0.4 kV Lukavec Oblast území 17 17

Název trafostanice Lukavec obec Lukavec Státní statek

Konstrukce tr. zděná věžová distribuční zděná věžová VO

Max. instal. výkon tr. [kVA] 400 400

Stav vyhovuje vyhovuje

Transformační stanice 22/0.4 kV Sulejovice Obec je zásobována z následujících trafostanic: Tabulka 49 Transformační stanice 22/0.4 kV Sulejovice Oblast území 18 18 18 18 18 18

Název trafostanice U mateřské školky Obec 2 U Fruty Statek Závlaha Čížkovice Agrochemický podnik

Konstrukce tr. příhradová distribuční příhradová distribuční příhradová distribuční věžová VO příhradová VO

Max. instal. výkon tr. [kVA] 400 400 400 400 400

příhradová VO

400

Stav vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje

2.1.13Charakteristika sítě NN v řešených oblastech Úvod Distribuční síť NN je v centrální části města a na nově vybudovaných sídlištích kabelová. V okrajových částech města je rozvod NN venkovního provedení. Část venkovních rozvodů NN vedených po konzolách se nachází v zástavbě rodinných domků. V obcích Lukavec a Sulejovice je DS NN převážně venkovního provedení (mimo vývody z TR) a je v poměrně dobrém stavu. Lovosice Distribuční síť nízkého napětí je ve městě Lovosice, jak venkovního, tak i kabelového provedení. Kabelových rozvodů NN se využívá k vyvedení výkonu z trafostanic, pro napájení odběrných míst s většími nároky na elektrickou energii a ucelenými odběry - např. sídliště, řadová zástavba RD, náměstí apod. Venkovní vedení je využíváno částečně ve starší zástavbě a v některých okrajových částech města. Vzhledem k rozsahu sítě NN se rekonstrukce v řešené lokalitě prováděla a provádí po částech. Rekonstrukce vedení byla realizována postupně, jak na venkovním vedení v okrajových částech, tak na kabelových vedeních v centru města. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 95

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. V úsecích, ve kterých nebyl při rekonstrukci proveden přechod z venkovního do kabelového vedení, je venkovní síť postavena na betonových stožárech vyjímečně na konzolách. Vodiče jsou hlavně v provedení AlFe, případně samonosnými kabely. Odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní. Z venkovní sítě jsou odběrná místa napojena samostatnými přípojkami nebo svody z konzol. Lukavec, Sulejovice Distribuční síť nízkého napětí v obcích je převážně venkovního provedení. Kabelového vedení je využito hlavně k vyvedení výkonu z trafostanic a k napájení odběrných míst s většími nároky na odběr. Venkovní síť NN v obcích využívá jako podpěrné body sloupy a konzoly. Vodiče jsou v provedení AlFe, odběrná místa jsou připojena izolovanými závěsnými kabely, případně svody přes konzoly. Ojediněle nově postavené objekty jsou napojeny zemními kabelovými přípojkami. Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu. Tabulka 50 Údaje o sítích NN v řešených oblastech města k 1.11. 2006 Číslo oblasti města 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Celkem

Počet Maximální Název oblastí města transformátotů instal. výkon Lovosice střed Teplická U zastávky Stadion Ostrov U Labe K Lukavci Hlavní nádraží Terezínská Nový Klapý Za tratí Na médii V cihelně Pod Lovošem Prosmyky Lovošská Lukavec Sulejovice

[ks]

[kW]

7 1 4 0 0 1 2 1 5 0 6 2 4 2 4 1 2 6 48

5660 800 3200 0 0 630 50 400 4350 0 2050 350 6400 900 2650 250 800 2400 30 890

Stav sítě NN kabelové vedení venkovní vedení v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu nevyskytuje se v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu v dobrém stavu

nevyskytuje se v dobrém stavu nevyskytuje se v dobrém stavu nevyskytuje se nevyskytuje se nevyskytuje se nevyskytuje se nevyskytuje se v dobrém stavu nevyskytuje se nevyskytuje se nevyskytuje se v dobrém stavu nevyskytuje se nevyskytuje se v dobrém stavu v dobrém stavu

2.1.14Rekapitulace spotřeby elektrické energie Lovosice Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 96

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Odběratelé s většími nároky na dodávku elektrické energie, jak do velikosti odebíraného výkonu tak i do množství spotřebované elektrické energie jsou napájeni přímo z DS VN prostřednictvím vlastních trafostanic. Mezi nejvýznamnější odběratele patří Lovochemie, a.s., Aoyama Automotive Fasteners Czech,s.r.o., TRCZ s.r.o. a další. Z dalších odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti - např. zimní stadión, školy, bazén, budovy městského úřadu, nákupní centra, obchody, hotely, pohostinství a v neposlední řadě dílny a provozovny podnikatelského sektoru. Tato odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní, případně samostatnými vývody z trafostanic. Lukavec V místních částech převažují odběry bytového charakteru s ojedinělými odběry podnikatelského sektoru. Dominantním odběratel je místní Zemědělská farma Lukavec a TREMIS s.r.o. Sulejovice V místních částech převažují odběry bytového charakteru s ojedinělými odběry podnikatelského sektoru. Dominantním odběratel je místní TERRA KAPLÍŘ s.r.o. Tabulka 51 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba el. energie

Bytová sféra Občanská vybavenost Podnikatelský sektor Zemědělství

2005 5 532 40 915 5

Odebraná energie [MWh] 2003 2004 2005 15 801,62 1 447,15 144 296,14 769,87

Celkem

6 492

162 314,79

Počet odběratelů

Kategorie odběru 2003

2004

Poznámka: Společnost ČEZ - Distribuce, a.s. poskytla ucelené údaje o spotřebě el. energie pouze za rok 2005 (transformace společnosti).

Tabulka 52 Spotřeba el. energie na výrobu tepla pro ÚT a TUV Počet odběratelů

Údaje za 2003 Bytová sféra el. topení Podnikatelský sektor el. topení

2004

2005 60 2

Odebraná energie [ΜWh] 2003 2004 2005 1 134,22 neuvedeno

Poznámka: Údaje byly stanoveny výpočtem dle průměrné spotřeby el. energie na 1 b.j.

2.1.15Výroba elektrické energie V řešeném území je vyráběna elektrická energie pouze v průmyslovém komplexu společnosti Lovochemie, a.s. a je vyráběna pouze pro vlastní spotřebu. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 97

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 53 Přehled zdrojů el.energie Obec

Adresa

Lovosice

1.3

Instal. el. výkon [MW]

Místo připojení

24

Vlastní rozvodna 6kV

Lovochemie, a.s., Terezínská 57, 410 17 Lovosice

Výroba [MWh] 2003

2004

2005

42 200 52 000 61 100

Zásobování plynem

2.1.16Úvod Řešené území je zásobováno zemním plynem z distribučního rozvodu VTL, STL a NTL společnosti RWE Severočeská plynárenská, a.s. se sídlem v Ústí nad Labem. Plošná plynofikace města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice probíhala v několika etapách: -

Lovosice část (areál DELI) ………………………..v r. 1958 Lovosice střed ..........................................................v r. 1975 až 1978 Lovosice plošná plynofikace I. etapa ……….……..v r. 1995 až 1996 Lovosice plošná plynofikace II. etapa ……….……v r. 1996 do 2006 Lukavec ................................................................... v r. 1997 až 2003 Sulejovice I. etapa ................................................... v r. 1960 Sulejovice II. etapa .................................................. v r. 1991

Zemní plyn je do řešeného území větším počtem VTL přípojek. V současnosti jsou rozvodné sítě zemního plynu ve městě Lovosice a obcích Lukavec a Sulejovice provozovány v tlakových hladinách do 4,0 MPa jako vysokotlaké (dále VTL), do 0,3 MPa jako středotlaké (dále STL) a do 2,1 kPa jako nízkotlaké (dále NTL). Řešeným územím rovněž prochází plynovod VVTL Čížkovice – Lovochemie, DN 150/PN 63. Plynovod je v majetku společností RWE Transgaz. Síť plynovodů je zakreslena na mapě č. 5. Zákres rozvodu plynu jednotlivých tlakových systémů byl aktualizován pracovníky RWE-Severočeská plynárenská, a.s. k 30.11.2006.

2.1.17Vysokotlaké rozvody plynu Území jižně od Středohoří je zásobováno zemním plynem z plynovodu VVTL DN 500/PN 63 Bylany a dalších VTL plynovodů procházejících uvedeným územím. Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice jsou zásobovány z VTL plynovodu:   

RWE-SČP Stebno - Suřejovice, VTL, DN 500/PN 25 RWE-SČP Bílina - Lovosice, VTL, DN 500/PN 25 RWE-SČP Lukavec - Hlinna, VTL, DN 200/PN 25


Strana 98

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 2.1.18Seznam stávajících VTL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006 Tabulka 54 Seznam stávajících VTL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006 Číslo oblasti

Pořadové číslo

Vlastník

Název RS

Typ RS

2 9 11 12 17 18 Celkem

1 2 3 4 5 6

RWE-SČP Deli Opávia RWE-SČP Kukla RWE - SČE RWE - SČE

Lovosice - sídliště Opávia Lovosice - město Ovocné školky Lukavec Sulejovice

VTL/STL/NTL VTL/STL VTL/STL/NTL VTL/STL VTL/STL/NTL VTL/STL/NTL

Výkon [m3/hod] 3 000 3 600 1 200 1 000 8 600

2.1.19Středotlaký rozvod plynu STL systém plní v řešeném území přenosovou i distribuční funkci. Na STL rozvod jsou připojeny jak redukční stanice STL/NTL, tak všechny kategorie evidovaných odběratelů tj. VO, SO, MO a částečně i obyvatelstvo. V současné době je STL síť v Lovosicích provozována v jedné tlakové úrovní do 0,3 MPa, Západní část města je zásobována z RS VTL/STL Lovosice – sídliště, střed města, jižní a východní část je zásobována z RS VTL/STL Lovosice - město. Na STL síti jsou umístěny 2 pomocné STL/NTL regulační stanice, kterými je zajištěna regulace tlaku plynu pro odběratele z NTL rozvodu. STL rozvod v oblasti Lovosice -západ je vybudován z materiálu LPE. Páteřní rozvod je proveden v dimenzi DN 160 až DN 225. STL rozvod v oblasti Lovosice -město je vybudován z materiálu LPE. Páteřní rozvod je proveden v dimenzi DN 90 až DN 160.

2.1.20Seznam stávajících STL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006 Tabulka 55 Seznam stávajících STL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006 Číslo oblasti

Pořadové číslo

Vlastník

Název RS

9 2 18 Celkem

7 8 9

RWE - SČE RWE - SČE Agroservis

Lovosice - město Lovosice - sídliště Agroservis Sulejovice


Výkon [m3/hod] 3 600 3 000 6 600 Strana 99

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 2.1.21Nízkotlaký rozvod plynu NTL plynovodní síť je provozována v tlakové hladině do 2,1 kPa. NTL rozvodné plynovodní sítě budované do konce roku 1995 jsou provedeny z ocelového potrubí. Nové úseky NTL rozvodu budované v rámci plošné plynofikace od roku 1996 jsou budovány z materiálu LPE. Páteřní rozvod je proveden v dimenzi od DN 80 do DN 300. Obecně se předpokládá postupný zánik rozvodů NTL s tím, že budou v budoucnu nahrazeny rozvodem STL. Údaje o technickém stavu NTL plynovodů je popsán v kap. 2.3.7.

2.1.22STL/NTL místní síť plynovodů – technický stav Tabulka 56 Údaje o technickém stavu STL/NTL místní sítě plynovodů ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006 Číslo Jednotlivé oblasti města oblasti 2,3 Lovosice 1,4,9,10 Lovosice 6

Lovosice - U Labe

11,13

Lovosice - Průmyslová

10 17 18

Lovosice - Nový Klapy Lukavec Sulejovice

Materiál /rok výstavby LPE 1996 - 2000 OCEL 1975 –1995, LPE 1996 - 2000 OCEL 1975 –1995, LPE 1996 - 2000 OCEL 1961 LPE / 1996 LPE / 1996 LPE / 1997 - 2003 OCEL 1961, LPE / 1996

Techn. stav sítě dobrý dobrý dobrý dobrý dobrý dobrý dobrý

2.1.23Rekapitulace dodávky zemního plynu Plynofikace města byla prakticky ukončena. Plynofikováno je cca 89% domácností. Roční spotřeba plynu se pohybuje dle RWE-SČP a.s. na hranici 47,0 mil. m3/rok. Počty stávajících odběratelů zemního plynu a jejich spotřeby za fakturační období 2003 až 2005 v řešeném území jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulky jsou členěny dle jednotlivých obcí a kategorií odběratelů. Tabulka 57 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Lovosice Počet odběratelů

Kategorie odběru Bytová sféra Občanská vybavenost Podnikatelský sektor Zemědělství Celkem

2003 3 529 154 61 2 3 746

2004 3 526 154 60 2 3 742


2005 3 520 154 66 2 3 742

Odebraná energie MWh] [ 2003 2004 24 190 23 074 2 262 2 063 140 810 114 522 1 619 1 683 168 881 141 342

2005 22 251 2 913 129 530 1 329 156 023

Strana 100

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 58 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Lukavec Počet odběratelů


2003 76 0 5 2 83

2004 78 0 5 2 85

2005 79 0 5 2 86

2003 1622 0 0 435 2057

Odebraná energie MWh] [ 2004 1655 0 0 433 2088

2005 1547 0 0 439 1986

Tabulka 59 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Sulejovice Počet odběratelů


2003 194 1 18 1 214

2004 200 1 17 1 219

2005 203 1 17 1 222

2003 4 811 164 1 741 567 7 283

Odebraná energie MWh] [ 2004 6 678 227 1 113 559 8 577

2005 4 559 155 2 056 902 7 672

Tabulka 60 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu – celkem Počet odběratelů


2.3

2003 3 799 155 84 5 4 043

2004 3 804 155 82 5 4 046

2005 3 802 155 88 5 4 050

Odebraná energie MWh] [ 2003 2004 30 623 31 407 2 426 2 291 142 551 115 635 2 621 2 674 178 220 152 007

2005 28 357 3 068 131 586 2 670 165 681

Zásobování tuhými palivy

V zájmovém území je výhradním distributorem tuhých paliv společnost Uhelné sklady Lovosice Prosmyky, a.s., která zajišťuje prodej a dodávku paliv pro město Lovosice a širší okolí. Společnost odebírá tuhá paliva, obzvlášť černé uhlí a koks, prostřednictvím Českých drah s.p. po železnici. Ostatní tuhá paliva dováží prostřednictvím nákladní automobilové dopravy. Hlavními dodavatelskými firmami společnosti Uhelné sklady Lovosice - Prosmyky, a.s. jsou: -

Severočeské doly, a.s. Mostecká uhelná, a.s. Sokolovská uhelná, a.s. OKD a.s. Ostrava dovoz Polsko


Strana 101

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Do domácností a podnikatelského sektoru rozváží tuhé palivy prostřednictvím najímané autodopravy. V současné době nabízí následující sortiment pevných paliv: a) hnědé uhlí:

tříděné dodávané společnostmi Severočeské doly, a.s. a Mostecká uhelná, a.s. brikety z produkce Sokolovská uhelná, a.s., Sokolov

b) černouhelný koks:

produkce OKD a.s. Ostrava nebo dovoz Polsko

c) dřevo:

dříví na podpal

d) kovářské černé uhlí:

dovoz Polsko

Tabulka 61 Ceny za tuhá paliva (k 1.10.2006) Druh paliva Hnědé uhlí - kostka Hnědé uhlí - ořech 1 Hnědé uhlí – ořech 2 Hnědé uhlí – brikety - pytel Černé uhlí – kovářské uhlí Koks Dřevo – pytlované Dřevo – brikety - pytel

Průměrná cena [Kč/1q] vč. DPH 208,203,155,115,-/ks 485,680,45,120,-/ks

V letním období je cena hnědého uhlí nižší, neboť distributoři ho nabízejí za zvýhodněné ceny. Prodejce z nových technologií spalování tuhých paliv propaguje pouze ekologické kotle Carborobot na hnědé uhlí. Společnosti Uhelné sklady Lovosice - Prosmyky, a.s., a K+L spol. s r.o. Velemín dodaly v roce 2005 do města Lovosice a okolí tuhá paliva dle následujících tabulek: Tabulka 62 Dodávky tuhých paliv spol. Uhelné sklady Lovosice - Prosmyky, a.s. Město Lovosice, obce Lukavec, Sulejovice druh paliva Hnědé uhlí Černé uhlí Koks Dřevo Celkem

Bytová sféra [t] 5 677 31 6,0 5 714

Občanská vybavenost Podnikatelský sektor [t] [t] 80 252 80 252

Tabulka 63 Dodávky tuhých paliv spol. K+L spol. s r.o.


Strana 102

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Město Lovosice, obce Lukavec, Sulejovice druh paliva

Bytová sféra [t] 470 6,0 476

Hnědé uhlí Černé uhlí Koks Dřevo Celkem

Občanská vybavenost Podnikatelský sektor [t] [t] -

Dle údajů ČSÚ, divize Praha, je ve městě Lovosice a obcích Lukavec a Sulejovice byla vykazována následující spotřeba tuhých paliv za rok 2005: Černé uhlí ..................................................................... 37 t................................... 929 GJ Hnědé uhlí vč. lignitu.............................................. 83 400 t......................... 1 534 560 GJ Koks............................................................................... 23 t................................... 633 GJ Palivové dříví................................................................. 85 t................................ 1 241 GJ Uvedené údaje jsou za r. 2005 a zahrnují pouze spotřebu tuhých paliv podnikatelských subjektů, rozpočtových a příspěvkových organizací (nad 20 zaměstnanců) se sídlem na území města Lovosice včetně jeho městských částí a obcí Lukavec a Sulejovice. Reálná spotřeba tuhých paliv v domácnostech byla odhadnuta výpočtem dle počtu domácností (SLBD 2001) a měrné spotřeby na RD (17 MWh/r) a na byt v bytovém domě (11,1 MWh/r). Celková reálná spotřeba 133 bytů v RD a 69 bytů v byových domech vytápěných tuhými palivy pak činí 698,41 t/r. V následující tabulce a grafu jsou shrnuté celkové údaje, které jsou prezentovány podíly odběrů tuhých paliv jednotlivých odběratelů (podnikatelský sektor, občanská vybavenost, bytová sféra). Uvedené údaje byly získány přímo od odběratelů, dotazem na ČSÚ, dotazem u distributorů paliv a výpočtem. V souhrnných údajích bytové sféry bylo přihlédnuto k výpočtům reálné spotřeby tuhých paliv v domácnostech vycházející ze SLDB 2001. Prodejci tuhých paliv nebyl schopen vymezit množství dodaných tuhých paliv pouze do řešeného území.

Tabulka 64 Rekapitulace dodávky tuhých paliv za rok 2005 Město Lovosice, obce Lukavec, Sulejovice Druh paliva

Hnědé uhlí Černé uhlí Koks Dřevo Celkem

Bytová sféra [t] 997 0 31 52 1 081

Občanská Podnikatelský vybavenost sektor [t] [t] 80 83 553 0 37 15 0 0 33 95 83 623


Zemědělství

Celkem

[t] 0 0 0 0 0

[t] 84 630 37 46 85 84 798

Strana 103

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 15. Podíly odběrů tuhých paliv řešeného území za rok 2005

Zemědělství 0,0%

Bytová sféra 1,3%

Občanská vybavenost 0,1%

Bytová sféra Občanská vybavenost Podnikatelský sektor Zemědělství

Podnikatelský sektor 98,6%

2.5

Místní zdroje energie

2.1.24Netradiční zdroje energie 2.5.1.1 Kogenerační jednotky Jednou z možností, jak lépe využít energie zemního plynu, je instalace kogenerační jednotky, která současně vyrábí elektrickou a tepelnou energii. Jejím základem je spalovací motor, upravený na spalování zemního plynu, pohánějící elektrický generátor. Využitelné teplo je získáváno pomocí tepelných výměníků z chladící vody, mazacího oleje a výfukových plynů. Touto kombinovanou výrobou je docíleno vysokého využití energie obsažené v primárním palivu, což má značný ekonomický i ekologický význam. Největší ekonomický přínos má instalace kogenerační jednotky tam, kde je možné veškerou vyrobenou elektrickou i tepelnou energii využít pro vlastní spotřebu (např. v průmyslu, nemocnicích, hotelech, školách, systémech CZT pro krytí čerpací práce…). Elektrickou energii lze využít pro vlastní spotřebu nebo dodat do sítě distrubuční společnosti. V řešeném území není doposud instalována žádná kogenerační jednotka. 2.5.1.2 Tepelná čerpadla V řešeném území se dle provedeného průzkumu a informací Stavebního úřadu nenachází otopné soustavy s instalovaným tepelným čerpadlem.


Strana 104

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 65 Přehled tepelných čerpadel instalovaných v řešeném území Obec Lovosice Lukavec Sulejovice Celkem

TČ dle zdroje tepla voda –voda země - voda země - voda

Tepelný výkon [kW] Watercote Ai1 5108.4 3,0 DS 5009,3 10,0 DS 5011,3 11,0 24,0 Typ TČ

Rok instalace 2002 2005 2005

2.5.1.3 Kapalný plyn - propan Na základě oslovení místního prodejce kapalného plynu, fy. Propan-butan-prodej Svoboda Stanislav, jsme získali informaci o celkovém odběru propan-butanu pro domácnosti. Za rok 2005 tento prodejce prodal okolo 45 t propan-butanu, které se spotřebovalo v bytové sféře (v dopravě a pro vaření). Dle odborného odhadu místního prodejce lze předpokládat, že 2/3 prodaného množství bylo použito v dopravě a zbylá 1/3 se použila jako topná směs. Další informace o kapalných plynech spotřebovaných v řešeném území nám poskytl ČSÚ, divize Praha a dotazníkové šetření. Tyto údaje jsou za r. 2005 a zahrnují pouze spotřebu kapalných plynů podnikatelských subjektů, rozpočtových a příspěvkových organizací (nad 20 zaměstnanců) se sídlem na území města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice. Tabulka 66 Spotřeba kapalných plynů jako topné směsi v řešeném území, za r.2005 Město Lovosice, obce Lukavec, Sulejovice Druh paliva

Propan-butan zkapalněný (LPG)

Bytová sféra



Zemědělství

Celkem

[t]

[GJ]

[t]

[GJ]

[t]

[GJ]

[t]

[GJ]

[t]

[GJ]

15

588

7

258

0

0

0

0

22

846

2.5.1.4 Kapalné paliva Řešené území, dle provedeného průzkumu a informací ČSÚ, nevykazuje žádnou spotřebu kapalných paliv. 2.5.1.5 Odpadní teplo Průzkum využití odpadního tepla byl proveden formou dotazníkové akce. Celkem bylo osloveno 17 výrobních organizací. Dle obdržených informací z oslovených výrobních organizací využívají odpadní teplo: -

Lovochemie, a.s. - pro technologické procesy Opávia – LU - ohřev teplé užitkové vody


Strana 105

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 2.1.25Obnovitelné zdroje energie 2.5.1.6 Využití biomasy 2.5.1.6.1

Produkce dřevní hmoty

Biomasa je hmota organického původu. V souvislosti s energetikou máme na mysli nejčastěji dřevo a dřevní odpad, slámu, zemědělské zbytky a exkrementy užitkových zvířat. Energii z biomasy lze získávat termochemickou nebo biochemickou přeměnou. Rozlišujeme proto dvě základní technologie zpracování: 1) suché procesy 2) mokré procesy

- spalování - zplyňování - fermentace (produkce etanolu) - anaerobní vyhnívání (produkce bioplynu)

Přestože existuje ještě více způsobů využití biomasy k energetickým účelům, v praxi převládá ze suchých procesů spalování biomasy, z mokrých procesů výroba bioplynu anaerobní fermentací. Z hlediska použitelnosti se budeme dále věnovat pouze variantě spalování biomasy, která se jeví pro potřeby města a okolí jako nejpřijatelnější. Jako biopalivo lze použít: odpadní a palivové dřevo obilní a řepkovou slámu rychlerostoucí dřeviny a energetické plodiny komunální odpad spalitelný odpad z průmyslové výroby Nárůst přebytku zemědělské půdy vlivem zvyšování intenzity zemědělské produkce je celoevropským problémem. V České republice je tento problém specifický tím, že prudký pokles poptávky byl provázen i poklesem intenzity zemědělské výroby. Využití zemědělské půdy je stále vysoké a problém přebytku není dosud tak patrný. Jednou z nejperspektivnějších možností řešení využití nadbytečné zemědělské půdy je orientace produkce na energetické plodiny, to znamená rychlerostoucí dřeviny, řepku, obiloviny, různé traviny (např. Miscantus) a výrobu etanolu ze zemědělských produktů (obilí, brambory, cukrovka), na této půdě vypěstovaných. Tato cesta využití energetických plodin vede v našich podmínkách ke zlepšení životního prostředí a ke snížení závislosti na dovozech. 2.5.1.6.2

Rozdělení lesů

Zájmové území bylo v případě zjišťování lesních pozemků a jejich správců stanoveno v hranicích bývalého okresu Litoměřice. V řešeném území obhospodařuje lesní pozemky 1 samostatný subjekt - Lesy ČR, s.p., Lesní správa Litoměřice. Lesní správa obhospodařuje cca 90 % lesních porostů. Zbývajících 10 % lesních porostů obhospodařuji obce, restituenti a drobní vlastníci.


Strana 106

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Výměra lesních pozemků a zásoby lesních porostů majoritního správce je uvedena v následující tabulce. Uvedené údaje jsou převzaty z LHP –LHC Litoměřice zpracovaného pro období 1997 až 2006. Tabulka 67 Výměra lesních pozemků majoritního správce subjekt Obhospodařovaná Zásoba lesních porostů výměra porostní půda (m3 b.k.) (ha) Lesy ČR, s.p., 9 654 1 831 167 Lesní správa Litoměřice *) LHP –LHC Litoměřice pro období 1997 až 2006

Z hlediska možného hospodářského využití lesů se nacházejí v zájmovém území tyto kategorie lesů: Lesy hospodářské - o rozloze 4 983,83 ha; jsou nejdůležitější pro těžbu a následné využití dřevní odpadní hmoty. Lesy ochranné - o rozloze 217,73 ha; jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích a lesy potřebné k zajištění půdy. Lesy zvláštního určení - o rozloze 4 452,04 ha; jsou v ochranných pásmech vodních zdrojů, v uznaných oborách a bažantnicích, lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy pro zachování biologické různorodosti, dále lesy chráněné podle předpisů o státní ochraně přírody a lesy vyžadující odlišný způsob hospodaření. Ve vytipované území jsou zastoupeny lesy hospodářské a zvláštního určení prakticky stejným dílem. Rozloha ochranných lesů je prakticky zanedbatelná. Z lesních porostů jsou ve větším množství zastoupeny jehličnany (60,91%), listnaté stromy (39,09%). Skladba lesního porostu je následující: - borovice lesní (25,0%) - smrk stepilý (21,5%) - dub letní (16,5%) - douglaska tisolistá (6,5%) - modřín evropský (6,0%) - buk lesní (5,0%) - akát trnovník (4,5%) - bříza bradavičnatá (4,5%) - javor stepilý (3,5%) - habr obecný (2,0%) - javor klen (2,0%) - lípa srdčitá (1,5%) - olše lepkavá (1,5%) ěstské lesy Městská zeleň není systémově evidována a neutváří ucelené parkové plochy. Ve městě Lovosice se nachází pouze rozptýlená zeleň, kde se dá předpokládat pouze nahodilá těžba v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek. Nahodilá těžba je většinou likvidována jako palivové dříví. Biomasa ze zalesněných pozemků Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 107

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tráva je vyžínána jen u mladých porostů (ošetření proti buření) a je ponechána u kořenového systému sazenic. Ročně je ošetřeno cca 400 ha mladých porostů. Předpokládaná výtěžnost zelené hmoty v t/ha je velmi různá a nelze ji jednoznačně definovat. Výtěžnost zeleně závisí na pestrosti druhů rostlin, místním klima, orientaci svahu, výšce pěstovaného porostu a dalších aspektech. Listí a jehličí zůstává rovněž v lese na prokypření půdy. Dřevní hmota z výchovných zásahů v porostech do 40 let (prořezávka do průměru 7 cm a délky do 5 m) zůstává v lese v hromadách nebo hranicích a je určena k obohacení živin lesní půdy. Dřevní hmota o parametrech větších, než shora uvedených, je těžena pro další zpracování. Celková výtěžnost dřevní hmoty je: - 20 m3.b.k. u probírek porostu do 40 let - 30 m3.b.k. u probírek porostu nad 40 let Tabulka 68 Množství a druh biologického odpadu z obhospodařovaných ploch společnosti Lesy ČR, s.p., Lesní správa Litoměřice Druh biologického odpadu

Roční množství

Místo a způsob likvidace

Tráva

0,0 t

zůstává v lese

Listí

0,0 t

zůstává v lese

1 211,2 t

zůstává v lese

Dřevní odpad

Tabulka 69 Množství a druh biologického odpadu z obhospodařovaných ploch k.ú. Lovosice, Lukavec a Sulejovice Druh biologického odpadu

Roční množství

Místo a způsob likvidace

Tráva

0,0 t

ukládáno na skládku v Upohlavech

Listí

0,0 t

ukládáno na skládku v Upohlavech

neuvedeno

pálení v lokálních tepelných zdrojích domácností

Dřevní odpad

2.5.1.6.3

Dřevní odpad jako zdroj biomasy

Dle vyjádření majoritního správce lesních pozemků vzniká při roční těžbě dřevního odpadu: - Lesní správa Litoměřice …………………….cca 19 662 m3.b.k. Tabulka 70 Objem těžby lesních porostů a vyrobeného dřevního odpadu Správce

Určené množství těžby


Množství dřevního odpadu

Množství odpadu

Strana 108

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Lesní správa Litoměřice Celkem

[m3 bez kůry/rok]

[m3.b.k./rok]

39 325,4 39 325,4

19 662,7 19 662,7

z těžby [%] 50 50

Lesní správa uvedené množství dřevního odpadu rozprodává okolním obcím a zdaleka nestačí pokrýt zdejší poptávku. Cena dřevního odpadu je závislá na podmínkách těžby a pohybuje se v intervalu od 30 do 50 Kč/prm. Podíl nahodilé těžby činí ročně cca 25 až 30 % z celkové těžby dřeva a je velmi proměnlivý v jednotlivých letech (od 0 do 30%). Těžební odpad je tvořen větvemi po odvětvování, nestandardním dřívím z vrcholové části stromů, manipulačními odřezky a kůrou. Dalším zdrojem biomasy může být dříví mimo lesní hospodářství, tzn. odpad z dřevovýroby, např. piliny, hobliny, odřezky. V rozšířeném zájmovém území města Lovosice se nachází 7 provozoven dřevozpracující prvovýroby. Jedná se hlavně o truhlářství, stolařství a výrobny nábytku v okrese Litoměřice:  Pila Chotiměř  DAPS v.o.s Litoměřice  EKOS Hrnčíř Litoměřice  Hrušovský František, Litoměřice  Lesní společnost Litoměřice a.s.  Tesařství a truhlářství – Aleš Poljak, Litoměřice  Truhlářství Stena, Litoměřice Vhodnost dřevní hmoty pro spalování Polena Pro spalování dřevěných polen o průměru 80 - 200 mm a délce až 750 mm jsou vhodné kotle, kde při hoření paliva dochází k pyrolytické destilaci, při které se veškeré spalitelné složky paliva zplyňují. Pro tento proces je nutné dodržet vlhkost paliva maximálně 20 % (odpovídá volnému skladování pod přístřeškem cca 2 roky), aby bylo dosaženo účinnosti kotle cca 85 %. Spotřeba paliva na topnou sezónu představuje cca 1 m3 na 1 kW výkonu kotle. Odkorky a dřevní štěpky Optimální relativní vlhkost dřevních štěpek pro spalování je 30 až 35 %. Jsou-li štěpky příliš suché, má proces hoření explozivní charakter, a velká část energie uniká prostřednictvím horkých kouřových plynů do atmosféry. Naopak při vlhkosti štěpek 50 až 60 % je spalování obtížné a účinnost topeniště klesá. Štěpky vyrobené ze stromů o přirozené vlhkosti nejsou tedy vhodné pro okamžité energetické využití, a snižování vlhkosti hotových štěpek je ve větším množství výrobně obtížné. Proto je nejschůdnějším řešením štěpkování materiálů již na vzduchu proschlých. Nevýhodami spalování štěpek jsou:  Potřeba speciálních topenišť, protože spalování štěpek v původních topeništích na fosilní paliva je energeticky nevýhodné a z ekologického hlediska nežádoucí.  Nižší účinnost spalování, která vzniká díky nehomogennosti štěpek a nerovnoměrnosti rozložení vlhkosti v nich. Uvedené faktory neumožňují úplně optimalizovat proces hoření.


Strana 109

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 



Nevhodnost použití štěpek pro topeniště nízkých výkonů. Dosud známé principy spalování štěpek vyžadují určitý minimální výkon topeniště, při kterém je proces spalování stabilizovatelný. Nejmenší vyráběná topeniště proto mají výkon nad 35 kW, což je na hranici spotřeby pro 3 - 5 bytů. Pro menší bytové objekty je tedy zatím samotné vytápění štěpkami málo reálné. Delší doba potřebná k náběhu topeniště na plný výkon. Pro krytí nárazových energetických potřeb je proto použití energetických zdrojů spalujících štěpky méně vhodné.

Tyto nevýhody spalování štěpek je možné odstranit zpracováním na dřevní brikety, které je možné spalovat jako polena ve zplyňovacích kotlích. V těchto kotlích je také možné v malém množství (cca 10 % z celkového obsahu násypky) spalovat i nezpracovaný drobný dřevní odpad spolu s polenovým dřevem. 2.5.1.6.4

Obiloviny jako zdroj biomasy

Jako zdroj biomasy pro spalování a zplyňování se používá biomasa odpadní, což jsou rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny - kukuřičná a obilná sláma, řepková sláma, zbytky z lučních a pastevních areálů. Zejména sláma obilovin a řepky tvoří významný a nadějný zdroj biomasy pro energetické účely. Dále se používá sláma kukuřice, pícnin pěstovaných na semeno a nekvalitní suché seno. Tabulka 71 Hmotnostní poměr zrna ke slámě Plodina Pšenice Žito Ječmen Oves Kukuřice na zrno Řepka olejná

Poměr zrno : sláma 1 : 1,85 1 : 1,7 1 : 0,8 1 : 1,4 1 : 1,2 1 : 1,2 - 1,8

Pro získání příslušných údajů vedoucích k výpočtu energetického potencionálu ze zemědělských plodin bylo nutné rozšířit zájmové území o okolí do 15 km. Z informací ze Statistického úřadu vyplynuly následující základní podklady: -

z obilovin, pouze u ovsa, se nepředpokládá žádné množství slámy pro energetické účely. Veškerý oves je v zájmovém území na zemědělských pozemcích zaoráván. dále není počítáno se slámou pro energetické účely u kukuřice, jelikož je většina zkrmována v živočišné výrobě a zbytek je v zájmovém území na zemědělských pozemcích zaoráván.

V řešeném území se vyskytuje kvalitní zemědělská půda 1. bonitní třídy. Na většině zemědělských ploch se pěstují z obiloviny (asi 60 % z celkového osevu), následující technické plodiny (cca 31 % řepka, slunečnice), dále pícniny na orné půdě (cca 23 % - kukuřice na zeleno a siláž, vojtěška a další jednoleté a víceleté pícniny), okopaniny a luskoviny tvoří necelých 6 % (cukrovka technická, hrách setý atd.). Menší část zemědělských ploch je osázena trvalými travnatými porosty, na nichž se pase dobytek od jara do podzimu. V tomto období tedy traviny slouží jako potrava. Zbývající část roku slouží posečená a usušená tráva (seno) jako potrava pro ustájený dobytek.


Strana 110

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Vyprodukované obiloviny slouží pro vlastní účely zemědělců (posklizňové zbytky se použijí k vyrovnání bilance organických látek v půdě a udržení její úrodnosti, obiloviny se použijí jako krmivo a na stlaní). Pro stlaní dobytka je v případě ekologického zemědělství možno použít pouze slámu z obilovin (cca 3 t/ks). V následující tabulce jsou uvedeny plochy osevů jednotlivých zemědělských plodin a potencionální množství slámy, které bylo stanoveno dle poměru zrna ke slámě dle tabulky č. 71. Tabulka 72 Celkové množství slámy z plochy osevů zeměděl.plodin v zájmovém území s okolím do 15 km

Zemědělské plodiny pšenice žito ječmen triticale řepka olejná Celkem

celkové množství slámy - poměrově [t/rok] 33 694 726 7 638 1 183 30 114 73 355

plochy osevů [ha/rok] 15 279 398 9 234 696 5 767

Zdroj: www.czso.cz; ČEA

Teoreticky možné disponibilní množství slámy pro energetické účely se skládá ze 100 % slámy řepky a 20 % celkového množství slámy z uvedených obilovin. V tabulce č. 73 bylo stanoveno, dle ÚEK Ústeckého kraje, množství reálného potencionálu s ohledem na svozové vzdálenosti a koncentraci slámy a její využívání pro krmné účely na 25 % celkového potencionálu. Tabulka 73 Celkový reálný energetický potenciál ze slámy obilovin a řepky v zájmovém území s okolím do 15 km

Zemědělské plodiny

sláma obilovin sláma řepky Celkem

výhřevnost [MJ/t] 14 000 13 500

celkové množství slámy [t/rok] 43 241 30 114 73 355

množství slámy pro energetické účely [t/rok] 28 746 30 114 58 860

energetický potenciál

reálný energetický potenciál

[GJ/rok] 402 438 406 541 808 978

[GJ/rok] 100 609 101 635 202 245

Zdroj: www.czso.cz; ČEA; ÚEK Ústeckého kraje

Z výše uvedené tabulky vyplývá celkový reálný energetický potencionál biomasy ze zemědělských plodin, který činí cca 202 245 GJ/rok. Možným zdrojem biomasy pro energetické účely mohou být také exkrementy hospodářských zvířat, smíchané s podestýlkou. V případě hovězího dobytka je to převážně obilná sláma, zatímco pro koně to mohou být také piliny nebo seno. Ve většině případů jsou však v souladu s podmínkami ekologického zemědělství zvířata polovinu roku na pastvinách, kde jejich trus slouží jako přirozené hnojivo a pouze druhou polovinu roku je možné počítat s možností tohoto zdroje jako biomasy. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 111

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Téměř ve všech případech však zemědělci hospodařící v zájmovém území uvádějí, že tento přírodní materiál bezezbytku spotřebují pro hnojení půdy. Dalším možným energeticky využitelným zdrojem je bylinná biomasa vzniklá při údržbě luk. Vzhledem na kvalitu zemědělské půdy a intenzitu obhospodařování území je využitelnost bylinné biomasy pro energetické účely zanedbatelná. 2.5.1.6.5

Kvantifikace tepelné energie z biomasy

Dřevní odpad po těžbě Při přepočtu se uvažovalo s výhřevností dřevního odpadu 7,5 GJ/m3 rok. (průměrná výhřevnost štěpky při vlhkosti 30%) Tabulka 74 Kvantifikace tepelné energie -dřevní odpad po těžbě Lokalita

Těžba určená LHP [m3 bez kůry / rok]

Dřevní odpad [m3 / rok]

Využitelné množství tepla [GJ / rok]

39 325,4

17 695,8

132 718,5

Město Lovosice a okolí do 15 km

Poznámka: 1. Předpokládá se využití 90 % dřevního odpadu. Zbývajících 10 % dřevního odpadu zůstává v lese. 2. Uvedený výpočet je čistě teoretickou záležitostí. Prakticky 90 % dřevního odpadu odkoupí a odveze z regiónu firma KRONOŠPAN Jihlava. Zbývající podíl je využit jako palivové dříví.

Sláma V řešeném území se vyskytují volné zdroje biomasy pro využití k energetickým účelům. Dle objemu osevu orné půdy a použité metody výpočtu využité v ÚEK Ústeckého kraje je ročně k dispozici pro energetické účely cca 58 860 t obilné slámy. Při přepočtu se uvažovalo s výhřevností slámy obilovin 14,0 GJ/t a slámy řepky 13,5 GJ/t (průměrná výhřevnost slámy při vlhkosti 15 až 18 %). Tabulka 75 Kvantifikace tepelné energie – sláma Komodita biomasy Obilná sláma

Množství slámy pro energetické účely [t / rok] 58 860

Energetický potenciál [GJ / rok] 8 08 978

Reálný energetický potenciá [GJ / rok]l 202 245

2.5.1.7 Solární energie Na základě průzkumu a údajů společností zabývajících se instalaci solárních systémů a z poskytnutých dat od dodavatele slunečních kolektorů, bylo zjištěno následující množství instalovaných solárních kolektorů v zájmovém území podle jednotlivých katastrálních území města: - Lovosice............................................................................. 0 ks.................0,0 m2 - Lukavec.............................................................................. 4 ks.................8,0 m2 - Sulejovice...........................................................................4 ks.................8,0 m2


Strana 112

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Celkem je v řešeném území města instalováno 16,0 m2 solárních kolektorů. Vlastníky instalovaných solárních systémů jsou obyvatelé rodinných domů. Solární energie je využívána k předehřevu teplé vody a k ohřevu vody pro venkovní bazén. 2.5.1.8 Energie vodních toků Městem Lovosice protéká vodní tok Labe s přítokem řeky Modly. Přibližný spád vodního toku je v řešeném území cca 1,9 m. Uvedený spád je upraven pomocí 1 jezů. Na tomto jezu není doposud instalována vodní turbína pro výrobu el. energie. Průměrný roční průtok řeky je 292 m3. s-1. Spád vodní hladiny je na jednotlivých vodních dílech následující: 

VD Lovosice 1,9 m; ř.km 60.125

Teoretický roční energetický potenciál je 5,44 MW. Teoretická roční energetická výtěžnost je 47,35 GWh. Reálná roční energetická výtěžnost pak činí 14,62 GWh. Míru využití energie vodního toku pak je 30,87 %. Dle vyjádření správce se v současné době připravuje projekt na instalaci vodní turbíny na shora uvedeném jezu.

2.5.1.8.1

Vodní elektrárny

V zájmovém území se nenachází vodní elektrárny. 2.5.1.8.2

Malé vodní elektrárny

V zájmovém území se nenachází vodní elektrárny.

2.1.26Energie z odpadu 2.5.1.9 Nakládání s odpady – současný stav Hospodaření s odpadem města, ale i širšího okolí, zajišťuje pro město dodavatelským způsobem společnost BEC odpady s.r.o.. Město Lovosice je členem sdružení obcí pro nakládání s odpady, které vzniklo v roce 1998 a obhospodařuje prostřednictvím fy. SONO plus s.r.o. komunální skládku Úpohlavy. Ze zájmového území je komunální odpad svážen technikou Podniku technických služeb Lovosice s.r.o. a ostatní odpady (tříděný a nebezpečný) sváží společnost BEC odpady s.r.o. Tříděný odpad je rozdělen na 3 komodity: -

papír plast


Strana 113


sklo

Na území města Lovosice je okolo 38 sběrných míst, na kterých je celkem umístěno 31 kontejnerů na papír, 37 na plast a 30 na sklo. Kontejnery jsou palstové o objemu 1100 l. Společnost BEC odpady s.r.o. vlastní a provozuje dotřiďovací linku. Komunální odpad se odváží celkem 2x týdně. Tabulka 76 Množství likvidovaného odpadu dle jednotlivých obcí; rok 2005 č.

Obec

1. Lovosice 2. Lukavec 3. Sulejovice

počet výše ročního celkem celkem celkem celkem zaevidopodlatku za komunálního separovaný biologický nebezpečný vaných odpady odpadu (t) odpad (t) odpad (t) odpad (t) obyvatel 9359 408 3047 564 48,78 15,1 323 60 5 0,4 692 280 169 19 3,4

Zdroj: MěÚ Lovosice – odbor ŽP – Ing.Riedl

Celková produkce odpadů v zájmovém území za rok 2005 činila 3 932 t. V roce 2006 byl ve městě Lovosice zvýšen poplatek za komunální odpad na 418 Kč/osobu a rok. Nejbližší spalovnou je Ústí – Neštěnice. Svoz komunálního odpadu z města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice je prováděn na skládku Úpohlavy, nebezpečné odpady jsou odváženy na skládku v k.ú.Vrbičany. Pro omezení množství ukládaného odpadu je nutno průběžně vytvářet podmínky pro separovaný sběr odpadu přímo u zdroje odpadů. V obci Sulejovice je v navíc umístěn kontejner na ostatní odpad, který se vyváží rovněž do Úpohlav. Dle informací získaných na odboru životního prostředí města je odpadové hospodářství v řešeném území provozováno v souladu s platnou legislativou ČR. 2.5.1.10Tepelná energie z odpadu Dle praktických zkušeností se výhřevnost komunálního odpadu pohybuje v rozmezí od 5 do 10 GJ/t. Pro stanovení teoretického tepelného zisku z uvažovaného odpadu jsme využili střední hodnoty průměrné výhřevnosti tj. 7,5 GJ/t. Tabulka 77 Kvantifikace tepla z odpadu

Název komodity Zbytkový směsný komunální odpad

[t/rok]

Výhřevnost včetně koef. účinnosti 0,7 [GJ/t]

3 276

5,25

Produkce odpadu celkem


Získané teplo

Získané teplo

[GJ]

[MWh]

17 199,00

4 777,50

Strana 114



Strana 115

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 3 Analýza územně plánovací dokumentace 1.4

Výchozí podklady a dokumenty

Pro zpracování Územní energetické koncepce města Lovosice byly použity následující vstupní podklady: 

Územní plán sídelního útvaru Lovosice a obcí Lukavec a Lhota nad Labem (text. zpráva, grafika v tištěné podobě) – z dubna roku 2000. Zpracovatel - Studio KAPA ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN, Na Petynce 88, 169 00 Praha. Hlavní projektant - Ing. arch. Petr Vávra.



Územní plán sídelního útvaru Lovosice – Změna č.1 (text. zpráva, grafika v tištěné podobě) – z července roku 2001. Zpracovatel - Studio KAPA - ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN, Na Petynce 88, 169 00 Praha. Hlavní projektant - Ing. arch. Petr Vávra.



Územní plán sídelního útvaru Lovosice – Změna č.2 (text. zpráva, grafika v tištěné podobě) – z července roku 2002. Zpracovatel - Studio KAPA - ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN, Na Petynce 88, 169 00 Praha. Hlavní projektant - Ing. arch. Petr Vávra.



Územní plán sídelního útvaru Lovosice – Změna č.3 (text. zpráva, grafika v tištěné podobě) – z únoru roku 2006. Zpracovatel - Studio KAPA - ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN, Na Petynce 88, 169 00 Praha. Hlavní projektant - Ing. arch. Petr Vávra.



Územní plán sídelního útvaru Lovosice – Změna č.4 (text. zpráva, grafika v tištěné podobě) – z března roku 2006. Zpracovatel - Studio KAPA - ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN, Na Petynce 88, 169 00 Praha. Hlavní projektant - Ing. arch. Petr Vávra.



Územní plán obce Sulejovice (text. zpráva, grafika v tištěné podobě) – z prosince roku 2000. Zpracovatel – A - PROJEKT - URBANISTICKO ARCHITEKTONICKÁ, PROJEKČNÍ KANCELÁŘ, Ladova 20, 400 11 Ústí nad Labem. Hlavní projektant - Ing. arch. Jiří Adamczyk.



Změna č.1 Územního plánu obce Sulejovice (text. zpráva, grafika v tištěné podobě) – z prosince roku 2003. Zpracovatel – A - PROJEKT - URBANISTICKO ARCHITEKTONICKÁ, PROJEKČNÍ KANCELÁŘ, Ladova 20, 400 11 Ústí nad Labem. Hlavní projektant - Ing. arch. Jiří Adamczyk.



Digitální katastrální mapa ZABAGED města Lovosice, poskytnutá MěÚ Lovosice, formát *.dgn



Digitální katastrální mapa obce Lukavec, poskytnutá Katastrálním úřadem se sídlem v Litoměřicích, formát *.dgn



Digitální katastrální mapa obce Sulejovice, poskytnutá Katastrálním úřadem se sídlem v Litoměřicích, formát *.dgn


Strana 116


Soupisy velkých, středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší, které poskytly Český hydrometeorologický ústav Praha, Městský úřad v Lovosicích - odbor životního prostředí, údaje r.2004, formát *.xls



Územní program snižování emisí a imisí pro město Lovosice, zpracovatel ASCEND s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2, zpracováno v roce 2006



Plán odpadového hospodářství Sdružení obcí pro nakládání s odpady zpracovaný v roce 2005, zpracovatel BEC odpady s.r.o., Prosmycká 2/88, 410 02 Lovosice, řešitel Ing. Pavel Russe



Statistika - SLBD 2001., ČSÚ Praha a ČSÚ Ústí nad laben



Podklady a informace o soustavách CZT poskytnuté pracovníky společností Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o., Žižkova 1122, 410 02 Lovosice



Podklady sítí NTL, STL, VTL poskytnuté RWE- Severočeská plynárenská, a.s., Klišská č. 940, 401 17 Ústí nad Labem, (digit. grafika – soubory *.dgn)



Podklady sítí VVN, VN a konzultace na ČEZ Distribuce, a.s., Teplická 8/874, 405 02 Děčín, (digit. grafika – soubory *.dgn)



Předané podklady související s řešenou problematikou (MěÚ v Lovosicích a obecními úřady v Lukavci a Sulejovicích)



Průzkumy a konzultace provedené v průběhu zpracování díla



Platné zákony, předpisy a normy

Informace obsažené ve shora uvedených materiálech byly zapracované do textové i grafické části Územní energetické koncepce města Lovosice. Grafické výstupy byly odsouhlaseny s jednotlivými provozovateli energetických soustav. Textová část byla projednána a odsouhlasena s jednotlivými zainteresovanými složkami a v pracovním výboru pro zpracování Územní energetické koncepce města.


Strana 117

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.5

Rozbor prostudovaného platného ÚPD

3.1.1 Zásady územního rozvoje 1.5.1.1

Základní údaje o platné ÚPD

Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice mají v současnosti následující platné územní dokumentace: 1.) Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec. Dále jsou vypracovány Změny č. 1 – 4. 2.) Územní plán obce Sulejovice, vč. Změny č.1. Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec (dále jen ÚPN-SÚ) V roce 1991 byl zpracován návrh řešení územního plánu sídelního útvaru Litoměřice – Lovosice – Terezín – Bohušovice nad Ohří (Atelier Ing.arch.J.Plašil, prosinec 1991) a dne 17.3.1992 bylo k tomuto návrhu řešení provedeno připomínkové řízení. Vzhledem k záporným stanoviskům v oblasti dopravního řešení, vodního hospodářství včetně čištění odpadních vod, energetiky, spojů a dalších závažných nedostatků nebylo možné tento UPN–SU předložit ke schválení. Proto pořizovatel ÚPD – referát regionálního rozvoje OkÚ Litoměřice rozhodl o zpracování ÚPD pro každé sídlo samostatně a k dokončení územního plánu sídelního útvaru Lovosice objednal zpracování zadávací dokumentace pro vypracování nového ÚPN-SU.Dne 29.3.1994 proběhlo v souladu se zněním stavebního zákona č. 50/76 a vyhlášky 84/76 Sb. ve znění pozdějších předpisů veřejnoprávní projednání tohoto dokumentu na OkÚ Litoměřice a následně dne 21.4.1994 na MěU Lovosice. Návrh územního plánu města Lovosice byl po pracovních konzultacích s městem a pořizovatelem dokončen v souladu se souborným stanoviskem v prosinci roku 1994 a ve smyslu platné legislativy bylo ihned zahájeno jeho veřejnoprávní projednávání. Dne 16.3.1995 proběhlo připomínkové řízení na Okresním úřadě v Litoměřicích a poté dne 10.4.1995 projednala a odsouhlasila návrh s drobnými připomínkami Městská rada. Další postup však zastavilo stanovisko nadřízeného orgánu (zde regionální pracoviště Ministerstva pro místní rozvoj ČR v Chomutově), které je povinen si opatřit pořizovatel pro závěrečné schválení čistopisu. Rozhodující pak byl nesouhlas regionální pracoviště Ministerstva pro místní rozvoj se schválením územního plánu bez zapracování prvků územního systému ekologické stability krajiny, který však v té době ještě neexistoval. Zadání a především zpracování těchto oborových dokumentů pak trvalo bezmála čtyři roky, za které došlo k mnoha významných změnám a to i v legislativě pro územního plánování. Proto po poradách na OkÚ Litoměřice i MěÚ Lovosice bylo v roce 1998 rozhodnuto o způsobu a postupu dopracování územního plánu města Lovosice v souladu s udělenou výjimkou ze stavebního zákona a předpisů souvisejících ve dvou etapách. Nakonec byl dne 13.3.2000 vydán referátem regionál.rozvoje OkÚ Litoměřice podrobný pokyn k dopracování návrhu územního plánu sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec, podle kterého je čistopis návrhu vypracován.


Strana 118

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Důležitým závazným podkladem pro zpracování návrhu UPN-SÚ byla také územně plánovací dokumentace vyššího stupně – ÚPN-VÚC okresu Litoměřice (TERPLAN Praha), který byl schválen usnesením vlády ČR č.110 ze dne 7.2.1996. Dílčí projektové podklady, dopravní a odvětvové dokumentace týkající se předmětného území, byly k dispozici v archívu MěÚ Lovosice a RRR OU Litoměřice a dle jejich aktuálnosti a v míře odpovídající UPD byly v dokumentaci zohledněny. ÚPN-SÚ byl zpracován, na základě výběrové soutěže, Studiem KAPA, Ing.arch. Petrem Vávrou. Územní plán obce Sulejovice Urbanistická studie obce Sulejovice, zpracovaná podle ustanovení §3 odst.2a) zákona, má jak v grafické, tak i v textové části rozsah územního plánu. Dokončena byla v měsíci únoru 1999. Veřejné projednání podle ustanovení §21 odst. 2 a 4 proběhlo dne 20. května 1999, a to s dotčenými orgány státní správy na Okresním úřadě v Litoměřicích a s veřejností dne 17. května 1999 na Obecním úřadě v Sulejovicích. Obec Sulejovice jako pořizovatel urbanistické studie rozhodl o pořízení územně plánovací dokumentace prostřednictvím územně plánovacího podkladu – již zmíněné urbanistické studie. Při použití tohoto způsobu bylo tedy upuštěno od zpracování konceptu územně plánovací dokumentace při splnění podmínek stanovených v novele stavebního zákona č. 83/1998 Sb., a to: • •

řešení bylo prověřeno urbanistickou studií zpracovanou podle §3 odst.2 pís. a) stavebního zákona a projednanou veřejnoprávně podle usnesení §21 odst. 2 a 4 zákona. zpracovaný návrh zadání plní funkci souborného stanoviska podle ustanovení §21 odst. 5 zákona

Návrh zadání vydal Obecní úřad Sulejovice ve smyslu ustanovení §21 odst. 5 a 6 stavebního zákona jako pořizovatel územního plánu, a to za metodické pomoci referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu Litoměřice, který tuto pomoc ve smyslu ustanovení §14 písm. B) stavebního zákona na žádost obce zajišťuje. Zadání bylo základním podkladem pro zpracování územního plánu, jehož zpracováním byl pověřen, na základě výběrové soutěže, firma A-PROJEKT, Ing.arch. Jiří Adamczyk, urbanisticko architektonická projekční kancelář. 1.5.1.2

Důvody pro zpracování ÚPD

Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec Hlavním cílem zpracování nového ÚPN-SÚ Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec bylo dát uživateli, v současné době dynamických změn, legislativně závazný podklad pro jeho koordinovaný koncepční rozvoj. Oproti původnímu územnímu plánu vyplynula zásadní změna v chápání funkce města Lovosice v rámci regionu, a to na základě místního šetření, z něhož vyplynulo, že obyvatelstvo má zájem na stabilizaci ve městě za předpokladu regenerace a doplnění bytového fondu a zlepšení životního prostředí. Další významnou a rámec města přesahující aktivitou je rozsáhlý záměr vybudování dopravně zbožového centra (CZCL) jako reakce na příznivou geografickou polohu – souběh tří rozhodujících dopravních tras, tj. železnice, dálnice a vodní cesty. Územní plán obce Sulejovice Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 119

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Zpracování studie bylo zadáno na základě žádosti obce, která byla přihlášena do „Programu obnovy venkova“, kde zpracování územně plánovacího podkladu nebo územně plánovací dokumentace je jednou z podmínek. Důvodem pořízení byla rovněž skutečnost, že pro území obce nebyla dosud žádná územně plánovací dokumentace ani územně plánovací podklad zpracován. Zpracovaným územním plánem je řešen proporcionální rozvoj území, jeho jednotlivých funkčních složek, a to v souladu s jeho přírodními a kulturními hodnotami pro návrhové období v časovém horizontu do konce roku 2013 a v hlavních směrech do dlouhodobého výhledu. Lhůty aktualizace ÚPD se navrhují a jsou předpokládány vždy po komunálních volbách, kdy nové zastupitelstvo vyhodnotí aktuálnost dokumentace a její soulad s plány a potřebami obce a rozhodne tak o její další platnosti, případně o formě aktualizace. Předmět řešení ÚPD Předmětem řešení je stanovení limitů a regulačních zásad pro urbanistický rozvoj měst a obcí. 1.5.1.3

Výchozí podklady pro zpracování ÚPD

Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec (dále jen ÚPN-SÚ) Pro město Lovosice byla zpracována celá řada územně plánovací dokumentace, podkladů i další předprojektové a projektové dokumentace. Protože však v průběhu času docházelo nejen ke změnám společenských potřeb, ale i legislativních předpisů, vážících se k územnímu plánování, většina dokumentace nebyla nikdy dokončena ani schválena jako závazný podklad pro rozvoj území. Přesto tato dokumentace, resp. její dostupné a dosud aktuální části byly prostudovány a následně v ÚPN-SÚ zohledněny. Jedná se o následující územně plánovací dokumentace:  Územně plánovací dokumentace vyššího stupně – ÚPN-VÚC okresu Litoměřice (TERPLAN Praha) byl schválen usnesením vlády ČR č.110 ze dne 7.2.1996.  ÚPN-SÚ Litoměřice-Lovosice-Terezín-Bohušovice nad Ohří (Atelier Ing.arch. J.Plašil) byl zpracován v prosinci 1991. Nebyl nikdy schválen.  Územní plán města Litoměřice a územně plánovací podklady ostatních sousedních obcí  Studie řešení dopravy v centru Lovosic (proj.atelier DUA spol. s r.o., březen 1993) Specifikace území Řešené území je tvořeno: - správním územím města Lovosice a obcí Lukavec a Lhotka nad Labem. Řešené území zahrnuje tato katastrální území: - Lovosice, Lovosice-Prosmyky, Lukavec a část katastrálního území Lhotka nad Labem. Území řešené územním plánem obce má rozlohu 1 575 ha, z toho zastavěné území 58,04 ha. Územní plán obce Sulejovice Pro území obce Sulejovice nebyla v minulosti zpracována žádná samostatná územně plánovací dokumentace. Pouze v sedmdesátých letech byla zpracována v Urbanistickém středisku KPU Ústí Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 120

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. nad Labem „Urbanistická studie Čížkovice – Sulejovice“, která však nebyla projednána ani schválena. Z dokumentace vyššího stupně byl zpracován a schválen ÚPN VÚC okresu Litoměřice (usnesení vlády č.110 ze dne 7.2.1996). Dalšími důležitými podklady pro vypracování ÚPD obce Sulejovice byly:   

Zadání k dokončení prací na územním plánu obce Sulejovice Lokální systém ekologické stability – Ing. Ivan Rothbauer Zpracovaná a projednaná urbanistická studie obce Sulejovice – A-PROJEKT, 1999

Řešené území o rozloze 371 ha, z toho zastavěné území 21 ha, je vymezeno správní hranicí Obecního úřadu Sulejovice, které není nijak dále administrativně členěno a zahrnuje tedy pouze vlastní katastrální území – tj. k.ú. Sulejovice. Území patří do spádového obvodu Městského úřadu Lovosice. V gravitačních vztazích se s ohledem na dobré dopravní napojení obce uplatňují i vzdálenější návaznosti ve směru na Litoměřice, Ustí nad Labem, Louny a Most. 1.5.1.4

Strategie rozvoje města dle platné ÚPD

Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec Vlastním cílem urbanistického návrhu je připravit v řešeném prostoru takové územně technické podmínky, aby soustavným působením všech dostupných faktorů v této oblasti bylo možno v sídlech a jejich zájmovém území vytvořit všestranně obyvatelné životní prostředí s dostatečnými pracovními příležitostmi. Významným záměrem je vybudování dopravně zbožového centra (DZCL) jako reakce na příznivou geografickou polohu – souběh tří rozhodujících dopravních tras, tj. železnice, dálnice a vodní cesty. Změna č. 1 ÚPN-SÚ Lovosice se dotýká v zásadě jen k.ú. Lovosice (resp. k.ú. Prosmyky), a jedná se o vymezení nových návrhových ploch přesně v rozsahu dřívějších ploch rezervních, resp. výhledových to i se zachováním původní funkční náplně. Jedná se o tyto navrhované změny: - lokalita č. 1 – návrhová plocha pro průmyslovou výrobu - lokalita č. 1a a 1b - v těchto lokalitách dochází k opačnému časovému posunu, tzn. že plochy původně zařazené do návrhového období ÚPD jsou převedeny do rezervy, dlouhodobého výhledu. Změna č. 2 ÚPN-SÚ Lovosice je vyvolaná požadavkem na změnu polohy navrhované hlavní městské komunikace jako veřejně prospěšné stavby a náplně ploch k ní navazujících podle mezitím zpracované podrobnější dokumentace (Ing.arch.V.Novák, 2002). Změna č. 2 ÚPN-SÚ Lovosice se dotýká výhradně k.ú. Lovosice. Jedná se o následující lokality: - lokalita č.2/2 – upřesnění prostorového vedení trasy hlavní místní obslužné komunikace urbanistickém obvodu LO-1-0. - lokalita č.2/4 – návrhová plocha schváleného územního plánu pro občanskou vybavenost nekomerčního charakteru v urbanistickém obvodu LO-4-R je navržena na změnu funkčního využití území beze změny její velikosti či tvaru. - lokalita č. 2/5 – podle zpracovaného záměru výstavby RD je upravena trasa místní obslužné komunikace v urbanistickém obvodu LO-15-0. - lokalita č. 2/6 – v urbanistické obvodu LO-11-P je do návrhových ploch pro nízkopodlažní zástavbu RD zahrnut pozemek p.č. 2523, navazující na sousední stávající zástavbu RD. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 121

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. S ohledem na postupné utváření celé lokality je vhodné uvažovat s následnou změnou protilehlých pozemků z ploch pro výrobní a nevýrobní služby na plochy smíšené. Změna č. 3 ÚPN-SÚ Lovosice je vyvolaná požadavkem rozšíření návrhových ploch pro průmyslovou výrobu v návaznosti na probíhající výstavbu Dopravně zbožového centra (dále DZCL) a Průmyslového a logistického centra (dále PLCL) Lovosice, které by mělo mít pozitivní dopad na socio-demografickou stabilitu města i širšího regionu. Navrhované změny v platném ÚPN-SÚ Lovosice kromě lokality 3/10 nerozšiřují extenzivně zastavitelné území sídla a změna jako celek tedy neovlivní negativně celkovou urbanistickou koncepce této dokumentace. Vzhledem k tomu, že rozhodující součástí návrhu Změny č.3 ÚPN-SÚ Lovosice je zpětné převedení rezervních ploch (viz. Změna č.1) do návrhového období, resp. u lokality 3/1 a 3/8 využití původních rezervních ploch, lze konstatovat, že touto změnou dochází k naplnění a potvrzení původní urbanistické koncepce ÚPN-SÚ Lovosice. Jedná se o lokality: -

lokality č. 3/1, 3/2, 3/3, 3/4 - plochy pro průmyslovou výrobu, sklady a technickou vybavenost lokality č. 3/6, 3/8, 3/10 – plochy se smíšenou funkcí – pro bydlení a umístění zařízení, která podstatě neruší bydlení lokality č. 3/6, 3/8, 3/10 – plochy veřejné, doprovodné a izolační zeleně – jako nezastavitelná území s povinností uchování zeleně

Změna č. 4 - koncept ÚPN-SÚ Lovosice je vyvolaná požadavkem rozšíření návrhových ploch pro bydlení a ploch se smíšenou funkcí. Jedná se o lokality: -

-

-

lokalita č. 4/1 – nová rozvojová plocha pro bydlení „Vinný lis“ na severozápadním okraji města. lokalita č. 4/2 – změna funkčního využití pozemku v ul. Teplická, umístěného mezi dvěmi železničními tratěmi, na plochu určenou pro výstavbu 1 RD. lokalita č. 4/3 – převedení rezervních ploch dle platného územního plánu pro bydlení v ul. Mánesova vč. návrhu vedení místní obslužné komunikace z Teplické čtvrti do ul. Lovošská do návrhu s přímou návazností na lokalitu č. 4/1. Vedle rozšíření ploch pro bydlení návrhem propojovací komunikace se umožní spojení města při povodních, kdy silnice uvnitř města byly vyřazeny z provozu. lokalita č. 4/4 – změna účelu užívání ploch stávajících zahrádek severně od stávající silnice I/15 na plochu pro bydlení. lokalita č. 4/5 – v návaznosti na zpracovanou Změnu č. 3 ÚPN-SÚ Lovosice, kde pro přímo sousedící lokality 3/6 a 3/8 byla změněna funkce na plochy pro smíšenou zástavbu, je navržena pro rezervní plochu dle platného ÚPN-SÚ pro výrobní a nevýrobní služby – živnostenské území severně od silnice I/15 a jižně od areálu Četrans, změna využití v čase, tj. přesun do návrhových ploch ÚPN-SÚ a zároveň změna funkčního využití na plochy smíšené. lokalita č. 4/6 – změna severní části stávajícího průmyslového území s úpravou funkcí ploch v areálu bývalého cukrovaru dle zpracovaných podkladů – dokumentace pro územní řízení na propojovací místní komunikaci a studie regenerace cukrovaru. Cílem je severně této navržené komunikace připustit na okraji směrem k centru města smíšenou funkci, kde se vedle bydlení připouští zejména zařízení drobné výroby a služeb.

Územní plán obce Sulejovice Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 122

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Úkolem územního plánu obce Sulejovice je vytvoření komplexního návrhu funkčního uspořádání a využití území, jako podkladu pro řízení a koordinaci veškeré činnosti v území, přípravě a lokalizace výstavby formou zásad regulace a nabídkou nových ploch pro bydlení, podnikání a ekonomické základny, včetně vyřešení dopravní obsluhy území, zásobování energiemi, vodou a likvidace odpadních vod, se zvláštním zřetelem na kvalitu životního prostředí a respektování všech územních limitů. Pro řešené území vyplynuly tyto základní premisy:     

ve funkční urbanistické struktuře je řešené území územím s přímou závislostí a úzkými vazbami na Lovosice a Litoměřice i když současnost dává prostor k obnovování kdysi značné soběstačnosti jednotlivých obcí, nelze do budoucna předpokládat výrazné zvýšení významu Sulejovic v sídelní struktuře základní ekonomickou činností v území zůstane i do budoucna zemědělská výroba a k ní příslušející činnosti základní funkcí zůstane bydlení další rozvoj sídla je limitován především nabídkou pracovních příležitostí

V souladu s ustanovením §31 odst. 2 zákona č. 109/2001 Sb. (úplné znění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jak vyplývá z pozdějších změn a doplňků) předložila obec Sulejovice podnět pro zpracování změny územního plánu obce Sulejovice, schváleného obecním zastupitelstvem dne 25.3.2002. Hlavním důvodem změn je zejména skutečnost, že pozemky, které budou určeny pro bytovou výstavbu, jsou ve správě Pozemkového fondu ČR a následně se tedy budou moci stát předmětem převodu pozemků podle zákona č.95/1999 Sb. Dalším důvodem je skutečnost, že v souvislosti s vytvářením nových pracovních příležitostí v Lovosicích zaznamenala obec zvýšený zájem o výstavbu rodinných domků a poptávku po dostupných pozemcích. Změna č.1 ÚPD obce Sulejovice se týká: - návrhu nových ploch pro výstavbu rodinných domů - změny ve využití území – umístění areálu výcviku koní 1.5.1.5

Urbanistická kompozice města

Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec Urbanistická koncepce funkčního uspořádání lokalizace rozvojových ploch pak vychází ze všech přírodních, technických i kulturně historických daností, které jsou alespoň částečně dochovány a pro další rozvoj sídla jsou rozhodující. Lovosice mají podobu novodobého průmyslového města s pásovým uspořádáním funkcí bez zvláštních architektonických hodnot. Centrální zóna jako nositel hlavních městotvorných aktivit je pevně vymezena okruhem městských komunikací, které po doplnění umožní v tomto prostoru zásadně zklidnit hlavní východozápadní kompoziční osu města, vedoucí od areálu a.s. Lovochemie (šířeji pojato od Terezína) přes centrum až na Lovoš. Tato část města však již byla z podstatné části přestavěna sídlištním způsobem a v rámci nutné regenerace je potřeba zde obnovit ulicový charakter zástavby. V zhledem k předešlému vývoji lze považovat toto základní uspořádání funkcí za stabilizované. V návrhu jsou nové výrobní a podnikatelské aktivity také situovány v návaznosti na stávající areály v jižní a východní části města. Plochy pro bydlení, vybavenost a rekreaci jsou pak navrženy ve středním a severním resp. severozápadním pásu jako dokomponování hmotově prostorové i funkční struktury sídla na hranici dvou zásadně odlišných celků – monofunkční výrobní zóny a původní městské zástavby. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 123

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Další vývoj městského organismu by se však měl zaměřit také na regeneraci a zkvalitnění obytného, pracovního i rekreačního prostředí, využití stávajících fondů s citlivou dostavbou v místech proluk či neudržitelných havarijních objektů včetně doplnění zařízení technické infrastruktury území. Dílčími zásahy do funkční struktury města se navrhovalo také alespoň částečně eliminovat negativními vlivy z průmyslové výroby na životní prostředí – návrh vytvoření tzv. nárazníkové zóny s umístěním výrobních služeb a dalších podobných provozů, případně v kombinaci s bydlením (smíšená zóna) a izolační zelení. V návrhu územního plánu je i zakotveno doplnění a propojení systému izolační a veřejné zeleně a sportovně rekreačních ploch s cílem poskytnout obyvatelům města odpovídající obytné a životní prostředí. V návrhu územního plánu jsou tedy vytvořeny územně technické podmínky, vedoucí k zásadnímu zlepšení životního prostředí jako prioritního předpokladu pro udržení obyvatelnosti prostoru. Rozhodujícím úkolem v této oblasti, který však leží mimo možnosti vlastního zpracování ÚPN-SÚ, je vedle striktního dodržování závazných zásad řešení modernizace a změna technologií chemického areálu, která jediná může přinést rozhodující zlepšení životního prostředí města i zájmového území. Územní plán obce Sulejovice Z hlediska urbanistických vazeb a vztahů je obec Sulejovice, tak jak řada sídel v této části okresu, spíš izolovanou sídelní lokalitou. Obec, obklopená ze všech stran lány vysoce kvalitní zemědělské půdy, je s okolními sídly a jejich okolím spojena pouze procházejícími silnicemi a částečně tokem Modly (Čížkovice). Jiná propojení a vazby – plochami zeleně, údolími, atd., neexistuje. Základem současné urbanistické a funkční struktury Sulejovic je historická stopa původního historického osídlení obce. Dominantními funkcemi jsou bydlení a zemědělská výroba. Z hlediska struktury ploch, jsou obě základní funkce v půdorysu obce zcela jasně odděleny. Obytné plochy zabírají zhruba polovinu zastavěného území a rozkládají se v jeho jihozápadní části. Celou severovýchodní část pak tvoří plochy výrobní. Hranici mezi nimi de facto vytváří Husova ulice. Důležitou osou je dopravní koridor, tvořený průtahem III/00817 a tratí ČD, který dělí obec ve směru SV-JZ a významně ovlivňuje urbanistickou koncepci obce. Průtah železniční tratě je problematický, je ovšem signalizačně zabezpečen. Základ obytné části tvoří původní zástavba kolem návsi s kostelem Nejsvětější Trojice a zástavba kolem ulice Ke mlýnu. Další obytné plochy pak jsou v prostoru nad tratí ČD, podél Husovy ulice směrem na Siřejovice, a podél ulice Kaplířovy. Relativně nejlepší kvalitu, pomineme-li výstavbu posledních let, má výstavba bytových domů z meziválečného období. Naopak ve špatném stavu jsou některé objekty původní zástavby. Občanská vybavenost je celkovým počtem všech zařízení i druhů na nízké úrovni, což však u obcí venkovského charakteru je jev blízký momentálnímu normálu. Plochy a objekty občanské vybavenosti jsou v podstatě soustředěny na okraji centrální části, obráceny k procházející silnici a trati ČD. Náves, kde je pouze Obecní úřad s poštou a hasičská zbrojnice u kostela, a kde by se předpokládalo soustředění převážné části těchto objektů, v tomto svou funkci neplní. Výrobní plochy, které jsou, jak již bylo uvedeno, od obytné zástavby poměrně zřetelně odděleny, zastupují především dva funkční areály firmy Terra Kaplíř. Jeden areál navazuje na centrální část obce a druhý je na východním okraji obce. Další výrobní areály, navazují na areál firmy Terra, mezi silnicí III/00817 a tokem Modly, ve směru na Lovosice. Zcela izolována od obce je část areálu Čížkovické cementárny a areál firmy AG servis, které leží na jižním okraji katastrálního území Sulejovic. Uvedené společnosti svým provozem obec příliš neobtěžují. Značný, lépe řečeno absolutní nedostatek zeleně v celém řešeném území se v rámci samotné obce téměř neprojevuje. Jak již bylo konstatováno, bohatá je zahradní zeleň u obytných objektů, v rámci


Strana 124

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. rekonstrukce toku Modly byla podél něj vysázena i část doprovodné zeleně. Chybí však strukturní zeleň, spojující obec s okolím a ochranná a izolační zeleň kolem výrobních ploch v obci. Celkové uspořádání funkčních ploch v obci je velmi přehledné a do budoucna zřejmě nedozná podstatných změn. Největším problémem základního úkolu územního plánu – návrhu nových ploch pro bytovou výstavbu a ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit je nedostatek volných ploch v intravilánu a vysoká kvalita zemědělské půdy v přímé návaznosti na zastavěné území, navíc sice málo využívanou, ale funkční závlahou. Dá se konstatovat, že jakýkoliv další plošný rozvoj obce je limitován rozhodnutím o vyjmutí vybraných ploch ze zemědělského půdního fondu. 1.5.1.6

Prostorové uspořádání města a obcí

Jako závazná část územního plánu je vymezeno prostorové uspořádání města a obcí v členění na:  

plochy současně zastavěné a zastavitelné - tj. město, jeho místní části a obce plochy volné (nezastavitelné) - tj. krajinu

Současně zastavěným (urbanizovaným) územím se rozumí jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území každé obce - viz § 139 a zák. 197/98 Sb. Zastavitelným územím se rozumí plochy nezastavěné, vymezené k zastavění tímto územním plánem. Nezastavitelným územím se rozumí území, které nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek, stanovených pro takový účel obecně platnými závaznými právními předpisy. Urbanizované území je tvořeno především zastavěným územím města a plochami určenými k zastavění s rozlišením na:              

1.5.1.7

plochy pro smíšenou funkci centra plochy pro bydlení plochy pro výrobní aktivity plochy pro občanskou vybavenost ploch pro sport a rekreaci plochy pro komerční aktivity plochy pro individuální rekreaci plochy pro veřejnou zeleň a veřejná prostranství plochy krajinné zóny s převážně produkční funkcí plochy krajinné zóny s převážně přírodním charakterem plochy krajinné zóny se smíšeným charakterem vodní plochy a toky plochy pro těžbu plochy pro obsluhu území a technickou infrastrukturu Organizace území dle ÚPD

Návrh organizace spočívá v logickém uspořádání a rozvoji jednotlivých funkčních zón tak, aby mezi nimi nedocházelo ke střetům či vzájemnému omezování a naopak se jejich funkce vhodně doplňovaly a společně vytvářely komplexní harmonický organismus. Je však třeba připomenout, že v této oblasti je projektant svázán nejvíce danostmi, tj. stávajícím rozmístěním funkcí v existujícím sídlením organizmu. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 125

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Funkční struktura města Lovosice s výrazně pásovým uspořádáním je v návrhu rozvíjena na východní a jižní straně pro výrobu a obslužné funkce, ve středním pásu pro bydlení a vybavenost (centrální zóna) a rekreace je vázána na severní část města s tokem řeky Labe a vrchem Lovoš. Výsledkem navržené funkční struktury by tedy měl být optimálně fungující organismus města, umožňující jeho obyvatelům i návštěvníkům plnohodnotný každodenní život i rekreaci v akceptovaném životním prostředí. Z hlediska funkční organizace území a urbanistických zásad vymezení jednotlivých ploch, zakotvených v úrovni ÚPN-SÚ, je důležitým momentem naplňování této dokumentace uplatňování principů funkční regulace. Jedině tak lze totiž zabezpečit optimální rozvoj např. centrální zóny při zachování vyváženého poměru funkce bydlení a komerční vybavenosti nebo kvalitní obytné prostředí v obytných zónách bez negativních vlivů z výroby či dopravy. Podkladem by měl být tento územní plán, který s návrhem funkčních regulačních opatření má napomoci koordinovanému rozvoji všech funkčních složek a území města. Základní parametry jednotlivých funkčních zón města jsou pro známé či městem akceptované záměry navrženy v následující struktuře: Plochy pro bydlení Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec Na základě demografické analýzy a následné prognózy v této oblasti jsou navrženy plochy pro saturaci potřeb bydlení. Podle výsledků SLDB r.1991 vlastně neprobíhala regenerace bytového fondu, nová výstavba v tomto období nebyla užita ve prospěch rozvoje města , ale jako pouhá náhrada ztraceného bytového fondu. Proto je vedle návrhu nových ploch (bilančně pro 460 b.j.) velký důraz kladen na zastavení odpadu a využití stávajícího domovního fondu a jeho celkovou regeneraci. Ve vazbě na demografickou strukturu obyvatelstva lze počítat s nárůstem požadavků na solidní až luxusní bydlení individuálního charakteru a návazné přesuny v rámci města – sociálně slabších vrstev do stávající bytové zástavby, která i dle trendů v zahraničí bude výhledově mít funkci obecních či sociálních bytů. V návrhu ÚPD je tedy jednoznačně podporována individuální a skupinová forma bydlení, realizovaná na dostatečně velikých stavebních pozemcích (rozdílně dle lokality, min. je však uvažováno s parcelami 600 – 800 m2), která je lokalizována převážně do severozápadních okrajových částí sídelního útvaru. V oblasti hromadné bytové výstavby sídlištního typu se předpokládá pouze realizace dostavby okraje stávajícího sídliště Teplická, reps. přestavbových území města. Bilanční potřeba 460 b.j. je pokryta urbanistickým návrhem v plném rozsahu, kdy s jistou mírou přesnosti nabízí plochy pro celkem 485 b.j. v návrhovém období s rezervou cca 30 RD v Lukavci. Lokalizace nové obytné výstavby dle základních sídelních jednotek: - lokalita „Lovošská“ – 65 rodinných domů /25 b.j. - lokalita „Pod Lovošem“ – 47 rodinných domů/80 b.j. - lokalita „Teplická“ – 35 rodinných domů/ 42 b.j.; 120 b.j. v bytových domech - lokalita „Lovosice-střed“ – dostavba 80 b.j. a přestavba 80 b.j. v bytových domech - lokalita „Lukavec“ – rezerva 30 rodinných domů/37 b.j. Územní plán obce Sulejovice Koncepce řešení rozvoje obytné funkce v Sulejovicích, která zůstane i do budoucna jednou z hlavních funkcí obce, předpokládá jeho uskutečnění ve dvou polohách:


Strana 126

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. • •

zkvalitňování a zkapacitnění stávajícího bytového fondu především v rámci půdorysu obce s orientací na modernizaci, rekonstrukce a opravy. nárůst nového bytového fondu formou výstavby rodinných domů o velikosti maximálně do dvou nadzemních podlaží + podkroví.

Výběr ploch pro novou bytovou výstavbu, resp. pro jakoukoliv novou výstavbu mimo zastavěné území obce je problematický. Základní a v podstatě jedinou vážnou překážkou je vysoce kvalitní zemědělská půda pod závlahou, která obec obklopuje ze všech stran. Na rozhodnutí o jejím vyjmutí pro výstavbu záleží jakýkoli další plošný rozvoj obce v budoucnu. Současně zastavěné území obce je poměrně značně kompaktní, vhodné volné plochy pro jeho doplnění v podstatě v obci nejsou, právě tak jako plochy, které by vyžadovaly asanaci nebo přestavbu. Velikost jednotlivých parcel včetně ploch přístupových komunikací se pohybuje mezi 800 – 1200 m2. V návrhu jsou vymezeny následující plochy pro bylení: - lokalita B1 (2,2324 ha) - 20 nových rodinných domů - lokalita B2 (0,9330 ha) - 8 nových rodinných domů - lokalita B3 (0,1025 ha - 2 nové rodinné domy - lokalita B4 (0,063 ha) - 1 nový rodinný dům. První dvě lokality svým umístěním navazují na stávající zástavbu podél ulice Kaplířovy v západní části obce. Další dvě lokality doplňují stávající výstavbu ve východní části obce. Další možnost výstavby 4 rodinných domků je počítáno v rámci provozoven podnikatelských aktivit, které jsou uvažovány pro majitele jednotlivých firem. Rezervní plochy pro výstavbu dalších rodinných domů jsou vymezeny na ploše podél silnice III/00817, kde je uvažováno s umístěním 21 rodinných domů a s lokalizací 3 provozoven se 3 rodinnými domy pro majitele. Plochy pro občanskou vybavenost Zařízení občanské vybavenosti lze dělit do dvou hlavních skupin: První skupinu tvoří zařízení veřejného sektoru, jejíž povaha činnosti a funkce je ve veřejném zájmu (tzv. nekomerční skupina) a hlavním znakem je především skutečnost, že výsledkem jejich fungování není tvorba zisku. Z toho plyne, že na činnost takovýchto zařízení jsou prostředky uvolňovány z rozpočtu státu nebo obce, což je rozhodující podmínka jejich provozování či fungování. Druhou skupinu zařízení tvoří subjekty, kde jejich činnost je plně na komerčním základě. Mechanismy trhu plně ovlivňují strukturu jak z hlediska kvantity (počet zařízení), tak i z hlediska kvality (zejména rozmanitost druhů zařízení). U „komerční vybavenosti“ je velmi často integrována řada činností takovým způsobem, že nelze přesněji specifikovat činnost hlavní. Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec Pro potřeby ÚPN-SÚ je tato oblast rozdělena do dvou základních skupin – nekomerční a komerční vybavenost. Pro oblast nekomerční vybavenosti, tj. školství, zdravotnictví a sociální péče, část kulturních zařízení, veřejná správa a samospráva, byly potřeby rozvoje či doplnění posouzeny ve vztahu


Strana 127

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. k existujícím zařízením a předpokládané transformaci služeb do návrhu ÚPN-SÚ zařazeny následovně: -

plocha Pod zámkem pro funkci školství, případně kombinaci funkcí nekomerčních, integrace funkcí bez negativních vlivů na životní prostředí do stávající obytné zástavby (vestavby, zbytkové plochy uvnitř zástavby apod.)

Oblast komerční vybavenosti, jejíž rozvoj se řídí pravidly trhu, pak zahrnuje všechny činnosti a služby v oblasti distribuce, veřejného ubytování a stravování, sportu a rekreace (částečně), nevýrobních, výrobních opravárenských a motoristických služeb. Pro tuto oblast , kde dle výše uvedených aspektů nelze plánovat objem ani strukturu potřebných zařízení je hlavním faktorem rozvoje spíše regulace přípustnosti umístění jednotlivých zařízení do předmětného prostoru dle jeho povahy a vlivu na okolní prostředí. Hlavním regulačním opatřením by však v budoucnu měla býti soustava komunálních daní zcela v rukou města tak, aby se tímto způsobem mohla prosazovat jistá specifika komunální politiky. Podle výše uvedených kritérií se tedy jedná o vymezení ploch pro služby a distribuci, veřejné ubytování a stravování, resp. ploch se smíšenou funkci, připouštějící vedle bydlení umístění vybavenosti, která nemá negativní dopad na životní prostředí. Tyto aspekty je potřeba zodpovědně posuzovat jednotlivě dle předložených záměrů. Konkrétní záměry rozvoje občanské vybavenosti města: -

uzavření parku na náměstí objektem komerční vybavenosti s podzemním parkingem dostavba vyšší občanské vybavenosti (hotel aj.) v prostoru mezi restaurací Sarajevo a Agrobankou, obdobně další proluka - plocha pro smíšenou zástavbu na severním okraji centrální zóny při nové komunikaci (vybavenost, bydlení, parking) - transformaci areálu pivovaru pro vybavenost města - areál bývalého pivovaru a areálu stavební firmy je určen pro občanskou vybavenost - dostavba reps. přestavba bloku na ul. Terezínské (za býv. hasiči) - prostor mezi Lovochemií a městem je navržen pro komerční využití (výrobní a nevýrobní služby, sklady-distribuce) s funkcí „nárazníkové zóny“ - rozšíření obslužné zóny učerpací stanice pohonných hmot, doplnění zeleně Dále v oblasti sportu a rekreace, která se svým charakterem nachází na rozhraní dříve popsaných kategorií vybavenosti města, je z hlediska rozšíření ploch navrženo dílčí doplnění stávajícho sportovního areálu. Doplnění zahrnuje návrh parkových ploch a doprovodné zeleně podél řeky a další koridory městské zeleně s cílem doplnit ji v ucelený systém. Ke krátkodobé rekreaci pak slouží také rozsáhlé kolonie zahrádek, které jsou v ÚPN-SÚ s ohledem na krajinnou ekologii plošně stabilizovány, případně určeny k postupnému dožití. Další možnosti sportovně rekreačního vyžití obyvatel jsou směrovány do zájmového území sídelního útvaru (Lovoš, Boreč apod.), resp. na druhý břeh Labe. Územní plán obce Sulejovice Občanské vybavení obce Sulejovice je celkovým počtem všech zařízení občanské vybavenosti i jejích druhů na nízké hladině, což však u obcí venkovského charakteru je jev blízký momentálnímu normálu. Výhodou obce je její sousedství s městem Lovosice, kde je sortiment zařízení poměrně vyšší. Vzhledem k možnostem populačního vývoje a s přihlédnutím k dalším dílčím faktorům nelze ani v příštím období počítat s dramatickou změnou v rozvoji zařízení, souhrnně nazývaných občanskou vybaveností. Návrh územního rozvoje obce s dalším velkým rozvojem v oblasti občanské Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 128

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. vybavenosti nepočítá, pouze v rámci rozvoje obytného území obce byla vymezena plocha pro umístění objektu, kde je obytná funkce spojena s některými službami sociální péče. Předpokládá se, že toto zařízení bude sloužit pro seniorskou část populace – dům sociální péče s kapacitou cca 15 obyvatel. Další drobnou úpravou je návrh na využití volných ploch v sousedství fotbalového hřiště pro hřiště na volejbal. S obdobným záměrem je uvažováno i na pozemku základní školy. Kombinace bydlení a drobné řemeslné činnosti nebo služeb – drobné podnikatelské aktivity – se na území obce předpokládá na ploše podnikatelkých aktivit (5 malých provozoven vč. 4 rodinných domů pro majitele) sousedící s navrhovanou lokalitou pro rodinné domy B1. Návrh územního plánu obce Sulejovice s jiným, větším rozvojem v oblasti občanského vybavení nepočítá. Plochy pro výrobní aktivity Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka nad Labem a Lukavec Výrobní plochy se tak jako ve většině měst rozvíjely postupně v přímé vazbě na ostatní zástavbu, takže časem docházelo k jejich vrůstání do městského organismu. Z tohoto hlediska se jeví jako šťastné soustředění výrobních ploch na východním okraji města do monofunkčního útvaru ve vazbě na železniční stanici. Nejrozsáhlejší aktivitou v této oblasti je záměr vybudování dopravně zbožového centra, které by mělo zaujímat plochy od přístavu v Prosmykách až po obvodovou komunikaci průmyslové zóny jih. Pro rozvoj nových menších firem jsou jsou vhodné plochy ve vazbě na budovanou dálnici v jižní a jihovýchodní části průmyslové zóny, které také pro tyto funkce budou i z hlediska podnikatelských aktivit nejzajímavější. Územní plán obce Sulejovice Ekonomický potenciál obce je dán stávajícími základními fondy především ve výrobních areálech, které jsou reprezentovaný provozními budovami. Ve většině areálů jsou však hlavní provozní budovy a objekty nevalné kvality. Další provoz areálů je tedy podmíněn reinvestováním do základních fondů. V podstatě jediným blízkým výrobním závodem je v současné době Lafarge, a.s. (Čížkovická cementárna), která je plošně stabilizována, a která investice směřují především na změny technologie a do realizace opatření snižujících negativní vlivy provozu na okolí. Dalším je navazující areál Agroservisu, u něhož se také nepočítá s dalším plošným rozšiřováním. Volné plochy v tomto areálu je možno využít pouze pro technické a provozní potřeby. Žádný další podnik průmyslového charakteru v obci Sulejovice v současné době není. Potencionální výrobní plochy se nachází v opuštěném areálu býv. závodu Fruta, který se nachází v severní části obce. Současná poptávka po stavebních pozemcích na rozšíření nebo pro umístění nového areálu je v podstatě nulová. Z tohoto důvodu byly v rámci návrhu územního plánu vytypovány vhodné lokality pro anonymní poptávku, které jsou prezentovány výhodami místa a současně i regulativy možného funkčního využití pro umístění ekonomických aktivit. Co se týká zemědělské výroby v obci, ve výhledu se nepředpokládají zásadní změny jak v zaměření, tak ani v plošném rozsahu jednotlivých zemědělských areálů. Doprava A) Silniční doprava Komunikační systém města doznal v průběhu posledních let výrazných změn. Byla to především postupná výstavba dálnice D8, u které byl zprovozněn úsek Doksany Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 129

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. – křižovatka se silnicí I/15 a to včetně přeložky silnice II/247 východně od Lukavce až po její připojení na původní vedení silnice I/8 vstřícně do křižovatky se silnicí III/00815 na Mlékojedy. Do této dálniční křižovatky byla silnice II/247 připojeny i od západu. Na tento již realizovaný úsek dálnice navazuje v severním směru další připravovaný úsek dálnice a to včetně vlastní křižovatky se silnicí I/15 a krátkého obchvatu bývalé trasy po jihozápadním obvodu zástavby. Na již realizovanou stavbu přeložky silnice II/247 východně od Lukavce navazuje ve směru na Mlékojedy a Litoměřice další úsek s novým mostním objektem přes Labe, včetně přestavby současné křižovatky s původní trasou silnice I/8 na okružní křižovatku. Trasa silnice I/15 by pak následně byla vedena od Litoměřic peáží se silnicí II/608 až po okružní křižovatku a odtud po přeložce silnice II/247 do již realizované dílniční křižovatky. Bývalá trasa silnice I/8 na průtahu městem je v návrhu územního plánu uvažovaná jako doprovodná trasa, tedy silnice II/608. Dopravní obsluha severní části území je jednoznačně vázána na bývalou trasu průtahu silnice I/8. To ovšem značně ztěžuje možnosti pro zklidnění vlastního centra města. Pro odvedení části dopravy z tohoto prostoru byla navržena po severním okraji centra objízdná komunikace, na kterou jsou vázány především plochy pro parkování vozidel. Z vlastního centra by měla tak být postupně odvedena veškerá průjezdná doprava, která s tímto územím přímo nesouvisí. Objízdná komunikace tak vytváří základní předpoklad pro jakékoliv zklidnění prostoru centra města. V jižní části území na železniční trati se nacházejí velmi atraktivní komerční plochy a to předvším s ohledem na blízkost současné dálnice a dálničních křižovatek. V souvislosti s výstavbou návazného úseku dálnice D8 je navrženo přeložení trasy doprovodné silnice II/608 po západním okraji zástavby, tak aby její nové vedení bylo v souladu s rozvojovými záměry města. Dalším záměrem je návrh přímého propojení silnic II/608 a III/00817 vedené souběžně s bývalou trasou silnice I/8, která by zpřístupnila nové rozvojové plochy města. V prostoru Lukavce dochází v návrhu k dalšímu dopravnímu zásahu a to v souvislosti s již realizovanou přeložkou silnice II/247 a s připravovanou realizací projektu DZCL, ROLA a dalších záměrů v této části území. Rozvoj tohoto území západně od Lukavce by zákonitě vedl k podstatnému zvýšení intenzit dopravy na průjezdu přes vlastní obec směrem k přeložce silnice II/247. Z tohoto důvodu je navrženo přímé připojení těchto ploch na přeložku silnice II/247 a to jihozápadně od obce. Výhledové kategorie silnic a dálnic zůstávají nadále v platnosti. Shrnutí výhledových silničních dopravních staveb: -

křižovatka dálnice D8 Lovosice západ přeložka silnice II/247 z Prosmyk na budoucí západní most Litoměřice vč.kruhové křižovatky místní obslužná komunikace severně centrální zóny do křižovatky silnice I/30 silnice III/24712 pro napojení terminálu RO-LA nové komunikace vč. inženýrských sítí k nově navrhovaným lokalitám páteřní koridor v navrhované lokalitě pro průmysl jižně areálu průmyslové chemie pro umístění pěší trasy z Lukavce a inženýrských sítí

Z výsledků dopravních průzkumů území obce Sulejovice lze konstatovat, že řešený prostor je z dopravního hlediska zpřístupněn dostatečně kvalitně a zásadní změny ve stávajícím systému nejsou nutné. Síť vnějších dopravních tras bude i ve výhledu na území Sulejovic zastoupena dálnicí, tahem první třídy a silnicemi třetí třídy. Současný dopravní stav převážně odpovídá požadavkům i na výhledový provoz, který není a ani nebude intenzivní a který dosahuje velmi nízkých zátěží. Z nově navrhovaných místních komunikací jsou v územním plánu uvedeny přístupové trasy k lokalitě B2 – 20 rodinných domů a drobných podnikatelských aktivit v západní části Sulejovic, přístupová místní komunikace k lokalitě B3 – 8 rodinných domů a přístupová místní komunikace Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 130

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. k výrobní ploše a ke hřbitovu za silnicí I/15. Součástí návrhu je také řada rekonstrukcí a zpevnění stávajících cest a místních komunikací (ul. K mlýnu, část ul. Kaplířova, ul. Husova, Masarykova, Komenského, Havlíčkova a Svojsíkova) s prašným krytem vozovky. B) Železniční doprava Síť železničních tratí v řešeném území se v návrhovém období považuje za stabilizovanou a veškeré změny se budou odehrávat v rámci stávajících ploch bez nároků na územní zábory. Jedinou vyjímkou je uvažovaná výstavba vleček v souvislosti s připravovanou realizací projektu DZC. Hlavní železniční trať č.090 je elektrifikována a byla postupně modernizována v rámci modernizace I. železničního koridoru Děčín-Praha-Česká Třebová-Brno-Břeclav. Na ni se nepředpokládají žádné změny přesahující současné drážní pozemky a ani na ostatních tratích, kde se budou pouze provádět běžné rekonstrukce a odstranění jednotlivých závadových míst. U osobní dopravy je vhodné podporovat záměr zvýšení aktraktivity v úseku mezi Litoměřicemi horní nádraží a Lovosicemi s případným prodloužením až do Čížkovic a se zřízením další zastávky u Lovochemie. Pokud by ve výhledu došlo k vedení vysokorychlostní dráhy tímto prostorem, byla by trasa této tratě veden amimo intravilán města a nepředpokládá se u ní přímá vazba na toto území. Železniční trať je v území obce Sulejovice stabilizována a nevyžaduje úpravy. Obce se také bezprostředně týká výhledová realizace vysykorychlostní tratě, vedené ve směru od Prahy na státní hranici se SRN. Přes katastr obce Sulejovice je uvažována varinata „H1 a „V“.Pro trasu je nutné držet územní rezervu. C) Vodní doprava Základní vodní cestou je tok řeky Labe, kde se v návrhovém období nepočítá se zásahy, které by měly územně ovlivňovaly rozsah vodní cesty. Realizace výhledového záměru přestavby v prostoru plavebních komor je z časového hlediska dlouhodobá. Jedná se o vodní cestu v úseku státní hranice – Mělník (trasa E-20), která je zařazena do třídy VIb. Rozvoj zařízení pro vodní dopravu, zejména prostor překladiště Prosmyky, je podporován s ohledem na projekt DZC. U osobní dopravy je nadále možno uvažovat s obnovením této dopravy v souměstí s vazbou na rekreační prosotor u Žalhostic. V této souvislosti je vhodné i obnovení přívozu v Lovosicích. D) Hromadná doprava Autobusové nádraží ve městě Lovosice je umístěno v přímé vazbě na železniční stanici. Autobusové nádraží u Lovochemie zůstává ve své funkci, ovšem zde je nutno uvažovat s jeho provozní úpravou a redukcí vjezdů a výjezdů na dnešní silnici I/8. Vedení linek MHD a umístění zastávek zůstává v podstatě nezměněno. Ekonomické možnosti ovlivňují nejen případné změny v MHD, ale i případný přechod na elektrickou trakci (trolejbusy), který by byl přínosem pro životní prostředí zejména centra města. Zásobování pitnou vodou Skupinový vodovod Lovosice zásobuje město Lovosice a obce Lukavec, Sulejovice, Lhota nad Labem, Malé Žernoseky, Jehlice, Vchynice, Režný Újezd, Bálinka, Boreč a Radostice. Sídelní jednotky s vodovodem jsou prakticky všechny propojeny s vodovodním systémem Lovosic a ve všech kromě Sulejovic se využívají i místní zdroje. Kapacita těchto zdrojů bude limitující pro rozsah nové výstavby.


Strana 131

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Hlavními zdroji skupinového vodovodu Lovosice je úpravna Třebívlice, kterou se uvažuje nahradit přívodem vody z Oblastního vodovodu Severní Čechy a úpravna vody Vlastislav. Voda ze zdrojů je vedena v zájmovém prostoru do vodojemů Čížkovice, odkud je přiváděna do vlastního vodojemu Sulejovice. Pro posílení zdrojové kapacity ve skupině byl vybudován přivaděč z úpravny Velké Žernoseky přes Labe do Lovosic. Napájení umožní převedení uvedeného zdroje do vodojemu Sulejovice, čímž se zvýší zabezpečenost dodávky. V Lovosicích zůstane zachováno jednotlakové pásmo, vodojem Sulejovice se rozšíří o 3 tis.m3 a vodojem Lovoš bude udržován jako rezerva. Zásobování užitkovou vodou V území obce Sulejovice jsou řady závlahového zemědělského vodovodu, náležící k systému „Závlaha Ohře I. – 2.stavba“. K zavlažování zemědělských plodin je možno používat vodu z Ohře i z Labe. Celý systém byl uveden do provozu v roce 1981 a je plně funkční, i když je poměrně málo využíváno. Další rozšiřování závlah se neuvažuje. Odkanalizování a čištění odpadních vod V Lovosicích je vybudována jednotná kanalizační síť, zaústěná na ČOV Litoměřice. Území města je ploché, s malými spády. Odkanalizovaná plocha je cca 176 ha. Páteřními stokami jsou cukrovarská stoka (zděná DN 1000/1500) od cukrovaru k Labi a kmenová stoka DN 1000 – 1500, procházející městem podél řeky. Chemicky a mechanicky se čistí odpadní vody z průmyslu. Stávající průmyslové ČOV se nacházejí v 6 podnicích řešeného území: SCHZ, SKD Sulejovice, ACHP, Cukrovar, Setuza, DELI. Jako reakce na přívalové srážky v r.1977 a následné smyvy ornice z Lovoše v r.1978 byl vybudován meliorační svod PEO Lovoš a svah byl zatravněn. Meliorační svod PEO Lovoš nemá spolehlivé převedení srážek přes město. Je navrženo odvedení srážkových vod společně s dešťovými vodami z nové zástavby ve Lhotce nad Labem dešťovou stokou o dostačující kapacitě. V ÚPN-SÚ je navržená postupná rekonstrukce a doplnění sítě v rámci dostavby v centru Lovosic tak, aby byly odstraněny nevyhovující úseky z důvodů nedostatečné kapacity (spád) a stáří (technický stav). Dále je i důležité postupné sjednocení stávající sítě tak, aby byla odstraněna častá vyústění do Labe a odtoky ze sítě byly možno stáhnout do jednoho místa. V centrální části města bude zachována jednotná kanalizační síť. Před zaústěním průmyslových odpadních vod na městskou síť bude řešeno předčištění. Pro lokality DZCL je vypracován generel, který řeší odvedení splaškových vod výtlakem na kanalizační systém Lovosic a dále na ČOV Litoměřice, dešťové vody jsou zaústěny do Labe. Obcí Sulejovice prochází kmenová stoka DN 300 a DN 600, která je ukončena přečerpávací stanicí, z nichž jsou odpadní vody obce přečerpány do ČOV Fruty. ČOV byla uvedena do provozu v roce 1990 pro čištění odpadních vod ze závodu. Kapacita mechanicko-biologické COV je Qd=41,7 m3/hod., tj. 1000 m3/den. Jelikož závod byl zrušen a ČOV využívá pouze obec, je její provoz značně neekonomický. V katastru Sulejovic je COV cementárny Čížkovice pro čištění odpadních vod především z technologie. V souladu s koncepcí SčVaK Litoměřice je navrhováno podchycení odpadních vod obce do čerpací stanice a převedení odpadních vod do Lovosic ke společnému vyčištění na ČOV Litoměřice. Stará kanalizace v obci vyžaduje především pročištění a provedení stavebních úprav, tak aby vyhověla plně požadavkům ČSN. Výhledová zástavba v obci se navrhuje napojit na stávající kanalizační systém. Nově navrhovaná kanalizace se navrhuje jako oddílná a pouze splašková.


Strana 132

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Zásobování elektrickou energií Dle ÚPN-SÚ je energetická situace v řešeném území dobrá. Ve výhledu do r. 2010 se počítá s nárůstem cca 5 MVA. Zajištění zvýšeného příkonu bude provedeno jednak dozbrojením stávajících trafostanic, tj. výměnou stávajících transformátorů až do výše jmenovitého výkonu transformovny a výstavbou nových TS., které budou napojeny na stávající kabelový rozvod VN. Mimo realizované přeložky linek VVN, vyvolaných výstavbou dálnice D8, je dle ÚPN-SÚ nutné provést přeložku stávající linky VN v jihozápadní části Lovosic a zkrácení napájecí linky v obci Lukavec. Stávající trasy vrchního vedení brání uvažované výstavbě v daných lokalitách. Veřejné osvětlení v Lovosicích je na dobré úrovni. Nové veřejné osvětlení v lokalitách výstavby bude zapojeno do stávající sítě rozvodů VO. V obci Sulejovice je vysokonapěťový systém rozvodu elektrické energie provozován na unifikované napěťové hladině 22 kV. Vedení je venkovního provedení a svojí kapacitou plně postačuje pro stávající i výhledové potřeby obce. Sekundární rozvody v obci byly nedávno zrekonstruovány. V návrhu ÚPD se navrhuje výstavba dvou nových sloupových trafostanic. Do jednotlivých lokalit budou realizovány samostatné sekundární vývody. Zásobování plynem Plošná plynofikace města Lovosic byla dokončena v roce 1998. V návrhu ÚPN-SÚ je řešeno zásobování nových lokalit zemním plynem napojením na stávající sítě. Obce Lukavec a Sulejovice jsou plošně plynofikovány nízkotlakou místní sítí. Všechny rozvojové plochy v obci Sulejovice jsou navrženy ke komplexní plynofikaci z nízkotlaké sítě. Vyjímkou jsou potencionální výrobní plochy v místech bývalého závodu Fruta, kde bude realizována plynofikace ze středotlakého výstupu regulační stanice, která je umístěna v těsné blízkosti. Zásobování teplem Rozhodujícím zdrojem tepla ve městě Lovosice jsou plynové kotelny v místech bývalých výměníkových stanic. V obcích Sulejovice a Lukavec je ve velké míře k vytápění objektů využíváno zemního plynu. V menší míře je dále využíváno hnědé uhlí a elektřina (převážně akumulační systémy). U nově navrhované zástavby ÚPD doporučuje využít vytápění na plyn. V ÚPD se neuvažuje o zřízení centrálního zdroje tepla a s vybudováním rozvodné soustavy CZT většího rozsahu. V návrhu je zachován způsob decentralizovaného zásobování města tepelnou energií. U stávající bytové i občanské výstavby ÚPD předpokládá postupnou plynofikaci jednotlivých objektů formou domovních kotelen nebo etážovým topením. Dodávky tepla pro topení a technologii výrobního sektoru se předpokládá zajištěním z vlastních zdrojů. Kotelny se předpokládají plynové. Těžba nerostných surovin V řešené oblasti se nachází Chráněné ložiskové území lokality Bohuslavice nad Ohří. Chráněné ložiskové území zasahuje do k.ú. Lukavec. 1.5.1.8

Regulativy území

Územní plán rozlišuje regulativy závazné a směrné. Pro závaznou regulaci jsou uplatňované regulativy: 

regulativy prostorové


Strana 133

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o.   

regulativy funkčně obslužné ochranné režimy vliv na životní prostředí

3.1.2 Rozvoj města 1.5.1.9

Rozvoj města dle kapacitních možností ÚPD

Návrh rozvoje zástavby v řešené území vychází z předpokládaného růstu počtu obyvatel a návrhu urbanistické koncepce. V období do roku 2010 se dle ÚPD předpokládá zvýšení počtu obyvatel o 654 osob tj. z cca 10 336 v roce 2001 (v celém řešeném území) na 10 990 v roce 2010. Nárůst obyvatel je především závislý na atraktivnosti města pro podnikatele, na kapacitě vytvořených pracovních míst, kvalitě životního prostředí a dostatku vhodných ploch pro bydlení. Dle ÚPN-SÚ jsou pro výhledovou stabilizaci řešeného území zásadní dva faktory: 1.) pro návrhový počet obyvatel je třeba více než 4 100 bytů 2.) podmínkou stability vedle zabezpečení bydlení jsou v rozhodující míře pracovní příležitosti. Jejich rozvoj je vázán na restrukturalizaci průmyslové základny města a na vytvoření nových pracovních příležitostí v rámci vybudování průmyslových zón. V návrhu ÚPD se neuvažuje s plošnou přestavbou v žádné vnitřní části města. Návrh uvažuje s novými plochami pro bytovou výstavbu, komerční aktivity, výrobní sektor, sport a rekreaci a s intenzifikací využití všech typů stávajících ploch. Kapacitní možnosti a formy rozvoje bytového fondu vyplývající ze zpracované ÚPD a jsou uvedeny v kap. 1.1.6. Koncepce územního plánu stabilizuje nejvýznamnější areály občanské vybavenosti i nadále do centra města a jeho rozvojových ploch (zvláště vybavení nenáročné na dopravní obsluhu). Rozvojové plochy pro občanskou vybavenost, výrobní aktivity, bytovou výstavbu a plochy se smíšenou funkcí jsou uvedeny v následujících tabulkách: ÚPN-SÚ Lovosice a Lukavec Tabulka 78 Přehled lokalit pro rozvoj občanské vybavenosti – Lovosice a Lukavec funkční typ

číslo lokality dle záboru ZPF 6, 7 8 10 14 16 17

výstavba garáží občanská vybavenost a rekreace občanská vybavenost občanská vybavenost výstavba parkoviště občanská vybavenost a veřejná zeleň občanská vybavenost 32 občanská vybavenost 39 plochy pro občanskou vybavenost celkem


katastrální území Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Lukavec

výměra lokality (ha) 0,52 1,00 2,24 0,27 0,66 1,08 1,79 0,28 7,84

Strana 134

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 79 Přehled lokalit pro rozvoj výrobních aktivit – Lovosice a Lukavec číslo lokality dle záboru ZPF

katastrální území

výměra lokality (ha)

výrobní a nevýrobní motoristické služby

18

Lovosice

1,08

výrobní, nevýrobní a motoristické služby

4 31 40 35

Lovosice Lovosice Lukavec Lovosice

1,15 1,80 2,14 1,98

20

Lukavec

0,96

19, 30 28 29 45 36 33 34 42

Prosmyky Lovosice Lovosice, Lukavec Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice

36,98 20,70 48,48 25,70 1,88 3,81 5,89 3,76 2,96

37

Lovosice

funkční typ

zemědělská výroba a výsadba izolační zeleně DZCL – I.etapa DZCL – II.etapa 1.část DZCL – II.etapa DZCL-dlouhodobá rezerva RO-LA průmyslová výroba a sklady průmyslová výroba a sklady výrobní, nevýrobní a motoristické služby plochy pro výrobní aktivity celkem

1,62 160,89

Tabulka 80 Přehled lokalit pro bytovou výstavbu – Lovosice a Lukavec číslo lokality dle záboru ZPF

katastrální území

výměra lokality (ha)

bytová výstavba a výstavba komunikace

2

Lovosice

14,50

bytová výstavba

21 22 23 24

Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice

1,93 1,10 2,03 0,97 20,53

funkční typ

plochy pro bytovou výstavbu celkem

Tabulka 81 Přehled lokalit pro výstavbu se smíšenou funkcí – Lovosice a Lukavec číslo lokality dle záboru ZPF 9 12 výstavba se smíšenou funkcí 13 25 39 plochy pro výstavbu se smíšenou funkcí celkem funkční typ

katastrální území Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Lukavec

výměra lokality (ha) 0,58 0,18 0,15 1,87 0,20 2,98

ÚPD Sulejovice


Strana 135

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 82 Přehled lokalit pro rozvoj občanské vybavenosti - Sulejovice označení lokality OV – dům sociální péče plochy pro občanskou vybavenost celkem

katastrální území Sulejovice

výměra lokality (ha) 0,2408 0,2408

Tabulka 83 Přehled lokalit pro rozvoj výrobních aktivit - Sulejovice označení lokality V – výrobní plochy

katastrální území Sulejovice Sulejovice

plochy pro rozvoj výrobních aktivit celkem Tabulka 84 Přehled lokalit pro bytovou výstavbu - Sulejovice označení lokality B1 B2 B3 B4 plochy pro bytovou výstavbu celkem

katastrální území Sulejovice Sulejovice Sulejovice Sulejovice

výměra lokality (ha) 0,5325 0,2911 0,8236 výměra lokality (ha) 2,2324 0,9330 0,1025 0,0630 3,3309

Tabulka 85 Přehled lokalit pro výstavbu se smíšenou funkcí - Sulejovice označení lokality PA-podnikatelské aktivity plochy pro výstavbu se smíšenou funkcí celkem

katastrální území Sulejovice

výměra lokality (ha) 0,8740 0,8740

V územních plánech řešeného území je navrženo pro rozvoj občanské vybavenosti 8,08 ha ploch, pro rozvoj výrobních aktivit celkem 161,71 ha ploch, pro bytovou výstavbu 23,86 ha ploch, pro smíšenou výstavbu 3,85 ha ploch. V době zpracování ÚEK byl znám pouze charakter navrhovaných ploch, nikoliv kapacitní parametry. Z uvedeného důvodu nebylo možné zpracovat pro navrhované plochy konkrétní energetickou bilanci. 1.5.1.10

Územní program rozvoj města do roku 2010

Pro rozvoj bytové zástavby jsou vytipovány lokality viz kap. 1.1.6 tab. č. 14. Pro rozvoj občanské vybavenosti jsou vytipovány lokality viz kap. 1.2.2 tab. č. 23 a 24. Rozvojové plochy pro podnikatelský sektor jsou v tab. č.27 a 28. Souhrnný přehled lokalit s termínem realizace do roku 2010 je uveden v následujícím přehledu: Přehled lokalit pro rozvoj bydlení: 1.) Lovosice –ul. Osvoboditelů......................................................3 b.j. v BD 2.) Lovosice – ul. Zámecká............................................................42 b.j. ve 2 BD Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 136

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 3.) Lovosice – ul. Kostelní.............................................................3 b.j. v BD 4.) Lovosice – sídl. Holoubkov......................................................151 b.j. v 9 BD a 9 RD 5.) Lovosice – Pod Lovošem......................................................... 100 RD 6.) Lovosice – ul. Purkyňova......................................................... 20 RD 7.) Sulejovice................................................................................. 94 RD

Přehled lokalit pro občanskou vybavenost: 1.) Lovosice - střed ....................................................................... polyfunkční dům 2.) Lovosice – ul. Kostelní.............................................................polyfunkční dům 3.) Lovosice – Za tratí....................................................................Hasičská zbrojnice Přehled lokalit pro výrobní aktivity: 1.) Lovosice................................................................................... PLCL 2.) Lovosice-Prosmyky.................................................................. PLCL 3.) Lovosice................................................................................... DZCL č. 3 4.) Lovosice................................................................................... DZCL č. 2 Podnikatelské aktivity stávajících výrobních subjektů V dotaznících, které byly rozeslány podnikatelským subjektům, nebyly uvedeny nové významnější nároky na zvýšení odběru energie. Zvýšení spotřeby energie signalizovaly společnosti Lovochemie a.s., Aoyama Automotive Fasterners Czech s.r.o., TRCZ s.r.o. Konkrétní informativní údaje o požadavcích podnikatelského sektoru na energie do roku 2010 jsou uvedené v kap. 1.2.2 tab. č. 29 a 30. Potřeba energie pro podnikatelský sektor se dle údajů jednotlivých stávajících výrobních jednotek zvýší o 26 586,9 MWh tj. o 95 712,8 GJ. Celková potřeba energie pro podnikatelský sektor se zvýší o 55 021,9 MWh tj. o 198 078,8 GJ. 1.5.1.11

Energetická náročnost upřesněného územního rozvoje do roku 2010

Záměry územního rozvoje, zapracované v konceptu ÚPD a upřesněné na samostatném jednání na MěÚ pro období do roku 2010, jsou specifikované v kap. 1.1.6 a 1.2.2. Předpokládá se výstavba 223 RD a 199 b.j. v BD. Požadavky plánované bytové výstavby na teplo a přípravu TUV lze stanovit rozdílem hodnot uvedených v kap. 1.2.1 a 1.2.2. Celková potřeba energie na výrobu tepla pro bytový fond se zvýší o 1 640 MWh. Požadovaný tepelný výkon zdrojů bude zvýšen o 2 033 kW. Zvýšení potřeby el. výkonu lze stanovit z následujících předpokladů:   

vzhledem k plošné plynofikaci a k předpokladu rozvoje systémů CZT předpokládáme u nově budovaných bytů stupeň elektrizace „A“ tj. 1,6 kVA/b.j. podíl zatížení nové občanské vybavenosti uvažujeme koef. 0,3 kVA/b.j. soudobost uvažujeme 0,9 a koef. pro instalovaný výkon v TR předpokládáme 0,8


Strana 137

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Zvýšení potřeby instalovaného el. výkonu z titulu nové bytové výstavby činí 385,6 kVA u kat. A (199 b.j.) a 588,2 u kat. B (223 b.j.). Celkový požadovaný výkon z titulu nové bytové výstavby pak činí 973,8 kVA. Za předpokladu, že tepelnou energií pro vytápění a ohřev TUV nové bytové zástavby v BD a u 100 % nové výstavby v RD zajistíme spalováním zemního plynu, zvýší se celková hodinová spotřeba o 412,6 m3/hod. a roční spotřeba o 1 027 200 m3/rok. Požadavky na nárůst el. výkon a spotřeby zemního plynu plánované občanské vybavenosti jsou specifikované v kap 1.2.2. Zvýšení potřeby požadovaného el. výkonu z titulu nové výstavby občanské vybavenosti činí 46,2 kVA a el. práce 140,0 MWh/rok. Zvýšení potřeby požadovaného výkonu zemního plynu pak činí 5,2 m3/hod a objem spotřeby zemního plynu se zvýší o 26,5 tis. m3/rok. Konkrétní záměry na výstavbu nových jednotek ve výrobní sféře nebyly formulovány. Zadavatelem ÚEK byly pouze formulovány rámcové požadavky dle jednotlivých průmyslových zón. Požadavky na nárůst potřebného výkonu a energie jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 86 Přehled průmyslových zón a jejich předpokládaná energ.náročnost Název společnosti nebo lokality PLCL PLCL DZCL č.3 DZCL č.2 Celkem

1.6

Přehled navýšení technického maxima odběru el. energie [MW] 3,20 4,00 0,00 5,20 12,40

Předpokládaná potřebný výkon zemní plyn [m3/h] 117,81 37,14 176,19 210,48 541,62

Celková energetická náročnost ZP [m3] 758 157 239 031 1 133 865 1 354 509 3 485 562

Hodnocení míry zajištění zdrojů energie a paliv pro řešené území ve vazbě na ÚPSÚ

Pro posouzení dostatečnosti zdrojů paliv a energie bylo nutné provést základní analýzu hospodářského a kulturního rozvoje města. K tomuto účelu byly prostudovány základní dostupné rozvojové dokumenty např. Územní plán sídelních útvarů Lovosice, Lhotka Nad Labem a Lukavec, zpracovaný v r. 2000, Územní plán obce Sulejovice zpracovaný v roce 2001 a další podklady uvedené v kap. 3.1. Dále byly uskutečněny osobní konzultace a pracovní výbory s představiteli města (např. pracovní jednání dne 30.10.2006, 4.12.2006, 29.1.2007, 26.3.2007 a s jednotlivými dodavateli paliv a energií. Viz dokladová část. Všechny důležité údaje uvedené v návrhu ÚPD, popisující systém zásobování města palivy a energií, zejména údaje o stávajícím stavu distribučních sítí VVN, VN, NN, VTL, STL, NTL a o soustavách CZT, byly aktualizovány zpracovatelem energetického konceptu a zapracovány jak do textové, tak do grafické části zpracovávaného konceptu.


Strana 138

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 3.1.3 Zásobování teplem (CZT) Ve výhledu se v ÚPD předpokládá zachování dosavadního způsobu zásobování teplem, tj. zachování decentralizovaného způsobu zásobování města tepelnou energií. Jako zdroj tepla se výhradně předpokládá plyn. Při koncentraci většího počtu nově budovaných tepelných zdrojů v řešené lokalitě se doporučuje sdružení investorů a vybudování společné kotelny. U nově budované bytové zástavby bytových domů a občanské vybavenosti se rovněž předpokládá sdružení tepelných zdrojů. U nově budovaných RD se předpokládá etážové vytápění na zemní plyn. V odloučených lokalitách, kam z ekonomických důvodů nelze přivést plynovod, skladba palivové základny není formulována.

3.1.4 Zásobování elektrickou energií Řešené území je zásobováno el. energií z distribučního rozvodu VVN, VN a NN společnosti ČEZ Distribuce, a.s. se sídlem v Děčíně. Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice jsou v současné době zásobovány el. energií ze dvou transformoven, a to TR 110/22 kV Litoměřice – Jih a TR 110/22 kV Litoměřice - Severozápad. TR 110/22 kV Litoměřice - Jih je v běžném provozním stavu napájena z TR 220/110 Chotějovice přes rozvodnu 110 kV Koštov a napájecí vedení VVN č. 347. TR Litoměřice - Jih je osazena dvěma transformátory 110/22 kV o výkonu 2 x 40 MVA. Uvedená transformovna zásobuje převážnou část řešené území. Instalovaný výkon transformátorů je v současné době vyčerpán a umožňuje pouze pokrytí současných potřeb připojených odběratelů. TR 110/22 kV Litoměřice - Severozápad je v běžném provozním stavu napájena z TR 400/110 Babylon po vedení VVN č. 1512 a transformovny TR 220/110 Chotějovice po vedení VVN č. 1562 . TR Litoměřice - Severozápad je osazena dvěma transformátory 110/22 kV o výkonu 2 x 40 MVA. Uvedená transformovna zásobuje menší část řešené území. Instalovaný výkon transformátorů je v současné době vyčerpán a umožňuje pouze pokrytí současných potřeb připojených odběratelů. Rozložení zátěže distribuční sítě VN 22 kV (dále jen DS VN) na jednotlivé transformovny VVN/VN je průběžně upravováno dle provozních stavů v sítí VN a dle výpočtu pro optimální přenosové podmínky v sítí VN. V poruchových stavech a v případě provádění nezbytných údržbových prací na vedeních 110 kV, v napájecích uzlech 110/22 kV a v DS VN je část zatížení oblasti převáděna na vzdálenější TR 110/22 Libochovice (cca 20 km). Distribuční systém el. energie vykazoval dlouhodobě omezení ve volné kapacitě připojovaného el. výkonu. Uvedenou situaci řešil distributor el. energie ČEZ Distribuce, a.s. postupnými kroky, nejdříve posilováním stávajících vedení, následně budováním nových vedení a výstavbou R 22 kV v Lovosicích. V současné době distributor el. energie přípravuje výstavbu transformovny 110/22kV přímo v Lovosicích. Realizace posledního uvedeného opatření vytvoří podmínky pro spolehlivou dodávku el. energie pro stávající odběratele i pro výhledové potřeby města včetně připravovaných průmyslových zón. V současné době se dokončuje zpracování projektu trasformace 110/22 kV ve stupni DSP.


Strana 139

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Rozvody VN tvoří okružní venkovní vedení VN 22 kV a kabelová vedení VN 22 kV, která vedou z napájecích uzlů přes spínací rozvodny k jednotlivým spotřebitelům. Kabelová síť VN je vybudovaná jako zokruhovaná síť s možností záložního napájení. Z celkového pohledu lze hodnotit soustavu VN jako vyhovující. Investor předpokládá pouze výstavby přípojek VN v souvislosti s připojováním nových odběratelů. 1.6.1.1

Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období

Ve zpracovaném výhledu je distribuční systém dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvalitě napětí. To vše při minimálních počátečních investicích a ročních nákladech na ztráty a provoz. Zpracovaná výhledová výkonová bilance vychází ze stávajícího stavu a ze stanovení podílových maxim nových odběrů u jednotlivých odběratelských sfér tj. bytového fondu, nevýrobní (obč. vybavenosti) a podnikatelského sektoru. Z energetického hlediska se u nové výstavby předpokládá dvojcestné zásobování energiemi a to elektřinou a plynem (vaření + topení + TUV). Podle ČSN 341060 se předpokládá stupeň elektrizace „A“, kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Na základě směrnice obecně uznávané distributory el. energie platí pro výpočet podílu 1 b.j. na maximu obytného souboru na úrovni distribuční trafostanice Sb = 0,83 kW/b.j. V této hodnotě je při dnešním trendu růstu spotřeby zahrnuta realizační (r. 2010) i výhledová hodnota, jelikož se nepředpokládá, že zátěž b.j. bude po roce 2010 výrazně dále narůstat. Výhledová bilance potřebného elektrického výkonu pro rozvoj bytové sféry, občanské vybavenosti a podnikatelského sektoru je výrazně nižší a je definován v následujícím odstavci. Dle ÚPD města Lovosice a obce Lukavec se předpokládá v návrhovém období následující rozvoj: • • • • •

výstavba 147 RD kat A výstavba 300 b.j. v BD kat. A výstavba 35 RD kat B rozvoj občanské vybavenosti v podílu 30 % plánované bytové výstavby nárůst stavajícího odběru výrobní sféry o 10 %

Souhrnný požadavek na navýšení výkonu pak činí 4,87 MW. Dle ÚPD obce Sulejovice se předpokládá v návrhovém období následující rozvoj: • 35 RD v kat B • výstavba 2 areálů pro podnikání • výstavba domu sociální péče (15 obyvatel) Souhrnný požadavek na navýšení výkonu pak činí cca 0,80 MW. 1.6.1.2

Celková koncepce zásobování elektrickou energií pro rozvoj

řešeného území

v návrhovém období Koncepce zásobování el. energií v návrhovém období předpokládá: 

výstavbu nové transformovny 110/22 kV a zaústění výkonu do rozvodny 22 kV


Strana 140


1.6.1.3

výstavbu nových trafostanic VN/NN pro nově navrhovanou výstavbu a nové odběratele a jejich připojení do systému Návrh řešení zásobování el. energií ze sítě ČEZ Distribuce, a.s.

Zajištění zvýšeného výkonu pro oblast se v ÚPD předpokládá dozbrojením stávajících trafostanic, tj. výměnou stávajících trafostanic až do výše jmenovitého výkonu transformovny a výstavbou nových TS. Návrh umístění nových TS je uveden na výkresech ÚPD. Napojení nových TS bude provedeno na stávající VN rozvod. ÚPD jsou dále uvedeny přeložky vedení VN a VVN souvísející s výstavbou dálnice D8 a zkrácení linky VN v obci Lukavec. Údaje územního plánu o stávajícím stavu sítí ČEZ Distribuce, a.s. byly aktualizovány ke dni 23.1.2007 odsouhlasením tras vedení VVN a VN (mapy v měřítku 1 : 5 000 jsou uloženy u zpracovatele) na regionálním pracovišti v Děčíně. Zde byl také aktualizován soupis trafostanic VN/NN v majetku ČEZ Distribuce, a.s. Odsouhlasení kapitoly 2.2 „Zásobování elektrickou energií“ bylo provedeno a protokolárně ověřeno na ČEZ Distribuci, a.s. v Děčíně (viz dokladová část).

3.1.5 Zásobování plynem 1.6.1.4

Koncepce zásobování

Lovosice jsou zásobovány ZP z VTL plynovodu DN 500, PN 25 Litvínov – střední Čechy. Pro zásobování města Lovosice jsou v provozu dvě regulační stanice, situované jižně od drážního tělesa: • RS – 1 (město) s VTL přípojkou DN 200, STL výstupem DN 125 a NTL výstupem DN 250 • RS – 2 (sídliště) s VTL přípojkou DN 100, STL výstupem DN 160 a NTL výstupem DN 300 Pro zásobování obcí Lukavec a Sulejovice slouží vždy jedna regulační stanice VTL/STL/NTL. • RS Lukavec • RS Sulejovice Vlastní průmyslové regulační stanice mají společnosti DELI, ANIVEG, Lovochemie a další podnikatelské subjekty v řešeném území. 1.6.1.5

Přehled nárůstu potřeby plynu

V návrhu ÚPD pro města Lovosice a obec Lukavec je řešeno zásobování nových lokalit ZP napojením na stávající sítě. Celkový nárůst spotřeby ZP je kvantifikován hodnotou 4 887 m3/h.


Strana 141

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. V návrhu ÚPD pro obec Sulejovice je řešeno zásobování nových lokalit ZP napojením na stávající sítě (rozšíření rozvodu NTL). Celkový nárůst spotřeby ZP je kvantifikován hod. spotřebou ve výši 161 m3/h. Údaje o sítích RWE SČP, a.s. uvedené v územním plánu (stávající stav, výhled) byly aktualizovány k datu 11.2006 odsouhlasením sítí VTL, STL a NTL regionálním pracovištěm v Ústí nad Labem.

3.1.6 Kapalné plyny K využití kapalných plynů ÚPD nezaujímá stanovisko.

3.1.7 Tuhá paliva ÚPD města nezaujímá k míře využívání tuhých paliv žádné konkrétní stanovisko.

3.1.8 Ostatní formy energie K využití ostatních forem energie ÚPD nezaujímá stanovisko.

1.7

Posouzení a rozbor rozvojových dokumentů v návaznosti na ÚPSÚ města

3.1.9 Územní plány zón V době zpracování ÚEK nebyly městem Lovosice a obcemi Lukavec a Sulejovice předloženy územní plány zón.

3.1.10Regulační plány V době zpracování ÚEK nebyly městem Lovosice a obcemi Lukavec a Sulejovice předloženy regulační plány.

3.1.11Generely distribučních sítí ČEZ Distribuce, a.s. Koncepce rozvoje distribuční sítě VVN je v Ústeckém kraji prakticky dobudována. Zásady uspořádání a rozvoje DS VVN jsou zpracována a promítnuty do ÚPD města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice a do koncepčních dokumentů rozvoje Ústeckého kraje. Zásady koncepce uspořádání DS VN jsou rovněž zapracovány v Návrhu ÚPD řešeného území.


Strana 142

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. RWE SČP, a.s. Generel plynofikace řešeného území nebyl s ohledem na dokončenou plošnou plynofikaci řešeného území v roce 1998 předložen.

3.1.12Rozvojové dokumenty města Město Lovosice a obce Lukavec a Sulejovice nemá v současné době zpracované další rozvojové dokumenty.

1.8

Zhodnocení dodržení závazné části územního plánu

3.1.13Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby K prověrce dodržení ploch a koridorů pro veřejné stavby byly předloženy následující situační výkresy:  Hlavní výkres  Dopravní řešení  Zásobování vodou  Odkanalizování  Zásobování plynem  Zásobování el. energií a teplem, spoje  Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu a pozemku určených k plnění funkcí lesa  Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy  Širší vztahy Ověřením návrhů deklarovaných v zásadách urbanistické koncepce města na jednotlivých výkresech lze konstatovat, že zpracovaná ÚPD respektuje plochy a koridory pro veřejné stavby.

3.1.14Podmínky vývoje řešeného území a jejího členění Zájmové území je tvořeno správním územím města Lovosice a dvou přilehlých obcí Lukavec a Sulejovice. Pro řešení energetického dokumentu bylo území rozděleno na 18 oblastí, dle urbanistických obvodů – základních sídelních jednotek (viz kap. 1.1.4 ). Význam území je především dán geograficky jedinečnou polohou na Labi mezi dvojicí velkoměst Prahou a Drážďany, v poloze evropského dopravního koridoru Labského, v mimořádně úrodné a krásné krajině na styku dolního Poohří a Polabí s dramatickou a velkolepou krajinou Českého středohoří. Prostor území se vyznačuje příznivými podmínkami pro osídlení. Region významně ovlivnilo již předslovanské osídlení zakládáním přečetných hradišť na obou březích Labe a dolního Poohří v mladší době kamenné. Staly se mnohem později základem keltského osídlení a následně i osídlení slovanských kmenů. Vlivem výstavby královského sídla v Litoměřicích začalo od 13.století přibývat stále více obyvatel německé národnosti. Gotická kolonizace přinesla sídelní struktuře mnoho novinek a gotické domy zůstaly ve sídelním elementem vesnice až do konce 19.století. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 143

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Válkami region strádal více než okolní krajina již odedávna, nejen města, ale i venkov byl krutě mnohokrát postižen likvidací velké části struktury zastavění a utrpení obyvatelstva. Lovosice, tak například ztratily koncem 18. století téměř veškerý historický domovní fond. Založením chemických továren východně za městem, na přelomu 19. a 20 století, bylo prvním koncepčním urbanistickým počinem, který měl zamezit dalšímu zmenšování již tak omezené plochy pro novou výstavbu. Půdorys Lovosic byl již před polovinou 19.století velmi protáhlý a tvořila jej v podstatě jediná ulice. Nebýt bariéry železnice, jistě by se město rozvíjelo do šířky, k jihozápadu, to však nebylo možné. Stavělo se proto jen na ploše vymezené železnicí, a to jak směrem k jihovýchodu, tak zejména k severozápadu. Zemědělství na venkově poznamenává sídla soustředěním výroby do větších závodů s menšími nároky na zaměstnanost, venkov se vylidňuje a obyvatelstvo se stěhuje do nových obytných souborů budovaných výhradně ve městech. V krátkém intervalu 30ti let zdvojnásobují Lovosice svoji velikost v počtu trvale bydlícího obyvatelstva. V padesátých letech, zvláště po spojení chemických závodů v roce 1957, byl východní průmyslový areál několikanásobně rozšířen i východně od litoměřické trati a v 70. a 80.letech se rozrostl natolik, že spolu s výstavbou překladiště uhlí způsobil úplný zánik vsi Prosmyků. Přestavěny a rozšířeny byly i další průmyslové podniky. V 50.letech 20.století začala rozsáhlá sídlištní výstavba, zprvu realizovaná ve formách oproštěného socialistického historismu. Jen do roku 1964 vzniklo v Lovosicích nově na dva tisíce bytů. V 90.letech 20.století nedošlo v Lovosicích v urbanistickém ohledu k příznivějším urbanistrickým změnám, otevření úseku dálnice z Doksan do Lovosic na podzim roku 1998 však přineslo další dopravní zklidnění města. V současnosti jsou Lovosice stále významným průmyslovým centrem, které se nachází na vyjímečném dopravním uzlu tří základních dopravních koridorů (vodní cesta, železnice, dálnice). Hlavní dominanty města leží na lovosické tepně – ulici Osvoboditelů. Jsou to budovy současné i bývalé secesní radnice, renesanční zámek z 2.poloviny 16.století a barokní kostel sv.Václava. Nyní se prostory zámku využívá střední odborné učiliště. Vesnička Lukavec se nachází necelé tři kilometry od města Lovosice. Lukavec je samostatnou zemědělskou obcí. Obec patřila litoměřické kapitule, později různým majitelům, z nichž nejznámější byli Kunešové. Osud části vsi s tvrzí splývá s osudem Borče a posléze byl Lukavec i s Borčí připojen k Lovosicím. Jinou část vsi totiž držel Václav Chotek a tento majetek prodal r.1721 Litoměřicím. Tak byl Lukavec z titulu vlastnických práv rozdělen mezi Lovosice, Litoměřice a kapitulu. Ve druhé polovině 18.století byl v místě dávné tvrze postaven pozdně barokní venkovský zámek. Tato dominanta Lukavce je pohledná patrová budova s ozdobným vstupním portálem a dvěma křídly, s komplexem hospodářských budov. Více než sto let patřil k lovosickému schwarzenberskému panství. Ve 20.letech minulého století získala Lukavec cukrovarnická a.s., pozdější majitel nechal v letech 1926-27 provést stavební úpravy a modernizaci. Po r. 1945 byl tento majetek zkonfiskován a stal se součástí lovosického statku. Mezi městem Lovosice a obcí Čížkovice leží obec Sulejovice s první písemnou zmínkou z roku 1251. Již roku 1855 byl v obci vystavěn cukrovar, v jehož prostorách se roku 1921 usídlila akciová společnost Fruta. První vlak obcí projel roku 1882 a v roce 1896 byla zde založena hasičská požární ochrana. Dvacáté století se vyznačuje rychlým růstem pokroku a techniky. To se odráží jak na hospodářském, tak na společenském životě v obci. Po rozpadu Habsburského domu a vzniku samostatné Československé republiky se ves rychle rozvíjela. V roce 1923 byla v obci slavnostně otevřena česká škola a následně i česká mateřská škola. Došlo k příchodu exulantů


Strana 144

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. a vznikla celá nová ulice (Husova). V roce 1960 byl otevřen poštovní úřad, který dodnes ulehčuje život místním občanům. Rok nato byla provedena I. etapa plynofikace obce. Obec Sulejovice je návesním typem vesnice. Náves s kostelem vznikla v sousedství tvrze, také spolu se zástavbou v ulici Ke mlýnu a tvoří nejstarší částí obce. Další obytné plochy jsou v prostoru nad tratí ČD, podél Husovy ulice směrem na Siřejovice, a podél ulice Kuplířovy. Největší stavební rozmach obce byl v meziválečném odbobí.

3.1.15Zhodnocení koncepce technického vybavení Technická infrastruktura je tvořena dopravní infrastrukturou, vodovodní a kanalizační soustavou, distribuční sítí VN a NN, distribuční sítí VTL, STL a NTL plynovodů, větším počtem menších soustav centrálního zásobování teplem, soustavou domovních kotelen a telekomunikační sítí. Z hlediska koncepce zásobování energií lze konstatovat následující skutečnosti:



vzhledem k tomu, že v současné době distributor el. energie přípravuje výstavbu transformovny 110/22kV přímo v Lovosicích lze konstatovat, že jsou vytvořeny podmínky pro spolehlivou dodávku el. energie pro stávající odběratele i pro výhledové potřeby města včetně připravovaných průmyslových zón.



distribuční systém zemního plynu, v současné době vlastněn RWE Severočeská plynárenská, a.s. byl plošně dokončen v roce 1998 a disponuje dostatečnou kapacitou pro pokrytí současných i výhledových potřeb města. Distribuční systém nevyžaduje z pohledu zajištění spolehlivé dodávky žádná mimořádná opatření mimo zajištění běžných oprav a plánované obnovy. Koncepce vybudované distribuční sítě plynovodů umožňuje bezbariérový rozvoj území.



v řešeném území se nachází větší počet menší soustavy CZT v bytové sféře, a soustava malých, středních a velkých tepelných zdrojů. Soustavy CZT v bytovém fondu provozované společnostmi TH města Lovosice, s.r.o. prošly a v současné době procházejí částečnou obnovou rozvodu tepla. Řízení provozu tepelných zdrojů bylo postupně zautomatizováno a vybaveno výstupem na PC s možností řízení on-line. V posledních letech byl proces obnovy soustav CZT současně spojen s procesem optimalizace výroby a dodávky tepla. V uvedeném trendu hodlá distributor tepla pokračovat i v následujících letech. Provozované soustavy CZT a tepelné zdroje nevykazují vážnější provozní problémy. Nadprůměrné tempo obnovy v několika posledních letech, ve srovnání s jinými městy, prakticky stabilizuje současný systém výroby a dodávky tepla na delší časové období. Koncepce zásobování teplem umožňuje, díky volným kapacitám v některých tepelných zdrojích, zásobování teplem nově připravované výstavby a bezbariérový rozvoj území.


Strana 145

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 4 Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie 1.9

Analýza možností užití obnovitelných a druhotných zdrojů energie

Místním průzkumem byly zjištěny pouze 3 obnovitelné zdroje energie, které se v řešeném území využívají. Jedná se o: • •

2 solární systémy 1 tepelné čerpadlo

Analýzou bylo dále zjištěno, že se v daném území nacházejí další potenciální obnovitelné zdroje energie, které by bylo možné využít (geotermální energie, biomasa, zbytkový směsný komunální odpad). Musíme však konstatovat, že v současné době není vytvořena žádná vhodná příležitost pro aplikaci některého z těchto obnovitelných zdrojů

4.1.1 Netradiční zdroje energie 1.9.1.1

Kogenerační jednotky

Vzhledem k současným výkupním cenám el. energie a stanovené době energetické špičky lze ekonomicky výhodně využívat kogenerační jednotky pro krytí vlastní spotřeby tepla a el. energie. Vhodnou variantou je také nasazení KJ do soustav CZT, kde KJ dodávají vyrobenou el energii do rozvodné sítě v době energetické špičky a teplo je akumulováno do akumulačních nádob nebo do soustavy ÚT. Uvedený model není zatím v řešeném území využíván. Shora uvedený model lze doporučit u městských lázní, zimního stadionu a větších soustav blokových kotelen společnosti Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o., kde se průměrné technické maximum el. příkonu vytipovaných tepelných zdrojů pohybuje v hodnotách nad 15 kW a nákupní cena el energie v ceně nad 2,40 Kč/kWh bez DPH. Při uplatnění současných provozních parametrů spotřeby el. energie a nákladů návratnost investice do kogeneračních jednotek následovně:

vychází prostá

Tabulka 87 Provozní hodnoty spotřeby a nákladů na el. energii Spotřeba elektřiny [kWh/rok] K - 16A Osvoboditelů 119 376 K - 20 Resslova 71 050 K - 7 Kostelní 77 365 Tepelný zdroj

Průměrná cena Průměrný výkon el. energie po dobu 20 hod. nákup [kW] [kWh] 25,7 2,47 15,3 2,64 16,7 2,74


Průměrná cena el. energie výroba [kWh] 2,03 2,03 2,03

Strana 146

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Prostá návratnost investice na instalaci kogeneračních jednotek pracujících do okruhu vlastní spotřeby pak vychází následovně: Tabulka 88 Nárůst odběrů potřeby plynu

Tepelný zdroj K - 16A Osvoboditelů K - 20 Resslova K - 7 Kostelní

Roční výnos Náklad na investici elektřina [Kč/rok] 119 376 71 050 77 365

[Kč/rok] 500 000 500 000 500 000

Prostá návratnost inv. [-] 4,2 7,0 6,5

Prostá doba návratnosti je poměrně krátká vzhledem k odpisové době navrhovaného zařízení a realizaci investice lze jednoznačně doporučit. Vzhledem k výkupní ceně el. energie cca 2,95 Kč/kWh u distribuce a průměrné nákupní ceně odběratele 2,47 až 2,74 Kč/kWh lze doporučit upřednostnění prodej el.energie distributorovi před vlastní spotřebou. Případné rozhodnutí o investici je potřeba doložit samostatnou studií proveditelnosti vycházející z delší řady spotřeby el.energie za rok a měření skutečného el. příkonu kotelny.

4.1.2 Obnovitelné zdroje energie 1.9.1.2

Solární energie

Výpočet využití solární energie vychází ze zadaných podkladů charakterizujících uvažovanou lokalitu. Základním identifikačním podkladem pro určení polohy lokality na zemském povrchu a její orientaci vůči slunci je zeměpisná šířka. Dalším údajem podobného rázu, týkající se především teploty vzduchu a rychlosti větru je nadmořská výška. Z hlediska tepelných ztrát kolektoru je vhodné uvedení měsíčních nebo alespoň ročních průměrných teplot vzduchu v době slunečního svitu. Pro určení možných energetických zisků kolektoru je rozhodující hodnotou také poměrná doba slunečního svitu (roční nebo ještě lépe měsíční průměr). Již zmíněné parametry rozhodují o délce a intenzitě slunečního svitu stejně jako o tepelných ztrátách instalovaného kolektoru při dané teplotě jeho povrchu. Pro intenzitu slunečního svitu dopadajícího přímo na povrch kolektoru jsou však důležité údaje charakterizující čistotu vzduchu a tedy také jeho prostupnost vůči záření. Tyto údaje se vyjadřují pomocí tzv. albeda (poměr odraženého a přijatého světla) a linkeho zakalovacího součinitele. Oba tyto součinitele je však bez měření velmi obtížné určit a i v takovém případě je jejich hodnota velmi proměnlivá a závislá na mnoha činitelích. Z tohoto důvodu výpočtový program nabízí u albedy pravděpodobné úzké rozmezí a u linkeho součinitele čtyři základní varianty hodnot pro druh a početnost aglomerace. Doplňujícím údajem, jež je možné zadat v případě, že ho alespoň přibližně známe je průměrná roční suma globálního slunečního záření dopadající na 1 m 2 vodorovné plochy v dané oblasti. Další vstupní hodnoty pak popisují způsob instalace a použití slunečního kolektoru. Jsou to sklon kolektoru vůči horizontální rovině, orientaci na světové strany, teplotu Solarenu na vstupu do kolektoru, diference teplot mezi vstupem a výstupem


Strana 147

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. z kolektoru a objemový průtok Solarenu - teplonosné kapaliny v kolektoru při dané teplotě. Program je sestaven pro ploché selektivní kolektory Heliostar TS 300 N. Technické řešení je zpracováno pro tři konkrétní případy využití solární energie v Lovosicích. Tyto případy jsou vzorové a dají se v případě ekonomické výhodnosti a souvisejících okolností ovlivňujících pozitivně vhodnost instalace solárního systému rozšířit na celý systém zásobování teplem v Lovosicích. Solární systém pro rodinný dům Prvním případem je osazení solárního systému pro předehřev TV v tipovém rodinném domě. Jedná se o rodinný dům se 4 obyvateli. Rodinný dům má vlastní plynovou kotelnu na zemní plyn Technický potenciál úspory energie je stanoven na základě výpočtu energetického přínosu solární soustavy s celkovým počtem 3 ks slunečních kolektorů. Výpočet energetického přínosu byl proveden pro příslušnou zeměpisnou šířku a délku při stanovených standardních provozních podmínkách. Solární systém pro bytový dům Druhým případem je osazení solárního systému pro předehřev TV na bytovém domě na ulici Vodní č.p. 1001. Jedná se o bytový dům s 23 bytovými jednotkami s 50 obyvateli. Bytový dům je zásobovaný ze soustavy CZT kotelny K-20 Resslova. Technický potenciál úspory energie je stanoven na základě výpočtu energetického přínosu solární soustavy s celkovým počtem 20 ks slunečních kolektorů. Výpočet energetického přínosu byl proveden pro příslušnou zeměpisnou šířku a délku při stanovených standardních provozních podmínkách. Solární systém pro blokovou kotelnu Ve třetím případě je navrženo osazení solárního systému pro předehřev TV na bytovém domě na ulici Osvoboditelů č.p. 935. V tomto domě je zřízena příprava TV pro čtyřtrubkový systém CZT z blokové kotelny K-16 A. Technický potenciál úspory energie je stanoven na základě výpočtu energetického přínosu solární soustavy s celkovým počtem 100 ks slunečních kolektorů. Výpočet energetického přínosu byl proveden pro příslušnou zeměpisnou šířku a délku při stanovených standardních provozních podmínkách. Výpočet energetického přínosu byl proveden s pomocí certifikovaném programu T*SOL Pro 4.1. Předpokládané roční úspory nákladů za energie jsou vztaženy k měrným nákladům za energie v posledním sledovaném roce tj. k roku 2006. Solární systém pro rodinný dům Při celoročním provozu solární soustavy se předpokládá energetická výtěžnost 9,486 GJ. Technický potenciál úspory energie

9,486

GJ/rok

Solární systém pro bytový dům Při celoročním provozu solární soustavy se předpokládá energetická výtěžnost 52,164 GJ. Technický potenciál úspory energie


52,164

GJ/rok

Strana 148

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Solární systém pro blokovou kotelnu Při celoročním provozu solární soustavy se předpokládá energetická výtěžnost 344,196 GJ. Technický potenciál úspory energie

344,196

GJ/rok

Navrhovaná energeticky úsporná opatření mají za cíl snížit energetickou náročnost přípravy teplé vody připravované v systému CZT města Lovosice. Snížením energetické náročnosti dojde k úspoře v nákladech a ke snížení spotřeby fosilního paliva (zemního plynu) nutného pro centrální přípravu TV. Solární systém pro rodinný dům Předpokládaná hodnota spotřeby teplé vody v m3 a potřeba tepla na přípravu TV je uvažována dle normových hodnot - stavby pro bydlení. Předpokládá se, že dům obývají 4 osoby. Pro ekonomické posouzení výhodnosti instalace solarní soustavy na předehřev a ohřev TV jsou uvažovány ceny energie v cenové úrovní roku 2007. Solární systém pro bytový dům Celková roční dodávka TV je v současné době na 37,8 % normové spotřeby vody vypočtené dle počtu obyvatel domu, pro které je dodávka zajišťována. Z tohoto důvodu je zřejmé, že v budoucnu nedojde k poklesu odběru teplé vody, spíše se dá očekávat nárůst odběru. S ohledem na uvedené skutečnosti zpracovatel ÚEK neuvažuje ve střednědobém časovém horizontu se změnou objemu dodávkového tepla pro přípravu TV vybraného bytového důmu. Sestavená energetická bilance předmětné úlohy vychází z naměřených a evidovaných hodnot pro rok 2006. Ceny jednotlivých energií vstupujících a vystupujících z řešené předmětné úvahy jsou uvažovány v cenové úrovní roku 2007. Solární systém pro blokovou kotelnu Celková roční dodávka TUV je v současné době na 42,4 % normové spotřeby vody vypočtené dle počtu obyvatel a podlahové plochy, pro které je dodávka zajišťována. Z tohoto důvodu je zřejmé, že v budoucnu nedojde k poklesu odběru teplé vody, spíše se dá očekávat nárůst odběru. Mezi zásobovanými objekty je dvanáct bytových domů a jedna mateřská školka. S ohledem na uvedené skutečnosti zpracovatel ÚEK neuvažuje ve střednědobém časovém horizontu se změnou objemu dodávkového tepla pro přípravu TV zásobovaných bytových domů a mateřské školky. Sestavená energetická bilance předmětné úlohy vychází z naměřených a evidovaných hodnot pro rok 2006. Ceny jednotlivých energií vstupujících a vystupujících z řešené předmětné úvahy jsou uvažovány v cenové úrovní roku 2007. Solární systém pro rodinný dům Stavební řešení objektu a stávající technické řešení technologie přípravy TV v typizovaném domě umožňuje instalaci solární technologie a její využití pro předehřev a ohřev TV pro potřeby rodinného domu. Teplá voda bude předehřívána na teplotu 45°C. Navržené řešení spočívá v instalaci 3 ks solárních panelů Heliostar TS 300 N na Al. konstrukci na střeše rodinného domu. Stavební plocha Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 149

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. solární soustavy je cca 6m2. Předpokládá se střecha s minimálnimi půdorysnými rozměry cca 6 x 10 m. Kolektory budou zapojeny paralelně. Jako zásobník pro akumulaci teplé vody bude sloužit nová solární akumulační nádrž o objemu 0,4 m3. Celkový objem akumulované teplé vody se tedy min. zdvojnásobí. Pro solární panely byla zvolená, vzhledem ke světovým stranám a vzhledem k situování budovy, orientace směrem na jih. Toto umístění a tato orientace umožňuje dosáhnout co možná nejvyššího stupně využití a účinnosti v průběhu dne s ohledem na roční období. Provoz systému solárních kolektorů má velkou výhodu v tom, že již k získávání energie nepotřebuje žádnou pomocnou energii s výjimkou čerpací práce na cirkulaci teplonosné kapaliny v soustavě slunečních kolektorů. Technické parametry systému ohřevu teplé vody solárními panely jsou: Typ kolektoru: Heliostar 300 Skladebný rozměr: 1040 x 2040 Počet kusů solárních panelů: 3 ks Energie dopadající na kolektorovou plochu: 5,90 MWh, tj. 1128,25 kWh/m2 Energie odevzdaná kolektory: 2,816 MWh, tj. 538,93 kWh/m2 Energie odevzdaná systémem: 2,635 MWh, tj. 504,25 kWh/m2 Energie ze solárního systému pro přípravu TV: 2,635 MWh Uspořený zemní plyn: 277,6 m3 Snížení emisí CO2 za rok o: 629,7 kg (dle metodiky používané v SR) Stupeň využití solárního systému: 44,7% (za celý rok) Celková účinná plocha solárních kolektorů: 5,226 m2 Úhel sklonu: 45° Pro zvolené technické řešení bylo provedeno ekonomické posouzení s následujícími parametry a výstupy: Tabulka 89 Podíl solární energie na celkové potřebě tepla pro přípravu TV


Strana 150

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 90 Průběh maximálních denních teplot v kolektoru

Tabulka 91 Grafické zhodnocení instalovaného solárního systému


Strana 151

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 92 Investiční náklad - termické solární panely Investiční náklady: Termické solární panely Investiční náklady Solární systém včetně primárních rozvodů, náplní systému měření a řízení a nosné konstrukce Investiční náklady celkem bez DPH DPH 5% Investiční náklady celkem včetně DPH Prostá doba návratnosti

122,4 tis.Kč 122,4 tis.Kč 6,1 tis.Kč 128,5 tis.Kč 47,56 roků

Náklady jsou stanoveny formou rozpočtu. Náklady zahrnují cenu dodávky a montáže navrženého technologického zařízení. Cena za 1 GJ primárního paliva - zemního plynu je u uvažovaného bytového domu 308,14 Kč/GJ. Úspora zřízením solárního předehřevu v rodiném domu činí 2 573,5 Kč/rok v porovnání s primárním palivem - zemní plyn. Realizaci solární soustavy při uvažované ceně zemního plynu, bez dotace finančních prostředků, nelze zatím doporučit. Solární systém pro bytový dům Stavební řešení objektu a stávající technické řešení technologie přípravy TV v objektu umožňuje instalaci solární technologie a její využití pro předehřev a ohřev TV pro potřeby bytového domu na ulici Vodní č.p. 1001. Teplá voda bude předehřívána na teplotu 45°C. Navržené řešení spočívá v instalaci 20 ks solárních panelů Heliostar TS 300 N na Al. konstrukci na střeše bytového domu. Stavební plocha solární soustavy je cca 40 m2. Uvažovaná střecha má půdorysné rozměry cca 13 x 20 m. Celková plocha střechy tedy je 260 m2. Kolektory budou zapojeny paralelně vždy po 5 kusech ve čtyřech řadách. Jako zásobníky pro akumulaci teplé vody budou sloužit dvě nové akumulační nádrže každá o objemu 1 m 3. Celkový objem tedy je 2 m3 akumulované teplé vody. Před stávajícími nádržemi bude instalován solární deskový výměník s min. výkonem předávání tepla 20 kW. Pro solární panely byla zvolená, vzhledem ke světovým stranám a vzhledem k situování budovy, orientace směrem na jihozápad (odklon od jižní strany 37°). Toto umístění a tato orientace umožňuje umístit co největší počet slunečních kolektorů na volnou plochu, ale také dosáhnout co možná nejvyššího stupně využití a účinnosti v průběhu dne s ohledem na roční období. Provoz systému solárních kolektorů má velkou výhodu v tom, že již k získávání energie nepotřebuje žádnou pomocnou energii s výjimkou čerpací práce na cirkulaci solarenu solárními kolektory. Technické parametry systému ohřevu teplé vody solárními panely jsou: Typ kolektoru: Heliostar 300 Skladebný rozměr: 1040 x 2040 Počet kusů solárních panelů: 20 ks Energie dopadající na kolektorovou plochu: 37,65 MWh, tj. 1080,66 kWh/m2 Energie odevzdaná kolektory: 15,37 MWh, tj. 441,19 kWh/m2 Energie odevzdaná systémem: 14,88 MWh, tj. 712,62 kWh/m2 Energie ze solárního systému pro přípravu TV: 14,49 MWh Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 152

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Uspořený zemní plyn: Snížení emisí CO2 za rok o: Stupeň využití solárního systému: Celková účinná plocha solárních kolektorů: Úhel sklonu:

1 559,5 m3 3538,7 kg (dle metodiky používané v SR) 39,5% (za celý rok) 34,84 m2 45°

Pro zvolené technické řešení bylo provedeno ekonomické posouzení s následujícími parametry a výstupy: Tabulka 93 Podíl solární energie na celkové potřebě tepla pro přípravu TV

Tabulka 94 Průběh maximálních denních teplot v kolektoru



Strana 153


Tabulka 96 Investiční náklad - termické solární panely Investiční náklady: Termické solární panely Investiční náklady Solární systém včetně primárních rozvodů, náplní systému měření a řízení a nosné konstrukce Investiční náklady celkem bez DPH DPH 5% Investiční náklady celkem včetně DPH Prostá doba návratnosti

854,3 tis.Kč 854,3 tis.Kč 42,7 tis.Kč 897,0 tis.Kč 55,80 roků

Náklady jsou stanoveny formou rozpočtu. Náklady zahrnují cenu dodávky a montáže navrženého technologického zařízení. Cena za 1 GJ primárního paliva - zemního plynu je u uvažovaného bytového domu 308,14 Kč/GJ. Úspora zřízením solárního předehřevu v bytovém domě činí 16 073,8 Kč/rok v porovnání s primárním palivem - zemní plyn.


Strana 154

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Realizaci solární soustavy při uvažované ceně zemního plynu, bez dotace finančních prostředků, nelze zatím doporučit. Solární systém pro blokovou kotelnu Stavební řešení objektu na ulici Osvoboditelů č.p. 935 a stávající technické řešení technologie přípravy TV v objektu umožňuje instalaci solární technologie a její využití pro předehřev a ohřev TV pro potřeby bytových domů a mateřské školy na sídlišti Sady pionýrů. Teplá voda bude předehřívána na teplotu 45°C. Navržené řešení spočívá v instalaci 100 ks solárních panelů Heliostar TS 300 N na Al. konstrukci na střeše bytového domu. Stavební plocha solární soustavy je cca 200 m2. Tato střecha má půdorysné rozměry cca 12,5 x 36 m. Celková plocha střechy tedy je 450 m2. Předpokládá se paralelní zapojení kolektorů, vždy po 10 kusech v deseti řadách. Jako zásobníky pro akumulaci teplé vody budou sloužit dvě nové akumulační nádrže každá o objemu 5 m 3. Celkový objem tedy je 10 m3 akumulované teplé vody. Před stávajícími nádržemi bude instalován solární deskový výměník s min. výkonem předávání tepla 100 kW. Pro solární panely byla zvolená, vzhledem ke světovým stranám a vzhledem k situování budovy, orientace směrem na jihozápad (odklon od jižní strany 41°). Toto umístění a tato orientace umožňuje umístit co největší počet slunečních kolektorů na volnou plochu, ale také dosáhnout co možná nejvyššího stupně využití a účinnosti v průběhu dne s ohledem na roční období. Provoz systému solárních kolektorů má velkou výhodu v tom, že již k získávání energie nepotřebuje žádnou pomocnou energii s výjimkou čerpací práce na cirkulaci solarenu solárními kolektory. Technické parametry systému ohřevu teplé vody solárními panely jsou: Typ kolektoru: Skladebný rozměr: Počet kusů solárních panelů: Energie dopadající na kolektorovou plochu: Energie odevzdaná kolektory: Energie odevzdaná systémem: Energie ze solárního systému pro přípravu TV: Uspořený zemní plyn: Snížení emisí CO2 za rok o: Stupeň využití solárního systému: Celková účinná plocha solárních kolektorů: Úhel sklonu:

Heliostar 300 1040 x 2040 100 ks 186,55 MWh, tj. 1070,88 kWh/m2 96,64 MWh, tj. 554,78 kWh/m2 95,61 MWh, tj. 548,84 kWh/m2 95,61 MWh 10 187,9 m3 23 113,4 kg (dle metodiky používané v SR) 51,3% (za celý rok) 174,2 m2 45°

Pro zvolené technické řešení bylo provedeno ekonomické posouzení s následujícími parametry a výstupy:

Tabulka 97 Podíl solární energie na celkové potřebě tepla pro přípravu TV


Strana 155


Tabulka 98 Průběh maximálních denních teplot v kolektoru



Strana 156


Tabulka 100 Investiční náklad - termické solární panely Investiční náklady: Termické solární panely Investiční náklady Solární systém včetně primárních rozvodů, náplní systému měření a řízení a nosné konstrukce Investiční náklady celkem bez DPH DPH 5% Investiční náklady celkem včetně DPH Prostá doba návratnosti

2 696,23 tis.Kč 2 696,23 tis.Kč 134,82 tis.Kč 2831,05 tis.Kč 27,22 roků

Náklady jsou stanoveny formou rozpočtu. Náklady zahrnují cenu dodávky a montáže navrženého technologického zařízení. Cena za 1 GJ primárního paliva - zemního plynu je u uvažované blokové kotelny 287,79 Kč/GJ. Úspora v nákladech na palivo zřízením solárního předehřevu u uvažované soustavy CZT činí 99 056,9 Kč/rok v porovnání s primárním palivem - zemní plyn. Energetické vyhodnocení a správný technický návrh soustavy solárního ohřevu TUV byl vypracován s použitím výpočtového softwaru T*SOL Pro 4.1 pro návrh solárních systému. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 157

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Průměrná roční teplota vzduchu v době slunečního svitu činí cca 9,40 oC. Zeměpisná šířka byla zadána 50°31’ průměrná nadmořská výška 151 metrů n.m. Ekonomický efekt navrhovaného opatření - instalace solární soustavy na předehřev TV v systému CZT je při současné ceně zemního plynu nedostatečný a umožňuje návratnost investice v časovém intervalu, který je srovnatelný s technickou životností zařízení. Uvedený závěr platí za předpokladu pokrytí celé investice z vlastních zdrojů. V případě poskytnutí státní dotace v úrov0ní 50 % a výše lze dosáhnout výrazně lepších ekonomických ukazatelů a navrhované opatření pak lze doporučit k realizaci. 1.9.1.3

Tepelná čerpadla

Tepelné čerpadlo pro rodinný dům Obecně se ekonomické podmínky pro instalaci tepelných čerpadel jako bivalentních zdrojů tepelné energie zlepšují. Technický pokrok za posledních 5 let současně přinesl výrazné zvýšení energetické účinnosti otopných soustav s tepelnými čerpadly a zároveň výrazně obohatil nabídku na trhu s tepelnými čerpadly, kde jsou v současné době k dispozici tepelná čerpadla systémů vzduch/voda, voda/voda a země/voda. Tepelná čerpadla (dále jen TČ) vzduch/voda jsou obecně při srovnání s ostatními typy méně výhodná tím, že při minusových teplotách klesá jejich tepelný výkon. Mají však nižší pořizovací náklady a to o náklady na zemní práce (vrty nebo zemní kolektory). TČ voda/voda jsou výhodná z hlediska vysokých hodnot dosahovaných topných faktorů. Použitelná jsou však pouze tam, kde je k dispozici dostatečně vydatný zdroj podzemní vody (více než 0,9 l/s). TČ země/voda jsou použitelná prakticky všude, a to ve dvou variantách zdroje tepla: horizontální, nejčastěji tzv. výkopové kolektory a vertikální kolektory ve vrtech. TČ obou těchto systémů dosahují běžně topného faktoru 3-4, to znamená, že s příkonem 1 kW jsme schopni vyrobit 3-4 kW tepelného výkonu. Obecně je nasazení TČ výhodné tam, kde jsou omezené možnosti elektrického příkonu a kde se nepředpokládá zavedení zemního plynu. Ekonomicky výhodnější jsou instalace větších výkonových jednotek (průmyslové aplikace se střední dobou návratnosti, dle principu využití i pod 5 let). Významné uplatnění nacházejí TČ zejména v těch provozech, kde se používá nízko potenciální teplo (bazény, předehřev vzduchu, podlahové vytápění). Ekonomické využití také lze prokázat u nově stavěných rodinných domků. Ve srovnání s plynem a elektřinou mají TČ podstatně nižší provozní náklady na jednotku vyrobeného tepla. Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům TČ a struktuře cen zemního plynu byly do nedávné doby ekonomicky výhodnější malé kotelny na zemní plyn. Za poslední 2 roky, díky výraznému navýšení ceny zemního plynu, se ekonomické přínosy ve prospěch tepelného čerpadla podstatně navýšily. Obdobně při porovnání návratnosti investice, z hlediska úspor nákladů vůči přímotopnému elektrickému vytápění, je tato u menších objektů asi 7 až 8 let, v případě velkých (průmyslových čerpadel) dosahuje překvapivě nízkých hodnot, řádově 3 až 4 roky.


Strana 158

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. S nasazením tepelných čerpadel země/voda nebo voda/voda nelze uvažovat v plošném rozsahu. K doporučení využití uvedeného typu tepelného čerpadla lze přistoupit až po podrobné ekonomické analýze konkrétního případu. Ke zlepšení ekonomické efektivnosti provozu TČ také přispívá dotační politika státu. Rozvodné energetické podniky poskytují pro objekty s tepelnými čerpadly zvýhodněné sazby, při nichž se průměrná cena 1 kWh pohybuje do 2,-Kč. Pro názornost uvádíme jeden z konkrétních případů: Tepelné čerpadlo pro rodinný dům Instalace tepelných čerpadel je obecně podporována dotacemi ze Státního fondu životního prostředí. Zejména je výhodná pro obce, státní správu a další neziskové subjekty, kde dotace dosahuje výše až 70 % z investičních nákladů na pořízení tepelného čerpadla V případě vzorového RD, kde je možnost připravovat TUV a teplo pro vytápění TČ je následující energetická bilance: Tabulka 101 Simulace ročního provozu tepelného čerpadla v rodinném domě měsíc průměrné měs. teploty Q= vyrobené kWh Qz [W] příkon [W] topný faktor provoz [kWh] náklady TČ [Kč] provoz EK [kWh] náklady EK [Kč] náklady celkem [Kč]

1 -4,5

2 -3

8 575,00 5 316,50 12 600,00 7 000,00 1,80 2 953,61 4 677,17

8 050,00 4 508,00 13 550,00 7 100,00 1,91 2 362,13 3 740,53

4 677,17

3 740,53

3 0,5

4 5

6 825,00 5 250,00 4 231,50 3 150,00 14 600,00 16 500,00 7 100,00 7 100,00 2,06 2,32 2 057,78 1 355,45 3 258,59 2 146,42

3 258,59

2 146,42

5 11

6 13

7 16

8 15

9 11

3 150,00 600,00 600,00 600,00 3 150,00 1 953,00 446,40 432,00 446,40 1 953,00 18 900,00 19 000,00 21 200,00 21 100,00 18 900,00 7 100,00 7 100,00 7 200,00 7 200,00 7 100,00 2,66 2,68 2,94 2,93 2,66 733,67 161,43 151,61 147,41 733,67 1 161,79 255,63 240,08 233,43 1 161,79

1 161,79

255,63

240,08

Tepelná ztráta RD se předpokládá: Průměrný topný faktor TČ: TČ vyrobí teplo:

233,43

1 161,79

10 6

11 1

4 900,00 6 650,00 2 940,00 4 123,00 16 500,00 14 500,00 7 100,00 7 100,00 2,32 2,04 1 265,09 2 018,85 2 003,33 3 196,94

2 003,33

3 196,94

celkem

12 -3 8 050,00 4 830,00 13 550,00 7 100,00 1,91 2 530,85 4 007,71

34 329,80

16 471,55 26 083,42

4 007,71

11,2 kW 2,35 34 329,80 kWh/rok

Uvedené nákladové položky jsou uvažovány s DPH Tepelné čerpadlo: Náklady celkem: Náklad na energie: Investiční a provozní náklady na dobu odpisu 12 let: Náklad na 1 GJ vyrobeného tepla vč. inv. a provoz. nákladů:

31 039,27 Kč/rok 251,15 Kč Kč/GJ 207 000 Kč 390,73 Kč/GJ

Plyn: Náklad na primární palivo - zemní plyn: Investiční a provozní náklady na dobu odpisu 12 let: Náklad na 1 GJ vyrobeného tepla vč. inv. a provoz. nákladů: Územní energetická koncepce města Lovosice

271,29 Kč/GJ 76 000 Kč 322,53 Kč/GJ Strana 159

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 4.1.3 Geotermální energie 1.9.1.4

Úvod k využití geotermální energie

Využití geotermální energie se dostává v současné době výrazně do popředí pozornosti odborné veřejnosti. Geotermální energie se zpravidla využívá buď přímo ve formě tepla, nebo se používá pro výrobu el. energie v geotermálních elektrárnách (teplárnách). Výroba geotermální energie má vzhledem k vysokým výkonovým parametrům, značné dostupnosti (stálá dodávka energie nezávislá na klimatických podmínkách proti sluneční a větrné energii) a nízkým emisím (proti biomase) nejlepší výhled pro uplatnění mezi obnovitelnými zdroji energie. Pro využití geotermální energie je důležité znát tzv. geotermální teplotní gradient, tzn. nárůst teploty s hloubkou pod zemským povrchem. Za ustáleného stavu při konstantním tepelném toku k povrchu se teplotní gradient mění podle tepelné vodivosti vrstev hornin. Průměrný teplotní gradient blízko povrchu do několika km je cca 30 K/km. Nicméně jsou místa, kde klesá až na hodnotu 10 K/km a místa kde dosahuje hodnoty až 100 K/km. Za geotermální zdroje považujeme místa s tepelnou energií, kterou je možno čerpat při přiměřených nákladech. Zdroje s nejvyšším potenciálem jsou soustředěny především na hranicích zemských desek, kde zpravidla existuje viditelná geotermální aktivita. V přírodě se vyskytuji zpravidla čtyři typy geotermálních systémů: • • • •

hydrotermální teplé suché horniny geotlaké magmatické

V současné době se ve světě používají k výrobě el. energie a získání tepla zejména hydrotermální systémy. V České republice nejsou pro uvedený systém geologické podmínky. Technický rozvoj a ropná krize závěru minuláho století vytvořila podmínky pro využívání tepla z teplých suchých hornin (HDR – hot dry rock). S využitím této technologie se počítá i v ČR. 1.9.1.5

Princip využití teplých suchých hornin

Běžně využívané geotermální rezervoáry obsahují vodu ve formě kapalné nebo plynné fáze. Jejích výskyt je však omezen pouze na určité oblasti. Daleko vyšší pravděpodobnost výskytu mají rezervoáry, složené pouze z neprostupné horniny (suchý masív zanesený neprostupným prostředím. Pro přenos tepla z těchto podpovrchových oblastí o dostatečně vysoké teplotě v závislosti na hloubce je nutné tyto horniny uměle rozbít, přeměnit je na propustné (realizovat tepelný výměník) a zavést do nich tekutiny vhodné pro přenos tepla (čerpání). Tímto způsobem lze přeměnit jakýkoli vhodný objem teplé suché horniny v zemské kůře v dostupné hloubce na umělý rezervoár geotermální energie. Zmíněný princip je využíván na geotermálních zdrojích v Rakousku (Altheim, Gussing) nebo v Německu (Unterhaching). Uvedeným postupem je v současné době rovněž připravován geotermální zdroj v Litoměřicích.


Strana 160


Geotermální projekt Litoměřice

Litoměřice, podobně jako Lovosice, se nacházejí v oblasti, kde jsou vhodné podmínky pro nasazení systému HDR. Město leží na průsečíku dvou základních tektonických zlomů – podkrušnohorského zlomu a zlomu ležícího v ose řeky Ohře. V okolí Litoměřic byly prováděny zkušební vrty, které vypovídají o složení hornin, až do hloubek, kdy bylo při vrtání naraženo na žulu nebo podobné horniny a vrtání skončilo. Z těchto zkušebních vrtů jsou k dispozici měření teplot, čímž je známý teplotní gradient v horních krycích vrstvách. Návrh projektu HDR Litoměřice počítá v současné době se třemi vrty. Rámcově se jedná o hloubky 5 km. Z dosavadních měření se předpokládá zisk až 140 l/s média o teplotě cca 150°C. Tyto hodnoty představují v případě ochlazení média na 70°C tepelný výkon cca 50 MW. V projektu je uvažováno s výrobou elektřiny i tepla. Při 12% účinnosti Kalinova cyklu se jedná o elektrárnu s 5 MW výkonem. Na výstupu z výměníku elektrárny bude k dispozici voda o teplotě 70°C. Investiční náklady na celý projekt, bez vnějších horkovodních rozvodů budou přibližně 1,1 mld. Kč. U Kalinova cyklu je voda čerpaná z vrtu nejdříve využita pro přehřátí a opětovné ohřátí pracovní látky a potom k vypaření a předehřevu než odchází do vsakovacího vrtu. Pracovní látka v předehřátém stavu expanduje ve vysokotlakém stupni turbíny a poté je znovu ohřáta před vstupem do nízkotlakého stupně turbíny. Po druhé expanzi nasycená pára prochází rekuperačními ohřívači a poté kondenzuje ve vodou chlazeném kondenzátoru. Celý Kalinův cyklus je uzavřený, to znamená ochlazená voda se vsakuje zpět do země. 1.9.1.7

Návrh dalšího postupu

Využití geotermální energie může vnést do současné koncepce zásobování teplem města Lovosic zásadní změny. Na pracovním jednání na odb. životního prostředí MěÚ v Litoměřicích jsme byli seznámení s dosavadním postupem prací na zkušebním vrtu geotermálního zdroje, předpokládaným časovým harmonogramem realizace geotermálního zdroje a možnostmi financování celé stavby. Časový harmonogram se předpokládá následující: • dokončení průzkumného vrtu do • dopracování studie proveditelnosti do • zahájení provozu geotermálního zdroje do

06/2007 09/2007 12/2009

Na jednání jsme byli upozornění na tu skutečnost, že vypracovaná studie proveditelnosti má širší územní platnost a její výsledky mohou být využity i pro město Lovosice (srovnatelné geologické podmínky). Uvedená skutečnost by městu Lovosice umožnila podstatně zkrátit přípravnou fázi vybudování geotermálního zdroje. Financování uvedeného typu projektu lze předpokládat ze zdrojů bankovního sektoru bez vážných problémů (ručí se stavbou).


Strana 161

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Na jednání jsme byli současně upozorněni na několik zdařilých projektů realizovaných v rámci EU a byly nám i zastupitelům města Lovosic doporučena návštěva některého z nich. Nejbližší realizovaný projekt se nachází v Altheimu (Rakousko) nedaleko Linze. Realizované projekty vykazují dobré ekonomické parametry, stabilizují cenu energie, podporují rozvoj podnikatelského sektoru v regionu a mají pozitivní dopad na ekonomické ukazatele města. S ohledem na uvedené skutečnosti se doporučuje podrobné seznámení se shora uvedenými projekty a detailní prověření využití geotermální energie pro město Lovosice.

4.1.4 Energie z odpadu Strategický dokument Plán odpadového hospodářství Sdružení obcí SONO vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje. Návrhová část Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje vychází a plně respektuje priority EU a ČR v oblasti ochrany životního prostředí vyjádřené v zákonných normách EU a platné legislativě ČR, koncepčních dokumentech Ústeckého kraje. V návrhové části POH SONO, stejně jako celého ÚK, z nějž vychází, je zpracována dlouhodobá strategie oblasti odpadového hospodářství kraje, priority, které by měl Ústecký kraj v této oblasti podporovat a činnosti, které by podporovány být neměly. SONO podporuje vznik privátních zařízení k nakládání s odpady s upřednostněním jejich materiálového využití, výstavbu obecních sběrových dvorů. Základní cíle POH SONO jsou shodné s prioritami cílů Ústeckého kraje. Obecný princip fungování odpadového hospodářství Ústeckého kraje „znečišťovatel platí“, se promítá do řady opatření, resp. dosažení cílů. Dle POH 002/2005 má uskutečňování opatření více etap. Za jejich zajištění zodpovídá vedení SONO a jednotlivé místní samosprávy. Mezi hlavní cíle patří vytvoření systému nakládání a využívání BRO a BRKO (Biologicky rozložitelný komunální odpad). Od technického zabezpečení (nákup mechanizačních prostředků), přes vytvoření vhodných podmínek na místě skládky SONO k jejich zpracování až po systém sběru a svozu sezónně vznikajících BRO a BRKO od obyvatelstva (včetně sídlištní zástavby a v pozdější etapě i systém svozu, sběru a zpracování potravin). Cílem SONO je také maximální utlumení tzv. lístkového systému a přetavení na systém tzv. kapitačních plateb. Tento krok je zcela v souladu s obecnou myšlenkou odpadového hospodářství ÚK „znečišťovatel platí“. Nejen z této priority vyplývají další cíle a cílové hodnoty a opatření pro následující komodity v odpadovém hospodářství. SONO prostřednictvím své dceřinné společnosti SONO PLUS s.r.o. provozuje skládku SOO-3, která zabezpečuje zneškodňování směsného komunálního odpadu a mnoha dalších z většiny území okresu Litoměřice. V oblasti přiléhající této skládce je uvažován prostor pro vytvoření zařízení na zpracování BRO a BRKO.

1.10 Návrh jednotlivých variant V kap. 4.1.1.1 je uvedený vzorový případ využití netradičního zdroje tepelné energie – kogeneračních jednotek.


Strana 162

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. V kap. 4.1.2.1 a 4.1.2.2 jsou uvedené vzorové případy realizace variant obnovitelných zdrojů tepelné energie, u kterých vzhledem k provedené plošné plynofikaci a částečné obnově tepelných zdrojů na plyn nelze sestavit varianty s ekonomicky zajímavým efektem. V kapitol 4.1.3 je popsána varianta Geotermálního zdroje energie prakticky shodného projektu jako v Litoměřicích. Sestavená varianta vychází z informací, které byly zjištěny z veřejně dostupných pramenů a informací poskytnutých na jednáních na MÚ v Litoměřicích. Návrh projektu HDR Litoměřice počítá v současné době se třemi vrty. Rámcově se jedná o hloubky 5 km. Z dosavadních měření se předpokládá zisk až 140 l/s média o teplotě cca 150°C. Tyto hodnoty představují v případě ochlazení média na 70°C tepelný výkon cca 50 MW. V projektu je uvažováno s výrobou elektřiny i tepla. Při 12% účinnosti Kalinova cyklu se jedná o elektrárnu s 5 MW výkonem. Na výstupu z výměníku elektrárny bude k dispozici voda o teplotě 70°C. Investiční náklady na celý projekt, bez vnějších horkovodních rozvodů se předpokládají ve výši přibližně 1,1 mld. Kč.

4.1.5 Instalace kogenerační jednotky 1. Varianta - instalace kogenerační jednotky v systému CZT Vzhledem k současným výkupním cenám el. energie a stanovené době energetické špičky lze ekonomicky výhodně využívat kogenerační jednotky pro krytí vlastní spotřeby tepla a el. energie. Vhodnou variantou je také nasazení KJ do soustav CZT, kde KJ dodávají vyrobenou el energii do rozvodné sítě v době energetické špičky a teplo je akumulováno do akumulačních nádob nebo do soustavy ÚT. Uvedený model není zatím v řešeném území využíván. Shora uvedený model lze doporučit u větších soustav blokových kotelen společnosti Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o., kde se průměrné technické maximum el. příkonu vytipovaných tepelných zdrojů pohybuje v hodnotách nad 15 kW a nákupní cena el energie v ceně nad 2,40 Kč/kWh bez DPH. Prostá doba návratnosti je poměrně krátká vzhledem k odpisové době navrhovaného zařízení a realizaci investice lze jednoznačně doporučit. Vzhledem k výkupní ceně el. energie cca 2,95 Kč/kWh u distribuce a průměrné nákupní ceně odběratele 2,47 až 2,74 Kč/kWh lze doporučit upřednostnění prodej el.energie distributorovi před vlastní spotřebou. Případné rozhodnutí o investici je potřeba doložit samostatnou studií proveditelnosti vycházející z delší řady spotřeby el.energie za rok a měření skutečného el. příkonu kotelny. Detailnější popis varianty je v kapitole 4.1.1.1.

4.1.6 Instalace tepelného čerpadla 1. Varianta – Tepelné čerpadlo pro rodinný dům


Strana 163

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Ekonomický efekt nasazení tepelného čerpadla pro vytápění RD v plynofikovaném území řešené oblasti není při současných cenách zemního plynu ještě dostatečný a nekryje přiměřeně rychle zvýšenou počáteční investici. V případě využití dotace nebo financování z jiných zdrojů se doporučuje nejdříve provést podrobnou ekonomickou analýzu konkrétního řešení. Varianta je detailněji řešena v kapitole 4.1.2.2.

4.1.7 Instalace solárního systému 1. Varianta - Solární systém pro rodinný dům Realizaci solární soustavy při uvažované ceně zemního plynu, bez dotace finančních prostředků v min. výši 50%, nelze zatím v řešené lokalitě doporučit. 2. Varianta - Solární systém pro bytový dům Realizaci solární soustavy při uvažované ceně zemního plynu, bez dotace finančních prostředků v min. výši 50%, nelze zatím v řešené lokalitě doporučit. 3. Varianta - Solární systém pro blokovou kotelnu Ekonomický efekt navrhovaného opatření - instalace solární soustavy na předehřev TV v systému CZT je při současné ceně zemního plynu nedostatečný a umožňuje návratnost investice v časovém intervalu, který je srovnatelný s technickou životností zařízení. Uvedený závěr platí za předpokladu pokrytí celé investice z vlastních zdrojů. V případě poskytnutí státní dotace v úrovni 50 % a výše lze dosáhnout výrazně lepších ekonomických ukazatelů a navrhovaného opatření pak lze doporučit k realizaci. Využití solárních systémů pro vytápění a přípravu TV v RD vyžaduje vždy individuální posouzení a ekonomický efekt instalace je silně závislý na míře státní dotace. Všechny varianty využití solárních panelů pro ohřev a předehřev TV jsou detailně popsány v kapitole 4.1.2.1

4.1.8 Instalace solárního systému 1. Varinta – Využití geotermálního vrtu HDR Lovosice, se nacházejí v oblasti, kde jsou vhodné podmínky pro nasazení systému HDR. Město leží na průsečíku dvou základních tektonických zlomů . Návrh projektu HDR počítá v současné době se třemi vrty. Rámcově se jedná o hloubky 5 km. Z dosavadních měření se předpokládá zisk až 140 l/s média o teplotě cca 150°C. Tyto hodnoty představují v případě ochlazení média na 70°C tepelný výkon cca 50 MW. V projektu je uvažováno s výrobou elektřiny i tepla. Při 12% účinnosti Kalinova cyklu se jedná o elektrárnu s 5 MW výkonem. Na výstupu z výměníku elektrárny bude k dispozici voda o teplotě 70°C. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 164

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Investiční náklady na celý projekt, bez vnějších horkovodních rozvodů budou přibližně 1,1 mld. Kč. Podrobněji je varianta upravena v kapitole 4.1.3.


Strana 165

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 5 Hodnocení ekonomicky využitelných úspor 1.11 Možné úspory energie 5.1.1 Zhodnocení možných spotřebitelských systémech 1.11.1.1

úspor

energie

v jednotlivých

Vyjádření potenciálu úspor energie

Varianty energeticky úsporných opatření a vyčíslení možných úspor energie dle materiálů vydaných ČEA (Česká energetická agentura): 1) zvýšení tepelné ochrany výměnou výplní otvorů Otvorové výplně zahrnují okna, dveře a zasklení prostor. Patří mezi nejdůležitější funkční díly budovy, které propouští 3 až 5 krát více tepla prostupem než tepelně izolovaná stěna. Na druhé straně výplně otvorů přispívají do tepelné bilance objektu tepelnou energií z oslunění. Otvorová výplň se na celkové tepelné ztrátě budovy podílí cca 20 až 25 % prostupem tepla a cca 20 % infiltrací. 2) zvýšit tepelnou ochranu rozhodujících stavebních konstrukcí budovy Zateplování by mělo být prováděno přednostně z vnější strany konstrukce, a to jak u: • vnějších stěn • plochých střech • vnitřních konstrukcí přilehlých k nevytápěným místnostem V nevyhnutelných případech se provádí zateplení ze strany interiéru. Zateplení budov přinese úsporu tepla cca 20 až 40 %. Zateplení budovy musí být doplněno úpravou otopné soustavy a jejím vyregulováním. 3) zavedení automatické dynamické regulace otopného systému Opatření spočívá v instalaci ústřední regulace vytápění nebo doplnění regulace při rekonstrukci kotelny nebo předávací stanice. Ústřední regulace se děje podle venkovních klimatických podmínek a k podpoře využití tepelných zisků se navrhne zónování. Regulátor optimalizuje provoz nastavením několika provozních režimů vytápění a regulací doby zátopu. Dosažitelné úspory tepla se pohybují mezi 5 až 15 % podle kvality provozu tepelné sítě, stavu otopné soustavy a dispozice budovy. 4) změna palivové základny Opatření zpravidla spočívá ve zlepšení účinnosti přeměny příslušné formy energie v teplo. Významný efekt přináší zejména přechod z tuhých paliv na jiné formy energie např. na zemní plyn, LTO, el. energií, kapalný plyn atd.


Strana 166

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 5) zvýšení účinnosti přeměny energie na teplo Zvýšení účinnosti přeměny energie na teplo je zpravidla vázáno na rozsáhlejší obnovu technologického zařízení zdroje tepla, která je spojena s výrobní program nebo s morálním a technickým dožitím technologie. 1.11.1.2

Budovy zásobované tepelnými zdroji TH města Lovosice

Tepelné hospodářství města Lovosic zásobuje 25 tepelnými zdroji celkem 88 bytových domů s 2516 b.j., 11 školských zařízení, 2 sportoviště, 8 provozoven služeb města (poliklinika, pečovatelská služba, želez. stanice, kanceláře TH, objekt Policie, kultur.středisko, restaurace a objekt údržby města) a 3 objekty Městského úřadu. Rozložení zásobovaného bytového fondu je následující: Panelové domy: 22 osmipatrových domů.......................................................................... 1 222 b.j. 12 čtyřpatrových domů............................................................................ 296 b.j. 8 třípatrových domů................................................................................ 45 b.j. Zděné domy: 29 čtyřpatrových domů............................................................................ 718 b.j. 14 třípatrových domů.............................................................................. 219 b.j. 3 dvoupatrových domů............................................................................ 16 b.j. Celkem.................................................................................................... 2 516 b.j. Na kotelnu K-16A Osvoboditelů jsou napojena sídliště Osvoboditelů a Sady pionýrů. Na sídlišti Osvoboditelů kotelna zásobuje 9 osmipatrových panelových bytových domů, které byly postaveny v letech 1965 – 1972. Domy mají plochou střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je dřevěná okna zdvojená, vstupní kovové dveře s jedním sklem a mezi okny jsou umístěny meziokenní izolační vložky. Na sídlišti Sady pionýrů je napojeno na kotelnu K-16A 12 čtyřpatrových zděných bytových domů, které byly postaveny v letech 1960-1963. Domy mají plochou střechu, výplně otvorů jsou z větší části původní a tvoří je dřevěná okna zdvojená, vstupní dřevěné dveře s jedním sklem. U některých domů bylo koncem 20. století provedeno zateplení štítů pomocí čedičové vlny a tvarovanými hliníkovými plechy v tl. 50 mm a v roce 2003 byla zateplena střecha u domu jednoho osmipatrového panelového domu a jednoho čtyřpatrového zděného domu. V posledních 5-ti letech proběhla v některých bytech výměna původních oken za plastová s izolačním dvojsklem a vstupních dveří za dřevěná s izolačním dvojsklem. Všechny domy mají z větší části nevytápěný suterén (vytápěné místnosti jsou sušárny a prádelny), kde jsou umístěna kovová okna s jedním sklem. Vlastní systémy ÚT v jednotlivých objektech byly vyprojektovány a realizovány téměř před 40 lety. V bytových domech vlastnících SBD SChZ Litoměřice proběhla výměna centrálních rozvodů vnitřních instalací. Ve všech objektech byly na původní otopná tělesa během posledních 6 let nainstalovány termostatické ventily.


Strana 167

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Z občanské vybavenosti je na kotelnu napojeno 6 objektů, z nichž jeden je panelový třípatrový a ostatní jsou zděné konstrukce (4 třípatrové a 1 čtyřpatrový). Historické objekty Gymnázia a 1.ZDŠ byly postaveny koncem 19.století. Jedná se o zděné třípatrové objekty se sedlovou střechou, dřevěnými okny dvojitými a se vstupními dřevěnými dveřmi. Okolo r. 1963 byly postaveny objekty mateřské školy (panelový) a 3.ZDŠ (zděný), které mají rovnou střechu, dřevěné okna zdvojené a vstupní dveře kovové s jedním sklem. Objekty pečovatelské služby byly postaveny okolo r. 1970, jsou zděné s rovnou střechou s dřevěnými okny s izolačními dvojskly. Přístavba Městského úřadu byla postavena v roce 2003. Jedná se o zděnou budovu s rovnou střechou a s plastovými výplněmi s izolačními dvojskly. Termostatické ventily mají nainstalovány objekty pečovatelské služby, mateřská škola, 1.ZDŠ, 3.ZDŠ a přístavba MěÚ. Na kotelnu K-20 Resslova jsou napojeny bytové domy v ul. Vodní, Krátká, Wolkerova a Dlouhá. Kotelna zásobuje 13 osmipatrových a 4 čtyřpatrové panelové bytové domy, které byly postaveny v letech 1974 – 1983. Domy mají plochou střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je dřevěná okna zdvojená, vstupní kovové dveře s jedním sklem a mezi okny jsou umístěny meziokenní izolační vložky. Na ul. Wolkerova jsou napojeny 3 čtyřpatrové a 3 třípatrové zděné bytové domy, které byly postaveny okolo roku 1961. Domy mají plochou střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je dřevěná okna zdvojená, vstupní dřevěné dveře s jedním sklem. U některých domů bylo koncem 20. století provedeno zateplení štítů pomocí čedičové vlny a tvarovanými hliníkovými plechy v tl. 50 mm. V roce 2004 bylo provedeno zateplení střechy u jednoho čtyřpatrového panelového domu polystyrenem tl. 5 cm. Nad třemi domy na ul. Wolkerova bylo vybudováno obytné podkroví. V posledních 5-ti letech proběhla v několika bytech výměna původních oken za plastová s izolačním dvojsklem a vstupních dveří za dřevěná s izolačním dvojsklem. Všechny domy mají z větší části nevytápěný suterén (vytápěné místnosti jsou sušárny a prádelny), kde jsou umístěny kovová okna s jedním sklem. Vlastní systémy ÚT v jednotlivých objektech byly vyprojektovány a byly realizovány téměř před 40 lety. V bytových domech vlastnící SBD SChZ Litoměřice proběhla výměna centrálních rozvodů vnitřních instalací. V objektech byly na původní otopná tělesa během posledních 6 let nainstalovány termostatické ventily, pouze ve 3 domech (Vodní 1000, 1001; Karla Maličkého 976-982) jsou původní dvojregulační kohouty. Z občanské vybavenosti jsou na kotelnu napojeny 2 školské objekty, z nichž jeden je panelový dvoupatrový (MŠ) a druhý je třípatrový zděné konstrukce (SPŠ chemická). Objekt mateřské školy je z roku 1952 a má rovnou střechu, okna dřevěná zdvojená s meziokenními izolačními vložkami a vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem. Objekt SPŠ chemické je zděný se sedlovou střechou a dřevěnými okny zdvojenými. Pouze v objektu SPŠ chemická nejsou na otopných tělesech termostatické ventily. Na kotelnu K-21 Holoubkov jsou napojeny bytové domy sídliště Holoubkov. Kotelna zásobuje 3 čtyřpatrové, 4 třípatrové a 7 dvoupatrových panelových bytových domů, které byly postaveny okolo roku 1973. Domy mají plochou střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je dřevěná okna zdvojená, vstupní kovové dveře s jedním sklem a mezi okny jsou umístěny meziokenní izolační vložky. U všech těchto domů bylo koncem 20. století provedeno zateplení štítů pomocí čedičové vlny a tvarovanými hliníkovými plechy v tl. 50 mm. U čtyřech objektů (Kmochova 951, 952, Nejedlého 948 a Zvonařova 959) byla zateplena střecha. Všechny domy mají z větší části nevytápěný suterén (vytápěné místnosti jsou sušárny a prádelny), kde jsou umístěna kovová okna s jedním sklem.


Strana 168

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Vlastní systémy ÚT v jednotlivých objektech byly vyprojektovány a byly realizovány téměř před 30 lety. V objektech byly na původní otopná tělesa během posledních 6 let nainstalovány termostatické ventily, pouze ve 4 domech (Zvonařova 953; Jabloňova 960-962) jsou původní dvojregulační kohouty. Na kotelnu K-6 jsou napojeny bytové domy na ul. Žižkova, a to 1 osmipodlažní panelový dům a 1 čtyřpodlažní zděný dům. Domy byly postaveny v letech 1961-1966. Panelový dům má plochou střechu, plastová okna s izolačními dvojskly (zatím pouze jen severní strana), vstupní kovové dveře s jedním sklem a štíty byly dodatečně zatepleny vnějším kontaktním systémem z polystyrenu tl. 8 cm. Zděný dům má sedlovou střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je dřevěná okna zdvojená, vstupní dřevěné dveře s jedním sklem. Domy mají z větší části nevytápěný suterén (vytápěné místnosti jsou sušárny a prádelny), kde jsou umístěna kovová okna s jedním sklem. Vlastní systémy ÚT v těchto objektech byly vyprojektovány a byly realizovány téměř před 40 lety. V objektech nejsou na otopných tělesech termostatické ventily, vyjma objektu vlastnícího SBD SChZ Litoměřice v němž proběhla výměna centrálních rozvodů vnitřních instalací a instalace termostatických ventilů. Z občanské vybavenosti jsou na kotelnu napojeny 3 objekty. Objekt železniční stanice byl postaven okolo roku 1960, jedná se o železobetonový skelet s výplňovým zdivem, s rovnou střechou, dřevěnými okny zdvojenými a vstupními dveřmi kovovými s jedním sklem. Přízemní objekt společnosti Tepelné hospodářství je zděný s rovnou střechou s okny dřevěnými zdvojenými a se vstupními dveřmi s jedním sklem. Třípatrový zděný objekt Policie je z roku 1960 má šikmou střechu a okna dřevěná zdvojená. Pouze v objektu Tepelné společnosti jsou na otopných tělesech termostatické ventily. Na kotelnu K-7 Kostelní jsou napojeny bytové domy na ul. Kostelní, Terezínská a Mírová. Kotelna zásobuje 13 čtyřpatrových a 4 třípatrové zděné bytové domy, které byly postaveny okolo roku 19571964, pouze 1 dům byl postaven v roce 1989 (Mírová 1081). Na ul. Kostelní mají domy plochou střechu, výplně otvorů jsou původní a tvoří je dřevěná okna zdvojená, vstupní dřevěné dveře s jedním sklem. Dva domy z této lokality mají zateplenou střechu. Ostatní napojené bytové domy mají sedlovou střechu, okna dřevěné zdvojené a vstupní dveře jsou dřevěné nebo kovové s jedním sklem. U domu Terezínská 351 byly koncem 20.století zatepleny štíty pomocí čedičové vlny a tvarovanými hliníkovými plechy v tl. 50 mm. Všechny domy mají z větší části nevytápěný suterén (vytápěné místnosti jsou sušárny a prádelny), kde jsou umístěna kovová okna s jedním sklem. Vlastní systémy ÚT ve většině objektech byly realizovány téměř před 40 lety. Pouze v objektu vlastnícího SBD SChZ Litoměřice proběhla výměna centrálních rozvodů vnitřních instalací. V objektech byly na otopná tělesa během posledních 6 let nainstalovány termostatické ventily, pouze ve 4 domech (Kostelní 900, 904, 902; Mírová 1081) jsou původní dvojregulační kohouty. Z občanské vybavenosti jsou na kotelnu napojeny 2 dvoupatrové školské objekty (MŠ a Zvláštní škola), které byly postaveny okolo roku 1970. Objekty jsou zděné se sedlovou střechou, s okny dřevěnými zdvojenými a vstupními dveřmi dřevěnými s jedním sklem. V mateřské škole byly původní vstupní dveře nahrazeny plastovými s izolačními dvojskly. Termostatické ventily má na otopných tělesech nainstalovány pouze objekt mateřské školy. Na kotelnu Terezínská 135 jsou napojeny bytové domy na ul. Terezínská. Kotelna zásobuje 1 třípatrový a 2 dvoupatrové zděné bytové domy, které byly postaveny v letech 1948 - 1952. Domy mají sedlovou střechu, vstupní dveře jsou plastové s izolačním dvojsklem a okna jsou dřevěná zdvojená nebo dvojitá a některá jsou plastová s izolačním dvojsklem.


Strana 169

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Všechny domy mají z větší části nevytápěný suterén (vytápěné místnosti jsou sušárny a prádelny), kde jsou umístěna kovová okna s jedním sklem. Vlastní systémy ÚT ve většině objektech byly realizovány téměř před 50 lety. Pouze v objektu Terezínská 839 byly nainstalovány termostatické ventily, u ostatních dvou objektů jsou původní dvojregulační kohouty. Kotelna K-16B zásobuje dva objekty občanské vybavenosti, polikliniku a Městský úřad. Jedná se o třípatrové historické objekty z konce 19. století. Objekty jsou zděné s šikmou střechou, okna jsou dřevěná dvojitá a vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem. V objektu MěÚ jsou na otopných tělesech nainstalovány termostatické ventily. Kotelna Husova zásobuje dva bytové domy na ul. Husova, které jsou v řadové zástavbě. Objekty jsou třípatrové zděné z roku 1911. Domy mají sedlovou střechu, okna jsou dřevěná zdvojená a vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem. Domy mají z větší části nevytápěný suterén (vytápěné místnosti jsou sušárny a prádelny), kde jsou umístěna kovová okna s jedním sklem. V objektech nejsou nainstalovány termostatické ventily. Kotelna Máchova zásobuje jeden třípatrový zděný bytový dům, který byl postaven okolo roku 1928. Dům má sedlovou střechu, vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem a okna jsou dřevěná zdvojená nebo dvojitá a některá byla vyměněna za plastová s izolačním dvojsklem. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěny kovová okna s jedním sklem. V objektu nejsou nainstalovány termostatické ventily. Kotelna U nadjezdu 873 zásobuje jeden dvoupatrový zděný bytový dům, který byl postaven okolo roku 1950. Dům má sedlovou střechu, vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem a okna jsou dřevěná zdvojená. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěna kovová okna s jedním sklem. V objektu jsou nainstalovány termostatické ventily. Kotelna U nadjezdu 874 zásobuje jeden třípatrový zděný bytový dům, který byl postaven okolo roku 1950. Dům má sedlovou střechu, vstupní dveře jsou dřevěné s jedním sklem a okna jsou dřevěná zdvojená. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěna kovová okna s jedním sklem. V objektu jsou nainstalovány termostatické ventily. Kotelna Teplická zásobuje jeden třípatrový zděný bytový dům, který byl postaven okolo roku 1960. Dům má sedlovou střechu, vstupní dveře jsou dřevěné plné a okna jsou dřevěná zdvojená. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěna kovová okna s jedním sklem. V objektu nejsou nainstalovány termostatické ventily. Kotelna K-18 Dopravní odbor zásobuje jeden dvoupatrový objekt občanské vybavenosti (Městský úřad), který byl postaven okolo roku 1970 ze smíšeného zdiva. Objekt má rovnou střechu, okna jsou dřevěná zdvojená a vstupní dveře jsou kovová s jedním sklem. V objektu jsou nainstalovány termostatické ventily. Kotelna K-22 Školní jídelna zásobuje jeden dvoupatrový objekt občanské vybavenosti (Školní jídelnu), který byl postaven okolo roku 1970. Jedná se o železobetonový skelet s výplňovým zdivem, s rovnou střechou, který má okna dřevěná zdvojená a vstupní dveře kovové nebo dřevěné s jedním sklem. Původní velkorozměrová okna byla nahrazena plastovými okny s izolačními dvojskly. V objektu jsou na otopných tělesech nainstalovány termostatické ventily.


Strana 170

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotelna Lovoš KS zásobuje dva dvoupatrové objekty občanské vybavenosti (kulturní středisko a restauraci), které byly postaveny okolo roku 1960. Jedná se o zděné objekty se sedlovou střechou, který má okna dřevěná zdvojená a vstupní dveře dřevěné. Původní okna byla nahrazena plastovými okny s izolačními dvojskly. V kulturním středisku jsou na otopných tělesech nainstalovány termostatické ventily. Kotelna Školní družina zásobuje jeden třípatrový objekt občanské vybavenosti (školní družina), který byl postaven okolo roku 1930. Jedná se o zděný objekt se sedlovou střechou, který má okna dřevěná zdvojená a dvojitá a vstupní dveře dřevěné. V půdním prostoru jsou umístěna střešní okna Velux. Kotelna internát SPŠCH zásobuje jeden třípatrový školský objekt občanské vybavenosti (internát SPŠCH), který byl postaven okolo roku 1970. Jedná se o zděný objekt se sedlovou střechou, který má okna dřevěná zdvojená a vstupní dveře dřevěné. Některá okna byla nahrazena plastovými s izolačními dvojskly. Kotelna K-11 Sportovní hala zásobuje Zimní stadion spolu s ubytovnou. Objekt byl postaven okolo roku 1970. Jedná se o panelový objekt s rovnou střechou, který má okna dřevěná zdvojená a vstupní dveře kovové s jedním sklem. Na otopných tělesech jsou umístěny termostatické ventily. Kotelna K-10 Bazén zásobuje krytý bazén s házenkářskou halou. Objekt byl postaven okolo roku 1970. Jedná se o zděný objekt se šikmou střechou, který má okna dřevěná zdvojená a vstupní dveře kovové s jedním sklem. Některá původní okna byla nahrazena plastovými s izolačními dvojskly. Na otopných tělesech jsou umístěny termostatické ventily. Kotelna K-4 hasiči zásobuje objekt údržby města. Objekt byl postaven okolo roku 1980. Jedná se o ocelovou halu se zděnou vyzdívkou, se šikmou střechou, okna jsou kovová zdvojená a vstupní dveře jsou dřevěné. Kotelna 4.ZŠ zásobuje školský objekt na ul. Všehrdova. Zděný objekt byl postaven okolo roku 1930 a má sedlovou střechu a původní okna dřevěná, která byla v roce 2003 vyměněna za plastová s izolačním dvojsklem. Na otopných tělesech jsou umístěny termostatické ventily. Kotelna Nádražní zásobuje dva třípatrový zděné domy, z nichž jeden slouží jako ubytovna a druhý je bytový dům. Domy byly postaveny okolo roku 1962. Objekty mají rovnou střechu, vstupní dveře jsou kovová s jedním sklem a okna jsou dřevěná zdvojená. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěny kovová okna s jedním sklem. Fasáda obou objektů byla zateplena vnějším kontaktním systémem z polystyrenu v tl. 50 mm. Pouze v objektu s byty jsou nainstalovány termostatické ventily. Kotelna Lovoš byty zásobuje jeden třípatrový zděný dům, který byl postaven v roce 1998. Dům má šikmou střechu, vstupní dveře jsou dřevěné s izolačním dvojsklem nebo plné a okna jsou dřevěná zdvojená. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěna kovová okna s jedním sklem. V objektu jsou nainstalovány termostatické ventily. Kotelna Jaroslava Ježka 1052 zásobuje jeden třípatrový panelový bytový dům, který byl postaven okolo roku 1975. Dům má plochou střechu, vstupní dveře jsou kovové s jedním sklem a okna jsou dřevěná zdvojená. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěna kovová okna s jedním sklem. V objektu nejsou instalovány termostatické ventily.


Strana 171

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kotelna Jaroslava Ježka 1054 zásobuje jeden třípatrový panelový bytový dům, který byl postaven okolo roku 1975. Dům má plochou střechu, vstupní dveře jsou kovové s jedním sklem a okna jsou dřevěná zdvojená. Suterén je nevytápěný a jsou zde umístěna kovová okna s jedním sklem. V objektu nejsou instalovány termostatické ventily. Přehled napojovaných objektů, jejich původní konstrukce, zrealizovaná plánovaná opatření ke snížení spotřeby energií jsou uvedeny v následující tabulce:


Strana 172

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 102 Napojené objekty na tepelné zdroje TH města Lovosic s.r.o. na tepelný zdroj napojené objekty č.

tepelný zdroj TH města Lovosic s.r.o.

rok výstavby účel objektu

1.

zrealizovaná opatření (druh, rok)

Kotelna K-16A - Osvoboditelů

adresa

stavební (zatepleplení, výměna výplní otvorů)

vlastník

technologická (TRV, vnitřní instalace)

BD

Osvoboditelů 937

Sdružení vlastníků

1970

panel, rovná střecha, okna dřevěná zdvojená, vstupní dveře kovové s jedním sklem

BD

Osvoboditelů 938


1970

panel, rovná střecha, okna dřevěná zdvojená,meziokenní izolační vložky, vstupní dveře kovové s jedním sklem

štíty zatepleny čedičovou vlnou a tvarovanými plechy hliníkovými tl. 5 cm

termostatické ventily

BD

Osvoboditelů 939


1972




Město

1970

zděný, rovná střecha, dřev.okna s izol.dvojskly



1972




pečovatelská služba 28.října 7 - 9

BD

Osvoboditelů 940

BD

Osvoboditelů 936


1965

BD

Osvoboditelů 942


1972




1971


1998 - štíty zatepleny čedičovou vlnou a tvarovanými plechy hliníkovými tl. 5 cm; 2003zateplena střecha


1971


BD

Palackého 910

Osvoboditelů 935


SBD SChZ Litoměřice

rok/druh


panel, rovná střecha, okna dřevěná a plastová,meziokenní izolační vložky,vstupní dveře kovové s jedním sklem

BD


původní stavební konstrukce

plánovaná opatření (zateplení, výměna výplní otvorů, TRV)

termostatické ventily, nové vnitřní instalační rozvody

r. 2007 - plánovaná výměna výplní otvorů plastová okna s izolač.dvojsklem

r. 2007 - plánovaná výměna výplní otvorů plastová okna s izolač.dvojsklem

Strana 173

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. na tepelný zdroj napojené objekty č.



1.




adresa

původní stavební konstrukce stavební (zatepleplení, výměna výplní otvorů)

vlastník


BD

Osvoboditelů 937


1970



BD

Osvoboditelů 941

ČD

1972



BD

Sady pionýrů 850a


1963

zděný, rovná střecha, okna dřevěná zdvojená,vstupní dveře dřevěné s jedním sklem


BD

Sady pionýrů 850b


1963



BD

Sady pionýrů 851


1963



BD

Sady pionýrů 852


1963



BD

Sady pionýrů 854


1963

zděný, rovná střecha, okna dřevěná štít zateplen čedičovou vlnou zdvojená,vstupní dveře dřevěné s jedním a tvarovanými plechy termostatické ventily sklem hliníkovými tl. 5 cm

BD

Sady pionýrů 865


1963



BD

Sady pionýrů 893


1963



BD

Sady pionýrů 896


1963



BD

Sady pionýrů 897a


1963

zděný, rovná střecha, okna dřevěná štít zateplen čedičovou vlnou zdvojená,vstupní dveře dřevěné s jedním a tvarovanými plechy termostatické ventily sklem hliníkovými tl. 5 cm

BD

Sady pionýrů 897b


1963


plánovaná opatření (zateplení, výměna výplní otvorů, TRV) rok/druh


Strana 174




1.





vlastník


BD

Osvoboditelů 937


1970



BD

Sady pionýrů 876


1963





BD

Sady pionýrů 894


1963

část plastových oken s zděný, rovná střecha, okna dřevěná izolač.dvojsklem, vstupní zdvojená,vstupní dveře dřevěné s jedním dveře dřevěné s sklem izolač.dvojsklem, zateplení střechy-PUR tl. 3 cm

MŠ

Sady pionýrů 912

Město

1963

panel, rovná střecha,okna dřevěn,zdvojená,vstupní dveře kovové s 1 sklem

Gymnázium

Sady pionýrů 600/6

Kraj

1930

zděný, sedlová střecha, dřev.okna dvojitá, vstupní dveře dřevěné plné nebo zateplené stropy s jedním sklem a vedlejší vstupní plast.s izolač.dvojsklem

1 ZDŠ


Město

1890

zděný, sedlová střecha, dřev.okna dvojitá, vstupní dveře dřevěné plné

3 ZDŠ


Město

1963

zděný, rovná střecha, dřev.okna zdvojená, vstupní dveře kovové a dřevěné s 1 sklem


Školní 2

Město

2003

zděný, rovná střecha, okna a dveře plastová s izolač.dvojsklem


Resslova 974

Město

1952

panel, rovná střecha, okna dřevěná zdvojená,meziokenní izolační vložky, vstupní dveře dřevěné s jedním sklem


BD

Vodní 1003


1974



BD

Vodní 1000


1974



MěÚ-přístavba

2. Kotelna K-20 Resslova

adresa


3. MŠ

v suterénu plastová okna s izolač.dvojsklem




Strana 175




1.



adresa


vlastník

BD

Osvoboditelů 937


1970


BD

Vodní 1001


1974



štíty zatepleny čedičovou vlnou a tvarovanými plechy hliníkovými tl. 5 cm, zateplena střecha polystyrenem tl. 5 cm




do r. 2007 - nasazení termostatických ventilů

BD

Vodní 993-996


1974


BD

Karla Maličkého 976982


1974


SPŠ chemická

Krátká 175

Kraj

1970

zděný, sedlová střecha, dřev.okna zdvojená

BD

Krátká 987


1974



BD

Krátká 989


1974

panel, rovná střecha, okna dřevěná zdvojená,vstupní dveře kovové s jedním sklem


BD

Krátká 991


1974



1961

mansardová střecha - obytné zděný, rovná střecha, okna dřevěná podkroví; některá plastová zdvojená, vstupní dveře dřevěné s jedním okna s termostatické ventily sklem izolač.dvojsklem;střešní okna Velux

r. 2007 - zateplení štítu ze severní strany tepel.izolač.deskami

1961



BD

BD


Wolkerova 760

Wolkerova 756

Město

Město


Strana 176




1.




BD

adresa

Osvoboditelů 937


vlastník




1970


r. 2007 - zateplení štítu ze severní strany tepel.izolač.deskami r. 2007 - zateplení štítu ze severní strany tepel.izolač.deskami


BD

Wolkerova 736

Město

1961


BD

Wolkerova 688

Město

1961

zděný, rovná střecha, okna dřevěná zdvojená, vstupní dveře dřevěné s jedním sklem


BD

Wolkerova 786

Město

1961



BD

Wolkerova 761

Město

1961



BD

Dlouhá 1045-1046


1982



BD

Dlouhá 1047-1048


1982



BD

Dlouhá 1049-1050

Město

1982




1 štít zateplen polystyrenem tl. 8 cm, vyměněna okna za nová plastová s izol.dvojsklem- pouze 1 strana


BD

Dlouhá 1042-1044


1982


BD

Dlouhá 1056-1057


1982


termostatické ventily, štíty zatepleny polystyrenem nové vnitřní instalační tl. 8 cm, rozvody

BD

Dlouhá 1058-1059


1983


1 štít zateplen polystyrenem tl. 8 cm



Strana 177




1.



3. Kotelna K-21 Holoubkov


vlastník


BD

Osvoboditelů 937


1970


BD

Dlouhá 1060-1061


1983


1 štít zateplen polystyrenem tl. 8 cm


1973


štíty zatepleny čedičovou vlnou a tvarovanými plechy hliníkovými tl. 5 cm,v roce 2004 zateplení střechy




BD

Kmochova 952


BD

Kmochova 951


1973

BD

Nejedlého 950


1973




BD

Nejedlého 949


1973




1973







Nejedlého 948


BD

Zvonařova 959


1973


BD

Zvonařova 953


1973


rok/druh



BD


adresa



Strana 178




1.



4. Kotelna K-6


vlastník


rok/druh

BD

Osvoboditelů 937


1970


BD

Zvonařova 958


1973




BD

Jabloňova 965


1973




BD

Jabloňova 964


1973




BD

Jabloňova 963


1973




BD

Jabloňova 962


1973




BD

Jabloňova 961


1973




BD

Jabloňova 960


1973




Železniční stanice

Dráhy

1960

ŽB skelet s výplňovým zdivem, rovná střecha, dřevěná okna zdvojená, vstupní dveře kovové s jedním sklem

Žižkova 1122

Město

1995


BD+ŽS

TH


adresa





Strana 179




1.



5. Kotelna K-7 Kostelní


BD

adresa

Osvoboditelů 937


vlastník


1970


BD

Žižkova 914


1966


BD

Žižkova 357


1961

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená

Policie

Žižkova 10

MV ČR

1960

zděný, šikmá střecha, okna dřevěná zdvojená

BD

Terezínská 205

Město

1959

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená,výkladce a vstup do obchodů kovové s 1 sklem

BD

Kostelní 900


1964

zděný, rovná střecha, okna dřevěná zdvojená,vstupní dveře dřevěné s 1 sklem

BD

Kostelní 906


1964


BD

Kostelní 905


1964


BD

Kostelní 904


1964


BD

Kostelní 903


1964


BD

Kostelní 902


1964

BD

Kostelní 901


1964

BD

Kostelní 899


1964

zděný, rovná střecha, okna dřevěná zdvojená,vstupní dveře dřevěné s 1 sklem zděný, rovná střecha, okna dřevěná zdvojená,vstupní dveře dřevěné s 1 sklem zděný, rovná střecha, okna dřevěná zdvojená,vstupní dveře dřevěné s 1 sklem




štíty zatepleny polystyrénem termostatické ventily, tl. 8 cm; plastová okna s nové vnitřní instalační izolačními dvojskly - pouze rozvody sever.strana

r. 2007 - nová okna z jižní strany

vstupní dveře do BD plastové termostatické ventily s izolačním dvojsklem

termostatické ventily, nové vnitřní instalační rozvody zateplení střechy





Strana 180




1.


adresa


vlastník


BD

Osvoboditelů 937


1970


BD

Kostelní 898


1964


zateplení střechy


2. MŠ

Terezínská 907

Město

1970


vstupní dveře plastové s izol.dvojsklem


BD

Terezínská 892


1957

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená, vstupní dveře dřevěné

BD

Terezínská 351

Město

1960


BD

Terezínská 215

Město

1960

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená, vstupní dveře kovové s 1 sklem

BD

Husova 237


1960


Zvláštní škola

Mírová 225

Kraj

1970

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená, dveře dřevěné s 1 sklem

BD

Mírová 206


1959

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená, dveře dřevěné

BD

Mírová 1081


1989

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená, dveře kovové s 1 sklem

BD

Mírová 269

Město

1960

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená, vstupní dveře dřevěné s 1 sklem









vstupní dveře plastové s izol.dvojsklem; nad 1/2 domu termostatické ventily podkroví-střešní okna Velux

termostatické ventily do r.2007 nasazení termostatických ventilů termostatické ventily

Strana 181




1.



6. Kotelna Terezínská 135

adresa


vlastník


BD

Osvoboditelů 937


1970


BD

Terezínská 846


1952

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená nebo dvojitá, vstupní dveře dřevěné s 1 sklem

vstupní dveře a některá okna plastová s izolač.dvojsklem

BD

Terezínská 839


1948


vstupní dveře a některá okna termostatické ventily plastová s izolač.dvojsklem

BD

Terezínská 840


1948


vstupní dveře a některá okna plastová s izolač.dvojsklem

Školní 1,3

Město

1890

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná dvojitá, vstupní dveře dřevěné plné

Školní 2

Město

1890

zděný, šikmá střecha, okna dřevěná dvojitá, vstupní dveře dřevěné s 1 sklem

poliklinika



do r.2007 nasazení termostatických ventilů

7. K-16B MěÚ


8. Kotelna Husova

BD

Husova 15, 17


1911


9. Kotelna Máchova

BD

Máchova 18


1928


10. Kotelna U nadjezdu 873

BD

U nadjezdu 873

Město

1950



11. Kotelna U nadjezdu 874

BD

U nadjezdu 874

Město

1950



12. Kotelna Teplická

BD

Teplická 13


1960

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená, vstupní dveře dřevěné plné

Přívozní

Město

1970

smíšené zdivo, okna dřevěná zdvojená

Všehrdova

Město

1970

ŽB skelet s výplňovým zdivem, rovná střecha dřevěná okna zdvojená, vstupní dveře kovové a dřevěné s jedním sklem

13. K-18 Dopravní odbor

14. K-22 Školní jídelna


úřad

jídelna

do r.2007 nasazení termostatických ventilů 1/3 oken plastová s izolač.dvojsklem

do r.2007 nasazení termostatických ventilů


velkorozměrová okna plastová s izolač.dvojsklem


Strana 182




1.



adresa


vlastník

Osvoboditelů 937


1970


kultur.stř.

8.května

Město

1960


plastová okna s izolač.dvojsklem

restaurace

8.května

Město

1960


plastová okna s izolač.dvojsklem

BD





15. Kotelna LOVOŠ KS

16. Kotelna Školní družina

družina

Školní

Město

1930

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná dvojitá nebo zdvojená, vstupní dveře dřevěné

střešní okna Velux

17. Kotelna internát SPŠCH

internát

Osvoboditelů

Město

1970

zděný, sedlová střecha, okna dřevěná zdvojená, vstupní dveře dřevěné plné

některá okna plastová s izolač.dvojsklem

18. K-11 Sportovní hala

stadion

Zimní stadion

Město

1970

smíšené zdivo, okna dřevěná zdvojená, vstupní dveře kovové s 1 sklem

19. K-10 Bazén

stadion

Bazén-hala házené

Město

1970

zděný, šikmá střecha, okna dřevěná zdvojená

údržba města

Terezínská

Město

1980

ocelová hala se zděnou vyzdívkou, šikmá střecha, okna kovová zdvojená, vstupní dveře dřevěné

ZŠ

Všehrdova

Město

1930


byty

Nádražní 805

Město

1962

zděný, rovná střecha, okna dřevěná zateplena celá fasáda zdvojená, vstupní dveře kovové s 1 sklem polystyrenem tl. 5 cm

ubytovna

Nádražní 805

Město

1962

zděný, rovná střecha, okna dřevěná zateplena celá fasáda zdvojená, vstupní dveře kovové s 1 sklem polystyrenem tl. 5 cm

Město

1998

zděný, šikmá střecha, okna dřevěná zdvojená, vstupní dveře dřevěné s izol.dvojsklem nebo plné

1975


20. K-4 hasiči

21. Kotelna 4.ZŠ

termostatické ventily některá okna plastová s izolač.dvojsklem


2003 - okna plastová s izolač.dvojsklem



22. Kotelna Nádražní

23. Kotelna Lovoš byty

byty

8.května

24. Kotelna Jaroslava Ježka

byty

Jaroslava Ježka 1052 ČD



Strana 183




1.



25. Kotelna Jaroslava Ježka


adresa


vlastník

BD

Osvoboditelů 937


byty

Jaroslava Ježka 1054 ČD

1970


1975





Strana 184


Vyhodnocení tepelně technických vlastností objektů

Tepelně technické vlastnosti objektů v řešené oblasti nevybočují z projektovaných hodnot a požadavků norem platných v době jejich výstavby. Z předchozí kapitoly vyplývá, že průměrná měrná roční spotřeba tepla na ÚT jednotlivých bytových objektů se pohybuje mezi 0,30 – 1,37 GJ/m2. Panelové domy mají průměrnou spotřebu tepla dle počtu nadzemních podlaží: - osmipatrové 0,53 GJ/m2 - čtyřpatrové 0,55 GJ/m2 - třípatrové 0,72 GJ/m2 - dvoupatrové 0,86 GJ/m2 Zděné domy mají průměrnou spotřebu tepla dle počtu nadzemních podlaží: - čtyřpatrové 0,59 GJ/m2 - třípatrové 0,53 GJ/m2 Viditelné snížení měrné spotřeby tepla na ÚT bylo zaznamenáno u zděných třípatrových a panelových dvoupatrových domů, u kterých byly provedeny částečné stavební opatření pro snížení energetické náročnosti budov. Průměrné hodnoty spotřeb tepla jsou následující: Zděné třípatrové domy - s částečně provedenými stavebními opatřeními 0,36 GJ/m2 - bez provedených stavebních opatření 0,69 GJ/m2 Panelové dvoupatrové domy - s částečně provedenými stavebními opatřeními 0,64 GJ/m2 - bez provedených stavebních opatření 1,08 GJ/m2 Z průměrných hodnot měrné spotřeby tepla je evidentní nedostatečné a již nefunkční zateplení štítových stěn u osmipatrových a čtyřpatrových bytových domů prostřednictvím čedičové vlny tl. 5 cm, které jsou stejné jako u domů s nezateplenými štíty. Pro projevení snížení spotřeby tepla by musely být tyto stěny dokonale zatepleny vnějším kontaktním systémem z polystyrenu nebo z minerální vlny o min. tl. 8 cm. Největší spotřebu tepla na ÚT (GJ/m2) mají bytové domy na ul. Terezínská č.p. 839, 840 a 846 a U nadjezdu č.p. 873 a 874. Jedná se o zděné domy dvou až třípatrové z r. 1948 – 1952, na kterých nebyly zatím provedeny žádné nové stavební ani technologická opatření pro snížení energetické náročnosti budovy. Pouze u domů na ul. Terezínská byly vyměněny vstupní dveře a některá okna za plastová s izolačním dvojsklem a v domě č.p. 839 byly nainstalovány termostatické ventily. Průměrná spotřeba těchto domů se pohybuje kolem 1,02 GJ/m2. Na bytových domech - panelový osmipatrový dům Žižkova č.p. 914 a zděný třípatrový dům Nádražní č.p.805 – byly provedeny stavební opatření pro snížení spotřeby energie, a proto vykazují nižší hodnoty měrné spotřeby tepla. Jejich průměrná spotřeba se pohybuje kolem 0,39 GJ/m2. Stavební konstrukce napojených bytových domů na tepelné zdroje řešené EA nesplňují tepelně technické a energetické požadavky dle vyhlášky č.291/2001 Sb. Průměrná měrná roční spotřeba tepla na ÚT objektů občanské vybavenosti se pohybuje mezi 0,238 – 1,395 GJ/m2. Dle účelu budov mají průměrnou spotřebu tepla: - školská zařízení 0,66 GJ/m2 Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 185

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. - sportovní zařízení 0,54 GJ/m2 - ostatní městská zařízení (kanceláře, ubyt.,apod)

0,74 GJ/m2

Objekty občanské vybavenosti mají obvodové konstrukce původní skladby. Na některých objektech byly zrealizovány částečná opatření ke snížení spotřeb energií - např. nasazení termostatických ventilů, výměna oken a vstupních dveří. Stavební konstrukce napojených objektů občanské vybavenosti na tepelné zdroje řešené EA, vyjma nové přístavby MěÚ (z roku 2003), nesplňují tepelně technické a energetické požadavky dle vyhlášky č.291/2001 Sb. 1.11.1.3

Opatření pro úsporu energie

BYTOVÁ SFÉRA Na základě získaných údajů z Českého statistického úřadu bylo v roce 2001 celkem trvale obydlených domů: Lovosice............. 803........z nichž 458 domů (545 b.j.) v RD a 312 domů (3171 b.j.) v BD Lukavec.............. 98........z nichž 93 domů (107 b.j.) v RD a 2 domů (6 b.j.) v BD Sulejovice........... 200........z nichž 188 domů (226 b.j.) v RD a 9 domů (41 b.j.) v BD Celkem se v roce 2001 v zájmovém území nacházelo 1 101 trvale obydlených domů, z nichž 739 bylo v rodinných domech a 323 v bytových domech, z toho bytů bylo 878 v rodinných domcích a 3 218 v bytových domech. Celkem zde bylo 4 136 bytů (b.j.). V roce 1991 bylo v zájmovém území celkem obydleno 4 120 bytů, z toho 783 v RD a 3 311 v BD. Z toho vyplývá, že v letech 1991-2001 byl zaznamenán v celkovém souhrnu (nová výstavba vč. odpadu původních bytů) bytového fondu nepatrný nárůst,a to o 16 bytů. Počet bytů narostl v rodinných domcích o 95 b.j., za to v bytových domech byl úbytek o 93 bytů. Statistické údaje SLDB z roku 2001 zaznamenávají historii výstavby bytových jednotek v řešeném území následovně: Tabulka 103 Počet trvale obydlených bytů podle období výstavby do r.2001 Číslo

Jednotlivé obce

do 1919

1920 - 1945

1946 - 1970

1971 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001 1 600

celkem

z toho: RD

z toho: BD

celkem

z toho: RD

z toho: BD

celkem

z toho: RD

z toho: BD

celkem

z toho: RD

z toho: BD

celkem

z toho: RD

z toho: BD

celkem

z toho: RD

z toho: BD

1 400

1 200

Lovosice

180

89

78

354

209

144

1 544

67

1 469

1 096

65

1 029

480

51

429

87

63

16

2

Lukavec

49

43

3

35

35

0

11

8

3

7

7

0

6

6

0

7

7

0

1 000

po čet domů

1

rodinné domy 800 bytové domy

600

3

Sulejovice

35

21

14

53

52

0

72

51

21

44

38

6

43

43

0

20

19

0

264

153

95

442

296

144

1 627

126

1 493

1 147

110

1 035

529

100

429

114

89

16

400

Celkem

200

0 do

1946- 1981- 1991-

1919 1920- 1980 1990 2001 1945

Z výše uvedené tabulky lze zaznamenat období roků 1946-1970, kdy bylo postaveno nejvíce bytových jednotek. V tomto období byly převažujícím materiálem pro obvodové stěny plné keramické cihly, které později byly nahrazovány keramickými děrovanými cihlami. Tepelně-izolační vlastnosti těchto obvodových plášťů jsou dle současných norem nevyhovující. Na základě současných zpřísněných požadavků na tepelně technické a energetické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov, předpokládáme, že konstrukce veškerých postavených RD Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 186

období

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. a BD do roku 2005 nedosahují hodnot stanovených současnou platnou normou ČSN 73 0540-2. Podle zvyšujících se nároků na stavební konstrukce budov lze vývoj ČSN 73 0540 „Tepelná ochrana budov“ z hlediska energetického rozdělit na 7 generačních časových období: Tabulka 104 Časové období definující energetické nároky na stavební konstrukce budov generace

časové období

I. II. III. IV. V. VI. VII.

před r.1964 1964 - 1979 1979 - 1992 1992 - 1994 1994 - 2002 2002 - 2005 od roku 2005

vnější stěna RN UN 2 [m K/W] [W/m2K] 0,52 1,45 0,52 1,45 0,95 0,89 2,00 0,46 2,90 0,33 3,83 0,25 3,83 0,25

střecha RN UN 2 [m K/W] [W/m2K] 0,63 1,25 0,91 0,93 1,80 0,51 3,00 0,32 4,35 0,23 4,86 0,20 6,11 0,16

okna UN [W/m2K] 3,70 3,70 2,70 2,90 1,20 1,20

Poznámka: RN...................... tepelný odpor UN...................... součinitel prostupu tepla (dříve kN) I. generace:

Hodnoty RN a kN vycházely z etalonu stěny z plných cihel tloušťky 450 mm, požadavek na okna nebyl specifikován.

II. generace:

Při zpracování normy se vycházelo z hygienického požadavku na dosažení vnitřní povrchové teploty nad hodnotu rosného bodu.

III. generace:

Při zpracování tepelně technických norem bylo respektováno základní hledisko tepelné pohody během celého roku a dále byla stanovena kritéria vedoucí k omezení spotřeby energie na vytápění.

IV. generace:

V normě se výrazně zpřísňují požadavky na konstrukční prvky a dominuje hledisko energetické. Spotřeba energie na vytápění poklesla z původních 9,3 MWh na byt a rok na 7,3 MWh na běžný byt a rok.

V. generace:

Zahrnovala konstrukce odpovídající doporučeným hodnotám z ČSN 73 0540 vydané v roce 1994 dosahující evropský standard energeticky úsporných objektů.

VI. generace:

Na základě přejímání nových výpočtových i zkušebních evropských norem je požadavek na tepelně izolační vlastnosti jednotlivých stěn, střech, stropů a podlah vyjadřován prostřednictvím zpřísněných hodnot součinitelů prostupu tepla UN (dříve kN). Dochází i ke změně energetického požadavku, kdy se zavádí nová hodnotící veličina – měrná potřeba tepla na vytápění eV. A je zaveden energetický štítek budov.

VII. generace: Nově vydaná změna Z1 k části 2 normy ČSN 73 0540 a současně byly novelizovány další její části 1, 3 a 4 v návaznosti na evropské normy. Změna Z1 přinesla některé nové hodnotící veličiny, zejména pro energetický požadavek. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 187

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kdy stavebně energetické vlastnosti budov se hodnotí pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem. Zvyšuje se tím srovnatelnost našich energetických požadavků s národními požadavky většiny zemí EU. Ze statistiky byl dále stanoven počet trvale obydlených domů postavených do roku 2001 v celém zájmovém území podle materiálu nosných zdí u RD a BD: Tabulka 105 Počty domů podle materiálu nosných zdí postavených do roku 2001 RD Materiál nosných zdí

BD

počet domů

% z celk.počtu

počet domů

% z celk.počtu

436

59,0%

152

47,1%

6

0,8%

105

32,5%

297

40,2%

66

20,4%

Cihly, tvárnice, cihl.bloky Stěnové panely Ostatní materiály

Průměrná náročnost vytápění nezatepleného rodinného domu se v dané oblasti pohybuje kolem 14,00 MWh/rok a bytu v bytovém domě okolo 8,00 MWh/rok – viz tabulka č. 17 Bilance potřeb tepla. Předpoklad návrhu počtu bytových domů a rodinných domů, které je potřeba zateplit (přesná čísla úspor by ukázal energetický audit budov) pro snížení energetických úspor jsme vycházeli ze získaných informací ČSÚ. Dle upřesněných údajů z roku 2006 Stavební bytové družstvo SChZ Litoměřice spravuje v řešené lokalitě 11 bytových domů, což představuje celkem 545 bytů. Správa bytového fondu města Lovosice (odbor majetkosprávní) má ve správě cca 15 bytových domů s celkovým počtem 406 bytů. Ostatní bytové domy jsou ve vlastnictví Společenství vlastníků a nebo jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví majitelů. Jedná se o 295 BD s celkovým počtem 2 267 bytů. Dva nejvýznamnější správci bytových domů, Správa bytového fondu města Lovosice (MÚ, odbor majetkosprávní) a Stavební bytové družstvo SChZ Litoměřice, evidují za období do roku 2006 provedení následujících úsporných opatření v bytových domech: Správa bytového fondu města Lovosice: - výměna původních oken dřevěných za nová plastová s izol.dvojsklem 5. podlažní BD ul. Wolkerova 760........................ ........................................................ cca 12 b.j. 756........................ ........................................................ cca 12 b.j. 736........................ ........................................................ cca 12 b.j. - zateplení štítových stěn krajních bloků BD 5. podlažní BD ul. Terezínská 351........................ ........................................................ cca 8 b.j. 9. podlažní BD ul. Dlouhá

1049-1050 ............ ........................................................ cca 16 b.j.


Strana 188

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. - kompletní zateplení fasády 4. podlažní BD ul. Nádražní 805........................ ........................................................ 18 b.j. - zateplení střechy – vybudování podkroví 5. podlažní BD ul. Wolkerova 760........................ ........................................................ cca 6 b.j. 756........................ ........................................................ cca 6 b.j. 736........................ ........................................................ cca 6 b.j. - instalace termostatických ventilů a nastavení regulace otopného systému ul. Wolkerova 760, 756, 736, 688, 786, 761............................................... 126 b.j. ul. Dlouhá 1049-1050........................ ........................................................ 46 b.j. ul. Terezínská 205, 351, 215.............. ........................................................ 122 b.j. ul. Mírová 269 .............................. ........................................................ 52 b.j. ul. U nadjezdu 873, 874..................... ........................................................ 32 b.j. ul. 8.května .............................. ........................................................ 10 b.j.

Stavební bytové družstvo SChZ Litoměřice - výměna původních oken dřevěných za nová plastová s izol.dvojsklem 5. podlažní BD ul. Žižkova 914........................ ........................................................ cca 41 b.j. 9. podlažní BD ul. Dlouhá

1042...................... ........................................................ cca 34 b.j.

- zateplení štítových stěn krajních bloků BD 5. podlažní BD ul. Žižkova 914........................ ........................................................ cca 8 b.j. 9. podlažní BD ul. Dlouhá

1042...................... ........................................................ cca 8 b.j. 1056...................... ........................................................ cca 16 b.j. 1058...................... ........................................................ cca 8 b.j. 1059...................... ........................................................ cca 8 b.j.

- zateplení střechy 5. podlažní BD ul. Sady Pionýrů 894........................ ........................................................ cca 6 b.j. ul. Vodní 993-6..................... ........................................................ cca 12 b.j.


Strana 189

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. - zateplení stropů vstupních místností 9. podlažní BD ul. Vodní 997........................ ........................................................ cca 4 b.j. - instalace termostatických ventilů a nastavení regulace otopného systému ul. Sady Pionýrů 850, 894.........................................................................36 b.j. ul. Kostelní 906 ......................................................................................... 26 b.j. ul. Žižkova 914 ......................................................................................... 92 b.j. ul. Osvoboditelů 935...................................................................................44 b.j. ul. Vodní 993-6, 997...................................................................................140 b.j. ul. Dlouhá 1042, 1056, 1058, 1059............................................................. 207 b.j. Souhrn - Sdružení vlastníků - částečná výměna původních oken dřevěných za nová plastová s izol.dvojsklem 3. podlažní BD ul. Terezínská 839........................ ........................................................ cca 4 b.j. 840........................ ........................................................ cca 4 b.j. 4. podlažní BD ul. Máchova ul. Terezínská

18.......................... ........................................................ cca 5 b.j. 846........................ ........................................................ cca 5 b.j.

- zateplení štítových stěn krajních bloků BD 3. podlažní BD ul. Zvonařova 953........................ ........................................................ cca 16 b.j. 4. podlažní BD ul. Nejedlého ul. Zvonařova

948........................ ........................................................ cca 6 b.j. 949........................ ........................................................ cca 6 b.j. 950........................ ........................................................ cca 6 b.j. 958........................ ........................................................ cca 12 b.j.

5. podlažní BD ul. Jabloňova

960........................ ........................................................ cca 4 b.j. 961........................ ........................................................ cca 4 b.j. 962........................ ........................................................ cca 4 b.j. 963........................ ........................................................ cca 4 b.j. 964........................ ........................................................ cca 4 b.j. 965........................ ........................................................ cca 4 b.j. ul. Kmochova 951........................ ........................................................ cca 8 b.j. 952........................ ........................................................ cca 8 b.j. ul. Sady Pionýrů 854........................ ........................................................ cca 8 b.j. 897a............................................................................... cca 8 b.j. ul. Zvonařova 959........................ ........................................................ cca 8 b.j. 9. podlažní BD ul. Vodní

1000...................... ........................................................ cca 32 b.j.


Strana 190

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1001...................... ........................................................ cca 32 b.j. 1003...................... ........................................................ cca 32 b.j. ul. Osvoboditelů 938........................ ........................................................ cca 32 b.j. 939........................ ........................................................ cca 32 b.j. 942........................ ........................................................ cca 32 b.j. ul. Palackého 910........................ ........................................................ cca 32 b.j. - zateplení střechy 5. podlažní BD ul. Kostelní 898........................ ........................................................ cca 6 b.j. 905........................ ........................................................ cca 6 b.j. ul. Kmochova 951........................ ........................................................ cca 6 b.j. 952........................ ........................................................ cca 6 b.j. 9. podlažní BD ul. Palackého

910........................ ........................................................ cca 6 b.j.

- instalace termostatických ventilů a nastavení regulace otopného systému ul. Dlouhá 1045-1046, 1047-1048.............................................................92 b.j. ul. Husova 237 ......................................................................................... 10 b.j. ul. Jabloňova 963, 964, 965....................................................................... 12 b.j. ul. Kmochova 951, 952..............................................................................48 b.j. ul. Kostelní 898, 899, 901, 903, 905..........................................................122 b.j. ul. Krátká 987, 989, 991............................................................................. 207 b.j. ul. Mírová 206 ......................................................................................... 9 b.j. ul. Nejedlého 948, 949, 950.......................................................................36 b.j. ul. Osvoboditelů 936, 937, 938, 939, 940, 942..........................................304 b.j. ul. Palackého 910.......................................................................................46 b.j. ul. Sady Pionýrů 850a, 851, 852, 854, 865, 876, 893, 896, 897a, 897b.... 228 b.j. ul. Terezínská 839, 892..............................................................................28 b.j. ul. Vodní 1003 ......................................................................................... 69 b.j. ul. Zvonařova 958, 959.............................................................................. 43 b.j. Tabulka 106 Shrnutí realizovaných energeticky úsporných opatření bytových domů zásobovaných tepelnými zdroji TH města do roku 2006 Realizovaná energeticky úsporná opatření

správce

počet b.j. v BD

nové okenní výplně

zateplení štítových stěn

zateplení střechy

zateplení všech obvodových zdí

zateplení stropů vstupních místností

instalace termostat ventilů a nastavení regulace otopného systému

výměna otopných těles

počet b.j. v BD SBF města Lovosice SBD SChZ Litoměřice

406

36

24

18

18

-

388

-

453

75

48

18

-

4

545

-


Strana 191

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Sdružení vlastníků

1 603

18

334

30

-

-

1 254

-

Celkem

2 462

129

406

66

18

4

2 187

-

Dle tabulky č. 93 vyplývá, že se v řešeném území nejvíce zateplovaly, ze stavebních konstrukcí objektů, štítové stěny bytových domů, dále se zateplovaly střechy a pouze u jednoho bytového domu bylo provedeno kompletní zateplení obvodového pláště. Z provedených energetických opatření se realizovala, v některých objektech částečné nebo úplná, výměna oken a ve většině bytových domů jsou naistalovány na otopných tělesech termostatické ventily. 1.11.1.4

Návrh dostupných opatření pro realizaci energetických úspor

Od jednotlivých vlastníků bytových domů jsme obdrželi seznam plánovaných energetických opatření vedoucích k úspoře spotřeb energií, které předpokládají realizovat v blízké době: Správa bytového fondu města Lovosice - zateplení štítových stěn krajních bloků BD 5. podlažní BD ul. Wolkerova 760........................ ........................................................ cca 8 b.j. 756........................ ........................................................ cca 8 b.j. 736........................ ........................................................ cca 8 b.j. 4. podlažní BD ul. Wolkerova

688........................ ........................................................ cca 8 b.j. 761........................ ........................................................ cca 8 b.j.

Stavební bytové družstvo SChZ Litoměřice - výměna původních oken dřevěných za nová plastová s izol.dvojsklem 5. podlažní BD ul. Žižkova 914........................ ........................................................ cca 41 b.j. 9. podlažní BD ul. Osvoboditelů 935........................ ........................................................ cca 44 b.j. Souhrn - Sdružení vlastníků - instalace termostatických ventilů a nastavení regulace otopného systému ul. Husova 15, 17....................................................................................... 6 b.j. ul. Jabloňova 960, 961, 962....................................................................... 12 b.j. ul. Máchova 18 ......................................................................................... 9 b.j. ul. Mírová 1081......................................................................................... 16 b.j. ul. Terezínská 846......................................................................................10 b.j. ul. Vodní 1001 ......................................................................................... 23 b.j. Z výše uvedených údajů lze v budoucnu očekávat u BD následující úsporu energie: Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 192

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 107 Vyčíslení možných úspor energie BD Spotřeba tepla bytu v BD MWh/rok Bytové domy

8

Průměrná úspora Rekonstruované tepla bytu v BD BD MWh/rok b.j. 1,3

201

Úspora energie celkem MWh/rok 262,8

Opatření na úsporu energie se u RD systémově neevidují. K zateplení RD přistupují majitelé zpravidla při generální opravě fasády nebo celého RD. Lze předpokládat, že do současnosti bylo zatepleno řádově desítky RD. Na základě odborného odhadu lze v řešeném území do budoucna uvažovat se zateplením třetiny RD z celkového počtu, tj. cca 247 domů. Tabulka 108 Vyčíslení možných úspor energie zateplením a výměnou výplní otvorů RD

Rodinné domky

Spotřeba tepla na RD MWh/rok

Úspora tepla na RD MWh/rok

14,0

5,6

domy

Úspora energie celkem MWh/rok

247

1 383

Zateplené domy

Z výše uvedených údajů v tabulkách vyplývá, že celkově lze plánovanými energetickými opatřeními dosáhnout úspory energie ve výši cca 1 646 MWh/rok (5,93 TJ/rok), ovšem za předpokladu, že budou realizovány plánované energetické opatření u BD a u rodinných domů budou zatepleny všechny obvodové konstrukce a provedena výměna výplní otvorů. Aplikací těchto opatřeních lze dosáhnout u bytových domů průměrně cca 16 % úspor energií a u rodinných domů cca 40 %.

OBČANSKÁ VYBAVENOST Údaje byly získány z místního šetření a od pracovníků Městského úřadu. V řešeném území se nacházejí zařízení občanské vybavenosti: - školská zařízení.............................................. celkový počet:...............15 - zdravotnická zařízení a sociální péče.... ...............................................5 - kulturní zařízení..................................... ...............................................3 - tělovýchovná zařízení............................ ............................................... 4 - ubytovací a stravovací zařízení.............................................................cca 15 - maloobchodní síť................................... ...............................................cca 68 - služby nevýrobní...................................................................................cca 32 - správa a řízení........................................ ...............................................cca 8 - církevní zařízení....................................................................................cca 5 Majitelem budov veřejně prospěšných služeb jsou příšlušné obce, budovy komerčních služeb jsou v majetku soukromých firem nebo osob. Do konce roku 2006 byla u jednotlivých objektů občanské vybavenosti provedena následující opatření pro úsporu spotřeb energií: Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 193

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.) výměna výplní otvorů (10 objektů): 2. MŠ, Terezínská 907 (vstupní dveře) 1.ZDŠ, Sady pionýrů 355/2 (okna v suterénu) 4.ZŠ, Všehrdova (okna) Gymnázium, Sady Pionýrů 600 (okna) Centrální školní jídelna, Všehrdova (velkorozměrová okna) Kulturní středisko Lovoš, 8.května (okna) Restaurace Lovoš, 8.května (okna) Bazén –hala házené (částečná výměna oken) Internát SPŠCH, Osvoboditelů (částečná výměna oken) Policie ČR , Žižkova 10 (kompletní výměna oken) 2.) zateplení stavebních konstrukcí (2 objekty): Gymnázium, Sady Pionýrů 600/6 (stropů) Ubytovna, Nádražní 805 (celá fasáda) 3.) nainstalování termostatických ventilů (14 objektů): MŠ, Sady pionýrů č.p. 912 2. MŠ, Terezínská č.p. 907 3. MŠ, Resslova 974 1.ZDŠ, Sady pionýrů č.p. 355/2 3.ZDŠ, Sady pionýrů č.p. 361/4 2. ZŠ, Všehrdova Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Osvoboditelů 2 Kulturní středisko Lovoš, 8.května MěÚ, Školní č.p. 2 MěÚ, Dopravní odbor, Přívozní Pečovatelské domy, 28.října č.p. 7-9 Centrální školní jídelna, Všehrdova Tepelné hospodářství, Žižkova č.p. 1122 Bazén –hala házené Zimní stadion 4.) další zrealizovaná energeticky úsporná opatření: Základní umělecká škola, Karla Maličkého 2 – regulace topení-řídící jednotka Etatherm 0497. Instalace úsporných žárovek a zářivek. Centrální školní jídelna, Všehrdova – modernizace zařízení (izolace chlad.boxů), nové elektrospotřebiče. 4.ZŠ, Všehrdova – instalace úsporných zářivek v učebnách a tělocvičně. Zahradnictví Korecký, Teplická 1128 – zateplení boků skleníku izolační fólií. Plánovaná energeticky úsporná opatření budov OV: Město Lovosice (odbor majetkosprávní) Pečovatelské domy, 28.října 7-9 Plánují do roku 2007 kompletní výměnu stávajících oken za nová plastová s izolačním dvojsklem. Kulturní středisko „Lovoš“ Lovosice Plánují na všech svítidel nainstalovat úsporné žárovky. Centrální školní jídelna Plánují vyměnit okna v přízemí a prosklenné stěny v hlavním vchodu za nová. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 194

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. ZŠ Všehrdova Plánují na zbylých svítidlech nainstalovat úsporné žárovky. Kraj Ústecký Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice Objekt Osvoboditelů č.2 – na základě energetického auditu plánují zateplit strop pod půdními prostory-minerální vlnou tl. 150 mm a zatěsnit okna pryžovým těsněním, popř. vyměnit okna za nová. Objekt Krátká č.4 – na základě energetického auditu plánují zateplit strop pod půdními prostoryminerální vlnou tl. 100 mm a zatěsnit okna pryžovým těsněním, část oken opatřit termoizol.okenní fólií. Ostatní správci budov občanské vybavenosti nesdělili žádná zrealizovaná či připravovaná energeticky úsporná opatření. Dle zkušeností z jiných měst lze uvažovat s možným zateplením jedné třetiny objektů občanské vybavenosti, tj. cca 52 objektů z celkového počtu 155. Vyčíslení předpokládaných úspor energie je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 109 Vyčíslení možných úspor energie zateplením a výměnou výplní otvorů zařízení OV Spotřeba tepla Objekt s obestavěným objektu prostorem MWh/rok/m3

Úspora tepla na průměr.velikost objektu

Počet zateplených objektů

Úspora energie celkem

MWh/rok

ks

MWh/rok

do 600 m3

0,03

4,5

40

180

nad 600 m3

0,03

9

12

108

Z výše uvedených údajů v tabulce vyplývá, že celkově je možné zateplením dosáhnout úspor cca 288 MWh/rok (1,04 TJ/rok), ovšem za předpokladu, že budou zatepleny všechny obvodové konstrukce u tepelně nevyhovujících budov, dále provedena výměna výplní otvorů a zavedení regulace otopné soustavy. Aplikací všech tří možných opatřeních by se dosáhlo cca 30 % úspor energií. PODNIKATELSKÝ SEKTOR Údaje byly získány od jednotlivých velkoodběratelů energií formou dotazníkové akce. Na dotazníky odpověděli všichni významní výrobci. Úsporná opatření se v nejvyšší míře týkají úspor energií ve výrobních procesech a ve snížení spotřeby tepla na otop provozních a administrativních budov. Jsou to následující okruhy úsporných opatření, již zrealizovaných a nebo do budoucna připravovaných:    

provedena regulace Etatherm dle místností. (ELLA s.r.o., Svatopluka Čecha 2) provedena výměna oken a nová regulace vytápění. Plánují rekuperaci spalin. (OPAVIA-LU a.s., 8.května 15) provedena tepelná izolace venkovních skladovacích nádrží a generální oprava ekonomizéru tepel.zdroje. (Aniveg CZ s.r.o, 8.května 20/165) v r.2006 provedena rekonstrukce protitlaké turbíny. Plánují provést monitoring a targeting u technolog.spotřebičů páry a dále konverzi parních topných systémů v areálu za horkovodní s regulací spotřeby. (Lovochemie , a.s.)


Strana 195


provedena částečná výměna oken a osazení termostatických ventilů na otopných tělesech. (Podnik technických služeb s.r.o., Prosmycká 1) provedena regulace topného systému. Plánují zateplení celéjo objektu s výměnou oken. (Telefónica O2 Czech Republic a.s., Husova 616) zaveden systém měření a regulace a dále zavedeno dálkové řízení technologie budovy. (TRCZ s.r.o., Průmyslová 1165)

Z oslovených 17-ti společností 7 uvedlo ve vypracovaných dotaznících konkrétní typy realizovaných a připravovaných opatření. U většiny realizovaných opatření nejsou sledovány úspory energie jednotlivě, ale většinou za celou výrobní jednotku včetně vlivu výroby. Proto není možné vyčíslit konkrétní přínosy jednotlivých realizovaných úsporných opatření ani míru využitelnosti potenciálu úspor energie. Lze však konstatovat, že proces snižování potenciálu úspor probíhá v poměrně intenzívní formě. Díky cenám energie a paliv je této oblasti věnována trvalá pozornost. Na druhé straně míra a tempo optimalizace spotřeby energie a snižování energetické náročnosti výroby úzce souvisí s finančními možnostmi jednotlivých výrobních jednotek. Úspora energie změnou palivové základny V současné době je 89 % domácností napojeno na rozvod zemního plynu. Pouze ve 151 b.j. rodinných domcích a 280 b.j. v bytových domech není zaveden plyn. Díky realizované plošné plynofikaci je již rozvod plynu snadno dostupný téměř pro všechny zájemce o napojení. Další 1 % domácností vaří a topí elektřinou a necelých 6% domácností topí tuhými palivy. Dle údajů ČSÚ ze SLDB r.2001 jsou trvale obydlené byty vytápěny následujícími energiemi (procentuelně): Tabulka 110 Podíl domácností vytápěných následujícími energiemi na celk.počtu trvale obydlených bytech v řešeném území Souhrn vytápěných bytů k celk. počtu trvale obydl.bytů

domy celkem

z toho: RD

z toho: BD

plynem elektřinou uhlím dřevem

39% 1% 5% 0,3%

79% 5% 14% 0,7%

27% 1% 2% 0,2%

celkem

45%

99%

30%

Z tabulky vyplývá, že 1% bytů v rodinných domcích a 70% bytů v bytových domech je vytápěno z rozvodů centrálního zásobování teplem. Úspora energie v primárním palivu vyplývající z převedení 133 RD z tuhých paliv na ZP činí celkem cca 3 283 GJ/rok (912 MWh/rok). V podnikatelské sektoru se za rok 2005 spotřebovalo cca 84 000 t tuhých paliv. Největší podíl na této spotřebě měla Lovochemie a.s., pouze 153 t spotřeboval Podnik technických služeb s.r.o. S ohledem na ekonomiku provozované soustavy výrobního areálu Lovochemie a.s. se nedá předpokládat úsporu energie v primárním palivu převodem z tuhých paliv na zemní plyn.


Strana 196

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Úspora energie zvýšením účinnosti zdrojů tepla Úsporu energie zvýšením účinnosti zdrojů tepla lze předpokládat ve výměně tepelných zdrojů s nízkou účinností přeměny (zejména zdroje tepla uvedené do provozu před rokem 1982). Možností jak dosáhnout úspory energie zvýšením účinnosti zdroje tepla je u zdrojů na zemní plyn přejít z technologie klasických kotlů na zemní plyn na nejmodernější technologii kondenzačních kotlů během plánované obnovy technologického zařízení. V současné době mají všechny zdroje na zemní plyn spotřebu cca 10 090 418 m 3 zemního plynu. Pokud by došlo ke zvýšení průměné účinnosti zdrojů tepla na hodnotu 97 % byla by spotřeba primárního paliva 9 793 061 m3 zemního plynu. Úspora v primárním palivu by tedy činila cca 297 357 m3 zemního plynu, což je minimálně garantovaná úspora v primárním palivu cca 3%. U nejstarších kotelen pak může být dosaženo zlepšením účinnosti zdroje tepla reálné návratnosti investice do 5 let.

1.11.1.5

Návrh ekonomicky přijatelných opatření pro realizaci energetických úspor

Opatření – ekonomicky dostupná: 1) bytová sféra • kompletní zateplení ochlazovaných obvodových konstrukcí u bytových domů s celkovým počtem cca 201 b.j. • kompletní zateplení ochlazovaných obvodových konstrukcí a výměna výplní otvorů u rodinných domů s celkovým počtem cca 247 domů. 2) občanská vybavenost • kompletní zateplení ochlazovaných obvodových konstrukcí a výměna výplní otvorů u zařízení OV. Jedná se o cca 40 objektů s obestavěným prostorem do 600 m3 a 12 objektů s obest. prostorem nad 600 m3. 3) podnikatelský sektor • viz. konkrétní typy připravovaných opatření jednotlivých výrobních společností v předcházející kapitole. Opatření – ekonomicky nadějná: • •

úspora energie změnou palivové základny vylepšením účinnosti tepelných zdrojů v řešeným území.

V současnosti se nachází v řešeném území kotelny s tepelnými zdroji v následující struktuře doby pořízení: Tabulka 111 Vyčíslení možných úspor energie modernizací tepelných zdrojů stáří kotlů

počet kusů


výkon (MW)

Spotřeba uhlí spotřeba ZP (m3)

Strana 197

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1970 - 1982 1982 - 1985 1985 - 1990 1990 - 2000 2000 a výš

3 0 0 73 46

6,612 0,000 0,000 70,175 89,876

(t) 15,00 0,00 0,00 0,00 83 400,00

1 200 000,00 0,00 0,00 7 586 975,00 1 437 995

Kategorie nejstarších kotlů má celkový instalovaný výkon 6,612 MW s celkovou spotřebou zemního plynu cca 1 200 000 m3.

1.11.1.6

Vyjádření potenciálu úspor energie

Celkový dostupný a na základě získaných podkladů vyhodnotitelný potenciál úspor energie činí: Potenciál úspor energie …………………………………18 034 GJ Za ekonomicky dosažitelné úspory energie lze považovat úspory energie vzniklé změnou palivové základny z tuhých paliv na zemní plyn a zvýšením účinnosti tepelných zdrojů (nahrazení morálně a technicky dožitých nejstarších tepelných zdrojů). Ekonomický dostupný potenciál úspor energie pak činí: Ekonomicky dosažitelný potenciál úspor ………………. 10 126 GJ Za ekonomicky nadějné úspory energie lze považovat úspory energie vzniklé instalací solární technologie pro předehřev TUV z CZT podpořený finanční dotací. Potenciál ekonomicky nadějných úspor energie pak činí: Potenciál ekonomicky nadějných úspor energie………….344 GJ

5.1.2 Zhodnocení možných úspor energie v jednotlivých distribučních systémech tepla 1.11.1.7

Posouzení využití nejlépe dostupných technologií

Z pohledu vybudované technické infrastruktury města a struktury spotřebitelských systémů jsou pro energetické přeměny (výrobu tepla na vytápění, ohřev TUV a tepelné technologické procesy) využity standardní dostupné technologie – výroba tepla z plynu. Do budoucna lze tepelné soustavy vylepšit nasazením dalších kondenzačních kotlů (dle provozních parametrů), kvalitnějších atmosferických hořáků a masivním rozšířením využívání automatické dynamické regulace u otopných soustav. Výroba tepla z el.energie je jen vyjímečnou záležitostí. Výroba tepla z tuhých paliv je realizována ve výrobním sektoru zejména z uhlí v Lovochemii a.s. a u RD v lokálních topeništích (oblasti bez rozvodu plynu, méně kvalitní objekty, okrajové části řešeného území).


Strana 198


Návrh dostupných opatření pro realizaci energetických úspor

Do skupiny dostupných opatření jsou navržena následující opatření:  optimalizace tepelných soustav TH města Lovosic, s.r.o.  ekonomicky nadějná opatření 1.11.1.9

Návrh ekonomicky nadějných opatření pro realizaci energetických úspor

Do skupiny ekonomicky nadějných opatření jsou navržena následující opatření:  Provedení solárního předehřevu na blokové kotelně CZ 1.11.1.10 Vyjádření potenciálu úspor energie Za ekonomicky dosažitelné úspory energie lze považovat úspory energie vzniklé předpokládaným zvýšením účinnosti tepelných soustav. Ekonomický dostupný potenciál úspor energie pak činí: Ekonomicky dosažitelný potenciál úspor ………………. 10 126 GJ Za ekonomicky nadějné úspory energie lze považovat úspory energie vzniklé instalací solární technologie pro předehřev TUV z CZT podpořený finanční dotací. Potenciál ekonomicky nadějných úspor energie pak činí: Potenciál ekonomicky nadějných úspor energie………….344 GJ


Strana 199

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 6 Řešení energetického hospodářství území 1.12 Prošetření nároků na zvýšení odběrů energie a rozšiřování zdrojů v návaznosti na podnikatelské aktivity, územní rozvoj, možné úspory energie 6.1.1 Rekapitulace předpokladů Analýza zaměnitelnosti jednotlivých paliv byla provedena dle jednotlivých oblastí města. Rozsah analýzy vychází ze současného stavu zásobování města jednotlivými formami energie a paliv. Lze jej charakterizovat následovně. Ve městě se využívá převážně zemní plyn (cca 90 % domácností a přibližně 50 % celkové spotřeby energie v jednotlivých odběratelských systémech). V centrální části města jsou vybudované centrální systémy pro zásobování teplem nebo domovní kotelny, kde je teplo opět vyráběno ze zemního plynu. Elektřina je využívána k vytápění a ohřevu TUV individuálně, a to ve výši 9,5 % celkové spotřeby energie pro domácnosti a maloodběr v podnikatelské oblasti. Tuhá paliva jsou využívána ve výrobní sféře a sféře služeb, a v ojedinělých případech u RD v plynofikovaných a neplynofikovaných částech města. Plynofikace probíhala v řešeném území prakticky ve 3 etapách a byla dokončená v devadesatých letech. Další rozvoj distribuční soustavy plynu je prakticky vázán na rozvoj průmyslových zón. Rozvody CZT u jednotlivých blokových kotelen jsou převážně původní a jsou provedeny klasickou technologií (izolace skelnou vatou). Částečná obnova proběhla u rozvodů ÚT a TUV a v technologií jednotlivých tepelných zdrojů. Otevřenou otázkou zůstává systémová obnova zařízení CZT města, která je ovlivňována procesem racionalizace úspor tepla, stářím zařízení a případnou volnou kapacitou pro plánovanou výstavbu. Vzhledem k těmto skutečnostem byla pozornost zpracovatele ÚEK věnována právě otázce rozvoje soustavy CZT v centrální části města Lovosice. V navrhovaných variantách vývoje systému vytápění se porovnávají ekonomické dopady obnovy a rozvoje systému CZT v centrální části města. Srovnává se varianta, která zachovává současný stav CZT (varianta V1 – zemní plyn) s variantami, které využívají jiné druhy primárního paliva. Speciální variantou je varianta V5, které detaině přibližuje ekonomiku provozu nově vybudované domovní kotelny. Návrhy vyplývající z analýzy byly konzultovány se správci sítí a představiteli města. Při analýze byly zvažovány následující aspekty:   

hlavní poslání oblasti (bydlení, zóna průmyslu, zóna služeb atd.) typ zástavby (bytové domy, rodinné domy, hustota bytového fondu) soustředěnost občanské vybavenosti


Strana 200


stávající systémy zásobování energií a palivy (technický stav, vytíženost, přístupnost pro další odběry, možností připojení dalších městských objektů) současné procento využití paliv a energie pro vytápění v bytové sféře míra znečištění ovzduší

6.1.2 Analýza zaměnitelnosti jednotlivých forem energie 1.12.1.1

Analýza stávajícího bytového fondu

Pro provedení analýzy palivové základny bytového fondu bylo město rozděleno do 18 oblastí. Rozdělení města do jednotlivých oblastí bylo provedeno s ohledem na členění území, charakter využití území, převažující druh bytové zástavby, historický vývoj území a současné správní členění města. Uvedený přístup vedl sice ke značné nerovnoměrnosti ve velikosti oblastí a počtu bytů v jednotlivých oblastech, ale lépe charakterizoval typ bytové zástavby a vlastnosti palivové základny bytového fondu. Obdobné rysy některých oblastí do značné míry zjednodušily charakteristiku bytového fondu, která je následující:     

oblasti s BD zásobovanými převážně z CZT a domovními kotelnami (oblast 1, 2, 3, 9) oblasti s větším počtem bytů v RD a výrobním sektorem, kde převládá plynofikace (oblasti 10, 17, 18) oblasti s převažující občanskou vybaveností a s menším podílem RD zásobovanými převážně zemním plynem a BD zásobovanými domovními kotelnami (oblast 4) oblasti průmyslových zón (oblast 6, 7, 8, 11, 13, 15) oblasti zemědělských ploch a vodních ploch s minimální energetickou náročností (oblast 5, 12, 14, 16)

Uvedená struktura bytového fondu do značné míry ovlivnila výběr variant pro ekonomickou analýzu. Schematický zákres stávající palivové základny města je uvedena na následující straně.


Strana 201


Současná palivová základna města - schématický zákres vč. návrhovaných oblastí rozvoje systému CZT

16 14

3

4

2

5

1

9

13

11

6 15

10

7 8

18

12

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

LOVOSICE - STŘED TEPLICKÁ U ZASTÁVKY STADION OSTROV U LABE K LUKAVCI HLAVNÍ NÁDRAŽÍ TEREZÍNSKÁ NOVÝ KLAPÝ ZA TRATÍ NA MÉDII V CIHELNĚ POD LOVOŠEM PROSMYKY LOVOŠSKÁ LUKAVEC SULEJOVICE

Legenda:

17

OBLAST ZÁSOBOVÁNA ZE SYSTÉMU CZT OBLAST ZÁSOBOVÁNA PLYNEM VYTÁPĚNÍ TUHÝMI PALIVY VYTÁPĚNÍ KAPALNÝMI PALIVY OBLAST ROZVOJE SYSTÉMU CZT


Strana 202

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 6.1.3 Územní rozvoj 1.12.1.2

Bytová sféra

Do roku 2010 se předpokládá realizace výstavby 199 b.j. v BD a 223 b.j. v RD. Energetická náročnost plánované výstavby je uvedena v kap. 3.2.2.3 a činí 1 640 MWh. 1.12.1.3


Dle aktuálního programu rozvoje města se v sektoru občanské vybavenosti předpokládá výstavba 2 polyfunkčních objektů a hasičské zbrojnice. Energetická náročnost plánované výstavby je uvedena v kap. 1.2.2 a činí společně s předpokládaným nárůstem spotřeby stávajících odběrů 793,5 MWh. 1.12.1.4


V územním plánu je navrženo pro rozvoj výrobních aktivit celkem 28,44 ha ploch. V době zpracování ÚEK nebyly známy konkrétní projekty, pouze byly známy předpokládané energetické bilance jednotlivých plánovaných průmyslových zón. Energetická náročnost plánovaných průmyslových zón, budoucích nároků stávajících podnikatelů a zemědělského sektoru je uvedena v kap. 1.2.2 a činí 55 021,9 MWh. U zbývajících návrhových ploch nebyly známe kapacitní parametry výrobních aktivit. Z uvedeného důvodu není možné provést bilanci do budoucna požadovaných nároků na jednotlivé formy energie. Obecně se předpokládá, že nové plochy pro podnikatelský sektor budou řešeny samostatnou přípojkou el.energie z VVN eventuálně VN vedení a přípojkou zemního plynu z VTL nebo STL systému plynovodu.

1.13 Obecná analýza rozvoje jednotlivých distribučních systémů energie a paliv 6.1.4 Předpokládaný rozvoj elektrizační soustavy Vzhledem k tendencím postupně uplatňovaným v regulaci ceny el. energie se nepředpokládá skokový růst v potřebě výkonu ani spotřeby stávajících odběratelů. Z dotazníků vyplývá zvýšení spotřeby el. energie u 3 výrobních organizací v objemu cca 20% celkové stávající spotřeby. Z bilance požadavků připravovaných průmyslových zón vyplývá potřeba nárůstu požadovaného výkonu 12,4 MW. Zajištění el. energie pro uvažované záměry se předpokládá z nově vybudované transformovny 110/22 kV v Lovosicích. Ze záměrů, které deklaruje vedení města Lovosice a obcí Lukavec a Sulejovice v sektoru občanské vybavenosti, vyplývají nové konkrétní požadavky na zajištění el. výkonu a el. práce. Konkrétní bilance potřeby nárůstu el. výkonu činí cca 0,20 MW. Zajištění el. energie pro Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 203

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. uvažované záměry se předpokládá buď ze stávající sítě NN nebo z nových transformačních stanic VN/NN. Systém připojení nových odběrných míst bude upřesněn při zpracování příslušné projektové dokumentace. Požadavky na rozvoj spotřeby el. energie související s upřesněným rozvojem bytového fondu řešeného území jsou kvantifikovány ve výši cca 2,0 MW. Požadavky na zajištění odpovídajícího el. výkonu a el. práce lze pokrýt z kapacitní rezervy DS VN eventuelně z etapově budovaného rozvodu VN a nových trafostanic VN/NN. Distribuční síť VVN a VN má dostatečnou kapacitu na pokrytí nároků souvisejících s případnými potřebami současných odběratelů. Zvýšení odběru el. energie vyvolané novými odběrateli (např. při nové zástavbě) a zvyšování potřeb domácností s nutností zvýšení hl. jističe je nutno řešit novými trafostanicemi, popř. zvýšením instalovaného výkonu v trafostanicích, a to za předpokladu, že stávající rozvody NN jsou dostatečně dimenzované. DS NN má dostatečnou kapacitu na pokrytí individuálních potřeb el. tepla jen tam, kde byla provedena rekonstrukce vedení NN a to formou kabelizace. V úsecích, kde se v současné době nachází původní venkovní síť NN, je rozvoj případného el. vytápění závislý na místě připojení nového odběru v sítí a na velikosti požadovaného výkonu.

6.1.5 Předpokládaný rozvoj plynárenské soustavy Plynofikace byla v řešené oblasti prakticky dokončena. Rozsah plynofikace domácnosti převyšuje hranici 90 %. Nadřazená soustava VTL včetně RS mají v současnosti dostatečnou rezervu kapacit pro pokrytí plánovaných potřeb současných odběratelů. Z provedeného průzkumu a zpracovaného návrhu ÚPD vyplývají nároky na rozvoj spotřeby plynu v oblasti související s rozvojem bytového fondu, občanské vybavenosti a v podnikatelském sektoru. Rozvoj bytového fondu Plánovaný rozsah výstavby bytového fondu do roku 2010 bude napojena z prodloužené větve stáv. STL a NTL plynovodu. Rozvoj občanské vybavenosti Nové budované objekty občanské vybavenosti se navrhují zásobovat ze stávajícího STL nebo NTL rozvodu. Podnikatelský sektor Pokrytí nárůstu spotřeby ZP připravovaných průmyslových zón se předpokládá ze stávajících VTL plynovodů. Dle provedené kalkulace nárůstu spotřeby zemního plynu lze předpoklad, že požadavky nových odběratelů budou pokraty z nově vybudovaných regulačních stanic.


Strana 204

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 6.1.6 Předpokládaný rozvoj soustavy CZT Co se týká výkonu i spotřeby, nelze v nejbližším výhledu očekávat větší rozvoj soustav CZT. Nárůst spotřeby plánovaného rozvoje bytového fondu a občanské vybavenosti bude kompenzován realizací úsporných opatření v jednotlivých objektech. Rozvoj systému CZT bude do budoucna určován vývojem ceny tepla dodávaného ze systémů, vývojem ceny elektřiny a plynu a kvalitou poskytovaných služeb. Vzhledem ke stáří stávajících soustav CZT bude také záviset na formě programu obnovy a rozvoje systému CZT, která bude přijata. Předpokládaná kalkulovaná cena tepla dodávaného ze systému CZT pro rok 2008 ve výši 437,96 Kč/GJ bez DPH je srovnatelná s cenou tepla vyráběného individuálně ze zemního plynu. Cena tepla v Lovosicích je na úrovni standardního průměru v ČR. Uvedené skutečnosti vytváří dobrou výchozí pozici pro proces optimalizace jednotlivých tepelných soustav. Dle závěrů projednaných s provozovatelem CZT se předpokládají následující podmínky a možnosti pro rozvoj dodávky tepla. Ve zdrojích je dostatečný instalovaný výkon na pokrytí současných i výhledových požadavků odběratelů. Předpokládá se kvantifikace výhledové potřeby tepla dle kap. č. 1.2.2. Zdroje tepla jsou na konci 2/3 technické životnosti. Rozvody soustav systémů CZT jsou částečně modernizovány (realizované akce 2005 až 2007). Soustavy CZT mají mírnou kapacitní rezervu (nutno hodnotit individuálně) a mohou dlouhodobě plnit svou funkci. V následujících letech se předpokládá pokračování v procesu postupné obnovy jednotlivých soustav CZT. Obnova zařízení bude současně spojena s důslednou optimalizací provozních a ekonomických ukazatelů. Hlavním cílem postupné obnovy je zvyšování celkové účinnosti jednotlivých soustav CZT a snižování objemu tepla ztraceného bez užitku. V procesu optimalizace lze předpokládat propojování menších soustav, nasazování kondenzačních kotlů s možností modulace výkonu, modernizací rozvodů tepla postupnou výměnou stavajících rozvodů za předizolované potrubí, dokončení nasazení nové generace regulace lokálních zdrojů a postupnou automatizaci řízení provozu. TH města Lovosic, s.r.o. předpokládá v následujícím období obnovu následující technologie: • ul. Kostelní - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS • ul. Sady Pionýrů - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS • výstavba Holoubkov – nový rozvod a rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS

6.1.7 Předpokládaný rozvoj využití kapalného plynu Konkrétní programy rozvoje nebyly dodavatelskými společnostmi poskytnuty. Vzhledem k ceně kapalného plynu, která je zejména u zahraničních distributorů působících v ČR prakticky na světové úrovni, předpokládáme i do budoucna jen individuální využití pro vytápění odlehlých objektů. Uvedený trend ve vývoji cen následují i čeští distributoři, kteří se k cenové úrovni zahraničních distributorů postupně přibližují.


Strana 205

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 112 Příklad cenové kalkulace realizace vytápění rodinného domku cena za 1 GJ roční provozní náklady RD cena kapalného plynu

cca 560 Kč 64 512 Kč 12,20 - 14,60 Kč/l

Roční provozní náklady jsou vztaženy na RD s roční spotřebou tepla 115 GJ. Tabulka 113 Investiční náklady Položka cenu projektu zásobník montáže včetně materiálu kotel regulační armatura, příslušenství

cena [Kč] 5 000 – 10 000 30 000 40 000 30 000 7 500

Dodavatelské firmy nabízí možnost rozložení investičních nákladů na pořízení zásobníku na delší období formou splátek. Cena za pronájem zásobníku je stanovena buď v měsíčních nebo ročních splátkách. Celková zaplacená částka se potom za 10-ti leté období zvýší o cca 15%.

6.1.8 Předpokládaný rozvoj využití tuhých paliv Rozvoj využívání tuhých paliv není v ÚPD města konkrétně řešen. Nově plánovaný rozvoj bytového fondu je orientován u RD na plyn, u BD na teplo ze systému CZT nebo z domovních kotelen na zemní plyn. Využití tuhých paliv v RD je s ohledem na shora uvedené skutečnosti otázkou individuálního uplatnění a to zejména v oblastech, kde je vybudován pouze rozvod el. energie. Rostoucí cena zemního plynu pro domácnosti (tarifní cena dle objemu spotřeby) může do budoucna vyvolat zvýšenou míru spotřeby tuhých paliv, a to v orientaci jak na jednotlivé komodity uhlí, tak jednotlivé formy dřevní hmoty. Dostupnost obou forem tuhých paliv bude uvažovaný předpoklad rozvoje spotřeby tuhých paliv v RD podporovat. Na druhé straně připravovaná uhlíková daň bude naznačené tendence přibržďovat.

6.1.9 Předpokládaný rozvoj využití komunálního odpadu Vzhledem k vývoji celkové koncepce nakládání s odpady v EU lze v této oblasti předpokládat výrazné omezení ukládání biologického a spalitelného odpadu na skládky a postupnou preferenci termické likvidace odpadu. Po roce 2006 se předpokládá, že v EU bude možné vyvést na skládky maximálně 5 % spalitelné části komunálního odpadu. Doba, od kdy toto opatření bude platit závazně, bude mít různě dlouhé přechodové období pro jednotlivé přistupující země k EU a to dle jejich vyspělosti a naléhavosti řešit tento problém. Základním předpokladem pro likvidaci odpadu spalováním je komplexní vyřešení procesu separace a recyklace odpadů v místě jeho vzniku. Bilance a reálné množství komunálního odpadu v řešeném území jsou naznačeny v kap. 2. Velikost současného potřebného tepelného výkonu, spotřeba tepla a blízkost spalovny komunálního odpadu s poměrně kvalitní technologií (město Ústí n/L) nevytváří zatím reálné Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 206

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. předpoklady pro nastartování a rozvoj využívání energie ze spalitelné složky komunálního odpadu.

6.1.10Předpokládaný rozvoj využití geotermální energie Využití geotermální energie se dostává v současné době výrazně do popředí pozornosti odborné veřejnosti. Geotermální energie se zpravidla využívá buď přímo ve formě tepla, nebo se používá pro výrobu el. energie v geotermálních elektrárnách (teplárnách). Na základě Litoměřického projektu na využití geotermální energie se s podobným projektem může uvažovat i v oblasti řešené ÚEK. Litoměřice, podobně jako Lovosice, se nacházejí v oblasti, kde jsou vhodné podmínky pro nasazení systému HDR. Město leží na průsečíku dvou základních tektonických zlomů – podkrušnohorského zlomu a zlomu ležícího v ose řeky Ohře. V okolí Litoměřic byly prováděny zkušební vrty, které vypovídají o složení hornin, až do hloubek, kdy bylo při vrtání naraženo na žulu nebo podobné horniny a vrtání skončilo. Z těchto zkušebních vrtů jsou k dispozici měření teplot, čímž je známý teplotní gradient v horních krycích vrstvách. Návrh projektu HDR Litoměřice počítá v současné době se třemi vrty. Rámcově se jedná o hloubky 5 km. Z dosavadních měření se předpokládá zisk až 140 l/s média o teplotě cca 150°C. Tyto hodnoty představují v případě ochlazení média na 70°C tepelný výkon cca 50 MW. Lovosický projekt by v tomto případě mohl kopírovat Liroměřické zadání zpracování projektové dokumenatce na využití geotermální energie. V projektu je uvažováno s výrobou elektřiny i tepla. Při 12% účinnosti Kalinova cyklu se jedná o elektrárnu s 5 MW výkonem. Na výstupu z výměníku elektrárny bude k dispozici voda o teplotě 70°C. Investiční náklady na celý projekt, bez vnějších horkovodních rozvodů budou přibližně 1,1 mld. Kč. Využití geotermální energie může vnést do současné koncepce zásobování teplem města Lovosic zásadní změny. Na pracovním jednání na odb. životního prostředí MěÚ v Litoměřicích jsme byli seznámení s dosavadním postupem prací na zkušebním vrtu geotermálního zdroje, předpokládaným časovým harmonogramem realizace geotermálního zdroje a možnostmi financování celé stavby. Časový harmonogram se předpokládá následující: • dokončení průzkumného vrtu do • dopracování studie proveditelnosti do • zahájení provozu geotermálního zdroje do

06/2007 09/2007 12/2009

Na jednání jsme byli upozornění na tu skutečnost, že vypracovaná studie proveditelnosti má širší územní platnost a její výsledky mohou být využity i pro město Lovosice (srovnatelné geologické podmínky). Uvedená skutečnost by městu Lovosice umožnila podstatně zkrátit přípravnou fázi vybudování geotermálního zdroje.


Strana 207

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. S ohledem na uvedené skutečnosti se doporučuje podrobné seznámení se shora uvedenými projekty a detailní prověření využití geotermální energie pro město Lovosice.

6.1.11Předpokládaný rozvoj využívání dalších forem energie a paliv Plošný rozvoj využívání dalších forem energie a paliv jako je solární energie, energie větru, tepelný potenciál okolního prostředí (vzduch, voda) se nepředpokládá. V těchto případech lze hovořit o individuální aplikaci lokálního charakteru.

1.14 Posouzení a rozbor podmínek pro rozvoj jednotlivých odvětví energetiky v závislosti na ekonomickém (cenovém) vývoji, ekologických limitech a regulaci ze strany státu a samospráv Úroveň a vývoj cen paliv a energie ovlivňují rozhodovací procesy na energetických trzích a racionalitu hospodaření s energetickými zdroji. Současná situace na trhu paliv a energií v České republice je stále ovlivňována dokončovaným procesem transformace na tržní ekonomiku. Dlouhodobě byla jako součást národohospodářské strategie uplatňována politika levné energie. Restrukturalizace energetického hospodářství, která měla vést domácnosti i odběratele v průmyslu k hospodárnému využívání energetických zdrojů a ke zreálnění cenových relací energetických zdrojů, byla zahájena liberalizací cen k 1. 1. 1991. Současně s liberalizací cen byla především ze sociálních důvodů zavedena i jejich částečná regulace. Relace mezi cenami energií pro průmysl a pro domácnosti neodrážely náklady spojené s dodávkou a distribucí těchto forem energie pro jednotlivé skupiny odběratelů. Odstranění cenových nesrovnalostí předpokládalo Ministerstvo financí ČR do roku 2000 formou postupného každoročního zvyšování průměrných cen plynu, elektřiny a tepla pro domácnosti. Ze současné situace je zřejmé, že plánovaný časový horizont nebyl dodržen. V lednu 2000 byla vládou schválena „Energetická politika“. Státní energetická politika je základní dokument vyjadřující cíle v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí. Je to dokument otevřený, a je vládou přehodnocován v pravidelných dvouletých cyklech. Za hlavní strategické cíle státní energetické politiky je nutno považovat stanovení základní koncepce dlouhodobého rozvoje energetického průmyslu a stanovení nezbytného legislativního a ekonomického prostředí, které by motivovalo výrobce a distributory energie k ekologicky šetrnému chování. Ve spotřebitelské oblasti patří k dlouhodobým strategickým cílům státní energetické politiky snížení energetické a surovinové náročnosti celého národního hospodářství na úroveň vyspělých průmyslových států. Energetická politika vychází z dlouhodobých záměrů vlády na zajištění trvale udržitelného rozvoje České republiky, který je významně podmíněn spolehlivými a bezpečnými dodávkami energie, ekonomicky optimálním a ekologicky šetrným přístupem k příslušným nositelům energie a k její spotřebě. Energetická politika je založena na shodných pilířích jako energetická politika Evropské unie (dále EU), to znamená, že zdůrazňuje požadavky na zajištění:  cílů ochrany životního prostředí a respektování zásad udržitelného rozvoje  bezpečnosti dodávek energie Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 208

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. podpory konkurenční schopnosti ekonomiky rozvoje využití obnovitelných zdrojů energie Prosazení racionálního využívání energie a zvýšení energetické účinnosti (zejména při užití energie) bude záviset především na odstranění deformované nákladové složky ceny energie úpravou odpisových sazeb, valorizací odpisových základů pro energetická zařízení, na nápravě cenové úrovně a tarifní struktury energetických komodit a služeb i na možnostech podnikatelských subjektů i domácností efektivně financovat opatření, vedoucí ke snižovaní nároků na energii. Odbourávání těchto disharmonizujících prvků v současné době již probíhá v následných krocích.  Aktualizace tarifních soustav navazující na objektivizaci nákladů a respektující souvislost výše složek ceny a určených podmínek dodávky, tj. zejména velikost a průběh odběru, instalovaný příkon, jistota dodávek, rozsah zabezpečovaných služeb. Nový systém tarifů vytváří prostor pro obchodní strategii a pro rozhodování regulovaných společností.  Definitivní dořešení cenové struktury pro obyvatelstvo do konce roku 2004, nové tarifní soustavy pro elektřinu, plyn a teplo, které vstupují v platnost postupně od 1.1.2002.  Odstranění křížových dotací (v souladu se Směrnicí EU 96/92 EC Evropského parlamentu a Rady o obecných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, Doporučení Rady 81/924 EEC o struktuře tarifů za elektřinu ve společenství a Směrnicí č. 98/30/EC Evropského parlamentu a Evropské rady o společných pravidlech trhu zemního plynu).  Privatizace státních podílů v klíčových energetických společnostech při zachování vlivu státu  Oddělení přenosové soustavy do společnosti nezávislé na výrobě a distribuci elektřiny  Umožnění vzniku konkurence v oblasti výroby a dodávek energie, s postupným otevíráním možnosti volby dodavatele pro jednotlivé skupiny odběratelů ve vazbě na vývoj v EU a v kandidátských zemích, při současném respektování stavu a vývoje obchodní bilance státu, fungování nezávislého regulačního orgánu v souladu s Programovým prohlášením vlády od roku 2001  Vytvoření funkčního, nediskriminačního, průhledného a motivujícího systému podpory možných úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla  Aplikace Státního programu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů podle příslušných usnesení vlády v jednotlivých létech.  

Všechny nápravné kroky měly být ukončeny původně do konce roku 2002, ale složitost utváření legislativního rámce a tržního prostředí prodloužilo realizaci shora uvedených kroků prakticky do dnešní doby.

6.1.12Elektrická energie Ministerstvo financí v souladu s koncepcí postupné nápravy deformovaných cen stanovuje maximální ceny elektrické energie zvlášť pro domácnosti a zvlášť pro ostatní spotřebitele. Ceny elektrické energie jsou důležitým parametrem v ekonomických propočtech. Jejich předpokládaný vývoj pro kategorii domácnosti je zobrazen v následujícím grafu. Uvedený trend vývoje cen elektřiny je v souladu s trendem nastoleným v okolních zemích EU. Tedy vyšším nákladům na přenos energií k malospotřebitelům a domácnostem budou odpovídat i vyšší ceny na rozdíl od dodávky energií velkospotřebitelům a průmyslu, kde jsou prokazatelně nižší náklady. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 209

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. K 1.1.2002 byla uplatněna změna v přípravě max. cen pro konečné zákazníky. Přípravou návrhu max. cen byly pověřeny jednotlivé distribuční společností, Energetický regulační úřad tyto návrhy každoročně projednával a schvaloval. Po uvolnění trhu s elektřinou Energetický regulační úřad stanovuje pouze složku ceny za distribuci. Obchodníci s elektřinou pak stanovují cenu silové elektřiny dle podmínek trhu. Cenový výměr pro stanovení nákladů na distribuci pro rok 2007 byl vydán pod číslem 9 a 10 dne 27. listopadu 2006. Graf 16. Náklady na el.energii v r.2001-2010 Kč vč. DPH

El. energie

6,00 5,50 5,6 5,00

5,3 5,1

4,50 4,6 4,00

4,2 3,9

3,50 3,00 2,50

2,7 2,5 2,9

3,7 2,8

2,9

3,0

3,1

3,2

3,3

3,4

3,5

3,2 2,9

2,6

2,9

2,4

2,00 1,50

4,8

1,8

1,9

2001

2002

1,9

1,9

2,0

2,1

2004

2005

2006

1,00 2003

El.energie - maloodběr [kWh] El.energie - domácnost [kWh]

2007

2008

2009

2010

El.energie - velkoodběr [kWh]

6.1.13Elektrická energie – podmínky výkupu el. energie z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů Pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie platí výkupní ceny a zelené bonusy stanovené podle zákona 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny jsou stanoveny jako minimální ceny podle zmíněného právního předpisu a uplatňují se za elektřinu dodanou a naměřenou v předávacím místě výrobny elektřiny a sítě provozovatele příslušné distribuční soustavy. Zelené bonusy jsou stanoveny jako pevné ceny podle zmíněného právního předpisu a uplatňují se elektřinu dodanou a naměřenou v předávacím místě výrobny elektřiny a sítě provozovatele příslušné distribuční soustavy a dále za vlastní spotřebu elektřiny. V rámci jedné výrobny elektřiny nelze kombinovat režim výkupních cen a zelených bonusů. Výkupní ceny a zelené bonusy stanovuje Energetický regulační úřad v cenovém rozhodnutí č.8/2006 ze dne 21. listopadu 2006 Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla platí příspěvky k ceně elektřiny stanovené jako pevné ceny podle zákona 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 210

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. předpisů. Výrobce elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla účtuje územně příslušnému provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy, pokud je k přenosové soustavě připojen příspěvek k ceně elektřiny: 350,- Kč/MWh při celkovém instalovaném výkonu výrobny do 1MWe 280,- Kč/MWh při celkovém instalovaném výkonu výrobny od 1 do 5 MWe Je-li elektřina dodávána nebo je-li spotřebovávána přímo výrobcem v době vysokého tarifu účtuje výrobce elektřiny územně příslušnému provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy, pokud je k přenosové soustavě připojen příspěvek k ceně elektřiny: Při celkové délce vysokého tarifu 8h: 1480,- Kč/MWh při celkovém instalovaném výkonu výrobny do 1MWe 1140,- Kč/MWh při celkovém instalovaném výkonu výrobny od 1 do 5 MWe Při celkové délce vysokého tarifu 12h: 1480,- Kč/MWh při celkovém instalovaném výkonu výrobny do 1MWe 1140,- Kč/MWh při celkovém instalovaném výkonu výrobny od 1 do 5 MWe Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad 5 MWe účtuje výrobce elektřiny územně příslušnému provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy, pokud je k přenosové soustavě připojen příspěvek k ceně elektřiny 45,- Kč/MWh za každou vykázanou MWh podle zákona 526/1990 Sb. Příspěvky k ceně elektřiny stanovuje Energetický regulační úřad v cenovém rozhodnutí č.8/2006 ze dne 21. listopadu 2006 Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla využíváním obnovitelných zdrojů energie nebo spalováním druhotných energetických zdrojů platí příspěvky k ceně elektřiny stanovené jako pevné ceny podle zákona 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Výrobce elektřiny účtuje bez rozlišení instalovaného výkonu výrobny územně příslušnému provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy, pokud je k přenosové soustavě připojen příspěvek k ceně elektřiny 45,- Kč/MWh pro elektřinu vyrobenou využíváním obnovitelných zdrojů energie nebo spalováním druhotných energetických zdrojů kromě degasačního plynu. Za elektřinu vyrobenou spalováním degasačního plynu účtuje výrobce příspěvek k ceně elektřiny 920,- Kč/MWh. Příspěvky k ceně elektřiny stanovuje Energetický regulační úřad v cenovém rozhodnutí č.8/2006 ze dne 21. listopadu 2006.

6.1.14Zemní plyn Ministerstvo financí doposud stanovovalo regionálně diferencované maximální ceny zemního plynu, za které Transgas plynárenský podnik Praha dodává plyn osmi hlavním distribučním společnostem. Obsahem regionálně diferencovaných cen je cena importovaného plynu, náklady na jeho dopravu distribučním společnostem, daň z přidané hodnoty a přiměřený zisk. Ministerstvo financí dále stanovovalo jednotné maximální ceny zemního plynu, za které regionální distribuční společnosti dodávají plyn domácnostem a regionálně diferencované ceny pro ostatní spotřebitele. Vývoj výše těchto cen je patrný v následujícím grafu. Od 1. 1. 1997 vyhlásilo MF maximální dvousložkové ceny plynu, za které je dodává o. z. Transgas osmi plynárenským společnostem. Jedna složka má formu stálého měsíčního platu Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 211

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. a představuje cenu za maximální objednanou kapacitu plynovodů a podzemních zásobníků. Druhá složka charakterizuje množství odebraného plynu. Od 1.1.2002 stanovuje max. ceny pro konečné zákazníky Energetickým regulačním úřad. Změna ceny plynu může být stanovena a vyhlášena čtvrtletně. Po uvolnění trhu s plynem Energetický regulační úřad stanovuje pouze složku ceny za distribuci. Obchodníci s plynem pak stanovují cenu dodaného plynu dle podmínek trhu. Cenový výměr pro stanovení nákladů na distribuci pro rok 2007 byl vydán pod číslem 11 dne 28. listopadu 2006. Obecně platí, že cela plynu je závislá na situaci na světových trzích. Vývoj ceny plynu je svázán s určitou časovou prodlevou s vývojem ceny LTO a TTO, ropy, uhlí a aktuálním kurzem české měny vůči dolaru. Graf 17. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 1890 kWh/rok Kč vč. DPH 25,0

Zemní plyn - odběr do 1890 kWh/rok [m3]

20,0 15,0 10,0

12,2

12,8

13,3

13,8

2001

2002

2003

2004

19,7

18,0

19,1

20,4

18,5

2006

2007

2008

2009

2010

15,1

5,0 0,0 2005


Graf 18. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 9450 kWh/rok Kč vč. DPH 16,0


14,0 13,1

11,9

12,7

13,5

12,3

2006

2007

2008

2009

2010

12,0 10,0 8,0

9,6

10,8

11,2

10,0

10,4

2002

2003

2004

2005

6,0 4,0 2,0 0,0 2001



Strana 212

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 19. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 63 MWh/rok Kč vč. DPH 14,0

Zemní plyn - odběr do 63 MWh/rok [m3]

12,0 10,0 8,0 6,0

7,9

8,3

8,6

8,9

2002

2003

2004

10,7

11,1

11,4

2005

2006

2007

11,8

2008

12,2

12,6

2009

2010

4,0 2,0 0,0 2001


Graf 20. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 630 MWh/rok Kč vč. DPH 14,0


12,0 10,0 8,0 6,0

7,9

8,2

8,5

7,5

2001

2002

2003

2004

10,6

10,9

11,3

2005

2006

2007

11,6

11,9

12,3

2008

2009

2010

4,0 2,0 0,0


Graf 21. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr nad 4,2 GWh/rok Kč vč. DPH 12,0

Zemní plyn - odběr nad 4,2 GWh/rok [m3]

10,0 9,6

8,0 6,0 4,0

5,8

6,0

6,2

6,5

2001

2002

2003

2004

10,1

10,4

10,7

2006

2007

2008

11,1

11,4

2009

2010

2,0 0,0 2005

Zemní plyn - odběr nad 4,2 GWh/rok [m3]


Strana 213

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 22. Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr nad 100 GWh/rok Kč vč. DPH 12,0

Zemní plyn - velkoodběr nad 100 GWh/rok [m3]

10,0 8,0

9,5

9,9

10,1

2005

2006

2007

10,5

10,8

11,1

2008

2009

2010

6,0 4,0

5,5

5,7

5,9

6,1

2001

2002

2003

2004

2,0 0,0

Zemní plyn - velkoodběr nad 100 GWh/rok [m3]

6.1.15Tepelná energie Ceny v teplárenství byly regulovány dvojí formou. Maximální ceny stanovované ministerstvem financí pro dodávky obyvatelstvu a pro ostatní spotřebitele volnější způsoby regulace tzv. věcně usměrňované ceny, které dle pravidel regulace vypočítávali výrobci a distributoři. Vývoj deregulované ceny tepla pro konečné spotřebitele zaznamenal od roku 1991 největší dynamiku růstu ze všech energetických odvětví. Rozdíl mezi maximální cenou tepla placenou domácnostmi a nákladově ziskovou cenou, za kterou teplo od výrobců a distributorů nakupovali vlastníci vytápěných obytných domů, byl hrazen ze státního rozpočtu vlastníkům domů formou přímé dotace. Maximální cena byla do 30. 6. 1998 stanovena na 350,00 Kč/GJ. Od tohoto data byla maximální cena zrušena. Tato cena se již velice blížila průměrné kalkulované ceně tepla. Uvedenou limitní cenu již splňovala převážná většina kalkulací tepla a tak všechny domácnosti platily za teplo místně odlišné, a až na výjimky, nedotované ceny. Pokud jde o regulaci na straně výroby a distribuce tepla formou věcně usměrňovaných cen, zůstává režim prokazování ekonomických nákladů a přiměřeného zisku zachován. V současnosti platí stejné zásady jako v roce 1998 až 2000. Pokud v roce 1998 dodával distributor teplo v ceně do 350,00 Kč/GJ, mohl v dalších létech navýšit průměrnou věcně usměrňovanou cenu o 3,9 %. Pokud však dodával v ceně nad 350,00 Kč/GJ mohl zvýšit průměrnou věcně usměrňovanou cenu jen o 2,9 %. Od roku 2000 je max. možné navýšení průměrné věcně usměrňované ceny o 3,5 % nebo 2.5 %. Zásady stanovení ceny tepla pro období roku 2002 a další jsou stanovovány příslušným cenovým rozhodnutím. Pro sestavení kalkulace ceny tepla v roce 2007 platí v zásadě cenové rozhodnutí ERÚ č. 9/2004 ze dne 20 října 2004 a č. 12/2006 ze dne 27 listopadu 2006. Pro účely regulace jsou stanovena různá výše ceny tepelné energie pro jednotlivé úrovně předání tepla. Příslušná úroveň ceny je porovnávána k průměrné uplatňované ceně tepelné energie za tepelné zdroje a tepelné systémy v jedné obci anebo potrubně propojené tepelné systémy v různých obcích. Např. pro všechny druhy paliv mimo uhlí je stanovena limitní cena tepla z blokové kotelny 462,00 Kč/GJ. Metodika stanovení ceny tepla omezuje v případě nadlimitní ceny tepla povolené procento růstu jednotlivých nákladových položek kalkulace ceny tepla ve vazbě na uznané procento inflace.


Strana 214

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. U podlimitní ceny tepla lze uplatnit veškerý nárůst nákladů jednotlivých nákladových položek kalkulace ceny tepla.

6.1.16Tuhá paliva Ceny tuhých paliv se vyvíjí již delší dobu v konkurenčním prostředí bez zásahu státu. Cenu černého uhlí výrazně ovlivňuje ekonomika těžby, která je do značné míry závislá na postoji vlády k dovozu černého uhlí ze sousedního Polska. Současná cena černého uhlí se pohybuje ve výši cca 370,- Kč/q. Při zachování určité rovnováhy mezi těžbou uhlí v OKD a dovozem z Polska lze předpokládat roční navýšení ceny o 2 až 6 %. Graf 23. Ceny černého uhlí v r.2001 - 2010 Kč vč. DPH 500,0

Uhlí - černé [q]

450,0 400,0 350,0 300,0

370,4

393,7

418,1

366,0

380,8

405,9

428,5

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

439,3

450,2

461,5

2008

2009

2010

250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0

Uhlí - černé [q]

Meziroční cenový nárůst distribuovaného hnědého uhlí se předpokládá dle průběhu inflace nebo o 1 až 2 % nižší. Dle charakteru kontraktu (dlouhodobost, objem kontraktu, komodita ) mezi velkoodběratelem a dodavatelem hnědého uhlí se pohybuje cena hnědého uhlí v rozmezí od 85,0 do 150 Kč/q. Graf 24. Ceny hnědého uhlí v r.2001 - 2010 Kč vč. DPH 200,0

Uhlí - Hnědý ořech II [q]

180,0 160,0 140,0 120,0

148,2

157,5

167,2

146,4

152,3

162,4

171,4

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

175,7

180,1

184,6

2008

2009

2010

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

Uhlí - Hnědý ořech II [q]


Strana 215

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 6.1.17Ekologické limity Zákonné imisní limity pro průměrnou roční koncentraci jsou: pro tuhé látky (TL) 40 µg.m-3 pro oxidy dusíku (NOx) 40 µg.m-3 Zákonné imisní limity pro maximální denní koncentraci jsou: pro tuhé látky (TL) 50 µg.m-3 Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 35 -3 pro oxid siřičitý (SO2) 125 µg.m Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 3 Zákonné imisní limity pro průměrnou hodinovou koncentraci jsou: pro oxid siřičitý (SO2) 350 µg.m-3 Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 24 -3 pro oxidy dusíku (NOx) 200 µg.m Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 18 Uvedené imisní limity vychází ze zákona 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Z pohledu současné palivové základny je nejvýznamnější složka ve městě Lovosice koncentrace NOx.

1.15 Rozbor podmínek pro rozvoj palivoenergetické základny dle platných a připravovaných zákonů pro oblast energetiky a ekologie Při rozboru podmínek pro rozvoj palivoenergetické základny města jsme vycházeli ze Zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), včetně jeho změny Zákon č. 278/2003 Sb., a příslušných prováděcích vyhlášek a Zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, včetně jeho změny Zákon č. 359/2003 Sb. Z pohledu realizace navržených variant V2 až V6, tj. zajištění stabilizace provozu a rozvoje soustavy CZT, se v řešeném území nenachází omezující bariéry a faktory. Totožné závěry lze také konstatovat v případě potřeby zajištění rozvoje decentralizovaných systémů v zásobování energií předpokládaných ve variantě V1. Dalšími souvisejícími zákony a vyhláškami, které vymezují danou oblast podnikání jsou: Zákon č. 17/1992 Sb.,

o životním prostředí.

Zákon č. 114/1992 Sb.,

o ochraně přírody a krajiny.

Zákon č. 075/1997 Sb.,

o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie.

Zákon č. 123/1998 Sb.,

o právu na informace o znečišťování životním prostředí.

Zákon č. 248/2000 Sb.,

o podpoře regionálního rozvoje

Zákon č. 406/2000 Sb.,

o hospodaření energií.


Strana 216

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Zákon č. 458/2000 Sb.,

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Zákon č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

Zákon č. 185/2001 Sb.,

o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

Zákon č. 254/2001 Sb.,

o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon).

Zákon č. 76/2002 Sb.,

o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Zákon č. 86/2002 Sb.,

o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).

Zákon č. 262/2002 Sb.,

kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Zákon č. 275/2002 Sb.,

kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 521/2002 Sb.,

kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb. a zákon č. 86/2002 Sb.

Zákon č. 278/2003 Sb.,

kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.

Zákon č. 359/2003 Sb.,

kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb.

Zákon č. 92/2004 Sb.,

kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.

Zákon č. 168/2004 Sb.,

kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 218/2004 Sb.,

kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a o stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 20/2004 Sb.,

kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 437/2004 Sb.,

kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.


Strana 217


správní řád.

Zákon č. 501/2004 Sb.,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu.

Zákon č. 670/2004 Sb.,

kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 694/2004 Sb.,

kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

Zákon č. 91/2005 Sb.,

úplné znění zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), jak vyplývá z pozdějších změn.

Zákon č. 180/2005 Sb.,

o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).

Zákon č. 385/2005 Sb.,

kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 183/2006 Sb.,

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Zákon č. 186/2006 Sb.,

o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.

Zákon č. 163/2006 Sb.,

kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

Zákon č. 177/2006 Sb.,

kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 222/2006 Sb.,

kterým se mění zákon č. 76/2007 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Zákon č. 406/2006 Sb.,

kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá z pozdějších změn.

Zákon č. 435/2006 Sb.,

úplné znění zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), jak vyplývá z pozdějších změn.

Zákon č. 499/2006 Sb.,

o dokumentaci staveb.

Zákon č. 500/2006 Sb.,

o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Zákon č. 501/2006 Sb.,

o obecných požadavcí na využívání území.


Strana 218


kterou se mění vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Zákon č. 503/2006 Sb.,

o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.

Zákon č. 574/2006 Sb.,

kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 494/2000 Sb.,

o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť.

Nařízení vlády č.505/2000 Sb.,

kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování .


kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce.


o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.


kterým se mění nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění nařízení vlády č. 294/2001 Sb.


kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění nařízení vlády č. 454/2001 Sb.


kterým se stanoví emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí.


kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.


kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.


kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynových paliv.


kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů spalujících kapalná a nebo plynná paliva


o Plánu odpadového hospodářství České republiky


o integrovaném registru znečišťování.


Strana 219

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Nařízení vlády č. 417/2003 Sb.,

kterým se mění nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí.


o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.


kterým se mění nařízení vlády č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů spalujících kapalná a plynná paliva.


o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití.


kterým se mění nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování.


kterým se mění nařízení vlády č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky účinnosti nových teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva, ve znění nařízení vlády č. 126/2004 Sb.


kterým se mění nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů.


o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.


o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Vyhláška č. 150/2001 Sb.,

Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Vyhláška č. 151/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie Vyhláška č. 152/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Vyhláška č. 153/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie. Vyhláška č. 213/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 220

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Vyhláška č. 218/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů. Vyhláška č. 219/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice. Vyhláška č. 220/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu o dispečerském řádu elektrizační soustavy České republiky. Vyhláška č. 221/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu přímého vedení . Vyhláška č. 222/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny. Vyhláška č. 225/2001 Sb., Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství. Vyhláška č. 226/2001 Sb.,

Ministerstva průmyslu a obchodu o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu zdrojů tepelné energie.


Ministerstva průmyslu a obchodu o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení, její změny, prodloužení anebo zrušení.


Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství.


Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách.

Vyhláška č. 372/2001 Sb.

Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.


Energetického regulačního úřadu o Energetickém regulačním fondu, kterou se stanoví způsob výběru určeného držitele licence, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a výše včetně pravidle placení finančních příspěvků do tohoto fondu.


Energetického regulačního úřadu, kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice.


Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.


Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.


kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů


Strana 221

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti. Vyhláška č. 13/2003 Sb.,

kterou se mění vyhláška č. 438/2001 Sb.


kterou se mění vyhláška č. 218/2001 Sb.


kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.


kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.


kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.


kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování.


kterou se mění vyhláška č. 438/2001 Sb., kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice, ve znění vyhlášky č. 13/2003 Sb.


kterou se mění vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu, ve znění pozdějších předpisů.


kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.


kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování vč. seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti.


kterou se mění vyhláška č. 218/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů, ve znění vyhlášky č. 450/2003 Sb.


kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů.


kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů.


kterou se mění vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.


kterou se vydává Dispečerský řád plynárenské soustavy České republiky.


Strana 222

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Vyhláška č. 482/2005 Sb.,

o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy.


o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje.


o kvalitě dodávek v elektroenergetice.


o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona.


kterým se mění nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.


o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejícho zjišťování.


kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.


stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst.


o pravidlech pro organizování trhu s plynem a tvorbě, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu.


kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.


o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství.


kterou se mění vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona.


kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.


elektřiny

a

souvisejících

služeb

Strana 223

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.16 Hodnocení podmínek pro rozvoj palivoenergetické základny ve vazbě na státní a regionální energetickou koncepci Podle předpokladů, ze kterých vychází příprava nových legislativních norem, bude regionální energetická politika, vedle dalších, jedním ze základních nástrojů energetické politiky České republiky. Současně se předpokládá ve vazbě na zřízení vyšších územně samosprávných celků přenesení odpovědností a pravomocí na orgány místní samosprávy. Orgány krajských úřadů postupně přebírají zajišťování úlohy koordinátora v rozvoji regionální energetické politiky. Pro zajištění uvedených předpokladů se postupně upřesňuje legislativa i obchodní podmínky. Výrazně pokročily práce na dopracování legislativního rámce. Byly schváleny dodatky zákonů č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a č. 458/2000 Sb. Energetického zákona. V roce 2005 byl dopracován a schválen Zákon č. 180/2005 Sb., o odpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).V návaznosti na shora citované změny zákonů byla zpracována řada dodatků vyhlášek a vládních nařízení, které upřesňuji ustanovení vyhlášek a vládních nařízení vydaných v letech 2000 až 2002 viz. kap. 6.4. Další upřesnění legislativního rámce budou uváděna do praxe dle stupně naléhavosti:   

okamžitá aplikace změn vyvolaná naléhavosti každodenní potřeby – řešeno vydáním rozhodnutí příslušného orgánu státního dozoru (MPO, ERÚ, SEI, MF) méně naléhavé záležitosti budou řešeny novelou vyhlášek principiální změny budou řešeny novelou zákonů

S ohledem na uvedené skutečnosti je nezbytné věnovat oblasti legislativy trvalou pozornost. Zpracovaný energetický dokument města je prvním praktickým krokem, směřujícím k jejich zajištění optimálního rozvoje palivové základny. Dále je nezbytné postupně zajistit výchovu energetického managementu jak pro potřebu státní správy, tak pro potřebu města. Rozpracování energetického konceptu města na jednotlivé dílčí směry, etapy a akce společně s postupným vzděláváním energetického managementu města umožní další prohloubení optimálního rozvoje palivoenergetické základny a současně bude minimalizovat náklady vynakládané nejen obyvatelstvem, ale i podnikatelskou sférou na nezbytné energie. Možnost využití místních zdrojů energie (geotermální teplo, biomasa), přítomnost soustavy CZT a vhodná skladba bytového fondu vytváří dobrý základ pro instalaci a rozvoj komunální energetiky. Systémový přístup v uvedené oblasti zabrání zbytečnému odčerpávání finančních zdrojů jak z rozpočtových prostředku města, tak u obyvatelstva a podnikatelského sektoru. Významným pomocníkem při úpravě struktury regionální energetiky se mohou stát dotační programy EU připravované pro období 2007 až 2013 Evropskou únií a na národní úrovní Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro místní rozvoj. Pro doplnění je nezbytné zmínit i podpůrné dotační programy České energetické agentury (ČEA) v oblasti úspor energie a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.


Strana 224

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.17 Návrh základních variant Na základě analýzy bytového fondu, rozsahu a vlastnosti technické infrastruktury, vzájemných jednání a zhodnocení zpracovaných a předložených rozvojových dokumentů byly navrženy varianty pro podrobnou ekonomickou analýzu. Varianty vychází z následujících předpokladů:   

stávající zástavba k roku 2005 stávající systém zásobování palivy a energií k datu projednání 11/2006 uvažuje se cenová úroveň paliv a energie k roku 2003, 2004 a 2005

Rozsah analýzy vychází ze současného stavu zásobování města a přidružených obcí jednotlivými formami energie a palivy. Skutečnost, že ve městě i přidružech obcích byla prakticky dokončena plošná plynofikace, výrazně omezuje další možnosti optimalizace palivové základny. S ohledem na uvedenou skutečnost byly zvažovány dva základní směry optimalizace:  

optimalizace palivové základny přidružených obcí prostřednictvím využití obnovitelných zdrojů energie při zásobování teplem jednotlivých RD optimalizace palivové základny centrální části města zásobované teplem ze soustavy CZT prostřednictvím instalace centrálních zdrojů tepla a nové primární soustavy CZT

U optimalizace palivové základny přidružených obcí se zvažovala varianta využití tepelných čerpadel a solárního ohřevu (kap. 4.1.2.1 a kap. 4.1.2.2). V centrální části města se zvažovaly možnosti zachování současného stavu zásobování teplem, výhodnost využití tepla z Lovochemie a.s., možnosti v oblasti využití biomasy, možnost využití geotermální energie a další možnosti postupné optimalizace soustav CZT. Jednotlivé navržené varianty byly projednány na pracovních výborech v průběhu zpracování energetického konceptu. Návrhy, připomínky a podmínky související se zajištěním požadovaného množství tepla pro navržené varianty z jednotlivých distribučních systémů energie a paliv byly projednány se zainteresovanými stranami. Pro podrobnou ekonomickou analýzu byly navrženy následující varianty:

6.1.18Popis variant 1.17.1.1

Varianta 1 – zachování stávající soustavy CZT

Varianta 1 předpokládá zachování současného rozsahu CZT v Lovosicích, tak jak jej provozuje společnost TH města Lovosic, s.r.o. Varianta předpokládá zachování současné konfigurace soustavy CZT a současné palivové základny - využívání zemního plynu. Ve variantě se předpokládá realizace postupné obnovy zařízení z prostředků společnosti a nájmu hrazenému městu Lovosice. Plánovaná rekonstrukce zařízení pro nejbližší období zahrnuje: a. ul. Kostelní - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS b. ul. Sady Pionýrů - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS c. 2010 výstavba Holoubkov – nový rozvod a rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS, RN


Strana 225

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. S ohledem na současný technický stav soustavy program obnovy předpokládá dodatečnou investici na obnovu jednotlivých tepelných zdrojů a soustav ve výši 1,0 mil. Kč mimo kalkulaci ceny tepla. Poznámka: Investice roku 2006 ( Osvoboditelů ) v objemu cca 9,5 mil. je již ve výchozí kalkulaci pro r. 2008 zahrnuta. Jde o základní srovnávací variantu, se kterou budou srovnávány ostatní rozvojové varianty. 1.17.1.2

Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s.

Ve variantě 2 se předpokládá: V teplárně Lovochemie bude vybudována výměníková stanice pára/voda o výkonu 20 – 25 MW, dostatečném pro zásobování města Lovosic teplem. Z výměníkové stanice v Lovochemii bude vyvedena tepelná energie teplovodním potrubím do stávajících plynových kotelen ve městě. Potrubí bude předizolované. Stávající plynové kotelny, provozované městskou společností Tepelné hospodářství města Lovosic s.r.o., zůstanou zachovány jako předávací stanice tepla zásobované teplem z tepelného napáječe a budou dodávat teplo do jednotlivých tepelných okrsků, kde se v rámci tohoto záměru nepředpokládá žádná změna. Předávací stanice a rozvody tepla do jednotlivých domů bude dále provozovat Tepelné hospodářství města Lovosic s.r.o. Plynové kotle budou po přepojení na tepelný napáječ dle potřeby zakonzervovány dle budoucích předpokládaných provozních potřeb nebo budou demontovány. Teplovodní potrubí bude ve stávajících kotelnách připojeno na výstup z plynových kotlů přes uzavírací ventily. Zařízení bude doplněno regulací diferenčního tlaku, fakturačním měřením a zařízením pro dispečerské řízení dodávek tepla. Systém bude tlakově závislý, proto nemusí být ve stávajících kotelnách instalovány sekundární výměníkové stanice. Tento systém také umožní snadné a levné připojení dalších odběratelů v blízkosti teplovodu. Čerpadla primárního teplovodního systému budou umístěna ve výměníkové stanici v Lovochemii, rovněž tak zařízení pro doplňování vody. Realizace projektu se předpokládá nákladem investora - společností Moravská energetická, a.s. Investor předpokládá cenu tepla na předávacím místě pro rok 2008 ve výši 263,93 Kč/GJ bez DPH. 1.17.1.3

Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW

Ve variantě 3 se předpokládá výstavba nového tepelného zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Tepelný zdroj bude vybudován na spalování biomasy v tuhé formě. Tepelný výkon zdroje se předpokládá o výkonu do 10 MW. Umístění zdroje se uvažuje nedaleko benzinové stanice (naproti kotelně K-20 Resslova). Uvažovaný projekt zahrnuje výstavbu tepelného zdroje (2x kotlová jednotka Kholbach 3 a 6,9 MW) a nového páteřního rozvodu CZT včetně dispečerského systému a MaR. Struktura rozvodu je shodná s V2. Realizace projektu se předpokládá nákladem investora - společností Centropol, a.s. Investor předpokládá cenu tepla na předávacím místě pro rok 2008 ve výši 252,94 Kč/GJ bez DPH.


Strana 226


Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu

Varianta uvažuje s výstavbou zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla o tepelném výkonu 5,1 MW. Tepelný zdroj bude vybudován na spalování kapalných paliv z biomasy. Umístění zdroje se uvažuje v areálu společnosti ANIVEG Group (předjednáno kladně s vedením společnosti). Jako palivo se uvažuje ANIVEG NAT ENERGY SP35. Uvažovaný projekt zahrnuje výstavbu tepelného zdroje (1x kogenerační jednotka WARTSILA DIESEL se jmenovitým el. výkonem 5,3 MW), teplovodní přípojky a nového páteřního rozvodu CZT včetně dispečerského systému a MaR. Struktura rozvodu je shodná s V2. Realizace projektu se předpokládá nákladem investora (město, soukromý investor). Předpokládaná cena tepla na předacím místě pro rok 2008 se uvažuje ve výši 250,00 Kč/GJ bez DPH. 1.17.1.5

Varianta 5 - výstavba domovní kotelny

Varianta 5 předpokládá vybudování nového tepelného zdroje v bytovém domě. Za základ varianty byl vzat rozsah výroby tepla 1116 GJ/rok odpovídající velikosti BD se 23 b.j. Realizace projektu se předpokládá na náklad vlastníka domu - sdružení majitelů bytů. Varianta V5 je konkurenční variantou variantě V1. Investiční náklad na variantu V5 jde k tíži pořizovatelů bytů, na rozdíl od variant V1, V2, V3, V4 a V6, kde jde k tíži provozovatele soustavy CZT a je započten do ceny tepla. Instalovaný výkon nové plynové kotelny se předpokládá 150 kW. Dále se předpokládá:     

v investičních i nákladových položkách cenová aktualizace na rok 2008 do investičních nákladů bude započten ze stavebních položek pouze náklad na vybudování komínu do kalkulace budou zahrnuty veškeré náklady dle příslušných zákonů a vyhlášek jednorázová investice z vlastních zdrojů cena tepla je určena jako taková, která do 15-ti let bezpečně vrátí vklad na pořízení investice

Z hlediska účtování je kotelna samostatným provozem ve správě uživatelů, kteří nejsou plátci DPH. Pro uvažovaný tepelný výkon (včetně TUV) postačí kotelna se třemi kotli o výkonu do 50 kW. Předpokládá se upřednostnění ohřevu TUV před vytápěním. Zařízení pro TUV se skládá z příslušného tepelného zdroje, jednoho zásobníku 1,0 m3, primárního okruhu pro ohřev TUV a cirkulačního čerpadla. Tepelný zdroj bude ovládán vlečnou ekvitermní regulací v závislosti na venkovní teplotě. Aktivním regulačním prvkem bude čtyřcestný směšovací ventil se servopohonem. Cirkulace topné vody bude nucená (oběhovými čerpadly). Celkové kalkulované náklady na stavbu kotelny činí cca 996 657 Kč vč. 19% DPH.


Strana 227


Varianta V6 – geotermální zdroj Lovosive

Ve variantě se předpokládá prakticky realizace shodného projektu jako v Litoměřicích. Sestavená varianta vychází z informací, které byly zjištěny z veřejně dostupných pramenů a informací poskytnutých na jednáních na MÚ v Litoměřicích. Návrh projektu HDR Litoměřice počítá v současné době se třemi vrty. Rámcově se jedná o hloubky 5 km. Z dosavadních měření se předpokládá zisk až 140 l/s média o teplotě cca 150°C. Tyto hodnoty představují v případě ochlazení média na 70°C tepelný výkon cca 50 MW. V projektu je uvažováno s výrobou elektřiny i tepla. Při 12% účinnosti Kalinova cyklu se jedná o elektrárnu s 5 MW výkonem. Na výstupu z výměníku elektrárny bude k dispozici voda o teplotě 70°C. Investiční náklady na celý projekt, bez vnějších horkovodních rozvodů se předpokládají ve výši přibližně 1,1 mld. Kč. Ve variantě se předpokládají následující vstupní parametry: Tabulka 114 Vstupní parametry geotermálního zdroje Hodnota 5,00 150/70 120,00 432,00 100,00 89,99 5,00 5000,00 25 000,00 4 500,00

Jednotka km °C l/s m3/hod. Atm m3 Mwe h/rok MWh/r Kč/MWh

Název Hlouba vrtu Tepelný spád Rychlost teplonosné kapaliny (7m3/min, 420m3/h) Rychlost teplonosné kapaliny (7m3/min, 420m3/h) Tlak Objem kapaliny v primárním okruhu Instalovaný el. výkon průměrná doba provozu výroba el. energie cena výkupní energie

6.1.19Rozvod CZT a DPS Koncepce návrhu rozvodu soustavy CZT předpokládá dvoúrovňové uspořádání. Předpokládá se vybudování primárního rozvodu CZT a jeho napojení na stávající sekundární rozvod. Pro vybudování primarního teplovodu byly vzaty v úvahu následujících předpoklady: • trasa je navržena tak, aby umožnila napojení max. byt. fondu • propojuje hlavní tepelné zdroje tak, že umožňuje sdružený i samostatný provoz jednotlivých kotelen • hlavní kotelny jsou propojeny potrubím DN 200, přívod na Holoubkov DN 150 • trasa navrhovaného teplovodu je vedena pokud možno v ulicích s nerekonstruovaným povrchem • tepelné zdroje jednotlivých variant jsou pak napojeny na navržený páteřní rozvod jednotlivými krátkými přípojkami • RN na rozvod byl stanoven pomocí měrných nákladů a změřených tras viz tabulka č. 115 Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 228

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 115 Investiční náklady primárního rozvodu soustavy CZT Úsek rozvodu CZT

Dimenze Cena za Délka Náklad na potrubí jednotku trasy rozvod [DN]

[Kč/b.m.] [b.m.]

[Kč]

Rozvod CZT 50 65 80 100 125 150 200 250 300

4 000 5 000 6 000 7 250 8 250 9 750 11 500 13 000 15 000

222 888 000 742 3 710 000 140 840 000 0 0 0 0 543 5 294 250 2 580 29 670 000 0 0 0 0 40 402 250

200 300 300 není určeno

11 500 15 000 15 000

270 3 105 000 63 939 600 104 1 555 200

Celkem Přípojky CZT Kotelna K Lovochemie - V2 Kotelna K olej - V3 Kotelna K biomasa - V4 Geotermální zdroj - V6

Za uvedených předpokladu pak můžeme RN na páteřní rozvod CZT v jednotlivých variantách V2, V3, V4 a V6 považovat za konstantní. Rozpočtový náklad na přípojku zdroje uvažované varianty je pak zahrnut do ceny zdroje. Páteřní rozvod mezi jednotlivými kotelnami bude veden v zemi a předpokládá se bezkanálové uložení předizolovaného potrubí z ocelových rour např. (WEHOTHERM STANDART SYNTHERM Praha a.s., Losterer, IZO Plus apod.). V principu se jedná o ocelové potrubí s izolací z PUR pěny s vnějším vodotěsným opláštěním. Stávající sekundární rozvody soustavy CZT zůstanou ponechány beze změny. Předpokládá se postupná obnova v režimu deklarovaném ve variantě V1. Provozovatel a zásady provozu sekundárních rozvodů zůstávají rovněž beze změny. Domovní předávací stanice se předpokládají stávající, v převážné míře tlakově závislé.


Strana 229


Varianta 5 – dimenze spotřeby

Varianta 5 uvažuje s BD o 23 b.j., se zdrojem tepla o instalovaném výkonu 150 kW včetně TUV a předpokládanou roční spotřebou tepla 310 MWh tj. 1116 GJ. Výpočtový výkon pro ohřev TUV s osazeným bojlerem 1000 l je 35,6 kW. Předpokládaná roční spotřeba zemního plynu je 36 450 m3.

6.1.20Rekapitulace investičních nákladů 1.17.1.8

Varianta 1

Varianta V1 předpokládá využití investičních prostředků ve výši max 1 mil. Kč/rok. Poskytnutí uvažovaných investičních prostředků se předpokládá z rozpočtu města. Zbývající náklady na prostou obnovu zařízení ve výši 3,332 mil. Kč budou kryty z odpisů zařízení a oprav. 1.17.1.9

Varianta V2, V3, V4 a V6

Investiční náklad na realizaci variant V2, V3, V4 a V6 byl stanoven pomocí orientačních nákladů na celé investiční celky nebo pomocí měrných nákladů dle měrných jednotek. Rekapitulace investičních nákladů byla provedena buď ve spolupráci s konkrétním investorem (varianta V2, V3), nebo ve spolupráci s dodavatelem přislušného technologického celku (varianta V4 a V5). Investiční náklady na realizaci varianty V6 byly převzaty z podkladů poskytnutých MěÚ v Litoměřicích. Rekapitulace investičních nákladů je uvedena v následující tabulce. Tabulka 116 Investiční náklady dle jednotlivých variant Investiční náklady Varianta V2 Varianta V3 Varianta V4 Varianta V6

CELKEM [tis. Kč] 65 001,0 141 343,5 215 360,5 1 145 002,5

Tepelný zdroj

Teplovod

[tis. Kč] 20 000,0 100 939,0 170 358,0 1 100 000,0

[tis. Kč] 45 000,0 40 402,0 45 000,0 45 000,0

MaR dispečerské rozvody [tis. Kč] 1,0 2,5 2,5 2,5

1.17.1.10 Varianta 5 Tabulka 117 Varianta 5 – investiční náklady na vybudování domovní kotelny dle přibližných ceníkových položek Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 230

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Položka

Dodávka

Montáž

CELKEM

[tis. Kč]

[tis. Kč]

[tis. Kč]

Kotle 3x50 kW s příslušenstvím Bojler 1000 l Rozvody Armatury běžné Izolace Strojovna Rozvod plynu Celkem strojní část

278 490 65 000 27 943 52 339 13 488 61 635 28 382 527 277

Regulace MAR TRV Celkem MaR Projekt Drobné stavební opravy Komíny Ostatní náklady na zprovoznění Celkem stav. část

50 800 50 000 100 800

527 277 36 050 36 050 10 000 90 000 23 400 123 400

Celkem investice bez DPH Celkem investice s DPH

136 850 50 000

123 400 837 527 996 657

1.18 Vyčíslení účinků a nároků navržených variant 6.1.21Úvodní část 1.18.1.1

Vymezující zásady, vstupní podmínky

Postup zpracování ekonomické části studie je definován následovně: • •

•

Zpracovatel Územní energetické koncepce na základě odsouhlasených okrajových podmínek vytvoří finanční model pro vytipované varianty rozvoje soustavy CZT. Reprezentanti jednotlivých variant (uhlí, biomasa ze zemědělské výroby - směs v tuhé formě, kapalné palivo na bází biomasy, geotermální zdroj) odsouhlasí výchozí kalkulaci ceny tepla pro rok 2008 uvažované varianty na základě předaných okrajových podmínek a doplňujících podkladů o hospodaření stávajícího provozovatele systému CZT TH města Lovosic, s.r.o. Zástupci jednotlivých variant dále vypracují: o odhad meziročního růstu ceny tepla a posouzení vývoje min. cen tepla na období 15-ti let o Investiční náklad příslušné varianty v členění dle odpisových skupin


Strana 231

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. •

Pro hodnocení úspěšnosti příslušné varianty bude hodnocena cena tepla v:  I. roce provozu (2008)  V. roce provozu (2013)  XV. roce provozu (2023)

6.1.22Základní předpoklady pro výpočet 1.18.1.2 • • •

Obecné okrajové podmínky

stávající zástavba v rozsahu k 31.12.2005 stávající systém zásobování palivy a energií k 31.12.2005 ceny jednotlivých forem energie vychází z cenové úrovně paliv a energie za období 2003 až 2005

Minimální cena tepla je stanovena jako cena, která zajistí ekonomickou stabilitu provozu a návratnost vložených investic. Zisk zahrnutý do kalkulace tepla zůstává na úrovni stávajícího stavu. • •

Hodnocené období 10/2008 – 09/2023, tj. 15 let. Ročním obdobím je míněno období od října do září z důvodů eliminace chyby při odhadování výroby tepla v prvním roce (10-12/2008).

Poznámka: Všechny cenové a nákladové údaje, jsou v této zprávě uváděny bez DPH, není-li v textu nebo v záhlaví tabulek výslovně uvedeno jinak. Výrazný vliv na cenu tepla má způsob financování investic s ohledem na míru zdanění a odepisování. Uvedené ceny zohledňují splácení investičního vkladu výhradně z odpisů a ze zdaněného zisku, kde splácení není nákladem daňově uznatelným (pesimistický přístup). Model pracuje s následujícími pravidly: 

Do ceny tepla je zahrnut zisk vycházející z kalkulace stávajícího stavu (mimo variantu V5 – domovní kotelna – kde se uvažuje provoz v neziskovém režimu.



Pokud splátky převyšují odpisy, je do kalkulace zahrnut minimální zisk nutný k dorovnání splátky a daně z příjmu.

1.18.1.3

Meziroční nárůst cen průmyslových výrobců

Odhad inflace a cen průmyslových výrobců je vodítkem pro odhad meziroční eskalace nákladů. Odhad předpokládá mírné zvýšení obou indexů v souvislosti se vstupem do EU a přičleněním k měnové unii („přechod na EURO“) v období 2011-2012 a po té jejich ustálení s ohledem na povinnost plnění měnových kritérií. Tabulka 118 Roční koeficienty inflace Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 232

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Rok provozu

2008

2009

2010

2011

Inflace PPI

1,030 1,020

1,030 1,020

1,030 1,020

1,035 1,020

1.18.1.4

2012 a dále 1,025 1,015

Odhad meziroční eskalace nákladů

Meziroční eskalace nákladů je stanovená jako % odchylka od meziročního nárůstu inflace nebo cen průmyslových výrobců. Odhad eskalace ceny plynu je proveden na základě předchozího porovnání ceny s makroekonomickými ukazateli. Je nutno mít na vědomí, že ve skutečnosti se cena plynu pohybuje v silné konvergenci vůči ceně ropy, která je vzhledem k dosavadnímu geopolitickému vývoji značně nestabilní. V prostředí ČR je navíc prodejní cena částečně pod vlivem ERU (zejména pokud se jedná o zásobování domácností.) Tabulka 119 Eskalační koeficienty MEZIROČNÍ ESKALACE NÁKLADŮ

Plyn – velkoodběr Plyn – maloodběr Opravy a údržba El. Energie Vodné Ostatní náklady Výrobní režie Správní režie Mzdy výr. Pracovníků Nájemné stávající

% odchylka od inflace

% odchylka od meziročního nárůstu cen průmyslových výrobců

-

+ 0,5% odběr 0% denní maximum

+ 0,5% odběr 0% denní maximum 0% + 1,5 % Stálé

0% 0% 0% 0% 0% -

Meziroční nárůst ceny tepla je dán souhrnnou meziroční eskalací nákladů.

1.18.1.5

Kritéria rentability investičního záměru

Stanovení rozvoje výroby tepla (bytový fond, OV, podnikatelská sféra), související parametry: • • •

rozvoj byt. fondu je kompenzován racionalizaci spotřeby tepla, OV bez rozvoje, předpokládá se zachováme výše dodávky tepla ze systému CZT v úrovni 115 000 GJ max. výkon soustavy CZT se uvažuje 15 MW instalovaný výkon nových zdrojů se předpokládá dle jednotlivých variant od 5,0 do 20,0 MW


Strana 233

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. • • •

nově budované zdroje tepla v jednotlivých variantách se uvažují s výkonem max. do 9.9 MW (mimo zdroj v Lovochemií a.s. a geotermální zdroj); zbývající potřebný výkon bude pokryt ze stávajících plynových kotelen předpokládá se využití stávající kotelny K16 A jako špičkového a záložního zdroje s max. výkonem do 5 MW; 5% celkové spotřeby paliva; u kotelny K6 lze do budoucna uvažovat s přebudováním zdroje tepla na spalování bioplynu a zavedení kombinované výroby el. energie a tepla s instalovaným tepelným výkonem do 2 MW.

Stanovení ceny primárního paliva a el. energie pro rok 2008: • • • • • •

elektro 2007 plán. náklad 1500 000 Kč, pro rok 2008 se předpokládá meziroční nárůst ceny el. energie 10%, tj. v nákladech společnosti TH města Lovosic, s.r.o. 1 650 000 Kč hnědé uhlí příslušné komodity - zahrnuto do kalkulace ceny tepla investora zemní plyn tj. 287,79 Kč/GJ biomasa v tuhé formě - zahrnuto do kalkulace ceny tepla investora směs přírodních a rostlinných tuků - 0,55 EURO/kg geotermální teplo - bude stanoveno dle ekonomického efektu varianty

Odhad vývoje ceny tepla splňuje následující kritéria: 

není-li třeba zafinancovat roční splácení investice z odpisů, uvažuje se nulový zisk před zdaněním.



všechny odpisy jsou promítnuty do ceny tepla, používají se na splácení investic a vytváření rezervy pro budoucí investice.



odpisy jsou nákladem, ale nejsou výdajem. Tím vzniká určitá rezerva na pohyb minimální ceny tepla. Horní limit je dán nulovým ziskem, resp. minimálním ziskem pro splacení investic. Dolní limit je pak dán potřebou udržet nezáporný tok financí.



samofinancovatelnost projektu - nezáporný tok cash-flow pro financování v hodnoceném období

6.1.23Charakteristika jednotlivých variant 1.18.1.6

Varianta 1 – současný stav

Varianta 1 předpokládá zachování současného rozsahu a struktury systému CZT v Lovosicích, tak jak jej provozuje společnost TH města Lovosic, s.r.o. Jde o základní srovnávací variantu, se kterou budou srovnávány ostatní rozvojové varianty. 1.18.1.6.1

Investiční náklady a model jejich financování

U varianty současného stavu se předpokládá průběžná obnova ve výši 1,68 mil. Kč ročně formou běžných oprav, které nemají charakter investice ve smyslu technického zhodnocení. Dále se


Strana 234

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. předpokládá obnova ve výši 2,652 mil. Kč ročně s charakterem generální opravy. Obnova je reinvestována z odpisů majetku společnosti a městem z úhrady nájemného. 1.18.1.6.2

Objem výroby tepla, cena primárního paliva

Odhad vývoje ceny při zachování stávajícího stavu je kalkulován s přihlédnutím k dosavadnímu hospodaření provozovatelů. Cena byla kalkulována na následující předpokládaného množství vyrobené množství tepla 115 000 GJ a předpokládané průměrné ceny nákupu zemního plynu pro rok 2008 ve výši 287,79 Kč/GJ. 1.18.1.6.3

Výchozí kalkulace ceny tepla

Jako výchozí kalkulace byla pro tvorbu finančního modelu ceny tepla varianty 1 použita kalkulace z roku 2006, která byla upravena dle technických a ekonomických podmínek pro rok 2007. Takto upravena kalkulace je zpracována v cenové úrovni r. 2008. Tabulka 120 Varianta 1 - kalkulace nákladů ROK Prodej tepla Změna Nákup zemního plynu Elektřina Úprava vody, chemikálie Poplatky - ovzduší Nájem Mzdy Odvody z mezd Opravy Režijní náklady Pojistné Odpisy Zisk NÁKLADY CELKEM Potřeba Cena tepla bez DPH

kalendářní provozní GJ % Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč GJ Kč/GJ


2008 1 115000 33 096 107 1 650 000 53 550 6 300 6 400 000 2 662 538 926 563 1 680 000 630 000 210 000 1 652 206 600 000 49 567 264 115 000 431,020

2012 5 115000 0% 35 648 681 1 777 258 57 680 7 091 6 400 000 3 175 053 1 104 919 1 890 810 678 589 226 196 2 331 831 646 276 53 944 385 115 000 469,082

2022 15 115000 0% 41 371 750 2 062 581 66 940 9 076 6 400 000 4 699 855 1 635 549 2 420 397 787 531 262 510 4 058 156 750 029 64 524 374 115 000 561,082

Strana 235

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 25. Varianta 1 – průběh vývoje ceny tepla

Vývoj ceny - Varianta V1 •Ĺ

Cena tepla [Kč/GJ] bez DPH

•›

•q

•F

•

•ň

•Č ž

Ţ

;

;

_

ź

; ß

`

;

á

!

;

a

˘

;

â

#

;

c

;

rok

1.18.1.7 1.18.1.7.1

Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s. Investiční náklady a model jejich financování

Investiční náklady se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu (nákladem investora - společností Moravská energetická, a.s.) jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému. 1.18.1.7.2


Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 109 196 GJ zajištěno nákupem tepla z Lovochemie, zbylých 5 804 GJ je vyrobeno z plynu. Startovní cena tepla (v r. 2008) z Lovochemie se uvažuje 263,93 Kč/GJ. V r. 2012 se předpokládá její skokové snížení na 242,27 Kč/GJ, kdy Lovochemie přestane do ceny tepla promítat odpisy investic za modernizaci kotelen.


Strana 236

;


Kalkulace a vývoj ceny tepla

Tabulka 121 Varianta 2 - kalkulace nákladů ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Nákup tepla z Lovochemie GJ Výroba z plynu GJ Nákup tepla Kč Nákup zemního plynu Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %

2008 1 115 000 109 196 5 804 28 819 554 1 895 831 798 857 5 000 6 400 000 2 237 212 778 550 1 363 514 576 871 209 771 1 641 358 104 886 44 831 404 115 000 389,838

2012 5 115 000 109 196 5 804 26 454 763 2 165 000 860 470 5 386 6 400 000 2 667 855 928 414 1 534 611 621 363 225 950 2 316 521 112 975 46 961 164 115 000 408,358 -7,1%

2022 15 115 000 109 196 5 804 30 701 833 2 909 579 998 610 6 250 6 400 000 3 949 078 1 374 279 1 964 432 721 117 262 224 4 031 511 131 112 57 399 104 115 000 499,123 2,1%

Graf 26. Varianta 2 – průběh vývoje ceny tepla

Vývoj ceny - Varianta V2 600


550

500

450

400

350

300 2008

2009

2010

2011

2012

2013


2014

2015 2016 rok

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

Strana 237

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.18.1.8 1.18.1.8.1

Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW Investiční náklady a model jejich financování

Investiční náklady se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu (společností Centropol, a.s.) jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému 1.18.1.8.2


Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 103 500 GJ zajištěno nákupem tepla od Centropolu , zbylá potřeba je krytá z plynových kotelen, z toho 5 696 GJ v SO tarifu a 5 804 GJ v MO tarifu Startovní cena tepla (v r. 2008) z Centropolu se uvažuje 252,94 Kč/GJ. 1.18.1.8.3


Tabulka 122 Varianta 3 - kalkulace nákladů ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Nákup Centropol GJ Výroba z plynu SO GJ Výroba z plynu MO GJ Nákup tepla z Centropolu Kč Nákup plynu - SO Kč Nákup plynu - MO Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %

2008 1 115000 103 500 5 696 5 804 26 179 290 1 683 756 1 895 831 855 462 9 907 525 6 400 000 2 237 212 778 550 1 425 846 603 243 209 771 1 641 358 104 886 44 025 636 115 000 382,832

2012 5 115000 103 500 5 696 5 804 29 465 022 1 849 485 2 165 000 921 441 10 671 591 6 400 000 2 667 855 928 414 1 604 764 649 768 225 950 2 316 521 112 975 49 318 458 115 000 428,856 2,8%

2022 15 115000 103 500 5 696 5 804 39 598 525 2 254 512 2 909 579 1 069 369 12 384 756 6 400 000 3 949 078 1 374 279 2 054 234 754 083 262 224 4 031 511 131 112 64 801 648 115 000 563,493 2,8%



Strana 238

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Vývoj ceny - Varianta V3 600


550

500

450

400

350

300 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

rok

1.18.1.9 1.18.1.9.1

Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu Investiční náklady a model jejich financování

Investiční náklady promítnuté se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla hradí potenciální investor a jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému.

1.18.1.9.2


Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 77 428GJ zajištěno výrobou z biomasy, zbylá potřeba je krytá z plynových kotelen, z toho 31 768 GJ v SO tarifu a 5 804 GJ v MO tarifu Startovní cena tepla (v r. 2008) ze systému kogenerace se uvažuje 250 Kč/GJ, resp. 300 Kč/GJ

1.18.1.9.3

Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z kogenerace za 250 Kč/GJ


Strana 239

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 123 Varianta 4a - kalkulace nákladů – 250 Kč/GJ ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Výroba z kap. paliva GJ Výroba z plynu - SO GJ Výroba z plynu - MO GJ Nákup tepla z kap. paliva Kč Nákup plynu - SO Kč Nákup plynu - MO Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %

2008 1 115 000 77 428 31 768 5 804 19 357 000 9 390 722 1 895 831 925 500 9 907 1 525 6 400 000 2 237 212 778 550 1 625 846 603 243 209 771 1 641 358 104 886 45 181 351 115 000 392,881

2012 5 115 000 77 428 31 768 5 804 21 786 474 10 315 036 2 165 000 996 880 10 671 1 716 6 400 000 2 667 855 928 414 1 829 861 649 768 225 950 2 316 521 112 975 50 407 123 115 000 438,323 2,61%

2022 15 115 000 77 428 31 768 5 804 29 279 199 12 573 972 2 909 579 1 156 920 12 384 2 197 6 400 000 3 949 078 1 374 279 2 342 377 754 083 262 224 4 031 511 131 112 65 178 916 115 000 566,773 2,63%

Graf 28. Varianta 4a – průběh vývoje ceny tepla – 250 Kč/GJ Vývoj ceny - Varianta V4 250 Kč/GJ 600


550

500

450

400

350

300 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

rok

1.18.1.9.4

Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z kogenerace za 300 Kč/GJ


Strana 240

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 124 Varianta 4b - kalkulace nákladů – 300 Kč/GJ ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Výroba z kap. paliva GJ Výroba z plynu - SO GJ Výroba z plynu - MO GJ Nákup tepla z kap. paliva Kč Nákup plynu - SO Kč Nákup plynu - MO Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %

2008 1 115 000 77 428 31 768 5 804 23 228 400 9 390 722 1 895 831 925 500 9 907 1 525 6 400 000 2 237 212 778 550 1 625 846 603 243 209 771 1 641 358 104 886 49 052 751 115 000 426,546

2012 5 115 000 77 428 31 768 5 804 26 143 769 10 315 036 2 165 000 996 880 10 671 1 716 6 400 000 2 667 855 928 414 1 829 861 649 768 225 950 2 316 521 112 975 54 764 418 115 000 476,212 2,64%

2022 15 115 000 77 428 31 768 5 804 35 135 039 12 573 972 2 909 579 1 156 920 12 384 2 197 6 400 000 3 949 078 1 374 279 2 342 377 754 083 262 224 4 031 511 131 112 71 034 756 115 000 617,694 2,66%

Graf 29. Varianta 4b – průběh vývoje ceny tepla – 300 Kč/GJ Vývoj ceny - Varianta V4 300 Kč/GJ 650

600


550

500

450

400

350

300 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

rok

1.18.1.9.5

Orientační ekonomické posouzení investičního záměru


Strana 241

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Vstupní podmínky Smyslem základního ekonomického posouzení je zjistit ekonomickou oprávněnost navrženého investičního záměru (projektu) z hlediska potenciálního investora. Posouzení je zpracováno na základě diskontovaného kumulovaného cash-flow. Cash flow pro účely tohoto posouzení zahrnuje: • 230 mil. Kč investiční výdaje • 134 mil. Kč roční příjmy z prodeje tepla (250 Kč/GJ) a elektrické energie • 137 mil. Kč roční příjmy z prodeje tepla (300 Kč/GJ) a elektrické energie • 108 mil Kč roční provozní a administrativní výdaje Posouzení hodnotí investiční záměr jako takový bez ohledu na možný model financování. Dopad finančních nákladů na rentabilitu (struktura krytí investic, úroky a splátky úvěrů, daně, atd.} není předmětem této studie. Orientační posouzení Projekt je málo citlivý na stanovenou výkupní cenu tepla, zvýšení ceny o 50 Kč odpovídá zvýšení výnosu o cca 3% p.a. Projekt je středně citlivý na výši investičních nákladů, při úspoře 20% investic se zvýší výnosnost o cca 5% p.a. Projekt je při navržené výkupní ceně tepla výnosný v porovnání s bezpečnými finačními investicemi. Výnosu 12% p.a. dosahuje až při výkupní ceně 300 Kč/GJ. Výši výkupní ceny tepla bude nutno stanovit zejména s ohledem na podíl a parametry cizího kapitálu použitého k financování. Při financování střednědobým úvěrem je udržení kladného cash-flow v provozní fázi velmi citlivé na výši finanční nákladů a je nezbytná rozpočtová a nákladová kázeň. Uvažujeme-li výnos 17% p.a. jako spodní limit pro vstup rizikového kapitálu, je nezbytné najít řešení, které sníží investiční náklady o cca 20%, například formou dotace. Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) na prodejní cenu tepla do systému Výkupní cena tepla Kč/GJ 250 255 260 265 270 275 280 285 290 295 300

NPV DS 12% 5.rok

NPV DS 25% 5.rok

NPV DS 12% 15.rok

NPV DS 25% 15.rok

IRR 5.rok

IRR 15.rok

-91 873 -90 067 -88 260 -86 454 -84 648 -82 841 -81 035 -79 229 -77 423 -75 616 -73 810

-105 956 -104 949 -103 942 -102 936 -101 929 -100 922 -99 915 -98 909 -97 902 -96 895 -95 888

137 177 142 288 147 400 152 511 157 622 162 733 167 844 172 955 178 066 183 178 188 289

-75 600 -74 155 -72 710 -71 265 -69 820 -68 376 -66 931 -65 486 -64 041 -62 597 -61 152

-21,01% -20,55% -20,09% -19,63% -19,17% -18,72% -18,26% -17,81% -17,36% -16,91% -16,46%

10,01% 10,31% 10,61% 10,90% 11,20% 11,49% 11,79% 12,08% 12,37% 12,66% 12,95%


Strana 242

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Výkupní cena tepla Kč/GJ 305 310 315 320 325

NPV DS 12% 5.rok

NPV DS 25% 5.rok

NPV DS 12% 15.rok

NPV DS 25% 15.rok

IRR 5.rok

IRR 15.rok

-72 004 -70 198 -68 391 -66 585 -64 779

-94 882 -93 875 -92 868 -91 861 -90 854

193 400 198 511 203 622 208 733 213 844

-59 707 -58 262 -56 818 -55 373 -53 928

-16,02% -15,57% -15,13% -14,68% -14,24%

13,24% 13,53% 13,82% 14,11% 14,40%

Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) na výši investice při výkupní ceně tepla 250 Kč/GJ Investiční náklady -30% -25% -20% -15% -10% -5% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

NPV DS 12% 5.rok -26 755 -37 608 -48 461 -59 314 -70 167 -81 020 -91 873 -102 726 -113 579 -124 432 -135 285 -146 138 -156 991

NPV DS 25% 5.rok -53 236 -62 023 -70 810 -79 596 -88 383 -97 169 -105 956 -114 743 -123 529 -132 316 -141 102 -149 889 -158 676

NPV DS 12% 15.rok 202 295 191 442 180 589 169 736 158 883 148 030 137 177 126 324 115 471 104 618 93 765 82 912 72 059

NPV DS 25% 15.rok -22 880 -31 667 -40 453 -49 240 -58 026 -66 813 -75 600 -84 386 -93 173 -101 959 -110 746 -119 533 -128 319

IRR 5.rok

IRR 15.rok

-7,84% -10,69% -13,22% -15,47% -17,49% -19,33% -21,01% -22,55% -23,97% -25,28% -26,51% -27,65% -28,72%

18,55% 16,67% 15,02% 13,56% 12,25% 11,08% 10,01% 9,04% 8,14% 7,31% 6,54% 5,83% 5,16%

Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) na výši investice při výkupní ceně tepla 300 Kč/GJ Investiční náklady -30% -25% -20% -15% -10% -5% 0% 5% 10% 15% 20% 25%

NPV DS 12% 5.rok -8 692 -19 545 -30 398 -41 251 -52 104 -62 957 -73 810 -84 663 -95 516 -106 369 -117 222 -128 075

NPV DS 25% 5.rok -43 169 -51 955 -60 742 -69 528 -78 315 -87 102 -95 888 -104 675 -113 461 -122 248 -131 035 -139 821


NPV NPV DS 12% DS 25% 15.rok 15.rok 253 407 -8 432 242 554 -17 219 231 701 -26 005 220 848 -34 792 209 995 -43 579 199 142 -52 365 188 289 -61 152 177 436 -69 938 166 583 -78 725 155 730 -87 512 144 877 -96 298 134 024 -105 085

IRR 5.rok

IRR 15.rok

-1,73% -4,95% -7,79% -10,31% -12,56% -14,61% -16,46% -18,16% -19,72% -21,17% -22,51% -23,76%

22,54% 20,34% 18,42% 16,74% 15,25% 13,91% 12,70% 11,59% 10,58% 9,65% 8,79% 7,99% Strana 243

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 30%

-138 928

-148 608

123 171

-113 872

-24,93%

7,25%

1.18.1.10 Varianta 5 – výstavba domovní kotelny 1.18.1.10.1


Varianta 5 předpokládá vybudování nového tepelného zdroje v bytovém domě. Realizace projektu se předpokládá na náklad vlastníka domu - sdružení majitelů bytů. Investiční náklad činí cca 996 657 Kč, do ceny tepla bude promítán formou odpisu 10 let. Min. cena tepla je vypočtena jako součet provozních výdajů + odpisy + částka zajišťující min. výnos investovaných prostředků: a) diskontní sazba 4,5% p.a. – simulace ušlého výnosu z bezpečného vkladu b) diskontní sazba 12% p.a. – simulace nákladů na úvěr na pořízení 1.18.1.10.2


Za základ varianty byl vzat rozsah výroby tepla 1116 GJ/rok odpovídající velikosti BD se 23 b.j. Výroba tepla je zajištěna z plynu nakupovaného v tarifu MO, startovní cena 308,14 Kč/GJ 1.18.1.10.3


Tabulka 125 Varianta 5 - kalkulace nákladů ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Nákup plynu Kč Elektřina Kč Provozní náklady Kč ODPISY Kč Nákladová cena vč. DPH Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny % Rentabilní Cena tepla při DS 4,5% Kč/GJ Rentabilní Cena tepla při DS 12% Kč/GJ

2008 1 1116 343 883 10 150 47 610 87 940 489 583 1 116 438,695

2012 5 1116 370 405 10 933 55 579 87 940 524 857 1 116 470,302 1,5%

2022 15 1116 429 871 12 688 78 931 521 490 1 116 467,285 1,8%

459,265

490,873

487,855

489,188

520,796

517,778



Strana 244

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Vývoj ceny - Varianta V5 DS 4,5% 600


550

500

450

400

350

300 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2018

2019

2020

2021

2022

2023

rok

Vývoj ceny - Varianta V5 DS 12% 600


550

500

450

400

350

300 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

rok


Strana 245

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.18.1.11 Varianta V6 – geotermální zdroj Lovosice 1.18.1.11.1


Investiční náklady promítnuté se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu geotermálního zdroje ve výši přibližně 1,1 mld. Kč. hradí potenciální investor a jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému 1.18.1.11.2


Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 109 196 GJ zajištěno z geotermálního vrtu , zbylá potřeba 5 804 GJ je krytá z plynových kotelen, nákup plynu v MO tarifu. Startovní cena tepla (v r. 2008) z geotermálního vrtu se uvažuje 200 Kč/GJ, resp. 250 Kč/GJ 1.18.1.11.3

Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z vrtu za 200 Kč/GJ

Tabulka 126 Varianta 6a - kalkulace nákladů – 200 Kč/GJ ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Výroba z geotermálního zdroje GJ Výroba z plynu GJ Nákup tepla Kč Nákup plynu Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %


2008 1 115 000 109 196 5 804 21 839 200 1 895 831 798 857 5 000 6 400 000 2 237 212 778 550 1 363 514 576 871 209 771 1 641 358 104 886 37 851 050 115 000 329,140

2012 5 115 000 109 196 5 804 23 639 452 2 165 000 860 470 5 386 6 400 000 2 667 855 928 414 1 534 611 621 363 225 950 2 316 521 112 975 41 477 997 115 000 360,678 2,2%

2022 15 115 000 109 196 5 804 27 434 550 2 909 579 998 610 6 250 6 400 000 3 949 078 1 374 279 1 964 432 721 117 262 224 4 031 511 131 112 50 182 743 115 000 436,372 2,0%

Strana 246

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 31. Varianta 6a – průběh vývoje ceny tepla – 200 Kč/GJ

Vývoj ceny - Varianta V6 200 Kč 600


550

500

450

400

350

300 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

rok

1.18.1.11.4

Kalkulace a vývoj ceny tepla – nákup tepla z vrtu za 250 Kč/GJ

Tabulka 127 Varianta 6b - kalkulace nákladů – 250 Kč/GJ ROK kalend ROK provozní Prodej tepla GJ Výroba z geotermálního zdroje GJ Výroba z plynu GJ Nákup tepla Kč Nákup plynu Kč Elektřina Kč Úprava vody, chemikálie Kč Poplatky - ovzduší Kč Nájem Kč Mzdy Kč Odvody z mezd Kč Opravy Kč Režijní náklady Kč Pojistné Kč Odpisy Kč Zisk Kč CELKEM Kč Potřeba GJ Cena Kč/GJ Meziroční změna ceny %


2008 1 115 000 109 196 5 804 27 299 000 1 895 831 798 857 5 000 6 400 000 2 237 212 778 550 1 363 514 576 871 209 771 1 641 358 104 886 43 310 850 115 000 376,616

2012 5 115 000 109 196 5 804 29 549 316 2 165 000 860 470 5 386 6 400 000 2 667 855 928 414 1 534 611 621 363 225 950 2 316 521 112 975 47 387 860 115 000 412,068 2,2%

2022 15 115 000 109 196 5 804 34 293 187 2 909 579 998 610 6 250 6 400 000 3 949 078 1 374 279 1 964 432 721 117 262 224 4 031 511 131 112 57 041 380 115 000 496,012 1,9%

Strana 247

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 32. Varianta 6a – průběh vývoje ceny tepla – 250 Kč/GJ

Vývoj ceny - Varianta V6 250 Kč 600


550

500

450

400

350

300 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

rok

1.18.1.11.5

Orientační ekonomické posouzení investičního záměru

Vstupní podmínky Smyslem základního ekonomického posouzení je zjistit ekonomickou oprávněnost navrženého investičního záměru (projektu) z hlediska potenciálního investora. Posouzení je zpracováno na základě diskontovaného kumulovaného cash-flow. Cash flow pro účely tohoto posouzení zahrnuje: • 1 180 mil. Kč investiční výdaje • 135 mil. Kč roční příjmy z prodeje tepla (200 Kč/GJ) a elektrické energie • 141 mil. Kč roční příjmy z prodeje tepla (250 Kč/GJ) a elektrické energie • 29 mil Kč roční provozní a administrativní výdaje Posouzení hodnotí investiční záměr jako takový bez ohledu na možný model financování. Dopad finančních nákladů na rentabilitu (struktura krytí investic, úroky a splátky úvěrů, daně, atd.} není předmětem této studie. Orientační posouzení Projekt je téměř necitlivý na stanovenou výkupní cenu tepla, při změně výkupní ceny se zvýší výnosnost pouze o 1% p.a.. Při malých provozních výdajích lze výnosnost projektu ovlivnit pouze výší investičních nákladů - při úspoře 20% investic se zvýší výnosnost o cca 4% p.a. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 248

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Projekt je při navržené výkupní ceně a výši investice výnosný jen na úrovni bezpečných finačních investic. Realizovatelnost projektu je závislá na případné výši dotace, která zvýší IRR na vlastním kapitálu a dovolí financování cizím kapitálem: • dotace 30% posunuje výnos vlastního kapitálu do pásma nad 10% p.a.. • dotace nad 50% posunuje výnos nad spodní limit pro vstup rizikového kapitálu (pořadované IRR cca 17% p.a.) Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) na prodejní cenu tepla do systému Výkupní cena tepla Kč/GJ 150 160 170 180 190 200 210 220 230 240 250

NPV DS 12% 5.rok -676 346 -670 947 -665 548 -660 149 -654 750 -649 351 -643 953 -638 554 -633 155 -627 756 -622 357

NPV DS 25% 5.rok -671 100 -668 091 -665 082 -662 073 -659 064 -656 055 -653 045 -650 036 -647 027 -644 018 -641 009

NPV DS 12% 15.rok 219 748 235 025 250 302 265 579 280 856 296 133 311 410 326 686 341 963 357 240 372 517

NPV DS 25% 15.rok -552 340 -548 021 -543 703 -539 385 -535 066 -530 748 -526 430 -522 111 -517 793 -513 475 -509 156

IRR 5.rok

IRR 15.rok

#NUM! #NUM! -29,60% -29,32% -29,03% -28,75% -28,47% -28,19% -27,91% -27,63% -27,36%

3,91% 4,09% 4,27% 4,45% 4,63% 4,81% 4,99% 5,17% 5,35% 5,52% 5,70%

Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) výši investice při výkupní ceně tepla 200Kč/GJ Investiční náklady -30% -25% -20% -15% -10% -5% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

NPV DS 12% 5.rok -299 519 -357 825 -416 130 -474 435 -532 741 -591 046 -649 351 -707 657 -765 962 -824 267 -882 573 -940 878 -999 183

NPV DS 25% 5.rok -372 831 -420 035 -467 239 -514 443 -561 647 -608 851 -656 055 -703 259 -750 463 -797 667 -844 871 -892 075 -939 279


NPV DS 12% 15.rok 645 965 587 659 529 354 471 049 412 743 354 438 296 133 237 827 179 522 121 217 62 911 4 606 -53 699

NPV DS 25% 15.rok -247 524 -294 728 -341 932 -389 136 -436 340 -483 544 -530 748 -577 952 -625 156 -672 360 -719 564 -766 768 -813 972

IRR 5.rok

IRR 15.rok

-17,91% -20,23% -22,29% -24,14% -25,82% -27,35% -28,75% #NUM! #NUM! #NUM! -33,40% -34,37% -35,29%

11,75% 10,26% 8,93% 7,75% 6,68% 5,70% 4,81% 3,99% 3,23% 2,52% 1,86% 1,25% 0,67%

Strana 249

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) výši investice při výkupní ceně tepla 150Kč/GJ Investiční náklady -30% -25% -20% -15% -10% -5% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

NPV DS 12% 5.rok -326 514 -384 819 -443 124 -501 430 -559 735 -618 040 -676 346 -734 651 -792 956 -851 262 -909 567 -967 872 -1 026 178

NPV DS 25% 5.rok -387 876 -435 080 -482 284 -529 488 -576 692 -623 896 -671 100 -718 304 -765 508 -812 712 -859 916 -907 120 -954 324

NPV DS 12% 15.rok 569 580 511 275 452 970 394 664 336 359 278 054 219 748 161 443 103 138 44 832 -13 473 -71 778 -130 084

NPV DS 25% 15.rok -269 116 -316 320 -363 524 -410 728 -457 932 -505 136 -552 340 -599 544 -646 748 -693 952 -741 156 -788 360 -835 564

IRR 5.rok

IRR 15.rok

-19,72% -21,95% -23,93% -25,72% -27,34% -28,81% #NUM! #NUM! #NUM! -33,66% -34,67% #NUM! #NUM!

10,58% 9,15% 7,88% 6,74% 5,71% 4,77% 3,91% 3,12% 2,38% 1,70% 1,06% 0,46% -0,11%

Citlivost současné čisté hodnoty (NPV) a vnitřního výnosového procenta (IRR) výši investice při výkupní ceně tepla 250Kč/GJ Investiční náklady -30% -25% -20% -15% -10% -5% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

NPV DS 12% 5.rok -272 525 -330 830 -389 136 -447 441 -505 746 -564 052 -622 357 -680 662 -738 968 -797 273 -855 579 -913 884 -972 189

NPV DS 25% 5.rok -357 785 -404 989 -452 193 -499 397 -546 601 -593 805 -641 009 -688 213 -735 417 -782 621 -829 825 -877 029 -924 233


NPV DS 12% 15.rok 722 349 664 044 605 738 547 433 489 128 430 822 372 517 314 212 255 906 197 601 139 296 80 990 22 685

NPV DS 25% 15.rok -225 932 -273 136 -320 340 -367 544 -414 748 -461 952 -509 156 -556 360 -603 564 -650 768 -697 972 -745 176 -792 380

IRR 5.rok

IRR 15.rok

-16,13% -18,53% -20,67% -22,59% -24,32% -25,91% -27,36% -28,69% #NUM! #NUM! #NUM! #NUM! -34,09%

12,91% 11,35% 9,97% 8,74% 7,63% 6,62% 5,70% 4,85% 4,06% 3,34% 2,66% 2,02% 1,42%

Strana 250


6.1.24Vyhodnocení ekonomické analýzy jednotlivých variant 1.18.1.12 Přehled variant podle cen koncového spotřebitele Tabulka 128 Přehled variant podle cen koncového spotřebitele Rok kalendářní Rok provozu Varianta V1 V2 V3 V4 250 Kč/GJ V4 300 Kč/GJ V5 DS 4,5% V5 DS 12% V6 200 Kč/GJ V6 250 Kč/GJ

2008 1

2012 2017 5 10 Kč/GJ 469 513 408 451 429 492 438 498 476 542 491 527 521 557 361 397 412 452

431 390 383 393 427 459 489 329 377

2022 15 561 499 563 567 618 488 518 436 496

Graf 33. Srovnání cen tepla všech variant

Porovnání cen tepla 650

600

550

Kč/GJ

500

450

400

350

300 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

rok

V1

V2

V3

V4 250 Kč/GJ

V4 300 Kč/GJ

V5 DS 4,5%

V5 DS 12%

V6 200 Kč

V6 250 Kč

V následujícím grafu jsou ceny tepla diskontovány do cenové úrovně roku 2008 (přes odhad meziročního nárůstu cen průmyslových výrobců)


Strana 251

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Graf 34. Srovnání cen tepla v cenové úrovni r.2008

Porovnání cen tepla - stálé ceny 2008 500

Kč/GJ

450

400

350

300 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

rok

V1

V2

V3

V4 250 Kč/GJ

V4 300 Kč/GJ

V5 DS 4,5%

V5 DS 12%

V6 200 Kč

V6 250 Kč

1.18.1.13 Vyhodnocení variant Základní vyhodnocení jednotlivých variant rozvoje vychází z porovnání ceny tepla pro koncového zákazníka vůči zachováním stávajícího stavu (varianta 1). Při konečném posouzení zpracovatel studie doporučuje brát v úvahu i následující kvalitativní ukazatele: • • • • •

Jak je vývoj ceny tepla citlivý na změnu potřeby tepla (tj. změnu dodávaných GJ)? Jak je vývoj ceny tepla citlivý na změnu provozních výdajů? Jaká je žádoucí úroveň vlivu města na tvorbu a vývoj ceny tepla? Jaká je ekonomická atraktivita jednotlivých investičních záměrů pro potenciálního investora, případně pro vstup rizikového kapitálu? Jaká je potřeba a pravděpodobnost získání dotace na realizaci záměru?

Varianta 1

Zachování stávajícího stavu, srovnávací varianta.

Varianta 2

Výhodnější než zachování stávajícího stavu – závisí na garantované výkupní ceně tepla do systému. Varianta je citlivá na vývoj provozních nákladů a výši produkce. Město zredukuje svůj vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy. Pro realizaci není potřeba dotace.

Varianta 3

V krátkodobém horizontu výhodnější než Varianta 1, efekt však není


Strana 252

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. trvalý. Varianta je citlivá na vývoj provozních nákladů a výši produkce. Město zredukuje svůj vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy. Pro realizaci není potřeba dotace. Varianta 4

Při garantované ceně tepla do 250 Kč/GJ je srovnatelná s variantou 3. Menší citlivost na objem produkce tepla díky kogenerační výrobě. Investiční příležitost s výnosem cca 10% p.a. je citlivá na zvolenou strukturu financování (splácení finančních nákladů) Pro vstup rizikového kapitálu je nutné snížit o 20% investiční náklady nebo získat dotaci. Vliv města na kalkulaci a vývoj ceny bude odpovídat podílu vložených prostředků do investičního záměru.

Varianta 5

Cenově srovnatelná s Variantou 1. Varianta je extrémně citlivá na mimořádné náklady z důvodů havárie, poškození atp. Citlivá na zvolený způsob financování. Umožňuje variabilitu ceny s pomocí výše platby na obnovu a další rozvoj. Město nemá žádný vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy. Pro realizaci není potřeba dotace.

Varianta 6

Cenově nejvýhodnější. Výhoda ovšem závisí na garantované výkupní ceně do systému. Varianta je málo citlivá na změnu provozních nákladů. Investiční záměr je zcela necitlivý na výkupní cenu tepla do systému díky výrobě a prodeji el. energie a nízkým provozním nákladům. Rentabilita záměru je přímo závislá na výši získané dotace. Pro výnos vyšší než 10% p.a. je potřeba dotace min 30%. Pro výnos vyšší než 17% p.a. (vstup rizikového kapitálu) je potřeba dotace min. 50% Vliv města na kalkulaci a vývoj ceny bude odpovídat podílu vložených prostředků do investičního záměru.

1.18.1.14 Multikriteriální porovnání variant Multikriteriální porovnání je provedeno na základě čtyř kritérií, které popisují výchozí nastavení, krátkodobou a dlouhodobou efektivitu navržených variant: • Výchozí cena r. 2008 • Cena r. 2012 • Průměrná cena za 15 let (ve stálých cenách r. 2008) • Průměrný roční nárůst ceny v % p.a. Uvedená kriteria jsou seřazena do následující tabulky a jsou jim přiděleny váhy dle významu pro koncového uživatele.


Strana 253

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka 129 Multikriteriální porovnání všech variant Hodnoty

Varianta V1 V2 V3 V4 250 Kč/GJ V4 300 Kč/GJ V5 DS 4,5% V5 DS 12% V6 200 Kč V6 250 Kč

Průměrná Výchozí cena cena (stálé r. 2008 Cena r. 2012 ceny r. 2008) 431 469 440 390 408 394 383 429 417 393 476 423 427 476 461 459 491 431 489 521 457 329 361 340 377 412 387

Váha

40%

30%

20%

Průměrný roční nárůst ceny 1,90% 1,80% 2,80% 2,68% 2,68% 0,52% 0,49% 2,03% 1,98% 10%

Při použití těchto kritérií a vah se jako nejvýhodnější jeví varianta V6, respektive V2 – viz výpočet a graf. Jako nejméně výhodná se jeví varianta V5

Varianta V1 V2 V3 V4 250 Kč/GJ V4 300 Kč/GJ V5 DS 4,5% V5 DS 12% V6 200 Kč V6 250 Kč

Počet bodů Průměrná Výchozí cena cena (stálé r. 2008 Cena r. 2012 ceny r. 2008) 3 5 3 6 8 7 7 6 6 5 3 5 4 3 1 2 2 4 1 1 2 9 9 9 8 7 8

Průměrný roční nárůst ceny 6 7 1 2 2 8 9 4 5

Vážený průměr 3,9 6,9 5,9 4,1 2,9 3,0 2,0 8,5 7,4

VÝSLEDNÉ POŘADÍ 6 3 4 5 8 7 9 1 2

Graf 35. Multikriteriální porovnání variant Multikriteriální porovnání variant 9 8 7

Počet bodů

6 5 4 3 2 1 0 V1

V2

V3

V4 250 Kč/GJ

V4 300 Kč/GJ

V5 DS 4,5% V5 DS 12%

V6 200 Kč

V6 250 Kč

Varianta


Strana 254

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 7 Závěrečné shrnutí 1.19 Posouzení vlivů doporučených variant na životní prostředí Při vyhodnocování vlivů stacionárních zdrojů na kvalitu ovzduší se vycházelo ze stávající situace, z podkladů předaných jednotlivými reprezentanty navržených variant a současně bylo přihlédnuto k již vypracované rozptylové studii z roku 2006. Vzhledem k tomu, že je v řešeném území provedena rozsáhlá plynofikace stávajících tepelných zdrojů a vzhledem k charakteru navrhovaných variant bylo řídícím výborem pro zpracování ÚEK rozhodnuto provést vyhodnocení dopadu navrhovaných variant optimalizace tepelného hospodářství zjednodušeným výpočtem dle vyhlášky 352/2002 Sb. Výpočet emisí byl proveden pro 6 navrhovaných variant. Výsledky výpočtu jsou obsaženy v následujících tabulkách: Varianta č.1 – zachování současného stavu Varianta reprezentuje současný stav produkce emisí stacionárních zdrojů tepla. Ve variantě se předpokládá zachování stávající struktury tepelných zdrojů, jejich umístění, paramerů a objemu produkce emisí. Tabulka 130 Palivová základna – varianta V1 - současný stav druh paliva


druh topeniště

37

pevný rošt

1 230

pevný rošt

černé uhlí hnědé uhlí


TZL

SO2

NOx

CO

CxHY

Jednotka

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

83 400

cyklonové

5 - 50 MW

28 044,00

916 153,00

358 439,00

19 370,00

15 104,00

koks

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

dřevo

52

jakékoliv

do 3 MW

656,01

52,48

157,44

52,48

46,71

propan butan

22

jakékoliv

do 3 MW

9,70

0,09

51,72

9,91

1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86


478 647 5 563 931 4 175 670

jakékoliv

do 0,2 MW

9,57

4,60

765,83

153,17

30,63

0,2 - 5 MW

111,28

53,41

10 682,75

1 780,46

356,09

5 - 50 MW

Celkem

kg/rok

46,00

27,00

2 385,00

145,40

99,00

42 471,75

939 907,19

383 242,89

81 989,69

27 602,72

Varianta č.2 Varianta 2 předpokládá zvýšení využití kapacity stávajícího tepelného zdroje situovaného v areálu společnosti Lovochemii, a.s. Předpokládá se zvýšení spotřeby paliva (hnědé uhlí) ve výši max. o 5 %. Uvedené zvýšení činí ve vazbě na spotřebu paliva v roce 2005 celkem 4176 t/rok. Z pohledu řešeného území vymezeného městem Lovosice a obcemi Lukavec a Sulejovice varianta reprezentuje výrazné zlepšení v kvalitě ovzduší díky snížení emisí NOx a to zejména v centrální části města Lovosice. Ve variantě se uvažuje se zastavením provozu blokových a domovních kotelen na zemní plyn zpravidla vybavených kouřovody končícími těsně nad střechou okolní zástavby. Zvýšené emise znečišťujících látek, viz. tab.149, emitovaných do ovzduší z tepelného zdroje s výškou komínu 80 m se projeví převážně mimo řešené území. Negativní vliv zvýšeného objemu spotřeby paliva v oblasti dopravy a v oblasti likvidace popele se dle stanoviska společnosti Lovochemie, a.s. ze dne 20.4.20007 neočekává. Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 255

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla částečně z hnědého nízkosirnatého uhlí a částečně z druhotného zdroje energie v přibližném poměru 52 % z HU a 48 % DZE. Tabulka 131 Palivová základna – varianta V2- zásobování teplem z Lovochemie, a.s. druh paliva

množství spáleného paliva druh topeniště (t), (m3)


37

pevný rošt

1 230

pevný rošt


TZL

SO2

NOx

CO

CxHY

Jednotka

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

87 576

cyklonové

5 - 50 MW

29 448,22

962 026,56

376 386,74

20 339,89

15 860,29

koks

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

dřevo

52

jakékoliv

do 3 MW

656,01

52,48

157,44

52,48

46,71

propan butan

22

jakékoliv

do 3 MW

9,70

0,09

51,72

9,91

1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86

4 341 487 478 647

zemní plyn

1 919 691

jakékoliv

4 175 670

kg/rok

do 0,2 MW

9,57

4,60

765,83

153,17

30,63

0,2 - 5 MW

38,39

18,43

3 685,81

614,30

122,86

5 - 50 MW

Celkem

46,00

27,00

2 385,00

145,40

99,00

43 803,08

985 745,77

394 193,69

81 793,43

28 125,77

Varianta č.3 Ve variantě 3 se předpokládá vybudování nového tepelného zdroje na spalování tuhé biomasy o výkonu do 10 MW. Uvedená varianta má v principu obdobné dopady na kvalitu životního prostředí jako varianta V2. Vzhledem k nižšímu výkonu zdroje (do 10 MW) lze u varianty V3 ve srovnání s V2 očekávat menší omezení produkce NOx. Navíc je varianta zatížená minimálně lokálním zvýšením produkce TZL, CxHY a prašností. Zásadní zhoršení kvality ovzduší z titulu zvýšení dopravy se neočekává, dle vyjádření investora 2 velkoobjemové soupravy za den. Odvoz popele, hnojivo pro zemědělskou výrobu, se předpokládá v uzavřených kontejnerech. V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla ze spalitelné biomasy produkované zemědělskou výrobou. Tabulka 132 Palivová základna – varianta V3 - výroba tepla z biomasy v tuhé formě druh paliva


druh topeniště

37

pevný rošt

1 230

pevný rošt



TZL

SO2

NOx

CO

CxHY

Jednotka

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

83 400

cyklonové

5 - 50 MW

28 044,00

916 153,00

358 439,00

19 370,00

15 104,00

koks

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

dřevo

52

jakékoliv

do 3 MW

656,01

52,48

157,44

52,48

46,71

propan butan

22

jakékoliv

do 3 MW

9,70

0,09

51,72

9,91

1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86


478 647 2 109 786

jakékoliv

4 175 670 biomasa

9 241

jakékoliv

do 0,2 MW

9,57

4,60

765,83

153,17

30,63

0,2 - 5 MW

42,20

20,25

4 050,79

675,13

135,03

kg/rok

5 - 50 MW

46,00

27,00

2 385,00

145,40

99,00

nad 3 MW

8 474,06

3 945,94

14 222,01

26 734,42

203,30

50 876,73

943 819,97

390 832,95

107 618,78

27 584,96

Celkem

Varianta V4 Ve variantě 4 se předpokládá vybudování nového tepelného zdroje na spalování kapalného paliva vyrobeného z biomasy. Výkon zdroje se předpokládá 5,1 MWel. Uvedená varianta má


Strana 256

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. v principu obdobné dopady na kvalitu životního prostředí jako varianta V2 a V3. Vzhedem k nižšímu výkonu zdroje (5 MW) lze u varianty V4 ve srovnání s V3 očekávat menší omezení produkce NOx. Navíc je varianta zatížená minimálně lokálním zvýšením produkce CxHY (dle typu katalyzátoru). Zásadní zhoršení kvality ovzduší z titulu zvýšení dopravy se neočekává – vlastní produkce. V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla spalováním paliva ANIVEG NAT ENERGY SP35 vyrobeného z biomasy. Tabulka 133 Palivová základna – varianta V4 - výroba tepla z biomasy v kapalné formě druh paliva


druh topeniště

37

pevný rošt

1 230

pevný rošt



TZL

SO2

NOx

CO

CxHY

Jednotka

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

83 400

cyklonové

5 - 50 MW

28 044,00

916 153,00

358 439,00

19 370,00

15 104,00

koks

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

dřevo

52

jakékoliv

do 3 MW

656,01

52,48

157,44

52,48

46,71

propan butan

22

jakékoliv

do 3 MW

9,70

0,09

51,72

9,91

1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86

4 341 487 478 647

zemní plyn

2 979 897

jakékoliv

4 175 670 kapalná biomasa

6 158

jakékoliv

do 0,2 MW

9,57

4,60

765,83

153,17

30,63

0,2 - 5 MW

59,60

28,61

5 721,40

953,57

190,71

5 - 50 MW

46,00

27,00

2 385,00

145,40

99,00

jakýkoliv

13 117,42

1 231,68

61 584,12

3 633,46

2 093,86

55 537,48

941 114,07

439 865,67

84 796,26

29 531,20

Celkem

kg/rok

Varianta V5 Variant 5 prakticky představuje zhoršení stávající situace, likvidaci stávajících blokovách kotelen a jejich nahrazení domovními kotelnami. Zhoršení kvality ovzduší lze předpokládat zejména díky snížené výšce kouřovodů domovních kotelen a díky snížené intenzitě prováděného servisu.

Varianta V6 Varianta 6 je nejšetrnější k životnímu prostředí. Geotermální zdroj na kombinovanou výrobu tepla a el. energie neprodukuje žádné znečišťující látky. Navíc je schopen nahradit i výrobu tepla z některých vzdálenějších kotelen na zemní plyn a výrobu tepla z malých tepelných zdrojů v domácnostech situovaných v blízkosti teplovodů. Tabulka 134 Palivová základna – varianta V6 druh paliva černé uhlí hnědé uhlí


druh topeniště

37

pevný rošt

1 230

pevný rošt


TZL

SO2

NOx

CO

CxHY

Jednotka

306,36

449,92

55,50

1 665,00

329,30

12 731,42

22 670,54

3 690,27

55 354,00

10 947,79

83 400

cyklonové

5 - 50 MW

28 044,00

916 153,00

358 439,00

19 370,00

15 104,00

koks

46

pevný rošt

jakýkoliv

470,58

454,48

69,00

2 070,00

409,40

dřevo

52

jakékoliv

do 3 MW

656,01

52,48

157,44

52,48

46,71

propan butan

22

jakékoliv

do 3 MW

9,70

0,09

51,72

9,91

1,94

do 0,05 MW

86,83

41,68

6 946,38

1 389,28

277,86


478 647 1 919 691 4 175 670

jakékoliv

kg/rok

do 0,2 MW

9,57

4,60

765,83

153,17

30,63

0,2 - 5 MW

38,39

18,43

3 685,81

614,30

122,86

5 - 50 MW

46,00

27,00

2 385,00

145,40

Celkem


42 398,86

939 872,21

376 245,95

80 823,53

99,00 27 369,49

Strana 257

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Rekapitulace snížení emisí Tabulka 135 Vyhodnocení množství snížení emisí u jednotlivých variant Produkované emise varianta V1 varianta V2 varianta V3 varianta V4 varianta V6

TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

Jednotka

42 471,75 43 803,08 50 876,73 55 537,48 42 398,86

939 907,19 985 745,77 943 819,97 941 114,07 939 872,21

383 242,89 394 193,69 390 832,95 439 865,67 376 245,95

81 989,69 81 793,43 107 618,78 84 796,26 80 823,53

27 602,72 28 125,77 27 584,96 29 531,20 27 369,49

kg/rok


Strana 258

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. 1.20 Závěrečné zhodnocení zpracování energetického konceptu Cílem energetického konceptu bylo sestavení základní databáze energetického systému města, která byla vytvořena v následujícím rozsahu:  digitálně zpracované mapy základních energetických systémů  celková energetická bilance města dle jednotlivých forem energie a paliv  bilance potřeby tepla bytového fondu a její pokrytí dle jednotlivých forem energie a paliv ve stanovených oblastech města  seznam stacionárních zdrojů tepla o výkonu do a nad 200 kW s databází základních parametrů a situačním zakreslením v digitální mapě  vyčíslení možného potenciálu úspor energie ve spotřebitelských a distribučních systémech energie V řešeném území jsou instalovány 3 didtribuční systémy energie. Distribuční systém el. energie vykazoval dlouhodobě omezení ve volné kapacitě připojovaného el. výkonu. Uvedenou situaci řešil distributor el. energie ČEZ Distribuce, a.s. postupnými kroky, nejdříve posilováním stávajících vedení, následně budováním nových vedení a výstavbou R 22 kV v Lovosicích. V současné době distributor el. energie přípravuje výstavbu transformovny 110/22kV přímo v Lovosicích. Realizace posledního uvedeného opatření vytvoří podmínky pro spolehlivou dodávku el. energie pro stávající odběratele i pro výhledové potřeby města včetně připravovaných průmyslových zón. Distribuční systém zemního plynu, v současné době vlastněn RWE Severočeská plynárenská, a.s. byl plošně dokončen v roce 1996 a disponuje dostatečnou kapacitou pro pokrytí současných i výhledových potřeb města. Distribuční systém nevyžaduje z pohledu zajištění spolehlivé dodávky žádná mimořádná opatření mimo zajištění běžných oprav a plánované obnovy. Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. provozuje v současné době 25 tepelných zdrojů a 2 ohříváky TV. Veškeré tepelné zdroje jsou na zemní plyn a byly vybudovány v letech 1993 až 1996 při plošné plynofikaci města. Systém CZT je tvořen čtyřtrubkovými a dvoutrubkovými teplovodními soustavami. Rozvody CZT jsou vyvedeny ze 7 tepelných zdrojů. Čtyřtrubkové rozvody byly budované v letech 1960 až 1982 a jsou uloženy v betonových kanálech. Od roku 1995 je prováděna postupná obnova vnějších rozvodů s využitím předizolovaného potrubí a tam, kde to bylo výhodné, byl čtyřtrubkový rozvod nahrazen dvoutrubkovým. Nejstarší vnější rozvod je z roku 1960, nejnovější rozvod je z roku 2006. Celková délka vnějších kanálů je 3 409 m. Z ohledem na shora uvedené skutečnosti a vzhledem k vysokému stupni teplofikace řešené lokality a vysoké hodnotě tepelné zátěže na jednotku ploch v centrální části města byla pozornost zpracovatele ÚEK orientována na optimalizaci zásobování řešené oblasti teplem. Prostor pro možné změny v palivové základně a možnost změny koncepce systému zásobování teplem vyústily v definování 6ti variant zásobování teplem. Vytipované varianty zásobování města teplem byly podrobeny ekonomické analýze, kde byly zkoumány ekonomické dopady optimalizace soustav CZT na cenu tepla pro konečného zákazníka při zachování stanovených hospodářských a kvantitativních ukazatelů.


Strana 259

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Závěrem lze konstatovat: I. V oblasti centrálního zásobování teplem: 

Vlastnictví společnosti TH města Lovosice, s.r.o. v majetku města a nastavené tempo obnovy soustavy CZT z let 2005 a 2006 vytváří dlouhodobé předpoklady pro stabilizaci ceny tepla.



Dosahované ekonomické ukazatelé společnosti umožňují zajištění průběžné obnovy a modernizace provozované soustavy CZT bez zásadního dopadu do ceny tepla.



Udržení dosahovaných ekonomických ukazatelů je možné pouze při předpokladu zachování současného objemu výroby tj. cca. 115 000 GJ/rok. Probíhající proces úsporných opatření a klesající spotřeba v jednotlivých objektech může být vyvážena pouze dodávkou tepla do nově připojených budov bytového fondu a občanské vybavenosti. Z uvedeného důvodu je nezbytné systémově zajistit napojení nové bytové výstavby (Holoubkov, U Labe) a objektů občanské vybavenosti na systém CZT.



Provedená ekonomická analýza jednotlivých variant V2 až V6 prokázala reálnou možnost změny palivové základny v několika směrech. Praktická rovnocennost v ekonomických ukazatelích navržených variant posunuje rozhodovací proces o nejvýhodnější variantě do oblasti výhodnosti modelu financování eventiálně do oblasti hodnocení minimálního dopadu do kvality ovzduší.



Možnost využití závěrů přípravné fáze vybudování geotermálního zdroje v Litoměřichích, předpokládaná ekonomická efektivita, soulad s energetickou koncepci EU a ČR a nulový objem emisí geotermálního zdroje vedly k rozhodnutí o vytvoření podmínek pro realizaci varianty V6 – vybudování nadřazeného primárního systému CZT s geotermálním zdrojem na kombinovanou výrobu el. energie a tepla. Z uvedeného důvodu byl v zavěrech ÚEK doporučen návrh na odložení strategického rozhodnutí o nejvýhodnější variantě do doby zhodnocení výsledků studie provedetelnosti na „Vybudování geotermálního zdroje v Litoměřicích“ (předpokládaný termín 09.2007).



Rozhodnutí o dalším postupu - čili využití či nevyužití geotermální energie provést na základě výsledků studie proveditelnosti v Litoměřicích.



V případě rozhodnutí o nevyužití geotermální energie detailně prověřit možnosti optimalizace soustavy CZT některou z naznačených variant s možností využití dotace ze zdrojů EU a ČR.

II. V oblasti využití obnovitelných zdrojů energie: 

Ekonomický efekt navrhovaného opatření - instalace solární soustavy na předehřev TV v systému CZT je při současné ceně zemního plynu nedostatečný a umožňuje návratnost investice v časovém intervalu, který je srovnatelný s technickou životností zařízení. Uvedený závěr platí za předpokladu pokrytí cele investice z vlastních zdrojů. V případě poskytnutí státní dotace v úrovní 50 % a výše lze dosáhnout výrazně lepších ekonomických ukazatelů a navrhovaného opatření pak lze doporučit k realizaci.


Strana 260


Ekonomický efekt nasazení TČ pro vytápění RD v plynofikovaném území řešené oblasti není při současných cenách zemního plynu ještě dostatečný a nekryje přiměřeně rychle zvýšenou počáteční investici. V případě využití dotace nebo financování z jiných zrojů se doporučuje nejdříve provést podrobnou ekonomickou analýzu konkrétního řešení.



Využití solárních systémů pro vytápění a přípravu TV v RD vyžaduje vždy individuální posouzení a ekonomický efekt instalace je silně závislý na míře dotace.

7.1.1 Tabulková část Tabulková část vyhodnocení energetické náročnosti řešeného území je součástí kapitoly 1.2.3. V tabulkové části ÚEK jsou dále zpracovány podrobné údaje ekonomické analýzy a ekonomické ukazatele pro ČEA.

7.1.2 Grafická část (viz přílohy vyhlášky) Grafická část vyhodnocení energetické náročnosti řešeného území je součástí kapitoly 1.2.3.

7.1.3 Komentář ke kapitole I až 6. Připomínky ČEA: Připomínky současných distributorů energie a K.Ú. Ústeckého kraje: Připomínky zadavatele:

1.21 Práce s energetickým konceptem, rozvoj energetického managementu města Postupně budované povědomí významu energetiky u zastupitelů i pracovníků úřadu města, zpracovaný energetický dokument města a sestavené digitální databáze vytváří vhodné podmínky pro přípravu a tvorbu energetického managementu města. Vytvoření energetického managementu (dále EM) města probíhá v několika fázích:  vymezení rozsahu činnosti EM  organizační zajištění instalace EM v organizační struktuře samosprávy, vytvoření provozních podmínek  ustavení energetického managementu města  rozpracování závěrů energetického dokumentu, vypracování realizačního programu Vzhledem k ustanovením zákona č.406/2000 Sb. a navazujícím vyhláškám v platném znění doporučujeme zahájení bezodkladných příprav instalace EM. Vzhledem k velikosti města, rozsahu majetku ve správě města a dosavadní organizační struktuře doporučuje zřízení externí výkonné jednotky EM.


Strana 261

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Posláním EM je:         

upřesňovat stanovené zásady užití jednotlivých druhů paliv a energie dle ÚEK v územním obvodu rozpracovat ustanovení zákona č. 406/2000 Sb v platném znění dle místních podmínek na základě vypracované dokumentace energetického hospodářství města a zpracovaných energetických auditů vytipovat prioritní opatření v hospodaření s energií a formulovat zadání pro zpracování energetických projektů prověřit možnosti a sestavit způsoby financování jednotlivých typů projektů navrhnout formy organizace jednotlivých projektů sestavit plány dílčích cílů a opatření konkretizujících podmínky realizace jednotlivých projektů, definovat finanční zdroje a časové harmonogramy pro jednotlivé energetické soustavy a segmenty energetického trhu územního obvodu provádět kontrolní činnost a vypracování motivačních programů k realizaci programu úspor energie provádět osvětovou a vzdělávací činnost zejména u zaměstnanců a provozovatelů městských objektů u připravovaných projektů souvisejících s úsporou energie vytvářet vazbu mezi laickou veřejností a výkonným vedením města

Energetický management by se měl zaměřit na konkrétní problematiku daných subjektů ve městě. Objasňováním principů a souvislostí v hospodaření s různými formami energie vyvíjet tlak na odstranění nedostatků a modernizaci stávajících objektů i zařízení, která nejsou hospodárná nebo neodpovídají koncepci regionální energetické politiky. Dále by pracovník EM měl mít podrobnou znalost tvorby ceny tepla dle jednotlivých forem paliva. Objekty v majetku města by měly být příkladem účelného hospodaření se všemi formami energie. Jednou z cest ke zhospodárnění provozu městských objektů je omezení spotřeby tepla v těchto budovách např. instalací moderní regulace vytápění (zónová, termostatickými ventily eventuálně počítačem řízená po místnostech) a tam kde je to možné, zateplováním objektů. Důsledným uplatňováním tlaku městských orgánů na hospodárnost u všech městem ovlivnitelných subjektů lze dosáhnout snížených nákladů u využívaných forem energie i při jejich stále rostoucí ceně. Tlak by měl být uplatňován nejlépe pozitivní motivací např. úsporou daně, příspěvkem města, pomocí při odstraňování různých administrativních překážek aj. Dále by se měl EM zaměřit na podporu rozvoje dodávky tepla ze systému CZT. Toto úsilí by mělo být podpořeno průhlednou kalkulaci ceny tepla a naprosto seriozním systémem vyúčtování nákladů na odebrané teplo v systému ÚT a TUV. Rozvoj CZT může být podpořen propagací nově zřízených odběrů a zavedením poradenské služby. Prezentace konkrétních záměrů a ekonomických efektů by měly pomoci přesvědčit veřejnost o výhodnosti připojení na CZT. Tyto prezentace by měly probíhat za úzké spolupráce pracovníků MěÚ v Lovosicích a distribuční společností tepla (TH města Lovosice, s.r.o.). EM by se měl podílet na přípravě programu, který by formuloval konkrétní opatření vedoucí ke snížení nákladů na jednotku dodaného tepla. V případech odstraňování nedostatků, instalací zařízení pro snižování energetické náročnosti, nebo zařízení využívajících netradičních a druhotných zdrojů energie, by měl energetický management města, tam kde je to možné, pomoci při získávání státních eventuálně zahraničních dotací nebo podpor. Navázání přímé spolupráce s Českou energetickou agenturou (ČEA), s odborem pro strategií rozvoje kraje a případně s regionální energetickou agenturou bude jeden z hlavních úkolů EM. Neopomenutelnou úlohou EM také je postupná tvorba energetického Územní energetická koncepce města Lovosice

Strana 262

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. rotačního fondu finančních zdrojů, který je postupně tvořen z úspory nákladů jednotlivých realizovaných energeticky úsporných opatření. Dalším úkolem EM je zajistit trvalé zpřístupnění ÚEK. ÚEK by měl být dostupný pro všechny subjekty ve městě, kterých se týká, nebo kteří o něj mají zájem. Hlavní výrobci, dodavatelé a spotřebitelé paliv a energií by měli dostat dokument přímo v tištěné nebo digitální formě, ostatní by měli mít možnost dokument nebo jeho část, o kterou mají zájem, získat bez větších překážek. Pro veřejnost by měl být dokument přístupný na městském úřadě. Pro dobré seznámení veřejnosti s dokumentem je nutné, aby stručné výtahy a hlavní zásady byly otištěny v místních periodikách, popřípadě účelových publikacích a informativních tiskovinách vydávaných příslušným orgánem místní správy. Informace o dokumentu by neměly být veřejnosti poskytnuty jednorázově po jeho prvním zpracování. Současně je vhodné vybrané části ÚEK pravidelně uveřejňovat v místním tisku s reakcemi na řešení aktuálních problémů města. Na následující straně je uvedeno schéma řízení aktivit ve městě při nakládání s energií ve vztahu k životnímu prostředí tak, jak je prezentuje Česká energetická agentura.


Strana 263



Strana 264

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Seznam uvedených tabulek v textu Kapitola 1 Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 Tabulka č. 5 Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 Tabulka č. 8 Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Tabulka č. 11 Tabulka č. 12 Tabulka č. 13 Tabulka č. 14 Tabulka č. 15 Tabulka č. 16 Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

17 18 19 20 21 22 23

Tabulka č. 24 Tabulka č. 25 Tabulka č. 26 Tabulka č. 27 Tabulka č. 28 Tabulka č. 29 Tabulka č. 30 Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

31 32 33 34

Členění půdního fondu řešeného území Druh zemědělského půdního fondu v řešené oblasti Výměra jednotlivých katastrálních území regionu Klimatická charakteristika oblasti Klimatická charakteristika oblasti - srážky Průměrné teploty za r. 2001 -2005 naměřené v Lovosicích Směry větrů v lokalitě Lovosice Demografická charakteristika zájmového území, r. 2001 Trvale obydlené domy a byty, rok 2001 dle základních sídelních jednotek Prognostický návrhový počet obyvatel v řešeném území Vývoj počtu obyvatel zájmového území (včetně základních sídelních jednotek) Dlouhodobý vývoj celkového počtu obyvatel v zájmovém území Prognóza obyvatelstva města Lovosice do r.2020 (bez migrace) Přehled lokalit pro rozvoj bydlení v řešeném území s výhledem do roku 2010 Přehled lokalit pro vzdálený rozvoj bydlení v řešeném území – do r.2020 Demografický návrh vývoje bytového fondu v řešeném území do roku 2010 Bilance potřeb tepla Bilance potřeby tepla a výkonu v roce 2002 Spotřeby energií v občanské vybavenosti za rok 2003, 2004, 2005 Spotřeby energií v podnikatelském sektoru za rok 2003, 2004, 2005 Spotřeby energií v zemědělství za rok 2003, 2004, 2005 Bilance potřeby tepla a výkonu v roce 2010 Přehled lokalit zařazených do aktuálního programu rozvoje občanské vybavenosti v Lovosicích s výhledem do roku 2010 Přehled lokalit pro vzdálený rozvoj občanské vybavenosti v řešeném území Předpokládané zvýšení energetické náročnosti sektoru občanské vybavenosti v roce 2010 Předpokládané snížení energetické náročnosti sektoru občanské vybavenosti v roce 2010 Přehled lokalit pro rozvoj podnikatelského sektoru v řešeném území s výhledem do roku 2010 Předpokládaná energetická náročnost průmyslových zón ve městě Lovosice Předpokládané zvýšení energetické náročnosti podnikatelského sektoru v roce 2010 Předpokládané snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru v roce 2010 Předpokládaný nárůst celkové energetické náročnosti v roce 2010 Přehled spotřeby energie za rok 2005 Struktura spotřeby primárních paliv podle účelu spotřeby (GJ) Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ)


Strana 265

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Kapitola 2 Tabulka č. 35 Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

Tabulka č. 55 Tabulka č. 56 Tabulka č. 57 Tabulka č. 58 Tabulka č. 59 Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

60 61 62 63 64 65 66 67 68

Tabulka č. 69 Tabulka č. 70 Tabulka č. 71 Tabulka č. 72 Tabulka č. 73

Bilance výkonů, výroby a spotřeby energie dle jednotlivých kotelen v letech 2003 až 2005 Blokové kotelny TH města Lovosic, s.r.o. Domovní kotelny TH města Lovosic, s.r.o. Přehled odběratelů a roční spotřeby tepla TH města Lovosic, s.r.o. Instalovaný výkon v jednotlivých skupinách tepelných zdrojů Druhy paliv a jejich výkony Kotelny nad 5 000 kW Kotelny 3 100 – 5 000 kW Kotelny 200 – 3 000 kW Kotelny 50 – 200 kW Emise Palivová základna – současný stav Transformační stanice 22/0.4 kV Lovosice Transformační stanice 22/0.4 kV Lukavec Transformační stanice 22/0.4 kV Sulejovice Údaje o sítích NN v řešených oblastech města k 1.11.2006 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba el. energie Spotřeba el. energie na výrobu tepla pro ÚT a TUV Přehled zdrojů el. energie Seznam stávajících VTL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006 Seznam stávajících STL regulačních stanic ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006 Údaje o technickém stavu STL/NTL místní sítě plynovodů ve správě RWE-SČP a.s. k 30.11.2006 Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Lovosice Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Lukavec Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu Sulejovice Přehled odběratelů dle kategorií a roční spotřeba zemního plynu - celkem Ceny za tuhá paliva (k 1.10.2006) Dodávky tuhých paliv spol. Uhelné sklady Lovosice – Prosmyky, a.s. Dodávky tuhých paliv spol. K+L spol. s r.o. Rekapitulace dodávky tuhých paliv za rok 2005 Přehled tepelných čerpadel instalovaných v řešeném území Spotřeba kapalných plynů jako topné směsi v řešením území, za rok 2005 Výměra lesních pozemků majoritního správce Množství a druh biologického odpadu z obhospodařovaných ploch společnosti Lesy ČR, s.p., Lesní správa Litoměřice Množství a druh biologického odpadu z obhospodařovaných ploch k.ú. Lukavec a Sulejovice Objem těžby lesních porostů a vyrobeného dřevního odpadu Hmotnostní poměr zrna ke slámě Celkové množství slámy z plochy osevů zeměděl.plodin v zájmovém území s okolím do 15 km Celkový reálný energetický potenciál ze slámy obilovin a řepky


Strana 266

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

74 75 76 77

v zájmovém území s okolím do 15 km Kvantifikace tepelné energie -dřevní odpad po těžbě Kvantifikace tepelné energie – sláma Množství likvidovaného odpadu dle jednotlivých obcí; rok 2005 Kvantifikace tepla z odpadu

78 79 80 81 82 83 84 85 86

Přehled lokalit pro rozvoj občanské vybavenosti – Lovosice a Lukavec Přehled lokalit pro rozvoj výrobních aktivit – Lovosice a Lukavec Přehled lokalit pro bytovou výstavbu – Lovosice a Lukavec Přehled lokalit pro výstavbu se smíšenou funkcí – Lovosice a Lukavec Přehled lokalit pro rozvoj občanské vybavenosti – Sulejovice Přehled lokalit pro rozvoj výrobních aktivit – Sulejovice Přehled lokalit pro bytovou výstavbu – Sulejovice Přehled lokalit pro výstavbu se smíšenou funkcí – Sulejovice Přehled průmyslových zón a jejich předpokládaná energ.náročnost

87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101

Provozní hodnoty spotřeby a nákladů na el. energii Nárůst odběrů potřeby plynu Podíl solární energie na celkové potřebě tepla pro přípravu TV Průběh maximálních denních teplot v kolektoru Grafické zhodnocení instalovaného solárního systému Investiční náklady – termické solární panely Podíl solární energie na celkové potřebě tepla pro přípravu TV Průběh maximálních denních teplot v kolektoru Grafické zhodnocení instalovaného solárního systému Investiční náklady – termické solární panely Podíl solární energie na celkové potřebě tepla pro přípravu TV Průběh maximálních denních teplot v kolektoru Grafické zhodnocení instalovaného solárního systému Investiční náklady – termické solární panely Simulace ročního provozu tepelného čerpadla v rodinném domě

Kapitola 3 Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Kapitola 4 Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Kapitola 5 Tabulka č. 102 Tabulka č. 103 Tabulka č. 104 Tabulka č. 105 Tabulka č. 106 Tabulka č. 107 Tabulka č. 108

Napojené objekty na tepelné zdroje TH města Lovosic s.r.o. Počet trvale obydlených bytů podle období výstavby do r. 2001 Časové období definující energetické nároky na stavební konstrukce budov Počty domů podle materiálu nosných zdí postavených do roku 2001 Shrnutí realizovaných energeticky úsporných opatření bytových domů zásobovaných tepelnými zdroji TH města do roku 2006 Vyčíslení možných úspor energie BD Vyčíslení možných úspor energie zateplením a výměnou výplní otvorů


Strana 267

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Tabulka č. 109 Tabulka č. 110 Tabulka č. 111

RD Vyčíslení možných úspor energie zateplením a výměnou výplní otvorů zařízení OV Podíl domácností vytápěných následujícími energiemi na celk.počtu trvale obydlených bytech v řešeném území Vyčíslení možných úspor energie modernizací tepelných zdrojů

Kapitola 6 Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

112 113 114 115 116 117

Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129

Příklad cenové kalkulace realizace vytápění rodinného domku Investiční náklady Vstupní parametry geotermálního zdroje Investiční náklady primárního rozvodu soustavy CZT Investiční náklady dle jednotlivých variant Varianta 5 – investiční náklady na vybudování domovní kotelny dle přibližných ceníkových položek Roční koeficienty inflace Eskalační koeficienty Varianta 1 – kalkulace nákladů Varianta 2 – kalkulace nákladů Varianta 3 – kalkulace nákladů Varianta 4a – kalkulace nákladů – 250 Kč/GJ Varianta 4b – kalkulace nákladů – 300 Kč/GJ Varianta 5 – kalkulace nákladů Varianta 6a – kalkulace nákladů – 200 Kč/GJ Varianta 6b – kalkulace nákladů – 250 Kč/GJ Přehled variant podle cen koncového spotřebitele Multikriteriální porovnání všech variant

Kapitola 7 Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č. Tabulka č.

130 131 132 133

Tabulka č. 134 Tabulka č. 135

Palivová základna – varianta V1 - současný stav Palivová základna – varianta V2 – zásobování teplem z Lovochemie a.s. Palivová základna – varianta V3 – výroba tepla z biomasy v tuhé formě Palivová základna – varianta V4 – výroba tepla z biomasy v kapalné formě Palivová základna – varianta V6 Vyhodnocení množství snížení emisí u jednotlivých variant


Strana 268

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Seznam uvedených grafů v textu Kapitola 1 Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

1 2 3 4 5

Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

6 7 8 9 10 11 12

Větrná růžice pro lokalitu Lovosice Vývoj výstavby domů od roku 1919 do 2001 Vývoj počtu obyvatel za období r.2001 - 2005 Spotřeby energií v občanské vybavenosti za jednotlivé roky 2003 až 2005 Spotřeby energií v podnikatelském sektoru za jednotlivé roky 2003 až 2005 Spotřeby energií v zemědělství za jednotlivé roky 2003 až 2005 Celková struktura spotřeby energie Struktura spotřeby paliv na technologii Struktura spotřeby paliv na TUV Struktura spotřeby paliv na vytápění Srovnání celkových spotřeb primárních paliv Srovnání celkových potřeb energie

Kapitola 2 Graf č. Graf č.

13 14

Graf č.

15

Podíly instalovaného výkonu tepelných zdrojů dle paliva Podíly instalovaného výkonu tepelných zdrojů dle kategorií tepelného výkonu Podíly odběrů tuhých paliv řešeného území za rok 2005

16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

Náklady na el. energii v r.2001 – 2010 Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 1890 kWh/rok Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 9450 kWh/rok Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 63 MWh/rok Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr do 630 MWh/rok Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr nad 4,2 GWh/rok Náklady na zemní plyn v r.2001 – 2010 – odběr nad 100 GWh/rok Ceny černého uhlí v r. 2001 - 2010 Ceny hnědého uhlí v r. 2001 - 2010 Varianta 1 – průběh vývoje ceny tepla Varianta 2 – průběh vývoje ceny tepla Varianta 3 – průběh vývoje ceny tepla Varianta 4a – průběh vývoje ceny tepla – 250 Kč/GJ Varianta 4b – průběh vývoje ceny tepla – 300 Kč/GJ Varianta 5 – průběh vývoje ceny tepla Varianta 6a – průběh vývoje ceny tepla – 200 Kč/GJ Varianta 6b – průběh vývoje ceny tepla – 250 Kč/GJ Srovnání cen tepla všech variant Srovnání cen tepla v cenové úrovni r.2008 Multikriteriální porovnání variant

Kapitola 6 Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.


Strana 269


Seznam použitých zkratek v textu BD b.j. CZT ČD ČEA ČIŽP ČR ČSN ČSÚ ČOV DN DOM DPH DPS DS EM ERÚ ES EU H HU CHKO IN K KJ KO k.ú. LHP LPE MaR MěÚ MF MO MPO NN NTL OPN PB PN PS REZZO RD RRR OU RS Sb. SDF

Bytový dům Bytové jednotky Centrální zásobování teplem České dráhy, a.s. Česká energetická agentura Česká inspekce životního prostředí Česká republika Česká státní norma Český statistický úřad Čistírna odpadních vod Jmenovitá světlost potrubí Domácnosti Daň z přidané hodnoty Domovní předávací stanice Distribuční síť Energetický management Energetický regulační úřad Evropské společenství Evropská unie Hořák Hnědé uhlí Chráněná krajinná oblast Investiční náklady Kotel Kogenerační jednotka Komunální odpad Katastrální území Lesní hospodářský plán Lineární polyethylen Měření a regulace Městský úřad Ministerstvo financí Maloodběratel Ministerstvo průmyslu a obchodu Nízké napětí Nízkotlaká síť Ostatní přímé náklady Propan butan Jmenovitý tlak potrubí Předávací stanice Registr zdrojů znečištění ovzduší Rodinný domek Referát regionálního rozvoje okresního úřadu Regulační stanice Sbírka Správa domovního fondu


Strana 270

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. SBD SEI SFŽP SKO SLBD SO STL TL TR TV TUV; TV TZL ÚPD ÚPN-SÚ ÚPN-VÚC ÚT V VN VO VTL VVN ÚEK ZD ZP ZPF ZP+SP ŽP

Stavební bytové družstvo Státní energetická inspekce Státní fond životního prostředí Separovaný komunální odpad Sčítání lidu, bytů a domů Střední odběratel Středotlaká síť Tuhá látka Trafostanice Topná voda Teplá užitková voda Tuhé znečišťující látky Územně plánovací dokumentace (popř. ÚP – Územní plán) Územní plán sídelních útvarů Územní plán velkého územního celku Ústřední topení Varianta Vysoké napětí Velkoodběratel Vysokotlaká síť Velmi vysoké napětí Územní energetická koncepce Zemědělské družstvo Zemní plyn Zemědělský pozemkový fond Zdravotní a sociální pojištění Životní prostředí

Použité podklady • • • • •

Energetický audit systémů CZT včetně tepelných zdrojů Tepelného hospodářství města Lovosice, s.r.o. Závěry a doporučení pracovních výborů při projednávání pracovních verzí ÚEK Údaje a kalkulace ceny tepla TH města Lovosice, s.r.o. o plánované dodávky r. 2006 ža r. 2008 o skutečné dodávky a spotřeby paliva r. 2003, 2004, 2005 Ekonomická data a výhledy publikované na www stránkách ČSÚ, Patria Finance, Newton Brokers, atd. Ceníky ČEZ Distribuce, a.s., RWE SČP, a.s., Informace RWE SČP, a.s. k vývoji ceny plynu


Strana 271

MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o

Recommend Documents