speciál speciál energetika energetika

speciál

energetika

energetika

speciál

energetika

II/III Znovu. Poslanci se po smršti pozměňovacích návrhů ve druhém čtení rozhodli, že novelu energetického zákona před třetím čtením znovu projedná hospodářský výbor, který je gestorem novely

speciál

Hlavní změny, které novela přináší:  Poplatek za obnovitelné zdroje se nově bude vypočítávat podle velikosti jističe, tj. rezervované kapacity

 Pro domácí solární elektrárny (panely) na střechách do 10 kW už nebude potře­ ba licence, ERÚ má od roku 2017 řídit rada, kterou navrhne parlament

Čeho se týkala kritika ze strany ERÚ: Nejsou spočítány ekonomické dopady novely Zákon má umožnit formální rozdělování velkých fotovoltaických elektráren, které si tak budou moci uplatnit osvobození od solárních odvodů, to může celkově stát až 35 miliard korun

 Zapsání věcných břemen na pozemcích, kudy vedou energetické sítě, do kata­ stru nemovitostí, které může zdražit ceny plynu až o 20 procent, a nevyčíslené dopady na ceny elektřiny (tento paragraf však z novely již vypadl a bude řešen podle ministra Mládka zvláštním zákonem)

 Rozbití kontrolní funkce ERÚ, který v  podstatě nebude již moci uskutečnit funkční výkon svých kompetencí, stát se dobrovolně vzdává kontroly nad ener­ getikou

Přílohu připravili:

Vlastimil Poliačik,

 Otevření pole pro energetické „šmejdy“, protože z důvodů nové legislativy (vý­ počet poplatku za OZE podle velikosti jističe) se bude muset měnit na pět mili­ onů smluv o dodávkách energií

editor

Lenka Hrochová, manažerka přílohy

Foto profimedia.cz, foto na titulní straně profimedia.cz

Novela energetického zákona budí silné vášně Před druhým čtením ve sněmovně bylo podáno 350 pozměňovacích návrhů, komplexní pozměňova­ cí návrh podal i Energetický regulační úřad (ERÚ)

D

ůvodem přijetí novely z pera mi­ nisterstva průmyslu a  obchodu měl být požadavek EU na změnu způsobu výběru poplatků za obnovitel­ né zdroje energie (OZE) a snížení plateb za OZE pro průmysl či opatření proti manipulaci na velkoobchodním trhu s energiemi.

Co obsahuje novela Novela proto změní způsob výběru poplatku za OZE tak, že místo dosa­ vadního výměru podle spotřebované elektřiny se bude nově odvozovat podle kapacity hlavního jističe. Novela by také měla umožnit rozvoj střešních foto­ voltaických elektráren s  instalovaným výkonem do 10 kW. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat li­ cence. Vláda dále v  novele zákona napří­

klad navrhuje, aby dodavatelé plynu a  elektřiny museli zákazníky informo­ vat o  zvýšení cen, a  nikoli o  změnách cen jako takových, jak zní současný zákon. Samotného ERÚ by se vedle toho mohla týkat také personální změna – místo jednoho šéfa by v čele úřadu stál pětičlenný výbor, jehož členy by jmeno­ vala sněmovna (dnes šéfa ERÚ jmenuje prezident). „Mělo by to být stejné, jako to je u Českého telekomunikačního úřa­ du, což je obdobná instituce. Každý rok jmenuje vláda na základě návrhu minis­ tra průmyslu a obchodu jednoho člena výboru,“ vysvětlil ministr průmyslu a ob­ chodu Jan Mládek. ERÚ však tvrdí, že jde o zásadní omezení kontrolní funkce úřadu. Jedním z nejvíce diskutovaných usta­ novení je ochrana zákazníka (§ 11a).

Novela původně obsahovala velmi zá­ važný nedostatek. Ten se skrýval ve lhů­ tách na odstoupení u smluv uzavřených na základě podomního prodeje. Lhůta v  takovém případě by nově byla pou­ hých 14 dnů od uzavření smlouvy. To by podle názoru ERÚ znamenalo výrazné omezení ochrany zákazníků. ERÚ navr­ huje v případě podomního prodeje pro­ dloužit lhůtu na odstoupení až na dobu 14 dnů po zahájení dodávek.

Nejasné dopady do cen energií Podle šéfky ERÚ Aleny Vitáskové regulované subjekty z  oblasti elektro­ energetiky, plynárenství a  teplárenství, které před časem oslovil Energetický re­ gulační úřad se žádostí o vyčíslení dopa­ dů nové energetické legislativy, nejsou schopny spočítat před přijetím zákona jeho dopady do cen energií. Ministerstvo průmyslu a  obchodu (MPO), které zákon předložilo, na začát­ ku února ale sdělilo, že novela zákona bude mít finanční dopad v řádu několika set milionů korun. Podle mluvčího ERÚ

Jiřího Chvojky se ale podle neoficiál­ ních informací, které má ERÚ od firem k  dispozici, náklady budou pohybovat okolo 150 miliard korun. Jejich část by pak mohly společnosti promítnout do koncových cen. Podle ERÚ, když nejsou pořádně schopny dopady vyčíslit firmy, tak ministerstvo teprve ne. Proto požádal poslance, aby přerušili projednávání novely do doby, než regulované sub­ jekty vyčíslí náklady, které jim vznik­ nou v  důsledku této novely a  které budou chtít zahrnout do regulovaných cen.

Kritika pozměňovacích návrhů Podle Aleny Vitáskové se bohužel při projednávání novely opakuje situ­ ace z  roku 2005, kdy úplně stejní lidé jako dnes předložili zákon o  obnovi­ telných zdrojích a  následně způsobili solární boom. „Místo toho přišla smršť 350 pozměňovacích návrhů, které byly nestandardně projednávány, což vzbu­ zuje obavy z toho, co má být vlastně cí­

lem změn,“ uvedla Vitásková. Zajímavé je, že předkladatelem většiny pozmě­ ňovacích návrhů ve sněmovně (téměř 200) byli právě koaliční poslanci. A151002429

Jeden z  pozměňovacích návrhů, který překvapivě podal zpravodaj k zá­ konu, poslanec Milan Urban (ČSSD), podle Vitáskové umožní rozdělení so­ lárních elektráren na menší subjekty o  výkonu nižším než 300 kW, které jsou osvobozeny od výběru tzv. solár­ ní daně. Státní rozpočet tím podle ní

přijde o  dvě miliardy ročně po dobu sedmnácti let. Další pozměňovací návrh podle Vitáskové ztíží kontrolu oprávněných investičních nákladů regulovaných subjektů, což povede k  předražování investic a  dopadu do cen. Pokuty, které měly zabránit ma­ nipulaci s  velkoobchodními cenami, byly sníženy z deseti milionů korun na padesát tisíc korun. Poslanci však ve druhém čtení roz­ hodli, že novelu před třetím čtením znovu projedná hospodářský výbor,

který je gestorem novely. „Prověříme například, jestli u  pozměňovacího návrhu, který předložil zpravodaj no­ vely, poslanec Milan Urban, týkající­ ho se možnosti rozdělování solárních elektráren na menší celky o  výkonu nižším než 300 kW, které jsou osvo­ bozeny od výběru tzv. solární daně, nehrozí nebezpečí nějakých spekula­ cí,“ uvedl pro Lidové noviny předseda Hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO).  Alena Adámková i n ze rce

energetika

IV/V

speciál

Příčinou nebývale prudkého poklesu cen ropy v loňském roce byl přebytek ropy na světových trzích. Její produkce zejména v USA totiž prudce vzrostla.

T

ěžba ropy v USA obrovsky vzrost­ la díky nové technologii těžby ropy z  břidlicových hornin, po­ dobně jako v Kanadě, kde se zase ropa získává z ropných písků. „USA dnes dodávají 9,2 milionu barelů denně, za poslední rok se jejich produkce ropy zvýšila o jeden milion barelů denně. Rusko zvyšuje svou produkci jen pomalu, denně dodává 10,6 milionu barelů ropy, loni to bylo 10,4. Rusko nyní těží nejvíce v  postsovětské éře. Těžba v  členských zemích OPEC stagnuje,“ vysvětlil situaci pro magazín Pro-Energy Boris Tomčiak, analytik brokerské firmy Colosseum. Na straně poptávky spotřeba však podle něj nerostla tak rychle, jak se če­

A151000432

kalo. Spotřeba ropy je sice rekordní, ale je o 1,5 milionu barelů nižší, než se oče­ kávalo. Spotřeba je 9,3 milionu barelů denně, čekalo se, že dosáhne až 10,5 mi­ lionu barelů denně. Každý den proto zá­ soby vzrostou o 1,5 milionu barelů. Důvodem nadprodukce je podle Tom­ čiaka skutečnost, že před čtyřmi roky byla cena ropy na světových trzích po­ měrně vysoká, a tak se firmám vyplatilo investovat do otevírání nových ložisek. „V  minulém roce se na mnoha nových ložiscích začalo těžit. Trvá ale několik let, než se těžba může spustit. Takže před pěti lety si firmy mylně spočítaly, že spotřeba bude o něco vyšší, než nyní skutečně je. Z toho vznikla ona nadpro­ dukce, která znamená i rekordně vysoké zásoby ropy v USA i v Evropě, ve všech zemích OECD,“ vysvětlil Tomčiak.

Opec nereagoval Za normálních okolností kartel OPEC reaguje na prudký pokles cen tak, že rozhodne o  razantním snížení těžeb­ ních kvót. Tentokrát však neudělal nic. „Ano, to bylo velké překvapení pro trh, když na konci listopadu OPEC rozhodl o ponechání kvót na 30 milionů barelů

inzerce

denně. Nyní produkci dokonce zvýšil na 30,9 milionu barelů denně, za což může hlavně Saúdská Arábie,“ podotkl k tomu Tomčiak. Je proto pravděpodobné, že vlivné ropné země, především Saúdská Arábie, které odmítají i  v  časech klesající po­ ptávky objem těžby snížit, sledují vlast­ ní cíle. Už od loňska se mezi odborníky spekuluje, že umělým udržováním nízké ceny ropy se Saúdští Arabové (a  tedy i celý kartel těžařských států OPEC) sna­ ží zhoršit situaci konkurentům, kteří mají vyšší náklady na těžbu. Tedy zejména Rusku, případně i  americkým břidlico­ vým zdrojům ropy. Něco podobného se podle Tomčiaka stalo už v  80. letech, kdy OPEC také nesnížil těžební kvóty při prudkém poklesu cen, ty zůstaly níz­ ko, a tím tenkrát zničil těžební průmysl v  USA. „Mluví se o  tom, že OPEC nyní zopakoval tuto taktiku, aby si vylepšil svou pozici na trhu. Země OPEC totiž ani při nízkých cenách ropy nezkrachují, protože mají velice nízké těžební nákla­ dy – 20 až 30 dolarů za barel, přičemž nejnižší cena loni byla něco nad 40 do­ larů za barel. Zatímco USA mají náklady na těžbu z břidlic nad 50 dolarů za barel. Když bude OPEC tedy udržovat cenu kolem 50 dolarů za barel, konkurence v USA postupně zanikne. Těžební firmy se zadluží, zaniknou a  v  následujících pěti letech svou činnost neobnoví. S tím OPEC zřejmě počítá,“ popsal Tomčiak.

Snaha potrestat Rusko Ve hře je ale podle expertů zřejmě i  snaha potrestat nízkými cenami ropy Rusko, které na nich tratí více než na sankcích. „Arabské státy to hrají vždy na obě strany – s USA i proti USA, s Ruskem i proti němu, jak se jim to právě hodí. Je těžké rozklíčovat, zda se země OPEC se­ šly s představiteli USA a dohodly spolu tuto taktiku, která poškozuje fakticky nejvíce právě Rusko. Rusko má totiž po­ měrně vysoké těžební náklady a hlavně je ruský státní rozpočet životně závislý právě na exportu ropy a zemního plynu (tyto příjmy tvoří dvě třetiny rozpočtu) mnohem více než rozpočet USA. A cena plynu také klesá. Je tedy dost možné, že

Foto profimedia.cz

Nízké ceny ropy poškodily ruskou ek onomiku

USA udělaly nějakou dohodu se zeměmi OPEC, aby tyto podržely cenu ropy níz­ ko, a tím se snaží zničit Rusko, i za cenu toho, že v USA budou muset být uzavře­ na některá ložiska,“ míní Tomčiak.

Období nízkých cen je u konce Na začátku letošního roku však ropa začala zdražovat. Cena severomořské ropy Brent vzrostla z  minima 48 dolarů za barel na současných 59. Nynější růst je podle expertů veden jen obavami, že v bu­ doucnosti by mohl být ropy zase nedo­ statek. Na to upozornil kartel OPEC, který uvedl, že když se nyní nebude investovat do nové těžby a do nových ložisek, za pět až sedm let může nastat opět nedosta­ tek ropy na světovém trhu, což by vyhnalo ceny prudce vzhůru. OPEC dokonce uvedl, že cena ropy by se mohla zvýšit až na 200 dolarů za barel. OPEC chtěl ale spíše jen vystrašit trhy, aby cena vzrostla. „Je ale pravda, že některé firmy už průzkum nových ložisek omezily, třeba norský Statoil, který omezil průzkum nových ložisek v Severním moři a v Ark­ tidě. V Arktidě sníží investice do nových ložisek o  polovinu. V  USA je odhad, že pokud by se cena ropy dlouhodobě dr­ žela pod 50 dolary za barel, investice do břidlicových ložisek by poklesly až

o třetinu. Zatím se to ale neděje, i když aktivita v  otvírání nových těžebních vrtů v USA výrazně ochabla. Za poslední rok tam poklesl počet vrtných zařízení o 26 procent. V Kanadě, kde jsou ještě o něco vyšší náklady těžby, se počet no­ vých vrtů snížil za poslední rok o 40 pro­ cent. Z  toho vyplývá, že zhruba za dva roky bude produkce ropy v USA a Kana­ dě nižší než nyní,“ uvedl Tomčiak. Cena ropy se proto podle něj nyní bude dlouhodobě zvyšovat, ale v násle­ dujících šesti měsících se neočekává vel­ ký růst. „Důvodem jsou zmíněné vysoké zásoby ropy ve světě – v  zásobnících i tankerech, jejichž likvidace bude trvat několik měsíců. Do léta by měla cena ropy stagnovat v rozmezí 50 až 65 do­ larů za barel. V druhém půlroce očeká­ váme růst ceny až na 75 až 80 dolarů za

barel, což pokládáme za cenu rovnováž­ nou, kdy se vyplatí investovat do nových ložisek, ale ne zase extrémně, zároveň budou spokojeni i  spotřebitelé. Zlatá střední cesta tedy leží někde kolem 75 dolarů za barel,“ uzavřel Tomčiak.

Pohonné hmoty podraží jen mírně V českých cenách benzinu a nafty se kromě ropy a  cen pohonných hmot na burze v Rotterdamu projevuje i kurz ko­ runy (benzin a nafta se obchodují v do­ larech) a  silné konkurenční prostředí. Podle Tomčiaka by do poloviny března měly pohonné hmoty mírně zdražit až o  40 haléřů, pak by se mělo zdražení až do léta, kdy podraží benzin, zastavit. Další mírné zvyšování cen lze pak čekat na podzim.  aa i n ze rce

A150000980

Pražská energetika, více než dodavatel energií Již více než rok Pražská energetika (PRE) poskytuje širokou nabídku nadstavbových energetických služeb. Snažíme se, abychom pro vás byli nejen zajímavým dodavatelem energií, ale i společností, na kterou se můžete obrátit také v jiných energetických oblastech. Naše portfolio služeb je opravdu široké a různorodé a my pevně věříme, že jej využijete vy nebo vaše bytové družstvo. INSTALACE A SERVIS TEPELNÝCH ČERPADEL Realizujeme výstavbu tepelných čerpadel jak pro rodinné, tak pro bytové domy dle požadavků zákazníků. V nabídce máme pouze kvalitní prověřené výrobky a poskytujeme záruční i pozáruční servis.

jektovou dokumentaci, pomůžeme s financováním a výstavbou zařízení a následně zajistíme provoz, servis a údržbu celého systému. PRODEJ AKUMULAČNÍCH KAMEN, PŘÍMOTOPŮ A BOJLERŮ Elektrotepelná zařízení různých značek prodáváme v naší prodejně v Jungmannově ulici, Praha 1, kde si můžete výrobky prohlédnout, popř. i vyzkoušet. U vybraných zařízení zajišťujeme i montáž a demontáž vč. odvozu a ekologické likvidace. INSTALACE A SERVIS OSVĚTLENÍ

INSTALACE KONDENZAČNÍCH PLYNOVÝCH KOTLŮ Zajišťujeme komplexní řešení pro vytápění bytů, domů i nebytových prostor. Zpracujeme prvotní analýzu a studii proveditelnosti, zhotovíme pro-

ELEKTROINSTALAČNÍ PRÁCE

Zhodnotíme energetickou náročnost stávajícího osvětlení a navrhneme nové řešení včetně ekonomické efektivnosti a investičních a provozních nákladů. Samozřejmostí je následná realizace projektu na klíč. Dále nabízíme revize a opravy osvětlení a poradenství v oblasti řízení a regulace osvětlení.

Díky kvalifikovaným pracovníkům a technickému zázemí zajistíme rychle a za příznivou cenu veškeré činnosti související s dodávkou elektřiny. Obnovujeme dodávku, zřizujeme nebo rekonstruujeme odběrná místa pro přímé i nepřímé měření elektrické energie, rekonstruujeme hlavní domovní vedení a bytové rozvody. Vyřídíme také potřebné formality při jednání s příslušným distributorem elektřiny. www.premereni.cz/sluzby tel.: 733 143 143, e-mail: [email protected]

energetika

VI/VII

speciál

Kolik nás stojí obnovitelné zdroje? Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhaduje, že do roku 2030 náklady na obnovitel­ né zdroje elektřiny převýší bilion korun, podstatnou část zaplatí tuzemští odbě­ ratelé na příplatcích ke spotřebované elektřině. Vyplývá to z prověrky toho, jak stát poskytoval prostředky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Nejdražší jsou solární elektrárny Podle NKÚ z  této podpory nejvíce čerpaly fotovoltaické elektrárny, kte­ ré patří k  nejdražším z  těchto zdrojů.

„Například v  roce 2013 podpora zelené elektřiny byla celkem 44 miliard korun a fotovoltaické elektrárny získaly dvě tře­ tiny této částky, přestože vyrobily pouze 22 procent zelené elektřiny,“ uvedla mluvčí kontrolního úřadu Olga Málková. Zlomové období podle úřadu před­ stavoval začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět fotovol­ taické elektrárny za starých, a tedy vý­ hodnějších podmínek, vyvrcholila kon­ cem roku 2010 solárním boomem. „Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elek­ trárnami vzrostlo více než třiadvacet­ krát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby. Návratnost investic do fotovoltaických elektráren byla zhru­ ba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let,“ uvedl NKÚ. Solárníci zprávu NKÚ označili za po­ vrchní. Podle zástupců fotovoltaických asociací zapomněl úřad na řadu faktorů a jeho závěry jsou tak nepřesné a posi­

lují mýty o šetrné energetice. Podle Mar­ tina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES) úřad opomněl zejména retroaktivní zásahy do podpo­ ry solárních elektráren. AliES společně s  Českou fotovoltaickou průmyslovou asociací (CZEPHO) upozorňuje hlavně na to, že mezi roky 2011 až 2014 nebylo provozovatelům solárních elektráren kvůli zavedení takzvané solární daně vyplaceno okolo 20 miliard korun. Podle asociací NKÚ tuto skutečnost ve svých propočtech nijak nezohledňu­ je. Uvedly, že daň navíc bude platit po celou dobu podpory a logicky tak bude mít dopad na objem vyplácené částky i do budoucna. Mezi lety 2009 až 2012 vzrostla podle NKÚ výroba elektřiny ze slunečního zá­ ření v Německu o 300 procent, na Slo­ vensku o 424 procent, v Rakousku o 588 procent a v České republice o 2320 pro­ cent. Podle aktualizované státní ener­ getické koncepce by měla fotovoltaika v  České republice ve výrobě elektřiny tvořit zhruba 30 procent elektřiny vy­ tvořené z  obnovitelných zdrojů. Násle­ dují biomasa a bioplyn.

Zelená úsporám i pro malé solární elektrárny

Foto profimedia.cz

S

tát finančně podporuje výrobu elektrické energie z  biomasy, větru, vody, slunečního záření a  bioplynu. Jen v  letech 2011 až 2014 činily náklady na jejich podporu téměř 157 miliard korun, uvedl NKÚ. Navíc do roku 2030 se podle úřadu mohou nákla­ dy vyšplhat až na jeden bilion. Podle předsedy NKÚ Miloslava Kaly stát selhal, protože nedokázal reagovat na pokles investičních nákladů na stav­ bu slunečních elektráren. „Ten fenomén se odborně nazývá dobývání renty. Je to popsaná záležitost, kdy v roce 2005 vznikl zákon, který vycházel z  ekono­ mických predikcí, které v  té době byly známy. Stát ale v té době nebyl schopen v  letech 2008 a  2009 zachytit trend, kdy došlo k prudkému snížení investič­ ních nákladů,“ uvedl.

Po pěti letech, kdy byla diskuze o  podpoře solárních elektráren tabu, přichází změna. Místo rozsáhlé podpory, která nyní na dotacích stojí ročně desít­ ky miliard korun, se ale chystá skrom­ nější program, který bude zaměřený na malé elektrárny na střechách rodinných domů. Peníze by měly být vypláceny z programu Zelená úsporám. „Podpora fotovoltaických elektráren s  výkonem do 10 kilowattů z programu Nová zele­ ná úsporám je jednou z aktuálně deba­ tovaných možných variant nahrazení nevyhovujících zdrojů,“ potvrdila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Pokud by vláda výstavbu menších

solárních elektráren nepostrčila, hrozilo by, že Česko nesplní ani klimatické cíle EU ani plány Státní energetické koncep­ ce, podle které se má za dalších 25 let výroba ze slunečních elektráren zdvoj­ násobit. Podle informací z  tisku by se místo garantovaných cen mělo jednat o formu investičních podpor – žadatel by dostal ze Zelené úsporám část investovaných nákladů. Stejně tak novela energetické­ ho zákona chce právě elektrárny s výko­ nem do 10 kilowattů zbavit povinnosti získání licence od Energetického regu­ lačního úřadu. V  současné době je v  Česku přes 28 tisíc slunečních elektráren o  insta­ lovaném výkonu 2061 megawattů. Téměř dvě třetiny tohoto výkonu ale spadají pod obří projekty na polích a jen 0,44 procenta výkonu spadá do katego­ rie těch nejmenších střešních instalací.

Solární proud bude levnější než nový Temelín Podle nové studie německého sdru­ žení Agora klesne cena solárních elek­ tráren v  příštím desetiletí o  třetinu, v dlouhodobém výhledu dokonce o dvě třetiny. A proud bude levnější než z jádra nebo uhlí. Součástí německé studie je i modelo­ vý příklad pro Českou republiku. A z něj vyplývá, že by solární energetika mohla konkurovat případným novým jaderným zdrojům už po roce 2025. Je to zhruba ve stejné době, kdy ministerstvo průmyslu plánuje případnou stavbu dalších reak­ torů v Temelíně. Zpráva, která vychází z  dat uznáva­ ných expertů z Fraunhofer Institutu pro solární energetické systémy, totiž vypo­ čítává, že by do roku 2025 měla cena elektřiny z  fotovoltaických elektráren v  Evropě klesnout na 40 až 60 eur za megawatthodinu (zhruba 1 až 1,5 koruny za kilowatthodinu). Elektřina z  nových uhelných či plynových elektráren přitom podle studie už dnes stojí mezi 50 až 100 eur za megawatthodinu a  z  jaderných elektráren přes 110 eur. Zpráva rovněž předvídá, že se účin­ nost panelů díky technologickému vý­ voji zdvojnásobí.  aa

Foto profimedia.cz

Malé solární elektrárny na střechách: brzy bez byrokracie Letos projednávané novely energetického zákona a zákona o podpoře obno­ vitelných zdrojů dávají naději pro malé šetrné zdroje energie. Stát by tak měl konečně umožnit využití solárních elektráren na střechách domů bez byrokratic­ kých překážek.

P

rávě tato novinka patří k  vý­ znamným impulsům pro oživení zájmu o vlastní výrobu elektřiny. Na potřebu zjednodušení připojování tzv. mikrozdrojů dlouho upozorňovalo největší české zájmové solární sdružení Česká fotovoltaická průmyslová asoci­ ace nebo nezávislá expertní organizace Aliance pro energetickou soběstačnost. Pozitivní změna zákona dá nově šanci například zájemcům o  sluneční elekt­ rárny na střechách domů až do výkonu 10 kilowattů. Díky zjednodušeným pra­ vidlům odpadne především potřeba vyřizovat licenci. Také na základě od­ borné argumentace solárních sdružení se podařilo rozšířit volné podmínky i pro zdroje připojené do distribuční soustavy. Jejich majitelé však budou muset stále dodržet předpoklad, že vyráběná solár­ ní elektřina je primárně určena ke spo­ třebě v  místě výroby a  přetoky do sítě budou minimální. Jedná se o první krok, který může pomo­ ci nastartovat novou vlnu zájmu o ceno­ vě stále výhodnější obnovitelné zdroje. „Solární energetika začíná být konku­ renceschopná, rodiny tak díky technolo­ gickému pokroku získávají levný nástroj pro vlastní výrobu elektřiny. Rozumný růst solárních instalací by navíc mohl

vytvořit až dva tisíce pracovních míst ročně.“ říká Veronika Knoblochová, vý­ konná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO).

Stabilizace sektoru šetrné energetiky Dalším pozitivem aktuální novely je ná­ vrh poslanců, který by měl do zákona doplnit dlouho scházející definici pra­ videl pro opravy obnovitelných zdrojů. Právě chybějící přesné vymezení rozdí­ lů mezi rekonstrukcí a  opravou v  praxi znamenalo, že nejasný výklad záležel na libovůli úředníků a mohl bránit lep­ šímu využití stávajících šetrných zdrojů energie. Novela zákona o  podporovaných zdro­ jích tak v prvním kroku povede ke stabi­ lizaci sektoru šetrné energetiky. Klíčové však bude i  následné nastavení tech­ nických podmínek pomocí navazujících vyhlášek. Legislativní úpravy se pak mo­ hou vhodně propojit s dalším krokem na podporu malé, obnovitelné energetiky. Tím je navrhované rozšíření programu Nová zelená úsporám o  malé solární elektrárny zapojené do systému ohřevu vody v budovách. České republice bohužel nadále chybí ucelený systém podpory pro další rozvoj

domácích zdrojů čisté energie. Jednou z  cest je například využití nefinanční podpory tzv. net-metering, což je sys­ tém, kdy provozovatel domácí elektrár­ ny dodává nespotřebovanou elektřinu zdarma do sítě a její obdobné množství si v čase, kdy ji potřebuje, může zase za stanovených podmínek odebrat. Sys­ témy založené na tomto mechanismu fungují úspěšně například v USA.

Energetická unie je šancí pro soběstačnost Evropská komise představila v  únoru svou vizi Energetické unie, ve které chce pomocí zvýšení energetické efektivity, propojením trhů, většímu využití míst­ ních, obnovitelných zdrojů nebo inova­ cemi v dopravě zvýšit nezávislost Evro­ py na dovozu energetických surovin. EU by se tak měla stát světovým lídrem ve využití ekologických technologií. „Jednadvacáté století přináší novou energetickou revoluci poháněnou obno­ vitelnými zdroji a  inovacemi v  podobě vysoce účinných spotřebičů nebo elek­ tromobilů. Také v  Česku mohou šetrné technologie podpořit tvorbu nových pracovních míst a snížit naši závislost na uhelných dolech i  dovozu plynu z  Rus­ ka,“ uvedl Martin Sedlák z  Aliance pro

energetickou soběstačnost v komentáři solárních sdružení ke zveřejněnému ná­ vrhu Energetické unie. Unie dlouhodobě sází na postupný růst obnovitelných zdrojů, jako jeden z pilířů ekonomiky. Díky evropské podpoře se šetrné zdroje podařilo rozběhnout na­ tolik, že by se například solární energe­ tika měla stát do deseti let nejlevnějším zdrojem elektřiny na zemi. Dokladuje to například začátkem tohoto roku zveřej­ něná studie německého think thanku Agora, vytvořená ve spolupráci s exper­ ty z Fraunhofer Institutu, která uvádí, že cena solárních elektráren klesne v příš­ tím desetiletí o  třetinu, do roku 2050 pak o dvě třetiny oproti roku 2015. Do roku 2025 by měla cena elektřiny z  fotovoltaických elektráren v  Evropě klesnout na 40 až 60 eur za megawatt­ hodinu (přibližně na 1–1,5 Kč/kWh). So­ lární energetika pak začne konkurovat novým instalacím jaderných nebo uhel­ ných a plynových zdrojů. Jednou z klíčových podmínek pro napl­ nění scénáře vedoucího k dosažení levné solární energetiky je udržení stabilního rámce pro fungování solárního průmys­ lu. Naopak kombinace špatné regulace a rizikového prostředí se odrazí v nevý­ hodných finančních podmínkách. „Prá­ vě tento fakt je důležitým sdělením pro českou vládu, která v minulosti zasáhla do garantovaných podmínek podpory a  narušila stabilitu investic,“ doplňuje Veronika Knoblochová z CZEPHO.  mik

energetika

XIII/IX

speciál

Nové jaderné zdroje by měla financ ovat společnost ČEZ Schválení národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR musí počkat na rozhod­ nutí o prolomení limitů těžby hnědého uhlí.

Foto profimedia.cz

P

lán rozvoje jádra má navazovat na aktualizaci Státní energetické koncepce, jejíž projednávání bylo přerušeno do konce června, dokud nebu­ de hotova analýza dopadů prolomení či neprolomení limitů těžby hnědého uhlí. Vláda proto v polovině března odložila i  projednání akčního plánu rozvoje ja­ derné energetiky. Ministerstvo průmyslu (MPO) tvrdí, že akční plán byl na jedná­ ní vlády zařazen, jen aby ministři věděli, že už je hotový. Teď musí rezort dodělat analýzu variant pro další těžbu hnědého uhlí. Pak by se vláda měla zabývat na­ jednou ASEK i jadernou strategií. Není však však vyloučeno, že kabinet přijetí ASEK se ještě oddálí a  tím také zadání pro ČEZ, aby začal připravovat stavbu nových bloků. „Všichni si zjevně uvědomují, že je těžké jadernou strategii profinancovat. Dokud se nepovede najít způsob, jak nové bloky zaplatit, tak se jaderná cesta bude nejspíš odkládat,“ uvedl pro E15 Jan Ondřich, analytik z po­ radenské společnosti Candole Partners. Jaderný akční plán si u MPO a minis­ terstva financí loni objednal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Počítá se stavbou reaktorů v  Dukovanech a  Te­ melíně. Do roku 2019 měl ČEZ vybrat dodavatele bloků. O šest let později měl získat stavební povolení. Předtím by ale měla vláda vyhodno­ tit, zda je nutné, aby stát poskytl firmě ČEZ, popřípadě konsorciu investorů státní garance, které zajistí návratnost investice. „Akční plán by měl být schvá­ lený do konce roku. Jinak hrozí, že se ne­ stihne vše připravit pro získání stavební­ ho povolení do roku 2025,“ uvedl mluvčí MPO Miroslav Kynčl. Pro ČEZ z akčního plánu přímo plyne, že má začít s  přípravou zvláštní firmy, která elektrárny postaví a  bude je pro­

vozovat. Má do ní například vyčlenit všechna potřebná aktiva v Dukovanech a v Temelíně. „Rozhodování o samotné stavbě přijde až kolem roku 2025. Z to­ hoto pohledu je času dost,“ míní mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Mládek už několikrát varoval, že bez schválené jaderné strategie bude mu­ set Česko nahradit dosluhující uhelné elektrárny plynovými zdroji. Výsledkem

bude vyšší závislost na dovozu zemního plynu, což vláda nechce.

Kdo to zaplatí? Nejdůležitější otázkou, kterou by měl akční plán vyřešit, je otázka financo­ vání výstavby nových jaderných bloků. „Z  pohledu státu jednoznačně prefe­ rovanou variantou investičního mode­ lu výstavby nových jaderných zdrojů

je varianta investice prostřednictvím stávajícího majitele a  provozovatele jaderných elektráren, společnosti ČEZ, popřípadě její stoprocentně vlastněné dceřiné společnosti,“ píše se v materiá­ lu. Dále se mimo jiné uvádí, že varianta vychází z  předpokladu, že polostátní společnost ČEZ vypracuje relevantní investiční záměr, který následně posou­ dí valná hromada a v případě souhlasu bude realizován. Materiál obsahuje ale i další dvě varianty. Druhá varianta počítá s investicí pro­ střednictvím privátního sdružení inves­ torů. Složení konsorcia a  procentuální rozložení majetkových podílů by podle plánu záviselo na ochotě jednotlivých investorů vstoupit do projektu. Třetí varianta uvažuje o  přímé vý­ stavbě ze strany státu prostřednic­ tvím nově založeného státního pod­ niku. „Tato varianta je však z  důvodu velkého počtu negativ a  především z  důvodu vysokého dopadu na státní rozpočet a  s  tím souvisejícího zvyšo­ vání státního dluhu nejméně pravdě­ podobná, a  je proto uváděna pouze pro úplnost,“ stojí v předkládací zprá­ vě ministerstva. Jak uvedl na konferenci pořádané Institutem pro veřejnou diskuzi na téma Energetické úspory jako příležitost k růs­ tu ministr průmyslu a obchodu Jan Mlá­ dek, varianta státem garantovaných vý­ kupních cen, tzv. contract for difference, která bude použita pro výstavbu britské jaderné elektrárny Hinkley Point, nyní nepřichází v úvahu. „Vicepremiér Babiš říká, že si má ja­ derné bloky postavit ČEZ za své peníze, ale vedení ČEZ se to pochopitelně nelíbí, protože členové dozorčí rady a předsta­ venstva mají hmotnou odpovědnost za svá rozhodnutí, navíc v  případě nená­ vratnosti projektu hrozí žaloby od men­ šinových akcionářů,“ uvedl Mládek. Vládní materiál však uvádí, že před vynaložením investice 250 až 300 mili­ ard by měl stát znovu posoudit, zda je, či není možné nové jaderné zdroje stavět i  bez státních garancí. „V  tomto přípa­ dě musí stát rozhodnout, zda a  v  jaké formě garance investorovi poskytne,“ informuje materiál.

Plán také uvádí, že při paralelní pří­ pravě projektů v  obou českých jader­ ných elektrárnách je možné předpo­ kládat náklady státu v  rozmezí 4,3 až 32 miliardy korun, podle toho, kdy stát do projektů vstoupí. Další možností podle Mládka je, že nové jaderné bloky u  nás postaví „jiná entita“. „Tam by se ale musely řešit zcela jiné problémy,“ dodal Mládek. Měl zřejmě na mysli model, který zvolilo Ma­ ďarsko, kde dostavba jaderné elektrárny Paks byla svěřena bez výběrového řízení ruské firmě Rosatom, která bude stav­ bu i  financovat. Jako jediný z  možných uchazečů o  projekt nabídla předběžné financování projektu. Ten plán se však nelíbí Evropské unii.

Blok v Dukovanech i v Temelíně Podle materiálu je žádoucí neodklad­ ně zahájit přípravu výstavby jednoho ja­ derného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. „Zejmé­ na z  důvodu udržení kontinuity výroby v  lokalitě Dukovany je z  pohledu státu klíčová výstavba bloku v  Dukovanech a  jeho spuštění do roku 2037,“ stojí v materiálu. O plánu postavit jeden blok v Dukovanech a jeden v Temelíně hovoří ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek zhruba od poloviny loňského roku. Podle jeho ministerstva by tak ČEZ měl i  nadále pokračovat v  přípravných pracích vedoucích k  výstavbě včetně

získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Časový rámec získání sta­ vebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce 2025.

Budeme vyrábět jaderné palivo? Národní akční plán rozvoje jader­ né energetiky považuje za optimální způsob, jak zajistit spolehlivé dodávky paliva pro jaderné elektrárny, výstavbu závodu na jeho výrobu na českém území nebo v blízkém regionu. V  případě uvažovaného závodu by šlo o  tzv. fabrikaci čili sestavení paliva z  importovaných jaderných tablet oxi­ du uranu, které by se v Česku dávaly do jaderných trubek a  kazet. Aby se však

takovýto provoz vyplatil, vyžadovalo by to výrobu nejen pro zásobování tuzem­ ských reaktorů, ale i pro export. „Jediná šance by byla, kdyby dodával palivo na Slovensko, do Maďarska, Bulharska a na Ukrajinu, to znamená, že by byl jen pro ruské reaktory. Západní trhy jako Fran­ cie a Německo jsou již rozebrány,“ kon­ statoval jaderný expert Radek Škoda z  Českého vysokého učení technického v Praze. MPO hodlá do konce tohoto roku zpracovat analýzu navazující na před­ běžnou studii proveditelnosti, kterou si nechalo zpracovat vloni. Na základě těchto studií by se mělo rozhodnout, zda je výstavba fabrikačního závodu pro ČR výhodná. aa a dve r t o r i a l

Malé vodní elektrárny jsou dalším řešením pro stabilnější a levnější zdroj elektrické energie O 

úsporách a využitelnosti obnovitelných zdrojů v oblasti malých vodních elektráren jsme si povídali s vedoucím obchodu a marketingu Divize MAS HYDRO Františkem Fišerem:

Obnovitelné zdroje jsou již řadu let velkým tématem. Jaká je aktuální situace a jaká je perspektiva? V evropské energetice je jednoznačným trendem decentralizace výroby elektrické energie, která je často kombinována s využitím obnovitelných zdrojů. Podle veřejně dostupných informací (např. podle Evropské asociace fotovoltaického průmyslu) je také zřejmé, že boom fotovoltaických panelů i  větrných elektráren v Evropě z mnoha důvodů pomalu slábne. Tento ustupující trend se příliš nedotýká hydroenergetiky. Malé vodní elektrárny se proto jeví jako přijatelná varianta využití obnovitelných zdrojů. V  současné době se řada vyspělých ekonomik začala ubírat tímto směrem a to z jednoho prostého důvodu. Vítr ani slunce nejsou úplně předvídatelné zdroje. Predikce v těchto segmentech není tak úspěšná jako u vodních toků. Tyto efekty mají výrazné dopady především do elektrizační soustavy. Velmi laicky řečeno, v  jednu chvíli vítr fouká více a pak méně, stejné je to se zdrojem slunečního záření. Vodní toky jsou stabilnější. Evropa má v této oblasti poměrně rozvinutý systém sledování toků. Jsou velmi dobře

zpracované statistiky, které spolehlivě predikují opakovatelnost vývoje na daném vodním toku.

Jaká je tedy jejich přidaná hodnota? Malé vodní elektrárny umožňují výrobu elektrické energie v blízkosti míst, kde se spotřebovává. To má pozitivní dopady na elektrizační soustavu. Jedná se o  stabilní, ale přitom flexibilní a předvídatelný zdroj s možností rychlého připojení i odpojení z hlediska dodávky elektřiny do  sítě a v některých případech i s možností „černého“ startu. Vodní elektrárny se tak řadí mezi zdroje, kterými lze velmi variabilně kompenzovat odlišné potřeby elektrizační soustavy. Tyto zdroje jsou vyhledávány obchodníky s elek-

Instalace turbiny MAS

třinou kvůli stabilizaci denního diagramu dodávky elektrické energie. Pro provozovatele MVE to znamená možnost vyjednání lepších obchodních podmínek při prodeji vyrobené elektřiny. Vy­ užívání malých vodních elektráren přináší i další výhody, jako je minimální ekologická zátěž nebo větší využitelnost geografických podmínek daného regionu.

Kde nachází malé vodní elektrárny uplatnění a pro jaký segment jsou určeny? Záběr je velmi široký. Projekt může realizovat kdokoli. Výstavba malé vodní elektrárny je zajímavá investiční příležitost. Obnovitelná energie podléhá systému podpory dle metodiky EU. Forma podpory malých vodních elektráren má zpravidla buď provozní nebo investiční podobu. Zájemce může tedy čerpat dotaci jednorázově anebo průběžně ve formě příspěvku na vyrobenou energii, případně tyto dvě formy kombinovat. Většina bank má také propracované programy financování obnovitelných zdrojů. Na výstavbu může tak investor čerpat úvěr. Z  hlediska hydrologie je však nutné pečlivě vybírat. Každý typ turbíny má své umístění, a ne každá technologie dané lokalitě vyhovuje. Pravdou je, že nejvýhodnější místa s největším potenciálem jsou již obsazená. My přicházíme s novou technologií, kterou můžete dobře umístit do obtížně dostupných lokalit, maximálně využíváme geografický potenciál a stavební práce s našimi technologiemi jsou úspornější.

energetika

X/XII

speciál

Limity na těžbu hnědého uhlí opět na programu

Varianty řešení První variantou je zachování územ­ ních limitů v současném rozsahu. Podle Mládka by však tato varianta znamena­ la významné zvýšení nezaměstnanosti, pokles příjmů do státního rozpočtu a roz­ počtu obcí, nedostatek uhlí pro teplárny už od roku 2024 a též možný nedostatek peněz na sanační a  rekultivační práce související s ukončením těžby. Všechny ostatní možnosti počítají

Zachrání hlubinná těžba Horní Jiřetín? Podle premiéra Bohuslava Sobotky by kvůli těžbě uhlí v severních Čechách neměly být už bourány žádné domy. Zá­ roveň by ale podle něj měl být zajištěn dostatek uhlí pro teplárny. Jde oba tyto požadavky skloubit? Do určité míry ano – pokud by se na lomu ČSA, kde jsou za limity zásoby uhlí v objemu 750 milionů tun, těžilo hlubinným způsobem. S hlu­ binnou těžbou takzvaným chodbicovým způsobem u  Horního Jiřetína souhlasí i  představitelé obce. Problémem však je, že hlubinná těžba je o dost dražší než povrchová. Z neoficiálních vyjádření vy­ plývá, že těžba hlubinným způsobem je proti povrchové těžbě dražší minimálně o třetinu.

Uhlí je zatím dost Teplárny mají uhlí zajištěno nejmé­ ně do roku 2025 i v případě, že nedojde k prolomení těžebních limitů pro hnědé uhlí, navíc mohou postupně přejít na jiná paliva, například na černé uhlí, je­ hož je nyní přebytek a cena je rekordně nízká. Ani ceny tepla z  uhlí by neměly raketově růst – maximálně o  pět pro­ cent ročně. Všechny velké teplárny budou do konce roku 2015 zmodernizovány dle požadavků na emisní limity stanovené evropskou směrnicí. „Náklady na tuto modernizaci budou činit celkem 16 mili­ ard korun. Modernizace začala již v roce 2013, proto se už do cen promítla loni a  letos. Žádné dramatické zvýšení cen kvůli této modernizaci se proto neče­ ká, zdražení bude do pěti procent ještě v příštím roce, pak už ne. Teplárny, které se nezmodernizují, budou muset skon­ čit,“ uvedl Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení. Pro velké teplárny není podle Hájka žádná jiná alternativa než uhlí nebo pří­ padně komunální odpad. Na jiná paliva se nechystají přejít, takže prolomení li­ mitů podporují, ale záleží na doprovod­ ných podmínkách.  aa

in ze rce A150000968

tři, která představuje úplné prolomení li­ mitů na dole Bílina a částečné prolome­ ní limitů na dole ČSA, což by znamenalo nutnost částečného zbourání dvou obcí – Horního Jiřetína a  Černic. Českomo­ ravská konfederace odborových svazů poté hlasitě návrh podpořila, podobně i Ústecký kraj. Proti jsou naopak zmíně­ né dvě obce, město Litvínov, ale i  pre­ miér Bohuslav Sobotka a  vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš.



P

ro odpor premiéra a  vicepremi­ éra k  prolomení limitů bylo na­ konec rozhodnuto, že bude do konce června zpracována analýza, zda bude uhlí za limity například pro tep­ lárny či domácnosti vůbec zapotřebí. Až poté vláda schválí konečnou verzi Aktu­ alizované státní energetické koncepce (ASEK). Momentálně je hnědé uhlí největším primárním zdrojem energie, vyrobí se z něj zhruba 43 procent elektřiny. Druhé místo v hrubé výrobě elektřiny zaujímají s přibližně třetinovým podílem jaderné zdroje. Podle nejreálnějšího scénáře ASEK se má toto pořadí kolem roku 2025 vyměnit. Ministr Jan Mládek však na začátku tohoto roku překvapivě změnil názor ve prospěch prolomení limitů. Následně představil čtyři varianty řešení proble­ matiky územních limitů těžby hnědého uhlí a rovnou řekl, že preferuje variantu

řetína a obce Černice, a přinesla by také i nutnost řešení střetů zájmů těžební or­ ganizace s vlastníky pozemků.

s nějakou formou posunutí limitů. Kon­ krétně varianta číslo dvě počítá s  pro­ lomením limitů v  lokalitě dolu Bílina a zachování současných limitů na dole ČSA. Výhodou této varianty je, že by znamenala zachování části pracovních míst, prodloužení životnosti zásob hně­ dého uhlí na uvedeném dole o minimál­ ně 12 let, a přitom by nedošlo k bourání obydlí. Třetí variantou je posunutí limitů těžby v lokalitě Dolů Bílina se zásobami 100 až 120 milionů tun uhlí a  zároveň částečné posunutí limitů na dole ČSA se zásobami asi 50 milionů tun. Jedná se o  možnost, která by s  sebou nesla nutnost zbourání části domů v Horním Jiřetíně, znamenala by však zachování téměř současné úrovně zaměstnanosti v  obou lokalitách a  rovněž zachování alespoň částečné soběstačnosti státu v energetických surovinových zdrojích. Poslední variantou je varianta úplné­ ho prolomení limitů v  obou lokalitách, které by představovaly na dole Bílina 100 až 120 milionů tun a  na dole ČSA zhruba 256 milionů tun. Znamená však současně nutnost zbourání Horního Ji­

Foto profimedia.cz

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek opět rozvířil ostrou diskuzi, když oznámil, že je pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí.

Staň se tváří Centra Krakov

UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK 30. 4. 2015

Hledáme (ne)obyčejné lidi!

MÁTE-LI ZÁJEM ÚČASTNIT SE CASTINGU, FOTOGRAFIE POSÍLEJTE NA E-MAIL [email protected]

A ZÍSKEJ

30.000 Kč* *více informací na www.centrumkrakov.cz