Místní integrovaný program

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro

město Děčín

- konečná verze září 2005

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Děčín

ÚDAJE O ZAKÁZCE Hlavní řešitelská organizace: Agentura regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s. Krajská energetická agentura Ústeckého kraje Rooseveltova 1804/2, 400 01 Ústí nad Labem. IČO: 25049267 Bankovní spojení: ČSOB, a.s., č.ú. 160599737/0300 E-mail: [email protected] www.arrel.cz Spolupracující organizace: Ascend, s.r.o. Korunní 859/18, 102 00 Praha 2 Nerudova 21, 405 02 Děčín I. IČO:27097005 Bankovní spojení: 51-1525490297/0100 Registrace: Městský soud v Praze, oddíl C., vložka 95995 e-mail: [email protected] SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106, 400 01 Ústí nad Labem Vlkova 7, 130 00 Praha 3 IČO: 25492781 DIČ: CZ25492781 Bankovní spojení: ČSOB, a.s., č.ú. 192057924/0300 Registrace: Krajský soud v Ústí nad Labem, odd. A, vložka 15684, e-mail: [email protected], www.spfgroup.org Zpracováno pro: Město Děčín Státní fond životního prostředí ČR Řešitelský tým: Ing. Petr Honskus Mgr. Jakub Bucek RNDr. Lubomír Paroha Ing. Jan Chott Olga Vonková Vedoucí projektu: Ing. Petr Honskus

Arrel, o.p.s.

2 září 2005


OBSAH 1.STANOVENÍ OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ........................................................... 6 1.1NÁZEV OBLASTI A NÁZEV OBCE, KTERÝ PROGRAM ZPRACOVAL .................................................................................... 6 1.2GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ OBLASTI........................................................................................................................... 8 2.VŠEOBECNÉ INFORMACE........................................................................................................................... 10 2.1PODROBNĚJŠÍ POPIS OBLASTI A SOUČASNÉ TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE.................................................................................10 2.2CELKOVÁ ROZLOHA ÚZEMÍ OBLASTI A ROZLOHA ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTĚ ZVÝŠENÝM ZNEČIŠTĚNÍM OVZDUŠÍ (KM2) A ODHAD POČTU OBYVATEL VYSTAVENÝCH ZVÝŠENÉMU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ............................................................................................13 2.3SOUČASNÉ KLIMATICKÉ ÚDAJE O OBLASTI A JEJÍM OKOLÍ........................................................................................... 13 2.4INFORMACE O ŽIVÝCH I NEŽIVÝCH CÍLOVÝCH OBJEKTECH PROGRAMU VYŽADUJÍCÍCH ZVLÁŠTNÍ OCHRANU OVZDUŠÍ, ÚDAJE O CITLIVÝCH SKUPINÁCH OBYVATELSTVA A EKOSYSTÉMECH ................................................................................................16 2.4.1Obyvatelé................................................................................................................................................ 16 2.4.2Národní parky a CHKO..........................................................................................................................16 2.4.3Městská a příměstská zeleň.....................................................................................................................16 3.ODPOVĚDNÉ ORGÁNY..................................................................................................................................17 4.DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ (IMISE)..........................................................................18 4.1KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH A AKTUÁLNÍ KONCENTRACE............................... 18 4.1.1Posouzení znečištění............................................................................................................................... 18 4.1.2Druh znečištění....................................................................................................................................... 18 4.2PROSTŘEDKY POUŽITÉ KE ZJIŠŤOVÁNÍ KONCENTRACÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK..................................................................19 4.2.1Měření ....................................................................................................................................................19 4.2.2Metodika modelování..............................................................................................................................20 5.PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ (EMISE) - ÚDAJE O PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A ÚDAJE O PROVOZOVÁNÍ HLAVNÍCH EMISNÍCH ZDROJŮ.....................................................................................22 5.1VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ PODLE KATEGORIÍ, DOPLNĚNÝ JEJICH GRAFICKÝM VYZNAČENÍM............. 22 5.2CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ PRODUKOVANÝCH HLAVNÍMI ZDROJI ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (T/ROK) A CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ PRODUKOVANÉ VŠEMI ZDROJI V OBLASTI...................................................................................................................... 23 5.2.1Komentář................................................................................................................................................ 30 5.3INFORMACE O ZNEČIŠTĚNÍ DÁLKOVĚ PŘENÁŠENÉM Z OKOLNÍCH OBLASTÍ.......................................................................30 6.ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ KE ZHORŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ................................................ 31 7.POPIS EXISTUJÍCÍCH OPATŘENÍ PŘIJATÝCH KE ZVÝŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ...................... 32 7.1VÝČET EXISTUJÍCÍCH OPATŘENÍ............................................................................................................................. 32 7.2DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A HODNOCENÍ DOPADU OPATŘENÍ............................................................................................32 8.SEZNAM A POPIS NOVĚ PŘIPRAVOVANÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ.... 33 8.1HORIZONTÁLNÍ PRŮŘEZOVÁ OPATŘENÍ.................................................................................................................... 33 8.2OPATŘENÍ KE SNIŽOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU ZE SEKUNDÁRNÍ PRAŠNOSTI K ZÁTĚŽI PM10.........................................................33 8.3OPATŘENÍ KE SNIŽOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU DOPRAVY K ZÁTĚŽI PM10.................................................................................34 8.4OPATŘENÍ KE SNIŽOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU DOMÁCNOSTÍ K ZÁTĚŽI PM10............................................................................ 36 9.DODATEK - VYHODNOCENÍ IMISNÍHO ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ MĚSTA DĚČÍNA NA ZÁKLADĚ MĚŘENÍ A VYHODNOCENÍ SOUČASNÉ KVALITY OVZDUŠÍ VE VZTAHU KE VŠEM ZNEČIŠŤUJÍCÍM LÁTKÁM DLE ZÁKONA Č. 86/2002............................................................................... 37 9.1HODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ZDRAVÍ LIDÍ....................................................................................................... 37 9.1.1Oxid siřičitý - SO2.................................................................................................................................. 38 9.1.2Suspendované částice frakce PM10........................................................................................................40 9.1.3Oxid dusičitý - NO2................................................................................................................................ 43 9.1.4Olovo.......................................................................................................................................................45 9.1.5Oxid uhelnatý - CO................................................................................................................................. 46 9.1.6Benzen.....................................................................................................................................................47 9.1.7Kadmium.................................................................................................................................................48 9.1.8Amoniak.................................................................................................................................................. 49 9.1.9Arsen....................................................................................................................................................... 50 Arrel, o.p.s. 3 září 2005


9.1.10Nikl........................................................................................................................................................51 9.1.11Rtuť....................................................................................................................................................... 52 9.1.12Polycyklické aromatické uhlovodíky reprezentované benzo(a)pyrenem (BaP) .....................53 9.1.13Troposférický ozon................................................................................................................................54 9.1.14Prašný spad.......................................................................................................................................... 55 9.1.15Hodnocení z hlediska zvláštních imisních limitů..................................................................................55 9.2HODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE....................................................................................56 9.2.1Oxid siřičitý SO2 .................................................................................................................................58 9.2.2Oxidy dusíku NOx................................................................................................................................... 58 9.2.3Troposférický ozon..................................................................................................................................60

Arrel, o.p.s.

4 září 2005


SEZNAM ZKRATEK AIM-SRS AOT As CIL Cd CZT ČHMÚ EIA ERP EU hot-spots CHKO IRP LAT LV+MT MHD MIP MÚ MŽP Ni NOx, NO2 NV O3 OSZKO OŽP PAH – BaP Pb PCB PCDD/F PM10 REZZO ŘSD SAP SFŽP SO2 SRS T.L. UAT TSP VOC ZP ZÚ

Arrel, o.p.s.

automatizovaný imisní monitoring – smogový regulační systém expoziční limit pro ozón stanovený za účelem ochrany vegetace Arsen cílový imisní limit kadmium centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav hodnocení dopadů na životní prostředí emisní redukční potenciál Evropská unie tzv. horká místa (bod, místo, lokalita případně oblast, kde dochází k překračování imisních limitů) Správa chráněné krajinné oblasti imisní redukční potenciál dolní mez pro vyhodnocování znečištění ovzduší limitní hodnota zvýšená o mez tolerance městská hromadná doprava místní integrovaný program Městský úřad Ministerstvo životního prostředí nikl oxidy dusíku, oxid dusičitý nařízení vlády troposférický ozon oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší odbor životního prostředí polycyklické aromatické uhlovodíky, representují se benzo(a)pyrenem – BaP Olovo polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, sloučeniny nebezpečné svou vysokou toxicitou a obtížnou odbouratelností prachové částice registr zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic souhrnný akční program Státní fond životního prostředí oxid siřičitý smogový regulační systém tuhé látky horní mez pro vyhodnocování znečištění ovzduší prachové částice celkem těkavé organické látky zemní plyn Zdravotní ústav

5 září 2005


1.Stanovení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 1.1Název oblasti a název obce, který program zpracoval Program zpracovalo město Děčín pro území obce Děčín. MŽP bylo zveřejněno vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší zpracované na základě dat z roku 2001, 2002 a 2003. Podle uvedených materiálů (viz příslušný výběr z těchto materiálů v následujících tabulkách) patří území města Děčína do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jak z hlediska ochrany zdraví, tak z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace. Z hlediska ochrany zdraví byl na území města Děčína v roce 2003 překročen roční i 24hodinový imisní limit PM10 včetně mezí tolerance na 2,7% plochy území města. Roční hodnota imisního limitu PM10 byla překročena v roce 2003 na 5,4% plochy území města (viz obrázek 1 v Příloze) a hodnota 24hodinového imisního limitu byla překročena v r.2001 na 16,2%, v r. 2002 na 13,5% a v r.2003 na 18,9% (viz obrázek 2 v Příloze) plochy území města. Podle údajů z r. 2001 byl v roce 2001 překročen ještě roční imisní limit benzenu na 2,7% plochy území města. Celkem byly imisní limity pro ochranu lidského zdraví překročeny v r. 2001 na 16,2% , v r.2002 na 13,5% a v r.2003 na 18,9% plochy území města (v centrální údolní části města, viz obrázek 3 v Příloze). V r. 2003 dále došlo na 27% území města k překročení cílového imisního limitu pro přízemní ozon z hlediska lidského zdraví (3letý průměr podle Nař. vlády č.350/2002Sb.). Problematika ozónu by ale měla být řešena, podle Nařízení vlády č.350/2002 Sb. § 5 odst.2, v rámci národního programu snižování emisí prekurzorů troposférického ozonu, jak bylo v úvodu uvedeno. Do území města Děčína zasahuje CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří. Z hlediska ochrany ekosystémů byl na území města Děčína překročen roční imisní limit NOx pro ochranu ekosystémů v r. 2001 na 18,9%, v r.2002 na 2,7% a v r.2003 na 10,8% plochy území města (v centrální údolní části města, viz obrázek 4 v Příloze). Z hlediska ochrany vegetace byl na území města Děčína překročen cílový imisní limit AOT40 pro ozon v r.2003 na 10,8% plochy území města (v severozápadní horské části města, viz obrázek 5 v Příloze). Níže jsou v tabulkách uvedeny příslušné části tabulek z Věstníků MŽP a podkladů pro r.2003 týkající se města Děčína ve vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a v Příloze jsou uvedeny příslušné části podkladových imisních map ČHMÚ (obrázky 1 až 5). Tabulka 1: Překročení limitní hodnoty a meze tolerance LV+MT pro ochranu zdraví lidí v rámci obcí ČR ve smyslu zákona 86/2002 Sb. v roce 2001 až 2003 - % plochy obce

SO2 24h průměr PM10 roční NO2 roční průměr (>125 µg.m-3, průměr -3 (>40 µg.m ) >3x/rok) (> 43,2 µg.m-3)

Rok

Obec

2001 2002 2003

Děčín Děčín Děčín

-

Rok

Obec

BaP (< 0,001 µg.m-3)

2001 2002 2003


-

Arrel, o.p.s.

-

2.7

PM10 36. nejvyšší 24h průměr (> 60 µg.m-3, >35x/rok)

Benzen (> 5 µg.m-3)

2.7

-

Cd Ni As (< 0,005 µg.m-3) (< 0,02 µg.m-3) (< 0,006 µg.m-3) -

-

6 září 2005

-

Souhrn 2.7


Tabulka 2: Překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí v rámci obcí ČR ve smyslu zákona 86/2002 Sb. v roce 2001 až 2003 - % plochy obce

Rok

Obec

2001 2002 2003


Rok

Obec

2001 2002 2003


SO2 24h průměr NO2 roční průměr PM10 roční průměr (>125 µg.m-3, (>40 µg.m-3) (> 43,2 µg.m-3) >3x/rok) BaP (< 0,001 µg.m-3) -

PM10 36. nejvyšší 24h průměr Benzen (> 60 µg.m-3, 5 µg.m-3) >35x/rok)

16.2 13.5 5.4 18.9 Cd Ni (< As (< 0,005 µg.m-3) 0,02 µg.m-3) (< 0,006 µg.m-3) -

2.7 Souhrn 16.2 13.5 18.9

Tabulka 3: Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci obcí ČR ve smyslu zákona 86/2002 Sb. v roce 2003 - % plochy obce

Obec Děčín

O3 max. denní 8h klouzavý průměr (> 120 µg.m-3 >25x/3 roky) 27.0

Tabulka 4: Podíly území pro ochranu ekosystémů a vegetace s překročením LV v rámci obcí ČR ve smyslu zákona 86/2002 Sb. v roce 2001 až 2003 - % plochy obce

Rok

Obec

SO2 zimní průměr (> 20 µg/m3)

NOx roční průměr (> 30 µg/m3)

2001 2002 2003


-

18,9 2,7 10,8

* toto vyhodnocení na procenta rozlohy obcí se poprvé provádělo za rok 2003

Arrel, o.p.s.

7 září 2005

AOT40

µg.m-3.h) 21,6*

(> 18000

(>


1.2Geografické vymezení oblasti Město Děčín leží 23 km severovýchodně od Ústí nad Labem. Obrázek 1: Území města Děčín (včetně členění po UO)

Arrel, o.p.s.

8 září 2005


Soupis měřících stanic ke zjišťování imisí na území oblasti: Tabulka 5: Přehled měřicích stanic na území města Děčín a v jeho blízkém okolí Poř.č. stanice

Provozovatel stanice

Stanice

Měřené znečišťující látky

Stanice zrušena dne

1

Děčín OHS (kont. manuální-TK měření)

ZÚ

2

Děčín 3 Oblouková (kont. manuální měření)

ZÚ

SO2, SPM, NO2, Pb, Cd, As, Ni, O3*, NOX SO2 31.12.2000

3

Jílové (kont. manuální měření)

ZÚ

SO2

4

Sněžník (AIM-SRS měření) cca. 2km od katastru

ČHMÚ

SO2, PM10, NO2, O3, NOX

5

Děčín (AIM-SRS měření)

ČHMÚ

SO2, PM10, NO2, CO, NOX

30.4.2001

Stanice se znečišťujícími látkami, které se neměří v katastru města Děčín 6

Ústí n.L. – Pasteurova ul. (kont. manuální měření)

ZÚ

BZN, BaP

7

Lovosice -MÚ (kont. manuální měření)

ZÚ

NH3

8

Ústí n.L. – město (AIM-SRS měření)

ČHMÚ

Hg

Zrušené stanice použité v dlouhodobém hodnocení vývoje znečištění ovzduší 9

Boletice (manuální měření)

ČHMÚ

SO2

1.5.1992

10

Jílové (manuální měření)

ČHMÚ

SO2

31.12.1992

11

Maxičky (manuální měření)

ČHMÚ

SO2

31.12.1992

12

Buková Hora (manuální měření)

ČHMÚ

SO2, SPM, NOX

31.3.2003

* nízký počet naměřených dat - nelze použít pro vyhodnocování Obrázek 2: Mapa měřicích stanic na území města Děčín a v jeho blízkém okolí

Arrel, o.p.s.

9 září 2005


2.Všeobecné informace Informace jsou čerpány zejména z internetových stránek města Děčín a Ústeckého kraje, z rozvojových a koncepčních dokumentů města a Kraje a z ČHMÚ.

2.1Podrobnější popis oblasti a současné topografické údaje Město Děčín se rozprostírá v široké kotlině na obou březích Labe a je nejníže položeným městem České republiky (135 m n.m.). Současná městská aglomerace vznikla postupnou integrací sedmačtyřiceti obcí a osad. Na jejím počátku stálo sloučení (1942) starého historického města Děčína na pravém břehu Labe s mladým průmyslovým městem Podmokly, které po roce 1850 vyrostlo na levém břehu. Území města Děčín tvoří soubor 22 katastrálních území o celkové rozloze cca 12 tisíc ha s cca 53 tisíci trvale bydlícími občany: Tabulka 6: Správní členění města Děčína

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Boletice nad Labem Křešice Nebočady Březiny Chlum Folknáře Děčín Nové Město Děčín Staré Město Vilsnice Chrochvice Podmokly Horní Oldřichov Bynov Bělá Maxičky Prostřední Žleb Loubí Dolní Žleb Krásný Studenec Hoštice Lesná Velká Veleň Celkem

PLOCHA V HA 256,55 391,15 276,46 434,40 343,75 245,06 461,83 295,13 334,03 146,39 690,00 142,84 1525,48 563,80 1854,00 1115,22 47,30 1090,63 591,91 255,50 346,06 369,57 11 805,07

Město Děčín se dělí na 34 částí, a to Děčín I – Děčín XXXIII a Děčín XXXV. Město Děčín spadá do Ústeckého kraje. Základní informace: Počet částí: 34 Katastrální výměra: 11804 ha Počet obyvatel: 52058 Z toho v produkt. věku: 36 905 Průměrný věk: 37 Město se rozkládá na ploše 11804 ha, má 52058 obyvatel (SLDB 2001), což představuje průměrnou hustotu obyvatelstva 441 obyv./ km2. Celkový přírůstek dosahuje v Děčíně za rok 2003 záporné hodnoty (-97) – přirozený přírůstek 26, migrační saldo -123. V produktivním věku jsou v Děčíně téměř dvě třetiny obyvatelstva (66,2 %). Podíl osob v poproduktivním věku 60 let a více (17,6%) je vyšší než podíl obyvatel do 14 let (16,2%). Arrel, o.p.s.

10 září 2005


Charakteristika oblasti : Tabulka 7: Základní charakteristické ukazatele oblasti

Velikost území oblasti (ha)

Počet obyvatel (11/99)

11803, 6

52058

Zemědělsk á půda (ha)

2890,7

Lesní pozemky (ha) 7081,1

Vodní plochy (ha) 290,2

Zastavěná pl. – hosp. obj.

346

Ostatní užitná Plocha

Hustota obyv. obyv. / km2

1195,6

Současné topografické údaje : Děčín leží na 50°47' severní šířky a 14°13' východní délky nadmořská výška Děčína je 132 m n. mořem Pro Děčínsko je charakteristická značná členitost krajiny, a to jak ve smyslu vertikální členitosti, tak i množstvím krajinných forem. Nejnižším bodem je místo při výtoku Labe u Hřenska (115 m n.m.), naopak nejvýše položenými místy jsou vrcholy Lužických hor (792 mn.m.). Značná část rozlohy okresu, cca ľ, leží v chráněných krajinných oblastech – Labské pískovce, České Středohoří a Lužické hory. Labské pískovce patří mezi nejmohutnější pískovcová území s největšími skalními útvary v Evropě. Toto území je chráněno Národním parkem České Švýcarsko a Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce. CHKO České středohoří zasahuje do děčínského okresu pouze svým severním cípem. Místní flóra je považována za jednu z nejbohatších oblastí v České republice. Pro CHKO Lužické hory je charakteristické pohoří vrchovinného typu, zasahující do okresu svou západní částí. Děčínsko

Hranice oblasti jsou přibližně shodné s vymezením Děčínské vrchoviny, probíhá od sníženého severovýchodního konce Krušných hor od Petrovic přes Nakléřovský průsmyk do údolí Jílovského potoka. Tento potok je jižní hranicí až po své ústí v Děčíně. Na pravém břehu Labe tvoří rozhraní údolí řeky Ploučnice po Benešov n. Pl., pokračuje údolím řeky Bystré a přes ploučnicko-kamenické rozvodí na Českou Kamenici a dále proti proudu Kamenice na Kytlici a přes rozvodí v Lužických horách u železniční stanice Jedlová do údolí Lužničky (Podlužský potok) až po státní hranici s Německem v Dolním Podluží. Na geologickém složení území se podílejí z největší části druhohorní usazeniny (Děčínská vrchovina, tj. CHKO Labské pískovce s spolu Národním parkem České Švýcarsko) a horniny lužického žulového plutonu (Šluknovská pahorkatina). Tvarově významné jsou třetihorní sopečné horniny (okraj Českého středohoří). Ve velmi malé míře je zastoupeno tzv. krušnohorské kristalinikum (Petrovice a Tisá, labská zóna mezi Děčínem a Dolním Žlebem).

Děčínská vrchovina (278 km2) zaujímá níže položený reliéf mezi Krušnými horami a Lužickými horami. Šíří se na území Německa (Elbsandsteigebirge). Na jihu se Děčínská vrchovina stýká s Českým Arrel, o.p.s.

11 září 2005

441


středohořím. Děčínské stěny na jihozápadě Děčínské vrchoviny vytvářejí rozsáhlou pískovcovitou kru. Výškové rozpětí dosahuje hodnoty 607m (726-116m). Území zaujímající plochu 199 kilometrů čtverečních, se člení na dva okresky - Sněžnickou hornatinu a Růžovskou vrchovinu. Sněžnická hornatina v západní části Děčínských stěn se vyznačuje reliéfem strukturních plošin a rozbrázděných nepříliš hustou síti údolí, mající místy kaňonovitý tvar. Na západě území se rozkládají Tiské stěny (613 m) - nejdokonalejší skalní město Děčínské vrchoviny s četnými tvary zvětrávání: skalní brány, okna, hřiby aj. Malá okrajová skalní města lemují sníženinu u Ostrova (Volské kameny, Ostrovské skály) a Rájce, severně od Tiských stěn jsou Severní stěny. Východně od Tisé se zvedá rozsáhlá plošina Nad Stěnami s Holým vrchem (528 m). Nejvyšší hora Děčínské vrchoviny a zároveň její tvarovou dominantou je Děčínský Sněžník (723 m). Stolová hora s okrajovými stěnami a úpatními sutěmi. Na pravém břehu Labe patří k Sněžnické hornatině Růžový hřeben (433 m) s řadou pozoruhodných tvarů (Sluneční brána, aj.). Vysoké stěny v horních částech labského kaňonu jsou tektonicky silně porušené; místy vznikly zajímavé sloupy a věže (Mnich, Jeptiška). Pískovce při Jílovském potoku vytvářejí nesouměrný reliéf sklánějících se hřebenů (Písečný vrch, Pastýřská stěna). Růžovská vrchovina zaujímá území na východ od Labe po úpatí Jetřichovických stěn. Tvarovou dominantou je čedičový Růžovský vrch (619 m). Jetřichovické stěny (79 km2) vytvářejí velmi silně rozčleněné, výše položené, území s hustou sítí kaňonovitých údolí v povodí Křivnice a Kamenice. Nejvyšší místa tvoří pískovcové suky, často podmíněné skrytými čedičovými tělesy, jako jsou Jedlina (490 m), Suchý vrch (481 m), Hřebenec (478 m), aj. Na jihu vystupují skalní stěny (Stříbrné stěny, Křídelní stěna). Na tomto území jsou i malá skalní města. Z tvarů zvětrávání je nejznámější Pravčická brána (serovýchodně od Hřenska), široká 26,5 m a vysoká 16 m. Bizarní pískovcové tvary se rozkládají především u Ostrohu.

Lužické hory zasahují do popisovaného území svou západní částí patřící k podcelkům Lužického hřbetu a Kytlické hornatině. Lužické hory budují převážně pískovce, prostoupené čedičem a znělcem. Lužický hřbet vytváří členitou vrchovinu s četnými kupolovitými a kuželovitými vrchy (Jedlová 774 m, Tolštejn 670 m, Malý Stožec 665 m aj.). Zajímavý je též Vápencový vrch (opravdu se tak jmenuje - je z jurského vápence - měří 548 m). Kytlická hornatina má výškové rozpětí 446 m (736 - 290 m). Základními povrchovými tvary jsou kupovité vrchy a hory, místy se skalními stěnami, balvanovými haldami a suťovými poli. Dominantní hornatiny jsou, z čediče: Studenec (736 m), Javor (693 m), Zlatý vrch (657 m), Jehla (478 m), ze znělce: Velká Tisová (692 m), Sokol (668 m), Srní hora (657 m) aj. Šluknovská pahorkatina (276 km2) vyplňuje uzemí Šluknovského výběžku na sever od Lužických hor a Děčínské vrchoviny. Výškové rozpětí je 306 m (610 - 294 m). Severně od vsi Severní, leží nejsevernější místo ČR - 51° 03' 20". Na horninách žulového masívu zde vznikla členitá pahorkatina s mírně až středně ukloněným reliéfem širokých údolí v povodí Labe, Sprévy a Lužické Nisy. Arrel, o.p.s.

12 září 2005


Dominantami kraje jsou Hrazený (608 m - čedič), Vlčí hora (581 m - tefrit), Dymník (515 m - čedič), rozlehlý plochý čedičový hřeben (543 m) mezi Studánkou a Dolním Podlužím, Špičák (545 m - znělec). Do nižšího území Šluknovské pahorkatiny pronikl ve starších čtvrtohorách pevninský ledovec. Zanechal po sobě zbytky štěrků a písků. Do Českého středohoří spadá Verneřické středohoří, Benešovské středohoří, Dobrnská vrchovina, Děčínská a Habartická kotlina. Jde o území tvořené převážně tefritem a čedičem. Mezi dominantami kraje patří hřbet Dobrné (532 m), v Děčínské kotlině Sokolí vrch (512 m), Pustý vrch (499 m) a na severu Popovičský vrch (527m). Habartická kotlina je erozní sníženina při Bystré na křídových pískovcích a slínovcích s drobnými sopečnými tělesy, např.: Olešský vrch (355 m).

2.2Celková rozloha území oblasti a rozloha území se zvláště zvýšeným znečištěním ovzduší (km2) a odhad počtu obyvatel vystavených zvýšenému znečištění ovzduší Z hlediska ochrany zdraví byl na území města Děčína v roce 2003 překročen roční i 24hodinový imisní limit PM10 včetně mezí tolerance na 2,7% plochy území města. Roční hodnota imisního limitu PM10 byla překročena v roce 2003 na 5,4% plochy území města a hodnota 24hodinového imisního limitu byla překročena v r.2001 na 16,2%, v r.2002 na 13,5% a v r.2003 na 18,9% plochy území města. Podle údajů z r.2001 byl v roce 2001 překročen ještě roční imisní limit benzenu na 2,7% plochy území města. Celkem byly imisní limity pro ochranu lidského zdraví překročeny v r. 2001 na 16,2% , v r.2002 na 13,5% a v r.2003 na 18,9% plochy území města (v centrální údolní části města). V r.2003 dále došlo na 27% území města k překročení cílového imisního limitu pro přízemní ozon z hlediska lidského zdraví (3letý průměr podle Nař. vlády č.350/2002Sb.). Problematika ozónu by ale měla být řešena, podle Nařízení vlády č.350/2002 Sb. § 5 odst.2, v rámci národního programu snižování emisí prekurzorů troposférického ozonu. Do území města Děčína zasahuje CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří. Z hlediska ochrany ekosystémů byl na území města Děčína překročen roční imisní limit NOx pro ochranu ekosystémů v r.2001 na 18,9%, v r.2002 na 2,7% a v r.2003 na 10,8% plochy území. Z hlediska ochrany vegetace byl na území města Děčína překročen cílový imisní limit AOT40 pro ozon v r.2003 na 10,8% plochy území města (v severozápadní horské části města).

2.3Současné klimatické údaje o oblasti a jejím okolí Imisní zatížení je závislé jednak na množství emisí na území města a v jeho blízkém i dalekém okolí, jednak na meteorologické situaci. Proto je důležité, kromě sledování emisí, sledovat i vývoj rozptylových podmínek a teplotu, hlavně v zimním období. Tyto údaje sleduje a vyhodnocuje Český hydrometeorologický ústav ČHMÚ, který má na území města 2 stanice AIM (Děčín a Sněžník) Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Na velké části území převládá mírně teplé podnebí s krátkou a mírnou zimou a s krátkým přechodným obdobím. Průměrná roční teplota vzduchu je cca 80C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 700-800 mm. Poloha Děčína a jeho okolí v labském údolí také způsobuje při inverzním zvrstvení vzduchu častější výskyt mlh. Tabulka 8: Větrná růžice (Děčín, 2003

Třídy rychlosti 1

Rychlost v m/s ( 0,0 - 0,5)

2

< 0,5 - 2,5)

3

< 2,5 - 7,5)

4

< 7,5 - 10,0)

5

< 10,0 - ∞)

Arrel, o.p.s.

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

1,2 0 4,2 5 0,0 8 0,0 0 0,0 0

1,28

5,00

5,75

4,94

1,52

1,37

1,81

1,34

0,37

18,83

19,68

13,86

5,98

7,19

8,90

7,87

0,00

73,48

0,44

0,58

0,24

0,11

0,06

3,11

3,07

0,00

7,69

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

13 září 2005

Bezvětří

Součet


5,5 3

7,47

25,26

19,04

7,61

8,62

13,82

12,28

0,37

Obrázek 3: Větrná růžice ze stanice AIM Děčín

S 25 20

SZ

SV

15 10 5 Z

0

V

JZ

JV

J 1999

2000

2001

Obrázek 4: Větrná růžice ze stanice AIM Sněžník

Arrel, o.p.s.

14 září 2005

2002

2003

CALM: 1999 - 39.8% 2000 - 15.1% 2001 - 19.8% 2002 - 26.7% 2003 - 18.8%

100,00


S 30 25 SZ

SV

20 15 10 5

Z

0

V

JZ

CALM: 1999 - 17.8% 2000 - 7.5% 2001 - 5.1% 2002 - 4.3% 2003 - 2.1%

JV

J 1999

2000

2001

2002

2003

Tabulka 9: Další klimatické údaje (Děčín, 2003):

měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

průměrná teplota vzduchu 2m (C) -0,66 -1,96 5,64 9,84 17,14 21,84 20,94 22,14 15,54 7,24 6,04

Arrel, o.p.s.

vlhkost vzduchu (%)

atmosférický tlak (hPa)

87,8 80,5 75,3 64,9 70,9 64,5 73,1 62,8 74,8 82,6 89,0 85,8

988,5 996,1 996,5 989,8 990,9 989,7 989,9 990,2 993,3 986,9 992,0 992,0

15 září 2005


2.4Informace o živých i neživých cílových objektech programu vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší, údaje o citlivých skupinách obyvatelstva a ekosystémech 2.4.1Obyvatelé Základní cílovou skupinou jsou obyvatelé všech řešených obcí. Zvláštní pozornost vyžaduje území na kterém se rozkládá Nemocnice Děčín. 2.4.2Národní parky a CHKO Do území města Děčína zasahuje CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří. CHKO Labské pískovce Tato chráněná krajinná oblast vznikla v roce 1979 výnosem MK ČSR čj 4946/72 ze dne 27. 6. 1972. Rozkládá se na území 324 km2. Je to území sousedící s CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Zvláštností je zde to, že na relativně malém území jsou velice rozdílné podmínky. Především je zde výrazný skok mezi minimální a maximální nadmořskou výškou tj.:115 m.n.m (zde Labe opouští republiku) a maximální 723 m.n.m. (Děčínský Sněžník). Základní horninou je zde především pískovec jenž dal CHKO název, čedičové výlevy a na okrajích žula . Na skalní masívy působí průměrné roční srážky 600 - 900 mm. Také teploty nejsou nijak vysoké, roční průměr činí 6-8° C. Skalní masívy Labských pískovců vznikly zhruba před 100 mil. let v křídovém období druhohor. Toto území bylo z velké části zaplavené mělkým mořem. Z okolní pevniny docházelo k nánosům jílů a písků. Ty se na dně moře ukládaly a poté zpevnily. Tím vznikla deska široká až 1 km. Ke konci křídy se zvedlo mořské dno a voda ustoupila. Sopečná činnost výrazná v Českém středohoří, okrajově také jako jeden z vedlejších důsledků způsobila že deska byla rozlámaná na soustavu souvrstvích zlomů. Tyto pískovcové kry pak byly následně ještě zpevněny výlevy sopečné lávy.Za současný vzhled pískovcového masívu mohou hlavně erozivní síly, především vítr a voda. CHKO České středohoří CHKO České středohoří je nejrozsáhlejší chráněnou krajinnou oblastí v Čechách. Její jedinečnost je dána především značnou výškovou členitostí a unikátním reliéfem.Dochovala se zde rozmanitá rostlinná a živočišná společenstva i zbytky původní vegetace. Převažují zde dubohabrové lesy a ve vyšších a vlhčích polohách bučiny. Mezi rostlinstvem jsou významná společenství travnatých strání stepního a lesostepního charakteru. Roste tu okolo 1200 druhů vyšších rostlin, z nichž mnohé jsou zvlášť chráněny. České středohoří se dělí na dva podcelky:  Verneřické (leží převážně na pravém břehu Labe a zasahuje na území Děčínska  a Milešovské (levý břeh Labe). 2.4.3Městská a příměstská zeleň ZOO Děčín Je situována na Pastýřské stěně (Děčín IV) má přes 6 hektarů a okolo 130 druhů zvířat.

Arrel, o.p.s.

16 září 2005


3.Odpovědné orgány Oblastní inspektorát ČIŽP ÚSTÍ NAD LABEM Výstupní 1644, 400 07 Ústí nad Labem Tel.: 475 500 547 Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem územní pracoviště Březinova 3, 406 83 Děčín Vedoucí územního pracoviště: MUDr. Jan Bechyně Tel.: 477 755 210 e-mail: [email protected] Městský úřad Děčín Mírové náměstí 5, 405 38 Děčín IV Odbor životního prostředí vedoucí odboru: Mgr. Jiří Hykš Tel.: 412 591 321 e-mail: [email protected] Odbor rozvoje vedoucí odboru: Ing. Jančová Věra Tel.: (604 210 292) 412 591 331 e-mail: [email protected] Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Odbor životního prostředí a zemědělství vedoucí odboru: Ing.arch. Jan Zadražil Tel.: 475 657 535 e-mail: [email protected] Odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru: RNDr. Zuzana Kadlecová, Tel.: 475 657 507 e-mail: [email protected] ČHMÚ pobočka Ústí nad Labem poštovní přihrádka 2, Kočkovská 18, 400 11 Ústí nad Labem Tel.: 472 706 011 e-mail: [email protected] OVSS IV Chomutov Školní 5335, Chomutov RNDr. Margita Abtová Tel.: 475 212 080 e-mail: [email protected] Krajské pracoviště SFŽP W. Churchilla 4, 400 01 Ústí nad Labem Ing. Jana Choutková Tel.: 475 205 598 e-mail: [email protected] Správa CHKO Labské pískovce Teplická 424/69, 405 02 Děčín Tel.: 412 518 287, 412 518 929 e-mail : [email protected] Správa CHKO České středohoří Michalská 260/14, 412 01 Litoměřice Tel.: 416 732 387 e-mail: [email protected] Arrel, o.p.s.

17 září 2005


4.Druh a posouzení znečištění ovzduší (imise) 4.1Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech a aktuální koncentrace 4.1.1Posouzení znečištění Hodnocené látky (ochrana zdraví): Oxid siřičitý, suspendované částice (PM10), oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý, benzen, kadmium, amoniak, arsen, nikl, rtuť, polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren, troposférický ozon, prašný spad. Překročení imisních limitů zvětšených o meze tolerance: 

Roční imisní limit PM10



24hodinový imisní limit PM10

Překročení imisních limitů: 

Roční imisní limit PM10



24hodinový imisní limit PM10



Cílový imisní limit pro ozon

Překročení zvláštních imisních limitů (r.2003): Ozon – upozornění 3x Hodnocené látky (ochrana ekosystémů a vegetace) Oxid siřičitý, oxidy dusíku, troposférický ozon. Překročení imisních limitů: 

Roční imisní limit NOx



Cílový imisní limit pro ozon (AOT40)

Na základě hodnocení do r.2003 kvalita ovzduší v Děčíně nevyhovuje z hlediska znečištění suspendovanými částicemi PM10 a troposférickým ozonem. Dále je uvedeno překročení ekolimitu NOx , k překročení došlo ale pouze v centru města a nikoliv v ekosystémech ve smyslu zákona. Jak se dalo očekávat nejvíce zatížené se jeví údolní části centra města a navazujícího okolí, zejména v okolí frekventovaných dopravních tahů a průmyslových podniků. Tyto části města byly nadměrně znečištěny zejména suspendovanými částicemi PM10. Výše položené části města byly nadměrně zatíženy znečištěním troposférickým ozonem a v menší míře znečištěním PM10. 4.1.2Druh znečištění Viz kapitola 9 - DODATEK.

Arrel, o.p.s.

18 září 2005


4.2Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek 4.2.1Měření Podobně jako na jiných místech republiky sahají začátky monitorování kvality ovzduší v Děčíně a okolí minimálně do poloviny dvacátého století. Měření prováděly kromě hygienické služby a hydrometeorologického ústavu ještě další organizace většinou ve spolupráci s městem. V Děčíně byly také vyráběny analyzátory ovzduší (ZPA Děčín) pracující na coulografickém principu. Imisní situace v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století se vyznačovala výskytem poměrně vysokých koncentrací tzv. základních znečišťujících látek SO2 a prašného aerosolu.. Této situaci bylo také přizpůsobeno měření. Většinou se tedy měřil SO2 a prach manuálními metodami a později také SO2 a NOx analyzátory. Databáze Informačního systému kvality ovzduší, která je nepřímo „základním“ zdrojem údajů i pro tuto zprávu, obsahuje údaje o znečištění ovzduší od roku 1971, ale dostala se do ní pouze část v minulosti naměřených dat. Trvající vysoké koncentrace znečišťujících látek v osmdesátých a v první polovině devadesátých let vedly následně k nutnosti provedení základních ekologických opatření na velkých zdrojích emisí. Současně s tím bylo nutno monitorovat imisní situaci v reálném čase a v případě smogových situací informovat obyvatelstvo a dělat opatření na zdrojích. Za tímto účelem byla vybudována měřicí síť stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM), která umožňuje přenos a zveřejňování aktuálních dat o imisní situaci. V osmdesátých a na přelomu osmdesátých a devadesátých let měřil monitoring pomocí coulografických analyzátorů SO2 a NOx a výsledky měření byly využívány pouze v rámci smogového a regulačního systému. Jedna stanice tohoto monitoringu byla umístěna také v Děčíně. Od r. 1992 byl uveden do provozu nový modernější AIM. Jedna ze stanic této nové sítě AIM měří v Děčíně a jedna v horské oblasti nedaleko Děčínského Sněžníku. Stanice AIM jsou vybaveny moderními analyzátory pracujícími většinou na spektrometrickém principu, kalibrační jednotkou, přenosem dat a většinou i meteorologickými čidly. Novým Zákonem o ochraně ovzduší, který vychází z direktiv Evropské unie, bylo od r. 2002 pozměněno a rozšířeno spektrum sledovaných látek i způsoby vyhodnocování kvality ovzduší (nové imisní limity atd.). Na tyto změny musí v rámci prováděných měření a hodnocení příslušné organizace reagovat. Na základě státních i projektových (PHARE) finančních prostředků ČHMÚ od r. 2002 přestavuje měřicí sítě, systémy zpracování dat a informační výstupy v rámci Informačního systému kvality ovzduší tak, aby mohl zejména veřejnosti, správním orgánům a prostřednictvím MŽP orgánům Evropské unie poskytnout odpovídající informace ve smyslu zákona a direktiv EU. Většina těchto informací je v současnosti k dispozici ve sdělovacích prostředcích, na internetu a v ročních zprávách ČHMÚ. Informační systém kvality ovzduší a roční zprávy ČHMÚ zahrnují i imisní data naměřená ostatními organizacemi, které do systému svá data dodávají (např. ČEZ, SZÚ, VÚLHM, VÚRV, ZÚ). Rovněž tato zpráva je vypracována, jak bylo uvedeno, na základě možností současného monitoringu kvality ovzduší a na základě uvedených informačních výstupů. V současnosti sleduje kvalitu ovzduší v Děčíně kromě ČHMÚ také Zdravotní ústav. Zdravotní ústav má v provozu měřicí stanici Děčín-OHS (přehled a mapa měřicích stanic v kapitole 1). Z provedené analýzy imisního zatížení území města Děčína a vyhodnocení současné kvality ovzduší ve vztahu ke všem znečišťujícím látkám dle Zákona č. 86/2002 vyplývá i požadovaný způsob sledování kvality ovzduší v Děčíně v současnosti. Látky které by bylo třeba sledovat měřením (zjištěné hodnoty leží nad horní mezí posuzování nebo na úrovni mezi dolní a horní mezí posuzování ): Oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, oxidy dusíku, benzen, arsen, nikl, benzo(a)pyren, troposférický ozon. Látky k jejichž posuzování by bylo možno použít modelování nebo odborný odhad (zjištěné hodnoty leží pod dolní mezí posuzování): Olovo, oxid uhelnatý, kadmium, amoniak, rtuť, prašný spad.

Arrel, o.p.s.

19 září 2005


Rozdílnému charakteru území města Děčína (zastavěné a exponované údolní části města a relativně klidné „přírodní“ horské okrajové části území města nacházející se v CHKO) je třeba přizpůsobit sledování kvality ovzduší. Umístění dvou stanic (Děčín-OHS a Děčín-AIM) sledujících zejména vliv na lidské zdraví v údolní exponované části města a umístění stanice AIM na Sněžníku sledující i vlivy na ekosystémy je dostatečně reprezentativní pro zjišťování „průměrné“ situace v Děčíně. Případné další stálé měření na jiných místech města by bylo značně nákladnou záležitostí. V případě potřeby podrobnějšího ověření lokální imisní situace je možné provést časově omezené účelové měření např. s využitím měřicího vozu. Obdobně to platí i pro dosud neprováděné, ale poměrně drahé měření benzenu a benzo(a)pyrenu. 4.2.2Metodika modelování Výpočet krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek a doby překročení zvolených hraničních koncentrací byl proveden podle novelizované metodiky „SYMOS 97“, která byla vydána MŽP ČR v r.2003. Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky: Tabulka 10: Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru

třída stability I II III IV V

rozptylové podmínky silné inverze, velmi špatný rozptyl inverze, špatný rozptyl slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky normální stav atmosféry, dobrý rozptyl labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

výskyt tříd rychlosti větru (m/s) 1,7 1,7 5 1,7 5 11 1,7 1,7

5 5

11

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím i k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek. To je právě případ inverzí, při kterých jsou rozptylové podmínky popsané pomocí tříd stability I a II. Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně vychlazuje a ochlazuje přízemní vrstvu ovzduší. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou trvat i nepřetržitě mnoho dní za sebou. V letní polovině roku, kdy je příkon slunečního záření vysoký, se inverze obvykle vyskytují pouze v ranních hodinách před východem slunce. Výskyt inverzí je dále omezen pouze na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a tedy rozrušení inverzí. Silné inverze (třída stability I) se vyskytují jen do rychlosti větru 2 m/s, běžné inverze (třída stability II) do rychlosti větru 5 m/s. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III a IV, kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí teplý vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého Arrel, o.p.s.

20 září 2005


zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Ze stejného důvodu jako u inverzí se tyto rozptylové podmínky nevyskytují při rychlosti větru nad 5 m/s. Metodika SYMOS'97 musela být oproti původní verzi upravena. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší. Tyto změny zahrnují např.:  stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací nebo 8-hodinových průměrných hodnot (dříve 1/2-hodinové hodnoty)  hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO2 (dříve pouze NOx) Změna průměrovací doby se promítla do změny rozptylových parametrů σy a σz (viz [9] Metodika, kap.3.2.5.1.) tak, aby popisovaly rozptyl znečišťujících látek v delším časovém intervalu. Pro NO2, PM10 a BaP jsou jako krátkodobé koncentrace počítané 1-hodinové průměrné hodnoty. Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle předchozí praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku ozn. NOx. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NOx byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NOx je přitom tvořena zejména dvěmi složkami, a to NO a NO2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NOx ve vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově imisní limit pro NO2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí, zřejmě proto, že pro člověka je NO2 mnohem toxičtější než NO. Ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO2, přičemž rychlost této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože vstupem do výpočtu zůstaly emise NOx, bylo nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO2 v závislosti na rozptylových podmínkách. Podle dostupných informací obsahují průměrné emise NOx pouze 10 % NO2 a celých 90 % NO. Rychlost konverze NO na NO2 popisuje parametr kp, jehož hodnota závisí na třídě stability atmosféry. Zároveň platí, že i po dostatečně dlouhé době zbývá 10 % oxidů dusíku ve formě NO. Vztah pro výpočet krátkodobých koncentrací NO2 z původních hodnot koncentrací NOx pak má tvar

   x   c = c 0 . 0,1 + 0,8.1 − exp − k p . L     u h1       kde c je krátkodobá koncentrace NO2 c0 je původní krátkodobá koncentrace NOx xL je vzdálenost od zdroje uh1 je rychlost větru v efektivní výšce zdroje Výpočet průměrných denních koncentrací prachu byl odvozen na základě vztahu mezi naměřenými průměrnými denními koncentracemi a maximálními hodinovými hodnotami na měřicích stanicích v ČR. Tento vztah se dá vyjádřit rovnicemi: Pro PM10: Cd = 0,808 . Ch pro Ch ≤ 350 µg/m3 Cd = 220,35 . ln Ch - 1008 pro Ch > 350 µg/m3 Denní průměry koncentrací se pak stanoví z vypočtených hodinových hodnot (podle metodiky SYMOS) pomocí těchto vztahů. Výpočet koncentrací prachu způsobených vířením prašných částic větrem na prašných plochách v lomu byl proveden podle metodiky [11], která byla upravena pro použití v metodice SYMOS'97. Metodika umožňuje ze znalosti geometrického tvaru prašné plochy a její rozlohy, křivky zrnitosti částic a jejich hustoty, větrné růžice a topografie terénu v okolí zdroje stanovit krátkodobé koncentrace prachu v libovolném bodě v okolí v závislosti na směru a rychlosti větru a rovněž průměrné roční koncentrace a dobu překročení zvolených hraničních koncentrací. Podle této metodiky prašné emise silně závisí na rychlosti větru. Při slabém větru do rychlosti zhruba 4 m/s jsou prašné emise prakticky nulové, při vyšších rychlostech větru nad 10 m/s velmi rychle vzrůstají. Nejvyšší rychlost větru, pro kterou se koncentrace prachu počítají, je 20 m/s. Při výpočtu se předpokládá, že prašný povrch je suchý, sypký a bez vegetace. Naproti tomu při výpočtu ostatních charakteristik prašnosti se již bere v úvahu doba během roku, po kterou se z povrchu nepráší, protože je z přirozených příčin vlhký nebo pod sněhem. Tato doba činí zhruba 1/3 roku.

Arrel, o.p.s.

21 září 2005


5.Původ znečištění ovzduší (emise) - údaje o plnění emisních limitů a údaje o provozování hlavních emisních zdrojů 5.1Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší podle kategorií, doplněný jejich grafickým vyznačením Obrázek 5: Grafické vyznačení REZZO I a REZZO II

Výčet je uveden v následující kapitole.

Arrel, o.p.s.

22 září 2005


5.2Celkové množství emisí produkovaných hlavními zdroji znečišťování ovzduší (t/rok) a celkové množství emisí produkované všemi zdroji v oblasti Emisní situaci ve městě, shrnuji tabulky a grafy, obsažené v této kapitole. Protože za rok 2003 nebyla ještě oficiální data pro velké a střední zdroje k dispozici (v čase zpracování), uvádíme data za rok 2002, převzatá z Českého hydrometeorologického ústavu. Malé zdroje byly převzaty z evidence městského úřadu a jsou agregovány podle adresy. Data za mobilní zdroje nejsou k dispozici. Dílčí data zahrnující emise z mobilních zdrojů, budou zpracována jako podklad pro modelování. Tabulka 11: Seznam zdrojů tvořících databázi REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší) a přehled emisí za rok 2002 (t/rok),Děčín

REZZO 1 Děčín identifikace provozovny název k.ú. poř.č. 62514 10 Alcan Děčín Extrusions s.r.o. 62514 70 ČD,a.s. depo kolejových vozidel ústí n./L.-LOOS provoz.j.Děčín 62492 74 FEROX a.s. 60716 81 Habrinol Děčín s. r. o. 60716 65 CHEMOTEX a.s. 62514 64 Kabelovna Děčín -Podmokly a.s.-kotelna 62492 6 NEMOCNICE DĚČÍN - příspěvková organizace 62492 90 PROMPTUS spol. s r.o. 62492 73 RYKO a.s. 62492 80 TERMO Děčín a.s. CZT Benešovská 62523 44 TERMO Děčín a.s. kogenerační zdroj Bynov 62514 12 TERMO Děčín a.s. kogenerační zdroj Želenice 60716 51 TERMO Děčín a.s. kotelna Boletice 61419 47 TERMO Děčín a.s. kotelna Březiny 62492 5 TERMO Děčín a.s. kotelna Liberecká 62492 7 Termo Děčín a.s.,výtopna Pod zámkem 62514 77 Václav Levý - SALON GLAS L&M

ulice Ústecká Poštovní Ústecká Tovární Tovární Ústecká U Nemocnice Krokova Dělnická Benešovská Teplická Dělnická Vítězství Březiny Liberecká U plovárny 5. května CELKEM

Arrel o.p.s.

23 září 2005

1010

1020

znečišťující látky (kód) 1030 1040 1050

0,537 0,010 0,036

4,985 0,005

14,424 1,530 0,009

15,593 0,143 0,004

0,322 0,054 7,260

0,005 0,029 0,025 0,015 0,309 0,123 0,227 0,322 0,049 0,228 0,023 2,516 0,086

0,002 0,014 0,008 0,002 0,029 0,034 0,045 0,066 0,024 8,319 0,011 36,956 0,013

0,095 2,532 3,720 0,297 0,688 6,833 18,952 18,398 2,345 2,874 1,347 8,602 0,629

0,014 0,103 1,320 0,060 0,071 4,366 2,053 20,029 0,056 0,323 0,046 0,690 0,062

0,015 0,034 4,554 0,016 0,612 1,123 0,995 2,215 0,059 0,147 0,028 0,625 0,012

4,540

50,513

83,275

44,933

18,071

1060

4060


REZZO 1 Děčín

1050 9%

1010 2% 1020 25%

1040 22%

1030 42%

Arrel o.p.s.

24 září 2005

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Děčín Tabulka 12: Seznam zdrojů tvořících databázi REZZO 2 (SZ) a přehled emisí za rok 2002 (t/rok), Děčín

REZZO 2 Děčín identifikace zdroje IČO

identifikační číslo zdroje

rok aktual.

název zdroje

0000007064

350200972

ČR - Ministerstvo vnitra - kotelna -Státní oblastní archiv 2001 Děčín

0000024830 0000029254 0000029254 0000041726 0000081663 0000172073 0000172073 0000172073 0000172073 0000261238 0000261238 0000261238 0000657956 0000657956 0010408886 0012011011 0012774219 0014450488

350201282 350206072 350206652 350202752 320589682 350200252 350202052 350202922 350205782 350200792 350201852 350201942 350200062 350207062 350205832 350200082 350203482 350201882

2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001

0014867770

350201782

2001

0014867770 0015129179 0015181774 0025004824 0025011812

350201802 320500582 350207322 25004824 350206602

2001 2001 2001 2001 2001

0025425854

350206542

2001

Arrel o.p.s.

Okresní soud v Děčíně - kotelna Kovočas výrobní družstvo - odmašťování Kovočas výrobní družstvo - kotelna Oldřichovská Stavební bytové družstvo Děčín - SBD kotelna Školní statek - kotelna zahrada u Ploučnice Staré město Grafiatisk a.s. - kotelna v Převozní ul. Grafiatisk a.s. - kotelna - Saská 60 Grafiatisk a.s. - Grafiatisk a.s. - ofset Grafiatisk a.s. - závod Bělá Město Děčín - kotelna ZŠ Město Děčín - kotelna ZŠ Město Děčín - kotelna ZŠ Komenského nám. KARNED, a.s. Děčín - kotelna KARNED, a.s. Děčín - stříkací box AFS Milan Fišer - sušící box Arnošt Křenek - Truhlárna Rudolf Homolka - Ford - Lakovna osobních automobilů SOŠ technická, SOU dopravní - kotelna plynová LINETA Severočeská dřevařská společnost a.s. - závod Děčín-technologie LINETA Severočeská dřevařská společnost a.s. - závod Děčín-kotelna Miron Pazourek - Autoservis-Garáže - Lakovna Karel Svoboda - Čerpací stanice pohonných hmot MIP autoslužba s.r.o. - ohřívač vzduchu WOLF SETA-COS, s.r.o. - čerpací stanice Boletice n.L. RYKO - Podmokelská obchodní a.s. - Plynová kotelna FORELI

25 září 2005

znečišťující látky (kód) ulice zdroje Zbrojnická Masarykovo nám. Oldřichovská Oldřichovská Wolkerova Převozní Saská Převozní Saská Kamenická Vojanova Komenského Krokova Krokova Podmostní Teplická Předmostí Dělnická Benešovská Benešovská Kozinova Folknářská Vilsnická Vítězství Dělnická

TL 0,0004

SO2

NOx

0,0002

0,0304

0,0061

0,0024

0,0131

0,0053

0,0003 0,0002

0,0788 0,0459 0,1889 0,0806 0,0130 0,0151 0,0055

0,0439 0,0057 0,0029 0,0028 0,0245

0,0001 0,0020

0,0160 0,0448 0,0795 0,1502

0,0032 0,0084 0,0288 0,0444

0,0220

0,0110

0,0016

0,0182 0,0172 0,0070 0,0076 0,0062 1,7100 0,0032 0,0033 0,0033 0,0294 0,0266 0,0921 0,0009

0,0111 0,1190

0,0019 0,0198

0,0007 0,0079

0,0027

0,0007

0,0814 0,0025 0,0102

0,2406

0,0023

0,0176

0,0008 0,0028 0,0257 0,0011 0,0012 0,0010

0,0005 0,0005 0,0046 0,0028 0,0031 0,6900

0,0003 0,1674

0,0012

CO

VOC

0,1962

0,0004

0,0027

0,0001

NH3

Benz en


0040213145 0040231895 0040233278 0042442516 0042485886 0042485886 0042485886 0043224393

350207232 350201922 350206062 350200432 350200022 350201992 350207202 350200452

2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001

0044795840 0044795840

350200132 350202912

2001 2001

0044795840 0044795840 0044795840 0045317054 0045317259 0045317259

350203002 350203012 350207482 350207032 350202992 350205862

2001 2001 2001 2001 2001 2001

0045797439

350203332

2001

0045797439

350205772

2001

0045797439

350207515

2001

0046708511

350200312

2001

0046708936

350200742

2001

0046708936 0046712500

350202632 350202082

2001 2001

0047274620

350201242

2001

0047274671 0047274671

350200005 350202202

2001 2001

Arrel o.p.s.

REZZO 2 Děčín Jitka Kádnerová - plynová kotelna Slovanská Stroj-Union spol. s r.o. - kotelna Stroj-Union Teplická INPEKO spol. s r.o. - kotelna, pece Pod chlumem Jiří Bendl, Petr Šoltys - Autolakovna - Lakovna Chmelnice Milan Tůma K+T - kotelna Děčín Teplická Milan Tůma K+T - truhlárna Teplická Milan Tůma K+T - truhlárna Březová Březová CENTRO Děčín, kom.spol. - kotelna Dělnická PROMPTUS spol.s r.o. - Dvoustupňový komb.absorbér 4.000 Krokova PROMPTUS spol.s r.o. - Ohřívač vzduchu MTP 225 Krokova PROMPTUS spol.s r.o. - Dvoustupňový komb.absorber Eveco 2000 Krokova PROMPTUS spol.s r.o. - Mikropulzní filtr 600A 12 TRL PL Krokova PROMPTUS spol.s r.o. - Kotelna Krokova Krokova Komerční banka, a.s. Praha, pobočka Děčín - kotelna Zbrojnická SILIKE s.r.o. Praha Keramika - vypalovací pece Obchodní SILIKE s.r.o. Praha Keramika - kotelna Obchodní Sempra Praha a.s., výrobní závod Děčín - technologie zinkovna Pod Chlumem Sempra Praha a.s., výrobní závod Děčín - kotelna zámečna Pod Chlumem Sempra Praha a.s., výrobní závod Děčín - čerpací stanice PHM Pod Chlumem Zemědělské zásobování a nákup a.s. - ZZN Sušárna obilí Děčín Benešovská ČESKOSLOVENSKÁ PLAVBA LABSKÁ a.s. - kotelna přístavy Loubí Loubská ČESKOSLOVENSKÁ PLAVBA LABSKÁ a.s. - kotelna loděnice Křešice Vítězství BarDom spol. s r.o. - truhlárna 2.polské armády Komenského Gymnázium Děčín - kotelna nám. Odborné učiliště a Praktická škola - ČOV - SOU Dopravní Křešice Vítězství Odborné učiliště a Praktická škola - kotelna SOU Křešice Vítězství

26 září 2005

0,0011 0,0013 0,0143

0,0003

0,1023 0,1127 1,3690

0,0171 0,0526 0,2282

0,0068 0,0080 0,0913

0,0509 0,4800 0,0020 0,2443

0,4740

0,3247

2,7108

0,1372

1,5674

0,2716

0,3360

1,2400

0,0048

0,0023

0,0247

0,0488

0,0308

0,1577

0,0610 0,0019

0,0050

0,0001

0,0162 0,0120 1,7870 0,2655

0,0057 0,0200 3,9245

0,1054

0,0351

0,1232

0,0379

0,0124 0,0030

0,0039 0,0321 0,0002

0,0006

0,0088

0,1105

0,0062

0,0043

0,0963

1,9977

0,2763

0,7641

2,6410

0,4868 0,0900

2,5391

11,1013

0,8885

0,5347

0,0009

0,0277

0,0050

0,0060

0,0004

0,0021

0,0004

0,0002


0047274689 0047274794 0047782978 0047782978 0047782978 0048038687 0048038687

350202762 350200009 350202512 350202522 350202532 350206792 350207372

2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001

0048118664 0048118664 0048118664 0048259896

350200072 350202042 350206142 350201542

2001 2001 2001 2001

0049099451

35020759

2001

0049099451

350200034

2001

0049099451 0049903179 0060192348 0060193336 0060193531 0060193531 0061534056 0061534056 0061534056 0061537489 0061538655 0061538655 0062240935 0062240935 0062240935 0063076306 0063147882 0064050882

350207059 350207042 350205992 350202462 350200092 350202242 350200623 350200624 350200625 350201442 350200162 350201172 350200502 350203302 350206362 350207312 350205902 350202172

2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001

Arrel o.p.s.

REZZO 2 Děčín VOŠ a SPŠ stavební - kotelna SPŠ stavební Labská Středisko služeb školám - kotelna Teplická 166/25 Teplická Kovošrot Děčín a.s. - kotelna K1 - autodílna Papírnická Kovošrot Děčín a.s. - kotelna K2 - podnik. řed. Papírnická Kovošrot Děčín a.s. - kotelna K3 - provoz Papírnická OMV Česká republika s.r.o. - čerpací stanice PHM Litoměřická OMV Česká republika s.r.o. - čerpací stanice PHM Kamenická České dráhy - DDC - Správa dopravní cesty Ústí nad Labem Tř. Čs. mládeže České dráhy - DDC - Depo kolej. voz. Ústí - prac. Děčín Poštovní České dráhy - DDC - Žst. hl. nádraží jih, STO Dělnická JUDr. Třešňák Zdeněk - kotelna Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice - ČOV Děčín Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice - ČOV Děčín - Březiny Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice Kotelna ČOV Děčín Severočeská energetika a.s. - plynová kotelna Jordánka Tržní AROMA a.s. Praha - AROMA závod Děčín Ústecká ČESKÝ TELECOM, a.s., - kotelna Děčín 2.pol.armády ČEPRO, a.s. - Čerpací stanice PHL ČEPRO, a.s. - čerpací stanice Děčín Benešovská DAYMOON a.s. - Odmašťovna Fugnerova DAYMOON a.s. - Galvanovna zinkovací lázeň Fugnerova DAYMOON a.s. - Moření v HCl u ručního zinkování Fugnerova MONOSH s.r.o. - Kotelna Monosh Podmostní WICO B.G.M., a.s. - lakovna Na hrázi WICO B.G.M., a.s. - kotelna WICO Na hrázi Dopravní podnik města Děčín a.s. - kotelna K1 Dělnická Dopravní podnik města Děčín a.s. - čerpací stanice PHM Dělnická Dopravní podnik města Děčín a.s. - lakovna Dělnická ORTMANN s.r.o. - Plynová kotelna Krokova PORTOIL s.r.o. - čerpací stanice PHM Loubská TERMO Děčín a.s. - kotelna Slovanská

27 září 2005

0,0021 0,0006 0,0007 0,0006 0,0009

0,0002

0,0004

0,2016 0,0616 0,0244 0,0171 0,0278

0,0336 0,0103 0,0332 0,0268 0,0387

0,0134 0,0041 0,0042 0,0036 0,0056 0,5429 0,0754

0,1053

1,5384

0,4301

6,3932

0,0027 0,0175

0,0001 0,7796

0,0356 0,0679

0,0071 10,1134

0,2597 0,0855 0,0175

0,0298 0,0011 0,0800 0,0007

0,0002

0,0631 0,0329

0,0260 0,0039

0,0193 0,0071

0,0641

0,0276

0,0047 0,0941 0,0675

0,5795 0,8912 0,3852

0,0183 0,0842

0,1923

0,0487

0,5880

0,7261

10,2159

1,9556 0,0775

1,5675 0,0026

0,1927 0,0004 0,0012

0,0002

0,0127 0,0026

0,0001

0,1184

0,0565

0,1048 0,5535 0,0027 0,1249 0,0077


0064050882 0064050882 0064050882 0064050882 0064050882 0064050882 0064050882 0064050882

350203042 350203052 350203062 350203072 350203082 350203092 350203102 350203104

2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001

0070200823

350207072

2001 Dům dětí a mládeže - kotelna

Arrel o.p.s.

TERMO Děčín a.s. TERMO Děčín a.s. TERMO Děčín a.s. TERMO Děčín a.s. TERMO Děčín a.s. TERMO Děčín a.s. TERMO Děčín a.s. TERMO Děčín a.s.

- kotelna - kotelna - kotelna - kotelna - kotelna - kotelna - kotelna - kotelna

28 září 2005

REZZO 2 Děčín 17.listopadu Kaštanová Nedbalova Slovanská Plzeňská Zbrojnická Čsl. legií Zelená

0,0010 0,0066 0,0010 0,0013 0,0008 0,0010 0,0006 0,0181

0,0002

0,0087

0,1060 0,2079 0,0723 0,1022 0,0353 0,0578 0,0132 1,6663

0,0390 0,0360 0,0076 0,0020 0,0092 0,0005 0,0097 0,0217

0,2700

0,2710

0,0405

1,2150

CELKEM 3,9626

19,7895

22,7268

29,5602

0,0070 0,0418 0,0066 0,0086 0,0051 0,0062 0,0038 0,1159 0,2700 11,1201 0,2226


REZZO 2 Děčín

1050 13%

1060 0%

1010 5% 1020 23%

1040 33% 1030 26%

Arrel o.p.s.

29 září 2005

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Děčín Tabulka 13: Seznam zdrojů tvořících databázi REZZO 3 (MZ) a přehled emisí za rok 2002 (t/rok), Děčín

REZZO 3 Děčín PROVOZOVATEL

ULICE

Agbanemo spol. s r.o. Autolakýrnictví Hemelík a syn BarDom spol. s r.o. BOWLING CLUB HOTEL České dráhy, a.s., DOP Depo kolejových vozidel České dráhy, a.s., DOP Depo kolejových vozidel Jiří Bendl , Petr Šoltys -Autolakovna Martin Šotka SHOTTY Milan Fišer – AFS MIP autoslužba s.r.o. Miron Pazourek - Autoservis-Garáže Oblastní muzeum v Děčíně, p.o. PRAMEN CZ s.r.o. Rudolf Homolka – Ford Technické služby Děčín a.s.

EMISE TZL

B. Němcové Oldřichovská 2.polské armády Klicperova Čs. mládeže Poštovní Chmelnice Rytířská Podmostní Vilsnická Kozinova Čs. mládeže Plzeňská Předmostí Hřbitovní CELKEM

EMISE SO2

EMISE NOX

EMISE CO

EMISE CXHY

0,0002 0,2000 0,0621 0,5975 0,0497 1,4270 0,1878 0,3105 0,2440 0,0006 0,0870 0,0010 0,0004 0,1351 1,4490

0,00000328

0,0131

0,0026

0,0005

0,11060000 1,06400000 0,08850000

0,0180 0,1732 0,0144

0,2700 2,5979 0,2160

0,0534 0,5138 0,0427

0,05500000 0,55290000

0,0275 0,0900

0,0039 1,3500

0,0019 0,2670

0,34051258

0,0604

0,0101

0,0020

0,00001922 0,00000720 0,00000216 2,58020000

0,0769 0,0288 0,0086 0,4200

0,0154 0,0058 0,0017 6,3000

0,0031 0,0012 0,0003 1,2460

4,7519

4,79174444

0,9309

10,7734

2,1319

5.2.1Komentář V programu byla použitá data z roku 2002. S ohledem na změny realizované v souvislosti s uvedením do provozu CZT Benešovská došlo k významným změnám ve struktuře uváděných zdrojů společnosti TERMO Děčín a.s.: •

V databázi REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje) byly zrušeny zdroje – kotelny Březiny, Liberecká, Pod zámkem.

•

V databázi REZZO 2 (střední zdroje) byly zrušeny zdroje – kotelny Kaštanová, Nedbalova, Zelená. Bloková kotelna 17.listopadu byla zrušena z důvodu dotčenými orgány povoleného odpojení odběratelů s náhradou lokálními plynovými kotli.

5.3Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí Z dostupných výsledků (Program snižování emisí a imisí Ústeckého kraje, výsledky ČHMÚ) vyplývá, že dálkové přenosy znečištění nehrají pro kvalitu ovzduší města Děčín žádnou významnou roli. Arrel o.p.s.

30 září 2005


6.Analýza situace vedoucí ke zhoršení kvality ovzduší Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší jsou analyzovány prostřednictvím rozptylové studie. Modelování zahrnulo výpočet koncentrací prachu - PM10 a NO2 z komínů průmyslových a energetických zdrojů, menších kotelen a provozoven, dále z automobilové dopravy, rovněž byla zahrnuta sekundární prašnost. Výpočet byl proveden podle metodiky SYMOS upravené podle nových postupů zohledňujících požadavky nové legislativy týkající se ochrany ovzduší. Obrázek 6: Rozložení koncentrací PM10 podle jednotlivých UO a podíl jednotlivých kategorií zdrojů

Rozložení koncentrací PM10 - urbanistické obvody 70 60

ug / m3

50 40 30 20 10 0 1 4 5 6 7 9 10 11 12 15 16 17 18 19 20 21 22 23 25 27 28 29 30 31 32 33 39 40 42 47 48 49 51 52 53 57 64 65 66

PM10 podíl jednotlivých kategorií zdrojů 100,00%

80,00% SP

60,00%

R4 R3 R2

40,00%

R1

20,00%

0,00% 1

5

7

10

12

16

18

20

22

25

28

30

32

39

42

48

51

53

64

66

SP – sekundární prašnost, R1 – velké zdroje, R2 – střední zdroje, R3 – malé zdroje, R4 – mobilní zdroje

Je zřejmé, že kritickým se jeví UO23 (Teplická ulice), hlavním zdrojem znečištění je sekundární prašnost. Podrobnosti o možných nápravných opatření jsou obsaženy v části 8.

Arrel o.p.s.

31 září 2005


7.Popis existujících opatření přijatých ke zvýšení kvality ovzduší 7.1Výčet existujících opatření Výčet opatření na lokální, regionální úrovni, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k programu a oblasti, pro kterou je zpracován: Na zlepšení ovzduší se projevila zejména tato opatření 

plošná plynofikace zejména ve středu města



modernizace rozhodujících zdrojů CZT zejména o

rekonstrukce kotelny Želenice na plynovou kogeneraci

o

rekonstrukce kotelny Boletice

o

rekonstrukce kotelny Bynov na plynovou kogeneraci

o

výstavba CZT Benešovská a náhrada kotelen v pravobřežní části Děčína



přechod průmyslových zdrojů na zemní plyn



finanční podpora domácnostem pro připojení na plyn



splnění emisních limitů u všech zdrojů na území města od 1.1.1999



odsíření velkých zdrojů v severočeské hnědouhelné pánvi (rok 1998)

7.2Dosažené výsledky a hodnocení dopadu opatření V důsledku výše uvedených opatření došlo na území města Děčína k výraznému snížení emisí hlavních znečišťujících látek a k výraznému zlepšení kvality ovzduší. Jen pro ilustraci uvádíme přehled ročních průměrných koncentrací v roce 1989 (údaje jsou v ug/m3): Polétavý prach 110

NOx 92

SO2 104

Rovněž pro ilustraci uvádíme přehled vybraných ročních emisí v roce 1991 (údaje jsou v t/r): Tuhé látky 2 242

NOx 813

SO2 4 391

Zatímco na snížení emisí se nejvíce podílela plynofikace místních velkých zdrojů, na zlepšení kvality ovzduší mělo největší vliv omezení spalování uhlí v domácnostech a malých zdrojích.

Arrel o.p.s.

32 září 2005


8.Seznam a popis nově připravovaných opatření ke zlepšení kvality ovzduší 8.1Horizontální průřezová opatření VLIV - Opatření vedoucí ke snížení emisí

ODEZVA - Opatření na straně veřejné správy

úroveň občana •

Péče o čistotu města a pořádek

úroveň města •

Dlouhodobá osvětová kampaň zdůrazňující: • •

vztah mezi životním stylem a zdravím význam obecného pořádku a čistoty města pro životní prostředí

1. Podpora sportu

8.2Opatření ke snižování příspěvku ze sekundární prašnosti k zátěži PM10 VLIV - Opatření vedoucí ke snížení emisí •


Snížit emise ze sekundární prašnosti Pravidelným kropením a zvýšeným čištěním v prioritních lokalitách

úroveň občana •

Péče o čistotu na soukromých pozemcích

úroveň města • •

zvýšení finanční částky na kropení a úklid z rozpočtu města (kropení) pravidelné čištění komunikací 3. třídy a místních komunikací s využitím veřejně prospěšných a obecně prospěšných prací

úroveň kraje •

jednorázové vyčištění komunikací 2. třídy

úroveň centrálních orgánů (ŘSD) •

Arrel o.p.s.

33 září 2005

jednorázové vyčištění komunikací 1. třídy

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Děčín •

Snížit emise ze sekundární prašnosti cílenou výsadbou a údržbou městské zeleně podél hlavních silnic v prioritních lokalitách

úroveň města •

zpracovat plán výsadby a údržby zeleně při hlavních komunikacích

úroveň kraje •

finančně podpořit

úroveň centrálních orgánů • •

Snížit emise ze sekundární prašnosti odstraněním nezpevněných ploch v intravilánu města, zejména v prioritních lokalitách Např. parkoviště za zdravotním střediskem na rohu Duchcovské a 28. Října



Spoluprací stavebního úřadu a městské policie donutit vlastníky k odstranění Investovat do odstranění těchto ploch ve vlastnictví města

úroveň kraje •


úroveň centrálních orgánů • •

Snížit emise ze sekundární prašnosti kontrolou čistoty a zaplachtování nákladních automobilů


úroveň města •

Zavedení kontrol městské policie (včetně postihů) u výjezdu ze staveb, vjezdech do města a výjezdu z podniků přepravujících sypký materiál (např. Saské přístavy, a.s.)

8.3Opatření ke snižování příspěvku dopravy k zátěži PM10 VLIV - Opatření vedoucí ke snížení emisí


•

Snížit emise z tranzitní dopravy městem realizací následujících investic v oblasti dopravní infrastruktury

úroveň města

✔ Přeložka silnice I/13 ze směru Libouchec,

úroveň kraje

včetně napojení na Nový Most ✔ Folknářská spojka

•

•

Lobovat

Zařadit obě stavby na seznam prioritních akcí

úroveň centrálních orgánů •

Arrel o.p.s.

34 září 2005

Zařadit obě stavby na seznam prioritních akcí a poskytnout finanční zdroje


Zamezit nárůstu emisí z dopravy zavedením legislativní možnosti zpoplatnění krajských a místních komunikací

úroveň města

v důsledku přesunu nákladní dopravy na krajské, resp. místní komunikace v návaznosti na připravované zpoplatnění dálnic, rychlostních komunikací a silnic první třídy

úroveň kraje

•

•

Snížit emise z dopravy tlakem na obnovu vozového parku

podporovat a lobovat


•

podporovat a lobovat

legislativně zavést možnost zpoplatnění krajských a místních komunikací

úroveň města •

•

smluvně ošetřit, aby v horizontu 5 let všichni smluvní partneři města měli nákladní a autobusový vozový park splňující normu EURO IV o výše uvedeném opatření v předstihu informovat

úroveň kraje • •

•

Snížit emise z městské hromadné dopravy 



Snížením doby stání na autobusových zastávkách, např. zavedením takového způsobu placení, který by umožňoval nástup nejen předními dveřmi

smluvně ošetřit, aby v horizontu 5 let všichni autobusoví dopravci zajíždějící do Děčína měli vozový park splňující normu EURO IV o výše uvedeném opatření v předstihu informovat


Zrychlenou obnovou vozového parku Dopravního podniku tak, aby do 5 let všechny autobusy splňovaly normu EURO IV

Zadat dopravnímu podniku požadavek na snížení doby stání na zastávkách MHD a finančně ho podpořit Finančně přispět na obnovu vozového parku rozdílem mezi cenou autobusu s EURO III. A EURO IV.

úroveň kraje •

přispět na nákup autobusů


Arrel o.p.s.

35 září 2005

přispět na nákup autobusů


Snížit emise z vnitroměstské individuální automobilové dopravy 

Podporou městské hromadné dopravy o o



úroveň občana

Úpravou tarifů Zvážením kyvadlové dopravy z Podmokel • na Průtah či Masarykovo náměstí

Znevýhodněním vnitroměstské automobilové dopravy o

o

Preferovsat MHD

úroveň města

Rozšířením zón s parkovacími automaty a zdražením parkovného v UO Podmokly a Děčín – Centrum, spojené s rozšířením a zlevněním předplacených parkovacích stání pro obyvatele Nevytvářet nové parkovací plochy pro parkování před kulturními a sportovními zařízeními města v prioritních lokalitách

•

Zpracovat komplexní dopravní politiku města Děčína ve vazbě na ochranu ovzduší

8.4Opatření ke snižování příspěvku domácností k zátěži PM10 VLIV - Opatření vedoucí ke snížení emisí


1. Rozšíření CZT ve variantě I. dle územní energetické koncepce zejména v prioritních lokalitách

úroveň města



Prioritní projekt rozšíření horkovodné sítě v Podmoklech

• •

•

V rámci zpracovávané územní energetické koncepce města schválit variantu I. předpokládající maximální rozšíření CZT Ve spolupráci s firmou TERMO připravit a realizovat osvětovou kampaň za rozšíření CZT v UO Podmokly a Děčín Centrum, včetně demonstrační srovnávací analýzy jednoho typického činžovního domu a důrazu na současné úspory energie Ve spolupráci s firmou TERMO připravit projektovou dokumentaci na rozšíření hrkovodní sítě v UO Podmokly a podat jej k financování do operačního programu Infrastruktura

úroveň kraje •

V rámci vydávání povolení dle § 17, zákona č. 86 2002 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění, vyvíjet tlak na připojení k CZT


Arrel o.p.s.

36 září 2005

Stanovit způsob posouzení ekonomické přijatelnosti CZT dle § 3, odstavce 8, zákona č. 86 2002 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění


9.Dodatek - Vyhodnocení imisního zatížení území města Děčína na základě měření a vyhodnocení současné kvality ovzduší ve vztahu ke všem znečišťujícím látkám dle Zákona č. 86/2002 9.1Hodnocení z hlediska ochrany zdraví lidí Tabulka 14: Přehled limitních hodnot, mezí tolerance a horních a dolních mezí pro posuzování pro ochranu zdraví lidí podle Nařízení vlády č.350/ 2002 Sb.

Mez pro posuzování [µg.m-3] Složka

SO2

Doba průměrování

Limitní hodnota Mez tolerance (pro [µg.m-3] LV r. 2003) [µg.m-3] MT

Horní UAT

Dolní LAT

Termín dosažení LV

–

–

1.1.2005

1 hod

350, max. 24x za rok

24 hod

125, max. 3x za 75, max. 3x za 50, max. 3x za bez meze tolerance 1.1.2005 rok rok rok

60

50

bez meze tolerance

24 hod

50, max. 35x za rok

10

kalendářní rok

40

3,2

24 hod

50, max. 7x za rok

X

kalendářní rok

20

10 (2005)

1 hod

200, max. 18x za rok

70

kalendářní rok

40

14

32

26

1.1.2010

Pb

kalendářní rok

0,5

0,2

0,35

0,25

1.1.2005

CO

maximální denní 8hod. klouzavý průměr

10 000

3 300

7 000

5 000

1.1.2005

C6 H6

kalendářní rok

5

4,375

3,5

2

1.1.2010

O3

maximální denní 8hod. klouzavý průměr

120, 25x* v průměru za 3 roky

bez meze tolerance

120**

–

1.1.2010

Cd

kalendářní rok

0,005

0,002

0,003

0,002

1.1.2005

As

kalendářní rok

0,006

0,00525

0,0036

0,0024

1.1.2010

Ni

kalendářní rok

0,02

0,014

0,014

0,01

1.1.2010

Hg

kalendářní rok

0,05

–

0,045

0,035

1.1.2010

BaP

kalendářní rok

0,001

0,007

0,0005

0,00025

1.1.2010

NH3

kalendářní rok

100

40

14

8

1.1.2005

PM10 1. stádium

PM10 2. stádium

NO2

–

30, max. 7x za 20, max. 7x za 1.1.2005 rok rok 14

37 září 2005

10

1.1.2005

30, max. 7x za 20, max. 7x za 1.1.2010 rok rok 14

10

1.1.2010

140, max. 18x 100, max. 18x 1.1.2010 za rok za rok

* v případě ozonu se tato úroveň nazývá cílový imisní limit ** tuto úroveň pro ozon nazývá nařízení dlouhodobý imisní cíl X bude odvozena ze získaných údajů a bude ekvivalentní limitním hodnotám pro etapu 1

Arrel o.p.s.

–

nabytí účinnosti nařízení

kalendářní rok

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Děčín 9.1.1Oxid siřičitý - SO2 Obrázek 7: Dlouhodobý průběh ročních průměrných koncentrací SO2

-3

roční průměrná koncentrace [ug.m ]

160 140 120 100 80 60 40 20

Jílové

Boletice

Maxičky

Děčín-OHS

Děčín

Sněžník

Buková Hora

průměrná roční koncentrace [ug.m-3]

Obrázek 8: Průměrné roční koncentrace SO2 60 50 40 30 20 10 0 1999 Děčín 3-Oblouková

2000

2001

Děčín-OHS

Jílové

Sněžník

2002 Děčín

2003

průměrná koncentrace SO2

LV

4 maximální denní koncentrace [ug.m-3]

Obrázek 9: Čtvrtá maximální denní průměrná koncentrace SO2 140 120 100 80 60 40 20 0 1999 Děčín 3-Oblouková Sněžník LV

2000

2001

Děčín-OHS Děčín UAT

Obrázek 10: 25 maximální hodinová průměrná koncentrace SO2

Arrel o.p.s.

2002

2003

Jílové průměrná 4 max. denní konc. SO2 LAT

38 září 2005

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

1975

1974

1973

1972

1971

0

25 maximální hodinová koncentrace [ug.m-3]


400 350 300 250 200 150 100 50 0 1999 Děčín 3-Oblouková

2000 Děčín-OHS

2001

Jílové

Sněžník

Děčín

2002

2003

průměrná 25 max. hod. konc. SO2

LV

srpen

prosinec

průměrná měsíční koncentrace [ug.m-3]

Obrázek 11: Průměrné měsíční koncentrace SO2 za r. 1999 – 2003 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 leden

únor

Děčín 3-Oblouková

březen

duben

Děčín-OHS

květen

Jílové

červen

červenec

Sněžník

Děčín

září

říjen

listopad

průměrná měsíční koncentrace SO2 1999-2003

Tabulka 15: Počty denních průměrů SO2 větších než LV, UAT a LAT

Děčín-OHS

Děčín 3Oblouková

>125 µg.m-3

1999 0

2000 0

2001 0

2002 0

2003 0

>75 µg.m-3

0

0

0

0

0

>50 µg.m-3

0

1

5

0

0

>125 µg.m

0

0

/

/

/

>75 µg.m

-3

6

0

/

/

/

>50 µg.m

-3

21

1

/

/

/

0

0

/

/

/

>75 µg.m

-3

0

0

/

/

/

>50 µg.m

-3

>125 µg.m Jílové

Sněžník

Děčín

-3

-3

2

0

/

/

/

>125 µg.m-3

0

0

0

0

0

>75 µg.m-3

0

1

3

3

3

>50 µg.m

3

5

6

9

15

>125 µg.m-3

0

0

0

1

0

>75 µg.m

-3

1

2

0

4

0

>50 µg.m

-3

4

3

2

7

4

-3

Tabulka 16: Tabulka počtu hodinových průměrů SO2 větších než LV

Arrel o.p.s.

39 září 2005


Děčín-OHS Děčín 3Oblouková Jílové Sněžník Děčín

>350 µg.m-3

1999 0

2000 0

2001 0

2002 0

2003 0

>350 µg.m-3

0

0

/

/

/

>350 µg.m-3 >350 µg.m-3 >350 µg.m-3

0 0 0

0 0 0

0 1 0

/ 1 0

/ 0 0

Roční, 24 hodinový a jednohodinový imisní limit ani horní meze posuzování v roce 1999 až 2003 nebyly překročeny. Z obrázků a tabulek je patrný výrazný pokles koncentrací SO2 v devadesátých letech a v podstatě setrvalý stav úrovně koncentrací oxidu siřičitého v letech 1999 až 2003. Zajímavý je výskyt „zvýšených“ hodnoty koncentrací SO2 v západní a severozápadní horské části Děčína a okolí (na návětrné straně vzhledem k JZ proudění – odpovídá i zobrazení v imisních mapách). Průměrné koncentrace jsou na stejné úrovni jako v údolní části města, ale krátkodobé koncentrace jsou vyšší. To je způsobeno patrně tím, že horská část je za určitých meteorologických podmínek vystavována vlivům přenosu znečištění od větších a vzdálenějších zdrojů v Podkrušnohoří. Naměřené hodnoty koncentrací na úrovni mezi dolní a horní mezí posuzování podle Nařízení vlády obecně znamenají, že pro posuzování úrovně znečištění oxidem siřičitým lze použít kombinace měření a modelování.

9.1.2Suspendované částice frakce PM10 Obrázek 12: Dlouhodobý průběh ročních průměrných koncentrací PM10 (TSP přepočítáno na PM10 podle Nařízení vlády)*

-3


140 120 100 80 60 40 20

Děčín-OHS

Děčín

Sněžník

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

1975

1974

1973

1972

1971

0

Buková Hora

* Nařízení vlády č.350/2002Sb., Příloha č.1: „K měření koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 lze použít také metodu stanovení celkového prašného aerosolu (total suspended particules) při přepočtu za použití koeficientu 0,8 .

Arrel o.p.s.

40 září 2005


průměrná roční koncentrace [ug.m -3]

Obrázek 13: Průměrné roční koncentrace PM10 (TSP přepočítáno na PM10 podle Nařízení vlády) 60 50 40 30 20 10 0 1999

2000

2001

Děčín-OHS průměrná koncentrace PM10 LV 2010

Sněžník LV+MT 2003 UAT

2002

2003 Děčín LV 2005 LAT


Obrázek 14: 36 maximální denní koncentrace PM10 (TSP přepočítáno na PM10 podle nařízení vlády) 120 100 80 60 40 20 0 1999

2000

2001

Děčín-OHS průměrná 36 max. denní konc. PM10

Sněžník LV+MT 2003

UAT

LAT

2002

2003

Děčín LV I.etapa 2005


Obrázek 15: 8 maximální denní koncentrace PM10 (TSP přepočítáno na PM10 podle nařízení vlády) 140 120 100 80 60 40 20 0 1999

2000

Děčín-OHS 8 průměrná max denní konc. PM10 UAT

Arrel o.p.s.

2001 Sněžník LV+MT 2003 LAT

41 září 2005

2002 Děčín LV II.etapa 2010

2003



Obrázek 16: Průměrné měsíční koncentrace PM10 za r. 1999 – 2003 (TSP přepočítáno na PM10 podle nařízení vlády) 60 50 40 30 20 10 0 leden

únor

březen

Děčín-OHS

duben

květen

červen

Sněžník

červenec

Děčín

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

průměrná měsíční konc. PM10 1999-2003

Tabulka 17: Tabulka počtu denních průměrů PM10 větších než LV, UAT a LAT

>50 µg.m-3 Děčín-OHS

>30 µg.m-3 >20 µg.m-3 >50 µg.m-3

Sněžník

>30 µg.m-3 >20 µg.m-3 >50 µg.m-3

Děčín

>30 µg.m-3 >20 µg.m-3

1999

2000

2001

2002

2003

111

38

19

37

30

246

166

100

109

79

313

258

177

193

146

13

6

5

14

20

67

60

56

82

87

165

148

122

170

179

31

25

61

56

127

138

122

183

151

268

236

223

285

255

343

Z obrázků a tabulek je patrný podobně jako v případu SO2 pokles koncentrací PM10 v devadesátých letech až do r.1999 na úrovně ročních koncentrací kolem 30 µg.m-3 v centru města a na úrovně kolem 20 µg.m-3 v krajních oblastech města včetně hor. Od r.1999 je patrný v podstatě setrvalý stav úrovně koncentrací PM10, případně opětovné mírné zvyšování koncentrací v r.2002 a 2003. V případě ročních průměrných koncentrací PM10 v období 1999 až 2003 leží všechny naměřené hodnoty nad horní mezí posuzování a kromě jedné hodnoty na Sněžníku překračují hodnotu imisního limitu, která má vstoupit v platnost od r. 2010. Na stanici Děčín – OHS v r.1999 a na stanici Děčín (AIM) v r.2003 byla překročena úroveň hodnoty imisního limitu, která bude platná od r.2005 a na stanici Děčín (AIM) byla překročena v r. 2003 hodnota ročního imisního limitu včetně meze tolerance platné pro rok 2003. Hodnota ročního imisního limitu, která by měla platit od r. 2010 byla překračována, kromě roku 2001 na Sněžníku, po celé sledované období. Rovněž podle příslušné imisní mapy v r.2003 oblast centra města překračuje hodnotu imisního limitu platnou od r.2005, přičemž část centra překračuje hodnotu imisního limitu včetně meze tolerance platné pro rok 2003. Zbytek území leží podle mapy v oblasti 14 až 40 µg.m-3, tedy pod hodnotou imisního limitu, ale nad hodnotou horní meze posuzování (viz obrázek 1 v Příloze). V denních koncentracích v období 1999 až 2003 došlo k překročení hodnoty imisního limitu platného od roku 2005 na stanici Děčín – OHS v roce 1999 a 2002 a na stanici Děčín (AIM) v roce 2001 až 2003, přičemž v roce 2003 došlo k překročení hodnoty imisního limitu včetně meze tolerance platné pro rok 2003. V celém období 1999 až 2003 byla na všech stanicích překročena hodnota horní meze posuzování. Hodnota denního imisního limitu, která by měla platit od r. 2010 byla, kromě dvou let na Sněžníku, překročena ve všech případech. Podle příslušné imisní mapy v r.2003 prakticky celá zastavěná část území města překračuje hodnotu imisního limitu, která vstoupí v platnost od r.2005, přičemž část centra překračuje i hodnotu imisního limitu včetně meze tolerance platné pro rok 2003. Celý zbytek území města leží podle mapy v oblasti Arrel o.p.s.

42 září 2005

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Děčín 30 až 50 µg.m-3 , tedy pod hodnotou imisního limitu, ale nad hodnotou horní meze posuzování (viz obrázek 2 v Příloze). Naměřené hodnoty koncentrací na úrovni nad horní mezí posuzování a nad hodnotou imisního limitu znamenají, podle Nařízení vlády, že posuzování úrovně znečištění PM10 musí být prováděno měřením. 9.1.3Oxid dusičitý - NO2 Obrázek 17: Dlouhodobý průběh ročních průměrných koncentrací NO2

-3


80 70 60 50 40 30 20 10

Děčín-OHS

Děčín

Sněžník


Obrázek 18: Průměrné roční koncentrace NO2 60 50 40 30 20 10 0 1999 Děčín-OHS průměrná koncentrace NO2 UAT

Arrel o.p.s.

2000

2001 Sněžník LV 2010 + MT 2003 LAT

43 září 2005

2002 Děčín LV 2010

2003

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

1975

1974

1973

1972

1971

0


19 maximální hodinová koncentrace [ug.m-3]

Obrázek 19: 19 průměrné hodinová koncentrace NO2 300 250 200 150 100 50 0 1999

2000

2001

2002

2003

Děčín-OHS Děčín LV 2010 + MT 2003

Sněžník průměrná 19 max. hodinová koncentrace NO2 LV 2010

UAT

LAT


Obrázek 20: Průměrné měsíční koncentrace NO2 za r. 1999 – 2003 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 leden

únor

Děčín-OHS

březen

duben

květen

červen

Sněžník

červenec

srpen

Děčín

září

říjen

listopad

prosinec

průměrná měsíční konc. NO2 1999-2003

Tabulka 18: Tabulka počtu hodinových průměrů NO2 větších než LV, UAT a LAT

>200 µg.m Děčín-OHS

-3

>140 µg.m-3 >100 µg.m-3 >200 µg.m-3

Sněžník

>140 µg.m-3 >100µg.m-3 >200 µg.m-3

Děčín

>140 µg.m-3 >100 µg.m-3

1999

2000

2001

2002

2003

0

5

0

/

0

1

8

0

/

2

41

25

4

/

3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

0

1

0

0

0

0

2

0

0

0

1

2

6

3

1

Roční ani jednohodinový imisní limit NO2 v období 1999 až 2003 nebyl překročen. Z obrázků a tabulek je patrný v podstatě setrvalý stav úrovně koncentrací NO2 od roku 1992. Vyšší hodnoty jsou zaznamenávány na stanicích v centru města, které je více ovlivněno dopravou, což odpovídá na imisních mapách rozmezí ročních koncentrací 26 až 32 µg.m-3.

Arrel o.p.s.

44 září 2005

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Děčín Roční hodnoty naměřené v centru města se pohybují na úrovni mezi horní a dolní mezí posuzování, což podle Nařízení vlády obecně znamená, že pro posuzování úrovně znečištění oxidem dusičitým lze použít kombinace měření a modelování. Roční hodnoty NO2 naměřené v okrajových částech území města, na místech nezatížených dopravou, leží pod dolní mezí posuzování. 1 hodinové hodnoty koncentrací jsou nízké a v centru města se pohybovaly v období 1999 až 2003 kolem dolní meze posuzování a na Sněžníku byly pod touto mezí. 9.1.4Olovo

průměrná roční koncentrace [ng.m-3]

Obrázek 21: Průměrné roční koncentrace Pb 600 500 400 300 200 100 0 1999

2000

Děčín-OHS

2001 LV

2002

2003

UAT

LAT

průměrná měsíční koncentrace [ng.m-3]

Obrázek 22: Průměrné měsíční koncentrace Pb za r. 1999 – 2003

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Děčín-OHS

Průměrné roční koncentrace olova leží hluboko pod úrovněmi imisního limitu včetně dolní meze posuzování, což obecně znamená, že k posuzování by bylo možno použít modelování nebo odborný odhad.

Arrel o.p.s.

45 září 2005


9.1.5Oxid uhelnatý - CO Obrázek 23: Maximální denní 8-hod klouzavý průměr CO za rok

maximální denní 8-hod klouzavý průměr za rok [mg.m-3]

12 10 8 6 4 2 0 1999

2000

2001

Děčín

LV

2002

2003

UAT

LAT

Tabulka 19: Tabulka počtu maximálních denních 8 hodinových průměrů CO větších než LV, UAT a LAT

>10 mg.m-3 Děčín

>7 mg.m-3 >5 mg.m-3

1999

2000

2001

2002

2003

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Maximální 8 hodinové průměry CO nepřesahují limitní hodnoty a leží pod hodnotou dolní meze posuzování, což obecně znamená, že k posuzování by bylo možno použít modelování nebo odborný odhad.

Arrel o.p.s.

46 září 2005


9.1.6Benzen


Obrázek24: Průměrné roční koncentrace benzenu 6 5 4 3 2 1 0 1999

2000

2001

Ústí n.L.-Pasteurova ul.

2002

LV 2010

2003

UAT

LAT

průměrná měsíční koncentrace [µg.m-3]

Obrázek 25: Průměrné měsíční koncentrace benzenu za r. 2000 – 2003

7 6 5 4 3 2 1 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec


Výsledky měření koncentrace benzenu v Děčíně nejsou v použitých podkladech uváděny. Na obrázcích jsou pro srovnání uvedeny výsledky měření z nejbližší stanice, která se nachází v centru Ústí n. L. v Pasteurově ulici. Roční hodnoty koncentrace benzenu (benzen patří do skupiny volatilních organických látek VOC) naměřené na stanici Pasteurova v roce 2000 až 2003 nepřesahují imisní limit a pohybují se kolem hodnoty horní meze posuzování. Potvrzuje to, že centrum města Ústí n. L. je zatížené emisemi volatilních organických látek jejichž hlavními zdroji v případu centra Ústí n. L. může být doprava a chemický průmysl. Protože Děčín není tolik ovlivněn chemickými zdroji jako Ústí n. L., lze v Děčíně očekávat koncentrace benzenu spíše nižší než v Ústí n. L. Znamená to, že imisní limit benzenu by neměl být překročen a koncentrace v centru města lze očekávat na úrovni mezi horní a dolní mezí posuzování a pro posuzování úrovně znečištění lze použít kombinace měření a modelování. (Imisní mapy pro koncentrace benzenu nebyly konstruovány.)

Arrel o.p.s.

47 září 2005


9.1.7Kadmium


Obrázek 26: Průměrné roční koncentrace kadmia 6 5 4 3 2 1 0 1999

2000

Děčín-OHS

2001 LV

2002

2003

UAT

LAT


Obrázek 27: Průměrné měsíční koncentrace kadmia za r. 1999 – 2003

1.0 0.9 0.8 0.7 0.6 0.5 0.4 0.3 0.2 0.1 0.0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Děčín-OHS

Průměrné roční koncentrace kadmia leží hluboko pod úrovněmi limitu včetně dolní meze posuzování, což obecně znamená, že k posuzování by bylo možno použít modelování nebo odborný odhad.

Arrel o.p.s.

48 září 2005


9.1.8Amoniak


Obrázek 28: Průměrné roční koncentrace amoniaku 120 100 80 60 40 20 0 1999

2000

Lovosice-MÚ

2001 LV

2002

2003

UAT

LAT


Obrázek 29: Průměrné měsíční koncentrace amoniaku na stanici ZÚ Lovosice za r. 1999 - 2002

25 20 15 10 5 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Lovosice-MÚ

Výsledky měření koncentrace amoniaku v Děčíně nejsou v použitých podkladech uváděny. Na obrázcích jsou pro srovnání uvedeny výsledky měření z nejbližší stanice ZÚ Lovosice. Na stanici ZÚ Lovosice byla roční průměrná koncentrace amoniaku v roce 1999 až 2002 pod imisním limitem a pod hodnotou dolní meze posuzování pro amoniak. Vzhledem k charakteru zdrojů emisí v Lovosicích a v Děčíně, lze v Děčíně očekávat koncentrace amoniaku nižší než v Lovosicích, imisní limit by neměl být překračován a koncentrace lze očekávat na úrovni pod dolní mezí posuzování, což znamená, že pro posuzování úrovně znečištění lze použít modelování a odborný odhad.

Arrel o.p.s.

49 září 2005


9.1.9Arsen


Obrázek 30: Průměrné roční koncentrace arsenu 7 6 5 4 3 2 1 0 1999

2000

Děčín-OHS

2001 LV

2002

2003

UAT

LAT


Obrázek 31: Průměrné měsíční koncentrace arsenu za r. 1999 – 2003

8 7 6 5 4 3 2 1 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Děčín-OHS

Z obrázků je patrné, že průměrné roční koncentrace arsenu nepřekračují imisní limit a pohybují se na úrovni mezi dolní a horní mezí posuzování z čehož podle Nařízení vlády obecně vyplývá, že pro posuzování úrovně znečištění arsenem lze použít kombinace měření a modelování.

Arrel o.p.s.

50 září 2005


9.1.10Nikl


Obrázek 32: Průměrné roční koncentrace niklu 70 60 50 40 30 20 10 0 1999

2000

Děčín-OHS

2001

LV+MT 2003

2002

LV 2010

2003

UAT

LAT


Obrázek 33: Průměrné měsíční koncentrace niklu za r. 1999 – 2002

120 100 80 60 40 20 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Děčín-OHS

V období 1999 až 2002 (roční průměr za r. 2003 není k dispozici) byl podle měření stanice Děčín-OHS překračován roční imisní limit pro nikl včetně mezí tolerance. Uvedené výsledky pro dané období signalizují pravděpodobnou existenci významného zdroj emisí niklu v Děčíně nebo blízkém okolí. Z naměřených hodnot vyplývá, že koncentrace niklu je třeba nadále sledovat měřením.

Arrel o.p.s.

51 září 2005


9.1.11Rtuť


Obrázek 34: Průměrné roční koncentrace rtuti 60 50 40 30 20 10 0 1999

2000

Ústí n.L.-město

2001

2002

LV 2010

2003

UAT

LAT


Obrázek 35: Průměrné měsíční koncentrace rtuti na stanici Ústí n. L. město (AIM) za r. 1999 - 2002

7 6 5 4 3 2 1 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Ústí n.L.-město

Výsledky měření koncentrace rtuti v Děčíně nejsou v použitých podkladech uváděny. Na obrázcích jsou pro srovnání uvedeny výsledky měření z nejbližší stanice Ústí n. L. město (AIM). Na této stanici byla roční průměrná koncentrace rtuti v roce 1999 až 2002 pod imisním limitem a pod hodnotou dolní meze posuzování pro rtuť. Vzhledem k charakteru zdrojů emisí v Ústí n. L. (amalgamová elektrolýza) a v Děčíně, lze v Děčíně očekávat koncentrace rtuti nižší než v Ústí n. L.. Imisní limit by v Děčíně rovněž neměl být překročen a koncentrace lze očekávat na úrovni pod dolní mezí posuzování, což znamená, že pro posuzování úrovně znečištění lze použít modelování a odborný odhad.

Arrel o.p.s.

52 září 2005


9.1.12Polycyklické aromatické uhlovodíky reprezentované benzo(a)pyrenem (BaP)


Obrázek 36: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1999

2000


2001

LV+MT 2003

2002

LV 2010

2003

UAT

LAT


Obrázek 37: Průměrné měsíční koncentrace benzo(a)pyrenu za r. 2000 – 2003

5 4 4 3 3 2 2 1 1 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec


Výsledky měření koncentrace BaP v Děčíně nejsou v použitých podkladech uváděny. Na obrázcích jsou pro srovnání uvedeny výsledky měření z nejbližší stanice, která se nachází v centru Ústí n. L. v Pasteurově ulici. Roční hodnoty koncentrace BaP v centru Ústí nad Labem na stanici Pasteurova v roce 2000 až 2003 přesahují hodnotu imisního limitu, ale jsou pod hodnotou imisního limitu s mezí tolerance pro r.2003, která je 8 ng.m-3. Vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem BaP jsou spalovací procesy a doprava, lze v Děčíně očekávat rovněž zvýšené hodnoty koncentrace BaP. Podle imisní mapy BaP pro r. 2003 (plošné hodnocení území ČR ve čtvercové síti 2x2 km na základě měření a modelování podle zdrojů emisí) nebyl v průměru na území města Děčín imisní limit BaP překročen, přičemž asi 60% území města leží v pásmu koncentrací BaP 0,5 až 1,0 ng.m-3 , což jsou hodnoty ležící mezi horní mezí posuzování a hodnotou imisního limitu, což znamená, že posouzení úrovně znečištění BaP by mělo být provedeno měřením.

Arrel o.p.s.

53 září 2005


9.1.13Troposférický ozon Obrázek 38: Počet dní s maximálním 8 hodinovým klouzavým průměrem troposférického ozonu větším než hodnota cílového imisního limitu (CIL)

počet dní kdy je překročeno LV

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1999

2000

Sněžník

2001

2002

Ústí nad L. - město

2003

počet dní s překročením LV

Tabulka 20: Tabulka počtu dní s maximálním 8 hodinovým klouzavým průměrem troposférického ozonu větším než hodnota CIL

Sněžník

>120 µg.m-3

1999 3

2000 48

2001 28

2002 45

2003 83


>120 µg.m-3

9

23

13

14

31

Obrázek 39: Překročení počtu dní s maximálním 8 hodinovým klouzavým průměrem troposférického ozonu větším než hodnota CIL v průměru za tři roky

počet dní kdy je překročeno LV

60 50 40 30 20 10 0 průměr 1997-1999

průměr 1998-2000

Sněžník

průměr 1999-2001


průměr 2000-2002

průměr 2001-2003

počet dní s překročením LV

Tabulka 21: Překročení počtu dní s maximálním 8 hodinovým klouzavým průměrem troposférického ozonu větším než hodnota CIL v průměru za tři roky

průměr 1997-1999

průměr 1998-2000

průměr 1999-2001

průměr 2000-2002

průměr 2001-2003

Sněžník

>120 µg.m-3

14

25

26

40

52


>120 µg.m-3

13

16

15

17

19

Cílový imisní limit pro ozon vstupuje v platnost až v roce 2010. Jelikož stanice Děčín-OHS poskytuje z hlediska zpracování nedostatečné množství naměřených dat ozonu jsou pro srovnání použita data z analogicky umístěné stanice Ústí n.L. město (AIM), u níž lze Arrel o.p.s. 54 září 2005

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Děčín předpokládat výskyt podobných koncentrací ozonu jako v centru Děčína. Dále byly k hodnocení použity rovněž údaje z imisních map. Jak je z obrázků a tabulek patrné byla hodnota cílového imisního limitu pro troposférický ozon (3leté průměry – cílový limit jehož má být dosaženo do roku 2010) překročena na stanici Sněžník v roce 2001, 2002 a 2003 a v centru Ústí n.L. nebyla překročena. Čili v horské části území Děčína hodnota cílového imisního limitu byla překročena a podle výsledků v centru Ústí n.L. se dá předpokládat, že v údolní části města překročena nebyla. Počítáno v jednotlivých letech byla v centru Ústí n.L. překročena hodnota cílového limitu pouze v roce 2003, kdežto na Sněžníku během posledních čtyř hodnocených let (2000 – 2003), tento jev lze ale sledovat u většiny výše položených stanic v ČR. Podle imisních map se zobrazením pro jednotlivé roky (nikoliv 3letý průměr) došlo v r.2003 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ozon cca na 45% území města Děčín, a to v severozápadní většinou horské části území města a částečně i v údolní centrální části města. V roce 2002 bylo překročení na menší části území města (cca 25% území) a to pouze v horské části na SZ území města a v roce 2001 analogicky, ale pouze na na cca 5% území města. K překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ozon v roce 2003 i v nižších městských polohách došlo na většině stanic v ČR v důsledku dlouhotrvajících vysokých teplot, vysokých hodnot slunečního záření a sucha v letním období r.2003. Překračování cílového imisního limitu ozonu na území města Děčín vyžaduje na základě Nařízení vlády č.350 k posuzování úrovně znečištění ozonem používat měření. 9.1.14Prašný spad Depoziční limit pro prašný spad je podle Nařízení vlády č.350 stanoven na hodnotu 12,5 g.m-2 za 1 měsíc. Výsledky stálého měření prašného spadu na území města Děčín ze sledovaného období nejsou k dispozici. Prašný spad měří ZÚ na měřicích lokalitách v Litoměřicích, Lovosicích, Roudnici a Štětí. Častěji bývají hodnoty limitu překročeny pouze ve Štětí. V prvních 6 měsících roku 2004 byla ve spolupráci ČHMÚ Ústí n.L. a ZÚ Litoměřice provedena účelová měření prašného spadu v Děčíně - Těchlovicích (v okolí kamenolomu). Naměřené hodnoty ani v jednom měsíci nepřekročily depoziční limit (12,5 g/m2/měsíc). Na základě uvedených výsledků lze očekávat, že v průměru nebude na území města Děčín depoziční limit pro prašný spad překročen. 9.1.15Hodnocení z hlediska zvláštních imisních limitů Město Děčín je na základě dat z roků 2001 až 2003 zařazeno mezi obce se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve kterých je třeba uplatňovat podle Zákona č.86/2002 Sb. smogový varovný a regulační systém (SRS). Podle Vyhlášky MŽP č.553/2002 Sb. je jednou z nutných podmínek pro vyhlášení signálů v rámci SRS překročení hodnoty koncentrace zvláštních imisních limitů minimálně ve třech po sobě jdoucích hodinách. Hodnoty zvláštních imisních limitů jsou stanoveny pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a ozon a jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 22: Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování podle Vyhlášky MŽP č.553/2002 Sb.

1. Signál upozornění Následuje po překročení hodinového průměru koncentrace oxidu siřičitého

250 μg.m-3

oxidu dusičitého

200 μg.m-3

troposférického ozonu

180 μg.m-3

ve třech po sobě následujících hodinách 2. Signál regulace následuje po překročení hodinového průměru koncentrace oxidu siřičitého

Arrel o.p.s.

500 μg.m-3

55 září 2005


oxidu dusičitého

400 μg.m-3

ve třech po sobě následujících hodinách 3. Signál varování následuje po překročení hodinového průměru koncentrace troposférického ozonu

240 μg.m-3

ve třech po sobě následujících hodinách

Zvláštní imisní limity, pokud dochází k jejich překročení, bývají překročeny zpravidla při meteorologických podmínkách nepříznivých pro rozptyl škodlivin v ovzduší a v případě ozonu v jarních nebo letních situacích doprovázených vysokými maximálními denními teplotami. Překročení zvláštních imisních limitů, ke kterým došlo ve sledovaném období na území Děčína jsou uvedena v následujících tabulkách. Tabulka 23: Epizody s překročením zvláštních imisních limitů NO2

1. Signál upozornění NO2 Název stanice

Rok

Měsíc

Den

Děčín-OHS 2000 4 2 Průměrná hodinová koncentrace [µg.m-3]

Hodina 211.1

438.3

06:00 200.6

07:00 471.8

08:00 324.7

Tabulka 24: Epizody s překročením zvláštních imisních limitů O3

1. Signál upozornění O3 Název stanice Rok Měsíc Den Ústí n. L. - město 2000 6 21 Průměrná hodinová koncentrace [µg.m-3] Ústí n. L. - město 2003 8 12 Průměrná hodinová koncentrace [µg.m-3] Ústí n. L. - město 2003 8 13 Průměrná hodinová koncentrace [µg.m-3] Sněžník 2000 6 19 Průměrná hodinová koncentrace [µg.m-3] Sněžník 2000 6 21 Průměrná hodinová koncentrace [µg.m-3] Sněžník 2003 6 12 Průměrná hodinová koncentrace [µg.m-3] Sněžník 2003 8 13 Průměrná hodinová koncentrace [µg.m-3]

183.4 203.5 185.0 193.9 210.8 189.7 187.2 190.7 183.5 197.2 182.4 189.3 185.5 200.9

11:00 204.8 15:00 185.6 12:00 193.6 17:00 183.7 12:00 203.0 16:00 185.5 08:00 201.1

Hodina 12:00 13:00 14:00 15:00 196.3 200.1 194.6 194.3

13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 210.9 212.9 215.7 200.7 188.3 204.8 185.4

09:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 205.7 211.7 209.5 214.3 214.5 186.2

Zvláštní imisní limit platný pro SO2 nebyl ve sledovaném období překročen. Zvláštní imisní limit NO2 na úrovni signálu upozornění byl překročen jednou v ranních hodinách 2.4.2000 podle měření stanice Děčín – OHS. V rámci této epizody překročení bylo dosaženo koncentrace 438 µg.m-3 . Epizody zvýšených konc. ozonu při nichž byly splněny podmínky pro vydání upozornění se vyskytly v horské oblasti v okolí Sněžníku v r. 2000 dvakrát a v r. 2003 rovněž dvakrát, v centru Ústí n. L. v r. 2000 jedenkrát a v r. 2003 dvakrát (přičemž z toho jedna episoda v r. 2000 a jedna episoda v r. 2003 nastaly v údolní městské poloze i v horské oblasti současně.) Z rozboru situace lze s velkou pravděpodobností usuzovat, že obdobně jako v Ústí n. L. došlo ve stejných obdobích k překročení zvláštního imisního limitu pro ozon (signál upozornění) i v údolních částech města Děčína. Vyhlašování signálů pro ozon je zajišťováno centrálně z ČHMÚ Praha pro území celé republiky.

9.2Hodnocení z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Podle Nařízení vlády č.350/2002 Sb. území, na kterých musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, jsou území národních parků a chráněných krajinných oblastí, území o nadmořské výšce 800 m n.m. a vyšší a ostatní vybrané přírodní lesní oblasti - každoročně zveřejňováno MŽP. Arrel o.p.s.

56 září 2005

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí pro město Děčín Body vzorkování zaměřené na ochranu ekosystémů nebo vegetace se podle Nařízení vlády č.350/2002 Sb. umisťují více než 20 km od sídelních seskupení nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo dálnic. Bod vzorkování se zpravidla umisťuje tak, aby reprezentoval kvalitu ovzduší v okolí alespoň 1000 km 2. Z uvedeného vyplývá, že měřicí stanice na území města Děčín nebo v jeho blízkém okolí nesplňují požadované předpoklady pro umístění bodů vzorkování zaměřených na ochranu ekosystémů nebo vegetace. Jelikož ale CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří zasahují na území města Děčín bylo provedeno vyhodnocení naměřených koncentrací znečišťujících látek i vzhledem k ekolimitům. Tabulka 25: Přehled limitních hodnot, mezí tolerance a horních a dolních mezí posuzování pro ochranu ekosystémů a vegetace podle Nařízení vlády č.350/ 2002 Sb.

Mez Limitní hodnota LV tolerance MT 20 µg.m-3 bez meze ochrana tolerance ekosystémů -3 30 µg.m bez meze ochrana tolerance ekosystémů

Znečišťující látka

Časový interval

SO2

kalendářní rok a zimní období (1. 10.-31. 3.)

NOx

kalendářní rok

O3

AOT40, vypočten z 1hod. hodnot 18 000 µg.m-3.h bez meze v období ochrana vegetace tolerance květenčervenec, průměr za 5 let

Arrel o.p.s.

57 září 2005

Mez pro posuzování

Termín dosažení LV

Horní UAT

Dolní LAT

12 µg.m-3

8 µg.m-3


24 µg.m-3

19.5 µg.m-3


6 000 µg.m-3.h

-

1.1.2010


9.2.1Oxid siřičitý SO2

zimní průměrná koncentrace [ug.m-3]

Obrázek 40: Průměrné koncentrace SO2 za zimní období (1.10. - 31.3.) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1998/1999

1999/2000

2000/2001

Děčín 3-Oblouková Sněžník LV

2001/2002

2002/2003

Děčín-OHS Děčín UAT

2003/2004

Jílové zimní průměrná koncentrace SO2 LAT

V případě oxidu siřičitého po ukončení poklesu koncentrací v r. 1999, od zimy 1999/2000 nedochází k překračování imisního limitu pro ochranu ekosystémů (až na jeden případ na stanici Děčín-OHS v zimě 2000/2001), přičemž hodnoty koncentrací SO2 se pohybují i podle imisních map na celém území města a v jeho okolí většinou mezi horní mezí posuzování a imisním limitem. Z toho vyplývá, že je vhodné SO2 z hlediska sledování dodržení ekolimitů SO2 nadále měřit. To platí zejména pro, na přírodní oblast z hlediska koncentrací SO2 relativně zatíženější, severozápadní vrcholovou část území města - oblast v širším okolí Sněžníku. 9.2.2Oxidy dusíku NOx Obrázek 41: Dlouhodobý průběh ročních průměrných koncentrací NOx

-3


180 160 140 120 100 80 60 40 20

Děčín-OHS

Arrel o.p.s.

Děčín

Sněžník

58 září 2005

Buková Hora

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

1975

1974

1973

1972

1971

0



Obrázek 42: Průměrné roční koncentrace NOX 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1999 Děčín-OHS

2000 Sněžník

Děčín

2001

2002

průměrná koncentrace NOx

LV

2003 UAT

LAT


Obrázek 43: Průměrné měsíční koncentrace NOx v období 1999 – 2003 (průměry z vybraných stanic) 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 leden

Děčín-OHS

únor

březen

duben

Sněžník

květen

červen

červenec

Děčín

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

průměrná měsíční konc. NOx 1999-2003

Roční koncentrace oxidů dusíku v centru města ve sledovaném období byly vyšší než imisní limit pro ochranu ekosystémů. V okrajových částech města a v „přírodních“, horských částech města podle měření i podle imisních map v období 1999 až 2003 koncentrace NOx nepřekračovaly imisní limit pro ochranu ekosystémů a v „přírodních“, horských částech města ležely pod dolní mezí posuzování. Vzhledem k významně narůstající silniční dopravě je vhodné i nadále sledovat koncentrace NOx měřením.

Arrel o.p.s.

59 září 2005


9.2.3Troposférický ozon Obrázek 44: AOT 40 35000

AOT40 [ug.m-3.h]

30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1999

Sněžník

2000

2001


2002

LV 2010

2003

dlouhodobý imisní cíl LV

Obrázek 45: AOT 40 v průměru za 5 let 25000

AOT40 [ug.m-3.h]

20000 15000 10000 5000 0 průměr 1995-1999

Sněžník

průměr 1996-2000

průměr 1997-2001


LV 2010

průměr 1998-2002

průměr 1999 - 2003

dlouhodobý imisní cíl LV

Cílového imisního limit ozonu AOT40 (CIL) má být dosaženo v roce 2010. Překročení hodnoty cílového imisního limit ozonu AOT40 se hodnotí pro 5leté průměry. Jelikož stanice Děčín-OHS poskytuje z hlediska zpracování nedostatečné množství naměřených dat ozonu byla pro hodnocení imisní situace náhradně použita data z analogicky umístěné stanice Ústí n.L. město (AIM), u níž lze předpokládat výskyt podobných koncentrací ozonu jako v dolních polohách města Děčína. Dále byly k hodnocení použity výsledky měření stanice Sněžník a údaje z imisních map. Hodnota cílového imisního limitu ozonu pro ochranu vegetace AOT40 (5leté průměry) byla v období 1999 až 2003 překročena pouze jedenkrát a to v pětiletém průměru k r. 2003 na stanici Sněžník.Toto je v souladu i s hodnocením podle imisních map, kdy v roce 2003 severozápadní horská část území města překračuje hodnotu cílového imisního limitu (viz obrázek 5 v Příloze). K překročení hodnoty cílového imisního limitu v roce 2003 docházelo na více stanicích v ČR v důsledku dlouhotrvajících vysokých teplot, vysokých hodnot slunečního záření a sucha v letním období r.2003. Vzhledem k překročení cílového imisního limitu ozonu je třeba podle Nařízení vlády č.350 k posuzování úrovně znečištění ozonem používat měření. Hodnota dlouhodobého imisního cíle pro ozon (AOT40 = 6000) byla překračována v celém sledovaném období. Překračování dlouhodobého imisního cíle i cílového imisního limitu pro ozon není ale lokálním problémem, jedná se o problém velkoplošný, který se vyskytuje na území celé republiky.

Arrel o.p.s.

60 září 2005

Místní integrovaný program

Recommend Documents