Miliardová investice míří do kraje

ČÍSLO 5 • ROČNÍK 1 • ŘÍJEN 2003 • VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ • NÁKLAD 475 000 VÝTISKŮ

S polupráce Moravskoslezský kraj podepsal dohodu o spolupráci s Žilinským krajem strana 3

N emocnice Členové politických stran v zastupitelstvu vyjadřují názory na nemocnice strana 6

Z ajímavost Utkali se sportovci, kteří z fotbalu nikdy nechodí domů strana 7

Konference lákala do regionu finančníky i podnikatele

Miliardová investice míří do kraje Moravskoslezský kraj – Přední světový automobilový subdodavatel Brose Group přichází do Moravskoslezského kraje s investicí za téměř 1,3 miliardy korun. Plánuje postavit ve Vlčovicích na Novojičínsku závod na výrobu zámkových systémů pro automobily a polohovacích systémů pro autosedačky. Díky tomuto projektu bude v kraji do roku 2007 vytvořeno minimálně 150 nových pracovních míst. Potvrdila to tisková mluvčí CzechInvestu Jana Víšková. „Cílem naší expanze je posílit celkovou výrobní kapacitu společnosti. Investice v České republice má pro nás strategický význam, a to zejména pro budoucí přístup na trhy východní Evropy,“ řekl Petr Herman, generální ředitel Brose CZ a dodal: „Investovat právě v této průmyslové oblasti znamená posílit její automobilovou tradici. Náš závod se ostatně bude nacházet nedaleko kopřivnické Tatry.“

Konference přitáhla investory Na tom, že kraj potřebuje investor y jako sůl, se shodli i účastníci mezinárodní konference Investment Forum Ostrava 2003 (IFO), která se konala začátkem října v Ostravě. Jejím úkolem bylo představit potenciálním investorům možnosti podnikání a investování v kraji. Na akci se sešlo více než 130 účastníků z 20 zemí světa. Jednalo se o představitele kraje, státu, finančníky, podnikatele, ředitele firem a investory.

Účastníci konference si prohléhli průmyslové zóny včetně stavby nové pily v Paskově. Vládní agentura CzechInvest doposud pro Moravskoslezský kraj zprostředkovala 15 investičních projektů. České i zahraniční společnosti se zde zatím zavázaly

proinvestovat přibližně 9 miliard korun a vytvořit celkem 2.943 nových pracovních míst. Největším investorem v kraji je japonská společnost Shimano, která vy-

Politici se neshodli na žádné z navržených variant

Projekt pomůže

Kraj stále řeší krizi v nemocnicích F otostrana Kapři se stěhují z rybníků do sádek, jejich osud bude už brzo zpečetěn. strana 8

Moravskoslezský kraj – Obrovský balvan nyní leží na bedrech kraje. Skrývají se pod ním dluhy devíti nemocnic v jeho správě, které si přinesly s sebou ještě z doby, kdy se o ně staral stát. Ani letos se zařízení nedostala do kladných čísel a částky pod znaménkem mínus narůstají. Při řešení tohoto problému se zapotili i zastupitelé Moravskoslezského kraje na svém zářijovém zasedání. Jednání, které trvalo přes dvě hodiny, však nepřineslo na nemocné zdravotnictví recept. Zastupitelé se neshodli ani na jedné z navrhovaných variant, které předložil náměstek hejtmana Jiří Carbol

Stavba zajistí bezpečnost dopravního uzlu Bohumín – Železniční uzel v Bohumíně čeká rozsáhlá modernizace. Kompletní přestavba za 2,1 miliardy korun má zvýšit výkonnost a životnost železniční křižovatky. Rozhodujícím přínosem pro pasažéry však bude zkrácení cestovní doby, lepší pohodlí a bezpečnost. Uzel bude po přestavbě vyhovovat rychlostním podmínkám na mezinárodním železničním tahu: Gdynia – Varšava – Bohumín – Vídeň. Současně stavbaři odstraní stávající nedostatky jako je staniční zabezpečovací zařízení, které je na hranici technické způsobilosti, nevyhovující technická a hygienická údržba osobních vozů a nízká rychlost na hlavních kolejích v uzlu. Stavba vyřeší modernizaci železničního uzlu Bohumín v návaznosti na modernizované železniční tratě II. železničního koridoru. Navíc bezprostředně naváže na loni dokončenou přestavbu úseku tratě Ostrava – Petrovice u Karviné. Kromě rekonstrukce železničního svršku, spodku a umělých staveb, bude zmodernizováno i zabezpečovací, sdělovací a energetické zařízení a trakční vedení. Nového vzhledu se dočkají nástupiště včetně podchodů, které k nim vedou. Investor počítá také s výstavbu provozní budovy, objektem myčky vozů, objektem pro měřící vozy, vymývacím žlabem s rampou pro fekální kolej a čistírnou odpadní vody. Na financování stavby se podílí Správa železniční dopravní cesty a České dráhy. Veškeré stavební práce by měly být hotovy koncem roku 2005.

(KDU–ČSL). Návrh pracovní skupiny, zřízené radou kraje, obsahoval tyto tři varianty: Ponechání všech nemocnic v právní formě příspěvkové organizace, vytvoření obchodních společností místo všech těchto nemocnic, či vytvoření obchodních společností jen u některých nemocnic v současnosti zřizovaných krajem – Třinec, Havířov, Bílovec, Vítkov. Ostatním by zůstala právní forma příspěvkové organizace. Právě varianta, že by se čtyři z devíti nemocnic změnily na obchodní společnosti, vyvolala u některých zastupitelů největší nevoli. Jiří Carbol reagoval: „Nechceme žádnou nemocnici rušit ani pri-

rábí komponenty jízdních kol. Ta zde plánuje vložit ještě 1,7 miliardy korun a počet nově vytvořených pracovních míst by měl dosáhnout až 300. (POKRAČOVÁNÍ NA STR. 3)

vatizovat. Převedení některých nemocnic na akciové společnosti, vynucené ekonomickým prostředím, by alespoň zaručilo jejich fungování. Zastupitelstvo musí co nejdříve najít odvahu k promyšleným, ale razantním krokům.“ Všichni sice souhlasili s tím, že současný stav je neúnosný, ale nakonec se jen domluvili, že do prosincového zastupitelstva bude zpracován a předložen pilotní projekt, který nastíní, jak by nemocnice jako obchodní společnost mohla v ideálním případě fungovat. Dále zastupitelé k řešení problémů resortu zdravotnictví vyzvali vládu. (POKRAČOVÁNÍ NA STR. 6)

Moravskoslezský kraj – Nový projekt EQUAL – RESTART pro nezaměstnané představili pracovníci Úřadu práce v Ostravě. Od programu si slibují pomoc pro propouštěné pracovníky při restrukturalizaci ocelářského průmyslu. Úkolem projektu je odstranit nerovnosti na trhu práce. Z deseti vybraných projektů připravili řešitelé z Moravskoslezského kraje tři – jedním z nich je právě projekt RESTART. Bude se zabývat rozvojem služeb zaměstnaneckých agentur, úřadů práce a dalších spolupracujících partnerů pro pracovníky ohrožené ztrátou zaměstnání a nezaměstnané a využití výsledků projektu i pro jiná odvětví a regiony procházející restrukturalizací a přestupem. (Více informací příště.)

Na slovíčko s radní Poslední informace Českého statistického úřadu o vlivu dosaženého vzdělání na uplatnění člověka na trhu ukazují, že čím vyšší vzdělání, tím větší šance pracovního uplatnění. V současné společnosti se ukazuje, že znalosti a dovednosti, které člověk získá ve školních lavicích, musí nadále doplňovat a rozvíjet. Proto základní strategický dokument v oblasti výchovy a vzdělávání – Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje – klade velký důraz na zvýšení účasti na vzdělávání, a to pro všechny věkové skupiny obyvatel. Představitelé Moravskoslezského kraje, odbor školství, mládeže a sportu i Rada pro rozvoj lidských zdrojů si uvědomují, že je nezbytné nejen rozšíření a změna struktury vzdělávacích příležitostí ve středních školách, ale i rozvoj dalšího vzdělávání.

Jedním z důležitých úkolů, který už naplňujeme, je zvýšení počtu míst na čtyřletých gymnáziích, z dnešních 3100 míst na 3700 míst v prvních ročnících, tedy o 600 míst do roku 2006. Vzrůstá podíl všeobecně odborného vzdělávání rozšířením studijních oborů Padagogického, Ekonomického a Technického lycea na středních odborných školách. Podíl počtu přijímaných uchazečů do učebních oborů bez maturity se sníží z dnešních 40 % na 35 %, což koresponduje se sníženým zájmem žáků. Kraj musí řešit i problematiku žáků, kteří přicházejí na trh práce pouze se základním vzděláním. Nejhorším výsledkem je neukončená příprava na povolání. Jednou z možností je využít tzv. škol druhé šance, tj. institucí s programem k dosažení určitého stupně vzdělání pro neúspěšné žáky v počátečním vzdělání. V Moravskoslezských prioritách je vzdělávání na prvním místě. Kraj zabezpečuje své školy finančním příspěvkem na provoz a investice. K naplnění Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, který schválilo i zastupitelstvo Moravskoslezského kraje, je však nutné investovat i do rozvojových programů. To se podařilo v rozpočtu na tento rok, finanční prostředky jsou i v návrhu na příští kalendářní rok. Oblast vzdělání a vzdělávání je z mého pohledu konsensuální záležitostí. Svým přístupem k této oblasti Moravskoslezský kraj prokazuje, že tomu tak je a já věřím, že tomu tak bude i nadále. PhDr. JAROSLAVA WENIGEROVÁ (ODS) NÁMĚSTKYNĚ HEJTMANA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

2 |Z regionu

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

říjen |2003

Organizační struktura krajského úřadu Moravskoslezský krajský úřad má 18 odborů. Pokračujeme v jejich představování. Odbor dopravy a silničního hospodářství Oddělení dopravy Oddělení dopravně správních agend Oddělení silničního hospodářství

Útvar interního auditu – je organizačně oddělené a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací a vnitřního kontrolního systému.

– odbor dopravy a silničního hospodářství tvoří tři oddělení. Oddělení dopravy vydává především stanoviska ke koncesi pro živnostenský úřad pro předmět podnikání silniční motorová doprava, nákladní a osobní. Prověřuje finanční a odbornou způsobilost u dopravců. Dále schvaluje jízdní řády veřejné osobní dopravy a vydává licence k provozování linek veřejné a neveřejné osobní dopravy. – oddělení silničního hospodářství zajišťuje státní správu silnic I. tříd, kdy zejména povoluje uzavírky, křižovatky a dopravní značení těchto silnic. – oddělení dopravně správních agend především projednává odvolání ve věci dopravních přestupků, řidičských oprávnění, autoškol. Dále pak provádí BESIP a vede agendu stanic technické kontroly.

Co se děje v kraji Psi pomáhají nemocným Klokočůvek – Už delší dobu fungují v Moravskoslezském kraji různá sdružení i jednotlivci, kteří pomáhají se svými čtyřnohými svěřenci postiženým lidem. Metoda, kdy se nemocná lidská duše léčí pomocí psí lásky, se nazývá canisterapie. Pokud pes uspěje v canisterapeutických zkouškách, může s ním pak majitel docházet do ústavů pro postižené či do domovů důchodců a zpestřit tak tamním lidem všední dny. Pod patronací občanského sdr užení Podané ruce se v září uskutečnilo v Klokočůvku setkání těch, kteří se rozhodli se svými psy absolvovat canisterapeutické zkoušky. „Psovodi a psi podstoupili následující testy: setkání s rozhodčím – seznámení psa s neznámou osobou, kontrolu vzrušení – po rozdovádění musí pes poslechnout a hry zanechat, zkoušku reakce na cizí psy, zkoušku reakce na hlouček lidí, berle a náhle se rozevírající deštník, člověka v lékařském plášti, reakce na běžícího člověka, reakce na invalidní vozík, simulaci návštěvy u postiženého. Zkouškami prošlo všech jedenáct psů,“ uvedla Pavlína Mikullová ze sdružení Podané ruce.

kové – Dytrychové v Brodku u Přerova a jsou laděny v tónech C 2 a D 2. Společně se zvonem Barbora, kter ý jako jediný zůstal po druhé světové válce na věži kostela, vytvoří akord. Všechny zvony uslyšeli návštěvníci nedělní slavnosti hned po mši svaté. Během bohoslužby totiž technici vytáhli nové zvony na věž a zavěsili je ve zvonici.

Lipová – Dva nové zvony získal kostel v lázeňském městečku Lipová na Jesenicku. Požehnal jim generální vikář ostravsko–opavské diecéze Mons. Marcel Tasarčík. Zvony o váze 320 a 220 kilogramů vyrobila dílna Marie Tomáš-

Dolní Lomná – Lidé běželi koncem září závod O pohár starostky obce Dolní Lomná. Na startu se sešlo 97 závodníků, a to jak z našeho regionu, tak i z Polska. Běžci TJ Dolní Lomná získali nejvíce medailových pozic – čtyři zlaté, šest stříbrných a pět bronzových. Ceny vítězům předávala starostka obce Dolní Lomná paní Renata Pavlínová.

Výtah poslouží postiženým Karviná – Už dvě zařízení v Karviné mají bezbariérové přístupy díky projektu Škola bez bariér. Jelikož se akce v prvním zařízení osvědčila, Obecně prospěšná společnost Karviná 2000 pokračuje v jejich výstavbě. Od loňského roku mohou bez problémů postižení navštěvovat Základní školu U Lesa v Karviné. Výtěžek z letošní veřejné sbírky zase pokryl náklady na výtah pro tělesně postižené klienty, tentokrát v Ústavu sociální péče Dům V Aleji v Karviné–Ráji. Celkové náklady na projekt činily 1,15 milionu korun.

Ostrava – Výstavu americké fotografky Donny Ferrato „Život s nepřítelem“ navštívilo v Ostravě během 25 dnů již 8120 návštěvníků nejen z řad zájemců o fotografii, základních, středních i vysokých škol a sociálních ústavů, ale i samotné oběti domácího násilí. Právě obětem domácího násilí na Ostravsku nabízí pomoc nově otevřené DONA Centrum, které v rámci pilotního projektu „Mezi-

Krajský živnostenský úřad radí Živnostenský úřad Moravskoslezského krajského úřadu radí podnikatelům, jak v prodejnách prezentovat slevy. Prodejci zboží ve svých provozovnách velmi často vyvěšují informace o poskytovaných slevách na prodávaný sortiment zboží, a to bez toho, aby jasně pro spotřebitele uvedli údaj o tom, v jakém časovém horizontu budou slevy v obchodě platit. Podle pracovníků živnostenského úřadu nelze napsat například jen „Velká sleva“. Porušuje se tím totiž znění zákona o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání ve znění pozdějších předpisů, který se

dotýká problematiky reklamy uvádějící zvláštní nabídku. Reklama musí vždy obsahovat jednoznačné údaje s dobou trvání zvláštní nabídky. Musí se jednat buď o konkrétní datum, kdy nabídka končí, nebo údaj o tom, že zvláštní nabídka platí pouze do vyčerpání zásob. Nabízí-li tedy prodejce jako zvláštní nabídku nějaké zboží se slevou, musí uvést buď, že tato nabídka platí například jen do určitého konkrétního data, nebo že trvá jen do vyčerpání zásob. Pokud se jedná o nabídku do budoucnosti, tedy o reklamu uvádějící zvláštní nabídku, která je teprve v plánu, je třeba v reklamě uvést také datum, od kterého zvláštní cena nebo jiná zvláštní nabídka bude platit.

Ministerstvo radilo obcím Moravskoslezský kraj – Pracovníci ministerstva vnitra, odboru správních činností se sešli začátkem října se zástupci obecních úřadů s rozšířenou působností Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Úředníci, kteří pracují na úseku

– zjišťuje, zda rizika, vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy jsou včas rozpoznávána a přijímána odpovídající opatření k jejich zmírnění nebo vyloučení, zda dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu jsou plněny.

oborový přístup k řešení případů domácího násilí“ otevřel Bílý kruh bezpečí. Centrum sídlí v Domě kultury Ostrava.

evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů se od nich dozvěděli aktuální problémy, které se týkají především bezplatné výměny občanských průkazů bez strojově čitelné zóny, kterým skončí platnost k 31. prosinci 2005.

dané místo, obec či jednotlivce. V České republice je mnoho známých památných lip a dubů, ale ještě více bezejmenných javorů, vrb, buků nebo oskeruší, zkrátka stromů, které zpříjemňují život všem lidem,“ řekl jeden z organizátorů ankety Michal Veselý.

Ženy plavaly na vrchol

Běh o pohár starostky

Oběti násilí mají oporu Nové zvony pro Lipovou

– prověřuje dodržování a soulad vnitřních norem úřadu s právními předpisy, prověřuje nastavený vnitřní kontrolní systém krajského úřadu, posuzuje, zda je dostatečně účinný a reaguje včas na změny ekonomických, právních a vnitřních podmínek.

Za kraj soutěží buk Hukvaldy – Zástupcem Moravskoslezského kraje ve finále ankety Strom roku je hukvaldský buk, kter ý roste v tamní oboře. Strom tvoří spolu s dalšími šesti buky ve stáří 160–240 let unikátní přírodní úkaz, jelikož všech sedm stromů má nádherně obnažené a mohutně vyvinuté kořeny. Buky s obvodem od 300 do 450 centimetrů jsou od roku 1999 součástí přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy a obdivovat je lze při procházce zdejší naučnou stezkou. Hukvaldský buk byl svědkem mnoha osudů spojených s ovládáním území místního panství a jako ke správnému pamětníkovi star ých časů se k němu váže legenda o pokladu zakopaném pod mohutným kořenovým systémem. Pět buků, tři lípy, dva duby, oskeruše a sekvojovec byly vybrány porotou složenou z odborníků a osobností mezi 12 finalistů ankety Strom roku 2003, kterou vyhlásila Nadace Partnerství. O tom, který z nich se stane vítězem, rozhodne svým hlasováním veřejnost. Kromě 12 finalistů porota navrhla devět stromů na titul „Strom hrdina“ a vybrala 21 nejzajímavějších příběhů stromů. Anketa by měla napomoci lidem více si všímat stromů a vnímat jejich krásu, umožnit každému, aby představil svůj nejsympatičtější strom a jeho příběh. „Není soutěží o stromovou miss. Jde v ní o to, co lidé ke svému stromu cítí, co stromy znamenají pro

Ostrava – Na alpskou horu Sonnblick se pokusily koncem září netradičně vyšplhat ženy nemocné rakovinou. Nešlapaly vzhůru do kopce, ale výšku 3105 metrů si odplavaly v ostravských městských lázních. Akci pro ně připravilo sdružení onkologických pacientů Onko– Amazonky na základě projektu Dokážeš to taky. Podpořit nemocné přišli v plavkách i jejich blízcí a děti. Dohromady 175 lidí uplavalo 9275 metrů. To znamená, že horu zdolali třikrát. „Podobnými akcemi chceme ukázat ostatním, že i s rakovinou se dá žít normálně, a také jim dodat odvahu. Plavecké štafetě přišli fandit i zástupci kraje a města. Pronájem bazénu jsme dostali darem, což nás potěšilo,“ sdělila předsedkyně sdružení Ludmila Valdová.

Poselství pro příští generace Bohumín – Do báně stoleté hřbitovní kaple Všech Svatých ve Starém Bohumíně, která prochází rozsáhlou rekonstrukcí, bylo začátkem října vloženo poselství a vzkaz příštím generacím. Báň se pak i s novým křížem objevila na opravené měděné věži. Slavnostního okamžiku se zúčastnili zástupci katolické církve, památkové péče, městského úřadu, stavební firmy i kronikář města. „V průvodním dopise se naši potomci za několik desítek či stovek let dozvědí, jaké dokumenty jsme do báně uložili. Po jejich přečtení tak lépe pochopí dobu, ve které jsme žili,“ uvedla Anna Bräuerová z bohumínské radnice. Do dvou měděných tubusů zástupci města zapečetili kromě průvodního vzkazu několik čísel bohumínských radničních

novin, zprávu o stavu města, jeho strategický plán rozvoje a tři informační listy o historickém vývoji Bohumína. Listiny doplnily současné mince do hodnoty padesáti korun a čtyři CD disky. Ty zachycují současnou prezentaci města Bohumína, fotografie, ilustrační záběr y a reportáže mapující rekonstrukci kaple a mediální informace. Zástupci katolické farnosti ve Starém Bohumíně přidali do báně životopis i úmrtní list a fotografii kněze Thomase Dudka, který nechal kapli postavit a je v ní zároveň pochován. Nechybí ani záznam k dějinám kaple nebo doklad o zabavení původního zvonu za druhé světové války. Potomci by měli nalézt v útrobách kaple i seznam zemřelých osob ve Starém Bohumíně od roku 1774 do roku 1949.

Den ve znamení vody Fulnek – O pitné vodě, její důležitosti pro život člověka, biblickém významu i zásobování touto tekutinou se hovořilo na víkendových Dnech vděčnosti za stvoření. Křesťanská ekologická akce, kterou připravilo Centrum pro mládež ostravsko–opavské diecéze, se konala v areálu kapucínského kláštera ve Fulneku. Organizátoři připravili přednášky na téma Voda jako dar z pohledu Bible, právních zákonů a norem, zásobování podzemní vodou na Ostravsku a alžírské Sahaře v oblasti Tougourtu. Akce se zúčastnili i Miriam a Jan Baldýnští, kteří část života prožili v Africe. Dnes pracují na projektu vybudování dvaceti studní pitné vody pro pět vesnic v Tanzánii.

Okénko zastupitele

Je kraj užitečný? Uplynuly téměř tři roky od doby, kdy vznikly kraje a kdy si občané v prvních krajských volbách zvolili své zastupitele. Mohou si tedy právem klást otázky, zda kraje mají smysl a zda jsou naplňovány cíle reformy veřejné správy. Kraje stále ještě hledají svou roli – bojují o kompetence s ministerstvy a o finance na jejich naplňování. Jistě proto musí vnímat, že obdobný tlak na ně budou zespodu vytvářet obce. Mnohé se jistě podařilo a jsou resorty, kde systematická práce přináší výsledky. Jako příklad bych mohl uvést dobrou komunikaci v oblasti školství či snahu o zlepšení situace v dopravě. Přiznejme si však, že ne vše se podařilo. Na prvním místě musím uvést naprostou rezignaci na snižování administrativy. Přestože za mnohé může legislativa, kraj neučinil jediný pokus

www.kr–moravskoslezsky.cz

o snížení počtu úředníků převáděných z okresů, a tak vzniká moloch, který se nevejde do budovy, který zavalí prací sebe, obce a jiné organizace, a kterého již občan „obtěžuje“. Poslední kapkou je ponižující bariéra u vstupu do budovy úřadu. Je to škoda, protože se kraj zbytečně tváří jako vrchnost. Zaměstnanci, jsou přitom většinou ochotní. Není divu, že někdy musí v tomto molochu váznout komunikace mezi resorty i mezi jejími jednotlivými články. Nejhorším příkladem je zdravotnictví, které je samo o sobě velkým problémem. Ten ale nezavinil kraj, ale všechny předchozí vlády bez rozdílu. Oč větší je však krize, o to důležitější je, aby spolu lidé hovořili a hledali řešení. Nelze činit ukvapená rozhodnutí, nelze je předem prezentovat v médiích, aniž by s nimi byli seznámeni zastupitelé, nemocnice a města. Kraj v této oblasti postrádá koncepci, stejně ji nemá ani ministerstvo. Nemělo

by to dojít tak daleko, aby na neschopnost politiků doplatil občan – pacient. Zcela zásadním problémem je však špatná ekonomická a sociální situace v kraji a vysoká nezaměstnanost. K jejímu řešení bohužel kraj přispěl jen málo. Většina materiálů je velmi teoretická a obecná. V praxi se např. nepodařilo připravit ani jednu strategickou průmyslovou zónu. Nelze se pak divit, že trpělivost dochází i hospodářské komoře, která materiál „Moravskoslezské priority“, schválený radou kraje, nazvala obecným a v zásadě neřešícím zhoršující se situaci. Občan by si nakonec oprávněně mohl klást otázku: K čemu je tedy kraj kromě výkonu státní správy dobrý? A to by byla škoda, protože reformu veřejné správy, která by měla přiblížit rozhodování občanům, považuji i přes všechny nedostatky za užitečnou a prospěšnou. ING. PETR VÍCHA (ČSSD) STAROSTA BOHUMÍNA A ZASTUPITEL MS KRAJE

říjen |2003

Z rady a zastupitelstva| 3


Miliardová investice míří do kraje (POKRAČOVÁNÍ ZE STR. 1)

„Zájem investorů o Moravskoslezský kraj se v poslední době výrazně zvýšil. A to nejen počtem, ale i rozsahem plánovaných projektů,“ upozorňuje Martin Jahn, generální ředitel agentury CzechInvest, a dodává: „O umístění svých investičních záměrů do tohoto regionu nyní uvažuje více než deset významných světových společností. Souhrn investic těchto potenciálních projektů dosahuje téměř jedné miliardy dolarů. Vytvořeno by tak zde mohlo být až 9000 přímých pracovních míst.“ Na území Moravskoslezského kraje už bylo s podporou státu připraveno deset průmyslových zón o celkové rozloze 225 ha. Celková výše státní dotace na tuto přípravu prozatím dosáhla 222 miliónů korun.

Pacina kritizoval průmyslové zóny Náměstek ministra průmyslu Martin Pacina však na konferenci kritizoval efektivnost využití prostředků, které plynou do podpory podnikání v Moravskoslezském kraji. „Jejich největší bo-

lestí je malá adresnost, v mnoha případech je berou profesionálové na braní podpor, kteří nic nevytvářejí,“ uvedl. „Průšvih kraje jsou průmyslové zóny,“ dodal Pacina. Jako příklad uvedl zónu v Krnově, kde se našli investoři, přestože jde o místo s nejtragičtějšími podmínkami. Na druhou stranu připomněl problematické zóny v Nošovicích, Šilheřovicích či Lutyni. Prozradil záměr ministerstva prosadit lutyňskou zónu zákonem tak, aby se obešly ekologické iniciativy. Dále upozornil na rozhodnutí ministerstva povolit zakládání dalších zón jen v případech, že bude předem znám pobídkový investor. Pacina také vyzval obce, jež by měly zájem iniciovat podnikání ve stávajících průmyslových halách, aby oslovily ministerstvo, které jim vyjde vstříc formou výhodného převodu takové nemovitosti přímo do majetku obce.

Hejtman mluvil o výhodách kraje Hejtman kraje Evžen Tošenovský (ODS) poznamenal, že Moravskoslezský kraj má mnoho nevýhod, které se

ale dají velmi lehce zúročit jako výhody. Stačí si podle něj připomenout jeho různorodost, průmyslové centrum jen pár kilometrů vzdálené od lesů a kopců. „Rád používám srovnání s Prahou. Tam když se rozhodnou zajet si odpočinout, strávit volný čas na lyžích, čeká je pořádná cesta. U nás máme sjezdovky kousek za Ostravou. Myslím, že tuto

geografickou pestrost ještě v budoucnu skutečně doceníme.“ Ostrava má z velkých českých měst největší procento zeleně. Ukazuje se tedy, že komplikovaná historie přináší potenciál do budoucna. S koncem těžby uhlí musely velké počty lidí změnit svou pracovní náplň i životní styl. „Podobné proměny prožili v německém Porůří nebo v Ang-

lii a vyrovnávali se s nimi déle než my. Na druhou stranu tady zůstalo mnoho lidí s technickými vědomostmi. Jen je musejí v nových podmínkách využít. Poslední roky přinesly změny také v prioritách obyvatel. Zatímco v roce 1993 místní lidé preferovali zlepšení životního prostředí, dnes akcentují řešení vysoké nezaměstnanosti.

Název průmyslové zóny

Rozloha ha

Dotace (tis.Kč)

Rok poskytnutí dotace

Investor

Krnov – Červený dvůr

18,00

18 000

2000

IVG Colbachini CZ / S&H Reproprint

Třinec – Baliny

19,00

24 000

2000, 2001

KERN s.r.o. Vesuvius Solar Crucible

Frýdek–Místek – Chlebovice

10,80

10 977

2001, 2002

Sandra Textille Mills, s.r.o

Třanovice

23,00

pouze převod PF

2002

Podnikatelský park–drobní investoři

Karviná – Nová Pole

39,50

48 850

1998, 1999, 2000

GRADDO, a.s. / Shimano Czech Republic, s.r.o. / Mölnlycke Health Care Klinipro, s.r.o. / Dexon Czech s. r.o. / Czech Plastic Production, s.r.o

Kopřivnice – Průmyslový park Vlčovice

51,00

75 183

2000, 2001, 2002

Dura Automotive Systems CZ, s.r.o. / Cirex CZ / Brose CZ

Ostrava–Hrabová

21,30

8 000

2000, 2001

dosud bez investora

Ostrava–Mošnov

22,50

26 000

2000, 2001

dosud bez investora

Český Těšín – Pod Zelenou

12,16

7 445

2003

Kovona Systém a.s.

Frýdek–Místek – Lískovec

8,18

3 821

2003

Viroplastic SRL

Celkem

225,44

222 276

Poradí obcím, Tři velvyslanci se potkali v regionu – Velvyslanci tří zemí se po- řili s rektorem Slezské univerzity v Opavě jak využít fondů tkaliOstrava na dvoudenní pracovní návštěvě a šéfem hraničního přechodu v ChotěMoravskoslezský kraj – Moravskoslezský kraj pořádá spolu s Agenturou pro regionální rozvoj Ostrava seminář na téma Jak se připravit na využití strukturálních fondů Evropské unie v podmínkách Moravskoslezského kraje. Seminář se bude konat 23. října, 25. listopadu a 11. prosince 2003. Na programu budou témata: regionální politika EU, strukturální fondy, operační programy, aplikace v ČR a Moravskoslezském kraji, projektové řízení. Zájemci se mohou hlásit Aleně Mikulcové na telefonu 595 691 262.

Kraje se dohodly na spolupráci Moravskoslezský kraj, Žilina – Dohodu o spolupráci mezi Moravskoslezským krajem a Žilinským samosprávným krajem stvrdili koncem září podpisem představitelé obou regionů – Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje, a Jozef Tarčák, předseda Žilinského samosprávného kraje. Stalo se tak na půdě Žilinského kraje v Múzeu liptovskej dediny v Pribylině. Podle uzavřené smlouvy budou kraje spolupraco-

vat v oblasti hospodářské, regionálního rozvoje, územního plánování, cestovního ruchu, ochrany životního prostředí, dopravy a infrastruktury, kultury, odborného vzdělávání, sportu a evropské integrace. Další oblasti mohou být po souhlasu obou stran doplněny. Kraje si chtějí mimo jiné vzájemně vyměňovat informace a zkušenosti, pořádat akce v daných oblastech, podporovat ekonomické iniciativy a rozvíjet kontakty.

Krajské zastupitelstvo souhlasilo se zásadami pro vypracování rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2004. Schvalovat jej bude ještě letos 18. prosince. Dosud není jasná situace ohledně novelizace zákona o rozpočtovém určení daní, která pro kraje znamená zásadní změnu zdrojů financování, proto bude krajský rozpočet připravován ve dvou variantách. První varianta nebude předpokládat žádné zásadní změny v příjmové části rozpočtu, druhou variantu sestaví krajští odborníci v souladu s návrhem novely zákona o rozpočtovém určení daní, v jehož důsledku má dojít k navýšení daňových příjmů kraje o přibližně 2,7 miliardy korun na úkor státních dotací. Rozpočet kraje na rok 2004 se stejně jako v předchozích letech připravuje jako vyrovnaný.

Peníze jdou na rozvoj Jeseníků Moravskoslezský kraj přispěje Olomouckému kraji částkou 232.000 korun na zpracování územního plánu rozvoje dopravy a cestovního ruchu v Jeseníkách. Cílem dokumentu je prohloubení, upřesnění a rozvinutí dosavadního řešení dopravy, rekreace a cestovního ruchu velkého územního celku Jese-

níky. Na přípravě se spolu s Olomouckým krajem podílejí také pracovníci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Plán bude využíván oběma kraji. Pod území celku Jeseníky spadá 12 rekreačních krajinných oblastí. Jejich rozloha je přes 121 hektarů a zahrnuje 31 měst a obcí nebo jejich částí. V Moravskoslezském kraji sem patří území čtyř celků – Vrbno pod Pradědem, Malá Morávka – Karlov pod Pradědem, Žďárský potok a Holčovice.

Rozdělí peníze potřebným Nestátní neziskové subjekty poskytující sociální služby potřebným lidem v Moravskoslezském kraji mohou žádat o dotace na provozní náklady. Dotační řízení vyhlásili zastupitelé na svém zářijovém zasedání. Podrobné informace, zásady pro poskytování dotací i formulář Žádosti jsou k dispozici na webových stránkách kraje. Žádost je nutno podat do 30. listopadu 2003 na krajský úřad. Ačkoliv zastupitelé dotační řízení vyhlásili, je zatím podmínečné. Nedojde-li totiž ke schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní, je v kompetenci zastupitelstva dotační řízení zrušit. V loňském roce zajišťovalo financování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji kromě kraje také Ministerstvo práce a sociálních věcí.

buzi. Smyslem kolektivního setkání bylo ukázat, že spolupráce mezi státy funguje i na regionální úrovni. „Jednotná Evropa je také o regionech a výměně zkušeností, a to hlavně u zemí, které mají společné hranice,“ řekl Zorzi.

Generálové zkoumají země Ostrava – Skupina studentů, kteří studují elitní vojenské obory na Královské univerzitě v Londýně, zavítala během své studijní cesty po střední a východní Evropě také do Moravskoslezského kraje. „Cílem cesty je v prvé řadě prozkoumat současné postavení navštívených zemí a možnosti udržení a posílení stability, bezpečnosti a prosperity střední Evropy,“ uvedl vedoucí delegace generálmajor Keith Cima z Velké Británie.

Z jednání zastupitelstva a rady kraje Rozpočet počítá se dvěma variantami

v Moravskoslezském kraji. Andrzej Krawczyk z Polska, Michael Libala z Německa a Joel de Zorzi z Francie se během ní vydali na prohlídku Ostravy, Českého Těšína a Opavy. Společně také zahájili v Ostravě Česko–francouzské dny, hovo-

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Josef Jalůvka si prohlíží vnitřek srubu v Trojanovicích. Obec jej postavila a slavnostně otevřela u Památníku bratří Srnadlů a Jana Knebla. Dřevěné obydlí bude sloužit k výstavám.

Dvě otázky pro V roce 2004 by měla část finančních prostředků ze státního rozpočtu určených v loňském roce na zajištění provozu organizací poskytujících sociální služby přejít na základě novely zákona o rozpočtovém určení daní na kraje. Zařízení nestátních subjektů, která se kraj rozhodne podpořit, by pak dostávala peníze částečně z krajských prostředků a částečně ze státní kasy, přičemž krajem by bylo spolufinancováno maximálně 50 procent z celkových nákladů na každý projekt.

Úspory za rok 2003 se využijí Po uzavření pololetní účetní uzávěrky zjistili ekonomové v krajské kase úsporu ve výdajové části rozpočtu na rok 2003 ve výši 41,5 milionu korun. Zastupitelstvo kraje se rozhodlo využít peněz a pokrýt mimořádné požadavky příspěvkových organizací kraje (asi 38 milionů korun) a dále vyhovět žádostem občanských sdružení působících v oblastech sociálních služeb, sportu a kultur y. Například poskytne peníze obci Hukvaldy na opravu rodného domu Leoše Janáčka k 150. výročí jeho narození, občanskému sdružení Heřmánek, Miloslavu Hrubešovi – Agentuře Slunce, sdružení Podané ruce – Projekt OsA Frýdek–Místek a školnímu sportovnímu klubu Raiffeisen Bílovec při ZŠ Komenského v Bílovci.


V této rubrice položíme vždy pár otázek na aktuální či zajímavé téma některému z pracovníků krajského úřadu. Tentokrát byl dotázaným Petr Vaněk, vedoucí kanceláře hejtmana Moravskoslezského kraje. Nedávno jste se vrátil ze Švédska, kde jste se mimo jiné se zástupci kraje zajímali o projekt, který se zabývá rovným přístupem všech občanů. Můžete nám jej přiblížit? Jedná se o projekt, kter ý bychom chtěli uplatnit i v našem kraji. Švédové se pokusili zmapovat, zda mají všichni lidé v zemi stejné podmínky například k tomu, aby se mohli vzdělávat, aby mohli pracovat a aby nebyly určité skupiny platově diskriminované, zda se obě pohlaví dělí spravedlivě o povinnosti a péči o rodinu. Dále se soustředili na rovnoprávnost žen a mužů, rovnoprávnost tělesně či sociálně handicapovaných obyvatel. Mottem projektu jsou rovné povinnosti, práva i příležitosti. Dá se říct, že mnohé z těchto přístupů pro nás nejsou zcela novým tématem, jen jsme se na to nedívali z tohoto pohledu. Švédové jsou však v této problematice nejdál. Ve švédském parlamentu je třeba 44 procent žen a i vláda je rozdělena rovnoměrně. Chtěli jsme se na místě podívat, jak vypadá projekt v praxi. Zajímali jsme se o statistiky a studovali kritéria, podle nichž ve Švédsku postupují a která by se dala

použít u nás. Uvedu příklad: Hromadná doprava. Je bezpečná pro všechny? Vyhovují jízdní řády ženám i mužům, mladým i starším občanům? Jsou zastávky dostatečně osvětleny?... Na přípravě projektu se u nás začalo pracovat. Podrobněji ho představíme později. Na předchozí zahraniční cestě do Velké Británie jste navázali spolupráci s regionem North East. Co toto partnerství může přinést kraji? Návštěvu organizoval tamní úřad pro vnitřní samosprávu a jeli na ni zástupci krajů z celé republiky. Každý z nich však mířil do jiného koutu Anglie. Nám byl vybrán právě North East, jelikož se jedná o průmyslový region s podobnými problémy, jako má náš kraj. Když si tento region nechal udělat studii na vhodného partnera v Evropě, jako ideální mu také vyšel Moravskoslezský kraj. Vzájemná spolupráce se může odvíjet v mnoha směrech. Od Angličanů se učíme, jak využívat předstupních a strukturálních fondů EU, jak zahladit škody po průmyslu v krajině. Naopak my jsme mnohem dál ve fungování regionální samosprávy. V Anglii se tento proces teprve rozbíhá. Chystá se referendum, zda zavést kraje s volenými zástupci. Všeobecně mají Angličané velký zájem o zkušenosti z chodu krajského úřadu a organizování státní správy. Ideálního partnera ve Velké Británii našla i Opava. Jedná se o město Durham s podobnou historií a zemědělským okolím.

4 |Inzerce


říjen |2003

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ s e s í d l e m 2 8 . ř í j n a 117 , 7 0 2 18 O s t ra va oz namu je záměr prodat nemovitosti ve vlastnictví Moravskoslezského kraje, a to: • pozemek parc. č. st. 2975 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1 460 m2, část pozemku parc. č. 4555 ostatní plocha díl b o výměře 18 m2 • část pozemku parc. č. 2657/1 ostatní plocha díl c o výměře 1 636 m2, dle geometrického plánu č. 1659-59/97 ze dne 17. 1. 1997, vše v k. ú. Frenštát pod Radhoštěm, obec Frenštát pod Radhoštěm, ve správě Integrované školy – Centra odborné přípravy, Mariánská 252, Frenštát pod Radhoštěm, IČ 00576441 • výběrové řízení č. 17/03 • záměr prodeje schválilo zastupitelstvo kraje svým usnesením č. 15/406/1 ze dne 27. 3. 2003

999,- Kč

• budova bez č. p. jiná stavba na pozemku parc. č. 816/4 a pozemku parc. č. 816/4, zastavěná plocha a nádvoří, vše v k. ú. Vítkovice, obec Ostrava, ve správě Středního odborného učiliště strojírenského a Odborného učiliště, Hasičská 49, Ostrava – Hrabůvka • výběrové řízení č. 24/03 • záměr prodeje schválilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje svým snesením č. 18/617/1 ze dne 25. 9. 2003 • pozemek parc. č. st. 3151/2, pozemek parc. č. st. 3152/2, pozemek parc. č. 4376/14, pozemek parc. č. 4376/15, vše v k. ú. Frenštát pod Radhoštěm, obec Frenštát pod Radhoštěm • výběrové řízení č. 21 • pozemek parc. č. 2273 v k. ú. Frenštát pod Radhoštěm, obec Frenštát pod Radhoštěm • výběrové řízení č. 22 • budova č. p. 566 na pozemku parc. č. 2961/1, budova bez č. p. na pozemku parc. č. 2961/2, pozemek parc. č. 2960, pozemek parc. č. 2961/1, pozemek parc. č. 2961/2, vše v k. ú. Rychvald, obec Rychvald • výběrové řízení č. 23 • nemovitosti svěřené do správy Správě silnic Moravskoslezského kraje, Úprkova 1, Ostrava • záměr prodeje schválilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje svým usnesením č. 18/614/1 ze dne 25. 9. 2003 1. vyhlášení nového výběrového řízení č. 18 na prodej nemovitostí, a to: pozemek parc. č. 6753, pozemek parc. č. 1708 díl 1, pozemek parc. č. 1708 díl 2, vše v k. ú. Rychvald, obec Rychvald (původní č. výběrového řízení 06/03) 2. vyhlášení nového výběrového řízení č. 19 na prodej nemovitostí, a to: budova bez č. p. na pozemku parc. č. 4916/2 v k. ú. Petřvald u Karviné, obec Petřvald (původní č. výběrového řízení 16/03) 3. zrušení výběrového řízení č. 11 na prodej nemovitostí, a to: budova č. p. 214, na pozemku parc. č. St. 227, budova č. p. 215, na pozemku parc. č. St. 228, budova bez č. p., na pozemku parc. č. St. 333, pozemek parc. č. St. 227, pozemek parc. č. St. 228, vše v k. ú. Petrovice ve Slezsku, obec Petrovice, lyžařský vlek na pozemcích parc. č. 871, 954, 795, 1967/4 v k. ú. Petrovice ve Slezsku, obec Petrovice a 3005/1, v k. ú. Zlaté Hory v Jeseníkách, obec Zlaté Hory a vyhlášení nového výběrového řízení č. 20 na specifikovaný nemovitý majetek Zájemci o koupi nemovitostí budou zařazeni do výběrového řízení pokud předloží své nabídky v souladu s Podmínkami výběrového řízení prodeje nemovitostí, které jsou ve vlastnictví Moravskoslezského kraje. Kontakt: majetkový odbor – sekretariát 595 622 412 www.kr-moravskoslezsky.cz (prodej nemovitého majetku)

Julius Meinl – káva s rodokmenem Na český trh se znovu vrací kvalitní káva tradiční a oblíbené značky. Jméno Julius Meinl je v českých zemích a na Moravě známé už třetí století. Julius Meinl – rodák z Kraslic – založil v roce 1862 ve Vídni ﬁrmu, která se stala průkopníkem ve zpracování exotických kávových zrn. Brzy se káva Julius Meinl podávala ve většině vídeňských kaváren a mouřenín s červeným fézem ve znaku se stal symbolem kvality. Společnost Julius Meinl se snaží oživit tradici kaváren jako míst setkání s přáteli, které spojuje i požitek z pití dobré kávy. První kavárna ve stylu „stará Vídeň“ láká zákazníky na pěší zóně v Hradci Králové a setkala se s velkým zájmem.

Další značková kavárna, tentokrát v moderním stylu, nabídne už koncem října ty nejlepší kávové speciality Julius Meinl v centru Ostravy.


říjen |2003

Inzerce| 5


Studijní šance: andragogika Jde o poměrně mladý vědní obor, který se zabývá dospělou populací, především širokou paletou vzdělávacích činností a otázkami péče o dospělé. Dnešní andragogika zahrnuje i problematiku personalistiky, tedy práce se zaměstnanci v pracovním procesu i aktivitách na tento proces navazujících – kariérní růst, odpočinkové a relaxační činnosti atd. Andragogika tedy úzce souvisí s pedagogikou, i když se snaží konstituovat jako samostatný vědní obor. Termín andragogika (česky lze říci teorie vzdělávání dospělých) je odvozován od řeckých slov andros – muž a ago – vést. Vystudujete-li tedy obor andragogika, máte šanci uplatnit se všude tam, kde probíhá organizovaná práce s dospělými. Nejčastěji ve vzdělávacích institucích pro dospělé (dnes jich je v naší zemi až několik set), ve vzdělávacích útvarech institucí a firem (každá větší a perspektivně uvažující firma takový útvar má), v personálních útvarech, ale i v řadě oblastí veřejné správy, v oblasti pečovatelských nadací, domovech důchodců, v policejních složkách, ve vězeňství atd. Takové studium může nabídnout například Vysoká škola J. A. Komenského v Praze.

Doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc., rektor

Vysoká škola J. A. Komenského, s.r.o. nabízí:

Vysokoškolské bakalářské studium v oborech: vzdělávání dospělých (andragogika), speciální pedagogika – vychovatelství. Forma studia: prezenční nebo kombinovaná – při zaměstnání. Uplatnění absolventů: andragogika: vzdělavatelé dospělých ve vzdělávacích zařízeních pro dospělé, řídící pracovníci ve vzdělávacích a pers. útvarech atd. speciální pedagogika: vychovatelé ve všech typech speciálních zařízení pro děti a mládež i dospělé

Programy celoživotního vzdělávání: ✓Doplňkové pedagog. studium ✓Výchovné poradenství, ✓Speciální pedagogika, ✓Management Informace o studiu: Tržiště 20, Praha 1, tel. 257 533 861, E–mail: [email protected], Internet: www.vsjak.cz,

MORAVSKOSLEZSKÝ KALENDÁŘ NA ROK 2004 bude k dostání v říjnu v novinových stáncích a knihkupectvích. V kalendáři najdete: kalendárium se seznamy křestních jmen českých, slovenských a polských, s pranostikami a svátky úkazy na nebi v roce 2004, východy a západy slunce a měsíce rady pro zahrádkáře na každý měsíc a historická výročí na každý den přehled poutí, kulturních, sportovních a společenských akcí v obcích svátky v okolních zemích informace o struktuře a kompetencích orgánů Moravskoslezského kraje, regionech a mikroregionech s kontaktními adresami články o přírodních krásách a historii kraje, známých i zapomenutých osobnostech a rodácích katastrofy 20. století zábavné čtení a humor

INZERCÍ V MĚSÍČNÍKU MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OSLOVÍTE NEJŠIRŠÍ OKRUH OBYVATEL REGIONU

Robert Kurka manažer pro inzerci mobil: 603 341 314 e–mail: [email protected]

Kalendář o 256 stránkách stojí 80 Kč.

Vítkovická 1, 702 00 Ostrava tel./fax: 596 638 510

Kalendář lze také objednat na adrese: nakladatelství Tilia, Lipová 825, 739 34 Šenov u Ostravy tel. 596 887 121, e-mail: [email protected]


6 |Nemocnice


říjen |2003

Kraj stále řeší krizi v nemocnicích (POKRAČOVÁNÍ ZE STR. 1)

Při jednání se ozvala i předsedkyně sociálně zdravotního výboru Dagmar Adamová (ODS): „Materiál jsme dostali až před jednáním zastupitelstva. Neměli

jsme jej proto šanci probrat na řádném zasedání. Protestují i představitelé měst a nemocnic, kterých by se změny dotkly. Proč s nimi nikdo tak závažnou věc neprojednal?“ Další připomínky se týkaly

nekoncepčnosti materiálu, obav z toho, jak by obchodní společnosti hospodařily s miliardovým majetkem a rizik s tím spojených. Hejtman Evžen Tošenovský (ODS) však zastupitele upozornil, že po-

kud všechna zařízení zůstanou i nadále pod správou kraje, budou muset zase společně hledat cestu, z čeho financovat jejich dluhy. „Jen letos dostane na stůl prosincové zastupitelstvo minusový účet

možná až okolo 200 miliónů korun. Říkám s naprostou vážností, že tady máme obrovský průšvih. Proto nevidím zachování současného stavu do budoucna reálně,“ uvedl Tošenovský.

Zdravotnictví na hraně

Anketa Jak by řešili problematiku zadlužování nemocnic, jsme se zeptali zástupců jednotlivých politických stran. současné době vyjednáváme s ministerstvem zdravotnictví a pracujeme na reálném postupu oddlužení krajských nemocnic ze státního rozpočtu. Úhrada dluhů, které vznikly v minulých letech, nám umožní řešit r ychleji změny v nemocnicích, které jsou nutné k jejich ekonomické stabilizaci. Pro náš kraj se konkrétně jedná o částku 198 milionů korun. Dále připravujeme pilotní projekt k posouzení možnosti převedení nemocnic na obchodní společnosti, tak aby nedošlo k jejich rušení, a tím k omezení zdravotní péče. Pravidelně sledujeme hospodaření a kontrolujeme výsledky i postupy, jimiž se nemocnice snaží dosáhnout vyrovnaného hospodaření. Vedeme průběžná jednání se zdravotními pojišťovnami za účelem zajištění plynulého toku financí, bohužel však dochází ke zpožďování platby z největší pojišťovny – VZP, nezřídka až o 30 dnů. Jedním z možných kroků k řešení palčivého problému samozřejmě mohou být i personální změny v managementech nemocnic. Navzdor y špatným ekonomickým podmínkám jsem však přesvědčen, že úroveň poskytované lékařské péče v kraji je standardní a je zajištěna v plném rozsahu. Zároveň podotýkám, že naprostá většina finančních pák pro systémové řešení celého problému není v rukou kraje, ale zdravotních pojišťoven a státu.

V

JIŘÍ CARBOL (KDU–ČSL) NÁMĚSTEK HEJTMANA

roblematika zabezpečení dostupné a účinné lékařské péče pr ostřednictvím nemocnic spravovaných Moravskoslezským krajem byla a je v popředí pozornosti klubu KSČM. Proto jsme vyslovili nespokojenost náměstku hejtmana Carbolovi za způsob a formu projednávání případné transformace někter ých těchto nemocnic na akciové společnosti. Diskuse bez stanovisek jednotlivých měst a obcí, politické reprezentace, ale i výborů zastupitelstva kraje by se již ne-

P

měla opakovat. Jsme si vědomi složité ekonomické situace těchto zařízení, která má hlubší příčiny a pramení ze špatně nastaveného systému poskytování zdravotní péče, nedobré platební morálky pojišťoven, dlouhodobého neřešení situace před převedením kompetencí na kraje a vlastním zadlužení v době, kdy zřizovatelem byl stát. Stát, vláda i Parlament se nemohou stavět do role mentora, který nynější stav svaluje na kraje a očekává, že si pomohou samy. Nejde jenom o oddlužení nemocnic, ale zejména o zavedení pořádku do lékové služby, placení zdravotního pojištění a efektivní nakládání s takto získanými finančními prostředky. JOSEF BABKA, PŘEDSEDA KLUBU KSČM ČLEN ZASTUPITELSTVA KRAJE

řikláním se k návrhu ponechat zatím všechny nemocnice jako příspěvkové organizace a na jednom konkrétním příkladu vymodelovat situaci, která by nastala přetransformováním na akciovou společnost. Po vyhodnocení výsledků rozhodnout o dalším postupu.

P

HANA NOVÁČKOVÁ – DŘÍVE ZELENKOVÁ (ČSSD) ČLENKA ZASTUPITELSTVA KRAJE

oravskoslezský kraj je zřizovatelem devíti nemocnic. T yto nemocnice převzal loni od státu s celkovým dluhem 142 miliony korun. Vláda doposud nemocnice neoddlužila. Za prvních šest měsíců činí celková ztráta našich nemocnic 131 mil. Kč. Kde vidím největší problémy? Zřizovatel ani management nemocnic nemá v rukou všechny nástroje, které ovlivňují hospodářský výsledek. Jako příklad uvádím na straně nákladů mzdy, kdy tarifní odměny určuje stát, a na straně příjmů platby od zdravotních pojišťoven, které určují tyto pojišťovny. My v našich podmínkách hledáme model, který by v rámci existujícího systému minimalizoval ztráty. Jednou z možností je změna právní formy nemocnic. Dopady, přínosy a rizika transformace nemocnic nejsou doposud známy v celém rozsahu, proto náš klub na posledním zastupitelstvu přišel s návrhem, aby se materiál pro možnou transformaci doplnil a rozšířil. Teprve po dů-

M

kladné analýze by mělo zastupitelstvo rozhodovat. Jsem přesvědčen, že obrat v hospodaření nemocnic může přinést pouze zásadní reforma celého systému zdravotnictví. To je úkol pro vládu a parlament. ZBYNĚK STANJURA, PŘEDSEDA KLUBU ODS RADNÍ KRAJE

ení žádným tajemstvím, že systém financování nemocnic, a to nejen těch, které patří krajům, není zrovna dobrý. Úsporné chování vedení těchto nemocnic je samozřejmou nutností, jakékoli plýtvání za situace neuhrazených faktur nejen za léky v řádech desítek milionů korun by bylo trestuhodné. Prohlubující se finanční problémy ale signalizují, že zřejmě nestačí reagovat na tento vývoj pouze pokynem k lepšímu hospodaření a případnou výměnou ředitelů. Od kraje, jako zřizovatele nemocnic, by bylo neodpovědné, kdyby nezkoumal veškeré možnosti, které by mohly přispět k obrácení negativního trendu. Přitom je evidentní, že většinu nástrojů, které by mohly přinést zlepšení, má v rukou stát. Ten nastavuje pravidla pro financování zdravotní péče – určuje „pravidla hry“, kterými se všichni zúčastnění (zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení) musí řídit. Z toho mála, co kraj ovlivnit může, je (mimo jmenování ředitele) volba právní formy nemocnic už vlastně to jediné, co zbývá. Jsem proto rád, že zastupitelstvo kraje rozhodlo o tom, že formou pilotního projektu bude hledáno vhodné řešení, na modelových příkladech nemocnic bude simulována změna jejich právní formy a prováděn rozbor dopadů této změny. Po vyhodnocení pak bude možné rozhodnout, která právní forma je pro kterou nemocnici nejvýhodnější. V úvahu připadá změna některých nebo všech nemocnic na akciové společnosti, případně převod do majetku měst. Zejména pro menší nemocnice může být posledně jmenovaná možnost nejvhodnějším řešením – že nejde pouze o možnost teoretickou, dokázalo již zastupitelstvo města Bílovce, které o převedení zřizovatelské funkce k nemocnici v Bílovci požádalo. Situace je vážná. Neztrácejme proto čas a hledejme řešení! Tvářit se, že je vše v pořádku, a nedělat nic, by nebylo jen neodpovědné. Bylo by to zbabělé!

N

RADIM NOVÁČEK (US–DEU) RADNÍ KRAJE

Křížovka

Co lze v této situaci učinit? Všechny aše zdra- trumfy, jako v každém státem regulovaném odvětví, drží ve svých rukou vláda. votnictví se dlou- Nikdo jiný než ona nemůže změnit souhodobě potýká časný stav. Základem skutečné transfors vážnými pro- mace deficitního zdravotnictví je změna blémy, které v motivaci hlavních subjektů systému. Je pacienti v pl- zapotřebí zavést takový systém, který by ném rozsahu vedl pacienty, lékaře i pojišťovny k racionaštěstí nepo- nálnímu rozhodování a úspornému chociťují, ale lékaři vání. Měl by být nastaven tak, aby všechny o nich dobře vědí. Nedobré fungování motivoval úsporně využívat finanční a jiné zdravotního systému se zatím nejmar- prostředky, aniž by docházelo ke snižování kantněji projevuje v jeho ekonomické kvality a rozsahu bezplatně poskytovaných stránce. Zadlužení nemocnic se odhaduje služeb. Nutnou podmínkou fungování tav současnosti přibližně na šest miliard Kč. kového systému je reálné ocenění lékařMinisterstvo zdravotnictví se snaží pře- ských úkonů. Současné bodové ohodnonést problém na kraje, které nedisponují cení zcela zřetelně informační funkci ceny finančními, ba ani žádnými jinými nástroji, neplní. Existence cen umožní informovat jimiž by mohly dluhy zaplatit či zabránit všechny subjekty systému o skutečných dalšímu zadlužování nemocnic. Dále mi- nákladech. Bez této informace nelze zainnisterstvo navrhuje převést dluh 10,5 mi- teresovat pacienty na tom, aby se začali zaliardy na Českou konsolidační agenturu. jímat o náklady léčby. Pacient by se měl při Tímto způsobem přenáší problém špat- nutnosti využívání zdravotní péče chovat ného fungování systému na daňové po- jako skutečně pojištěný člověk a případné platníky. Ti ovšem na zdravotnictví každý platby by jej měly motivovat k rozumnému měsíc formou zdravotního pojištění při- chování. Oceněním jeho uvážlivosti by mohly být bonusy – spívají. Každému zajak je známe z jiných městnanci se strhávají z jeho hrubé Zadlužení nemocnic se odhaduje druhů pojištění. V přív současnosti přibližně na padě zdravotnictví by mzdy 4,5 % a k tomu šest miliard Kč. Ministerstvo se jednalo o výrazné ještě za každého zazdravotnictví se snaží přenést příspěvky na prevenci městnance odvádí či na některé nehrajeho zaměstnavatel problém na kraje, které dalších 9 % z hrubé nedisponují finančními, ba ani zené úkony, případně mzdy. Celkem tedy žádnými jinými nástroji, jimiž by při dlouhodobém ne13,5 %, což při platu mohly dluhy zaplatit či zabránit čerpání zdravotní 15.000 měsíčně předdalšímu zadlužování nemocnic. péče snížení zdravotního pojištění. Tím by stavuje 2025 a ročně pacient sám mohl rozpak 24.050 korun. Při platu dvou lidí v domácnosti je to tedy více hodovat, zda raději drobné návštěvy lékaře než např. za topení. Nejen výše, ale už sa- nezaplatí sám, aby nepřišel o bonusy. Zdravotní pojišťovny by naopak měly motná existence této částky je důkazem, že zdravotnictví v ČR není zadarmo. Nao- dostat více volnosti, aby skutečně začaly pak je dosti drahé, přičemž každý z hlav- hospodařit s penězi klientů a zajímal je ních subjektů zdravotního systému má da- každý jednotlivec. Omezení pojišťoven by mělo být v zákazu využívání rizikových fileko ke spokojenosti. Pacienti jsou nespokojeni s čekáním nančních produktů. Přitom však na straně před ordinacemi, čekáním na některé ope- pacientů budou posudkoví lékaři jednotlirace, ale také s přeplněnými a nedobře vy- vých konkurujících si zdravotních pojišťobavenými pokoji, málo kvalitní stravou ven. Ti jako jediní dokážou kvalifikovaně a poměrně vysokou četností nedobře pro- posoudit oprávněnost použitého léčebvedených operací, které vyžadují následné ného postupu či předepsaného léku. Navíc reoperace. Zjednodušeně řečeno, pacient by do kompetence zdravotních pojišťoven má jedinou motivaci: být zdravý, aniž by mělo být převedeno nemocenské pojišse příliš zajímal o náklady s léčením spo- tění, neboť nikdo jiný není tak zainterejené. Lékaři jsou nespokojeni s výší mezd, sován bojovat proti simulantům, jako ony. s nadměrnou administrativou, kterou po V době fingované nemoci přicházejí o přínich požaduje ministerstvo zdravotnic- jem ze zdravotního pojištění a musí vyplátví. Jejich nejsilnější motivací zůstává lé- cet nepotřebné zdravotní úkony a léky. V systému ovšem zásadní roli hraje konkařská přísaha pomáhat lidem. Zdravotní pojišťovny si stěžují na nadměrnou regu- krétní lékař. Všechny snahy o administralaci státu, která jim znemožňuje vzájem- tivní řešení z pozice ministerstva pouze zanou konkurenci, na absenci pozitivních mlžují a komplikují jeho chování. Každý motivací ve zdravotním systému a na ne- lékař je svým způsobem individuální masystémovost a škodlivost svévolných zá- nažer jednotlivých případů. Jeho motivace sahů ministerstva zdravotnictví. Nejsou postavená pouze na snaze vyléčit je nedopojišťovnami, ale „přerozdělovnami“ daní statečná. Proto jsem hluboce přesvědčen, že je potřeba dát velký prostor motivující v rámci zdravotního pojištění. Ministerstvo tento systém, který nemá lékaře na jeho výkonu. Tím by měly být žádné finanční limity, řídí jednorázovými smluvní platy, uzavírány s každým jednotopatřeními. První je nárazové finanční zá- livým lékařem ve veřejném sektoru, které platování děr a druhé zvyšování kontrol by byly do určité míry závislé na ekonovyplývajících z podezření, že všichni ne- mických výsledcích organizace. Sám tak oprávněně zneužívají zdravotnictví. Po- bude motivován bránit se nástrahám dodezírání všech, že jsou podvodníci, je zá- davatelů léků a zároveň oceňován pojišťovkladním katastrofálním omylem přístupu nou za odvedenou léčbu jejího klienta. Tento systém opatření nejenže neporesortu. Všechny tři skupiny se v systému chovají v podstatě racionálně. Pacient je vede k omezení rozsahu bezplatné péče, ubezpečován o bezplatné péči, tak proč nýbrž pomůže jejímu zkvalitnění. Zásadní by ji plně nevyužíval. Pojišťovnu zajímá, změna motivací základních subjektů tak aby měla dost záznamů a co nejméně pla- může vytvořit vnitřní brzdící mechanismy tila za výkony, a lékaři plní přísahu, když zdravotního systému a hlavně změnit chojsou zařazeni do kazajky platových tříd – ať vání všech. Zatím je systém neúspěšně kojsou dobří nebo špatní. Ministerstvo zvyšo- rigován ministerstvem zdravotnictví a neváním kontrolních mechanismů jen zvedá návratně směřuje ke kolapsu. náklady v systému, ale nevytváří žádné EVŽEN TOŠENOVSKÝ (ODS) motivační nástroje. HEJTMAN MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

N

V tajenkách se ukrývají zajímavosti kraje. Správně vyluštěnou tajenku pošlete na adresu redakce do 8. listopadu. Vylosovaní luštitelé získají věcné ceny a propagační materiály Moravskoslezského kraje. Ze správných odpovědí jsme vylosovali tři šťastné výherce: Moskalová Renáta, Vratimov, Žihová Oldřiška, Vrbno p. Pradědem, Smolíková Pavla, Frýdek–Místek.


říjen |2003

Zajímavosti| 7


Organizátoři si od akce slibují, že by mohla přilákat nové čtenáře do regionálních knihoven

Indiánky obsadily minoritský klášter v Opavě Opava – Pokud se někdo procházel první pátek v říjnu odpoledne kolem Minoritského kláštera v Opavě, mohl klidně nabýt dojmu, že zde město zřídilo rezervaci pro Indiány. Na nádvoří této historické památky se totiž hloučkovaly ženy v kůžích a kožešinách s péry ve spletených vlasech. U vchodu stál zaparkovaný houpací kůň a tee–pee s vysvětlující cedulí, že se zde koná klání knihovníků z celé republiky. Akce, které se nesla v duchu indiánského léta, byla součástí Týdne knihoven, jehož úkolem je přiblížit veřejnosti knihovny, přilákat nové čtenáře a ukázat jim, že knihovna neznamená jen půjčování knih. „Knihovny pořádají například besedy s významnými spisovateli a plno jiných zajímavých přednášek. Hodně akcí a soutěží se dělá pro dětské čtenáře. Dopoledne jezdili Indiáni na koních po městě a rozdávali letáky s informacemi o naší knihovně,“ uvedla Nataša Šlosarková, me-

todička Knihovny Petra Bezruče v Opavě. Dodala, že knihovníci se takto setkávají každým rokem a soupeří mezi sebou v disciplínách, které pro ně připraví pořádající město. Tím se stane vždy vítěz předešlého ročníku. „Soupeří malé i velké knihovny, na velikosti nezáleží,“ poznamenala Šlosarková. V Opavě se utkaly ženy v házení šipek, malování mandal, což jsou indiánské symboly, ve stopovací soutěži a v souboji dvojic posazených na osedlaných kolegyních. Na akci se přijela podívat i Věra Drozdová z malé obce Stříbrná Skalice na Sázavě, kde se v důchodu stará o obecní knihovničku. Přiznala, že opavská knihovna ji ohromila. „Celá budova je zrekonstruovaná podle starých plánů, někdy ze začátku 19. století, kdy byla postavena. Naštěstí se plány zachovaly a objekt byl postaven tak dobře, že přežil všechny nástrahy doby. I některé regály na knihy jsou původní. Velmi oceňuji ozvučenou

část knihovny pro lidi se zbytky zraku a internetovou pracovnu pro nevidomé. Úžasný a obdivuhodně účelně vymyšlený je tady i sklad knih,“ sdělila Drozdová. Na hrudi se jí při tom houpala visačka s nápisem STB. „To neznamená to, co si myslíte. Je to zkratka Sboru tleskajících bělochů. Mám nohu v ortéze, nemohu soutěžit, tak alespoň fandím,“ řekla se smíchem žena. S pracovníky pečující o hospodářská zvířata si pro změnu mohli diváci plést některé neindiáské ženy a muže, protože ty zase zdobila cedule s nápisem JZD. Tentokrát se však jednalo o Jednotku zajišťující dozor, například před vpádem nezvaných znepřátelených kmenů. Knihovnicím a knihovníkům ze všech koutů republiky přišel večer zazpívat jeden z bývalých knihovníků, Jarek Nohavica. (V příštím čísle se dočtete o tom, jak regionální funkce knihoven pomáhají čtenářům v malých obcích našeho kraje.)

Okénko pro seniory

Ekologové zvou na výstavu

Akademie a univerzity III. věku Moravskoslezský kraj – Institut celoživotního vzdělávání na Junácké ulici v Havířově zahájil začátkem října výuku Akademie III. věku. Studium je určené pro obyvatele Havířova ve starobním nebo invalidním důchodu, kteří mohou rozšířit své vzdělání o znalosti cizích jazyků, financí, politiky, historie, zeměpisu, problematiku Evropské unie, obsluhu počítačů a internetu a dalších oblastí. Uchazeči zaplatí 300 korun za osobu a semestr. Univerzita třetího věku při Vzdělávacím centru Slezské univerzity v Krnově je

tříleté uzavřené zájmové studium, rozdělené do dvou stupňů: první stupeň představuje první rok studia – program je postaven na jednorázových různorodých přednáškách. Druhý stupeň, zahrnující další dva ročníky studia, je tématicky jednotný. Výuka probíhá formou přednášek, případně seminářů, cvičení či exkurzí jedenkrát za měsíc ve dvouhodinových blocích. Semestr přijde na 200 korun. S tématy jako jsou ekonomika, finance, marketing, právo, informatika a dalšími se mohou senioři seznámit na Univerzitě třetího věku při Obchodně podnikatel-

ské fakultě Slezské univerzity v Karviné. První ročník přijde na 400 korun a nástup do něj vychází na příští rok. Cyklus je pětiletý. Filozoficko–přírodovědecká fakulta v Opavě nabízí studium českého jazyka a vybraných problémů světových dějin za 350 korun na semestr. Univerzita třetího věku při Ostravské univerzitě připravila pro seniory přednášky o Evropské unii, češtině mezi ostatními jazyky, literatuře a dějinách regionu. Studium je jednoleté a stojí 500 korun. Na lekce se dochází jednou za dva týdny.

Rozhovor

Rosťa: Chtěl bych být malým pejskem Životní příběh dvaapadesátiletého Rostislava není ničím odlišný od mnoha jeho kolegů, kteří s ním denně stojí frontu na polévku nebo usínají pod jednou střechou v azylovém domě sv. Františka v Ostravě. Bydlení a práci ztratil kvůli alkoholu a automatům. Bývalému elektrárenskému topičovi zachutnal před pár lety fernet s tonikem. Jenže ho nebavilo v hospodě sedět u skleničky jen tak zbůhdarma. Za společníka si vybral výherní automat a ten mu jeho přízeň nějaký čas oplácel. Ale i automat má své limity. Za nějaký čas dlužil Rosťa na nájmu 80.000 korun. Nepřišel párkrát do práce, a tak si navíc odnesl výpověď s paragrafem 53 za hrubé porušení pracovní kázně. Když prodal byt a zaplatil dluhy, zbyl mu kufr s osobními věcmi a nebe nad hlavou. Stal se z něj bezdomovec. Něčím je však Rosťa přece jen od některých lidí, kteří se ocitnou na scestí, výjimečný. Nenadává na vše a všechny kolem sebe, že za to mohou. Mluví klidně o svých malých radostech, nad kterými by se jiní ani nepozastavili. Z jeho tváře nečiší zloba ani rezignace na celý krutý svět, jen spíš taková zvláštní smířenost s osudem, s nímž už nehodlá moc zápasit. Než jste si našel cestu do azylového domu,

Indiánské knihovnice malují mandalu.

kde byla v Ostravě ta nejlepší místa, zákoutí pro bezdomovce? Tak jednoznačně, a to je všem známo, jsou to nádraží. Hlavně v noci. Asi nejpohodlnější bylo Nádraží Ostrava–střed. Byla tam teplá čekárna, měkké židle, nikdo nás neomezoval. Na vítkovickém nádraží scházejí lavičky, porubské je celé rozkopané a na hlavním nádraží vyměnili pohodlné sedadla za tvrdé židle. Zkuste na nich trávit celou noc. No a pak slouží lidem bez domova za noclehárnu tramvaje. Je to docela věda. Musel jsem si spočítat, kde vystoupit, aby spoje navazovaly a já nemusel někde půl hodiny mrznout. Teď vypadáte celkem spokojeně. Co se stalo, že vaše kroky nakonec vedly do charitního domu? Viděl jsem bezdomovce prodávat časopis Nový prostor. Tak jsem to také zkusil. Předtím jsem byl úplně bez peněz a někdy i čtrnáct dní o vodě. Teď si vydělám okolo dvou stovek denně. Můžu tak zaplatit pětadvacet korun za nocleh v azylovém domě, kde taky dostanu večer polévku, osprchuji se, kouknu na televizi a vyspím se v posteli. Každý máme stálé prodejní místo. Stávám v centru u obchodního domu Baťa každý den i o víkendech od rána do večera. Jen v neděli jdu na Svinov, protože je centrum vylidněné. Tvrdíte, že máte nejraději zimu, což není pro bezdomovce obvyklé. Proč? Léto je krásné období, ale třeba letos se ta vedra nedala vydržet. Pro mě jsou ideální měsíce listopad a prosinec. Lidé jsou s blížícími se Vánocemi tak trochu naměkko a častěji se ustrnou i nad námi. Už dlouho znáte jen cestu z azylového domu do centra a zpět. Kdy naposledy jste opustil Ostravu? Jel jsem do Klatov. To když mě vyhodili z práce. Našli jsme si s kolegou brigádu v lese na Klatovsku. Za poslední peníze jsme si koupili lístek a vyrazili. Jenže firma za pár dní zkrachovala. Chvíli jsme přespávali na tamním nádraží a pak riskli odjezd do Ostravy načerno.

Do Prahy nad námi přimhouřil oko hodný průvodčí, ale zbytek trasy už jsme jeli tři dny. Nastoupili jsme a po kontrole jízdenek nás vždycky v další stanici vyhodili. A tak stále dokola. Máte k nějakému místu v kraji osobní vztah, vážou vás k němu vzpomínky? Je to takový malý ostrůvek v poli mezi centrem města a Porubou. Zamlada jsme mu říkali Holubí ostrov, protože jsme tam našli mrtvého holuba. Tam jsme se učili kouřit listí. Bývala to legrace. A pak si vybavuji pomníček havarovaného ruského pilota na Hukvaldském kopci. Jako malý jsem mu tam vždy v květnu dával kytku. Vybavíte si nějakou osobnost kraje? No jasně. Jarka Nohavicu. Hodně časopisů si u mě koupil. Jinak jsou pro mě osobnostmi všichni lidé, kteří obětují pár drobných za časopis, zastaví se na kousek řeči. Je to moje rodina. Hlavně jedna babička, říkám jí kouzelná, která mi nosí svačinky. Co vám poslední dobou udělalo velkou radost? Šel kolem pán a do ruky mi něco strčil. Podíval jsem se a v dlani ležela tisícovka. Myslel jsem, že se jedná o skrytou kameru, ale byla to skutečnost. Pak mě v zimě jedni manželé vzali do obuvi a řekli, ať si vyberu teplé boty. Do patnácti set. Byl jsem úplně v šoku. Opravdu mi je koupili. Hned se mi stálo v mrazu lépe. Máte představu, co bude dál? Nic neplánuji, s žádnou změnou nepočítám. Přál bych si malý okál blízko Ostravy, mám to město moc rád, ale vím, že je to nemožné. Můj život se asi změní až na Slezské Ostravě. Až vyletím komínem. Pak už bude pohoda. Představujete si, jak by mohl vypadat váš život, kdybyste se podruhé narodil? To vím přesně. Chtěl bych se narodit jako malý pejsek do hodné rodiny, aby mě hýčkali a pečovali o mě. Někdy těm malým pejskům to moře lásky, kterým je lidé zahrnují, trochu závidím.


Ostrava – Občanské sdružení Vita připravilo výstavu mapující akce, které se uskutečnily či uskuteční v rámci projektu Dlaně 2003. Výstavu mohou zájemci zhlédnout v předsálí zasedací místnosti zastupitelstva Moravskoslezského kraje do 26. října. Výstava je součástí prvního ročníku přehlídky aktivit, které podporují udržitelný rozvoj – rozvoj založený na ekonomické stabilitě, ekologické udržitelnosti a dobré sociální situaci v kraji. Jmenuje se Dlaně 2003 a nese podtitul S rozumem a citem pro budoucnost. Na výstavě tak můžete vidět například záběry z první

propagační jízdy cyklistů po nově otevřené Zelené stezce Krakov–Morava–Vídeň, shrnutí letošního ročníku kampaně na ochranu přírody Ukliďme svět, záběry z letošní akce Barevný podzim, kterou každoročně pořádá Statutární město Karviná, záběry z Biojarmarku – trhu s potravinami z ekologického zemědělství, ohlédnutí za konferencí Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta v Moravskoslezském kraji, záběry z exkurzí, které v rámci Dlaní 2003 pro děti připravila ekofarma v Albrechtičkách, občanské sdružení Beskydčan aj.

Mladí umělci zahrají na festivalu Ostrava – Malí a mladí umělci z kraje odstar tují zahajovacím koncer tem II. ročník festivalu Základních uměleckých škol. Přehlídka začne 22. října 2003 v 18 hodin v sále Janáčkovy kon-

zer vatoře v Ostravě. V následujících dnech zahrají děti ještě pětkrát, a to například na koncertech sólistů a komorních her, folklórních souborů a jazzovém podvečeru.

Utkali se sportovci, kteří z fotbalu nikdy nechodí domů Ostrava – Ani jeden z fotbalistů, kteří se utkali druhou zářijovou sobotu na hřišti v Ostravě–Svinově, nepatří k těm rekreačním sportovcům, kteří se sem tam o víkendu zvednou ze sedačky a řeknou: „Rodino, jdu si zahrát s kamarády fotbal.“ Nemají sedačku, většinou ani tu rodinu a už vůbec ne střechu nad hlavou. Proti sobě totiž stála družstva bezdomovců z celé republiky. Kopnout si do míče jich do Ostravy přijelo okolo 150 od 18 do 60 let. Na hřišti statečně stíhala přihrávky i jedna žena. Pětatřicetiletá Ivana žije pod širým nebem od 16 let. Se svým přítelem Láďou bydlí v lese pod stanem. „Les je moje láska. V zimě se občas zajdeme ohřát a umýt do azylového domu, ale v létě si vystačíme sami. Máme i horská kola, takže kondička nám nechybí,“ tvrdí bezdomovkyně. Právě azylové domy spolu s Diecézní charitou ostravsko–opavskou každoročně pořádají pro své občasné nájemníky fotbalový turnaj Samaritán Open. Zástupce Charitního domu sv. Františka v Ostravě Petr

Bernady říká, že někteří z fotbalistů jsou velmi dobří. „Všichni se vždycky na fotbalový turnaj moc těší. Je to zpestření jejich ne moc úspěšného života. Co člověk, to příběh. Bohužel lidí s podobnými příběhy přibývá, a tak správci azylových domů řeší co dál,“ poznamenal Bernady. Dodal, že každé vítězné družstvo fotbalistů dostane stolní hokej, ale drobné dárky obdrží všichni. Sport je podle Bernadyho jedna z cest, která by mohla vrátit některé lidi bez domova zpět do normálního života. Probudit v nich chuť hledat si bydlení, práci. A i když mnozí z nich hrdě konstatují, že je jim na svobodě dobře, protože si zvykli, ne vždy se dá těm slovům zcela věřit. I Ivana s Láďou se přiznali, že sní o tom, jak jednou les vymění za teplý domov. „Nedávno jsem vyřezala z chorošů a dřeva betlém. Škrabkou na brambory. Je pěkný, ani jsem netušila, že něco takového umím. Třeba se mi začne dařit, výtvory budu prodávat a nějakou tu korunu do začátku na bydlení našetřím,“ doufá žena.

Láďa s Ivanou a spoluhráči odpočívají mezi utkáními.

8 |Fotoreportáž


říjen |2003

Motorkáři se loučili se sezónou tréninkem na rekord

Když David Brikner v podřepu za motorkou ve velké rychlosti míjel obecenstvo, vypadalo to, jakoby se kolem mihla kometa. Milovníci motorek se sešli v Ostravě–Bartovicích, aby se společně rozloučili se sezónou.

Ve sportu nevadí žádné handicapy

Třicátník David Brikner z Ostravy zvaný Jetmask ukazuje rozžhavenou podrážku kovových podložek, které používá na boty, když jej kolega David Rusina táhne v závěsu na motorce. Právě v tahu za motorkou při rychlosti přes 200 km/hod by se muž na jaře chtěl pokusit o zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Zatím je rekordmanem pouze borec, kterého v závěsu při rychlosti 209 km/hod táhlo auto.

Soutěžilo se v hodu, běhu i skoku do dálky. Postižené děti se dokázaly radovat i ze slabších výkonů a fandily si navzájem. Slovo závist totiž prakticky neznají. Na své dresy s čísly byly všechny děti pyšné. VI. Sportovní olympijské celostátní hry pro mentálně postiženou mládež se konaly koncem září ve Frýdku–Místku. České sportovce přijely podpořit i děti ze zahraničí. Moravskoslezský kraj přispěl na akci 50.000 korunami. Handicapovaným sportovcům přišli fandit školáci z místních základních škol a o přestávce jim záhráli divadlo postižení herci ze souboru Hendi. Děti je za to odměnily plyšovými dárky.

Kaprům už se to pomalu krátí Rybáři pomalu zatahují sítě, ve kterých uvázly tisíce kaprů. Mnoho z mužů při výlovu musí stát několik hodin po pás ve studené vodě.

Mezi plácajícími se těly kaprů se sem tam objevili k radosti rybářů i sumci. Rybářství Rychvald už pomalu chystá kapry na vánoční stoly. Koncem září zdejší rybáři vylovili jeden z rybníků odkud kapři, amuři či tolstolobici poputují do sádek, než začne vánoční prodej. Podle šéfa rybářství Oldřicha Jiříka, se letos ryby vyvedly. Všechny ryby se musely nejdříve zvážit a pak je muži odnášeli do nákladního vozu. Rybník se už několik dní dopředu vypouštěl a rybáři museli jeho okolí hlídat před nezvanými milovníky rybích pochoutek.

Milé děti, nezapomeňte posílat obrázky do soutěže na téma nejoblíbenější místo v kraji, těšíme se na ně. A nezapomeňte k nim připsat odkud jsou. Redakce. Měsíčník Moravskoslezský kraj • Vydává Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Strategic Consulting, s.r.o. • Šéfredaktorka: Jana Paštiková, telefon 597 489 418, mobil 603 375 601, e–mail: [email protected] Redakční rada: PhDr. Jaroslava Wenigerová, Ing. Zdislav Wantula, Ing. Radim Nováček, Mgr. Katherini Koláčková, Kateřina Churá, DiS • Inzerce: Robert Kurka, telefon/fax 597 489 418, mobil 603 341 314 e–mail: [email protected] • DTP: Tomáš Coufal • Adresa redakce: Strategic Consulting, s.r.o., 28. října 124/2556, 702 24 Ostrava • Internet: www.kr–moravskoslezsky.cz • Nevyžádané příspěvky nevracíme. Registrováno pod číslem: MK ČR E14474


Miliardová investice míří do kraje

Recommend Documents