Mezinárodní ekonomická integrace Ing. Václav Janoušek
Integrační & diferenciační procesy • • • • • • • • • •
● Integrace – spojování, slučování původně samostatných, izolovaných jednotek do jednotného systému (celku) ● V politické geografii se jedná o spojování nezávislých státních celků (včetně vzdání se určité části moci, samostatnosti) ● Opakem integrace je desintegrace ● V současném postmoderním světě probíhají oba procesy souběžně a především velice intenzivně ● Např. ekonomická globalizace vs. zvětšování rozdílů mezi severem a jihem
• Integrace může být chápana dynamicky • (proces = sjednocování Evropy) nebo staticky (stav = Evropská Unie) • Probíhaly po celou historii civilizace, v současnosti nabyly nových nových kvalitativních rysů (v souvislosti s globalizací) – jsou velice rychlé, • základ mají v ekonomické integraci (pak se šíří do ostatních sfér)
Formální a neformální integrace • • • • •
• • • •
Formální integrace Vznikají na základě konsensu (smlouvy, dohody) Skokový proces Neformální integrace Vznikají spontánně, na základě ekonomického nebo politického vývoje Kontinuální proces Mohou přerůstat ve formální Například země Commonwealthu
Druhy integrace • • • • • •
Politické (Rada Evropy) Právní (Mezinárodní soudní dvůr) Vojensko-bezpečnostní (NATO) Ekonomické (OPEC) Sociální (ILO – Mezinárodní organizace práce) Ekologické (REC – The Regional Enviromental Center for Central and Eastern Europe) • Vědecko-technické (EUROATOM) • Kulturní (UNESCO) • Komplexní (Evropská Unie)
Stadia ekonomické integrace • Pásmo volného obchodu – dohodnou se dva(více států,že nebudou proti sobe nebudou uplatňovat omezení(množ.kvóty,cla) – ale každý stát bude uplatňovat svojí vlastní politiku vůči nečlenům – Free trade zone Ruší se celní a jiné bariéry ve vzájemném – obchodu (neplatí pro třetí státy, se kterými – každý členský stát spolupracuje individuálně) Z celních unií bývají často vyňaty – zemědělské komodity (kvůli ochraně – vnitřního trhu CEFTA, NAFTA, EFTA –
●
–
●
–
●
Stadia ekonomické integrace pokračování • Celní unie – vyšší stupeň – Státy vůči sobě neuplatňují omezení – společnou zahraniční politiku vůči nečlenům
• Customs union • Odstraňuje obchodní bariéry mezi členskými státy • Zavádí společný postup (cla, kvóty) vůči třetím zemím • Vzniká potřeba společné ekonomické politiky • Benelux (od roku 1948 – předobraz EU) • Celní unie mezi Slovenskem a Českou republikou
Stadia ekonomické integrace pokračování • Společný trh – volný pohyb zboží, služeb osob a kapitálu
• Common market • Volný pohyb zboží, ale také tzv. výrobních faktorů • pracovních sil a kapitálu • Všichni obyvatelé účastnických zemí se mohou ve státech dohody volně pohybovat (včetně možnosti práce nebo usazení)
Stadia ekonomické integrace pokračování • Hospodářská unie – sjednocení hosp.politiky – stejná pravidla(ne vždy se daří-v monetární,fiskální...) – Stejné výhody jako v případě společného trhu – – volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu mezi – účastnickými státy – Veškeré ekonomické aktivity jsou propojené, – vzájemně integrované a koordinované
Stadia ekonomické integrace pokračování • Monetární unie – – – – – – – –
zavedení společný měny a devizové předpisy Konečné stádium ekonomické integrace Podmínky pro členské státy: Záruka úplné a nevratné konvertibility měn Plná liberalizace finančních toků Úplná integrace bankovních a finančních trhů Neodvolatelný fixing směnných kurzů bez fluktuačního pásma – Jednotná monetární politika řízená centrální bankou – V konečné fázi dochází ke sjednocování národních měn – Maastrichtská smlouva nastiňuje monetární unii
Stadia ekonomické integrace pokračování • Politická unie (nejvyšší stádium) – nejvyšší stupen integrace-dochází ke sjednocení vnitřní a zahraniční politiky
• Společná politika se přesouvá z pouze ekonomické oblasti do sféry zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky • Existují dvě základní varianty – Federace – Konfederace
• • • • •
Federace Společná vláda a parlament Společná ústava Silné ústřední orgány USA, SRN, Rakousko
• Konfederace • Volnější vztahy mezi společnými orgány a členskými státy • Neexistuje společná ústava, ale mezinárodní smlouva
Příklady integrace • • • • •
Římská říše Rakousko-Uhersko Sjednocení Itálie a Německa USA, Sovětský Svaz Evropská Unie
Příklady dezintegrace • Rozpad Římské říše, Rakouska-Uherska, SSSR, rozpady koloniálních impérií... A bohužel i rozpad Československa :-// • EU – vydrží nebo se rozpadne?
EKONOMICKÁ INTEGRACE A MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÉ ORGANIZACE
• EVROPSKÉ SDRUŽENÍ VOLNÉHO OBCHODU • ESVO, EFTA - European Free Trade Association v současnosti společenství čtyř evropských států, které původně vzniklo r. 1960 jako alternativa pro ty státy, které se nepřipojily k Evropskému společenství (dnešní EU). Původní smlouva byla podepsána ve Stockholmu sedmi státy. Dnes jsou členy asociace Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Členské státy ESVO společně uzavřely další smlouvy o volném obchodování s řadou zemí po celém světě. Cílem není politická integrace.
• SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE • WTO – World Trade Organisation - vznikla v roce 1995 transformací organizace Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT, zal. 1947). Sídlí v Ženevě, členem 153 zemí světa (ČR od r. 1993). Nejvyšším orgánem je Konference ministrů členských zemí. Cílem je prosazovat zjednodušení výměny zboží i služeb mezi státy a odstraňovat obchodní bariéry ve světovém obchodu. Vytváří systém pravidel mezinárodního obchodu zejména v oblastech:
• duševní vlastnictví - patenty, autorské právo, falšování značek • zdravotní a fytohygienické standardy nezávadnost potravin • obchod a služby - deregulace v oblasti telekomunikací, zdravotnictví • zemědělství - pravidla mezinárodního obchodu s potravinami, omezení dotací do zemědělství
• Mezinárodní měnový fond – International Monetary Fund, vznik 1944 – monitoruje vývoj měnových kurzů a stabilitu měnových systému ve světě – poskytuje krátkodobé úvěry pro zlepšení deficitu platební bilance – dohlíží na mezinárodní platební systém
• Světová banka – The World Bank Group • skládá se z Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní rozvojové asociace a volně napojené Mezinárodní finanční korporace. • Původním posláním SB bylo poskytovat dlouhodobé půjčky zejména evropským státům na projekty rekonstrukce a obnovy po druhé světové válce. • Dnes poskytuje dlouhodobé úvěry určené ke změnám struktury ekonomiky členských států a ke zvýšení jejich hospodářského potencionálu.
• Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) získává peníze z finančních trhů, 5% tvoří příspěvky, které platí členské státy. Poskytuje úvěry na 15 - 20 let s nízkým úročením. Financuje výrobní plány na státní úrovni za účelem stimulace ekonomického růstu. • Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) vznikla v r. 1960. Jejím cílem je poskytovat půjčky zemím, které jsou příliš chudé na to, aby si mohly půjčovat za běžné obchodní sazby. Poskytuje bezúročné půjčky, technickou pomoc. Půjčky jsou na dobu 35 - 40 let. • Mezinárodní finanční korporace (IFC) – poskytuje výhodné úvěry pro individuální podnikatelské záměry.
Další mezinárdní ekonomické organizace • •
G8 - volné sdružení osmi hospodářsky nejvyspělejších průmyslových států světa (USA, Kanada, Rusko, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie). Na svých summitech diskutují aktuální problémy, slaďují hospodářskou politiku; spolupráce nemá konkrétní institucionální podobu;
• •
ORGANIZACE PRO HOSPODÁŘSKOU SPOLUPRÁCI A ROZVOJ (OECD) založena r. 1961, sídlí v Paříži a sdružuje hospodářsky vyspělé státy. Prosazuje liberalizaci obchodu, každoročně vydává ekonomickou analýzu a hodnocení hospodářských výsledků jednotlivých států;
• •
ORGANIZACE STÁTŮ VYVÁŽEJÍCÍCH ROPU - zkráceně OPEC (Organization of the Petroleum Exporting Countries), založeno r. 1961 v Bagdádu, sídlo ve Vídni, sdružuje největší světové producenty ropy, reguluje ceny ropy a její těžbu;
• SEVEROAMERICKÁ DOHODA O VOLNÉM OBCHODU • - zkráceně NAFTA (North American Free Trade Agreement) je obchodní dohoda spojující Kanadu, Spojené státy americké a Mexiko se snahou omezit obchodní a celní bariéry, liberalizovat obchod a podpořit kooperaci mezi členskými státy. Sídlem jsou hlavní města všech členských států (tedy Ottawa, Washington D.C. a Ciudad de México), NAFTA nabyla účinnosti 1. ledna 1994; • • STŘEDOEVROPSKÁ DOHODA O VOLNÉM OBCHODU • - zkráceně CEFTA (Central European Free Trade Agreement) byla uzavřena r. 1992 mezi Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem. Postupně se připojily Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Úkolem sdružení bylo postupně odstranit bariéry pro obchod členských zemí. Po vstupu zmíněných států do EU tato organizace prakticky zanikla;
• ASEAN • - sdružení národů jihovýchodní Asie (Association of Southeast Asian Nations) – zóna volného obchodu států jihovýchodní Asie, založeno 1967; • • MERCOSUR • - sdružení volného obchodu a celní unie států Latinské Ameriky založené r. 1991.
VOJENSKO-BEZPEČNOSTNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE • SEVEROATLANTICKÁ ALIANCE - NATO • North Atlantic Treaty Organisation • je mezivládní organizací, ve které si jejich 26 členů - Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Holandsko, Island, Itálie, Kanada, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Turecko, USA, Velká Británie – • zachovává plnou suverenitu a nezávislost. Státy v rámci fungování NATO společně konzultují aktuální problémy, bezpečnostní politiku a přijímají rozhodnutí k politickým a vojenským otázkám, které souvisejí s jejich bezpečností.
• Základním účelem NATO je ochrana svobody a bezpečnosti všech jejich členů zajišťovaná politickými a vojenskými prostředky. Členské státy si navzájem garantují územní celistvost a státní suverenitu. Vstupem do aliance každý stát přijímá závazek podílet se na společné obraně a v případě potřeby pomoci jinému členskému státu, pokud bude napaden třetí stranou.
• • •
•
Vznik NATO Organizace Severoatlantické smlouvy vznikla důsledkem vyhrocení mezinárodních vztahů v závěru 40. let 20. stol. a na pozadí prohloubení tzv. studené války mezi USA a Sovětským svazem (viz dějepis). Blok demokratických států se rozhodl vytvořit obrannou alianci, která měla být zaměřena především proti možné sovětské vojenské agresi. Po celou dobu trvání studené války byla aliance základním kamenem evropské kolektivní bezpečnosti. Smlouva o společné obraně byla podepsána 4. 4. 1949 ve Washingtonu dvanácti státy ležících na obou stranách Atlantiku (Belgie, Velká Británie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a USA). Smlouva zavázala tyto země k vzájemné pomoci v případě vojenského útoku proti kterékoliv z nich podle principu „jeden za všechny, všichni za jednoho“.
• Orgány NATO • • Rada NATO - nejdůležitější rozhodovací orgán, alianci politicky řídí a dohlíží na to, aby organizace plnila své základní poslání. Každá země je v radě zastoupena stálým reprezentantem na úrovni velvyslance; • Generální tajemník - nejvyšší úředník NATO, jeho funkční období trvá přibližně 4 roky (aktuální generální tajemník NATO je Jaap de Hoop Scheffer, před ním George Robertson a Javier Solana); • Vojenský výbor a Výbor pro plánování – rozhodují o vojenských záležitostech, vykonávají vůli Rady a realizují její rozhodnutí
• Partnerství pro mír • • Založeno r. 1994 jako instituce pro vojenskou spolupráci mezi členskými státy NATO a ostatními státy v celém euroasijském prostoru, přičemž je cílem posílení bezpečnosti a stability v Evropě. Jinak také přípravný program pro státy, které chtějí nebo chtěly do NATO vstoupit. • • Síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force – NRF) jsou speciální mnohonárodní jednotky, které slouží alianci v případě, když je nutné okamžitě zasáhnout kdekoli na světě. Jednotky jsou připraveny vykonávat různé druhy misí, včetně civilní ochrany, mírových operací nebo použití síly.
• Česká republika vstoupila do NATO 12. 3. 1999 společně s Maďarskem a Polskem, když se již předtím od r. 1994 účastnila Partnerství pro mír a některých mírových misí (např. SFOR).
• K poslednímu a dosud největšímu rozšíření NATO došlo v roce 2004, kdy se připojilo sedm států východní Evropy: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko.
• ZÁPADOEVROPSKÁ UNIE (ZEU) – založena r. 1954 v Paříži původně pro kontrolu znovuvyzbrojování Spolkové republiky Německo, sídlí v Bruselu a je dnes prakticky integrována do obranné politiky Evropské unie, samostatnou aktivitu už nevyvíjí. • • VARŠAVSKÁ SMLOUVA – vojenský blok komunistických států založený r. 1955 ve Varšavě, zanikl po pádu socialistických režimů r. 1991. Sídlo se nacházelo v Moskvě, celý blok byl řízen Sovětským svazem. Z evropských komunistických států do něj nepatřila jen Jugoslávie, Albánie vystoupila r. 1968. Jedinou vojenskou akcí celého bloku (s výjimkou Rumunska) byla okupace Československa v srpnu 1968.
• • • • •
• •
ANZUS – tichomořský obranný vojenský pakt založený r. 1952 USA, Austrálií a Novým Zélandem. CENTO – původně Bagdádský pakt, vojensko-politické uskupení existující v letech 1955-1979. Členy byly Turecko, Irák, Velká Británie, Pákistán, Írán. SEATO – 1954-1977, sídlem Bangkok, vojensko-politické uskupení USA, Velké Británie, Francie, Austrálie, Nového Zélandu, Pákistánu, Filipín, a Thajska namířené proti komunistickým státům jihovýchodní a východní Asie (Čína, KLDR, severní Vietnam). INTERPOL – MEZINÁRODNÍ KRIMINÁLNÍ POLICIE – založena r. 1923 ve Vídni (sídlí v Lyonu) za účelem potírání mezinárodního zločinu a výměně informací mezi kriminálními policiemi členských zemí; v poslední době je aktuální boj proti mezinárodnímu terorismu.
• SDI – STRATEGICKÁ OBRANNÁ INICIATIVA – dříve nazývaná jako program hvězdných válek; šlo o protiraketový obranný zbrojní program USA vytvářený od počátku 80. let, nakonec nedokončený. Dnes se navazuje projektem Missile Defence Agency (MDA), který je součástí plánované obrany NATO.
MEZINÁRODNÍ POLITICKÉ ORGANIZACE • ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ (UN – United Nations) • • OSN je celosvětově nejuznávanější mezinárodní organizací. Hlavním posláním je udržování světového míru, bezpečnosti a korektních vztahů mezi státy. Zaručuje rovněž suverenitu členských států a v případě potřeby jim poskytuje humanitární a rozvojovou pomoc trvalejšího charakteru. OSN zastřešuje další instituce a orgány, které vyvíjí vlastní činnost po celém světě.
• • •
•
•
Vznik OSN Založení OSN navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt, názvu bylo poprvé užito za Druhé světové války v „Deklaraci Spojených národů“ z 1. 1. 1942, kdy se 26 států protifašistické koalice zavázalo k pokračování v boji proti mocnostem Osy. Hlavní principy fungování byly navrženy na konferenci v Dumbarton Oaks (1944). Ke konečné dohodě mocností ovšem došlo na jaltské konferenci v únoru 1945 a k podepsání Charty Spojených národů na konferenci v San Francisco 26. 6. 1945. Charta začala platit 24. 10. 1945 a tento den je každoročně vzpomínán jako Den Spojených národů. OSN měla za úkol nahradit Společnost národů, která měla stejné cíle, ale zklamala a nedokázala zabránit vzniku Druhé světové války. Aktuálně je členem 192 států. Hlavní centrum OSN se nachází v New Yorku, další velká centra najdeme například v Ženevě a ve Vídni.
• Charta OSN - oficiální zakládající dokument, který stanovuje práva a povinnosti členských států a ustavuje orgány a postupy fungování OSN. V Chartě jsou definovány cíle a zásady Spojených národů. • • Cíle OSN • • udržovat mezinárodní mír a bezpečnost • rozvíjet přátelské vztahy mezi národy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů • spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod • být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto cílů
• • • • •
Zásady:
všechny státy jsou suverénní a rovnoprávné zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti • vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům • zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které OSN přistoupí, a zároveň nebudou podporovat státy, vůči kterým Organizace přijala preventivní či donucovací opatření • žádné ustanovení Charty neopravňuje OSN k tomu, aby se vměšovala do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu
• Členství • • Členství v OSN je přístupné všem mírumilovným státům ochotným přijmout povinnosti vyplývající z Charty. Nové členské státy přijímá na základě doporučení Rady bezpečnosti. Členství je možné pozastavit, je možné stát i vyloučit, ale zatím takové opatření nebylo přijato. •
• Organizační struktura • • Charta ustanovuje šest základních orgánů OSN: • • Valné shromáždění (General Assembly) • – vrcholný politický orgán OSN – skládá se ze zástupců všech členských států – každý stát má jeden hlas, k přijetí rozhodnutí o důležitých otázkách (nový člen, rozpočet) je nutná dvoutřetinová většina hlasů, u běžných otázek nadpoloviční většina – nedisponuje žádnými donucovacími prostředky
• volí generálního tajemníka OSN a nestálé členy Rady bezpečnosti
• •
Rada bezpečnosti (Security Council) – má hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečí, nejvyšší výkonný orgán OSN – zabývá konflikty a situacemi, které by mohly vést nebo vedou k mezinárodnímu napětí – její rezoluce jsou právně závazné (výzvy ke změně politiky určitého státu apod.) – 5 stálých členů - Čína, Francie, Rusko, Velká Británie, USA – 10 nestálých členů, které Valné shromáždění volí na dva roky (zastoupení všech kontinentů) – každý člen rady má 1 hlas; existuje samozřejmě i možnost zdržet se hlasování – právo veta je právem stálého člena a znamená zablokování jakéhokoliv návrhu, se kterým nesouhlasí – mezi pravomoci Rady patří uvalení mezinárodních sankcí, schválení mezinárodních mírových operací nebo přímých vojenských akcí
Generální tajemníci OSN Jméno Národnost Ve funkci Trygve Lie Norsko 1946 - 1953 Dag Hammarskjöld Švédsko 1953 - 1961 U Thant Barma 1961 - 1971 Kurt Waldheim Rakousko 1972 - 1981 Javier Peréz de Peru 1982 - 1991 Cuéllar Butros Butros-Ghálí Egypt 1992 - 1996 Kofi Annan Ghana 1997 - 2006 Ban Ki-mun Jižní Korea od 2007
• •
Mezinárodní soudní dvůr (International Court of Justice) – sídlí v nizozemském Haagu – základní soudní orgán OSN, řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy a firmami – rozhodnutí jsou právně závazná, ale exekutivně nevynutitelná – 15 soudců volených na 9 let Valným shromážděním a Radou bezpečnosti
• •
Hospodářská a sociální rada OSN (Economic and Social Council, ECOSOC) – monitoruje hospodářskou situaci v regionech, vytváří prognózy, navrhuje opatření
• •
Poručenská rada (Trusteeship Council) – vykonávala dozor nad správou tzv. poručenských území; dnes taková území nejsou a proto rada již oficiálně ukončila svoji činnost (poslední získalo nezávislost Palau r. 1994)
• Mezinárodní trestní tribunály a Mezinárodní trestní soud • • Po vzoru norimberského Mezinárodního vojenského tribunálu stíhají pachatele novodobých zločinů proti míru a lidskosti. Tribunály mohou posuzovat vinu i nejvyšších politických představitelů zemí zúčastněných v konfliktu, nejvyšší možný trest je doživotí bez možnosti amnestie. Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné. •
• 3 hlavní zločiny: • zločiny proti míru – vedení, příprava, rozpoutání agresivní války nebo války porušující mezinárodní smlouvy • válečné zločiny – porušení válečných zákonů a zvyklostí, zejména špatné zacházení s civilním obyvatelstvem nebo popravy zajatců • zločiny proti lidskosti – nelidské činy spáchané vůči civilnímu obyvatelstvu (vraždy, vyhlazování, zotročování, deportace, pronásledování z politických, náboženských nebo rasových důvodů)
• Od r. 2002 pracuje Mezinárodní trestní soud (v Haagu), který je oprávněn vyšetřovat a trestat osoby zodpovědné za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.
•
• • • • • • • • • • •
Mírové síly OSN (tzv. modré barety) – vojenské jednotky OSN skládající se z vojáků členských států OSN, které mohou zasáhnout na základě rezoluce v nestabilních či krizových oblastech světa. Z hlediska velení spadají pod OSN, nikoliv pod národní armády. Specializované organizace v systému OSN WHO – Světová zdravotnická organizace FAO – Organizace pro výživu a zemědělství UNESCO – Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNICEF – Dětský fond OSN UNHCR – Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky IAEA – Mezinárodní agentura pro atomovou energii ICAO - Mezinárodní organizace pro civilní letectví ... a řada dalších
