Iliff V
evropsky socialnf fond v CR
EVROPSKA UNIE
MINISTERSTVO SKOLSTVI, MLADE2E A TELOVYCHOVY
INVESTICE DO ROZVOJE VZDELAVANf
Mill 2aci, v letognim skolnim roce vstoupila na:se gkola do projektu
Podpora multikulturni vS7chovy na ZS — rozvoj tolerance a socialnich kompetenci zaku. Projekt je organizovan pro 2aky 7. a 8. roenikii.
2aci budou prilbe2'ne prochazet pfednagkami, seminafi a hrami na zajimava a aktualni temata: - multikulturni sou2iti, rasismus, xenofobie, multikulturni tolerance solidarni smir a solidarita, tolerance a porozumeni mezi narody problematika etnick3',ch mengin v Ceske republice, kulturni diverzita problematika baencil v Ceske republice, specifika 26.k.fi z be-2"eck3'rch rodin
Doufam, 2e se na dana temata a pfedna:s'ky budete tesit , 2"e budou pfinosem pro Va§i skolni praci i pro spravnou orientaci v osobnim 2ivote.
Vera Vyhlidova, poradce projektu pro nagi §kolu
Tento projekt je spolufmaneoyan Evropskym socialnim fondem a statnim rozpatem Ceske republiky.
1. Maj Maj je svatek, ktenj jiste \Aichni dobfe zname. Jeho tradice saha a2 do roku 1890, kdy se delnici v Chicagu vzboufili a ne'gli do price. Od to doby se ka2doroEne slavi Svatek price - neboli 1. Maj. Lide by v tento den nenneli chodit do price, met' by se venovat rodine a diivat si rozkvetajiciho Leta. Hezkou tradici dal ale 1. kvetou uznavanj/ spisoval - Karel Hynek Macha. A to svoji lyrickoepickou skladbou Maj. Tento pribeh pojednava o mladem \tilde', kterjt zabije sveho otce , a uprostied majove pfirody se v slzach loud s milovanou zemi. Jeho mita Jarmila Eeka na jeho navrat a dozvida se o jeho osudu. Tento pilbeh je o lasce, z toho take velmi zname spojeni 1. maj Lasky Zas. -
Jefte stale se na vesnicich uchovava tradice staveni maje. To se sejde cela vesnice 30. dubna veer a silni chlapi zvednou vysokjt strom ove'gencr mdglemi do nebes. Potom majestatne stoji uprostfed vesnice a tide se raduji a veseli dlouho do noci. Daffl tradici spojenou se zaEatkem kvetna maji take Earodejnice, ktere se upaluji v noci mezi 30. dubnem a 1. kvetnem. Je to eirkevni svatek, kdy se upalovali Earodejnice v ohni za sve kacifstvi. Dnes tento svatek patii hlavne folkloru, zpivani pisni a tanEeni. V Uherskem Hradigti se tento svatek kai'dorobe oslavuje s velkou oblibou ;). Je to vskutku krasna tradice, kdy je pfiroda jiz probuzena ze zimniho spanku a vkchno se mituje a paruje Stromy kvetou, na zahradkach zaEiname vysazovat kvetiny a sluniEko nam na to vkchno pfijemne hfeje. Zamilovani se libaji pod rozkvetlou tiegni - pry" to pfina§i §testi a divky do roka neuschnou. Tak Vam vkm pfeji pfijemne stravenjt kveten se svj/mi Alena Joskova IX.B
DEN ZEME Uatele a iaci 22.dubna oslavili DEN ZEME v Kunovskem lese. Tento den se zdal slavit v roce 1969 ve meste San Francisko a zorganizoval ho MC Connel. Postupne se do oslav zapojilo mnoho zemi. Na nc8ikole Den Zeme organizovali u6itele v Kunovskem lese. Nekte'ri uCitele dostali sve mist° na nejakem stanoviti, kterj/ch bylo celkem asi 9 .Na kas2clem stanoviti byla jinx soutez a u'ditele zapisovali v9sledky. Na stanovitich 26ci narazili jak na vedomostni souteZe nape. poznavani rostlin nebo jak sprdvne rozfridit odpadky, tak i na soute2e zamers'ene na fyziCku jako napr%iklad hod polenem ci beh s lanem mezi nohama.Kdy2 vkchny t9my ()bay stanovite , tak se s8ly u velkeho piskov&e, kde bekaly na vyhodnoceni.Mezi tim si zahrcily fotbal nebo si proste povidaly o svjtch Na vyhodnoceni nemusely 6ekat dlouho. UCitele sice ze zaCcitku bojovali s nekozni '26kb, ale nakonec se jim to povedlo a mohli vyhlcisit viteze. Myslim, 2e se celj/ den vydahl, i kdys2 nebylo zrovna nejteple s0 paasi.
Michal Fridrich 9. C
Jakou barvu ma sve't Kafda vec svou barvu ma, mule bjrt ruiova nebo okrova. Barvy nam ptina§i radost i smutek, dernji je naptiklad rortomilji krtek., Rae jsou ruiove fialky modre, nee° je gpatne a ne,co je dobre. Bez barev bychom nemohli fit, da se tomu jen telce uvttit. ,
Rtlfova je barva lasky, nedelejte si ze starosti vrasky. ROlovS, je detskjt hlas, kterS, miluje kafdji z nas. Modrou barvu ma nekonedne nebe, bile mraky se dotj/kaji samy sebe. Pod nebem se rozprostiraji zelene stromy, mezi kter-Srmi postavaji 'gedive domy. Bile rostou kopretiny, prit'svitne jsou pavudiny. Stfibrne jsou kapky vody, nodni nebe hvtzdy zdobi. Cervene je lidske srdce, od mouky jsou bile ruce. Cervene roste muchomarka v lese, jeji kulatj, klobouk bile puntiky nese. Fialovaje barva duhy, dernobile ma zebra pruhy. Fialove je oko srdednosti, kaidji ma v sobt alespon kousek poctivosti. ediv5( je smutiV den, kdyi stale pr§i jen. Smrt je zase derne zbarvena, z jeji pfitomnosti se mi podlamuji kolen Slunce flutou barvu ma, v lett je krasne zativit. Zluta je symbolem moudrosti, ptina§i nam mnoho radosti. Kaida barva je jedinedna, jeji vlastnost je qjimedna. Barevnji je celj/ svet, radost na to pohledtt.
•
Skola v piirode — 4.A, 4.B
V pondeli 19.4. jsme vyrazili na Skolu v pfirode do Rajnochovic. Ubytovani bylo zajigteno v hotelu ZubfiC% kde se o nas po cely pobyt skvele starali. Ka2dSr den jsme meli bohatS , progam:tiykl,sezuodvahrnltkpy,evaomidutrnjye fotbale a vybijene a dagi soutele a aktivity spojene s poznavanim pfirody. Ve stfedu se konal celodenni v5rlet do skanzenu v Ranove pod Radhogtem. V nem jsme poznali, jak 2ili na:s'i pfedci. Posledni veer se 4.A i 4.B u opekani gpekklu shodli, 2e letogni Skola v piirode byla skvela a kakly si z ni piiveze spoustu nezapomenutelnYch zaitkfi. Proto kdy2 jsme se v patek 23.4. vraceli dome, vgichni pfemYgleli a te§ili se, kam asi pojedou Ogg rok.
§KOLNi PLES POLONEZA 2010 (Misto konani: Sokolovna Stare Mesto) Jig druh5fm rokem pdadala nage gkola pies s polonezou 2akfi 9. did pod vedenim pi.ue. Cernikove a Mikulagtikove. S pripravou jsme zaeali jig od fijna, jeliko2 krome hlavniho tance-polonezy-jsme meli v planu nacvieit i dal§i rozmanite tance: valeik, walz, blues(neboli slow rock), mazurka a clock, phi kterem bylo, jak jsme pozdeji zjistili, pro taneenice na plese velmi slo2ite dflet krok s hudbou, anil by si priglaply gaty ei mime zavravoraly. Nicmene si myslim, 2e finavne pripravy probihajici ka20 patek rano ureite staly za to! Byla to makaeka, ktera se nam pak vratila uspechem na plese. 20.3. 2010 to vgechno zaealo. Divky, 'dere si jil od rana nechaly ueesat slo2ite a neuveritelne krasne byly v koneenem v5rsledku a2 k nepoznani. Myslim, le den, kdy se divky citily jako princezny v onech krasn5Tch dlouh5rch bil5Tch §atech, se opravdu vydaril. Nagi taneenici vypadali velmi elegantne. V eern5ich oblecich a s mot5T1kem kolem krku byli vylo2eni gentlemani. No posud'te sami z fotek.. Po 10. hodine veeemi zaealo se meal pinit parket hosty plesu, kapela vyhravala a v prijemnem prostfedi nove opravene Sokolovny trvala zabava a2 do rannich hodin. Poloneza dopadla lepe, nee jsme oeekavali a ostatni tance al tw-dTobne c b tee povedly. Doufam, 2e spokojenost z plesu nesdilime 'en my, 26.6 deva h d, kt oradat se vyrazne podileli na jeho programu, ale i naystevnici a os onezova t doufam, 2e timto druhym plesem na ZS UNESCO byla to obnovena. Sabina Travniekova, 9.B
FANTAZIE Zamyslel jsem se nad slovem „FANTAZIE a uvedomil jsem si, le je to nadherne slovo. Podle maw nazoru fantazii ma kaIdS, elovek - od maleho ditete ai po stargi lidi.Sice fantazie kahleho z nas se lisi, ale o to vic je potom iivot pestfejgi a zajimavejgi. Kdyi jsem byl maIST,tak moji fantazii tvofil upine jinS, sve't nei dnes.V to dobe pro me slovo FANTAZIE znamenala : postavy z kniiek,filmti,povidek a pohadek. Byl to takovk muj malt' svet,kde ka2c4r oplSrval jimhni dovednosti, charakterem,odlignou postavou a barvu tela. Ne jako v teto dobe, kdy kaalS, hie& v torn druhem jen to gpatne a nebere elovelca takoveho,jakST opravdu je. NE! V mem svete pohadek se lide k sobe chovali s laskavosti, dtiverou a ochotou si pomoci, at' to byl elf,vila,jednoroIec anebo drak. Zkratka, jeden druheho si vaiil a vgichni si byli sobe rovni. Jednoho dne jsem gel po meste a vial jsem par klukti, ktefi se smali jednomu svemu kamaradovi,protoie byl mengi a vypadal trogku jinak nei oni. Jegte ten den se mi zdal sen a v tom snu jsem vide dva krneny. Ten prvni obSrvali mall slcfitci a druhST velci obfi.Obfi byli zlomyslni ke skfitkum; palili jim vesnice a znieili jim vegkerou piidu a majetek. Tyto dva kmeny mezi sebou vale* z generace na generaci.A2 za par let pfigli obfi za slcfitky a chteli se jim omluvit a na usmiienou jim dat kouzelmi Idle, diky lcteremu se i oni mohou stat vellcSrmi. Nejprve skfitci odmitli omluvu, ale nakonec se zamysleli a iekli si, ie ty obry musel asi taky nekdo utlaeovat a nieit jim vesnice. A tak se rozhodli jim odpustit, s tim ie kouzeInSr 'die si nevezmou.. Uvedomili si, ie kdyby meli molnost 13Srt velci, moind by se chovali stejne. A tak spolu iili v miru a harmonii po cely Iivot. V tomto svete by to melo bkt take tak, ale neni. Ti kluci,co se posmivali tomu jednomu, se mu smeji dodnes.Je to tim, 2e ten,kdo je nejalcSim zpilsobem vetgi, si uvedomuje, ie musi bSrt take silnejgi, ale tak by to nemelo vilbec bit.
Kdyi jsem byla malt', hraval jsem si s bed)inkou, v ktere jsem mel zvifatka. Bylo jich tam asi dye ste a Mal jsem s nimi dlouhou fadu po celem dome.Skladal jsem zvifatka centimetr po centimetru za sebe a potom jsem okolo nich rozestavel stromeeky, krmitka a nadoby na vodu. Hral jsem si s tou zazraenou krabiekou kaIcIST den, pofad dokola a dokola a nikdy me to neomrzelo.Ale ted', v tuhle dobu bych to krabieku asi ani neoteviel a to je to chyba.kikam si, je to tim, 2e se mi ztraci fantazie anebo tim,Ie dospivam??
I dnes mam FANTAZII,ale Upine jinou. Napfiklad pfemjrglim,kam pujdu na gkolu a jaka bude moje prace jednoho dne. tri si nemUu hrat, jako kdyI jsem byl mengi.Musim se u6t a pfestosie bych si nekdy hral rad ,neni na to eas.Za par rokii to bude s casem horgi a na hrani si ani nevzpomenu . A to me gtve.Fantazie je krasna vec, ma ji kal4 z nas,ale UpIne rozdilnou. Ta moje je pro me velice dulezita, bez fantazie architekt by nepostavil dum,protoIe by nemel fantazii,jak to by se nedalo vilbec udelat,Leonardo Da Vinci by taky nenakreslil Monu Lisu, kdyby nemel fantazii. James Watt by taky nevynalezl parni stroj, kdyby nemel fantazii a u'± vabec by nebyl tento moderni svet, kdyby neexistovala u lidi fantazie.A proto se bojim,ie cim vic budu starnout,tak tim vic se mi bude ztracet fantazie a to je jedine negativni na dospivani. Jinak je to pro me jedna z nejkrasnejgich veal na celem svete.
Tuto slohovou praci napsal iak 8.B Jan Remelt na tema „Co pro me znamend fantazie" Podafilo se mu dostat z 99 praci do finale.CeIostatni kolo se konalo v Bran4se nad Orlici, kde se rozhodlo o finalistovi,kteny dostaval body nejen za literarni praci,ale i za vedomostni test na terra 2ivotni pouf a dilo J.A.Komenskeho. Jan Remeg skonn na 9. mist se.
GRATULUJEME!
Movi e' LOW! je zimni sport spotivajici v pohybu eloveka vlastni silou po snehu pomoci izi, paru dlouhYch uzkych desek Whyodne dtevenYch, does easteji z kompozitnich materialffi plipojenYch k botam pomoci lyiatskeho vazani. Jako alternativa k lyiim se dnes pouilva take snowboard, jedina tirti deska, ke ktere jsou plipevneny obi nohy.
Postiehy Zakickteti se v letosnim §kolnim roce zlltastnili LVK.
Po vederech isme si vykladali o Iyzich a jejich historilArobilidribe,hrali jsme hry a hodne se na smali.lie etvrtek jsme jell zavody a potadall isme velkolepou diskoteku se t. kolou z Otrokovic. LyiatskY kurz byl uzasny a moc se mi B.Rathouzska 7.13 Willem bezel ze schodii a spadl na zem a zatala mu tect krev z hlavy a vsichni se dohadovali,co se mu staloJestli se treba z nekiim pohil... a potom jsme se dozvedelimi nevim , kdo nam to tekl:ze jak vyskotil z tech schodittak se Pouch! do Maw o strop! Nikdo isme to nemohli pochopit, jak dokizal vyskodit tak vysoko Jan Min 7.11. Byla isem v tlruistve vedenym p.ut. Madorou a to se mi libilo, protoie pan ucitel Madera je hodne dobni Lea Grossmanova 7.B Na Ifialui se mi nejvic libily spoledne vecery. Po vedeti isme se pokaide nth ye spoletenske mistnosti a tam jsme se divali na videa, jak se spravne lyiuje nebo jezdi na snowboardu.Tyto videa me moc nehavila,tak jsem tam skoro pokaide spala nebo si vyklidala s kamarady.Kdyi veterni program skondil,tak isme sli s odporem na pokoje spit.No,nat pokoj rozhodne spat No,sice isme ponocovaly, ale rano jsme se vzbudily cite jako rybycky a cele 'ttastne isme padily na svah. Vedery jsem proste meta nejradti. Denisa Majereakova 8.B Na lifiatskif kurz si v§ichni s sebou hrali rfizne zbyteene vici. ledna z nich byla i takova svitici tydinka.Milo ji tam vice lidi,a tak se s nimi vymytlely thine hry . irovna jsme jednu braltale najednou tytinka se svitici hmotou prasklalamotka si toho asi nevtimla a pokratovala ve htelltimla si toho,ai kdyi bylo pozde. Zasttikala vsechny stony v pokoji.Steny zanily lake iirovky. A dodoes je to nase velke tajemstvi. Sabina Presova 1.11 Pro me bylo nejzabavnejti lyiovani,nejvice canvingAle dohra Maya i s iaky osmych a devanich Itid,kteti mill vymytlene skvele hry. Akorat hyla tkoda,ie se maze lyiovat jen 4 hodinylleterni program ye ctvrtek byl ze vsech vederi WW1 David Gablas 7A MOM se udal na konci tohoto kurzu.Kdyi jsme se cely lyiatskY Run seznamili se tkolou s Otrokovic,ktera hydlela o patro uys.Strauili jsme spolu jeden vecer nat zaverednii s karnevalem,Idenj se konal ye ctvrtek.Nektere holky z nasi Indy se i zamilovaly do klukii,se kterymi [artily deli vecer. Az jsme odjiideli,mavali nam, dokud isme byli videt .Nekdy si spolu [acme piles Internet a v budoucnu se I navttivime. Karlikova Zuzana 7.11
POZNAVATE JE??? Chodili jsem za rOznjimi ueiteli 1. stupne, ale podarilo se nam ziskat jen 4 fotografie.
C islo 1:
Pavia Juranova
Dagmar Pavlova
Cisco 3:
Anna PoWSkova
Cis lo 4:
--
8o
- 10 - 40
20
Ondrej Dostal
POCASIA0) Jaro je tedy, teploty budou az kolem 14°C
Od etvrteeniho dne ndm zesililo JZ proudeni, ktere potrvci nekolik dni. Diky tomu u nds eekejme jarni teploty v rozmezi 10 a! 16°C, piieemz nejtepleji bude v prithehu vikendu. Od etvrte6niho dne nam zesililo JZ proudeni, ktere potrva nekolik dni. Diky tomu u nas 6ekejme jarni teploty v rozmezi 10 al 16°C, pfie'eml nejtepleji bude v pritbehu vikendu. Pocitove bude vgak tepleji spige dnes a zitra, kdy o6ekavame vethinou polojasno a tedy slunee'no. Od soboty se obloha zatahne a v nedeli se pfida i obe"asn degf. Uhrny vgak budou slabe a budou se pohybovat vetginou do 5mm. Po nedeli bude zpoeatku je§te velka oblgnost s doznivajicim degtem 6i pfeharikami, ale postupne se obloha protrha az na polojasno. Denni teploty aekavame, sie se nebudou snilovat, ale lehce porostou a tak eekejme pfijem4ch 11 al 15°C.
Teploty nad 20 stupi) pfijdou koncem dubna, polka kvetna propr§i celkove by melo bkt nasledujicich 20 dni teplotne a sraikove pramernkch. Vyeasit by se mohlo a2 kolem 20. kvetna. Teploty se v to dobe budou t plhat a2 na jamich 24 stupna.
Mokrf mcii - v stodole raj Prvnich deset majoyftch dni bude ale op& ve znameni degte a boufek. Odpoledni teploty sice mohou vystoupat na pfijemnkch 21 stupiia, v noci se v§ak ochladi ai ke dtyfem stupiiil m nad nulou. Pfehatiky a bouncy budou zfejme trvat nejmene do poloviny kvetna. Kvetnova pranostika v§ak fika, 2e mokrk maj - v stodole raj. By Pepog
