MIKULOV okr. Břeclav

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

MIKULOV okr. Břeclav

IV. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro ORP Mikulov _____________________________________________________________________________________ ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

AR PROJEKT, S.R.O. EKOTOXA s.r.o. ING. JIŘÍ HON, ING. ARCH. PETR MALÝ A KOLEKTIV EKOTOXA S.R.O. ING. LUBOR TVRDÝ A KOLEKTIV ZAMĚSTNANCŮ VŠB – TU OSTRAVA _____________________________________________________________________________________ © EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice tel. 558 900 0101, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

OBSAH DOKUMENTACE I. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) II. PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY) III. PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (GRAFICKÁ ČÁST 01 Výkres hodnot území 02 Výkres limitů využití území 03 Výkres záměrů na provedení změn v území

1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000

IV. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ (text) 04 Výkres problémů k řešení

1 : 25.000

Obsah části IV. Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Mikulov 1

ÚVOD ................................................................................................................................................................. 11

2

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ............................................................................ 12

3

PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ............................................................................................. 13

4

POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ORP MIKULOV ............................................................................................................................................ 13

4.1 5

Účel územního plánování .................................................................................................13

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...................................... 14

5.1 5.1.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.5

Horninové prostředí a geologie.........................................................................................15 SWOT analýza..................................................................................................................18 Vodní režim ......................................................................................................................19 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled ....................................19 Vodní režim v krajině .......................................................................................................20 Stav povrchových a podzemních vod ...............................................................................21 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu.................................................................................27 SWOT analýza..................................................................................................................28 Problémy k řešení v rámci územního plánování...............................................................28 Hygiena životního prostředí..............................................................................................29 Ovzduší .............................................................................................................................29 Odpadové hospodářství.....................................................................................................33 Další hygienické závady území ........................................................................................35 SWOT analýza..................................................................................................................36 Problémy k řešení v rámci územního plánování...............................................................37 Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................37 Ochrana přírody ................................................................................................................37 Koeficient ekologické stability krajiny.............................................................................39 SWOT analýza..................................................................................................................41 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ......................................42 2

5.5.1 5.5.2 5.5.3 5.6 5.6.1 5.6.2 5.6.3 5.6.4 5.6.5 5.7 5.7.1 5.7.2 5.7.3 5.7.4 5.7.5 5.7.6 5.7.7 5.7.8 5.8 5.8.1 5.8.2 5.8.3 5.8.4 5.8.5 5.9 5.9.1 5.9.2 5.9.3 5.9.4 5.9.5 5.10 5.10.1 5.10.2 5.10.3 5.10.4 5.10.5 5.10.6 5.10.7 5.10.8 5.10.9 6

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................... 118

6.1 6.2 7

Vyhodnocení vyváženosti pilířů .....................................................................................118 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ...............................................................125

ZÁVĚR ............................................................................................................................................................. 127

7.1 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.2 8

Zemědělský půdní fond ....................................................................................................42 Pozemky určené k plnění funkcí lesa................................................................................43 SWOT analýza..................................................................................................................45 Veřejná dopravní a technická infrastruktura.....................................................................46 Dopravní infrastruktura.....................................................................................................46 Technická infrastruktura ...................................................................................................51 Indikátory..........................................................................................................................57 SWOT analýza..................................................................................................................59 Dopravní a technická infrastruktura – problémové oblasti...............................................61 Sociodemografické podmínky ..........................................................................................65 Úvod .................................................................................................................................65 Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Mikulov ..................................................65 Demografický potenciál....................................................................................................68 Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby .........................................................................72 Vybavenost obcí ...............................................................................................................76 Indikátory..........................................................................................................................78 SWOT analýza..................................................................................................................84 Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování.............................................................................................85 Bydlení..............................................................................................................................86 Domovní a bytový fond ....................................................................................................86 Bytová výstavba................................................................................................................ 89 Indikátory..........................................................................................................................91 SWOT analýza..................................................................................................................97 Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování.............................................................................................97 rekreace.............................................................................................................................98 Každodenní rekreace.........................................................................................................98 Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace ..............................................................100 Cyklotrasy.......................................................................................................................102 SWOT analýza................................................................................................................103 Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování...........................................................................................103 Hospodářské podmínky ..................................................................................................104 Základní charakteristika..................................................................................................104 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov ......................104 Podnikatelská struktura...................................................................................................106 Struktura zaměstnanosti ..................................................................................................107 Nezaměstnanost ..............................................................................................................108 Uzavřenost a otevřenost ORP .........................................................................................109 Indikátory........................................................................................................................114 SWOT analýza................................................................................................................116 Problémové okruhy.........................................................................................................117

Problémové okruhy v území k řešení..............................................................................127 Environmentální pilíř......................................................................................................127 Ekonomický pilíř ............................................................................................................127 Sociodemografický pilíř .................................................................................................129 Hodnocení ORP Mikulov jako celku.............................................................................130

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE............................................................................................... 131

3

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 Příloha č. 2

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře (součást tohoto souboru) Přehled použitých vrstev ORP a kraje (zvláštní soubor)

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek č. 1

Schéma ÚAP - RURÚ ......................................................................................................11

Obrázek č. 5.1.1: Sesuvy aktivní velkého rozsahu .....................................................................................17 Obrázek č. 5.1.2: Sesuvy ostatní velkého rozsahu ......................................................................................17 Obrázek č. 5.2.1: Základní přehled území ORP Mikulov...........................................................................19 Obrázek č. 5.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu ......................................................................................24 Obrázek č. 5.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu................24 Obrázek č. 5.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu .................................26 Obrázek č. 5.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu.............................26 Obrázek č. 5.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006 .............................................................................30 Obrázek č. 5.3.2: Lokalizace výskytu starých ekologických zátěží na území ORP Mikulov.....................35 Obrázek č. 5.4.1: Chráněná území přírody ORP Mikulov..........................................................................39 Obrázek č. 5.4.2: Hodnocení koeficientu ekologické stability ...................................................................41 Obrázek č. 5.6.1: Silniční síť ......................................................................................................................46 Obrázek č. 5.6.2: Železniční síť..................................................................................................................49 Obrázek č. 5.6.3: Plynovody v Jihomoravském kraji se zvýrazněným koridorem P2................................55 Obrázek č. 5.7.1: Počet obyvatel na km2 v obcích správního území ORP Mikulov...................................68 Obrázek č. 5.7.2: Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Mikulov ........................................79 Obrázek č. 5.7.3: Podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let v obcích ORP Mikulov..........................................82 Obrázek č. 5.7.4: Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let v obcích ORP Mikulov...................................82 Obrázek č. 5.7.5: Podíl obyvatelstva se základním vzděláním v obcích ORP Mikulov .............................83 Obrázek č. 5.7.6: Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Mikulov.....................83 Obrázek č. 5.8.1: Průměrná intenzita bytové výstavy v obcích ORP Mikulov v letech 2003-2006...........91 Obrázek č. 5.8.2: Změna počtu trvale obydlených bytů v obcích správního obvodu ORP Mikulov..........93 Obrázek č. 5.8.3: Změna počtu neobydlených bytů v obcích správního obvodu ORP Mikulov ................93 Obrázek č. 5.8.4: Podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů .........................................................94 Obrázek č. 5.8.5: Podíl bytů sloužících k rekreaci na celkovém počtu bytů ..............................................94 Obrázek č. 5.8.6: Podíl bytů sloužících k rekreaci na celkovém počtu neobydlených bytů .......................95 Obrázek č. 5.10.1: Míra podnikatelské aktivity v ORP Mikulov..............................................................106 Obrázek č. 5.10.2: Stuhový kartodiagram vyjížďky z ORP Mikulov.......................................................113 Obrázek č. 6.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ...........120 Obrázek č. 6.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř.......121 Obrázek č. 6.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj – ekonomický pilíř....................122 Obrázek č. 6.1.4: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích ..............................................................123

4

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3

Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Mikulov ....................................119 Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů.................................124 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ...............................................................125

Tabulka č. 5.1.1: Přehled stávajících ložisek nerostných surovin...............................................................15 Tabulka č. 5.1.2: Dobývací prostory těžené................................................................................................16 Tabulka č. 5.1.3: Sesuvné území a území jiných geologických rizik .........................................................16 Tabulka č. 5.1.4: Staré zátěže území a kontaminované plochy ..................................................................18 Tabulka č. 5.2.1: Výměra orných svažitých pozemků v jednotlivých obcích ORP Mikulov .....................20 Tabulka č. 5.2.2: Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN 75 7221 (ČHMÚ) 22 Tabulka č. 5.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích.............................................23 Tabulka č. 5.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu ......25 Tabulka č. 5.2.5: Vyhodnocení indikátoru Stav povrchových a podzemních vod......................................27 Tabulka č. 5.3.1: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) (bez přízemního ozonu), % plochy území, 2006 ......................................................................................30 Tabulka č. 5.3.2: Překročení cílového imisního limito O3 pro ochranu zdraví v rámci obcí s pověřeným stavebním úřadem, % plochy území, 2006....................................................................31 Tabulka č. 5.3.3: Překročení imisního limitu (NOx) a cílového imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO, % plochy NP a CHKO ..........................31 Tabulka č. 5.3.4: Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1 až 4**) na území Jihomor. kraje .........31 Tabulka č. 5.3.5: Hodnocení území na základě navržených indikátorů......................................................32 Tabulka č. 5.3.6: Produkce odpadů v ORP Mikulov v roce 2006 ..............................................................33 Tabulka č. 5.3.7: Produkce komunálního odpadu na obyvatele a míra separace, 2006..............................33 Tabulka č. 5.4.1: Rozloha ZCHÚ v ORP Mikulov (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území ..........38 Tabulka č. 5.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Mikulov............................40 Tabulka č. 5.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2006................................................................42 Tabulka č. 5.5.2: Lesnatost a zastoupení jednotlivých kategorií v obcích v rámci ORP Mikulov .............44 Tabulka č. 5.5.3: Lesnatost celého ORP Mikulov ......................................................................................45 Tabulka č. 5.6.1: Intenzita provozu.............................................................................................................47 Tabulka č. 5.6.2: Přehled železničních stanic a zastávek na území ORP Mikulov.....................................50 Tabulka č. 5.6.3: Technologické objekty zásobování vodou v obcích SO Mikulov (mimo Mikulova) .....52 Tabulka č. 5.6.4: Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod na území SO Mikulov .........54 Tabulka č. 5.6.5: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel žijících v TOB napoj. na kanalizaci (2006) ....57 Tabulka č. 5.6.6: Vodovod v obcích ORP Mikulov....................................................................................57 Tabulka č. 5.6.7: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (2006).58 Tabulka č. 5.6.8: Plynofikace, vodovody a kanalizace s napojením na ČOV v obcích ORP Mikulov (2006) ............................................................................................................................63 Tabulka č. 5.7.1: Základní geografické charakteristiky obcí ORP Mikulov k 31. 12. 2006.......................66 Tabulka č. 5.7.2: Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje v územním členění roku 2006...........66 Tabulka č. 5.7.3: Struktura obyvatelstva podle věku v obcích ORP Mikulov k 31. 12. 2006 a index vývoje 2001-2006 (2001=100) ..................................................................................................70 Tabulka č. 5.7.4: Struktura obyvatelstva podle vzdělání v obcích ORP Mikulov v roce 2001 ..................71 Tabulka č. 5.7.5: Vývoj a změna střední délky života v okresech Jihomoravského kraje v letech 1981-2005......................................................................................................................72 Tabulka č. 5.7.6: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Mikulov v letech 2001-2006......................73 Tabulka č. 5.7.7: Zdravotnická zařízení a počet lékařů v okrese Břeclav...................................................74 Tabulka č. 5.7.8: Zařízení poskytující sociální péči v okrese Břeclav k 31. 12. 2006................................75 Tabulka č. 5.7.9: Zařízení sociální péče v okrese Břeclav v letech 2001-2006 ..........................................76 Tabulka č. 5.7.10: Kapacita, obsazenost a technický stav mateřských škol v obcích ORP Mikulov ve školním roce 2003/2004 a 2007/2008............................................................................77 Tabulka č. 5.7.11: Kapacita a obsazenost škol v obcích ORP Mikulov v letech 1999/2000, 2003/2004 a 2007/2008 ......................................................................................................................78 Tabulka č. 5.7.12: Index přírůstku/úbytku obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel v obcích ORP Mikulov v letech 2001-2006..........................................................................................79 5

Tabulka č. 5.7.13: Index vývoje podílu věkové skupiny 0-14 let, Index vývoje podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a Průměrná hodnota indexu stáří v obcích ORP Mikulov ...........81 Tabulka č. 5.8.1: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích ORP Mikulov v letech 1991-2001 .......86 Tabulka č. 5.8.2: Vývoj počtu neobydlených bytů v obcích ORP Mikulov v letech 1991-2001 ...............87 Tabulka č. 5.8.3: Vývoj počtu neobydlených bytů v ORP Jihomoravského kraje v letech 1991-2001......88 Tabulka č. 5.8.4: Průměrné stáří domů v obcích ORP Mikulov v roce 2001 .............................................89 Tabulka č. 5.8.5: Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Mikulov v letech 2003-2006..........................90 Tabulka č. 5.8.6: Vyhodnocení indikátorů Vývoj počtu trvale obydlených bytů, resp. neobydl. bytů.......92 Tabulka č. 5.8.7: Průměrná intenzita bytové výstavby ...............................................................................95 Tabulka č. 5.8.8: Průměrná intenzita bytové výstavby ve všech obcích ORP Mikulov (2003-2006) ........96 Tabulka č. 5.9.1: Plochy pro sport a každodenní rekreaci v obcích ORP Mikulov v roce 2007 ................99 Tabulka č. 5.9.2: Objekty individuální rekreace v obcích ORP Mikulov v letech 1991 a 2007...............100 Tabulka č. 5.9.3: Hromadná ubytovací zařízení v obcích ORP Mikulov v roce 2007 .............................101 Tabulka č. 5.10.1: Struktura zaměstnanosti dle odvětví ...........................................................................107 Tabulka č. 5.10.2: Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů ........................................................108 Tabulka č. 5.10.3: Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP Mikulov...............................................................109 Tabulka č. 5.10.4: Dojíždějící a vyjíždějící do/z obcí ORP Mikulov .......................................................109 Tabulka č. 5.10.5: Vyjížďka z obcí ORP Mikulov ...................................................................................110 Tabulka č. 5.10.6: Dojížďka do obcí ORP Mikulov .................................................................................111 Tabulka č. 5.10.7: Vyjížďka studentů z obcí ORP Mikulov.....................................................................111 Tabulka č. 5.10.8: Dojížďka studentů do obcí ORP Mikulov...................................................................112 Tabulka č. 5.10.9: IFV pro obce ORP Mikulov........................................................................................113 Tabulka č. 5.10.10: Vyhodnocení indikátorů Míra zam. a Prům. míra nezam. z dosažit. uchazečů ........114 Tabulka č. 5.10.11: Vyhodnocení indikátorů Počet uchazečů na 1 volné místo a Daňová výtěžnost ......114 Tabulka č. 5.10.12: Vyhodnocení indikátorů Míra podnikatelské aktivity a IFV ....................................115 Tabulka č. 5.10.13: Vyhodnocení indikátorů Vyjíždějící do zaměstnání mimo ORP a Vyjíždějící do škol mimo ORP ...................................................................................................................115

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 5.7.1: Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje ................67 Graf č. 5.7.2: Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Mikulov v letech 1869-2006 (%)........69 Graf č. 5.7.3: Změna podílu obyvatelstva se základním a vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Mikulov v období 1991-2001...............................................................................................71 Graf č. 5.7.4: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Mikulov v letech 2001-2006............................73 Graf č. 5.10.1: Daňová výtěžnost obcí v obvodu ORP Mikulov v roce 2001 a 2006...............................105

6

SEZNAM ZKRATEK:

BAT BPEJ BREF BRKO BRO CLRTAP ČHMÚ ČOV ČR ČS ČSÚ DP DPS EHK OSN EHS EN ENV EU EVL EZ FB GIS HDP HEIS CHKO CHLÚ CHOPAV CHUEV IACS IAD IDE IPPC JMK KES KPSE KPÚ KÚ LO LDN LPF LZU MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NPSE NRBK OKEČ OP

Best available technology Nejlepší dostupná technika Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Best Available Techniques Reference Documents Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelný odpad Convention on Long-range Transboundary Air Pollution Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Čerpací stanice Český statistický úřad Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů Evropské hospodářské společenství Energetická náročnost Environmentální (pilíř) Evropská unie Evropsky významná lokalita Ekologické zemědělství Farmářský blok Geografické informační systémy Hrubý domácí produkt Hydroekologický informační systém Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chráněné území evropského významu Integrated Administrative Control System Integrovaný administrativní a kontrolní systém Individuální automobilová doprava Identifikační číslo útvaru podzemních vod Integrated Pollution Prevention and Control Integrovaná prevence a omezování znečištění Jihomoravský kraj Koeficient ekologické stability Krajský program snižování emisí Komplexní pozemkové úpravy krajský úřad Lesní oblast Léčebna dlouhodobě nemocných Lesní půdní fond Les zvláštního určen Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní program snižování emisí Nadregionální biokoridor Odvětvová klasifikace ekonomických činností Ochranné pásmo 7

ORP OZE OZV PEZ PHO PNND POH POU PP PUPFL PZKO RBK REZZO RPB RS RURÚ SLDB SO SOC SO ORP SV SWOT TTP TUR ČR ÚAP UDI ÚHÚL ÚMP ÚPG ÚPD ÚPN VÚC UNESCO ÚSES VDJ VKP VŠE VÚC VUT VÚV TGM VVN / ZVN ZABAGED ZCHÚ ZP ZPF ŽP

Obec s rozšířenou působností Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Prvotní energetické zdroje Pásmo hygienické ochrany Přepravní náročnost v nákladní dopravě Program odpadového hospodářství Pověřený obecní úřad Přírodní park Pozemky určené k plnění funkcí lesa Program zlepšení kvality ovzduší Regionální biokoridor Registr zdrojů znečišťování ovzduší Registr půdních bloků Rozptylová studie Rozbor udržitelného rozvoje území Sčítání lidu, domů a bytů Stavební objekt Sociodemografický (pilíř) Správní obvod obce s rozšířenou působností Skupinové vodovody strengths, weaknesses, opportunities, threats silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Trvalé travní porosty Trvale udržitelný rozvoj ČR Územně analytické podklady Úroveň dopravní infrastruktury Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Úhrnná míra plodnosti Územní prognóza Územní plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Územní systém ekologické stability Vodojem Významný krajinný prvek Vysoká škola ekonomická Velký územní celek Vysoké učení technické Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Velmi vysoké napětí / zvláště vysoké napětí Základní báze geografických dat Zvláště chráněná území Zemní plyn Zemědělský půdní fond Životní prostředí

8

Jednotky: GJ GWh ha kg km kt t

gigajoule gigawatthodiny hektar kilogram kilometr kilotuna tuna

Značky chemických prvků, chemické vzorce, uzanční názvy analýz: B(a)P benzo(a)pyren BSK biologická spotřeba kyslíku CHSK chemická spotřeba kyslíku N dusík NO oxid dusnatý NO2 oxid dusičitý NOx oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) NH3 amoniak P fosfor PM pevné prachové částice suspendované v ovzduší PM10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um SO2 oxid siřičitý VOC těkavé organické látky

9

AUTORSKÝ KOLEKTIV Firma Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu Mgr. Hana Trávníčková – bydlení a rekreace Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa Mgr. Radek Kadlubiec – ochrana přírody a krajiny, KES Mgr. Zdeněk Frélich – geologie a horninové prostředí, odpady Ing. Martin Müller – ZPF Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena ŽP Ing. Petr Kovář – vodní režim Bc. Tomáš Mühr – GIS, střety, problémový výkres Mgr. Miroslava Polášková – grafická úprava textu, řešení, koordinace a vypořádání připomínek Spolupráce Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování VŠB – TÚ Ostrava Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky

10

1

ÚVOD

Tato práce byla provedena na základě smlouvy mezi fy EKOTOXA s.r.o. a fy AR projekt, ze dne 10.12.2007. Jedná se o verzi 01 (06/2008). Konečným zákazníkem celého projektu je MÚ Mikulov. Tato práce má za úkol provést vlastní rozbor udržitelného rozvoje území ORP Mikulov (RURÚ ORP Mikulov). Jedná se o zpracování 10 tématických oblastí v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. Toto hodnocení je součástí územně analytických podkladů a tvoří s nimi nedílnou součást pro územní plánování. Obrázek č. 1

Schéma ÚAP - RURÚ

Na výše uvedeném schématu je uveden vztah mezi zjišťovanými územně analytickými podklady a vlastním vyhodnocením udržitelného rozvoje. Z tohoto schématu je i patrné, že se tento text bude zabývat pouze třetí částí, ve schématu umístěnou vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které jsou součástí tohoto souboru, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o přílohy: Příloha č. 1 Příloha č. 2

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře (součást tohoto souboru) Přehled použitých vrstev ORP a kraje (součást tohoto souboru)

11

2

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

ORP Mikulov představuje jednu z 21 ORP Jihomoravského kraje. Řešené území leží v jižní části kraje na hranici s Rakouskem, ze severu je ohraničeno vodní nádrží Nové mlýny. Sousedí s ORP Znojmo, Pohořelice, Hustopeče a Břeclav. Z hlediska geomorfologického členění zemského povrchu České republiky leží oblast v Mikulovské vrchovině – celku Pavlovské vrchy, v Dyjskosvrateckém úvalu a Dolnomoravském úvalu. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 17 obcí je pouze 1 město Mikulov se 7556 obyvateli. Podle údajů z roku 2006 je ORP Mikulov se svými 245 km² rozlohy v Jihomoravském kraji až na 11. místě, v počtu obyvatel je s 19 607 obyvateli je třetí nejmenší ORP v kraji. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení – pouze 80,1 obyvatel na km² (nejnižší v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (157 obyvatel na km²) téměř poloviční. Počet obyvatel v ORP Mikulov se v posledních dvou desetiletích mírně snižuje, přirozený přírůstek za rok 2005 činil 1,8 %, celkový přírůstek -1,7%. Na území sledované oblasti se nachází CHKO Pálava o rozloze 83 km2. Byla zřízena k ochraně přírodních a kulturních hodnot Pavlovských vrchů, tvořených především tvrdými jurskými vápenci, které na mnoha místech vytvářejí malebné skalní útesy. V této oblasti se vyskytuje mnoho druhů rostlin, které u nás jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. 27 nejhodnotnějších částí krajiny je chráněno v různých stupních ochrany, Pálava je dále od roku 1986 zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – v řešeném území jsou 3 ptačí oblasti (ptačí oblast Pálava a část ptačích oblastí Střední nádrž vodního díla Nové mlýny a Lednické rybníky). Na sledovaném území se nachází řada kulturních památek: zříceniny Dívčí hrady a Sirotčí hrádek dotvářejí krajinný ráz Pálavských vrchů, historické centrum Mikulova s cennou architekturou požívá statutu městské památková rezervace, obce Pavlov a Klentnice jsou chráněny jako vesnické památkové rezervace a v Dolních Věstonicích se nachází celosvětově významné archeologické naleziště. Významným krajinotvorným prvkem na území ORP Mikulov je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Zemědělství obhospodařuje dle údajů ČSÚ z roku 2006 48,8 % z celkové rozlohy území ORP, ze 76 % jde o ornou půdu. Významnou část zemědělské výroby představuje vinohradnictví a vinařství. Vinice zaujímají s rozlohou 3 032 ha celých 18,6 % z celkové plochy zemědělské půdy a představují významný krajinotvorný prvek. Mikulov a okolí patří k tradičním vinařským centrům. Převážná část podnikatelské aktivity na tomto území je podle počtu podnikatelských subjektů ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství (vinařství) a cestovní ruch, v němž však ještě nejsou využity všechny možnosti, jež nabízí potenciál oblasti. V ORP Mikulov nejsou velké podniky, jež by hrály významnou roli v ekonomice kraje. V porovnání s ostatními ORP Jihomoravského kraje vykazuje ORP Mikulov průměrný počet ekonomických subjektů – 22,0 na 100 obyvatel, tj. 4330 fyzických i právnických subjektů. V souladu s charakterem oblasti a podnikatelskými aktivitami se struktura zaměstnanosti dle odvětví se v ORPu Mikulov zaměřuje na tradiční obory zemědělství, stavebnictví a průmyslu. V rámci Jihomoravského kraje je ORP Mikulov na 4. místě s 12,36 % míry nezaměstnanosti za léta 2005–2007.

12

3

PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ

Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou. V listopadu roku 2006 byla schválena konečná verze vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Seznam údajů o území je uveden v příloze I vyhlášky, která je rozdělena do dvou částí: •

Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) • Část B - Územně analytické podklady kraje - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž 119. a 37. jev je každá další informace mimo vlastní stanovené jevy ÚAP. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji v posledních letech (2006, 2005)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury.

4

POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ORP MIKULOV

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním ze základních podkladů pro zadání územních plánů obcí. Automaticky by měl přejímat informace z vyššího státního celku – kraje (případně státu) a reagovat na případné problémy a potřeby jednotlivých obcí v území obce s rozšířenou působností. Vše se řídí ustanoveními stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, s účinností od 1.1.2007 včetně navazujících vyhlášek v platném znění.

4.1 ÚČEL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Priority územního plánování v ORP jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétních plochách. Nadřazeným dokumentem nad územními plány obcí je krajská ZUR.

13

5

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata • Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Mikulov jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP) i nižších jednotek uvnitř ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • • •

Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro ORP Mikulov, ostatní ORP Jihomoravského kraje pro srovnání jednotlivých ORP, okres Břeclav – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.

14

5.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců a v Pavlovských vrších jurské vápence. Pro poměrně členitý reliéf jsou charakteristické široce zaoblené hřbety oddělené rovněž širokými údolími se dny, jejichž šířka se dosti rychle mění (kotlinovitá rozšíření). Jedná se o reliéf převážně erozně-denudační a v rámci okresu Břeclav nejstarší. Některé části vápencových bradel Pavlovských vrchů mohou svým vznikem zasahovat až do miocénu. Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou z menší části čistě erozně-denudační (Dunajovické kopce na miocénních štěrcích), akumulační (Ivaňská plošina) nebo smíšeného typu (Drnholecká pahorkatina). Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Značné plochy jsou výsledkem mladopleistocenní kryopedimentace (nejvíce v prostoru mezi Pavlovskými vrchy a Dunajovickými kopci). Menší rozšíření mají spraše. Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje. Reliéf oblasti Vídeňské pánve (Dolnomoravský úval) tvoří pahorkatiny, erozně-denudační i akumulační plochy a říční nížiny. Předkvartérní podklad tvoří téměř výlučně miocénní a pliocénní nezpevněné, snadno erodovatelné sedimenty. Niva Dyje je charakterizována mocnými vrstvami holocenních hlinitých až jílovitých sedimentů, které byly uloženy na nejnižší říční terase. Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti méně významné, možnost znečištění podzemních vod v oblasti Pavlovských vrchů je velmi omezená a ochrana podzemních vod minimální. Z hlediska geomorfologického členění zemského povrchu České republiky, leží oblast v Mikulovské vrchovině (oblast flyše) – celku Pavlovské vrchy, v Dyjskosvrateckém úvalu (oblast neogénu čelní hlubiny) a Dolnomoravském úvalu (oblast neogénu Vídeňské pánve). V mikroregionu se nachází celá řada sesuvných území, která jsou koncentrována zejména v okolí vrchu Děvín na území obcí Dolní a Horní Věstonice a Pavlov. Dále se sesuvná území nacházejí v obcích Mikulov, Klentnice, Perná a Bavory a jeden v obci Brod nad Dyjí. Toto je možno pokládat jako omezení pro rozvoj území. [ÚP obcí] Nerostné suroviny a jejich těžba Území mikroregionu Mikulovsko je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny. Povrchová těžební činnost je zaměřena na těžbu vysokoprocentního vápence. Ložiska jsou tvořena vrstvami vápnitých klentnických jílovců a ernstbrunnských vápenců o mocnosti 100-120 m. Lámání kamene na Pavlovských vrších začalo jistě již ve středověku. Svědčí o tom celá řada dnes již opuštěných lomů na úbočích většiny vápencových bradel. Nenávratně byl poškozen Turold, z něhož byla odlámána více než polovina vápencové masy, a také Svatý kopeček. V katastru obce Novosedly probíhá těžba cihlářské suroviny, která je následně využívána při výrobě cihel v místní cihelně. Ložiskové území zemního plynu, mimo vlastní těžbu, je využíváno rovněž jako podzemní zásobník plynu (Dolní Dunajovice). Ložiska zemního plynu a ložiska ropoplynná jsou situována v katastrech obcí Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Pavlov a Perná. Tabulka č. 5.1.1: Přehled stávajících ložisek nerostných surovin Číslo ložiska Název ložiska Organizace 3154972 Dolní Dunajovice-karpat Moravské naftové doly, a.s. 3214572 Dolní Dunajovice-PZP RWE Transgas, a.s. Zdroj: www.geoportal.cenia.cz Pozn.: Pro ochranu ložiska v Dolních Dunajovicích bylo vyhlášeno CHLÚ č. 721457200.

15

Surovina ZP ZP

Tabulka č. 5.1.2: Dobývací prostory těžené Název dobývacího Organizace prostoru Novosedly WIENERBERGER Cihlářský průmysl, a.s. Mikulov Českomoravské vápno, s.r.o. Dolní Dunajovice RWE Transgas, a.s. Dolní Věstonice RWE Transgas, a.s. Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

Nerost

Stav využití

Cihlářská surovina

Těžené

Vápenec k výrobě vápna Podzemní skládka ZP Zemní plyn

Těžené Se zastavenou těžbou ?

Tabulka č. 5.1.3: Sesuvné území a území jiných geologických rizik Obec

kód ZÚJ

Bavory Brod nad Dyjí

584304 584355

Březí

584371

Dobré Pole

584410

Dolní Dunajovice

584428

Dolní Věstonice

584436

Drnholec Horní Věstonice

584444 584479

Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice

584525 584541 584649 584657

Novosedly Nový Přerov

584746 584754

Pavlov Perná

584771 584789

Sedlec

584878

Sesuvy

5608 - sesuv potenciální (246 288 m2) 2281 – sesuv aktivní (6 339 m2) 2282 – sesuv aktivní 2283 – sesuv aktivní (13 931 m2) 2284 – sesuv aktivní 2285 – sesuv aktivní (5 383 m2) 2286 - sesuv potenciální 2287 - sesuv potenciální 2307 - sesuv potenciální 2308 - sesuv potenciální 2309 - sesuv stabilizován (13 988 m2)

2280 - Na jihozápadním okraji obce v Přírodní rezervaci Milovická stráň je evidován aktivní sesuv „Milovice“.

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

16

Obrázek č. 5.1.1: Sesuvy aktivní velkého rozsahu

Pozn.: Sesuvy aktivní velkého rozsahu jsou v k. ú Pavlov a Dolní Věstonice. Obrázek č. 5.1.2: Sesuvy ostatní velkého rozsahu

Pozn.: Sesuvy ostatní velkého rozsahu jsou v k. ú. Brod nad Dyjí, Mikulov, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Perná, Klentnice, Bavory a Pavlov. 17

Tabulka č. 5.1.4: Staré zátěže území a kontaminované plochy Obec

Název lokality

Y

Číslo k.ú.

X

Bavory 1 Mikulov - Bavory (Turold) Brod nad Dyjí skládka Brod nad Dyji

-601 010,83 -1 201 502,44 601209 -606 942,77 -1 194 943,89 612642

Březí Dolní Dunajovice Drnholec

-605 667,92 -1 202 845,10 613908

Mikulov

skládka Brezi 12 Dolní Dunajovice cihelna skládka Drnholec BENZINA, a.s. ČS PHM Brněnská HP Mikulov Chemopetrol k.p. První brněnská strojírna VZ 138300 Benzina a.s. ČS PHM Mikulov

Mikulov

BORS, a.s. Mikulov

Novosedly Nový Přerov

skládka Novosedly skládka Novy Prerov PZP Dolní Dunajovice,Transgas

Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov

Perná Zdroj: MŽP ČR

5.1.1

-604 680,11 -1 198 480,77 628964 -612 053,26 -1 195 418,61 632520 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Název katastrálního území Bavory Brod nad Dyjí Březí u Mikulova Dolní Dunajovice Drnholec

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Mikulov na -601 097,36 -1 203 163,26 694193 Moravě Mikulov na -601 419,77 -1 202 514,66 694193 Moravě Novosedly na -609 340,51 -1 198 179,75 706973 Moravě -611 196,74 -1 202 044,55 707864 Nový Přerov -602 705,28 -1 198 276,94 719242 Perná

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Přítomnost ložiska zemního plynu v Dolních Dunajovicích, které zároveň slouží jako podzemní zásobník zemního plynu. Těžba cihlářské suroviny v obci Novosedly.

SLABÉ STRÁNKY Územní rozvoj je limitován ochranou ložisek nerostných surovin resp. bezpečnostními pásmy kolem průzkumných a těžebních vrtů PZP plynu. Vyšší množství sesuvných území v obcích Dolní a Horní Věstonice, Pavlov, Mikulov a dalších.

PŘÍLEŽITOSTI Zabezpečení sesuvných území.

HROZBY Významné množství starých zátěží v rámci ORP Mikulov (zejména Mikulov).

18

5.2 VODNÍ REŽIM 5.2.1

Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled

Vodní zdroje jsou v celém území ORP Mikulov až na výjimky velmi málo vydatné a spolu s celkově suchým rázem oblasti způsobují nepříliš dobrou situaci v zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Výskyt a oběh podzemních vod v zájmové oblasti je podmíněn její geologickou stavbou a petrografickými vlastnostmi hornin. Z hydrologického hlediska jsou nejdůležitější neogenní sedimenty, paleogenní horniny a vápencová bradla jurského stáří. Z hlediska akumulace podzemních vod jsou nejvýznamnější štěrkopísčité sedimenty údolních niv řeky Dyje a přilehlých nízkých teras. Tato štěrkopísčitá souvrství dosahují mocnosti zpravidla 4-6 m, jsou trvale zvodnělá se souvislou hladinou. Význam mají i zdroje podzemních vod, které se vyskytují v oblastech budovaných průlinově propustnými neogenními sedimenty. Pro celé území jsou nejvýznamnější dva zdroje pitné vody, tj. jímací území Lednice (řad Mikulov-Sedlec-Bulhary) a prameniště Brod nad Dyjí (skupinový vodovod Dolní Dunajovice). Vzhledem k velmi špatné kvalitě vod je u tohoto zdroje uvažováno o uzavření. Uvedené zdroje pak doplňuje síť zdrojů místního významu. Pro zásobování obcí Horní Věstonice, Pavlov, Klentnice, Perná, Bavory jsou využívány podzemní vody ve svahových sutích úpatí vápencových ker Pavlovských vrchů. Zdrojem skupinového vodovodu Mikulov jsou čtyři samostatné jímací území, z nichž nejvýznamnější je Lednice. Obrázek č. 5.2.1: Základní přehled území ORP Mikulov

19

5.2.2

Vodní režim v krajině

Významným vodohospodářským prvkem na území ORP Mikulov je protékající řeka Dyje se soustavou vodních nádrží Nové Mlýny. Jedná se o soustavu tří přehradních nádrží - Horní Mušovská (Nové Mlýny I), Střední Věstonická (Nové Mlýny II), Dolní Novomlýnská (Nové Mlýny III). V sedmdesátých letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změna a stabilizace hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací Vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Vážnost problematiky lze pochopit, dáme-li do souvislosti rozdíl poklesu mezi ročními srážkovými úhrny a ročním poklesem odtoku. Zvyšuje se trendový odtok srážkové vody. Krajina není schopná delší dobu zadržet vodu (snížila se její retenční schopnost) a proto po spadnutí vydatnějších srážek dochází k jejich rychlému odtoku do toků. Zároveň přibyla právě četnost přívalových srážek. Z krajiny se postupně vypařuje méně vody, protože zásoby vody v krajině jsou menší, než tomu bylo v minulosti. Nerovnoměrnost výparů vodních par z krajiny a vodních ploch do ovzduší ovlivňuje tvorbu srážek a jejich rozdělení v krajině. Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky – dochází k vysušování krajiny. Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt – přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením – orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci ORP Mikulov byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o výměru orných pozemků s průměrným sklonem nad 7°. Tabulka č. 5.2.1: Výměra orných svažitých pozemků v jednotlivých obcích ORP Mikulov Výměra Zemědělská Výměra Zemědělská HodnoHodnoObec Obec nad 7° půda nad 7° půda cení cení (ha) (%) (ha) (%) Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka

60,97 15,99 8,12 0,00 22,56 31,16 0,00 13,11 0,00

25,52% 3,38% 0,95% 0,00% 2,66% 65,07% 0,00% 2,45% 0,00%

-1 0 +1 +1 0 -1 +1 0 +1

Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec

20

145,17 97,74 64,37 7,69 0,00 62,03 23,82 33,78

46,04% 4,85% 20,99% 0,90% 0,00% 23,99% 4,85% 3,12%

-1 -1 -1 +1 +1 -1 0 0

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Kletnice, a to 145 ha. Toto množství činí přes 46 % veškeré zemědělské půdy na území obce. Největší podíl sklonité orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy je na území obce Dolní Věstonice a to více než 65 %. Velké množství takto rizikových ploch se nachází také v obcích Mikulov 97 ha, Milovice 64 ha, Pavlov 62 ha a Bavory 61 ha. V těchto místech hrozí zvýšené riziko zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Naprosto opačná (příznivá) je situace v obcích Dobré Pole, Drnholec a Nový Přerov, kde se nenachází žádná sklonitá plocha využívaná jako orná půda. Celkem je v celém ORP Mikulov 587 ha orné půdy umístěné na pozemcích o sklonu větším než 7°. Z celkové výměry veškeré zemědělské půdy v ORP Mikulov (12 654 ha) tyto plochy zabírají 4,6 %. Cílem je snížit množství takových ploch na minimum. Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímení, opevnění, zatrubnění) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).

5.2.3

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území ORP Mikulov není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý.

21

5.2.3.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území ORP jsou zachyceny zde: Tabulka č. 5.2.3, Obrázek č. 5.2.2, Obrázek č. 5.2.3. Pro dokreslení situace je uvedena tabulka jakosti vody ve vybraných tocích/profilech ve státní síti sledování jakosti vod (ČHMÚ) s klasifikací podle ČSN 75 7221. Tabulka č. 5.2.2: Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN 75 7221 (ČHMÚ) Biologická Chemická Amoniakální Dusičnanový Celkový Tok, spotřeba spotřeba dusík dusík fosfor vybrané Rok Jednotka/ kyslíku kyslíku (N-NH4+) (N-NO3-) (TP) profily třída (BSK5) dichromanem (CHSK-Cr) 2004 mg/l 2.7 26 0.17 4.94 0.14 třída III III II III III Dyje2005 mg/l 3.2 30 0.14 3.93 0.19 Jevišovka třída III III I III III 2006 mg/l 2.9 28 0.25 5.71 0.17 třída III III III III III 2004 mg/l 26 0.26 4.98 0.27 třída III III II III IV Jevišovka 2005 mg/l 3.2 25 0.21 4.27 0.25 Jevišovka třída III III II III IV 2006 mg/l 3.8 31 0.32 6.74 0.31 třída III IV III IV IV Popis: I-neznečištěná, II-mírně znečištěná, III-znečištěná, IV-silně znečištěná, V-velmi silně znečištěná voda.

22

Tabulka č. 5.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích (z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“) Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

% délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ ekologický stav 0 0 0 0 0 0 0 0 70 87 0 88 13 57 49 0 0 13

chemický stav 0 0 0 0 0 0 0 0 10 0 0 0 13 57 0 0 0 3

Největší procento útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu je klasifikováno na území obce Milovice a Klentnice, Jevišovka, z hlediska chemického stavu na území obcí Nový Přerov, Novosedly a Jevišovka. Na území ORP je 13 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako rizikový z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a 3 % délky útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako rizikový z hlediska chemického stavu. Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejisté. Na území ORP není žádný útvar povrchových vod tekoucích klasifikován jako nerizikový z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu nebo z hlediska chemického stavu. Vodní útvary povrchových vod v rámci vodní nádrže Nové Mlýny jsou klasifikovány jako nejisté. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.

23

Obrázek č. 5.2.2: Rizikovost stavu/ekologického potenciálu

útvarů

povrchových

vod

tekoucích

z hlediska

ekologického

Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M. Obrázek č. 5.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu

Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M.

24

5.2.3.2

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden zde: Obrázek č. 5.2.4, Obrázek č. 5.2.5. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č. 5.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením „rizikový“ Obec kvantitativní stav chemický stav 66 100 Bavory 0 100 Brod nad Dyjí 0 100 Březí 0 100 Dobré Pole 0 100 Dolní Dunajovice 17 89 Dolní Věstonice 0 100 Drnholec 16 100 Horní Věstonice 0 100 Jevišovka 100 100 Klentnice 63 66 Mikulov 78 78 Milovice 0 100 Novosedly 0 100 Nový Přerov 71 71 Pavlov 28 100 Perná 17 17 Sedlec 23 85 ORP Mikulov Největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu se nacházejí na území obcí Klentnice, Milovice a Mikulov. Z hlediska chemického stavu jsou útvary podzemních vod s klasifikací „rizikový“ prakticky na většině území všech obcí s výjimkou obce Sedlec. Na celém území ORP je 23 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako rizikový z hlediska kvantitativního stavu a 85 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako rizikový z hlediska chemického stavu.

25

Obrázek č. 5.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M.,2004 Obrázek č. 5.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu

Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

26

5.2.3.3

Hodnocení stavu povrchových a podzemních vod

a) Porovnání situace na území ORP Mikulov v rámci ČR: -1 indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový. Na většině sledovaného území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního nebo chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. b) Porovnání situace na území obcí v rámci ORP Mikulov: indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) Způsob hodnocení (subjektivně): Na území ORP se nachází útvar povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový = - 1. Na území ORP se nenachází útvar povrchových či podzemních vod s klasifikací rizikový = 1. Na území ORP se nachází útvar povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový = 0. Tabulka č. 5.2.5: Vyhodnocení indikátoru Stav povrchových a podzemních vod Obec Hodnocení Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka

0 0 0 0 0 0 0 0 -1

Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec

Hodnocení -1 0 -1 -1 -1 -1 0 +1

Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je přijatelný na území obce Sedlec, naopak nepřijatelný stav je na území obcí Jevišovka, Klentnice, Milovice, Novosedly, Nový Přerov a Pavlov.

5.2.4

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

27

5.2.5

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Většina obyvatel je napojena na veřejný vodovod.

Nerizikový kvantitativní stav 77 % plochy útvarů podzemních vod. Minimální zornění na svažitých pozemcích na území obce Dobré Pole, Drnholec a Nový Přerov indikující příznivý stav vodního režimu v krajině.

PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Snižování spotřeby vody. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině (vyjma vodní díla většího rozsahu).

SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického, místně kvantitativního stavu. 75 % obyvatel žije v obcích s nevyhovující kvalitou vody (špatný stav vodního zdroje Brod nad Dyjí). Nedostačující infrastruktura pro odvádění a čištění odpadních vod. Často nejsou odděleny dešťové a splaškové kanalizace. Na území ORP Mikulov nejsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability, vysokým stupněm zornění a svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území (území obce Klentnice, Dolní Věstonice, Mikulov, Milovice, Pavlov a Bavory). HROZBY Rizika lokálních povodní/záplav v územích s velkým podílem sklonité orné půdy a nízkým koeficientem ekologické stability. Negativní důsledky působení vodní a větrné eroze. Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Napjatá kvantitativní bilance podzemních vod v některých oblastech s omezenými zásobami především v obdobích sucha. Nárůst návalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech.

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

5.2.6 • • • •

Problémy k řešení v rámci územního plánování Podporovat opatření na zamezení vodní a větrné eroze intenzivně obdělávané zemědělské půdy. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů (lužní lesy). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro odvádění a čištění splaškových vod a dešťové kanalizace.

28

5.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 5.3.1

Ovzduší

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím (nerovnoměrnostem) emisních a imisních charakteristik. Tzn., účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní parametry HP1a: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP1b: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné nejpalčivější problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. HP2: Plnění doporučených krajských emisních stropů, sleduje dodržení legislativou doporučených krajských emisních stropů. Všechny použité parametry mají přímou či nepřímou souvislost s plněním Mezinárodních závazků České republiky v rámci jednotlivých Protokolů Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP).

29

Podrobné hodnocení jevu (procesu): I(HP1a): Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Na 95 % území ORP Mikulov došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM10. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 4 % území ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Pro porovnání za celou ČR byl v roce 2006 24h imisní limit pro PM10 překročen na 28,5 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 9,2 % plochy ČR. Na 100 % území ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Tabulka č. 5.3.1: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) (bez přízemního ozonu), % plochy území, 2006 SO2 PM10 PM10 NO2 Benzen As BaP Obec 24h roční 24h roční roční roční roční Souhrn Souhrn s pověřeným průměr průměr průměr průměr průměr překročení průměr průměr překročení stavebním LV TV >125 >5 >1 >40 >50 >40 >6 úřadem -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 µg.m µg.m µg.m µg.m µg.m ng.m ng.m OÚ Drnholec 100 100 MÚ Mikulov 92,2 92,2 6,5 ORP 95 95 4 4 Mikulov 0,01 2,3 28,5 0,3 0,08 9,2 ČR Obrázek č. 5.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006

Pozn.: Jihomoravský kraj, zvýrazněn ORP Mikulov 30

Tabulka č. 5.3.2: Překročení cílového imisního limito O3 pro ochranu zdraví v rámci obcí s pověřeným stavebním úřadem, % plochy území, 2006 % plochy území Obec s pověřeným stavebním úřadem max. denní 8h klouzavý průměr (> 120 µg.m-3) OÚ Drnholec 100 MÚ Mikulov 100 ORP Mikulov 100 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech 2004–2006 zaznamenány na 88 % území ČR. Podrobné hodnocení jevu (procesu): I(HP1b): Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Tabulka č. 5.3.3: Překročení imisního limitu (NOx) a cílového imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO, % plochy NP a CHKO NOx O3 CHKO+NP Roční průměr - AOT 40 Souhrn > 30 µg.m-3 > 18 000 µg.m-3.h CHKO Pálava Zdroj: ČHMÚ, 2006

-

100

100

Na celém území CHKO Pálava byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40). Hodnocení jevu (procesu): I(HP2). Plnění doporučených krajských emisních stropů Tabulka č. 5.3.4: Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1 až 4**) na území Jihomor. kraje (a srovnání výše emisí s doporučeným krajským emisním stropem pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (NV 417/2003 Sb.)) NOx CO VOC * NH3* Emise k roku 2006 v kt/rok TZL SO2 Okres Břeclav (REZZO 1-3) Jihomoravský kraj Emise REZZO 1-4 Krajský emisní strop Plnění emisního stropu

0,1

0,14

0,4

0,45

0,52

4,9

4,2

19,1

34,4

18,1

7,4

-

4,3

18,0

-

18,3

11,0

-

plněn

neplněn

-

plněn

plněn

*emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem **emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů rozpočítány

Na území Jihomoravského kraje nejsou k roku 2006 překročeny doporučené krajské emisní stropy pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno nařízením vlády č. 417/2003 Sb.) pro SO2, VOC a NH3. Překročen je doporučený emisní strop pro oxidy dusíku. Plynofikace obcí má značný podíl na snížení emisní zátěže ovzduší, především z plošných malých zdrojů znečišťování ovzduší (vytápění domácností apod.). Růst cen plynu se však v posledních letech projevil nárůstem znečištění v důsledku přechodu řady domácností k vytápění jinými druhy paliv nebo případným spoluspalováním komunálního odpadu. Značnou zátěž životního prostředí představují emise produkované z mobilních zdrojů, především emise oxidů dusíku, VOC a TZL z automobilové dopravy. Nejzatíženější silniční komunikací je silnice I/52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Dolní Rakousko) s průměrnou denní 31

intenzitou přibližně 10 tis. vozidel. Na silnici I/52 nechybí žádné obchvaty, pouze Mikulovem silnice prochází okrajem zástavby, jen výjimečně obytné. Orientace průmyslu v Mikulově prakticky nezahrnuje těžké výrobní technologie, zastoupen je četně průmysl potravinářský (vinařské závody). Na západním okraji města Mikulov je situována průmyslová zóna s dispozicí 12 ha. Přípustné využití je pro zařízení výroby a výrobních služeb průmyslových, popřípadě zemědělských, sklady a zařízení velkoobchodu. Klíčovou úlohu v oblasti hraje zemědělství, které je dominantním zdrojem emisí amoniaku. Celkový příspěvek emisí ze zdrojů REZZO 1-3 nacházejícími se na území okresu Břeclav k celkové sumě emisí Jihomoravského kraje je minimální. c) Porovnání situace na území ORP vzhledem k situaci na celém území ČR: -1 indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) Na většině území ORP Mikulov je překračován imisní limit pro ochranu lidského zdraví (PM10 a O3) a imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace (přízemní ozon). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Z hlediska navrženého cílového stavu indikátorů, tj. nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace a plnění doporučených krajských emisních stropů je situace hodnocena celkově spíše negativně. d)

Porovnání situace v rámci území stavebních úřadů ORP Mikulov

Tabulka č. 5.3.5: Hodnocení území na základě navržených indikátorů Obec s pověřeným stavebním úřadem OÚ Drnholec MÚ Mikulov

Hodnocení území na základě navržených indikátorů I(HP1a) bez zahrnutí ozonu -1 -1

I(HP1a) včetně ozonu

I(HP1b)

I(HP2)

Výsledné

-1 -1

0 -1

1 1

-1 -1

32

5.3.2

Odpadové hospodářství

Nakládání s odpady Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci ORP Mikulov vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů: Tabulka č. 5.3.6: Produkce odpadů v ORP Mikulov v roce 2006 Katalogové Množství číslo Druh odpadu (t) odpadu ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, 2 MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN 88,842 VÝROBa, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁTĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A SMALTŮ), LEPIDEL, 8 TĚSNICÍCH MATERIÁLŮ A TISKAŘSKÝCH BAREV 1,941 10 ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ 260,6 ODPADY Z CHEMICKÝCH POVRCHOVÝCH ÚPRAV, Z POVRCHOVÝCH ÚPRAV KOVU A JINÝCH MATERIÁLŮ A Z 11 HYDROMETALURGIE NEŽELEZNÝCH KOVŮ 260 ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ 12 POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A PLASTŮ 318,881 13 ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV 107,206 ODPADNÍ ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA, CHLADICÍ A HNACÍ 14 MÉDIA 0,408 ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK 15 NEURČENÉ 1236,63 16 ODPADY V TOMTO KATALOGU JINAK NEURČENÉ 47,075 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ 17 ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) 10523,219 ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ A VETERINÁRNÍ PÉČE A / NEBO Z 18 VÝZKUMU S NIMI SOUVISEJÍCÍHO 318,472 ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ (VYUŽÍVÁNÍ A 19 ODSTRAŇOVÁNÍ) ODPADU, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD apod. 512,794 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY 6735,682 PRODUKCE CELKEM 20411,75 Zdroj: ISOH Největší množství odpadu pochází ze stavební a demoliční činnosti – jedná se z převážné části o zeminu a kamení. Druhou nejvýznamnější složkou je komunální odpad, který tvoří přibližně třetinu celkového množství vyprodukovaného odpadu. 80 % z tohoto množství tvoří směsný komunální odpad. Co se týče produkce komunálního odpadu, souhrnné údaje z databáze ISOH za rok 2006 jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 5.3.7: Produkce komunálního odpadu na obyvatele a míra separace, 2006 ORP Množství (t) Obyvatelé Kg/ob.rok Míra separace (%) Mikulov 6735,7 19663 342,6 11,8 Zdroj: ISOH

33

Průměrná produkce komunálního odpadu byla v roce 2006 342,6 kg/os.rok, což je o 25 % méně než byl průměr v ČR v roce 2005. Zároveň se úroveň produkce komunálního odpadu blíží cílovému požadavku 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého ORP 11,8 % a má dle sdělení odboru životního prostředí v Mikulově rostoucí charakter. Mezi separovaný odpad byly zahrnuty všechny složky komunálního odpadu až po kategorii 200201. Mezi separovaný odpad nebyl započítán odpad z tržišť, zemina a kameny, objemný odpad, uliční smetky apod. Míra separace je stejná jako na většině území ČR, ale je podstatně nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra separace komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. V rámci ORP je zde několik společností, které mají souhlas k provozování zařízení ke sběru a výkupu odpadů (Stavosur, spol. s.r.o. – ul. Česká, Mikulov, SH ŠROT spol. s.r.o. – ul. Jiráskova, Mikulov apod.). Ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. vyplývá také požadavek na snížení míry biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. V roce 2010 by požadovaná úroveň biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky měla dosáhnout 112 kg/os.rok. Z tohoto důvodu byl proveden pouze orientační odhad současné produkce bioodpadu – byla použita metodika Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Z tohoto hrubého výpočtu vyplývá, že přibližné množství bioodpadu ukládaného v ORP Mikulov na skládky činilo v roce 2006 154 kg/os.rok, což je o 38 % výše, než udává požadavek zákona. (Odhad množství je nutno chápat pouze orientačně). Jednotlivé obce ORP byly obeslány se žádostí o základní informace týkající se odpadového hospodářství v jejich obcích. V jednotlivých obcích existují systémy separovaného sběru, jedná se zejména o papír, plasty, tetrapakové obaly, železo apod. Svoz odpadu zajišťuje ve většině obcí společnost STKO Mikulov spol. s r.o., Brněnská 65, Mikulov 692 01, v obci Milovice společnost Hantály a.s. Směsný komunální odpad byl až do září 2007 odvážen na skládku v Drnholci, ta je v současné době uzavřena a rekultivována. Odpady jsou nyní odváženy mimo území ORP na skládku provozovanou firmou A.S.A. Žabčice, spol. s r.o. (pobočka Žabčice). Problematika bioodpadu, v rámci města Mikulov je řešena 2krát ročně přistavením kontejnerů na bioodpad, kam je možno ukládat např. trávu, větve, listí apod. Část bioodpadů je zejména v okolních obcích kompostována doma, část se dostává do popelnic jako součást směsného odpadu. Část bioodpadů (Bavory, Milovice) je odváženo na kompostiště, respektive do ZS Pálava Pavlov na hnojiště. Do budoucna je uvažováno s vyšší mírou separace a využití bioodpadu. Jako možné řešení se jeví výstavba kompostárny, pro kterou by měl být v rámci územního plánu vymezena plocha. Z hlediska problematiky odpadů je třeba ještě uvést stálé riziko vzniku černých skládek.

34

Obrázek č. 5.3.2: Lokalizace výskytu starých ekologických zátěží na území ORP Mikulov

5.3.3

Další hygienické závady území

•

Území v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) (viz. téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) • Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového rizika z geologického podloží a mapa radonového indexu) Některá území ve střední a východní části ORP se nachází v oblastech se středním a vysokým rizikem výskytu radonu z geologického podloží (Mikulov, Dolní, Horní Věstonice, Sedlec, Perná, Bavory, Milovice). Ve východní části ORP (Jevišovka, Drnholec, Novosedly, Brod nad Dyjí) je riziko spíše nízké. • Ochranná pásma letišť Na území ORP Mikulov nejsou vyhlášená ochranná pásma letišť. • Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz. téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) • Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz. téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

35

5.3.4

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Na území ORP Mikulov není zastoupen těžký průmysl a technologie produkující významnější množství emisí látek znečišťujících ovzduší. Na území kraje nejsou překročeny doporučené krajské emisní stropy pro SO2, VOC a NH3. Vysoká míra plynofikace obcí.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Produkce komunálního odpadu republikovému průměru nízká.

je

oproti

PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí. Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností a důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství. Využívání obnovitelných zdrojů energie (s vyjímkou geotermální energie).

SLABÉ STRÁNKY Na území ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům PM10 (95 % území), ozonu (100 % území) a BaP (4 % území). Kvalitu ovzduší místně a sezoně negativně ovlivňují emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů, především z živočišné výroby. Na celém území CHKO Pálava byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40). Překročen je doporučený krajský emisní strop pro oxidy dusíku (NOx). Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nízká (platí pro celý ORP). Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a velké množství je ukládáno na skládky (platí pro celý ORP). Ve střední a východní části území ORP se nachází oblasti s vysokým indexem radonového rizika z geologického podloží. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Nárůst emisí z plošných zdrojů (REZZO 3) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

Neochota občanů spolupracovat při separaci komunálního odpadu – zvyšování produkce odpadu a vznik černých skládek. Zvýšení míry separace komunálního odpadu. Překročení kapacity skládek. Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i bioplynových stanic. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací vlivem nesprávně navržené či provozované a účinných čistíren odpadních vod. technologie. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

36

5.3.5 • • • • •

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci územního plánování zajistit dostatečné plochy pro výsadbu zeleně snižující prašnost prostředí. Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky. Opatření na omezení radonového rizika.

5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1

Ochrana přírody

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Národní park se v řešeném území nenachází. Velká část řešeného území však spadá do CHKO Pálava. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Ptačí oblasti jsou v řešeném území 3 – ptačí oblast Pálava a část ptačích oblastí Střední nádrž vodního díla Nové mlýny a Lednické rybníky. Z Evropsky významných lokalit jsou plošně významné (mimo ty, které se nachází již na území CHKO Pálava) EVL Skalky u Sedlece, Dunajovické kopce, Drnholecký luh a EVL Baštínský potok. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro účely výpočtu indikátoru % pokrytí území ORP chráněnými plochami byla započítána pouze ta MZCHÚ, která neleží již v CHKO, ptačí oblasti a EVL, a to v obcích Novosedly, Dobré Pole a Nový Přerov. Potřebné digitální vrstvy z ÚAP: • Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č. 25) • Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma ( jev č. 27) • Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č. 28) • Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č. 29) • Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č. 31) • NATURA 2000 - Evropsky významná lokalita (jev č. 34) • NATURA 2000 – Ptačí oblast (jev č. 35) Indikátor udržitelnosti V České republice tvoří zvláště chráněná území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010).

37

Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

273,24 16,8 4,1 41,9 21,9 185,4

419

234,63

24

5,4

184,0 762,8 3671,4 410,38 1,9 1,7 680,85 638,68 756,17 7613,6

177 620

88,7 357,45

9,1

273,2 504,3 16,8 1123,8 4,1 1308,1 47,3 699,6 21,9 1784,5 604,4 880,1 184,0 3515,8 258,6 781,3 0,0 1261,2 762,8 762,8 3671,4 4533,7 410,4 648,5 1,9 1677,0 1,7 612,1 680,9 1305,7 638,7 930,6 1021,9 2082,8 8600,1 24411,8

54,2 1,5 0,3 6,8 1,2 68,7 5,2 33,1 0,0 100,0 81,0 63,3 0,1 0,3 52,1 68,6 49,1 35,2

Hodnocení indikátoru

Podíl plochy chr. území (%)

Rozloha ORP (ha)

Chráněná území celkem

Maloplošná ZCHÚ (vně CHKO, PO a EVL)

EVL (vně CHKO a ptačí obl.)

Ptačí oblasti (vně CHKO)

Obec

CHKO

Tabulka č. 5.4.1: Rozloha ZCHÚ v ORP Mikulov (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území

1 -1 -1 -1 -1 1 -1 1 -1 1 1 1 -1 -1 1 1 1 1

Pozn:Hodnocení indikátoru - vzhledem k ČR (podíl plochy chráněných území na plochu celé ČR je 16 %) -1……pod 14 % 0……14-18 % 1……nad 18 % Celková plocha ZCHÚ v působnosti ORP Mikulov činí 8 600,1 ha, což představuje 35,2 % plochy území celého ORP. Ve smyslu celého kraje a ve vztahu s celorepublikovým průměrem se jedná o nadprůměrný stav indikátoru. Téměř třetinu rozlohy ORP pokrývají velkoplošná chráněná území – CHKO a ptačí oblast Pálava, zasahují ptačí oblasti Lednické rybníky a Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, vyskytují se jedinečné Evropsky významné lokality – Milovický les, Děvín, Drnholecký luh, Dunajovické kopce a Sklalky u Sedlece. V rámci rozdělení ORP Mikulov na jednotlivé obce se projevují obrovské disproporce mezi jednotlivými obcemi (viz. hodnocení indikátoru). Zcela unikátní je obec Klentnice, která leží celá 100% v CHKO Pálava. CHKO Pálava pokrývá také značnou část obcí - Mikulov (80 %), Dolní Věstonice (70 %), Perná (70 %) a Milovice (60 %). Významné pokrytí chráněnými přírodními oblastmi je také v ORP Bavory, Pavlov a Sedlec (50 %).Také Horní Věstonice se svým třetinovým pokrytím chráněnými plochami překračují celorepublikový průměr. Naproti tomu existuje 8 obcí, kde se chráněná území téměř nebo vůbec nevyskytují – Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Drnholec, Jevišovka, Novosedly a Nový Přerov. Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2006. Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je ve srovnání s celostátním průměrem hodně, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči.

38

Obrázek č. 5.4.1: Chráněná území přírody ORP Mikulov

5.4.2

Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

KES =

plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy.

39

Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tabulka č. 5.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Mikulov Hodnocení indikátoru OBEC KES -1 Bavory 0,21 0 Brod nad Dyjí 1,16 -1 Březí 0,29 -1 Dobré Pole 0,41 -1 Dolní Dunajovice 0,63 1 Dolní Věstonice 3,93 -1 Drnholec 0,40 -1 Horní Věstonice 0,35 -1 Jevišovka 0,34 -1 Klentnice 0,73 -1 Mikulov 0,77 -1 Milovice 0,85 -1 Novosedly 0,52 -1 Nový Přerov 0,43 0 Pavlov 2,32 -1 Perná 0,46 -1 Sedlec 0,61 Zdroj: Převzato z Veřejné databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2006; www.vdb.czso.cz – územně analytické podklady 1b v obcích ORP Mikulov Hodnocení indikátoru -1……KES pod 0,9 - území ekologicky nestabilní – neudržitelné 0……KES 0,9 – 2,99 - území ekologicky mírně stabilní 1……KES nad 3,0 - území ekologicky stabilní V rámci ORP Mikulov se pohybuje Koeficient ekologické stability ve 14 ze 17 obcí pod stanoveným limitem udržitelnosti KES = 0,9. Nízký je i celkový KES v ORP Mikulov, který má hodnotu 0,63. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj ORP za neudržitelný.

40

Obrázek č. 5.4.2: Hodnocení koeficientu ekologické stability

5.4.3

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou – téměř třetina ORP Mikulov leží v systému zvláště chráněných území (hlavně v CHKO Pálava).

SLABÉ STRÁNKY Z hlediska KES je ORP Mikulov pod hranicí udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně orné půdy v ORP, velký podíl zornění mají i obce ležící v chráněných přírodních oblastech). Vysoký podíl zorněné zemědělské půdy (podíl orné půdy ze zemědělské půdy je pro ORP Mikulov 76 % - údaje ČSÚ, 2006). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní Přetrvávající trend velkoplošného zemědělského evidence, nájemní smlouvy o péči, financování hospodaření péče z dotačních titulů MŽP, ŽP. Snížení podílu orné půdy, zejména v obcích Přírodní katastrofy – přemnožení škůdců, záplavy. Bavory, Březí, Drnholec, Jevišovka a Sedlec (např. vysadit ovocné stromy, vinice, zatravnit, realizovat ÚSES, popřípadě dle místních podmínek zalesnit).

41

5.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 5.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Mikulovska, se rovněž významně podílí na údržbě a tvorbě krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. Zemědělství obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 31. 12. 2006 plochu 16 388 ha zemědělské půdy, která představuje 48,8 % z celkové rozlohy území ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 12 422 ha (76 %), což se příliš neodlišuje od republikového průměru. Vzhledem k charakteru území představuje významnou část zemědělské výroby vinohradnictví a vinařství. Vinice zaujímají s rozlohou 3 032 ha celých 18,6 % z celkové plochy zemědělské půdy a představují i významný krajinotvorný prvek, který dotváří místní krajinu. Naopak minimální význam z hlediska rozlohy a významu pro zemědělskou výrobu mají trvalé travní porosty, které zaujímají jen 2,9 % (473 ha). Význam TTP je spíše v ekologické funkci zejména v CHKO Pálava. Tabulka č. 5.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2006 Celková Orná Vinice Zahrady Název obce výměra půda Bavory 500 348 36 7 Brod nad Dyjí 1 196 415 289 8 Březí 1 310 852 125 20 Dobré Pole 697 434 112 11 Dolní Dunajovice 1 795 960 410 15 Dolní Věstonice 877 100 81 12 Drnholec 3 519 2 361 134 18 Horní Věstonice 781 503 121 10 Jevišovka 1 265 799 121 13 Klentnice 769 332 30 13 Mikulov 4 533 1 970 424 48 Milovice 651 244 100 11 Novosedly 1 669 942 390 9 Nový Přerov 613 370 105 10 Pavlov 10 304 278 130 8 Perná 934 444 228 14 Sedlec 2 078 1 070 196 15 Celkem 33 491 12 422 3 032 242 Zdroj: ČSÚ

6 0 4 0

19 22 15 45

Zemědělská půda 415 734 1 016 603

12

24

1 421

11 12

2 130

206 2 655

8 44 9 13 1 2 0 6 37 5 170

27 23 31 54 7 7 5 39 7 16 473

668 1 000 415 2 509 364 1 350 490 461 730 1 301 16 338

Ovocné sady

TTP

V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin. Významnou oblastí zemědělského hospodaření je vinařství, ovocnářství a pěstování zeleniny. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat.

42

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V rámci 1. třídy ochrany je v ORP Mikulov zahrnuto 2 402 ha (7 %) zemědělské půdy a v rámci 2. třídy se jedná o 3 109 ha zemědělské půdy (9,2 %).

5.5.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Celková lesnatost zájmového Mikulovska je poměrně malá - 13,5 %. Rozložení lesů je v ORP Mikulov nerovnoměrné, zatímco ve východní části území je lesnatost relativně vysoká (Milovická pahorkatina). V západní, severní a jižní části je lesnatost velmi nízká, takže rozsáhlé úseky krajiny jsou prakticky bezlesé. V těchto oblastech je velký potenciál pro zalesňování neproduktivních zemědělských půd a zvýšení podílu nejen lesa, ale i celkové rozptýlené zeleně v území. Příčiny lze spatřovat především v dřívějším intenzivním zemědělském využití krajiny. Významnou měrou zmenšily plochy lesů i vodohospodářské úpravy na řece Dyji. V souvislosti s výstavbou Vodního díla Nové Mlýny došlo k vykácení lesních porostů na 1 200 ha plochy. Provedené vodohospodářské úpravy a protipovodňová opatření snížily riziko záplav a povodní, avšak napřímení vodních toků, vybudování nádrží, chybějící břehová vegetace a úbytek lužních lesů způsobují problémy. Hodnotné listnaté lesy tvořené teplomilnými doubravami jsou na svazích Pálavy a Milovického lesa, zbytky lužního lesa v okolí Drnholce. Na území ostatních obcí lze nalézt převážně akátové lesíky a větrolamy z topolů. Nízká lesnatost je jednou z příčin ekologické nestability Dyjsko-moravské nivy. Lesní porosty v mikroregionu Mikulovsko lze rozdělit, podle charakteru, do čtyř skupin: a) listnaté porosty v pahorkatinách (Milovická pahorkatina) b) akátové porosty (Březí, Dobré Pole) c) větrolamy (Březí, Dobré Pole, Jevišovka) d) lužní lesy v říčních nivách (Dyje)

43

Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • lesy hospodářské • lesy ochranné • lesy zvláštního určení Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále rozdělují do jednotlivých subkategorií. V rámci lesů ochranných se v ORP Mikulov vyskytují subkategorie: 21a – jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.) V rámci lesů zvláštního určení se vyskytují následující subkategorie: 31c – lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 32a – lesy prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 32e – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 32g – lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích Tabulka č. 5.5.2: Lesnatost a zastoupení jednotlivých kategorií v obcích v rámci ORP Mikulov Lesy Lesy Lesy Celková Lesnatost Hodnocení Název obce hospodářské zvláštního ochranné výměra (%) indikátoru (ha) určení (ha) (ha) lesa (ha) Bavory 18 3,6 -1 8,5 2,0 7,6 Brod nad Dyjí 150 12,5 -1 22,3 122,7 Březí 122 9,3 -1 98,1 10,2 3,7 Dobré Pole 31 4,4 -1 21,9 6,5 0,1 Dolní Dunajovice 14 0,8 -1 0,2 12,2 0,02 Dolní Věstonice 7 0,8 -1 8,8 0,0 Drnholec 493 14,0 -1 201,0 292,4 Horní Věstonice 8 1,0 -1 1,1 3,7 Jevišovka 93 7,4 -1 28,8 63,8 Klentnice 241 31,3 1 9,3 32,8 195,4 Mikulov 1309 28,9 0 30,8 34,4 1248 Milovice 68 10,4 -1 49,1 19,2 Novosedly 138 8,3 -1 10,2 6,4 126,8 Nový Přerov 46 7,5 -1 39,4 0 7,1 Pavlov 196 15,0 -1 6,5 20,9 171,5 Perná 8 0,9 -1 0,2 8,2 0,3 Sedlec 363 17,5 -1 63,2 301,8 258,35 Zdroj: AR projekt, ČSÚ, dopočet EKOTOXA s.r.o. Poznámka: Vzhledem k tomu, že se jednotlivé kategorie v rámci LO a LZU vzájemně překrývají, nelze se z těchto údajů dopočítat celkové výměry lesa, proto byl tento údaj pořízen z databáze ČSÚ. Vyhodnocení indikátoru Lesnatost: srovnání s lesnatostí Jihomoravského kraje – 27,9 % -1… …pod 20 % 0… …20 – 30 % 1… …nad 30 %

44

Tabulka č. 5.5.3: Lesnatost celého ORP Mikulov Celková Lesnatost Hodnocení výměra Název (%) indikátoru lesa (ha) ORP 3 305 13,5 -1 Mikulov Zdroj: AR projekt, ČSÚ, dopočet EKOTOXA s.r.o.

Lesy hospodářské (ha)

Lesy zvláštního určení (ha)

Lesy ochranné (ha)

815,2

2226,3

258,4

Nejvyšší podíl lesů je v kategorii lesů zvláštního určení (Mikulov, Drnholec a Letnice). Z dostupných materiálů bylo zjištěno, že se jedná především o subkategorii - lesy v uznaných oborách a bažantnicích. V těchto lesích s oborním chovem zvěře se projevují negativní změny lesa a životního prostředí, vznikají vysoké škody okusem a vytloukáním. Velkou část tvoří také subkategorie lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací a lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, největší podíl je v obci Mikulov, Klentnice a Pavlov. Poznámka Při analýze dat lesních ploch, zejména pak kategorií lesa, byl zjištěn značný nesoulad mezi daty (v některých obcích) vedenými ÚHÚL, Městským úřadem Mikulov, odborem životního prostředí a ČSÚ. Největším problémem bylo dohledat plochu lesů hospodářských, neboť některé kategorie LO a LZU se mohou překrývat, takže ji nelze odečíst od celkové výměry lesa.

5.5.3

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Významné zastoupení speciálních kultur (vinice, sady). Dobré půdní podmínky pro hospodaření v zemědělství. Vysoká úroveň hospodaření v lesích ve východní části mikroregionu, zvláště pak v lesích hospodářských. Vysoký podíl lesů ochranných a lesů zvláštního určení.

SLABÉ STRÁNKY Výskyt suchých období. Zemědělské půdy ohrožené vodní a větrnou erozí. Malé zastoupení zemědělských půd s vysokou třídou ochrany.

Malá lesnatost převážné části území ORP a nedostatek rozptýlené zeleně. Nevyrovnaná lesnatost v rámci ORP. Nepřesnost v evidenci dat týkající se kategorizace lesů. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Ekologizace zemědělství zejména v chráněných Úbytek zemědělské půdy. územích. Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny Silný tlak na zemědělskou půdu s nejvyšší třídou druhové skladby lesů, s ohledem na jejich ochrany. mimořádný význam při ochraně vody a půdy. Snižování plochy lesa v oblastech s nízkou lesnatostí.

45

5.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 5.6.1

Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení tohoto jevu na správním území obce s rozšířenou působností Mikulov byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Územně analytické podklady správního území ORP Mikulov a územní plány jednotlivých obcí, Územní plán velkého územního celku Břeclavska, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008, Strategie regionálního rozvoje a další. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Mikulov jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Proto je nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Mikulov. Na území ORP Mikulov se v současnosti nenachází žádná dálnice ani rychlostní silnice. Územím však prochází významný evropský dopravní tah E 461 Svitavy – Brno – Mikulov – Vídeň (Rakousko), hraniční přechod Mikulov/Drasenhofen, tah je veden po silnicích I/43, R 43, R52, I/52. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Součástí základní silniční sítě Jihomoravského kraje jsou i dvě stávající silnice I. třídy, které procházejí územím ORP Mikulov. Jedná se o silnice I/52 Brno (VMO – silnice I/42 po R 52 ) – Pohořelice – Mikulov – státní hranice, a na ni navazující I/40 Mikulov – Břeclav. Jejich trasa je znázorněna v následujícím obrázku. Obrázek č. 5.6.1: Silniční síť

Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

46

Silnice II. a III. třídy Dále se na území ORP Mikulov nacházejí následující silnice II. třídy: II / 414 Lechovice –Hrušovany nad Jevišovkou – Mikulov – Poštorná, II / 420 Nikolčice – Hustopeče – Perná, II / 421 Terezín - Velké Pavlovice – Mikulov, III / 0522 – III/0525, III/42117, III/42119, III/42120, III/42124, III/39615 (které jsou součástí ostatní silniční sítě). Intenzita provozu na silnicích druhé a třetí třídy je znázorněna v následujícím přehledu. Tabulka č. 5.6.1: Intenzita provozu

Zdroj: ÚAP správního území ORP Mikulov, 2008 Vysvětlivky: T - těžká motorová vozidla, O - osobní a dodávkové, M - jednostopá motorová vozidla, S - součet všech motorových vozidel, TNV - těžká nákladní vozidla, Alfa, Beta – ukazatelé variací dopravy Rozvoj silniční sítě na území ORP Mikulov V rámci přijatého „Programu rozvoje Jihomoravského kraje“ (2002) byly jako územní priority na území Břeclavska, týkající se silniční sítě na území ORP Mikulov, vymezeny v oblasti dopravy: • rychlostní silnice R 52 Brno – Pohořelice – Mikulov – Rakousko (Vídeň), • silnice I / 40 Mikulov – Břeclav (Poštorná) Následně v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2006) a její prioritní osy V: Dopravní a technická infrastruktura byl vymezen i specifický cíl (SC41) Dobudování a zkvalitnění silniční sítě, který zahrnuje i dobudování kvalitního silničního spojení mezi Brnem a Vídní, jehož součástí bude i úsek rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen / Rakousko (461). Koridor pro tento úsek již byl vymezen. Návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008 ukládá jako úkol pro územní plánování hájit do vydání územního rozhodnutí v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty.

47

V rámci modernizace sítě silnic I. třídy je plánována i modernizace silnice I / 40 v trase Mikulov – Valtice – Břeclav, která se má prakticky v celé své délce trasově upravit a rozšířit. Rekonstruovaná trasa je rozdělena na tři úseky a zahrnuje též obchvaty obce Sedlec a města Valtice. Navrhovaná úprava začíná na meziúrovňové křižovatce Mikulov, jih (R 52 x I / 40) úsekem Mikulov – Sedlec. V úseku Mikulov – křižovatka se silnicí III / 42124 se jedná o rozšíření stávající silnice (šířka koridoru bude 110 m). Silnice II / 414 Lechovice – Hrušovany nad Jevišovkou – Novosedly – Mikulov prochází na území okresu Břeclav přes obce Drnholec, Novosedly a Březí. Dopravní závady na silnici II / 414 má odstranit nová trasa Drnholec – Novosedly a přeložka v úseku Novosedly – Březí – Mikulov, kde bude napojena prostřednictvím MÚK Mikulov sever na rychlostní silnici R 52. V úseku Hrušovany nad Jevišovkou – Mikulov bude silnice II / 414 budována v kategorii S 9,5 / 80. Silnice II / 395 – úsek silnice II / 395 od Pasohlávek (III / 39614) ke křižovatce se silnicí II / 420 u obce Perná. Silnice II / 420 Nikolčice – Hustopeče – Strachotín – Dolní Věstonice – Perná bude pokračovat ke křižovatce se silnicí I / 40 v Mikulově jako doprovodná komunikace rychlostní silnice R 52 v řešení přes Nové Mlýny. Jako další akce je označena varianta souběh, ve které je doprovodná komunikace v úseku Perná – Bavory (III / 0521 ) vedena v těsné blízkosti, vpravo od rychlostní silnice R 52. Na křižovatce R 52 x III / 0521 přechází doprovodná komunikace na levou stranu a po trase stávající silnice I / 52 pokračuje až do Mikulova, kde se napojuje na silnici I / 40. Jako další akce je vymezena varianta Bavory, ve které je doprovodná komunikace vedena přes obce Perná a Bavory v trase silnice III / 42122 – silnice III / 42121 – stávající polní cesta – silnice III / 0521 u obce Bavory a dále po trase stávající silnice I / 52 pokračuje až do Mikulova, kde se napojuje na silnici I / 40. Z hlediska závaznosti je toto řešení směrné a je pro něj chráněna územní rezerva v koridoru o celkové šířce 150 m (2 x 75 m). Jako vhodnější se jeví varianta souběh, ve které je doprovodná komunikace v úseku Perná – Bavory (III / 0521) vedena v těsné blízkosti, vpravo od rychlostní silnice R 52 a nenarušuje tedy životní prostředí v obcích Perná, ani Bavory. Autobusová doprava Pro zajištění dopravní obslužnosti území je základním předpokladem dostatečná hustota silniční sítě. Délka silniční sítě, využívané pro hromadnou přepravu osob autobusovou dopravou na hodnoceném území činí zhruba 130 km, což znamená hustotu 0,53 km / km2, což je hodnota nižší než je průměr. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením a charakterem využívání území v této příhraniční oblasti. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Mikulov (i v rámci bývalého VÚC Břeclavsko). Její hlavní předností je velká variabilita tras linek včetně možnosti umístění zastávek prakticky kdekoliv v kompaktní zástavbě, případně přímo u zdrojů a cílů dopravy. Trasy silničních komunikací jsou vesměs stabilizovány, případné úpravy se budou týkat odstranění dopravních závad, úprav v souvislosti s budováním kapacitní dopravní cesty R 52 (přeložky, mimoúrovňové křižovatky, případně obchvaty měst) a především zlepšení jejich technických parametrů. Zemědělská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polích cest a státních silnic II. a III. třídy. Ve stávajících urbanistických studiích a existujících územních plánech některých obcí jsou ponechány všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty). Dle konkrétních podmínek se uvažuje o zřízení nebo obnově dalších polních cest. Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí. Zachování, případně rozvoj polních cest přispívá ke zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení jejích obytných a rekreačních funkcí.

48

Doprava v klidu Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy se již jeví zejména ve městě Mikulov a ve větších obcích či obcích zatížených cestovním ruchem (Drnholec, Dolní Věstonice, Pavlov, atd.) potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity garáží a odstavných stání. Tato dále poroste i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu včetně přeshraničního. Hraniční přechody Na správním území ORP Mikulov se nachází silniční hraniční přechod Mikulov – Drasenhofen, jeden ze tří největších hraničních přechodů Jihomoravského kraje. V souvislosti s vybudováním kapacitní rychlostní komunikace R 52 lze předpokládat další nárůst počtu osob, automobilů a autobusů, jež ho budou využívat k překročení státní hranice. Železniční doprava Přehled železničních traťových úseků na území ORP Mikulov Pro osobní a spěšné vlaky je na území ORP Mikulov provoz zajišťován celostátní dráhou na úseku 246 Břeclav – Mikulov - Hrušovany nad Jevišovkou – Znojmo, kde je provozována i nákladní přeprava. Poloha trati v rámci území ORP Mikulov je znázorněna v následujícím obrázku. Obrázek č. 5.6.2: Železniční síť

Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Na území ORP se nenachází žádný další typ železniční dráhy a ani v budoucnosti se neuvažuje s jejím rozvojem v daném území. Důvodem je nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy (včetně silniční sítě). Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy.

49

Tabulka č. 5.6.2: Přehled železničních stanic a zastávek na území ORP Mikulov Název obce Zastavující Číslo Počet Stanice nebo zastávka Traťové městské vlaky druh - název obce obyv. úseky části o Os R N 4 022 Jevišovka 554 zastávka - Jevišovka 246 o - - -

vyhovuje

4 040

Novosedly

1 145

stanice - Novosedly

246

- Os

- N

nevyhovuje

4 012

Dobré Pole

157

zastávka - Dobré Pole

246

o

- -

vyhovuje

4 008

Březí

1 539

zastávka - Březí

246

- Os

- -

nevyhovuje

4 033

Mikulov

7 683

stanice - Mikulov na Moravě

246

- Os

- N

vyhovuje

4 052

Sedlec

806

zastávka - Sedlec u Mikulova

246

- Os

-

vyhovuje

-

-

Dostupnost centra obce

Zdroj: Územní plán bývalého VÚC Břeclavska Jako nevyhovující z hlediska dostupnosti jsou hodnoceny zastávky / stanice, jejichž vzdálenost od kompaktní zástavby obce je v rozpětí 1–2 km (při větší vzdálenosti se již jedná o zastávky mimo obec). V současné době (2008) však zastávky Jevišovka, Dobré Pole a Březí nejsou v provozu. Dopravní obslužnost se tím do značné míry omezila, což je do jisté míry kompenzováno relativně dobrou dopravní obslužností území autobusovou dopravou, jež umožňuje optimalizovat vzájemnou návaznost obou typů dopravy. Délka železniční tratě č. 246 na území ORP Mikulov činí cca 25 km, což znamená, že hustota železniční sítě činí 0,102 km / km2. Počet spojů v pracovních dnech je v obou směrech vysoký (13, resp. 14 krát denně), což zajišťuje velmi dobré propojení ORP Mikulov s okresním městem (Břeclav), vzdáleném zhruba 25 km. V neděli (12. 4. 2008) je počet spojů 7, respektive 8 v každém směru. Další rozvoj železniční sítě na území ORP Mikulov se již nepředpokládá, výhledově by mohla přicházet v úvahu modernizace (elektrizace) trati, případně její zdvoukolejnění. Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Letecká doprava Na území ORP se nenachází letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. V katastru obce Drnholec se nachází malé zemědělské letiště. V současné době má ryze hospodářský charakter, v budoucnu se připouští i jeho využití k dopravním (sportovním) účelům, tj. jako sportovní letiště.

50

5.6.2

Technická infrastruktura

Vysoká úroveň technické infrastruktury je důležitým faktorem pro další rozvoj správního obvodu Mikulov. V zájmu ORP Mikulov v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. V rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje se z krajské pozice řízení zabývá technickou infrastrukturou prioritní oblast č. 5 Infrastruktura s prioritním okruhem B Technická infrastruktura s globálním cílem prioritního okruhu „dosažení vysokého stupně napojení na kanalizační soustavy a ČOV a zásobení obyvatelstva kvalitní pitnou vodou“. Specifickým cílem v oblasti technické infrastruktury je: „zabezpečení dostatečného objemu kvalitní pitné vody z povrchových a z podzemních zdrojů a její dodávky technicky dokonalými veřejnými vodovody. Zajištění důsledné ochrany vodních zdrojů v nezbytném rozsahu a čistoty povrchových vod především napojením sídel na kanalizační soustavy a ČOV“. Zvýšené nároky na území správního obvodu Mikulov klade a nadále bude klást především snaha o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, zabezpečení energetických potřeb správního obvodu, zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie a řešení lokálních problémů v hospodaření a nakládání s odpady. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn nejen zvýšenou péčí o stávající stav a rozvoj nových energetických sítí, ale i komplexním řešením napojení na energetické sítě v prostoru celého kraje a zabezpečením jednotlivých energetických zdrojů za účelem dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát z energie. Možnosti zlepšení dané situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Ačkoliv například plynofikace obcí, i přes svou frekventovanost v zavádění, nemusí vždy být vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality nejvhodnějším řešením. Pro hodnocení stavu a možností rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu Mikulov byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi i: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Statistické ročenky Jihomoravského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, Politika územního rozvoje ČR 2008, Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov, Územní plány jednotlivých obcí připadajícího do správního obvodu Mikulov, Mikulov – Územní plán města.

51

Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Správní obvod Mikulov má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod. Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod v celém správním obvodu činí vysokých 99 %. Podíly obyvatel žijících v trvale obydlených bytech jednotlivých obcí připojených na vodovod se pohybují od 94,2 % (Sedlec) po 100 % v Perné a Klentnici. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. Situaci mohou pomoci řešit projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Správní obvod Mikulov v rámci města Mikulov disponuje následujícími objekty zásobování vodou: VDJ Sedlec 200 + 250 + 1650 (výhled) m3 (233,0 / 229,0), čerpací stanice Mušlov, VDJ Bezručova 2 x 200 + 1000 m3 (272,80 / 269,40). Vodovodní síť v Mikulově je členěna na 3 tlaková pásma, přičemž akumulace je tvořena: pro I. tlakové pásmo vodojemy „Bezručova“ 2 x 200 m3 (272,8 / 269,4) + 1000 m3 (275,8 / 270,8) a „Amfiteátr“ 2 x 250 m3 (268,1 / 265,1), pro II. tlakové pásmo VDJ „Gravitace“ 100 m3 (287,4 / 284,9) a pro III. tlakové pásmo VDJ „Turold“ 2 x 100 m3 (338,8 / 335,3). Do vodojemů II. a III. tlakového pásma je voda dopravována čerpací stanicí ve VDJ Bezručova 1000 m3. Další objekty zásobování vodou v jednotlivých obcích správního obvodu shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 5.6.3: Technologické objekty zásobování vodou v obcích SO Mikulov (mimo Mikulova) ORP Mikulov

Brod nad Dyjí

Objekty zásobování vodou ORP Mikulov VDJ Bavory 100 m3 (269,70/266,40) Vodojem Brod nad Dyjí 2 x 100 m3 (231,9/228,9) JÚ Brod n. Dyjí o vydatnosti cca Milovice 30,0 l/s,

Březí

VDJ Březí 250 m3 (246,0/243,0)

Bavory

Není Řídící vodojem D.D. 2 x 250 m3 Dolní Dunajovice (271,4/268,4) VDJ Dolní Věstonice 2x50 m3 Dolní Věstonice (224,7/222,6) JÚ Drnholec - o vydatnosti cca 5,0 l/s VDJ Drnholec 2 x 150 m3 Drnholec (251,0/248,5) Akumulace 50 m3 (214,2/212,3) s ČS Horní Věstonice VDJ Horní Věstonice 100 m3 Horní Věstonice (264,7/260,7) Dobré Pole

Jevišovka

Není Akumulace 50 m3 s ČS Koncový VDJ Klentnice 60 m3 (378,0/376,0)

Klentnice

JÚ Klentnice (neperspektivní)

Novosedly Nový Přerov

Pavlov

Perná

Objekty zásobování vodou JÚ Milovice (vydatnost 7,4 l/s s klesající tendencí), Akumulační nádrž 100 m3, čerpací stanice Privátní studna ve vlastnictví firmy Zemědělská společnost Pálava Pavlov JÚ Novosedly - o vydatnosti cca 6,2 l/s tvoří vrtaná studna s čerpací stanicí, zdroj SV Novosedly Řídící VDJ Novosedly 2 x 250 + 2 x 250 m3 (239,40/236,5 resp. 235,6). Není VDJ 250 m3 (252,50/249,00) – dolní tlakové pásmo VDJ 25 + 100 m3 (296,6/294,1) – horní tlakové pásmo Akumulace 50 m3 (251,8/249,8) s čerpací stanicí, Koncový VDJ Perná 100 m3 (287,2/285,2) Akumulace 50 m3 s ČS II JÚ Sedlec – Hranice, stávající místní zdroj vody: jímací zářez o vydatnosti 0,90 l/s, Akumulace 130 m3 s čerpací stanicí, VDJ Sedlec - Hranice 2 x 200 m3 (258,9/256,5).

Sedlec

Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje, vlastní úpravy 52

Vodovodní síť na území správního obvodu tvoří tři hlavní skupinové vodovody: SV Mikulov, SV Novosedly a SV Dolní Dunajovice. SV Mikulov zásobuje celkem 10 měst a obcí nebo jejich administrativních částí (Bulhary, Hlohovec, Lednice, Nejdek, Milovice, Mikulov, Pavlov, Sedlec, Valtice a Úvaly). Výhledově budou na SV Mikulov napojeny ještě SV Novosedly a SV Dolní Dunajovice. SV Novosedly v současnosti zásobuje 5 spotřebišť: Novosedly, Dobré Pole, Nový Přerov, Jevišovka a Drnholec a SV Dolní Dunajovice zásobuje 8 měst, obcí, nebo jejich administrativních částí (Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klenotnice a Perná). Vodovodní síť v rámci celého správního obvodu je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se do budoucna uvažuje v několika případech o rekonstrukcích vedení. Navrhované úseky pro rekonstrukci je možné vysledovat ze záměru Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Kanalizace a čištění odpadních vod Při počtu obyvatel žijících ve správním obvodě Mikulov v trvale obydlených bytech, který byl v roce 2006 - 19685 osob, činil podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ve stejném roce 49,08 %. Celkem 5 obcí má vybudovanou kanalizaci s napojením na čističku odpadních vod. Jde o obce: Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Drnholec, Jevišovka a Mikulov. Podíl obyvatel napojených na kanalizaci se pohybuje od 0 % (Brod nad Dyji, Březí, Milovice, Novosedly a Nový Přerov) po 53,28 % Bavory a 95,36 % Mikulov. Správní obvod Mikulov patří v současnosti k těm méně vybaveným regionům veřejnými kanalizacemi a čistírnami odpadních vod v rámci Jihomoravského kraje. Neuspokojivé postavení správního obvodu jako celku je dáno zejména situací v malých obcí do 1 000 obyvatel, které nejsou odkanalizovány vůbec, nebo jen částečně nevyhovujícími kanalizačními systémy. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci by se měl na základě Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje postupně zvyšovat. To však s sebou přinese další nároky na území v jednotlivých obcích. Na základě výše zmíněného platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měl růst, což znamená budování kanalizací také v obcích s malým počtem obyvatel a rozvoj víceúrovňového čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO. Plánování rozvoje systému vodovodů ve správním obvodě tak počítá, jak s budováním, tak rekonstrukcí systému zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Dosud fungující čističky na území správního obvodu shrnuje následující tabulka.

53

Tabulka č. 5.6.4: Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod na území SO Mikulov ORPObjekty ČOV ORP Mikulov Dobré Pole Odpadní vody z obce jsou odváděny Mikulov na mechanicko-biologickou ČOV s nitrifikací a denitrifikací pro 500 EO. Čistírna odpadních vod je situována na západním okraji obce, recipientem je nádrž ve Slanisku. Odpadní vody jsou odváděny na Dolní Dunajovice mechanicko-biologickou ČOV pro 2400 EO, recipientem je Dunajovický potok. Drnholec V obci je vybudována mechanickobiologická ČOV s kapacitou 2200 EO.

Jevišovka

V obci je vybudována mechanickobiologická ČOV s kapacitou 500 EO, recipientem je odstavené koryto řeky Jevišovky.

Objekty ČOV Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem délky 0,15 km.

Odpadní vody z města jsou odváděny k likvidaci na městskou čistírnu odpadních vod, která je situována v jihozápadní části města. Provozovatelem ČOV je VaK Břeclav. Stávající ČOV Mikulov není schopna zajistit čištění odpadních vod požadované směrnicí Rady 91/271/EEC. Kalová koncovka ČOV není v souladu s legislativními požadavky. Z těchto důvodů je nutná intenzifikace ČOV. Sítopásové lisy pro odvodnění vyhnilého kalu jsou za hranicí životnosti. Na ČOV není řešena hygienizace kalu.

Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje, vlastní úpravy V rámci zlepšení systému čištění odpadních vod se předpokládá v následujícím období výstavba a rekonstrukce celé řady ČOV. V obci Bavory se výhledově předpokládá odvedení odpadních vod na mechanicko – biologickou ČOV pro 400 EO situovanou na severním okraji obce. V obci Brod nad Dyjí se předpokládá odvedení odpadních vod na mechanicko – biologickou ČOV pro 510 EO. V obci Březí se připravuje projekt ČOV (Enviconsult) s předpokládaným termínem realizace do r. 2010. Odpadní vody budou odvedeny na mechanicko-biologickou ČOV - 2200 EO (aktivační s nitrifikací a denitrifikací). V rámci rozvoje obce Dolní Věstonice se připravuje odkanalizování obce Dolní Věstonice a výstavba společné ČOV Dolní Věstonice-Horní Věstonice, která bude ležet v k.ú. Dolní Věstonice, severně od obce. V obci Klentnice budou odpadní vody odváděny k likvidaci na mechanicko-biologickou ČOV pro 437 EO, která je situována východně od obce u recipientu Klentnický potok. U obcí Milovice a Pavlov se připravuje odkanalizování obcí na společnou ČOV Pavlov - Milovice, která bude ležet v k.ú. Pavlov u Dolních Věstonic. Čistírna odpadních vod pro obce Novosedly a Nový Přerov bude v příštím období situována na severním okraji obce Novosedly. Hospodaření s odpady Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady ve správním obvodě zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Sice snižující se, ale přesto stále vysoká produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevenci) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaných odpadů ve správním obvodě zvyšují, mají stále systémy recyklace velké rezervy.

54

Zásobování plynem Většina obyvatel správního obvodu Mikulov (65,07 %) žije v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem. V současné době však dochází ke zpomalování dalšího rozvoje plynofikace obcí z důvodů jak technicko - ekonomické náročnosti výstavby plynovodů v terénně náročnějších oblastech, tak i zmenšujícího se zájmu obyvatel o připojení na plyn v souvislosti s růstem cen zemního plynu ve srovnání s cenami uhlí. Celkově je na území správního obvodu plynofikováno 16 obcí ze 17. To znamená všechny obce ležící ve správním obvodě mimo obec Bavory. Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynech v rámci jednotlivých obcí přes 80 % vykazují Perná (84,64 %), Březí (86,41 %), Horní Věstonice (87,92 %) a Dolní Dunajovice (88,84 %). Na opačném pólu stojí správní obvody s méně jak 30 % obyvatel zásobovaných plynem (Bavory 0 %, Dobré Pole 25,43 %, Dolní Věstonice 25,96 % a Jevišovka 26,9 %). Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Do budoucna se počítá s rozvojem plynofikace dalších částí obcí, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé části obcí mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře jsou uvedeny v daném zákoně. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 byl v oblasti plynárenství vymezen následující koridor týkající se Jihomoravského kraje a přímo i správního obvodu Mikulov: Jedná se o koridor P2 pro propojení plynovodů VVTL DN 700 PN 80 systémů RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR - Rakousko. Důvodem pro vymezení je upřesnění koridoru pro propojovací plynovody systémů RWE Transgas Net a WAG v oblasti jižní Moravy a výstavba nového propojovacího plynovodu mezi kompresorovou stanicí Břeclav a podzemním zásobníkem plynu Dolní Dunajovice. Kritériem pro rozhodování o změnách v území je nutnost přednostně vytvářet podmínky pro vytvoření územní rezervy, umožňující naplnění požadavku na diverzifikaci přepravních cest a na posílení bezpečnosti zásobování zemním plynem v rámci České republiky a EU. Úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu v územně plánovací dokumentaci. Koridor P2 v soustavě plynovodů je naznačen v následujícím obrázku. Obrázek č. 5.6.3: Plynovody v Jihomoravském kraji se zvýrazněným koridorem P2

Zdroj: PÚR 2008 – návrh

55

Zásobování teplem a elektrickou energií Obce nacházející se na území správního obvodu Mikulov jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu života obyvatel. Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie ve správním obvodu se jeví jako perspektivní využití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného využívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin. Využití solární energie se na území správního obvodu vyskytuje pouze ojediněle v rodinných domech. Limitou pro větší využití solární energie je proměnná plošná intenzita slunečního svitu a také fakt, že provoz solárních fototermálních zařízení je v porovnání s klasickými zdroji tepla daleko méně ekonomicky efektivní. Legislativní limity udávají zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 6 % do roku 2010, s čímž je nutno počítat v energetické koncepci celého kraje a přizpůsobit tak těmto požadavkům i hospodaření s energií ve správním obvodu. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých a středních zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla, ani připojení na rozvody zemního plynu, je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla1 (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména v těch částech správních obvodů, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unii. Ve správním obvodu se nachází trafostanice VN / NN 22 / 0,4 kV a mají zde sídlo subjekty, jejichž výroba není příliš náročná na spotřebu elektřiny. Region nepatří k energeticky náročným průmyslovým lokalitám, přesto však nemá pokrytu stávající spotřebu elektrické energie vlastní výrobou a je tak závislý na systémech dálkových rozvodů. Slabinou energetického systému je částečná zastaralost sítě. Ochranná pásma platná pro elektrostanice a pro nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy zrealizovaná do 31. 12. 1994 upravuje vládní nařízení č. 80/1957. Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2000 jsou upravena dle zákona 222/1994 Sb., a ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 2001 upravuje zákon č. 458/2000 Sb. Informační a komunikační technologie Přes řešené území vedou 3 radioreleové paprsky ve správě Českých radiokomunikací a.s.: RS Děvín – Milovice AZ Klima, RS Děvín – Tvrdonice 710 a RS Děvín – Podivín Agropodnik. Všechny RR paprsky, kromě prvního uvedeného, prochází nad řešeným územím v relativně velké výšce, nebudou proto omezovat běžnou stavební činnost. V rámci územního plánování je nutné respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně jejich ochranných pásem a dále respektovat ochranná pásma radiokomunikačních objektů, TV a R vysílačů a RR trasy. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy). 1 Nedoporučují se z geologických důvodů.

56

5.6.3

Indikátory

Tabulka č. 5.6.5: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel žijících v TOB napoj. na kanalizaci (2006) Kanalizace s napojením Podíl obyvatel žijících v Obce Hodnocení na ČOV v obci TOB napojených na (ano-1, ne-0) kanalizaci (%) Bavory 0 53,28 Brod nad Dyjí 0 0 Březí 0 0 Dobré Pole 1 10,27 Dolní Dunajovice 1 36,99 Dolní Věstonice 0 3,54 Drnholec 1 33,06 Horní Věstonice 0 16,11 Jevišovka 1 45,85 Klentnice 0 20,27 Mikulov 1 95,36 Milovice 0 0 Novosedly 0 0 Nový Přerov 0 0 Pavlov 0 32,27 Perná 0 39,74 Sedlec 0 3,6 ORP Mikulov 5 49,08 Škály (intervaly) do 30 do 50

1 -1 -1 1 0 -1 0 -1 0 -1 1 0 -1 -1 0 0 1 0 -1 1

Tabulka č. 5.6.6: Vodovod v obcích ORP Mikulov Obce

Vodovod v obci (ano-1, ne-0)

Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 17

57

Podíl obyvatel žijících v TOB napojených na veřejný vodovod (%) 99,5 99,2 99,4 98,8 99,5 95,6 97,6 98,7 96,4 100 99,7 99,6 99,4 97,5 99,2 100 94,2 99

Tabulka č. 5.6.7: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (2006) Podíl obyvatel žijících v Plynofikace Hodnocení Obce TOB zásobovaných (ano-1, ne-0) plynem (%) Bavory 0 0,00 Brod nad Dyjí 1 0,42 Březí 1 86,41 Dobré Pole 1 25,43 Dolní Dunajovice 1 88,84 Dolní Věstonice 1 25,96 Drnholec 1 39,24 Horní Věstonice 1 87,92 Jevišovka 1 26,90 Klentnice 1 44,87 Mikulov 1 73,41 Milovice 1 59,31 Novosedly 1 57,12 Nový Přerov 1 74,77 Pavlov 1 74,48 Perná 1 84,64 Sedlec 1 68,49 ORP Mikulov 16 65,07 Škály (intervaly) do 39 do 81

58

-1 1 1 1 1 1 0 1 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 -1 1

5.6.4

SWOT analýza

Část A: Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Dopravní infrastruktura Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a ve srovnání se standardem zemí EU. Poloha ORP Mikulov na významném evropském dopravním tahu E 461 Svitavy – Brno – Mikulov – Vídeň. Na správním území ORP Mikulov se nachází silniční hraniční přechod Mikulov – Drasenhofen, jeden ze tří největších hraničních přechodů Jihomoravského kraje. Územím ORP prochází železniční trať, jež zajišťuje rychlé spojení některých obcí a města Mikulov s centrem bývalého VÚC s dostatečnou četností spojů. PŘÍLEŽITOSTI Dopravní infrastruktura Doplnění silniční sítě o nové komunikace, zajišťují radiální propojení některých silnic. Výstavba rychlostní komunikace R 55 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Propojení dopravní trasy severovýchod-jih (Katovice – Ostrava – Brno – Mikulov – Vídeň) s pozitivními dopady na atraktivitu území a jeho rozvoj. Podpora modernizace a rekonstrukce původních silnic a jejich ponechání jako doprovodných komunikací. Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku. Využití stávajícího zemědělského letiště i pro dopravní (sportovní) účely.

SLABÉ STRÁNKY Dopravní infrastruktura Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti. Absence dálnice a rychlostních komunikací na území ORP Mikulov. Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků. V současném období se nepočítá s možností dalšího rozvoje, respektive modernizace stávající železniční sítě. HROZBY Dopravní infrastruktura Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Růst počtu dopravních nehod.

Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s negativními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Pokles úrovně stávající dopravní obslužnosti území s návazným růstem individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Další zhoršování technického stavu silnic II. a III. třídy.

59

Část B: Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Technická infrastruktura Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou správního obvodu jako celku (99 %). 100% napojení obyvatel žijících v trvale obydlených bytech na vodovod v obci Perná a Klentnice. Téměř kompletní vodovodní síť v rámci celého správního obvodu. Vysoká úroveň plynofikace celého správního obvodu (16 ze 17 obcí správního obvodu je již plynofikováno). Vymezení koridoru P2 pro propojení plynovodů VVTL DN 700 PN 80 systémů RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR–Rakousko. Potenciál území pro využití obnovitelného zdroje biomasy a v rámci možností i pro využití sluneční energie. Dobrá úroveň zásobování obyvatel elektrickou energií. Kvalitní pokrytí celého regionu telekomunikačními sítěmi. PŘÍLEŽITOSTI Technická infrastruktura Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čističek odpadních vod v obcích bez příslušné infrastruktury. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách.

SLABÉ STRÁNKY Technická infrastruktura Zastarávání některých úseků vodovodní rozvodné sítě a problémy s nevyhovující kvalitou pitné vody v určitých lokalitách. Zcela chybějící nebo nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Jen 5 ze 17 obcí správního obvodu má napojenou kanalizaci na ČOV v obci. Nedostatečná kapacita čerpacích stanic v některých obcích. Nízký podíl obyvatel žijících v trvale obydlených bytech zásobených plynem v některých obcích správního obvodu (Bavory 0 %, Dobré Pole 25,43 %, Dolní Věstonice 25,96 % a Jevišovka 26,9 %). Relativně nízký podíl využití odpadu jako paliva nebo k výrobě energie. Částečná zastaralost a nevyhovující technický stav stávajících vedení vysokého a nízkého el. napětí v některých částech území správního obvodu.

HROZBY Technická infrastruktura Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Možné překročení hranice životnosti některých zařízení v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Neřešená situace v napojení domácností na kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Neprovedení intenzifikace ČOV v Mikulově.

Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na fosilní paliva (při neúměrném zdražování cen plynu) stejně jako v ostatních lokalitách ČR. Zkvalitnění veřejného přístupu obyvatel Neřešená situace v lokálních případech zastarávání k vysokorychlostnímu Internetu. a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého napětí. Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití Nedostatečný tlak na zavádění systému úspor v odpadů a zavádění třídění odpadů včetně jejich oblasti energetiky. separovaného sběru a konečného využití. Podpora úsporných systému využívání elektrické Pomalý rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie. energie. Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Podpora využívání ekologických způsobů vytápění.

60

5.6.5

Dopravní a technická infrastruktura – problémové oblasti

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Pro hodnocení úrovně dopravní infrastruktury je nezbytné ji členit podle jednotlivých druhů. Problémy silniční sítě na správním území ORP Mikulov Výchozími parametry pro hodnocení úrovně silniční sítě na území jednotlivých ORP jsou její hustota, parametry dopravních cest, napojení silniční sítě na regionální, případně celostátní dopravní trasy, zajišťující dostupnost sídel bývalého VÚC a příslušných krajských úřadů. Dopravní infrastruktura je rovněž předpokladem pro rozvoj kooperace ekonomických aktivit, zajištění atraktivity území a zvyšování konkurenceschopnosti v rámci regionu i regionu samého. Dalšími významnými kritérii hodnocení je efektivita dopravy, intenzita dopravy a zajištění dopravní obslužnosti území. Kvalita silniční sítě Stávající silniční síť je tvořena převážně silnicemi II. a III. třídy, případně spadají do skupiny ostatních. Velkým přínosem jak pro kvalitu silniční sítě na daném území, tak pro dostupnost a atraktivitu území ORP Mikulov proto bude vybudování rychlostní silnice R 52 včetně doprovodných akcí. Úkolem pro územní plánování je hájit v ÚPD vymezený koridor pro vybudování této kapacitní cesty a to až do vydání příslušného územního rozhodnutí. Hustota silniční sítě Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Mikulov jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Pro zkvalitnění silniční sítě je proto nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Mikulov. Pro následující období byla proto schválena řada akcí, zaměřených na rekonstrukci a zkvalitnění řady silnic II. a III. třídy a odstranění některých závad i v souvislosti s budováním rychlostní silnice R 52. Intenzita dopravy Vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě jsou hodnoty získané měřením intensity dopravy relativně vysoké. Rovněž lze předpokládat další komplikace v souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace R52 a nezbytnými změnami v trasách a napojení některých komunikací, což povede minimálně na přechodnou dobu k nahuštění dopravy v náhradních trasách. Cyklický nárůst intensity dopravy v období turistické sezóny spolu s dalším rozvojem individuálního automobilismu nutně vyžadují doplnění a zkvalitnění silniční sítě, ale i rozšíření stávajících kapacit odstavných stání i garáží. Vzhledem k tomu, že řada obcí nemá ukončeno zpracování příslušné územně plánovací dokumentace, je třeba v rámci územního plánování zajistit v územních plánech obcí plochy, nezbytné pro závazné (případně směrné) akce zaměřené na zkvalitnění silniční sítě v souladu s územním plánem bývalého VÚC Břeclavsko, případně územním plánem ORP Mikulov. Úkolem pro územní plánování je dále vymezit, v rámci územních plánů jednotlivých obcí, vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže. V rámci územního plánování je dále žádoucí, vymezit polní cesty, jež by bylo účelné obnovit, případně trasy pro vytvoření nových tak, aby došlo k větší prostupnosti některých území pro zlepšení pohybu stávajícího obyvatelstva i rozvoj turistických tras. Dopravní obslužnost hromadnou osobní dopravou Dopravní obslužnost na území ORP Mikulov je ovlivněna hustotou silniční sítě, využívané pro hromadnou přepravu osob autobusovou dopravou. Na hodnoceném území činí hustota silniční sítě zhruba 0,53 km /km2, což je hodnota nižší než průměr. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením (hustota patří k nejnižším v kraji) a charakterem využívání území (zemědělský charakter) v této příhraniční oblasti. 61

Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Mikulov (i v rámci bývalého VÚC Břeclavsko) a je zajištěna i dostupnost ORP Mikulov do a z centra bývalého VÚC i relativně dobrá dostupnost centra kraje – Brna. (Dostupnost je hodnocena podle vzdálenosti ORP od dálnic nebo rychlostních silnic vedoucích z Brna. Pro ORP Mikulov je to vzdálenost do Pohořelic, kde končí již existující úsek R 52.) Hlavními nedostatky je technický stav silnic a rostoucí intenzita přepravy, které neodpovídá stav vozovek. Problémy železniční dopravy Správním územím ORP Mikulov prochází pouze celostátní železniční dráha ve směru Znojmo – Mikulov – Břeclav. Jedná se o jednokolejnou trať, u níž se v současném období nepočítá s modernizací. Na území ORP je její využití limitováno jednak její polohou souběžnou se státní hranicí (a tedy krajem území) a hustotou osídlení, resp. počtem obyvatel v obcích, ležících v blízkosti trati, pro něž by mohla efektivně zajišťovat dopravní obsluhu. V současné době jsou z existujících šesti stanic / zastávek / v provozu pouze tři. Z hlediska dopravní obslužnosti území je pro většinu obcí okrajová. Propojením spojů autobusové dopravy zajišťuje však pro většinu obcí a Mikulov rychlou dostupnost centra bývalého VÚC s relativně vysokou četností spojů v obou směrech. Tím je dána i nízká hustota železniční sítě na území ORP ve srovnání s republikovým průměrem. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA V oblasti technické infrastruktury se profilují dílčí problémy a střety v území v několika dimenzích. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace sítí technické infrastruktury naráží v určitých oblastech na limity udržitelného rozvoje území a znamená často konflikt se snahou o udržení kvality přírodního prostředí ve správním obvodu. Na druhou stranu jsou tyto činnosti nezbytné ve vztahu ke zvýšení kvality životní úrovně obyvatel správního obvodu a jeho jednotlivých částí a také v rámci propojení a návaznosti regionálních sítí na republikové i mezistátní úrovni. V rámci vodohospodářské infrastruktury existuje velice dobré napojení obyvatel správního obvodu na veřejné vodovody. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod. Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod v celém správním obvodu činí vysokých 99 %. Jsou však i oblasti, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě. Rozhodnutí v rámci územního plánování též mohou pomoci vyřešit lokální problémy se zabezpečování dostatečných zdrojů pitné vody v letních obdobích a problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů. Mezi dílčí technické a kvalitativní problémy jednotlivých obcí definovaných v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje můžeme např. zařadit následující: jímaná voda z jímacího území Brod nad Dyjí neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000. Po vybudování propojení společného vodovodu Dolní Dunajovice se společným vodovodem Mikulov bude jímací území Brod n. Dyjí zrušeno. V rámci propojení těchto skupinových vodovodů je také nutné vybudovat ČS pro obec Březí, v areálu Mušlova, pro čerpání vody navrženým výtlačným řadem z tvárné litiny DN 250 mm - PN 16 – délky 10 850,0 m do VDJ Březí 250 m3. Dále je třeba vybudovat ČS a akumulaci 400 m3 u VDJ Březí, která bude čerpat vodu do stávajícího VDJ Dolní Dunajovice. Napojení SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov také umožní přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice téměř do celého správního obvodu. Vzhledem k tomu, že jímací území Novosedly a Nový Přerov mají vodu, která nesplňuje hodnoty požadované vyhláškou 376/2000, je ve výhledu uvažováno také napojení skupinového vodovodu Novosedly na skupinový vodovod Mikulov a vybudování ČS před obcí Novosedly pro dopravení vody do VDJ Novosedly, vybudování výtlačného řadu do tohoto VDJ a přívodného řadu DN 200 z VDJ Novosedly do obce Novosedly. V několika dalších případech je vzhledem ke stáří navržena rekonstrukce ČS. Ve městě Mikulov je vybudován kompletně veřejný vodovod, ale jak rozvodná vodovodní síť, tak i některé další vodárenské objekty jsou velmi rozdílného stáří (1908-1997), z čehož vyplývají potřeby na rekonstrukci příp. rozšíření z důvodu nedostatečné kapacity. Jako problémová se jeví kvalita vody ve vodovodní síti. V rámci dotazníkového šetření v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12 .2002 bylo zjištěno, že jen 75,2 % obyvatelstva správního obvodu

62

Mikulov je napojeno na vodovody s vyhovující kvalitou vody. Se spokojeností obyvatel s kvalitou pitné vody byl na tom v tomto šetření správní obvod Mikulov nejhůře mezi ostatními správními obvody kraje. Situace v oblasti vybavení správního obvodu veřejnými kanalizacemi a čističkami odpadních vod je již méně uspokojivá. Nároky na územní plánování si v kraji klade především nutnost dobudování připojení na veřejnou kanalizaci a nutnost rekonstrukce či výstavby čističek odpadních vod hned v několika obcích. Neuspokojivé postavení správního obvodu v odkanalizování a čištění odpadních vod je dáno situací v obcích do 1 000 obyvatel, které nejsou z většiny odkanalizovány vyhovujícími kanalizačními systémy. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci s koncovkou na ČOV by se měl postupně zvyšovat. Největší zásahy co do rozšiřování systému kanalizací a napojování na existující či vybudování nových ČOV a tudíž i řadu s tím souvisejících problémů je možné očekávat v obcích Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klenotnice, Mikulov, Novosedly, Nový Přerov, Pavlov a Sedlec. Bližší specifikace uvažovaných zásahů pro jednotlivé obce je možno nalézt v Plánu vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Situaci správního obvodu v oblasti vodohospodářské infrastruktury, vybavení kanalizacemi a ČOV spolu s úrovní plynofikace shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 5.6.8: Plynofikace, vodovody a kanalizace s napojením na ČOV v obcích ORP Mikulov (2006) Podíl Podíl Podíl obyvatel Kanalizace obyvatel obyvatel Vodovod v žijících v s napojením žijících v žijících v Plynofikace obci Obce správního TOB na ČOV TOB (hodnocení: (hodnocení: TOB obvodu Mikulov napojených v obci napojených ano-1, ne-0) zásobovaných ano-1, na veřejný (hodnocení: na ne-0) plynem ano-1, ne-0) kanalizaci vodovod (%) (%) (%) Bavory 0 0,00 1 99,5 0 53,28 Brod nad Dyjí 1 42,07 1 99,2 0 0,00 Březí 1 86,41 1 99,4 0 0,00 Dobré Pole 1 25,43 1 98,8 1 10,27 Dolní Dunajovice 1 88,84 1 99,5 1 36,99 Dolní Věstonice 1 25,96 1 95,6 0 3,54 Drnholec 1 39,24 1 97,6 1 33,06 Horní Věstonice 1 87,92 1 98,7 0 16,11 Jevišovka 1 26,90 1 96,4 1 45,85 Klentnice 1 44,87 1 100,0 0 20,27 Mikulov 1 73,41 1 99,7 1 95,36 Milovice 1 59,31 1 99,6 0 0,00 Novosedly 1 57,12 1 99,4 0 0,00 Nový Přerov 1 74,77 1 97,5 0 0,00 Pavlov 1 74,48 1 99,2 0 32,27 Perná 1 84,64 1 100,0 0 39,74 Sedlec 1 68,49 1 94,2 0 3,60 ORP Mikulov 16 65,07 17 99,0 5 49,08 Zdroj: Český statistický úřad, údaje za rok 2006, vlastní úpravy Poznámky: TOB - Trvale obydlené byty

63

Hlavní problémové oblasti současného systému nakládání s odpady na území správního obvodu Mikulov se profilují v oblasti chybějící technické vybavenosti území, a také rozdílností mezi požadavky ze strany státu a kraje v oblasti materiálového využití komunálního odpadu a ekonomickými možnostmi obcí a občanů a schopností trhu zpracovávat tříděný odpad. Množství odstraňovaného odpadu ve správním obvodu svým podílem skládkování a fyzikálně-chemickými úpravami převyšuje podíl využívaného odpadu (recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie). Plynofikace na území správního obvodu Mikulov dosahuje vysoké úrovně. V roce 2006 bylo na území obvodu plynofikováno 16 ze 17 obcí, což představuje vlastně 94,1 % obcí celého správního obvodu. Územní problémy lokálního charakteru může přinést plynofikace a dostavba přípojek plynu na území obcí, v rámci nichž se staví nové objekty, nebo tam, kde probíhá rekonstrukce, či modernizace rozvodních sítí plynu. Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynech v rámci jednotlivých obcí přes 80 % vykazují Perná, Březí, Horní Věstonice a Dolní Dunajovice. Na opačné straně stojí správní obvody s méně jak 30 % obyvatel zásobovaných plynem (Bavory – bez plynofikace, Dobré Pole, Dolní Věstonice a Jevišovka mezi 20-30 %). Další problémy mohou nastat v rámci koridorů vymezených Politikou územního rozvoje ČR 2008 a to se na území správního obvodu Mikulov týká koridoru P2 pro propojení plynovodů VVTL DN 700 PN 80 systémů RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR - Rakousko. V rámci zásobování územím teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva. Pro vytápění či ohřev teplé vody je možné využít alternativních druhů energie. Jde např. o zkapalněné topné plyny, lehké topné oleje, bioplyn, biomasu či solární kolektory. Ovšem rozsáhlejší získávání tepla z těchto alternativních zdrojů může znamenat v některých lokalitách konflikt v záboru půdy a konflikt s názory části obyvatel dotknutých území. V zásobování elektrickou energií ve správním obvodu je nutné respektovat ochranná pásma elektrostanic a vedení elektrické energie a v této souvislosti je tak nezbytná koordinace při umisťování těchto zařízení v dotčeném území.

64

5.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 5.7.1

Úvod

Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů sociodemografických podmínek a bydlení v čase je v Rozboru udržitelného rozvoje území stanoveno orientační časové období, ve kterém jsou indikátory srovnávány a sledovány: • u sociodemografických podmínek se nejčastěji jedná o vývoj demografických procesů a jevů po roce 1990 do současnosti (tzn. vždy do data, kdy jsou údaje naposledy oficiálně publikované), v některých srovnávacích analýzách budou použita i data starší, • u bydlení se nejčastěji jedná o vývoj po roce 1990 do současnosti • velmi důležité je i intercensální období let 1991 – 2001 (výsledky sčítání lidu v obou uvedených rocích jsou považovány za velmi důvěryhodné a desetiletá perioda je poměrně reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trendů), • některé údaje za ORP jsou přehledně zpracovány v Demografických ročenkách SO ORP (za období 1995-2004). Kromě dat ze sčítání lidu jsou významnými zdroji informací také data z průběžné statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu a z Krajské reprezentace ČSÚ v Brně.

5.7.2

Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Mikulov

Základní urbanizační kostra Jihomoravského kraje ORP Mikulov leží na hlavní rozvojové ose Vídeňské (Pohořelice-Mikulov-Vídeň) a na vedlejší urbanizační ose Valtické (Břeclav-Valtice-Mikulov). Administrativně se území ORP Mikulov člení na 17 obcí a stejný počet částí obcí. Z těchto obcí má pouze Mikulov statut města. Nejvíce obyvatel bylo v dnešních hranicích správního obvodu v roce 1900 – 27 016. Po válce se počet obyvatelstva výrazně snížil, až o 10 tisíc, a od posledního sčítání v roce 2001 – 19 888 se mírně snižuje doposud. Z hlediska velikostních skupin obcí je v ORP Mikulov 7 obcí s počtem obyvatel menším než 499, 5 obcí má 500 až 999 obyvatel, 4 obce spadají do skupiny 1 000 až 1 999 obyvatel, žádná obec nepatří do skupiny 2 000 až 4 999 obyvatel a 1 obec (Mikulov) patří do skupiny nad 5 000 obyvatel.

65

Tabulka č. 5.7.1: Základní geografické charakteristiky obcí ORP Mikulov k 31. 12. 2006 Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov okres Břeclav Jihomoravský kraj

Rozloha v km2

Hustota zalidnění (obyv./km2)

404 493 1 557 397 1 709 312 1 655 449 566 534 7 483 452 1 156 325 541 764 810 19 607 123 194

5,0 12,0 13,1 7,0 18,0 8,7 35,2 7,9 12,6 7,7 45,4 6,6 16,8 6,1 13,2 9,3 20,8 244,9 1174,0

81 41 119 57 95 36 47 57 45 69 165 69 69 53 41 82 39 80 105

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 17 78

1 132 563

7196,0

157

673

Počet obyvatel

Počet částí obcí

Vzdálenost Vzdálenost Vzdálenost od sídla od krajského od krajského SO ORP města Brna města Brna v min. v min. v km 8 46 49 20 44 43 11 52 51 15 55 54 11 45 47 16 48 49 24 48 44 13 45 47 30 54 48 9 48 48 x 51 52 12 58 50 20 55 50 25 60 52 16 54 52 11 44 46 8 55 58

Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 5.7.2: Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje v územním členění roku 2006 Počet obcí částí obcí katastrů Kraj celkem v tom ORP: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

672

912

891

43 73 1 17 20 18 28 17 10 42 17 33 13 24 18 40 59 22 42 111 24

60 114 58 23 26 19 29 24 10 48 17 40 15 25 18 43 89 26 74 130 24

59 116 48 23 26 18 29 25 10 46 17 41 16 25 18 43 84 26 64 133 24

Podíl správ. Rozloha Podíl správního obvodu obvodu na celkové rozloze v ha na obyvat. kraje (%) kraje (%) 1 132 563 100,0 719 630 157,4 100,0

hustota obyvatelstva

156,0 98,4 1592,9 133,7 92,0 215,7 97,7 134,8 257,4 119,2 80,1 64,0 64,1 134,1 131,2 163,7 80,7 115,4 92,6 72,7 144,3

Zdroj: ČSÚ 66

obyvatel

54 803 50 313 366 680 58 651 15 740 61 711 34 696 23 242 19 836 56 040 19 607 22 267 12 523 23 381 20 694 56 157 27 656 39 540 50 669 90 318 28 039

4,8 35 131 4,4 51 136 32,4 23 019 5,2 43 879 1,4 17 103 5,4 28 607 3,1 35 509 2,1 17 237 1,8 7 705 4,9 47 026 1,7 24 491 2,0 34 806 1,1 19 528 2,1 17 438 1,8 15 770 5,0 34 312 2,4 34 252 3,5 34 276 4,5 54 738 8,0 124 239 2,5 19 427

4,9 7,1 3,2 6,1 2,4 4,0 4,9 2,4 1,1 6,5 3,4 4,8 2,7 2,4 2,2 4,8 4,8 4,8 7,6 17,3 2,7

Graf č. 5.7.1: Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje (k 31.12.2006)

Židlochovice; 2,5; 2% Znojmo; 8,0; 8%

Blansko; 4,8; 5% Boskovice; 4,4; 4%

Vyškov; 4,5; 4% Veselí nad Moravou; 3,5; 3% Tišnov; 2,4; 2% Šlapanice; 5,0; 5% Brno; 32,4; 32% Slavkov u Brna; 1,8; 2% Rosice; 2,1; 2% Pohořelice; 1,1; 1% Moravský Krumlov; 2,0; 2% Mikulov; 1,7; 2% Kyjov; 4,9; 5% Kuřim; 1,8; 2% Ivančice; 2,1; 2% Hustopeče; 3,1; 3% Hodonín; 5,4; 5%

Břeclav; 5,2; 5% Bučovice; 1,4; 1%

V ORP Mikulov je hustota obyvatel na km² 80,1 obyvatel (stav k 31. 12. 2006), což je po ORP Moravský Krumlov, Pohořelice a Znojmo, 4. nejnižší hodnota - o polovinu nižší ve srovnání s krajem – 157,4 obyvatel/km². Ve správním obvodu ORP je pouze jedno město, Mikulov, 7 483 obyvatel (stav k 31. 12. 2006), tj. 38,16 % všech obyvatel regionu. Správní území ORP je venkovským regionem s méně než 50% podílem městského obyvatelstva. Nízká hodnota počtu obyvatel v území má jak pozitivní, tak negativní dopady - z hlediska ekonomického jde o území s menším potenciálem, z hlediska rozvoje turistického ruchu je tento jev pozitivní. Základní geografické charakteristiky ORP Mikulov – srovnání s jinými ORP Jihomoravského kraje: • • • •

ORP Mikulov je po ORP Pohořelice a Bučovice na 3. místě s nejmenším podílem správního obvodu na obyvatelstvu kraje – 1,7 % hustota obyvatel 80,1 obyv./km² (stav k 31. 12. 2006) je o polovinu nižší ve srovnání s krajem (157,4 obyv./ km²) počet obcí 17 – ORP na třetím místě s nejnižším počtem obyvatelstva z ORP Jihomoravského kraje průměrná velikost obce - 1 153 obyvatel

67

Obrázek č. 5.7.1: Počet obyvatel na km2 v obcích správního území ORP Mikulov

Zdroj: ČSŮ, 31. 12. 2006

5.7.3

Demografický potenciál

Obec s rozšířenou působností Mikulov je počtem 19 607 obyvatel (stav k 31. 12. 2006) třetím nejmenším správním obvodem ORP v Jihomoravském kraji a podíl na celkovém počtu obyvatel činí 1,7 %. Demografický vývoj v ORP odpovídá tendencím vývoje v rámci celého kraje. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Podle Historického lexikonu obcí, ze kterého jsou k dispozici údaje i z roku 1869, je patrný plynulý růst počtu obyvatelstva až do dvacátých let minulého století a mírný úbytek v třicátých letech. Velmi výrazná změna následuje po II. světové válce, po odsunu většiny německého obyvatelstva. Po roce 1950 následuje mírný nárůst počtu obyvatel regionu, který pokračoval pozvolným tempem do roku 2001, poté došlo v období 2001-2006 k mírnému poklesu. V ČR se přibližně od pol. 90. let do r. 2002 počet obyvatel snižoval a poté následoval mírný nárůst. Za celé sledované období 1869 - 2006 se počet obyvatelstva v ORP Mikulov výrazně snížil (o 20 %) ve srovnání s Jihomoravským krajem, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Nejvíce se počet obyvatelstva zvýšil v obci Klentnice (o 123 %) a Mikulov (104 %), největší pokles (o více než 40 %) byl u obcí Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Nový Přerov a Pavlov. Největší úbytek obyvatel od r. 1930 do r. 1950 zaznamenávají v důsledku války a dalších socioekonomických příčin obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Drnholec a Nový Přerov, kde se snížil počet obyvatelstva téměř na polovinu. Také v Jevišovce, která bývala pátou nejpočetnější obcí regionu, dnes nežije ani polovina obyvatel předválečného stavu. Mikulov byl v roce 1869 po Brně (73 771 obyvatel) a Znojmě (11 088 obyvatel) třetím největším městem jižní Moravy se 7 173 obyvateli. V současnosti je podle počtu obyvatel až na 10. místě v kraji.

68

Graf č. 5.7.2: Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Mikulov v letech 1869-2006 (%) Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Mikulov v letech 1869-2006 (% )

1869-2006 1869-1950 c

1961-2001

Pe rn á Se dl ec

2001-2006

Ba vo Br ry od na d D yj í Bř e zí D ob D ré ol ní Po D le un D a ol jo ní vi ce Vě st on ic e D rn H or ho ní le c Vě st on ic e Je vi šo vk a Kl en tn ic e M ik ul ov M i lo vi ce N ov os ed N ov ly ý Př er ov Pa vl ov

140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00

Průměrná míra přirozeného přírůstku (mpp) za sledované šestileté období 2001-2006 nabývá kladných hodnot u 6 obcí, nejvyšší je u Bavor – 7,93 (‰). Nejnižší průměrná hodnota mpp je u obcí Dobré Pole (-4,60 ‰) a Klentnice (-4,95 ‰). Průměrná hodnota migračního salda nabývá kladných hodnot u 11 obcí, nejvyšší je u Bavor – 7,93 (‰). Zastoupení předproduktivní složky obyvatelstva (0-14 let) na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Nejvyšší zastoupení této věkové skupiny, tj. nejmladší obyvatelstvo je registrováno v obci Nový Přerov (průměr za období 2001-2006 – 19,7 %) a dále v obcích Brod nad Dyjí, Dobré Pole, Jevišovka a Novosedly (více než 17 %). Nejnižší podíl této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazuje obec Klentnice – průměr za období 2001-2006 – 11,6 % je téměř o 4 % nižší než průměr za ORP a o 3,5 % nižší než krajský a celorepublikový průměr za stejné období.

69

Tabulka č. 5.7.3: Struktura obyvatelstva podle věku v obcích ORP Mikulov k 31. 12. 2006 a index vývoje 2001-2006 (2001=100) index index průměr průměr 2006 2006 vývoje vývoje 2001-2006 2001-2006 2001-2006 2001-2006 obec 0-14 roků 0-14 roků 0-14 roků 65+ roků 65+ roků 65+ roků Bavory 15,6 15,7 9,9 9,7 96,5 108,9 Brod nad Dyjí 16,4 17,6 15,4 14,3 84,1 120,8 Březí 14,1 15,7 9,8 9,7 84,2 98,8 Dobré Pole 15,4 18,0 8,6 9,0 78,6 94,7 Dolní Dunajovice 14,0 15,3 13,3 13,0 80,2 109,3 Dolní Věstonice 12,5 14,5 13,1 11,9 76,8 100,9 Drnholec 14,4 15,8 11,3 10,7 81,8 110,4 Horní Věstonice 16,3 16,3 13,1 13,1 94,8 100,4 Jevišovka 14,0 17,4 10,2 9,8 69,2 98,9 Klentnice 12,2 11,6 13,9 12,3 108,4 131,9 Mikulov 14,0 14,8 11,9 11,4 88,5 107,2 Milovice 15,0 13,8 10,6 10,2 120,1 100,7 Novosedly 17,2 17,8 9,3 9,3 94,7 100,4 Nový Přerov 17,8 19,7 15,4 16,2 80,9 93,5 Pavlov 12,0 12,9 12,6 12,2 78,4 107,6 Perná 15,3 16,7 10,2 10,8 88,1 90,1 Sedlec 13,7 15,2 15,2 14,6 79,0 115,4 14,4 15,4 11,8 11,4 ORP Mikulov 86,4 106,2 14,9 14,6 14,2 15,0 Jihomoravský kraj 90,7 104,8 15,0 14,1 14,7 14,1 ČR 100,4 98,8 Zdroj: ČSÚ O podmínkách rozvoje oblasti z hlediska jejího lidského potenciálu vypovídá vzdělanostní struktura obyvatelstva - průběžné zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva má vliv i na zlepšování konkurenceschopnosti občanů na trhu práce. Vývoj v posledních 10 letech v oblasti vzdělání obyvatelstva přesvědčivě vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel správního území. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob dosáhl v ORP Mikulov 4,9 % a byl o 0,9 bodu vyšší než v roce 1991. Ve srovnání s ostatními ORP kraje a s krajskými hodnotami (10,3 % obyvatel s VŠ vzděláním) jsou však hodnoty v ORP Mikulov velmi nízké. Vyšší podíl vysokoškoláků je patrný u obcí Mikulov, Klentnice, Dolní Věstonice a Pavlov, v dalších obcích je podíl vysokoškoláků nižší než 4 %.

70

Tabulka č. 5.7.4: Struktura obyvatelstva podle vzdělání v obcích ORP Mikulov v roce 2001 základní základní změna vysokoškolské vysokoškolské 19911991 2001 obec 1991 2001 2001 Bavory 30,9 29,5 1,5 2,9 -1,9 Brod nad Dyjí 43,1 35,5 0,4 2,0 -8,4 Březí 30,7 27,8 3,0 3,6 -3,0 Dobré Pole 36,0 35,2 0,7 1,2 -2,1 Dolní Dunajovice 32,9 31,7 2,3 3,4 -1,9 Dolní Věstonice 35,3 28,3 3,3 4,6 -7,7 Drnholec 33,7 35,8 2,6 3,8 1,6 Horní Věstonice 38,5 34,2 1,5 3,5 -4,5 Jevišovka 35,0 42,9 0,8 2,3 5,6 Klentnice 23,8 44,4 2,3 4,8 0,6 29,6 27,0 4,9 7,6 Mikulov -3,2 Milovice 37,5 34,0 0,7 1,7 -4,2 Novosedly 35,0 28,8 1,1 2,6 -6,6 Nový Přerov 43,0 48,8 0,6 0,4 4,7 Pavlov 31,3 31,7 2,7 4,6 -0,2 Perná 36,2 33,9 1,5 2,1 -2,5 Sedlec 37,0 36,0 1,4 3,2 -1,6 34,7 1,8 4,9 ORP Mikulov -2,1 33,4 23,3 8,4 10,3 Jihomoravský kraj -10,1 34,5 24,8 7,2 8,9 ČR -9,7 Zdroj: ČSÚ

změna 1991-2001 1,4 1,6 0,6 0,5 1,1 1,3 1,2 2,0 1,5 2,5 2,7 1,0 1,5 -0,2 1,9 0,6 1,8 1,4 1,9 1,7

Graf č. 5.7.3: Změna podílu obyvatelstva se základním a vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Mikulov v období 1991-2001

71

ČR

Jihomoravský kraj

ORP Mikulov

Sedlec

Perná

Pavlov

Nový Přerov

Novosedly

Mikulov

Milovice

Klentnice

Jevišovka

Drnholec

Horní Věstonice

Dolní Věstonice

Dolní Dunajovice

Březí

Dobré Pole

Brod nad Dyjí

8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12

Bavory

Změna podílu obyvatelstva se základním a vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Mikulov v období 1991-2001

základní vzdělání vysokoškolské vzdělání

5.7.4

Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby

Zdraví obyvatelstva Zachování a zlepšování kvality života je jedním z předpokladů udržitelného rozvoje. Indikátorem, který je vhodný ke komplexnímu stanovení zdravotního stavu populace, je střední délka života. Ukazatel udává předpokládaný průměrný počet let, kterých se mohou osoby daného věku dožít, jestliže budou zachovány stávající úmrtnostní poměry po zbytek jejich života. Vzhledem k významným rozdílům mezi muži a ženami je indikátor hodnocen zvlášť pro každé pohlaví. K dispozici jsou údaje pouze do podrobnosti okresů. Hodnota střední délky života se ve sledovaném období 1981- 2005 postupně zvyšovala ve všech okresech Jihomoravského kraje, největší nárůst vykazují okresy Brno-město a Znojmo. V okrese Břeclav je dlouhodobě hodnota střední délky života u mužů nižší než v kraji, u žen jsou hodnoty po celou dobu podobné krajským. Tabulka č. 5.7.5: Vývoj a změna střední délky života v okresech Jihomoravského kraje v letech 1981-2005 I. II. III. IV. V. index vývoje ORP 1981-1985 1986-1990 1991-1995 1996-2000 2001-2005 2005-1981 muži 68,5 68,9 69,6 71,6 72,7 106,2 okres Blansko ženy 75,2 75,7 76,6 78,2 78,9 105,0 muži 68,1 69,2 70,1 72,4 74,0 108,6 okres Brno-město ženy 74,6 75,7 76,5 78,4 79,4 106,4 67,8 68,9 69,9 71,8 73,0 107,6 okres Brno-venkov muži ženy 75,1 75,9 76,5 79,0 79,9 106,4 muži 66,3 67,5 68,2 70,9 71,4 107,7 okres Břeclav ženy 75,3 75,9 76,5 78,5 79,8 106,0 muži 66,7 67,0 68,6 71,1 71,8 107,6 okres Hodonín ženy 74,9 75,7 76,6 78,6 79,4 106,0 muži 67,7 69,0 69,4 71,0 72,7 107,3 okres Vyškov ženy 75,5 76,3 76,8 78,9 79,3 105,0 muži 66,2 67,0 68,3 70,2 71,8 108,5 okres Znojmo ženy 73,9 74,7 75,9 78,5 79,4 107,5 Jihomoravský kraj muži 67,6 68,4 69,4 71,4 73,0 107,9 ženy 74,8 75,6 76,6 78,5 79,8 106,6 muži ČR 67,1 67,7 68,9 71,0 72,3 107,7 ženy 74,1 74,8 75,8 77,8 78,7 106,2 Zdroj: ČSÚ Dalším parametrem je hrubá míra úmrtnosti (hmú - počet zemřelých na 1000 obyvatel). Úroveň úmrtnosti může souviset se sociálně ekonomickými podmínkami regionu, které se významně promítají také do zdravotního stavu obyvatelstva. Srovnání vývoje počtu zemřelých a hrubé míry úmrtnosti v obcích SO ORP Mikulov, v Jihomoravském kraji a v ČR je uvedeno v následující tabulce.

72

Tabulka č. 5.7.6: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Mikulov v letech 2001-2006 Obec 2001 2002 2003 2004 2005 Bavory 5,05 7,50 7,54 7,56 2,53 Brod nad Dyjí 4,12 8,06 8,10 8,28 4,13 Březí 5,85 12,26 7,15 9,08 4,48 Dobré Pole 22,00 7,54 4,99 15,35 12,79 Dolní Dunajovice 7,04 8,68 8,74 7,52 8,16 Dolní Věstonice 5,90 15,06 3,02 15,29 6,37 Drnholec 8,05 6,41 9,55 8,38 9,00 Horní Věstonice 11,19 6,67 15,84 9,15 9,07 Jevišovka 7,22 8,79 21,39 7,12 3,50 Klentnice 8,96 10,97 9,26 20,56 11,17 Mikulov 7,29 8,66 10,12 11,02 9,79 Milovice 15,15 8,62 6,48 10,85 13,07 Novosedly 13,97 8,64 6,88 13,05 12,18 Nový Přerov 9,35 3,18 9,40 6,35 9,52 Pavlov 9,21 7,35 9,33 3,72 14,93 Perná 10,58 5,24 15,60 13,21 9,10 Sedlec 9,93 8,75 12,89 11,52 7,48 ORP Mikulov 8,39 8,55 9,80 10,41 8,93 Jihomoravský kraj 10,34 10,63 10,70 10,26 10,67 ČR 10,54 10,61 10,91 10,50 10,55 Zdroj: ČSÚ

2006 4,95 10,14 7,06 10,08 16,97 19,23 9,06 11,14 7,07 16,85 10,42 13,27 6,92 15,38 9,24 15,71 4,94 10,60 10,30 10,21

V 7 obcích došlo v průběhu hodnoceného období celkově k poklesu hmú, ale situace je zde hodně rozdílná. Průměrná hrubá míra úmrtnosti (2001-2006) ve správním obvodu Mikulov je zhruba o 1,0 ‰ nižší než v Jihomoravském kraji. Graf č. 5.7.4: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Mikulov v letech 2001-2006 Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Mikulov v letech 2001-2006 25,00 20,00 15,00

2001

10,00

2002 2003

5,00

2004

73

R

2005 Č

Br Bav od o na ry d D yj í B ř D ob ez D í ol ní ré P D o D ol una le ní jo Vě vi c st e on D ic e H rn or h ní Vě ole c st o J e ni c e vi šo vk Kl en a tn ic M e ik ul M ov i lo v N ov ic e o N ov sed l ý Př y er ov Pa vl ov Pe rn Se á J i OR d le ho P c M m o r ik av ul o sk v ý kr aj

0,00

2006

Zdravotní péče Komplexní nabídku oborů zdravotní péče včetně potřebného technického zázemí poskytuje obyvatelům Mikulovska Dům zdraví Mikulov, s. r. o., který je největším zařízením tohoto typu ve správním území ORP Mikulov. Nemocniční péči poskytuje státní zařízení - Nemocnice Břeclav, p.o. Nemocnice Břeclav je všeobecnou nemocnicí tzv. okresního typu, s rozsáhlou lůžkovou i ambulantní složkou, poskytující diagnostickou, léčebnou a ošetřovatelskou péči pro spádovou oblast až 130 tisíc obyvatel. Zřizovatelem nemocnice je KU JMK v Brně. V bývalé nemocnici ve Valticích působí soukromá zdravotnická společnost. Tabulka č. 5.7.7: Zdravotnická zařízení a počet lékařů v okrese Břeclav Zdravotnictví

Měřicí 2000 2001 jednotka

Lékaři celkem osoby na 1 000 obyvatel z toho v nestátních zařízeních osoby Počet obyvatel na 1 lékaře Nemocnice Odborné léčebné ústavy z toho léčebny dlouhodobě nemocných Ordinace praktického lékaře pro dospělé pro děti a dorost stomatologa Lékaři ambulantní péče na 10 000 obyvatel Lékárny (vč. odloučených pracovišť) Zdroj: ČSÚ

2002

2003

2004

2005

2006

351 2,8 245 356 4 -

351 2,8 242 354 4 -

350 2,8 236 352 3 -

348 2,8 343 354 3 -

349 2,8 345 353 3 -

353 2,9 350 349 3 -

360 2,9 357 342 3 -

52 26 54

53 26 52

52 27 51

53 26 52

53 26 52

53 26 52

52 25 51

21,3 18

21,9 17

21,6 20

21,9 20

21,8 25

21,8 25

21,9 31

Ve 14 obcích Mikulovska ordinuje 1x nebo 2x týdně praktický lékař. V Mikulově je 5 praktických lékařů pro dospělé a 2 pro děti, v Drnholci jsou 2 praktičtí lékaři pro dospělé a 1 pro děti. V Novosedlech je navíc i ordinace zubního a ženského lékaře. Lázeňství V samotném správním území Mikulova se nenachází žádná lázeňská místa. V nedaleké, 14 km vzdálené Lednici jsou nové Lázně Lednice v klidném prostředí lednicko-valtického areálu s bazénem. Lázně využívají pro rehabilitaci jodobromové vody k léčbě onemocnění kloubů, páteře a cév, vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. V budoucnu se chystá realizace lázeňského areálu u Pasohlávek, který by využíval účinky tamní minerální vody. Voda z vrtu má vysoký obsah sirovodíku a minerálních látek. Tento pramen je v Česku zcela ojedinělý a pomáhá třeba při onemocněních pohybového aparátu nebo při kožních nemocech.

74

Zařízení sociální péče Provozovatelem pečovatelské služby je Město Mikulov. Sociální služby jsou poskytovány v domech pečovatelské služby (DPS Náměstí a DPS Pod Strání) a terénně v domácnostech uživatelů. • •

DPS Náměstí – 11 bytových jednotek, historická budova, kde není možnost instalovat výtah, vhodné jen pro zcela mobilní uživatele. DPS Pod Strání – 29 bytových jednotek, budova postavená v roce 2000 s bezbariérovým přístupem, vybavená výtahem.

V roce 2009 se počítá s přestěhováním domu s pečovatelskou službou na jiné místo, kde by byl i denní stacionář, domov pro seniory pro celé správní území ORP a dům s pečovatelskou službou s větší kapacitou než má doposud. Poptávka na místa v DPS je v současné době mnohem vyšší než nabídka. V minulosti byl v Mikulově azylový dům, který k 30. 6. 2007 zanikl z důvodu dlouhodobé využitelnosti na méně jak 50 %. Nyní je na jeho místě ubytovna a v případě potřeby mohou obyvatelé využít azylového domu v Břeclavi. Další zařízení sociální péče ve správním území ORP Mikulov: • Klentnice - příspěvková organizace zřízená a řízená Jihomoravským krajem, která poskytuje sociální služby pro osoby se zdravotním postižením - domov ,,Srdce v domě“. Posláním organizace je poskytování kompletních pobytových služeb osobám starším 26 let s mentálním postižením nebo mentálním postižením kombinovaným s fyzickou nebo smyslovou vadou. • Jevišovka – firma SENIORPROJEKT s.r.o. zde provozuje celodenní ubytování, stravování a další služby pro seniory. • Diecézní charita v Brně poskytuje v Chráněném bydlení svatého Michaela v Brně služby lidem s mentálním postižením a autismem. Pro tyto klienty by měl být zrekonstruován objekt bývalé fary v Dolních Věstonicích, který bude postupně adaptovaný pro volnočasové aktivity klientů v přírodě. V budoucnu je v tomto objektu plánováno zřízení chráněného bydlení asi pro šest klientů doplněné chráněnou dílnou. Dům je pronajat od Římskokatolické farnosti Dolní Věstonice. Tabulka č. 5.7.8: Zařízení poskytující sociální péči v okrese Břeclav k 31. 12. 2006 Typ sociálního zařízení Zřizovatel Obec Domov důchodců MěÚ Břeclav ÚSP pro dospělé mentál. postiž. KÚ Mikulov ÚSP BETLÉM TP dospělé ČBCE Klobouky u Brna ÚSP BETLÉM pro MP mládež ČBCE Mokrůvky č. p. 129 Domov-pens. pro důchodce OÚ Lednice Domov-pens. pro důchodce OÚ Kobylí Azylový dům – zanikl k 30.6.2007 MěÚ Mikulov Azylový dům ČKCH Břeclav 3 Domov-pens. pro důchodce OÚ Šitbořice Domov-pens. pro důchodce MěÚ Pohořelice Domov-pens. pro důchodce MěÚ Hustopeče Domov-pens. pro důchodce MěÚ Podivín Domov důchodců OÚ Velké Bílovice Domov důchodců MěÚ Valtice Dům na půli cesty OBČS Pohořelice Zdroj: MPSV

75

Adresa Na Pěšině 13 Klentnice 81 Císařova 27/394 Na zahradách 654 Kapucínská 10 Svatoplukova 18 Divácká 583 Tyršova 234 Žižkova 1 Sadová 933 Mírová 1124 Modřínova 537 Velký Dvůr 134

Z údajů ČSÚ vyplývá, že v 15 sociálních zařízeních v okrese Břeclav bylo, dle předběžných údajů, v roce 2006 celkem 670 míst a z 3 domovů důchodců celkem 291 míst (viz následující tabulka). Tabulka č. 5.7.9: Zařízení sociální péče v okrese Břeclav v letech 2001-2006 Sociální zabezpečení Zařízení sociální péče celkem místa z toho domovy důchodců místa Příjemci důchodů celkem starobní Průměrný měsíční důchod celkem starobní Zdroj: ČSÚ

Měřicí jednotka

osoby osoby Kč Kč

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

15 15 15 15 15 15 15 647 658 661 706 674 672 670 2 2 2 4 3 3 3 i.d. i.d. i.d. 322 291 291 291 30 335 30 575 30 609 30 884 31 269 31 456 31 927 15 168 15 379 15 254 15 457 15 738 15 885 16 340 5 905 6 410 6 427 6 652 6 829 7 255 7 658 6 014 6 517 6 547 6 785 6 964 7 422 7 832

Z dotazníkové akce vyplývá požadavek na zřízení pečovatelské služby v Drnholci a Pavlově.

5.7.5

Vybavenost obcí

Mateřské školy Rozmístění a počet předškolních zařízení v ORP Mikulov je vyhovující a dostatečně pokrývá požadavky na umístění dětí do škol. Ve městě Mikulov jsou dvě mateřské školy, které jsou plně obsazené (MŠ Sluníčko má kapacitu 125 dětí a na příští školní rok je nahlášeno 125 dětí, letos pouze 112). Pokud by byla potřeba dalších míst, je možné děti umístit do školek v okolních obcích. Nejčastěji vozí rodiče děti do školek v Dobrém Poli, Březí nebo v Klentnici, které jsou z Mikulova dobře dostupné. V některých obcích fungují mateřské školy jen jako odloučená pracoviště. Některé školy jsou ve špatném technickém stavu (dle vyjádření starostů obcí např. v Novém Přerově) a je stále potřeba jejich stav zlepšovat. V některých obcích je problémem současná nízká naplněnost.

76

Tabulka č. 5.7.10: Kapacita, obsazenost a technický stav mateřských škol v obcích ORP Mikulov ve školním roce 2003/2004 a 2007/2008 Počet dětí ve Počet dětí ve Technický Název školy Kapacita školním roce školním roce stav 2007/2008 2003/2004 Mateřské školy: MŠ Bavory 0 0 0 MŠ Brod nad Dyjí 25 14 18 MŠ Březí 50 50 47 MŠ Dobré Pole 25 17 14 MŠ Dolní Dunajovice 65 53 45 MŠ Dolní Věstonice 0 0 0 MŠ Drnholec 30 30 29 MŠ Horní Věstonice 25 15 17 MŠ Jevišovka 24 19 21 MŠ Klentnice 20 18 20 MŠ „Sluníčko“ Mikulov, Pod strání 6 125 112 159 MŠ „Zelený ráj“ Mikulov, Habánská 82 75 75 MŠ Milovice 0 0 0 MŠ Novosedly 40 40 12 MŠ Nový Přerov špatný 30 11 29 technický stav MŠ Pavlov 24 24 15 MŠ Perná nutná změna 25 21 22 vytápění MŠ Sedlec ? 30 28 Zdroj: MěÚ Mikulov, dotazníky z obcí, Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko Při porovnání obsazenosti mateřských škol v současnosti a o čtyři roky dříve je zřejmé, že výrazněji se snížil počet dětí pouze v MŠ Nový Přerov. V některých mateřských školách je počet dětí i vyšší. Vzhledem k současnému příznivějšímu demografickému vývoji nejspíš nebude nutné v ORP Mikulov řešit snižování kapacit předškolních zařízení. Základní a střední školy V mikroregionu Mikulovsko je v současné době 8 základních škol, z nichž 5 má jen poloviční obsazenost. Kapacita škol je dostačující. Děti z obcí, kde škola není, dojíždějí většinou do větších škol v sousedních obcích. (z Bavor do Mikulova, z Brodu nad Dyjí do Drnholce a Dolních Dunajovic, z Dobrého Pole do Březí a do Drnholce, z Horních Věstonic do Dolních Věstonic, z Jevišovky do Drnholce, z Klentnice do Mikulova, z Milovic do Bulhar, z Nového Přerova do Novosedel a do Drnholce, z Novosedel do Drnholce (II. stupeň), z Pavlova do Dolních Věstonic a ze Sedlece do Mikulova (II. stupeň). Školy jsou většinou v uspokojivém stavebně technickém stavu, průběžně se opravují a vybavují.

77

Tabulka č. 5.7.11: Kapacita a obsazenost škol v obcích ORP Mikulov v letech 1999/2000, 2003/2004 a 2007/2008 Počet žáků ve Počet žáků ve Počet žáků ve Název školy Kapacita školním roce školním roce školním roce 2007/2008 2003/2004 1999/2000 Základní školy: ZŠ Březí 230 121 187 240 ZŠ a MŠ Dolní Dunajovice 320 215 264 290 ZŠ Dolní Věstonice 273 126 168 168 ZŠ a MŠ Drnholec 600 305 428 482 Odloučené Pasohlávky

pracoviště

ZŠ

-

ZŠ Mikulov, Hraničářů 617 520 351 ZŠ Mikulov, Valtická 3 600 334 ZŠ Novosedly 125 61 ZŠ a MŠ Sedlec 40 32 Střední školy: Gymnázium Mikulov 360 331 SOU Mikulov 600 Střední hotelová škola v Sedleci Zdroj: MěÚ Mikulov, Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko

825

940

78 36

90 52

Při porovnání obsazenosti základních škol v současnosti a o čtyři a osm let dříve je ve všech školách zřejmý výrazný pokles počtu žáků. Vzhledem k současnému demografickému vývoji lze do 5 let očekávat opět nárůst počtu žáků 1. tříd a postupné naplňování škol.

5.7.6 5.7.6.1

Indikátory Indexy vývoje počtu obyvatel za období 1869-1950, 1961-2001 a 2001-2006

Jako indikátor populačního vývoje jsou uvažovány indexy vývoje počtu obyvatel za období 1869-1950, 1961-2001 a 2001-2006. Kombinace těchto ukazatelů umožňuje zachycení dlouhodobých populačních trendů. Jako limit udržitelnosti dlouhodobého populačního vývoje byla zvolena hodnota 75 % hodnoty indexu vývoje počtu obyvatel za území správního obvodu ORP v obou sledovaných obdobích. Jako riziko udržitelného vývoje je chápáno současné podkročení limitu u obou ukazatelů. Pod tento limit spadaly v období 1869-1950 2 obce ORP Mikulov – Dolní Věstonice a Drnholec - počet obyvatel se v tomto období snížil na polovinu, v období 1961-2001 4 obce - Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Jevišovka a Nový Přerov. V období 2001-2006 je již ve všech obcích ORP hodnota indexu vývoje počtu obyvatelstva vyšší než 75 % hodnoty indexu vývoje počtu obyvatel za území ORP. Limit u všech 3 ukazatelů tak nebyl současně podkročen ani v jedné obci ORP Mikulov. V posledním šestiletém období 2001-2006 jsou hodnoty počtu obyvatelstva velice vyrovnané. Jen v 7 obcích ORP v tomto období nepatrně klesl počet obyvatelstva – Dobré Pole, Dolní Věstonice, Drnholec, Klentnice, Mikulov, Milovice a Pavlov. Za celé sledované období 1869 - 2006 se počet obyvatelstva v ORP Mikulov výrazně snížil (o 20 %) ve srovnání s Jihomoravským krajem, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Nejvíce se počet obyvatelstva zvýšil v obci Klentnice (o 123 %) a Mikulov (104 %), největší pokles (o více než 40 %) byl u obcí Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Nový Přerov a Pavlov.

78

Průměrná míra přirozeného přírůstku (mpp) za sledované šestileté období 2001-2006 nabývá kladných hodnot u 6 obcí, nejvyšší je u Bavor – 7,93 (‰) . Nejnižší průměrná hodnota mpp je u obcí Dobré Pole (-4,60 ‰) a Klentnice (-4,95 ‰). Průměrná hodnota migračního salda nabývá kladných hodnot u 11 obcí, nejvyšší je u obcí Jevišovka, Perná a Sedlec. Dostupnost dat nutných pro výpočet indikátorů je dobrá – data jsou poskytována ČSÚ. Tabulka č. 5.7.12: Index přírůstku/úbytku obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel v obcích ORP Mikulov v letech 2001-2006 Index přírůstku/úbytku Hodnocené území ORP Mikulov Ohodnocení obyvatelstva Bavory 102,02 1 Brod nad Dyjí 101,44 1 Březí 101,17 1 Dobré Pole 97,07 0 Dolní Dunajovice 100,23 1 Dolní Věstonice 92,04 0 Drnholec 95,17 0 Horní Věstonice 100,45 1 Jevišovka 102,17 1 Klentnice 95,70 0 Mikulov 97,40 0 Milovice 97,84 0 Novosedly 100,96 1 Nový Přerov 101,25 1 Pavlov 99,63 0 Perná 101,06 1 Sedlec 100,50 1 Pozn.: Hodnocení indikátoru: -1……méně než 75 % hodnoty za ORP 0……75 – 100 % hodnoty za ORP 1……více než 100 % hodnoty za ORP Obrázek č. 5.7.2: Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Mikulov Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Mikulov v letech 1869-2006 (% )

1869-2006 1869-1950 c

1961-2001

79

Pe rn á Se dl ec

2001-2006

Ba vo Br ry od na d D yj í Bř e D zí ob D ré ol ní Po D le un D aj ol o ní vi ce Vě st on ic e D rn H or ho ní le c Vě st on ic e Je vi šo vk a Kl en tn ic e M ik ul ov M i lo vi ce N ov os ed N ov ly ý Př er ov Pa vl ov

140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00

5.7.6.2

Index vývoje podílu věkové skupiny 0-14 let a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel a Průměrná hodnota indexu stáří

Jako indikátor demografických změn je uvažován ukazatel vývoje podílu věkové skupiny 0 -14 let na celkovém počtu obyvatel mezi lety 1991 a 2006. Ukazatel signalizuje proporci předproduktivní a poproduktivní složky obyvatelstva a naznačuje zejména trendy demografického stárnutí populace ORP. Dalším indikátorem demografických změn je ukazatel vývoje podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel mezi lety 1991 a 2001 (za jiné roky než roky sčítání obyvatelstva se zjistit nedá). Ukazatel vypovídá o podmínkách rozvoje správního území ORP z hlediska jeho lidského potenciálu Limit udržitelnosti vývoje podílu věkové skupiny 0 -14 let není legislativně stanoven. Zastoupení věkové skupiny 0 – 14 let na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Nejvyšší zastoupení této věkové skupiny (a tudíž i nejmladší obyvatelstvo) je registrováno v obci Nový Přerov – průměr za období 2001-2006 – 19,7 % je o 4,3 % vyšší než průměr ORP a o téměř 5 % vyšší než krajský a celorepublikový průměr za stejné období. Vysoký podíl obyvatelstva v této věkové skupině (více než 17 %) je také v obcích Brod nad Dyjí, Dobré Pole, Jevišovka a Novosedly. Nejnižší podíl této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazuje obec Klentnice – průměr za období 2001-2006 – 11,6 % je téměř o 4 % nižší než průměr za ORP a o 3,5 % nižší než krajský a celorepublikový průměr za stejné období. Mezi posledními SLDB 1991 a 2001 ve všech obcích ORP (s výjimkou obce Březí a Nový Přerov), v celém správním území ORP i kraji mírně vzrostl podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním. Celkově je však tento podíl ve všech obcích výrazně nižší než v Jihomoravském kraji. Z hlediska struktury podle vzdělání je situace v ORP Mikulov ve srovnání s Jihomoravským krajem v obou sledovaných rocích výrazně horší – ORP vykazuje přibližně třetinový podíl osob s vysokoškolským vzděláním a o 10 % vyšší podíl osob se základním vzděláním. Nejvyšší podíl obyvatelstva s VŠ vzděláním v roce 2001 byl v obcích Dolní Věstonice, Klentnice, Mikulov a Pavlov, nejvyšší podíl obyvatelstva se základním vzděláním (více než 40 %) pak v obcích Jevišovka, Klentnice a Nový Přerov. Mezi obcemi jsou patrné výrazné rozdíly v hodnotách indexu stáří. Nejmladšími obcemi správního území ORP Mikulov jsou Novosedly – index stáří 54,1 (údaj z roku 2006) a Dobré Pole – index stáří 55,8. Obce Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov a Sedlec jsou naopak nejstarší a hodnota indexu stáří zde přesahuje hranici 100. V porovnání s krajskými hodnotami je index stáří v ORP Mikulov po celé sledované období 2001-2006 přibližně o 20-25 nižší. Ve sledovaném období 2001-2006 se nejvýrazněji zvýšila hodnota indexu stáří v obcích Brod nad Dyjí, Jevišovka a Sedlec. Data pro zvolený indikátor získávaná ze Sčítání lidu, domů a bytů a z Demografických ročenek SO ORP jsou dostupná bezproblémově.

80

Tabulka č. 5.7.13: Index vývoje podílu věkové skupiny 0-14 let, Index vývoje podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a Průměrná hodnota indexu stáří v obcích ORP Mikulov Hodnocené území Hodnota I. Hodnocení Hodnota II. Hodnocení Hodnota III. Hodnocení ORP Mikulov Bavory 98,4 0 193,3 1 64,2 1 Brod nad Dyjí 85,3 -1 500,0 1 82,0 0 Březí 85,2 -1 120,0 1 61,7 1 Dobré Pole 76,3 -1 171,4 1 50,4 1 Dolní Dunajovice 79,7 -1 147,8 1 85,7 0 Dolní Věstonice 70,9 -1 139,4 1 83,1 0 Drnholec 77,9 -1 146,2 1 67,9 1 Horní Věstonice 96,1 0 233,3 1 80,2 0 Jevišovka 69,9 -1 287,5 1 57,1 1 Klentnice 104,8 1 208,7 1 106,4 -1 Mikulov 86,3 -1 155,1 1 76,8 0 Milovice 119,3 1 242,9 1 74,4 0 Novosedly 95,2 0 236,4 1 52,5 1 Nový Přerov 81,7 -1 66,7 -1 82,6 0 Pavlov 77,4 -1 170,4 1 96,5 -1 Perná 88,6 -1 140,0 1 64,3 1 Sedlec 78,7 -1 228,6 1 96,6 -1 Pozn.: Hodnota I. – index vývoje podílu věkové skupiny 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (2001-2006) (%) Hodnocení indikátoru: -1……méně než 90 % 0……90 – 100 % 1……více než 100 % Hodnota II. – index vývoje podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel (1991-2001) (%) Hodnocení indikátoru: -1……méně než 100 % 1……více než 100 % Hodnota III. – průměrná hodnota indexu stáří (2001-2006) (%) Hodnocení indikátoru: -1……více než 95 % 0… …74,1 – 95 % 1……méně než 74,1 % (průměrná hodnota za ORP)

81

Obrázek č. 5.7.3: Podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let v obcích ORP Mikulov

Obrázek č. 5.7.4: Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let v obcích ORP Mikulov

82

Obrázek č. 5.7.5: Podíl obyvatelstva se základním vzděláním v obcích ORP Mikulov

Obrázek č. 5.7.6: Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Mikulov

83

5.7.7

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů a z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Limit udržitelnosti u všech 3 ukazatelů nebyl Počet obyvatelstva v ORP Mikulov se za celé současně podkročen ani v jedné obci ORP sledované období 1869 - 2006 výrazně snížil Mikulov. (o 20 %) ve srovnání s Jihomoravským krajem, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. V posledním šestiletém období 2001-2006 jsou Záporné hodnoty průměrné míry přirozeného hodnoty počtu obyvatelstva velmi vyrovnané. přírůstku (průměr 2001-2006) v ORP Mikulov, v Jihomoravském kraji i v ČR. Velmi vysoká průměrná míra přirozeného Nejvyšší záporné hodnoty průměrné míry přírůstku (průměr 2001-2006) v obci Bavory – přirozeného přírůstku v obcích Dobré Pole, Dolní 7,93. Věstonice a Klentnice. Průměrná hodnota migračního salda nabývá Nejvyšší záporné hodnoty migračního salda kladných hodnot u 11 obcí, nejvyšší je u obcí (průměr 2001-2006) v obcích Bavory, Dobré Pole, Jevišovka, Perná a Sedlec. Dolní Věstonice a Milovice. Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let ve Úbytek předproduktivní složky obyvatelstva ve všech obcích, v 9 obcích je dlouhodobě podíl všech obcích ORP. obyvatelstva ve věku 0-14 let vyšší než průměr ORP a kraje. Ve všech obcích i v ORP mírně roste podíl Dlouhodobě nejnižší podíl věkové skupiny 0 -14 obyvatelstva s dokončeným vysokoškolským let v obci Klentnice (velmi vysoký index stáří – vzděláním. 113,9). Index stáří v ORP Mikulov je po celé sledované Trvale nízké hodnoty střední délky života mužů období 2001-2006 přibližně o 20-25 nižší než v okrese Břeclav (nejnižší z okresů v Jihomoravském kraji. Jihomoravského kraje, nižší než krajské a celorepublikové hodnoty). Blízkost Mikulova (pro 11 obcí autem do 15 minut), tj. dostupná občanská vybavenost, pracovní příležitosti, úřady. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvýšení migrační atraktivity obcí – lepší nabídka Neustálý pokles počtu obyvatel – především stavebních parcel a služeb pro mladé rodiny - v Dolních Věstonicích, kde je pokles dlouhodobě především v obcích s nízkým podílem nejmladší nejvyšší. věkové skupiny - Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov a Sedlec. Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora Vylidňování sídel – zánik trvalého bydlení. rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací v obcích. Podpora zdraví a zdravého životního stylu. Stárnutí obyvatel – především v obcích Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov a Sedlec. Vytváření podmínek pro prodlužování aktivního Snižování nabídky zdravotnických zařízení života seniorů, zlepšení sociálních podmínek a v regionu. péče pro obyvatele (podpora rozšíření ambulantní pečovatelské služby ve všech obcích).

84

5.7.8

Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování

• • •

Drnholec – chybějící pečovatelská služba Horní Věstonice – v obci chybí drobné služby Novosedly – v obci chybí drobné služby, v plánu rozšíření hřbitova, vybudování domu s pečovatelskou službou, průmyslové zóny Pavlov – v obci chybí sociální služby Perná – v obci chybí dětské hřiště

• •

85

5.8 BYDLENÍ 5.8.1

Domovní a bytový fond

V ORP Mikulov tvoří 92 % domovního fondu rodinné domy. K 1.3.2001 bylo v řešeném území celkem 7 195 bytů v 5 126 domech, z toho 687 bytů – 9,5 % bylo trvale neobydlených. Podíl bytových domů byl samozřejmě nejvyšší ve městě Mikulov (18,9 %), dále pak v Drnholci (4,7 %) a v Bavorech (3,7 %). Průměrný počet obyvatel byl 3,1 na 1 byt při SLDB v r. 2001. Úbytek trvale obydlených domů a bytů a současně nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Počet trvale obydlených domů a bytů ve všech obcích správního obvodu Mikulov v období 1991-2001 mírně rostl a největší nárůst trvale obydlených domů byl zaznamenán v obci Klentnice (o víc než 20 %) a Pavlov. Největší nárůst trvale obydlených bytů byl v obcích Klentnice, Mikulov a Bavory. Tabulka č. 5.8.1: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích ORP Mikulov v letech 1991-2001 % změna podíl domy domy z toho podíl z toho trvale bytových trvale trvale rodinné rodinných bytové obydlených domů obydlené obydlené domy domů (%) domy domů celkem (%) Obec 1991 2001 2001 2001 2001 2001 1991-2001 Bavory 101 108 104 96,3 4 3,7 106,93 Brod nad Dyjí 150 152 152 100,0 0 0,0 101,33 Březí 417 433 424 97,9 8 1,8 103,84 Dobré Pole 114 118 116 98,3 2 1,7 103,51 Dolní Dunajovice 474 507 489 96,4 14 2,8 106,96 Dolní Věstonice 99 104 99 95,2 3 2,9 105,05 Drnholec 437 466 432 92,7 22 4,7 106,64 Horní Věstonice 137 148 147 99,3 0 0,0 108,03 Jevišovka 160 168 166 98,8 1 0,6 105,00 Klentnice 110 134 132 98,5 0 0,0 121,82 Mikulov 1254 1294 1027 79,4 244 18,9 103,19 Milovice 126 130 127 97,7 2 1,5 103,17 Novosedly 309 308 297 96,4 10 3,2 99,68 Nový Přerov 97 103 102 99,0 0 0,0 106,19 Pavlov 147 160 154 96,3 4 2,5 108,84 Perná 218 231 229 99,1 0 0,0 105,96 Sedlec 247 250 247 98,8 1 0,4 101,21 ORP Mikulov 4092 4583 4215 92,0 315 6,9 104,66 Zdroj: ČSÚ Vysoký podíl neobydlených bytů je důkazem menší atraktivity území pro trvalé bydlení. Mikulovsko (ORP Mikulov se s výjimkou obce Pasohlávky shoduje s mikroregionem Mikulovsko) patří v porovnání s jinými mikroregiony kraje spíše mezi regiony s nižším počtem neobydlených bytů (v roce 2001 méně než 10 %). Nejvyšší podíl neobydlených bytů byl při posledním SLDB 2001 v obcích Dolní Věstonice (22,4 %), Pavlov (22,0 %), Jevišovka (20,3 %) a Brod nad Dyjí (20,0 %). Ve 14 obcích správního území se mezi SLDB 1991 a 2001 počet neobydlených bytů zvýšil, u 4 z nich dokonce více než 3x – Dolní Věstonice, Milovice, Pavlov a Perná. U Pavlova a Dolních Věstonic však významný podíl těchto bytů slouží k rekreaci. Vysoký podíl neobydlených bytů je zejména v severní části Jihomoravského kraje (s výjimkou Černohorska) a dále potom v několika mikroregionech na Znojemsku a v mikroregionu Drahanská

86

Vrchovina a Horňácko. Nejvyšší podíl neobydlených bytů, a sice 30,06 % je v mikroregionu Sever Znojemska. Nejnižší podíl neobydlených bytů má naopak Hodonínsko s 6,51 %. Průměr za Jihomoravský kraj činil 10,90 %. (ČSÚ - Monitoring mikroregionů Jihomoravského kraje, 2001.) Tabulka č. 5.8.2: Vývoj počtu neobydlených bytů v obcích ORP Mikulov v letech 1991-2001 % změna Neobydl. Podíl Podíl Neobydl. Změna počtu počtu byty neobydl. neobydl. byty celkem neobydl. bytů neobydl. bytů celkem bytů (%) bytů (%) celkem Obec 1991 1991 2001 2001 1991-2001 1991-2001 21 Bavory 19 14,6 14,5 2 110,53 38 Brod nad Dyjí 30 16,7 20,0 8 126,67 44 Březí 46 9,4 8,8 -2 95,65 12 Dobré Pole 11 8,4 8,8 1 109,09 48 Dolní Dunajovice 54 9,3 7,9 -6 88,89 33 Dolní Věstonice 10 8,7 22,4 23 330,00 44 Drnholec 40 7,2 7,4 4 110,00 20 Horní Věstonice 14 9,2 11,9 6 142,86 44 Jevišovka 45 21,3 20,3 -1 97,78 16 Klentnice 9 7,3 10,5 7 177,78 181 Mikulov 127 5,0 6,3 54 142,52 19 Milovice 5 3,6 12,1 14 380,00 33 Novosedly 24 6,3 8,5 9 137,50 22 Nový Přerov 20 17,1 17,6 2 110,00 49 Pavlov 16 9,1 22,0 33 306,25 39 Perná 12 5,1 14,0 27 325,00 24 Sedlec 21 7,5 8,4 3 114,29 ORP Mikulov 503 7,7 687 9,5 62 136,58 Zdroj: ČSÚ

87

Tabulka č. 5.8.3: Vývoj počtu neobydlených bytů v ORP Jihomoravského kraje v letech 1991-2001 % změna počtu neobydlené byty neobydlené byty ORP neobydlených bytů celkem celkem celkem 1991 2001 1991-2001 ORP Blansko 1 376 2 194 159,45 ORP Boskovice 2 120 3 428 161,70 ORP Brno 6 884 13 642 198,17 ORP Břeclav 1 735 2 080 119,88 1 137 ORP Bučovice 871 130,54 1 785 ORP Hodonín 1 199 148,87 1 772 ORP Hustopeče 1 321 134,14 1 110 ORP Ivančice 959 115,75 781 ORP Kuřim 530 147,36 2 785 ORP Kyjov 2 336 119,22 2 001 ORP Mikulov 503 136,58 1 457 ORP Moravský Krumlov 1 016 143,41 580 ORP Pohořelice 386 150,26 1 229 ORP Rosice 866 141,92 1 083 ORP Slavkov u Brna 943 114,85 2 265 ORP Šlapanice 1 632 138,79 1 193 ORP Tišnov 841 141,85 1 845 ORP Veselí nad Moravou 1 297 142,25 3 034 ORP Vyškov 2 415 125,63 4 471 ORP Znojmo 3 084 144,97 972 ORP Židlochovice 782 124,30 Jihomoravský kraj 33 096 49 530 149,66 ČR 538 615 371 512 149,66 Zdroj: ČSÚ Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Mikulov (41,2 let) o 3 roky nižší než v ČR (46,9 let). Nejmladší domovní fond měly obce Klentnice (28,6 let), Dobré Pole (33,3 let), Březí a Bavory (35,6 let).

88

Tabulka č. 5.8.4: Průměrné stáří domů v obcích ORP Mikulov v roce 2001 Průměrné stáří domů v roce 2001 Obec (roky) Bavory 35,6 Brod nad Dyjí 47,4 Březí 35,6 Dobré Pole 33,3 Dolní Dunajovice 40,7 Dolní Věstonice 44,9 Drnholec 39,8 Horní Věstonice 46,8 Jevišovka 49,3 Klentnice 28,6 Mikulov 42,1 Milovice 41,2 Novosedly 42,9 Nový Přerov 40,9 Pavlov 39,7 Perná 41,9 Sedlec 46,7 ORP Mikulov 41,2 44,2 Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ

5.8.2

Bytová výstavba

V ORP Mikulov, podobně jako v dalších 8 ORP Jihomoravského kraje, byla průměrná intenzita bytové výstavby v letech 2003-2006 3 byty na 1000 obyvatel. Vyšší průměrná intenzita byla zaznamenána u ORP, které jsou blíž do centra kraje Brna - Blansko, Kuřim, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov a Znojmo. Byty s největší užitkovou i obytnou plochou se stavěly na Břeclavsku, největší a nejdražší byty v rodinných domech se stavěly v Brně. Hodnota bytu byla v průměru nejvyšší v obvodu Kuřimi. Výstavba relativně nejmenších a nejlevnějších bytů probíhala v obvodu Moravského Krumlova, bytů v rodinných domech v obvodu Veselí nad Moravou a Hustopeče. U 9 obcí ORP Mikulov přesahuje průměrná intenzita bytové výstavby v období 2003-2006 (údaje za roky 2001 a 2002 nejsou k dispozici) průměr ORP, kraje i ČR (3 byty/1000 obyv.).

89

2004 3 2 5 5 5 6 5 14 2 4 5 0 3 0 7 5 1 4

2005 3 1 7 1 4 0 13 0 2 4 36 0 0 1 2 1 1 76

2005 8 2 4 3 2 0 8 0 3 7 5 0 0 3 4 1 1 4

90

2006 0 0 4 0 6 0 14 3 1 1 16 0 3 0 1 2 1 52

Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

Dokončené byty celkem

Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

Dokončené byty celkem

Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

Dokončené byty celkem 2004 1 1 7 2 8 2 8 6 1 2 35 0 3 0 4 4 1 85

2006 0 0 3 0 4 0 8 7 2 2 2 0 3 0 2 3 1 3

Dokončené byty změna

2003 5 0 6 0 5 0 0 2 0 4 3 2 1 0 2 9 0 3

Dokončené byty celkem

2003 2 0 10 0 9 0 0 1 0 2 24 1 1 0 1 7 0 58

Průměrná intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov Zdroj: ČSÚ

Intenzita bytové výstavby (dokončenébyty/ 1000 obyv.)

Obce

Dokončené byty celkem

Tabulka č. 5.8.5: Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Mikulov v letech 2003-2006

2003-2006 4 1 5 2 4 2 5 6 2 4 4 1 2 1 4 5 1 3

20032006 6 2 28 3 27 2 35 10 4 9 111 1 7 1 8 14 3 314

20032006 -2 0 -6 0 -3 0 14 2 1 -1 -8 -1 2 0 0 -5 1

V průměrném počtu zrušených bytů v letech 2003-2006 se ORP Mikulov řadí na 6.místo po ORP Hustopeče, Kyjov, Pohořelice, Slavkov u Brna a Veselí nad Moravou. Obrázek č. 5.8.1: Průměrná intenzita bytové výstavy v obcích ORP Mikulov v letech 2003-2006

5.8.3 5.8.3.1

Indikátory Index vývoje počtu trvale obydlených, resp. neobydlených bytů mezi lety 1991 a 2001

Jako indikátor vývoje bydlení jsou uvažovány ukazatele vývoje počtu trvale obydlených, resp. neobydlených bytů mezi lety 1991 a 2001. Zvolené indikátory jsou částečně také ukazateli rezidenční atraktivity území a ekonomické úrovně území. Jako limit udržitelnosti vývoje bydlení byly zvoleny nulové hladiny přírůstku a úbytku u obou ukazatelů. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Počet trvale obydlených bytů v ORP, kraji i ve všech obcích mírně roste, největší nárůst trvale obydlených bytů byl zaznamenán u obcí nejblíž Mikulovu – Bavory a Klentnice. Počet neobydlených bytů se ve sledovaném období snížil pouze ve 3 obcích – Březí, Dolní Dunajovice a Jevišovka. Ve všech 14 dalších obcích se počet neobydlených bytů zvýšil, u 4 z nich dokonce více než 3x – Dolní Věstonice, Milovice, Pavlov a Perná. U Pavlova a Dolních Věstonic však významný podíl těchto bytů slouží k rekreaci. Jako vedlejší parametr byl zvolen počet neobydlených bytů využívaných k rekreaci. Jeho hodnota nepředstavuje vyčerpávající soubor rekreačních objektů v území a problémem je neúplnost evidence – údaj nezahrnuje značnou část druhého bydlení – rekreační chaty, chalupy a jiné objekty, nepřesná je i evidence bytů u rodinných domů apod. a údaj je dostupný pouze z posledního SLDB 2001. Nejvyšší zastoupení bytů využívaných k rekreaci (z celkového počtu bytů) v roce 2001 bylo v obcích Pavlov (17,04 %), Dolní Věstonice (14,29 %) a Jevišovka (13,82 %). V ostatních obcích je podíl menší než 10 %. Podíl bytů sloužících k rekreaci z celkového počtu neobydlených bytů je velmi významný v obcích Pavlov – 77,55 %, Jevišovka – 68,18 % a Dolní Věstonice – 63,64 %.

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Dalším vedlejším parametrem je průměrné stáří domů v roce 2001. V ORP Mikulov (41,2 let) je tento parametr o 3 roky nižší než v ČR. Nejmladší domovní fond mají obce Klentnice (28,6 let), Dobré Pole (33,3 let), Březí a Bavory (35,6 let). Průměrné stáří domů v ČR v roce 2001 bylo 46,9 let. Dostupnost údajů - ze SLDB 1991 a 2001- problematické je zjišťování počtu objektů individuální rekreace (mnoho neobydlených bytů je využíváno k rekreaci). Tento údaj byl zjišťován v rámci průzkumů území a jeho hodnota je pouze orientační. Tabulka č. 5.8.6: Vyhodnocení indikátorů Vývoj počtu trvale obydlených bytů, resp. neobydl. bytů Hodnocené území Hodnota I. Ohodnocení Hodnota II. Ohodnocení ORP Mikulov Bavory 111,71 1 110,53 Brod nad Dyjí 101,33 1 126,67 Březí 103,16 1 95,65 Dobré Pole 103,33 1 109,09 Dolní Dunajovice 106,27 1 88,89 Dolní Věstonice 108,57 1 330,00 Drnholec 106,42 1 110,00 Horní Věstonice 107,25 1 142,86 Jevišovka 104,22 1 97,78 Klentnice 118,26 1 177,78 Mikulov 111,92 1 142,52 Milovice 102,99 1 380,00 Novosedly 98,89 0 137,50 Nový Přerov 106,19 1 110,00 Pavlov 108,75 1 306,25 Perná 107,66 1 325,00 Sedlec 101,16 1 114,29 Pozn.: Hodnota I. – index vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001 v obcích ORP Mikulov Hodnocení indikátoru: -1… …méně než 90 0… …90 –100 1… …více než 100 Hodnota II. – index vývoje počtu neobydlených bytů v letech 1991-2001 v obcích ORP Mikulov Hodnocení indikátoru: -1… …více než 120 0… …100 – 120 1… …méně než 100

92

0 -1 1 0 1 -1 0 -1 1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -1 0

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Obrázek č. 5.8.2: Změna počtu trvale obydlených bytů v obcích správního obvodu ORP Mikulov

Obrázek č. 5.8.3: Změna počtu neobydlených bytů v obcích správního obvodu ORP Mikulov

93

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Obrázek č. 5.8.4: Podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů

Obrázek č. 5.8.5: Podíl bytů sloužících k rekreaci na celkovém počtu bytů

94

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Obrázek č. 5.8.6: Podíl bytů sloužících k rekreaci na celkovém počtu neobydlených bytů

5.8.3.2

Průměrná intenzita bytové výstavby

Indikátorem bytové výstavby je ukazatel intenzity bytové výstavby v letech 2001-2006. Zvolený indikátor do značné míry odráží atraktivitu regionu. Limit udržitelnosti bytové výstavby není stanoven. U 9 obcí ORP Mikulov přesahuje průměrná intenzita bytové výstavby v období 2003-2006 (údaje za roky 2001 a 2002 nejsou k dispozici) průměr ORP, kraje i ČR (3 byty/1000 obyv.). K těmto obcím patří: Tabulka č. 5.8.7: Průměrná intenzita bytové výstavby Průměrná intenzita bytové výstavby Obec (počet bytů/1000 obyvatel) Bavory 4 Březí 5 Dolní Dunajovice 4 Drnholec 5 Horní Věstonice 6 Klentnice 4 Mikulov 4 Pavlov 4 Perná 5

95

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

V porovnání s ostatními ORP Jihomoravského kraje byla intenzita bytové výstavby ve správním území Mikulova v období 2001-2006 – 3 byty/1000 obyv. stejná jako u dalších 8 ORP, kraje i ČR. Vyšší průměrná intenzita byla zaznamenána u ORP, které jsou blíž do centra kraje Brna - Blansko, Kuřim, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov a Znojmo. Průměrný počet zrušených bytů v ORP Mikulov – 6. místo po ORP Hustopeče, Kyjov, Pohořelice, Slavkov u Brna a Veselí nad Moravou (2003-2006) Dostupnost údajů je dána jejich sledováním ČSÚ. Tabulka č. 5.8.8: Průměrná intenzita bytové výstavby ve všech obcích ORP Mikulov (2003-2006) Hodnocené území ORP Mikulov Hodnota Ohodnocení Bavory 3,78 Brod nad Dyjí 1,03 Březí 4,52 Dobré Pole 1,92 Dolní Dunajovice 3,93 Dolní Věstonice 1,53 Drnholec 5,26 Horní Věstonice 5,67 Jevišovka 1,76 Klentnice 4,19 Mikulov 3,66 Milovice 0,54 Novosedly 1,52 Nový Přerov 0,79 Pavlov 3,72 Perná 4,58 Sedlec 0,94 Pozn.: Hodnocení indikátoru: -1… …méně než 1 0… …1 – 2,65 1… …více než 2,66 (hodnota za ORP), resp. 3,15 (hodnota za JM kraj)

96

1 0 1 0 1 0 1 1 0 1 1 -1 0 -1 1 1 -1

EKOTOXA s.r.o.

5.8.4

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů, z dotazníků vyplňovaných starosty obcí a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Počet trvale obydlených bytů v ORP i ve všech Nárůst počtu neobydlených bytů ve 14 obcích ORP. obcích mírně roste. Vysoký podíl neobydlených bytů slouží k rekreaci. U 4 obcí se zvýšil počet neobydlených bytů více než 3x – Dolní Věstonice, Milovice, Pavlov a Perná. Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Nejnižší průměrná intenzita bytové výstavby Mikulov (41,2 let) o 3 roky nižší než v ČR. v obcích Brod nad Dyjí, Milovice, Nový Přerov a Sedlec (2003-2006). Žádaná lokalita pro bydlení a výstavbu. Nárůst počtu jednočlenných bytových domácností ve 13 obcích ORP. Průměrná intenzita bytové výstavby srovnatelná s krajem a ČR (2003-2006). Vyšší průměrná intenzita bytové výstavby u 9 obcí ORP Mikulov (2003-2006). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obcích Milovice, Perná a Klentnice, kde se jejich počet výrazně zvýšil a v roce 2001 bylo málo z nich využíváno k rekreaci. Možnost využití objektů druhého bydlení pro trvalé Fyzická degradace bytového fondu a pomalá bydlení. obnova staré bytové zástavby. Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách a Nedostatek stavebních parcel, snižující se počet zajištění dostupného bydlení pro rodiny s dětmi dokončených nových bytů. (rozšíření obytné zóny v obci Perná, zlepšení nabídky bydlení v obcích s nejstarším obyvatelstvem - Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov a Sedlec. Další růst podílu jednočlenných domácností v kombinaci se stárnutím obyvatel - v roce 2001 bylo v obcích Jevišovka, Nový Přerov a Pavlov více než třetina domácností jednočlenných.

5.8.5 • •

Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování Horní Věstonice – nedostatek stavebních míst Perná – rozšíření obytné zóny

97

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

5.9 REKREACE Správní území ORP Mikulov je díky přírodním, kulturním a geografickým podmínkám významným regionem cestovního ruchu, který významně přispívá a v budoucnu může ještě více přispět k ekonomickému rozvoji a zvyšování zaměstnanosti v regionu. Území má venkovský charakter osídlení, což dokazuje vysoký podíl rodinných domů (více než 90%), který ve všech obcích s výjimkou Mikulova výrazně převyšuje průměr v České republice – 85%. Vysoký počet rodinných domů je výhodou, protože vytváří potenciál využitelný k různým formám venkovské turistiky, rozvoji agroturistiky, chalupaření, pronajímání chalup apod., čímž se může významně rozšířit nabídka ubytovacích kapacit v území. Území je významné především jako středisko CHKO a biosférické rezervace Pálava s reliéfem Pavlovských vrchů a údolní nivy řeky Dyje. Pálava je od roku 1986 zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Hřeben Pálavy, tvořený druhohorními vápenci, se táhne v délce necelých 20 km a jeho nejvyšším vrcholem je Děvín s nedalekou zříceninou středověkého hradu Děvičky. Region Mikulovska není po turistické stránce vyváženým regionem. Mnohé atraktivity mají nadregionální význam (Městská památková rezervace Mikulov, příroda chráněné krajinné oblasti Pálava nebo archeologické památky v Dolních Věstonicích), další místa jsou významná regionálně, například rezervace lidové architektury Pavlov nebo obec Klentnice. Vedle nich jsou zde i lokality turisticky ještě nepříliš známé. Málo navštěvovaná je prozatím jihozápadní část území, okolí Drnholce, Jevišovky. Město Mikulov s městskou památkovou rezervací je známé panoramatem se siluetou zámku, významného poutního místa Svatého kopečku s křížovou cestou a bývalé dělostřelecké tvrze Kozího hrádku. K dalším významným atraktivitám cestovního ruchu patří Pavlovské vrchy, Sirotčí hrádek, Stolová hora, archeologické naleziště Dolní Věstonice proslavené nálezem Věstonické Venuše nebo vodní nádrže Nové Mlýny, které jsou největším vodním dílem Jihomoravského kraje. Jedná se o 3 na sebe navazující vodní nádrže – horní (Nové Mlýny I, 531 ha), střední (Nové Mlýny II, 1033 ha) a dolní (Nové Mlýny III, 1668 ha). Nádrže jsou postaveny na vodním toku Dyje. Pozitivní stránkou Mikulovska je možnost rekreace v čisté venkovské krajině, návštěva a poznávání historických památek, archeologických nálezů. Významnou oblastí letní rekreace jsou Novomlýnské nádrže – dlouhodobější pobyty, koupání, jachting, rybolov, apod. K přednostem regionu patří také vinařská turistika, pro kterou má území vynikající předpoklady (produkce velmi kvalitních vín, krásná krajina s viničními tratěmi a zachovanými objekty historických sklepů a vinařských domů - v Pavlově, Klentnici, Dolních Věstonicích, Dolních Dunajovicích, Perné, Novém Přerově).

5.9.1

Každodenní rekreace

Každodenní rekreace poblíž místa bydliště, kterou využívají obyvatelé k regeneraci a odpočinku, je vázána na plochy veřejné zeleně, dětská a sportovní hřiště, tělocvičny, koupaliště, zahrádkářské osady apod. Ve městech rozhoduje o kvalitě bydlení ve velké míře právě nabídka a kvalita ploch pro každodenní rekreaci v blízkém okolí. Ve venkovských obcích je způsob trávení volného času odlišný od měst, obyvatelé tráví nejvíce času chovatelskou a pěstební činností na vlastních zahradách, vinohradech apod., aktivním odpočinkem v okolní přírodě (procházky, koupání, …), sportovní činností.

98

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Tabulka č. 5.9.1: Plochy pro sport a každodenní rekreaci v obcích ORP Mikulov v roce 2007 obec Bavory

plochy pro sport fotbalové hřiště

turistické trasy, naučné stezky, cyklotrasy cyklostezka Stará Hora

cyklostezky Mikulovská, Stará Hora a Brod nad Dyjí fotbalové hřiště Okolo ATC cyklostezky fotbalové hřiště a Mikulovská a Moravská Březí tenisová hala Vinná Dobré Pole fotbalové hřiště cyklostezka Mikulovská fotbalové hřiště a Dolní Dunajovice tenisové kurty cyklostezka Stará Hora cyklostezky Mikulovská, Moravská Vinná a Okolo ATC Dolní Věstonice fotbalové hřiště Drnholec Horní Věstonice Jevišovka

Klentnice

Mikulov Milovice Novosedly

Nový Přerov Pavlov

chybějící vybavenost, záměry

další

leží na břehu Novomlýnské nádrže, možnost rybaření, vodních sportů koupaliště Březí

chybí cyklotrasy, záměr revitalizace náměstí

dvě fotbalová cyklostezka hřiště Moravská Vinná fotbalové hřiště dtto cyklostezky Mikulovská, Moravská Vinná a Jantarová fotbalové hřiště cyklostezka fotbalové hřiště Moravská Vinná nabídka mnoha sportovišť, relaxační centra, sportovní areál cyklostezka Aquacentrum Moravská Vinná, turistické trasy fotbalové a víceúčelové hřiště cyklostezka Mikulovská cyklostezky Mikulovská a Moravská fotbalové hřiště Vinná cyklostezky Mikulovská, Moravská Vinná, Stará Hora fotbalové hřiště a Jantarová cyklostezky Mikulovská a Moravská Vinná fotbalové hřiště

Perná

fotbalové hřiště

cyklostezka Moravská Vinná

Sedlec

fotbalové hřiště

cyklostezka vinařská

výchozí místo na pěší a cyklo túry kolem Pálavy, Ponyranč Jezdecký Mikulov, areál Riviéra,

záměr víceúčelové hřiště, kulturní zařízení, kino

klub Koupaliště

záměr lesopark výchozí místo a cyklo túry Pálavy výchozí místo a cyklo túry Pálavy

na pěší kolem

na pěší záměr rozšíření kulturního domu, kolem úprava přírodního areálu chybí sportoviště, záměr na rozšíření zeleně za OÚ, vybudování Sedlecká největší moravský veřejného rybník Nesyt prostranství

Zdroj: průzkumy

99

EKOTOXA s.r.o.

5.9.2

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace

Krátkodobou rekreací se rozumí pobyt trvající 1-4 dny, dlouhodobou rekreací pak pobyt trvající déle než 4 dny. Pro oba výše uvedené typy rekreace je nezbytná dobře rozvinutá základní turistická infrastruktura regionu, kterou tvoří ubytovací a stravovací kapacity, dopravní infrastruktura, a dále také síť doprovodných služeb a další vybavenosti. Ubytovací kapacity Objekty individuální rekreace: Významným indikátorem rekreačního potenciálu obcí je počet chalup (chat) na 100 domů. Údaje o objektech individuální rekreace jsou velmi obtížně zjistitelné. Srovnání s roky posledních sčítání nejsou objektivní, údaje o současném stavu jsou pouze orientační údaje zjištěné od starostů obcí. Pozn. SLDB 1991 uvádí údaje o počtu objektů pro individuální rodinnou rekreaci v rozlišení na chaty a rekreační domky, chalupy vyčleněné z bytového fondu pro rekreační účely a chalupy nevyčleněné, které byly nadále určeny k trvalému bydlení, ale využívaly se pro rekreaci. SLDB 2001 uvádí objekty individuální rekreace jako trvale neobydlené byty určené k rekreaci, ve sčítacím formuláři byly uvedeny jako domy pro rekreaci. Tabulka č. 5.9.2: Objekty individuální rekreace v obcích ORP Mikulov v letech 1991 a 2007 objekty objekty rekreační rekreační zahradní obec individuální individuální chalupy chaty domky rekreace rekreace 1991 2007 2007 2007 2007 Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec ORP Mikulov Zdroj: ČSÚ, dotazníky z obcí

6 0 1 2 0 35 0 8 0 0 0 15 1 2 46 28 0 144

16 30 10 14 20 65 25 30 45 16

10 30 10 3 20 65 25 30 45 8

6 0 0 11 0 0 0 0 0 8

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

15 1 14 60 44 5 410

15 1 14 60 21 0 357

0 0 0 0 23 5 53

0 0 0 0 0 0 0

100

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Hromadná ubytovací zařízení: Údaje jsou opět pouze orientační, údaje zjišťované od starostů obcí, z webových stránek obcí a z ČSÚ nejsou shodné. Tabulka č. 5.9.3: Hromadná ubytovací zařízení v obcích ORP Mikulov v roce 2007 obec

turist. kapacihotel kapacita penzion kapacita ubytovna, ta kemp

2007 2007 Bavory 0 0 Brod nad Dyjí 0 0 Březí 0 0 Dobré Pole 0 0 Dolní Dunajovice 0 0 Dolní Věstonice 0 0 Drnholec 1 56 Horní Věstonice 0 0 Jevišovka 0 0 Klentnice 1 22 Mikulov 10 748 Milovice 0 0 Novosedly 0 0 Nový Přerov 0 0 Pavlov 2 146 Perná 0 0 Sedlec 0 0 ORP Mikulov 14 972 Zdroj: ČSÚ, dotazníky z obcí

2007 1 1 1 10 8 4 2 1 0 4 35 2 1 0 9 5 1 85

2007 9 17 0 226 230 107 42 30 0 29 564 23 50 0 185 129 16 1 657

2007 0 3 1 1 1 2 0 0 0 3 0 0 0 1 0 0 12

2007 0

150 88 29 0 0 22 129 0 0 0 70 0 0 488

ostatní (apartmány, pronájem chalup,chat apod.) 2007 1 0 0 0 2 0 0 1 4 1 4 0 0 0 1 0 0 14

kapacita 2007 8 0 0 0 18 0 0 12 22 6 32 0 0 0 15 0 0 113

Potenciální rozvojové možnosti hromadné rekreace jsou i v rozvoji specifické formy pobytové venkovské turistiky – agroturistiky.

101

EKOTOXA s.r.o.

5.9.3

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Cyklotrasy

Území ORP Mikulov je velmi významným regionem cykloturistiky, která zaznamenává na jihu Moravy velký rozvoj, a to i v mezinárodním kontextu.

v posledních letech

Jihomoravským krajem i regionem Mikulovsko prochází mezinárodní, národní, regionální i místní cyklotrasy, včetně vinařských. Neustále je však potřeba rozvíjet doprovodné služby, jako jsou půjčovny a opravny kol, informační, ubytovací služby aj. Značené cyklotrasy v území: • • •

mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka, Stezka Brno-Wien národní cyklotrasa Greenways Praha-Wien v úseku Nový Přerov – Mikulov místní cyklotrasy: o 5044 Mikulov - Dolní Věstonice o Vinařská stezka „Mikulovská“ - Mikulov, ŽST – Valtice – Lednice – Dolní Věstonice – Ivaň – Nový Přerov – Mikulov, ŽST o Vinařská stezka „Moravská vinná“ - Znojmo, sv. Alžběta – Nový Šaldorf – Havraníky – Slup – Hevlín – Drnholec – Mikulov – Pavlov – Dolní Věstonice – Pouzdřany – Hustopeče – Horní Bojanovice – Kobylí – Klobouky – Krumvíř – Čejč – Čejkovice – Mutěnice – Kyjov – Bzenec – Moravský Písek (– Uherské Hradiště) o Okruh „Stará Hora“ - Mikulov – Bavory – Brod nad Dyjí – Nový Přerov – Mikulov o Okolo ATC - ATC Merkur – Dolní Věstonice – Strachotín – ATC Merkur ATC Merkur – Dolní Věstonice – Strachotín – ATC Merkur

102

EKOTOXA s.r.o.

5.9.4

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů, z dotazníků vyplňovaných starosty obcí a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. SILNÉ STRÁNKY Bohatý památkový a archeologický fond obcí.

SLABÉ STRÁNKY S výjimkou Mikulova v obcích chybí doprovodná infrastruktura cestovního ruchu. přírodním Chybí turistická informační centra.

Rozmanitý region s hodnotným prostředím. Pestrá a dobře značená síť cyklostezek a turistických tras. Neobydlené domy nechátrají a jsou využívané jako chalupy nebo druhé bydlení. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci - VN Nové Mlýny. Dobrá dopravní dostupnost území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zatraktivnění jihozápadní části území (okolí Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu střety Drnholce, Jevišovky). s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony). Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel (Drnholec, Klentnice, Sedlec).

5.9.5

Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování

• • • • • •

Drnholec – nedostatek dětských hřišť, cyklotras Horní Věstonice – zvýšení ubytovacích kapacit, ozeleňování volných ploch Jevišovka - obnova a výsadba zeleně Klentnice – v obci chybí víceúčelové hřiště a kulturní zařízení Nový Přerov – větrolamy, lesopark Perná - rozšíření rekreační zóny na dolním i horním okraji obce, obnova a výsadba zeleně, úprava přírodního areálu Sedlec – v obci chybí sportoviště, obnova a výsadba zeleně, rozšíření zeleně za OÚ

•

103

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

5.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 5.10.1 Základní charakteristika Zemědělská oblast sousedící na jihu s Rakouskem, na západě s ORPem Znojmo, na východě s bývalým okresním městem a nyní ORPem Břeclav. Oblast je tradičně zaměřena na zemědělství, konkrétně vinařství. Je charakterizována zcela specifickou krajinnou morfologií Pálavských vrchů a nově postavených Novomlýnských nádrží. Tato kombinace prvků řadí Mikulovsko na specifické místo v rámci ORPů Jihomoravského kraje. Jedná se o oblast postiženou vyšší mírou nezaměstnanosti.

5.10.2 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Udržitelnost daňové výtěžnosti obcí Vzhledem ke způsobu rozpočtového určení daní v ČR pro obce, je jednotlivým obcím v podstatné části daňových výnosů zajištěna udržitelnost jejich daňových příjmů sdílením daní podle velikostní kategorizace obcí a podle počtu obyvatel – tj. např. případné nepříznivé dopady ekonomického vývoje státu by se tak projevily ve všech obcích. Indikátorem pro mapování hospodářských podmínek v jednotlivých obcích je podíl daňových výnosů. Konkrétně se jedná pouze o část výnosů z daně z příjmů fyzických osob (ze samostatné výdělečné činnosti a ze závislé činnosti). Nicméně jejich podíl v rámci daňové výtěžnosti obcí byl v roce 2006 menší než 4 %. U této daně pak roky 2006 a 2007 představují zhoršený výsledek, protože byly ovlivněny snížením příjmů z daní z příjmů fyzických osob v důsledku daňových úlev (společné zdanění manželů). Od roku 2008 dochází ke změně rozpočtového určení daní, která posiluje stabilitu daňových výnosů obcí. Tato změna zvyšuje daňové příjmy zejména pro malé obce a rovněž se zvyšuje podíl na sdílených daních změnou2 rozpočtového určení daní. Konkrétně se jedná o zvýšení daňové výtěžnosti u nejmenších obcí v důsledku: zvýšení koeficientů, vazby daňových výnosů na rozlohu obce a na prostý počet obyvatel obce, zrušení některých osvobození. Od roku 2008 dochází k některým změnám v daňových sazbách. Příjmy rozpočtů obcí by mělo ovlivnit zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (sazby z 5 % na 9 %), což by se mělo projevit růstem výnosů z této daně obcím (v roce 2006 se výnosy z této daně podílely na daňových příjmech obcí cca 40 %). Od roku 2008 dochází k přechodu na jednu sazbu daně z příjmů fyzických osob 15 % (tato daň se podílí na daňové výtěžnosti obcí v roce 2006 cca 30 %). Lze očekávat dílčí snížení výnosů z této daně pro všechny obce. Rovněž u daně z příjmů právnických osob se od roku 2008 snižuje sazba, přičemž dopad se projeví dílčím způsobem u všech obcí. U jednotlivých obcí pak udržitelnost daňové výtěžnosti, vzhledem ke způsobu sdílení daní zejména na počet obyvatel obce, bude ovlivněna změnami počtu obyvatel obce. Od roku 2009 bude možné na základě vlastního rozhodnutí obcí navýšit výnos daně z nemovitostí až na pětinásobek (v roce 2006 se podílela daň z nemovitostí na daňové výtěžnosti cca 4,4 %).

2

Další změna rozpočtového určení daní pro obce se očekává od roku 2010, kdy jejím východiskem by mělo být zohlednění podmínek fungování obcí.

104

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Zhodnocení daňové výtěžnosti obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Obce v ORP Mikulov jsou součástí Jihomoravského kraje, který dosáhl v roce 2006 mezi obcemi v krajích na druhou nejvyšší daňovou výtěžnost hned za Prahou, která má specifické postavení spojením obce i kraje, takže jinak se dá říci, že u obcí Jihomoravského kraje jako celku (bez Prahy) je daňová výtěžnost mezi kraji nejvyšší. Průměrná daňová výtěžnost kraje byla 10,49 tis. Kč na obyvatele kraje. Průměrná daňová výtěžnost za celý ORP Mikulov byla 6,96 tis. Kč/obyv. a byla tak výrazně nižší a dosáhla pouze 66 % úrovně výtěžnosti obcí v kraji (daňovou výtěžnost kraje však značně ovlivňuje výtěžnost Brna). Graf č. 5.10.1: Daňová výtěžnost obcí v obvodu ORP Mikulov v roce 2001 a 2006.

Zdroj: Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2006, výpočet vlastní Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Mikulov je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Kromě Mikulova jsou v ORP obce svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura vzhledem k tomu, že od roku 2000 do roku 2008 bylo základním kritériem rozdělování daňových výnosů mezi obce, jejich velikost. Stimulační daně (daň z příjmů fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti a daň z nemovitostí) mají v průměru malý vliv na celkový objem daňových příjmů obcí. V roce 2006 dosahovala nejvyšší daňové výtěžnosti v rámci ORP obec Milovice, která patří mezi menší obce v rámci ORP a dosáhla 114 % průměru ORP v roce 2006. Nejvyšší úroveň daňové výtěžnosti v této obci je dosahována v důsledku výnosu daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (obce dostávají 30 % výnosů daně z území obce). Daňová výtěžnost Milovic je v rámci ORP nejvyšší od roku 2002. Nadprůměrné úrovně daňové výtěžnosti v rámci ORP v roce 2006 pak dále dosahují obce Drnholec, Horní Věstonice, Novosedly, Brod nad Dyjí, Sedlec. Centrum ORP město Mikulov se pohybuje asi na úrovni průměru obcí ORP, což vzhledem k vyšším koeficientů sdílení daní u tohoto města naznačuje relativně horší místní podmínky rozvoje podnikání, odrážející se v daňových výnosech. Obce s nejnižší daňovou výtěžností jsou Dolní Věstonice (90 % průměru obcí v ORP v roce 2006) a Klentnice.

105

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Z hlediska časového vývoje daňová výtěžnost obcí v ORP se od roku 2001 do roku 2005 zvyšovala a v roce 2006 poklesla pod dosaženou úroveň předcházejícího roku; to však bylo obecným jevem mezi obcemi a bylo to dáno změnou v daňovém zákoně u daně z příjmů fyzických osob (zejména umožněním společného zdanění manželů, které platilo do roku 2007).

5.10.3 Podnikatelská struktura V ORPu Mikulov nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, které disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Největším zaměstnavatelem v ORP je Jednota, nicméně z hlediska rozvoje podnikatelského sektoru jsou důležitější zaměstnavatelé Heat Transfer Systems, s.r.o. a Navara Novosedly, a.s., kteří jsou zaměřeni na strojírenství. Tito zaměstnavatelé mají problém s nalezením kvalifikované pracovní síly. Rovněž i ochota lidí pracovat v oblasti je nízká. Převážná část podnikatelské aktivity v tomto regionu dle počtu podnikatelských subjektů je ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství (vinařství) a měl by být cestovní ruch. Nicméně v cestovním ruchu nejsou využity všechny možnosti. Chybí zde spojení využití lidského potenciálu a dobrých myšlenek v návaznosti na dotační tituly EU. Neexistuje tu koordinace aktivit a vzájemná spolupráce obcí v této oblasti. Vývoj podnikatelské aktivity od roku 2004 do roku 2007 je hluboce pod průměrem České republiky, v ORPu Mikulov až na výjimky stagnuje. Obrázek č. 5.10.1: Míra podnikatelské aktivity v ORP Mikulov

106

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

5.10.4 Struktura zaměstnanosti Struktura zaměstnanosti dle odvětví se v ORPu Mikulov charakteristicky zaměřuje na tradiční obory zemědělství, stavebnictví a průmyslu. V kontextu s nezaměstnaností a sezónními výkyvy je rozvoj průmyslu v tomto ORPu důležitým stabilizačním prvkem. Největší překážkou je konzervativizmus a nekvalifikovanost obyvatel ORPu ve vztahu k průmyslové výrobě. To znamená, že by potencionální výrobci museli pravděpodobně dovážet pracovní sílu odjinud. Při hodnocení odvětví stavebnictví, je nutno konstatovat, že v tomto ORPu nevybočuje ze své charakteristiky velmi mobilního odvětví. V sezoně dá lidem práci i mimo ORP a pak nastane opět výkyv. Výjimkou je obec Klentnice s vyšším podílem zaměstnanosti v sociální sféře, který je způsoben sídlem ústavu sociální péče. V ORPu nejsou rozlišeny problémové obce Jevišovka, Nový Přerov, Dobré Pole apod. Těmto problémovým obcím není poskytována plná a potřebná podpora. Tato podpora nespočívá jen v přidělování finančních prostředků, ale v komplexním řešení všech problémů obce.

stavebnictví

obchod, opravy motor. vozidel

doprava, pošty a telekomunikace

veřejná správa, obrana, soc. zabez.

školství, zdravot., veter. a soc. činn.

Bavory 14,4 Brod nad Dyjí 27,1 Březí 13,1 Dobré Pole 23,3 Dolní Dunajovice 17,0 Dolní Věstonice 22,2 Drnholec 21,8 Horní Věstonice 21,1 Jevišovka 25,6 Klentnice 7,1 Mikulov 8,1 Milovice 20,4 Novosedly 11,9 Nový Přerov 20,5 Pavlov 31,6 Perná 21,4 Sedlec 26,6 Průměr 19,6 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

průmysl

OBEC

zemědělství, lesnictví, rybolov

Tabulka č. 5.10.1: Struktura zaměstnanosti dle odvětví

40,2 24,3 33,1 34,2 34,7 25,4 27,7 30,0 30,8 17,1 30,9 47,9 46,2 45,5 25,5 35,4 22,4 32,4

10,3 21,0 11,1 11,6 16,6 22,2 20,0 12,2 22,1 17,1 10,2 14,2 14,0 11,6 13,8 17,2 19,2 15,6

11,9 12,7 13,1 7,5 10,8 7,9 12,5 12,8 7,7 9,4 15,2 5,7 9,0 2,7 10,7 7,7 5,9 9,6

7,2 4,4 9,7 8,9 8,3 6,3 4,7 6,7 6,7 8,2 7,1 3,8 5,6 8,9 4,6 8,1 11,9 7,1

6,7 5,0 9,7 7,5 4,4 4,8 4,5 5,0 2,6 15,9 12,6 5,2 5,2 4,5 7,1 4,2 8,0 6,6

9,3 5,5 10,3 6,8 8,3 11,1 8,8 12,2 4,6 25,3 15,8 2,8 8,1 6,3 6,6 6,0 5,9 9,0

S výjimkou obce Klentnice není diverzifikována struktura zaměstnanosti a to ani v Mikulově jako v centru ORPU. Toto pak způsobuje jevy uvedené v grafech nezaměstnanosti v jednotlivých obcích: sezónnost, nevyrovnanost i zdánlivě porovnatelných obcí.

107

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

5.10.5 Nezaměstnanost ORP Mikulov patří v Jihomoravském kraji k regionům s nejvyšší nezaměstnaností, která přesahuje výrazně průměr České republiky. Toto je způsobeno charakteristikou území, které se velmi výrazně po celá staletí specializovalo na zemědělství. Nyní ekonomické podmínky již nedovolují tuto úzkou specializaci. ORP Mikulov je v rámci Jihomoravského kraje na 4. místě s 12,36 % míry nezaměstnaností za léta 2005– 2007. V prosinci roku 2007 skončil mírně nad 10 %. Toto sice značí mírné zlepšení od roku 2005, kdy nezaměstnanost vystoupila na 14,12 %, ale problémové okruhy zůstaly neřešeny. Obce Jevišovka, Dobré Pole, Nový Přerov jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností 14,8 % až 18,7 % v průměru za poslední 3 roky. Uvedený stav nelze řešit od základu místními prostředky, je nutná spolupráce mezi obcemi a centrem v Mikulově, popřípadě ještě dále v Brně jako centru kraje. Mikulov jako centrum ORPu se umístil asi uprostřed tabulky. Toto svědčí o pozůstalosti starých vazeb, kde bývalo zvykem vyjíždět za prací do bývalého okresního města Břeclavi. Tabulka č. 5.10.2: Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů NÁZEV Rok 2005 2006 Bavory 12,7 9,3 Brod nad Dyjí 11,1 9,2 Březí 11,4 10,5 Dobré Pole 18,2 14,3 Dolní Dunajovice 12,5 11,5 Dolní Věstonice 11,2 11,7 Drnholec 15,3 14,1 Horní Věstonice 16,8 13,9 Jevišovka 20,2 14,8 Klentnice 9,3 9,1 Mikulov 14,8 13,7 Milovice 10,8 9,7 Novosedly 10,5 10,2 Nový Přerov 19,0 22,0 Pavlov 14,0 11,4 Perná 16,9 15,7 Sedlec 13,8 13,2 ORP Mikulov 14,0 12,8 Pozn.: Průměr vypočítán z měsíčních údajů. Zdroj: MPSV, Statistika GIS 0 2005 až 2007

2007 6,7 7,3 8,3 11,8 9,7 7,4 10,8 13,1 13,6 7,1 11,4 7,3 9,5 15,0 11,4 11,4 11,0 10,5

Průměr 9,6 9,2 10,1 14,8 11,2 10,1 13,4 14,6 16,2 8,5 13,3 9,3 10,1 18,7 12,3 14,7 12,7 12,4

Pozitivním ukazatelem je pokles počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, je ovšem zkreslen údaji v obcích, které za určité období vykázaly 1 nebo žádné pracovní místo. Tyto obce nemohou být do výpočtu zahrnuty. Na grafech je jasně vidět silný vliv sezónnosti, která se projevuje v charakteristických křivkách. Toto je způsobeno sezónními pracemi v zemědělství a stavebnictví. Tyto struktury mají nejvyšší podíl na zaměstnanosti v ORP Mikulov. Na území ORPu je třeba podporovat zavádění takových činností, které tuto sezónnost eliminují, tj. výrobní kapacity v průmyslu apod.

108

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

5.10.6 Uzavřenost a otevřenost ORP Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. Poslední sčítání lidu, domů a bytů bylo uskutečněno v roce 2001. Počet vyjíždějících a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v ORP. Jak bylo uvedeno v metodice, výsledky v této tabulce nelze porovnávat s jinými ORP. Situace v ORP Mikulov není nejlepší, jelikož výrazně převyšuje vyjížďka nad dojížďkou, v saldu migrace to je -1075 obyvatel. Tabulka č. 5.10.3: Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP Mikulov Absolutní čísla Procentuální podíl Vyjíždí Dojíždí Vyjíždí Dojíždí Název ORP Uvnitř Uvnitř mimo do mimo do ORP ORP ORP ORP ORP ORP Mikulov 1 496 421 1332 46,0% 13,0% 41,0%

Saldo -1 075

Při porovnání obcí platí totéž pravidlo jako u ORP, obce s největším počtem obyvatel mají nejvyšší počty mobilních obyvatel. Při analýze dojížďky a vyjížďky mimo ORP je největší záporné saldo v rámci ORP u obce Mikulov. Mikulov je tak výrazné centrum v ORP, ale při přechodu na vyšší jednotky už toto neplatí. Tabulka č. 5.10.4: Dojíždějící a vyjíždějící do/z obcí ORP Mikulov Název obce

Vyjíždí

Dojíždí

Saldo

Mimo ORP

Uvnitř ORP

Mimo ORP

Uvnitř ORP

Mimo ORP

Uvnitř ORP

Mikulov

605

121

391

1 006

-214

885

Drnholec

146

114

13

34

-133

-80

Dolní Dunajovice

141

144

17

81

-124

-63

Březí

109

295

0

25

-109

-270

Sedlec

93

74

0

14

-93

-60

Novosedly

74

84

0

103

-74

19

Milovice

63

30

0

0

-63

-30

Perná

49

99

0

17

-49

-82

Horní Věstonice

48

36

0

0

-48

-36

Pavlov

36

17

0

0

-36

-17

Dolní Věstonice

29

0

0

0

-29

0

Jevišovka

27

35

0

0

-27

-35

Brod nad Dyjí

26

35

0

0

-26

-35

Klentnice

16

69

0

16

-16

-53

Bavory

14

85

0

36

-14

-49

Dobré Pole

10

50

0

0

-10

-50

Nový Přerov

10

44

0

0

-10

-44

Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku nebo dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných.

109

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Obce v této tabulce (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již porovnatelné. Tato tabulka potvrzuje údaje v tabulce výše, relativní vyjádření vyjíždějících za zaměstnáním mimo ORP je dosti vysoké a dokonce mírně převyšuje hodnotu pro vyjíždějící uvnitř ORP. Více jak 17 lidí ze 100 zaměstnaných vyjíždí za prací mimo ORP. Z obcí je situace s vyjížděním za prací nejvýraznější v obci Sedlec, Milovice a Horních Věstonicích, odkud vyjíždí více jak čtvrtina lidí mimo území ORP. Z obce Mikulov je výrazná vyjížďka za prací mimo ORP, naopak minimální vyjížďka v rámci ORP. Pokud tedy zaměstnaný z Mikulova nenajde práci v obci, musí vyjíždět do jiného ORP. U obcí, kde je nízký podíl vyjížďky mimo ORP, je naopak vysoký podíl vyjížďky uvnitř ORP. Tabulka č. 5.10.5: Vyjížďka z obcí ORP Mikulov Název ORP/obce

Celkem vyjíždí

Počet zaměstnaných v ORP/obci

Vyjíždějící na 100 zaměstnaných Mimo ORP Uvnitř ORP

Mimo ORP

Uvnitř ORP

1 496

1 332

8 598

17,4%

15,5%

Sedlec

93

74

324

28,7%

22,8%

Milovice

63

30

227

27,8%

13,2%

Horní Věstonice

48

36

186

25,8%

19,4%

Dolní Věstonice

29

0

147

19,7%

-

Drnholec

146

114

746

19,6%

15,3%

Dolní Dunajovice

141

144

746

18,9%

19,3%

Mikulov (obec)

605

121

3394

17,8%

3,6%

Pavlov

36

17

223

16,1%

7,6%

Perná

49

99

319

15,4%

31,0%

Jevišovka

27

35

179

15,1%

19,6%

Březí

109

295

723

15,1%

40,8%

Novosedly

74

84

499

14,8%

16,8%

Brod nad Dyjí

26

35

202

12,9%

17,3%

Nový Přerov

10

44

108

9,3%

40,7%

Klentnice

16

69

216

7,4%

31,9%

Bavory

14

85

200

7,0%

42,5%

Dobré Pole

10

50

159

6,3%

31,4%

ORP Mikulov

Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných. Pokud porovnáme hodnoty v tabulce výše a této, zjistíme onen výrazný rozdíl mezi vyjížďkou a dojížďkou v ORP Mikulov. Pouze 5 % zaměstnaných v ORP Mikulov dojíždí z jiné ORP. Potvrzuje se také role obce Mikulov jako pracovního centra v ORP, dojížďka uvnitř ORP zde dosahuje téměř 30 %. U velkého počtu obcí je uvedena 0 z důvodu neexistence dojížďkového toku, který by přesahoval 10 zaměstnaných.

110

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Tabulka č. 5.10.6: Dojížďka do obcí ORP Mikulov Název ORP/obce ORP Mikulov Mikulov (obec) Dolní Dunajovice Drnholec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Věstonice Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec

Celkem dojíždí Mimo ORP Uvnitř ORP 421 1 332 391 1006 17 81 13 34 0 36 0 0 0 25 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16 0 0 0 103 0 0 0 0 0 17 0 14

Počet zaměstnaných v ORP/obci 8 371 3394 746 746 200 202 723 159 147 186 179 216 227 499 108 223 319 324

Dojíždějící na 100 zaměstnaných Mimo ORP Uvnitř ORP 4,9% 15,5% 11,5% 29,6% 2,3% 10,9% 1,7% 4,6% 18,0% 3,5% 7,4% 20,6% 5,3% 4,3%

Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných. Z hlediska vyjížďky studentů je situace podobná jako u zaměstnaných. Převyšuje vyjížďka mimo ORP a to hlavně z důvodu neexistence vysoké školy v ORP Mikulov. Výrazná je vyjížďka do škol z malých obcí, kde bývá většinou pouze první stupeň a starší žáci již musejí dojíždět do větších obcí v okolí. Zajímavá je situace v Milovicích, kde téměř polovina žáků dojíždí mimo ORP. V Mikulově platí opět totéž co u zaměstnání, pokud žák nenavštěvuje školu v obci, cestuje za hranici ORP. Tabulka č. 5.10.7: Vyjížďka studentů z obcí ORP Mikulov Název ORP/obce ORP Mikulov Milovice Dolní Věstonice Horní Věstonice Mikulov (obec) Sedlec Drnholec Dolní Dunajovice Březí Brod nad Dyjí Novosedly Perná Bavory Jevišovka Klentnice Pavlov Dobré Pole Nový Přerov

Celkem vyjíždí Mimo ORP Uvnitř ORP 607 587 34 13 12 0 15 5 273 10 24 50 59 26 51 47 48 52 12 22 27 65 20 77 8 45 10 79 5 43 5 12 4 14 0 27

111

Počet studentů v ORP/obci 3651 71 54 72 1390 133 351 311 312 81 194 155 67 129 75 94 91 71

Vyjíždějící na 100 studentů Mimo ORP Uvnitř ORP 16,6% 16,1% 47,9% 18,3% 22,2% 20,8% 6,9% 19,6% 0,7% 18,0% 37,6% 16,8% 7,4% 16,4% 15,1% 15,4% 16,7% 14,8% 27,2% 13,9% 33,5% 12,9% 49,7% 11,9% 67,2% 7,8% 61,2% 6,7% 57,3% 5,3% 12,8% 4,4% 15,4% 38,0%

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více studentů. U dojížďky studentů do škol je opět výrazný rozdíl oproti vyjížďce studentů z ORP. Také zde se objevují u velkého počtu obcí hodnota 0 z důvodu neexistence dojížďkového toku, který by přesahoval 10 studentů. Tabulka č. 5.10.8: Dojížďka studentů do obcí ORP Mikulov Název ORP/obce

Celkem dojíždí Mimo ORP Uvnitř ORP

Počet studentů v ORP/obci

Dojíždějící na 100 studentů Mimo ORP Uvnitř ORP

ORP Mikulov

266

585

3 580

7,3%

16,0%

Mikulov (obec)

266

380

1390

19,1%

27,3%

Drnholec

0

109

351

-

31,1%

Dolní Dunajovice

0

72

311

-

23,2%

Novosedly

0

16

194

-

8,2%

Sedlec

0

8

133

-

6,0%

Březí

0

0

312

-

-

Perná

0

0

155

-

-

Jevišovka

0

0

129

-

-

Pavlov

0

0

94

-

-

Dobré Pole

0

0

91

-

-

Brod nad Dyjí

0

0

81

-

-

Klentnice

0

0

75

-

-

Horní Věstonice

0

0

72

-

-

Milovice

0

0

71

-

-

Nový Přerov

0

0

71

-

-

Bavory

0

0

67

-

-

Dolní Věstonice

0

0

54

-

-

Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více studentů. Index funkční velikosti charakterizuje obce v ORP nejen z pohledu počtu zaměstnaných či zaměstnaneckého potenciálu, ale bere ohled také na ostatní hlediska (viz metodika). OPM vyjadřuje počet obsazených pracovních míst (opět viz metodika). Z výsledků vyplývá výrazné postavení Mikulova v ORP. Ten je jasným centrem. Výrazně nižší hodnoty ve srovnání s Mikulovem dosáhly obce Drnholec a Dolní Dunajovice. Naopak Nový Přerov obsadil poslední místo s výrazným odstupem od ostatních.

112

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Tabulka č. 5.10.9: IFV pro obce ORP Mikulov Název obce Mikulov Drnholec Dolní Dunajovice Březí Novosedly Sedlec Perná Klentnice Pavlov Brod nad Dyjí

OPM 4 065 533 559 344 444 171 188 147 170 141

IFV 4 555,0 756,0 723,3 695,8 499,8 279,6 269,6 268,5 222,8 193,7

Bavory

137

193,6

Horní Věstonice

102

188,5

Jevišovka

117

178,0

Milovice

134

169,2

Dobré Pole

99

150,8

Dolní Věstonice

118

143,7

Nový Přerov

54

95,3

Pro vizualizaci vyjížďkových toků z ORP Mikulov se využila metoda stuhových kartodiagramů. Zde je patrná výrazná vyjížďka do ORP Břeclav, výrazně méně pak do zbylých okolních ORP a výrazná je také dojížďka do ORP Brno, kde se nachází rovněž krajské město. Obrázek č. 5.10.2: Stuhový kartodiagram vyjížďky z ORP Mikulov

113

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

5.10.7 Indikátory Tabulka č. 5.10.10: Vyhodnocení indikátorů Míra zam. a Prům. míra nezam. z dosažit. uchazečů Prům. míra nezaměstnanosti Míra zaměstnanosti Hodnocení Hodnocení Obce z dosažit. uchazečů (2007) Bavory 67,1 1 6,7 0 Brod nad Dyjí 60,7 0 7,3 0 Březí 65,3 0 8,3 0 Dobré Pole 55,4 -1 11,8 -1 Dolní Dunajovice 62,0 0 9,7 0 Dolní Věstonice 61,3 0 7,4 0 Drnholec 59,3 -1 10,8 -1 Horní Věstonice 59,2 -1 13,1 -1 Jevišovka 46,4 -1 13,6 -1 Klentnice 48,8 -1 7,1 0 Mikulov 60,6 0 11,4 -1 Milovice 64,7 0 7,3 0 Novosedly 60,2 0 9,5 0 Nový Přerov 54,3 -1 15,0 -1 Pavlov 56,7 -1 11,4 -1 Perná 59,1 -1 11,4 -1 Sedlec 57,5 -1 11,0 -1 10,5 ORP Mikulov Škála -1 60 10 1 67 5 Tabulka č. 5.10.11: Vyhodnocení indikátorů Počet uchazečů na 1 volné místo a Daňová výtěžnost Počet uchazečů na 1 Daňová výtěžnost Hodnocení Hodnocení Obce volné místo (2007) (2006) Bavory 12,1 -1 6,9 -1 Brod nad Dyjí 12,5 -1 7,1 0 Březí 30,0 -1 6,8 -1 Dobré Pole 30,0 -1 6,8 -1 Dolní Dunajovice 13,4 -1 6,8 -1 Dolní Věstonice 3,6 0 6,4 -1 Drnholec 9,4 -1 7,4 0 Horní Věstonice 28,6 -1 7,2 0 Jevišovka 30,0 -1 6,7 -1 Klentnice 4,4 0 6,5 -1 Mikulov 6,7 -1 7,0 0 Milovice 3,9 0 7,7 0 Novosedly 3,3 0 7,0 0 Nový Přerov 30,0 -1 6,9 -1 Pavlov 30,0 -1 6,9 -1 Perná 21,5 -1 6,9 -1 Sedlec 11,3 -1 7,0 0 7,4 ORP Mikulov Škála -1 5 7 1 1 8 Pozn.: Počet uchazečů na 1 volné místo 30,0 = žádná pracovní místa 114

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Tabulka č. 5.10.12: Vyhodnocení indikátorů Míra podnikatelské aktivity a IFV Mira podnikatelské Hodnocení IFV Obce aktivity (2007) Bavory 0,9 -1 193,6 Brod nad Dyjí 0,7 -1 193,7 Březí 2,6 0 695,8 Dobré Pole 0,6 -1 150,8 Dolní Dunajovice 3,6 0 723,3 Dolní Věstonice 0,8 -1 143,7 Drnholec 3,7 0 756 Horní Věstonice 1,1 0 188,5 Jevišovka 1,0 0 178 Klentnice 1,0 0 268,5 Mikulov 14,2 1 4555 Milovice 0,8 -1 169,2 Novosedly 2,1 0 499,8 Nový Přerov 0,5 -1 95,3 Pavlov 1,8 0 222,8 Perná 2,0 0 269,6 Sedlec 1,3 0 279,6 ORP Mikulov Škála -1 1 200 1 10 500

Hodnocení -1 -1 1 -1 1 -1 1 -1 -1 0 1 -1 0 -1 0 0 0

Tabulka č. 5.10.13: Vyhodnocení indikátorů Vyjíždějící do zaměstnání mimo ORP a Vyjíždějící do škol mimo ORP Vyjíždějící do zam. Vyjíždějící do škol Obce Hodnocení Hodnocení mimo ORP mimo ORP Bavory 7 1 11,9 0 Brod nad Dyjí 12,9 0 14,8 0 Březí 15,1 0 15,4 0 Dobré Pole 6,3 1 4,4 1 Dolní Dunajovice 18,9 0 16,4 0 Dolní Věstonice 19,7 0 22,2 -1 Drnholec 19,6 0 16,8 0 Horní Věstonice 25,8 -1 20,8 -1 Jevišovka 15,1 0 7,8 1 Klentnice 7,4 1 6,7 1 Mikulov 17,8 0 19,6 0 Milovice 27,8 -1 47,9 -1 Novosedly 14,8 0 13,9 0 Nový Přerov 9,3 1 1 Pavlov 16,1 0 5,3 1 Perná 15,4 0 12,9 0 Sedlec 28,7 -1 18 0 17,4 16,6 ORP Mikulov Škála -1 20 20 1 10 10

115

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

5.10.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Jedinečné území charakterizované přírodními Není využívána jedinečnost území ORP Mikulov. rezervacemi a CHKO Pálava. Oblast určená pro rozvoj cestovního ruchu. V praxi se nedostatečně uplatňuje koncepce rozvoje cestovního ruchu ORP Mikulov. Oblast tradičně vhodná pro rozvoj zemědělství a Obcím není poskytován servis v oblasti vinařství. vyhledávání vhodných problémových oblastí, které mohou být řešeny projekty a následně dotacemi z více úrovní. Oblast vhodná pro oddech a rekreaci, popřípadě Vysoká sezónní míra nezaměstnanosti je v obcích trvalé bydlení. Jevišovka, Nový Přerov, Dobré Pole, Horní Věstonice. Relativně málo porušené životní prostředí. Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se zaměřením na zemědělství a stavebnictví, méně již průmysl. Patriotismus místních obyvatel. Neexistence spolupráce mezi aktéry lokálního rozvoje (starostové, podnikatelé a zájmová seskupení). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem, Nízké zastoupení silných hospodářských tahounů. rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj Možné ohrožení celého podnikatelského sektoru spolupráce mezi univerzitou a podnikatelským v případě hospodářského úpadku. sektorem. Nutná podpora podnikatelských aktivit na drtivé Nízká aktivita obcí ve schopnosti řešit své většině území ORP Mikulov, které neposkytují problémové okruhy samostatně, popřípadě ve základní funkce obslužnosti území, především spolupráci s ostatními zúčastněnými subjekty. v oblasti zaměstnání, školství a služeb. Nedostatek kvalifikované pracovní síly může Nejnižší míra ekonomické aktivity i zaměstnanosti vyřešit zaměstnávání cizinců a pracovníků vně je v obcích Nový Přerov, Jevišovka, Dobré Pole. ORPu. V ORPech postižených vysokou nezaměstnaností Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech. především má tento trend rostoucí charakter. Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti Zemědělství je důležité v celkové ekonomice kraje v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, což a proto je nutné věnovat pozornost rozvoji nových v tomto kraji jsou energetika, biotechnologie. technologií, případně i zavádění nových plodin. Přilákání silného zahraničního investora Slabý rozvoj zaměstnanosti v cestovním ruchu. s inovativním záměrem high tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem.

116

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

5.10.9 Problémové okruhy Oblast cestovního ruchu Památky, vinařství a cykloturistika, dovolená u vody, vodní sporty a rybaření. Toto jsou zhruba okruhy, na které by se v cestovním ruchu měly zaměřit obce v ORP Mikulov. Veliký potenciál, který skýtá Mikulovsko je velmi špatně využit. A to i v obcích, které svou polohou jsou k tomuto přímo předurčeny. Výjimkou je třeba obec Pasohlávky, ale ta již nespadá do ORP Mikulov. Ostatním obcím tomu brání některé aspekty, které nejsou schopny ovlivnit. Obce u hranic se potýkají s nevhodnou politikou Pozemkového fondu. Obce u Novo-mlýnských nádrží se potýkají s biokoridorem, který vede přes jejich katastr a tento vytváří zásadní omezení. A téměř všichni si nedokáží poradit s financováním záměrů, které se týkají cestovního ruchu. Toto je hlavní problém - koordinovat v celém ORPu politiku rozvoje cestovního ruchu a poskytnout obcím metodickou pomoc ve všech problémových oblastech. Oblast daňové výtěžnosti Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Mikulov je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Kromě Mikulova jsou v ORP obce svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura vzhledem k tomu, že od roku 2000 do roku 2008 bylo základním kritériem rozdělování daňových výnosů mezi obce, jejich velikost. Stimulační daně (daň z příjmů fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti a daň z nemovitostí) mají v průměru malý vliv na celkový objem daňových příjmů obcí. Průměrná daňová výtěžnost v ORP Mikulov byla 6,96 tis. Kč/obyv. a byla tak výrazně nižší a dosáhla pouze 66 % úrovně výtěžnosti obcí v kraji. V období 2001 až 2005 došlo k výraznému nárůstu daňové výtěžnosti obcí v ORP. V roce 2006 došlo k jejímu poklesu pod dosaženou úroveň předcházejícího roku. Nicméně se jednalo o obecný jev mezi obcemi, který byl dán změnou v daňovém zákoně u daně z příjmů fyzických osob (zejména umožněním společného zdanění manželů, které platilo do roku 2007). Oblast okruh dojížďka, vyjížďka Sledovat pouze vyjížďku z určitých obcí dle velikosti pozbývá smyslu, protože dle stuhového kartodiagramu a tabulek týkajících se nezaměstnanosti a volných pracovních míst je jasné, že obyvatelé za prácí cestovat musí. Problémem je index funkční velikosti, který posuzuje i ostatní hlediska v obci. Zde je jádro drtivé většiny stížností občanů. Nedostatečná vybavenost obcí, špatná dopravní obslužnost činí z mnohých obcí velmi špatně fungující systém, kde se občan cítí nepříjemně. V drtivé většině případů toto obce nejsou schopny řešit vlastními prostředky a toto je třeba koordinovat z centra. Oblast podnikatelské struktury Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky. Mají vysokou schopnost absorpce pracovní síly díky pružnosti. Důležitými zaměstnavateli z hlediska rozvoje podnikatelského sektoru jsou Heat Transfer Systems, s.r.o. a Navara Novosedly, a.s., kteří jsou zaměřeni na strojírenství. Tito zaměstnavatelé mají problém s nalezením kvalifikované pracovní síly. Rovněž i ochota lidí pracovat v oblasti je nízká. Převážná část podnikatelské aktivity v tomto regionu dle počtu podnikatelský subjektu je ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství (vinařství) a měl by být cestovní ruch. Nicméně v cestovním ruchu nejsou využity všechny možnosti. Chybí zde spojení využití lidského potenciálů a dobrých myšlenek v návaznosti na dotační tituly EU. Neexistuje tu koordinace aktivit a vzájemná spolupráce obcí v této oblasti. Vývoj podnikatelské aktivity od roku 2004 do roku 2007 je hluboce pod průměrem České republiky, v ORPu Mikulov až na výjimky stagnuje. Oblast nezaměstnanost Nezaměstnanost u všech obcí je nad krajským průměrem. Jako podstatný problém to vnímají v obcích Jevišovka, Nový Přerov a Dobré Pole. Je třeba rozlišit i kategorie nezaměstnaných, třeba ženy nad padesát let bez kvalifikace a ještě se zdravotním omezením jsou v podmínkách Mikulovska nezaměstnatelné. V obci Dolní Dunajovice je míra nezaměstnanosti nad 11 %, a přesto není vnímána starostou jako problém, protože jej není schopen řešit a nezaměstnané nemůže použít ani na práce v obci. Sezónnost je výrazným prvkem u obcí s nejvyšší nezaměstnaností, toto je způsobeno strukturou zaměstnanosti, ve které výrazně převažuje zemědělství a stavebnictví. Toto by mohl vyřešit rozvoj průmyslu. Pro ten zde ovšem chybí kvalifikovaná pracovní síla. 117

EKOTOXA s.r.o.

6

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

6.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito pro jednoduchost 3-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území ORP obdržel buď –1 bod (hodnocený jev / proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo +1 bod (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat, a to na základě počtu vyhodnocovaných indikátorů v daném pilíři. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Současně všechny tři pilíře mají stejnou váhu (viz výše – 100 bodů). Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů (není na závadu, že pro dvě témata nebyly vybrány žádné indikátory), jejichž váha se následně projeví ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvlášť se vyhodnotí jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a následně se spočítá a vyhodnotí celkový bodový zisk za danou obec. Tímto způsobem se rozliší jednotlivé obce podle celkového zisku bodů na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Poznámka: Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých obcí byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyvážena získanými body v jiném pilíři. Následující tabulka nám ukazuje dosažený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých obcích.

118

EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 1 Obec

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Mikulov Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota

Nový Přerov Milovice Brod nad Dyjí Dobré Pole Pavlov Dolní Věstonice Sedlec Jevišovka Horní Věstonice Novosedly Drholec Perná Klentnice Dolní Dunajovice Mikulov Bavory Březí Přepočtový koeficient

ENV

EKO

SOC

ENV

EKO

SOC

Celkem

-4 -4 -3 -3 -3 -1 -1 -4 -2 -4 -3 -2 -2 -4 -2 -3

-5 -5 -5 -6 -3 -6 -5 -5 -6 -1 -2 -3 -1 0 1 -2

-1 1 1 2 0 0 0 4 3 2 3 3 2 4 1 5

-66,7 -66,7 -50,0 -50,0 -50,0 -16,7 -16,7 -66,7 -33,3 -66,7 -50,0 -33,3 -33,3 -66,7 -33,3 -50,0

-50,0 -50,0 -50,0 -60,0 -30,0 -60,0 -50,0 -50,0 -60,0 -10,0 -20,0 -30,0 -10,0 0,0 10,0 -20,0

-14,3 14,3 14,3 28,6 0,0 0,0 0,0 57,1 42,9 28,6 42,9 42,9 28,6 57,1 14,3 71,4

-131,0 -102,4 -85,7 -81,4 -80,0 -76,7 -66,7 -59,5 -50,5 -48,1 -27,1 -20,5 -14,8 -9,5 -9,0 1,4

-3

-1

5

-50,0

-10,0

71,4

11,4

16,7

10,0

14,3

ORP Mikulov celkem -800,0 -550,0 500,0 Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = socio-demografický pilíř Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí –100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od –300 až +300 bodů.

119

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly všechny obce záporné bodové ohodnocení v rozpětí od -16,7 po -66,7 bodů. Nejlépe jsou hodnoceny obce Dolní Věstonice a Sedlec (-16,7 bodů), za nimi následují obce Perná, Mikulov, Klentnice a Horní Věstonice (všechny mají shodně -33,3 bodů). Naopak jako nejslabší se ukázaly být obce Dolní Dunajovice, Jevišovka, Milovice, Novosedly a Nový Přerov (všechny s ohodnocením -66,7 bodů). Všech zbylých 6 obcí získalo -50 bodů. Obrázek č. 6.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

120

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Vyhodnocení sociodemografického pilíře V sociodemografickém pilíři dosáhly nejvyšších bodových hodnot obce Březí a Bavory (71,4 bodů). Za nimi následují obce Jevišovka a Dolní Dunajovice (57,1 bodů). Dalších 9 obcí získalo kladné ohodnocení v rozmezí od 42,9 po 14,3 bodů. Negativně byla hodnocena pouze jedna obec (Nový Přerov, -14,3 bodů) a 3 obce získaly nulové ohodnocení (Dolní Věstonice, Pavlov, Sedlec). Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybovalo v rozmezí hodnot od –14,3 po 71,4 bodů. Z hodnocených 17 obcí se většina (13 obcí) umístila v kladných číslech, 3 obce jsou hodnoceny bez bodového zisku (0 bodů), pod hranicí 0 bodů se umístila 1 obec. Obrázek č. 6.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř

121

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Vyhodnocení ekonomického pilíře V ekonomickém pilíři dosáhla nejvyšší bodové hodnoty obec s rozšířenou působností Mikulov (10 bodů). Na druhém místě se umístila obec Dolní Dunajovice s nulovým počtem bodů. Na dalších místech se umístily obce Březí, Klentnice a Novosedly s -10 body. Hned 15 obcí dosáhlo záporného bodového ohodnocení v rozmezí -10 až -60 bodů. Nejhůře byly hodnoceny obce Dobré Pole, Dolní Věstonice a Horní Věstonice, které získaly -60 bodů. Z hodnocených 17 obcí se v ekonomickém pilíři většina (15 obcí) umístila v záporných číslech, 1 obec je hodnocena kladně a 1 obec s hodnocením 0. Obrázek č. 6.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj – ekonomický pilíř

122

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz výše uvedená tabulka) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci ORP Mikulov. Nejlépe se v tomto hodnocení umístily obce Březí a Bavory, které jako jediné dosáhly kladného celkového hodnocení (71,4 bodů). Na opačném konci se jako nejhůře hodnocené umístily obce Nový Přerov a Milovice s výrazným záporným hodnocením (-131 bodů a -102,4 bodů) a dále obce Brod nad Dyjí, Dobré Pole a Pavlov (bodové hodnocení v rozsahu -85,7 až -80 bodů). Pouze obec Nový Přerov měla záporné hodnocení ve všech třech pilířích a zároveň se také umístila v celkovém hodnocení za všechny tři pilíře na posledním místě. Žádná obec neměla kladné ohodnocení ve všech třech pilířích. A 2 obce měly záporné hodnocení pouze v jenom pilíři (Dolní Dunajovice a Mikulov). Skutečnost, že se celkové hodnocení obcí v ORP Mikulov posunulo celkově do záporných hodnot není jednoznačně na závadu (i když to není známka ideálního stavu, respektive vývoje). Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v ORP Mikulov dosaženo záporného hodnocení -131 bodů, v nejlepším případě 11,4 bodů. Za celý ORP Mikulov, se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř environmentální (-800 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází ekonomický pilíř (také se záporným hodnocením -550 bodů). Jako nejlepší se jeví sociodemografický pilíř, který je jako jediný hodnocen kladně (500 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že environmentální pilíř s ekonomickým je v určité míře v rovnováze (celkově dosaženo obdobného bodového hodnocení). Výrazně silnějším se ukazuje pilíř sociodemografický. Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při daném způsobu hodnocení, kdy si autoři všímali především záporných jevů a problémových záležitostí v ochraně životního prostředí. Obrázek č. 6.1.4: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích

123

EKOTOXA s.r.o

Tabulka č. 2

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

4 5

Stav povrchových a podzemních vod Ovzduší Podíl plochy velkoplošně zvláště chráněných území Hodnocení ekologické stability Lesnatost Podíl obyvatel žijících v TOB napojených na kanalizaci Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem

ekonomický

Míra zaměstnanosti Průměrná míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů (2007) Počet uchazečů na 1 volné místo (2007) 10

1

1

-1

0

0

-1

-1

-1

-1

0

1 -1

Sedlec

-1

0

Perná

-1

-1

Pavlov

-1

-1

Nový Přerov

1

0

Novosedly

0

0

Milovice

1

0

Jevišovka

-1

0

Horní Věstonice

0

0

Drholec

1

0

Dobré Pole

1

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

1

-1

-1

-1

-1

1

-1

1

-1

1

1

1

-1

-1

1

1

1

-1

0

-1

-1

-1

1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

1

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-3

-3

-3

-3

-4

-1

-3

-2

-4

-2

-2

-4

-4

-4

-3

-2

-1 1

1

-1

-1

1

0

-1

0

-1

0

-1

1

0

-1

-1

0

0

-1

1

1

1

1

1

0

1

1

0

0

1

0

0

0

1

0

1

0

0

-1

0

0

-1

-1

-1

-1

0

0

0

-1

-1

-1

-1

0

0

0

-1

0

0

-1

-1

-1

0

-1

0

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

0

-1

0

0

-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

-1

0

0

-1

-1

0

0

0

-1

-1

-1

0

-1

-1

0

-1

0

-1

0

0

0

0

1

-1

0

-1

0

0

0

IFV

-1

-1

1

-1

1

-1

1

-1

-1

0

1

-1

0

-1

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

-1

0

1

0

-1

0

1

0

0

-1

Vyjíždějící do škol mimo ORP

sociodemografický

0

0

Míra podnikatelske aktivity (2007)

EKO celkem

8

-1

Daňová výtěžnost (2006)

Vyjíždějící do zam. mimo ORP

7

Mikulov

Výměra orných svažitých pozemků

ENV celkem 6

Klentnice

3

Dolní Věstonice

2

Březí

-

Brod nad Dyjí

1

Bavory

Téma

Indikátor

Dolní Dunajovice

environmentální

Pilíř

Obec

0

0

0

1

0

-1

0

-1

1

1

0

-1

0

1

1

0

0

-2

-3

-1

-2

0

-4

-2

-6

-3

-1

1

-3

-1

-5

-3

-3

-4

Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Mikulov (2001-2006)

1

1

1

0

1

0

0

1

1

0

0

0

1

1

0

1

1

Index vývoje podílu věkové skupiny 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (2001-2006)

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

1

-1

1

0

-1

-1

-1

-1

Index vývoje podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel (1991-2001)

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

-1

1

1

1 -1

Průměrná hodnota indexu stáří (2001-2006)

1

0

1

1

0

0

1

0

1

-1

0

0

1

0

-1

1

Index vývoje počtu trvale obydlených bytů (1991-2001)

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

0

1

1

1

1

Index vývoje počtu neobydlených bytů (1991-2001)

0

-1

1

0

1

-1

0

-1

1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

0

Průměrná intenzita bytové výstavby (počet bytů/1000 obyvatel) (2003-2006)

1

0

1

0

1

0

1

1

0

1

1

-1

0

-1

1

1

-1

5

1

5

2

4

0

3

3

4

2

1

1

2

-1

0

3

0

9

-

SOC celkem

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = socio-demografický pilíř 124

EKOTOXA s.r.o

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

6.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze – dílčí tématické analýzy (na základě vypracování témat) Cílem této fáze je monitoring konkrétního dílčího problému. Výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území. Dílčí analýzy jsou součástí tématických rozborů v této zprávě. 2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příležitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), nebo záporný vliv – hrozba (H), neutrální vliv (N) (viz následující tabulka). Tabulka č. 3 Pilíř Téma 1

environmentální

2

3

4

ekonomický

5 6

Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz

ENV

EKO SOC

Zabezpečení sesuvných území.

P

P

N

Snižování spotřeby vody.

P

N

N

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

P

N

N

Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability.

P

N

N

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině (vyjma vodní díla většího rozsahu).

P

P

N

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

P

P

P

Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí.

P

P

N

Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností a důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství.

P

N

N

Využívání obnovitelných zdrojů energie (s vyjímkou geotermální energie).

P

P

P

Zvýšení míry separace komunálního odpadu. Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i bioplynových stanic.

P

P

N

Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod.

rekonstrukcí

P

N

N

Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, financování péče z dotačních titulů MŽP, ŽP.

P

P

P

Snížení podílu orné půdy, zejména v obcích Bavory, Březí, Drnholec, Jevišovka a Sedlec (např. vysadit ovocné stromy, vinice, zatravnit, realizovat ÚSES, popřípadě dle místních podmínek zalesnit).

P

H

N

Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.

P

H

N

Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny druhové skladby lesů, s ohledem na jejich mimořádný význam při ochraně vody a půdy.

P

N

N

Doplnění silniční sítě o nové komunikace, zajišťují radiální propojení některých silnic.

H

P

P

Výstavba rychlostní komunikace R52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic.

H

P

P

Propojení dopravní trasy severovýchod-jih (Katovice – Ostrava – Brno – Mikulov – Vídeň) s pozitivními dopady na atraktivitu území a jeho rozvoj.

H

P

P

125

a

EKOTOXA s.r.o

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Podpora modernizace a rekonstrukce původních silnic a jejich ponechání jako doprovodných komunikací.

H

P

P

Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku.

H, P

P

P

Využití stávajícího zemědělského letiště i pro dopravní (sportovní) účely.

P, H P N

P P P

P N P

Nová výstavba kanalizačních sítí a čističek odpadních vod v obcích bez příslušné infrastruktury.

P

P

P

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV.

P

P

P

Dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách.

N N

P P

P P

Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití odpadů a zavádění třídění odpadů včetně jejich separovaného sběru a konečného využití.

P

P

N

Podpora úsporných systému využívání elektrické energie.

P H P

P P P

N N N

Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem, rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj spolupráce mezi univerzitou a podnikatelským sektorem.

N

P

N

Nutná podpora podnikatelských aktivit na drtivé většině území ORP Mikulov, které neposkytují základní funkce obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a služeb.

N

P

P

Nedostatek kvalifikované pracovní síly může vyřešit zaměstnávání cizinců a pracovníků vně ORPu.

N

P

N

V územích postižených vysokou nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech.

N

P

N

N

P

N

Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem.

N

P

N

Zvýšení migrační atraktivity obcí – lepší nabídka stavebních parcel a služeb pro mladé rodiny - především v obcích s nízkým podílem nejmladší věkové skupiny - Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov a Sedlec.

N

P

P

Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací v obcích.

N

N

P

Podpora zdraví a zdravého životního stylu.

N

N

P

Vytváření podmínek pro prodlužování aktivního života seniorů, zlepšení sociálních podmínek a péče pro obyvatele (podpora rozšíření ambulantní pečovatelské služby ve všech obcích).

N

P

P

H N

P P

P P

Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách a zajištění dostupného bydlení pro rodiny s dětmi (rozšíření obytné zóny v obci Perná, zlepšení nabídky bydlení v obcích s nejstarším obyvatelstvem - Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov a Sedlec.

H

P

P

Zatraktivnění jihozápadní části území (okolí Drnholce, Jevišovky).

H

P

P

Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony).

P

P

P

Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel (Drnholec, Klentnice, Sedlec, Dolní Věstonice).

H

P

P

Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody.

Zkvalitnění veřejného přístupu obyvatel k vysokorychlostnímu Internetu.

Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Podpora využívání ekologických způsobů vytápění.

10

Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

sociodemografický

7

Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. 8

9

Možnost využití objektů druhého bydlení pro trvalé bydlení.

Poznámka: v některých případech nebylo možno jednoznačně přiřadit, zda se jedná o jednoznačnou hrozbu nebo příležitost 3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1). 126

EKOTOXA s.r.o

7

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné, slabé stránky a příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí v každém tématu, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji. Zpracování výkresů střetů jednotlivých typů záměrů s vybranými limity a hodnotami v území, případně střetů současné infrastruktury s limity a hodnotami stejně jako střety mezi plánovanými záměry mezi sebou navzájem a vypracování vlastního problémového výkresu nebylo náplní tohoto dokumentu.

7.1 PROBLÉMOVÉ OKRUHY V ÚZEMÍ K ŘEŠENÍ 7.1.1

Environmentální pilíř

Jedním z omezení pro rozvoj mikroregionu je výskyt sesuvných území, která jsou koncentrována zejména v okolí vrchu Děvín na území obcí Dolní a Horní Věstonice a Pavlov. Dále se sesuvná území nacházejí v obcích Mikulov, Klentnice, Perná a Bavory a jeden v obci Brod nad Dyjí. Je třeba podporovat opatření na zamezení vodní a větrné eroze intenzivně obdělávané zemědělské půdy. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů (lužní lesy) je rovněž nezbytná pro posilování retenční schopnosti území. Dále je nutné dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Důležitým úkolem je vybudování a modernizace infrastruktury pro odvádění a čištění splaškových vod a dešťové kanalizace. V rámci územního plánování je nutné určit dostatečné plochy pro výsadbu zeleně k zajištění snížení prašnosti prostředí. K řešení zůstává identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Dále se v rámci územních plánů obcí musí s ohledem na hygienické požadavky citlivě vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic. Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a velké množství je ukládáno na skládky. Navržení opatření na omezení radonového rizika z geologického podloží se týká střední a východní části území ORP. Z hlediska KES je ORP Mikulov pod hranicí udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně orné půdy v ORP, velký podíl zornění mají i obce ležící v chráněných přírodních oblastech). V oblasti přetrvává trend velkoplošného zemědělského hospodaření. Rizikem pro tuto oblast je přemnožení škůdců, záplavy. Celková lesnatost Mikulovska je poměrně malá (13,5%) a rozložení lesů nerovnoměrné. V západní, severní a jižní části jsou rozsáhlé úseky krajiny prakticky bezlesé. V těchto oblastech je velký potenciál pro zalesňování neproduktivních zemědělských půd a zvýšení podílu nejen lesa, ale i celkové rozptýlené zeleně v území. V ORP Mikulov je nízké zastoupení zemědělských půd s vysokou třídou ochrany.

7.1.2

Ekonomický pilíř

Stávající silniční síť je tvořena převážně silnicemi II. a III. třídy, případně spadají do skupiny ostatních. Velkým přínosem jak pro kvalitu silniční sítě na daném území, tak pro dostupnost a atraktivitu území ORP Mikulov proto bude doplnění silniční sítě a vybudování rychlostní silnice R 52. Technický stav silniční sítě je nevyhovující, proto je nezbytná rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Mikulov. Vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě jsou hodnoty získané měřením intensity dopravy relativně vysoké. Rovněž lze předpokládat další komplikace v souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace R52 a nezbytnými změnami v trasách a 127

EKOTOXA s.r.o

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

napojení některých komunikací, což povede minimálně na přechodnou dobu k nahuštění dopravy v náhradních trasách. Cyklický nárůst intensity dopravy v období turistické sezóny spolu s dalším rozvojem individuálního automobilismu nutně vyžadují také rozšíření stávajících kapacit odstavných stání i garáží. V oblasti technické infrastruktury se profilují dílčí problémy a střety v území v několika dimenzích. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace sítí technické infrastruktury naráží v určitých oblastech na limity udržitelného rozvoje území a znamená často konflikt se snahou o udržení kvality přírodního prostředí ve správním obvodu. Na druhou stranu jsou tyto činnosti nezbytné ve vztahu ke zvýšení kvality životní úrovně obyvatel správního obvodu a jeho jednotlivých částí a také v rámci propojení a návaznosti regionálních sítí na republikové i mezistátní úrovni. Mezi dílčí technické a kvalitativní problémy jednotlivých obcí definovaných v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje můžeme např. zařadit následující: jímaná voda z jímacího území Brod nad Dyjí neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000. Po vybudování propojení společného vodovodu Dolní Dunajovice se společným vodovodem Mikulov bude jímací území Brod n. Dyjí zrušeno. V rámci propojení těchto skupinových vodovodů je také nutné vybudovat ČS pro obec Březí, v areálu Mušlova, pro čerpání vody navrženým výtlačným řadem z tvárné litiny DN 250 mm - PN 16 – délky 10 850,0 m do VDJ Březí 250 m3. Dále je třeba vybudovat ČS a akumulaci 400 m3 u VDJ Březí, která bude čerpat vodu do stávajícího VDJ Dolní Dunajovice. Napojení SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov také umožní přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice téměř do celého správního obvodu. Vzhledem k tomu, že jímací území Novosedly a Nový Přerov mají vodu, která nesplňuje hodnoty požadované vyhláškou 376/2000, je ve výhledu uvažováno také napojení skupinového vodovodu Novosedly na skupinový vodovod Mikulov a vybudování ČS před obcí Novosedly pro dopravení vody do VDJ Novosedly, vybudování výtlačného řadu do tohoto VDJ a přívodného řadu DN 200 z VDJ Novosedly do obce Novosedly. V několika dalších případech je vzhledem ke stáří navržena rekonstrukce ČS. Ve městě Mikulov je vybudován kompletně veřejný vodovod, ale jak rozvodná vodovodní síť, tak i některé další vodárenské objekty jsou velmi rozdílného stáří (1908-1997), z čehož vyplývají potřeby na rekonstrukci příp. rozšíření z důvodu nedostatečné kapacity. Jako problémová se jeví kvalita vody ve vodovodní síti. V rámci dotazníkového šetření v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12 .2002 bylo zjištěno, že jen 75,2 % obyvatelstva správního obvodu Mikulov je napojeno na vodovody s vyhovující kvalitou vody. Se spokojeností obyvatel s kvalitou pitné vody byl na tom v tomto šetření správní obvod Mikulov nejhůře mezi ostatními správními obvody kraje. Situace v oblasti vybavení správního obvodu veřejnými kanalizacemi a čističkami odpadních vod je již málo uspokojivá. Je nutné dobudovat připojení na veřejnou kanalizaci a rekonstruovat či provést výstavbu čističek odpadních vod hned v několika obcích. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci s koncovkou na ČOV by se měl postupně zvyšovat. Největší zásahy co do rozšiřování systému kanalizací a napojování na existující či vybudování nových ČOV a tudíž i řadu s tím souvisejících problémů je možné očekávat v obcích Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klenotnice, Mikulov, Novosedly, Nový Přerov, Pavlov a Sedlec. Hlavní problémové oblasti současného systému nakládání s odpady na území správního obvodu Mikulov se profilují v oblasti chybějící technické vybavenosti území, a také rozdílností mezi požadavky ze strany státu a kraje v oblasti materiálového využití komunálního odpadu a ekonomickými možnostmi obcí a občanů a schopností trhu zpracovávat tříděný odpad. Množství odstraňovaného odpadu ve správním obvodu svým podílem skládkování a fyzikálně-chemickými úpravami převyšuje podíl využívaného odpadu (recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie). Územní problémy lokálního charakteru může přinést plynofikace a dostavba přípojek plynu na území obcí, v rámci nichž se staví nové objekty, nebo tam, kde probíhá rekonstrukce, či modernizace rozvodních sítí plynu. Mezi obce s nejmenším počtem obyvatel zásobovaných plynem (méně jak 30 % obyvatel) patří Bavory, Dobré Pole, Dolní Věstonice a Jevišovka. Další problémy mohou nastat v rámci koridorů vymezených Politikou územního rozvoje ČR 2008 a to se na území správního obvodu Mikulov týká koridoru P2 pro propojení plynovodů VVTL DN 700 PN 80 systémů RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR - Rakousko. 128

EKOTOXA s.r.o

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Oblast daňové výtěžnosti Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Mikulov je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Kromě Mikulova jsou v ORP obce svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura vzhledem k tomu, že od roku 2000 do roku 2008 bylo základním kritériem rozdělování daňových výnosů mezi obce, jejich velikost. Stimulační daně (daň z příjmů fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti a daň z nemovitostí) mají v průměru malý vliv na celkový objem daňových příjmů obcí. Průměrná daňová výtěžnost v ORP Mikulov byla 6,96 tis. Kč/obyv. a byla tak výrazně nižší a dosáhla pouze 66 % úrovně výtěžnosti obcí v kraji. Oblast nezaměstnanost Nezaměstnanost u všech obcí je nad krajským průměrem. Jako podstatný problém to vnímají v obcích Jevišovka, Nový Přerov a Dobré Pole. Je třeba rozlišit i kategorie nezaměstnaných, třeba ženy nad padesát let bez kvalifikace a ještě se zdravotním omezením jsou v podmínkách Mikulovska nezaměstnatelné. V obci Dolní Dunajovice je míra nezaměstnanosti nad 11 %, a přesto není vnímána starostou jako problém, protože jej není schopen řešit a nezaměstnané nemůže použít ani na práce v obci. Sezónnost je výrazným prvkem u obcí s nejvyšší nezaměstnaností, toto je způsobeno strukturou zaměstnanosti, ve které výrazně převažuje zemědělství a stavebnictví. Toto by mohl vyřešit rozvoj průmyslu. Pro ten zde ovšem chybí kvalifikovaná pracovní síla.

7.1.3

Sociodemografický pilíř

Důležitým ukazatelem kvality života v regionu je přírůstek (resp. úbytek) obyvatelstva, který odráží populační klima a migrační aktivitu regionu. Počet obyvatelstva v ORP Mikulov se za celé sledované období 1869 - 2006 výrazně snížil (o 20 %) ve srovnání s Jihomoravským krajem, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Nejvyšší záporné hodnoty průměrné míry přirozeného přírůstku v obcích Dobré Pole, Dolní Věstonice a Klentnice. Dlouhodobě největší pokles počtu obyvatel je v Dolních Věstonicích. Z hlediska migračního salda jsou obcemi s největšími zápornými hodnotami (průměr 2001-2006) Bavory, Dobré Pole, Dolní Věstonice a Milovice. Ve všech obcích ORP ubývá předproduktivní složky obyvatelstva. Dlouhodobě nejnižší podíl věkové skupiny 0 -14 let je v obci Klentnice (velmi vysoký index stáří – 113,9). Stárnutí obyvatel obyvatelstva se týká dále zvláště obcí Dolní Věstonice, Pavlov a Sedlec. Nabídka zdravotnických zařízení v regionu se snižuje. Konkrétními potřebami obcí jsou chybějící pečovatelská služba v Drnholci, drobné služby v Horních Věstonicích a Novosedlech, kde je v plánu rozšíření hřbitova, vybudování domu s pečovatelskou službou a průmyslové zóny. Dále v obci Pavlov chybí sociální služby a v Perné dětské hřiště. Ve 14 obcích ORP narostl počtu neobydlených bytů. U 4 obcí se zvýšil počet neobydlených bytů více než 3x – Dolní Věstonice, Milovice, Pavlov a Perná. Nejnižší průměrná intenzita bytové výstavby je v obcích Brod nad Dyjí, Milovice, Nový Přerov a Sedlec (2003-2006). Problémem součastnosti je růst podílu jednočlenných domácností v kombinaci se stárnutím obyvatel - v roce 2001 bylo v obcích Jevišovka, Nový Přerov a Pavlov více než třetina domácností jednočlenných. S výjimkou Mikulova v obcích chybí doprovodná infrastruktura cestovního ruchu, mj. turistická informační centra. Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu hrozí střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. Požadavky stanovené k řešení v rámci územního plánování obcí jsou zvláště vybudování sportovišť (dětská a víceúčelová hřiště), obnova a výsadba zeleně, rozšíření cyklotras, zvýšení ubytovacích kapacit.

129

EKOTOXA s.r.o

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

7.2 HODNOCENÍ ORP MIKULOV JAKO CELKU Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři jsou relativně nejlépe hodnoceny obce Dolní Věstonice a Sedlec, za nimi následují obce Perná, Mikulov, Klentnice a Horní Věstonice. Naopak jako nejslabší se ukázaly být obce Dolní Dunajovice, Jevišovka, Milovice, Novosedly a Nový Přerov Vyhodnocení sociodemografického pilíře V sociodemografickém pilíři dosáhly nejvyšších bodových hodnot obce Březí a Bavory. Za nimi následují obce Jevišovka a Dolní Dunajovice. Negativně byla hodnocena pouze jedna obec - Nový Přerov. Další tři obce s relativně nejnižším hodnocením byly Dolní Věstonice, Pavlov, Sedlec. Vyhodnocení ekonomického pilíře V ekonomickém pilíři dosáhla nejvyšší bodové hodnoty podle očekávání obec s rozšířenou působností Mikulov. Na druhém místě se umístila obec Dolní Dunajovice. Na dalších místech se umístily obce Březí, Klentnice a Novosedly. Nejhůře byly hodnoceny obce Dobré Pole, Dolní Věstonice a Horní Věstonice.

Celkové hodnocení ORP v rámci kraje Nejlépe se v našem hodnocení umístilo ORP Březí a Bavory, následované ORP Mikulov a Dolní Dunajovice. Na opačném konci se jako nejhůře hodnocené umístily ORP Nový Přerov, Milovice, Brod nad Dyjí, Dobré Pole a Pavlov. Je třeba upozornit na obec Nový Přerov, která se umístila na nejhorším místě celkového hodnocení s významným odstupem od dalších záporně hodnocených obcí.

130

EKOTOXA s.r.o

8

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje, ČHMÚ., červen 2004 Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Program rozvoje TV a sportu v Jihomoravském kraji r. 2004 – 2008 Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje (do roku 2013), DHV CR, spol. s r.o., Obchodní a hospodářská komora Brno, říjen 2005 Koncepce rozvoje ovocnictví Jihomoravského kraje, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, červen 2004 Koncepce rozvoje vinařství, Č eskomoravská vinohradnická a vinař ská unie a Jihomoravský kraj, prosinec 2002 Strategie cestovního ruchu Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., únor 2006 Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje 2006 2010, Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, leden 2006 Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje, ATELIER FONTES, s.r.o, červen 2004 Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zpracovatelský a potravinářský průmysl, BPU Consulting, únor 2005 Krajský plán vyrovnávání příležitostí Jihomoravského kraje v letech 2007 - 2009

pro

občany

se

zemědělství,

zdravotním

postižením

Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO – Management, s.r.o. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013, DHV CR, spol. s r.o., Eurovision, květen 2007 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (od roku 2007 do 2016), GaREP, spol. s r. o. Vysoké učení technické v Brně, duben 2006 Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko, Filipová, DHV CR, spol. s r.o.duben 2004 Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, duben 2006

131

EKOTOXA s.r.o

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje (od roku 2007 do 2016), Masarykova univerzita v Brně, červen 2006 Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje, Krajská energetická agentura, s.r.o., listopad 2003 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje, únor 2008 Územně analytické podklady správního území ORP Mikulov, 2008 Územní plán VÚC Břeclavska Územní plány měst/obcí (dostupné: Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Drnholec, Milovice) Územní plán města Mikulov Stav ŽP v Jihomoravském kraji v roce 2005, 2006. MŽP, 2006, 2007 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb. Modelové zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ správního obvodu obcí s rozšířenou působností Litovel a Uničov, Archdesign Brno, Ing.Arch. Petr Malý, Ekotoxa Opava, 2005 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14.8. 2006 Politika územního rozvoje České republiky, květen 2006 Politika územního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ústav územního rozvoje. Příloha časopisu U&ÚR – ročník IX – číslo 3/2006. Politika územního rozvoje ČR – Podklady a východiska. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Duben 2006. Politika územního rozvoje ČR 2008, návrh Albertina firemní monitor (akutalize 2008 02) ČSÚ, Výpis Registr ekonomických subjektů ČSÚ, SLDB 2001, Dojížďka a vyjížďka dle obcí ČSÚ, VŠPS 2000 až 2006 ČSÚ, Regionální národní účty ČSÚ, Lesnatost MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Ročenka dopravy 2006, MD Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007 TREXIMA, Regionální statistiky ceny práce ÚHÚL, kategorie lesa, stupeň přirozenosti lesa v PLO 132

EKOTOXA s.r.o

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Internetové odkazy: www.kr-jihomoravsky.cz www.czso.cz www.mmr.cz www.env.cz www.mze.cz www.nature.cz www.chmi.cz

133

EKOTOXA s.r.o

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Pilíř

Téma

Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Přítomnost ložiska zemního plynu Územní rozvoj není příliš limitován Zabezpečení sesuvných území. v Dolních Dunajovicích, které zároveň ochranou ložisek nerostných surovin resp. slouží jako podzemní zásobník zemního bezpečnostními pásmy kolem plynu. průzkumných a těžebních vrtů PZP plynu.

Hrozby Významné množství starých zátěží v rámci ORP Mikulov (zejména Mikulov).

1 Těžba cihlářské Novosedly.

suroviny

v obci Vyšší množství sesuvných území v obcích Dolní a Horní Věstonice, Pavlov, Mikulov a dalších.

environmentální

Většina obyvatel je napojena na veřejný Nejsou plněny cíle environmentální kvality Snižování spotřeby vody. vodovod. povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického, místně kvantitativního stavu.

Rizika lokálních povodní/záplav v územích s velkým podílem sklonité orné půdy a nízkým koeficientem ekologické stability.

Nerizikový kvantitativní stav 77 % plochy 75 % obyvatel žije v obcích s nevyhovující Dodržování zásad správné zemědělské Negativní důsledky působení vodní a útvarů podzemních vod. kvalitou vody (špatný stav vodního zdroje praxe pro snížení obsahu dusičnanů a větrné eroze. Brod nad Dyjí). dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

2

Minimální zornění na svažitých pozemcích Nedostačující infrastruktura pro odvádění Nastartování procesu KPÚ v oblastech Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální na území obce Dobré Pole, Drnholec a a čištění odpadních vod. Často nejsou s nepříznivým stavem vodního režimu a vytápění objektů, kterým se zpřístupňují Nový Přerov indikující příznivý stav odděleny dešťové a splaškové kanalizace. nízkým koeficientem ekologické stability. podzemní vody možnému znečištění. vodního režimu v krajině. Na území ORP Mikulov nejsou vyhlášeny Realizace komplexního systému Napjatá kvantitativní bilance podzemních chráněné oblasti přirozené akumulace protipovodňových opatření v krajině vod v některých oblastech s omezenými vod. (vyjma vodní díla většího rozsahu). zásobami především v obdobích sucha. Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami Finanční zdroje ze státního rozpočtu a Nárůst návalového množství dešťových vodního režimu, s nízkým koeficientem fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod v často poddimenzovaných ekologické stability, vysokým stupněm vod a zásobování pitnou vodou, na kanalizačních soustavách v důsledku zornění a svažitosti, snížená přirozená realizaci projektů protipovodňové ochrany rozrůstajících se zpevněných ploch retenční schopnost území (území obce v krajině. v sídelních oblastech. Klentnice, Dolní Věstonice, Mikulov, Milovice, Pavlov a Bavory).

134

EKOTOXA s.r.o

Pilíř

Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Na území ORP Mikulov není zastoupen Na území ORP byly vyhlášeny oblasti se Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba Zvyšování intenzity dopravy může vést ke těžký průmysl a technologie produkující zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu rozptýlené zeleně a zeleně podél zvýšení emisí a imisních koncentrací látek významnější množství emisí látek lidského zdraví vzhledem k překročeným komunikací a na návětrných stranách obcí znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže znečišťujících ovzduší. Na území kraje imisním limitům PM10 (95 % území), ozonu za účelem snížení prašnosti. Realizace ve městech, obcích a v blízkosti nejsou překročeny doporučené krajské (100 % území) a BaP (4 % území). dalších opatření vycházejících z programů významných dopravních komunikací. emisní stropy pro SO2, VOC a NH3. snižování emisí.

Vysoká míra plynofikace obcí.

Kvalitu ovzduší místně a sezoně Využívání nejlepších dostupných Nárůst emisí z plošných zdrojů (REZZO 3) negativně ovlivňují emise z dopravy, technologií v průmyslu, při vytápění v důsledku používání nešetrných emise z vytápění domácností a emise ze domácností a důsledné uplatňování zásad technologií spalování a spoluspalování zemědělských zdrojů, především z správné zemědělské praxe v zemědělství. komunálního odpadu. živočišné výroby.

V obcích jsou zavedeny systémy Na celém území CHKO Pálava byl v roce Využívání obnovitelných zdrojů energie Neochota občanů spolupracovat při separovaného sběru pro základní druhy 2006 překročen cílový imisní limit pro (s vyjímkou geotermální energie). separaci komunálního odpadu – odpadů. ochranu ekosystémů a vegetace pro zvyšování produkce odpadu a vznik přízemní ozon (AOT40). černých skládek. 3

Produkce komunálního odpadu je oproti Překročen je doporučený krajský emisní Zvýšení míry separace komunálního Překročení kapacity skládek. odpadu. Výstavba kompostáren a ve republikovému průměru nízká. strop pro oxidy dusíku (NOx). vhodných lokalitách i bioplynových stanic. Míra separace a následného využití Zlepšování čistoty povrchových vod Vznik pachového znečištění komunálního odpadu je nízká (platí pro výstavbou, modernizací a rekonstrukcí z bioplynových stanic vlivem nesprávně celý ORP). splaškových kanalizací a účinných čistíren navržené či provozované technologie. odpadních vod. Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a velké množství je ukládáno na skládky (platí pro celý ORP).

Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

Ve střední a východní části území ORP se nachází oblasti s vysokým indexem radonového rizika z geologického podloží.

4

Vysoký podíl území se zachovalou a Z hlediska KES je ORP Mikulov pod Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní Přetrvávající trend velkoplošného rozmanitou krajinou – téměř třetina ORP hranicí udržitelnosti ekologické stability evidence, nájemní smlouvy o péči, zemědělského hospodaření Mikulov leží v systému zvláště chráněných krajiny (hodně orné půdy v ORP, velký financování péče z dotačních titulů MŽP, území (hlavně v CHKO Pálava). podíl zornění mají i obce ležící ŽP. v chráněných přírodních oblastech).

135

EKOTOXA s.r.o

Pilíř

Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Silné stránky

Slabé stránky Příležitosti Hrozby Vysoký podíl zorněné zemědělské půdy Snížení podílu orné půdy, zejména Přírodní katastrofy – přemnožení škůdců, (podíl orné půdy ze zemědělské půdy je v obcích Bavory, Březí, Drnholec, záplavy. pro ORP Mikulov 76 % - údaje ČSÚ, Jevišovka a Sedlec (např. vysadit ovocné 2006). stromy, vinice, zatravnit, realizovat ÚSES, popřípadě dle místních podmínek zalesnit).

Významné zastoupení speciálních kultur Výskyt suchých období. (vinice, sady). Dobré půdní podmínky pro hospodaření Zemědělské půdy v zemědělství. větrnou erozí.

5

ohrožené

Ekologizace zemědělství v chráněných územích. vodní

Vysoká úroveň hospodaření v lesích ve Malé zastoupení zemědělských východní části mikroregionu, zvláště pak s vysokou třídou ochrany. v lesích hospodářských.

zejména Úbytek zemědělské půdy.

a Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, Silný tlak na zemědělskou půdu s nejvyšší změny druhové skladby lesů, s ohledem třídou ochrany. na jejich mimořádný význam při ochraně vody a půdy.

půd

Snižování plochy s nízkou lesnatostí.

lesa

v oblastech

Vysoký podíl lesů ochranných a lesů Malá lesnatost převážné části území ORP zvláštního určení. a nedostatek rozptýlené zeleně. Nevyrovnaná lesnatost v rámci ORP. Nepřesnost v evidenci dat týkající se kategorizace lesů.

6

Relativně vysoká hustota silniční sítě Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve Doplnění silniční sítě o nové komunikace, Nedostatečný stav veřejných financí na vzhledem k charakteru osídlení (nízká stávající silniční síti. zajišťují radiální propojení některých silnic. rozvoj dopravní infrastruktury. hustota obyvatelstva) a ve srovnání se standardem zemí EU.

ekonomický

Poloha ORP Mikulov na významném Absence dálnice a rychlostních Výstavba rychlostní komunikace R 55 Růst intenzity dopravy na stávajících evropském dopravním tahu E 461 Svitavy komunikací na území ORP Mikulov. včetně potřebného mimoúrovňového (kapacitně nevyhovujících) silnicích. – Brno – Mikulov – Vídeň. napojení stávajících silnic. Na správním území ORP Mikulov se Špatný technický stav stávající silniční Propojení dopravní trasy severovýchod-jih Růst počtu dopravních nehod. nachází silniční hraniční přechod Mikulov sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a (Katovice – Ostrava – Brno – Mikulov – – Drasenhofen, jeden ze tří největších opravy z důvodu nedostatku finančních Vídeň) s pozitivními dopady na atraktivitu hraničních přechodů Jihomoravského prostředků. území a jeho rozvoj. kraje. Územím ORP prochází železniční trať, jež V současném období se nepočítá Podpora modernizace a rekonstrukce Neřešení potřeb rozšiřování stávající zajišťuje rychlé spojení některých obcí a s možností dalšího rozvoje, respektive původních silnic a jejich ponechání jako kapacity odstavných stání a garáží města Mikulov s centrem bývalého VÚC modernizace stávající železniční sítě. doprovodných komunikací. s negativními důsledky na fungování s dostatečnou četností spojů. dopravy ve městech/obcích.

136

EKOTOXA s.r.o

Pilíř

Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Vysoká úroveň napojení domácností na Zastarávání některých úseků vodovodní Budování obchvatů obcí v souvislosti Pokles úrovně stávající dopravní veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou rozvodné sítě a problémy s nevyhovující s dalším rozvojem automobilismu, obslužnosti území s návazným růstem správního obvodu jako celku (99 %). kvalitou pitné vody v určitých lokalitách. snižování znečištění ovzduší a hluku. individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

100% napojení obyvatel žijících v trvale Zcela chybějící nebo nedostatečně Využití stávajícího zemědělského letiště i Další zhoršování technického stavu silnic obydlených bytech na vodovod v obci rozvinutý kanalizační systém s napojením pro dopravní (sportovní) účely. II. a III. třídy. Perná a Klentnice. na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Téměř kompletní vodovodní síť v rámci Jen 5 ze 17 obcí správního obvodu má Zlepšení technického celého správního obvodu. napojenou kanalizaci na ČOV v obci. vodohospodářské infrastruktury.

stavu Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury.

Vysoká úroveň plynofikace celého Nedostatečná kapacita čerpacích stanic v Vytvoření podmínek pro řešení dalších Možné překročení hranice životnosti správního obvodu (16 ze 17 obcí některých obcích. zdrojů pitné vody. některých zařízení v oblasti správního obvodu je již plynofikováno). vodohospodářské infrastruktury. Vymezení koridoru P2 pro propojení Nízký podíl obyvatel žijících v trvale Nová výstavba kanalizačních sítí a čističek Neřešená situace v napojení domácností plynovodů VVTL DN 700 PN 80 systémů obydlených bytech zásobených plynem v odpadních vod v obcích bez příslušné na kanalizaci s koncovkou na ČOV v RWE Transgas Net v Jihomoravském některých obcích správního obvodu infrastruktury. obcích do 1000 obyvatel. kraji, vedoucí z podzemního zásobníku v (Bavory 0 %, Dobré Pole 25,43 %, Dolní okolí obce Dolní Dunajovice na Věstonice 25,96 % a Jevišovka 26,9 %). Břeclavsku k hranici ČR–Rakousko.

Potenciál území pro využití obnovitelného Relativně nízký podíl využití odpadu jako Podpora modernizace a rekonstrukce Neprovedení zdroje biomasy a v rámci možností i pro paliva nebo k výrobě energie. stávající kanalizační sítě a rozvoje v Mikulově. využití sluneční energie. napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. (Vztahuje se i k tématu 2.) Dobrá úroveň zásobování elektrickou energií.

Kvalitní pokrytí celého telekomunikačními sítěmi.

intenzifikace

ČOV

obyvatel Částečná zastaralost a nevyhovující Dokončení přípojek plynu ve vhodných Hrozba zpětné změny systému vytápění z technický stav stávajících vedení lokalitách. plynu na fosilní paliva (při neúměrném vysokého a nízkého el. napětí v některých zdražování cen plynu) stejně jako částech území správního obvodu. v ostatních lokalitách ČR.

regionu

Zkvalitnění veřejného přístupu obyvatel Neřešená situace v lokálních případech k vysokorychlostnímu Internetu. zastarávání a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého napětí. Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj Nedostatečný tlak na zavádění systému využití odpadů a zavádění třídění odpadů úspor v oblasti energetiky. včetně jejich separovaného sběru a konečného využití.

137

EKOTOXA s.r.o

Pilíř

Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti Hrozby Podpora úsporných systému využívání Pomalý rozvoj využívání obnovitelných elektrické energie. zdrojů energie. Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Podpora využívání ekologických způsobů vytápění.

Jedinečné území charakterizované Není využívána jedinečnost území ORP Rozvoj přeshraniční spolupráce Nízké zastoupení silných hospodářských přírodními rezervacemi a CHKO Pálava. Mikulov. s Rakouskem, rozvoj inovativních forem tahounů. Možné ohrožení celého podnikání, rozvoj spolupráce mezi podnikatelského sektoru v případě univerzitou a podnikatelským sektorem. hospodářského úpadku.

Oblast ruchu.

určená

pro

rozvoj

Oblast tradičně vhodná zemědělství a vinařství.

cestovního V praxi se nedostatečně uplatňuje Nutná podpora podnikatelských aktivit na Nízká aktivita obcí ve schopnosti řešit své koncepce rozvoje cestovního ruchu ORP drtivé většině území ORP Mikulov, které problémové okruhy samostatně, Mikulov. neposkytují základní funkce obslužnosti popřípadě ve spolupráci s ostatními území, především v oblasti zaměstnání, zúčastněnými subjekty. školství a služeb. pro

10

rozvoj Obcím není poskytován servis v oblasti Nedostatek kvalifikované pracovní síly Nejnižší míra ekonomické aktivity i vyhledávání vhodných problémových může vyřešit zaměstnávání cizinců a zaměstnanosti je v obcích Nový Přerov, oblastí, které mohou být řešeny projekty a pracovníků vně ORPu. Jevišovka, Dobré Pole. následně dotacemi z více úrovní.

Oblast vhodná pro oddech a rekreaci, Vysoká sezónní míra nezaměstnanosti je V ORPech postižených vysokou Vysoký podíl dlouhodobě popřípadě trvalé bydlení. v obcích Jevišovka, Nový Přerov, Dobré nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé nezaměstnaných osob především má Pole, Horní Věstonice. na sezónních výkyvech. tento trend rostoucí charakter. Relativně málo porušené životní prostředí. Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti Pokračovat nadále v rozvoji Zemědělství je důležité v celkové se zaměřením na zemědělství a zaměstnanosti v odvětví s vysokou ekonomice kraje a proto je nutné věnovat stavebnictví, méně již průmysl. přidanou hodnotou, což v tomto kraji jsou pozornost rozvoji nových technologií, energetika, biotechnologie. případně i zavádění nových plodin.

Patriotismus místních obyvatel.

Neexistence spolupráce mezi aktéry Přilákání silného zahraničního investora Slabý rozvoj zaměstnanosti v cestovním lokálního rozvoje (starostové, podnikatelé s inovativním záměrem high tech ruchu. a zájmová seskupení). technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem.

138

EKOTOXA s.r.o

Pilíř

Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Limit udržitelnosti u všech 3 ukazatelů Počet obyvatelstva v ORP Mikulov se za Zvýšení migrační atraktivity obcí – lepší Neustálý pokles počtu obyvatel – nebyl současně podkročen ani v jedné celé sledované období 1869 - 2006 nabídka stavebních parcel a služeb pro především v Dolních Věstonicích, kde je obci ORP Mikulov. výrazně snížil (o 20 %) ve srovnání mladé rodiny - především v obcích pokles dlouhodobě nejvyšší. s Jihomoravským krajem, kde počet s nízkým podílem nejmladší věkové obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. skupiny - Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov a Sedlec. hodnoty průměrné míry Posilování sociálních vazeb v obcích - Vylidňování sídel – zánik trvalého bydlení. V posledním šestiletém období 2001-2006 Záporné jsou hodnoty počtu obyvatelstva velmi přirozeného přírůstku (průměr 2001-2006) podpora rozvoje spolků, sdružení a vyrovnané. v ORP Mikulov, v Jihomoravském kraji i dalších organizací v obcích. v ČR.

sociodemografický

Velmi vysoká průměrná míra přirozeného Nejvyšší záporné hodnoty průměrné míry Podpora zdraví a zdravého životního stylu. Stárnutí obyvatel – především v obcích přírůstku (průměr 2001-2006) v obci přirozeného přírůstku v obcích Dobré Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov a Bavory – 7,93. Pole, Dolní Věstonice a Klentnice. Sedlec.

7

Průměrná hodnota migračního salda Nejvyšší záporné hodnoty migračního Vytváření podmínek pro prodlužování Snižování nabídky zdravotnických zařízení nabývá kladných hodnot u 11 obcí, salda (průměr 2001-2006) v obcích aktivního života seniorů, zlepšení v regionu. nejvyšší je u obcí Jevišovka, Perná a Bavory, Dobré Pole, Dolní Věstonice a sociálních podmínek a péče pro obyvatele Sedlec. Milovice. (podpora rozšíření ambulantní pečovatelské služby ve všech obcích). Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let Úbytek předproduktivní složky ve všech obcích, v 9 obcích je dlouhodobě obyvatelstva ve všech obcích ORP. podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let vyšší než průměr ORP a kraje. Ve všech obcích i v ORP mírně roste podíl Dlouhodobě nejnižší podíl věkové skupiny obyvatelstva s dokončeným 0 -14 let v obci Klentnice (velmi vysoký vysokoškolským vzděláním. index stáří – 113,9). Index stáří v ORP Mikulov je po celé Trvale nízké hodnoty střední délky života sledované období 2001-2006 přibližně o mužů v okrese Břeclav (nejnižší z okresů 20-25 nižší než v Jihomoravském kraji. Jihomoravského kraje, nižší než krajské a celorepublikové hodnoty). Blízkost Mikulova (pro 11 obcí autem do 15 minut), tj. dostupná občanská vybavenost, pracovní příležitosti, úřady.

8

Počet trvale obydlených bytů v ORP i ve Nárůst počtu neobydlených bytů ve 14 Využití neobydlených domů k rekreačním Další zvyšování počtu neobydlených všech obcích mírně roste. obcích ORP. účelům. domů – hlavně v obcích Milovice, Perná a Klentnice, kde se jejich počet výrazně zvýšil a v roce 2001 bylo málo z nich využíváno k rekreaci.

139

EKOTOXA s.r.o

Pilíř

Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území – ORP Mikulov

Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Vysoký podíl neobydlených bytů slouží U 4 obcí se zvýšil počet neobydlených Možnost využití objektů druhého bydlení Fyzická degradace bytového fondu a k rekreaci. bytů více než 3x – Dolní Věstonice, pro trvalé bydlení. pomalá obnova staré bytové zástavby. Milovice, Pavlov a Perná. Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v Nejnižší průměrná intenzita bytové Podpora bytové výstavby v atraktivních Nedostatek stavebních parcel, snižující se ORP Mikulov (41,2 let) o 3 roky nižší než výstavby v obcích Brod nad Dyjí, Milovice, lokalitách a zajištění dostupného bydlení počet dokončených nových bytů. v ČR. Nový Přerov a Sedlec (2003-2006). pro rodiny s dětmi (rozšíření obytné zóny v obci Perná, zlepšení nabídky bydlení v obcích s nejstarším obyvatelstvem - Dolní Věstonice, Klentnice, Pavlov a Sedlec.

Žádaná lokalita pro bydlení a výstavbu.

Nárůst počtu jednočlenných domácností ve 13 obcích ORP.

bytových

Další růst podílu jednočlenných domácností v kombinaci se stárnutím obyvatel - v roce 2001 bylo v obcích Jevišovka, Nový Přerov a Pavlov více než třetina domácností jednočlenných.

Průměrná intenzita bytové výstavby srovnatelná s krajem a ČR (2003-2006). Vyšší průměrná intenzita bytové výstavby u 9 obcí ORP Mikulov (2003-2006). Bohatý památkový a archeologický fond S výjimkou Mikulova v obcích chybí Zatraktivnění jihozápadní části obcí. doprovodná infrastruktura cestovního (okolí Drnholce, Jevišovky). ruchu.

9

území Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.

Rozmanitý region s hodnotným přírodním Chybí turistická informační centra. prostředím.

Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony).

Pestrá a dobře značená síť cyklostezek a turistických tras.

Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel (Drnholec, Klentnice, Sedlec).

Neobydlené domy nechátrají a jsou využívané jako chalupy nebo druhé bydlení. Významné vodní plochy rekreaci - VN Nové Mlýny.

vhodné

pro

Dobrá dopravní dostupnost území.

140