Miloš Jiránek ( ) 1 Aktivita před vstupem do výstavy. 2 Text o výstavě. Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

Milí/é návštěvníci/ice, vítejte na výstavě Polemiky Miloše Jiránka v Konírně paláce Kinských. V těchto listech naleznete krátké slovo o výstavě, životopis umělce, slovníček pojmů a výtvarné a literární aktivity pro děti i dospělé. U vybraných obrazů Miloše Jiránka se můžete zastavit a použít pracovní listy pro rozšířené čtení vystavených děl. Další hry a informace na Vás čekají v předsálí výstavy. Přejeme vám inspirující návštěvu přelomu 19. a 20. století. Vaše Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století Národní galerie v Praze

1

Aktivita před vstupem do výstavy

Podívejte se na fotografii malíře a kritika Miloše Jiránka. Přečtěte si citát pod fotografií. Zkuste si sami pro sebe říci, jaký asi byl. Podle fotografie a jeho citátů (další jsou na výstavě). Nevíte-li si rady, máte na výběr z naší nabídky přídavných jmen viz níže. Propojte pět nejvystižnějších slov s fotkou. Napadají-li vás lepší, připište je.

pracovitý přemýšlivý nesmlouvavý pečlivý tajemný jiný osamělý uzavřený

Miloš Jiránek (1875–1911)

plachý kritický

„Umění je jediná forma života, kde jest nejen dovoleno, nýbrž přímo nutno podati se zcela upřímně a otevřeně.“

2

Máte hotovo? Může se charakter umělce propsat do výtvarného díla? K vámi zvoleným přídavným jménům popisující našeho umělce, naleznete na výstavě obrazy, které by jednotlivá slova mohly vyjadřovat. Např. neústupný by mohl být Jánošík.

Text o výstavě

V listopadu 2011 uplyne přesně sto let od chvíle, kdy předčasně zemřel významný český umělec, kritik a kurátor Miloš Jiránek. Národní galerie v Praze při této příležitosti uspořádala ze svých sbírek výstavu s názvem Polemiky Miloše Jiránka. Ta připomíná malířskou, grafickou a kreslířskou tvorbu tohoto významného aktéra pražského kulturního života přelomu devatenáctého a dvacátého století. Miloš Jiránek byl jednou z vůdčích osobností generace zakladatelů českého moderního umění. Stál u založení Spolku výtvarných umělců Mánes, jehož účelem bylo diskutovat a přednášet o umění, vydávat umělecké publikace a pořádat výstavy. Právě díky činnosti Spolku měla pražská společnost poprvé možnost spatřit současné umění. Jiránek

se také podílel na organizaci výstav umělců, kteří formovali podobu evropského moderního umění: A. Rodina, E. A. Bourdella či E Muncha. Působil jako kritik v časopisu Volné směry, kde spolu s F. X. Šaldou patřil k nejvyhraněnějším zastáncům moderního výtvarného myšlení. Jiránkovo výtvarné dílo vychází z akademického naturalismu, ale postupně se přibližuje k impresionismu, stále přetvářeném vlastním Jiránkovým pohledem. K nejpůvabnějším obrazům jeho tvorby patří cyklus bílých studií. Dalším významným cyklem jsou akvarely, které vznikaly na Moravském Slovácku a Slovensku. Tam jej uhranulo téma Zbojníků, které vyvrcholilo v obraze nepokořeného hrdiny Jánošíka. Kateřina Bednářová-Kuthanová


3

V Praze se konala první výstava expresionistická skupiny Osma.

Životopis umělce

V roce 1908 nejen maloval, ale navíc i dokončil své literární dílo, knihu s názvem Dojmy a potulky. Zároveň vydal knihu o H. Schwaigrovi. Roku 1909 se stal redaktorem Volných směrů, kde se s jeho podporou začal formulovat umělecký program mladých, především v článcích B. Kubišty. Vznikla Jiránkova zásadní přednáška O českém malířství moderním.

Miloš Jiránek se narodil v Lužci nad Vltavou 19. listopadu 1875 do rodiny protestantského statkáře. Po příchodu do Prahy, během svého studia na gymnáziu, pobýval u rodinného přítele J. Vrchlického, který rozvíjel jeho literární nadání. 1887 Byl založen Spolek výtvarných umělců Mánes. V roce 1894 se Jiránek zapsal na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a o rok později na pražskou Akademii. Zde zprvu studoval u M. Pirnera a poté u V. Hynaise.

1910 SVU Mánes uspořádal výstavu Les Indépendants s důrazem na fauvisty. V roce 1910 se v Topičově salonu konala Jiránkova první samostatná výstava. Roku 1911 přišla na svět Jiránkova dcera Milada. Násobící se literární a redaktorská činnost, zároveň i práce kurátorská, překladatelská, starost o rodinu a vysilující činnost v Mánesu Jiránka velmi vyčerpávaly, jeho zdravotní stav se horšil. Miloš Jiránek zemřel dne 2. listopadu 1911 v Praze v nedožitých 36 letech.

1896 SVU Mánes začal vydávat umělecký časopis Volné směry. Objevily se první Jiránkovy literární pokusy, od roku 1897 začaly vycházet v Radikálních listech jeho první výtvarné referáty. Po ostré kritice Brožíkovy tvorby byl Jiránkovi doporučen odchod z Akademie, a to bezprostředně před absolutoriem. Roku 1897 vstoupil do SVU Mánes. Od roku 1899 přispíval do Volných směrů. V únoru 1900 cestoval do Mnichova, dále do Benátek a Terstu, na podzim odjel s přítelem A. Hofbauerem do Paříže. Potkal se zde s A. Rodinem. 1902 SVU Mánes uspořádal výstavu Moderní francouzské umění, vystavovali zde například E. Degas, A. Renoir, C. Monet. Jiránek se podílel na organizaci pražské výstavy A. Rodina a doprovázel ho na Moravské Slovácko, kam poté včetně cest na Slovensko zajížděl až do roku 1906 (Velká, Myjava, Detva). V roce 1903 poprvé vystavoval na členských výstavách SVU Mánes. Vznikl umělecký spolek Grupa, v jehož rámci vystavil Jiránek svou tvorbu z Detvy. Roku 1905 se podílel na přípravě pražské výstavy E. Muncha, pořádané SVU Mánes, ke které napsal nejvěcnější recenze, vycházející mimo Volné směry. Vydal studii o J. Mánesovi. V roce 1906 se oženil se studentkou Uměleckoprůmyslové školy A. Zedníkovou, s níž se natrvalo usadil v domku v Jelením příkopu v Praze. Následujícího roku se jim narodila dvojčata Miloš a Ladislav.

4

Slovníček pojmů

Naturalismus / umělecký směr 2. poloviny 19. století, počátky v krásné literatuře ve Francii, paralelně s impresionismem, téma: determinace lidských osudů prostorem, společností, časem a rasou, důraz na žánrovou malbu a ilustraci, později splývá s akademismem a salonní malbou (luminismus). Naturalismus se rozšíří hlavně do Německa, Belgie a střední Evropy. V Čechách naturalismus od 70. let 19. století. Jeho představitelé: H. Schwaiger, J. Schikaneder a L. Marold. Postimpresionismus / termín zavedl anglický kritik R. Fry, který připravil v roce 1910 výstavu Manet a postimpresionisté (generace, která přišla po impresionistech). Vystaveni byli např. P. Gauguin, V. van Gogh, P. Cézanne, A. Derain, H. Matisse, P. Picasso, G. Seurat. Jedná se o retrospektivní označení umělců, kteří různým způsobem v letech 1880–1905 navazovali nebo negativně reagovali na impresionismus. Tento umělecký směr šel proti nápodobě reality a vyzdvihoval umění myšlenek a citů. Jeho mimořádná různorodost dala velký impuls umění 20. století. Secese / umělecký sloh a styl od slova la sécession =

1907 SVU Mánes uspořádal další výstavu francouzského umění. Byla zde vystavena díla impresionistů a postimpresionistů například P. Cézanna, P. Gauguina, V. van Gogha, P. Bonnarda. Jiránek publikoval ve Volných směrech své články o V. van Goghovi, P. Gauguinovi a E. Degasovi.

franc. odtrhnutí. Secese zasáhla do všech uměleckých oborů (hlavně architektura, umělecké řemeslo, grafika) a snažila se o vytvoření nového slohu na konci 19. století. V malbě se prolínala se symbolismem (barva výrazem symbolických hodnot) a s post-impresionismem (plošnost, linie, rytmus). Čeští výtvarní představitelé: A. Mucha, A. Kalvoda, V. Preissig a F. Kupka.


5

Hry a nápady pro děti

Zbojník – hrdina nebo zloděj? Na přelomu 17. a 18. století se za zbojníky označují muži, kteří se živí řemeslem loupežnickým či lupičským na moravsko - slezském pomezí. Miloš Jiránek pracoval na cyklu Zbojníci. Povaha i život zbojníků jej velmi přitahovala, proto k nim vytvořil mnoho kreseb a náčrtů. Zkuste některé z nich najít na výstavě a pozorně si je prohlédněte. K postavě zbojníka přiřaďte vlastnosti, které by podle vás měl mít pravý zbojník.

zbabělý statečný neohrabaný hbitý surový zákeřný podlý lakomý silný slabý naivní štědrý sobecký krvelačný houževnatý lstivý nemotorný věrný křivopřísežný zásadový pomalý líný nepřejícný

Jaké zbraně zbojníci používali? Na jakém místě svého oděvu si zbraň připevňovali nebo uschovávali? K postavě zbojníka zbraň/ zbraně dokreslete. Popište, jak se se zbraní/zbraněmi, vámi nakreslenými, zacházelo:


Kde zbojníci žili? K obrazům Zbojníci I. a Zbojníci II. dokreslete prostředí, ve kterém podle vás zbojníci žili a bydleli.

Z pověstí o zbojnících ...

O zbojníku Hrajnohovi O zbojníkovi Hrajnohovi, slavném skokanovi a tanečníkovi, se vypráví, že prý zastoupil v lese cestu strážnickému hraběti a skočil přes pár koní k němu do kočáru. Hrabě pochopil vážnost situace a zbojníkovi se vyplatil, ba dokonce pozval zbojníka na návštěvu k sobě do zámku, měl dosti smělosti ohlásit se hned druhý den ve čtyři hodiny ráno: skokem prý vyskočil do prvého patra, zasekl valašku do rámu okna u hraběcí ložnice a drže se za ni klepal na okno pěstí a volal na pána: Hej, kudy že sa ide k Vám? Zakreslete příběh o Hrajnohovi obrázkovým komiksem do třech polí. Komiks doplňte bublinami s vlastním textem.


Jánošíkova kouzelná moc Miloš Jiránek nakreslil slavného zbojníka Jánošíka, který bohatým bral a chudým dával. Jánošík proslul svou nezdolnou silou. Vypráví se, že měl kouzelnou halenu ušitou od víly nebo opasek se zázračnou žilkou a nikdo Jánošíka nemohl přemoci. Dokreslete Jánošíka, jak si myslíte, že vypadal.

Jak Jánošíka nakreslil Miloš Jiránek, si prohlédněte na výstavě.


6

Otázky pro starší a zkušené

Umělecké směry přelomu 19. a 20. století v díle Miloše Jiránka Podívejte se na tři obrazy Miloše Jiránka s našimi nápovědami a budete mít jasno o hlavních uměleckých směrech přelomu 19. a 20. století.

Naturalismus banální námět ukazující odvrácenou stranu sportu dobově skandální nahota z žité reality (žádní bohové ani Orient) tabu téma na přelomu 19. a 20. století (společenství mladých mužů sdílející nahotu) využívá se znalost fotografie fascinace světelnými efekty (horní osvětlení, rozpálená kamna, stíny, lesky na sprchách, odlesky na mužských tělech) nahodilost pohybů zobrazených mužů (dojem reportáže) míchané, temné, teplé barvy v kontrastu se světlými studenými barvami kompozice pracující se systémem diagonál (úhlopříček) kontroverzní představení mužského aktu v době, kdy ideálem krásy bylo ženské tělo

nevzhledné prostředí sprch (problém hygieny)

Sprchy v pražském Sokole I. (1901–1903)

důraz na vystižení materiálů a struktur (zeď, uhlí, dřevo, lidská kůže)


Postimpresionismus harmonie bílé a modré obraz není nápodobou reality, ale výsledkem osobního vidění umělce a jeho výtvarných cílů pocit dejà vu (nevidíme postavě do tváře, ale máme pocit, že ji důvěrně známe) dokonalá kompozice na vertikálách téma figury, prostoru a jejich vzájemný vztah obraz je pro pozorné intelektuály (klade více otázek než zodpovídá odpovědí) smyslový zážitek s duchovním rozměrem (rovnováha mezi rozumem a citem) žádný anekdotický příběh, literární inspirace nebo zaběhaná symbolika Bílá studie II. (1908)

osamění, zastavení se a přemýšlení

intimita středostavovského domu

Secese

organizovaná malířská skvrna

vytříbená monochromní barevnost

vliv japonských dřevořezů (plošnost, dekorativnost)

práce s fragmentem lidského těla

inspirace folklórem hledání silného, osobitého a archaického obrazu dynamický prázdný prostor práce v cyklu stylizované obrysy postav a stromů různé úhly pohledů (nadhled i podhled) příběh odkazující na Jánošíka (hrdina nebo bandita, legenda nebo historie)

Rozvětvený strom a Strom s pověšenci (po 1906)

grafická technika (barevný dřevořez)

přeřezávání objektů rámem výjevu


Jiránek kritik a umělec Miloš Jiránek byl vzdělaným umělcem a obávaným kritikem. Vy teď můžete nahlédnout do světa jeho inspirace. Propojte tužkou Jiránkovy obrazy, obrazy jeho oblíbenců a Jiránkovy věty o těchto evropských umělcích. Měly by vám vyjít tři zajímavé trojice a jedna pětice.

Edgar Degas: Po koupeli II (kolem 1883)

Edvard Munch: Autoportrét s hořící cigaretou (1895), National Gallery, Oslo

„Motivy krajní, zvířecké zběsilosti; vraždy a popravy, mrtvoly, stohy mrtvol, (...) nazí chlapi jsou nabodnuti na přihrocené pahýly stromů (...) Je to zuřivé umění, zpité krví a vášní, je surové, nekultivované, rabiatské – ale dýše z něho divoký život (...)“

„Před deseti lety v Drážďanech jsem viděl poprvé Degasův pastel, akt ženy po lázni; sedí na koberci vedle vany a utírá se. Zdála se mi beztvárná, hledal jsem, jak jsou kresleny ruce a nohy, a nebylo mi jaksi dost kloubů v nich.“

„Vzpomínal jsem na jinou jeho podobiznu, po půl těla s měkkým kloboukem (...) Kouzelné bylo jeho vedení štětce, a o barvě a její dematerializaci věděl snad stejně mnoho jako Velasquez (...) Whistler byl příliš kavalír, než aby přiznal na venek ze svého smutku víc než mu slušelo. (...) v životě možná slaboch, snad dandy nebo ironik, v umění byl vždy suverenně „mužem, jenž není otrok vášně!“

Auguste Rodin: Tři faunky (cca 1896), Museé Rodin, Paříž

Francesco Goya: Los Desastres de la Guerra (1810-15), Národní galerie v Praze

Miloš Jiránek: Podobizna Růženy Svobodové (1902)

„Neboť ten klidný a prostě krásný člověk s úžasně energickou hlavou (...), je jistě vášnivec, bojovník a houževnatec. Je hrdina již svou prostotou a upřímností a je to umělec už tím, že je tak poctivý člověk.“

„Ale pak přišlo pochopení najednou. Bylo to, když jsem kreslil (...) malou sádrovou skupinu „Les trois faunesses“; pozvednu hlavu od práce a zadívám se maně ze vzdálenosti nějakých šesti – osmi metrů na jednu z těch svlékajících se nebo po zemi se válejících ženských postav, kterými jsou zalidněny jeho kartony – a pojednou se mi bleskem rozsvítilo: ta ženská byla živá.“

Miloš Jiránek: Strom s pověšenci (po 1906)

James Abbot McNeill Whistler: Podobizna umělcovy matky, Harmonie černé a šedé (1871), Musée d´Orsay, Paříž

Miloš Jiránek: Bosorky II. (1906)

Miloš Jiránek: Dopis s vlastním podobiznou (1902)


7

Doporučená a použitá literatura

Miloš Jiránek, Literární dílo, Praha 1936. Roman Prahl, Lenka Bydžovská, Volné směry časopis pražské secese a moderny, Torst 1993. Jiří Kotalík, Miloš Jiránek, Ústí nad Labem 1995. Kolektiv autorů, Nová encyklopedie československých výtvarných umělců, Academia 1995. Kolektiv autorů, Důvěrný prostor / nová dálka. Umění pražské secese, Obecní dům 1997. Kolektiv autorů, Dějiny českého výtvarného umění IV 1890–1938, Academia 1998. Amy Dempsey, Umělecké směry, školy, hnutí, Slovart 2002. Naděžda Blažíčková-Horová (ed.), Umění 19. století, NG v Praze 2002. Kateřina Bednářová-Kuthanová, Polemiky Miloše Jiránka, NG v Praze 2011.

8

Výběr doprovodných programů

Komentované prohlídky s kurátorkou výstavy Kateřinou Bednářovou-Kuthanovou Čas: neděle 14.00 / Cena: základní 80 Kč, snížená 50 Kč (zahrnuto vstupné a poplatek za výklad) Doba trvání: 45 min. / Místo setkání: u pokladny Termíny: 4. 12. a 29. 1. Komentované prohlídky a přednášky s odborníky Čas: úterý / Cena: základní 80 Kč, snížená 50 Kč (zahrnuto vstupné a poplatek za lektorský výklad) Doba trvání: 45–60 min. / Místo setkání: u pokladny 22. 11. 16.30 Dílo Miloše Jiránka v souvislosti s jeho korespondencí (Monika Sybolová, Sbírka umění 19. století NG v Praze) 13. 12. 16.30 Miloš Jiránek – výtvarný kritik, nebo umělec? (Kristýna Brožová, Sbírka umění 19. století NG v Praze) 10. 1. 16.00 Tvorba Miloše Jiránka ve světle nového bádání (Tomáš Winter, Ústav dějin umění AV ČR) mimořádně pátek 13. 1. 16.00 Vzpomínka na Miloše Jiránka (Jiří T. Kotalík, AVU v Praze) 17. 1. 16.00 Kresba a grafika Miloše Jiránka (Vít Pelc, Sbírka grafiky a kresby NG v Praze) Komentované prohlídky k tématu výstavy ve stálých expozicích Národní galerie v Praze Čas: neděle / Cena: základní 80 Kč, snížená 50 Kč (zahrnuto vstupné a poplatek za lektorský výklad) Doba trvání: 45–60 min. / Místo setkání: u pokladny 11. 12. 14.00 Výtvarníci Národního divadla a nelítostná kritika Miloše Jiránka (klášter sv. Jiří) 22. 1. Den s umělcem a kritikem na přelomu 19. a 20. století (umělecké směry, spolky, časopisy, výstavy, kritiky, korespondence, dialog českých a evropských umělců), komentovaná prohlídka, čtení, film (Veletržní palác) Jednodenní výtvarná dílna pro studenty a dospělé s akvarelistou Paulem Rileym, příbuzným Miloše Jiránka

Čas: sobota 28. 1., 10.00–17.00 (přestávka na oběd 13.00–14.00) / Cena: 1 000 Kč / 1 osoba, v ceně je zahrnuto: vstupné, odborné vedení a materiál / Doba trvání: 6 hodin / Místo setkání: u pokladny / Rezervace: nutná / Není třeba předchozích zkušeností. / Max. počet ve skupině je 20 osob. Využijte jedinečné šance a nechte se zasvětit do techniky akvarelu Paulem Rileym (*1944), který je pokračovatelem slavné anglické tradice akvarelu, ale i umělcem, který se nechává inspirovat Prahou a odkazem Miloše Jiránka. Paul Riley vyučuje akvarel v Devonu a přijede speciálně do Prahy 28. 1., kdy povede celodenní akvarelovou dílnu věnující se tématu architektury a intimnímu prožitku vzpomínek, interiérů a pražských zákoutí. Překlad do českého jazyka bude zajištěn. One-day workshop for students and adults with Paul Riley, a relative of Miloš Jiránek Time: Saturday 28th January, 10 am – 5 pm (lunch break 1–2 pm) / Cost: 1000 CZK per person includes the admission, tutor and materials / Time of duration: 6 hours / Meeting point: At the ticket box / Booking: Necessary / You need not have any previous experience / Maximum number of participants is 20 persons. Make use of the unique opportunity to be initiated into the watercolour technique by Paul Riley (born 1944), who is a successor of a long English watercolour tradition and also an artist inspired by Prague and the legacy of Miloš Jiránek. Paul Riley teaches watercolour in Devon and comes to Prague especially on this occasion to lead this workshop on the topic of architecture and the intimate experience of memories, interiors and Prague corners.

9

Informace

Autorka výstavy / Kateřina Bednářová-Kuthanová Vzdělávací programy / Monika Sybolová a Martina Lachmanová Místo konání / Konírna paláce Kinských, Staroměstské náměstí 12, Praha 1 Termín konání / od 4. listopadu 2011 do 29. ledna 2012 Vstupné pro školní skupiny (bez programu) / 20 Kč / 1 osoba Pedagogický doprovod (2 osoby) a děti do 6 let zdarma Cena programu pro školy / 25–40 Kč / 1 žák při skupině 20 a více osob, 500–800 Kč / 1 skupina žáků menší než 20 osob Doba trvání: 90–120 min. / Rezervace: dva týdny předem Otevírací hodiny / denně kromě pondělí od 10.00 do 18.00 hod. Doprava / metro A — Staroměstská, Můstek, metro B – stanice Můstek, tram. 17, 18 – zastávka Staroměstská, tram 5, 8, 14, 26 – – zastávka Náměstí Republiky Informace o vzdělávacích programech / Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století, klášter sv. Jiří, nám. U sv. Jiří 33, Praha 1, 119 00, email: [email protected], www. ngprague.cz, tel.: 224 301 003 Informace o otevírací době a vstupném / tel: 224 810 758, l. 250 Samoobslužné pracovní listy si můžete stáhnout na webových stránkách Národní galerie v Praze v sekci doprovodné programy / studijní materiály nebo si je zakoupit za 40 Kč v pokladně výstavy.

Miloš Jiránek ( ) 1 Aktivita před vstupem do výstavy. 2 Text o výstavě. Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

Recommend Documents