MIKULOV okr. Břeclav

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

MIKULOV okr. Břeclav

I. PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST)

Pořizovatel: Objednatel:

Městský úřad Mikulov, odbor územního plánování a stavebního řádu Město Mikulov

Zpracovatelé:

AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Ekotoxa, spol. s r.o., Kosmákova 28, 615 00 Brno - Židenice GB-geodezie, spol.s r.o., Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno-Židenice

Tel/Fax: E-mail: Web.

545217035, Tel. 545217004 [email protected] www.arprojekt.cz

Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 611 Datum zpracování: 2008

OBSAH DOKUMENTACE I. PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) II. PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY) III. PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (GRAFICKÁ ČÁST 01 Výkres hodnot území 02 Výkres limitů využití území 03 Výkres záměrů na provedení změn v území

1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000

IV. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ (text) 04 Výkres problémů k řešení

1 : 25.000

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST 1.

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ____________________ 4 1.1. Stav a vývoj území _________________________________________________________ 4 1.1.1. 1.1.2. 1.1.3. 1.1.4. 1.1.5.

1.2.

Zastavěné území (jev č. 1) ______________________________________________________ Plochy výroby (jev č. 2) ________________________________________________________ Plochy občanského vybavení (jev č. 3) ____________________________________________ Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (jev č.4)_______________ Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev č. 116)____________________________

24 24 25 28 29

Hodnoty území___________________________________________________________ 29

1.2.1. Památková rezervace včetně ochranného pásma (jev č.5) ______________________________ 1.2.2. Památková zóna včetně ochranného pásma (jev č.6) __________________________________ 1.2.3. Krajinná památková zóna (jev č.7)________________________________________________ 1.2.4. Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.8) __________ 1.2.5. Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.9) ___ 1.2.6. Památka UNESCO včetně ochranného pásma (jev č.10)_______________________________ 1.2.7. Urbanistické hodnoty (jev č.11) __________________________________________________ 1.2.8. Region lidové architektury (jev č.12)______________________________________________ 1.2.9. Historicky významné stavby, soubory (jev č.13) _____________________________________ 1.2.10. Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č.14) ____________________________________ 1.2.11. Významné stavební dominanty (jev č.15) __________________________________________ 1.2.12. Území s archeologickými nálezy (jev č.16) _________________________________________ 1.2.13. Oblast krajinného rázu a její charakteristika (jev č.17) ________________________________ 1.2.14. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika (jev č.18) ________________________________ 1.2.15. Místo významné události (jev č.19) _______________________________________________ 1.2.16. Významný vyhlídkový bod (jev č.20) _____________________________________________ 1.2.17. Územní systém ekologické stability (jev č.21)_______________________________________ 1.2.18. Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.22)______ 1.2.19. Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.23) ________ 1.2.20. Přechodně chráněná plocha (jev č.24) _____________________________________________ 1.2.21. Národní park včetně zón a ochranného pásma (jev č.25)_______________________________

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

29 31 31 31 40 41 42 43 43 43 44 45 45 47 49 49 49 59 60 60 60

Územně analytické podklady správního území ORP MIKULOV TEXTOVÁ ČÁST Strana: 1

1.2.22. Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č.26) ______________________________________ 1.2.23. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.27) ________________________ 1.2.24. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.28) _______________________________ 1.2.25. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.29) _________________________ 1.2.26. Přírodní park (jev č.30) ________________________________________________________ 1.2.27. Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.31) ________________________________ 1.2.28. Památný strom včetně ochranného pásma (jev č.32) __________________________________ 1.2.29. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO (jev č.33) _________________________ 1.2.30. NATURA 2000 - evropsky významné lokality (jev č.34) ______________________________ 1.2.31. NATURA 2000 - ptačí oblasti (jev č.35) ___________________________________________ 1.2.32. Lokality výskytu zvl. chráněných druhů rostlin a živočichů s národ.významem (jev č.36) ____

1.3.

60 61 63 64 65 65 65 65 66 70 71

Limity využití území ______________________________________________________ 72

1.3.1. Lesy ochranné (jev č.37) _______________________________________________________ 72 1.3.2. Lesy zvláštního určení (jev č.38) _________________________________________________ 75 1.3.3. Lesy hospodářské (jev č.39)_____________________________________________________ 90 1.3.4. Vzdálenost 50 m od okraje lesa (jev č.40) __________________________________________ 90 1.3.5. Bonitovaná půdně ekologická jednotka 41) _________________________________________ 90 1.3.6. Biogeografické členění řešeného území, hranice biochor (jev č.42) ______________________ 91 1.3.7. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (jev č.43) _______________________ 104 1.3.8. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (jev č.44) _____________ 104 1.3.9. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (jev č.45)_________________________________ 104 1.3.10. Zranitelná oblast (jev č.46)_____________________________________________________ 104 1.3.11. Vodní útvar povrchových, podzemních vod (jev č.47) _______________________________ 105 1.3.12. Vodní nádrž (jev č.48) ________________________________________________________ 106 1.3.13. Povodí vodního toku, rozvodnice (jev č.49) _______________________________________ 106 1.3.14. Záplavové území (jev č.50) ____________________________________________________ 106 1.3.15. Aktivní zóna záplavového území (jev č.51) ________________________________________ 106 1.3.16. Území určené k rozlivům povodní (jev č.52) _______________________________________ 106 1.3.17. Území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev č.53)________________________________ 107 1.3.18. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (jev č.54) __________________________________ 107 1.3.19. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem (jev č.55) ____ 107 1.3.20. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jev č.56) _____________________ 107 1.3.21. Dobývací prostor (jev č.57) ____________________________________________________ 107 1.3.22. Chráněné ložiskové území (jev č.58) _____________________________________________ 108 1.3.23. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev č.59) ________________________ 108 1.3.24. Ložisko nerostných surovin (jev č.60) ____________________________________________ 109 1.3.25. Poddolované území (jev č.61) __________________________________________________ 109 1.3.26. Sesuvné území a území jiných geologických rizik (jev č.62) __________________________ 109 1.3.27. Staré důlní dílo (jev č.63) ______________________________________________________ 111 1.3.28. Staré zátěže území a kontaminované plochy (jev č.64) _______________________________ 111 1.3.29. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.65) ____________________________________ 112 1.3.30. Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev č.66) ________________________________________ 112 1.3.31. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma (jev č.67)_____________ 112 1.3.32. Vodovodní síť včetně ochranného pásma (jev č.68) _________________________________ 116 1.3.33. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma (jev č.69) 123 1.3.34. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma (jev č.70) ___________________________ 126 1.3.35. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma (jev č.71) ______________________________ 130 1.3.36. Elektrická stanice včetně ochranného pásma (jev č.72) _______________________________ 130 1.3.37. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma (jev č.73) ____ 130 1.3.38. Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.74)131 1.3.39. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.75) ________________ 131 1.3.40. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma (jev č.76)_____ 132 1.3.41. Ropovod včetně ochranného pásma (jev č.77)______________________________________ 132 1.3.42. Produktovod včetně ochranného pásma (jev č.78)___________________________________ 132 1.3.43. Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma (jev č.79) ____________ 132 1.3.44. Teplovod včetně ochranného pásma (jev č.80) _____________________________________ 132 1.3.45. Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev č.81) _________________ 132 1.3.46. Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev č.82) ____________________________ 133

PROJEKT, s.r.o.



1.3.47. Jaderné zařízení (jev č.83) _____________________________________________________ 1.3.48. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B (s nebezpečnými látkami) (jev č.84)___ 1.3.49. Skládka včetně ochranného pásma (jev č.85)_______________________________________ 1.3.50. Spalovna včetně ochranného pásma (jev č.86)______________________________________ 1.3.51. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma (jev č.87) _______ 1.3.52. Dálnice včetně ochranného pásma (jev č.88) _______________________________________ 1.3.53. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma (jev č.89)_______________________________ 1.3.54. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č.90)__________________________________ 1.3.55. Silnice II. a III.třídy včetně ochranného pásma (jev č.91) _____________________________ 1.3.56. Objekty dopravní vybavenosti __________________________________________________ 1.3.57. Doprava v klidu _____________________________________________________________ 1.3.58. Místní a účelové komunikace (jev č.93)___________________________________________ 1.3.59. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č.94)________________________ 1.3.60. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č.95) _______________________ 1.3.61. Koridor vysokorychlostní železniční trati (jev č.96) _________________________________ 1.3.62. Vlečka včetně ochranného pásma (jev č.97) _______________________________________ 1.3.63. Lanová dráha včetně ochranného pásma (jev č.98) __________________________________ 1.3.64. Speciální dráha včetně ochranného pásma (jev č.99)_________________________________ 1.3.65. Tramvajová dráha včetně ochranného pásma (jev č.100) _____________________________ 1.3.66. Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma (jev č.101)_____________________________ 1.3.67. Letiště včetně ochranných pásem (jev č.102)_______________________________________ 1.3.68. Letecká stavba včetně ochranných pásem (jev č.103) ________________________________ 1.3.69. Vodní cesta (jev č.104)________________________________________________________ 1.3.70. Hraniční přechod (jev č.105) ___________________________________________________ 1.3.71. Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka (jev č.106) _____________________ 1.3.72. Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev č.107) __________________ 1.3.73. Vojenský újezd (jev č.108)_____________________________________________________ 1.3.74. Vymezené zóny havarijního plánování (jev č.109) __________________________________ 1.3.75. Objekt civilní ochrany (jev č.110) _______________________________________________ 1.3.76. Objekt požární ochrany (jev č.111) ______________________________________________ 1.3.77. Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev č.112)____________________ 1.3.78. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria (jev č.113) ___________________________________ 1.3.79. Jiná ochranná pásma (jev č.114) ________________________________________________ 1.3.80. Ostatní veřejná infrastruktura (jev č.115)__________________________________________

1.4.

133 134 134 134 134 134 134 135 135 136 137 138 142 142 142 142 142 143 143 143 143 143 143 143 143 145 145 145 145 145 146 146 146 146

ÚZEMNÍ ROZVOJ ______________________________________________________ 146

1.4.1. Zastavitelné plochy (jev č.117) _________________________________________________ 146 1.4.2. Jiné záměry (jev č.118)________________________________________________________ 146 1.4.3. Další dostupné informace (jev č.119)_____________________________________________ 148

PROJEKT, s.r.o.



1. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

1.1. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ Území ORP Mikulov sestává z následujících katastrálních území: Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec Výměra celkem dle ČSÚ (zaokrouhleně)

kód ZÚJ 584304 584355 584371 584410 584428 584436 584444 584479 584525 584541 584649 584657 584746 584754 584771 584789 584878

Výměra v ha (KÚ Mikulov, údaje za rok 2007) 500 1124 1310 697 1788 881 3519 781 1265 769 4533 651 1679 613 1303 934 2079 245 km2

Základní údaje za jednotlivé obce (databáze ČSÚ, údaje za rok 2006):

1 1 1 2 3 6 8 1

BAVORY Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%) Počet dokončených bytů

PROJEKT, s.r.o.


584304 404 7 1 15,6 9,9 1 8,0 -


1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1

Počet lázeňských léčeben

-

Počet lůžek v lázeňských léčebnách

-

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

82,9

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

83,9

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

4,5 12,8

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

0,6

Podíl lesů z celkové výměry (%)

3,6

Orná půda - rozloha (ha)

348

Chmelnice - rozloha (ha)

-

Vinice - rozloha (ha)

36

Zahrady - rozloha (ha)

7

Ovocné sady - rozloha (ha)

6

Trvalé travní porosty - rozloha (ha)

19

Lesní půda - rozloha (ha)

18

Vodní plochy - rozloha (ha)

3

Zastavěné plochy - rozloha (ha)

9

Ostatní plochy - rozloha (ha)

55

Koeficient ekologické stability

0,21

Živě narození

9

Zemřelí

2

Přistěhovalí

8

Vystěhovalí

7

BROD NAD DYJÍ Počet obyvatel

PROJEKT, s.r.o.


Kód obce

584355 493


1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3

Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

-2 11 16,4 15,4 1 8,8

Počet dokončených bytů

-


-


-


61,3


56,6

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

3,0

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

11,6


14,5


12,5


415


-


289


8


-


22


150


174


14


125


1,16

Živě narození

3

Zemřelí

5

PROJEKT, s.r.o.



7 3 7 3 7

1 1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3

Přistěhovalí

16

Vystěhovalí

5

BŘEZÍ Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

584371 1 557 -4 14,1 9,8 1 10,1


4


-


-


77,5


83,8


1,5 12,4


0,7


9,3


852


-

Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha)

125 20 4 15 122


10


28

PROJEKT, s.r.o.



0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3


134


0,29

Živě narození

11

Zemřelí

11

Přistěhovalí

23

Vystěhovalí

27

DOBRÉ POLE Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

584410 397 -1 7 15,4 8,6 1 13,5


-


-


-


86,4


72,1


7,4


8,5


0,7


4,4


434


-

Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha)

PROJEKT, s.r.o.


112 11 Územně analytické podklady správního území ORP MIKULOV TEXTOVÁ ČÁST Strana: 8

0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1 2 3 6 8 11 18 18 22 23 24 27 28 29 30 30 30 30 30 30 30 30


45


31


5


8


51


0,41

Živě narození

3

Zemřelí

4

Přistěhovalí

10

Vystěhovalí

3

DOLNÍ DUNAJOVICE Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%) Počet dokončených bytů Počet lázeňských léčeben Počet lůžek v lázeňských léčebnách Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Orná půda - rozloha (ha) Chmelnice - rozloha (ha) Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha)

PROJEKT, s.r.o.


584428 1 709 -16 10 14,0 13,3 1 10,3 6 79,2 67,6 1,7 8,0 12,1 0,8 960 0 410 15 12 24 14 217


30 30 30 37 37 37 37

1 1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0

Zastavěné plochy - rozloha (ha) Ostatní plochy - rozloha (ha) Koeficient ekologické stability Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

36 106 0,63 13 29 33 23

DOLNÍ VĚSTONICE Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

584436 312 -3 1 12,5 13,1 1 10,4


-


-


-


23,5


48,5


1,0


8,9


66,8


0,8


100


0


81


12


11


2


7

PROJEKT, s.r.o.



3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3


585


9


69


3,93

Živě narození

3

Zemřelí

6

Přistěhovalí

6

Vystěhovalí

5

DRNHOLEC Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%) Počet dokončených bytů

584444 1 655 -5 -6 14,4 11,3 1 13,5 14


-


-


75,5


88,9


4,9


4,4


6,1


14,0


2 361


0


PROJEKT, s.r.o.


134 Územně analytické podklady správního území ORP MIKULOV TEXTOVÁ ČÁST Strana: 11

0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7


18


12


130


493


215


41


114


0,40

Živě narození

10

Zemřelí

15

Přistěhovalí

25

Vystěhovalí

31

HORNÍ VĚSTONICE Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

584479 449 2 6 16,3 13,1 1 12,3


3


0


0


85,6


75,2


4,0


9,7

PROJEKT, s.r.o.



2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8


3,7


1,1


503


0


121


10


8


27


8


29


11


64


0,35

Živě narození

7

Zemřelí

5

Přistěhovalí

12

Vystěhovalí

6

JEVIŠOVKA Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

584525 566 0 -6 14,0 10,2 1 14,3


1


0


0

PROJEKT, s.r.o.



2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1 2 3


79,0


79,9


2,3 11,4


2,2


7,3


799


0


121


13


44


23


93


28


14


130


0,34

Živě narození

4

Zemřelí

4

Přistěhovalí

10

Vystěhovalí

16

KLENTNICE Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%)

PROJEKT, s.r.o.


584541 534 -4 1 12,2 13,9


6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

1 7,8


1


0


0


54,0


79,9

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

7,5 14,5 0,2


31,3


332


0


30


13

Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) Zastavěné plochy - rozloha (ha)

9 31 241 1 11


101


0,73

Živě narození

5

Zemřelí

9

Přistěhovalí

9

Vystěhovalí

8

PROJEKT, s.r.o.



1 1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3

MIKULOV Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

584649 7 483 -10 -63 14,0 11,9 1 13,2


16


0


0


55,3


78,5

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%)

2,1 13,0 2,8 28,9


1 970


0


424


48


13


54


1 309


128


101


487


0,77

Živě narození

PROJEKT, s.r.o.


68


7 3 7 3 7 3 7

Zemřelí

78

Přistěhovalí

100

Vystěhovalí

163

MILOVICE Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 3 (%) 6 Počet částí obce 8 Míra registrované nezaměstnanosti (%) 1 Počet dokončených bytů 1 1 1 2

1

1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3

584657 452 -3 -4 15,0 10,6 1 9,0 0


0


0


55,9


67,2


2,0


16,6


17,0


10,5


244


0

Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha)

100 11


1


7

Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha)

PROJEKT, s.r.o.



0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3


9


99


0,85

Živě narození

3

Zemřelí

6

Přistěhovalí

8

Vystěhovalí

12

NOVOSEDLY Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

584746 1 156 2 5 17,2 9,3 1 9,3


3


0


0


80,9


69,8


0,6


9,5


1,3


8,3


942


0

Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha)

PROJEKT, s.r.o.



0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2


2


7


138


22


25


133


0,52

Živě narození

10

Zemřelí

8

Přistěhovalí

23

Vystěhovalí

18

NOVÝ PŘEROV Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

584754 325 1 9 17,8 15,4 1 23,6


0


0


0


79,9


75,5


1,1


9,6


3,0


7,5

PROJEKT, s.r.o.



9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1 2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2


370


0


105


10


0


5


46


18


8


51


0,43

Živě narození

6

Zemřelí

5

Přistěhovalí

17

Vystěhovalí

8

PAVLOV Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

584771 541 -3 8 12,0 12,6 1 10,7


1


0


0


35,4


60,4

PROJEKT, s.r.o.



3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1 2 3 6 8 1


8,3


8,8


40,8


15,0


278


0


130


8


6


39


196


532


14


101


2,32

Živě narození

2

Zemřelí

5

Přistěhovalí

11

Vystěhovalí

3

PERNÁ Kód obce Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%) Počet dokončených bytů

PROJEKT, s.r.o.


584789 764 -8 3 15,3 10,2 1 15,3 2


1 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7 3 7

1 1 1


0


78,2


60,8


1,0 20,7


0,3


0,8


444


0


228


14


37


7


8


3


18


176


0,46

Živě narození

4

Zemřelí

12

Přistěhovalí

20

Vystěhovalí

17

SEDLEC Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace

PROJEKT, s.r.o.


Kód obce

584878 810 -3 11


2 3 6 8 1 1 1 8 1 8 2 2 2 3 2 4 2 7 2 8 2 9 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 0 3 7 3 7 3 7

Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Počet částí obce Míra registrované nezaměstnanosti (%)

13,7 15,2 1 13,4


1


0


0


62,6


82,2

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%)

1,2 10,7 9,2 17,5


1 070


0

Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha)

196 15 5 16


363


192


22


200


0,61

Živě narození

1

Zemřelí

4

Přistěhovalí

PROJEKT, s.r.o.


21


3

Vystěhovalí

7

1.1.1.

10

Zastavěné území (jev č. 1)

Zastavěná území byla vymezena: - u obce Dolní Věstonice podle § 58 zákona č.183/2006 Sb., k datu 17.4.2007 (zdroj: Průzkumy a rozbory pro ÚP Dolní Věstonice, AR projekt, s.r.o.), - u obce Milovice podle § 58 zákona č.183/2006 Sb., k datu 10.5.2007 (zdroj: Průzkumy a rozbory pro ÚP Milovice, AR projekt, s.r.o.), - u obce Drnholec podle § 58 zákona č.183/2006 Sb., k datu 15.10.2007 (zdroj: ÚPO Drnholec, změna č. 3, AR projekt, s.r.o.), - u ostatních obcí jsou v ÚAP zakresleny hranice intravilánu dle jejich zobrazení v mapách evidence nemovitostí, k datu 1.9.1966.

1.1.2.

Plochy výroby (jev č. 2)

Obec

kód ZÚJ

Plochy výroby

Bavory

584304

Brod nad Dyjí

584355

Březí

584371

V blízkosti centra obce je situována plocha výroby drobné. Stávající využití: firma Klinmam, šití lůžkovin a dal. Výměra: 0,15 ha. Plochy pro výrobu se nachází na východním okraji obce, jedná se o původní zemědělské areály. Výměra těchto ploch: 5,0+3,4 ha Na jihovýchodním okraji obce leží další plocha výroby o výměře 1,22 ha. Vzhledem k poloze v blízkosti obytné zástavby, kostela a hřbitova je zde přípustná pouze výroba drobná. Nejrozsáhlejší plochy výroby jsou vymezeny jihovýchodně od obce, jedná se především o výrobu zemědělskou na ploše cca 18,5 ha. Zvýšená koncentrace ploch výroby je soustředěna i na jihozápadním okraji obce v blízkosti železničního nádraží, zde dominují plochy výroby a skladování. (V současnosti zde sídli tyto firmy: Stavební podnik MEZIÚDOLÍMI s.r.o., HT TRADING jatka, TRUHLÁŘSTVÍ KUBA s.r.o. aj.). Výměra cca 2,5 ha.

Dobré Pole

584410

Dolní Dunajovice

584428

Dolní Věstonice

584436

Drnholec

584444

PROJEKT, s.r.o.

Plochy pro výrobu jsou situovány severozápadně od obce, při silnici 11/414 směrem na Novosedly. Jedná se o plochy pro výrobu a skladování (firma METALLAN spol. s r.o.) a plochy výroby zemědělské (ZOO MORAVA,s.r.o. aj.). Výměra těchto ploch je 6,3 ha. Dále se nachází v obci méně významná plocha pro drobnou výrobu. Úhrnná výměra výrobních ploch v Dobrém Poli je 6,4 ha. Nejrozsáhlejší plochy pro výrobu a skladování se nachází severozápadně od obce na úpatí vinic. (Zde sídlí tyto firmy: VINOFRUKT, a.s., Velkovýroba a prodej cibule ŠEBESTA spol. s r. o., VINAŘSTVÍ MICHÁLEK aj.). Další plochy pro výrobu a skladování byly vymezeny na ulici Hlavní (Pekařství MaJa s.r.o. aj.). V centru obce před obecním úřadem, se nachází lisovna. Úhrnná výměra výrobních ploch v Dolních Dunajovicích je 15 ha. Plochy výroby v Dolních Věstonicích jsou nevýznamné – jediná rozsáhlejší výrobní plocha (3,3 ha) na západním okraji obce, bývalý zemědělský areál, je opuštěný (Brownfields). Předpokládá se změna užívání těchto ploch na občanské vybavení nebo smíšené plochy. V obci je několik relativně rozsáhlých výrobních ploch: - zemědělský areál západně od obce, výměra 20 ha - zemědělský areál na západním okraji obce, výměra 2,8 ha - zemědělský areál severozápadně od obce, výměra 3,5 ha



-

Horní Věstonice

584479

Jevišovka Klentnice Mikulov

584525 584541 584649

Milovice

584657

Novosedly

584746

Nový Přerov Pavlov

584754 584771

Perná

584789

Sedlec

584878

1.1.3.

výrobní plochy severně od obce, u silnice, 0,33 ha výrobní plochy v obci o celkové výměře cca 5 ha slouží pro drobnou výrobu, výhledově se předpokládá změna jejich využití (plochy smíšené, občanské vybavení). Výrobní areál ležící severozápadně od obce o výměře 6,7 ha slouží především pro zemědělskou výrobu. Plochy výroby jsou zde bezvýznamné (0,2 ha). Původní zemědělský areál, jihovýchodně od obce, 4,6 ha. Výrobní a skladovací plochy jsou soustředěny na západní a jihovýchodní okraj města. Jejich úhrnná výměra je cca 69 ha. Plochy výroby leží za silnicí východně od obce. Výměra cca 5 ha. Menší plochy, sloužící pro výrobu drobnou, se nachází i v samotné obci, na východním okraji. Výměra 0,8 ha. Jedna z největších ploch pro výrobu a skladování je situována východně od obce, při silnici 11/414. Jedná se o cihlářskou výrobu, která má v obci dlouholetou tradici (WIENERBERGER cihlářský průmysl a.s.). Další rozsáhlá plocha pro výrobu a skladování je vymezena v západní části obce u řeky Dyje (strojírenská výroba NAVARA Novosedly a.s.). Jeden zemědělský areál se nachází severovýchodně od obce, při silnici 11/414 ve směru na Drnholec, další pak jihozápadně od obce na hranicích katastrů Novosedly a Nový Přerov. V obci se dále nacházejí větší vinařské firmy (Vinařství Kovacs, s.r.o., Vinařství Marcinčák aj.) Úhrnná výměra výrobních ploch v k.ú. Novosedly činí cca 28,5 ha. V obci se nenachází žádné významnější plochy pro výrobu. Zemědělský areál jihovýchodně od obce má výměru cca 6,1 ha. Plocha pro ekologické zemědělství jihozápadně od obce, výměra 0,45 ha. Plošně významnější areály výroby jsou soustředěny v severozápadní části obce, za hřištěm. Jedná se o plochy výroby a skladování a plochy výroby zemědělské, jejich výměra činí cca 3,3 ha. Severně od obce se nachází menší vinařství, dále jsou v obci další menší plochy pro drobnou výrobu. Úhrnná výměra všech výrobních ploch v Perné činí 5,55 ha. Zemědělský areál leží v severovýchodní části obce, výměra 9,7 ha. Na areál navazuje truhlářství. Menší výrobní plochy jsou i ve východní části obce (vinařská provozovna - 2,3 ha) a jižně od obce (0,8 ha).

Plochy občanského vybavení (jev č. 3)

obec

kód ZÚJ

Plochy občanského vybavení

Bavory

584304

Brod nad Dyjí

584355

Občanská vybavenost je soustředěna do centra obce: - obecní úřad - kostel sv. Kateřiny - hostinec - praktický lékař: ordinuje 1x týdně - ubytovací penzion 10 lůžek Na západním okraji obce jsou pak umístěny hřbitov a hřiště. MŠ kapacita 1n třída (25 dětí), není zcela využita. Praktický lékař 1 týdně 2 hod. Kostel, hřbitov. Penzion.

PROJEKT, s.r.o.



Březí

584371

Dobré Pole

584410

Dolní Dunajovice

584428

Dolní Věstonice

584436

Drnholec

584444

Horní Věstonice

584479

Jevišovka

584525

Klentnice

584541

PROJEKT, s.r.o.

Občanská vybavenost je situována zejména v ulici Hlavní kde se také nachází obecní úřad. Plochy pro vzdělávání jsou vymezeny pro mateřskou školu (ul. U Školky) a základní školu, která se nachází v ulici Školní, na jejím pozemku je také provozována tenisová hala. Na východním okraji obce (ul. Hřiště) je situováno fotbalové hřiště. Občanská vybavenost je soustředěna především v jádru obce v okolí náměstí. Zde se nachází obecní úřad, prodejna Jednota Mikulov a další plochy pro prodej a služby. V jihozápadní části obce vlastní TJ SOKOL DOBRÉ POLE fotbalové hřiště. Plocha hřbitova je situována na východním okraji obce v návaznosti na farní kostel sv. Cecílie z 18. století. Mateřská škola, 17 žáků. Zdravotnictví: dětská poradna 1x za měsíc. Nejrozsáhlejší plochou pro občanskou vybavenost je ZŠ a MŠ Dolní Dunajovice na ul. Hlavní (Základní škola pro 320 žáků s jídelnou a družinou). Na ulici hlavní se také nachází převážná část ploch pro prodej a služby. Dále se v obci nachází kongresové centrum "Dům Dr. Karla Rennera - Fórum pro česko-rakouský dialog", objekt České pošty, obecní úřad aj. Na jižním okraji obce v ulici U rybníka jsou vymezeny plochy pro tělovýchovu a sport. Jedná se o fotbalové hřiště a tenisové kurty. Hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce. Základní škola 9 tř., kapacita 220 žáků, využito 140. Slouží i pro Horní Věstonice a Pavlov. Objekt chráněného bydlení (ve výstavbě) Praktický lékař Hřbitov, kostel sv. Michala Obecní úřad (1,5 zaměstnance) Pošta (1 zaměstnanec) Česká pojišťovna Kultura, sport, církve: kulturní dům v majetku obce: diskotéky, hody, výstavy, karnevaly, výstavy vín klubovna zahrádkářů, klubovna obč. sdružení Věstonická beseda (v budově OÚ) Myslivna sportovní klub Dolní Věstonice (kopaná) knihovna v budově ZŠ sportovní hřiště Stravování: hostinec Pálavanka, vinárna U Langrů, Myslivna „Padalík“, občerstvení „U Jiřky“, Restaurace Teleton u KD, Ubytování: Hostinec Pálavanka Penzion a vinárna U Langrů (16 lůžek) Hájovna „Padalík“ (restaurace a ubytování cca 40 lůžek) Školicí a rekreační zařízení Povodí Moravy Villa Palava Ubytování nabízí také některé vinné sklepy a rodinné domy možnost ubytování poskytuje i Základní škola (50 lůžek) ZŠ 9. tř., kapacita 500 žáků, obsazení 360 MŠ 30 míst Praktický lékař Hotel, penzion MŠ, kapacita 25 dětí, využito 15 míst Praktický lékař Ubytovací penziony (5) Základní škola, kapacita 1 třída, 24 dětí (stav 19 dětí). Dům s pečovatelskou službou, 65míst (lůžek). Zdravotnictví: - praktický lékař 1x týdně, dětský lékař 1x týdně. Ústav sociální péče Galerie Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


Mikulov

584649

Milovice

584657

Novosedly

584746

Nový Přerov

584754

Pavlov

584771

PROJEKT, s.r.o.

Mateřská škola Kostel Hospoda Hotel Blanka Mikulov je obcí s rozšířenou působností, je zde proto situována nejen veškerá základní občanská vybavenost, ale i mnohé objekty vyšší občanské vybavenosti, např.: - gymnázium,lidová škola umění, několik učilišť - velké množství ubytovacích objektů – hotelů, penzionů, ubytoven - amfiteátr: v rámci zařízení je provozováno letní kino s kapacitou cca 1200 míst, při kulturních akcích je kapacita cca 7000 osob. Prostor celého zařízení je nutno dobudovat rozšířením nabídky pro aktivity ve volném čase. - Regionální muzeum, Archiv - Dům spisovatelů, kulturní sál v prostoru zámku - Sportovní areál Aquacentrum - Poliklinika - Supermarkety (Tesco, Billa, Mountfield, COOP, Lidl) - Peněžní ústavy - Kino - Objekty veřejného stravování (restaurace, vinárny, motoresty), ale i herny včetně kasína - Objekty rozličných obchodů a služeb - Benzínové čerpací stanice Veškerá občanská vybavenost se nachází v centru obce: - obchod Smíšené zboží, Pošta, Místní lidová knihovna - Hostinec u Jáchyma – kulturní dům (120 míst + 450 míst venkovní areál) - v budově bývalé mateřské školy je umístěna ordinace lékaře, který dojíždí 1x týdně - Hasičská zbrojnice - Fan sport (prodej a oprava kol) - víceúčelové hřiště poblíž centra obce za knihovnou - zdravotnické zařízení (praktický lékař 1x týdně) - Lidová škola umění (v bývalé MŠ) - Penziony ANNE (12 míst), Hrbáček Josef (8 míst), Famfrla (8 míst) Na okraji obce se nachází fotbalové hřiště Základní občanská vybavenost je umístěna v centru obce v blízkosti kostela sv. Oldřicha. Nachází se zde: - obecní úřad, - Základní škola 1.-5. ročník s družinou, kapacita 150 žáků, stav 65 žáků - zdravotní středisko (praktický lékař, zubní, gynekologie, pediatr, oční) - klub seniorů a několik objektů pro prodej a služby. V jižní části obce při silnici na Nový Přerov je situován hřbitov. Dále se v obci nachází fotbalové hřiště se zázemím a Mateřská škola. V obci se nachází dva kostely - evangelický a farní kostel archanděla Michaela, u něhož se nachází obecní úřad. Hřbitov se nachází v jižní části obce. Na východním okraji obce je situováno fotbalové hřiště. Mateřská škola, kapacita 1 třída – 30 žáků, skutečný stav 11 žáků. Špatný technický stav budovy. Občanská vybavenost se nachází rozptýlená po celém zastavěném území obce. Jedná se o tyto objekty: - obecní úřad, pošta - mateřská škola 24 míst, plně obsazena - potraviny - penziony – 2 velké (90+30 lůžek) a cca 20 malých s úhrnnou kapacitou cca 80 lůžek - kemp Yacht club (200-300 lůžek) - vinárny - hotely Iri (85 lůžek) a Pavlov (65 lůžek) - restaurace Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


Perná

584789

Sedlec

584878

1.1.4.

- praktický lékař 2x týdně Chybí: - služby – holič, kadeřník - sociální služby (DPS) Téměř veškerá vybavenost obce je soustředěna na návsi. Sídlí zde obecní úřad, mateřská škola, Římskokatolická farnost Perná aj.. Kapacity: MŠ Perná 21 míst, 4 volná místa ZŠ 2 třídy, 16 míst, volná místa (málo dětí) Zdravotnictví: - praktický lékař externí, 2x týdně - dětský lékař externí, 1x týdně Hřbitov se rozprostírá nad Farním kostelem svatého Mikuláše. V severozápadní části obce provozuje TJ Sokol Perná fotbalové hřiště. V obci je i hasičská zbrojnice. Kromě nekomerční vybavenosti se v obci nacházejí 2 restaurace, penzion (129 lůžek) a další drobnější provozovny. Základní škola 1-5. třída, sloučené, 30 žáků Mateřská škola 2 oddělení, 30 dětí Střední hotelová škola Praktický lékař 2x týdně Penziony – 1 v provozu, 2 rozestavěny Restaurace, motorest Hřbitov Pálenice, čerpací stanice PHM Kemp

Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (jev č.4)

Přehled tzv. brownfields: Obec

Brownfields – plochy k obnově

Bavory

kód ZÚJ 584304

Brod nad Dyjí

584355

Nejsou.

Březí

584371

Dobré Pole

584410

Býv. areál SOÚ Mikulov, výměra cca 0,73 ha. Výrobní areál na jižním okraji obce, výměra 0,23 ha. Nejsou.

Dolní Dunajovice

584428

Bývalý sklad na jižním okraji obce, plocha 0,15 ha.

584436

Býv. zemědělský areál na západním okraji obce, plocha 4 ha.

Nejsou.

Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov

584444 584479

Býv. zemědělský areál v blízkosti centra, plocha 3,5 ha. Nejsou.

584525 584541 584649

Milovice Novosedly Nový

584657 584746 584754

Nejsou. Bývalý zemědělský areál východně od obce, výměra 5,5 ha. Kasárna na severovýchodním okraji města, plocha 27 ha. Zemědělský areál na jihozápadním okraji města, plocha 8,5 ha. Výrobní areál na jihovýchodním okraji města, výměra 8,4 ha. Nejsou. Zemědělské objekty ve vlastnictví fyzických osob, úhrnná výměra 10 ha. Nejsou.

PROJEKT, s.r.o.



Přerov Pavlov Perná Sedlec

584771 584789 584878

1.1.5.

Plocha východně od obce, 0,17 ha. Bývalé ZD, výměra cca 2 ha. Bývalá skládka, plocha nezj.

Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev č. 116)

Průměrná intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

2004

2004

2005

2005

2006

2006

20032006

2 0 10 0 9 0 0 1 0 2 24 1 1 0 1 7 0 58

5 0 6 0 5 0 0 2 0 4 3 2 1 0 2 9 0 3

1 1 7 2 8 2 8 6 1 2 35 0 3 0 4 4 1 85

3 2 5 5 5 6 5 14 2 4 5 0 3 0 7 5 1 4

3 1 7 1 4 0 13 0 2 4 36 0 0 1 2 1 1 76

8 2 4 3 2 0 8 0 3 7 5 0 0 3 4 1 1 4

0 0 4 0 6 0 14 3 1 1 16 0 3 0 1 2 1 52

0 0 3 0 4 0 8 7 2 2 2 0 3 0 2 3 1 3

4 1 5 2 4 2 5 6 2 4 4 1 2 1 4 5 1 3

2003 2006 6 2 28 3 27 2 35 10 4 9 111 1 7 1 8 14 3 314

Dokončené byty změna

Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

2003

Dokončené byty celkem

Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

2003

Dokončené byty celkem Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.) Dokončené byty celkem


Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov Zdroj: ČSÚ

Intenzita bytové výstavby (dokončenébyty/ 1000 obyv.)

Obce


Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Mikulov v letech 2003-2006

20032006 -2 0 -6 0 -3 0 14 2 1 -1 -8 -1 2 0 0 -5 1

1.2. HODNOTY ÚZEMÍ 1.2.1.

Památková rezervace včetně ochranného pásma (jev č.5)

V řešeném území se nachází Památková rezervace Mikulov, prohlášená za PR výnosem MK ČSR ze dne 13.4.1982. Památková rezervace zahrnuje historické jádro města Mikulova. Pasport Památkové rezervace Mikulov neposkytl odpovědný poskytovatel. Byly proto použity podklady poskytnuté pořizovatelem (MěÚ Mikulov, odbor územního plánování a stavebního řádu) a Kraj-

PROJEKT, s.r.o.



ským úřadem Jm kraje, odborem územního plánování (Zdroj: Limity využití území Jihomoravského kraje). Hranice PR se však v těchto materiálech v detailech lišily…

Rozhodnutím ONV Břeclav, odboru kultury č.j. Kult 42/87-pam ze dne 1.9.1987 bylo určeno ochranné pásmo pro historické jádro Mikulova prohlášené výnosem MK ČSR za městskou památkovou rezervaci.

PROJEKT, s.r.o.



Dále byla v řešeném území prohlášena Památková rezervace Pavlov, nařízením vlády ČR ze dne 24.5.1995 č. 127/1995 Sb. Zákresy PR Pavlov nebyly poskytnuty oprávněným poskytovatelem, ale Krajským úřadem Jm kraje, odborem územního plánování (Zdroj: Limity využití území Jihomoravského kraje). Hranice neodpovídají slovnímu popisu rezervace ...

1.2.2.

Památková zóna včetně ochranného pásma (jev č.6)

V řešeném území se nenachází.

1.2.3.

Krajinná památková zóna (jev č.7)


1.2.4. Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.8) V řešeném území se dle podkladů poskytnutých Městským úřadem Mikulov, odborem územního plánování a stavebního řádu, nacházejí tyto prohlášené nemovité kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: RC_ RC_Monum Nazev_KP NPU_B

Obec

36651/7-1135 30792/7-1136 24222/7-1137 29378/7-1138 18265/7-1151

Bavory Bavory Bavory u státní silnice Bavory u hřbitova Brod nad Dyjí

7-1135 7-1136 7-1137 7-1138 7-1151

farní kostel sv. Kateřiny socha sv. Jana Nepomuckého kaplička u státní silnice boží muka u hřbitova farní kostel sv. Jana Nepomuckého 37739/7-1152 7-1152 socha sv. Floriána na návsi 7-1153 socha sv. Jana Nepomuckého na

PROJEKT, s.r.o.


Obec_misto Adresa_KP

Adresa_KP _C_po p

Adresa_KP _C_ori ent

Brod nad Dyjí Brod nad Dyjí


návsi 15774/77-1154 kaple na návrší na počátku vsi 1154 35469/7-1155 7-1155 dům č. 83 /dvojdům/ ? velké zásahy 25802/7-1170 7-1170 farní kostel sv. Jana Křtitele 15092/7-1171 7-1171 fara na návsi čp. 24 s branou a hospodářským stavením 45752/7-1172 7-1172 socha sv. Floriána u hasičské zbrojnice 26206/7-1173 7-1173 socha sv. Jana Nepomuckého 41617/7-1174 7-1174 kaplička u silnice do Mikulova 32170/7-1197 7-1197 farní kostel sv. Cecilie 45138/7-1198 7-1198 socha sv. Floriána u silnice do Březí 32676/7-1199 7-1199 socha sv. Jana Nepomuckého na návsi 26647/7-1200 7-1200 kaplička v polích za obcí 7-1201 kříž z roku 1835 u kostela 14807/7-1202 7-1202 farní kostel sv. Jiljí 28994/7-1203 7-1203 fara čp. 405, Kostelní ul. Č. 3 40501/7-1204 7-1204 socha sv. Floriána u mostku 35664/7-1205 7-1205 socha sv. Marka v polích jz. od vsi 7-1206 socha sv. Jana Nepomuckého u mostku 15618/7-1207 7-1207 pranýř u kostela 20992/7-1208 7-1208 boží muka u silnice do Březí 34053/7-1209 7-1209 boží muka v polní trati 40052/7-1210 7-1210 zemědělský dvůr - dům č. 187 Poštovní ul. Č. 9 29171/7-1211 7-1211 zemědělský dvůr - dům čp. 59, Hlavní 109 51070/7-8990 7-8990 socha Immaculaty - (původně socha + soubor čtyř křížů, nyní v Monum samostatně jako 51066,51067,51068,51069,5107 0/7-8990). 51073/7-8991 7-8991 sousoší sv. Cyrila a Metoděje – na návsi 31768/7-1213 7-1213 farní kostel sv. Michala 23516/7-1214 7-1214 radnice čp. 11 18911/7-1215 7-1215 Sýpka 7-1216 brána bývalého mlýna 7-1217 sousoší sv. Luitgardy před kostelem 7-1218 sousoší Panny Marie u kostela 36703/7-1219 7-1219 socha sv. Floriána ve vsi 36219/7-1220 7-1220 socha sv. Jana Nepomuckého na návsi 15783/7-1221 7-1221 boží muka s kapličkou mezi domy č. 28 a 29 23569/7-1222 7-1222 boží muka 33613/7-1224 7-1224 dům č. 4 34599/7-1225 7-1225 dům č. 5

PROJEKT, s.r.o.


Brod nad Dyjí Brod nad Dyjí

83

Březí Březí

24

Březí

u hasičské zbrojnice

Březí Březí u silnice do Mikulova Dobré Pole Dobré Pole u silnice do Březí Dobré Pole na návsi Dobré Pole Půl třetí Dobré Pole u kostela Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice

405

3

Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice

187

9

Dolní Dunajovice

109

Dolní Dunajovice

Dolní Dunajovice

Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Dolní Věstonice

Hlavní

11

Dolní Věstonice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Dolní Věstonice

4 5


14600/7-1226 7-1226 dům č. 92 37442/7-1227 7-1227 archeologická lokalita Vysoká zahrada 18648/7-7129 7-7129 dům č. 151 /nyní č. 52/ 26646/7-1228 7-1228 zámek 7-1229 hospodářské budovy – předzámčí 7-1230 brána na mostě k zámku 7-1231 park u zámku 26843/7-1232 7-1232 farní kostel Nejsvětější Trojice 29086/7-1233 7-1233 radnice 45523/7-1234 7-1234 fara 29380/7-1237 7-1237 dům č. 8 34110/7-1238 7-1238 dům č. 10 nám. Svobody 22069/7-1239 7-1239 dům 38036/7-1240 7-1240 sloup P. Marie na náměstí 44775/7-1241 7-1241 socha sv. Floriána u kostela 7-1242 socha sv. Jana Nepomuckého u kostela 7-1243 pylon /sloup/ na mostě 16002/7-1244 7-1244 boží muka u rozcestí Novosedly Drnholec, Brod nad Dyjí – 46123/7-7130 7-7130 dům č. 201, Tyršova ul. 24875/7-1251 7-1251 zřícenina hradu Neuhäusel /Neuhaus/ katastr Perná 23036/7-1252 7-1252 farní kostel sv. Rosalie 31801/7-1253 7-1253 fara 47157/7-1254 7-1254 socha sv. Floriána na návsi 39498/7-1255 7-1255 boží muka u silnice do Mikulova při odbočce do Perné 7-1256 kříž u kostela 19642/7-1293 7-1293 věž kostela sv. Kunhuty 7-1294 socha sv. Jana Nepomuckého u kostela 31386/7-1295 7-1295 kříž u polní cesty do Hrušovan n. Jev. 17844/7-1388 7-1388 19089/7-1389 7-1389 17077/7-1390 7-1390 26238/7-1399 7-1399 32555/7-1400 7-1400 33575/7-1416 35985/7-1417 42015/7-1419 33683/7-1425 30863/7-1426 41516/7-1445

7-1416 7-1417 7-1419 7-1425 7-1426 7-1445

PROJEKT, s.r.o.

Dolní Věstonice Dolní Věstonice

92

Dolní Věstonice Drnholec Drnholec

52 367 365

Drnholec Drnholec Drnholec Drnholec Drnholec Drnholec Drnholec Drnholec Drnholec Drnholec Drnholec

na mostě k zámku u zámku

Drnholec Drnholec

na mostě u rozcestí Novosedly Drnholec, Brod nad Dyjí – Tyršova 201 Pod oborou

Drnholec Perná

na náměstí u kostela u kostela

Horní Věstonice Horní Věstonice Horní Věstonice Horní Věstonice

8 10

127

Horní Věstonice Jevišovka Jevišovka u kostela

Jevišovka u polní cesty do Hrušovan n. Jev. dům č. 6 v ul. Alfonse Muchy Mikulov v ul. Alfonse Muchy dům č. 8 v ul. Alfonse Muchy Mikulov v ul. Alfonse Muchy dům č. 8 v ul. Alfonse Muchy – Mikulov v ul. Alfonse č.6 a 8 spojeno v jeden objekt, Muchy nyní č. 8 dům č. 26 v ul. Alfonse Muchy, Mikulov v ul. Alfonse čp. 45 Muchy dům č. 28 v ul. Alfonse Muchy Mikulov v ul. Alfonse Muchy dům č. 12 na Náměstí Mikulov na Náměstí dům č. 13 na Náměstí Mikulov na Náměstí dům č. 15 na Náměstí Mikulov na Náměstí dům č. 21 na Náměstí Mikulov na Náměstí dům č. 22 na Náměstí Mikulov na Náměstí dům č. 23 v ulici Svobody Mikulov Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

nám. Svobody nám. Svobody nám. Svobody nám. Svobody nám. Svobody nám. Svobody

Stará hora Alf. Muchy

1541

6

Alf. Muchy

36

8

Alf. Muchy

36

8

Alf. Muchy

45

26

Alf. Muchy

46

28

Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Svobody

200 201 205 30 29 182

12 13 15 21 22 23


16337/7-1446 37996/7-1451 35759/7-1453 32245/7-1467

7-1446 7-1451 7-1453 7-1467 7-1468

28877/7-1469 7-1469 25676/7-1470 41852/7-1473 19442/7-1475 28638/7-1476 35137/7-1477 36772/7-1478

7-1470 7-1473 7-1475 7-1476 7-1477 7-1478

37052/7-1490 17384/7-1491 14200/7-1493 46796/7-1495 39219/7-1497 41926/7-1499 44776/7-1500

7-1490 7-1491 7-1493 7-1495 7-1497 7-1499 7-1500

16540/7-1501 23958/7-1510 29771/7-1514 21662/7-1517 13900/7-1518 19921/7-1519 45712/7-1520 36675/7-1521 37055/7-1528 21589/7-1529 35073/7-1530 20217/7-1531 41714/7-1532 17078/7-1533 21522/7-1534 19470/7-1538 16274/7-1539 30673/7-1540 22108/7-1541

7-1501 7-1510 7-1514 7-1517 7-1518 7-1519 7-1520 7-1521 7-1528 7-1529 7-1530 7-1531 7-1532 7-1533 7-1534 7-1538 7-1539 7-1540 7-1541 7-1542 7-1543

35498/7-1544 7-1544 29652/7-1546 7-1546

PROJEKT, s.r.o.

dům č. 25 v ulici Svobody dům č. 17 v Husově ul. dům č. 21 v Husově ul. dům č. 1 na Komenského nám., čp. 224 dům č. 2 na Komenského nám., čp. 225, součást areálu s čp. 224 dům č. 3 na Komenského nám., čp. 226 dům č. 2 na České ulici dům č. 8 na České ulici – zbořen dům č. 12 na České ulici dům č. 14 na České ulici dům č. 16 na České ulici dům č. 18 na České ulici – zbořen dům č. 9 na Vrchlického ulici dům č. 11 na Vrchlického ulici dům č. 3 v zámecké ulici dům č. 5 v zámecké ulici dům č. 7 v zámecké ulici dům č. 9 v zámecké ulici dům č. 10 v zámecké ulici – zbořen dům č. 11 v zámecké ulici věž – prachárna na Kozím vrchu kaple sv. Šebestiána na Kopečku dům č. 8 v Brněnské ulici dům č. 12 v ulici Svobody dům č. 4 na Husově ulici dům č. 6 na Husově ulici dům č. 8 na Husově ulici dům č. 1 v Koněvově ulici dům č. 7 v Koněvově ulici dům č. 10 v Koněvově ulici dům č. 22 v Koněvově ulici dům č. 36 v Koněvově ulici dům č. 17 Na jámě dům č. 3 v Novokopečné ulici dům č. 10 na Vídeňské ulici dům č. 31 na Vídeňské ulici dům č. 48 na Vídeňské ulici dům č. 2 /Žukovova ulice/ Pod platanem městská hradební zeď ve východní části města u Vrchlického náměstí MPR brána při silnici Na hradbách, v jv. Části města sousoší sv. Jana Nepomuckého, Purkyňova ul. socha sv. Jana Nepomuckého na křižovatce Pavlovské a U lomu


Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

Svobody Husova Husova Komenského

181 80 77

Mikulov

Komenského

2

Mikulov

Komenského

3

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

Česká Česká Česká Česká Česká Česká

156

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

Vrchlického Vrchlického Zámecká Zámecká Zámecká Zámecká Zámecká

173 174 51 50 49 48

9 11 3 5 7 9 10

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

Zámecká Kozí hrádek Svatý kopeček Brněnská Svobody Husova Husova Husova Koněvova Koněvova Koněvova Koněvova Koněvova Na Jámě Novokopečná Vídeňská Vídeňská Vídeňská Pod Platanem

47

11

89 245 333 332 331 254 250 818 809 792 361

8 12 4 6 8 1 7 10 22 36 17 3 10 31 78 2

167 168 175 176

261 830 871

25 17 21 1

2 8 12 14 16 18

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

vedle koupaliště Purkyňova na křižovat- U Lomu ce Pavlovské a U lomu


20021/7-1547 7-1547 socha sv. Jana Nepomuckého na Vídeňské ul 35256/7-1548 7-1548 židovský hřbitov za Kozím vrchem (hřbitov - ohradní zeď) 17728/7-1549 7-1549 areál katolického hřbitova – neexistuje, pouze márnice 7-1550 deset náhrobků na hřbitově – neexistují 7-1551 náhrobek Franze a Marie Gernhaftových na hřbitově – neexistuje 7-1552 náhrobek Martina, Rosalie a Franze Helmera na hřbitově – existuje 7-1553 náhrobek Wenzl Lillie na hřbitově před zdí pravo od vchodu – neexistuje 7-1554 kříž na hřbitově – neexistuje 7-1555 kříž na hřbitově – neexistuje 7-1556 kříž na hřbitově – neexistuje 7-1557 kříž na hřbitově – neexistuje 7-1558 litinové kříže na hřbitově – Reg. Muzeum 7-1560 hlavní kříž na hřbitově – neexistuje 7-1561 zvonice na Kopečku 15772/7-1562 7-1562 čtrnáct kaplí křížové cesty na Kopečku 7-1563 kaple božího hrobu na Kopečku 22977/7-1564 7-1564 kaplička s boží mukou na nároží Nádražní ulice a ulice Republikánské ochrany 45520/7-1565 7-1565 boží muka za městem u silnice do Klentnice 26140/7-7132 10379/7-8547 10313/7-8567 50870/7-8974

7-7132 7-8547 7-8567 7-8974 7-8993

45916/7-1382 7-1382 26576/7-1383 7-1383 24558/7-1507 7-1507 20228/7-1380 17056/7-1380 44988/7-1380 30141/7-1509 14988/7-1381 41771/7-1404 28757/7-1403 17343/7-1402

7-1380 7-1380 7-1380 7-1509 7-1381 7-1404 7-1403 7-1402

PROJEKT, s.r.o.

dům č. 20, Kapucínská ul. dům čp. 28, ulice Piaristů evangelický kostel vinařský dům čp. 776, Kamenný řádek 1 budova obřadní síně ohr. Zeď židovského hřbitova kostel sv. Václava pohřební kaple Dietrichštejnská hrobka městské opevnění, částečná zřícenina socha sv. Jana Nepomuckého sloup se sochou P. Marie socha Klementa Gottwalda Kašna Zámek měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům


Mikulov Mikulov

na Vídeňské Vídeňská ul Kozí vrch

Mikulov

park na Brněnské

1120

20

Mikulov Mikulov Mikulov

park na Brněnské

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

na Kopečku Svatý Kopeček na Kopečku Svatý Kopeček

Mikulov Mikulov

Svatý Kopeček Rep. obrany

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

za městem u Dukelská silnice do Klentnice Kapucínská 191 Piaristů 987 Nádražní 953 Kamenný řádek

Mikulov

Kozí vrch

Mikulov Mikulov

Kostelní nám. Náměstí 193

20 28 1

5

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

Svobody Náměstí Náměstí Náměstí Zámek Brněnská Brněnská Brněnská

25

1 6 7 8

4 7 5 3


34793/7-1515 35297/7-1485 25550/7-1516 33438/7-1483 31218/7-1482 27507/7-1481 25102/7-1480 26035/7-1479 25129/7-1435 26577/7-1434 39217/7-1433 38400/7-1427 36357/7-1431 30590/7-1430 45216/7-1429 15261/7-1428 26047/7-1424 15074/7-1391 13899/7-1392 32554/7-1393 39673/7-1394 40750/7-1395 16615/7-1396 16713/7-1397 41743/7-1504 34540/7-1505 44908/7-1506 38333/7-1466 45635/7-1465 29829/7-1464 28980/7-1463 34643/7-1462 15127/7-1459 25411/7-1457 37878/7-1456 29713/7-1455 24660/7-1454 22888/7-1452 16872/7-1450 26573/7-1384 37170/7-1449

7-1515 7-1485 7-1516 7-1483 7-1482 7-1481 7-1480 7-1479 7-1380 7-1435 7-1434 7-1433 7-1427 7-1431 7-1430 7-1429 7-1428 7-1424 7-1391 7-1392 7-1393 7-1394 7-1395 7-1396 7-1397 7-1504 7-1505 7-1506 7-1466 7-1465 7-1464 7-1463 7-1462 7-1459 7-1457 7-1456 7-1455 7-1454 7-1452 7-1450 7-1384 7-1449

34170/7-1448 7-1448 29366/7-1405 18587/7-1380 22235/7-1486 34222/7-1385 32218/7-1407 34683/7-1408 29712/7-1409 38107/7-1380

7-1405 7-1380 7-1486 7-1385 7-1407 7-1408 7-1409 7-1380

PROJEKT, s.r.o.

měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům proboštství měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům synagoga rodinný dům - spojen s domem 7-1448 měšťanský dům - spojen s domem 7-1449 měšťanský dům rodinný dům měšťanský dům radnice - spojeno s 7-1407 rodinný dům - spojeno s 7-1385 měšťanský dům jiná církevně správní stavba rodinný dům Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

Alf. Muchy Kostelní Alf. Muchy Kostelní Kostelní Kostelní Kostelní Kostelní Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Alf. Muchy Alf. Muchy Alf. Muchy Alf. Muchy Alf. Muchy Alf. Muchy Alf. Muchy Zámecká Zámecká Zámecká Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova

298 10 299 12 13 15 16 17 18 19 20 21 28 24 25 26 27 31 37 38 39 40 41 42 43 60 61 62 63 64 65 66 67 70 72 73 74 75 79 81 1523 84

9 7 11 5 4 3 2 1 32 31 30 29 23 27 26 25 24 20 10 12 14 16 18 20 22 16 18 20 51 49 47 45 43 37 33 31 29 27 19 15 13 9

Mikulov

Husova

84

9

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

Brněnská Kostelní Kostelní Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Vrchlického

88 155 157 158 158 163 164 169

9 8 9 1 2 3 4 1


15468/7-1487 27512/7-1488 40993/7-1489 35758/7-1410 29991/7-1411 22791/7-1412 23650/7-1413 32294/7-1414 23947/7-1415 28978/7-1418 16000/7-1420 31317/7-1421 37282/7-1422 30094/7-1423 22570/7-1444 36817/7-1443 27242/7-1442 40616/7-1440 34161/7-1439 46156/7-1438 24969/7-1380 33651/7-1437 34107/7-1380 20366/7-1380 24547/7-1380 21611/7-1537 15607/7-1380 22277/7-1380 36519/7-1535 31006/7-1380 39186/7-1511 34377/7-1380 36700/7-1380 18435/7-1380 35624/7-1380 23170/7-1380 37460/7-1380 36160/7-1527 15365/7-1526 33267/7-1525 27245/7-1524 15413/7-1523 29368/7-1380 21355/7-1380 29160/7-1380 24646/7-1380 29714/7-1380 17552/7-1380 41755/7-1566

7-1487 7-1488 7-1489 7-1410 7-1411 7-1412 7-1413 7-1414 7-1415 7-1418 7-1420 7-1421 7-1422 7-1423 7-1444 7-1443 7-1442 7-1440 7-1439 7-1438 7-1380 7-1437 7-1380 7-1380 7-1380 7-1537 7-1380 7-1380 7-1535 7-1380 7-1511 7-1380 7-1380 7-1380 7-1380 7-1380 7-1380 7-1527 7-1526 7-1525 7-1524 7-1523 7-1380 7-1380 7-1380 7-1380 7-1380 7-1380 7-1566 84987/7-1567 7-1567 41574/7-1568 7-1568

rodinný dům rodinný dům rodinný dům jiná církevně správní stavba měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům - spojeno s 7-1439 rodinný dům - spojeno s 7-1440 rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům Klášter piaristický s gymnáziem rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům Filiální kostel sv. Osvalda brána hřbitova poklona sv. Jana Nepomuckého na návsi za kostelem 19869/7-1569 7-1569 boží muka u silnice k Pavlovu

PROJEKT, s.r.o.


Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Milovice Milovice Milovice

Vrchlického Vrchlického Vrchlického Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Náměstí Svobody Svobody Svobody Svobody Svobody Svobody Svobody Svobody Alf. Muchy Vídeňská Vídeňská Vídeňská Vídeňská Vídeňská Vídeňská Svobody Purkyňova Alf. Muchy Alf. Muchy Alf. Muchy Alf. Muchy Alf. Muchy Alf. Muchy Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova Husova

na návsi za kostelem

Milovice

u silnice k Pavlovu

170 171 172 194 195 196 197 198 199 204 206 207 208 209 211 212 213 215 215 217 218 219 222 228 231 236 237 238 239 240 271 297 298 300 301 302 303 304 305 306 309 310 312 313 319 320 321 326

3 5 7 6 7 8 9 10 11 14 16 17 18 19 21 19 17 13 13 9 7 5 3 4 8 7 5 3 1 4 6 7 9 13 15 17 19 52 50 48 42 40 38 36 32 30 28 20


27256/7-1600 7-1600 farní kostel sv. Oldřicha zůstává KP 29653/7-1601 7-1601 mariánský sloup na návsi 20878/7-1602 7-1602 kaplička Krista Trpícího u silnice do Nového Přerova zůstává KP 21080/7-1603 7-1603 kaplička u silnice do Dobrého Pole 18161/7-1604 7-1604 boží muka u silnice do Dobrého Pole zůstává KP 30555/7-1605 7-1605 boží muka u kravína 31473/7-1606 7-1606 filiální kostel sv. Michala 7-1607 kříž u kostela 10216/7-8596 7-8596 socha sv. Floriána 10223/7-8592 7-8592 kamenný kříž s korpusem Krista, v zahradě domu čp. 122 49708/7-8672 7-8672 socha sv. Jana Nepomuckého 14892/7-1612 7-1612 zříceniny hradu Dívčí hrady 28268/7-1613 7-1613 farní kostel sv. Barbory 34842/7-1614 7-1614 fara 29449/7-1615 7-1615 socha sv. Floriána 26203/7-1616 7-1616 hřbitov s ohradní zdí a vížkami 7-1617 náves (dům č. 49 na návsi) 39859/7-1618 7-1618 dům č. 49 na návsi 22646/7-1619 7-1619 dům č. 84 na návsi 29517/7-1620 7-1620 dům č. 85 na návsi 7-1621 celek České ulice 23769/7-1622 7-1622 dům na Cimbuří 13 37397/7-1623 7-1623 dům čp. 91, Česká ulice 9 29939/7-1624 7-1624 dům čp. 187, Česká ulice 18 14739/7-1626 7-1626 dům čp. 155, Česká ul. č. 25 16693/7-1627 7-1627 dům čp. 161, Česká ul. č. 26 21938/7-1631 7-1631 dům čp. 145, Česká ul. č. 1 45096/7-1632 7-1632 dům čp. 147, Česká ul. č. 4 24309/7-1633 7-1633 dům čp. 148, Česká ul. č. 6 46601/7-1634 7-1634 dům čp. 135, Česká ul. č. 21 33476/7-1635 7-1635 dům čp. 90, Česká ul. č. 17 39826/7-1636 7-1636 dům čp. 154, Česká ul. č. 22 14558/7-1637 7-1637 dům čp. 158 Na cimbuří 12 34490/7-1638 7-1638 dům čp. 159 Na cimbuří 6 44909/7-1639 7-1639 dům – bývalá zbrojnice Česká ul. č. 2 46714/7-1640 7-1640 dům čp. 153, Česká ul. č. 20 19378/7-7134 7-7134 dům č. 48 – Na návsi 45119/7-7135 7-7135 dům č. 51 – Na návsi 46878/7-7136 7-7136 dům č. 56 – Na návsi 41388/7-7137 7-7137 dům č. 54 – Na návsi 20626/7-7138 7-7138 dům č. 88 – Na návsi 18738/7-7139 7-7139 dům č. 72 – Na návsi 45878/7-7140 7-7140 dům č. 73 – Na návsi 25397/7-7141 7-7141 dům č. 74 – Na návsi 29716/7-7142 7-7142 dům č. 75 – Na návsi 20759/7-7143 7-7143 dům č. 77 – Na návsi 22871/7-7144 7-7144 dům č. 152 – Česká ul.

PROJEKT, s.r.o.


Novosedly Novosedly na návsi Novosedly Novosedly Novosedly u silnice do Dobrého Pole Novosedly u kravína Nový Přerov Nový Přerov Nový Přerov Nový Přerov Nový Přerov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov Pavlov

Děvičky Na Návsi Na Návsi Podhradní Na Návsi Na Návsi Na Návsi Na Návsi Česká Na Cimbuří Česká Česká Česká Česká Česká Česká Česká Česká Česká Česká Na Cimbuří Na Cimbuří Česká Česká Na Návsi Na Návsi Na Návsi Na Návsi Na Návsi Na Návsi Na Návsi Na Návsi Na Návsi Na Návsi Česká

83

6

49 84 85

42 5 4

13 91 187 155 161 145 147 148 135 90 154 158 159

13 9 18 25 26 1 4 6 21 17 22 12 6 2

153 48 51 56 54 88 72 73 74 75 77 152

20 43 40 35

18 17 16 15 13


25163/7-1641 7-1641 farní kostel sv. Mikuláše 15389/7-1642 7-1642 fara 14547/7-1643 7-1643 sousoší Nejsvětější Trojice na sloupu na návsi 34171/7-1644 7-1644 socha sv. Jana Nepomuckého na návsi 7-1645 kašna na návsi 25050/7-7145 7-7145 boží muka, parc. č. 4187 14098/7-7146 7-7146 boží muka, parc. č. 4179 41615/7-7147 7-7147 zřícenina kaple sv. Antonína parc.č. 3959/1 26669/7-1709 7-1709 filiální kostel sv. Víta 20956/7-1710 7-1710 sirné lázně 35881/7-1711 7-1711 sýpka 7-1712 socha Panny Marie u kostela 7-1713 socha sv. Jana Nepomuckého (přemístěn ke kostelu) 31529/7-1714 7-1714 socha sv. Jana Nepomuckého u silnice směrem k Mikulovu – 10769/7-8638 7-8638 areál zámečku (Portz) na Tichém ostrově 51746/7-9041 7-9041 venkovská usedlost 7-1512 kostel sv. J. Křtitele 37530/7-1296 7-1296 hrad Sirotčí hrádek 45443/7-1297 7-1297 kostel sv. Jiří 34098/7-1298 7-1298 fara 84989/7-1299 7-1299 socha sv. Floriána 24411/7-1300 7-1300 socha sv. Jana Nepomuckého 46652/7-1301 7-1301 boží muka u silnice do Pavlova 19394/7-1302 7-1302 rovinné neopevněné sídliště Tabulová hora, archeologické stopy 50917/7-8955 7-8955 socha sv. Leonarda 7-1579 socha sv. J. Nepomuckého z Mušova 7-1579 socha sv. Jana Nepomuckého u mostu u silnice do Mikulova /převezena do Pavlova/ 20794/7-1545 7-1545 socha sv. Jana Nepomuckého 28764/7-1625 7-1625 dům č. 60 25274/7-1628 7-1628 dům č. 65 16135/7-1629 7-1629 dům č. 66 30748/7-1432 7-1432 dům č. 28 47839/7-1436 7-1436 dům č. 32 31182/7-1436 7-1441 dům č. 15 20008/7-1484 7-1484 dům č. 6 100636 měšťanský dům 100659 měšťanský dům 100691 měšťanský dům 101737 venkovský dům 100672 měšťanský dům 100673 měšťanský dům 100671 měšťanský dům 16657/7-1401 7-1401 měšťanský dům

PROJEKT, s.r.o.


Perná Perná Perná

na návsi

Perná

u kostela

Perná Perná Perná Perná

Na Návsi Pravá klentnická Levá klentnická trať Pod oborou

145

Sedlec Sedlec Sedlec Sedlec Sedlec

u kostela u kostela

Sedlec

při silnici směr Mikulov

92

Mikulov

Tichý ostrov

Dolní Věstonice Mikulov Purkyňova Klentnice Klentnice Klentnice u kostela Klentnice na návsi Klentnice na návsi Klentnice u silnice do Pavlova Klentnice Tabulová hora, Kotel Klentnice Pavlov Pavlov Mikulov Pavlov Pavlov Pavlov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Pavlov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

9

166

u hřbitova u mostu u silnice do Mikulova /převezena do Pavlova/

Česká Česká Česká Náměstí Náměstí Svobody Kostelní nám. Vídeňská Brněnská Brněnská Vídeňská Vídeňská Vídeňská Brněnská

60 65 66 23 18 214 824 91 1080 52 832 822 823 9

28 32 15 6 19 4 43 35 15 17 1


17923/7-1508 18678/7-1380 19406/7-1536 21123/7-1458 23891/7-1461 31113/7-1460 51066/7-8990

7-1508 7-1380 7-1536 7-1458 7-1461 7-1460 7-8990

sousoší Nejsvětější Trojice měšťanský dům měšťanský dům rodinný dům rodinný dům rodinný dům kříž

51067/7-8990 7-8990 kříž 51068/7-8990 7-8990 kříž 51069/7-8990 7-8990 kříž ústřední

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice

Husova Vídeňská? Husova Husova Husova

318 234 71 68 69

34 11 35 41 39

na křižovatce u hřiště v parku na hřbitově

Pasporty k tomuto jevu nebyly poskytnuty. Rozhodnutím referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu Břeclav č.j. 516/95-411/Za bylo určeno ochranné pásmo pro kulturní nemovité památky v k.ú. Dolní Věstonice. V územním plánu sídelního útvaru Pavlov (ing.arch. Kabeláč, 8/2004) je zakresleno ochranné pásmo zříceniny hradu. Pasport k tomuto jevu nebyl poskytnut.

1.2.5. Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.9) Nařízením vlády č. 170/2008 Sb. ze dne 28.4.2008 bylo prohlášeno národní kulturní památkou archeologické naleziště Dolní Věstonice, včetně souboru nejvýznamnějších nálezů z období kultury lovců mamutů.

PROJEKT, s.r.o.



1.2.6.

Památka UNESCO včetně ochranného pásma (jev č.10)

Pasporty k tomuto jevu nebyly poskytnuty.

PROJEKT, s.r.o.



1.2.7.

Urbanistické hodnoty (jev č.11)

Bavory

kód ZÚJ 584304

Brod nad Dyjí

584355

Březí

584371

Dobré Pole

584410

Dolní Dunajovice

584428

Dolní Věstonice

584436

Drnholec Horní Věstonice

584444 584479

Jevišovka

584525

Klentnice

584541

Mikulov

584649

Milovice

584657

obec

PROJEKT, s.r.o.

Urbanistické hodnoty Centrum obce, hřbitov. V širším slova smyslu je urbanistickou hodnotou i samotný historický tvar obce. Jedná se o návesní silnicovku ve směru JZ-JV, se souvislým okapovým řazením domů, ve středu obce byl umístěn kostel a škola. Vinné sklepy navazují na okraj obce a souvisle přecházejí do krajiny. Pozoruhodné je osazení obce v krajině, sídlo významně ovlivňuje krajinný ráz celé oblasti, spoluvytváří krajinný obraz Pálavy vnímaný z dálkových pohledů. Sklepní uličky. Obec si do dnešní doby ponechala tvar silnicovky, s kostelem umístěným mimo tuto urbanistickou osu. Nová zástavba se rozvíjela v ulici souběžné. Pásy veřejné zeleně uplatňující se zejména na návsi tvořené ulicemi Hlavní a Dunajovická. Menší park oválného tvaru s dětským hřištěm situovaný v ulici Na Štěrkách. Jižně od obce za železnicí se nachází areál vinných sklepů citlivě zakomponovaných do krajiny. Parková zeleň na návsi (ulice Hlavní). Veřejné prostranství se zázemím pro kulturní akce (ulice Hlavní). Park v ulici poštovní. Část ulice sklepní – pásy veřejné zeleně. Veřejná zeleň a rybník (ulice U rybníka). Urbanisticky hodnotná je celá historická část obce. Jedná se o návesní ulicovou Z-V orientovanou po vrstevnici, se souvislou zástavbou a paralelní ulicí, s kostelem na návsi. . Jádro obce je tvořeno 1 hlavní ulicí a 1 paralelní podružnou (původně jen jednostranně obestavěnou) ulicí. Ulice jsou obestavěny zemědělskými usedlostmi charakteristického tvaru L. Na okraji obce jsou obytné domy střídány řadou sklepů, které původně tvořily přechod sídelní struktury do zemědělské krajiny. Vinné sklepy navazují na východní část obce. Centrum obce - náměstí, kostel a zámek s okolím, hřbitov. Urbanisticky hodnotná je centrální část obce s kostelem. Pozoruhodné je osazení obce v krajině, sídlo významně ovlivňuje krajinný ráz celé oblasti. Spoluvytváří krajinný obraz Pálavy vnímaný z dálkových pohledů V širším slova smyslu je urbanistickou hodnotou i samotný historický tvar obce. Je to ulicovka SZ-JV, kolmo na masív Pálavy. Zvláštní urbanistické hodnoty nejsou, poměrně zajímavá a dobře dochovaná je ale urbanistická struktura celé obce. Nejsou, pozoruhodné je ale osazení obce v krajině a průhledy na vápencová bradla Pálavy. Jedná se o silnicovku S-J, se souvislou zástavbou, částečně porušenou novými stavbami. Sídlo významně ovlivňuje krajinný ráz celé oblasti, spoluvytváří krajinný obraz Pálavy vnímaný z vrcholových poloh Pavlovských vrchů. Urbanisticky hodnotné je celé centrum města. Půdorys města nepravidelný, s dominantní ulicí na severu, rozšiřující se v nepravidelné tržiště tvaru L, žebříkový půdorys předměstí. Pozoruhodné je osazení města v krajině, sídlo významně ovlivňuje krajinný ráz celé oblasti. Urbanisticky hodnotné je centrum obce. Urbanistický tvar obce se od roku 1850 významněji nezměnil, pomineme-li zemědělský areál na severovýchodě a objekt čerpací stanice pohonných hmot s motorestem východně od obce. Dochovaný půdorysný tvar obce (sídelní typ návesní, s protáhlou návsí Z-V) je proto nutno chápat jako určitou urbanistickou hodnotu území. Souvislá zástavba. Obec Milovice neovlivňuje významně krajinný ráz, neboť se málo uplatňuje v dálkových pohledech.



Novosedly Nový Přerov

584746 584754

Pavlov

584771

Perná

584789

Sedlec

584878

Náves s dominantní budovou radnice a Kostelem sv. Oldřicha. Poměrně velkorysá náves vzhledem k velikosti obce, je dotvářena bohatou veřejnou zelení. Náves kterou uzavírá Kostel archanděla Michaela tvoři významnou kompoziční osu obce. Za urbanisticky hodnotné je třeba považovat převážnou část zastavěného území, s výjimkou výrobních ploch. Sídelní typ návesní a ulicový, s protáhlým návesním lichoběžníkem JZ-SV. Pozoruhodné je osazení obce v krajině, sídlo významně ovlivňuje krajinný ráz celé oblasti. Náves, k jejíž kultivovanosti přispívá mimo jiné i pás veřejné zeleně v její kompoziční ose. Náves tvoří také významnou pohledovou osu obce, v níž se významně uplatňuje kostel svatého Mikuláše na pozadí Pálavských vrchů. V širším slova smyslu je urbanistickou hodnotou i samotný historický tvar obce – sídelní typ ulicovka se souvislou zástavbou. Pozoruhodné je osazení obce v krajině, sídlo významně ovlivňuje krajinný ráz celé oblasti. Urbanisticky hodnotná sklepní ulička. Návesní silnicovka Z-V s kostelem na návsi a souvislou zástavbou.

Viz též část II. Doplňující schemata a kartogramy.

1.2.8.

Region lidové architektury (jev č.12)


1.2.9.

Historicky významné stavby, soubory (jev č.13)

V řešeném území nejsou jiné historicky významné stavby, než objekty památkově chráněné. Za nejvýznamnější lze považovat: - zámek Mikulov - Křížová cesta na Svatém kopečku

1.2.10. Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č.14) (nepatří sem objekty památkově chráněné) obec

kód ZÚJ Architektonicky významné stavby, soubory

Bavory Brod nad Dyjí

584304 584355

Březí

584371

Dobré Pole

584410

Dolní Dunajovice

584428

Dolní Věstonice

584436

PROJEKT, s.r.o.

Vinařství Pluháček, budova obecního úřadu a rodinný dům na p.č. 27/2. V Brodě nad Dyjí nejsou žádné architektonicky významné stavby. Relativně architektonicky hodnotné jsou pouze některé vinné sklepy. Některé rodinné domy, hasičská zbrojnice. V Dobrém Poli nejsou žádné architektonicky významné stavby. Relativně architektonicky hodnotné jsou pouze některé vinné sklepy s prvky lidové architektury. Škola. Štíty některých selských statků (nesou vliv městské barokní architektury nedalekého Mikulova), barokizující štíty lisoven řady sklepů na úpatí Dunajovických kopců západně od obce. Některé domy s dochovanou venkovskou architekturou. Architektonicky hodnotný je soubor vinných sklepů u silnice na Pavlov, architektonicky cenná je i budova školy. Mimořádně cenný je památkově chráněný dům č. 151 /nyní č. 52/ s loubím, který je výraznou Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


dominantou náměstí. Drnholec

584444

Horní Věstonice Jevišovka

584479

Klentnice Mikulov

584541 584649

Milovice Novosedly

584657 584746

Nový Přerov

584754

Pavlov

584771

Perná

584789

Sedlec

584878

584525

Architektonicky cenné jsou především objekty památkově chráněné. Z dalších objektů je to pak např. lékárna na náměstí. Architektonickou kvalitu bohužel postrádá většina objektů nových rodinných domů. Některé vinné sklepy (celkový dojem ale kazí nesourodá architektura souboru sklepů jako celku) Obecní úřad, některé opravené rodinné domy, kaplička sv. Urbana, bývalá škola, kaple u hřbitova a hřbitovní zeď. V Klentnici nejsou žádné architektonicky významné stavby. V Mikulově jsou architektonicky významné stavby téměř bez výhrady památkově chráněné. Výjimkou je nový objekt České spořitelny – zdařilá novostavba v centru města Do jisté míry je cenný i objekt Archivu. Architektonicky zajímavé jsou některé nové rodinné domy. Budova radnice. Některé vinné sklepy, selská stavení. Architektonicky cenný je evangelický kostel a některé rodinné domy. Velké množství rodinných domů, selských stavení, vinných sklepů i objektů občanské vybavenosti – vesměs se ale jedná o objekty památkově chráněné. Ve výkresové části je proto jako architektonicky významné stavby nezakreslujeme. Z opravdu nových objektů lze za architektonicky zdařilý považovat hotel Pavlov. Některé domy a vinné sklepy s dochovanou venkovskou architekturou, většinou památkově chráněné. Některé domy a vinné sklepy s dochovanou venkovskou architekturou. Škola. Architektonicky působivá a dominantní je i sýpka, to je ovšem kulturní památka.

1.2.11. Významné stavební dominanty (jev č.15) Obec

kód ZÚJ

Významné stavební dominanty

Bavory

584304

Kostel sv. Kateřiny Kulturní dům Bývalá škola

Brod nad Dyjí

584355

Farní kostel sv. Jana Nepomuckého

Březí

584371

Kostel sv. Jana Křtitele.

Dobré Pole

584410

Farní kostel sv. Cecílie.

Dolní Dunajovice

584428

Kostel sv. Jiljí, budova Základní školy, barokizující štíty lisoven řady sklepů na úpatí Dunajovických kopců

Dolní Věstonice

584436

Drnholec

584444

Horní Věstonice

584479

Kostel sv. Michala Barokní brána bývalého mlýna. Dům s loubím na náměstí. Zámek farní kostel Nejsvětější Trojice farní kostel sv. Rosalie

Jevišovka

584525

PROJEKT, s.r.o.

Bývalá škola Obecní úřad kostel sv. Kunhuty



Klentnice Mikulov

584541 584649

Milovice

584657

Novosedly

584746

Nový Přerov

584754

Pavlov

584771

Perná

584789

Sedlec

584878

věž – prachárna na Kozím vrchu Zámek kostel sv. Václava kaple sv. Šebestiána na Kopečku kaple božího hrobu na Kopečku kaple křížové cesty na Kopečku pohřební kaple Ditrichštejnská hrobka A řada dalších světských a církevních staveb, které se uplatňují v panorama města, nebo tvoří místní dominanty Filiální kostel sv. Osvalda. Kostel sv. Oldřicha, budova radnice na návsi a budova mlýna při silnici do Nového Přerova. Kostel archanděla Michaela. zříceniny hradu Dívčí hrady farní kostel sv. Barbory Obecní úřad Kostel svatého Mikuláše Obecní úřad (bývalý klášter) filiální kostel sv. Víta Sýpka Škola

1.2.12. Území s archeologickými nálezy (jev č.16) Pasporty nebyly poskytnuty. Území ORP Mikulov je možné v celém jejich rozsahu považovat za území s archeologickými nálezy. Při zásazích do terénu na takovém území dochází s velkou pravděpodobností k narušení archeologických objektů nebo situací a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). V území je před zahájením jakýchkoliv zemních prací a úprav terénu stavebník povinen tuto činnost v časovém předstihu oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a musí umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci případné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů).

1.2.13. Oblast krajinného rázu a její charakteristika (jev č.17) Krajinný ráz je definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Tvoří jej tedy soubor přírodních podmínek a znaků společně se znaky a hodnotami vytvořenými činností člověka v krajině, které lidé vnímají a jejich prostřednictvím identifikují a vnímají určitý prostor. Oblast krajinného rázu je rozsáhlé území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, která se výrazně liší od jiné oblasti ve všech charakteristikách či v některé z nich, a která zahrnuje více míst krajinného rázu (I. Míchal, AOPK, 1999). Výměra obvykle dosahuje tisíce hektarů. Jedná se tedy o souvislá území s podobnými charakteristikami krajinného rázu uvnitř téhož bioregionu (Culek a kol. 1995). Pro zajištění účinné a především systematické ochrany krajinného rázu na území CHKO Pálava je zpracováno tzv. preventivní hodnocení krajinného rázu. Preventivní hodnocení je odborným oborovým dokumentem pro pracovníky Správy CHKO Pálava, ale také je územně plánovacím podkladem při zpracovávání územních plánů jednotlivých sídel na území CHKO Pálava. Na základě vyhodnocení přírodních hodnot a vlastností území (vymezení a popis typů biochor ČR) a na základě historického a kulturního vý-

PROJEKT, s.r.o.



voje sídel a oblasti bylo území CHKO Pálava rozčleněno do jednotlivých oblastí krajinného rázu. V těchto oblastech jsou pak blíže určeny nadřazené krajinné celky a základní krajinné celky. V rámci CHKO Pálava byly vymezeny čtyři základní oblasti krajinného rázu: A – Pavlovské vrchy B – Milovická pahorkatina C – Sníženiny úvalů D – Dyjskomoravská niva a podmáčené sníženiny Každá oblast krajinného rázu je dále rozdělena na nadřazené krajinné celky. A - Pavlovské vrchy: krajina má tvar vypreparovaných vápencových bradel s dramatickými siluetami, zasazenými do širokého, ale výrazně se zvedajícího úpatí. Vytváří v podstatě ostrov převýšený o 300 m nad okolní rovinatou krajinou. Vrcholové partie jsou tvořeny většinou stepními lady, skalními stepmi, téměř zcela bez dřevinné vegetace. Typický je dvojitý obraz vrcholů – od severu zalesněné svahy, od jihu rozsáhlé stepní stráně. V úpadech je stromové i keřové patro hustší vlivem relativně vyšší vlhkosti stanovišť. Úpatí tvoří pravidelná mozaika různých plodin a kultur. Mozaika je vymezena vrstevnicovými a spádnicovými liniemi. Velikost vymezených jednotlivých tratí se pohybuje v rozmezí od 4 do 10 ha. Sídla v úpatí a jejich hmotové členění se zásadně uplatňují v dálkových panoramatech Pálavy. To platí i pro Dolní Věstonice, které mají dochován základní hmotný kulturní fond v tvarosloví architektury a urbanismu. Nadřazené krajinné celky: A1 – krajina přirozených a přírodě blízkých ekosystémů vápencových bradel a vrcholů A2 – viniční krajina úpatí pohledově exponovaná A3 – viniční polní krajiny A4 – urbanizovaná městská krajina pohledově exponovaná B - Milovická pahorkatina: zahrnuje lesní část a viničně polní část. Pro lesní část jsou typické rozsáhlé, kompaktní lesní porosty na zvlněném reliefu. Lesní porost pozvolna přechází na nejsušších stanovištích do rozvolněných hájů. Jedná se o listnatý les s přirozenou dřevinnou skladbou a podrostem keřů. Viničně polní část má většinou tvar pásu, výrazně se zvedajícího nad okolní terén. Vrcholové partie tvoří většinou stepní lada bez dřevinné vegetace, ty nastupuje až od úpatí. Zde se střídají ve spodnicových pásech vinice, sady, stepní lada a omezeně orná půda. Svahy jsou výrazně členěny část několik metrů vysokými travnatobylinnými mezemi se zastoupením keřů. Nadřazené krajinné celky: B1 – lesní krajina pahorkatiny B2 – viničně polní krajina pahorkatiny B3 – polní krajina pahorkatiny B4 – urbanizovaná městská krajina C - Sníženiny úvalů: Pro sníženiny úvalů je významná druhotně vzniklá nepřehlednost krajiny, způsobená rozdělením kompaktními, neprůhlednými větrolamy a jinými liniovými porosty podél toků či cest. Krajina je otevřená do dálky, pohledově je rozdělena na oddělené autonomní celky většinou pravidelného půdorysu. Nepravidelně se zde střídají plochy velkovýrobní s pásovou mozaikou drobné držby. Okraje sídel jsou lemovány rozsáhlými pásy zahrad a políček. Typická je absence lesnatých ploch, lesní porosty jsou pouze liniové, jednotlivé skupinky stromů. V celkovém pohledu se výrazně projevují stavby i nepatrně převyšující horizont

PROJEKT, s.r.o.



stromového patra, siluety zemědělských středisek s výškovými zásobníky, vodojemy atd. V rovinaté krajině se významně krajinotvorně uplatňují i vyšší polní kultury. Krajinný interiér se vyznačuje uzavřenými prostory mezi větrolamy a doprovodnou zelení, které jsou často monotónní. Mimo větrolamy je typická vegetace ovocných stromořadí u vodních toků nížinného charakteru. Nadřazené krajinné celky: C1 – polní krajina sníženin úvalů C2 – urbanizovaná krajina sníženin úvalů D – Dyjskomoravská niva a podmáčené sníženiny: plochy vodních nádrží, listnatých lesů a luk, které byly často přeměněny na ornou půdu. Základním rysem krajinného interieru jsou velké vodní plochy, mokřady a slepá ramena s doprovodnými břehovými porosty, liniové porosty topolů a vrb lemujících vodní toky. Nadřazené krajinné celky: D1 - Dyjskomoravská niva D2 – přírodě blízké ekosystémy podmáčených sníženin D3 – antropogenně pozměněné ekosystémy podmáčených sníženin Pasporty krajinného rázu mimo území CHKO Pálava nebyly poskytnuty.

1.2.14. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika (jev č.18) Výše uvedené Vyhodnocení krajinného rázu území CHKO Pálava (Společnost pro životní prostředí, spol. s r.o., 2003) obsahuje vymezení oblastí krajinného rázu, nadřazených krajinných celků a základních krajinných celků. Podrobnost zpracování neodpovídá požadavkům na územně analytické podklady pro vypracování územního plánu. Při zpracování průzkumů a rozborů území obcí Dolní Věstonice a Milovice proto bylo společností AR projekt, s.r.o., Brno, doplněno vyhodnocení a vymezení míst krajinného rázu. V ostatních katastrálních územích toto dosud provedeno nebylo. Upozorňujeme, že pasport vymezení míst krajinného rázu v k.ú. Dolní Věstonice a Milovice u Mikulova nebyl předán příslušným poskytovatelem, dále uváděné údaje jsou převzaty výhradně z průzkumů a rozborů zpracovatele! Hranicemi pro vymezování jednotlivých míst krajinného rázu byly především okraje souvislých lesních porostů, břehové porosty a doprovodné porosty vodních ploch a toků, výrazné hranice rozdělující způsob využití území (rozsáhlé hony orné půdy, terasy s vinicemi a pod.) a horizonty tvořené terénními vyvýšeninami. V k.ú. Dolní Věstonice byla v rozpracovaném územním plánu vymezena následující místa krajinného rázu: - Střední nádrž: rozsáhlá uměle vytvořená vodní plocha, přírodě blízká, hnízdiště ptactva. Požívá značné ochrany – Ptačí oblast Natura 2000, PR Věstonická nádrž - Dolní nádrž: rozsáhlá uměle vytvořená vodní plocha. Z hlediska krajinného rázu a ochrany přírody konfliktní. - Věstonicko - niva Dyje: slepé původní rameno Dyje, nyní vodní útvar se stojatou vodou. Dále zahrnuje toto místo i zbytky lužních lesů a přilehlé trvalé travní porosty. Výrazný prvek uplatňující se v dálkových pohledech. - Dolní Věstonice - břehy pod silnicí: jižní břeh VN Nové Mlýny III, území mezi vodní nádrží a silnicí Dolní Věstonice-Pavlov. Svažitý terén zahrnující břehové porosty, další

PROJEKT, s.r.o.



krajinnou zeleň, ale i drobné zemědělské pozemky. Velké množství rekreačních objektů, v převážné míře mobilních nebo bez základů (a bez stavebního povolení). - Dolní Věstonice - zastavěné území: souvislá venkovská zástavba obce Dolní Věstonice, s výraznou dominantou kostela. Vedle kostela se v dálkových pohledech (kupř od Strachotína) uplatňuje jen objekt Povodí Moravy a sousední objekty rodinných domů typu Okal. Ostatní zástavba je ukryta za břehovou zelení. - Dolní Věstonice – polní krajina: kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy v rovinatém terénu. Téměř bez rozptýlené zeleně. - Dolní Věstonice – viniční krajina: kulturní plochy zemědělské půdy ve svažitém terénu zaujímají rozlehlé vinice a orná půda. Krajina je členěna a doplněna rozptýlenou zelení ve formě vegetačních doprovodů cest, remízků a teras se zapojenými keřovými porosty. Výrazný prvek v modelaci terénu při dálkových pohledech. Velké množství pozorovacích stanovišť umožňujících daleké výhledy do krajiny - na obě vodní nádrže, zastavěné území, zemědělskou krajinu říční nivy. - Dolní Věstonice - extenzivní polní pahorkatina: svažité a velmi svažité plochy charakteru zemědělské půdy (malé vinice, zahrady, extenzivně obhospodařované trvalé travní porosty s rozptýlenou zelení), remízky, doprovodná zeleň podél cest a zeleň uměle vytvořených teras. V současnosti jsou některé zemědělské pozemky opuštěny a ponechány samovolnému vývoji, směřujícímu k formaci lesa. K ekologické stabilitě krajiny přispívají drobná stepní lada. Výrazný prvek v modelaci terénu při dálkových pohledech. Rozptýlená krajinná zeleň, tvořená především doprovodnou zelení podél komunikací, větrolamy a zelení na silně svažitých pozemcích, brání pozorovateli nacházejícímu se v tomto místě krajinného rázu získat celkový vizuální přehled o místě. - Dolní Věstonice - lesní krajina pahorkatina: svažité a velmi svažité plochy pokryté lesními porosty. Výrazný prvek uplatňující se v dálkových pohledech.

V k.ú. Milovice u Mikulova byla v rozpracovaném územním plánu vymezena následující místa krajinného rázu: - Říční niva - Dolní nádrž: rozsáhlá uměle vytvořená vodní plocha. Z hlediska krajinného rázu a ochrany přírody konfliktní. - Říční niva - Podmáčené sníženiny: sníženiny v blízkosti původního koryta Dyje. Zahrnují mokřady i zbytky lužních lesů a přilehlé trvalé travní porosty. Výrazný prvek uplatňující se v dálkových pohledech. - Řiční niva – Polní krajiny: kulturní plochy zemědělské půdy zaujímají rozlehlé plochy orné půdy v rovinatém terénu. Téměř bez rozptýlené zeleně. - U nádrží - Polní krajina: monotónní mírně svažitá velkovýrobně obhospodařovaná pole lemovaná větrolamy a břehovými porosty. - Zastavěné území: souvislá venkovská zástavba obce Milovice, s dominantou kostela. Vedle kostela se v dálkových pohledech (např. od Pavlova) negativně uplatňuje jen hmotný objekt fy AZ Klimas.r.o. a objekty fy. ZEBR. Ostatní zástavba dotváří zemědělskou krajinu pod Milovickým lesem. - Milovicko (Nad Klentnickým potokem) - viniční krajina: kulturní plochy zemědělské půdy ve svažitém terénu zaujímají rozlehlé vinice a orná půda. Krajina je členěna a doplněna rozptýlenou zelení ve formě vegetačních doprovodů cest, remízků a teras se zapojenými keřovými porosty. Výrazný prvek v modelaci terénu při dálkových pohledech. Z

PROJEKT, s.r.o.



pozorovacích stanovišť jsou daleké výhledy do krajiny - na obě vodní nádrže, zastavěné území, zemědělskou krajinu říční nivy. - Milovicko - Polní krajina pahorkatiny: svažitá velkovýrobně obhospodařovaná pole, většinou protáhlého tvaru, zpravidla úzká údolí. Nízký podíl rozptýlené vegetace. V krajinném exterieru se příliš neuplatňují. Jsou lemovány lesními porosty a vinicemi. - Milovický les - Lesní krajina: svažité a velmi svažité plochy pokryté lesními porosty. Výrazný prvek uplatňující se v dálkových pohledech. Názvy byly voleny tak, aby vystihovaly umístění i základní vlastnosti míst krajinného rázu. Před názvem místa krajinného rázu je uveden název základního krajinného celku, který je převzat z vyhodnocení krajinného rázu území CHKO PÁLAVA - § 12 zákona 114/92 Sb., zpracovaného Společností pro životní prostředí s.r.o., v Brně, 10/2003. Pasporty míst krajinného rázu ostatních katastrálních území nebyly poskytnuty.

1.2.15. Místo významné události (jev č.19) Místa významné události se vyskytují pouze v následujících obcích: obec

kód ZÚJ

Místo významné události

Dolní Věstonice

584436

Perná

584789

Místo nálezu významné paleolitické sošky z pálené hlíny - Věstonické Venuše. Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem prof. Karlem Absolonem. Šlechtitelská stanice – vyšlechtění nových odrůd révy.

1.2.16. Významný vyhlídkový bod (jev č.20) V řešeném území se vyskytuje velké množství významných vyhlídkových bodů. Jedná se především o vyhlídky na turistických trasách na hřebenu Pálavy - z Dívčího hradu, Stolové hory, Svatého kopečku u Mikulova, ale i z mikulovského Kozího hrádku. Významná je i méně známá vyhlídka z Vysokého rohu (k.ú. Sedlec) na Lednicko-valtický areál. Vedle toho je v území mnoho významných pohledů na Pálavu nebo místní stavební dominanty. Tato místa byla zakreslena do grafické části územně analytických podkladů.

1.2.17. Územní systém ekologické stability (jev č.21) Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Pro jednotlivá katastrální území je KES vyjádřen v následující tabulce. Zajímavým údajem je rovněž podíl lesů na celkové výměře katastrálních území (lesnatost). Obec (k.ú.) Bavory

PROJEKT, s.r.o.

kód ZÚJ 584304


KES 0,21

Lesnatost (%)

3,58


Brod nad Dyjí Březí u Mikulova Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov na Moravě Milovice u Mikulova Novosedly na Moravě Nový Přerov Pavlov u Dolních Věstonic Perná Sedlec u Mikulova

584355 584371 584410 584428 584436 584444 584479 584525 584541 584649 584657 584746 584754 584771

1,16 0,29 0,41 0,63 3,93 0,40 0,35 0,34 0,73 0,77 0,85 0,52 0,43 2,32

584789 584878

0,46 0,61

12,51 9,34 4,4 0,79 0,82 14,01 1,06 7,35 31,3 28,88

10,51 8,26 7,53 15,16 0,81 17,46

Úvod Územní systém ekologické stability tvoří síť vybraných částí krajiny - biocenter a biokoridorů - jejichž úkolem je funkční a prostorové doplnění stávajícího systému do optimálně fungující podoby. Podle vzájemných vztahů a významu jednotlivých částí tohoto systému se člení na místní, regionální a nadregionální. Všechny tři úrovně jsou základními prvky systému a jejich biocentra a biokoridory slouží jak k uchování genofondů, tak dosycování nižších úrovní organismy. Rozmístění prvků ÚSES je provedeno na základě stanovených funkčních a prostorových kriterií. Cílem realizace je zajistit podmínky pro uchování nebo obnovení genofondů krajiny a jejich příznivý ekologický vliv na krajinu. Z hlediska navrženého ÚSES patří mezi nejproblematičtější řešení okolí novomlýnských nádrží, především z hlediska náhrady nadregionálního koridoru spojujícího biocentra Křivé jezero – Svratka včetně přechodu přes střední nádrž, regionálního biokoridoru v úseku horní hráze a na pravém břehu horní nádrže, místního biokoridoru na pravém břehu dolní nádrže a řešení třinácti biocenter v okolí celého vodního díla. Celkově lze konstatovat, že ÚSES je v zájmovém území mikroregionu Mikulovsko značně komplikovaný a citlivý prvek na řešení, především ve vazbě na zájmy obcí Dolní Věstonice, Pavlov a Milovice při řešení rekreačního využití jižního břehu dolní nádrže Vodního díla Nové Mlýny. Generely ÚSES je nutné zapracovat do lesních hospodářských plánů a komplexních pozemkových úprav. Závazným se stává ÚSES po schválení územního plánu obce, ale teprve po zpracování projektové dokumentace může být postupně realizován do funkční podoby. Biogeografická diferenciace území Území mikroregionu Mikulovsko se nalézá v severopanonské podprovincii. K panonské provincii (a severopanonské podprovincii) je řazeno území hojného výskytu teplomilné bioty s relativně souvislým rozšířením dubu pýřitého. Bioregiony Biogeografické podprovincie se člení v celou řadu jednotlivých biogeografických regionů neboli zkráceně bioregionů. Biogeografický region (bioregion) je individuální jednotkou biogeografického čle-

PROJEKT, s.r.o.



nění krajiny na regionální úrovni, zahrnující charakteristickou mozaiku nižších jednotek - biochor a skupin typů geobiocénů. Z hlediska územních systémů ekologické stability jsou bioregiony základními jednotkami pro vymezování reprezentativních nadregionálních biocenter a rámcovými jednotkami pro hodnocení reprezentativnosti a funkčnosti regionálního ÚSES. Území mikroregionu Mikulovsko spadá pod dva bioregiony – Mikulovský a Dyjsko-moravský. Nevelký Mikulovský bioregion (republikový kód 4.2) s velmi pestrou, typickou panonskou biotou se nachází při jižní hranici kraje na Mikulovsku a Valticku. Velmi specifický je Dyjsko-moravský bioregion (republikový kód 4.5) s mokřadní až vlhkomilnou lužní biotou je tvořen širokými údolními nivami Moravy, Dyje (od ústí až téměř ke Znojmu), Svratky (od ústí po Brno), Svitavy (v Brně) a Jihlavy (od ústí po Pravlov). Nadregionální ÚSES na území Mikulovska Součástí nadregionálního ÚSES podle ÚTP R+NR ÚSES jsou nadregionální biocentra a nadregionální biokoridory. Nadregionální biocentra ÚSES na území Mikulovska •

106 Milovický les – reprezentativní pro bioregion 4.2 Mikulovský, situované v jižní části kraje, v okrese Břeclav, východně od Mikulova – mělo by zahrnovat teplomilné doubravní, mezofilní hájové a xerofilní ladní ekosystémy

•

2013 Pálava – unikátní v bioregionu 4.2 Mikulovském, situované v jižní části kraje v prostoru nejcennějších partií CHKO Palava

•

2011 Hlohovecké rybníky – unikátní v bioregionu 4.2 Mikulovském, situované v jižní části kraje v prostoru největších moravských rybníků mezi Lednicí a Valticemi, chráněných jako unikátní národní přírodní rezervace

Nadregionální biokoridory ÚSES na území Mikulovska Na uvedená nadregionální biocentra navazují podle ÚTP R+NR ÚSES nadregionální biokoridory (NRBK) sestávající z jedné či dvou (zcela výjimečně i tří) os s vloženými regionálními biocentry (RBC) a z ochranných zón. Těmito biokoridory jsou: •

K 158 – nepříliš dlouhý biokoridor spojující přes střední část okresu Břeclav NRBC 106 Milovický les s NRBK K 157 v prostoru vloženého RBC 24 Kuntínov – v celém průběhu má jednu osu s cílovými teplomilnými doubravními ekosystémy – do osy NRBK je vloženo RBC 23 Starovičky (k založení mezi Starovičkami a Hustopečemi)

•

K 159 – vede z NRBC 106 Milovický les jižním směrem z východní strany Mikulova do Rakouska – na našem území má jednu osu s cílovými teplomilnými doubravními ekosystémy – do osy je vloženo RBC 10 Skalky (k vymezení u rakouských hranice jihozápadně od Sedlce)

•

K 160 – velmi krátký biokoridor spojující na území CHKO Palava jižně od dolní novomlýnské nádrže (v okrese Břeclav) NRBC 106 Milovický les a unikátní NRBC 2013 Palava – v celém průběhu má jednu osu s cílovými teplomilnými doubravními ekosystémy – bez vložených RBC

PROJEKT, s.r.o.



•

K 161 – dlouhý biokoridor vedený údolím řeky Dyje v jižní části kraje (okresy Znojmo a Břeclav) s drobnými přesahy do Rakouska a spojující NRBC 28 Údolí Dyje a NRBC 109 Soutok – má dvě osy – jednu v celém průběhu s cílovými vodními ekosystémy, druhou převážně s cílovými nivními ekosystémy, v západní části v návaznosti na NRBC 28 Údolí Dyje však krátce s cílovými mezofilními hájovými ekosystémy – do os NRBK jsou vložena RBC 37 Palice (k založení v mezofilní hájové a vodní ose NRBK u Dyje a Bohumilic), 1983 Krhovice (k doplnění v nivní a vodní ose NRBK u Krhovic), 38 U Křídlůvek (k vymezení v nivní a vodní ose NRBK mezi Slupí a Křídlůvkami), 1984 Dyjákovice (k doplnění v nivní a vodní ose NRBK jižně od Dyjákovic), 36 Hevlín (k založení v nivní a vodní ose NRBK jihozápadně od Hevlína), 35 Trávní dvůr (vymezeno v nivní a vodní ose NRBK východně až jihovýchodně od Hrabětic), 32 Drnholecký luh (k vymezení v nivní a vodní ose NRBK u Novosedel), 50 Rákosinky (k vymezení v nivní ose NRBK mezi Drnholcem a Brodem nad Dyjí), 14 Sinaj (k doplnění v nivní a vodní ose NRBK na jižním břehu horní novomlýnské nádrže), 44 Na pískách (k vymezení v nivní a vodní ose NRBK při hrázi střední novomlýnské nádrže), 8 Křivé jezero (k vymezení v nivní a vodní ose NRBK pod hrází dolní novomlýnské nádrže), 7 Pastvisko (k vymezení v nivní ose NRBK severně od Lednice) a 6 Lubeš (k vymezení v nivní ose NRBK mezi Lednicí a Břeclaví

Změny nadregionálních biokoridorů vyplývající ze schváleného ÚP VÚC Břeclavska: •

NRBK 1 - V krajském generelu je navržen nový nadregionální biokoridor propojující NRBC 2013 Pálava a NRBC 105 Karlov. Nově navržený NRBK by měl mít jednu osu, reprezentující cílové teplomilné doubravní ekosystémy. V návaznosti na NRBC 2013 Pálava je osa nového NRBK vedena ve stopě části původního regionálního biokoridoru RK 124 a celého regionálního biokoridoru RK 123 do RBC 31 Dunajovické vrchy (západně od Dolních Dunajovic), které je nově vloženo do osy NRBK. Z RBC 31 Dunajovické vrchy pokračuje osa nového NRBK vinicemi jižně od Brodu nad Dyjí k Novosedlům (zčásti ve stopě původně navržených místních biokoridorů) a mezi Novosedly a Drnholcem překonává v místě rozšířeného RBC 32 Drnholecký luh údolní nivu řeky Dyje. Dál je osa nového NRBK vedena ve stopě původního regionálního biokoridoru RK 110 svahy údolí Litobratřického potoka do RBC 33 Malá lada (západně od Drnholce), které je nově vloženo do osy NRBK. Z RBC 33 Malá lada je trasa osy nového NRBK řešena variantně. V základní variantě směřuje osa NRBK téměř přímou trasou severně od Hrušovan do NRBC 105 Karlov. V náhradní, v zásadě rovnocenné variantě využívá osa NRBK částečně stop původních regionálních biokoridorů RK 109 a RK 112 (kolem Litobratřic a Břežan), přičemž u Litobratřic je do osy NRBK nově vloženo původní RBC 53 Litobratřice. Do NRBC 105 Karlov je v tomto případě osa NRBK zaústěna jihovýchodně od Břežan. Návrh nového NRBK jako celku je invariantní.

V řešení ÚSES nutno zohlednit studii společnosti GeoVision s.r.o., Plzeň, z roku 2008, jejíž závěry požádal dotčený orgán (MŽP ČR, odbor péče o krajinu) přípisem ze dne 30.9.2008 do ÚAP zapracovat. Ze studie vyjímáme: Vymezení skladebných částí NRBK vodního a nivního typu, tzn. biocenter a biokoridorů, bylo provedeno výhradně na základě aktuálně přítomných biotopů resp. ekosystémů identických typů, tj. vodních a nivních. Do úvahy byly vzaty také jejich aktuální prostorové parametry. Pro návrh skladebných částí NRBK byly využity též všechny dostupné Generely MÚSES zpracované v první polovině 90. let minulého století na území Novomlýnských nádrží z ORP Hustopeče a Mikulov, a to za účelem návazností ÚSES do okolní krajiny.

PROJEKT, s.r.o.



Detailní vymezení NRBK bylo zadáno mezi regionálními biocentry (RBC) č. 342 Vrkoč, č. 44 Na pískách a č. 8 Křivé jezero, které jsou nedílnou součástí této nadregionální hierarchie ÚSES (podle ÚTP NRaR ÚSES ČR; Bínová et al. 1996). Pro vyhodnocení ekologické stability reprezentativních biotopů byly použity relativně nové výsledky mapování přírodních biotopů pro systémy Natura 2000 a Smaragd (podklady od AOPK ČR). Další nepřírodní nebo přírodě blízké biotopy byly v zájmovém území doplněny při terénních průzkumech. Základním a zcela zásadním kritériem pro detailní vymezení skladebných částí bylo reprezentativní propojování příbuzných ekosystémů do jednotlivých systémů ekologické stability. Mezi lužními a vodními, resp. nivními a vodními biotopy nebyl v zájmovém území shledán žádný propastný rozdíl v požadavku na reprezentativnost propojování biotopů do systémů ekologické stability (k migraci biologických informací v terestrických, hygrofilních i hydrofilních biotopech zde dochází společně jak po vodě, tak působením větru). Dalším významným kritériem pro detailní vymezování skladebných částí NRBK byly požadované prostorové parametry pro jednotlivé typy ekosystémů, tzn. v biocentrech jejich minimální plochy a v biokoridorech jejich maximální délky. Při návrhu koncepce detailního vymezení skladebných částí obou úseků výše uvedených NRBK bylo na Novomlýnských nádržích přihlíženo k aktuálnímu využívání krajiny, tj. k jejich funkcím protipovodňovým, zemědělskému využívání (zavlažování), krajinotvorným funkcím (ochrana přírody) a konečně i ke stále narůstajícímu využívání rekreačnímu (nárůst služeb pro oblast cestovního ruchu). Skladebné části ÚSES byly vymezeny v detailu Plánu ÚSES, tj. v měřítku 1 : 5 000 na hranice pozemků KN, lesnického detailu či výrazných krajinných rozhraní a mohou být tudíž převzaty do územně plánovacích dokumentací jako nezastavitelné plochy. Koncepční vymezení. Řešené úseky obou nadregionálních biokoridorů K140 a K161 jsou vymezeny jako složené biokoridory, a to z jedné větve regionálního biokoridoru vedené v ose vodních nádrží (převaha vodních biotopů) a ze dvou podpůrných větví lokálních biokoridorů vedených za ochrannými protipovodňovými hrázemi ve volné krajině, kde se obvykle napojují další systémy ekologické stability na nižších hierarchických úrovních, převážně však lokální (převaha nivních biotopů). Tato soustava skladebných částí tvoří detailní vymezení celého biokoridoru nadregionálního významu podle aktuálního využívání kulturní krajiny v širším okolí Novomlýnských nádrží a je dále neoddělitelná. Vlastní vymezení skladebných částí. Na soutoku řek Jihlavy a Svratky bylo fakticky převzato rozšířené vymezení RBC č. 342 Vrkoč podle aktuálního Generelu regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje (zpracovala firma Ageris Brno). Malé rozdíly jsou vyvolány pouze vymezením v detailnějším měřítku. Součástí RBC jsou především zachovalé přírodní i kulturní lužní lesy (včetně PP Betlém a Dolní mušovský luh), odstavená ramena řek, mokřady, hlavní vodní toky a některé plochy s nižší ES (orná půda, úhory, výjimečně i louky). RBC č. 44 Na pískách bylo vymezeno na základě aktuálních prostorových parametrů ekosystému eutrofních stojatých vod Střední novomlýnské nádrže, tzn. prakticky v hranicích PR Věstonická nádrž (spojení územních regulativů v ochraně přírody). Starší vymezení RBC 44 postrádá ve výše uvedeném ekosystému jak logiku, tak hlavně pevné hranice. Součástí nového vymezení RBC je tedy celá „Věstonická nádrž“ s fragmenty terestrických nivních biotopů na ostrůvcích i na poloostrovech vybíhajících do nádrže ze břehů. Antropogenní objekty a plochy s nízkou ekologickou stabilitou mezi RBC 342 a 44 jsou součástí dílčího regionálního biokoridoru v NRBK K140(N).

PROJEKT, s.r.o.



Dolní novomlýnská nádrž, která je extrémně eutrofní, místy až hypertrofní, byla vymezena jako souvislý regionální biokoridor mezi RBC 44 a RBC 8. Celý biokoridor funguje fakticky jako vodní biocentrum (bez specifikace prostorových parametrů; byly zde zjištěny četné druhy vodních živočichů včetně zvláště chráněných). Součástí biokoridoru jsou také pobřežní pásy (okraje původní nivy) a hrázové těleso až k silnici Milovice – Nové Mlýny (včetně). Samotný biokoridor však umožní větší rozvoj antropických aktivit, především udržitelného rekreačního využívání. RBC č. 8 Křivé jezero bylo upřesněno v detailu tak, aby zároveň umožňovalo křížení s teplomilným doubravním NRBK č. K158(TD), resp. jeho přechod přes dochované ekosystémy tvrdých luhů v široké nivě řeky Dyje u Nových Mlýnů. Osa tohoto NRBK byla oproti ÚTP upravena do reprezentativnější polohy v krajském generelu. Jádrové území biocentra tvoří NPR Křivé jezero. Jeho sz. hranice byla posunuta k logické antropické hranici, kterou je silnice Milovice – Nové Mlýny, ostatní hranice se od krajského Generelu neliší. NRBK K158 však musí pokračovat na sz. okraji Nových Mlýnů fakticky podél stávající silnice v minimální šířce 40 m a bude ho nutné co nejdříve detailně vymezit v příslušném ÚPO kvůli rozšiřující se zástavbě Nových Mlýnů i „chatové kolonie“. V podpůrném systému NRBK byly na řešeném úseku NRBK vymezeny následující lokální biokoridory, které jsou nedílnou součástí nadregionální úrovně ÚSES: LBC Strachotínský rybník ⇔ LBC Ústí Popického potoka ⇔ LBC Ústí potoka Štinkovka; RBC Na pískách ⇔ LBC Vysoká zahrada ⇔ RBK Dolní novomlýnská nádrž (RBC Křivé jezero); LBC Pavlovský mokřad ⇔ LBC Ústí Klentnického potoka ⇔ RBK Dolní novomlýnská nádrž (RBC Křivé jezero). Na tyto systémy navazují lokální systémy ÚSES vymezené v širší krajině, např. systémy Popického potoka (nutno revidovat jeho reprezentativní propojení do sousedních povodí), potoka Štinkovky, Klentnického potoka a těsně mimo řešené území rovněž napojení lokálního systému Dunajovického potoka do Horní novomlýnské nádrže nad areálem Státního rybářství. Návrhy ekostabilizačních opatření ve skladebných částech NRBK. Za nejoptimálnější opatření udržitelná pro všechny funkce Novomlýnských nádrží považujeme mírné snížení stávajících hladin vodních nádrží, aby se mohli podél mělkých břehů vytvořit litorální pásy. Význam: zvýšení ekologické stability v nivních biotopech, zvýšení druhové rozmanitosti vodních ekosystémů, přirozené čištění zadržených stojatých vod, zlepšení kvality vod pro rekreační využívání, především pro koupání a pro odstranění silného lokálního hnilobného zápachu. Za velmi nevýhodný stav pro NRBK považují zpracovateleé studie stejnou úroveň hladiny v dolní a střední nádrži – množství přirozených stabilizačních procesů je tak zablokováno. Z hlediska protipovodňových funkcí a zároveň i pro lepší ekologické funkce v NRBK by bylo vhodnější provozovat nádrže jako mokré poldry s různými hypsometrickými úrovněmi hladin. Zarybnění ani rekreační funkce tím nejsou nijak významně omezovány. Nevidíme ani zásadní negativní vlivy na jejich vodohospodářské funkce. Realizace podpůrných lokálních biokoridorů jako součásti NRBK může přivést k částečné obnově lužních lesíků v bezprostředním okolí Novomlýnských vodních nádrží. Cestu k možnému řešení pro severní i jižní břehy nádrží naznačuje provedená realizace LBK „Obecní lesík“ v Šakvicích anebo záměr na vybudování tůní a lužních lesíků obce Strachotín u ústí Popického potoka. V lesních biokoridorech a biocentrech je též uvažováno s vedením nových cyklostezek krytých vegetací (např. plánovaná trasa Šakvice-Strachotín-Pouzdřany). Všechny detailně vymezené skladebné části ÚSES na všech hierarchických úrovních jsou nezastavitelnými plochami. Střední novomlýnská nádrž (PR Věstonická nádrž)

PROJEKT, s.r.o.



Využití území se řídí výhradně plánem péče o zvláště chráněné území přírody. Přípustné jsou „měkké formy“ rekreačního využití, tj. pěší turistika a cykloturistika podél okrajů území na místních komunikacích a rybolov na březích vodní nádrže. Dolní novomlýnská nádrž Je možné intenzivnější využití území pro rekreaci, tj. veřejná a individuální lodní doprava, jachting, pěší turistika, cykloturistika, rybolov v celém rozsahu vodní nádrže, případně i koupání, pokud to ovšem umožní kvalita vody. Rekreační objekty se doporučují výhradně individuálního (rodinného) charakteru podle zpracovaných regulačních plánů (viz návrhy v ÚPO Dolní Věstonice). Tyto stavby je možné umisťovat pouze na svahu nad hranicí nivy (opatření proti povodňovým škodám). Ploché až mírně svažité břehy nádrže jsou součástí biokoridoru a tudíž nezastavitelné – připouští se pouze kotviště lodí, mola apod. drobné objekty. Nepřípustné je však oplocování objektů. Regionální ÚSES na území Mikulovska Součástí regionálního ÚSES podle ÚTP R+NR ÚSES jsou regionální biocentra a regionální biokoridory: Regionální biocentra: • • • • • • • • • •

10 Skalky – biocentrum jihozápadně od Sedlece protínané NRBK K 159 14 Sinaj – biocentrum severně od Brodu nad Dyjí ležící v ose NRBK K 161 29 Svatý kopeček – pravděpodobně unikátní biocentrum, vymezené na vápencovém Svatém kopečku u Mikulova 31 Dunajovické vrchy – biocentrum k vymezení v kopcích západně od Dolních Dunajovic (v západní části okresu Břeclav) 32 Drnholecký luh – biocentrum mezi Novosedly, Drnholcem a Jevišovkou protínané NRBK K 161 33 Malá lada – biocentrum k vymezení v údolí Litobratřického potoka západně od Drnholce (v západní části okresu Břeclav) 32 Drnholecký luh – biocentrum mezi Novosedly, Drnholcem a Jevišovkou protínané NRBK K 161 44 Na pískách – biocentrum severozpadně od Dolních Věstonic protínané NRBK K 161 50 Rákosinky – biocentrum mezi Brodem nad Dyjí a Drnholcem protínané NRBK K 161 1535 Nový rybník – pravděpodobně unikátní biocentrum k vymezení v údolí potoka Včelínku při rakouských hranicích jihovýchodně od Mikulova, v ochranné zóně NRBK K 159 Změny regionálních biocenter vyplývající ze schváleného ÚP VÚC Břeclavska:

•

RBC 1 – V návaznosti na nově územím vedený nadregionální biokoridor (viz. NK1) je zcela zásadně změněna poloha regionálního biokoridoru RK 125. Ten navazuje severně od Dobrého Pole na osu nového NRBK a směřuje pahorkatinným územím podél vinic ze západní strany Dobrého Pole k jihu, do Rakouska. Jihozápadně od Dobrého Pole je do jeho trasy vloženo nezbytné nové regionální biocentrum.

•

RBC 2 – biocentrum severně od Nových Mlýnů protínané NRBK K 158. V zásadě je Převzato řešení podle návrhu územního plánu VÚC Palava s tím, že je plocha rozsáhlého nového regionálního biocentra rozšířena ještě o zbývající část lužního lesa v bezprostřední blízkosti Lednice. Vý-

PROJEKT, s.r.o.



znamným podpůrným argumentem pro rozsáhlé biocentrum je i skutečnost, že je prakticky celé území zahrnuto podle schváleného národního seznamu evropsky významných lokalit do soustavy chráněných území Natura 2000. •

RBC 3 – biocentrum ležící mezi Novými Mlýny a Bulhary

Regionální biokoridory na území: • • • •

RBK 109 – spojuje údolím Litobratřického potoka na pomezí okresů Břeclav a Znojmo RBC 33 Malá lada a RBC 53 Litobratřice – převážně biokoridor k vymezení, v severozápadní části pouze směr propojení biokoridorem RBK 122 – spojuje dnem údolí řeky Jevišovky na pomezí okresů Znojmo a Břeclav NRBC 105 Karlov s nivní osou NRBK K 161 – v celé délce biokoridor vymezený, ve východní části v ochranné zóně NRBK K 161 RBK 124 – poměrně krátký biokoridor spojující v západní části CHKO Palava (u Mikulova) RBC 29 Svatý kopeček a unikátní NRBC 2013 Palava – v celé délce biokoridor k vymezení RBK 125 – biokoridor vedoucí v návaznosti na regionální biokoridor RK 123 západně od Mikulova do Rakouska – na našem území v celé délce biokoridor vymezený.

Změny regionálních biokoridorů vyplývající ze schváleného ÚP VÚC Břeclavska: •

•

•

RBK 1 - V základní variantě je navržen ve vazbě na tok Včelínku nový regionální biokoridor propojující ve stopě původního místního biokoridoru RBC 1535 Nový rybník a unikátní NRBC 2011 Hlohovecké rybníky. V náhradní, poněkud méně vhodné variantě je mezi oběma biocentry ponecháno pouze propojení místního významu. RBK 2 - V krajském generelu je invariantě navržen nový regionální biokoridor, propojující RBC 29 Svatý kopeček východně od Mikulova s NRBC 106 Milovický les (v jeho jižní části, severně od Sedlce) tak, aby byla zajištěna úplnost větve regionálního ÚSES. U původního regionálního biokoridoru RK 124 je navíc částečně upravena trasa – v jednom úseku v závislosti na řešení návrhu územního plánu VÚC Palava invariantně a v druhém úseku variantně s tím, že v základní variantě biokoridor nově obchází areál kasáren na severovýchodním okraji Mikulova a v náhradní, avšak méně vhodné variantě zůstává v poloze mezi kasárnami a ostatní zástavbou města. RBK 3 (RBK 140) – propojuje RBC 342 Vrkoč a NRBK K 161.

Místní ÚSES na území Mikulovska Součástí místního ÚSES podle ÚTP R+NR ÚSES jsou místní biocentra a místní biokoridory:

PROJEKT, s.r.o.



Místní biocentra na území: obec

kód ZÚJ

Bavory

584304

Brod nad Dyjí 584355

Březí

584371

Zdroj, zpracovatel

Místní biocentra

Územní plán obce Ba- LBC 10 Pod Brněnskou silnicí vory, S projekt plus, LBC BA 1 1999 LBC BA 2 LBC BA 3 KPÚ Plán spol. zařízení UPN SÚ Brod nad Dyjí LBC B 1 KPÚ Brod nad Dyjí LBC B 2 LBC B 3 LBC B 4 UPN SÚ Březí LBC BR 1 Löw a spol., schválen LBC BR 2 29.8.1996 LBC BR 3 LBC BR 4 LBC BR 5 LBC BR 6 LBC BR 7 UPN SÚ Dobré Pole LBC U Polního Potoka Löw a spol., 1995 LBC Na Půldruhých

Dobré Pole

584410

Dolní Dunajovice

584428

Územní plán obce Dol- LBC DU 1 ní Dunajovice, US Brno, 9/1994

Dolní Věstonice

584436

Drnholec

584444

Horní Věstonice

584479

P+R pro ÚP Dolní Věs- Nevyskytují se tonice, AR projekt, s.r.o. Brno, 2007 ÚPO Drnholec LBC U Drnholeckých luk AR projekt, s.r.o., Brno LBC U křížku LBC Lada LBC Nad Drnholcem LBC Na Hrušovanském LBC Akátový potok LBC DR 1 LBC DR 2 LBC DR 3 KPÚ Horní Věstonice, LBC HV 1 Plán společných zaří- LBC HV 2 zení LBC HV 3 Ekos T, spol. s r.o., LBC HV 4 2007 LBC HV 5

PROJEKT, s.r.o.


Místní biokoridory LBK BA 1 LBK BA 2 LBK BA 3

LBK B 1 LBK B 2

LBK BR 1 LBK BR 2 LBK BR 3 LBK BR 4 LBK DP 1 LBK DP 2 LBK DP 3 LBK DP 4 LBK DP 5 LBK DU 1 LBK DU 2

Nevyskytují se LBK DR 1 LBK DR 2 LBK DR 3 LBK DR 4 LBK DR 5 LBK DR 6 LBK DR 7 LBK HV 1 LBK HV 2 LBK HV 3 LBK HV 4 LBK HV 5 LBK HV 6 LBK HV 7


Jevišovka

584525

Klentnice

584541

Mikulov

584649

Plán společných zaří- LBC 4 Turold zení pro KPÚ LBC 5 Kienberg Agroprojekt PSO LBC 6 U hrobu 2007 LBC 8 Růžový vrch LBC 10 Pod Brněnskou silnicí LBC 11 V oboře LBC 12 V Klentické oboře LBC 13 Městské díly LBC 14 Prameniště LBC 15 Na Mikulovce LBC 16 Bažantnice LBC 17 Šibeničník LBC 18 Pod Šibeničníkem LBC 19 Mušlov LBC 20 Strážný vrch LBC 21 Židovský hřbitov LBC 22 Za Rybníkem LBC M 1 LBC M 2 LBC M 3 LBC M 4 LBC M 5

Milovice

584657

Novosedly

584746

P+R ÚP AR projekt, LBC 11 V Oboře s.r.o, 2007 LBC Milovická stráň LBC Nad Milovicemi LBC Nové panské ÚPO Novosedly LBC Mokřisko (Atelier územního plá- LBC Zadní kamenice nování, ing.arch. Mari- LBC Stará cihelna ana Horáková, Brno) LBC Díly

Nový Přerov

584754

PROJEKT, s.r.o.

KPU Jevišovka, Progeos Hodonín 2/2002

LBC 1 Za ořechy LBC 2 Mezivodí LBC 3 Jevišovka LBC 4 Soutok LBC 5 Lesík pod Jevišovkou LBC 6 Dávné proso Územní plán sídelního LBC 4 Rybníky útvaru Klentnice LBC 14 Pod Klentnicí Land studio, 2002 LBC 22 Kočičí kámen

ÚPO Nový Přerov LBC NP 1 (Atelier územního plá- LBC Přerovský vrch nování, ing.arch. Mariana Horáková, Brno)


LBK Pastvina

LBK K 1 LBK K 2 LBK K 3 LBK K 4 LBK K 5 LBK K6 LBK K7 LBK M 1 LBK M 2 LBK M 3 LBK M 4 LBK M 5 LBK M 6 LBK M 7 LBK M 8 LBK M 9 LBK M 10 LBK M 11 LBK M 12 LBK M 13 LBK M 14 LBK M 15 LBK M 16 LBK M 17 LBK M 18 LBK M 19 LBK M 20 LBK M 21 LBK M 22 LBK M 23 LBK M 24 LBK MI 1

LBK N 1 LBK N 2 LNK N 3 LBK N 4 LBK N 5 LBK N 6 LBK N 7 LBK NP 1 LBK NP 2


Pavlov

Perná

584771

584789

Sedlec

Generel KPU Pavlov VH atelier 2001

KPÚ

Plán místního ÚSES ing. Zdeněk Bauer 1994

LBC Mokrý žleb LBC U Božích muk LBC Pod Pavlovem LBC Nové Panské LBC 2 Staré Terasy LBC 4 Pod Hony LBC 5 Bavory LBC 5 U Plynárny

LBC Liščí vrch LBC Studánkový vrch LBC Vysoký roh LBC S 1

LBK PA 1 LBK PA 2 LBK PA 3 LBK PA 4 LBK PA 5 LBK PA 6 LBK P 1 LBK P 2 LBK P 3 LBK P 4 LBK P 5 LBK P 6 LBK P 7 LBK S 1 LBK S 2 LBK S 3 LBK S 4 LBK S 5 LBK S 6

Konflikty ÚSES: • • • • • • • • • • • • • • •

Místní biokoridor LBK M 5 se nalézá uvnitř regionálního biocentra RBC 1535 Nový Rybník (k.ú. Mikulov) Jižně od biocentra LBC 16 Bažantnice se nalézá zřejmě jediné místní biocentrum LBC M 5 tvořené třemi polygony (k.ú. Mikulov) Část biocentra LBC M 2 se nalézá uvnitř biocentra NRBC 106 Milovický les (k.ú. Mikulov) V trase biokoridoru RBK 124 se nalézá místní biokoridor LBK M 23 (M 15) (k.ú. Mikulov) Biocentrum LBC Vysoký Roh se nalézá téměř celé uvnitř biocentra NRBC 106 Milovický les (k.ú. Sedlec) Biokoridor LBK S 5 se nalézá uvnitř biocentra NRBC 106 Milovický les (k.ú. Sedlec) Biocentrum LBC S 1 se nalézá uvnitř biocentra NRBC 106 Milovický les (k.ú. Sedlec) Biokoridor LBK S 3 se nalézá uvnitř biocentra NRBC 106 Milovický les (k.ú. Sedlec) Biocentrum LBC M 4 se nalézá uvnitř biocentra NRBC 106 Milovický les (k.ú. Sedlec) Biokoridor LBK S 4 se nalézá téměř celý uvnitř biocentra NRBC 106 Milovický les (k.ú. Sedlec) Biokoridor LBK S 6 se nalézá uvnitř biocentra NRBC 106 Milovický les (k.ú. Sedlec) Biokoridor LBK K 1 má částečně totožný průběh jako biokoridor NRBK 160 (k.ú. Klentnice) Biokoridor LBK K 2 má téměř totožný průběh s částí biokoridoru NRBK 160 (k.ú. Klentnice) Část biokoridoru LBK BA 2 leží uvnitř biocentra NRBC 2013 Pálava (k.ú. Bavory) LBC HV 5 na katastru Horních Věstonic je pravděpodobně součástí NRBC 2013 Pálava (k.ú. Hor.Věstonice)

1.2.18. Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.22) V řešeném území nebyl vyhlášen žádný významný krajinný prvek.

PROJEKT, s.r.o.



1.2.19. Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.23) Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky také všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona. Žádný z poskytovatelů údajů neposkytl pasporty VKP ze zákona. Do ÚAP jsme proto zahrnuli pouze VKP charakteru lesy, vodní toky a vodní plochy (jezera, rybníky). Údolní nivy nebyly vymezovány.

1.2.20. Přechodně chráněná plocha (jev č.24) Nevyskytuje se v řešeném území.

1.2.21. Národní park včetně zón a ochranného pásma (jev č.25) Nevyskytuje se v řešeném území.

1.2.22. Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č.26) Velká část řešeného území spadá do CHKO Pálava. Chráněná krajinná oblast Pálava byla zřízena výnosem MK ČSR č.j. 5790/1976 ze dne 19. 3. 1976. CHKO Pálava leží na území Jihomoravského kraje, v okrese Břeclav. Území CHKO se nachází v obvodu obcí s rozšířenou působností Mikulov a Břeclav a zahrnuje katastrální území Bavory, Bulhary, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov na Moravě, Milovice u Mikulova, Pavlov u Dolních Věstonic, Perná, Nové Mlýny, Sedlec u Mikulova. Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. Na plošinách Milovického lesa převládají rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem, na severně orientovaných svazích a v údolích je nahrazují panonské dubohabřiny. V okolí Křivého jezera v nivě Dyje zůstaly zachovány porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlce dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná. Dne 16. 4. 1999 byla ministerstvem životního prostředí na základě protokolu Č.j. OOP/2516/99 vymezena a schválena nová zonace, která v CHKO Pálava rozlišuje čtyři zóny odstupňované ochrany přírody. I.zóna Do první zóny byla zařazena všechna vyhlášená maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) a evidované návrhy na doplnění jejich sítě. Jsou to plochy přírodně hodnotných území Pavlovských vrchů s typickými lesními, lesostepními, stepními a skalními biotopy. K nim jsou přiřazeny i vybrané lesní a lesostepní biotopy Milovického lesa, lužní bitopy NPR Křivé jezero, nejbližší okolí Nového rybníka a slaniska u Nesytu. Dlouhodobým cílem I.zóny je uchování, případně obnova samořídících funkcí a omezení až vyloučení nevhodných lidských zásahů do přírodního prostředí. Cílový stav I.zóny: vyvážený poměr mezi skalními, stepními, lesostepními plochami v jednotlivých částech zóny; uvolněné svažité plochy s bohatým zastoupením stepních rostlin, omezené šíření křovin a invazních rostlin; navození vhodného vodního režimu a zejména řízeného využívání (kosení, pastva), které by umožnilo alespoň zachování slanomilných druhů rostlin a živočichů; nižší stupeň trofie v rybníce,

PROJEKT, s.r.o.



vhodné podmínky pro extenzivní rybniční hospodaření, postupné odbahnění dna rybníka a redukce rákosinových porostů podle schváleného plánu péče; pokrytí celého území I.zóny odpovídající legislativní ochranou; přesné vymezení I.zóny podle parcelních čísel, jakož i vyjasnění vlastnických i nájemních vztahů; zabezpečený praktický management z prostředků ochrany přírody nebo využívající vlastnické či nájemní vztahy; zajištěný a funkční biomonitoring. II.zóna Do druhé zóny byla zařazena území většího rozsahu s významnými přírodními hodnotami, která nejsou chráněna formou MZCHÚ. Tvoří převážně ochranné pásmo kolem I. zóny. Jde především o komplex lesů pahorkatiny Milovického lesa, pozemkovou mozaiku úpatí Pavlovských vrchů, plochy rybníků a vodotečí s výraznými břehovými porosty. Dlouhodobým cílem II.zóny je udržení přírodních hodnot, postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů, zejména vytvářením systému ekologické stability krajiny. Cílový stav II.zóny: vyvážený lesní porost s obnovenou patrovitostí a stanovištním podmínkám vhodnou dřevinnou skladbou, fungující jako ochranné plochy pro území I.zóny, jako plochy PHO, jako základy ÚSES v krajině s upřednostěním dlouhodobého hospodaření; zachování terénní i druhové rozmanitosti území, doplnění rozptýlené zeleně a převedení podmáčených pozemků do trvalých travních porostů, vytvoření stabilizačních prvků krajiny a naplnění projektů ÚSES; udržení extenzivního způsobu hospodaření, zvýšení zastoupení trvalých travních pozemků se zajištěním trvalé údržby porostů, obnovení kvality i kvantity starých ovocných sadů a jejich využívání k získávání vhodného genového materiálu pro výsadby po celém území CHKO; biologicky vyvážené hospodářské rybníky. III.zóna Sem byly zařazeny plochy zemědělsky obdělávaných pozemků, často přerušovaných liniovými prvky jako jsou větrolamy, meze nebo remízky. Tato území mají menší přírodní hodnotu, ale jsou významná pro doplnění celého systému významných biotopů v chráněné krajinné oblasti Dlouhodobým cílem III.zóny je udržení a podpora využívání této zóny pro ekologicky optimalizované zemědělství a turistiku. Cílový stav III.zóny: produkční vinohrady s extenzivním způsobem hospodaření zajišujícícm trvalý rozvoj vinohradnictví v těchto lokalitách, vinohrady se zvýšenou biodiverzitou a stabilizovaným vodním režimem; zemědělsky využívané plochy s růzností jednotlivých plodin, omezený výskyt možných škůdců plodin, obnovené větrolamy a rozčleněné větší celky polí do menších ploch oddělených liniovými výsadbami dřevin; omezené používání anorganických hnojiv a kejdy. IV.zóna Tato zóna je tvořena souborem historicky pozměněných a člověkem využívaných ploch a sídel. Byla sem zařazena současně zastavěná území jednotlivých sídel a též zastavitelná území tak, jak jsou vymezena podle platných územních plánů. Dlouhodobým cílem IV.zóny je trvalé bydlení a podpora rozvoje zařízení cestovního ruchu. Cílový stav je vytvoření optimálních podmínek pro obytnou funkci prostoru jednotlivých sídel v kombinaci s krajinnou estetikou a architektonickým vzhledem, omezení zástavby na stanovené plochy umožňující trvale udržitelný rozvoj sídel.

1.2.23.

Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.27)

NPR Křivé jezero NPR byla vyhlášena na základě výnosu Ministerstva kultury ČSR č.j. 12221/73 ze dne 9.8.1973 a vyhláška MŽP ČR č.395/92 Sb. ze dne 11.6.1992. Chráněné území se prostírá na ploše 123,97 ha v nadmořské výšce 163–165 m v pravobřežní část Dyjsko-moravské nivy mezi řekou Dyjí a Mlýnským náhonem jižně od Nových Mlýnů a 2 km východně od Milovic, v katastrálním území obcí Milovice a Nové Mlýny. Jedná se o zachovalou část nivy s přirozeným charakterem říčního koryta, porosty tvrdého a měk-

PROJEKT, s.r.o.



kého luhu, lužními loukami, nelesními mokřadními a vodními společenstvy a odříznutým meandrem Dyje s výskytem význačných a chráněných druhů rostlin a živočichů a význačným hnízdištěm ptactva. Rezervace je součástí mezinárodně významného mokřadu podle Ramsarské úmluvy Mokřady dolního Podyjí. Rezervace chrání unikátní ukázky lužních biotopů se všemi význačnými živočichy – včetně komárů. V jarních periodických tůních se vyskytuje listonoh jarní, žábronožka sněžní a někteří zástupci lasturnatek. Na březích tůní žije střevlík Carabus clathratus, u něhož představují zaplavované nivy Podyjí jedinou makrolokalitu v českých zemích. V lesích je běžným druhem tesařík obrovský, v korunách starých mohutných dubů buduje svá hnízda velmi vzácný mravenec Liometopum microcephalum. V tůních se rozmnožuje velký počet obojživelníků – rosnička zelená, skokan ostronosý, skokan menší i skokan skřehotavý, kriticky ohrožený čolek velký, v řece Dyji žijí dva kriticky ohrožené druhy ryb – drsek menší a drsek větší. Zde lze také nalézt lastury velevruba malířského. Na Křivém jezeře mj. hnízdí orel mořský, luňák červený i luňák hnědý, hojná je i pro lužní biotopy typická cvrčilka říční. Klapáním zobáků se na jaře ohlašuje menší lesní kolonie čápů bílých. Původně byla rezervace vyhlášena z důvodu unikátního způsobu hnízdění husí velkých na hlavatých vrbách. V posledních letech se na jejím území pravidelně vyskytuje i bobr evropský, který se na jižní Moravu rozšířil po jeho znovuvysazení u Vídně. NPR Slanisko u Nesytu Do chráněného území náleží louky a mokřiny na západním břehu rybníka Nesytu v Nesytské sníženině mezi železnicí, silnicí a potokem Včelínkem severně od železniční zastávky Sedlec u Mikulova, po obou stranách chodníku k obci. Motivem ochrany jsou pozůstatky slanomilné květeny a zvířeny včetně několika zvláště chráněných druhů. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1961 a leží v katastrálním území Sedlec u Mikulova na ploše 6,76 ha v nadmořské výšce 176 m. Prokázán je výskyt šesti kriticky ohrožených druhů motýlů – makadlovek, obalečníků, chohobotníčka slaništního a pouzdrovníčka. Jako na jediné lokalitě v rámci ČR se zde také vyskytují další druhy halofilních organismů – ploštička slanomilná, saranče, jakož i střevlíci. NPR Děvín – Kotel – Soutěska Chráněné území zahrnuje na ploše 380,76 ha oblast okolo vrcholů Děvín (554,4 m n. m.), Soutěska a Kotel (též Obora; 483 m n. m.) mezi Pavlovem, Dolními Věstonicemi, Horními Věstonicemi, Pernou a Klentnicí. Území leží v nadmořské výšce 257–554 m a spadá do katastrálních území Horní Věstonice, Pavlov, Perná a Klentnice. Bylo vyhlášeno v roce 1946. Motivem ochrany jsou skalní, stepní, křovinné a lesní ekosystémy na vápencovém podkladu s mimořádně bohatou flórou a faunou; na Děvíně se projevuje inverze vegetačních stupňů; je to také významná geologická lokalita. Rezervace zahrnuje nejvýznačnější bradla Pavlovských vrchů, navzájem oddělená sníženinou Soutěsky, která sleduje tektonickou linii. Na vrcholu Děvína jsou dvě oddělené šupiny ernstbrunnských vápenců, mezi nimiž leží vápnité jílovce a glaukonitické pískovce klementského a pálavského souvrství svrchní křídy. Děvín představuje jednu z nejvýznamnějších zoologických lokalit České republiky. Skalní stepi, lesostep, lesy i skalní stěny hostí stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Na výhřevných svazích lze nalézt střevlíka, saranči modrokřídlou, kudlanku nábožnou i velmi vzácnou kobylku ságu. Můžeme zde pozorovat jasoně dymnivkového, žluťáska úzkolemého a martináče hrušňového. NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen Chráněné území zahrnuje bradlo Stolové (též Tabulové) hory (458,5 m n. m.) v Pavlovských vrších západně od Klentnice. Hlavní část území byla vyhlášena v roce 1951, v roce 2000 k ní byla administrativně připojena přírodní rezervace Růžový vrch a přírodní památka Kočičí kámen. V současnosti má chráněné území plochu 109,06 ha a rozkládá se v katastrálních územích Bavory, Perná a Klentnice v nadmořské výšce 293–459 m. Motivem ochrany jsou skalní společenstva suchých trávníků na vápencovém podkladě s bohatou teplomilnou flórou a faunou.

PROJEKT, s.r.o.



Výrazný geomorfologický útvar s plochým temenem (vykládá se jako zbytek jednotného denudačního povrchu pliocenního stáří) je tvořen zvětralými ernstbrunnskými vápenci. Nápadné jsou různé skalní útvary. Na severním svahu vystupují klentnické vrstvy, svahy kryjí hlinitokamenité sedimenty z poslední doby ledové, místy se vyskytuje spraš. Na stepních stanovištích lze na květech poměrně často pozorovat vzácnou žahalku žlutou, velmi hojný je cvrček polní. Pravidelně je nalézán ploskoroh pestrý. Létajícím klenotem lze bezesporu nazvat našeho největšího zlatohlávka skvostného. Na plochém temeni kopce hnízdí skřivan polní, na vrcholcích keřů prozpěvují strnadi luční a bramborníčci černohlaví. Na úpatích Stolové hory se vyskytuje křeček polní. Ve velké skalní puklině v západní stěně pravidelně, i když nepočetně zimují vrápenci malí.

1.2.24.

Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.28)

PR Milovická stráň Nalézá se jižně od obce Milovice a byla vyhlášena vyhláškou 1/94 Správy CHKO Pálava ze dne 1.7.1994 o zřízení přírodní rezervace Milovická stráň. Jedná se o významné lesní, lesostepní a stepní lokality vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů. PR Milovická stráň zasahuje i do k.ú. Mikulov na Moravě. PR Věstonická nádrž Lokalita se nachází na jižní Moravě, asi 10 km severně od Mikulova, mezi obcemi Strachotín a Dolní Věstonice a silnicí na Mikulov. Nádrž má rozlohu 4 km na délku a 3 km na šířku o celkové výměře 1019,87 ha. Byla vyhlášena 11.2.1994. Jedná se o umělou přehradní nádrž se soustavami ostrůvků, bohatými hnízdišti a shromaždišti vodních ptáků. Slanisko Novosedly (s vyhlášeným ochranným pásmem) Území leží v J části Dyjsko-svrateckého úvalu, na SV okraji obce Novosedly. Předmětem ochrany v území jsou halofytní a subhalofytní společenstva, na které navazují porosty rákosin eutrofních a stojatých vod, která přecházejí v degradovaná společenstva mokřadních vrbin a měkký luh.Z halofytních společenstev jsou plošně nejrozšířenější slaniska, v jednom místě se vyskytuje i vegetace jednoletých slanomilných trav svazu Crypsietum schoenoidis, která zde má jedinou lokalitu v ČR. Na slaniska navazují porosty slanomilných rákosin. Území je cenné také po stránce batrachologické – výskyt rosničky zelené a kuňky ohnivé – a ornitologické – přirozené hnízdiště cvrčilky slavíkové a rákosníka velkého. Z botanického hlediska je nejcennější částí rezervace plocha bývalého husího plácku ležící jižně od tůňky. Slanisko Dobré Pole (s vyhlášeným ochranným pásmem) Lokalita se nachází v J části Dyjsko-svrateckého úvalu v Dunajovických vrších, na JZ okraji obce Dobré Pole. Byla vyhlášena 17.6.1993 a jedná se o významné slanisko s bohatým výskytem vzácných druhů. Území představuje velmi cennou lokalitu zejména z botanického hlediska. Je zde na relativně velké ploše zastoupena druhově bohatá subhalofylní vegetace. Významný je především výskyt kriticky ohroženého druhu Glaux maritima, jehož lokalita je zde na SZ okraji svého areálu a patří současně mezi poslední lokalitu tohoto druhu v ČR. Řada dalších druhů zapsaných v Červeném seznamu se zde vyskytuje v poměrně velkém počtu - Plantago maritima, Taraxacum bessarabicum, Aster tripolium ssp. pannonicum, Centaurium pulchellum, dále je uváděn také Spergularia maritima, Spergularia salina, Juncus gerardii, Trifolium fragiferum, Puccinelia distans, Podospermum laciniatum a Senecio erraticus. Turold Území se nachází v J části Pavlovských vrchů, na S okraji Mikulova, na vrchu Turold (385 m n. m.). Regionální význam lokality spočívá v jejím druhovém bohatství: flóra čítá asi 390 druhů cévnatých rostlin, z toho 26 druhů zvláště chráněných, mj. Adonis vernalis, Campanula bononiensis, C. sibirica, Centaurea triumfettii subsp. axillaris, Fumana procumbens, Globularia bisnagarica, Iris pumila, Jurinea mollis, Linum hirsutum, Saxifraga tridactylites, Stipa pennata, S. pulcherrima, Teucrium montanum a Vi-

PROJEKT, s.r.o.



ola ambigua. Z "naturových" druhů roste na Turoldu Iris humilis subsp. arenaria a Pulsatilla grandis .V lomu pravidelně hnízdí výr velký, na dalších místech v rezervaci např. sedmihlásek hajní a slavík obecný. Z Turoldu je jeden z mála současných nálezů pakudlanky jižní v ČR.Území je chráněno jako PR Turold. Jeskyně na Turoldu jsou nejvýznamnějším zimovištěm vrápence malého v panonské oblasti v ČR. Svatý kopeček Území se nachází v J části Pavlovských vrchů, na JV okraji Mikulova. Lokalita má celostátní význam díky svému velkému druhovému bohatství; flóra stejnojmenné rezervace čítá asi 405 druhů cévnatých rostlin. Z "naturových" druhů zde roste Iris humilis subsp. arenaria a Pulsatilla grandis, z živočichů přástevník kostivalový a roháč obecný. Svatý kopeček představuje jedno z nejbohatších nalezišť záraz v České republice, jichž zde roste 7 druhů, mj. záraza písečná (Orobanche arenaria) a záraza šupinatá (Orobanche artemisiae-campestris). Z dalších chráněných a ohrožených druhů cévnatých rostlin jsou přítomny Astragalus austriacus, Fumana procumbens, Inula oculus-christi, Iris pumila, I. humilis subsp. arenaria, Jurinea mollis, Saxifraga tridactylites, Stipa eriocaulis (jediná lokalita v ČR), S. pennata, S. pulcherrima, Teucrium montanum, Thalictrum foetidum a Viola ambigua. Ze vzácných a chráněných živočichů na Svatém kopečku žijí Bubo bubo, Coronella austriaca, Corvus monedula, Lacerta viridis, Libelloides macaronius, Lucanus cervus, Mantis religiosa, Parnassius mnemosyne, Philaeus chrysops a Scutigera coleoptrata. Lokalita je silně antropicky ovlivněna: v minulosti pastvou, nyní velkou návštěvností. V minulosti byla severovýchodní část vrchu zničena vápencovým lomem. Z biotopů jsou významné subpanonské stepní trávníky, pěchavové trávníky a skalní vegetace s kostřavou sivou. Liščí vrch (v k.ú. Sedlec) Plochý kopec pokrytý spraší s bohatými stepními společenstvy o rozloze 10,82 h. Šibeničník (k.ú.Mikulov) Izolovaný kopec se stepní květenou o rozloze 3,38 ha.

1.2.25. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.29) NPP Kalendář věků v k.ú. Dolní Věstonice (na východním okraji obce), vyhlášena MŽP ČR č. 146/2005 Sb., ze dne 11.4.2005. Výměra 0,4528 ha, ochranné pásmo 0,2053 ha. Předmětem ochrany v NPP Kalendář věků je světově známý svrchnopleistocenní sprašový profil se třemi interstadiálními a jednou interglaciální půdou a dvěma mladopaleolitickými horizonty v opuštěné cihelně. Tento odkryv se díky úplnosti a neopakovatelnosti stal stratotypovou lokalitou svrchního pleistocénu nejen pro nejjižnější Moravu, ale i pro Dolní Rakousy. Území je významné jak pro kvartérní geologii, stratigrafii, sedimentologii a paleopedologii, tak z hlediska archeologického, a to zejména díky paleolitické stanici pavlovienu, která byla v tehdejší době zřejmě významným kulturním centrem. Profil cihelny jako jediný demonstruje stratigrafickou pozici světoznámého paleontologického osídlení z doby před 29 000 – 25 000 lety v rámci dlouhodobého vývoje čtvrtohor. Vyhlášeno OP NPP Kalendář věků. NPP Dunajovické kopce byla vyhlášena v roce 1990 a leží mezi obcemi Březí, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí o celkové výměře 107 ha. Území je botanicky velmi hodnotné. Je vyhlášeno jako druhová lokalita pro pelyněk Pančičův, srpici karbincolistou a katrán tatarský. Populace pelyňku Pančičova je zřejmě v současnosti nejbohatší populací v ČR. Dunajovické kopce hostí druhou nejbohatší populaci katránu tatarského v ČR. Lokalita je také jednou z několika posledních v ČR s výskytem mandloně nízké. Na lokalitě se vyskytují teplomilné stepní druhy hmyzu. Ze zvláště chráněných druhů hmyzu zde žije chrobák vrubounovitý, otakárek fenyklový a kudlanka nábožná. Z obratlovců zde hnízdí kriticky ohrožený strnad luční a dnes poměrně vzácný vrabec polní, vzácně i dudek chocholatý. Dále se zde vyskytuje krutihlav obecný nebo bramborníček černohlavý. Žije zde silně ohrožená ještěrka obecná a ohrožená ropucha zelená. Nachází se zde několik kolonií králíka divokého.

PROJEKT, s.r.o.



1.2.26. Přírodní park (jev č.30) Nevyskytuje se v řešeném území.

1.2.27. Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.31) AOPK uvádí následující přehled přírodních památek ležících v řešeném území: PP PP PP PP PP

Anenský vrch Kočičí skála Růžový kopec Lange Wart (s OP) Kienberg (s OP)

Dále byly do kategorie přírodní památka zařazeny následující Evropsky významné lokality Natura2000: Baštinský potok Drnholecký luh Klentnice - kostel svatého Jiří Jevišovka Za Dyjí Studánkový vrch Skalky u Sedlece Paví kopec

1.2.28. Památný strom včetně ochranného pásma (jev č.32) Přehled památných stromů ležících v řešeném území:. k.ú. Dolní Věstonice k.ú. Mikulov k.ú. Mikulov k.ú. Mikulov k.ú. Mikulov

Věstonická oskeruše (jeřáb) Lípa v Mikulově Pavlovnie plstnatá Lípa u hrobky Mikulovský platan

1.2.29. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO (jev č.33) V roce 2003 v Paříži schválil Výbor Mezinárodní koordinační rady UNESCO programu MaB (Člověk a biosféra) rozšíření BR Pálava (vyhlášena v roce 1986) o Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Nově vymezené území o celkové rozloze přesahující 300 km2 dostalo název Biosférická rezervace Dolní Morava. Cílem BR Dolní Morava je podpora rozumného využívání přírodních zdrojů a zavedení vyvážených vztahů mezi člověkem a přírodou. Tento větší územní celek naplňuje tři základní funkce BR, kterými jsou: (1) ochrana a zachování genetických zdrojů, rostlinných a živočišných druhů, ekosystémů a krajiny, (2) rozvoj a podpora trvale udržitelného ekonomického a demografického rozvoje a (3) podpora výchovy, vzdělávání a výzkumu souvisejícího s ochranou přírody a udržitelným rozvojem. Území rezervace je jedinečným spojením ekosystémů vápencového bradla Pálavy, unikátního středoevropského nížinného luhu na dolních tocích řek Kyjovky, Dyje a Moravy a kulturní komponované krajiny Lednicko-valtického areálu.

PROJEKT, s.r.o.



Správu nad naplňováním cílů a funkcí BR Dolní Morava převzala od srpna 2004 obecně prospěšná společnost BR Dolní Morava. Biosférická rezervace je rozčleněna do tří zón. Jádrová zóna je tvořena především územím I. zóny ochrany přírody a krajiny, nárazníková zóna je tvořena zejména lokalitami zařazenými do II.zóny ochrany přírody a krajiny, poslední přechodná zóna je tvořena kombinací ploch III. a IV. zóny ochrany přírody a krajiny stanovených v CHKO Pálava.

1.2.30. NATURA 2000 - evropsky významné lokality (jev č.34) V rámci soustavy Natura 2000 byly v řešeném území vymezeny evropsky významné lokality: Kód lokality

Název EVL

CZ0624104

Děvín

CZ0624043

Stolová hora Klentnice - kostel svatého Jiří

CZ0623781

Předmět ochrany EVL

katastry (V REG.) Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Pavlov u Dolních Věstonic, Perná Bavory, Klentnice, Perná

SL

Klentnice

ZV

SL

Klentnice, Mikulov na Moravě, Milovice u Mikulova, Pavlov u Dolních Věstonic, Sedlec u Mikulova

CZ0624100

Milovický les

CZ0624099

CZ0624102 CZ0620049

Niva Dyje Turold Svatý kopeček u Mikulova Studánkový vrch Skalky u Sedlece Slanisko u Nesytu Paví kopec

CZ0622218

Dunajovické kopce

CZ0620031 CZ0620187 CZ0623022 CZ0623799 CZ0623046 CZ0620039 CZ0623041

Slanisko Dobré Pole Slanisko Novosedly Baštinský potok Drnholecký luh Travní dvůr Za Dyjí Jevišovka

CZ0624098 CZ0624234 CZ0623026 CZ0620048

SL

Milovice u Mikulova Mikulov na Moravě

SL SL

Mikulov na Moravě

SL

Sedlec u Mikulova Sedlec u Mikulova Sedlec u Mikulova Sedlec u Mikulova Březí u Mikulova, Brod nad Dyjí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice Dobré Pole Novosedly na Moravě Drnholec, Novosedly na Moravě Drnholec, Jevišovka Jevišovka Jevišovka, Nový Přerov Jevišovka

ZV PK SL PK KV PK PK ZV ZV ZV PK ZV

CZ0624104 EVL Děvín je nápadné vápencové bradlo v S části Pavlovských vrchů, 2,3 km ZJZ od obce Pavlov, mezi obcemi Perná, Horní a Dolní Věstonice, Pavlov a Klentnice. Ve vegetačním krytu Děvína jsou na výslunných svazích a exponovaných hřbetech zastoupeny perialpidské bazifilní teplomilné doubravy, které na úpatích a v dolních partiích svahů střídají panonské dubohabřiny. Na prudkých severních svazích Děvína se vlivem mezoklimatických podmínek vyskytují suťové lesy, které v nejvyšších částech svahu jsou nahrazeny pěchavovými lipinami. Suché trávníky i lesní porosty masivu Děvína jsou druhově velmi bohaté a hostí velký počet chráněných a ohrožených druhů rostlin. Z význačných živočichů se na Děvíně vyskytuje sága jižní, netopýr velkouchý, netopýr černý, střevlík, přástevník kostivalový a roháč velký.

PROJEKT, s.r.o.



CZ0624043 EVL Stolová hora je nápadné vápencové bradlo ve střední části Pavlovských vrchů, na Z okraji obce Klentnice a jedná se o komplex teplomilných trávníků, křovin a skalních výchozů s teplomilnou vegetací. Lokalita je významná výskytem mnoha druhů chráněných (celkem 40) a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Z "naturových" se zde vyskytují hvozdík Lumnitzerův, koniklec velkokvětý a kosatec skalní písečný, z živočichů přástevník kostivalový a roháč obecný.Místo je dále významné jako relikt pastevní krajiny.

CZ0623781 EVL Klentnice - kostel svatého Jiří se nachází severně od Mikulova, ve střední části Pavlovských vrchů, v obci Klentnice, v půdním prostoru kostela. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších lokalit s výskytem letní kolonie netopýra velkého v panonské oblasti v ČR.

CZ0624100 EVL Milovický les je rozsáhlý lesní komplex v jižní části Dolnomoravského úvalu, západně od Mikulova, mezi obcemi Klentnice, Mikulov, Milovice a Bulhary. V Milovickém lese se nacházejí pravděpodobně nejrozsáhlejší porosty panonských teplomilných doubrav na spraši v České republice, které doplňují panonské dubohabřiny, perialpidské bazifilní teplomilné doubravy širokolisté suché trávníky a subpanonské úzkolisté suché trávníky. Rostou zde četné vzácné a chráněné druhy. Lokalita má republikový až evropský význam. V území se vyskytuje řada naturových druhů živočichů - netopýr černý, netopýr velkouchý, přástevník kostivalový, hnědásek osikový, roháč obecný a bourovec trnkový.

CZ0624099 EVL Niva Dyje je rozsáhlý komplex lužních lesů a luk, který se nachází v jižní části Dolnomoravského úvalu, v nivě Dyje mezi obcemi Břeclav, Podivín, Nové Mlýny, Bulhary a Lednice. Nejcennějším územím v nivě Dyje je Křivé jezero. Jeho význam spočívá v přítomnosti dobře zachovalých fragmentů tvrdého luhu a kontinentálních zaplavovaných luk, které byly v minulosti v nivě řeky Dyje mnohem hojnější. Pozoruhodný je také výskyt zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů.

CZ0624098 EVL Turold se nachází v J části Pavlovských vrchů, na S okraji Mikulova, na vrchu Turold (385 m n. m.). Jedná se o komplex teplomilných trávníků a křovin s teplomilnými společenstvy. Regionální význam lokality spočívá v jejím druhovém bohatství: flóra čítá asi 390 druhů cévnatých rostlin, z toho 26 druhů zvláště chráněných. Z "naturových" druhů roste na Turoldu Iris humilis subsp. arenaria a Pulsatilla grandis .V lomu pravidelně hnízdí výr velký (Bubo bubo), na dalších místech v rezervaci např. sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Z Turoldu je jeden z mála současných nálezů pakudlanky jižní (Mantispa styriaca) v ČR. Jeskyně na Turoldu jsou nejvýznamnějším zimovištěm vrápence malého v panonské oblasti v ČR.

CZ0624234 EVL Svatý kopeček u Mikulova se nachází v J části Pavlovských vrchů, na JV okraji Mikulova. Jedná se o výrazný vápencový vrch s mozaikou suchých trávníků, křovin a kulturních lesů s teplomilnými společenstvy rostlin a živočichů. Lokalita má celostátní význam díky svému velkému druhovému bohatství; flóra stejnojmenné rezervace čítá asi 405 druhů cévnatých rostlin. Z "naturových" druhů zde roste Iris humilis subsp. arenaria a Pulsatilla grandis, z živočichů přástevník kostivalový a roháč obecný. Svatý kopeček představuje jedno z nejbohatších nalezišť záraz v České republice, jichž zde roste 7 druhů.

CZ0623026 EVL Studánkový vrch je lokalita nacházející se ve Valtické pahorkatině, 2,3 km SV od středu obce Sedlec, na J svazích Studánkového vrchu. Lokalita je tvořena fragmenty zarůstajících stepních trávníků s výskytem žluťáska barvoměnného. Lokalita je také významná z hlediska výskytu Colias myrmidone.

CZ0620048 EVL Skalky u Sedlece Území se nachází v jižní části Dolnomoravského úvalu, ve Valtické pahorkatině, 1,2 km JZ od obce Sedlec, při státní hranici s Rakouskem. Jedná se o komplex suchých trávníků s teplomilnými společenstvy rostlin a živočichů. Porosty širokolistých suchých trávníků jsou povětšinou v dobré kvalitě. Na svazích v lomech, na hřbítcích se nacházejí porosty subpa-

PROJEKT, s.r.o.



nonských stepních trávníků různé kvality. Tato společenstva hostí řadu významných chráněných druhů, např. Orchis militaris, Linum tenuifolium, Stipa joannis a S. pulcherrima. V podrostu šípákové doubravy v jižní části území se vyskytuje Mercurialis ovata a Galanthus nivalis. Zajímavá diverzita území zůstala zachována díky bývalé přítomnosti pohraničního pásma.

CZ0624102 EVL Slanisko u Nesytu Slanisko se nachází v J části Dolnomoravského úvalu, ve Valtické pahorkatině, v JV části obce Sedlec, na Z břehu rybníka Nesyt. Slanisko představuje jednu z posledních lokalit slanomilné vegetace v ČR, zároveň je velmi významnou lokalitou výskytu vrkoče útlého. Roste zde bezmála 220 druhů cévnatých rostlin. Prokázán je výskyt šesti kriticky ohrožených druhů motýlů, makadlovek, obalečíků, chobotníčka slaništního a pouzdrovníčka. Jako na jedné z mála lokalit v České republice se zde také vyskytují další druhy halofilních živočichů, např. ploštička slanomilná, saranče, jakož i střevlíci. Na jediném místě v českých zemích se zde vyskytuje slíďák.

CZ0620049 EVL Paví kopec je Lokalita se nacházející se v jihozápadní části Dolnomoravského úvalu nedaleko státní hranice s Rakouskem, 1,6 km J od obce Sedlec, O,5 km SSZ od vrchu Hůrka (246 m). Na lokalitě se vyskytují vysoce reprezentativní porosty širokolistých suchých trávníků a subpanonských stepních trávníků. Na poměrně malé ploše je zde soustředěno velké množství ohrožených a chráněných druhů rostlin, mezi nimi také Pulsatilla grandis, vybraný druh Natura 2000.

CZ0622218 EVL Dunajovické kopce je soustava pahorků severojižního směru ležící severozápadně od Mikulova, cca 2,8 km Z a ZJZ od obce Dolní Dunajovice. Jedná se o komplex teplomilných trávníků s výskytem řady chráněných a ohrožených rostlin, např.: vstavač vojenský, len chlupatý, srpice karbincolisté, pelyňku Pančićova, katránu tatarského, kosatec nízký, hvězdnice chlumní, kavyl sličný. Vegetace je tvořena mozaikou širokolistých suchých trávníků, suchých bylinných lemů a nízkých xerofilních křovin. V území se vyskytuje řada významných druhů živočichů, z ptáků např. krutihlav obecný, strnad luční, pěnice vlašská, z bezobratlých např. kudlanka nábožná.

CZ0620031 EVL Slanisko Dobré Pole je území nacházející se v J části Dyjsko-svrateckého úvalu v Dunajovických vrších, na JZ okraji obce Dobré Pole. Fragment slanomilné vegetace s výskytem kriticky ohrožených společenstev halofytů. Největší a nejcennější plochu zde tvoří fotbalové hřiště, které díky zvýšenému sešlapu a mechanickému narušování poskytuje dobré podmínky pro zachování této ojedinělé vegetace. V okolních plochách lze nalézt slanomilnou vegetaci v menší míře, především v mozaice s dalšími vegetačními typy, převážně s mezofilními ovsíkovými loukami. Na podmáčených místech se vyskytují rákosiny eutrofních a stojatých vod a fragmenty slanomilných rákosin. Území představuje velmi cennou lokalitu zejména z botanického hlediska. Je zde na relativně velké ploše zastoupena druhově bohatá subhalofylní vegetace . Významný je především výskyt kriticky ohroženého druhu Glaux maritima, jehož lokalita je zde na SZ okraji svého areálu a patří současně mezi poslední lokalitu tohoto druhu v ČR.

CZ0620187 EVL Slanisko Novosedly je území ležící v J části Dyjsko-svrateckého úvalu, na SV okraji obce Novosedly. Předmětem ochrany v území jsou halofytní a subhalofytní společenstva, na které navazují porosty rákosin eutrofních a stojatých vod, která přecházejí v degradovaná společenstva mokřadních vrbin a měkký luh. Z halofytních společenstev jsou plošně nejrozšířenější slaniska, v jednom místě se vyskytuje i vegetace jednoletých slanomilných trav, která zde má jedinou lokalitu v ČR. Na slaniska navazují porosty slanomilných rákosin. Území je cenné také po stránce batrachologické – výskyt rosničky zelené a kuňky ohnivé – a ornitologické – přirozené hnízdiště cvrčilky slavíkové a rákosníka velkého.

CZ0623022 EVL Baštinský potok je území ležící v Dyjsko-svrateckém úvalu na J okraji horní Novomlýnské nádrže. Jedná se o soustavu menších vodních toků a odvodňovacích kanálů mezi obcemi Novosedly, Drnholec a silnicí Drnholec-Novosedly. Výskyt piskoře pruhovaného dokládá dobrou zachovalost vodního biotopu, lokalita je velice cenná pro ohroženou místní populaci druhu.

PROJEKT, s.r.o.



CZ0623799 EVL Drnholecký luh je lokalita se nacházející se v Dyjsko-svrateckém úvalu poblíž soutoku Dyje a Jevišovky. Tvoří ji část lesního celku na pravém břehu Dyje, mezi obcemi Drnholec, Jevišovka a Novosedly. Vegetační pokryv tvoří tvrdé luhy nížinných řek, převažují porosty s nižší reprezentativností, ve fragmentech se vyskytují nereprezentativní měkké luhy a vegetace rákosin eutrofních a stojatých vod spolu s vegetací vysokých ostřic. V území se vyskytuje celá řada obojživelníků včetně početné populace kuňky ohnivé.

CZ0623046 EVL Travní dvůr je Lokalita leží v jižní části Dyjsko-svrateckého úvalu, na středním toku Dyje při hranici s Rakouskem, 2 km V a JV od středu obce Hrabětice. Dominantu vegetace tvoří tvrdé luhy nížinných řek s poměrně velkým zastoupením měkký Extenzivní sečené louky nížin až podhůří ch luhů. Jedná se o významnou lokalitu výskytu kuňky ohnivé a dalších naturových druhů lesáka rumělkového a piskoře pruhovaného. Lokalita je významná z hlediska zoologického jako místo výskytu a rozmnožování celé řady zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů, mj. ptáků a obojživelníků.

CZ0620039 EVL Za Dyjí je lokalita nacházející se jižně od obce Jevišovka ma středním toku Dyje. Jedná se o lokalitu spadající do kategorie extenzivní sečené louky nížin až podhůří.

CZ0623041 EVL Jevišovka jedná se o dolní část toku řeky Jevišovky v délce cca 30 km, mezi obcemi Kyjovice a Jevišovka. Lokalita je cenná především pro svůj rozsah zaručující dlouhodobou existenci hybridního komplexu sekavců v této části panonské oblasti, jedná se o výjimečnou populaci vysokého regionálního významu, v panonské oblasti je jednou ze tří známých. Lokalitu tvoří dolní část toku řeky Jevišovky s písčitojílovitými náplavy. Přestože jde převážně o upravený vodní tok, hostí druhově poměrně bohatá společenstva vodních makrofyt s výskytem šmelu okoličnatého, stolístku klasnatého, rdestu kadeřavého, pramenička obecná. .Na lokalitě se vyskytuje populace hybridního komplexu sekavců.

PROJEKT, s.r.o.



1.2.31. NATURA 2000 - ptačí oblasti (jev č.35) V rámci soustavy Natura 2000 byla v řešeném území vymezena ptačí oblast: Kód lokality Název lokality CZ0621029 CZ0621030 CZ0621028

Pálava Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny Lednické rybníky

katastry (V REG.) Bavory, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov na Moravě, Milovice u Mikulova, Pavlov u Dolních Věstonic, Perná, Sedlec u Mikulova Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Ivaň, Mušov Sedlec u Mikulova

CZ0621029 Ptačí oblast Pálava - území se nachází mezi obcemi Milovice, Přítluky, Sedlec a Mikulov. Navržená ptačí oblast je totožná s CHKO Pálava a na délku zaujímá 17 km, na šířku 9 km. Velmi cenné území, které hostí 20 druhů ptáků přílohy I, z nichž je osm cílových. Hojně zastoupené biotopy, lesostepi, skalnaté a drnové stepi obývá početná populace pěnice vlašské a ťuhýka obecného. V teplomilných doubravách a dubohabřinách hnízdí strakapoud prostřední, včelojed lesní, lejsek bělokrký. Staré sady, ovocné aleje a zahrady obývá početná populace strakapouda jižního. V lužních biotopech na Křivém jezeře žije kolonie 10-12 párů čápa bílého a jediná kolonie kormorána velkého na Moravě. Lokalita je též pravidelným zimovištěm orla mořského. Pravidelně zde hnízdí luňák hnědý, příležitostně i luňák červený. V Milovickém lese hnízdí významná část populace dudka chocholatého v ČR. Pavlovské vrchy jsou zimovištěm zedníčka skalního.

CZ0621030 Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je lokalita nacházející se asi 10 km S od Mikulova, mezi obcemi Strachotín a Dolní Věstonice a silnicí na Mikulov. Nádrž má rozlohu 4 km na délku a 3 km na šířku. Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny leží na soutoku Dyje, Svratky a Jihlavy, v místě bývalých lužních biotopů. V nádrži je velice rozdílná výška vodní hladiny a již při malém poklesu vody se vynořují ostrůvky. Při hladině 170,35 m n. m. je vynořeno téměř 20 ha ostrůvků ve dvou soustavách. Lokalita je významná jak v hnízdním období, tak v období tahu i v zimě. Střední nádrž je významným hnízdištěm, tahovou zastávkou a zimovištěm pro řadu druhů ptáků. Oblast byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného, na tři zimující druhy - orel mořský, husa polní a husa běločelá a na podzimní shromaždiště husy velké. Střední nádrž je kromě rybáka obecného také nejvýznamnějším hnízdištěm, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého a racka bouřního a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště husy velké. V první polovině 80. let minulého století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než 20 000 kusů vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého, v zimě bezkonkurenčně převládají severské husy. Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého v ČR. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců.

CZ0621028 Ptačí oblast Lednické rybníky je území, které leží mezi obcemi Sedlec, Hlohovec a Lednice. Území zahrnuje soustavu pěti izolovaných rybníků různé velikosti. Celá soustava je napájena řekou Dyjí. Rybníky představují jedno z nejvýznamnějších hnízdišť a shromaždišť vodních ptáků v rámci celé České republiky. Kolonie kvakošů nočních je jedním ze čtyř hnízdišť v České republice.

PROJEKT, s.r.o.



Kvakoš zde hnízdí ve smíšené kolonii s volavkou popelavou na ostrovech Zámeckého rybníka již od roku 1932. Také se zde při jarním i podzimním tahu ve významných počtech shromažďují některé druhy vodních ptáků, husa velká, lžičák pestrý a zrzohlávka rudozobá. V rákosinách rybníků poměrně početně hnízdí např. sýkořice vousatá, rákosník velký, cvrčilka slavíková, slavík modráček středoevropský, chřástal vodní a v roce 2002 byla doložena i tři hnízda chřástala malého. V zámeckém parku i v parkových porostech kolem rybníků nachází vhodné podmínky strakapoud jižní.

1.2.32. Lokality výskytu zvl. s národ.významem (jev č.36)

chráněných

druhů

rostlin

a

živočichů

V území ORP Mikulov se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů s národním významem: -

Otis tarda (drop velký), kriticky ohrožený druh. V lokalitách výskytu nutno zachovat podíl orné půdy a trvalých travních porostů. Paranssius mnemosyne (jasoň dymnivkový), kriticky ohrožený druh.

PROJEKT, s.r.o.



1.3. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1.3.1.

Lesy ochranné (jev č.37)

Kategorizace lesů je definována zákonem 289/1995 Sb., o lesích. Klasifikuje lesy podle převažujících funkcí do tří kategorií 1) lesy ochranné (§ 7 zákona) 2) lesy zvláštního určení (§ 8 zákona) 3) lesy hospodářské (§ 9 zákona). (1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Na polesí Mikulov se do kategorie lesů ochranných dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují následující lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích: Jednotka rozdělení lesa

Výměra nebo plocha v LHP(ha) 21,33 20,92

Výměra (ha)

431B

PROJEKT, s.r.o.

Katastrální území Mikulov na Moravě


Parcela číslo (dle KN) 2676/1 2677

Výměra (dle KN ha) 14,9421 0,2333


431C

0,37

0,37

433A 433C 433D 433E

5,42 1,87 0,91 1,57

5,51 1,92 0,91 1,56

433G

0,54

0,46

433H

0,52

0,59

7,22 0,09 0,07 0,44 23,69 0,44 1,23 1,6 6,97 18,93 21,60 0,38 0,69 1,01 0,41

7,22

433J 418 419 433K 442B 501 502 503 504 442C 443A 101 163 501 502 443B 102 503 504 566 443C 505 506 444F 501 CELKEM :

2679 2680 2684 2689 1652 1654 1818/1 496 306 164 č 164 č 44/2 74/2 85 1852 117/1 č 117/1 č 4817 4884

4,6595 0,6745 0,6938 0,1275 0,1778 0,1904 5,4240 1,8673 0,9133 0,1349 1,4449 0,0218 0,4142 0,0442 0,0719 0,4099 0,1112 7,0751 0,3008

Klentnice

2357/1 1560 č 1561 č

0,4356 0,0300 4,1870

Perná

4183/1

29,7131

Klentnice

1559 č 1567 č 2234 671 č 672 č 674 č 678 č 608 674 č 678 č

18,9315 2,3356 0,6048 0,1057 0,0500 8,7848 12,2080 0,2011 6,4400 27,1192

670 č 678 č

0,1800 33,1751

678 č

15,1400

Klentnice Bavory Klentnice

Mikulov na Moravě 0,09 0,07

0,44 21,82 0,40 1,11 1,44 6,29 19,17 21,28

19,60 19,30 0,09 0,32 13,71 0,04 26,45 26,04 1,36 5,55 14,16 13,95 0,98 199,56 161,46

0,38 0,68 0,99 0,41

Pavlov u Dolních Věstonic

0,09 0,32 13,50 0,04 1,34 5,47 Pavlov u Dolních Věstonic 0,96 33,58

199,5739

Lesy ochranné na mimořádně nepříznivých stanovištích dle LHP: 195,04 ha Překryvy: 433C, D, E, 442B, C, 443A, B, C, 444F - překryv s kategorií zvláštního určení dle § 8 odst.1 písm.c) zákona č. 289/1995 Sb. - lesy na území národních přírodních rezervací a současně překryv dle § 8 odst. 2 písm. a) - I. zóna CHKO Pálava.

PROJEKT, s.r.o.



431B, 433A, J - překryv s kategorií dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č.289/1995 Sb. - lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách.

Do kategorie lesů ochranných se dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., zařazují v zařizovacím obvodu LHO Břeclav lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích:

Jednotka rozdělení lesa 49Fa 49Fb 49Fc

Výměra v LHO (ha) 0,13 0,09 0,31

49Fd 49Fe 51Aa 51Ab 51Ac 51Ad 51Ae 51Af 51Ag 51Ah 51Aj 51Ak 58Dh 58Dj

0,13 0,02 0,15 0,19 0,23 0,13 0,26 0,09 0,04 0,15 0,07 0,04 0,03 0,18 501

58Ja 58Jb 58Jc 58Jd 58Je 58Jf 58Jg 58Jh 58Jj 58Jk 58Jl 58Jm 58Jn 58Jo 60Ca 60Cb 60Cc 60Cd

Březí

Novosedly

Parcela číslo (dle KN) 661(č.) 661(č.) 662(č.) 662(č.) 662(č.) 662(č.) 4567/2(č.) 4567/2(č.) 4567/2(č.) 4567/2(č.) 4567/2(č.) 4567/2(č.) 4567/2(č.) 4567/2(č.) 4567/2(č.) 4567/2(č.) 5186(č.) 5186(č.)

Parcela číslo (dle PK) 113 136 149 150 178 181 6713 6711 6710 6709 6707 6706 6705 6704 6701 6700 7930 7932

Výměra (ha) 0,1300 0,0934 0,0745 0,2330 0,1312 0,0185 0,1478 0,1857 0,2331 0,1328 0,2552 0,0908 0,0431 0,1544 0,0745 0,0379 0,0260 0,2254

Vlastník (nájemce) 71290 77503 77072 77072 74891 77499 71147 71146 71145 71144 71143 71140 71142 71141 71139 71138 74004 74005

5725(č.) 5725(č.) 5725(č.) 5725(č.) 5725(č.) 5725(č.) 5725(č.) 5725(č.) 5725(č.) 5729(č.) 5729(č.) 5729(č.) 5731(č.) 5731(č.) 1670(č.) 1670(č.) 1670(č.) 1670(č.)

7354 7353 7352 7351 7350 7349 7347 7346 7345 7344 7343 7342 7341 7340 5075 5070 5067 5063

0,7218 0,3311 0,2713 0,3978 0,1257 0,2341 0,2092 0,4992 0,2663 0,0311 0,0304 0,0275 0,0186 0,1283 0,2762 0,1341 0,4602 0,1127

74004 74008 70086 77449 74011 74007 77152 70080 74006 74009 72520 77318 77318 74010 71264 71263 71264 71295

0,05 0,72 0,33 0,27 0,40 0,13 0,23 0,21 0,50 0,27 0,03 0,03 0,03 0,02 0,13 0,28 0,13 0,46 0,11

PROJEKT, s.r.o.

Katastrální území Klentnice

Novosedly

Nový Přerov



Na polesí Velký Dvůr se do kategorie lesů ochranných dle § 7 odst.1 písm.a) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují v zařizovacím obvodu LČR Židlochovice následující lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích: Výměra Výměra nebo plocha (ha) v LHP(ha) 1,03 1,78

Jednotka rozdělení lesa 260G

NPP Dunajovské kopce 260N PR Šibeničník 262K 503 504 265J(č.) 501 502 265J(č.) CELKEM :

2,23

2,12

3,23 3,23 0,11 0,37 1,53 1,53 0,04 0,09 6,26 6,23 14,89 14,89

Katastrální území Novosedly

Březí

Parcela číslo (dle Výměra KN) (dle KN-ha) 5725 0,8740 5729 0,0032 5731 0,1510 4567/1

2,2317

4427

3,7132

Novosedly

5186č.

1,6554

Nový Přerov

1670č.

6,2669 14,8954

Mikulov 0,11 0,37 0,04 0,09 0,61

Lesy ochranné na mimořádně nepříznivých stanovištích dle LHP : 15,50 ha.

1.3.2.

Lesy zvláštního určení (jev č.38)

2) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

PROJEKT, s.r.o.



Na polesí Mikulov náleží do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst.1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. následující lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně: Jednotka rozdělení lesa

Výměra (ha)

432C

0,23 101 102 103 104 105 106 107 108

432E CELKEM :

Výměra nebo plocha v LHP (ha) 0,22

0,02 0,08 0,07 0,03 0,03 0,03 0,04 0,03 0,22 0,78

0,01 0,07 0,07 0,03 0,03 0,03 0,04 0,03 0,22 0,44

Katastrální území Klentnice

Mikulov na Moravě

Parcela číslo (nové - původní) 2213 č. 2214 č. 2221 2219 2215 2212 č. 3451 č. 3427 č. 3427 č. 3451 č. 3469 č.

Výměra (dle KN - ha)

638 č. 635 č. 642 č. 640 č. 639 č. 637 č.

*)

0,31

0,1400 0,0900 0,0180 0,0769 0,0729 0,0300 0,0300 0,0300 0,0400 0,0300 0,2200 0,7778

Lesy zvláštního určení v PHO vodních zdrojů I. stupně dle LHP: 0,75 ha

Na polesí Mikulov náleží do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst.1 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb. následující lesy na území národních přírodních rezervací: Výměra nebo plocha v LHP(ha) Národní přírodní rezervace "Tabulová": 433B(č.) 0,87 1,11 433B(č.) 11,14 11,14 417 0,53 0,53 MEZISOUČET: 12,54 12,25 0,53 Národní přírodní rezervace "Děvín": 442A 14,34 14,38 101 0,23 0,23 420 0,84 0,85 Jednotka rozdělení lesa

442D 102 103 163 565

442E

PROJEKT, s.r.o.

Výměra (ha)

19,07 0,47 0,06 0,20 0,07

19,07

10,75

11,11

Katastrální území

Parcela číslo (dle KN)


Klentnice

963/1

0,874

1800

11,6716 12,5456

1559 č 1560 č 1561 č 2231 2937 1567 č 1569 1570 1572 1573 1574 1750 1751 2235 2236 1576 1577

1,2400 0,1333 12,5067 1,1972 0,3255 0,0292 3,4165 3,6154 3,0887 8,3583 0,3215 0,196 0,179 0,2179 0,4528 3,0926 3,4992

Klentnice

Horní Věstonice Klentnice 0,47 0,06 0,20 0,07



Pavlov u Dolních Věstonic

442H 444A

0,17 15,76

0,18 15,59

444B

17,32

17,06

444C 101 444D 102 103 444E MEZISOUČET: CELKEM :

Perná Klentnice Pavlov u Dolních Věstonic

15,72 15,48 0,99 0,98 16,23 15,99 0,29 0,29 0,27 0,56 18,92 18,37 131,70 127,23 3,71 144,24 139,48 4,24

1579 1752 744 746 750 3963 2232 678 č 671 č 672 č 678 č 670 č 678 č 670 č 678 č 666 665

2,5246 0,0719 0,0330 0,1073 1,4181 0,1666 0,1534 15,609 0,4594 0,4725 16,3924 0,1500 16,5600 0,2645 16,2536 0,2729 18,9204 131,6994 144,2450

Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací dle LHP: 143,72 ha Všecny tyto lesy - překryv s kategorií dle § 8 odst. 2 písm. a) - I. zóna CHKO Pálava

Na polesí Mikulov se do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují následující lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí, lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách: Jednotka rozdělení lesa

Výměra (ha)

Výměra nebo plocha v LHP(ha)


Přírodní rezervace Milovická stráň. 401A 6,14 5,90

Milovice u Mikulova

402A

21,24

21,24

Mikulov na Moravě

402B

11,70

11,70

402C

14,52

14,52

402D

13,72

13,72

403A

8,77

8,77

403B

10,51

10,51

MEZISOUČET:

86,60

86,36

První zóna CHKO Pálava: 425A 7,47

7,47

PROJEKT, s.r.o.

Parcela čísVýměra (dle lo (dle KN - ha) KN) 775 776 3732 č 3733 č 3733 č 3734 č 3734 č 3735 č 3735 č 3736 č 3733 č 3734 č 3735 č 3736 č 3732 č 3733 č

2,0097 4,1332 21,1400 0,1000 0,1000 11,6000 14,3200 0,2000 0,2000 13,5200 0,0500 6,4200 0,1100 2,1900 10,4600 0,0500 86,6029

Sedlec u Mikulova


1154

32,7003


501 425B 425C MEZISOUČET: CELKEM:

1,01 11,40 15,80

11,40 15,89

1,01

35,68

34,76

1,01

122,28

121,12

1,01

Mikulov na Moravě

3953

2,9820

35,6823 122,2852

Lesy v I. zóně CHKO a přírodních rezervacích a přírodních památkách dle LHP: 122,13 ha.

Na polesí Mikulov se do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. e) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují následující lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou:

429C

Výměra nebo plocha v LHP(ha) 0,92 0,85

430A

1,41 1,38

Jednotka rozdělení lesa

Výměra (ha)

101

0,05 1,41 1,41

101

0,02

415

0,03 0,39 0,39 0,08 0,05 0,48 0,48

431D

432A(č.) 432A(č.) 432A(č.) 416 433F(č.) 433F(č.) 442G

0,05 0,08 0,08 0,88 1,04 0,68 0,63

445B

2,42 2,42 423

445C 445D 424

445E 445F(č.) 445F(č.)

0,09 0,40 0,46 1,62 1,66 0,02



1023 1027 4210

0,4176 0,5021 0,7588

4211 3929

0,6990 0,0296

3931

0,7694

3932 337/2 530/2 č 530/2 č

0,6569 0,3870 0,0754 0,4801

Horní Věstonice

564/2 č 925 č 964 980/3 982 3455

0,0504 0,0764 0,8759 0,3527 0,3300 2,1905

Perná

3523 3387 4909

0,3211 0,3973 0,2207

4962 4968 4972 4979/3 4979/1 č 4979/2 4979/1 č 4979/4 4812 1181/2 č 1181/2 č

0,2340 0,4895 0,4540 0,1127 0,0257 0,0150 0,0722 0,0120 1,2025 0,0155 0,0086

Katastrální území Sedlec u Mikulova Mikulov na Moravě

0,0 4 0,0 2 0,0 3 Klentnice

0,0 5

0,0 9

0,0 3

1,20 1,30 0,02 0,02 0,01 0,01

PROJEKT, s.r.o.



445F(č.)

0,04 0,04 425

0,0 2

0,02

1181/8 č

0,0420

1183/2 č

0,0220

Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou dle LHP: 28,48 ha

Na polesí Mikulov se do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. g) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují následující lesy v uznaných oborách: Jednotka rozdělení lesa "Obora Bulhary": 404A 404B 404C 404D 101 407A 101 407B 408A 101 102 151 152 153 501 408B 103 408C 104 408D 105 106 409A 409B 101 409C 102 409D 419C 419D 420A 157 420B 101 102 157 420C 103 420D 104

PROJEKT, s.r.o.

Výměra (ha) 15,48 23,59 11,45 13,27 7,23 11,40 2,91 12,32 15,55 4,33 0,18 0,27 0,64 0,36 0,01 10,57 4,99 13,88 6,71 15,63 0,38 2,42 19,48 13,56 11,87 4,56 0,03 15,31 13,44 9,28 17,66 0,23 16,31 0,04 1,92 0,17 7,46 0,10 10,07 1,63

Výměra nebo plocha v LHP(ha) 15,48 23,59 11,45 13,27


Mikulov na Moravě

7,23 11,40 2,91 12,32 15,55 4,33 0,18 0,27 0,64 0,36 0,01 10,57 4,99 13,88 6,71 15,63 0,38 2,42 19,48 13,56 11,87 4,56 0,03 15,31 13,44 9,28 17,66

Sedlec u Mikulova

0,23 16,31 0,04 1,92 0,17 7,46 0,10 10,07 1,63




3735 č 3736 č 3737 3738/1 3738/2 3739 3740 č 3741 3742 3743 3744 3745 č 3747 3748 3749 3750 3751 3752 3753 3754 3755 3756 3757 3758 3759 3760 3761 3812 1155 1156 1157 1158 1159 1164 1165 1166 1167 1168 1169 1170

0,0500 59,5000 0,0673 0,0495 0,4266 0,0651 62,6300 0,0557 0,3389 148,8881 0,2915 6,6700 0,9547 110,8974 0,7993 107,5625 0,0033 0,3134 91,8345 0,4412 0,2349 0,0031 0,4095 0,1938 72,4418 0,7064 0,3041 4,1696 29,5940 6,0687 0,5631 29,0229 0,6861 8,7656 1,8085 0,1989 23,8280 0,5321 20,3161 0,4180


105 420E 420F 106 421A 101 421B 154 501 502 555 421C 421D 422A 157 422B 101 423A 101 423B 102 158 424A 554 424B 424C 552 424D 424E 424F 426A 101 102 103 556 426B 426C 426D 159 426E 426F 426G 104 105 159 427A 101 159 501 556 427B

PROJEKT, s.r.o.

0,21 7,66 14,77 0,20 10,97 0,57 11,63 0,02 0,02 0,03 0,54 9,73 11,09 13,54 0,09 22,56 0,09 14,79 7,41 24,91 0,15 0,29 10,28 0,57 17,30 11,77 0,69 14,61 7,38 7,60 8,55 0,06 0,05 5,95 0,42 11,46 5,46 5,47 0,21 9,85 9,41 17,48 5,03 0,09 0,15 19,32 0,68 0,12 0,33 0,94 12,53

0,21

1171 1172 1173 1174 1175 1176 1177 1178 1179 1181 1182 1183

7,66 14,77 0,20 10,97 0,57 11,63 0,02 0,01 0,02 0,54 9,73 11,09 13,70

9,7650 12,5226 0,2304 0,2864 0,1791 13,0989 24,7376 5,7578 0,6722 52,5857 5,3729 15,5619

0,09 22,56 0,09 14,66 7,58 24,53 0,15 0,29 10,28 0,57 17,30 11,77 0,69 14,61 7,38 7,60 8,55 0,06 0,05 5,95 0,42 11,46 5,46 5,47

Sedlec u Mikulova 0,21

9,85 9,41 17,48 5,03 0,09 0,15 19,32 0,68 0,12 0,33 0,94 12,53



102 501 427C 103 427D 427E 427F MEZISOUČET: "Obora Klentnice": 434A 101 102 434B 434C 103 104 435A 101 102 103 435B 435C 104 435D

435E 436A 558 436B 101 558 436C 161 436D 436E 436F 163 558 437A 101 102 103 162 437B 104 162

PROJEKT, s.r.o.

3,68 0,03 10,37 0,37 11,69 13,63 12,18 1267,72

3,68 0,03 10,37 0,37 11,69 13,63 12,18 1151,04 116,80

15,19 0,95 4,91 26,17 18,87 2,36 3,62 12,98 0,07 0,36 0,08 18,07 16,24 0,28 12,33

15,19

3,81 23,21 0,79 13,18 7,50 0,71 9,80 0,54 9,31 13,88 3,95 0,14 0,29 14,88 0,12 2,67 7,29 0,32 15,35 0,02 0,16

3,81 23,21

1267,7159 Klentnice

0,95 4,91 26,17 18,87 2,36 3,62 12,98 0,07 0,36 0,08 18,07 16,24 0,28 12,33

Klentnice 0,74

13,18 7,5 0,71 9,80 0,54 9,31 13,88 3,95


14,88 0,12 2,67 7,29 0,22 15,26

Milovice 0,03 0,22


794/2 798 800 801 802/1 802/2 803 804 823 827/2 1023/1 1743/2 1899 1900 1920 1934 2005 2042 2060 2063 446/3 512/2 462/2 1765/2 1765/3 1766/3 1766/4 2225/1 2225/4 3722 3723 3724/1 3724/2 3725 3726 3727 3728 3729 835 836 837

0,2740 55,5785 9,2269 0,2546 0,1205 0,0234 0,2888 0,4122 1,9028 0,2616 1,5162 0,2072 6,0748 4,5886 12,7045 0,0539 27,0806 10,1325 0,0446 1,7370 0,0585 0,4580 0,1356 0,0536 0,0287 0,4708 0,3651 0,0031 0,0093 74,9346 0,6174 0,6299 0,0202 122,0708 0,4283 94,8185 0,5626 88,8504 4,9458 4,2532 0,0379


438A 558 438B 438C 101 438D 438E 438F 160 439A 101 163 439B 439C 439D 102 558 440A 101 102 103 104 163 440B 440C 440D 440E 105 106 441A 101 501 441B 441C 102 559 441D 103 559 441E 560 441F 104

10,16 1,24 4,99 5,68 1,98 13,31 16,20 12,43 0,22 13,36 5,85 0,31 12,93 12,50 18,71 5,56 0,32 15,71 0,10 0,17 0,06 0,55 0,31 9,12 6,31 8,33 6,12 1,98 4,01 9,27 0,10 0,46 26,71 9,62 0,31 0,03 19,85 0,09 0,42 3,82 0,34 6,03 2,53

10,16

838 839 1007 1336 1338

1,24 4,99 5,68 1,98

0,0313 2,0785 0,0210 0,0737 0,0593

13,31 16,20 12,09 0,21 13,36 5,85 0,31 12,93 12,50 18,63 5,56 0,31 15,71 0,10 0,17 0,06 0,55 0,31 9,12 6,31 8,33 6,12 1,98 4,01 9,39 0,19 0,46 26,71 9,62 0,31 0,03 19,85 0,09 0,42 3,82 0,34 6,03 2,53

Lesy zvláštního určení v uznaných oborách dle LHP: 1795,94 ha

Do kategorie lesů zvláštního určení se dle § 8 odstavce 2 písmeno a) zákona číslo 289/1995 Sb. zařazují v zařizovacím obvodu LHO Břeclav následující lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách:

PROJEKT, s.r.o.



Jednotka roz- Výměra v LHO Katastrální dělění lesa (ha) území Přírodní památka "Dolní Mušovský luh" - část: 53Cc 0,39 Mušov 53Cf 53Cg

0,36 0,35 101


Parcela číslo (dle PK)

Výměra (ha)

Vlastník (nájemce)

3210/2(č.) 3210/2(č.) 3210/2(č.) 3210/2(č.)

1384/19 1384/20 1384/29 1384/12

0,3442 0,0420 0,3579 0,3575

74902 74902 75770 74901

0,01

Do kategorie lesů zvláštního určení se dle § 8 odstavce 2 písmeno e) zákona číslo 289/1995 Sb. zařazují v zařizovacím obvodu LHO Břeclav následující lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou: Jednotka rozdělění lesa

Výměra v LHO (ha)

Ochranné lesní pásy: 49Aa 0,11 49Ab 0,14 49Ac 0,15 49Da 0,06 49Db 49Dc 50Ca 50Cb 50Cc 50Cd 50Ce 50Cf 50Cg

0,47 0,31 0,20 0,02 0,03 0,02 0,01 0,02 0,02

50Ch 50Cj 50Ck

0,01 0,06 0,01




Výměra (ha)


Klentnice

322(č.) 322(č.) 322(č.) 591 592 591 603 722(č.) 722(č.) 722(č.) 722(č.) 722(č.) 722(č.) 722(č.) 722(č.) 721(č.) 721(č.) 720(č.)

931 930 926 576 576 569 345 1173 1175 1176 1177 1179 1180 1182 1183 1185 1186 1189

0,1095 0,1377 0,1489 0,0109 0,0539 0,4714 0,3141 0,1967 0,0174 0,0347 0,0181 0,0082 0,0177 0,0089 0,0084 0,0065 0,0647 0,0299

71292 46036 71291 77452 77452 77046 74889 71076 70078 71080 71087 71077 71081 71091 71091 71082 71085 71079

731/23 720(č.) 8467/1 8467/2 3166(č.) 3166(č.) 2007(č.) 2013(č.) 2013(č.) 2013(č.) 5072(č.) 5072(č.) 5072(č.) 5072(č.) 5087(č.)

731/23 1187

3091

0,0145 0,0500 0,1522 0,3541 0,4542

71047 71047 30113 30113 46048

9227 9227 9229 9232 496/1 498 435 436 321

0,1080 0,0607 0,0758 0,0378 0,1015 0,0509 0,1524 0,0029 0,0459

77079 77079 77434 77953 71203 71201 71201 71201 46033

Bavory

102

0,02

101

0,06

50Cz 52Aa 52Ab 53Ba

0,15 0,35 0,21 505

Dolní Dunajovice Mušov 0,24

56Aa 56Ab 56Ac 56Ad 59Aa 59Ab 59Ac

0,11 0,06 0,08 0,04 0,10 0,05 0,16

59Ad

0,05

PROJEKT, s.r.o.

Drnholec

Dobré Pole



5087(č.)

339

0,0023

46033

59Aw 501

0,01

5057/2(č.)

1557

0,0071

71210

502

0,01

5057/2(č.)

1559

0,0073

71202

503

0,01

5057/2(č.)

1585

0,0143

71204

0,01

5057/2(č.) 5002/2(č.) 5115(č.) 5115(č.) 5115(č.) 5115(č.) 1007(č.) 994(č.)

1595 1638/2 142/2 142/1 141 137 4166 4132

0,0091 0,0498 0,0176 0,0178 0,0157 0,0372 0,0812 0,1722

46033 71200 71207 71208 71209 71205 74015 74016

59Ax 59Ay 59Az 504 59Bb 59Ca 59Cb 59Cc 59Cd 61Ca 61Cb

0,05 0,02 0,02 0,02 0,04 0,08 0,17

Sedlec u Mikulova

Do kategorie lesů zvláštního určení se dle § 8 odstavce 2 písmeno g) zákona číslo 289/1995 Sb. zařazují v zařizovacím obvodu LHO Břeclav následující lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích: Jednotka rozdělení lesa

Výměra v LHO (ha)


Uznaná obora "Klentnice" - část: 49Bf 0,65 Klentnice 101 0,08 49Cm 0,06 102 0,23 49Cz 103 0,03 Samostatná bažantnice "Luh" - část: 56Ja 0,16 Drnholec 56Jb 3,89 105 0,32 106 0,33 503 0,14 56Jc 0,49 56Ka 0,13 101 0,03 56Kb 0,25 102 0,06 56Kc 0,32 103 0,07 56Kd 0,29 56Ke 0,26 56Kf 0,12 Samostatná bažantnice "Cihelna" - část: 56Ma 0,91 Drnholec 56Mb 0,11

PROJEKT, s.r.o.




Výměra (ha)


564(č.)

823

0,7296

77503

582/2(č) 582/2(č)

790/1 790/2

0,0716 0,2153

77073 77073

582/2(č)

794

0,0297

77023

1772(č.) 1787(č.)

1183 1184/1

0,1591 4,6841

46013 46013

1787(č.) 1762(č.)

8049 8034

0,4921 0,1647

77098 77625

1762(č.)

8036

0,3078

77048

1762(č.)

8037

0,3860

77029

1764(č.) 1764(č.) 1764(č.)

8034 8036 8037

0,2920 0,2551 0,1202

77625 77048 77029

1792/1(č.) 1792/1(č.)

8281 8283

0,9137 0,1077

77259 77103


56Mc 56Md 56Na 56Nb 56Nc 56Nd 56Ne 56Nf 56Oa 56Ob 56Pa 56Pb 56Pc 56Pd 56Pe 56Pf 57Ea

0,12 0,23 0,14 0,17 0,15 0,24 0,10 0,58 0,01 0,04 1,15 0,13 0,33 0,67 0,77 0,18 4,13 103

57Eb 57Ec 57Ed 57Ee 57Ef 57Eg

Jevišovka 0,28

0,02 0,05 0,05 0,09 0,03 0,02 101

57Ez-104 57Fa

0,02 0,03 2,18

102 105 57Fb

1792/1(č.) 1792/1(č.) 1810(č.) 1810(č.) 1810(č.) 1810(č.) 1810(č.) 1810(č.) 1804(č.) 1804(č.) 1807(č.) 1807(č.) 1807(č.) 1807(č.) 1807(č.) 1807(č.) 695(č.) 695(č.) 695(č.) 695(č.) 695(č.) 695(č.) 695(č.) 695(č.) 695(č.) 695(č.)

8286 8282 8201 8202 8205 8207 8277 8210 2691 2615 8167/1 8169/1 8125 8182 8190 8191 2483/1 2483/2 2307 2484/1 2124/2 2124/2 2132/3 2132/2 2139/3 2118/2

0,1185 0,2375 0,1374 0,1732 0,1460 0,2364 0,1024 0,5805 0,0108 0,0395 1,1489 0,1250 0,3313 0,6650 0,7716 0,1815 0,5624 0,4352 0,3212 3,0912 0,0170 0,0170 0,0496 0,0861 0,0264 0,0436

72259 74134 72260 74137 77010 77354 74138 72262 74151 77574 74136 74927 77048 74135 74152 77442 46013

695(č.) 685(č.)

2120/3 1921/3

0,0338 3,8444

74867 46013

685(č.)

2307

0,9781

46013

685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 685(č.) 687(č.)

2307 2307 2307 2307 2286/8 2286/9 2303 2335 2351/1 2311 2165/2 2166/5 2166/4 2166/3 2167/1 2167/2 2156/2 1921/2

0,7375 0,4506 0,3760 0,2701 0,2388 0,2154 0,2336 0,2096 0,1761 0,0961 0,0409 0,0478 0,0607 0,0697 0,0819 0,1419 0,0682 1,1037

46013 46013 46013 46013 46013 46013 70090 77564 77574 70092 77562 74871 74860 77555 70045 77523 77584 46013

77032 77574 77522 74868 74869 74866

1,32 0,34 0,90

106

Jevišovka 0,08

57Fc 57Fd 57Fe 57Ff 57Fg

0,74 0,45 0,38 0,27 0,45

57Fh 57Fj 57Fk 57Fl 57Fm 57Fn 57Fo 57Fp 57Fr 57Fs 57Ft 57Ga

0,23 0,21 0,18 0,10 0,04 0,05 0,06 0,07 0,08 0,14 0,07 1,32

PROJEKT, s.r.o.



108 57Gb 57Gc 57Gd 57Ge 57Gf 57Gg 57Gh 57Gj 57Gk 57Gl 57Gm 57Ha 57Hb 57Hc 57Hd 57He 57Hf 57Hg 57Hh 57Hj 57Hk 57Hl 57Hm 57Hn 57Ho 57Hp

0,12 0,07 0,21 0,17 0,20 0,22 0,19 0,19 0,22 0,20 0,21 0,24 0,28 0,26 0,27 0,31 0,29 0,13 0,25 0,23 0,24 0,20 0,15 0,13 0,15 0,11 5,17

107 503 57Ja 57Jb 57Jc 57Jd

687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.) 687(č.)

2174/3 2182/1 2182/1 2184 2188/2 2191 2194/1 2199/1 2201/1 2201/2 2204/1 2207 2210 2211 2212/2 2213 2214 2215/2 2219/1 2220/2 2224/1 2226 2229/2 2230/1 2230/2 2236/1 2245/1

0,3325 0,0720 0,2116 0,1716 0,1978 0,2157 0,1912 0,1913 0,2180 0,2025 0,2143 0,2394 0,2801 0,2566 0,2713 0,3064 0,2850 0,1277 0,2474 0,2322 0,2353 0,2011 0,1510 0,1289 0,1536 0,1100 5,9681

46013 77530 77530 77153 70092 77534 77548 77556 77564 77546 77051 74868 70047 74870 70048 77554 74871 70089 70089 77592 70091 74872 77562 70052 70091 74873 46013

700(č.) 700(č.) 700(č.) 700(č.)

2261 2258/1 2255 2286/4

0,0128 0,0107 0,0120 1,8236

77534 70047 70092 46013

0,30 0,50 0,01 0,01 0,01 1,82

Na polesí Velký Dvůr se do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. e) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují v zařizovacím obvodu LČR Židlochovice následující lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou a krajinotvornou. Jednotka rozdělení lesa

Výměra (ha)

246C(č.)

247B(č.) 418 564

PROJEKT, s.r.o.

Výměra nebo plocha v LHP(ha)

2,07

2,07

6,86 0,20 0,02

6,60

Katastrální území Drnholec

Drnholec 0,20 0,02


Parcela číslo (dle KN) 2007 2011 2013č. 2013č. 2013č. 1841 1846 1860 1862

Výměra (dle KN ha) 1,3317 0,2212 0,0239 0,3029 0,1963 1,2375 1,8966 0,8787 2,0192


249B

4,59

4,59

251A 260A

0,96 12,43

0,96 11,91

502 260 D(č.) 501 586 260E 260H 260 J(č.)

0,98 0,09 0,59 0,38 0,57 0,02 0,17 2,43

0,77 0,10 0,50

0,14 2,23

1,35

459 460

459

1,27 0,07

260L

260M

PROJEKT, s.r.o.

0,9674

1703 5678 5681 5569 5571 5573 5608 5611 5002/2 5049 5057/2č. 5072č. 5087č.

0,1685 2,1524 0,2804 0,7627 1,2151 1,3444 1,2490 2,1344 0,3542 0,0160 0,3120 0,3529 0,3542 1,3893 0,5775 0,3150 0,3653 0,4120 0,2595 0,0600 0,0625 0,0600 0,0875 0,1500 0,1575 0,1575 0,1500

0,75 0,02

1,06 0,02 0,25 0,03 0,01 0,02 1,84 0,03 0,06

101 102 103 104 457

5698

0,65

6,44

260 J(č.)

Novosedly

Brod nad Dyjí

6,52 0,18

458

Dolní Dunajovice Brod nad Dyjí

1,0525 2,7485 0,7041 1,1309 0,9640 0,2500 0,5800 0,6880 0,6410 0,6056 5,7105 0,6170 0,5510 0,7955 0,6680 0,3110 0,5350 0,4600 0,9790 0,6784

Drnholec Brod nad Dyjí

260A -pokrač.

260 D(č.) 260 D(č.)

1868 1843 1845 1848 1837 3272 3279 3283 3341 3368 3376 3433 3468 3472 3499 3514 3516 3519 9225 3478

Drnholec

Brod nad Dyjí Novosedly Novosedly 0,17

Dobré Pole 0,02 0,21 0,02 0,01 0,02

2,57

Dobré Pole 0,04 0,08

1,27

Březí u Mikulova 0,07


5097 5099 5104č. 5105 5110 4242 4244 4245 4268 4269 4274 4276 4318


261A 474 261B

261C

1,74 0,02 3,62

1,68

2,19 0,06 0,47 0,04 8,21 0,08 0,25

2,11

261F(č.) 101 102 480 261F(č.) 478 501

PROJEKT, s.r.o.

4874 4878

0,7700 0,9890

Perná

4840č. 4860č. 4857

0,7410 0,8125 0,6250 1,0150 0,1760 0,1450 0,4070 0,5541 0,2864 0,4674 0,7600 0,0185 0,1460 0,1440 0,3544 0,3638 0,9500 1,2516 0,0208 0,7040 0,7040 0,5555 0,0694 0,7600 1,3750 0,2494 1,1423 0,1700 0,3695 1,5554 0,5011 0,6600 2,0770 0,8000 1,0060

Horní Věstonice

8,36

261F(č.)

Perná

0,99

8,43 0,04

261E

0,7710 0,8380 0,7860 0,7600 0,4620 1,2150

Dolní Dunajovice

468

470 471

8468 8477 8480 8483 8486 3395

Horní Věstonice

3,62

469

261D

0,1500 0,1575 0,1500 1,7640

0,02

1,09 0,06 0,06 1,55 0,07 0,14 2,11 0,07

472 473

4319 4372 4373 3438

0,05 0,05 1,61 0,07 0,15 2,36 0,08 Bavory 0,04

Březí 0,06 0,47 0,04

7,99

Dolní Dunajovice 0,07 0,70


4841 4842 4850/2 4852 7801 9318 9337 9343/1 9503/1 9503/2 9505/1 9506/2 9509 9564


261G

2,27

262D

2,34 0,03 0,07 0,37 0,09 0,11 0,72

0,77

Březí u Mikulova

262H(č.)

1,85

2,18

Březí u Mikulova

10,19 0,06 0,05

10,52

0,74 0,03 1,91 0,08

0,76

1,60 0,08 1,01 0,92

1,60

465 466 262C 503 504

262H(č.) 501 502

262J 467 263E 464

264A 452 264D 264F


0,50

Dobré Pole 0,07 0,19


Mikulov na Moravě

4542 4543 4557 5123 5125 5127 5486/1 5486/3 5487 5489/1 5489/3 5302 5327 5350 4459 4462 4464 4468 4472 4474 4477 4479 4482 4485 4489 4496 4398

0,0095 1,4887 0,9435 0,1063 0,0910 0,3738 0,1250 0,0500 0,1850 0,1250 0,2350 0,5125 0,7750 0,5600 0,6887 1,1973 0,9538 1,9433 0,3584 0,4896 0,9051 0,2437 0,2364 0,6617 1,6087 1,0131 0,7710

5537/2 5541 5554 5559 5284 5314 5115č. 4122 4124 4146 4169 4170 4218 4219 4220

0,3200 0,3798 0,7125 0,5815 0,8519 0,8310 1,0096 0,2125 0,1650 0,0500 0,1100 0,1100 0,0375 0,1000 0,1350

0,04 1,82

Březí 0,07

Novosedly 0,08

1,34 0,92

Dobré Pole Březí

Na polesí Valtice se do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odstavce 2 písm. e) zákona č. 289/1995 Sb. zařazují v zařizovacím obvodu LČR Židlochovice následující lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou a krajinotvornou: Jednotka rozVýměra dělění lesa (ha) funkce půdoochranná: 751D(č.) 1,57

PROJEKT, s.r.o.

Výměra,plocha v LHP (ha) 1,57





Sedlec u Mikulova

1200

1,5656


751D(č.) 751D(č.) 751D(č.) 751D(č.)

1,15 0,27 2,10 1,15 0,08 0,09 0,23 0,21 0,24 0,28

438 439 752B(č.) 752B(č.) 752B(č.) 752B(č.)

1.3.3.

1,15 0,27 2,17 1,15

1202 1203 1206 1211 1211 1211 994(č.) 1007(č.) 1014 1021

0,08 0,09 0,23 0,22 0,24 0,28

1,1472 0,2725 2,1009 1,1547 0,0830 0,0870 0,2338 0,2127 0,2351 0,2802

Lesy hospodářské (jev č.39)

Lesy hospodářské byly zakresleny ve výkresové části ÚAP.

1.3.4.

Vzdálenost 50 m od okraje lesa (jev č.40)

Ochranná pásma lesů 50 m byla zakreslena ve výkresové části ÚAP. Podkladem pro jejich vymezení byly údaje v katastrální mapě a v Katastru nemovitostí (ISKN) – druhy pozemků dle KN.

1.3.5.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka 41)

BPEJ jsou zakresleny v grafické části ÚAP. Oprávněný poskytovatel neposkytl tato data za celé území ORP Mikulov!!! Nejčastěji se v území ORP Mikulov vyskytují následující BPEJ: Třída přednosCharakteristika HPJ ti ochrany ZPF Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském 0.01.00 I flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým 0.01.10 II vodním režimem Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv 0.04.01 IV do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi 0.05.01 III propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi 0.06.00 II těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i 0.08.10 III kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových 0.08.50 IV hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovi0.41.77 V cích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření

BPEJ

PROJEKT, s.r.o.



0.55.00

IV

0.56.00

I

0.58.00

II

0.60.00

I

0.62.00

II

0.72.01

V

1.3.6.

Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku

Biogeografické členění řešeného území, hranice biochor (jev č.42)

Biochory jsou biogeografické jednotky, charakteristické určitým uspořádáním typologických jednotek nižšího řádu, především skupin typů geobiocénů. Typy biochor sdružují jednotlivé biochory na základě podobností. Jsou to biogeografické jednotky regionální úrovně, nezbytné pro vymezování regionálních biocenter a biokoridorů ÚSES. Biochory jsou zakresleny v grafické části dokumentace. V řešeném území se vyskytují: PodBioreprovingion cie 4 4.2

BIOCHORA Charakteristika 1BE

1BE - Erodované plošiny na spraších 1. vegetačního stupně Vyskytuje se především na okrajích úvalů, kde roviny přecházejí do pahorkatin. Dominují plošiny, k okrajům se strměji svažující do údolí. Substrátem je karbonátová spraš velmi proměnlivé mocnosti. Půdy jsou na členitějším reliéfu různě hluboké a různých typů. Více také podléhaly erozi a často až na povrch vystupují vápnité spraše nebo slíny. Na strmějších svazích převažují proto karbonátové černozemě, na plošinách a plochých svazích typické černozemě. Zrnitostně jsou to těžší střední půdy, s barvou od okrové po tmavohnědošedou. V lesích jsou udávány hnědozemě, na výchozech skalních hornin lehčí kambizemě, světle hnědé barvy. Klima je velmi teplé a suché (T4), pouze se slabými přízemními inverzemi, zato se silnou větrností. Vlivem členitějšího reliéfu se teplotně a fenologicky odlišují svahy jižní a severní, které náleží již do 2. vegetačního stupně. Zvláště na jižních svazích a výchozech skalního podloží nebo písků jsou vhodné podmínky pro xerotermofyty. Na konvexních jižních svazích se objevují ostrůvky bohatých submediteránních šípákových doubrav svazu Quercion pubescenti-petraeae (dřínové doubravy - Corno-Quercetum). Pro konkávní tvary jsou charakteristické panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo verisCarpinetum). Na odlesněných místech najdeme teplomilné trávníky svazu

PROJEKT, s.r.o.



4

4.2

1Db

Bromion, omezeně drnové stepi svazu Festucion valesiacae. Na svazích jsou typické vinohrady a sady, zahrádky a drobná držba. Hustota sídel je mírně nadprůměrná, převažují velké vesnice, většinou s vazbou na větší vodní toky. 1Db Podmáčené sníženiny na bazických zeminách 1. v.s. Extrémní typ. Typ se nachází na jižní Moravě v západní části Panonika. Tvoří jej 12 segmentů o průměrné ploše 14,0 km2 celkové ploše 167,5 km2. Nejvíce je zastoupen v Hustopečském bioregionu (4.3), kde se nachází 90 km2; poměrně hojný je i v malém Mikulovském bioregionu (4.2), kde leží 40 km2. Sníženiny jsou zpravidla velmi široké a ploché, rovinné. Většinou zahrnují i širší zasolené, dlouho nezaplavované luhy. Sníženiny se vyvinuly převážně na neogenních slínech a fluviálních sedimentech z nich pocházejících, vzácněji na jílovitém flyši. Půdy jsou díky výstupu podzemních pramenů nasycených solemi a také vlivem suchému klimatu zasolené. V jádrech depresí to jsou zpravidla solončakové černice, na sušších okrajích solončakové pelické černozemě. Jsou to těžké půdy hnědočerné barvy. V lesích jsou udávány fluvizemě, gleje, pararendziny a snad mylně i hnědé půdy kyselé. Klima je velmi teplé a suché (T4). Vlivem depresní polohy jsou zde silnější teplotní inverze, které spolu s vlhčími půdami omezují existenci teplomilné a suchomilné bioty. Vegetace: Přirozené lesní porosty se prakticky nezachovaly, potenciálně stanoviště odpovídají na vlhčích místech nejspíše olšovým jaseninám (Pruno-Fraxinetum), na sušších stanovištích mozaice panonských prvosenkových dubohabřin (Primulo veris-Carpinetum) a panonských teplomilných doubrav ze svazu Aceri tatarici-Quercion (nejspíše Quercetum pubescenti-roboris). Náhradní stanoviště s polopřirozenou vegetací zaujímají různé typy subhalofilní a halofilní vegetace z podsvazu Loto-Trifolienion a (diferenčně) svazů Scorzonero-Juncion gerardii, Cypero-Spergularion salinae a Festucion pseudovinae. Typ poskytoval nejvyhraněnější prostředí pro halofytní biotu u nás, vlivem odvodnění a zornění však tato biota téměř vymizela. Druh similární, ve 4.3 kontrastně-similární. D: 1BD3 (16), *1C4 (20), *1D4 (50). K: *1C5a (10), *1CD7b (1), *1CD8b (4) - obé ve 4.3. Současné využití krajiny: Lesy 3 %, travní p. 2,5 %, vodní pl. 9 %, pole 75 %, sady 3,5 %, sídla 4,5 %, ostatní 2,5 %. Pole jsou rozsáhlá, odvodněná, rozčleněná příkopy zarostlými rákosem. Lesy jsou vzácné. Do 50. let zabíraly louky ještě asi 10 % plochy typu. Po odvodnění byly rozorány a zanikly tak unikátní lokality halofilní bioty. Zcela ojediněle přežívají odolnější druhy na malých chráněných mokřadech, většinou na okrajích rybníků. Chráněny jsou hlavně v Mikulovském bioregionu (4.2); nejznámější je NPR Slanisko u Nesytu, další lokality jsou v PR Slanisko Novosedly, PR Slanisko Dobré Pole.

PROJEKT, s.r.o.



Vodních ploch je relativně hodně. V Mikulovském bioregionu (4.2) je soustava velkých rybníků, s největším moravským rybníkem Nesytem. Jsou jako hnízdiště vodního ptactva chráněny v NPR Lednické rybníky. Kromě rybníků jsou vodní plochy tvořeny regulovanými potoky a říčkami, zpravidla bez doprovodu dřevin. Sady jsou vzácné a tvořené drobnou držbou na okrajích vesnic. Sídla jsou poměrně hojná; převažují velké vsi (např. Dol. Dunajovice s barokním kostelem. Nevhodnou dominantou se stalo velkokapacitní silo v Šakvicích.

4

4.5

1Le

Náhradní typy: Cílové ekosystémy: Přirozené: LOMO, LONJ, PRPM, VOLS, ve 4.3 i VOVS; náhradní: MTH, MTSA. Do biocentra je nutno zahrnout především nelesní slaniska, která jsou cenná, zatímco v lese se zasolení téměř neprojevuje. 1LE - Širší hlinité nivy s hrúdy 1. vegetačního stupně Podél řek jsou výrazné břehové valy a mrtvá ramena, u okrajů niv rozsáhlé ploché bezodtoké deprese. Díky podstatně silnější fluviální dynamice jsou tyto tvary výraznější v nivě Moravy. Nivy jsou zpestřeny řadou zanikajících tůní a rozsáhlými písčitými dunami (hrúdy), vystupujícími až 9 metrů nad nivu (Písky u Dolních Věstonic). Podél Moravy jsou menší a nižší, díky výraznějším povodním, které duny rozplavily a zanesly povodňovými hlínami. Téměř všechna koryta řek jsou umělá, s širokými bermami a vysokými hrázemi. Jsou zde i mohutné příkopy, násypy hrází nádrží a komunikací. Mezi půdami převažují těžší glejové fluvizemě, na Dyji mezi Křivým jezerem a Podivínem, na Moravě u Mikulčic jsou těžké černice typické, glejové i pelické.černice Půdy jsou zpravidla mírně vlhké a světle hnědošedé barvy. V malých depresích a mrtvých ramenech vznikly typické gleje, dnes tvořící asi jen 2 % plochy nivy. Půdy na hrúdách jsou relativně kyselé lehké arenické kambizemě, které jsou při povrchu velmi suché a výhřevné. Mají našedlou béžovou barvu. Klima je velmi teplé a mírně suché (T4), důsledkem depresní polohy jsou však přízemní teplotní inverze, díky zvýšené vlhkosti půd s četnými mlhami. Teplotní inverze zkracují vegetační sezónu a podporují přežití splavených druhů bioty středních poloh. Na hrúdách je mikroklima podstatně teplejší a sušší. Vegetace: Potenciální vegetaci tvrdého luhu tvoří porosty, odpovídající panonské asociaci dubových jasenin (Fraxino pannonicaeUlmetum), které na zalesněných hrúdech přecházejí až do dubohabřin svazu Carpinion (diference vůči 1Lh), přičemž nedávno zde byla rozlišena asociace Fraxino pannonicae-Carpinetum. Na nejvyšších hrúdech lze uvažovat i o teplomilných doubravách (Carici fritschii-Quercetum roboris). Na velmi omezených plochách se objevuje i měkký luh s vrbou bílou (Salicetum albae). Přirozenou náhradní vegetaci tvoří vesměs luční porosty svazu Cnidion venosi (diference vůči 1Lh), místy přecházející do vegetace asociace Serratulo-Festucetum commutatae, ojediněle i do jiných vegetačních typů svazu Molinion. Ojediněle se dosud vyskytují vysokobylinné porosty svazu Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris (diference vůči 1Lh). V mokřadech převažují různé typy porostů vysokých ostřic (svaz Caricion gracilis), řidčeji rákosin (svaz Phragmition), ve vodě pak porostů svazu Nymphaeion albae, Hydrocharition, Potamion lucentis a na zastíněných místech Lemnion minoris, na obnažených dnech svaz Oenanthion. Pro odlesněné hrúdy jsou typické acidofilní trávníky ze svazu

PROJEKT, s.r.o.



4

4.5

1Lh

Koelerio-Phleion phleoidis (diference vůči 1Lh). Typ představuje nejteplomilnější nivy České republiky. 1Lh Širší hlinité nivy 1. v.s. Typ se nachází v Panoniku na jižní Moravě, je tvořen 4 velkými segmenty s průměrnou plochou 84 km2 s celkovou plochou 334 km2, největší plochu má přitom niva Moravy. Typ zahrnuje 3-6 km širokou nivu Moravy, 2-6 km širokou nivu Dyje a 1,5-3 km široké nivy Svratky a Jihlavy. Jihlava a Dyje mají ještě zčásti přirozený tok s meandry, na Dyji mezi Krhovicemi a Hrádkem jsou v navrhované PP. Substrát je tvořen povodňovými jílovitými hlínami o mocnosti kolem 5 m v nivě Moravy (díky rozkolísaným přítokům z flyšových Karpat) a jemně písčitými hlínami o mocnosti kolem 2 m u ostatních řek. Pouze na konvexních březích ve zbývajících meandrech vystupují lavice podložních štěrků a písků a dále se při povodních dotvářejí. Převažují typické fluvizemě, které směrem od vrchovin přecházejí do těžších glejových fluvizemí. Půdy jsou zpravidla mírně vlhké a světle hnědošedé barvy. V malých depresích a mrtvých ramenech vznikly typické gleje, dnes tvořící asi jen 1 % plochy nivy. Klima je velmi teplé a mírně suché (T4), důsledkem depresní polohy jsou však přízemní teplotní inverze, díky zvýšené vlhkosti půd s četnými mlhami. Teplotní inverze zkracují vegetační sezónu a podporují přežití splavených druhů bioty středních poloh. Vegetace: Potenciální vegetaci tvoří především tvrdý luh podsvazu Ulmenion, a to především středoevropská asociace jilmových doubrav Querco-Ulmetum (diference vůči 1Le), pouze v dolní části nivy Moravy i ochuzené porosty panonských dubových jasenin (Fraxino pannonicaeUlmetum). Na málo vyvinutých půdách s větším kolísáním hladiny podzemní vody se objevují i topolové jaseniny (Fraxino-Populetum). Měkký luh (nyní velni vzácný) tvoří vrbiny s vrbou bílou (Salicetum albae). Přirozenou nelesní vegetaci tvoří zřídka porosty zaplavovaných luk blížící se svazu Cnidion venosi, častěji najdeme porosty blížící se asociaci SerratuloFestucetum commutatae (svaz Molinion). Nejčastěji jsou na místech nivních luk porosty v různém stupni degradace, které odpovídají vegetaci svazů Alopecurion nebo Arrhenatherion. V mokřadech najdeme nejčastěji vegetaci vysokých ostřic (svaz Caricion gracilis), řidčeji rákosiny (svaz Phragmition), v tůních vegetaci svazu Potamion lucentis, Hydrocharition a Lemnion minoris. V nivách se vyskytuje submediteránní jasan úzkolistý. Z okolních vrchovin jsou do niv splavovány některé druhy středních poloh. Druh kontrastně-similární. D: *1BC-C4 (30), *1BC-C5a (55), *1C5a (10). K: *1BC5a (+), *1BC5b (2), *1C7a (+), *1C8a (2), *1C7b (+), *1C8b (1). Současné využití krajiny: Pole i lesy tvoří velké celky. V lesích se v poválečné době hojně, z ekologického hlediska nevhodně, zavádějí kultivary topolu a ořešáku černého na úkor původních jasanových doubrav. Lesy s přirozenou skladbou jsou chráněny v PR Černovický hájek, PP Rájecká tůň, PR Oskovec I a II (včetně jasanu úzkolistého a hnízdiště ptáků), PR Kolébky (jilmový luh, vzácné druhy), PR Trnovec a zmíněné PP Osypané břehy, na Znojemsku pak

PROJEKT, s.r.o.



v navrhovaných chráněných územích Trávní Dvůr nebo zmíněné PP Meandry Dyje. Dnes je nejčastějším využitím niv orná půda, i když ještě před 50 lety převažovaly louky. Pole jsou velká, s přímkovými okraji a zpravidla doplněná křovinami a místy i stromy podél příkopů. Nejčastěji jsou ohraničena lesy a komunikacemi. Sady se nacházejí pouze u sídel – těch je mnoho a nacházejí se hlavně na nízkých terasách na okrajích niv. Převažují velké vesnice a malá města, často s významnými stavbami.

4

4.1a 4.2

1PB

Náhradní typy: 1Le. Cílové ekosystémy: Přirozené: LOLT, LOLM, LOPK, VOLT, VOLS, VOVT, VOVS, VOOD; náhradní: MTH. Biocentrum musí zahrnovat škálu typů lužních společenstev od vodního toku, tůní přes měkký luh až po tvrdý luh. 1PB Pahorkatiny na slínech 1. v.s. Typ je vázán na okrajové části severopanonské podprovincie. Dohromady je tvořen 25 většinou menšími segmenty s průměrnou plochou 7,1 km2 a celkovou plochou 176,5 km2. Častější je na vyšších jižních svazích kopců v Mikulovském a Hustopečském bioregionu, kde převýšení svahů bývá 60-130 m. Svahy jsou zpravidla rozčleněny úpady a některé jsou velmi příkré. Často se vyskytuje sprašový pokryv velmi proměnlivé mocnosti. Hojné jsou sesuvy, některé velmi mohutné a výjimečně se objevují i výraznější prameniště. Některé kopce byly v 80. letech megalomansky zterasovány. V Hustopečském bioregionu v okolí Kyjova jsou vlivem hlubinné těžby lignitu časté několikametrové poklesy. Slíny mívají vložky rozpadavých vápnitých pískovců a vzácně i několik metrů mocné pevné vrstvy pórovitých vápenců (hlavně na hřbetě západně od Valtic v Mikulovském bioregionu (4.2). Tyto vápence byly těženy v malých, dnes opuštěných lomech. Převažují karbonátové černozemě s proměnlivou vrstvou humusu, takže na konvexních tvarech často vystupuje světlé podloží. Půdy jsou na spraších zrnitostně "střední", na slínech těžší střední až těžké, hnědočerné až bílé barvy. V lesích jsou udávány hnědozemě, na spraších luvizemě i hnědozemě černozemní. Na výchozech vápenců u Valtic jsou tmavohnědé rendziny. Klima je velmi teplé a suché (T4), v detailu se projevuje rozdílné ozáření svahů, na dně úpadů a při úpatích bývají středně silné teplotní inverze. Vegetace: V horních částech svahů mimo severní sektor lze předpokládat potenciální výskyt submediteránní šípákové doubravy ze svazu Quercion pubescenti-petraeae - a to dřínové doubravy (Corno-Quercetum) a na nejvýraznějších jižních svazích mahalebkové doubravy (Pruno mahalebQuercetum pubescentis). Pro plošiny jsou charakteristické ochuzené panonské teplomilné doubravy (Quercetum pubescenti-roboris). Na konkávních částech svahů a na jejich úpatí na ně navazují panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). V nelesní vegetaci mají význam na konvexkonvexních tvarech jižního kvadrantu porosty drnových stepí svazu Festucion valesiacae, jinde teplomilné trávníky svazu Bromion, lemy svazu Geranion sanguinei a teplomilné křoviny svazu Prunion spinosae. Na narušených místech se objevuje teplomilná vegetace svazu Dauco-Melilotion. Na pórovitých vápencích na hřebeni západně od Valtic se vytváří i náznak vegetace svazu Seslerio-Festucion pallentis.

PROJEKT, s.r.o.



Druh similární. D: *1BD2 (5), *1BD3 (50), 2BD3x (34), *2BC3x (10). K: 2C5a (1). Současné využití krajiny: Nejrozšířenější jsou pole (středně velká), místy ještě rozčleněná mezemi s ruderálními porosty (bez černý, akát, růže šípková). Lesy jsou malé, zpravidla na nejstrmějších a severních svazích. Převažují. Několik cenných dřínových šípákových doubrav je v Mikulovském bioregionu (4.2) v navržených PR Vysoký roh a PR Rajsna. Nejstrmější svahy a výchozy vápenců hostí ještě poměrně četná stepní lada s křovinami nebo porosty akátů. V Mikulovském bioregionu jsou častější, chráněna jsou v NPP Dunajovické kopce; vápencové lůmky se stepmi jsou chráněny v navržených PP Kameníky a PP Skalky Vodní plochy jsou zastoupeny ojedinělými strouhami a jedním rybníčkem. Četné a typické jsou sady a vinice. Převažují rozsáhlé velkoprodukční celky v polích, jsou zde však i malebné části u vsí tvořené záhumenky (typická krajina vznikla na Výhonu). Na úpatí svahů bývají větší vesnice a venkovská městečka s barokními kostely. V Drnholci je mohutný barokně přestavěný renesanční zámek.

4

4.2

1PF

Náhradní typy: Cílové ekosystémy: Přirozené: XDB, SUH; náhradní: XT, KR. Biocentrum musí být situováno mimo spraše. 1PF Pahorkatiny na vápnitých (flyšových) pískovcích 1. v.s. Extrémní typ. Typ se nachází v řadě malých až velmi malých segmentů v severojižní ose severopanonské podprovincie v ČR. Typ má 12 segmentů s průměrnou plochou 4,4 km2 a celkovou plochou 52,5 km2. Převážná část typu se nachází v Hustopečském bioregionu (4.3), kde leží 36 km2, relativně více je zastoupen v malém Mikulovském bioregionu (4.2), kde je 16 km2. Segmenty jsou někdy tvořeny souvislou pahorkatinou, často však ojedinělými pahorky, vystupující nápadněji z okolí. Převýšení svahů bývá 80-120 m. Na pískovcích se drží výrazně strmější svahy, ojediněle vystupují malé skalky a kameny, nacházejí se zde malé opuštěné pískovny, čímž se liší od typu 1PC. Téměř zde chybějí sesuvy, svahové prameny i vodní toky. Substrátem je jemnozrnný vápnito-jílovitý rozpadavý flyšový pískovec ždánického souvrství, výjimečně vápnitý pevný slepenec. Pískovce obsahují jílovité břidlice, přesto jsou odolnější a vysýchavější než ostatní flyš. Půdy jsou podle podílu jílovitých břidlic střední lehčí arenické černozemě až kamenité pararendziny (na slepencích), na jílovitějším substrátu a pokryvech spraší jsou erodované karbonátové černozemě. V lesích jsou udávány luvizemě, na jižních svazích pak hojně pararendziny. Půdy jsou převážně písčito-hlinité, šedohnědé barvy a velmi proměnlivé hloubky. Klima je velmi teplé a suché (T4), zřetelně se odlišují svahy jižního a severního sektoru. Výrazné terénní hrany jsou ovlivňovány větry, díky vyvýšené poloze a strmějším svahům zde nejsou podmínky pro vznik výraznějších teplotních inverzí, ale naopak pro teplé svahové zóny.

PROJEKT, s.r.o.



Vegetace: V horních částech svahů lze předpokládat potenciální výskyt submediteránní šípákové doubravy ze svazu Quercion pubescentipetraeae. I zde by asi častější byly dřínové doubravy (Corno-Quercetum). V tomto typu se nejhojněji nacházejí naše nejteplomilnější doubravy – mahalebkové (Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis). Na konkávních částech svahů a na jejich úpatí na ně navazují panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). V nelesní vegetaci mají význam na konvexkonvexních tvarech porosty drnových stepí svazu Festucion valesiacae, jinde teplomilné trávníky svazu Bromion, lemy svazu Geranion sanguinei a teplomilné křoviny svazu Prunion spinosae, na ladech teplomilná vegetace svazu Dauco-Melilotion. Typ poskytuje nejvyhraněnější teplomilná stanoviště (mimo skály vápenců) a hostí nejvýraznější stepi v ČR. Druh similární. D: *1BD1-2 (13), 1BD3 (43), *1BC3 (4), 2BD3x (34), 2BC3x (6). Současné využití krajiny: Lesy 31 %, travní p. 9,5 %, vodní pl. 0 %, pole 33,5 %, vinice, sady 23 %, sídla 2 %, ostatní 1 %. Na rozdíl od typu 1PC je zde několik větších lesů, převážně třemdavových doubrav s dřínem, ojediněle i s lesostepními polankami. Nejcennější jsou chráněny - ve 4.2 v PR Milovická stráň. Větší segment v celku Milovického lesa je devastován provozem obory. Menší lesíky leží hlavně na severních svazích, jsou akátové nebo jasanové a na rozdíl od typu 1PC též borové. Vodní plochy zde nejsou. Na úpatí a mírné svahy zasahují středně velká pole, často se širokými mezemi s ovocnými stromy a keři (hloh, růže šípková). Hojné jsou vinohrady a drobné sady, v malých segmentech často extenzivní a opuštěné. Jen menší část typu byla zterasována. Sídla jsou vzácná, několik větších vesnic leží na úpatí, na okrajích biochor. Nejtypičtější jsou Němčičky s kostelem a dvěma kaplemi nad obcí v dominantní poloze. U Bořetic na úpatí svahu vznikla ulice vinných sklípků. Náhradní typy: -

4

4.2

1PN

Cílové ekosystémy: Přirozené: XDB, SUH; náhradní: XT, KR. Biocentrum musí zahrnovat stepní lada a extrémní ekotopy. 1PN Pahorkatiny na vápnitých píscích 1. v.s. Řídký typ. Typ se nachází v západní části severopanonské podprovincie budované neogenními sedimenty. Je tvořen 14 malými protáhlými segmenty s průměrnou plochou 2,9 km2; celková plocha typu je pak 40,5 km2. Větší plochu zabírá v malém Mikulovském bioregionu (4.2), kde dosahuje plochy 23 km2. Převýšení svahů je menší než u ostatních pahorkatiny, zpravidla bývá do 50 m, v Mikulovském bioregionu až 70 m. Typické jsou především poměrně strmé svahy, zvláště při okrajích údolí, na které nad horní hranou svazu navazuje jen mírně členitý reliéf. Časté jsou meze, části segmentů v Mikulovském bioregionu byly zterasovány. Většinou ve svazích se nacházejí malé opuštěné pískovny. V Mikulovském bioregionu tvoří vápnité miocénní štěrky a písky vrcholy slínových pahorků. Časté jsou výchozy vápnitých jílů a sprašové pokryvy, které však tvoří netypické součásti biochor. V bývalé pískovně na

PROJEKT, s.r.o.



Mušlově u Mikulova se nacházejí neogenní zkameněliny včetně žraločích zubů. Půdy jsou vysýchavé, ale bazické arenické černozemě, na jílech ostře přecházející do pelických černozemí. V lesích jsou udávány pararendziny a hnědé rendziny. Půdy na pískách (lehčí střední půda) mají šedou barvu, na vápnitých jílech (těžší střední půda) tmavohnědou barvu. Klima je velmi teplé a suché (T4), relativně větrné, zvláště na vrcholcích a horních okrajích údolí. Výrazně se projevuje orientace svahů ke světovým stranám. Zvláště horní části svahů a vrcholky pahorků leží mimo dosah teplotních inverzí a mají příznivý teplotní režim, umožňující existenci citlivé teplomilné bioty. Vegetace: V horních částech svahů lze předpokládat potenciální výskyt submediteránních šípákových doubrav (svaz Quercion pubescentipetraeae), a to zejména dřínové doubravy (Corno-Quercetum). Pro nejstrmější jižní svahy na vápnitých píscích lze předpokládat výskyt mahalebkových doubrav (Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis). Na konkávních částech svahů a na jejich úpatí na ně navazují panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). V nelesní vegetaci mají význam na konvexkonvexních tvarech porosty drnových stepí svazu Festucion valesiacae, jinde teplomilné trávníky svazu Bromion, lemy svazu Geranion sanguinei a teplomilné křoviny svazu Prunion spinosae, na ladech teplomilná vegetace svazu Dauco-Melilotion. Druh similární. D: *1BD2ar (45), 1BD3 (30), *2BD2x (10), 2BD3x (15). Současné využití krajiny: Lesy 14 %, travní p. 4 %, vodní pl. 0 %, pole 44 %, sady a vinice 32 %, sídla 1,5 %, ostatní 1,5 %. Lesy jsou na strmějších svazích, jsou malé, vzácněji středně velké, převážně tvořené akátem, ojediněle s příměsí dubu, jasanu a javoru mléče a babyky. Místy nově vznikly mladé kultury borovice lesní. Stepní stráně se zachovaly především v Mikulovském bioregionu (4.2), kde v typu převážně leží NPP Dunajovické kopce, PR Liščí vrch a navržená PP Jánská hora (s katránem tatarským) u Dolních Dunajovic. Vodní plochy zde chybí. Sídla jsou ojedinělá. U Novosedel se nachází ulice vinných sklípků.

4

4.1a 4.2

1RB

Náhradní typy: Cílové ekosystémy: Přirozené: XDB; náhradní: XT. Biocentrum musí ležet na místě výrazného výchozu písků. 1RB Plošiny na slínech 1. v.s. Typ se nachází v téměř celé severopanonské podprovincii s výjimkou širokých niv a okrajů podprovincie. Je tvořen 24 segmenty s průměrnou plochou 11,2 km2 a celkovou plochou 269,6 km2. Segmenty typu se nacházejí většinou mezi typem podmáčených sníženin na bazických zeminách 1. v.s. (1Db) a pahorkatinami na slínech (1PB) či flyši (1PC). Reliéf je zpravidla slabě zvlněná rovina s plochými pahorky a s širokými plochými depresemi. Převýšení na vzdálenost 2 km nepřesahuje 60 m, zpravidla je však do 30 m. Součástí typu jsou nezřetelné úzké potoční nivy. Netypickým unikátem v typu je nejmenší pahorek vápencového bradla Pálavy – asi 20 m vysoký Šibeniční vrch se skalkami až

PROJEKT, s.r.o.



6 metrů vysokými. Substrát tvoří neogenní slíny, paleogenní vápnité flyšové jíly a zvětraliny těchto hornin. Místy jsou slabé pokryvy spraší. Na Šibeničním vrchu vystupují útržky jurských vápenců. Deprese bývají vlhčí, s pelickými, silně vápnitými černozeměmi, často se slabým solončakováním. Zde jsou půdy těžké a tak se tyto části blíží typu 1Db. Na plochých elevacích a plošinách bývají karbonátové černozemě, někdy též solončakové. Zrnitostně jsou to těžší střední půdy a mají tmavohnědošedou až černou barvu. Klima je velmi teplé a suché (T4). V depresích jsou středně výrazné přízemní teplotní inverze, které společně s vlhčími půdami činí výskyt xerotermofytů méně pravděpodobným. Plochá návrší a roviny mají slabší teplotní inverze, výhřevnější půdy a jsou zde vhodnější podmínky pro xerotermofyty. Vegetace: Potenciální přirozenou vegetací je zřejmě mozaika ochuzených panonských teplomilných doubrav ze svazu Aceri tatariciQuercion (zřejmě Quercetum pubescenti-roboris), místy doplněná středoevropskými mochnovými doubravami (Potentillo albae-Quercetum), i panonskými prvosenkovými dubohabřinami (Primulo veris-Carpinetum). V nivách potoků lze předpokládat olšové jaseniny (Pruno-Fraxinetum). Charakteristické jsou zasolené deprese (donedávna s komplexem halofilní vegetace), v mokřadech vegetace brakických rákosin svazu Scirpion maritimi. Druh homogenní. D: *1BD3 (90), 1BD4 (8). K: 1D1 (+), 2C5a (2). Současné využití krajiny: V typu od počátku středověku dominovala orná půda; dnes je v extrémně velkých celcích a prakticky bez dřevin. Ohraničena jsou především komunikacemi a sady na okrajích sídel. Lesy jsou vzácné; převažují akátiny, v depresích topoliny. Lesy a jejich okraje jsou silně ruderalizované. Pouze podle potoků bývaly úzké pruhy luk, dnes jsou totálně zorněné, zbyly pouze ruderální porosty v odvodňovacích příkopech. Sady a vinice jsou jednak v drobné držbě po obvodu vesnic, jednak ve velkoprodukčních celcích dále od vsí (vinice u Mikulova). Sídla jsou početná. Náhradní typy: 1PB. Cílové ekosystémy: Přirozené: XDS; náhradní: -

4

4.1a 4.2

1RE

1RE - Plošiny na spraších 1. vegetačního stupně Reliéf tvoří velmi rozsáhlé plošiny, které na vzdálenost 4 km nemají převýšení větší než 50 m. V některých případech se nápadněji svažují k okrajům, kde se nacházejí protáhlé ploché sníženiny tvaru velmi malých údolí, často suchých (úpady), s hloubkou do 15 m. Půdy jsou téměř výhradně typické černozemě s tmavohnědošedou barvou. V lesících jsou uváděny hnědozemě. Stálé vodní toky zde téměř chybějí, kde jsou, vyvinuly se úzké nivy s černicemi.

PROJEKT, s.r.o.



Klima je velmi teplé a suché (T4), přízemní teplotní inverze jsou nevýrazné. Nebezpečím je na velkých holých pláních silný vítr a následná větrná eroze. Typ je charakteristický velmi homogenním prostředím.

4

4.1a 4.2

1RN

Vegetace: Je možno předpokládat potenciální výskyt panonské teplomilné doubravy ze svazu Aceri tatarici-Quercion (Quercetum pubescenti-roboris) a/případně panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). U potočních niv lze předpokládat vegetaci olšových jasenin (Pruno-Fraxinetum). Přirozená nelesní vegetace je vzácná, na vlhčích místech jsou zastoupeny porosty odpovídající vegetaci teplejšího křídla svazu Calthion, místy jsou zastoupeny rákosiny (Phragmition nebo Scirpion maritimi). 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. v.s. Typ představuje přechod mezi typem sprašových plošin a typem štěrkopískových teras. Segmenty typu leží v rámci severopanonské podprovincie a to především v její západní části, odkud přitékají hlavní řeky. Typ buduje 29 segmentů s průměrnou plochou 15,2 km2 a celkovou plochou 440 km2. Pro tento typ biochory jsou charakteristické rozsáhlé roviny, přitom údolí a úpady jsou velmi vzácné. Okraje teras ojediněle u Nových Mlýnů jsou doprovázeny až 30 m vysokými štěrkovými a písčitými srázy a svahy. Substrát je tvořen mnohametrovými pokryvy pleistocénních štěrkopísků se slabým pokryvem spraše. V bioregionu 4.3 je tvořen i směsí spraší a vátých písků, v bioregionu 4.4 naopak slabým pokryvem vátých písků na slínech. Proti předchozím typům je charakteristická větší kyselost a suchost půd. Převažují zde arenické černozemě, v extrémnějších místech přecházející až do typických, výjimečně arenických kambizemí. V lesích jsou udávány luvizemě a kyselé hnědé půdy. Vlhčí půdy typu černic se nacházejí ve vzácných sníženinách a prameništích, kde je pokryv štěrkopísků slabý. Půdy mají hnědošedou barvu. Klima je velmi teplé a suché (T4), přízemní teplotní inverze jsou střední až slabé. Problematické jsou silné větry na holých pláních. Vegetace: Potenciální přirozenou vegetaci tvořily pravděpodobně panonské teplomilné doubravy ze svazu Aceri tatarici-Quercion, především Quercetum pubescenti-roboris, ale na vlhčích čistších píscích nelze vyloučit i Carici fritschii-Quercetum roboris. V depresích je případně doplňovaly panonské prvosenkové dubohabřiny (asociace Primulo veris-Carpinetum). Podél menších vodních toků lze předpokládat olšovo-jasanové luhy (PrunoFraxinetum). V odlesněných depresích lze očekávat mírné zasolení a brakické rákosiny svazu Scirpion maritimi. Druh homogenní. D: *1B2ar (34) – ve 4.4 bez *, *1B3 (45), 1BD3 (20). K: *2BC5a (1). Současné využití krajiny: Zcela dominují pole tvořící velké celky. V bioregionu 4.1 jsou často oddělená větrolamy (javor klen, jasan, dub, lípy, cizokrajné dřeviny). Proti typům 1RB a 1RE se zde hojněji vyskytují remízky i menší (středně velké) lesní celky. Jsou tvořeny převážně akáty nebo směsí akátů a dubů, výjimečně i habrovými či jasanovými doubravami nebo umělými bory.

PROJEKT, s.r.o.



Travní porosty prakticky chybějí. Vodní toky i stojaté vody jsou velmi vzácné, tvořené většinou odvodňovacími příkopy, drobnými alochtonními toky nebo zatopenými částmi pískoven. Leží zde i okraje nádrží Nové mlýny. Vinice a sady tvoří jednak velké celky v polích, jednak tvoří malebnou drobnou držbu po obvodech vesnic. Sídla jsou průměrně četná; převažují velké vesnice ležící u okrajů niv. Dominantami bývají barokní kostely, zemědělské podniky a sila. Náhradní typy: 1RU, 1RV Cílové ekosystémy: Přirozené: XDS, XDP – mimo 4.4, LONJ; náhradní: VOLS – mimo 4.4. Biocentrum musí být situováno mimo mocnější sprašové pokryvy.

4

4.2

1SC

1SC - Svahy na slínitém flyši 1. vegetačního stupně Výška svahu je 100 až 180 m a celek včetně bradel má členitost vrchoviny až hornatiny (180-380 m). Svah má často konkávní profil, místy je příkrý, většinou však mírný a je členěn úpady, sesuvy a elevacemi na výchozech pískovců a vápenců. Substrát je tvořen ždánickými vápnitými jílovitými flyšovými břidlicemi, místy s rozpadavými pískovci. Na hřbetě mezi Turoldem a Stolovou horou vystupují malé útržky jurských vápenců, které jinak budují bradla Pálavy (typ biochory -2IA). Půdy jsou erodované typické černozemě, v horní části svahu přecházející do černozemí degradovaných, na vápnitém flyši do pararendzin, v dolní části místy přecházejí do černozemí pelických. V lesích jsou uváděny hnědozemě. Půdy jsou zrnitostně střední až těžké a mají hnědočernou barvu s příměsí bílého vápencového skeletu. Klima je velmi teplé a suché (T4), větrné, bez přízemních inverzí, zato s periodicky stékajícím chladným vzduchem shora. Horní 2/3 svahu leží mimo dosah regionálních teplotních inverzí a má tak velmi příznivé podmínky pro termofilní biotu a hojně jsou tak využity i pro vinice.

4

4.2

-2IA

Vegetace: Na konvexních tvarech je možno předpokládat submediteránní šípákové doubravy (svaz Quercion pubescenti-petraeae), zejména dřínové doubravy asociace Corno-Quercetum, na nejstrmějších jižních svazích mahalebkové doubravy jinde (zejména ve žlíbcích) panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). V nelesní vegetaci mají význam na konvexkonvexních tvarech porosty drnových stepí svazu Festucion valesiacae, jinde teplomilné trávníky svazu Bromion, lemy svazu Geranion sanguinei a teplomilné křoviny svazu Prunion spinosae, na ladech teplomilná vegetace svazu Dauco-Melilotion. 2IA Izolované vrchy na vápencích v suché oblasti 2. v.s. Tento typ biochory je velmi vzácný, nachází se hlavně v severopanonské podprovincii a dále v oblasti styku hercynské a severopanonské podprovincie. Je tvořen 6 malými segmenty, které díky extrémnosti ekotopů hostí v rámci České republiky výjimečnou biotu. Průměrná velikost segmentu je 1,4 km2 a celková plocha typu 8,6 km2. Rozhodující plocha typu – 6,7 km2 – leží v Mikulovském bioregionu (4.2). Reliéf je tvořen výrazně vystupujícími vrstvami vápenců. Převážně se jedná o nápadné skalnaté vrchy s převýšením 50 - 200 m (bez úpatí tvořeného jinými horninami). Ve většině vrcholů byly v minulosti otevřeny velké lomy, dnes zpravidla již nefunkční. Velkolom zlikvidoval Mariánský

PROJEKT, s.r.o.



vrch v Mikulově a téměř celou vápencovou část Čebínky. Reliéf je součástí ochrany prakticky všech 7 dále uvedených chráněných území. Substrátem jsou v Mikulovském bioregionu (4.2) jurské vápence. Půdy jsou převážně rendziny s hojným vápencovým skeletem. Na skalách přecházejí tyto půdy v litozemě, na hlubších zvětralinách a sprašové příměsi v pararendziny. Půdy jsou silně bazické, skeletnaté, vysýchavé, tmavošedé. Klima je v bioregionu 4.2 velmi teplé (T4). Významná je exponovanost vrcholů i svahů vůči vzdušnému proudění, které neumožňuje vznik teplotních inverzí. Ty jsou na svazích i za bezvětrného počasí rozrušovány stékáním prochlazeného vzduchu do nižších poloh. Typické jsou tak teplé svahové zóny, umožňující existenci i teplotně velmi náročné biotě. Vegetace: Varianta pálavská (4.2): Potenciální vegetaci tvoří na jihovýchodních svazích submediteránní typy šípákových doubrav svazu Quercion pubescenti-petraeae, a to zejména rozvolněné porosty mahalebkových doubrav (Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis), na hlubších půdách i dřínových doubrav (Corno-Quercetum). Zahliněná úpatí porůstají panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum), pod severně exponovanými skalami se objevují i suťové porosty (asociace Aceri-Carpinetum). Charakteristické teplomilné křoviny tvoří vegetace svazu Prunion spinosae. K nelesní vegetaci patří alespoň zčásti primární skalní vegetace svazu Seslerio-Festucion pallentis, na vyfoukávaných místech na severních a západních expozicích i dealpínská vegetace svazu Diantho lumnitzeri-Festucion pallentis. Polopřirozenou vegetaci skalních stepí tvoří porosty svazu Festucion valesiacae, teplomilné lemy náležejí svazu Geranion sanguinei. Typ zahrnuje naše nejvýraznější skalní stepi a nejteplomilnější lesy. Druh kontrastní. K: *1D0 (1), *1D1 (14), *1D2-3 (15), *1CD2-3 (3), 1BD3 (20), *2D0 (1), *2D1-2 (6), 2BD3x (25), *2CD3 (7), *3D1 (1), *3CD1-2 (5), *3D2 (2). Současné využití krajiny: Lesy: 64 %, travní p. 25 %, vodní pl. 0 %, pole 0 %, sady 3 %, sídla 3 %, ostatní 5 %. Dominují lesy, zpravidla s přirozenou skladbou dřevin. Na jižních svazích převažují světlé doubravy s dřínem a dubem šípákem, hojnou příměs tvoří jasan ztepilý, jeřáb břek, jeřáb muk a hlohy. Na hlubších půdách a v méně výsušných polohách se objevuje hojně i habr, lípy a javor babyka. Tyto lesy patří v ČR k biologicky nejcennějším a až na výjimky jsou chráněny (NPR Děvín-Kotel-Soutěska, NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen, PR Svatý Kopeček, PR Turold ve 4.2). Na severních svazích převažují doubravy bez dubu šípáku, s hojným habrem a lipami. Hodnotný listnatý (habrový) les s omějem vlčím morem je i na severních svazích Lesní horky (viz dále) u Čebína. Typické jsou kultury borovice černé. Travní porosty jsou tvořeny stepními trávníky, bývalými pastvinami. Pastva již skončila v 50. letech 20. stol.; vlivem extrémnosti stanovišť trávníků však invaze dřevin postupuje zvolna. V Mikulovském bioregionu (4.2) jsou součástí trávníků i solitery třešně mahalebky. Stepní trávníky patří taktéž k biologicky nejcennějším lokalitám a až na výjimky jsou všechny chráněny (ve 4.2 NPR Děvín-Kotel-Soutěska, NPR Tabulová, PR Svatý Kopeček, v 1.24 v PP Drásovský kopeček (koniklec velkokvětý), PP Na Lesní horce, PP Malhostovická pecka). Na Čebínce v bioregionu Brněnském (1.24) velkolom zdevastoval většinu kopce a především tyto

PROJEKT, s.r.o.



stepní trávníky. Vodní plochy a pole v tomto typu chybějí. Sady a vinice se nacházejí v malých plochách na obvodech sídel. Sídla jsou zastoupena pouze Klentnicí a Mikulovem na okrajích biochor Pálavy v bioregionu 4.2. Město Mikulov (městská památková rezervace) využilo skalnatých vrcholů k vybudování hradu, zámku a nápadné křížové cesty s poutní kaplí. Spojení této architektury se skalnatými vápencovými kopci vytváří atmosféru malebného jihoevropského maloměsta. Náhradní typy: Cílové ekosystémy: Přirozené: XDB, HDH, SUH, KRP, SPS; náhradní: XT.

4

4.1a

2Nh

2Nh Užší hlinité nivy 2. v. s. Segmenty niv mají charakteristicky protáhlý tvar, s délkou až několik desítek kilometrů (Ohře) a šířkou 0,5 - 2 km. Reliéf je tvořen rovinami s výškovou členitostí do 10 m/12,56 km2. Povodně v tomto typu niv bývaly pouze lokální a krátkodobé. Nebývají vyvinuty nápadné břehové valy a mikroreliéf povrchu nivy je všeobecně méně diferencován. Při okrajích nivy však bývaly deprese, kde se vlivem méně častých záplav mohly vyvíjet organozemě typu slatin. Dnes jsou v nivách nejnápadnější antropogenní tvary - především hráze a náspy komunikací. Při povrchu niv se nachází 1 - 4 m mocné souvrství povodňových hlín a pod nimi několik m mocné souvrství štěrků až štěrkopísků. Typické nivy tohoto typu biochory mají však povodí tvořené hlinitými karbonátovými horninami a tak sedimenty niv jsou taktéž hlinité a vápnité. Půdy v nivách řek přitékajících z vysočin jsou typické fluvizemě, v nejtypičtějších nivách však dominují typické a glejové černice. Vlivem dlouhodobého vyloučení záplav regulacemi toků se půdy vyvíjejí směrem k černozemím. Klima je teplé a mírně suché (T2, výjimečně i T4), vlivem depresní polohy nivy se však vyskytují přízemní teplotní inverze, které společně s vyšší vlhkostí vzduchu nad vlhkými půdami vedou k tvorbě mlh a umožňují přežívání druhů bioty vyšších poloh. Vegetace: Potenciální přirozenou vegetaci tvoří lužní porosty, v nichž lze předpokládat vegetaci olšových jasenin (Pruno-Fraxinetum), na něž na sušších místech navazují v Čechách a snad i na střední Moravě hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), na jižní Moravě zřejmě panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo verisCarpinetum) a v západokarpatské podprovincii ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). Občas se v depresích s výstupem podzemní vody vyskytují bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae. V mokřadech se vyskytují porosty vysokých ostřic (svaz Caricion gracilis), případně i rákosu (svaz Phragmition), na loukách se objevuje vegetace svazů Arrhenatherion a Alopecurion, na vlhkých místech přecházející až porostů svazu Calthion a zejména v Čechách až do slatinných krátkostébelných ostřicových luk svazu Caricion davallianae. Druh kontrastně-similární. D: *2BC-C5a (97). K: *2BC5b (1), *2C7a (1), *2C8a (1). Současné využití krajiny: Již od konce minulého století v těchto nivách dominují pole, neboť vodní toky zde byly regulovány nejdříve. Pole jsou nadprůměrně velká a oddělená zpravidla pouze příkopy. Lesy tvoří malé segmenty, převažují topolové kultury a olšové

PROJEKT, s.r.o.



lesíky na zamokřených sníženinách. Vodní plochy tvoří jednak vlastní tok a na rozdíl od typu 2Lh hojnější rybníky. Naopak zde chybějí zatopené štěrkovny. Sady jsou zastoupeny zahrádkami na okrajích sídel.. Náhradní typy: Cílové ekosystémy: Přirozené: LONJ, LOMO, LOPK – jen u řek, VOVT, VOLT, VOLS; náhradní: MTH.

1.3.7.

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (jev č.43)

Jsou zakresleny v grafické části územně analytických podkladů (závlahy, odvodnění).

1.3.8.

Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (jev č.44)

Vodní zdroj povrchové vody se dle sdělení Povodí Moravy, s.p., v řešeném území nenachází. Přehled vodních zdrojů podzemní vody: 1. JÚ Mikulov – Kostelní - jedná se o širokoprofilovou kopanou studnu o vydatnosti 1,9 l/s. 2. JÚ Mikulov - Gravitace jedná se o pramenní jímky o celkové vydatnosti 0,8 l/s. 3. JÚ Brod n. Dyjí o vydatnosti cca 30,0 l/s tvoří soustava vrtaných studní. Jímaná voda neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000. Po vybudování propojení SV Dolní Dunajovice se SV Mikulov bude jímací území Brod n. Dyjí zrušeno. 4. vodní zdroj „Milovice“, provozovatel VaK Břeclav. OP IIa a IIb ležící v k.ú. Milovice u Mikulova a Pavlov u Dolních Věstonic. OP byla vyhlášena JmKNV dne 10.2.1986 č.j. Vod.3522/85-235/Zd. 5. JÚ Novosedly - o vydatnosti cca 6,2 l/s - tvoří vrtaná studna s čerpací stanicí, zdroj SV Novosedly 6. JÚ Sedlec – Hranice, stávající místní zdroj vody: jímací zářez o vydatnosti 0,90 l/s.

1.3.9.

Chráněná oblast přirozené akumulace vod (jev č.45)


1.3.10. Zranitelná oblast (jev č.46) Pro katastrální území Jevišovka a Sedlec platí tzv. „Nitrátová směrnice“, tj Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení § 12 odst (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.11. Vodní útvar povrchových, podzemních vod (jev č.47) (Definice dle zákona 254/2001 O vodách - Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.). Pasporty k tomuto jevu poskytlo Povodí Moravy, s.p. a ZVHS, Hlinky 60, Brno. Pasporty jsou však zjevně neúplné. V řešeném území se nacházejí tyto útvary povrchových vod: ID útvaru

Název útvaru Nádrž Nové Mlýny I. – horní

417010442021 41990040

Nádrž Nové Mlýny II. - střední Nádrž Nové Mlýny III. - dolní Dyje po soutok s tokem odlehčovací rameno -061/2

Kmenový vodní tok Dyje

Kategorie útvaru stojaté

Dyje Dyje Dyje

stojaté stojaté tekoucí

Správce Povodí Moravy, s.p. Dtto Dtto Dtto

Nejvýznamnějším vodním tokem, který prochází řešeným územím je řeka Dyje, která vytéká ze spodní Novomlýnské nádrže. Prochází krátkým úsekem východní části k.ú. Milovice u Mikulova. Správcem vodního toku je Povodí Moravy, s.p. V severní části k.ú. Milovice u Mikulova po západní hraně vodní nádrže Nové Mlýny protéká Klentnický potok, který je ve správě lesů ČR, s.p. Přes obec Milovice protéká Milovický potok. Správcem vodního toku od silnice od Pavlova po vodní nádrž Nové Mlýny je ZVHS, Oblast povodí Moravy a Dyje, Pracoviště Břeclav.

PROJEKT, s.r.o.



Pasporty ostatních vodních útvarů nebyly poskytnuty. Zpracovatelé je proto do grafické části ÚAP vygenerovali z digitálních map Zabaged. Přesnost odpovídá měřítku těchto map (1:10000).

1.3.12. Vodní nádrž (jev č.48) V řešeném území se nachází: Vodní nádrž Nové Mlýny II – prostřední, kategorie útvar povrchových vod je stojaté, kmenovým vodním tokem je řeka Dyje Vodní nádrž Nové Mlýny III. – dolní, kategorie útvar povrchových vod je stojaté, kmenovým vodním tokem je řeka Dyje. Rybník pod terasami (k.ú. Milovice) Pasporty ostatních vodních nádrží nebyly poskytnuty. Zpracovatelé je proto do grafické části ÚAP vygenerovali z digitálních map Zabaged. Přesnost odpovídá měřítku těchto map (1:10000).

1.3.13. Povodí vodního toku, rozvodnice (jev č.49) Řešené území spadá do oblasti povodí Dyje. Užívání pozemků sousedících s koryty vodních toků: podle § 49 zákona o vodách a o změně některých zákonů č. 254/2001 Sb. mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku: a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry. Takový vodní tok se v řešeném území nevyskytuje. b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Mezi drobné vodní toky patří všechny ostatní vodní toky v řešeném území.

1.3.14. Záplavové území (jev č.50) V grafické části ÚAP ORP Mikulov jsou zakreslena záplavová území Dyje a Jevišovky. Záplavové území řeky Dyje v úseku říční km 59,351 po říční km 193,964 (VD Nové mlýny – po hranici s Rakouskem nad VD Vranov) stanovil Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství 9. srpna 2004. Záplavové území řeky Dyje v úseku od ústí do Moravy po vodní dílo Nové Mlýny stanovil Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství 30. října 2003. Záplavové území toku Jevišovka v úseku říční km 0,000 po říční km 69,610 stanovil Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství 31.srpna 2005.

1.3.15. Aktivní zóna záplavového území (jev č.51) V grafické části ÚAP ORP Mikulov jsou zakresleny aktivní zóny záplavových území Dyje a Jevišovky. Popisný pasport k těmto datům nebyl poskytnut.

1.3.16. Území určené k rozlivům povodní (jev č.52) Nebylo stanoveno.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.17. Území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev č.53) V grafické části ÚAP ORP Mikulov jsou zakreslena území zvláštní povodně pod vodním dílem. Popisný pasport k těmto datům nebyl poskytnut.

1.3.18. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (jev č.54) V grafické části ÚAP ORP Mikulov jsou zakresleny objekty a zařízení protipovodňové ochrany.

1.3.19. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem (jev č.55) Značná část území ORP Mikulov leží v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb.

1.3.20. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jev č.56) V řešeném území se nenachází.

1.3.21. Dobývací prostor (jev č.57) Pasport k tomuto jevu nebyl poskytnut. Obvodní báňský úřad v Brně poskytl pouze prostřednictvím KrÚ JMK seznam DP, bez grafického zákresu. Grafická data jsou proto převzata z Limitů Jihomoravského kraje. V k.ú. Dolní Dunajovice, Horní Věstonice, Dolní Věstonice a Perná je evidován dobývací prostor DP Dolní Dunajovice, ev.č. 4 0031/8, stanoven pro organizaci RWE Transgas, a.s., Praha 10, Strašnice. V k.ú. Mikulov je stanoven DP 6/0149/8 Mikulov, surovina vápenec k výrobě vápna, pro společnost Carmeuse Czech Republic, s.r.o., Mokrá-Horákov. V k.ú. Novosedly je evidován DP 7/0717/8 Novosedly, cihlářská surovina, ve prospěch firmy Wienerberger Cihlářský průmysl, a.s., České Budějovice. Přehled území s povoleným dobýváním nevyhrazených nerostů: Organizace Území Wienerberger Cihlářský průmysl, a.s., Novosedly Zepiko, spol. s r.o. Novosedly Zepiko, spol. s r.o. Mikulov - Mušlov

PROJEKT, s.r.o.



1.3.22. Chráněné ložiskové území (jev č.58) Pasport k tomuto jevu nebyl poskytnut. Grafická data jsou proto převzata z Limitů Jihomoravského kraje.

1.3.23. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev č.59) Pasport k tomuto jevu nebyl poskytnut. Obvodní báňský úřad v Brně poskytl pouze prostřednictvím KrÚ JMK seznam CHÚ pro zvláštní zásahy do zemské kůry, bez grafického zákresu. V k.ú. Březí, Dolní Dunajovice, Perná, Horní Věstonice a Dolní Věstonice je evidováno Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry – PZP Dolní Dunajovice, ve prospěch společnosti RWE Gas Storage, s.r.o., - provoz Podzemní zásobník plynu Dolní Dunajovice.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.24. Ložisko nerostných surovin (jev č.60) Pasport k tomuto jevu nebyl poskytnut. Grafická data jsou proto převzata z Limitů Jihomoravského kraje. Ložisko zemního plynu „Dolní Dunajovice – PZP“. Viz výše.

1.3.25. Poddolované území (jev č.61) V řešeném území nejsou evidována poddolovaná území.

1.3.26. Sesuvné území a území jiných geologických rizik (jev č.62) Pasport k tomuto jevu nebyl poskytnut. Grafická data jsou proto převzata z Limitů Jihomoravského kraje. Obec

kód ZÚJ

Bavory Brod nad Dyjí

584304 584355

Březí

584371

Dobré Pole

584410

Dolní Dunajovice

584428

Dolní Věstonice

584436

Drnholec Horní Věstonice

584444 584479

Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice

584525 584541 584649 584657

Novosedly Nový Přerov

584746 584754

Pavlov

584771

PROJEKT, s.r.o.

Sesuvy

5608 - sesuv potenciální (246 288 m2) 2281 – sesuv aktivní (6 339 m2) 2282 – sesuv aktivní 2283 – sesuv aktivní (13 931 m2) 2284 – sesuv aktivní 2285 – sesuv aktivní (5 383 m2) 2286 - sesuv potenciální 2287 - sesuv potenciální 2307 - sesuv potenciální 2308 - sesuv potenciální 2309 - sesuv stabilizován (13 988 m2)

2280 - Na jihozápadním okraji obce v Přírodní rezervaci Milovická stráň je evidován aktivní sesuv „Milovice“.



Perná

584789

Sedlec

584878

Sesuvy aktivní velkého rozsahu jsou v k.ú. Pavlov a Dolní Věstonice:

PROJEKT, s.r.o.



Sesuvy ostatní velkého rozsahu jsou v k.ú. Brod nad Dyjí, Mikulov, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Perná, Klentnice, Bavory a Pavlov.

1.3.27. Staré důlní dílo (jev č.63) V řešeném území se nenachází.

1.3.28. Staré zátěže území a kontaminované plochy (jev č.64)

1 Mikulov - Bavory (Turold) skládka Brod nad Dyji skládka Brezi

-601 010,83 -606 942,77 -605 667,92

-1 201 502,44 -1 194 943,89 -1 202 845,10

číslo k.ú. 601209 612642 613908

-604 680,11 -612 053,26

-1 198 480,77 -1 195 418,61

628964 632520

Dolní Dunajovice Drnholec

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

12 Dolní Dunajovice - cihelna skládka Drnholec BENZINA, a.s. ČS PHM Brněnská HP Mikulov Chemopetrol k.p. První brněnská strojírna VZ 138300

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Mikulov

Benzina a.s. ČS PHM Mikulov

-601 097,36

-1 203 163,26

694193

Mikulov na Moravě

obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dolní Dunajovice Drnholec

název lokality

PROJEKT, s.r.o.

Y


X

název katastrálního území Bavory Brod nad Dyjí Březí u Mikulova


Mikulov Novosedly Nový Přerov Perná

BORS, a.s. Mikulov

-601 419,77

-1 202 514,66

694193

skládka Novosedly -609 340,51 skládka Novy Prerov -611 196,74 PZP Dolní Dunajovice,Transgas -602 705,28

-1 198 179,75 -1 202 044,55 -1 198 276,94

706973 707864 719242

Mikulov na Moravě Novosedly na Moravě Nový Přerov Perná

Zdroj: MŽP

1.3.29. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.65) Mapy jsou konstruovány v síti 1x1 km. Čtverec je označen hodnotou 1 nebo 2, když je překročen imisní limit, resp. cílový imisní limit alespoň u jedné látky. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí: Imisní limity ZDR_LVMT CL_bezO3 CL_sO3

Obsah imisních limitů (SO2, CO, PM10, Pb; benzen a NO2 i s mezí tolerance MT) překročení cílového imisního limitu (mimo O3) (As, Cd, Ni, benzo(a)pyren) překročení cílového imisního limitu včetně O3 (As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, přízemní ozon)

Hodnocení území ORP Mikulov 1 - překročení imisního limitu v celém řešeném území 0 - bez překročení imisního limitu

1 - překročení imisního limitu v celém řešeném území

Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace: Imisní limity EKO_bezO3

Obsah imisních limitů Hodnocení území ORP Mikulov překročení imisního limitu bez přízemního ozonu (cílový imisní limit pro AOT40) 0 - bez překročení imisního limitu (SO2, NO2)

EKO_sO

překročení imisního limitu včetně přízemního ozonu (cí1 - překročení imisního limitu v celém řešeném území lový imisní limit pro AOT40) (SO2, NO2, AOT40 – ozon)

1.3.30. Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev č.66) V řešeném území se nenachází.

1.3.31. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma (jev č.67) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevech č. 67. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno).

PROJEKT, s.r.o.



Obec

kód ZÚJ

Objekty zásobení vodou

Bavory

584304

Brod nad Dyjí

Březí

584355

584371

Dobré Pole

584410

Dolní Dunajovice

584428

Dolní Věstonice

584436

PROJEKT, s.r.o.

VDJ Bavory 100 m3 (269,70/266,40) Místní zdroje, ležící v jižní části k.ú. Bavory, byly vyřazeny z provozu.

Pitná voda je do obce dopravována výtlačným řadem DN 100 z čerpací stanice s akumulací 50 + 100 m3 (215,70/213,80) v obci Perná čerpáním přes rozvodnou vodovodní síť do vyrovnávacího VDJ Bavory 100 m3 (269,70/266,40). JÚ Brod n. Dyjí o vydatnosti cca 30,0 l/s, vodojem Brod nad Dyjí 2 x 100 m3 (231,9/228,9) JÚ Brod n. Dyjí o vydatnosti cca 30,0 l/s tvoří soustava vrtaných studní, z kterých je voda čerpána výtlačnými řady do rozdělovací šachty v areálu čerpací stanice. Z ní odtéká do sběrné studny resp. propojovacími potrubími do 3 stávajících vsakovacích vrtů. Ze sběrné studny se voda čerpá do vodojemů. Jímaná voda neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000. Po vybudování propojení SV Dolní Dunajovice se SV Mikulov bude jímací území Brod n. Dyjí zrušeno. Z JÚ je voda pomocí čerpací stanice dopravována výtlačným řadem DN 200 jednak do vodojemu Brod nad Dyjí 2 x 100 m3 (231,9/228,9) a jednak do řídícího vodojemu Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4). VDJ Brod n. D. je akumulací pro obec Brod nad Dyjí. VDJ Březí 250 m3 (246,0/243,0), V k.ú. Březí je vybudován VDJ Březí 250 m3 (246,0/243,0), který slouží jako akumulace pro obec Březí. Vodojem je připojen přívodným řadem DN 200 na řídicí vodojem Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4) skupinového vodovodu Dolní Dunajovice. Pro navržené propojení skupinového vodovodu Dolní Dunajovice na skupinový vodovod Mikulov je třeba vybudovat ČS pro Březí, v areálu Mušlova, pro čerpání vody navrženým výtlačným řadem z tvárné litiny DN 250 mm - PN 16 – délky 10 850,0 m do VDJ Březí 250 m3. Dále je třeba vybudovat ČS a akumulaci 400 m3 u VDJ Březí, která bude čerpat vodu do stávajícího VDJ Dolní Dunajovice V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. V k.ú. Dobré Pole nejsou vybudovány žádné objekty zásobení vodou, ani nejsou plánovány. řídící vodojem Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4) Obec je zásobována z JÚ Brod nad Dyjí, který je zdrojem pro celý SV Dolní Dunajovice, jehož je obec Dolní Dunajovice součástí. Z JÚ je voda pomocí čerpací stanice dopravována výtlačným řadem DN 200 jednak do vodojemu Brod nad Dyjí 2 x 100 m3 (231,9/228,9) a jednak do řídícího vodojemu Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4). Odtud jsou zásobena všechna spotřebiště SV Dolní Dunajovice. Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice. Zdroj Brod nad Dyjí pak bude odstaven. Přívodné řady půjdou třemi směry, a to směr Brod nad Dyjí rekonstruovaným řadem DN 80 do stávajícího VDJ Brod n. D. 2 x 100 m3 (231,90/228,90). Druhý směr je do VDJ Březí a třetí směr z VDJ Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4) je přívodný řad DN 200 do Dolních Dunajovic, z kterého odbočuje přívodný řad pro obce Dolní a Horní Věstonice. Přes rozvodnou siť v Dolních Dunajovicích pokračuje voda potřebná pro obce Perná, Bavory a Klentnice. VDJ Dolní Věstonice 2x50 m3 (224,7/222,6), VDJ Dolní Věstonice 2x50 m3 (224,7/222,6) je připojen na SV Dolní Dunajovice, přívodným řadem DN 80 z VDJ Horní Věstonice 100 m3 (264,7/260,7). Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


Drnholec

584444

Horní Věstonice

584479

Jevišovka Klentnice

584525 584541

Mikulov

584649

Severovýchodně od zastavěného území jsou 2 privátní studny, ve vlastnictví firmy Zemědělská společnost Pálava Pavlov. Studny sloužily k zásobování blízkého zemědělského areálu. Ochranná pásma vodních zdrojů nejsou vyhlášena. JÚ Drnholec - o vydatnosti cca 5,0 l/s - tvoří vrtaná studna s čerpací stanicí, která dopravuje vodu výtlačným resp. zásobovacím řadem do VDJ Drnholec VDJ Drnholec 2 x 150 m3 (251,0/248,5) akumulace 50 m3 (214,2/212,3) s ČS Horní Věstonice VDJ Horní Věstonice 100 m3 (264,7/260,7) Voda ze SV Dolní Dunajovice je dopravována do akumulace 50 m3 (214,2/212,3) s ČS Horní Věstonice a odtud čerpána do VDJ Horní Věstonice 100 m3 (264,7/260,7). Žádné. akumulace 50 m3 s ČS koncový VDJ Klentnice 60 m3 (378,0/376,0) JÚ Klentnice (špatná kvalita vody, neperspektivní zdroj) JÚ Mikulov – Kostelní - jedná se o širokoprofilovou kopanou studnu o vydatnosti 1,9 l/s. JÚ Mikulov - Gravitace jedná se o pramenní jímky o celkové vydatnosti 0,8 l/s. VDJ Sedlec 200 + 250 + 1650 (výhled) m3 (233,0/229,0) čerpací stanice Mušlov. VDJ Bezručova 2 x 200 + 1000 m3 (272,80/269,40). Vodovodní síť v Mikulově je členěna na 3 tlaková pásma, přičemž akumulace je tvořena: pro I. tlakové pásmo vodojemy „Bezručova“ 2 x 200 m3 (272,8/269,4) + 1000 m3 (275,8/270,8) a „Amfiteátr“ 2 x 250 m3 (268,1/265,1), pro II. tlakové pásmo VDJ „Gravitace“ 100 m3 (287,4/284,9) pro III. tlakové pásmo VDJ „Turold“ 2 x 100 m3 (338,8/335,3).

Milovice

Novosedly

584657

584746

Do vodojemů II. a III. tlakového pásma je voda dopravována čerpací stanicí ve VDJ Bezručova 1000 m3. JÚ Milovice (vydatnost 7,4 l/s s klesající tendencí, nyní se nevyužívá – nevýznamný zdroj), akumulační nádrž 100 m3 čerpací stanice privátní studna ve vlastnictví firmy Zemědělská společnost Pálava Pavlov V k.ú. Milovice leží jeden ze zdrojů SV Mikulov, JÚ Milovice (vydatnost 7,4 l/s s klesající tendencí, nyní se nevyužívá – nevýznamný zdroj). JÚ Milovice sloužilo pro obce Milovice a Pavlov. Voda byla ze 4 vrtaných studen dopravována do akumulační nádrže 100 m3 (172,0/169,0 m n.m.) a odtud pomocí čerpací stanice do Milovic a Pavlova. Nyní je do výše uvedené akumulační nádrže 100 m3 přivedena voda z VDJ Lednice 2x650 m3 (222,0/217,5) a zdroj Milovice, který neodpovídá požadavkům vyhl. MZdr.č. 252/2004 Sb., byl odstaven. Severně od zastavěného území je privátní studna ve vlastnictví firmy Zemědělská společnost Pálava Pavlov. Studna sloužila k zásobování blízkého zemědělského areálu. Ochranná pásma vodních zdrojů nejsou vyhlášena. JÚ Novosedly - o vydatnosti cca 6,2 l/s - tvoří vrtaná studna s čerpací stanicí, zdroj SV Novosedly řídící VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5 resp. 235,6). Voda z jímacích území Novosedly, Nový Přerov je dopravována výtlačným řadem DN 150 a 200 do řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5

PROJEKT, s.r.o.



Nový Přerov Pavlov

584754 584771

Perná

584789

Sedlec

584878

resp. 235,6). Z tohoto VDJ jsou zásobena všechna spotřebiště, v případě potřeby je možno zásobovat i obec Březí anebo zpětně dotovat SV Novosedly z VDJ Březí, který je součástí SV Dolní Dunajovice (239,40/236,5 resp. 235,6). Vzhledem k tomu, že jímací území Novosedly a Nový Přerov mají vodu, která nesplňují hodnoty požadované vyhláškou 376/2000, je ve výhledu uvažováno s napojením skupinového vodovodu Dolní Dunajovice a skupinového vodovodu Novosedly na skupinový vodovod Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice. Pro navržené propojení skupinového vodovodu Novosedly na skupinový vodovod Mikulov je třeba vybudovat ČS před obcí Novosedly pro dopravení vody do VDJ Novosedly, výtlačný řad do tohoto VDJ a přívodný řad DN 200 z VDJ Novosedly do obce Novosedly. Žádné. VDJ 250 m3 (252,50/249,00) – dolní tlakové pásmo VDJ 25 + 100 m3 (296,6/294,1) – horní tlakové pásmo U VDJ horního tlakového pásma ATS pro zásobení nejvýše položené zástavby Z úpravny vody Lednice je voda čerpána do VDJ Lednice 2 x 650 m3 (222,0/217,5), odkud je voda dopravována přívodným řadem DN 200, DN 150, přes obec Bulhary a následně přívodným řadem DN 100 do akumulace100 m3 s čerpací stanicí v Milovicích. Odtud je voda pro obce Milovice a Pavlov čerpána výtlačným řadem DN 150 do VDJ I. tlak. 250 m3 (252,50/249,00) v Pavlově. Z tohoto vodojemu je potom gravitačním přívodným řadem DN 100 v dl. 3.290 m zásobováno provozní středisko Povodí Moravy v Dol. Věstonicích a tím je propojen SV Mikulov se SV Dolní Dunajovice. Obec Milovice je zpětně zásobována z tohoto VDJ přes redukční ventil v ČS Milovice. ČS Perná, akumulace 50+100 m3 (215,7/213,8) akumulace 50 m3 (251,8/249,8) s čerpací stanicí, koncový VDJ Perná 100 m3 (287,2/285,2) akumulace 50 m3 s ČS II Z VDJ Dolní Dunajovice pokračuje voda potřebná pro obce Perná, Bavory a Klentnice přes rozvodnou siť v Dolních Dunajovicích přívodným řadem DN 150 do akumulace 50 + 100 m3 (215,7/213,8) s ČS, odtud je voda dále čerpána přes část vodovodní sítě v obci Perná do akumulace 50 m3 (251,8/249,8) s čerpací stanicí, která dále dopravuje vodu přes vodovodní síť do koncového VDJ Perná 100 m3 (287,2/285,2) v obci Perné a do akumulace 50 m3 s ČS II v Perné. Odtud je čerpána do akumulace v obci Klentnice, ze které je voda čerpána do VDJ Klentnice 60 m3 (378,0/376,0). Vzhledem ke stáří je navržena rekonstrukce ČS II u akumulace 50 m3. JÚ Sedlec – Hranice, stávající místní zdroj vody: jímací zářez o vydatnosti 0,90 l/s, akumulace 130 m3 s čerpací stanicí, VDJ Sedlec - Hranice 2 x 200 m3 (258,9/256,5). V obci byl původní vodovod vybudován již v letech 1908 - 1910, v r. 1960 byla obec připojena na skupinový vodovod Mikulov s tím, že stávající místní zdroj je nadále pro zásobení obce využíván a pitná voda ze SV Mikulov (ÚV Lednice) je do obce dodávána pouze v případě poklesu vydatnosti tohoto místního zdroje. Z JÚ Sedlec - Hranice přitéká voda do akumulace 130 m3 s čerpací stanicí, kterou je dále výtlačným řadem dopravována do VDJ Sedlec - Hranice 2 x 200 m3 (258,9/256,5). Z tohoto vodojemu je voda gravitačně distribuována ke spotřebitelům přívodným řadem a rozvodnou vodovodní sítí DN 150 resp. DN 100. Z nových staveb je v plánovaném období navržena přístavba 1650 m3 u stávajícího VDJ Sedlec a rekonstrukce objektu ČS Sedlec - hranice Q = 10 l/s .

PROJEKT, s.r.o.



1.3.32. Vodovodní síť včetně ochranného pásma (jev č.68) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevech č. 68. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). V řešeném území jsou vybudovány následující skupinové vodovody:

SV Mikulov: zásobuje celkem 10 měst a obcí nebo jejich administrativních částí (Bulhary, Hlohovec, Lednice, Nejdek, Milovice, Mikulov, Pavlov, Sedlec, Valtice a Úvaly). Výhledově budou na SV Mikulov napojeny ještě SV Novosedly a SV Dolní Dunajovice. Zdrojem SV Mikulov je 5 samostatných jímacích území – JÚ Lednice (vydatnost 140 l/s), JÚ Mikulov – Kostelní (vydatnost 1,9 l/s), JÚ Mikulov-Gravitace (vydatnost 0,8 l/s), JÚ Milovice (vydatnost 7,4 l/s s klesající tendencí, nyní se nevyužívá – nevýznamný zdroj), JÚ Sedlec-Hranice (vydatnost 0,90 l/s). JÚ Lednice (mimo území ORP Mikulov) tvoří soustava vrtaných studní (jímací území I - V), ve kterých je jímána podzemní surová voda a pomocí násosek, sběrných studní, čerpacích stanic a výtlačných řadů dopravována do úpravny vody. Celková vydatnost jímacího území byla vyhodnocena na 140 l/s, kapacita úpravny vody Lednice je 100 l/s. Z důvodu nevyhovující kapacity ÚV a vzhledem k zastaralé technologii úpravy vody připravuje se v současné době rekonstrukce a rozšíření úpravny vody na kapacitu 140 l/s, Voda upravená se čerpá dvěma směry a to jednak do VDJ Lednice 2 x 650 m3 (222,0/217,5), z kterého jsou zásobeny spotřebiště Lednice, Nejdek, Bulhary (mimo území ORP Mikulov), Milovice a Pavlov, jednak směrem do Mikulova do VDJ Sedlec 200 + 250 m3 s výhledovým rozšířením o 1650 m3 (233,0/229,0). Z této větve jsou zásobena spotřebiště Hlohovec, Valtice, Úvaly (mimo území ORP Mikulov), Sedlec a Mikulov. JÚ Mikulov – Kostelní - jedná se o širokoprofilovou kopanou studnu o vydatnosti 1,9 l/s. JÚ Mikulov - Gravitace jedná se o pramenní jímky o celkové vydatnosti 0,8 l/s, z kterých je voda gravitačně přiváděna do VDJ Mikulov - Gravitace 100 m3 (287,4/284,9). JÚ Milovice - (místní zdroj v Pavlově - jímací zářez je z hlediska bilančního naprosto bezvýznamný). Toto JÚ je tvořeno 4 vrtanými studnami, z kterých byla voda ponornými čerpadly dopravovaná do akumulační nádrže 100 m3 (172,0/169,0) a odtud dále pomocí čerpací stanice jednak do Milovic, jednak do Pavlova. Do akumulační nádrže 100 m3 (172,0/169,0) je již voda přivedena samostatným řadem z VDJ Lednice 2 x 650 m3 (222,0/217,5) Vydatnost JÚ byla vyhodnocena na 7,4 l/s a vykazuje stále klesající trend. Jímaná voda neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000 a v dnešní době je mimo provoz. JÚ Sedlec – Hranice - jímací zářez o vydatnosti 0,90 l/s, z kterého je voda přiváděna do akumulace 130 m3 a odtud čerpána výtlačným řadem do VDJ Sedlec 2 x 200 m3 (258,9/256,5). SV Novosedly: skupinový vodovod Novosedly byl budován v letech 1960 - 1995 a jeho součástí je celkem 5 spotřebišť: Novosedly, Dobré Pole, Nový Přerov, Jevišovka a Drnholec. Zdrojem skupinového vodovodu jsou v současné době tato jímací území: JÚ Drnholec - o vydatnosti cca 5,0 l/s - tvoří vrtaná studna s čerpací stanicí, která dopravuje vodu výtlačným resp. zásobovacím řadem do VDJ Drnholec 2 x 150 m3 (251,0/248,5) JÚ Novosedly - o vydatnosti cca 6,2 l/s - tvoří vrtaná studna s čerpací stanicí, která dopravuje vodu výtlačným řadem DN 150 do řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5 resp. 235,6).

PROJEKT, s.r.o.



JÚ Nový Přerov - o vydatnosti cca 10,0 l/s - tvoří rovněž vrtaná studna s čerpací stanicí, která dopravuje vodu také do řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5 resp. 235,6).

Všechna výše uvedená jímací území mají řádně vyhlášená pásma hygienické ochrany. Po vybudování propojení se SV Mikulov budou jímací území Novosedly a Nový Přerov zrušena a nadále se bude využívat pouze voda z JÚ Drnholec. Voda z jímacích území Novosedly, Nový Přerov je dopravována výtlačným řadem DN 150 a 200 do řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5 resp. 235,6). Z tohoto VDJ jsou zásobena všechna spotřebiště, v případě potřeby je možno zásobovat i obec Březí anebo zpětně dotovat SV Novosedly z VDJ Březí, který je součástí SV Dolní Dunajovice (239,40/236,5 resp. 235,6).

SV Dolní Dunajovice: zásobuje 8 měst, obcí, nebo jejich administrativních částí - Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Perná. Zdrojem skupinového vodovodu jsou jímací území Brod nad Dyjí (30,0 l/s) a Klentnice. Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice do oblasti, kde všechny využívané zdroje vody jsou závadné. JÚ Brod n. Dyjí – o vydatnosti cca 30,0 l/s, tvoří soustava vrtaných studní, z kterých je voda čerpána výtlačnými řady do rozdělovací šachty v areálu čerpací stanice. Z ní odtéká do sběrné studny resp. propojovacími potrubími do 3 stávajících vsakovacích vrtů. Ze sběrné studny je voda čerpá do vodojemů. Jímaná voda neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000. JÚ Klentice je místní zdroj, který tvoří pramenní jímka. Z pramenní jímky je voda gravitačně přiváděna do akumulace 50 m3 s čerpací stanicí a odtud dále dopravována do vodovodního systému obce Klentnice. Oba výše uvedené zdroje vody mají řádně vyhlášená pásma hygienické ochrany. Po vybudování propojení se SV Mikulov bude jímací území Brod n. Dyjí zrušeno a nadále se bude využívat pouze voda z JÚ Klentice. Pro navržené propojení skupinového vodovodu Dolní Dunajovice na skupinový vodovod Mikulov je třeba vybudovat ČS pro Březí, v areálu Mušlova, pro čerpání vody navrženým výtlačným řadem z tvárné litiny DN 250 mm - PN 16 – délky 10 850,0 m do VDJ Březí 250 m3. Dále je třeba vybudovat ČS a akumulaci 400 m3 u VDJ Březí, která bude čerpat vodu do stávajícího VDJ Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4). Odtud budou zásobena všechna spotřebiště SV Dolní Dunajovice. Způsob a rozsah zásobování přímo pro obec zůstane stejný.

Obec

kód ZÚJ

Vodovodní síť

Bavory

584304

Obec Bavory má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a částečně obce a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována z JÚ Brod nad Dyjí, který je zdrojem pro celý SV Dolní Dunajovice, jehož je obec Bavory součástí. Rozvodná vodovodní síť je vybudována v profilech DN 80 – 150. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vzhledem ke stáří vodovodních řadů je navržená jejich rekonstrukce z litinových trub DN 80 v celkové délce 1.100 m . Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice do oblasti, kde všechny využívané zdroje vody jsou závadné. Tyto budou po napojení na SV Mikulov zrušeny. Pro navržené propojení skupinového vodovodu Dolní Dunajovice na skupinový vodovod Mikulov je třeba vybudovat ČS pro Březí, v areálu Mušlova, pro čerpání vody navrženým výtlačným řadem z tvárné litina DN 250 mm - PN 16 – délky

PROJEKT, s.r.o.



10 850,0 m do VDJ Březí 250 m3. Dále je třeba vybudovat ČS a akumulaci 400 m3 u VDJ Březí, která bude čerpat vodu do stávajícího VDJ Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4). Odtud budou zásobena všechna spotřebiště SV Dolní Dunajovice. Způsob a rozsah zásobování přímo pro obec zůstane stejný. Všechny navržené objekty jsou uvažovány v jiných obcích SV Dolní Dunajovice. Zdrojem skupinového vodovodu jsou tato jímací území: Brod nad Dyjí

584355

Obec Brod nad Dyjí má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována z JÚ Brod nad Dyjí, který je zdrojem pro celý SV Dolní Dunajovice, jehož je obec Brod nad Dyjí součástí. Veřejný vodovod byl v obci dokončen v r. 1980. Z vodojemu VDJ Brod n. D. 2 x 100 m3 (231,90/228,90), který je akumulací pro obec Brod nad Dyjí, je voda dopravována gravitačně přívodným řadem DN 150 a vodovodní sítí DN 80 - 150 ke spotřebitelům. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se bude provádět rekonstrukce řadů u nichž vznikne porucha. Po navrženém propojení skupinového vodovodu Dolní Dunajovice na skupinový vodovod Mikulov bude rekonstruován přívodný řad DN 80 ze stávajícího VDJ Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4) do stávajícího VDJ Brod n. D. 2 x 100 m3 (231,90/228,90).

Březí

584371

Obec Březí má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována jednak z JÚ Brod nad Dyjí, který je zdrojem pro celý SV Dolní Dunajovice, jehož je obec Březí součástí a jednak ze SV Novosedly. Veřejný vodovod byl v obci dokončen v r. 1980. Z JÚ je voda pomocí čerpací stanice dopravována výtlačným řadem DN 200 jednak do vodojemu Brod nad Dyjí 2 x 100 m3 (231,9/228,9) a jednak do řídícího vodojemu Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4). Z tohoto vodojemu je voda přiváděna přívodným řadem DN 200 do VDJ Březí 250 m3 (246,0/243,0). Z vodojemu je voda zásobovacím řadem DN 150 a vodovodní sítí DN 80 - 150 gravitačně rozváděna po obci. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se bude provádět rekonstrukce řadů u nichž vznikne porucha.

Dobré Pole

584410

Obec Dobré Pole má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Novosedly. Vodovod v obci Dobré Pole byl dokončen v r. 1980. Rozvodná vodovodní síť v obci je pod tlakem řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5 resp. 235,6) a je zásobena přívodným řadem DN 150 nebo v případě potřeby je možno zásobovat obec Dobré Pole přes rozvodnou síť v obci Březí z VDJ Březí, do kterého je přiváděna voda z VDJ Dolní Dunajovice, který je součástí SV Dolní Dunajovice Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se budou provádět opravy vzniklých poruch. Z navržených objektů je v obci Dobré Pole uvažováno s rekonstrukcí přívodného řadu DN 150 délky 2.300,0 m z obce Březí do obce Dobré Pole.

Dolní Dunajovice

584428

Obec Dolní Dunajovice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společnosti VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována z JÚ Brod nad Dyjí, který je zdrojem pro celý SV Dol-

PROJEKT, s.r.o.



Dolní Věstonice

584436

ní Dunajovice, jehož je obec Dolní Dunajovice součástí. Veřejný vodovod byl v obci vybudován v r. 1970. Rozvodná vodovodní síť je vybudována v profilech DN 80 – 150. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se bude provádět rekonstrukce řadů u nichž vznikne porucha. Záměry: V plánovaném období je navržena rekonstrukce přívodného řadu z VDJ Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 do obce z litinových trub DN 200 v délce 1.700,0 m. Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice do oblasti, kde všechny využívané zdroje vody jsou závadné. Z navržených objektů je v obci Dolní Dunajovice uvažováno s rekonstrukcí přívodného řadu DN 200 na výtlačný řad DN 150 délky 3.850,0 m z VDJ Březí do VDJ Dolní Dunajovice 2 x 250 m3 (271,4/268,4). Obec Dolní Věstonice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována ze SV Dolní Dunajovice. Voda z VDJ Horní Věstonice 100 m3 (264,7/260,7je rozváděna vodovodní sítí DN 60 - 100 ke spotřebitelům v obci Horní Věstonice. Na konec rozvodné vodovodní sítě v Horních Věstonicích navazuje přívodný řad DN 80, který dopravuje vodu do VDJ Dolní Věstonice 2x50 m3 (224,7/222,6) potřebnou pro obec Dolní Věstonice. Přívod pitné vody do obce umožňuje i přívodný řad DN 100 z obce Pavlov (Skup. vodovod Mikulov), který se v dnešní době nepoužívá. Vodovod v obci Dolní Věstonice byl dokončen v r. 1997. Rozvodná vodovodní síť v Dolních Věstonicích je vybudována v profilech DN 80 – 100 pod tlakem VDJ Dol. Věstonice. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se budou provádět opravy vzniklých poruch. Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice. V k.ú. Dolní Věstonice nejsou navrženy žádné objekty, který by byly vyvolány výše uvedeným propojením skupinových vodovodů.

Drnholec

584444

Obec Drnholec má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec Drnholec je částečně zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Novosedly. Veřejný vodovod v obci byl budován v letech 1960 - 1990. Pitná voda je do obce přiváděna přívodným řadem DN 150 a to jednak z VDJ Drnholec 2 x 150 m3 (251,0/248,5), jednak z řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 m3 + 2 x 250 m3 (přívodným řadem DN 100). Vodovodní síť je téměř kompletní a je uvažováno s její rekonstrukcí z trub DN 80 v dl. 1.100,0 m. Je nutná dostavba vodovodních řadů DN 100 v celkové délce 530,0 m. Vzhledem k tomu, že jímací území Novosedly a Nový Přerov mají vodu, která nesplňují hodnoty požadované vyhláškou 376/2000, je ve výhledu uvažováno s napojením skupinového vodovodu Dolní Dunajovice a skupinového vodovodu Novosedly na skupinový vodovod Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice. V k.ú. Drnholec nejsou navrženy žádné objekty, který by byly vyvolány výše uvedeným propojením skupinových vodovodů.

PROJEKT, s.r.o.



Horní Věstonice

584479

Obec Horní Věstonice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Vodovod je zásobován ze SV Dolní Dunajovice. Voda ze SV Dolní Dunajovice je dopravována do akumulace 50 m3 (214,2/212,3) s ČS Horní Věstonice a odtud čerpána do VDJ Horní Věstonice 100 m3 (264,7/260,7). Z vodojemu je následně rozváděna vodovodní sítí DN 60 - 100 ke spotřebitelům. Na konec rozvodné vodovodní sítě v Horních Věstonicích navazuje přívodný řad DN 80, který dopravuje vodu do VDJ Dolní Věstonice. Rozvodná vodovodní síť v Horních Věstonicích je vybudována v profilech DN 60 – 100. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se bude provádět rekonstrukce řadů u nichž vznikne porucha. Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice. V k.ú. Horní Věstonice nejsou navrženy žádné objekty, který by byly vyvolány výše uvedeným propojením skupinových vodovodů.

Jevišovka

584525

Klentnice

584541

Obec Jevišovka má vodovod pro veřejnou potřebu, který je částečně majetkem obce a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Novosedly. Vodovod v obci Jevišovka byl dokončen v r. 1995. Vodovod v obci je pod tlakem řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5 resp. 235,6) a je zásobena přes rozvodnou vodovodní síť Novosedly přívodným řadem DN 150 . Vodovodní síť v obci je kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se budou provádět opravy vzniklých poruch. Vzhledem k tomu, že jímací území Novosedly a Nový Přerov mají vodu, která nesplňují hodnoty požadované vyhláškou 376/2000, je ve výhledu uvažováno s napojením skupinového vodovodu Dolní Dunajovice a skupinového vodovodu Novosedly na skupinový vodovod Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice. V k.ú. Jevišovka nejsou navrženy žádné objekty, který by byly vyvolány výše uvedeným propojením skupinových vodovodů. Obec Klentnice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována z JÚ Brod nad Dyjí, který je zdrojem pro celý SV Dolní Dunajovice, jehož je obec Klentnice součástí. Kromě toho je v současné době využíván místního zdroje, kterým je pramenní jímka o vydatnosti cca 0,2 l/s. Z této jímky podzemní voda gravitačně přitéká do akumulace 50 m3 s ČS v obci Klentnice, do které je voda také přiváděna čerpáním z akumulace 50 m3 (251,8/249,8) s čerpací stanicí ČS II v obci Perná. Z akumulace 50 m3 s ČS v obci Klentnice je voda čerpána přes rozvodnou síť Klentnice do koncového VDJ Klentnice 60 m3 (378,0/376,0). Rozvodná vodovodní síť je vybudována v profilech DN 80 – 150. Obec má část vodovodu vybudovanou do r. 1950, připojení na skupinový vodovod bylo dokončeno v r. 1990. Vzhledem ke stáří vodovodních řadů je navržená jejich rekonstrukce z litinových trub DN 80 v celkové délce 1.850,0 m a rekonstrukce VDJ Klentnice 60 m3 (378,0/376,0) . Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice do oblasti, kde všechny využívané zdroje vody jsou závadné. V k.ú. Klentnice nejsou navrženy žádné objekty, který by byly vyvolány výše uvedeným propojením skupinových vodovodů.

Mikulov

584649

PROJEKT, s.r.o.

Město Mikulov je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Miku-



lov, jehož zdrojem je jímací území s úpravnou vody Lednice. Vodovod pro veřejnou potřebu je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Dopravu vody do Mikulova a dalších spotřebišť na trase zajišťuje výtlačný řad z oceli DN 350 mm resp. DN 300, kterým je voda čerpána do VDJ Sedlec 200 + 250 + 1650 (výhled) m3 (233,0/229,0). Z VDJ Sedlec je voda dále gravitačně vedena ocelovým potrubím DN 300 mm do čerpací stanice Mušlov. Odtud je čerpána výtlačným řadem z litiny DN 300 mm resp. z oceli DN 250 mm a DN 175 mm do VDJ Bezručova 2 x 200 + 1000 m3 (272,80/269,40). Celková délka vodovodní sítě v Mikulově je cca 30 km a je členěna na 3 tlaková pásma, přičemž akumulace pro I. tlakové pásmo je tvořena vodojemy „Bezručova“ 2 x 200 m3 (272,8/269,4) + 1000 m3 (275,8/270,8) a „Amfiteátr“ 2 x 250 m3 (268,1/265,1), pro II. tlakové pásmo VDJ „Gravitace“ 100 m3 (287,4/284,9) a pro III. tlakové pásmo VDJ „Turold“ 2 x 100 m3 (338,8/335,3). Do vodojemů II. a III. tlakového pásma je voda dopravována čerpací stanicí ve VDJ Bezručova 1000 m3. Ve městě Mikulov je vybudován kompletně veřejný vodovod, ale jak rozvodná vodovodní síť tak i některé další vodárenské objekty jsou velmi rozdílného stáří (1908 - 1997), z čehož vyplývají potřeby na rekonstrukci příp. rozšíření z důvodu nedostatečné kapacity. V samotném městě je uvažováno s rekonstrukcí vodovodních rozvodných řádů DN 80 – DN 150 v celkové délce 6.000,0 m. Dále se navrhuje rozšíření VDJ Amfiteátr 2 x 250 m3 (268,1/265,1) o další komoru 2000 m3 a rekonstrukce ČS Česká. Vzhledem ke stáří přívodných a výtlačných vodovodních řadů je navržena jejich rekonstrukce DN 300 - 400 v celkové délce 3.560,0 m. V navrhovaném období je uvažováno s dostavbou nových vodovodních řadů DN 80 – DN 150 v celkové délce 1.900,0 m. Vzhledem k tomu, že ve výhledu je uvažováno s napojením SV Dolní Dunajovice a SV Novosedly na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice do oblasti, kde všechny využívané zdroje vody jsou závadné, je třeba provést rekonstrukci ve stávající ČS Mušlov a dále provést přístavbu nové ČS pro Březí. Milovice

584657

Obec Milovice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je připojena na Skupinový vodovod Mikulov. Z úpravny vody Lednice je čerpána do VDJ Lednice 2 x 650 m3 (222,0/217,5), odkud je voda dopravována přívodným řadem DN 200, DN 150, přes obec Bulhary a následně přívodným řadem DN 100 do akumulace100 m3 s čerpací stanicí v Milovicích. Odtud je voda pro obce Milovice a Pavlov čerpána výtlačným řadem do VDJ I. tlak. 250 m3 (252,50/249,00) v Pavlově. Obec Milovice je zpětně zásobována z tohoto VDJ přes redukční ventil v ČS Milovice a dále zásobovacím řadem DN 150 do obce. Vodovodní síť je kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní sítě navrhuje se rekonstrukce z trub DN 100 v dl. 1.000,0 m. Zdrojem skupinového vodovodu je pět samostatných jímacích území, ale pro obec Milovice jen JÚ Lednice.

Novosedly

584746

Obec Novosedly má vodovod pro veřejnou potřebu, který je částečně majetkem VaK Břeclav a.s. a částečně obce a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec Novosedly je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Novosedly. Rozvodná vodovodní síť v obci je pod tlakem řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3. Vodovodní síť je téměř kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se

PROJEKT, s.r.o.



budou provádět opravy vzniklých poruch. Je nutná dostavba vodovodních řadů DN 100 délky 100,0 m. Vzhledem k tomu, že jímací území Novosedly a Nový Přerov mají vodu, která nesplňují hodnoty požadované vyhláškou 376/2000 je ve výhledu uvažováno s napojením skupinového vodovodu Dolní Dunajovice a skupinového vodovodu Novosedly na skupinový vodovod Mikulov. Pro propojení na SV Mikulov jsou k obci Novosedly přiřazeny rekonstrukce výtlačného a přívodního řadu DN 150 – 200 celkové délka 1.400,0 m a ČS Novosedly. Nový Přerov

584754

Obec Nový Přerov má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Novosedly. Vodovod v obci Nový Přerov byl dokončen v r. 1990. Rozvodná vodovodní síť v obci je pod tlakem řídícího VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5 resp. 235,6) a je zásobena přes rozvodnou vodovodní síť Novosedly přívodným řadem DN 150. Vodovodní síť v obci je kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se budou provádět opravy vzniklých poruch. Vzhledem k tomu, že jímací území Novosedly a Nový Přerov mají vodu, která nesplňují hodnoty požadované vyhláškou 376/2000, je ve výhledu uvažováno s napojením skupinového vodovodu Dolní Dunajovice a skupinového vodovodu Novosedly na skupinový vodovod Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice. V k.ú. Nový Přerov nejsou navrženy žádné objekty, který by byly vyvolány výše uvedeným propojením skupinových vodovodů.

Pavlov

584771

Obec Pavlov má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Mikulov, jehož zdrojem je jímací území s úpravnou vody Lednice. Vlastní vodovodní síť v obci Pavlov je rozdělena na 2 tlaková pásma. Dolní tlakové pásmo je zásobeno z VDJ 250 m3 s čerpací stanicí, která zajišťuje dopravu vody čerpáním přes síť horního tlakového pásma do VDJ 25 m3 (296,6/294,1) + VDJ 100 m3 horního tlakového pásma se stejnou kótou max. hladiny jako VDJ 25 m3 a s AT stanicí pro zásobení horní části obce. Vodovodní síť je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se navrhuje rekonstrukce z trub DN 80 - 100 v celkové délce 2.700,0 m. Je nutná dostavba vodovodních řadů DN 100 v celkové délce 900,0 m.

Perná

584789

Obec Perná má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována z JÚ Brod nad Dyjí, který je zdrojem pro celý SV Dolní Dunajovice, jehož je obec Perná součástí. V obci je vodovod, který byl postupně budován v letech 1931 - 1980 s tím, že původní místní zdroje nejsou v současné době využívány. Přes rozvodnou siť v Dolních Dunajovicích pokračuje voda potřebná pro obce Perná, Bavory a Klentnice přívodným řadem DN 150 do akumulaci 50 + 100 m3 (215,7/213,8) s ČS, odtud je voda dále čerpána přes část vodovodní sítě v obci Perná do akumulace 50 m3 (251,8/249,8) s čerpací stanicí, která dále dopravuje vodu přes vodovodní síť do koncového VDJ Perná 100 m3 (287,2/285,2) v obci Perné a do akumulace 50 m3 s ČS II v Perné a odtud čerpána do akumulace v obci Klentnice, ze které je voda čerpána do VDJ Klentnice 60 m3 (378,0/376,0). Rozvodná vodovodní síť je vybudována v profilech DN 80 – 150.

PROJEKT, s.r.o.



Vzhledem ke stáří vodovodních řadů je navržená jejich rekonstrukce z litinových trub DN 80 - 100 v celkové délce 2.500 m a dále rekonstrukce ČS II u akumulace 50 m3. Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice. V k.ú. Perná nejsou navrženy žádné objekty, který by byly vyvolány výše uvedeným propojením skupinových vodovodů. Sedlec

584878

Obec Sedlec má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Mikulov, jehož zdrojem je jímací území s úpravnou vody Lednice. V obci byl původní vodovod vybudován již v letech 1908 – 1910. Obec je pod tlakem VDJ Sedlec - Hranice 2 x 200 m3 (258,9/256,5). Z tohoto vodojemu je voda gravitačně distribuována ke spotřebitelům přívodným řadem a rozvodnou vodovodní sítí DN 150 resp. DN 100. Vodovodní síť je téměř kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se budou provádět opravy vzniklých poruch. Je nutná dostavba vodovodních řadů DN 100 v celkové délce 230,0 m. V plánovaném období je navržena rekonstrukce objektu ČS Sedlec - hranice Q = 10 l/s a přívodný řad Sedlec litina DN 150, délky 1.520 m v roce 2007.

Ochranná pásma vodovodů jsou dle zák. č. 274/2001 Sb., v platném znění, 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm včetně, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm. U vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

1.3.33. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma (jev č.69) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevech č. 69. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). obec

kód ZÚJ

Objekty odvádění a čištění odpadních vod

Bavory

584304

Brod nad Dyjí

584355

Březí

584371

Dobré Pole

584410

Nevyskytují se. Výhledově se předpokládá odvedení odpadních vod na mechanicko – biologickou ČOV pro 400 EO situovanou na severním okraji obce. Nevyskytují se. Výhledově se předpokládá odvedení odpadních vod na mechanicko – biologickou ČOV pro 510 EO. Recipientem je místní bezejmenná vodoteč, která dále ústí do Novomlýnské nádrže. Připravuje se projekt ČOV (Enviconsult), předpokládaný termín realizace do r. 2010. Odpadní vody budou odvedeny na mechanicko-biologickou ČOV - 2200 EO (aktivační s nitrifikací a denitrifikací), recipientem je místní tok Mikulovka. Odpadní vody z obce jsou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV s nitrifikací a denitrifikací pro 500 EO. Čistírna odpadních vod je situována na západním okraji obce, recipientem je nádrž ve Slanisku. Kaly jsou z ČOV odváženy na jinou ČOV. Provozovatel - OU + ENVIKONSULT - RUSNÍK

PROJEKT, s.r.o.



Dolní Dunajovice

584428

Odpadní vody jsou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 2400 EO, recipientem je Dunajovický potok. Vzhledem ke konfiguraci terénu je v obci vybudována čerpací stanice s výtlakem DN 80 v délce 80 m. Provozovatel kanalizace: obec Provozovatel ČOV: firma Veselý

Dolní Věstonice

584436

V řešeném území se nenachází obecní ČOV. Povodí Moravy a Vinárna Langr mají vlastní čistírnu odpadních vod. Připravuje se odkanalizování obce Dolní Věstonice a výstavba společné ČOV Dolní Věstonice-Horní Věstonice, která bude ležet v k.ú. Dolní Věstonice, severně od obce. Recipientem bude slepé rameno Dyje. Na tuto čistírnu bude napojena i zpracovna ryb Mušov (Rybníkářství Pohořelice) z k.ú Mušov, která bude odpadní vody předčišťovat přímo v areálu zpracovny, a následně odvádět na ČOV. Uvažovány jsou následující technické údaje: Dolní Věstonice: 360 obyvatel penziony, ubytování 200 lůžek chaty, chalupy 122 osob vinice 90 ha Horní Věstonice: - 500 obyvatel penziony, ubytování 60 lůžek chaty, chalupy 30 osob vinice 150 ha Čistírna odpadních vod je navržena západně od obce, a bude sloužit i pro Horní Věstonice. Odpadní vody z Dolních Věstonic budou na ČOV čerpány výtlačným řadem. Čištění v biologické čistírně bude probíhat na principu nízkozatěžované aktivace, nitrifikace, denitrifikace, biologického odfosforování a aerobní stabilizace kalu. Kal bude kompostován, vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do slepého ramene Dyje a následně přečerpávány do VN Nové Mlýny III.

Drnholec

584444

V obci je vybudována mechanicko-biologická ČOV s kapacitou 2200 EO. Na kanalizaci je vybudována čerpací stanice s výtlačným potrubím.

Horní Věstonice

584479

ČOV v obci není, připravuje se odkanalizování na společnou ČOV Dolní Věstonice-Horní Věstonice, umístěnou v k.ú. Dolní Věstonice.

Jevišovka

584525

Klentnice

584541

V obci je vybudována mechanicko-biologická ČOV s kapacitou 500 EO, recipientem je odstavené koryto řeky Jevišovky. Na kanalizaci je vybudována čerpací stanice s výtlačným potrubím DN 50 dl.0,14 km pro odkanalizování spádově odkloněné zástavby na jihu obce. Nevyskytují se. Vzhledem ke spádovým poměrům bude v obci vybudována čerpací stanice, ze které se budou odpadní vody dopravovány výtlakem DN 125 – DN 150 mm v délce 540 m do gravitační kanalizace. Odpadní vody budou odváděny k likvidaci na mechanicko-biologickou ČOV pro 437 EO, která je situována východně od obce u recipientu, kterým je Klentnický potok.

Mikulov

584649

PROJEKT, s.r.o.

Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem délky 0,15 km. Odpadní vody z města jsou odváděny k likvidaci na městskou čistírnu odpadních vod, která je situována v jihozápadní části města. Provozovatelem ČOV je VaK Břeclav. Stávající ČOV Mikulov byla vybudována v období 1988 - 1991 jako mechanicko biologická s mezofilní anaerobní stabilizací kalu. Do trvalého užívání byla uvedena v roce 1993. Hlavní linka je tvořena z mechanického předčištění, biologické linky, terciálního dočištění (biologický rybník) a kalového hospodářství (jímka surového kalu, vyhnívací nádrž, uskladňovací nádrž, odvodnění kalu, plynojem, kotelna). Předčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do melioračního odpadu (hydr.č. 4-17-01-049) a dále do rybníku Šibeník. Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


Ukazatele odpadních vod na výstupu dle Rozhodnutí OŽP OkÚ Břeclav č.j. Vod. 1626/93-235/Va: - množství prům. 29,6 l/s, max. 46,8 l/s - znečištění BSK5 prům. 30 mg/l, 0,8 g/s, max. 35 mg/l, 1,6 g/s - CHSK prům. 100 mg/l, max. 120 mg/l - NL prům 25 mg/l, max. 30 mg/l - N-NH4 prům. 8 mg/l, max. 12 mg/l Uspořádání ČOV umožňuje bezproblémové odstraňování organického substrátu, problémem je však separační účinnost dosazovací nádrže v důsledku čehož dochází k vyplavování NL do odtoku (což se projevuje i v ukazatelích BSK5 a CHSK). ČOV však není schopna odbourávat nutrienty, nitrifikace je limitována nedostatkem kyslíku a nedostatečným stářím kalu, denitrifikace není řešena (probíhá pouze spontánní endogenní denitrifikace v dosazovací nádrži). Odbourávání fosforu je řešeno provizorním zařízením pro dávkování srážedla fosforu, které není schopno zajistit požadovanou účinnost procesu. Sítopásové lisy pro odvodnění vyhnilého kalu jsou za hranicí životnosti. Na ČOV není řešena hygienizace kalu. Stávající ČOV Mikulov tak není schopna zajistit čištění odpadních vod požadované směrnicí Rady 91/271/EEC. Kalová koncovka ČOV není v souladu s legislativními požadavky. Z těchto důvodů je nutná intenzifikace ČOV. Pro odkanalizování osady Mušlov, a pro odkanalizování lokality „Mariánský kopec“ jsou navrženy malé ČOV. Milovice

584657

V katastrálním území Milovice se objekty odvádění a čištění odpadních vod nenachází. Připravuje se odkanalizování obce Milovice na společnou ČOV PavlovMilovice, která bude ležet v k.ú. Pavlov u Dolních Věstonic.

Novosedly

584746

Areál firmy Avia má vybudovanou vlastní ČOV s přečerpáváním do řeky Dyje. V obci Novosedly je navržena oddílná a splašková kanalizace DN 250-400 v délce 3360 m a část splaškové kanalizace v délce 2100 m bude řešena jako kanalizace tlaková. Na kanalizační síti jsou navrženy dvě čerpací stanice s výtlaky DN 70 v délce 210 m a DN 100 v délce 310 m. Čistírna odpadních bude situována na severním okraji obce Novosedly a bude sloužit pro obce Novosedly a Nový Přerov. Čistírna je navržena jako mechanickobiologická s technologií OMS.

Nový Přerov

584754

Nevyskytují se. Vzhledem ke konfiguraci terénu je v obci navržena tlaková kanalizace z polyetylénu v délce 3590 m. Splašky budou akumulovány v čerpací stanici a výtlačným řadem z polyetylénu 65 v délce 2700 m budou dopravovány do kanalizační sítě obce Novosedly. Splaškové odpadní vody budou čištěny na ČOV Novosedly.

Pavlov

584771

Perná

584789

V obci se buduje nová ČOV společná pro Pavlov a Milovice. Vzhledem ke konfiguraci terénu budou v obci vybudovány dvě čerpací stanice s výtlačnými řady DN 80 mm v délce 660 m. Odpadní vody budou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1315 EO, která bude sloužit i pro likvidaci odpadních vod z obce Milovice. ČOV je situována mezi obcemi Pavlov a Milovice, recipientem je Klentnický potok. ČOV je umístěna na pozemku p.č. KN 1191/5 (GP 6648) a KN 558. Biologicko-mechanická ČOV s kapacitou 1000 EO, se systémem oběhové aktivace s nitrifikací, simultánní denitrifikací a anodickým selektorem. Aktivace je nízkozátěžová s dlouhou dobou zdržení a aerobní stabilizací kalu. Projektované parametry ČOV: - počet EO 1000 - průměrný bezdeštný denní přítok Q24 216 m3/den - maximální denní přítok Qd 1000 m3/den - maximální roční přítok Qr 150.000 m3/rok - způsob nakládání s kaly: skládkování

PROJEKT, s.r.o.



Vyčištěné vody jsou vyústěny do místního Perenského potoka, který následně ústí do Dolnodunajovického potoka. Vlastník: Obec Perná, provozovatel VaK Břeclav, a.s. Odpadní vody jsou odvedeny na mechanicko-biologickou ČOV - 1000 EO (aktivační s nitrifikací a denitrifikací), jejímž recipientem je Sedlecký potok ústící do Sedleckého rybníka.

584878

1.3.34. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma (jev č.70) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevech č. 70. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). Obec

kód ZÚJ

Síť kanalizačních stok

Bavory

584304

Brod nad Dyjí

584355

Březí

584371

V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. V obci je vybudována dešťová kanalizace, která je však provozovaná jako jednotná. Do kanalizace jsou napojeny kromě dešťových vod i přepady ze septiků a také často přímo domovní kanalizační přípojky. Stoky jsou zaústěny do zatrubněné svodnice, jež se pod obcí stéká s otevřeným výkopem odvádějícím srážky z Pálavských vrchů. Provozovatel : obec a VAK Břeclav a.s. Navrhuje se dobudování kanalizační sítě z trub DN 300 – 400 mm v dl. 500 m a DN 800 mm v dl. 100 m. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. Jediným producentem odpadních vod z výroby je Vinofrukt a.s. – zemědělská výroba, společnost nemá vlastní ČOV ani předčištění. V obci dosud není vybudována žádná kanalizace. Splaškové vody jsou likvidovány v bezodtokových jímkách nebo septicích. Navrhuje se výstavba splaškové kanalizace. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. Obec má vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Tato kanalizace je zaústěná do vodoteče Mikulovka. Provozovatel kanalizace: obec.

Dobré Pole

584410

Navrhuje se částečné využití stávající dešťové kanalizace jako jednotné. Dostavba kanalizační sítě spočívá ve výstavbě kanalizačního, kterým budou odpadní vody svedeny na navrhovanou ČOV. Dále bude dobudována splašková kanalizace v severovýchodní a jihovýchodní části obce tak, aby byla odkanalizována celá obec. Tato kanalizace bude napojena do kanalizace jednotné a následně na ČOV. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. V obci je vybudována nová oddílná kanalizace, vzhledem ke konfiguraci terénu je část kanalizace řešena jako tlaková. Odpadní vody z obce jsou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV. Provozovatel: OU + ENVIKONSULT - Rusník

PROJEKT, s.r.o.



Dolní Dunajovice

Dolní Věstonice

Drnholec

Horní Věstonice

584428

584436

584444

584479

V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. V obci je z velké části vybudovaná jednotná kanalizace, kterou jsou odpadní vody odváděny na ČOV. Vzhledem ke konfiguraci terénu je v obci vybudována čerpací stanice s výtlakem DN 80 v délce 80 m. Provozovatel kanalizace: obec Provozovatel ČOV: firma Veselý Navrhuje se dobudování kanalizace DN 300 mm v délce 220 m a rekonstrukce kanalizace z trub DN 300-800 mm v délce 3650 m. Obec nemá vybudovanou kanalizační sít. Je vybudováno pouze několik krátkých stok dešťové kanalizace pro odvedení dešťových vod z komunikací, ostatní dešťové vody odtékají povrchově, splaškové vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení. Povodí Moravy a Vinárna Langr mají vlastní čistírnu odpadních vod. Je vypracován projekt kanalizace a ČOV – sdružení obcí Věstonice. Zpracovatelem projektu pro územní řízení je VH-atelier, spol. s r.o., Brno. Projekt řeší odkanalizování území Dolní Věstonice, Horní Věstonice a Mušov (část – Rybníkářství Pohořelice). Projekt navrhuje oddílnou kanalizaci s tím, že stávající kanalizace bude nadále využívána pro odvedení dešťových vod. Odpadní vody z Dolních Věstonic budou na ČOV, která je navržena v k.ú. Dolní Věstonice, západně od obce, čerpány výtlačným řadem. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. V současné době má Drnholec vybudovanou částečně jednotnou kanalizaci napojenou na stávající ČOV. Provozovatel : obec. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. Na většině území obce je vybudována dešťová kanalizace, z trub DN 300-800 v celkové délce 3,4 km, s vyústěním do otevřeného příkopu pod obcí, který ústí do ramene Dyje. Do kanalizace jsou napojeny kromě dešťových vod i přepady ze septiků a také často přímo domovní kanalizační přípojky. Provozovatel kanalizace: obec.

Jevišovka

Klentnice

584525

584541

PROJEKT, s.r.o.

Navrhuje se vybudování jednotné a splaškové kanalizace, částečně bude využita i stávající kanalizace. Touto kanalizací budou odpadní vody svedeny do sběrače a, po odlehčení dešťových vod v navržené odlehčovací komoře situované na severním okraji obce, následně odvedeny na čistírnu odpadních vod společnou pro obce Horní a Dolní Věstonice (Sdružení obcí Věstonice) - ČOV Dolní Věstonice. Zpracovna ryb Mušov (Rybníkářství Pohořelice), nacházející se u Novomlýnských nádrží severozápadně od obce Horní Věstonice, bude také odkanalizována pomocí navržené čerpací stanice výtlakem do této společné ČOV Dolní Věstonice. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. V obci je v částečně vybudována jednotná kanalizace zaústěná po odlehčení ve stávající odlehčovací komoře na stávající obecní ČOV. Navrhuje se dobudovat v neodkanalizovaných částech obce splaškovou kanalizaci, která bude napojena na stávající kanalizaci. Stávající dešťová kanalizace je vybudována v dl. 2.230 m. Odpadní vody částečně předčištěné v biologických septicích příp. vůbec nečištěné jsou touto kanalizací odváděny do místní vodoteče.



Mikulov

584649

Ve výhledu se uvažuje dokončení této kanalizace. Vzhledem ke spádovým poměrům bude v obci vybudována čerpací stanice, ze které se budou odpadní vody dopravovány výtlakem do gravitační kanalizace. Odpadní vody budou odváděny k likvidaci na ČOV. Strojírny masného průmyslu - 130 zaměstnanců - do městské kanalizace ALSTOM POWER – bez technolog.odp.vod - do městské kanalizace Víno Mikulov a.s. – technolog.odp.vody – do městské kanalizace BORS autodoprava - technolog.odp.vody – do městské kanalizace areál Armády ČR – bez technolog.odp.vod - bez předčištění do městské kanalizace Celnice včetně Freeshopu – jímky na vyvážení – odvoz na ČOV Mikulov. V Mikulově je v současné době vybudována stoková síť, celkové délky 29,98 km. Odpadní vody z větší části města jsou odváděny na čistírnu odpadních vod, část odpadních vod je zaústěna do melioračních svodnic. Systém stávající kanalizace je jednotný, na síti je 6 odlehčovacích komor. Provozovatelem kanalizační sítě je VaK Břeclav. Na veřejnou kanalizační síť jsou napojeny rovněž průmyslové závody včetně areálu vojenského útvaru (má vybudovány usazovací nádrže s hrubým předčištěním - mimo provoz). Základní kostru kanalizace tvoří kmenová stoka B a zaklenutý místní potok (zvaný Mikulovka - stoka A odkanalizovávající většinu města, kmenová stoka C a kanalizační sběrač E (odvádí odpadní vody z průmyslové části). Odkanalizování osady Mušlov a areálu bývalého statku je řešeno jímkami na vyvážení. Jedním z hlavních problémů stávající sítě je zaklenutý potok Mikulovka, který nahrazuje kmenovou stoku A. Kromě potočních a odpadních vod odvádí též drenážní vody, prameny z prostoru pod Svatým kopečkem. Dalším problémem je neúplnost kanalizační sítě. Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem délky 0,15 km. Odpadní vody z města jsou odváděny k likvidaci na městskou čistírnu odpadních vod, která je situována v jihozápadní části města. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do melioračního odpadu 01 ústícího do rybníku Šibeník. V rámci projektu ISPA „Břeclavsko - rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje – podprojekt Mikulov“ je navržen nový sběrač, který bude odvádět odpadní vody včetně mezního deště na ČOV. Součástí tohoto sběrače jsou tři odlehčovací komory, které umožní rozdělení vod. Stávajícím zatrubněním toku Mikulovka potečou balastní vody a za deště dešťové vody oddělené v odlehčovacích komorách. Celková délka potrubí 2240 m. Dále je navržena rekonstrukce části stávajících stok v délce 2125 m z důvodu technického stavu kanalizace včetně revizních šachet a souvisejících objektů. Pro odkanalizování převážně okrajových městských lokalit se navrhuje dobudování stávající stokové sítě místy kanalizací jednotnou a místy kanalizací splaškovou. Na kanalizační síti jsou navrženy 2 čerpací stanice s výtlaky v celkové délce 710 m. Dále je navržena postupná rekonstrukce stávajících stok v celkové délce 7,5 km

Milovice

584657

Pro odkanalizování osady Mušlov, a pro odkanalizování lokality „Mariánský kopec“ jsou navrženy malé ČOV. Byla zahájena stavba odkanalizování obce. Projekt je podporován z fondů EU. V obci je vybudována pouze jedna větev jednotné kanalizace, v zastavěné části obce od návsi směrem na Mikulov v souběhu se silnicí II/421. Z obce jsou splaškové vody odvedeny kanalizačním sběračem, který vede v souběhu se silnicí III/42117 do sousedního katastrálního území Pavlov, kde bude vystavěna společná čistírna odpadních vod.

PROJEKT, s.r.o.



Novosedly

584746

Nový Přerov

Pavlov

Perná

Sedlec

584754

584771

584789

584878

Kanalizační síť provozuje Obec Novosedly. Ve střední části zástavby obce Novosedly je vybudována nesouvislá síť dešťové kanalizace, která je zaústěna do místní vodoteče. Tato kanalizace odvádí dešťové vody ze střech, komunikací a zpevněných ploch a jsou do ní zaústěny přepady z jímek a septiků. Dešťové vody z okrajové zástavby, z místních komunikací a střech objektů odtékají volně do terénu, kde dochází k zásaku nebo pozvolnému odtoku do recipientu. V části obce byla v předcházejících letech vybudována také splašková kanalizace, která je zatím bez odtoku a je tedy nefunkční. Jedná se o lokalitu Slanisko a zástavbu pod Drnholeckou silnicí. V současné době jsou splaškové vody akumulovány v jímkách na vyvážení nebo v septicích s přepadem do stávající dešťové kanalizace, některé objekty jsou do této kanalizace napojeny přímo. V obci Novosedly je navržena oddílná a splašková kanalizace, část splaškové kanalizace v délce 2100 m bude řešena jako kanalizace tlaková. Na kanalizační síti jsou navrženy dvě čerpací stanice s výtlaky v délce 210 m a v délce 310 m. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. Vzhledem ke konfiguraci terénu byla v obci vybudována tlaková kanalizace. Splašky jsou výtlačným řadem dopravovány do kanalizační sítě obce Novosedly. Splaškové odpadní vody jsou čištěny na ČOV Novosedly V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. Hotel Iris má vybudovanou vlastní ČOV typu DČB 121. Obec má vybudovanou částečně dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny veškeré odpadní vody z obce částečně předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Provozovatel: obec. V obci se buduje splašková kanalizace. Vzhledem ke konfiguraci terénu budou v obci vybudovány dvě čerpací stanice s výtlačnými řady . Odpadní vody budou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1315 EO, která bude sloužit i pro likvidaci odpadních vod z obce Milovice. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. V obci je vybudována jednotná kanalizace. Občasné problémy při přívalových deštích. Vlastník: Obec Perná Kanalizace bude svedena do odlehčovací komory, kde bude odlehčena dešťová voda, a dále bude pokračovat splaškovou stokou DN 300 délky 374 m na budovanou čistírnu odpadních vod, která je situována severozápadně od obce ZD Sedlec – vinařství a chov dobytka – malá ČOV typu PESL 25M V obci je v některých ulicích vybudovaná kanalizace sloužící jako dešťová s vyústěním do Včelínku. Od dílen ZD je vedena celkem nová splašková kanalizace do malé ČOV typu PESL 25 M, na kterou je napojena i bytovka ZD. Ostatní splaškové vody z obce jsou zachycovány do jímek na vyvážení. Navrhuje se dobudování splaškové kanalizace s tím, že stávající kanalizace bude ponechána ve funkci dešťové k odvádění srážkových vod. Splašková kanalizace bude odpadní vody z obce odvádět na navrženou mechanicko-biologickou ČOV.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.35. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma (jev č.71) V řešeném území, v k.ú. Milovice, na výústním objektu Dyje z VN Nové Mlýny III, se nachází malá vodní elektrárna o výkonu 2,410 (Povodí Moravy, s.p.). Stabilizovaný stav.

1.3.36. Elektrická stanice včetně ochranného pásma (jev č.72) Na území města je rozvodna elektrické energie 110/22kV. Pasport k tomuto jevu nebyl poskytnut. V řešeném území se nachází trafostanice VN/NN 22/0,4 kV. Textové popisné pasporty k tomuto jevu nebyly poskytnuty. A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957. Ochranné pásmo trafostanic VN/NN – 10 m Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994 Sb. Ochranné pásmo trafostanic VN/NN 7m OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti U venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva. U stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m U kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m U vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění

1.3.37. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma (jev č.73) A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí: u venkovního vedení velmi vysokého napětí od krajního vodiče vedení na každou stranu: od 60 kV do 110 kV včetně – 15 m 110-220 kV včetně – 20 m 220-380 kV – 25 m u venkovního vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu – 10 m u trafostanic VN/NN – 10 m u kabelových vedení všech druhů napětí (včetně ovládacích, signálních a sdělovacích) od krajního kabelu na každou stranu –1m OP venkovních vedení NN se nestanovuje

PROJEKT, s.r.o.



Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu u napětí od 1 kV do 35 kV včetně 7 m (dtto trafostanice VN/NN) OP velmi vysokého napětí 35-110 kV včetně 12 m 110-220 kV včetně 15 m 220-400 kV včetně 20 m nad 400 kV 30 m OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně a) pro vodiče bez izolace 7m b) pro vodiče s izolací základní 2m c) pro závěsná kabelová vedení 1m u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m OP venkovních vedení NN se nestanovuje u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence činí OP 1 m Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

1.3.38. Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.74) V řešeném území leží regulační stanice VTL, s ochrannými pásmy 10 m. Textové pasporty k tomuto jevu nebyly poskytnuty. V některých katastrálních územích se nachází sondy a vrty PZP firmy Transgas, a.s. Bezpečnostní pásmo činí dle vyhl. OBÚ č. 239/98 Sb. 150 m od souvislé obytné zástavby a objektů živočišné výroby a krajního vodiče vzdušného elektrického vedení. V určitých případech lze tato BP snížit až na 50 m, pokud nehrozí nebezpečí neočekávaného výronu plynů. Stabilizovaný stav.

1.3.39. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.75) B1) Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb.vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře činí na každou stranu: u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1m u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m u technologických objektů 4m

PROJEKT, s.r.o.



ve zvl. případech (v blízkosti těžebních objektů, vodních děl) může ministerstvo stanovit rozsah OP až na 200 m

Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele příslušného plynárenského zařízení. Ochranná pásma Stanice katodické ochrany (SKAO), OP kabelů 1 m, OP stanice 2,5 m, OP anody v zemi 50-150 m. B2) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií a k ochraně života, zdraví a majetku osob dle zákona č.458/2000 Sb. Bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu je: při průměru do 300 mm včetně … 100 m kolmo na obě strany plynovodu při průměru 100-500 mm včetně … 150 m kolmo na obě strany plynovodu při průměru nad 500 mm … 200 m kolmo na obě strany plynovodu. regulační stanice VVTL … 20 m Každý zásah do bezpečnostního pásma VVTL plynovodu musí být projednán se správcem plynovodu. Bezpečnostní pásma regulačních stanic a VTL plynovodů, nestanoví-li provozovatel jinak, činí: regulační stanice VTL 10 m VTL plynovody do DN 100 15 m VTL plynovody do DN 250 20 m VTL plynovody nad DN 250 40 m

1.3.40. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma (jev č.76) V řešeném území se nenachází.

1.3.41. Ropovod včetně ochranného pásma (jev č.77) V řešeném území se nenachází.

1.3.42. Produktovod včetně ochranného pásma (jev č.78) V řešeném území se nenachází.

1.3.43. Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma (jev č.79) V řešeném území se nenachází.

1.3.44. Teplovod včetně ochranného pásma (jev č.80) V řešeném území se nenachází.

1.3.45. Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev č.81) Přes řešené území vedou radioreleové paprsky ve správě Českých radiokomunikací a.s.. Všechny vychází z radiokomunikačního objektu Děvín (TV, RS). Dále vede nad řešeným územím RR paprsek RS Děvín – Dolní Věstonice AZ Klima.

PROJEKT, s.r.o.



Vedle toho se v území ORP Mikulov vyskytují koridory RR paprsků Armády ČR. Všechny RR paprsky, kromě posledního uvedeného, prochází nad řešeným územím v relativně velké výšce, nebudou proto omezovat běžnou stavební činnost. V řešeném území se nachází objekty Ministerstva obrany - VUSS Brno: - elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma v k.ú. Pavlov u Dol.Věstonic. Ochranné pásmo má poloměr 200 m. V řešeném území se nachází objekty Vodafone Czech Republic a.s. (telekomunikační stožáry), v k.ú.: -

Horní Věstonice Novosedly Perná Sedlec u Mikulova

1.3.46. Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev č.82) V řešeném území se nachází objekty Ministerstva obrany - VUSS Brno: - komunikační vedení včetně ochranného pásma. Dotýká se všech katastrálních území v rámci ORP Mikulov, kromě k.ú. Nový Přerov. V OP komunikačních vedení lze vydat územní rozhodnutí pro nadzemní stavby a povolit nadzemní stavbu jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno.

-

Na celém území ORP Mikulov lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby vždy jen na základě stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno u těchto staveb: výstavba, rekonstrukce a oprava dálniční sítě, rychlostních komunikací a silnic I. a II. třídy výstavba a rekonstrukce železničních tratí a příslušných objektů výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení výstavba vedení VVN a VN výstavba větrných elektráren výstavba radioreléových zařízení včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem výstavba velkých vodních nádrží (přehrady, rybníky).

Dále jsou v řešeném území: komunikační vedení firmy ČD – Telematika a.s Vedení Českých Radiokomunikací, a.s. O2 RWE Transgas Net

telekomunikační vedení zemí a nadzemní RR spoje, optické kabely zemní R spoje, kabelová vedení DOK, sdělovací kabely, anodová uzemnění

Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m na každou stranu od osy vedení, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy).

1.3.47. Jaderné zařízení (jev č.83) V řešeném území se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.48. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B (s nebezpečnými látkami) (jev č.84) V řešeném území se nenachází.

1.3.49. Skládka včetně ochranného pásma (jev č.85) Řízená skládka v k.ú. Drnholec. Pasport nebyl poskytnut.

1.3.50. Spalovna včetně ochranného pásma (jev č.86) V řešeném území se nenachází.

1.3.51. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma (jev č.87) Pasporty nebyly poskytnuty.

1.3.52. Dálnice včetně ochranného pásma (jev č.88) V řešeném území se nenachází.

1.3.53. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma (jev č.89) V řešeném území leží trasa budoucí rychlostní silnice R52. Trasa se dotýká území obcí Dolní Dunajovice, Perná, Bavory, Mikulov. Rychlostní silnice R 52 Brno - Rajhrad - Pohořelice - státní hranice (citace z Generelu dopravy Jihomoravského kraje): Stávající silnice I/52 vede od velkého městského okruhu ve čtyřpruhovém uspořádání městského typu, po připojení se na ulici Vídeňskou se mění její charakter do uspořádání s tramvajovou rychlodráhou uprostřed a oboustranně souběžnými silnicemi III. třídy. Silnice I/52 přechází v rychlostní silnici R 52 na hranici okresu Brno – město a okresu Brno – venkov na k.ú. Modřice v oblasti MÚK se sil. III/15280. V úseku Rajhrad – Pohořelice je postavena v kategorii R 26,5/120, čtyřpruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu – zůstává beze změny. Usek Modřice – Rajhrad je v současné době řešen podrobnější studií, nelze vyloučit potřebu rozšíření. Rychlostní silnice R 52 v úseku Pohořelice – státní hranice je plánována v kategorii R 26,5/120 jako 4 - pruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu. Kategorie „R“ vyjadřuje funkční postavení silnice I. třídy č. 52 v území, tj. zásadně mimoúrovňové křižovatky s křižující významnou silniční sítí, bez přímé obsluhy území a návrhovou rychlostí 120 km/hod.

Intenzity vozidel na rychlostní silnici R52 (citace z Generelu dopravy Jihomoravského kraje): Na rychlostní silnici R52 byly vybrány tři profily k analýze profilové zátěže. První profil byl vybrán v profilu Pohořelice - Nová Ves s, druhý mezi obcí Perná a Mikulovem a třetí na hraničním přechodu Mikulov. Z provedené analýzy vyplynulo, ž e celková intenzita v profilu Pohořelice - Nová Ves vzroste v roce 2030 oproti roku 2003 o 21% na hodnotu 8230 voz./24h., v profilu Perná vzroste na 9600 voz./24h. (

PROJEKT, s.r.o.



o 34%) a na hraničním přechodu Mikulov vzroste na 5720 voz./24h. ( o 84%). Zatímco podíl vnitrostátní dopravy na rychlostní komunikaci R52 v podstatě stagnuje, podíl přeshraniční dopravy výrazně stoupá. Mezinárodní vztahy na silnici R52 ve směru Mikulov – D1 směr Praha narostou o 340%, ve směru Mikulov – D1 směr Vyškov o 164%, ve směru Mikulov – R43 o 395%. Stagnace vnitrostátní dopravy je způsobena plánovaným záporným demografickým vývojem oblasti.

1.3.54. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č.90) Řešeným územím prochází silnice I. třídy č. 52 Brno-Pohořelice-Mikulov-st.hranice, která má silniční ochranné pásmo 50 m od osy krajních jízdních pruhů na obě strany. Dlouhodobě je sledována přeložka silnice I/40 v úseku Břeclav – Mikulov, která však prochází v k.ú. Mikulov Ptačí oblastí Pálava a v území ORP Břeclav pak Lednicko-valtickým areálem (památka UNESCO) a naturovým územím jižně od Břeclavi. Proto lze očekávat, že bude složitě řešena problematika střetů stavby s životním prostředím. Výhledové vedení silnice I/40 mezi Břeclaví a Valticemi je uvažováno ve stávající stopě, Valtice obchází severním obchvatem, na který navazuje přeložka vedoucí podél železniční trati až za Sedlec, kde se napojí na stávající trasu. Úprava trasy silnice I/40 v úseku Břeclav-Valtice-Mikulov-Novosedly se připravuje (je zpracována Vyhledávací studie trasy silnice I/40).

1.3.55. Silnice II. a III.třídy včetně ochranného pásma (jev č.91) Přehled silnic II. a III. třídy v řešeném území, dopravní zátěž: Č. silnice 0525 0525 0525 0525 414 414 414 414 420 420 42119 42123 42124 39615 42117 42117

Třída silnice III III III III II II II II II II III III III III III III II

421 II 421 II 421 II 421

Název silnice

Lechovice-Mikulov-Břeclav Lechovice-Mikulov-Břeclav Lechovice-Mikulov-Břeclav Lechovice-Mikulov-Břeclav Nikolčice-Hustopeče-Perná Nikolčice-Hustopeče-Perná

Číslo SU 6-2191 6-2193 6-2201 6-2202 6-4390 6-4400 6-4406 6-4407 6-4410 6-4427 6-5740

O

M

S

4083 2482 2482 3431 3421 2350 1652 1367 1351 2356 332

33 25 25 32 20 22 12 11 13 15 8

4610 2980 2980 4231 4492 3115 2137 1992 1736 2741 476

209 111 111 293 523 351 292 425 158 98 38

0,50 0,53 0,53 0,00 0,51 0,00 0,00 0,65 0,00 0,66 0,00

1,18 1,21 1,21 1,33 1,40 1,33 1,26 1,37 1,56 1,49 0,75

Cyklisté 2 2 2 1 1 1 0 1 1 1 1

6-5750 6-6710 6-6740 6-6747

266 1245 357 631 249 1104 166 897

14 12 11 19

1525 1000 1364 1082

111 230 82 71

0,00 0,76 0,00 0,00

1,38 1,35 1,14 1,55

1 1 2 1

6-6750

191

9

943

98

0,00 1,20

1

6-6751

477 2377

22 2876

200

0,00 1,16

1

6-6752

585 3043

24 3652

229

0,53 1,20

1

6-7356

416 1346

18 1780

192

0,00 1,21

1

T 494 473 473 768 1051 743 473 614 372 370 136

TNV

Alfa Beta

Milovice - spojka

Lednice – Milovice – D.Věst. Lednice – Milovice – D.Věst Terezín – Velké Pavlovice Mikulov Terezín – Velké Pavlovice Mikulov Terezín – Velké Pavlovice Mikulov Terezín – Velké Pavlovice Mikulov

PROJEKT, s.r.o.


743


Silnice II/414 Lechovice - Mikulov Mezi obcemi Božice a Pravice je naplánována spojka po nové trase. V území ORP Mikulov se plánují výhledové obchvaty sídel v trase silnice. Silnice II/420 je plánovaná mezi křižovatkou se silnicí II/381 a obcí Hustopeče v kategorii S 7,5/50, od Hustopečí po křižovatku s III/4205 ve Vranovicích v kategorii S 9,5/70 a zbývající úsek II/420 x III/4205 – MÚK Horní Věstonice s R 52 v kategorii S 7,5/70. Silnice II/421 je plánována mezi Terezínem a křižovatkou s II/425 u Velkých Pavlovic v kategorii S 9,5/70, mezi touto křižovatkou a křižovatkou s III/42115 v kategorii S 9,5/60 a zbývající část trasy až do Mikulova v kategorii S 7,5/60. Silnice II/414 je plánována v úseku od křižovatky s I/53 u Lechovic po křižovatku II/414 x II/397 v kategorii S 7,5/60, plánovaná spojka mezi Božicemi a Pravicemi a stávající trasa Pravice – Hrušovany nad Jevišovkou v kategorii S 7,5/70 a úsek Hrušovany nad Jevišovkou – Mikulov v kategorii S 9,5/80. Silniční ochranná pásma se zřizují podle zákona o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti: od osy vozovky silnic II. a III. třídy (viz výkres)

15 m

V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení silničního správního úřadu a za podmínek v povolení uvedených: - provádět stavby, které vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu - provádět terénní úpravy. Povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů. V silničních ochranných pásmech lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch jen pokud nemohou být zaměněny s dopravními značkami nebo dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele komunikace. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad. V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tato podmínka neplatí pro lesní porosty. Rozhledové trojúhelníky křižovatek mimo zastavěné území obce: strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m na silnici hlavní a 55 m na silnici označené jako vedlejší. V zastavěném území obce závisí velikost rozhledových trojúhelníků na návrhové rychlosti. Rozhledové trojúhelníky jsou zakresleny ve výkrese dopravy.

1.3.56. Objekty dopravní vybavenosti Pasporty nebyly poskytnuty. obec

kód ZÚJ

Bavory

584304

PROJEKT, s.r.o.

Objekty dopravní vybavenosti



Brod nad Dy- 584355 jí Březí 584371 Dobré Pole

584410

Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec

584428

Horní Věstonice Jevišovka

584479

Klentnice

584541

Mikulov

584649

Milovice

584657

Novosedly

584746

Nový Přerov

584754

Pavlov

584771

Perná

584789

Sedlec

584878

584436

Žádné.

584444

584525

Při komunikaci II/421 je umístěna čerpací stanice pohonných hmot s motorestem.

1.3.57. Doprava v klidu Pasporty nebyly poskytnuty. obec Bavory

kód ZÚJ 584304

Brod nad Dyjí

584355

Březí

584371

Dobré Pole

584410

Dolní Dunajovice Dolní Věstonice

584428

Drnholec

584444

Horní Věstonice

584479

584436

PROJEKT, s.r.o.

V obci se, zejména v období letní turistické sezony, projevuje akutní nedostatek parkovacích ploch. Tento problém bude nutno v územním plánu řešit návrhem parkovišť s příslušným vybavením hygienickým (WC, odpadkové koše) a turistickým (orientační a informační tabule). Přehled stávajících parkovišť: - u silnice naproti vinárny Langr … 10 míst - u objektu Povodí Moravy … 20 míst - na návsi u pohostinství Pálavanka … 5 míst - u školy … 5 míst - za hřištěm u vody … 10 míst - v areálu Hájovny „Padalík“ (restaurace a ubytování)… 15 míst



Jevišovka

584525

Klentnice

584541

Mikulov

584649

Milovice

584657

Novosedly

584746

Nový Přerov

584754

Pavlov

584771

Perná

584789

Sedlec

584878

Na severním okraji obce u hřbitova je stávající parkoviště, cca 25 míst. Další větší parkoviště je před areálem fy. Zebr, kapacita 25míst.

1.3.58. Místní a účelové komunikace (jev č.93) obec

kód ZÚJ

Popis MÚK

Bavory

584304

Dle pasportu místních komunikací obce Bavory se jedná výhradně o MK III. třídy. Dalším podkladem byl Plán spol. zařízení KPÚ.

Brod nad Dyjí

584355

Březí

584371

Intravilán i extravilán obce – komunikace III. třídy: 1. Spodní ulice od č.p. 76 k hospodě U hrušky 0,705 km 2. Od hl. křižovatky po velké hřiště 0,446 km 3. Od rybníka přes Hus.plac k Čap. Hnízdu 0,589 km 4. Od hostince U hrušky k rybníku 0,183 5. Za rybníkem směr Novosedly 1,784 6. Kolem vinných sklepů 1,434 7. Kolem bytovek, Kradlo po hasičku 0,778 8. Od malého hřiště kolem OÚ 0,839 9. Od trafa ke kravínu 0,795 10. K drůbežárně, stará Mušovská cesta 1,878 11. Obchvat polní cesta 1,693 12. Za velkým hřištěm 0,893 13. Od čerpací stanice kolem vody 1,021 14. Od dolinky k Dyji, farská cesta 0,932 Dle paspartu místních komunikací obce Březí se jedná výhradně o MK III. třídy. 1. Mládežnická 2. Kostelní 3. Školní 4. Polní 5. Nová 6. U dílen 7. Vinohradnická 8. Na štěrkách 9. U sálu 10. Větrná 11. U hřiště 12. Pohraniční 13. Lesní 14. Družstevní) 15. Sklepní 16. Příční 17. U koupaliště

PROJEKT, s.r.o.



Dobré Pole

584410

1. Dobré pole, III. třída, 520 m (údaj zřejmě není správný)

Dolní Dunajovice

584428

Pasport místních komunikací nebyl poskytnut.

Dolní Věstonice

584436

Pasport místních komunikací nebyl poskytnut. Do ÚAP bylo převzato zatřídění komunikací z P+R pro ÚP Dolní Věstonice (AR projekt, 2007)

Drnholec

584444

Obec poskytla zákres roztřídění komunikací na místní a účelové komunikace. Pasport místních komunikací nebyl poskytnut.

Horní Věstonice

584479

Jevišovka

584525

Klentnice

584541

Do ÚAP bylo převzato zatřídění komunikací z ÚPO Horní Věstonice, dalším podkladem byl Plán spol. zařízení KPÚ. Pasport místních komunikací nebyl vypracován. a) Intravilán obce – komunikace III. třídy: 1. Školní 300 m 2. 100 m 3. Akátová 196 m 4. Hrušovanská 295 m 5. 295 m 6. Zahradní 337 m 7. Široká 493 m 8. Polní 302 m 9. Nádražní 539 m 10. Kostelní 240 m 11. Nová 300 m 12. 324 m 13. 82 m 14. 185 m 15. 150 m 16. 80 m 17. 110 m Pasport místních komunikací nebyl poskytnut.

Mikulov

584649

a) Intravilán města: Pasport komunikací města Mikulov, ATELIÉR DPK, s.r.o, Brno, 12/2003o Ulice 1. května 22. dubna 28. října Alfonse Muchy Bardějovská Bezručova Brněnská Česká Čs. Čer. Kříže Dukelská Erbenova Gagarinova Gorkého Habánská Havlíčkova Hniliště Hraničářů

PROJEKT, s.r.o.

Číslo silnice III/0525 I/50 II/42 II/421;III/0525;III/421 20 III/0522 III/0524 III/42120;II/42 II/42 -


Třída C2,C3 C1 B1 C3 C3 B2 B2,C1 C2 C2 C1,C3 C3 B2 C3 C3 C3 B2 C2

Délka 1188 725 2016 307 122 492

Šířka 6,0 10,5 15,0 5,3 3,0 7,5

1235

7,0

266 158 890 167 795 157 60 156 424 740

10,0 7,0 7,0 3,5 8,0 4,0 3,5 7,0 8,5 6,0


Husova Jiráskova K Vápence Kamenný řádek Kapucínská Komenského Koněvova Kostelní náměstí Kozí hrádek Kpt. Jaroše Lidická Majakovského Marie Majerové Mlýnská Na Hradbách Na Jámě Nádražní Náměstí Nerudova Nová Novokopečná Pavlovská Piaristů Pod Hájkem Pod Nádražím Pod Platanem Pod Strání Poštovní Průmysl. zóna Purkyňova Republik.obrany Růžová Sadová Sportovní St. Živného Střelnická Svobody Šcharfova alej Školní U Bažantnice U Lomu Valtická Venušina Větrná Vídeňská Vinařská Vinohrady Vrchlického Wolkerova Zámecká Z. Nejedlého Zlámalova Žižkova Mot.Mikulov Motorest

III/0524;III/0523;III/0525 III/0522 III/0524;III/0524;III/42120 III/0524 III/0522;III/0524 III/0524;III/0524 III/0525 III/0525;III/0522;-

C3 C2,C3 C2 D3 C3,D3 C1 C2 D1 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C2,C3 C2,D1 C3 C3 C3 C1 C2 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C2,C3 C3 C3 C3 C3 C3 C2 C3 C3 C3 C3 C1 C3 C3 C1,C2,C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3

430 425 1060 136 240 290 428 93 286 291 174 117 222 221 830 675 616 275 84 548 60 831 377 485 353 546 196 136 1118 133 552 229 209 63 213 74 204 68 99 127 340 617 370 537 983 210 405 167 171 223 345 445 460

5,0 10,0 7,0 3,5 4,5 7,0 6,0 6,0 2,5 3,5 5,5 4,0 5,0 5,0 7,0 6,0 7,0 8,0 6,4 6,0 4,5 7,0 7,0 5,0 4,0 6,5 8,0 6,0 9,0 7,0 7,0 7,0 4,5 3,5 6,0 7,5 3,5 6,0 6,6 5,5 7,5 5,0 4,5 7,5 3,5 5,0 4,0 6,0 3.5,4 4,3 4,0

b) extravilán města

PROJEKT, s.r.o.



Poloha místních a účelových komunikací převzata z Územního plánu města Mikulov, změna č. 1, US Brno (dgn). Milovice

584657

Pasport místních komunikací nebyl poskytnut. Do ÚAP bylo převzato zatřídění komunikací z P+R pro ÚP Milovice (AR projekt, 2007)

Novosedly

584746


Nový Přerov

584754

Dle paspartu místních komunikací obce Nový Přerov se jedná výhradně o MK III. třídy.

Pavlov

584771

a)

intravilán obce – komunikace III.tř.: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Perná

584789

Název Na návsi Lužní, Podhradní Česká Na Cimbuří Vinařská Zahradní Družstevní Přehradní Rudolfa Gajdoše

délka (m) 0,568 0,450 0,471 0,505 0,420 0,248 1,220 0,805 0,489

b) extravilán obce Popis nepředán. a) intravilán obce – komunikace III.tř.: 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Hlavní ulice Záhumenní ulice U školy Ulička (Frydrych) U kašny Zadní ulice U hřbitova U prodejny prům. zboží U kulturního domu Nad sklepy Ulička (Bobovská)

110-sklep Gajdoš 14-305 88-30 112-111 121-286 179-146 173-chata Tóth 154-155 271-142 211-305 61-57

950 m 895 m 311 m 81 m 124 m 361 m 467 m 106 m 145 m 144 m 107 m

b) Extravilán obce – komunikace jsou vesměs jednopruhové, zpevněné, kategorie P3,5/30 s výhybnami Sedlec

584878


Dále se v řešeném území vyskytují účelové komunikace. Společnost Povodí Moravy, s.p. poskytla zákres svých účelových komunikací v mapách 1:5000, menší část i digitálně. Pasporty jiných účelových komunikací majitelé neposkytli, do ÚAP proto byly hlavní účelové komunikace v některých případech převzaty z dříve zpracovaných územních plánů.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.59. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č.94) Řešeným územím vede celostátní dráha. Dotýká se katastrálních území: Obec Březí Dobré Pole Jevišovka Mikulov na Moravě Novosedly Nový Přerov Sedlec

kód ZÚJ

Číslo k.ú.

584371 584410 584525 584649 584746 584754 584878

613908 627259 659363 694193 706973 707864 746789

Ochranné pásmo dráhy činí 60 m od osy krajní koleje. Z Generelu dopravy Jihomoravského kraje vyplývá: Trať Břeclav – Znojmo • • • • • •

příhraniční jednokolejná neelektrizovaná trať má obslužný charakter v osobní i nákladní dopravě, v minulosti zvažovaná trasa jižního odklonového tahu pozbyla svého uplatnění s ohledem na výrazný pokles železniční nákladní dopravy, jejíž koncentrace na kapacitní hlavní elektrizované tahy je postačující, přepravní potenciál je zvládnutelný motorovou trakcí a elektrizaci tratě není třeba z hlediska osobní dopravy považovat za prioritu v návrhovém období generelu, omezující úsek Boří les – Valtice zajistí výhledovou potřebnou propustnost 17/17 vl/d v potřebné kvalitě a s rezervou omezující úsek Hodonice – Znojmo zajistí výhledovou potřebnou propustnost 22/22 vl/d v potřebné kvalitě a s rezervou nutná je modernizace zabezpečovacího zařízení (místně stavěné výhybky) spojená s event. dílčím zvýšením traťové rychlosti

1.3.60. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č.95) V řešeném území se nenachází.

1.3.61. Koridor vysokorychlostní železniční trati (jev č.96) V řešeném území se nenachází.

1.3.62. Vlečka včetně ochranného pásma (jev č.97) V řešeném území se nachází v k.ú.Mikulov. Pasport nebyl poskytnut, do ÚAP proto byla převzata poloha dle ÚPM Mikulov.

1.3.63. Lanová dráha včetně ochranného pásma (jev č.98) V řešeném území se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.



1.3.64. Speciální dráha včetně ochranného pásma (jev č.99) V řešeném území se nenachází.

1.3.65. Tramvajová dráha včetně ochranného pásma (jev č.100) V řešeném území se nenachází.

1.3.66. Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma (jev č.101) V řešeném území se nenachází.

1.3.67. Letiště včetně ochranných pásem (jev č.102) Pasporty letišť v řešeném území nabyly poskytnuty. Podle dřívějších zjištění leží v k.ú. Drnholec zemědělské letiště. Není známo, zda je nadále provozováno a zda má vyhlášeno nějaké ochranné pásmo. Do řešeného území zasahuje OP vnitrostátního letiště Brno. OP zasahuje do k.ú.: - Brod nad Dyjí - Dolní Dunajovice - Dolní Věstonice - Horní Věstonice - Klentnice - Milovice u Mikulova - Pavlov u Dolních Věstonic - Perná Katastrální území znázorněná kurzívou nejsou uvedena v pasportu Ministerstva obrany - VUSS Brno. Rozpor s poskytnutými grafickými daty.

1.3.68. Letecká stavba včetně ochranných pásem (jev č.103) V řešeném území se nenachází.

1.3.69. Vodní cesta (jev č.104) V řešeném území se nenachází.

1.3.70. Hraniční přechod (jev č.105) Pasport nebyl poskytnut.

1.3.71. Cyklostezka, cyklotrasa, hypostezka a turistická stezka (jev č.106) V území ORP Mikulov je velké množství cyklotras a turistických stezek. Zákres je obsažen v grafické části ÚAP. Schéma cyklotras, cyklostezek a turistických tras: na další straně

PROJEKT, s.r.o.



PROJEKT, s.r.o.



1.3.72. Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev č.107) V k.ú. Mikulov a v k.ú. Sedlec u Mikulova se nachází objekty důležité pro obranu státu, které mají kruhové ochranné pásmo o poloměru 500 m. Do řešeného území zasahuje od severu OP objektů důležitých pro obranu státu, které zasahuje k.ú. Brod nad Dyjí, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Milovice u Mikulova, Nový Přerov, Pavlov u Dolních Věstonic, Perná.

1.3.73. Vojenský újezd (jev č.108) V řešeném území se nenachází.

1.3.74. Vymezené zóny havarijního plánování (jev č.109) V řešeném území se nenachází.

1.3.75. Objekt civilní ochrany (jev č.110) Obec Nový Přerov poskytla Plán ukrytí, který obsahuje seznam protiradiačních úkrytů budovaných svépomocí. Jedná se celkem o 15 objektů vinných sklepů.

1.3.76. Objekt požární ochrany (jev č.111) obec Bavory Brod nad Dyjí Březí

kód ZÚJ 584304 584355 584371

Dobré Pole Dolní Dunajovice

584410 584428

Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice

584436

Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly

584525 584541 584649 584657 584746

Nový Přerov Pavlov Perná

584754 584771 584789

Sedlec

584878

584444 584479

PROJEKT, s.r.o.

Objekty požární ochrany Nevyskytuje se. Nevyskytuje se. Nevyskytuje se.

Nevyskytuje se. Požární zbrojnice poloprofesionální, na p.č. 1157/1

Požární zbrojnice na p.č. 102. Pasport nedodán. Požární zbrojnice na návsi, p.č. 323/4. Pasport nedodán. Požární zbrojnice na p.č. st. 66. Požární zbrojnice na p.č. KN 1029. Pasport nedodán. Budova č.p. 303 na parcele č. 523 v k.ú. Perná. Kapacita: 10 členů Sboru dobrovolných hasičů Vybavení: 1 ks vozidlo „DVA 21“ (Avia s čerpadlem), 4 ks dýchací přístroje Požární zbrojnice za kostelem, parc.č. 2. Pasport nedodán.



1.3.77. Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev č.112) Dle pasportu Ministerstva vnitra ČR se nachází v území ORP Mikulov následující objekty: - K.ú. Drnholec, parc.č. 149 - K.ú. Mikulov na Moravě, parc.č. 4401, 4402, 4816/5, 4816/6, 4986/11, 4986/13 - K.ú. Březí u Mikulova, parc.č. st.189, 135/1

1.3.78. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria (jev č.113) Ochranná pásma hřbitovů jsou dle zákona o pohřebnictví 100 m. Byla vymezena ve výkresové části ÚAP. Data k jevu 113 poskytli v analogovém provedení, ve formě zákresů pozemků hřbitovů do katastrálních map, Obecní úřady Horní Věstonice a Pavlov. V ostatních obcích byla OP hřbitova převzata z územních plánů a dle vlastních průzkumů zpracovatele, AR projekt, s.r.o., v terénu. Hřbitovy se nachází ve všech katastrálních územích obcí ORP Mikulov.

1.3.79. Jiná ochranná pásma (jev č.114) V řešeném území se nachází v průzkumném území „PÚ Svahy Českého masívu,“jehož licenci vlastní společnost MND Production a.s., Hodonín.

1.3.80. Ostatní veřejná infrastruktura (jev č.115) Obsažena v grafické části ÚAP.

1.4. ÚZEMNÍ ROZVOJ 1.4.1.

Zastavitelné plochy (jev č.117)

Vymezení zastavitelných ploch podle zpracovaných územních plánů bylo poměrně komplikované vzhledem k tomu, že jednotliví projektanti používají pro stejné či obdobné jevy různou terminologii (bydlení v rodinných domech, bydlení městské, bydlení čisté, bydlení venkovské, bydlení zemědělské, …). A naopak často plocha stejného názvu může mít u různých zpracovatelů vymezeny často i značně odlišné regulativy… Markantní je to především u ploch smíšených. Terminologie v územních plánech pochopitelně neodpovídá názvům ploch s rozdílným způsobem využití obsaženým ve vyhl. 501/2006 Sb. Současně ale tato vyhláška připouští v odůvodněných případech podrobnější členění (§3 odst. 4). V ÚAP proto byly názvy zastavitelných ploch poněkud generalizovány a sjednoceny, s přihlédnutím k vyhl. 501/2006 Sb. Další upřesnění názvů ploch s rozdílným způsobem využití a vymezení podmínek jejich využití už bude úkolem územních plánů.

1.4.2.

Jiné záměry (jev č.118)

Připravuje se úprava trasy silnice I/40 v úseku Břeclav-Valtice-Mikulov-Novosedly (je zpracována Vyhledávací studie trasy silnice I/40). Další známé záměry:

PROJEKT, s.r.o.



obec

kód ZÚJ

Jiné záměry

Bavory Brod nad Dyjí Březí

584304 584355 584371

Revitalizace rybníka (úprava břehů a osázení)

Dobré Pole

584410


584428

-

Lázně Inženýrské sítě Větrolamy

584436

-

Drnholec

584444

Horní Věstonice

584479

-

obytná výstavba smíšená zóna (revitalizace brownfields) plochy pro rekreaci a dal. Dle rozpracovaného ÚP projekt pro ÚŘ kanalizace a ČOV (VH-atelier, spol. s r.o., Brno, 8/2007), poskytnut ve vytištěném vyhotovení Revitalizace náměstí Oprava staré radnice Stavba komunikací k ZŠ a na ul. Výsluní, Stavební, Smetanova, Obnova chodníků Hornická ul., Smetanova, Stavební Dětská hřiště Cyklotrasy, vinařské cesty Domov důchodců (rekonstrukce a změna užívání) Připravuje se odkanalizování na společnou ČOV Dolní Věstonice-Horní Věstonice, umístěnou v k.ú. Dolní Věstonice - projekt pro ÚŘ (VH-atelier, spol. s r.o., Brno, 8/2007), poskytnut ve vytištěném vyhotovení Ozelenění veřejných prostranství Cyklotrasy Doplnění – rozšíření ubytovacích kapacit Zajištění dostatku stavebních míst pro RD Protipovodňová ochrana Výsadba zeleně Obytná výstavba

Jevišovka

584525

Klentnice Mikulov Milovice

584541 584649 584657

Novosedly

584746

Nový Přerov

584754

Pavlov

584771

PROJEKT, s.r.o.

-

-

obytná výstavba plochy pro výrobu plochy pro sport a dal. Dle rozpracovaného ÚP Výstavba kanalizace a společné ČOV Pavlov-Milovice rozšíření hřbitova průmyslová zóna nová komunikace do průmyslové zóny dům s pečovatelskou službou obchvat obce biokoridory a krajinná zeleň (dle KPÚ) vymezení ploch pro obytnou výstavbu na severním okraji obce zrušení 2 zastavitelných ploch u železnice (podmáčené území) Větrolamy Lesopark (zákresy polohy obec nedodala) V rámci KPÚ zpevnění komunikací Výstavba poldru Doplnění chodníků



Perná

584789

Sedlec

584878

1.4.3.

-

Výhledově výstavba DPS sběrný dvůr dětské a dopravní hřiště dořešit parkování rozšíření KD a plochy OS u Spálené hospody úprava přírodního areálu Sokolovna sportoviště plocha pro fotovoltaické elektrárny rozšíření zeleně za OÚ úprava veřejných prostranství ochrana přírodních hodnot – skalky v hraničním pásmu, lom

Další dostupné informace (jev č.119)

obec

kód ZÚJ

Další informace

Bavory

584304

Ceny pozemků: - stavební pozemky 250,- Kč/m2 - orná půda 10,- Kč/m2

Brod nad Dyjí

584355

Březí

584371

Dobré Pole

584410


584428

Drnholec

584444

Horní Věstonice

584479

Jevišovka Klentnice Mikulov

584525 584541 584649

584436

PROJEKT, s.r.o.

Nezaměstnanost: dle informace OÚ činí cca 5% Dojížďka a vyjížďka za prací dle informace OÚ: Vyjížďka za prací: 100 osob Dojíždějící za prací: 30 osob Hlavní směry vyjížďky: Mikulov, Brno Dopravní spojení uspokojivé – kilometr od obce silnice Mikulov-Brno s dostatkem spojů. Historie a tradice: krojované hody Ceny pozemků nezjištěny. Historie a tradice: krojované hody Ceny pozemků: - stavební pozemky 40,- Kč/m2 - orná půda 7-13,- Kč/m2

Ceny pozemků: - stavební pozemky 300-600,- Kč/m2 - orná půda 5,- Kč/m2 Historie a tradice: hody, zarážení hory Ceny pozemků: - stavební pozemky 40,- Kč/m2 - orná půda 10,- Kč/m2 Nezaměstnanost: dle informace OÚ činí cca 11 % Dojížďka a vyjížďka za prací dle informace OÚ: Hlavní směry vyjížďky: Mikulov, Brno Dopravní spojení uspokojivé. Historie a tradice: vánoční trhy, vesnická zabijačka, hody, výstava vín, jarmark Ceny pozemků: - stavební pozemky 200-350,- Kč/m2 - orná půda 10-20,- Kč/m2 Historie a tradice: chorvatský kulturní den



Milovice Novosedly

584657 584746

Nový Přerov

584754

Pavlov

584771

Perná

584789

Sedlec

584878

PROJEKT, s.r.o.

Ceny pozemků: - stavební pozemky 50,- Kč/m2 - orná půda 6,66 Kč/m2 Historie a tradice: vinobraní Ceny pozemků: - stavební pozemky 35,- Kč/m2 - orná půda 8,- Kč/m2 Nezaměstnanost: dle informace OÚ činí cca 14 Dojížďka a vyjížďka za prací dle informace OÚ: Hlavní směry vyjížďky: Mikulov, Brno Dopravní spojení špatné Historie a tradice: hody, výstava vín s ochutnávkou, myslivecký ples, turnaj v kopané Ceny pozemků: - stavební pozemky 600,- Kč/m2 - orná půda 7-20,- Kč/m2 Historie a tradice: krojované hody, vinný košt, tradice šlechtění révy Ceny pozemků: - stavební pozemky 50,- Kč/m2 - orná půda 10,- Kč/m2



MIKULOV okr. Břeclav

Recommend Documents