METODIKA PODPORY OSOB S PAS PŘI UPLATNĚNÍ NA PRACOVNÍM TRHU PRO ZAMĚSTNAVATELE A UCHAZEČE

A

PR

O

ZA

M UC ĚST HA NA ZE VAT ČE EL E

METODIKA PODPORY OSOB S PAS PŘI UPLATNĚNÍ NA PRACOVNÍM TRHU

Metodika podpory osob s PAS při uplatnění na pracovním trhu

Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Kolektiv autorů – pracovníci projektu Integrace osob s poruchou autistického spektra na pracovní trh (reg. č. CZ.1.04/3.3.05/75.00287) 2014

ú vod

úvod Nástup do prvního zaměstnání je pro každého z nás významnou životní změnou a začátkem něčeho nového a neznámého, z čeho můžeme mít obavy, nebo na co se naopak velmi těšíme. Pro osoby s poruchou autistického spektra (dále PAS) je tato situace mnohem náročnější, protože se jedná o specifickou skupinu lidí s obtížemi v komunikaci, s problémy v navazování funkčních sociálních vztahů a narušenou představivostí. Je proto nezbytné jim hned při nástupu do zaměstnání poskytnout zvýšenou péči a odbornou podporu. Tito lidé bývají nezřídka vyloučeni z pracovního trhu nebo pracují na místech, která zdaleka nevyužívají jejich schopnosti a dovednosti. APLA-JM se zabývá podporou osob s PAS v Jihomoravském kraji od roku 2002 a reflektuje potřeby této skupiny osob napříč zdravotními diagnózami a věkovými kategoriemi. V souvislosti s počátkem diagnostiky PAS v polovině 90. let a stárnutím populace narůstá skupina mládeže a dospělých, od kterých se očekává vstup do dospělého života. Bez specifické podpory a cíleného tréninku dovedností vedoucích k samostatnosti a soběstačnosti však nejsou schopni zvládnout novou životní etapu, navzdory svému potenciálu. Tento materiál přináší shrnutí zkušeností pracovníků APLA-JM s podporou lidí s autismem při přípravě, vyhledání, nástupu i následném udržení pracovního místa na otevřeném trhu práce. Od roku 2010 realizovala APLA-JM projekty, které absolvovalo 60 účastníků z celého spektra autistických poruch. Po čtyřech letech zkušeností předkládáme zájemcům o problematiku zaměstnávání lidí s autismem stručnou publikaci, která vznikla jako jeden z výstupů projektu Integrace osob s poruchou autistického spektra na pracovní trh (reg. č. CZ.1.04/3.3.05/75.00287), podpořeného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Projekt byl zaměřen na osvojování pracovních návyků a zaměstnanost osob s PAS komplexně od fáze diagnostikování až po nalezení stálého zaměstnání. Vzhledem k šíři cílové skupiny, autistického spektra zahrnujícího mladé dospělé s mentálním postižením i nadprůměrným intelektem a rozdílnými funkčními schopnostmi, se jednalo o velmi různorodou podporu. Zahrnovala možnosti zaměstnávání na otevřeném i chráněném pracovním trhu. Otevřený trh práce počítá s pracovníky, kteří nepotřebují zvláštní pomoc nebo pouze v omezeném rozsahu a většina pracovníků nemá statut osoby se zdravotním postižením. Chráněný pracovní trh poskytuje protektivní prostředí pro kolektivy osob se zdravotním postižením nebo znevýhodněním. Jedná se o sociální firmy, chráněná pracovní místa a sociálně terapeutické dílny. Použité postupy uváděné v této metodice odpovídají metodě podporovaného zaměstnání, která umožňuje lidem se znevýhodněním vyrovnat příležitosti pro pracovní uplatnění v běžném zaměstnání, nikoli na chráněném pracovišti. Soustředíme se tak zejména na osoby, jejichž funkční schopnosti umožňují za určité míry podpory, poskytované po omezenou dobu, nástup na odpovídající pozici a následné samostatné zvládání pracovního života. Z hlediska diagnóz PAS se jedná o osoby s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem, jejichž obtíže nemusí být na první pohled znát.

3

Me todik a podpory osob s PAS při upl atnění n a pr acov ním trhu

Komu je publikace určena? Všem zájemcům o problematiku zaměstnávání osob s PAS. Primárně chceme poskytnout základní informace • dalším organizacím, které se věnují podpoře lidí se znevýhodněním na pracovním trhu a mohou se setkat s klienty s autismem • potenciálním zaměstnavatelům, kteří uvažují či váhají, zda zaměstnají člověka s autismem • blízkým osobám lidí s autismem, zejména rodičům, kteří hledají informace o možnostech podpory při řešení otázek spojených s nástupem do zaměstnání • spolupracovníkům lidí s PAS

Poruchy autistického spektra, Aspergerův syndrom a vysoce funkční autismus Označení „poruchy autistického spektra “ evokuje v mysli jakési spektrum, kontinuum. Dobře tak vystihuje různorodost projevů postižení, od snížení mentálních schopností různého stupně po projevy blížící se chování běžné populace. Tíže poruchy se u každého člověka velmi liší, některé dovednosti mohou zcela chybět, jiné jsou jen výrazně opožděné.

Pro všechny je však společné narušení některých funkcí, které se projevuje nedostatky ve třech oblastech. Mluvíme o tzv. triádě problémových oblastí:

1. Sociální interakce a sociální chování Výrazně narušená schopnost přiměřeně užívat neverbální chování v různých sociálních situacích (týká se postoje těla, gest, mimiky, očního kontaktu...), nízká empatie, nedostatek sociálního taktu. Tyto nedostatky se projevují např. při rozpoznání, co se v dané situaci hodí či ne a následném ne zcela adekvátním chování. Mohou tak zažívat častější společenská faux pas, kvůli kterým se mohou následně vyhýbat společenským kontaktům. Emoční a sociální nezralost se může projevovat nadměrnou otevřeností a nevhodnou upřímností. Lidé s PAS zažívají problémy v kolektivu vrstevníků, často nedokáží adekvátně navazovat kontakty s druhými lidmi.

4

Poruch y autis tick ého spek tr a , A spergerů v s y ndrom a v ysoce funkční autismus

2. Komunikace U některých osob je patrný opožděný vývoj řeči, nebo se u nich řeč nevyvine vůbec a velmi obtížně se pak dorozumívají s okolím. V případě osvojení řeči obtížně chápou mimoslovní komunikaci. U osob s Aspergerovým syndromem bývá verbální vyjadřování přiměřené věku, obvykle s dobrou slovní zásobou. Sdělení však působí mechanicky, strnule, chybí přizpůsobení slovníku sociálnímu prostředí. Konverzace nebývá vzájemná, chybí slovní zájem o druhou osobu. Z dialogu se často stává monolog. Vyskytovat se mohou obtíže s mimoslovní komunikací. Neví si rady s dvojsmyslnými výroky, neumí dešifrovat změnu významu vyřčeného podle kontextu či změny tónu hlasu. Mají problémy s navazováním přiměřených vztahů s druhými lidmi. Jejich komunikační dovednosti jsou slabé a následkem toho se pak raději interakci s druhými lidmi vyhýbají nebo se chovají nevhodným způsobem.

3. Představivost, zájmy, hra Nápadně výrazné zaujetí pro jednu nebo více činností, které je abnormální buď svojí intenzitou nebo předmětem zájmu (např. astronomie, meteorologie, statistika, dopravní prostředky). Někdy mohou negativně reagovat na změny, mohou lpět na rituálech či nutkavě vykonávat určité činnosti. Pokud má vše svůj standardní denní režim a řád, cítí se lidé s PAS bezpečněji a jistěji. Tento fakt ale způsobuje, že se snižuje jejich schopnost reagovat flexibilně v sociálních situacích. Mnozí lidé s PAS mají nestandardní zájmy (někdy až nutkavého charakteru, kterým podřizují náplň všedního dne). Vedle triády problémových oblastí se mohou dále vyskytovat nespecifické rysy, které již nejsou součástí diagnostických kritérií): např. neobvyklé reakce na smyslové podněty (hypersenzitivita na zvuky, světla nebo doteky, nepřiměřené reakce na vůně a pachy), nepřiměřené emocionální reakce (bezdůvodný pláč nebo smích, střídání nálad, afekty, úzkost, absence strachu v nebezpečných situacích), problémy s chováním (dyskoncentrace, agresivita, sebezraňování…), problémy se spánkem, s jídlem. Poruchy autistického spektra postihují dle nejnovějších výzkumných studií okolo 1 % populace. Každé sté narozené dítě tedy trpí některou z PAS. Častěji se vyskytuje u chlapců.

Aspergerův syndrom (AS) je jednou z poruch autistického spektra, na rozdíl od ostatních diagnóz PAS je spojen s normální či nadprůměrnou inteligencí, někdy dosahující i pásma geniality. Bez ohledu na medicínské diagnózy lze také na autismus nahlížet podle toho, jak je kdo schopen zvládat každodenní životní situace. Lidé se stejnou diagnózou se v úrovni adaptability na požadavky běžného života diametrálně liší. Podle toho, jak se dokáží přizpůsobit běžnému životu, hovoříme o osobách s tzv. nízko funkčním, středně funkčním a vysoce funkčním autismem (VFA). Při podpoře lidí s PAS na otevřeném pracovním trhu uvažujeme právě o lidech s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem, kteří mají potenciál po vstupní podpoře uspět v běžném zaměstnání. 5


Bariéry vstupu na trh práce U lidí s PAS lze identifikovat bariéry při vstupu na trh práce a udržení si pracovního místa v těchto oblastech:

A) z pohledu osob s PAS Diagnóza: Obtíže se projevují v každodenním životě, při vyhledávání zaměstnání mohou nastat problémy již při sestavování životopisu a rozpoznání důležitosti informací, psaní životopisu, telefonování s potencionálním zaměstnavatelem nebo při vlastním pohovoru (např. nevhodné dotazování, neudržení očního kontaktu, nedodržování osobní zóny). Značné problémy jsou patrné zejména při prvním kontaktu se zaměstnavatelem, protože jedinci s Aspergerovým syndromem se cítí nejistě a často jednají velmi naivně nebo nepřiměřeně. Jelikož většinu zaměstnavatelů nevhodné společenské chování odradí již při prvním pohovoru, je uspět u přijímacího pohovoru pro lidi s AS zpravidla těžší, než vlastní výkon práce a udržení si daného zaměstnání. Pokud se stane, že lidé s AS naleznou zaměstnání a udrží si ho, nevhodné chování se minimalizuje a jsou schopni odvádět velmi kvalitní práci.

Věk: jedná se o skupinu mladých dospělých, kteří studiem oddalují vstup na pracovní trh a předem obávaný neúspěch z nezaměstnanosti. Při hledání zaměstnání představují skupinu absolventů, která je znevýhodněna nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností.

B) z pohledu potenciálních zaměstnavatelů • předsudky zaměstnávat osoby s autismem. Při jednání se zaměstnavateli často zjišťujeme, že většina lidí má ztotožněn autismus stále jen s postavou hlavního hrdiny z filmu Rain Man. Tato představa je zavádějící, každý člověk s autismem je jiný, společné jsou pouze problémy s komunikací, sociálním chováním a plánováním, a to na různých úrovních. • haló efekt. Člověk s autismem může vyvolat různé první dojmy podle toho, kterým svým rysem zaujme jako první. Pro osoby s autismem je typický tzv. nevyrovnaný vývojový profil, markantní rozdíly ve struktuře osobnostních vlastností člověka. V některých oblastech tedy může vynikat (např. encyklopedické znalosti) a v jiných fatálně selhávat (např. taktní jednání, motorická obratnost). Pokud zaměstnavatele upoutá na první pohled nevhodná reakce při pohovoru, zvláštní tón řeči, obtížně uvěří jiným, často i nadprůměrným schopnostem. Naopak někteří lidé svým natrénovaným vystupováním dokáží udělat velmi dobrý dojem a zaměstnavatel nepředpokládá žádnou potřebu individuální podpory, která je často nutná k adaptaci na novém pracovišti a nastavení funkčních pracovních stereotypů a návyků. • tendence generalizovat. Pokud již zaměstnavatel má negativní zkušenost se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, je pro něj náročné porozumět, že každý člověk má jiné omezení a pracovní potenciál.

6

Fá ze podpory

Fáze podpory 1) Vstup lidí s PAS do programu Prvním krokem podpory je dojednání samotné spolupráce mezi zájemcem a pracovním poradcem. V této fázi je velmi důležité ujasnit si, s jakými představami a očekáváním zájemce do služby vstupuje a jaké jsou reálné možnosti poskytovatele. Klíčové je seznámení zájemce s podmínkami a pravidly programu a zjišťování jeho představ o pracovním uplatnění. Zájemce může doprovázet blízká osoby, pokud si to člověk s PAS přeje. Účast někoho blízkého bývá velmi přínosná, napomáhá překonat prvotní ostych či komunikační bariéry lidí s autismem. Vypovídá také o potřebné míře podpory, běžných komunikačních strategiích zájemce a možnostech neformální sociální opory od blízkých osob, která je pro udržitelnost zaměstnání nezbytná. Ze společných setkání zájemce a pracovního poradce vzniká vždy písemný zápis, který obdrží i zájemce. Písemné výstupy umožňují zájemci lépe porozumět informacím, kdykoli se k nim vrátit, mít přehled o oboustranných závazcích a jejich následném plněním. Vhodné je využívání souhrnných tabulek, shrnutí, škál či časových os. Zápis by měl odpovídat na otázky CO?, KDO?, KDY?, DOKDY?, KDE?, PROČ?, JAK? Jednání končí uzavřením dohody o poskytování služby, tedy potvrzením, že se obě strany shodly na cíli spolupráce, rámcových krocích k jeho dosažení, vzájemných právech i povinnostech a podmínkách ukončení služby.

2) Diagnostika, zpráva z pracovní diagnostiky a individuální plán rozvoje Jakmile klient podepíše s poskytovatelem dohodu o spolupráci, absolvuje podrobný pohovor, během kterého se hodnotí jeho pracovní potenciál a při kterém se hledají reálné možnosti uplatnění s ohledem na specifické charakteristiky a potřeby lidí s PAS (obtíže v komunikaci, narušení sociálních interakcí, horší adaptace, nižší flexibilita, smysl pro detail, doslovné dodržování nastavených pravidel a předpisů apod.). • Na základě tohoto pohovoru vypracuje přidělený pracovní poradce zprávu z pracovní diagnostiky, která obsahuje: • Obecné informace o klientovi (vlastnosti, dosažené vzdělání, pracovní zkušenosti, zájmy) • Analýzu schopností a dovedností, zájmy a motivaci • Návrh dalšího vzdělávání, doporučený vzdělávací kurz, možnou rekvalifikaci • Stanovení potřebné podpory a míry pomoci při uplatnění klienta na otevřeném trhu práce • Profesní zaměření, vhodné pracovní uplatnění • Nevhodné profese z pohledu klienta • Životopis Dle výsledků pracovní diagnostiky poté poradce s klientem sestavují individuální plán rozvoje (IPR), na kterém se klient aktivně podílí. V průběhu plánování mohou být se souhlasem klienta přizvány další osoby (rodiče, pedagog, psycholog apod.).

7


Pro vypracování IPR si klient s pracovním poradcem stanoví postupy a úkoly, které povedou k dosažení vytyčených cílů. IPR tak dotváří písemnou smlouvu o další vzájemné spolupráci (klient – APLA-JM). Tato úvodní část napomůže klientovi orientovat se v oblasti pracovního uplatnění, nabídne mu možnosti dalšího vzdělávání a motivuje ho k aktivní spolupráci při výběru budoucího zaměstnání. Cílem je nastavení směru pro optimální osobně i společensky přijatelné zařazení na trhu práce.

3) Aktivizace a motivace Po úvodním stanovení IPR je u lidí s PAS velmi důležitá taková podpora, která je vhodně motivuje při hledání pracovního uplatnění, a zároveň aktivuje k návštěvám vybraných kurzů pro rozvoj dovedností potřebných k uplatnění na trhu práce. Míra poskytované podpory se zvyšuje během příprav na vstup do zaměstnání a ze zkušeností APLA-JM je nepostradatelná při samotném vstupu dotyčného na pracovní trh. Lidé s PAS mají na začátku o pracovní uplatnění velký zájem, na práci se velmi těší, jsou ochotni se intenzivně a poctivě připravovat. Jakmile je vše domluveno, nezřídka se stává, že nezvládnou počáteční přechod do pracovního procesu (změna statusu z nezaměstnaného na zaměstnaného). Klíčovou roli zde proto sehrává pracovní poradce, který: • osvětluje náplň práce • domlouvá pracovní podmínky na pracovišti • motivuje k nástupu a pravidelnému docházení do zaměstnání • vysvětluje pozitiva a zmírňuje negativa • aktivizuje klienta k návštěvě potřebného kurzu • zjišťuje zpětnou vazbu o průběhu zaměstnávání od klienta, zaměstnavatele a případně i rodičů Pokud by nastaly obtížné situace při zaměstnávání osoby s PAS, může se každý zaměstnavatel na tohoto pracovního poradce obrátit. Tato aktivita je pro úspěšný vstup osoby s PAS do zaměstnání klíčová a proto by jí měl každý zaměstnavatel věnovat patřičnou pozornost.

4) Kurzy pracovních návyků a praktických dovedností souvisejících s uplatněním na trhu práce APLA-JM Každý klient má možnost individuálně či skupinově navštěvovat vzdělávací kurzy prakticky zaměřené na oblasti: • Nácviků sociálních dovedností a komunikace, osobnostního rozvoje • Nácviků hospodaření s penězi • Rozvoje dovedností zaměřených na práci s ICT • Základů praktických dovedností pro chod domácnosti • Praktických dovedností souvisejících s uplatněním na trhu práce • Zvládání krizových situací Tyto kurzy se realizují ještě před nástupem na pracovní pozici a pokračují souběžně se zaměstnáním. Osvědčilo se některé dovednosti upevňovat až během zařazení na pracovní pozici (vychází se vstříc 8

Fá ze podpory

požadavkům zaměstnavatelů i jejich zaměstnanců s PAS). Pokud některé pracovní dovednosti nelze z prostorových a časových důvodů učit přímo na pracovišti, APLA-JM nabízí trénink v bezpečném prostředí tak, aby si klienti potřebné dovednosti jednoduše upevnili a následně snáze přenášeli do pracovního prostředí.

Nácvik sociálních dovedností a komunikace, osobnostní rozvoj Lidé s poruchou autistického spektra vykazují deficity v oblasti společenské komunikace, v chápání sociálních pravidel a pohnutek chování ostatních lidí. Je důležité je naučit správně interpretovat nečitelné jednání ostatních a nabízet vzorce chování v častých společenských situacích s důrazem na uplatnění na trhu práce. Ideální je dvoufázový model nácviku sociálních dovedností, kdy se nejdříve pracuje s každým účastníkem individuálně, následně pak v menší sourodé skupince, tak aby nedocházelo ke vzájemným konfliktům nebo naopak k pasivitě některého účastníka s PAS.

Základní sociální dovednosti V úvodu se kurz věnuje zvládnutí základních sociálních dovedností, kam patří zejména všechny složky rozhovoru. Lidé s PAS mohou nevhodným způsobem navazovat kontakt s kolegou či nadřízeným na pracovišti, nenaslouchají, nepříliš ochotně se dělí s komunikačním partnerem o prostor, podivně ukončují rozhovor, hůře nebo téměř vůbec nerespektují odlišný názor druhého. Lidé s PAS nebývají příliš empatičtí a to z důvodu, že hůře rozpoznávají pocity a emoce druhých. Často jsou z toho sami velmi nešťastní.

Neverbální komunikace V kurzu se intenzivně pracuje s neverbální komunikací. Lidé s PAS nechápou pravidla přirozeného očního kontaktu ve spojení s různými komunikačními situacemi. Někteří lidé s PAS bývají velmi hlasití, jiní naopak mluví velice potichu, až jim není rozumět. Lektor se proto s klientem zaměří na určující míru hlasitosti mluveného projevu pomocí škály hlasitosti v konkrétních společenských situacích (porada, jednání se zákazníkem, sportovní utkání v hledišti s kolegy).

Empatie Osoby s PAS se učí, které myšlenky mohou vyslovovat nahlas a které si mají nechat pro sebe. Některé zraňující postřehy člověka s PAS mohou komunikačního partnera urazit. Je pro ně obtížné pochopit smysl etikety, mnohdy nechápou důležitost prvního dojmu, který na ostatní svým jednáním udělají. Na kurzu mají možnost diskutovat o svých zkušenostech a zážitcích. Mnozí lidé s PAS se uspokojivě orientují v základních společenských dovednostech a pro tyto kurz nabízí náročnější sociální momenty. Obtížně rozpoznávají jemné odstíny v neverbálním i verbálním vyjadřování, které jsou zásadní pro vnímání sarkasmu. Ironické výroky chápou doslovně, uniká jim opačný význam sdělení daný atmosférou. Kurz se soustředí na rozvoj percepce znaků pro ironii, frekventanti pracují s ilustrativními příklady použití sarkasmu v různých společenských situacích a navrhují možné reakce. 9


Významná pozornost je věnována skládání a přijímání komplimentů, což je pro osoby sociálně handicapované často tvrdý oříšek. Obtížnou kapitolu sociální interakce představuje pro osoby s PAS taktní a netaktní chování. Předpokladem pro úspěch nácviku v této oblasti je alespoň částečně rozvinutá schopnost empatie. Účastníci se učí přetransformovat svoje přímočaré a mnohdy zraňující myšlenky do přijatelné formy. Debatují o dopadech necitlivých výroků na konkrétní mezilidské vztahy. Příklady netaktního chování se učí změnit na taktní.

Praktické dovednosti související s uplatněním na trhu práce Kurz zaměřený na praktické dovednosti pro uplatnění na trhu práce by se měl z velké části zaměřit na osobnostní rozvoj jednotlivých účastníků. Měl by je motivovat k aktivnímu hledání uplatnění na pracovním trhu; pojmenovat silné stránky a podporovat jejich zdravé sebevědomí. Pro řadu osob s PAS, které nad vlastním pracovním uplatněním nikdy neuvažovali, je často příjemné a překvapivé zjištění vlastní způsobilosti ke konkrétnímu pracovnímu místu. Řada frekventantů se s faktem že jsou zaměstnatelní setkává poprvé a nemají ponětí o tom, jak trh práce funguje a už vůbec ne, jakým způsobem jsou do něj zařaditelní. Sousloví „trh práce“ řada z nich jistě někdy slyšela, ale tento pojem je pro ně velmi abstraktní. Ve chvíli, kdy blíže pochopí vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, úlohu státu v boji proti nezaměstnanosti a jiné, bude pro ně představa pracovního místa hmatatelnější a tím vzroste i jejich motivace takové místo získat. Velmi cenné pro ně mohou být informace o otevřeném trhu práce, podporovaném zaměstnávání, chráněných místech a existenci dalších organizací, na které se mohou kdykoli obrátit. Spousta lidí s PAS nedokáže reálně odhadnout, na jakou práci jsou způsobilí s ohledem na zhodnocení svého vzdělání, schopností a zájmů. Řada z nich má tendence se buď velmi podceňovat, nebo má naopak nereálné představy o svém budoucím zaměstnání.

Kde a jak lze hledat zaměstnání? Vzhledem k tomu, že se řada klientů s PAS může vyznačovat pasivitou, je vhodné zdůraznit fakt, že chtít pracovat nestačí. Je potřeba vyvinout jistou aktivitu.

Jak odpovídat na inzerát? Důležité je zvládnutí základních pravidel psaní e-mailu a tím snáze předcházet a čelit riziku, že bude jejich odpověď zbytečně odsouzena předčasně. Telefonický rozhovor může pro osoby s PAS představovat velký stres, ve chvíli, kdy budou však dobře připravení (zejména u pracovních hovorů se vždy jedná víceméně o totéž, proto je příprava možná) se tento stres může snížit na minimum. I tady obecně platí fakt, že pro lidi s PAS je nejvhodnější pomůckou vizualizace, proto je možné vytvořit seznam bodů, které by měla obsahovat správná odpověď na inzerát, stejně tak pomůcky pro telefonování.

10

Fá ze podpory

Jak rozeznat nereálné pracovní nabídky? Lidé s PAS mohou být častou obětí podvodníků pro svou důvěřivost a špatnou orientaci v chování ostatních. Falešné inzeráty působí lákavě díky nereálným finančním nabídkám, které neodpovídají nabízené pozici. Pro uchazeče s PAS je tato situace těžko čitelná, a tak ji nemusí být schopni objektivně posoudit.

Životopis Vzhledem k jasné struktuře životopisu je jeho vytvoření pro klienty poměrně snadné a zábavné. Bezpochyby však také slouží k memorování faktů o své osobě. Řada lidí s PAS si totiž nepamatuje některé informace související např. s názvem školy nebo druhu ukončení vzdělání, protože je nepovažuje za podstatné vědět.

Motivační dopis Motivace bývá častým problémem u lidí s PAS a je velice důležité se u tohoto tématu zaměřit nejen na samotný akt psaní motivačního dopisu, ale především na pojmenování a nalezení vlastní motivace ke konkrétní pracovní pozici. Osvědčilo se hledání odpovědi na otázky: Proč bych tuto práci chtěl dělat a proč si myslím, že se na ni hodím? Klienti tak zjištěné odpovědi využijí nejen u psaní motivačního dopisu, ale například i u pracovního pohovoru. Rozhodně by však měli umět rozlišit důvody, které se hodí uvést, a ty, které by naopak měli taktně zamlčet. To může dělat řadě lidí s PAS problém, protože mívají sklony k naprosté upřímnosti.

Úřad práce Jako každý jiný člověk i lidé s PAS mohou využívat služeb Úřadu práce. Orientace v dokumentech a povinnostech je často nepřehledná i pro běžného člověka, natož pro ty, co mají potíže se zpracováním většího množství složitějších informací a pochopením delších větných frází. Seznámení s formuláři a u některých frekventantů i s prostorem konkrétního Úřadu práce může být velice uklidňující. Zbaví je strachu z neznámého a ÚP se tak pro ně stane další alternativou hledání práce.

Pracovní pohovor Pracovní pohovor je spolu s životopisem zásadním tématem kurzu, protože při procesu získávání práce je téměř nevyhnutelný, a vhodná příprava může velmi pomoci v úspěchu uchazeče. Účastníci by se měli seznámit s etiketou u pracovního pohovoru a úlohou prvního dojmu, který lze nahlédnout jak z pohledu vystupování, ale i upravenosti zevnějšku. Účastníci probírají témata, která jsou častou součástí pohovoru.

Finanční gramotnost Většina lidí s PAS má ještě před nástupem do zaměstnání často velice nereálné představy o výši mzdy a postrádají základní návyky hospodaření s penězi (hrozí tak např. okamžité nadšené utracení prvního výdělku atd.). Zatímco je pro většinu lidí běžné a samozřejmé, že výplata zpravidla chodí jednou za měsíc na účet, pro lidi s PAS může být tato skutečnost úplně neznámá

11


a nevědí odkud a kdy peníze čekat, proto je třeba tento fakt zdůraznit a věnovat se i tématu založení účtu. Významně je třeba se zmínit o rozdílech mezi hrubou a čistou mzdou, což bývá způsobeno uvedenou částkou v platovém výměru, kterou považují za směrodatnou.

Uzavření pracovního poměru Při uzavírání pracovního poměru mohou osoby s PAS vyděsit administrativní požadavky zaměstnavatele, které jsou nezbytné k vyhotovení pracovní smlouvy (vyplnění osobního dotazníku, výpis z evidence rejstříku trestů, úředně ověřená kopie výučního listu, vstupní lékařská prohlídka, souhlas se zpracováním osobních údajů…). Někteří mohou dokonce couvnout od dojednání pracovního poměru, protože tomu neporozumí a mají pocit, že to nezvládnou.

Výpověď I když se může zdát téma výpovědi poněkud předčasné, je rozhodně důležité na tuto variantu ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele upozornit, protože klienti s PAS mohou nabýt dojmu, že ve chvíli, kdy pracovní místo získají, je to definitivní a nezvratné vítězství. Ovšem může nastat také opačná situace, kdy lidé s PAS vzhledem ke své impulzivnosti, menšímu sebevědomí, horší schopnosti generalizace informací a dalším aspektům mohou mít sklony k ukončení pracovního poměru při jakémkoli malém zádrhelu.

Denní režim v práci Lidé s PAS se potřebují důkladně seznámit s pracovní dobou, kterou musí dodržovat s ohledem na výši svého úvazku. Je to z toho důvodu, že upřednostňují své vlastní potřeby před nastaveným režimem na pracovišti. Problematické může být nedodržování stanovené pracovní doby z důvodu pomalého, pečlivého tempa nebo spokojenosti s pracovním prostředím. Každý takový zaměstnanec by měl dostat přesné informace například o práci přesčas, jak a kdy žádat o dovolenou, jakým způsobem postupovat při oznamování pracovní neschopnosti a jaké k tomu potřebuje tiskopisy.

Doprava do práce Pro některé zaměstnance nemusí být samozřejmé zvládání dopravy do zaměstnání. V některých případech je nezbytný postupný trénink cestování a včasného docházení na pracoviště za podpory asistenta.

Rozvoj dovedností se zaměřením na práci s ICT Pro osoby s PAS většinou není problém ovládat práci na PC. Bez problému, zato velmi otevřeně, se pohybují ve virtuálním prostředí internetu. Z tohoto důvodu bývají ohroženi veškerými hrozbami („virtuální přátelé“, absence používání zabezpečení a hesel, důvěra a otevřenost při anonymní internetové komunikaci). Lehce mohou podlehnout zneužití osobních údajů, aniž by si byli tímto nebezpečí vědomi. Naopak jejich silnou stránkou, kterou zaměstnavatelé ocení, bývá práce s internetovými prohlížeči, bezproblémové ovládání nejrůznějších programů, zvládnutí anglického jazyka, který je nejčastěji používaný.

12

Fá ze podpory

Lidé s PAS velmi často a snáze podléhají závislosti na internetu. V tomto prostředí se cítí bezpečněji, snáze přes něj navazují „přátelské“ vztahy s vrstevníky. Jejich sociální naivita pak může způsobit nemalé problémy nejenom jim samotným, ale také rodině a přátelům. Často bývají obdivováni pro své počítačové znalosti, mohou patřit mezi inovátory a producenty nových technologií. Po odborné stránce jsou připraveni na budoucí povolání výborně, v čem ale selhávají, je jejich naivita a otevřenost například v již zmiňovaném virtuálním prostředí. Kurzy spojené s dovednostmi s ICT jsou cíleny právě na bezpečnost, zdrženlivost a nastavení pravidel při „brouzdání“ na internetu.

Zvládání krizových situací Lidé s PAS mají často deficit v oblasti představivosti, někdy také sníženou schopnost funkční komunikace (vyjadřování, porozumění), a vždy je u nich narušena schopnost chápání sociálních situací. Všechny tyto aspekty zapříčiňují náročnější orientaci na pracovišti a tím i snižují schopnost čelit zátěžové situaci. Některým těmto problematickým situacím lze efektivně předcházet a vhodné reakce lze účinně trénovat. Spousta rizikových situací vykrystalizuje hned při počátku zaměstnání (např. velikost zaměstnaneckého kolektivu, úskalí dopravy do zaměstnání, pracovní místo, specifika náplně práce apod.), někdy všechny podmínky dopředu neznáme, jindy je třeba jednotlivé aspekty během zaměstnávání po dohodě se zaměstnavatelem drobně upravit (např. posunutí pracovní doby, úprava pracovního místa, přesnější specifikace pracovních aktivit apod.).

Předcházení problémovým situacím Některým kritickým situacím lze efektivně předejít dobrou organizací pracovních povinností a odpočinku, jasnou specifikací a rozvrhnutím pracovních povinností a tréninkem komunikace s kolegy a nadřízenými.

Organizace vlastního času a povinností Základním předpokladem prevence problémových situací je jasná a přehledná organizace pracovních povinností a jejich rozvrhnutí do pracovního dne. Cílem je zajistit, aby osoba s PAS během práce neprožívala nepřiměřený stres, pracovala soustředěně a efektivně, nepřebíhala od jedné aktivity k druhé, stihla odpovídající penzum práce, nepracovala přesčas apod. Všechny osoby s PAS profitují z předvídatelného pracovního prostředí, kdy je jim jasně sděleno, co přesně, kde, jak a jak dlouho mají dělat. Způsob zobrazení pracovní náplně je rozdílný, někomu stačí pouze verbální seznámení s úkoly na celý den nebo týden, jiný potřebuje pracovní den rozfázovat na jednotlivé aktivity a tento psaný seznam postupných aktivit mít k dispozici. Pro některé osoby s PAS je užitečná ještě větší názornost a to například používaní piktogramů. Jasné zadání pracovních aktivit zajišťuje zaměstnanci s PAS předvídatelnost, díky které se cítí při práci jistěji a dosahuje lepších pracovních výkonů. Pro dobrý pracovní výkon je důležité dodržování přiměřené relaxace a psychohygieny. Zaměstnancům s PAS se proto o přestávkách navrhuje konkrétní krátká relaxační činnost dle vlastního zájmu nebo činnost diametrálně odlišná od pracovní. 13


Řešení problémů, vyhodnocování situace a tvorba kompromisů Lidé s PAS se často dostávají do problémových situací díky nedostatečné komunikaci se svým okolím a také z důvodu absence aktivního žádání o pomoc, kdy ji potřebují. Příkladem takové situace může být nedostatečné respektování nadřízeného, který nabídne tykání a tím pro některé zaměstnance přestává být formální autoritou, k „šéfovi“ se chovají jako ke kamarádovi. Je vhodné se zaměřit na přehrávání modelových situací, kdy hledáme a vysvětlujeme vhodná řešení a kompromisy, což bývá u osob s PAS velmi náročné. Upozorňujeme na to, že různé nehody, nedorozumění a problematické situace se stávají každému bez rozdílu. Osoby s PAS mají často tendenci veškeré chyby vnímat přehnaně sebekriticky, což je třeba zohlednit při tréninku vyhodnocování a řešení problematických situací.

Komunikace na pracovišti Pro osoby s PAS bývá tato oblast velmi náročná, běžně řešitelné situace jako jsou například oznámení odchodu na přestávku nadřízenému, nabídnutí kávy kolegům či požádání o opětovnou formulaci zadaného úkolu, jim mohou činit potíže. Hůře se orientují v rozdílech mezi formální komunikací například s nadřízenými a neformální komunikací s kolegy. Není vhodné zahlcovat tyto pracovníky neverbálními signály, které bývají hůře čitelné. Je důležité jasně stanovit pravidla pro společenskou konverzaci a přátelské probírání osobních témat a zážitků z víkendu s kolegy na chvíli přestávky či konec pracovní doby. Během práce je třeba se soustředit na pracovní úkoly, což může být pro osoby s PAS nezřetelné. Některým se zase může stát, že v komunikaci překročí komunikační tabu, kdy upřímně a velmi otevřeně použijí výrok spojený s intimními nebo zdravotními problémy, který v dané situací působí nepatřičně (např. „ty ale páchneš“, „proč je šéf plešatý?“).

Asertivní komunikace a chování, vyjadřování konstruktivní kritiky Lidé s PAS mají často tendenci chovat se příliš pasivně (neřeknou o křivdě, která se jich přímo dotýká, nechají se předběhnout) nebo naopak velmi citlivě, nepřiměřeně až agresivně reagují na žert či kritiku, kterou považují přímo za verbální nebo fyzický útok. Osoby s PAS se hůře orientují ve vlastních emocích a někdy bez výraznější reakce snášejí nepříjemný podnět do té doby, než přesáhne přípustnou hranici, po které následuje nekontrolovatelný a těžko zvladatelný emoční projev včetně vulgárního napadení kolegy.

Náhlé změny v režimu Situace související s nečekanými změnami jsou pro osobu s PAS často velmi nepříjemné, proto se doporučuje zaměstnavatelům zajistit dostatečnou předvídatelnost a upozornit na změnu s dostatečným předstihem. Užitečné je použití vizualizovaných pomůcek např. zaznačení data, které naruší pravidelný režim do diáře nebo kalendáře, týdenní pracovní plán apod.

Zvládání problémových situací v zaměstnání Zvládání problémových situací v zaměstnání řešíme vytipováním potenciálně nebezpečných situací v práci. Prací s těmito situacemi můžeme zamezit některým rizikům, ale 100% předvídání

14

Fá ze podpory

možných nepříjemných situací je nemožné. Proto je efektivní díky intenzivní komunikaci se zaměstnavatelem nebo pracovním asistentem monitorovat pracovní pozici před nástupem a zvláště v počátcích zaměstnávání (např. nastavení upozornění na mobil před koncem pracovní doby, aby měl zaměstnanec s PAS dostatek času práci dokončit a odejít bez přesčasu nebo sepsání konkrétní smlouvy s nadřízeným o dodržování pracovní doby).

Chování v krizových situacích Téma bezpečnosti na pracovišti je standardně probíráno při nástupu do zaměstnání. Aby bylo toto téma pro osoby s PAS srozumitelné, doporučuje se poukazovat na konkrétní informace, například uvést maximální povolenou váhu zvedaného břemene místo instrukce „nezvedat těžké věci“. Lidé s PAS obtížně vyhodnocují závažné situace, proto se doporučuje seznámit pracovníka s osobou, na kterou se bude obracet v těchto případech, kdy se mají vhodně rozhodnout. Často totiž bývá nejproblematičtější právě vyhodnocení, zda se jedná o krizovou situaci nebo pouze o méně závažný problém, kdy například při poranění kolegy není nutné volat sanitku, ale stačí pouze běžné ošetření.

Nácvik hospodaření s penězi Finanční gramotnost patří mezi základní znalosti a dovednosti, které umožňují porozumět financím a vhodným způsobem s nimi zacházet v různých životních situacích. Lidé s PAS mívají díky narušené představivosti, sníženým sociálním a komunikačním schopnostem a odlišnému způsobu vnímání problém v odpovědném zacházení se svými financemi. Hůře se orientují v hodnotě peněz a cenách, získané znalosti těžko přenáší do reálného světa finančních produktů, služeb a operací. Díky své důvěřivosti mohou rychle uvíznout v dluhové pasti.

Nakupování Teoreticky mohou zvládat hospodaření s finančními prostředky bez problémů, ale praxe může být zcela jiná. Problém může nastat už při nakupování v obchodě (použití vhodného vchodu, dotaz na prodavače, vhodná pokladna a fronta u pokladny, platba hotově či kartou, účet). Osoby s PAS hůře přenáší naučené do nových situací. Obzvláště v obchodě, kde dojde ke změně místa nabízeného zboží, jsou pak nejistí a chovají se dezorientovaně. Tento scénář se nezřídka opakuje kdykoli osobu s PAS naučíme orientovat se v jednom obchodě, zatímco při návštěvě jinak výrazně dispozičně řešeného obchodu selhává. Odlišná prodejna jej znejistí natolik, že nedokáže uplatnit dříve nabyté zkušenosti a v obchodě tak stráví nepředstavitelně více času. Doporučuje se pojmenovat si záchytné body, procházet širokými středovými uličkami a číst navigační nápisy. Někdy stačí jednoduše naučit osobu s PAS vyhledat prodavačku a na umístění požadovaného zboží se zeptat, než zdlouhavě prohledávat regály.

Příjmy a výdaje Před nástupem do zaměstnání je žádoucí probrat s žadatelem oblast různých druhů příjmů od běžného kapesného, přes finanční dary (peníze k narozeninám), výdělek formou brigády a příjem z hlavního pracovního poměru, dávky státní sociální podpory (např. důchod, podpora v nezaměstnanosti), případně spoření a investice. Běžně lidé s PAS k sestavení rozpočtu a plánování obvyklých výdajů potřebují pomoc třetí osoby. Hrozí např. riziko, že všechny finance utratí za své zájmy a na úhradu základních potřeb jim následně nic nezbyde. 15


Vedení příjmů a výdajů většina populace neuplatňuje, nebo ne příliš podrobně či důsledně. Většinou si zhruba pamatujeme, kolik máme peněz a za co jsme kolik utratili, případně se koukneme na výpis z účtu. Tato dovednost bývá abstraktní a je získána na základě zkušeností. Osoby s PAS tímto způsobem svou finanční situaci vyhodnocují s většími obtížemi. Vedení příjmů a výdajů se doporučuje v případě začínajícího hospodaření s penězi, kdy se provádí monitorování příjmů a výdajů a hodnocení pro zefektivnění hospodaření. Dále v případech jakékoliv finanční změny.

Bankovnictví V současné době zaměstnavatelé posílají odměnu (plat) zaměstnanci na účet, proto je běžné a nezbytné orientovat se v bankovnictví (výhody a nevýhody, rizika, výběr banky, založení účtu, obsluha bankomatu, manipulace s platební kartou, internetové bankovnictví, různé druhy placení). Výhodou může být právě nákup přes internet, kdy člověk s PAS nemusí řešit pro ni složité sociální situace, ve kterých se necítí komfortně. Lidé s PAS však často mohou podlehnout nabídkám a nežádoucí manipulaci ze strany finančních poradců. Raději s nabídkou souhlasí, než aby ji složitě vyvraceli. Lidé s PAS bývají velmi důvěřiví a mohou být lehce podvedeni nevýhodnou půjčkou. Jejich pohled na finance bývá naivní, nevnímají například rozdíl mezi půjčenými a darovanými penězi. Osoba s PAS tak například může vyhovět žádosti kamaráda o půjčku třeba jen na kávu do automatu, později pak netrvá na její vrácení. Často si totiž neuvědomují to, že půjčka je v pořádku, když se finance vrátí původnímu majiteli. Mají sklony nechávat vrácení peněz na obdarovaném, plně mu důvěřují a dále situaci aktivně neřeší. Peníze půjčují opakovaně a to i v případě, kdy nedojde k jejich vrácení.

5) Asistence Asistence představuje individuální podporu klienta asistentem při osvojování potřebných dovedností, orientaci v novém prostředí i situacích a průběžné motivaci. Oproti běžným agenturám podporovaného zaměstnávání, které nabízejí pracovní asistenci spojenou především s podporou na pracovišti, se APLA-JM osvědčilo zajišťovat flexibilní asistenci ve všech fázích procesu od přípravy na zaměstnání po zajištění pracovního místa. Každý klient tak může požádat o asistenci dle svých potřeb při pracovní diagnostice, aktivizaci a motivaci, kurzech i vyhledání a zajištění pracovního místa. Jednou ze základních zásad asistence je její poskytování pouze po dobu nezbytně nutnou, aby asistence působila skutečně podpůrně, směřovala k samostatnosti, nikoli závislosti na asistentovi. Asistence je podpůrnou složkou pro klienta a nepředpokládá se její trvalý charakter. Snahou je zajistit nezbytně nutnou podporu jen při těch úkonech, které klient sám nezvládá vykonat, jsou pro něj zcela nové, nebo si neuvědomuje jejich potřebu. Aby bylo dosaženo maximální možné samostatnosti a udržitelnosti, je součástí práce asistenta také vyhledání a zajištění přirozené podpory klienta. Asistent pomáhá se strukturalizací prostředí i pracovních procesů tak, aby je klient poté zvládl vykonat samostatně. Důležité je, aby klient věděl, co má dělat, jak, kde, kdy, na koho se obrátit o radu apod. Při plánování pracovního uplatnění, potažmo míry podpory asistenta, je třeba brát v úvahu individualitu každého klienta. Pozitivní vlastnosti se mohou v extrémní podobě měnit v nežádoucí a naopak. Někteří lidé např. dokáží pracovat s takovým nasazením a zaujetím, že opomíjí přestávky a obědovou pauzu, dokud nedodělají stanovený úkol. V podobných situacích je podpora 16

Fá ze podpory

asistenta stěžejní. Asistent je člověk, který poskytne zpětnou vazbu, upozorní klienta na možná nedorozumění, ne/vhodné chování apod.

6) Nástup do zaměstnání • Vlastní nástup do zaměstnání je možné rozdělit do několika fází: • Vyjednávání se zaměstnavatelem, úvodní pracovní pohovor • Podpora na pracovišti • Podpora mimo pracoviště, návštěva kurzů • Závěrečný pracovní plán

Vyjednávání se zaměstnavatelem, úvodní pracovní pohovor Úvodní pohovor uchazeče s PAS se zaměstnavatelem může proběhnout za přítomnosti pracovního poradce, asistenta, případně zcela samostatně. Je-li to pro pracovníka žádoucí, doporučuje se vše předem probrat se zaměstnavatelem ještě před pohovorem. Nový zaměstnanec s PAS má možnost se spolu se svým pracovním poradcem na pohovor předem připravit, aby byl schopen reagovat na dotazy zaměstnavatele, případně si společně připravit možné konkrétní dotazy, na které se bude chtít zeptat. Jestliže se osoba s PAS rozhodne absolvovat pohovor společně s pracovním poradcem či asistentem, volí se nezbytně nutná míra podpory, tak aby nedošlo ke zkreslení odpovědí a zároveň ke zpochybnění schopností a samostatnosti uchazeče s PAS o nabízenou pozici. APLA-JM doporučuje informovat zaměstnavatele o konkrétním znevýhodnění dotyčného zaměstnance, obtížích a specificích jeho chování, aby se v budoucnu předešlo možným nedorozuměním. Pokud zaměstnavatel projeví zájem o proškolení svých zaměstnanců, APLA-JM poskytne základní informace o specificích poruch autistického spektra. Úvodní pohovor může pro nového zaměstnance vyznít paradoxně nepříznivě z důvodu toho, že přirozeně o sobě uvádí pravdivé i nepříliš pozitivní informace. Zaměstnavatel by si měl však udělat objektivní obrázek až po nástupu osoby s PAS do pracovního procesu. Doporučujeme ptát se na konkrétní věci související s pracovní pozicí, dát uchazeči dostatek času na zformulování odpovědi (případně umožnit odpovědi napsat), pokládat otázky jednoduše a srozumitelně, klidně je několikrát zopakovat či vhodně přeformulovat. Během vlastního pohovoru bývají uchazeči s PAS vystaveni velkému tlaku, se kterým se vyrovnávají hůře, než je běžné. Mohou své odpovědi formulovat bez jakékoli návaznosti, třebaže s tím v běžném známém prostředí nemívají problém. Jejich oční kontakt může být nepřiměřený dané situaci, stejně tak i mimika a motorické projevy. Osvědčilo se ještě před nástupem zaměstnance s PAS seznámit budoucí spolupracovníky a kolegy s jeho typickými projevy a s vhodným způsobem vzájemné komunikace. Co pomáhá při zapojení do pracovního procesu a co může být naopak obtížné. Je vhodné obecné informace předat všem pracovníkům a nejbližší kolegy informovat podrobněji. Zaměstnavatel má v případě potřeby možnost konzultace s pracovním poradcem. Pokud není pracovník zpočátku schopen pracovat samostatně, může mu být nabídnuta podpora ze strany APLA-JM v osobě pracovního asistenta a poradce. Pracovní asistent nabízí pomoc při 17


vykonávání pracovního úkolu po nebytně nutnou dobu, vždy s přihlédnutím na konkrétní potřeby osoby s PAS. Může to být po celou pracovní dobu nebo jen po její část. Pracovní konzultant podporuje pracovníka mimo pracoviště.

Podpora na pracovišti Pro řadu lidí s PAS může být udržení pracovního místa velmi náročné. Důležitou roli hraje úprava pracoviště, tak aby se předcházelo situacím, které mohou vážně ohrozit samotné fungování nového pracovníka. Lidé s PAS například upřednostňují činnosti, při kterých nemusí přímo komunikovat se zákazníky. Některým vyhovuje upravená pracovní doba (zkrácený úvazek, pozdější příchody). Zaměstnavatel může pracovní místo pracovníka umístit do klidného prostředí. Nový zaměstnanec by měl být instruován o možnostech občerstvení během práce (kuchyňka, jídelna, restaurační zařízení mimo pracoviště apod.), důležité jsou také informace o umístění toalety. K vizualizaci mohou pomoci i např. mapky nebo plánky budovy. Při plánování pracovních aktivit je důležité délku přestávky zvolit vhodně vůči délce pracovní doby, obvykle je délka stanovena zaměstnavatelem. Některé osoby s PAS profitují z reorganizace klasických přestávek (např. místo 30 minutové pauzy rozdělit práci na čtyři úseky, mezi kterými se stanoví 10 minutové pauzy). Nový pracovník s PAS by měl mít určeného kolegu, na kterého se může v případě potřeby obrátit při řešení pracovního úkolu a který mu zadává práci. Z počátku lze pracovníka podpořit externím pracovním asistentem, který ho provází při plnění pracovních úkolů. Postupně by však měl tuto roli přebírat zaměstnanec firmy a na externího asistenta by se obracelo opět až v případě vážné potřeby. Pro některé zaměstnance s PAS je traumatizující povinné zapojování do společných mimopracovních akcí jako jsou teambuildingy, večírky apod. Jiní by naopak takové zapojení uvítali, jen nevědí, jak mají v těchto situacích postupovat.

Nástup do zaměstnání mohou osobě s PAS usnadnit následující informace: • Rozepsaná pracovní doba a podrobně stanovená pracovní náplň • Místo výkonu práce a možnosti dopravy • Stručné informace o firmě (čím se zabývá, kde působí, počet zaměstnanců, organizační struktura apod.), • Jména osob, které ji mají na starosti, jsou jí přímo nadřízeny, na které se mohou v případě potřeby obrátit, včetně jejich doporučeného oslovování • Vnitřní zásady a předpisy firmy, včetně popisu „dress code“ • Písemně zformulovaný popis pracovních i jiných povinností • Seznam věcí, které jsou třeba k nástupu do práce (dokumenty, oděv, pracovní pomůcky atd.)

Osoby s PAS při nástupu do nového zaměstnání uvítají pomoc a podporu v následujících oblastech: • Pomoc v oblasti orientace – orientace v prostředí firmy (kde jsou toalety, kuchyňka apod.), orientace v pracovních pomůckách (kde najdu veškeré věci potřebné k výkonu práce), orientace v osobách (kdo je nadřízený, kdo zadává práci, kdo práci kontroluje, na koho se v případě potřeby obrátit, komu hlásit dovolenou, nemoc atd.) • Plánování a organizace pracovního dne, analýza povinností (pracovní schéma, rozvrh práce apod.) 18

Fá ze podpory

• Přizpůsobení pracovního prostředí – klidné pracovní místo, na kterém je co nejméně rušivých elementů, zavést „strukturované prostředí“ pro snadnější orientaci • Sociální dovednosti – chápání nepsaných pravidel na pracovišti, dynamika skupiny, trávení pracovních přestávek (oběd, přestávka na kávu atd.) • Komunikační dovednosti – komu a jak se případně omluvit (za práci, pozdní příchod apod.), komu a jak si říkat o další práci, na koho a jak se můžu v případě potřeby obrátit, jak si zažádat o dovolenou atd. • Vytvoření přirozené podpory na pracovišti, tzn. najít kolegu, na kterého se může osoba s PAS obrátit v případě, že si s něčím neví rady1

Podpora mimo pracoviště a návštěva kurzů Podpora mimo pracoviště probíhá jednak formou pravidelných schůzek s pracovním poradcem, se kterým pracovník s PAS může řešit nejasnosti a pracovní problémy. Společně se mapují možná rizika, ze kterých mohou mít zúčastnění obavy. Vhodným doplňkem k této podpoře je stálá návštěva kurzů Pracovních návyků a praktických dovedností pro uplatnění na trhu práce, které nabízí APLA- JM a které jsou popsány výše.

Závěrečný pracovní plán Jakmile se podaří eliminovat možná rizika a zaměstnanec postupně zvládá pracovní úkoly již bez podpory pracovního asistenta, sjednaná podpora již není potřebná, může dojít k ukončení pracovní asistence i konzultací. Tato část může být pro některé zaměstnance s PAS, ale i zaměstnavatele spojena s obavami. Proto je nutné obě strany ubezpečit, že pokud vznikne jakákoli nepříznivá situace, podpora se opět obnoví. V případě, že zaměstnanec s PAS již nepotřebuje žádnou z externě nabízených podpor, sepisuje se s ním Závěrečný pracovní plán. Součástí takového plánu jsou popsány situace, ve kterých se může zaměstnanec nebo i zaměstnavatel opět obrátit na pracovního poradce. Existuje zde tedy možnost opětovného poskytování konzultací a zároveň obnovení pracovní asistence. K takové situaci může například dojít ve chvíli, kdy je zaměstnanec s PAS pověřen novým pracovním úkolem a potřebuje intenzivnější podporu při jeho zvládnutí nebo se vyskytnout takové problémy, které zaměstnavatel nedokáže vyřešit v rámci organizace.

Plán obsahuje: • Dosavadní průběh spolupráce • Přínosy pro zaměstnance s PAS • Konkrétní postupy při jednání a zadávání úkolů zaměstnanci s PAS • Situace vyžadující opětovné navázání spolupráce s pracovním poradcem či asistentem • Kontakty na zúčastněné strany

1 Souhrnná příručka pro zaměstnavatele lidí s PAS. APLA Praha, střední Čechy, 2013 19


Podpora zaměstnavatele Potenciální zaměstnavatelé by v dnešní době měli mít dostatek informací, aby se mohli rozhodnout, zda přijmou do zaměstnání člověka s autismem a jakou podporu mohou očekávat. Stát prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti napomáhá zaměstnávání osob s různým znevýhodněním formou finančních a organizačních výhod. Vedle toho je zaměstnavatelům poskytována podpora od poskytovatelů sociální rehabilitace či podporovaného zaměstnávání.

Finanční výhody zaměstnávání lidí s PAS Lidé s PAS se statutem OZP Lidé s AS a VFA mohou mít statut osoby se zdravotním postižením (OZP), na kterou se vztahuje zvýšená ochrana na pracovním trhu, včetně podpůrných opatření pro zaměstnavatele. Zákon o zaměstnanosti definuje OZP jako osoby, které jsou uznány orgánem sociálního zabezpečení jako invalidní v I., II. nebo III. stupni na základě procentního poklesu pracovní schopnosti. Tato skutečnost se dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Příspěvky vázané na chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo je takové, které zaměstnavatel zřídil (nově vytvořil) nebo vymezil (stávající místo je obsazeno OZP) pro osoby se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let.

Úřad práce může zaměstnavateli na toto míst poskytnout: 1. Příspěvek na zřízení CHPM Příspěvek na zřízení CHPM se odvíjí od stupně invalidity a výše průměrné mzdy v národním hospodářství. V roce 2013 činil maximálně 195.264,-Kč na 1 osobu se zdravotním postižením nebo 292.896,-Kč na 1 osobu s těžším zdravotní m postižením. 2. Příspěvek na provoz CHPM Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM. Tato dohoda může být uzavřena nejdříve po jednom roce ode dne obsazení zřízeného nebo vymezeného CHPM. Příspěvek se neposkytuje na pracovní místa mimo pracoviště zaměstnavatele. 3. Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na CHPM Pokud zaměstnavatel zaměstnává na CHPM více jak polovinu OZP, poskytuje Úřad práce příspěvek formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a další náklady, nejvýše však do 8.000 Kč na zaměstnance s OZP.

20

Podpor a z a měs tn avatele

Daňové úlevy V případě zaměstnávání OZP může zaměstnavatel uplatnit slevu na dani podle zákona o daních z příjmu, a to: 1. o částku 18.000,- Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením v I. nebo II. invalidním stupni 2. o částku 60.000,- Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, tj. ve III. stupni invalidity

Plnění povinného podílu Každý zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru musí podle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, který činí 4 %. Osoby s těžším zdravotním postižením, tj. ve III. stupni invalidity, se započítávají jako 3 osoby.

Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, má na výběr z těchto možností: 1. Náhradní plnění – za „chybějícího pracovníka OZP“ odebírat výrobky nebo služby od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než polovinu svých pracovníků se statutem OZP, nebo od osoby s OZP, která podniká jako OSVČ. 2. Odvody do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy za každou osobu se zdravotním postižením, kterou firmu dle povinnosti nezaměstnává. Průměrná mzda za rok 2013 činila 25 940 Kč. Odvod do státního rozpočtu tedy znamenal 64.856 Kč ročně za jednoho zaměstnance, který chybí ke splnění zákonné povinnosti. 3. Kombinací obou uvedených možností.

Lidé s PAS bez statutu OZP Řada lidí s AS a VFA však tento statut osoby se zdravotním postižením z různých důvodů nemá. Někteří lidé propadli sítem posuzování poklesu pracovní schopnosti a nebyli vyhodnoceni jako OZP, jiní se jako OZP necítí a nemají zájem o tuto kategorii. Vnímají ji jako stigmatizující, ne zcela důstojnou, či demotivující při hledání zaměstnání i nastavování osobních cílů a výzev. Přesto vnímají potřebu podpory při vyhledávání zaměstnání a jeho udržení. Pokud jsou zároveň uchazeči o zaměstnání, mají právo na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání a jejich potenciální zaměstnavatelé mohou využít některý z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

1. Příspěvky na společensky účelné pracovní místo (SÚPM) Společensky účelné pracovní místo přispívá k dlouhodobějšímu pracovnímu uplatnění uchazečů o zaměstnání s méně závažnými handicapy na trhu práce, není vázáno na statut OZP. Jedná se o zřízené nebo vymezené pracovní místo na základě dohody s Úřadem práce pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Předpokladem realizace dohod je dlouhodobé trvání pracovního poměru umístěného uchazeče – uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou. V případě uzavření pracovního poměru na dobu 21


určitou je podmínkou pro sjednání dohody o poskytnutí příspěvku skutečnost, že sjednaná doba pracovního poměru na dobu určitou musí přesáhnout dobu, po kterou je příspěvek na základě dohody poskytován, nejméně o 6 měsíců. V individuálních a odůvodněných případech může být délka trvání pracovního poměru sjednána odlišně.

2. Příspěvek na vyhrazení SÚPM (příspěvek na mzdu) Příspěvek pro uchazeče o zaměstnání může být poskytován na úhradu mzdových nákladů na tohoto zaměstnance, včetně pojistného, nejdéle po dobu jednoho roku. Příspěvky jsou poskytovány měsíčně do výše 10.000 Kč.

3. Příspěvek na zapracování Tento příspěvek může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli, pokud do pracovního poměru přijímá uchazeče o zaměstnání, kterému je věnována zvýšená péče. Příspěvek je poskytnut na základě uzavřené dohody ÚP se zaměstnavatelem, může činit maximálně polovinu minimální mzdy, nejdéle po dobu 3 měsíců.

Další výhody zaměstnávání lidí s PAS Vedle finančních benefitů motivujících k zaměstnávání osob se znevýhodněním získávají zaměstnavatelé přijetím člověka s PAS přínosného pracovníka z mnoha ohledů. Osobnostní vlastnosti typické pro osoby s PAS Lidé s PAS mají odlišný způsob vnímání, myšlení a komunikace, který jim v životě přináší řadu komplikací a nedorozumění. Vedle tohoto hendikepu je třeba upozornit na fakt, že mohou mít mnohé žádoucí a vysoce pozitivní vlastnosti, které se k PAS často, nikoli však paušálně, váží: • Preciznost, pečlivost – snaha úkoly vykonat s přesností, odevzdat vše precizně dokončené • Orientace na detail – všímání si drobností, detailů, které ostatní mohou přehlédnout či opomenout • Zaujetí pro fakta – zájmy lidí s PAS bývají nápadné svou intenzitou a oblastí, často se jedná o úzká vymezení odborných odvětví, např. konkrétní historická epocha, technické parametry strojů, jízdní řády, filologie… Pro zájmy lidí s PAS bývá typická hloubka a dlouhodobost • Dobrá dlouhodobá paměť – schopnost zapamatovat si a vybavit informace, v kombinaci se zaujetím pro fakta dokáží lidé s PAS překvapovat svými encyklopedickými znalostmi z nejrůznějších vědních oborů • Dobré vyjadřovací schopnosti – precizní čeština, gramatická obratnost, někdy kladou nároky i na dodržování jazykových norem od ostatních lidí • Upřímnost, pravdomluvnost a loajalita vůči zaměstnavateli • Neobvyklá a novátorská řešení – taková, kterými si dokáží získat respekt a obdiv kolegů • Dodržování stanovených pravidel – vyhledávání řádu a pořádku, který přináší srozumitelnost • Nadprůměrná inteligence Lidé s PAS si práce, která respektuje jejich specifika a staví na jejich silných osobnostních stránkách, velmi váží. Stávají se loajálními, svědomitými a spolehlivými zaměstnanci. 22

Podpor a z a měs tn avatele

Zážitek pocitu úspěchu, zájem o jejich aktivity i o ně samotné jsou pro ně důležitými protektivními faktory v zapojení do pracovního procesu. Pro řadu lidí s PAS je vhodná práce na zkrácený pracovní úvazek či práce kombinovaná na pracovišti a z domova.

Podpora poskytovaná zaměstnavateli v rámci podporovaného zaměstnávání Služby podporovaného zaměstnávání směřují k získání a udržení pracovního místa lidí s nejrůznějším znevýhodněním. Podpora samotná se nesoustředí pouze na klienty, zahrnuje širší okolí s důrazem na zaměstnavatele. Služby jsou poskytovány zdarma a individuálně dle potřeb klienta i zaměstnavatele.

Poskytovatel podporovaného zaměstnávání zpravidla nabízí zaměstnavatelům: • Poskytnutí informací k rozhodnutí, zda přijmout člověka s PAS do zaměstnání • Poskytnutí poradenství z oblasti legislativy zaměstnanosti a aktuálních možností grantové podpory • Usnadnění výběru vhodného kandidáta s PAS dle požadavků zaměstnavatele, podpora při výběrovém řízení • Pomoc při zpracování vhodné pracovní náplně vzhledem k možnostem pracovníka i zaměstnavatele • Zprostředkování a pomoc při komunikaci s člověkem s PAS • Seznámení spolupracovníků se specifiky PAS, podpora spolupracovníků při začlenění nového kolegy do pracovního kolektivu • Konzultace problémových situací a pomoc při zapracování člověka s PAS • Pracovní asistenci

Zaměstnávání člověka s PAS přináší řadu finančních i nefinančních výhod, které se mohou projevit: • Zvýšením obratu a zisku firmy • Získáním netradičních řešení • Zlepšením jména společnosti, možností propagace firmy jako společensky odpovědné • Oceněním společnosti

23


Které organizace se podpoře lidí s PAS při vstupu na trh práce věnují, kde je možné čerpat další informace? • Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. – www.apla-jm.cz • Asociace pomáhající lidem s autismem APLA Praha, Střední Čechy, o.s. – www.praha.apla.cz • Unie podporovaného zaměstnávání – www.unie-pz.cz • Rytmus, o.p.s – www.rytmus.org

24

METODIKA PODPORY OSOB S PAS PŘI UPLATNĚNÍ NA PRACOVNÍM TRHU

Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Kolektiv autorů – pracovníci projektu Integrace osob s poruchou autistického spektra na pracovní trh (reg. č. CZ.1.04/3.3.05/75.00287) 2014

METODIKA PODPORY OSOB S PAS PŘI UPLATNĚNÍ NA PRACOVNÍM TRHU PRO ZAMĚSTNAVATELE A UCHAZEČE

Recommend Documents