Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT
Mezinárodní trh peněz Ing. Dagmar Palatová
[email protected]
Mezinárodní měnový systém
✤
soustava devizových trhů, jejímž prostřednictvím jsou jednak financovány kapitálové toky a platby v rámci mezinárodního obchodu a jednak determinovány měnové kurzy jednotlivých národních měn
✤
funkce mezinárodních peněz: ✤
obecná funkce peněz plus
1. mezinárodní obchodní měna 2. mezinárodní rezervní měna
2
Konference v Bretton-Woods
✤
červenec 1944
✤
USA vypracovali tzv. Whiteův plán, Velká Británie Keynesův plán ⇒ kompromis
✤
ustanovní Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj
✤
nová situace - centrální ovlivňování mezinárodní spolupráce prostřednictvím nadstátních finančních institucí
3
Mezinárodní měnový fond ✤
International Monetary Fund - IMF
✤
základní cíle:
✤
✤
poskytování úvěrů na krytí deficitů platebních bilancí
✤
zavedení vzájemné směnitelnosti národních měn
další cíle: ✤
postupné odstraňování překážek bránících volnému pohybu zboží a služeb mezi zeměmi
✤
vytváření mnohostranného mezinárodního obchodního a platebního styku
✤
rozvíjení měnové spolupráce
✤
přispívat k růstu výroby a světového obchodu 4
Mezinárodní měnový fond
✤
IMF přežil zánik Bretton-Woodského systému
✤
postupným vývojem na devizových trzích IMF upravuje svoje cíle: ✤
politika v oblasti mezinárodní likvidity
✤
regulace rostoucího dluhového problému rozvojových zemí
✤
výzkumně-informační a poradenská činnost
5
Mezinároní banka pro obnovu a rozvoj ✤
International Bank for Reconstruction and Development - IBRD
✤
cílem bylo poskytovat úvěry na poválečnou obnovu
✤
banka se zaměřila na poskytování úvěrů na konkrétní projekty ekonomik ✤
projekty zaměřené např. na rozvoj ekonomiky, vzdělání, komunikační systémy, na ochranu životního prostředí apod.
✤
od 80. let zaměření na rozvojové země
6
Skupina světové banky
✤
IBRD – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
✤
IDA – Mezinárodní sdružení pro rozvoj
✤
IFC – Mezinárodní finanční korporace
✤
MIGA – Agentura pro poskytování mnohostranných investičních záruk
✤
ISCID – Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů
7
Fungování Bretton-Woodu ✤
požadavky na členské země: 1. vzájemná směnitelnost měn (až v 50. letech) 2. pevné směnné kurzy (povinnost intervence) 3. závazek USA kdykoliv směnit dolary za zlato (35 dolarů za unci zlata) 4. poskytování úvěrů členským zemím přes IMF v případě problémů s PB
✤
60. léta - nedostatek dolarů 1. prudký nárůst mezinárodního obchodu 2. deficity platebních bilancí 8
Problémy Bretton-Woodu
✤
problém nadhodnocených a podhodnocených měn
✤
nedostatek dolarů
✤
nedostatečné americké rezervy
✤
uměle nízko udržovaná cena zlata
9
Rozpad Bretton-Woodu
✤
1961 Zlatý pool - snaha o zabránění devalvaci dolaru
✤
1968 rozpuštění pool, zastavení intervenování, zavedení dvojího trhu se zlatem
✤
1971 devalvace USD z 35 na 38 za unci, zrušení směnitelnosti za zlato
✤
1973 jednotlivé státy opouští systém pevných kurzů, devalvují, přechod na systém volně pohyblivých kurzů, v prosinci rozšířeno oscilační pásmo ±2,25 %
✤
1973 další devalvace na 42,22 USD za unci
10
SDR - zvláštní práva čerpání ✤
Special Drawing Rights
✤
zavedeny 1969
✤
speciální měnová jednotka, dodnes používaná na účtech IMF
✤
jsou účetními penězi a nemají žádné krytí
✤
emituje ji IMF
✤
každá země může mít určitou sumu SDR podle své členské kvóty
✤
SDR - mezinárodní zúčtovací jednotka
✤
zlato → USD → koš 16 měn (1974) → koš 5 měn (1981) → koš 4 měn (2002) 11
Post Bretton-Woodský systém ✤
poprvé v historii úplné oddělení světového měnového systému od jakékoli komodity
✤
jeden z faktorů vedoucí k inflaci v 70. letech
✤
situace vedla k osamostatňování centrálních bank
✤
1976 konference na Jamajce - nový mezinárodní měnový systém ✤
oficiální používání volného floatingu
✤
omezení funkce zlata
✤
část funkcí, které zlato plnilo, nahrazeno SDR 12
Evropský měnový systém ✤
vznik 1979 (viz www.ecb.int)
✤
floating měl vytvořit příznivé prostředí s automatickým vyrovnáváním PB a udržováním rovnováhy na devizových trzích → nestalo se
✤
1979 ES vytvořilo Evropský měnový systém - základem je kompromis mezi systémem pružných a fixních kurzů
✤
vytvoření Evropské měnové jednotky (ECU)
✤
základní funkce ECU: 1. základ Evropského měnového systému 2. zmírňovat či financovat deficity platebních bilancí členských zemí 3. základ pro konstruci ukazatele divergence 4. peněžní jednotka pro platby mezi jednotlivými CB členských zemí EMS
13
Evropská měnová unie
✤
nejvýznamnější část Maastrichtských smluv
✤
proces v několika etapách 1. 1990 - 1993 - odstranění posledních překážek volného pohybu kapitálu 2. od 1994 vytvoření Evropského měnového institutu a sledování konvergenčních kritérií 3. od 1999 - vytvoření společné měny - eura 4. 1. 1. 2002 - používání fyzických peněz
14
Evropská měnová unie ✤
✤
společná měna - výhody: ✤
odpadlo kurzové riziko - růst vzájemného obchodu a růst investic
✤
vzájemné kurzy nemohou kolísat - stabilnější a lépe predikovatelná situace
✤
zabránění spekulacím s národními měnami
✤
očekávané snížení inflace
✤
silné euro by bylo třetí mezinárodní obchodní i rezervní měnou
✤
dlouhodobé posílení společného trhu
nebezpečí a rizika společné měny: ✤
nemožnost používat směnný kurz jako nástroj hospodářské politiky
✤
důvěryhodnost a chování ECB
✤
krátkodobé náklady na zavedení
✤
obtížný návrat k národní měně
15
Evropská měnová unie ✤
1998 Evropská rada s definitivní platností o vzniku společné evropské měny
✤
plnění tzv. konvergenčních kritérií 1. deficit rozpočtu nižší než 3 % HDP 2. státní dluh nepřevyšující 60 % HDP 3. inflace nižší než průměr ve 3 zemích EU s nejnižší mírou navýšenou o 1,5 % 4. dlouhodobé úrokové sazby max. o 2 % vyšší než byl průměr 3 zemí s nejnižšími sazbami 5. stabilita směnného kurzu bez devalvace 16
Měnový kurz ✤
na mezinárodním trhu peněz se střetává nabídka národní měny s poptávkou po této měně
✤
jsou obchodovány 1. valuty 2. devizy
✤
měnový kurz = cena peněžní jednotky jedné země vyjádřená v peněžních jednotkách jiné země
✤
rozlišujeme ✤
přímý kurzovní záznam (např. 1,000 € = 25,680 CZK)
✤
nepřímý kuzovní záznam (např. 0,039 € = 1 CZK) 17
Rovnovážný měnový kurz SEUR
CZK/EUR
E1 = 50,00 EEUR E2 = 25,68
DEUR qD
qE
qS
QEUR 18
Alternativní způsoby odvození rovnovážného kurzu 1. rovnovážný měnový kurz je odvozen na základě tzv. měnové parity ✤
úředně stanovený poměr dvou národních měn, kurz nejčastěji určuje CB ✤
buď na základě poměru váhových množství zlata,
✤
nebo přímým určením parity k vybrané měně, event. koši měn
2. rovnovážný měnový kurz je odvozen na základě tzv. parity kupní síly národních měn ✤
poměr vyjadřující rovnost kupích sil dvou srovnávaných národních měn
✤
rozlišujeme dvě verze
✤
✤
absolutní (např. za stejný spotřební koš utratíme 27 487 USD a 413 899 CZK ⇒ 15,713 CZK/USD
✤
komparativní - aktuální měnový kurz je závislý na relativních změnách mezi pohybem cenové hladiny pro určitý spotřební koš (např. inflace v USA 1,2 %, v ČR 4,68 % ⇒ zhodnocení USD, oslabení CZK)
určuje tzv. přirozený kurz
19
Komparace parity kupní síly a měnového kurzu české koruny vůči americkému dolaru rok
měnový kurz
PPP
ERDI
1990
21,2
5,4
3,9
1991
27,9
7,1
3,9
1992
28,4
7,8
3,6
1993
29,2
9,5
3,1
1994
28,8
10,4
2,8
1995
26,5
10,8
2,5
1996
27,1
11,7
2,3
1997
31,7
12,4
2,6
1998
32,3
13,4
2,4
1999
34,6
13,5
2,6
2000
38,6
14,1
2,7
2001
38
14,6
2,6
2002
32,7
14,3
2,3
2003
28,2
14,5
1,9
2004
25,7
14,5
1,8
2005
24
14,2
1,7
Změna měnového kurzu
✤
mění-li se poptávané, popř. nabízené množství národní měny na mezinárodním trhu peněz, dojde ✤
ke zhodnocení (apreciaci)
✤
ke znehodnocení (depreciaci)
21
Depreciace eura a apreciace koruny SEUR
CZK/EUR
EEUR EE EE’
E’EUR DEUR qD
qE’ qE qS
DEUR QEUR 22
Systém měnových kurzů ✤
měnové kurzy mohou být ovlivňovány ze strany státu
✤
rozlišujeme: 1. systém plovoucího měnového kurzu (čistý floating) ✤
stát neintervenuje na devizových trzích
2. systém nečistého plování měnového kurzu (řízený floating) ✤
jistá míra intervence, které vládní instituce realizují na mezinárodním trhu peněz
3. systém pevného (fixního) měnového kurzu ✤
CB se snaží minimalizovat rozdíl mezi nominální areálnou hodnotou měnového kurzu prostřednictvím průběžných intervencí (dochází k devalvaci či revalvaci) 23