Antonín Slavíček. 1 Životopis. 2 Aktivita před vstupem na výstavu pro všechny ( ) Jak si představuji

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost

Milí návštěvníci, vítejte na výstavě Antonín Slavíček (1870–1910). V těchto pracovních listech naleznete životopis umělce a výtvarné a literární aktivity pro děti i dospělé. Tužky a podložky jsou k zapůjčení v pokladně. Obrazy z našich listů jsou označeny na svých popiskách nálepkou. Přejeme vám inspirující pouť po rozpálených cestách, letními loukami a tichými vesnicemi v doprovodu Antonína Slavíčka. Vaše Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století Národní galerie v Praze

1

Životopis

16. května 1870 / se narodil v Praze jako nejmladší ze čtyř dětí v rodině správce. 1874 / první výstava impresionistů v Paříži. 1881–1885 / studium na reálném gymnáziu, soukromé hodiny u E. Lauffera. 1886 / J. Moréas uveřejnil Manifest symbolismu. 1886–1887 / pobyt v Mnichově, soukromé studium malby. 1887 / půl roku v krajinářském ateliéru J. Mařáka na pražské Akademii. 1890 / umírá V. van Gogh. 1891 / návrat do Mařákova ateliéru po pobytu v benediktinském klášteře v Rajhradě. 1893 / E. Munch maluje obraz Výkřik. 1894–1899 / s Mařákovým ateliérem jezdí malovat do plenéru do okolí Prahy a do Bechyně. 1895 / Manifest České moderny v časopisu Rozhledy. 1895 / se žení s Bohumilou Brynychovou (měli tři děti – Evu, Jana a Jiřího). 1896 / pobyt s rodinou ve Veltrusech, kde intenzivně maluje. 1897 / průběžně maluje na Okoři, ve Hvězdě a v Liboci, pobývá v Luhačovicích. 1898–1910 / členem SVU Mánes. 1899 / po smrti J. Mařáka vede dočasně krajinářskou školu na Akademii. 1900 / vychází Freudův spis Výklad snů. Od 1900 / maluje obrazy s námětem Prahy, v létě pracuje v Železných horách. 1903 / se seznamuje s Augustem Švagrovským, mecenášem a sběratelem umění. 1904–1906 / v létě pobývá v Kameničkách a i jinde na Vysočině. 1905 / vznik expresionistické skupiny Die Brücke.

2

Antonín Slavíček (1870–1910) 1907 / cestuje do Paříže přes Norimberk a Štrasburk, navštíví Fécamp a vrací se přes Belgii. 1907 / P. Picasso dokončuje obraz Avignonské slečny. 1908 / maluje pro jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory monumentální panoramatické pohledy na Prahu. 1909 / navštěvuje kladenské železárny, na jaře podniká cestu do Dubrovníku, prázdniny tráví v Německé Rybné, kde ho 10. srpna raní mrtvice. Převezen do Prahy. 1909 / E. T. Marinetti uveřejňuje Futuristický manifest. 1910 / psychicky vyčerpán končí 1. února život sebevraždou.

Aktivita před vstupem na výstavu pro všechny

Jak si představuji... Do připravených rámečků načrtněte nebo napište, co se vám vybaví pod slovy Lesní cesta, V parku na procházce a Po dešti. Až budete mít svou představu přenesenou na papír, projděte

Lesní cesta

V parku na procházce

se výstavou, najděte obrazy těchto názvů a porovnejte své výsledky s tím, jak to viděl Antonín Slavíček. V čem se shodujete a v čem to naopak máte jinak?

Po dešti


3

Nápovědy a úkoly pro starší a zkušené

Umělecké směry konce a přelomu 19. a 20. století v díle Antonína Slavíčka

melancholická nálada

Hledejte tajemství v obraze Ve veltruském parku, (1896).

Symbolismus

zvláštní neurčitost a mlhavost bílé vertikály bříz jako duchovní princip v krajině

kontrast letního nebe a podzimního háje mezní situace v přírodě podzim – čas rekapitulace a příchodu smrti tvarové souznění kmenů a ženské postavy

zvláštní kontrast mezi módně oblečenou dámou z města a přírodou

skloněná hlava ženy odkazuje na přemýšlení, rozjímání

éterická vznášející se postava – reálná žena, přízrak, esence krajiny?

nejasné vztahy a příběh mezi námi, ženou a prostorem

prázdný prostor v popředí pro naše dohady a snění Ve veltruském parku, 1896

vnitřek lesa jako zrcadlo umělcova nitra Symbolismus je hnutí konce a přelomu 19. a 20. století, které je proti zobrazování vnější reality v umění a zato odhaluje svět umělcových představ, snů a vizí, které jsou inspirovány mýty, krásnou literaturou a poezií.

nekonečný labyrint kmenů bez cesty


Co všechno může být impresionistické na díle V parku na procházce (1897)?

Impresionismus subjektivní prožitek krajiny dojem z chvíle intimní zákoutí civilizované krajiny světelně a barevně zajímavá krajina polední intenzivní světlo, ve které se vše rozplývá komplementární (doplňkové barvy): červená-zelená, modrá-oranžová absence černé barvy stíny mají barvu Impresionismus umělecký směr ve Francii od roku 1874 do 1886. Jde o pozitivní směr spoléhající se na zrakové vnímání bez paměti a historie. Snaží se o postižení dojmů v co nejkratším časovém úseku. Výsledný dojem z obrazu se skládá až na sítnici diváka. Častým tématem impresionistů je volná příroda zalitá sluncem, zajímavé atmosférické jevy a interiéry.

dělený rukopis žena jako atraktivní barevná skvrna

Můžeme na obraze Pohled k Troji v zimě, (1908–1909) vystopovat prvky nadcházejícího expresionismu?

Expresionismus osobní vidění citlivého umělce téma předměstí prázdnota krajiny syrovost barevných kontrastů (hnědá x bílá) velké barevné plochy nervní rukopis řeka – tekoucí energie nedokončenost silné napětí mezi horizontálami

Expresionismus od latin. výraz expressio neboli výraz. Umělecké hnutí, vznikající kolem roku 1905 v Německu, kladoucí důraz na vyjádření vnitřních psychických stavů (hlavně tvůrce) barevnou nebo tvarovou nadsázkou a deformací.


Z dopisů Antonína Slavíčka Přečtěte si ukázky z dopisů Antonína Slavíčka a propojte je s obrazy, které s nimi souvisejí.

... které ti nad hlavou jezdí s příšernými kusy rozžhaveného železa – dole pece – ze kterých zase každou chvíli vyletí kus železa do běla rozpálený – tak velký a dlouhý jako kmen starého smrku – co vozili z Kameniček do Hlinska, ... Antonínu Hudečkovi, 10. března 1909

Nábřeží pod Letnou, (1906–1907)

– Mně příteli drahý, mně už netěší jako malíře volná příroda tak jako massy lidí a velké město nebo nějaká kultivovaná alej – Cítím v tom více života, více barev a toho co hledám, nalézám jen tam a ne v přírodě venkova – ... Augustu Švagrovskému Kameničky u Hlinska, 1907

Silnice s jeřáby, (1908)

Viděl jsem teď chudé kraje za Hlinskem. – Dlouhatánské úhory a ubohá pastviska, – malé cesty obrostlé břízkami a tu a tam na kopečkách roztroušené borovičky – Všechno jaksi zakrslé, – v sebe schoulené, – chudé, – úžasně chudé. A nad tím vším nebe – ... Augustu Švagrovskému, červen 1903

Horská cesta, (1903)

Co mne se týká, já bych ovšem nedovedl být v kraji, který by celý i s lidmi nebyl mi úplně domácký a sympatický – dělám-li chalupu, strašně by mi to pokazilo vědomí, že pod ní zůstávají nějací všiváci. Miloši Jiránkovi na Dětvu, červen 1903

Chalupy, (1904)

Linecká silnice je obrostlá jeřáby, – už jsou na mnohých stromech jako rubíny a na ostatních rychle červenají. To je krásné, ani se vypsat nedá – Jsou to báječné barvy – divoké a harmonické na nejvyšší stupeň možnosti – Táhne mne to k nim a bojím se skoro sáhnout na barvu a nemohu se nasytiti pohledem; strach mám z plátna, před kterým si sednu v té aleji červených jeřábů – Skoro je to hudba barev a člověk je více slyší než vidí, spíše cítí než je vstavu pochopit – ... Jaroslavu Gollovi, léto 1908

Železárny na Kladně, (1909)


Příprava na novou výstavu Spojte obrazy Antonína Slavíčka a umělců 19. a 20. století, které jsou si podobné. Připište k nim slova, která je spojují. Jak byste obrazy rozmístili na budoucí výstavě? Jak by se jmenovaly jednotlivé části výstavy? Využijte plánku viz níže.

Po dešti (Cesta do vsi), (1901)

Ze staré Prahy, 1902 Na potoce, (1899)

Motiv z Kameniček, (1903) Oskar Kokoschka: Karlův most v Praze (1934)

Antonín Hudeček: Potok ve slunečním svitu (1894)

Zdenka Braunerová: Platnýřská ulice (1908) Otakar Lebeda: Šeřík (Rozkvetlý keř, Cesta vesnicí), (1899)

Antonín Chittussi: Z údolí Doubravky (Partie Doubravky za soumraku), (1886)

Nábřeží pod Letnou, (1906–1907)


název:

název:

název:

název:


4

Kreslení a nápady k výstavě pro děti

Z čeho staví malíř krajinu Pozorně si prohlédni Slavíčkovy krajiny a zakroužkuj místa a věci, které se na jeho obrazech opakují.

Motiv z Kameniček, (1903)

Co Slavíček s oblibou maloval? Bylo to těžké uhádnout? Na následujícím grafu si můžeš ověřit své tipy. strom – vertikála Podhradí z Okoře, 1901

obrys krajiny – horizontála

– cesta

nála diago

horizontála (na vodorovných liniích maluje tzv. horizont – pomyslná čára oddělující zemi od nebe) vertikála (na svislých liniích umísťuje kmeny stromů) diagonála (na šikmých liniích zobrazuje cesty) Duha (Střítež), 1903 Představ si, že jsi teď na chvíli samotným A. Slavíčkem a tvá ruka maluje úplně novou krajinu. Jak bude vypadat, záleží jen na tvé fantazii. Ale nezapomeň na to, co Slavíček rád maloval – stromy, cesty, horizonty...

Doplň název svého obrazu:


Nálada malíře

Napiš: Jakou měl malíř asi náladu, když obraz maloval?

Jaké barvy použil?

Jakými barvami bys vyjádřil náladu: dobrou rozjásanou Obraz Ovenecká ulice, 1904 vypadá jako při podzimních plískanicích. Zkus vedle do rámečku nakreslit stejnou ulici, ale úplně naopak. Třeba za prosluněného prázdninového dne nebo se sněhovými závějemi na Štědrý den...

rozmrzelou šťastnou smutnou


Jaké zvuky mohl slyšet malíř, když maloval na venkově nebo ve městě? Do bublin napiš zvuky vycházející z chalupy, továrny, páry, bláta atd. Za chvíli máš originální audio dokument (zvukový záznam) z malířova života.

Záznam zvuku z místa činu

Po dešti (Cesta do vsi), (1901)

Hutě, (1908)

Když jdeš do školy a zaposloucháš se do ruchu kolem sebe, co slyšíš ty? Napiš, které zvuky se ti líbí a které jsou ti nepříjemné. příjemné zvuky

nepříjemné zvuky


5

Co dělat po prohlídce výstavy?

Plenér po stopách Antonína Slavíčka Jeďte se podívat na místa, která Antonín Slavíček maloval. Zkuste místa zachytit z téhož úhlu a v téže denní době. Zažijte déjà vu v Kameničkách, Hostišově, Stříteži, Kraskově,

Oldřichovci, Mysleticích nebo na Okoři, ve Veltrusech, Hvězdě, Bechyni či v Luhačovicích. Držte se rad Antonína Slavíčka, které dával své žačce Adě Gollové.

Recepty a staré pokyny zapomeňte a raději těžkopádněji pracujte, ... Choďte hodně a dívejte se. Radil bych slečně velice, aby dělala jenom studie jednotlivých věcí – žádné obrazy. Takový jednotlivý kousek – strom – keř; nebo jen cesta polem – kus oraniny, – ty jsou tisíckráte lepší než velká plátna, ... Radím Vám také, byste docela malé náčrtky – jen takové nálady a chvilky – si malovala. – Ty chvilky, které se mihnou a pak zapadají... Chtěl jsem Vám ještě poraditi, abyste co možná nejvíce malovala vzduch. Vzduch, – mraky, světlo. – Ani tak nehleďte na kresbu – jen bezohledně mějte na mysli barvu.

Čtení knih – základ každé dovolené Nebo si můžete v létě na dece nebo za dlouhých letních nocí na verandě přečíst oblíbené autory našeho malíře. Doporučujeme: Petr Chelčický: O boji duchovním, K. V. Rais: Západ, Jan Herben: Hostišov nebo Miloš Jiránek: Dojmy a potulky.

Další díla Antonína Slavíčka si můžete prohlédnout v Národní galerii v Praze, ve Veletržním paláci, kde je expozice českého umění přelomu 19. a 20. století. Anebo v Galerii výtvarného umění v Roudnici.


6

Doporučená a použitá literatura

kolektiv autorů, Antonín Slavíček: výbor z jeho díla, SVU Mánes 1910. Klára Hofbauerová-Heyrovská, Mezi vědci a umělci, Vilímek 1947. Antonín Slavíček. Dopisy, Praha 1954. kolektiv autorů, Antonín Slavíček (1870–1910), NG v Praze 1961. Jaroslav Pecháček, Okoř a malíři kolem Antonína Slavíčka, Praha Orbis 1964. Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I, Praha 1995. kolektiv autorů, České moderní umění 1900–1960, NG v Praze 1995. kolektiv autorů, Důvěrný prostor / nová dálka. Umění pražské secese, Obecní dům 1997. kolektiv autorů, Dějiny českého výtvarného umění IV 1890–1938, Academia 1998. Jaromír Zemina, Antonín Slavíček, GVU v Litoměřicích 1998. Naděžda Blažíčková Horová, Julius Mařák a jeho žáci, NG v Praze 1999. kolektiv autorů, Antonín Slavíček 1870–1910, Gallery 2004. Naděžda Blažíčková Horová (ed.), Krajina v českém umění 17.–20. století, NG v Praze 2005. Václav Cílek, Krajiny vnější a vnitřní, Dokořán 2005. Petr Pokorný, Pavel Hájek, ..., Krajina a revoluce, Malá Skála 2005. Karel Stibral, Proč je příroda krásná? Estetické vnímání přírody v novověku, Dokořán 2005. Henry David Thoreau, Toulky přírodou, Paseka 2010. Šárka Leubnerová, Antonín Slavíček (1870–1910), Městské muzeum a galerie Hlinsko 2012.

7

Program na léto 2012

odborné vedení, výtvarný materiál a piknik / Doba trvání: 7 hodin / Místo setkání: 10.00 před vstupem do veltruského parku / Rezervace: nutná / Není třeba předchozích zkušeností. Letní výtvarné dílny pro děti a mládež Letní herna pro děti od 1,5 roku a rodiče

Nadivoko 25.–27. 7. 2012 Veletržní palác a okolí Rádi tvoříte v našich otevřených výtvarných hernách? Anebo je ještě neznáte? Zkuste s námi intenzivně prožít 3 tvůrčí dopoledne. Letos v létě si budeme hrát v galerii i venku ve Stromovce. Budeme běhat, dupat, koukat, sypat, obalovat, pozorovat, foukat, vyhazovat i zaznamenávat… A hlavně se budeme tím vším bavit. Cena: 450 Kč / 1 osoba starší 1,5 roku / Doba trvání: 10.00–12.00 / Místo setkání: pokladny Veletržního paláce / Rezervace: nutná. Týdenní improvizační dílna pro mládež od 14 let

Za tajemstvím Mistra Jakuba Schikanedera 27.–31. 8. 2012 Valdštejnská jízdárna a Veletržní palác Pojďte si s námi užít atmosféru konce 19. století, zšeřelé Prahy a potemnělých pokojů! Budeme pracovat pomocí improvizačních technik, rozehrávat situace a vstupovat do rolí. Na závěr se pokusíme ve veřejném představení ukázat něco ze své práce. Pro účast v dílně není třeba hereckého ani improvizačního nadání, stačí jen nadšení a chuť do práce ve skupině. Dílnu povedou Jana Machalíková a Hana Malaníková (absolventky DAMU, improvizátorky). Max. počet 15 osob. Cena: 2000 Kč / 1 osoba / 5 dní, v ceně je zahrnuto vstupné, odborné vedení, výtvarný materiál a obědy) / Doba trvání: každý den od 10.00 do 16.00 / Místo setkání: u pokladny Valdštejnské jízdárny / Rezervace: nutná. Otevřená výtvarná dílna pro širokou veřejnost

Vysočina očima Antonína Slavíčka Letní výtvarná dílna pro studenty a dospělé

Klasická krajinomalba pod širým nebem (pro začátečníky) 14.–21. 7. 2012 Horní Chřibská (okres Děčín) Krajinářská dílna bude zaměřena na malbu krajiny v plenéru. Od základů bude představena jak technologie malby, tak i pracovní postup od napínání plátna až po samotný výtvarný výstup (kresba, tuš, akvarel, olejomalba a akrylová malba na plátno). Dílna se bude věnovat úhlům pozorování přírody, zjednodušování detailů i celků, plánům krajinomalby a výběru motivu. Dílnu povedou Anna Plešmídová, Barbora Stonišová a Martina Pešková. Max. počet 20 osob. Cena: 7500 Kč / 1 osoba / 1 týden, v ceně je zahrnuto ubytování, polopenze, odborné vedení, večerní přednášky, část výtvarného materiálu / Rezervace: nutná. Jednodenní plenér pro studenty a dospělé

Park jako zrcadlo naší mysli 22. 9. 2012 Veltrusy (okres Mělník) Prožijme jeden den jako malíři předminulého století a zaznamenejme podzimní melancholickou náladu parku, svou představu zahrady či jen pocit déjà vu. Součástí plenéru budou dramatickovýtvarné etudy a piknik. Workshop vede Monika Sybolová a Oldřich Bystřický. Max. počet účastníků je 15 osob. Čas: sobota, 10.00–17.00 / Cena: 500 Kč / 1 osoba, v ceně je zahrnuto:

25. 8. 2012 Betlém, Hlinsko Chudé pastviny, prudký vítr a těžký život? Nechme se inspirovat uměleckými radami a dopisy malíře Antonína Slavíčka a podívejme se na svět očima dítěte či okouzleného dospělého. Přijďte si vytvořit vlastní interpretaci chalup, cest a alejí Českomoravské vysočiny. Čas: sobota, 10.00–12.30 a 13.30–16.00 / Cena: 40 Kč / 1 osoba, v ceně je zahrnuto: odborné vedení, výtvarný materiál / Místo konání: Betlém v Hlinsku

9

Informace

Samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost k výstavě Antonín Slavíček v rámci 53. ročníku Výtvarného Hlinecka připravily Monika Sybolová a Martina Lachmannová (lektorská oddělení Národní galerie v Praze). Informace a rezervace: Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století, Salmovský palác, Hradčanské náměstí 1, Praha 1, 118 00 email: [email protected], www. ngprague.cz, tel.: 224 301 003.

Antonín Slavíček. 1 Životopis. 2 Aktivita před vstupem na výstavu pro všechny ( ) Jak si představuji

Recommend Documents