Mikrohistorická analýza sdílení fotografií na sociální síti Instagram

MASARYKOVA UNIVERZITA

Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií

Bc. Barbora Junová bakalářská práce

Mikrohistorická analýza sdílení fotografií na sociální síti Instagram (s případovou studií sdílení detailní fotografie jezdecké sochy Jošta Lucemburského v Brně)

Vedoucí práce: Mgr. Viktor Pantůček Brno 2016

Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny pouţité zdroje uvedla v seznamu literatury.

……………………………………… V Brně 1.5.2016

Barbora Junová v.r. 2

Ráda bych poděkovala Mgr. Viktoru Pantůčkovi za vedení této diplomové práce. Dále také děkuji mé rodině za velkou podporu při mém studiu, Báje a Lucii za pomoc s gramatickou stránkou této práce a Jarouškovi prostě za to, ţe je.

3

Obsah 1. Předmluva............................................................................................................................... 6 2. Úvod ....................................................................................................................................... 7 2. Fotografie ............................................................................................................................... 9 2.1. Historie významu fotografie............................................................................................ 9 2.1.1 Analogová fotografie................................................................................................. 9 2.1.2. Digitální fotografie ................................................................................................. 11 2.2. Moţnosti sdílení fotografií ............................................................................................ 12 3. Instagram .............................................................................................................................. 15 3.1. Sociální sítě ................................................................................................................... 15 3.2. Historie Instagramu ....................................................................................................... 16 3.3. Princip a fungovaní Instagramu .................................................................................... 17 3.4. Orientace na Instagramu................................................................................................ 18 3.4.1. Hashtagy ................................................................................................................. 18 3.4.2. Instagram blog ........................................................................................................ 19 3.4.3. Jiné zdroje .............................................................................................................. 19 3.5. Instagram a trendy ......................................................................................................... 20 3.6. Sociální kapitál a Instagram .......................................................................................... 21 4. Teoretikové fotografie .......................................................................................................... 22 4.1. Lev Manovich ............................................................................................................... 22 4.2. Susan Sontag ..................................................................................................................... 24 4.3. Roland Barthes .............................................................................................................. 25 5. Změna sociální funkce fotografie ......................................................................................... 25 5.1. Transformace fotografie v době digitalizace a sociálních sítí ....................................... 25 4.2. Zprostředkování zkušenosti........................................................................................... 26 4.3. Narcismus ...................................................................................................................... 27

4

6. Metoda výzkumu - případová studie .................................................................................... 29 7. Případová studie sdílení detailní fotografie jezdecké sochy Jošta Lucemburského v Brně . 30 7.1. Jezdecká socha Jošta Lucemburského............................................................................... 30 7.2. Ohlasy na jezdeckou sochu Jošta Lucemburského ....................................................... 30 7.3. Motivace sdílení totoţné fotografie............................................................................... 31 8. Závěr..................................................................................................................................... 34 Resumé ..................................................................................................................................... 36 Summary .................................................................................................................................. 37 Zdroje ....................................................................................................................................... 38 Elektronické zdroje .................................................................................................................. 39

5

1. Předmluva K tématu mé bakalářské práce, týkající se sdílení totoţných fotografií na sociálních sítích, mě přivedl můj osobní záţitek, kdy na Moravském náměstí stála fronta desítek lidí, a to jen proto, aby si mohli vyfotit sochu Jošta Lucemburského z podhledu. Zanedlouho po odhalení nejen sochy, ale i jejího ,,tajemství“, se sociální sítě doslova zavalily mnoha naprosto totoţnými fotografiemi tohoto úkazu. Jedná se o detailní fotografii sochy z podhledu, kdy optický klam způsobil, ţe část sochy připomíná muţské genitálie. Tento detailní pohled se stal velmi kontroverzním, a dokonce i v médiích mnohokrát zmiňovaným, spíše bulvárním tématem. Krom lačných lidí, kteří chtěli spatřit sochu z daného úhlu, mě ještě více fascinovala jejich potřeba si tento pohled vyfotit a sdílet na internet. Jelikoţ jsem tento trend sdílení stejných fotografií pozorovala jiţ delší dobu - kaţdý den po ránu na mě na Instagramu vykouklo hned několik avokád s vajíčkem naaranţovaných na barevných talířcích, v průběhu dne zase nespočet „selfies“ se spoluţáky a k večeru mnoho běţců fotících si svoje běţecké boty přímo při běhu - rozhodla jsem se tomuto tématu věnovat svou bakalářkou práci. Dnešní doba je velmi uspěchaná, lidé se dorozumívají často na základě rychlých zpráv či pouze pomocí obrázků, a proto si myslím, ţe je toto téma velmi zajímavé a také aktuální. Ráda bych se zaměřila na homogenitu jednotlivých fotografií, které často přechází aţ v jejich naprostou totoţnost.

6

2. Úvod Chápání fotografie a jejího potenciálu je v neustálém vývoji, který je velkou měrou ovlivněn vývojem jednotlivých fotografických technologií. Jiţ Susan Sontag ve své knize vyjadřuje velmi pokrokový názor, ţe fotografie mění mentalitu lidstva.1 Dnes je na všechno pohlíţeno jako na potenciální fotografii. Naskýtá se tedy otázka, zda lidé opravdu nedělají věci pouze z toho důvodu, aby si danou situaci či věc mohli posléze vyfotit a prezentovat na sociálních sítích. Na začátku této práce se zaměřím na vymezení základních pojmů týkajících se fotografie. Pro správné uchopení celé problematiky si nejprve musíme ujasnit, za poslední dobu velmi rychlý a pokrokový vývoj fotografie, na základě něhoţ dochází k dalším transformacím, jak technologickým, tak sociálním. Pokusím se stručně popsat evoluci, kterou fotografie prošla od svého vzniku po současnost, a to z hlediska jejího obsahu a funkčnosti. Dále nás práce seznámí s fenoménem sociálních sítí, jejichţ vznik velkou měrou souvisí s technologickým pokrokem nejen v oblasti fotografování, ale celkově se současným digitálním boomem. Konkrétně se zaměřím na sociální síť Instagram, jelikoţ svou orientací na sdílení fotografií a přístupnou moţností najít podle jednoho hesla totoţné fotografie je pro téma práce nejideálnější. Instagramem se zabývá i Lev Manovich, který v letošním roce vydal knihu Instagram and Contemporery Image, jenţ vyústila z analýzy miliónů fotografií vloţených právě na Instagram.2 V současnosti vedou všechny tendence ke stylizované fotografii, při jejímţ pořizování fotograf snímaný objekt ovlivňuje a předem jasně určuje její konečnou podobu. Hlavní téma, které se celou prací prolíná, je fenomén sdílení totoţných fotografií na internetu a sociálních sítích. Budu se snaţit popsat, co lidi motivuje, aby sdíleli na Instagram stejnou fotografii jako mnoho lidí před nimi. Tímto fenoménem se zabývá například Hito Steyerl, která mluví o davové kreativitě.3 Dále se zaměřím na vlastní funkci snímků, kdy dřívější generace pouţívaly fotografii jako paměťový nástroj, zatímco pro dnešní generaci má fotografie funkci komunikační, a jedinci se díky ni zařazují do určité společnosti. Coţ souvisí

1

SONTAG, Susan. O fotografii. Praha: Paseka. 2002. ISBN 80-7185-471-9. s. 4. About Lev Manovich. Manovich [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://manovich.net/index.php/about 3 STEYERL, Hito, Too much World. Is the Internet Dead?, eflux journal, [online]. c2013, [cit. 10-04-2015]. Dostupné z: http://www.e-flux.com/journal/too-much-world-is-the-internet-dead/ 2

7

i se sociálním kapitálem, tak jak ho popsal Pierre Bourdieu.4 V současnosti se také objevuje čím dál více narcistických lidí, kteří můţou pomocí sociálních sítí a fotografií na nich sdílených pracovat s tím, jak je okolí vidí a vnímá. Případová studie se pomocí analýzy fotografií prezentovaných na sociální síti Instagram zaměří výhradně na ty snímky, které jsou v tomto prostoru totoţně vyfocené jinými autory. Tento jev demonstruje na konkrétním příkladu detailní fotografie brněnské sochy Jošta Lucemburského, která se na Instagramu objevuje v hojných počtech. Samozřejmě se jedná pouze o jeden daný příklad, který ale byl v poslední době tak charakteristický a zřejmý, takţe byl vybrán pro svou dobrou názornost.

4

BOURDIEU, Pierre. The Forms of Capital. [online]. 1986 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: https://www.marxists.org/reference/subject/philosophy/works/fr/bourdieu-forms-capital.htm

8

2. Fotografie Fotografie má v dnešní době nepřeberné mnoţství funkcí, k dříve nejčastějším uměleckým a zpravodajským funkcím se přidalo mnoho nových, jako je funkce reklamní, personální nebo fotografie vytvořená pro sdílení na sociálních sítích. Tato bakalářská práce se zaměřuje na jednu z naposledy vyvinutých funkcí a to na tu, jenţ je sdílená uţivateli na sociálních sítích.

2.1. Historie významu fotografie Na začátku této práce musíme popsat vývoj fotografie od jejího počátku po současnou dobu. Pro souhrnné pochopení této tématiky je tento rozvoj velmi důleţitý, jelikoţ pořizování snímku od jeho vzniku ve 20. letech 19. století prošlo rapidními změnami. Ţádné ze změn doposud však nebyla tak rapidní jako digitalizace, při které byly fotografie přesunuty z reality do kyberprostoru, čímţ se velkou měrou změnila jejich funkce i význam. 2.1.1 Analogová fotografie V 16. století byla vynalezena camera obscura, jejíţ záznam poprvé fixoval Joseph Niepce na cínovou destičku potaţenou speciálním druhem asfaltu. Expedice tohoto prvního zafixovaného snímku trvala dnes naprosto nepředstavitelných osm hodin. Postupem času se tento proces samozřejmě zrychloval a zdokonaloval. S kaţdým dalším technologickým pokrokem se fotografie stala přístupnější pro obyčejné lidi, nejen z hlediska technického, ale i časového či finančního. Analogová fotografie začala vznikat pomocí vrstev suspenze jemných krystalů, halogenidů stříbra a dalších sloţek v ţelatinovém obalu. Podloţkou pro tyto vrstvy byla pruţná filmová deska, v pozdější době filmový pás.

5

Pomocí negativu nebo diapozitivu při

jejich ustálení vznikal trvalý zápis optického fotografického obrazu. Dalším zpracováním z těchto negativů nebo diapozitivů vnikala nám jiţ dobře známá fotografie.6 Ze začátku byla fotografie oborem pouze odborníků, kteří měli vlastní ateliér a laboratoř, jako byli například novináři, lékaři, obchodníci či ţivnostníci.7

5

STONE, David M. a Ron GLADIS. Digitální fotografie: jak je to snadné. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-251-0067-7. s.11 6 Ibid., s. 13. 7 SCHEUFLER, Pavel. Teze k dějinám fotografie v letech 1839 – 1918 [online]. In: . [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.scheufler.cz/cs-CZ/files/2952/Teze%20k%20d%C4%9Bjin%C3%A1m%20do%201918.pdf.

9

Fotografie se tudíţ na svém počátku stává něčím zvláštním, slavnostním a mohou ji tvořit pouze odborníci na slovo vzatí. Nejvíc vyzdvihovanou předností fotografie po jejím objevení, byla její přesná shoda s předlohou. Vše podporuje to, ţe snímek vzniká v jednom okamţiku, namísto toho, aby byl postupně vytvářen. Zrcadlovost fotografie je pokládána za hlavní přednost oproti klasické malbě. Fotografie také velmi jasně dokazuje, ţe fotograf je v danou chvíli na konkrétním místě, ve chvíli kdy ho nahradil divák, jako by on sám byl svědkem samotné situace. 8 Další triviální, ale přesto velmi zásadní funkce fotografie je fakt, ţe lidé na snímku zůstávají stále stejně staří. Tento důleţitý význam fotografie reflektoval i teoretik Roland Barthes, který ve své knize Světlá komora zdůrazňuje, ţe zázračnost fotografie nespočívá v kopírování reality, ale zejména v tom, ţe vyzařuje realitu minulou.9 Velkým krokem k zlidštění fotografování byla první masová výroba svitkového filmu a prvních skříňových přístrojů neboli boxů. George Eastman, těmito prvními lehce ovladatelnými fotoaparáty značky Kodak, přispěl k rozšíření fotografie do povědomí širší veřejnosti. Pro větší rozšíření po celé Evropě pouţila tato firma marketingový tah, kdy zcela zdarma vyměňovala fotoaparáty Kodak za staré, jiţ pouţité, komory. Na svitkový film pouţívaný ve fotografickém přístroji Kodak se dalo zaznamenat 8-16 snímků.10 Tímto zpřístupněním a lehčím technickým zabezpečením se fotoaparát dostal do rukou i movitějším laikům či fotografickým nadšencům. Stále se však fotografie nebraly jako umělecký akt, ale povětšinou se na snímky nahlíţelo jako na profesionální či výzkumnou aktivitu, tudíţ fotograf byl spíše ţivnostník, nikoliv však umělec. Pomocí fotografie byla věrně zachycena realita, a bylo na ni nahlíţeno jako na dokumentární svědectví. Mezi tyto profesionální fotografy však pronikají obchodníci, a spolu s vynalezenou retuší fotografických negativů nastává prudký úpadek vkusu. Na této komerční bázi začíná vznikat fotografie, na kterou se jiţ nepohlíţí pouze jako na propagaci výrobku či věrné zachycení reality, ale jako na sociální či umělecký artefakt. V tuto dobu se rodinná alba začínají plnit, často se zde objevují naaranţované fotografie plné kýče. Walter Benjamin ve své knize zmiňuje jako příklad fotografii malého Kafky. ,,Přibliţně šestiletý chlapec v těsném, jaksi poniţujícím obleku přeplněném lemovkami, zde stojí v jakési zimní zahradě. V pozadí 8

WITTLICH, Filip. Fotografický obraz a jeho význam pro historické poznání [online]. Praha, 2010 [cit. 201605-07]. Disertační práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc. Dostupné z: file:///C:/Users/Bembera/Downloads/RPTX_2012_1_11210_ASZK00844_424974_0_141601.pdf. 9 BARTHES, Roland. Světlá komora: poznámka k fotografii. Vyd. 2., upr., (Ve Fra 1.). Praha: Fra, 2005. ISBN 80-86603-28-8. 10 SKOPEC, Rudolf. Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku. Praha: Orbis, 1963. Knihovna fotografie. s. 32-38.

10

trčí palmové listy. A jako by bylo třeba, aby tyto polstrované tropy byly ještě dusnější a tíţivější, model svírá v levici přespříliš velký klobouk se širokou krempou, jaký nosí Španělé. Kdyby nesmírně smutné oči neovládly tuto krajinu, do které byly zasazené, model by se zcela jistě v tomto aranţmá ztratil“11 Chlapec zcela jistě musel dlouhý čas stát v toporné póze díky dlouhé expozici, proto moţná ten zmiňovaný smutný výraz. V dnešní době jsme svědky také těchto toporných póz, které sice trvají díky technologickým vynálezům kratší dobu, ale o to častěji a běţněji je lidé dělají. Jedním ze současných trendů ve ztuhlých pózách je v současné době selfie, coţ je snímek, kdy fotograf vyfotografuje sám sebe, nejčastěji chytrým telefonem nebo webkamerou a tento příspěvek sdílí na Internet. Tento pojem patří mezi neologismy v Oxfordském slovníku.12 Další zlom přichází s vynálezem barevné fotografie. Jako vynálezce první barevné fotografie je Nobelovou cenou oceněný Sorbonny Gabriel Lippmann. Jedná se o metodu barevného zobrazení předmětu, vyuţívající interferenci světla. Tato metoda byla velmi sloţitá, a proto ji nejvíce vyuţívali především vědci a experimentátoři. Byla však počátečním krokem k první komerčně vyráběné barevné fotografii, která vznikala pomocí autochromu. Tento vynález bratří Lumiérů, pracoval na základě principu zakrývání a propouštění světla. 13 Později přichází na scénu opět Kodak spolu s firmou Agfa a s technologií vyvolávání barevného filmu. Tento způsob pořizování barevných fotografií se vyuţívá dodnes. 2.1.2. Digitální fotografie Od 80. let 20. století přišla vlna vývoje nových technologií. Začaly se vyrábět počítače a započal proces digitalizace, na coţ logicky zareagovali i výrobci fotoaparátů. V roce 1974 byl firmou Kodak představen první digitální fotoaparát, který zaznamenával černobílé fotografie na kompaktní kazetu do fotoaparátu vloţenou.

14

Následně firma Fuji uvedla první

digitální fotoaparát, který dokázal snímky ukládat do počítačového souboru. Tyto fotoaparáty byly pro laiky spíše nepřístupné, jak pro své náročné obsluhování, tak pro vysokou cenu. Prvním masově prodávaným fotoaparátem byl přístroj od značky Apple, který se začal distribuovat na trh v roce 1994. Následoval boom digitálních fotoaparátu, kdy vznikaly 11

BENJAMIN, Walter. Malé dějiny fotografie. In: CÍSAŘ, Karel. Co je to fotografie?. Praha: Herrmann & synové, 2004. 12 Oxford Dictionaries [online]. [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/selfie 13 SCHEUFLER, Pavel. Teze k dějinám fotografie v letech 1839 – 1918 [online]. In: . [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.scheufler.cz/csCZ/files/2952/Teze%20k%20d%C4%9Bjin%C3%A1m%20do%201918.pdf. 14 ŠEVELOVÁ, Irena a Anna TICHÁ. Historie fotoaparátu a fotografie. Digimanie [online]. 2007 [cit. 2015-0529]. Dostupné z: http://www.digimanie.cz/historie-fotoaparatu-a-fotografie/1815-3

11

digitální fotoaparáty značek Kodak, Nikon nebo Olympus. Postupně se tyto přístroje vyvíjely -

zlepšováním

parametrů

rozlišení,

paměti,

flexibility

fotoaparátu

a

uţivatelské

přizpůsobivosti.15 Nejen digitální fotoaparáty, ale i přístroje se zabudovanými digitálními fotoaparáty se rychle rozšířily a v současnosti ovládají svět - například i díky moţnosti okamţitého sdílení snímku na internet. Digitalizace velkou měrou ovlivnila ducha a vnímání jednotlivých snímků. Digitální fotografie totiţ postrádá rodokmen, nelze jiţ jasně rozlišit, zda se jedná o originál či kopii. Zásahy a editace nejsou jiţ prováděny na obraze, ale bezprostředně v obraze.16 Můţe docházet k nepřebernému mnoţství úprav, coţ umoţňuje mnoho forem zábavy, ale například i manipulaci s lidmi pomocí fotografie. Dále je také posílen proces globalizace a vzniká moţnost sdělování si informací pomocí snímků. Jedná se o zásadní změnu ve vnímání fotografického obrazu, kdy většina uţivatelů přechází z analogové fotografie na digitální. Důvodem je nejspíše ta nová příleţitost - na jedné straně moţnost zobrazovat venkovní svět a na straně druhé tvořit zcela nové modely reality. Tento fakt by mohl být důvodem, proč v současnosti digitální technologie vyhrává nad tou analogovou.17 Proběhla změna na rovině časové, kdy došlo ke zkrácení trvání jednotlivých fotografických procesů na naprosté minimum. V současnosti můţeme během pár sekund snímek vyfotografovat, upravit a sdílet s lidmi na celém světě. Všechny tyto nové funkce, nabité díky digitalizaci fotografie, přispívají k změně prezentace jednotlivých fotografií a umoţňují interaktivní sdílení snímků jednotlivými uţivateli.

2.2. Moţnosti sdílení fotografií Fotografie díky digitalizaci získala mnoho nových funkcí, jednou z nich, jak uţ bylo zmíněno, je moţnost sdílení. Pro současnou dobu je naprosto běţné, snad aţ typické, sdílení a stahování prostřednictvím internetu. Tento jev se samozřejmě projevuje i v oblasti fotografie. Od vzniku fotografie nebylo nikdy lehčí, aby jednotlivý snímek viděli lidé po celém světě. Během pár chvil můţeme námi vyfotografovaný snímek distribuovat na neomezený počet 15

ČERVENÝ, Martin. Historie a vývoj digitálních fotoaparátů [online]. In: . [cit. 2016-05-05]. Dostupný z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003p/xcerven1.htm. 16 WITTLICH, Filip. Fotografický obraz a jeho význam pro historické poznání [online]. Praha, 2010 [cit. 201605-07]. Dostupné z: file:///C:/Users/Bembera/Downloads/RPTX_2012_1_11210_ASZK00844_424974_0_141601.pdf. Disertační práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc. 17 LÁB, Filip a Pavel TUREK. Fotografie po fotografii. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1617-9.

12

míst. Zpočátku toto sdílení vedlo spíše k zálohování dat, ale se vznikem sociálních sítí se často primární funkcí stává samotná prezentace fotografií. Své fotografie neprezentují pouze umělci, ale i mnoho amatérů, sdílející běţné momentky ze svého ţivota. V dnešní době existuje mnoho bezplatných sociálních sítí, galerií, blogů a jiných stránek, kam lze bez potíţí snímky vystavovat. Díky vzniku těchto nových platforem pro rychlé hromadné sdílení fotografií z velké části zanikla rodinná fyzicky přítomná alba. Nyní se na displejích, ať uţ počítačů, tabletů či mobilů, můţe na námi sdílené fotografie dívat téměř kdokoliv. Samozřejmě existuje nastavení, díky kterému můţeme řídit, kdo naše snímky uvidí. Záleţí, jakým způsobem si jedinec nastaví své soukromí na jednotlivých sociálních sítích. Musíme však přihlédnout k tomu, ţe nemusíme být viděni jen na našich fotografiích, ale i na fotografiích našich kamarádů a blízkých, kteří nás zde mohou označit a tím opět přispět k tomu, kde a jak jsme prezentováni. Jak uţ bylo zmíněno, míru a způsob jakým jednotlivý uţivatelé sdílejí snímky, určují stále se vyvíjející technologie. Šíření fotografií po webových stránkách je z velké části ovlivňováno dostupností zobrazovací techniky. Nejen ţe se digitální fotoaparáty staly finančně přístupnými, ale přišla éra mobilních telefonů a tabletů, ve kterých je přímo digitální fotoaparát namontován. Smartphony způsobily v oblasti fotografování a nakládání se snímky revoluci. První multimediální telefon se přitom na trhu objevil teprve v roce 2007, kdy svoje iPhony začala prodávat firma Apple18. Okamţitě vypuknul velký boom smartphonů, které začala vyrábět i většina ostatních firem. Tyto přístroje v sobě kombinují jak telefonní zařízení, přehrávač hudby, diář, tak pro nás stěţejní digitální fotoaparát. Touto situací vznikl velký zlom, kdy vlastník chytrého telefonu nemusí mít velké znalosti fotografování a můţe po zmáčknutí jednoho tlačítka pořídit snímek. Další nesporným urychlením sdílení fotografií je fakt, ţe smartphony umoţňují mít fotoaparát stále u sebe a fotit jakýkoliv detail z našeho ţivota, takřka ve dne v noci. Jak zmiňuje Pavlíček, multimediální telefony nám radikálně vstupují do soukromí. Mobilní telefony první generace stavěly komunikaci na telefonních hovorech nebo SMS zprávách. Mobilní telefony druhé a třetí generace budují komunikaci na základě vizuálních vjemů. Díky tomu taky dochází k novému uvaţování o obraze.19 Můţeme tento fakt demonstrovat na příkladu. V minulosti bychom ostatním řekli, či napsali, co jsme měli za jídlo nebo v jaké jsme byli restauraci. Tuto informaci bychom poskytli nejspíše pouze svým nejbliţším, popřípadě lidem, které bychom potkali osobně. V současnosti je však 18 19

PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. V Praze: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1742-1. Ibid., s. 13.

13

normální si pokrm vyfotit a sdílet na sociální síti všem. Jsme na obraz tak zvyklí, ţe ho bez sebemenšího ostychu pouţíváme ke komunikaci s ostatními. Fotografie tedy vznikají naprosto autenticky, bezmyšlenkovitě se zobrazuje jiţ mnohokrát zobrazené. Snímek je záznam toho, co nestihneme, nebo nechceme vstřebat během dané chvíle. Okamţik kontaktu s fotografickou předlohou se odkládá a estetiku nalézáme aţ později po zhlédnutí daného snímku. K tomu se navíc přidává nesčetné mnoţství moţností, jak danou fotografii upravit. Díky tomuto novému fenoménu probíhá snáze kaţdodenní interakce, komunikace či potřeba se vyjádřit. Pro všechno nám stačí jeden klik, i ke zhotovení obrázku. Jak uvádí Sturken a Cartwright: ,,Ţijeme v éře, kdy více neţ jindy záleţí na vizualitě - je zdrojem zobrazení, informací, politiky, provokace, hry a zábavy a v celosvětovém měřítku slouţí i jako pojítko mezi lidmi, zároveň je však zdrojem konfliktů.“20 Fotografie tudíţ získává marginální funkci pouze zaznamenat realitu - ať uţ pravdivou, nebo s retuší. Vztahu mechanické reprodukce k uměleckému dílu se dotýká Walter Benjamin ve své knize Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti, kde poprvé popisuje auru, označující autentičnost a neopakovatelnost díla v původní podobě. Tím, ţe se dílo reprodukuje, dostává se do jiného kontextu a proměňuje se ve zboţí.21 V další své knize Malé dějiny fotografie popisuje snímek jako prostředek, který lidem mění vnímání a myšlení. Postupným technologickým vývojem se fotografie stává pouhým předmětem směny či obchodu, je hojně vyuţívána retuš a mnoho dalších způsobů jak snímek upravit. ,,Aura je vytlačena pomocí techniky, kdy pokročila optika tak, ţe fotografie zaznamená obraz přesně jako v zrcadle. Dále aura zmizela i z reality samotné, protoţe měšťanstvu zbyla jen ztuhlá póza, ve které čeká na jeden chvilkový záblesk fotografické spouště.“22 Tento jev můţeme směle přenést do současné doby, kdy jsou sociální sítě plné stejně ztuhlých póz, které jsou konvenční, a je jim odejmuta právě pověstná aura.

20

STURKEN, Marita a Lisa CARTWRIGHT. Studia vizuální kultury. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367556-1. s. 11. 21 BENJAMIN, Walter. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. 2008. in: Labyrint revue. Roč. 2008. č. 23-24. 22 BENJAMIN, Walter. Malé dějiny fotografie. In: CÍSAŘ, Karel. Co je to fotografie?. Praha: Herrmann & synové, 2004.

14

3. Instagram 3.1. Sociální sítě Nejprve si musíme ujasnit pojem sociálních sítí, mezi které námi zkoumaný Instagram patří. Sociální sítě lze klasifikovat z různých úhlů pohledu. Sociální vědy vidí tyto sociální sítě jako skupinu mnoha vzájemně propojených lidí, kteří se navzájem poznávají a ovlivňují. Tato propojení se nejčastěji vytváří na základě osobních či příbuzenských vztahů, společných zájmů či na základě kulturního, politického či jiného smýšlení. Z hlediska informatiky se jedná o skupinu lidí, kteří na webovou stránku sdílejí své charakteristiky a informace o sobě. Tyto informace jsou přístupné buď pouze jejich přátelům, nebo i širší veřejnosti. Významnou rolí internetových sociálních sítí je vyhledávání dalších uţivatelů, pomocí čehoţ se vytvářejí nové komunity lidí se stejnými zájmy či pohledem na svět.

Na sociálních sítích lze

samozřejmě sdílet mnoho věcí, od dokumentů, textů a komentářů, aţ po významná ţivotní data, odkazy a fotografie. Je více druhů sociálních sítí, některé se zaměřují přímo na sdílení fotografií, jako jsou Instagram, Flickr, Snapchat a další. Jiné se primárně zaměřují na sdruţování uţivatelů, například Facebook, Twitter nebo Tinder. Anebo existují stránky pro snazší nabízení a získávaní práce, mezi kterými je nejrozšířenější LinkedIn. V současné době boomu sociálních sítí se tyto webové stránky staly součástí běţného dne miliard lidí na světě. Jejich počty rostou ruku v ruce s technologickým pokrokem, nejen díky přístupnému technickému zařízení, ale i pomocí velkého pokrytí internetového signálu, se počet uţivatelů sociálních sítí zvětšuje. Jak uţ bylo dříve zmíněno, trend vizuální komunikace láká mnoho lidí, kteří sdílejí nepřeberné mnoţství informací a fotografií. Tento trend dal za vznik mnoha digitálním agenturám, které se starají o marketing firem. Na sociálních sítích jiţ dávno nejsou pouze soukromé profily, ale jejich současnou sílu vyuţívají i firmy a společnosti pro svoji reklamu. Instagram má v tuto chvíli 400 miliónů uţivatelů23 Pro porovnání - v současné době nejrozšířenější sociální síť Facebook má uţivatelů 1,4 miliardy.24

23

Celebrating a Community of 400 Million. Instagram [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://blog.instagram.com/post/129662501137/150922-400million 24 Facebook Statistics. Statistic brain [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.statisticbrain.com/facebook-statistics/

15

3.2. Historie Instagramu Sociální síť Instagram můţeme zařadit mezi ty novější. Tato aplikace byla spuštěna koncem roku 2010, jako program pro úpravu fotografií na mobilech značky Apple. Pro svůj velký úspěch a rychlý vzestup byla tato aplikace jiţ za dva roky přístupná i pro mobilní systém Android. Ještě tentýţ rok, tedy po dvou letech fungování této aplikace, koupila tento program společnost Facebook, od té doby jsou tyto dvě sociální sítě propojeny. 25 Spoluzakladateli Instagramu jsou Kevin Systrom a Mike Krieger. Výchozí aplikace těchto dvou vývojářů se jmenovala Burbn a jednalo se o virtuální hru, kdy uţivatelé (hráči) získávali body za náavštívení určitých míst. Uţivatelé této aplikace začali pořizovat fotografie těchto míst, coţ nebylo původním záměrem, ale vnuklo to zakladatelům novou myšlenku. Na základě toho Systrom s Kriegerem začali vyvíjet novou aplikaci zaloţenou pouze na obrazové komunikaci. Zakladatelé novou aplikaci pojmenovali Instagram, jako spojení dvou slov instant (okamţik) a telegram. Tento název měl vyjadřovat hlavní účel aplikace, coţ je pořizování a sdílení fotografických momentek. Autoři této aplikace se inspirovali jiţ existující aplikací Hipstamatic a samozřejmě i ostatními jiţ existujícími sociálními sítěmi jako je Facebook, Flicker nebo Twitter. Na všech těchto sociálních sítích můţou uţivatelé v současné době sdílet fotky z Instagramu.26 Vznik této aplikace samozřejmě reaguje na čím dál více zdokonalované fotoaparáty na mobilních telefonech. Majitel chytrého telefonu s dobrým fotoaparátem nemusí mít ţádné odborné znalosti v této oblasti a pomocí filtrů a nastavení, které Instagram nabízí, vytvoří během momentu líbivý snímek. Právě díky této jednoduchosti práce s fotografiemi, zaznamenal Instagram raketový nárůst počtu uţivatelů. Během dvou měsíců fungování jich tato aplikace získala jeden milion a za rok to byl jiţ desetinásobek. Tímto progresem překonala tato aplikace i Facebook, v míře nárůstu uţivatelů po spuštění.

Od vzniku

Instagramu nedochází v této aplikaci k ţádným velkým změnám, přibilo několik druhů filtrů a moţností úprav. Jinak je Instagram stále postaven na jednoduchosti a uţivatelsky příjemném prostředí. 27

25

Press. Instagram [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.instagram.com/press/ FAQ. Instagram [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.instagram.com/about/faq/ 27 Ibid. 26

16

3.3. Princip a fungovaní Instagramu Aplikace Instagram funguje na principu pořizování fotografií a jejich následném sdílení pomocí chytrých telefonů či tabletů. Jak uţ bylo nastíněno, tyto upravené fotografie můţeme sdílet přímo na aplikaci Instagram, nebo na další sociální sítě, konkrétně Facebook, Flickr a Twitter. Tato aplikaci je volně přístupná ke staţení zdarma, coţ je u těchto typů sociálních sítí v dnešní době standardní. Tato aplikace umoţňuje uţivatelům pomocí jednoduchého nastavení upravovat jas a kontrast fotografie, či korekci barev. Je zde také velký výběr přednastavených filtrů od obvyklých černobílých a sépiových, před výstřední barevné korekce aţ po filtry pracující s vinětou či simulací vady fotografické techniky. Pomocí ořezu a vyrovnání obrazu se všechny snímky modifikují do čtvercového formátu. Tento formát je typický pro polaroidy, kterým se vývojáři z části také inspirovali. Co se týká získání fotografie, jedinec ji můţe vyfotit přímo pomocí aplikace jiţ ve čtvercovém formátu, nebo jinak získanou fotografii nahrát do mobilu a zpětně nahrát do této aplikace. Tudíţ se zde mohou objevit fotografie například i z digitálních kompaktů či zrcadlovek. Samozřejmě uţivatel, který je spokojený s danou fotografií, nemusí jakýmkoliv způsobem tento snímek upravovat a můţe ho přímo sdílet. Sama aplikace Instagram na svých webových stránkách označuje za svůj cíl propojení světa pomocí fotografií.28 Z aplikace se náhle stává sociální síť a to nejen díky moţnosti zaloţení si vlastního profilu. Mezi další moţnosti patří sledování ostatní uţivatelů a sám, jako její uţivatel, být potencionálním objektem sledování pro někoho jiného. I tyto procesy jsou velmi jednoduché. Po přihlášení na tuto sociální síť se zobrazují příspěvky všech lidí, které sledujete, v řadě pod sebou. Tudíţ pouhým rolováním šipkou dolů se Vám zobrazuje nekončící řada snímků. Dříve tato obrazová sociální síť řadila snímky chronologicky, nyní se tak bude dít podle určitého algoritmu. „Pořadí fotek a videí ve feedu bude zaloţeno na pravděpodobnosti, ţe vás bude daný obsah zajímat, na vztahu s autorem příspěvku a na aktuálnosti postu,“ uvádí Instagram ve svém prohlášení a změnu ilustruje na konkrétním příkladu: „Pokud bude vaše oblíbená kapela sdílet video ze včerejšího nočního koncertu, příspěvek na vás počká, dokud nevstanete.“29

28

FAQ. Instagram [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.instagram.com/about/faq/ Sociální síť Instagram změní řazení příspěvků. Mediaguru [online]. 2016 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2016/03/socialni-sit-instagram-zmeni-razeni-prispevku/#.VzHSLW6LTIU 29

17

Jak uţ bylo předesláno, Instagram si zakládá na jednoduchosti, které se projevuje i ve vzájemném hodnocení, probíhajícím mezi uţivateli. Jediné operace, které můţe uţivatel provést, je udělení srdíčka (jako vyjádření toho, ţe se mu obrázek líbí), napsání komentáře nebo sdílení fotky někoho jiného na svůj vlastní profil. Jednotlivé snímky mohou uţivatelé okomentovat popiskem a přidat k nim tzv. hashtagy. Hashtag je popisek napsaný za mříţkou, který jednotlivým návštěvníkům pomáhá hledat podobně tematické fotografie. Další moţným ukazatelem podobného námětu je označení místa, kde byla fotografie pořízena.

3.4. Orientace na Instagramu Na Instagramu je díky stále stoupajícímu mnoţství uţivatelů, nepřeberné mnoţství čtvercových obrázků. Kaţdý den na tuto aplikaci přibude asi 80 miliónů fotografií, a ještě větší počet je pomocí aplikace vyfoceno, ale nesdíleno.30 Nemůţeme tudíţ standardizovat typ či zaměření jednotlivých snímků, protoţe se zde najde opravdu vše. Nejčastěji se zde však objevují momentky z běţného ţivota, jelikoţ mnoho lidí tuto aplikaci bere jako určitou formu deníku. Samozřejmě zde však můţeme vidět i uměleckou tvorbu od krajinek, reportáţe, dokumentární fotografie aţ po zátiší, portrét či akt. Mezi tak rozsáhlým mnoţstvím fotografií můţe být pak velmi obtíţné najít právě ten obsah, který hledáme. Dále se tedy budeme věnovat tomu, pomocí jakých nástrojů se na této sociální síti orientovat. 3.4.1. Hashtagy Hashtagy jsou popisky fotografií napsané za pro ně jiţ typickou mříţkou. Tímto způsobem můţou jednotliví uţivatelé zařazovat svoje díla do určitého tematického okruhu. Tento způsob označení snímků usnadňuje vyhledávání obrázků s konkrétním obsahem. Funguje to tak, ţe kdyţ do vyhledávače Instagramu napíšeme například panorama, aplikace najde všechny fotografie, kterým byl přiřazen hashtag #panorama. Samozřejmě toto označení nemusí být zcela relevantní, tudíţ se na tento způsob vyhledávání nemůţeme úplně spolehnout. Tato selekce fotografií je pro nás tedy nepřesná a velice zdlouhavá, protoţe pod jedním hashtagem můţe být i několik milionů obrázků. Uţivatelé tyto popisky často vyuţívají pouze k zviditelnění svého profilu, snaţí se tedy zpopularizovat svůj účet pomocí nejvíce pouţívaných hashtagů. Tento fakt si můţeme demonstrovat na výčtu nejčastěji pouţívaných hashtagů. V aktuální chvíli vypadá seznam deseti nejčastěji pouţívaných hashtagů takto: #love 943 000 000, #instagood 499 000 000, #photooftheday 363 000 000, #tbt 351 000 000, #cute 343 000 000, #me 334 000 000, #beautiful 330 000 000, #follow 320 000 000, 30

Sociální síť Instagram změní řazení příspěvků. Mediaguru [online]. 2016 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2016/03/socialni-sit-instagram-zmeni-razeni-prispevku/#.VzHSLW6LTIU

18

#followme 326 000 000, #happy 326 000 000.31 Tyto hashtagy jsou tak rozšířené, ţe se pod nimi skrývá široká paleta různých témat, stylů a míst pořízení takto označených fotografií. Chce-li uţivatel najít nějaké konkrétní fotografie, v našem případě totoţné snímky, musí zadat do vyhledávání více specifický a konkrétní hashtag. 3.4.2. Instagram blog K Instagramu je přidruţený blog, na kterém lze objevovat fotograficky úspěšné uţivatele této sociální sítě. Tito uţivatelé nejsou hodnoceni podle počtu lidí, kteří je sledují, ale podle kvality snímků, které na svém profilu sdílejí. Na tomto blogu jsou však i jiné galerie, většinou s tematickým zaměřením. Například zde probíhá cyklicky jednou týdně se opakující projekt s názvem Weekend Hashtag Project, který je vţdy zaměřený na jedno téma. Pomocí stejného, předem zadaného hashtagu uţivatelé přidávají fotografie, z nichţ jsou pak ty nejlepší vybrány a zveřejněny na blogu. 3.4.3. Jiné zdroje Další moţností, jak se zorientovat na Instagramu, je najít oblíbence námi jiţ sledovaného profilu. Je velká pravděpodobnost, ţe uţivatelé, které námi sledovaný profil také sledují a interagují zde, se nám také budou taktéţ líbit. Sociální sítě totiţ fungují na systému okruhu kontaktů, které spojují společné zájmy či podobný společenský vkus. Z toho tudíţ můţeme odvodit, ţe se na Instagramu spolu sdruţují a navzájem sledují například zvlášť fotografové krajinek, portrétu či tetování. Existuje samozřejmě i řada seznamů s doporučenými uţivateli na Instagramu. Mnoho referencí najdeme v různých časopisech a internetových portálech. Například Tomáš Tesař, který se jiţ dlouho zabývá mobilní fotografií, sestavil výběr jeho 10 oblíbených uţivatelů Instagramu.32 Dále lze zmínit rozhovor s jedním z prvních českých Instagramistů Jiřím Šiftařem, který v rozhovoru pro iCon Prague zmiňuje také několik svých oblíbenců.33 Samozřejmě líbivost jednotlivých fotografů je individuální záleţitost, ale tyto doporučená mohou být dobrým odrazovým můstkem pro nalezení toho, co se nám líbí.

31

Číslo udává počet sdílených fotografií s daným popiskem k 29. 3. 2016. 10 nejzajímavějších českých instagramistů podle fotografa Reflexu Tomáše Tesaře. Reflex [online]. 2012 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/47345/10-nejzajimavejsich-ceskychinstagramistu-podle-fotografa-reflexu-tomase-tesare.html 33 Jiří Šiftař: Musíte popat!. ICON Prague [online]. 2013 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://blog.iconprague.com/post/41442322567/rozhovor-js 32

19

3.5. Instagram a trendy Nejen na Instagramu, ale v celém internetovém prostoru je sdíleno nespočet snímků. Samozřejmě dochází ke vzniku mnoha různých trendů, kterými se jedinci řídí a pořizují nespočet zcela totoţných fotografií. Jedním z nejvíce známých a vyuţívaných trendů je pořizování tzv. selfie. Tento směr fotografování ovládl celý kybernetický prostor. Jedinci či skupiny lidí pořizují snímky sebe samých. Tudíţ si lidé jiţ nefotí například historické či kulturní památky samotné, ale fotí si svůj obličej v pozadí s nimi. Po zadání hashtagu #selfie, se nám ukáţe na této sociální sítí skoro 289 miliónů fotografií.

34

Velký rozruch způsobila

fotografie Ellen DeGeneres, která si v rámci předávání cen Oscar přizvala na svoji selfie i několik známých herců, jako byli Julia Roberts, Brad Pitt, Angelina Jolie nebo Meryl Streep. Fotografie za dvě hodiny od zveřejnění na síti získala 2 miliony sdílení a stala se tak nejsdílenějším snímkem v historii sítě.35 Dalším Instagramovým trendem je pořizování snímků jídla. Pod hashtagem #food, pomocí kterého se nám zobrazí skoro 200 miliónů snímků, na nichţ se stále dokola obměňují podobné motivy. Trendem dnešní doby tedy je chlubit se jakýmkoliv jídlem, které uţivatel během dne poţije. Jedná se jak o pokrmy z restaurací, tak o jídlo připravené doma. Na Instagramu se tedy sdílí záběr talíře s jídlem poloţeným na stole. Častými motivy jsou hamburgery, vajíčka s avokádem či vietnamská jídla. K těmto fotografiím mnozí přistupují negativně a tvrdí, ţe lidé chodí do restaurací pouze z toho důvodu, aby si jídlo mohli vyfotit. Podobným stylem je glosován i trend hashtagu #fitness, který však vede přinejmenším alespoň částečně k zdravému ţivotnímu stylu. Tyto trendy se z hlediska samotných fotografií stávají ohroţením pro kreativitu jednotlivých uţivatelů. Z fotografie, která dříve vlastnila prvky tvůrčího média, se postupem času stává všední a jednotvárná záleţitost. Nejen ţe uţivatelé fotí stále dokola ty samé věci, ale pouţívají k tomu i stále stejné filtry. Tuto monotónnost na Instagramu doplňuje vţdy stejný čtvercový formát. Lidé své čtvercové ţivoty kaţdodenně vystavují na této sociální síti a často ţijí více ve virtuálním, neţli v reálném světě.

34

Číslo udává počet sdílených fotografií s daným popiskem k 27. 4. 2016. Vznikla oscarová selfie spontánně? Samsung za ni vydal miliony. Mobil.Idnes.cz [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/oscar-selfie-cyy-/mob_tech.aspx?c=A140305_143923_mob_tech_hro 35

20

3.6. Sociální kapitál a Instagram Pomocí Instagramu jedinci získávají určitý sociální kapitál. Dle Bourdieuho, který tento pojem popsal, je sociální kapitál efektivní zdroj, pomocí kterého můţe člověk profitovat z členství v určité sociální skupině.36 Ve Velkém sociologickém slovníku je sociální kapitál charakterizován jako ,,obnos aktuálních i potenciálních zdrojů, které můţe určitá osoba vyuţívat díky tomu, ţe se zná s druhými lidmi. Je to bohatství styků a známostí, které mohou být uţitečné“.37 Samozřejmě se velikost tohoto kapitálu odvíjí od počtu a druhu lidí, které jedinec v síti kontaktů má. Dále musíme zmínit symbolický profit, který Bourdieu líčí jako uspokojivý pocit jedince, pocházející z členství v určité skupině. Člověk se pak cítí výjimečný a prestiţní. Nepochybně se jedná o nekonečný proces, kdy jedinec musí vynakládat opakovaně snahu o navazování a udrţování zajímavých a výhodných vztahů. Jedinec pak na základě ať vědomého či nevědomého strategického chování reviduje reprodukci svých sociálních vztahů, které jsou vyuţitelné jak v krátkodobé, tak dlouhodobé dimenzi.38 Spojení sociálního kapitálu a sociálních sítí potvrzuje i Macek, který tvrdí, ţe na sociální sítě „lze v jejich explicitní síťovosti nahlíţet jako na nástroje pro udrţování a generování sociálního kapitálu“39. Kdyţ se zaměříme na Instagram z pohledu sociálního kapitálu, je zřejmé, ţe čím více si jedinec na této sociální sítí vytvoří kontaktů, tím více vazeb bude s jinými uţivateli mít. Tento fakt si uţivatelé uvědomují a můţou si jasně ověřit, jak na tom v porovnání s ostatními uţivateli jsou. Samozřejmě zde mluvíme o uţivatelích, kteří mají své profily veřejné, a můţeme tedy u nich snadno zjistit, kolik lidí sledují a kolik lidí sleduje je. Samozřejmě zde nastanou i takové situace, kdy drţitelé opravdu velkého sociálního kapitálu snad ani nepotřebují, nebo neznají lidi, kteří znají je.40 Například celebrity mají takto velký sociální kapitál, pomocí kterého mimo jiné ovlivňují i fotografie jejich odběratelů. Řadoví jedinci se je snaţí napodobovat a kopírovat jejich fotografie s vidinou zvětšení jejich sociálního kapitálu.

36

BOURDIEU, Pierre. The Forms of Capital. [online]. 1986 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: https://www.marxists.org/reference/subject/philosophy/works/fr/bourdieu-forms-capital.htm 37 LINHART Jiří et al. Velký sociologický slovník: I. svazek A-O. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. 38 BOURDIEU, Pierre. The Forms of Capital. [online]. 1986 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: https://www.marxists.org/reference/subject/philosophy/works/fr/bourdieu-forms-capital.htm 39 MACEK, Jakub. (2009): Poznámky k teorii virtuálních komunit. Biograf (50): 60 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v5001 40 LINHART Jiří et al. Velký sociologický slovník: I. svazek A-O. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s

21

Jedním z dalších zásahu do našeho soukromí je fakt, ţe díky sociálním sítím se náš sociální kapitál vyvíjí i za naši nepřítomnosti na internetu. Vţdy kdyţ se vrátíme po odmlce zpět na Instagram, jsme pomocí upozornění informováni, kolik symbolů srdce jsme dostali, kolik přibylo komentářů a kdo nás začal sledovat. Jedná se tedy o určité zastupování naší osoby, v době naší nepřítomnosti. Marshall McLuhan popisuje vynálezy a technologie jako prodlouţení našeho těla. Dále dodává, ţe technologie do sebe sají naše centrální nervové soustavy, díky čemuţ se naše ţivoty staly informačním procesem.41

4. Teoretikové fotografie 4.1. Lev Manovich Tento autor se zabývá novými médii, konkrétně digitální kulturou a to například i ve spojení se sociálními sítěmi, mezi kterými se poslední roky zaměřil především na Instagram. Jiţ mnoho let vede semináře, kurzy, přednášky, píše knihy a publikuje články na webových stránkách týkající se těchto témat. Lev Manovich je profesorem informatiky, který vyuţívá poznatky z této vědy k analýze mediálního designu a pro zkoumání velkého mnoţství kulturních dat. Pomocí svých technických znalostí se však zaměřuje na sociální procesy probíhající v kyberprostoru. Zabývá se kyberkulturou, jako sociálním fenoménem provázaným s internetem a komunikací, který probíhá pomocí nových forem výpočetní a komunikační technologie. Jeho poslední velký počin, při kterém bylo analyzováno několik miliónů fotografií sdílených na Instagramu, byl oceněn prestiţní cenou Golden Award v kategorii nejlepších vizuálních projektů. Na začátku roku 2016 vydal Lev Manovich knihu s názvem Instagram and Contemporery Image. Manovich a jeho tým pomocí neformální analýzy shromáţdili data více neţ 15 miliónů snímků sdílených na Instagramu z šestnácti světových měst v rozmezí let 2012 aţ 2015. Tvrdí, ţe většina příspěvků sdílených v tomto období zobrazovalo momenty z obyčejných ţivotů stovek miliónů lidí. Dle Manoviche to však neznamená, ţe všichni uţivatelé této sociální sítě sdílejí stejné fotografie totoţného stylu a techniky. Subjekty jsou totiţ velkou měrou ovlivněny lokálními, kulturními a estetickými hodnotami dané země či oblasti. Následně se ohrazuje argumentem, ţe identita jednotlivých uţivatelů Instagramu je

41

MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Odeon, 1991. Eseje. ISBN 80-207-0296-

2.

22

také velmi různorodá. Výsledky tudíţ nemusí být platné pro všech 175 zemí, kde je Instagram pouţíván.42 Nepochybně existují obdobné směry fotografií, které jsou totoţné po celém světě. Lev Manovich zmiňuje koncept ,,home mode“ popsaný Richardem Chalfenem. Jedná se o tezi, ţe v 20. století byly pořizovány snímky tradičních předmětů týkajících se rodinných oslav, narozenin či dovolených. Na Instagramu je dle Manoviche ,,home mode“ také viditelný, i kdyţ se samozřejmě výrazně změnil. V současné době tradiční předměty zobrazované na sociálních sítích jsou například jídlo, líčení, nebo momentky z večírků. Jak uţ bylo zmíněno, záleţí na umístění a kultuře místa, kde fotografie vznikla, nebo místo, odkud autor pochází. ,,Home mode“ se dle Manoviche mění spíše na ,,friends mode“, protoţe jednotliví uţivatelé Instagram pouţívají pro dokumentaci a komunikaci s lidmi.43 Co se týká totoţných fotografií na Instagramu, Manovich zdůrazňuje, ţe například obrazy kaţdodenních objektů, jako je šálek kávy nebo oblečení, mohou mít naprosto jiný význam v závislosti na tom, kdo snímek pořídil.44 Můţe se jednat o naprosto náhodnou fotografii, sofistikovaně promyšlený snímek s vyváţením jednotlivých kontrastů, nebo duplikování dříve viděné fotografie. Manovich zmiňuje tři běţné typy fotografií - přirozené (casual), profesionální (professional) a plánované (designed). Přirozené fotografie jsou vytvořené pro rodinu a přátele, profesionální fotografie se zaměřují na líbivost a estetiku a plánované fotografie se snaţí být moderní, cool a mít současný ţivotní styl. Tématu této bakalářské práce se nejvíce dotýká poslední typ fotografie, jejíţ design je plánovaný. Nepochybně existuje mnoho různých pouček, jak má vypadat správná fotka. Avšak zevšeobecněním těchto zásad vzniká jasná hierarchie informací a pozornosti. Jinými slovy, meta-estetika moderní konstrukce fotografie tohoto typu můţe pouţívat velmi omezené mnoţství barev, tónů, objektů vybraných pro fotografování, postav či osvětlení.45

42

MANOVICH, Lev. Subjects and Styles in Instagram Photography [online]. 2016 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://manovich.net/content/04-projects/089-subjects-and-styles-in-instagram-photography-part1/lm_instagram_article_part_1_final.pdf. s.2-3. 43 MANOVICH, Lev. Subjects and Styles in Instagram Photography [online]. 2016 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://manovich.net/content/04-projects/089-subjects-and-styles-in-instagram-photography-part1/lm_instagram_article_part_1_final.pdf. s.5-7. 44 Ibid., s. 11. 45 MANOVICH, Lev. Subjects and Styles in Instagram Photography [online]. 2016 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://manovich.net/content/04-projects/089-subjects-and-styles-in-instagram-photography-part1/lm_instagram_article_part_1_final.pdf. s. 19.

23

4.2. Susan Sontag Další výraznou teoretičkou fotografie je Susan Sontag , která sice publikovala svou knihu O fotografii v roce 1977, ale její text je velmi nadčasový. Tato americká teoretička, spisovatelka a kritička se v díle O fotografii snaţí prozkoumat, jak snímky působí na naše vnímání okolního světa. Jednou z hlavních myšlenek je, ţe shromaţďování fotografií pro nás svým způsobem znamená shromaţďování světa. Susan Sontag popisuje proces fotografování jako přivlastňování si vyfotografovaného. Opět je zde zmíněno určité zkreslení reality, kdy fotograf daného snímku sám sebe zasazuje do určitého vztahu k vnějšímu světu. Toto zasazení bere jako vědění, díky kterému získává pocit moci.46 Tato tendence můţe být prohlubována i pomocí sociálních sítí, kdy na základě získání obdivu jiných (v podobě například like či komentářů), v sobě jedinec pocit moci upevňuje. Snímky tím pádem nejsou samotnou výpovědí o světě, jako spíše jeho částmi miniaturami reality, se kterou můţeme jakkoliv manipulovat. Jiţ v 80. letech 20. století Sontag tvrdila, ţe se fotografování stává zábavou praktikovanou téměř stejně jako sex a tanec. Jedná se tedy o druh masové zábavy, kde jiţ vůbec nejde o umění, ale o jakýsi společenský rituál.47 Dále tato teoretička podotýká, ţe fotografie rozšiřují naše představy o tom, co je hodno naši pozornosti.48 Tento názor byl jiţ v dřívější době velmi aktuální, nyní s moţností sdílení fotografií celému světu jeho význam ještě ještě graduje. Sám fotograf tedy určuje, co bude fotit, ale fotografie ostatních lidí, které vidí na internetu, mohou ovlivňovat jeho představu, co je hodno jeho pozornosti. Přitom se fotografie stává univerzálním nástrojem pro uchování obrazových vjemů a paměti nejen jednotlivce, ale i skupin, národů či veškerého světa.49 V dnešní době se však nejedná, tak jako dříve, pouze o odbornou společnost, ale je to nástroj i široké veřejnosti. Dojem, ţe je fotografování něco magického, má své odůvodnění. Namalovaný obraz předmět jenom představuje nebo na něj odkazuje. Co se týče fotografie, jedná se o vytvoření nové součásti daného předmětu. Jde o prodlouţení existence fotografovaného předmětu a taktéţ o silný nástroj k jeho ovládnutí. Pomocí fotografie dochází k přivlastňování na několika rovinách. V nejprostší formě nahrazuje přítomnost blízké osoby nebo věci, čímţ se stává 46

SONTAG, Susan. O fotografii. Praha: Paseka. 2002. ISBN 80-7185-471-9. s. 110. Ibid., s. 10-18 48 Ibid., s. 4 49 Ibid., s. 4 47

24

jedinečnou. Druhá moţnost je získání majetnického vztahu k vyfotografované situaci. Třetí formou je získávání nejen zkušenosti, ale i určité informace.50

4.3. Roland Barthes Musím také zmínit Rolanda Barthese, coţ byl francouzský literární kritik, filozof a sémiotik. Napsal knihu Světlá komora - vysvětlivka k fotografii, kde se označuje za nefotografa - pouhého

diváka a obdivovatele snímků. Na rozdíl od imitací například

v podobě malby, nemůţe být v případě fotografie nikdy popřeno, ţe tato věc tu skutečně existovala. Dochází totiţ ke spojení dvou kladů: skutečnosti a minulosti. Tato kombinace platí pouze pro fotografa, a proto ji lze brát jako esenci.51 Na procesu zobrazení se totiţ poprvé v dějinách lidstva nepodílela tvůrčí lidská ruka, z čehoţ plyne menší míra subjektivity při tvorbě, neţ jakou je například malířství. Barthes také tvrdí, ţe fotografie je ,,mechanickým opakováním toho, co existencionálně nikdy opakovat nejde. Jednotlivé snímky nám jsou důkazy existence zobrazovaných objektů.52 Uţ od samého začátku éry fotografie, však existuje mnoho způsobů, jak fotografovanou skutečnost měnit. V dnešní digitální době plné postprodukčních manipulací a úprav můţeme zpochybnit samotnou funkci fotografie. Díky digitálním technologiím nemáme u ţádné fotografie jistotu, ţe se jedná o reálný objekt. Roland Barthes také pojmenoval dva prvky, které na fotografii výrazně působí. Jedná se o studium, jako o všeobecný či kulturní zájem kohokoliv, který danou fotografii vidí. Druhý prvek, který se můţe objevit ve fotografii, je punktum, které velmi silně pozorovatele zasáhne, protoţe daný snímek souvisí s osobním svědectvím.53 I díky těmto prvkům se jedinec dívá na jednotlivé fotografie jinak. Má-li někdo s místem vyobrazeným na fotografii určité osobní zkušenosti, můţe jej zasáhnout i obrázek od naprosto cizího člověka.

5. Změna sociální funkce fotografie 5.1. Transformace fotografie v době digitalizace a sociálních sítí Bez pochyb můţeme konstatovat, ţe fotografie prošla s příchodem digitalizace a sociálních sítí významnou transformací. Nyní se však zaměřím na to, jakou měrou a jakým konkrétním způsobem k tomuto přetvoření došlo. Touto problematikou se zabývá José van 50

SONTAG, Susan. O fotografii. Praha: Paseka. 2002. ISBN 80-7185-471-9. s. 138-150. BARTHES, Roland. Světlá komora: poznámka k fotografii. Vyd. 2., upr., (Ve Fra 1.). Praha: Fra, 2005. ISBN 80-86603-28-8. 52 Ibid., s. 14. 53 Ibid., s. 63-64. 51

25

Dijck, který reflektuje, jak digitalizace a globální technický vývoj ovlivňují personální fotografii. V širších souvislostech se zajímá o oblast role mediálních technologií a materiálních předmětů při konstrukci soukromé i společné paměti. Tento autor se tedy věnuje spojitosti mezi materiálními objekty a rituály našeho vzpomínání. Dle Dijcka probíhá změna v sociálním uţití snímků na třech úrovních. V prvním případě se rodinné uţití modifikuje na uţití individuální. V druhé úrovni fotografie svým způsobem ztrácí funkci nástroje paměti a stává se nástrojem ke komunikaci. V třetím případě dochází ke sdílení paměti pomocí fotografického média a pomocí sdílení a digitalizace se fotografie mění na sdílení zkušeností.54 Tyto změny probíhají díky digitalizaci, protoţe v době analogových fotografií byly snímky pořizovány nejčastěji do rodinného alba. Na všechny tyto tři úrovně působí fenomén sdílení, který je popsán v jedné z předešlých kapitol. Jedním z hlavních činitelů je fakt, ţe v dnešní době má k digitálnímu fotoaparátu přístup mnoho lidí. Nemusíme rozlišovat, jestli se jedná o samostatný fotoaparát, webkameru nebo fotoaparát zabudovaný v mobilním telefonu. Tuto situaci, kdy díky mobilitě zmiňovaných přístrojů můţeme fotit jakýkoliv náš ţivotní okamţik, a to téměř kdekoliv a kdykoliv, také analyzuje José van Dijck: ,,Starší skupina lidí si drţí primát fotografie jako paměťového nástroje, zejména pro výstavbu rodinného ţivota, zatímco dospívající lidé dnešní doby pouţívají fotoaparát jako nástroj pro konverzaci či zařazení se do skupiny vrstevníků.“55

4.2. Zprostředkování zkušenosti Pomocí sdílení fotografií na sociálních sítích dochází svým způsobem k archivaci těchto snímků. ,,Reprezentace sloučená s obrazem spolu vstupují do široké sítě vztahů, skrze něţ je rekonstruována a připomínána minulost.“56 Na sociálních sítích tedy dochází ke sdílení nejen vlastní, ale i cizí zkušenosti. Můţe tedy dojít k situaci, kdy jsou pomocí sdílených fotografií přijímány za vlastní zkušenosti jiné osoby. Uţivatel sledující snímky někoho jiného pak interpretuje situaci dle vlastního kontextu. Od situace, kdy se podle chronologicky seřazených fotografií vyprávěl příběh, přecházíme do situace, kdy je pouţita paměť protetická postavená na vtělování externího. V tomto případě následně dochází k přijímání cizích záţitků za vlastní. Lidé tedy v internetovém prostoru disponují fotografiemi, na kterých se mísí ţitá zkušenost se zkušeností zprostředkovanou. 54

DIJCK, van José. Digital photography: communication, identity, memory [online]. 2008 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://vcj.sagepub.com/content/7/1/57 55 Ibid. 56 KEIGHTLES, Emily a Mark PICKERING. ,,Popular music and photography as technologies of memory.” European Journal of Cultural Studies. 2006. 9. s.149-165.

26

Samozřejmě nedochází k ovlivnění lidského chování a identity pouze díky novým technologiím. Jak zdůrazňuje Dijck spojení kaţdodenních zkušeností s fotografií je elementem souhrnné kulturní změny. Jiţ počátkem sedmdesátých let dvacátého století započal proces individualizace a intenzifikace zkušeností. Fotografie tudíţ také navazuje na tento trend a z její původní funkce sdílení paměti se stává funkce nástroje svojí či získané zkušenosti a funkce komunikační.57Tato komunikace se stává denní realitou. Tato realita je však často fiktivní, protoţe existuje velké mnoţství moţností jak fotografii zeditovat. Jak zmiňuje Benjamin Walter: ,,S fotografií byla poprvé v procesu obrazové reprodukce zbavena ruka nejdůleţitějších uměleckých povinností, které nyní připadly pouze oku hledícímu do objektivu. Protoţe oko zachycuje rychleji, neţ ruka kreslí, byl proces obrazové reprodukce urychlen takovým tempem, ţe mohl drţet krok s řečí.“58 Ke všemu velkou měrou napomáhá Internet. Jak tvrdí Steyerl, nikdy před tím nebylo víc lidí závislých na tom něco někam sdílet, hlídat, co sdílejí ostatní a celkově vyuţívat hyperprostor. Dále zdůrazňuje důleţitou funkci obrázku, která mnohdy převyšuje i text či komentář. Obrázky jsou dnes všudypřítomné, nemluvě o tom, ţe se můţou kopírovat a rozšiřovat takřka neomezeně. Jednotlivé fotografie se pomocí dat šíří po celém světě a překonávají zjevné materiálno. Dochází k tolika úpravám, ţe z produkce se spíše stává postprodukce. Díky postprodukčním nástrojům vznikají naprosto nové estetické principy, kterými se jednotliví lidé řídí, a vzniká masová postprodukce, kterou Steyerl označuje jako davovou kreativitu.59

4.3. Narcismus Současnou dobu můţeme povaţovat dle některých autorů za narcistickou. A to z toho důvodu, ţe se mnoho jedinců chová tak, jako by byli pod permanentním dozorem. Lasch tuto situaci chápe jako kulturní jev, kdy jsou lidi pozorováni jak reálným tak imaginárním publikem. Narcismus popisuje také jako určitou metaforu sebe-pohlcení.60 Narcismus z tohoto pohledu tedy pomáhá jedinci překonat napětí a úzkosti moderního světa. Člověk nabývá dojem, ţe právě on je někdo výjimečný, nejen v rámci rodiny, ale i v celkové společnosti.

57

DIJCK, van José. Digital photography: communication, identity, memory [online]. 2008 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://vcj.sagepub.com/content/7/1/57 58 BENJAMIN, Walter. Malé dějiny fotografie. In: CÍSAŘ, Karel. Co je to fotografie?. Praha: Herrmann & synové, 2004. 59 STEYERL, Hito, Too much World. Is the Internet Dead?, eflux journal, [online]. c2013, [cit. 15-09-2015]. Dostupné z: http://www.e-flux.com/journal/too-much-world-is-the-internet-dead/ 60 LASCH, Christopher. The culture of narcissism: american life in an age of diminishing expectations. New York: W.W. Norton & Company, 1991. ISBN 0-393-30738-7.

27

Ve spojení se současným prudkým vývojem komunikačních technologií, například pomocí sociálních sítí a fotografií na nich sdílených, dochází ke stírání hranic mezi individuem a vnějším světem, coţ můţe umocňovat narcistické atributy kaţdého člověka. Existuje hned několik ukazatelů, podle kterých tento fenomén můţeme charakterizovat. Mnoho dnešních lidí ţije v přítomnosti, jelikoţ neumí existovat v minulosti ani v budoucnosti. Dalším znakem je závislost na druhých, tedy neschopnost být sám ani s druhými, coţ svým způsobem umoţňují právě sociální sítě. Tento jev se můţe ukázat například i na uctívání celebrit, na příkladu těţké soutěţivosti spjaté s obavou z konfliktu, touhou po vlastnictví (jak materiálních statků, tak i těch psychologických), a samozřejmě chtíčem po odměně či uznání.61 Zásadním problémem narcistických jedinců je rozlišit hranici mezi vlastním já a ostatními. Individuální já je totiţ formováno pomocí reflexe ostatních osob. Pak vzniká závislost na vnějším prostředí, kdy narcistický člověk potřebuje neustálou zpětnou vazbu v podobě zhodnocení a určitého prokázání vlastního sebepojetí. Narcistické osoby potom například pomocí svých profilů na sociálních sítích získávají pozornost druhých a ztotoţňují se se známými lidmi, nebo spíše s jejich vlivem a slávou.

Často zde tedy dochází ke

kopírování cizích vjemu a formování reality k obrazu svému. V tomto případě přichází ke slovu virtuální svět, který je pro tvoření těchto narcistických já naprosto ideální svou flexibilitou. Tento poddajný internetový prostor efektivně vyvaţuje neschopnost individua být zcela sám, ale zároveň ani s těmi druhými, tím, ţe internetový prostor dovoluje pohybovat se v nepřítomné přítomnosti.62 Jedinci pomocí sociálních sítí prezentují sami sebe druhým a přitom si představují, jak budou díky svému profilu a vyjadřování vnímáni. Svým způsobem své výstupy tvoří a upravují jak pro reálné, tak i pro imaginární publikum. K tomuto promýšlení vlastního já dochází spojením narcismu a reflexivity, kdy se z člověka stává performer, který hraje své já pod neustálým dohledem ostatních lidí. Co se týče konkrétně fotografií, snímky zachycující náš všední ţivot dává jedincům pocit realističnosti. Pomocí fotoaparátu a snímku, jím pořízeným, posilujeme narcistické 61

LASCH, Christopher. The culture of narcissism: american life in an age of diminishing expectations. New York: W.W. Norton & Company, 1991. ISBN 0-393-30738-7. 62 VOLEK, Jaromír. Nezamýšlené důsledky „komunikační ideologie“ v kontextu informační společnosti [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2004/ZUR402/um/74011/Volek_Komunikacni_ideologie_informacni_spo lecnosti_a_.pdf

28

funkce. Pomocí vyfocení stejné fotografie jako fotí ostatní, k tomuto totoţnému snímku vzhlíţí jako k bodu jistoty a osamoceně doma váhají o realitě své existence. Nová média maţou rozdíly mezi přirozeným a umělým světem, přikyvují simulované realitě a tak narcistickým individuím umoţňují manipulovat s jejich identitou i s identitou ostatních.63

6. Metoda výzkumu - případová studie V této bakalářské práci bude vyuţit kvalitativní výzkum, který má napomoci k interpretaci sociální reality a generovat současně porozumění či teorii.64 Pomocí mikrohistorické analýzy se tato bakalářská práce na konkrétním případu zaměří na fenomén sdílení totoţných fotografií na sociální síti Instagram. Jako výzkumná metoda je zde zvolena případová studie, jelikoţ nejlépe zodpovídá na otázky ,,proč?“ a ,,jak?“. Na začátku bádání došlo k vymezení teoretických východisek, pomocí kterých můţe být pátráno po relevantních důkazech řešené problematiky.65 Analýza fotografií na sociální síti Instagram, byla v tomto případě pouţita jako metoda sběru dat. Jedná se o fotografie, které jsou na této sociální síti dohledatelné pod určitými hashtagy, nejčastěji sdílené krátce po odhalení konkrétního objektu – brněnské sochy. Samozřejmě mohlo dojít k fatálnímu přehlédnutí, přesněji řečeno nenalezení mnoha příspěvků – ať uţ z důvodu nastavení soukromí mnoha uţivatelů, nebo kvůli špatnému zadání klíčových hesel k hledání. Tento fakt by však neměl být zásadní, protoţe je v této práci na celou oblast nahlíţeno jako na soubor jevů, ve kterém nezáleţí na přesných počtech příspěvků. Stačí spíše jen vypozorovat, zda se totoţné fotografie v albech různých uţivatelů vyskytují, či nikoliv. Jiţ pomocí tohoto jednoduchého ukazatele lze poukázat na změny týkající se tématu celé práce. Výsledek se nedá zobecnit na celou společnost, jelikoţ se jedná o porovnání empirických výsledku případové studie provedené pouze na jednom případu. Jedná se tedy o zobecnění na základě předem dané teorie.66

VOLEK, Jaromír. Nezamýšlené důsledky „komunikační ideologie“ v kontextu informační společnosti [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2004/ZUR402/um/74011/Volek_Komunikacni_ideolog ie_informacni_spolecnosti_a_.pdf 63

64

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4. nezměněné vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1966-8. 65 YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 5th ed. Los Angeles: SAGE, c2014. ISBN 978-14522-4256-9. 66 Ibid.

29

7. Případová studie sdílení detailní fotografie jezdecké sochy Jošta Lucemburského v Brně 7.1. Jezdecká socha Jošta Lucemburského Jezdecká socha Jošta Lucemburského má na Moravském náměstí symbolizovat alegorii Odvahy. Tento symbol odvahy doplňuje jiţ tři díla stojící na Moravském náměstí, čímţ jsou zastoupeny všechny kardinální ctnosti formulované v Platónově Ústavě. Dále se ve výčtu jedná o díla: umírněnost v podobě fontány s vodou, spravedlnost jako socha před Nejvyšším ústavním soudem a prozíravost jako historická mapa.67 Socha Odvahy byla odhalena 28. října 2015 na Moravském náměstí, jejím autorem je akademický malíř a sochař Jaroslav Róna. Socha je odkazem na moravského markraběte Jošta Lucemburského, který byl v kostele sv. Bartoloměje ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen římským králem a byl vůbec posledním samostatně vládnoucím markrabětem na Moravě.68 S tímto dílem Jaroslav Róna vyhrál výtvarnou soutěţ vyhlášenou městem Brno. Cena celé její realizace byla 6,9 milionů.69

7.2. Ohlasy na jezdeckou sochu Jošta Lucemburského Tato jezdecká socha vzbudila jiţ od svého prvopočátku mnoho ohlasů - jak kladných tak záporných. Kontroverzní sochařské dílo je některými nazýváno ţirafou nebo trójským koněm.70 Největší zájem ve společnosti však vyvolala fotografie této sochy z podhledu, kterou krátce po odhalení sochy Petra Tygrísová sdílela na svém profilu na sociální síti Facebook. Tato detailní fotografie pořízená zespodu sochy připomíná muţské genitálie.71 Nejen ţe tato fotografie byla sdílena několika desítkami jiných uţivatelů, ale mnoho lidí přišlo přímo pod sochu se na tento pohled podívat a vyfotit si ho. Během několika dní se po

67

ŢÁRA, Pavel. Na Moravském náměstí bude jezdecká socha. In: Brno [online]. Brno, 2015 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/na-moravskem-namesti-budejezdecka-socha/ 68 Encyklopedie dějin města Brno : Jošt [online]. In: . [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=225 69 ŢÁRA, Pavel. Na Moravském náměstí bude jezdecká socha. In: Brno [online]. Brno, 2015 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/na-moravskem-namesti-budejezdecka-socha/ 70 Trójský kůň či ţirafa? Brnu se zase všichni smějí. Echo24.cz [online]. 2015 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/iP3eB/trojsky-kun-ci-zirafa-brnu-se-zase-vsichni-smeji 71 Socha Jošta z podhledu připomíná pánský rozkrok, řeší Brňané. IDnes.cz [online]. 2015 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/socha-josta-v-brne-vyfocena-z-podhledu-dxo-/brnozpravy.aspx?c=A151102_122246_brno-zpravy_tr

30

sociálních sítích začaly vyskytovat desítky naprosto totoţných fotografií tohoto detailu. Jak uţ bylo zmíněno, tato případová studie je zaměřena na sociální síť Instagram, kde se pomocí hashtagů #jošt, #brno nebo #kůň dá najít mnoho stejných fotografií této sochy z podhledu. Instagram je na zjišťování počtu jednotlivých fotografií vhodný, jelikoţ například hashtag #jošt je tak specifický, ţe se po jeho zvolení vygenerují převáţně fotografie týkající se této sochy. Méně úspěšní budeme po zvolení #brno, avšak v období kdy byl tento záběr objeven, se zde taky objeví mnoho příspěvků. Nejvíce sloţité je hledání pod hashtagem #kůň, kde jsou zobrazeny všechny fotografie týkající se tohoto zvířete. Tímto způsobem jsem na Instagramu našla přes sto zcela totoţných fotografií. Přibliţně v polovině případů se jednalo o selfie, kdy lidé fotili sami sebe s daným objektem.

7.3. Motivace sdílení totoţné fotografie Výše popsaná teoretická východiska jsem aplikovala na konkrétní případovou studii detailní fotografie sochy Jošta Lucemburského v Brně. A to na výrazném příkladu z praxe, kdy se na Instagramu objevilo mnoho stejných snímků Jošta Lucemburského a lidé na Moravském náměstí tvořili fronty proto, aby si mohli vyfotit tuto sochu z podhledu tak, ţe připomíná muţské pohlavní orgány. Vyvstává tedy otázka, jaká byla motivace jednotlivých lidí vyfotit naprosto totoţnou fotografii a sdílet ji na sociální síť, jako jiţ mnoho lidí předtím. Zaměříme se na motivaci, coţ je ,,stav, který aktivizuje chování a dává mu jasný směr.“72 V úvodu tohoto textu byl zmiňován sociální kapitál, který lze v současné době posilovat i pomocí Instagramu. Zadáním hashtagu #jošt pod danou fotografii se jedinec stává členem určité skupiny lidí, která se můţe ,,pyšnit“ tím, ţe byla pod danou sochou a také si ji vyfotila. Postupem času se ze stále se opakující fotografie stává určitý trend, který je zvýznamňován právě počtem nafocených snímků. Jedinec se v danou chvíli cítí důleţitý a můţe říci, ţe ,, byl u toho“. Zájem ostatních lidí o svoji osobu tak přesouvá z reálného prostoru do toho on-line prostoru. Na přibliţně půlce všech nalezených sdílených fotografií, je spolu s koněm vyfocen obličej nebo i skupinka lidských obličejů (tzn. selfie). Jak zmiňuje Manovich, lidé jsou v ,,friends modu“, který dokumentuje určitou situaci. Vysvětlení velkého mnoţství selfie můţeme vysvětlit současným celkovým trendem fotit tento druh fotografie kdykoliv a kdekoliv. Tento fenomén focení autoportrétů prostupuje celou společností jiţ několik let. Opět

72

ATKINSON, Rita L. Psychologie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-640-3. s. 15.

31

se zde ukazují prvky narcismu, kdy mnoho selfie vzniká před zrcadlem, tedy v prostoru, kde se kaţdý vidí v odrazu jako někdo druhý. Selfie je sebevyjádření, spolehlivý nástroj sebeprezentace, konstrukce pozitivní image či způsob, jak vyjádřit příslušnost k určité komunitě.73 Buď pomocí hromadné selfie, nebo jako prostředek pro obdiv v imaginární společnosti. Pomocí oblečení, výrazu, stylu fotografie nebo právě fyzického prostředí kde se právě nacházíme (v tomto případě u sochy Jošta Lucemburského), zprostředkováváme veřejný obraz sebe sama.74 Druhá polovina fotografií zaznamenává detail sochy připomínající muţské pohlavní orgány bez obličejů zúčastněných. Mezi těmito jednotlivými fotografiemi není ţádný znatelný rozdíl, aţ na druh pouţitého filtru nebo denní dobu, ve které byla fotografie pořízena. Zde tedy můţeme pozorovat jev sdílení cizí zkušenosti, kdy Petra Tygrísová jako první zveřejnila tuto fotografii z podhledu a ostatní lidé přicházejí, fotí si tu samou fotografii a přijímají to jako vlastní zkušenost. Svoji nově nabitou zkušenost dále sdílejí svému imaginárnímu společenství, kde se nejedná o jednotlivce, ale o neznámé osoby. Představa imaginárního společenství je podmíněna existencí představy souběţně probíhající činnosti mnoha lidí.75 Uţivatelé v tomto případě vidí mnoho lidí sdílející stejnou fotografii, a proto se povaţují za členy imaginárního společenství. Svůj úspěch pak mohou měřit pomocí reálně dosaţených like či komentářů, jak od uţivatelů, které reálně znají, tak i od neznámých followerů. Motivací je samozřejmě i vlastní seberealizace, která se však můţe vyhrotit aţ v narcismus. V tomto případě můţe dojít k rozostření hranic mezi já a ostatními. Člověk ztrácí sebereflexi a spoléhá se uţ pouze jen na názor ostatních. Je zřejmé, ţe v případě detailní fotografie Jošta Lucemburského byla velkým lákadlem i jakási vulgárnost dané fotografie. Objevení pohledu, který připomíná muţské pohlavní orgány, byl bulvární. Tudíţ mohla být touha mít danou fotografii o to víc vygradovaná. U takovýchto typů objektů často zajímavost vytlačuje uţitečnou informaci. Sdělení se stává stručné a jednoduché s důrazem na zábavu a nikoliv společenskou relevantnost informace.76

73

TIFENTALE, Alise. The Selfie: Making sense of the “Masturbation of Self-Image” and the “Virtual Mini-Me “[online]. [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://d25rsf93iwlmgu.cloudfront.net/downloads/Tifentale_Alise_Selfiecity.pdf 74 TIFENTALE, Alise. The Selfie: Making sense of the “Masturbation of Self-Image” and the “Virtual Mini-Me “[online]. [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://d25rsf93iwlmgu.cloudfront.net/downloads/Tifentale_Alise_Selfiecity.pdf 75 ANDERSON, Benedict. Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008. Limes. ISBN 978-80-246-1490-8. 76 OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Nakladatelství Libri. 2007. ISBN 9788072772667.

32

V tomto případě se tato bulvární zpráva začala šířit prostým a rychlým způsobem pomocí fotografie a sociální sítě. Tento fakt, ţe se jednalo o zjištění senzačního charakteru, hrálo v celém případu velkou roli, ale zcela určitě, tak jak je podloţeno předchozím textem, ne roli jedinou.

33

8. Závěr Tato práce pomocí jednoho konkrétního příkladu reflektuje fenomén sdílení totoţných fotografií na sociálních sítích. Cílem práce bylo pomocí teoretických konceptů odpovědět na otázku, čím jsou lidé motivováni k tomu, aby sdíleli stejné fotografie na Instagram. Daná zjištění můţeme chápat jako moţná teoretická východiska pro další potencionální výzkum. Omezení celé práce vzniklo díky skutečnosti, ţe se daný jev snaţila demonstrovat pouze na jednom, v mnoha ohledech extrémním, případu. Dalším nepříznivým faktorem bylo, ţe zkoumaná jednotka byla omezena pouze na uţivatele s veřejnými účty. Proto tuto studii nelze generalizovat na celou populaci instagramových uţivatelů. Z práce vyplývá, ţe dochází k souhrnné kulturní změně, ke které patří i kaţdodennost fotografické zkušenosti jedinců. Dříve fotografie směřovaly spíše k prodlouţení paměti, v současné době sdílení se jedná převáţně o nástroj ke komunikaci a začlenění se. Toto je velmi významný faktor v naší otázce. Lidé totiţ nefotí snímky pouze pro sebe a své vzpomínky, ale jiţ s tou myšlenkou, ţe dané obrázky uvidí mnoho dalších lidí. To je velmi svazuje, jelikoţ kvůli svému sociálnímu kapitálu musejí dodrţovat trendy a sdílet zkušenosti s ostatními. Vyhrocenou formou tohoto jevu je například narcismus, kdy se jedinci pomocí fotografií vystavují permanentnímu pozorování. Vyfotografováním stejné fotografie jako všichni ostatní můţe jedinec pocítit pocit stability a správnosti. Dalším významným faktorem je i digitální vývoj, pomocí kterého se naše ţivoty velkou měrou přesouvají do virtuálního světa. Lidské interakce se čím dál více opírají o vizualitu, kdy nejen pomocí sociálních sítí dochází k vyměňování nespočetného mnoţství fotografií. Nyní si jiţ nevyprávíme naše záţitky, ale rovnou si je ukazujeme na snímcích - pro větší představivost. Coţ však můţe mít opačný efekt, jelikoţ nejen, ţe fotografie můţeme upravit pomocí různých postprodukčních nástrojů, ale uţ při samotném focení počítáme s tím, ţe daný snímek někomu dalšímu ukáţeme. Coţ můţe velmi lehce sklouznout do podoby kopírování zkušeností jiných či do podoby spamu. Digitální svět ve vztahu se sociálními sítěmi se však dále vyvíjí. V současnosti začínají být trendem krátká videa o délce 5, 10 nebo 15 sekund. O tento vzestup video formátu se v první řadě zaslouţili Instagram a Facebook, kteří pochopili, ţe dnešní mládeţi stačí k pochopení pouze velmi krátké sekvence. Nyní se však na trhu ukázala nová aplikace Snapchat, která ze všech sociálních sítí nejlépe simuluje to, jak funguje běţná mezilidská komunikace. V reálném ţivotě, kdyţ komunikujeme tváří v tvář, dialogem mezi sebou, kdyţ 34

se s někým potkáme na ulici a něco mu řekneme, tento moment zmizí. Tato aplikace funguje na stejném principu, jelikoţ dovoluje posílat fotografie či krátká videa, která však během chvíle také zmizí. Podle rychlosti, kterou v současné době tato aplikace roste, jsou tyto instantní obrázky pro mladou generaci velmi zajímavé a zábavné.77 Ve Snapchatu lze upravovat fotografie a videa, ale přímo v reálném čase, kdy jsou tyto záznamy pořizovány. Svá selfie lze tedy upravit celou řadou efektů, od modifikace obličeje do zvířecí podoby, přes zvracení duhy aţ po prohození očí s ústy. Na tomto příkladu je jasně vidět, ţe svět sociálních sítí a příspěvků na ně vkládaných se vyvíjí nezastavitelnou rychlostí. Aplikace, které vznikly před pár lety, mají v současné době miliony odběratelů. Nedá se tudíţ vůbec předvídat, jakým směrem se budou tyto trendy posouvat. Jasné však je, ţe technické zařízení ve spojení s fotografií či videem z našeho ţivota určitě jen tak nezmizí.

77

Proč v roce 2016 sledovat Snapchat. Mediář [online]. http://www.mediar.cz/proc-v-roce-2016-sledovat-snapchat/

35

[cit.

2016-05-07].

Dostupné

z:

Resumé Diplomová práce pomocí jednoho konkrétního příkladu reflektuje fenomén sdílení totoţných fotografií na sociálních sítích. Cílem práce je pomocí teoretických konceptů odpovědět na otázku, čím jsou lidé motivováni k tomu, aby sdíleli stejné fotografie na Instagram. Na začátku práce dochází k vymezení základních faktických informací o vývoji obsahu a funkce fotografie. Dále je zde popsáno fungování sociální sítě Instagram a reflektován fenomén sdílení fotografií na internetu. Teoretické koncepty vybraných teoretiků zabývajících se fotografií, jako je Lev Manovich, Susan Sontag či Roland Barthes, jsou dány do kontextu probíraného tématu. V praktické části je provedena případová studie, která se pomocí analýzy fotografií prezentovaných na sociální síti Instagram, zaměřuje výhradně na ty snímky, které jsou v tomto prostoru totoţně vyfocené různými autory. Tento jev demonstruje na konkrétním příkladu detailní fotografie brněnské sochy Jošta Lucemburského, která se na Instagramu objevuje v hojných počtech. Z práce je zřejmé, ţe na danou problematiku působí nejen digitalizace, ale i celkové kulturní naladění. Dále jsou zde zmiňovány koncepty narcismu či zprostředkované zkušenosti. V závěru jsou shrnuty všechny získané skutečnosti a nastíněny další moţné tendence budoucího vývoje.

36

Summary This diploma thesis reflects phenomenon of the sharing of identical photos on social networks using a concrete example. A goal of this work is to answer the question, how are people motivated to share the same photos on Instagram using the theoretical concepts. At the beginning of this work, author defines the basic factual information about progress of content and function of photo. It is also described workings of social network Instagram and phenomenon of sharing the pictures on internet is reflected. Theoretical concepts of chosen theorists dealing with photo, as Lev Manovich, Susan Sontag or Roland Barthes, are put into context of the discussed topic. In the practical part there is made case study, which focuses specifically on those photos, which are photographed in the space of Instagram with the same way by various authors. This case study is constructed using the analysis of photos presented on social network Instagram. Described phenomenon is demostrated on the particular example of detailed photo of Jobst Luxembourg statue situated in Brno, which appears on Instagram in plentiful numbers. From the thesis it is obvious, that these issues is impacted by digitalization, but also the overall cultural mood. There are also mentioned the concepts of narcissism and mediated experience. In the conclusion there are summarized all colected facts and outlined some possible future development trends.

37

Zdroje ANDERSON, Benedict. Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008. Limes. ISBN 978-80-246-1490-8. ATKINSON, Rita L. Psychologie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-640-3. BARTHES, Roland. Světlá komora: poznámka k fotografii. Vyd. 2., upr., (Ve Fra 1.). Praha: Fra, 2005. ISBN 80-86603-28-8. BENJAMIN, Walter. Malé dějiny fotografie. In: CÍSAŘ, Karel. Co je to fotografie?. Praha: Herrmann & synové, 2004. BENJAMIN, Walter. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. 2008. in: Labyrint revue. Roč. 2008. č. 23-24. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4. nezměněné vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2011. ISBN 978-80246-1966-8. KEIGHTLES, Emily a Mark PICKERING. ,,Popular music and photography as technologies of memory.” European Journal of Cultural Studies. 2006. 9. s.149-165. LASCH, Christopher. The culture of narcissism: american life in an age of diminishing expectations. New York: W.W. Norton & Company, 1991. ISBN 0-393-30738-7. LÁB, Filip a Pavel TUREK. Fotografie po fotografii. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1617-9. LINHART Jiří et al. Velký sociologický slovník: I. svazek A-O. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Odeon, 1991. Eseje. ISBN 80-207-0296-2. OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Nakladatelství Libri. 2007. ISBN 9788072772667.

38

PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. V Praze: Oeconomica, 2010. ISBN 97880-245-1742-1. SKOPEC, Rudolf. Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku. Praha: Orbis, 1963. Knihovna fotografie. SONTAG, Susan. O fotografii. Praha: Paseka. 2002. ISBN 80-7185-471-9. STONE, David M. a Ron GLADIS. Digitální fotografie: jak je to snadné. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-251-0067-7. STURKEN, Marita a Lisa CARTWRIGHT. Studia vizuální kultury. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-556-1. YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 5th ed. Los Angeles: SAGE, c2014. ISBN 978-1-4522-4256-9.

Elektronické zdroje 10 nejzajímavějších českých instagramistů podle fotografa Reflexu Tomáše Tesaře. Reflex [online]. 2012 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/47345/10-nejzajimavejsich-ceskych-instagramistu-podlefotografa-reflexu-tomase-tesare.html About Lev Manovich. Manovich [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://manovich.net/index.php/about BOURDIEU, Pierre. The Forms of Capital. [online]. 1986 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: https://www.marxists.org/reference/subject/philosophy/works/fr/bourdieu-forms-capital.htm Celebrating a Community of 400 Million. Instagram [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://blog.instagram.com/post/129662501137/150922-400million DIJCK, van José. Digital photography: communication, identity, memory [online]. 2008 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://vcj.sagepub.com/content/7/1/57 Encyklopedie dějin města Brno : Jošt [online]. [cit. 2016-05-07]. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=225 Facebook Statistics. Statistic brain [online]. http://www.statisticbrain.com/facebook-statistics/ FAQ. Instagram [online].

[cit.

[cit.

2016-05-05].

2016-05-05].

https://www.instagram.com/about/faq/ 39

Dostupné Dostupné

Dostupné

z: z:

z:

ŠIFTAŘ, Jiří. Musíte popat!. ICON Prague [online]. 2013 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://blog.iconprague.com/post/41442322567/rozhovor-js MACEK, Jakub. Poznámky k teorii virtuálních komunit. Biograf (50): 60 odst. [online] 2009. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v5001 MANOVICH, Lev. Subjects and Styles in Instagram Photography [online]. 2016 [cit. 201605-05]. Dostupné z: http://manovich.net/content/04-projects/089-subjects-and-styles-ininstagram-photography-part-1/lm_instagram_article_part_1_final.pdf. s.2-3. Oxford Dictionaries [online]. [cit. 2016-05-08]. http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/selfie

Dostupné

z:

Press. Instagram [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.instagram.com/press/ Proč v roce 2016 sledovat Snapchat. Mediář [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/proc-v-roce-2016-sledovat-snapchat/ SCHEUFLER, Pavel. Teze k dějinám fotografie v letech 1839 – 1918 [online]. In: . [cit. 201605-05].

Dostupné

z:

http://www.scheufler.cz/cs-

CZ/files/2952/Teze%20k%20d%C4%9Bjin%C3%A1m%20do%201918.pdf. Sociální síť Instagram změní řazení příspěvků. Mediaguru [online]. 2016 [cit. 2016-05-10]. Dostupné

z:

http://www.mediaguru.cz/2016/03/socialni-sit-instagram-zmeni-razeni-

prispevku/#.VzHSLW6LTIU Socha Jošta z podhledu připomíná pánský rozkrok, řeší Brňané. IDnes.cz [online]. 2015 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/socha-josta-v-brne-vyfocena-z-podhledu-dxo/brno-zpravy.aspx?c=A151102_122246_brno-zpravy_tr STEYERL, Hito, Too much World. Is the Internet Dead?, eflux journal, [online]. c2013, [cit. 10-04-2015]. Dostupné z: http://www.e-flux.com/journal/too-much-world-is-the-internetdead/

ŠEVELOVÁ, Irena a Anna TICHÁ. Historie fotoaparátu a fotografie. Digimanie [online]. 2007

[cit.

2015-05-29].

Dostupné

z:

http://www.digimanie.cz/historie-fotoaparatu-a-

fotografie/1815-3 TIFENTALE, Alise. The Selfie: Making sense of the “Masturbation of Self-Image” and the “Virtual

Mini-Me

“[online].

[cit.

2016-05-08].

Dostupné

http://d25rsf93iwlmgu.cloudfront.net/downloads/Tifentale_Alise_Selfiecity.pdf

40

z:

Trójský kůň či ţirafa? Brnu se zase všichni smějí. Echo24.cz [online]. 2015 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/iP3eB/trojsky-kun-ci-zirafa-brnu-se-zase-vsichni-smeji VOLEK, Jaromír. Nezamýšlené důsledky „komunikační ideologie“ v kontextu informační společnosti [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1423/podzim2004/ZUR402/um/74011/Volek_Komunikacni_ideolog ie_informacni_spolecnosti_a_.pdf Vznikla oscarová selfie spontánně? Samsung za ni vydal miliony. Mobil.Idnes.cz [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/oscar-selfie-cyy/mob_tech.aspx?c=A140305_143923_mob_tech_hro WITTLICH, Filip. Fotografický obraz a jeho význam pro historické poznání [online]. Praha, 2010 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/141601/ Disertační práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc. ŢÁRA, Pavel. Na Moravském náměstí bude jezdecká socha. In: Brno [online]. Brno, 2015 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskovezpravy/a/na-moravskem-namesti-bude-jezdecka-socha/

41