EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění

Ing. Martina Šudřichová [email protected]

1.

Evropská měnová integrace:

Osnova přednášky: Měnová situace po skončení 2. světové války Přechod od bilaterálních k multilaterálním obchodním a platebním vztahům.

1. Faktory, které přispěly k vývoji po skončení 2. světové války. 2. Ekonomický nacionalismus. 3. Vznik tří měnových oblastí.

2. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace:

Faktory, které přispěly k vývoji po skončení 2. světové války. • Mezinárodní spolupráce •

•

před 2. sv. válkou: • Banka pro mezinárodní platby • Evropská měnová dohoda • Evropský měnový fond po 2. sv. válce vznik řady mezinárodních institucí • Marshallův plán • OEEC • Mezinárodní měnový fond • Světová banka

• Vnitřní vývoj jednotlivých národních ekonomik • • • • •

otevírání hranic rozvoj vzdělanosti změna úlohy státu – Keynesova teorie růst produktivity práce změna struktury ekonomik

3. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace:

Ekonomický nacionalismus: Hospodářská krize 30-tá léta a 2. světová válka

→ ekonomický nacionalismus. Ve světovém hospodářství: bilaterální obchodní a platební vztahy Zavádění vysokých cel, kvantitativní omezení vývozů a dovozů, silná devizová omezení – národní měny používané pouze v rámci národních hranic. Neexistence směnitelnosti měn. Striktní izolace. 4. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace: Ekonomický nacionalismus: Důvody: • Země oslabeny válkou • Chybějící devizové a zlaté rezervy • Rozdělený svět • Věřitel – USA • Dlužníci – státy postižené válkou

→ Omezení mezinárodních toků Období hladu po dolarech. 5. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace:

Bilaterální vztahy: • • • • • • • •

r. 1947 – cca 200 dohod v polovině 50-tých let – více jak 400 dohod Země neměly čím platit Bilaterální platební dohody byly doprovázeny i dohodami o obchodních kvótách s cílem vyrovnat platební bilance V dohodách ustanovení o úvěrech Pokud byl úvěr překročen – úhrada ve zlatě či v dolarech Problém: systém napomáhal vyrovnávat bilaterální nerovnováhu s každou zemí jednotlivě. Bilaterální obchodní a platební smlouvy v r. 1947 zahrnovaly dle OEEC: • 61% západoevropského obchodu • 14% platby mezi členy librové oblasti • 25% platby vyrovnávány USD

6.

Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace: Regionální multilaterální vztahy (měnové oblasti): 30-tá léta: hospodářská krize – vytvoření tří měnových bloků: • Dolarový blok • Librový blok • Zlatý blok Po 2. světové válce: • Regionální multilaterální vztahy a regionální směnitelnost • Tři měnové oblasti: • Dolarová • Librová • Evropská platební unie (European Payment Union, EPU) • Od r. 1949: Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) – měnová oblast tvořena centrálně plánovanými ekonomikami 7. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace: Měnové oblasti: • Charakteristický rys (vyjma EPU a RVHP): členské země prováděly zahraničně obchodní operace v měně vedoucí země a prostřednictvím její banky. Jednotlivé země byly v oblasti měny a úvěru závislé na vedoucí zemi dané oblasti, jako je Anglie, USA, Francie, Belgie. • Dolarová oblast: v r. 1954: 17 zemí – USA, Kanada + země Latinské Ameriky. Měnové rezervy a mezinárodní platby byly založeny na zlatu a USD. USD byl směnitelný za zlato na základě pevné parity (35 USD za 1 trojskou unci) vůči zahraničním centrálním bankám. Seskupení nemělo žádnou institucionální podobu.

8. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace: Měnové oblasti: •

• •

• •

Librová oblast: skupina zemí, které měly politické, obchodní a finanční spojení s VB. Část zemí Britského společenství národů odpadla z obavy ze slabosti anglické libry. Počet zemí librové oblasti neustále klesal, ale ještě v r. 1969 – 73 zemí: 8 evropských, 14 amerických, 18 afrických, 22 asijských a 11 zemí Oceánie. Mezi hlavní země: Indie, Austrálie, Nový Zéland, Pákistán, Kuvajt, Irák, Barma, Jordánsko apod. Britská libra - v rámci oblasti volný oběh; používala se k vyrovnávání platebních bilancí členských zemí. Nemohla být používána pro mezinárodní platby mimo oblast. Členské státy prodávaly anglické centrální bance dolary a zlato za libry a naopak. Výhoda oblasti: Bank od England měla povinnost poskytnou USD, pokud je země potřebovaly. Soustřeďování deviz umožňovalo obchody i s jinými státy. Libra v rámci měnové oblasti – směnitelná Libra mimo oblast - nesměnitelná 9. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace: Měnové oblasti: • • • • • • • •

Evropská platební unie, EPU: Založena 19.9.1950 Členové: státy OEEC + kolonie, většina zemí librové měnové oblasti, které se účastnily tzv. Evropského programu obnovy. EPU – orgán OEEC – sídlo v Paříži Funkce: realizace mnohostranného platebního styku na principu mnohostranného clearingu prostřednictvím Banky pro mezinárodní platby (Bank od International Settlements, BIS) – Basilej Výhoda: jednotlivé země nemusely sledovat rovnováhu vývozů a dovozů s každou zemí zvlášť → zjednodušení obchodu – krok směrem k liberalizaci světového obchodu. r. 1958 EPU ukončila svoji činnost → zavedení vnější směnitelnosti západoevropských měn Zrušení tří měnových oblastí → vytvoření jednotného měnového systému 10. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace: Měnové oblasti: • • • • • • • • •

EPUNIT – European payment unit Zúčtovací měna EPU 1. mezinárodní měna Funkce: zúčtovací Liberalizace zahraničního obchodu Zvýšení devizových prostředků na krytí deficitů platebních bilancí Snížení cel Snížení kvót Jednotná měnová soustava

•

r. 1947 VB – směnitelnost libry – KATASTROFA – po několika týdnech byla směnitelnost zrušena r. 1958 VB – zavádí opět směnitelnost libry Dva požadavky na zavedení směnitelnosti: • Ekonomika musí být konkurenceschopná • Země musí mít dostatečné množství devizových rezerv

•

11. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace: Měnové oblasti: • • • •

RVHP – specifická měnová oblast: Vznik: r. 1949 – postupně 11 zemí (včetně Československa) Kolektivní měna: Převoditelný rubl – vzájemné zúčtování platů obchodní i neobchodní povahy. Zahraničně obchodní cena používaná členskými zeměmi byla tzv. kontraktní cena. Byla to cena kontraktu uzavřena mezi organizacemi zahraničního obchodu členských zemí na plnění dodávek podle dvoustranných obchodních dohod uzavřených mezi těmito státy.

12. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace: Měnové oblasti: •

• • •

Kontraktní cena: • Původně se kontraktní ceny odvíjely od běžných světových cen • Později: ceny očištěné od konjunkturních vlivů na světových trzích. • Nejprve pevné ceny z roku 1958, později klouzavé průměry na světových trzích. Převoditelný rubl – smluvně vytvořená nadnárodní měnová jednotka používaná výlučně v oblasti vnějších ekonomických vztahů mezi zeměmi RVHP. R. 1964 – vznik: Mezinárodní banky hospodářské spolupráce, MBHS • Nešlo o multiclearing nýbrž o RVHP s bilaterálním charakterem RVHP – rozpad r. 1991 – země přešly na mezinárodní platební styk

13. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]

Evropská měnová integrace:

Děkuji za pozornost

14. Ing. Martina Šudřichová, [email protected]