MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ IFRS ZAJIŠŤOVACÍ ÚČETNICTVÍ

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ IFRS – ZAJIŠŤOVACÍ ÚČETNICTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Ivona Holíková

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Martina Janoušková, FCCA

Znojmo, duben 2009

Abstrakt Tato bakalářská práce na téma „Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS – zajišťovací účetnictví“ se zabývá podmínkami, za kterých lze toto zajišťovací účetnictví aplikovat. Rozebírá především pravidla pro vedení zajišťovacího účetnictví dle Mezinárodních účetních standardů a blíže seznamuje s různými možnými druhy tohoto zajištění. Součástí práce je i praktický příklad, kde je znázorněn postup účtování a znázorněny všechny náležitosti, které jsou nutné pro vedení tohoto účetnictví. Klíčová slova Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, zajišťovací účetnictví, zajištění, zajišťovaná položka, zajišťovací nástroj

Abstract This Baccalaureate diploma thesis on the topic „International standards of financial reporting IFRS - hedge accounting“ deals with the conditions how to apply hedge accounting. It analyzes especially the rules how to conduct accounting procedures according to the International accounting standards and makes us acquainted with the possible types of this accounting. There is a practical example as a part of this diploma thesis that demonstrates the accounting process and shows all the legal essentials necessary for keeping acounts.

Keywords International standards of financial reporting, hedge accounting, hedging, hedge item, hedge instrument

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Mezinárodní standardy účetního výkaznictví – zajišťovací účetnictví vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martiny Janouškové, FCCA

a

uvedla

v

seznamu

literatury

všechny

použité

a odborné zdroje.

V Brně dne 25. dubna 2009

vlastnoruční podpis autora

literární

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Martině Janouškové, FCCA za odborné vedení, cenné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce a stejně tak za i čas, který mi věnovala.

OBSAH OBSAH………………………………..…………………….………………….…….…. 6 Úvod, cíl a metodika práce…………………………………………………………….… 8

1 Mezinárodní účetní standardy x české účetní standardy………………………………. 10 2 Vymezení pojmů………………………………………………………………………. 11 2.1 Definice pojmů podle IAS 32………………………………………….…….. 11 2.2 Definice pojmů podle IAS 39………………..……….………………. ……. 12 3 Zajišťovací účetnictví………………………………………………………………….. 14 3.1 Základní pojmy………………………………………………………………. 14 3.2 Typy zajištění………………………………………………………………… 15 3.3 Účtování o zajišťovacím vztahu…………………………………………….

16

3.4 Zajišťovací nástroje a konsolidace…………………………………………. 17 3.5 Použití zajišťovacího nástroje……………………………………………….. 17 3.6 Zajištěné položky……………………………………………………………. 19 3.6.1 Vymezení zajištěné položky………………………………………. 19 3.6.2 Použití zajišťované položky………………………………………. 20 3.6.3 Použití nefinančních položek jako zajištěných položek…………

20

3.6.4 Použití skupiny položek jako zajištěných položek………………… 20 3.7 Zajištění reálné hodnoty………………………………………………..……. 21 3.8 Zajištění peněžních toků……………………………………………………. 22 3.9 Zajištění čisté investice……………………………………………………… 24 4 Seznámení s firmou……………………………………………………………………. 26 5 Podmínky pro zavedení zajišťovacího účetnictví……………………………………… 28 5.1 Podmínky určené mateřskou společností……………………………………. 28 5.1.1 IFRS……………………………………………………………….. 28 5.1.2 Stanovení minimální částky……………………………………….. 29 5.1.3 Účinnost zajištění………………………………………………….. 29 5.1.4 Ostatní podmínky………………………………………………….. 30 6 Vedení zajišťovacího účetnictví ve společnosti………………………………………. 31 6.1 Postup dle vnitropodnikové směrnice………………………………………. 31 6.1.1 Nabídková fáze…………………………………………………….. 31

6.1.2 Podpis kontraktů…………………………………………………… 32 6.1.3 Vznik zajišťované položky a zajišťovacího nástroje………………. 32 6.1.4 Účtování……………………………………………………………. 33 6.1.5 Test efektivnosti……………………………………………………. 33 6.1.6 Dokumentace………………………………………………………. 34 6.1.7 Vymezení zodpovědnosti…………………………………………… 34 7 Příklad na zajišťovací účetnictví……………………………………………………….. 35 Závěr……………………………………………………………………………………… 47 Seznam použité literatury ………………………………………………………………. 49 Seznam obrázků………………………………………………………………………….. 50

Úvod, cíl a metodika práce Úvod Jedno z hlavních rizik současnosti představuje neustálý pohyb cizoměnových kurzů. Z tohoto důvodu bývá stále častěji využíván proti těmto rizikům tzv. hedging - zajištění proti finančním rizikům. Toto zajištění může redukovat negativní dopad změn cizoměnových kurzů na majetek, závazky, popřípadě i na budoucí transakce. Tímto dává zajišťovací účetnictví podniku jakési privilegium, nikoliv ovšem povinnost, aby v případě splnění předepsaných podmínek zachytil finanční nástroje ve výkazech podniku odchylně od standardních účetních pravidel. I přesto, že zajišťovací účetnictví není jednoduché implementovat do podnikového účetnictví, spoustu společností jej používají , aby si zajistily snížení volatility výsledovky vzhledem k rozdílným způsobům účetního oceňování zajišťovacího nástroje a zajištěné položky. V této bakalářské práci bych se chtěla zabývat aplikací Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) se zaměřením na standard IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování, konkrétně pak na otázku zajišťovacího účetnictví (IAS 39.71-102), jehož poslední novelizovaná verze je pak závazná pro řádná účetní období začínající 1. ledna 2008 a později. Dále pak na související standardy IAS 32 Finanční nástroje: vykazování a na standard IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování. Tyto standardy vymezují definice základních pojmů, způsoby oceňování finančních nástrojů, podmínky vykazování finančních nástrojů v účetních výkazech a podmínky pro jejich odúčtování. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je posouzení správnosti vedení zajišťovacího účetnictví ve firmě WIND ENERGY power s.r.o. – kontrola splnění všech podmínek, za kterých lze zajišťovací účetnictví aplikovat a zhodnocení náležitostí formální dokumentace, která je nezbytnou součástí zajištění.

8

Metodika práce Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první části jsou uvedeny teoretické poznatky důležité pro následující praktickou část. V teoretické části jsou nejprve ve zkratce popsány základní rozdíly mezi českými a mezinárodními účetními standardy. Následně jsou vymezeny základní pojmy týkající se předmětu této bakalářské práce a popsány základní podmínky pro vedení zajišťovacího účetnictví, typy zajištění, účtování a odúčtování zajištění dle příslušného mezinárodního účetního standardu V praktické části se zabývám konkrétním případem zajištění ve firmě WIND ENERGY power s.r.o.. Po krátkém seznámení s firmou následuje vymezení podmínek mateřské společnosti pro vedení zajišťovacího účetnictví a popis činností firmy spojených s vedením tímto účetnictví. Poté je uveden konkrétní příklad na zajištění, včetně účtování. V závěru práce je zhodnoceno, zda firma dodržuje všechny příslušná pravidla pro aplikaci zajišťovacího účetnictví. Na žádost vedení firmy WIND ENERGY power s.r.o. ve své bakalářské práci neuvádím skutečnou identitu této firmy.

9

Teoretická část 1 Mezinárodní účetní standardy x české účetní standardy Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), tj. soubor standardů účetního výkaznictví, který vydává Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB), jsou jedněmi z nejdůležitějších standardů účetního výkaznictví na světě.1

Zásadní rozdíl mezi českými účetními standardy a IFRS je, že i když zákon může vyžadovat jejich používání, IFRS zákonem nejsou, z čehož nám vyplývá druhý, podobně důležitý rozdíl. Zákon se aplikuje formálně a procedurálně, zatím co IFRS se aplikují na základě úsudku. Proto, na rozdíl od českých standardů, IFRS nepředepisují žádné účtové osnovy nebo výkazy, nedávají účetním návod, jak krok po kroku postupovat. Místo toho IFRS říkají, co a v jaké podrobnosti mají vykazovat v účetní závěrce, v jakém ocenění, v jakých případech je nutné položky přeceňovat a kdy a v jakém rozsahu je nutné zveřejnění dalších podpůrných informací k dané položce. Proto zde není právní formalita, na rozdíl od zákona, rozhodující. Podstatné a rozhodující je věrné zobrazení ekonomické skutečnosti. Tuto podstatu nejlépe sumarizuje odst. 35 Koncepčního rámce: pakliže má informace prezentovat věrně transakce a jiné události, které domněle prezentuje, je nutné, aby se zaúčtovaly a prezentovaly v souladu s jejich podstatou a ekonomickou skutečností, nikoli pouze právní formou2. Při aplikaci úsudku není relevantní ani písmeno dohody, ani požadavek zákona, ale pouze jeho věrné zobrazení ekonomické skutečnosti, tak jak IFRS tuto skutečnost chápe a ve svých standardech vysvětluje. Pro uživatele IFRS proto bude nutné, aby se odpoutali od přesného postupu dle zákonů a začali se spoléhat na svůj úsudek a rozum, avšak za předpokladu dodržení principů IFRS.

1 2

VÁCHA Jiří, KULÍK Petr, Ernst & Young Pratur MLÁDEK Robert, Přehled rozdílů mezi národním účetnictvím a IFRS/US GAAP, 10.3.2008, http://gaap.cz/index.php?ln=1&tm=3&om=14&z_id=c_IFRS-vs-CNS-3_c

10

2 Vymezení pojmů Účtování, oceňování a vykazování finančních nástrojů patří v rámci standardů IFRS k poměrně náročným oblastem zejména proto, že existuje nepřeberné množství jejich kombinací, a proto, že související peněžní toky se mohou týkat více období a mohou plynout nepravidelně. Touto problematikou se zabývají především IAS 32 Finanční nástroje: vykazování, kde je definován způsob vykazování všech typů finančích nástrojů, až na některé výjimky, jako jsou např.: -

majetkové účasti v dceřiných společnostech, přidružených společnostech a společných podnicích (tuto problematiku řeší např. IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka )

-

práva a závazky zaměstnavatelů vůči zaměstnancům vyplývající z plánů zaměstnaneckých výhod, touto problematikou se zabývá IAS 19 Zaměstnanecké požitky

a další. Dále IAS 39 – Finanční nástroje: účtování a oceňování, který stanovuje principy účtování a oceňování finančních aktiv, finančních závazků a některých smluv o koupi nebo prodeji nefinančních položek. Požadavky na zveřejňování informací o finančních nástrojích jsou stanoveny v IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování.

2.1 Definice pojmů dle IAS 32 Podle IAS 32 vznikají finanční nástroje tehdy, pokud transakce zahrnuje u jednoho účastníka transakce vznik finančního aktiva a u druhého účastníka transakce vznik buď finančního závazku, nebo kapitálového nástroje.

11

Finančním aktivem jsou např.: -

peníze a jejich ekvivalenty

-

podílové nástroje (akcie) jiného podniku

-

smluvní právo obdržet peníze nebo jiné finanční aktivum

-

smluvní právo zaměnit s jinou stranou finanční aktiva, případně finanční závazky tehdy, pokud to je pro držitele tohoto práva výhodné

-

smlouva, kterou je možné vypořádat tak, že účetní jednotka obdrží variabilní počet svých akcií

-

derivát, který je možné vypořádat vlastními akciemi, nesmí však jít o výměnu pevně stanoveného počtu akcií za pevně stanovenou sumu finančních aktiv.3

Finančním závazkem je např. závazek: -

poskytnout jinému subjektu peníze a jejich ekvivalenty

-

zaměnit s jinou stranou finanční aktiva, případně finanční závazky tehdy, pokud to je pro povinnou osobu nevýhodné

-

smlouva, kterou je možné vypořádat tak, že účetní jednotka obdrží variabilní počet akcií

-

derivát, který je možné vypořádat vlastními akciemi, nesmí však jít o výměnu pevně stanoveného počtu akcií za pevně stanovenou sumu finančních aktiv.4

Podílové (kapitálové) nástroje představují nárok jejich držitele na podíl na čistém obchodním jmění podniku (tedy na tom, co zůstane z majetku podniku po úhradě jeho závazků).

2.2 Definice pojmů dle IAS 39 Při prvotním zaúčtování musí účetní jednotka ocenit finanční aktivum v reálné hodnotě. U finanční aktiv a závazků nezařazených do kategorie nástrojů oceňovaných v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty bude reálná hodnota navýšena o transakční náklady, které lze přímo přiřadit pořízení nebo vydání finančního aktiva nebo finančního závazku. 3

TUMPACH Miloš, Finanční nástroje (1. část), 21.3.2007, http://ww.du.cz/?sekce=0&uroven=3&obsah=2&cid=161134 4 TUMPACH Miloš, Finanční nástroje (1. část), 21.3.2007, http://www.du.cz/?sekce=0&uroven=3&obsah=2&cid=161134

12

Reálná hodnota je částka, za kterou by mohlo být v transakcích mezi znalými a ochotnými stranami za obvyklých podmínek směněno aktivum nebo vyrovnán závazek. Derivát je finanční nástroj nebo jiná smlouva ve smyslu standardu IAS 39, který splňuje všechny následující předpoklady: -

jeho hodnota se mění v závislosti na změně určité úrokové sazby, ceny cenného papíru, ceny komodity, měnového kurzu, indexu cen nebo sazeb, úvěrového hodnocení či úvěrového indexu nebo podobné proměnné,

-

který nepožaduje žádnou nebo požaduje malou počáteční čistou investici vzhledem k jiným typům smluv, které reagují podobně na změny v tržních podmínkách,

-

který bude vypořádán v budoucnosti.

Vložený derivát je součást kombinovaného finančního nástroje, který obsahuje hostitelskou smlouvu, která není derivátem, např.: prodejní opce vložená do kapitálového nástroje. Finanční majetek nebo závazek držený k obchodování představuje majetek, který byl pořízen, nebo závazek, který vznikl, a to primárně pro účel tvorby zisku z krátkodobých pohybů v ceně nebo dealerově marži. Finanční majetek by měl být klasifikován jako držený k obchodování, jestliže jde, bez ohledu na důvod pořízení, o část portfolia, u kterého existuje důkaz o nedávném krátkodobém dosažení zisku. Derivátový finanční majetek a derivátové finanční závazky jsou vždy považovány za držené k obchodování, pokud nejsou stanoveny jako efektivní zajišťovací nástroje5. Při prvotním vykázání může být finanční aktivum označeno jako FVPL (Fair Value through P&L – Reálná hodnota do výsledovky) pouze v následujících případech : -

jedná se o smlouvu, která obsahuje vložený derivát, podnik může celou tuto smlouvu označit jako FVPL při splnění určitých podmínek: označení finančního aktiva nebo závazku jako FVP eliminuje nebo významně snižuje nesoulad v oceňování nebo vykazování, který by jinak nastal při oceňování aktiv a závazků

5

MLÁDEK Robert, Finanční nástroje Mezinárodní účetní standard 32 a 39, 25.8.2008, http://usgaap.cz/index.php?ln=1&tm==3&om=13&z_id=c_aa-IAS32-39_c

13

nebo uznávání zisků a ztrát z těchto položek při použití jiné metody následného ocenění -

skupina finančních aktiv, finančních závazků nebo obou je řízena a její výkonnost je hodnocena na základě reálných hodnot v souladu se zdokumentovaným řízením rizik nebo investiční strategií, a informace o této skupině je interně poskytována na tomto základě klíčovým členům vedení podniku.

Do kategorie FVPL není možné klasifikovat investice v kapitálových nástrojích, které nejsou obchodovatelné na aktivním trhu, u kterých není možné spolehlivě měřit jejich aktuální tržní/reálnou hodnotu. Investice držené do splatnosti jsou finančním majetkem s pevnými nebo proměnnými platbami a s pevnou splatností, u kterého má účetní jednotka pozitivní úmysl a schopnost držet jej až do splatnosti s výjimkou půjček a pohledávky vytvořených účetní jednotkou. Finanční majetek na prodej představuje finanční majetek, který nespadá mezi půjčky a pohledávky vytvořené účetní jednotkou, investice držené do splatnosti nebo finanční majetek držený k obchodování.6

3 Zajišťovací účetnictví 3.1 Základní pojmy Zajištění (hedging) znamená pro účely účetnictví určení jednoho nebo více zajišťovacích nástrojů tak, aby změna jejich reálné hodnoty částečně nebo úplně kompenzovala změnu reálné hodnoty nebo peněžních toků zajištěné položky. Zajišťovaná položka (hedge item) je majetek, závazek, pevný kontrakt nebo očekávaná budoucí transakce, která vystavuje účetní jednotku riziku změn reálné hodnoty nebo změn

6

MLÁDEK Robert, Finanční nástroje, Mezinárodní účetní standard 32 a 39, 25.8.2008, http://usgaap.cz/index.php?ln=1&tm=3&om=13&z_id=c_aa-IAS32-39_c

14

budoucích peněžních toků a která je pro účely zajišťovacího účetnictví určena jako zajišťovaná. Zajišťovací nástroj (hedge instrument) je pro účely zajišťovacího účetnictví (hedge accounting) určený derivát nebo jiný finanční majetek nebo závazek, od jehož reálné hodnoty nebo peněžních toků se očekává, že budou kompenzovat změny reálné hodnoty nebo peněžních toků určené zajišťované položky. Nederivátový finanční majetek nebo závazek může být určen jako zajišťovací nástroj pro účely zajišťovacího účetnictví pouze tehdy, jestliže zajišťuje riziko změn v cizích měnových kurzech, tj. měnové riziko. Efektivnost zajištění (hedge effectiveness) představuje stupeň kompenzace změn reálné hodnoty nebo peněžních toků přiřaditelných zajišťovanému rizika, který je dosažen zajišťovacím nástrojem. Sekuritizace (securitisation) je proces, kterým jsou finanční majetky přeměněny do podoby cenných papírů. Repo obchod (repurchase agreement) je smlouva o převodu finančního majetku na jiný subjekt výměnou za hotovost nebo jinou úplatu a souběžný závazek finanční majetek znovu nabýt k budoucímu datu a to za částku rovnou hotovosti nebo jiné úplatě plus úrok. Jistý závazek je zavazující dohoda o výměně určitého objemu zdrojů za určitou cenu určitému budoucímu datu. Předpokládaná transakce je nezávazná, ale očekávaná budoucí transakce. Odúčtování je odstranění dříve vykázaného finančního aktiva nebo závazku z rozvahy podniku.

3.2 Typy zajištění Zajišťovací účetnictví zaúčtuje dopad po započtení změn v reálné hodnotě zajišťovacího nástroje a zjištěné položky na zisk nebo ztrátu.

15

Existují tři typy zajišťovacího vztahu: a) zajištění reálné hodnoty – zajištění změn reálné hodnoty aktiva nebo závazku nebo nezaúčtovaného závazného příslibu nebo identifikované části takového aktiva, závazku nebo závazného příslibu, které jsou důsledkem konkrétního rizika a které mohou mít vliv na zisk nebo ztrátu; b) zajištění peněžních toků – zajištění změn peněžních toků, které plynou z konkrétních rizik spojených s aktivem nebo závazkem (jako jsou veškeré nebo některé budoucí platby úroků s proměnlivou úrokovou mírou) nebo s vysoce pravděpodobnou očekávanou transakcí a které mohou ovlivnit zisk nebo ztrátu; c) zajištění čisté investice do zahraniční jednotky.

3.3 Účtování o zajišťovacím vztahu O zajišťovacím vztahu se účtuje jako o zajištění pouze v případě, že jsou splněny všechny následují podmínky: a) na počátku zajištění je formální vznik a zdokumentování zajišťovacího vztahu, cílů účetní jednotky v oblasti řízení rizik a strategie při realizaci zajištění. Toto zdokumentování musí obsahovat identifikaci zajišťovacího nástroje, zajištěné položky nebo transakce, podstatu zajišťovaných rizik a toho, jak bude účetní jednotka vyplývajících ze zajištěné položky, které budou důsledkem zajišťovaného rizika; b) očekává se, že zajištění bude při započtení změn reálné hodnoty nebo změn peněžních toků souvisejících se zajišťovaným rizikem vysoce účinné, v souladu s původní dokumentací týkající se strategie účetní jednotky při řízení rizik u daného zajišťovacího vztahu; c) u zajištění peněžních toků musí být očekávaná transakce, která je předmětem zajištění, vysoce pravděpodobná a musí představovat riziko, že v peněžních tocích dojde ke změnám, které v konečném důsledku budou mít vliv na zisk nebo ztrátu; d) účinnost zajištění je možné spolehlivě změřit, tj. je možné spolehlivě změřit reálnou hodnotu nebo peněžní toky ze zajištěné hodnoty; e) v průběhu účetního období, ve kterém je použito, je zajištění průběžně posuzováno a hodnoceno jako vysoce účinné7. 7

Evropský věstník, http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriservdo?uri=oj:l:2008:320:001:0481:cs:pdf

16

3.4 Zajišťovací nástroje a konsolidace Standard 39 neomezuje okolnosti, za nichž je možné používat deriváty jako zajišťovací nástroje, musí však splňovat výše uvedené podmínky, vyjma některých vystavených opcí. Nicméně však omezuje zajišťování nederivátovými položkami - nederivátové finanční aktivum nebo nederivátový finanční závazek lze použít jako zajišťovací nástroj pouze pro účely zajištění měnového rizika. Pro účely zajišťovacího účetnictví mohou funkci zajišťovacích nástrojů plnit pouze nástroje s nespřízněnou stranou (tj. jednotkou mimo skupinu, segment nebo danou účetní jednotku). Jednotlivé účetní jednotky ve skupině mohou samozřejmě také realizovat zajišťovací transakce s jinými účetními jednotkami ve skupině, stejně tak jako divize v rámci účetní jednotky mohou realizovat zajišťovací transakce s jinými divizemi v rámci téže účetní

jednotky. Avšak jakékoli takové transakce v rámci skupiny budou při

konsolidaci vyloučeny. Z tohoto důvodu takové zajišťovací transakce nesplňují podmínky pro zajišťovací účetnictví v konsolidované účetní závěrce skupiny. Nicméně mohou splňovat podmínky pro zajišťovací účetnictví v individuálních nebo nekonsolidovaných účetních závěrkách jednotlivých účetních jednotek v rámci skupiny nebo při vykazování podle segmentů, a to ze předpokladu, že jsou realizovány s jednotkou nespřízněnou s danou účetní jednotkou nebo vykazovaný segmentem8. Z důvodu, že ve společnosti se konsolidovaná závěrka neprovádí, pouze tato společnost spadá do konsolidovaného celku, nebudu se již touto problematikou dále v bakalářské práci zabývat. Praktická část bude věnována pouze samostatné účetní závěrce.

3.5 Použití zajišťovacího nástroje Reálná hodnota zajišťovacího nástroje se obvykle vyčísluje jako celek jednotným způsobem a faktory, které způsobují změny v reálné hodnotě, jsou vzájemně provázané.

8


17

Účetní jednotka tedy přiřazuje zajišťovací vztah zajišťovacímu nástroji jako celku. Jediné povolené výjimky jsou: a) oddělení vnitřní hodnoty a časové hodnoty opční smlouvy, přičemž funkci zajišťovacího nástroje bude plnit pouze změna vnitřní hodnoty opce a změna časové hodnoty bude vyloučena, a b) oddělení úrokové složky a spotové ceny forwardové smlouvy. Tyto výjimky jsou povoleny, protože vnitřní hodnotu opce a prémii u forwardové transakce je obvykle možné měřit odděleně. Dynamická zajišťovací strategie, která je založena na hodnocení vnitřní i časové hodnoty opční smlouvy, splňuje podmínky pro zajišťovací účetnictví. Pro účely zajišťovacího vztahu je možné jako zajišťovací nástroj použít část celého zajišťovacího nástroje, např. 50 % jeho jmenovité hodnoty. Zajišťovací vztah však nemůže trvat jen část období, po které zajišťovací nástroj existuje. Jednotlivý zajišťovací nástroj lze použít k zajištění více typů rizik za předpokladu, že: a) je možné jasně identifikovat zajišťovaná rizika, b) je možné prokázat účinnost zajištění a c) je možné zajistit, aby existovalo specifické určení zajišťovacího nástroje a různých rizikových pozic. Dva

nebo více derivátů, resp. jejich částí, je možné vzájemně kombinovat a použít

společně jako jeden zajišťovací nástroj, včetně případu, kdy riziko vyplývající z některých derivátů kompenzuje rizika plynoucí z jiných. Úrokový dollar či jiný derivátový nástroj, který kombinuje vystavenou a drženou opci, však nesplňuje podmínky pro zajišťovací nástroj, pokud se v tomto případě jedná o čistou vystavenou opci (tj. takovou, za kterou je obdržena čistá opční prémie). Podobně dva nebo více nástrojů (resp. jejich částí) je možné použít jako zajišťovací nástroje pouze tehdy, když ani jeden z nich není vystavenou nebo čistou vystavenou opcí.

18

3.6 Zajištěné položky 3.6.1 Vymezení zajištěné položky Zajištěnou položkou může být zaúčtované aktivum nebo závazek, nezaúčtovaný závazný příslib, vysoce pravděpodobná očekávaná transakce nebo čistá investice do zahraniční jednotky. Zajištěnou položkou tedy může být: a) jednotlivé aktivum, závazek závazný příslib, vysoce pravděpodobná očekávaná transakce nebo čistá investice do zahraniční jednotky nebo b) skupina aktiv, závazků, závazných příslibů, vysoce pravděpodobných očekávaných transakcí nebo čistých investic do zahraniční jednotky s podobnými charakteristikami rizik nebo c) v případě portfolia, kde je zajištěna pouze úroková míra, části portfolia finančních aktiv nebo finančních závazků, mezi které je zajišťované riziko rozloženo. Na rozdíl od úvěrů a jiných pohledávek nemohou být investice držené do splatnosti použity jako zajištěné položky pro účely zajištění úrokových rizik nebo rizika předčasného splacení, protože určení investice jako držené do splatnosti vyžaduje úmysl držet investici až do splatnosti, a to bez ohledu na změny reálné hodnoty nebo peněžních toků takové investice, které lze přičítat změnám v úrokových mírách. Naproti tomu investice držená do splatnosti může být zajištěnou položkou pro účely zajištění měnového a úvěrového rizika. Pro účely zajišťovacího účetnictví mohou funkci zajištěných položek plnit pouze aktiva, závazky, závazné přísliby nebo vysoce pravděpodobné očekávané transakce, které nejsou se spřízněnou stranou. Z toho vyplývá, že zajišťovací účetnictví lze použít u transakcí mezi účetními jednotkami nebo segmenty v rámci jedné skupiny pouze v individuálních nebo nekonsolidovaných účetních závěrkách těchto účetních jednotek nebo segmentů, a nikoli v konsolidované účetní závěrce skupiny. Výjimkou je měnové riziko u vnitroskupinové peněžní položky

19

(např. závazek/pohledávka mezi dvěma dceřinými podniky), které může plnit funkce zajištěné položky v konsolidované účetní závěrce, jestliže bude mít za následek kurzové zisky nebo ztráty, které nejsou plně vyloučeny z konsolidace na základě souladu s IAS 21 Dopady změn směnných kurzů cizích měn. V souladu s tímto standardem nejsou kurzové zisky a ztráty z vnitroskupinových peněžních položek plně vyloučeny z konsolidace, pokud se transakce s vnitroskupinovou peněžní položkou uskutečňuje mezi dvěma účetními jednotkami ve skupině, které používají různou funkční měnu. Měnové riziko u vysoce pravděpodobných očekávaných transakcí může navíc splňovat definici zajištěné položky v konsolidované účetní závěrce, jestliže tato transakce je oceněna v jiné než funkční měně účetní jednotky, která se účastní této transakce, a měnové riziko ovlivní konsolidovaný hospodářský výsledek9.

3.6.2 Použití zajišťované položky Jestliže je zajišťovanou položkou finanční aktivum nebo finanční závazek, může být proti riziku zajištěna pouze část peněžních toků plynoucích ze zajištěné položky nebo část její reálné hodnoty (jako jsou jeden nebo více vybraných smluvních peněžních toků nebo jejich částí nebo procentuální podíl z jejich reálné hodnoty), a to za předpokladu, že je možné změřit účinnost zajištění. Zajištění čisté částky zahrnující aktiva i závazky není dovoleno. Účetní jednotka může zajistit část úrokového rizika spojeného s touto zajištěnou částkou.

3.6.3 Použití nefinančních položek jako zajištěných položek Nefinanční aktivum nebo závazek může být zajištěnou položkou pro účely zajištění: a) měnových rizik nebo b) jako celek pro zajištění všech rizik, protože je obtíže oddělit a kvantifikovat příslušnou část peněžních toků nebo změnu reálné hodnoty přiřaditelnou k jiným než měnovým rizikům.

9


20

3.6.4 Použití skupiny položek jako zajištěných položek Podobná aktiva nebo podobné závazky se mohou agregovat a zajistit jako skupina, pouze pokud jsou jednotlivá aktiva nebo jednotlivé závazky ve skupině vystaveny stejnému riziku, které je označeno jako zajišťované. Navíc změna reálné hodnoty jednotlivých položek skupiny plynoucí ze zajištěného rizika musí být přibližně proporcionálním poměru k celkové změně reálné hodnoty zajišťovaného rizika celé skupiny položek. Vzhledem k tomu, že účetní jednotka posuzuje účinnost zajištění porovnáním změny reálné hodnoty nebo peněžního toku zajišťovacího nástroje se zajištěnou položkou, porovnání zajišťovacího nástroje s celkovou čistou pozicí a nikoli se specifickou zajištěnou položkou nesplňuje podmínky pro zajišťovací účetnictví.

3.7 Zajištění reálné hodnoty Pokud zajištění reálné hodnoty splňuje v průběhu účetního období podmínky definované v kapitole 3.3, účtuje se o něm následujícím způsobem: a) zisk nebo ztráta z přecenění zajišťovacího nástroje reálnou hodnotou (u derivátového zajišťovacího nástroje) nebo cizoměnová složka jeho účetní hodnoty měřená v souladu s IAS 21 se musí zaúčtovat do výnosů nebo do nákladů a b) zisk nebo ztráta ze zajištěné položky související se zajištěným rizikem bude mít vliv na účetní hodnotu zajištěné položky a zaúčtuje se do výnosů nebo do nákladů. To platí v případě, že zajištěná položka je jinak oceněna pořizovací cenou. Zaúčtování zisku nebo ztráty vyplývající ze zajištěného rizika do výnosů nebo do nákladů se také použije, pokud je zajištěná položka realizovatelné finanční aktivum10. Účetní jednotka přestane účtovat o zajištění jestliže: a) uplyne splatnost zajišťovacího nástroje nebo je tento zajišťovací nástroj prodán, ukončen nebo uplatněn (pro tento účel se náhrada zajišťovacího nástroje jiným zajišťovacím nástrojem nebo jeho refinancování nepovažuje za vypršení nebo skončení

10


21

nástroje, pokud je tato náhrada nebo refinancování součástí zajišťovací strategie účetní jednotky), b) zajištění již nesplňuje kritéria pro zajišťovací účetnictví definovaná viz. kapitola 3.3 nebo c) účetní jednotka zruší zajišťovací vztah.

3.8 Zajištění peněžních toků Pokud zajištění peněžních toků splňuje v průběhu účetního období podmínky definované viz. kapitola 3.3, účtuje se o něm následovně: a) část zisku nebo ztráty ze zajišťovacího nástroje, který je hodnocen jako účinné zajištění se prostřednictvím výkazu vlastního kapitálu vykáže přímo ve vlastním kapitálu a b) neúčinná část zisků a ztrát plynoucích ze zajišťovacího nástroje se musí zaúčtovat do výnosů nebo do nákladů. O zajištění peněžních toků se konkrétně účtuje takto: a) samostatná složka vlastního kapitálu, která souvisí se zajištěnou položkou, se upraví na nižší ze dvou dále uvedených hodnot (v absolutních částkách): -

kumulovaný zisk nebo ztráta plynoucí ze zajišťovacího nástroje na počátku

zajišťovacího vztahu a - kumulovanou změnu reálné hodnoty (současnou hodnotu) přepokládaných budoucích peněžních toků souvisejících se zajištěnou položkou od začátku zajištění b) jakýkoli zbývající zisk nebo ztráta plynoucí ze zajišťovacího nástroje nebo jeho složky (připadající na neúčinnou část zajištění) se zaúčtuje do výnosů nebo do nákladů a c) pokud strategie řízení rizik, jak ji účetní jednotka definovala pro daný zajišťovací vztah, nezahrnuje do posouzení účinnosti zajištění určitou specifickou složku zisku nebo ztráty nebo peněžní toky související se zajišťovacím nástrojem, tato nezahrnovaná složka zisku nebo ztráty se zaúčtuje takto: a) zisk nebo ztráta z finančního aktiva nebo z finančního závazku zařazeného do kategorie nástrojů oceňovaných v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se musí zaúčtovat do výnosů nebo do nákladů,

22

b) zisk nebo ztráta z realizovatelného finančního aktiva se musí zaúčtovat přímo do kapitálu , a to s použitím výkazu změn kapitálu, kromě ztrát ze snížení hodnoty a kurzových zisků a ztrát, a to až do odúčtování finančního aktiva11. Jestliže zajištění očekávané transakce následně vyústí v zaúčtování finančního aktiva nebo finančního závazku, související zisky nebo ztráty zaúčtované přímo do vlastního kapitálu musí se přeřadit do výnosů nebo do nákladů ve stejném období nebo stejných obdobích, ve kterých pořízené aktivum nebo přijatý závazek ovlivnily zisk nebo ztrátu. Avšak jestliže účetní jednotka očekává, že ztráta zaúčtovaná přímo do vlastního kapitálu nebude v jednom nebo více budoucích obdobích nahrazena, musí částku, u které nepředpokládá navrácení, zaúčtovat do nákladů. O zajištění peněžních toků se přestane účtovat jestliže: a) uplyne splatnost zajišťovacího nástroje nebo je tento zajišťovací nástroj prodán, ukončen nebo uplatněn (pro tento účel se náhrada zjišťovacího nástroje jiným zajišťovacím nástrojem nebo jeho refinancování nepovažuje za vypršení nebo skončení nástroje, pokud je tato náhrada nebo refinancování součástí zajišťovací strategie účetní jednotky). V tomto případě zůstane kumulovaný zisk nebo ztráta ze zajišťovacího nástroje, který byl původně v době účinnosti zajištění zaúčtován přímo do vlastního kapitálu, vyčleněn ve vlastním kapitálu, dokud nedojde k realizaci očekávané transakce. b) zajištění již nesplňuje kritéria pro zajišťovací účetnictví definovaná v kapitole 3.3. V tomto případě zůstane kumulovaný zisk nebo ztráta ze zajišťovacího nástroje, který byl původně v době účinnosti zajištění zaúčtován přímo do vlastního kapitálu vyčleněn v e vlastním kapitálu, dokud nedojde k realizaci očekávané transakce. c) již se nepředpokládá, že se očekávaná transakce uskuteční. V takovém případě je nutné jakýkoli související kumulovaný zisk nebo ztrátu plynoucí ze zajišťovacího nástroje, který je od doby účinnosti zajištění účtován přímo ve vlastním kapitálu, zaúčtovat do výnosů nebo do nákladů.U očekávané transakce, která již není vysoce pravděpodobná se může nadále předpokládat, že se uskuteční, d) účetní jednotka zruší zajišťovací vztah. U zajištění očekávané transakce zůstane kumulovaný zisk nebo ztráta ze zajišťovacího nástroje, který byl původně v době účinnosti zajištění zaúčtován přímo do vlastního kapitálu, vyčleněn ve vlastním kapitálu, dokud 11


23

nedojde k realizaci očekávané transakce, resp. do doby, kdy se již její uskutečnění přestane neočekávat.12

3.9 Zajištění čisté investice Čistá investice v zahraniční jednotce je velikost podílu vykazující účetní jednotky na čistých aktivech dané zahraniční jednotky. Účetní jednotka může mít peněžní položku, která je ve vztahu k zahraniční jednotce pohledávkou nebo závazkem. Položka, pro kterou vypořádání není ani plánováno, ani není pravděpodobné, že by v dohledné budoucnosti nastalo, je v podstatě zvýšením nebo snížením čisté investice jednotky v dané zahraniční jednotce. Takové peněžní položky mohou zahrnovat dlouhodobé pohledávky nebo půjčky. Nezahrnují ovšem obchodní pohledávky ani obchodní závazky. Pokud má účetní jednotka peněžní položku, která je ve vztahu k zahraniční jednotce pohledávkou nebo závazkem popsaným výše, může být kterýmkoliv dceřiným podnikem skupiny. Zajištění této čisté investice do zahraniční jednotky, včetně zajištění peněžní položky, která se účtuje jako součást čisté investice, se bude účtovat podobně jako zajištění peněžních toků: a) část zisku nebo ztráty ze zajišťovacího nástroje, který je hodnocen jako účinné zajištění, se prostřednictvím výkazu vlastního kapitálu vykáže přímo ve vlastním kapitálu a b) neúčinná část se musí zaúčtovat do výnosů nebo do nákladů. Zisk nebo ztráta ze zajišťovacího nástroje související s účinnou částí zajištění, která byla zaúčtována přímo ve vlastním kapitálu, se zaúčtuje do výnosů nebo do nákladů v okamžiku vyřazení zahraniční jednotky.

12


24

Vykazování Klasifikace finančních nástrojů jako finančních závazků nebo kapitálových nástrojů určuje, zda úroky, dividendy, ztráta a zisky týkající se tohoto nástroje jsou účtovány jako výnos nebo náklad ve výsledovce. Jako změna vlastního kapitálu se účtuje umoření nebo refinancování finančních nástrojů. Změny v reálné hodnotě kapitálového nástroje se v účetní závěrce nezohledňují. Zveřejnění Hlavní oblasti, o kterých podnik zveřejní ve své účetní závěrce požadované podrobnosti týkající se finančních nástrojů, jsou: -

formát umístění a třída finančních nástrojů;

-

pravidla pro řízení rizik a zajišťovací aktivity;

-

podmínky a účetní pravidla;

-

úrokové riziko;

-

úvěrové riziko;

-

reálná hodnota.

Podnik dále zveřejní informace o vlivu rizik, vyplývajících z finančních nástrojů, na podnik, včetně určitých minimálně zveřejňovaných údajů o úvěrovém riziku, riziku likvidity a tržním riziku. Tyto údaje mají být: -

popisné (cíle vedení podniku při řízení rizik, pravidla a procesy používané při jejich řízení)

-

zároveň má podnik vyčíslit i rozsah v jakém je podnik vystaven riziku na základě informací poskytovaných interně klíčovým členům vedení podniku.13

13

JANOUŠKOVÁ M., ŠRÁMKOVÁ A, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví 1.vyd. Praha:Institut Svazu účetních, 2007.456 s. ISBN 978-80-86716-44-2

25

PRAKTICKÁ ČÁST 4 Seznámení s firmou Výrobní potenciál akciové společnosti WIND ENERGY power vychází z know-how a dlouholeté tradice tuzemské společnosti EKOSTROJ s.r.o., která již více jak 70 let vyrábí stroje a technologická zařízení pro větrné elektrárny. Důležitým mezníkem ve vývoji společnosti se stal rok 2001, kdy do života společnosti vstoupil významný strategický partner, společnost WIND Power Netherland. Spojením s koncernem WIND Power se upevnila pozice společnosti na tuzemském i zahraničním trhu a společnost se stala významným centrem vývoje a výroby, které nabízí i komplexní servis dříve dodaných technologických zařízení. Společnost má k dispozici centrum pro technický a technologický vývoj, konstrukci, zkušebnu a zejména výrobní prostory a montážní haly s veškerým technickým vybavením pro požadovanou strojírenskou výrobu. Na realizaci projektů společnosti se podílí více než 700 zaměstnanců, kteří svou vysokou odborností přispívají k tomu, že výrobky společnosti patří na konkurenčním trhu k nejlépe hodnoceným co do vysoké kvality, tak i úrovně poskytovaných služeb. Již od dob svého založení ctí zaměstnanci společnosti tři hlavní hodnoty, a sice kvalitu, odpovědnost a stabilitu a navazují tak na úspěchy svých předchůdců v celosvětovém měřítku. Společnost zajišťuje kusové dodávky, dodávky komplexních technologií, opravy a repase starých technologických zařízení. Součástí dodávky jsou i náhradní díly včetně komplexní nabídky servisních služeb. Výrobky společnosti WIND ENERGY power míří do celého světa. Mezi nejvýznamnější odběratelské trhy patří Německo, Rakousko, Švýcarsko, Nizozemí a Francie. V posledních třech letech se obchodní aktivity společnosti zaměřily i do oblastí východní Evropy, především na trh Litvy, Lotyšska a Estonska. Důkazem velkého rozmachu výroby strojů a technologických zařízení pro větrné elektrárny jsou bezesporu i tržby společnosti, které mají po dobu posledních pěti let rostoucí tendenci a v loňském roce dosáhly hranice 350 milionů Kč.

26

Společnost získala v roce 2005 certifikát BS EN ISO 9001:2000, ČSN EN ISO 9001:2001 Systém managementu jakosti a o rok později certifikát ISO 14001:2004, ČSN EN ISO 14001:2005 Systém environmentálního managementu.

27

5 Podmínky pro zavedení zajišťovacího účetnictví Společnost WIND ENERGY power s.r.o. (dále jen „společnost“) se pohybuje se svými výrobky takřka po celém světě, což znamená, že většina kontraktů je uzavírána v cizí měně. Aby bylo zabráněno dopadům výkyvů cizoměnových kurzů, rozhodla se společnost zavést zajišťovací účetnictví – soubor opatření, která mají zajistit, aby společnost byla v co možná největší míře ušetřena dopadů z titulu měsíčního přeceňování finančních derivátů, zejména z titulu nepředvídatelných výkyvů v těchto dopadech.

5.1 Podmínky určené Mateřskou společností Mateřskou společností byly stanoveny základní podmínky, za kterých je povoleno, respektive doporučeno zajišťovací účetnictví používat.

5.1.1 IFRS Jednou ze základních podmínek je dodržování pravidel dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS. Jak už jsem se zmiňovala v teoretické části této práce, tyto podmínky vymezuje standard IAS 39 takto: -

na počátku transakce existuje formální, přesně vymezená dokumentace zajišťovacího vztahu, cíle řízení rizik podniku a strategie pro provedení zajištění;

-

očekává se, že zajištění bude vysoce účinné při kompenzaci změn reálných hodnot nebo peněžních toků ze zajištěného rizika;

-

předpokládaná

transakce

u

zajištění

peněžních

toků

musí

být

vysoce

pravděpodobná a musí s sebou nést riziko výsledného dopadu na zisk/ztrátu; -

účinnost zajištění musí být spolehlivě měřitelná;

-

účinnost zajištění je sledována průběžně v celém účetním období. 14

Je nutno splnit všechny tyto podmínky zároveň.

14

JANOUŠKOVÁ M., ŠRÁMKOVÁ A, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví 1.vyd. Praha:Institut Svazu účetních, 2007.456 s. ISBN 978-80-86716-44-2

28

5.1.2 Stanovení minimální částky Další podmínkou je, aby pro použití zajišťovacího účetnictví zajišťovaná částka přesáhla minimálně EUR 75 000,-. Je možné zajišťovat i menší částky, pokud v celkovém úhrnu překročí tento stanovený limit a pokud jejich vypořádání je plánováno ve stejném datu.

5.1.3 Účinnost zajištění Na začátku každé této transakce je nutné, aby společnost vypracovala dokumentaci, ze které musí jasně vyplývat spojení mezi zajištěním a podkladového aktiva. V této dokumentaci je třeba uvést postup výpočtu efektivnost. Test efektivnosti je rozsah měření efektivnosti (teoreticky) perfektní souvztažnosti mezi změnou tržní hodnoty derivátu a změny tržní hodnoty výchozí položky. Určení efektivnosti je požadováno ihned od začátku zajišťování, nejpozději však od začátku následujícího čtvrtletí. Podmínky umožňují výběr ze tří možných metod měření efektivnosti: -

dollar – offset – metoda

-

critical term match

-

regresní analýza

Vybraný způsob měření efektivnosti musí být náležitě popsán v dokumentaci k zajišťovacímu účetnictví.

Dollar – offset – metoda Účinnost zajištění se podle této metody počítá jako poměr mezi změnou tržní hodnoty derivátového nástroje a změnou tržní hodnoty zajišťované položky. změna tržní hodnoty derivátového nástroje ----------------------------------------------------- = 80 – 125 % změna tržní hodnoty zajišťované položky

29

Efektivnost mezi 80 – 125 % je považována ze velice efektivní. Efektivnost pod 80 % nebo nad 125 % je považována za neefektivní. Neefektivní část zajištění v případě zajišťování peněžních toků nebo čisté investice v zahraniční jednotce musí být zaúčtována do výnosů nebo nákladů.

Critical term match V dokumentaci musí být uvedeno kompletní srovnání zajišťovaného nástroje a zajišťované položky. Každé čtvrtletí je nutno srovnávat změny v podmínkách zajištění a snížení ceny zajištění. Tato metoda umožňuje pouze kvalitativní posouzení efektivnosti zajištění.

Regresní analýza Lineární vztah mezi závislou a nezávislou proměnnou. Pro tuto metodu je využíván základní vzorec:

y=a+b*x+µ Zde je více kritérií, která musí být splněna, aby bylo možno zajištění posoudit jako efektivní. Např.: korelační koeficient musí být větší jak 0,8; sklon regresní přímky musí být v rozsahu -1,25 > m > - 0,8 atd. Výhodou této metody je získání zpětného srovnání z historických dat.

5.1.4 Ostatní podmínky Dále podmínky předepsané mateřskou společností umožňují dva typy zajištění: -

fair value hodnoty

-

cash flow

Ostatní podmínky či požadavky jsou na vůli společnosti. Kompletní úprava podmínek, pro vedení zajišťovacího účetnictví musí být upravena ve vnitropodnikové směrnici.

30

6 Vedení zajišťovacího účetnictví ve společnosti Zajišťovací účetnictví společnosti je zaměřeno na zajišťování cash flow. Pro toto zajištění používá společnost metody Dollar – offset – metodu. Pro zajišťování měnových rizik budoucích peněžních toků z prodejních kontraktů nebo smluv na nákupy zboží či služeb používá společnost jako zajišťovací nástroj forward – pevný závazek dvou smluvních stran směnit dvě měny za dohodnutý kurz (tzv. forwardový kurz) v dohodnutý termín v budoucnu (např. 1 měsíc, 6 měsíců apod.). Ze závazku není možné vystoupit, dohodnutý kurz platí bez ohledu na vývoj aktuálního kurzu.

6.1 Postup dle vnitropodnikové směrnice Podmínky a postup vedení zajišťovacího účetnictví je plně stanoven ve vnitropodnikové směrnici, ve které jsou popsány povinnosti a zodpovědnost

jednotlivých oddělení

společnosti.

6.1.1 Nabídková fáze Vyřešení otázky kurzového rizika v nabídkové fázi je nezbytnou součástí úspěšného schválení procesu. Při výběru příslušného opatření se postupuje v uvedeném pořadí ve spolupráci s oddělením Finance. Oddělení Finance spolupracuje při stanovení konkrétního řešení se specialisty z mateřské společnosti. 15 Obchodní nabídky se předkládají v domácí měně společnosti, tj. v CZK. Nabídky v cizí měně je nutné předkládat s uvedením tzv. kurzové doložky. Tato doložka stanovuje, že hodnota nabídky v cizí měně je platná při stanovené úrovni aktuálního kurzu. Při pohybu kurzu ponese dopady způsobené rozdílem kurzů zákazník, tj. společnost si vyhrazuje právo úpravy ceny při pohybu kurzů.

15

Vnitropodniková směrnice S 3/17

31

Jestliže nastane situace s výrazným vlivem na kurz pro nabídku (prodloužení platnosti nabídky, změna platebních podmínek atd.) je nutné, aby příslušný zaměstnanec (např. sales manager) zažádal o přepočet kalkulačního kurzu nabídky.

6.1.2 Podpis kontraktu Politikou společnosti je plné zajišťování se proti kurzovým rizikům kontrahovaných současných nebo budoucích pohledávek a závazků. Společnost zajišťuje 100 % kurzového rizika plynoucího z podepsaných prodejních a nákupních kontraktů. Aby zmíněné zajištění mohlo být použito, musí být splněny následující limity: -

minimální částka pro zajištění je stanovena na EUR 75 000,- pro jednotlivý obchod. Oddělení Finance může rozhodnout o zajištění nižších částek, pokud v celkovém úhrnu překročí tento limit a pokud je jejich vypořádání plánováno ve stejném datu. Tato zajišťovaná položka nesmí být vloženým derivátem.

-

zajišťuje se minimálně 75 % otevřených položek v každé měně. Při dodržování tohoto kritéria se vychází z evidence všech pohledávek a závazků společnosti v cizích měnách a z předaných informací o podepsaných kontraktech.

Zajišťovací obchody uzavírají za společnost výhradně určení zaměstnanci v souladu s podpisovým řádem společnosti. Podpisové vzory těchto zaměstnanců jsou potvrzeny mateřskou společností a smluvními lokálními bankami.16

6.1.3 Vznik zajišťované položky a zajišťovacího nástroje Základní podmínkou pro sjednání zajišťovacího obchodu je existence tzv. podkladového aktiva, které představuje vznik závazku či pohledávky pro společnost. Existence tohoto aktiva je doložena kopií kontraktu, objednávky nebo jiného dokumentu, který prokáže závaznost obchodního vztahu. Veškeré dokumenty, které mají určovat závaznost obchodního vztahu, musí být podepsány zákazníkem.

16


32

Po sjednání zajišťovacích obchodů je oddělení Finance povinno poskytnout informace o konkrétní výši sjednaného kurzu.17 Zajišťovacími obchody jsou finanční transakce, v našem případě forwardové operace. Tyto operace zachycuje společnost ve svém účetnictví, pravidelně je přeceňuje na tržní hodnotu a uvádí je v pravidelných reportech. Zajišťovací transakce, v našem případě forwardy, musí být v souladu s platbami dle podmínek kontraktů. Pokud dojde ke zpoždění této platby, splatnost forwardu musí být příslušně prodloužena. Pro kalkulaci nákladů a požadovaného zisku se vychází z tuzemské měny (CZK). Celková hodnota slouží jako základ pro sjednání forwardového obchodu k datu smluvně dohodnuté dodávky. Výsledná částka přepočtená na cizí měnu, zpravidla EUR, je uvedena na interní objednávce.

6.1.4 Účtování Zajišťovací účetnictví musí být vedeno pro každou položku jednotlivě a v souladu s pravidly Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS. Rozhodnutí používat zajišťovací účetnictví je založeno na očekávané transakci, jejíž uskutečnění je vysoce pravděpodobné. Zajištění končí nejpozději, jestliže byla položka uhrazena. Pokud by se výsledek testu efektivnosti nepohyboval v rozmezí 80 – 125 %, zúčtuje se neefektivní část do nákladů/výnosů.

6.1.5 Test efektivnosti Pro výpočet testu efektivnosti se používá metoda Dollar – offset – metoda (způsob výpočtu je uveden již výše). Test efektivnosti musí být prováděn nejméně jednou za čtvrtletí. Pro tento výpočet je možno využít vnitropodnikového kalkulátoru.

17


33

6.1.6 Dokumentace Zajišťovací vztah mezi zajišťovanou položkou (kontraktem) a forvardem je náležitě zdokumentován ihned na začátku vzniku tohoto vztahu v souladu s požadavky popsanými v kapitole 2.1.1. výše. Dokumentace obsahuje: -

určení rizika zajišťované položky

-

typ zajištění

-

metoda výpočtu testu efektivnosti

-

specifikace zajišťovacího nástroje

-

specifikace zajišťované položky

-

název a číslo projektu.

6.1.7 Vymezení zodpovědnosti Útvar Realizace projektů (prostřednictvím projekt manažerů) je povinnen poskytovat informace oddělení Finance o platebních podmínkách z podkladových aktiv (kontraktů) jakož i o veškerých případných změnách pro potřeby zajištění modifikace zajišťovacích obchodů tak, aby byla zdokumentována vazba mezi zajišťovacím obchodem a podkladovým aktivem dle požadavků zajišťovacího účetnictví. Oddělení Finance pravidelně provede test efektivnosti pro zdokumentování efektivnosti zajištění. Oddělení Finance je také povinnost předat k zaúčtování podklady související se zajištěním oddělení Účetnictví, které provede zaúčtování. Oddělení Controlling je odpovědné za řádný reporting související s uplatňováním zajišťovacího účetnictví.18

18


34

7 Příklad na zajišťovací účetnictví Dne 1. 10. 2007 podepsala společnost smlouvu s Firmou A na prodej výrobku společnosti za cenu EUR 100 000,-.

Strany se dohodly, že první dílčí faktura bude vystavena

v momentě, kdy bude hotovo 40 % výroby, splatnost této faktury bude 30 dní od vystavení této faktury. Faktura bude ve výši 40 000,- EUR (položka A). Zbylá část 60 % v částce EUR 60 000,- (položka B) bude vyfakturována po kompletním dokončení výroby.

Obrázek č. 1 Souslednost událostí dle podmínek kontraktu

1. uzavření smlouvy 1.10.2007 FW 29,0316

4. platba fa

8. závěrka k 30.9.2008

2.

3.

závěrka k 31.12.2007

vystavení fa EUR 40 000 28.2.2008

5.

6.



9. úhrada faktury

35

7. vystavení fa EUR 60 000

Celkové náklady na tuto výrobu jsou plánovány ve výši EUR 80 000,-. Pro zjednodušení budeme předpokládat, že náklady na výrobu budou dle plánu a procento dokončenosti bude rovno vynaloženým nákladům. Pro vykazování výnosů používá společnost metodu procenta dokončení. K 31.12.2007 nebyla výroba dosud započata. Průběh praktického příkladu je zkrácen i časově. Běžná skutečná doba výroby ( kontraktu) jednoho stroje se pohybuje v rozmezí 2 – 3 let. Společnost, aby zmírnila potenciální kurzová rizika, plynoucí z tohoto kontraktu a následujících plateb, si pomocí cizoměnového forwardu zajistila kurz ve výši 29,0316 CZK za EUR. Vzhledem k tomu, že výše popsaná situace plně splňuje podmínky pro zajišťovací účetnictví dle směrnice společnosti, bude o tomto kontraktu účtováno jako o zajišťovací položce. Forward bude považován jako zajišťovací nástroj. Nejprve společnost provede příslušné zdokumentování, viz. obrázek č. 2. V této dokumentaci je uveden název projektu, číslo projektu, definovaný zajišťovací nástroj a zajišťovaná položka, určený typ zajištění – cash flow a stanovený způsob měření efektivnosti zajištění – dollar – offset – metoda. Pro účtování byl stanoven následující účtový rozvrh: účtová třída 2 – aktiva, pohledávky -

236 – náklady ve vývoji (při procentuelní metodě dokončenosti) 2411 – odběratelé 2431 – postupná fakturace 26112 – pozitivní fair value (reálná hodnota) zajištění 2731 – pohledávky – odložená daň.

účtová třída 3 – vlastní kapitál -

32574 – změny ve vlastním kapitálu, 32579 – odložená daň HA (hedge accounting – zajišťovací účetnictví)

36

účtová třída 4 – závazky -

46112 – negativní FVH (fair value hedging) 46114 – odložená daň – zajišťovací účetnictví - závazek

účtová třída 5 – výnosy -

501xxx – kurzové rozdíly 5010 – prodej v zajišťovaném kurzu 5491 - přecenění – výnosy (úprava pro příjem v zahr. měně – HA)

účtová třída 6 – náklady -

6757 – náklady na výrobu 6759 – bilanční přecenění

Průběh zajišťovacího účetnictví 1) 1. 10. 2007 – podepsání kontraktu, uzavření forwardu ve výši 29,0316 EUR/CZK, rozdělení částky kontraktu EUR 100 000,- na 1. dílčí fakturu v částce EUR

40 000,- x

29,0316 =

CZK 1 161 264,- (položka A)

29,0316 =

CZK 1 741 896,- (položka B)

a na zbývající část EUR 60 000,-

x

2) závěrka k 31. 12. 2007, kurz forwardu 28,9277 EUR/CZK (tento kurz je vypočítán za pomocí vnitropodnikového kalkulátoru, který vychází z časové hodnoty peněz v jednotlivých měnách a očekávaného budoucího vývoje směnných kurzů) Kladné přecenění forwardu (zisk) se promítne účetně jako navýšení vlastního kapitálu a jako vznik krátkodobého aktiva. přecenění forwardu – položka A 40 000 x (29,0316 – 28,9277) = 4 156,účtování: 2a-MD 26112 – pozitivní přecenění forwardu D 32574 – změny ve vlastním kapitálu přecenění forwardu – položka B 60 000 x (29,0316 – 28,9277) = 6 234,-

37

účtování: 2b-MD 26112 – pozitivní přecenění forwardu D 32574 – změny ve vlastním kapitálu odložená daň – položka A ( 4 156 x 0,21 = 872,76) účtování 2c-MD 32579 odložená daň D 46114 odložená daň – zajišťovací účetnictví - závazek odložená daň – položka B (6 234 x 0,21 = 1 309,14) účtování 2d-MD 32579 odložená daň D 46114 - odložená daň –zajišťovací účetnictví - závazek Odložená daň je upravena standardem IAS 12 Daň ze zisku, a vzniká z přechodných rozdílů mezi zůstatkovými účetními hodnotami a daňovými základnami aktiv a závazků. Přecenění forwardu na reálnou hodnotu je vykázáno zatím pouze účetně, dopad na daň ze zisku bude tato položka mít až při promítnutí do výsledovky – proto tedy vzniká odložená daňová pohledávka (při záporné reálné hodnotě forwardu) nebo odložený daňový závazek (při kladné reálné hodnotě forwardu). přepočet zajišťované položky určený pro výpočet efektivnosti zajištění spotový kurz k 31.12.2007 je 28,9221 EUR/CZK Položka A 40 000 x (28,9221 – 29,0316) = - 4 380,Položka B 60 000 x (28,9221 – 29,0316) = - 6 570,Výpočet efektivnosti : položka A zisk/ztráta zajišťovaného nástroje 4 156,---------------------------------------- = ------------- x 100 = 94,89 % zisk/ztráta zajišťované položky 4 380,položka B zisk/ztráta zajišťovaného nástroje 6 234,---------------------------------------- = ------------ x 100 = 94,89 % zisk/ztráta zajišťované položky 6 570,-

38

Výsledné procento výpočtu testu efektivnosti se pohybuje ve stanoveném rozmezí, tj. 80 – 125 %, proto je možno tento kontrakt považovat za vysoce efektivní.

3) 28. 2. 2008 vystavena faktura ve výši EUR 40 000,-, denní kurz je 29,10 EUR/CZK Zaúčtování faktury (vznik pohledávky a současně vykázání výnosu): 40 000 x 29,10 = 1 164 000 3a-MD 2411 – odběratelé D 5010 – prodej v zaj. kurzu D 501XXX – kurzový rozdíl

CZK CZK CZK

1 164 000,1 161 264,- (40 000 x 29,0316) 2 736,-

Vzhledem k tomu, že předmětem práce je zajišťovací účetnictví a nikoliv vykazování výnosů dle standardu IAS 11 – Smlouvy o zhotovení, pro zjednodušení uvažuji, že ve stejný okamžik, kdy byla vystavena faktura, bylo hotovo 40 % výroby a bylo vynaloženo 40 % nákladů, proto nepoužívám rozvahový účet smlouvy oproti účtu 2411 – odběratelé, ani nezaznamenávám účetně průběh výroby. 40 % vynaložených nákladů z plánovaných EUR 80 000,- = EUR 32 000,- x 29,10 = 931 200,3b-MD 6757 – Náklady na výrobu D 236 – náklady ve vývoji

CZK 931 200,CZK 931 200,-

U položky A došlo ke změně charakteru zajištění – ze zajištění peněžní toků na zajištění pohledávky. Vzniklé rozdíly z přecenění forwardu i pohledávky budou od této chvíle zúčtovávány do nákladů/výnosů. Změna charakteristiky zajištění: Zúčtujeme změny ve vlastním kapitálu, které nám vznikly při přecenění forwardu při účetní závěrce, oproti výnosům. 3c-MD 32574 – vlastní kapitál D 5491 – změny přecenění – forward

CZK 4 156,CZK 4 156,-

4) 29. 3. 2008 přijatá platba faktury EUR 40 000,-, kurz 29,20 EUR/CZK Přecenění obdržené zálohy: 40 000 x (29,2 – 29,1) = 4 000,-

39

Účtování: 4a-MD 2411 odběratelé D 6759 bilanční přecenění

CZK 4 000,CZK 4 000,-

Platba : 4b-MD bankovní účet D 2411 odběratelé

CZK 1 168 000,CZK 1 168 000,-

Přecenění forwardu: 40 000 x (29,0316 – 29,20) = - 6 736,Nejprve zrušíme krátkodobé pohledávky, které nám vznikly při první závěrce viz. bod 2: 4c-MD 5491 přecenění D 26112 pozitivní FV

CZK 4 156,CZK 4 156,-

Následně zaúčtujeme nový vznikly kurzový rozdíl z forwardu: 4d-MD 5491 přecenění D 46112 negativní FVH

CZK 6 736,CZK 6 736,-

Tímto přijetím platby bude položka A vyřazena ze zajišťovacího účetnictví. Zúčtování negativního FVH forwardu s platbou: 4e-MD 46112 negativní FVH D bankovní účet

CZK 6 736,CZK 6 736,-

Zúčtování odložené daně: 4f-MD 46114 – závazek z odložené daně HA D 32579 – odložená daň

CZK 872,76 CZK 872,76

5) závěrka k 31. 3. 2008, forwardový kurz 29,0576 EUR/CZK, spotový kurz 29,0586 EUR/CZK Položka B Přecenění forwardu: 60 000 x (29,0316 – 29,0576) = - 1 560,-

40

Účtování: Nejprve je nutné rozpustit účetní zůstatky, které byly k poslední závěrce: 5a-MD 32574 změny ve vlastním kapitálu CZK 6 234,D 26112 pozitivní FVH CZK 6 234,Následně zaúčtujeme výsledek k přepočtu k datu této závěrky (zde se jedná o ztrátu z forwardu, proto účtujeme rozdíl jako úbytek vlastního kapitálu a vznik závazku): 5b-MD 32574 změny ve vlastním kapitálu CZK 1 560,D 46112 negativní FVH CZK 1 560,Odložená daň Účtování: storno účetního zápisu z poslední závěrky 5c-MD 46114 závazek - odložená daň D 32579 odložená daň

CZK 1 309,14 CZK 1 309,14

(1 560 x 0,21) = 327,60 5d-MD 2731 pohl. CZK 327,60 D 32579 odložená daň CZK 327,60 Přepočet budoucí transakce ve výši EUR 60 000,- pro výpočet efektivnosti: 60 000 x (29,0586 – 29,0316) = 1 620,Výpočet efektivnosti: 1 560,---------- x 100 = 96,30 % 1 620,Položka B je vysoce efektivní.

6) Závěrka k 30. 6. 2008, forwardový kurz 29,1608 EUR/CZK spotový kurz 29,1599 EUR/CZK Položka B Přecenění forwardu: 60 000 x (29,0316 – 29,1608) = - 7 752,- (-1 560…..-7 752 = - 6 192,- o tuto částku je nutné navýšit účet 46112, aby bylo dosaženo zůstatku ve výši – 7 752,-)

41

Účtování: 6a-MD 32574 změny ve vlastním kapitálu D 46112 negativní FV forwardu

CZK 6 192,CZK 6 192,-

Doúčtování odložené daně (6 192 x 0,21 = 1 300,32) 6b-MD 2731 pohl. CZK 1 300,32 D 32579 odložená daň CZK 1 300,32 Přecenění budoucí transakce = EUR 60 000,60 000 (29,1599 – 29,0316) = 8 634,Výpočet efektivnosti 7 752 ------- x 100 = 89,78 % 8 634 Opět se jedná o vysoce efektivní zajištění. 7) vystavení faktury na zbývající část 60 % = EUR 60 000,- kurz 29,25 EUR/CZK 60 000 x 29,25 = 1 755 000,Účtování: 7a-MD 2411 odběratelé D 5010 tržby D 501xx kurzové rozdíly

CZK 1 755 000,CZK 1 741 896,- (100 000 x 29,0316) CZK 13 104,-

Zúčtování zbývající části nákladů Vysvětlení viz. bod č. 3 48 000 x 28,25 = 1 356 000,7b-MD 6757 – Náklady na výrobu D 236 – náklady ve vývoji

CZK 1 356 000,CZK 1 356 000,-

Tímto dojde k reklasifikaci zajištění budoucí transakce na zajištění pohledávky ve zbývající výši EUR 60 000,- . Zůstatek na účtu 32574 – změny ve vlastním kapitálu se rozpustí oproti výnosům. Účtování: 7c-MD 5491 – změny ve forwardu D 32574 – změny ve vlastním kapitálu

CZK 7 752,CZK 7 752,-

42

8) závěrka k 30. 9. 2008, forwardový kurz 29,3401 EUR/CZK spotový kurz 29,49 EUR/CZK Přecenění pohledávek 60 000 x (29,49 – 29,25) = 14 400,Účtování: 8a-MD 2411 odběratelé D 6759 přecenění

CZK 14 400,CZK 14 400,-

Přecenění forwardu 60 000 x (29,0316 – 29,3401) = - 18 510,částka musí být navýšena o 10 758,-)

(- 7 752,- - zůstatek z minulé závěrky, tato

Účtování: 8b-MD 5491 přecenění D 46112 negativní FV HA

CZK 10 758,CZK 10 758,-

Výpočet efektivnosti: 18 500 --------- x 100 = 125 % 14 400 Efektivnost se stále nachází v požadovaném rozmezí. 9) úhrada faktury, kurz 29,70 EUR/CZK 60 000 x 29,70 = 1 782 000,60 000 x (29,7 – 29,49) = 12 600,Účtování: 9a-MD 2411 Odběratelé D 6759 přecenění

CZK 12 600,CZK 12 600,-

Platba: 9b-MD bankovní účty D odběratelé

CZK 1 782 000,CZK 1 782 000,-

10) ukončení zajištění 60 000 x (29,0316 – 29,7) = - 40 104,- ( -18 510……- 40 104 = - 21 594,-) Účtování: 10a-MD 6759 přecenění D 46112 negativní FV

CZK 21 594,CZK 21 594,-

43

Platba: 10b-MD 46112 negativní FV D bankovní účty

CZK 40 104,CZK 40 104,-

Zúčtování odložené daně: 10c-MD 32579 – odložená daň D 2731 - pohledávka – odložená daň

CZK 1 627,92 CZK 1 627,92

2411 Odběratelé 3a 4a 7a 8a 9a

5d 6b

2c 2d 10c

4f 5c

1 164 000 4 000 1 755 000 14 400 12 600

4b 9b

26112 Pozitivní FV HA 1 168 000 1 782 000

2731 Odložená daň - pohl. 327,60 10c 1 627,92 1 300,32

32579 Odložená daň HA 872,76 4f 872,76 1 309,14 5c 1 309,14 1 627,92 5d 327,60 6b 1 300,32

2a 2b

3c 5a 5b 6a

4e 10b

46114 Odložená daň - záv. 872,76 2c 872,76 1 309,14 2d 1 309,14

4 156 6 234

4c 5a

32574 Změny ve vlastním kap. 4 156 2a 4 156 6 234 2b 6 234 1 560 7c 7 752 6 192

46112 Negativní FV HA 6 736 4d 6 736 40 104 5b 1 560 6a 6 192 8b 10 758 10a 21 594

5010 - prodej výr. 3a 7a

44

4 156 6 234

1 161 264 1 741 896

501xxx Kurzové rozdíly 3a 7a

3b 7b

2 736 13 104

6757 Náklady na výrobu 931 200 1 356 000

236 - Náklady ve vývoji 3b 931 200 7b 1 356 000

4c 4d 8b 7c

10a

4b 9b

45

5491 Přecenění - bilanční 4 156 3c 4 156 6 736 10 248 7 752

6759 - Bilanční přecenění 21 604 4a 4 000 8a 14 400 9a 12 600

Bankovní účty 1 168 000 4e 1 782 000 10b

6 736 40 104

Obrázek č. 2

DOKUMENTACE – Hedge Accounting Jméno projektu:

SAFI 1

SPP Element:

M – 08.0185

Deal No.:

1181260

Datum:

1.10.2007

Typ zajistění: X

Cash Flow Hedge Fair Value Hedge

Metoda výpočtu : dollar offset metoda (postup výpočtu je uveden ve Směrnici S 3/17)

Zajišťovací nástroj Nástroj : forward Měna: EUR Splatnost: 10.10.2008 Částka: 100 000,FWD kurz: 29,0316

Zajišťovaná položka Jméno projektu: SAFI 1 Měna: EUR Datum kontraktu: 1.10.2007 Splatnost: 10.10.2008

Výpočty testu efektivnosti 31.12.2007 – efektivnost 94,89 % 31.3.2008 – efektivnost 96,30 % 30.6.2008 – efektivnost 89,78 % 30.9.2008 – efektivnost 125 %

46

Závěr Pokud firma používá deriváty ke snížení rizika, jedná se o zajišťovací činnosti (hedging). Hedgingem je označováno využívání derivátů k „usměrnění“ tržního rizika. Společnost, aby dosáhla svých dlouhodobých plánů si může zajistit ceny finančních aktiv i do budoucna. Zajišťovací účetnictví (hedge accounting) je zpracováno ve standardu IAS 39 a znamená kompenzaci dopadů na zisk a ztrátu změn reálných hodnot zajišťovacího nástroje a zajišťované položky (IAS 39.85). Jde o to, že zisky ze zajišťovacího nástroje se musí krýt ztrátami ze zajišťované položky a naopak. To zda derivát splňuje podmínky zajišťovacího derivátu dokládá dokumentace, kterou vypracuje účetní jednotka. Vykazování podle zajišťovacího účetnictví je na vůli účetní jednotky. Cílem mé bakalářské práce bylo posouzení správnosti vedení zajišťovacího účetnictví ve firmě WIND ENERGY power s.r.o., určení, zda vůbec byly naplněny podmínky pro oprávnění k účtování zajištění a zhodnocení náležitostí dokumentace pro tuto aplikaci. Standard IAS 39 uvádí výčet podmínek, za kterých je povoleno aplikovat zajišťovací účetnictví. Společnost se zaměřuje na zajišťování cash flow – budoucích vysoce pravděpodobných transakcí. Na počátku zajištění vzniká formální vznik zajišťovacího vztahu – smlouva mezi společností a odběratelem = vysoce pravděpodobná budoucí transakce = zajišťovaná položka, a forwardová smlouva mezi společností a bankou na cizoměnový kurz k této budoucí transakci = zajišťovací nástroj. Poté je vypracována dokumentace, kde společnost blíže identifikuje zajišťovací nástroj, zajišťovanou položku, podstatu rizika a posuzování účinnosti zajišťovacího nástroje, viz. obrázek č. . Společnost od zajištění očekává, že zajištění rizika cizoměnového kurzu bude vysoce účinné. Účinnost zajištění je měřena metodou dollar-offset- metoda. Protože způsob a četnost výpočtu testu efektivnosti touto metodou je uveden ve Směrnici společnosti, není už uváděn v dokumentaci.

47

Tímto považuji všechny podmínky stanovené standardem IAS 39 pro užívání zajišťovacího účetnictví za splněné a společnost oprávněně toto účetnictví aplikuje. Dokumentace splňuje veškeré požadované náležitosti. Postup účtování zajišťovacího účetnictví je plně v souladu s pravidly dle již zmiňovaného standardu IAS 39. Jako doporučení bych navrhovala, vyzkoušet další metody výpočtu zajištění, jako je například metoda regresní analýzy, která umožňuje daleko podrobnější výpočty a lze ji využívat jak retrospektivně, tak prospektivně, což umožní společnosti správně se rozhodnout, který finanční nástroj zvolit pro zajištění rizik.

.

48

Použité zdroje Evropský věstník, http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriservdo?uri=oj:l:2008:320:001:0481:cs:pdf JANOUŠKOVÁ M., ŠRÁMKOVÁ A, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví 1.vyd. Praha:Institut Svazu účetních, 2007.456 s. ISBN 978-80-86716-44-2 MLÁDEK Robert, Finanční nástroje Mezinárodní účetní standard 32 a 39, 25.8.2008, http://usgaap.cz/index.php?ln=1&tm==3&om=13&z_id=c_aa-IAS32-39_c MLÁDEK Robert, Přehled rozdílů mezi národním účetnictvím a IFRS/US GAAP, 10.3.2008, http://gaap.cz/index.php?ln=1&tm=3&om=14&z_id=c_IFRS-vs-CNS-3_c TUMPACH Miloš, Finanční nástroje (1. část), 21.3.2007, http://ww.du.cz/?sekce=0&uroven=3&obsah=2&cid=161134 VÁCHA Petr, KULÍK Jiří, Ernst & Young Pratur Vnitropodniková směrnice S 3/17

Seznam obrázků 49

Obrázek č. 1 Souslednost událostí dle podmínek kontraktu………………………str. 35 Obrázek č. 2 Dokumentace………………………………………………………..str. 46

50

MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ IFRS ZAJIŠŤOVACÍ ÚČETNICTVÍ

Recommend Documents