Metodologie analýzy a projekce kvalifikačních požadavků trhu práce a reprodukce pracovní síly
Martin Lepič a Jan Koucký
Praha, leden 2013
Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje a společenské souvislosti, který byl v roce 2013 finančně podpořen Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy.
1
Obsah 1. Společnost, ekonomika a trh práce .................................................................................................. 3 1.1 Teoretická a konceptuální východiska .......................................................................................... 3 1.2 Metodologický postup a empirické zdroje .................................................................................... 6 2. Kvalifikační profil pracovních míst ............................................................................................... 10 2.1 Definice ....................................................................................................................................... 10 2.2 Použité datové zdroje .................................................................................................................. 12 2.3 Výpočet kvalifikačního profilu pracovních míst ......................................................................... 12 2.3.1 Výpočet dimenzí 3 – 7 .......................................................................................................... 12 2.3.2 Výpočet dimenzí 1 a 2 .......................................................................................................... 18 3. Koncepty zjišťování kvalifikačních požadavků............................................................................ 19 3.1 Šetření názorů pracovníků ........................................................................................................... 21 3.2 Expertní rozbory .......................................................................................................................... 27 3.3 Požadavky zaměstnavatelů .......................................................................................................... 31 3.4 Vytvoření syntetického ukazatele SVP ....................................................................................... 34 4. Metodologie projekce odvětvových, profesních a kvalifikačně vzdělanostních struktur pracovních míst v ČR v letech 2010–2020 ......................................................................................... 41 4.1 Domácí projekty zabývající se projekcí trhu práce ..................................................................... 41 4.2 Zahraniční projekty zabývající se projekcí trhu práce................................................................. 43 4.3 Datové zdroje a klasifikace využitelné pro vytváření projekcí trhu práce .................................. 50 4.4 Použitá metodologie projekce strany poptávky ........................................................................... 52 4.5 Projekce strany nabídky .............................................................................................................. 57 4.5.1 Plodnost a její vývoj ............................................................................................................. 57 4.5.2 Úmrtnost a její vývoj ............................................................................................................ 58 4.5.3 Zahraniční migrace a její vývoj ............................................................................................ 59 4.5.4 Počet absolventů ................................................................................................................... 59 4.6 Evaluace kvality projekcí ............................................................................................................ 60 5. Klasifikace použité pro analýzy ..................................................................................................... 61 5.1 Klasifikace zemí .......................................................................................................................... 62 5.2 Klasifikace odvětví ...................................................................................................................... 63 5.3 Klasifikace profesí ....................................................................................................................... 64 5.4 Klasifikace stupňů (úrovní) vzdělání........................................................................................... 65 5.5 Klasifikace oborů vzdělání .......................................................................................................... 68 5.6 Klasifikace ekonomické aktivity obyvatelstva ............................................................................ 68 6. Vysvětlení použitých pojmů ........................................................................................................... 70
2
1. Společnost, ekonomika a trh práce Analýze a projekci kvalifikačních požadavků pracovních míst na pracovním trhu musí nezbytně předcházet rozbor minulého i předpokládaného dalšího ekonomického a sociálního vývoje dané země, rozbor vývoje různých domácích (interních) i zahraničních (externích) faktorů, které ovlivňují změny nároků na trhu práce a v neposlední řadě i úvahy o základních dimenzích a charakteristikách kvalifikačních požadavků. Jednoduše řečeno, je třeba odpovědět na otázky, proč v různých ekonomikách a v různých obdobích určitá pracovní místa1 vznikají a jiná zanikají, jaké nároky na kvalifikace a vzdělání lidí různá pracovní místa kladou a zda a jak se v čase mění.
1.1 Teoretická a konceptuální východiska Celkový konceptuální rámec, z něhož předkládaná studie vychází, je znázorněn na následujícím schématu Ekonomika – trh práce – kvalifikace a vzdělávání. Schéma zachycuje jak vazby mezi jednotlivými charakteristikami trhu práce a výslednými požadavky na kvalifikaci, tak vztahy k makroekonomickým a mikroekonomickým faktorům, které je ovlivňují. Vytvořený konceptuální rámec pro analýzy a projekce kvalifikačních požadavků pracovního trhu vychází z řady teoretických a konceptuálních sociologických a ekonomických prací na toto téma, které byly zvláště v posledních letech uveřejněny. Zároveň je však rozhodujícím způsobem přizpůsobeno možnostem operacionalizace použitých pojmů a jejich empirického postižení nejen v dostatečně dlouhém období vývoje, ale také - vedle České republiky - v dostatečném počtu dalších evropských zemí. Mezi rozhodující charakteristiky, které do značné míry determinují kvalifikační a vzdělanostní požadavky trhu práce, patří především odvětvové a profesní struktury pracovních míst a zaměstnání, jež jsou v dané ekonomice k dispozici. V centru uvedených faktorů, které ovlivňují požadavky pracovního trhu na kvalifikace a vzdělání jsou přitom v každé ekonomice struktura a produktivita výroby zboží a služeb, které jsou obě podmíněny řadou různých vlivů. Souvisejí nepochybně nejen na jedné straně s celkovým stupněm rozvoje dané společnosti a její ekonomiky a na druhé straně s jistou základní sociálně kulturní orientací země a lidí, kteří v ní žijí, ale i s řadou dalších faktorů. Mezi rozhodující charakteristiky, které do značné míry determinují kvalifikační a vzdělanostní požadavky trhu práce patří především odvětvové a profesní struktury pracovních míst a zaměstnání, která jsou v dané ekonomice k dispozici. Na ty ovšem v rozhodující míře působí ekonomické a sociální charakteristiky (ať už na úrovni makroekonomické, podnikové či individuální). Těmito charakteristikami například jsou: vliv měnící se domácí poptávky a spotřeby; zapojení jednotlivých zemí do mezinárodního obchodu a struktura exportu a importu; komparativní úroveň konkurenceschopnosti a produktivity práce nejen v ekonomice jako takové, ale i v jejích jednotlivých odvětvích a oborech; míra inovací a zavádění moderních technologií, které navazují na oblast výzkumu a vývoje a jsou rozhodujícími motory moderních ekonomik.
1
Termín „pracovní místa“ je českým ekvivalentem anglického „jobs“. Vztahuje se k charakteristikám pracovního místa samotného, ať už tedy je, nebo není obsazeno pracovníkem, který je vykonává. Charakteristiky pracovního místa je třeba důsledně odlišovat od charakteristik těchto pracovníků, přestože spolu většinou více či méně souvisejí. Je tedy něco zcela jiného, když se například popisuje kvalifikační náročnost (kvalifikační profil) daného pracovního místa a když se popisuje kvalifikace pracovníka, který na daném pracovním místě pracuje.
3
Ekonomika Rozhodující význam pro objem a strukturu produkce v dané ekonomice má poptávka po zboží a službách a jejich spotřeba ze strany domácností, podniků i vlády. Spotřební vzorce a struktury jsou podstatným způsobem ovlivňovány celkovou vyspělostí každé společnosti, důrazem na různé stránky jejího rozvoje, rozličnou orientací podniků, stylem života a životní úrovní lidí (například v České republice došlo po roce 1990 ke znatelnému posunu ve spotřebě domácností: na jedné straně ke snížení podílu potravin a na druhé straně ke zvýšení podílu celé řady služeb). Struktura poptávky se ovšem mění také pod vlivem různých demografických změn: postupné stárnutí obyvatelstva vede například ke značnému rozvoji služeb pro seniory, změny v porodnosti mění kvantitativní poptávku v jednotlivých segmentech vzdělávání apod. Výroba zboží a služeb v dané ekonomice ovšem nesměřuje pouze k uspokojování domácí poptávky, ale mnohdy i poptávky zahraniční. Stejně tak může být domácí poptávka uspokojována produkcí ze zahraničí. Proto je pro charakteristiky trhu práce tak podstatná relativní otevřenost či uzavřenost ekonomiky a tedy stupeň zapojení země do mezinárodního obchodu a jeho struktura. V moderních společnostech s tržní ekonomikou není mezinárodní dělba práce založena na nějakém plánovacím mechanismu, nýbrž je výsledkem schopnosti výrobců zboží a poskytovatelů služeb (případně celých oborů nebo celých odvětví) konkurovat na mezinárodních trzích. Zvláště významné je to pro malé a proto také většinou méně soběstačné ekonomiky (jako je například právě výrazně otevřená česká ekonomika), v nichž souhrnný objem exportu a importu mnohdy přesahuje celkový hrubý domácí produkt. Vedle tradičního zahraničního obchodu je rovněž třeba brát v úvahu další nové a přitom rychle se rozvíjející formy zapojování do celosvětové ekonomiky, jako je například pohyb kapitálu projevující se přímými i nepřímými zahraničními investicemi, a také reflektovat souvislosti mezi způsobem zapojení země do globální ekonomiky a její konkurenceschopností, existujícími obchodními bariérami, politickými okolnostmi apod. Výroba zboží a poskytované služby se ovšem do požadavků na kvalifikaci pracovní síly promítají až zprostředkovaně, po zohlednění produktivity práce. Neboť ta určuje, jaké množství a jaký druh lidské práce je pro danou úroveň a strukturu produkce zapotřebí, a tedy kolik a jakých pracovních míst existuje v dané ekonomice a v daném čase. Produktivita práce je veličinou, která udává, jaký objem produkce připadá na jednoho pracovníka. Jde přitom o veličinu výrazně syntetickou a strukturovanou.
4
Promítá se do ní totiž celá řada charakteristik, jako je především celková míra a stupeň inovací, úroveň technického i netechnického rozvoje, které podstatně ovlivňují kvalifikační požadavky pracovních míst a kvalifikovanost pracovníků (daná nejen úrovní vzdělání, ale i jejich schopnostmi a zkušeností). Produktivita práce se liší nejen v jednotlivých ekonomických sektorech a odvětvích, ale dokonce i v jejich oborech a podoborech. Nabývá tedy velmi různých hodnot jak v čase nebo mezi zeměmi, tak i mezi odvětvími a obory. Pro produktivitu práce jsou určující především používané technologie výroby a služeb v tom nejširším (technickém i netechnickém) smyslu. Technologická úroveň výroby a služeb nabývá velice rozmanitých hodnot v čase a v prostoru, úzce souvisí s inovacemi, které navazují na výzkum a vývoj. Používané technologie jsou nejvýznamnějším zrcadlem inovačního potenciálu země, výzkumem a vývojem podmíněná schopnost ekonomiky vytvářet či absorbovat technologie vysoké úrovně má přímý vliv na zvyšování její souhrnné produktivity práce a konkurenceschopnosti. Vliv výše uvedených faktorů se přitom prolíná; například právě technologie se stávají významným artiklem mezinárodního obchodu. Ekonomika, která je schopna špičkové technologie sama nejen využívat, ale rovněž vytvářet i vyvážet, má přirozeně podstatně vyšší kvalifikační nároky než ekonomika, která je schopna pouze dovážet a používat technologie střední a nižší úrovně. Trh práce Vztahy mezi objemem a strukturou produkce (zboží a služeb), produktivitou práce (v jednotlivých sektorech, odvětvích a oborech ekonomiky) a popsanými faktory, které je ovlivňují (jako je rozsah a struktura spotřeby domácností, podniků a vlády, velikost a orientace zahraničního obchodu, míra inovací nebo technologická úroveň), jsou v uvedeném schématu Ekonomika – trh práce – kvalifikace a vzdělávání umístěny na levé straně. Mají podstatný vliv na strukturu a charakteristiky pracovních míst, které ekonomika požaduje a vytváří tak poptávku po pracovní síle s určitou kvalifikací a vzděláním (viz pravá horní část schématu). Na druhé straně stojí nabídka pracovní síly, tedy souhrn ekonomicky aktivních lidí, kteří na trhu práce nabízejí a v různé míře uplatňují svou kvalifikaci a vzdělání (viz pravá dolní část schématu). Rozhodujícími charakteristikami pracovních míst v ekonomice jsou jejich odvětvová a profesní struktura. Pracovní místo lze tedy vymezit za prvé odvětvím, které je určované především podle zařazení organizace (podniku, formy, instituce, …), v němž se pracovní místo nachází. Za druhé lze pracovní místo vymezit profesí/povoláním, do kterého je lze zařadit. Pracovní místo charakterizované těmito dvěma znaky (odvětvím a profesí) má pak své více či méně přesně definovatelné požadavky na kvalifikaci a vzdělání pracovníka, který je má zastávat. Kvalifikační požadavky pracovního místa se přirozeně mohou v čase měnit, neboť nejsou statickou, nýbrž velice dynamickou a proměnlivou veličinou. Dynamika vývoje souhrnných kvalifikačních požadavků na trhu práce v každé ekonomice tedy podléhá třem různým úrovním navzájem odlišitelných typů změn:
za prvé se mění v důsledku změn v odvětvové struktuře pracovních míst a zaměstnanosti; za druhé se mění v konkrétní profesní struktuře (skladbě povolání) pracovních míst uvnitř jednotlivých odvětví; za třetí se mění obsah i kvalifikační požadavky každého pracovního místa.
Teprve poměrně komplikované propojení všech tří uvedených úrovní a typů změn umožňuje zohlednit dynamiku vývoje požadavků trhu práce na kvalifikace a vzdělání. Změny ovšem neprobíhají jen v čase, ale kvalifikační požadavky se výrazně různí i mezi zeměmi, tedy v prostoru. Znamená to například, že stejné odvětví může mít v různých zemích natolik rozdílné charakteristiky, že rovněž složení profesí i kvalifikační požadavky jsou velice rozdílné. Podobně požadavky na stejnou profesi (povolání) mohou být velmi různé – ovlivňují to mimo jiné i tradice a zvyklosti dané společnosti. Konceptuální schéma Ekonomika – trh práce – kvalifikace a vzdělávání dále ukazuje, že na trhu práce se střetává poptávka po pracovnících s určitým vzděláním a kvalifikací s nabídkou pracovní
5
síly, tedy dospělých lidí, kteří vstupují na trh práce a jsou zaměstnaní nebo si své zaměstnání hledají 2. Rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje s jakým vzděláním a kvalifikací lidé přicházejí na trh práce, je vzdělávací soustava produkující absolventy v určité struktuře stupňů a oborů vzdělání. Nelze však zapomenout ani na ostatní faktory. Lidé se do vzdělávání vracejí i v dospělosti, aby si své vzdělání a kvalifikaci zvýšili či změnili, prohloubili nebo aktualizovali. Na trh práce vstupují rovněž dospělí lidé, kteří byli z různých důvodů ekonomicky neaktivní, a i ti si s sebou přinášejí určité vzdělání a kvalifikaci. Do úvah o trhu práce je třeba zahrnout i obousměrnou mezinárodní migraci. Na trh práce každé země totiž vstupují i lidé, kteří se připravovali v jiných zemích. Naopak lidé, kteří se připravovali ve zkoumané zemi, mohou odcházet za prací do zahraničí. Rozhodující část odcházejících z trhu práce však přirozeně tvoří důchodci, kteří trh práce opouštějí. Příchody na trh práce a odchody z něj, toky mezi ekonomicky aktivními a neaktivními a migrace pracovníků společně utvářejí reprodukci pracovní síly. Avšak je nutno zdůraznit, že to, že v některém odvětví dojde k poklesu počtu pracovních míst, automaticky neznamená, že v tomto odvětví nebude žádná poptávka po nově zaměstnaných lidech. I tam dochází k reprodukci pracovní síly. Závisí to totiž na velikosti dvou typů poptávky, které v konečné podobě velikost reprodukce pracovní síly určují. Jde o expanzivní poptávku (tzv. expansion demand) a nahrazovací poptávku (tzv. replacement demand). Expanzivní poptávka je způsobena změnou velikosti jednotlivých odvětví. Může být buď kladná (to znamená zvýšení počtu pracovních míst a tedy následně požadavek nových osob v odvětví zaměstnaných) nebo záporná (pokles počtu pracovních míst, tedy snížení počtu zaměstnaných osob). Druhá složka z celkové poptávky, nahrazovací poptávka, zahrnuje pracovní místa, která se v odvětví uvolní vlivem odchodu zaměstnaných osob do důchodu, případně odchodem do jiného odvětví v ČR nebo odcházející za prací do zahraničí. Nahrazovací poptávka je vždy kladná (pokud nenastane extrémně velká imigrace z jiných zemí do daného odvětví). Porovnáním expanzivní a nahrazovací poptávky se zjišťuje počet pracovních míst, jež bude v budoucnosti potřeba v daném odvětví obsadit novými lidmi, kteří zatím v odvětví nejsou. Jsou-li obě poptávky kladné, pak bude nutno obsadit počet míst, který je roven součtu obou poptávek. Je-li expanzivní poptávka záporná, pak bude nutno nově obsadit počet pracovních míst, který je roven nahrazovací poptávce snížené o expanzivní poptávku. Protože nahrazovací poptávka je většinou 4x – 6x vyšší než expanzivní poptávka, je většinou tento rozdíl kladný. To tedy znamená, že i v odvětvích ve kterých se celkový počet pracovních míst sníží, bude poptávka po nových lidech.
1.2 Metodologický postup a empirické zdroje Po objasnění hlavních ekonomických vztahů, faktorů a charakteristik vývoje ekonomiky a trhu práce je třeba vysvětlit, jak konkrétně se při převádění teoretických a konceptuálních východisek do podoby vhodné pro analýzy a přípravu projekcí postupuje, jakým způsobem se operacionalizují jednotlivé pojmy a termíny, a konečně, jaká data či ukazatele slouží k jejich empirickému uchopení. Analýzy jednotlivých charakteristik a faktorů ekonomického vývoje vycházejí z postupů a údajů používaných zvláště v posledních letech v některých ekonomických studiích a zprávách, které se zabývají problematikou ekonomického růstu. V následující části této kapitoly však půjde především o vysvětlení charakteristik a ukazatelů struktury pracovních míst a kvalifikačních požadavků na trhu práce, které se ve světové literatuře objevují zatím stále jen zřídka. Také proto jsou některé z nich původním produktem práce výzkumného týmu SVP PedF UK3. Celkový postup při přípravě projekce kvalifikačních požadavků je možné zjednodušeně znázornit na následujícím schématu Ekonomika, pracovní místa a kvalifikační požadavky.
2
Mezinárodně používaný termín employment je překládaný jako zaměstnaný a zahrnuje jak zaměstnance (employees), tak i zaměstnavatele (employers). 3
Jde například o koncept kvalifikačních nároků pracovního místa, který je vysvětlen v následující kapitole.
6
Odvětvové a profesní struktury pracovních míst Prvním krokem v tomto postupu je analýza celkového stupně a povahy ekonomického rozvoje a jeho dopadu na odvětvovou strukturu pracovních míst na trhu práce dané ekonomiky. Zabývá se ekonomickými charakteristikami a faktory, které ovlivňují vytváření a mizení pracovních míst. Jde například o změny v rozsahu a skladbě poptávky a spotřeby domácností, podniků a vlády, rozsah a orientaci zahraničního obchodu (exportu i importu), strukturu celkové produkce zboží a služeb a její přidané hodnoty, míru inovací a technologickou úroveň výroby, odvětvovou i oborovou strukturu konkurenceschopnosti, produktivitu a cenu práce apod. Druhým krokem je provázání analýz ekonomického vývoje a jeho jednotlivých faktorů s odvětvovou strukturou pracovních míst a zaměstnanosti. Východiskem pro analýzu odvětvové struktury zaměstnanosti se stala evropská klasifikace ekonomických činností NACE odpovídající mezinárodní klasifikaci ISIC a české klasifikaci CZ-NACE. Na druhé rozlišovací úrovni uvedené klasifikace zahrnují 88 ekonomických odvětví, které jsou rámci běžícího evropského projektu Future Skill Needs in Europe (1999-2012) shluknuty do 41 odvětví a v rámci české verze dále agregovány do relativně homogenních a pro českou ekonomiku relevantních 24 skupin odvětví (Ind-24). Ty jsou dále agregovány do pěti hlavních ekonomických sektorů: 1. primárního, 2. sekundárního, 3. terciárního, 4. kvartérního tržního a 5. kvartérního veřejného sektoru. Pro empirickou analýzu a projekci odvětvových struktur zaměstnanosti jsou použity údaje z evropské databáze Eurostatu pravidelně každoročně aktualizované na základě národních šetření pracovních sil všech členských zemí EU (European Labour Force Survey – ELFS), včetně českého výběrového šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS). V rámci projektu Future Skill Needs in Europe byly časové řady vývoje v odvětvích harmonizovány a převedeny na stejnou klasifikaci (NACE, rev.1) pro většinu západoevropských zemí (EU-12) již od roku 1970, v případě nových zemí EU od roku 1993-1995-
7
1998. Studium sektorových a odvětvových ekonomických struktur (včetně struktury zaměstnanosti a pracovních míst) má navíc poměrně dlouhou tradici, proto je dnes možné nejen získat celkově konsistentní delší časové řady a realizovat mezinárodní srovnání, ale lze se také opřít o již existující (interpretační) koncepty. Odvětvová struktura pracovních míst je sice podstatnou charakteristikou ekonomiky každé země a úzce souvisí s řadou dalších ekonomických kategorií, nemůže se však stát jediným a ani ne hlavním podkladem pro určování rozsahu pracovních míst s danými požadavky na kvalifikace a vzdělání. Každé odvětví totiž uvnitř zahrnuje stále ještě příliš heterogenní skupinu pracovních míst s příliš rozmanitými požadavky na kvalifikace a vzdělání; naopak obdobná pracovní místa jsou svými požadavky často shodná s pracovními místy v jiných odvětvích. Proto je pro takový účel mnohem vhodnější profesní struktura pracovních míst, neboť je nejen podrobnější, ale především mnohem jednoznačněji lze v rámci ní definovat kvalifikaci a vzdělání pro skupiny profesí (povolání) nebo jednotlivé profese (povolání). Odvětvové charakteristiky mají zase ovšem – oproti profesním charakteristikám – tu podstatnou přednost, že jsou navázány přímo na ekonomické veličiny, které je ovlivňují (produkce, produktivita práce, konečná spotřeba, export/import, inovační a technologická úroveň apod.). Odvětvová struktura pracovních míst v ekonomice sice významným způsobem determinuje strukturu profesí (povolání), ta je však na ní zároveň do určité míry nezávislá, protože její vývoj je určován ještě dalšími faktory, například právě technologickou úrovní nebo fází výrobního procesu. Zásadní informace pro stanovování požadavků na kvalifikace a vzdělání proto vycházejí z analýz jak odvětvových, tak i profesních charakteristik pracovních míst. Třetím krokem při přípravě projekce je proto propojení vývoje odvětvové struktury s profesní strukturou pracovních míst. Většina rozvinutých zemí sice klasifikuje strukturu profesí (povolání) podle dosti odlišných národních klasifikací, Eurostat je však ve spolupráci s národními statistickými úřady převádí (někdy adekvátně a někdy méně adekvátně) do společné databáze (ELFS) na mezinárodní klasifikaci povolání ISCO. Pro Českou republiku je další podstatnou výhodou to, že česká klasifikace KZAM je až do čtvrté velmi podrobné rozlišovací úrovně shodná s mezinárodní klasifikací ISCO. Vzhledem k výše uvedenému i k možnostem získání empirických dat je i v tomto případě nejvhodnějším zdrojem informací pro rozbor vývoje struktury profesí/povolání evropská databáze Eurostatu (ELFS). Vzhledem k některým komplikacím při převodu národních klasifikací profesí/povolání/zaměstnání na mezinárodní klasifikaci ISCO neobsahuje ovšem evropská databáze údaje o profesích až na podrobné čtvrté úrovni, ale je omezena třetí úrovní4, která zahrnuje přibližně kolem 130 skupin profesí (povolání). Na základě uvedené třetí úrovně mezinárodní klasifikace ISCO bylo účelné skupiny profesí/povolání dále shluknout do 60 základních poměrně homogenních skupin (Occ-60), které jsou dále agregovány do 27 (s důrazem na profesní skupiny obsazené osobami s terciárním vzděláním) a 9 hlavních skupin na první úrovni klasifikace ISCO. Pro následující analýzy a projekce je tedy vhodné využít údaje databáze ELFS Eurostatu a databáze VŠPS ČSÚ v období let 1995-2011 (pro některé nové členské státy až od roku 1993, 1995 nebo 1998). Databáze poskytuje informace o pracovním statusu respondentů (zaměstnaní, nezaměstnaní, neaktivní) a o úrovni jeho vzdělání (nízké, střední, vysoké). Především však v případě zaměstnaných osob obsahuje informace o jeho pracovním místu z hlediska odvětví (na druhé úrovni evropské klasifikace odvětví NACE) a profese/povoláni (na třetí úrovni klasifikace ISCO). Klasifikace odvětví NACE byla agregována na 24 základních skupin odvětví a klasifikace profesí/povolání ISCO byla agregována na 27 základních skupin profesí/povolání. Důležité ovšem je, že evropská databáze ELFS (Eurostat) stejně jako česká databáze VŠPS (ČSÚ) obsahují charakteristiky pracovního místa současně podle odvětví i podle profese. Proto je možné uvedené údaje propojit a kombinovat tak informaci o konkrétním odvětví i profesi daného pracovního místa a dále o vzdělání a dalších charakteristikách respondenta. Díky tomu je možné sestavit pro země
4
Údaje na čtvrté úrovni klasifikace ISCO jsou v databázi Eurostatu uvedeny pouze za přibližně třetinu členských zemí EU, mezi něž patří i Česká republika.
8
EU27 a pro každý rok (v současnosti zhruba v období let 1995-2011) matici obsahující 41 skupin odvětví (agregováno na 24 skupin odvětví) a zhruba 130 skupin profesí/povolání (agregováno na 60 či 27 skupin profesí/povolání). Propojená odvětvově profesní matice pracovních míst je základním zdrojem informací pro další analýzu vývoje struktury pracovních míst a především pro vytváření tzv. kvalifikačních profilů. Rozhodující přitom je, že všechna takto definovaná pracovní místa mají svůj empirický odraz v databázi Eurostatu a lze tedy sledovat jejich vývoj nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropské unie v posledních desetiletích. V desagregované verzi zahrnuje více než 5 000 položek, ale i v agregované verzi (24 skupin odvětví a 60 skupin profesí/povolání) zahrnuje 1 440 různý položek, tedy pracovních míst a předpokládá vytvoření velkého množství kvalifikačních profilů, neboť jsou proměnlivé nejen v čase, ale i v prostoru. Následující obrázek Matice odvětvové a profesní struktury pracovních míst uvádí pro ilustraci malou výseč agregované verze této matice (každé políčko představuje rozdílnou skupinu pracovních míst; číslo v políčku udává v tisících počet těchto pracovních míst na evropském trhu práce v daném roce).
Kvalifikační požadavky Čtvrtým a velice podstatným krokem přípravy analýz a projekcí je rozbor kvalifikačních požadavků jednotlivých pracovních míst vymezených odvětvím a profesí. Znovu je třeba zdůraznit, že při jejich definici je nezbytné rozlišit mezi kvalifikačními požadavky pracovního místa a kvalifikací osoby, která je na tomto místě zaměstnána, a nenahrazovat tedy informace o kvalifikačních nárocích určitého pracovního místa informacemi o vzdělání lidí, kteří na něm pracují; jedině tak lze analyzovat hlouběji nedostatek nebo naopak nadbytek určitých kvalifikací a vzdělání, případně míru nesouladu při obsazování pracovních míst lidmi s určitou kvalifikací. Při stanovení kvalifikačních požadavků je výhodné kombinovat více přístupů, které se vyskytují v dnešní praxi různých zemí. SVP PedF UK na základě analýzy řady zdrojů z různých zemí a kombinace nejvhodnějších z nich vypracovalo vlastní postup vymezení kvalifikačních požadavků a
9
vytvoření kvalifikačního profilu pracovního místa. Protože jde o složitý a náročný proces, jsou jeho podrobnějšímu objasnění věnovány následující kapitoly studie.
2. Kvalifikační profil pracovních míst Již od roku 2007 vyvíjí Středisko vzdělávací politiky PedF UK nový koncept kvalifikačních profilů jako ucelený a standardizovaný způsob, jak popsat požadavky na konkrétní povolání (či skupinu povolání, odvětví nebo i celou ekonomiku). Takovýto ukazatel (resp. soubor ukazatelů) má zahrnovat požadavky nejen na vzdělání, ale kvalifikaci a osobní znalosti, dovednosti a kvality osoby, která by měla obsadit dané pracovní místo.
2.1 Definice Kvalifikační profil pracovních míst (KPPM) shrnuje základní charakteristiky vyžadované pro danou práci: požadovanou úroveň vzdělání a praxe (a tím i složitost povolání); požadovaný obor studia; další požadavky povolání, jako jsou znalosti (Knowledge), dovednosti (Skills), kompetence (Competence), osobní schopnosti, postoje a hodnoty (Occupational interest a Work values). Kvalifikační profil pracovních míst má 7 hlavních dimenzí, které jsou dále členěny na 66 ukazatelů. Je konstruován především na základě evropských a amerických dat a používané názvy proto vycházejí z angličtiny. Někdy je velmi obtížné najít pro ně dostatečně srozumitelný ekvivalent v češtině a některé dimenze či ukazatele proto zůstávají ve svém anglickém názvu.
Jak je ukázáno v tomto schématu, kvalifikační profil pracovních míst je rozdělen do sedmi dimenzí. První dvě – dohromady nazývané Coordinating Characteristics – zahrnují stupeň a obor
10
požadovaného vzdělání. Další tři dimenze – souhrnně nazývané Main Characteristics – obsahují požadavky daného místa z pohledu znalostí, dovedností a kompetencí. Poslední dvě dimenze – souhrnně označené jako Supplementary Characteristics – doplňují informace i profilu a zaměření pracovního místa, jako jsou profesní zájmy (preference pro pracovní prostředí) a hodnoty práce (důležité pro uspokojení z práce). Kvalifikační profil pracovních míst byl vytvořen, aby umožnil analýzu a projekci kvalifikačních požadavků, pro stanovení a měření souladů a nesouladů vzdělanostních a kvalifikačních struktur v různých zemích, profesích a odvětvích a také pro možnost sledování změn, které nastávají v čase a pro identifikaci minulých a očekávaných budoucích trendů. Jejich využití je však ještě mnohem širší. Mohou být použity i pro přípravu vzdělávacích a školících programů a to jak na školách, tak i v podnicích či vzdělávacích institucích. Mohou sloužit jako vodítko pro výběr správného povolání či naopak pro vhodnou přípravu na předem vybrané pracovní místo. Mohou být používány také všemi hlavními partnery na trhu práce, jako jsou zaměstnavatelé, vzdělávací instituce a také studenti a zaměstnanci. Aby mohly plnit svůj účel, musí kvalifikační profily pracovních míst splňovat současně několik požadavků (jejich splnění činní profil zcela unikátním):
BOX
Musí být definována na tak podrobné úrovni, aby byly schopny zachytit a identifikovat dostatečně podrobně různá specifika jednotlivých profesí a zároveň, aby mohly být v případě potřeby převáděny do jiných klasifikací; Jejich charakteristiky jsou nejen kvantifikovatelné a měřitelné v jednom dílčím časovém okamžiku, ale vycházejí z dostupných statistik a databází, což umožňuje konstruovat jejich vývoj v čase; Jsou v souladu, co nejvíce to je možné, s pojmy a klasifikacemi používanými v Evropě, zejména s Evropským rámcem kvalifikací (EQF).
Evropský rámec kvalifikací (EQF)
Evropský rámec kvalifikací (EQF – European Qualification Framework) je referenční nástroj, který umožňuje porovnat úroveň kvalifikací v různých národních kvalifikačních systémech. Zahrnuje všechny oblasti vzdělávání (včetně dalšího vzdělávání) a úrovně kvalifikací, od základní až po ty nejvyšší. Smyslem přijetí a podpora implementace EQF ve členských státech EU je zásadně rozšířit mobilitu občanů EU a usnadnit jim celoživotní učení Bez ohledu nejen na věk, ale i na zemi, kde žijí a pracují. EQF definuje osm úrovní kvalifikace ve třech oblastech: znalosti (knowledge), dovednosti (skills) a kompetence (competence): - znalosti jsou popisovány jako teoretické nebo faktické, - dovednosti jsou popisovány jako kognitivní (používání logického, intuitivního a tvůrčího myšlení) a praktické (zahrnující manuální zručnost a používání metod, materiálů, nástrojů a přístrojů), - kompetence jsou popisovány ve smyslu odpovědnosti a samostatnosti. Evropský rámec kvalifikací EQF byl přijat Evropským parlamentem v říjnu 2007 a schválen Evropskou radou 14. února 20085. Členské země EU mají do roku 2010 uvést své národní kvalifikační systémy do vztahu s EQF a do roku 2012 zajistit, aby všechny doklady o kvalifikaci obsahovaly odkaz na její příslušnou úroveň podle EQF.
5
Recommendation of the European Parliament and of the Council on the Establishment of the European Qualifications Framework for the lifelong learning, 2006/0163 (COD), PE-CONS 3662/07.
11
Splnění všech těchto požadavků současně s sebou přináší řadu problémů při konstrukci kvalifikačních profilů pracovních míst. Jde především o to, jak definovat odpovídající stupeň klasifikací, jaká data pro konstrukci profilu nejlépe použít, jak co nejpřesněji převádět data z jednoho systému nebo klasifikace do jiného a jak dosáhnout nezbytné konzistence mezi daty a pocházejících s různých zdrojů. Se všemi těmito nástrahami se autoři koncepce kvalifikačních požadavků pracovních míst byli nakonec schopni vypořádat.
2.2 Použité datové zdroje Pro výpočet kvalifikačních profilů pracovních míst bylo využito několik datových zdrojů. Podle toho, jaká data využívají, se dají rozdělit do tří skupin. První z nich jsou průzkumy mezi zaměstnanými osobami (job holder (employee) surveys). Nejčastěji se průzkumy zabývají skutečnými charakteristikami týkajících se osoby zaměstnané na dané pozici. To je příklad Výběrového šetření pracovních sil, resp. European Labour Force Survey. Další šetření se zabývají daty, která obsahují otázky na to, jak sami zaměstnanci vidí požadavky na jejich pracovní místo. Tyto průzkumy většinou obsahují také údaje o skutečných charakteristikách zaměstnaných osob. Jedná se o European Social Survey (ESS), americký US Occupational Information Network (O*NET), německý BIBB Erwerbstätigenbefragung, český průzkum Kvalifikace a italský Indagine sulle professioni. Druhým typem datových zdrojů jsou expertní analýzy. V nich skupina pověřených expertů definuje požadavky pro každé pracovní místo v dané oblasti ekonomiky. Tento postup je využit v americkém přístupu US BLS Education and Training Requirements Categories (a částečně také v O*NET). Třetí typ použitých datových zdrojů vychází z průzkumů mezi zaměstnavateli (Employer surveys). Požadavky zaměstnavatelů na obsazení konkrétních pracovních míst, lze získat buď přímými dotazy u zaměstnavatelů, nebo analýzou inzerátů volných pracovních míst. Při vytváření kvalifikačních požadavků pracovních míst proběhla analýza inzerátů volných pracovních míst. Zdroji byly EURES a European Employment Service). Podrobněji je vysvětleno použití jednotlivých datových zdrojů v kapitole 3.
2.3 Výpočet kvalifikačního profilu pracovních míst Způsob, jakým byly datové zdroje pro výpočet kvalifikačního profilu pracovních míst zpracovány, se liší v závislosti na jejich původu – Evropské jsou zpracovávány jednodušeji než americké (ty se musejí nejprve převádět na evropské klasifikace). Výpočet dimenzí 3-7 kvalifikačního profilu pracovních míst je totožný a protože je pro jejich výpočet použito převážně amerických dat, tak i složitější, než výpočet prvních dvou dimenzí. Proto je popis zahájen detailním postupem pro výpočet dimenzí 3-7 a až pak následuje popis výpočtu prvních dvou dimenzí.
2.3.1 Výpočet dimenzí 3 – 7 Krok 1: Standardizace deskriptorů z O*NET V tomto kroku je matice deskriptorů publikovaných pro každou profesi (podle americké klasifikace profesí SOC) převedena (standardizována) na matici s prvky v rozsahu 0-1. Vstupní matice: Origininální matice z O*NET databáze – US profesní skupiny (SOC) x profesně specifické deskriptory (908 x 413 = 375 004 buněk). Hodnoty deskriptorů jsou různé (viz tabulka v levé části schématu). Výstupní matice: Standardizovaná data z O*NET databáze – US profesní skupiny (SOC) x profesně specifické deskriptory (908 x 413 = 375 004 buněk). Hodnoty každého deskriptoru jsou v intervalu 0-1.
12
, kde xid …
Prvky vstupní matice
aid … Prvky výstupní matice i…
Profesní skupina
d…
Profesně specifický deskriptor pocházejících z databáze O*NET
s…
Ukazatel;
s ∈{Context; Extent; Importance; Level; Occupational Interests}
Krok 2: Transformace O*NET deskriptorů Matice standardizovaných profesně specifických deskriptorů z O*NET databáze je transformována do dimenzí odpovídajících kvalifikačního profilu profesních míst. Původních 413 O*NET deskriptorů je agregováno do 48 ukazatelů KPPM (KPPM má sice celkově 66 ukazatelů, ale nyní je popisován výpočet hlavních dimenzí 3-7, kam spadá právě 48 ukazatelů). Vstupní matice: Standardizovaná O*NET databáze – US Profesní skupiny (SOC) x standardizované profesně specifické deskriptory odpovídající datům z databáze O*NET (908 x 413 = 375 004 buněk). Výstupní matice: Matice KPPM pro US Profesní skupiny (SOC) – US Profesní skupiny (SOC) x KPPM dimenze (908 x 48 = 43 584 buněk).
13
, kde xij …
Prvky vstupní matice
aid … Prvky výstupní matice i…
Profesní skupina
d…
KPPM dimenze
Nd …Počet profesně specifických deskriptorů z databáze O*NET, patřících do KPPM dimenze d
Krok 3: Převod odvětví z US NAICS klasifikace do NACE klasifikace Odvětvové skupiny použité v poslední verzi US National Employment Matrix (aktuální verze zahrnuje data publikovaná v roce 2009) jsou převedeny do odvětvových skupin použitých v projekci. Vstupní matice: Data z US National Employment Matrix, počty zaměstnaných v členění profese x odvětví – profese podle US profesní klasifikace (SOC) x odvětvoví podle US odvětvových skupin (NAICS) (567 x 130 = 73 710 buněk). Výstupní matice: Upravená US National Employment Matrix (obsahuje počet zaměstnaných v kombinaci profesí podle US profesní klasifikace SOC a odvětví podle evropské NACE klasifikace); počet zaměstnaných v odvětví členěných dle profesí – US profesní klasifikace (SOC) x odvětvové skupiny používané v E3ME6 (567 x 38 = 21 546 buněk).
, kde
6
Cambridge Econometrics používají v E3ME modelu odvětvovou klasifikaci, která vychází z evropské klasifikace odvětví NACE Rev.1.1. Počet odvětví agregovali na 41. Středisko vzdělávací politiky používá těchto velmi podobnou strukturu, jen počet odvětví redukovali na 38. Tři páry odvětví z E3ME byly sloučeny a tak vzniklo 38 místo 41 odvětví. První sloučenou dvojicí jsou odvětví Pharmaceuticals (v E3ME klasifikaci má toto odvětví kód 10) a Chemicals (11), druhou jsou Electricity (22) a Gas Supply (23), a třetí je Professional Services (36) a Other Business Services (37).
14
xij …
Počet zaměstnaných v profesní skupině i v odvětvové skupině j (Prvky vstupní matice)
aid … Počet zaměstnaných v profesní skupině i v odvětvové skupině d (Prvky výstupní matice) i…
Profesní skupina (SOC klasifikace)
j…
Odvětví (NAICS klasifikace)
d…
Odvětví (CEDEFOP klasifikace)
Nd …Počet odvětvových skupin definovaných podle americké klasifikace NAICS patřících do evropské odvětvové skupiny d
Krok 4: Výpočet odvětvově specifických vah V tomto kroku jsou vypočteny sektorově specifické váhy (pro agregovaných 38 odvětví) pro výpočet KPPM pro profesní skupiny odpovídající klasifikaci ISCO88 na třetí úrovni. Vstupní matice: Modifikovaná Employment Matrix z kroku 3, která obsahuje odvětvovou zaměstnanost v členění dle profesních skupin – US profesní skupiny podle americké profesní klasifikace (SOC) přiřazené do evropské profesní klasifikace ISCO 3D skupiny (103) x odvětvové skupiny (567 x 38 = 21 546 buněk). Výstupní matice: Jde o matici vah, kde je definována váha profesní skupiny i (SOC klasifikace) v profesní skupině j (ISCO 3D klasifikace) v odvětvové skupině d (odvětvová klasifikace).
, kde wijd …Váha (resp. podíl) profesní skupina i v profesní skupině j v odvětví d (Prvky výstupní matice) aid … Počet zaměstnaných v profesní skupině i v členění podle americké profesní klasifikace v odvětví d (Prvky vstupní matice) i…
Profesní skupina (SOC klasifikace)
j…
Profesní skupina (ISCO 3D klasifikace)
d…
Odvětví (CEDEFOP klasifikace)
15
kij = 0 … profesní skupina i (podle SOC klasifikace) nepatří do profesní skupiny j (podle ISCO 3D klasifikace) ki j= 1 … profesní skupina i (podle SOC klasifikace) patří do profesní skupiny j (podle ISCO 3D klasifikace) Přiřazení jednotlivých profesních skupin podle americké profesní klasifikace SOC do skupin, které odpovídají evropské klasifikaci ISCO 3D je provedeno na základě unikátního převodníku, který vytvořilo Středisko vzdělávací politiky PedF UK.
Krok 5: Výpočet odvětvově specifických KPPM V tomto kroku jsou vytvořeny odvětvově specifické Kvalifikační profily pracovních míst. Jsou spočítány pro každou kombinaci profese (ISCO 3D) a odvětví (38 odvětvových skupin). Vstupní matice:
Matice KPPM pro profesní skupiny odpovídající americké klasifikaci profesních skupin (SOC) – US Profesní skupiny (SOC) x KPPM dimenze (908 x 48 = 43 584 buněk), z kroku 2, a Matice vah profesní skupiny i (SOC klasifikace) v profesní skupině j (ISCO 3D klasifikace) v odvětvové skupině d (38 skupin odvětví) (567 x 38 = 21 546 buněk), z kroku 4.
Výstupní matice: Matice specifických KPPM pro každou kombinaci profese (ISCO 3D) x odvětví (Ind 38)
16
17
Krok 6: Výpočet KPPM pro všechna odvětví V posledním kroku jsou KPPM vypočteny pro všechna odvětví a celou zemi. Při výpočtu se používá matice zaměstnanosti v ČR (profese x odvětví).
2.3.2 Výpočet dimenzí 1 a 2 V případě výpočtu dimenzí 1 a 2 (požadovaná úroveň vzdělání a požadovaný obor vzdělání) není postup výpočtu tak složitý, jako pro dimenze 3-7. Jsou totiž využívány především evropské zdroje (jako ESS nebo BIBB) a tudíž odpadá problém s převodem z amerických klasifikací na evropské. Lze proto mnohem jednodušeji nalézt KPPM pro každou z kombinací profese x odvětví. I pro US data, která jsou využita pro výpočet 1. a 2. dimenze, je postup jednodušší, neboť není potřeba použitá data standardizovat. Pro výpočet 1. a 2. dimenze KPPM tak jsou použity výpočetní postupy popsané v krocích 4-6 v předchozím textu, postupy v krocích 1-3 není třeba realizovat. Následující kapitola se věnuje detailnějšímu vymezení použitých zdrojů pro výpočet 1. a 2. dimenze.
18
3. Koncepty zjišťování kvalifikačních požadavků Následující kapitola seznamuje s vybranými postupy zkoumání a vytváření především prvních dvou dimenzí kvalifikačního profilu pracovních míst ((požadovaná úroveň vzdělání a požadovaný obor vzdělání), se zaměřením zejména na postupy jejich operacionalizace a empirického pokrytí. Řešitelský tým SVP PedF UK usiloval o využití různorodého spektra přístupů, které jsou používány ve vyspělých zemích světa, a to ze tří důvodů. Za prvé šlo o to zmapovat, jaké různé pohledy a názory, koncepty a modely kvalifikačních požadavků se v současnosti ve světě vlastně rozvíjejí a co se v nich pod kvalifikačními požadavky vlastně rozumí. Za druhé šlo o to vytvořit na základě předchozího zmapování vlastní použitelný koncept kvalifikačních požadavků aplikovatelný na pracovní místa na trhu práce v České republice a v dalších evropských zemích. Za třetí šlo o to co nejvíce omezit případné chyby, která vznikají při použití pouze jednoho či dvou přístupů. Dalo se přirozeně očekávat, že studium zhruba dvou desítek přístupů používaných v současnosti v různých zemích světa přinese velké množství zajímavých konceptů, námětu a poznatků. Zároveň však bylo možné vydělit určitá společná jádra těchto přístupů, jak v oblasti teoretické, tak metodologické a empirické; v každém případě však jde o přístupy interdisciplinární. Došlo k jisté krystalizaci nejdůležitějších dimenzí konceptu kvalifikačních požadavků i nezbytné posloupnosti kroků, které vedou k jejich zpracování. Objevila se především široká škála metod zjišťování tradiční vertikální dimenze kvalifikačních požadavků – ať už je nazývána složitostí práce (Complexity of work), stupněm požadovaného vzdělání (Level of education required) nebo kvalifikační úrovní (Qualification needs) – ale také různé horizontální dimenze, jako například obor či obsah práce. Kromě toho se však objevily i možnosti zjišťování méně tradičních dimenzí kvalifikačních požadavků, jako jsou například specifické schopnosti, kompetence, dovednosti, zručnosti, zaměření a vztah k práci apod. Možnosti výběru různých přístupů jsou ovšem zároveň omezeny řadou podmínek, které musí splňovat. Především nezbytně musí vyhovovat makroekonomickému pojetí analýz a projekcí kvalifikačních požadavků na pracovním trhu, které musí být výsledkem projekce kvalifikačních požadavků ekonomiky a trhu práce. V tomto smyslu je nezbytné propojit spíše kvalitativní postupy například sociologie a psychologie práce zaměřené na jednotlivce, s kvantitativními postupy ekonomické a statistické analýzy orientovanými na celou společnost, ekonomiku a trh práce. Jednou ze základních a dosti limitujících podmínek přitom je, že zvolený přístup musí umožňovat převod na zvolenou klasifikaci povolání (profesí), neustále zachovávat mezinárodní konzistentnost a srozumitelnost jednotlivých kroků, udržovat vzájemnou porovnatelnost různých přístupů. Snahou SVP PedF UK také bylo navázat zvolené řešení na definovaných osm úrovní Evropského rámce kvalifikací. Přestože SVP PedF UK postupně vytipovalo v různých zemích celkem asi dvě desítky různých postupů (přístupů), jejichž využití při vytváření kvalifikačního profilu může přicházet do úvahy, týká se následující část studie pouze několika vybraných a skutečně využitých v dalším řešení projektu SVP PedF UK. U každého z vytipovaných šetření bylo totiž nutné realizovat na pracovní kapacitu i na čas poměrně náročnou proceduru sestávající zhruba ze čtyř kroků: 1. V prvním kroku šlo o důkladné prostudování dostupných materiálů a dalších informací o vytypované šetření/zjišťování. Bylo třeba zjistit jakou konkrétní podobu toto šetření má a jakým způsobem bylo realizováno, případně zda a v jakém intervalu se opakuje. A dále pak jaké informace se v rámci něj zjišťují a jak korespondují s vymezeným teoretickým či metodologickým konceptem, tedy do jaké míry získané informace vyhovují tomuto konceptu, zda přinášejí metodologickou inovaci apod. Teprve pokud první krok dopadl pozitivně, mělo smysl přistoupit ke kroku druhému. 2. Ve druhém kroku šlo o to zjistit, zda výsledky tohoto šetření/zjišťování obohatí empirickou bázi projektu SVP PedF UK, zda a do jaké míry jsou převoditelné na společnou evropskou databázi, tedy například jaké a jak podrobné používá klasifikace a zda je možné je převést na potřebné rozlišovací úrovně klasifikací NACE a ISCO, které používá Eurostat a ČSÚ (u národních klasifikací je to mnohdy problém, podle předpokladů největší u klasifikací používaných v USA). Pokud se jevilo, že i tento krok je řešitelný a přinese užitečné výsledky, mělo smysl přejít ke kroku třetímu.
19
3. Třetí krok představoval komunikaci s odborníky z dané země či přímo z instituce, která šetření realizovala. Projednávalo se, zda je možné výsledky šetření získat a za jakých okolností (někdy bylo nutné za získaný datový soubor zaplatit), jak nám mohou ti, kteří šetření realizovali a znají ho tudíž nejlépe, pomoci při řešení problémů nastíněných v předchozích krocích atd. apod. Pokud bylo vyjednávání úspěšné a jeho výsledkem bylo získání příslušného souboru, případně i s dalšími poznatky a doporučeními, mohlo se přistoupit ke čtvrtému kroku. 4. Čtvrtý krok spočíval v důkladném rozboru získaných dat, v analýze chování (rozložení) jednotlivých údajů, v jejich začleňování do vymezeného konceptu, v transformaci na používané klasifikace a zařazování do výsledného empirického modelu. Rovněž v tomto kroku se mohlo ukázat, že některý z dřívějších dílčích závěrů či předpokladů byl příliš optimistický, neodpovídá skutečnosti a získaný soubor je nutné odložit.
Časové limity ještě více omezily možnosti rozvinout již nyní méně tradiční dimenze kvalifikačních požadavků, jako jsou oblasti kompetencí a též dovedností v EQF. Analýzy a projekce kvalifikačních požadavků byly proto v první etapě řešení projektu (v letech 2011–2012) omezeny nejprve jen na dvě tradiční dimenze: vertikální úroveň kvalifikačních požadavků a horizontální obor požadované kvalifikace. Ve druhé etapě prací (v průběhu roku 2012) se řešení rozšíří také na zapracování dalších dimenzí kvalifikačních požadavků.
20
Přístupy ke zjišťování kvalifikačních požadavků lze členit podle zdroje informací, které do nich vstupují, nebo podle země, kde jsou používány. V současné době lze rozlišit tři základní skupiny přístupů ke zjišťování kvalifikačních požadavků, jejichž příklady byly uvedeny již v rámci dřívějších prací SVP PedF UK. První skupinu přístupů lze zjednodušeně označit jako expertní rozbory, kdy určitý okruh odborníků charakterizuje kvalifikační nároky každého pracovního místa v dané oblasti na základě více či méně rozvinutých a definovaných charakteristik. Druhou skupinu přístupů je možné označit jako názory pracovníků, neboť vychází z konkrétního popisu kvalifikačních nároků na dané pracovní místo ze strany těch, kteří ho skutečně zastávají. A konečně třetí skupinu přístupů lze označit jako požadavky zaměstnavatelů, obsažené v různých formách sdělení o kvalifikačních nárocích podniků a dalších organizací na své zaměstnance. Podrobnější rozbory těchto přístupů však ukázaly různá slabá místa zkoumaných řešení především z hlediska splnění výše uvedených podmínek. Většina přístupů proto nemohla být do konečného řešení zahrnuta. Další část studie se proto zaměří podrobnější charakteristiky pouze několika přístupů, které bylo možné reálně využít.
3.1 Šetření názorů pracovníků První, nejčetnější a tedy také nejširší skupina přístupů ke zjišťování kvalifikačních požadavků je charakteristická tím, že informace o kvalifikačních nárocích pracovních míst získává přímo od jejich nositelů, tedy prostřednictvím stanoviska pracovníků, kteří dané pracovní místo zastávají. Výzkumy a šetření patřící do této skupiny jsou bezpochyby nejčastější a mají nejdelší tradici, proto je možné získat vedle řady inspirujících poznatků z národních projektů v různých zemích zajímavé údaje dokonce i na mezinárodní (komparativní) úrovni. V následujícím přehledu jsou ovšem uvedena pouze ta šetření, která SVP PedF UK nakonec skutečně využilo při celkovém vytváření empirického modelu. Podstatné na zvoleném přístupu je to, že nová šetření, u nichž se ukáže, že je vhodné je využít, mohou být do modelu zařazována dodatečně. Jejich zařazení samozřejmě může dílčím způsobem pozměnit výsledky modelu. Čím více šetření je však do modelu zařazováno, tím se přirozeně snižuje jejich váha a případné odchylky se tak postupně stále více eliminují. Popsána jsou šetření, která byla do empirického modelu zařazena přibližně do konce léta 2012 a mohla se tak stát součástí výpočtu na konci roku 2012. Vesměs jde o šetření realizovaná v letech 2004-2010. European Social Survey – ESS Jedním z mezinárodních dobře využitelných výzkumů je komparativní projekt „Evropský sociální výzkum“ (European Social Survey – ESS7), který již několik let probíhá v řadě evropských zemí. Přestože ESS není primárně zaměřený na analýzu vzdělání pracovníků a kvalifikačních nároků pracovních míst, zahrnuje otázky, které lze v tomto směru vhodně využít. Velkou předností ESS je také jeho kontinuální charakter a příležitost získat údaje za poměrně rozsáhlé vzorky dospělé populace v širokém věkovém rozpětí z více než dvou desítek evropských zemí. Šetření ESS totiž probíhají každé dva roky a do současnosti již bylo realizováno pět kol: ESS-1 v letech 2002/2003, ESS-2 v letech 2004/2005, ESS-3 v letech 2006/2007, ESS-4 v letech 2008/2009 a ESS-5 v letech 2010/2011. Ze všech pěti kol jsou výsledky již k dispozici. Z hlediska zjišťování kvalifikačních nároků bylo nejzajímavější druhé kolo ESS, které se v letech 2004/2005 uskutečnilo ve 26 evropských zemích (včetně České republiky), a jehož speciální modul byl zaměřen na otázky vzdělání, kvalifikace, práce a zaměstnání. Datový soubor z ESS-2 zpracovávaný a analyzovaný pro účely této práce nakonec zahrnuje necelých 50 tisíc respondentů
7
European Social Survey (ESS) je výzkumný program Evropské vědní nadace (European Science Foundation) zaměřený především na monitorování hodnot, postojů, rysů a vzorců chování v současných evropských společnostech. Tematicky se týká obecných postojových orientací, kulturních a občanských hodnot a sociální struktury. V rámci ESS se samozřejmě šetří také obvyklé demografické a sociální charakteristiky respondentů, jako je jejich vzdělání, profese, odvětví, v němž pracují apod. Každé kolo ESS obsahuje navíc speciální modul zaměřený na vybrané téma.
21
z 22 evropských zemí8. Mezi charakteristikami pracujících respondentů byla – stejně jako v ostatních kolech ESS – také identifikace odvětví, ve kterém pracuje, podle mezinárodní klasifikace NACE/ISIC, a profese, kterou vykonává, podle mezinárodní klasifikace ISCO, dosažené vzdělání podle jeho stupně (u většiny zemí je možné vymezit 7 srovnatelných stupňů vzdělání, u menší části zemí některý ze stupňů chybí) a podle jeho oboru (v ESS je definováno 14 oborů vzdělání). Vedle základních demografických a sociálních charakteristik obsahovalo šetření ESS-2 rovněž otázky ovlivněné především britskými výzkumy, které byly zaměřené na zjišťování kvalifikačních požadavků a dalších charakteristik pracovních míst. Zcela stejné otázky však byly respondentům položeny v rámci opakovaného modulu také v rámci ESS-5, které probíhalo v letech 2010/2011 – proto je srovnání výsledků z ESS-2 a z ESS-5 tak důležité. Šlo o celkem tři otázky. První dvě z nich zněly:
Pokud by se nyní někdo ucházel o práci, kterou děláte, potřeboval by mít nějaké vzdělání nebo profesní přípravu po ukončení povinné školní docházky? Dvě možné odpovědi byly ano nebo ne. Kolik let vzdělávání nebo profesní přípravy nad rámec povinné školní docházky by přibližně potřeboval? Osm možností odpovědí zahrnovalo časový údaj daný počtem let od necelého roku až po 10 let a více.
Srovnání odpovědí respondentů z ESS-2 na obě uvedené otázky (obě odpovědi je samozřejmě vhodné sloučit) na jedné straně a jejich skutečně dosaženého vzdělání na straně druhé ukázalo několik skutečností. V dnešní Evropě se současně projevuje jak určitý nedostatek vzdělání u části pracujících (asi 15 %), tak zároveň jisté nadbytečné vzdělání u jiné části osob na pracovním trhu (asi 18 %). Podstatně vyšší mírou „převzdělanosti“ (overeducation) jsou přirozeně postiženi absolventi vysokých škol, mezi nimiž má asi 30 % vzdělání vyšší, než odpovídá požadavkům pracovního místa, které zastávají. Na druhé straně ovšem současně asi na čtvrtině pracovních míst, která vyžadují terciární vzdělání, pracují lidé se vzděláním nižším. Přesto je však vztah mezi dosaženým a požadovaným vzděláním poměrně silný, neboť asi dvě třetiny pracujících zastávají pracovní místa, která zhruba odpovídají jejich vzdělání. Rozložení požadavků pracovních míst na vzdělání má v současné Evropě dva vrcholy. Prvním je poněkud překvapivě vysoký podíl osob, které se domnívají, že jejich pracovní místo nevyžaduje vůbec žádné nebo jen velmi krátké vzdělání nebo profesní/odbornou přípravu po ukončení povinné školní docházky; druhým je vysoký podíl osob přesvědčených, že pracovní místa, která zastávají, vyžadují zhruba 3–5 let vzdělání či odborné přípravy, tedy vzdělání na sekundární a postsekundární úrovni. Třetí otázka se týkala další složky celkové kvalifikační náročnosti, totiž délky potřebné praxe:
Kdyby Vás někdo se stejným vzděláním a kvalifikací nahradil ve Vaší práci, jak dlouho by mu trvalo, než by se naučil vykonávat tuto práci celkem dobře? Osm možností odpovědí zahrnovalo časový údaj od necelého dne až po pět let a více.
Pro splnění kvalifikačních nároků pracovního místa totiž nestačí pouze získání formálního certifikátu ze školy bez absolvování určité praxe ani pouze určitá praktická zkušenost. Důležité jsou oba ukazatele ve své celistvosti, což umožňuje i použitá měrná jednotka u obou odpovědí, kterou je časově specifikovaná délka potřebného vzdělávání a délka potřebného zapracování. Proto je celkový ukazatel úrovně kvalifikačních požadavků pracovního místa vycházející z dat ESS-2 definován jako součet obou časových údajů. Rozbor vztahu mezi délkou potřebného vzdělání či odborné přípravy a délkou potřebné praxe ukázal, že spolu obě charakteristiky sice dosti úzce souvisejí, ale jejich vztah není zcela těsný. Na trhu práce jsou jak pracovní místa charakteristická vysokými požadavky na délku vzdělání a odborné přípravy, ale zároveň přitom s nižšími požadavky na praktické zkušenosti, právě tak jako pracovní místa, která mají poměr obou požadavků právě opačný. Většinou však jsou nároky pracovních míst na předchozí
8
Jde o 22 následujících zemí: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
22
vzdělání i na praktické zkušenosti v souladu a na úrovni jednotlivých profesí (Occ-60 resp Occ-27) se navzájem ze 70 % překrývají. Informace o kvalifikačních požadavcích pro všechna pracovní místa respondenty takto popsaná, vytvořené na základě obou uvedených charakteristik získaných ze šetření ESS z let 2004-2005, byly do empirického modelu SVP PedF UK opět v souladu s vymezenými osmi stupni Evropského rámce kvalifikací EQF převedeny na osmistupňovou škálu. Na základě údajů z ELFS 2005 byly poté charakteristiky jednotlivých pracovních míst pro další rozbory převáženy a převedeny na skupiny profesí v rámci klasifikace ISCO a na skupiny odvětví v rámci klasifikace NACE. Indagine sulle professioni (Itálie) Je také nezbytné zmínit se o dvou větších evropských iniciativách, které jsou silně ovlivněny americkým programem O*NET a navazují na něj, i když patří již do druhé skupiny přístupů. V Itálii proběhlo v letech 2006–2007 rozsáhlé šetření profesí “Indagine sulle professioni“, které vycházelo z amerického programu O*NET a explicitně na něj navazovalo. Výsledky italského výzkumu dovolují poměrně rozsáhlá srovnání s výsledky amerického programu, třebaže informace o jednotlivých profesích se nezískávají prostřednictvím rozsáhlých dotazníků zpracovávaných experty na danou skupinu profesí jako v USA, a to především proto, že jde o velice nákladnou proceduru. Italové je získávají prostřednictvím odpovědí od respondentů, kteří v daných profesích pracují. Otázky pokládané v dotazníku proto musí být jednodušší a musí jich být méně, aby na ně byl schopen (a ochoten) odpovědět například i méně kvalifikovaný (nebo méně ochotný) pracovník.
BOX
Italský výzkum profesí “Indagine sulle professioni“
Italský výzkum profesí “Indagine sulle professioni“ proběhl v letech 2006–2007 na rozsáhlém vzorku italské pracující populace (18 tisíc respondentů). Jeho cílem bylo zjistit charakteristiky pracovníků, zastávaného pracovního místa a jeho širšího kontextu, a navrhnout informační systém, který by obsahoval charakteristiky všech existujících profesí na italském trhu práce. Výzkum byl připraven v úzké spolupráci mezi italským statistickým úřadem (ISTAT) a ústavem pro profesní přípravu (ISFOL). Analyzoval význam a úroveň náročnosti asi u 400 proměnných (týkajících se dovedností, vědomostí, generalizovaných činností, schopností atd.) pro 810 profesí speciálně vytvořené nové klasifikace odvozené z italské národní klasifikace profesí (ISTAT). Výzkum obsahuje velké množství podstatných charakteristik jak o respondentech samotných, tak o kvalifikačních požadavcích a dalších nárocích jejich pracovního místa. Dotazník je rozdělen na 10 tematických sekcí zaměřených na požadavky kladené na pracovníka (požadované vzdělání a kvalifikace, znalosti a dovednosti), na jeho charakteristické rysy, které ovlivňují pracovní výkon (schopnosti, hodnoty a styl práce) a jsou nutné pro zastávání pracovního místa, a na další charakteristiky pracovního místa (průřezové aktivity, environmentální podmínky, specifické činnosti apod.). Zdroj: ISTAT – Servizio Forze Lavoro, Istituto per lo Sviluppo della Formazione dei Lavoratori
British Skills Surveys (Velká Británie) Šetření kvalifikačních požadavků realizovaná ve Spojeném království (British Skills Surveys) byla v původní podobě zahájena asi ze všech evropských zemí nejdříve; první šetření totiž proběhlo již v roce 1986, tedy před dvaceti lety, a zatím poslední v roce 2006. Na britském přístupu je zajímavý především vytvořený modul kvalifikačních požadavků (JRA)9, který zjišťuje kvalifikační požadavky pracovního místa. Rovněž v britských šetřeních se to děje prostřednictvím dotazování pracovníků
9
JRA je zkratkou pro Job Requirement Aproach (Zjišťování požadavků pracovních míst); blíže viz Green et al. 2007.
23
(respondentů), které je sice levnější než americké, ale má i řadu nevýhod. Britská šetření jsou zajímavá nejen tím, že mají v evropském srovnání poměrně „dlouhou historii“, modifikovaná verze modulu kvalifikačních požadavků (JRA) je totiž použita i v mezinárodním výzkumu OECD PIAAC. BOX
Britská šetření kvalifikačních požadavků Skills Survey
Hlavním cílem britské šetření kvalifikačních požadavků 2006 Skills Survey bylo získat podklady pro analýzu pracovních míst a kvalifikačních požadavků v britské ekonomice včetně rozdílů mezi jednotlivými regiony Spojeného království. Výzkum umožňuje srovnání s předešlými šetřeními v letech 1986, 1992, 1997 a 2001. Další paralelní šetření požadavků zaměstnavatelů realizovaná v letech 1999– 2004 se zaměřila na problémy náboru pracovní síly, nedostatku kvalifikovaných sil a na zvyšování kvalifikace, což umožnilo porovnat názory zaměstnavatelů a samotných pracovníků. Šetření řídila Universita v Kentu, přípravné práce začaly v roce 2004, terénní výzkum proběhl během roku počínaje dubnem 2006, celý projekt byl dokončen v roce 2008. Jednotlivé bloky dotazníku zjišťovaly nejprve charakteristiky pracovního místa, podrobný popis pracovních činností a požadavky na kvalifikaci, a to nejen požadovanou úroveň kvalifikace, ale i délku výcviku a dobu na zapracování. Dále se dotazník zaměřil na používání ICT dovedností a jejich úroveň, využívání klíčových kompetencí (komunikace a řešení problémů), postoje k práci, organizaci práce, mzdu, požadavky dalšího vzdělávání a rozvoje, profesní mobilitu během posledních pěti let, změny kvalifikace v průběhu života a vyhlídky do budoucna, i na demografické ukazatele. Šetření užívá britskou klasifikaci profesí SOC 2000, velikost vzorku byla téměř 8000 respondentů. Zdroj: Green et al. 2007
Kvalifikace 2008 v ČR Rovněž v České republice proběhl na přelomu let 2007 a 2008 na vzorku téměř 6 tisíc respondentů rozsáhlý výzkum podobný popsanému italskému i britskému šetření, který navíc respektuje dříve uvedené položky z ESS-2 a navazuje na některá dřívější národní i mezinárodní šetření. Podstatnou částí tohoto výzkumu je i šetření kvalifikačních požadavků (označované jako “Kvalifikace 2008“), které navazuje především na obdobné šetření z roku 2002–2003 a na výzkum uplatnění absolventů škol z let 1997–1998. Výzkum sledoval řadu charakteristik kvalifikačních nároků, inspirovaných ukazateli amerického programu O*NET a britského Skills Survey a orientovaných na naplnění všech tří dimenzí Evropského rámce kvalifikací EQF, tedy znalostí, dovedností i kompetencí. Obsahuje informace o kvalifikačních požadavcích každého pracovního místa, dosažené kvalifikaci každého pracovníka i podíl, který má na získané kvalifikaci vzdělávání ve škole. Informace o různých aspektech či dimenzích kvalifikačních požadavků pracovního místa zahrnují tři desítky charakteristik a 50 ukazatelů. Jedním z cílů výzkumu bylo vytvořit, ověřit a empiricky zmapovat kvalifikační profil pracovních míst v České republice na přelomu roku 2007/2008. Výsledky šetření byly pochopitelně využity v empirickém modelu SVP PedF UK.
Kvalifikační profil pracovního místa Charakteristiky kvalifikačního profilu pracovního místa vycházejí z rozboru a následné syntézy používaných přístupů v různých zemích světa a empiricky jsou v České republice monitorovány především v rozsáhlém šetření Kvalifikace 2008. Vzhledem k jednoznačné identifikaci každého pracovního místa podle odvětví (druhá úroveň klasifikace NACE/ISIC/OKEČ) a podle profese (čtvrtá úroveň klasifikace ISCO/KZAM) je možné z kvalifikačních profilů pracovních míst agregací získat profily jednotlivých skupin odvětví a skupin profesí. Kvalifikační profil zahrnuje celkem 30 charakteristik, které jsou vyjádřeny 50 definovanými ukazateli. Každý ukazatel má podobu škály, které jsou pro jednotlivé charakteristiky zvlášť vymezeny. Charakteristiky kvalifikačního profilu zahrnují:
24
Úroveň kvalifikačních požadavků (8 stupňů podle EQF); Index oborové exkluzivity (index nabývá hodnot od 1 do 10); Požadovaný obor kvalifikace (klasifikace oborů na první a druhé úrovni zahrnuje 14 a 78 oborů); Index postavení v řízení (index nabývá hodnot od 0 do 3); Obsah práce (rozdělení práce v procentech do tří kategorií podle objektu práce); Vlastnosti práce (tři indexy, které nabývají hodnot od 0 do 3); Horizontální rozměr rozsahu jednotlivých požadovaných kompetencí (index pro 20 různých znalostí, dovedností a schopností/způsobilostí, který nabývá hodnot od 0 do 3); Vertikální rozměr náročnosti jednotlivých požadovaných kompetencí (index pro 20 různých znalostí, dovedností a schopností/způsobilostí, který nabývá hodnot od 1 do 10).
Úroveň kvalifikačních požadavků Vertikální charakteristika úrovně kvalifikačních požadavků vychází z definice Evropského kvalifikačního rámce (EQF) jako souhrnu znalostí, dovedností a kompetencí požadovaných na daném pracovním místě a je vyjádřena na osmistupňové škále od nejméně náročných (úroveň 1) až po nejnáročnější (úroveň 8) požadavky. Obor kvalifikace Index oborové exkluzivity vyjadřuje, do jaké míry je na daném pracovním místě vyžadován určitý obor kvalifikace. Hodnota 0 přitom znamená, že případné požadavky daného pracovního místa jsou na oboru kvalifikace zcela nezávislé; hodnota 10 naopak znamená, že požadavky na určitý obor kvalifikace jsou naprosto jednoznačné. Požadovaný obor kvalifikace specifikuje jaký konkrétní obor kvalifikace je na pracovním místě požadován. Rozlišovány jsou dvě úrovně oboru kvalifikace: první úroveň je rozčleněna na 14 skupin oborů, druhá úroveň je rozdělena na 78 oborů. Postavení v řízení Index postavení v řízení vyjadřuje zařazení pracovního místa v řídící hierarchii. Hodnota indexu 0 přitom znamená, že pracovní místo nezakládá žádné požadavky na řízení, zatímco hodnota 3 znamená, že pracovní místo je v řídící hierarchii nejvýše a pracovník, který ho vykonává, nese zodpovědnost za řízení rozsáhlejších a víceúrovňových organizačních struktur. Obsah práce Rozložení obsahu práce pracovního místa stanovuje, jakou poměrnou část pracovní doby (v %) lze charakterizovat jako práci:
s lidmi (například se zákazníky, s žáky, s pacienty, s klienty apod.); s věcmi (například manuální činnosti, přemisťování předmětů, řízení vozidla, práce s nástroji jako je lopata, krumpáč, nářadí, práce se zvířaty a pod.); s informacemi (například získávání a zpracování informací, studování předpisů a instrukcí, psaní zpráv, příprava podkladů,
25
rozbory dat, účtování, příprava finančních rozvah, překlady a pod.). Vlastnosti práce jsou u tří následujících charakteristik pracovního místa vyjádřeny indexy, které nabývají hodnot od 0 do 3, kdy hodnota indexu 0 znamená, že se nejedná o vlastnost daného pracovního místa, zatímco hodnota indexu 3 znamená, že jde jednoznačně o jeho vlastnost:
práce je hodně rozmanitá; práce vyžaduje neustále se učit novým věcem; práce ohrožuje zdraví nebo bezpečnost.
Kompetence: znalosti, dovednosti a schopnosti/způsobilosti Kompetence zahrnují baterii 20 různých znalostí, dovedností a schopností/způsobilostí, u nichž se rozlišují dvě základní dimenze: a) horizontální dimenze rozsahu udává, nakolik je pro dané pracovní místo určitá kompetence důležitá (hodnota indexu 0, že daná kompetence není pro pracovní místo vůbec důležitá, hodnota indexu 3 naopak znamená nejvyšší důležitost); b) vertikální dimenze náročnosti udává, na jaké úrovni je určitá kompetence požadována (hodnota indexu 1 znamená, že daná kompetence pro pracovní místo nevyžaduje žádné nároky, hodnota indexu 10 naopak znamená nejvyšší možnou náročnost).
Informace a poznatky, které byly z nového šetření zpracovány, se týkají také údajů o úrovni kvalifikační náročnosti pracovního místa, které respondenti šetření zastávají. Výzkum pro tyto potřeby opakoval všechny tři otázky, popsané již v textu o šetření ESS-2 z let 2004–2005. Kromě toho však zahrnoval také ještě následující dvě otázky:
Jaké vzdělání považujete za nejvhodnější pro práci, kterou v současnosti vykonáváte? Odpovědi zahrnovaly celkem 13 různých úrovní vzdělání nebo druhů škol od neukončeného základního až po doktorandské vzdělání, které pokrývají co nejširší spektrum možností. Jak odpovídá Vaše vzdělání požadavkům Vaší současné práce? Tři možné odpovědi nabízely, že vzdělání odpovídá požadavkům práce (odpovídající vzdělání), či je příliš vysoké (nadbytečné vzdělání) nebo je naopak příliš nízké (nedostatečné vzdělání).
V této souvislosti je podstatné, jak spolu souvisely odpovědi na jednotlivé otázky týkající se kvalifikačních nároků pracovních míst. Nejdůležitější je přitom souvislost mezi počtem let požadovaného vzdělání po ukončení povinné školní docházky (shodná otázka byla použita i při šetření ESS-2) na straně jedné a na straně druhé stupněm a typem vzdělání, které je nejvhodnější pro zastávané pracovní místo. Rozbor sice potvrdil těsný vztah mezi oběma charakteristikami nároků pracovního místa, které respondent zastává, zároveň ovšem u obou charakteristik ukázal na jisté stereotypy v hodnocení požadavků na vzdělání ovlivněné konkrétní tradiční podobou české vzdělávací soustavy. Projevují se na jedné straně jistou bezradností respondentů při možnosti volby méně tradičních stupňů nebo druhů vzdělání, o nichž nemusejí mít dostatek informací (například nástavby, pomaturitní studium, absolvování vyšší odborné školy, bakalářský diplom) a na druhé straně spjatostí tradiční představy o stupni požadovaného vzdělání s určitou délkou studia vedoucí k jeho dosažení (oproti jiným evropským zemím ještě podstatně silnější zastoupení požadavků na vzdělávání v délce 3 a 4–5 let po ukončení povinné školní docházky). Souhrnný rozbor všech pěti otázek z výzkumu kvalifikačních požadavků v ČR 2007–2008 vedl nakonec k realizaci obdobného dalšího postupu jako v případě využití dat z ESS-2. Údaje z uvedených otázek byly převedeny na jednu osmistupňovou škálu, která co nejlépe odpovídá vymezení EQF, poté převáženy na reprezentativní pracující populaci České republiky a nakonec přiřazeny k jednotlivým skupinám profesí podle klasifikace ISCO a skupinám odvětví podle klasifikace NACE. Porovnání výsledků, které přineslo zpracování a využití obou přístupů k analýze úrovně kvalifikačních požadavků na základě posuzování ze strany osob, které daná pracovní místa zastávají – tedy
26
evropského šetření ESS-2 a českého výzkumu Kvalifikace 2008 – přineslo podobné závěry jako u expertních rozborů (viz dále). Při rozdělení pracovních míst do osmi úrovní kvalifikační náročnosti jsou výsledné křivky náročnosti velmi podobné. Prakticky shodná je i celková průměrná úroveň kvalifikačních požadavků, která se v obou případech pohybuje kolem hodnoty 4,03. Stejně jako v následující části shrnující přístupy využívající expertních rozborů, je však třeba konstatovat, že je to spíše výsledkem uplatněného postupu zpracování.
3.2 Expertní rozbory Program O*NET (USA) Expertní rozbory jsou dlouhodobě rozvíjeny především v USA a své teoretické a metodologické kořeny mají mimo jiné již v některých dřívějších konceptech a poznatcích americké psychologie a sociologie práce10. Uvedené koncepty byly využity již po druhé světové válce při vytváření prvních „Přehledů povolání“ v USA, takzvaných DOT11. V průběhu 90. let dvacátého století DOT podstatně změnily svoji podobu, ke konci 90. let byly převedeny na interaktivní systém veřejně přístupný na
10
Významnou roli sehrály především práce Donalda E. Supera (1957) a Johna L. Hollanda (1985).
11
Dictionary of Occupational Titles (DOT) pro povolání/profese na americkém trhu práce byl v plné verzi jako velice obsáhlá kniha poprvé vydán již v roce 1950. Další stále rozsáhlejší a několikasvazková vydání DOT následovala vždy po deseti letech; poslední několikasvazkové vydání DOT pak zaznamenávalo situaci v povoláních na americkém trhu práce v roce 1990 a vycházela postupně v několika následujících letech.
27
internetu a v souvislosti s tím také přejmenovány na O*NET (Occupational Information Network). Program O*NET, stejně jako starší DOT, obsahuje veliké množství informací o stovkách jednotlivých profesí na americkém trhu práce. Informace obsažené v databázi O*NET mají velice široké a různorodé uplatnění, ale především směřují ke studentům škol a do systému celoživotního poradenství v oblasti vzdělávání a práce, který má v USA mnohem delší tradici a je podstatně rozvinutější než v evropských zemích. V americké tradici rovněž je, že informace o jednotlivých profesích se dlouhodobě sbírají na základě velice solidně a dlouhodobě zpracovaných dotazníků a metodických příruček k nim, které vycházejí z vysvětlených a zdůvodněných konceptů, předpokladů a východisek. Vyplnění všech položek těchto dotazníků je ovšem tak náročné, že to není možné požadovat přímo na pracovnících v daných profesích. Proto dotazníky zpracovává velký počet odborníků (occupation experts, experti na povolání/profese, většinou s psychologickým nebo sociologickým vzděláním) na základě rozhovorů s pracovníky v daných povoláních/profesích i přímého pozorování a vyhodnocování jejich pracovní činnosti. Informace soustředěné v takto vzniklé databázi O*NET jsou navíc průběžně a systematicky aktualizovány, obohacovány a doplňovány o výsledky neustále probíhajících dalších šetření a rozborů obsahu práce v jednotlivých profesích. Informace o obsahu a nárocích každého povolání/profese shrnuje konceptuální model O*NET do standardizovaného a měřitelného souboru charakteristik nebo ukazatelů nazývaných deskriptory. Hierarchický model má na nejvyšší úrovni šest velkých skupin charakteristik (deskriptorů), které popisují pracovní činnosti a kvalifikační nároky pracovního místa a charakteristiky pracovníka, který je potřebný (typický) pro toto pracovní místo, jeho znalosti (knowledge), dovednosti (skills), schopnosti (abilities), pracovní aktivity (work activities), zájmy (interests) a hodnoty spjaté s prací (work values). Na dalších rozlišovacích úrovních hierarchického modelu je každá profese popsána celkově 277 ukazateli (deskriptory) v rámci uvedených šesti velkých skupin (viz schéma “O*NET: Konceptuální model“).
28
V současnosti jsou v O*NET zpracovány tyto velice podrobné a přitom aktuální informace o více než 800 povoláních/profesích, které pokrývají zhruba 97 % z celkového počtu pracovních míst na americkém pracovním trhu, tedy jejich velkou většinu12. Informace o obsahu práce a kvalifikačních nárocích každé profese z O*NET jsou přitom propojitelné s americkou databází profesí SOC13, která je velice propracovanou národní obdobou mezinárodní klasifikace profesí ISCO. Americký program O*NET nabízí pro vývoj v České republice a v Evropě vůbec nejen mnohé inspirace, ale i možnosti přímého využití, které SVP PedF UK již od roku 2006 postupně zapracovává v rámci svých aktivit a do analytických i prognostických prací v oblasti vývoje kvalifikačních požadavků trhu práce. V této etapě práce pro analýzy a projekce zpracovávané do konce roku 2012 využilo SVP PedF UK především informaci o požadovaném stupni vzdělání v každé z profesí. Celkem přirozeně se přitom ukázal, že i na úrovni jednotlivých povolání/profesí (z celkového počtu téměř tisícovky povolání/profesí) nemusí být tato informace vždy zcela jednoznačná14. Také další práce – především velice složitý převod údajů z amerických klasifikací používaných v databázi O*NET a SOC do mezinárodní klasifikace ISCO (a české KZAM) propojené s klasifikací NACE (a české CZ-NACE či starší OKEČ), jakožto i shlukování (včetně komplikovaného vážení) všech získaných údajů do všech skupin povolání/profesí na 3. rozlišovací úrovni klasifikace ISCO a 2. rozlišovací úrovni klasifikace NACE – byly velmi náročné a podařily se jen díky řadě konzultací a vstřícné podpoře ze strany pracovníků U.S. Department of Labor, Bureau of Labor Statistics (BLS) ve Washingtonu. Poté následoval již jednodušší převod do 60 resp. 27 skupin povolání/profesí a dalších vyšších agregací klasifikací ISCO i NACE definovaných pro analýzy a projekce na úrovni evropské databáze ELFS a české databáze VŠPS. Pro nejpodrobnější členění propojené odvětvově profesní matice pracovních míst s více než 5 tisíci pracovními místy se tak podařilo převést všechny potřebné charakteristiky z databáze O*NET do evropské databáze NACE x ISCO, kterou používá Eurostat a ČSÚ. Vedle značného významu pro další postup práce SVP PedF UK je dalším důvodem pro podrobnější výklad amerického programu O*NET skutečnost, že žádná evropská země nemá tak propracovaný a dlouhodobě fungující systém informací o obsahu práce a kvalifikačních požadavcích v jednotlivých povoláních/profesích. Je ovšem třeba také poznamenat, že americký program je finančně velice nákladný, což je jeden z důvodů, proč je pro jednotlivé evropské země obtížně realizovatelný. Na rozdíl od USA se podobné iniciativy v evropských zemích rodí teprve v posledních nejvýše deseti až dvaceti letech. Pro všechny takové evropské iniciativy je přitom americký program významnou inspirací a mnohdy – alespoň v některých aspektech – přímo následovaným vzorem. Jedním z dopadů těchto nově se rozvíjejících aktivit v evropských zemích je i právě se formující Evropský rámec kvalifikací (EQF) a navazuje na ně také připravovaný rozsáhlý výzkum kompetencí dospělé populace v zemích OECD v rámci projektu PIAAC15.
12
Americká klasifikace povolání/profesí SOC obsahuje celkem kolem tisícovky jednotlivých povolání/profesí. Avšak ty, které nejsou pokryty informacemi z O*NET, představují převážně ne zcela běžné nebo dokonce velmi neobvyklá povolání/profesí, s malými počty pracovních míst (jobs). Vzhledem ke způsobu získávání informací je celkem přirozené, že databází O*NET nejsou pokryty. 13
SOC je zkratkou Standard Occupational Classification, národní klasifikace profesí v USA.
14
Ne zcela výjimečně se například objevují dva případy: za prvé určitá profese/povolání vyžaduje buď ukončení střední školy (high school) či dosažení krátkého terciární vzdělání (some college) nebo za druhé určitá profese/povolání vyžaduje dosažení krátkého terciárního vzdělání (some college) či získání vysokoškolského stupně bakaláře (Bachelor's degree). U některých profesí/povolání se požadavek na vzdělání liší například i mezi jednotlivými státy Unie. 15
PIAAC je zkratkou mezinárodního programu OECD „The Programme for the International Assessment for Adult Competencies”, zaměřeného na zjišťování kompetencí dospělé populace účastnících se zemí (včetně České republiky). Šetření na vzorku populace členských zemí OECD zapojených do programu probíhá v letech 2011-2012; výsledky však budou zveřejněny až v roce 2013.
29
Další přístupy ke zjišťování kvalifikační náročnosti práce Vedle údajů o kvalifikační náročnosti jednotlivých povolání/profesí klasifikace ISCO, které se podařilo získat z amerického programu O*NET, využilo SVP PedF UK také dva další české postupy již dříve realizované, které rovněž vycházejí z expertních rozborů. Stojí za to se o nich zmínit, přestože dostaly v celkovém ukazateli úrovně kvalifikačních požadavků jen poměrně velmi malou váhu. Pro katalogy pracovních činností, které slouží při vytváření mzdových a platových tabulek, vypracovala Správa služeb zaměstnanosti spolu s úřady práce popis a klasifikaci zhruba tisícovky profesí (úplného souboru profesí) na českém pracovním trhu. Vedle různých dalších charakteristik zařazovaly všechny profese na dvanáctistupňové škále podle stupně složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. V následném kroku byla dvanáctistupňová škála transformována na osm stupňů, které co nejlépe odpovídají úrovním vymezeným v EQF. Jednotlivé profese byly zařazeny na třetí nebo na čtvrté úrovni české klasifikace profesí KZAM (která je až do této čtvrté úrovně totožná s mezinárodní klasifikací ISCO) a informace o kvalifikační náročnosti práce pak byly váženy podle výsledků ELFS/VŠPS 2005-2010 a transformovány do vymezených všech skupin povolání/profesí podle klasifikace ISCO. Sociologický ústav ČAV zopakoval pro potřeby svých sociologických šetření upravenou metodiku zjišťování a operacionalizace složitosti práce (complexity of work), která u nás byla poprvé použita již v polovině 60. let právě podle amerických postupů použitých při přípravě tehdejších DOT. Skupina nezávislých expertů klasifikovala více než 500 profesí z katalogu povolání podle kvalifikovanosti, složitosti a odpovědnosti jejich práce do devíti hierarchických skupin. Řešitelský tým SVP PedF UK nejprve převedl devítistupňovou škálu na osmistupňovou. Poté přiřadil každé z těchto 500 profesí trojmístný nebo čtyřmístný kód podle klasifikace KZAM/ISCO, opět je převážil podle výsledků ELFS/VŠPS 2005-2010 a transformoval do ukazatelů pro definované skupiny profesí podle klasifikace ISCO. Shrnutí výsledků, které přineslo zpracování a využití tří přístupů k analýze úrovně kvalifikačních požadavků na základě expertních rozborů – tedy amerického O*NET, katalogu pracovních činností (podle MPSV a úřadů práce) a složitosti práce (podle Sociologického ústavu ČAV) – ukazuje velmi podobné křivky rozdělení pracovních míst do jednotlivých úrovní kvalifikační náročnosti. Rovněž celková průměrná úroveň kvalifikačních požadavků je velice podobná; v případě O*NET činí 4,03, u SocÚ ČAV také 4,03 a u Katalogu prací 4,04. Obdobné rozložení je však spíše výsledkem uplatněné harmonizační procedury zpracování a spíše tedy dokládá, že postup převodu různých škál na jednotnou osmistupňovou škálu byl zvolen správně. Nesporně důležitější charakteristikou však je vzájemná vnitřní konzistence všech využitých přístupů.
30
3.3 Požadavky zaměstnavatelů Třetí skupina přístupů ke zjišťování kvalifikačních požadavků pracovních míst je označována jako analýza informací o požadavcích zaměstnavatelů, které mohou mít nejrůznější podobu, počínaje například speciálními šetřeními mezi zaměstnavateli a konče například expertizami různých personálních agentur, které shrnují požadavky svých klientů – zaměstnavatelů. Škála přístupů k mapování požadavků zaměstnavatelů je sice poměrně široká, problémem však zůstává, že tato zjišťování většinou nejsou vedeny tak systematicky, jako zjišťování kvalifikačních požadavků prostřednictvím názorů expertů nebo vyjádřením samotných pracovníků. Proto je také spíše výjimečně možné použít informace o požadavcích zaměstnavatelů pro rozbor kvalifikačních požadavků na úrovni celé ekonomiky, nejen určité skupiny zaměstnavatelů. Zjišťování požadavků zaměstnavatelů se přitom přikládá stále větší význam. Například na celoevropské úrovni jsou projevem důrazu na tuto skupinu přístupů dvě rozsáhlé aktivity. První z nich je projekt Evropské komise „Sektorová analýza nových kompetencí a ekonomických činností“16, který vlastně na základě kvalitativně pojaté metodologie předvídání (cross-sector foresight metodology) propojuje názory zaměstnavatelů s expertními přístupy. Cílem projektu, který byl realizován v letech 2007–2009, je na evropské úrovni rozpoznat a interpretovat budoucí kvalifikační požadavky v 17 vybraných dynamicky se rozvíjejících sektorech (odvětvích), které však pokrývají zhruba tři čtvrtiny celého pracovního trhu. Každý sektor zpracovává specializovaná agentura, která komunikuje s nejvýznamnějšími představiteli zaměstnavatelů v daném sektoru v Evropě a zpracovává informace, které od nich získává. Výsledky projektu jsou dostupné od poloviny roku 2009 a staly se velmi významným impulsem a inspirací pro další práci SVP na projekcích kvalifikačních požadavků pracovního trhu.
16
“Comprehensive sectoral analysis of emerging competences and economic activities in the European Union“. DG Employment of the European Commission.
31
Druhou aktivitu zahájil v roce 2007 z pověření Evropské komise CEDEFOP. V rámci odborné diskuse SkillsNet otevřel otázku, jak nejlépe realizovat společný evropský přístup ke zjišťování potřeb zaměstnavatelů. Je třeba propojit existující šetření na národní úrovni, která se již provádějí ve většině členských států EU (ostatní členské státy je připravují) a zajistit jejich vzájemnou srovnatelnost. Dále je třeba rozhodnout, jak je doplnit o šetření na nadnárodní úrovni, zda rozšířením mezinárodních výzkumů prováděných Evropskou komisí (DG Employment zajišťuje European PES Vacancy Monitor), Eurostatem (např. CVTS, Innovation survey, Vacancy survey), OECD (PIAAC) i jinými organizacemi, nebo organizováním výzkumu nového. Rovněž v České republice – stejně jako v dalších evropských zemích – je prováděna celá řada šetření kvalifikačních požadavků zaměstnavatelů. Jedny z posledních u nás realizoval například Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) jako dotazníkové šetření zahrnující široký vzorek respondentů vybraných z Registru ekonomických subjektů (RES) na základě převažujícího oboru činnosti, územního hlediska a velikost firmy. Šetření bylo postupně provedeno pro sekundární, terciární a kvartérní sektor ekonomiky vždy na vzorku asi 2500 firem s návratností kolem 15 %. Předmětem zkoumání byly především požadované znalosti, schopnosti a dovednosti pracovníků a nároky vůči nově přijímaným zaměstnancům, přičemž důraz byl kladen na popsání situace absolventů škol. Pozornost výzkumu se zaměřila i na potřebné a problematické profese, respektive obory vzdělání, formy spolupráce mezi podniky a školami a v neposlední řadě i představy a očekávání zaměstnavatelů týkající se dalšího vývoje odborného vzdělávání. Použitá metodologie SVP pro definování kvalifikačních požadavků pracovních míst ovšem stanovuje poměrně striktní předpoklady pro možnost použití některého z uvedených přístupů. Zaprvé pracovní místa, pro která jsou definovány kvalifikační požadavky, musí být charakterizována přinejmenším potřebnou profesí (povoláním) na základě mezinárodní klasifikace ISCO na alespoň třetí rozlišovací úrovni nebo na základě jiné klasifikace profesí, která je však převoditelná na klasifikaci Occ-60 resp. OCC-2717. A za druhé musí pracovní místa z hlediska odvětvových a profesních charakteristik pokrývat většinu pracovního trhu. V současnosti jsou k dispozici dva základní zdroje informací o požadavcích zaměstnavatelů, které jsou z tohoto hlediska dostatečné a srovnatelné, a které lze použít pro charakteristiku prakticky celého pracovního trhu: inzerce zaměstnavatelů při hledání pracovníků pro nově vznikající nebo uvolňovaná pracovní místa a zařazování pracovníků do jednotlivých tarifních stupňů. Inzerce zaměstnavatelů Již v roce 1993 vznikl při Evropské komisi Evropský portál pracovní mobility EURES18, který propojuje veřejné služby zaměstnanosti všech 27 členských zemí EU, a dále také Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska. Česká republika se stala jeho součástí po vstupu naší republiky do Evropské unie. Hlavní funkcí portálu je zveřejňovat nabídku pracovních míst, kterou do systému předávají zaměstnavatelé z uvedených evropských zemí. Nabídka volných pracovních míst obsahuje v současnosti takřka jeden a půl miliónu volných pracovních míst od téměř 15 tisíc zaměstnavatelů. Přes značný rozsah databáze EURES však nejsou její údaje zcela bezproblémově použitelné pro hodnocení vývoje poptávky po kvalifikacích ze strany zaměstnavatelů. U některých zemí totiž řada nabídek nespecifikuje požadované vzdělání a požadovaná profese je navíc tříděna pouze na druhé rozlišovací úrovni mezinárodní klasifikace ISCO, kterou není možné převádět přímo na používanou klasifikaci Occ-60. Informace obsažené v databázi EURES však přesto dobře vyhovují při mezinárodním srovnávání požadavků na kvalifikace v jednotlivých profesích alespoň na druhé rozlišovací úrovni mezinárodní klasifikace ISCO. Údaje o kvalifikačních požadavcích na volných pracovních místech v jednotlivých skupinách profesí (druhá úroveň klasifikace ISCO obsahuje zhruba tři desítky skupin profesí) lze
17
Obdobná identifikace odvětví podle klasifikace Ind-24 je bezesporu rovněž přínosná, není však nezbytnou podmínkou využití údajů o pracovních místech, která již obsahují profesní charakteristiku, protože na základě odvětvově profesních matic je možné příslušné hodnoty pro dané odvětví odvodit. 18
Další informace viz adresa http://europa.eu.int/eures/.
32
prostřednictvím údajů z databáze již v současnosti poměrně dobře srovnávat například mezi Českou republikou, Francií, Itálií, Maďarskem a Slovinskem. Provedené rozbory přitom potvrzují poměrně vysokou konzistenci kvalifikačních požadavků na pracovní místa spadající do jednotlivých profesních skupin. V České republice proběhla první dvě speciální šetření a rozbory inzertní nabídky pracovních míst, obsahující informace o kvalifikačních požadavcích zaměstnavatelů na nabízená místa, již v roce 1999 a opakovaně v roce 2000 jako součást projektu „Uplatnění absolventů škol: analýzy a výhled“. V rámci projektu VIP Kariéra: Vzdělávání – Informace – Poradenství opakoval NÚOV tato šetření na konci roku 2005 a znovu na konci roku 2007. Všechna uvedená šetření se věnovala rozboru struktury volných pracovních míst inzerovaných v médiích, konkrétně ve všech významných celostátních a vybraných regionálních denících, ve vybraných inzertních periodikách a na internetu19. Kromě prvního šetření v roce 1999, které trvalo takřka měsíc, probíhala všechna další šetření po dobu dvou týdnů, a to vždy na podzim daného roku. Zatímco v letech 1999, 2000 a 2005 se ve vybraných médiích během dvou týdnů šetření vyskytlo vždy okolo 12–14 tisíc inzerátů, v roce 2007 to bylo téměř 26 tisíc inzerátů, což v souvislosti s ekonomickým rozmachem odráželo znatelně se zvyšující nabídku volných pracovních míst, doprovázenou současným nedostatkem pracovníků. Za 7–8 let šetření se výrazně zvýšil podíl inzerátů na internetu, ze zhruba 8 % na přelomu století na takřka 40 % v roce 2007. Zvýšil se také podíl inzerátů, v nichž je požadována konkrétní profese a kde je vyžadována také určitá úroveň dosaženého vzdělání; v současnosti tvoří nadpoloviční většinu ze všech inzerátů. Informace o nabízených místech tedy obsahuje u zcela dostatečného množství inzerátů ve všech třech šetřeních vymezení profese, kterou je možné identifikovat na dostačující třetí úrovni klasifikace ISCO a převést tedy do klasifikace Occ-60, zároveň i údaj o požadované úrovni vzdělání na daném pracovním místě a případně ještě další kvalifikační požadavky nebo charakteristiky. Informace o požadovaném vzdělání na volných pracovních místech byla – obdobně jako v předchozích případech – převedena na osmistupňovou škálu a poté přiřazena všem skupinám profesí podle Occ-60.
19
Charakter nabídky pracovních místa závisí rovněž na typu média, v němž je inzerce zveřejněna. Zatímco celostátní deníky se častěji zaměřují na nabídku spíše vysoce kvalifikovaných pracovních míst, v regionálních denících převažuje poptávka po středně kvalifikovaných pracovnicích a v inzertních novinách jsou časté i obslužné či pomocné profese. Inzertní nabídka pracovních míst na internetu se obrací k uzavřenější skupině kvalifikací, než je tomu u inzertní nabídky v denním tisku. Mnohem častěji je požadována vyšší nebo nějak specifická kvalifikace, doprovázená často dalšími požadavky; nabídka pracovních příležitostí v dělnických profesích je na internetu naopak mnohem chudší, než je tomu v inzerci denního tisku.
33
3.4 Vytvoření syntetického ukazatele SVP Dalším nezbytným krokem při definování úrovně kvalifikačních požadavků pracovních míst se stala syntéza všech sedmi výše uvedených přístupů a vytvoření výsledného (syntetického) vertikálního ukazatele kvalifikační náročnosti pracovních míst na osmistupňové škále, která respektuje Evropský rámec kvalifikací (EQF). Základní otázkou ovšem bylo, jakou váhu mají jednotlivé přístupy v syntetickém ukazateli mít. Protože mají různou relevanci, nebylo možné jim všem přiřadit stejnou váhu. Během zpracovávání a následných analýz se sice o nich podařilo získat řadu nových informací a poznatků, takže bylo by možné se na tomto základě pokusit o přiřazení odpovídajících vah, takový postup by však stále byl do značné míry subjektivní. Byl proto vytvořen model vzájemných vztahů všech sedmi přístupů, testována jeho konsistence a nakonec stanoven výsledný syntetický ukazatel určování kvalifikační náročnosti pracovních míst. Výsledné hodnoty byly agregovány na úrovni všech 60 profesních skupin (Occ-60) a k nim byla přiřazena informace o průměrné délce dosaženého vzdělání pracovníků, kteří v každé skupině profesi v evropských zemích pracují. Výsledky analýzy a testování tohoto modelu prokázaly čtyři podstatné závěry:
Různé přístupy vedou k rozdílným výsledkům v hodnocení kvalifikační náročnosti jednotlivých profesních skupin (Occ-60) na osmistupňové škále. Tyto rozdíly jsou u některých skupin profesí menší (nejnižší hodnota rozpětí činí pouze 0,03 bodu), u jiných zase větší (nejvyšší hodnota rozpětí činí 1,56 bodu), ale celkově nevybočují z rámce, který by narušoval konsistenci posouzení šedesáti skupin profesí a jejich zařazení na škále (průměrná velikost rozpětí činí 0,61 bodu). Pro každou ze 60 skupin profesí (Occ-60) byla stanovena úroveň kvalifikačních požadavků vždy sedmi odlišnými přístupy, které vedly k sedmi odlišným charakteristikám. Graf znázorňuje jak jejich kvartilové rozpětí, tak střední hodnotu (medián) pro každou skupinu profesí (na svislé ose), a to na osmibodové škále podle EQF (na vodorovné ose).
34
Pramen: Analýza SVP na základě údajů získaných v sedmi přístupech
Všechny vztahy mezi jednotlivými přístupy k hodnocení kvalifikační náročnosti v šedesáti skupinách profesí jsou velmi těsné. Proto je lze vyjádřit jediným velice silným faktorem, který sám dokáže najednou obsáhnout 86 % veškerých informací o kvalifikační náročnosti jednotlivých profesních skupin obsažených ve všech sedmi přístupech. To potvrzuje vysokou konsistenci takto vytvořeného modelu. Hodnota získaného faktorového skóre pro každou skupinu profesí je pak nejvhodnějším vyjádřením hledaného celkového (syntetického) ukazatele kvalifikační náročnosti. Nevýraznější roli ve vysoce konsistentním modelu kvalifikační náročnosti pracovních míst hrají údaje získané z Evropského sociálního výzkumu (ESS), což znamená, že všechny ostatní přístupy se k němu ve své kombinaci nejvíce vztahují. Údaje z ESS představují 37,6 % informace obsažené ve výsledném ukazateli. Jako druhé nejvýraznější se prosadily údaje
35
získané z českého šetření Kvalifikace 2008, které představují 25,5 % informace v syntetickém ukazateli. Následují údaje získané z analýzy informací o pracovních místech z O*NET s 13,2 % informace ve výsledném ukazateli. Údaje ze zbývajících čtyř přístupů již reprezentují méně než 10 % informace obsažené v ukazateli kvalifikační náročnosti (nejslabší vztah k ostatním přístupům zřetelně informace získané při analýzách inzerce, které tvoří pouze 2,6 % informace ve výsledném ukazateli). Průměrná délka vzdělání pracovníků, kteří pracují na pracovních místech ve vymezených šedesáti skupinách profesí, je v úzkém vztahu k výslednému ukazateli kvalifikační náročnosti. Blízko k syntetickému ukazateli mají jak údaje o vzdělání pracovníků v České republice, tak i v průměru celé Evropy. Znamená to ovšem, že existuje poměrně silný vztah rovněž mezi průměrnou délkou vzdělání pracovníků v jednotlivých profesích v ČR a v ostatních evropských zemích. Rovněž tento závěr potvrzuje vysokou míru konsistence a věrohodnosti syntetického ukazatele kvalifikační náročnosti, který je výsledkem uvedeného modelového řešení.
Pro názornost je vhodné ukázat celý metodologický postup, který SVP PedF UK realizuje, na příkladu jedné ze skupin povolání (ISCO 222 Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci) vymezených na třetí úrovni Mezinárodní standardní klasifikace povolání ISCO-88. Obdobně samozřejmě musí postupovat u všech vymezených skupin povolání mezinárodní klasifikace ISCO.
ISCO 222 Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci Uvedená skupina se v klasifikaci ISCO-88, od které je odvozena i česká klasifikace KZAM, dále dělí na skupiny povolání a povolání na čtvrté a na páté rozlišovací úrovni (viz následující přehled).
36
Evropa Ve skupině povolání ISCO 222 Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci v současnosti v zemích EU27 pracuje 2,8 milionu osob, což představuje asi 1,3 % ze všech pracovních míst. Před deseti lety v roce 2000 jich bylo 2,3 milionu, tedy asi 1.1 %. Předpokládá se, že do roku 2020 se jejich počet změní zhruba na 2,76 milionu, což bude představovat asi 1,2 % pracovních míst v celé ekonomice zemí EU27. Naprostá většina z odborných zdravotnických a veterinárních pracovníků, tedy asi 81 %, pracuje dnes v zemích EU27 v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti, a dalších 12 % pracuje v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy (to jsou především Farmaceuti, magistři v lékárně a
37
lékárníci). Polovina ze zbývajících osob z této profese je zaměstnána v odvětví Veřejná správa a obrana. Česká republika V České republice je situace obdobná. Ve skupině povolání ISCO 222 Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci u nás pracuje 51 tisíc osob, což představuje asi 0,98 % ze všech pracovních míst. Před deseti lety v roce 2000 jich bylo 48 tisíc, tedy asi 0,99 %. Předpokládá se, že do roku 2020 se jejich počet zvýší zhruba na 52 tisíc, což bude představovat asi 0,98 % pracovních míst v celé české ekonomice. Naprostá většina z odborných zdravotnických a veterinárních pracovníků, tedy téměř 80 %, pracuje v České republice v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti a dalších 16 % pracuje v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy (jde hlavně o Farmaceuty, magistry v lékárně a lékárníky). Polovina ze zbývajících pracovních míst z této skupiny povolání je v odvětví Veřejná správa a obrana (jedná se již ovšem pouze o 2 % z celku pracovních míst v povolání ISCO 222). Podle českého výzkumu Kvalifikace 2008 (proběhl na přelomu roku 2007-2008 a jsou k němu přiřazeny odpovědi na stejné otázky z dat českého souboru ESS 2 z roku 2005 a ESS 5 z roku 2011), který vycházel z odpovědí respondentů na otázku o nejvhodnějším vzdělání pro jejich pracovní místo, jsou požadavky na vzdělání ve skupině povolání ISCO 222 rozděleny tak, že 94 % pracovníků označuje za nejvhodnější terciární vzdělání a tedy pouze 6 % nižší než terciární. V rámci terciárního vzdělání se však liší jeho doporučenou úrovní a délkou. Klasické magisterské nebo doktorandské studium je nejvhodnější pro 73 % pracovních míst v této skupině povolání, zatímco pro 21 % postačuje bakalářské nebo ještě kratší terciární vzdělání. Takřka všichni, kdo pro své pracovní místo v dané skupině povolání nepovažují za nutné mít vysokoškolské vzdělání, pracují v podskupině povolání ISCO 2224 Farmaceuti, magistři v lékárně a lékárníci a ISCO 2225 Hygienici. Nižší než vysokoškolské vzdělání považují za vhodné na 15 % pracovních míst. Zato v podskupinách povolání ISCO 2221-2223 považují téměř všichni za vhodné vysokoškolské vzdělání. Vysoké kvalifikační požadavky pouze do jisté míry potvrzují analýzy inzerátů zaměstnavatelů v novinách a na internetu realizované v České republice v letech 2005, 2007 a 2010. Z celkového počtu zhruba 60 tisíc analyzovaných inzerátů se jich 318 týkala hledání pracovníků na pracovní místa ve skupině povolání ISCO 222. Z nich u 26 % nebyly požadavky na vzdělání uvedeny (u části z nich se nepochybně rozuměly „sami sebou“), u 2 % se požadovala maturita, u 12 % maturita nebo vysokoškolské vzdělání („alespoň“ maturita) a u 60 % výhradně vysokoškolské vzdělání. Skutečně dosažené vzdělání pracovníků ve skupině povolání ISCO 222 Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci v České republice dokonce mírně převyšuje poměrně vysoké kvalifikační požadavky. Vysokoškolské vzdělání má totiž téměř 98 % z nich, a to ještě bakaláři mezi nimi představují zcela zanedbatelný podíl: 81 % má magisterské vzdělání a 16 % doktorandské. Jen 2 % pracovních míst zastávají maturanti. Nejnižší zastoupení vysokoškoláků je v podskupině povolání ISCO 2225 Hygienici, mezi nimiž nejenže třetina pracovníků nedosáhla vysokoškolského vzdělání, ale dalších 8 % má bakalářské vzdělání. Za nimi následuje podskupina ISCO 2224 Farmaceuti, magistři v lékárně a lékárníci, z nichž sice 11 % nemá vysokoškolské vzdělání, ale na druhé straně s 84 % výrazně převažují absolventi magisterského studia. Ve všech ostatních velkých podskupinách povolání (ISCO 2221, 2222 a 2223) působí v České republice téměř výhradně vysokoškoláci přinejmenším s magisterským diplomem. Německo Přirozeně ani v Německu se situace příliš neliší. Ve skupině povolání ISCO 222 Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci pracuje v Německu zhruba 490 tisíc osob, což představuje asi 1,2 % ze všech pracovních míst. Před deseti lety v roce 2000 jich bylo 450 tisíc, tedy asi 1,1 %. Předpokládá se, že do
38
roku 2020 se jejich počet zvýší na přibližně 464 tisíc, což bude i nadále představovat asi 1,1 % pracovních míst v celé německé ekonomice. Naprostá většina z odborných zdravotnických a veterinárních pracovníků, tedy asi 84 %, pracuje také v Německu v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti a dalších 10 % pracuje v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy (jsou to především Farmaceuti, magistři v lékárně a lékárníci). Polovina ze zbývajících 6 % osob ze skupiny povolání ISCO 222 je zaměstnána v odvětví Veřejná správa a obrana. Podle výzkumu BIBB je v povolání ISCO 222 Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci požadováno vysokoškolské vzdělání (Fachhochschul-/Universitätsabschluss) na 91 % pracovních míst. Ve zbývajících 9 % jsou však požadavky na vzdělání nižší. Především se to týká podskupiny povolání ISCO 2224 Farmaceuti, magistři v lékárně a lékárníci, u nichž není vysokoškolské vzdělání potřebné téměř ve třetině případů (postačuje odborné/profesní vzdělání). Naopak u lékařů, zubních lékařů i veterinářů je požadavek na vysokoškolské vzdělání pravidlem přeci jen častěji (na 95 % pracovních míst). Většina osob pracujících v Německu v povolání ISCO 222 má vzdělání odpovídající kvalifikačním požadavkům. Téměř 90 % z nich získalo vysokoškolské vzdělání magisterské nebo doktorandské úrovně a další 4 % z nich získali bakalářský diplom nebo jiný druh krátkého vysokoškolského vzdělání. Pouze 7,5 % má nižší, především odborné vzdělání. Nejvyšší podíl pracovníků bez vysokoškolského vzdělání – téměř čtvrtinu – vykazuje podskupina povolání ISCO 2224 Farmaceuti, magistři v lékárně a lékárníci. Mezi veterináři má 7 % pracovníků vyšší odborné avšak ne vysokoškolské vzdělání a dalších 5 % absolvovalo krátké (bakalářské) vysokoškolské studium. Pracovníci v povolání lékařů a dentistů (ISCO 2221 a 2222) mají za sebou ve více než 90 % dlouhé vysokoškolské studium.
USA V USA je situace poněkud odlišná především proto, že používají jinou národní verzi klasifikace povolání Standard Occupational Classification SOC s rozdílnou logikou třídění povolání. Na první rozlišovací úrovni je v klasifikaci SOC definováno 23 velkých skupin povolání a mezi nimi skupina SOC 29 Healthcare Practitioners and Technical Occupations. Pouze některá z povolání této skupiny však lze zařadit do ISCO 222, ostatní patří pod jiné skupiny povolání ISCO, především pod třídu povolání ISCO 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech (například ISCO 322, 313, 323). Na pracovních místech v povoláních zařazených do ISCO 222 pracuje v USA přibližně 1,2 milionu osob, což představuje asi 0,8 % všech pracovních míst v americké ekonomice. Více než polovinu z nich tvoří lékaři (Physicians and Surgeons), dalšími většími skupinami jsou Farmaceuti, Zubní lékaři a Veterináři; tato čtyři povolání představují přes 90 % všech pracovních míst ze skupiny povolání ISCO 222 v ekonomice USA. Pracuje-li dnes v USA ve skupině povolání ISCO 222 přibližně 0,8 % ze všech pracujících, předpokládá se, že za dalších deset let se jejich počet zvýší zhruba na 1,5 milionu, což bude představovat asi 0,9 % pracovních míst v celé americké ekonomice. Podle posledních rozborů amerického ministerstva práce a úřadu pro statistiku práce z roku 2011 je nejčastěji požadované vzdělání pro výkon povolání (Typical education needed for entry) ve skupině ISCO 222 nejvyšší doktorandský nebo profesionální vysokoškolský diplom (Doctoral or professional degree) kromě povolání Zdravotní diagnostik (Health Diagnosing and Treating Practitioners), u něhož je nejčastěji požadováno vzdělání na magisterské úrovni (Master's degree). Výsledky pravidelně se opakujícího amerického šetření O*NET, které vychází z údajů od analytiků jednotlivých povolání nebo přímo od jejich nositelů, potvrzují vysoké kvalifikační požadavky, kladené v USA na lékaře a podobná povolání. Téměř 70 % pracovních míst vyžaduje doktorandskou (Doctoral degree) nebo dokonce postdoktorandskou (Post-Doctoral Training) úroveň vzdělání (mezi kvalifikačně vůbec nejnáročnější jsou zařazována například povolání chirurga, anesteziologa,
39
porodníka nebo gynekologa, u nichž tento podíl přesahuje dokonce 90 %). Dalších 13 % pracovních míst v povoláních zařazených do skupiny ISCO 222 vyžaduje profesionální kvalifikaci (First Professional Degree); například pro povolání veterináře je požadována přinejmenším profesionální kvalifikace, často ale i doktorandské vzdělání. Jiný stupeň vysokoškolského vzdělání (především Bachelor's Degree, ale také Post-Baccalaureate Certificate, Master's Degree, nebo Post-Master's Certificate) vyžaduje dalších 15 % pracovních míst ve skupině povolání ISCO 222. Jen necelá 2,5 % pracovních míst vyžadují podle O*NET nižší vzdělání, většinou nějaký pomaturitní certifikát, ale také třeba jen střední školu. Mezi méně kvalifikačně náročná povolání patří například Farmaceuti, Zdravotní diagnostici nebo Audiologové (Audiologists), u nichž je často požadován bakalářský nebo magisterský diplom. Skutečné vzdělání osob pracujících v USA ve skupině povolání ISCO 222 do značné míry odpovídá těmto vysokým kvalifikačním požadavkům. 82 % z nich má doktorandské nebo profesionální vysokoškolské vzdělání, 5 % má magisterská a 11 % bakalářský diplom; pouze necelá 2 % mají nižší než bakalářské vzdělání, většinou nedokončenou vysokou nebo vyšší školu. Nejnižší vzdělání mají Zdravotní diagnostici, Farmaceuti (45 % má profesionální diplom, 7 % magisterský a 46 % bakalářský) a Audiologové.
40
4. Metodologie projekce odvětvových, profesních a kvalifikačně vzdělanostních struktur pracovních míst v ČR v letech 2010–2020 Projekce zaměstnanosti podle odvětví, profesí či kvalifikačních požadavků nemá v České republice příliš dlouhou tradici. Jedním z důvodů pro to byla nedostatečně konzistentní a kontinuální databáze informací o vývoji odvětví a profesí a také často se měnící klasifikace, podle kterých byla data do databází sbírána20. Teprve po společenských změnách, které proběhly v ČR koncem osmdesátých a počátkem devadesátých let minulého století, Český statistický úřad (ČSÚ) začal používat v roce 1993 klasifikace používané v západní Evropě, tedy profesní klasifikaci postavenou na mezinárodní klasifikaci profesí ISCO, pro odvětví klasifikaci vycházející z mezinárodní odvětvové klasifikace ISIC a také klasifikace vzdělání ISCED. Po krátkém zkušebním období lze říct, že od roku 1995 jsou naše údaje statisticky spolehlivé a relativně konzistentní v čase.
4.1 Domácí projekty zabývající se projekcí trhu práce Česká republika přešla v souvislosti s pádem komunismu v roce 1989 razantní reformou ekonomiky od centrálně plánované, k tržní ekonomice. V roce 1993 došlo k rozdělení Československa na Českou republiku a Slovenskou republiku. Relevantní historická data tak jsou pro ČR (i vzhledem k přijatým mezinárodním klasifikacím zmíněných v předchozím odstavci) k dispozici až od roku 1993, tedy v tuto chvíli 18 let. V současné době však stále v České republice neexistuje žádná instituce, která by dlouhodobě prováděla pravidelné střednědobé projekce vývoje trhu práce. Základním problém při vytvářené projekcí v ČR je to, že neexistuje žádná oficiální střednědobá projekce vývoje počtu pracovních míst podle jednotlivých sektorů ekonomiky. Takovouto projekci nepublikuje ani Český statistický úřad, ani Česká národní banka. Ze státních organizací se snaží o zavedení systému stálého a opakovaného systému prognózování v ČR především dvě instituce – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na základě zakázek těchto dvou ministerstev vzniklo v ČR v posledních 10 letech několik projektů, zabývajících se projekcí trhu práce. Řešiteli těchto projektů byly Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (SVP), Národní vzdělávací fond a and Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. V letech 1999-2001 proběhl v ČR projekt Předvídání vzdělávacích potřeb (LABOURatory)21. Šlo o dvouletý mezinárodní projekt Regular forecasting of training needs: comparative analysis, elaboration and application of methodology realizovaný v rámci programu Leonardo da Vinci, jehož cílem bylo porovnání existujících kvantitativních a kvalitativních metod předvídání budoucích kvalifikačních potřeb trhu práce a návrhu modelu pravidelných projekcí. Projekt spolupracoval s odbornými institucemi ve Francii, Holandsku, Německu, Irsku a ČR. Jeho dalšími partnery bylo Polsko a Slovinsko. Projekt byl řešen Národní observatoří zaměstnanosti a vzdělávání (Národní vzdělávací fond). Informaci o vývoji na trhu práce v ČR v letech 1995 – 2006 a jeho další projekci vývoje do roku 2016 vytvořilo Středisko vzdělávací politiky v rámci projektu KONTAKT vypsaného MŠMT. Výsledky tohoto jejich projektu jsou k nalezení na webových stránkách SVP22. Výsledkem projektu byla publikace Střednědobá projekce kvalifikačních potřeb trhu práce v Evropě.
20
Symptomatické například je, že pravidelná poválečná sčítání lidu, která probíhala v Československu v letech 1950-1990 každých 10 let, používala pokaždé jinou a vzájemně zcela nesrovnatelnou klasifikaci profesí. 21
http://old.nvf.cz/publikace/pdf_publikace/observator/cz/predvidani_metodol.pdf
22
http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/default.asp?page=svp&KID=78
41
Projekcí situace na trhu práce se zabývá také Czech Future skills! portál23. Tento web obsahuje část o projekci trendů trhu práce, dále tři sektorové studie a odkazy na některé zkušenosti s projekcemi v zahraničí. Nejvýznamnější a nejvíce využívané jsou výstupy z projektu Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA). Od září 2007 fungují jeho webové stránky24, kde jsou k nalezení výstupy z projektu. Každý zájemce zde najde nejen nabídku škol a oborů vzdělávání, ale i profesionálně zpracované analýzy o potřebách trhu práce a ukázky reálných pracovních prostředí, které mu mohou usnadnit volbu studia. K dispozici je rovněž souhrnná publikace z projektu25, která přináší nejpodstatnější poznatky a výsledky výzkumných a analytických prací. Tato publikace byla vydána v roce 2008. Poskytuje informace o vývoji vzdělanostní a oborové struktury žáků, o názorech absolventů středních škol na volbu a kvalitu studia, o přechodu absolventů středních škol, maturitních oborů středních odborných učilišť a vyšších odborných škol a jejich uplatnění na trhu práce. Rovněž přináší souhrnný pohled na požadavky zaměstnavatelů ve vztahu k připravenosti absolventů škol a detailní informace o vývoji odvětvových, profesních a vzdělanostních struktur zaměstnanosti v ČR i ve srovnání se zeměmi EU. Dále vyšla (rovněž v roce 2008) publikace Vývoj kvalifikačních požadavků na pracovním trhu v ČR a v zahraničí26, která je celá zaměřena na problematiku analýzy minulého vývoje a projekci trhu práce v ČR. V ČR existovaly či stále ještě existují i regionální informační systémy (RISA). Stejně jako pro ISA, i hlavním cílem pro RISA je vytvořit (regionální) informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce v daném kraji. Jde o informační systém dostupný na internetu a určený pro absolventy škol, zájemce o studium, nezaměstnané, ale i pro zaměstnavatele, školy, poradenské systémy, úřady práce a úřady od obecních až po krajský úřad. Zájemcům o studium pomůže při rozhodování o volbě studia. V letech 2002-2004 proběhl takovýto projekt v Moravskoslezském kraji. V současné době však již není funkční. V Libereckém kraji funguje webová stránka RISA od června roku 2007 a zatím je stále v provozu27. Mezi výčtem projektů v ČR nesmí chybět další, stále ještě probíhající projekt, Analýza vývoje struktury pracovních míst v ČR. Zadavatelem tohoto projektu je Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). Výsledek projektu jsou částí nové verze webu ISA. Cílem projektu je připravit aktualizovanou metodologii pro analýzy kvalifikačních potřeb trhu práce a rovněž i metodologii pro projekce kvalifikační náročnosti pracovních míst trhu práce. Dále pak na základě vytvořených klasifikací, metodologie a údajů v databázi, analyzovat měnící se kvalifikační a vzdělanostní nároky v ČR a ve vybraných zemích EU v letech 1995-2010 a vytvořit projekci dalšího vývoje kvalifikačních potřeb pracovního trhu v ČR do roku 2020. Výstupy projektu budou také sloužit jako podklady pro webové stránky ISA.
23
http://www.budoucnostprofesi.cz/en/index.html
24
www.infoabsolvent.cz
25
http://www.nuov.cz/uplatneni-absolventu-skol-na-trhu-prace-2008
26
http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Kvalifikacni_pozadavky_Final.pdf
27
http://www.risa-lbc.cz/novinky.do?chR=1
42
4.2 Zahraniční projekty zabývající se projekcí trhu práce Vytváření projekcí vývoje na trhu práce stále ještě není bráno v některých zemích jako samozřejmá potřeba. Tato kapitola představí krátkodobé či střednědobé projekce, které autoři této publikace během své práce nastudovali a kterými se inspirovali při vytváření finální projekce. V Irsku vznikla v září roku 2005 na žádost Micheála Martina, ministra podnikání, obchodu a zaměstnání (Ministry of Enterprise, Trade and Employment) a Ministerstva školství a vědy (Ministry of Education & Science) expertní skupina zabývající se projekcí potřeb trhu práce. Její práci v rámci organizace ERSI (The Economic and Social Research Institute) vedla Anne Heraty. První výsledky byly prezentovány v září 200628 a finální publikace pak vyšla v roce 200729. Jejich projekce je zaměřena až do roku 2020. Používají v ní 11 hlavních skupin odvětví, 18 profesních skupin a 9 oborových skupin. Velmi zajímavá je jejich analýza kvalifikačních náročností. Pro ni mají vytvořeno 10 stupňů. Ty se od sebe liší především požadovaným ukončeným vzděláním (skupina 1 má nejnižší, skupina 10 nejvyšší vzdělání). Pro většinu analýz jsou tyto skupiny sloučeny do 4 skupin. V první skupině jsou stupně 1-3. Ty odpovídají nižšímu sekundárnímu vzdělání. Dále jsou spojeny skupiny 4 a 5, které odpovídají vyššímu sekundárnímu vzdělání. Spojením stupňů 6 a 7 vznikne skupina vyžadující základní stupeň terciárního vzdělání. Sloučením skupin 8-10 se vytvoří skupina, kde je požadováno vyšší terciární vzdělání. Ve své projekci analyzují jak stranu nabídky, tak i poptávky. Mezi spíše krátkodobé projekce lze zařadit projekci Rakouského institutu pro ekonomický výzkum (WIFO – Das Österreichische Institut für Wirtschaftsforschung). Jejich projekce30 se zaměřuje na vývoj nejen v Rakousku jako celku, ale i detailně v jeho 9 krajích. Projekci člení do 23 odvětvových, 27 profesních a 6 vzdělanostních skupin. Horizontem jejich projekce je rok 2012. Další produkt používaný v Rakousku pro projekci je AMS-Skills Barometr. Jde o webovou aplikaci propojující profese a dovednosti. Podobnou aplikaci vyvinul v ČR (i za přispění SVP PEDF UK) Národní ústav odborného vzdělávání. Na rozdíl od NÚOVu, kteří mají na svém webu projekci vývoje zaměstnanosti na 10 let, mají v Rakousku projekci jen na 3 roky. Ve Spojeném království vyšla v prosinci roku 2008 série Working Future 2007-2017. Její hlavní autoři jsou R. Wilson, K. Homenidou a A. Dickerson. Working Future 2007-2017 je třetí ze série publikací, která poskytuje nejucelenější obrázek o struktuře strany poptávky trhu práce ve Spojeném království. Obsahuje údaje o 41 odvětvových, 27 profesních a o 3 vzdělanostních skupinách. Má několik částí. National Report poskytuje přehled o celém Spojeném království. Detailní analýzy zvlášť pro každý z 9 anglických regionů a dále Skotsko, Wales a Severní Irsko jsou zveřejněny v publikaci nazvané Spatial Report. Ta je doplněna samostatným Sectoral Report. Tam jsou prezentovány výsledky podle činnosti nově formovaných sektorových rad (Sector Skills Councils). Popis metod a zdrojů, které byly při přípravě série Working Future 2004-2014 použity, je obsahem poslední publikace s názvem Technical Report. V červenci 2009 vyšla série Working Futures 2007-2017 a v prosinci 2011 vyšla zatím poslední část ze série, Working Futures 2010-202031. Naopak ve Finsku mají svou projekci32, vytvořenou ministerstvem práce, dokonce až do roku 2025. Hlavním cílem projekce bylo odhadnout vývoj trhu práce za předpokladu, že by kolem roku 2010 mělo dojít k poklesu počtu osob v produktivním věku. I přes nárůst zaměstnanosti se stále nedaří dosáhnout potřebné hranice míry zaměstnanosti, která by zajistila dostatečné finanční zdroje, které Finsko jako „stát blahobytu“ potřebuje. Cílem analýzy bylo nalézt odpověď na otázku, zda změny na
28
Current Trends in Occupational Employment and Forecasts for 2010 and 2020
29
Tomorrow’s Skills; Towards a National Skills Strategy
30
Mittelfristige Beschäftigungsprognose für Österreich und die Bundesländer; Berufliche und sektorale Veränderungen 2006 bis 2012 (září, 2007) 31
http://www.ukces.org.uk/ourwork/working-futures
32
Työministeriö. Työvoima 2025. Täystyöllisyys, korkea tuottavuus ja hyvät työpaikat hyvinvoinnin perustana työikäisen väestön vähentyessä. Työpoliittinen tutkimus 325. Helsinki: Työministeriö, 2007.
43
trhu práce ve Finsku odpovídají globálním technologickým a restrukturalizačním změnám a případně najít cesty k uspokojivému řešení. Finská projekce jednak popisuje pravděpodobný scénář vycházející ze současného stavu, ale rovněž se snaží nalézt nové možnosti, které by vedly ke snížení míry nezaměstnanosti. Navíc se pokouší identifikovat i případná rizika, která mohou výrazně negativně ovlivnit situaci na finském trhu práce (například postupné zpomalování výzkumu nebo hrozby, které mohou přijít z venku, a připravenost Finska na ně) tak, aby se na ně političtí představitelé mohli připravit dříve, než skutečně nastanou. Tato zpráva je již pátou zprávou v sérii reportů o zaměstnanosti, které jsou ve čtyřleté periodicitě vydávány již od roku 1991. Tato série je pokračováním méně komplexních analýz strany nabídky a poptávky trhu práce ve Finsku, které začaly vycházet již v šedesátých letech minulého století. Vlastní projekci vývoje počtu zaměstnaných mají rovněž v Německu. V něm na vytváření projekcí vzájemně spolupracují 4 instituce – Bundesinstitut für Berufsbildung (BIBB), Institut für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung (IAB), Fraunhofer-Institut für Angewandte Informationstechnik (FIT) a Gesellschaft für Wirtschaftliche Strukturforschung mbH (GWS). Každá z těchto institucí se na celkové projekci podílí svou vlastní částí, kterou pak spojuje BIBB. Současným horizontem projekce je rok 2025. Projekce je publikována v členění do 59 odvětví, 54 profesních skupin (sdružených do 12 hlavních skupin) a 4 stupňů vzdělání. V Norsku mají projekci počtu zaměstnaných až do roku 2030. Vytváří ji Norský statistický úřad a to již od roku 1993. V projekci rozlišují zaměstnané do 6 stupňů vzdělání. Jejich projekce vychází z modulárního přístupu. Obsahuje 4 hlavní moduly: BEFREG – provádí projekci populace v členění podle věku a pohlaví; MODAG – makroekonomický model s výstupem rozděleným do 21 odvětví ekonomiky; MAKKO, HELSEMOD, LÆRERMOD – dílčí modely přinášející projekci počtu zaměstnaných ve veřejném sektoru v členění dle vzdělání; MOSART – dynamický simulační model projektující velikost populace a pracovní síly v členění podle vzdělání. Základní strukturu projekce ukazuje přiložené schéma. Projekci počtu zaměstnaných mají také v Itálii. Tam je horizontem projekce pouze rok 2015. Projekce je rozdělena na dva bloky. V prvním, tzv. hlavním, je definován vývoj základních makroekonomických veličin, jako je HDP, spotřeba domácností, investice, platy, cenová hladina, úroková míra a celková zaměstnanost a nezaměstnanost. Další částí je pak tzv. „satelitní“, kde je celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných rozčleněn podle odvětví, profesí, vzdělání a věku. Ve Švýcarsku provádí projekci Bundesamt für Statistik (Federální statistický úřad). Horizont jejich projekce je 10 let. Jejich projekce se zaměřuje detailně i na členění osob podle vzdělání. To napomáhá lepšímu plánování v oblasti školství jak na národní, tak i regionální úrovni. Ve svých projekcích se významně zabývají problémem migrace, neboť imigranti mohou ovlivnit vzdělaností strukturu zaměstnaných. Ve Švýcarsku mají také projekci populace, ta je až do roku 2060. Kromě projekcí zaměřených pouze na jednotlivé země, existují však také projekce zaměřené na všechny země EU (a navíc i země mimo EU). Jednou z nich je projekce od mezinárodní švýcarskoněmecké společnosti PROGNOS AG. Tato společnost zpracovává různé druhy expertíz a prognóz například pro Evropskou komisi, ale především pro německou (popř. švýcarskou či belgickou) vládu, pro jednotlivá ministerstva a další centrální úřady, pro spolkové země, průmyslové svazy a komory, pro různé neziskové organizace i soukromé firmy. PROGNOS AG byla s tímto cílem založena již v roce
44
1959 v Basileji (Švýcarsko). Dnes má kromě centrály v Basileji ještě dalších pět poboček v Německu a jednu v Belgii. Jejím dlouhodobě nejvýznamnějším výstupem je Prognos World Report, což je podrobná, již od roku 1971 každoročně publikovaná zpráva o předpokládaném vývoji světové ekonomiky. Ve zprávě o vývoji světového hospodářství jsou pravidelně zveřejňovány údaje o ekonomických a demografických charakteristikách za minulé období a jejich projekce většinou na následujících 10–15 let. Poslední vydání Prognos World Report 2011 zahrnuje retrospektivní údaje za období od roku 1991 (u některých údajů nebo u některých zemí až od roku 1995) do roku 2009 a jejich projekci až do roku 2035. Zpráva přitom obsahuje údaje za 32 rozvinutých zemí světa: jde o země EU27 kromě Lucemburska, Malty a Kypru a navíc Švýcarsko, Norsko, USA, Kanadu, Japonsko, Jižní Koreu, Austrálii a Nový Zéland. Projekce tak zahrnuje země, které tvoří 95 % hrubého národního produktu všech zemí patřících do OECD. Projekce byla vytvořena pro 32 skupin odvětví. Od verze vydané v roce 2009 již je v projekcích promítnuta nastalá finanční krize. Tato projekce má nevýhodu v tom, že je detailně vytvořena pouze v členění do jednotlivých odvětví, nezabývá se však vůbec profesní strukturou.
BOX: Projekce PROGNOS AG Propracovaná a dlouhodobě rozvíjená metodologie projekcí PROGNOS AG vychází ze širokého portfolia vývojových trendů, které jsou průběžně aktualizovány a rozšiřovány. Na základě konkrétního zadání jsou vybrány charakteristiky vystihující ekonomický, sociální, politický a technologický vývoj v dané oblasti a trendy, které se vztahují ke zkoumanému objektu, ať je jím světové hospodářství nebo hospodářství jednotlivé země (například Německo či některá z jeho spolkových zemí – v poslední době Severní Porýní-Vestfálsko a město Hamburg), obsahové téma (například vyvažování učení a práce v průběhu lidského života) nebo sektor (nedávno například vývoj a projekce systému sociálního zabezpečení, zdravotní péče, rodinné politiky a péče o staré lidi v souvislosti se stárnutím německé populace). V následné analýze PROGNOS AG jednotlivé trendy v několika krocích testuje a zjišťuje, zda při vzájemném působení reagují poklesem, růstem nebo zůstávají neutrální. V této etapě současně probíhají semináře expertů, na nichž jsou trendy vyhodnocovány a upravovány, včetně zahrnutí například regionálních odlišností. Poté jsou jednotlivé vývojové křivky a jejich vlivy na rozvoj váženy a nastavovány tak, že nakonec jejich kvantifikované trendy slouží jako vysvětlující faktory. Kvalitativní a kvantitativní analýza trendů společně vytvářejí celkový
45
rámec pro interpretaci vývoje a posilují vypovídací schopnost a stupeň podrobnosti projekcí a scénářů PROGNOS AG. Publikace Prognos World Report 2011 je kromě úvodu a definic používaných pojmů a ukazatelů rozdělena na tři základní sekce. Obsahem první sekce je vývoj demografické struktury obyvatelstva podle pohlaví a věku v každé zemi. Druhá sekce zahrnuje ekonomické údaje všech 32 zemí v uvedeném časovém horizontu o spotřebě domácností a vlády, o investicích a změnách stavu zásob, o vnější obchodní bilanci (saldu exportu a importu), které dohromady tvoří hrubý domácí produkt (HDP). Údaje jsou uvedeny v běžných cenách i ve stálých cenách roku 2000, v národních měnách i v amerických dolarech. Obsahují rovněž data o vývoji implicitního cenového deflátoru. Ve třetí nejrozsáhlejší sekci Prognos World Report 2011 jsou za všechny země a v časových řadách uvedeny údaje o vývoji přidané hodnoty, zaměstnanosti a produktivity práce ve struktuře 32 skupin odvětví. Odvětvová struktura pochopitelně vychází z mezinárodní klasifikace ISIC/NACE a je tedy plně převoditelná na odvětvové skupiny používané v analýzách a projekcích SVP PedF UK. Nutnost vytváření projekcí počtu zaměstnaných a jejich vzdělání si samozřejmě uvědomuje i Evropská komise. Ta proto jako součást Plánu evropské hospodářské obnovy navrženého Komisí s cílem pomoci Evropě zmírnit okamžité účinky krize a připravit ji na opětovný hospodářský růst přišla v roce 2008 s širokou evropskou iniciativou na podporu zaměstnanosti nazvanou New Skills for New Jobs. Jejím cílem je podporovat zaměstnanost a profesní znovu začlenění propuštěných pracovníků na trh práce prostřednictvím aktivačních projektů, rekvalifikace a opatření ke zvyšování kvalifikace. Zvyšování kvalifikace má v krátkodobém horizontu zásadní význam pro hospodářské zotavení Evropy, v dlouhodobějším horizontu pak pro růst a produktivitu, pro zaměstnanost, schopnost přizpůsobit se změnám, spravedlnost, rovnost žen a mužů a sociální soudržnost. Aby bylo možné minimalizovat v budoucnu rozdíl mezi požadavky trhu prhu a skutečnými schopnosti osob, které se na trhu práce pohybují, je třeba mít vytvořené jejich projekce. Jedním z výstupů této iniciativy je soubor 18 sektorových studií33 (dvě z nich – Automobilový průmysl a sektor Činnosti v oblasti obrany), které byly v letech 2008-2009 vytvořeny pro Evropskou komisi. Překlady třinácti souhrnů sektorových studií jsou ke stažení na stránkách NÚV 34. Každá z 18 sektorových studií se podrobně zabývá situací ve vybraném odvětví ekonomiky. Kombinují v sobě jak kvalitativní tak i kvantitativní data. Objevují se v nich expertní prognózy vývoje daného sektoru a podrobnější nastínění možných scénářů vývoje v odvětví v příštích letech. Výsledky těchto studií byly projednány a schváleny panely expertů z průmyslu, akademické obce a sektorů, včetně zaměstnanců a zástupců zaměstnavatelů. Všechny sektorové studie byly publikovány jako součást série výhledové studie v oblasti New Skills for New Jobs. Každá sektorová studie je součástí řady studií zaměřených na budoucí vývoj, vydávaných pod hlavičkou Evropské komise (Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti). Jedenáct z těchto studií bylo vytvořeno konsorciem vedeným nizozemskou organizací TNO (Nederlandse Organisatie voor Toegepast Natuurwetenschappelijk Onderzoek, Nizozemská organizace pro aplikovaný vědecký výzkum), dva firmou Economix (Německo), jeden Alphametrics (Spojené Království), jeden IKEI (Španělsko) a jeden Oxford Research (Dánsko). Odvětvové studie nabízejí řadu velmi užitečných a zajímavých informací o minulosti, stejně jako očekávaný budoucí vývoj jednotlivých sektorů. Nicméně je třeba zdůraznit, že existují určité významné nedostatky a omezení, pokud jde o použití sektorových studií. To jsou především následující: Neúplnost – ani součet všech sektorových studií bohužel nemůže poskytnout základ pro vypracování konkrétních závěrů o tom, jaké změny se budou konat v evropské ekonomice jako celku. Sektorové studie jsou vypracovány pro odvětví, která zahrnují jen asi 55 % ze všech zaměstnaných osob z celé ekonomiky EU.
33
http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=784&langId=en
34
http://www.nuov.cz/nove-dovednosti-pro-nova-povolani-new-skills-for-new-jobs
46
Nevhodné definice – dalším problémem v souvislosti s použitím sektorových studií jako zdroje kvalitních informací pro projekce spočívá v nedostatečné specifikaci profesních skupin analyzovaných v rámci jednotlivých sektorových studií. Je velice obtížné a prakticky neproveditelné určit vybrané profesní skupiny z příslušné sektorové skupiny pomocí ISCO klasifikace. Rozdílnost v definici jednotlivých profesních skupin je v dílčích sektorových studiích příliš velká. Některé sektorové studie používají i vybrané profesní skupiny odpovídají definici na čtvrtém stupni ISCO klasifikace (např. Strojvedoucí (ISCO 8311) v dopravním sektoru), zatímco v jiných případech je pro klasifikací profesí použit první stupeň ISCO (například manažeři a řídící pracovníci). Navíc počet profesních skupin použitý v jednotlivých sektorových studiích se liší - např. existuje jen 5 skupin definovaných v sektorové studii zabývající se odvětvím Ostatní služby, zatímco v sektorové studii pro odvětví Průmysl počítačových, elektronických a optických výrobků existuje 15 profesních skupin. Nedostatek specifikace týkající se vývoje profesí – v analýze změn v počtu zaměstnanců v jednotlivých sektorových studiích je pro každou profesní skupinu (a každý předpokládaný scénář vývoje odvětví) uvedeno pouze to, zda se počet zaměstnaných bude zvyšovat, snižovat nebo zůstane stejný v období do roku 2020. Nicméně, není jasné, jak velká tato změna počtu zaměstnaných v daném odvětví bude v absolutní velikosti a tedy ani v porovnání se změnou v jiných profesních skupinách. Je proto nemožné porovnávat vývoj jednotlivých profesních skupin navzájem a to ať již v rámci jednoho odvětví či snad dokonce mezi jednotlivými odvětvími navzájem. Nejvýznamnějším projektem, který se zabývá projekcí trhu práce ve všech zemích EU + Chorvatska, Islandu, Makedonie, Norska, Švýcarska a Turecka je mezinárodní projekt Forecasting skill supply and demand in Europe vypsaný Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (European Centre for the Development of Vocational Training, CEDEFOP) pro období 2009-2012. Hlavním řešitelem projektu je Institute for employment research (IER, Velká Británie) společně s Cambridge Econometrics (CE, Velká Británie), Research Center for Education and Labour Market (ROA) z Maastricht University (Nizozemí) a Alphametrics (Belgie a Velká Británie). Významným řešitelem projektu je také Středisko vzdělávací politiky PedF UK. Podrobná metodologie projekce použitá v tomto projektu je popsána v kapitole 4.4.
Projekce počtu zaměstnaných vytvářené mimo Evropu V USA vytváří projekce počtu zaměstnaných Bureau of Labor Statistics (BLS). To je nezávislá veřejná instituce sbírající a analyzující údaje o trhu práce v USA. Své výstupy poskytuje veřejnosti, stejně tak jako americkému Kongresu, dalším federálním úřadům a rovněž i celostátním a místním úřadům. V následujícím textu jsou představeny základní kroky, pomocí kterých je projekce vytvořena. Box Projekce BLS Krok 1: Projekce celkové velikosti a demografické skladby pracovní síly – v tomto kroku je projektována celková velikost pracovní síly a její struktura z pohledu věku, pohlaví a národnosti. Projekce je v tomto kroku postavena na analýze měr porodnosti a úmrtnosti a na analýze čisté migrace (tj. počet přistěhovalých mínus počet vystěhovalých osob). Krok 2: Projekce agregovaného ekonomického růstu – v tomto kroku je projektována velikost hrubého domácího produktu a jeho hlavních složek. Je zde využíván model obsahující 340 rovnic, které zachycují klíčové vlivy, jež
47
ovlivňují růst a skladbu ekonomiky USA. Model je stavěn na 300 exogenních proměnných, které jsou specifikovány BLS a společně definují příslušný scénář vývoje ekonomiky USA. Krok 3: Rozdělení hrubého domácího produktu na dílčí komponenty podle užití – v tomto kroku dochází k posunu z agregované úrovně na úroveň odvětvovou. Pro výstup na úrovni produkce jednotlivých odvětví je ekonomika rozdělena na 180 odvětvových skupin. Cílem této etapy projekce je vytvořit projekci celkových výdajů pro každý komoditní sektor v tabulce vstupů a výstupů. Hrubý domácí produkt je rozdělen z hlediska konečného užití na čtyři formy – soukromou spotřebu výrobků a služeb (tj. spotřeba domácností), hrubé soukromé investice (tj. investice podnikatelského sektoru domácností), vládní výdaje na zboží a služby (tj. veřejné výdaje) a čisté vývozy (tj. rozdíl mezi vývozem a dovozem) Krok 4: Vytvoření meziodvětvové input-output tabulky – v tomto kroku je projektován meziodvětvový tok zboží a služeb. Do výpočtu HDP se nezapočítává mezispotřeba, ale jen přidaná hodnota každého z odvětví. Input-output tabulka v sobě zahrnuje zdroje a užití jednotlivých sektorů. Tabulka zdrojů a užití se v jednotlivých letech projekce většinou příliš nemění. Krok 5: Projekce zaměstnanosti podle odvětví – zaměstnanost podle odvětví je projektována jak z pohledu počtu pracovních míst, tak z pohledu odpracovaných hodin. Informace získané v tomto kroku jsou společně s produktem jednotlivých odvětví získaných v kroku 3 použity pro výpočet produktivity práce. Její vývoj je experty posouzen a v odvětvích, kde produktivita práce dosáhne nereálných hodnot, je přepracován model odhadující výstup odvětví. Krok 6: Projekce zaměstnanost podle profesí – postup používaný pro zjištění profesní struktury je založen na odvětvově-profesní matici, která ukazuje počty zaměstnaných pro 250 odvětví a 500 profesních skupin. Následně probíhá projekce změny podílu profesních skupin v každé z odvětvových skupin. V prvním kroku této projekce jsou revidována historická data pro identifikaci trendů. Faktory způsobující tyto trendy jsou pak zkoumány pomocí analytických studií jednotlivých odvětví a profesí. Poté se posuzuje, jak tyto faktory budou na danou skupinu působit v následujících letech. Některé očekávané trendy nemusí být z historických dat patrné. Jde především o vlivy způsobené novými technologiemi (robotizace apod.). Tyto vlivy jsou odhadovány ze studií vytvořených BLS Office of Productivity and Technology i z výstupů dalších výzkumně orientovaných organizací. BLS vydává své projekce v pravidelné dvouleté periodicitě již více než 35 let. Celá projekce je BLS vydává své projekce v pravidelné dvouleté periodicitě již více než 35 let. Celá projekce je postavena na mnoha předpokladech. Ty se dají celkově rozdělit na tři hlavní skupiny: 1) První skupina obsahuje předpoklady vztahující se k celoekonomickým a sociálním podmínkám: a) Základní podmínky na trhu práce se nebudou výrazně měnit – např. počet pracovních hodin za týden nedozná žádné výrazné změny. b) Budou pokračovat současné sociální a vzdělávací trendy. c) Nebude žádná významná válka. d) Nebude žádná významná změna velikosti ozbrojených složek (armády). e) Kolísání ekonomické aktivity v důsledku hospodářských cyklů bude pokračovat i nadále. 2) Druhou skupinu předpokladů vytvářejí analytici BLS. Ti se snaží identifikovat faktory, které v minulosti měly silný vliv na strukturu zaměstnaných osob. Po identifikaci faktoru se posuzuje, zda, případně jak silně, bude jeho vliv působit i v následujících letech. Dále se analytici snaží identifikovat i nové faktory, které by na strukturu zaměstnaných osob mohly působit v budoucnu. 3) Třetí skupina je dána ekonomy BLS, kteří vytvoří intervaly přijatelnosti pro všechny významné projektované veličiny, tedy například pro míru růstu HDP, míry nezaměstnanosti, produktivity práce a další. Účel stanovení těchto mezí je zabezpečit ekonomicky reálně interpretovatelné výsledky projekce.
48
Samotná projekce pak probíhá v šesti krocích popsaných výše. Každý krok je postaven na samostatných postupech a modelech a na různých vstupních předpokladech. Využívá však výsledky z ostatních kroků a sám pro další výsledky připravuje. Výhodou jejich systému projekce je to, že výsledky projekce jsou v jednotlivých krocích průběžně posuzovány experty z mnoha oblastí. BLS se ve své projekci zabývá prognózou vývoje trhu práce v USA na příštích 10 let. Svou projekci prezentují vždy v lichých letech. V roce 2009 tak vydali projekci na období 2008 – 2018. Další projekce na období 2010–2020 byla vydána však nikoliv na konci roku 2011, ale mimořádně až v únoru 2012. V projekci jsou kromě základních makroekonomických ukazatelů i podrobné struktury zaměstnaných osob v členění na přibližně 400 odvětvových a 800 profesních skupin. Zároveň s projekcí zveřejňují aktuální data za předchozí rok (resp. v roce 2012 data za rok 2010) a u odvětvových projekcí rovněž data z doby před 11 lety (resp. v roce 2012 data za rok 2000). Pracovníci SVP PedF UK vytvořili unikátní převodníky profesních i odvětvových skupin. Díky tomu lze porovnat strukturu zaměstnaných osob na trhu práce z dat BLS s ostatními zdroji, jako jsou VŠPS a ELFS. O situaci na trhu práce v USA mají pracovníci SVP PedF UK pro odvětví data od roku 1990, pro profesní skupiny od roku 2000. V Kanadě má prognózování trhu práce dlouhou historii. První projekce tam vznikly již kolem roku 1960. V Kanadě jsou pro vytváření projekcí používány různé přístupy. Současný kanadský přístup má své kořeny již v roce 1975, kdy byl vytvořen Canadian Occupational Forecasting Program (COFOR). Původní prognostický systém byl charakteristický fixním podílem profesí v jednotlivých odvětvích. Dnes Kanada využívá prognostický model nazvaný Canadian Occupational Projection System (COPS), který byl vyvinut Human Resources and Social Development Canada (HRSDC). COPS oficiálně vznikl v roce 1982 a produkoval své první metodologické i číselné výstupy v roce 1983. V průběhu devadesátých let byla metodologie předvídání dále zlepšována použitím nových informací o trendech podílu jednotlivých profesních skupin v odvětvích. K tomuto modelování jsou nyní v použitých přístupech použity techniky zachycující lineární trend. Navíc model se vyvinul z původně orientovaného pouze na stranu poptávky na integrovaný systém s oddělenými projekcemi zvlášť pro stranu poptávky a nabídky. Projekce strany nabídky trhu práce (počtu osob) obsahuje informace a data o absolventech, lidech navracejících se na trh práce i imigrantech. Projekce strany poptávky (pracovních míst) obsahuje informace o makroekonomickém vývoji, trendech počtu zaměstnaných osob a také očekávanou projekci nově otevřených pracovních míst (ať již z důvodu růstu odvětví nebo jako nahrazovací poptávku). Projekce tak předkládá odhady budoucích nerovností z pohledu profesních skupin i stupňů vzdělání. Model v současné době poskytuje předpovědi pro 33 odvětví a 520 profesních skupin na straně poptávky, ale pouze 140 profesních skupin na straně nabídky, rozdělených do 5 kategorií vzdělání. HRSDC je hlavním dodavatelem prognóz vývoje trhu práce v Kanadě. Používá informace z různých zdrojů, včetně federálních, provinčních a místních výzkumných institucí a statistických úřadů. Na webových stránkách HRSDC jsou každé dva roky (vždy v sudých letech) zveřejněny aktuální projekce. Nicméně poslední zveřejněná projekce je ta z listopadu 2008, která zahrnuje období 2008-2017. Od roku 2010 žádná nová aktuální projekce zveřejněna nebyla. V Austrálii se vytvářením projekce počtu zaměstnaných osob zabývají dokonce 3 instituce zároveň. Předpovědi tam jsou prováděny především Centre of Policy Studies (CoPS), což je výzkumné centrum na Monash University. CoPS používá Monash model, což je dynamický model založený na metodě modelu obecné rovnováhy (CGE, Computable general equilibrium model) australské ekonomiky, určený pro vytváření projekcí a politické analýzy. V porovnání s jeho předchůdcem, modelem ORANI (1977), má model Monash vyšší úroveň mikroekonomických detailů. Na rozdíl od ORANI, má silnou schopnost prognózy díky detailnější specifikaci mezičasových a dynamických vztahů, a také díky schopnosti využívat data z různých zdrojů. Monash modelu vytváří předpovědi strany poptávky trhu práce v členění do 113 odvětví, 341 profesních skupin a 56 regionů. Od roku 1994 poskytuje CoPS systém každoroční přehledný servis pro vládní agentury zodpovědné za další vzdělávání a odbornou přípravu v Austrálii.
49
Celostátní projekci vývoje na trhu práce vytvářejí v Austrálii ještě dvě další instituce. Je to jednak Centre for the Economics of Education and Training (CEET) také na Monash University a pak také Access Economics, což je soukromá konsultační firma. Centre for the Economics of Education and Training (CEET) na Monash University vytváří své projekce od roku 1998. Používají Monash model vyvinutý CoPS. Ve svých projekcích vycházejí z projekce zaměstnaných vytvořených CoPS. Používají i stejnou klasifikaci, tedy 113 odvětví a 341 profesních skupin. Kromě toho CEET vytváří i projekci strany nabídky. Jejich výsledky jsou porovnány s projekcí strany poptávky na úrovni osmi kvalifikačních skupin pro 9 základních profesních skupin. Poslední zveřejněná verze CEET byla provedena v březnu 2010 a je na období let 2010 až 2025. Access Economics je další instituce vytvářející v Austrálii projekci počtu zaměstnaných podle vzdělání. Pro projekci počtu zaměstnaných používají malý dynamický model Australské ekonomiky. Vytvářejí projekci jak strany nabídky, tak i poptávky trhu práce. To jim umožňuje následně provádět porovnání nesouladu mezi oběma stranami. Tu provádějí pro pět vzdělanostních stupňů. Jejich poslední projekce, nazvaná Skills Australia, byla dokončena v říjnu 2009 a zahrnuje data pro roky 2010-2025.
4.3 Datové zdroje a klasifikace využitelné pro vytváření projekcí trhu práce Pro vytváření projekcí odvětvových či profesních skupin lze v ČR použít mnoha datových zdrojů. Hlavním zdrojem je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Toto šetření se provádí kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. Rozsah šetření a ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti plně odpovídají definicím Mezinárodní organizace práce a metodickým doporučením Eurostatu. Výsledky VŠPS jsou publikovány podle bydliště respondentů. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v bytových domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře. V některých sektorech ekonomiky (zejména jde o stavebnictví), tak může dojít k podhodnocení počtu zaměstnaných. To se pak samozřejmě promítá i v datech, a následně i v projekcích, počtu zaměstnaných jak podle sektorů, tak i podle profesí. Výběrový soubor zahrnoval v 3. čtvrtletí roku 2012 cca 25 tis. bytů na území celé České republiky (0,6 % všech trvale obydlených bytů), v nichž bylo šetřeno téměř 58 tis. respondentů všech věkových skupin. Z nich je necelých 50 tis. respondentů ve věku 15 a více let. Tento rozsah souboru umožňuje získat spolehlivé odhady charakteristik trhu práce na úrovni republiky a s relativně dostatečnou spolehlivostí i odhady krajských a oblastních hodnot.
50
Dalším zdrojem jsou údaje úřadů práce. Ty registrují aktuální počty a odvětvovou, profesní i vzdělanostní strukturu nezaměstnaných osob. Zároveň mají informace o tom, zda se nějaká firma v nejbližší době chystá nabírat či naopak propouštět větší množství zaměstnaných. Tyto údaje jsou vhodné především pro regionální analýzy a také pro vytváření projekcí s krátkým časovým horizontem. Nevýhodou těchto dat je, že na úřadu práce se neevidují všichni zaměstnaní. Například nezaměstnaní manažeři či lékaři využívají hledání nového zaměstnání pomocí úřadů práce jen velmi výjimečně. Zdrojem dat jsou rovněž průzkumy mezi zaměstnavateli. Ti v nich uvádějí, jak vidí současnou situaci ve svém odvětví a rovněž jaké trendy v něm očekávají. I tento zdroj je vhodný především pro předpovědi s krátkým časovým horizontem a zároveň spíše pro regionální než celostátní projekce. Jako doplňující zdroj informací, lze použít také inzeráty volných míst. Z nich je možno získat především představu o tom, jaké požadavky jsou na jednotlivá pracovní místa kladena zaměstnavateli. Z tohoto zdroje lze také zjistit údaje o platech jednotlivých profesních skupin. Nevýhodou tohoto datového zdroje je, stejně jako u dat z úřadů práce, že nezahrnují všechny profesní skupiny. Jsou zaměřeny spíše na osoby s nižším vzděláním. Lidé s terciárním vzděláním např. na nejvyšší řídící pozice si většinou místa nehledají ani přes úřad práce, ani přes inzeráty, ale využívají svých kontaktů či naopak jsou cíleně získáváni tzv. „head hunters“ personálních agentur. Cenným zdrojem informací jsou rovněž sektorové studie. V rámci projektu řešeného NVF vznikly tři sektorové studie zaměřené přímo na ČR. Jsou vytvořeny pro odvětví Energetika, dále pak pro odvětví Elektrotechnický průmysl a také pro ICT služby. Existuje však i sada sektorových studií zaměřených na vývoj v celé EU. Ty jsou podrobně popsány v předchozí kapitole. Existují i další mezinárodní výzkumy a projekty – jde například o International Social Survey Programme (ISSP) nebo projekty OECD jako International Adult Literacy Survey (IALS) a Programme for International Assessment of Adult Competencies (PIAAC). Velmi důležitou otázkou při vytváření projekcí je také to, jak podrobné členění profesních a odvětvových skupin zvolit. Je nutné se vždy rozhodnout pro nějaký kompromis mezi statistickou spolehlivostí dat a vypovídající hodnotou použitých kategorií. Jestliže se zvolí příliš málo profesních či odvětvových skupin, budou sice používaná data velmi statisticky robustní, ale pro interpretaci nebudou výsledky kvůli své obecnosti příliš vhodné. Naopak pokud se zvolí příliš mnoho profesních či odvětvových skupin, velké množství z nich bude zahrnovat jen několik málo jedinců. To vzhledem k tomu, že se většinou při výpočtu používá VŠPS, tedy výběrové šetření, znamená příliš velkou pravděpodobnost různých statistických chyb během výpočtů a následně i zkreslenou interpretaci. Pro ČR se jeví jako optimální počet profesních skupin cca 60-100. Je tedy vhodné vycházet z ISCO klasifikace na třetí úrovni (což je cca 105 skupin) a případně některé malé skupiny pospojovat. Pro odvětvové členění se jeví optimální cca 25 skupin. Další problém nastává při mezinárodním porovnání. Zatímco u odvětví k žádným významným problémům většinou nedochází, problémy mohou nastat u profesních klasifikací. V různých zemích jsou stejné profese různě chápány a proto i zařazovány do různých kategorií. Příkladem mohou být Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (ISCO 6), kteří například v Irsku téměř nejsou a naopak je tam vysoký počet (v porovnání s ostatními zeměmi) osob zaměstnán jako Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (ISCO 1). Různé problémy plynou i z rozdílných vzdělanostních požadavků na některé profese. Například skupina Nursing and midwifery professionals (ISCO 223) v ČR mezi zaměstnanými vůbec není, protože zdravotní sestry v ČR mají pouze středoškolské, nikoliv terciární vzdělání. Jsou tak zařazovány ve skupině Odborní ošetřovatelé, zdravotní sestry (ISCO 323). Oproti tomu v některých zemích EU (např. Polsko nebo Španělsko) je skupina ISCO 323 prázdná a všechny zdravotní sestry jsou zařazeny ve skupině ISCO 223. Nepříjemnou komplikací je také změna klasifikací NACE a ISCO. Obě tyto klasifikace byly v posledních letech modifikovány (NACE Rev.1 na NACE Rev.2 a ISCO 88 na ISCO 08). Protože neexistují jednoznačné převodníky mezi novou a starou verzí, je velice obtížné konstruovat konzistentní časové řady.
51
4.4 Použitá metodologie projekce strany poptávky Základní metodologická myšlenka všech projektů, které se zabývaly či zabývají projekcí trhu práce (ať už v členění podle profesí či odvětví) v České republice je totožná. Jedná se vždy o top-down (shora-dolů) přístup. Nejprve je provedena projekce makroekonomických veličin ovlivňujících počet zaměstnaných (HDP, přidaná hodnota, export, import, výdaje na výzkum a vývoj, produktivita práce, veřejná a soukromá spotřeba, investice apod.) a následně je z jejich změn určena změna počtu zaměstnaných v dílčích sektorech ekonomiky ČR. V dalším kroku je vytvářena profesní a případně i vzdělaností struktura zaměstnaných (rozdělení podle stupně a oboru vzdělání) Jak bylo uvedeno výše, v ČR neexistuje žádná oficiální makroekonomická projekce. S tímto problémem se musejí vypořádávat všechny řešitelské týmy. V principu existují pouze dvě cesty, jak tento problém řešit. Buď si řešitelský tým vytvoří vlastní projekci, většinou pomocí ekonometrických a matematických postupů (viz. projekce SVP pro web ISA v letech 2005-2007) nebo převezme projekci vývoje ČR vytvořenou zahraničním pracovištěm (případ všech ostatních uvedených projektů v kapitole 4.1). Pracovníci SVP se rozhodli použít makroekonomickou projekci převzatou z mezinárodního projektu Forecasting skill supply and demand in Europe vypsaného Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (European Centre for the Development of Vocational Training, CEDEFOP) pro období 2009-2012. Výstupy projektu slouží především Evropské komisi. Hlavním řešitelem projektu je Institute for employment research (IER, Velká Británie) společně s Cambridge Econometrics (CE, Velká Británie), Research Center for Education and Labour Market (ROA) z Maastricht University (Nizozemí) a Alphametrics (Belgie a Velká Británie). Významným řešitelem v projektu je také Středisko vzdělávací politiky PedF UK. Hlavní řešitel projektu, Institut pro výzkum zaměstnanosti (IER), je pracoviště Univerzity ve Warwicku. Bylo založeno v roce 1981 a zabývá se především analýzou trhu práce. Jeho pracovníci se rovněž zabývají socio-ekonomickými jevy, které zaměstnanost a nezaměstnanost ovlivňují. To zahrnuje i porovnávání situací na trzích práce v různých zemích Evropy. Projekt Forecasting skill supply and demand in Europe navazuje na předchozí dva projekty CEDEFOPu v oblasti předvídání potřeb trhu práce. První z nich probíhal v letech 2006-2008 a byl zaměřen na projekci strany poptávky trhu práce (tj. jobs). Druhý potom v letech 2007–2009 vytvářel projekci strany nabídky (tj. počet osob). Původním záměrem pak bylo výsledky obou projekcí porovnat a zjistit tak hrozící nesoulad mezi stranou nabídky a poptávky. Oba projekty však nakonec nebyly provedeny na stejných datech ani srovnatelnými metodami a porovnávání výsledků tak nebylo možné. Tento nový projekt má jako jeden z hlavních cílů zopakovat obě projekce a provést porovnání výsledků a tím i identifikaci možných mezer na trhu práce. Celý postup projektování vychází z modulárního přístupu. Následující schéma ukazuje vztahy, které jsou mezi moduly.
52
Zdroj: Skills supply and demand in Europe; Medium-term forecast up to 202035
První modul slouží k vytvoření projekce počtu pracovních míst v členění podle odvětví. K tomu je využit tzv. E3ME model. E3ME byl původně určen pro potřeby výzkumných pracovníků a politiků, aby analyzoval dlouhodobé důsledky na E3 (energie, životní prostředí (angl. environment), ekonomiku) politiku, zejména v oblasti výzkumu a vývoje a ekologických daní a regulací. Jde o poslední z řady modelů vyvinutých pro oblast interakce energetiky a ekonomiky a později i životního prostředí v Evropě. Předchůdcem tohoto modelu byl nejprve model EXPLOR, sestavený v roce 1970 a pak následně model Hermes z roku 1980. Každý model těžil jednak z rozsáhlých mezinárodních týmů a rovněž se i poučil z dřívějších problémů a zahrnoval nově vyvinuté
35
http://www.cedefop.europa.eu/EN/Files/3052_en.pdf
53
technologie. E3ME je nyní pevně zavedený jako nástroj pro analýzu dopadů politických rozhodnutí v Evropě. První verze modelu E3ME vytvořil evropský tým v rámci projektu JOULE / THERMIE. Od té doby je model stále vyvíjen, zdokonalován a značně rozšiřován. V současné podobě, tak jak je model vytvořen pro projekce v rámci projektu pro CEDEFOP, jde o verzi 5.0. Model nyní zahrnuje celkem 33 evropských zemí, sedm typů materiálů a dvanáct typů paliv jako rozšíření ekonomických proměnných. Model lze používat i na národní úrovni. I když E3ME lze použít pro vytváření projekcí, je tento model častěji používaný pro hodnocení dopadů změny vstupů na základě různých scénářů vývoje. Změna vstupů může být dána buď změnou politiky, změnou v ekonomických předpokladech nebo dalšími změnami v proměnných modelu. Analýza může být buď zaměřena na očekávané změny v budoucnosti (ex-ante), nebo může hodnotit změny nastalé v minulém vývoji (ex-post). Scénáře mohou být použity buď k posouzení dopadu různých politických rozhodnutí, nebo k posouzení citlivosti na klíčové produkty, jako jsou mezinárodní ceny energií. Struktura E3ME je založena na systému národních účtů, jak jsou definovány v klasifikaci ESA 95, s dalšími vazbami na poptávku po energiích a emisemi do životního prostředí (viz schéma). Zabývá se rovněž detailně trhem práce. Provádí odhad parametrů soustavy rovnic strany nabídky, poptávky, výši mezd a délky pracovní doby.
Celkem je v modelu použito 33 sad ekonometricky odhadovaných rovnic, které obsahují i složky HDP (spotřeba, investice, mezinárodní obchod), ceny energií a surovin. Každá sada rovnic je v členění podle jednotlivých zemí a sektorů. E3ME pracuje s daty historické databáze, která v sobě obsahuje data za roky 1970-2009. Projekce je vytvořena pro všechny roky až do roku 2050. Hlavními datovými zdroji je Eurostat, AMECO databáze a IEA, doplňkové zdroje jsou pak OECD STAN databáze, případně i další zdroje, pokud je to potřeba. Chybějící data jsou odhadována pomocí vlastních statistických algoritmů.
54
Další rozměry modelu jsou:
33 zemí (27 členských zemí EU, Norsko a Švýcarsko a čtyři kandidátské země - Island, Chorvatsko, Turecko a Makedonie) 42 odvětví ekonomiky 43 kategorií výdajů domácností 19 různých uživatelů z 12 různých druhů paliv 6 různých uživatelů biomasy, plus voda 14 typů vzdušných emisí (jsou-li údaje k dispozici), včetně šesti sledovaných skleníkových plynů sledovaných v rámci Kjótského protokolu 13 typů domácností, zahrnující příjmové rozložení a sociálně-ekonomické skupiny, jako jsou nezaměstnaní, neaktivní a v důchodu, a rozdělení na městské/venkovské
Standardní výstupy z modelu E3ME je schopen produkovat širokou škálu ekonomických, energetických a environmentálních ukazatelů. Následující seznam uvádí přehled nejčastějších výstupy:
HDP a jeho jednotlivé složky (výdaje domácností, investice, vládní výdaje a mezinárodní obchod) Odvětvově specifický objem produkce, hrubé přidané hodnoty, ceny, obchodu a účinky na konkurenceschopnost Spotřebitelské ceny a výdaje Odvětvová zaměstnanost, nezaměstnanost, odvětvové mzdy a nabídka pracovních sil Poptávka po energii, podle odvětví a typu pohonných hmot, ceny energií Emise CO2 podle sektorů a typů paliva materiálové náročnosti
Každý z těchto výstupů je k dispozici na národní úrovni i na úrovni celé EU, a většina z nich je také definována zvlášť pro jednotlivé sektory. Pro využití v projektu CEDEFOP je získávána z modelu E3ME hlavně zaměstnanost (počet zaměstnaných osob v odvětví). Ta je funkcí hrubé produkce, ceny práce, průměrných odpracovaných hodin, cen energií a technologického pokroku. Všechny tyto vysvětlující proměnné kromě cen energií jsou definovány pro jednotlivé země a odvětví. Výsledkem modelu je projekce pro všechny roky na období 2011–2025. Projekce je vytvořena v několika scénářích, které se liší různým předpokládaným vývojem vysvětlujících proměnných. Avšak projekce zaměstnanosti není v tomto modelu nikterak provázána s produktivitou práce, což je jeden z výrazných nedostatků tohoto projektu. Dlouhodobě by měl být vztah mezi produktivitou práce a zaměstnaností stabilní, krátkodobě tomu tak však být nemusí. Další slabinou tohoto modelu je to, že je v něm pozornost zaměřena pouze na stranu poptávky, takže strana nabídky (pracovní síla) není vůbec zohledněna a výsledná projekce podle E3ME modelu tak nemusí korespondovat např. s vývojem počtu osob podle demografických projekcí. To řeší až další moduly celého přístupu. V dalším modulu je vytvářena projekce profesní struktury. K tomu jsou využita data LFS. V každém ze 41 odvětví se určí podíl každé z 27 profesních skupin, a to zvlášť pro každou zemi. Následuje logaritmická regrese, pomocí které se podíl profesí prognózuje pro následující roky. Podle takto vypočtených podílů se následně rozdělí celkové počty pracovních míst, získaných pro odvětví jako celek v prvním kroku, do jednotlivých profesních skupin. Ve třetím modulu probíhá zjišťování stupňů vzdělání. Podobně jako v předchozím modulu je prognózován podíl vzdělanostních skupin na celkovém počtu pracovních míst. Předchozí moduly se zabývají expanzivní a substituční poptávkou. Expanzní poptávka vyjadřuje změnu v rozsahu zaměstnanosti v daném povolání nebo vzdělanostní skupině během sledovaného období v důsledku nárůstu či poklesu pracovních míst jako reakci na změnu na trhu práce (útlum
55
odvětví znamená snižování pracovních míst a naopak). Substituční poptávka vyjadřuje možnost obsadit pracovní místa, z nichž odešli pracovníci s určitým vzdělanostním profilem pracovníkem s jiným, avšak profesně příbuzným profilem. Čtvrtý modul je zaměřen na poslední část celkové poptávky, na nahrazovací poptávku. Nahrazovací poptávka zachycuje potřebu obsadit ta pracovní místa, která jsou v současnosti obsazena osobami, které během prognózovaného období opustí pracovní trh – nejčastěji z důvodu odchodu do penze. Výsledkem je projekce po odvětvích (41), profesích (27) a stupních vzdělání (3). Během celého tohoto procesu je nutno se vypořádat s mnoha problémy – změny kvalifikací v čase v jednotlivých letech, nevysvětlitelné výkyvy v datech, krátké časové řady u některých zemí, problémem příliš malých čísel a kombinace dat LFS a národních účtů. Při projekcích stupňů vzdělání se využívají pouze minulé trendy, není v nich tedy vůbec zohledněn např. catching-up efekt (efekt dohánění36). Podíl profese na celkové zaměstnanosti v daném odvětví je podle modelu závislý na technologické náročnosti (na totéž místo je časem nutné zaměstnat osobu s vyšší kvalifikací), mezinárodním obchodu, platu, nezaměstnanosti a produkci. Jak bylo zmíněno, výsledkem projekce vytvořené v projektu pro CEDEFOP jsou počty zaměstnaných v členění do 41 odvětví ekonomiky a 27 profesních skupin (odpovídajících mezinárodní klasifikaci ISCO88 v členění na druhé úrovni). Pro potřeby SVP je však třeba získat podrobnější odvětvově specifická profesní data, a to na úrovni odpovídající zvolené profesní klasifikaci (60 resp. 27 skupin). Proto je třeba výsledky projekce CEDEFOP dále disagregovat do profesních skupin odpovídajících mezinárodní klasifikaci ISCO88 na třetí úrovni (tj. do cca 105 profesních skupin). Pro tento rozklad byla použita historická data, která jsou k dispozici. Bylo by samozřejmě vhodnější použít nějaká data obsahující projekci vývoje, ale bohužel nejsou k dispozici. Výpočet počtu zaměstnaných v odvětvově specifické profesní skupině je proveden podle následujícího vztahu: , kde z je počet zaměstnaných, o odvětví, p profesní skupina odpovídající profesní klasifikaci ISCO88 na 3. úrovni, r profesní skupina odpovídající profesní klasifikaci ISCO88 na 2. úrovni, c země, t rok projekce a tr referenční roky (v našem případě jde o souhrn za roky 2009-2011). Z hlediska projekce profesní a odvětvové struktury však není důležitá jen projekce počtu zaměstnaných. Důležitý je také vývoj kvalifikační náročnosti pracovních míst. Podrobný popis toho, jak se kvalifikační náročnost počítá, včetně její dynamizace, je popsán v kapitole 2.
36
Efekt dohánění – chudší země dosahují ekonomického růstu relativně snadno. S malým kapitálovým vybavením znamená každý investiční projekt velký příspěvek k HDP. Procentuálně má podíl investic na HDP mnohem větší vliv na růst v chudších než v bohatších zemích.
56
4.5 Projekce strany nabídky Tato kapitola vysvětluje východiska a způsob fungování demografického modelu, který byl v SVP PedF UK v letech 2010-2011 vytvořen a který umožňuje opakovaně zpracovávat různé varianty demografické projekce a z ní odvozené údaje využívané především pro projekci vysokého školství a průběžně (každoročně) je podle potřeby aktualizovat. Demografický vývoj ČR a jeho projekce do roku 2020 Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (SVP PedF UK) vytvořilo v průběhu roku 2010-2011 demografický model vývoje obyvatelstva České republiky. Na jeho základě a s využitím aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zpracovalo SVP PedF UK v září 2011 základní variantu demografické projekce České republiky s horizontem do roku 2020. Prahem projekce se stalo věkové složení obyvatel České republiky k 31. 12. 2010, jež vedle občanů ČR zahrnuje rovněž cizince s trvalým, přechodným (občané EU) nebo dlouhodobým (občané tzv. třetích zemí) pobytem. Projekce pracuje s předpokládaným vývojem charakteristik plodnosti (nově narození podle pohlaví), úmrtnosti (zemřelí podle pohlaví a věku) a s předpokládaným vývojem zahraničního migračního salda (vystěhovalí a přistěhovalí podle pohlaví a věku). Všechny uvažované a dále popsané předpoklady této základní varianty demografické projekce je třeba chápat jako vstupní s tím, že je možné o nich dále diskutovat a dle potřeby je případně upravovat. Nespornou a klíčovou výhodou demografického modelu SVP PedF UK je však nejen možnost operativně upravovat předpoklady projekce, ale také ho každoročně aktualizovat na základě zveřejňovaných údajů o věkovém složení obyvatelstva ke konci předcházejícího roku (ČSÚ tato data zveřejňuje na své webové stránce vždy v květnu) a údajů o počtech narozených podle věku matky z předcházejícího roku (ČSÚ tato data zveřejňuje v Demografické ročence ČR v říjnu). Pravidelná aktualizace umožňuje omezit odchylky, ke kterým v projekcích s delším horizontem přirozeně dochází (především v projekci migrace) a poskytuje tak přesnější odhady než neaktualizované projekce se stejným prahem37. Projekce předpokládaného demografického vývoje do roku 2020 se v demografickém modelu SVP PedF UK vytváří v jednotlivých krocích, které představují postupně roky projekce (jde o třídu tzv. vintage modelů). Demografické hodnoty pro daný rok vycházejí vždy z počtu a věkového složení obyvatel ČR v roce předchozím, z projekce plodnosti (fertility) žen podle jejich věku v daném roce a z koeficientů úmrtnosti a migrace. Koeficienty jsou konstruovány pro jednoleté věkové skupiny a reprezentují průměrnou meziroční změnu velikosti daného populačního ročníku. V následujícím textu bude vysvětlen vývoj všech uvedených parametrů demografického modelu. 4.5.1 Plodnost a její vývoj Demografický model v projekci nejprve využívá věkově specifické míry plodnosti (nebo též fertility) , které jsou konstruovány z dostupných údajů ČSÚ pro celkem sedm pětiletých věkových skupin žen v plodném věku (s jedinou výjimkou žen starších čtyřiceti let, které jsou již zahrnuty do jediné skupiny, tedy x = 10-14, 15-19, 20-24, 25-29, 30-34, 35-39 a 40+ let). Míry plodnosti vyjadřují počet živě narozených dětí ženám v určité věkové skupině na tisíc žen v dané věkové skupině dle následujícího vzorce: 1000; kde je počet živě narozených dětí ženám ve věkové skupině x,
37
Například ČSÚ zveřejňuje své projekce vždy v několikaletých intervalech; v poslední dekádě po pěti letech (2003 a 2009). Poslední projekce ČSÚ z roku 2009 vykazuje již po dvou letech vývoje nezanedbatelné odchylky v odhadu fertility (plodnosti) podle věku matek a tedy počtu nově narozených, ale především v migraci obyvatelstva, která v době přípravy projekce vykazovala dosti odlišné parametry než v období probíhající celosvětové ekonomické krize.
57
je počet žen ve věkové skupině x. Součet věkově specifických měr plodnosti představuje hlavní syntetický ukazatel plodnosti, tzv. úhrnnou plodnost TFR (Total Fertility Rate), která vyjadřuje intenzitu plodnosti celé populace žen. Její hodnota je interpretována jako průměrný počet dětí narozených jedné ženě během celého jejího života za předpokladu, že se pro celé reprodukční období ženy vychází z věkově specifických měr plodnosti fx platných v daném roce. Odhad vývoje těchto měr plodnosti je nezbytný pro projekci počtu živě narozených dětí v budoucích letech. ∑
∑
Česká republika patřila ještě v 80. letech minulého století mezi země s vysokou úrovní plodnosti, čemuž odpovídal také ukazatel úhrnné plodnosti TFR na hranici hodnoty 2. K prudkému poklesu počtu narozených dětí i úrovně plodnosti došlo v první polovině 90. let. Pokles úhrnné plodnosti pokračoval i v dalších letech, ale díky rostoucímu počtu žen ve věku nejvyšší plodnosti (ženy narozené ve druhé polovině sedmdesátých let) počty živě narozených v ČR již dále neklesaly, ale stagnovaly na úrovni kolem 90 tisíc ročně. Minimální úrovně dosáhla úhrnná plodnost v ČR v roce 1999 (TFR = 1,13), kdy zároveň patřila v Evropě (společně s Itálií) mezi vůbec nejnižší. Od té doby úhrnná plodnost v ČR znovu roste a blíží se k úrovni evropského průměru. Demografická projekce SVP PedF UK do roku 2020 předpokládá, že mírný růst celkové úrovně úhrnné plodnosti v ČR bude pokračovat. Struktura plodnosti podle věku ženy se přitom bude dále přibližovat západoevropským zemím. Projekce tedy očekává zvyšování úrovně plodnosti žen ve starších věkových skupinách, posun těžiště plodnosti do vyššího věku a zvyšování průměrného věku matek při narození dítěte. Současně však bude klesat počet žen v plodném věku (v reprodukčním období), což povede k pokračujícímu snižování počtu živě narozených dětí, které lze pozorovat již v posledních dvou letech. Počet živě narozených dětí v České republice totiž dosáhl svého tak zvaného lokálního maxima již v roce 2008 (119 914 narozených dětí), když předtím rostl nepřetržitě od roku 1999 (kdy bylo 89 202 narozených dětí). V roce 2010 se v České republice narodilo 117 456 dětí a podle zpracované projekce počet živě narozených do roku 2020 pravděpodobně poklesne až téměř k úrovni 110 tisíc. 4.5.2 Úmrtnost a její vývoj Pro odhad počtu zemřelých jsou konstruovány míry úmrtnosti dle věku zemřelých ve věku x z 1000 žijících ve věku x dle následujícího vzorce:
jako poměr mezi počtem
; kde je počet zemřelých ve věku x, je počet žijících ve věku x. Zlepšování úrovně úmrtnosti (mortality) v ČR začalo po delší době stagnace již koncem osmdesátých let a pokračovalo ještě rychleji v letech devadesátých. Nejlépe to vyjadřuje syntetický ukazatel střední délky života při narození LEB (Life Expectancy at Birth), zjišťovaný obdobně jako úhrnná míra plodnosti TFR. Ukazatel vyjadřuje, kolika let se člověk v průměru dožije při úrovni a struktuře úmrtnosti jednotlivých ročníků věku zjištěné v daném roce. Od počátku 90. let do současnosti vzrostla střední délka života při narození (LEB) v České republice o více než 5 let. Konkrétně u mužů v roce 2010 činila 74,4 let, zatímco u žen 80,6 let. Přes zlepšování úmrtnostních poměrů Česká republika stále nedosahuje úrovně ukazatele LEB současných vyspělých evropských států. Nejvyšší střední délku života při narození mají podle údajů databáze OECD (jedná se o průměrné údaje za obě pohlaví) v Itálii, Španělsku, Švédsku nebo ve Francii (více než 81 let), na druhé straně nejhorší situace mezi zeměmi EU je v Maďarsku, Slovensku,
58
Estonsku a Polsku (méně než 76 let). Již uvedený výčet zemí EU s nejvyšší a s nejnižší střední délkou života napovídá, že ukazatel bezprostředně nesouvisí s údaji o konkurenceschopnosti zemí či výši hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele, i když je částečně odráží. Základní varianta demografická projekce SVP PedF UK předpokládá další zlepšování úmrtnostních poměrů v ČR a prodlužování střední délky života při narození, která se bude postupně dotahovat na dnešní úroveň nejvyspělejších zemí. Vlivem stárnutí populace se však do roku 2020 budou přesto zvyšovat roční počty zemřelých. 4.5.3 Zahraniční migrace a její vývoj Ze zprávy OECD o migraci38 vyplývá, že v roce 2009 (poslední srovnatelné údaje) poklesla v důsledku ekonomické krize a omezujících opatření řady vlád imigrace do všech velkých evropských států s výjimkou Německa, do vyspělých asijských ekonomik v čele s Japonskem a Tureckem a také do Spojených států. V rámci Evropské unie poklesl v hlavním krizovém roce 2009 počet imigrantů o 22 %, přičemž důvodem byl především menší zájem o pracovníky ve stavebnictví a maloobchodu. Evropskou výjimku představuje Velká Británie, kam se v roce 2009 přistěhovalo o 14 % cizinců více než v roce předchozím. To je také nejvyšší přírůstek v rámci celé OECD. Nejvíce ze všech sledovaných zemí však poklesl zájem právě o Českou republiku. Po vypuknutí krize se do ČR v roce 2009 přistěhovalo přibližně pouze 40 tisíc cizinců, tedy téměř o dvě třetiny méně než v roce 2007, kdy zájem přistěhovalců o rostoucí českou ekonomiku překročil stotisícovou hranici a dosáhl tak vrcholu. Propad byl u nás dokonce větší než v zemích typu Irska a Španělska, které ekonomická krize postihla nepochybně mnohem výrazněji. Z posledních zjištění Českého statistického úřadu vyplývá, že se pokles migrace dosud nezastavil. V roce 2010 se do ČR přistěhovalo již jen 30 tisíc cizinců a v roce 2011 již pouze 23 tisíc cizinců. Tento dramatický propad samozřejmě ovlivnil vývoj salda zahraniční migrace jako rozdílu mezi přistěhovalými a vystěhovalými. Protože však zároveň došlo ke snížení počtu vystěhovalých Čechů do zahraničí (zatímco v roce 2010 jich bylo téměř 15 tisíc, v roce 2011 pouze necelých 6 tisíc), zůstává Česká republika i nadále migračně ziskovou zemí s kladným saldem. Struktura přistěhovalých a vystěhovalých v České republice podle pohlaví a věku potvrzuje, že v ČR v současné době převládá tzv. pracovní forma migrace. Téměř polovina cizinců se totiž do České republiky přistěhovává ve věku 19 až 32 let, což jsou zároveň nejfrekventovanější ročníky věku přistěhovalých cizinců. Ve věku do 30 let tvoří téměř 60 % přistěhovalých a dokonce více než 70 % vystěhovalých muži. Nejvyšší pozitivní zahraniční migrační saldo u nás vykazují mladí lidé ve věku 20-21 let. Mnozí mladí přistěhovalí cizinci jsou samozřejmě studenti vysokých škol. S ohledem na vnější vlivy je objem zahraniční migrace nejhůře předvídatelnou složkou demografické projekce. Projekce SVP PedF UK v nejbližších letech předpokládá zachování pozitivního zahraničního migračního salda a dokonce očekává jeho nárůst proti roku 2010. Zároveň předpokládá postupné přibližování věkové struktury přistěhovalých a vystěhovalých v České republice věkové struktuře migrantů v Evropské unii. 4.5.4 Počet absolventů Celkový počet osob pak následně ovliňuje i celkový počet absolventů škol. Pro jejich analýzu a projekci šlo v minulosti použít především data, která shromažďoval Ústav pro informace ve vzdělávání, (ÚIV). Ten vznikl v roce 1991 jako příspěvková organizace přímo řízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeho posláním bylo poskytovat spolehlivé informace o školství a vzdělávání ministerstvu, krajům a obcím, školám a učitelům, žákům a jejich rodičům, novinářům, Českému statistickému úřadu, veřejnosti i mezinárodním institucím. Ústav zajišťoval školskou statistiku, shromažďoval a zpracovával údaje z různých statistických šetření a srovnávacích výzkumů vzdělávání, přičemž spolupracoval i se zahraničními partnery. ÚIV zpracovával analýzy, šetření a prognózy stavu a rozvoje vzdělávacího systému a školské a vzdělávací politiky a také participoval na 38
International Migration Outlook. OECD, Paris 2011
59
mezinárodních výzkumech a zastupoval ČR v mezinárodních informačních systémech v oblasti vzdělávání. Dle rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy byl ÚIV k 1.1.2012 zrušen. Jeho agendu spojenou se sběrem a zpracováním dat převzalo MŠMT. Sběr dat probíhá v nezměněné podobě a data za předchozí roky jsou stále dostupná. Od 1.1.2012 tedy vytváří i projekci počtu absolventů jednotlivých škol Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Absolventi škol však nejsou jedinou částí strany nabídky trhu práce. Na nově vzniklá či uvolněná pracovní místa se mohou dostat i lidé, kteří se již na trhu práce pohybují. Jde jednak o nezaměstnané osoby a pak jde také o přesun zaměstnaných osob z jednoho pracovního místa na jiné. S tím souvisí otázka transferability pracovníků. EU vydala v roce 2011 publikaci Transferability of Skills across Economic Sectors: Role and Importance for Employment at European Level39. Projekt analyzoval úlohu a význam přenositelných dovedností s ohledem na zaměstnatelnost, přizpůsobivost a profesní mobilitu osob na trhu práce. Tato publikace analyzuje roli znalostí v kariérní dráze na trhu práce a úrovně přenositelnosti dovedností mezi jednotlivými odvětvími v současnosti i ve výhledu do roku 2020. Projekt také řešil zajímavou myšlenku, když studoval, nakolik si jsou jednotlivé profese podobné na základě požadovaných dovedností (skills), které byly rozlišovány na soft, generic hard a specific hard skills. Žádné konkrétní závěry však nakonec bohužel nepřinesl a výsledky zůstaly pouze v teoretické a metodologické rovině. Transferabilita pracovníků je mezi některými profesemi obousměrná, mezi jinými však pouze jednosměrná. Například, asi si lze poměrně jednoduše představit, že učitel střední školy se přesune na pozici ředitele střední školy a naopak. Lze si také snadno představit přesun osoby z profese řidič autobusu na pozici řidič osobního auta. Naopak to však nemusí vůbec být možné.
4.6 Evaluace kvality projekcí Budoucnost bohužel nikdy nelze předpovídat s přesností a jistotou. Ale všichni účastníci na trhu práce si dělají své plány pro budoucnost. Ty jsou však velice často založeny na jednoduchém předpokladu, že změny v budoucnosti budou stejné, jako ty v minulosti. Důvod, proč se projekce budoucího vývoje vlastně vytvářejí je ten, že komplexní, systematická, konzistentní a transparentní projekce může pomoci informovat každého o světě, kterému bude muset v budoucnu pravděpodobně čelit. Jak bylo uvedeno v předchozím textu, v ČR stále ještě neexistuje žádná pravidelná a opakovaná projekce vývoje počtu a struktury zaměstnaných na trhu práce. Proto nelze porovnávat různé verze projekce vypracované stejným autorem a zjišťovat, jak se projekce postupně modifikuje a jak moc je blízká či vzdálená skutečné situaci na trhu práce. Do evaluace existujících projekcí navíc velmi silně zasáhla ekonomická krize. S takovouto zásadní změnou ve vývoji zřejmě žádná střednědobá projekce nepočítala. Ekonomická krize z podzimu 2008 velmi silně ovlivnila vývoj ekonomik téměř všech zemí Evropy. To se následně projevilo i na trhu práce. Ten na změny HDP reaguje s mírným zpožděním, a proto k poklesu počtu zaměstnaných došlo až v roce 2009 a nikoliv již v závěru roku 2008. Významná otázka při evaluaci projekcí je to, jak vlastně poznat dobrou předpověď. Pouhé porovnání předpovídaných hodnot se skutečností totiž může být značně zavádějící. Skutečně kvalitní projekce totiž osloví svou cílovou skupinu (politiky na regionální i celostátní úrovni, vzdělávací instituce, úřady práce apod.) již hned po svém vydání. Všichni tito mohou reagovat na hrozící budoucí problémy a nesoulady mezi stranou nabídky a poptávky trhu práce a pokusit se je eliminovat. Proto následně upraví své chování a priority (podpora zaměstnanosti ve vybraných odvětvích, změna struktury vzdělávacích programů apod.) podle očekávání projekce. Tím může být budoucí struktura jak strany nabídky, tak poptávky, trhu práce značně ovlivněna a bude se lišit od toho, co byly původní výsledky projekce. Přesto právě taková projekce, která dokáže úspěšně oslovit a ovlivnit konkrétní cílové skupiny je ta nejúspěšnější.
39
http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=7124&langId=en
60
5. Klasifikace použité pro analýzy Jako datové zdroje budou použity Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) – tato data nám umožní detailní pohled na vývoj v ČR a Labour Force Survey (LFS) – tato data vycházejí z národních šetření jednotlivých států a jsou tvořena podle jednotné metodiky Eurostatu a dají se tedy velmi dobře použít pro srovnání jednotlivých zemí. Při vytváření jednotlivých klasifikací se vycházelo z toho, že každá z použitých klasifikací musí být plně převoditelná s mezinárodními klasifikacemi, které používají OSN, Eurostat a další mezinárodní organizace. Pro klasifikací profesí i odvětví byly vytvořeny klasifikace pro různý stupeň agregace (pro odvětví 24 a 5 skupin, pro profese 60, 27, 9 a 5 skupin). Vytvoření podrobnějších klasifikací (24 resp. 60 skupin) umožňuje zmapovat detailněji vývoj v některých specifických skupinách (specifických ať už strukturou zaměstnaných osob nebo svým vývojem). Při vytváření jednotlivých klasifikačních skupin byla brána v úvahu také minimální nezbytná velikost každé skupiny, která by zajistila minimalizaci chyb způsobenou náhodným výběrem při vytváření datového souboru (LFS i VŠPS jsou výběrová šetření, nejedná se tedy o úplná šetření a v jejich výsledcích se tedy musí uvažovat výběrová chyba). Velikost každé skupiny vzniklé podle navržených klasifikací byla pro ČR stanovena na minimálně 10 tisíc osob. Dále byla při vytváření klasifikací samozřejmě zohledněna podobnost spojovaných skupin. Ta byla posuzována jednak podle obsahové náplně jednotlivých skupina, dále také podle struktury osob uvnitř každé skupiny, čímž bylo zabráněno spojování heterogeních skupin.
61
5.1 Klasifikace zemí Pro jednotlivé země jsou používány zkratky, které odpovídají dvojpísmennému značení, jež používá Eurostat:
Kromě uvedených zemí patřících do Evropské Unie, je ještě v některých analýzách zahrnuto také Švýcarsko (CH) a Norsko (NO).
62
5.2 Klasifikace odvětví Vytvořené skupiny klasifikace odvětví vycházejí z Mezinárodní standardní klasifikace ekonomických činností ISIC Rev. 3.1 (International Standard Industrial Classification of All Economic Activities), která byla vytvořena v roce 2004 statistickou divizí Organizace spojených národů40. Pro účely publikace byla a klasifikace ještě upravena na členění do 25 skupin odvětví a následně ještě redukována na výsledných 24 skupin odvětví. Jejich přehled ukazuje následující tabulka společně se zařazením příslušných skupin odvětví do 5 sektorů ekonomiky.
Data od roku 2009 jsou data v LFS (pro země EU) a od roku 2010 i ve VŠPS (pro ČR) sebrána podle nové odvětvové klasifikace (NACE Rev. 241), která není totožná s odvětvovou klasifikací používanou v předchozích letech. Bylo proto nutné vytvořit převodník mezi odvětvovou klasifikací ISIC Rev. 3.1
40
Viz. http://unstats.un.org/unsd/cr/registry/regcst.asp?Cl=17&Lg=1
41
Viz. http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_NOM_DTL&StrNom=NACE_RE V2&StrLanguageCode=EN&IntPcKey=&StrLayoutCode=HIERARCHIC
63
a NACE Rev. 2. Tento převodník však již tým Střediska vzdělávací politiky PedF UK vytvořil a již nyní s ním úspěšně pracuje.
5.3 Klasifikace profesí Použitá klasifikace profesí vychází z Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání – ISCO-88 (International Standard Classification of Occupations). Je to klasifikace vytvořená OSN, kterou až na nepatrné výjimky převzala EU a vydala pod názvem ISCO-88 (COM). Nahrazuje verzi z roku 1968, jejíž páté vydání vyšlo v roce 1986. Tato klasifikace má 4místný číselný kód. Z klasifikace ISCO-88 vychází i klasifikace KZAM (Klasifikace zaměstnání), kterou pro identifikaci profesí používá ČSÚ. Pro nejjemnější členění bylo vytvořeno 60 profesních skupin. Pro zařazení do příslušné skupiny je určující ISCO kód na třetí úrovni, pomocí kterého je každá skupina OCC60 jednoznačně určena. To, že stačí znát ISCO kód jen na třetí úrovni a není potřeba znát úroveň čtvrtou, to umožní tuto klasifikaci aplikovat i na data z LFS. Pro vyšší stupeň agregace bylo vytvořeno 9 skupin (OCC 9), které odpovídají mezinárodní klasifikaci ISCO88 na první úrovni členění. Stejně jako u odvětví, i v případě profesí se v posledních letech přešlo na novou mezinárodní klasifikaci. Jde o klasifikaci ISCO-08 . A také pro tuto novou profesní skupinu má již tým Střediska vzdělávací politiky PedF UK vytvořen převodník. V této publikaci se však ještě s klasifikací ISCO-08 nepracuje a všechny uvedené číselné kódy pro skupiny profesí odpovídají klasifikaci ISCO-88.
64
65
Ve výstupech tohoto projektu bude použita především klasifikace 27 profesních skupin, které jsou vytvořeny s tím, že je větší prostor dán profesím (povoláním) s vyšším zastoupením osob s terciárním vzděláním a ostatní skupiny jsou upozaděny.
5.4 Klasifikace stupňů (úrovní) vzdělání Použitá klasifikace plně odpovídá Mezinárodní standardní klasifikaci vzdělávání – ISCED (International Standard Classification of Education). Tu vypracovalo a vydalo UNESCO v roce 1976, aby sloužila jako nástroj vhodný pro shromažďování, zpracování a zpřístupňování vzdělávacích statistik jak v jednotlivých zemích, tak v mezinárodním měřítku. Tato klasifikace byla pětimístná. První místo označovalo úroveň vzdělávání a další dvě místa skupinu vzdělávacích programů, resp. obory vzdělávání. Podrobnější třídění vzdělávacích programů bylo provedeno posledními kódy klasifikace. Klasifikace ISCED se již řadu let aktualizuje. V listopadu 1997 byly na Generální konferenci UNESCO v Paříži schváleny změny týkající se úrovně vzdělávání i oborů vzdělávání. Klasifikace ISCED 1997 má 7 úrovní vzdělávání (0 až 6), které mohou mít vnitřní členění A až C. Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 1997 kód úroveň vzdělání 0
preprimární vzdělávání – bez vzdělání
1
primární vzdělávání – 1. stupeň základní školy
2
nižší sekundární vzdělávání – ukončená základní škola včetně odpovídajících ročníků víceletých gymnázií 2A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 2B - přípravný stupeň pro pracovní trh
66
2C - stupeň směřující na pracovní trh 3
vyšší sekundární vzdělávání – střední vzdělání či učení bez maturity či ukončené maturitou (mimo nástaveb) včetně ukončených ročníků konzervatoře na úrovni SŠ 3A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 3B - přípravný stupeň pro pracovní trh 3C - stupeň směřující na pracovní trh
4
postsekundární vzdělávání nižší než terciární 4A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání
–
pomaturitní
a
nástavbové
4B - prakticky zaměřené studium 5
první stupeň terciárního vzdělávání – Vyšší odborné školy a konzervatoře (5B) a bakalářské (5A) a magisterské studium (5A) 5A - stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání 5B - prakticky zaměřené studium
6
druhý stupeň terciárního vzdělávání – doktorandské studium
Následující tabulka ukazuje, jak odpovídá použitá klasifikace pro data z LFS a z VŠPS mezinárodní klasifikaci ISCED (v LFS se oproti VŠPS nerozlišuje střední vzdělání maturitní a nematuritní).
67
5.5 Klasifikace oborů vzdělání Pro skupiny oborů je použita klasifikace oborů vzdělání převzatá z dat ESS42 (European Social Survey). V LFS se zatím nepublikují údaje o oborech vzdělání za země EU. Předpokládáme, že až se začne se zjišťováním oborů vzdělání ve všech zemích EU19, bude tato klasifikace plně komparativní. Prozatím můžeme k analýzám týkajících se oborů vzdělání používat jen data VŠPS (která jsou samozřejmě jen pro ČR).
5.6 Klasifikace ekonomické aktivity obyvatelstva Obyvatelstvo každé země se dělí na ekonomicky aktivní (pracovní sílu) a ekonomicky neaktivní (dále jen neaktivní). Ekonomicky aktivní se dále dělí na zaměstnané a nezaměstnané. Jednotlivé skupiny jsou ve VŠPS definovány takto: A) Zaměstnaní – jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušely do následujících kategorií : I) placení zaměstnaní, kteří spadají do těchto skupin : a) "v práci" – jsou to osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci za mzdu nebo plat a odměna jim byla vyplácena v penězích nebo naturáliích. Není přitom
42
http://www.europeansocialsurvey.org/
68
rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. b) "v zaměstnání ale ne v práci" – jedná se o osoby, které již pracovaly ve svém současném zaměstnání, ale během vykazovaného období nebyly dočasně v práci a přitom měly formální vazbu k tomuto zaměstnání. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr (v současné legislativní úpravě pracovní smlouva, jmenování a volba), dále dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, popř. další smluvní vztahy mimo oblast pracovního práva (např. autorské smlouvy). II) zaměstnaní ve vlastním podniku, kteří spadají do těchto skupin: a) "v práci" – jsou to osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci pro zisk nebo rodinný příjem, bez ohledu na to, zda byl vyjádřen v penězích nebo v naturáliích. b) "v podniku, ale ne v práci"– jsou to osoby s vlastním podnikem, které nebyly z jakéhokoliv důvodu během referenčního týdne dočasně v práci. Pro účely zjišťování je pojem práce interpretován jako práce alespoň po dobu jedné hodiny v referenčním týdnu. Za zaměstnané jsou považováni i učni, kteří dostávají mzdu, plat nebo odměnu podle stejného principu jako jiné osoby. Obdobně osoby připravující se ve školách na své budoucí zaměstnání, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se především mimoekonomickými aktivitami, které však v referenčním období byly navíc v zaměstnání, jsou také považovány za zaměstnané. Do skupiny zaměstnaných naopak nejsou automaticky zahrnovány osoby na rodičovské dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter.
B) Nezaměstnaní – jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky: I) nebyly zaměstnané, II) hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání pomocí úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem, III) byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku. Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Jedinou výjimkou je skupina osob, které práci nehledají, protože ji již našly, ale nástup je stanoven na dobu nejpozději do 14-ti dnů. Tyto osoby jsou podle definice Eurostatu zařazeny rovněž mezi nezaměstnané. C) Neaktivní – jsou všechny osoby, které nebyly zaměstnány během referenčního období a nejsou v současnosti ekonomicky aktivní (např. děti předškolního věku, osoby navštěvující různé vzdělávací instituce, starobní důchodci, dlouhodobě nemocné nebo invalidní osoby apod.). Pro ně je charakteristické, že nesplňují 3 základní podmínky nezaměstnanosti. Patří sem např. i uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce, ale neschopní nastoupit práci do 14 dnů (např. z důvodu probíhající rekvalifikace). Proti dříve uváděným údajům patří do této skupiny i osoby na rodičovské dovolené, pokud nesplňují podmínky pro zařazení mezi zaměstnané či nezaměstnané.
69
6. Vysvětlení použitých pojmů Hlavním výstupem projektu bude vytvoření profilů odvětvových a profesních struktur pracovních míst v ekonomice ČR a v dalších zemích EU. Tyto profily budou jednak obsahovat popis historického vývoje v letech 1995-2010 a také i projekci vývoje do roku 2020. Následující text detailně vysvětluje pojmy, které budou použity ve zmíněném textu. Odvětví, pododvětví, skupina odvětví Odvětvové skupiny, odpovídající skupinám Ind24 dle použité klasifikace, budou v prvním odstavci každého z odvětvových profilů označeny jako skupina odvětví. Tam bude definováno, z jakých odvětví a pododvětví je daná skupina odvětví tvořena (tak jak to odpovídá mezinárodní klasifikaci ISIC). V dalším textu však již kvůli zjednodušení a zlepšení přehlednosti textu bude pod pojmem odvětví myšlena vždy celá skupina odvětví. Přidaná hodnota Přidaná hodnota odvětví je hodnota přidaná zpracováním, tedy hodnota, kterou odvětví přidá svým úsilím k hodnotě nakupovaných meziproduktů (zejména zásob, služeb). Přidaná hodnota je uváděna v amerických dolarech ve stálých cenách roku 2000. Hodnoty v USD Pro převod z národních měn na americké dolary (USD) byl použit směnný kurz. Produktivita práce Produktivita práce je nejen syntetickou veličinou, která udává například, jaký objem produkce připadá na jednoho pracovníka, ale navíc veličinou výrazně strukturovanou, kdy se v produktivitě liší nejen jednotlivé ekonomické sektory a odvětví, ale ještě více jejich obory a podobory. Z tohoto hlediska je produktivita práce veličinou, která nabývá velmi různých hodnot měnících se jak mezi odvětvími a obory, tak i v čase nebo mezi zeměmi. Při převodu mezi měnami jednotlivých zemí pomocí směnného kurzu a nikoliv pomocí parity kupních sil (PPP) dochází konkrétně v ČR k podhodnocení přidané hodnoty odvětví a tím i produktivity práce. Zatímco směnný kurz USD/CZK byl v minulých letech kolem 25 CZK za 1 USD, podle parity kupních sil je tento poměr 15 CZK za 1 USD. Produktivita práce by tedy vycházela při přepočtu podle PPP přibližně o dvě třetiny vyšší než při přepočtu dle směnného kurzu. Podíl odvětví na celku Podíl odvětví na celku vyjadřuje podíl počtu osob zaměstnaných v daném odvětví ku celkovému počtu osob zaměstnaných v celé ekonomice. Variance podílu odvětví na celku Tento ukazatel je spočten jako směrodatná odchylka podílů daného odvětví v jednotlivých zemích na celkové ekonomice v zemi ku podílu daného odvětví na celkové ekonomice v EU. Tento ukazatel demonstruje, jak „blízko“ či „daleko“ od sebe jsou hodnoty podílu daného odvětví na celkové ekonomice v jednotlivých zemích. Profesní skupiny Kódy uvedené v textu kurzívou za názvem profesních skupin (např. 1a) odpovídají jejich označení v naší klasifikaci OCC60, jak jsou definovány v publikaci „Klasifikace pro analýzy kvalifikačních/vzdělanostních požadavků pracovních míst v ekonomice“ (Praha, září 2011). Stejně tak jsou tamtéž definovány skupiny „Vysoce kvalifikovaní pracovníci“, „Kvalifikovaní duševní pracovníci“, „Provoz a administrativa“, „Kvalifikovaní dělníci“ a „Nekvalifikovaní dělníci“, které jsou definovány v klasifikaci OCC5.
70
Koncentrace odvětví Koncentrace odvětví (kj) ukazuje, nakolik je dané odvětví uvnitř profesně (či vzdělanostně) homogenní či naopak heterogenní. Koncentrace je vysoká, pokud má v odvětví dominantní postavení jedna nebo jen několik málo profesí (vzdělanostních skupin) a ostatní mají výrazně nižší zastoupení. Pro její výpočet byla použita míra špičatosti. Špičatost určuje relativní strmost nebo plochost rozdělení v porovnání s normálním rozdělením. Špičatost je definována následujícím vztahem: 4 2 xj x nn 1 3n 1 kj n 1n 2n 3 s n 2n 3
kde s je výběrová směrodatná odchylka, pro kterou platí
n x 2 x
2
s
nn 1
.
Rozlišujeme 7 stupňů koncentrace odvětví – velmi nízká, nízká, podprůměrná, průměrná, nadprůměrná, vysoká a velmi vysoká. Exkluzivita odvětví Exkluzivita odvětví (ej) ukazuje, nakolik jsou dané profese (či vzdělanostní skupiny) zastoupeny výhradně v daném odvětví. Má-li odvětví vysokou exkluzivitu, znamená to, že daná profese (vzdělanostní skupina) je soustředěna převážně v tomto odvětví a jinde se vyskytuje jen sporadicky. Pro její výpočet byla použita tato míra:
nij e j i 1 ni 60
2
,
kde ni je počet zaměstnaných osob v dané ekonomice patřících do profesní skupiny i a nij je počet osob patřících do profesní skupiny i zaměstnaných v odvětví j. Rozlišujeme 7 stupňů koncentrace odvětví – velmi nízká, nízká, podprůměrná, průměrná, nadprůměrná, vysoká a velmi vysoká.
71
Určení jednotlivých stupňů bylo pro jednotlivé hodnoty míry kj provedeno podle následující tabulky:
koncentrace, exkluzivita
percentilové rozmezí kj
velmi nízká
0% - 15%
nízká
15% - 22%
podprůměrná
22% - 37%
průměrná
37% - 62%
nadprůměrná
62% - 78%
vysoká
78% - 85%
velmi vysoká
85% - 100%
Průměrná délka vzdělávání Průměrná délka vzdělávání (PDV) udává, jak dlouho v průměru trvalo vzdělávání osob v dané skupině. Při výpočtu se vychází z dosaženého vzdělání osob ve skupině. PDV se pro údaje z LFS spočítá jako skalární součin podílu zastoupení osob s jednotlivými úrovněmi vzdělání (základní, střední, terciární) a jejich doby vzdělávání (8, 12, 16 let). Tedy např. je-li ve skupině 20 % osob se základním vzděláním, 50 % osob se středním vzděláním a 30 % osob s terciárním vzděláním, je PDV = 0,2*8 + 0,5*12 + 0,3*16, tedy 12,4 let. Pro výpočet PDV v části, která analyzuje vývoj ČR, budou rozlišeny osoby se středoškolským vzděláním na osoby bez maturity a s maturitou. Průměrná délka vzdělávání pro osoby bez maturity bude uvažována 10,5 let, pro osoby s maturitou 12 let. PDV vypočtená tímto způsobem bude tedy vždy o něco nižší než PDV vypočtená pro evropské země, kde nelze rozlišit středoškolské vzdělání s maturitou a bez maturity. Takže pro odvětví, ve kterém je 20 % osob se základním vzděláním, 20 % osob se středním vzděláním bez maturity, 30 % osob se středním vzděláním s maturitou (celkem tedy 50 % osob se středním vzděláním, stejně jako v příkladu pro výpočet PDV pro EU) a 30 % osob s terciárním vzděláním, je PDV = 0,2*8 + 0,2*10,5 + 0,3*12 + 0,3*16, tedy 12,1 let, což je skutečně méně než v případě pro EU. Je to způsobeno tím, že část z osob se středním vzdělání, které nemají maturitu, přispívá k PDV v ČR jen 10,5 lety, kdežto v EU neumíme z dat LFS středoškolsky vzdělané osoby s maturitou a bez maturity odlišit. Podíl PDV odvětví na celkové PDV Tento ukazatel určuje, jaký je v dané zemi podíl průměrné délky vzdělávání v odvětví na průměrné délce vzdělávání v celé ekonomice. Tento ukazatel má význam v tom, že lépe ukazuje postavení každé země v porovnání s ostatními, neboť eliminuje vliv např. celkové nízké průměrné délky vzdělávání v zemi. Pokud bychom porovnávali pouze absolutní velikost PDV, téměř ve všech odvětvích by vyšlo Řecko a Portugalsko na posledních místech, neboť v obou těchto ekonomikách je vzdělanostní struktura zaměstnaných osob výrazně jiná než např. ve skandinávských zemích a v celé ekonomice a tedy i v drtivé většině odvětví je mnohem více osob s nižším vzděláním. Tento ukazatel má tedy čtenáři umožnit porovnat pozici jednotlivých zemí EU mezi sebou nejen podle absolutní velikosti PDV, ale i z pohledu PDV konkrétního odvětví k celkové PDV v dané zemi. Vývoj počtu osob dle vzdělání – vlivy působící na změnu počtu osob s určitým vzděláním Na změně počtu osob s danou úrovní vzdělání se v každém odvětví podílejí tři vlivy:
vliv změny velikosti daného odvětví – pokud se počet osob v odvětví snižuje (zvyšuje), měl by se snižovat (zvyšovat) i počet osob s daným vzděláním v tomto odvětví;
72
vliv změny struktur profesí v daném odvětví – každá profese má v daném odvětví svou specifickou strukturu vzdělání; tento vliv ukazuje, jak by se změnil počet osob s danou úrovní vzdělání v konkrétním odvětví, pokud by se uvnitř žádné profese nezměnila její vzdělanostní struktura, pouze by se v odvětví změnila struktura profesí; vliv změny vzdělanostních struktur uvnitř profesí v daném odvětví – každá profese má v daném odvětví svou specifickou strukturu vzdělání; tento vliv ukazuje, jak by se změnil počet osob s danou úrovní vzdělání v konkrétním odvětví, pokud by se nezměnila struktura vzdělání profesí v odvětví, ale pouze by se uvnitř jednotlivých profesí v daném odvětví změnila jejich vzdělanostní struktura.
Tyto tři vlivy mohou působit jak ve stejném směru (tedy všechny pro zvyšování nebo všechny pro snižování počtu osob s danou úrovní vzdělání v odvětví), tak naopak proti sobě a pak o směru vývoje osob s daným stupněm vzdělání rozhodne to, který z vlivů převáží. Vzdělanostní skupina Pod pojmem vzdělanostní skupina se rozumí osoby se stejnou kombinací úrovně a oboru vzdělání. Podíl profesní skupiny na celku Podíl profesní skupiny na celku vyjadřuje podíl počtu osob zaměstnaných s danou profesní skupinou ku celkovému počtu osob zaměstnaných v celé ekonomice. Vzhledem k tomu, že je uvažováno 60 profesních skupin, tak při zcela rovnoměrném rozložení do všech těchto skupin by podíl každé z nich činil 1,7 % (= 1/60). Odvětvová, kvalifikační a oborová koncentrace profesní skupiny Koncentrace profesní skupiny j (kj) ukazuje, nakolik je daná profesní skupina odvětvově (či kvalifikačně nebo oborově) homogenní nebo naopak heterogenní. Koncentrace je vysoká, pokud má v profesní skupině dominantní postavení jedno nebo jen několik málo odvětví (resp. kvalifikačních stupňů či oborů) a ostatní mají výrazně nižší zastoupení. Pro její výpočet byla použita tato míra:
nij k j i 1 ni m
2
,
kde m = 23 pro odvětví, m = 9 pro kvalifikační náročnost a m = 14 pro obory, ni je počet zaměstnaných osob v dané ekonomice patřících do odvětvové (resp. kvalifikační či oborové) skupiny i a nij je počet zaměstnaných osob patřících do odvětvové (resp. kvalifikační či oborové) skupiny i s profesní skupinou j. Rozlišujeme 7 stupňů koncentrace odvětví – velmi nízká, nízká, podprůměrná, průměrná, nadprůměrná, vysoká a velmi vysoká.
73
Určení jednotlivých stupňů jsme pro jednotlivé hodnoty míry kj provedli podle následující tabulky:
koncentrace, exkluzivita
percentilové rozmezí kj
velmi nízká
0% - 15%
nízká
15% - 22%
podprůměrná
22% - 37%
průměrná
37% - 62%
nadprůměrná
62% - 78%
vysoká
78% - 85%
velmi vysoká
85% - 100%
Porovnání průměrné délky vzdělávání zaměstnaných osob a kvalifikační náročnosti pracovních míst Aby se dala snadno porovnávat průměrná délka vzdělávání (která je pro jednotlivé profesní skupiny v rozmezí cca 9,5 až 16) a kvalifikační náročnost (která se pohybuje od cca 2,5 do 8), byla převedena i kvalifikační náročnost tak, aby minimální a maximální hodnoty byly stejné jako u průměrné délky vzdělávání. Převod jsme provedli podle vzorce
QRinové QRi QRmin .
PDVmax PDVmin PDVmin , QRmax QRmin
kde QRinové je přepočítaná kvalifikační náročnost profesní skupiny i, QRi původní kvalifikační náročnost profesní skupiny i, QRmin nejnižší kvalifikační náročnost ze všech profesních skupin, QRmax nejvyšší kvalifikační náročnost ze všech profesních skupin, PDVmax nejvyšší průměrná délka vzdělávání ze všech profesních skupin a PDVmin nejnižší průměrná délka vzdělávání ze všech profesních skupin. Podíl na dalším vzdělávání Ukazuje, jaký podíl zaměstnaných osob s danou profesní skupinou se v roce 2010 vzdělával mimo školní systém.
74
